\id JHN  
\h Juan 
\toc1 TU'UN VA'A NI CHAA SAN JUAN 
\toc2 Juan 
\toc3 Jn. 
\mt2 EL SANTO EVANGELIO SEGUN SAN JUAN 
\mt1 TU'UN VA'A NI CHAA SAN JUAN 
\c 1  
\s1 Máá‑yá kúu máá Tú'un 
\p  
\v 1 Onde̱ xnáñúú ní kuu Tu̱'un. Te Tu̱'un‑ún, ni̱ kanchaa̱‑ya̱ jíín Dios. Te máá Tú'un‑ún ni̱ kuu Dios.  
\v 2 Máá‑yá ni̱ kanchaa̱‑ya̱ ondé xnáñúú jíín Dios.  
\v 3 Te onde̱ jíín máá‑yá ni̱ sá'a Dios ta̱ká ndatíñu. Te nú tú ní sá'a máá‑yá, te ma̱ kúva̱'a ni ɨɨn ndatíñu yá'a núú.  
\v 4 Te ini̱ máá‑yá ñú'un vida te yu̱án kúu ɨɨn luz ja̱ stúu̱n nuu̱ táká ña̱yɨvɨ.  
\v 5 Te máá luz, xndíi ncháa̱ nuu̱ ñúñáa. Te ñu̱ñáa‑ún, tú ní kúndéé ndá'va̱. 
\s1 Juan, cha̱a skuánducha 
\p  
\v 6 Te ni̱ tájí Dios ɨɨn cha̱a nání Juan.  
\v 7 Cha̱a yá'a, ni̱ kii‑de ja̱ káni ndaa̱‑de tu̱'un máá luz, náva̱'a kándíja ta̱ká ña̱yɨvɨ sá'a‑de.  
\v 8 Nasu̱ máá‑de ní kúu luz. Ko ni̱ kii‑de náva̱'a kani ndaa̱‑de tu̱'un máá luz.  
\v 9 Máá‑yá kúu luz ndija ja̱ stúu̱n nuu̱ táká ña̱yɨvɨ, te onde̱ sáá ní kii‑ya̱ iní ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 10 Te ni̱ ncha̱a‑ya̱ iní ñu̱yɨ́vɨ, ko va̱sa jíín máá‑yá ni̱ kuva̱'a ñu̱yɨ́vɨ, te tú ní nákuni̱ ña̱yɨvɨ núu̱‑yá.  
\v 11 Ni̱ kii‑ya̱ núu̱ já xíin máá‑yá, te ña̱yɨvɨ máá‑yá‑ún, tú ní kájatá'ú‑i‑ya̱.  
\v 12 Ko sava ña̱yɨvɨ, ni̱ ka̱kandíja‑i‑ya̱ jíín sɨ́'vɨ́‑yá, te ni̱ kaja̱tá'ú‑i‑ya̱. Te nuu̱ máá‑i ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un ja̱ ndúu‑i se̱'e Dios.  
\v 13 Te máá‑i, tú ní kákaku‑i cuenta nɨñi̱, te ni yikɨ kúñu, ni cha̱a, tú ní kásá'a, chi̱ sua máá Dios ni̱ sá'a.  
\v 14 Te máá tú'un‑ún, ni̱ nduu‑ya̱ ɨ́ɨn yikɨ kúñu. Te ni̱ ncha̱a‑ya̱ jíín‑yó. Te ñú'un chítú‑yá jíín tú'un luu, jíín tú'un ndaa̱ Dios. Te ni̱ kajini̱‑yo̱ já lúu ni̱ nduñá'nu‑ya̱. Chi̱ nátu̱'un luu kúñá'nu máá tú'ún‑ni Se̱'e Táa̱‑yo̱ Dios, suni súan‑ni káa máá‑yá.  
\v 15 Juan, ni̱ jani ndaa̱‑de tu̱'un‑ya̱: I'a̱ yá'a kúu ja̱ ní ka'a̱n‑ri̱: I'a̱ ja̱ váji ichi yatá‑rí ñá'nu‑ga̱ kúu‑ya̱ vásá rúu̱, chi̱ onde̱ ná té kaku‑ga̱‑ri̱, te a íó‑ya̱, áchí‑de.  
\v 16 Te ja̱ ñú'un chítú máá‑yá, onde̱ yúan ni̱ kani'i̱n táká‑yo̱, chi̱ bueno ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un luu ini̱‑ya̱ núu̱‑yo̱.  
\v 17 Moisés, ni̱ ja̱'a‑de ley nuu̱‑yo̱. Ko Jesucristo, ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un luu ini̱‑ya̱ jíín tú'un ndaa̱ nuu̱‑yo̱.  
\v 18 Tú ní jiní kutɨ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ núu̱ Dios. Ió ɨɨn máá tú'ún‑ni Se̱'e‑ya̱ já kánchaa̱ jíín‑yá, te máá Sé'e‑ya̱‑ún, ni̱ jani‑ya̱ tú'un Dios nuu̱‑yo̱.  
\v 19 Te judío, ni̱ ka̱tájí‑ún sutú jíín cháa levita ni̱ kikoyo ichi ñúu̱ Jerusalén. Te ni̱ ka̱jika̱ tu̱'ún‑ún Juan: Te róó ndé cha̱a kúu‑ró, áchí. Te ya̱'á kúu tu̱'un ni̱ jani ndaa̱ Juan,  
\v 20 te tú ní jasú‑de yu'u‑dé. Chi ni̱ ka'a̱n ndaa̱‑de: Nasu̱ú Cristo kúu‑ri̱, áchí‑de.  
\v 21 Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑ún‑de: Núsáá te Elías kúu‑ró náún, áchí. Te ni̱ ka'a̱n Juan: Nasu̱ú rúu̱ kúu, áchí‑de. Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún tuku‑ún‑de: Máá cháa jáni tu̱'un Dios kúu‑ró núsáá, áchí. Túu, áchí Juan.  
\v 22 Te ni̱ kaka'a̱n tuku jíín‑de: Te ndé cha̱a kúu‑ró núsáá. Ka'a̱n náva̱'a nakani‑ri̱ tu̱'un nuu̱ cháa ni̱ ka̱tájí rúu̱ va̱i‑ri̱. Ná ká'a̱n máá‑ró ndé cha̱a kúu‑ró víi̱, áchí.  
\v 23 Te ni̱ ka'a̱n Juan: Máá‑rí kúu ɨɨn ndajá'a̱ kána jaa onde̱ nuu̱ ñú'un té'é: Ná sándóó‑ró íchi máá Jíto'o̱‑yo̱, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n Isaías, cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá.  
\v 24 Te ja̱ ní kikoyo‑ún, fariseo ni̱ ka̱tájí‑ún.  
\v 25 Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún Juan: Te naja̱ skuánducha‑ro te nú nasu̱ Cristo ni Elías ni máá cháa jáni tu̱'un Dios kúu‑ró núsáá, áchí.  
\v 26 Te ni̱ ka'a̱n Juan jíín: Ruu̱, chi̱ jíín ndúcha skuánducha‑rí. Ko ma̱'ñú máá‑ró kánchaa̱ ɨɨn I'a̱ ja̱ tú kájini̱‑ro̱.  
\v 27 I'a̱ yá'a va̱i ichi yatá‑rí. Te tú kúñá'nu‑ri̱ ndájí‑rí ñii yí'i ndija̱n‑yá, chi̱ ñá'nu‑ga̱ kúu‑ya̱ vásá rúu̱. Achí‑de.  
\v 28 Súan ni̱ i̱o ini̱ ñuu̱ Betábara, onde̱ ɨnga̱ lado Jordán, nuu̱ ní skuánducha Juan.  
\v 29 Te kɨvɨ̱ xía̱n‑ún ni̱ jini̱ Juan nuu̱ Jesús ja̱ vái‑ya̱ núu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Yúan va̱i Lélú Dios, I'a̱ kuánchaa̱ kua̱chi ña̱yɨvɨ ñúyɨ́vɨ.  
\v 30 I'a̱ yá'a kúu ja̱ ní ka'a̱n‑ri̱: Ichi yatá‑rí va̱i ɨɨn I'a̱ ñá'nu‑ga̱ kúu vásá rúu̱. Chi̱ onde̱ ná té kaku‑ga̱‑ri̱ te íó‑ya̱.  
\v 31 Te tú ní nákuni̱‑ri̱‑ya̱. Ko náva̱'a kenda ndiji̱n‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ Israel, yu̱án ní kii‑ri̱ skuánducha‑rí jíín ndúcha. Achí‑de.  
\v 32 Te ni̱ jani ndaa̱ Juan tu̱'un: Ni̱ jini̱‑ri̱ Espíritu ja̱ ní kuun ichi ándɨ́vɨ́ nátu̱'un paloma. Te ni̱ jungo̱o sɨkɨ̱‑yá.  
\v 33 Te tú ní nákuni̱‑ri̱‑ya̱, ko máá Dios, I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱ ja̱ skuánducha‑rí jíín ndúcha, máá‑yá ni̱ ka'a̱n jíín‑rí: Nú kuni̱‑ro̱ já kúun Espíritu sɨkɨ̱ ɨ́ɨn cha̱a te jungo̱o sɨkɨ̱‑dé, te máá cháa‑ún kuu I'a̱ skuánducha jíín Espíritu Santo, áchí Dios.  
\v 34 Te a ni̱ jini̱‑ri̱‑ya̱. Te jáni ndaa̱‑ri̱ tu̱'un ja̱ I'a̱ yá'a kúu máá Sé'e Dios, áchí‑de. 
\s1 Uu̱ cha̱a kándiki̱n‑de Jesús 
\p  
\v 35 Te kɨvɨ̱ xía̱n‑ún kánchaa̱ tuku Juan jíín úu̱ cha̱a skuá'a jíín‑de.  
\v 36 Te ni̱ jini̱‑de nuu̱ Jesús ja̱ jíka kuu‑ya̱ yúan. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Yúan nde̱'é‑ró máá Lélú Dios, áchí‑de.  
\v 37 Te ndendúú cha̱a skuá'a‑ún, ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un ni̱ ka'a̱n Juan. Te ni̱ ka̱indiki̱n‑de Jesús.  
\v 38 Te ni̱ xíó kóto Jesús. Te ni̱ jini̱‑ya̱ já káindiki̱n‑de yata̱‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Na̱ún kánandúkú‑ró, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Rabí (ja̱ kuní ka'a̱n: Maestro), ndénu̱ ncháá‑ní, áchí‑de.  
\v 39 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ña'a̱n te kuni̱‑ro̱, áchí‑ya̱. Te ni̱ ja̱koyo‑de te ni̱ kajini̱‑de nuu̱ ncháá‑ya̱. Te ni̱ ka̱kendo̱o‑de jíín‑yá kɨvɨ̱‑ún, chi̱ a íó nátu̱'un ka̱kuu̱n áíni.  
\v 40 Te ndendúú cha̱a‑ún, ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un ni̱ ka'a̱n Juan. Te ni̱ ka̱indiki̱n‑de‑ya̱. Te ɨɨn‑de kúu Andrés, ñani̱ Simón Pedro kúu‑de.  
\v 41 Cha̱a yá'a, ni̱ nani'i̱n‑ní‑de ñani̱‑de Simón. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín: Ni̱ ka̱ketá'an‑ri̱ jíín Mesías (ja̱ kuní ka'a̱n: Cristo), áchí‑de.  
\v 42 Te ncháka‑de cha̱a ni̱ chaa̱‑de jíín núu̱ Jesús. Te ni̱ nde̱'é Jesús nuu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Máá‑ró kúu Simón, se̱'e Jonás. Vina te kunání‑ró Cefas (ja̱ kuní ka'a̱n: ɨɨn kava). Achí‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní kana‑ya̱ xiní Felipe jíín Natanael 
\p  
\v 43 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún kuní Jesús ki'i̱n‑ya̱ ñúu̱ Galilea. Te ni̱ ni'i̱n tá'an‑ya̱ jíín Felipe. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kundiki̱n‑ro̱ rúu̱ ki'o̱n, áchí‑ya̱.  
\v 44 Te Felipe kúu cha̱a ñuu̱ Betsaida, ñuu̱ Andrés jíín Pedro.  
\v 45 Te ni̱ ni'i̱n tá'an Felipe jíín Natanael. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín: A ni̱ ka̱ketá'an‑ri̱ jíín Jesús ñuu̱ Nazaret. Se̱'e José kúu‑ya̱. Te máá‑yá kúu I'a̱ yóso tú'un‑ya̱ núu̱ tutú ley Moisés jíín núu̱ tutú ni̱ ka̱chaa cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, áchí‑de.  
\v 46 Te ni̱ ka'a̱n Natanael jíín‑de: Á íó ja̱ vá'a onde̱ ini̱ ñuu̱ Nazaret, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Felipe jíín‑de: Ña'a̱n te kuni̱‑ro̱, áchí‑de.  
\v 47 Te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ vái Natanael. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ tú'un‑de: Yá'a va̱i ɨɨn cha̱a Israel ndaa̱, chi̱ tú xndá'ú kutɨ‑dé, áchí‑ya̱.  
\v 48 Te ni̱ ka'a̱n Natanael jíín‑yá: Ndasa jiní‑ní náá, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ni̱ jini̱‑ri̱ róó onde̱ ná té kana‑ga̱ Felipe xini̱‑ro̱, ná ni̱ ka̱ndee‑ró chíi yunu mérkexe̱, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 49 Te ni̱ ka'a̱n Natanael: Maestro, máá‑ní kúu Se̱'e Dios, máá‑ní kúu Rey nuu̱ ñáyɨvɨ Israel, áchí‑de jíín‑yá.  
\v 50 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já ní jini̱‑ri̱ róó chi̱i yunu mérkexe̱. Ja̱ yúán kándíja‑ró náún. Tiñu ñá'nu‑ga̱ kuni̱‑ro̱ vásá yá'á, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 51 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Vina te kuni̱‑ro̱ já núña andɨ́vɨ́, te ndajá'a̱ Dios, kándaa kánuu sɨkɨ̱ máá Sé'e cha̱a, áchí‑ya̱. 
\c 2  
\s1 Viko tánda'a ñúu̱ Caná 
\p  
\v 1 Te kɨvɨ̱ uní ni̱ kuu ɨɨn viko tánda'a iní ñuu̱ Caná ndañúu̱ Galilea. Te yúan kánchaa̱ náa̱ Jesús.  
\v 2 Te suni ni̱ ka̱kana‑i xini̱ Jesús jíín cháa káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kaja'a̱n‑ya̱ víko‑ún.  
\v 3 Te a ni̱ ndɨ'ɨ vino. Te náa̱ Jesús ni̱ ka'a̱n‑ña jíín‑yá: Tú kutɨ‑gá vino káñava̱'a‑i, áchí‑ña.  
\v 4 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Nána̱, naja̱ stétuu‑ní‑ná, chi̱ té jaa̱‑ga̱ hora‑ná, áchí‑ya̱.  
\v 5 Te ni̱ ka'a̱n náa̱‑ya̱ jíín súchí kájatíñu‑ún: Sá'a ndéja̱ ká'a̱n‑ya̱ jíín‑ró. Achí‑ña.  
\v 6 Te yúan íó iñu̱ tinaja yuu̱. Te kuu ku'un uu̱ xí uní kɨ̱yi ja̱ ɨ́ɨn ɨɨn. Chi cha̱a judío, súan ndoo ini̱‑de.  
\v 7 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑i: Skútú‑ró tinaja yá'a nducha. Te ni̱ ka̱skútú‑i onde̱ yu'u.  
\v 8 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑i: Vina te tava‑ro te kincha̱ka‑ró núu̱ mayordomo, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaja̱ncha̱ka‑i nuu̱‑dé.  
\v 9 Te mayordomo, ni̱ jito nchaa̱‑de nducha já ní nduu vino, te tú ní jiní‑de ndénu̱ ní kii. Ko mozo ni̱ ka̱tava ndúcha‑ún a kájini̱‑i. Yúan‑na te ni̱ kana‑de xini̱ máá yíi.  
\v 10 Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín: Ta̱ká cha̱a kája̱'a‑de vino va̱'a xna'a̱n‑ga̱ te nú a ni̱ ka̱ji'i vatu̱ máá‑i, yúan‑na te já'a‑de ja̱ tú íó va̱'a. Ko máá‑ró ni̱ chiva̱'a‑ró vino va̱'a yá'a onde̱ vina.  
\v 11 Ya̱'á kúu tuni̱ xnáñúú ní sá'a Jesús ini̱ ñuu̱ Caná ndañúu̱ Galilea. Te ni̱ kajini̱‑i ja̱ lúu ñá'nu‑ya̱. Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱kandíja‑de‑ya̱.  
\v 12 Te ni̱ kuu yu̱án. Te máá‑yá jíín náa̱‑ya̱ jíín ñaní‑ya̱ jíín cháa káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱nuu‑ya̱ ñúu̱ Capernaum. Te ni̱ kaxiu̱kú‑yá yúan yaku̱‑ni kɨvɨ̱. 
\s1 Ja̱ ní sándoo‑ya̱ vé'e ii̱ 
\p  
\v 13 Te ni̱ kuyani viko Pascua ña̱yɨvɨ judío. Te ni̱ kaa Jesús kua'a̱n‑ya̱ ñúu̱ Jerusalén.  
\v 14 Te ni̱ jini̱‑ya̱ ñáyɨvɨ káxi̱kó xndɨkɨ̱ jíín rɨ́ɨ̱ jíín paloma, jíín ñáyɨvɨ káxndáji xu̱'ún, káxiu̱kú‑i ini̱ ve̱'e ii̱.  
\v 15 Te ni̱ sá'a‑ya̱ ɨ́ɨn cuarta ñii. Te ni̱ skúnu‑ya̱ táká‑i ini̱ ve̱'e ii̱ onde̱ jíín rɨ́ɨ̱ jíín xndɨkɨ̱‑í. Te ni̱ jacha̱‑ya̱ xú'ún ñáyɨvɨ káxndáji. Te ni̱ skuíó káni‑ya̱ táká mesa‑i.  
\v 16 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ káxi̱kó paloma: Chaxio kɨtɨ yá'a. Ve'e Táa̱‑ri̱, ma̱ násá'a‑ró núyá'u. Achí‑ya̱.  
\v 17 Yúan‑na te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱nuku̱'un ini̱‑de tu̱'un yóso núu̱ tutú: Ná kuítú xáa̱n iní‑ri̱ ve'e‑ró, onde kui̱tá‑ri̱ jíín, áchí.  
\v 18 Te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío: Na̱ tuni̱ stá'a̱n‑ro̱ núu̱‑rí ja̱ ní sá'a‑ró súan, áchí‑de jíín‑yá.  
\v 19 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Stúncháa̱‑ro̱ vé'e ii̱ yá'a, te nuu̱ uní‑ni kɨvɨ̱ te ndukani‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 20 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío: Nuu̱ úu̱ xiko iñu̱ kuia̱ te ni̱ ji̱nu ve'e ii̱ yá'a. Te róó nuu̱ uní‑ni kɨvɨ̱ te ndukani‑ró náún. Achí‑de.  
\v 21 Ko máá‑yá, chi̱ kuní ka'a̱n‑ya̱ já yíkɨ kúñu‑ya̱ kúu nátu̱'un ve'e ii̱.  
\v 22 Ja̱ yúán, nuu̱ ní nachaku̱‑ya̱ já ní ji'i̱‑ya̱, te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kanu̱ku̱'un ini̱‑de ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a. Te ni̱ ka̱kandíja‑de tutu̱ ii̱ jíín tú'un ni̱ ka'a̱n Jesús.  
\v 23 Te máá kɨvɨ́ víko Pascua kánchaa̱‑ya̱ ñúu̱ Jerusalén. Te kua'a̱ ñáyɨvɨ ní ka̱kandíja‑i‑ya̱, chi ni̱ kajini̱‑i ta̱ká tuni̱ ni̱ sá'a‑ya̱.  
\v 24 Ko Jesús, tú ní játú'ún‑yá‑i, chi̱ a jiní‑ya̱ táká‑i.  
\v 25 Te tú ní jínu ñú'ún‑yá ja̱ ká'a̱n ni ɨɨn cha̱a tu̱'un ña̱yɨvɨ jíín‑yá, chi̱ a jiní‑ya̱ ndasa káa ini̱‑i jíná'an‑i. 
\c 3  
\s1 Tu̱'un Nicodemo 
\p  
\v 1 Te ni̱ i̱o ɨɨn tá'an cha̱a fariseo nání‑de Nicodemo. Te kúñá'nu‑de nuu̱ ñáyɨvɨ judío.  
\v 2 Cha̱a yá'a ni̱ chaa̱‑de nuu̱ Jesús ɨɨn akuáa. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Maestro, a kájini̱‑ná ja̱ ɨ́ɨn maestro kúu‑ní te va̱i‑ní onde̱ nuu̱ Dios, chi̱ nú tú chindéé chítuu Dios ɨɨn cha̱a, te ma̱ kúu sá'a‑de ta̱ká tuni̱ ja̱ sá'a máá‑ní núú, áchí‑de.  
\v 3 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ nú tú nakaku jáá ɨ́ɨn cha̱a, te ma̱ kúu kuni̱‑de ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 4 Te ni̱ ka'a̱n Nicodemo jíín‑yá: Ndasa kuu nakaku ɨɨn cha̱a nú a ni̱ yii‑de. Á kuu ndɨ̱vɨ‑de chi̱i náa̱‑de te nakaku tuku‑de, áchí‑de.  
\v 5 Te ni̱ ka'a̱n tuku Jesús: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nú tú kaku ɨɨn cha̱a jíín ndúcha jíín Espíritu, te ma̱ kúu kɨ̱vɨ‑de ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu.  
\v 6 Ja̱ ní kaku cuenta ku̱ñu, ku̱ñu kúu. Te ja̱ ní kaku cuenta Espíritu, se̱'e Espíritu kúu.  
\v 7 Ma̱ nánaa iní‑ro̱ tú'un ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Jínu ñú'ún já nákaku jáá‑ró.  
\v 8 Kée tachi̱ ndénu̱ kuní máá, te jíni so̱'o‑ró já káyu, ko tú jiní‑ro̱ ndénu̱ vái ni ndénu̱ kí'i̱n. Súan kúu ta̱ká ña̱yɨvɨ já káku cuenta Espíritu, áchí‑ya̱.  
\v 9 Te ni̱ ka'a̱n Nicodemo: Ndasa kuu yu̱án núsáá, áchí‑de jíín‑yá.  
\v 10 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Máá‑ró kúu ɨɨn maestro Israel te tú júku̱'un ini̱‑ro̱ jíín tú'un yá'a náún.  
\v 11 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un ja̱ júku̱'un ini̱‑ri̱. Te jáni ndaa̱‑ri̱ tu̱'un tiñu ni̱ jini̱‑ri̱. Ko tú játú'ún‑ró tú'un ndaa̱ ká'a̱n‑ri̱.  
\v 12 A ni̱ ka'a̱n‑ri̱ tu̱'un ñu̱yɨ́vɨ jíín‑ró te tú kándíja‑ró. Ndasa kandíja‑ró nú ka'a̱n‑ri̱ tu̱'un andɨ́vɨ́ jíín‑ró núsáá.  
\v 13 Máá Sé'e cha̱a kánchaa̱‑ya̱ ándɨ́vɨ́. Te ni̱ kuun‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́. Te máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ ní ndaa‑ya̱ ándɨ́vɨ́, tuká ɨnga̱ cha̱a ní sá'a.  
\v 14 Chi̱ nátu̱'un ni̱ jata kaa Moisés koo̱ núu̱ ñú'un té'é, jínu ñú'ún já súni súan kuita kaa máá Sé'e cha̱a.  
\v 15 Náva̱'a ma̱ náa táká ña̱yɨvɨ kákandíja‑i‑ya̱, chi̱ sua kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 16 Chi̱ Dios, xaa̱n ní kundá'ú ini̱‑ya̱ ñáyɨvɨ ñúyɨ́vɨ. Ja̱ yúán ní tájí‑yá Se̱'e‑ya̱ ní kii‑i, va̱sa máá tú'ún‑ni‑i ni̱ i̱o, náva̱'a ma̱ náa táká ña̱yɨvɨ kákandíja‑i‑ya̱, chi̱ sua kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni.  
\v 17 Chi̱ tú ní tájí Dios Se̱'e‑ya̱ núu̱ ñúyɨ́vɨ já tá'nu̱ ndatu̱ ña̱yɨvɨ, chi̱ sua ja̱ ná káku ña̱yɨvɨ sá'a‑ya̱.  
\v 18 Nú kandíja ɨɨn ña̱yɨvɨ núu̱‑yá, te ma̱ tá'nu̱ ndatu̱‑i. Ko ña̱yɨvɨ tú kándíja, ta'nu̱ ndatu̱ ná'ín‑i, kua̱chi ja̱ tú kándíja‑i nuu̱ máá ɨ́ɨn‑ni Se̱'e Dios.  
\v 19 A ni̱ chaa̱ máá luz ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Ko ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ka̱kumani̱‑gá‑i jíín ñúñáa vásá jíín luz, chi̱ tiñu kásá'a‑i kákuu tiñu ñáá. Ja̱ yúán te ta'nu̱ ndatu̱ ná'ín‑i.  
\v 20 Chi ta̱ká ña̱yɨvɨ já sá'a tiñu ñáá, jíto u'u̱‑i nuu̱ íó luz. Te tú kíi‑i nuu̱ íó luz, náva̱'a tú ndenda ndiji̱n tiñu sá'a‑i.  
\v 21 Ko ña̱yɨvɨ já sátiñu ndaa̱, va̱i‑i nuu̱ íó luz, náva̱'a kenda ndiji̱n ja̱ jíín Dios ni̱ sá'a‑i tiñu máá‑i. 
\s1 Tu̱'un ndaa̱ ni̱ ka'a̱n Juan 
\p  
\v 22 Yo̱án‑na te Jesús jíín cháa káskuá'a jíín‑yá, kája'a̱n‑ya̱ ñúu̱ Judea. Te yúan ni̱ kanchaa̱‑ya̱ jíín‑de. Te ni̱ skuánducha‑yá.  
\v 23 Te suni ni̱ skuánducha Juan ini̱ ñuu̱ Enón yani ñuu̱ Salim, chi ni̱ i̱o kua'a̱ ndúcha yúan. Te ni̱ kikoyo ña̱yɨvɨ núu̱‑dé, te ni̱ skuánducha‑dé‑i.  
\v 24 Chi̱ té kɨ̱vɨ‑ga̱ Juan veka̱a.  
\v 25 Te cha̱a káskuá'a jíín Juan, ni̱ ka̱státá'an‑de jíín cháa judío sɨkɨ̱ modo ndoo ini̱.  
\v 26 Te ni̱ cha̱koyo‑de nuu̱ Juan. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Maestro, cha̱a ni̱ kanchaa̱ jíín‑ní ɨnga̱ lado yu̱cha Jordán ja̱ ní ka'a̱n ndaa̱‑ní tu̱'un‑de, vina te skuánducha máá‑de, te ndivii ñáyɨvɨ kája'a̱n‑i nuu̱‑dé, áchí.  
\v 27 Te ni̱ ka'a̱n Juan: Ni ɨɨn cha̱a ma̱ ní'i̱n kútɨ‑dé ni ɨɨn modo, te nú tú kii onde̱ andɨ́vɨ́.  
\v 28 Máá‑ró ni̱ kajini̱ ndaa̱‑ro̱ já ní ka'a̱n‑ri̱: Nasu̱ rúu̱ kúu Cristo, chi̱ sua ni̱ tájí‑yá ruu̱ yóxnúú‑rí nuu̱‑yá va̱i‑ri̱.  
\v 29 Cha̱a ncháka ñasɨ́'ɨ́ kúu yii. Te amigo yii‑ún ká'i̱in xiin‑dé te kájini so̱'o tu̱'un ká'a̱n‑de. Te kákusɨɨ̱ xáa̱n iní‑i, nú a ni̱ ka̱jini so̱'o‑i ká'a̱n yii‑ún. Súan kúu ja̱ kúsɨɨ̱ xáa̱n iní‑ri̱ vina.  
\v 30 Jínu ñú'ún já ndúñá'nu‑ga̱ máá‑yá te ndúsúchí‑ga̱ máá‑rí, áchí Juan.  
\v 31 I'a̱ va̱i onde̱ nuu̱ súkún, ñá'nu‑ga̱ kúu‑ya̱ vásá táká‑i. Te cha̱a ni̱ kaku ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, se̱'e ñu̱yɨ́vɨ kúu‑de. Te tu̱'un ñu̱yɨ́vɨ ká'a̱n‑de. I'a̱ va̱i ichi ándɨ́vɨ́, ñá'nu‑ga̱ kúu‑ya̱ vásá táká cha̱a.  
\v 32 Te jáni ndaa̱‑ya̱ tú'un ja̱ ní jini̱‑ya̱ jíín já ní jini so̱'o‑ya̱. Ko ni ɨɨn ña̱yɨvɨ tú játá'ú‑i tu̱'un ká'a̱n‑ya̱.  
\v 33 Ko ña̱yɨvɨ játá'ú tú'un ndaa̱ ká'a̱n‑ya̱, suni máá‑i ká'a̱n‑ndaa̱‑i ja̱ íó ndaa̱ tu̱'un ká'a̱n Dios.  
\v 34 Chi̱ I'a̱ ni̱ tájí Dios va̱i, tu̱'un Dios ká'a̱n‑ya̱. Chi̱ Dios, tú kuí'a̱‑ni já'a‑ya̱ Espíritu‑ya̱.  
\v 35 Máá Táa̱, kúndá'ú ini̱‑ya̱ Sé'e‑ya̱, te ni̱ ja̱'a‑ya̱ táká ndatíñu nda'a Sé'e‑ya̱.  
\v 36 Ña̱yɨvɨ já kándíja nuu̱ máá Sé'e‑ya̱, kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni. Te ña̱yɨvɨ já tú kándíja nuu̱ Sé'e‑ya̱, ma̱ kúchaku̱‑i chi̱ sua ví'í‑gá kiti̱ ini̱ Dios nuu̱‑í. 
\c 4  
\s1 Jesús jíín ñá'an ñúu̱ Samaria 
\p  
\v 1 Te cha̱a fariseo, ni̱ ka̱jini tu̱'un‑de tu̱'un Jesús, ja̱ íó kua'a̱‑gá cha̱a káskuá'a jíín máá‑yá vásá jíín Juan jíín já skuánducha‑yá kua'a̱‑gá ña̱yɨvɨ vásá Juan. Te ni̱ jini̱ Jesús tu̱'un‑ún.  
\v 2 Ko tú ní skuánducha Jesús, chi̱ sua cha̱a káskuá'a jíín‑yá, káskuánducha máá‑de.  
\v 3 Te ni̱ kenda‑ya̱ ñúu̱ Judea. Te kua'a̱n tuku‑ya̱ ñúu̱ Galilea.  
\v 4 Te jínu ñú'ún já já'a‑ya̱ kí'i̱n‑ya̱ ñúu̱ Samaria.  
