\id ROM  
\h Romanos 
\toc1 YA'A KUU CARTA JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU ROMA 
\toc2 Romanos 
\toc3 Ro. 
\mt2 EPISTOLA DEL APOSTOL SAN PABLO A LOS ROMANOS 
\mt1 YA'A KUU CARTA JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU ROMA 
\c 1  
\s1 Sa'a̱n kúta'u̱ 
\p  
\v 1 Máá‑rí kúu Pablo, mozo Jesucristo, chi ni̱ kana‑ya̱ xiní‑rí kúu‑ri̱ apóstol nuu̱‑yá, te ni̱ teta'a̱n‑ya̱ rúu̱ ja̱ káni‑ri̱ tu̱'un va̱'a Dios.  
\v 2 Chi ni̱ keyu'u‑yá onde̱ aná'án. Te súan ni̱ kaka'a̱n cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un‑ya̱, te yóso núu̱ tutú ii̱.  
\v 3 Tu̱'un Se̱'e‑ya̱ ká'a̱n. Te yikɨ kúñu‑ya̱ ní kaku chi̱i tata̱ David.  
\v 4 Te ni̱ ka'a̱n ni̱'in Dios ja̱ Sé'e máá‑yá kúu Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo. Te yí'i fuerza jíín Espíritu Santo ini̱‑ya̱, sɨkɨ̱ já ní nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi.  
\v 5 Te ja̱ sɨkɨ́ sɨ́'vɨ́‑yá, ni̱ kani'i̱n‑rí tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱. Te kákuu‑ri̱ apóstol ni̱ sá'a‑ya̱, náva̱'a kuandatu̱ ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, te kandíja‑i.  
\v 6 Suni onde̱ róó, chi ni̱ kana‑ya̱ xiní‑ro̱ náva̱'a ná kɨ́'vɨ‑ró ndá'a Jesucristo.  
\v 7 Cháa‑ri̱ tutu̱ yá'a nuu̱ táká róó ja̱ káxiu̱kú‑ró iní ñuu̱ Roma, chi kúndá'ú ini̱ Dios róó. Te ni̱ kana‑ya̱ xiní‑ro̱ ná ndúndoo‑ró. Tu̱'un luu íó ini̱ jíín tú'un kuaká'nu ini̱ ja̱ kíi nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios, jíín já kíi nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín‑ró jíná'an‑ró.  
\v 8 Xnáñúú‑gá nuu̱ Dios máá‑rí, nákuatá'ú‑rí ja̱ sɨkɨ́ róó jíná'an‑ró sá'a Jesucristo. Chi̱ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ jichá tu̱'un kua'a̱n ja̱ kákandíja‑ró‑yá.  
\v 9 Te Dios kúu testigo‑ri̱, chi̱ nuu̱‑yá játíñu‑ri̱ jíín iní jíín añú‑ri̱ te jáni‑ri̱ tu̱'un va̱'a Se̱'e‑ya̱. Te nene̱ ká'a̱n‑ri̱ ja'a̱‑ro̱ nú jikán ta'u̱‑rí.  
\v 10 Ká'a̱n nda̱'ú nɨ́nɨ‑rí jíín‑yá, sanaa te nú kuní máá Dios, te jaa̱ va̱'a‑ri̱ nuu̱‑ro̱ va̱sté ɨ́ɨn vina‑na̱.  
\v 11 Chi̱ kúu ini̱‑ri̱ nde̱'é‑rí nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró, náva̱'a saka‑rí yaku̱ ta'u̱ yí'i Espíritu nuu̱‑ro̱, náva̱'a ná yíja‑ga̱ ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 12 Súan kuní‑ri̱, náva̱'a ɨɨn ká'nu‑ni ná sándéé iní‑yo̱, chi̱ róó jíín rúu̱ kákandíja ká'nu‑ni‑yó.  
\v 13 Ñáni̱, kuní‑ri̱ ja̱ ná júku̱'un ini̱‑ro̱ já tɨnɨ́ jínu ni̱ chaa ini̱‑ri̱ jaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, ko onde̱ vina sáni‑ga̱ ndasú ichi‑rí. Chi̱ kuní‑ri̱ kandíja sava‑ró sá'a‑ri̱, nátu̱'un ni̱ sá'a‑ri̱ jíín sáva ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 14 Taú‑ri̱ kani‑ri̱ tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ griego jíín núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn yu'u, nuu̱ ñáyɨvɨ ndíchí jíín núu̱ ñáyɨvɨ tú jiní kutɨ.  
\v 15 Chi̱ ruu̱, ja̱ yúán kúu yachi̱ ini̱‑ri̱ kani‑ri̱ tu̱'un va̱'a‑ya̱ núu̱ róó tuku, ja̱ káxiu̱kú‑ró iní ñuu̱ Roma.  
\v 16 Chi̱ tú kúka nuu̱‑rí sɨkɨ̱ tú'un va̱'a, chi̱ fuerza Dios kúu, náva̱'a na̱ni cha̱a nú kándíja‑de te ka̱ku‑de sá'a, ña̱yɨvɨ judío xna'a̱n‑ga̱, te suni ña̱yɨvɨ griego.  
\v 17 Te jíín tú'un‑ún jiní ndiji̱n‑yo̱ ndasa íó ndoo ini̱ Dios, te nú kándíja‑yó te kendo̱o‑yó súan. Te kandíja‑ga̱‑yo̱ sá'a‑ún. Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Cha̱a ndaa̱, chi̱ sɨkɨ̱ já kándíja‑de te kuchaku̱‑de, áchí. 
\s1 Ja̱ kití ini̱ Dios nuu̱ kuáchi 
\p  
\v 18 Chi̱ onde̱ ichi ándɨ́vɨ́ jiní ndiji̱n‑yo̱ já kití ini̱ Dios jíto‑ya̱ táká tiñu ñáá kásá'a ña̱yɨvɨ já tú káchiñú'ún‑i‑ya̱. Chi̱ jíín tíñu ñáá kásá'a‑i te kájasu̱‑i nuu̱ tú'un ká'a̱n ndaa̱.  
\v 19 Chi ta̱ká tu̱'un ja̱ kájini̱ ña̱yɨvɨ ndasa káa Dios, suni a kájini̱ ndiji̱n máá‑i, chi̱ máá Dios ni̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ nuu̱‑í.  
\v 20 Onde̱ kɨvɨ̱ ní jukuiñi̱ ñu̱yɨ́vɨ, te kúu jiní ndiji̱n ña̱yɨvɨ ndasa káa tu̱'un sa̱'í Dios, ndasa yí'i fuerza‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni jíín ndása I'a̱ kúu máá‑yá. Chi̱ jíín ndátíñu ni̱ sá'a‑ya̱ kúu ja̱ kájuku̱'un ini̱‑i súan. Te ja̱ yúán tú modo nama‑i máá‑i nuu̱ kuáchi‑i.  
\v 21 Chi ni̱ kajini̱‑i nuu̱ Dios. Ko tú ní kánakana jaa‑i‑ya̱ já kúu‑ya̱ Dios, ni tú ní kánakuatá'ú‑i nuu̱‑yá, chi̱ sua ni̱ ka̱sáñáá‑i máá‑i jíín tú'un káka'a̱n‑i. Te ini̱ añú‑i ni̱ kutúún, ni̱ ndasu̱.  
\v 22 Káka'a̱n‑i ja̱ kákuu ndíchí‑i, ko ni̱ ka̱nduu ñáá‑i.  
\v 23 Te Dios ja̱ má té'yu̱ kutɨ‑yá, ndíi ncháa̱ nuu̱ kánchaa̱‑ya̱. Ko ni̱ ka̱sía̱‑i‑ya̱ ni̱ ka̱chiñú'ún‑i muestra ndasa káa ɨɨn cha̱a ja̱ té'yu̱, ndasa kánda̱a tɨsaa̱, kɨtɨ kúu̱n ndá'a jíín kóo̱.  
\v 24 Ja̱ yúán ní sía̱ Dios ña̱yɨvɨ‑ún ja̱ ná sá'a máá‑i tiñu chá'án jíín táká ja̱ kíni kákuni̱ ini̱ añú‑i, ɨɨn modo ja̱ kásáchá'án‑i tá'an‑i kúu.  
\v 25 Te tu̱'un ndaa̱ ká'a̱n Dios ni̱ kajasu̱ ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑i jíín tú'un tú'ún ni̱ ka̱jatú'ún‑i. Te ni̱ ka̱chiñú'ún‑i ta̱ká ndatíñu ni̱ sá'a‑ya̱. Te súan ni̱ ka̱sá'a ña̱yɨvɨ‑ún, lugar ja̱ chíñú'ún‑i máá I'a̱ ni̱ sá'a‑ún, chi̱ máá‑yá nɨ́ɨ́ káni kúu‑ya̱ I'a̱ ii̱. Amén.  
\v 26 Ja̱ yúán Dios ni̱ sía̱‑ya̱‑í ja̱ ná sá'a máá‑i tiñu ja̱ tú íó jíñú'ún, chi̱ onde̱ ñasɨ́'ɨ́, ni̱ ka̱sama‑ña máá modo ja̱ xíin tíñu, te ni̱ kɨ̱vɨ‑ña jíín modo káñáá.  
\v 27 Suni súan cha̱a jíná'an‑de, ni̱ ka̱sía̱‑de máá modo ja̱ xíin tíñu jíín ñásɨ́'ɨ́. Te ni̱ ka̱nduki̱jí‑de ni̱ ka̱sá'a kuáxán‑de jíín tá'an yíí‑de. Te ni̱ ka̱sáñáá cha̱a jíín cháa. Te ini̱ yikɨ kúñu‑de bueno ni̱ kani'i̱n‑dé ta'u̱‑dé sɨkɨ̱ kuáchi ni̱ ka̱sá'a‑de.  
\v 28 Chi̱ máá‑de tú ní kájatú'ún‑de ja̱ júku̱'un ini̱‑de Dios, Ja̱ yúán ní sía̱ Dios cha̱a‑ún ja̱ ná kúñáá xini̱‑dé jíín já ná sá'a‑de tiñu ja̱ tú íó va̱'a.  
\v 29 Ni̱ kútú ndɨ́'ɨ‑de ta̱ká tiñu tú ká'i̱o ndaa̱, kájika téné, kásáñáá, kákutóó iní, tú ká'i̱o va̱'a, kándio ini̱, kája'ni ndɨ́yi, kákana̱á, káxndá'ú, kándukini,  
\v 30 kákutuku ini̱ kájito tá'an, káka'a̱n tú'ún sɨkɨ́ tá'an, kájito u'u̱‑de Dios, káka'a̱n ndɨva̱'a, kásávixi̱ máá, kásátéyíí máá, kástúu costumbre káñáá, tú kájandatu̱ nuu̱ táa̱ nuu̱ náa̱,  
\v 31 tú kájuku̱'un kutɨ iní, tú káskíkuu tu̱'un kándatu̱'ún, tú kákumani̱ vá'a, tú káinda̱tu núu, tú kákundá'ú ini̱ tá'an.  
\v 32 Te cha̱a‑ún, va̱sa a kájini̱‑de ndasa ká'a̱n ley Dios, ja̱ cháa kásá'a súan, ná kúu̱‑de nú kuu̱‑de, te nasu̱ máni ja̱ kásá'a‑de‑ún chi̱ suni kájatú'ún‑de cha̱a kásá'a súan. 
\c 2  
\s1 Sɨkɨ̱ já sándaa̱ Dios tiñu‑i 
\p  
\v 1 Núsáá te ja̱ sɨkɨ́ yúán ma̱ káku‑ró va̱sa na̱ún cháa kúu‑ró já jikán‑ro̱ kuáchi, chi ni̱ kuni̱‑ro̱ náku̱xndíi‑ró sɨkɨ́ ɨngá cha̱a, ko sua ni̱ naku̱xndíi‑ró sɨkɨ́ máá‑ró. Chi̱ róó suni súan sá'a‑ró nátu̱'un náku̱xndíi‑ró sɨkɨ́ ɨngá cha̱a‑ún.  
\v 2 Ko a kájini̱‑yo̱ já ndónda Dios naku̱xndíi ndija‑ya̱ sɨkɨ́ táká cha̱a kásá'a súan.  
\v 3 Te róó, cha̱a náku̱xndíi sɨkɨ̱ táká cha̱a kásá'a súan, te suni súan sá'a máá‑ró, te jáni ini̱‑ro̱ já káku‑ró núu̱ Dios kɨvɨ̱ sándaa̱‑ya̱ náún.  
\v 4 Xí sájá'a̱ ini̱‑ro̱ já vá'a xaa̱n iní‑ya̱ jíín‑ró, te paciencia ini̱‑ya̱, te tú yachi̱ kití ini̱‑ya̱ núu̱‑ro̱. Tú júku̱'un ini̱‑ro̱ já tú'un va̱'a ini̱‑ya̱‑ún nakani ini̱‑ro̱ sá'a náún.  
\v 5 Ko sɨkɨ̱ já ní'in ini̱‑ro̱ jíín sɨkɨ́ já tú nákani ini̱ añú‑ro̱ kúu ja̱ kayá‑ga̱‑ro̱ tú'un kití ini̱‑ya̱ sɨkɨ́‑ro̱ já kúu kɨvɨ̱ kití ini̱‑ya̱, chi̱ kenda ndiji̱n kɨvɨ̱ sándaa̱ va̱'a Dios jíín ñáyɨvɨ.  
\v 6 Chi̱ máá‑yá, cha̱'u‑ya̱ ná ɨɨn ná ɨɨn cha̱a ndasa tiñu kásá'a máá‑de.  
\v 7 Ko nuu̱ cháa kásá'a ndɨ'ɨ tiñu va̱'a, já'a‑ya̱ tú'un ja̱ ná kúchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni, chi̱ kándúkú‑de tu̱'un luu tu̱'un jíñú'ún, jíín tú'un ja̱ má kúu̱ kutɨ‑dé jíín.  
\v 8 Te kití xaa̱n iní‑ya̱ te jíto u'u̱‑ya̱ cháa kákana̱á, chi̱ kásáni̱'in ini̱‑de nuu̱ tú'un ká'a̱n ndaa̱, te kájandatu̱‑de nuu̱ tú'un yákuá yó'o̱.  
\v 9 Te tu̱ndó'o u'u̱ xaa̱n já'a‑ya̱ sɨkɨ́ táká ña̱yɨvɨ kásá'a tiñu ñáá, xnáñúú‑gá nuu̱ ñáyɨvɨ judío te suni súan nuu̱ ñáyɨvɨ griego.  
\v 10 Ko sɨkɨ̱ táká ña̱yɨvɨ kásá'a máni tiñu va̱'a, já'a‑ya̱ tú'un luu, tu̱'un jíñú'ún, jíín tú'un kuaká'nu ini̱.  
\v 11 Chi̱ Dios tú ncháá nuu̱‑ní‑ya̱ ɨ́ɨn ɨɨn ña̱yɨvɨ.  
\v 12 Chi ta̱ká cha̱a ja̱ ní ka̱sá'a kua̱chi, va̱sa tú káyi̱'i‑de chi̱i ley, suni tú nɨ́nɨ ley te naa‑dé. Ko ta̱ká cha̱a ni̱ ka̱sá'a kua̱chi ja̱ á káyi̱'i‑de chi̱i ley, suni jíín ley kundaa̱ tiñu‑de.  
\v 13 Chi̱ nasu̱ cháa kájini so̱'o tu̱'un ká'a̱n ley kúu ja̱ ká'i̱o ndaa̱ nuu̱ Dios, chi cha̱a káskíkuu tu̱'un ká'a̱n ley kúu ja̱ ká'i̱o ndaa̱ nuu̱‑yá.  
\v 14 Chi cha̱a sɨ́ɨn nación ja̱ tú káñava̱'a‑de ley ja̱ á yóso, ko kásá'a‑de súan‑ni ta̱ká tiñu yí'i nuu̱ ley. Chi cha̱a‑ún, va̱sa tú káñava̱'a‑de ley, ko máá‑de kákuu‑de ley kájatíñu máá‑de.  
\v 15 Ja̱ yúán jiní‑yo̱ já tú'un tá'ú ley chi̱ yóso iní añú‑de. Te añú‑de kúu testigo‑de. Te tu̱'un kájani ini̱‑de kájika̱n kua̱chi sɨkɨ̱‑dé, xí sánaa ká'a̱n ja̱ tú na̱ún kua̱chi ndíso‑de.  
\v 16 Súan sá'a‑de kɨvɨ̱ sándaa̱ Dios sɨkɨ̱ táká tiñu sa̱'í kásá'a ña̱yɨvɨ. Te jíín Jesucristo sándaa̱‑ya̱ jíín tú'un va̱'a ká'a̱n‑ri̱. 
\s1 Káyi̱'i judío nda'a kuáchi 
\p  
\v 17 Te nú róó, cha̱a judío nání‑ró, te jíín ley kándii̱ ni̱'in‑ró, te sátéyíí‑ró máá‑ró ká'a̱n‑ro̱ já chíñú'ún‑ró Dios,  
\v 18 te nú jiní‑ro̱ ndasa játa'a̱n ini̱‑ya̱, te nú játú'ún‑ró tú'un jíñú'ún, te nú ni̱ kutu̱'a‑ró jíín ley,  
\v 19 te nú jáni ndija ini̱‑ro̱ já máá‑ró kúu cha̱a yóxnúú núu̱ cháa kuáá, nú máá‑ró kúu ñu'u̱n stúu̱n nuu̱ ñáyɨvɨ ká'i̱in ñu̱ñáa,  
\v 20 nú máá‑ró kúu cha̱a stá'a̱n nuu̱ ñáyɨvɨ tú kájini̱ kutɨ, nú máá‑ró kúu maestro su̱chí lúlí, te nú súan jáni ini̱‑ro̱, chi̱ jíín máá ley te ñáva̱'a‑ró íchi ndasa júku̱'un ini̱‑i jíín tú'un ká'a̱n ndaa̱,  
\v 21 te nú róó súan stá'a̱n‑ro̱ núu̱ ɨngá cha̱a, naja̱ tú stá'a̱n‑ro̱ núu̱ máá‑ró núsáá. Te nú róó súan jáni‑ró tú'un ja̱ má kúu sákuí'ná‑yó, te naja̱ sákuí'ná‑ró núsáá.  
