\id REV  
\h Apocalípsis 
\toc1 TU'UN NI JINI NDIJIN SAN JUAN CHAA SKUA'A TU'UN‑YA 
\toc2 Apocalípsis 
\toc3 Ap. 
\mt2 EL APOCALIPSIS O REVELACION DE SAN JUAN, EL TEOLOGO 
\mt1 TU'UN NI JINI NDIJIN SAN JUAN CHAA SKUA'A TU'UN‑YA 
\c 1  
\s1 Ndasa ni̱ kenda tutu̱ yá'a 
\p  
\v 1 Ya̱'á kúu tu̱'un Jesucristo ja̱ ní kenda ndiji̱n, ja̱ ní ja̱'a Dios nuu̱‑yá, náva̱'a stá'a̱n‑ya̱ núu̱ mozo‑ya̱ ná ta̱ká tiñu ja̱ kánúú kíi yachi̱. Te ni̱ tájí‑yá ɨɨn ndajá'a̱‑yá ni̱ kii. Te ni̱ kastu̱'ún‑yá tu̱'un yá'a nuu̱ mozo‑ya̱ Juan.  
\v 2 Te cha̱a‑ún kúu testigo. Te ni̱ jani ndaa̱‑de tu̱'un Dios jíín tú'un ndaa̱ Jesucristo, jíín já ní jini̱‑de.  
\v 3 Xáán ndatu̱ cha̱a káka'u, jíín ñáyɨvɨ kájini so̱'o tu̱'un ká'a̱n tutu̱ yá'a. Te suni xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ skíkuu tu̱'un yóso núu̱ tutú yá'a, chi̱ a ni̱ kuyani kɨvɨ̱.  
\v 4 Máá‑rí Juan, tájí‑rí tu̱'un nuu̱ ndɨ́'usiá tɨku'ni̱ kákandíja ja̱ káxiu̱kú ndáñúu̱ Asia. Jíín‑ró ná kóo tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ jíín tú'un kuaká'nu ini̱ ja̱ kíi onde̱ nuu̱ máá Dios, I'a̱ íó, I'a̱ ni̱ i̱o, I'a̱ kii, jíín ondé nuu̱ usiá Espíritu, I'a̱ ká'i̱in yu'u mesa nuu̱ tá'ú‑yá tiñu,  
\v 5 jíín ondé nuu̱ Jesucristo, I'a̱ kúu testigo ndaa̱. Te máá‑yá ni̱ nachaku̱ xna'a̱n‑ga̱ vásá táká‑ga̱ ña̱yɨvɨ ní kaji'i̱. Te tɨ́ɨn‑ya̱ só'o ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ. Te máá‑yá kúndá'ú ini̱‑ya̱ yóó, te ni̱ nakacha‑ya̱ kuáchi‑yó jíín nɨñí‑yá.  
\v 6 Te ni̱ nduu‑yó rey jíín sutú nuu̱ Táa̱‑ya̱ Dios ni̱ sá'a‑ya̱. Núsáá te ná nákana jaa‑yó‑yá. Te ná tá'ú‑yá tiñu nuu̱‑yo̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén.  
\v 7 Kuni so̱'o, chi̱ kii‑ya̱ jíín vikó nu̱'ún. Te ndivii ñáyɨvɨ jíín táká‑i ja̱ ní kakaa̱n‑i‑ya̱, kuni̱‑i nuu̱‑yá. Te ta̱ká tata̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, nde'e̱ kó'ó‑i ja'a̱‑yá. Súan ná kóo. Amén.  
\v 8 Máá‑rí kúu nátu̱'un letra Alfa jíín Omega, nuu̱ kéjá'á jíín núu̱ ndɨ́'ɨ, áchí máá Tatá Dios, I'a̱ íó, I'a̱ ni̱ i̱o, I'a̱ kii, I'a̱ kúñá'nu xaa̱n.  
\v 9 Máá‑rí kúu ñani̱‑ro̱ Juan, te jíto ta'a̱n‑ri̱ tu̱ndó'o jíín‑ró. Te ká'i̱in ta'a̱n‑yo̱ núu̱ tá'ú‑yá tiñu. Te ká'i̱in ni̱'in‑yó sá'a Jesucristo. Ni̱ kanchaa̱‑ri̱ isla Patmos sɨkɨ̱ tú'un Dios jíín sɨkɨ́ já kúu‑ri̱ testigo nuu̱ tú'un ni̱ ka'a̱n ndaa̱ Jesucristo.  
\v 10 Te máá Espíritu, ni̱ jaka‑ya̱ rúu̱ ɨɨn kɨvɨ̱ íi̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ichi yatá‑rí ɨɨn tu̱'un jaa nátu̱'un corneta.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n: Máá‑rí kúu nátu̱'un letra Alfa jíín Omega, ja̱ xnáñúú jíín já sándɨ̱'ɨ́‑na̱. Chaa nuu̱ ɨ́ɨn tutu̱ ta̱ká ja̱ kuní‑ro̱ núu̱, te tájí‑ró ná kí'i̱n nuu̱ ndɨ́'usiá tɨku'ni̱ kákandíja káxiu̱kú iní ndañúu̱ Asia: ñuu̱ Éfeso, ñuu̱ Esmirna, ñuu̱ Pérgamo, ñuu̱ Tiatira, ñuu̱ Sardis, ñuu̱ Filadelfia, jíín ñúu̱ Laodicea. Achí. 
\s1 Ja̱ ní jini̱ Juan nuu̱‑yá 
\p  
\v 12 Te ni̱ jíó kóto‑ri̱ ja̱ kuní‑ri̱ ndéja̱ ká'a̱n jíín‑rí. Te nuu̱ ní jíó káva‑ri̱, te ni̱ jini̱‑ri̱ usia̱ candelero oro.  
\v 13 Te sava ma̱'ñú táká candelero‑ún kándee ɨɨn I'a̱ ja̱ ná kuní koo máá Sé'e cha̱a. Te ñú'un nɨ́ɨ́‑yá ɨɨn sa'ma ní jinu̱ onde̱ nuu̱ já'a̱‑yá. Te nú'ni jika̱‑yá jíín ɨ́ɨn sánchi̱i oro.  
\v 14 Te xini̱‑yá jíín íxi‑yá kánda̱a kuíjín nátu̱'un ixi kuíjín rɨɨ̱, nátu̱'un yu'a̱ volcán, te nduchi‑yá nátu̱'un yáá ñú'u̱n,  
\v 15 te ja'a̱‑yá nátu̱'un latón fino, ja̱ ní nandu'a̱ ini̱ jinu̱ súan kuní koo. Te nɨ́'ɨn ká'a̱n‑ya̱ nátu̱'un nuu̱ kuá'a̱ ndúcha.  
\v 16 Te ini̱ ndavá'a‑ya̱ tɨ́ɨn‑ya̱ usiá tiñu̱ú xíní. Te ini̱ yu'u‑yá kénda ɨɨn machete xaa̱n já úu̱ yu'u. Te nuu̱‑yá káa nátu̱'un ndika̱ndii hora nándii ndáxín xaa̱n.  
\v 17 Te nuu̱ ní jini̱‑ri̱ nuu̱‑yá, te ni̱ ndua̱‑ri̱ nuu̱ já'a̱‑yá nátu̱'un ni̱ ji'i̱‑ri̱. Te ni̱ chaa‑ya̱ ndává'a‑ya̱ sɨkɨ́‑rí. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑rí: Ma̱ yú'ú‑ro̱. Máá‑rí kúu ja̱ xnáñúú jíín já sándɨ̱'ɨ́‑na̱.  
\v 18 Te I'a̱ chakú kúu‑ri̱. A ni̱ ji'i̱‑ri̱ núú, ko vina chi̱ kuchaku̱‑ri̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén. Te tɨ́ɨn‑ri̱ ndakáa nuu̱ ká'i̱in ndɨ̱yi, jíín kué'e̱ já'ni yóó.  
\v 19 Chaa nuu̱ tutú ta̱ká ja̱ ní jini̱‑ro̱, jíín táká ja̱ íó, jíín táká ja̱ kóo nú ná já'a ya̱'á.  
\v 20 Ya̱'á kúu tu̱'un sa̱'í ndɨ́'usiá tiñu̱ú xíní já ní jini̱‑ro̱ tɨ́ɨn ndavá'a‑ri̱, jíín ndɨ́'usiá candelero oro. Usia̱ tiñu̱ú xíní‑ún kákuu ndajá'a̱ núu̱ ndɨ́'usiá tɨku'ni̱. Te usia̱ candelero ja̱ ní jini̱‑ro̱‑ún kákuu ndɨ́'usiá tɨku'ni̱. 
\c 2  
\s1 Tu̱'un nuu̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Éfeso 
\p  
\v 1 Chaa‑ró tutú nuu̱ ndájá'a̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Éfeso: Súan ká'a̱n máá I'a̱ tɨ́ɨn usia̱ tiñu̱ú xíní jíín ndává'a‑ya̱, te jíka kuu‑ya̱ má'ñú usiá candelero oro:  
\v 2 A jiní‑ri̱ tiñu sá'a‑ró, ja̱ ní'in sátiñu‑ró jíín já ní'in kándii̱‑ro̱, jíín já tú kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín cháa ñáá. Te ni̱ jito nchaa̱‑ro̱ cháa káka'a̱n ja̱ apóstol kákuu‑de. Te ni̱ kajini̱‑ro̱ já máni káxndá'ú ñá'án‑de.  
\v 3 Te suni jiní‑ri̱ ja̱ kándii̱ ni̱'in‑ró va̱sa ni̱ ndo'o‑ró, te tú ní kuítá‑ro̱ já ní sátiñu‑ró já'a̱‑rí.  
\v 4 Ko ná kíñi'in‑ri̱ ɨɨn sɨkɨ̱‑ro̱, chi ni̱ xnúu‑ró kú'a ja̱ maní‑ro̱ jíín‑rí xnáñúú núú.  
\v 5 Núsáá te ná núku̱'un ini̱‑ro̱ ndé onde̱ ni̱ jungava‑ró. Ná nákani ini̱‑ro̱, te ná sá'a‑ró ná ni̱ sá'a‑ró xnáñúú. Chi̱ nú túu, te chaa̱ yachi̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te kuanchaa̱‑ri̱ candelero máá‑ró nuu̱ kándii̱, te nú tú nakani ini̱‑ro̱.  
\v 6 Ko íó ɨɨn ja̱ ní kee va̱'a, chi̱ kití ini̱‑ro̱ jíto‑ró tíñu kásá'a cha̱a nicolaítas. Te suni máá‑rí kití ini̱‑ri̱ jíto‑ri̱ tiñu‑ún.  
\v 7 Cha̱a íó so̱'o, ná kúni so̱'o‑de tu̱'un ká'a̱n Espíritu nuu̱ tɨ́ku'ni̱ kákandíja. Cha̱a kundéé, kua̱'a‑ri̱ nde'e̱ yúnu chakú kee‑dé. Te yunu‑ún kándii̱ nuu̱ jardín Dios. 
\s1 Tu̱'un nuu̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Esmirna 
\p  
\v 8 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájá'a̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Esmirna: Súan ká'a̱n máá I'a̱ xnáñúú jíín sándɨ̱'ɨ́‑na̱, I'a̱ ni̱ ji'i̱ te ni̱ nachaku̱‑ya̱.  
\v 9 A jiní‑ri̱ tiñu sá'a‑ró jíín túndó'o tá'a̱n‑ro̱. Te ndá'ú tá'a̱n‑ro̱, ko kúká‑ró. Te íó sava cha̱a káka'a̱n‑de ja̱ judío kákuu‑de. Ko nasu̱ú kákuu‑de. Chi̱ onde̱ ve'e sinagoga Satanás va̱i koyo‑de. Te káka'a̱n ndɨva̱'a‑de jíín‑ró.  
\v 10 Ma̱ yú'ú‑ro̱ já á yani ndo'o‑ró, chi̱ kui'na̱, taan yakú róó veka̱a, náva̱'a koto nchaa̱ róó. Te ta'a̱n‑ro̱ túndó'o uxi̱ kɨvɨ̱. Ko ná skíkuu va̱'a‑ró va̱sa ná kúu̱‑ro̱. Nú súan te kua̱'a‑ri̱ premio chakú nuu̱‑ro̱.  
\v 11 Cha̱a íó so̱'o, ná kúni so̱'o‑de tu̱'un ká'a̱n Espíritu jíín tɨ́ku'ni̱ kákandíja. Cha̱a kundéé, ma̱ tá'a̱n‑de tu̱ndó'o ja̱ kúu̱‑de vuelta uu̱. 
\s1 Tu̱'un nuu̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Pérgamo 
\p  
\v 12 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájá'a̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Pérgamo: Súan ká'a̱n máá I'a̱ tɨ́ɨn machete xaa̱n úu̱ yu'u.  
\v 13 A jiní‑ri̱ tiñu sá'a‑ró, chi̱ ncháá‑ro̱ núu̱ kánchaa̱ mesa Satanás. Te suni jiní‑ri̱ ja̱ kándíja ni̱'in‑ró rúu̱, te tú ní ské'ichi̱‑ro̱ tú'un kándíja‑ró sɨkɨ́‑rí va̱sa kɨvɨ̱‑ún ni̱ ji'i̱ testigo va̱'a‑ri̱ Antipas ma̱'ñú‑ró jíná'an‑ró núu̱ ncháá Satanás.  
\v 14 Ná kíñi'in‑ri̱ yaku̱ tu̱'un sɨkɨ̱‑ro̱. Chi̱ jíín‑ró jián káxiu̱kú sáva ña̱yɨvɨ káchiñú'ún sá'a̱n Balaam. Chi cha̱a‑ún, ni̱ stá'a̱n‑de sa'a̱n‑ún nuu̱ Balac. Te ni̱ jungoyo se̱'e Israel kua̱chi, chi ni̱ ka̱yee‑í ndeyu ní soko̱ núu̱ ndosó, te ni̱ ka̱sáténé‑i, ni̱ sá'a‑de.  
\v 15 Suni súan káxiu̱kú sáva ña̱yɨvɨ káchiñú'ún sá'a̱n cha̱a Nicolaítas jíín‑ró, te kití ini̱‑ri̱ jíto‑ri̱ sa'a̱n‑ún.  
\v 16 Nakani ini̱ núsáá, chi̱ nú túu, te chaa̱ yachi̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te kua̱tá'an‑ri̱ jíín‑i jíín machete ja̱ kénda yu'u‑rí.  
\v 17 Cha̱a íó so̱'o, ná kúni so̱'o‑de tu̱'un ká'a̱n Espíritu jíín tɨ́ku'ni̱ kákandíja. Cha̱a kundéé, nuu̱‑dé kua̱'a‑ri̱ staa̱ ándɨ́vɨ́ já yísa̱'í. Te suni kua̱'a‑ri̱ ɨɨn yuu̱ kui̱jín lúlí núu̱‑dé. Te nuu̱ yúu̱‑ún koso ɨ́ɨn sɨ́'vɨ́ jáá já tú ni ɨɨn‑i kuni̱, chi̱ máá cháa ni'i̱n‑ún. 
\s1 Tu̱'un nuu̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Tiatira 
\p  
\v 18 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájá'a̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Tiatira: Súan ká'a̱n máá Sé'e Dios, I'a̱ ñáva̱'a nduchi nátu̱'un yáá ñú'u̱n, jíín já'a̱ nátu̱'un latón fino.  
\v 19 A jiní‑ri̱ tiñu sá'a‑ró, ja̱ kúndá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró, jíín já kándíja va̱'a‑ró, jíín já játíñu‑ró, jíín já kándii̱ ni̱'in‑ró. Te suni jiní‑ri̱ ja̱ ví'í‑gá sátiñu‑ró vína vásá xnáñúú.  
\v 20 Ko ná kíñi'in‑ri̱ yaku̱ tu̱'un sɨkɨ̱‑ro̱. Chi̱ tú skúnu‑ró ñá'an nání Jezabel. Te áchí‑ña já ñá'an jáni tu̱'un Dios kúu‑ña. Te stá'a̱n‑ña tú'un, te xndá'ú‑ña ñáyɨvɨ kájatíñu nuu̱‑rí, ja̱ ná kóo tɨnɨ̱ ini̱‑i jíín já ná kée‑í ndeyu sokó núu̱ ndosó.  
\v 21 Te ni̱ ja̱'a‑ri̱ tiempo nuu̱‑ñá ja̱ ná nákani ini̱‑ña já jíka téné‑ña. Ko tú kuní‑ña nákani ini̱‑ña.  
\v 22 Vina te ndo'o‑ña ɨ́ɨn kue'e̱ sá'a‑ri̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ kásáténé jíín‑ña, suni kua̱'a‑ri̱ tu̱ndó'o xaa̱n núu̱‑í, te nú tú nakani ini̱‑i tiñu kásá'a‑i.  
\v 23 Te ka'ni‑rí se̱'e‑ña ná kúu̱‑i. Te kuni̱ ta̱ká tɨku'ni̱ ja̱ máá‑rí kúu I'a̱ nándúkú víi iní ja̱ jiní tuní jíín iní añú. Te kua̱'a‑ri̱ ya̱'u nuu̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑ró ndasa tiñu kásá'a‑ró.  
\v 24 Ko nuu̱ sáva‑ga̱‑ro̱ já káxiu̱kú‑ró iní ñuu̱ Tiatira, ja̱ tú kákandíja‑ró sá'a̱n jia̱n, jíín já tú ní kájini̱‑ro̱ tú'un yíí Satanás, chi̱ súan káskúnání sáva‑i sa'a̱n‑ún, nuu̱ máá‑ró ká'a̱n‑ri̱ ja̱ má cháa‑ri̱ ɨnga̱ carga sɨkɨ̱‑ro̱.  
\v 25 Ko ja̱ á kátɨ̱ɨn‑ró, kutɨɨn ni̱'in‑ró ondé kɨvɨ̱ cháa̱‑ri̱.  
\v 26 Te cha̱a kundéé cha̱a jándatu̱ ta̱ká tiñu tá'ú‑rí onde̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱, kua̱'a‑ri̱ fuerza nuu̱‑dé ja̱ tɨ́ɨn‑de so̱'o ta̱ká nación.  
\v 27 Te suni nátu̱'un ni̱ ni'i̱n máá‑rí fuerza nuu̱ Táa̱‑ri̱, súan tá'ú cháa‑ún tiñu nuu̱‑í jíín bastón ka̱a, te ka'nu̱‑de‑i nátu̱'un nuu̱ tá'u̱ kɨ́sɨ.  
\v 28 Te kua̱'a‑ri̱ tiñu̱ú xíní jáñá'a̱n nuu̱‑dé.  
\v 29 Cha̱a íó so̱'o; ná kúni so̱'o‑de tu̱'un ká'a̱n máá Espíritu nuu̱ tɨ́ku'ni̱ kákandíja. 
