\id ROM \h ROMANOS \toc1 Carta Sa I Tyaa Ra San Pablo Sii Ñiyɨvɨ Sino Iñi Sii Ra Ndyoo Ñuu Roma \toc2 ROMANOS \toc3 Ro. \mt1 Carta Sa I Tyaa Ra San Pablo Sii Ñiyɨvɨ Sino Iñi Sii Ra Ndyoo Ñuu Roma \c 1 \s1 I tyaa ra Pablo carta ya sii ñiyɨvɨ sino iñi sii ra Ndyoo ñuu Roma \p \v 1 Yuhvi ra Pablo tasi carta ya sii ndo. Minoo muzu ra Jesucristo cui. I casi ra Jesucristo sii, ta i saha ra tyiño sii vatyi cui minoo ra sa cua zacoto Tuhun Vaha ra sii ñiyɨvɨ, cuhva cacu ñu. \p \v 2 Ta ihya Tuhun Vaha cuu zuun ñi tuhun sa i catyi ra Ndyoo ta sa naha vatyi cua quisi si. I cahan ra Ndyoo sa cuenda si quɨvɨ i cahan ra profeta ta sa naha. \p \v 3 Cuenda zehe ra Ndyoo cuu tuhun ya. I zacacu minoo ñaha sii ra cuhva cacu maa yo. Ta ñiyɨvɨ ra rey David i cuu sii ra. \p \v 4 Ta i sihi ra Jesús, ta i zanandoto ra Ndyoo sii ra. Ta cuhva cuan i zavaha ra Ndyoo minoo sa cahnu xaan, ta i zañaha ra vatyi zehe ra cuu sii ra Jesús. Ta ii xaan cuu ra Jesús, ra ndyaca ñaha sii yo, tañi ii maa ra Ndyoo. \p \v 5 Sa cuenda ra Jesús i cundahvi iñi ra Ndyoo sii, ta i saha ra tyiño sii sa zacote Tuhun ra. Ta tacuan ta cua sino iñi ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu, ta cua tyaa ñu yahvi. Ta cua zacahnu ñu sii ra Jesucristo. \p \v 6 Ta zuun ñi ñiyɨvɨ cuan cuu tucu maa ndo. I casi ra Ndyoo sii ndo vatyi cuu ndo ñiyɨvɨ sii ra Jesucristo. \p \v 7 Tyei carta ya sii maa ndo, ra sino iñi ñuu Roma. Cuñi xaan ra Ndyoo sii ndo, ta i casi ra sii ndo vatyi cuu ndo ñiyɨvɨ ra. Cuñi vatyi nacundahvi xaan ca iñi ra Ndyoo ta ra Jesucristo sii ndo, ta nacuhva ra sa coo sa taxi añima ndo. Ta ra Jesucristo, cuu ra ndyaca ñaha sii yo. \s1 Cuñi ra Pablo cuhun ra ñuu Roma \p \v 8 Sa xihna ñi sehi tyahvi ndyoo sii ra Ndyoo, ra zacahni. Sehi tyahvi ndyoo sii ra sa cuenda sa i zavaha ra Jesucristo ta vityi sino iñi tandɨhɨ ndo. Ta cuhva sa sino xaan iñi maa ndo, sa sito ñiyɨvɨ nacahnu cuhva sino iñi ndo. \p \v 9 Muzu maa ra Ndyoo cui. Tyaa xein yahvi sii ra sihin tandɨhɨ cuii añime, ta zacote Tuhun ra sa cuenda Zehe ra. Ta sito vaha ra vatyi ña zañe sa quehin sihin ra cuenda ndo. \p \v 10 Ta sique sii ra vatyi tatu cuñi maa ra, nacuhva ra vatyi cuhin cundyehi sii ndo. Sa naha xaan cuñi ndyehi sii ndo, ta ñá cuu. \p \v 11 Cuñi xein cuhin nu yucu ndo, ta cua nacatyi que Tuhun Ndyoo sihin ndo, ta cua sino ca iñi ndo. \p \v 12 Cuñi cuhve tundyee iñi sii ndo, ta cua cuhva tucu maa ndo tundyee iñi sii. Cua tyindyee tahan yo sii yo sihin cuhva sino iñi yo sii maa ra Ndyoo. \p \v 13 Cuñi sa coto ndo yañi xaa vatyi sa cuaha xaan saha cuñi cuhin nu yucu ndo, zoco ndya vityi ta ña cuu cuhin. Cuñi cuhin vatyi cuñi zacote Tuhun Ndyoo nu yucu ndo, ta cua sino ca iñi ndo, ta cua nducuaha ca ndoho ra sino iñi sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu. \p \v 14 Ñiñi xaan cuñi si zacote sii ñiyɨvɨ cahan zahan griego ta ñiyɨvɨ ña cahan zahan griego ta sihin ñiyɨvɨ sito ta ñiyɨvɨ ña cuaha sito. \p \v 15 Cuñi si sa zacote sii tandɨhɨ ñiyɨvɨ, ta yucuan cuenda cuñi xein zacote sii maa ndo, ra ndyaa ñuu Roma. \s1 Iyo xaan tundyee iñi sihin Tuhun Vaha ra Ndyoo \p \v 16 Ña cahan nui sa cuenda Tuhun Vaha ra Ndyoo vatyi cuhva cuu si sii maa ra Ndyoo, ta cua zacacu si sii yoo ra sino iñi. Sa xihna ñi i saa si nu iyo ñiyɨvɨ hebreo, ta cuee ca i saa si nu iyo inga ñiyɨvɨ. \p \v 17 Vatyi cuhva zacacu ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ zañaha si vatyi zandasi ra cuatyi ñu ta zanduvaha ra añima ñu sihin sa sino iñi ñu sii ra. Tañi cuhva catyi Tuhun Ndyoo: “Minoo ra sa zanduvaha ra Ndyoo añima, cua cundito ra tandɨhɨ cuii tyiemvu vatyi i sino iñi ra.” \s1 Iyo xaan cuatyi ñiyɨvɨ ñuu ñiyɨvɨ \p \v 18 Zoco cuxaan xaan ra Ndyoo sa cuenda cuatyi ñiyɨvɨ, ta cua tasi tuñi ra sii ñu sa cuenda tandɨhɨ sa ña vaha zavaha ñu. Cuaha xaan cuatyi ñiyɨvɨ iyo, ta cuatyi ñu cuan cuu ta ña cuu sino iñi inga ñiyɨvɨ. \p \v 19 Ta cuhva cuu coto ñiyɨvɨ cuhva iyo ra Ndyoo, casi xaan iyo si vatyi i zañaha maa ra sii yo, ta sa sito ñiyɨvɨ. \p \v 20 Ndya ta sino ñuu ñiyɨvɨ ta casi xaan cuu ndyehe ñiyɨvɨ cuhva iyo ra Ndyoo. Tandɨhɨ sa i zavaha ra zañaha si vatyi iyo xaan cuhva sii ra, ta cuaha xaan ca sa siñi tuñi iyo sii maa ra ta zɨquɨ sii maa yo. Ndyoo cuu ra sa ndisa. Ta sito ñiyɨvɨ vatyi iyo ra Ndyoo vazu ña cuu ndyehe yo sii ra. Zoco cuu sino iñi yo sii ra. Yucuan cuenda ma cuu catyi ñiyɨvɨ sa ndisa vatyi ña sito ñu ñaa sa cuu sa vaha. \p \v 21 Sa i sito ñiyɨvɨ vatyi iyo ra Ndyoo, zoco ñá cuñi ñu zacahnu ñu sii ra tañi tahan si zacahnu yo sii ra. Ta ñá saha ñu tyahvi ndyoo sii ra. I quisaha sica iñi ñu tuhun sa ña ñiñi, ta i naa sa siñi tuñi vaha sii ñu. \p \v 22 Catyi ñu vatyi sa cuaha xaan i cutuhva ñu ta siñi tuñi xaan ñu, catyi ñu, zoco i nduu ñu ñiyɨvɨ ñá sito yozo caa iyo ra Ndyoo. \p \v 23 Ñá zacahnu ca ñu sii sa minoo ñi Ndyoo, ra ndito tandɨhɨ cuii tyiemvu, ra Ndyoo ra ndisi xaan ta tyaqui xaan. Zoco i zavaha ñu ndyoo sa cua zacahnu ñu, ta caa si cuhva caa ñiyɨvɨ a cuhva caa zaa a quɨtɨ a cuhva caa coo. \p \v 24 Yucuan cuenda i zaña ra Ndyoo sii ñu, ta i zavaha ñu tandɨhɨ cuii sa ña vaha sa cuñi añima ñu. I zavaha ñu cuatyi zuun ñi sihin tahan ñu. \p \v 25 I zaña ñu sii sa ndisa sa cuenda ra Ndyoo, ta cuñi ca ñu sii inga ndyoo sa yɨvɨ Ndyoo sa ndisa cuii. Ta inga tucu cuhva vatyi i zacahnu ñu ta i tyaa ca ñu yahvi sii sa zavaha ra Ndyoo ta zɨquɨ sii maa ra vazu maa ra i zavaha tandɨhɨ cuii. Ta tahan si zacahnu yo sii ra tandɨhɨ cuii cuhva. Ta nacuu si tacuan, ta nacuu si sa ndisa. \p \v 26 Yucuan cuenda i zaña ra Ndyoo sii ñu, ta i zavaha ñu tandɨhɨ cuii cuhva ña vaha. I zandoo ñu cuhva vaha sa coo minoo rayɨɨ sihin minoo ñi ñaha. Ta i zama ñu inga cuhva, minoo cuhva ña vaha. I zavaha ñu zɨhɨ sa ña vaha sihin inga ñu zɨhɨ, \p \v 27 ta tacuan tucu i zavaha rayɨɨ sihin inga rayɨɨ. I zandoo ra cuhva tahan si coo ra sihin ñu zɨhɨ, ta i zavaha ra sii si sihin inga rayɨɨ. Ta sihin coño ñuhu ra tasi tuñi ra Ndyoo sii ra vatyi cahnu xaan cuatyi ra. \p \v 28 Ñá cuñi ca ñiyɨvɨ nacohon iñi ñu sii ra Ndyoo a tyaa ñu yahvi sii ra. Ta yucuan cuenda i zaña ra Ndyoo sii ñu ta saha ra sa coo minoo sa siñi tuñi ña vaha sii ñu, ta zɨquɨ i zavaha ñu tandɨhɨ cuii sa ña vaha. \p \v 29 Ta i situ cuii sa quiñi caa sii ñu sa cuenda tandɨhɨ cuii cuhva ña vaha i zavaha ñu. Quihin rayɨɨ sii ñu zɨhɨ ta ña tandaha ra sihin ñu. Tandɨhɨ cuii cuhva ña vaha zavaha ñu. Ndyiyo iñi ñu ndaha tyiño inga ñiyɨvɨ. Ñahñi sa ndoo iyo sii ñu. Cuxaan ñu tatu iyo sa vaha sii inga ñiyɨvɨ. Sahñi ñu ñiyɨvɨ. Nducu ñu tizɨhɨ. Zandavi ñaha ñu. Quiñi xaan iyo ñu. Cahan ñu ndya vaha ñi sii inga ñiyɨvɨ zoco xehe ñi. \p \v 30 Quiñi cahan ñu sii ñiyɨvɨ vazu ña ndisa. Cuxaan xaan ñu sihin ra Ndyoo. Cahan ñu ndya vaha ñi sihin ñiyɨvɨ. Zacahnu xaan ñu sii ñu, ta catyi ñu vatyi vaha xaan ñu. Cuaha xaan cuhva ña vaha tava ñu. Ña tyaa ñu yahvi sii zutu ñu ta sii zɨhɨ ñu. \p \v 31 Ñahñi sa siñi tuñi vaha iyo xiñi ñu vatyi ña cutuñi iñi ñu ñaa sa cuu sa vaha. Saha ñu tuhun ta ña tyaa ñu yahvi sii si. Ña cuñi ñu nu sii ñiyɨvɨ sii ñu. Cuxaan ñu sihin ñiyɨvɨ, ta ma zaha ñu tucahnu iñi sii ñu. Ta ña cundahvi iñi ñu sii ñiyɨvɨ. \p \v 32 Sito vaha ñu cuhva i catyi maa ra Ndyoo vatyi tahan si sa cuu cuii ñiyɨvɨ zavaha cuhva ña vaha cuan. Zoco zavaha ñu sii si. Ta ña tacuan ñi, ndya cuhva cuzɨɨ xaan iñi ñu tatu zavaha tucu inga ñiyɨvɨ sii si. \c 2 \s1 Cua tasi tuñi ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ cuhva iyo ñu \p \v 1 Yucuan cuenda yoho, yoo ra cuun, tatu ndyehe xoon tatu zavaha inga ñiyɨvɨ sa vaha a sa ña vaha, zuun ñi zɨquɨ moo cua ndoo cuatyi, ta ma zandasi ra Ndyoo cuatyun. Vatyi tyicuhvon sii inga ñiyɨvɨ, ta zuun ñi cuatyi zavaha ñu, zavohon. \p \v 2 Ta sito yo vatyi tasi tuñi ra Ndyoo sihin minoo cuhva ndoo sii ñiyɨvɨ zavaha cuhva cuan. \p \v 3 ¿Atu sica iñun vatyi cuu tyicuhvon sii ñiyɨvɨ? Ta zuun ñi cuhva ña vaha zavaha ñu zavaha tucu moo. ¿Atu sica iñun vatyi ma tasi tuñi ra Ndyoo suun? \p \v 4 Ndyee xaan iñi ra Ndyoo sihin ñiyɨvɨ, ta cundahvi xaan iñi ra sii ñu. ¿Atu sica iñun vatyi yucuan cuenda ma tasi tuñi ra suun? Tatu tacuan sica iñun, ña cutuñi iñun vatyi cuñi ra Ndyoo sa cua zandoon cuatyun, ta yucuan cuenda cundahvi iñi ra suun. \p \v 5 Ta cuenda sa ndava xaan iñun ta ña cuñun zandoon cuatyun, ta yucuan cuenda zanducahnu con cuatyun, ta cua cuxaan xaan ra Ndyoo suhun quɨvɨ cua tasi tuñi ra sii ñiyɨvɨ sihin minoo cuhva ndoo ta cua cuhva ra tundoho ndyehe ñu. \p \v 6 Quɨvɨ cuan cua cuhva maa ra Ndyoo sii sa minoo minoo ñiyɨvɨ cuhva tahan si sii ñu sa cuenda tyiño i zavaha ñu. \p \v 7 Ñiyɨvɨ ña zaña sa zavaha sa vaha, cuñi ñu vatyi cua cuzɨɨ iñi ra Ndyoo sihin ñu. Ta cuñi ñu vatyi catyi ra vatyi vaha zavaha ñu. Ta nducu ñu cuhva ñihi ñu sa cundito ñu tandɨhɨ cuii tyiemvu. Sii maa ñu cuan cua cuhva ra sa cundito ñu. \p \v 8 Zoco ñihi xaan cua tasi tuñi ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ ña tyaa yahvi sii maa ra ta sii sa ndisa. Zavaha ñu sa ña vaha. Yucuan cuenda ñihi xaan cua tasi tuñi ra sii ñu cuhva tahan si sii ñu. \p \v 9 Cua coo xaan tucuihya iñi ta tundoho sii ñiyɨvɨ zavaha sa ña vaha, xihna ca sii ñiyɨvɨ hebreo ta zɨquɨ sii tandɨhɨ inga ñiyɨvɨ. \p \v 10 Ta cua cuzɨɨ xaan iñi ra sihin ñiyɨvɨ zavaha sa vaha, ta cua catyi ra vatyi vaha zavaha ñu. Ta cua coo sa taxi ñi sii ñu sihin ra, ta ma caca xaan ca iñi ñu. Sa xihna ñi cua cuhva ra cuhva ya sii ñiyɨvɨ hebreo ta zɨquɨ sii tandɨhɨ inga ñiyɨvɨ. \p \v 11 Tacuan cua zavaha ra vatyi minoo cuhva ndoo zavaha ra Ndyoo, ta cua cuhva ra cuhva tahan si sii sa minoo minoo yo. \p \v 12 Tandɨhɨ ñiyɨvɨ zavaha cuatyi ta ña sito ñu tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés, cua cuu ñu zoco yɨvɨ sa cuenda tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés. Ta ñiyɨvɨ sa sito tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés ta zavaha ñu sa ña vaha, cua tasi tuñi ra Ndyoo sii ñu cuhva catyi tuhun i saha ra sii ra Moisés. \p \v 13 Vatyi yɨvɨ ñiyɨvɨ sa siñi ñi Tuhun Ndyoo cuu ñu cua quita vaha ityi nuu maa ra. Ñiyɨvɨ zavaha cuhva catyi Tuhun ra cuu ñu cua catyi ra vatyi ñahñi cuatyi ñu. \p \v 14 Iyo ñiyɨvɨ sa ña sito tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés, zoco zuun ñi zavaha ñu cuhva catyi si vazu ña sito ñu vatyi iyo si. Sa siñi tuñi vaha sii ñu cuu sa catyi sihin ñu ñaa sa cuu sa vaha vazu ña sito ñu tuhun i saha ra Ndyoo. \p \v 15 Zoco zañaha ñu vatyi iyo si añima ñu. Inuu ñi cahan sa siñi tuñi vaha sii ñu sihin ñu tañi cuhva catyi Tuhun i saha ra Ndyoo. Ta tyaa sa siñi tuñi vaha sii ñu cuatyi sata ñu a catyi si sihin ñu vatyi vaha cuu cuhva zavaha ñu. \p \v 16 Ta tacuan cua cuu si quɨvɨ cua cuhva ra Ndyoo tyiño sii ra Jesucristo sa cua tyicuhva ra sii ñu, ta cua ndyehe ra tatu zavaha ñu sa vaha a sa ña vaha. Sa i zacote cuhva ya sii ndo quɨvɨ i nacatyi Tuhun Vaha ra sihin ndo. Vazu xehe xaan zavaha ñiyɨvɨ sa ña vaha a cuenda sa sica ñi iñi ñu, zoco sito ra Ndyoo, ta cua tyicuhva ra Jesucristo sii ñu. \s1 Tyaa ñiyɨvɨ hebreo yahvi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés \p \v 17 Catyi ndo vatyi ñiyɨvɨ hebreo cuu ndo. Ta ndisa. Ta catyi ndo vatyi tyaa xaan ndo yahvi tandɨhɨ tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés vatyi tacuan ta cua cacu ndo cuñi ndo. Ta