\id HEB  
\h Hebreos 
\toc1 YA'A KUU CARTA KUA'AN NUU ÑAYƗVƗ HEBREO 
\toc2 Hebreos 
\toc3 He. 
\mt2 LA EPISTOLA A LOS HEBREOS 
\mt1 YA'A KUU CARTA KUA'AN NUU ÑAYƗVƗ HEBREO 
\c 1  
\s1 Ja̱ ní ka'a̱n Dios jíín yú'u Sé'e‑ya̱ 
\p  
\v 1 Tɨnɨ̱ jínu te tɨnɨ̱ modo ni̱ ka'a̱n Dios jíín ndɨ́yi táa̱‑yo̱ ondé aná'án, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín yú'u cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un‑ya̱.  
\v 2 Te vina kúu kɨvɨ̱ sándɨ̱'ɨ́‑na̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑yó jíín yú'u Sé'e‑ya̱. Te nuu̱ Sé'e‑ya̱‑ún ni̱ ja̱'a ndɨ'ɨ‑ya̱ táká ndatíñu. Te suni jíín Sé'e‑ya̱‑ún ni̱ sá'a‑ya̱ ñúyɨ́vɨ.  
\v 3 Te ndíi ncháa̱ Se̱'e‑ya̱‑ún nátu̱'un ndíi ncháa̱ máá‑yá. Te ɨɨn núú‑ni káa‑i nátu̱'un káa máá‑yá. Te tɨ́ɨn‑i ta̱ká ndatíñu jíín fuerza tu̱'un ká'a̱n‑i. Te ni̱ na̱sándoo‑i yóó ta̱ká kua̱chi‑yó. Yúan‑na te ni̱ nungo̱o‑i ichi ndává'a máá I'a̱ ñá'nu onde̱ andɨ́vɨ́.  
\v 4 Te ñá'nu xaa̱n‑gá ni̱ nduu Se̱'e‑ya̱‑ún vásá táká ndajá'a̱‑yá, chi̱ kánúú‑gá sɨ́'vɨ́‑i vásá sɨ́'vɨ́ táká ndajá'a̱. 
\s1 Ñá'nu‑ga̱ Se̱'e‑ya̱ vásá ndájá'a̱ ándɨ́vɨ́ 
\p  
\v 5 Xí ndé jíín ndájá'a̱ ní ka'a̱n Dios sa̱: Róó kúu Se̱'e‑ri̱, te ruu̱ kúu Táa̱‑ro̱ vína, ni̱ kachi̱‑ya̱ náún. Xí, ruu̱ kuu táa̱‑i, te máá‑i kuu se̱'e‑ri̱, ni̱ kachi̱‑ya̱ náún.  
\v 6 Te suni ká'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a kɨvɨ̱ já ndíi Se̱'e núú‑yá ini̱ ñu̱yɨ́vɨ: Ta̱ká ndajá'a̱ Dios ná chíñú'ún‑yá‑i.  
\v 7 Te tu̱'un ndajá'a̱‑yá ká'a̱n ndija‑ya̱: Nátu̱'un kée tachi̱ súan jíka ndajá'a̱‑yá sá'a‑ya̱, te máá já kájatíñu nuu̱‑yá ndúu yáá ñú'u̱n sá'a‑ya̱, áchí‑ya̱.  
\v 8 Ko tu̱'un yá'a ká'a̱n Dios jíín Sé'e‑ya̱: Máá‑ró kúu Dios, te mesa tá'ú‑ró tíñu koo nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, te bastón ndaa̱ kúu bastón tɨ́ɨn‑ró tá'ú‑ró tíñu ini̱ ñuu̱‑ro̱.  
\v 9 Kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ jíín tíñu va̱'a te jíto u'u̱‑ro̱ tíñu káñáá. Ja̱ yúán I'a̱, kúu Dios máá‑ró, ni̱ ji'i‑gá‑ya̱ róó jíín aceite ja̱ kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ sá'a vásá táká‑ga̱ tá'an‑ró, áchí Dios jíín Sé'e‑ya̱.  