\v 5 Yúan‑na te ni̱ jaa̱‑ya̱ ɨ́ɨn ñuu̱ nání Sicar ini̱ ñuu̱ Samaria, yani ndu'a̱ Jacob ja̱ ní ja̱'a‑de nuu̱ sé'e‑de José.  
\v 6 Te yúan íó sókó Jacob. Te Jesús, ni̱ jungo̱o‑ya̱ xíin sókó‑ún, chi ni̱ kui̱tá‑ya̱ íchi kuá'a̱n‑ya̱. Te nátu̱'un ka̱xiuu̱ kúu.  
\v 7 Te ni̱ chaa̱ ɨɨn ña'an ñuu̱ Samaria, va̱i tava‑ñá nducha. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Kua̱'a nducha ná kó'o‑ná. Achí‑ya̱.  
\v 8 Chi cha̱a káskuá'a jíín‑yá, a kája'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ kuakua̱an‑de ja̱ kée‑dé.  
\v 9 Te ña'an ñúu̱ Samaria, ni̱ ka'a̱n‑ña jíín‑yá: Naja̱ jikán‑ní nducha núu̱‑ná ko'o‑ní, chi cha̱a judío kúu‑ní, te ña'an ñúu̱ Samaria kúu‑ná, áchí‑ña. Chi ña̱yɨvɨ judío, tú kɨ́vɨ nduu̱‑i jíín ñáyɨvɨ ñúu̱ Samaria.  
\v 10 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Nú ní jiní‑ní na̱ún kúu ja̱ kuá'a Dios nuu̱‑ní, te jíín I'a̱ ja̱ ká'a̱n jíín‑ní: Kua̱'a‑ní nducha ná kó'o‑ná, yúan‑na te kaka̱n‑ní nuu̱‑yá te kua̱'a‑ya̱ ndúcha chakú ko'o‑ní núú, áchí‑ya̱.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n ña'an‑ún jíín‑yá: Táta̱, xaa̱n kúnú sókó yá'a te tú na̱ jíín táva‑ní nducha. Núsáá te ndénu̱ ní'i̱n‑ní nducha chakú.  
\v 12 Chi̱ sókó yá'a ni̱ ja̱'a táa̱‑yo̱ Jacob nuu̱‑yo̱. Te yá'a ni̱ ji'i máá‑de nducha, jíín sé'e‑de, jíín kɨ́tɨ‑dé. Te ñá'nu‑ga̱ máá‑ní vásá máá‑de náún. Achí‑ña.  
\v 13 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Nú ndé cha̱a ko'o nducha yá'a, kuchi̱ tuku‑de.  
\v 14 Ko cha̱a ko'o nducha já kuá'a‑ná nuu̱‑dé, ma̱ kuchí kutɨ‑gá‑de, chi̱ nducha já kuá'a‑ná‑ún, koo ɨɨn sókó iní‑de ja̱ kána nducha kúchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni sá'a, áchí‑ya̱ jíín‑ña.  
\v 15 Te ni̱ ka'a̱n ña'an‑ún jíín‑yá: Táta̱, kua̱'a‑ní nducha‑ún ko'o‑ná, náva̱'a tuká kuchi̱ kutɨ‑ná, ni tuká kitava‑ná‑cha̱ yá'a, áchí‑ña.  
\v 16 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Kuáka̱na‑ní xini̱ yíi‑ní te chaa̱‑ní, áchí‑ya̱.  
\v 17 Te ni̱ ka'a̱n ña'an‑ún: Tú yii‑ná íó, áchí‑ña. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Va̱'a‑ni ká'a̱n‑ní, tú yii‑ná íó,  
\v 18 chi ni̱ i̱o u'u̱n yii‑ní. Te cha̱a ncháka‑ní vina, nasu̱ yíi máá‑ní kúu‑de. Ya̱'á kúu ja̱ ní ka'a̱n ndaa̱‑ní, áchí‑ya̱.  
\v 19 Te ni̱ ka'a̱n ña'an‑ún jíín‑yá: Táta̱, ɨɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios kúu‑ní jáni ini̱‑ná.  
\v 20 Ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, yuku yá'a ni̱ ka̱chiñú'ún‑de Dios. Te máá‑ní káka'a̱n‑ní ja̱ ñúu̱ Jerusalén kúu nuu̱ kánúú chíñú'ún‑yó, áchí‑ña.  
\v 21 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Nána̱, ná kándíja‑ní tu̱'un ká'a̱n‑ná chi chaa̱ ɨɨn kɨvɨ̱, ja̱ ní yuku yá'a, ni ñuu̱ Jerusalén, tú chiñú'ún‑ní máá Táa̱‑yo̱ Dios súan.  
\v 22 Níí, tú kájini̱‑ní na̱ún kúu ja̱ káchiñú'ún‑ní. Ko máá‑ná, kájini̱‑ná I'a̱ káchiñú'ún‑ná. Chi̱ onde̱ nuu̱ ñáyɨvɨ judío va̱i tu̱'un nama yóó.  
\v 23 Te chaa̱ ɨɨn kɨvɨ̱ já ñáyɨvɨ káchiñú'ún ndáa̱, chiñú'ún ndíja‑i Táa̱‑yo̱ Dios jíín iní jíín añú‑i. Chi̱ Táa̱‑yo̱, ndúkú‑yá ña̱yɨvɨ já súan chiñú'ún‑i‑ya̱ kuní‑ya̱. Te a ni̱ chaa̱ kɨvɨ̱‑ún.  
\v 24 Dios kúu Espíritu. Te ña̱yɨvɨ kuní chiñú'ún, kánúú já chíñú'ún ndíja‑i‑ya̱ jíín iní jíín añú‑i, áchí‑ya̱.  
\v 25 Te ni̱ ka'a̱n ña'an‑ún jíín‑yá: Jiní‑ná ja̱ kíi Mesías, ja̱ nání Cristo. Te nú ni̱ chaa̱ máá‑yá, te stá'a̱n‑ya̱ táká tu̱'un nuu̱‑yo̱. Achí‑ña.  
\v 26 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Máá‑ná kúu I'a̱‑ún ja̱ ká'a̱n‑ná jíín‑ní, áchí‑ya̱.  
\v 27 Te nini sá súan ká'a̱n‑ya̱, te ni̱ cha̱koyo cha̱a káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ ka̱naa iní‑de kánde̱'é‑de ja̱ ndátu̱'ún‑yá jíín ɨ́ɨn ña'an. Ko tú ni ɨɨn‑de ní ka'a̱n: Na̱ún jiká tu̱'ún‑ní‑ña, xí: Na̱ún tu̱'un ndátu̱'ún‑ní jíín‑ña.  
\v 28 Yúan‑na te ña'an‑ún, ni̱ skéndo̱o‑ña kɨ́yi‑ña te kua'a̱n‑ña ondé ñuu̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ña jíín ñáyɨvɨ yúan:  
\v 29 Ña'a̱n jíná'an‑ró te kuni̱‑ro̱ ɨ́ɨn cha̱a. Cha̱a‑ún ni̱ kachi̱‑de nuu̱‑rí ta̱ká na̱ún tiñu ni̱ sá'a‑ri̱. Sánaa te máá‑de kúu Cristo, áchí‑ña.  
\v 30 Yúan‑na te ni̱ kenda koyo‑i ñuu̱‑ún. Te ni̱ cha̱koyo‑i nuu̱‑yá.  
\v 31 Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱stétuu‑de‑ya̱: Maestro, kee‑ní staa̱, áchí‑de.  
\v 32 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ió ndeyu kée‑rí ja̱ tú kájini̱‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 33 Yúan‑na te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kajika̱ tu̱'ún tá'an‑de: Ɨɨn cha̱a ni̱ kinchaka ja̱ ní yee‑yá náún, áchí‑de.  
\v 34 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ndeyu‑rí kúu ja̱ sá'a‑ri̱ tiñu kuní I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱ jíín já skíkuu‑ri̱ tiñu‑ya̱‑ún.  
\v 35 Á tú káka'a̱n‑ro̱: Ió kuu̱n yóo̱ onde̱ kɨvɨ̱ tá'nu̱ trigo. Vina te ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ndukani nuu̱‑ro̱ te nde̱'é‑ró nɨ́ɨ́ ndú'a̱‑ún, chi̱ a ni̱ kuaan já tá'nu̱.  
\v 36 Te cha̱a já'nu̱, a kí'in‑de ya̱'u‑de te nástútú‑de nuni̱ já kúchaku̱ nɨ́ɨ́ káni, náva̱'a cha̱a sáka jíín cháa já'nu̱, ɨɨn ká'nu‑ni kusɨɨ̱ iní‑de.  
\v 37 Chi̱ súan kúu ja̱ ká'a̱n ndaa̱ tu̱'un: Ɨɨn cha̱a sáka, te ɨnga̱‑de já'nu̱, áchí.  
\v 38 Te a ni̱ tájí‑rí róó ki̱ka'nu̱‑ro̱ núu̱ tú ní kásátiñu‑ró. Sava‑ga̱ cha̱a ni̱ ka̱sátiñu, te máá‑ró, a ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑ró núu̱ tíñu‑de. Achí‑ya̱.  
\v 39 Te ña̱yɨvɨ ñúu̱ Samaria ini̱ ñuu̱ yúan, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un ni̱ ka'a̱n ña'an‑ún. Te kua'a̱‑í, ni̱ ka̱kandíja‑i‑ya̱. Chi ni̱ ka'a̱n ndaa̱‑ña: Ni̱ kachi̱‑de nuu̱‑rí ta̱ká na̱ún tiñu ni̱ sá'a‑ri̱, áchí‑ña.  
\v 40 Yúan‑na te ni̱ cha̱koyo ña̱yɨvɨ ñúu̱ Samaria nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑yá ja̱ ná kéndo̱o‑ya̱ yúan. Te ni̱ kendo̱o‑ya̱ yúan uu̱ kɨvɨ̱.  
\v 41 Te kua'a̱‑gá‑i ni̱ ka̱kandíja‑i‑ya̱ sɨkɨ́ tú'un ká'a̱n‑ya̱.  
\v 42 Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín ñá'an‑ún: Tuká nɨ́nɨ tú'un máá‑ró te kandíja‑ri̱‑ya̱, chi̱ a ni̱ ka̱jini so̱'o máá‑rí tu̱'un ká'a̱n‑ya̱. Te kájini̱‑ri̱ ja̱ I'a̱ yá'a kúu ndija I'a̱ nama ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ Cristo kúu‑ya̱. Achí‑i. 
\s1 Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ sé'e mozo rey 
\p  
\v 43 Te nuu̱ úu̱ kɨvɨ̱‑ún ni̱ kenda‑ya̱ yúan te kua'a̱n‑ya̱ ñúu̱ Galilea.  
\v 44 Chi̱ máá Jesús, ni̱ ka'a̱n ndaa̱‑ya̱ já ɨ́ɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios, tú ká'i̱o ja̱ jíñú'ún ñáyɨvɨ ñúu̱ máá‑de jíín‑de.  
\v 45 Te ni̱ jaa̱‑ya̱ ñúu̱ Galilea. Te ña̱yɨvɨ Galilea, ni̱ ka̱jatá'ú‑i‑ya̱, chi ni̱ kajini̱‑i ta̱ká tiñu ni̱ sá'a‑ya̱ ondé ñuu̱ Jerusalén kɨvɨ̱ ní i̱o viko yúan. Chi̱ máá‑i, suni ni̱ kaja'a̱n‑i viko‑ún.  
\v 46 Yúan‑na te ni̱ kee tuku Jesús kua'a̱n‑ya̱ ɨngá jínu onde̱ ñuu̱ Caná ndañúu̱ Galilea nuu̱ ní i̱o nducha já ní nduu vino ni̱ sá'a‑ya̱. Te ini̱ ñuu̱ Capernaum ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a játíñu nuu̱ rey te kú'u̱ se̱'e‑de.  
\v 47 Cha̱a yúan, ni̱ jini tu̱'un‑de ja̱ ní kenda Jesús ñuu̱ Judea va̱i‑ya̱ ñúu̱ Galilea. Te ni̱ ja'a̱n‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑de jíín‑yá ja̱ ná núu‑ya̱ kí'i̱n‑ya̱ te nasáva̱'a‑ya̱ sé'e‑de, chi̱ a yani kuu̱‑i.  
\v 48 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Aa̱, te nú tú kuni̱‑ro̱ tuní jíín tíñu ñá'nu, ma̱ kándíja kutɨ‑ro, áchí‑ya̱.  
\v 49 Te cha̱a játíñu nuu̱ rey, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Táta̱, nuu‑ní ki'o̱n vína chi̱ nú ná kúkuéé‑ní te kuu̱‑i, áchí‑de.  
\v 50 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Kuá'án, chi̱ chakú se̱'e‑ró, áchí‑ya̱. Te cha̱a‑ún, ni̱ kandíja‑de tu̱'un ni̱ ka'a̱n Jesús. Te ni̱ kee‑de kua'a̱n‑de.  
\v 51 Te nini núu‑de kua̱no'on‑dé, te ni̱ kenda koyo mozo‑de, ni̱ kajana̱ta'a̱n‑de, te ni̱ kaka̱stu̱'ún núu̱‑dé: Ni̱ nduva̱'a se̱'e‑ní, áchí jíín‑de.  
\v 52 Te máá‑de ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de na̱ hora ni̱ kejá'á ndúva̱'a‑i. Te ni̱ kaka'a̱n jíín‑de: Iku ka̱'ɨɨn ni̱ kee ki̱ji‑i, áchí.  
\v 53 Te máá táa̱‑i, ni̱ juku̱'un ini̱‑de ja̱ hora‑ún kúu hora ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Chakú se̱'e‑ró. Te ni̱ kandíja‑de jíín nɨ́ɨ́ vé'e‑de.  
\v 54 Ya̱'á kúu tuni̱ uu̱ ja̱ ní sá'a Jesús ná ni̱ ndii‑ya̱ ñúu̱ Judea onde̱ ñuu̱ Galilea. 
\c 5  
\s1 Ja̱ ní nasáva̱'a‑ya̱ ñáyɨvɨ kú'u̱ 
\p  
\v 1 Yuán‑na te ni̱ i̱o viko ñáyɨvɨ judío. Te ni̱ kaa Jesús kua'a̱n‑ya̱ ñúu̱ Jerusalén.  
\v 2 Te ñuu̱ Jerusalén íó ɨɨn pila nducha máá yatá yúxé'é rɨ́ɨ̱. Te nuu̱ yú'u hebreo nání Betesda. Te sókó‑ún ñáva̱'a u'u̱n portal.  
\v 3 Te ini̱ portal yúan kánda̱a kuá'a̱ ñáyɨvɨ káku'u̱, ja̱ kuáá, ja̱ rengo, ja̱ tí'íchi. Te káinda̱tu‑i kanda̱ nducha‑ún.  
\v 4 Chi̱ íó kɨvɨ̱ já núu ɨɨn ndajá'a̱‑yá ini̱ pila‑ún. Te skandá‑ya̱ ndúcha. Te cha̱a kɨ̱vɨ xnáñúú iní pila, nú a ni̱ skandá‑ya̱ ndúcha, te nduva̱'a‑de na̱ni kue'e̱ tá'a̱n‑de.  
\v 5 Te yúan kátúu ɨ́ɨn cha̱a ja̱ ní kuu oko̱ xia'u̱n uni̱ kuia̱ kú'u̱‑de.  
\v 6 Te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ kátúu cháa yá'a. Te ni̱ juku̱'un ini̱‑ya̱ já ní kuu kua'a̱ kuiá kú'u̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kuní‑ro̱ ndúva̱'a‑ró náún, áchí‑ya̱.  
\v 7 Te ni̱ ka'a̱n cha̱a kú'u̱‑ún jíín‑yá: Táta̱, tú ní'i̱n‑ná ni ɨɨn cha̱a skɨ́vɨ náá ini̱ pila, nú a ni̱ kanda̱ nducha. Chi̱ nini va̱i‑ná te kɨ́vɨ‑ni ɨnga̱‑de te vásá cháa̱‑ná. Achí‑de.  
\v 8 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Nduko̱o, te naki'in‑ró jíto yuu‑ro te ki'i̱n‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 9 Te cha̱a‑ún ni̱ nduva̱'a‑ni‑de. Te ni̱ ki'in‑de ji̱to yuu‑dé te kua'a̱n‑de. Te máá kɨvɨ́ ndéta̱tú kúu kɨvɨ̱‑ún.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío jíín cháa ni̱ nduva̱'a‑ún: Kɨvɨ̱ ndéta̱tú kúu. Tú íó ley ja̱ kúndiso‑ró jíto yuu‑ro, áchí.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín cháa judío: Cha̱a ni̱ nasáva̱'a ruu̱, máá‑de ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑rí: Ki'in ji̱to yuu‑ro, te ki'i̱n‑ro̱, áchí‑de.  
\v 12 Yúan‑na te ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑ún‑de: Ndé cha̱a ni̱ ka'a̱n jíín‑ró: Ki'in ji̱to yuu‑ro te ki'i̱n‑ro̱, áchí.  
\v 13 Te cha̱a ni̱ nduva̱'a‑ún, tú ní jiní‑de ndé cha̱a kúu. Chi̱ Jesús, a ni̱ kuxio‑ni‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ ká'i̱in yúan.  
\v 14 Kúkuéé‑ga̱, te ni̱ ketá'an Jesús jíín‑de ini̱ ve̱'e ii̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Vina te ni̱ nduva̱'a‑ró. Ma̱ sá'a‑ga̱‑ro̱ kuáchi. Chi̱ nú túu, te kii ɨɨn tu̱ndó'o xaa̱n‑gá sɨkɨ̱‑ro̱. Achí‑ya̱.  
\v 15 Te máá‑de kua'a̱n‑de. Te ni̱ kastu̱'ún‑de nuu̱ táká ña̱yɨvɨ judío ja̱ Jesús kúu I'a̱ ni̱ nasáva̱'a‑ya̱‑dé.  
\v 16 Te ni̱ sá'a Jesús tiñu yá'a kɨvɨ̱ ndéta̱tú. Te cha̱a judío, ja̱ yúán ní ka̱chindiki̱n‑de‑ya̱. Te kándúkú‑de modo ndasa ka'ni‑dé‑ya̱.  
\v 17 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Máá Táa̱‑ri̱ sátiñu‑ni‑ya̱ vína te suni ruu̱ sátiñu‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 18 Ja̱ yúán cháa judío, ví'í‑gá ni̱ ka̱ndúkú‑de modo ka'ni‑dé‑ya̱. Chi̱ nasu̱ máá ɨ́ɨn kɨvɨ̱ ndéta̱tú ní stɨ́vɨ́‑yá, chi̱ suni ni̱ ka'a̱n‑ya̱ já Táa̱‑ya̱ kúu Dios. Te ɨɨn núú‑ni sá'a‑ya̱ máá‑yá jíín Dios.  
\v 19 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró: Máá Sé'e, ma̱ kúu sá'a kutɨ‑yá ja̱ máá‑yá, chi̱ máni ja̱ ní jini̱‑ya̱ sá'a Táa̱‑ya̱. Chi ta̱ká ja̱ sá'a máá‑yá, suni súan sá'a máá Sé'e‑ya̱ ɨɨn núú‑ni jíín‑yá.  
\v 20 Chi̱ máá Táa̱, kúndá'ú ini̱‑ya̱ Sé'e‑ya̱. Te stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑í ta̱ká tiñu sá'a‑ya̱. Te ñá'nu‑ga̱ tiñu stá'a̱n‑ya̱ vásá yá'á, náva̱'a naa iní‑ro̱ ndé'é‑ró jíná'an‑ró.  
\v 21 Chi̱ nátu̱'un máá Táa̱, ndúkani‑ya̱ ndɨ́yi te náschakú‑ya̱‑í, suni súan máá Sé'e, náschakú‑ya̱ ndéja̱ kuní máá‑yá.  
\v 22 Chi̱ máá Táa̱, tú náku̱xndíi‑ya̱ sɨkɨ́ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ, chi ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un ja̱ náku̱xndíi máá Sé'e‑ya̱ sɨkɨ́ táká ña̱yɨvɨ.  
\v 23 Náva̱'a kuandatu̱ ndivii ñáyɨvɨ núu̱ Sé'e nátu̱'un kájandatu̱‑i nuu̱ máá Táa̱. Te ja̱ tú jándatu̱ nuu̱ Sé'e, suni tú jándatu̱ nuu̱ máá Táa̱ ja̱ ní tájí‑yá Sé'e‑ya̱ vái.  
\v 24 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú ɨɨn ña̱yɨvɨ chu'un ini̱‑i tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, te kandíja‑i nuu̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱, ña̱yɨvɨ‑ún kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni, te ma̱ tá'nu̱ ndatu̱‑i ja̱ kúu̱‑i, chi̱ sua kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni.  
\v 25 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Chaa̱ hora, te vina a kúu, ja̱ táká ndɨ̱yi kuni so̱'o‑i tu̱'un kana jaa máá Sé'e Dios. Te ja̱ kúni so̱'o, nachaku̱ jíná'an.  
\v 26 Chi̱ nátu̱'un máá Táa̱ ñú'un vida ini̱ máá‑yá, suni súan ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ Sé'e‑ya̱ já ñú'un vida ini̱ máá‑i.  
\v 27 Te suni ni̱ ja̱'a Dios tu̱'un ja̱ náku̱xndíi Se̱'e sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ, chi̱ suni Se̱'e cha̱a kúu‑i. 
\s1 Sɨkɨ̱ já náchaku̱ ndɨ̱yi 
\p  
\v 28 Ma̱ náa iní‑ro̱ já ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un yá'a jíín‑ró. Chi̱ chaa̱ ɨɨn kɨvɨ̱ já táká ndɨ̱yi ká'i̱in ini̱ ve̱'e añú, kuni so̱'o‑i tu̱'un kana jaa‑ya̱.  
\v 29 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ní ka̱sá'a tiñu va̱'a, kenda‑i te kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni. Te ña̱yɨvɨ ní ka̱sá'a tiñu ñáá, suni nachaku̱‑i ko ta'nu̱ ndatu̱‑i.  
\v 30 Ma̱ kúu kutɨ sá'a máá‑rí ja̱ máá‑rí. Nátu̱'un jíni so̱'o‑ri̱, súan sándaa̱‑ri̱. Te modo ndaa̱ sándaa̱‑ri̱, chi̱ tú sá'a‑ri̱ ja̱ kuní máá‑rí, chi ja̱ kuní máá Táa̱‑ri̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱ sá'a‑ri̱.  
\v 31 Te nú ruu̱ ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un máá‑rí, te tú íó ndaa̱ tu̱'un ká'a̱n‑ri̱.  
\v 32 Ɨnga̱ kúu ja̱ jáni ndaa̱ tu̱'un‑ri̱. Te jiní‑ri̱ ja̱ tú'un ndaa̱ kúu ja̱ ká'a̱n‑ya̱ tú'un‑ri̱. 
\s1 Ja̱ ní ka'a̱n ndaa̱ tu̱'un Jesús 
\p  
\v 33 Máá‑ró ni̱ ka̱tájí‑ró cháa ni̱ kaja'a̱n nuu̱ Juan. Te máá‑de ni̱ jani ndaa̱‑de máá tú'un ndaa̱.  
\v 34 Va̱sa tú játá'ú‑rí tu̱'un‑ri̱ ká'a̱n ni ɨɨn cha̱a, ko tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ náva̱'a ka̱ku‑ró jíná'an‑ró.  
\v 35 Máá‑de ni̱ kuu lámpara ja̱ kayú te stúu̱n. Te máá‑ró, yaku̱‑ni kɨvɨ̱ ní ka̱jata'a̱n ini̱‑ro̱ núu̱ luz máá‑de.  
\v 36 Ko ñá'nu‑ga̱ kúu ja̱ jáni ndaa̱ tu̱'un‑ri̱ vásá já ní ka'a̱n Juan. Chi̱ Táa̱‑ri̱, ni̱ ja̱'a‑ya̱ tíñu nuu̱‑rí ja̱ ná sá'a‑ri̱. Te suu tiñu sá'a‑ri̱‑ún kúu ja̱ kájani ndaa̱ tu̱'un ja̱ Táa̱‑ri̱, ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱.  
\v 37 Te máá Táa̱‑ri̱ ja̱ ní tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱, máá‑yá ni̱ ka'a̱n ndaa̱‑ya̱ tú'un‑ri̱. Te tú ní kájini so̱'o kutɨ‑ro tú'un ká'a̱n‑ya̱, ni tú ní kájini̱‑ro̱ ndasa káa‑ya̱.  
\v 38 Te ni tú ncháá ni̱'in tu̱'un‑ya̱ iní‑ro̱. Chi̱ tú kákandíja‑ró I'a̱ ni̱ tájí‑yá va̱i.  
\v 39 Kánaka̱ji va̱'a‑ró tutú ii̱, chi̱ kájani ini̱‑ro̱ já tú'un yóso yúan kúu ja̱ kúchaku̱‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni sá'a, ko máá tutú‑ún kúu ja̱ ká'a̱n ndaa̱ tu̱'un máá‑rí.  
\v 40 Te tú kákuni̱‑ro̱ kíkoyo‑ró núu̱ máá‑rí náva̱'a kuchaku̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 41 Tú játá'ú‑rí ja̱ sáñá'nu ña̱yɨvɨ rúu̱.  
\v 42 Te a jiní‑ri̱ róó ja̱ tú kúmani̱‑ro̱ jíín Dios onde̱ jíín iní jíín añú‑ro̱.  
\v 43 Ruu̱ va̱i‑ri̱ jíín sɨ́'vɨ́ Táa̱‑ri̱, te tú kájatá'ú‑ró rúu̱. Te nú ɨnga̱ cha̱a chaa̱‑de jíín sɨ́'vɨ́ máá‑de, sa cha̱a‑ún yachi̱ kuatá'ú‑ró‑de.  
\v 44 Ndasa kuu kandíja‑ró, chi̱ kásáñá'nu‑ró tá'an‑ró, te tú kándúkú‑ró já ndúñá'nu‑ró sá'a Dios, ja̱ máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ íó.  
\v 45 Ma̱ nákani ini̱‑ro̱ já kakán‑ri̱ kua̱chi sɨkɨ̱‑ro̱ núu̱ Táa̱‑ri̱. A káñukuu ini̱‑ro̱ núu̱ Moisés. Te máá‑de, jikán‑de kua̱chi sɨkɨ̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 46 Chi̱ nú ní kákandíja‑ró núu̱ Moisés, suni ní kándíja‑ró rúu̱ núú, chi tu̱'un máá‑rí ni̱ chaa‑de.  
\v 47 Te nú tú kákandíja‑ró tutú ni̱ chaa‑de‑ún, te ndasa kandíja‑ró tú'un ká'a̱n‑ri̱ núsáá. Achí‑ya̱ jíín‑de. 
\c 6  
\s1 Ja̱ ní skée‑yá u'u̱n mil ña̱yɨvɨ 
\p  
\v 1 Te ni̱ kuu ta̱ká tiñu yá'a. Te ni̱ kee tuku Jesús kua'a̱n‑ya̱ ɨngá lado mar Galilea, ja̱ kúu mar Tiberias.  
\v 2 Te kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ ní kandiki̱n‑i‑ya̱, chi ni̱ kajini̱‑i ta̱ká tuni̱ ni̱ sá'a‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ káku'u̱.  
\v 3 Te ni̱ kaa Jesús ɨɨn yuku. Te ni̱ jungo̱o‑ya̱ yúan jíín cháa káskuá'a jíín‑yá.  
\v 4 Te a ni̱ kuyani viko Pascua, viko ñáyɨvɨ judío.  
\v 5 Te ni̱ ndakoto Jesús. Te ni̱ jini̱‑ya̱ já vái koyo kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Felipe: Ndénu̱ kuáan‑yó stáa̱ kée ñáyɨvɨ yá'a, áchí‑ya̱.  
\v 6 Ko súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱ já jíto nchaa̱‑ya̱‑dé, chi̱ a ni̱ jini̱‑ya̱ ndasa kúu ja̱ sá'a‑ya̱.  
\v 7 Te ni̱ ka'a̱n Felipe jíín‑yá: Ma̱ kánda uu̱ ciento peso staa̱ náva̱'a kee‑í tí'li̱ tí'li̱ jíná'an‑i, áchí‑de.  
\v 8 Te Andrés, ñani̱ Simón Pedro, ɨɨn cha̱a skuá'a jíín‑yá, ni̱ ka'a̱n‑de:  
\v 9 Ió ɨɨn su̱chí yá'a te ndíso‑i u'u̱n sta̱tilá cebada jíín úu̱ ti̱yáká lúlí. Ko na̱saa‑na̱ kúu‑ún, chi̱ kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ, áchí‑de.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Súngo̱o‑ró ñáyɨvɨ, áchí‑ya̱. Te yúan íó kua'a̱ ichá. Te nátu̱'un u'u̱n mil cha̱a ni̱ kaju̱ngo̱o‑de.  
\v 11 Te ni̱ ki'in Jesús sta̱tilá‑ún. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá. Te ni̱ saka‑yá nuu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá. Te máá‑de ni̱ ja̱'a‑de nuu̱ ñáyɨvɨ káxiu̱kú‑ún. Suni súan ni̱ kaja̱'a‑de ti̱yáká‑ún. Te ni̱ ka̱yee‑í na̱saa kákuu ini̱ máá‑i.  
\v 12 Te nuu̱ ní kanda'a̱ chi̱i‑i, te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa káskuá'a‑ún: Nastútú‑ró táká pedazo ja̱ ní ndendoso, náva̱'a tú naa kútɨ, áchí‑ya̱.  
\v 13 Te ja̱ á ni̱ ka̱yee ñáyɨvɨ‑ún, te ni̱ ka̱nastútú‑de pedazo ja̱ ní ndendoso sɨkɨ́ ndɨ́'ú'u̱n sta̱tilá cebada‑ún. Te ni̱ kútú‑ni uxi̱ uu̱ ji̱ka.  
\v 14 Te ña̱yɨvɨ‑ún ni̱ kajini̱‑i tuni̱ ni̱ sá'a Jesús, te ni̱ kaka'a̱n‑i: Ja̱ndáa̱ ndija ja̱ cháa yá'a kúu I'a̱ kani tu̱'un Dios ja̱ kíi ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Achí‑i.  
\v 15 Te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ vái koyo‑i ja̱ kátɨɨn‑i‑ya̱, kuu‑ya̱ rey máá‑i. Te ni̱ kuxio tuku máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ yúku‑ún. 
\s1 Ja̱ ní jika já'á‑yá nuu̱ mar 
\p  
\v 16 Te nuu̱ ní ini, te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱nuu‑de onde̱ mar.  
\v 17 Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ɨɨn barco. Te kája'a̱n‑de ɨnga̱ lado mar onde̱ ñuu̱ Capernaum. Te ni̱ kuñaa. Te té nchaa̱‑ga̱ Jesús nuu̱‑dé.  
\v 18 Te ni̱ kee ɨɨn tachi̱ xáa̱n. Te ndónda nducha mar sá'a.  