zacahnu ndo sii ndo vatyi maa ñi maa ndo zacahnu sii ra Ndyoo sa ndisa, catyi ndo. \p \v 18 Ta catyi ndo vatyi sito ndo cuhva cuñi maa ra. Ta sito ndo ñaa sa cuu sa vaha xaan vatyi sito ndo tuhun i saha ra. Catyi ndo. \p \v 19 Sica iñi ndo vatyi cuu zaquihin ityi vaha ndo sii ñiyɨvɨ ña sito. Ta sica iñi ndo vatyi cuu ndo tañi minoo ñúhu ndisi zandisi sii ñiyɨvɨ sica noo nu ñaa. \p \v 20 Cuu zacuaha ndo sii ñiyɨvɨ ña sito sa vaha, cuñi ndo, ta zaquihin ityi vaha ndo sii ñu tañi sa ndyihi cuu ñu vatyi sihin tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés ta sa sito ndo tandɨhɨ cuii sa vaha ta sa ndisa, catyi ndo. \p \v 21 Zacuaha ndo sii inga ñiyɨvɨ, zoco ta cutuhva ca maa ndo. Zacuaha xaan ndo sii ñiyɨvɨ vatyi ma zuhu ñu, zoco zuun ñi maa ndo zuhu ndo. ¿Atu ña ndisa? \p \v 22 Catyi ndo vatyi ña vaha cua cuzu minoo rayɨɨ sihin minoo ñaha tatu yɨvɨ ñazɨhɨ ra cuu, zoco zavaha ndo cuhva cuan. ¿Atu ña tacuan? Cuxaan ndo tatu zacahnu ñiyɨvɨ zandu yutu, zoco zuhu ndo ndaha tyiño nu iyo vehe ñuhu si. \p \v 23 Vaha xaan ñiyɨvɨ cuu maa ndo vatyi tyaa ndo yahvi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés, catyi ndo. Zoco ña tyaa ndo yahvi sii si sa ndisa cuii, ta sihin cuhva cuan ña zacahnu ndo sii ra Ndyoo. \p \v 24 Tañi catyi Tuhun Ndyoo: “Ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu, cahan ñu ndya vaha ñi sii ra Ndyoo sa cuenda sa ña vaha sa zavaha maa ndo.” \p \v 25 Tatu ndisa cuii vatyi zavaha ndo cuhva catyi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés, tyindyee si sa tyaa ndo yahvi costumbre sa tahndya ñɨɨ xiñi xuu lee. Zoco tatu ña tyaa ndo yahvi tandɨhɨ tuhun i saha ra Ndyoo, yɨvɨ ñiyɨvɨ ra cuu sii ndo. Ñahñi tyindyee si sa tyaa ndo yahvi sii costumbre cuan. Tañi minoo zeña ñi cuu si vatyi ñiyɨvɨ cuenda ra Ndyoo cuu sii ndo, zoco yɨvɨ. \p \v 26 Ta ñiyɨvɨ tyaa yahvi sa ndisa tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés, vazu ña tyaa ñu yahvi costumbre cuan, zoco zuun ñi cua tɨɨn cuenda ra Ndyoo sii ñu tañi tatu zavaha ñu sii si. \p \v 27 Vazu ña zavaha ñu costumbre cuan, zoco tyaa ñu yahvi sii tuhun i saha ra Ndyoo. Maa ñu cuu ñu cua zañaha sii maa ndo vatyi iyo cuatyi ndo. Vatyi maa ndo i ñihi ndo tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés ta zavaha ndo costumbre cuan, zoco ña tyaa ndo yahvi cuhva catyi tuhun i saha ra Ndyoo sa ndisa. \p \v 28 Vazu ñiyɨvɨ hebreo cuu ndo zoco ña cuñi si catyi si vatyi ñiyɨvɨ cuenda ra Ndyoo cuu sii ndo sa ndisa. Ta costumbre sa tahndya ñɨɨ xiñi xuu lee, ña zatyiño si maa ñi sa cuenda coño ñuhu ñiyɨvɨ. \p \v 29 Zoco ñiyɨvɨ sa cuu ñiyɨvɨ hebreo sa ndisa cuii cuu ñu sa zama cuhva iyo ñu ndya añima ñu. Tyaa ñu yahvi tuhun i saha ra Ndyoo, ta zavaha tucu ñu costumbre cuan vatyi cuñi ñu zañaha ñu vatyi zehe ra Ndyoo cuu sii ñu sa ndisa. Ta vazu ma zacahnu ñiyɨvɨ sii ñu cuhva cuan, zoco cua catyi ra Ndyoo vatyi vaha ñu. \c 3 \p \v 1 ¿Atu vaha ca sa cuu yo ñiyɨvɨ hebreo? ¿Atu tyindyee costumbre circuncisión cuan sii yo? \p \v 2 Iyo cuaha xaan cuhva tyindyee si sa cuu yo ñiyɨvɨ hebreo, ta sa ñiñi ca cuu sa saha maa ra Ndyoo tandɨhɨ tuhun ra sii ñiyɨvɨ sahnu sii yo. \p \v 3-4 Vazu cuaha xaan ra hebreo ña sino iñi cuhva catyi ra Ndyoo, zoco zuun ñi cua zavaha maa ra Ndyoo cuhva catyi ra. Vazu catyi tandɨhɨ cuii ñiyɨvɨ vatyi ma zavaha ra cuhva catyi ra, zoco cua zavaha ra sii si. Tañi catyi si nuu tutu ra Ndyoo: “Cua ndyehe ñiyɨvɨ vatyi tuhun cohon cuu sa ndisa, ta cua coto ñu vatyi ra cahan sa ndisa cuun.” \p \v 5 Ta vityi cua quehin cuhva cahan ñiyɨvɨ. Catyi ñu vatyi vaha xaan ca sa zavaha yo sa ña vaha, ta sihin cuhva cuan zañaha si vatyi vaha xaan ca cuu ra Ndyoo. Ta catyi ñu vatyi ña vaha sa tasi tuñi ra Ndyoo sii yo vatyi tyindyee si sii ra sa zavaha yo sa ña vaha vatyi zañaha si vatyi vaha xaan maa ra, catyi ñu. \p \v 6 Zoco ña ndisa sa tacuan vatyi tatu tacuan cuu si, ma tyicuhva ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ ñuu ñiyɨvɨ. \p \v 7 Tatu sica iñi yo vatyi vaha ca sa cuvatya yo ta zɨquɨ cua coto ñiyɨvɨ vatyi ndisa xaan cuu tuhun cahan maa ra Ndyoo ta cua zacahnu ca ñu sii ra. Zoco ña tacuan cuñi si vatyi tatu tacuan sica iñi yo, ma cutuñi iñi yo ñaa cuenda cua tyicuhva ra Ndyoo sii yo tañi ñiyɨvɨ iyo cuatyi. \p \v 8 Iyo ñiyɨvɨ catyi ñu: “Nazavaha ca yo sa ña vaha ta cua zañaha si vatyi vaha xaan ca ra Ndyoo vatyi cuaha xaan cuatyi yo cua zandasi ra.” Ta catyi ñiyɨvɨ cahan ndya vaha ñi sii maa yo vatyi zuun ñi cuhva cuan zacuaha yo, catyi ñu. Ñihi xaan cua zandyehe ra Ndyoo tundoho sii ñiyɨvɨ cahan cuhva cuan vatyi tacuan tahan si sii ñu. \s1 Iyo cuatyi sii tandɨhɨ cuii yo \p \v 9 Ta yozo caa ¿atu vaha ca cuu maa yo ñiyɨvɨ hebreo ta zɨquɨ inga ñiyɨvɨ? Ña ndisa. Sa nacatyi ndi sihin ndo vatyi iyo cuatyi sii tandɨhɨ cuii ñiyɨvɨ. Iyo cuatyi sii ñiyɨvɨ hebreo ta sii ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu. \p \v 10 Tañi catyi Tuhun ra Ndyoo: \q1 Yoñi minoo ñiyɨvɨ vaha sa ndisa cuii, numinoo. \q1 \v 11 Yoñi minoo ñu sa cutuñi iñi. \q1 Yoñi maa nanducu sii ra Ndyoo. \q1 \v 12 Tandɨhɨ cuii ñu i naa iñi ñu sii ra Ndyoo. \q1 I zandoo ñu ityi ra, ta ñahñi minoo cuhva vaha zavaha ñu sa cuenda ra Ndyoo. \q1 Numinoo ñu ña zavaha sa vaha, yoñi maa. \q1 \v 13 Quiñi xaan cahan ñu, ta vatya xaan ñu sihin yuhu ñu. \q1 Cuu si minoo xico iñi xaan sahan sa quita sisi ñaña sa tacoho yuhu. \q1 \v 14 Cahan ñu ndya vaha ñi sihin ñiyɨvɨ. \q1 Ta quiñi xaan cahan ñu sii ñu. \q1 \v 15 Yatyi xaan cua cahñi ñu ñiyɨvɨ. \q1 \v 16 Nu yucu ñu saha ñu tundoho, ta saha xaan ñu sa cuihya iñi sii inga ñiyɨvɨ. \q1 \v 17 Ña sito ñu yozo caa zacuu ñu ta coo sa taxi sii ñu sihin ra Ndyoo ta sihin inga ñiyɨvɨ. \q1 \v 18 Ta ña yuhu maa ñu sii ra Ndyoo. \m Catyi Tuhun ra Ndyoo. \p \v 19 Sito yo vatyi tandɨhɨ tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés, cahan si sa cuenda ñiyɨvɨ hebreo. Ta cua coto tandɨhɨ ñu vatyi iyo cuatyi ñu nuu ra Ndyoo, ta ma cuu catyi ñu vatyi ñahñi cuatyi ñu. Ta tacuan tucu tandɨhɨ ñiyɨvɨ ñuu ñiyɨvɨ. \p \v 20 Yoñi numinoo ñiyɨvɨ cua nduvaha añima ityi nuu maa ra Ndyoo sihin sa tyaa xaan ñu yahvi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés vatyi tuhun cuan cuenda zacoto ñi si sii ñu ñaa sa cuu cuatyi ñu. \s1 Ñihi yo sa cacu añima yo sihin sa sino ñi iñi yo sii ra Ndyoo \p \v 21 Vityi sito yo vatyi yɨvɨ sihin tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés ta nduvaha añima yo ityi nuu maa ra. Zuun ñi Testamento Sahnu catyi si cuhva cuan. \p \v 22 Vityi zanduvaha ra Ndyoo cuhva iyo ñiyɨvɨ sihin sa sino ñi iñi ñu sii ra Jesucristo. Ta inuu cuii ñi tɨɨn cuenda ra sii ñu sino iñi tacuan vazu ñu hebreo a inga ñu vatyi ña zɨɨn ndyehe ra sii yo. \p \v 23 Ta iyo cuatyi sii tandɨhɨ cuii ñiyɨvɨ. Sica xaan ndyaa tandɨhɨ yo nuu ra Ndyoo ta sihin cuhva cuñi ra. \p \v 24 Zoco i zavaha maa ra Ndyoo minoo tumañi iñi cahnu xaan sii yo sa tyiyahvi ra Jesucristo sa cuenda cuatyi yo. Ta vityi catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi ca cuatyi maa yo sa sino iñi sii ra Cristo vatyi i zavaha ra cuhva cuan. \p \v 25 I zaquisi ra Ndyoo sii ra Cristo. Ta i ndoho ra. Ta i sihi ra sa cuenda cuatyi maa yo. Ta ma cuxaan ca ra Ndyoo sihin yo tatu sino iñi yo vatyi sati nɨñɨ ra Cristo sa cuenda maa yo. Ta i zandyee xaan ra Ndyoo iñi ra ndyehe ra sii yo, ta ña cañi ra sii yo cuenda cuatyi i zavaha yo quɨvɨ cumañi ca coto yo Tuhun ra. \p \v 26 Ta i zañaha ra vatyi vaha xaan ra sihin yo vatyi i ndoho ra Cristo sa cuenda cuatyi maa yo. Ta yucuan cuenda catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi cuatyi iyo sii ñiyɨvɨ sino iñi sii ra Jesús. \p \v 27 Ihya cuu cuenda sa ma cuu catyi yo vatyi vaha xaan maa yo. Ma cuu cahan yo tacuan vatyi ma nduvaha añima yo ityi nuu ra Ndyoo sihin sa zavaha yo sa vaha. Maa ñi sihin sa sino iñi yo sii ra Jesucristo ta nduvaha añima yo nuu ra Ndyoo. \p \v 28 Sito ndi vatyi catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi cuatyi iyo sii minoo ra tatu sino iñi ra sii ra Cristo vazu ña tyaa ra yahvi sii tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés. \p \v 29 Ndisa vatyi zacahnu ñiyɨvɨ hebreo sii ra Ndyoo, zoco zacahnu tucu inga ñiyɨvɨ sii ra. Zandasi ra Ndyoo cuatyi ñiyɨvɨ hebreo, ta tacuan tucu sihin inga ñiyɨvɨ vatyi yɨvɨ Ndyoo cuenda ñiyɨvɨ hebreo ñi cuu ra. Ndyoo cuu ra sa cuenda tandɨhɨ ñiyɨvɨ. \p \v 30 Minoo tuhun ñi ra Ndyoo iyo, ta catyi ra vatyi ñahñi ca cuatyi iyo sii ñiyɨvɨ sino iñi sii ra Cristo vazu zavaha ñu costumbre circuncisión cuan a vazu ma zavaha ñu sii si. \p \v 31 ¿Atu sa cuenda sa sino iñi yo ta catyi yo vatyi ña ñiñi ca tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés? Ma catyi yo tacuan. Vityi iyo cuhva sii yo ta cuu tyaa yo yahvi sii si sa ndisa cuii vatyi tyindyee ra Cristo sii yo. \c 4 \s1 Cuhva i zañaha ra Abraham cuhva i sicoo ra \p \v 1 ¿Ta yozo caa cuu si sa cuenda ra Abraham, ra cu ñiyɨvɨ sahnu sii maa yo ñiyɨvɨ hebreo? ¿Ñaa cuenda catyi ra Ndyoo vatyi vaha ra Abraham? \p \v 2 Tatu catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi cuatyi ra Abraham vatyi i zavaha ra sa vaha, cuu catyi maa ra Abraham vatyi vaha xaan ra. Zoco ñá cuu catyi ra Abraham tacuan ityi nuu ra Ndyoo. \p \v 3 I catyi ra Ndyoo vatyi vaha ra Abraham cuhva catyi Tuhun Ndyoo: “I sino iñi ra Abraham sa catyi ra Ndyoo, ta yucuan cuenda catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi cuatyi ra.” Catyi si. \p \v 4 Minoo ra zatyiño, ña ñihi ra xuhun sa caha ñi. Tyiyahvi ñu sii ra vatyi zatyiño ra. \p \v 5 Zoco minoo ra ña zatyiño sa cuenda cuhva cacu añima ra zoco sino iñi ra sii ra zandasi cuatyi ñiyɨvɨ, sihin sa sino ñi iñi ra cuan ta ñihi ra cuhva catyi ra Ndyoo sihin ra vatyi ñahñi cuatyi ra. \p \v 6 I catyi tucu ra David vatyi zɨɨ xaan cuñi minoo ra tatu catyi ra Ndyoo sihin ra vatyi ñahñi cuatyi ra. Ñahñi sa zavaha ra ta ñihi ra sa tacuan. Tumañi iñi ñi cuu si sa saha maa ra Ndyoo sii ra. \p \v 7 Ihya cuu cuhva i catyi ra David: \q1 Zɨɨ xaan cuñi ñiyɨvɨ, ñu i zandasi ra Ndyoo cuatyi. \q1 \v 8 Zanaa ra sii si. \q1 Zɨɨ xaan cuñi ñiyɨvɨ, ñu ña tyaa ca ra Ndyoo cuatyi zɨquɨ. \p \v 9 Ma cuu catyi yo vatyi maa ñi ñiyɨvɨ tyaa yahvi costumbre circuncisión cuu ñu ñihi tumañi iñi cuan sii ra Ndyoo. Zuun ñi cuhva cua ñihi ñiyɨvɨ ña tyaa yahvi costumbre cuan. Sihin sa sino ñi iñi ra Abraham ta catyi ra Ndyoo sihin ra vatyi ñahñi ca cuatyi ra. \p \v 10 ¿Ta ama i catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi cuatyi ra Abraham? ¿Atu sa yaha zavaha ra costumbre circuncisión a cumañi ca? Cumañi ca zavaha ra sii si ta sa i catyi ra Ndyoo sihin ra vatyi sa i nduvaha añima ra. \p \v 11 Ta zɨquɨ i zavaha ra costumbre cuan tañi minoo zeña vatyi sa yaha nduvaha añima ra sihin sa sino iñi ra, cuee ca sa zavaha ra cuhva cuan. Ta zɨquɨ i nduu ra minoo ñiyɨvɨ sahnu sii tandɨhɨ ñiyɨvɨ sino iñi sii ra Ndyoo ta ña zavaha ñu costumbre cuan. Sa cuenda sa sino ñi iñi ñu ta catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi ca cuatyi ñu. \p \v 12 Ta nduu tucu ra Abraham minoo ñiyɨvɨ sahnu sii ñiyɨvɨ zavaha costumbre cuan, zoco tatu maa ñi costumbre cuan zavaha ñu, yɨvɨ ñiyɨvɨ ra Abraham cuu sii ñu. Nduu ra ñiyɨvɨ sii ñu ndyico sii ra sa ndisa sihin cuhva sino xaan iñi ra. Ta sino ndisa cuii iñi ñu cuan sii ra