\v 10 Te suni ká'añ‑ya̱: Máá‑ró kúu Jito'o̱, te onde̱ xnáñúú ní sá'a‑ró ñúyɨ́vɨ. Te andɨ́vɨ́ chi̱ tiñu ni̱ sá'a nda'a‑ro kúu.  
\v 11 Tiñu ni̱ sá'a‑ró‑ún, chi̱ naa, ko máá‑ró, chi̱ íó‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni. Te ta̱ká ndatíñu ni̱ sá'a‑ró‑ún, chi̱ kutú'ú nátu̱'un ɨɨn sa'ma,  
\v 12 te nátu̱'un ɨɨn tɨka̱chí súan natuu‑ro te nasa̱ma jíná'an, ko máá‑ró, ma̱ nása̱ma kutɨ‑ro, te kuia̱‑ro̱ ma̱ ndɨ́'ɨ kutɨ, áchí Dios jíín Sé'e‑ya̱.  
\v 13 Xí ndé jíín ndájá'a̱ ní ka'a̱n Dios sa̱: Jungo̱o‑ró íchi ndává'a‑ri̱ nini ná chúkú‑rí ta̱ká ña̱yɨvɨ kájito u'u̱ róó, kuu‑i teyu̱ kuxndíi ja'a̱‑ro̱, ni̱ kachi̱‑ya̱ náún.  
\v 14 Á nasu̱ ní xndéché‑yá ndajá'a̱‑yá te nátu̱'un mozo ni̱ tájí‑yá kua̱ngoyo náva̱'a kuatíñu nuu̱ ñáyɨvɨ ná ní'i̱n tá'u̱‑í ka̱ku‑i saa̱. 
\c 2  
\s1 Tu̱'un kánúú já náma‑ya̱ yóó 
\p  
\v 1 Jínu ñú'ún já chú'un va̱'a ini̱‑yo̱ táká tu̱'un ni̱ ka̱jini so̱'o‑yó‑ún núsáá, chi̱ nú túu te sanaa te sía̱‑yo̱ tú'un‑ún.  
\v 2 Chi tu̱'un ni̱ kaka'a̱n ndajá'a̱‑yá ni̱ kendo̱o ndaa̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ní'in ini̱ jíín ñáyɨvɨ tú ní kájandatu̱, va̱tu‑ni ni̱ ni'i̱n‑í ya̱'u‑i.  
\v 3 Te yóó, ndasa ka̱ku‑yó nú sío‑ni‑yó kóto‑yó tú'un kánúú‑ún ja̱ náma‑ya̱ yóó núsáá. Chi̱ xnáñúú‑gá ni̱ jani ndiji̱n máá Jíto'o̱‑yo̱ tú'un‑ún. Yúan‑na te cha̱a ni̱ ka̱jini so̱'o tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱, ni̱ sákútu‑dé tu̱'un‑ún ini̱‑yo̱.  
\v 4 Te Dios, ni̱ chindéé ní chituu‑ya̱‑dé ja̱ ní ka̱jani ndaa̱‑de tu̱'un‑ún, te ni̱ ka̱sá'a‑de tuni̱ jíín tíñu ñá'nu jíín sɨ́ɨn sɨ́ɨn tiñu ja̱ nánaa iní‑yo̱ sá'a. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ Espíritu Santo nuu̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ndasa ni̱ jata'a̱n ini̱ máá‑yá. 
\s1 Ni̱ jito nchaa̱ Jesús tu̱ndó'o kii nuu̱ máá‑yó 
\p  
\v 5 Chi̱ tú ní já'a‑ya̱ tú'un tá'ú táká ndajá'a̱ tíñu nuu̱ ñúyɨ́vɨ já cháa̱‑ún ja̱ káka'a̱n‑yo̱ tú'un‑ún.  