\v 19 Te ni̱ ka̱jika‑de jíín barco nátu̱'un u'u̱n xí iñú kilómetro. Te ni̱ kajini̱‑de Jesús ja̱ jíka‑ya̱ núu̱ mar. Te ni̱ kuyani‑ya̱ núu̱ barco‑ún. Te ni̱ kayu̱'ú‑de.  
\v 20 Te máá‑yá ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Máá‑rí kúu. Ma̱ yú'ú‑ro̱ jíná'an‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 21 Te kákusɨɨ̱ iní‑de ja̱ ná kɨ́vɨ‑ya̱ iní barco. Yúan‑na te ni̱ jaa̱‑ni barco nuu̱ ñú'un núu̱ kuángoyo‑de‑ún. 
\s1 Máá Stáa̱ chakú kúu Jesús 
\p  
\v 22 Te kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, te ká'i̱in ta̱ká ña̱yɨvɨ ɨngá lado mar. Te ni̱ kajini̱‑i ja̱ máá ɨ́ɨn‑ni barco íó yúan. Te suni ni̱ kajini̱‑i ja̱ tú ní kɨ́vɨ Jesús ini̱ barco jíín cháa káskuá'a jíín‑yá, chi̱ sua máni máá‑ni cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ kaja'a̱n máá‑ni‑de.  
\v 23 Ko sava‑ga̱ barco lúlí, onde̱ ñuu̱ Tiberias ni̱ ja̱koyo yani lugar nuu̱ ní ka̱yee‑í staa̱ já ní jika̱n ta'u̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ núú.  
\v 24 Te ni̱ kajini̱ ña̱yɨvɨ já Jesús jíín cháa káskuá'a jíín‑yá, tú káxiu̱kú‑yá yúan. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo máá‑i ini̱ barco lúlí‑ún, te kája'a̱n‑i ñuu̱ Capernaum kuana̱ndúkú‑i Jesús.  
\v 25 Te ni̱ ka̱nani'i̱n‑í‑ya̱ ondé ɨnga̱ lado mar. Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín‑yá: Maestro, na̱ hora ni̱ chaa̱‑ní yá'a, áchí‑i.  
\v 26 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ kánandúkú‑ró rúu̱, nasu̱ já ní kajini̱‑ro̱ táká tuni̱ ni̱ sá'a‑ri̱, chi̱ sua ja̱ ní ka̱yee‑ro stáa̱ te ni̱ kanda'a̱ chi̱i‑ró.  
\v 27 Ma̱ sátiñu‑ró já ní'i̱n‑ro̱ ndéyu já náa, chi̱ sua ja̱ ná kúchaku̱‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni sá'a. Máá Sé'e cha̱a kua̱'a‑ya̱ ndéyu‑ún nuu̱‑ro̱, chi ni̱ jatu̱'un Táa̱‑yo̱ Dios ja̱ sá'a‑ya̱ súan. Achí‑ya̱ jíín‑i.  
\v 28 Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín‑yá: Ndasa sá'a‑ná náva̱'a sá'a‑ná tiñu kuní Dios, áchí‑i.  
\v 29 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Tiñu kuní Dios kúu ja̱ kándíja‑ró núu̱ I'a̱ ni̱ tájí‑yá va̱i, áchí‑ya̱ jíín‑i.  
\v 30 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n‑i: Núsáá te na̱ún tuni̱ sá'a‑ní náva̱'a kuni̱‑ná te kandíja‑ná níí. Na̱ún tiñu sá'a‑ní.  
\v 31 Ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, ni̱ ka̱yee‑dé staa̱ ándɨ́vɨ́ ondé nuu̱ ñú'un té'é nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Onde̱ andɨ́vɨ́ ní ja̱'a‑ya̱ stáa̱ ní ka̱yee‑dé, áchí‑i jíín‑yá.  
\v 32 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nasu̱ Moisés ní já'a staa̱ ondé andɨ́vɨ́ núu̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Ko Táa̱‑ri̱, chi̱ onde̱ andɨ́vɨ́ já'a ndija‑ya̱ Stáa̱ núu̱‑ro̱.  
\v 33 Chi̱ Staa̱ Dios kúu I'a̱ ni̱ kuun ichi ándɨ́vɨ́. Te já'a‑ya̱ já kúchaku̱ ña̱yɨvɨ ñúyɨ́vɨ. Achí‑ya̱ jíín‑i.  
\v 34 Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín‑yá: Táta̱, nene̱ kua̱'a‑ní staa̱ jián kée‑ná, áchí‑i.  
\v 35 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Máá‑rí kúu máá Stáa̱ já kúchaku̱‑ro̱ sá'a. Ndéja̱ kíi nuu̱‑rí, ma̱ kúu̱ kutɨ sóko. Te ndéja̱ kándíja ruu̱, ma̱ kuchí kutɨ ndúcha.  
\v 36 Ko a ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ tú kákandíja‑ró rúu̱, va̱sa ni̱ kajini̱‑ro̱ núu̱‑rí.  
\v 37 Ta̱ká ja̱ já'a máá Táa̱‑ri̱ nuu̱‑rí, chaa̱ nuu̱‑rí. Te ndéja̱ cháa̱ nuu̱‑rí ma̱ kíñi'in kutɨ‑rí ki'i̱n.  
\v 38 Ni̱ kuun‑ri̱ ichi ándɨ́vɨ́ náva̱'a sá'a‑ri̱ ja̱ kuní I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱, nasu̱ já sá'a‑ri̱ ja̱ kuní máá‑rí.  
\v 39 Te máá Táa̱‑ri̱ kúu I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱. Te tú kuní‑ya̱ já náa ní ɨɨn ña̱yɨvɨ ní ja̱'a‑ya̱ núu̱‑rí, chi̱ sua ja̱ ná náschakú‑ri̱‑i kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 40 Te ya̱'á kúu ja̱ kuní I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱. Ta̱ká ña̱yɨvɨ já jiní nuu̱ Sé'e‑ya̱ te kandíja‑i nuu̱‑yá, kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni. Te máá‑rí naschakú‑ri̱‑i kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ. Achí‑ya̱ jíín‑i.  
\v 41 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío sɨkɨ̱‑yá. Chi ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Máá‑rí kúu Staa̱ ní kuun ichi ándɨ́vɨ́.  
\v 42 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Á nasu̱ cháa yá'a kúu Jesús, se̱'e José. Te a kájini̱‑yo̱ táa̱‑de jíín náa̱‑de. Te naja̱ ká'a̱n‑de: Ichi ándɨ́vɨ́ ní kuun‑ri̱, áchí‑de.  
\v 43 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ma̱ ká'a̱n sóó‑ró jíná'an‑ró.  
\v 44 Máá Táa̱‑ri̱, ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱. Te ma̱ kúu kii ni ɨɨn ña̱yɨvɨ núu̱‑rí nú tú kinchaka máá‑yá‑i. Yúan‑na te naschakú‑ri̱‑i kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 45 Yóso núu̱ tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios: Ndɨta̱ká‑de kutu̱'a‑de sá'a Dios, áchí. Núsáá te ta̱ká ña̱yɨvɨ jíni so̱'o tu̱'un ká'a̱n máá Táa̱‑ri̱, te tu̱'a‑i jíín, ña̱yɨvɨ‑ún kíi‑i nuu̱‑rí.  
\v 46 Ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, tú ní jiní kutɨ núu̱ máá Táa̱‑ri̱. Máá I'a̱ va̱i onde̱ nuu̱ Dios, máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱ kúu ja̱ á ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ máá Táa̱‑ya̱.  
\v 47 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró: Nú ɨɨn ña̱yɨvɨ kándíja‑i ruu̱, kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni.  
\v 48 Máá‑rí kúu Staa̱ já kúchaku̱‑ro̱ sá'a.  
\v 49 Ndɨ̱yi táa̱‑ro̱, ni̱ kayee‑dé staa̱ ándɨ́vɨ́ ondé nuu̱ ñú'un té'é te a ni̱ kaji'i̱‑de.  
\v 50 Ko ya̱'á kúu Staa̱ já vái ichi ándɨ́vɨ́ náva̱'a nú ndé ña̱yɨvɨ kée, te ma̱ kúu̱‑i.  
\v 51 Máá‑rí kúu Staa̱ chakú ja̱ vái ichi ándɨ́vɨ́. Te nú ndé ña̱yɨvɨ kée Staa̱ yá'a, kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni. Te Staa̱ já kuá'a‑ri̱‑ún, kúu ku̱ñu‑ri̱. Te kua̱'a‑ri̱ ku̱ñu‑ri̱ náva̱'a kuchaku̱ ñu̱yɨ́vɨ. Achí‑ya̱.  
\v 52 Yúan‑na te cha̱a judío, ni̱ ka̱státá'an máá‑de: Cha̱a yá'a, ndasa kuu kua̱'a‑de ku̱ñu‑de kee‑yo, áchí‑de.  
\v 53 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nú tú kee‑ro kúñu máá Sé'e cha̱a, te nú tú ko'o‑ró nɨñɨ́‑yá, te ma̱ kúchaku̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 54 Chi̱ cha̱a kee kúñu‑ri̱ te ko'o nɨñi̱‑rí, kuchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni. Te máá‑rí naschakú‑ri̱‑de kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 55 Chi ku̱ñu‑ri̱ kúu ndija ndeyu. Te nɨñi̱‑rí kúu ndija nducha.  
\v 56 Cha̱a yée kúñu‑ri̱ te jí'i nɨñi̱‑rí, nene̱ kunchaa̱‑de jíín‑rí, te ruu̱ jíín máá‑de.  
\v 57 Máá Táa̱‑ri̱ chakú‑ya̱. Te ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱. Te máá‑rí chakú‑ri̱ sá'a Táa̱‑ri̱. Suni súan nú ndé cha̱a kee rúu̱, suni kuchaku̱‑de sá'a‑ri̱.  
\v 58 Ya̱'á kúu Staa̱ vái ichi ándɨ́vɨ́. Ndɨ̱yi táa̱‑ro̱ sɨ́ɨn staa̱ ándɨ́vɨ́ ní ka̱yee‑dé, te a ni̱ kaji'i̱‑de. Ko nú ndé cha̱a kee Stáa̱ yá'a, kuchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 59 Ta̱ká tu̱'un yúan ni̱ ka'a̱n Jesús ini̱ ve̱'e sinagoga, nini stá'a̱n‑ya̱ i̱ní ñúu̱ Capernaum.  
\v 60 Te kua'a̱ cháa káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kajini so̱'o‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Xaa̱n yíí káa tu̱'un yá'a. Ndé cha̱a kúu juku̱'un ini̱, áchí‑de.  
\v 61 Te Jesús ni̱ jini̱‑ni‑ya̱ já súan ni̱ kaka'a̱n cha̱a káskuá'a jíín‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kánayu̱'ú‑ro̱ sá'a tu̱'un yá'a náún.  
\v 62 Te ndasa sá'a‑ró nú kuni̱‑ro̱ máá Sé'e cha̱a, ndaa‑ya̱ núu̱ ní kanchaa̱ núú‑yá.  
\v 63 Jíín máá Espíritu kúu ja̱ kúchaku̱‑yo̱ sá'a. Te yikɨ kúñu tú kutɨ ní'i̱n tíñu. Tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró kákuu cuenta Espíritu jíín já kúchaku̱‑yo̱ sá'a.  
\v 64 Ko sava‑ró, tú kákandíja‑ró, áchí‑ya̱. Chi̱ Jesús, onde̱ xnáñúú ní jini̱‑ya̱ ndéja̱ kúu ja̱ tú kandíja, te ndéja̱ kúu ja̱ nástúu‑ya̱.  
\v 65 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱‑ya̱: Ja̱ yúán ní ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ ma̱ kúu kii‑i nuu̱‑rí, nú tú ní játu̱'un máá Táa̱‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 66 Yúan‑na te kua'a̱ cháa káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱nakaka yátá‑de, te tuká‑ni ní kájika‑de jíín‑yá. 
\s1 Ja̱ ní ka'a̱n ndaa̱ Pedro 
\p  
\v 67 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín máá ndɨ́'uxí uu̱ cha̱a‑ún: Te róó suni ki̱ngoyo‑ró kákuni̱‑ro̱ náún, áchí‑ya̱.  
\v 68 Te ni̱ ka'a̱n Simón Pedro: Táta̱, ndé nuu̱ kíngoyo‑ná, chi̱ máá‑ní kúu I'a̱ jáni tu̱'un ndasa kuchaku̱‑ná nɨ́ɨ́ káni.  
\v 69 Te kájini̱‑ná te kákandíja‑ná ja̱ máá‑ní kúu Cristo, Se̱'e Dios, I'a̱ chakú, áchí‑de.  
\v 70 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Tú ní káji‑ri̱ ndɨ́'uxí uu̱‑ro̱ náún. Te ɨɨn‑ró kúu kui'na̱. Achí‑ya̱.  
\v 71 Te súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱ sɨkɨ́ Judas Iscariote, se̱'e Simón. Chi cha̱a yá'a, nastúu‑de‑ya̱. Te ɨɨn tá'an ja̱ uxí uu̱‑ún kúu‑de. 
\c 7  
\s1 Viko vé'e enramada 
\p  
\v 1 Te ni̱ kuu ta̱ká tiñu yá'a. Te jíka kuu Jesús ñuu̱ Galilea. Te tú kuní‑ya̱ káka kuu‑ya̱ ñúu̱ Judea, chi cha̱a judío kándúkú‑de modo ka'ni‑dé‑ya̱.  
\v 2 Te a ni̱ kuyani viko vé'e enramada, ja̱ kúu ɨɨn viko ñáyɨvɨ judío.  
\v 3 Te ni̱ kaka'a̱n ñani̱‑ya̱ jíín‑yá: Kenda‑ró yá'a te ki'i̱n‑ro̱ ñúu̱ Judea va'a̱‑ga̱, náva̱'a cha̱a káskuá'a jíín‑ró ná kuní‑de ná tiñu sá'a‑ró.  
\v 4 Nú kuní ɨɨn cha̱a ja̱ kuichá tu̱'un‑de, naja̱ sá'a sa̱'í‑de tiñu. Te nú tiñu yá'a sá'a‑ró, te stá'a̱n ndiji̱n‑ro̱ máá‑ró núu̱ ñáyɨvɨ núsáá, áchí‑de jíín‑yá.  
\v 5 Chi̱ ni ñani̱‑ya̱, tú kájatú'ún‑de‑ya̱.  
\v 6 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Té chá'a̱n‑ga̱ jaa̱ kɨvɨ̱‑rí. Ko kɨvɨ̱ máá‑ró, chi̱ a ni̱ chaa̱.  
\v 7 Ma̱ kúu koto u'u̱ ña̱yɨvɨ róó, ko jíto u'u̱‑i ruu̱, chi̱ ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un ndaa̱ máá ñáyɨvɨ ja̱ máni tíñu ñáá kásá'a‑i.  
\v 8 Kaa máá‑ró kuángoyo‑ró víko‑ún. Máá‑rí chi ma̱ kí'i̱n‑ri̱ viko‑ún vina, chi̱ té jaa̱‑ga̱ kɨvɨ̱‑rí. Achí‑ya̱.  
\v 9 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a jíín‑de. Te ni̱ kendo̱o‑ni‑ya̱ ñúu̱ Galilea.  
\v 10 Te ni̱ kaa ñani̱‑ya̱ kája'a̱n. Yúan‑na te suni ni̱ kaa máá‑yá kuá'a̱n‑ya̱ víko‑ún, ko tú ní stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ máá‑yá, chi̱ sa̱'í‑ni ni̱ ja'a̱n‑ya̱.  
\v 11 Te cha̱a judío, kánandúkú‑de‑ya̱ víko‑ún. Te káka'a̱n‑de: Ndénu̱ kándee cha̱a‑ún, áchí‑de.  
\v 12 Te xaa̱n ní kuvaa̱ tu̱'un‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ‑ún, chi̱ sava‑i ni̱ kaka'a̱n‑i: Cha̱a va̱'a kúu‑de. Te sava‑ga̱‑i ni̱ kaka'a̱n‑i: Túu, chi̱ xndá'ú‑de ña̱yɨvɨ, áchí‑i.  
\v 13 Ko ni ɨɨn‑i tú ní káka'a̱n ndiji̱n‑i tu̱'un‑ya̱, chi̱ káyu̱'ú‑i cha̱a judío.  
\v 14 Te sava viko, ni̱ kaa Jesús kua'a̱n‑ya̱ vé'e ii̱, te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ tú'un.  
\v 15 Te ni̱ ka̱naa iní cha̱a judío kánde̱'é‑de: Ndasa jiní cha̱a yá'a letra, chi̱ tú ní skuá'a‑de, áchí‑de.  
\v 16 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Tu̱'un stá'a̱n‑ri̱ nasu̱ máá‑rí xíin, chi tu̱'un I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱ kúu.  
\v 17 Ɨɨn cha̱a, nú kuní‑de sá'a‑de tiñu kuní Dios, cha̱a‑ún, juku̱'un ini̱‑de tu̱'un stá'a̱n‑ri̱, nú onde̱ nuu̱ Dios va̱i, xí já ní kiñi'in máá‑rí kúu, áchí‑ya̱.  
\v 18 Cha̱a ká'a̱n tu̱'un máá‑de, ndúkú‑de ja̱ ndúñá'nu máá‑de. Ko nú ɨɨn cha̱a ndúkú‑de ja̱ ndúñá'nu cha̱a ni̱ tájí‑de va̱i‑de, cha̱a yá'a kúu cha̱a ndaa̱, te tú na̱ún tu̱'un ñáá íó ini̱‑de.  
\v 19 Moisés, ni̱ ja̱'a‑de ley nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró xí túu. Ko tú ni ɨɨn‑ró káskíkuu ley‑ún. Naja̱ kákuni̱‑ro̱ ká'ni‑ro rúu̱. Achí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 20 Te ni̱ kaka'a̱n ña̱yɨvɨ kuá'a̱‑ún: Tá'a̱n‑ro̱ tachí. Ndéja̱ kuní ka'ni róó. Achí‑i.  
\v 21 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑i: Ni̱ sá'a‑ri̱ ɨɨn tiñu, te ndivii‑ro ní ka̱naa iní‑ro̱ kánde̱'é‑ró.  
\v 22 Ja̱ndáa̱, Moisés ni̱ ja̱'a‑de ley xɨtɨ̱ ndúu̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Ko nasu̱ já ní kuu ini̱ Moisés, chi̱ ja̱ ní kuu ini̱ ndɨ̱yi táa̱‑ro̱ kúu. Te kɨvɨ̱ ndéta̱tú káxɨtɨ̱ ndúu̱‑ro̱.  
\v 23 Te nú káxɨtɨ̱ ndúu̱‑ro̱ máá kɨvɨ́ ndéta̱tú, náva̱'a skíkuu ley Moisés, te naja̱ kákiti̱ ini̱‑ro̱ núu̱‑rí ja̱ ní násáva̱'a ii̱‑rí ɨɨn cha̱a kɨvɨ̱ ndéta̱tú núsáá.  
\v 24 Ma̱ kóso nínu‑ni tu̱'un ká'a̱n‑ro̱, chi̱ sua ná nándúkú víi‑ro tú'un ndaa̱. Achí‑ya̱ jíín‑i.  
\v 25 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n sava ña̱yɨvɨ ñúu̱ Jerusalén: Nasu̱ cháa yá'a kúu ja̱ kánandúkú‑de ka'ni‑dé náún.  
\v 26 Te yá'a nde̱'é‑ró ká'a̱n ndiji̱n‑de. Te tú na̱ún tu̱'un káka'a̱n jíín‑de. Sanaa te ni̱ kundaa̱ ini̱ cha̱a kákuñá'nu ja̱ cháa yá'a kúu Cristo.  
\v 27 Ko cha̱a yá'a, a kájini̱‑yo̱‑dé, jíín ndé ñuu̱ va̱i‑de: Ko ja̱ cháa̱ Cristo, ni ɨɨn‑yó, ma̱ kuní‑yo̱ ndéchi kíi‑ya̱. Achí‑i.  
\v 28 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n jaa Jesús ini̱ ve̱'e ii̱, hora stá'a̱n‑ya̱ tú'un: A kájini̱‑ro̱ rúu̱, te kájini̱‑ro̱ ndé ñuu̱ va̱i‑ri̱. Tú va̱i‑ri̱ ja̱ sɨkɨ́ máá‑rí, ko ɨɨn I'a̱ ndaa̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱. Te tú kájini̱‑ro̱ I'a̱‑ún.  
\v 29 Ko máá‑rí, chi̱ jiní‑ri̱‑ya̱, te onde̱ nuu̱ máá‑yá va̱i‑ri̱, chi ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 30 Yúan‑na te ni̱ ka̱ndúkú ndéé‑de ja̱ kátɨɨn‑de‑ya̱. Ko tú ni ɨɨn‑de ní kénda'a‑dé‑ya̱, chi̱ té jaa̱‑ga̱ hora‑ya̱.  
\v 31 Te ni̱ ka̱kandíja kua'a̱ ñáyɨvɨ tú'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Nú ná cháa̱ máá Cristo, te sá'a‑ga̱‑ya̱ tuní vásá já sá'a cha̱a yá'a náún, áchí‑i.  
\v 32 Te cha̱a fariseo, ni̱ kajini so̱'o‑de ja̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún súan káka'a̱n‑i tu̱'un‑ya̱. Te sutu̱ ñá'nu jíín cháa fariseo, ni̱ ka̱tájí‑de policía ja̱ kátɨɨn‑de‑ya̱.  
\v 33 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Yaku̱‑na̱ kɨvɨ̱ kúnchaa̱‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró. Te no'o̱n‑ri̱ nuu̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱.  
\v 34 Te nandúkú‑ró rúu̱. Te ma̱ náni'i̱n‑ro̱ rúu̱. Te ma̱ kúu jaa̱ koyo‑ró núu̱ kúnchaa̱‑ri̱. Achí‑ya̱.  
\v 35 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío: Te ndénu̱ kí'i̱n cha̱a yá'a ja̱ má náni'i̱n‑yo̱‑dé. Xí kí'i̱n‑de nuu̱ ñáyɨvɨ‑yo já ní kajicha̱ nu̱u ini̱ ñuu̱ Grecia, te stá'a̱n‑de tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ ñúu̱ Grecia‑ún náún.  
\v 36 Na̱ún tu̱'un kúu ja̱ ní ka'a̱n‑de yá'a: Nandúkú‑ró rúu̱, te ma̱ náni'i̱n‑ro̱ rúu̱, te ma̱ kúu jaa̱ koyo‑ró núu̱ kúnchaa̱‑ri̱, áchí.  
\v 37 Te kɨvɨ̱ jínu viko‑ún, ja̱ kúu kɨvɨ̱ kúká'nu viko, te ni̱ ndukuiñi̱ Jesús. Te ni̱ ka'a̱n jaa‑ya̱: Nú ndé ɨɨn ña̱yɨvɨ jichí nducha, te ná kíi‑i nuu̱‑rí te ko'o‑i‑cha̱.  
\v 38 Nú ɨɨn ña̱yɨvɨ kándíja‑i ruu̱, yu̱cha nducha chakú kaka ini̱‑i, nátu̱'un ká'a̱n tutu̱ ii̱. Achí‑ya̱.  
\v 39 Súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱ tú'un Espíritu ja̱ ní'i̱n ñáyɨvɨ kákandíja‑i‑ya̱. Ko té chaa̱‑ga̱ Espíritu Santo. Chi̱ té chá'a̱n‑ga̱ nduñá'nu luu Jesús. 
\s1 Ja̱ ní kusɨ́ɨn‑i sɨkɨ̱‑yá 
\p  
\v 40 Te sava ña̱yɨvɨ kuá'a̱‑ún, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un yá'a. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Ja̱ndáa̱ ja̱ máá cháa jáni tu̱'un Dios kúu cha̱a yá'a, áchí‑i.  
\v 41 Te sava‑ga̱‑i ni̱ kaka'a̱n‑i: Cha̱a yá'a kúu Cristo. Ko sava‑ga̱‑i ni̱ kaka'a̱n‑tu‑i: Onde̱ ñuu̱ Galilea kii Cristo náún.  
\v 42 Á tú ká'a̱n tutu̱ ii̱, ja̱ kíi Cristo onde̱ tata̱ David onde̱ ñuu̱ Belén nuu̱ ní ncha̱a máá David, áchí‑i.  
\v 43 Yúan‑na te ni̱ ka̱státá'an ña̱yɨvɨ já sɨkɨ́‑yá.  
\v 44 Te sava‑i, katɨɨn‑i‑ya̱ kákuni̱‑i. Ko tú ni ɨɨn‑i ní kénda'a‑í‑ya̱.  
\v 45 Te policía‑ún, káno'o̱n nuu̱ sutú ñá'nu jíín núu̱ cháa fariseo. Te máá‑ún, ni̱ kaka'a̱n jíín policía: Naja̱ tú ní cháa̱‑de jíín‑ró, áchí.  
\v 46 Te ni̱ kaka'a̱n policía‑ún: Tú kutɨ ní ɨɨn cha̱a ká'a̱n nátu̱'un ká'a̱n cha̱a yúan, áchí.  
\v 47 Te ni̱ ka'a̱n cha̱a fariseo jíín‑de: Te suni ni̱ xndá'ú‑de róó jíná'an‑ró náún.  
\v 48 A ni̱ kandíja ɨɨn cha̱a kuñá'nu xí ɨ́ɨn cha̱a fariseo nuu̱‑dé náún.  
\v 49 Aa̱, ña̱yɨvɨ yúkú yá'a ja̱ ná tú kájini̱ kutɨ‑í ley, ná tají‑i, áchí.  
\v 50 Te Nicodemo, cha̱a ni̱ kii nuu̱‑yá akuáa‑ún, suni ɨɨn cha̱a fariseo kúu‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑de.  
\v 51 Na̱ún áchí ley. Kuu naku̱xndíi‑yó sɨkɨ́ ɨ́ɨn cha̱a, te nú tú xna'a̱n‑ga̱ kuni so̱'o‑yó tú'un ká'a̱n‑de, jíín nú tú ndúkú víi‑yo na̱ún tiñu sá'a‑de náún. Achí‑de.  
\v 52 Te ni̱ kaka'a̱n: Te róó, suni onde̱ ñuu̱ Galilea va̱i‑ró náún. Nandúkú vá'a te kuni̱‑ro̱ já ondé ñuu̱ Galilea tú kénda kutɨ ní ɨɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios. Achí.  
\v 53 Te kua̱no'on‑dé ná ve'e ná ve'e‑de. 
\c 8  
\s1 Ña'an ní ísɨ́kɨ ncháa̱‑ña 
\p  
\v 1 Te ni̱ kee Jesús kua'a̱n‑ya̱ yúku Olivos.  
\v 2 Te ja̱ kuákundiji̱n te ni̱ chaa̱ tuku‑ya̱ vé'e ii̱. Te ndivii ñáyɨvɨ ní cha̱koyo‑i nuu̱‑yá. Te ni̱ jungo̱o‑ya̱, te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ tú'un nuu̱‑í jíná'an‑i.  
\v 3 Yúan‑na te cha̱a fariseo jíín cháa káchaa tutu̱, ni̱ ka̱kinchaka‑de ɨɨn ña'an ísɨ́kɨ ncháa̱ tá'an. Te ni̱ jani‑de‑ña má'ñú‑i.  
\v 4 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Maestro, ni̱ kani'i̱n‑ná ña'an yá'a máá núu̱ tíñu ísɨ́kɨ ncháa̱‑ña.  
\v 5 Te nuu̱ ley ni̱ tá'ú Moisés tiñu nuu̱‑yo̱ já kuá'a‑yó yúu̱ xiní ñá'an kásá'a súan. Te máá‑ní, ndasa kachi̱‑ní, áchí‑de.  
\v 6 Ko ni̱ kaka'a̱n‑de tu̱'un yá'a ja̱ kájito nchaa̱‑de‑ya̱, náva̱'a kuu kaka̱n‑de kua̱chi sɨkɨ̱‑yá. Ko Jesús, ni̱ ja̱xin‑ya̱ máá‑yá. Te ni̱ chaa‑ya̱ núu̱ ñú'un jíín xiní ndá'a‑yá.  
\v 7 Te kájika̱ tu̱'ún kájika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱. Te ni̱ ndukani‑ya̱ máá‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Te nú ndé ɨɨn máá‑ró tú íó kua̱chi, te róó kúu ja̱ xná'a̱n‑ga̱ kua̱'a yuu̱ xiní‑ñá núsáá, áchí‑ya̱.  
\v 8 Te ni̱ nakua̱xin‑ya̱ máá‑yá. Te ni̱ chaa tuku‑ya̱ núu̱ ñú'un.  
\v 9 Te ni̱ ka̱jini so̱'o‑de ja̱ súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱. Te ni̱ ka̱nakani u'u̱ ini̱‑de. Te ɨɨn‑ni‑de ɨɨn‑ni‑de ni̱ kenda koyo‑de kája'a̱n‑de. Ni̱ kejá'á ondé cha̱a ñá'nu‑ga̱ te onde̱ ni̱ ndɨ'ɨ‑na̱. Te ni̱ kendo̱o máá ɨ́ɨn‑na̱ Jesús jíín ñá'an kándii̱ ma̱'ñú‑ún.  
\v 10 Te Jesús, ni̱ ndukani‑ya̱ máá‑yá. Te tuká ni ɨɨn‑de ní jiní‑ya̱, chi̱ máá‑na̱ ñasɨ́'ɨ́‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ña: Súchi̱, ndéchi kája'a̱n cha̱a kájika̱n kua̱chi sɨkɨ̱‑ro̱. Tuká ni ɨɨn‑de sáni̱'in róó náún. Achí‑ya̱.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n‑ña: Ni ɨɨn‑de Táta̱, áchí‑ña. Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Ni ruu̱, tú sáni̱'in‑ri̱ kua̱chi‑ró: Kuá'án, te ma̱ sá'a‑ga̱‑ro̱ kuáchi, áchí‑ya̱. 
\s1 Jesús kúu ja̱ stúu̱n ini̱ ñu̱yɨ́vɨ 
\p  
\v 12 Te ɨnga̱ jínu ni̱ ka'a̱n tuku Jesús jíín ñáyɨvɨ: Máá‑rí kúu luz ja̱ stúu̱n ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Ndé ña̱yɨvɨ kúndiki̱n ruu̱, te tú kaka‑i ñu̱ñáa, chi̱ sua kuñava̱'a‑i luz ja̱ kúchaku̱‑i sá'a.  
\v 13 Yúan‑na te cha̱a fariseo ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá. Róó ká'a̱n‑ro̱ tú'un máá‑ró. Tú íó ndaa̱ tu̱'un ká'a̱n‑ro̱. Achí‑de.  
\v 14 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Va̱sa ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un máá‑rí, ko íó ndaa̱ tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, chi̱ jiní‑ri̱ ndénu̱ vái‑ri̱, te ndénu̱ kí'i̱n‑ri̱. Ko róó, ni tú kájini̱‑ro̱ ndénu̱ vái‑ri̱, ni ndénu̱ kí'i̱n‑ri̱.  
