\id MAT  
\h Mateo 
\toc1 TU'UN VA'A NI CHAA SAN MATEO 
\toc2 Mateo 
\toc3 Mt. 
\mt2 EL SANTO EVANGELIO SEGUN SAN MATEO 
\mt1 TU'UN VA'A NI CHAA SAN MATEO 
\c 1  
\s1 Lista ndasa va̱i tata̱ Jesucristo 
\p  
\v 1 Ya̱'á kúu lista ndasa va̱i tata̱ Jesucristo, se̱'e David, se̱'e Abraham.  
\v 2 Abraham ni̱ sá'a‑de Isaac. Te Isaac ni̱ sá'a‑de Jacob. Te Jacob ni̱ sá'a‑de Judá jíín ñaní‑i.  
\v 3 Te Judá ni̱ sá'a‑de Fares jíín Zara ni̱ kaku chi̱i Tamar. Te Fares ni̱ sá'a‑de Esrom. Te Esrom ni̱ sá'a‑de Aram.  
\v 4 Te Aram ni̱ sá'a‑de Aminadab. Te Aminadab ni̱ sá'a‑de Naasón. Te Naasón ni̱ sá'a‑de Salmón.  
\v 5 Te Salmón ni̱ sá'a‑de Booz ni̱ kaku chi̱i Rahab. Te Booz ni̱ sá'a‑de Obed ni̱ kaku chi̱i Rut. Te Obed ni̱ sá'a‑de Isaí.  
\v 6 Te Isaí ni̱ sá'a‑de rey David. Te rey David ni̱ sá'a‑de Salomón ni̱ kaku chi̱i ña'an ní kuu ñasɨ́'ɨ́ Urías.  
\v 7 Te Salomón ni̱ sá'a‑de Roboam. Te Roboam ni̱ sá'a‑de Abías. Te Abías ni̱ sá'a‑de Asa.  
\v 8 Te Asa ni̱ sá'a‑de Josafat. Te Josafat ni̱ sá'a‑de Joram. Te Joram ni̱ sá'a‑de Uzías.  
\v 9 Te Uzías ni̱ sá'a‑de Jotam. Te Jotam ni̱ sá'a‑de Acaz. Te Acaz ni̱ sá'a‑de Ezequías.  
\v 10 Te Ezequías ni̱ sá'a‑de Manasés. Te Manasés ni̱ sá'a‑de Amón. Te Amón ni̱ sá'a‑de Josías.  
\v 11 Te Josías ni̱ sá'a‑de Jeconías jíín ñaní‑i, ná kua̱ngoyo fuerza‑i ñuu̱ Babilonia.  
\v 12 Te ni̱ kuu kɨvɨ̱ já kuángoyo fuerza‑i ñuu̱ Babilonia, te Jeconías ni̱ sá'a‑de Salatiel. Te Salatiel ni̱ sá'a‑de Zorobabel.  
\v 13 Te Zorobabel ni̱ sá'a‑de Abiud. Te Abiud ni̱ sá'a‑de Eliaquim. Te Eliaquim ni̱ sá'a‑de Azor.  
\v 14 Te Azor ni̱ sá'a‑de Sadoc. Te Sadoc ni̱ sá'a‑de Aquim. Te Aquim ni̱ sá'a‑de Eliud.  
\v 15 Te Eliud ni̱ sá'a‑de Eleazar. Te Eleazar ni̱ sá'a‑de Matán. Te Matán ni̱ sá'a‑de Jacob.  
\v 16 Te Jacob ni̱ sá'a‑de José, yii María, ña'an‑ún ni̱ skáku‑ña Jesús, I'a̱ nání Cristo.  
\v 17 Súan va̱i ta̱ká tata̱. Onde̱ Abraham te onde̱ David íó uxi̱ kuu̱n tatá. Te onde̱ David te onde̱ kua̱ngoyo fuerza‑i ñuu̱ Babilonia íó uxi̱ kuu̱n tatá. Te onde̱ kua̱ngoyo fuerza‑i ñuu̱ Babilonia te onde̱ ni̱ kaku Cristo, suni íó uxi̱ kuu̱n tatá. 
\s1 Kɨvɨ̱ ní kaku Jesucristo 
\p  
\v 18 Te kɨvɨ̱ ní kaku Jesucristo súan ni̱ i̱o. Náa̱‑ya̱, María, ja̱ á ni̱ kundaa̱ tu̱'un ja̱ tánda'a‑ñá jíín José, te onde̱ ná té ketá'a̱n‑ga̱‑ña jíín‑de, te ni̱ juku̱'un se̱'e‑ña ní sá'a Espíritu Santo.  
\v 19 Te José, yii‑ñá‑ún, ɨɨn cha̱a va̱'a kúu‑de. Te tú ní kuní‑de sándɨva̱'a‑de jíín‑ña, chi̱ sua kuní‑de xndóo sa̱'í‑de‑ña.  
\v 20 Te nini súan nákani ini̱‑de, te ni̱ chaa̱‑ni ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá nuu̱‑dé ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de jíín jáni: José, se̱'e David, ma̱ yú'ú‑ro̱ kuáka‑ró ñásɨ́'ɨ́‑ro̱ María, chi ja̱ ñú'un chi̱i‑ña jián, onde̱ nuu̱ máá Espíritu Santo va̱i.  
\v 21 Te skáku‑ña ɨ́ɨn se̱'e yíí. Te skúnání‑ró‑i Jesús. Chi̱ máá‑i, nama‑i ta̱ká ña̱yɨvɨ ká'i̱o kua̱chi, áchí‑ya̱.  
\v 22 Súan ni̱ kuu ta̱ká ya̱'á, náva̱'a ná skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n máá Tatá jíín cháa ni̱ jani tu̱'un‑ya̱:  
\v 23 Koo ɨɨn ña'an jáá. Te juku̱'un se̱'e‑ña. Te skáku‑ña ɨ́ɨn se̱'e yíí. Te kunání‑i Emmanuel (ja̱ kuní ka'a̱n: Jíín máá‑yó ndújíín Dios). Achí.  
\v 24 Te ni̱ nata'u̱ núu̱ José. Te ni̱ nduko̱o‑de. Te ni̱ sá'a‑de nátu̱'un ni̱ tá'ú tíñu ndajá'a̱ máá Tatá nuu̱‑dé. Te ni̱ jaka‑de ñasɨ́'ɨ́‑de.  
\v 25 Te tú ní kixí‑de jíín‑ña, onde̱ ni̱ kaku se̱'e yíí núú‑ña. Te ni̱ skúnání‑de‑i Jesús. 
\c 2  
\s1 Cha̱a ndíchí jíín tíñu̱ú xíní 
\p  
\v 1 Te ni̱ kaku Jesús ini̱ ñuu̱ Belén ndañúu̱ Judea. Te kɨvɨ̱‑ún tá'ú tíñu rey Herodes. Yúan‑na te yaku̱ cha̱a ndíchí, ni̱ kikoyo‑de ichi nú kána ndika̱ndii. Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Jerusalén.  
\v 2 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ndénu̱ kándee rey ña̱yɨvɨ judío ja̱ ní kaku. Chi ni̱ kajini̱‑ri̱ tiñu̱ú xíní‑i ja̱ ní kenda ichi núu̱ kána ndika̱ndii. Te va̱i koyo‑ri̱ ja̱ chíñú'ún‑rí‑i, áchí‑de.  
\v 3 Te rey Herodes, ni̱ jini tu̱'un‑de tu̱'un‑ún. Te ni̱ yu̱'ú‑de, onde̱ jíín táká ña̱yɨvɨ ñúu̱ Jerusalén.  
\v 4 Te ni̱ na̱stútú‑de ta̱ká sutu̱ ñá'nu jíín táká cha̱a káchaa tutu̱ ini̱ ñuu̱. Te ni jika̱ tu̱'ún‑de cha̱a‑ún nú ndénu̱ káku Cristo.  
\v 5 Te máá cháa‑ún, ni̱ kakachi̱‑de nuu̱ rey: Ini̱ ñuu̱ Belén ndañúu̱ Judea, chi̱ nuu̱ tutú ja̱ ní chísó cháa ni̱ jani tu̱'un‑ya̱, yóso súan:  
\v 6 Te róó ñuu̱ Belén ndañúu̱ Judá, na̱ tú lúlí‑ga̱‑ro̱ núu̱ cháa kákuñá'nu ñuu̱ Judá, chi̱ ini̱‑ro̱ kénda ɨɨn I'a̱ tá'ú tíñu nuu̱‑yo̱. Te koto‑ya̱ ñáyɨvɨ ñúu̱‑ri̱ Israel, áchí tutu̱.  
\v 7 Yúan‑na te Herodes, ni̱ kana sa̱'í‑de xini̱ cháa ndíchí‑ún. Te ni̱ ni'i̱n vá'a‑de tu̱'un ndé kɨvɨ̱ ní kenda tiñu̱ú xíní‑ún.  
\v 8 Te ni̱ tájí‑de cha̱a‑ún kája'a̱n‑de ñuu̱ Belén. Te ni̱ ka'a̱n rey: Kuángoyo‑ní yúan, te kaka̱ tu̱'ún vá'a‑ní sɨkɨ̱ súchí lúlí‑ún. Te ní ni̱ kajini̱‑ní nuu̱‑í, te kastu̱'ún‑ní nuu̱‑ná náva̱'a suni ná kíchi̱ñú'ún‑ná‑i, áchí rey.  
\v 9 Te súan ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un ni̱ ka'a̱n rey. Te kája'a̱n‑de. Te máá tíñu̱ú xíní já ní kajini̱‑de ichi núu̱ kána ndika̱ndii, yoxnúú‑tɨ́ nuu̱‑dé onde̱ ni̱ jaa̱‑tɨ̱ núu̱ kátúu súchí lúlí‑ún. Te yúan ni̱ jukuiñi̱‑tɨ̱.  
\v 10 Te nuu̱ ní kajini̱‑de tiñu̱ú xíní‑ún, te ni̱ ka̱kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑de.  
\v 11 Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ve̱'e. Te ni̱ kajini̱‑de nuu̱ súchí lúlí‑ún jíín náa̱‑i María. Te ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱‑í. Te ni̱ ka̱chiñú'ún‑de‑i. Te ni̱ ka̱juña‑de janu̱‑dé. Te ni̱ kasoko̱‑dé oro, jíín súsia ku̱tú, jíín súsia ua̱ nuu̱‑í.  
\v 12 Te ni̱ ka̱skóto ja̱ni‑de. Te ni̱ jini̱‑de ja̱ tú no'o̱n‑de nuu̱ Herodes. Yu̱án ɨngá ichi káno'o̱n‑de ñuu̱‑de.  
\v 13 Te kája'a̱n‑de. Yúan‑na te ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá, ni̱ skóto‑ya̱ José nuu̱ kixí‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Nduko̱o, te ki'in‑ró súchí lúlí jián jíín náa̱‑i, te ki'i̱n‑ro̱ ondé ñuu̱ Egipto. Te kunchaa̱‑ro̱ yúan onde̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱. Chi̱ a yani nandúkú Herodes su̱chí lúlí jián já ká'ni‑dé‑i. Achí.  
\v 14 Te José, ni̱ nata'u̱ núu̱‑dé. Te ni̱ nduko̱o‑de. Te ni̱ ki'in‑de su̱chí lúlí jíín náa̱‑i kája'a̱n ñúú‑de onde̱ ñuu̱ Egipto.  
\v 15 Te ni̱ ka̱ndee‑de yúan onde̱ ni̱ ji'i̱ Herodes. Te ni̱ skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n máá Tatá jíín cháa ni̱ jani tu̱'un‑ya̱: Onde̱ ñuu̱ Egipto ni̱ kana‑ri̱ Se̱'e‑ri̱ va̱i‑i, áchí. 
\s1 Ja̱ ní ka̱ja'ni‑dé su̱chí yíí lúlí 
\p  
\v 16 Yúan‑na te Herodes ja̱ ní jini̱‑de ja̱ súan ni̱ ka̱sákátá cháa ndíchí núu̱‑dé, te ni̱ kiti̱ xaa̱n iní‑de. Te ni̱ tájí‑de soldado kája'a̱n. Te ni̱ ka̱ja'ni táká su̱chí yíí lúlí úu̱ kuia̱ jíín já lúlí‑ga̱ ká'i̱o‑i ini̱ ñuu̱ Belén jíín táká ndañúu̱, nátu̱'un ni̱ ni'i̱n vá'a‑de tu̱'un kɨvɨ̱ ní ka'a̱n cha̱a ndíchí‑ún jíín‑de.  
\v 17 Yu̱án ní skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Jeremías cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios, chi ni̱ ka'a̱n‑de:  
\v 18 Ini̱ ñuu̱ Ramá ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ja̱ kánda'i̱ te kánde'e̱ kó'ó. Raquel, ndé'e̱‑ña já sé'e‑ña. Te tú kuní‑ña ndúsɨɨ̱ iní‑ña, chi ni̱ ndɨ'ɨ‑i, ni̱ ka̱naa. Achí.  
\v 19 Te vásá ní ji'i̱ rey Herodes. Te ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá, ni̱ skóto ja̱ni‑ya̱ José onde̱ nuu̱ kándee‑de ñuu̱ Egipto.  
\v 20 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Nduko̱o, te ki'in‑ró súchí lúlí jián jíín náa̱‑i, te no'o̱n‑ro̱ ñúu̱ Israel kunchaa̱‑ro̱, chi̱ a ni̱ kaji'i̱ ja̱ kákuni̱ ka'ni súchí jián núú. Achí.  
\v 21 Yúan‑na te ni̱ nduko̱o‑de. Te ni̱ ki'in‑de su̱chí lúlí‑ún jíín náa̱‑i. Te kua̱no'on‑dé ñuu̱ Israel.  
\v 22 Te ni̱ ni'i̱n‑dé tu̱'un ja̱ Arquelao tá'ú tíñu ini̱ ñuu̱ Judea, ni̱ jukuiñi̱‑de nuu̱ táa̱‑de Herodes. Te ni̱ yu̱'ú José ki'i̱n‑de yúan. Te Dios, ni̱ skóto ja̱ni‑ya̱ José. Yu̱án kuá'a̱n‑de ɨɨn ndañúu̱ Galilea.  
\v 23 Te ni̱ jaa̱‑de ɨɨn ñuu̱ nání Nazaret. Te yúan ni̱ kanchaa̱‑de. Te ni̱ skíkuu tu̱'un ni̱ kaka'a̱n cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios: Cha̱a ñuu̱ Nazaret kunání‑yá, áchí. 
\c 3  
\s1 Juan, cha̱a skuánducha 
\p  
\v 1 Te jíka kɨvɨ̱ ní chaa̱ Juan cha̱a skuánducha kándii̱‑de nuu̱ ñú'un té'é ndañúu̱ Judea. Te ni̱ jani‑de tu̱'un.  
\v 2 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Nakani ini̱ jíná'an‑ró, chi̱ a yani koo ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́, áchí‑de.  
\v 3 Chi̱ sɨkɨ̱ cháa yá'a ni̱ ka'a̱n Isaías, cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá: Ɨɨn ndajá'a̱, kana jaa‑de onde̱ nuu̱ ñú'un té'é: Sátu̱'a‑ró íchi máá Jíto'o̱‑yo̱, te sándóó‑ró íchi‑yá. Achí.  
\v 4 Te sa'ma ní ñu̱'un Juan, ni̱ kuu ixi camello. Te ni̱ nu'ni̱ ɨɨn sánchi̱i ñii chíi‑de. Te ndeyu ní yee‑dé ni̱ kuu ndɨkuá'yú jíín ndúxi yoko̱.  
\v 5 Yúan‑na te ña̱yɨvɨ ñúu̱ Jerusalén jíín táká ña̱yɨvɨ ñúu̱ Judea jíín táká ña̱yɨvɨ yúñúu̱ Jordán, ni̱ kenda koyo‑i nuu̱‑dé.  
\v 6 Te ni̱ skuánducha‑dé‑i ini̱ yu̱cha Jordán. Te kánakani ndaa̱‑i kua̱chi‑i yúan.  
\v 7 Te ni̱ jini̱‑de ja̱ vái koyo kua'a̱ cháa fariseo jíín cháa saduceo nuu̱ skuánducha‑dé‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín: Se̱'e koo̱ kákuu‑ró. Ndéja̱ ní kastá'a̱n nuu̱‑ro̱ já kúnu‑ró kóto‑ró juicio ja̱ cháa̱.  
\v 8 Núsáá te sá'a‑ró tíñu ja̱ á ni̱ nakani ini̱‑ro̱‑ún.  
\v 9 Te ma̱ káni ini̱‑ro̱ ká'a̱n‑ro̱: Abraham kúu táa̱‑yo̱. Chi̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já kúu‑ni sá'a Dios ja̱ táká yuu̱ yá'a nduu se̱'e Abraham.  
\v 10 Te vina a kátúu tú'a hacha ja̱ xɨ́tɨ yúnu ondé yo'o. Te ta̱ká yunu já tú kúun nde'e̱ vá'a, xɨtɨ̱ te kɨ̱vɨ nuu̱ ñú'u̱n.  
\v 11 Ko I'a̱ va̱i ichi yatá‑rí, ñá'nu‑ga̱ kúu‑ya̱ vásá rúu̱. Te tú kúñá'nu‑ri̱ kundiso‑ri̱ ndija̱n‑yá. Máá‑yá skuánducha‑yá róó jíín Espíritu Santo jíín ñú'u̱n.  
\v 12 Te tɨ́ɨn‑ya̱ pala chíxí'ú trigo. Te xndéché‑yá te nastútú‑yá trigo ndɨ̱vɨ ini̱ yaka̱‑ya̱. Te ka'mu‑ya̱ paja‑ún nuu̱ ñú'u̱n ja̱ má ndá'va̱ kutɨ‑gá, áchí Juan. 
\s1 Ja̱ ní janducha Jesús ni̱ sá'a Juan 
\p  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ kenda Jesús ini̱ ñuu̱ Galilea. Te ni̱ chaa̱‑ya̱ yúcha Jordán nuu̱ Juan náva̱'a skuánducha‑dé‑ya̱.  
\v 14 Ko Juan, tú ní kuní‑de, chi ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Sua kánúú já skuánducha máá‑ní náá, naja̱ vái‑ní nuu̱‑ná núsáá, áchí‑de.  
\v 15 Ko ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Vina te sá'a‑ró, chi̱ súan kánúú skíkuu‑yó táká tiñu va̱'a, áchí‑ya̱. Yúan‑na te vásá ní skuánducha‑dé‑ya̱.  
\v 16 Te nuu̱ ní kuu ni̱ janducha Jesús, te ni̱ nana‑ni‑ya̱ iní nducha. Te ni̱ nuña andɨ́vɨ́. Te ni̱ jini̱‑ya̱ Espíritu Dios júngava va̱i nátu̱'un paloma. Te ni̱ jinu̱ sɨkɨ̱‑yá.  
\v 17 Te ni̱ kenda ɨɨn tu̱'un ichi ándɨ́vɨ́ ní ka'a̱n: Ya̱'á kúu Se̱'e‑ri̱ ja̱ kúndá'ú ini̱‑ri̱‑i, te kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín‑i, áchí. 
\c 4  
\s1 Sɨkɨ̱ já ní jito nchaa̱ tá'an kui'na̱ jíín‑yá 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ jaa̱ Jesús onde̱ nuu̱ ñú'un té'é ní sá'a Espíritu, náva̱'a koto nchaa̱ tá'an kui'na̱ jíín‑yá.  
\v 2 Te uu̱ xiko ndúú, uu̱ xiko ñúú, ni̱ i̱o ndicha̱ ini̱‑ya̱. Yúan‑na te vásá ní ji'i̱‑ya̱ sóko.  
\v 3 Te ni̱ jaa̱ kui'na̱ ní jito nchaa̱ tá'an jíín‑yá. Te ni̱ ka'a̱n jíín‑yá: Te nú Se̱'e Dios kúu‑ró, te ka'a̱n jíín yúu̱ yá'a ná ndúu staa̱, áchí.  
\v 4 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín: Yóso núu̱ tutú: Nasu̱ máni máá stáa̱ kée cháa te kuchaku̱‑de, chi̱ suni kánúú tú'un ká'a̱n Dios, áchí‑ya̱.  
\v 5 Yúan‑na te kui'na̱‑ún, kua'a̱n jíín‑yá máá ñúu̱ ii̱. Te yúan ni̱ kaa jíín‑yá xini̱ torre ve'e ii̱.  
\v 6 Te ni̱ ka'a̱n jíín‑yá: Nú Se̱'e Dios kúu‑ró, te súngava‑ró máá‑ró ondé nuu̱ ñú'un, chi̱ yóso núu̱ tutú: Tájí‑yá ndajá'a̱‑yá kii sɨkɨ̱‑ro̱, te kunu nchaa̱‑ya̱ róó náva̱'a tú stují‑ro̱ já'a̱‑ro̱ núu̱ yúu̱, áchí.  
\v 7 Te ni̱ ka'a̱n tuku Jesús jíín kuí'na̱‑ún: Suni yóso‑gá nuu̱ tutú: Ma̱ kóto nchaa̱‑ro̱ máá Tatá‑ro̱ Dios, áchí‑ya̱.  
\v 8 Te ɨnga̱ jínu ni̱ jaka kui'na̱‑ún‑ya̱ kuá'a̱n jíín‑yá xini̱ ɨ́ɨn yuku súkún xáa̱n. Te ni̱ stá'a̱n ta̱ká ñuu̱ luu nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ núu̱‑yá.  
\v 9 Te ni̱ kachi̱ jíín‑yá: Ta̱ká ñuu̱ yá'a kua̱'a‑ri̱ nuu̱‑ro̱ nú jukuiñi̱ jítɨ́‑ró te chiñú'ún‑ró rúu̱, áchí.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Jesús jíín kuí'na̱‑ún: Satanás, kuxio kuá'án, chi̱ yóso núu̱ tutú: Chiñú'ún‑ró máá Tatá Dios máá‑ró, te nuu̱ máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ kuátíñu‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 11 Yúan‑na te ni̱ kuxio kui'na̱‑ún kua'a̱n. Te ni̱ cha̱koyo ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́ ní ka̱jatíñu nuu̱‑yá.  
\v 12 Te nuu̱ ní jini tu̱'un Jesús ja̱ kándee Juan veka̱a, te kua̱no'on‑yá ñuu̱ Galilea.  
\v 13 Te ni̱ xndóo‑ya̱ ñúu̱ Nazaret. Te ni̱ jaa̱‑ya̱ ñúu̱ Capernaum. Te ñuu̱‑ún ncháá yani yu'u mar ma̱'ñú ñúu̱ Zabulón jíín ñúu̱ Neftalí. Te ni̱ kanchaa̱‑ya̱ yúan,  
\v 14 Náva̱'a ná skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Isaías cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios:  
\v 15 Ñuu̱ Zabulón jíín ñúu̱ Neftalí ichi núu̱ mar ɨnga̱ lado yu̱cha Jordán, kúu ñuu̱ Galilea ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 16 Te ña̱yɨvɨ‑ún káxiu̱kú‑i ñu̱ñáa, te ni̱ kajini̱‑i ɨɨn luz ká'nu. Te ni̱ kundiji̱n nuu̱ ñáyɨvɨ kákuni̱ naa, áchí‑de. 
\s1 Ndasa ni̱ kejá'á Jesús jáni‑ya̱ tú'un 
\p  
\v 17 Onde̱ sáá ní kejá'á Jesús jáni‑ya̱ tú'un: Nakani ini̱ jíná'an‑ró, chi̱ a yani koo ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́, áchí‑ya̱.  
\v 18 Te jíka Jesús yu'u mar Galilea kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ úu̱ tá'a̱n ñani̱, ɨɨn Simón ja̱ nání‑de Pedro, te ɨnga̱ Andrés ñani̱‑de. Te káskuíta ka'nu‑de ñunu‑dé ini̱ mar. Chi cha̱a kátɨɨn tiyáká kákuu‑de.  
\v 19 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kundiki̱n ruu̱ kikoyo‑ró, te ná násá'a‑ri̱ róó cha̱a tɨɨn ña̱yɨvɨ, áchí‑ya̱.  
\v 20 Yúan‑na te ni̱ ka̱xndóo‑ni‑de ñunu‑dé. Te ni̱ kandiki̱n‑de‑ya̱.  
\v 21 Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ yúan kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ úu̱‑ga̱ tá'a̱n ñani̱, Jacobo se̱'e Zebedeo, jíín ñaní‑de Juan. Te ká'i̱in‑de ini̱ barco jíín táa̱‑de Zebedeo, kánaku'ni̱‑de ñunu‑dé. Te ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé.  
\v 22 Te cha̱a‑ún, ni̱ ka̱xndóo‑ni‑de barco jíín táa̱‑de. Te ni̱ kandiki̱n‑de‑ya̱.  
\v 23 Te ni̱ jika kuu Jesús nɨ́ɨ́ ñúu̱ Galilea, ni̱ stá'a̱n‑ya̱ tú'un ini̱ ve̱'e sinagoga máá‑de. Te jáni‑ya̱ tú'un ja̱ kóo ñuu̱ Dios. Te násáva̱'a‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ káku'u̱ jíín táká nuu̱ ú'u̱‑i.  
\v 24 Te ni̱ jicha̱ tu̱'un‑ya̱ kuá'a̱n nɨ́ɨ́ ñúu̱ Siria. Te nuu̱‑yá ni̱ ka̱kinchaka‑i ta̱ká ña̱yɨvɨ káku'u̱. Ña̱yɨvɨ káta'a̱n tɨnɨ̱ nuu̱ kué'e̱, jíín táká ña̱yɨvɨ káyaji ní'ni, jíín já tá'a̱n tachi̱ kíni, jíín já jí'i̱ yi̱'í, jíín já ndúyúnú, ndɨ'ɨ‑i, ni̱ nasáva̱'a‑ya̱‑í.  
\v 25 Te kua'a̱ ñáyɨvɨ ñúu̱ Galilea, jíín ñúu̱ Decápolis jíín ñáyɨvɨ ñúu̱ Jerusalén, jíín ñúu̱ Judea, jíín ñúu̱ ɨnga̱ lado yu̱cha Jordán, ni̱ kandiki̱n‑i‑ya̱. 
\c 5  
\s1 Tu̱'un ni̱ stá'a̱n‑ya̱ ondé nuu̱ yúku 
\p  
\v 1 Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱. Te ni̱ kaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ yúku. Te ni̱ jungo̱o‑ya̱. Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ja̱koyo‑de nuu̱‑yá yúan.  
\v 2 Te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a nuu̱‑dé: 
\s1 Tu̱'un xáán ndatu̱ 
\p  
\v 3 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ káta'a̱n ndá'ú ini̱ añú‑i, chi̱ kuu kɨ̱vɨ‑i ini̱ ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́.  
\v 4 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ kánde'e̱, chi̱ ndusɨɨ̱ iní‑i sá'a‑ya̱.  
\v 5 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ vítá ini̱, chi̱ ni'i̱n‑í nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ kúu ta'u̱‑í.  
\v 6 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ kákuu xaa̱n iní‑i skíkuu‑i ta̱ká tiñu ndaa̱, chi̱ kuu ja̱ kákuni̱‑i.  
\v 7 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ kákundá'ú ini̱ tá'an, chi̱ suni ni'i̱n‑í tu̱'un kundá'ú ini̱.  
\v 8 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ ndóo ini̱ añú‑i, chi̱ kuni̱‑i nuu̱ Dios.  
\v 9 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ kánasámani̱ tá'an, chi̱ kunání‑i se̱'e Dios.  
\v 10 Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ kájika jínu sɨkɨ̱ já kásá'a‑i tiñu ndaa̱, chi̱ kuu kɨ̱vɨ‑i ini̱ ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́.  
\v 11 Xáán ndatu̱ máá‑ró jíná'an‑ró nú káka'a̱n ndɨva̱'a‑i jíín‑ró te káchindiki̱n‑i róó te kákaji̱‑i róó sɨkɨ̱ rúu̱ va̱sa tú kua̱chi‑ró.  
\v 12 Sɨɨ̱ xáa̱n kóo ini̱‑ro̱, chi̱ ká'nu xaa̱n tá'u̱‑ro̱ íó onde̱ andɨ́vɨ́. Chi̱ súan ni̱ ka̱chindiki̱n‑i cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios ni̱ kikoyo xna'a̱n‑ga̱ vásá róó. 
\s1 Cha̱a nátu̱'un ñii̱, jíín luz 
\p  
\v 13 Máá‑ró kákuu nátu̱'un ñii̱ ñu̱yɨ́vɨ. Ko nú ñii̱‑ún ná náa xikó u'a̱, ndasa ndu'u'a̱ ɨnga̱ jínu. Tuká tiñu kutɨ, chi̱ sua kacha̱‑ro̱ kí'i̱n te kuañu̱‑i sɨkɨ̱.  
\v 14 Máá‑ró kákuu nátu̱'un luz ñu̱yɨ́vɨ. Ɨɨn ñuu̱ kándee xini̱ yúku, ma̱ kúu kundee sa̱'í.  
\v 15 Ni tú skuikín‑ro̱ ɨ́ɨn yitɨ te chindee‑ró kayú chi̱i nu̱ndóó, chi̱ sua kundii̱ nuu̱ candelero te stúu̱n nuu̱ já káxiu̱kú iní ve̱'e.  
\v 16 Súan stá'a̱n‑ro̱ luz máá‑ró núu̱ táká ña̱yɨvɨ, náva̱'a ná kuní‑i tiñu va̱'a kásá'a‑ró, te ná nákana jaa‑i máá Táa̱‑ro̱ já kánchaa̱‑ya̱ ondé andɨ́vɨ́. 
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un ley aná'án jíín tú'un Jesús 
\p  
\v 17 Ma̱ káni ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró já vái‑ri̱ xnáa‑rí ley jíín cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios. Na̱ tú va̱i‑ri̱ xnáa‑rí chi̱ sua skíkuu‑ri̱.  
\v 18 Chi ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Onde̱ kɨvɨ̱ náa ándɨ́vɨ́ jíín ñúyɨ́vɨ, ni ɨɨn jota te ni ɨɨn punto ma̱ náa kútɨ núu̱ tutú ley onde̱ nú tú skíkuu ta̱ká tu̱'un ká'a̱n ley.  
\v 19 Te nú ɨɨn cha̱a tú jándatu̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn tu̱'un tá'ú tíñu yá'a, va̱sa tu̱'un lúlí kúu, te nú stá'a̱n‑de nuu̱ sáva‑ga̱ ña̱yɨvɨ sá'a‑i súan, cha̱a‑ún kuu‑de nátu̱'un ɨɨn mozo lúlí iní ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́. Ko nú sua jándatu̱‑de te stá'a̱n‑de, yúan‑na te kuu‑de ɨɨn cha̱a kúñá'nu onde̱ ini̱ ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́.  
\v 20 Chi̱ a ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú tú va̱'a‑ga̱ koo tiñu ndaa̱ kásá'a máá‑ró vásá tíñu kásá'a cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo, te ma̱ kɨ́vɨ kutɨ‑ro iní ñuu̱ Dios nátu̱'un andɨ́vɨ́. 
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un ísɨ́kɨ ncháa̱ tá'an 
\p  
\v 21 A ni̱ ka̱jini tu̱'un‑ró já ní ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa aná'án: Ma̱ ká'ni‑ro ndɨ́yi, te na̱ni cha̱a nú ka'ni‑dé ndɨ̱yi, te ki'i̱n‑de nuu̱ justicia.  
\v 22 Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú ɨɨn cha̱a kití ini̱‑de nuu̱ ñaní‑de, ná kí'in‑de nuu̱ justicia. Te nú ɨɨn cha̱a ka'a̱n ndɨva̱'a‑de nuu̱ ñaní‑de, ná kí'i̱n‑de nuu̱ junta. Te nú ɨɨn cha̱a ka'a̱n‑de: Róó tasɨ̱, achi̱‑de, ná kí'i̱n‑de juicio infierno.  
\v 23 Ko nú kándá'á‑ró já sokó‑ro̱ ní chaa̱‑ro̱ jíín núu̱ altar, te nú yúan ni̱ nuku̱'un ini̱‑ro̱ já jíto u'u̱ ñani̱‑ro̱ róó,  
\v 24 Te skéndo̱o‑ró já sokó‑ro̱‑ún nuu̱ altar yúan, te ki'i̱n‑ro̱ te ndumani̱‑ro̱ jíín ñaní‑ro̱ xna'a̱n‑ga̱. Yúan‑na te vásá cháa̱‑ro̱ te soko̱‑ro̱.  
\v 25 Yachi̱ ndatu̱'ún vá'a‑ró jíín cháa jíto u'u̱ róó nini ká'i̱in‑ró jíín‑de ichi. Chi̱ nú túu, te kua̱'a‑de róó nuu̱ juez. Te juez kua̱'a‑de róó nuu̱ policía, te kundee‑ró véka̱a.  
\v 26 Te ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já má kénda kutɨ‑ro yúan, onde̱ nú tú chunáa‑ro táká centavo.  
\v 27 Ni̱ ka̱jini tu̱'un‑ró já ní ka'a̱n‑ya̱ sáá: Ma̱ kúsɨ́kɨ ncháa̱ tá'an‑ró.  
\v 28 Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nú ndé'é ɨ́ɨn cha̱a nuu̱ ɨ́ɨn ña'an já kusú‑de jíín‑ña kuní‑de, yúan‑na te a ni̱ isɨ́kɨ ncháa̱ tá'an‑de jíín ñá'an‑ún ini̱ añú‑de.  
\v 29 Te nú nduchi‑ro lado vá'a‑ró kuní skɨ́vɨ róó nuu̱ íó kua̱chi, tava te skána‑ró ná kí'i̱n. Chi̱ va'a̱‑ga̱ ja̱ náa ɨ́ɨn nduchi‑ro, nasu̱ já kóo ndɨ'ɨ yikɨ kúñu‑ró kí'i̱n nuu̱ infierno.  
\v 30 Te nú nda'a vá'a‑ró kuní skɨ́vɨ róó nuu̱ íó kua̱chi, xɨtɨ te skána‑ró ná kí'i̱n. Chi̱ va'a̱‑ga̱ ná náa ɨ́ɨn nda'a‑ro nasu̱ já kóo ndɨ'ɨ yikɨ kúñu‑ró kí'i̱n nuu̱ infierno.  
\v 31 Te suni onde̱ sáá ní ka'a̱n: nú ndéja̱ kuní xndóo ñasɨ́'ɨ́, te ná kuá'a tutu̱ ndúsɨ́ɨn nuu̱‑ñá.  
\v 32 Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: nú xndóo ɨɨn cha̱a ñasɨ́'ɨ‑de, ko nasu̱ já tɨnɨ́ ini̱‑ña, yúan‑na te sá'a‑de ja̱ ísɨ́kɨ ncháa̱‑ña‑dé. Te nú ɨɨn cha̱a, nata̱nda'a‑dé jíín ñá'an‑ún, te ísɨ́kɨ ncháa̱‑de tá'an‑de. 
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un káka'a̱n téyíí 
\p  
\v 33 Te suni ni̱ jini so̱'o‑ró tú'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa aná'án: ma̱ ká'a̱n ni̱'in‑ró chi̱ skíkuu‑ró táká tu̱'un ni̱ kee yu'u‑ro núu̱ Dios.  
\v 34 Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ma̱ ká'a̱n téyíí kútɨ‑ro, ni sɨkɨ̱ ándɨ́vɨ́, chi̱ silla Dios kúu.  
\v 35 Ni sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ, chi̱ teyu̱ nuu̱ káxndíi ja'a̱‑yá kúu. Ni sɨkɨ̱ ñúu̱ Jerusalén, chi̱ ñuu̱ máá Rey ñá'nu kúu.  
\v 36 Te suni ma̱ ká'a̱n ni̱'in‑ró sɨkɨ́ xiní‑ro̱, chi ma̱ kúu sá'a kutɨ‑ro já ndúu kuíjín xí ndúu túún ɨɨn ixi‑ro.  
\v 37 Ko ka'a̱n‑ro̱: Vee táa̱, túu táa̱, achi̱‑ro̱, chi̱ nú skáa‑ga̱‑ro̱ ká'a̱n‑ro̱, tu̱'un káñáá kúu.  
\v 38 Ni̱ ka̱jini tu̱'un‑ró já ní ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa aná'án: Nduchi jíín ndúchi, te nu̱'un jíín nú'un na̱kunáa, áchí.  
\v 39 Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ma̱ kasú‑ro̱ núu̱ cháa ñáá. Chi̱ nú ndé cha̱a kuní‑de stují‑dé yikɨ núu̱‑ro̱ lado vá'a, te suni kua̱'a‑ró ɨngá lado ná stují‑dé.  
\v 40 Te nú ndé cha̱a kuní kana̱á jíín‑ró, te kuanchaa̱‑de sa'ma‑ro, te suni kuu kua̱'a‑ró tɨ́ka̱chí‑ró núu̱‑dé.  
\v 41 Te nú ndé cha̱a skáka‑de róó ɨɨn kilómetro, te kaka‑ró úu̱ jíín‑de.  
\v 42 Cha̱a jikán nuu̱‑ro̱, nuu̱‑dé kua̱'a‑ró. Te cha̱a kuní ki'in núu‑de nuu̱‑ro̱, ma̱ sásá'án‑ró kuá'a‑ró núu̱‑dé. 
\s1 Ndasa kánúú kúmani̱‑yo̱ jíín cháa kájito u'u̱ yóó 
\p  
\v 43 Ni̱ ka̱jini tu̱'un‑ró já ní ka'a̱n sáá: Kundá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró, te koto u'u̱‑ro̱ cháa jíto u'u̱ róó, áchí.  
\v 44 Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Kundá'ú ini̱‑ro̱ cháa kájito u'u̱ róó. Te ka'a̱n va̱'a‑ró jíín cháa káka'a̱n sɨkɨ̱‑ro̱. Te sá'a va̱'a‑ró jíín cháa kákiti̱ ini̱ nuu̱‑ro̱. Te kaka̱n ta'u̱‑ro̱ já'a̱ cháa ká'a̱n ndɨva̱'a jíín‑ró te káchindiki̱n róó.  
\v 45 Náva̱'a ná kúu‑ró sé'e máá Táa̱‑ro̱ já kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́, chi̱ máá‑yá já'a‑ya̱ ndíka̱ndii sɨkɨ́ ñáyɨvɨ ñáá jíín sɨkɨ́ ñáyɨvɨ vá'a. Te skúun‑ya̱ saú sɨkɨ́ ñáyɨvɨ kásá'a tiñu va̱'a jíín sɨkɨ́ ñáyɨvɨ kásá'a tiñu ñáá.  
\v 46 Chi̱ nú mani̱‑ro̱ jíín cháa mani̱ jíín‑ró, na̱ún ní'i̱n‑ro̱. Á tú suni súan kásá'a cha̱a xíní.  
\v 47 Te nú máni ñani̱‑ro̱ ká'a̱n luu‑ró jíín, te na̱ún sá'a‑ga̱‑ro̱ núsáá. Á tú suni súan kásá'a cha̱a sɨ́ɨn nación.  
\v 48 Núsáá te ná síyíja va̱'a‑ró máá‑ró jíná'an‑ró, nátu̱'un íó va̱'a máá Táa̱‑ro̱ kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́. 
\c 6  
\s1 Cuenta caridad 
\p  
\v 1 Koto va̱'a‑ró máá‑ró. Ma̱ sá'a ndiji̱n‑ro̱ táká tiñu va̱'a‑ró náva̱'a nde̱'é ñáyɨvɨ núu̱‑ro̱, chi̱ nú súan te tú na̱ ta'u̱‑ro̱ kuá'a máá Táa̱‑ro̱ já kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́.  