\v 6 Ko íó ɨɨn tutu̱ nuu̱ ká'a̱n ndaa̱ ɨɨn cha̱a: Naja̱ núku̱'un ini̱‑ní ja̱ kúu cha̱a, chi̱ tú káxáan‑dé. Te na̱ún kúu máá Sé'e cha̱a ja̱ ndíto‑ní‑ya̱.  
\v 7 Ni̱ na̱sásúchí núu‑ní‑ya̱ vásá táká ndajá'a̱. Yúan‑na te ni̱ sáñá'nu‑ní‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n jíñú'ún ñáyɨvɨ jíín‑yá ni̱ sá'a‑ní. Te ni̱ jani‑ní‑ya̱ tá'ú‑yá tiñu nuu̱ táká tiñu ni̱ sá'a nda'a‑ní.  
\v 8 Ni̱ chúkú‑ní ta̱ká ndatíñu chi̱i ja'a̱‑yá kájandatu̱ nuu̱‑yá. Achí tutu̱. Chi ta̱ká ndatíñu kájandatu̱ nuu̱‑yá, ni̱ sá'a Dios. Te tú ni ɨɨn ja̱ tú jándatu̱ nuu̱‑yá íó. Ko té chá'a̱n‑ga̱ kuni̱‑yo̱ já kuándatu̱ ta̱ká ndatíñu nuu̱‑yá.  
\v 9 Ko vina a kájini̱‑yo̱ núu̱ Jesús, I'a̱ ni̱ ndusúchí núu, vásá táká ndajá'a̱. Te ni̱ ndo'o‑ya̱ te ni̱ ji'i̱‑ya̱. Te ja̱ yúán ní nduñá'nu‑ya̱ te ni̱ kaka'a̱n jíñú'ún‑i jíín‑yá. Te ja̱ sɨkɨ́ tú'un luu íó ini̱ Dios, te ni̱ ji'i̱‑ya̱ já'a̱ táká ña̱yɨvɨ.  
\v 10 Te Dios, ni̱ sá'a‑ya̱ táká ndatíñu, te tɨ́ɨn‑ya̱ táká ndatíñu, te ncháka‑ya̱ kuá'a sé'e ki̱ngoyo‑i nuu̱ ndíi ncháa̱. Ja̱ yúán ní i̱o va̱'a ja̱ ndó'o máá Jesús, I'a̱ náma‑ya̱‑í, sá'a Dios, náva̱'a yija va̱'a Jesús jíín túndó'o‑ún.  
\v 11 Chi̱ Jesús, máá I'a̱ sándoo, jíín ñáyɨvɨ ní ka̱ndundoo, onde̱ ɨɨn‑ni nuu̱ Dios va̱ikoyo. Ja̱ yúán tú kúka nuu̱ Jesús skúnání‑yá‑i ñani̱‑ya̱.  
\v 12 Chi ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Kastu̱'ún‑ná sɨ́'vɨ́‑ní nuu̱ táká ñani̱‑ná, te ma̱'ñú tɨ́ku'ni̱ nakana jaa‑ná níí, áchí‑ya̱.  
\v 13 Te suni ká'a̱n‑ya̱: Ruu̱ kandíja‑ri̱ nuu̱‑yá. Te ɨnga̱ jínu ká'a̱n‑ya̱: Yá'a nde̱'é‑ró kánchaa̱‑ri̱ jíín táká se̱'e ni̱ ja̱'a Dios nuu̱‑rí, áchí‑ya̱.  
\v 14 Te nátu̱'un ni̱ ka̱kaku ta̱ká se̱'e modo ña̱yɨvɨ, suni súan ni̱ kaku máá Jesús, náva̱'a kuu kuu̱‑ya̱ te yu̱án xnáa‑yá kui'na̱ já tɨ́ɨn kue'e̱ kuu̱‑yo̱.  
\v 15 Te suni náva̱'a kuu nama‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ kájatíñu sáni nɨ́ɨ́ vida‑i nuu̱ kuí'na̱, kua̱chi ja̱ ní kayu̱'ú‑i kuu̱‑i.  