\c 3  
\s1 Tu̱'un nuu̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Sardis 
\p  
\v 1 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájá'a̱ tɨ́ku'ni̱ ini̱ ñuu̱ Sardis: Súan ká'a̱n máá I'a̱ ja̱ ñáva̱'a usia̱ Espíritu Dios, jíín usiá tiñu̱ú xíní: Máá‑rí jiní‑ri̱ tiñu sá'a‑ró, ja̱ káka'a̱n‑i ja̱ chakú‑ro̱, ko a ni̱ ji'i̱‑ro̱.  
\v 2 Ná náta'u̱ núu̱‑ro̱. Te nakani ni̱'in‑ró yakú‑ga̱ ja̱ ndúkú kúu̱. Chi ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ tíñu sá'a‑ró tú íó va̱'a va̱'a nuu̱ Dios.  
\v 3 Núsáá te ná núku̱'un ini̱‑ro̱ na̱ún ní ni'i̱n‑ro̱ jíín já ní jini so̱'o‑ró. Kuandatu̱, te nakani ini̱‑ro̱. Chi̱ nú tú kundito‑ró, te chaa̱‑ri̱ nátu̱'un ñakui̱'ná. Te ma̱ kuní‑ro̱ na̱ hora chaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 4 Ko íó yaku̱‑ni ña̱yɨvɨ jíín‑ró iní ñuu̱ Sardis, ja̱ tú ní kásáchá'án‑i sa'ma káñu̱'un‑i. Te máá‑i, ku'un‑i sa'ma kuíjín te kaka‑i jíín‑rí. Chi ña̱yɨvɨ vá'a kákuu‑i.  
\v 5 Cha̱a kundéé, súan‑ni ku'un‑de sa'ma kuíjín chú'un‑ri̱‑de. Te ma̱ ndá'va̱‑ri̱ sɨ́'vɨ́‑de nuu̱ libro chakú. Te kani ndaa̱‑ri̱ tu̱'un‑de nuu̱ Táa̱‑ri̱, jíín núu̱ táká ndajá'a̱‑yá.  
\v 6 Cha̱a íó so̱'o, ná kuní so̱'o‑de tu̱'un ká'a̱n máá Espíritu nuu̱ tɨ́ku'ni̱ kákandíja. 
\s1 Tu̱'un nuu̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Filadelfia 
\p  
\v 7 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájá'a̱ tɨ́ku'ni̱ ini̱ ñuu̱ Filadelfia: Máá I'a̱ ndoo, I'a̱ ndaa̱, I'a̱ tɨ́ɨn ndakáa David, I'a̱ júña te tú ni ɨɨn kúu nakasu̱, I'a̱ jasú te tú ni ɨɨn kúu nakuña, súan ká'a̱n máá‑yá:  
\v 8 Jiní‑ri̱ tiñu sá'a‑ró. Vina te nuu̱‑ro̱ ní juña‑ri̱ ɨɨn yuxé'é, te ma̱ kúu kasu̱ ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, chi̱ va̱sa ɨɨn tí'li̱‑ni fuerza ñáva̱'a‑ró, ko ni̱ jandatu̱‑ro̱ tú'un‑ri̱, te tú ní ské'ichi̱‑ro̱ rúu̱.  
\v 9 Te ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ve̱'e sinagoga Satanás, ja̱ káka'a̱n‑i ja̱ ñáyɨvɨ judío kákuu‑i, ko káxndá'ú‑i chi nasu̱ú kákuu‑i, vina te cha̱koyo‑i te jukuiñi̱ jítɨ́‑i nuu̱ já'a̱‑ro̱ sá'a‑ri̱. Yúan‑na te kuni̱‑i ndasa kúndá'ú ini̱‑ri̱ róó.  
\v 10 A ni̱ jandatu̱‑ro̱ tú'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ ja̱ ná kundii̱ ni̱'in‑ró. Ja̱ yúán náma‑ri̱ róó nuu̱ túndó'o kii nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ, ja̱ kóto nchaa̱‑ri̱ ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 11 A yani chaa̱‑ri̱. Núsáá te kutɨɨn ja̱ á tɨ́ɨn‑ró, náva̱'a tú ni ɨɨn ña̱yɨvɨ kuánchaa̱ premio‑ro̱ núu̱‑ro̱.  
\v 12 Cha̱a kundéé, ná sá'a‑ri̱‑de nátu̱'un ɨɨn pilar ini̱ ve̱'e ii̱ Dios máá‑rí. Te ma̱ kénda kutɨ‑dé yata̱ vé'e. Te chísó‑rí sɨ́'vɨ́ Dios máá‑rí nuu̱‑dé, jíín sɨ́'vɨ́ jáá máá‑rí, jíín sɨ́'vɨ́ ñúu̱ Dios máá‑rí ja̱ kúu ñuu̱ Jerusalén jáá já kúun kii ichi ándɨ́vɨ́ ondé nuu̱ Dios máá‑rí.  
\v 13 Cha̱a íó so̱'o ná kúni so̱'o‑de tu̱'un ká'a̱n máá Espíritu jíín tɨ́ku'ni̱ kákandíja. 
\s1 Tu̱'un nuu̱ tɨ́ku'ni̱ ñuu̱ Laodicea 
\p  
\v 14 Te suni chaa‑ró tutú nuu̱ ndájá'a̱ tɨ́ku'ni̱ ini̱ ñuu̱ Laodicea: Súan ká'a̱n máá I'a̱ kúu Amén, I'a̱ kúu testigo skíkuu ndaa̱, I'a̱ xnáñúú‑gá vásá táká ndatíñu ja̱ ní sá'a Dios.  
\v 15 A jiní‑ri̱ tiñu sá'a‑ró, ja̱ ná tú vi̱jin‑ró ni tú ní'ní‑ró. Va̱'a‑ga̱ ní íó vi̱jin‑ró xí ní íó ní'ní‑ró núú.  
\v 16 Ko vixi̱n‑ni‑ró, tú vi̱jin‑ró ni tú ní'ní‑ró. Ja̱ yúán nátava‑rí róó ini̱ yu'u‑rí.  
\v 17 Chi̱ áchí‑ro̱: Cha̱a kúká kúu‑ri̱, te ja̱ bueno ni̱ ndukúká‑rí, tú na̱ún nándɨ'ɨ‑ri̱, áchí‑ro̱. Te tú jiní‑ro̱ já cháa kákini, cha̱a ñáá, cha̱a ndá'ú, cha̱a kuáá, cha̱a víchí lɨ́ɨ kúu‑ró.  
\v 18 Núsáá te ká'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑ró: Nuu̱‑rí ná kuáan‑ró oro ni̱ nandu'a̱ ni̱ sá'a ñu'u̱n, náva̱'a ndukúká ndíja‑ró. Te ku'un‑ró sá'ma kuíjín, náva̱'a tuká kuka nuu̱‑ro̱ já víchí lɨ́ɨ‑ro. Te chu'un‑ró taná nduchi‑ro náva̱'a kuu nde̱'é‑ró.  
\v 19 Máá‑rí ká'a̱n xaa̱n‑rí te xndó'o‑ri̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ já kúndá'ú ini̱‑ri̱. Núsáá te kuítú iní‑ro̱ te nakani ini̱‑ro̱.  
\v 20 Kuni so̱'o‑ró, chi̱ kándii̱‑ri̱ yuxé'é te ká'a̱n‑ri̱. Te nú ndé ɨɨn ña̱yɨvɨ kúni so̱'o tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, te kuña‑i yuxé'é, yúan‑na te kɨ̱vɨ‑ri̱ ve'e‑i, te kuxíni‑ri̱ jíín‑i, te máá‑i jíín‑rí.  
\v 21 Cha̱a kundéé, kua̱'a‑ri̱ tu̱'un ja̱ kúnchaa̱‑de jíín‑rí mesa nuu̱ tá'ú‑rí tiñu, nátu̱'un ni̱ kundéé máá‑rí, te ni̱ nungo̱o‑ri̱ jíín Táa̱‑ri̱ mesa nuu̱ tá'ú‑yá tiñu.  
\v 22 Cha̱a íó so̱'o, ná kúni so̱'o‑de tu̱'un ká'a̱n máá Espíritu jíín tɨ́ku'ni̱ kákandíja. Achí‑ya̱. 
\c 4  
\s1 Ja̱ kánakuatá'ú‑i nuu̱ I'a̱ kánchaa̱ mesa 
\p  
\v 1 Yu̱án‑na, te ni̱ nde̱'é‑rí, te ichi ándɨ́vɨ́ ní jini̱‑ri̱ núña ɨɨn yuxé'é. Te tu̱'un ni̱ ka'a̱n núú jíín‑rí, nátu̱'un ɨɨn corneta, ni̱ ka'a̱n tuku: Ichi yá'a kaa‑ró, te stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ táká tiñu koo kúkuéé‑ga̱, áchí.  
\v 2 Te máá Espíritu, ni̱ jaka‑ya̱ rúu̱. Yúan te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn mesa, kándii̱ andɨ́vɨ́, te nuu̱ mesa‑ún kánchaa̱ ɨɨn I'a̱.  
\v 3 Te I'a̱ kánchaa̱‑ún, káa‑ya̱ nátu̱'un kuní koo ɨɨn yuu̱ kuíi ndí'í jíín yúu̱ kua̱'á. Te ɨɨn tɨko̱ye̱'ndé jíkó ndúu̱ xiin mesa‑ún, kuní koo ná luu káa yuu̱ kuíi kuáán.  
\v 4 Te xiin mesa‑ún íó oko̱ kuu̱n mesa. Te ni̱ jini̱‑ri̱ nuu̱ okó kuu̱n cháa ñá'nu káxiu̱kú núu̱ mesa‑ún, káñu̱'un‑de sa'ma kuíjín. Te xini̱‑dé suni káñu̱'un corona oro.  
\v 5 Te onde̱ nuu̱ mesa‑ún ndeyú. Te ká'a̱n taja. Te nɨ́'ɨn. Te nuu̱ mesa‑ún kayú usia̱ linterna ñu'u̱n, ja̱ kákuu ndɨ́'usiá Espíritu Dios.  
\v 6 Te nuu̱ mesa‑ún íó ɨɨn nátu̱'un mar nátu̱'un vidrio ja̱ ndíi ní'ni. Te ma̱'ñú mesa jíín xíin mesa íó kuu̱n kɨ́tɨ. Te íó kua'a̱ ndúchi‑tɨ́ ichi núu̱‑tɨ́ jíín íchi yatá‑tɨ́.  
\v 7 Te kɨtɨ ɨ́ɨn jíto‑tɨ̱ nátu̱'un ɨɨn ndɨ̱ka'a, te kɨtɨ úu̱, nátu̱'un ɨɨn chelu. Te kɨtɨ uní, ñáa‑tɨ̱ núu̱ cháa, te kɨtɨ kúu̱n, nátu̱'un ɨɨn yachókó ndéché.  
\v 8 Te ndɨkúu̱n kɨ́tɨ‑ún, íó iñu̱ ndiji̱n‑tɨ́, ná ɨɨn ná ɨɨn‑tɨ̱. Te ichi iní‑tɨ̱ jíín nɨ́ɨ́ xíin‑tɨ́ íó kua'a̱ ndúchi‑tɨ́. Te ndúú ñúú tú kájukuiñi̱‑tɨ̱ jíta‑tɨ̱ yáa̱ yá'a: I'a̱ ii̱, I'a̱ ii̱, I'a̱ ii̱, kúu máá Tatá Dios, I'a̱ kúñá'nu xaa̱n, I'a̱ ni̱ i̱o, I'a̱ íó, I'a̱ kii, áchí‑tɨ̱.  
\v 9 Te hora ja̱ kánakana jaa kɨtɨ‑ún, káka'a̱n‑tɨ̱ tú'un jíñú'ún, kánakuatá'ú‑tɨ́ nuu̱ I'a̱ kánchaa̱ mesa, I'a̱ chakú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá,  
\v 10 te máá hora yúan kájukuiñi̱ jítɨ́ okó kuu̱n cháa ñá'nu‑ún nuu̱ I'a̱ kánchaa̱ mesa. Te káchiñú'ún‑de‑ya̱ já chakú‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Te káchúkú‑de corona‑de nuu̱ mesa te káka'a̱n‑de:  
\v 11 Táta̱ Dios máá‑ná. Xáán va̱'a I'a̱ kúu‑ní ja̱ nákana jaa‑i níí, ja̱ ká'a̱n‑i tu̱'un jíñú'ún jíín‑ní, jíín já ndíso‑ní ta̱ká fuerza. Chi̱ máá‑ní, ni̱ sá'a‑ní ta̱ká ndatíñu. Ja̱ kúu ini̱ máá‑ní ni̱ sá'a‑ní, te ni̱ kuva̱'a, áchí‑de. 
\c 5  
\s1 Tu̱'un tutu̱ tɨ́ɨn Lélú Dios 
\p  
\v 1 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ I'a̱ kánchaa̱ mesa‑ún, tɨ́ɨn‑ya̱ ɨ́ɨn tutu̱ ini̱ ndavá'a‑ya̱. Te tutu̱‑ún, yóso tú'un ichi núu̱ jíín íchi yatá. Te ndasú jíín usiá sello.  
\v 2 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn ndajá'a̱ ní'in ja̱ ká'a̱n jaa‑ya̱ ɨ́ɨn tu̱'un: Ndéja̱ vá'a kuu kuña tutu̱ yá'a, te xndónda sello, áchí‑ya̱.  
\v 3 Te ni ɨɨn ja̱ íó andɨ́vɨ́, ni ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ni ichi chíi ñu'un, tú ní kúu kuña tutu̱‑ún, ni tú kúu nde̱'é núu̱.  
\v 4 Te xaa̱n ní nde'e̱‑ri̱, chi̱ tú ní kénda ni ɨɨn ja̱ vá'a ja̱ kúña tutu̱‑ún, ni ja̱ ká'u, ni ja̱ ndé'é núu̱.  
\v 5 Te ɨɨn cha̱a ñá'nu‑ún, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑rí: Ma̱ ndé'e̱‑ro̱. Yá'a nde̱'é‑ró, máá ndɨ́ka'a tata̱ Judá, tata̱ David, a ni̱ kundéé‑yá, te ja̱ yúán kúu kuña‑ya̱ tutú‑ún, te xndónda‑ya̱ usiá sello‑ún.  
\v 6 Te sava ma̱'ñú mesa jíín ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ‑ún ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ kándii̱ ɨɨn lélú má'ñú cháa ñá'nu. Te jíto‑tɨ̱ nátu̱'un ja̱ á ni̱ ka̱ja'ni‑í‑tɨ̱. Te íó usia̱ ndɨkɨ‑tɨ́ jíín usiá nduchi‑tɨ́. Ya̱'á kákuu ndɨ́'usiá Espíritu Dios ja̱ ní tájí‑yá kája'a̱n nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ.  
\v 7 Te ni̱ jaa̱‑ya̱. Te ni̱ ki'in‑ya̱ tutú‑ún ini̱ ndavá'a I'a̱ kánchaa̱ mesa.  
\v 8 Te ja̱ ní ki'in‑ya̱ tutú‑ún, te ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ jíín ndɨ́'okó kuu̱n cháa ñá'nu, ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱ máá Lélú. Te ta̱ká‑de tɨ́ɨn‑de ɨɨn yaa̱ nání arpa, jíín ɨ́ɨn ko'o̱ kúu̱ ja̱ ñú'un su̱sia ku̱tú, yu̱án kákuu tu̱'un kájika̱n ta'u̱ ñáyɨvɨ ndóo.  
\v 9 Te ni̱ ka̱jita‑de ɨɨn yaa̱ jáá: Xáán va̱'a I'a̱ kúu‑ní. Te kuu ki'in‑ní tutu̱‑ún te xndónda‑ní sello, chi ni̱ ka̱ja'ni‑í níí, te jíín nɨñí‑ní ni̱ na̱kuaan‑ní ña̱yɨvɨ táká tata̱, ta̱ká yu'u, ta̱ká ñuu̱, ta̱ká nación, ja̱ ná nó'o̱n‑i nuu̱ Dios.  
\v 10 Te ni̱ nduu‑i rey jíín sutú nuu̱ Dios, ni̱ sá'a‑ní, te tá'ú‑i tiñu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, áchí‑de kájita‑de.  
\v 11 Te máá‑rí Juan, ni̱ nde̱'é‑rí, te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ káka'a̱n kua'a̱ ndájá'a̱‑yá, ká'i̱in xiin mesa jíín kɨ́tɨ‑ún, jíín cháa ñá'nu. Te ni̱ ka'i̱o kua'a̱ xáa̱n‑yá, nátu̱'un millón ja̱ millón.  
\v 12 Te ni̱ kaka'a̱n jaa‑ya̱: Xáán va̱'a I'a̱ kúu Lélú já ní ka̱ja'ni‑í. Ja̱ yúán ná kúndiso tíñu‑ya̱, jíín tú'un kúká, jíín tú'un ndíchí, jíín tú'un ndíso fuerza, te ta̱ká ña̱yɨvɨ, ka'a̱n jíñú'ún‑i jíín‑yá, te nakana jaa‑i‑ya̱, náva̱'a súan nduñá'nu‑ya̱, áchí ndajá'a̱‑yá.  
\v 13 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ja̱ ndívii já íó ini̱ andɨ́vɨ́, jíín iní ñu̱yɨ́vɨ, jíín chíi ñu̱yɨ́vɨ, jíín iní mar, ta̱ká yu̱án ni̱ kaka'a̱n: Tu̱'un ndúñá'nu jíín tú'un ndíso fuerza ná kóo nuu̱ I'a̱ kánchaa̱ mesa, te ná nákana jaa‑yó‑yá te ka'a̱n jíñú'ún‑yó jíín‑yá nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, áchí.  
\v 14 Te ni̱ kaka'a̱n ndɨkúu̱n kɨ́tɨ‑ún: Súan ná kóo, áchí‑tɨ̱. Te ndɨ́'okó kuu̱n cháa ñá'nu‑ún, ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱ I'a̱ chakú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, te ni̱ ka̱chiñú'ún‑de‑ya̱. 
\c 6  
\s1 Ndɨ'usia̱ sello 
\p  
\v 1 Te ni̱ jini̱‑ri̱ Lélú ja̱ ní xndónda‑ya̱ ɨ́ɨn tá'an usia̱ sello‑ún. Yúan‑na te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ká'a̱n ɨɨn ja̱ kúu̱n kɨ́tɨ chakú‑ún, nátu̱'un ɨɨn taja: Ña'a̱n te kuni̱‑ro̱, áchí‑tɨ̱.  