\v 2 Te nú sá'a‑ró caridad, ma̱ tɨvɨ́‑ro̱ corneta nátu̱'un cha̱a uu̱ xini̱ káxiu̱kú‑de ini̱ ve̱'e sinagoga jíín núyá'u. Chi̱ súan kásá'a‑de náva̱'a nakana jaa‑i‑de. Ko ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já á ni̱ kani'i̱n‑dé ta'u̱‑dé.  
\v 3 Ko nú sá'a‑ró caridad, ma̱ kuní nda'a vésé‑ró na̱ún sá'a nda'a vá'a‑ró,  
\v 4 Náva̱'a sá'a sa̱'í‑ro̱ caridad‑ún. Chi̱ máá Táa̱‑ro̱, jiní‑ya̱ já ní sá'a sa̱'í‑ro̱. Yúan‑na te ma̱'ñú táká ña̱yɨvɨ te kua̱'a‑ya̱ tá'u̱ kúu‑ró. 
\s1 Ja̱ jikán ta'u̱‑yo̱ jíín Padre Nuestro 
\p  
\v 5 Te nú jikán ta'u̱‑ro̱, te ma̱ sá'a‑ró nátu̱'un cha̱a uu̱ xini̱. Chi̱ máá‑de, kákusɨɨ̱ iní‑de kaka̱n ta'u̱‑dé ini̱ ve̱'e sinagoga jíín jikí yá'ya náva̱'a ná kuní ña̱yɨvɨ núu̱‑dé. Ko ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑rí jíín‑ró ja̱ á ni̱ kani'i̱n‑dé ya̱'u‑de.  
\v 6 Ko róó nú jikán ta'u̱‑ro̱, ndɨ̱vɨ ini̱ ve̱'e‑ró te kasu̱‑ro̱ yúxé'é‑ró. Te kaka̱n ta'u̱‑ro̱ núu̱ máá Táa̱‑ro̱ já kánchaa̱ sa̱'í‑ya̱. Chi̱ máá Táa̱‑ro̱, jiní‑ya̱ já súan sá'a sa̱'í‑ro̱. Yúan‑na te ma̱'ñú táká ña̱yɨvɨ te kua̱'a‑ya̱ tá'u̱ kúu‑ró.  
\v 7 Te nú jikán ta'u̱‑ro̱, ma̱ kée xió kuiñí‑ro̱ ká'a̱n‑ro̱ nátu̱'un kásá'a cha̱a sɨ́ɨn nación, chi̱ kájani ini̱‑de ja̱ súan ná'án ká'a̱n‑de, te vásá jíni so̱'o‑ya̱.  
\v 8 Núsáá te ma̱ sá'a‑ró nátu̱'un kásá'a máá‑de. Chi̱ Táa̱‑ro̱, a jiní‑ya̱ na̱ún ndatíñu kánandɨ'ɨ‑ró ondé té cha'a̱n‑ga̱ kaka̱n‑ro̱ núu̱‑yá.  
\v 9 Núsáá te sua kaka̱n ta'u̱ máá‑ró: Táa̱ máá‑ná ja̱ kánchaa̱‑ní onde̱ andɨ́vɨ́, ná nákana jaa‑ná níí jíín sɨ́'vɨ́‑ní.  
\v 10 Te ná kóo ñuu̱ nuu̱ tá'ú‑ní tiñu. Te ná kóo ta̱ká tiñu játa'a̱n ini̱ máá‑ní, nátu̱'un íó ini̱ andɨ́vɨ́ suni súan ná kóo ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a.  
\v 11 Staa̱ káyee‑ná ta̱ká kɨvɨ̱, kua̱'a‑ní nuu̱‑ná vina.  
\v 12 Te nátu̱'un kásá'a‑ná tu̱ká'nu ini̱‑ná nuu̱ ñáyɨvɨ kásá'a falta nuu̱‑ná, suni súan sá'a‑ní tu̱ká'nu ini̱‑ní nuu̱‑ná ja̱ sá'a‑ná falta nuu̱‑ní.  
\v 13 Te ma̱ skívɨ‑ní náá koto nchaa̱‑i náá, chi̱ sua nama‑ní náá nuu̱ kíni nuu̱ kuí'a̱. Chi̱ máá‑ní kúu I'a̱ tá'ú tíñu, te tɨ́ɨn‑ní fuerza, chi̱ kúñá'nu‑ní nɨ́ɨ́ káni. Súan ná kóo. Amén. Achi̱‑ro̱.  
\v 14 Chi̱ nú sá'a‑ró túká'nu ini̱ nuu̱ ñáyɨvɨ kásá'a falta jíín‑ró, te suni súan máá Táa̱‑ro̱ ondé andɨ́vɨ́ sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱ nuu̱ falta máá‑ró.  
\v 15 Ko nú tú sá'a‑ró túká'nu ini̱ nuu̱ ñáyɨvɨ kásá'a falta jíín‑ró, te suni súan máá Táa̱‑ro̱ ondé andɨ́vɨ́ ma̱ sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱ nuu̱ falta‑ro̱. 
\s1 Tu̱'un kondicha̱ ini̱‑yo̱ 
\p  
\v 16 Ko nú ká'i̱o ndicha̱ ini̱‑ro̱, te ma̱ sá'a‑ró nátu̱'un kásá'a cha̱a uu̱ xini̱ já kájito xíí‑de. Chi̱ máá‑de kástují‑dé nuu̱‑dé náva̱'a stá'a̱n‑de máá‑de nuu̱ ñáyɨvɨ ja̱ ndichá ini̱‑de. Chi ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já á ni̱ kani'i̱n‑dé ya̱'u‑de.  
\v 17 Ko máá‑ró, nú ndicha̱ ini̱‑ro̱, te chi'i‑ró aceite xini̱‑ro̱ te nakɨtɨ nuu̱‑ro̱,  
\v 18 Náva̱'a tú stá'a̱n‑ro̱ máá‑ró núu̱ táká cha̱a ja̱ ndichá ini̱‑ro̱, chi̱ nuu̱ máá Táa̱‑ro̱ já kánchaa̱ sa̱'í‑ya̱ stá'a̱n‑ro̱ máá‑ró. Te máá Táa̱‑ro̱ já ndé'é sá'í‑ya̱, kua̱'a‑ya̱ yá'u‑ró kuni̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ. 
\s1 Ndasa kaya̱ yaji̱ 
\p  
\v 19 Ma̱ kayá‑ro̱ yají‑ro̱ iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a, chi̱ chaa ti̱kixin te kana sɨ̱'ɨn yóó, te tɨ̱vɨ́. Te suni kuu kɨ̱vɨ ñakui̱'ná te sákuí'ná kí'i̱n jíín.  
\v 20 Ko kaya̱‑ro̱ yají‑ro̱ ondé andɨ́vɨ́, chi̱ yúan ma̱ kúu chaa ti̱kɨxɨn te ni ma̱ kúu kana sɨ̱'ɨn yóó já stɨ́vɨ́. Te yúan ni ma̱ kúu kɨ̱vɨ ñakui̱'ná já sákuí'ná kí'i̱n jíín.  
\v 21 Chi̱ nuu̱ kándee yaji̱‑ro̱, yúan kúu nuu̱ kuítú iní‑ro̱ jíín.  
\v 22 Lámpara yikɨ kúñu kúu nduchi. Te nú nduchi‑ro íó va̱'a, nɨ́ɨ́‑ni yikɨ kúñu‑ró ndíi ncháa̱.  
\v 23 Ko nú nduchi‑ro káñáá, te nɨ́ɨ́‑ni yikɨ kúñu‑ró kándee ñu̱ñáa. Súan íó te nú luz ñáva̱'a‑ró kúu ñu'u̱n tu̱ún, na̱saa‑ga̱ ñu̱ñáa kóo núsáá.  
\v 24 Ni ɨɨn mozo ma̱ kúu kuatíñu‑de nuu̱ úu̱ jito'o̱. Chi̱ kiti̱ ini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn te kumani̱‑dé jíín ɨngá, xí kuándatu̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn te sani̱'in ini̱‑de nuu̱ ɨngá. Ma̱ kúu kuatíñu‑ró núu̱ Dios jíín núu̱ tú'un kúká. 
\s1 Ma̱ nákani ini̱‑yo̱ sɨkɨ́ já kúchaku̱‑yo̱ 
\p  
\v 25 Núsáá te ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ma̱ nákani ini̱‑ro̱ sɨkɨ́ já kúchaku̱‑ro̱, nú ndasa kee‑ro, xí nú ndasa ko'o‑ró, ni sɨkɨ̱ yíkɨ kúñu‑ró, nú ndasa kundii kuna̱má‑ro̱. A tú kánúú‑gá vida‑ro̱ vásá já kée‑ro, te yikɨ kúñu‑ró vásá sá'ma‑ro náún.  
\v 26 Nde̱'é‑ró tɨ́saa̱ andɨ́vɨ́ tú jítu‑tɨ̱, ni tú nástútú‑tɨ́, ni tú náchiva̱'a‑tɨ̱ iní yaka̱‑tɨ̱. Chi̱ máá Táa̱‑ro̱ ándɨ́vɨ́ skée‑yá‑tɨ̱. Á tú kánúú‑ga̱‑ro̱ vásá kɨ́tɨ‑ún.  
\v 27 Ko ndé róó ja̱ súan nákani ini̱‑ro̱ te á kuu chísó‑ga̱‑ro̱ máá‑ró ɨ́ɨn yíkɨ́ náún.  
\v 28 Naja̱ kánakani ini̱‑ro̱ sɨkɨ́ sá'ma. Nde̱'é ndasa kája'nu ita̱ yuku. Tú sátiñu, ni tú táú.  
\v 29 Ko ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ rey Salomón kɨvɨ̱ ní kuñá'nu xaa̱n‑dé, ni tú ní kúu ku'un‑de ɨɨn sa'ma súan nátu̱'un ita̱‑ún.  
\v 30 Te Dios, nú súan skúna̱má‑ya̱ itá yuku‑ún ja̱ íó vina te yuchaa̱n kayu̱ nuu̱ ñú'u̱n, naga̱ ni̱ kuu ja̱ má skúna̱má‑ya̱ róó te naja̱ tú kákandíja va̱'a‑ró.  
\v 31 Núsáá, te ma̱ nándɨ'ɨ ini̱‑ro̱, ndasa kee‑yo, xí ndása ku'un‑yó, achi̱‑ro̱.  
\v 32 Chi ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación kándúkú táká ndatíñu jia̱n. Ko máá Táa̱‑ro̱ ondé andɨ́vɨ́, a jiní‑ya̱ já kánandɨ'ɨ‑ró táká ndatíñu yá'a.  
\v 33 Ko kánúú‑gá ja̱ ndúkú ndéé‑ró kɨ́vɨ‑ró iní ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Te sá'a‑ró tíñu ndaa̱ nátu̱'un sá'a máá‑yá. Yúan‑na te kua̱'a‑ga̱‑ya̱ táká ndatíñu‑ún nuu̱‑ro̱.  
\v 34 Núsáá te ma̱ nákani ini̱‑ro̱ já kúu yuchaa̱n, chi̱ yuchaa̱n te nakani ini̱‑ro̱ jíín túndó'o‑ún. Chi̱ vina kúu vina te yuchaa̱n kúu yuchaa̱n. 
\c 7  
\s1 Ma̱ náku̱xndíi sɨkɨ̱ tá'an 
\p  
\v 1 Ma̱ náku̱xndíi‑ró sɨkɨ́ ñáyɨvɨ, náva̱'a ma̱ náku̱xndíi‑i sɨkɨ̱ máá‑ró.  
\v 2 Chi̱ nátu̱'un náku̱xndíi‑ró sɨkɨ́ ñáyɨvɨ‑ún, suni súan naku̱xndíi‑i sɨkɨ̱ máá‑ró. Chi̱ jíín kú'a ja̱ káchikua̱'á‑ro̱, suni naku̱kua̱'á‑ro̱.  
\v 3 Te naja̱ ndé'é‑ró já kándee mi̱'ín ndúchi ñaní‑ro̱. A tú nákani ini̱‑ro̱ já ɨ́ɨn vitu̱ kándee nduchi máá‑ró.  
\v 4 Naja̱ ká'a̱n‑ro̱ jíín ñaní‑ro̱: Kundatu, ná táva‑rí mi̱'ín kándee nduchi‑ro, te tú nákani ini̱‑ro̱ já kándee ɨɨn vitu̱ ndúchi‑ro náún.  
\v 5 Cha̱a uu̱ xini̱, xna'a̱n‑ga̱ tava‑ro vitú kándee nduchi máá‑ró. Yúan‑na te kuu nde̱'é vá'a‑ró te tava‑ro mí'ín kándee nduchi ñaní‑ro̱.  
\v 6 Ma̱ kuá'a‑ró ndátíñu ii̱ núu̱ tí'ina̱ jíná'an‑tɨ̱, ni ma̱ skána‑ró perla‑ro̱ núu̱ kɨnɨ jíná'an‑tɨ̱. Chi̱ nú súan te kuañu̱‑tɨ̱ sɨkɨ́, te naxíó káva‑tɨ̱ íchi núu̱‑ro̱ te chuxíní‑tɨ́ róó. 
\s1 Kaka̱n‑yo̱ núu̱‑yá te ni'i̱n‑yo̱ 
\p  
\v 7 Kaka̱n, te kua̱'a‑ya̱ núu̱‑ro̱. Ndúkú, te ni'i̱n‑ro̱. Ka'a̱n, te ná núña ve'e kɨ̱vɨ‑ró.  
\v 8 Chi cha̱a jikán, te kíi nuu̱‑dé. Te cha̱a ndúkú, ní'i̱n‑dé. Te cha̱a ká'a̱n, te núña ve'e kɨ̱vɨ‑de.  
\v 9 Ndé ɨɨn róó, nú se̱'e‑ró jikán‑i ɨɨn staa̱ núu̱‑ro̱, te kua̱'a‑ró ɨ́ɨn yuu̱ núu̱‑í náún.  
\v 10 Xí nú jikán‑i ɨɨn ti̱yáká te kua̱'a‑ró ɨ́ɨn koo̱ núu̱‑í náún.  
\v 11 Te nú róó, va̱sa cha̱a ñáá kákuu‑ró, te kájini̱‑ro̱ kuá'a‑ró ndátíñu va̱'a nuu̱ sé'e‑ró, naga̱ máá Táa̱‑ro̱ já kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́, ja̱ má kuá'a‑ya̱ ndátíñu va̱'a nuu̱ cháa jikán nuu̱‑yá núsáá.  
\v 12 Núsáá te ta̱ká tiñu ja̱ kuní‑ro̱ já sá'a ña̱yɨvɨ jíín‑ró, suni súan sá'a máá‑ró jíín‑i, chi̱ súan ká'a̱n tutu̱ ley jíín cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios. 
\s1 Sɨkɨ̱ úu̱ ichi 
\p  
\v 13 Kɨ̱vɨ koyo‑ró íchi yúxé'é túu̱, chi̱ jichá yuxé'é te ká'nu ichi já kuá'a̱n nuu̱ náa ñáyɨvɨ. Te kua'a̱‑í kɨ́vɨ koyo‑i kua'a̱n‑i ichi‑ún.  
\v 14 Chi̱ tuu̱ yuxé'é te lúlí‑ni ichi já kuá'a̱n nuu̱ ní'i̱n tá'u̱‑í kuchaku̱‑i. Te yaku̱‑ni‑i káni'i̱n‑í ichi‑ún. 
\s1 Nde'e̱ yúnu vá'a jíín yúnu ñáá 
\p  
\v 15 Te koto‑ró máá‑ró núu̱ cháa kájani tu̱'un tú'ún já vái‑de nátu̱'un rɨɨ̱ jíto‑de, ko ichi iní‑de kándee yi'ɨ̱ kɨtɨ xáa̱n.  
\v 16 Jíín tíñu kásá'a‑de te kuni̱‑ro̱‑dé. Á kuu táxín‑ró uva xini̱ nú íñú, xí kúu táxín‑ró mérkexe̱ xini̱ íñu kɨ́mɨ́.  
\v 17 Súan kúu, ja̱ táká yunu vá'a kúun nde'e̱ vá'a xini̱, ko yunu ñáá kúun nde'e̱ ñáá xini̱.  
\v 18 Ɨɨn yunu vá'a ma̱ kúu kuun nde'e̱ káñáá xini̱. Te ni ɨɨn yunu káñáá, ma̱ kúu kuun nde'e̱ vá'a xini̱.  
\v 19 Ta̱ká yunu tú kúun nde'e̱ vá'a xini̱, ná xɨtɨ́, te ná kí'i̱n nuu̱ ñú'u̱n kayu̱.  
\v 20 Núsáá te súan jíín ndé'e̱ kúun xini̱, te kuni̱‑ro̱ na̱ún yunu kúu.  
\v 21 Nasu̱ ndɨ́'ɨ ña̱yɨvɨ ká'a̱n Táta̱, Táta̱, jíín‑rí, kɨ̱vɨ ini̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́. Chi̱ máni ña̱yɨvɨ skíkuu tiñu kuní máá Táa̱‑ri̱, I'a̱ kánchaa̱ andɨ́vɨ́.  
\v 22 Kɨvɨ̱‑ún, te ka'a̱n kua'a̱ ñáyɨvɨ jíín‑rí: Táta̱, Táta̱, nasu̱ ní ka̱jani‑ná tu̱'un jíín sɨ́'vɨ́‑ní, te ni̱ ka̱kiñi'in‑ná tachi̱ kíni kája'a̱n ja̱ ní ka̱sá'a‑ná kua'a̱ tíñu ñá'nu jíín sɨ́'vɨ́ máá‑ní náún. Achi̱‑i.  
\v 23 Yúan‑na te ka'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín ñáyɨvɨ‑ún: Tú ní jiní kutɨ‑rí róó. Kuxio ki'i̱n‑ro̱, chi cha̱a kásá'a tiñu chá'án kákuu‑ró. 
\s1 Sɨkɨ̱ úu̱ ve'e ja̱ sɨ́ɨn sɨ́ɨn íin ja'a̱ 
\p  
\v 24 Te ta̱ká cha̱a jíni so̱'o tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ yá'a te skíkuu‑de, te kuu‑de nátu̱'un ɨɨn cha̱a ndíchí. Te cha̱a‑ún, ni̱ jani‑de ɨɨn ve'e sɨkɨ̱ ɨ́ɨn kava.  
\v 25 Te ni̱ kuun sau̱, te ni̱ jinu̱ nducha ñú'ún, te ni̱ kee tachi̱ xáa̱n, te ni̱ ka̱kaja vé'e‑ún. Te tú ní nduá, chi̱ kándii̱ sɨkɨ̱ káva.  
\v 26 Te ta̱ká cha̱a jíni so̱'o tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ yá'a, te tú skíkuu‑de, te kuu‑de nátu̱'un ɨɨn cha̱a xíní ñáá. Te cha̱a‑ún, ni̱ jani‑de ɨɨn ve'e nuu̱ ñítɨ́.  
\v 27 Te ni̱ kuun sau̱, te ni̱ jinu̱ nducha ñú'ún, te ni̱ kee tachi̱ xáa̱n, te ni̱ ka̱kaja vé'e‑ún. Te ni̱ ndua̱‑ni, te ni̱ naa íi̱, áchí‑ya̱ jíín‑i.  
\v 28 Te nuu̱ ní ji̱nu ni̱ ka'a̱n Jesús ta̱ká tu̱'un yá'a, te ta̱ká ña̱yɨvɨ kuá'a‑ún, ni̱ ka̱naa iní‑i kájini so̱'o‑i tu̱'un ni̱ stá'a̱n‑ya̱.  
\v 29 Chi ni̱ stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑í nátu̱'un cha̱a ndíso tíñu, nasu̱ nátu̱'un cha̱a káchaa tutu̱. 
\c 8  
\s1 Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ ɨ́ɨn cha̱a té'yu̱ ndɨ̱'yi 
\p  
\v 1 Te ni̱ nuu Jesús va̱i‑ya̱ yúku‑ún. Te ni̱ kandiki̱n kua'a̱ ñáyɨvɨ‑yá.  
\v 2 Te ɨɨn cha̱a té'yu̱ ndɨ̱'yi, ni̱ chaa̱‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ chiñú'ún‑de‑ya̱, te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Táta̱, nú kuní‑ní, te kuu nasándoo‑ní náá, áchí‑de.  
\v 3 Te ni̱ skáa̱ Jesús nda'a‑yá. Te ni̱ ké'é‑yá‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Kuní‑ri̱, ná ndúndoo‑ró, áchí‑ya̱. Te ndɨ̱'yi té'yu̱‑de‑ún ni̱ ndundoo‑ni.  
\v 4 Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Ma̱ kachí kutɨ‑ro núu̱ ní ɨɨn‑i. Ko kuá'án, te stá'a̱n‑ro̱ máá‑ró núu̱ sutú. Te soko̱‑ro̱ núu̱‑dé nátu̱'un ni̱ tá'ú Moisés tiñu, náva̱'a kuni̱‑de ja̱ ní ndundoo‑ró, áchí‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ mozo ɨɨn cha̱a kúu capitán 
\p  
\v 5 Te ni̱ kɨ̱vɨ Jesús ñuu̱ Capernaum. Te ni̱ jaa̱ ɨɨn cha̱a kúu capitán nuu̱‑yá ká'a̱n nda̱'ú‑de jíín‑yá:  
\v 6 Táta̱, mozo‑ná kátúu‑í ve'e‑ná ni̱ kuyúnú‑i te ndó'o xaa̱n‑í, áchí‑de.  
\v 7 Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Ki'i̱n máá‑rí te nasáva̱'a‑ri̱‑i, áchí‑ya̱.  
\v 8 Te ni̱ ka'a̱n capitán jíín‑yá: Táta̱, nasu̱ cháa va̱'a kúu‑ná ja̱ kɨ́vɨ‑ní ini̱ ve̱'e‑ná, chi̱ ná ká'a̱n‑ni‑ní, te ná ndúva̱'a mozo‑ná.  
\v 9 Chi̱ máá‑ná, suni cha̱a ndíso tíñu kúu‑ná. Te ñáva̱'a‑ná soldado‑ná. Te ká'a̱n‑ná jíín ɨ́ɨn‑de: Kuá'án, te já'a̱n‑de. Te jíín ɨngá‑de: Ña'a̱n, te cháa̱‑de. Te jíín mozo‑ná: Sá'a ya̱'á, te sá'a‑i. Achí‑de.  
\v 10 Te ni̱ jini so̱'o Jesús tu̱'un yá'a. Te ni̱ naa iní‑ya̱ ndé'é‑yá. Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ káindiki̱n‑ya̱‑ún: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ní ini̱ ñuu̱ Israel tú ní jiní‑ri̱ ni ɨɨn cha̱a kándíja súan.  
\v 11 Te ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ kíkoyo kua'a̱ ñáyɨvɨ íchi núu̱ kána ndika̱ndii jíín íchi núu̱ kée ndika̱ndii. Te jungo̱o‑i jíín Abraham, jíín Isaac, jíín Jacob onde̱ ini̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́.  
\v 12 Ko ña̱yɨvɨ kákuu máá sé'e ñuu̱ nuu̱ tá'ú‑yá tiñu, kiñi'in‑ya̱‑í ki'i̱n‑i yata̱ ké'e nuu̱ ñáa. Te yúan nde'e̱‑i te nakaji‑í ñii yú'u‑í, áchí‑ya̱.  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Jesús jíín cháa kúu capitán: Kuá'án. Nátu̱'un ni̱ kandíja‑ró, te kuni̱‑ro̱ já súan íó, áchí‑ya̱. Te mozo‑ún ni̱ nduva̱'a‑ni‑i hora‑ún. 
\s1 Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ náchi̱só Pedro 
\p  
\v 14 Te ni̱ jaa̱ Jesús ve'e Pedro. Te ni̱ jini̱‑ya̱ náchi̱só‑de kátúu‑ñá yí'i ki̱ji‑ña.  
\v 15 Te ni̱ tɨɨn‑ya̱ ndá'a‑ñá. Te ni̱ kee ki̱ji‑ún‑ña. Te ni̱ nduko̱o‑ña. Te ni̱ jatíñu‑ña núu̱‑yá jíná'an‑ya̱.  
\v 16 Te nuu̱ ní ini, te nuu̱‑yá ni̱ cha̱koyo ja̱ kándi̱so ña̱yɨvɨ káta'a̱n tachi̱ kíni. Te jíín tú'un‑ni ká'a̱n‑ya̱, te ni̱ kiñi'in‑ya̱ tachí‑ún kája'a̱n. Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ káku'u̱.  
\v 17 Náva̱'a ná skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Isaías cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá: Máá‑yá, ni̱ naki'in‑ya̱ kué'e̱‑yo̱, te ni̱ janchaa̱‑ya̱ já ndó'o‑yó, áchí. 
\s1 Uu̱ cha̱a ndúkú‑de kundiki̱n‑de‑ya̱ 
\p  
\v 18 Te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ ní jíkó ndúu̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ ká'i̱in‑i xiin‑yá. Te ni̱ tá'ú‑yá tiñu ja̱ ná já'a‑i ki'i̱n‑i ɨnga̱ lado.  
\v 19 Te nuu̱‑yá ni̱ jaa̱ ɨɨn cha̱a cháa tutu̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Maestro, kundiki̱n‑ná níí va̱sa ndé onde̱ ki'i̱n‑ní, áchí‑de.  
\v 20 Te Jesús ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Ta̱ká ñu̱kuii, ká'i̱o yau̱ kava káyi̱'i‑tɨ̱, jíín tɨ́saa̱ andɨ́vɨ́, ká'i̱o taka̱‑tɨ̱. Ko máá Sé'e cha̱a, túu nuu̱ kusú‑ya̱, áchí‑ya̱.  
\v 21 Te ɨnga̱ cha̱a skuá'a jíín‑yá, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Táta̱, kua̱'a‑ní tu̱'un ná kíchindu̱ji‑ná táa̱‑ná xna'a̱n‑ga̱, áchí‑de.  
\v 22 Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Kundiki̱n ruu̱ ná kí'o̱n. Skéndo̱o ta̱ká ndɨ̱yi‑ún ná chíndu̱ji tá'an ndɨ̱yi jíná'an. Achí‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní jukuiñi̱ tachi̱ xáa̱n ní sá'a‑ya̱ 
\p  
\v 23 Te ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ iní ɨɨn barco. Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kandiki̱n‑de‑ya̱ kája'a̱n‑de jíín‑yá.  
\v 24 Te nuu̱ mar ni̱ ndonda ɨɨn tachi̱ xáa̱n, te su'ma̱ ndúcha‑ún, ni̱ jasu̱ sɨkɨ̱ barco. Ko máá‑yá kixí‑ni‑ya̱.  
\v 25 Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ja̱koyo‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ ka̱xndúko̱o‑de‑ya̱. Te káka'a̱n‑de: Táta̱, nama‑ní yóó, chi̱ naa‑yo, áchí‑de.  
\v 26 Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Naja̱ káyu̱'ú‑ro̱. Tú kákandíja va̱'a‑ró náún, áchí‑ya̱. Yúan‑na te ni̱ nduko̱o‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ núu̱ tachí xáa̱n‑ún jíín núu̱ ndúcha mar. Te ná'ín yúú‑ni ni̱ kuu.  
\v 27 Te ni̱ kayu̱'ú ta̱ká‑de. Te káka'a̱n‑de: Ndé cha̱a kúu cha̱a yá'a, ja̱ ondé tachi̱ jíín mar kájandatu̱ nuu̱‑dé, áchí‑de. 
\s1 Cha̱a káta'a̱n tachi̱ kíni onde̱ ndañúu̱ Gadara 
\p  
\v 28 Te ni̱ jaa̱‑ya̱ ɨngá lado mar ndañúu̱ Gadara. Te onde̱ ve'e añú ni̱ kenda uu̱ cha̱a káta'a̱n tachi̱ kíni. Te ni̱ cha̱koyo‑de nuu̱‑yá. Te ja̱ xáa̱n‑dé, te tú ni ɨɨn ña̱yɨvɨ jíka‑i ichi‑ún.  
\v 29 Te ni̱ ka̱kana jaa‑de: Na̱ún kuní‑ní jíín‑ná Jesús, Se̱'e Dios. Ni̱ chaa̱‑ní yá'a ja̱ xndó'o‑ní náá va̱sa té jaa̱‑ga̱ kɨvɨ̱ náún, áchí‑de.  
\v 30 Te onde̱ jíká jíín máá‑de íó ɨɨn tɨku'ni̱ kɨnɨ̱ kájitu‑tɨ̱.  
\v 31 Te tachi̱ kíni‑ún, ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú jíín‑yá: Nú kiñi'in‑ní náá, te tájí‑ní náá ná kɨ́vɨ koyo‑ná ini̱ tɨku'ni̱ kɨnɨ̱ ká'i̱in yúan, áchí.  
\v 32 Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíni jíná'an: Kuángoyo núsáá, áchí‑ya̱. Te ni̱ kenda kája'a̱n, te kua̱ngoyo nuu̱ tɨ́ku'ni̱ kɨnɨ̱‑ún. Te tɨku'ni̱ kɨnɨ̱‑ún ni̱ ka̱jungoyo‑tɨ̱ ɨ́ɨn yukáva onde̱ ini̱ mar. Te nuu̱ mar ni̱ kaji'i̱‑tɨ̱.  
\v 33 Te cha̱a kándi̱to‑tɨ̱ yúan, ni̱ ka̱jinu‑de. Te ni̱ ja̱koyo‑de onde̱ ñuu̱. Te ni̱ ka̱jani‑de ta̱ká tu̱'un jíín já ní kuu cha̱a ni̱ kata'a̱n tachi̱ kíni‑ún.  
\v 34 Yúan‑na te ndivii ñáyɨvɨ ñúu̱‑ún, ni̱ kenda koyo‑i kuata'a̱n‑i Jesús. Te ni̱ kajini̱‑i nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑yá ja̱ ná kúxio‑ya̱ kí'i̱n‑ya̱ ñúu̱‑i. 
\c 9  
\s1 Ja̱ ní nduva̱'a cha̱a ni̱ kuyúnú 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ iní ɨɨn barco. Te ni̱ naja̱'a‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ ɨngá lado mar. Te ni̱ najaa̱‑ya̱ ñúu̱‑ya̱.  
\v 2 Te nuu̱‑yá yúan ni̱ ka̱kinchaka‑i ɨɨn cha̱a ni̱ kuyúnú kátúu‑dé nuu̱ ɨ́ɨn ji̱to. Te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ kákandíja‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa ni̱ kuyúnú‑ún: 'ijo, sándéé iní‑ro̱. A íó tu̱ká'nu ini̱ nuu̱ táká kua̱chi‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 3 Te yaku̱ cha̱a káchaa tutu̱, ni̱ ka̱jani ini̱‑de: Cha̱a yá'a ká'a̱n ndɨva̱'a‑de.  
\v 4 Te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ súan kájani ini̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Naja̱ kájani ñáá ini̱‑ro̱.  
\v 5 Te ja̱ úu̱ tu̱'un yá'a, ndéja̱ yíí‑ga̱ káa. Á ka'a̱n‑ri̱: A íó tu̱ká'nu ini̱ nuu̱ táká kua̱chi‑ró. Xí ká'a̱n‑ri̱: Nduko̱o, te kaka‑ró.  
\v 6 Ko náva̱'a ná kuní‑ro̱ já máá Sé'e cha̱a ndíso‑ya̱ tíñu nuu̱ ñúyɨ́vɨ yá'a ja̱ sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱ nuu̱ kuáchi, te ná ká'a̱n‑ri̱ ɨnga̱ tu̱'un jíín cháa ni̱ kuyúnú yá'a núsáá: Nduko̱o, te naki'in‑ró jíto yuu‑ro, te no'o̱n‑ro̱ vé'e‑ró, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 7 Yúan‑na te máá cháa‑ún, ni̱ nduko̱o‑ni‑de. Te kua̱no'on‑dé ve'e‑de.  
\v 8 Te kua'a̱ ñáyɨvɨ ká'i̱in‑ún, ni̱ kajini̱‑i ja̱ súan ni̱ sá'a‑ya̱. Te ni̱ kayu̱'ú‑i. Te ni̱ ka̱nakana jaa‑i Dios ja̱ súan ni̱ ja̱'a‑ya̱ fuerza nuu̱ ñáyɨvɨ. 
\s1 Ja̱ ní kana‑ya̱ xiní Mateo 
\p  
\v 9 Te Jesús, ni̱ ja̱'a‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ yúan. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ ɨ́ɨn cha̱a nání Mateo kánchaa̱‑de nuu̱ kútútú xú'ún ñúu̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kundiki̱n‑ro̱ rúu̱. Te ni̱ ndukuiñi̱‑de, te ni̱ ndiki̱n‑de‑ya̱.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ yee‑yá staa̱ iní ve̱'e‑de. Te suni kua'a̱ cháa xíní jíín cháa ká'i̱o kua̱chi, ni̱ ja̱koyo‑de. Te ni̱ ka̱yee‑dé staa̱ jíín Jesús jíín cháa káskuá'a jíín‑yá.  
\v 11 Te ni̱ kajini̱ cha̱a fariseo. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín cháa káskuá'a jíín‑yá: Naja̱ yée Maestro máá‑ró jíín cháa xíní jíín cháa ká'i̱o kua̱chi, áchí.  
\v 12 Yúan‑na te ni̱ jini so̱'o Jesús. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Cha̱a ká'i̱o ndáján, tú kánandɨ'ɨ‑de cha̱a táná, chi cha̱a káku'u̱ kúu ja̱ kájinu ñú'ún yúán.  
\v 13 Kuá'án jíná'an‑ró núsáá. Te skuá'a‑ró na̱ún tu̱'un kúu: Ná kúndá'ú ini̱ tá'an‑i kuní‑ri̱. Nasu̱ já sokó‑í nuu̱‑rí, áchí onde̱ sáá. Chi̱ tú va̱i‑ri̱ kana‑ri̱ xini̱ cháa ndaa̱, chi cha̱a ká'i̱o kua̱chi kána‑ri̱ xini̱ já ná nákani ini̱‑de. Achí‑ya̱. 
\s1 Sɨkɨ̱ já kóndicha̱ ini̱ 
\p  
\v 14 Yúan‑na te nuu̱‑yá ni̱ ja̱koyo cha̱a káskuá'a jíín Juan. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Náá jíín cháa fariseo, ká'i̱o ndicha̱ ini̱‑ná. Te cha̱a káskuá'a jíín‑ní, naja̱ tú ká'i̱o ndicha̱ ini̱‑de, áchí‑de.  
\v 15 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Á kuu kondicha̱ ini̱ ña̱yɨvɨ ká'i̱in viko tánda'a, te nú nini kánchaa̱ yii jíín‑i. Ko chaa̱ ɨɨn kɨvɨ̱ já kúxio yii‑ún nuu̱‑í. Yúan‑na te kuu koo ndicha̱ ini̱‑i.  
\v 16 Tú ni ɨɨn nachu'un sa'ma jáá núu̱ sú'nu̱ tu̱'ú. Chi ja̱ ní nuku̱'un jáá‑ún ka'ncha̱‑ga̱ ja̱ tu̱'ú‑ún. Te ja̱ te̱'ndé‑ún, ví'í‑gá te'nde̱.  
\v 17 Te tú káchu'un ña̱yɨvɨ vino jáá iní ñii tú'ú. Chi̱ nú súan, te ndata̱ ñíi‑ún, te katɨ vino, te naa ñíi‑ún. Ko káchu'un‑i vino jáá iní ñii jáá. Yúan‑na te kendo̱o va̱'a ndendúú. Achí‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní nachaku̱ se̱sɨ́'ɨ́ Jairo 
\p  
\v 18 Te nini ká'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a jíín‑de, te ɨɨn cha̱a kúñá'nu ni̱ jaa̱‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ chiñú'ún‑de‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Se̱sɨ́'ɨ́‑ná, sáá ní ji'i̱‑i. Ko ki'o̱n te xndée‑ní nda'a‑ní sɨkɨ̱‑í, te ná náchaku̱‑i. Achí‑de.  
\v 19 Te ni̱ ndukuiñi̱ Jesús. Te ni̱ ndiki̱n‑ya̱‑dé, jíín cháa káskuá'a jíín‑yá kája'a̱n‑de jíín‑yá. 
\s1 Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ ɨ́ɨn ña'an kú'u̱ kue'e̱ nɨñi̱ 
\p  
\v 20 Te yúan ni̱ kenda ɨɨn ña'an kú'u̱‑ña já ní kuu uxi̱ uu̱ kuia̱ játɨ nɨñi̱‑ñá. Ni̱ jaa̱‑ña íchi yatá‑yá. Te ni̱ ké'é‑ña yúsá'ma‑yá.  
\v 21 Chi ni̱ ka'a̱n máá‑ña: Nú ná ké'é‑rí va̱sté sá'ma‑yá, te ka̱ku‑ri̱, áchí‑ña.  
\v 22 Te ni̱ xíó káva Jesús. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱‑ñá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Sándéé iní‑ro̱, 'ija. Ni̱ kandíja‑ró te yu̱án ní ka̱ku‑ró. Achí‑ya̱. Te máá ñá'an‑ún, ni̱ nduva̱'a‑ni‑ña hora‑ún.  
\v 23 Te ni̱ jaa̱ Jesús ve'e cha̱a kúñá'nu‑ún. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ cháa kátɨvɨ̱ xkuili jíín ñáyɨvɨ kuá'a̱ kákuvaa̱‑i.  
\v 24 Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑i: Kuxio jíná'an‑ró, chi su̱chí sɨ́'ɨ́ yá'a tú ní jí'i̱‑i, chi̱ kixí‑ni‑i, áchí‑ya̱. Te ni̱ ka̱sákátá‑i nuu̱‑yá.  
\v 25 Te ni̱ kiñi'in‑ya̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún kua'a̱n‑i. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ iní ve̱'e. Te ni̱ tɨɨn‑ya̱ ndá'a súchí sɨ́'ɨ́‑ún. Te ni̱ nduko̱o‑ni‑i.  
\v 26 Te ni̱ jicha̱ tu̱'un‑ún kua'a̱n nɨ́ɨ́ ñúu̱ yúan. 
\s1 Uu̱ cha̱a kuáá 
\p  
\v 27 Te ni̱ ja̱'a Jesús yúan, kua'a̱n‑ya̱. Te uu̱ tá'a̱n cha̱a kuáá, ni̱ ka̱ndiki̱n‑de‑ya̱, kákana kó'ó‑de xini̱‑yá: Se̱'e David, kundá'ú ini̱‑ní náá vii, áchí‑de.  
\v 28 Te ni̱ najaa̱‑ya̱ vé'e. Te ni̱ cha̱koyo cha̱a kuáá‑ún nuu̱‑yá. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Á kákandíja‑ró já kúu sá'a‑ri̱, áchí‑ya̱. Kuu Táta̱, áchí‑de.  
\v 29 Yúan‑na te ni̱ xndée‑ya̱ ndá'a‑yá sɨkɨ̱ ndúchi‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Nátu̱'un ni̱ ka̱kandíja‑ró, súan ná kúu núsáá, áchí‑ya̱.  
\v 30 Te nduchi‑dé, ni̱ ka̱nanuña‑ni. Te Jesús, ni̱ ka'a̱n ni̱'in‑ya̱ jíín‑de: Nde̱'é vá'a‑ró já tú ni ɨɨn kuni tu̱'un, áchí‑ya̱.  
\v 31 Ko máá‑de, ni̱ ka̱kenda‑de kája'a̱n‑de. Te ni̱ kajacha̱ xaa̱n‑dé tu̱'un‑ya̱ nɨ́ɨ́ ñúu̱ yúan. 