\v 22 Róó, chi̱ ká'a̱n‑ro̱ já má kúu kusɨ́kɨ ncháa̱ tá'an‑yó, te naja̱ ísɨ́kɨ ncháa̱ tá'an‑ró núsáá. Róó, chi̱ ká'a̱n‑ro̱ já kúkini ini̱‑ro̱ jíto‑ró ndosó, te naja̱ sákuí'ná‑ró ndátíñu íó ini̱ ve̱'e ii̱ núsáá.  
\v 23 Róó, chi̱ sátéyíí‑ró máá‑ró jíín ley, te naja̱ kúka nuu̱ Dios sá'a‑ró sɨkɨ́ já tú jándatu̱‑ro̱ núu̱ ley núsáá.  
\v 24 Chi cha̱a sɨ́ɨn nación, máni káka'a̱n ndɨva̱'a‑de sɨkɨ̱ Dios ja̱ kuáchi róó jíná'an‑ró, nátu̱'un yóso núu̱ tutú.  
\v 25 Chi̱ nú skíkuu‑ró tú'un ká'a̱n ley, yúan‑na te ni'i̱n tíñu ndija ja̱ ní xɨtɨ̱ ndúu̱‑ro̱. Ko nú tú jándatu̱‑ro̱ tú'un ká'a̱n ley, yúan‑na te ja̱ ní xɨtɨ̱ ndúu̱‑ro̱‑ún kúu nátu̱'un túu‑ni ní xɨtɨ́ ndúu̱‑ro̱.  
\v 26 Ja̱ yúán, ɨɨn cha̱a ja̱ tú ní xɨtɨ́ ndúu̱, nú skíkuu‑de ta̱ká tiñu tá'ú ley, te va̱sa tú ní xɨtɨ́ ndúu̱‑de, te tú nduu‑de nátu̱'un ja̱ ní xɨtɨ̱ ndúu̱ náún.  
\v 27 Te cha̱a yúan ja̱ máá jándáa̱ cha̱a tú ní xɨtɨ́ ndúu̱ kúu‑de, ko nú skíkuu va̱'a‑de tu̱'un ká'a̱n ley, yúan‑na te kuu naku̱xndíi‑de sɨkɨ̱‑ro̱, chi̱ tú jándatu̱‑ro̱ tú'un ká'a̱n ley va̱sa ñáva̱'a‑ro̱ tutú, te ni̱ xɨtɨ̱ ndúu̱‑ro̱.  
\v 28 Chi̱ judío máá jándáa̱ ndija, nasu̱ cuenta ndasa káa ichi sɨkɨ́ kúu. Ni ja̱ ní xɨtɨ̱ ndúu̱ ndija, nasu̱ cuenta ndasa káa ichi sɨkɨ́ yíkɨ kúñu kúu.  
\v 29 Chi̱ judío ndija kúu ja̱ káa súan onde̱ ichi iní. Te ja̱ ní xɨtɨ̱ ndúu̱ ndija, kúu ja̱ káa súan onde̱ ini̱, onde̱ añú, chi̱ nasu̱ cuenta tutu̱ kúu, te nasu̱ ñáyɨvɨ kájatú'ún cháa‑ún, chi̱ Dios. 
\c 3  
\p  
\v 1 Ndénu̱ ní'i̱n tíñu‑ga̱ cha̱a judío núsáá. Te ndénu̱ játíñu ja̱ xɨtɨ́ ndúu̱ núsáá.  
\v 2 Xaa̱n vá'a ní'i̱n tíñu vii̱. Te ja̱ xnáñúú, chi̱ ini̱ nda'a máá‑de ni̱ kɨ̱vɨ tu̱'un Dios ni̱ sá'a‑ya̱.  
\v 3 Tú na̱ún sá'a va̱sa sava‑de tú ní kákandíja. Te kua̱chi ja̱ tú ní kákandíja‑ún, te ni̱ skíkuu sáni Dios tu̱'un máá‑yá náún.  
\v 4 Túu̱, chi̱ sua ká'a̱n ndaa̱ Dios, va̱sa máni káxndá'ú ta̱ká cha̱a nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Náva̱'a ná kéndo̱o ndaa̱‑ní jíín táká tu̱'un ká'a̱n‑ní, te kundéé‑ní nú káxndichí‑de níí, áchí.  
\v 5 Te nú kenda ndiji̱n‑ga̱ tu̱'un ndaa̱ Dios sá'a kua̱chi‑yó, te ndasa ka'a̱n‑yo̱ núsáá. Kándii̱ yo'o̱ Dios ja̱ súan xndó'o‑ya̱ yóó náún. Aa̱, nátu̱'un káka'a̱n cha̱a yúkú, ká'a̱n‑ri̱ nú súan.  
\v 6 Ma̱ kúu kutɨ. Chi̱ nú súan te ndasa sándaa̱ Dios kua̱chi ña̱yɨvɨ núsáá.  
\v 7 Te nú kénda luu‑ga̱ tu̱'un ndaa̱ Dios sá'a tu̱'un tú'ún máá‑rí, te naja̱ ní'i̱n ná'ín‑rí kua̱chi núsáá, áchí‑i.  
\v 8 Va̱tu‑ni sá'a‑yó tíñu ñáá náva̱'a kenda tiñu va̱'a náún. Chi̱ sava ña̱yɨvɨ káka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨkɨ̱‑yo̱ já súan káka'a̱n‑yo̱. Bueno ta'nu̱ ndatu̱ máá‑i nú súan. 
\s1 Ndivii ñáyɨvɨ káyi̱'i‑i nda'a kuáchi 
\p  
\v 9 Naun. Va̱'a‑ga̱ yóó, cha̱a judío, vásá cháa‑ún náún. Túu. Chi̱ a ni̱ ka'a̱n‑ri̱ ja̱ táká ña̱yɨvɨ va̱sa judío va̱sa griego káyi̱'i‑i nda'a kuáchi.  
\v 10 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Tú kutɨ ñáyɨvɨ ndáa̱ íó, ni va̱sté ɨ́ɨn‑i.  
\v 11 Tú kutɨ ñáyɨvɨ júku̱'un ini̱ íó, ni tú kutɨ ñáyɨvɨ nándúkú Dios íó.  
\v 12 Ta̱ká‑i, ni̱ ka̱kusɨ́ɨn‑i kája'a̱n‑i, ɨɨn‑na̱ ni̱ katɨ̱vɨ́ sáni‑i. Tú kutɨ ñáyɨvɨ sá'a tiñu va̱'a íó, ni va̱sté ɨ́ɨn máá tú'ún‑i.  
\v 13 Yau̱ ndɨ̱yi ja̱ núña kúu yo̱o suku̱n‑í. Te jíín yáa‑í jakín‑i tu̱'un xndá'ú. Te nducha kuíñi‑tɨ́ yí'i yu'u‑í.  
\v 14 Ni̱ chítú iní yu'u‑í, ñú'un tu̱'un tásɨ́ jíín tú'un tɨ́xɨ́n.  
\v 15 Xaa̱n yachí ja'a̱‑í káskáka‑i nɨñi̱.  
\v 16 Sɨkɨ̱ íchi ká'i̱in‑i, yúan kii tu̱ndó'o naa sáva‑ga̱‑i.  
\v 17 Te ichi íó tu̱'un vindáa̱ vinené tú kájini̱ kutɨ máá‑i.  
\v 18 Tú kájini̱‑i kuandatu̱‑i nuu̱ Dios. Achí.  
\v 19 Ko kájini̱‑yo̱ já táká tu̱'un ká'a̱n ley, ká'a̱n jíín máá cháa káyi̱'i nda'a ley, náva̱'a ná kasú ta̱ká ña̱yɨvɨ yú'u‑í, te sɨkɨ̱ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ ná náku̱xndíi Dios.  
\v 20 Chi̱ jíín sɨkɨ́ táká tiñu tá'ú ley, ni ɨɨn ña̱yɨvɨ ma̱ kéndo̱o ndaa̱‑i nuu̱‑yá. Chi̱ ley sá'a ja̱ jiní‑yo̱ núu̱ kuáchi. 
\s1 Na̱ún modo kendo̱o ndaa̱ ña̱yɨvɨ 
\p  
\v 21 Ko vina a ni̱ kenda ndiji̱n tu̱'un ndaa̱ Dios, ko nasu̱ jíín ley. Chi̱ testigo sɨkɨ̱ tú'un‑ún kákuu máá ley jíín cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá.  
\v 22 Te tu̱'un‑ún kúu ja̱ nú kándíja‑yó Jesucristo te kendo̱o nda̱a‑yo̱ sá'a Dios nuu̱ táká‑i ja̱ kákandíja‑i nuu̱‑yá. Chi̱ ɨɨn núú‑ni ká'i̱o ta̱ká‑i.  
\v 23 Chi ta̱ká‑i kásá'a‑i kua̱chi. Te ja̱ yúán tú kákundéé‑i skíkuu‑i tu̱'un luu Dios.  
\v 24 Sɨkɨ̱ já tú'un luu íó ini̱‑ya̱ kúu ja̱ ní ja̱'a sáni‑ya̱ tú'un ni̱ ka̱kendo̱o ndaa̱‑i, te ni̱ na̱kuaan Cristo Jesús ña̱yɨvɨ‑ún.  
\v 25 Te ni̱ kenda Jesús ni̱ sá'a Dios, náva̱'a kuanchaa̱ I'a̱‑ún kua̱chi‑yó jíín nɨñí‑yá, te nú kándíja‑yó núu̱‑yá. Náva̱'a ná kuní‑yo̱ ja̱ I'a̱ ndaa̱ kúu‑ya̱. Chi̱ jíín paciencia te tú ní ndónda Dios sɨkɨ̱ kuáchi ni̱ ka̱sá'a ña̱yɨvɨ sáá.  
\v 26 Súan ni̱ sá'a‑ya̱ náva̱'a ná kuní‑yo̱ vína ja̱ I'a̱ ndaa̱ kúu máá‑yá jíín já ná kéndo̱o ndaa̱ ña̱yɨvɨ nú kándíja‑i nuu̱ Jesús sá'a Dios.  
\v 27 Ndéchi kuá'a̱n tu̱'un sátéyíí‑i máá‑i núsáá. A ni̱ kenda kua'a̱n. Ndé jíín ley. Jíín ley ja̱ tá'ú tíñu ndasa sá'a‑yó náún. Túu, chi̱ jíín ley sɨkɨ̱ tú'un kándíja‑yó.  
\v 28 Ja̱ yúán jiní‑yo̱ já kéndo̱o ndaa̱ ɨɨn cha̱a jíín tú'un kándíja‑de, nasu̱ jíín tú'un skíkuu‑de ja̱ ká'a̱n ley.  
\v 29 Te máá ɨ́ɨn nuu̱ ñáyɨvɨ judío kúu‑ya̱ Dios náún. Nasu̱ súni kúu‑ya̱ Dios nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación náún. Ja̱ndáa̱ chi̱ suni Dios kúu‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 30 Chi̱ Dios, máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ íó. Te máá I'a̱‑ún, skéndo̱o ndaa̱‑ya̱ ñáyɨvɨ ní xɨtɨ̱ ndúu̱, sɨkɨ̱ já kándíja‑i, jíín ñáyɨvɨ tú ní xɨtɨ́ ndúu̱ suni jíín tú'un kandíja‑i.  
\v 31 Te a ni̱ stɨ́vɨ́‑yó ley jíín tú'un kákandíja‑yó náún. Ma̱ kúu kutɨ, chi̱ sua skíkuu‑ga̱‑yo̱. 
\c 4  
\s1 Tu̱'un ni̱ kandíja Abraham 
\p  
\v 1 Ndasa káka'a̱n‑ri̱ sɨkɨ̱ ndɨ́yi tatá ñúu̱ súká‑yó Abraham, chi chi̱i máá‑de ni̱ ka̱kaku‑yó.  
\v 2 Chi̱ nú ní kéndo̱o ndaa̱ Abraham sɨkɨ̱ táká tiñu sá'a‑de, íó modo sátéyíí‑de máá‑de núú, ko nasu̱ núu̱ Dios.  
\v 3 Chi̱ ndasa ká'a̱n tutu̱ ii̱: Ni̱ kandíja Abraham nuu̱ Dios, te ni̱ chi'i‑ya̱ cuenta‑de ja̱ á ni̱ kendo̱o ndaa̱‑de, áchí.  
\v 4 Ko nuu̱ ñáyɨvɨ sátiñu, nasu̱ ɨ́ɨn favor sá'a‑yó jíín‑i ja̱ kuá'a‑yó kúta'u̱‑í. Chi̱ tiñu ni̱ sá'a‑i, yu̱án chá'u‑yó‑i.  
\v 5 Ko nú kándíja ɨɨn ña̱yɨvɨ, va̱sa tú sátiñu‑i, chí'i‑ya̱ cuenta ja̱ á ni̱ kendo̱o ndaa̱ máá‑i, chi ni̱ kandíja‑i nuu̱ máá‑yá ja̱ kúu skéndo̱o ndaa̱‑ya̱ ñáyɨvɨ chá'a̱n‑ga̱ kuandatu̱ va̱'a nuu̱‑yá.  
\v 6 Te nú ni̱ chi'i Dios cuenta ɨɨn cha̱a ja̱ á ni̱ kendo̱o ndaa̱‑de, va̱sa tú ní sátiñu‑de, ná kéndo̱o ndatu̱‑de, áchí David súan:  
\v 7 Xáán ndatu̱ kéndo̱o ña̱yɨvɨ já á ni̱ sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱ nuu̱ táká tiñu ñáá ni̱ ka̱sá'a‑i, te ni̱ jasu̱‑ya̱ sɨkɨ́ kuáchi‑i.  
\v 8 Xáán ndatu̱ kéndo̱o ɨɨn cha̱a ja̱ tú ndenda kua̱chi‑de sɨkɨ̱‑dé, sá'a máá Tatá Dios, áchí David.  
\v 9 Nuu̱ máá ɨ́ɨn ña̱yɨvɨ xɨtɨ́ ndúu̱ kúu tu̱'un ndatu̱ yá'a náún, xí súni kúu nuu̱ ñáyɨvɨ tú xɨtɨ́ ndúu̱ náún. Chi̱ káka'a̱n‑yo̱ já ní kandíja Abraham te ja̱ yúán ni̱ chi'i‑ya̱ cuenta‑de ja̱ á ni̱ kendo̱o ndaa̱‑de.  
\v 10 Ndasa ni̱ chi'i‑ya̱ cuenta‑de núsáá. Onde̱ ná té xɨtɨ̱ ndúu̱‑ga̱‑de xí já á ni̱ xɨtɨ̱ ndúu̱‑de náún. Nasu̱ já á ni̱ xɨtɨ̱ ndúu̱‑de kúu, chi̱ onde̱ ná té xɨtɨ̱ ndúu̱‑ga̱‑de.  
\v 11 Te onde̱ ná té xɨtɨ̱ ndúu̱‑ga̱ Abraham, te ni̱ tá'ú‑yá tiñu ja̱ ná xɨ́tɨ ndúu̱‑de máá‑de. Jia̱n ní kuu ɨɨn tuni̱ xí ɨ́ɨn sello, ja̱ ní kandíja‑de, te ja̱ yúán a ni̱ skéndo̱o ndaa̱‑ya̱‑dé. Súan ni̱ sá'a‑ya̱, náva̱'a ná kúu máá‑de táa̱ nuu̱ táká ña̱yɨvɨ kákandíja, náva̱'a ná chí'i‑ya̱ cuenta‑i ja̱ á ni̱ ka̱kendo̱o ndaa̱‑i va̱sa tú ní káxɨtɨ̱ ndúu̱‑i.  
\v 12 Te suni kuu‑de táa̱ nuu̱ ñáyɨvɨ ní kaxɨtɨ̱ ndúu̱, ko nasu̱ núu̱ ñáyɨvɨ já nían ni̱ kaxɨtɨ̱ ndúu̱, chi̱ suni ká'i̱in‑i ichi ndɨ́yi táa̱‑yo̱ Abraham. Te kákandíja‑i nátu̱'un ni̱ kandíja máá‑de onde̱ ná té xɨtɨ̱ ndúu̱‑ga̱‑de núú.  
\v 13 Chi̱ nasu̱ sɨkɨ́ ley ní kéyu'u‑yá, ja̱ Abraham xí ñáyɨvɨ kákuu tata̱‑de ni'i̱n tá'u̱ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ. Chi̱ sua sɨkɨ̱ já kéndo̱o ndaa̱‑i sá'a tu̱'un kándíja‑i kúu ja̱ ní keyu'u‑yá.  
\v 14 Chi̱ nú cha̱a káyi̱'i chi̱i ley kákuu cha̱a xíin tá'u̱, te kákandíja sáni‑yó núsáá. Te tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá naa núú.  
\v 15 Chi̱ kití ini̱‑ya̱ núu̱‑í sá'a ley. Ko nuu̱ tú ley íó, tú na̱ún tu̱'un stɨ́vɨ́ tíñu íó.  
\v 16 Ja̱ yúán, cuenta tu̱'un kándíja‑yó kúu ja̱ kéndo̱o ndaa̱‑yo̱, náva̱'a ná kóo‑ún jíín tú'un íó luu ini̱ máá‑yá, te náva̱'a ná kéndo̱o seguro tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá nuu̱ táká tata̱‑de. Ko nasu̱ núu̱ máá ɨ́ɨn ña̱yɨvɨ káyi̱'i nda'a ley kúu, chi̱ suni nuu̱ ñáyɨvɨ kákandíja nátu̱'un ni̱ kandíja Abraham. Chi cha̱a‑ún kúu táa̱ ta̱ká yóó jíná'an‑yó, jíto nuu̱ máá‑yá.  