\v 2 Te ni̱ nde̱'é‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn caballo kuíjín. Te cha̱a yóso‑tɨ́‑ún, ni̱ tɨɨn‑de ɨɨn ndua. Te ni̱ ni'i̱n‑dé ɨɨn corona xini̱‑dé. Te ja̱ á ni̱ kundéé‑de sava te ni̱ kenda‑de náva̱'a kundéé‑ga̱‑de.  
\v 3 Te ni̱ xndónda‑ya̱ sello uu̱‑ún. Yúan‑na te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ká'a̱n kɨtɨ úu̱: Ña'a̱n te kuni̱‑ro̱, áchí‑tɨ̱.  
\v 4 Te ni̱ kenda tuku ɨɨn caballo kuá'á. Te cha̱a yóso‑tɨ́‑ún, ndíso tíñu‑de ja̱ kuánchaa̱‑de paz nuu̱ ñúyɨ́vɨ, náva̱'a ka'ni tá'an ña̱yɨvɨ jíná'an‑i. Te suni ni̱ ni'i̱n‑dé ɨɨn machete káni.  
\v 5 Te nuu̱ ní xndónda‑ya̱ sello uni̱, te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ká'a̱n kɨtɨ uní: Ña'a̱n te kuni̱‑ro̱, áchí‑tɨ̱. Te ni̱ nde̱'é‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn caballo túún. Te cha̱a yóso‑tɨ́‑ún, tɨ́ɨn‑de ɨɨn balanza.  
\v 6 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ɨɨn tu̱'un ma̱'ñú ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ‑ún, ká'a̱n: Ɨɨn kilo trigo ja̱ ɨ́ɨn peso, te uni̱ kilo cebada ja̱ ɨ́ɨn peso, ko ma̱ stɨ́vɨ́‑ró aceite jíín vino, áchí.  
\v 7 Te ni̱ xndónda‑ya̱ sello kuu̱n. Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ká'a̱n kɨtɨ kúu̱n: Ña'a̱n, te kuni̱‑ro̱, áchí‑tɨ̱.  
\v 8 Te ni̱ nde̱'é‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn caballo kuáán. Te ja̱ yóso‑tɨ́‑ún, nání Muerte, te infierno ndikín yata̱‑ún, te ndíso tíñu ja̱ ndónda sɨkɨ̱ ɨ́ɨn cuarta parte ñu̱yɨ́vɨ, te kuu̱‑i sá'a jíín machete, jíín tamá, jíín kué'e̱, jíín kɨ́tɨ xáa̱n já íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 9 Te ni̱ xndónda‑ya̱ sello u'u̱n. Te chi̱i altar ni̱ jini̱‑ri̱ ta̱ká añú ni̱ kaji'i̱ sɨkɨ̱ tú'un Dios jíín sɨkɨ́ tú'un ni̱ kajani ndaa̱‑i.  
\v 10 Te ni̱ ka̱kana jaa‑i: Táta̱, I'a̱ ñá'nu, I'a̱ ndaa̱, I'a̱ ndoo kúu‑ní. Na̱saa‑ga̱ kɨvɨ̱ te sándaa̱‑ní tiñu ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, te nani'i̱n tá'an‑ní jíín‑i sɨkɨ̱ nɨñí‑ná ja̱ ní ka̱ja'ni‑í náá, áchí‑i.  
\v 11 Yúan‑na te ni̱ ja̱'a‑ya̱ sá'ma kuíjín núu̱‑í ná kú'un‑i. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑i ja̱ ná ndéta̱tú núu‑ga̱‑i onde̱ ná jínu ta̱ká tá'an‑i jíín ñaní‑i, chi̱ suni kuu̱ yúan nátu̱'un ni̱ kaji'i̱ máá‑i.  
\v 12 Te ni̱ xndónda‑ya̱ sello iñu̱. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn ñu̱táan xaa̱n. Te ndika̱ndii ní kutúún nátu̱'un sa'ma túún, te yoo̱ ni̱ nduu nátu̱'un nɨñi̱.  
\v 13 Te tiñu̱ú xíní ándɨ́vɨ́, ni̱ jungoyo‑tɨ̱ núu̱ ñú'un, nátu̱'un júngoyo nde'e̱ yúnu mérkexe̱ sá'a tachi̱ xáa̱n.  
\v 14 Te andɨ́vɨ́ ni̱ kuxio kua'a̱n, nátu̱'un nátuu‑yó tutú. Te ndivii yúku jíín isla ni̱ kuxio nuu̱ ká'i̱in.  
\v 15 Te ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ, jíín cháa kákuñá'nu, jíín cháa kúká, jíín cháa capitán, jíín cháa ni̱'in, jíín ndívii mozo, jíín ndívii ñáyɨvɨ kájika kuu ndicha̱‑na̱, ni̱ kachisa̱'í‑i máá‑i ini̱ yau̱ kava jíín má'ñú káva já íó yuku.  
\v 16 Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín yúku jíín káva‑ún: Junga̱va sɨkɨ̱‑rí jíná'an‑ri̱, te ná jákusa̱'í‑ri̱ nuu̱ I'a̱ kánchaa̱ mesa, chi̱ máá Lélú kití ini̱‑ya̱ núu̱‑rí.  
\v 17 Chi̱ a ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ já kití ini̱‑ya̱ núu̱‑yo̱. Te ndé cha̱a kanda‑ga̱ kundii̱. Achí‑i. 
\c 7  
\p  
\v 1 Yu̱án‑na te máá‑rí, Juan, ni̱ jini̱‑ri̱ kuu̱n ndájá'a̱‑yá ká'i̱in ndɨ́kúu̱n lado ñu̱yɨ́vɨ, te kájasu̱‑ya̱ núu̱ kée ndɨ́kúu̱n tachí nuu̱ ñú'un, náva̱'a tuká kee tachi̱ núu̱ ñú'un, ni nuu̱ mar, ni nuu̱ ɨ́ɨn yunu.  
\v 2 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨnga̱ ndajá'a̱‑yá ni̱ kaa‑ya̱ vái‑ya̱ íchi núu̱ kána ndika̱ndii. Te tɨ́ɨn‑ya̱ sello Dios, I'a̱ chakú. Te ni̱ kana jaa‑ya̱ xiní ndɨ́kúu̱n ndájá'a̱ já kándi̱so tíñu ja̱ stɨ́vɨ́‑yá ñu̱yɨ́vɨ jíín mar.  
\v 3 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱: Ma̱ stɨ́vɨ́‑ró ñúyɨ́vɨ, ni mar, ni ta̱ká yunu, onde̱ ná cháa‑yó tuní chaa̱n táká mozo Dios máá‑yó, áchí‑ya̱.  
\v 4 Te ni̱ jini tu̱'un‑ri̱ ja̱ íó ciento uu̱ xiko kuu̱n mil ña̱yɨvɨ káncha̱a tuni̱. Te ja̱ ká'i̱o tuni̱‑ún kákuu tata̱ ta̱ká se̱'e Israel.  
\v 5 Te uxi̱ uu̱ mil tata̱ Judá, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Rubén, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Gad káncha̱a tuni̱.  
\v 6 Te uxi̱ uu̱ mil tata̱ Aser, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Neftalí, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Manasés káncha̱a tuni̱.  
\v 7 Te uxi̱ uu̱ mil tata̱ Simeón, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Leví, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Isacar káncha̱a tuni̱.  
\v 8 Te uxi̱ uu̱ mil tata̱ Zabulón, jíín uxí uu̱ mil tata̱ José, jíín uxí uu̱ mil tata̱ Benjamín káncha̱a tuni̱.  
\v 9 Yu̱án‑na te ni̱ nde̱'é‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ, ja̱ ní ɨɨn cha̱a, ma̱ kúu ka'u‑de. Ta̱ká nación, jíín táká tata̱, jíín táká ñuu̱, jíín táká yu'u, ká'i̱in‑i nuu̱ mesa jíín núu̱ máá Lélú. Te káñu̱'un‑i sa'ma kuíjín, te kátɨ̱ɨn‑i yuku̱ ñuu̱.  
\v 10 Te ni̱ ka̱kana jaa‑i: Dios máá‑yó, ja̱ kánchaa̱‑ya̱ mesa máá‑yá, jíín máá Lélú, kúu I'a̱ náma yóó.  
\v 11 Te ta̱ká ndajá'a̱ ká'i̱in xiin mesa jíín xíin cháa ñá'nu‑ún, jíín xíin ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ, ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑yá nuu̱ mesa, te ni̱ ka̱chiñú'ún‑yá Dios.  
\v 12 Te ni̱ kaka'a̱n: Amén. Ná nákana jaa‑yó Dios máá‑yó. Ná kúta'u̱‑yo̱ núu̱‑yá. Ná ká'a̱n jíñú'ún‑yó jíín‑yá. Xáán ndíchí‑yá. Te ndíso‑ya̱ táká tiñu jíín táká fuerza. Súan ná ndúñá'nu‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén. Achí.  
\v 13 Te ɨɨn cha̱a ñá'nu‑ún ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑rí: Ndé ña̱yɨvɨ kákuu ja̱ káñu̱'un sa'ma kuíjín yá'a, te ndéchi vái koyo‑i, áchí‑de.  
\v 14 Te ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑de: Máá‑ní jiní, táta̱, áchí‑ri̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑rí: Ya̱'á kákuu ña̱yɨvɨ ní kenda koyo nuu̱ túndó'o xaa̱n. Te ni̱ ka̱nakacha‑i sa'ma‑í, te ni̱ ka̱nasákɨyi̱‑i jíín nɨñí Lélú.  
\v 15 Ja̱ yúán ká'i̱in‑i nuu̱ mesa nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Te kájatíñu‑i nuu̱‑yá ndúú ñúú‑ni ini̱ ve̱'e ii̱‑yá. Te I'a̱ kánchaa̱ mesa, koto va̱'a‑ya̱‑í, chi̱ tu'ma‑i‑ya̱.  
\v 16 Te tuká kuu̱‑i so̱ko, ni tuká kuchi̱‑i nducha, te tuká ndo'o‑i ja̱ ní'ní sá'a ndika̱ndii,  
\v 17 chi̱ Lélú já kánchaa̱ ma̱'ñú mesa, kundito‑ya̱‑í. Te kuxnúú‑yá nuu̱‑í ki'i̱n‑ya̱ jíín‑i nuu̱ kána nducha chakú. Te Dios nakua'a̱‑ya̱ ndúcha núu̱‑í jíná'an‑i. Achí‑de. 
\c 8  
\s1 Ndɨ'usia̱ corneta 
\p  
\v 1 Te Lélú, ni̱ xndónda‑ya̱ sello usia̱. Yúan‑na te ni̱ kuná'ín‑ni ini̱ andɨ́vɨ́ nátu̱'un sava hora.  
\v 2 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ndɨ́'usiá ndajá'a̱ já ká'i̱in‑ya̱ núu̱ Dios. Te ni̱ kani'i̱n‑yá usia̱ corneta.  
\v 3 Te ni̱ chaa̱ ɨnga̱ ndajá'a̱ kándá'á‑yá ɨɨn ko'o̱ kúu̱ oro. Te ni̱ jukuiñi̱‑ya̱ núu̱ altar. Te ni̱ ni'i̱n‑yá kua'a̱ súsia ku̱tú náva̱'a sáká núu‑ya̱ jíín tú'un kájika̱n ta'u̱ ñáyɨvɨ ndóo nuu̱ altar oro ja̱ kándii̱ nuu̱ mesa‑ya̱.  
\v 4 Te ñu'ma̱ su̱sia ku̱tú‑ún jíín tú'un kájika̱n ta'u̱ ñáyɨvɨ ndóo, ni̱ kenda ini̱ nda'a ndájá'a̱‑yá‑ún, te ni̱ kaa kua'a̱n onde̱ nuu̱ Dios.  
\v 5 Yúan‑na te ni̱ ki'in ndajá'a̱‑yá‑ún ko'o̱ kúu̱. Te ni̱ skútú‑yá ñu'u̱n altar. Te ni̱ jacha̱‑ya̱ sɨkɨ́ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ ka'a̱n taja. Te ni̱ nɨ̱'ɨn. Te ni̱ ndeyu̱. Te ni̱ ta̱an.  
\v 6 Te ndɨ́'usiá ndajá'a̱ já ní kani'i̱n‑yá usia̱ corneta, ni̱ ka̱sátu̱'a‑ya̱ máá‑yá ja̱ xndé'e̱‑ya̱.  
\v 7 Te ndajá'a̱ ɨ́ɨn, ni̱ xndé'e̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ñíñí jíín ñú'u̱n ja̱ ní saka̱ nu̱u jíín nɨñí, ni̱ kuun sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ kayu̱ ɨɨn tercera parte ñu̱yɨ́vɨ jíín yúnu, te ndivii ichá kuíi ní kayu̱.  
\v 8 Te ndajá'a̱ úu̱, ni̱ xndé'e̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ɨɨn nátu̱'un yuku ká'nu ja̱ kayú ni̱ jungava kua'a̱n nuu̱ mar. Te ɨɨn tercera parte mar ni̱ nduu nɨñi̱.  
\v 9 Te ni̱ kaji'i̱ sava kɨtɨ ká'i̱in chi̱i nducha‑ún ja̱ káichaku̱‑tɨ̱ núú, te suni ɨɨn tercera parte barco ni̱ naa.  
\v 10 Te ndajá'a̱ uní, ni̱ xndé'e̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jungava ɨɨn tiñu̱ú xíní ká'nu. Te kayú nátu̱'un ɨɨn ñu'u̱n yitɨ. Te ni̱ jungava sɨkɨ̱ ɨ́ɨn tercera parte yu̱cha, jíín sɨkɨ́ sókó ndúcha.  
\v 11 Te tiñu̱ú xíní‑ún, nání‑tɨ́ ja̱ uá. Te ɨɨn tercera parte nducha ní nduu ua̱. Te ni̱ kaji'i̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ já sɨkɨ́ ndúcha‑ún, chi ni̱ nduu ua̱‑cha̱.  
\v 12 Te ndajá'a̱ kúu̱n, ni̱ xndé'e̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ɨɨn tercera parte ndika̱ndii jíín yóo̱, jíín tíñu̱ú xíní, ni̱ nda'va̱. Te ni̱ kutúún sava‑ún jíná'an. Te tuká ní túu̱n sava ndúú jíín sáva ñúú. 
\s1 Sɨkɨ̱ uní tu̱ndó'o 
\p  
\v 13 Te ni̱ nde̱'é‑rí. Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ká'a̱n jaa ɨɨn ndajá'a̱ ndéché‑yá ini̱ sava andɨ́vɨ́: Naka̱ ndá'ú kuu ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ a yani koo yaku̱‑ga̱ corneta ja̱ xndé'e̱ uni̱‑ga̱ ndajá'a̱‑yá, áchí‑ya̱. 
\c 9  
\p  
\v 1 Te ndajá'a̱ ú'u̱n, ni̱ xndé'e̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn tiñu̱ú xíní já ní jungava ichi ándɨ́vɨ́ ondé sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ ni'i̱n‑yá ndakáa tu̱nchi kúnú xáa̱n.  
\v 2 Te ni̱ juña‑ya̱ túnchi. Te ni̱ kaa ñu'ma̱ tu̱nchi‑ún nátu̱'un ñu'ma̱ ɨɨn jinu̱ ká'nu. Te ni̱ kuñaa núu̱ ndíka̱ndii ní sá'a ñu'ma̱ tu̱nchi‑ún.  
\v 3 Te chi̱i ñu'ma̱‑ún ni̱ kenda koyo ndɨkuá'yú ní jicha̱‑tɨ̱ iní ñu̱yɨ́vɨ. Te ni̱ kani'i̱n‑tɨ́ fuerza, nátu̱'un kúrsiuku̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 4 Te ni̱ ta'u̱ tíñu nuu̱‑tɨ́ ja̱ má stɨ́vɨ́‑tɨ́ icha̱ nuu̱ ñú'un, ni yuku̱ kuíi, ni ɨɨn yunu, chi̱ máni ña̱yɨvɨ já tú ncháá tuni̱ Dios chaa̱n‑í.  
\v 5 Te ni̱ ni'i̱n‑tɨ́ tu̱'un ja̱ má ká'ni‑tɨ́, chi̱ ná xndó'o‑tɨ̱‑í u'u̱n yoo̱. Te ni̱ ka̱ndo'o‑i nátu̱'un sá'a ɨɨn kúrsiuku̱ nú ni̱ stují‑tɨ́ yóó.  
\v 6 Te kɨvɨ̱‑ún, ndúkú táká ña̱yɨvɨ modo kuu̱‑i, ko ma̱ ní'i̱n‑í. Te va̱sa kákuni̱‑i kuu̱‑i, ko ma̱ kúu kuu̱‑i.  
\v 7 Te ndɨkuá'yú‑ún kuní koo‑tɨ̱ nátu̱'un caballo ja̱ ká'i̱o tu̱'a kua̱tá'an. Te xini̱‑tɨ́ ñú'un nátu̱'un corona oro, te ñáa‑tɨ̱ núu̱ cháa.  
\v 8 Te íó ixi‑tɨ́ nátu̱'un ixi xiní ñásɨ́'ɨ́. Te íó nu̱'un‑tɨ̱ nátu̱'un nu̱'un ndɨ̱ka'a.  
\v 9 Te ka̱a kúu soo̱‑tɨ́ nátu̱'un ñú'un cha̱a kája̱tá'an. Te nɨ́'ɨn ndiji̱n‑tɨ́, nátu̱'un kánɨ̱'ɨn carreta jíín caballo nuu̱ kájinu kua'a̱‑tɨ́ ja̱ kíkua̱tá'an‑tɨ̱.  
\v 10 Te íó su'ma̱‑tɨ́ ja̱ ná kuní koo su'ma̱ kúrsiuku̱. Te nuu̱ sú'ma̱‑tɨ́ íó ɨɨn iñu kuáñú. Te kándi̱so tíñu‑tɨ̱ já ú'u̱n yoo̱ xndó'o‑tɨ̱ táká ña̱yɨvɨ.  
\v 11 Te ini̱ tu̱nchi‑ún íó ɨɨn ndajá'a̱ kúu rey ja̱ tá'ú tíñu nuu̱‑tɨ́. Te ndajá'a̱‑ún nuu̱ yú'u hebreo nání Abadón, te nuu̱ griego nání Apolión.  
\v 12 Te tu̱ndó'o ɨɨn‑ún, ni̱ ja̱'a kua'a̱n. Ko chaa̱ ná'ín úu̱‑ga̱ tu̱ndó'o.  
\v 13 Te ndajá'a̱ iñú, ni̱ xndé'e̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ɨɨn tu̱'un ni̱ kenda onde̱ ndɨ́kúu̱n punta altar oro ja kándii̱ nuu̱ Dios.  
\v 14 Te ni̱ ka'a̱n jíín ndájá'a̱ tɨ́ɨn corneta iñu̱: Ndájí ndɨ́kúu̱n ndájá'a̱ káinu'ni̱ ini̱ yu̱cha ká'nu Eufrates, áchí.  