\v 15 Máá‑ró, cuenta cha̱a jíto nchaa̱‑ro̱ ndasa íó. Ko ruu̱, tú jíto nchaa̱‑ri̱ ndasa káa ni ɨɨn ña̱yɨvɨ.  
\v 16 Te nú ndúkú‑rí ndasa káa, te kénda ndaa̱ tu̱'un sá'a‑ri̱, chi̱ tú sá'a máá ɨ́ɨn‑ri̱, chi̱ onde̱ jíín máá Táa̱‑ri̱, I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱.  
\v 17 Te yóso núu̱ tutú ley máá‑ró, ja̱ nú ka'a̱n uu̱ testigo, te íó ndaa̱ tu̱'un‑ún.  
\v 18 Ruu̱, ká'a̱n ndaa̱‑ri̱ tu̱'un‑ri̱. Te suni máá Táa̱‑ri̱, I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱, kúu ɨnga̱ testigo‑ri̱. Achí‑ya̱.  
\v 19 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Ndénu̱ kánchaa̱ Táa̱‑ro̱, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Tú kájini̱‑ro̱ rúu̱ ni Táa̱‑ri̱. Te nú ní kájini̱‑ro̱ rúu̱, suni kuni̱‑ro̱ Táa̱‑ri̱ núú, áchí‑ya̱.  
\v 20 Tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n Jesús nuu̱ kásoko̱‑í xu̱'ún nini sta'a̱n‑ya̱ iní ve̱'e ii̱. Te tú ni ɨɨn‑i ní tɨ́ɨn‑i‑ya̱, chi̱ té cha'a̱n‑ga̱ jaa̱ hora‑ya̱.  
\v 21 Te ni̱ ka'a̱n tuku Jesús jíín‑de: Ruu̱, chi̱ ki'i̱n‑ri̱. Te nandúkú‑ró rúu̱ ko ndíso‑ró kuáchi‑ró kúu̱‑ro̱, te ma̱ kúu jaa̱ koyo‑ró núu̱ kí'i̱n‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 22 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío: Naja̱ ká'a̱n‑de: Ma̱ kúu jaa̱ koyo‑ró núu̱ kí'i̱n‑ri̱. Á ka'ni‑dé máá‑de ja̱ súan. Achí‑de.  
\v 23 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Máá‑ró íchi véé vái koyo‑ró, te ruu̱ chi̱ onde̱ nuu̱ súkún vái‑ri̱. Máá‑ró kákuu cha̱a ñu̱yɨ́vɨ yá'a, ko ruu̱ nasu̱ cháa ñu̱yɨ́vɨ yá'a kúu‑ri̱.  
\v 24 Ja̱ yúán ní ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ndíso‑ró kuáchi‑ró kúu̱‑ro̱. Chi̱ nú tú kákandíja‑ró já máá‑rí kúu I'a̱, te kundiso ná'ín‑ró kuáchi‑ró kúu̱‑ro̱. Achí‑ya̱.  
\v 25 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Te róó, ndé cha̱a kúu‑ró, áchí‑de. Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Máá‑rí kúu ja̱ ní ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ondé xnáñúú.  
\v 26 Te sɨkɨ̱ máá‑ró íó kua'a̱‑gá tu̱'un ka'a̱n‑ri̱, jíín já kána jíín‑rí nuu̱‑ro̱. Ko I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱ kúu I'a̱ ndaa̱. Te tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ nuu̱ ñúyɨ́vɨ yá'a kúu tu̱'un ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ni̱ ka'a̱n máá‑yá. Achí‑ya̱.  
\v 27 Ko tú ní kájuku̱'un ini̱‑de ja̱ ká'a̱n‑ya̱ tú'un máá Táa̱‑yo̱ jíín‑de.  
\v 28 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Onde̱ nú ni̱ ka̱jata kaa‑ró máá Sé'e cha̱a, yúan‑na te kuni̱‑ro̱ já máá‑rí kúu, te tú na̱ún sá'a‑ri̱ ja̱ máá‑rí, chi̱ ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un ni̱ stá'a̱n máá Táa̱‑ri̱ nuu̱‑rí.  
\v 29 Chi̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱ kánchaa̱‑ya̱ jíín‑rí. Tú xndóo‑ya̱ rúu̱, chi̱ sá'a ná'ín‑rí tiñu játa'a̱n ini̱ máá‑yá. Achí‑ya̱.  
\v 30 Te ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a, te kua'a̱ xáa̱n‑dé ni̱ ka̱kandíja‑de‑ya̱. 
\s1 Se̱'e Dios jíín sé'e kui'na̱ 
\p  
\v 31 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín cháa judío ja̱ kákandíja‑ún: Te nú kendo̱o ni̱'in‑ró jíín tú'un‑ri̱, te kuu‑ró cháa skuá'a ndija jíín‑rí.  
\v 32 Te juku̱'un ini̱‑ro̱ jíín tú'un ndaa̱, te koo libre‑ro̱ sá'a tu̱'un ndaa̱‑ún. Achí‑ya̱.  
\v 33 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Tata̱ Abraham kákuu‑ri̱, te tú kájatíñu kutɨ‑rí nuu̱ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ. Naja̱ ká'a̱n‑ro̱: Koo libre‑ro̱, áchí‑de.  
\v 34 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ táká cha̱a sá'a kua̱chi, máni mozo kua̱chi kúu‑de.  
\v 35 Te ɨɨn mozo, tú kéndo̱o‑de ini̱ ve̱'e nɨ́ɨ́ káni, ko se̱'e, chi̱ kéndo̱o‑i ini̱ ve̱'e nɨ́ɨ́ káni.  
\v 36 Núsáá te nú koo libre‑ro̱ sá'a máá Sé'e, te a ni̱ ka̱kuu libre ndija‑ró.  
\v 37 A jiní‑ri̱ ja̱ ɨ́ɨn tata̱ Abraham kákuu‑ró, ko ka'ni‑ro rúu̱ kákuni̱‑ro̱, chi̱ tú káchu'un ini̱‑ro̱ tú'un ká'a̱n‑ri̱.  
\v 38 Ruu̱ ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un ni̱ jini̱‑ri̱ nuu̱ Táa̱‑ri̱. Te suni máá‑ró kásá'a‑ró tíñu ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró núu̱ táa̱ máá‑ró. Achí‑ya̱.  
\v 39 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Táa̱‑ri̱ kúu Abraham, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Te nú se̱'e Abraham kákuu‑ró núú, te tiñu ni̱ sá'a Abraham suni sá'a máá‑ró núú.  
\v 40 Ni̱ jini so̱'o‑ri̱ tu̱'un ndaa̱ nuu̱ Dios, te ni̱ ka'a̱n‑ri̱ tu̱'un‑ún jíín‑ró. Ko máá‑ró, kákuni̱‑ro̱ ká'ni‑ro rúu̱. Ko nasu̱ tíñu súan ní sá'a Abraham.  
\v 41 Máá‑ró kásá'a‑ró tíñu máá táa̱‑ro̱, áchí‑ya̱ jíín‑de. Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n‑de: Máá‑rí, tú ní kákaku téné‑rí. Ió ɨɨn‑ni táa̱‑ri̱. Dios kúu‑ya̱. Achí‑de.  
\v 42 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Te nú táa̱‑ro̱ kúu Dios, te kumani̱ ndíja‑ró jíín‑rí núú. Chi̱ onde̱ nuu̱ Dios ni̱ kenda‑ri̱. Na̱ tú va̱i‑ri̱ ja̱ máá‑rí, chi̱ máá‑yá ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱.  
\v 43 Naja̱ tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ tú'un ká'a̱n‑ri̱ núsáá. Kua̱chi ja̱ tú kákanda‑ró kúni so̱'o‑ró tú'un‑ri̱.  
\v 44 Máá‑ró kákuu se̱'e táa̱‑ro̱ kuí'na̱. Te skíkuu‑ró tíñu kuní táa̱‑ro̱ kákuni̱‑ro̱. Máá‑de, ni̱ ja'ni‑dé ndɨ̱yi onde̱ xnáñúú. Te tú ní kándii̱ ni̱'in‑de jíín tú'un ndaa̱, chi̱ tú kutɨ ní ɨɨn tu̱'un ndaa̱ ñú'un ini̱‑de. Te nú ká'a̱n‑de tu̱'un xndá'ú, tu̱'un máá‑de ká'a̱n‑de, chi ja̱ xndá'ú ñáá kúu‑de. Te onde̱ chi̱i máá‑de káku ta̱ká tu̱'un tú'ún.  
\v 45 Ko ruu̱, ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un ndaa̱. Te ja̱ yúán tú kákandíja‑ró rúu̱.  
\v 46 Ndé ɨɨn róó ndini'in kua̱chi sɨkɨ̱‑rí núsáá. Te nú ká'a̱n ndaa̱‑ri̱, naja̱ tú kákandíja‑ró rúu̱.  
\v 47 Ña̱yɨvɨ kákuu se̱'e Dios, káchu'un ini̱‑i tu̱'un Dios. Ja̱ yúán tú káchu'un ini̱ máá‑ró, chi̱ nasu̱ sé'e Dios kákuu‑ró, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 48 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío: Ndaa̱ káka'a̱n‑ri̱ ja̱ cháa ñuu̱ Samaria kúu‑ró, te tá'a̱n‑ro̱ tachí, áchí‑de jíín‑yá.  
\v 49 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Tú tá'a̱n‑ri̱ tachi̱, chi̱ sua jándatu̱‑ri̱ nuu̱ Táa̱‑ri̱. Te máá‑ró tú káka'a̱n jíñú'ún‑ró jíín‑rí.  
\v 50 Te tú ndúkú‑rí ja̱ ndúñá'nu‑ri̱. Dios kúu I'a̱ sá'a, te ndé'é‑yá ndasa káa.  
\v 51 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú ndé ña̱yɨvɨ skíkuu tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, ma̱ kúu̱ kutɨ‑í. Achí‑ya̱.  
\v 52 Te cha̱a judío, ni̱ kaka'a̱n‑de: Vina te ni̱ kajini̱‑ri̱ ja̱ tá'a̱n‑ro̱ tachí. Abraham jíín cháa kájani tu̱'un Dios, ni̱ kaji'i̱‑de. Te róó áchí‑ro̱: Ja̱ skíkuu tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, ma̱ kúu̱ kutɨ.  
\v 53 Ni̱ ji'i̱ táa̱‑yo̱ Abraham. Te ñá'nu‑ga̱ kúu‑ró vásá máá‑de náún. Te suni ni̱ kaji'i̱ cha̱a ni̱ jani tu̱'un onde̱ sáá, te ndé cha̱a sá'a‑ró máá‑ró núsáá. Achí‑de jíín‑yá.  
\v 54 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Te nú ruu̱ sáñá'nu‑ri̱ máá‑rí, te nduñá'nu sáni‑ri̱ núú. Máá Táa̱‑ri̱ kúu I'a̱ sáñá'nu ruu̱. Te máá‑ró káka'a̱n‑ro̱ já I'a̱‑ún kúu Dios máá‑ró.  
\v 55 Te tú kájini̱ kutɨ‑ro núu̱‑yá. Ko ruu̱, chi̱ jiní‑ri̱ nuu̱‑yá. Nú ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já tú jiní‑ri̱‑ya̱, te kuu‑ri̱ cha̱a xndá'ú ñáá nátu̱'un máá‑ró jíná'an‑ró núú. Ko jiní ndija‑ri̱‑ya̱. Te skíkuu‑ri̱ tu̱'un ká'a̱n‑ya̱.  
\v 56 Táa̱‑ro̱ Abraham, ni̱ kusɨɨ̱ iní‑de kuni̱‑de kɨvɨ̱ cháa̱‑ri̱. Te a ni̱ jini̱‑de. Te a ni̱ kusɨɨ̱ iní‑de. Achí‑ya̱.  
\v 57 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío jíín‑yá: Aa̱, ni té koo‑ga̱‑ro̱ úu̱ xiko uxi̱ kuia̱, te a ni̱ jini̱‑ro̱ núu̱ Abraham náún, áchí‑de.  
\v 58 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: A íó‑ri̱ onde̱ ná té kaku‑ga̱ Abraham, áchí‑ya̱.  
\v 59 Yúan‑na te ni̱ ka̱ki'in‑de yuu̱ já kuá'a‑de‑ya̱. Ko máá Jesús ni̱ sa̱'í‑ni‑ya̱. Te ni̱ kenda‑ya̱ iní ve̱'e ii̱. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ sáva ma̱'ñú‑de, te kua'a̱n‑ni‑ya̱. 
\c 9  
\s1 Cha̱a ni̱ kaku kuáá 
\p  
\v 1 Te nini kua'a̱n‑ya̱, te ni̱ jini̱‑ya̱ núu̱ ɨ́ɨn cha̱a kuáá ondé kɨvɨ̱ ní kaku‑de.  
\v 2 Te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱: Maestro, naja̱ ní kaku kuáá cháa yá'a. Kua̱chi máá‑de xí kuáchi táa̱‑de kúu náún, áchí‑de.  
\v 3 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Nasu̱ kuáchi máá‑de, ni nasu̱ kuáchi táa̱‑de kúu. Chi̱ sua ja̱ ná sátiñu ndiji̱n Dios jíín‑de.  
\v 4 Kánúú sá'a‑ri̱ tiñu I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱, nini íó ndúú. Chi̱ nú ná kuáa, te ma̱ kúu sátiñu‑yó.  
\v 5 Nini kándee‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, te luz ñu̱yɨ́vɨ kúu‑ri̱. Achí‑ya̱.  
\v 6 Súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱. Te ni̱ tɨvɨ̱ sɨ̱'vɨ́‑yá nuu̱ ñú'un. Te ni̱ sá'a‑ya̱ ndé'yu̱ jíín tɨ́sɨ̱'vɨ́‑yá‑ún. Te ni̱ ji'i‑yá nde'yu̱‑ún sɨkɨ̱ ndúchi cháa kuáá‑ún.  
\v 7 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kuá'án, te nakɨtɨ nuu̱‑ro̱ iní pila Siloé (ja̱ kuní ka'a̱n, ndajá'a̱). Te ni̱ kee‑de kua'a̱n‑de. Te ni̱ nakɨtɨ nuu̱‑dé, te ni̱ ndundiji̱n‑ni nuu̱‑dé va̱i ndii‑de.  
\v 8 Yúan‑na te ta̱ká tá'an‑de, jíín táká ja̱ á ni̱ kajini̱ ja̱ cháa kuáá kúu‑de núú, ni̱ kajika̱ tu̱'ún tá'an: Á nasu̱ cháa yá'a kúu ja̱ ncháá‑ni te jikán caridad núú, áchí.  
\v 9 Te sava ni̱ kaka'a̱n: Suu‑de kúu, áchí. Te sava tuku ni̱ kaka'a̱n: Súan jíto‑de nátu̱'un cha̱a‑ún, áchí. Ko máá‑de ni̱ ka'a̱n‑de: Máá‑rí kúu, áchí‑de.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑ún‑de: Ndasa ni̱ nanuña nduchi‑ro núsáá, áchí.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ɨɨn cha̱a nání Jesús, ni̱ sá'a‑de nde'yu̱. Te ni̱ ji'i‑dé nduchi‑rí. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑rí: Kuá'án nuu̱ pila Siloé, te nakɨtɨ nuu̱‑ro̱, áchí‑de. Te ni̱ ja'a̱n‑ri̱, te ni̱ nakɨtɨ nuu̱‑rí, te ni̱ ndundiji̱n‑ni nuu̱‑rí, áchí‑de.  
\v 12 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n jíín‑de: Ndénu̱ kándee cha̱a‑ún, áchí. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Na̱ kútuní, áchí‑de.  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ kaja̱ncha̱ka cha̱a ni̱ ka̱kuáá‑ún nuu̱ fariseo.  
\v 14 Te kɨvɨ̱ ndéta̱tú kúu kɨvɨ̱ ní sá'a Jesús nde'yu̱‑ún ja̱ ní nakuña‑ya̱ ndúchi‑dé.  
\v 15 Te fariseo, suni ni̱ kajika̱ tu̱'ún ndasa ni̱ ndundiji̱n nuu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín: Ni̱ ji'i‑dé nde'yu̱ sɨkɨ̱ ndúchi‑rí, te ní nakɨtɨ nuu̱‑rí, te ni̱ ndundiji̱n‑ni nuu̱‑rí, áchí‑de.  
\v 16 Yúan‑na te sava fariseo ni̱ kaka'a̱n: Cha̱a‑ún, nasu̱ ondé nuu̱ Dios va̱i‑de, chi̱ tú chíñú'ún‑de kɨvɨ̱ ndéta̱tú, áchí. Ko ni̱ kaka'a̱n sava‑ga̱: Nú ɨɨn cha̱a íó kua̱chi kúu‑de, te ndasa kuu sá'a‑de ta̱ká tuni̱ yá'a, áchí. Te ni̱ ka̱státá'an máá jíná'an.  
\v 17 Te ni̱ kaka'a̱n tuku jíín cháa kuáá‑ún: Róó, na̱ún kachí‑ro̱ sɨkɨ́ cháa ni̱ nakuña nduchi‑ro núsáá, áchí. Te máá‑de ni̱ ka'a̱n‑de: Ɨɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios kúu‑de, áchí‑de.  
\v 18 Ko tú ní kákandíja judío ja̱ á ni̱ ndundiji̱n nuu̱‑dé ni ja̱ ní kuu‑de cháa kuáá núú. Te ni̱ ka̱kana xini̱ táa̱ náa̱ cha̱a ja̱ ní ndundiji̱n nuu̱.  
\v 19 Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑ún‑de: Ya̱'á kúu se̱'e‑ró, ja̱ ní kaku kuáá káka'a̱n‑ro̱ náún. Núsáá te ndasa ni̱ ndundiji̱n nduchi‑dé vina, áchí.  
\v 20 Te ni̱ kaka'a̱n táa̱‑de: Kájini̱‑ri̱ ja̱ cháa yá'a kúu se̱'e‑ri̱, ja̱ ní kaku kuáá núú.  
\v 21 Ko tú kajini̱‑ri̱ ndasa ni̱ ndundiji̱n nuu̱‑dé vina. Ni tú kájini̱‑ri̱ ndé cha̱a ni̱ nakuña nduchi‑dé. Kaka̱ tu̱'ún máá‑ró‑de, chi cha̱a ñá'nu kúu‑de, te ná kástu̱'ún máá‑de ja̱ máá‑de. Achí‑de.  
\v 22 Súan ni̱ kaka'a̱n táa̱‑de, chi̱ káyu̱'ú‑de kájito‑de judío. Chi̱ judío, a ni̱ ka̱sándaa̱ ja̱ nú ndé ña̱yɨvɨ ká'a̱n ndaa̱ ja̱ máá‑yá kúu Cristo, te kiñi'in‑i ki'i̱n‑i yata̱ vé'e sinagoga.  
\v 23 Ja̱ yúán ní kaka'a̱n táa̱‑de: A ñá'nu‑de, kaka̱ tu̱'ún máá‑ró‑de, áchí‑de.  
\v 24 Yúan‑na te ɨnga̱ jínu ni̱ ka̱kana xini̱ cháa ni̱ ka̱kuáá‑ún. Te ni̱ kaka'a̱n jíín‑de: Ná nákana jaa‑ró Dios, chi cha̱a yúan a kájini̱‑yo̱ já cháa íó kua̱chi kúu‑de, áchí.  
\v 25 Yúan‑na te máá‑de ni̱ ka'a̱n‑de: Nú íó kua̱chi‑de xí na̱ún, tú jiní‑ri̱. Ko íó ɨɨn ja̱ jiní‑ri̱. Chi cha̱a kuáá ní kuu‑ri̱ núú, te vina ni̱ ndundiji̱n nuu̱‑rí. Achí‑de.  
\v 26 Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún tuku‑de: Ndasa ni̱ sá'a‑de jíín‑ró. Ndasa ni̱ nakuña‑de nduchi‑ro núsáá vii. Achí.  
\v 27 Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín: A ni̱ kuu ni̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ te tú káchu'un ini̱‑ro̱. Naja̱ kákuni̱‑ro̱ kúni so̱'o‑ró ɨngá jínu. Suni skuá'a‑ró jíín‑de kákuni̱‑ro̱ náún. Achí‑de.  
\v 28 Te ni̱ kakiti̱ ini̱ nuu̱‑dé. Te ni̱ kaka'a̱n jíín‑de: Máá‑ró skuá'a‑ró jíín‑de. Ko ruu̱, chi̱ káskuá'a‑rí tu̱'un Moisés.  
\v 29 Kájini̱‑ri̱ ja̱ ní ka'a̱n Dios jíín Moisés. Ko cha̱a jia̱n, tú kájini̱‑ri̱ ndénu̱ vái‑de, áchí.  
\v 30 Te ni̱ ka'a̱n máá cháa‑un: Náa iní‑ri̱ ja̱ súan káka'a̱n‑ro̱, chi va̱sa ni̱ nakuña‑de nduchi‑rí te tú kájini̱‑ro̱ ndénu̱ vái‑de.  
\v 31 Te a kájini̱‑ro̱ já Dios tú jíni so̱'o‑ya̱ ká'a̱n ña̱yɨvɨ íó kua̱chi. Ko nú ndé ɨɨn ña̱yɨvɨ chíñú'ún‑i Dios te sá'a‑i ja̱ kuní‑ya̱, nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún jíni so̱'o‑ya̱.  
\v 32 Onde̱ nɨ́ɨ́ vái‑yó na̱ tú ní kájini so̱'o kutɨ‑yo já ɨ́ɨn cha̱a nakuña‑de nduchi ɨngá cha̱a ni̱ kaku kuáá.  
\v 33 Te cha̱a yúan, nú tú va̱i‑de onde̱ nuu̱ Dios, te ma̱ kúu kutɨ sá'a‑de núú. Achí‑de.  
\v 34 Te ni̱ kaka'a̱n judío: Róó, chi̱ íó kua̱chi‑ró ondé kɨvɨ̱ ní kaku‑ró, te stá'a̱n‑ro̱ tú'un nuu̱ máá‑rí náún, áchí jíín‑de. Te ni̱ ka̱keñi'in‑de kua'a̱n‑de.  
\v 35 Te ni̱ jini tu̱'un Jesús ja̱ ní ka̱keñi'in‑de kua'a̱n‑de, te ni̱ nani'i̱n‑yá‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Á kándíja‑ró Sé'e Dios, áchí‑ya̱.  
\v 36 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ndé cha̱a kúu‑de náva̱'a kandíja‑ná‑de vii, táta̱, áchí‑de.  
\v 37 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: A ni̱ jini̱‑ro̱ núu̱‑yá. Te cha̱a ká'a̱n jíín‑ró, máá‑yá kúu, áchí‑ya̱.  
\v 38 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Kándíja‑ná Táta̱, áchí‑de, te ni̱ chiñú'ún‑de‑ya̱.  
\v 39 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Va̱i‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a ja̱ náku̱xndíi‑ri̱ sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ. Náva̱'a ta̱ká ja̱ kákuáá, te ndundiji̱n nuu̱, te ta̱ká ja̱ ndijín nuu̱, te kukuáá. Achí‑ya̱.  
\v 40 Te ká'i̱in sava fariseo jíín‑yá. Te ni̱ ka̱jini so̱'o tu̱'un yá'a. Te ni̱ kaka'a̱n jíín‑yá: Suni cha̱a kuáá kákuu‑ri̱ náún, áchí.  
\v 41 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín: Nú cha̱a kuáá kákuu‑ró, te ma̱ kóo kua̱chi‑ró núú. Ko vina chi ni̱ kaka'a̱n‑ro̱, kájini̱‑ri̱, áchí‑ro̱, te ja̱ yúán kéndo̱o kua̱chi‑ró jíín‑ró. 
\c 10  
\s1 Tu̱'un máá‑yá jíín rɨ́ɨ̱ 
\p  
\v 1 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú ndé cha̱a tú kɨ́vɨ‑de ichi yújákú rɨ́ɨ̱, chi̱ sasua káa‑de kɨ̱vɨ‑de ɨnga̱ lado, cha̱a‑ún kúu nato̱ó jíín ñákui̱'ná.  
\v 2 Ko cha̱a kɨ̱vɨ ichi yúxé'é, cha̱a‑ún kúu cha̱a ndíto rɨɨ̱.  
\v 3 Te cha̱a ndíto yuxé'é, júña‑de yuxé'é já kɨ́vɨ cha̱a‑ún. Te rɨɨ̱‑ún, kájini so̱'o‑tɨ̱ já ká'a̱n‑de. Te kána‑de xini̱ rɨ́ɨ̱ máá‑de jíín sɨ́'vɨ́‑tɨ́, te kíñi'in‑de‑tɨ̱.  
\v 4 Te nú ni̱ kiñi'in‑de ta̱ká rɨɨ̱ máá‑de, te yóxnúú‑de nuu̱‑tɨ́. Te máá rɨ́ɨ̱‑ún káindiki̱n‑tɨ̱‑dé, chi̱ kánakuni̱‑tɨ̱ ká'a̱n‑de.  
\v 5 Ko ma̱ kúndiki̱n‑tɨ̱ yatá ɨ́ɨn cha̱a jíká, chi̱ sua kunu‑tɨ̱ kóto‑tɨ̱‑dé, chi̱ tú kájini̱‑tɨ̱ modo ká'a̱n cha̱a jíká‑ún, áchí‑ya̱.  
\v 6 Ni̱ ka'a̱n Jesús tu̱'un yátá yá'a jíín‑de. Ko tú ní kájuku̱'un ini̱‑de jíín tú'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de.  
\v 7 Te ni̱ ka'a̱n tuku Jesús jíín‑de: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró: Máá‑rí kúu nátu̱'un yujákú rɨ́ɨ̱.  
\v 8 Ta̱ká cha̱a ni̱ kikoyo xna'a̱n‑ga̱ vásá ní chaa̱‑ri̱, ñato̱ó jíín ñákui̱'ná kákuu‑de, ko tú ní kájandatu̱ rɨɨ̱‑ún modo ni̱ kaka'a̱n‑de.  
\v 9 Máá‑rí kúu nátu̱'un máá yúxé'é. Nú ndé ña̱yɨvɨ kɨ́vɨ ichi‑rí, ka̱ku‑i. Te kɨ̱vɨ‑i te ndenda‑i, te ni'i̱n‑í icha̱ kee‑í.  
\v 10 Ɨɨn ñakui̱'ná, máni ja̱ sákuí'ná‑de, te ka'ni‑dé, te xnáa‑dé va̱i‑de. Ko ruu̱, chi va̱i‑ri̱ ja̱ ná kúchaku̱‑i, te suni kuchaku̱ jíñú'ún‑i.  
\v 11 Máá‑rí kúu I'a̱ ndíto va̱'a rɨɨ̱. Nú ndé cha̱a ndíto va̱'a‑de rɨɨ̱, cha̱a‑ún koto‑de‑tɨ̱ va̱sa kuu̱‑de jíín‑tɨ́.  
\v 12 Ko ɨɨn cha̱a kí'in ya̱'u, tú ndíto va̱'a‑de rɨɨ̱, chi̱ nasu̱ rɨ́ɨ̱ máá‑de kákuu‑tɨ̱. Te nú ni̱ jini̱‑de ja̱ vái yi'ɨ̱, te xndóo‑de rɨɨ̱ ka̱tɨɨn‑ún‑tɨ́, te skuní i̱o rɨɨ̱.  
\v 13 Te cha̱a ki̱'in ya̱'u‑ún, jínu‑de, chi̱ máni cha̱a ki̱'in ya̱'u kúu‑de, te tú kúndá'ú ini̱‑de rɨɨ̱.  
\v 14 Máá‑rí kúu I'a̱ ndíto va̱'a rɨɨ̱. Te jiní‑ri̱ nuu̱ táká rɨɨ̱‑ri̱. Te máá‑tɨ́, kájini̱‑tɨ̱ rúu̱.  
\v 15 Nátu̱'un máá Táa̱‑ri̱ jiní‑ya̱ rúu̱, te máá‑rí jiní‑ri̱ nuu̱ Táa̱‑ri̱. Te cháa ini̱‑ri̱ kuu̱‑ri̱ ja̱ rɨ́ɨ̱‑ri̱.  
\v 16 Suni ñáva̱'a‑ri̱ yaku̱‑ga̱ rɨɨ̱. Ko sɨ́ɨn sɨ́ɨn ja̱kú ká'i̱in‑tɨ̱. Te jínu ñú'ún já kíki̱'in‑ri̱ kɨtɨ‑ún, te kuni so̱'o‑tɨ̱ tú'un ká'a̱n‑ri̱. Te koo ɨɨn‑ni tɨku'ni̱‑tɨ̱. Te ɨɨn‑ni ja̱ kóto‑tɨ̱.  
\v 17 Kúndá'ú ini̱ Táa̱‑ri̱ ruu̱, chi̱ cháa ini̱‑ri̱ kuu̱‑ri̱ náva̱'a naschakú‑ri̱ máá‑rí.  
\v 18 Ni ɨɨn ma̱ kúu ka'ni rúu̱, chi̱ máá‑rí kúu ja̱ já'a tu̱'un kuu̱‑ri̱. Nú kuní‑ri̱, te kuu kuu̱‑ri̱, te nú kuní‑ri̱, te kuu nachaku̱‑ri̱, chi̱ súan íó fuerza‑ri̱. Tiñu yá'a ni̱ tá'ú máá Táa̱‑ri̱ nuu̱‑rí. Achí‑ya̱.  
\v 19 Te judío ni̱ ka̱státá'an tuku sɨkɨ̱ tú'un yá'a.  
\v 20 Te kua'a̱, ní kaka'a̱n: Tá'a̱n‑de tachi̱ kíni, te kátachi̱‑dé. Naja̱ kájini so̱'o‑ró tú'un ká'a̱n‑de, áchí.  
\v 21 Te sava‑ga̱ ni̱ kaka'a̱n: Nasu̱ tú'un cha̱a kátachi̱ ká'a̱n‑de. Kuu nakuña ɨɨn tachi̱ kíni nduchi cháa kuáa náún. Achí. 
\s1 Sɨkɨ̱ já kití ini̱ judío nuu̱ Jesús 
\p  
\v 22 Te ni̱ kuu kɨvɨ̱ víko já ndúndoo ndatíñu ini̱ ñuu̱ Jerusalén. Te tiempo viko víjin kúu.  
\v 23 Te Jesús, kua'a̱n‑ya̱, va̱i‑ya̱ iní ve̱'e ii̱, ini̱ portal Salomón.  
\v 24 Te cha̱a judio, ni̱ kandutíyúu̱‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Na̱saa kɨvɨ̱ sténdatu‑ró iní‑ri̱. Te nú máá‑ró kúu Cristo, kachi̱ kájí núu̱‑rí jíná'an‑ri̱, áchí‑de.  