Ndyoo cuee ca sa zavaha ñu costumbre cuan. \s1 Sihin sa sino ñi iñi yo ta ñihi yo tumañi iñi sii ra Ndyoo \p \v 13 Ndya ta sa naha i catyi ra Ndyoo sihin ra Abraham vatyi maa ra sihin ñiyɨvɨ sii ra cua ñihi ñu tandɨhɨ ñuu ñiyɨvɨ. Ñá ñihi ñu cuhva cuan sihin sa tyaa ñu yahvi sii tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés. I ñihi ñu sii si sihin sa sino ñi iñi ñu sii ra Ndyoo vatyi zavaha ra cuhva catyi ra. Ta i catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi cuatyi ñu. \p \v 14 Vatyi tatu maa ñi ñiyɨvɨ tyaa xaan yahvi ley sa saha ra Ndyoo sii ra Moisés cuu ñu cua ñihi ndatu sii ra Ndyoo, tacuan ta ñahñi cua tyindyee si sa sino iñi yo sii ra Jesucristo, zoco ña tacuan cuu si, vatyi tatu tacuan cuu si, ña zavaha ra Ndyoo cuhva catyi ra sa ndisa. \p \v 15 Sa cuenda tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés ta catyi ra Ndyoo vatyi iyo cuatyi ñiyɨvɨ. Tatu ñahñi sa catyi ñaa sa cuu sa ña vaha, ma cuu tyaa ñiyɨvɨ yahvi sii si, ta ma cuu sa ma tyaa ñu yahvi sii si. \p \v 16 Yucuan cuenda sihin sa sino ñi iñi yo ta ñihi yo sa vaha vatyi tacuan ta cuu cuu si minoo tumañi iñi saha maa ra Ndyoo sii yo. I catyi ra Ndyoo sihin ra Abraham vatyi cua ñihi ra minoo sa vaha. Ta i catyi tucu ra Ndyoo vatyi tandɨhɨ ñiyɨvɨ sino iñi sii ra cua ñihi ñu sa vaha vatyi sino iñi ñu cuhva i sino iñi ra Abraham. Cua cuhva ra Ndyoo sii si sii ñiyɨvɨ tyaa xaan yahvi tuhun i saha ra sii ra Moisés tatu sino iñi ñu sii ra Jesucristo. Ta cua cuhva ra sii si sii ñiyɨvɨ sino ñi iñi tañi maa ra Abraham. Ta maa ra cuu minoo ñiyɨvɨ sahnu sii tandɨhɨ cuii yo sa sino iñi. \p \v 17 Catyi tutu ra Ndyoo sa cuenda ra Abraham: “Cuaha xaan zehun cua coo nacahnu ñuu ñiyɨvɨ.” Zutu yo cuu sii ra Abraham nuu ra Ndyoo. Sino xaan iñi ra Abraham sii ra Ndyoo. Cuu zanandoto ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ i sihi. Ta tandɨhɨ sa cua cuu ityi nuu ca, cua cuu si vatyi maa ra Ndyoo cua zavaha sii si. \p \v 18 I sino iñi ra Abraham sa cahan ra Ndyoo vazu ma cuu si cuñi ra, zoco i cuu si. Ta i nduu ra zutu sahnu sii cuaha xaan ñiyɨvɨ. Tañi i catyi ra Ndyoo sihin ra: “Tyehen cua nducuaha ñiyɨvɨ suun.” \p \v 19 I sito ra Abraham vatyi sa sahnu xaan ra. Sa yatyi minoo ziendu cuiya ra. Sahnu xaan tucu maa ña Sara, ta ma cuu ca coo zehe ña. Zoco ña siin sino iñi ra Abraham vazu sa sahnu xaan nduu tahan ñu. \p \v 20 Ñá sica iñi ra Abraham vatyi ma cuu ca coo zehe ñu, zoco i sino iñi ra tuhun i catyi ra Ndyoo sihin ra. Ñá ndu‑uu iñi ra. I zacahnu ra sii ra Ndyoo. \p \v 21 I sito vaha xaan ra vatyi cuu zacuu ra Ndyoo tandɨhɨ sa i catyi ra sihin ra. \p \v 22 Yucuan cuenda i catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi cuatyi ra Abraham vatyi i sino iñi ra. \p \v 23-24 Tacuan i catyi ra Ndyoo sa cuenda ra Abraham. Ta i cahan tucu ra tuhun cuan ndya sa cuenda maa yo. Cua catyi tucu ra vatyi ñahñi cuatyi iyo sii maa yo vatyi sino iñi yo sii ra Ndyoo, ra i zanandoto sii ra Jesús sa i sihi ra. Ta ra Jesús cuu ra ndyaca ñaha sii yo. \p \v 25 I sihi ra Jesús sa cuenda cuatyi maa yo. Ta i nandoto ra vatyi tacuan ta cua cuu catyi maa ra Ndyoo vatyi ñahñi ca cuatyi yo iyo. \c 5 \s1 Ñahñi cuatyi cua tyaa ra Ndyoo sata yo \p \v 1 Yucuan cuenda catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi ca cuatyi yo vatyi sino iñi yo. Sa iyo sa taxi sii yo sihin ra Ndyoo vityi sa cuenda maa ra Jesucristo. \p \v 2 Sa cuenda maa ra ñihi yo tumañi iñi sii ra Ndyoo vatyi sino iñi yo. Ñihi xaan yo tumañi iñi sii ra Ndyoo, ta zɨɨ xaan cuñi yo. Ta nɨɨ cuu iñi yo vatyi cua cuhun yo nu ndyaa ra Ndyoo ta cua nduu yo tañi maa ra. \p \v 3 Ta ña tacuan ñi, zoco zɨɨ cuñi tucu yo vazu ndyehe yo tundoho vatyi sito yo vatyi tyindyee si sii yo ta cua coo ca tundyee iñi sii yo tatu cuaha tundoho ndyehe yo. \p \v 4 Ta tatu iyo tundyee iñi sii yo vaha xaan cuu yo ityi nuu ra Ndyoo. Ta tatu vaha xaan yo nuu ra, nɨɨ xaan cua cuu iñi yo vatyi cua ñihi yo tandɨhɨ sa vaha sa saha maa ra. \p \v 5 Ta tatu sa cunɨɨ vaha iñi yo, sito yo vatyi ma zandavi ñaha ra Ndyoo sii yo. Tacuan sito yo vatyi sito yo vatyi cuñi xaan ra Ndyoo sii yo. Ta Tatyi Ii sa saha maa ra sii yo, iyo si añima yo ta zacoto si sii yo vatyi cuñi xaan maa ra Ndyoo sii yo sihin minoo cuhva vaha xaan. \p \v 6 Ñá cuu zacacu yo sii yo, zoco sa tahan si quɨvɨ sa i catyi ra Ndyoo ta zɨquɨ i quisi ra Cristo. Ta i sihi ra sa cuenda ñiyɨvɨ ña vaha tañi maa yo. \p \v 7 Sito yo vatyi ma cuu cuu yo sa cuenda ñiyɨvɨ ña vaha. Zoco iyo saha cua cuu minoo ñiyɨvɨ sa cuenda inga ñiyɨvɨ vaha xaan ca. \p \v 8 Ta maa ra Ndyoo zañaha ra vatyi cuñi xaan ra sii yo vatyi vazu ñiyɨvɨ iyo xaan cuatyi cuu maa yo, zoco i sihi ra Cristo sa cuenda yo. \p \v 9 Ta vityi sa cuenda nɨñɨ ra Cristo ta catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi ca cuatyi yo. Sa cuenda ra Cristo i tɨɨn cuenda ra Ndyoo sii yo, ta ma zandyehe ra tundoho sii yo quɨvɨ cua cuxaan ra ta cua zandyehe ra tundoho sii ñiyɨvɨ iyo cuatyi, quɨvɨ cua ndɨhɨ ñuu ñiyɨvɨ. \p \v 10 Ta maa yo i cuu ñiyɨvɨ xaan iñi sii ra Ndyoo, zoco i zanduvaha ra sii yo sihin ra quɨvɨ i sihi Zehe ra sa cuenda yo. Ta vityi ndito ra tandɨhɨ cuii tyiemvu, ta sito yo vatyi iyo xaan ca cuhva sa cua zacacu ra sii yo vatyi iyo ra sisi añima yo. \p \v 11 Ta ña tacuan ñi. Zɨɨ xaan cuñi yo vityi vatyi iyo sa taxi sii yo sihin ra Ndyoo sa cuenda cuhva i zavaha ra Jesucristo, ra ndyaca ñaha sii yo. \s1 Cuhva i zavaha ra Adán ta cuhva i zavaha ra Cristo \p \v 12 Sa cuenda minoo ra ta i quɨhvɨ cuatyi ñuu ñiyɨvɨ. Ta cuenda cuatyi i zavaha ñiyɨvɨ, ta i quisaha cuhva sa sihi tandɨhɨ ñu vatyi iyo cuatyi sii tandɨhɨ yo. \p \v 13 Ta sa iyo cuatyi ñuu ñiyɨvɨ cumañi ca cuhva ra Ndyoo tuhun ra sii ra Moisés. Ta quɨvɨ cumañi ca cuhva ra Ndyoo tuhun ra, ñá tyaa ra cuatyi sata ñiyɨvɨ sa minoo minoo cuatyi zavaha ñu vatyi ta coto ca ñu tuhun i saha ra sii ra Moisés. \p \v 14 Zoco i sihi ñu ndya quɨvɨ i zavaha ra Adán cuatyi cuan ndya cuhva ndya quɨvɨ i sicoo ra Moisés vazu ñá zavaha ñu sa zuun ñi cuatyi i zavaha ra Adán. Ta i cuu ra Adán tañi minoo ra sa cua quisi ityi nuu ca. \p \v 15 Saha maa ra Ndyoo tumañi iñi sii ñiyɨvɨ, ta tucu xaan cuu cuhva i zavaha ra Ndyoo ta zɨquɨ cuhva i zavaha ra Adán. Vatyi sihin sa minoo tuhun ñi cuatyi i zavaha ra Adán ta cuaha xaan ñiyɨvɨ i sihi, zoco sihin tumañi iñi sa saha xaan ra Ndyoo ta i zavaha ra Jesucristo minoo cuhva vaha xaan sa cua zanaa ra cuatyi sii cuaha xaan ñiyɨvɨ. \p \v 16 Tucu ca cuu tumañi iñi sa saha maa ra Ndyoo ta zɨquɨ cuhva i zavaha ra Adán. Minoo ñi cuatyi i zavaha ra cuan, ta yucuan cuenda cua tasi tuñi ra Ndyoo sii tandɨhɨ ñiyɨvɨ. Zoco vityi sihin tumañi iñi sa saha maa ra Ndyoo ta ña tyaa ca ra cuatyi zɨquɨ ñiyɨvɨ vazu cuaha xaan cuatyi ñu. \p \v 17 Ndisa vatyi i sihi cuaha xaan ñiyɨvɨ sa cuenda sa i zavaha sa minoo tuhun ñi ra Adán. Zoco vityi cuaha xaan ñiyɨvɨ cua ñihi tumañi iñi sa saha maa ra Ndyoo, ta cua cundito ñu tandɨhɨ cuii tyiemvu. Cua nduvaha añima ñu sa cuenda sa zavaha minoo ñi ra, ra Jesucristo. \p \v 18 Sa cuenda cuatyi sa i zavaha minoo ñi ra, ta i catyi ra Ndyoo vatyi iyo cuatyi sii tandɨhɨ ñiyɨvɨ, ta tahan si sa cuu ñu. Ta zuun ñi cuhva sa cuenda minoo sa vaha sa i zavaha minoo ñi ra ta i catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi cuatyi iyo sii tandɨhɨ ñiyɨvɨ, ta cua cundito ñu tandɨhɨ cuii tyiemvu. \p \v 19 Sa cuenda sa ñá tyaa minoo ra yahvi, ta i nduu tandɨhɨ ñiyɨvɨ ñiyɨvɨ cuatyi. Zoco sa cuenda sa i tyaa inga ra yahvi, ta cua tɨɨn cuenda ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ tañi sa ñahñi ca cuatyi ñu. \p \v 20 I saa quɨvɨ i saha ra Ndyoo tuhun ra sii ra Moisés, ta i nacoto ñiyɨvɨ vatyi cuaha xaan cuatyi ñu. Zoco vazu cuaha xaan cuatyi ñu, zoco vaha xaan añima maa ra Ndyoo, ta i saha xaan ca ra tumañi iñi. \p \v 21 Sa cuenda cuatyi ñiyɨvɨ ta i quisaha sihi ñu. Ndyaca ñaha tuhun sihi sii ñu. Ta vityi sa cuenda sa i zavaha ra Jesucristo, ra ndyaca ñaha sii yo, ta saha ra Ndyoo tumañi iñi sii ñiyɨvɨ. Catyi ra vatyi ñahñi ca cuatyi ñu. Yucuan cuenda cua cundito ñu tandɨhɨ cuii tyiemvu. Vityi sihin sa saha maa ra Ndyoo tumañi iñi sii yo, ta ña ndyaca ñaha ca tuhun sihi sii yo. \c 6 \s1 Ma zavaha ca yo cuatyi \p \v 1 ¿Atu vaha catyi yo nazavaha ca yo cuatyi vatyi tacuan ta cua cundahvi ca iñi ra Ndyoo sii yo? \p \v 2 Ña tacuan. Tatu sa i zaña yo cuatyi yo sa ndisa, ma cuu ca zavaha ca yo sii si. \p \v 3 I sicoo ndutya yo sa cuenda ra Cristo Jesús, ta sa sicoo ndutya yo cuu tañi sa sihi yo sihin ra Cristo. \p \v 4 Cuu si tañi sa i sihi yo ta i quɨhvɨ coño ñuhu yo sisi ñaña ɨɨn ñi sihin ra nu i sicoo ndutya yo cuenda ra, ta i nandoto yo sihin ra vatyi ɨɨn ñi cuu yo sihin ra. Ta iyo xaan cuhva sii Zutu ra, ta i zanandoto ra sii ra Jesús vatyi tacuan ta nduu maa yo ñiyɨvɨ saa ta coo yo minoo cuhva saa. \p \v 5 Tatu sa ndu‑ɨɨn yo sihin ra nu i sihi ra, cua ndu‑ɨɨn tucu yo sihin ra inga cuhva, ta cua coo yo minoo cuhva saa sihin ra. \p \v 6 Sito yo vatyi i ndɨhɨ cuhva sa sicoo ityi sata. Ña iyo ca yo cuhva i tyaa yo yahvi sii coño ñuhu yo ta zavaha yo cuhva ña vaha sa cuñi si. Ña tacuan. \p \v 7 Vatyi maa yo sa i sihi sihin ra Cristo, ñahñi ca cuhva cuu zacuu cuatyi sihin yo. Ma cuu ca cundyaca ñaha si sii yo. \p \v 8 Ta tatu sa i sihi yo sihin ra Cristo, sino iñi yo vatyi cua cundito tucu yo sihin ra. \p \v 9 Vatyi sito yo vatyi i nandoto ra Cristo sisi sa i sihi ra, ta ma cuu ca ra. Ma cundyaca ñaha ca tuhun sihi sii maa ra. \p \v 10 Minoo saha ñi i sihi ra sa cuenda cuatyi ñiyɨvɨ. Ta vityi ndito ra. Ta iyo ra ɨɨn ñi sihin ra Ndyoo tandɨhɨ cuii tyiemvu. \p \v 11 Yucuan cuenda maa ndo, zaha ndo tuhun sa i sihi ndo ityi nuu cuatyi cuan vatyi ma cuu ca cundyaca ñaha si sii ndo. Zoco ndito ndo sa cuenda ra Ndyoo vatyi sa ndu‑ɨɨn ndo sihin ra Cristo Jesús, ra ndyaca ñaha sii yo. \p \v 12 Yucuan cuenda ma cuhva ca ndo sa cundyaca ñaha cuatyi cuan sii ndo. Ma tyaa ca ndo yahvi cuhva ña vaha sa cuñi coño ñuhu ndo zavaha si. \p \v 13 Ma cuhva cuenda ndo coño ñuhu ndo sii cuatyi cuan, ta ma zavaha ndo sa ña vaha. Cuhva ndo sii ndo sii ra Ndyoo vatyi ñiyɨvɨ sa i nandoto cuu ndo. Ta zatyiño ndo sa cuenda ra Ndyoo, ta zavaha ndo sa vaha. \p \v 14 Vatyi cuatyi cuan, ñahñi ca sa cuu zacuu si sihin ndo vatyi ña ndyaca ñaha ca tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés sii ndo. Ña tacuan ñihi ndo cuhva cacu añima ndo. Vityi ndito ndo sa cuenda tumañi iñi sa saha maa ra Ndyoo sii ndo. \s1 Nacuhva ndo sii ndo sii ra Ndyoo ta zavaha ndo maa ñi sa vaha \p \v 15 Ta yozo caa vityi ¿atu zavaha ca yo cuatyi vatyi ña ndyaca ñaha ca tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés sii yo ta vityi saha xaan maa ra Ndyoo tumañi iñi sii yo? Ña tacuan cuñi si. \p \v 16 Sito ndo vatyi tatu nduu ndo muzu sii minoo ñiyɨvɨ, tyaa ndo yahvi sa catyi ra. Ta muzu cuu ndo sii ra sa tyaa ndo yahvi. Tatu tyaa ndo yahvi sii cuatyi, cua cuu cuii ndo. A tatu tyaa ndo yahvi sii ra Ndyoo cua catyi ra vatyi sa nduvaha ndo sihin cuhva iyo ndo. \p \v 17 Ityi sata maa ñi cuatyi i zavaha ndo, zoco vityi sehi tyahvi ndyoo sii ra Ndyoo vatyi vityi sihin tandɨhɨ cuii añima ndo tyaa ndo yahvi Tuhun Vaha sa i sino iñi ndo. \p \v 18 Sa ndasi cuatyi ndo. Ña cuu ca ndo muzu sii cuatyi cuan. Sa i nduu