\v 15 Te ni̱ kandaji̱ ndɨ́kúu̱n ndájá'a̱. Te ká'i̱o tu̱'a‑ya̱, chi̱ a ni̱ jaa̱ máá hora jíín kɨvɨ́ jíín yóo̱ jíín kuiá, náva̱'a ka'ni‑yá sava ña̱yɨvɨ.  
\v 16 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ja̱ íó uu̱ ciento millón soldado káyoso caballo.  
\v 17 Te súan ni̱ jini̱‑ri̱ caballo nátu̱'un jíín jáni. Te cha̱a káyoso‑tɨ́‑ún, káñu̱'un‑de su'nu̱ nátu̱'un jíto ñu'u̱n, jíín yúu̱ kua̱án, jíín azufre. Te xini̱ caballo‑ún kánda̱a nátu̱'un xini̱ ndɨ́ka'a, te yu'u‑tɨ́ ni̱ kenda koyo ñu'u̱n, jíín ñú'ma̱, jíín azufre.  
\v 18 Te jíín uní kue'e̱ yá'a ni̱ kaji'i̱ ɨɨn tercera parte ña̱yɨvɨ. Súan ni̱ sá'a ñu'u̱n, jíín ñú'ma̱, jíín azufre, ja̱ ní kenda yu'u‑tɨ́.  
\v 19 Te fuerza caballo‑ún kándee ini̱ yu'u‑tɨ́, jíín núu̱ sú'ma̱‑tɨ́. Te su'ma̱‑tɨ́‑ún kánda̱a nátu̱'un koo̱, te ká'i̱o xini̱, te jíín yúán stují‑tɨ́‑i.  
\v 20 Ko sava‑ga̱ ña̱yɨvɨ já tú ní káji'i̱ jíín kué'e̱ yá'a, tú ní kánakani ini̱‑i tiñu kásá'a‑i, ni tú ní kásía̱‑i ja̱ káchiñú'ún‑i tachi̱ kíni jíín ndosó oro, plata, ka̱a, yuu̱, yunu, va̱sa tú ndé'é, ni tú jíni so̱'o, ni tú jíka.  
\v 21 Ni tú ní kánakani ini̱‑i ja̱ kája'ni‑í ndɨ̱yi, ni ja̱ kásá'a‑i tiñu ña̱vá'a, ni ja̱ tɨnɨ́ ini̱‑i, ni ja̱ kásákuí'ná‑i. 
\c 10  
\s1 Tutu̱ lúlí 
\p  
\v 1 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨnga̱ ndajá'a̱ ní'in, ni̱ kuun‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́, yísúkun‑yá viko̱ nu̱'ún. Te ɨɨn tɨko̱ye̱'ndé káxndée xini̱‑yá. Te nuu̱‑yá káa nátu̱'un ndika̱ndii, te sɨ̱'ɨn‑ya̱ nátu̱'un pilar ñu'u̱n.  
\v 2 Te núña ɨɨn tutu̱ tɨ́ɨn‑ya̱ iní nda'a‑yá. Te ni̱ jani‑ya̱ já'a̱ vá'a‑ya̱ núu̱ mar. Te ja'a̱ vésé‑yá nuu̱ ñú'un.  
\v 3 Te ni̱ kana jaa‑ya̱ nátu̱'un nuu̱ ndé'e̱ ɨɨn ndɨ̱ka'a. Te nuu̱ ní kana jaa‑ya̱, te ni̱ kaka'a̱n ndɨ́'usiá taja.  
\v 4 Te nuu̱ ní kaka'a̱n ndɨ́'usiá taja, te chaa‑ri̱ tutu̱ núú, ko ichi ándɨ́vɨ́ ní jini so̱'o‑ri̱ ɨɨn tu̱'un ni̱ ka'a̱n jíín‑rí: Kasu̱ va̱'a ta̱ká tu̱'un ni̱ kaka'a̱n ndɨ́'usiá taja‑ún, te ma̱ cháa‑ró, áchí.  
\v 5 Te ndajá'a̱ já ní jini̱‑ri̱ kándii̱ nuu̱ mar jíín núu̱ ñú'un, ni̱ ndukani‑ya̱ ndává'a‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́.  
\v 6 Te jíín sɨ́'vɨ́ I'a̱ chakú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, I'a̱ ni̱ sá'a andɨ́vɨ́ jíín táká ja̱ íó ini̱, jíín ñúyɨ́vɨ jíín táká ja̱ íó ini̱, jíín mar jíín táká ja̱ íó chi̱i, jíín sɨ́'vɨ́ máá‑yá, ni̱ ka'a̱n téyíí‑yá ja̱ má kúkuéé‑ga̱ kɨvɨ̱.  
\v 7 Ko kɨvɨ̱ já ká'a̱n ndajá'a̱ usiá, nú ná xndé'e̱‑ya̱ corneta, yúan‑na te skíkuu tu̱'un sa̱'í Dios nátu̱'un ni̱ kastu̱'ún‑yá nuu̱ mozo‑ya̱, cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un‑ya̱.  
\v 8 Te tu̱'un ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ichi ándɨ́vɨ́, ni̱ ka'a̱n tuku jíín‑rí: Kuá'án, te ki'in‑ró tutú núña ini̱ nda'a ndájá'a̱‑yá ja̱ kándii̱ nuu̱ mar jíín núu̱ ñú'un, áchí.  
\v 9 Te ni̱ ja'a̱n‑ri̱ nuu̱ ndájá'a̱‑yá‑ún, te ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑yá ja̱ ná kuá'a‑ya̱ tutú‑ún nuu̱‑rí. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑rí: Ki'in te kee‑ro, te ku'ua̱ chi̱i‑ró sá'a, ko yu'u‑ro, chi̱ kuvixi̱ nátu̱'un sá'a ndu̱xi, áchí‑ya̱.  
\v 10 Te ni̱ ki'in‑ri̱ tutu̱ ini̱ nda'a ndájá'a̱‑yá. Te ni̱ yee‑rí. Te ni̱ kuvixi̱ ini̱ yu'u‑rí nátu̱'un sá'a ndu̱xi, ko nuu̱ ní kókó‑rí, te ni̱ ku'ua̱ chi̱i‑ri̱ ni̱ sá'a.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑rí: Jínu ñú'ún já ɨngá jínu kani‑ró tú'un nuu̱ kuá'a̱ ñúu̱, jíín núu̱ kuá'a̱ ñáyɨvɨ, jíín núu̱ kuá'a̱ yú'u, jíín núu̱ kuá'a̱ rey, áchí‑ya̱. 
\c 11  
\s1 Ndɨ'uu̱ testigo‑ya̱ 
\p  
\v 1 Te ni̱ ni'i̱n‑rí ɨɨn nu̱ñíí nátu̱'un káa ɨɨn vara. Te ni̱ kachi̱ jíín‑rí: Ndukuiñi̱, te chikua̱'á‑ro̱ vé'e ii̱ Dios, jíín altar, jíín táká ja̱ káchiñú'ún‑i‑ya̱ yúan.  
\v 2 Ko skéndo̱o‑ró ndú'a̱ yata̱ vé'e ii̱, ma̱ chíkua̱'á‑ro̱. Chi̱ a ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, te uu̱ xiko uu̱ yoo̱ kuañú‑i sɨkɨ̱ ñúu̱ ii̱.  
\v 3 Te kua̱'a‑ri̱ tu̱'un nuu̱ ndɨ́'úu̱ testigo‑ri̱ ja̱ káni‑de tu̱'un ja̱ mil uu̱ ciento uni̱ xiko kɨvɨ̱, te ku'un‑de sa'ma costal.  
\v 4 Cha̱a yá'a kákuu uu̱ yunu olivo jíín úu̱ candelero ja̱ ká'i̱in nuu̱ Dios, I'a̱ xíin ñúyɨ́vɨ.  
\v 5 Te nú ndé ɨɨn kuní sá'a ndɨva̱'a jíín‑de, te kenda ñu'u̱n yu'u‑dé, te naa íi̱ já kájito u'u̱ tá'an jíín‑de. Te nú ndé ɨɨn kuní sá'a ndɨva̱'a jíín‑de, te nɨ́nɨ kúu̱ súan.  
\v 6 Cha̱a yá'a kuu kasu̱‑de andɨ́vɨ́ náva̱'a ma̱ kúun‑ga̱ sau̱ nɨ́ɨ́ kɨvɨ́ káni‑de tu̱'un. Te suni kándi̱so tíñu‑de ja̱ táká nducha nduu nɨñi̱ sá'a‑de. Te kuu stɨ́vɨ́‑de ñu̱yɨ́vɨ jíín táká kue'e̱, na̱saa jínu kákuu ini̱ máá‑de.  
\v 7 Te onde̱ nú ni̱ ji̱nu ni̱ jani ndaa̱‑de tu̱'un, yúan‑na te nana kɨtɨ kándee ini̱ tu̱nchi‑ún. Te ndonda‑tɨ̱ sɨkɨ́‑dé. Te kua̱tá'an‑tɨ̱ jíín‑de. Te kundéé‑tɨ́ jíín‑de te ka'ni‑tɨ́‑de.  
\v 8 Te ndɨ̱yi‑ún kunda̱a‑i ini̱ nu̱yá'u ñuu̱ ká'nu‑ún, ja̱ skúnání yátá‑yó ñúu̱ Sodoma jíín ñúu̱ Egipto, te ñuu̱‑ún, ni̱ ji'i̱ Jito'o̱‑yo̱ jiká cruz.  
\v 9 Te ña̱yɨvɨ táká tata̱, ta̱ká ñuu̱, ta̱ká yu'u, ta̱ká nación, nde̱'é ndɨ́ɨ‑í ja̱ káva ndɨ̱yi‑ún uni̱ kɨvɨ̱ yósáva. Te ma̱ kuá'a‑i tu̱'un yu̱ji‑de.  
\v 10 Te ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, kusɨɨ̱ iní‑i kuni̱‑i‑de. Te sá'a‑i ɨɨn viko. Te kua̱'a‑i regalo nuu̱ tá'an‑i. Chi̱ uu̱ cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios xaa̱n ní xndó'o‑de ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 11 Te onde̱ nuu̱ ní ji̱nu uni̱ kɨvɨ̱ yósáva, te Dios, ni̱ nachu'un táchí‑yá‑de, te ni̱ nachaku̱ tuku‑de. Te ni̱ kanduko̱o‑de. Te ni̱ kayu̱'ú xaa̱n ñáyɨvɨ ní kajini̱ nuu̱‑dé.  
\v 12 Yúan‑na te ichi ándɨ́vɨ́ ní ka̱jini so̱'o‑de ɨɨn tu̱'un jaa ja̱ ní ka'a̱n jíín‑de: Kaa kikoyo‑ró íchi yá'a, áchí. Te ña̱yɨvɨ, ja̱ kájito u'u̱‑i‑de, ni̱ kajini̱‑i ja̱ ní ka̱koyo‑de kája'a̱n‑de andɨ́vɨ́ jíín má'ñú vikó.  
\v 13 Te máá hora‑ún ni̱ ta̱an xaa̱n. Te sava ñuu̱‑ún ni̱ ju̱ngoyo. Te jíín ñútáan ni̱ kaji'i̱ usia̱ mil ña̱yɨvɨ. Te sava‑ga̱‑i ni̱ kayu̱'ú‑i. Te ni̱ ka̱nakana jaa‑i Dios andɨ́vɨ́.  
\v 14 Te tu̱ndó'o uu̱, a ni̱ ja̱'a kua'a̱n. Te a yani kii tu̱ndó'o uni̱. 
\s1 Corneta sandɨ̱'ɨ́‑na̱ 
\p  
\v 15 Te ndajá'a̱ usiá, ni̱ xndé'e̱‑ya̱ corneta‑ya̱. Te ni̱ i̱o tu̱'un jaa ini̱ andɨ́vɨ́ ní kaka'a̱n: Ta̱ká ñuu̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, a ni̱ nduu ñuu̱ máá Tatá‑yo̱ Dios jíín Cristo‑ya̱, te tá'ú‑yá tiñu nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, áchí.  
\v 16 Te ndɨ́'okó kuu̱n cháa ñá'nu ja̱ káxiu̱kú mesa‑de nuu̱ Dios, ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de. Te ni̱ ka̱chiñú'ún‑de Dios:  
\v 17 Táta̱ Dios, I'a̱ tɨ́ɨn ta̱ká poder. A íó‑ní vina, te ni̱ i̱o‑ní sáá, te koo‑ní. Te ná kúta'u̱‑ná nuu̱‑ní ja̱ ní kejá'á‑ní tá'ú‑ní tiñu nuu̱‑í jíín fuerza ni̱'in máá‑ní.  
\v 18 Ni̱ ka̱ndonda vaa̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ, kákiti̱ ini̱‑i. Ko ni̱ kiti̱ ini̱ máá‑ní, te ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ já kúndaa̱ tiñu ta̱ká ndɨ̱yi, jíín já kuá'a‑ní ja̱ kúta'u̱ mozo‑ní, cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un‑ní, jíín núu̱ ñáyɨvɨ ndóo, jíín núu̱ ñáyɨvɨ kájandatu̱ nuu̱‑ní, kúu nuu̱ ñáyɨvɨ lúlí te kúu nuu̱ ñáyɨvɨ ñá'nu, te xnáa‑ní ña̱yɨvɨ kástɨ́vɨ́ ñúyɨ́vɨ, áchí‑de.  
\v 19 Yúan‑na te ni̱ nuña ve'e ii̱ Dios onde̱ andɨ́vɨ́. Te ni̱ jini̱‑ri̱ janu̱ já ñú'un tutu̱ contrato ini̱, te ndeyú, te ká'a̱n taja, te táan, te xaa̱n kúun ñíñí. 
\c 12  
\s1 Tu̱'un ña'an jíín kóo̱ 
\p  
\v 1 Te ichi ándɨ́vɨ́ ní kenda ɨɨn tuni̱ ñá'nu. Ɨɨn ñasɨ́'ɨ́ ñú'un‑ña ndíka̱ndii nátu̱'un sa'ma, te yúxndíi ja'a̱‑ñá sɨkɨ̱ yóo̱, te xini̱‑ñá ñú'un ɨɨn corona ja̱ uxí uu̱ tiñu̱ú xíní.  
\v 2 Te ñú'un se̱'e‑ña. Te ni̱ nde'e̱ kó'ó‑ña já já'ncha̱ káku se̱'e‑ña, jatú‑ña já skáku‑ña‑í.  
\v 3 Te ni̱ kenda ɨnga̱ tuni̱ ichi ándɨ́vɨ́. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn koo̱ kua̱'á ká'nu. Te íó usia̱ xini̱‑tɨ́ jíín uxí ndɨkɨ‑tɨ́. Te ndɨ́'usiá xini̱‑tɨ́ ñú'un corona.  
\v 4 Te jíín sú'ma̱‑tɨ́ ni̱ stáa‑tɨ̱ ɨ́ɨn tercera parte tiñu̱ú xíní ní ka̱jungoyo ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Te koo̱ ká'nu‑ún, ni̱ jukuiñi̱‑tɨ̱ núu̱ ñá'an skáku se̱'e‑ún, náva̱'a kókó‑tɨ́ se̱'e‑ña nú ná káku‑i.  
\v 5 Te ni̱ skáku‑ña ɨ́ɨn se̱'e yíí ja̱ tá'ú‑i tiñu nuu̱ ndívii nación jíín bastón ka̱a. Te se̱'e yíí‑ña‑ún ni̱ ndaa‑i kua'a̱n‑i nuu̱ kánchaa̱ Dios mesa‑ya̱ ní sá'a‑ya̱.  
\v 6 Te ni̱ jinu ñasɨ́'ɨ́‑ún kua'a̱n‑ña núu̱ ñú'un té'é, nuu̱ íó ɨɨn lugar ni̱ sátu̱'a Dios. Yúan kunchaa̱‑ña ɨ́ɨn mil uu̱ ciento uni̱ xiko kɨvɨ̱, kundito‑ya̱‑ñá.  
\v 7 Te ni̱ i̱o guerra ini̱ andɨ́vɨ́. Miguel jíín ndájá'a̱‑yá, ni̱ ka̱jatá'an‑i sɨkɨ̱ kóo̱, te koo̱‑ún jíín ndájá'a̱ máá‑tɨ́ ni̱ ka̱jatá'an‑tɨ̱ jíín‑yá.  
\v 8 Te tú ní kákundéé‑tɨ́, ni tuká ní ní'i̱n‑tɨ́ lugar kuxiu̱kú‑tɨ́ ini̱ andɨ́vɨ́.  
\v 9 Te ni̱ kiñi'in‑ya̱ kóo̱ ká'nu‑ún kua'a̱n‑tɨ̱. Koo̱ onde̱ aná'án kúu‑tɨ̱, ja̱ nání‑tɨ́ kui'na̱ jíín Satanás, ja̱ xndá'ú‑tɨ̱ ndívii ñáyɨvɨ. Ni̱ súngava‑ya̱‑tɨ́ kua'a̱n‑tɨ̱ sɨkɨ́ ñúyɨ́vɨ, te suni ni̱ súngoyo‑ya̱ táká ndajá'a̱‑tɨ́ jíín‑tɨ́.  
\v 10 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ɨɨn tu̱'un jaa ini̱ andɨ́vɨ́ ní ka'a̱n: Vina te Dios, náma‑ya̱ yóó. Te jíín poder tá'ú‑yá tiñu ini̱ ñuu̱‑ya̱. Te Cristo‑ya̱, ndíso tíñu‑ya̱. Chi̱ a ni̱ kini'in‑ya̱ máá já sátú'ún sɨkɨ́ táká ñani̱‑yo̱ kuá'a̱n, ja̱ ndúú ñúú‑ni jikán kua̱chi sɨkɨ̱‑dé nuu̱ Dios máá‑yó.  
\v 11 Te jíín nɨñí Lélú‑ún ni̱ ka̱kundéé‑de jíín‑tɨ́, jíín tú'un ni̱ ka̱jani ndaa̱‑de, chi̱ tú ní kúndá'ú ini̱‑de máá‑de va̱sa ná kúu̱‑de.  
\v 12 Ja̱ yúan ná kóo sɨɨ̱ iní‑ro̱, róó andɨ́vɨ́ jíín táká ja̱ káxiu̱kú jián. Ko naka̱ ndá'ú kuu róó ja̱ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ jíín mar. Chi ni̱ kuun kui'na̱ kujaa̱ nuu̱‑ro̱, te kití xaa̱n iní, chi̱ jiní ja̱ yakú‑ni kɨvɨ̱ kúkuu.  
\v 13 Te nuu̱ ní jini̱ koo̱‑ún ja̱ ní súngava‑ya̱‑tɨ́ sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ, te ni̱ chindiki̱n‑tɨ̱ ñá'an ní skáku se̱'e yíí‑ún.  