\v 25 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: A ni̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ te tú kákandíja‑ró. Ta̱ká tiñu ja̱ sá'a‑ri̱ jíín sɨ́'vɨ́ Táa̱‑ri̱, yu̱án kúu ja̱ káka'a̱n ndaa̱ tu̱'un‑ri̱.  
\v 26 Tú kákandíja‑ró, chi̱ nasu̱ rɨ́ɨ̱ máá‑rí kákuu‑ró, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 27 Rɨɨ̱‑ri̱, chi̱ kájandatu̱‑tɨ̱ tú'un ká'a̱n‑ri̱. Te máá‑rí jiní‑ri̱‑tɨ̱ jíná'an‑tɨ̱, te kái̱ndiki̱n‑tɨ̱ rúu̱.  
\v 28 Te kuchaku̱‑tɨ̱ nɨ́ɨ́ káni sá'a‑ri̱. Te ma̱ náa kútɨ‑tɨ́. Te ni ɨɨn ña̱yɨvɨ ma̱ kúu kuanchaa̱‑i‑tɨ̱ ndá'a‑rí.  
\v 29 Máá Táa̱‑ri̱ ni̱ ja̱'a‑ya̱‑tɨ́ nuu̱‑rí. Te ñá'nu‑ga̱ kúu‑ya̱ vásá táká ña̱yɨvɨ. Te tú ni ɨɨn ña̱yɨvɨ kúu kuanchaa̱‑i‑tɨ̱ ndá'a Táa̱‑ri̱.  
\v 30 Máá‑rí jíín Táa̱‑ri̱, ɨɨn‑ni kákuu‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 31 Yúan‑na te cha̱a judío, ni̱ kaki'in tuku‑de yuu̱ já kuá'a‑de‑ya̱.  
\v 32 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ni̱ stá'a̱n‑ri̱ kua'a̱ tíñu va̱'a nuu̱‑ro̱ cuenta Táa̱‑ri̱. Kua̱chi ndé ɨɨn tiñu‑ún kúu ja̱ kuá'a‑ró yúu̱ rúu̱ núsáá. Achí‑ya̱.  
\v 33 Te ni̱ kaka'a̱n cha̱a judío: Nasu̱ sɨkɨ́ tíñu va̱'a kúu ja̱ kuá'a‑yó yúu̱ róó, chi kua̱chi ja̱ ká'a̱n ndɨva̱'a‑ró. Chi̱ róó, cha̱a kúu‑ró. Te sá'a‑ró já Dios kúu‑ró. Achí‑de jíín‑yá.  
\v 34 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Á nasu̱ yóso tú'un núu̱ ley máá‑ró: Ni̱ ka'a̱n‑ri̱ ja̱ súni Dios kákuu‑ró, áchí.  
\v 35 Chi ni̱ tájí Dios tu̱'un‑ya̱ kuá'a̱n nuu̱ sáva cha̱a. Te ni̱ skúnání‑yá‑de Dios. Te ma̱ kúu ské'ichi̱‑yo̱ tutú ii̱.  
\v 36 Núsáá te naja̱ káka'a̱n máá‑ró já tú'un ndɨva̱'a kúu ja̱ ní ka'a̱n‑ri̱ ja̱ Sé'e Dios kúu‑ri̱. Chi̱ máá Táa̱‑ri̱ ni̱ teta'a̱n ndoo‑ya̱ rúu̱, te ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱.  
\v 37 Te nú tú sá'a‑ri̱ tiñu Táa̱‑ri̱, ma̱ kándíja‑ró rúu̱.  
\v 38 Ko nú sá'a‑ri̱, va̱sa tú kándíja‑ró rúu̱, ko ná kándíja‑ró tíñu‑ún náva̱'a kuni̱‑ro̱ te kandíja‑ró já máá Táa̱‑ri̱ kánchaa̱‑ya̱ jíín‑rí, te máá‑rí jíín máá Táa̱‑ri̱, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 39 Yúan‑na te ɨnga̱ jínu kándúkú ndéé‑de katɨɨn‑de‑ya̱. Ko ni̱ kuxio‑ya̱ núu̱‑dé kua'a̱n‑ya̱.  
\v 40 Te ni̱ naxíó káva Jesús kua'a̱n‑ya̱ ɨngá lado yu̱cha Jordán, nuu̱ ní skuánducha núú Juan. Te ni̱ kanchaa̱‑ya̱ yúan.  
\v 41 Te ni̱ kikoyo kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ núu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Juan, ja̱ndáa̱ tú ní sá'a‑de ni ɨɨn tuni̱. Ko íó ndaa̱ ta̱ká tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑de cuenta cha̱a yá'a. Achí‑i.  
\v 42 Te kua'a̱ xáa̱n‑í ni̱ ka̱kandíja‑i‑ya̱ yúan. 
\c 11  
\s1 Ja̱ ní nachaku̱ Lázaro 
\p  
\v 1 Te kú'u̱ ɨɨn cha̱a nání Lázaro ñuu̱ Betania, nuu̱ kúu ñuu̱ María jíín kú'u̱‑ña Marta.  
\v 2 Te María‑ún kúu ja̱ ní chi'i aceite máá Jíto'o̱‑yo̱, te ni̱ nasi'ichí‑ña já'a̱‑yá jíín íxi xiní‑ñá. Te cha̱a kú'u̱‑ún kúu kua̱'a‑ña Lázaro.  
\v 3 Te kua̱'a‑de‑ún, ni̱ ka̱tájí‑ña tú'un kua'a̱n nuu̱‑yá: Táta̱, kuni so̱'o‑ní, cha̱a ja̱ maní‑ní jíín, kú'u̱‑de, áchí‑ña.  
\v 4 Te ni̱ jini so̱'o Jesús. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Kue'e̱ yá'a, nasu̱ kué'e̱ kuu̱‑de kúu. Chi̱ sua sá'a ja̱ ná nákana jaa‑i Dios, náva̱'a nduñá'nu Se̱'e Dios sá'a máá kué'e̱‑ún. Achí‑ya̱.  
\v 5 Te kúmani̱ Jesús jíín Marta jíín kú'u̱‑ña jíín Lázaro.  
\v 6 Te nuu̱ ní jini tu̱'un‑ya̱ já kú'u̱‑de, te ni̱ kendo̱o‑ya̱ yúan uu̱ kɨvɨ̱ núu̱ kánchaa̱‑ya̱‑un.  
\v 7 Yu̱án‑na, te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa káskuá'a jíín‑yá: Ná kí'o̱n ñúu̱ Judea ɨnga̱ jínu, áchí‑ya̱.  
\v 8 Te cha̱a káskuá'a‑ún ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Maestro, vina a kándúkú ndéé cháa judío kua̱'a‑de yuu̱ níí. Te ɨnga̱ jínu ki'i̱n‑ní yúan náún. Achí‑de.  
\v 9 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Á tú íó uxi̱ uu̱ hora ɨɨn ncháka. Cha̱a ja̱ jíka ndúú, tú skáchi'i‑de ja'a̱‑dé, chi̱ kúndiji̱n nuu̱‑dé ñu̱yɨ́vɨ yá'a.  
\v 10 Ko cha̱a jíka akuáa, skáchi'i‑de ja'a̱‑dé, chi̱ tú kúndiji̱n nuu̱‑dé, áchí‑ya̱.  
\v 11 Súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱. Te vásá ní ka'a̱n tuku‑ya̱ jíín‑de: Amigo‑yo̱ Lázaro kixí‑de. Ki'i̱n‑ri̱ ja̱ xndúko̱o‑ri̱‑de nuu̱ kixí‑de. Achí‑ya̱.  
\v 12 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n cha̱a káskuá'a jíín‑yá: Táta̱, nú kixí‑de te nduva̱'a‑de, áchí‑de.  
\v 13 Ko súan ni̱ ka'a̱n Jesús ja̱ á ni̱ ji'i̱‑de. Te máá‑de ni̱ ka̱jani ini̱‑de ja̱ kixí ndija‑de.  
\v 14 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n kájí Jesús jíín‑de: A ni̱ ji'i̱ Lázaro, áchí‑ya̱.  
\v 15 Te kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ ja̱ róó jíná'an‑ró, ja̱ tú ní kánchaa̱‑ri̱ yúan, náva̱'a kandíja‑ró. Ko vina ná kí'o̱n núu̱‑dé. Achí‑ya̱.  
\v 16 Yúan‑na te Tomás, cha̱a nání Dídimo, ni̱ ka'a̱n‑de jíín tá'an‑de, cha̱a káskuá'a: Suni ná kí'i̱n‑yo̱ náva̱'a ná kúu̱ ta'a̱n‑yo̱ jíín‑de, áchí‑de.  
\v 17 Te ni̱ chaa̱ Jesús, te ni̱ jini̱‑ya̱ já ní kuu kuu̱n kɨvɨ́ já á ni̱ yu̱ji Lázaro.  
\v 18 Te ñuu̱ Betania kánchaa̱ yani jíín ñúu̱ Jerusalén, nátu̱'un uni̱ kilómetro suu súan‑ni kúu.  
\v 19 Te kua'a̱ ñáyɨvɨ judío, ni̱ kikoyo‑i nuu̱ Marta jíín núu̱ María, ja̱ káka'a̱n‑i tu̱'un ndéé iní jíín‑ña já kuá'a‑ña.  
\v 20 Yúan‑na te ni̱ jini tu̱'un Marta ja̱ vái Jesús. Te ni̱ kenda‑ña kuáta'a̱n‑ña‑yá. Ko María, ni̱ kendo̱o‑ña iní ve̱'e.  
\v 21 Te ni̱ ka'a̱n Marta jíín Jesús: Táta̱, nú ní kánchaa̱‑ní yá'a te ma̱ kúu̱ kua̱'a‑ná núú.  
\v 22 Te suni vina jiní‑ná ja̱ táká ja̱ jikán‑ní nuu̱ Dios, te kua̱'a‑ya̱ núu̱‑ní, áchí‑ña.  
\v 23 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Nachaku̱ kua̱'a‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 24 Te ni̱ ka'a̱n Marta jíín‑yá: A jiní‑ná ja̱ náchaku̱‑de kɨvɨ̱ náchaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi onde̱ ná jínu ñu̱yɨ́vɨ, áchí‑ña.  
\v 25 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Máá‑rí kúu I'a̱ sá'a ja̱ náchaku̱ jíín já kúchaku̱ nɨ́ɨ́ káni. Ja̱ kándíja ruu̱, va̱sa a ni̱ ji'i̱, ko nachaku̱.  
\v 26 Te nú ndé ña̱yɨvɨ chakú‑i te kándíja‑i ruu̱, ma̱ kúu̱ kutɨ‑í. Á kándíja‑ró tú'un yá'a xí túu. Achí‑ya̱ jíín‑ña.  
\v 27 Te ni̱ ka'a̱n‑ña jíín‑yá: Jaa̱n Táta̱. A ni̱ kandíja‑ná ja̱ máá‑ní kúu Cristo, Se̱'e Dios, ja̱ kíi ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, áchí‑ña.  
\v 28 Te súan ni̱ ka'a̱n‑ña. Te ni̱ kee‑ña kuá'a̱n‑ña. Te ni̱ kana sa̱'í‑ña xiní kú'u̱‑ña María: Máá Maestro, a ni̱ chaa̱‑ya̱, te kána‑ya̱ xiní‑ro̱, áchí‑ña.  
\v 29 Te María, ja̱ ní jini so̱'o‑ña, ni̱ ndukuiñi̱ yachi̱‑ña, te kua'a̱n‑ña núu̱‑yá.  
\v 30 Ko Jesús, té jaa̱‑ga̱‑ya̱ ondé ñuu̱, chi ni̱ ndo̱o‑ni‑ya̱ kánchaa̱‑ya̱ núu̱ ní jata'a̱n Marta‑ún‑ya̱.  
\v 31 Te káxiu̱kú ñáyɨvɨ judío ini̱ ve̱'e jíín María, káka'a̱n‑i tu̱'un ndéé iní jíín‑ña. Te ni̱ kajini̱‑i ja̱ ní ndukuiñi̱ yachi̱‑ña kuá'a̱n‑ña. Te ni̱ ka̱indiki̱n‑i‑ña, chi ni̱ kaka'a̱n‑i: Onde̱ yuvé'e añú kuánde'e̱‑ña yúan.  
\v 32 Ko ni̱ jaa̱ María nuu̱ kánchaa̱ Jesús. Te ni̱ jini̱‑ña núu̱‑yá. Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑ña núu̱ já'a̱‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ña jíín‑yá: Táta̱, nú ní kánchaa̱‑ní yá'a, te ma̱ kúu̱ kua̱'a‑ná núú, áchí‑ña.  
\v 33 Yúan‑na te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ ndé'e̱‑ña jíín já kánde'e̱ ña̱yɨvɨ judío va̱i koyo jíín‑ña. Te ni̱ jaka̱ nu̱u ini̱‑ya̱. Te ni̱ ndukuí'a̱ ini̱‑ya̱.  
\v 34 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ndénu̱ ní chindee‑ró‑de, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑ña jíín‑yá: Ña'a̱n‑ní te kuni̱‑ní, áchí‑ña.  
\v 35 Te ni̱ nde'e̱ Jesús.  
\v 36 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n ña̱yɨvɨ judío: Nde̱'é ná xáa̱n ní kundá'ú ini̱‑de cha̱a‑ún, áchí‑i.  
\v 37 Ko ni̱ kaka'a̱n sava‑i: Bueno ni̱ nakuña cha̱a yá'a nduchi chaa kuáa. Á tú ní kuu sá'a‑de ja̱ má kúu̱ Lázaro núú, áchí‑i.  
\v 38 Te ni̱ ndukuí'a̱ tuku ini̱ Jesús. Te ni̱ chaa̱‑ya̱ yúvé'e añú‑ún. Te ɨɨn yau̱ kava kúu. Te jika̱ yú'u yaú‑ún ndasú ɨɨn yuu̱.  
\v 39 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Chaxio yuu̱ jián jíná'an‑ró, áchí‑ya̱. Te Marta, kua̱'a cha̱a ni̱ ji'i̱‑ún, ni̱ ka'a̱n‑ña jíín‑yá: Táta̱, a já'a̱n xi̱ko‑de, chi̱ a ni̱ kuu kuu̱n kɨvɨ́ yíndu̱ji‑de, áchí‑ña.  
\v 40 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Nasu̱ ní ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ nú kándíja‑ró te kuni̱‑ro̱ já ndúñá'nu Dios náún, áchí‑ya̱.  
\v 41 Yúan‑na te ni̱ ka̱chaxio‑i yuu̱ núu̱ kándee ndɨ̱yi‑ún. Te Jesús, ni̱ ndakoto‑ni‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Táta̱, ná kúta'u̱‑ná nuu̱‑ní ja̱ jíni so̱'o‑ní tu̱'un ká'a̱n‑ná.  
\v 42 Te jiní‑ná ja̱ jíni so̱'o ná'ín‑ní tu̱'un ká'a̱n‑ná, ko ká'i̱in kua'a̱ ñáyɨvɨ yá'a. Ja̱ yúán súan ni̱ ka'a̱n‑ná náva̱'a ná kándíja‑i ja̱ máá‑ní ni̱ tájí‑ní náá va̱i‑ná, Achí‑ya̱.  
\v 43 Te súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n jaa‑ya̱: Lázaro, ña'a̱n tíkenda, áchí‑ya̱.  
\v 44 Te cha̱a ja̱ á ni̱ ji'i̱, ni̱ kenda‑de, te yísúkun ndá'a‑dé sɨ̱'ɨn‑de jíín sá'ma cinta. Te nuu̱‑dé yísúkun ɨ́ɨn sa'ma. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑i: Ndájí‑de, te sía̱‑ro̱‑dé ná kí'i̱n‑de, áchí‑ya̱.  
\v 45 Yúan‑na te kua'a̱ ñáyɨvɨ judío ja̱ ní kikoyo nuu̱ María‑ún, ni̱ ka̱kandíja‑i‑ya̱. Chi ni̱ kajini̱‑i tiñu ni̱ sá'a Jesús.  
\v 46 Ko sava‑i ni̱ kaja'a̱n‑i nuu̱ cháa fariseo. Te ni̱ kaka̱stu̱'ún‑i ndasa ni̱ sá'a Jesús. 
\s1 Ja̱ ní ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an sɨkɨ̱ Jesús 
\p  
\v 47 Yúan‑na te sutu̱ ñá'nu jíín cháa fariseo, ni̱ ka̱kutútú‑de. Te ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de: Ndasa sá'a‑yó, chi cha̱a yá'a xaa̱n sá'a‑de tuni̱.  
\v 48 Chi̱ nú sía̱‑yo̱‑dé, te ndivii ñáyɨvɨ kándíja‑i. Te cha̱koyo cha̱a ñuu̱ Roma, te xnáa‑dé ñuu̱‑yo̱ ondé jíín ñáyɨvɨ‑yo, áchí‑de.  
\v 49 Te ɨɨn tá'an‑de nání‑de Caifás, cha̱a‑ún kúu‑de máá sutú ñá'nu‑ga̱ kuia̱‑ún, ni̱ ka'a̱n‑de jíín: Róó tú kájini̱ kutɨ‑ro.  
\v 50 Ni tú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ já kánúú kúu̱ ɨɨn cha̱a ja̱ sɨkɨ́ ñáyɨvɨ, nasu̱ já náa ndívii ñáyɨvɨ jíná'an‑i, áchí‑de.  
\v 51 Ko tu̱'un yá'a, na̱ tú ní ka'a̱n‑de ja̱ máá‑de. Chi ja̱ kúu‑de máá sutú ñá'nu‑ga̱ kuia̱‑ún, te ni̱ jani‑de tu̱'un ja̱ kúu̱ Jesús ja̱ sɨkɨ́ ñáyɨvɨ.  
\v 52 Te nasu̱ máá ɨ́ɨn ja̱ ñáyɨvɨ yúan, chi̱ suni ja̱ nástútú‑yá se̱'e Dios ja̱ ní kajicha̱ nu̱u‑i jíná'an‑i.  
\v 53 Yúan‑na te onde̱ kɨvɨ̱‑ún ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de ja̱ ká'ni‑dé‑ya̱.  
\v 54 Yúan‑na te tuká ní jíka ndiji̱n Jesús nuu̱ cháa judío, chi ni̱ kenda‑ya̱ yúan kua'a̱n‑ya̱ ɨ́ɨn ñuu̱ nání Efraín nuu̱ íó yani ñu'un té'é. Te ni̱ kendo̱o‑ya̱ yúan jíín cháa káskuá'a jíín‑yá.  
\v 55 Te a ni̱ kuyani viko Pascua ña̱yɨvɨ judío. Te kua'a̱‑í ni̱ ka̱kaa‑i kua'a̱n‑i ñuu̱ Jerusalén, náva̱'a sándoo‑i máá‑i xna'a̱n‑ga̱ vásá kéjá'á víko Pascua.  
\v 56 Te kánandúkú‑i Jesús. Te kájika̱ tu̱'ún tá'an‑i ini̱ ve̱'e ii̱: Ndasa jáni ini̱‑ro̱. Chaa̱‑de viko yá'a xí túu. Achí‑i.  
\v 57 Te sutu̱ ñá'nu jíín cháa fariseo, ni̱ ka̱tá'ú‑de tiñu ja̱ nú ndé ɨɨn‑i jiní‑i ndénu̱ kándee‑ya̱, ná kástu̱'ún‑i náva̱'a tɨɨn‑de‑ya̱. 
\c 12  
\s1 Ja̱ ní ji'i María ja'a̱ Jesús jíín perfume 
\p  
\v 1 Te iñu̱ kɨvɨ̱ já té kejá'á‑ga̱ viko Pascua, te ni̱ chaa̱ Jesús ñuu̱ Betania nuu̱ kánchaa̱ Lázaro cha̱a ni̱ ji'i̱ te ni̱ nachaku̱‑de ja̱ ní kuu‑de ndɨ̱yi núú.  
\v 2 Te ni̱ kaja̱'a‑de ndeyu ní kuxíni‑ya̱ yúan. Te Marta ni̱ jani‑ña kó'o̱. Te Lázaro kúu ɨɨn cha̱a yée stáa̱ jíín‑yá.  
\v 3 Yúan‑na te ni̱ ki'in María ɨɨn libra perfume ita̱ nardo ja̱ ncháá ya'u. Te ni̱ ji'i‑ñá ja'a̱ Jesús, te ni̱ nasi'ichí‑ña já'a̱‑yá jíín íxi‑ñá. Te nɨ́ɨ́ iní ve̱'e‑ún, ni̱ jicha̱ xiko̱ perfume.  
\v 4 Te ɨɨn cha̱a skuá'a jíín‑yá, nání‑de Judas Iscariote, se̱'e Simón, te kuu‑de cha̱a nastúu‑de‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de:  
\v 5 Naja̱ tú ní kúya̱'u perfume yá'a ja̱ uní ciento peso, te kua̱'a‑yó núu̱ ñáyɨvɨ ndá'ú núú. Achí‑de.  
\v 6 Súan ni̱ ka'a̱n‑de, nasu̱ já kúndá'ú ini̱‑de ña̱yɨvɨ ndá'ú, chi̱ sua cha̱a kuí'ná ní kuu‑de. Te ni̱ kuu‑de tesorero, te jánchaa̱‑de ja̱ kájaki̱n‑i‑ún.  
\v 7 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Sía̱‑ña, chi̱ sɨkɨ̱ kɨvɨ́ yúji‑ri̱ kúu ja̱ chíva̱'a‑ña yá'á.  
\v 8 Chi̱ nene̱ káxiu̱kú ñáyɨvɨ ndá'ú jíín‑ró, ko ruu̱, na̱ tú nene̱ kánchaa̱‑ri̱ jíín‑ró. Achí‑ya̱.  
\v 9 Yúan‑na te kua'a̱ ñáyɨvɨ judío, ni̱ kajini tu̱'un‑i ja̱ kánchaa̱‑ya̱ yúan. Te ni̱ cha̱koyo‑i. Ko nasu̱ máá ɨ́ɨn Jesús va̱i nde̱'é‑i, chi̱ suni nde̱'é‑i nuu̱ Lázaro kákuni̱‑i. Chi̱ a ni̱ ji'i̱‑de te ni̱ nachaku̱‑de.  
\v 10 Ko sutu̱ ñá'nu, ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de ja̱ súni ka'ni‑dé Lázaro.  
\v 11 Chi̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ judío, ni̱ kenda‑i kája'a̱n‑i, te kákandíja‑i nuu̱ Jesús ja̱ sɨkɨ́ Lázaro. 
\s1 Ja̱ ní kɨ́vɨ Jesús ñuu̱ Jerusalén 
\p  
\v 12 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n, ni̱ cha̱koyo kua'a̱ ñáyɨvɨ víko‑ún. Te ni̱ ka̱jini tu̱'un‑i ja̱ vái Jesús ñuu̱ Jerusalén.  
\v 13 Te ni̱ ka̱ki'in‑i numa yukú ñuu̱. Te ni̱ kenda koyo‑i kua̱ta'a̱n‑i‑ya̱. Te ni̱ ka̱kana jaa‑i: Xáán va̱'a I'a̱ kúu‑ya̱. Ná nákana jaa‑yó‑yá chi̱ ndíso‑ya̱ tíñu máá Tatá Dios. Máá Rey ña̱yɨvɨ Israel kúu‑ya̱. Achí‑i.  
\v 14 Te ni̱ ni'i̱n Jesús ɨɨn burro jáá. Te ni̱ jungo̱o‑ya̱ sɨkɨ́‑tɨ́ nátu̱'un ká'a̱n tutu̱:  
\v 15 Se̱sɨ́'ɨ́ ñuu̱ Sion, ma̱ yú'ú‑ro̱. Yá'a nde̱'é‑ró vái Rey máá‑ró, yóso‑yá ɨɨn burro jáá, áchí.  
\v 16 Onde̱ xnáñúú te tú ní kájuku̱'un ini̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá jíín tíñu yá'a. Ko onde̱ ná ni̱ nduñá'nu Jesús, yúan‑na te vásá ní kanu̱ku̱'un ini̱‑de tu̱'un yóso sɨkɨ́ máá‑yá, jíín já ní kásá'a‑de tiñu yá'a jíín‑yá.  
\v 17 Te ña̱yɨvɨ ká'i̱in jíín‑yá, ni̱ kaka'a̱n ndaa̱‑i ndasa ni̱ kana‑ya̱ xiní Lázaro yuvé'e añú, te ndasa ni̱ nachaku̱‑de ja̱ á ni̱ ji'i̱‑de.  
\v 18 Ja̱ yúán ní kenda koyo kua'a̱‑gá‑i, ni̱ ka̱jata'a̱n‑ya̱. Chi̱ ni̱ ka̱jini tu̱'un‑i ja̱ ní sá'a‑ya̱ tuní yá'a.  
\v 19 Ko cha̱a fariseo ni̱ kaka'a̱n máá‑de: Vina te a kájini̱‑yo̱ já má kúu kasu̱ kutɨ‑ro. Yúan nde̱'é‑ró, ja̱ ndívii ñáyɨvɨ kája'a̱n‑i yata̱‑dé. 
\s1 Ña̱yɨvɨ ñúu̱ Grecia ndúkú‑i Jesús 
\p  
\v 20 Te suni yaku̱ ña̱yɨvɨ ñúu̱ Grecia ni̱ ka̱kaa‑i kua̱chiñú'ún‑i kɨvɨ̱ víko‑ún.  
\v 21 Ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ja̱koyo‑i nuu̱ Felipe cha̱a ñuu̱ Betsaida ndañúu̱ Galilea. Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑de: Táta̱, nde̱'é‑ná nuu̱ Jesús kákuni̱‑ná, áchí‑i.  
\v 22 Te ni̱ ja'a̱n Felipe, ni̱ kastu̱'ún‑de nuu̱ Andrés. Yúan‑na te Andrés jíín Felipe ndendúú ni̱ kaka̱stu̱'ún‑de nuu̱ Jesús.  
\v 23 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: A ni̱ jaa̱ hora ja̱ ndúñá'nu máá Sé'e cha̱a.  
\v 24 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ɨ́ɨn nuni̱ trigo nú tú jungava nuu̱ ñú'un te kuu̱, te máá ɨ́ɨn‑ni kendo̱o. Ko nú kuu̱, te kua'a̱ xáa̱n nuní nándea̱.  
\v 25 Nú ndé cha̱a kúndá'ú ini̱‑de máá‑de, te naa‑dé. Ko nú ndé cha̱a tú chíñú'ún‑de máá‑de ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, te kuchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni.  
\v 26 Nú ndé ɨɨn cha̱a kuní kuatíñu nuu̱‑rí, ná kúndiki̱n‑de ruu̱. Te nuu̱ kúnchaa̱‑ri̱ yúan kunchaa̱ cha̱a játíñu nuu̱‑rí‑ún. Te nú ndé ɨɨn‑de játíñu‑de nuu̱‑rí, te koo ja̱ jíñú'ún Táa̱‑ri̱ nuu̱‑dé.  
\v 27 Te vina ndúkuí'a̱ ini̱‑ri̱. Te á ka'a̱n‑ri̱: Táa̱, nama‑ní náá nuu̱ túndó'o hora yá'a, achi̱‑ri̱ xí túu. Ma̱ kúu, chi ja̱ sɨkɨ́ hora yá'a kúu ja̱ vái‑ri̱.  
\v 28 Táa̱, ná nákana jaa‑i níí sá'a‑ní, áchí‑ya̱ jíín Dios. Yúan‑na te ichi ándɨ́vɨ́ ní kenda ɨɨn tu̱'un: A ni̱ ka̱nakana jaa‑i ruu̱ ni̱ sá'a‑ri̱. Te nakana jaa‑i ruu̱ ɨnga̱ jínu sá'a‑ri̱, áchí.  
\v 29 Te ña̱yɨvɨ ká'i̱in yúan, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i te ni̱ kaka'a̱n‑i ja̱ tája kúu. Te sava‑ga̱‑i, ni̱ kaka'a̱n‑i: Ni̱ ka'a̱n ɨɨn ndajá'a̱ Dios jíín‑de, áchí‑i.  
\v 30 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Tú va̱i tu̱'un yá'a ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, chi̱ sua ja̱ máá‑ró jíná'an‑ró.  
\v 31 Vina kúu ja̱ ndúni̱'in kua̱chi sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ yá'a. Vina kúu ja̱ kénda ja̱ kúñá'nu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a ki'i̱n.  
\v 32 Te ruu̱, nú a ni̱ ndi̱ta kaa‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ te kana‑ri̱ xini̱ ndívii ñáyɨvɨ kíkoyo‑i nuu̱‑rí, áchí‑ya̱.  
\v 33 Tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n‑ya̱ já stá'a̱n‑ya̱ ndasa kuu̱‑ya̱.  
\v 34 Te ni̱ kaka'a̱n ña̱yɨvɨ‑ún jíín‑yá: Kájini̱‑ná ja̱ kéndo̱o Cristo nɨ́ɨ́ káni, áchí tutu̱ ley. Te naja̱ ká'a̱n‑ní ja̱ jínu ñú'ún kuíta kaa máá Sé'e cha̱a núsáá. Te ndéja̱ kúu máá Sé'e cha̱a‑ún. Achí‑i.  
\v 35 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús: Yaku̱‑na̱ kɨvɨ̱ kúnchaa̱ máá luz jíín‑ró jíná'an‑ró. Kaka nini íó ndiji̱n náva̱'a tú kuñaa núu̱‑ro̱. Chi cha̱a jíka ñu̱ñáa, na̱ tú jiní‑de ndénu̱ kí'i̱n‑de. 
\s1 Ja̱ tú kákandíja cha̱a judío 
\p  
\v 36 Kandíja nuu̱ máá luz nini kánchaa̱‑ya̱ jíín‑ró, náva̱'a ná ndúu‑ró sé'e luz, áchí‑ya̱ jíín‑i. Súan ni̱ ka'a̱n Jesús. Te ni̱ kee‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱. Te ni̱ sa̱'í‑ni‑ya̱ núu̱‑í jíná'an‑i.  
\v 37 Ko va̱sa ni̱ sá'a‑ya̱ kuá'a̱ tuní nuu̱‑í, ko tú ní kákandíja‑i‑ya̱.  
\v 38 Náva̱'a skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Isaías cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios ja̱ ní ka'a̱n‑de onde̱ sáá: Táta̱, ndéja̱ ní kandíja tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑yo̱. Te ndéja̱ ní jini̱ nuu̱ fuerza máá Jíto'o̱‑yo̱, áchí.  
\v 39 Ja̱ yúán tú ní kúu kandíja‑i jíná'an‑i, chi ni̱ ka'a̱n tuku Isaías:  
\v 40 Ni̱ sákuáá‑ya̱ ndúchi‑í, te ni̱ kundava iní añú‑i ni̱ sá'a‑ya̱, náva̱'a ma̱ kuní‑i jíín ndúchi‑í, ni ma̱ júku̱'un ini̱ añú‑i, ni ma̱ nájíó káva ini̱‑i, ja̱ sá'a‑ri̱ tana̱‑í, áchí.  