ndo muzu sii sa vaha tañi cuñi ra Ndyoo. \p \v 19 Quehin zɨquɨ minoo cuhva vatyi ta coto ca ndo tandɨhɨ yozo caa iyo maa ra Ndyoo. Ityi sata i zavaha ndo cuatyi. Maa ñi sa ña vaha i zavaha ndo. Ta quiñi xaan ca nanduu cuhva zavaha ndo. Zoco vityi nacuhva ndo sii ndo sii ra ta zavaha ndo maa ñi sa vaha sa ndisa cuii vatyi cua nduu ndo ñiyɨvɨ vaha xaan cuhva cuñi ra Ndyoo. \p \v 20 Quɨvɨ sa i cuu ndo muzu sii cuatyi cuan, ñá cuu zavaha ndo sa vaha. \p \v 21 ¿Ta ñaa sa vaha ñihi ndo sihin cuhva i zavaha ndo? Ñahñi maa. Ta vityi cucahan nuu ndo sa cuenda sa i zavaha ndo vatyi sa cuenda cuhva ña vaha cuan ta cua ndoho ñiyɨvɨ zavaha sii si tandɨhɨ cuii tyiemvu. \p \v 22 Zoco vityi sa zandasi ra Ndyoo cuatyi ndo, ta ña ndyaca ñaha ca si sii ndo. Ta sa i nduu ndo muzu maa ra Ndyoo. Ta sa ñihi ndo sihin cuhva ya cuu sa nduu ndo ñiyɨvɨ vaha. Ta quɨvɨ cua ndɨhɨ sa ndito ndo ihya ñuu ñiyɨvɨ ya, cua cundito ndo tandɨhɨ cuii tyiemvu sihin ra Ndyoo. \p \v 23 Tatu zavaha yo sa ña vaha, sa cua ñihi yo sihin cuhva cuan cuu sa cua cuu cuii yo. Zoco tatu tɨɨn cuenda yo sa vaha xaan sa saha maa ra Ndyoo sii yo, cua cundito yo tandɨhɨ cuii tyiemvu sihin ra Jesucristo, ra ndyaca ñaha sii yo. \c 7 \s1 Zɨquɨ minoo cuhva, cuhva iyo ñiyɨvɨ tatu sa tindaha ñu \p \v 1 Ndoho yañi xaa, sa sito maa ndo tuhun i saha maa ra Ndyoo sii ra Moisés. Ta sito ndo vatyi tatu sa i sihi minoo ñiyɨvɨ, ña cuñi ca si sa tyaa ñu yahvi sii si. \p \v 2-3 Cua quehin zɨquɨ minoo cuhva. Tatu tindaha minoo ñaha sihin minoo rayɨɨ, catyi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés vatyi ñazɨhɨ ra cuu sii ña ndya quɨvɨ cua cuu ra. Nɨɨ ñi sa ndito ra ta cua cuu ña minoo ñaha zana tatu cua coo ña sihin inga ra ta ndito ca ra tindaha sihin ña. Zoco tatu sa sihi ra, ña ndyaca ñaha ca tuhun sa tindaha sii ña. Cuu tindaha ña inga saha, ta ma cuu catyi ñiyɨvɨ vatyi ñaha zana cuu ña. \p \v 4 Ta zuun ñi cuhva cuan iyo sihin ndoho yañi xaa. Cuu catyi yo vatyi ɨɨn ñi cuu ndo sihin ra Cristo. Quɨvɨ i sihi ra ta cuu si tañi sa sihi tucu maa yo. Ta yucuan cuenda ña iyo ca ndo cuenda tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés. Vityi ñiyɨvɨ ra Cristo cuu sii ndo. Maa ra cuu ra i nandoto sisi sa i sihi ra, ta sihin cuhva cuan ta cuu zatyiño vaha ndo tyiño maa ra Ndyoo. \p \v 5 Quɨvɨ sa tañaha ca sino iñi yo sii ra Cristo, cuaha xaan sa ña vaha i zavaha yo. I sito yo cuhva catyi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés vatyi ma zavaha ca yo sa ña vaha, ta yucuan cuenda cuñi ca yo zavaha yo sa ña vaha cuan. Ta sihin cuhva cuan ta cua cuu cuii yo. \p \v 6 Zoco vityi ña ndyaca ñaha ca tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés sii yo vatyi sa i sihi yo sihin ra Cristo, ta i ndɨhɨ cuhva cuan sa cuenda maa yo. Ta yucuan cuenda ña iyo ca yo cuhva catyi si nuu tutu, tuhun sahnu. Iyo yo minoo cuhva saa vatyi tyindyee Tatyi Ii maa ra Ndyoo sii yo. \s1 Iyo ca cuatyi yo vazu sa sino iñi yo \p \v 7 ¿Ta yozo caa vityi? ¿Atu catyi tuhun sahnu vatyi zavaha ca yo cuatyi? ¡Ña catyi si numinoo saha! Zoco vityi site ñaa sa cuu cuatyi sa cuenda tuhun cuan. Catyi si: “Ma ndyiyo iñun ndaha tyiño inga ñiyɨvɨ.” Ta yucuan cuenda site vatyi ña vaha zavehi cuhva cuan. \p \v 8 Tatu sa vatyi ñahñi tuhun cuan, ma cote ñaa sa cuu cuatyi, ta ma cuñi zavehi sii si. Zoco quɨvɨ sa site vatyi ña vaha sa ndyiyo iñi yo, ta i cuñi zavehi sii si vatyi iyo cuatyi añime. \p \v 9 Ta quɨvɨ ñá site ñaa sa catyi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés, i sica iñi vatyi vaha ñiyɨvɨ cui. Zoco i saa quɨvɨ ta i cutuñi iñi cuhva catyi tuhun cuan, ta zɨquɨ i site vatyi iyo cuatyi añime, ta i site vatyi minoo ñiyɨvɨ ña vaha cui. \p \v 10 Catyi tuhun cuan vatyi tatu tyaa ñiyɨvɨ yahvi sii si cua cundito ñu tandɨhɨ cuii tyiemvu. Zoco zuun ñi tuhun cuan cuu sa i zatɨvɨ sii, vatyi ñá tyei yahvi sii si. Vatyi catyi si vatyi ra ña tyaa yahvi sii si, tahan si sa cua cuu cuii ra. \p \v 11 Ta cuhva sa ña vaha i cuñi zavehi, i zandavi ñaha si sii. Ta cuhva catyi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés vatyi ma cuu zavehi, i zavehi sii si. Ta yucuan cuenda tahan si sa cui. \p \v 12 Tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés, vaha xaan si vatyi tuhun i saha maa ra Ndyoo cuu si cuan. Ta tandɨhɨ tyiño sa catyi ra Ndyoo vatyi zavaha yo, vaha xaan ta ndoo xaan si. \p \v 13 Ta tuhun vaha xaan cuan ¿atu sa yucuan cuu sa i zatɨvɨ sii? Yɨvɨ. Sa ña vaha sa i cuñi zavehi cuu sa i zatɨvɨ sii. Sa cuenda sa zavehi sii si ta tahan si sa cui. Tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés cuu sa i zañaha sii, vatyi cuatyi cuu cuhva cuñi zavehi, zoco zuun ñi i zavehi sii si. Ta sihin cuhva cuan ta i zañaha tuhun cuan sii, vatyi quiñi xaan cuu cuhva cuñi zavehi. \p \v 14 Sito yo vatyi tuhun cuan nacatyi si sihin yo cuhva cuñi ra Ndyoo sa zavaha yo. Ta yuhvi cui minoo ñiyɨvɨ iyo cuatyi vatyi zavehi cuhva ña vaha sa cuñi zavehi, ta ndyaca ñaha cuatyi cuan sii. \p \v 15 Ña cutuñi iñi ñaa sa tehin vatyi ña zavehi cuhva cuñi zavehi sa ndisa. Ta sa ña tahan maa iñi, yucuan cuu sa zavehi. \p \v 16 Ta tatu zavehi minoo cuhva ña vaha, sa siñi tuñi vaha sa iyo sii, catyi si sihin vatyi ña vaha cuu cuhva zavehi, ta catyi si vatyi vaha tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés. \p \v 17 Ta vityi ña cuñi zavehi sa ña vaha, zoco iyo ca cuatyi. Ta yucuan cuenda zavehi sii si. \p \v 18 Nacote vatyi minoo ñiyɨvɨ iyo cuatyi cui. Ñahñi numinoo cuhva vaha iyo sii. Cuñi zavehi sa vaha, zoco ña ñihi cuhva yozo caa zavehi sii si vatyi minoo ñiyɨvɨ cuatyi cui. \p \v 19 Vatyi ña zavehi sa vaha sa cuñi zavehi, zoco zavehi sa ña vaha vazu ña cuñi zavehi sii si. \p \v 20 Ta sa zavehi sa ña vaha, zañaha si sii, vatyi iyo ca cuatyi. Ta cuatyi cuan cuu sa ndyaca ñaha sii. \p \v 21 Tacuan cuu si. Iyo minoo cuhva sii. Vazu cuñi zavehi sa vaha, zoco maa ñi sa ña vaha zavehi tandɨhɨ saha. \p \v 22 Vatyi sihin sa siñi tuñi vehi tahan xaan iñi tandɨhɨ tuhun i saha maa ra Ndyoo. \p \v 23 Zoco iyo inga cuhva sii, ta ña tahan iñi si cuhva cuñi sa siñi tuñi vehi. Ta cuhva sa iyo sii, ña cuñi maa si zavaha si sa vaha. Maa maa ñi sa ña vaha cuñi si zavaha si. Ta ndyaca ñaha si sii. \p \v 24 ¡Ndahvi yuhvi ra ndahvi! ¿Yoo sa cua zacacu sii, sihin cuhva sa zavehi sa ña vaha cuan? \p \v 25 Sehi tyahvi ndyoo sii ra Ndyoo sa cuenda ra Jesucristo ra ndyaca ñaha sii yo vatyi maa ra cua zacacu sii. Sihin sa siñi tuñi vehi cuñi xein cundyique tandɨhɨ tuhun i saha maa ra Ndyoo, zoco sihin inga cuhva sa iyo sii, ta zatɨvɨ si sii, ta zavaha que sa ña vaha. \c 8 \s1 Tyindyee xaan Tatyi Ii ra Ndyoo sii yo ta cuu coo yo minoo cuhva saa \p \v 1-2 Vityi ma zandoho ca ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ sa ndu‑ɨɨn sihin ra Cristo Jesús vatyi ña zavaha ca ñu cuhva cuñi coño ñuhu ñu, zoco zavaha ñu cuhva cuñi Tatyi Ii. Vatyi Tatyi Ii cuan saha xaan si sa vaha sii yo sa cuenda ra Cristo Jesús. Ta i ndasi si sii, cuhva i sindyaca ñaha cuatyi sii, ta tuhun sihi. \p \v 3 I zaquisi ra Ndyoo sii Zehe ra cuhva caa maa yo ñiyɨvɨ cuatyi. I quisi ra vatyi cua tyiyahvi ra sa cuenda cuatyi ñiyɨvɨ, ta i zandɨhɨ ra cuhva ndyaca ñaha sa ña vaha sii yo. Vatyi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés ñá cuu zavaha si cuhva cuan vatyi ñahñi tundyee iñi iyo sii si sa cuenda cuatyi sa ndyaca ñaha sii ñiyɨvɨ. \p \v 4 Zoco i quisi ra Cristo vatyi cua cuhva ra cuhva sii yo, ta cua cuu tyaa yo yahvi sii cuhva vaha sa catyi tuhun sahnu cuan. Maa yo cuu ñiyɨvɨ zavaha cuhva cuñi Tatyi Ii ta yɨvɨ ca cuhva ña vaha sa cuñi maa yo. \p \v 5 Ñiyɨvɨ zavaha cuhva cuñi maa ñu, ndyico ñu ta zacuu ñu cuhva ña vaha sa cuñi ñu. Zoco ñiyɨvɨ cuu cuenda Tatyi Ii, ndyico ñu cuhva cuñi ra Ndyoo. \p \v 6 Tatu ndyico ñiyɨvɨ minoo cuhva ña vaha, cuhva cuñi maa ñu, cua cuu ñu. Zoco tatu ndyico ñu ta zavaha ñu cuhva cuñi Tatyi Ii cua coo sa taxi sii ñu sihin ra Ndyoo, ta cua cundito ñu sihin ra. \p \v 7 Vatyi tatu ndyico ñu minoo cuhva ña vaha, cuhva cuñi maa ñu, ñahñi sa taxi iyo sii ñu sihin ra Ndyoo vatyi ña tyaa ñu yahvi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés, ta nu ña cuu zacuu ñu sihin si. \p \v 8 Ta ñiyɨvɨ zavaha sa ña vaha cuhva cuñi maa ñu, ña cuu zavaha ñu cuhva tahan iñi ra Ndyoo. \p \v 9 Zoco maa ndo, ña zavaha ca ndo sa ña vaha cuhva cuñi ndo, zavaha ndo cuhva cuñi Tatyi Ii tatu ndisa vatyi iyo Tatyi Ii ra Ndyoo sihin ndo. Vatyi tatu ñahñi Tatyi Ii sa saha ra Cristo iyo sihin minoo ñiyɨvɨ, yɨvɨ ñiyɨvɨ ra Cristo cuu ñu cuan. \p \v 10 Ta tatu iyo ra Cristo sisi añima ndo, tañi sa sihi coño ñuhu ndo cuu si sa cuenda cuatyi, zoco ndito añima ndo vatyi catyi ra Ndyoo vatyi ñahñi ca cuatyi ndo. \p \v 11 I zanandoto ra Ndyoo sii ra Jesús sisi sa i sihi ra. Ta tacuan tucu maa ndo tatu iyo Tatyi Ii ra Ndyoo sihin ndo cua zanandoto tucu ra sii ndo sihin coño ñuhu ndo. \p \v 12 Ta vityi ndoho yañi xaa, sa cuenda sa vatyi iyo Tatyi Ii ra Ndyoo sii yo ta ña tahan ca si sa tyaa yo yahvi sii cuhva ña vaha sa iyo sii yo ta cuhva ña vaha sa cuñi yo. \p \v 13 Vatyi tatu iyo ndo cuhva ña vaha, cuhva cuñi coño ñuhu ndo, cua cuu cuii ndo. Zoco tatu sihin tundyee iñi sa saha Tatyi Ii ra Ndyoo sii ndo ta zaña ndo sa ña vaha cuan, cua cundito ndo sa ndisa cuii. \p \v 14 Vatyi ñiyɨvɨ ndyico cuhva zañaha Tatyi Ii maa ra Ndyoo, yucuan ñu cuu zehe ra Ndyoo. \p \v 15 Ndya quɨvɨ i tɨɨn cuenda ndo Tatyi Ii maa ra Ndyoo ta ña yuhu ca ndo sii ra. Yuhu minoo muzu sii ra ndyaca ñaha sii ra tatu xaan xaan ra, zoco ña yuhu ca maa ndo vatyi i tɨɨn cuenda ndo Tatyi Ii ra, ta i nduu ndo zehe ra. Ta yucuan cuenda cuu catyi ndo sihin ra: “¡Ndyoo Zuti!” \p \v 16 Ta zuun ñi Tatyi Ii maa ra Ndyoo cuu sa zacoto sii yo vatyi zehe ra Ndyoo cuu sii yo. \p \v 17 Ta vityi cua ñihi yo sa vaha sa saha maa ra Ndyoo sii zehe ra. Ɨɨn ñi cua ñihi yo sii si sihin ra Cristo tatu ndyehe yo tundoho ɨɨn ñi sihin ra. Ta zɨquɨ cua catyi ra Ndyoo vatyi vaha xaan ñiyɨvɨ cuu yo ɨɨn ñi sihin ra Cristo. \p \v 18 Sito vehi vatyi tundoho sa ndyehe yo vityi ma cuu caca iñi yo vatyi cahnu xaan si. Vatyi ityi nuu ca cua zañaha maa ra Ndyoo sii yo cuhva caa ra ta zɨɨ xaan cua cuñi yo quɨvɨ cuan. \p \v 19 Tandɨhɨ cuii sa i zavaha ra Ndyoo ndatu si ta ñihi xaan cuñi si sa cua tahan si quɨvɨ ta cua zañaha maa ra Ndyoo yoo sa cuu tandɨhɨ zehe ra. \p \v 20 Vatyi tandɨhɨ sa i zavaha ra Ndyoo i tɨvɨ si. Vazu ñahñi cuatyi i zavaha si, zoco i saha ra Ndyoo vatyi tandɨhɨ sa i zavaha ra cua tahan si tundoho ta cua tɨvɨ si (sa cuenda cuatyi sa zavaha ñiyɨvɨ). Ndya quɨvɨ cua catyi ra Ndyoo, ta cua ndusaa tucu si inga saha. \p \v 21 Tandɨhɨ cuii sa i zavaha ra Ndyoo ta cua ndusaa tucu si inga saha quɨvɨ cua zama ra Ndyoo cuhva iyo si vityi, ta ma tɨvɨ ca si. Ta ñahñi ca tundoho cua ndyehe si. Ta tacuan tucu tandɨhɨ cuii zehe ra Ndyoo. \p \v 22 Sito yo vatyi tandɨhɨ sa i zavaha ra Ndyoo ta ndyehe xaan si tundoho. Cahnu xaan cuu tundoho ndyehe si. \p \v 23 Ta ña maa ñi ñuu ñiyɨvɨ sa zavaha ra Ndyoo cua ndyehe si tundoho, ndya maa yo ñiyɨvɨ sa i tɨɨn cuenda Tatyi Ii ra Ndyoo sa saha ra Ndyoo sii yo sa xihna ñi, ta ndyehe xaan tucu yo tundoho. Cahnu xaan tundoho ndyehe yo, ta ndahvi xaan cuñi yo vatyi cuñi xaan yo sa cua tahan si quɨvɨ cua zama ra Ndyoo cuhva iyo yo. Ta