\s1 Ɨɨn cha̱a ñí'ín 
\p  
\v 32 Te nuu̱ ní kenda‑de kája'a̱n‑de, te ni̱ cha̱koyo ña̱yɨvɨ jíín ɨ́ɨn cha̱a ñí'ín tá'a̱n‑de tachi̱ kíni.  
\v 33 Te ni̱ kiñi'in‑ya̱ tachí kíni‑ún kua'a̱n. Te cha̱a ñí'ín‑ún, ni̱ naka'a̱n‑de. Te ña̱yɨvɨ kuá'a̱‑ún, ni̱ ka̱kee nuu̱‑í kánde̱'é‑i. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Ni tú kájini̱ kutɨ‑yo súan ini̱ ñuu̱ Israel, áchí‑i.  
\v 34 Ko cha̱a fariseo, ni̱ kaka'a̱n‑de: Jíín tachí kíni ñá'nu kiñi'in‑de tachi̱ kíni kája'a̱n, áchí‑de. 
\s1 Cuenta cha̱a ka'nu̱ trigo‑ya̱ 
\p  
\v 35 Te ni̱ jika kuu Jesús ta̱ká ñuu̱ jíín táká rancho. Te suni ini̱ ve̱'e sinagoga ni̱ stá'a̱n‑ya̱ tú'un nuu̱‑í. Te ni̱ jani‑ya̱ tú'un va̱'a ndasa koo ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱ ñáyɨvɨ káku'u̱ na̱ni kue'e̱.  
\v 36 Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ‑ún. Te ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱‑í. Chi ni̱ kajicha̱ nu̱u‑i, te kákuxíí iní‑i nátu̱'un rɨɨ̱, kɨtɨ tú jito'o̱‑tɨ̱.  
\v 37 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa káskuá'a jíín‑yá: Trigo ta'nu̱, ja̱ndáa̱ kúu ja̱ kuá'a̱ íó, ko cha̱a ka'nu̱, yaku̱‑ni‑de íó.  
\v 38 Kaka̱n ta'u̱‑ro̱ núu̱ máá Tatá, I'a̱ xíin trigo núsáá, náva̱'a ná tájí‑yá cha̱a ka'nu̱ kikoyo‑de nuu̱ trigo‑ya̱. Achí Jesús. 
\c 10  
\s1 Ja̱ ní ka̱ji‑ya̱ uxí uu̱ cha̱a skuá'a jíín‑yá 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ kana‑ya̱ xiní ndɨ́'uxí uu̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ fuerza ini̱‑de ja̱ kúndéé‑de jíín tachí kíni, náva̱'a kiñi'in‑de ki'i̱n fuera, te nasáva̱'a‑de ña̱yɨvɨ káku'u̱ ta̱ká nuu̱ kué'e̱.  
\v 2 Te ndɨ́'uxí uu̱ cha̱a apóstol súan kái̱nání‑de: Cha̱a ɨɨn kúu Simón (cha̱a‑ún, suni nání‑de Pedro) jíín ñaní‑de Andrés, te sava‑ga̱‑de: Jacobo, se̱'e Zebedeo, jíín ñaní‑de Juan,  
\v 3 Felipe, jíín Bartolomé; Tomás jíín Mateo, cha̱a xíní; Jacobo se̱'e Alfeo, jíín Lebeo, cha̱a ja̱ súni nání‑de Tadeo;  
\v 4 Te suni Simón ñuu̱ Caná, jíín Judas Iscariote, cha̱a ni̱ nastúu‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní tájí‑yá‑de kája'a̱n‑de 
\p  
\v 5 Te ni̱ tájí Jesús uxi̱ uu̱ cha̱a yá'a kája'a̱n‑de. Te ni̱ tá'ú‑yá tiñu nuu̱‑dé: Ma̱ kíngoyo‑ró íchi ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, ni ma̱ kɨ́vɨ koyo‑ró iní ñuu̱ Samaria.  
\v 6 Xna'a̱n‑ga̱ ki'i̱n‑ro̱ iní ve̱'e Israel, nuu̱ rɨ́ɨ̱, kɨtɨ ní ka̱naa.  
\v 7 Te nú kua'a̱n‑ro̱ te kani‑ró tú'un: A yani koo ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́, achi̱‑ro̱.  
\v 8 Te nasáva̱'a‑ró ñáyɨvɨ káku'u̱. Te sándoo‑ró já káte'yu̱. Naschakú‑ro̱ ndɨ́yi. Kiñi'in‑ró tachí kíni ki'i̱n. Chi ni̱ ni'i̱n sáni‑ró, te suni súan kua̱'a sáni‑ró.  
\v 9 Ma̱ kúndiso‑ró xú'ún iní bolsa‑ro̱, ni oro, ni plata, ni xu̱'ún kuáchí.  
\v 10 Ni ñunu já kúu ichi, ni uu̱ su'nu̱ já kú'un‑ró, ni ndija̱n‑ro̱, ni vara. Chi cha̱a sátiñu, yúan ni'i̱n‑dé kee‑dé.  
\v 11 Te na̱ni ñuu̱ xí rancho nú ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑ró, te yúan ndúkú‑ró ɨ́ɨn cha̱a va̱'a ini̱‑de ini̱ ñuu̱‑ún. Te kendo̱o‑ró yúan onde̱ kenda‑ró kí'i̱n‑ro̱.  
\v 12 Te nuu̱ kɨ́vɨ‑ró vé'e‑ún, te ka'a̱n‑ro̱ ná sándéé iní ña̱yɨvɨ‑ún.  
\v 13 Te nú va̱'a ini̱ ña̱yɨvɨ‑ún, te tu̱'un ndéé ní ka'a̱n‑ro̱‑ún ná jáa̱ sɨkɨ̱‑í. Ko nú tú va̱'a ini̱‑i, te tu̱'un ndéé‑ún ná nájaa̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 14 Te nú íó ña̱yɨvɨ tú játá'ú róó, ni tú jíni ná'ín tú'un ká'a̱n‑ro̱, ná kénda koyo‑ró vé'e‑ún xí ñúu̱‑ún, te skóyo‑ró tɨ́kacha̱ iní ja'a̱‑ro̱.  
\v 15 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ vítá‑ga̱ koo kua̱chi sɨkɨ̱ ñúu̱ Sodoma jíín ñúu̱ Gomorra kɨvɨ̱ kíi juicio, vásá sɨkɨ́ ñúu̱‑ún. 
\s1 Tu̱ndó'o jíto cha̱a jáni tu̱'un 
\p  
\v 16 Kuni so̱'o chi̱ tájí‑rí róó ki'i̱n‑ro̱ nátu̱'un rɨɨ̱ ma̱'ñú yí'ɨ̱. Núsáá te koo ndíchí‑ró nátu̱'un koo̱, te koo vi̱tá ini̱‑ro̱ nátu̱'un paloma.  
\v 17 Te koto va̱'a‑ró máá‑ró núu̱ ñáyɨvɨ chi̱ nastúu‑i róó nuu̱ junta. Te ini̱ ve̱'e sinagoga‑i xndó'o‑i róó.  
\v 18 Te onde̱ nuu̱ gobernador jíín núu̱ rey kincha̱ka‑i róó ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, náva̱'a kani ndaa̱‑ro̱ tú'un nuu̱‑dé jíín núu̱ cháa sɨ́ɨn nación.  
\v 19 Ko nú ni̱ nastúu‑i róó, ma̱ nákani xaa̱n iní‑ro̱ ndasa ka'a̱n‑ro̱. Chi̱ suni máá hora‑ún te kua̱'a‑ya̱ tú'un nuu̱‑ro̱ ndasa ka'a̱n‑ro̱.  
\v 20 Chi̱ nasu̱ máá‑ró kákuu ja̱ ká'a̱n, chi̱ Espíritu máá Táa̱‑ro̱ kúu ja̱ ká'a̱n jíín yú'u‑ro.  
\v 21 Te ñani̱ jíín ñaní nastúu tá'an ja̱ kúu̱, te táa̱ nastúu se̱'e. Te se̱'e‑ún ndonda sɨkɨ̱ táa̱, te ka'ni tá'an.  
\v 22 Te ndivii‑í, koto u'u̱‑i róó ja̱ sɨkɨ́ rúu̱. Ko cha̱a kundii̱ ni̱'in onde̱ kɨvɨ̱ jínu, cha̱a‑ún ka̱ku‑de.  
\v 23 Ko nú káchindiki̱n‑i róó ini̱ ñuu̱ yá'a, te kunu‑ró kí'i̱n‑ro̱ ɨngá ñuu̱. Chi̱ ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ má kúyachi̱‑ro̱ káka kuu‑ró táká ñuu̱ Israel, onde̱ jaa̱ máá Sé'e cha̱a.  
\v 24 Ɨɨn cha̱a skuá'a, nasu̱ ñá'nu‑ga̱ kúu‑de vásá maestro‑de. Ni cha̱a játíñu, nasu̱ ñá'nu‑ga̱ kúu‑de vásá jíto'o̱‑de.  
\v 25 Cha̱a skuá'a, súan‑ni koo‑de, nátu̱'un maestro‑de, te cha̱a sátiñu, nátu̱'un jito'o̱‑de. Chi̱ nú máá cháa kúu táa̱‑ún ni̱ ka̱skúnání‑i‑de Beelzebú, naga̱ ni̱ kuu ja̱ má skúnání‑i se̱'e ja̱ íó ini̱ ve̱'e‑de núsáá. 
\s1 Ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱ tú'un ndéé iní jíín‑de 
\p  
\v 26 Núsáá te ma̱ yú'ú‑ro̱‑í, chi̱ tú ni ɨɨn na̱ún yíndi'u̱, ja̱ má kénda ndiji̱n, ni tú ni ɨɨn ja̱ yísa̱'í, ja̱ má kuní‑ro̱ núu̱.  
\v 27 Ja̱ ní ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró núñáa, kani ndiji̱n‑ro̱ tú'un. Te ja̱ ní jini tu̱'un‑ró, onde̱ xini̱ vé'e kundii̱‑ro̱ te kani‑ró tú'un.  
\v 28 Te ma̱ yú'ú‑ro̱ kóto‑ró ñáyɨvɨ já'ni yíkɨ kúñu‑yó, chi ma̱ kúu ka'ni‑í añú‑yo̱. Ko sua yu̱'ú‑ro̱ kóto‑ró já kúu xnáa ndúú añú‑yo̱ jíín yíkɨ kúñu‑yó núu̱ infierno.  
\v 29 Tú kúya̱'u uu̱ tɨsaa̱ ja̱ ɨ́ɨn xu̱'ún náún. Te ni ɨɨn‑tɨ̱ tú júngava‑tɨ̱ núu̱ ñú'un, nú tú jiní máá Táa̱‑ro̱.  
\v 30 Chi̱ a ni̱ ka'u‑ya̱ ondé ta̱ká ixi xiní‑ro̱.  
\v 31 Núsáá te ma̱ yú'ú‑ro̱ jíná'an‑ró, chi̱ kánúú‑ga̱‑ro̱ vásá kuá'a̱ tɨ́saa̱.  
\v 32 Ko nú ndé cha̱a jáni ndaa̱‑de tu̱'un‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ, suni súan nakani ndaa̱‑ri̱ tu̱'un‑de nuu̱ máá Táa̱‑ri̱ kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́.  
\v 33 Te nú ndé cha̱a ské'ichi̱‑de ruu̱ nuu̱ ñáyɨvɨ, te suni súan ské'ichi̱‑ri̱‑de nuu̱ máá Táa̱‑ri̱ kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́.  
\v 34 Ma̱ káni ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró já vái‑ri̱ ja̱ kóo ná'ín‑ni ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Tú va̱i‑ri̱ ja̱ kóo súan, chi̱ sua yuchi̱ koo.  
\v 35 Chi va̱i‑ri̱ ja̱ skuátá'an‑ri̱ ta̱ká cha̱a jíín táa̱‑de, te se̱sɨ́'ɨ́ jíín náa̱‑i, te seja̱nú jíín náchi̱só‑ña.  
\v 36 Te ja̱ kóto u'u̱ cha̱a kúu ja̱ kóo ini̱ ve̱'e‑de.  
\v 37 Nú ɨɨn cha̱a mani̱‑gá‑de jíín táa̱‑de xí jíín náa̱‑de vásá jíín‑rí, tú va̱'a cha̱a kúu‑de ja̱ kúndiki̱n‑de ruu̱. Te nú ɨɨn cha̱a mani̱‑gá‑de jíín sé'e yíí‑de, xí jíín sésɨ́'ɨ́‑de, tú va̱'a cha̱a kúu‑de ja̱ kúndiki̱n‑de ruu̱.  
\v 38 Te cha̱a tú kánda‑de jíín túndó'o kii sɨkɨ̱‑dé, te kundiki̱n‑de ruu̱ kii‑de, tú va̱'a cha̱a kúu‑de ja̱ kúndiki̱n‑de ruu̱.  
\v 39 Te cha̱a jítú iní‑de ka̱ku‑de chi̱i tu̱ndó'o kii sɨkɨ̱‑dé, te naa‑dé. Ko nú kuu̱ ɨɨn cha̱a ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, te kuchaku̱‑de.  
\v 40 Te ña̱yɨvɨ kuátá'ú róó jíná'an‑ró, ruu̱ kuatá'ú‑i. Te ña̱yɨvɨ kuátá'ú rúu̱, kuatá'ú‑i I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱.  
\v 41 Nú ndé ña̱yɨvɨ kuátá'ú ɨ́ɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios, chi cha̱a jáni tu̱'un Dios kúu‑de, te máá‑i, ni'i̱n‑í ya̱'u cha̱a jáni tu̱'un Dios. Te nú ndé ña̱yɨvɨ kuátá'ú cháa ndaa̱, chi cha̱a ndaa̱ kúu‑de, te máá‑i, ni'i̱n‑í ya̱'u cha̱a ndaa̱.  
\v 42 Te nú ndé cha̱a kua̱'a‑de ɨɨn yajin ndúcha víjin ko'o ɨɨn su̱chí yá'a, chi su̱chí skuá'a kúu‑i, ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ má xnáa‑dé ya̱'u‑de. 
\c 11  
\p  
\v 1 Te súan ni̱ ji̱nu ni̱ tá'ú Jesús tiñu nuu̱ uxí uu̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ kenda‑ya̱ yúan kua'a̱n‑ya̱ já stá'a̱n‑ya̱, te kani‑ya̱ tú'un ini̱ ñuu̱ máá‑de jíná'an‑de. 
\s1 Uu̱ cha̱a ni̱ tájí Juan nuu̱‑yá 
\p  
\v 2 Te kándee Juan ini̱ veka̱a. Te ni̱ jini tu̱'un‑de káka'a̱n‑i ta̱ká tiñu sá'a Jesús. Te ni̱ tájí‑de uu̱ tá'a̱n cha̱a káskuá'a jíín‑de ja̱ kaká tu̱'ún‑de‑ya̱:  
\v 3 Máá‑ní kúu cha̱a kii‑ún, xí kúndatu‑yó ɨngá‑de náún, áchí‑de.  
\v 4 Te ni̱ ka'a̱n Jesús. Kuá'án te kastu̱'ún‑ró núu̱ Juan ta̱ká tu̱'un kájini so̱'o‑ró jíín tíñu kájini̱‑ro̱.  
\v 5 Cha̱a kuáá, kándundiji̱n nuu̱‑dé. Te cha̱a rengo, kánakaka‑de. Cha̱a té'yu̱ ndɨ̱'yi, kándundoo‑de. Te cha̱a só'ó, kánakuni so̱'o‑de. Te cha̱a ni̱ ji'i̱, kánachaku̱‑de sá'a‑ri̱. Te suni jáni‑ri̱ tu̱'un va̱'a Dios nuu̱ ñáyɨvɨ ndá'ú.  
\v 6 Te xáán ndatu̱ kúu cha̱a ja̱ tú náyu̱'ú‑de jíto‑de ruu̱, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 7 Te káno'o̱n cha̱a‑ún. Te ni̱ kejá'á Jesús ká'a̱n‑ya̱ tú'un Juan nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún: Naja̱ ní kenda‑ró ní kaja'a̱n‑ro̱ ondé nuu̱ ñú'un té'é. Ja̱ ndé'é‑ró ichá ja̱ kandá sá'a tachi̱ náún.  
\v 8 Ko naja̱ ní kenda‑ró ní kaja'a̱n‑ro̱. Ja̱ ndé'é‑ró núu̱ ɨ́ɨn cha̱a ñú'un sa'ma ndúchá náún. Nde̱'é, cha̱a káñu̱'un sa'ma ndúchá, máni ini̱ ve̱'e rey káxiu̱kú‑de.  
\v 9 Ko na̱ún ndé'é‑ró ní ka̱kenda‑ró. Ɨɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios náún. Suni ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, kúñá'nu‑ga̱ Juan vásá ɨ́ɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios.  
\v 10 Cha̱a yá'a kúu cha̱a yóso tú'un‑de nuu̱ tutú: Kuni so̱'o‑ró chi̱ tájí‑rí ndajá'a̱‑rí kuxnúú‑de jaa̱‑de. Te cha̱a‑ún sátu̱'a‑de ichi‑ro vásá jáa̱‑ro̱. Achí.  
\v 11 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a tú íó ni ɨɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios ja̱ kúñá'nu‑ga̱ máá‑de vásá Juan cha̱a skuánducha. Ko cha̱a lúlí‑ga̱ ini̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́, cha̱a‑ún kúñá'nu‑ga̱‑de vásá Juan.  
\v 12 Onde̱ kɨvɨ̱ ní kenda Juan cha̱a skuánducha, te onde̱ vina, te cha̱a ni̱'in nda'a, fuerza kákuni̱‑de kɨ̱vɨ‑de ini̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́, te tá'ú máá‑de tiñu yúan kákuni̱‑de.  
\v 13 Chi̱ máá ley jíín táká cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios, ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un yá'a onde̱ kɨvɨ̱ ní chaa̱ Juan.  
\v 14 Te nú kákuni̱‑ro̱ kuátá'ú‑ró tú'un, máá‑de kúu Elías cha̱a kii‑ún.  
\v 15 Cha̱a íó so̱'o kuni ná'ín, te ná kúni so̱'o‑de.  
\v 16 Na̱ún tu̱'un yátá skétá'an‑ri̱ jíín ñáyɨvɨ yá'a. Kákuu‑i nátu̱'un su̱chí lúlí káxiu̱kú núyá'u ja̱ súan kákana kó'ó‑i xini̱ tá'an‑i.  
\v 17 Ni̱ ka̱xndé'e̱‑ri̱ xkuili nuu̱‑ro̱, te tú ní kájita já'á‑ró. Ni̱ kanda'i̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ te tú ní kándukuí'a̱ ini̱‑ro̱, áchí‑i.  
\v 18 Chi ni̱ kii Juan tú ní yée‑dé tú ní jí'i‑de. Te káka'a̱n‑ro̱: Tá'a̱n‑de tachi̱ kíni.  
\v 19 Ko máá Sé'e cha̱a yée‑yá jí'i‑ya̱. Te káka'a̱n‑ro̱: Yá'a íó ɨɨn cha̱a yáji téyíí te jí'i xaa̱n‑dé vino; cha̱a jiní tá'an jíín cháa xíní jíín cháa ká'i̱o kua̱chi kúu‑de, áchí‑ro̱. Ko ɨɨn cha̱a ndíchí, máni tiñu ndíchí sá'a‑de, te súan kuni̱‑ro̱ jándáa̱ ndíchí‑de. Achí‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní kana jíín‑yá nuu̱ sáva ñuu̱ 
\p  
\v 20 Yúan‑na te ni̱ kejá'á‑yá kána jíín‑yá nuu̱ táká ñuu̱ nuu̱ ní sá'a‑ya̱ kuá'a̱ tíñu ñá'nu, chi̱ tú ní nákani ini̱‑i jíná'an‑i. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱:  
\v 21 Naka̱ ndá'ú kuu róó ñuu̱ Corazín. Naka̱ ndá'ú kuu róó ñuu̱ Betsaida. Chi̱ nú ini̱ ñuu̱ Tiro jíín iní ñuu̱ Sidón ni̱ sá'a‑ri̱ tiñu ñá'nu ja̱ ní sá'a‑ri̱ nuu̱ máá‑ró núú, ɨnga̱ kɨvɨ̱ te a ni̱ ka̱nakani ini̱ ña̱yɨvɨ‑ún. Te ku'un‑i sa'ma ndáí te ku'u‑í yaa̱ núu̱‑í núú.  
\v 22 Ko ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ vítá‑ga̱ koo kua̱chi sɨkɨ̱ ñúu̱ Tiro jíín ñúu̱ Sidón kɨvɨ̱ kíi juicio vásá sɨkɨ́ róó jíná'an‑ró.  
\v 23 Te róó ñuu̱ Capernaum, a ni̱ kuñá'nu xaa̱n‑ro̱ náún. Ko onde̱ infierno najinu̱‑ro̱, chi̱ nú ini̱ ñuu̱ Sodoma ní sá'a‑ri̱ tiñu ñá'nu ja̱ ní sá'a‑ri̱ nuu̱‑ro̱ yá'a núú, te a ni̱ kendo̱o ñuu̱ yúan onde̱ vina núú.  
\v 24 Ko ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ vítá‑ga̱ koo kua̱chi sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ ñúu̱ Sodoma kɨvɨ̱ kíi juicio vásá sɨkɨ́‑ro̱.  
\v 25 Te suni kɨvɨ̱‑ún ni̱ ka'a̱n Jesús: Táa̱, Jito'o̱ andɨ́vɨ́ jíín ñúyɨ́vɨ kúu máá‑ní. Te ná kúta'u̱‑ná nuu̱‑ní ja̱ ní jasu̱‑ní ta̱ká tu̱'un yá'a nuu̱ cháa ndíchí jíín núu̱ cháa kájuku̱'un ini̱, te ni̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ní nuu̱ cháa súchí iní jíná'an‑de.  
\v 26 Chi̱ súan ni̱ jata'a̱n ini̱‑ní, Táa̱, áchí‑ya̱.  
\v 27 Ta̱ká ndatíñu ni̱ ja̱'a Táa̱‑ri̱ nuu̱‑rí. Te tú ni ɨɨn‑i jiní‑i nuu̱ máá Sé'e, chi̱ máni máá Táa̱ jiní‑ya̱. Ni tú jiní ni ɨɨn‑i nuu̱ máá Táa̱, chi̱ máá Sé'e jiní‑ya̱, jíín núu̱ cháa ja̱ kuní máá Sé'e te stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ núu̱‑dé.  
\v 28 Ta̱ká róó ja̱ kásátiñu‑ró te kándi̱so‑ró já vée, ña'a̱n nuu̱‑rí jíná'an‑ró te xndéta̱tú‑ri̱ róó.  
\v 29 Kundiso‑ró yugo‑ri̱ jíná'an‑ró, te skuá'a‑ró tú'un ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, chi̱ I'a̱ ndá'ú jíín I'a̱ vi̱tá ini̱ añú kúu‑ri̱. Te ni'i̱n‑ro̱ núu̱ ndéta̱tú añú‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 30 Chi̱ ñama̱‑ni yugo‑ri̱ te tú ve̱e carga‑ri̱ ja̱ kúndiso‑ró, áchí‑ya̱. 
\c 12  
\s1 Ja̱ ní ka̱kachi‑de yoko trigo kɨvɨ̱ ndéta̱tú 
\p  
\v 1 Te ɨɨn kɨvɨ̱ ndéta̱tú ni̱ ja̱'a Jesús kua'a̱n‑ya̱ ɨ́ɨn nuu̱ káa trigo. Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, káji'i̱‑de so̱ko. Te ni̱ ka̱kejá'á‑de kákachi‑de yoko káyee‑dé.  
\v 2 Te ni̱ kajini̱ cha̱a fariseo. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Na̱ún kúu jia̱n, chi cha̱a káskuá'a jíín‑ró kásá'a‑de súan kɨvɨ̱ ndéta̱tú, te tú íó ley, áchí‑de.  
\v 3 Te máá‑yá, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Tú ní káka'u‑ró tutú ndasa ni̱ sá'a David náún. Chi̱ máá‑de jíín cháa ni̱ kaxiu̱kú jíín‑de, ni̱ kaji'i̱‑de so̱ko ɨɨn kɨvɨ̱.  
\v 4 Te ni̱ kɨ̱vɨ‑de ini̱ ve̱'e Dios. Te ni̱ yee‑dé sta̱tilá káxiu̱kú ndijín, ja̱ tú íó ley kee‑dé, ni cha̱a ká'i̱in jíín‑de, chi̱ máá‑ni sutu̱ káyee núú.  
\v 5 Xí té ka'u‑ga̱‑ro̱ núu̱ tutú ley ndasa kásá'a sutu̱ ini̱ ve̱'e ii̱ kɨvɨ̱ ndéta̱tú, chi̱ tú káskíkuu máá‑de ley‑ún.  
\v 6 Chi̱ a ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já ñá'nu‑ga̱ kúu ɨɨn cha̱a kándii̱ yá'a vásá já kúu máá vé'e ii̱.  
\v 7 Ko nú a ni̱ kaju̱ku̱'un ini̱‑ro̱ tú'un yá'a: Kuní‑ga̱‑ri̱ já ná kúndá'ú ini̱ tá'an‑ró, nasu̱ já sokó‑ro̱ kɨ́tɨ núu̱‑rí, áchí, yúan‑na te ma̱ ndónda‑ró sɨkɨ́ cháa tú ká'i̱o kua̱chi núú.  
\v 8 Núsáá te máá Sé'e cha̱a, suni Jito'o̱ kɨvɨ̱ ndéta̱tú kúu‑ya̱, áchí‑ya̱. 
\s1 Ɨɨn cha̱a ni̱ ichi̱ nda'a‑dé 
\p  
\v 9 Te ni̱ kenda‑ya̱ yúan. Te ni̱ jaa̱‑ya̱ iní ve̱'e sinagoga‑de jíná'an‑de.  
\v 10 Te yúan ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a ni̱ ichi̱ káján ɨ́ɨn nda'a‑dé. Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑de Jesús ja̱ ndúkú‑de kua̱chi sɨkɨ̱‑yá kákuni̱‑de, te ni̱ kaka'a̱n‑de: Á kuu sá'a‑yó taná kɨvɨ́ ndéta̱tú, xí túu, áchí‑de.  
\v 11 Te máá‑yá, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ndé róó ñáva̱'a‑ró ɨ́ɨn rɨɨ̱, te nú kɨtɨ‑ún jungava‑tɨ̱ iní ɨɨn tu̱nchi kɨvɨ̱ ndéta̱tú, te tú tɨɨn‑ró‑tɨ́ te natava‑ro‑tɨ́ náún.  
\v 12 Te xaa̱n‑gá ya'u ncháá ɨɨn cha̱a vásá ɨ́ɨn rɨɨ̱. Núsáá te íó va̱'a ja̱ vá'a sá'a‑yó kɨvɨ́ ndéta̱tú, áchí‑ya̱.  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa‑ún: Skáa̱ nda'a‑ro, áchí‑ya̱. Te ni̱ skáa̱‑de nda'a‑dé. Te ni̱ nduva̱'a ii̱‑ní nátu̱'un káa ɨnga̱.  
\v 14 Ko cha̱a fariseo, ni̱ kenda‑de kája'a̱n‑de. Te ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de ndasa ka'ni‑dé‑ya̱. 
\s1 Tu̱'un máá‑yá ni̱ ka'a̱n Isaías onde̱ sáá 
\p  
\v 15 Ko ni̱ jini̱ Jesús ja̱ súan kájani ini̱‑de. Te ni̱ kuxio‑ya̱ yúan kua'a̱n‑ya̱. Te kua'a̱ ñáyɨvɨ ní kandiki̱n‑i‑ya̱. Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱ ndívii‑í.  
\v 16 Te máá‑yá, ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá jíín ñáyɨvɨ‑ún ja̱ ná tú stá'a̱n ndiji̱n‑i‑ya̱.  
\v 17 Náva̱'a ná skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Isaías, cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios:  
\v 18 Yá'a íó mozo‑ri̱ ja̱ ní naka̱ji‑ri̱, áchí Dios, áchí Isaías, te mani̱‑rí jíín‑i. Te kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín‑i. Te kua̱'a‑ri̱ Espíritu‑ri̱ sɨkɨ̱‑í. Te kastu̱'ún‑i nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ kíi juicio sɨkɨ̱ máá jíná'an.  
\v 19 Ma̱ kútɨ́xɨ́n sé'e‑ri̱, ni ma̱ nákata̱‑i. Te ni ɨɨn ma̱ kúni tu̱'un ja̱ kána jíín‑i ini̱ ichi.  
\v 20 Ma̱ ká'nu̱‑i ɨɨn nu̱kúá ní taxi̱n, ni ma̱ ndá'va̱‑i ɨɨn mecha kayú ñú'má, chi̱ onde̱ ná kúni̱'in tu̱'un ndaa̱ sá'a‑i.  
\v 21 Te kuñukuu ini̱ ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación tiñu sá'a Se̱'e‑ri̱. Achí. 
\s1 Ɨɨn cha̱a kuáá ñí'ín tá'a̱n tachi̱ kíni 
\p  
\v 22 Yúan‑na te nuu̱‑yá ni̱ ka̱kinchaka‑i ɨɨn cha̱a tá'a̱n tachi̱ kíni, ja̱ kuáá‑de te ñí'ín‑de. Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱‑dé. Te cha̱a kuáá ñí'ín‑ún, ni̱ naka'a̱n‑de te ni̱ nakuni̱‑de.  
\v 23 Te ni̱ ka̱naa iní ta̱ká ña̱yɨvɨ‑ún kánde̱'é‑i. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Á se̱'e David kúu cha̱a yá'a náún, áchí‑i.  
\v 24 Ko cha̱a fariseo, ni̱ ka̱jini so̱'o‑de ja̱ súan ni̱ kaka'a̱n‑i. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Cha̱a yá'a, nú tú ndújíín‑de jíín Beelzebú, te ma̱ kúu kiñi'in‑de tachi̱ kíni ki'i̱n núú, chi̱ já kúñá'nu nuu̱ tachí kúu‑ún, áchí‑de.  
\v 25 Ko Jesús, ni̱ jini̱‑ya̱ já súan kájani ini̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ta̱ká nación ja̱ sásɨ́ɨn máá te kánakua̱tá'an máá, naa. Te ta̱ká ñuu̱ xí vé'e ja̱ sásɨ́ɨn máá, te kánakua̱tá'an máá, ma̱ kúni̱'in.  
\v 26 Te nú Satanás sásɨ́ɨn máá, te kíñi'in máá já'a̱n, ndasa kuni̱'in ñuu̱ nuu̱ tá'ú tíñu máá núsáá.  
\v 27 Te nú ndújíín Beelzebub jíín‑rí ja̱ kíñi'in‑ri̱ tachi̱ kíni. Núsáá te se̱'e‑ró, ndé jíín kákiñi'in máá‑i tachi̱‑ún. Ja̱ yúán, máá‑i, ná náku̱xndíi‑i sɨkɨ̱‑ro̱.  
\v 28 Ko nú jíín Espíritu Dios kíñi'in‑ri̱ tachi̱ kíni kája'a̱n, ja̱ndáa̱ kúu ja̱ núu̱‑ro̱ ní chaa̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu núsáá.  
\v 29 Chi̱ ndasa kuu kɨ̱vɨ ɨɨn ña̱yɨvɨ iní ve̱'e cha̱a kándáján, te sákuí'ná‑i ndatíñu‑de, te nú tú xna'a̱n‑ga̱ ku'ni̱‑i‑de. Yúan‑na te kuu sákuí'ná‑i ndatíñu‑de.  
\v 30 Nú ndé cha̱a tú ndújíín‑de jíín‑rí, te jíto u'u̱‑de ruu̱. Te cha̱a tú nástútú jíín‑rí, máni jachá‑de. 
\s1 Tu̱'un ndɨva̱'a sɨkɨ̱ Espíritu Santo 
\p  
\v 31 Súan ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Sɨkɨ̱ táká kua̱chi jíín táká tu̱'un ndɨva̱'a, sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱. Ko tu̱'un ká'a̱n ndɨva̱'a sɨkɨ̱ Espíritu Santo, ma̱ sá'a kutɨ‑yá tu̱ká'nu ini̱.  
\v 32 Te nú ndé ɨɨn cha̱a ka'a̱n‑de sɨkɨ̱ máá Sé'e cha̱a, sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱ nuu̱‑dé. Ko nú ndé ɨɨn cha̱a ka'a̱n‑de sɨkɨ̱ Espíritu Santo, ma̱ sá'a kutɨ‑yá tu̱ká'nu ini̱ nuu̱‑dé, ni kuia̱ yá'a, ni kuia̱ chaa̱.  
\v 33 Kuu‑ró yúnu vá'a ja̱ vá'a nde'e̱, xí kúu‑ró yúnu káñáá, ja̱ ñáá nde'e̱. Chi̱ jíín ndé'e̱ te jiní‑yo̱ na̱ún yunu kúu.  
\v 34 Se̱'e koo̱ kákuu‑ró. Ndasa kuu ka'a̱n‑ro̱ tú'un va̱'a, te nú ña̱yɨvɨ ñáá kákuu‑ró. Chi tu̱'un ñú'un ini̱ añú cha̱a, máni tu̱'un‑ún ká'a̱n‑de.  
\v 35 Cha̱a va̱'a, sá'a‑de tiñu va̱'a, chi̱ íó va̱'a ini̱‑de. Te cha̱a ñáá, sá'a‑de tiñu ñáá, chi̱ káñáá ini̱‑de.  
\v 36 Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ táká tu̱'un sáni káka'a̱n cha̱a, nakua̱'a‑de cuenta tu̱'un‑ún kɨvɨ̱ cháa̱ juicio.  
\v 37 Chi̱ sɨkɨ̱ tú'un ká'a̱n‑ro̱, te kendo̱o va̱'a‑ró. Te suni sɨkɨ̱ tú'un ká'a̱n‑ro̱, te ta'nu̱ ndatu̱‑ro̱, áchí‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní ka̱jika̱n‑i ɨɨn tuni̱ 
\p  
\v 38 Yúan‑na te yaku̱ cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo, ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Maestro, kákuni̱‑ná ja̱ sá'a‑ní ɨɨn tuni̱ nde̱'é‑ná, áchí‑de.  
\v 39 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ña̱yɨvɨ ñáá ja̱ káisɨ́kɨ ncháa̱‑i Dios, kájika̱n‑i tuni̱. Ko ma̱ kuá'a‑ri̱ nuu̱‑í, chi̱ tuni̱ Jonás, cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios, kúu ja̱ kuá'a‑ri̱ nuu̱‑í.  
\v 40 Chi̱ nátu̱'un ni̱ kandee Jonás chi̱i ti̱yáká ká'nu uni̱ ndúú uni̱ ñúú, suni súan kundee Se̱'e cha̱a chi̱i ñu'un uní ndúú uni̱ ñúú.  
\v 41 Ta̱ká cha̱a ñuu̱ Nínive, nachaku̱‑de jíín ñáyɨvɨ yá'a kɨvɨ̱ kíi juicio. Te naku̱xndíi‑de sɨkɨ̱‑í. Chi̱ máá‑de, ni̱ ka̱nakani ini̱‑de kɨvɨ̱ ní jani Jonás tu̱'un nuu̱‑dé. Te vina ví'í‑gá kúñá'nu I'a̱ kándii̱ yá'a vásá Jonás.  
\v 42 Te reina onde̱ ichi sur, nachaku̱‑ña jíín ñáyɨvɨ yá'a kɨvɨ̱ kíi juicio. Te naku̱xndíi‑ña sɨkɨ́‑í. Chi̱ onde̱ jíká xáa̱n ní kii‑ña ní jini so̱'o‑ña tú'un ndíchí ní ka'a̱n Salomón. Te vina ví'í‑gá kúñá'nu I'a̱ kándii̱ yá'a vásá Salomón.  
\v 43 Nú ni̱ kenda tachi̱ kíni ini̱ ɨɨn cha̱a. Te jíka kuu nuu̱ ñú'un té'é ndúkú núu̱ júngo̱o. Te tú ní'i̱n.  
\v 44 Yúan‑na te ká'a̱n tachi̱‑ún: Ná nó'o̱n‑ri̱ ve'e nuu̱ ní kenda‑ri̱, áchí. Te nú ni̱ najaa̱, te jiní ja̱ ɨ́ɨn ve'e sáni kúu. Te ni̱ nduluu ve'e‑ún ja̱ ní nastáa ini̱.  
\v 45 Yúan‑na te ki'i̱n tachi̱‑ún, te kuaka tá'an jíín usiá‑ga̱ tachi̱ ñáá‑ga̱ vásá máá. Te kɨ́vɨ koyo te káxiu̱kú yúan. Núsáá te ví'í‑gá tá'a̱n cha̱a yúan onde̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱ vásá já xnáñúú núú. Te suni súan ta'a̱n ña̱yɨvɨ ñáá yá'a. Achí‑ya̱. 
\s1 Náa̱‑ya̱ jíín ñaní‑ya̱ 
\p  
\v 46 Te nini súan ká'a̱n‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ‑ún, te ni̱ jaa̱ náa̱‑ya̱ jíín ñaní‑ya̱ ká'i̱in‑ña íchi yatá vé'e, kákuni̱‑ña ká'a̱n‑ña jíín‑yá.  
\v 47 Te ni̱ kachi̱ ɨɨn cha̱a jíín‑yá: Yúan nde̱'é‑ní, ni̱ chaa̱ náa̱‑ní jíín ñaní‑ní ká'i̱in‑ña yatá vé'e, te kákuni̱‑ña ká'a̱n‑ña jíín‑ní, áchí‑de.  
\v 48 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa ni̱ ka'a̱n súan jíín‑yá: Ndéja̱ kúu náa̱‑ri̱, te ndéja̱ kákuu ñani̱‑ri̱. Achí‑ya̱.  
\v 49 Te ni̱ skáa̱‑ya̱ ndá'a‑yá onde̱ nuu̱ káxiu̱kú cháa káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Yá'a nde̱'é‑ró núu̱ náa̱‑ri̱ jíín núu̱ ñaní‑ri̱.  
\v 50 Chi ña̱yɨvɨ skíkuu tiñu kuní máá Táa̱‑ri̱ kánchaa̱‑ya̱ ondé andɨ́vɨ́, jia̱n kúu kua̱'a‑ri̱ kúu náa̱‑ri̱. Achí‑ya̱. 
\c 13  
\s1 Tu̱'un yátá sɨkɨ́ cháa sáka trigo 
\p  
\v 1 Te kɨvɨ̱‑ún ni̱ kenda Jesús ve'e‑ún te kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jaa̱‑ya̱ ní jungo̱o‑ya̱ yú'u mar.  
\v 2 Te ni̱ kataka̱ kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ núu̱‑yá. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ iní ɨɨn barco. Te ni̱ jungo̱o‑ya̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ‑ún ni̱ ka̱kendo̱o‑i yu'u mar.  
\v 3 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ kuá'a̱ tú'un yátá jíín‑i: Kuni so̱'o te kuni̱‑ro̱. Ɨɨn cha̱a sáka trigo, ni̱ kenda‑de sáka‑dé.  
\v 4 Te sáka‑dé kua'a̱n‑de. Te ɨɨn nuni̱‑ún, ni̱ jungava yu'íchi. Te ni̱ chaa̱ tɨsaa̱ te ni̱ ka̱kókó‑tɨ́.  
\v 5 Te ɨnga̱ ni̱ jungava nuu̱ ñú'un yúu̱ núu̱ tú íó kua'a̱ ñú'un. Te ni̱ kana yachi̱‑ni chi̱ tú íó kókon ñu'un.  