\v 41 Tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n Isaías, chi ni̱ jini̱‑de ndasa kúñá'nu luu‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de tu̱'un‑ya̱.  
\v 42 Ko va̱sa súan ni̱ i̱o, te kua'a̱ cháa tá'ú tíñu, ni̱ ka̱kandíja‑de nuu̱‑yá. Ko ja̱ káyu̱'ú‑de fariseo te tú ní kákastu̱'ún‑de. Chi̱ nú súan, te skúnu‑ún‑de kenda‑de ini̱ ve̱'e sinagoga, jáni ini̱‑de.  
\v 43 Chi̱ kúsɨɨ̱‑gá ini̱‑de ja̱ ndúñá'nu‑de sá'a ña̱yɨvɨ vásá já ndúñá'nu‑de sá'a Dios.  
\v 44 Te ni̱ ka'a̱n jaa Jesús: Ña̱yɨvɨ kándíja ruu̱, nasu̱ máá ɨ́ɨn ruu̱ kándíja‑i, chi̱ nuu̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱ kándíja‑i.  
\v 45 Te ña̱yɨvɨ ndé'é núu̱‑rí, suni ndé'é‑i nuu̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱.  
\v 46 Va̱i‑ri̱ ja̱ kúu‑ri̱ ɨɨn luz ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, náva̱'a nú ta̱ká ña̱yɨvɨ kándíja‑i ruu̱, ma̱ kúnchaa̱‑i ñu̱ñáa.  
\v 47 Nú ɨɨn ña̱yɨvɨ jíni so̱'o‑i tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, te tú skíkuu‑i, tú naku̱xndíi‑ri̱ sɨkɨ̱‑í, chi̱ tú va̱i‑ri̱ ja̱ náku̱xndíi‑ri̱ sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ, chi̱ sua ja̱ náma‑ri̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 48 Te ña̱yɨvɨ ské'ichi̱ ruu̱, te tú játú'ún‑i tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, íó ja̱ náku̱xndíi sɨkɨ̱‑í. Tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ kúu ja̱ náku̱xndíi sɨkɨ̱‑í onde̱ kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 49 Chi̱ tú ká'a̱n‑ri̱ ja̱ máá‑rí, chi̱ Táa̱‑ri̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱, máá‑yá ni̱ tá'ú‑yá tiñu nuu̱‑rí. Ndasa kachi̱‑ri̱ te ndasa ka'a̱n‑ri̱.  
\v 50 Te a jiní‑ri̱ ja̱ tíñu tá'ú‑yá kúu ja̱ kúchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni sá'a. Núsáá te tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, máni tu̱'un ni̱ ka'a̱n Táa̱‑ri̱ jíín‑rí kúu, áchí‑ya̱. 
\c 13  
\s1 Ja̱ ní nakacha‑ya̱ já'a̱ cháa káskuá'a 
\p  
\v 1 Onde̱ ná té koo‑ga̱ viko Pascua, te a ni̱ jini̱ Jesús ja̱ ní jaa̱ hora kenda‑ya̱ ñúyɨ́vɨ yá'a no'o̱n‑ya̱ núu̱ Táa̱‑ya̱. Ko kúndá'ú ini̱‑ya̱ ñáyɨvɨ‑yá ká'i̱o ini̱ ñúyɨ́vɨ, te onde̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱ ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱‑í.  
\v 2 Te ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ka̱kuxíni‑ya̱. Te vina a ni̱ ka'a̱n kui'na̱ jíín iní añú Judas, se̱'e Simón Iscariote, ja̱ nástúu‑de‑ya̱.  
\v 3 Te a jiní Jesús ja̱ máá Táa̱‑ya̱, a ni̱ ja̱'a‑ya̱ táká ndatíñu ini̱ nda'a‑yá, te suni jiní‑ya̱ já ní kenda‑ya̱ núu̱ Dios va̱i‑ya̱. Te suni nuu̱ Dios no'o̱n‑ya̱.  
\v 4 Te ni̱ ndukuiñi̱‑ya̱ já ní kuxíni‑ya̱. Te ni̱ chaxio‑ya̱ sá'ma‑yá. Te ni̱ ki'in‑ya̱ ɨ́ɨn sa'ma vítá. Te ni̱ ju'ni̱‑ya̱ chíi‑ya̱.  
\v 5 Te ni̱ chu'un‑ya̱ ndúcha iní ɨɨn tɨja'a̱n, te ni̱ kejá'á‑yá nákacha‑ya̱ já'a̱ cháa káskuá'a. Te nási'ichí‑ya̱ jíín sá'ma vítá já nú'ni̱ chi̱i‑ya̱‑ún.  
\v 6 Te ni̱ jaa̱‑ya̱ núu̱ Simón Pedro. Te ni̱ ka'a̱n Pedro jíín‑yá: Táta̱, níí, nakacha‑ní ja'a̱‑ná náún, áchí‑de.  
\v 7 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Tú júku̱'un ini̱‑ro̱ já sá'a‑ri̱ vina, ko kúkuéé‑ga̱ te juku̱'un ini̱‑ro̱, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 8 Te Pedro ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Ma̱ nákacha kutɨ‑ní ja'a̱‑ná, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Nú tú nakacha‑ri̱ ja'a̱‑ro̱ te ma̱ kúu kundii̱‑ro̱ jíín‑rí, áchí‑ya̱.  
\v 9 Te ni̱ ka'a̱n Simón Pedro jíín‑yá: Táta̱, nasu̱ máá ɨ́ɨn ja'a̱‑ná, chi̱ suni nda'a‑ná jíín xiní‑ná núsáá, áchí‑de.  
\v 10 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Cha̱a ja̱ á ni̱ ndundoo, máni jínu ñú'ún já ndúndoo máá já'a̱‑ní‑de, te a ni̱ ndundoo ndɨ'ɨ‑ni‑de. Te máá‑ró, a ni̱ ka̱ndundoo‑ró ko nasu̱ táká‑ro̱. Achí‑ya̱.  
\v 11 Chi̱ a ni̱ jini̱‑ya̱ ndéja̱ kúu ja̱ nástúu‑ya̱. Ja̱ yúán ní ka'a̱n‑ya̱: Nasu̱ táká‑ro̱ ká'i̱o ndoo.  
\v 12 Te ni̱ kuu ni̱ nakacha‑ya̱ já'a̱‑dé jíná'an‑de, te ni̱ naki'in‑ya̱ sá'ma‑yá. Te ni̱ nungo̱o tuku‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Á kájini̱‑ro̱ já ní sá'a‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 13 Káka'a̱n‑ro̱ já Maestro jíín Jíto'o̱‑ro̱ kúu‑ri̱, te káka'a̱n ndaa̱‑ro̱. Chi̱ suu máá‑rí kúu.  
\v 14 Te nú ruu̱, va̱sa Jito'o̱‑ro̱ jíín Maestro kúu‑ri̱, nú nakacha‑ri̱ ja'a̱‑ro̱, suni súan kánúú nákacha ja'a̱ tá'an‑ró.  
\v 15 Chi̱ tiñu yá'a ni̱ stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ náva̱'a suni sá'a máá‑ró jíín tá'an‑ró nátu̱'un ni̱ sá'a‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 16 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ɨɨn mozo na̱ tú kúñá'nu‑ga̱‑de nuu̱ jíto'o̱‑de, ni ɨɨn apóstol, na̱ tú kúñá'nu‑ga̱‑de nuu̱ cháa ni̱ tájí‑de kua'a̱n‑de.  
\v 17 Nú kájuku̱'un ini̱‑ro̱ jíín tú'un yá'a, te xáán ndatu̱ koo‑ró nú sá'a‑ró súan.  
\v 18 Na̱ tú ká'a̱n‑ri̱ sɨkɨ̱ táká‑ro̱. A jiní‑ri̱ ndéja̱ ní ka̱ji‑ri̱. Ko ná skíkuu tu̱'un ká'a̱n tutu̱ ii̱: Cha̱a ni̱ yee stáa̱ jíín‑rí, ni̱ jañu̱‑de ruu̱ jíín xúsɨ́'yi‑dé, áchí tutu̱.  
\v 19 Onde̱ vina kástu̱'ún‑rí ta̱ká tiñu nuu̱‑ro̱ ondé jíín tiempo, náva̱'a nú ni̱ kuu, te kandíja‑ró já máá‑rí kúu I'a̱‑ún.  
\v 20 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú ɨɨn ña̱yɨvɨ kuátú'ún‑i ɨɨn cha̱a ni̱ tájí‑rí kua'a̱n, te játú'ún‑i ruu̱. Te ña̱yɨvɨ játú'ún rúu̱, suni játú'ún‑i I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱, áchí‑ya̱ jíín‑de jíná'an‑de. 
\s1 Ja̱ ní kɨ̱vɨ Satanás ini̱ Judas 
\p  
\v 21 Te ja̱ á ni̱ ka'a̱n Jesús tu̱'un yá'a, te ni̱ ndukuí'a̱ ini̱‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n ndaa̱‑ya̱: Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró ja̱ ɨ́ɨn róó, nastúu‑ró rúu̱, áchí‑ya̱.  
\v 22 Yúan‑na te cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ ka̱ndakoto‑de nuu̱ tá'an‑de, kájani ini̱‑de ndé cha̱a kúu ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱.  
\v 23 Te ɨɨn máá cháa káskuá'a‑ún ja̱ maní‑yá jíín‑de, ndítuu‑de jika̱ Jesús.  
\v 24 Te ni̱ sá'a Simón Pedro ɨɨn seña nuu̱ cháa‑ún, náva̱'a ná kaká tu̱'ún‑de‑ya̱ ndé cha̱a kúu ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱.  
\v 25 Yúan‑na te máá‑de ja̱ ndítuu‑de jika̱ Jesús, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Táta̱, ndé cha̱a kúu, áchí‑de.  
\v 26 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ná chíndaji‑ri̱ staa̱ te kua̱'a‑ri̱ nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a, te cha̱a‑ún kúu, áchí‑ya̱. Te ni̱ chindaji‑ya̱ stáa̱. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ Judas Iscariote se̱'e Simón.  
\v 27 Te ni̱ yee stáa̱‑ún. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑ni Satanás ini̱. Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín: Tiñu sá'a‑ró, ná sá'a yachi̱‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 28 Ko ni ɨɨn cha̱a káyee stáa̱ jíín‑yá‑ún, tú ní kájuku̱'un ini̱‑de na̱ún tu̱'un kúu ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱ jíín.  
\v 29 Chi̱ sava‑de, ni̱ kajani ini̱‑de ja̱ ní ka'a̱n Jesús jíín: Kuaan‑ró na̱ún kájinu ñú'ún‑yó já kúu viko. Xí já kuá'a yaku̱ na̱ jíín núu̱ cháa ndá'ú. Chi̱ Judas tɨ́ɨn janu̱ xú'ún.  
\v 30 Te ja̱ ní yee stáa̱‑ún, te ni̱ kenda‑ni kua'a̱n. Te a ni̱ kuaa. 
\s1 Tiñu jáá tá'ú‑yá nuu̱‑yo̱ 
\p  
\v 31 Yúan‑na te ja̱ kuá'a̱n, te ni̱ ka'a̱n Jesús: Vina te a ni̱ nduñá'nu máá Sé'e cha̱a. Te suni ni̱ nduñá'nu Dios ni̱ sá'a‑ya̱.  
\v 32 Te nú nduñá'nu Dios sá'a‑ya̱, suni sáni nduñá'nu máá‑yá sá'a Dios, te nduñá'nu‑ni‑ya̱ vítan ñú'ni.  
\v 33 Súchi̱, yaku̱‑na̱ kɨvɨ̱ kúnchaa̱‑ri̱ jíín‑ró. Te nandúkú‑ró rúu̱, te nátu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín cháa judío, onde̱ nuu̱ kí'i̱n‑ri̱, ma̱ kúu jaa̱ koyo‑ró jíná'an‑ró.  
\v 34 Ɨɨn tiñu jáá tá'ú‑rí nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró: Ja̱ ná kúndá'ú ini̱‑ro̱ táká tá'an‑ró. Nátu̱'un kúndá'ú ini̱‑ri̱ róó, suni súan kundá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró.  
\v 35 Te nú kundá'ú ini̱‑ro̱ táká tá'an‑ró, yúan‑na te kuni̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ já máá‑ró kákuu cha̱a ni̱ ka̱skuá'a jíín‑rí, áchí‑ya̱. 
\s1 Tu̱'un Pedro jíín lí'li 
\p  
\v 36 Te ni̱ ka'a̱n Simón Pedro jíín‑yá: Táta̱, ndénu̱ kí'i̱n‑ní, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Nuu̱ kí'i̱n‑ri̱‑ún, ma̱ kúu kundiki̱n‑ro̱ rúu̱ vina. Ko kúkuéé‑ga̱ te kundiki̱n‑ro̱ rúu̱ jaa̱‑ro̱.  
\v 37 Te ni̱ ka'a̱n Pedro jíín‑yá: Táta̱, naja̱ má kúu kundiki̱n‑ná níí vina. Tú yú'ú‑ná kuu̱‑ná ja̱ níí. Achí‑de.  
\v 38 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Kuu̱‑ro̱ já rúu̱ náún. Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Onde̱ ná té kana‑ga̱ lí'li, te ma̱ kuátu̱'un‑ró rúu̱ uni̱ jínu. 
\c 14  
\s1 Ja̱ sátu̱'a‑ya̱ vé'e andɨ́vɨ́ kúu yóó 
\p  
\v 1 Ma̱ kúñáá ini̱ añú‑ro̱. A kákandíja‑ró Dios, suni ná kándíja‑ró rúu̱.  
\v 2 Chi̱ íó kua'a̱ vé'e ini̱ ve̱'e Táa̱‑ri̱. Te nú tú súan íó, a ni̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ núú. Ki'i̱n‑ri̱ ki̱sátu̱'a‑ri̱ ve'e kuxiu̱kú‑ró.  
\v 3 Te nú kua'a̱n‑ri̱ sátu̱'a‑ri̱ ve'e kuxiu̱kú‑ró, te nchaa̱‑ri̱ kinastútú‑rí róó ki'o̱n. Náva̱'a nuu̱ kúnchaa̱ máá‑rí‑ún, suni yúan kuxiu̱kú‑ró.  
\v 4 Te a kájini̱‑ro̱ ndénu̱ kí'i̱n‑ri̱. Te kájini̱‑ro̱ íchi, áchí‑ya̱.  
\v 5 Te ni̱ ka'a̱n Tomás jíín‑yá: Táta̱, tú kájini̱‑ná ndénu̱ kí'i̱n‑ní. Te ndasa kuni̱‑ná ichi núsáá, áchí‑de.  
\v 6 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Máá‑rí kúu máá íchi, jíín tú'un ndaa̱, jíín tú'un kuchaku̱. Ma̱ kúu jaa̱ ni ɨɨn‑i nuu̱ Táa̱‑ri̱ te nú túu ruu̱.  
\v 7 Te nú ní kájini̱‑ro̱ rúu̱, te suni a ni̱ kajini̱‑ro̱ Táa̱‑ri̱ núú. Te onde̱ vina a kájini̱‑ro̱‑yá, te a ni̱ kande̱'é‑ró núu̱‑yá, áchí‑ya̱.  
\v 8 Te ni̱ ka'a̱n Felipe jíín‑yá: Táta̱, stá'a̱n‑ní máá Táa̱‑yo̱ núu̱‑ná, te ná kúva̱'a ini̱‑ná jíná'an‑ná, áchí‑de.  
\v 9 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Felipe, kua'a̱ kɨvɨ́ ní kuu jíka‑ri̱ jíín‑ró. Té chá'a̱n‑ga̱ kuni̱‑ro̱ rúu̱ náún. Cha̱a ni̱ jini̱ ruu̱, nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ ní jini̱‑de. Naja̱ ká'a̱n‑ro̱: Stá'a̱n‑ní máá Táa̱‑ro̱ núu̱‑ná.  
\v 10 Á tú kándíja‑ró já máá‑rí kánchaa̱‑ri̱ jíín máá Táa̱‑yo̱, te máá Táa̱‑yo̱ Dios kánchaa̱‑ya̱ jíín‑rí. Ta̱ká tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nasu̱ já kúu ini̱ máá‑rí ká'a̱n‑ri̱. Chi̱ máá Táa̱‑yo̱ kánchaa̱‑ya̱ jíín‑rí, te máá‑yá sá'a tiñu‑ún.  
\v 11 Kandíja ruu̱ ja̱ kánchaa̱‑ri̱ jíín máá Táa̱‑yo̱, te máá Táa̱‑yo̱ jíín máá‑rí: Te nú tú súan, te kandíja ruu̱ cuenta máá tíñu sá'a‑ri̱.  
\v 12 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nú ndé cha̱a kándíja ruu̱, tiñu ja̱ sá'a‑ri̱ yá'a suni sá'a‑de. Te ñá'nu‑ga̱ tiñu sá'a máá‑de vásá yá'á, chi̱ no'o̱n‑ri̱ nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios.  
\v 13 Te ta̱ká na̱ún ja̱ kakán‑ro̱ núu̱ máá Táa̱‑yo̱ jíín sɨ́'vɨ́‑rí, yu̱án sá'a‑ri̱, náva̱'a nduñá'nu máá Táa̱‑yo̱ já sɨkɨ́ máá Sé'e‑ya̱.  
\v 14 Te nú na̱ún kakán‑ro̱ jíín sɨ́'vɨ́‑rí, te skíkuu‑ri̱. 
\s1 Ja̱ ní keyu'u‑yá ja̱ kíi Espíritu Santo 
\p  
\v 15 Te nú mani̱‑ro̱ jíín‑rí, te kuandatu̱‑ro̱ tíñu tá'ú‑rí nuu̱‑ro̱.  
\v 16 Te kaka̱n ta'u̱‑rí nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios. Te kua̱'a‑ya̱ ɨngá I'a̱ chindéé chítuu róó jíná'an‑ró, náva̱'a kunchaa̱‑ya̱ jíín‑ró nɨ́ɨ́ káni.  
\v 17 Máá Espíritu ndaa̱ kúu I'a̱‑ún. Te ña̱yɨvɨ, ma̱ kúu kuatá'ú‑i‑ya̱, chi̱ tú kánde̱'é‑i nuu̱‑yá ni tú kájini̱‑i‑ya̱. Ko máá‑ró, chi̱ kájini̱‑ro̱‑yá, chi̱ ncháá‑ya̱ jíín‑ró, te ku'un‑ya̱ iní‑ro̱.  
\v 18 Ma̱ skéndo̱o ndá'ú‑ri̱ róó, chi̱ nchaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 19 Ɨɨn tí'lí‑na̱ te ma̱ kuní‑ga̱ ñu̱yɨ́vɨ núu̱‑rí. Ko máá‑ró chi̱ kuni̱‑ro̱ rúu̱, chi̱ chakú‑ri̱. Te ja̱ yúán suni kuchaku̱ máá‑ró.  
\v 20 Te kɨvɨ̱‑ún kuni̱‑ro̱ já kánchaa̱‑ri̱ jíín máá Táa̱‑ri̱, te máá‑ró jíín rúu̱, te máá‑rí jíín máá‑ró jíná'an‑ró.  
\v 21 Nú ndé cha̱a ñú'un ini̱‑de tiñu ni̱ tá'ú‑rí, te skíkuu‑de, cha̱a‑ún kúu ja̱ maní jíín‑rí. Te nú mani̱‑dé jíín‑rí, suni kumani̱ máá Táa̱‑ri̱ jíín‑de. Te máá‑rí, kumani̱‑rí jíín‑de te stá'a̱n ndiji̱n‑ri̱ máá‑rí nuu̱‑dé, áchí‑ya̱.  
\v 22 Te ni̱ ka'a̱n Judas jíín‑yá (ko nasu̱ú Iscariote): Táta̱, naja̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ní máá‑ní nuu̱‑ná jíná'an‑ná, te nuu̱ ñáyɨvɨ chi̱ túu, áchí‑de.  
\v 23 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Nú ndé cha̱a mani̱‑dé jíín‑rí, te skíkuu‑de tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, yúan‑na te kumani̱ máá Táa̱‑ri̱ jíín‑de. Te cha̱koyo‑ri̱ nuu̱‑dé. Te kuxiu̱kú‑rí jíín‑de.  
\v 24 Te cha̱a tú mani̱ jíín‑rí, tú skíkuu‑de tu̱'un ká'a̱n‑ri̱. Te tu̱'un ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró, nasu̱ tú'un máá‑rí kúu, chi tu̱'un máá Táa̱‑yo̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱ kúu.  
\v 25 Tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nini kánchaa̱‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 26 Ko máá Táa̱‑yo̱ Dios, tájí‑yá máá I'a̱ chindéé chítuu róó kii‑ya̱ jíín sɨ́'vɨ́‑rí. Te máá I'a̱‑ún kúu Espíritu Santo. Máá‑yá, stá'a̱n‑ya̱ táká tu̱'un nuu̱‑ro̱, te xndáku‑ya̱ núu̱‑ro̱ táká tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 27 Skéndo̱o‑ri̱ tu̱'un ndéé iní jíín‑ró, tu̱'un ndéé iní máá‑rí kua̱'a‑ri̱ nuu̱‑ro̱. Nasu̱ cuenta ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ máá‑rí kua̱'a‑ri̱ nuu̱‑ro̱. Ma̱ kúkuí'a̱ ini̱ añú‑ro̱, te ni ma̱ yú'ú‑ro̱.  
\v 28 A ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró já ní ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ki'i̱n‑ri̱ te nchaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, áchí‑ri̱. Nú ni̱ kumani̱‑ro̱ jíín‑rí, te kusɨɨ̱ ndíja ini̱‑ro̱ núú, chi ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já nó'o̱n‑ri̱ nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios. Chi̱ ñá'nu‑ga̱ kúu máá Táa̱‑yo̱ vásá rúu̱.  
\v 29 Vina a ni̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ ondé jíín tiempo, náva̱'a nú a ni̱ kuu, te kandíja‑ró jíná'an‑ró.  
\v 30 Ma̱ ká'a̱n kua'a̱‑gá‑ri̱ jíín‑ró, chi va̱i ja̱ kúñá'nu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Te tú ndújíín jíín‑rí.  
\v 31 Ko va̱i máá, náva̱'a kuni̱ ñu̱yɨ́vɨ ja̱ maní‑rí jíín máá Táa̱‑yo̱ Dios, te nátu̱'un ni̱ tá'ú máá Táa̱‑yo̱ Dios tiñu nuu̱‑rí, suni súan sá'a‑ri̱. Ndukuiñi̱ ná chó'o̱. 
\c 15  
\s1 Máá yó'o uva ndija 
\p  
\v 1 Máá‑rí kúu máá yó'o uva ndija. Te máá Táa̱‑ri̱ kúu I'a̱ jítu ja'a̱.  
\v 2 Ta̱ká nda'a já ndítɨ̱ɨn ruu̱ te tú já'a nde'e̱, jánchaa̱‑ya̱. Te ta̱ká nda'a já já'a nde'e̱, násándoo‑ya̱ náva̱'a kua̱'a‑ga̱ nde'e̱.  
\v 3 Te máá‑ró a ni̱ ka̱ndundoo‑ró jíín tú'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 4 Ná kúxiu̱kú‑ró jíín‑rí, te máá‑rí jíín máá‑ró. Ɨɨn nda'a uva, ma̱ kúu kua̱'a máá ndé'e̱, te nú tú kutɨ̱ɨn jika̱ máá yó'o. Te suni súan róó, te nú tú kuxiu̱kú‑ró jíín‑rí.  
\v 5 Máá‑rí kúu yo'o‑ún, te máá‑ró kákuu nda'a‑rí. Cha̱a ja̱ kánchaa̱ jíín‑rí, te máá‑rí jíín máá‑de, cha̱a‑ún já'a kua'a̱ ndé'e̱. Chi̱ nú túu ruu̱, te ma̱ kúu kutɨ sá'a ni ɨɨn‑ró jíná'an‑ró.  
\v 6 Cha̱a ja̱ tú kánchaa̱ jíín‑rí, kenda‑de ki'i̱n‑de, sá'a‑ya̱. Te ichi̱ nátu̱'un ɨɨn nda'a sáni, ja̱ nástútú‑i, te taan‑í nuu̱ ñú'u̱n, te kayu̱.  
\v 7 Nú káxiu̱kú‑ró jíín‑rí te tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ ñú'un ini̱‑ro̱. Yúan‑na te kaka̱n na̱ún kákuni̱‑ro̱, te kua̱'a‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 8 Nú kája̱'a‑ró kuá'a̱ ndé'e̱, yúan‑na te nduñá'nu Táa̱‑ri̱ sá'a, te súan kuu‑ró cháa káskuá'a jíín‑rí.  
\v 9 Nátu̱'un máá Táa̱‑yo̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱ rúu̱, suni súan kúndá'ú ini̱‑ri̱ róó jíná'an‑ró. Núsáá te kukuu‑ga̱‑ro̱ jíín tú'un kúndá'ú ini̱‑ri̱ róó.  
\v 10 Nú skíkuu‑ró tíñu ni̱ tá'ú‑rí nuu̱‑ro̱, te nene̱ kundá'ú ini̱‑ri̱ róó. Nátu̱'un máá‑rí ni̱ skíkuu‑ri̱ tiñu ni̱ tá'ú Táa̱‑ri̱ nuu̱‑rí, te nene̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱ rúu̱.  
\v 11 Tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, náva̱'a ná kúkútu‑ro jíín tú'un kúsɨɨ̱ iní máá‑rí.  
\v 12 Ya̱'á kúu tiñu tá'ú‑rí: Ja̱ ná kúndá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró, nátu̱'un kúndá'ú ini̱‑ri̱ róó jíná'an‑ró.  
\v 13 Nú ɨɨn cha̱a kuu̱‑de ja'a̱ amigo‑de, tuká ɨnga̱ modo ja̱ kúndá'ú‑ga̱ ini̱‑i‑de nátu̱'un ni̱ sá'a cha̱a‑ún.  
\v 14 Máá‑ró kákuu amigo‑ri̱ nú skíkuu‑ró táká tiñu tá'ú‑rí nuu̱‑ro̱.  
\v 15 Tuká skúnání‑rí róó mozo. Chi̱ ɨɨn mozo, tú jiní‑de na̱ún sá'a jito'o̱‑de. Chi̱ sua skúnání‑rí róó amigo‑ri̱, chi̱ a ni̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ táká tu̱'un ni̱ jini so̱'o‑ri̱ onde̱ nuu̱ máá Táa̱‑ri̱.  
\v 16 Tú ní káka̱ji‑ró rúu̱. Chi̱ sua ni̱ ka̱ji‑ri̱ róó, te ni̱ jani‑ri̱ róó ja̱ kíngoyo‑ró te kua̱'a‑ró ndé'e̱. Te ma̱ náa ndé'e̱‑ro̱. Te ta̱ká ja̱ kakán‑ro̱ núu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios jíín sɨ́'vɨ́‑rí, kua̱'a‑ya̱ núu̱‑ro̱.  
\v 17 Tiñu yá'a tá'ú‑rí nuu̱‑ro̱: Ja̱ ná kúndá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró. 
\s1 Ja̱ káchindiki̱n‑i cha̱a kákandíja 
\p  
\v 18 Te nú kiti̱ ini̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ núu̱‑ro̱ jíná'an‑ró, te ma̱ náa iní‑ro̱ já súni ni̱ kiti̱ ini̱‑i nuu̱ máá‑rí xna'a̱n‑ga̱.  
\v 19 Te nú cha̱a ñu̱yɨ́vɨ ní kákuu‑ró, te kumani̱ ñáyɨvɨ jíín róó nátu̱'un jíín tá'an máá‑i núú. Ko nasu̱ cháa ñu̱yɨ́vɨ kákuu‑ró, chi̱ sua ni̱ ka̱ji‑ri̱ róó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Ja̱ yúán kákiti̱ ini̱ ña̱yɨvɨ núu̱‑ro̱.  
\v 20 Ma̱ náa iní‑ro̱ tú'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ɨɨn mozo, tú kúñá'nu‑ga̱‑de nuu̱ jíto'o̱‑de. Nú ni̱ ka̱chindiki̱n‑i ruu̱ suni súan chindiki̱n‑i róó. Nú ni̱ skíkuu‑i tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱, suni skíkuu‑i tu̱'un ka'a̱n‑ro̱.  
\v 21 Ko ta̱ká tiñu yá'a sá'a‑de jíín‑ró ja̱ sɨkɨ́ sɨ́'vɨ́‑rí, chi̱ tú kájini̱‑i I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱.  
\v 22 Nú tú ní kíi‑ri̱, ni nú tú ní ká'a̱n‑ri̱ jíín‑i, ma̱ kóo kua̱chi‑i núú. Ko vina ma̱ kúu ka̱ku‑i nuu̱ kuáchi‑i.  
\v 23 Ña̱yɨvɨ kájito u'u̱ ruu̱, suni kájito u'u̱‑i máá Táa̱‑ri̱.  
\v 24 Nú tú ní sá'a‑ri̱ tiñu nuu̱‑í ja̱ ní ɨɨn cha̱a tú ní sá'a, te ma̱ kóo kua̱chi‑i núú. Ko vina a ni̱ kajini̱‑i tiñu‑ún, te kájito u'u̱‑i ruu̱ jíín máá Táa̱‑ri̱.  
\v 25 Ko súan kásá'a‑i náva̱'a skíkuu tu̱'un yóso núu̱ tutú ley máá‑i: Ja̱ tú na̱ kua̱chi‑ri̱, te ni̱ ka̱jito u'u̱‑i ruu̱, áchí.  
\v 26 Ko onde̱ nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ tájí‑rí máá I'a̱ chindéé chítuu róó. Máá Espíritu ndaa̱ kúu‑ya̱, te onde̱ chi̱i máá Táa̱‑yo̱ Dios kénda‑ya̱. Te nú a ni̱ chaa̱‑ya̱, te kani ndaa̱‑ya̱ tú'un‑ri̱.  
\v 27 Te suni máá‑ró kani ndaa̱‑ro̱ tú'un, chi̱ ká'i̱in‑ró jíín‑rí onde̱ kɨvɨ̱ ní kejá'á‑rí. 
\c 16  
\p  
\v 1 Tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró náva̱'a tú nayu̱'ú‑ro̱.  
\v 2 Te ské'ichi̱‑i róó ini̱ ve̱'e sinagoga ki̱ngoyo‑ró. Te jaa̱ hora ja̱ nú ɨɨn cha̱a ka'ni‑dé róó, te kani ini̱‑de ja̱ bueno ni̱ sá'a‑de nuu̱ Dios.  
\v 3 Te tiñu yá'a sá'a‑i jíín‑ró, chi̱ tú kájini̱‑i nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios, te ni nuu̱ máá‑rí.  
\v 4 Ko ni̱ ka'a̱n‑ri̱ tu̱'un yá'a jíín‑ró náva̱'a nú a ni̱ jaa̱ hora, te nuku̱'un ini̱‑ro̱ já súan ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró. Te tú ní ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un yá'a jíín‑ró ondé kɨvɨ̱ ní kejá'á‑rí, chi̱ jíka‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró.  