quɨvɨ cuan cua zandɨhɨ ra tandɨhɨ tundoho sa ndyehe yo ta tandɨhɨ cuatyi yo. Cua zama ra cuhva iyo coño ñuhu yo. Ta cua nduu yo minoo cuhva saa. \p \v 24 Vazu tañaha ca ndyehe yo cuhva cuan, zoco sino iñi yo vatyi cua tahan si quɨvɨ cua nduu yo cuhva caa maa ra Ndyoo. Tatu ndatu yo quɨvɨ cuan ña cuñi si catyi si vatyi sa ñihi yo sa ndatu yo. Tatu sa yaha ñihi yo sii si, ma cuatu ca yo. \p \v 25 Zoco tatu sino ndisa cuii iñi yo vatyi cua saa quɨvɨ ityi nuu ca ta cua zavaha ra Ndyoo cuhva cuan ta vazu ña ndyehe yo sii si vityi zoco zandyee yo iñi yo ta cuatu yo sii si. (Sino iñi yo vatyi cua ñihi yo sii si, ta yucuan cuenda ndatu yo sii si.) \p \v 26 Ta zuun ñi cuhva cuan tyindyee Tatyi Ii ra Ndyoo sii yo sihin sa ña cuu sii yo vatyi ña sito yo yozo caa cua caca yo sii ra Ndyoo cuhva cuñi si. Ta Tatyi Ii cuan sica si sii ra Ndyoo sa cuenda maa yo nu ña ñihi ca yo cuhva cahan yo sihin ra. \p \v 27 Sito maa ra Ndyoo ñaa sa sica iñi yo sihin añima yo, ta sito ra ñaa sa cuñi Tatyi Ii cuan caca si vatyi sica si cuhva cuñi maa ra Ndyoo sa cuenda ñiyɨvɨ sino iñi sii ra Ndyoo sa ndisa cuii. \s1 Ñahñi sa cuu tyaa siyo sii yo sihin cuhva cuñi xaan maa ra Ndyoo sii yo \p \v 28 Sito yo vatyi ñiyɨvɨ cuñi sii ra Ndyoo, tandɨhɨ cuii sa tahan ñu zoco tyindyee si sii ñu. Maa ñu cuu ñu i casi ra Ndyoo vatyi ñiyɨvɨ ra cua cuu sii ñu. \p \v 29 Ndya sa xihna cuii ñi ta sa sito ra Ndyoo yoo cuu ñiyɨvɨ cua cundyico sii ra, ta i catyi ra vatyi cua nduu ñu tañi cuhva caa Zehe ra. Ta ra Jesucristo cuu Zehe ra Ndyoo. Maa ra cuu Zehe Ndyoo sa ndisa sa xihna ñi, ta zɨquɨ i nacacu saa cuaha xaan ca yo vatyi cuu yo yañi ra. \p \v 30 Ta i cana ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ sa sito ra vatyi cua cundyico ñu sii ra. Ta sii ñiyɨvɨ sa i cana ra i catyi ra vatyi ñahñi ca cuatyi ñu. Ta vaha xaan cua zanduu ra sii ñu tañi cuhva caa Zehe ra. \p \v 31 ¿Ta ñaa ca sa cuu catyi yo vityi? Ndyaa maa ra Ndyoo sihin yo. Ta yoñi sa cuu tyaa siyo sii yo sii maa ra Ndyoo. \p \v 32 Vatyi i zaquisi maa ra Ndyoo sii sa zuun ñi maa Zehe ra, ta i saha ra Ndyoo sa cuu ra Jesús sa cuenda tandɨhɨ cuii yo. Yucuan cuenda sito yo vatyi tañi cuhva i saha ra Ndyoo sa cuu Zehe ra cuenda yo, ta tacuan tucu cua cuhva tucu maa ra tandɨhɨ cuii ca sa vaha sii yo. \p \v 33 Ta ityi nuu maa ra Ndyoo ¿yoo sa cuu tyaa cuatyi sata ñiyɨvɨ i casi ra? Yoñi. Vatyi maa ra cuu ra catyi vatyi ñahñi ca cuatyi ñu. \p \v 34 Yoñi cua catyi ityi nuu ra Ndyoo vatyi iyo cuatyi yo vatyi ra Cristo cuu ra i sihi sa cuenda cuatyi yo, ta zɨquɨ i nandoto ra. Ta vityi ndyaa ra siyo cuaha ra Ndyoo. Ta cahan ra sihin ra Ndyoo sa cuenda maa yo. \p \v 35 ¿Yoo sa cuu tyaa siyo sii yo sihin cuhva cuñi xaan ra Cristo sii yo? Yoñi. Vazu ndyehe xaan yo tucuihya iñi a tundoho a sahñi tahan ñiyɨvɨ sihin yo sa cuenda Tuhun Ndyoo a vazu iyo tama a ñahñi zahma yo iyo a cuaha xaan sa zayuhu sii yo a cuñi cahñi ñiyɨvɨ sii yo, zoco ma zaña ra Cristo sa cuñi ra sii yo. \p \v 36 Ndisa cua tahan yo tundoho tañi catyi si nuu tutu ra Ndyoo: \q1 Sa cuenda moo ta cuñi cahñi ñiyɨvɨ sii ndi tandɨhɨ quɨvɨ. \q1 Ta zacuu ñiyɨvɨ sii ndi tañi minoo mvee ticatyi sa cua cahñi ñu. \m Tacuan catyi Tuhun ra Ndyoo. \p \v 37 Zoco vazu tahan yo tandɨhɨ cuii cuhva ya, zoco vaha xaan cua zahacanaa yo zɨquɨ si sa cuenda ra sa cuñi xaan sii yo. \p \v 38-39 Sito vehi vatyi ñahñi maa sa cuu tyaa siyo sii yo sihin cuhva cuñi xaan maa ra Ndyoo sii yo. Ta zañaha ra sii yo vatyi cuñi xaan ra sii yo sihin cuhva i sicoo ra Cristo ta cuhva i zavaha ra. Vazu ndito ca yo a vazu sa sihi yo zoco cua cuñi ca ra Ndyoo sii yo. A vazu ángel a tatyi cuihna cuñi tyaa siyo sii yo, zoco ma cuu. A ñaa sa tahan yo vityi a sa cua ndyehe yo ityi nuu ca a sa iyo ityi zɨquɨ a nu ñuhu. A ñaa cuii ca maa sa iyo, zoco ma cuu tyaa siyo si sii yo sihin cuhva cuñi xaan maa ra Ndyoo sii yo sa cuenda ra Cristo Jesús, ra ndyaca ñaha sii yo. \c 9 \s1 I casi ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ hebreo \p \v 1 Ñiyɨvɨ ra Cristo cui, ta quehin sa ndisa. Ña vatye. Ta tyindyee Tatyi Ii ra Ndyoo sii sa siñi tuñi sii, ta site vatyi (tandɨhɨ sa tyei ihya ta) sa ndisa cuu si. \p \v 2 Cuihya xaan cuñi añime. Ta yaha xaan ndahvi cuñi si. (Sa cuenda ñu hebreo, ñiyɨvɨ sii.) \p \v 3 Ta ndya cuhva cuñi sa cua tyaa siyo ra Ndyoo sii, sii ra Cristo ta zacuhun ra sii nu xaan tatu zacacu zuhva ra sii ñu hebreo, ñiyɨvɨ sii. Tatu sa vatyi cuu tacuan, zoco ma cuu sa tacuan. \p \v 4 Quehin sa cuenda ñiyɨvɨ hebreo vatyi i casi ra Ndyoo sii ñu vatyi cuñi ra zañaha ra vatyi cuñi xaan ra sii ñu. Zuun ñi sii maa ñu i zañaha ra Ndyoo cuhva caa ra sa ndisi xaan ra. Ta sihin maa ñu i catyi ra Ndyoo cuhva cua zavaha ra sa vaha xaan sihin ñu. Ta i saha ra tuhun sa i saha ra sii ra Moisés sii ñu, ta i catyi ra sihin ñu yozo caa cua zavaha ra sa vaha sihin ñu ityi nuu ca. Ta i zañaha ra sii ñu cuhva cuñi ra sa cua zacahnu ñu sii ra. \p \v 5 Ra hebreo i cuu tandɨhɨ ñiyɨvɨ sahnu sii yo, ta i sino xaan iñi ra sii ra Ndyoo (tañi maa ra Abraham, ra Isaac, ta ra Jacob). Ta zuun ñi ñiyɨvɨ hebreo cuu ra Cristo. Ndyaca ñaha ra zɨquɨ tandɨhɨ cuii sa iyo. Nazacahnu yo sii maa ra Ndyoo tandɨhɨ cuii tyiemvu. Ta nacuu si tacuan. \p \v 6 Ña catyi sa ñá zavaha ra Ndyoo cuhva i catyi ra ta sa naha, cuhva cua zavaha ra sihin ñiyɨvɨ hebreo vatyi ña tandɨhɨ ñiyɨvɨ hebreo ta cuu ñu ñiyɨvɨ ra Ndyoo sa ndisa. \p \v 7 Ña tandɨhɨ ñiyɨvɨ ra Abraham ta cuu ñu ñiyɨvɨ sii ra Ndyoo vatyi catyi Tuhun ra Ndyoo nu cahan ra sihin ra Abraham ta catyi ra: “Maa ñi sa cuenda ra Isaac ta cua coo ñiyɨvɨ suun.” (Tacuan i catyi ra Ndyoo sihin ra Abraham yoo cuu sa cua cuu ñiyɨvɨ sii ra sa ndisa cuii.) \p \v 8 Cuñi si catyi si vatyi tandɨhɨ cuii ñiyɨvɨ i zacacu zɨhɨ sii cuhva iyo ñuu ñiyɨvɨ ya, yɨvɨ ñiyɨvɨ ra Ndyoo cuu sii ñu. Zoco tandɨhɨ cuii ñiyɨvɨ sa cua càcù cuhva cuñi ra Ndyoo, yucuan ñu cuu zehe ra sa ndisa cuii. \p \v 9 Ta ihya cuu cuhva i saha ra Ndyoo tuhun ra sii ra Abraham: “Cua quisi nu ndyaa ndo cuhva i catyi, ta cua coo zehe ña Sara”, catyi ra. (Ihya cuu cuhva i cacu ra Isaac, cuhva i catyi maa ra Ndyoo.) \p \v 10 Ta ña tacuan ñi, vatyi ña Rebeca tindaha ña sihin ra Isaac yɨɨ ña, zehe ña Sara. Maa ra cuu minoo ñiyɨvɨ sahnu sii yo. Ta sicoo zehe ñu. (Tinɨhɨ ra i cacu ra.) \p \v 11-12 Zoco cuee ca sa cacu ra, ñá zavaha ra sa vaha a sa ña vaha, ta sa i catyi ra Ndyoo sihin ña Rebeca: “Ra cua cacu sa xihna ñi cua cuu ra muzu sii ra luhlu ca.” Tacuan i zañaha ra Ndyoo vatyi casi ra sii ñiyɨvɨ sa cuñi maa ra ta yɨvɨ sa cuenda cuhva zavaha ñu (vatyi i cuñi ca ra Ndyoo sii ra luhlu ca cuee ca sa cacu ra). \p \v 13 Tañi i catyi ra Ndyoo: “I cuñi que sii ra Jacob, zoco ñá cuñi sii ra Esaú.” \p \v 14 Tacuan i zavaha ra Ndyoo, zoco ma cuu catyi yo vatyi ña vaha cuhva zavaha ra. \p \v 15 I catyi ra Ndyoo sihin ra Moisés: “Cua cundahvi iñi sii ñiyɨvɨ, zoco zuun ñi mi cua catyi yoo sii cua cundahvi iñi.” Catyi ra. \p \v 16 Ta tacuan cuu cuhva sito yo vatyi ma cundahvi iñi ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ sa cuhva cuñi ñi maa ñu ta nducu xaan ñu cuhva. Zoco cua cuu si cuhva cuñi maa ra Ndyoo vatyi maa ra cuu ra cundahvi iñi yoo sii cuñi maa ra. \p \v 17 Catyi Tuhun Ndyoo cuhva i cahan ra sihin ra Faraón rey ñuu Egipto ta sa naha. (Vatyi ñihi xaan iñi rey cuan), ta i catyi ra Ndyoo sihin ra: “I sehi sa cundyaca ñohon ta cua zañehi vatyi iyo xaan cuhva sii. Ta nacahnu ñuu ñiyɨvɨ cua zacahnu ñiyɨvɨ sii.” Catyi ra. \p \v 18 Tacuan iyo maa ra Ndyoo. Cundahvi iñi ra sii yoo ra cuñi ra cundahvi iñi ra. Ta saha ra sa nduñihi iñi inga ñiyɨvɨ cuhva cuñi maa ra. \p \v 19 Ta yucuan cuenda cua catyi ndo sihin: “¿Ta ñaa cuenda tyaa ra Ndyoo cuatyi sata ñiyɨvɨ? ¿Ta yoo cuu sa ña zavaha cuhva cuñi ra?” \p \v 20 Zoco ña vaha cuhva sica iñun vatyi ¿yoo ra cuun ta cohon nu cahan ra Ndyoo? Vatyi minoo quɨyɨ cuan, ña catyi si sihin ñiyɨvɨ i zavaha sii si: “Ña vaha cuhva i zavohon sii. ¿Ñaa cuenda i zavohon sii tyehen?” \p \v 21 Tucuñun minoo ñiyɨvɨ zatyiño sihin ndyahyu ta zavaha ñu ndaha tyiño sa cua cutyiño ñu sisi vehe, ta cuu zavaha ñu ñaa sa cuñi maa ñu sihin zuun ñi maa ndyahyu cuan tu cuu si minoo ndaha tyiño vaha ca a cuu si minoo sa ndahvi ñi caa. \p \v 22 I cuñi ra Ndyoo zañaha ra sii ñiyɨvɨ cuhva tahan si zandoho ra sii ñu tatu zavaha ñu sa ña vaha. Ta cuñi tucu ra zañaha ra vatyi cuaha xaan cuhva iyo sii ra. Yucuan cuenda zandyee xaan ra iñi ra sihin ñiyɨvɨ ña vaha. Maa ñu cuu ñiyɨvɨ tahan si ndoho. Ta cuéé ca ta cua zanaa ra sii ñu. \p \v 23 Ta inga tucu cuhva. I cuñi ra zañaha ra cuhva vaha xaan sa zavaha ra sihin inga ñiyɨvɨ, ñu i saha maa ra tumañi iñi sii. Maa ñu cuu ñu i casi ra vatyi cua ñihi ñu tandɨhɨ cuii sa vaha xaan ta cua cundito ñu sihin ra. \p \v 24 Ta zuun ñi maa yo cuu ñiyɨvɨ cuan. Iyo yo cuu yo ñiyɨvɨ hebreo. Ta iyo yo yɨvɨ. Zoco i casi ra Ndyoo sii tandɨhɨ yo. \p \v 25 Tañi i catyi maa ra Ndyoo nuu tutu i tyaa ra Oseas ta sa naha: \q1 Iyo ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ mi, zoco cua zandui ñiyɨvɨ sii sii ñu. \q1 Ñá cuñi sii ñu, zoco vityi cua cuñi sii ñu. \q1 \v 26 Ta zuun ñi nu i catyi sihin ñu: “Yɨvɨ ñiyɨvɨ sii mi cuu sii ndo”, zuun ñi yucuan cua nduu ñu ñiyɨvɨ sii mi, ra Ndyoo ndito. \p \v 27 Ta i catyi ra Isaías sa cuenda ñiyɨvɨ hebreo: “Vazu cuaha xaan ñiyɨvɨ hebreo tañi ñiyɨtɨ yuhu tyañuhu, zoco zuhva cuii ñi ñu cua cacu. \p \v 28 Vatyi yatyi xaan ta cua zavaha ra Ndyoo tandɨhɨ cuii cuhva catyi ra ihya ñuu ñiyɨvɨ.” \p \v 29 Tañi i catyi tucu maa ra Isaías: \q1 Tatu ma zacacu ra Ndyoo sii uu a uñi tahan yo, cunaa tandɨhɨ yo \q1 Tañi i naa ñiyɨvɨ ñuu Sodoma ta ñuu Gomorra ta sa naha. \s1 Sica iñi ñiyɨvɨ hebreo vatyi cua càcù ñu vatyi zavaha ñu sa vaha \p \v 30 ¿Ta ñaa cua catyi yo vityi? Ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu ñá nanducu maa ñu cuhva coo vaha ñu ityi nuu ra Ndyoo. Zoco vityi nañihi ñu cuhva cuan sihin sa sino ñi iñi ñu. \p \v 31 Ta ñiyɨvɨ hebreo i zavaha xaan ñu cuhva sa sica iñi maa ñu vatyi cua nduvaha ñu ityi nuu ra Ndyoo. Zoco ñá cuu. Ñá cuu zavaha ñu tandɨhɨ cuii cuhva vaha tañi catyi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés. \p \v 32 ¿Ta ñaa cuenda ñá ñihi ñu cuhva catyi ra Ndyoo sihin ñu vatyi ñahñi ca cuatyi ñu? Ñá ñihi ñu cuhva cuan vatyi ñá sino iñi ñu vatyi cua càcù ñu maa ñi sihin tumañi iñi sa saha maa ra Ndyoo. Sica iñi ñu vatyi cua càcù ñu sa cuenda sa vaha i zavaha ñu. Ta i cuu si tañi minoo cuhva tatu catyihi saha ñiyɨvɨ sihin minoo yuu. \p \v 33 Tañi catyi si nuu tutu ra Ndyoo: \q1 Cua caqui sii minoo ra tañi minoo yuu nu iyo ñiyɨvɨ hebreo. \q1 Ta cua catyihi saha ñu sii ra. \q1 Zoco tatu sino iñi ñu sii ra, cua quita vaha ñu. \c 10 \p \v 1 Ndoho yañi xaa, cahan xein sihin ra Ndyoo sa cuenda ñiyɨvɨ hebreo, ta sihin tandɨhɨ cuii añime cuñi xein sa cua cacu ñu. \p \v 2 Sehi sa ndaa cuenda ñu vatyi cuñi xaan ñu zacahnu ñu sii ra Ndyoo, zoco ña ñihi ñu cuhva yozo caa zavaha ñu sii si sa ndisa. \p \v 3 Vatyi ña sito ñu cuhva zanduvaha ra Ndyoo sii ñu cuhva cuñi maa ra, ta i nducu ñu inga cuhva sa cuñi maa ñu, ta ña tyaa ñu yahvi cuhva i saha maa ra Ndyoo. \p \v 4 Ta sa naha cuñi ñu nduvaha ñu ityi nuu ra Ndyoo sihin sa tyaa ñu yahvi tuhun i saha ra sii ra Moisés. Zoco vityi sa i quisi ra Cristo ta zandɨhɨ ra cuhva cuan. Vityi sa sino ñi iñi yo sii ra ta nduvaha yo ityi nuu maa ra Ndyoo ta natɨɨn cuenda ra sii yo. \p \v 5 Ta nu i tyaa ra Moisés i catyi ra vatyi tatu zavaha minoo ra tandɨhɨ cuii sa vaha cuhva catyi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra, tacuan ta cua coo ra minoo cuhva vaha xaan ta cua cundito ra tandɨhɨ cuii tyiemvu. \p \v 6 Zoco cuhva nduvaha yo sihin sa sino iñi yo, yɨvɨ minoo cuhva sa ñihi xaan nanducu yo cuu si vatyi catyi si: “Ma catyi ndo sihin añima ndo: ¿Yoo cua cuhun ndya gloria ta cua zanoo ra sii ra Cristo? \p \v 7 Ta ma catyi ndo: ¿Yoo cua noo sisi ñuhu vatyi cua zanandoto ra sii ra Cristo sisi sa i sihi ra?” \p \v 8 Vatyi ihya cuu cuhva catyi si: “Yatyi xaan iyo tuhun vaha ra Ndyoo sii ndo. Yuhu ndo ta sisi añima ndo iyo si.” Ta zuun ñi tuhun cuan cuu tuhun sa zacoto maa ndi. Tuhun sa cuenda sa sino iñi yo sii ra Cristo cuu si. \p \v 9 Ta tatu catyun sihin ñiyɨvɨ vatyi ra Jesús cuu ra ndyaca ñaha suun ta sino ndisa iñun sihin añimon vatyi i zanandoto ra Ndyoo sii ra sisi sa i sihi ra, cua cacun. \p \v 10 Vatyi sihin añima yo sino iñi yo (sa i sihi ra Jesús ta i nandoto ra vatyi cua zacacu ra sii yo), ta tacuan ta nduvaha añima yo. Ta sihin yuhu yo saha yo sa ndaa cuhva sino iñi yo. Tacuan ta cua cacu yo. \p \v 11 Vatyi catyi Tuhun ra Ndyoo: “Tandɨhɨ ñiyɨvɨ sa sino iñi sii ra, cua ñihi ñu sa vaha xaan sa cua cuhva ra.” \p \v 12 Vatyi ra Ndyoo ña zɨɨn ndyehe ra sii minoo ñiyɨvɨ ta sii inga ñu vazu tata hebreo cuu yo a griego a ñaa ñi maa tata cuu yo vatyi minoo tuhun ñi maa ra ndyaca ñaha sii tandɨhɨ cuii yo. Ta saha xaan maa ra tumañi iñi sii tandɨhɨ cuii yo sa sica sii ra. \p \v 13 Tañi catyi Tuhun ra Ndyoo vatyi tandɨhɨ ñiyɨvɨ sa cua caca sii ra Jesús, ra ndyaca ñaha sii yo, cua cacu ñu. \p \v 14 ¿Ta yozo caa cuu caca ñu sii ra tatu ña sino iñi ñu sii ra? ¿Ta yozo caa cuu sino iñi ñu sii ra tatu tañaha ca coto ñu vatyi i quisi zacacu ra sii yo? Ta ma cuu coto ñu tatu yoñi sa nacatyi sihin ñu. \p \v 15 Ta ma cuu nacatyi ñiyɨvɨ Tuhun ra Ndyoo tatu yɨvɨ maa ra tasi sii ñu. Ta catyi Tuhun ra Ndyoo: “Vaha xaan tatu quisi ñiyɨvɨ nacatyi tuhun vaha cuhva cacu yo”, catyi si. \p \v 16 Zoco ña tandɨhɨ ñiyɨvɨ sa siñi tuhun cuan ta tyaa ñu yahvi sii si vatyi iyo ñu tañi cuhva catyi ra Isaías: “Tata, yoñi sa sino iñi tuhun i zacoto ndi”, catyi ra. \p \v 17 Xihna ca siñi yo tuhun vaha sa cuenda ra Cristo, ta zɨquɨ sino iñi yo sii si. \p \v 18 Ta catyi vatyi sa ndisa sa siñi ñiyɨvɨ hebreo tuhun vaha vatyi catyi Tuhun ra Ndyoo: \q1 Sa i zacoto ñiyɨvɨ Tuhun moo nacahnu cuii ñuu ñiyɨvɨ, \m catyi Tuhun ra Ndyoo. \p \v 19 Ta cua catyi tuqui inga cuhva: ¿Atu ñá sito ñiyɨvɨ hebreo vatyi cua zacacu tucu ra Ndyoo sii inga ca ñiyɨvɨ? Sa i sito ñu vatyi i cahan ra Moisés sa cuenda ra Ndyoo ta sa naha, ta i catyi ra: \q1 Cua zacuxein sii ndo sihin ñiyɨvɨ sa ñahñi sa siñi tuñi sa cuaha, \q1 Vatyi ñu cuan cua nanduu ñu ñiyɨvɨ mi. \q1 Ta maa ndo cua cuxaan ndo. \p \v 20 Ta ñá yuhu ra Isaías, ta i cahan ra sa cuenda ra Ndyoo ta catyi ra: \q1 Ñiyɨvɨ sa ñá nanducu sii, yucuan ñu i nañihi sii. \q1 I zañehi cuhva iye sii ñu vazu ñá nducu tuhun ñu. \p \v 21 Zoco sa cuenda ñiyɨvɨ hebreo catyi ra Ndyoo: “Ndyiyaca cuii i cane sii ñiyɨvɨ sii, vatyi quisi ñu, zoco ñá tyaa ñu yahvi. Ñihi xaan iñi ñu.” \c 11 \s1 Iyo zuhva ñiyɨvɨ hebreo sa nañihi ñu cuhva cacu ñu \p \v 1 Ña catyi vatyi ndaha i tyaa siyo ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ hebreo. Ña tacuan, yañi xaa. Yuhvi tucu ra hebreo cui, ñiyɨvɨ ra Abraham ta ñiyɨvɨ ra Benjamín. \p \v 2 I casi ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ ra ta sa naha, ta ñá tyaa siyo ra sii ñu ndaha ñi. ¿Atu ña sito ndo nu cahan Tuhun ra Ndyoo sa cuenda ra Elías? nu i cuxaan ra ta cahan xaan ra sii ñiyɨvɨ hebreo ta i catyi ra: \p \v 3 “Tata, i sahñi ñiyɨvɨ sii ñu cahan tuhun moo, ta i sani ñu altar nu i zacahnu ñu suun. Yuhvi ñi ca zacahnu suun, ta cuñi cahñi ndɨhɨ ñu sii”, catyi ra. \p \v 4 Ta i nacahan ra Ndyoo ta catyi ra: “Iyo usa mil ca ñiyɨvɨ sa i naquihin vehi. Tañaha ca cua cuɨñɨ sɨtɨ ñu nuu ndyoo sa nañi Baal, ta ña zacahnu ñu sii ndyoo cuan”, catyi ra Ndyoo. \p \v 5 Ta zuun ñi cuhva cuan cuu si ndya cuhva ndya vityi vatyi iyo zuhva ca ñiyɨvɨ hebreo sa zacahnu sii ra Ndyoo sa ndisa cuii. I casi ra sii ñu, ta saha maa ra tumañi iñi sii ñu. \p \v 6 Saha maa ra Ndyoo tumañi iñi ta yɨvɨ sa cuenda sa vaha sa zavaha ñu vatyi tatu saha ra sa vaha sa cuenda sa zavaha ñu, yɨvɨ ca tumañi iñi cuu si. \p \v 7 Ihya cuu cuhva iyo si. Nanducu xaan ñiyɨvɨ hebreo cuhva nduvaha ñu sihin ra Ndyoo, ta ña nañihi ñu cuhva cuan. Zoco ñiyɨvɨ i casi ra Ndyoo, yucuan cuu ñu sa i nañihi cuhva cuan. Ta tandɨhɨ inga ñiyɨvɨ cuan, i zanduñihi ra Ndyoo iñi ñu. \p \v 8 Tañi catyi si nuu tutu ra Ndyoo: “Saha ra Ndyoo minoo sa siñi tuñi sii ñu sa ma cutuñi iñi ñu. Ndyehe ñu, zoco ña cutuñi iñi ñu sa ndyehe ñu. Siñi ñu, zoco ndya vityi ta ña cutuñi iñi ñu sa siñi ñu.” \p \v 9 Ta i cahan tucu ra David zɨquɨ cuhva cuan, ta catyi ra: \q1 Cua cuzɨɨ iñi ñu sihin sa vaha sa sasi ñu ta tandɨhɨ ndaha tyiño vaha ñu. \q1 Zoco yucuan cuu sa cua zandoyo ñuhu sii ñu. \q1 Ta sa cuenda cuhva cuan ta cua ndoho ñu. \q1 \v 10 Tañi cua nducuaa ñu ta ma ndyehe ñu vatyi ma coto ñu sa ndisa. \q1 Ta tandɨhɨ cuii quɨvɨ cua ndyehe ñu tundoho. \s1 Cuhva cacu ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu \p \v 11 ¿Atu i catyihi saha ñiyɨvɨ vatyi ndaha nduva cuii ñu? Yɨvɨ. Zoco i zavaha ñu sa ña vaha (sa ñá sino iñi ñu sii ra i zaquisi ra Ndyoo), ta tacuan ta i saha maa ra Ndyoo sa cacu añima inga ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu. Ta tacuan ta cua cuxaan ñiyɨvɨ hebreo vatyi cua sino iñi inga ñiyɨvɨ. Ta sihin cuhva cuan ta cua cuñi tucu ñiyɨvɨ hebreo sa cacu ñu. \p \v 12 Ñá tɨɨn cuenda ñiyɨvɨ hebreo cuhva i saha maa ra Ndyoo, zoco cuhva cuan i quita vaha si sa cuenda inga ñiyɨvɨ vatyi cuu sino iñi ñu. Ta ndya vityi zuhva cuii ñi ñiyɨvɨ hebreo cua cacu vatyi i tyaa siyo ñu cuhva i saha maa ra Ndyoo, ta i saha ra sii si sii inga ñiyɨvɨ. Ta cuaha xaan ñu i sino iñi. Zoco quɨvɨ cua quɨhvɨ tucu ñiyɨvɨ hebreo cuenda ra Ndyoo sa ndisa, yucuan quɨvɨ vaha xaan ta tyaqui xaan cua cuu. \p \v 13 Ta ndoho sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu, sihin maa ndo quehin. Yuhvi cui minoo ra i tava ra Jesús tyiño sa cuhin nu iyo ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu. Ta site vatyi ñiñi xaan cuu tyiño i saha maa ra Ndyoo sii. \p \v 14 Ta zacote Tuhun Ndyoo sii ndo vatyi cuñi vatyi cua ndyehe ñiyɨvɨ hebreo cuhva sino iñi maa ndo ta cua cuñi tucu maa ñu zavaha ñu cuhva cuan. Ta tacuan ta cua cacu ñu. \p \v 15 Sa cuenda sa i tyaa siyo ra Ndyoo sii ñiyɨvɨ hebreo ta i tɨɨn cuenda ra sii inga ñiyɨvɨ ndya vaha ñi. Ta quɨvɨ cua natɨɨn cuenda tucu ra sii ñiyɨvɨ hebreo ta cua cuu si tañi cua nandoto tucu ñu sisi sa i sihi ñu. \p \v 16 Tatu siin yusa sa quita nuu sa cuaha cuan ta cuenda ra Ndyoo cuu si, cuenda ra Ndyoo cua cuu tandɨhɨ ca si sa cuaha ca cuan. A tatu minoo yoho yutu cuan cuu cuenda ra Ndyoo, cuenda ra cua cuu tucu tandɨhɨ yutu cuan. \p \v 17 Zoco tatu i tahnu zuhva zoco yutu olivos, ta maa ndo i ndɨhvɨ yucuan, vazu zoco yutu olivos ndya vaha ñi cuu ndo sa iyo sisi cuhu, zoco cua ñihi tucu ndo tundyee iñi sihin sa vaha sa iyo sii yoho yutu olivos vaha cuan. \p \v 18 Ma zacahnu ndo sii ndo ta catyi ndo vatyi vaha xaan ca maa ndo ta zɨquɨ zoco tu sa i quita. Nacohon iñi ndo vatyi yoho yutu cuan cuu sa tyindyee sii tu ta ma nduva tu, ta yɨvɨ ndoho sa cuu zoco tu. \p \v 19 Cua catyi ndo: “I tahnu zuhva zoco tu vatyi tacuan ta cuu ndɨhvɨ nduhvi”, catyi ndo. \p \v 20 Ndisa vatyi i tahnu zuhva zoco tu cuan vatyi ña sino iñi ñiyɨvɨ cuan tuhun sa cuenda maa ra Jesús. Ta maa ndo i ndɨhvɨ ndo vatyi i sino iñi ndo. Ma zacahnu ndo sii ndo. Vaha ca zacuenda ndo sii ndo coto tava ra Ndyoo sii ndo. \p \v 21 Vatyi ñá cundahvi iñi maa ra Ndyoo sii zoco yutu sa i sindyaa nu yutu cuan. Tacuan tucu maa ndo, zacuenda ndo sii ndo coto ma cundahvi tucu iñi ra sii ndo. \p \v 22 Coto ndo vatyi vaha xaan añima maa ra Ndyoo ta xaan xaan tucu ra, nduu cuhva. Sii ñiyɨvɨ ña tyaa yahvi sii ra, cuxaan ra. Zoco sihin ndoho, vaha xaan ra tatu ndoo ndo sihin ra. Zoco tatu ma ndoo ndo cua tyaa siyo tucu ra sii ndo. \p \v 23 Ta ñiyɨvɨ hebreo tatu nasino iñi ñu, cua nanduu tucu ñu zoco yutu vaha cuan vatyi iyo cuhva sii maa ra Ndyoo, ta cuu zananduu tucu ra sii ñu. \p \v 24 Vatyi tatu i sahndya ra Ndyoo sii ndo sii minoo yutu olivos ndya vaha ñi sa iyo sisi cuhu ta tyihi ra sii ndo nuu minoo yutu olivos vaha, ñiñi xaan ca cuñi si sa nandɨhvɨ zuun ñi zoco vaha maa tu. \s1 Nu ndɨhɨ tuhun cua cacu ñiyɨvɨ hebreo \p \v 25 Ta ndoho yañi xaa, ña cuñi sa ma cutuñi iñi ndo tuhun xehe ya coto caca iñi ndo vatyi ñiñi xaan ca maa ndo. Cuñi sa coto ndo vatyi i nduñihi iñi ñiyɨvɨ hebreo zuhva quɨvɨ vatyi tacuan ta cuu sino iñi tandɨhɨ inga ñiyɨvɨ sa cuñi maa ra Ndyoo. \p \v 26 Ta zɨquɨ cua cacu tandɨhɨ ñiyɨvɨ hebreo tañi catyi si nuu tutu ra Ndyoo: \q1 Minoo ra sa cua zacacu cua quisi sa cuenda ñiyɨvɨ hebreo, ta minoo ra hebreo cua cuu tucu ra. \q1 Cua tyaa siyo ra cuatyi sa iyo añima ñiyɨvɨ ra Jacob. \q1 \v 27 Ta ihya cuu tuhin sa sehi sii ñu vatyi ndisa cua tyaa siye cuatyi sa iyo añima ñu, \m catyi si. \p \v 28 Cuxaan ñiyɨvɨ hebreo sihin ra Ndyoo sa cuenda tuhun vaha cuenda ra Cristo. Ta tacuan ta cuu sino iñi maa ndo. Zoco maa ñu cuan cuu ñu i casi ra Ndyoo ndya ta sa naha, ta cuñi xaan ra sii ñu vatyi i sino iñi ñiyɨvɨ sahnu sii ñu sii ra. \p \v 29 Ta ma cuu zama ra Ndyoo cuhva tatu sa i casi ra sii ñiyɨvɨ ta cuhva saha maa ra sa vaha sii ñu. \p \v 30 Ñá tyaa maa ndo yahvi sii ra Ndyoo ta sa naha, zoco vityi cundahvi iñi ra sii ndo vatyi ñá i tyaa ñiyɨvɨ hebreo yahvi sii ra. \p \v 31 Ta tacuan tucu, ña tyaa ñiyɨvɨ hebreo yahvi sii ra ndya vityi. Ta sa cuenda sa vatyi cundahvi iñi ra Ndyoo sii maa ndo ta cua cundahvi tucu iñi ra sii ñu ityi nuu ca. \p \v 32 Vatyi saha maa ra Ndyoo sa ma tyaa tandɨhɨ cuii ñiyɨvɨ yahvi sii ra vatyi tacuan ta cuu cundahvi iñi ra sii tandɨhɨ cuii yo. \p \v 33 Cuaha xaan cuaha xaan sa siñi tuñi maa ra Ndyoo, ta sito ra tandɨhɨ cuii. Ma cuu cutuñi iñi maa yo cuhva sica iñi ra ta cuhva zavaha ra. Maa ra cuu ra zacuu tandɨhɨ. \p \v 34 Catyi Tuhun ra Ndyoo: “Yoñi sa sito cuhva sica iñi maa ra ndyaca ñaha sii yo, ta yoñi sa cuu cuhva sa siñi tuñi vaha sii maa ra. \p \v 35 Yoñi sa cuu cuhva sa vaha sii ra Ndyoo ta zɨquɨ tyiyahvi ra Ndyoo sii ra.” \p \v 36 Vatyi ndya nu ndyaa maa ra i quita tandɨhɨ sa iyo. Maa ra i zavaha sii si. Ta zavaha ra vatyi cua cacu tandɨhɨ cuii tyiño sihin minoo cuhva sa cua zacahnu si sii maa ra. Nazacahnu yo sii ra tandɨhɨ cuii tyiemvu. Ta nacuu si tacuan. \c 12 \s1 Cuhva vaha cua coo yo vityi sa sino iñi yo \p \v 1 Yucuan cuenda zañiñi sii ndo, ndoho yañi xaa, vatyi nacuhva ndo sii ndo sii ra Ndyoo vatyi cundahvi iñi ra sii ndo. Nacuhva ndo sii ndo sii ra ta nduvaha ndo cuhva cuñi ra vatyi yucuan cuu cuhva cuñi si sa zacahnu ndo sii ra. \p \v 2 Ta ma coo ca ndo cuhva iyo ñiyɨvɨ ñuu ñiyɨvɨ ya. Zama ndo cuhva sica iñi ndo. Ta tacuan ta cua coto ndo cuhva cuñi maa ra Ndyoo sihin ndo. Cua coto tucu ndo vatyi cuhva tahan iñi maa ra