\v 6 Te nuu̱ ní kana ndika̱ndii, te ni̱ kasu̱n‑ni. Te ni̱ ichi̱, chi̱ tú yo'o ní íó.  
\v 7 Te ɨnga̱ ni̱ jungava ma̱'ñú íñu. Te ni̱ ja'nu iñu‑ún. Te ni̱ jasu̱ nuu̱.  
\v 8 Te sava ni̱ ka̱jungava nuu̱ ñú'un vá'a. Te ni̱ kuun nuni̱, ɨɨn ja̱ ɨ́ɨn ciento, ɨnga̱ ja̱ uní xiko, te ɨnga̱ ja̱ okó uxi̱.  
\v 9 Cha̱a íó so̱'o kuni ná'ín, te ná kúni so̱'o‑de. Achí‑ya̱.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ cha̱koyo cha̱a káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Naja̱ ká'a̱n‑ní tu̱'un yátá jíín ñáyɨvɨ yá'a, áchí‑de.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Róó, chi̱ a kuaju̱ku̱'un ini̱‑ro̱ tú'un yísa̱'í yá'a sá'a Dios, ndasa koo ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́. Ko máá ñáyɨvɨ yá'a, ma̱ júku̱'un ini̱‑i.  
\v 12 Chi cha̱a ja̱ á ñáva̱'a, te kii‑ga̱ nuu̱‑dé sá'a‑ya̱. Te kuñava̱'a‑de kua'a̱ xáa̱n‑gá. Ko cha̱a ja̱ ná tú ñáva̱'a, va̱sa ja̱ á ñáva̱'a‑de‑ún, te kuxio ki'i̱n.  
\v 13 Ja̱ yúán ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un yátá jíín‑i. Chi va̱sa kánde̱'é‑i, ko tú kájini̱‑i. Te va̱sa kájini so̱'o‑i, ko tú kájini ná'ín‑i ni tú kájuku̱'un ini̱‑i.  
\v 14 Ña̱yɨvɨ yá'a káskíkuu‑i tu̱'un ni̱ ka'a̱n Isaías: Va̱sa kájini ná'ín vá'a‑ró, ko ma̱ júku̱'un ini̱‑ro̱. Te va̱sa kánde̱'é ndɨ́'ɨ‑ró, ko ma̱ kuní‑ro̱.  
\v 15 Chi̱ xaa̱n ní ka̱kuni̱'in ini̱ ña̱yɨvɨ yá'a. Te xaa̱n ú'u̱ kájini so̱'o‑i. Te kájasu̱‑i nduchi‑í náva̱'a ma̱ kuní‑i jíín ndúchi‑í, te ma̱ kúni ná'ín‑i jíín só'o‑i, te ma̱ júku̱'un ini̱‑i, te ma̱ nájíó káva ini̱‑i, te ma̱ násáva̱'a‑ri̱‑i. Achí.  
\v 16 Ko xáán ndatu̱ máá‑ró jíná'an‑ró, chi̱ kánde̱'é‑ró jíín ndúchi‑ro, te kájini ná'ín‑ró jíín só'o‑ró.  
\v 17 Chi ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já tɨnɨ́ cha̱a kájani tu̱'un Dios jíín tɨnɨ́ cha̱a va̱'a, ni̱ kakuni̱‑de nde̱'é‑de nuu̱ já kánde̱'é máá‑ró, ko tú ní kajini̱‑de. Te suni ni̱ kakuni̱‑de kuni so̱'o‑de ja̱ kájini so̱'o máá‑ró, ko tú ní kájini so̱'o‑de. Achí‑ya̱.  
\v 18 Kuni ná'ín jíná'an‑ró tú'un yátá cháa sáka núsáá.  
\v 19 Nú ɨɨn cha̱a jíni so̱'o‑de tu̱'un ñuu̱ Dios, te nú tú júku̱'un ini̱‑de, yúan‑na te chaa̱ kui'na̱ te kuanchaa̱‑ni tu̱'un ni̱ saka̱ iní añú‑de‑ún. Cha̱a yúan kúu nuni̱ ní jungava yu'íchi.  
\v 20 Te nuni̱ ní saka̱ núu̱ ñú'un yúu̱, yu̱án kúu cha̱a jíni so̱'o‑de tu̱'un, te kúsɨɨ̱‑ní ini̱‑de jíín.  
\v 21 Ko tú nuu̱ káka yo'o iní‑de, te yaku̱‑ni kɨvɨ̱ kánda. Te nú ni̱ ndonda tu̱ndó'o sɨkɨ̱‑dé, xí nú ni̱ sándɨva̱'a‑i jíín‑de sɨkɨ̱ tú'un‑ún, te náyu̱'ú‑ni‑de.  
\v 22 Te nuni̱ ní saka̱ má'ñú íñu, yu̱án kúu cha̱a jíni so̱'o‑de tu̱'un. Ko kútéñu‑de jíín ndátíñu‑de. Te kuní‑de kuu kúká‑de. Te xndá'ú‑de máá‑de jíín. Ndɨ'ɨ ya̱'á jasú nuu̱ tú'un‑ún, te tú kúun nuni̱.  
\v 23 Ko nuni̱ ní saka̱ núu̱ ñú'un vá'a, yu̱án kúu cha̱a jíni so̱'o‑de tu̱'un te júku̱'un ini̱‑de. Te bueno já'a‑de nuni̱, ɨɨn‑de ciento, ɨnga̱‑de uni̱ xiko, te ɨnga̱‑de oko̱ uxi̱, súan kája̱'a‑de nuni̱. Achí‑ya̱. 
\s1 Tu̱'un ndɨkɨn lazo 
\p  
\v 24 Ió ɨnga̱ tu̱'un yátá ní ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de; Ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ɨɨn cha̱a ni̱ chi'i itu̱ va̱'a nuu̱ ñú'un‑dé.  
\v 25 Ko nini kixi‑de, te ni̱ jaa̱ cha̱a jíto u'u̱ tá'an jíín‑de. Te ni̱ chi'i tuku ndɨkɨn lazo nuu̱ trigo‑de, te kua'a̱n.  
\v 26 Ko nuu̱ ní kana yuku̱ itu̱‑ún, te kúun nuni̱, yúan‑na te suni ni̱ kana lazo.  
\v 27 Te ni̱ ja̱koyo mozo máá táa̱, cha̱a xíin. Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín‑de: Táta̱, á tú ní chí'i‑ní nuni̱ vá'a nuu̱ ñú'un‑ní yá'a. Te ndénu̱ ní ni'i̱n‑ní lazo yá'a núsáá. Achí‑i.  
\v 28 Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín mozo‑de: Ɨɨn cha̱a jíto u'u̱ ruu̱ ni̱ sá'a ya̱'á, áchí‑de. Te ni̱ kaka'a̱n mozo‑ún jíín‑de: Núsáá te kuní‑ní ja̱ ná kítu̱'un‑ná náún, áchí‑i.  
\v 29 Te máá‑de ni̱ ka'a̱n‑de: Túu, chi̱ náni tú'un‑ró lazo‑ún te sanaa te tu'un‑ró trigo jíín.  
\v 30 Ná kuá'nu máá jíná'an onde̱ kɨvɨ̱ tá'nu̱. Te kɨvɨ̱‑ún te tá'ú‑rí tiñu nuu̱ cháa ka'nu̱: Stútú xna'a̱n‑ga̱ lazo jia̱n, te sá'a‑ró nú'ni̱ náva̱'a ka'mu‑yó. Ko trigo yá'a, nastútú‑ró ná kɨ́vɨ ini̱ yaka̱‑ri̱. Achí‑de, áchí‑ya̱. 
\s1 Tu̱'un ndɨkɨn yuá mostaza 
\p  
\v 31 Ió ɨnga̱ tu̱'un yátá ní ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ndɨkɨn yuá mostaza, ja̱ ní ki'in ɨɨn cha̱a te ni̱ chaa‑de nuu̱ ñú'un‑dé.  
\v 32 Te ja̱ndáa̱ ɨɨn ndɨkɨn lúlí‑ga̱ kúu vásá táká‑ga̱ tata̱. Ko nú ni̱ ja'nu, te kúu ká'nu‑ga̱ vásá táká‑ga̱ yua̱. Te kuu ɨɨn yunu ká'nu. Te chaa̱ tɨsaa̱ andɨ́vɨ́, te va̱tu‑ni sá'a‑tɨ̱ taká‑tɨ̱ chíi nda'a‑ún. Achí‑ya̱. 
\s1 Tu̱'un yujan íá 
\p  
\v 33 Ió ɨnga̱ tu̱'un yátá ní ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un yujan íá já ní ki'in ɨɨn ña'an. Te ni̱ chisa̱'í‑ña chíi uni̱ ti̱yii yúchi onde̱ ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ kuu íá ní sá'a. Achí‑ya̱.  
\v 34 Ta̱ká tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n Jesús jíín ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún. Te nú túu tu̱'un yátá te tú ká'a̱n‑ya̱ jíín‑i,  
\v 35 Náva̱'a ná skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios: Ka'a̱n‑ri̱ tu̱'un yátá, te kachi̱‑ri̱ tu̱'un yísa̱'í onde̱ kɨvɨ̱ ní jungo̱o ñu̱yɨ́vɨ, áchí. 
\s1 Ja̱ ní ka'a̱n kájí‑yá tu̱'un ndɨkɨn lazo 
\p  
\v 36 Yúan‑na te ni̱ nakuatá'ú Jesús nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún. Te ni̱ ndɨ̱vɨ‑ya̱ iní ve̱'e. Te ni̱ ja̱koyo cha̱a káskuá'a‑ún nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Kani kájí‑ní tu̱'un yátá lazo nuu̱‑ná, áchí‑de.  
\v 37 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ja̱ sáka tatá va̱'a‑ún kúu máá Sé'e cha̱a.  
\v 38 Te ñu'un‑ún kúu ñu̱yɨ́vɨ. Te tata̱ va̱'a‑ún kákuu se̱'e Dios. Te lazo‑ún kákuu se̱'e kui'na̱.  
\v 39 Te cha̱a u'u̱ ja̱ ní chi'i lazo‑ún kúu kui'na̱. Te kɨvɨ̱ tá'nu̱‑ún kúu kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ. Te cha̱a ka'nu̱‑ún kákuu ndajá'a̱ Dios.  
\v 40 Te nátu̱'un kutútú lazo, te kayu̱ nuu̱ ñú'u̱n, súan kuu kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 41 Te máá Sé'e cha̱a, tájí‑yá ndajá'a̱‑yá ki'i̱n. Te nastútú‑yá ta̱ká ña̱yɨvɨ kásá'a kua̱chi jíín ñáyɨvɨ kásá'a tiñu ñáá.  
\v 42 Te taan‑yá‑i kayu̱‑i nuu̱ ñú'u̱n. Te yúan nde'e̱‑i te nakaji‑í ñii yú'u‑í jíná'an‑i.  
\v 43 Yúan‑na te ña̱yɨvɨ vá'a‑ún, ndii ncháa̱‑i nátu̱'un ndika̱ndii, kuxiu̱kú‑i jíín máá Táa̱‑i ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú‑yá tiñu. Cha̱a íó so̱'o kuni ná'ín, ná kúni so̱'o‑de. 
\s1 Tu̱'un janu̱ xú'ún, jíín tú'un perla, jíín tú'un ñunu 
\p  
\v 44 Ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ɨɨn janu̱ xú'ún já yísa̱'í chi̱i ɨɨn ñu'un, te ni̱ ndenda ni̱ sá'a ɨɨn cha̱a, te jasú tuku‑de sɨkɨ̱, te kúsɨɨ̱ iní‑de jíín, te kua'a̱n‑de, te xíkó ndɨ́'ɨ‑de na̱ún ñáva̱'a‑de, te jáan‑de ñu'un‑ún.  
\v 45 Suni ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ɨɨn cha̱a jáan‑de te xíkó‑de ja̱ ndúkú‑de perla luu.  
\v 46 Te ni̱ jini̱‑de ɨɨn perla ja̱ xáa̱n yá'u. Te ni̱ kee‑de kua'a̱n‑de. Te ni̱ xi̱kó ndɨ́'ɨ‑de ta̱ká ndatíñu‑de. Te ni̱ jaan‑de perla‑ún.  
\v 47 Suni ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ɨɨn ñunu já júkui̱ta ka'nu ini̱ mar. Te tɨ́ɨn tɨnɨ̱ nuu̱ tíyáká.  
\v 48 Te nuu̱ ní chítú ñúnu‑ún, te ni̱ ka̱natava‑dé yundúcha. Te ni̱ kaju̱ngo̱o‑de. Te ni̱ kaka̱ji‑de kɨtɨ vá'a‑ún kɨ́vɨ‑tɨ̱ iní ji̱ka. Te ni̱ ka̱skána‑de kɨtɨ ñáá‑ún kua'a̱n.  
\v 49 Suni súan koo kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ. Chi̱ kenda koyo ndajá'a̱‑yá. Te ka̱ji‑ya̱ ñáyɨvɨ ñáá ma̱'ñú ñáyɨvɨ vá'a.  
\v 50 Te taan‑yá‑i kayu̱‑i nuu̱ ñú'u̱n. Te yúan nde'e̱‑i te nakaji‑í ñii yú'u‑í. Achí‑ya̱.  
\v 51 Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Ni̱ kaju̱ku̱'un ini̱‑ro̱ táká tu̱'un yá'a náún, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Jaa̱n Táta̱, áchí‑de.  
\v 52 Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Ja̱ yúán íó cha̱a káchaa tutu̱ jiní‑de sa'a̱n ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́, te máá‑de kúu nátu̱'un ɨɨn cha̱a xíin vé'e, te onde̱ ini̱ yaka̱‑de táva‑dé ndatíñu jáá jíín ndátíñu aná'án, áchí‑ya̱.  
\v 53 Te súan ni̱ ji̱nu ni̱ ka'a̱n Jesús tu̱'un yátá yá'a. Te ni̱ kenda‑ya̱ yúan kua'a̱n‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní kaské'ichi̱‑i‑ya̱ iní ñuu̱ Nazaret 
\p  
\v 54 Te ni̱ najaa̱‑ya̱ ñúu̱‑ya̱. Te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑dé ini̱ ve̱'e sinagoga máá‑de jíná'an‑de. Te ni̱ ka̱naa iní‑de ni̱ kande̱'é‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ndénu̱ ní ni'i̱n cháa yá'a tu̱'un ndíchí yá'a jíín tíñu ñá'nu sá'a‑de yá'a.  
\v 55 Nasu̱ sé'e cha̱a carpintero kúu ya̱'á náún. Á nasu̱ María nání náa̱‑de. Te ta̱ká ñani̱‑de káinání Jacobo, José, Simón, jíín Judas.  
\v 56 Te tú ká'i̱in kua̱'a‑de jíín‑yó yá'a náún. Te ndénu̱ ní ni'i̱n‑dé ta̱ká tu̱'un yá'a núsáá. Achí‑de.  
\v 57 Te súan ni̱ ka̱kujá'a̱ ini̱‑i jíín‑yá. Te Jesús, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑i: Cha̱a jáni tu̱'un Dios, máni ñuu̱‑de jíín iní ve̱'e‑de kúu ja̱ tú káka'a̱n tu̱'un jíñú'ún jíín‑de, áchí‑ya̱.  
\v 58 Te tú ní sá'a‑ya̱ kuá'a̱ tíñu ñá'nu yúan, chi̱ tú ní kákandíja‑i. 
\c 14  
\s1 Ja̱ ní ji'i̱ Juan, cha̱a skuánducha 
\p  
\v 1 Te suu kɨvɨ̱‑ún te Herodes cha̱a tá'ú tíñu, ni̱ jini tu̱'un‑de tu̱'un Jesús.  
\v 2 Te ni̱ kachi̱‑de jíín mozo‑de: Cha̱a yá'a kúu Juan ja̱ skuánducha. Ni̱ nachaku̱‑de ja̱ ní ji'i̱‑de, te ja̱ yúán sá'a‑de tiñu ñá'nu yá'a. Achí‑de.  
\v 3 Chi̱ Herodes, ni̱ tɨɨn‑de Juan. Te ni̱ ju'ni̱‑de. Te ni̱ chindee‑de cha̱a veka̱a ja̱ kuáchi Herodías ñasɨ́'ɨ́ Felipe ñani̱ máá Herodes.  
\v 4 Te Juan, a ni̱ kana jíín‑de nuu̱ Herodes: Tú íó ley kuaka‑ró‑ña, áchí‑de.  
\v 5 Te Herodes, ni̱ kuni̱‑de ka'ni‑dé Juan. Ko ni̱ yu̱'ú‑de ni̱ jito‑de ña̱yɨvɨ, chi̱ kájani ndaa̱ ini̱‑i ja̱ ɨ́ɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios kúu Juan.  
\v 6 Te ɨɨn kɨvɨ̱ ní sá'a Herodes ɨɨn viko kɨvɨ́ ní kaku‑de. Te se̱sɨ́'ɨ́ Herodías ni̱ jita já'á‑i nuu̱ ñáyɨvɨ. Te ni̱ kusɨɨ̱ iní Herodes jíín‑i.  
\v 7 Te ni̱ jatu̱'un téyíí‑de ja̱ kuá'a‑de ta̱ká na̱ún kakán‑i nuu̱‑dé.  
\v 8 Te náa̱‑i, a ni̱ jani íchí‑ña‑í, te ni̱ ka'a̱n‑i: Kua̱'a‑ní xini̱ Juan, cha̱a skuánducha‑ún nuu̱‑ná kundee nuu̱ ɨ́ɨn ko'o̱, áchí‑i.  
\v 9 Yúan‑na te máá rey‑ún, ni̱ kuxíí iní‑de. Ko sɨkɨ̱ já ní jatu̱'un téyíí‑de jíín sɨkɨ́ já ní ka̱jini so̱'o cha̱a káyee stáa̱ jíín‑de‑ún, te ni̱ tá'ú‑de tiñu ná kuá'a soldado nuu̱‑í.  
\v 10 Te ni̱ tájí‑de soldado ni̱ ja'a̱n. Te ni̱ xɨtɨ xiní Juan ini̱ veka̱a.  
\v 11 Te ni̱ chaa̱ xini̱‑dé kándee nuu̱ ɨ́ɨn ko'o̱. Te ni̱ ja̱'a soldado nuu̱ súchí sɨ́'ɨ́‑ún. Te máá‑i, ni̱ jancha̱ka‑i nuu̱ náa̱‑i.  
\v 12 Yúan‑na te ni̱ ja̱koyo cha̱a káskuá'a jíín‑de. Te ni̱ ka̱ndañaa‑de yikɨ kúñu Juan. Te ni̱ kachi̱ndu̱ji‑de. Te ni̱ kee‑de kája'a̱n‑de. Te ni̱ kaka̱stu̱'ún‑de nuu̱ Jesús. 
\s1 Ja̱ ní skée‑yá u'u̱n mil ña̱yɨvɨ 
\p  
\v 13 Te ni̱ jini tu̱'un Jesús. Te ni̱ kuxio‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ yúan ini̱ ɨɨn barco onde̱ nuu̱ ñú'un té'é kándee sɨ́ɨn‑ya̱. Te ni̱ ka̱jini tu̱'un ña̱yɨvɨ jíná'an‑i. Te onde̱ ta̱ká ñuu̱ ni̱ kandiki̱n‑i‑ya̱ kájika já'á‑i jíín‑yá.  
\v 14 Te ni̱ kenda Jesús kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱ xáa̱n. Te ni̱ ndukuí'a̱ ini̱‑ya̱ jíín‑i. Te ni̱ sá'a‑ya̱ taná táká ña̱yɨvɨ káku'u̱.  
\v 15 Te nuu̱ ní ini te ni̱ cha̱koyo cha̱a káskuá'a jíín‑yá nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Yá'a chi̱ máá ñú'un té'é kúu, te a ni̱ ke̱e ndika̱ndii. Tájí‑ní‑i ná kíngoyo‑i ta̱ká ñuu̱. Te ná kuáan máá‑i staa̱ kée‑í, áchí‑de jíín‑yá.  
\v 16 Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Tú nɨ́nɨ kí'i̱n‑i jíná'an‑i: Kua̱'a máá‑ró já ná kée‑í, áchí‑ya̱.  
\v 17 Te máá‑de, ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Tú na̱ún káñava̱'a‑ná chi̱ u'u̱n‑ni sta̱tilá jíín úu̱‑ni ti̱yáká, áchí‑de.  
\v 18 Te máá‑yá, ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Kua̱'a ná kíi nuu̱‑rí yá'a, áchí‑ya̱.  
\v 19 Te ni̱ tá'ú‑yá tiñu nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún ni̱ kaju̱ngo̱o ta̱ká‑i nuu̱ ichá. Te ni̱ ki'in‑ya̱ ndɨ́'ú'u̱n sta̱tilá jíín úu̱ ti̱yáká‑ún. Te ni̱ ndakoto‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá ja'a̱ státilá. Te ni̱ sákuáchí‑yá. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá. Te cha̱a‑ún, ni̱ ka̱jani‑de nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún.  
\v 20 Te ndivii‑í ni̱ ka̱yee. Te ni̱ kanda'a̱ chi̱i‑i. Te ni̱ ka̱nastútú‑de uxi̱ uu̱ ji̱ka staa̱ kua̱chí‑ún ja̱ ní ndendoso.  
\v 21 Te jínu u'u̱n mil cha̱a ni̱ ka̱yee‑ún, te sɨ́ɨn‑ga̱ kúu ñasɨ́'ɨ́ jíín súchí lúlí. 
\s1 Ja̱ ní jika já'á‑yá nuu̱ mar 
\p  
\v 22 Yúan‑na te ni̱ skandá‑ni Jesús cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ɨɨn barco. Te ná kúxnúú‑de ki̱ngoyo‑de ɨnga̱ lado yu'u mar sá'a‑ya̱, chi̱ kuéé jachá‑ya̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún.  
\v 23 Te ni̱ jacha̱‑ya̱ ñáyɨvɨ‑ún kája'a̱n‑i. Te ni̱ kaa sɨ́ɨn‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ yúku, kuákaka̱n ta'u̱‑yá. Te ni̱ ini, te kándee máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ yúan.  
\v 24 Te barko‑ún, a kándee ma̱'ñú mar. Te ká'ú xaa̱n ní ndonda su'ma̱ ndúcha sɨkɨ́‑dé, chi̱ sua ni̱ nana nuu tachi̱.  
\v 25 Te tɨ́kuáán‑na̱ kúu. Te ni̱ jaa̱ Jesús nuu̱‑dé, jíka já'á‑yá nuu̱ mar.  
\v 26 Te cha̱a káskuá'a‑ún, ja̱ ní kajini̱‑de‑ya̱, já jíka‑ya̱ núu̱ mar, te ni̱ kayu̱'ú‑de. Te káka'a̱n‑de: Añú kúu, áchí‑de. Te kákana kó'ó‑de ja̱ káyu̱'ú‑de.  
\v 27 Yúan‑na te Jesús, ni̱ ka'a̱n‑ni‑ya̱ jíín‑de: Sándéé iní‑ro̱. Máá‑rí kúu. Ma̱ yú'ú‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 28 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Pedro jíín‑yá: Táta̱, te nú máá‑ní kúu, te tá'ú‑ní tiñu ná káka‑ná nuu̱ mar yá'a jaa̱‑ná nuu̱‑ní, áchí‑de.  
\v 29 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ña'a̱n, áchí‑ya̱. Te ni̱ nuu Pedro ini̱ barco. Te ni̱ jika‑de nuu̱ ndúcha‑ún kua'a̱n‑de nuu̱ Jesús.  
\v 30 Ko nuu̱ ní jini̱‑de ja̱ xáa̱n kée tachi̱, te ni̱ yu̱'ú‑de. Te ni̱ kejá'á‑de sá'u‑de chi̱i nducha. Te ni̱ kana kó'ó‑de: Táta̱, nama‑ní náá, áchí‑de.  
\v 31 Te ni̱ skáa̱‑ni Jesús nda'a‑yá. Te ni̱ tɨɨn‑ya̱‑dé. Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Cha̱a tú kándíja va̱'a kúu‑ró. Naja̱ jáni sɨ̱kɨ́ ini̱‑ro̱. Achí‑ya̱.  
\v 32 Te ni̱ ndɨ̱vɨ‑ya̱ iní barko‑ún jíín‑de. Te ni̱ kuná'ín‑ni tachi̱ xáa̱n‑ún.  
\v 33 Yúan‑na te cha̱a ká'i̱in ini̱ barko‑ún, ni̱ cha̱koyo‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ ka̱chiñú'ún‑de‑ya̱. Te káka'a̱n‑de: Ja̱ndáa̱ ndíja máá‑ní kúu Se̱'e Dios, áchí‑de. 
\s1 Ña̱yɨvɨ káku'u̱ ini̱ ñuu̱ Genesaret 
\p  
\v 34 Te ni̱ kaja̱'a‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ ɨngá lado. Te ni̱ cha̱koyo‑ya̱ ñú'un íchí ñúu̱ Genesaret.  
\v 35 Te cha̱a ñuu̱‑ún, ni̱ ka̱nakuni̱‑de‑ya̱. Te ni̱ ka̱tájí‑de tu̱'un nɨ́ɨ́ ñúu̱‑ún. Te ni̱ ka̱kinchaka‑de ña̱yɨvɨ káku'u̱ nuu̱‑yá.  
\v 36 Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑yá ja̱ ná ké'é‑i va̱sté yúsá'ma‑yá. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ní ka̱ké'é sá'ma‑yá‑ún, ni̱ kandu̱va̱'a‑i. 
\c 15  
\s1 Ndasa kuchá'án ñáyɨvɨ 
\p  
\v 1 Yúan‑na te yaku̱ cha̱a fariseo jíín cháa káchaa tutu̱ ini̱ ñuu̱ Jerusalem, ni̱ ja̱koyo‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá:  
\v 2 Cha̱a káskuá'a jíín‑ró, naja̱ káské'ichi̱‑de tani̱nu cha̱a aná'án. Chi̱ tú kánandá'á‑de te káyee‑dé staa̱. Achí‑de.  
\v 3 Te máá‑yá, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Te máá‑ró, suni naja̱ káské'ichi̱‑ro̱ tíñu ni̱ tá'ú Dios nuu̱‑ro̱ núsáá, chi ja̱ sɨkɨ́ táni̱nu máá‑ró.  
\v 4 Chi̱ ni̱ ka'a̱n Dios: Kuandatu̱ nuu̱ táa̱‑ro̱ núu̱ náa̱‑ro̱, te ndéja̱ ká'a̱n ndɨva̱'a nuu̱ táa̱ nuu̱ náa̱, ná kúu̱ nú kuu̱, áchí.  
\v 5 Ko máá‑ró káka'a̱n‑ro̱: Nú íó ndatíñu ja̱ xíin ɨɨn cha̱a, te a kuu ni'i̱n tíñu ja̱ kuní táa̱‑de xí náa̱‑de, te nú xna'a̱n‑ga̱ ka'a̱n‑de: A ni̱ soko̱‑rí ndatíñu‑ún nuu̱ Dios, achi̱‑de.  
\v 6 Yúan‑na te tuká kánúú skíkuu‑de kua̱'a‑de nuu̱ táa̱‑de nuu̱ náa̱‑de, áchí‑ro̱. Te súan kástɨ́vɨ́‑ró tú'un Dios jíín táni̱nu ni̱ kajaki̱n‑ro̱.  
\v 7 Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró. Bueno ni̱ jani Isaías tu̱'un sɨkɨ̱‑ro̱ súan:  
\v 8 Ña̱yɨvɨ yá'a, jíín yú'u‑í káchiñú'ún‑i ruu̱, ko jíín añú‑i chi̱ jíká‑ni kúu ini̱‑i jíto‑i ruu̱.  
\v 9 Te káchiñú'ún sáni‑i ruu̱, chi̱ kástá'a̱n‑i tu̱'un jáni ini̱ ɨɨn cha̱a, áchí Isaías. Achí‑ya̱.  
\v 10 Te ni̱ kana‑ya̱ xiní ñáyɨvɨ‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑i: Kuni so̱'o jíná'an‑ró, Te chu'un ini̱‑ro̱ tú'un ká'a̱n‑ri̱:  
\v 11 Nasu̱ já kɨ́vɨ ini̱ yu'u cháa kuchá'án‑de sá'a, chi ja̱ kénda ini̱ yu'u‑dé, yu̱án kúu ja̱ kúchú'án‑de sá'a, áchí‑ya̱.  
\v 12 Yúan‑na te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ cha̱koyo‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Á jiní‑ní ja̱ ní kakiti̱ ini̱ cha̱a fariseo ja̱ ní ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a, xí túu, áchí‑de.  
\v 13 Ko máá‑yá, ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ta̱ká yunu já tú ní náchu'un máá Táa̱‑ri̱ andɨ́vɨ́, te tu'un‑ri̱ ki'i̱n.  
\v 14 Sía̱ jíná'an‑ró ná kí'i̱n‑de. Cha̱a kuáá kástá'a̱n ichi núu̱ sáva‑ga̱ cha̱a kuáá kákuu‑de. Chi̱ nú ɨɨn cha̱a kuáá stá'a̱n‑de ichi núu̱ ɨngá cha̱a kuáá, te ndendúú‑de jungoyo‑de ini̱ xa'va̱. Achí‑ya̱.  
\v 15 Te ni̱ ka'a̱n Pedro jíín‑yá: Kastu̱'ún kájí‑ní tu̱'un yátá yá'a nuu̱‑ná jíná'an‑ná, áchí‑de.  
\v 16 Te ni̱ kachi̱ Jesús: Te suni onde̱ róó tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ náún.  
\v 17 Á tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ já táká ja̱ kée‑í kɨ́vɨ kua'a̱n chi̱i‑i, te ndénda‑ni kua'a̱n.  
\v 18 Ko ja̱ kénda yu'u‑í, chi̱ onde̱ ini̱ añú‑i va̱i, te yu̱án kúu ja̱ kúchá'án‑i sá'a.  
\v 19 Chi̱ onde̱ ichi iní añú‑i kénda ja̱ jáni ñáá ini̱, ja̱ já'ni ndɨ́yi, ja̱ ísɨ́kɨ ncháa̱ tá'an, ja̱ kuáxán iní, ja̱ sákuí'ná, ja̱ ká'a̱n tu̱'un tú'ún, ja̱ ká'a̱n ndɨva̱'a.  
\v 20 Ta̱ká tu̱'un yá'a kúu ja̱ kúchá'án‑i sá'a. Ko nú tú nándá'á‑i te kee‑í staa̱, tú kúchá'án‑i sá'a. Achí‑ya̱. 
\s1 Tu̱'un se̱sɨ́'ɨ́ ña'an ñúu̱ Caná 
\p  
\v 21 Te ni̱ kenda Jesús yúan kua'a̱n‑ya̱ íchi ndáñúu̱ Tiro jíín Sidón.  
\v 22 Te ɨɨn ña'an ñúu̱ Caná, ni̱ kenda‑ña ndáñúu̱ yúan. Te ni̱ kana kó'ó‑ña: Táta̱, Se̱'e David, kundá'ú ini̱‑ní náá, chi̱ se̱sɨ́'ɨ́‑ná ká'ú xaa̱n tá'a̱n‑i ɨɨn tachi̱ kíni, áchí‑ña jíín‑yá.  
\v 23 Ko máá‑yá, tú ní ká'a̱n kutɨ‑yá jíín‑ña. Yúan‑na te ni̱ ja̱koyo cha̱a káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑de jíín‑yá: Ka'a̱n‑ní jíín‑ña ná kí'i̱n‑ña, chi̱ kána kó'ó‑ña vái‑ña íchi yatá‑yo̱, áchí‑de.  
\v 24 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Máni nuu̱ rɨ́ɨ̱, kɨtɨ ní ka̱naa, ká'i̱in se̱'e Israel, ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 25 Yúan‑na te ni̱ chaa̱‑ña núu̱‑yá. Te ni̱ chiñú'ún‑ña‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ña: Táta̱, chindéé chítuu‑ní náá, áchí‑ña.  
\v 26 Te ni̱ ka'a̱n máá‑yá: Tú íó va̱'a ja̱ kuánchaa̱‑yo̱ stáa̱ sé'e‑yó te skána‑yó núu̱ lúsu, áchí‑ya̱.  
\v 27 Te ni̱ ka'a̱n‑ña: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ní, Táta̱, ko lúsu‑ún, ichi chíi mesa náchii‑tɨ́ staa̱ kua̱chí kóyo yu'u jíto'o̱‑tɨ̱ yáji‑tɨ́, áchí‑ña jíín‑yá.  
\v 28 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Nána̱, xaa̱n vá'a ni̱ kandíja‑ní, ná sá'a‑ná jíín‑ní nátu̱'un kuní‑ní, áchí‑ya̱. Te máá hora jia̱n ní nduva̱'a‑ni se̱sɨ́'ɨ́‑ña. 
\s1 Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ kuá'a̱ ñáyɨvɨ kú'u̱ 
\p  
\v 29 Te ni̱ ja̱'a Jesús kua'a̱n‑ya̱ yúan. Te ni̱ jaa̱‑ya̱ yú'u mar ñuu̱ Galilea. Te ni̱ kaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ yúku‑ún. Te yúan ni̱ jungo̱o‑ya̱.  
\v 30 Te ni̱ ja̱koyo kua'a̱ ñáyɨvɨ núu̱‑yá jíín ñáyɨvɨ rengo, ja̱ kuáá, ja̱ ñí'ín, ja̱ tɨ́kú'lu, jíín sáva‑ga̱‑i ja̱ káku'u̱. Te ni̱ kajaki̱n‑i‑ún núu̱ já'a̱ Jesús. Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱‑í jíná'an‑i.  
\v 31 Te ni̱ ka̱kee nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún kánde̱'é‑i ja̱ súan ni̱ kajini̱‑i náka'a̱n ña̱yɨvɨ ñí'ín, ndúva̱'a ña̱yɨvɨ tɨ́kú'lu, nákaka ña̱yɨvɨ rengo, ndúndiji̱n nuu̱ ñáyɨvɨ kuáá. Te ni̱ ka̱nakana jaa‑i Dios ña̱yɨvɨ Israel. 
\s1 Ja̱ ní skée‑yá kuu̱n mil ña̱yɨvɨ 
\p  
\v 32 Te ni̱ kana Jesús xini̱ cháa káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kúndá'ú ini̱‑ri̱ ña̱yɨvɨ yá'a, chi̱ a ni̱ kuu uni̱ kɨvɨ̱ káxiu̱kú‑i jíín‑rí, te tú na̱ún káji‑í. Te tú kuní‑ri̱ natájí‑rí‑i no'o̱n ndicha̱‑i, chi̱ nú súan te sava ichi te kui̱tá ii̱‑í. Achí‑ya̱.  
\v 33 Yúan‑na te cha̱a káskuá'a jíín‑yá ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Te ndénu̱ ní'o̱n stáa̱ kuá'a̱ kée ndá'a̱ chi̱i ña̱yɨvɨ kuá'a̱ yá'a, chi̱ máni ñu'un té'é kúu yá'a, áchí‑de.  
\v 34 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Na̱saa staa̱ kándi̱so‑ró, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Usia̱‑ni, te yaku̱ ti̱yáká lúlí, áchí‑de.  
\v 35 Yúan‑na te ni̱ tá'ú‑yá tiñu nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún ni̱ ka̱jungo̱o‑i nuu̱ ñú'un.  
\v 36 Te ni̱ ki'in‑ya̱ ndɨ́'usiá staa̱ jíín cháká‑ún, te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá, te ni̱ sákuáchí‑yá, te ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá, te ni̱ ka̱jani‑de nuu̱‑í.  
\v 37 Te ni̱ ka̱yee táká‑i. Te ni̱ kanda'a̱ chi̱i‑i. Te ni̱ ka̱nastútú‑de ja̱ ní kendo̱o kuáchí‑ún, usia̱ ndo'o̱ chítú ndɨ́ɨ.  
\v 38 Te ña̱yɨvɨ ní ka̱yee‑ún, jínu onde̱ kuu̱n mil cha̱a, te sɨ́ɨn‑ga̱ kúu ñasɨ́'ɨ́ jíín táká su̱chí lúlí.  
\v 39 Yúan‑na te ni̱ jacha̱‑ya̱ ñáyɨvɨ‑ún kua̱ngoyo‑i. Te ni̱ ndɨ̱vɨ‑ya̱ iní barco. Te ni̱ jaa̱‑ya̱ ndáñúu̱ Magdala. 
\c 16  
\s1 Ja̱ kájika̱n‑i tuni̱ nuu̱‑yá 
\p  
\v 1 Te ni̱ ja̱koyo cha̱a fariseo jíín cháa saduceo nuu̱‑yá, chi̱ koto nchaa̱‑de‑ya̱ kákuni̱‑de. Te ni̱ kajika̱n‑de tuni̱ ichi ándɨ́vɨ́ núu̱‑yá te kuni̱‑de.  
\v 2 Ko máá‑yá ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Nú ni̱ ini, te káka'a̱n‑ro̱: nandii ndáxín, chi̱ íó viko̱ kua̱'á ándɨ́vɨ́, áchí‑ro̱.  
\v 3 Te ja̱ñá'a̱n káka'a̱n‑ro̱: Vina te kuun sau̱, chi̱ íin ñáá viko̱ kua̱'á ándɨ́vɨ́, áchí‑ro̱. Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró. A kájini̱‑ro̱ na̱ún kuní ka'a̱n viko̱ ándɨ́vɨ́, ko tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ tuní kɨvɨ̱ yá'a.  
\v 4 Ña̱yɨvɨ ñáá yá'a ja̱ káisɨ́kɨ ncháa̱‑i Dios, kájika̱n‑i tuni̱ nuu̱‑rí. Ko ma̱ kuá'a‑ri̱ ni ɨɨn nuu̱‑í, chi̱ máni tuni̱ Jonás, cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios, kúu ja̱ kuá'a‑ri̱. Achí‑ya̱. Te ni̱ skéndo̱o‑ya̱‑dé jíná'an‑de. Te kua'a̱n‑ya̱. 
\s1 Cuenta yujan íá cháa fariseo 
\p  
\v 5 Te ni̱ ja̱koyo cha̱a káskuá'a‑ún ɨnga̱ lado mar. Te ni̱ ka̱naa iní‑de kundiso‑de staa̱.  
\v 6 Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Koto va̱'a‑ró máá‑ró núu̱ yújan íá cháa fariseo jíín cháa saduceo, áchí‑ya̱.  
\v 7 Te kándatu̱'ún máá‑de: Sɨkɨ̱ já tú kándi̱so‑yó stáa̱ ká'a̱n‑ya̱ núsáá, áchí‑de.  
\v 8 Te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ súan kándatu̱'ún‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Cha̱a kákandíja yaku̱‑ni kákuu‑ró. Na̱ún kándatu̱'ún‑ró. Ja̱ tú ní kándi̱so‑ró stáa̱ náún.  
\v 9 Onde̱ vina tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ náún. Á tú kánuku̱'un ini̱‑ro̱ já ní kuu jíín ú'u̱n staa̱ jíín ú'u̱n mil cha̱a, te na̱saa ji̱ka ní ka̱nastútú‑ró‑sa̱.  
\v 10 Ni ja̱ ní kuu jíín usiá staa̱‑ún jíín kúu̱n mil cha̱a, te na̱saa ndo'o̱ ní ka̱nastútú‑ró.  