\v 17 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Róó kuu táa̱ nuu̱ kuá'a̱ xáa̱n nación ni̱ sá'a‑ri̱, áchí. Te nuu̱ máá‑yá ni̱ kandíja‑de. Te máá‑yá kúu I'a̱ náschaku ta̱ká ndɨ̱yi, te kána‑ya̱ xiní táká ndatíñu ja̱ té koo‑ga̱, te va̱i jáá‑ni.  
\v 18 Te máá Abraham, va̱sa tú ñúkuu ini̱‑de núú, ko ni̱ ñu̱kuu ini̱‑de. Chi ni̱ kandíja‑de ja̱ jáa̱‑de kuu‑de táa̱ nuu̱ kuá'a̱ xáa̱n ñúu̱, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Súan ndea̱ tata̱‑ro̱. Achí‑ya̱.  
\v 19 Te ni̱'in ni̱ kandíja‑de. Tú ní kuítá‑de, ni tú ní sá'a‑de cuenta ja̱ á kua̱yii‑de, chi̱ a yani koo‑de ɨɨn ciento kuia̱. Ni tú ní sá'a‑de cuenta ja̱ ní ichi̱ chi̱i Sara.  
\v 20 Suni súan jíín tú'un ni̱ keyu'u Dios, tú ní jáni sɨ̱kɨ́ ini̱‑de ja̱ má kándíja‑de núú, chi̱ sua ni̱ kandíja ni̱'in‑ga̱‑de. Te ni̱ nakana jaa‑ga̱‑de Dios.  
\v 21 Te seguro xaa̱n ní kandíja‑de ja̱ kúu skíkuu Dios tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá.  
\v 22 Ja̱ yúán ní chi'i‑ya̱ cuenta‑de ja̱ á ni̱ kendo̱o ndaa̱‑de.  
\v 23 Te nasu̱ máá ɨ́ɨn sɨkɨ̱ Abraham yóso tutú ja̱ súan ni̱ chi'i‑ya̱ cuenta‑de.  
\v 24 Chi̱ suni yóso já sɨkɨ́ yóó, ja̱ ná chí'i‑ya̱ cuenta yóó, ña̱yɨvɨ kákandíja nuu̱ máá Dios ja̱ ní naschakú‑ya̱ Jíto'o̱‑yo̱ Jesús.  
\v 25 Chi̱ Jesús ni̱ ji'i̱‑ya̱ já sɨkɨ́ kuáchi‑yó. Te ni̱ nachaku̱‑ya̱ náva̱'a ná kéndo̱o ndaa̱‑yo̱. 
\c 5  
\s1 Sɨkɨ̱ tá'u̱ ní'i̱n ñáyɨvɨ kákendo̱o ndaa̱ 
\p  
\v 1 A ni̱ ka̱kendo̱o ndaa̱‑yo̱ jíín tú'un kákandíja‑yó núsáá. Te ja̱ yúán, tú kájito u'u̱ tá'an‑yó jíín Dios ni̱ sá'a Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo.  
\v 2 Chi ja̱ sɨkɨ́ I'a̱‑ún kákandíja‑yó, te núña ichi kɨ́vɨ‑yó jíín tú'un luu íó ini̱‑ya̱ yá'a. Chi̱ sɨkɨ̱ yá'á ká'i̱in ni̱'in‑yó te kusɨɨ̱ iní‑yo̱. Chi̱ káñukuu ini̱‑yo̱ kɨ́vɨ‑yó núu̱ ndíi ncháa̱ kánchaa̱ Dios.  
\v 3 Te nasu̱ máá ɨ́ɨn sɨkɨ̱ tíñu yá'a, chi̱ suni kúsɨɨ̱ iní‑yo̱ sɨkɨ́ já kájito‑yó túndó'o. Chi̱ a kájini̱‑yo̱ já túndó'o sá'a ja̱ íó paciencia ini̱‑yo̱.  
\v 4 Te pacienkcia‑ún yíja‑yó sá'a. Te ja̱ ní yija‑yó‑ún, sá'a ja̱ ñúkuu ini̱‑yo̱.  
\v 5 Te tu̱'un ñúkuu ini̱‑ún, tú kúka nuu̱‑yo̱ sá'a, chi tu̱'un ni̱ kundá'ú ini̱ Dios yóó, ni̱ jicha̱ nu̱u kua'a̱n ini̱ añú‑yo̱ ní sá'a Espíritu Santo ja̱ ní ja̱'a‑ya̱ núu̱‑yo̱.  
\v 6 Chi̱ onde̱ ná tú kúu nama‑yó máá‑yó núú, te máá mí'ín kɨvɨ́ te ni̱ ji'i̱ Cristo ja̱ sɨkɨ́ ñáyɨvɨ ñáá.  
\v 7 Chi̱ fuerza‑ni kuu kuu̱ ndija ɨɨn cha̱a sɨkɨ̱ ɨ́ɨn cha̱a jíka ndaa̱. Ko sanaa te chundéé iní ɨɨn cha̱a kuu̱‑de ja'a̱ ɨ́ɨn cha̱a va̱'a.  
\v 8 Ko Dios, stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑yo̱ ndasa kúndá'ú ini̱‑ya̱ yóó, chi̱ nini kándi̱so‑yó kuáchi te ni̱ ji'i̱ Cristo ja'a̱ yóó.  
\v 9 Vina a ni̱ ka̱kendo̱o ndaa̱‑yo̱ ní sá'a nɨñi̱‑yá. Núsáá te ví'í‑gá ka̱ku‑yó núu̱ tú'un kití ini̱ Dios sá'a‑ya̱.  
\v 10 Chi̱ nú kájito u'u̱‑yo̱‑yá sáá, te ni̱ naketá'an‑yó jíín Dios ni̱ sá'a ja̱ ní ji'i̱ Se̱'e‑ya̱, te ja̱ súan, a ni̱ naketá'an‑yó jíín‑yá, núsáá te ví'í‑gá ka̱ku‑yó vína ja̱ súan chakú‑ya̱.  
\v 11 Te nasu̱ níni máá súan‑ni, chi̱ suni kákusɨɨ̱ iní‑yo̱ núu̱ Dios sá'a Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo. Chi ja̱ sɨkɨ́ I'a̱‑ún, te ni̱ naketá'an‑yó jíín Dios vina. 
\s1 Ja̱ ní kenda kue'e̱ kuu̱‑yo̱ 
\p  
\v 12 Ja̱ yúán, suni súan nátu̱'un ni̱ kɨ̱vɨ kua̱chi ini̱ ñu̱yɨ́vɨ ní sá'a máá tú'ún‑ni cha̱a. Te sɨkɨ̱ kuáchi‑ún, te ni̱ kɨ̱vɨ kue'e̱ kuu̱‑yo̱. Te súan ni̱ jicha̱ kue'e̱ kuu̱‑yo̱‑ún, nuú táká ña̱yɨvɨ, chi ta̱ká‑i ni̱ ka̱sá'a‑i kua̱chi.  
\v 13 Chi̱ onde̱ ná té koo‑ga̱ ley, te ni̱ i̱o kua̱chi ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Ko tú chí'i‑ya̱ cuenta nuu̱ túu máá ley.  
\v 14 Kue'e̱ kuu̱‑yo̱‑ún, ni̱ tá'ú tíñu onde̱ kɨvɨ̱ ní kii Adam, te onde̱ kɨvɨ̱ ní kenda Moisés, va̱sa onde̱ sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ já tú ní kásá'a‑i kua̱chi modo ni̱ stɨ́vɨ́ Adam tiñu. Chi cha̱a‑ún ni̱ kuu muestra I'a̱ chaa̱. 
\s1 Ja̱ ní kenda tu̱'un kuchaku̱‑yo̱ 
\p  
\v 15 Ko ta'u̱ já ní ja̱'a‑ya̱, nasu̱ ní kíi nátu̱'un máá kuáchi‑ún. Chi̱ nú sɨkɨ̱ tíñu ni̱ stɨ́vɨ́ máá tú'ún‑ni cha̱a onde̱ sáá, te ni̱ kaji'i̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ ní sá'a, núsáá te ví'í‑gá sá'a tu̱'un luu íó ini̱ Dios jíín tá'u̱ lúu já'a máá tú'ún‑ni cha̱a Jesucristo, ni̱ ka̱jicha̱ nu̱u nuu̱ kuá'a̱‑í.  
\v 16 Te sɨ́ɨn sá'a kua̱chi máá tú'ún‑ni cha̱a‑ún, te sɨ́ɨn sá'a ta'u̱‑yá. Chi̱ sɨkɨ̱ kuáchi máá tú'ún‑ni cha̱a‑ún te ni̱ naku̱xndíi‑ya̱‑í ja̱ tá'nu̱ ndatu̱‑i. Ko jíín tá'u̱‑ún, te kii tu̱'un ja̱ kéndo̱o ndaa̱‑i, va̱sa kua'a̱‑í ni̱ ka̱stɨ́vɨ́‑í tiñu.  
\v 17 Te nú máá tú'ún‑ni cha̱a‑ún ni̱ stɨ́vɨ́ tíñu, te ja̱ yúán ní tá'ú tíñu kue'e̱ kuu̱‑yo̱ ní sá'a máá tú'ún‑ni cha̱a‑ún, núsáá te ví'í‑gá ná tá'ú tíñu ña̱yɨvɨ kúchaku̱, sá'a máá tú'ún‑ni cha̱a Jesucristo. Chi̱ ni'i̱n vá'a‑i máá tú'un luu íó ini̱‑ya̱, te suni ni'i̱n‑í ta'u̱ já kéndo̱o ndaa̱‑i.  
\v 18 Núsáá te nátu̱'un ni̱ naku̱xndíi‑ya̱ sɨkɨ́ táká cha̱a, chi ni̱ stɨ́vɨ́ máá tú'ún‑ni cha̱a‑ún tiñu, suni súan máá tú'ún‑ni cha̱a ni̱ sá'a tiñu ndaa̱, ja̱ yúán te ka̱ku ta̱ká cha̱a te kuchaku̱‑de.  
\v 19 Chi̱ nátu̱'un tú ní jándatu̱ máá tú'ún‑ni cha̱a, te kua'a̱ xáa̱n cháa ni̱ kɨ̱vɨ koyo chi̱i kua̱chi ni̱ sá'a‑de. Suni súan ni̱ jandatu̱ máá tú'ún‑ni cha̱a, te kua'a̱ xáa̱n cháa kendo̱o ndaa̱ sá'a‑ya̱.  
\v 20 Ko ley, ni̱ chaa̱ náva̱'a ná ndeá‑ga̱ kua̱chi, ko nuu̱ ní ndea̱‑ga̱ kua̱chi, te ni̱ ndea̱‑ga̱ tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱.  
\v 21 Chi̱ nátu̱'un ni̱ tá'ú tíñu kua̱chi ja̱ kóo kue'e̱ kuu̱‑yo̱, suni súan ná tá'ú tíñu tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ jíín tíñu ndaa̱ náva̱'a kuchaku̱‑yo̱ nɨ́ɨ́ káni sá'a Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo. 
\c 6  
\s1 Ja̱ tuká chakú‑yo̱ chíi kua̱chi 
\p  
\v 1 Ndasa ka'a̱n‑yo̱ núsáá. Kukuu‑ni‑yó jíín kuáchi náva̱'a ná kuá'nu‑ga̱ tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ náún.  
\v 2 Ma̱ kúu kutɨ, chi̱ yóó ni̱ kaji'i̱‑yo̱, ni̱ ka̱kenda‑yó chíi kua̱chi. Te naja̱ káka kuu‑ga̱‑yo̱ jíín kuáchi núsáá.  
\v 3 Á tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ já táká yóó ja̱ ní ka̱janducha‑yo chíi Cristo Jesús, suni ni̱ ka̱janducha‑yo chíi tu̱'un ni̱ ji'i̱‑ya̱.  
\v 4 Chi ni̱ kayu̱ji ta'a̱n‑yo̱ jíín‑yá ja̱ ní ji'i̱‑ya̱, chi ni̱ ka̱janducha‑yo chíi tu̱'un ni̱ ji'i̱‑ya̱. Te ni̱ nachaku̱ Cristo ma̱'ñú ndɨ́yi ni̱ sá'a tu̱'un luu máá Táa̱‑ya̱, náva̱'a yóó, suni súan kuu kaka kuu jáá‑yó.  
\v 5 Chi̱ nú ɨɨn núú‑ni ni̱ ka̱nduu‑yó jíín‑yá jíín nátu̱'un ni̱ ji'i̱‑ya̱, suni súan nduu‑yó jíín‑yá jíín nátu̱'un ni̱ nachaku̱‑ya̱.  
\v 6 Tu̱'un yá'a a kájini̱‑yo̱, chi cha̱a tú'ú já kándee ini̱‑yo̱, ɨɨn núú‑ni ni̱ ji'i̱‑de jika̱ cruz jíín máá Cristo, náva̱'a ná náa yíkɨ kúñu ja̱ ndíso kua̱chi, náva̱'a ma̱ kuátíñu sáni‑ga̱‑yo̱ núu̱ kuáchi.  
\v 7 Chi cha̱a ja̱ á ni̱ ji'i̱, a ni̱ kenda‑de ini̱ nda'a kuáchi.  
\v 8 Te nú ni̱ ji'i̱‑yo̱ jíín Cristo, a kákandíja‑yó já súni súan nachaku̱‑yo̱ jíín‑yá.  
\v 9 Chi̱ a kájini̱‑yo̱ já Cristo ni̱ nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi, te ma̱ kúu̱ kutɨ‑gá‑ya̱. Chi̱ kue'e̱ kuu̱‑yo̱, tuká tɨ́ɨn so̱'o‑ya̱.  
\v 10 Te ja̱ súan ni̱ ji'i̱‑ya̱ chíi kua̱chi, ni̱ ji'i̱‑ya̱ ɨ́ɨn jínu‑ni. Ko ja̱ vína chakú‑ya̱, chi̱i Dios chakú‑ya̱.  
\v 11 Suni súan róó jíná'an‑ró, ná sá'a‑ró cuenta ja̱ á ni̱ kaji'i̱ ndija‑ró chíi kua̱chi, ko a káichaku̱‑ro̱ chíi Dios ni̱ sá'a Jito'o̱‑yo̱ Cristo Jesús. 
\s1 Ja̱ tuká tɨ́ɨn kua̱chi so̱'o‑yó 
\p  
\v 12 Núsáá te ma̱ kuá'a‑ró tú'un ja̱ tá'ú tíñu‑ga̱ kua̱chi nuu̱ yíkɨ kúñu‑ró já kúu̱. Chi̱ kuní kua̱chi‑ún ja̱ kuándatu̱‑ro̱ núu̱ sá'a‑ró táká tiñu ndío ini̱ yikɨ kúñu‑ró.  
\v 13 Ni ma̱ sokó‑ro̱ táká pedazo yikɨ kúñu‑ró núu̱ kuáchi ja̱ sá'a tiñu ñáá, chi̱ sua sá'a‑ró cuenta ja̱ ní ka̱nachaku̱‑ro̱ má'ñú ndɨ́yi, te ná kuá'a‑ró máá‑ró núu̱ Dios. Te ta̱ká pedazo yikɨ kúñu‑ró ná kuá'a‑ró núu̱‑yá ja̱ sá'a‑ya̱ tíñu ndaa̱ jíín.  
\v 14 Chi kua̱chi, ma̱ kúu tá'ú‑ga̱ tiñu nuu̱‑ro̱, chi̱ tuká káyi̱'i‑ró ndá'a ley, chi̱ sua káyi̱'i‑ró ndá'a tú'un luu íó ini̱‑ya̱.  
\v 15 Ndasa kuu núsáá, kukuu‑yó sá'a‑yó kuáchi, chi̱ tuká káyi̱'i‑yó ndá'a ley, chi̱ sua káyi̱'i‑yó ndá'a tú'un luu íó ini̱‑ya̱ náún. Ma̱ kúu kutɨ.  
\v 16 Á tú kájini̱‑ro̱ já nú kájandatu̱‑ro̱ núu̱ ɨ́ɨn cha̱a, mozo‑de kákuu‑ró, chi ni̱ kaja̱'a‑ró máá‑ró núu̱‑dé náva̱'a kuu‑ró mozo‑de kuandatu̱‑ro̱ núu̱‑dé. Suni súan nú kuandatu̱‑ro̱ núu̱ kuáchi, te kuu̱‑ro̱. Xí nú kuandatu̱‑ro̱ núu̱‑yá, te kendo̱o ndaa̱‑ro̱.  
\v 17 Ko ná kúta'u̱‑yo̱ núu̱ Dios, chi va̱sa ni̱ ka̱kuu‑ró mozo nuu̱ kuáchi, ko vina chi̱ onde̱ jíín iní jíín añú‑ro̱ ní ka̱jandatu̱‑ro̱ núu̱ tú'un, ná modo ni̱ ka̱jatá'ú‑ró.  
\v 18 Te vina a ni̱ kenda koyo‑ró iní nda'a kuáchi. Te ni̱ ka̱nduu‑ró mozo nuu̱ táká tiñu ndaa̱.  
\v 19 Nátu̱'un káka'a̱n ña̱yɨvɨ yúkú, súan ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró. Chi̱ tú yachi̱ xini̱‑ro̱. Chi̱ nátu̱'un sáá, ni̱ ja̱'a‑ró táká pedazo yikɨ kúñu‑ró núu̱ tíñu chá'án jíín núu̱ tíñu ñáá ja̱ ní kaa ñáá‑ga̱ sá'a, suni súan vina ná kuá'a‑ró táká pedazo yikɨ kúñu‑ró núu̱ tíñu ndaa̱, náva̱'a kenda tiñu ndoo.  
\v 20 Chi̱ ná ni̱ ka̱kuu‑ró mozo nuu̱ kuáchi, ko sɨkɨ̱ tíñu ndaa̱ tú ní kákuu‑ró mozo.  