Ndyoo, maa ñi maa sa vaha cuu, ta ndoo xaan si, ta ñahñi cumañi si. \p \v 3 I casi ra Ndyoo sii, ta i saha ra tyiño sii. Yucuan cuenda catyi sihin tandɨhɨ ndo vatyi ma caca iñi ndo vatyi sito xaan ndo. Zoco caca iñi ndo minoo cuhva vaha sihin minoo sa siñi tuñi vaha cuhva saha ra Ndyoo sa zatyiño ndo tyiño ra. Sii sa minoo minoo ndo saha ra sa zɨɨn zɨɨn cuhva zatyiño ndo tyiño ra. Iyo ndo cuu zavaha ndo tyiño ra minoo cuhva. Ta iyo ndo zavaha ndo sii si inga cuhva. \p \v 4 Tañi minoo coño ñuhu yo, cuaha xaan nu ndyaa tahan si, zoco zɨɨn zɨɨn cuhva zatyiño si. Ta ña inuu ñi tyiño zavaha sa minoo minoo si vazu minoo ñi coño ñuhu cuu si. \p \v 5 Ta tacuan tucu maa yo, cuaha ñiyɨvɨ cuu yo, zoco sa tandɨhɨ yo ta ɨɨn ñi cuu yo sihin ra Cristo. Ta sa ndu‑ɨɨn yo sihin minoo ta inga. \p \v 6 Saha maa ra Ndyoo ndatu sii sa minoo minoo yo sa zatyiño yo tyiño ra zɨɨn zɨɨn cuhva. Yucuan cuenda nazatyiño yo sihin cuhva sa saha maa ra sii yo. Tatu saha maa ra Ndyoo cuhva sii minoo yo ta cuu cahan yo tuhun saha ra Ndyoo sii yo, nacahan yo sihin sa nɨɨ iñi yo. Yucuan cuu sa cuu profecía. \p \v 7 Ta tatu inga yo cuu tyindyee yo sii inga hermano, natyindyee vaha yo. A ra zacuaha, nazacuaha vaha ra. \p \v 8 A ra cuu cuhva minoo tuhun vaha sii inga ñiyɨvɨ, nacuhva vaha ra tuhun sii ñu. A ra saha xuhun, nacuhva ra cuaha. A ra ndyaca ñaha sii inga hermano, nacundyaca ñaha vaha ra. Ta ra cundahvi iñi sii inga ñiyɨvɨ, natyindyee ra sii ñu sihin sa zɨɨ cuñi ra. \s1 Cuhva cuñi si zavaha yo tatu cuenda ra Cristo cuu yo \p \v 9 Cuhva cuñi ndo sii inga ñiyɨvɨ, nacuu si minoo sa ndisa cuii, ta ma zandavi ñaha ndo. Cuñi si vatyi zaña ndo tandɨhɨ cuii sa ña vaha, ta zavaha xaan ndo sa vaha. \p \v 10 Cuñi ndo sii minoo ndo ta sii inga ndo tañi yañi ndo. Ta tyaa ndo yahvi tandɨhɨ tuhun sa cahan tandɨhɨ hermano. \p \v 11 Ma cuzusa ndo. Zatyiño xaan ndo tyiño ra Ndyoo. \p \v 12 Cuzɨɨ iñi ndo vatyi sito ndo vatyi cua cundyaa ndo sihin ra Ndyoo ityi nuu ca. Cundyee iñi ndo tatu ndyehe ndo tundoho, ta cahan ndo sihin ra Ndyoo tandɨhɨ cuii cuhva. \p \v 13 Tyindyee ndo sii inga ra yañi yo ñaa sa cumañi sii ra, ta tɨɨn cuenda vaha ndo sii ñiyɨvɨ saa vehe ndo. \p \v 14 Caca tahvi ndo sii Ndyoo sa cuenda ñiyɨvɨ sahñi tahan sihin ndo. Cahan vaha ndo sihin ñu, ta ma cahan ndo ndya vaha ñi sii ñu. \p \v 15 Cuzɨɨ iñi ndo sihin ñiyɨvɨ zɨɨ cuñi, ta vacu ndo sihin ñiyɨvɨ cuihya iñi vatyi tacuan ta cua ndu‑ɨɨn ndo. \p \v 16 Ta nacoo sa taxi ñi sihin minoo ndo ta sihin inga ndo. Ma zacahnu ndo sii ndo, ta ma caca iñi ndo vatyi ñiñi xaan ndo. Coo vaha ndo sihin ñiyɨvɨ ndahvi vazu ñahñi sa iyo sii ra. Ta ma caca iñi ndo vatyi sito xaan ndo. \p \v 17 Tatu zavaha ñiyɨvɨ sa ña vaha sihin ndo, ma zavaha tucu maa ndo sa ña vaha sihin ñu. Zavaha ndo tandɨhɨ sa cuu sa vaha sa ndisa, ta cuhva cuan yoñi cuu tyaa cuatyi sata ndo. \p \v 18 Nducu ndo cuhva coo sa taxi ñi sii ndo sihin tandɨhɨ cuii ñiyɨvɨ tatu cuu. \p \v 19 Cuñi xein sii ndo, ndoho yañi xaa. Tatu zavaha ñiyɨvɨ sa ña vaha sihin ndo ma zavaha tucu ndo sa ña vaha sihin ñu. Nacuxaan maa ra Ndyoo sihin ñu tañi catyi si nuu tutu ra: “Yuhvi cui ra cua tasi tuñi sii ñu. Yuhvi cua tyiyahvi”, catyi ra Ndyoo. \p \v 20 Zoco tatu sizoco minoo ra cuxaan sii ndo, cuhva ndo sa casi ra. Tatu ityi ra, cuhva ndo ndutya coho ra vatyi tacuan ta cua cucahan nuu ra ta cua ndundahvi cuñi ra vatyi zavaha ra sa ña vaha sihin ndo. \p \v 21 Ma zavaha tucu maa ndo sa ña vaha vatyi zavaha ñiyɨvɨ sa ña vaha sihin ndo coto cundyaca ñaha sa ña vaha cuan sii ndo. Maa ndo zavaha ndo sa vaha, ta cua zahacanaa ndo sii sa ña vaha cuan. \c 13 \p \v 1 Natyaa tandɨhɨ ñiyɨvɨ yahvi sii ra cu tyiño vatyi maa ra Ndyoo cuu ra saha tyiño sii ra, ta yucuan cuenda ndyizo ra tyiño. \p \v 2 Tatu ma tyaa minoo ñiyɨvɨ yahvi sii ra cu tyiño, ña tyaa ra yahvi sii Ndyoo. Ta cua tasi tuñi ra Ndyoo ta ra cu tyiño sii ra cuan. \p \v 3 Ña zayuhu ra cu tyiño sii ñiyɨvɨ zavaha sa vaha. Zayuhu ra sii ñiyɨvɨ zavaha sa ña vaha. Tatu yuhu ndo sii ra cu tyiño, cuñi si sa zavaha ndo sa vaha. Ta cua catyi ra vatyi vaha ñiyɨvɨ cuu ndo. \p \v 4 Zatyiño ra cu tyiño sa cuenda ra Ndyoo, ta tacuan ta cuu coo vaha ndo. Zoco tatu cua zavaha ndo sa ña vaha cua yuhu ndo vatyi ndisa cuii cua tasi tuñi ra sii ndo. Zatyiño ra sa cuenda ra Ndyoo, ta yucuan cuenda cua tasi tuñi ra sii ñiyɨvɨ zavaha sa ña vaha. \p \v 5 Yucuan cuenda cuñi si sa tyaa ndo yahvi sii ra sa xihna ñi vatyi yuhu ndo sii ra Ndyoo ta sa cu uu vatyi cuhva cuan catyi sa siñi tuñi vaha sii ndo. \p \v 6 Tyiyahvi tucu ndo xuhun tatu catyi ra, vatyi zatyiño ra cu tyiño sa cuenda ra Ndyoo. Yucuan cuu tyiño ra. \p \v 7 Tyiyahvi ndo sii tandɨhɨ ra, tandɨhɨ sa tahan si sii ra. Tyiyahvi ndo xuhun sa cuenda zɨcuela. Tyiyahvi ndo xuhun ñuhu sii ra zatyiyahvi sii ndo. Tyaa ndo yahvi sii ra tahan si tyaa ndo yahvi. Ta zacahnu ndo sii ra sa tahan si zacahnu ndo. \p \v 8 Ma cutavi ndo sii numinoo ñiyɨvɨ, zoco cuñi ndo sii minoo ndo ta sii inga ndo. Yoo ra cuñi sii inga ñiyɨvɨ sa ndisa cuii, sa zavaha ra tandɨhɨ sa catyi tuhun i saha ra Ndyoo sii ra Moisés. \p \v 9 Vatyi ihya cuu cuhva catyi Tuhun Ndyoo: “Ma cuzu ndo sihin minoo ñaha tatu yɨvɨ ñazɨhɨ ndo cuu. Ma cahñi ndo ñiyɨvɨ. Ma zuhu ndo. Ma ndyiyo iñi ndo sa sii inga ñiyɨvɨ.” Tatu tyaa ndo yahvi sa ndisa cuii sii tuhun sa catyi vatyi cuñi ndo sii inga ñiyɨvɨ inuu ñi tañi cuñi ndo sii maa ndo, tatu ndisa cuii tyaa ndo yahvi sii si cuan, sa tyaa ndo yahvi sii tandɨhɨ cuii tuhun i saha ra Ndyoo. \p \v 10 Tatu cuñun sii inga ñiyɨvɨ ñahñi sa ndya vaha ñi cua zavohon sihin ñu. Sihin sa cuñi yo sii ñu sa ndisa cuii ta sa zavaha yo tandɨhɨ sa catyi tuhun i saha ra Ndyoo. \p \v 11 Ta inga tucu tuhun catyi sihin ndo vatyi ma naa iñi ndo ñaa cuhva cuu si vityi. Sa tahan si cuhva ndoyo ndo vatyi sa cuyatyi xaan ca quɨvɨ cua cacu yo vityi ta zɨquɨ quɨvɨ i quisaha sino iñi yo. \p \v 12 Sa cuñi ndɨhɨ quɨvɨ zavaha ñiyɨvɨ sa ña vaha, ta sa cua saa quɨvɨ cuzɨɨ iñi yo sihin ra Ndyoo. Nazaña yo sa ña vaha sa zavaha yo, ta nazavaha yo tandɨhɨ sa vaha tañi zavaha ñiyɨvɨ nu ndisi. \p \v 13 Nazavaha yo sa vaha sa ndisa tañi zavaha ñiyɨvɨ ora. Ma zacahnu xaan yo vico ta coho yo ndixi. Ma zavaha yo sa quiñi sihin yoo ñi maa ñaha. Ta ma nducu yo tizɨhɨ, ta ma ndyiyo iñi yo sa sii inga ñiyɨvɨ. \p \v 14 Zavaha ndo cuhva i zavaha ra Jesucristo, ra ndyaca ñaha sii yo. Ta ma nducu ndo cuhva zavaha ndo ñaa ñi sa ndisi xiñi maa ndo, tandɨhɨ sa ña vaha. \c 14 \s1 Ma cahan cuehe ndo sii minoo hermano \p \v 1 Tɨɨn cuenda vaha ndo sii tandɨhɨ hermano vazu iyo ra ta sino vaha ca iñi ra. Zoco ma natuhun xaan ndo sihin ra sa cuenda cuhva sica iñi ra tatu yɨvɨ sa ñiñi xaan cuu si. \p \v 2 Vatyi iyo ra nɨɨ xaan iñi ra, ta catyi ra vatyi cuu casi ra tandɨhɨ. Zoco inga ra, tañaha ca sino vaha iñi ra, ta sasi ra maa maa yucu ñi. \p \v 3 Ra sasi tandɨhɨ, ña vaha cua catyi ra vatyi ñahñi maa sa sito inga ra sa ma casi cuan. Ta ra sa ma casi cuan, ña vaha cua catyi maa ra vatyi ña vaha ra sa tuhva sasi tandɨhɨ vatyi zuun ñi maa ra Ndyoo i tɨɨn cuenda sii ra cuan. \p \v 4 Ñahñi cuhva iyo suun sa catyun vatyi ña vaha cuhva zavaha inga ra. Maa ra Ndyoo cuu ra ndyaca ñaha sii ra cuan, ta cua catyi maa ra tatu vaha a ña vaha sa zavaha muzu ra. Ta cua tyindyee ra Ndyoo sii ra, ta cua cuu zavaha ra sa vaha. \p \v 5 Iyo yo sica iñi yo vatyi ñiñi ca minoo quɨvɨ ta zɨquɨ inga. Ta inga yo sica iñi yo vatyi inuu ñi cuu tandɨhɨ quɨvɨ. Nacaca iñi minoo minoo yo cuhva cuñi yo, ta ma ndu‑uu iñi yo. \p \v 6 Ra zacahnu minoo quɨvɨ, zacahnu ra sii si sa cuenda ra Ndyoo. Ta ra tuhva sasi tandɨhɨ, zavaha ra tacuan sa cuenda ra Ndyoo vatyi saha ra tyahvi ndyoo sii ra. Ta ra sa ma casi tandɨhɨ, sa cuenda ra Ndyoo ta ma casi ra vatyi sica iñi ra vatyi ña vaha, ta saha ra tyahvi ndyoo sii ra Ndyoo. \p \v 7 Yoñi yo ta ndito yo vatyi cuñi yo. Ta yoñi yo cuu quɨvɨ cuñi maa yo. \p \v 8 Tatu ndito yo, ndito yo sa cuenda maa ra Jesús. A tatu cuu yo, cua cuu yo vatyi maa ra catyi, vatyi maa ra ndyaca ñaha sii yo. Vazu ndito yo a vazu cuu yo, zoco cuenda ra Jesús iyo yo \p \v 9 vatyi yucuan cuenda i sihi ra Cristo, ta i nandoto tucu ra vatyi cua cuu ra ra ndyaca ñaha sii ñiyɨvɨ sa sihi ta sii ñiyɨvɨ ndito. \p \v 10 Ta yoho ¿ñaa cuenda catyun vatyi ña vaha cuhva zavaha inga hermano? Ña vaha cua catyi ndo vatyi ña vaha ra vatyi maa ra Ndyoo cuu ra cua tasi tuñi sii sa minoo minoo yo. \p \v 11 Vatyi catyi Tuhun ra Ndyoo: \q1 Sa ndisa cuii cuu si vatyi ndite. \q1 Ta zuun ñi sa ndisa cuu si vatyi cua cuɨñɨ sɨtɨ tandɨhɨ cuii ñiyɨvɨ nui. \q1 Ta cua zacahnu tandɨhɨ ñu sii sihin yuhu ñu. \p \v 12 Tacuan ta tandɨhɨ yo cua catyi yo sihin ra tandɨhɨ sa i zavaha yo. \s1 Ma zandoyo ñuhu ndo sii inga hermano \p \v 13 Yucuan cuenda ma catyi ca yo vatyi ña vaha sa zavaha inga hermano ñaa ñi maa cuhva sa ndyico ra. Zoco nananducu yo cuhva ta ñahñi cua zavaha maa yo sa cua zandoyo ñuhu si sii minoo yañi yo. \p \v 14 Iyo minoo cuhva i zañaha ra Jesús sii, ta yucuan cuenda site vatyi ñahñi sa ma cuu casi yo. Zoco tatu iyo minoo hermano ta sica iñi ra vatyi iyo minoo sa ma cuu casi yo tatu tyaa yo yahvi sii ra Ndyoo, sa cuenda maa ra cuan ta ña vaha tatu casi ra. \p \v 15 Vatyi tatu sa cuenda sa tuhva yo sasi ta zatɨvɨ yo sii minoo hermano, ña iyo ca yo cuhva cuñi ra Ndyoo cuhva cuan. Ta ña cuñi yo sii yañi yo tatu zavaha yo minoo cuhva ta sica iñi ra vatyi ña vaha si ta cuu zatɨvɨ si sii ra. \p \v 16 Vazu yɨvɨ cuatyi cuu minoo cuhva sa zavaha yo, zoco tatu cahan ñiyɨvɨ sa cuenda si, vaha ca ma zavaha yo sii si. \p \v 17 Vatyi tatu ndyaca ñaha ra Ndyoo sii yo, ña ñiñi xaan ñaa sa casi yo a ma casi yo a sa coho yo a sa ma coho yo. Zoco ñiñi xaan cuu yo ñiyɨvɨ vaha xaan ta coo sa taxi sii yo sihin ra Ndyoo ta sihin ñiyɨvɨ ta coo sa zɨɨ sii yo sa cuenda Tatyi Ii sa iyo sihin yo. \p \v 18 Tatu tacuan iyo yo ta zatyiño yo sa cuenda ra Cristo, zɨɨ cua cuñi ra Ndyoo ndyehe ra sii yo ta zɨɨ cua cuñi tucu ñiyɨvɨ. \p \v 19 Yucuan cuenda nanducu yo cuhva coo sa taxi sii yo sihin ñiyɨvɨ tandɨhɨ saha, ta natyindyee yo sii tahan yo, ta zɨquɨ cua cuu ca zacuu tandɨhɨ yo cuhva cuñi ra Ndyoo. \p \v 20 Ma zatɨvɨ ndo tyiño ra Ndyoo sa cuenda sa sasi ndo. Ndisa vatyi ñahñi sa ica, ta cuu casi yo tandɨhɨ, zoco ña vaha tatu casi yo tatu cua zandoyo ñuhu si sii minoo hermano. \p \v 21 Vaha ca sa ma casi yo coño ta ma coho yo ndixi ta ma zavaha yo ñaa ca sa cuu si tatu zandoyo ñuhu si sii minoo yañi yo ta ma sino vaha ca iñi ra. \p \v 22 Tatu sica iñun vatyi cuu casun tandɨhɨ, vaha. Zoco ma cohon tuhun cuan sihin inga hermano sa sica iñi inga cuhva. Cohon maa ñi sihin ra Ndyoo sa cuenda si. Zɨɨ xaan cua cuñi yo tatu sito yo vatyi ñahñi sa ña vaha zavaha yo. \p \v 23 Zoco tatu ndu‑uu iñi yo ta ña sito yo tatu vaha a ña vaha tatu casi yo, zatɨvɨ si sii yo sa tacuan vatyi ña nɨɨ iñi yo ta sasi yo. Ta ñaa ñi maa sa zavaha yo ta ña sito yo tatu vaha a ña vaha si, cuatyi cuu si. \c 15 \s1 Nazavaha yo ñaa sa cua tahan iñi inga hermano \p \v 1 Maa yo sa sino vaha iñi, cuñi si sa cundyee iñi yo sihin inga hermano tatu tañaha ca sino vaha iñi ra. Ta ma zavaha yo maa ñi cuhva cuñi maa yo. \p \v 2 Nanducu yo cuhva zavaha yo sa cua tahan iñi inga hermano, ñaa sa cua tyindyee sii ra ta cuu ra ñiyɨvɨ vaha