\v 11 Te naja̱ tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱, chi̱ tú ní ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un sta̱tilá jíín‑ró, chi̱ sua ja̱ kóto va̱'a‑ró máá‑ró núu̱ yújan íá cháa fariseo jíín cháa saduceo. Achí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 12 Yúan‑na te ni̱ kaju̱ku̱'un ini̱‑de ja̱ tú ní ká'a̱n‑ya̱ jíín‑de ja̱ kóto‑de máá‑de nuu̱ yújan íá státilá, chi̱ sua ja̱ má kándíja‑de sa'a̱n kástá'a̱n cha̱a fariseo jíín cháa saduceo. 
\s1 Tu̱'un ni̱ ka'a̱n ndaa̱ Pedro 
\p  
\v 13 Te ni̱ jaa̱ Jesús ichi ndáñúu̱ Cesarea de Filipo. Te ni̱ jika̱ tu̱'ún‑yá cha̱a káskuá'a jíín‑yá: Na̱ún cha̱a kúu máá Sé'e cha̱a káka'a̱n ña̱yɨvɨ jíná'an‑i, áchí‑ya̱.  
\v 14 Te máá‑de ni̱ kaka'a̱n‑de: Juan, cha̱a skuánducha, káka'a̱n sava‑i. Te sava‑ga̱‑i, Elías, te sava‑ga̱‑i, Jeremías, xí ɨ́ɨn cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, áchí‑i. Achí‑de.  
\v 15 Te máá‑yá ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Te róó, na̱ cha̱a kúu‑ri̱ káka'a̱n‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 16 Te ni̱ ka'a̱n Simón Pedro: Máá‑ní kúu Cristo, Se̱'e Dios, I'a̱ chakú, áchí‑de.  
\v 17 Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Jesús: Xáán ndatu̱‑ro̱, Simón se̱'e Jonás, chi̱ nasu̱ ɨ́ɨn cha̱a ní kástu̱'ún tú'un yá'a nuu̱‑ro̱, chi̱ sua máá Táa̱‑ri̱ I'a̱ kánchaa̱ andɨ́vɨ́ ní stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑ro̱.  
\v 18 Ko ruu̱, suni ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já máá‑ró kúu Pedro, te sɨkɨ̱ káva yá'a kundii̱ tɨku'ni̱ kándíja‑i nuu̱‑rí sá'a‑ri̱. Te ja̱ kándee infierno ma̱ kúndéé jíín‑i.  
\v 19 Te nuu̱‑ro̱ kuá'a‑ri̱ ndakáa máá ñúu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́. Te ta̱ká ja̱ kú'ni̱‑ro̱ iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a, kunu'ni̱ ini̱ andɨ́vɨ́. Te ta̱ká ja̱ ndájí‑ró iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a, ndaji̱ iní andɨ́vɨ́. Achí‑ya̱.  
\v 20 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá jíín cháa káskuá'a jíín‑yá, ja̱ tú ni ɨɨn nuu̱ kachí‑de ja̱ máá‑yá kúu Jesucristo. 
\s1 Jíín kɨvɨ́ ní ka'a̱n‑ya̱ já kúu̱‑ya̱ 
\p  
\v 21 Te máá hora jia̱n ní kejá'á Jesús ni̱ kastu̱'ún ndáa̱‑ya̱ núu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá ja̱ jínu ñú'ún kí'i̱n‑ya̱ ñúu̱ Jerusalem te ndo'o xaa̱n‑yá. Te cha̱a ni̱ ka̱yii jíín táká sutu̱ ñá'nu jíín cháa káchaa tutu̱, ma̱ kuátú'ún‑de‑ya̱ te ka'ni‑dé‑ya̱. Te nuu̱ uní kɨvɨ̱ te nachaku̱‑ya̱. Achí‑ya̱.  
\v 22 Yúan‑na te Pedro, ni̱ kiñi'in sɨ́ɨn‑de‑ya̱. Te ni̱ kejá'á‑de ká'a̱n xaa̱n‑dé jíín‑yá: Ma̱ kúu Táta̱, tú kutɨ na̱ modo ja̱ tá'a̱n‑ní tu̱ndó'o yá'a, áchí‑de.  
\v 23 Yúan‑na te ni̱ jíó káva Jesús nuu̱ Pedro. Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Satanás, kuxio ki'i̱n‑ro̱, chi cha̱a sáká núu kúu‑ró núu̱‑rí. Chi̱ tú ká'a̱n‑ro̱ tú'un Dios, chi̱ sa tu̱'un cha̱a ká'a̱n‑ro̱. Achí‑ya̱. 
\s1 Tu̱'un ndó'o cha̱a kákandíja 
\p  
\v 24 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín cháa káskuá'a jíín‑yá: Na̱ni cha̱a nú kuní‑de kii‑de yata̱‑rí, ma̱ kúndá'ú ini̱‑de máá‑de, te ná kuándéé iní‑de jíín túndó'o kii sɨkɨ̱‑dé, te ná kúndiki̱n‑de ruu̱ kii‑de.  
\v 25 Chi cha̱a jítú iní‑de ka̱ku‑de chi̱i tu̱ndó'o kii sɨkɨ̱‑dé, naa‑dé. Te va̱sa ná kúu̱ ɨɨn cha̱a ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, ko kuchaku̱‑de. Achí‑ya̱.  
\v 26 Chi na̱ún ní'i̱n cháa va̱sa ná kúndéé‑de ni'i̱n‑dé nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ, te nú xnáa‑dé añú‑de. Xí na̱ jíín chúnáa cháa añú‑de.  
\v 27 Chi̱ máá Sé'e cha̱a, ndii‑ya̱ jíín táká ndajá'a̱‑yá. Te nduñá'nu‑ya̱ sá'a Táa̱‑ya̱. Yúan‑na te cha̱'u‑ya̱ ɨ́ɨn ɨɨn ña̱yɨvɨ nú ndasa káa tiñu ni̱ ka̱sá'a máá‑i.  
\v 28 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ió sava cha̱a ká'i̱in yá'a ja̱ má kúu̱ kutɨ‑dé onde̱ nú tú kuni̱‑de nuu̱ máá Sé'e cha̱a ndii‑ya̱ ñúu̱‑ya̱. 
\c 17  
\s1 Sɨkɨ̱ já túku ni̱ nduu‑ya̱ 
\p  
\v 1 Yúan‑na te nuu̱ iñú kɨvɨ̱ te ni̱ jaka‑ya̱ Pedro jíín Jacobo jíín ñaní‑de Juan, kua'a̱n sɨ́ɨn‑ya̱ jíín‑de ɨɨn yuku súkún.  
\v 2 Te yúan, tuku ni̱ nduu‑ya̱ núu̱‑dé. Te ni̱ nandii ncháa̱ nuu̱‑yá nátu̱'un ndika̱ndii. Te sa'ma‑yá ni̱ ka̱ndukɨyi̱ nátu̱'un ndua luz ja̱ nándii ndáxín.  
\v 3 Te yúan ni̱ ka̱ndenda Moisés jíín Elías, kándatu̱'ún‑de jíín‑yá, ni̱ kajini̱‑de.  
\v 4 Te ni̱ ka'a̱n Pedro: Táta̱, va̱'a‑ga̱ ná kéndo̱o‑yó yá'a. Nú kuní‑ní te sá'a‑ná uni̱ ve'e kuii. Ɨɨn kuu máá‑ní, ɨnga̱ kuu Moisés, te ɨnga̱ kuu Elías, áchí‑de jíín Jesús.  
\v 5 Te nini ká'a̱n‑de, te ni̱ chaa̱ ɨɨn viko̱ nu̱'ún. Te ni̱ jasu̱ nɨ́ɨ́ núu̱‑dé. Te ni̱ kenda luz chi̱i. Te ni̱ kenda ɨɨn tu̱'un ja̱ ní ka'a̱n: Ya̱'á kúu Se̱'e‑ri̱, ja̱ kúndá'ú ini̱‑ri̱‑i. Te kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín‑i. Ná kúni ná'ín‑ró tú'un ká'a̱n‑i núsáá. Achí Dios.  
\v 6 Te tu̱'un yá'a ni̱ ka̱jini so̱'o cha̱a káskuá'a‑ún. Te ni̱ kandua̱ ndee‑ni‑de, chi̱ ni̱ kayu̱'ú xaa̱n‑dé.  
\v 7 Yúan‑na te ni̱ jaa̱ Jesús. Te ni̱ skandá‑ya̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Nduko̱o, ma̱ yú'ú‑ro̱ jíná'an‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 8 Te ni̱ ka̱ndakoto‑de. Te tuká ni ɨɨn na̱ún ní kájini̱‑de, chi̱ máá ɨ́ɨn‑na̱ Jesús.  
\v 9 Te kánuu‑de yuku‑ún. Te Jesús ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá jíín‑de: Ma̱ kachí‑ro̱ núu̱ ní ɨɨn ja̱ súan ni̱ kajini̱‑ro̱, chi̱ onde̱ ná náchaku̱ máá Sé'e cha̱a ma̱'ñú ndɨ́yi, áchí‑ya̱.  
\v 10 Yúan‑na te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱: Te cha̱a káchaa tutu̱, naja̱ káka'a̱n‑de ja̱ kánúú ndíi Elías xna'a̱n‑ga̱, áchí‑de.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ja̱ndáa̱ kúu ja̱ ndíi Elías xna'a̱n‑ga̱, te nasájáá‑de ta̱ká ndatíñu.  
\v 12 Ko ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ á ni̱ ndii Elías, te tú ní kánakuni̱‑i‑de. Te ni̱ ka̱sá'a‑i ta̱ká ja̱ ní ka̱kuu ini̱‑i jíín‑de. Te suni súan xndó'o‑i máá Sé'e cha̱a. Achí‑ya̱.  
\v 13 Yúan‑na te cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ kaju̱ku̱'un ini̱‑de ja̱ tú'un Juan, cha̱a ni̱ skuánducha, kúu ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de. 
\s1 Sɨkɨ̱ súchí jí'i̱ yi̱'ɨ́ 
\p  
\v 14 Te ni̱ naja̱koyo‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún. Te ni̱ chaa̱ ɨɨn cha̱a nuu̱ Jesús. Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱‑yá.  
\v 15 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Táta̱, kundá'ú ini̱‑ní se̱'e‑ná, chi̱ jí'i̱ yi̱'ɨ́‑i, te ndó'o xaa̱n‑í. Te tɨnɨ̱ jínu nduá‑i nuu̱ ñú'u̱n, te tɨnɨ̱ jínu nduá‑i nuu̱ ndúcha.  
\v 16 Te ni̱ kinchaka‑ná‑i nuu̱ cháa káskuá'a jíín‑ní, te tú kákuu sá'a‑de tana̱‑í, áchí‑de.  
\v 17 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ña̱yɨvɨ xáa̱n ní'in ini̱ kákuu‑ró já tú kákandíja‑ró. Na̱saa‑ga̱ kɨvɨ̱ kúnchaa̱‑ri̱ jíín‑ró. Te na̱saa‑ga̱ kɨvɨ̱ ndó'o‑ri̱ jíín‑ró. Kua̱'a‑i ná kíi‑i, áchí‑ya̱.  
\v 18 Te Jesús, ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá nuu̱ tachí kíni‑ún, te ni̱ kenda kua'a̱n ini̱ su̱chí‑ún. Te ni̱ nduva̱'a‑ni‑i máá hora‑ún.  
\v 19 Yúan‑na te ni̱ ja̱koyo sɨ́ɨn cha̱a káskuá'a‑ún nuu̱ Jesús, te ni̱ kaka'a̱n‑de: Naja̱ tú ní kákuu kiñi'in‑ná ki'i̱n, áchí‑de.  
\v 20 Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Sɨkɨ̱ já tú kákandíja va̱'a‑ró ní kuu yu̱án. Chi̱ ká'a̱n ndaa̱‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ nú kákandíja‑ró, va̱sté ɨ́ɨn tí'li̱ nátu̱'un ɨɨn ndɨkɨn yuá mostaza, te kachi̱‑ro̱ kúni yuku yá'a: Kuxio yá'a te kuá'án onde̱ yúan, achi̱‑ro̱, te ki'i̱n. Te kuu sá'a‑ró táká tiñu súan.  
\v 21 Ko ɨɨn tá'an yu̱án ni ma̱ kénda kutɨ kí'i̱n, te nú tú kaka̱n ta'u̱‑yo̱ te kondicha̱ ini̱‑yo̱. Achí‑ya̱. 
\s1 Jíín kɨvɨ́ ní ka'a̱n‑ya̱ já kúu̱‑ya̱ 
\p  
\v 22 Te nini ká'i̱in‑ya̱ iní ñuu̱ Galilea, te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Máá Sé'e cha̱a natu̱u‑ya̱ núu̱ ndá'a sáva‑ga̱ cha̱a.  
\v 23 Te ka'ni‑dé‑ya̱. Ko nuu̱ uní kɨvɨ̱ te nachaku̱‑ya̱, áchí‑ya̱. Te máá‑de, ni̱ kandukuí'a̱ xaa̱n iní‑de. 
\s1 Sɨkɨ̱ xú'ún póniná 
\p  
\v 24 Te ni̱ ja̱koyo‑ya̱ ñúu̱ Capernaum. Te cha̱a kájika̱n poniná, ni̱ cha̱koyo‑de nuu̱ Pedro. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Te Maestro máá‑ró, tú kua̱'a‑de poniná náún, áchí‑de.  
\v 25 Te Pedro: Kuu, áchí‑de. Te ni̱ ndɨ̱vɨ‑de ini̱ ve̱'e. Te ni̱ ka'a̱n Jesús xna'a̱n‑ga̱ jíín‑de: Na̱ún kachí‑ro̱. Ta̱ká cha̱a rey ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, ndénu̱ kájika̱n‑de poniná. Á nuu̱ sé'e‑de xí núu̱ cháa sɨ́ɨn ve'e, áchí‑ya̱.  
\v 26 Te ni̱ kachi̱ Pedro jíín‑yá: Nuu̱ cháa sɨ́ɨn ve'e kájika̱n‑de, áchí‑de. Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Te se̱'e‑de ká'i̱o libre‑i núsáá.  
\v 27 Ko náva̱'a tú skití ini̱‑yo̱‑dé, te kuá'án onde̱ yu'u mar, te skɨ́vɨ‑ró gancho, te katɨɨn‑ró tíyáká kénda xna'a̱n‑ga̱. Te ndɨka̱‑ro̱ yú'u‑tɨ́. Te yúan ni'i̱n‑ro̱ ɨ́ɨn peso. Te kua̱'a‑ró núu̱‑dé ja̱ kúu ruu̱ jíín róó. Achí‑ya̱. 
\c 18  
\s1 Ndéja̱ kúñá'nu‑ga̱ ini̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ 
\p  
\v 1 Te suni kɨvɨ̱‑ún ni̱ cha̱koyo cha̱a káskuá'a‑ún nuu̱ Jesús. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Ndé cha̱a kúñá'nu‑ga̱ ini̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́, áchí‑de.  
\v 2 Te ni̱ kana Jesús xini̱ ɨ́ɨn su̱chí lúlí. Te ni̱ jani‑ya̱‑í ma̱'ñú‑de.  
\v 3 Te ni̱ kachi̱‑ya̱: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ nú tú naxíó káva ini̱‑ro̱ te nduu‑ró nátu̱'un ɨɨn su̱chí lúlí, ma̱ kɨ́vɨ kutɨ‑ro iní ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́.  
\v 4 Chi̱ nú ndé cha̱a sásúchí‑de máá‑de nátu̱'un su̱chí lúlí yá'a, cha̱a‑ún kúñá'nu‑ga̱ ini̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́.  
\v 5 Te cha̱a ja̱ jíín sɨ́'vɨ́‑rí játá'ú‑de ɨɨn su̱chí lúlí nátu̱'un su̱chí yá'a, te ruu̱ játá'ú‑de.  
\v 6 Te nú ɨɨn su̱chí lúlí yá'a kándíja‑i ruu̱, te kɨ̱vɨ‑i kua̱chi sá'a ɨɨn cha̱a, te va'a̱‑ga̱ nú ní nú'ni̱ ɨɨn yo̱só ká'nu suku̱n cháa‑ún, te ke̱e‑de ki'i̱n‑de xuu̱ ndúcha mar núú.  
\v 7 Naka̱ ndá'ú ña̱yɨvɨ iní ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ kájito nchaa̱‑de‑i kásá'a‑i kua̱chi, te jínu ñú'ún já kóo kɨvɨ̱‑ún. Ko naka̱ ndá'ú cha̱a ja̱ skɨ́vɨ‑de‑i ini̱ kua̱chi.  
\v 8 Núsáá te nú nda'a‑ro xí já'a̱‑ro̱ kuní skɨ́vɨ róó nuu̱ íó kua̱chi, xɨtɨ te skána‑ró ná kí'i̱n. Va'a̱‑ga̱ ja̱ kóo rengo‑ro̱ xí kóo tɨ́kú'lu‑ró kúchaku̱‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni, nasu̱ já kóo ndendúú nda'a‑ro xí ndéndúú ja'a̱‑ro̱ kí'i̱n‑ro̱ núu̱ ñú'u̱n nɨ́ɨ́ káni.  
\v 9 Te nú nduchi‑ro kuní skɨ́vɨ róó nuu̱ íó kua̱chi, tava te skána‑ró ná kí'i̱n. Va'a̱‑ga̱ ja̱ kúchaku̱‑ro̱ jíín ɨ́ɨn‑ni nduchi‑ro, nasu̱ já kóo ndendúú nduchi‑ro kí'i̱n‑ro̱ núu̱ ñú'u̱n infierno.  
\v 10 Koto‑ró máá‑ró jíná'an‑ró. Ma̱ sájá'a̱ ini̱‑ro̱ núu̱ ɨ́ɨn su̱chí lúlí yá'a. Chi̱ a ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já ndájá'a̱‑í ká'i̱o andɨ́vɨ́, nene̱ kájini̱‑ya̱ núu̱ máá Táa̱‑ri̱ ja̱ kánchaa̱‑ya̱ ondé andɨ́vɨ́. 
\s1 Sɨkɨ̱ rɨ́ɨ̱ kɨtɨ ní sa̱na 
\p  
\v 11 Chi̱ máá Sé'e cha̱a, ni̱ kii‑ya̱ já náma‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ já á ni̱ naa.  
\v 12 Ndasa kájani ini̱‑ro̱. Nú ɨɨn cha̱a ñáva̱'a‑de ɨɨn ciento rɨɨ̱, te skuíta‑de ɨɨn‑tɨ̱. Á tú xndóo‑de kuu̱n xíko xia'u̱n kuu̱n‑gá‑tɨ̱, te ki'i̱n‑de onde̱ yuku kína̱ndúkú‑de kɨtɨ ní sa̱na‑ún.  
\v 13 Te nú ni̱ nani'i̱n‑dé‑tɨ̱, ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ kúsɨɨ̱‑gá ini̱‑de jíín kɨ́tɨ‑ún vásá jíín kúu̱n xíko xia'u̱n kuu̱n‑gá kɨtɨ tú ni̱ kása̱na‑ún.  
\v 14 Te súan máá Táa̱‑ro̱ I'a̱ kánchaa̱ onde̱ andɨ́vɨ́, tú játa'a̱n ini̱‑ya̱ já náa ní ɨɨn tá'an su̱chí lúlí yá'a. 
\s1 Ndasa kuu ñani̱ sá'a kua̱chi 
\p  
\v 15 Núsáá te nú ñani̱‑ro̱ ní sá'a‑de kua̱chi sɨkɨ̱‑ro̱, te kuá'án, te kastu̱'ún sá'í‑ro̱ núu̱‑dé na̱ún kua̱chi ni̱ sá'a‑de. Te nú ni̱ chu'un ini̱‑de tu̱'un ká'a̱n‑ro̱ jíín‑de, yúan‑na te a ni̱ ndumani̱‑dé jíín‑ró sá'a‑ró.  
\v 16 Ko nú tú ní chú'un ini̱‑de tu̱'un ká'a̱n‑ro̱, te kuaka uu̱ xí uní‑ga̱ ña̱yɨvɨ kí'i̱n jíín‑ró, náva̱'a jíín tú'un ká'a̱n uu̱ xí uní testigo te kundaa̱ ta̱ká tu̱'un.  
\v 17 Te nú tú ní chú'un ini̱‑de tu̱'un ká'a̱n cha̱a‑ún, te kastu̱'ún‑ró núu̱ tɨ́ku'ni̱ kándíja. Te nú suni tú ní chú'un ini̱‑de tu̱'un ká'a̱n tɨku'ni̱‑ún, te sía̱‑ro̱‑dé ná kúu‑de nátu̱'un ɨɨn cha̱a sɨ́ɨn nación xí ɨ́ɨn cha̱a xíní.  
\v 18 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ta̱ká ja̱ kú'ni̱‑ro̱ iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a, kunu'ni̱ ini̱ andɨ́vɨ́. Te ta̱ká ja̱ ndájí‑ró iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a, ndaji iní andɨ́vɨ́.  
\v 19 Ɨnga̱ tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ nú uu̱ tá'a̱n‑ro̱ iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a, koo conforme‑ro̱ sɨkɨ́ ɨ́ɨn tu̱'un ja̱ kájika̱n ta'u̱‑ro̱, te máá Táa̱‑ri̱ onde̱ andɨ́vɨ́ skíkuu‑ya̱ tú'un‑ún jíín‑ró.  
\v 20 Chi̱ nú ni̱ ka̱nataka̱ uu̱ xí uní ña̱yɨvɨ káchiñú'ún‑i ruu̱ jíín sɨ́'vɨ́‑rí, te yúan kánchaa̱‑ri̱ ma̱'ñú‑i, áchí‑ya̱. 
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un sá'a tu̱ká'nu ini̱ 
\p  
\v 21 Yúan‑na te ni̱ jaa̱ Pedro nuu̱‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Táta̱, na̱saa jínu sá'a‑ná tu̱ká'nu ini̱ nuu̱ ñaní‑ná ja̱ sá'a‑de kua̱chi nuu̱‑ná. Onde̱ usia̱ jínu náún, áchí‑de.  
\v 22 Te ni̱ kachi̱ Jesús: Tú ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já ondé usia̱ jínu, chi̱ onde̱ kuu̱n ciento kuu̱n xíko uxi̱ jínu.  
\v 23 Ja̱ yúán máá ñúu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ɨɨn cha̱a kúu rey, ja̱ ní kuni̱‑de sándaa̱‑de cuenta jíín mozo‑de.  
\v 24 Te ni̱ kejá'á‑de násá'a‑de cuenta. Te yúan ni̱ jaa̱ ɨɨn cha̱a taú ɨɨn millón peso nuu̱‑dé.  
\v 25 Te tú ní kúu chunáa cháa yúan. Te ni̱ tá'ú tíñu jito'o̱‑de ja̱ ná kúya̱'u‑de jíín sé'e‑de jíín ñásɨ́'ɨ́‑de jíín táká ndatíñu ñáva̱'a‑de te nakunáa xú'ún taú‑de.  
\v 26 Yúan‑na te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́ mozo‑ún. Te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑de jíín rey‑ún: Táta̱, kundatu‑ní, te vásá ná chúnáa ndɨ́'ɨ‑ná xu̱'ún‑ní, áchí‑de.  
\v 27 Te máá jíto'o̱‑ún, ni̱ kundá'ú ini̱‑de mozo‑de. Te ni̱ sía̱‑de kua'a̱n. Te ni̱ sá'a‑de tu̱ká'nu ini̱ ja̱ taú mozo‑de‑ún.  
\v 28 Ko mozo‑ún nuu̱ ní kenda‑de kua'a̱n‑de, te ni̱ ketá'an‑de jíín ɨ́ɨn tá'an mozo‑de ja̱ taú uxi̱ peso nuu̱‑dé. Te ni̱ katɨɨn cha̱a‑ún. Te ni̱ kɨtɨ‑dé suku̱n cháa‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Chunáa ndɨ́'ɨ ja̱ taú‑ro̱ núu̱‑rí, áchí‑de.  
\v 29 Yúan‑na te tá'an mozo‑de‑ún, ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́ núu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú jíín‑de: Kundatu te vásá ná chúnáa ndɨ́'ɨ‑ri̱ xu̱'ún‑ró, áchí mozo‑ún.  
\v 30 Ko máá‑de, tú ní kuní‑de, chi ni̱ chindee‑de cha̱a‑ún veka̱a onde̱ kɨvɨ̱ ní naku̱náa já taú cháa‑ún nuu̱‑dé.  
\v 31 Te ni̱ kajini̱ tá'an mozo‑de‑ún ja̱ ní ta'a̱n‑de. Te ni̱ ka̱kuxíí xáa̱n iní‑de. Te ni̱ cha̱koyo‑de. Te ni̱ ka̱nakani ndɨ'ɨ‑de tu̱'un nuu̱ jíto'o̱‑de ja̱ ní ta'a̱n cha̱a‑ún.  
\v 32 Yúan‑na te jito'o̱‑ún, ni̱ kana‑de xini̱ mozo ñáá‑ún ni̱ jaa̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Mozo ndɨva̱'a kúu‑ró, chi ta̱ká ja̱ taú‑ro̱‑ún ni̱ sá'a‑ri̱ tu̱ká'nu ini̱ nuu̱‑ro̱, chi ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑ro̱ jíín‑rí.  
\v 33 Te nátu̱'un ni̱ kundá'ú ini̱‑ri̱ róó, suni súan ní kúndá'ú ini̱‑ro̱ tá'an mozo‑ro̱ núú, áchí‑de.  
\v 34 Yúan‑na te ni̱ kiti̱ ini̱ jito'o̱‑ún nuu̱‑dé. Te ni̱ chi'i‑de cha̱a nda'a justicia, onde̱ ni̱ nachunáa‑dé ta̱ká ja̱ taú‑de.  
\v 35 Suni súan sá'a máá Táa̱‑ri̱ andɨ́vɨ́ jíín‑ró te nú tú sá'a‑ró túká'nu ini̱‑ro̱ núu̱ táká ñani̱‑ro̱, onde̱ jíín iní jíín añú‑ro̱ nú na̱ún kua̱chi sá'a‑de jíín‑ró, áchí‑ya̱ jíín‑de. 
\c 19  
\s1 Ja̱ ní kandiki̱n kua'a̱‑í‑ya̱ 
\p  
\v 1 Te ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ka'a̱n Jesús ta̱ká tu̱'un yá'a. Te ni̱ kenda‑ya̱ iní ñuu̱ Galilea kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jaa̱‑ya̱ yúñúu̱ Judea, ɨnga̱ lado yu̱cha Jordán.  
\v 2 Te kua'a̱ ñáyɨvɨ, ni̱ kandiki̱n‑i‑ya̱ kuá'a̱n‑i jíín‑yá. Te yúan ni̱ nasáva̱'a‑ya̱‑í jíná'an‑i. 
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un tú xndóo tá'an 
\p  
\v 3 Yúan‑na te ni̱ ja̱koyo yaku̱ cha̱a fariseo nuu̱‑yá, ja̱ kóto nchaa̱‑de‑ya̱ kákuni̱‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Va̱tu‑ni kuu xndóo ɨɨn cha̱a ñasɨ́'ɨ́‑de ja̱ sɨkɨ́ na̱ni kua̱chi kúu, xí túu, áchí‑de.  
\v 4 Ko máá‑yá, ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Á tú ní káka'u‑ró tutú ndasa ni̱ sá'a Dios cha̱a onde̱ xnáñúú, chi̱ ja̱ yíí jíín já sɨ̱'ɨ́ ní sá'a‑ya̱. Achí.  
\v 5 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Dios: Ja̱ yúán xndóo cha̱a táa̱‑de náa̱‑de, te kétá'an‑de jíín ñásɨ́'ɨ́‑de. Te ɨɨn‑na̱ ña̱yɨvɨ kúu ndendúú‑de. Achí Dios.  
\v 6 Súan kúu ja̱ ná tuká kúu uu̱, chi̱ ɨɨn‑na̱ kúu. Núsáá te ma̱ sásɨ́ɨn ɨɨn cha̱a ja̱ á ni̱ skétá'an Dios, áchí‑ya̱.  
\v 7 Te ni̱ kakachi̱‑de jíín‑yá: Te Moisés, naja̱ ní tá'ú‑de tiñu ja̱ kúva̱'a akta ndusɨ́ɨn, te ndo̱o‑ña núsáá, áchí‑de.  
\v 8 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑de: Sɨkɨ̱ já ní'in ini̱ añú‑ro̱ jíná'an‑ró, yu̱án ní jatu̱'un Moisés ja̱ xndóo‑ró ñásɨ́'ɨ́‑ro̱. Ko onde̱ xnáñúú, tú súan ní kúu.  
\v 9 Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nú ndé cha̱a xndóo‑de ñasɨ́'ɨ́‑de, nasu̱ já tɨnɨ́ ini̱‑ña, te ta̱nda'a‑dé jíín ɨngá‑ña, ísɨ́kɨ ncháa̱‑de ñasɨ́'ɨ́‑de. Te cha̱a ta̱nda'a jíín ñá'an ní ndo̱o, suni ísɨ́kɨ ncháa̱‑de‑ña, áchí‑ya̱.  
\v 10 Te ni̱ kaka'a̱n cha̱a káskuá'a jíín‑yá: Nú súan íó tiñu ta̱ká cha̱a jíín ñásɨ́'ɨ́‑de, va'a̱‑ga̱ ma̱ tánda'a‑dé núsáá, áchí‑de.  
\v 11 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Nasu̱ táká cha̱a juku̱'un ini̱‑de tu̱'un yá'a, chi cha̱a ni̱ ja̱'a‑ri̱ tu̱'un nuu̱‑dé, cha̱a yúan kájuku̱'un ini̱‑de.  
\v 12 Ió cha̱a kákuu eunuco onde̱ kɨvɨ̱ ní kaku‑de chi̱i náa̱‑de, te íó cha̱a kákuu eunuco ni̱ sá'a ɨnga̱ cha̱a jíín‑de, te íó cha̱a kákuu eunuco ni̱ ka̱sá'a máá‑de ja̱ sɨkɨ́ ñúu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́. Cha̱a ja̱ kúu juku̱'un ini̱‑de, ná júku̱'un ini̱‑de núsáá. Achí‑ya̱. 
\s1 Jesús jíín súchí lúlí 
\p  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ cha̱koyo ña̱yɨvɨ jíín súchí lúlí‑i, ja̱ ná cháa‑ya̱ ndá'a‑yá xini̱‑í, te ná kakán ta'u̱‑yá ja'a̱‑í. Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kaka'a̱n xaa̱n‑dé jíín ñáyɨvɨ‑ún.  
\v 14 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Sía̱ ná kíkoyo su̱chí lúlí núu̱‑rí, te ma̱ kasú‑ro̱ íchi‑í, chi̱ nátu̱'un su̱chí yá'a kákuu ja̱ kúu kɨ̱vɨ ini̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́, áchí‑ya̱.  
\v 15 Te ni̱ chaa‑ya̱ ndá'a‑yá xini̱‑í jíná'an‑i. Te ni̱ kuxio‑ni‑ya̱ yúan kua'a̱n‑ya̱. 
\s1 Cha̱a kúká 
\p  
\v 16 Te yúan ni̱ jaa̱ ɨɨn cha̱a súchí núu̱‑yá, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Cha̱a va̱'a kúu‑ní Maestro. Na̱ún tiñu sá'a‑ná te ni'i̱n tá'u̱‑ná kuchaku̱‑ná nɨ́ɨ́ káni. Achí‑de.  
\v 17 Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Naja̱ ká'a̱n‑ro̱ cháa va̱'a jíín‑rí. Tú ni ɨɨn cha̱a va̱'a íó, chi̱ máá ɨ́ɨn‑ni Dios. Nú kuní‑ro̱ kúchaku̱‑ro̱, te skíkuu‑ró tíñu ni̱ tá'ú‑yá. Achí‑ya̱.  
\v 18 Te ni̱ kachi̱‑de jíín‑yá: Ndéja̱ kúu núsáá, áchí‑de. Te Jesús, ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ma̱ ká'ni‑ro ndɨ́yi, ma̱ kúsɨ́kɨ ncháa̱ tá'an‑ro, ma̱ sákuí'ná‑ró, ma̱ ká'a̱n‑ro̱ tú'un tú'ún,  
\v 19 Kuandatu̱ nuu̱ táa̱‑ro̱ nuu̱ náa̱‑ro̱, te kundá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró nátu̱'un kúndá'ú ini̱‑ro̱ máá‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 20 Te ni̱ kachi̱ cha̱a súchí jíín‑yá: Ta̱ká tiñu yá'a, a ni̱ skíkuu‑ná onde̱ ná lúlí‑ná. Na̱ún sá'a‑ga̱‑ná núsáá. Achí‑de.  
\v 21 Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Nú kuní‑ro̱ kéndo̱o va̱'a‑ró, kuá'án, te xi̱kó‑ró já ñáva̱'a‑ró, te kua̱'a‑ró núu̱ ñáyɨvɨ ndá'ú. Te onde̱ andɨ́vɨ́ kóo yaji̱‑ro̱. Yúan‑na te kii‑ró kúndiki̱n‑ro̱ rúu̱ ki'o̱n, áchí‑ya̱.  
\v 22 Te cha̱a súchí‑ún ja̱ ní jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a, te kua'a̱n‑de kúxíí iní‑de, chi̱ kua'a̱ xáa̱n ndátíñu ñáva̱'a‑de.  
\v 23 Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Jesús jíín cháa káskuá'a jíín‑yá: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ xáa̱n ú'u̱ kɨ́vɨ ɨɨn cha̱a kúká iní ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́.  
\v 24 Ko ruu̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ yachí‑ga̱ ja̱'a ɨɨn camello yau̱ yikɨ tɨ́kuɨ́, vásá ɨ́ɨn cha̱a kúká kɨ́vɨ‑de ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu, áchí‑ya̱.  
\v 25 Ko cha̱a káskuá'a jíín‑yá, súan ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a, te ni̱ kayu̱'ú xaa̱n‑dé. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ndé cha̱a ka̱ku núsáá, áchí‑de.  
\v 26 Te ni̱ ndakoto Jesús nuu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Jíín cháa ma̱ kúu kutɨ, ko ta̱ká‑ni tiñu ndɨ'ɨ‑ni kúu sá'a Dios, áchí‑ya̱.  
\v 27 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Pedro jíín‑yá: Náá, ni̱ ka̱skéndo̱o‑ná ta̱ká ndatíñu‑ná, te káindiki̱n‑ná níí va̱i‑yó. Na̱ún ní'i̱n‑ná núsáá, áchí‑de.  
\v 28 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n máá Sé'e cha̱a jíín‑ró jíná'an‑ró, ja̱ kɨvɨ́ kúnchaa̱‑ri̱ mesa‑ri̱ te nduñá'nu‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ jáá, kɨvɨ̱‑ún te kunchaa̱‑ro̱ núu̱ uxí uu̱ silla. Te sándaa̱‑ro̱ tíñu ndɨ́'uxí uu̱ tata̱ cha̱a Israel, chi̱ kándiki̱n‑ro̱ rúu̱.  
\v 29 Te cha̱a skéndo̱o ve'e‑de, xí ñaní‑de, xí kuá'a‑de, xí táa̱‑de, xí náa̱‑de, xí sé'e‑de, xí ñú'un‑dé ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, te nani'i̱n‑dé ɨɨn ciento vuelta. Te suni ni'i̱n tá'u̱‑dé kuchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni.  
\v 30 Te kua'a̱ cháa kúnúú, nduu‑de sandɨ̱'ɨ́‑na̱. Te cha̱a sandɨ̱'ɨ́‑na̱, ndunúú‑de. 
\c 20  
\s1 Cha̱a kásátiñu nuu̱ itú 
\p  
\v 1 Chi̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ɨɨn cha̱a kúu jito'o̱ ve'e, ja̱ ní kenda‑de ɨɨn ja̱ñá'a̱n, ndúkú‑de cha̱a sátiñu nuu̱ itú‑de.  
\v 2 Te ni̱ sándaa̱‑de jíín cháa kásátiñu‑ún ja̱ chá'u‑de ɨɨn peso ja̱ kɨvɨ́. Te ni̱ tájí‑de cha̱a‑ún kua̱ngoyo‑de nuu̱ itú‑de.  
\v 3 Te suni ni̱ kenda‑de nátu̱'un ka̱'ɨɨ̱n. Te ni̱ jini̱‑de nuu̱ sáva‑ga̱ cha̱a ká'i̱in sáni‑de nu̱yá'u.  
\v 4 Te ni̱ kachi̱‑de jíín cháa‑ún: Kuángoyo nuu̱ itú‑ri̱, chi cha̱'u va̱'a‑ri̱ róó, áchí‑de. Te máá cháa‑ún kua̱ngoyo‑de.  
\v 5 Te ni̱ kenda tuku‑de nátu̱'un ka̱'uxi̱ uu̱ jíín ká'uni̱. Te suni súan ni̱ sá'a‑de.  
\v 6 Te a yani ka̱'u'u̱n ni̱ kenda tuku‑de. Te ni̱ ketá'an‑de jíín yakú‑ga̱ cha̱a ká'i̱in sáni. Te ni̱ kachi̱‑de jíín cháa‑ún: Naja̱ ká'i̱in kúxí‑ró yá'a nɨ́ɨ́ ncháka ncháa, áchí‑de.  
\v 7 Te ni̱ kakachi̱ cha̱a‑ún jíín‑de: Kua̱chi ja̱ tú na̱ún ká'a̱n jíín‑ná ja̱ sátiñu‑ná. Te ni̱ kachi̱‑de jíín máá cháa‑ún: Kuángoyo nuu̱ itú‑ri̱, chi cha̱'u va̱'a‑ri̱ róó, áchí‑de.  
\v 8 Te nuu̱ ní ini kɨvɨ̱‑ún, te ni̱ kachi̱ jito'o̱ itu̱‑ún jíín mandador: Kana xini̱ cháa ká'i̱in nuu̱ tíñu te cha̱'u‑ró‑de, onde̱ cha̱a ni̱ chaa̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱ te onde̱ cha̱a ni̱ chaa̱ núú, áchí‑de.  
\v 9 Te ni̱ chaa̱ cha̱a ni̱ ja̱koyo onde̱ ka̱'u'u̱n aíni‑ún. Te ni̱ ka̱ki'in‑de peso peso ya̱'u‑de ja̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑de.  
\v 10 Te ni̱ chaa̱ cha̱a ni̱ ja̱koyo núú yúan. Te kájani ini̱‑de ja̱ ví'í‑gá ki'in ya̱'u‑de. Ko suni ɨɨn peso ni̱ ka̱ki'in ɨɨn ɨɨn‑de jíná'an‑de.  
\v 11 Te ni̱ ka̱ki'in‑de ya̱'u‑de‑ún. Te ni̱ ka̱ndonda vaa̱‑de káka'a̱n‑de sɨkɨ̱ jíto'o̱ ve'e‑ún.  
\v 12 Cha̱a sandɨ̱'ɨ́‑na̱ yá'a ɨɨn hora‑ni ni̱ ka̱sátiñu‑de, te ɨɨn núú‑ni ni̱ cha̱'u‑ní‑de jíín‑ná ja̱ xáa̱n ní'ní te ni̱'in ni̱ ka̱sátiñu‑ná ncháka ncháa, áchí‑de.  
\v 13 Te máá jíto'o̱ ni̱ kachi̱‑de jíín ɨ́ɨn‑de: Amigo, tú sá'a ndɨva̱'a‑ri̱ jíín‑ró. Nasu̱ ní sándaa̱‑yo̱ já ɨ́ɨn peso ki'in‑ró náún.  
\v 14 Ki'in ya̱'u‑ró te no'o̱n‑ro̱, chi̱ ruu̱ kuní‑ri̱ cha̱'u‑ri̱ cha̱a sandɨ̱'ɨ́‑na̱ yá'a nátu̱'un ni̱ cha̱'u‑ri̱ róó.  