\v 21 Na̱ún ní ja̱'a ta̱ká tiñu‑ún nuu̱‑ro̱, chi̱ vina kákuka nuu̱‑ro̱ sá'a‑ún. Chi̱ nú kukuu‑yó jíín‑ún te kuu̱‑yo̱.  
\v 22 Ko vina a ni̱ kenda koyo‑ró iní nda'a kuáchi. Te ni̱ ka̱nduu‑ró mozo Dios. Te a ni̱ ka̱ndundoo‑ró ní sá'a‑ya̱, te onde̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱ te kuchaku̱‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni.  
\v 23 Chi ya̱'u‑yó já kuá'a kua̱chi nuu̱‑yo̱ kúu ja̱ kúu̱‑yo̱. Ko ɨɨn ta'u̱‑yo̱ já kuá'a̱ Dios nuu̱‑yo̱ kúu ja̱ kúchaku̱‑yo̱ nɨ́ɨ́ káni sá'a Jito'o̱‑yo̱ Cristo Jesús. 
\c 7  
\s1 Modo ja̱ tɨ́ɨn ley so̱'o ña̱yɨvɨ 
\p  
\v 1 Ñáni̱, xí tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ já tɨ́ɨn ley so̱'o ɨɨn cha̱a nú nini chakú‑de náún. Ká'a̱n‑ri̱ jíín cháa kájini̱ ndasa ká'a̱n ley.  
\v 2 Chi̱ ña'an ní ta̱nda'a, yí'i‑ña ndá'a yíi‑ñá sá'a ley, ko nú a ni̱ ji'i̱ yii‑ñá, a ni̱ kenda‑ña chíi ley cuenta yii‑ñá.  
\v 3 Ja̱ yúán, nú chakú yii‑ñá, te ketá'an‑ña jíín ɨngá cha̱a, te kunání‑ña ñá'an ísɨ́kɨ ncháa̱ yii nú súan. Ko nú a ni̱ ji'i̱ yii‑ñá, a ni̱ kenda‑ña chíi ley‑ún. Te va̱sa ná kétá'an‑ña jíín ɨngá cha̱a, nasu̱ ísɨ́kɨ ncháa̱‑ña yíi‑ñá.  
\v 4 Suni súan róó jíná'an‑ró, ñáni̱ máni̱, a ni̱ kaji'i̱‑ro̱ núu̱ ley ja̱ súan ni̱ ji'i̱ yikɨ kúñu Cristo, náva̱'a ná náketá'an‑ró jíín ɨngá, ja̱ kúu máá I'a̱ ja̱ ní nachaku̱ ma̱'ñú ndɨ́yi, náva̱'a kuu sá'a‑yó táká tiñu va̱'a kuní Dios.  
\v 5 Chi̱ ná ni̱ ka̱jika‑yó jíín modo kákuu ini̱ ña̱yɨvɨ, te ni̱ ndukanda̱ ta̱ká ja̱ ndío ini̱‑yo̱ jíín kuáchi ni̱ sá'a ley. Te ni̱ ka̱sátiñu‑ún iní pedazo yikɨ kúñu‑yó, te ni̱ sá'a ta̱ká tiñu ja̱ kúu̱‑yo̱ jíín núú.  
\v 6 Ko vina ni̱ kenda koyo‑yó iní nda'a ley, te ni̱ kaji'i̱‑yo̱ núu̱ já jasú‑yó‑ún. Te ja̱ yúán kájatíñu jáá‑yó jíín máá Espíritu, nasu̱ jíín tutú aná'án.  
\v 7 Ndasa ka'a̱n‑yo̱ núsáá, ley kúu kua̱chi náún. Ma̱ kúu kutɨ. Ko ja̱ máá‑rí, ma̱ kuní‑ri̱ ja̱ íó kua̱chi nú tú ley núú. Te suni ma̱ kuní‑ri̱ ja̱ íó tu̱'un ndío ini̱ nú tú ní ká'a̱n ley jíín‑rí: Ma̱ ndío ini̱‑ro̱, áchí.  
\v 8 Te jíín ley ni̱ jiki̱n nuu̱ kuáchi jíín‑rí, te ni̱ skíi ini̱‑ri̱ ni̱ ndio ini̱‑ri̱ ta̱ká tiñu kuní. Chi̱ nú tú ley, te a ni̱ ji'i̱ kua̱chi nú súan.  
\v 9 Te ruu̱, tú ní jiní‑ri̱ ley, te ni̱ ichaku̱‑ri̱ sáá. Ko nuu̱ ní chaa̱ tu̱'un tá'ú tíñu, yúan‑na te ni̱ nachaku̱ kua̱chi, te ruu̱ ni̱ ji'i̱‑ri̱.  
\v 10 Te ley chi̱ kuchaku̱‑yo̱ jíín núú, ko ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ kuní kuu̱‑ri̱ jíín.  
\v 11 Te jíín tú'un tá'ú tíñu, ni̱ jiki̱n nuu̱ kuáchi jíín‑rí, te ni̱ xndá'ú ruu̱, te ni̱ ja'ni rúu̱.  
\v 12 Ja̱ yúán íó ndoo ndija máá ley. Te tu̱'un tá'ú tíñu, suni íó ndoo, íó va̱'a, te íó ndaa̱. 
\s1 Ndasa kája̱tá'an ley yúkú jíín ley máá‑yá 
\p  
\v 13 Te ja̱ íó va̱'a yúan, ni̱ ja'ni rúu̱ náún. Túu, chi̱ sua máá kuáchi, jíín máá ley ja̱ íó va̱'a ni̱ ja'ni rúu̱, náva̱'a ná kuní‑yo̱ já kuáchi ndíso ndija kua̱chi, te kaa xaa̱n‑gá kua̱chi sɨkɨ̱ kuáchi sá'a tu̱'un tá'ú tíñu.  
\v 14 Chi̱ kájini̱‑yo̱ já ley jíka cuenta Espíritu, ko ruu̱, chi cha̱a yúkú kúu‑ri̱. Te ni̱ jaan kua̱chi ruu̱, te jándatu̱‑ri̱ nuu̱.  
\v 15 Chi̱ tiñu sá'a‑ri̱, tú júku̱'un ini̱‑ri̱ jíín, ni tú sá'a‑ri̱ ja̱ kuní‑ri̱, chi̱ sasua sá'a‑ri̱ ja̱ kití ini̱‑ri̱ jíto‑ri̱‑ún.  
\v 16 Te nú sá'a‑ri̱ ja̱ tú kuní‑ri̱‑ún, yúan‑na te játú'ún‑rí ja̱ íó va̱'a ley.  
\v 17 Ja̱ yúán, vina nasu̱ rúu̱ kúu ja̱ sá'a tiñu‑ún, chi kua̱chi ja̱ ncháá ini̱‑ri̱ kúu ja̱ sá'a.  
\v 18 Te a jiní‑ri̱ ja̱ iní‑ri̱, ja̱ kuní ka'a̱n ini̱ añú máá‑rí, tú ncháá tiñu va̱'a, chi̱ kúu ini̱‑ri̱ sá'a‑ri̱ tiñu va̱'a, ko tú kúndéé‑rí sá'a‑ri̱.  
\v 19 Chi̱ tú sá'a‑ri̱ tiñu va̱'a ja̱ kúu ini̱‑ri̱ sá'a‑ri̱, ko tiñu ñáá ja̱ tú kuní‑ri̱ sá'a‑ri̱‑ún, sa yu̱án sá'a‑ri̱.  
\v 20 Te nú sá'a‑ri̱ tiñu ja̱ tú játa'a̱n ini̱‑ri̱, nasu̱ rúu̱ sá'a yu̱án, chi kua̱chi ja̱ ncháá ini̱‑ri̱ kúu ja̱ sá'a.  
\v 21 Jiní‑ri̱ ɨnga̱ ley yá'a núsáá: Va̱sa kúu ini̱‑ri̱ sá'a‑ri̱ tiñu va̱'a, sasua ncháá tiñu ñáá ini̱‑ri̱.  
\v 22 Chi̱ kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín ley Dios onde̱ jíín iní jíín añú‑ri̱.  
\v 23 Ko jiní‑ri̱ nuu̱ ɨngá ley ja̱ jíka ini̱ ta̱ká pedazo yikɨ kúñu‑ri̱, kája̱tá'an jíín ley ja̱ jíka jíín já jíni tuní‑ri̱, te nátu̱'un preso skɨ́vɨ ruu̱ ini̱ nda'a ley ndíso kua̱chi ja̱ ncháá ini̱ pedazo yikɨ kúñu‑ri̱.  
\v 24 Naka̱ ndá'ú cha̱a kúu‑ri̱. Ndéja̱ náma ruu̱ chi̱i modo máá‑rí yá'a ja̱ kúu̱ núsáá.  
\v 25 Ná kúta'u̱‑rí nuu̱ Dios sá'a máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo. Núsáá te játíñu‑ri̱ nuu̱ ley Dios jíín já jiní tuní‑ri̱, ko nuu̱ ley kua̱chi, chi̱ jíín modo máá‑rí játíñu‑ri̱. 
\c 8  
\s1 Modo jíka‑yó jíín máá Espíritu 
\p  
\v 1 Núsáá te vina ma̱ náku̱xndíi kutɨ‑yá sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ káyi̱'i nda'a Cristo, chi̱ tuká kájika‑i nátu̱'un kuní modo máá‑i, chi̱ sua kájika‑i nátu̱'un kuní máá Espíritu.  
\v 2 Chi̱ ley ja̱ ká'a̱n Espíritu, onde̱ jíín Cristo Jesús sá'a ja̱ chakú‑yo̱. Yu̱án ní nama ruu̱ ini̱ nda'a ley ja̱ ndíso kua̱chi jíín já ndíso kue'e̱ kuu̱‑yo̱.  
\v 3 Chi̱ tiñu ja̱ tú ní kúu sá'a ley sɨkɨ̱ já vítá ini̱ ña̱yɨvɨ, te ni̱ sá'a Dios, chi ni̱ tájí‑yá Se̱'e‑ya̱ ní kii nátu̱'un kánda̱a máá‑yó, náva̱'a kundiso‑ya̱ kuáchi. Te ni̱ naku̱xndíi‑ya̱ sɨkɨ́ kuáchi ja̱ ndíso ña̱yɨvɨ.  
\v 4 Náva̱'a ná skíkuu‑yó táká tiñu tá'ú ley sá'a‑ya̱, jíín yóó ja̱ tú kájika‑yó nátu̱'un kuní máá modo ña̱yɨvɨ, chi̱ kájika‑yó nátu̱'un kuní máá Espíritu.  
\v 5 Chi ña̱yɨvɨ kájika nátu̱'un kuní máá modo máá‑i, ja̱ kúu modo máá‑i kájítú iní‑i jíín. Ko ña̱yɨvɨ kájika nátu̱'un kuní máá Espíritu, ja̱ kúu tiñu Espíritu kájítú iní‑i jíín.  
\v 6 Chi̱ nú kájani ini̱‑yo̱ nátu̱'un kuní modo ña̱yɨvɨ, te kuu̱‑yo̱. Ko nú kájani ini̱‑yo̱ nátu̱'un kuní máá Espíritu, te kuchaku̱‑yo̱ jíín tú'un kuaká'nu ini̱.  
\v 7 Ña̱yɨvɨ jáni ini̱‑i sɨkɨ̱ modo máá‑i, chi̱ jíto u'u̱‑i Dios, chi̱ tú jándatu̱‑i nuu̱ ley Dios. Te ni ma̱ kúu kuandatu̱‑i.  
\v 8 Tú kúu kusɨɨ̱ iní Dios sá'a ña̱yɨvɨ kájika jíín modo máá‑i.  
\v 9 Ko róó tuká kájika‑ró jíín modo máá‑ró, chi̱ jíín Espíritu kájika‑ró, te nú ncháá ndija Espíritu Dios ini̱‑ro̱. Te nú ɨɨn ña̱yɨvɨ tú ndíso‑i Espíritu máá Cristo, nasu̱ iní nda'a‑yá yí'i‑i.  
\v 10 Ko nú ncháá Cristo ini̱‑ro̱, te va̱sa sɨkɨ̱ kuáchi a ni̱ ji'i̱ yikɨ kúñu‑ró, ko chakú añú‑ro̱ sɨkɨ́ tíñu ndaa̱.  
\v 11 Ko nú ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró ncháá Espíritu máá Dios, I'a̱ ni̱ naschakú Jesús ma̱'ñú ndɨ́yi, te suni súan jíín Espíritu‑ya̱ já ncháá ini̱‑ro̱ te nachaku̱ yikɨ kúñu‑ró ja̱ kúu̱‑ún sá'a Dios ja̱ ní naschakú‑ya̱ Cristo Jesús ma̱'ñú ndɨ́yi.  
\v 12 Ñáni̱, cha̱a káitau̱ kákuu‑yó núsáá. Ko nasu̱ núu̱ modo máá‑yó, ja̱ káka‑yó nátu̱'un kúu ini̱ máá‑yó.  
\v 13 Chi̱ nú kájika‑ró nátu̱'un kuní modo máá‑ró, te kuu̱‑ro̱ nú súan. Ko nú jíín Espíritu xnáa‑ro táká tiñu ja̱ sá'a‑ró jíín modo máá‑ró, te kuchaku̱‑ro̱.  
\v 14 Chi ta̱ká ña̱yɨvɨ já káyo̱xnúú Espíritu Dios nuu̱‑í, ña̱yɨvɨ yúan kákuu se̱'e Dios.  
\v 15 Chi̱ nasu̱ nátu̱'un mozo ni̱ sá'a‑ya̱ róó ja̱ yú'ú‑ro̱ ɨngá jínu, chi ni̱ nduu‑ró nátu̱'un se̱'e‑ya̱. Te ja̱ yúán kákana ndá'ú‑yo̱: Abba, ja̱ kuní ka'a̱n: Ai̱ Táta̱ máni̱.  
\v 16 Chi̱ suni máá Espíritu ká'a̱n ndaa̱ ta'a̱n jíín añú‑yo̱ já kákuu‑yó sé'e Dios.  
\v 17 Te nú se̱'e‑ya̱ kákuu‑yó, suni cha̱a ni'i̱n tá'u̱ kákuu‑yó, cha̱a ni'i̱n tá'u̱ núu̱ Dios kákuu‑yó. Te ni'i̱n ká'nu‑yó tá'u̱‑yo̱ jíín Cristo. Te nú súan kua̱ndéé iní yo̱ ndó'o ta'a̱n‑yo̱ jíín‑yá, náva̱'a suni nduñá'nu luu ta'a̱n‑yo̱ jíín‑yá. 
\s1 Ja̱ kóo kɨvɨ̱ kuánchaa̱ tu̱ndó'o ñu̱yɨ́vɨ 
\p  
\v 18 Chi̱ jáni ini̱‑ri̱ ja̱ táká tu̱ndó'o kándo'o‑yó vína, ni ma̱ káni tá'an kutɨ jíín tú'un nduñá'nu luu‑yó já kénda kuee̱‑ga̱, te kuni̱ ndiji̱n‑yo̱ núu̱.  
\v 19 Chi ta̱ká ja̱ ní sá'a‑ya̱, káñukuu ini̱ onde̱ kenda ndiji̱n ta̱ká se̱'e Dios.  
\v 20 Chi ta̱ká ja̱ ní sá'a‑ya̱, ni̱ kɨ̱vɨ sáni ini̱ nda'a tú'un té'yu̱, ko nasu̱ já kákuni̱ máá, chi̱ súan ni̱ jata'a̱n ini̱ máá I'a̱ ni̱ sá'a. Te káñukuu ini̱.  
\v 21 Chi̱ ɨɨn kɨvɨ̱, te ta̱ká ja̱ ní sá'a‑ya̱‑ún, kenda ini̱ nda'a tú'un té'yu̱, te kaka kuu ndicha̱‑na̱ jíín tú'un luu nátu̱'un ta̱ká se̱'e Dios.  
\v 22 Chi̱ kájini̱‑yo̱ já táká ja̱ ní sá'a‑ya̱‑ún, ɨɨn ká'nu‑ni kátana, te kájito tu̱ndó'o onde̱ vina.  
\v 23 Te nasu̱ máá ɨ́ɨn ja̱ ní sá'a‑ya̱‑ún, chi̱ suni onde̱ yóó, ja̱ ní kejá'á sátiñu Espíritu ini̱‑yo̱, te suni kátana‑yó jíín iní máá‑yó, káinda̱tu‑yó já náki'in sé'é‑yá yóó. Yu̱án kúu ja̱ náma‑ya̱ yíkɨ kúñu‑yó.  
\v 24 Chi̱ káñukuu ini̱‑yo̱ te a ni̱ kaka̱ku‑yó. Te nú ndiji̱n kánde̱'é‑yó núu̱ ɨɨn ja̱ káñu̱kuu ini̱‑yo̱, nasu̱ já káñukuu ini̱‑yo̱ kúu. Chi̱ nú ɨɨn ja̱ á kájini̱‑i nuu̱ kúu, ndé ña̱yɨvɨ kúñukuu‑ga̱ ini̱ núsáá.  
\v 25 Ko nú ja̱ tú kájini̱‑yo̱ núu̱ kúu, káñukuu ini̱‑yo̱. Yúan‑na te jíín paciencia káinda̱tu‑yó‑ún.  
\v 26 Suni súan chíndéé tá'an Espíritu jíín‑yó já vítá ini̱‑yo̱, chi̱ tú kájini̱‑yo̱ kakán ta'u̱‑yo̱ nátu̱'un kánúú kakán ta'u̱‑yo̱, ko suni máá Espíritu kúu ja̱ jikán ta'u̱ já'a̱‑yo̱, te tána jíín, te tú ní'i̱n tú'un ka'a̱n jíín.  