ta sino vaha iñi ra sii ra Ndyoo. \p \v 3 Vatyi ndya ra Cristo, ta ñá zavaha ra sa cuñi maa ra. I zavaha ra cuhva cuñi ra Ndyoo. Ta i ndyehe xaan ra tundoho tañi catyi si nuu tutu ra Ndyoo: “Cahan ñiyɨvɨ ndya vaha ñi suun, ta tañi sii mi cahan ñu cuu si”, catyi si. \p \v 4 Ta tandɨhɨ sa i tyaa ra tyaa Tuhun Ndyoo ta sa naha, i sicundyaa si vatyi cua zacuaha si sii yo ta cua sino xaan iñi yo ta coo tundyee iñi sii yo. Ta zɨɨ cua cuñi yo vatyi cua cahvi yo sii si ta coto yo vatyi cua cuhva ra Ndyoo sa vaha sii yo sa ndisa. \p \v 5 Saha maa ra Ndyoo tundyee iñi sii yo ta minoo cuhva sa ma nducuihya xaan iñi yo. Sino iñi tandɨhɨ ndo vatyi ra Jesús cuu ra ndyaca ñaha sii ndo, yucuan cuenda nacuhva maa ra Ndyoo cuhva sii ndo sa coo sa taxi sihin minoo ndo ta inga ndo, ta cua ndu‑ɨɨn ndo sa ndisa cuii. \p \v 6 Vatyi tacuan ta ɨɨn ñi cuhva cua caca iñi ndo, ta ɨɨn ñi tañi minoo ñi nduzu cua zacahnu ndo sii ra Ndyoo Zutu ra Cristo Jesús, ra ndyaca ñaha sii yo. \s1 Cua cuɨñɨ ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu Tuhun Ndyoo \p \v 7 Tɨɨn cuenda vaha ndo sii minoo ndo ta sii inga ndo tañi i tɨɨn cuenda ra Cristo sii ndo vatyi cuhva cuan zacahnu si sii ra Ndyoo. \p \v 8 Ta catyi sihin ndo vatyi ra Cristo cuu ra tyindyee sii ñiyɨvɨ hebreo, ta cuhva cuan zañaha ra vatyi ndisa cuii maa ra Ndyoo vatyi ra Cristo cuu ra i catyi ra Ndyoo sihin ñiyɨvɨ sahnu sii yo vatyi cua quisi ra. \p \v 9 (Ta i quisi tyindyee tucu ra Cristo sii ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu), ta tacuan ta cuu zacahnu tucu ñu cuan sii ra Ndyoo vatyi i cundahvi iñi ra sii ñu tañi catyi si nuu tutu ra: \q1 Yucuan cuenda cua zacahni suun nu iyo inga ñiyɨvɨ. \q1 Cua cate yaa, ta zacahni zɨvun. \m Catyi si. \p \v 10 Ta inga tucu saha catyi ra: \q1 Cuzɨɨ iñi ndo, ndoho sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu. \q1 Cuzɨɨ iñi ndo ɨɨn ñi sihin ñiyɨvɨ ra Ndyoo. \p \v 11 Ta iyo inga nu catyi si tyehen: \q1 Zacahnu ndo sii ra ndyaca ñaha sii yo, ndoho sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu. \q1 Ta nazacahnu tandɨhɨ ñiyɨvɨ sii ra. \p \v 12 Ta iyo tucu nu cahan ra Isaías ta catyi ra: \q1 Cua cacu minoo ñiyɨvɨ ra Isaí. \q1 Cua quisi ra vatyi cua cundyaca ñaha ra sii ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu. \q1 Ta sa cuenda maa ra ta cua coo cuhva cacu ñu. \p \v 13 Tyindyee maa ra Ndyoo sii yo, ta sito yo vatyi sa ndisa cua cuhva ra sa vaha sii yo. Sihin cuhva saha maa Tatyi Ii sii ndo ta cua sino xaan iñi ndo sii ra. Ta vityi sa cuenda sa sino iñi ndo sii ra ta zɨɨ xaan cua cuñi ndo, ta cua coo sa taxi sii ndo sihin ra. \p \v 14 Ta sito vehi sa cuenda maa ndo hermanos vatyi vaha xaan ndo, ta sito ndo cuaha xaan, ta cuu cuhva ndo minoo sa siñi tuñi vaha sii minoo ndo ta sii inga ndo. \p \v 15 Zoco vazu sa site cuhva cuan zoco zuun ñi i tyei zuhva tuhun ya, ta ñihi xaan i quehin sihin ndo, ta zanacohin iñi ndo inga saha zuun ñi cuhva sa i nacatyi sihin ndo. Vatyi maa ra Ndyoo i saha tyiño sii, sa zatyiñe tyiño maa ra. \p \v 16 Ta i ndui minoo ra zatyiño sa cuenda ra Jesucristo nu iyo ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu. Nacatyi xein Tuhun ra Ndyoo vatyi zacahnu si sii ra cuhva cuan. Ta cua sino iñi ñu cuan, ta cua cuu cuhve sii ñu sii ra Ndyoo. Ta cua tɨɨn cuenda ra sii ñu vatyi sa zanduvaha Tatyi Ii sii ñu. \p \v 17 Tyindyee xaan ra Cristo Jesús sii, ta yucuan cuenda cuu catyi vatyi vaha xaan cuu tyiño i zavehi sa cuenda ra Ndyoo. \p \v 18 Ma cuu catyi inga cuhva vatyi maa ra Cristo i sityiño sii, ta sa cuenda maa ra ta ñihi cuhva ta i sino iñi ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu. I siñi ñu tuhun quehin, ta i ndyehe ñu cuhva zavehi \p \v 19 vatyi i zavehi sa ndyityi ta cuaha xaan cuhva sihin tundyee iñi sa saha maa Tatyi Ii maa ra. Ta ndya cuhva ndya ñuu Jerusalén ta ndya ñuu Ilírico i zacoto vehi tandɨhɨ Tuhun Vaha sa cuenda ra Cristo. \p \v 20 Ta i nducu xein cuhva zacote Tuhun Vaha nu ña sito ñiyɨvɨ sii ra Cristo vatyi ña cuñi zatyiñe nu i quisaha inga ra sa xihna ñi. \p \v 21 Vatyi catyi si nuu tutu ra Ndyoo: \q1 Cua coto ñiyɨvɨ, ñu tañaha ca coto, sa cuenda ra. \q1 Ta ñiyɨvɨ tañaha ca cuɨñɨ, cua cutuñi iñi ñu, \m catyi si. \s1 Cuñi ra Pablo cuhun ra ñuu Roma \p \v 22 Yucuan cuenda ñá cuu quisi nu yucu ndo. \p \v 23 Zoco vityi sa ndɨhɨ zatyiñe ityi ya, ta cuñi xein quisi ndyehi sii ndo. Sa cuaha cuiya cuñi quisi nu yucu ndo. \p \v 24 Yucuan cuenda sica iñi vatyi cua ndyehi sii ndo quɨvɨ cua cuhin ñuu España. Cua ndoi sihin ndo zuhva quɨvɨ, ta zɨquɨ cua cuu tyindyee ndo sii zuhva, ta cua cuu cuhin ityi nuu ca. \p \v 25 Zoco vityi cuahan xihne ñuu Jerusalén vatyi cua tyindyei sii ñiyɨvɨ sino iñi Tuhun Ndyoo yucuan. \p \v 26 Vatyi i saha maa ñiyɨvɨ ñuu Macedonia ta ñuu Acaya xuhun sa tyindyee sii ñu ndahvi sino iñi sii ra Jesús ñuu Jerusalén. \p \v 27 Vaha xaan sa cuñi ñu tyindyee ñu, ta cuhva cuan cuñi si, vatyi sa xihna ñi i tyindyee ñiyɨvɨ hebreo sii ñu cuan sihin sa zacoto maa ra Ndyoo sii ñu, ta i sito ñu yozo caa iyo ra Ndyoo. \p \v 28 Yucuan cuenda xihna ca cundyaque xuhun sa tyindyee ñiyɨvɨ sii ñu ñuu Jerusalén. Ta zɨquɨ cua yehi nu yucu ndo ityi cuhin ñuu España. \p \v 29 Ta sa site vatyi cua cuhva xaan ra Cristo sa vaha sii ta sii maa ndo quɨvɨ cua sei nu yucu ndo. \p \v 30 Cuñi xaan ndo sii ra Jesucristo, ndoho yañi xaa. Ta saha xaan Tatyi Ii cuhva sii ndo sa cuñi ndo sii inga ñiyɨvɨ sino iñi. Yucuan cuenda vityi zañiñi sii ndo vatyi cahan xaan ndo sihin ra Ndyoo sa cuenda mi. \p \v 31 Caca ndo sii ra vatyi cua zacacu ra sii, sii ñiyɨvɨ ña tyaa yahvi sii ra ityi Judea. Ta caca ndo sii ra vatyi cua cuzɨɨ iñi ñiyɨvɨ ñuu Jerusalén sihin sa cua cuhve sii ñu. \p \v 32 Ta caca ndo sii ra Ndyoo vatyi cua cuu quisi sihin sa zɨɨ cuñi nu ndyaa ndo tatu tacuan cuñi maa ra Ndyoo. Ta caca ndo sii ra vatyi cua cuu quitati zuhva nu ndyaa ndo ta cua coo ca tundyee iñi sii sa cuenda Tuhun Ndyoo ta sa cuenda coño ñuhi. \p \v 33 Ta vityi, Ndyoo cua ndoo xaan sihin ndo. Ta nacuhva xaan ra sa coo sa taxi sii ndo sihin ra ta sa coo vaha ndo tandɨhɨ cuhva. Ta nacuu si tacuan. \c 16 \s1 Zacuhun ra Pablo minoo nacumi sii amigo ra \p \v 1 Zacote sii ndo sa cuenda ña hermana Febe ya. Tyindyee xaan ña sii ñiyɨvɨ sino iñi Tuhun Ndyoo ñuu Cencrea. \p \v 2 Ta catyi sihin ndo vatyi tɨɨn cuenda vaha ndo sii ña vatyi ɨɨn ñi cuu ña sihin ndo sa cuenda ra Cristo, ra ndyaca ñaha sii yo. Tɨɨn cuenda vaha ndo sii ña minoo cuhva vaha tañi tahan si zavaha ñiyɨvɨ ra Ndyoo. Ta tyindyee ndo sii ña ñaa sa cumañi sii ña vatyi i tyindyee maa ña sii cuaha xaan ñiyɨvɨ. Ta sii tucu mi i tyindyee ña, ndɨhɨ ca. \p \v 3 Cuhva ndo minoo nacumi sii ña Priscila ta ra Aquila. Ɨɨn ñi zatyiño ñu tyiño ra Cristo sihin. \p \v 4 Sa yatyi cuu ñu minoo saha nu i zacacu ñu sii. Saha xein tyahvi ndyoo sii ñu, ta tacuan tucu zavaha tandɨhɨ ñiyɨvɨ sino iñi. Ñiyɨvɨ sa yɨvɨ ñiyɨvɨ hebreo cuu, saha xaan ñu tyahvi ndyoo sii ñu. \p \v 5 Sa cuenda mi cuhva tucu ndo minoo nacumi sii ñiyɨvɨ sino iñi tuhun vaha, ñu titahan vehe ña Priscila. Ta sii ra sa nañi Epeneto. Ñoho xaan iñi sii ra. Maa ra cuu ra sino iñi sii ra Cristo sa xihna ñi ityi Asia. \p \v 6 Cuhva ndo minoo nacumi sii ña María. I zatyiño xaan ña sa cuenda ndo. \p \v 7 Cuhva ndo minoo nacumi sii ra Andrónico ta ra Junias. Ɨɨn ñi ñuu ra sihin ñuu mi. Ta i siñoho tucu ra vehe caa sihin. Ta xihna ca nduu tahan maa ra i sino iñi ta zɨquɨ mi. I zacuhun ra Jesucristo sii nduu tahan ra sihin tyiño ra. Ta tyaa xaan ñiyɨvɨ yahvi sii ra. \p \v 8 Cuhva ndo minoo nacumi sii ra Amplias. Ñoho xaan iñi sii ra sa cuenda ra Cristo. \p \v 9 Cuhva ndo minoo nacumi sii ra Estaquis. Ñoho xaan iñi sii ra. Ta tacuan tucu ra Urbano. I zatyiño xaan ra sihin ndi sa cuenda ra Cristo. \p \v 10 Cuhva ndo minoo nacumi sii ra Apeles. Sino xaan iñi ra sii ra Cristo vazu ndyehe ra tundoho. Cuhva ndo minoo nacumi sii ñiyɨvɨ ra Aristóbulo. \p \v 11 Cuhva ndo minoo nacumi sii ra Herodión. Ɨɨn ñi ñuu ndi. Cuhva ndo minoo nacumi sii ñiyɨvɨ sino iñi vehe ra Narciso. \p \v 12 Cuhva ndo minoo nacumi sii ña Trifena ta ña Trifosa. Zatyiño ñu tyiño ra Cristo, ra ndyaca ñaha sii yo. Ta cuhva ndo minoo nacumi sii ña Pérsida, ña cuhva yo. Ñihi xaan i zatyiño ña tyiño ra Ndyoo. \p \v 13 Cuhva ndo minoo nacumi sii ra Rufo ta sii zɨhɨ ra. Vaha xaan sino iñi ra sii ra Jesús. Ta zɨhɨ ra cuu tañi zɨhɨ mi. \p \v 14 Cuhva ndo minoo nacumi sii ra Asíncrito, ra Flegonte, ra Hermas, ra Patrobas, ra Hermes, ta inga ra yañi yo sa yucu sihin ra. \p \v 15 Cuhva ndo minoo nacumi sii ra Filólogo ta sii ña Julia ta sii ra Nereo sihin cuhva ra ta sii ra Olimpas ta sii tandɨhɨ inga ñiyɨvɨ sino iñi sa yucu sihin ñu. \p \v 16 Cuhva xaan ndo ndyoo nacucumi sii minoo ndo ta sii inga ndo. Tandɨhɨ ñiyɨvɨ cuenda ra Cristo zaquisi ñu minoo nacumi sii ndo. \p \v 17 Vityi zañiñi sii ndo yañi xaa vatyi zaha vaha ndo cuenda yoo cuu ñiyɨvɨ zacahñi tahan sii ñiyɨvɨ sino iñi. Zatɨvɨ ñu cuhva sino iñi ñiyɨvɨ sihin minoo cuhva ña tuhva maa ndo zavaha. Ma cutahan ndo sihin ñu zavaha tacuan, ta ma zavaha ndo cuhva catyi ñu \p \v 18 vatyi ñu zavaha tacuan, ña zatyiño ñu tyiño ra Cristo ra ndyaca ñaha sii yo. Zatyiño ñu cuhva cuñi maa ñu. Vaha xaan ta vii xaan cahan ñu, ta zandavi ñaha ñu sii ñiyɨvɨ ña sito vaha. \p \v 19 Sito tandɨhɨ ñiyɨvɨ vatyi tyaa xaan ndo yahvi Tuhun Ndyoo. Yucuan cuenda zɨɨ xaan cuñi sihin ndo, zoco cuñi sa cua zacuenda vaha ndo sii ndo ta zavaha ndo maa ñi sa vaha. Ta ma cutuhva ndo zavaha ndo sa ña vaha. \p \v 20 Ra Ndyoo cuu ra saha sa coo sa taxi sii ndo, ta ña naha ca ta cua zandɨhɨ ra sa ña vaha nu yucu ndo. Cua cuhva ra sa cuañi ndo zɨquɨ cuihna. Ta vityi nacoo xaan sa vaha sa saha maa ra Jesucristo sii ndo. Maa ra ndyaca ñaha sii yo. \p \v 21 Zaquisi ra Timoteo minoo nacumi sii ndo. Zatyiño ra sihin. Ta ra Lucio ta ra Jasón ta ra Sosípater zaquisi tucu ra minoo nacumi sii ndo. Ɨɨn ñi ñuu tandɨhɨ ra sihin ñuu mi. \p \v 22 Yuhvi ra Tercio tyei carta ya, ta zaquisi minoo nacumi sii ndo sa cuenda ra ndyaca ñaha sii yo. \p \v 23 Zaquisi maa ra Gayo minoo nacumi sii ndo. Saha noo ra vehe ra sii, ta ndu‑ɨɨn tucu tandɨhɨ ñu sino iñi ihya. Zaquisi ra Erasto minoo nacumi sii ndo sihin ra Cuarto yañi yo. Ra Erasto cuu ra cumi xuhun ñuu ya. \p \v 24 Cuñi vatyi cua cuhva xaan ra Jesucristo, ra ndyaca ñaha sii yo, sa vaha sii tandɨhɨ ndo. Ta nacuu si tacuan. \s1 Zacahnu ra sii ra Ndyoo nu ndɨhɨ tyaa ra carta ya \p \v 25 Zacahnu ndo sii ra Ndyoo vatyi maa ra cuu ra cua cuhva tundyee iñi sii ndo, ta ma ndoyo ñuhu ndo sihin tuhun vaha sa i zacote sii ndo sa cuenda ra Jesucristo. Ta i zacoto ra Ndyoo sii ndo tuhun vaha cuhva iyo ra. Ta sa naha ñá sito ñiyɨvɨ tuhun sa cuenda ra Cristo, zoco vityi sito ñu. \p \v 26 Vityi sito ñu tuhun sa cuenda ra Cristo. Saha ra Ndyoo tyiño sa cua coto tandɨhɨ ñiyɨvɨ ñuu ñiyɨvɨ, ta cua cutuñi iñi ñu sa i tyaa ra profeta ta sa naha. Maa ra Ndyoo tava tyiño ya, ta ndito ra tandɨhɨ cuii tyiemvu. Ta vityi sa cuenda sa sito ñiyɨvɨ, ta cuu sino iñi tandɨhɨ ñu, ta cuu tyaa ñu yahvi sii ra. \p \v 27 Maa ñi maa ra cuu Ndyoo. Maa ñi maa ra cuu ra iyo sa siñi tuñi sa ndisa. Nazacahnu yo sii ra sa cuenda sa i zavaha ra Jesucristo. Nazacahnu yo sii ra tandɨhɨ cuii tyiemvu. Ta nacuu si tacuan.