\v 15 Tú kuu sá'a‑ri̱ ja̱ kuní‑ri̱ jíín já xíin máá‑rí náún, xí kúkuásún iní‑ro̱ já vá'a ni̱ cha̱'u‑ri̱‑de.  
\v 16 Súan kúu ja̱ táká cha̱a núú, nduu‑de sandɨ̱'ɨ́‑na̱. Te cha̱a sandɨ̱'ɨ́‑na̱‑ún, nduu núú‑de. Chi̱ kána‑ya̱ xiní kuá'a̱ ñáyɨvɨ, ko yaku̱‑ni‑i káji‑ya̱. Achí‑ya̱. 
\s1 Jíín kɨvɨ́ ní ka'a̱n Jesús ja̱ kúu̱‑ya̱ 
\p  
\v 17 Te ni̱ kaa Jesús kua'a̱n‑ya̱ íchi ñúu̱ Jerusalén. Te ni̱ jaka sɨ́ɨn‑ya̱ ndɨ́'uxí uu̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá. Te nini kája'a̱n‑ya̱ te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de:  
\v 18 Ná kuní‑ro̱, chi̱ kaa‑yó kí'i̱n‑yo̱ ñúu̱ Jerusalén. Te yúan natu̱u máá Sé'e cha̱a nuu̱ táká sutu̱ ñá'nu jíín núu̱ cháa káchaa tutu̱, te ka'ni‑dé‑ya̱.  
\v 19 Te nachi'i‑de‑ya̱ ndá'a ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, náva̱'a sákátá‑i nuu̱‑yá. Te kua̱'a‑i ta'u̱‑yá. Te ka'ni‑í‑ya̱ jiká cruz. Ko nuu̱ uní kɨvɨ̱ te nachaku̱‑ya̱. Achí‑ya̱. 
\s1 Favor jikán ɨɨn náa̱ ja'a̱ sé'e‑ña 
\p  
\v 20 Yúan‑na te ni̱ jaa̱ náa̱ se̱'e Zebedeo nuu̱‑yá jíín sé'e‑ña. Te ni chiñú'ún‑ña‑yá, jikán‑ña ɨ́ɨn favor nuu̱‑yá.  
\v 21 Te máá‑yá, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ña: Na̱ún kuní‑ro̱, áchí‑ya̱. Te ni kachi̱‑ña jíín‑yá: Kua̱'a‑ni xiin‑ni kuxiu̱kú ndéndúú se̱'e‑ná yá'a jíín‑ní, ɨɨn‑i ichi ndává'a‑ní, te ɨnga̱‑i ichi ndávésé‑ní, kɨvɨ̱ tá'ú‑ní tiñu ini̱ ñuu̱‑ní, áchí‑ña.  
\v 22 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Tú kájini̱‑ro̱ na̱ún kúu ja̱ kájika̱n‑ro̱. Á kuu ndo'o ta'a̱n‑ro̱ jíín‑rí jíín túndó'o kii sɨkɨ̱‑rí, xí kúu kuanducha‑ro núu̱ ní janducha‑rí. Achí‑ya̱. Te máá‑de ni̱ kaka'a̱n‑de: Kuu sá'a‑ná, áchí‑de.  
\v 23 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ja̱ ndó'o ta'a̱n‑ro̱ jíín‑rí jíín túndó'o kii sɨkɨ̱‑rí, te nuu̱ ní janducha‑rí, kuanducha‑ro. Ko ja̱ kúxiu̱kú‑ró íchi ndává'a‑ri̱ jíín íchi ndávésé‑rí, nasu̱ máá‑rí tá'ú tíñu ja̱ kuá'a‑ri̱ nuu̱‑ro̱, chi̱ máá Táa̱‑ri̱ jiní ndé cha̱a ni'i̱n, chi̱ a ni̱ sátu̱'a‑ya̱ já kúxiu̱kú cháa‑ún. Achí‑ya̱.  
\v 24 Te uxi̱‑ga̱ cha̱a‑ún, ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a. Te ni̱ kakiti̱ ini̱‑de nuu̱ úu̱ ñani̱‑ún.  
\v 25 Yúan‑na te Jesús, ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé. Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Kájini̱‑ro̱ já cháa kákuñá'nu nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, tá'ú téyíí‑de tiñu nuu̱‑í. Te ja̱ kákuñá'nu sɨkɨ̱ máá‑de, suni kátɨ̱ɨn ni̱'in so̱'o‑de.  
\v 26 Ko sɨkɨ̱ róó jíná'an‑ró, na̱ tú súan koo. Chi̱ nú ndé róó kuní kuñá'nu nuu̱ tá'an‑ró, te róó kúu ja̱ kuátíñu nuu̱ tá'an‑ró.  
\v 27 Te nú ndé róó kuní kunúú, yu̱án ndúu mozo nuu̱ táká‑ro̱.  
\v 28 Nátu̱'un máá Sé'e cha̱a, chi̱ tú va̱i‑ya̱ já kuátíñu ña̱yɨvɨ núu̱‑yá, chi̱ sua játíñu‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ, te katañaa‑ya̱ máá‑yá kuu̱‑ya̱ já nákuaan‑ya̱ kuá'a̱ ñáyɨvɨ, áchí‑ya̱. 
\s1 Sɨkɨ̱ úu̱ cha̱a kuáá 
\p  
\v 29 Yúan‑na te ni̱ kenda koyo‑ya̱ iní ñuu̱ Jericó. Te kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ, ni̱ kandiki̱n‑i Jesús.  
\v 30 Te yúan káxiu̱kú úu̱ cha̱a kuáá yú'íchi‑ún. Te ni̱ ka̱jini so̱'o‑de ja̱ ní ja̱'a Jesús kua'a̱n‑ya̱, te ni̱ ka̱kana kó'ó‑de: Táta̱ Se̱'e David, kundá'ú ini̱‑ní náá, áchí‑de.  
\v 31 Te ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ kaka'a̱n xaa̱n‑í jíín‑de ja̱ ná kasú‑de yu'u‑dé. Ko máá‑de, ví'í‑gá ni̱ ka̱kana jaa‑de: Táta̱ Se̱'e David, kundá'ú ini̱‑ní náá, áchí‑de.  
\v 32 Te ni̱ jukuiñi̱ Jesús. Te ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé. Te ká'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Na̱ún sá'a‑ri̱ jíín‑ró kákuni̱‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 33 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Táta̱, ja̱ ná ndúndiji̱n nduchi‑ná kákuni̱‑ná, áchí‑de.  
\v 34 Yúan‑na te Jesús ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱‑dé. Te ni̱ ké'é‑yá nduchi‑dé. Te ni̱ ka̱ndundiji̱n‑ni nduchi‑dé. Te ni̱ kandiki̱n‑de‑ya̱ kuá'a̱n‑de jíín‑yá. 
\c 21  
\s1 Ja̱ ní kɨ̱vɨ Jesús ñuu̱ Jerusalén 
\p  
\v 1 Te nuu̱ ní ka̱kuyani‑ya̱ ñúu̱ Jerusalén, ni̱ ja̱koyo‑ya ñúu̱ Betfagé chi̱i yuku Olivos. Yúan‑na te ni̱ tájí Jesús uu̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá kua'a̱n‑de.  
\v 2 Te ká'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kua'án onde̱ ñuu̱ kánchaa̱ nuu̱‑ro̱ jián, te ni'i̱n‑ro̱ ɨ́ɨn burro nú'ni̱‑tɨ jíín ɨ́ɨn burro yɨ́kɨ́n jíín‑tɨ́. Te ndájí‑ró‑tɨ́, te kunchaka‑ró‑tɨ́ kii‑ró jíín‑tɨ́ nuu̱‑rí yá'a.  
\v 3 Te nú ndé cha̱a ka'a̱n jíín‑ró, te kachi̱‑ro̱ kúni‑de: máá Jito'o̱‑yo̱ jínu ñú'ún‑yá‑tɨ̱, achi̱‑ro̱. Yúan‑na te sía̱‑ni‑de‑tɨ̱, áchí‑ya̱.  
\v 4 Te súan ni kuu ta̱ká yu̱án náva̱'a skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios:  
\v 5 Kachi̱ nuu̱ sésɨ́'ɨ́ ñuu̱ Sion: Yá'a nde̱'é‑ró chi̱ Rey máá‑ró va̱i‑ya̱ núu̱‑ro̱. Vi̱tá ini̱‑ya̱. Te yóso‑yá ɨɨn burro yɨ́kɨ́n se̱'e kɨtɨ ndíso, áchí.  
\v 6 Te cha̱a káskuá'a‑ún kája'a̱n‑de. Te ni̱ ka̱sá'a‑de nátu̱'un ni̱ tá'ú Jesús tiñu nuu̱‑dé.  
\v 7 Te káincha̱ka‑de burro jíín burro yɨ́kɨ́n‑ún ni̱ najaa̱‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ ka̱chúkú‑de tɨka̱chí‑de sɨkɨ̱‑tɨ́. Te ni̱ jukoso̱‑yá‑tɨ̱.  
\v 8 Te ña̱yɨvɨ kuá'a̱‑ún, ni̱ kajaki̱n‑i tɨka̱chí‑i ini̱ ichi. Te sava‑ga̱‑i ni̱ kaja'nu̱‑i nda'a yúnu. Te ni̱ kajaki̱n‑i ini̱ ichi‑ún.  
\v 9 Te ña̱yɨvɨ kája'a̱n ichi núu̱‑yá jíín ñáyɨvɨ kándiki̱n ichi yatá‑yá, ni̱ kaka'a̱n jaa‑i: Xáán va̱'a Se̱'e David. Ná nákana jaa‑yó‑yá, chi̱ ndíso‑ya̱ tíñu máá Tatá. Xáán va̱'a I'a̱ kúu‑ya̱ ondé andɨ́vɨ́. Achí‑i.  
\v 10 Te ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ iní ñuu̱ Jerusalem. Te ni̱ kuvaa̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ ñúu̱‑ún. Ndé cha̱a kúu cha̱a yá'a, áchí‑i.  
\v 11 Te ni̱ kaka'a̱n ña̱yɨvɨ‑ún: Cha̱a yá'a kúu Jesús cha̱a jáni tu̱'un Dios. Te onde̱ ñuu̱ Nazaret ndañúu̱ Galilea va̱i‑de. Achí‑i. 
\s1 Ja̱ ní sándoo‑ya̱ vé'e ii̱ 
\p  
\v 12 Te ni̱ kɨ̱vɨ Jesús ini̱ ve̱'e ii̱ Dios. Te ni̱ kiñi'in‑ya̱ ñáyɨvɨ kájaan, káxi̱kó, íin ini̱ ve̱'e ii̱‑ún, kája'a̱n. Te ni̱ skuíó káni‑ya̱ mesa cha̱a káxndáji xu̱'ún, jíín silla cha̱a káxi̱kó paloma.  
\v 13 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑i: A yóso núu̱ tutú: Ve'e‑ri̱, chi̱ ve'e nuu̱ kájika̱n ta'u̱‑í nání, áchí tutu̱. Ko máá‑ró, a ni̱ ka̱nasá'a‑ró yaú kava ñákui̱'ná. Achí‑ya̱.  
\v 14 Yúan‑na te ña̱yɨvɨ kuáá jíín ñáyɨvɨ rengo, ni̱ ja̱koyo‑i nuu̱‑yá ini̱ ve̱'e ii̱. Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱‑í.  
\v 15 Ko sutu̱ ñá'nu jíín cháa káchaa tutu̱, ni̱ kajini̱‑de ta̱ká tiñu ñá'nu sá'a‑ya̱, jíín núu̱ súchí lúlí kákana jaa‑i ini̱ ve̱'e ii̱‑ún: Xáán va̱'a Se̱'e David, áchí‑i. Te ni̱ kakiti̱ ini̱‑de.  
\v 16 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá. Á tú jíni so̱'o‑ró já káka'a̱n su̱chí yá'a, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Á té ka'u‑ga̱‑ro̱ tutú ndasa ká'a̱n: Su̱chí lúlí jíín súchí kájaxin, va̱'a kánakana jaa‑i níí, sá'a‑ní, áchí.  
\v 17 Te ni̱ xndóo‑ya̱‑dé. Te ni̱ kenda‑ya̱ ñúu̱ kua'a̱n‑ya̱ ondé ñuu̱ Betania. Te yúan ni̱ kendo̱o‑ya̱ ákuáa‑ún. 
\s1 Tu̱'un mérkexe̱ 
\p  
\v 18 Te ja̱ñá'a̱n kɨvɨ̱ xía̱n‑ún kua̱no'on‑yá onde̱ ñuu̱, te jí'i̱‑ya̱ sóko.  
\v 19 Te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ ɨ́ɨn mérkexe̱ kándii̱ yu'íchi‑ún. Te ni̱ jaa̱‑ya̱ núu̱ mérkexe̱‑ún. Te tú kutɨ na̱ún ní ni'i̱n‑yá, chi̱ máá núma‑ní íó. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín: Ma̱ kúun kutɨ‑gá nde'e̱ xiní‑ro̱, áchí‑ya̱. Te ni̱ ichi̱ káján‑ni mérkexe̱‑ún.  
\v 20 Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱naa iní‑de ja̱ ní kajini̱‑de tiñu yá'a. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ndasa ni̱ sá'a‑ya̱ já ní ichi̱ káján‑ni mérkexe̱‑ún, áchí‑de.  
\v 21 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nú kákandíja‑ró te tú jáni sɨ̱kɨ́ ini̱‑ro̱, nasu̱ máá ɨ́ɨn tiñu mérkexe̱ yá'a kuu sá'a‑ró, chi̱ suni kuu nú ka'a̱n‑ro̱ jíín yúku yá'a: Kuxio te jungo̱o‑ró ondé nuu̱ mar kundee‑ró, te kuu súan.  
\v 22 Te ta̱ká ja̱ kakán ta'u̱‑ro̱, te nú kákandíja‑ró, te ni'i̱n‑ro̱. Achí‑ya̱. 
\s1 Sɨkɨ̱ tíñu ndíso Jesús 
\p  
\v 23 Te ni̱ najaa̱‑ya̱ iní ve̱'e ii̱. Te nini stá'a̱n‑ya̱ tú'un, te sutu̱ ñá'nu jíín cháa ni̱ ka̱yii ini̱ ñuu̱, ni̱ ja̱koyo‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱: Na̱ jíín tú'un sá'a‑ró tíñu yá'a. Te ndéja̱ ní ka'a̱n jíín‑ró sá'a‑ró súan. Achí‑de.  
\v 24 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Suni ná kaká tu̱'ún‑rí róó ɨɨn tu̱'un. Te nú kuu xndíó káni‑ró, yúan‑na te kachi̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ na̱ jíín tú'un sá'a‑ri̱ tiñu yá'a.  
\v 25 Ja̱ ní skuánducha Juan sáá, ndé onde̱ ni̱ kii tu̱'un‑ún. Onde̱ andɨ́vɨ́ xí ondé cha̱a, áchí‑ya̱ jíín‑de. Yúan‑na te ni̱ kanda̱tu̱'ún máá‑de: Nú ka'a̱n‑yo̱ já ondé andɨ́vɨ́, te kachi̱‑de kuni‑yó: Naja̱ tú ní kákandíja‑ró núu̱‑dé núsáá.  
\v 26 Te nú ka'a̱n‑yo̱ já ondé cha̱a, te káyu̱'ú‑yo̱ ñáyɨvɨ, chi̱ ndivii‑í kájani ini̱‑i ja̱ cháa ni̱ jani tu̱'un Dios ni̱ kuu Juan. Achí‑de jíín tá'an‑de.  
\v 27 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Tú kájini̱‑ri̱, áchí‑de jíín Jesús. Te suni ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ni ruu̱, tú kachi̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ na̱ jíín tú'un sá'a‑ri̱ ta̱ká tiñu yá'a. 
\s1 Sɨkɨ̱ úu̱ se̱'e yíí 
\p  
\v 28 Ko ndasa kájani ini̱‑ro̱. Ɨɨn cha̱a ni̱ i̱o uu̱ se̱'e yíí‑de, te ni̱ jaa̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn‑i. Te ni̱ kachi̱‑de jíín‑i: Hijo, kuá'án te sátiñu‑ró núu̱ itú vina, áchí‑de.  
\v 29 Te ni̱ ka'a̱n‑i: Ma̱ kí'i̱n‑ná, áchí‑i. Ko ni̱ kunúu, te ni̱ nakani ini̱‑i te kua'a̱n‑i.  
\v 30 Te táa̱‑ún, ni̱ jaa̱‑de nuu̱ ɨngá‑i. Te suni súan ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i. Te ni̱ ka'a̱n‑i: Bueno, ná kí'i̱n‑ná táta̱, áchí‑i. Ko tú ní já'a̱n‑i.  
\v 31 Ja̱ ndéndúú‑i, ndé ɨɨn‑i ni̱ skíkuu tiñu kuní táa̱‑i, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Su̱chí ɨ́ɨn, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ cháa xíní jíín ñá'an téné, xna'a̱n‑ga̱‑ún kɨ́vɨ ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu vásá róó jíná'an‑ró.  
\v 32 Chi ni̱ kii Juan, ni̱ stá'a̱n‑de ichi ndáa̱ nuu̱‑ro̱, te tú ní kákandíja‑ró tú'un ká'a̱n‑de. Ko cha̱a xíní jíín ñá'an téné, ni̱ ka̱kandíja‑ún tú'un ni̱ ka'a̱n‑de. Te máá‑ró, va̱sa ndé'é‑ró tíñu yá'a, te tú ní kánakani kutɨ iní‑ro̱ náva̱'a kandíja‑ró núu̱‑dé. 
\s1 Sɨkɨ̱ cháa kásátiñu nuu̱ itú uva 
\p  
\v 33 Kuni so̱'o ɨnga̱ tu̱'un yátá jíná'an‑ró. Ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a, táa̱ ini̱ ve̱'e kúu‑de. Te ni̱ nachu'un‑de ɨɨn itu̱ uva. Te ni̱ jasu̱‑de ja̱kú, te ni̱ jacha‑de ɨɨn yau̱ nuu̱ kaxín‑de. Te ni̱ ndukani‑de ɨɨn torre, te ni̱ xndóo‑de nuu̱ cháa kásátiñu jíín. Te ni̱ kee‑de kua'a̱n jíká‑de.  
\v 34 Te ni̱ chaa̱ kɨvɨ̱ ndútútú ndé'e̱ uva. Te jito'o̱ itu̱ uva, ni̱ tájí‑de mozo‑de kája'a̱n nuu̱ cháa kásátiñu ja̱ náki'in nde'e̱ uva.  
\v 35 Ko cha̱a kásátiñu, ni̱ ka̱katɨɨn‑ún mozo‑de. Ɨɨn‑de ni̱ kastují, ɨnga̱‑de ni̱ ka̱ja'ni, te ɨnga̱‑de ni̱ kaja̱'a yuu̱ xiní‑dé.  
\v 36 Te máá jíto'o̱, ni̱ na̱tájí tuku‑de yaku̱‑ga̱ mozo‑de kája'a̱n, kua'a̱‑gá vásá já xnáñúú. Te suni súan ni̱ ka̱sá'a‑ún jíín mozo‑de.  
\v 37 Te onde̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱, te ni̱ tájí‑de se̱'e yíí‑de kua'a̱n. Ná kóo ja̱ jíñú'ún núu̱ sé'e‑ri̱, áchí‑de.  
\v 38 Ko ja̱ kásátiñu‑ún, ja̱ ní kajini̱ nuu̱ sé'e máá jíto'o̱, te ni̱ kaka'a̱n: Cha̱a yá'a xíin tá'u̱. Ná chó'o̱, te ná ká'ni‑yo‑dé. Te ná ndóo ta'u̱‑dé kuu‑yó, áchí.  
\v 39 Te ni̱ ka̱katɨɨn‑ún máá sé'e. Te ni̱ ka̱kiñi'in‑ún‑de yata̱ itú uva. Te ni̱ ka̱ja'ni‑ún‑de.  
\v 40 Te nú ni̱ chaa̱ jito'o̱ itu̱ uva. Te ndasa sá'a‑de jíín cháa kásátiñu‑ún, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 41 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Xnáa íi̱‑dé cha̱a ñáá‑ún. Te kua̱'a‑de itu̱ uva‑de‑ún nuu̱ ɨngá cha̱a kásátiñu. Te kɨvɨ̱ kúun nde'e̱, te nakua̱'a mozo‑de nde'e̱‑ún nuu̱‑dé. Achí‑de.  
\v 42 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Té ka'u‑ga̱‑ro̱ tutú ii̱ yá'a náún. Yuu̱ já ní ka̱ské'ichi̱ cha̱a káchutá'an, yu̱án kúu máá yúu̱ ndíso fuerza jiki̱. Máá Tatá Dios ni̱ sá'a‑ya̱ súan. Te kánaa iní‑yo̱ ndé'é‑yó tíñu yá'a.  
\v 43 Núsáá te ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu kuxio nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Te kua̱'a‑ya̱ tá'u̱‑ún nuu̱ ɨngá ña̱yɨvɨ, náva̱'a kua̱'a‑i nde'e̱ vá'a.  
\v 44 Cha̱a ndua̱ sɨkɨ̱ yúu̱‑ún, ta'nu̱‑de. Te nú ndé sɨkɨ̱ júngava máá yúu̱‑ún, te kukuáchí sá'a. Achí‑ya̱.  
\v 45 Te sutu̱ ñá'nu jíín cháa fariseo ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yátá ní ka'a̱n‑ya̱‑ún. Te ni̱ kaju̱ku̱'un ini̱‑de ja̱ sɨkɨ́ máá‑de ni̱ ka'a̱n‑ya̱.  
\v 46 Te ni̱ ka̱ndúkú‑de modo tɨɨn‑de‑ya̱. Ko ni̱ kayu̱'ú‑de ni̱ ka̱jito‑de ña̱yɨvɨ, chi̱ kájani ini̱‑i ja̱ ɨ́ɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios kúu‑ya̱. 
\c 22  
\s1 Tu̱'un viko tánda'a 
\p  
\v 1 Te ni̱ ka'a̱n Jesús ɨnga̱ tu̱'un yátá jíín‑de jíná'an‑de:  
\v 2 Ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ɨɨn rey ja̱ ní sá'a‑de ɨɨn viko tánda'a já kúu se̱'e‑de.  
\v 3 Te ni̱ tájí‑de mozo‑de kuaka̱na xini̱ táká ña̱yɨvɨ ní kastu̱'ún‑de nuu̱, ná kíi‑i. Ko ña̱yɨvɨ‑ún, tú ní kákuni̱‑i kii‑i.  
\v 4 Te ni̱ tájí tuku‑de yaku̱‑ga̱ mozo‑de kája'a̱n. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Kachi̱ nuu̱ ñáyɨvɨ ní kana‑ri̱ xini̱‑ún: A ni̱ sátu̱'a‑ri̱ ja̱ kúxíni‑yó. Ni̱ ja'ni‑rí xndɨkɨ̱‑rí jíín kɨ́tɨ xá'án, te ndɨ'ɨ a íó tu̱'a. Ña'a̱n viko tánda'a jíná'an‑ró. Achi̱‑ro̱.  
\v 5 Ko ña̱yɨvɨ‑ún, tú ní kájítú iní‑i. Te kája'a̱n‑i tiñu máá‑i, ɨɨn‑i ichi rancho‑i, te ɨnga̱‑i nuu̱ ndátíñu‑i.  
\v 6 Te sava‑ga̱‑i, ni̱ ka̱katɨɨn‑i mozo‑de, te ni̱ kaja̱'a‑i tuka̱ nuu̱‑dé, te ni̱ kaja'ni‑í‑de.  
\v 7 Te ni̱ jini tu̱'un rey. Te ni̱ kiti̱ ini̱‑de. Te ni̱ tájí‑de soldado‑de kája'a̱n. Te ni̱ xnáa‑dé ña̱yɨvɨ ní ka̱ja'ni ndɨ́yi‑ún. Te ni̱ ja'mu‑de ñuu̱‑i.  
\v 8 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n rey jíín mozo‑de: Ja̱ndáa̱, ja̱ víko tánda'a, a íó tu̱'a. Ko ña̱yɨvɨ ní kana‑ri̱ xini̱‑ún, tú va̱'a ña̱yɨvɨ kákuu‑i.  
\v 9 Núsáá te kuá'án jíná'an‑ró ondé nuu̱ náketá'an ichi yatá ñúu̱. Te kana‑ró xiní na̱saa ña̱yɨvɨ ní'i̱n‑ro̱, ná kíi‑i nuu̱ víko tánda'a yá'a. Achí‑de.  
\v 10 Te ni̱ kenda koyo mozo‑de kája'a̱n ta̱ká‑ni ichi. Te ni̱ stútú‑de na̱saa ña̱yɨvɨ ní kani'i̱n‑dé: Ɨɨn jínu‑ni ña̱yɨvɨ vá'a jíín ñáyɨvɨ ú'u̱. Te viko tánda'a‑ún ni̱ chítú ndɨ́ɨ jíín ñáyɨvɨ.  
\v 11 Te ni̱ kɨ̱vɨ rey ini̱ ve̱'e ja̱ ndé'é‑de nuu̱ ñáyɨvɨ ní kataka̱. Te ni̱ jini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a ja̱ tú ñú'un‑de sa'ma víko tánda'a.  
\v 12 Te ni̱ kachi̱‑de jíín cháa‑ún: Amigo, ndasa ni̱ kɨ̱vɨ‑ró yá'a ja̱ ná tú ñú'un‑ró sá'ma víko tánda'a, áchí‑de. Te máá cháa‑ún, tú ní ká'a̱n kutɨ‑dé.  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n rey jíín cháa kájatíñu‑ún: Tɨɨn‑ró te ku'ni̱‑ro̱ ndá'a‑dé ja'a̱‑dé, te kiñi'in‑ró‑de ná kí'i̱n‑de nuu̱ ñáa yata̱ ké'e. Yúan nde'e̱‑de te nakaji‑dé ñii yú'u‑dé.  
\v 14 Chi ni̱ kana‑ri̱ xini̱ kuá'a̱‑í, ko yaku̱‑ni‑i ni̱ ka̱ji‑ri̱, áchí‑ya̱. 
\s1 Sɨkɨ̱ xú'ún yóo̱ 
\p  
\v 15 Yúan‑na te kája'a̱n cha̱a fariseo. Te ni̱ kanda̱tu̱'ún máá‑de nú ndasa tɨɨn yátá‑de‑ya̱ jíín tú'un ká'a̱n‑ya̱.  
\v 16 Te ni̱ ka̱tájí‑de cha̱a káskuá'a jíín máá‑de jíín cháa herodiano kája'a̱n nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Maestro, kájini̱‑ná ja̱ ká'a̱n ndaa̱‑ní te stá'a̱n ndaa̱‑ní ichi Dios. Te tú yú'ú‑ní jíto‑ní ni ɨɨn cha̱a, chi̱ tú ndé'é‑ní ndasa jíto ta̱ká cha̱a.  
\v 17 Núsáá te kachi̱‑ní nuu̱‑ná jíná'an‑ná: Ndasa kachi̱‑ní, á kuu kua̱'a‑yó xú'ún yóo̱ nuu̱ César xí túu, áchí‑de.  
\v 18 Ko Jesús, ni̱ juku̱'un ini̱‑ya̱ já xndá'ú‑de‑ya̱ kákuni̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró. Naja̱ kájito nchaa̱‑ro̱ rúu̱.  
\v 19 Stá'a̱n xu̱'ún yóo̱ jián ná ndé'é‑rí. Achí‑ya̱ jíín‑de. Te ni̱ ka̱stá'a̱n‑de ɨɨn peso máá‑de nuu̱‑yá.  
\v 20 Yúan‑na te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Ndé cha̱a kúu cha̱a ncháá nuu̱ yá'a, jíín tú'un yóso yá'a, áchí‑ya̱.  
\v 21 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: César kúu, áchí‑de. Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kua̱'a ja̱ xíin César nuu̱ César, te ja̱ xíin Dios nuu̱ Dios núsáá, áchí‑ya̱.  
\v 22 Te nuu̱ ní ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a, te ni̱ ka̱naa iní‑de, te ni̱ ka̱xndóo‑de‑ya̱, te kája'a̱n‑de. 
\s1 Sɨkɨ̱ já náchaku̱ ndɨ̱yi 
\p  
\v 23 Te suni kɨvɨ̱‑ún ni̱ ja̱koyo cha̱a saduceo nuu̱‑yá. Cha̱a‑ún káka'a̱n‑de ja̱ tú nachaku̱ kutɨ ndɨ́yi. Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱:  
\v 24 Maestro, Moisés ni̱ ka'a̱n‑de: Nú ɨɨn cha̱a kuu̱‑de, te nú tú se̱'e‑de ní íó. Te ñani̱‑de, ná náta̱nda'a jíín ñásɨ́'ɨ́‑de, te ndukani‑de tata̱ ñani̱‑de.  
\v 25 Te jíín‑ná ni̱ ka'i̱o usia̱ ñani̱. Te cha̱a núú ni̱ ta̱nda'a‑dé. Te ni̱ ji'i̱‑de. Te tú se̱'e‑de ní íó. Te ni̱ xndóo‑de ñasɨ́'ɨ́‑de nuu̱ ñaní‑de.  
\v 26 Te suni súan ni̱ ta'a̱n cha̱a uu̱, te suni súan cha̱a uni̱, onde̱ ndɨ́'usiá‑de.  
\v 27 Te nuu̱ ní kaji'i̱ ndɨ́'usiá‑de, te suni ni̱ ji'i̱ máá ñá'an‑ún.  
\v 28 Núsáá te kɨvɨ̱ náchaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi, te ja̱ ndɨ́'usiá‑de ndé ɨɨn‑de kuu‑ña ñásɨ́'ɨ́‑de. Chi̱ ndɨ'ɨ‑de ni̱ kancha̱ka‑de‑ña, áchí‑de jíín‑yá.  
\v 29 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Máni kástɨ́vɨ́‑ró tú'un, chi̱ tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ jíín tutú ii̱, ni jíín fuerza Dios.  
\v 30 Chi̱ kɨvɨ̱ náchaku̱‑de ma̱'ñú ndɨ́yi, ni cha̱a tú ta̱nda'a‑dé jíín ñásɨ́'ɨ́, ni ña'an tú koo yii‑ñá. Chi̱ nduu‑de nátu̱'un ndajá'a̱ Dios andɨ́vɨ́.  
\v 31 Te sɨkɨ̱ ndɨ́yi ja̱ náchaku̱, á tú ní káka'u‑ró tutú ja̱ ní ka'a̱n Dios jíín‑ró:  
\v 32 Máá‑rí kúu Dios Abraham, Dios Isaac, Dios Jacob, áchí‑ya̱. Ko nasu̱ Dios cha̱a ni̱ kaji'i̱ kúu‑ya̱, chi̱ sua Dios cha̱a káichaku̱ kúu‑ya̱, áchí Jesús jíín‑de.  
\v 33 Te ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ka̱naa iní‑i ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un stá'a̱n‑ya̱. 
\s1 Tu̱'un tá'ú tíñu kánúú xáa̱n‑gá 
\p  
\v 34 Yúan‑na te cha̱a fariseo, ni̱ ka̱jini so̱'o‑de ja̱ ní kundéé‑yá jíín cháa saduceo, te ni̱ ka̱ndutútú‑de.  
\v 35 Te ɨɨn máá‑de, ja̱ kúu‑de maestro ley, ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱ náva̱'a koto nchaa̱‑de‑ya̱ kuní‑de:  
\v 36 Maestro, ndéja̱ kúu tu̱'un tá'ú tíñu kánúú xáa̱n‑gá nuu̱ tutú ley, áchí‑de.  
\v 37 Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Kumani̱‑ro̱ jíín máá Tatá‑ro̱ Dios onde̱ jíín iní jíín añú‑ro̱, jíín nɨ́ɨ́ núu̱ jiní tuní‑ro̱, áchí.  
\v 38 Ya̱'á kúu tu̱'un tá'ú tíñu kánúú xáa̱n‑gá.  
\v 39 Te tu̱'un uu̱ kúu suni nátu̱'un ɨnga̱‑ún: Kundá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró nátu̱'un kúndá'ú ini̱‑ro̱ máá‑ró, áchí.  
\v 40 Te chi̱i ndendúú tu̱'un yá'a kándee ta̱ká tutu̱ ley, jíín táká tutu̱ cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios, áchí‑ya̱. 
\s1 Sɨkɨ̱ Sé'e David 
\p  
\v 41 Te nini ká'i̱in tútú cháa fariseo yúan, te Jesús ni̱ jika̱ tu̱'ún‑yá‑de:  
\v 42 Ndasa kájani ini̱‑ro̱ já kúu Cristo. Ndé Se̱'e kúu‑ya̱, áchí‑ya̱. Te ni̱ kakachi̱‑de jíín‑yá: Se̱'e David kúu‑ya̱, áchí‑de.  
\v 43 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Te naja̱ ní sá'a Espíritu ja̱ David skúnání‑de‑ya̱ Jito'o̱‑de núsáá. Chi ni̱ ka'a̱n‑de:  
\v 44 Máá Tatá Dios, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Jíto'o̱‑ri̱: Nungo̱o‑ró íchi ndává'a‑ri̱ nini ná chúkú‑rí cha̱a kájito u'u̱ róó kuu‑de teyu̱ kuxndíi ja'a̱‑ro̱, áchí.  
\v 45 Te nú Jito'o̱ ni̱ ka'a̱n David jíín‑yá, te ndasa kúu máá‑yá se̱'e‑de núsáá, áchí‑ya̱.  
\v 46 Te ni ɨɨn‑de tú ní kúu xndíó káni kutɨ‑dé tu̱'un nuu̱‑yá. Te ni tuká ní chúndéé iní ni ɨɨn‑de kaka̱ tu̱'ún‑de‑ya̱ ondé kɨvɨ̱‑ún. 
\c 23  
\s1 Sɨkɨ̱ já ní kana jíín‑yá nuu̱‑í 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín ñáyɨvɨ jíín cháa káskuá'a jíín‑yá:  
\v 2 Cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo, ni̱ kaju̱ngo̱o‑de nuu̱ silla Moisés.  
\v 3 Núsáá te ta̱ká na̱ún tá'ú‑de tiñu nuu̱‑ro̱, yu̱án kuándatu̱‑ro̱ te sá'a‑ró. Ko ma̱ sá'a‑ró nátu̱'un kásá'a máá‑de. Chi̱ ká'a̱n‑de, ko tú káskíkuu‑de.  
\v 4 Chi̱ káju'ni̱‑de carga ve̱e ja̱ yíí kúndiso‑i, te káchaa‑de sɨkɨ̱‑í. Ko máá‑de jíná'an‑de, tú kákuyíí‑de ké'é‑de carga‑ún ni jíín ɨ́ɨn nda'a lúlí‑de.  
\v 5 Chi̱ kásá'a‑de ta̱ká tiñu‑de náva̱'a kuni̱ ña̱yɨvɨ núu̱‑dé. Chi̱ kánaskáa̱‑de nuu̱ yóso tú'un tutu̱‑de, te suni súan jíín yú'a̱ nuu̱ tɨ́ka̱chí‑de.  
\v 6 Te xaa̱n kákusɨɨ̱ iní‑de jíín silla jíñú'ún ondé xini̱ mesa nuu̱ íó xíni, jíín silla onde̱ xini̱ mesa ini̱ ve̱'e sinagoga.  
\v 7 Suni ja̱ ká'a̱n sa̱'án‑yo̱ jíín‑de nu̱yá'u, te ja̱ ká'a̱n ña̱yɨvɨ: Maestro, Maestro, jíín‑de, kákusɨɨ̱ iní‑de jíín.  
\v 8 Ko máá‑ró jíná'an‑ró, ma̱ kúnání‑ró Maestro, chi̱ ɨɨn máá tú'ún‑ni kúu Maestro máá‑ró, kúu Cristo. Te ta̱ká róó, ñani̱ kákuu‑ró.  
\v 9 Te ma̱ ká'a̱n‑ro̱ já ní ɨɨn cha̱a ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a kúu Táa̱‑ro̱. Chi̱ íó ɨɨn Táa̱‑ro̱ jíná'an‑ró, te kánchaa̱‑ya̱ ondé andɨ́vɨ́.  
\v 10 Ni ma̱ kúnání‑ró Jíto'o̱. Chi̱ íó ɨɨn Jito'o̱‑ro̱ jíná'an‑ró, te Cristo kúu‑ya̱.  
\v 11 Te cha̱a kúñá'nu‑ga̱ nuu̱‑ro̱, ná ndúu‑de mozo nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 12 Chi cha̱a sáñá'nu máá‑de, ndusúchí‑de. Te cha̱a sásúchí máá‑de, nduñá'nu‑de.  
\v 13 Naka̱ ndá'ú kuu róó cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo. Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró, chi̱ kájasu̱‑ro̱ ñúu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ núu̱ ñáyɨvɨ. Chi̱ tú kɨ́vɨ koyo máá‑ró, ni tú kája̱'a‑ró tú'un ja̱ kɨ́vɨ koyo ña̱yɨvɨ kándúkú kɨ́vɨ.  
\v 14 Naka̱ ndá'ú kuu róó, cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo. Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró, chi̱ kákókó‑ró vé'e ña'an kákendo̱o ndá'ú. Te kásá'a‑ró já túu kua̱chi‑ró, yu̱án kájika̱n ta'u̱ ná'án‑ró. Ja̱ yúán ví'í‑gá ta'nu̱ ndatu̱‑ro̱.  
\v 15 Naka̱ ndá'ú kuu róó cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo. Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró, chi̱ káxndéka̱va‑ró mar jíín ñú'un íchí ja̱ skándíja‑ró ɨ́ɨn cha̱a. Te nú a ni̱ kandíja‑de, te ví'í‑gá uu̱ jínu nduu‑de ɨɨn se̱'e infierno kásá'a‑ró vásá máá‑ró.  
\v 16 Naka̱ ndá'ú kuu róó cha̱a kuáá ja̱ káyo̱xnúú‑ró núu̱ ñáyɨvɨ. Chi̱ káka'a̱n‑ro̱: Nú ndé cha̱a játu̱'un téyíí‑de sɨkɨ̱ vé'e ii̱, te tú ní'i̱n tíñu, ko nú ɨɨn cha̱a játu̱'un téyíí‑de sɨkɨ̱ oro ini̱ ve̱'e ii̱‑ún, yu̱án te fuerza ná skíkuu‑de, áchí‑ro̱.  
\v 17 Cha̱a ñáá jíín cháa kuáá kákuu‑ró. Ndéja̱ ñá'nu‑ga̱ kúu, oro xí máá vé'e ii̱ ja̱ sándoo oro‑ún.  
\v 18 Te: Nú ndé cha̱a játu̱'un téyíí‑de sɨkɨ̱ altar, tú ní'i̱n tíñu. Ko nú ɨɨn cha̱a játu̱'un téyíí‑de sɨkɨ̱ ndátíñu ni̱ ka̱chúkú‑i nuu̱ altar, yu̱án te fuerza ná skíkuu‑de. Achí‑ro̱.  
\v 19 Cha̱a xini̱ ña̱á jíín cháa kuáá kákuu‑ró. Ndéja̱ ñá'nu‑ga̱ kúu, ndatíñu ni̱ soko̱‑í, xí máá altar ja̱ sándoo ndatíñu‑ún.  
\v 20 Núsáá te cha̱a játu̱'un téyíí sɨkɨ́ altar, sɨkɨ̱ máá altar játu̱'un téyíí‑de jíín sɨkɨ́ táká ndatíñu káxiu̱kú núu̱‑ún.  