\v 27 Ko máá I'a̱ jíto nchaa̱ vii iní añú‑yo̱, jiní‑ya̱ ndasa jáni ini̱ Espíritu. Chi̱ máá Espíritu, jikán ta'u̱ já'a̱ táká ña̱yɨvɨ ndóo nátu̱'un kuní máá Dios. 
\s1 Ja̱ má kúu kuanchaa̱‑i yóó ini̱ nda'a Cristo 
\p  
\v 28 Te a kájini̱‑yo̱ já táká ja̱ tá'a̱n ña̱yɨvɨ, kendo̱o va̱'a‑ga̱‑i jíín sá'a‑ya̱, nuu̱ ñáyɨvɨ já kákumani̱‑í jíín‑yá, ja̱ ní kana‑ya̱ xiní‑í nátu̱'un ni̱ jata'a̱n ini̱‑ya̱.  
\v 29 Chi ta̱ká ña̱yɨvɨ, jíín tiempo a ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱‑í. Suni ni̱ teta'a̱n‑ya̱‑í ja̱ ná kóo‑i nátu̱'un káa Se̱'e‑ya̱, náva̱'a ná kúu Jesús ñani̱ núú vásá sáva‑ga̱ ñani̱.  
\v 30 Te máá ñáyɨvɨ ní teta'a̱n‑ya̱‑ún, suni ni̱ kana‑ya̱ xiní‑í, te ña̱yɨvɨ ní kana‑ya̱ xiní‑ún, suni ni̱ kakendo̱o ndaa̱‑i ni̱ sá'a‑ya̱. Te ña̱yɨvɨ ní kakendo̱o ndaa̱‑ún, suni ni̱ nduñá'nu luu‑i ni̱ sá'a‑ya̱.  
\v 31 Te na̱ún káka'a̱n‑yo̱ sɨkɨ́ tú'un yá'a núsáá. Chi̱ nú Dios ká'a̱n‑ya̱ já'a̱‑yo̱, te ndéja̱ kúu ka'a̱n sɨkɨ̱‑yo̱ núsáá.  
\v 32 Chi̱ máá‑yá, tú ní sásá'án‑yá Se̱'e‑ya̱, chi̱ sua ni̱ ja̱'a‑ya̱‑í ja̱ sɨkɨ́ táká‑yo̱. Te naja̱ má kuá'a‑ya̱ táká ndatíñu nuu̱‑yo̱ ondé jíín Sé'e‑ya̱ núsáá.  
\v 33 Ndéja̱ kúu kaka̱n kua̱chi sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ ní ka̱ji Dios núsáá. Máá Dios kúu I'a̱ skéndo̱o ndaa̱ yóó.  
\v 34 Ndéja̱ náku̱xndíi sɨkɨ̱‑yo̱. Máá Cristo kúu I'a̱ ni̱ ji'i̱, te suni ni̱ nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi, te vina kánchaa̱‑ya̱ íchi ndává'a Dios, te suni I'a̱‑ún ká'a̱n‑ya̱ já'a̱‑yo̱.  
\v 35 Ndéja̱ kúu kuanchaa̱ yóó nuu̱ tú'un ni̱ kundá'ú ini̱ Cristo yóó núsáá. Á tu̱ndó'o, xí já ndúkuí'a̱ ini̱‑yo̱, xí já kájika jínu‑yó, xí tamá, xí já kájika víchí‑yó, xí já káyu̱'ú‑yo̱, xí yuchí náún.  
\v 36 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Ja̱ sɨkɨ́ níí kúu ja̱ káji'i̱‑ná ndɨta'a̱n kɨvɨ̱, te nátu̱'un rɨɨ̱ kɨtɨ kúu̱, kájani ini̱‑i kájito‑i náá, áchí.  
\v 37 Ko tú súan, chi̱ sua ni̱ kundéé‑ga̱‑yo̱ jíín táká tu̱'un yá'a ni̱ sá'a máá I'a̱‑ún ja̱ ní kundá'ú ini̱‑ya̱ yóó.  
\v 38 Chi̱ jáni ndija ini̱‑ri̱ ja̱ ní kue'e̱ kuu̱‑yo̱, ni tu̱'un ja̱ chakú‑yo̱, ni ndajá'a̱ máá‑ún, ni ja̱ kákuñá'nu, ni ja̱ kátá'ú tíñu, ni ja̱ vína, ni ja̱ yúchaa̱n,  
\v 39 ni nuu̱ súkún, ni nuu̱ kúnú, ni ɨɨn ndatíñu ja̱ ní sá'a‑ya̱, ma̱ kúu kutɨ kuánchaa̱ yóó nuu̱ tú'un ja̱ máá Dios jíín Jíto'o̱‑yo̱ Cristo Jesús, ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱ yóó. 
\c 9  
\s1 Tu̱'un ña̱yɨvɨ Israel 
\p  
\v 1 Ká'a̱n ndaa̱‑ri̱ tu̱'un Cristo, tú xndá'ú‑ri̱, chi̱ súan ká'a̱n ndaa̱‑ri̱ jiní‑ri̱ ini̱ añú‑ri̱ jíín Espíritu Santo.  
\v 2 Chi̱ ndúkuí'a̱ xaa̱n iní‑ri̱, te nene̱ tá'u'u̱ ini̱ añú‑ri̱.  
\v 3 Chi̱ suni kuní máá‑rí kuxio‑ri̱ nuu̱ Cristo, te ná náa‑rí núú, ja̱ sɨkɨ́ ñaní‑ri̱ ja̱ kúu tá'an‑ri̱ ja̱ ɨ́ɨn‑ni nɨñi̱, ɨɨn‑ni ku̱ñu, kákuu‑ri̱ jíín.  
\v 4 Te cha̱a Israel kákuu‑de. Máá‑de kákuu cha̱a naki'in sé'é‑yá, jíín já ndúñá'nu‑de, jíín já ní sá'a‑ya̱ contrato jíín‑de, jíín já ní ja̱'a‑ya̱ ley nuu̱‑dé, jíín já chíñú'ún‑de máá‑yá, jíín tú'un ni̱ keyu'u‑yá nuu̱‑dé.  
\v 5 Te chi̱i tata̱ cha̱a‑ún, ni̱ ka̱kenda ndɨ̱yi táa̱‑yo̱. Te suni chi̱i tata̱ yúan, ni̱ kenda nɨñi̱, ku̱ñu Cristo. Te ta̱ká ndatíñu yí'i nda'a Dios. Te ná nákana jaa‑yó‑yá nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén.  
\v 6 Ko nasu̱ já ní tɨ̱vɨ́ tu̱'un Dios, chi̱ nasu̱ táká ña̱yɨvɨ já kákuu tata̱ Israel kúu máá cháa Israel.  
\v 7 Te suni va̱sa tata̱ Abraham kákuu‑i, ko nasu̱ ndɨ́'ɨ‑i kákuu se̱'e‑de. Chi̱ sua ká'a̱n: Chi̱i Isaac koo ja̱ kunání‑i tata̱‑ro̱, áchí.  
\v 8 Yu̱án kuní ka'a̱n, nasu̱ já kákuu se̱'e yikɨ kúñu kákuu se̱'e Dios, chi̱ sua se̱'e ja̱ ní keyu'u‑yá‑ún. Chi'i‑ya̱ cuenta‑i ja̱ kákuu ndija‑i tata̱‑ún.  
\v 9 Chi ya̱'á kúu tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá: Suni kɨvɨ̱ yá'a ji̱nu kuia̱, te chaa̱‑ri̱, te koo ɨɨn se̱'e yíí Sara, áchí.  
\v 10 Te suni íó ɨnga̱ tu̱'un, chi̱ suni ni̱ ni'i̱n sé'e Rebeca. Uu̱ se̱'e yíí ni̱ sá'a ɨɨn‑ni cha̱a, ja̱ kúu ndɨ̱yi táa̱‑yo̱ Isaac.  
\v 11 Te onde̱ ná té kaku‑ga̱‑i jíná'an‑i, ni té kuni̱‑ga̱‑i sá'a‑i ja̱ vá'a ja̱ ú'u̱, náva̱'a kendo̱o ni̱'in tu̱'un, ni̱ ka̱ji ñúkúún Dios máá‑i. Chi̱ nasu̱ jíín tíñu sá'a‑i, chi̱ sɨkɨ̱ já ní kana‑ya̱ xiní‑í.  
\v 12 Chi ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ña: Ja̱ ñá'nu kuatíñu nuu̱ já súchí, áchí‑ya̱.  
\v 13 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Ni̱ kumani̱‑rí jíín Jacob, te ni̱ kiti̱ ini̱‑ri̱ nuu̱ Esaú, áchí.  
\v 14 Ndasa ka'a̱n‑yo̱ núsáá. Á sá'a Dios tiñu ja̱ tú íó ndaa̱ náún. Ma̱ kúu kutɨ.  
\v 15 Chi ni̱ ka'a̱n máá‑yá jíín Moisés: Ndéja̱ kuní‑ri̱ kundá'ú ini̱‑ri̱ te kundá'ú ini̱‑ri̱, te ndéja̱ kuní‑ri̱ kukuí'a̱ ini̱‑ri̱ jíín te kukuí'a̱ ini̱‑ri̱ jíín, áchí‑ya̱.  
\v 16 Núsáá te tú kée tiñu sá'a ni cha̱a kuní, ni cha̱a jíku jíín, chi̱ máá Dios kúu I'a̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱.  
\v 17 Chi̱ áchí tutu̱ ii̱ jíín rey Faraón: Ja̱ yúán ní jani‑ri̱ róó náva̱'a ná kuichá tu̱'un sɨ́'vɨ́‑rí ki'i̱n nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ, te kuni ndiji̱n‑i ndasa káa fuerza‑ri̱ ja̱ kúkuu‑ri̱ jíín‑ró, áchí.  
\v 18 Núsáá, te nú ndéja̱ kuní‑ya̱, te kúndá'ú ini̱‑ya̱, te nú ndéja̱ kuní‑ya̱, te sándava‑yá ini̱.  
\v 19 Sanaa te ka'a̱n‑ro̱ jíín‑rí: Naja̱ jikán‑ga̱‑ya̱ kuáchi núsáá, chi̱ ndé cha̱a kuu kasu̱ nuu̱‑yá ndasa játa'a̱n ini̱‑ya̱, achi̱‑ro̱.  
\v 20 Chi̱ sua ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Te róó, ndé cha̱a kúu‑ró já státá'an‑ró jíín Dios. Á kuu ka'a̱n kɨ̱sɨ ñu'un jíín máá cháa ni̱ sá'a‑ún: Naja̱ ní sá'a‑ró rúu̱, achi̱.  
\v 21 Te cha̱a sá'a‑ún, íó derecho‑de ja̱ sá'a‑de ɨɨn kɨ̱sɨ ku'un ndatíñu luu, te ɨnga̱ kɨ̱sɨ ku'un ndatíñu chá'án xí túu.  
\v 22 Te nú kuní Dios stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑í ndasa káa tu̱'un kití ini̱ máá‑yá, náva̱'a kuni̱‑i na̱ fuerza ndíso‑ya̱, te nú ja̱ yúán jíín paciencia tú ní xndɨ́'ɨ yachi̱‑ya̱ ñáyɨvɨ‑ún, cuenta kɨ̱sɨ ja̱ á yani naa ñúkúún máá, te naja̱ tú játú'ún‑ró nú súan.  
\v 23 Te súan sá'a‑ya̱, chi̱ kuní‑ya̱ kuichá tu̱'un ndasa sá'a‑ya̱ kuá'a̱ tíñu luu xaa̱n núu̱ ñáyɨvɨ já ní sáva̱'a‑ya̱‑í, nátu̱'un jíín kɨ́sɨ, súan ná kéndo̱o luu‑i jíín‑yá.  
\v 24 Ña̱yɨvɨ yúan kákuu yóó ja̱ ní kana‑ya̱ xiní‑yo̱. Chi̱ nasu̱ máá ɨ́ɨn ña̱yɨvɨ judío ní kána‑ya̱ xiní, chi̱ suni ni̱ kana‑ya̱ xiní ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 25 Suni súan nátu̱'un ká'a̱n nuu̱ tutú Oseas: Ña̱yɨvɨ já ná tú ní kúu ña̱yɨvɨ máá‑rí‑ún núú, skúnání‑rí‑i ña̱yɨvɨ máá‑rí vina. Te ña'an já tú ní kúmani̱‑rí jíín‑ña núú, skúnání‑rí‑ña ñá'an já maní‑rí jíín vína. Achí.  
\v 26 Yúan‑na te nuu̱ ní ka'a̱n‑ya̱: Nasu̱ róó kákuu ña̱yɨvɨ máá‑rí, áchí‑ya̱, tu̱'un ñuu̱ yúan ka'a̱n‑i: Ña̱yɨvɨ yúan se̱'e Dios I'a̱ chakú kákuu‑i.  
\v 27 Suni súan ni̱ kana jaa Isaías tu̱'un ña̱yɨvɨ Israel: Va̱sa nándeá se̱'e ñuu̱ Israel nátu̱'un ñi̱tɨ́ káa yu'u mar, ko ɨɨn tɨ́ɨn‑ni‑i ka̱ku,  
\v 28 chi̱ máá Tatá Dios síjínu‑ya̱ tíñu sá'a‑ya̱ já ndónda‑ya̱ sɨkɨ́ ñúyɨ́vɨ, te yachi̱ sándaa̱‑ya̱.  
\v 29 Nátu̱'un ni̱ ka'a̱n Isaías onde̱ sáá: Te nú máá Tatá I'a̱ tɨ́ɨn so̱'o ta̱ká soldado, nú tú ní skéndo̱o‑ya̱ yakú‑ga̱ tata̱ nuu̱‑yo̱ núú, te nátu̱'un ña̱yɨvɨ ñúu̱ Sodoma jíín ñáyɨvɨ ñúu̱ Gomorra, súan kuu‑yó te súan ta'a̱n‑yo̱ núú. Achí.  
\v 30 Ndasa ka'a̱n‑yo̱ núsáá. Ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, tú ní kándúkú‑i tiñu ndaa̱, ko ni̱ ka̱kendo̱o ndaa̱‑i, chi̱ sɨkɨ̱ já ní ka̱kandíja‑i, yu̱án ní ka̱kendo̱o ndaa̱‑i.  
\v 31 Te ña̱yɨvɨ Israel, ni̱ ka̱ndúkú‑i ja̱ kéndo̱o ndaa̱‑i jíín ley, ko tú ní skíkuu kutɨ‑í jíín máá ley.  
\v 32 Te naja̱. Chi ni̱ ka̱ndúkú sáni‑i, nasu̱ jíín tú'un kándíja, chi̱ sasua jíín táká tiñu tá'ú ley. Ja̱ yúán ní ka̱jungoyo‑i sɨkɨ̱ máá yúu̱ xíin tíñu skáchi'i xini̱ já'a̱‑í.  
\v 33 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Nde̱'é, chi̱ onde̱ Sion ka̱itúu‑rí máá yúu̱ xíin tíñu skáchi'i xini̱ já'a̱‑í, te suni jungoyo‑i sá'a yuu̱‑ún. Te ña̱yɨvɨ kándíja nuu̱ yúu̱‑ún, ma̱ kúka nuu̱‑í, chi̱ máá‑yá kúu, áchí. 
\c 10  
\p  
\v 1 Ñáni̱, kúu ndija ini̱ añú‑ri̱, te jikán ta'u̱‑rí nuu̱ Dios ja'a̱ ñáyɨvɨ Israel, náva̱'a ka̱ku‑i jíná'an‑i.  
\v 2 Chi̱ ruu̱, a jiní ndaa̱‑ri̱ ja̱ bueno kákuu ini̱‑i kájito‑i Dios, ko tú kákundaa̱ ini̱‑i jíín.  
\v 3 Chi̱ tú kájuku̱'un ini̱‑i ndasa kendo̱o ndaa̱‑i sá'a Dios, te kándúkú‑i ja̱ kéndo̱o ndaa̱‑i sá'a máá‑i. Te ja̱ yúán tú kájandatu̱‑i nuu̱ íchi ndáa̱ Dios.  
\v 4 Chi̱ jíín Cristo te ni̱ jukuiñi̱ tu̱'un ká'a̱n ley, náva̱'a kendo̱o ndaa̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ kándíja.  
\v 5 Chi ni̱ ka'a̱n Moisés ja̱ nú ɨɨn cha̱a skíkuu tiñu ndaa̱ ká'a̱n ley, te kuchaku̱‑de jíín.  
\v 6 Ko tu̱'un kéndo̱o ndaa̱, kénda chi̱i tu̱'un kándíja‑yó, te ká'a̱n súan: Ma̱ káni ini̱ añú‑ro̱: Ndé cha̱a kaa ki'i̱n andɨ́vɨ́ núsáá, áchí. Yu̱án kuní ka'a̱n, ja̱ xnúu‑de Cristo onde̱ nuu̱ ñú'un.  
\v 7 Ni ma̱ káni ini̱‑ro̱: Ndé cha̱a kuun‑de ki'i̱n‑de ini̱ tu̱nchi núsáá, áchí. Yu̱án kuní ka'a̱n, ja̱ xndáa‑de Cristo ma̱'ñú ndɨ́yi.  
\v 8 Ko ndasa ká'a̱n tu̱'un‑ún: Yani jíín‑ró íó tu̱'un ka'a̱n‑ro̱, ini̱ yu'u‑ro te ini̱ añú‑ro̱ íó, áchí. Yu̱án kúu tu̱'un kákandíja‑yó, te yu̱án kúu tu̱'un kájani‑ró.  
\v 9 Chi̱ nú játú'ún‑ró ondé jíín yú'u‑ro já Jíto'o̱‑ro̱ kúu Jesús, te nú onde̱ jíín iní jíín añú‑ro̱ kándíja‑ró já ní nachaku̱ Jesús ma̱'ñú ndɨ́yi ni̱ sá'a Dios, yúan‑na te ka̱ku‑ró. 