\v 14 Te ni̱ ni'i̱n‑ñá uu̱ ndiji̱n ná'nu yachókó, náva̱'a ndéché‑ña káku‑ña núu̱ kóo̱‑ún, te ki'i̱n‑ña ondé nuu̱ ñú'un té'é, nuu̱ kúnchaa̱‑ña ɨ́ɨn tiempo, jíín yakú‑ga̱ tiempo yósáva.  
\v 15 Te ini̱ yu'u kóo̱‑ún ni̱ jicha̱ nducha nátu̱'un yu̱cha, kua'a̱n yata̱ ñá'an‑ún, náva̱'a tene‑ña sá'a‑cha̱.  
\v 16 Ko ñu'un, ni̱ chindéé ní chituu ña'an‑ún. Chi̱ ñu'un‑ún ni̱ ndɨka̱ yu'u, te ni̱ ji'i‑ni yu̱cha ja̱ ní kana ini̱ yu'u kóo̱‑ún.  
\v 17 Yúan‑na te ni̱ kiti̱ xaa̱n iní koo̱‑ún sɨkɨ̱ ñá'an‑ún. Te ni̱ kee‑tɨ̱ kuákua̱tá'an‑tɨ̱ jíín sáva‑ga̱ se̱'e‑ña já káskíkuu‑i tiñu tá'ú Dios, jíín já kájani ndaa̱‑i tu̱'un Jesucristo. 
\c 13  
\s1 Uu̱ kɨtɨ xáa̱n 
\p  
\v 1 Te ni̱ kandii̱‑ri̱ nuu̱ ñítɨ́ yú'u mar. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ chíi mar ni̱ kenda ɨɨn kɨtɨ já íó usia̱ xini̱‑tɨ́ jíín uxí ndɨkɨ‑tɨ́. Te ndɨkɨ‑tɨ́ ñú'un uxi̱ corona. Te xini̱‑tɨ́ yóso ɨ́ɨn sɨ́'vɨ́ tú'un ñáá.  
\v 2 Te kɨtɨ ní jini̱‑ri̱‑ún káa‑tɨ̱ nátu̱'un ɨɨn kuiñi̱, te ja'a̱‑tɨ́ nátu̱'un ja'a̱ yí'ɨ̱, te yu'u‑tɨ́ nátu̱'un yu'u ndɨ́ka'a. Te nuu̱‑tɨ́, ni̱ ja̱'a koo̱ ká'nu‑ún poder máá, jíín mesa máá, jíín tíñu ñá'nu ndíso.  
\v 3 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ ní tuji̱ ɨ́ɨn xini̱‑tɨ́ nátu̱'un a yani kuu̱‑tɨ̱ jíín. Ko nuu̱ ní tuji̱ xáa̱n‑ún ni̱ nduva̱'a. Te ni̱ ka̱naa iní ndivii ñáyɨvɨ ní kajini̱‑i, te ni̱ ka̱indiki̱n‑i yata̱ kɨ́tɨ‑ún.  
\v 4 Te ni̱ ka̱chiñú'ún‑i koo̱ ká'nu‑ún, chi ni̱ ja̱'a‑tɨ̱ poder‑tɨ̱ núu̱ kɨ́tɨ‑ún. Te suni ni̱ ka̱chiñú'ún‑i kɨtɨ‑ún te ni̱ kaka'a̱n‑i: Ndéja̱ kétá'an jíín kɨ́tɨ yá'a, te ndéja̱ kánda kua̱tá'an jíín‑tɨ́, áchí‑i.  
\v 5 Te ni̱ ni'i̱n‑tɨ́ tu̱'un ja̱ ká'a̱n‑tɨ̱ tú'un téyíí jíín tú'un ndɨva̱'a. Te ni̱ ni'i̱n tíñu‑tɨ̱ já tá'ú tíñu‑tɨ̱ úu̱ xiko uu̱ yoo̱.  
\v 6 Te ni̱ ndɨka̱‑tɨ̱ yú'u‑tɨ́. Te ni̱ ka'a̱n ndɨva̱'a‑tɨ̱ sɨkɨ́ Dios. Te ni̱ kaji̱‑tɨ̱ sɨ́'vɨ́‑yá, jíín vé'e‑ya̱, jíín ja̱ káxiu̱kú iní andɨ́vɨ́.  
\v 7 Te suni ni̱ ni'i̱n‑tɨ́ tu̱'un ja̱ kuátá'an‑tɨ̱ jíín ñáyɨvɨ ndóo, te kundéé‑tɨ́. Te suni ni̱ ni'i̱n tíñu‑tɨ̱ já ndónda‑tɨ̱ sɨkɨ́ táká tata̱, jíín táká ñuu̱, jíín táká yu'u, jíín táká nación.  
\v 8 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, chiñú'ún‑i‑tɨ̱, yu̱án kúu ña̱yɨvɨ já tú káyo̱so sɨ́'vɨ́‑i nuu̱ tutú chakú máá Lélú, I'a̱ ni ji'i̱. Te onde̱ té jukuiñi̱‑ga̱ ñu̱yɨ́vɨ káyo̱so‑í.  
\v 9 Cha̱a íó so̱'o, ná kúni so̱'o‑de.  
\v 10 Nú ndé cha̱a kasu̱‑de tá'an‑de, suni nandasu̱ máá‑de. Te nú ndé cha̱a ka'ni ndɨ́yi jíín yuchí, suni jíín yuchí kuu̱ máá‑de. Jíín tú'un yá'a nɨ́nɨ ná kuíñi ni̱'in ña̱yɨvɨ ndóo, te ná kándíja va̱'a‑i.  
\v 11 Yúan‑na te ni̱ jini̱‑ri̱ nuu̱ ɨngá kɨtɨ já ní kana‑tɨ̱ chíi ñu'un. Te íó uu̱ ndɨkɨ‑tɨ́ nátu̱'un ndɨkɨ lélú, te ká'a̱n‑tɨ̱ nátu̱'un ɨɨn koo̱ ká'nu.  
\v 12 Te nuu̱ kɨ́tɨ ɨ́ɨn, suni ɨɨn núú‑ni ni̱ ndi̱so tíñu‑tɨ̱. Te sá'a‑tɨ̱ já táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, ná chíñú'ún‑i kɨtɨ xnáñúú, kɨtɨ ní nduva̱'a nuu̱ ní tuji̱ xáa̱n‑tɨ́‑ún.  
\v 13 Suni sá'a‑tɨ̱ tɨnɨ́ tuni̱ ñá'nu. Te ni̱ kajini̱ ña̱yɨvɨ já ní skúun‑tɨ̱ ñú'u̱n ichi ándɨ́vɨ́ ní chaa̱ nuu̱ ñú'un.  
\v 14 Te xndá'ú‑tɨ̱ táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, jíín tuní ja̱ sá'a‑tɨ̱ núu̱ ɨngá kɨtɨ‑ún. Te tá'ú‑tɨ́ tiñu nuu̱ táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, ja̱ ná sá'a‑i ndoso̱ kɨtɨ ní tuji̱ jíín yuchí te ni̱ nachaku̱.  
\v 15 Te suni ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un ja̱ chú'un‑tɨ̱ tachí iní ndoso̱ kɨtɨ, náva̱'a kuu ka'a̱n ndoso̱‑ún, te ka'ni‑tɨ́ ta̱ká ña̱yɨvɨ já tú kákuni̱‑i chiñú'ún ndosó kɨtɨ.  
\v 16 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, ja̱ lúlí jíín já ñá'nu, ja̱ kúká jíín já ndá'ú, mozo jíín já kájika ndicha̱‑na̱, ná kóso ɨ́ɨn‑ni tuni̱ ndavá'a‑i xí cháa̱n‑í, sá'a‑tɨ̱.  
\v 17 Te ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, ma̱ kúu kuaan‑i, ni ma̱ kúu xi̱kó‑i nú tú ncháá tuni̱‑ún‑i, ja̱ kúu sɨ́'vɨ́ kɨ́tɨ‑ún xí número sɨ́'vɨ́‑tɨ́.  
\v 18 Yá'a íó tu̱'un ndíchí. Ja̱ júku̱'un ini̱, ná ká'u‑i número kɨtɨ‑ún, chi̱ número ɨɨn cha̱a kúu. Te número kɨtɨ‑ún kúu iñu̱ ciento uni̱ xiko iñu̱. 
\c 14  
\s1 Máá Lélú Dios jíín ñáyɨvɨ ní nakuaan‑ya̱ 
\p  
\v 1 Te ni̱ nde̱'é‑rí, te ni̱ jini̱‑ri̱ kándii̱ máá Lélú xiní yúku Sion. Te íó ciento uu̱ xiko kuu̱n mil ña̱yɨvɨ ká'i̱in jíín‑yá. Te chaa̱n‑í ncháá sɨ́'vɨ́ Táa̱‑ya̱.  
\v 2 Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jini so̱'o‑ri̱ ni̱ ka'a̱n ɨɨn tu̱'un nátu̱'un nɨ́'ɨn nducha kuá'a̱, xí nátu̱'un ká'a̱n taja ní'in. Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ndusu̱ yaa̱ nání arpa ja̱ káchaa cha̱a.  
\v 3 Te kájita‑de ɨɨn yaa̱ jáá núu̱ mesa tá'ú‑yá tiñu, jíín núu̱ ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ, jíín núu̱ cháa ñá'nu. Te tú ni ɨɨn‑i kuu kutu̱'a‑i yaa̱‑ún, chi̱ máni máá ciento uu̱ xiko kuu̱n mil cha̱a ni̱ nakuaan‑ya̱ iní ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 4 Cha̱a yá'a kákuu ja̱ tú ní kásáchá'án‑de máá‑de jíín ñásɨ́'ɨ́. Chi cha̱a jáá cha̱a kútu kákuu‑de. Cha̱a yá'a káindiki̱n‑de yata̱ máá Lélú, nú ndéni ni̱ kuu ini̱‑ya̱ kí'i̱n‑ya̱. Te ma̱'ñú sáva‑ga̱‑i ni̱ nakuaan‑ya̱ cháa yá'a jíná'an‑de, nátu̱'un se̱'e núú kákuu‑de nuu̱ Dios jíín núu̱ máá Lélú.  
\v 5 Te yu'u‑dé tú ní kénda tu̱'un tú'ún, chi cha̱a tú káchá'án kákuu‑de nuu̱ Dios. 
\s1 Tu̱ndó'o kɨvɨ̱ kíi juicio 
\p  
\v 6 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨnga̱ ndajá'a̱ já ndéché‑yá sava ma̱'ñú ándɨ́vɨ́. Te ndíso‑ya̱ tú'un va̱'a ja̱ má náa kútɨ. Te kani‑ya̱ tú'un‑ún nuu̱ táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, nuu̱ táká nación, jíín núu̱ táká tata̱, jíín núu̱ táká yu'u, jíín núu̱ táká ña̱yɨvɨ.  
\v 7 Te ni̱ ka'a̱n jaa‑ya̱: Kuandatu̱ nuu̱ Dios, te nakana jaa‑ró‑yá. Chi̱ hora ja̱ sándaa̱‑ya̱, a ni̱ ku̱yani chaa̱. Te ná chíñú'ún‑ró I'a̱ ni̱ sá'a andɨ́vɨ́, jíín ñúyɨ́vɨ, jíín mar, jíín táká sókó ndúcha. Achí‑ya̱.  
\v 8 Yúan‑na te ni̱ chaa̱ ɨnga̱ ndajá'a̱, te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ni̱ naa ná'ín Babilonia, ñuu̱ ká'nu, chi̱ nátu̱'un ni̱ ja̱'a vino ja̱ tɨnɨ́ xaa̱n iní ni̱ ka̱ji'i ta̱ká nación.  
\v 9 Te ndajá'a̱ uní, ni̱ ndiki̱n‑ya̱ úu̱‑ga̱. Te ni̱ ka'a̱n jaa‑ya̱: Nú ndé ña̱yɨvɨ chíñú'ún kɨ́tɨ‑ún jíín ndosó‑tɨ̱, xí kúnchaa̱ tuni̱‑tɨ̱ cháa̱n‑í, xí iní nda'a‑í,  
\v 10 te jíín ɨ́ɨn tu̱'un yátá kúu ja̱ ñáyɨvɨ‑ún ko'o‑i vino ja̱ kití ini̱ Dios, ja̱ ní jatɨ‑ya̱ iní ko'o̱ kití ini̱‑ya̱. Te kayu̱‑i jíín ñú'u̱n, jíín azufre, kuni̱ jíín núu̱ táká ndajá'a̱ ndóo, jíín máá Lélú.  
\v 11 Te ñu'ma̱ ja̱ kákayu̱‑i‑ún, kana nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Te ña̱yɨvɨ káchiñú'ún kɨ́tɨ‑ún jíín ndosó‑tɨ̱, jíín ñáyɨvɨ kí'in tuni̱ sɨ́'vɨ́‑tɨ́‑ún, ma̱ ndéta̱tú kutɨ‑í ndúú ñúú.  
\v 12 Jíín tú'un yá'a nɨ́nɨ ná kuíñi ni̱'in ña̱yɨvɨ ndóo, ja̱ kájandatu̱‑i tiñu ni̱ tá'ú Dios, te kákandíja‑i nuu̱ Jesús.  
\v 13 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ɨɨn tu̱'un ja̱ ní ka'a̱n jíín‑rí ichi ándɨ́vɨ́. Chaa tu̱'un yá'a: Xáán ndatu̱ ta̱ká ndɨ̱yi ja̱ kúu̱ ini̱ nda'a máá Tatá Dios onde̱ vina te nɨ́ɨ́‑gá kua'a̱n‑yo̱. Ja̱ndáa̱, chi̱ ndeta̱tú‑i ja̱ ní ka̱sátiñu‑i. Te tiñu‑i‑ún ki'i̱n‑ni jíín‑i, áchí Espíritu.  
\v 14 Te ni̱ nde̱'é‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn viko̱ kui̱jín. Te nuu̱ vikó‑ún kánchaa̱ ɨɨn I'a̱ ja̱ á kuní koo máá Sé'e cha̱a. Te ñú'un ɨɨn corona oro xini̱‑yá. Te tɨ́ɨn‑ya̱ ɨ́ɨn jóso̱.  
\v 15 Te ni̱ kenda ɨnga̱ ndajá'a̱‑yá ini̱ ve̱'e ii̱, te kána jaa‑ya̱ xiní I'a̱ kánchaa̱ nuu̱ vikó: Kachi'i‑ní jóso̱‑ní, te ka'nu̱‑ní. A ni̱ jaa̱ hora ka'nu̱‑ní, chi ja̱ káa nuu̱ ñú'un, a ni̱ kuaan, áchí‑ya̱.  
\v 16 Te I'a̱ kánchaa̱ nuu̱ vikó, ni̱ ka̱chi'i‑ni‑ya̱ jóso̱‑ya̱ iní ñu̱yɨ́vɨ. Te ni̱ ndɨ'ɨ ja̱ káa nuu̱ ñú'un ni̱ ta'nu̱.  
\v 17 Te ni̱ kenda tuku ɨnga̱ ndajá'a̱‑yá ini̱ ve̱'e ii̱ já kánchaa̱ ini̱ andɨ́vɨ́. Te suni kándá'á‑yá ɨɨn jóso̱ xaa̱n.  
\v 18 Te ni̱ kenda ɨnga̱ ndajá'a̱‑yá nuu̱ altar. Te ndíso tíñu‑ya̱ sɨkɨ́ ñú'u̱n. Te ni̱ kana jaa‑ya̱ xiní ndájá'a̱ tɨ́ɨn jóso̱ xaa̱n: Kachi'i jóso̱ xaa̱n‑ro̱, te nastútú‑ró tɨ́ku̱kú uva káa nuu̱ ñú'un, chi̱ a ni̱ kaji̱chi, áchí‑ya̱.  
\v 19 Te ndajá'a̱‑ún, ni̱ ka̱chi'i‑ya̱ jóso̱ xaa̱n‑ún ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Te ni̱ na̱stútú‑yá tɨku̱kú káa nuu̱ ñú'un. Te ni̱ chúkú‑yá tɨku̱kú‑ún nuu̱ taxín uva. Yu̱án kúu ɨɨn tu̱'un yátá ndasa kití ini̱ Dios.  
\v 20 Te ni̱ taxi̱n uva‑ún ichi yatá ñúu̱. Te ini̱ nuu̱ taxín‑ún ni̱ jika ɨɨn yu̱cha nɨñi̱ ní jaa̱ onde̱ nuu̱ ñú'un freno yu'u caballo. Te ni̱ jika nátu̱'un uni̱ ciento kilómetro. 
\c 15  
\s1 Usia̱ kue'e̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱ 
\p  
\v 1 Yuan‑na te ni̱ naa iní‑ri̱ ni̱ nde̱'é‑rí ɨnga̱ tuni̱ ñá'nu ichi ándɨ́vɨ́, kúu usia̱ ndajá'a̱‑yá kándi̱so usia̱ kue'e̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱. Chi̱ nú ni̱ ji̱nu kue'e̱ yá'a, te ma̱ kití‑ga̱ ini̱ Dios.  
\v 2 Te suni ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn nátu̱'un mar nátu̱'un vidrio ja̱ ní saka̱ nu̱u jíín ñú'u̱n. Te ña̱yɨvɨ ní ka̱kundéé jíín kɨ́tɨ‑ún, jíín ndosó‑tɨ̱, jíín tuní‑tɨ̱, jíín número sɨ́'vɨ́‑tɨ́, ká'i̱in‑i yu'u mar vidrio‑ún. Te kátɨ̱ɨn‑i yaa̱ nání arpa Dios.  
\v 3 Te kájita‑i yaa̱ Moisés mozo Dios, jíín yáa̱ máá Lélú. Tiñu ñá'nu jíín tíñu luu sá'a‑ní, Táta̱ Dios. Máá‑ní tɨ́ɨn ta̱ká poder. Ichi ndáa̱ ichi ndóó kákuu ichi‑ní. Te máá‑ní kúu rey ta̱ká ña̱yɨvɨ ndóo.  
\v 4 Ndéja̱ tú yú'ú níí te tú nákana jaa sɨ́'vɨ́‑ní núsáá Táta̱. Chi̱ máá ɨ́ɨn níí kúu I'a̱ ii̱. Ta̱ká nación, chaa̱‑i te chiñú'ún‑i níí, chi ni̱ ndenda ndiji̱n modo sándaa̱‑ní. Achí‑i.  
\v 5 Yúan‑na te ni̱ nde̱'é‑rí. Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jini̱‑ri̱ ja̱ núña cuarto ii̱ xáa̱n íchi iní ve̱'e ii̱, máá nú kénda tu̱'un ndaa̱.  