\v 21 Te cha̱a játu̱'un téyíí sɨkɨ́ vé'e ii̱, sɨkɨ̱ máá vé'e ii̱‑ún játu̱'un teyíí‑de jíín sɨkɨ́ I'a̱ ncháá ini̱‑ún.  
\v 22 Te cha̱a játu̱'un teyíí sɨkɨ́ ándɨ́vɨ́, játu̱'un teyíí‑de sɨkɨ̱ silla nuu̱ tá'ú Dios tiñu jíín sɨkɨ́ I'a̱ kánchaa̱ nuu̱‑ún.  
\v 23 Naka̱ ndá'ú kuu róó cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo, cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró. Chi̱ kája̱'a‑ró ɨ́ɨn sɨkɨ̱ uxí décimo ita̱ mi̱nú jíín itá xi̱ín jíín comino nuu̱ Dios, te káxndóo‑ró tú'un kánúú xáa̱n‑gá nuu̱ ley, ndasa kii juicio, jíín ndása kundá'ú ini̱‑ya̱ yóó, jíín ndása kándíja‑yó. Ta̱ká ya̱'á kánúú sá'a‑ró núú, te suni ma̱ xndóo‑ró ɨngá‑ún núú.  
\v 24 Cha̱a kuáá kákuu‑ró já káyo̱xnúú‑ró núu̱ ñáyɨvɨ. Chi̱ máni kátava‑ro tíyúkún te kákókón‑ró camello.  
\v 25 Naka̱ ndá'ú kuu róó cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo. Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró. Chi̱ kánakacha‑ró íchi yatá vaso jíín íchi yatá kó'o̱. Ko ichi iní ñú'un chítú tú'un kuí'ná jíín tú'un káñáá.  
\v 26 Cha̱a kuáá kákuu‑ró, fariseo. Nakacha xna'a̱n‑ga̱ ichi iní vaso jíín ichí iní ko'o̱, náva̱'a suni súan ná ndúndoo ichi yatá‑ún.  
\v 27 Naka̱ ndá'ú kuu róó cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo. Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró, chi̱ nátu̱'un ve'e añú ja̱ kánda̱yaa kánda̱a‑ró. Te ja̱ndáa̱ ja̱ lúu káa ichi yatá, ko ichi iní ñú'un chítú yíkɨ añú jíín táká ja̱ te̱'yú.  
\v 28 Suni súan máá‑ró jíná'an‑ró, chi̱ ichi fuera, ja̱ndáa̱ kásá'a‑ró já cháa ndaa̱ kákuu‑ró núu̱ ñáyɨvɨ. Ko ichi iní‑ro̱ ñú'un chítú‑ró tú'un yóso yú'u jíín tú'un káñáá.  
\v 29 Naka̱ ndá'ú kuu róó cha̱a káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo. Cha̱a uu̱ xini̱ kákuu‑ró, chi̱ káskuá'nu‑ró vé'e añú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios. Te kásá'a luu‑ró vé'e añú ta̱ká cha̱a ndaa̱.  
\v 30 Te káka'a̱n‑ro̱: Nú ní ká'i̱o‑yó kɨvɨ́ ní ka'i̱o ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, te ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑yo̱ jíín‑de ja̱ ká'ni‑yo cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios núú, áchí‑ro̱.  
\v 31 Te súan kájani ndaa̱‑ro̱ tú'un sɨkɨ̱ máá‑ró, chi̱ táa̱‑ro̱ ni̱ ka̱ja'ni‑dé cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un‑ya̱. Te máá‑ró kákuu ndija se̱'e‑de.  
\v 32 Núsáá te ná náskútú‑ró kú'a ndɨ̱yi táa̱‑ro̱.  
\v 33 Koo̱ jíín sé'e koo̱ kákuu‑ró. Ndasa ka̱ku‑ró já tá'nu̱ ndatu̱‑ro̱ núu̱ infierno núsáá.  
\v 34 Ja̱ yúán tájí‑rí cha̱a kani tu̱'un Dios nuu̱‑ro̱ jíín cháa ndíchí jíín cháa chaa tutu̱. Te sava‑de, ka'ni‑ro‑dé, te kata kaa‑ró‑de jika̱ cruz. Te sava‑ga̱‑de, kua̱'a‑ró yúnu xíi‑de ini̱ ve̱'e sinagoga máá‑ró, te chindiki̱n‑ro̱‑dé ndɨta'a̱n ñuu̱.  
\v 35 Náva̱'a koo kua̱chi sɨkɨ̱ máá‑ró já ní jatɨ nɨñi̱ ñáyɨvɨ ndáa̱ nuu̱ ñú'un yá'a, onde̱ nɨñi̱ cháa ndaa̱ Abel, te onde̱ nɨñi̱ Zacarías, se̱'e Berequías, chi ni̱ ka̱ja'ni‑ro‑dé sava ma̱'ñú altar jíín vé'e ii̱.  
\v 36 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ta̱ká tu̱ndó'o yá'a kii sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ yá'a.  
\v 37 Jerusalén, Jerusalén, ni̱ ka̱ja'ni‑ro cháa kájani tu̱'un Dios. Te ni̱ kaja̱'a‑ró yúu̱ cháa ni̱ tájí‑yá va̱i nuu̱‑ro̱. Ió kua'a̱ vuelta ni̱ kuni̱‑ri̱ nastútú‑rí se̱'e‑ró nátu̱'un chukí ja̱ nástútú‑tɨ́ tɨrɨ̱ɨ‑tɨ̱ chíi ndiji̱n‑tɨ́, ko tú ní kákuni̱‑ro̱.  
\v 38 Vina te ni̱ kendo̱o víchí vé'e‑ró núsáá.  
\v 39 Chi̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ má kuní kutɨ‑gá‑ro̱ núu̱‑rí jíná'an‑ró, onde̱ jaa̱ ɨɨn kɨvɨ̱ ká'a̱n‑ro̱: Ná nákana jaa‑yó‑yá, chi̱ ndíso‑ya̱ tíñu máá Tatá, achi̱‑ro̱. Achí‑ya̱. 
\c 24  
\s1 Tuni̱ nuu̱ kúyani nchaa̱ Jesús 
\p  
\v 1 Te ni̱ kenda Jesús ini̱ ve̱'e ii̱ kua'a̱n‑ya̱. Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá‑ún, ni̱ ja̱koyo‑de nuu̱‑yá ja̱ stá'a̱n‑de ta̱ká ve'e ja̱ ncháá tá'an jíín vé'e ii̱‑ún nuu̱‑yá.  
\v 2 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Á kánde̱'é‑ró núu̱ vé'e yá'a. Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ má kútá'an‑ga̱ ni ɨɨn yuu̱. Chi̱ ɨɨn kɨvɨ̱ te ndɨ'ɨ stúncháa̱‑i. Achí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 3 Te ni̱ jungo̱o‑ya̱ ondé yuku Olivos. Te ni̱ ja̱koyo cha̱a káskuá'a‑ún nuu̱‑yá. Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún sɨ́ɨn‑de‑ya̱: Kastu̱'ún‑ní nuu̱‑ná. Ndé kɨvɨ̱ kóo ta̱ká tu̱ndó'o yá'a. Te na̱ún tuni̱ koo nuu̱ kúyani nchaa̱‑ní jíín kɨvɨ́ jínu ñu̱yɨ́vɨ, áchí‑de.  
\v 4 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Koto‑ró máá‑ró jíná'an‑ró, náva̱'a tú xndá'ú ni ɨɨn‑de róó.  
\v 5 Chi̱ kikoyo kua'a̱ cháa ki'in núu sɨ́'vɨ́‑rí. Te ka'a̱n‑de: Máá‑rí kúu Cristo, achi̱‑de, te xndá'ú‑de kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ.  
\v 6 Te kuni tu̱'un‑ró káka'a̱n ja̱ íó guerra, jíín já kóo guerra. Ko ma̱ yú'ú‑ro̱, chi̱ nɨ́nɨ kóo súan. Ko té ji̱nu‑ga̱ kɨvɨ̱.  
\v 7 Chi̱ ndonda nación sɨkɨ̱ nación, te ñuu̱ sɨkɨ̱ ñúu̱. Te koo kue'e̱ xaa̱n jíín tamá. Te yá'a yúan ta̱an.  
\v 8 Te ta̱ká yu̱án kákuu tu̱ndó'o kéjá'á núú. 
\s1 Tu̱'un ndasa ndo'o ña̱yɨvɨ kákandíja 
\p  
\v 9 Yúan‑na te nastúu‑de róó jíná'an‑ró, ja̱ kóto‑ró túndó'o. Te ka'ni‑dé róó. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, koto u'u̱‑i róó ja̱ sɨkɨ́ rúu̱.  
\v 10 Yúan‑na te nayu̱'ú kua'a̱‑í, te nastúu tá'an‑i, te koto u'u̱ tá'an‑i.  
\v 11 Te jukuiñi̱ kua'a̱ cháa kani tu̱'un tú'ún. Te xndá'ú‑de kua'a̱ ñáyɨvɨ.  
\v 12 Te ndea̱ tiñu ñáá, te yu̱án kuá'a̱‑í ma̱ kóo mani̱‑gá‑i.  
\v 13 Ko cha̱a kúndii̱ ni̱'in onde̱ kɨvɨ̱ jínu, cha̱a‑ún ka̱ku.  
\v 14 Te tu̱'un va̱'a yá'a cuenta ñuu̱ nuu̱ tá'ú‑yá tiñu, kuicha̱ ini̱ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ náva̱'a kuni̱ ndaa̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ, yúan‑na te ji̱nu.  
\v 15 Núsáá te nú ni̱ kajini̱‑ro̱ já káchá'án te ni̱ tucha̱ ta̱ká ndatíñu ini̱ lugar ii̱ nátu̱'un ni̱ ka'a̱n Daniel, cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, (cha̱a ká'u, ná júku̱'un ini̱‑de),  
\v 16 Yúan‑na te ña̱yɨvɨ káxiu̱kú iní ñuu̱ Judea, kunu‑i ki̱ngoyo‑i onde̱ yuku.  
\v 17 Te cha̱a kándee xini̱ vé'e, ma̱ núu‑de kiñi'in‑de ndatíñu ini̱ ve̱'e‑de.  
\v 18 Te cha̱a kándee onde̱ rancho, ma̱ náxíó káva yátá‑de naki'in‑de tɨka̱chí‑de.  
\v 19 Ko kɨvɨ̱‑ún naka̱ ndá'ú kuu ña'an káñu̱'un se̱'e, jíín ñá'an káskáxin.  
\v 20 Núsáá, te kaka̱n ta'u̱‑ro̱ náva̱'a tú kunu‑ró víko víjin ni kɨvɨ̱ ndéta̱tú ki'i̱n‑ro̱.  
\v 21 Chi̱ kɨvɨ̱‑ún koo tu̱ndó'o xaa̱n, ja̱ ná té koo‑ga̱ onde̱ kɨvɨ̱ ní jungo̱o ñu̱yɨ́vɨ, te onde̱ vina, te ni ma̱ kóo‑ga̱.  
\v 22 Te nú tú ní ndúkútɨ́ kɨvɨ̱‑ún núú, te ni ɨɨn ña̱yɨvɨ má káku kutɨ‑í núú. Ko ja̱ sɨkɨ́ ñáyɨvɨ ní naka̱ji‑ya̱‑ún, yu̱án ndúkútɨ́ kɨvɨ̱‑ún sá'a‑ya̱. 
\s1 Tuni̱ máá kɨvɨ́ sándɨ̱'ɨ́‑na̱ 
\p  
\v 23 Núsáá te nú ndé cha̱a ká'a̱n jíín‑ró: Yá'a nde̱'é‑ró kánchaa̱ Cristo, xí yúan nde̱'é‑ró kánchaa̱‑ya̱, ma̱ kándíja‑ró já ká'a̱n‑de.  
\v 24 Chi̱ kenda Cristo xndá'ú jíín cháa kani tu̱'un tú'ún. Te sá'a‑de tuni̱ jíín tíñu ñá'nu, náva̱'a xndá'ú‑de onde̱ ña̱yɨvɨ ní naka̱ji‑ya̱ nú ná kúu sá'a‑de.  
\v 25 Vina a ni̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ ondé jíín kɨvɨ́.  
\v 26 Núsáá te nú ka'a̱n ña̱yɨvɨ jíín‑ró: Yúan nde̱'é‑ró, onde̱ nuu̱ ñú'un té'é kánchaa̱‑ya̱, achi̱‑i, te ma̱ kénda‑ró. Xí: Jia̱n ndé'é‑ró, ichi iní ve̱'e kánchaa̱‑ya̱, achi̱‑i, te ma̱ kándíja‑ró jíná'an‑ró.  
\v 27 Chi̱ nátu̱'un ndíi ncháa̱ ja̱ nándeyu̱ ichi núu̱ kána ndika̱ndii te jáa̱ onde̱ ichi núu̱ kée ndika̱ndii, suni súan kii máá Sé'e cha̱a.  
\v 28 Chi̱ nú ndénu̱ kútúu ndɨ́yi, yúan taka̱ tijii̱.  
\v 29 Yúan‑na te nú ni̱ ndɨ'ɨ ta̱ká tu̱ndó'o kɨvɨ̱‑ún, te kutúún‑ni ndika̱ndii, te tuká nandii yóo̱. Te jungoyo tiñu̱ú xíní ichi ándɨ́vɨ́. Te ta̱ká fuerza andɨ́vɨ́ ndɨ́'ɨ ka'ya.  
\v 30 Yúan‑na te ichi ándɨ́vɨ́ kénda tuni̱ máá Sé'e cha̱a. Te nde'e̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Te kuni̱‑i nuu̱ máá Sé'e cha̱a kii‑ya̱ jíín vikó íó andɨ́vɨ́, jíín kuá'a̱ fuerza ja̱ ndúñá'nu‑ya̱.  
\v 31 Te tájí‑yá ndajá'a̱‑yá ki̱ngoyo. Te nde'e̱ jaa clarín. Te nastútú‑yá ña̱yɨvɨ ní naka̱ji‑ya̱ ndɨ́kúu̱n lado ñu̱yɨ́vɨ, onde̱ ɨɨn lado andɨ́vɨ́ te onde̱ ɨnga̱ lado.  
\v 32 Vina te skuá'a‑ró ndasa sá'a mérkexe̱. Nú a ni̱ nduyúcha núma, te ni̱ na̱jaa nda'a, te a kájini̱‑ro̱ já á ni̱ kuyani viko sáú.  
\v 33 Suni súan róó, nú a ni̱ kajini̱‑ro̱ táká tiñu yá'a, te kuni̱‑ro̱ já á yani jaa̱ kɨvɨ̱‑ún.  
\v 34 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ má náa ñáyɨvɨ yá'a, onde̱ ná skíkuu ta̱ká tiñu yá'a.  
\v 35 Andɨ́vɨ́ jíín ñúyɨ́vɨ chi̱ naa, ko tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ chi ma̱ náa.  
\v 36 Ko kɨvɨ̱ kóo‑ún, jíín hora, tú ni ɨɨn cha̱a jiní, ni ndajá'a̱ ká'i̱o andɨ́vɨ́, tú ni ɨɨn na̱ún jiní, ni máá Sé'e‑ya̱. Chi̱ máá ɨ́ɨn‑ni máá Táa̱‑ri̱ jiní‑ya̱.  
\v 37 Chi̱ nátu̱'un ni̱ i̱o kɨvɨ̱ ní kii Noé, suni súan koo kɨvɨ̱ kíi máá Sé'e cha̱a.  
\v 38 Chi̱ kɨvɨ̱‑ún ja̱ ná té chá'a̱n‑ga̱ kuun sau̱ xáa̱n, káyee‑í, káji'i‑i, káta̱nda'a cháa, te káta̱nda'a ñá'an. Te ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ já ní kɨ̱vɨ Noé ini̱ barco ká'nu.  
\v 39 Te tú ní kájini̱ kutɨ‑í onde̱ ni̱ chaa̱ sau̱ xáa̱n, te ni̱ xnáa ndɨ́'ɨ‑cha̱‑í. Te suni súan kii máá Sé'e cha̱a.  
\v 40 Kɨvɨ̱‑ún te kuiñi uu̱ cha̱a onde̱ rancho. Te ɨɨn‑de naki'in‑ya̱, te ɨnga̱‑de ndo̱o.  
\v 41 Te uu̱ ñasɨ́'ɨ́ ndiko‑ña ɨ́ɨn‑ni yo̱só. Te ɨɨn‑ña náki'in‑ya̱, te ɨnga̱‑ña ndóo. 
\s1 Sɨkɨ̱ já kúndito‑yó 
\p  
\v 42 Núsáá te kundito‑ró, chi̱ tú kájini̱‑ro̱ na̱ kɨvɨ̱ ncháa̱ Jito'o̱‑ro̱.  
\v 43 Ko ná júku̱'un ini̱‑ro̱ tú'un yá'a. Táa̱ ini̱ ve̱'e, nú ní jiní‑de na̱ hora kuu ja̱ kíi ñakui̱'ná, te kundito‑de núú. Te ma̱ kuá'a‑de tu̱'un ja̱ sákuí'ná vé'e‑de núú.  
\v 44 Núsáá te suni koo tu̱'a máá‑ró chi̱ máá kɨvɨ́ já tú na̱ún kájani ini̱‑ro̱, te nchaa̱‑ni máá Sé'e cha̱a.  
\v 45 Ndéja̱ kúu ɨɨn mozo ndíchí já játíñu va̱'a. Chi̱ máá jíto'o̱, kani‑de mozo‑ún ná kóto‑i se̱'e‑de, náva̱'a skée‑í su̱chí‑ún hora ja̱ íó va̱'a.  
\v 46 Xáán ndatu̱ kuu mozo‑ún. Te nú ni̱ nchaa̱ jito'o̱‑i, te nani'i̱n‑dé mozo‑ún sá'a‑i súan.  
\v 47 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ káni‑de mozo‑ún ja̱ kóto‑i ta̱ká ndatíñu‑de.  
\v 48 Ko nú mozo káñáá kúu‑i te jáni ini̱‑i: Kúkuéé‑ga̱ te nchaa̱ jito'o̱‑ri̱, achi̱‑i.  
\v 49 Te nú kejá'á‑i stují‑í tá'a̱n mozo‑i. Te kee‑í ko'o‑i jíín cháa kánaji̱ni.  
\v 50 Yúan‑na te nchaa̱ jito'o̱ mozo‑ún kɨvɨ̱ já tú ndátu‑i jíín hora ja̱ tú jiní‑i.  
\v 51 Te xɨtɨ sáva‑de‑i. Te skétá'an‑de‑i jíín cháa uu̱ xini̱ jíná'an. Te yúan kundee‑i nde'e̱‑i te nakaji‑í ñii yú'u‑í. 
\c 25  
\s1 Sɨkɨ̱ uxí ña'an jáá 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un uxi̱ ña'an jáá, ja̱ ní ka̱ki'in‑ña linterna káindá'á‑ña. Te ni̱ kenda koyo‑ña kuáta'a̱n‑ña ɨ́ɨn yii víko tánda'a.  
\v 2 Te u'u̱n‑ña ká'i̱o ndito xini̱‑ñá, te u'u̱n‑ña káñáá xini̱‑ñá.  
\v 3 Te ña'an káñáá xini̱‑ún, kándá'á‑ña linterna‑ña. Ko tú káindá'á‑ña petróleo ku'un ini̱.  
\v 4 Ko ña'an ndíto xini̱‑ún, káindá'á‑ña botella ñú'un petróleo ɨɨn ká'nu‑ni jíín táká linterna‑ña.  
\v 5 Te nini ni̱ kukuéé yii‑ún ja̱ cháa̱‑de, te ni̱ kakixi̱‑ni‑ña.  
\v 6 Te nuu̱ ní kuu sava ñúú, te ni̱ ka̱jini so̱'o‑ña ɨ́ɨn tu̱'un kána jaa: Yá'a nde̱'é‑ró, a va̱i yii. Kenda koyo kita'a̱n‑ro̱‑dé, áchí.  
\v 7 Yúan‑na te ta̱ká ña'an jáá‑ún, ni̱ ka̱nduko̱o‑ña. Te ni̱ ka̱sátu̱'a‑ña linterna‑ña.  
\v 8 Te ña'an káñáá xini̱‑ún, ni̱ kaka'a̱n‑ña jíín ñá'an ká'i̱o ndito xini̱‑ún: Kua̱'a ɨɨn tá'ú petróleo nuu̱‑rí, chi kua̱nda'va̱ linterna‑ri̱, áchí‑ña.  
\v 9 Ko ña'an ká'i̱o ndito xini̱‑ún, ni̱ kaka'a̱n‑ña: Ma̱ kúu, chi̱ sanaa te ma̱ kánda ja̱ kúu‑ri̱ jíín já kúu‑ró. Va'a̱‑ga̱ ki'i̱n‑ro̱ núu̱ cháa xíkó te kuaan‑ró já kúu máá‑ró. Achí‑ña.  
\v 10 Te nini kája'a̱n‑ña kájakua̱an‑ña, te ni̱ chaa̱‑ni yii‑ún. Te ña'an ká'i̱o tu̱'a‑ún, ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑ña jíín‑de ini̱ ve̱'e viko tánda'a. Te ni̱ nakasu̱‑de yuxé'é.  
\v 11 Yúan‑na te ni̱ kunúu. Te ni̱ cha̱koyo tuku sava‑ga̱ ña'an jáá‑ún. Te ni̱ kaka'a̱n‑ña: Táta̱, Táta̱, kuña‑ní ve'e, ná kɨ́vɨ koyo‑ná, áchí‑ña.  
\v 12 Ko máá‑de ni̱ ka'a̱n‑de: Ja̱ndáa̱, ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, tú jiní‑ri̱ róó, áchí‑de.  
\v 13 Kundito núsáá, chi̱ tú kájini̱‑ro̱ na̱ kɨvɨ̱, ni na̱ hora nchaa̱ máá Sé'e cha̱a. 
\s1 Cha̱a ni̱ teta'a̱n ndatíñu 
\p  
\v 14 Chi̱ ñuu̱ nátu̱'un andɨ́vɨ́ kúu nátu̱'un ɨɨn cha̱a ja̱ kénda jíká‑de ɨnga̱ ñuu̱ ki'i̱n‑de. Te ni̱ kana‑de xini̱ mozo‑de. Te ni̱ teta'a̱n‑de ndatíñu‑de nuu̱ mozo‑de‑ún jíná'an.  
\v 15 Te nuu̱ ɨ́ɨn‑i, ni̱ ja̱'a‑de u'u̱n mil peso. Te nuu̱ ɨngá‑i, uu̱ mil peso. Te nuu̱ ɨngá‑i, ɨɨn‑ni mil peso. Súan ni̱ teta'a̱n‑de nuu̱ ɨ́ɨn ɨɨn mozo‑de ndasa xini̱ máá‑i jíná'an‑i. Te ni̱ kee‑ni‑de kua'a̱n jíká‑de.  
\v 16 Te mozo ni̱ ki'in u'u̱n mil peso‑ún, ni̱ kee‑i kua'a̱n‑i jíín. Te ni̱ sátiñu‑i jíín. Te ni̱ ni'i̱n‑í u'u̱n‑ga̱ mil peso sɨkɨ̱.  
\v 17 Suni súan ni̱ sá'a mozo ja̱ ní ki'in uu̱ mil peso‑ún. Te ni̱ ni'i̱n túku‑i uu̱‑ga̱ mil peso sɨkɨ̱.  
\v 18 Ko mozo ja̱ ní ki'in ɨɨn mil peso, ni̱ kee‑i kua'a̱n‑i. Te ni̱ jacha‑i chi̱i ñu'un. Te ni̱ chisa̱'í‑i xu̱'ún jíto'o̱‑i.  
\v 19 Te ni̱ kuu kua'a̱ kɨvɨ́. Te ni̱ nchaa̱ jito'o̱ mozo‑ún. Te ni̱ nasándaa̱‑de cuenta jíín‑i.  
\v 20 Te ni̱ jaa̱ mozo ja̱ ní ki'in u'u̱n mil peso‑ún, ni̱ ja̱stá'a̱n‑i u'u̱n‑ga̱ mil peso. Te ni̱ ka'a̱n‑i: Táta̱, ni̱ ja̱'a‑ní u'u̱n mil peso nuu̱‑ná. Te yá'a nde̱'é‑ní, u'u̱n‑ga̱ mil peso ni̱ ni'i̱n‑ná sɨkɨ̱. Achí‑i.  
\v 21 Te jito'o̱‑i, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i: Ió va̱'a. Mozo skíkuu va̱'a kúu‑ró. Ni̱ skíkuu va̱'a‑ró jíín yakú‑ni ndatíñu. Ná cháa‑ri̱ kua'a̱ tíñu sɨkɨ̱‑ro̱. Ná júngo̱o‑yó, chi̱ kúsɨɨ̱ iní jito'o̱‑ro̱ jíín‑ró. Achí‑de.  
\v 22 Te ni̱ jaa̱ tuku mozo ja̱ ni̱ ki'in uu̱ mil peso‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑i: Táta̱, ni̱ ja̱'a‑ní uu̱ mil peso nuu̱‑ná. Te yá'a nde̱'é‑ní, uu̱‑ga̱ mil peso ni̱ ni'i̱n‑ná sɨkɨ̱. Achí‑i.  
\v 23 Te jito'o̱‑i, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i: Ió va̱'a. Mozo skíkuu va̱'a kúu‑ró. Ni̱ skíkuu va̱'a‑ró jíín yakú‑ni ndatíñu. Ná cháa‑ri̱ kua'a̱ tíñu sɨkɨ̱‑ro̱. Ná júngo̱o‑yó, chi̱ kúsɨɨ̱ iní jito'o̱‑ro̱ jíín‑ró. Achí‑de.  
\v 24 Yúan‑na te ni̱ jaa̱ mozo ja̱ ní ki'in ɨɨn mil peso‑ún, te ni̱ ka'a̱n‑i: Táta̱, a jiní‑ná níí ja̱ cháa xaa̱n iní kúu‑ní. Te já'nu̱‑ní nuu̱ tú jachá‑ní, te nástútú‑ní nuu̱ tú sáka‑ní.  
\v 25 Te ni̱ yu̱'ú‑ná. Te ni̱ ja'a̱n‑ná. Ni̱ chisa̱'í‑ná xu̱'ún‑ní chi̱i ñu'un. Te vina ná nákua̱'a‑ná xu̱'ún‑ní nuu̱‑ní. Achí‑i.  
\v 26 Te jito'o̱‑i, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i: Mozo ñáá, mozo kúxí kúu‑ró. Ni̱ jini̱‑ro̱ já já'nu̱‑ri̱ nuu̱ tú jachá‑ri̱, te nástútú‑rí nuu̱ tú sáka‑rí.  
\v 27 Ní já'a‑ró xú'ún‑rí nuu̱ banco núú. Te nuu̱ ncháa̱‑ri̱, te naki'in‑ri̱ xu̱'ún‑rí onde̱ jíín sé'e xu̱'ún núú. Achí‑de jíín‑i.  
\v 28 Yúan‑na te ni̱ kachi̱‑de jíín ɨngá mozo‑de: Núsáá te kuanchaa̱‑ro̱ mil peso jia̱n núu̱‑í. Te kua̱'a‑ró núu̱ mozo ja̱ ñáva̱'a uxi̱ mil peso‑ún.  
\v 29 Chi ña̱yɨvɨ já á ñáva̱'a, te kii‑ga̱ nuu̱‑í, te ví'í‑gá kuñava̱'a‑i. Ko ña̱yɨvɨ já ná tú ñáva̱'a, va̱sa ja̱ á ñáva̱'a‑i‑ún, te kuxio ki'i̱n.  
\v 30 Te mozo ja̱ tú játíñu va̱'a‑ún, kiñi'in‑i ná kúndee‑i ñu̱ñáa yatá vé'e. Te yúan nde'e̱‑i, te nakaji‑í ñii yú'u‑í. Achí‑de. 
\s1 Sɨkɨ̱ já kóo juicio ta̱ká nación 
\p  
\v 31 Te kɨvɨ̱ kíi máá Sé'e cha̱a ja̱ ndúñá'nu‑ya̱, te kikoyo ndɨ'ɨ ndajá'a̱ ndóo‑ya̱ jíín‑yá. Yúan‑na te jungo̱o‑ya̱ ɨ́ɨn nuu̱ silla tá'ú tíñu, chi̱ ñá'nu kuu‑ya̱ kúnchaa̱‑ya̱.  
\v 32 Te ndutútú táká ña̱yɨvɨ núu̱‑yá. Te sásɨ́ɨn‑ya̱‑í ná ɨɨn ná ɨɨn‑i jíná'an‑i, nátu̱'un ndusɨ́ɨn rɨɨ̱ jíín ndíxí'ú sá'a cha̱a ndíto‑tɨ̱.  
\v 33 Te kani‑ya̱ rɨ́ɨ̱‑ún ichi ndává'a‑ya̱, te ndixí'ú‑ún ichi ndávésé‑yá.  
\v 34 Yúan‑na te máá Rey, kachi̱‑ya̱ kúni ña̱yɨvɨ ká'i̱in ichi ndává'a‑ya̱: Ichi yá'a kikoyo‑ró, chi̱ kúsɨɨ̱ iní Táa̱‑ri̱ jíín‑ró. Kɨ̱vɨ koyo‑ró ñúu̱ nuu̱ tá'ú‑ró tíñu, chi̱ a ni̱ sátu̱'a‑ya̱ ondé kɨvɨ̱ ní jungo̱o ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 35 Chi ni̱ ji'i̱‑ri̱ so̱ko, te ni̱ kaja̱'a‑ró já ní yee‑rí. Ni̱ jichi̱‑ri̱ nducha, te ni̱ kaja̱'a‑ró já ní ji'i‑ri̱. Ni̱ jika tatú‑ri̱, te ni̱ kaja̱'a‑ró vé'e‑ró ní kanchaa̱ núu‑ri̱.  
\v 36 Víchí lɨ́ɨ‑rí, te ni̱ ka̱nachisúkun‑ro rúu̱. Ni̱ ku'u̱‑ri̱, te ni̱ kaja̱nde̱'é‑ró rúu̱. Ni̱ kandee‑ri̱ veka̱a, te ni̱ ja̱koyo‑ró núu̱‑rí. Achi̱‑ya̱.  
\v 37 Yúan‑na te ka'a̱n ña̱yɨvɨ vá'a‑ún jíín‑yá: Táta̱, ndé kɨvɨ̱ ní kajini̱‑ná níí ja̱ ní ji'i̱‑ní so̱ko, te ni̱ kaja̱'a‑ná ja̱ ní yee‑ní, xí já ní jichi̱‑ní, te ni̱ kaja̱'a‑ná ja̱ ní ji'i‑ní vii.  
\v 38 Te ndé kɨvɨ̱ ní kajini̱‑ná níí ja̱ ní jika tatú‑ní, te ni̱ kaja̱'a núu‑ná ve'e‑ná nuu̱‑ní, xí já víchí lɨ́ɨ‑ní, te ni̱ ka̱nachisúkun‑ná níí.  
\v 39 Te ndé kɨvɨ̱ ní kajini̱‑ná níí ja̱ ní ku'u̱‑ní, xí já ní ka̱ndee‑ní veka̱a, te ni̱ kaja̱nde̱'é‑ná níí, achi̱‑i.  
\v 40 Yúan‑na te kachi̱ máá Rey‑ún kuni‑i: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ ná ni̱ ka̱sá'a‑ró súan jíín ɨ́ɨn ñani̱ lúlí‑rí yá'a, te nuu̱ rúu̱ ni̱ ka̱sá'a‑ró.  
\v 41 Yúan‑na te suni kachi̱‑ya̱ kúni ña̱yɨvɨ ká'i̱in ichi ndávésé‑yá‑ún: Ña̱yɨvɨ tá'nu̱ ndatu̱ kákuu‑ró. Kuxio ki̱ngoyo‑ró núu̱ kayú‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni, nuu̱ íó tu̱'a ja̱ kúndee kui'na̱ jíín táká ndajá'a̱ máá.  
\v 42 Chi ni̱ ji'i̱‑ri̱ so̱ko te tú ní kája̱'a‑ró já kée‑rí. Ni̱ jichi̱‑ri̱ nducha te tú ní kája̱'a‑ró já kó'o‑ri̱.  
\v 43 Ni̱ jika tatú‑ri̱ te tú ní kája̱'a‑ró vé'e‑ró kúnchaa̱ núu‑ri̱. Víchí lɨ́ɨ‑rí, te tú ní kánachisúkun‑ro rúu̱. Ni̱ ku'u̱‑ri̱, ni̱ ka̱ndee‑ri̱ veka̱a, te tú ní kája̱nde̱'é‑ró rúu̱. Achi̱‑ya̱.  
\v 44 Yúan‑na te máá ñáyɨvɨ‑ún, suni ka'a̱n‑i jíín‑yá: Táta̱, ndé kɨvɨ̱ ní kajini̱‑ná níí ja̱ ní ji'i̱‑ní so̱ko, xí já ní jichi̱‑ní nducha, xí já ní jika tatú‑ní, xí já víchí lɨ́ɨ‑ní, xí já ní ku'u̱‑ní, xí já ní ka̱ndee‑ní veka̱a, te tú ní kájatíñu‑ná nuu̱‑ní vii. Achi̱‑i.  
\v 45 Yúan‑na te kachi̱ máá Rey jíín‑i: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ tú ní kásá'a‑ró súan jíín ɨ́ɨn ñani̱ lúlí‑rí yá'a, te ni nuu̱ rúu̱ tú ní kásá'a‑ró, achi̱‑ya̱.  
\v 46 Te ki̱ngoyo ña̱yɨvɨ yá'a nuu̱ ndó'o‑i nɨ́ɨ́ káni. Ko ña̱yɨvɨ ndáa̱‑ún, kɨ̱vɨ koyo‑i nuu̱ kúchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni, achi̱‑de. Achí Jesús. 
\c 26  
\s1 Ja̱ ní ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an sɨkɨ̱ Jesús 
\p  
\v 1 Te nuu̱ ní ndɨ'ɨ ni̱ ka'a̱n Jesús ta̱ká tu̱'un yá'a, yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa káskuá'a jíín‑yá:  
\v 2 A kájini̱‑ro̱ já úu̱‑na̱ kɨvɨ̱ te koo viko Pascua, te máá Sé'e cha̱a natu̱u‑ya̱ já kúu̱‑ya̱ jiká cruz, áchí‑ya̱.  
\v 3 Yúan‑na te sutu̱ ñá'nu jíín cháa káchaa tutu̱ jíín cháa ni̱ ka̱yii ini̱ ñuu̱, ni̱ ka̱ndutútú‑de yu'u palacio máá sutú ñá'nu‑ga̱ ja̱ nání Caifás.  
\v 4 Te ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de ndasa xndá'ú‑de Jesús, te katɨɨn‑de‑ya̱, te ka'ni‑dé‑ya̱.  
\v 5 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ma̱ kúu sá'a‑yó máá kɨvɨ́ víko, chi̱ nú súan te ndonda vaa̱ ña̱yɨvɨ, áchí‑de. 
\s1 Jesús jíín ñá'an ndíso perfume ini̱ ñuu̱ Betania 
\p  
\v 6 Te kándee Jesús ñuu̱ Betania kánchaa̱‑ya̱ iní ve̱'e Simón cha̱a té'yu̱ ndɨ̱'yi.  
\v 7 Te ni̱ chaa̱ ɨɨn ña'an núu̱‑yá kándá'á‑ña ɨ́ɨn tiya'a̱ ñú'un perfume ja̱ yá'u xaa̱n ncháá. Te ni̱ chi'i‑ña xiní‑yá nini yée‑yá staa̱.  
\v 8 Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kajini̱‑de yu̱án. Te ni̱ kakiti̱ ini̱‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Naja̱ náa sáni perfume jia̱n.  
\v 9 Chi̱ jia̱n kúu kuya̱'u ya'u xaa̱n, te kua̱'a‑yó núu̱ ñáyɨvɨ ndá'ú núú. Achí‑de.  
\v 10 Te ni̱ jini̱‑ni Jesús ja̱ súan íó. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Naja̱ kástá'a̱n‑ro̱ ñá'an yá'a. Ɨɨn tiñu va̱'a sá'a‑ña jíín‑rí.  
\v 11 Chi̱ nene̱ káxiu̱kú ñáyɨvɨ ndá'ú jíín‑ró, ko ruu̱, na̱ tú nene̱ kánchaa̱‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 12 Chi ni̱ chi'i‑ña perfume yá'a yikɨ kúñu‑ri̱, náva̱'a sátu̱'a‑ña rúu̱ ja̱ yúji‑ri̱.  
\v 13 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ nú ná kuichá tu̱'un va̱'a yá'a, te tiñu ni̱ sá'a‑ña vína, suni koo tu̱'un náva̱'a ná núku̱'un ini̱‑i‑ña, áchí‑ya̱.  
\v 14 Yúan‑na te ɨɨn tá'an ja̱ uxí uu̱‑de, nání‑de Judas Iscariote, ni̱ ja'a̱n‑de nuu̱ sutú ñá'nu jíná'an.  
\v 15 Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín: Na̱ún kua̱'a‑ní nuu̱‑ná, te ná nástúu‑ná‑de nuu̱‑ní, áchí‑de. Te ni̱ kaja̱'a oko̱ uxi̱ peso nuu̱‑dé.  
\v 16 Yúan‑na te onde̱ kɨvɨ̱‑ún, ni̱ kejá'á‑de ndúkú‑de modo ndasa nastúu‑de‑ya̱ núu̱ sutú‑ún. 
\s1 Viko lélú Pascua 
\p  
\v 17 Te máá kɨvɨ́ kéjá'á víko kóo sta̱tilá tú yí'i yujan íá jíín, ni̱ ja̱koyo cha̱a káskuá'a‑ún nuu̱ Jesús. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Ndénu̱ kuní‑ní ná kísátu̱'a‑ná nuu̱ kée‑ní lélú Pascua, áchí‑de.  
\v 18 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Kuá'án onde̱ ñuu̱, nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a yúan. Te kachi̱‑ro̱ kúni‑de: Achí máá Maestro, a ni̱ kuyani kɨvɨ̱‑rí. Vina te kee‑rí lélú Pascua ini̱ ve̱'e‑ró jíín cháa káskuá'a jíín‑rí. Achí‑ya̱. Achi̱‑ro̱.  
\v 19 Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ skíkuu‑de tiñu ni̱ tá'ú Jesús nuu̱‑dé. Te ni̱ ka̱sátu̱'a‑de viko Pascua.  
\v 20 Te nuu̱ ní ini, te káyee‑yá staa̱ jíín uxí uu̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá.  
\v 21 Te nini káyee‑yá staa̱ jíín‑de te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ɨ́ɨn róó nastúu ruu̱ vina, áchí‑ya̱.  
\v 22 Te ni̱ ka̱kukuí'a̱ xaa̱n iní‑de. Te ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Táta̱, náá kúu náún, áchí‑de.  
\v 23 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Cha̱a ja̱ chíxí'ú núu̱ kó'o̱ jíín‑rí, cha̱a‑ún nastúu‑de ruu̱.  
\v 24 Chi ja̱ndáa̱ máá Sé'e cha̱a ki'i̱n‑ya̱ nátu̱'un yóso tú'un‑ya̱ núu̱ tutú. Ko naka̱ ndá'ú kuu cha̱a nastúu máá Sé'e cha̱a. Va'a̱‑ga̱ nú tú ní káku cha̱a‑ún núú, áchí‑ya̱.  