\s1 Kánúú káni‑yó tú'un‑ya̱ ná kándíja‑i 
\p  
\v 10 Chi̱ jíín iní jíín añú‑yo̱ kándíja‑yó‑yá náva̱'a kendo̱o ndaa̱‑yo̱. Ko jíín yú'u‑yo kuátú'ún‑yó‑yá náva̱'a ka̱ku‑yó.  
\v 11 Chi̱ tutu̱ ii̱ ká'a̱n: Ta̱ká ña̱yɨvɨ kándíja‑i nuu̱‑yá, ma̱ kéndo̱o kutɨ‑í tuka̱ nuu̱, áchí.  
\v 12 Chi̱ tú ká'i̱o sɨ́ɨn ña̱yɨvɨ griego jíín ñáyɨvɨ judío, chi̱ suni ɨɨn‑ni máá Jíto'o̱‑yo̱ tɨ́ɨn so̱'o ta̱ká‑i. Te kúndá'ú xaa̱n iní‑ya̱ ñáyɨvɨ káka'a̱n nda̱'ú jíín‑yá.  
\v 13 Chi ta̱ká ña̱yɨvɨ káka'a̱n nda̱'ú jíín máá Jíto'o̱‑yo̱ ondé jíín sɨ́'vɨ́‑yá, ka̱ku‑i.  
\v 14 Ndasa ka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑yá te nú tú kákandíja‑i‑ya̱. Te ndasa kandíja‑i‑ya̱ te nú tú jíni so̱'o‑i tu̱'un‑ya̱. Te ndasa kuni so̱'o‑i te nú tú na̱ún kani tu̱'un‑ya̱ núu̱‑í.  
\v 15 Te ndasa kani‑i tu̱'un‑ya̱ te nú tú tájí‑yá‑i ki'i̱n‑i. Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Xáán luu kánda̱a ja'a̱ ñáyɨvɨ kájani tu̱'un kuaká'nu ini̱, jíín já'a̱ ñáyɨvɨ kájani tu̱'un va̱'a tu̱'un luu.  
\v 16 Ko nasu̱ táká‑i káchu'un ini̱‑i ja̱ ká'a̱n tu̱'un va̱'a, chi ni̱ ka'a̱n Isaías: Táta̱, ndé ña̱yɨvɨ kándíja tu̱'un kájani‑ná vii, áchí‑de.  
\v 17 Núsáá te kuu kandíja‑i onde̱ nú kuni so̱'o‑i, te kuu kuni so̱'o‑i onde̱ nú koo ja̱ káni tu̱'un Dios.  
\v 18 Ko ruu̱ ká'a̱n‑ri̱: Á tú ní kájini so̱'o‑i. Ja̱ndáa̱ ni̱ ka̱jini so̱'o‑i, chi̱ ká'a̱n: Nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ ní kenda tu̱'un‑i te onde̱ nuu̱ ndɨ́'ɨ‑na̱ ñu̱yɨ́vɨ ní jicha̱ tu̱'un‑i, áchí.  
\v 19 Ko ruu̱ ká'a̱n‑ri̱: Á tú ní kájuku̱'un ini̱ ña̱yɨvɨ Israel tu̱'un yá'a. Xnáñúú‑ga̱ ni̱ ka'a̱n Moisés: Ná kúkuíñí‑ro̱ sá'a‑ri̱ jíín ɨngá nación ja̱ násu̱ ñúu̱ máá‑rí kúu, te jíín ɨ́ɨn nación ñáá skití ini̱‑ri̱ róó, áchí‑de.  
\v 20 Suni Isaías ni̱ chundéé iní‑de ni̱ ka'a̱n‑de: Ña̱yɨvɨ já tú ní kánandúkú rúu̱, a ni̱ jini̱‑i ruu̱. Te ña̱yɨvɨ já tú ní kájika̱ tu̱'ún rúu̱, ni̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ri̱ máá‑rí nuu̱‑í, áchí‑de.  
\v 21 Ko sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ Israel ká'a̱n: Ncháka ncháa, ni̱ jata ñaa‑ri̱ nda'a‑rí nuu̱ ñáyɨvɨ tú jándatu̱, jíín núu̱ ñáyɨvɨ ní'in ini̱, áchí‑ya̱. 
\c 11  
\s1 Ja̱ íó ɨɨn tɨ́ɨn‑ga̱ ña̱yɨvɨ Israel 
\p  
\v 1 Núsáá te ká'a̱n‑ri̱: A ni̱ kiñi'in Dios ña̱yɨvɨ máá‑yá náún. Ma̱ kúu kutɨ. Chi̱ ruu̱, suni cha̱a Israel kúu‑ri̱, tata̱ Abraham kúu‑ri̱, tá'an tata̱ Benjamín kúu‑ri̱.  
\v 2 Tú ní kíñi'in Dios ña̱yɨvɨ máá‑yá ja̱ á ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱‑í jíín tiempo xí tú kájini̱‑ro̱ tutú ii̱ ndasa ká'a̱n tu̱'un Elías, ndasa ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑de jíín Dios sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ Israel:  
\v 3 Táta̱, ni̱ ka̱ja'ni‑í cha̱a kájani tu̱'un‑ní, te ni̱ ka̱jacha̱‑i altar‑ní. Te náá, máá ɨ́ɨn‑na̱‑ná ni̱ kendo̱o. Te vina, káchindiki̱n‑i náá, ka'ni‑í náá kákuni̱‑i, áchí‑de.  
\v 4 Ko yúan‑na te ndasa ni xndíó káni Dios tu̱'un nuu̱‑dé núsáá: A ñáva̱'a ná'ín‑rí va̱sté usiá mil ña̱yɨvɨ káchiñú'ún rúu̱, te ña̱yɨvɨ‑ún tú kájukuiñi̱ jítɨ́ kútɨ‑í nuu̱ ndosó Baal, áchí‑ya̱.  
\v 5 Te suni súan vina, chi̱ íó ɨɨn tɨ́ɨn‑ga̱, te jíín tú'un luu íó ini̱‑ya̱ ní ka̱ji‑ya̱‑ún.  
\v 6 Te nú sɨkɨ̱ tú'un luu íó ini̱‑ya̱ kúu, nasu̱ ní ní'i̱n‑í jíín tíñu ni̱ sá'a‑i núsáá. Chi̱ nú súan, te ni̱ ji̱ta tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ núú.  
\v 7 Na̱ún káka'a̱n‑ri̱ núsáá. Ja̱ ní ka̱ndúkú ñáyɨvɨ Israel, tú ní kákundéé‑i ni'i̱n‑í. Ko ni̱ ka̱kundéé ñáyɨvɨ ní ka̱ji‑ya̱‑ún, ni̱ kani'i̱n‑í. Te sava‑ga̱‑i ni̱ kandu̱ni̱'in ini̱‑i.  
\v 8 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Nuu̱‑í ni̱ ja̱'a Dios ɨɨn xini̱ já tú júku̱'un kutɨ iní, jíín ndúchi já tú kuni̱ kutɨ, jíín só'o ja̱ tú kuni so̱'o kutɨ ondé vina, áchí.  
\v 9 Te ni̱ ka'a̱n David: Viko kásá'a‑i, ná kúu nátu̱'un ɨɨn xeyu̱, ɨɨn ja̱ tɨ́ɨn yátá‑ún‑i, ɨɨn tu̱nchi, ɨɨn nuu̱ ní'i̱n‑í ya̱'u‑i.  
\v 10 Te nduchi‑í, ná kúñaa náva̱'a ma̱ kúu nde̱'é‑i jíín, te ná kóo tɨ́'ɨ́‑i nɨ́ɨ́ káni, áchí‑de.  
\v 11 Núsáá te ruu̱ ká'a̱n‑ri̱: Ni̱ kandua̱‑i, te ni̱ kaji̱ta ii̱‑í náún. Ma̱ kúu kutɨ. Chi̱ sua ni̱ kaka̱ku ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ súan ni̱ ka̱sáña'mu ña̱yɨvɨ Israel, náva̱'a ná kúkuíñí máá Israel jíná'an.  
\v 12 Ni̱ ka̱sáña'mu Israel, te ja̱ yúán ní ndukúká ñúyɨ́vɨ. Ni̱ kaji̱ta Israel, te ja̱ yúán ní ndukúká ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Naga̱ ni̱ kuu ja̱ xáán ndatu̱ tiñu koo onde̱ kɨvɨ̱ ná náki'in sé'é‑yá ta̱ká Israel núsáá.  
\v 13 Chi̱ jíín róó ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ká'a̱n‑ri̱, chi̱ ruu̱ suni cha̱a skáka tu̱'un nuu̱ cháa sɨ́ɨn nación kúu‑ri̱, te jíñú'ún ká'a̱n‑ri̱ sɨkɨ̱ tíñu sá'a‑ri̱,  
\v 14 náva̱'a ná kúkuíñí tá'an‑ri̱ sá'a‑ri̱, te ka̱ku sava‑de sá'a‑ri̱.  
\v 15 Chi̱ nú ni̱ kiñi'in‑ya̱ Israel, te ja̱ yúán ní ka̱naketá'an ña̱yɨvɨ ñúyɨ́vɨ jíín‑yá, núsáá te kɨvɨ̱ náki'in sé'é‑yá Israel, te nasu̱ nátu̱'un ja̱ ní nachaku̱‑i ma̱'ñú ndɨ́yi koo yu̱án náún. 
\s1 Olivo yúkú xiní olivo táta 
\p  
\v 16 Te nú íó ndoo nde'e̱ já kúun núú, te suni nɨ́ɨ́‑ni íó ndoo. Te nú ndu'u íó ndoo, suni súan íó ndoo ta̱ká nda'a.  
\v 17 Ko nú sava nda'a‑ún, ni̱ ka̱janchaa̱, te nú róó ja̱ kúu‑ró ɨ́ɨn nda'a yúnu olivo yúkú, ni̱ nuku̱'un‑ró núu̱ ní ka̱janchaa̱ nda'a táta‑ún, te nú stáa ta'a̱n‑ro̱ kájin ondé ndu'u númá máá yúnu olivo táta,  
\v 18 ma̱ sátéyíí‑ró máá‑ró já ndónda‑ró sɨkɨ́ táká nda'a‑ún núsáá. Chi̱ nú sátéyíí‑ró máá‑ró, te ná núku̱'un ini̱‑ro̱ já tú stáa ndu'u‑ún kajin‑ro, chi̱ sua stáa‑ró kájin máá ndú'u‑ún.  
\v 19 Sanaa te ka'a̱n‑ro̱: Sava nda'a ní ka̱janchaa̱ kua'a̱n náva̱'a nuku̱'un‑ri̱ yá'a, achi̱‑ro̱.  
\v 20 Bueno, ko sɨkɨ̱ já tú ní kákandíja máá ndá'a‑ún, yu̱án ní ka̱janchaa̱. Ko róó, chi̱ sɨkɨ̱ já kándíja‑ró, yu̱án núkuiñi̱ ni̱'in‑ró. Ma̱ sávixi̱‑ro̱ máá‑ró núsáá, sua yu̱'ú‑ro̱.  
\v 21 Chi̱ nú Dios, tú ní kúndá'ú ini̱‑ya̱ máá ndá'a xíin tíñu‑ún, naga̱ ni̱ kuu róó, ja̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó.  
\v 22 Nde̱'é vá'a‑ró núsáá, ndasa kúndá'ú ini̱ Dios, te suni xaa̱n iní‑ya̱. Xaa̱n iní‑ya̱ jíín cháa ni̱ kandua̱‑ún, ko kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó, te nú kundii̱ ni̱'in‑ró jíín tú'un kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó. Te nú túu, te suni kuanchaa̱‑ya̱ róó ki'i̱n‑ro̱.  
\v 23 Suni súan máá ñáyɨvɨ‑ún, nú kandíja‑i, suni nuku̱'un‑i, chi̱ máá Dios kuu nachu'un tuku‑ya̱‑í.  
\v 24 Te nú róó, va̱i‑ró chíi yunu olivo ja̱ á káa yúkú, te ni̱ nuku̱'un‑ró xiní yúnu olivo táta, va̱sa nasu̱ tá'an‑ún kúu‑ró, naga̱ ni̱ kuu ña̱yɨvɨ‑ún ja̱ máá ndá'a xíin tíñu kákuu‑i, ja̱ má náchu'un‑ya̱‑í xini̱ máá yúnu olivo máá‑i núsáá.  
\v 25 Ñáni̱, chi̱ tú kuní‑ri̱ ja̱ kúñáá xini̱‑ro̱ ndasa íó sɨkɨ̱ tú'un sa̱'í yá'a, náva̱'a ma̱ sávixi̱‑ro̱ máá‑ró te kani ini̱‑ro̱ já ndíchí xáa̱n‑ro̱ jíná'an‑ró, chi̱ sava ña̱yɨvɨ Israel, ni̱ ka̱sáni̱'in ini̱‑i, te ni̱ ka̱naa‑í, onde̱ ná ndéka̱va ta̱ká ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 26 Yúan‑na te ndɨ'ɨ ña̱yɨvɨ Israel ka̱ku‑i. Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Ichi ñúu̱ Sion kii I'a̱ nama yóó, te kuanchaa̱‑ya̱ chá'a̱n tá'an Jacob, ja̱ tú káchiñú'ún‑i‑ya̱.  
\v 27 Te tu̱'un yá'a kuu contrato sándaa̱‑ri̱ jíín‑i onde̱ ná kuánchaa̱‑ri̱ kua̱chi‑i, áchí.  
\v 28 Ja'a̱ róó, kájito u'u̱‑i‑ya̱ já sɨkɨ́ máá tú'un va̱'a. Ko ni̱ ka̱ji‑ya̱‑í, te kúndá'ú ini̱‑ya̱‑í, ja̱ sɨkɨ́ táa̱‑i.  
\v 29 Chi̱ Dios tú nátu'u̱ ini̱‑ya̱ já téta'a̱n‑ya̱ tá'u̱‑yo̱ jíín já kána‑ya̱ xiní‑yo̱.  
\v 30 Suni súan róó, ni̱ ka̱sáni̱'in ini̱‑ro̱ núu̱ Dios onde̱ sáá. Ko vina, chi̱ sɨkɨ̱ já ní ka̱sáni̱'in ini̱ máá ñáyɨvɨ‑ún, te ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱ róó.  
\v 31 Suni súan máá ñáyɨvɨ‑ún, ni̱ ka̱sáni̱'in ini̱‑i vina, náva̱'a suni nátu̱'un ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱ róó jíná'an‑ró, suni súan ná kúndá'ú ini̱‑ya̱‑í vina.  
\v 32 Chi̱ máá Dios, ni̱ jasu̱‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ chíi tu̱'un sáni̱'in ini̱‑i, náva̱'a kundá'ú ini̱‑ya̱ táká‑i.  
\v 33 Xáán kúnú káa tu̱'un kúká, tu̱'un ndíchí, tu̱'un tu̱'a Dios. Ni ma̱ júku̱'un kutɨ iní‑yo̱ ndasa káa ta̱ká tiñu sándaa̱‑ya̱. Te xaa̱n sá'í íin ta̱ká ichi‑yá.  
\v 34 Chi̱ ndé cha̱a, a ni̱ jini̱ ndasa jáni ini̱ Dios, xí ndé cha̱a ni̱ ja̱'a consejo nuu̱ yá.  
\v 35 Xí ndé cha̱a ni̱ ja̱'a nuu̱‑yá xna'a̱n‑ga̱ náva̱'a chunáa‑yá nuu̱‑dé.  
\v 36 Chi̱ onde̱ nuu̱ máá‑yá va̱i ta̱ká ndatíñu. Te suni máá‑yá ni̱ sá'a. Te suni máá‑yá tɨ́ɨn. Te ná nákana jaa‑yó‑yá nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén. 
\c 12  
\s1 Ndasa kuatíñu va̱'a ña̱yɨvɨ ndóo 
\p  
\v 1 Ñáni̱, ja̱ yúán ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró jíín tú'un ni̱ kundá'ú ini̱ Dios róó, chi̱ vina chakú‑ro̱ jíín yíkɨ kúñu‑ró, te kuní‑ri̱ ja̱ ná kóo ndoo te kua̱'a‑ro̱ núu̱ máá‑yá. Te ná kúsɨɨ̱ iní Dios jíín‑ró, chi yu̱án kúu ja̱ chíñú'ún‑ró‑yá onde̱ jíín iní jíín añú‑ro̱.  
\v 2 Te ma̱ kóo ɨɨn núú iní‑ro̱ jíín ñúyɨ́vɨ yá'a, chi̱ sua ná násama‑ró máá‑ró, te ná ndúu jáá xiní‑ro̱, náva̱'a ná kuní‑ro̱ ndasa va̱'a káa tu̱'un játa'a̱n ini̱ Dios, jíín tú'un ni̱ yija va̱'a ja̱ kúsɨɨ̱ iní‑ya̱ sá'a.  
\v 3 Chi tu̱'un luu ja̱ ní ja̱'a‑ya̱ núu̱‑rí sá'a ja̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín ɨ́ɨn ɨɨn cha̱a ká'i̱in ma̱'ñú‑ró jián, ja̱ má skákunu‑ga̱‑de ku̱'a máá‑de nuu̱ kú'a ja̱ á ká'i̱in‑de, chi̱ sua ná káni kuándí'í iní‑de nátu̱'un ni̱ ja̱'a Dios tu̱'un kándíja nuu̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑de.  
\v 4 Chi̱ nátu̱'un yóó, jíín modo ja̱ kuá'a̱ pedazo ndíso yikɨ kúñu‑yó ko tú ɨɨn‑ni tiñu kásá'a,  
\v 5 suni súan yóó, va̱sa kua'a̱‑yo̱, ko nátu̱'un ɨɨn‑ni ña̱yɨvɨ kákuu‑yó núu̱ Cristo. Ko ja̱ ɨ́ɨn ɨɨn máá‑yó, chi̱ pedazo‑ni‑yó kánakuni̱ tá'an‑yó.  