\v 6 Te ini̱ ve̱'e ii̱ yúan, ni̱ kenda usia̱ ndajá'a̱ kándi̱so‑ya̱ usiá kue'e̱ xaa̱n, te káñu̱'un‑ya̱ sá'ma kuíjín kɨyí, jíín sánchi̱i oro káinu'ni̱ jika̱‑yá.  
\v 7 Te ɨɨn ja̱ kúu̱n kɨ́tɨ ni̱ ja̱'a‑tɨ̱ usiá ko'o̱ oro nuu̱ ndɨ́'usiá ndajá'a̱. Te ko'o̱‑ún ñú'un chítú nátu̱'un jíín tú'un kití ini̱ Dios, I'a̱ chakú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá.  
\v 8 Te ni̱ ndii ncháa̱ Dios jíín fuerza‑ya̱. Te ñu'ma̱‑ún, ni̱ chítú ndɨ́ɨ iní ve̱'e ii̱. Te tú ní kúu kɨ̱vɨ ni ɨɨn ña̱yɨvɨ iní ve̱'e ii̱‑ún, chi̱ onde̱ ná ndɨ́'ɨ usia̱ kue'e̱ ja̱ kándi̱so ndɨ́'usiá ndajá'a̱‑yá. 
\c 16  
\s1 Usia̱ ko'o̱ ñú'un tu̱'un kití ini̱ Dios 
\p  
\v 1 Te ini̱ ve̱'e ii̱‑ún ni̱ kenda ɨɨn tu̱'un jaa, ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ni̱ ka'a̱n jíín ndɨ́'usiá ndajá'a̱‑yá: Kuángoyo, te kacha̱ nu̱u‑ró ndɨ́'usiá ko'o̱ já káñu̱'un tu̱'un kití ini̱ Dios ná júngoyo sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ, áchí.  
\v 2 Te kua'a̱n ndajá'a̱ ɨ́ɨn, te ni̱ koyo‑ya̱ kó'o̱‑yá sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ. Te ña̱yɨvɨ já ncháá tuni̱ kɨtɨ xáa̱n‑ún nuu̱, jíín já káchiñú'ún ndosó‑tɨ̱, ni̱ kata'a̱n‑i ɨɨn kue'e̱ ini̱ xaa̱n.  
\v 3 Te ndajá'a̱ úu̱, ni̱ koyo‑ya̱ kó'o̱‑yá nuu̱ mar. Te ni̱ nduu‑cha̱ nátu̱'un nɨñi̱ ndɨ́yi. Te ta̱ká kɨtɨ káyi̱'i chi̱i mar, ni̱ kaji'i̱‑tɨ̱.  
\v 4 Te ndajá'a̱ uní, ni̱ koyo‑ya̱ kó'o̱‑yá sɨkɨ̱ yúcha, jíín sɨkɨ́ táká sókó ndúcha, te ni̱ nduu‑ni nɨñi̱.  
\v 5 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ni̱ ka'a̱n ndajá'a̱ ndúcha‑ún: Táta̱, I'a̱ ii̱ kúu‑ní, I'a̱ íó vina, I'a̱ ni̱ i̱o sáá. Te I'a̱ ndaa̱ kúu‑ní, chi ni̱ sándaa̱ ndaa̱‑ní ta̱ká tiñu yá'a,  
\v 6 chi ña̱yɨvɨ yá'a, ni̱ kajacha̱‑i nɨñi̱ cháa ndoo, jíín nɨñí cháa kájani tu̱'un‑ní, te vina já'a‑ní nɨñi̱ ná kó'o‑i. Te súan ná náko'o‑i. Achí‑ya̱.  
\v 7 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ni̱ ka'a̱n ɨnga̱ tu̱'un onde̱ altar. Ja̱ndáa̱, Táta̱ Dios, máá‑ní tɨ́ɨn ta̱ká fuerza, máá‑ní sándaa̱ ndaa̱‑ní, sándaa̱ ndija‑ní ta̱ká tiñu.  
\v 8 Te ndajá'a̱ kúu̱n, ni̱ koyo‑ya̱ kó'o̱‑yá sɨkɨ̱ ndíka̱ndii. Te ni̱ ni'i̱n tíñu ndika̱ndii‑ún ja̱ jíín ñú'u̱n te ka'mu ta̱ká ña̱yɨvɨ.  
\v 9 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, va̱sa súan ni̱ kakayu̱‑i ja̱ ní'ní xáa̱n, ko tú ní kánakani ini̱‑i, ni tú ní kánakana jaa‑i Dios, chi̱ sasua ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨki̱‑yá ja̱ ní ja̱'a‑ya̱ kué'e̱ yá'a sɨkɨ̱‑í.  
\v 10 Te ndajá'a̱ ú'u̱n, ni̱ koyo‑ya̱ kó'o̱‑yá nuu̱ mesa nuu̱ tá'ú tíñu kɨtɨ xáa̱n‑ún, te nuu̱ tá'ú‑tɨ́ tiñu ni̱ ku̱ñaa. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, ni̱ ka̱nakaji yí'í‑i yáa‑í ja̱ kájatu̱‑i.  
\v 11 Te ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨkɨ̱ Dios andɨ́vɨ́, já kájatu̱‑i jíín já káta'a̱n‑i kue'e̱, ko na̱ tú ní kánakani ini̱‑i tiñu ni̱ ka̱sá'a‑i.  
\v 12 Te ndajá'a̱ iñú, ni̱ koyo‑ya̱ kó'o̱‑yá sɨkɨ̱ yúcha ká'nu Eufrates. Te ni̱ ichi̱ yu̱cha‑ún, náva̱'a koo tu̱'a ichi kíkoyo rey, ichi núu̱ kána ndika̱ndii.  
\v 13 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ iní yu'u kóo̱ ká'nu, jíín yú'u kɨ́tɨ xáa̱n, jíín yú'u cháa jáni tu̱'un tú'ún, ni̱ kenda uni̱ tachi̱ kíni nátu̱'un sa'va̱.  
\v 14 Chi̱ tachi̱ kíni kákuu, te kásá'a tuni̱. Te kénda nuu̱ táká rey ñu̱yɨ́vɨ, te stútú‑ni‑de ja̱ kóo guerra kɨvɨ̱ ká'nu máá Dios, I'a̱ tɨ́ɨn ta̱ká poder.  
\v 15 Kuni so̱'o chi̱ nchaa̱‑ri̱ nátu̱'un ñakui̱'ná. Xáán ndatu̱ koo ña̱yɨvɨ ndíto, jíín já ndíto‑i sa'ma‑í, náva̱'a tú kaka víchí lɨ́ɨ‑í, te tú kuka nuu̱‑í nuu̱ sáva‑ga̱‑i, áchí‑ya̱.  
\v 16 Te ni̱ ka̱sá'a tachi̱ kíni ja̱ ní ka̱kutútú‑de ɨɨn ndu'a̱ ja̱ núu̱ yú'u hebreo nání Armagedón.  
\v 17 Te ndajá'a̱ usiá, ni̱ koyo‑ya̱ kó'o̱‑yá ichi núu̱ tachí. Te ini̱ ve̱'e ii̱ ándɨ́vɨ́ jíín núu̱ mesa tá'ú‑yá tiñu ni̱ kenda ɨɨn tu̱'un ni̱ ka'a̱n jaa: A ni̱ kuu, áchí.  
\v 18 Yúan‑na te ni̱ ndeyu̱. Te ni̱ nɨ̱'ɨn. Te ni̱ ka'a̱n taja. Te ni̱ ta̱an xaa̱n ñú'un ja̱ ná té koo‑ga̱ onde̱ kɨvɨ̱ ní tu̱u nuu̱ cháa ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 19 Te ñuu̱ ká'nu‑ún ni̱ ndata̱ sáva uni̱ pedazo. Te ni̱ ndua̱ ta̱ká ñuu̱ ini̱ ta̱ká nación. Te ni̱ nuku̱'un ini̱ Dios ñuu̱ ká'nu Babilonia ja̱ kuá'a‑ya̱ kó'o̱ já ñú'un tu̱'un kití xaa̱n iní‑ya̱ ná kó'o ndɨ'ɨ‑i.  
\v 20 Te ta̱ká isla ni̱ ka̱jinu kája'a̱n. Te ta̱ká yuku, tuká ndiji̱n íin.  
\v 21 Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jungoyo ñíñí ná'nu nátu̱'un uu̱ xiko kilo ná ɨɨn ná ɨɨn. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨkɨ̱ Dios ja̱ sɨkɨ́ túndó'o ñíñí‑ún, chi̱ ɨɨn tu̱ndó'o xaa̱n ní kuu. 
\c 17  
\s1 Kɨvɨ̱ xnáa‑yá ñuu̱ Babilonia 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ chaa̱ ɨɨn ja̱ usiá ndajá'a̱‑yá ja̱ ní ka̱ndá'á usia̱ ko'o̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ña'a̱n te ná stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ ndasa kundaa̱ tiñu sɨkɨ̱ ñá'an kuáxán ja̱ kánchaa̱‑ña núu̱ ndúcha kuá'a̱,  
\v 2 chi ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ ni̱ kasáténé‑de jíín ñá'an‑ún. Te ta̱ká ja̱ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ ni̱ ka̱naji̱ni jíín tú'un kuáxán máá‑ña, áchí‑ya̱.  
\v 3 Te jíín Espíritu ni̱ jaka‑ya̱ rúu̱ ni̱ ja'a̱n‑ri̱ onde̱ nuu̱ ñú'un té'é. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn ña'an yóso‑ñá ɨɨn kɨtɨ kuá'á. Te kɨtɨ‑ún, ndíso‑tɨ̱ kuá'a̱ sɨ́'vɨ́ tú'un ndɨva̱'a. Te íó usia̱ xini̱‑tɨ́ te uxi̱ ndɨkɨ‑tɨ́.  
\v 4 Te ña'an‑ún, ñú'un‑ña sá'ma kuá'á jíín sá'ma kuá'á tíndí'í. Te suni ñú'un‑ña oro, jíín yúu̱ lúu, jíín perla. Te tɨ́ɨn‑ña ɨ́ɨn ko'o̱ oro ñú'un chítú jíín tú'un ñáá, jíín tú'un chá'án ja̱ tɨnɨ́ ini̱‑ña.  
\v 5 Te chaa̱n‑ñá ncháá ɨɨn sɨ́'vɨ́, ɨɨn tu̱'un sa̱'í: Ñuu̱ ká'nu Babilonia, náa̱ ja̱ kásáténé jíín já kásá'a tiñu ñáá ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, áchí.  
\v 6 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ña'an‑ún ja̱ náji̱ni‑ña jíín nɨñí ñáyɨvɨ ndóo jíín nɨñí ñáyɨvɨ ní kaji'i̱ ja̱ sɨkɨ́ tú'un Jesús. Te ni̱ naa xáa̱n iní‑ri̱ ni̱ nde̱'é‑rí nuu̱‑ñá.  
\v 7 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n ndajá'a̱‑yá‑ún: Naja̱ náa iní‑ro̱. Máá‑rí kachi̱‑ri̱ nuu‑ro̱ tú'un sa̱'í ñá'an‑ún, jíín kɨ́tɨ yóso‑ñá, kɨtɨ já íó usia̱ xini̱‑tɨ́ te uxi̱ ndɨkɨ‑tɨ́.  
\v 8 Te kɨtɨ ní jini̱‑ro̱, ni̱ i̱o‑tɨ̱ núú. Ko tú íó‑tɨ̱ vína. Te nana‑tɨ̱ kíi‑tɨ̱ iní tu̱nchi kúnú. Te ki'i̱n‑tɨ̱ núu̱ tá'nu̱ ndatu̱‑tɨ̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ, ja̱ tú káyo̱so sɨ́'vɨ́‑i nuu̱ tutú chakú onde̱ kɨvɨ̱ ní jukuiñi̱ ñu̱yɨ́vɨ, naa iní‑i nde̱'é‑i nuu̱ kɨ́tɨ já ní i̱o‑tɨ̱ núú, te tú íó‑tɨ̱ vína, te koo‑tɨ̱.  
\v 9 Te nú túu ndíchí ɨ́ɨn cha̱a, ma̱ kúu juku̱'un ini̱‑de tu̱'un yá'a. Usia̱ xini̱‑tɨ́ kákuu usia̱ yuku, te sɨkɨ̱ yúku‑ún kánchaa̱ ña'an‑ún.  
\v 10 Te suni kákuu usia̱ rey. Te u'u̱n‑de a ni̱ ka̱naa‑dé. Ɨɨn‑de íó. Te té chaa̱‑ga̱ ɨnga̱‑de. Te nú ni̱ chaa̱‑de, jínu ñú'ún já yakú‑ni kɨvɨ̱ kunchaa̱‑de.  
\v 11 Te kɨtɨ já ní i̱o núú te tú íó‑tɨ̱ vína, máá‑tɨ́ kúu rey una̱. Te ɨɨn tá'an ja̱ ndɨ́'usiá‑de kúu‑tɨ̱. Te ki'i̱n‑tɨ̱ núu̱ tá'nu̱ ndatu̱‑tɨ̱.  
\v 12 Te ndɨ́'uxí ndɨkɨ ní jini̱‑ro̱, kákuu uxi̱ rey ja̱ té tá'ú‑ga̱‑de tiñu. Ko máá‑de jíín kɨ́tɨ‑ún, tá'ú‑de tiñu ɨɨn hora‑ni.  
\v 13 Te rey‑ún, ɨɨn núú‑ni tu̱'un kájani ini̱‑de. Te nakua̱'a‑de poder jíín tíñu kándi̱so‑de nuu̱ kɨ́tɨ.  
\v 14 Te kua̱tá'an‑de jíín máá Lélú. Te Lélú‑ún, kundéé‑yá jíín‑de jíná'an‑de, chi̱ Jito'o̱ nuu̱ táká jito'o̱ kúu‑ya̱, te Rey nuu̱ táká rey kúu‑ya̱. Te ña̱yɨvɨ ká'i̱in jíín‑yá kákuu ja̱ á ni̱ kana‑ya̱ xiní‑í, te a ni̱ ka̱ji‑ya̱‑í, te ña̱yɨvɨ kákandíja va̱'a kákuu‑i, áchí‑ya̱ jíín‑rí.  
\v 15 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱: Ni̱ jini̱‑ro̱ já kánchaa̱ ña'an kuáxán‑ún sɨkɨ̱ kuá'a̱ ndúcha. Te nducha kuá'a̱‑ún kákuu ña̱yɨvɨ tɨnɨ́ ñuu̱, tɨnɨ̱ nación, tɨnɨ̱ yu'u.  
\v 16 Te ndɨ́'uxí ndɨkɨ kɨ́tɨ ní jini̱‑ro̱‑ún, máá‑de jíín kɨ́tɨ, chi̱ koto u'u̱‑de ña'an kuáxán‑ún, te xnáa‑dé‑ña, te sávíchí lɨ́ɨ‑dé‑ña, te kaji‑dé ku̱ñu‑ña, te ka'mu‑de‑ña jíín ñú'u̱n.  
\v 17 Chi̱ Dios, súan ni̱ ská'a̱n‑ya̱‑dé ja̱ ɨ́ɨn núú‑ni kájani ini̱‑de, te nakua̱'a‑de tiñu kándi̱so máá‑de nuu̱ kɨ́tɨ‑ún. Te súan ná sá'a‑de ja̱ kúu ini̱ máá‑yá onde̱ kɨvɨ̱ skíkuu ta̱ká tu̱'un Dios.  
\v 18 Te ña'an ní jini̱‑ro̱‑ún kúu ñuu̱ ká'nu ja̱ tá'ú tíñu nuu̱ táká rey ñu̱yɨ́vɨ. 
\c 18  
\p  
\v 1 Yu̱án‑na te ni̱ jini̱‑ri̱ ni̱ kuun ɨnga̱ ndajá'a̱ ní kii‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́, ndíso téyíí‑yá poder. Te ni̱ ndii ncháa̱ nuu̱ ñú'un jíín ndúa‑yá.  
\v 2 Te ni̱ ka'a̱n jaa‑ya̱: Ni̱ naa ndíja Babilonia ñuu̱ ká'nu. Te ni̱ nduu ve'e kui'na̱. Yúan káxiu̱kú táká tachi̱ kíni. Suni yúan káxiu̱kú ndívii tɨ́saa̱ chá'án já kájito u'u̱‑yo̱‑tɨ́.  
\v 3 Chi ta̱ká ña̱yɨvɨ, nátu̱'un vino ni̱ ka̱ji'i‑i ko'o̱ já tɨnɨ́ xaa̱n iní ñuu̱‑ún. Te ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ, ni̱ ka̱sáténé‑de jíín‑ña. Te cha̱a kájaan káxi̱kó iní ñu̱yɨ́vɨ, ni̱ sákúká‑ña‑dé jíín táká ndatíñu luu kaní ini̱ máá‑ña, áchí‑ya̱.  
\v 4 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ɨnga̱ tu̱'un ichi ándɨ́vɨ́, ja̱ ní ka'a̱n: Kuxio nuu̱‑ñá jíná'an‑ró, chi ña̱yɨvɨ máá‑rí kákuu‑ró, te ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín kuáchi‑ña, náva̱'a tú ta'a̱n‑ro̱ kué'e̱ ta'a̱n‑ña.  
\v 5 Chi kua̱chi‑ña a ni̱ jaa̱ xiko̱ onde̱ andɨ́vɨ́, te ni̱ nuku̱'un ini̱ Dios ja̱ sá'a‑ña tíñu ñáá.  
\v 6 Cha̱'u nuu̱‑ñá, nátu̱'un ni̱ ja̱'a‑ña núu̱ sáva‑ga̱‑i. Te kaa‑ga̱ kua̱'a‑ró núu̱‑ñá nú ndasa káa tiñu ni̱ sá'a máá‑ña. Te ini̱ ko'o̱ já ní ja̱'a‑ña ní ka̱ji'i‑i, suni ini̱‑ún ná káa nuku̱'un ko'o‑ña.  
\v 7 Nátu̱'un ni̱ sátéyíí‑ña máá‑ña, te ni̱ sá'a‑ña tɨnɨ́ kua̱chi, suni súan ku̱'a xndó'o‑ró‑ña já ndé'e̱‑ña. Chi̱ áchí‑ña jíín máá‑ña: Máá‑rí kúu ña'an tá'ú tíñu, nasu̱ ñá'an viuda kúu‑ri̱, te ma̱ ndé'e̱ kutɨ‑rí, áchí‑ña.  
\v 8 Ja̱ yúán nú ɨɨn kɨvɨ̱ te kii tu̱ndó'o sɨkɨ̱‑ñá. Kuu̱ ndɨ̱yi, nde'e̱ kó'ó‑ña, kii tama̱, te nduxia̱‑ña jíín ñú'u̱n. Chi ni̱'in téyíí káa máá Tatá Dios, I'a̱ sándaa̱ tiñu‑ña. Achí.  