\v 5 Te vina, chi̱ no'o̱n‑ri̱ nuu̱ I'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱. Te ni̱ ɨɨn róó, na̱ tú kaka̱ tu̱'ún‑ró rúu̱: Ndénu̱ kí'i̱n‑ní.  
\v 6 Te vina a ni̱ kuxíí iní‑ro̱ chi̱ súan ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 7 Ko ká'a̱n ndaa̱‑ri̱ jíín‑ró: Ja̱ sɨkɨ́ róó kúu ja̱ kánúú kí'i̱n‑ri̱. Chi̱ nú tú ki'i̱n‑ri̱, te I'a̱ chindéé chítuu róó, ma̱ cháa̱‑ya̱ núu̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Nú ki'i̱n‑ri̱, te tájí‑rí‑ya̱ kíi‑ya̱ núu̱‑ro̱.  
\v 8 Te nú a ni̱ chaa̱‑ya̱ te stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑í ja̱ ndíso máá‑i kua̱chi, jíín já kúu tiñu ndaa̱, jíín ndasa náku̱xndíi‑ya̱‑í.  
\v 9 Máá kuáchi‑ún kúu ja̱ tú kákandíja‑i ruu̱.  
\v 10 Te máá tíñu ndaa̱‑ún kúu ja̱ nó'o̱n‑ri̱ nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios, te ma̱ kuní‑ga̱‑ro̱ núu̱‑rí.  
\v 11 Te tu̱'un náku̱xndíi‑ún kúu ja̱ á ni̱ jáku̱xndíi‑ya̱ sɨkɨ́ máá já kúñá'nu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a. 
\s1 Tu̱'un máá Espíritu ndaa̱ 
\p  
\v 12 Ió kua'a̱‑gá tu̱'un ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ko ma̱ kánda‑ró jíín vína.  
\v 13 Te nú ni̱ chaa̱ máá Espíritu ndaa̱, máá‑yá stá'a̱n‑ya̱ táká tu̱'un ndaa̱ nuu̱‑ro̱. Chi̱ tú ka'a̱n‑ya̱ já kuní máá‑yá, chi̱ ka'a̱n‑ya̱ táká ja̱ jíni so̱'o‑ya̱. Te stá'a̱n‑ya̱ táká tiñu chaa̱.  
\v 14 Te nduñá'nu‑ri̱ sá'a‑ya̱, chi̱ ki'in‑ya̱ tú'un xíin máá‑rí, te stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 15 Ta̱ká ja̱ xíin máá Táa̱‑yo̱, suni máá‑rí xíin. Ja̱ yúán ní ka'a̱n‑ri̱ ja̱ kí'in‑ya̱ já xíin máá‑rí te stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑ro̱.  
\v 16 Ɨɨn tí'lí‑na̱, te ma̱ kuní‑ga̱‑ro̱ núu̱‑rí. Te suni ɨɨn tí'lí‑ga̱, te nakuni̱ tuku‑ró núu̱‑rí, chi̱ no'o̱n‑ri̱ nuu̱ máá Táa̱‑yo̱. Achí‑ya̱.  
\v 17 Yúan‑na te sava cha̱a káskuá'a jíín‑yá ni̱ kaka'a̱n‑de jíín tá'an‑de: Na̱ún kúu tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑yó: Ɨɨn tí'lí‑na̱ te ma̱ kuní‑ga̱‑ro̱ núu̱‑rí, te suni ɨɨn tí'lí‑ga̱, te nakuni̱ tuku‑ró núu̱‑rí, chi̱ no'o̱n‑ri̱ nuu̱ Táa̱‑ri̱.  
\v 18 Te ni̱ kaka'a̱n‑ga̱‑de: Na̱ún tu̱'un kúu ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱ jíín‑yó: Ɨɨn tí'lí‑na̱. Tú kájuku̱'un ini̱‑yo̱ já ká'a̱n‑ya̱. Achí‑de.  
\v 19 Te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ kaká tu̱'ún‑de‑ya̱ kákuni̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Á kájika̱ tu̱'ún tá'an‑ró já ní ka'a̱n‑ri̱ tu̱'un yá'a jíín‑ró: Ɨɨn tí'lí‑na̱, te ma̱ kuní‑ga̱‑ro̱ núu̱‑rí, te suni ɨɨn tí'lí‑ga̱, te nakuni̱ tuku‑ró núu̱‑rí.  
\v 20 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Nde'e̱‑ro̱ te ndukuí'a̱ ini̱‑ro̱, ko kusɨɨ̱ iní ña̱yɨvɨ ñúyɨ́vɨ. Te kukuí'a̱ ini̱‑ro̱, ko va̱sa kákukuí'a̱ ini̱‑ro̱, te ndusɨɨ̱ iní‑ro̱.  
\v 21 Ɨɨn ñasɨ́'ɨ́, nú já'ncha̱ chi̱i‑ña, te kúkuí'a̱ ini̱‑ña, chi̱ kuaku̱yani skáku‑ña. Te nú a ni̱ skáku‑ña ɨ́ɨn su̱chí lúlí, tuká ná'án‑ña túndó'o ni̱ ta'a̱n‑ña, chi̱ kúsɨɨ̱ iní‑ña já ní kaku ɨɨn cha̱a ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 22 Suni súan máá‑ró, kákukuí'a̱ ndija ini̱‑ro̱ vína. Ko ɨnga̱ kɨvɨ̱ te nakuni̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ te kusɨɨ̱ iní‑ro̱. Te ma̱ ndúkuí'a̱‑ga̱ ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró sá'a ni ɨɨn ña̱yɨvɨ.  
\v 23 Te kɨvɨ̱‑ún tú na̱ún kaká tu̱'ún‑ró rúu̱. Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nú na̱ún kakán‑ro̱ núu̱ máá Táa̱‑yo̱ jíín sɨ́'vɨ́‑rí, te kua̱'a‑ya̱ núu̱‑ro̱.  
\v 24 Onde̱ vina te tú na̱ún ní kájika̱n kutɨ‑ro jíín sɨ́'vɨ́‑rí. Kaka̱n, te ni'i̱n‑ro̱, náva̱'a kusɨɨ̱ vá'a ini̱‑ro̱.  
\v 25 Tu̱'un yá'a ká'a̱n yátá‑rí jíín‑ró. Ko ɨɨn kɨvɨ̱ te ma̱ ká'a̱n yátá‑gá‑ri̱ jíín‑ró, chi̱ sua kastu̱'ún kájí‑rí ta̱ká tu̱'un máá Táa̱‑yo̱ Dios.  
\v 26 Te kɨvɨ̱‑ún, kaka̱n‑ro̱ jíín sɨ́'vɨ́‑rí. Te tú ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já kakán ta'u̱‑rí nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ já sɨkɨ́ róó.  
\v 27 Chi̱ máá Táa̱‑yo̱, kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó. Chi̱ máá‑ró ni̱ ka̱kumani̱‑ro̱ jíín‑rí, te ni̱ ka̱kandíja‑ró já ondé nuu̱ Dios va̱i‑ri̱.  
\v 28 Ni̱ kenda‑ri̱ onde̱ nuu̱ máá Táa̱‑yo̱, te ni̱ chaa̱‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Vina te kenda tuku‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ te no'o̱n‑ri̱ nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios. Achí‑ya̱.  
\v 29 Te ni̱ kaka'a̱n cha̱a káskuá'a jíín‑yá: Vina te ká'a̱n kájí‑ní. Tú ká'a̱n‑ní ni ɨɨn tu̱'un yátá.  
\v 30 Vina te kájuku̱'un ini̱‑ná ja̱ jiní‑ní ta̱ká tu̱'un, te tú jínu ñú'ún‑ní ja̱ kaká tu̱'ún‑i níí. Ja̱ yúán kákandíja‑ná ja̱ ní kenda ndija‑ní onde̱ nuu̱ Dios va̱i‑ní. Achí‑de jíín‑yá.  
\v 31 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Vina te kákandíja‑ró náún.  
\v 32 Kuni so̱'o‑ró, chi va̱i ɨɨn hora, te a ni̱ chaa̱, ja̱ kuichá nu̱u‑ró kíngoyo‑ró vé'e‑ró. Te skéndo̱o‑ró rúu̱ máá ɨ́ɨn‑ri̱. Ko ma̱ kúnchaa̱ máá ɨ́ɨn‑ri̱, chi̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios kánchaa̱‑ya̱ jíín‑rí.  
\v 33 Tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró náva̱'a koo ndéé iní‑ro̱ sá'a‑ri̱. Ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ koto‑ró túndó'o. Ko kava téyíí‑ró, chi̱ a ni̱ kundéé‑rí jíín ñúyɨ́vɨ, áchí‑ya̱. 
\c 17  
\s1 Tu̱'un ni̱ jika̱n ta'u̱ Jesús ja'a̱ yóó 
\p  
\v 1 Tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n Jesús. Te ni̱ ndakoto‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Táa̱, a ni̱ chaa̱ máá hora. Sáñá'nu‑ní Se̱'e‑ní, náva̱'a suni Se̱'e‑ní sáñá'nu‑i níí.  
\v 2 Chi ni̱ ja̱'a‑ní fuerza nuu̱ máá Sé'e sɨkɨ̱ táká cha̱a, náva̱'a nuu̱ táká cha̱a ni̱ ja̱'a‑ní nuu̱‑í, kua̱'a‑i ja̱ kúchaku̱‑de nɨ́ɨ́ káni.  
\v 3 Te tu̱'un kuchaku̱ nɨ́ɨ́ káni kúu ja̱ ná kuní‑de níí ja̱ máá ɨ́ɨn ndija‑ni Dios kúu‑ní onde̱ jíín Jesucristo I'a̱ ni̱ tájí‑ní va̱i.  
\v 4 Máá‑ná, ni̱ sáñá'nu‑ná níí ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. A ni̱ síjínu‑ná tiñu ni̱ tá'ú‑ní nuu̱‑ná.  
\v 5 Te vina Táa̱, sáñá'nu‑ní náá, ná kuní jíín núu̱ máá‑ní, nátu̱'un ni̱ kuñá'nu‑ná jíín‑ní onde̱ ná té jungo̱o‑ga̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 6 Ni̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ná níí jíín sɨ́'vɨ́‑ní nuu̱ táká cha̱a ni̱ ja̱'a‑ní nuu̱‑ná ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Máá‑ní ni̱ xíin‑dé núú. Te ni̱ ja̱'a‑ní‑de nuu̱‑ná. Te ni̱ ka̱skíkuu‑de tu̱'un‑ní.  
\v 7 Vina te a kájini̱‑de ja̱ ondé nuu̱ máá‑ní va̱i ta̱ká tu̱'un ni̱ ja̱'a‑ní nuu̱‑ná.  
\v 8 Chi tu̱'un ni̱ ja̱'a‑ní nuu̱‑ná, ni̱ ja̱'a‑ná nuu̱ máá‑de jíná'an‑de. Te ni̱ ka̱jatá'ú‑de tu̱'un‑ún. Te a ni̱ kajini̱ ndaa̱‑de ja̱ ní kenda‑ná onde̱ nuu̱‑ní. Te ni̱ ka̱kandíja‑de ja̱ ní tájí‑ní náá va̱i‑ná.  
\v 9 Te jikán ta'u̱‑ná ja'a̱ máá‑de. Tú jikán ta'u̱‑ná ja'a̱ ñúyɨ́vɨ, chi̱ sua jikán ta'u̱‑ná ja'a̱ cháa ni̱ ja̱'a‑ní nuu̱‑ná, chi̱ máá‑ní xíin‑dé.  
\v 10 Te ta̱ká ndatíñu‑ná kúu ndatíñu máá‑ní. Te ta̱ká ndatíñu máá‑ní kúu ndatíñu máá‑ná. Te ni̱ nduñá'nu‑ná ni̱ sá'a ndatíñu‑ún.  
\v 11 Te tuká kánchaa̱‑ná ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Ko máá‑de chi̱ káxiu̱kú‑de ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, te máá‑ná nájaa̱‑ná nuu̱‑ní. Táa̱, máá‑ní kúu I'a̱ ndoo, te jíín sɨ́'vɨ́‑ní koto‑ní ta̱ká cha̱a ni̱ ja̱'a‑ní nuu̱‑ná, náva̱'a ɨɨn‑ni ná kúu‑de nátu̱'un kákuu máá‑yó.  
\v 12 Ná ni̱ kanchaa̱‑ná jíín‑de ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, te ni̱ ndi̱to‑ná‑de jíín sɨ́'vɨ́‑ní ja̱ ní ja̱'a‑ní nuu̱‑ná. Ni̱ ndi̱to‑ná‑de te tú ní náa ní ɨɨn‑de, chi̱ máá‑ni se̱'e kui'na̱ ní naa, náva̱'a skíkuu tutu̱ ii̱.  
\v 13 Te vina najaa̱‑ná nuu̱‑ní. Te ká'a̱n‑ná tu̱'un yá'a ini̱ ñu̱yɨ́vɨ náva̱'a ná kúsɨɨ̱ vá'a ini̱‑de jíín tú'un kúsɨɨ̱ iní máá‑ná.  
\v 14 Ni̱ kastu̱'ún‑ná tu̱'un‑ní nuu̱‑dé. Te ni̱ kakiti̱ ini̱ ña̱yɨvɨ núu̱‑dé, chi̱ nasu̱ sé'e ñu̱yɨ́vɨ kákuu‑de nátu̱'un máá‑ná nasu̱ sé'e ñu̱yɨ́vɨ kúu‑ná.  
\v 15 Na̱ tú jikán ta'u̱‑ná ja̱ cháxio‑ní‑de ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ sua koto‑ní‑de nuu̱ kíni nuu̱ kuí'a̱.  
\v 16 Nasu̱ tá'an ñu̱yɨ́vɨ kákuu‑de. Nátu̱'un máá‑ná nasu̱ tá'an ñu̱yɨ́vɨ kúu‑ná.  
\v 17 Nasándoo‑ní‑de jíín tú'un ndaa̱. Tu̱'un máá‑ní kúu máá tú'un ndaa̱.  
\v 18 Nátu̱'un ni̱ tájí‑ní náá va̱i‑ná ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, suni súan tájí‑ná‑de ki'i̱n‑de ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 19 Te ja̱ sɨkɨ́ máá‑de kúu ja̱ sándoo‑ná máá‑ná, náva̱'a koo ndoo máá‑de jíín tú'un ndaa̱.  
\v 20 Tú jikán ta'u̱‑ná ja'a̱ máá ɨ́ɨn cha̱a yá'a jíná'an‑de, chi̱ suni ja'a̱ táká ña̱yɨvɨ já ná kándíja‑i náá sá'a tu̱'un kani‑de jíná'an‑de.  
\v 21 Náva̱'a ta̱ká‑i ná kúu‑i ɨɨn‑ni, nátu̱'un kánchaa̱‑ní jíín‑ná, Táa̱, te máá‑ná jíín máá‑ní. Te suni súan ná kúu‑i ɨɨn‑ni jíín‑yó kuní‑ná, náva̱'a ná kándíja ñu̱yɨ́vɨ já máá‑ní ni̱ tájí‑ní náá va̱i‑ná.  
\v 22 A ni̱ sáñá'nu‑ná máá‑de nátu̱'un ni̱ sáñá'nu‑ní náá, náva̱'a ɨɨn‑ni ná kúu‑de nátu̱'un ɨɨn‑ni kákuu‑yó.  
\v 23 Te nátu̱'un máá‑ná jíín máá‑de, te máá‑ní jíín máá‑ná, suni súan kuní‑ná ja̱ ná síyíja‑ní‑de náva̱'a ɨɨn‑ni ná kúu‑de, te náva̱'a kuni̱ ña̱yɨvɨ já ní tájí‑ní náá va̱i‑ná, jíín já kúndá'ú ini̱‑ní‑de nátu̱'un kúndá'ú ini̱‑ní náá.  
\v 24 Táa̱, ta̱ká cha̱a ni̱ ja̱'a‑ní nuu̱‑ná‑ún, kuní‑ná ja̱ núu̱ kúnchaa̱ máá‑ná suni yúan ná kúxiu̱kú máá‑de jíín‑ná, náva̱'a ná kuní‑de ndasa ndúñá'nu‑ná sá'a‑ní. Chi̱ kúndá'ú ini̱‑ní náá onde̱ ná té jukuiñi̱‑ga̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 25 Táa̱, máá‑ní kúu I'a̱ ndaa̱, ko tú kájini̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ núu̱‑ní. Ko máá‑ná chi̱ jiní‑ná nuu̱‑ní. Te cha̱a yá'a, kájini̱‑de ja̱ ní tájí‑ní náá va̱i‑ná.  
\v 26 Te máá‑ná, a ni̱ stá'a̱n‑ná níí jíín sɨ́'vɨ́‑ní nuu̱‑dé. Te stá'a̱n‑ga̱‑ná nuu̱‑dé, náva̱'a ná kúndá'ú ini̱‑de tá'an‑de nátu̱'un kúndá'ú ini̱‑ní náá, te suni náva̱'a kunchaa̱‑ná jíín‑de. 
\c 18  
\s1 Ja̱ ní ka̱katɨɨn‑de Jesús 
\p  
\v 1 Te ni̱ kuu, ni̱ ka'a̱n Jesús tu̱'un yá'a. Te ni̱ kenda‑ya̱ jíín cháa káskuá'a jíín yá kua'a̱n‑ya̱ yatá yúcha Cedrón, nuu̱ íó ɨɨn jardín. Te yúan ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ jíín cháa káskuá'a jíín‑yá.  
\v 2 Te Judas ja̱ ní nastúu‑ya̱‑ún, suni jiní‑de lugar yúan, chi̱ íó kua'a̱ vuelta ni̱ ketá'an Jesús yúan jíín cháa káskuá'a jíín‑yá.  
\v 3 Te ni̱ jaka Judas ɨɨn nuu soldado jíín yakú ndajá'a̱ sutú ñá'nu jíín cháa fariseo, te ni̱ ja̱koyo‑de yúan jíín linterna jíín ñú'u̱n yitɨ jíín machete.  
\v 4 Yúan‑na te Jesús, ja̱ á ni̱ jini̱‑ya̱ táká tu̱ndó'o va̱i sɨkɨ̱‑yá, ni̱ kenda‑ya̱ íchi núu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ndé cha̱a kánandúkú‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 5 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Jesús ñuu̱ Nazaret kánandúkú‑rí, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Máá‑rí kúu, áchí‑ya̱ jíín‑de. Te Judas, cha̱a ni̱ nastúu‑ya̱‑ún, suni kándii̱‑de jíín cháa‑ún jíná'an‑de.  
\v 6 Te ja̱ súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱, máá‑rí kúu, te ni̱ ka̱nakaka yátá‑de. Te ni̱ kandua̱‑ni‑de nuu̱ ñú'un.  
\v 7 Te ni̱ jika̱ tu̱'ún tuku‑ya̱‑dé: Ndé cha̱a kánandúkú‑ró, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Jesús ñuu̱ Nazaret, áchí‑de.  
\v 8 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: A ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ máá‑rí kúu. Te nú ruu̱ kánandúkú‑ró, te sía̱ cha̱a yá'a ná kíngoyo‑de. Achí‑ya̱.  
\v 9 Súan ni̱ kuu náva̱'a ná skíkuu tu̱'un ja̱ ní ka'a̱n‑ya̱: Tú ní xnáa‑ná ni ɨɨn cha̱a ni̱ ja̱'a‑ní nuu̱‑ná, áchí‑ya̱.  
\v 10 Yúan‑na te Simón Pedro, ja̱ ñáva̱'a‑de ɨɨn machete, ni̱ tava‑dé. Te ni̱ stují‑ni‑de mozo máá sutú ñá'nu‑ga̱. Te ni̱ kachi‑de so̱'o lado vá'a. Te mozo‑ún, nání Malco.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín Pedro: Nachiva̱'a machete‑ro̱ iní cubierta. Chi tu̱ndó'o yá'a ja̱ ní ja̱'a Táa̱‑ri̱ nuu̱‑rí, tú kánúú já ndó'o‑ri̱ náún. Achí‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní kandii̱ Jesús nuu̱ sutú ñá'nu‑ga̱ 
\p  
\v 12 Yúan‑na te soldado, jíín cháa kuñá'nu, jíín ndájá'a̱ cháa judío, ni̱ ka̱katɨɨn‑de Jesús, te ni̱ kaju'ni̱‑de‑ya̱.  
\v 13 Te xna'a̱n‑ga̱ ni̱ kaja̱ncha̱ka‑de‑ya̱ núu̱ Anás. Chi̱ táchi̱só Caifás ni̱ kuu‑de. Te Caifás, ni̱ kuu‑de máá sutú ñá'nu‑ga̱ kuia̱‑ún.  
\v 14 Te Caifás kúu máá cháa ni̱ ja̱'a consejo nuu̱ cháa judío, ja̱ jínu ñú'ún já kúu̱ ɨɨn cha̱a ja'a̱ ñáyɨvɨ.  
\v 15 Te Simón Pedro, ndikín‑de Jesús kua'a̱n‑de jíín‑yá, jíín ɨngá cha̱a skuá'a. Te cha̱a‑ún, jiní sutu̱ ñá'nu nuu̱‑dé. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑de ini̱ Palacio jíín Jesús.  
\v 16 Ko Pedro, ni̱ kandii̱‑ni‑de ichi yúxé'é yatá vé'e. Te máá cháa skuá'a ja̱ jiní sutu̱ ñá'nu‑ga̱ nuu̱‑dé, ni̱ kenda‑de, te ni̱ ka'a̱n‑de jíín ñá'an ndíto yuxé'é. Te ni̱ skɨ́vɨ‑de Pedro ini̱ ve̱'e palacio.  
\v 17 Yúan‑na te ña'an ndíto yuxé'é‑ún, ni̱ ka'a̱n‑ña jíín Pedro: Te róó suni ɨɨn cha̱a skuá'a jíín cháa yá'a kúu‑ró vii, áchí‑ña. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Nasu̱ náá kúu, áchí‑de.  
\v 18 Te mozo‑ún jíín policía, ni̱ ka̱nastá'a̱n‑de ñu'u̱n, chi̱ sá'a vi̱jin. Te ká'i̱in‑de kánduvixi̱‑de. Te Pedro, suni kándii̱‑de yúan, ndúvixi̱‑de.  
\v 19 Te sutu̱ ñá'nu‑ga̱, ni̱ xndichí‑de Jesús sɨkɨ̱ cháa káskuá'a jíín‑yá jíín sɨkɨ́ tú'un stá'a̱n‑ya̱.  
\v 20 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: A ni̱ ka'a̱n ndiji̱n‑ri̱ ini̱ ñu̱yívɨ. Nene̱ ni̱ stá'a̱n‑ri̱ tu̱'un ini̱ ve̱'e sinagoga jíín iní ve̱'e ii̱, nuu̱ ndútútú ndɨ́'ɨ ña̱yɨvɨ judío, te tú ni ɨɨn tu̱'un ní ká'a̱n sa̱'í‑ri̱.  
\v 21 Naja̱ jiká tu̱'ún‑ró rúu̱. Kaka̱ tu̱'ún ñáyɨvɨ ní ka̱jini so̱'o tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ nú na̱ún ní ka'a̱n‑ri̱, chi̱ máá‑i káiná'án‑i tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑i, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 22 Te ja̱ súan ni̱ ka'a̱n Jesús, te ɨɨn mozo kándii̱ yúan, ni̱ ja̱'a‑ni ɨɨn ji̱kí núu̱ Jesús. Te ni̱ ka'a̱n jíín‑yá: Súan ká'a̱n‑ro̱ jíín sutú ñá'nu náún, áchí.  
\v 23 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín: Nú ni̱ ka'a̱n ndɨva̱'a‑ri̱, te kastu̱'ún na̱ún kúu tu̱'un ñáá ní ka'a̱n‑ri̱‑ún. Ko nú tu̱'un va̱'a ni̱ ka'a̱n‑ri̱, te naja̱ stují‑ro̱ rúu̱ núsáá, áchí‑ya̱.  
\v 24 Te Anás ni̱ tájí‑de‑ya̱ nú'ni̱‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ núu̱ Caifás ja̱ kúu máá sutú ñá'nu‑ga̱.  
\v 25 Te kándii̱ Simón Pedro ndúvixi̱‑de. Te ni̱ kaka'a̱n jíín‑de: Nasu̱ cháa skuá'a jíín‑de kúu‑ró náún, áchí. Te máá‑de, tú ní játu̱'un‑de: Nasu̱ rúu̱ kúu, áchí‑de.  
\v 26 Te ɨɨn mozo sutu̱ ñá'nu‑ga̱, tá'an ja̱ ní xɨtɨ Pedro so̱'o‑ún, ni̱ ka'a̱n jíín‑de: Nasu̱ ní jini̱‑ri̱ róó jíín‑de ini̱ jardín náún, áchí.  
\v 27 Te Pedro, tú ní játu̱'un tuku‑de. Te ni̱ kana‑ni lí'li. 
\s1 Ja̱ kuá'a̱n Jesús nuu̱ Pilato 
\p  
\v 28 Yúan‑na te ni̱ ka̱ndenda‑de jíín Jesús ini̱ ve̱'e Caifás kája'a̱n‑de jíín‑yá onde̱ ini̱ ve̱'e palacio. Te ja̱ñá'a̱n kúu. Te ña̱yɨvɨ judío, tú ní kɨ́vɨ koyo‑i ini̱ ve̱'e palacio, chi̱ tú kákuni̱‑i kuchá'án‑i. Chi̱ nú súan te ma̱ kúu kee‑í lélú Pascua.  
\v 29 Yúan‑na te ni̱ kenda Pilato nuu̱ ñáyɨvɨ ká'i̱in yata̱ vé'e. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Na̱ún kua̱chi kájika̱n‑ro̱ sɨkɨ́ cháa yá'a, áchí‑de.  
\v 30 Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Cha̱a yá'a, nú tú kúu‑de cha̱a ñáá, ma̱ kínchaka‑ná‑de nuu̱‑ní núú, áchí‑i jíín‑de.  
\v 31 Te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑i: Ki'in máá‑ró‑de, te sándaa̱‑ro̱ sɨkɨ́‑dé nátu̱'un ká'a̱n ley máá‑ró, áchí‑de. Te ña̱yɨvɨ judío ni̱ kaka'a̱n‑i jíín‑de: Ja̱ náá jíná'an‑ná, tú íó ley ja̱ ká'ni‑ná ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, áchí‑i.  
\v 32 Súan ni̱ kaka'a̱n‑i náva̱'a skíkuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Jesús, ja̱ ní kastu̱'ún‑yá na̱ún modo kuu̱‑ya̱.  
\v 33 Te ni̱ ndɨ̱vɨ Pilato ini̱ ve̱'e palacio. Te ni̱ kana‑de xini̱ Jesús ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Máá‑ró kúu Rey ña̱yɨvɨ judío náún, áchí‑de.  
\v 34 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Á súan jáni ini̱ máá‑ró, xí súan ni̱ kastu̱'ún sáva‑ga̱ cha̱a nuu̱‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 35 Te ni̱ ka'a̱n Pilato: Cha̱a judío kúu‑ri̱ náún. Ña̱yɨvɨ máá‑ró jíín sutú ñá'nu, ni̱ kana̱kua̱'a róó nuu̱‑rí. Na̱ún ní sá'a‑ró núsáá. Achí‑de.  
\v 36 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Nasu̱ ñúyɨ́vɨ yá'a kúu nuu̱ tá'ú‑rí tiñu. Nú ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a kúu nuu̱ tá'ú‑rí tiñu, yúan‑na te cha̱a kájatíñu nuu̱‑rí, kua̱tá'an‑de ja'a̱‑rí náva̱'a tú natu̱u‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ judío núú. Ko nasu̱ ñúyɨ́vɨ yá'a kúu nuu̱ tá'ú‑rí tiñu vina. Achí‑ya̱.  
\v 37 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑yá: Te ɨɨn rey kúu‑ró ja̱ súan, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Máá‑ró ká'a̱n ja̱ rúu̱ kúu rey. Kánúú káni‑ri̱ tu̱'un ndaa̱. Ja̱ yúán ní kaku‑ri̱. Te ja̱ yúán vái‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Ta̱ká ña̱yɨvɨ ká'i̱in jíín tú'un ndaa̱, ña̱yɨvɨ‑ún jíni ná'ín‑i tu̱'un ká'a̱n‑ri̱. Achí‑ya̱.  
\v 38 Te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑yá: Na̱ún kúu tu̱'un ndaa̱, áchí‑de. Te ja̱ ní ka'a̱n‑de tu̱'un yá'a, te ni̱ kenda tuku‑de nuu̱ ñáyɨvɨ judío. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑i: Tú kutɨ ní ɨɨn kua̱chi ni'i̱n‑rí sɨkɨ̱‑dé.  
\v 39 Ko íó costumbre máá‑ró já víko Pascua te nuu̱‑ro̱ sía̱‑ri̱ ɨɨn cha̱a índee veka̱a. Te kákuni̱‑ro̱ já sía̱‑ri̱ rey ña̱yɨvɨ judío nuu̱‑ro̱ xí túu, áchí‑de.  
\v 40 Yúan‑na te ndivii‑í ni̱ ka̱kana jaa‑i ɨnga̱ jínu: Ma̱ sía̱‑ní cha̱a yá'a, chi̱ sua ná sía̱‑ní Barrabás, áchí‑i. Te cha̱a kuí'ná ní kuu Barrabás. 
\c 19  
\p  
\v 1 Yúan‑na te Pilato, ni̱ ki'in‑de Jesús. Te ni̱ xndó'o‑de‑ya̱.  
\v 2 Te soldado, ni̱ ka̱tɨɨn‑de ɨɨn corona iñu. Te ni̱ kachu'un‑de xini̱‑yá. Te ni̱ ka̱chu'un‑de‑ya̱ ɨ́ɨn sa'ma kuá'á tíndí'í.  
\v 3 Te ni̱ ka̱kandita‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Rey judío, ta̱á ndii, áchí‑de. Te kája̱'a‑de ji̱kí núu̱‑yá.  
\v 4 Yúan‑na te ni̱ kenda Pilato ɨnga̱ jínu. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín ñáyɨvɨ: Yá'a nde̱'é‑ró va̱i‑ri̱ jíín‑de yata̱ vé'e, náva̱'a ná kuní‑ro̱ já tú ni ɨɨn kua̱chi ní'i̱n‑rí sɨkɨ̱‑dé, áchí‑de.  
\v 5 Te ni̱ kenda Jesús yata̱ vé'e, ñú'un‑ya̱ corona iñu jíín sá'ma kuá'á tíndí'í. Te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑i: Yá'a nde̱'é‑ró cháa yá'a, áchí‑de.  