\v 6 Chi ni̱ ni'i̱n‑yo̱ sɨ́ɨn sɨ́ɨn ta'u̱ ndasa ku̱'a ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un luu íó ini̱‑ya̱ núu̱‑yo̱. Te nú ta'u̱ já káni‑yó tú'un‑ya̱ kúu, ná sá'a‑yó jíín kú'a kándíja‑yó núsáá.  
\v 7 Xí nú ta'u̱ já kuátíñu‑yó kúu, ná kuátíñu‑yó. Te nú ta'u̱ já stá'a̱n‑yo̱ kúu, ná stá'a̱n‑yo̱.  
\v 8 Ña̱yɨvɨ ká'a̱n ndéé, ná ká'a̱n ndéé‑i. Ña̱yɨvɨ já'a, ná táva iní‑i kua̱'a‑i. Ña̱yɨvɨ tá'ú tíñu, ñúkúún ná sá'a‑i. Ña̱yɨvɨ kúndá'ú ini̱, sɨɨ̱ ná kóo ini̱‑i.  
\v 9 Tu̱'un kúndá'ú ini̱, ma̱ kóo jíín tú'un yóso yú'u. Ná kóto u'u̱‑ro̱ tíñu ñáá, te ma̱ sía̱‑ro̱ tíñu va̱'a.  
\v 10 Ná kúnchaka mani̱ tá'an‑ró. Te sá'a‑ró cuenta ja̱ maní‑ro̱ jíín ñaní máá‑ró. Te kuítú iní‑ro̱ já sá'a jíñú'ún‑ró jíín tá'an‑ró.  
\v 11 Ma̱ sá'a kúxí‑ró nú íó tiñu kásá'a‑ró. Te jíín iní jíín añú‑ro̱ ná kuítú iní‑ro̱ kuátíñu‑ró núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 12 Te a káñukuu ini̱‑ro̱, te ná kóo sɨɨ̱ iní‑ro̱. Te nú íó tu̱ndó'o, te kua̱ndéé iní‑ro̱. Te nene̱ kakán ta'u̱‑ro̱.  
\v 13 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ndóo, nú kánandɨ'ɨ‑i yaku̱ na̱jíín, te koto tá'an‑ró jíín‑i. Te koto ndá'ú‑ro̱ núu̱ ñáyɨvɨ jíká.  
\v 14 Kaka̱n ta'u̱‑ro̱ já'a̱ ñáyɨvɨ káchindiki̱n róó, kaka̱n ta'u̱‑ro̱ já'a̱‑í te ma̱ ká'a̱n tásɨ́‑ró sɨkɨ́‑í.  
\v 15 Ná kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ jíín ñáyɨvɨ ká'i̱o sɨɨ̱ iní, te ná ndé'e̱‑ro̱ jíín ñáyɨvɨ kánde'e̱.  
\v 16 Ɨɨn‑ni ná kóo xini̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Ma̱ skákunu‑ró máá‑ró, chi̱ sua ná ndútá'an‑ró jíín cháa ká'i̱o súchí iní. Ma̱ sá'a‑ró já cháa ndíchí xáa̱n kákuu‑ró.  
\v 17 Ma̱ ná sá'a ndɨva̱'a‑ró jíín ní ɨɨn ña̱yɨvɨ, nú ni̱ sá'a ndɨva̱'a‑i jíín‑ró. Kuítú iní‑ro̱ sá'a jíñú'ún‑ró tíñu onde̱ jíto jíín núu̱ táká‑i.  
\v 18 Te nú kuu sá'a‑ró, te vindáa̱ vinené kuxiu̱kú‑ró jíín táká ña̱yɨvɨ, onde̱ jíín kú'a kúndéé‑ró jíín.  
\v 19 Ñáni̱ máni̱, ma̱ cháa ini̱‑ro̱ já náni'i̱n tá'an‑ró jíná'an‑ró, chi̱ sua nuu̱ máá‑yá ná kuá'a‑ró tú'un kiti̱ ini̱‑ya̱ núu̱‑í, chi̱ súan yóso núu̱ tutú: Nani'i̱n tá'an máá‑rí jíín‑i, máá‑rí kua̱'a ya̱'u‑i, áchí máá Tatá Dios.  
\v 20 Ja̱ yúán, nú cha̱a kájito u'u̱ róó, jí'i̱‑de so̱ko, kua̱'a ja̱ ná kée‑dé. Nú jichí‑de, kua̱'a ja̱ ná kó'o‑de. Chi̱ nú súan, te kundéé‑ró jíín‑de, kuka nuu̱‑de sá'a‑ró.  
\v 21 Ma̱ yují‑ro̱ sá'a tiñu ñáá, chi̱ sua ná yují tiñu ñáá sá'a‑ró jíín tíñu va̱'a. 
\c 13  
\s1 Ndasa kaka‑yó íchi núu̱ gobierno 
\p  
\v 1 Ta̱ká ña̱yɨvɨ, ná kuándatu̱‑i nuu̱ cháa kákuñá'nu‑ga̱, chi̱ túu cha̱a tá'ú tíñu te nú tú ní já'a Dios tu̱'un núú. Te ta̱ká cha̱a a kándi̱so tíñu, Dios ni̱ chaa tiñu sɨkɨ̱‑dé.  
\v 2 Ja̱ yúán, nú íó cha̱a tú jándatu̱ nuu̱ cháa tá'ú tíñu, te tiñu ni̱ teta'a̱n Dios ské'ichi̱‑de, te cha̱a káské'ichi̱, naku̱xndíi‑de sɨkɨ̱ máá‑de.  
\v 3 Chi cha̱a kátá'ú tíñu, tú ndónda‑de sɨkɨ̱ cháa sá'a tiñu va̱'a, chi̱ sua sɨkɨ̱ cháa sá'a tiñu ñáá. Te róó, kuní‑ro̱ já tú yu̱'ú‑ro̱ sá'a cha̱a tá'ú tíñu náún. Sá'a tiñu va̱'a, te ná kuátú'ún‑de róó.  
\v 4 Chi̱ mozo Dios kúu‑de, ja̱ kóto va̱'a‑de róó. Ko nú sá'a‑ró tiñu ñáá, te ná yú'ú‑ro̱, chi̱ nasu̱ já kúsɨɨ̱ iní máá‑de ndíso‑de machete, chi̱ mozo Dios kúu‑de, náva̱'a xndó'o‑de ña̱yɨvɨ sá'a tiñu ñáá.  
\v 5 Ja̱ yúán kánúú kuándatu̱‑ro̱ núu̱‑dé jíná'an‑ró, nasu̱ máá ɨ́ɨn ja̱ tú kití ini̱‑ya̱ nuu̱‑ro̱, te suni náva̱'a ma̱ kána jíín añú‑ro̱ núu̱‑ro̱.  
\v 6 Chi̱ suni ja̱ sɨkɨ́ yúán kúu ja̱ kája̱'a‑ró xú'ún yóo̱, chi̱ mozo kájatíñu nuu̱ Dios kákuu‑de, suni ja̱ sɨkɨ́ tíñu yúan.  
\v 7 Ka'ncha̱ ja̱ káitau̱‑ro̱ núu̱ táká ña̱yɨvɨ. Nuu̱ já taú‑ro̱ xú'ún yóo̱, te xu̱'ún yóo̱. Nuu̱ ñáyɨvɨ já taú‑ro̱ xú'ún póniná, te xu̱'ún póniná. Nú nɨ́nɨ kuandatu̱‑ro̱, te ná kuándatu̱‑ro̱. Te nú nɨ́nɨ kóo tu̱'un jíñú'ún, te ná kóo jíñú'ún‑ró.  
\v 8 Ma̱ kútau̱ kutɨ‑ro núu̱ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ, chi̱ máá‑ni ja̱ kúndá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró. Chi cha̱a kúndá'ú ini̱ tá'an, a ni̱ kundéé‑de ni̱ skíkuu‑de tu̱'un ká'a̱n ley.  
\v 9 Chi̱ ká'a̱n nuu̱ tutú: Ma̱ kúsɨ́kɨ ncháa̱ tá'an‑ró, ma̱ ká'ni‑ro ndɨ́yi, ma̱ sákuí'ná‑ró, ma̱ sátú'ún‑ró, ma̱ ndío ini̱‑ro̱. Te nú íó sava‑ga̱ tu̱'un tá'ú tíñu, ko ɨɨn ká'nu‑na̱ ká'a̱n: Kundá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró, nátu̱'un kúndá'ú ini̱‑ro̱ máá‑ró, áchí.  
\v 10 Tu̱'un kúndá'ú ini̱, tú sá'a ndɨva̱'a jíín tá'an. Ja̱ yúán, tu̱'un kúndá'ú ini̱ tá'an kúu tu̱'un skíkuu ta̱ká tiñu ká'a̱n ley.  
\v 11 Te súan ná sá'a‑yó, chi̱ a kájini̱‑yo̱ já máá hora nata'u̱ núu̱‑yo̱ já kákixi̱‑yo̱ kúu. Chi̱ vina a ni̱ ku̱yani‑ga̱ kɨvɨ̱ káku‑yó, vásá kɨvɨ́ ní kandíja‑yó.  
\v 12 Akuáa a ni̱ ja̱'a kua'a̱n, te a kúyani chaa̱ ndúú. Núsáá te ná skána‑yó tíñu ñu̱ñáa kí'i̱n, te ná sá'a‑yó tíñu ndúú.  
\v 13 Ná káka kuu jíñú'ún‑yó cuenta ndúú. Ma̱ kée ú'ini̱‑yo̱, te ma̱ kóo ká'vá‑yó. Ma̱ káka téné‑yó, te ma̱ káka kuáxán‑yó. Ma̱ kuátá'an‑yó, te ma̱ kóo kuásún iní‑yo̱.  
\v 14 Sua ná kúkútu‑ro jíín Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, te ma̱ sákútu‑ro máá‑ró jíín tíñu ndío ini̱ yikɨ kúñu‑ró. 
\c 14  
\s1 Ndasa sá'a‑yó jíín ñáyɨvɨ vítá ini̱ 
\p  
\v 1 Cha̱a kándíja vi̱tá, ná kuátá'ú‑ró‑de, ko nasu̱ já státá'an‑ró jíín‑de sɨkɨ̱ táká tu̱'un.  
\v 2 Chi̱ íó cha̱a kándíja ja̱ kúu kee‑dé ta̱ká‑ni nuu̱, ko cha̱a vi̱tá ini̱ máá nían‑ni yua̱ yée‑dé.  
\v 3 Róó cha̱a yée, ma̱ sájá'a̱ ini̱‑ro̱ núu̱ cháa tú yée. Te róó cha̱a tú yée, ma̱ náku̱xndíi‑ró sɨkɨ́ cháa yée, chi̱ Dios játá'ú‑yá cha̱a‑ún.  
\v 4 Te róó, ndé cha̱a kúu‑ró já náku̱xndíi‑ró sɨkɨ́ cháa kúu mozo tatú núsáá. Te nú kundii̱ ni̱'in‑de, xí káka yátá‑de, ko nuu̱ máá patrón‑de játíñu‑de. Ko nukuiñi̱ ni̱'in‑de, chi̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ kuu nakani ni̱'in‑ya̱‑dé.  
\v 5 Ɨɨn cha̱a ká'a̱n ja̱ íi̱ ɨ́ɨn kɨvɨ̱ vásá ɨngá kɨvɨ̱. Te ɨnga̱ cha̱a ká'a̱n ja̱ ɨ́ɨn‑ni kánda̱a ta̱ká kɨvɨ̱. Ko ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ná nátava‑dé cuenta ndasa jáni ndija ini̱‑de.  
\v 6 Cha̱a játú'ún kɨvɨ́, ndúkú‑de ndasa skíkuu‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Te cha̱a tú játú'ún kɨvɨ́, suni ndúkú‑de ndasa skíkuu‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Cha̱a yée, yée‑dé te játíñu‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, chi̱ nákuatá'ú‑de nuu̱ Dios. Te cha̱a tú yée, suni játíñu‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, va̱sa tú yée‑dé, chi̱ nákuatá'ú‑de nuu̱ Dios.  
\v 7 Chi̱ tú ni ɨɨn‑yó káichaku̱‑yo̱ já máá‑yó. Ni tú ni ɨɨn‑yó kúu̱‑yo̱ já máá‑yó.  
\v 8 Te nú káichaku̱‑yo̱, káichaku̱‑yo̱ já kuátíñu‑yó núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Te nú kuu̱‑yo̱, suni kuu̱‑yo̱ já játíñu‑yó núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Núsáá te va̱sa ná kúchaku̱‑yo̱, xí va̱sa ná kúu̱‑yo̱, ko máá Jíto'o̱‑yo̱ xíin yóó.  
\v 9 Chi ja̱ sɨkɨ́ yúan kúu ja̱ ní ji'i̱ Cristo, te ni̱ nachaku̱ tuku‑ya̱, náva̱'a kuu‑ya̱ Jíto'o̱ nuu̱ ñáyɨvɨ ní kaji'i̱ jíín núu̱ ñáyɨvɨ káichaku̱.  
\v 10 Te róó, naja̱ náku̱xndíi‑ró sɨkɨ́ ñaní‑ro̱ núsáá. Xí róó, naja̱ sájá'a̱ ini̱‑ro̱ núu̱ ñaní‑ro̱ núsáá. Chi ta̱ká‑yo̱, kuiñi‑yó yú'u mesa Cristo sándaa̱‑ya̱ tíñu‑yó.  
\v 11 Chi̱ súan yóso núu̱ tutú: Ja̱ndáa̱ ndíja nuu̱ máá‑rí jukuiñi̱ jítɨ́ táká ña̱yɨvɨ, te nakana jaa ta̱ká‑i Dios, áchí máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 12 Núsáá te ná ɨɨn ná ɨɨn‑yó, nakua̱'a‑yó cuenta nuu̱ Dios ndasa ni̱ ka̱sá'a máá‑yó.  
\v 13 Ma̱ náku̱xndíi‑yó sɨkɨ́ tá'an‑yó núsáá, chi̱ sua ná cháa ini̱‑yo̱ já má skɨ́vɨ‑yó ñaní‑yo̱ júngava‑de nuu̱ kuáchi.  
\v 14 A jiní‑ri̱, te kándíja‑ri̱ sá'a máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús, ja̱ tú ni ɨɨn ndatíñu kúchá'án máá já máá. Nú ɨɨn cha̱a jáni ini̱‑de ja̱ káchá'án ɨ́ɨn ndatíñu, te sɨkɨ̱ máá‑de káchá'án.  
\v 15 Ko nú sɨkɨ̱ ndéyu‑ro tá'u'u̱ ini̱ ñani̱‑ro̱ núsáá te nasu̱ kúndá'ú ini̱‑ro̱‑í. Ma̱ xnáa‑ro cháa‑ún ja̱ kuáchi ndeyu‑ro, chi ja̱ cháa‑ún kúu ja̱ ní ji'i̱ Cristo.  
\v 16 Núsáá te ma̱ kuá'a‑ró tú'un ka'a̱n‑i sɨkɨ̱ tíñu sá'a‑ró já íó va̱'a jiní máá‑ró.  
\v 17 Chi̱ nasu̱ já kée já kó'o kúu ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tíñu, chi tu̱'un ndaa̱, jíín tú'un kuaká'nu ini̱, jíín tú'un kúsɨɨ̱ iní sá'a Espíritu Santo kúu.  
\v 18 Chi cha̱a ja̱ súan játíñu‑de nuu̱ Cristo, kúsɨɨ̱ iní Dios sá'a‑de. Te suni ta̱ká ña̱yɨvɨ kájatú'ún‑i‑de.  
\v 19 Núsáá te ná kuítú iní‑yo̱ sá'a‑yó táká tiñu ndíso tu̱'un vindáa̱ vinené, náva̱'a skuá'nu tá'an‑yó.  
\v 20 Ja̱ kuáchi ndeyu‑ro, ma̱ xnáa‑ro tíñu ni̱ sá'a Dios. Ta̱ká ndatíñu íó ndoo ndija, ko nú ɨɨn cha̱a skɨ́vɨ‑de ɨnga̱‑i ini̱ kua̱chi, sá'a ndeyu yée‑dé, te kua̱chi ndíso‑de nú súan.  
\v 21 Va'a̱‑ga̱ ma̱ kée‑ro kúñu, ni̱ ma̱ kó'o‑ró vino, ni ɨɨn ma̱ sá'a‑ró te nú kɨ̱vɨ ñani̱‑ro̱ kuáchi sá'a, xí tɨ́vɨ́‑de sá'a.  
\v 22 Kándíja va̱'a‑ró náún. Núsáá te súan ná káni ini̱ máá‑ró jíín ondé nuu̱ Dios. Xáán ndatu̱ kendo̱o cha̱a ja̱ tú naku̱xndíi añú‑de sɨkɨ̱ máá‑de jíín tú'un játú'ún‑de.  
\v 23 Ko cha̱a jáni ɨɨn jáni uu̱ ini̱‑de nú yée‑dé, kuchá'án‑de sá'a, chi̱ tú kándíja va̱'a‑de te yée‑dé. Chi ta̱ká ja̱ sá'a‑yó, te nú tú kándíja va̱'a‑yó, te máni kua̱chi kúu. 
\c 15  
\p  
\v 1 Núsáá te yóó, nú ña̱yɨvɨ ká'i̱in ni̱'in‑ga̱ kákuu‑yó, te nɨ́nɨ ná kuándéé iní‑yo̱ jíín já kásáña'mu ña̱yɨvɨ vítá ini̱. Te ma̱ ndúkú‑yó já kúsɨɨ̱ iní máá‑yó sá'a‑yó.  
\v 2 Ná ɨɨn ná ɨɨn‑yó ná kúsɨɨ̱ iní tá'an‑yó sá'a‑yó, náva̱'a skuá'nu‑yó‑i, te kendo̱o va̱'a‑ga̱‑i.  