\v 9 Te ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ já ní ka̱jika téné‑de jíín‑ña te ni̱ ka̱ichaku̱ kúká‑de jíín‑ña, nde'e̱‑de te kana jíkó'ó‑de ja'a̱‑ñá kɨvɨ̱ kuní‑de ja̱ kána ñu'ma̱ kayu̱‑ña.  
\v 10 Te kuiñi jíká‑na̱‑de ja̱ yú'ú‑de sɨkɨ̱ já kayú‑ña. Te ka'a̱n‑de: Xáán ndá'ú ni̱ kuu ñuu̱ Babilonia, va̱sa ñuu̱ ká'nu kúu‑ró núú. Ko nuu̱ ɨ́ɨn hora te ni̱ chaa̱ juicio sɨkɨ̱‑ro̱.  
\v 11 Te ta̱ká cha̱a kájaan káxi̱kó iní ñu̱yɨ́vɨ, nde'e̱‑de te kana jíkó'ó‑de ja'a̱‑ñá. Chi̱ tuká ni ɨɨn ja̱ kuáan tiñu xíkó‑de.  
\v 12 Ndatíñu kúya̱'u kákuu oro, plata, yuu̱ lúu, perla, sa'ma fino jíín sá'ma kuá'á tíndí'í, sa'ma tɨ́ndu̱'á jíín sá'ma kuá'á, ta̱ká yunu vixí, ndatíñu marfil jíín ndátíñu yunu lúu, cobre jíín káa jíín yúu̱ ndáva.  
\v 13 Canela, jíín jí'o, susiá já'a̱n xiko̱ asu̱n jíín susiá ua̱ jíín susiá ku̱tú, vino, aceite, yuchi fino, trigo, xndɨkɨ̱, rɨɨ̱, caballo, jíín carreta, jíín mozo sátiñu sáni, jíín ñáyɨvɨ.  
\v 14 Ndatíñu ja̱ ní ndio ini̱‑ro̱, a ni̱ kuxio kua'a̱n, te ta̱ká ndatíñu fino máá‑ró jíín ndátíñu luu‑ró, a ni̱ naa, te ma̱ náni'i̱n kútɨ‑gá‑ro̱, áchí.  
\v 15 Te ta̱ká cha̱a kájaan káxi̱kó ndátíñu yá'a, ja̱ ní ka̱kuu kúká‑de sɨkɨ̱‑ñá, kuiñi jíká‑na̱‑de nuu̱‑ñá ja̱ káyu̱'ú‑de tu̱ndó'o ta'a̱n‑ña. Te nde'e̱‑de te kana jíkó'ó‑de.  
\v 16 Te ka'a̱n‑de: Xáán ndá'ú ni̱ kuu ñuu̱ ká'nu yá'a. Ni̱ ñu̱'un‑ña sá'ma fino jíín já kua̱'á, jíín já ndi̱'í. Te ni̱ ñu̱'un‑ña oro jíín yúu̱ lúu, jíín perla.  
\v 17 Ko nuu̱ ɨ́ɨn hora te ni̱ naa íi̱ ta̱ká ndátíñu kúká yá'a. Achi̱‑de. Te ta̱ká cha̱a xíin barco, jíín táká cha̱a jíka jíín barco, jíín cháa jíka nuu̱ mar, jíín táká ja̱ kásátiñu nuu̱ mar, ni̱ ka'i̱in jíká‑na̱‑de.  
\v 18 Te ni̱ kajini̱‑de ñu'ma̱ ja̱ kayú‑ña. Te ni̱ ka̱kana jaa‑de: Ndé ɨnga̱ ñuu̱ kúu ja̱ kétá'an jíín ñúu̱ ká'nu yá'a, áchí‑de.  
\v 19 Te ni̱ ka̱chu'un‑de tɨkacha̱ ñú'un xiní‑dé. Te ni̱ kande'e̱‑de ni̱ ka̱kana jíkó'ó‑de: Xáán ndá'ú ni̱ kuu ñuu̱ ká'nu yá'a. Chi ta̱ká cha̱a ni̱ kañava̱'a barco, ni̱ ka̱kuu kúká‑de jíín táká ndatíñu ya'u ñáva̱'a‑ña. Te nuu̱ ɨ́ɨn hora te ni̱ tucha̱ ii̱.  
\v 20 Ná ndúvatu̱ ini̱‑ro̱ já ní ta'a̱n‑ña, róó andɨ́vɨ́, jíín táká róó ña̱yɨvɨ ndóo, cha̱a apóstol, jíín cháa kájani tu̱'un Dios. Chi̱ Dios ni̱ nani'i̱n tá'an‑ya̱ jíín‑ña já sɨkɨ́ róó. Achí‑de.  
\v 21 Yúan‑na te ɨɨn ndajá'a̱ ní'in, ni̱ tɨɨn‑ya̱ ɨ́ɨn yuu̱ nátu̱'un ɨɨn yo̱só ká'nu. Te ni̱ skána‑ya̱ núu̱ mar. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Súan ni̱'in tuncháa̱ Babilonia ñuu̱ ká'nu, te ma̱ núkuiñi̱ kutɨ‑gá.  
\v 22 Te ma̱ kúni so̱'o‑ga̱‑ro̱ ndusú yaa̱ cha̱a káchaa, ni cha̱a jíta, ni cha̱a kátɨvɨ̱ xkuili jíín corneta. Te ma̱ ní'i̱n‑gá‑ro̱ ní ɨɨn cha̱a sá'a ta̱ká ndatíñu, ni ja̱ nɨ́'ɨn molino ma̱ kúni so̱'o kutɨ‑gá‑ro̱.  
\v 23 Te ma̱ ndíi ncháa̱‑ga̱ nuu̱‑ro̱ jíín ndúa linterna. Te ma̱ kúni so̱'o‑ga̱‑ro̱ ka'a̱n yii jíín ñásɨ́'ɨ́. Chi cha̱a kájaan káxi̱kó núu̱‑ro̱, cha̱a kákuñá'nu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ ní ka̱kuu‑de, te jíín tíñu ña̱vá'a ni̱ xndá'ú‑ro̱ ndívii ñáyɨvɨ.  
\v 24 Te nuu̱‑ñá ni̱ ndenda nɨñi̱ cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios, jíín nɨñí ñáyɨvɨ ndóo, jíín nɨñí táká ña̱yɨvɨ ní ka̱ja'ni‑í ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Achí‑ya̱. 
\c 19  
\s1 Kɨvɨ̱ nákana jaa‑i Dios ini̱ andɨ́vɨ́ 
\p  
\v 1 Yu̱án‑na te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ni̱ kuvaa̱ ɨɨn ña̱yɨvɨ kuá'a̱ íchi ándɨ́vɨ́, ja̱ ní kaka'a̱n‑i: Xáán va̱'a Dios. Ná nákana jaa‑yó‑yá. Ná ká'a̱n jíñú'ún‑yó jíín‑yá, chi ni̱ nama‑ya̱ yóó jíín fuerza‑ya̱.  
\v 2 Chi̱ sándaa̱ va̱'a‑ya̱ jíín tú'un ndaa̱. Ni̱ naku̱xndíi‑ya̱ sɨkɨ́ ñá'an kuáxán‑ún, ja̱ ní stɨ́vɨ́‑ña ñúyɨ́vɨ jíín tú'un tɨnɨ̱ ini̱‑ña. Te ni̱ nani'i̱n tá'an‑ya̱ jíín‑ña já ní jacha̱‑ña nɨñí mozo‑ya̱, áchí‑i.  
\v 3 Te ɨnga̱ jínu ni̱ kaka'a̱n‑i: Xáán va̱'a Dios, chi̱ ñu'ma̱ kayú‑ña‑ún, kána‑ni nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, áchí‑i.  
\v 4 Te ndɨ́'okó kuu̱n cháa ñá'nu jíín ndɨ́kúu̱n kɨ́tɨ ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱ ñú'un. Te ni̱ ka̱chiñú'ún‑de Dios ja̱ kánchaa̱‑ya̱ mesa tá'ú‑yá tiñu. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Amén, xáán va̱'a Dios, áchí‑de.  
\v 5 Te onde̱ nuu̱ mesa‑ún ni̱ ka'a̱n ɨɨn tu̱'un: Ta̱ká róó mozo Dios máá‑yó, jíín róó ja̱ kájandatu̱ nuu̱‑yá, kúu lúlí kúu ñá'nu‑ró, ná nákana jaa‑ró‑yá, áchí.  
\v 6 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ nátu̱'un káka'a̱n ña̱yɨvɨ kuá'a̱, nátu̱'un nɨ́'ɨn kua'a̱ ndúcha, xí nátu̱'un ká'a̱n taja: Xáán va̱'a Dios máá‑yó, chi̱ tá'ú‑yá tiñu te tɨ́ɨn‑ya̱ táká poder.  
\v 7 Ná kúsɨɨ̱ xáa̱n iní‑yo̱. Te ná nákana jaa‑yó‑yá. Chi̱ a ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ tánda'a máá Lélú. Te ñasɨ́'ɨ́‑ya̱, a íó tu̱'a‑ña.  
\v 8 Te ni̱ ni'i̱n‑ñá tu̱'un ja̱ kú'un‑ña sá'ma fino ja̱ ndóo íó te ndíi ncháa̱. Chi̱ sa'ma fino‑ún kákuu tiñu ndaa̱ ni̱ ka̱sá'a ña̱yɨvɨ ndóo, áchí.  
\v 9 Te ni̱ ka'a̱n ndajá'a̱‑yá‑ún jíín‑rí: Chaa tu̱'un yá'a: Xáán ndatu̱ kákuu ña̱yɨvɨ ní kana‑ya̱ xiní‑í ja̱ ná kíngoyo‑i nuu̱ íó xíni tánda'a máá Lélú, áchí‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑rí: Ya̱'á kúu tu̱'un ndaa̱ ni̱ ka'a̱n Dios, áchí‑ya̱.  
\v 10 Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑rí nuu̱ já'a̱‑yá ja̱ chíñú'ún‑rí‑ya̱ núú. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑rí: Ma̱ sá'a‑ró súan. Chi̱ suni mozo‑ya̱ kúu‑ri̱ jíín‑ró jíín ñaní‑ro̱ já kájani ndaa̱ tu̱'un Jesús. Ná chíñú'ún‑ró máá Dios, áchí‑ya̱. Chi tu̱'un ni̱ ka'a̱n ndaa̱ Jesús kúu modo jáni‑yó tú'un‑ya̱. 
\s1 I'a̱ skíkuu tu̱'un jíín I'a̱ ká'a̱n ndaa̱ 
\p  
\v 11 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ núña andɨ́vɨ́. Te ni̱ kenda‑ni ɨɨn caballo kuíjín. Te I'a̱ yóso‑tɨ́, nání‑yá I'a̱ ndaa̱, I'a̱ skíkuu. Te jíín tú'un ndaa̱ sándaa̱ ndaa̱‑ya̱ te kua̱tá'an‑ya̱.  
\v 12 Te nduchi‑yá káa nátu̱'un yáá ñú'u̱n. Te xini̱‑yá ñú'un kua'a̱ corona. Te yóso ɨ́ɨn sɨ́'vɨ́ já ní ɨɨn tú júku̱'un ini̱, chi̱ máá‑ni máá‑yá jiní.  
\v 13 Te yúsúkun‑yá ɨɨn tɨka̱chí nɨñí. Te nání‑yá tu̱'un Dios.  
\v 14 Te ɨɨn tɨku'ni̱ andɨ́vɨ́, ni̱ ka̱ndiki̱n‑de‑ya̱ kája'a̱n‑de jíín‑yá káyo̱so‑dé caballo kuíjín. Te káñu̱'un‑de sa'ma fino xaa̱n ja̱ íó ndoo te kɨyi̱.  
\v 15 Te yu'u‑yá kénda ɨɨn machete xaa̱n, náva̱'a jíín machete‑ún stují‑yá ta̱ká ña̱yɨvɨ. Te tá'ú‑yá tiñu nuu̱‑í jíín bastón ka̱a. Te kuañu̱‑ya̱ sɨkɨ́ uva kaxi̱n‑ya̱. Yu̱án kúu ja̱ kití ini̱ Dios, I'a̱ tɨ́ɨn ta̱ká poder.  
\v 16 Te nuu̱ tɨ́ka̱chí‑yá jíín núu̱ sá'nda‑ya̱ yóso sɨ́'vɨ́ yá'a: Rey nuu̱ táká rey, te Jito'o̱ nuu̱ táká jito'o̱, áchí.  
\v 17 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn ndajá'a̱ já kándii̱‑ya̱ núu̱ ndíka̱ndii, te ni̱ kana jaa‑ya̱ jíín táká tɨsaa̱ kándéché sáva andɨ́vɨ́: Ña'a̱n te ndutútú‑ró núu̱ kúxíni‑ró sá'a Dios ñá'nu,  
\v 18 náva̱'a kee‑ro kúñu rey jíín capitán, jíín kúñu cha̱a ni̱'in, jíín kúñu caballo jíín cháa káyo̱so‑tɨ́, jíín kúñu ta̱ká‑ga̱ ña̱yɨvɨ já kájika ndicha̱‑na̱ jíín já kákuu mozo, ja̱ lúlí jíín já ñá'nu, áchí‑ya̱.  
\v 19 Te ni̱ jini̱‑ri̱ nuu̱ máá kɨ́tɨ xáa̱n‑ún jíín núu̱ táká rey ñu̱yɨ́vɨ, ni̱ ka̱kutútú‑de jíín soldado‑de ja̱ kuátá'an‑de jíín I'a̱ yóso caballo kuíjín jíín táká soldado‑ya̱.  
\v 20 Te kɨtɨ xáa̱n‑ún kua'a̱n‑tɨ̱ preso jíín cháa ni̱ jani tu̱'un tú'ún ja̱ ní sá'a kua'a̱‑dé tuni̱ nuu̱‑tɨ́, te jíín tuní‑ún ni̱ xndá'ú‑de ña̱yɨvɨ ní ka̱ki'in tuni̱ kɨtɨ‑ún jíín já ní ka̱chiñú'ún ndosó‑tɨ̱. Ndúú cha̱a yá'a, ni̱ kenda‑de kua'a̱n chakú‑de nuu̱ laguna ñu'u̱n ja̱ kayú jíín azufre.  
\v 21 Te sava‑ga̱ cha̱a‑ún ni̱ kaji'i̱‑de jíín machete ja̱ kénda yu'u I'a̱ yóso caballo kuíjín. Te ta̱ká tɨsaa̱, ni̱ kanda'a̱ chi̱i‑tɨ̱ ní ka̱yee‑tɨ́ ku̱ñu‑de jíná'an‑de. 
\c 20  
\s1 Tu̱'un sɨkɨ̱ mil kuia̱ jíín juicio sɨkɨ̱ kuí'na̱ 
\p  
\v 1 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ íchi ándɨ́vɨ́ ní kuun ɨɨn ndajá'a̱ tɨ́ɨn‑ya̱ ndákáa tu̱nchi kúnú xáa̱n, jíín ɨ́ɨn cadena ká'nu.  
\v 2 Te ni̱ ka̱tɨɨn‑ya̱ kóo̱ ká'nu, koo̱ áná'án, kɨtɨ kúu kui'na̱ Satanás. Te ni̱ ju'ni̱‑ya̱‑tɨ́ ja̱ ná kúnu'ni̱‑tɨ̱ mil kuia̱.  
\v 3 Te ni̱ skɨ́vɨ‑ya̱‑tɨ́ kua'a̱n‑tɨ̱ túnchi kúnú. Te ni̱ jasu̱‑ya̱‑tɨ́. Te ni̱ sákútu‑yá sɨkɨ̱‑tɨ́, jíín sello, náva̱'a tuká xndá'ú‑ga̱‑tɨ̱ táká nación. Chi̱ onde̱ ná jínu mil kuia̱, yúan‑na te jínu ñú'ún já ndají núndaa̱‑ga̱‑tɨ̱.  
\v 4 Te ni̱ jini̱‑ri̱ tɨnɨ̱ mesa. Te cha̱a káxiu̱kú mesa‑ún kákuu ja̱ sándaa̱ tiñu. Te suni ni̱ jini̱‑ri̱ añú ña̱yɨvɨ ní kaxɨtɨ̱ xiní‑í, sɨkɨ̱ já ní ka̱jani ndaa̱‑i tu̱'un Jesús jíín tú'un Dios, ni tú ní káchiñú'ún‑i kɨtɨ‑ún ni ndoso̱‑tɨ̱, ni tú ní kájatá'ú‑i tuni̱‑tɨ̱ kúnchaa̱ chaa̱n‑í, ni ini̱ nda'a‑í. Te ni̱ ka̱nachaku̱‑i. Te ni̱ ka̱tá'ú‑i tiñu jíín Cristo ɨɨn mil kuia̱.  
\v 5 Ña̱yɨvɨ yá'a kákuu ja̱ náchaku̱ xna'a̱n‑ga̱. Ko sava‑ga̱ ndɨ̱yi‑ún, tú ní kánachaku̱‑i onde̱ ná jínu mil kuia̱.  
\v 6 Xáán ndatu̱ koo ña̱yɨvɨ ndóo ja̱ náchaku̱‑i xna'a̱n‑ga̱. Ma̱ kúu̱‑i vuelta uu̱, chi̱ sua nduu‑i sutu̱ nuu̱ Dios jíín núu̱ Cristo, te tá'ú‑i tiñu jíín‑yá mil kuia̱.  
\v 7 Te onde̱ ná jínu mil kuia̱‑ún, te ndaji̱ Satanás nuu̱ kándee preso.  
\v 8 Te kenda xndá'ú nación ká'i̱o ndɨ́kúu̱n lado ñu̱yɨ́vɨ, ñuu̱ Gog jíín ñúu̱ Magog, náva̱'a stútú ñáyɨvɨ já kuátá'an‑i. Te koo kua'a̱ xáa̱n‑í nátu̱'un ñi̱tɨ́ yú'u mar.  
\v 9 Te ni̱ cha̱koyo‑i onde̱ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ ka̱jíkó ndúu̱‑i nuu̱ ká'i̱in ta̱ká ña̱yɨvɨ ndóo jíín ñúu̱ ja̱ maní‑í jíín. Ko Dios ni̱ skúun‑ya̱ ñú'u̱n ichi ándɨ́vɨ́. Te ni̱ kanduxia̱‑i.  
\v 10 Te kui'na̱ já ní xndá'ú ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ skée‑ya̱ kuá'a̱n nuu̱ laguna ñu'u̱n ja̱ kayú jíín azufre. Te suni yúan kándee kɨtɨ xáa̱n‑ún jíín cháa ni̱ jani tu̱'un tú'ún. Te yúan ndo'o‑de ndúú ñúú nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. 