\v 25 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Judas ja̱ ní nastúu‑ya̱‑ún: Maestro, náá kúu náún, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ká'a̱n ndaa̱‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 26 Te nini káyee‑dé, te ni̱ ki'in Jesús staa̱, te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá. Te ni̱ ja'ncha̱ sava‑ya̱. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ki'in te kee‑ro, chi ya̱'á kúu yikɨ kúñu‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 27 Te suni ni̱ ki'in‑ya̱ ɨ́ɨn taza. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱‑dé jíná'an‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ko'o ta̱ká‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 28 Chi ya̱'á kúu nɨñi̱‑rí ja̱ sá'a contrato jáá. Te játɨ ja̱ sɨkɨ́ kúa'a̱ ñáyɨvɨ náva̱'a koo tu̱ká'nu ini̱ nuu̱ táká kua̱chi‑i.  
\v 29 Te ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ondé vina ma̱ kó'o‑ga̱‑ri̱ nducha ndé'e̱ uva yá'a onde̱ kɨvɨ̱ náko'o‑ri̱ ja̱ jáá jíín‑ró iní ñuu̱ nuu̱ tá'ú Táa̱‑ri̱ tiñu. Achí‑ya̱.  
\v 30 Te ni̱ ka̱jita‑ya̱ ɨ́ɨn yaa̱ ii̱. Te ni̱ kenda‑ya̱ kája'a̱n‑ya̱ ondé yuku Olivos.  
\v 31 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ndivii‑ro náyu̱'ú‑ro̱ já sɨkɨ́ rúu̱ akuáa vína. Chi̱ a yóso núu̱ tutú: Stují‑rí cha̱a ndíto rɨɨ̱, te tɨku'ni̱ rɨɨ̱‑ún, kuicha̱‑tɨ̱, áchí.  
\v 32 Ko nuu̱ náchaku̱‑ri̱, te xna'a̱n‑ga̱ ruu̱ ki'i̱n‑ri̱ ñuu̱ Galilea vásá róó, áchí‑ya̱.  
\v 33 Te ni̱ ka'a̱n Pedro: Va̱sa ndɨ'ɨ‑de ná náyu̱'ú‑de, ko náá, chi ma̱ náyu̱'ú kutɨ‑ná, áchí‑de jíín‑yá.  
\v 34 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ákuáa vína, onde̱ ná té kana‑ga̱ lí'li, te ma̱ kuátu̱'un‑ró rúu̱ uni̱ jínu, áchí‑ya̱.  
\v 35 Te ni̱ ka'a̱n Pedro jíín‑yá: Va̱sa ná kúu̱‑ná jíín‑ní, ko ma̱ kasú‑ná yu'u‑ná ja̱ kúu níí, áchí‑de. Te suni súan ni̱ kaka'a̱n sava‑ga̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá. 
\s1 Jesús ini̱ Jardín Getsemaní 
\p  
\v 36 Yúan‑na te ni̱ jaa̱ Jesús jíín‑de ndañúu̱ nání Getsemaní. Te ni̱ ka'a̱n‑yá jíín cháa káskuá'a‑ún: Yá'a‑ni jungo̱o‑ró nini ná kí'i̱n‑ri̱ onde̱ yúan kaka̱n ta'u̱‑rí, áchí‑ya̱.  
\v 37 Te ni̱ jaka‑ya̱ Pedro jíín ndéndúú se̱'e Zebedeo kua'a̱n‑de jíín‑yá. Te ni̱ kejá'á‑yá kúxíí iní‑ya̱, te ndúkuí'a̱ xaa̱n iní‑ya̱.  
\v 38 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Xaa̱n ndúkuí'a̱ ini̱‑ri̱, chi̱ nátu̱'un a jí'i̱‑ri̱, yá'a kundatu‑ró te kundito‑ró jíín‑rí.  
\v 39 Te ni̱ kanduu̱‑ya̱ ɨ́ɨn tí'lí‑na̱. Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑yá. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá: Táa̱ máá‑ná, nú kuu te chaxio‑ní tu̱ndó'o‑ná yá'a ná kí'i̱n, ko nasu̱ já kuní máá‑ná kúu, chi ja̱ kuní máá‑ní, áchí‑ya̱.  
\v 40 Te ni̱ nchaa̱‑ya̱ núu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ jini̱‑ya̱ já kákixi̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Pedro: Tú kánda‑ró kúndito‑ró jíín‑rí va̱sté ɨ́ɨn hora náún.  
\v 41 Kundito, te kaka̱n ta'u̱‑ro̱, náva̱'a ma̱ kóto nchaa̱‑ún róó. Chi̱ kuní ndija añú‑ro̱, ko yikɨ kúñu‑ró chi̱ túu, áchí‑ya̱.  
\v 42 Te ni̱ ja'a̱n tuku‑ya̱ vuelta uu̱, te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá: Táa̱ máá‑ná, te nú ma̱ kúu kuxio tu̱ndó'o‑ná yá'a, ja̱ má kúndéé‑ná jíín, te ná kúu ja̱ kuní máá‑ní núsáá, áchí‑ya̱.  
\v 43 Te ni̱ nchaa̱‑ya̱ ɨngá jínu. Te ni̱ jini̱‑ya̱ já kákixi̱ tuku‑de, chi̱ xaa̱n káji'i̱‑de numa̱'ná.  
\v 44 Te ni̱ xndóo‑ya̱‑dé jíná'an‑de. Te ni̱ kee tuku‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá ja̱ vuelta uni̱. Te suni ɨɨn‑ni tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱.  
\v 45 Yúan‑na te ni̱ nchaa̱ tuku‑ya̱ núu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kusu̱ te ndeta̱tú‑ro̱‑ná. Vina te ni̱ jaa̱ hora ja̱ máá Sé'e cha̱a natu̱u‑ya̱ núu̱ ndá'a cháa ká'i̱o kua̱chi.  
\v 46 Nduko̱o ná chó'o̱, chi cha̱a nástúu ruu̱, a ni̱ kuyani‑de va̱i‑de, áchí‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní ka̱katɨɨn‑de Jesús 
\p  
\v 47 Te nini sá súan ká'a̱n‑ya̱, te ni̱ chaa̱ Judas, ɨɨn tá'an ja̱ uxí uu̱‑ún. Te jíín‑de ni̱ ja̱koyo kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ jíín machete jíín yúnu. Chi̱ sutu̱ ñá'nu jíín cháa ni̱ ka̱yii ini̱ ñuu̱‑ún, ni̱ ka̱tájí ñáyɨvɨ‑ún.  
\v 48 Te cha̱a ni̱ nastúu‑ya̱‑ún, ni̱ ja̱'a‑de ɨɨn tuni̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Cha̱a tiyú'ú‑rí‑ún, yu̱án kúu. Katɨɨn jíná'an‑ró. Achí‑de.  
\v 49 Te ni̱ chaa̱‑ni‑de nuu̱ Jesús. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Ta̱rsíoo, Maestro, áchí‑de. Te ni̱ tiyú'ú‑de‑ya̱.  
\v 50 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Amigo, na̱ sɨkɨ̱ vái‑ró, áchí‑ya̱. Yúan‑na te ni̱ ja̱koyo ña̱yɨvɨ‑ún. Te ni̱ ka̱katɨɨn‑ni‑i Jesús, kája'a̱n‑i jíín‑yá.  
\v 51 Te ɨɨn cha̱a kándii̱ yúan jíín Jesús, ni̱ skáa̱‑de nda'a‑dé. Te ni̱ tava‑dé machete‑de. Te ni̱ stují‑dé ɨɨn mozo sutu̱ ñá'nu‑ún, ni̱ kachi‑ni‑de so̱'o.  
\v 52 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Nachindee machete‑ro̱, chi ta̱ká ja̱ stáa machete, jíín machete kuu̱.  
\v 53 Xí jáni ini̱‑ro̱ já má kúu kaka̱n ta'u̱‑rí nuu̱ Táa̱‑ri̱ vina, te máá‑yá táji‑yá ví'í‑gá uxi̱ uu̱ mil ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́ kíkoyo nuu̱‑rí náún.  
\v 54 Ko nú súan, te ndasa skíkuu tu̱'un ká'a̱n tutu̱ ii̱ já kánúú kóo súan, áchí‑ya̱.  
\v 55 Te suni hora‑ún ni̱ ka'a̱n Jesús jíín ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún: Nátu̱'un sɨkɨ̱ ɨ́ɨn cha̱a kuí'ná vái koyo‑ró jíín machete jíín yúnu kátɨɨn‑ró rúu̱ náún. Ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ní kanchaa̱‑ri̱ jíín‑ró ní stá'a̱n‑ri̱ tu̱'un nuu̱‑ro̱ iní ve̱'e ii̱, te tú ní kákatɨɨn‑ró rúu̱.  
\v 56 Te súan kásá'a‑ró náva̱'a skíkuu tutu̱ ii̱ cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios, áchí‑ya̱. Yúan‑na te ta̱ká cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱xndóo‑de‑ya̱. Te ni̱ ka̱jinu‑de kája'a̱n‑de. 
\s1 Ja̱ ní kandii̱ Jesús nuu̱ sutú ñá'nu‑ga̱ 
\p  
\v 57 Te cha̱a ni̱ ka̱katɨɨn Jesús, ni̱ jaka‑de‑ya̱ kuá'a̱n‑de jíín‑yá onde̱ ve'e Caifás, cha̱a kúu sutu̱ ñá'nu. Te yúan ká'i̱in tútú cháa káchaa tutu̱ jíín táká cha̱a ni̱ ka̱yii.  
\v 58 Ko Pedro, jíká‑ni ndikín‑de‑ya̱ ondé ni̱ jaa̱‑de yuxé'é sutú ñá'nu‑ún. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑de ichi iní ni̱ jungo̱o‑de jíín cháa kájatíñu yúan, náva̱'a kuni̱‑de ndasa koo.  
\v 59 Te ta̱ká sutu̱ ñá'nu jíín táká cha̱a ni̱ ka̱yii jíín táká cha̱a junta, ni̱ ka̱ndúkú‑de tu̱'un tú'ún sɨkɨ́ Jesús náva̱'a ka'ni‑dé‑ya̱.  
\v 60 Ko tú ní káni'i̱n‑dé modo, va̱sa ni̱ cha̱koyo kua'a̱ testigo falso. Ko onde̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱ ni̱ cha̱koyo uu̱‑ga̱,  
\v 61 Te ni̱ kaka'a̱n: Cha̱a yá'a ni̱ ka'a̱n‑de: Kuu stúncháa̱‑ri̱ ve'e ii̱ Dios, te nuu̱ uní‑ni kɨvɨ̱ te nachutá'an‑ri̱, áchí.  
\v 62 Te ni̱ ndukuiñi̱ máá sutú ñá'nu. Te ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱: Tú ka'a̱n kutɨ‑ro náún. Ndasa káka'a̱n cha̱a yá'a sɨkɨ̱‑ro̱. Achí.  
\v 63 Ko tú ní ká'a̱n kutɨ Jesús. Te ni̱ ka'a̱n máá sutú ñá'nu: Onde̱ jíín Dios I'a̱ chakú, ká'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑ró. Kastu̱'ún te nú máá‑ró kúu Cristo, Se̱'e Dios xí túu, áchí jíín‑yá.  
\v 64 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ká'a̱n ndaa̱‑ro̱. Te ná kástu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱, ja̱ ɨngá kɨvɨ̱ te kuni̱‑ro̱ núu̱ máá Sé'e cha̱a kunchaa̱‑ya̱ íchi ndává'a I'a̱ ndíso fuerza. Te ndii‑ya̱ jíín vikó andɨ́vɨ́. Achí‑ya̱.  
\v 65 Yúan‑na te máá sutú ñá'nu‑ga̱, ni̱ ndátá‑de sa'ma‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Aa̱j, ká'a̱n ndɨva̱'a‑de. Na̱ún nɨ́nɨ kúni so̱'o‑yó ká'a̱n ɨnga̱ testigo núsáá. Vina a ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró já ká'a̱n ndɨva̱'a‑de.  
\v 66 Ndasa kájani ini̱‑ro̱, áchí‑de. Te ni̱ kaka'a̱n sava‑ga̱: Ió va̱'a ja̱ kúu̱‑de, áchí.  
\v 67 Yúan‑na te ni̱ katɨvɨ̱ sɨ̱'vɨ́‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kaja̱'a‑de ji̱kí núu̱‑yá. Te sava‑de, ni̱ ka̱katu‑dé yikɨ núu̱‑yá.  
\v 68 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Róó Cristo, kastu̱'ún ndé cha̱a ni̱ stují róó, áchí‑de. 
\s1 Ja̱ tú ní játu̱'un Pedro 
\p  
\v 69 Te kánchaa̱ Pedro yata̱ vé'e‑ún. Te ɨɨn ña'an játíñu, ni̱ jaa̱‑ña núu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ña: Te róó, jíín Jesús ñuu̱ Galilea jíka‑ró vii, áchí‑ña.  
\v 70 Ko máá‑de, tú ní játu̱'un‑de jíto nuu̱ táká ña̱yɨvɨ: Tú jiní‑ná na̱ún tu̱'un ká'a̱n‑ní, áchí‑de.  
\v 71 Te ni̱ kenda‑de yuxé'é‑ún kua'a̱n‑de. Te ni̱ jini̱ ɨnga̱‑ña núu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ña jíín ñáyɨvɨ ká'i̱in yúan: Cha̱a yá'a suni jíka kuu‑de jíín Jesús ñuu̱ Nazaret, áchí‑ña.  
\v 72 Te ɨnga̱ jínu tú ní játu̱'un‑de. Sa máá‑de ni̱ nduni̱'in yu'u‑dé: Tú jiní‑ri̱ cha̱a jia̱n, áchí‑de.  
\v 73 Te ni̱ kunúu. Te ña̱yɨvɨ ká'i̱in yúan ni̱ ja̱koyo‑i nuu̱‑dé. Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín Pedro: Ja̱ndáa̱ ja̱ súni tá'an‑de kúu‑ró, chi tu̱'un ká'a̱n‑ro̱ nástúu róó, áchí‑i.  
\v 74 Yúan‑na te ni̱ kejá'á ní'in ká'a̱n ndɨva̱'a‑de: Tú jiní‑ri̱ cha̱a jia̱n, áchí‑de. Te ni̱ kana‑ni lí'li.  
\v 75 Te ni̱ nuku̱'un ini̱ Pedro tu̱'un Jesús, ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Onde̱ ná té kana‑ga̱ lí'li, te ma̱ kuátu̱'un‑ró rúu̱ uni̱ jínu. Te ni̱ kenda‑de kua'a̱n‑de. Te ni̱ nde'e̱ xaa̱n‑dé. 
\c 27  
\s1 Ja̱ kuá'a̱n Jesús nuu̱ Pilato 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ kundiji̱n. Te ta̱ká sutu̱ ñá'nu jíín cháa ni̱ ka̱yii, ni̱ ka̱skétá'an‑de tu̱'un ja̱ ká'ni‑dé Jesús.  
\v 2 Te ni̱ kaju'ni̱‑de‑ya̱. Te kua'a̱n‑de jíín‑yá nuu̱ Poncio Pilato, cha̱a kúu gobernador.  
\v 3 Yúan‑na te Judas, cha̱a ni̱ nastúu‑ya̱‑ún, ni̱ jini̱‑de ja̱ ni̱ kuni̱'in sɨkɨ̱‑yá. Te ni̱ nakani ini̱‑de. Te nákua̱'a‑de oko̱ uxi̱ peso‑ún nuu̱ sutú ñá'nu jíín núu̱ cháa ni̱ ka̱yii‑ún núú.  
\v 4 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ni̱ sá'a‑ná kua̱chi. Ni̱ nastúu‑ná ɨɨn cha̱a ja̱ tú íó ni ɨɨn kua̱chi sɨkɨ̱‑dé, áchí‑de. Ko máá sutú‑ún ni̱ kaka'a̱n‑de: Na̱ún jítú iní‑ri̱. Sɨkɨ̱ máá‑ró kúu. Achí‑de.  
\v 5 Te ni̱ súngoyo Judas oko̱ uxi̱ peso‑ún ini̱ ve̱'e ii̱. Te ni̱ kee‑de kua'a̱n‑de. Te ni̱ skuá'ñá‑de máá‑de.  
\v 6 Te sutu̱ ñá'nu‑ún, ni̱ ka̱nastútú‑de xu̱'ún‑ún. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ma̱ kúu chú'un‑yó xú'ún yá'a ini̱ janu̱ núu̱ kásoko̱‑í, chi xu̱'ún yá'u nɨñi̱ kúu, áchí‑de.  
\v 7 Ko ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de. Te ni̱ ka̱jaan‑de ɨɨn ndu'a̱ ñu'un kíxín jíín xú'ún‑ún, náva̱'a yúan yu̱ji ta̱ká ña̱yɨvɨ jíká.  
\v 8 Ja̱ yúán nání ñú'un‑ún onde̱ vina: Ñu'un nɨñí.  
\v 9 Yúan‑na te ni̱ skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Jeremías cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios: Ni̱ ka̱ki'in‑i ndɨ́'okó uxi̱ peso‑ún, ya̱'u I'a̱ ni̱ kundaa̱ ya̱'u‑ya̱, chi̱ yaku̱ cha̱a Israel, ni̱ ka̱sándaa̱‑de ja̱ kúya̱'u‑ya̱,  
\v 10 Te ni̱ kaja̱'a‑i xu̱'ún‑ún ja̱ sɨkɨ́ ɨ́ɨn ndu'a̱ ñu'un kíxín, nátu̱'un ni̱ tá'ú máá Tatá Dios tiñu nuu̱‑rí, áchí.  
\v 11 Te Jesús, kándichi̱‑ya̱ núu̱ gobernador. Te gobernador‑ún ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱: Máá‑ró kúu rey cha̱a judío náún, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ká'a̱n ndaa̱‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 12 Te ta̱ká sutu̱ ñá'nu, ni̱ kajika̱n‑de kua̱chi sɨkɨ̱‑yá. Ko tú ní xndíó káni‑ya̱ ní ɨɨn tu̱'un.  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑yá: Te tú jíni so̱'o‑ró na̱saa kua̱chi kájika̱n cha̱a yá'a sɨkɨ̱‑ro̱ náún, áchí‑de.  
\v 14 Te tú ní ká'a̱n kutɨ‑yá ni ɨɨn tu̱'un jíín‑de. Te ni̱ naa iní gobernador ndé'é‑de nuu̱‑yá.  
\v 15 Te íó costumbre gobernador ja̱ kɨvɨ́ víko yúan sía̱‑de ɨɨn preso, nú ndéja̱ kájata'a̱n ini̱ máá ñáyɨvɨ ñúu̱‑ún sía̱‑de.  
\v 16 Te suu kɨvɨ̱‑ún íó ɨɨn cha̱a kándee preso nání‑de Barrabás, te ni̱ jicha̱ tu̱'un‑de.  
\v 17 Te ni̱ ka̱ndutútú ñáyɨvɨ te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑i: Ndé cha̱a kákuni̱‑ro̱ já sía̱‑ri̱ vina, á Barrabás xí Jesús, cha̱a ja̱ nání Cristo, áchí‑de.  
\v 18 Chi̱ a ni̱ juku̱'un ini̱‑de ja̱ ní ka̱kukuásún iní sutu̱ ñá'nu, te yu̱án ní ka̱nastúu‑de Jesús.  
\v 19 Te nini kánchaa̱ Pilato ini̱ ve̱'e tíñu, te ni̱ tájí ñásɨ́'ɨ́‑de tu̱'un nuu̱‑dé: Ma̱ sá'a‑ró cuenta ja̱ kúu sɨkɨ̱ cháa va̱'a jia̱n, chi̱ kuni, xaa̱n ní siyú'ú ja̱ni ruu̱ ja̱ sɨkɨ́‑dé, áchí‑ña.  
\v 20 Ko sutu̱ ñá'nu jíín cháa ni̱ ka̱yii‑ún, ni̱ ka̱ská'a̱n‑de ña̱yɨvɨ já ná kakán‑i Barrabás ka̱ku‑de, te Jesús ná kúu̱‑ya̱.  
\v 21 Te gobernador, ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de‑i: Ja̱ úu̱ tá'a̱n‑de, te ndé ɨɨn‑de kuní‑ro̱ sía̱‑ri̱, áchí‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Sía̱‑ní Barrabás, áchí‑i.  
\v 22 Te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑de: Núsáá te ndasa sá'a‑ri̱ jíín Jesús, cha̱a nání Cristo, áchí‑de. Te ni̱ kaka'a̱n ndɨ'ɨ‑i: Ná kúu̱‑de jika̱ cruz, áchí‑i.  
\v 23 Te gobernador, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i: Na̱ún kua̱chi ni̱ sá'a‑de núsáá, áchí‑de. Ko máá ñáyɨvɨ‑ún, ví'í‑gá ni̱ kaka'a̱n jaa‑i: Ná kúu̱‑de jika̱ cruz, áchí‑i.  
\v 24 Te ni̱ jini̱ Pilato ja̱ tú kúndéé‑de jíín ñáyɨvɨ, chi̱ sasua kándonda vaa̱‑ga̱‑i. Te ni̱ ki'in‑de nducha. Te ni̱ nandá'á‑de jíto nuu̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Tú na̱ kua̱chi máá‑rí íó ja̱ kúnchaa̱ nɨñi̱ cháa va̱'a yá'a sɨkɨ̱‑rí. Sɨkɨ̱ máá‑ró ná kúu. Achí‑de.  
\v 25 Te ni̱ kaka'a̱n ta̱ká ña̱yɨvɨ: Ma̱ yú'ú‑ní, chi̱ sɨkɨ̱ máá‑ná jíín sɨkɨ́ sé'e‑ná ná kúnchaa̱ kua̱chi nɨñi̱‑dé, áchí‑i.  
\v 26 Yúan‑na te ni̱ sía̱‑de Barrabás kua'a̱n. Te ni̱ xndó'o‑de Jesús. Te ni̱ nakua̱'a‑de‑ya̱ já kúu̱‑ya̱ jiká cruz. 
\s1 Ja̱ ní ka̱sákátá soldado nuu̱‑yá 
\p  
\v 27 Te soldado gobernador, ni̱ ka̱jaka‑de Jesús kua'a̱n‑de jíín‑yá ini̱ ve̱'e palacio. Te ni̱ ka̱kana‑de xini̱ tá'an‑de ni̱ ka̱ndutútú‑de.  
\v 28 Te ni̱ ka̱sávíchí‑de‑ya̱. Te ni̱ ka̱chu'un‑de‑ya̱ ɨ́ɨn sa'ma kuá'á tíndí'í.  
\v 29 Te ni̱ ka̱tɨɨn‑de ɨɨn corona iñu. Te ni̱ ka̱chu'un‑de xini̱‑yá. Te ni̱ ka̱chi'i‑de yunu ndává'a‑ya̱. Te ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱‑yá, ni̱ ka̱sákátá‑de nuu̱‑yá: Rey judío, ta̱á ndii, áchí‑de.  
\v 30 Te ni̱ katɨvɨ̱ sɨ̱'vɨ́‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ ka̱kiñi'in‑de yunu‑ún nda'a‑yá. Te ni̱ ka̱stují‑dé xini̱‑yá jíín.  
\v 31 Te nuu̱ ní ndɨ'ɨ ni̱ ka̱sákátá‑de nuu̱‑yá, te ni̱ ka̱nakuanchaa̱‑de sa'ma ñú'un‑ya̱‑ún. Te ni̱ ka̱nachu'un‑de‑ya̱ sá'ma máá‑yá. Te ni̱ ka̱keñi'in‑de‑ya̱ kuíta kaa‑ya̱ jiká cruz. 
\s1 Ja̱ ní ka̱jata kaa‑de‑ya̱ 
\p  
\v 32 Te nuu̱ ní ka̱kenda‑de, te ni̱ ka̱ketá'an‑de jíín ɨ́ɨn cha̱a ñuu̱ Cirene nání‑de Simón. Te ni̱ ka̱tetíñu‑de cha̱a‑ún ki'i̱n‑de jíín‑yá, kundiso‑de cruz‑ya̱.  
\v 33 Te ni̱ ja̱koyo‑de ɨɨn tɨnduu̱ nání Gólgota, ja̱ kuní ka'a̱n: Yikɨ xiní.  
\v 34 Te ni̱ kaja̱'a‑de vino jíín súsia ua̱ ja̱ kó'o‑ya̱. Ko nuu̱ ní jito nchaa̱‑ya̱, te tú ní kuní‑ya̱ kó'o‑ya̱.  
\v 35 Te nuu̱ ní ndɨ'ɨ ni̱ ka̱jata kaa‑de‑ya̱ jiká cruz, te ni̱ ka̱saka‑dé sa'ma‑yá nuu̱ tá'an‑de, te ni̱ ka̱sá'a‑de ɨɨn apuesto sɨkɨ̱. Te ni̱ skíkuu tu̱'un ká'a̱n cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios: Ni̱ ka̱ndátá‑i sa'ma‑rí, te sɨkɨ̱ sú'nu̱‑rí ni̱ ka̱sá'a‑i ɨɨn apuesto, áchí.  
\v 36 Yúan‑na te ni̱ kaju̱ngo̱o‑de yúan, ni̱ kande̱'é‑de nuu̱‑yá.  
\v 37 Te ni̱ ka̱chaa‑de ɨɨn tu̱'un xini̱ cruz‑ya̱ já kúu kua̱chi‑ya̱: Ya̱'á kúu Jesús Rey ña̱yɨvɨ judío, áchí.  
\v 38 Te ni̱ ka̱jata kaa‑de uu̱ ñakui̱'ná jíín‑yá. Ɨɨn ichi ndává'a‑ya̱, te ɨnga̱ ichi ndávésé‑yá.  
\v 39 Te ña̱yɨvɨ kája̱'a yúan, ni̱ káskuíkó‑i xini̱‑í. Te ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a‑i jíín‑yá.  
\v 40 Róó ká'a̱n‑ro̱ já stúncháa̱‑ro̱ vé'e ii̱ te nuu̱ uní kɨvɨ̱ te ndukani‑ró núú, nú Se̱'e Dios kúu‑ró, núsáá te nama‑ró máá‑ró, te nuu‑ró jiká cruz vii, áchí‑i.  
\v 41 Te sutu̱ ñá'nu jíín cháa káchaa tutu̱ jíín cháa fariseo jíín cháa ni̱ ka̱yii, suni súan ni̱ ka̱sákátá‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de:  
\v 42 Sava ña̱yɨvɨ, ni̱ nama‑de‑i, ko ma̱ kúu nama‑de máá‑de. Nú rey ña̱yɨvɨ Israel kúu‑de, te ná núu‑de jika̱ cruz vina. Yúan‑na te ná kándíja‑yó‑de.  
\v 43 Kándíja‑de nuu̱ Dios, te ná náma máá‑yá‑de vina te nú kuní máá‑yá, chi ni̱ ka'a̱n‑de: Máá‑rí kúu Se̱'e Dios, áchí‑de. Achí.  
\v 44 Te ñakui̱'ná kándi̱ta kaa jíín‑yá jika̱ cruz, suni ɨɨn‑ni tu̱'un ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a jíín‑yá.  
\v 45 Te nuu̱ ní kuu ka̱'uxi̱ uu̱ te ni̱ kuxkɨ'vɨ̱ nɨ́ɨ́ núu̱ ñú'un onde̱ ka̱'uni̱.  
\v 46 Te a yani ka̱'uni̱ aíni, ni̱ ka'a̱n jaa Jesús: Elí, Elí, lama sabactani, áchí‑ya̱. Ya̱'á kuní ka'a̱n: Dios máá‑ná, Dios máá‑ná, naja̱ ní xndóo‑ní náá.  
\v 47 Te sava ña̱yɨvɨ ká'i̱in yúan, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un‑ún. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Kána cha̱a yá'a xini̱ Elías, áchí‑i.  
\v 48 Te jínu ɨɨn cha̱a ni̱ jaa̱‑de. Te ni̱ ki'in‑de kachi̱, ni̱ chindaji‑de nuu̱ vinagre. Te ni̱ chaa‑de xini̱ ɨ́ɨn yunu. Te ni̱ ja̱'a‑de nuu̱‑yá ja̱ kó'o‑ya̱.  
\v 49 Te ni̱ kaka'a̱n sava‑ga̱‑i: Sía̱, nándéó nú chaa̱ Elías nama‑de cha̱a xí túu, áchí‑i.  
\v 50 Ko máá Jesús, ni̱ ka'a̱n jaa‑ya̱ ɨngá jínu. Te ni̱ ji'i̱‑ni‑ya̱.  
\v 51 Yúan‑na te sa'ma ndíta kaa onde̱ ini̱ ve̱'e ii̱, ni̱ te'nde̱ uu̱ onde̱ nuu̱ xiní, te onde̱ nuu̱ já'a̱. Te ni̱ ta̱an ñu̱yɨ́vɨ. Te toto, ni̱ kandata̱.  
\v 52 Te suni ni̱ ka̱nanuña ve'e añú. Te kua'a̱ ndɨ́yi cha̱a ndoo, ja̱ á ni̱ kaji'i̱‑de, ni̱ kanachaku̱‑de.  
\v 53 Te nuu̱ á ni̱ nachaku̱‑ya̱, te ni̱ ka̱ndenda koyo‑de ini̱ ve̱'e añú. Te ni̱ ndɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ñuu̱ ii̱. Te ni̱ ka̱ndenda ndiji̱n‑de nuu̱ kuá'a̱ ñáyɨvɨ.  
\v 54 Te cha̱a capitán, jíín cháa kándi̱to Jesús jíín‑de, ni̱ kajini̱‑de ja̱ ní ta̱an, jíín táká tiñu ni̱ kuu. Te ni̱ kayu̱'ú téyíí‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ja̱ndáa̱ ja̱ Sé'e Dios kúu cha̱a yá'a núú, áchí‑de.  
\v 55 Te ká'i̱in kua'a̱ ñásɨ́'ɨ́ yúan kánde̱'é jíká‑ni‑ña. Te suu ña'an‑ún, ni̱ kandiki̱n‑ña Jesús onde̱ ñuu̱ Galilea va̱i‑ña kájatíñu‑ña núu̱‑yá.  
\v 56 Te jíín ñá'an yúan ká'i̱in María ñuu̱ Magdala, jíín María náa̱ Jacobo jíín José, jíín náa̱ se̱'e Zebedeo. 
\s1 Ja̱ ní ka̱chiyu̱ji‑de‑ya̱ 
\p  
\v 57 Te ni̱ ini kɨvɨ̱‑ún. Te ni̱ jaa̱ ɨɨn cha̱a kúká ñúu̱ Arimatea, nání‑de José, chi̱ suni ɨɨn cha̱a ni̱ skuá'a jíín Jesús kúu‑de.  
\v 58 Cha̱a yá'a, ni̱ jaa̱‑de nuu̱ Pilato. Te ni̱ jika̱n‑de yikɨ kúñu Jesús. Te ni̱ tá'ú tíñu Pilato ja̱ ná kuá'a‑i yikɨ kúñu Jesús nuu̱‑dé.  
\v 59 Te ni̱ ki'in José ndɨ̱yi‑ún. Te ni̱ chisúkun‑dé‑ya̱ jíín ɨ́ɨn sa'ma kuítá ndóo.  
\v 60 Te ni̱ chindee‑de‑ya̱ iní ve̱'e añú jáá ñáva̱'a‑de, ja̱ ní jacha jika̱ ɨ́ɨn kava. Te ni̱ stúu‑dé ɨɨn yuu̱ ká'nu, ni̱ jasu̱‑de yuxé'é añú‑ún. Te kua'a̱n‑de.  
\v 61 Te María ñuu̱ Magdala jíín ɨngá María, káxiu̱kú‑ña yúan ichi núu̱ vé'e añú‑ún.  
\v 62 Te ni̱ kuu kɨvɨ̱ xía̱n. Te iku‑ún ni̱ kuu kɨvɨ̱ ní ka̱sátu̱'a‑i máá‑i. Te ta̱ká sutu̱ ñá'nu jíín cháa fariseo, ni̱ ka̱ndutútú‑de nuu̱ Pilato.  
\v 63 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Táta̱, kánuku̱'un ini̱‑ná ja̱ cháa xndá'ú ñá'án‑ún, onde̱ ná chakú‑ga̱‑de núú, te ni̱ ka'a̱n‑de: Nuu̱ uní kɨvɨ̱ te nachaku̱‑ri̱,  
\v 64 Núsáá, te tá'ú tíñu‑ní ná kúkútu yúyaú‑ún onde̱ ji̱nu nuu̱ uní kɨvɨ̱. Chi̱ nú túu te sanaa kíi cha̱a ni̱ ka̱skuá'a jíín‑de‑ún akuáa, te nasákuí'ná‑de ndɨ̱yi‑ún ki'i̱n‑de jíín. Yúan‑na te kachi̱‑de kuni ña̱yɨvɨ: Ni̱ nachaku̱‑ya̱ já ní ji'i̱‑ya̱, achi̱‑de. Te ká'ú‑ga̱ kuu tu̱'un xndá'ú yúan vásá já xnáñúú, áchí‑de.  
\v 65 Te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑de: Yá'a ká'i̱o soldado. Kuá'án jíín‑de, te sákútu máá‑ró yúyaú‑ún nú ndasa kájini̱‑ro̱. Achí‑de.  
\v 66 Te kája'a̱n‑de. Te ni̱ ka̱sákútu‑dé ve'e añú. Te jíín sello ni̱ kajasu̱ va̱'a‑de sɨkɨ̱ yúu̱ já ndí'u̱ yuyaú‑ún. Te ká'i̱in soldado jíín‑de. 
\c 28  
\s1 Ja̱ ní nachaku̱ Jesús 
\p  
\v 1 Te ni̱ ja̱'a kɨvɨ̱ ndéta̱tú‑ún. Te ni̱ kundiji̱n kɨvɨ̱ ɨ́ɨn semana. Te María ñuu̱ Magdala jíín ɨngá María‑u̱n, ni̱ kaja̱nde̱'é‑ña vé'e añú‑ya̱.  
\v 2 Te ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá Dios, ni̱ kuun‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́ ní chaa̱‑ya̱. Chi ni̱ ta̱an xaa̱n ní sá'a‑ya̱. Te ni̱ stúu‑yá yuu̱‑ún kua'a̱n. Te ni̱ jungo̱o‑ya̱ sɨkɨ́.  
\v 3 Te ndíi ncháa̱ núu̱‑yá. Te su'nu̱ ñú'un‑ya̱ káa nátu̱'un yu'a̱ volcán.  
\v 4 Te soldado kándi̱to yúan, ni̱ kayu̱'ú‑de, te kákɨsɨ‑i‑de ni̱ sá'a‑ya̱. Te ni̱ kaku̱ndɨ̱yí‑de.  
\v 5 Te ni̱ ka'a̱n ndajá'a̱ jíín ñá'an‑ún: Ma̱ yú'ú‑ro̱, chi̱ a jiní‑ri̱ ja̱ kánandúkú‑ró Jesús, I'a̱ ni̱ ji'i̱ jika̱ cruz.  
\v 6 Túu‑ya̱ yá'a, chi̱ a ni̱ nachaku̱‑ya̱ nátu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱. Ña'a̱n te nde̱'é‑ró núu̱ ní ka̱túu máá Jíto'o̱‑ro̱.  
\v 7 Kuángoyo yachi̱ te kachi̱‑ro̱ núu̱ cháa ni̱ ka̱skuá'a jíín‑yá, ja̱ á ni̱ nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi. Te ja̱ndáa̱ xna'a̱n‑ga̱ ki'i̱n‑ya̱ ñúu̱ Galilea vásá kí'i̱n‑ro̱. Te yúan kuni̱‑ro̱ núu̱‑yá. Achi̱‑ro̱ kúni‑de. Kástu̱'ún ndíja‑ri̱ nuu̱‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 8 Te máá‑ña káyu̱'ú‑ña te kákusɨɨ̱ iní‑ña. Te ni̱ ka̱ndenda‑ña iní ve̱'e añú‑ún. Te ni̱ ka̱jinu‑ña kuákastu̱'ún‑ña núu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá. Te nini kája'a̱n‑ña núu̱‑dé,  
\v 9 Te ni̱ kenda‑ni Jesús ni̱ ketá'an‑ya̱ jíín‑ña. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ña: Ta̱á ndii, áchí‑ya̱. Te ni̱ ka̱nuu‑ña sukún já'a̱‑yá, te ni̱ ka̱chiñú'ún‑ña‑yá.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Ma̱ yú'ú‑ro̱ jíná'an‑ró. Kuá'án te kastu̱'ún‑ró núu̱ ñaní‑ri̱ ja̱ ná kíngoyo‑de onde̱ ñuu̱ Galilea. Te yúan kuni̱‑de nuu̱‑rí. Achí‑ya̱.  
\v 11 Te nini kája'a̱n‑ña, te sava soldado kándi̱to ve'e añú‑ún, káno'o̱n‑de onde̱ ñuu̱. Te ni̱ kaka̱stu̱'ún‑de nuu̱ sutú ñá'nu ta̱ká tiñu ja̱ súan ni̱ i̱o.  
\v 12 Te ni̱ ndutútú‑de jíín cháa ni̱ ka̱yii. Te ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de. Te ni̱ kaja̱'a‑de kua'a̱ xú'ún núu̱ soldado jíná'an.  
\v 13 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Súan ka'a̱n‑ro̱ jíná'an‑ró: Cha̱a káskuá'a jíín máá‑de, ni̱ kikoyo akuáa, te ni̱ ka̱nasákuí'ná ndɨ́yi‑ún nini kákixi̱‑ná, achi̱‑ro̱.  
\v 14 Te nú tu̱'un yá'a ná kúni so̱'o gobernador, te máá‑rí, kiská'a̱n‑ri̱‑de, náva̱'a ma̱ kóo kua̱chi sɨkɨ̱ máá‑ró. Achí‑de.  
\v 15 Te soldado, ni̱ ka̱ki'in‑de xu̱'ún. Te ni̱ ka̱sá'a‑de nátu̱'un ni̱ ta'u̱ tíñu nuu̱‑dé. Te tu̱'un yá'a ni̱ jicha̱ kua'a̱n nɨ́ɨ́ ñúu̱ ña̱yɨvɨ judío onde̱ vina. 
\s1 Ja̱ ní nastá'a̱n‑ya̱ máá‑yá nuu̱‑í 
\p  
\v 16 Te ndɨ́'uxí ɨɨn cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ kee‑de kája'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Galilea, onde̱ yuku núu̱ ní tá'ú tíñu Jesús nuu̱‑dé ja̱ kí'i̱n‑de.  
\v 17 Te ni̱ kajini̱‑de nuu̱‑ya, te ni̱ ka̱chiñú'ún‑de‑ya̱. Ko sava‑de tú ní kákandíja‑de.  
\v 18 Te ni̱ chaa̱ Jesús, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Sɨkɨ̱‑rí, a ni̱ chaa Dios ta̱ká fuerza ja̱ íó ini̱ andɨ́vɨ́ jíín iní ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 19 Núsáá te kuá'án jíná'an‑ró. Te stá'a̱n‑ro̱ tú'un nuu̱ táká ña̱yɨvɨ, ná chú'un ini̱‑i. Te skuánducha‑ro‑í onde̱ jíín sɨ́'vɨ́ máá Táa̱‑yo̱ jíín sɨ́'vɨ́ máá Sé'e, jíín sɨ́'vɨ́ máá Espíritu Santo.  
\v 20 Te stá'a̱n‑ro̱ núu̱‑í ná kuándatu̱‑i ta̱ká tiñu ni̱ tá'ú‑rí nuu̱‑ro̱. Te máá‑rí kaka ndija‑ri̱ jíín‑ró nɨ́ɨ́ káni onde̱ kɨvɨ̱ ndɨ́'ɨ ñu̱yɨ́vɨ. Achí‑ya̱. Amén.