\v 6 Te sutu̱ ñá'nu jíín cháa kájatíñu, ni̱ kajini̱‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n jaa‑de: Kata kaa‑ní‑de jika̱ cruz, ná kúu̱‑de, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑de: Katɨɨn máá‑ró‑de te ka'ni‑ro‑dé, chi̱ ruu̱, tú ní'i̱n‑rí ni ɨɨn kua̱chi sɨkɨ̱‑dé, áchí‑de.  
\v 7 Te ni̱ kaka'a̱n judío: Máá‑ná káñava̱'a‑ná ley. Te sɨkɨ̱ ley‑ún kuu̱‑de, chi̱ áchí‑de ja̱ Sé'e Dios kúu‑de, áchí.  
\v 8 Te ja̱ ní jini so̱'o Pilato tu̱'un yá'a, te ví'í‑gá yú'ú‑de.  
\v 9 Te ni̱ ndɨ̱vɨ tuku‑de ɨnga̱ jínu ini̱ ve̱'e palacio. Te ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de Jesús: Ndé onde̱ va̱i‑ró, áchí‑de. Ko Jesús, tú ní ká'a̱n kutɨ‑yá jíín‑de.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑yá: Tú ka'a̱n‑ro̱ jíín‑rí náún. Á tú jiní‑ro̱ já ndíso‑ri̱ tiñu ja̱ ká'ni‑rí róó jika̱ cruz, te suni ndíso‑ri̱ tiñu ja̱ sía̱‑ri̱ róó ki'i̱n‑ro̱. Achí‑de.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Nú tú ní kíi tu̱'un onde̱ andɨ́vɨ́, te ma̱ kúu ndonda‑ró sɨkɨ́‑rí. Ja̱ yúán cháa ni̱ nakua̱'a ruu̱ nuu̱‑ro̱, kua̱chi xaa̱n‑gá ndíso‑de. Achí‑ya̱.  
\v 12 Te onde̱ hora yúan ndúkú ndéé Pilato sía̱‑de‑ya̱. Ko ña̱yɨvɨ judío, ni̱ kaka'a̱n jaa‑i: Nú sía̱‑ní cha̱a yá'a, te nasu̱ amigo César kúu‑ní. Chi̱ nú ɨɨn cha̱a sá'a‑de ja̱ máá‑de kúu rey, cha̱a‑ún ká'a̱n‑de sɨkɨ̱ César. Achí‑i.  
\v 13 Te Pilato, ja̱ ní jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a, ni̱ kiñi'in‑de Jesús yata̱ vé'e. Te ni̱ jungo̱o‑de ini̱ ve̱'e tíñu nuu̱ nání pavimento. (Te nuu̱ yú'u hebreo nání Gabata.)  
\v 14 Te máá kɨvɨ́ sátu̱'a ja̱ kóo viko Pascua kúu, nátu̱'un ka̱'iñu̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín ñáyɨvɨ judío: Yá'a nde̱'é‑ró núu̱ rey máá‑ró jíná'an‑ró, áchí‑de.  
\v 15 Te ni̱ kaka'a̱n jaa‑i: Ándale, chaxio‑ní‑de, te ka'ni‑ní‑de jika̱ cruz, áchí‑i. Te ni̱ ka'a̱n Pilato jíín‑i: Ja̱ ká'ni‑rí rey máá‑ró náún, áchí‑de. Te ni̱ kaka'a̱n sutu̱ ñá'nu: Tuká ɨnga̱ rey káñava̱'a‑ná, chi̱ máá‑ni César, áchí.  
\v 16 Yúan‑na te ni̱ nakua̱'a‑de‑ya̱ núu̱‑í ja̱ ná kúu̱‑ya̱ jiká cruz. Te ni̱ ka̱katɨɨn‑i Jesús, te kua'a̱n‑i jíín‑yá. 
\s1 Ja̱ ní ka̱jata kaa‑de‑ya̱ 
\p  
\v 17 Te máá‑yá, ndíso‑ya̱ cruz‑ya̱. Te ni̱ kenda‑ya̱ yúan, kua'a̱n‑ya̱ ɨ́ɨn nuu̱ nání yíkɨ xiní. Te nuu̱ yú'u hebreo nání Gólgota.  
\v 18 Yúan ni̱ ka̱jata kaa‑i‑ya̱ jiká cruz. Te suni ni̱ ka̱jata kaa‑i uu̱ cha̱a jíín‑yá, ɨɨn ɨɨn‑de lado xiin‑yá. Te máá Jesús ni̱ ndi̱ta kaa‑ya̱ má'ñú.  
\v 19 Te suni ni̱ chaa Pilato ɨɨn tutu̱. Te ni̱ chitɨ̱ɨn‑de xini̱ cruz. Te súan ni̱ ka'a̱n: Jesús ñuu̱ Nazaret, Rey ña̱yɨvɨ judío, áchí.  
\v 20 Te kua'a̱ ñáyɨvɨ judío, ni̱ ka̱ka'u‑i tu̱'un yá'a. Chi̱ nuu̱ ní ndi̱ta kaa Jesús, máá yáni yuñúu̱ kúu. Te yóso tú'un‑ún jíín yú'u hebreo, jíín yú'u griego, jíín yú'u latín.  
\v 21 Te sutu̱ ñá'nu judío, ni̱ kaka'a̱n‑de jíín Pilato: Ma̱ cháa‑ní: Rey ña̱yɨvɨ judío. Chi̱ sua chaa‑ní ja̱ ní ka'a̱n‑de: Rey kúu‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ judío, achi̱‑ní, áchí‑de.  
\v 22 Te ni̱ ka'a̱n Pilato: Ma̱ násama‑ri̱ ja̱ á ni̱ chaa‑ri̱, áchí‑de.  
\v 23 Te soldado, nuu̱ ní ka̱jata kaa‑de Jesús jika̱ cruz, te ni̱ ka̱ki'in‑de sa'ma‑yá. Te ni̱ ka̱ndátá‑de kuu̱n pedazo, ɨɨn ɨɨn kuu soldado‑ún. Te suni ni̱ ka̱ki'in‑de tɨka̱chí‑yá. Ko tɨka̱chí‑ún tú ní kíku, chi̱ ni̱ kunu nɨ́ɨ́ ondé xini̱ te onde̱ nuu̱ já'a̱.  
\v 24 Te ni̱ kaka'a̱n máá‑de: Ma̱ ndátá‑yó, chi̱ ná sá'a‑yó ɨ́ɨn apuesto sɨkɨ̱. Te ná ndéó ndé ɨɨn‑yó ní'i̱n, áchí‑de. Súan ni̱ ka̱sá'a soldado, náva̱'a skíkuu tu̱'un ká'a̱n tutu̱ ii̱: Ni̱ kaja'ncha̱ sava‑de sa'ma‑ná, ni̱ ka̱kuu máá‑de. Te sɨkɨ̱ tɨ́ka̱chí‑ná ni̱ ka̱sá'a‑de apuesto. Achí.  
\v 25 Te xiin cruz Jesús ká'i̱in náa̱‑ya̱, jíín kú'u̱‑ña María, ñasɨ́'ɨ́ Cleofas, jíín María ñuu̱ Magdala.  
\v 26 Te ni̱ jini̱ Jesús nuu̱ náa̱‑ya̱ jíín núu̱ cháa skuá'a ja̱ maní‑yá jíín‑de. Te kándii̱ yani‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín náa̱‑ya̱: Náa̱, jia̱n ndé'é‑ní kándii̱ se̱'e‑ní, áchí‑ya̱.  
\v 27 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa skuá'a‑ún: Jia̱n ndé'é‑ró kándii̱ náa̱‑ro̱, áchí‑ya̱. Te onde̱ sáá‑ni ni̱ kana‑de‑ña kuá'a̱n‑ña jíín‑de ve'e‑de.  
\v 28 Yu̱án‑na te ni̱ jini̱ Jesús ja̱ á ni̱ ji̱nu ta̱ká tiñu. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Jichí‑ri̱ nducha, áchí‑ya̱. Súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱ náva̱'a skíkuu tu̱'un ká'a̱n tutu̱ ii̱.  
\v 29 Te yúan ni̱ i̱o ɨɨn tɨndo'o̱ ñú'un chítú vinagre. Te ni̱ chindaji‑de kachi̱ núu̱ vinagre‑ún. Te ni̱ chaa‑de xini̱ ɨ́ɨn yunu. Te ni̱ ka̱chaa‑de yu'u‑yá.  
\v 30 Te Jesús ni̱ ji'i‑ya̱ vinagre‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: A ni̱ ji̱nu, áchí‑ya̱. Te ni̱ ka̱í‑ni xini̱‑yá. Te ni̱ ji'i̱‑ni‑ya̱.  
\v 31 Te kɨvɨ̱ sátu̱'a kúu, te cha̱a judío, tú kákuni̱‑de ja̱ kuíta koyo ndɨ̱yi‑ún jika̱ cruz kɨvɨ̱ ndéta̱tú. Chi̱ va̱i kɨvɨ̱ ndéta̱tú, te ɨɨn kɨvɨ̱ kánúú xáa̱n kúu. Te ni̱ kajika̱n‑de nuu̱ Pilato ja̱ ná tá'nu̱ sɨ̱'ɨn‑i, te ná kúxio‑i jika̱ cruz.  
\v 32 Te ni̱ cha̱koyo soldado. Te ni̱ kaja'nu̱‑de sɨ̱'ɨn cha̱a ɨɨn, te suni súan ɨnga̱ cha̱a ja̱ ndíta kaa jíín‑yá.  
\v 33 Ko nuu̱ ní cha̱koyo‑de nuu̱ Jesús, ni̱ kajini̱‑de ja̱ á ni̱ ji'i̱‑ya̱. Te tú ní kája'nu̱‑de sɨ̱'ɨn‑ya̱.  
\v 34 Ko ɨɨn soldado, ni̱ kaa̱n‑de xiin‑yá jíín punta machete, te ni̱ kenda‑ni nɨñi̱ jíín ndúcha.  
\v 35 Te ɨɨn cha̱a ni̱ jini̱‑ún, jáni‑de tu̱'un. Te tu̱'un ká'a̱n‑de‑ún, íó ndaa̱. Te máá‑de, suni jiní‑de ja̱ tú'un ndaa̱ ká'a̱n‑de, náva̱'a kandíja tuku máá‑ró jíná'an‑ró sá'a‑de.  
\v 36 Chi̱ súan ni̱ kuu, náva̱'a skíkuu tu̱'un ká'a̱n tutu̱ ii̱: Ma̱ ká'nu̱‑ro̱ ní ɨɨn yikɨ‑yá, áchí.  
\v 37 Te suni ɨnga̱ tu̱'un ká'a̱n tutu̱ ii̱: Nde̱'é‑de nuu̱ I'a̱ ni̱ kakaa̱n‑de, áchí. 
\s1 Ja̱ ní ka̱chiyu̱ji‑de‑ya̱ 
\p  
\v 38 Yu̱án‑na, te íó ɨɨn cha̱a nání José ñuu̱ Arimatea, cha̱a‑ún skuá'a sa̱'í‑de jíín Jesús, chi̱ yú'ú‑de ña̱yɨvɨ judío. Te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑de jíín Pilato nú kuu kuanchaa̱‑de yikɨ kúñu Jesús. Te Pilato ni̱ jatu̱'un. Yúan‑na te ni̱ jaa̱‑de. Te ni̱ xnúu‑de yikɨ kúñu Jesús.  
\v 39 Te Nicodemo, cha̱a ni̱ ja'a̱n nuu̱ Jesús akuáa‑ún núú, suni ni̱ jaa̱‑de ndíso‑de su̱sia ua̱ jíín jí'o áloe, nátu̱'un kuu̱n arroba.  
\v 40 Te ni̱ ka̱ki'in‑de yikɨ kúñu Jesús. Te ni̱ ka̱chisúkun‑dé jíín sá'ma kuítá jíín jí'o, nátu̱'un kásá'a máá ñáyɨvɨ judío ja̱ káchiyu̱ji‑i añú.  
\v 41 Te nuu̱ ní ji'i̱‑ya̱ jiká cruz, yúan ni̱ i̱o ɨɨn jardín. Te nuu̱ jardín íó ɨɨn ve'e añú jáá núu̱ té yu̱ji‑ga̱ ni ɨɨn añú.  
\v 42 Yúan ni̱ ka̱chindee‑de Jesús, chi̱ ve'e añú‑ún kánchaa̱ yani. Te a yani kejá'á kɨvɨ́ sátu̱'a judío ja̱ kóo viko Pascua. 
\c 20  
\s1 Ja̱ ní nachaku̱‑ya̱ 
\p  
\v 1 Te ja̱ñá'a̱n kɨvɨ̱ ɨ́ɨn semana‑ún, ni̱ jaa̱ María ñuu̱ Magdala ve'e añú‑ún ja̱ íñaa‑gá. Te ni̱ jini̱‑ña já ní kuxio yuu̱ já ndí'u̱ yuvé'e añú‑ún.  
\v 2 Yúan‑na te ni̱ jinu‑ña ní jaa̱‑ña núu̱ Simón Pedro jíín núu̱ ɨngá cha̱a skuá'a‑ún ja̱ ní kumani̱ Jesús jíín. Te ni̱ ka'a̱n‑ña jíín‑de: Ni̱ ka̱tava‑dé Jito'o̱‑yo̱ iní ve̱'e añú. Te tú kájini̱‑yo̱ ndénu̱ ní ja̱chindee‑de‑ya̱, áchí‑ña.  
\v 3 Te ni̱ kenda Pedro jíín ɨngá cha̱a skuá'a‑ún, te ni̱ ja̱koyo‑de ve'e añú.  
\v 4 Te ni̱ ka̱jinu ta̱í ndendúú‑de. Ko ɨnga̱ cha̱a skuá'a‑ún, ni̱ jinu yachi̱‑ga̱‑de vásá Pedro. Te xna'a̱n‑ga̱‑de ni̱ jaa̱ ve'e añú.  
\v 5 Te ni̱ jito nuu‑de. Te ni̱ jini̱‑de sa'ma kuítá kánda̱a máá‑na̱ ini̱ kava. Ko tú ní kɨ́vɨ‑de.  
\v 6 Te ni̱ jaa̱ tuku Simón Pedro ja̱ ndikín‑de kua'a̱n‑de. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑de ini̱ ve̱'e añú‑ún. Te ni̱ jini̱‑de sa'ma kuítá‑ún kánda̱a máá‑na̱.  
\v 7 Te pañito ni̱ yi̱súkun xiní Jesús, tú kátúu jíín sá'ma kuítá‑ún chi ni̱ naka̱ita'nu̱ te kátúu sɨ́ɨn.  
\v 8 Yúan‑na te suni ɨnga̱ cha̱a skuá'a‑ún, cha̱a ni̱ jaa̱ xna'a̱n‑ga̱ ve'e añú, ni̱ kɨ̱vɨ‑de. Te ni̱ jini̱‑de. Te ni̱ kandíja‑de.  
\v 9 Chi̱ té chá'a̱n‑ga̱ juku̱'un ini̱‑de tu̱'un ka'a̱n tutu̱ ii̱, ja̱ jínu ñú'ún náchaku̱‑ya̱ nú a ni̱ ji'i̱‑ya̱.  
\v 10 Te cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ kano'o̱n‑de nuu̱ tá'an‑de. 
\s1 Ja̱ ní nakuni̱ María Magdalena nuu̱‑yá 
\p  
\v 11 Ko María, kándii̱‑ña ndé'e̱‑ña yatá vé'e añú‑ún. Te nini ndé'e̱‑ña, te ni̱ jito nuu‑ña ní nde̱'é‑ña iní ve̱'e añú.  
\v 12 Te ni̱ jini̱‑ña já káxiu̱kú úu̱ ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́, káñu̱'un‑ya̱ sá'ma kuíjín, ɨɨn‑ya̱ íchi xiní, te ɨnga̱‑ya̱ íchi núu̱ já'a̱ núu̱ ní ka̱túu yíkɨ kúñu Jesús.  
\v 13 Te ni̱ kaka'a̱n‑ya̱ jíín‑ña: Nána̱, naja̱ ndé'e̱‑ní. Te ni̱ ka'a̱n‑ña jíín‑yá: Ni̱ ka̱janchaa̱‑de Jito'o̱‑ná, te tú jiní‑ná ndénu̱ ní jancha̱ka‑de‑ya̱, áchí‑ña.  
\v 14 Te súan ni̱ ka'a̱n‑ña, te ni̱ xíó kóto‑ña. Te ni̱ jini̱‑ña núu̱ Jesús kándii̱‑ya̱ yúan. Ko tú ní nákuni̱‑ña já Jesús kúu‑ya̱.  
\v 15 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Súchi̱, naja̱ ndé'e̱‑ro̱. Ndéja̱ nándúkú‑ró, áchí‑ya̱. Te máá‑ña, jáni ini̱‑ña já cháa ndíto nuu̱ itú kúu‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ña jíín‑yá: Táta̱, te nú máá‑ní ni̱ chaxio‑ní‑ya̱, te kastu̱'ún‑ní ndé ni̱ chindee‑ní‑ya̱, te ná kína̱ki̱'in‑ná‑ya̱, áchí‑ña.  
\v 16 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: María, áchí‑ya̱. Te ni̱ naxíó kóto‑ña. Te ni̱ ka'a̱n‑ña jíín‑yá: Raboni, áchí‑ña, ja̱ kuní ka'a̱n, Maestro.  
\v 17 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑ña: Ma̱ ké'é‑ró rúu̱, chi̱ té ndaa‑ga̱‑ri̱ nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios. Kuá'án nuu̱ ñaní‑ri̱, te kachi̱‑ro̱ núu̱‑dé ja̱ ndáa‑ri̱ no'o̱n‑ri̱ nuu̱ máá Táa̱‑ri̱, máá Táa̱ máá‑ró, te nuu̱ Dios máá‑rí, Dios máá‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 18 Te kua'a̱n María ñuu̱ Magdala, ni̱ kastu̱'ún‑ña núu̱ cháa káskuá'a‑ún ja̱ ní jini̱‑ña núu̱ Jíto'o̱‑yo̱ jíín já ní ka'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a jíín‑ña. 
\s1 Ja̱ ní nakuni̱ cha̱a káskuá'a nuu̱‑yá 
\p  
\v 19 Te ni̱ ini máá kɨvɨ́ ɨ́ɨn semana‑ún, te ká'i̱in tútú cháa káskuá'a‑ún ini̱ ɨɨn ve'e. Te ndí'u̱ yuxé'é chi̱ káyu̱'ú‑de kájito‑de ña̱yɨvɨ judío. Te ni̱ chaa̱ Jesús ni̱ jukuiñi̱‑ya̱ má'ñú‑de, te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ma̱ kúkuí'a̱ ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 20 Te súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱. Te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ ndá'a‑yá jíín xíin‑yá. Te cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑de ja̱ ní kajini̱‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 21 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n tuku Jesús: Ma̱ kúkuí'a̱ ini̱‑ro̱. Nátu̱'un ni̱ tájí máá Táa̱‑yo̱ Dios ruu̱ va̱i‑ri̱, suni súan tájí‑rí róó ki̱ngoyo‑ró. Achí‑ya̱.  
\v 22 Tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n‑ya̱, te ni̱ tɨvɨ̱ tachi̱‑yá nuu̱‑dé jíná'an‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ki'in Espíritu Santo jíná'an‑ró.  
\v 23 Nú sá'a‑ró túká'nu ini̱ nuu̱ kuáchi ɨɨn ña̱yɨvɨ, te koo tu̱ká'nu ini̱ nuu̱ kuáchi‑i. Te nú kendo̱o kua̱chi sɨkɨ̱ ɨ́ɨn ña̱yɨvɨ sá'a‑ró, te kendo̱o. Achí‑ya̱.  
\v 24 Ko Tomás ja̱ nání‑de Dídimo, ɨɨn tá'an ja̱ uxí uu̱‑ún kúu‑de, tú kánchaa̱‑de jíín cháa‑ún jíná'an‑de, ná ni̱ chaa̱ Jesús.  
\v 25 Te sava‑ga̱ cha̱a káskuá'a, ni̱ kaka'a̱n‑de jíín Tomás: Ni̱ kajini̱‑ri̱ nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n Tomás: Nú tú kuni̱‑ri̱ nuu̱ ní tuji̱ ndá'a‑yá ni̱ sá'a ndu̱yu ka̱a, te nú tú chindee‑ri̱ xini̱ ndá'a‑rí nuu̱ ní i̱ndee ndu̱yu ka̱a, te nú tú chindee‑ri̱ nda'a‑rí xiin‑yá, te ma̱ kándíja kutɨ‑rí, áchí‑de.  
\v 26 Te ni̱ kuu ɨɨn semana. Te ɨnga̱ jínu ká'i̱in tútú cháa káskuá'a‑ún ini̱ ve̱'e. Te kándee Tomás jíín‑de. Te ni̱ chaa̱ tuku Jesús va̱sa ndí'u̱ yuxé'é. Te ni̱ jukuiñi̱‑ya̱ má'ñú‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ma̱ kúkuí'a̱ ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 27 Te ni̱ ka'a̱n‑ni‑ya̱ jíín Tomás: Chindee xini̱ ndá'a‑ro yá'a, te kuni̱‑ro̱ ndá'a‑rí. Te skáa̱ nda'a‑ro, te chindee‑ró xíin‑rí. Te ma̱ káni sɨ̱kɨ́ ini̱‑ro̱, chi̱ sua ná kándíja‑ró. Achí‑ya̱.  
\v 28 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Tomás jíín‑yá: Ai̱ Táta̱, Jito'o̱ máá‑ná, te Dios máá‑ná kúu‑ní, áchí‑de.  
\v 29 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ni̱ jini̱‑ro̱ rúu̱, Tomás, te yu̱án ní kandíja‑ró: Xáán ndatu̱ ña̱yɨvɨ já kákandíja va̱sa tú ní kájini̱‑i nuu̱‑rí, áchí‑ya̱.  
\v 30 Te suni ni̱ sá'a Jesús kua'a̱‑gá tuni̱ nuu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá, ja̱ tú yóso núu̱ tutú yá'a.  
\v 31 Ko tuni̱ yá'a yóso náva̱'a kandíja‑ró já Jesús kúu Cristo máá Sé'e Dios. Chi̱ nú kandíja‑ró‑yá, te kuchaku̱‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni jíín sɨ́'vɨ́‑yá. 
\c 21  
\s1 Ja̱ ní nastá'a̱n‑ya̱ máá‑yá ini̱ ñuu̱ Galilea 
\p  
\v 1 Te kukuéé‑ga̱ te Jesús, ni̱ nastá'a̱n ndiji̱n tuku‑ya̱ máá‑yá nuu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá ja̱ káxiu̱kú‑de nuu̱ mar Tiberias. Te modo yá'a ni̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ máá‑yá.  
\v 2 Ká'i̱in tútú Simón Pedro, jíín Tomás, ja̱ nání Dídimo, jíín Natanael, cha̱a ñuu̱ Caná ndañúu̱ Galilea, jíín táká se̱'e Zebedeo, jíín úu̱‑ga̱ cha̱a káskuá'a jíín‑yá.  
\v 3 Te ni̱ ka'a̱n Simón jíín‑de: Ná kítɨ̱ɨn‑ri̱ ti̱yáká, áchí‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑de. Suni ná kíngoyo‑ri̱ jíín‑ró, áchí‑de. Te kua̱ngoyo‑de, te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ɨɨn barco. Ko tú ní kátɨɨn kutɨ‑dé‑tɨ̱ ákuáa‑ún.  
\v 4 Te ja̱ kuáku̱ndiji̱n, te ni̱ jukuiñi̱ Jesús yu'u mar. Ko cha̱a káskuá'a‑ún, tú ní kánakuni̱‑de ja̱ Jesús kúu‑ya̱.  
\v 5 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Súchi̱, á káñava̱'a‑ró ɨ́ɨn ti̱yáká kée‑rí, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Tú kutɨ, áchí‑de.  
\v 6 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Skuíta ka'nu ñunu‑ro íchi lado vá'a barco, te ni'i̱n‑ro̱‑tɨ́, áchí‑ya̱. Yúan‑na te ni̱ ka̱skuíta ka'nu‑de ñunu. Te tuká ní kúu kutɨ nátava‑dé ñunu, ja̱ kuá'a̱ xáa̱n cháká ní ni'i̱n‑dé.  
\v 7 Yúan‑na te cha̱a skuá'a ja̱ maní Jesús jíín, ni̱ ka'a̱n‑de jíín Pedro: Máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu, áchí‑de. Te ja̱ ní jini so̱'o‑de ja̱ máá Jíto'o‑yo̱ kúu, te ni̱ nachu'un‑de sa'ma‑dé, chi̱ víchí lɨ́ɨ‑dé núú. Te ni̱ ndava‑ni‑de kua'a̱n‑de nuu̱ mar.  
\v 8 Te sava‑ga̱ cha̱a káskuá'a‑ún, va̱i koyo‑de jíín barco jíín ñúnu ñú'un chítú tíyáká. Chi̱ tú jíká ká'i̱in‑de jíín ñú'un íchí, chi̱ yani nátu̱'un uu̱ ciento yɨ́kɨ́.  
\v 9 Te ja̱ ní ka̱nuu‑de nuu̱ ñú'un, te ni̱ kajini̱‑de ja̱ nduxiá tɨkua̱ñu'u̱n. Te íxndée ɨɨn cháká núu̱ ñú'u̱n‑ún, jíín stáa̱.  
\v 10 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de jíná'an‑de: Kuáki̱'in ti̱yáká já ní ka̱tɨɨn‑ró vína ná kíi, áchí‑ya̱.  
\v 11 Te ni̱ kɨ̱vɨ Simón Pedro ini̱ barco. Te ni̱ stáa‑de ñunu cháká ní chaa̱‑de jíín yú'u mar. Te ñú'un chítú cháká ná'nu, ɨɨn ciento uu̱ xiko uxi̱ uni̱. Te va̱sa súan kua'a̱‑tɨ́ ni̱ ñu̱'un, ko tú ní té'nde̱ ñunu‑ún.  
\v 12 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ña'a̱n jíná'an‑ró te kasi̱ ini̱‑ro̱, áchí‑ya̱. Te ni ɨɨn cha̱a káskuá'a‑ún, tú ní chúndéé iní‑de ja̱ kaká tu̱'ún‑de‑ya̱: Róó, ndé cha̱a kúu‑ró. Chi̱ a kájini̱‑de ja̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu‑ya̱.  
\v 13 Te ni̱ chaa̱ Jesús. Te ni̱ ki'in‑ya̱ stáa̱‑ún. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱‑dé. Te suni súan ni̱ ja̱'a‑ya̱ tíyáká‑ún nuu̱‑dé.  
\v 14 Ya̱'á ní kuu vuelta uni̱ ja̱ ní nastá'a̱n ndiji̱n Jesús máá‑yá nuu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá, ja̱ á ni̱ nachaku̱‑ya̱ já ní ji'i̱‑ya̱.  
\v 15 Te nuu̱ ní ndɨ'ɨ ni̱ kajasi̱ ini̱‑de, te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín Simón Pedro: Simón, se̱'e Jonás, kúndá'ú‑ga̱ ini̱‑ro̱ rúu̱ vásá yá'á xí túu, áchí‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Jaa̱n, Táta̱, máá‑ní jiní ja̱ maní‑ná jíín‑ní, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Skée‑ro lélú‑rí núsáá, áchí‑ya̱.  
\v 16 Te ni̱ ka'a̱n tuku‑ya̱ vuelta uu̱ jíín‑de: Simón, se̱'e Jonás, kúndá'ú ini̱‑ro̱ rúu̱ náún, áchí‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Jaa̱n Táta̱, máá‑ní jiní ja̱ maní‑ná jíín‑ní, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Skée‑ro rɨ́ɨ̱‑ri̱ núsáá, áchí‑ya̱.  
\v 17 Te ni̱ ka'a̱n tuku‑ya̱ vuelta uni̱ jíín‑de: Simón, se̱'e Jonás, mani̱‑ro̱ jíín‑rí náún, áchí‑ya̱. Te ni̱ kuxíí iní Pedro ja̱ vuelta uni̱ ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Mani̱‑ro̱ jíín‑rí náún. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Táta̱, máá‑ní jiní ta̱ká tu̱'un. Máá‑ní jiní ja̱ maní‑ná jíín‑ní, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Skée‑ro rɨ́ɨ̱‑ri̱ núsáá.  
\v 18 Ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ondé ná súchí‑ró núú, te ni̱ naku'ni̱ máá‑ró chíi‑ró. Te ni̱ jika‑ró ndénu̱ ní kuu ini̱‑ro̱. Ko nú ná yíi‑ró, te skáa‑ro̱ ndá'a‑ro. Te ɨnga̱ cha̱a, nachi'i‑de chi̱i‑ró, te kunchaka‑de róó ki'i̱n‑ro̱ jíín‑de va̱sa tú kuní‑ro̱. Achí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 19 Tu̱'un yá'a ni̱ ka'a̱n‑ya̱ náva̱'a ná júku̱'un ini̱‑de ndé modo kuu̱‑de ja̱ ndúñá'nu Dios sá'a‑de. Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Kundiki̱n ruu̱ ná kí'o̱n, áchí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 20 Te ni̱ xíó kóto Pedro. Te ni̱ jini̱‑de cha̱a skuá'a ja̱ maní Jesús jíín, ja̱ ndikín‑de va̱i‑de, cha̱a ni̱ ndituu jika̱ Jesús ná ni̱ ka̱kuxíni‑ya̱, ja̱ ní jika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱: Táta̱, ndé cha̱a kúu ja̱ nástúu níí.  
\v 21 Te ni̱ jini̱ Pedro nuu̱ cháa‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín Jesús: Táta̱, te cha̱a yá'a, na̱ún sá'a‑de, áchí‑de.  
\v 22 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Nú kuní‑ri̱ ja̱ kéndo̱o‑de onde̱ kɨvɨ̱ ncháa̱‑ri̱, naun jítú iní‑ro̱. Kundiki̱n ruu̱ ná kí'o̱n. Achí‑ya̱.  
\v 23 Te ni̱ jicha̱ tu̱'un yá'a nuu̱ táká ñani̱‑yo̱, ja̱ cháa skuá'a‑ún ma̱ kúu̱‑de. Ko tú ní ká'a̱n Jesús ja̱ má kúu̱‑de, chi̱ sua ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Nú kuní‑ri̱ ja̱ kéndo̱o‑de onde̱ kɨvɨ̱ ncháa̱‑ri̱, te naun jítú iní‑ro̱.  
\v 24 Cha̱a ni̱ skuá'a‑ún kúu cha̱a yá'a, te jáni ndaa̱‑de tu̱'un ta̱ká tiñu yá'a. Te suni ni̱ chaa‑de ta̱ká tu̱'un yá'a. Te kájini̱‑yo̱ já tú'un jáni‑de ká'a̱n ndaa̱.  
\v 25 Suni íó kua'a̱ xáa̱n‑gá tiñu ni̱ sá'a Jesús. Te nú chaa‑yó ná ɨɨn ná ɨɨn, te ma̱ kánda nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ já kú'un tutu̱ koso tú'un‑ún núú, jáni ini̱‑ri̱. Amén.