\v 3 Chi̱ Cristo, nasu̱ ní ndúkú‑yá ja̱ kúsɨɨ̱ iní máá‑yá sá'a‑ya̱, chi̱ sua yóso núu̱ tutú: Ta̱ká tu̱'un ndɨva̱'a ja̱ ní kaka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨkɨ̱‑ní, ni̱ nduu sɨkɨ̱ máá‑ná, áchí.  
\v 4 Chi ta̱ká tu̱'un ja̱ ní jukoso̱ ondé sáá, ni̱ jukoso̱ náva̱'a skuá'a‑ún yóó. Náva̱'a nú kuiñi ni̱'in‑yó, te koo ndéé iní‑yo̱ sá'a tutu̱ ii̱. Yúan‑na te kuñukuu ini̱‑yo̱.  
\v 5 Ko máá Dios, ja̱ ñáva̱'a‑ya̱ paciencia jíín tú'un ndéé iní, ná sá'a‑ya̱ já ɨ́ɨn‑ni xini̱ kúñava̱'a ta̱ká‑ro̱ cuenta Cristo Jesús.  
\v 6 Náva̱'a ná kétá'an tu̱'un káka'a̱n‑ro̱, te ɨɨn núú, ná nákana jaa‑ró Dios, I'a̱ kúu Táa̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo. 
\s1 Tu̱'un ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación 
\p  
\v 7 Núsáá te kua̱tá'ú‑ró tá'an‑ró nátu̱'un ni̱ ja̱tá'ú Cristo yóó, náva̱'a nakana jaa‑yó Dios.  
\v 8 Chi̱ ká'a̱n‑ri̱ ja̱ Cristo ni̱ jatíñu‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ judío, náva̱'a stá'a̱n‑ya̱ já íó ndaa̱ tu̱'un ká'a̱n Dios, te náva̱'a ná kúkútu táká tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá nuu̱ ndɨ́yi táa̱‑yo̱,  
\v 9 te náva̱'a suni ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ná nákana jaa‑i Dios ja̱ ní kundá'ú ini̱‑ya̱‑í. Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Núsáá te ná nákana jaa‑ná níí ma̱'ñú ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, chi̱ kuatú'ún‑ná sɨ́'vɨ́‑ní, te kata‑ná, áchí.  
\v 10 Te ɨnga̱ ká'a̱n: Róó, ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, ná kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ ondé jíín ñáyɨvɨ máá‑yá, áchí.  
\v 11 Te ɨnga̱ jínu ká'a̱n: Ta̱ká ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, ná nákana jaa‑ró máá Tatá Dios. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn ñuu̱, ná nákana jaa‑i‑ya̱, áchí.  
\v 12 Te suni ká'a̱n Isaías: Najaa ɨɨn numa Isaí. Te yúan kenda ɨɨn cha̱a nukuiñi̱ tá'ú tíñu nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, te ta̱ká ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, kundatu‑i cha̱a‑ún, áchí.  
\v 13 Te máá Dios, ñáva̱'a‑ya̱ tú'un kuñukuu ini̱. Te ná kúsɨɨ̱ téyíí iní‑ro̱, te kuaká'nu ini̱‑ro̱ sá'a‑ya̱, chi̱ kándíja‑ró, náva̱'a ná kúñukuu xaa̱n iní‑ro̱ sá'a fuerza Espíritu Santo.  
\v 14 Ñáni̱ máni̱, ko ruu̱, chi̱ jáni ndija ini̱‑ri̱ ja̱ ní ka̱kútú‑ró jíín tíñu va̱'a, te kájuku̱'un ndɨ'ɨ ini̱‑ro̱. Te suni kájini̱‑ro̱ kána jíín‑ró núu̱ tá'an‑ró,  
\v 15 ko ni̱ chundéé iní‑ri̱ cháa‑ri̱ tutu̱ yá'a nuu̱‑ro̱, ñáni̱ jíná'an‑ró, náva̱'a ná xndáku‑ri̱ nuu̱‑ro̱. Chi̱ nuu̱‑rí ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un luu íó ini̱ Dios,  
\v 16 náva̱'a kuu‑ri̱ yu'u núu̱ Jesucristo kuatíñu‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, te kani‑ri̱ tu̱'un va̱'a Dios, náva̱'a ná kúsɨɨ̱ iní‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ ní ja̱'a‑ri̱‑i nuu̱‑yá, chi̱ a ni̱ ka̱ndundoo‑i ni̱ sá'a Espíritu Santo.  
\v 17 Chi̱ ruu̱, íó ndasa sátéyíí‑rí máá‑rí sá'a Cristo Jesús, cuenta tiñu ni̱ sá'a‑ri̱ nuu̱ Dios.  
\v 18 Chi̱ tuká chúndéé iní‑ri̱ ka'a̱n‑ri̱ ɨnga̱ tu̱'un, chi̱ máni sɨkɨ̱ tú'un ndasa ni̱ sátiñu Cristo jíín‑rí. Ja̱ yúán ní jandatu̱ ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ni̱ sá'a‑ri̱ jíín tú'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱, jíín tíñu ni̱ sá'a‑ri̱.  
\v 19 Jíín fuerza ta̱ká tiñu ñá'nu, jíín tíñu ja̱ kánaa iní‑i kánde̱'é‑i, onde̱ jíín fuerza Espíritu Dios, chi̱ onde̱ ñuu̱ Jerusalén, jíín ñúu̱ ni̱ ka̱jíkó ndúu̱ nɨ́ɨ́ yúan, onde̱ ñuu̱ Ilírico, ni̱ xndéka̱va ndɨ'ɨ‑ri̱ tu̱'un va̱'a Cristo.  
\v 20 Chi̱ súan jítú xáa̱n iní‑ri̱ jáni‑ri̱ tu̱'un va̱'a, ko tú ní já'a̱n‑ri̱ nuu̱ á káka'a̱n‑i tu̱'un Cristo, chi̱ tú ní kuní‑ri̱ skuá'nu‑ri̱ sɨkɨ̱ cimiento ja̱ á ni̱ jani ɨnga̱ cha̱a.  
\v 21 Chi̱ sua ni̱ sá'a‑ri̱ nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Ña̱yɨvɨ já tú ni ɨɨn‑de ní kástu̱'ún tú'un‑ya̱ núu̱‑í, vina te kuni̱‑i, te ña̱yɨvɨ já tú ní kájini so̱'o kutɨ‑í tu̱'un‑ún, vina te juku̱'un ini̱‑i, áchí.  
\v 22 Suni ja̱ yúán ní kuu kua'a̱ jínu ndasú ichi‑rí jaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 23 Ko vina chi̱ tuká nuu̱ kí'i̱n‑ri̱ nɨ́ɨ́ ndáñúu̱ yá'a, te kúu xaa̱n iní‑ri̱ ja̱ jáa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, chi̱ súan kuní‑ri̱ onde̱ a íó kua'a̱ kuiá.  
\v 24 Te nú ki'i̱n‑ri̱ España, te kuní‑ri̱ kinde̱'é‑rí róó. Te ja̱'a‑ri̱ ki'i̱n‑ri̱, te chu'un íchí‑ró rúu̱ ki'i̱n‑ri̱ yúan, te nú ni̱ nda'a̱ ini̱‑ri̱ ɨɨn tí'li̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró xná'a̱n‑ga̱.  
\v 25 Ko vina, ki'i̱n‑ri̱ ichi ñúu̱ Jerusalén, chi̱ ndíso‑ri̱ yaku̱ na̱jíín já kúu ña̱yɨvɨ ndóo ká'i̱o yúan.  
\v 26 Chi cha̱a ñuu̱ Macedonia jíín cháa ñuu̱ Acaya, ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑de ni̱ kajaki̱n‑de yaku̱ na̱jíín já kuátíñu ña̱yɨvɨ káta'a̱n ndá'ú, jíín ñáyɨvɨ ndóo káxiu̱kú iní ñuu̱ Jerusalén.  
\v 27 Te ni̱ ka̱kusɨɨ̱ vá'a ini̱‑de, chi̱ káitau̱ ndija‑de nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún, chi̱ nú cha̱a sɨ́ɨn nación ni̱ kani'i̱n tá'a̱n‑de tiñu sá'a Espíritu, te suni súan kánúú kóto ta'a̱n‑de ña̱yɨvɨ‑ún jíín ndátíñu káñava̱'a‑de ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 28 Núsáá te nú ni̱ síjínu‑ri̱ tiñu yá'a, te nú ni̱ ja̱'a‑ri̱ xu̱'ún yá'a nuu̱‑í, yúan‑na te ichi núu̱‑ro̱ jián já'a‑ri̱ ki'i̱n‑ri̱ España.  
\v 29 Te jiní‑ri̱ ja̱ nú ná jáa̱‑ri̱, te kendo̱o va̱'a‑ró sá'a tu̱'un va̱'a Cristo, ja̱ kúndiso ndɨ'ɨ‑ri̱ jaa̱‑ri̱ jíín núu̱‑ro̱.  
\v 30 Ko ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró ñáni̱, ja̱ sɨkɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo jíín já sɨkɨ́ tú'un ni̱ kundá'ú ini̱ Espíritu‑ya̱ yóó, ná chíndéé chítuu‑ró rúu̱ kaka̱n ta'u̱‑ro̱ já'a̱‑rí nuu̱ Dios,  
\v 31 náva̱'a ná káku‑ri̱ ini̱ nda'a cháa tú kájandatu̱ káxiu̱kú iní ñuu̱ Judea, te náva̱'a ña̱yɨvɨ ndóo ká'i̱o ini̱ ñuu̱ Jerusalén, ná kuátá'ú vá'a‑i yaku̱ na̱jíín já kúndá'á‑rí ki'i̱n‑ri̱ jíín.  
\v 32 Náva̱'a nú játa'a̱n ini̱ Dios, te jaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te ná kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín‑ró, te ɨɨn ká'nu‑ni nani'i̱n iní‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 33 Te máá Dios ja̱ ndíso‑ya̱ tú'un kuaká'nu ini̱, ná kóo‑ya̱ jíín táká‑ro̱ jíná'an‑ró. Amén. 
\c 16  
\s1 Tu̱'un ndéé iní ni̱ chaa Pablo nuu̱‑í 
\p  
\v 1 Nda'a‑ro chí'i‑ri̱ kua̱'a‑yó Febe, chi̱ ña'an‑ún, ña'an játíñu nuu̱ tɨ́ku'ni̱ kándíja ini̱ ñuu̱ Cencrea kúu‑ña.  
\v 2 Te ná kuátá'ú‑ró‑ña nátu̱'un nɨ́nɨ sá'a va̱'a ta̱ká ña̱yɨvɨ ndóo, chi̱ súan kuní máá Jíto'o̱‑yo̱. Te na̱ni ndatíñu nú jínu ñú'ún‑ña jiní‑ro̱, kua̱'a‑ró núu̱‑ñá, chi̱ súan ni̱ ja̱'a‑ña núu̱ kuá'a̱ ñáyɨvɨ, te suni onde̱ ruu̱.  
\v 3 Ka'a̱n‑ro̱ jíín Priscila jíín Aquila, ná sándéé iní‑de, chi̱ káchindéé tá'an‑de jíín‑rí nuu̱ Cristo Jesús.  
\v 4 Chi ni̱ ka̱jatañaa‑de máá‑de ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, ná jí'i̱‑ri̱ núú. Te vina nasu̱ máá ɨ́ɨn‑ri̱ nákuatá'ú núu̱ cháa‑ún jíná'an‑de, chi̱ suni táká tɨku'ni̱ ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, kánakuatá'ú‑i nuu̱‑dé.  
\v 5 Suni súan ná sándéé iní tɨku'ni̱ íó ve'e‑de. Te Epeneto, cha̱a mani̱‑rí jíín, násándéé iní‑de, achi̱‑ro̱ kúni‑de, chi̱ xnáñúú‑gá máá‑de kúu cha̱a ni̱ kandíja nuu̱ Cristo ini̱ ñuu̱ Acaya.  
\v 6 Suni ná sándéé iní María, chi̱ ña'an‑ún, ni̱ sátiñu xaa̱n‑ñá ja̱ róó jíná'an‑ró.  
\v 7 Ná sándéé iní tá'an‑ri̱ Andrónico jíín Junias, chi̱ suni cha̱a kájika ta'a̱n veka̱a jíín‑rí kákuu‑de, te apóstol kákuñá'nu kákuu‑de, chi̱ xna'a̱n‑ga̱ máá cháa‑ún ni̱ ka̱kandíja‑de nuu̱ Cristo vásá rúu̱.  
\v 8 Ná sándéé iní Amplias, cha̱a mani̱‑rí jíín‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 9 Ná sándéé iní Urbano, cha̱a sátiñu ta'a̱n jíín‑yó núu̱ Cristo Jesús. Suni súan ka'a̱n‑ro̱ jíín Estaquis, cha̱a mani̱ jíín‑rí.  
\v 10 Ná sándéé iní Apeles, cha̱a kándii̱ va̱'a nuu̱ Cristo. Ná sándéé iní tá'an Aristóbulo.  
\v 11 Ná sándéé iní tá'an‑ri̱ Herodión. Ná sándéé iní tá'an Narciso ja̱ á káyi̱'i‑i nda'a máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 12 Ná sándéé iní Trifena jíín Trifosa, chi̱ ña'an‑ún, kásátiñu‑ña já kúu máá Jíto'o̱‑yo̱. Ná sándéé iní Pérsida, ña'an maní jíín‑yó. Chi̱ ña'an‑ún, xaa̱n ní sátiñu‑ña já kúu máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 13 Ná sándéé iní Rufo, cha̱a ni̱ ka̱ji máá Jíto'o̱‑yo̱, te suni súan ka'a̱n‑ro̱ jíín náa̱‑de te náa̱‑ri̱.  
\v 14 Ná sándéé iní Asíncrito, jíín Flegonte, jíín Hermas, jíín Patrobas, jíín Hermes. Suni súan ka'a̱n‑ro̱ jíín táká ñani̱‑yo̱ káxiu̱kú jíín‑de.  
\v 15 Ná sándéé iní Filólogo, jíín Julia, jíín Nereo, jíín kuá'a‑de, jíín Olimpas, jíín táká ña̱yɨvɨ ndóo káxiu̱kú jíín‑de.  
\v 16 Nú káka'a̱n‑ro̱ jíín tá'an‑ró, te ndoo titú tá'an‑ró. Ta̱ká tɨku'ni̱ káyi̱'i nda'a Cristo, káka'a̱n ja̱ ná sándéé iní‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 17 Te ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró, ñáni̱ jíná'an‑ró, ja̱ kóto va̱'a‑ró ñáyɨvɨ kástátá'an, jíín já kákutuku ini̱‑i sɨkɨ̱ tú'un ja̱ ní ka̱skuá'a‑ró. Va'a̱‑ga̱ ná kúxio‑ró núu̱‑í.  
\v 18 Chi ña̱yɨvɨ yúan tú kájatíñu‑i nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, chi̱ máni chi̱i‑i kájítú iní‑i jíín. Te xaa̱n vixí yu'u‑í, te káka'a̱n nchaa̱‑i, te súan káxndá'ú‑i sava‑ga̱ ña̱yɨvɨ yachí ini̱.  
\v 19 Chi ta̱ká ña̱yɨvɨ, a kájini̱‑i ja̱ bueno kájandatu̱‑ro̱. Te ja̱ yúán kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ ja̱ sɨkɨ́ róó. Ko kuní‑ri̱ ja̱ ná kúu ndíchí vá'a‑ró sá'a‑ró tíñu va̱'a, te ma̱ ndíchí kóo ini̱‑ro̱ jíín tíñu ñáá.  
\v 20 Te máá Dios, I'a̱ ndíso tu̱'un kuaká'nu ini̱, yachi̱ ka̱ita'nu̱‑ya̱ Satanás, kúxndíi ja'a̱‑ro̱ sukún. Tu̱'un luu íó ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín‑ró jíná'an‑ró.  
\v 21 Sándéé iní‑ro̱, áchí Timoteo, cha̱a sátiñu ta'a̱n jíín‑rí. Te suni súan káka'a̱n Lucio, jíín Jasón, jíín Sosípater, cha̱a kákuu tá'an‑ri̱.  
\v 22 Te ruu̱ Tercio, ja̱ cháa‑ri̱ carta yá'a, ká'a̱n‑ri̱ ja̱ ná sándéé iní‑ro̱ jíná'an‑ró núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 23 Gayo, cha̱a já'a núu ve'e nuu̱‑rí jíín núu̱ úndɨ'ɨ tɨku'ni̱, ká'a̱n‑de ja̱ ná sándéé iní‑ro̱. Erasto, cha̱a kúu tesorero ini̱ ñuu̱ yá'a, ká'a̱n‑de ja̱ ná sándéé iní‑ro̱ jíná'an‑ró, te suni súan ká'a̱n ñani̱‑yo̱ Cuarto.  
\v 24 Tu̱'un luu íó ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín táká róó jíná'an‑ró. Amén.  
\v 25 Te máá‑yá kuu síyíja va̱'a‑ya̱ iní‑ro̱ jíná'an‑ró, nátu̱'un ká'a̱n tu̱'un va̱'a ká'a̱n‑ri̱, jíín tú'un Jesucristo ja̱ jáni‑ri̱ nátu̱'un ni̱ kenda ndiji̱n tu̱'un sa̱'í‑ún, ja̱ yísa̱'í nɨ́ɨ́ káni ondé sáá núú.  
\v 26 Ko vina a ni̱ kenda ndiji̱n tu̱'un‑ún. Te jíín tutú ii̱ já ní ka̱chaa cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios, ni̱ kenda tu̱'un‑ún nuu̱ táká ña̱yɨvɨ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ, nátu̱'un ni̱ tá'ú tíñu Dios, I'a̱ chakú nɨ́ɨ́ káni, náva̱'a ná kuándatu̱‑i te kandíja‑i.  
\v 27 Ja̱ yúán nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, ná nákana jaa‑yó máá ɨ́ɨn Dios, I'a̱ ndíchí sá'a Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo. Súan ná kóo, Amén.