\s1 Tu̱'un mesa ká'nu kuíjín ándɨ́vɨ́ 
\p  
\v 11 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn mesa ká'nu kuíjín, jíín I'a̱ kánchaa̱ mesa‑ún. Te nuu̱ máá I'a̱‑ún ni̱ kuxio ñu̱yɨ́vɨ jíín ándɨ́vɨ́. Te tuká ní ní'i̱n núu̱ kúxiu̱kú.  
\v 12 Te ni̱ jini̱‑ri̱ ta̱ká ndɨ̱yi, ja̱ ñá'nu ja̱ lúlí, ká'i̱in‑i nuu̱ Dios. Te ni̱ juña‑ya̱ táká libro. Te suni ni̱ juña‑ya̱ ɨngá tutu̱ nání libro chakú. Te ni̱ sándaa̱‑ya̱ tíñu ndɨ̱yi‑ún jíná'an‑i, nú ndasa káa tu̱'un yóso núu̱ tutú‑ún, ná ɨɨn ɨɨn tiñu ni̱ ka̱sá'a‑i.  
\v 13 Te nducha mar, ni̱ nakua̱'a‑cha̱ ndɨ́yi ká'i̱in chi̱i‑cha̱. Te kue'e̱ jíín infierno, ni̱ ka̱nakua̱'a ndɨ̱yi ja̱ kátɨ̱ɨn. Te ni̱ ka̱kundaa̱ kua̱chi‑i ná tiñu ni̱ ka̱sá'a ɨɨn ɨɨn‑i.  
\v 14 Te ni̱ skée‑ya̱ infierno jíín kué'e̱ kája'a̱n nuu̱ laguna ñu'u̱n. Ya̱'á kúu modo kuu̱‑i vuelta uu̱.  
\v 15 Te ña̱yɨvɨ tú ní ndénda sɨ́'vɨ́‑i nuu̱ libro chakú, te ni̱ skána‑ya̱‑í kua'a̱n‑i nuu̱ laguna ñu'u̱n. 
\c 21  
\s1 Ñu̱yɨ́vɨ jáá jíín ándɨ́vɨ́ jáá 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn andɨ́vɨ́ jáá jíín ɨ́ɨn ñu̱yɨ́vɨ jáá. Chi̱ andɨ́vɨ́ xnáñúú jíín ñúyɨ́vɨ xnáñúú ní nda'va̱. Te tuká mar ni̱ íó.  
\v 2 Te máá‑rí Juan ni̱ jini̱‑ri̱ ñuu̱ ii̱ já kúu ñuu̱ Jerusalén jáá, ja̱ ní kuun ichi ándɨ́vɨ́ ní kenda nuu̱ Dios. Te íó tu̱'a nátu̱'un ɨɨn ñasɨ́'ɨ́ ja̱ íó tu̱'a‑ña tánda'a‑ñá jíín yíi‑ñá.  
\v 3 Te ichi ándɨ́vɨ́ ní jini so̱'o‑ri̱ ɨɨn tu̱'un ni̱ ka'a̱n jaa: Vina te ncháá ve'e Dios jíín ñáyɨvɨ. Te kunchaa̱‑ya̱ jíín‑i. Te kuu‑i ña̱yɨvɨ máá‑yá. Te máá‑yá, kuu‑ya̱ Dios máá‑i te kunchaa̱‑ya̱ jíín‑i.  
\v 4 Te nakua'a̱ Dios ta̱ká nducha núu̱‑í. Te ma̱ kúu̱ kutɨ‑gá‑i. Te tuká koo ja̱ ndúkuí'a̱ ini̱‑i, ni ja̱ ndé'e̱‑i, ni ja̱ jatú‑i, chi̱ a ni̱ nda'va̱‑ya̱ tíñu xnáñúú. Achí.  
\v 5 Te ni̱ ka'a̱n I'a̱ kánchaa̱ mesa‑ún: Kuni so̱'o‑ró, chi̱ ruu̱ nasájáá‑rí ta̱ká ndatíñu, áchí‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑rí: Chísó tú'un yá'a, chi ta̱ká tu̱'un yá'a, tu̱'un ndaa̱ tu̱'un ndija kúu, áchí‑ya̱.  
\v 6 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑rí: A ni̱ kuu. Máá‑rí kúu nátu̱'un letra Alfa jíín letra Omega, nuu̱ kéjá'á jíín núu̱ ndɨ́'ɨ. Te ña̱yɨvɨ jichí nducha, kua̱'a‑ri̱ sókó ndúcha chakú ko'o sáni‑i.  
\v 7 Te cha̱a kundéé, ni'i̱n tá'u̱‑dé ta̱ká ndatíñu, te kuu‑ri̱ Dios máá‑de, te máá‑de kuu‑de se̱'e‑ri̱.  
\v 8 Ko ña̱yɨvɨ já káyu̱'ú ja̱ tú kákandíja, ja̱ káchá'án, ja̱ kája'ni ndɨ́yi, ja̱ kásá'a téné, ja̱ kátɨ'vɨ, ja̱ káchiñú'ún ndosó, jíín táká ja̱ káka'a̱n tu̱'un tú'ún, ña̱yɨvɨ yá'a kuiñi‑i nuu̱ laguna ñu'u̱n nuu̱ kayú jíín azufre. Súan kuu̱‑i vuelta uu̱.  
\v 9 Yúan‑na te ɨɨn ndajá'a̱ já usiá‑ya̱ ní ka̱tɨɨn usia̱ ko'o̱ já ñú'un ndɨ́'usiá kue'e̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱, ni̱ chaa̱‑ya̱ núu̱‑rí. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑rí: Ña'a̱n, te ná stá'a̱n‑ri̱ ɨɨn ña'an núu̱‑ro̱ já kúu ñasɨ́'ɨ́ máá Lélú, áchí‑ya̱.  
\v 10 Te jíín máá Espíritu ni̱ jaka‑ya̱ rúu̱ ni̱ ja'a̱n‑ri̱ xini̱ ɨ́ɨn yuku súkún ká'nu. Te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ ñúu̱ ii̱ Jerusalén nuu̱‑rí ja̱ kúun va̱i ichi ándɨ́vɨ́ ondé nuu̱ Dios.  
\v 11 Ndíso ndua Dios. Te ndíi ncháa̱ nátu̱'un yuu̱ lúu, nátu̱'un yuu̱ kuíi ndí'í, te ndíi ní'ni nátu̱'un vidrio.  
\v 12 Te ñáva̱'a ɨɨn nama̱ ñúu̱ ká'nu súkún. Te suni ñáva̱'a uxi̱ uu̱ yuxé'é. Te yuxé'é‑ún ká'i̱in uxi̱ uu̱ ndajá'a̱‑yá. Te yuxé'é‑ún káyo̱so sɨ́'vɨ́ ndɨ́'uxí uu̱ tata̱ se̱'e Israel.  
\v 13 Ichi núu̱ kána ndika̱ndii íó uni̱ yuxé'é. Ichi norte íó uni̱ yuxé'é. Ichi sur íó uni̱ yuxé'é. Ichi núu̱ kée ndika̱ndii íó uni̱ yuxé'é.  
\v 14 Te nama̱ ñúu̱‑ún, ñáva̱'a uxi̱ uu̱ cimiento. Te sɨkɨ̱ yúan yóso uxí uu̱ sɨ́'vɨ́ ndɨ́'uxí uu̱ apóstol máá Lélú Dios.  
\v 15 Te ndajá'a̱ ká'a̱n jíín‑rí‑ún, tɨ́ɨn‑ya̱ ɨ́ɨn vara oro ja̱ chíkua̱'á‑ya̱ ñúu̱, jíín táká yuxé'é, jíín namá ñúu̱.  
\v 16 Te ɨɨn ñuu̱ íó kuu̱n jikí kúu. Te ɨɨn núú‑ni ja̱ káni jíín já jichá. Te ni̱ chikua̱'á‑ya̱ ñúu̱ jíín vara‑ún, te ni̱ ji̱nu uu̱ mil kuu̱n ciento kilómetro, ja̱ káni, jíín já jichá, jíín já súkún, ɨɨn núú‑ni kúu.  
\v 17 Te suni ni̱ chikua̱'á‑ya̱ namá ñúu̱‑ún. Te ni̱ ji̱nu ɨɨn ciento uu̱ xiko kuu̱n yíkɨ́ ku̱'a cha̱a, ja̱ súni ku̱'a ndajá'a̱‑yá kúu.  
\v 18 Te nama̱ ñúu̱‑ún kúu yuu̱ kuíi ndí'í. Te ñuu̱ kúu máá nían oro, nátu̱'un vidrio ndíi ní'ni.  
\v 19 Te cimiento ñuu̱‑ún, ni̱ ku̱kútu jíín táká yuu̱ lúu. Ja̱ xnáñúú kúu yuu̱ kuíi ndí'í. Ja̱ úu̱ kúu yuu̱ ncha̱á kuíi. Ja̱ uní kúu yuu̱ ncha̱á pinto. Ja̱ kúu̱n kúu yuu̱ kuíi.  
\v 20 Ja̱ ú'u̱n kúu yuu̱ pinto. Ja̱ iñú kúu yuu̱ kua̱'á pinto. Ja̱ usiá kúu yuu̱ kuíi méku. Ja̱ uná kúu yuu̱ kuíi ncháá. Ja̱ ɨ́ɨ̱n kúu yuu̱ kua̱án. Ja̱ uxí kúu yuu̱ kuíi kuíjín. Ja̱ uxí ɨɨn kúu yuu̱ color naranja. Te ja̱ uxí uu̱ kúu yuu̱ ndi̱'í.  
\v 21 Te ndɨ́'uxí uu̱ yuxé'é‑ún kákuu uxi̱ uu̱ perla, ja̱ ɨ́ɨn yuxé'é, te ɨɨn perla. Te nu̱yá'u ñuu̱‑ún kúu máá nían oro ja̱ ndíi ní'ni nátu̱'un vidrio.  
\v 22 Te tú ní jiní‑ri̱ ve'e ii̱ iní ñuu̱, chi̱ ve'e ii̱ ñúu̱‑ún kúu máá Dios, I'a̱ tɨ́ɨn ta̱ká poder jíín máá Lélú.  
\v 23 Te ñuu̱‑ún, tú nɨ́nɨ ndíka̱ndii ni yoo̱ ja̱ stúu̱n, chi̱ ndua máá Dios ndíi ncháa̱, te máá Lélú kúu lámpara.  
\v 24 Te ña̱yɨvɨ ní kaka̱ku, kaka kuu‑i jíín ndúa ñú'u̱n‑ún nátu̱'un jíín lámpara. Te ta̱ká rey ñu̱yɨ́vɨ, kikoyo‑de ñuu̱‑ún jíín táká ndatíñu luu‑de, te ka'a̱n jíñú'ún‑de jíín‑yá yúan.  
\v 25 Te yuxé'é ñúu̱‑ún, ma̱ nándasu̱ kutɨ já íó‑ni ndúú, te ma̱ kóo‑ga̱ akuáa yúan.  
\v 26 Te ini̱ ñuu̱‑ún kinchaka‑de ta̱ká ndatíñu luu jíín ndátíñu jíñú'ún íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 27 Te ini̱ ñuu̱‑ún ma̱ ndɨ́vɨ kutɨ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ chá'án, ni ja̱ sá'a tiñu ñáá, ni ja̱ ká'a̱n tu̱'un tú'ún, chi̱ máni máá‑ni ña̱yɨvɨ já káyo̱so sɨ́'vɨ́‑i nuu̱ libro chakú máá Lélú. 
\c 22  
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ ɨ́ɨn yu̱cha nducha chakú nuu̱‑rí. Te ndíi ní'ni‑cha̱. Te kána‑cha̱ núu̱ mesa tá'ú tíñu Dios jíín máá Lélú.  
\v 2 Te jíka‑cha̱ sáva ma̱'ñú núyá'u ñuu̱‑ún. Te ndúú lado yu̱cha, ká'i̱in yunu chakú, ja̱ já'a uxi̱ uu̱ nuu̱ ndé'e̱, ndɨta'a̱n yoo̱ kúun nde'e̱. Te nda'a yúnu‑ún kákuu ja̱ sá'a tana̱ táká ña̱yɨvɨ.  
\v 3 Te tuká koo ni ɨɨn tu̱'un tásɨ́, chi̱ mesa tá'ú tíñu Dios jíín Lélú kúnchaa̱ ini̱ ñuu̱‑ún. Te mozo‑ya̱, kuatíñu‑i nuu̱‑yá jíná'an‑i.  
\v 4 Te kuni̱‑i nuu̱‑yá. Te koso sɨ́'vɨ́‑yá chaa̱n‑í.  
\v 5 Te ma̱ kóo kutɨ‑gá akuáa yúan. Te tuká kájinu ñú'ún‑i ja̱ stúu̱n luz, ni ja̱ stúu̱n ndika̱ndii. Chi̱ máá Tatá Dios, stúu̱n‑ya̱ núu̱‑í. Te tá'ú‑i tiñu nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. 
\s1 Ta̱ká tiñu ja̱ kánúú cháa̱ yachi̱ 
\p  
\v 6 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑rí: Tu̱'un ndaa̱ tu̱'un ndija kúu tu̱'un yá'a. Te máá Tatá Dios, Jito'o̱ cha̱a ndoo ja̱ ní ka̱jani‑de tu̱'un‑ya̱, ni̱ tájí‑yá ndajá'a̱‑yá náva̱'a stá'a̱n‑ya̱ núu̱ mozo‑ya̱ táká tiñu ja̱ kánúú cháa̱ yachi̱.  
\v 7 Te ja̱ndáa̱ ja̱ ncháa̱ yachi̱‑ri̱. Achí‑ya̱. Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ skíkuu tu̱'un ká'a̱n tutu̱ yá'a.  
\v 8 Te ruu̱ Juan kúu ja̱ ní jini so̱'o‑ri̱ te ni̱ jini̱‑ri̱ ta̱ká tiñu yá'a. Te nuu̱ ní ndɨ'ɨ ni̱ jini so̱'o‑ri̱, jíín já ní nde̱'é‑rí, te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑rí nuu̱ já'a̱ ndájá'a̱ I'a̱ ni̱ stá'a̱n ta̱ká tu̱'un yá'a nuu̱‑rí, ja̱ chíñú'ún‑rí‑ya̱ núú.  
\v 9 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑rí: Ma̱ sá'a‑ró súan, chi̱ ruu̱, suni mozo‑ni kúu‑ri̱ jíín‑ró, jíín ñani̱‑ro̱ já kájani tu̱'un Dios, jíín ñáyɨvɨ káskíkuu tu̱'un ká'a̱n tutu̱ yá'a. Sua ná chíñú'ún‑ró máá Dios, áchí‑ya̱.  
\v 10 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑rí: Ma̱ kasú‑ro̱ tú'un ká'a̱n tutu̱ yá'a, chi̱ a ni̱ ku̱yani kɨvɨ̱.  
\v 11 Ña̱yɨvɨ sá'a tiñu ñáá, ná kúkuu‑i jíín tíñu ñáá‑ún. Ña̱yɨvɨ káchá'án, ná kéndo̱o chá'án‑i. Ña̱yɨvɨ sá'a tiñu va̱'a, ná kúkuu‑i jíín tíñu va̱'a‑ún. Te ña̱yɨvɨ ndóo, ná kúkuu‑ga̱‑i jíín tú'un ndoo.  
\v 12 Kuni so̱'o, chi̱ nchaa̱ yachi̱‑ri̱, te kii ya̱'u jíín‑rí, náva̱'a kua̱'a‑ri̱ ya̱'u ɨɨn ɨɨn‑i ndasa tiñu ni̱ ka̱sá'a‑i.  
\v 13 Máá‑rí kúu nátu̱'un letra Alfa jíín letra Omega, nuu̱ kéjá'á jíín núu̱ ndɨ́'ɨ, ja̱ xnáñúú jíín já sándɨ̱'ɨ́‑na̱. Achí‑ya̱.  
\v 14 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ skíkuu tiñu ni̱ tá'ú‑yá, náva̱'a ni'i̱n tá'u̱‑í jaa̱‑i nuu̱ yúnu chakú, te kɨ̱vɨ koyo‑i ichi yúxé'é iní ñuu̱‑ún.  
\v 15 Ko yata̱ vé'e kuiñi ti'ina̱, jíín já kásá'a tiñu ña̱vá'a, jíín já tɨnɨ́ ini̱, jíín já kája'ni ndɨ́yi, jíín já káchiñú'ún ndosó, jíín táká ja̱ kúsɨɨ̱ iní xndá'ú tá'an.  
\v 16 Máá‑rí kúu Jesús ja̱ ní tájí‑rí ndajá'a̱‑rí kujaa̱ nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró, náva̱'a kani ndaa̱‑ya̱ tú'un ta̱ká tiñu yá'a nuu̱ tɨ́ku'ni̱ kákandíja. Máá‑rí kúu nátu̱'un yo'o já kúu tata̱ David. Te suni kúu‑ri̱ nátu̱'un tiñu̱ú xíní já ndíi ndáxín tɨ́kuáán‑na̱.  
\v 17 Te máá Espíritu jíín ñá'an tánda'a káka'a̱n: Ña'a̱n‑ní, áchí. Te ña̱yɨvɨ jíni so̱'o, ná ká'a̱n‑i: Ña'a̱n‑ní, achi̱‑i. Te ña̱yɨvɨ jichí nducha, ná kíi‑i. Te ña̱yɨvɨ kuní, ná kó'o sáni‑i nducha chakú.  
\v 18 Te ká'a̱n xaa̱n‑rí nuu̱ táká ña̱yɨvɨ jíni so̱'o tu̱'un ká'a̱n tutu̱ yá'a: Nú ndé ɨɨn ña̱yɨvɨ ná chísó‑ga̱‑i nuu̱ tú'un yá'a, te Dios, chísó‑yá tu̱ndó'o yóso núu̱ tutú yá'a sɨkɨ̱‑í.  
\v 19 Te nú ndé ɨɨn ña̱yɨvɨ kuánchaa̱‑i yaku̱ tu̱'un ja̱ ká'a̱n tutu̱ yá'a, te Dios kuanchaa̱‑ya̱ tá'u̱‑í ja̱ yí'i nuu̱ libro chakú, jíín iní ñuu̱ ii̱, sɨkɨ̱ tú'un ja̱ yóso núu̱ tutú yá'a.  
\v 20 Súan ká'a̱n I'a̱ ká'a̱n ndaa̱ ta̱ká tu̱'un yá'a: Ja̱ndáa̱ ja̱ ncháa̱ yachi̱‑ri̱, áchí‑ya̱. Súan ná kóo Amén. Ña'a̱n‑ní Táta̱ Jesús.  
\v 21 Tu̱'un luu íó ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo ná kóo jíín táká‑ro̱ jíná'an‑ró. Amén.