\v 16 Chi̱ tú ní tɨ́ɨn‑ya̱ ndá'a máá ndájá'a̱, chi̱ sua ni̱ tɨɨn ndija‑ya̱ ndá'a táká tata̱ Abraham.  
\v 17 Te yu̱án nɨ́nɨ ní nasa̱ma‑ya̱ nátu̱'un kánda̱a ta̱ká ñani̱‑ya̱, náva̱'a kuu‑ya̱ ɨ́ɨn sutu̱ ñá'nu ja̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱ yóó, te skíkuu‑ya̱ táká tiñu kuní Dios, náva̱'a kuanchaa̱‑ya̱ táká kua̱chi ña̱yɨvɨ.  
\v 18 Chi ni̱ ndo'o máá‑yá ja̱ ní jito nchaa̱ tá'an yu̱án jíín‑yá. Te ja̱ yúán kúu chindéé chítuu‑ya̱ ñáyɨvɨ nú jíto nchaa̱ tá'an‑ún jíín‑i. 
\c 3  
\s1 Ñá'nu‑ga̱ Jesús vásá Moisés 
\p  
\v 1 Ñáni̱ máni̱, ká'i̱o ndoo‑ró. Ja̱ yúán ní kana ká'nu‑ni‑ya̱ xiní‑ro̱ jíín máá‑rí ja̱ nó'o̱n‑yo̱ ándɨ́vɨ́. Ná ndé'é‑ró ndasa ni̱ sá'a Jesús, I'a̱ kúu apóstol, I'a̱ kúu sutu̱ ñá'nu, ja̱ kákandíja‑yó‑yá.  
\v 2 Chi ni̱ skíkuu va̱'a‑ya̱ jíín Dios, I'a̱ ni̱ chaa tiñu sɨkɨ̱‑yá, nátu̱'un ni̱ skíkuu va̱'a Moisés jíín vé'e‑ya̱.  
\v 3 Ko Jesús, ví'í‑gá ni̱ nduñá'nu‑ya̱ vásá Moisés, nátu̱'un cha̱a jáni ve'e, ví'í‑gá kúñá'nu‑de vásá vé'e‑ún.  
\v 4 Chi ta̱ká ve'e, kúva̱'a sá'a cha̱a. Ko I'a̱ sá'a ta̱ká ndatíñu kúu máá Dios.  
\v 5 Chi̱ Moisés, nátu̱'un mozo ni̱ skíkuu ndija‑de jíín vé'e Dios. Te ni̱ ka'a̱n ndaa̱‑de ta̱ká tu̱'un ja̱ kuní‑ya̱ já kuée̱‑ga̱ ka'a̱n‑de.  
\v 6 Ko ni̱ skíkuu Cristo nátu̱'un ɨɨn se̱'e jíín vé'e Dios. Te ve'e‑ún kákuu yóó, nú kuiñi ni̱'in‑yó te kákusɨɨ̱ iní‑yo̱ jíín tú'un káñukuu ini̱‑yo̱ ondé kɨvɨ̱ ndɨ'ɨ‑na̱. 
\s1 Tu̱'un ndeta̱tú‑yo̱ 
\p  
\v 7 Ja̱ yúán ní kuu nátu̱'un ká'a̱n Espíritu Santo: Vina te ná kúni ná'ín‑ró tú'un ká'a̱n‑ya̱,  
\v 8 te ma̱ ndúndava iní añú‑ro̱, nátu̱'un ni̱ ka̱sáni̱'in ini̱‑ro̱ kɨvɨ́ ní jito nchaa̱‑ri̱ róó onde̱ nuu̱ ñú'un té'é.  
\v 9 Te yúan ni̱ ka̱jito nchaa̱ ndɨ̱yi táa̱‑ro̱ rúu̱. Te ni̱ kajini̱‑de tiñu ni̱ sá'a‑ri̱ jíín‑de uu̱ xiko kuia̱.  
\v 10 Ja̱ yúán ní kiti̱ ini̱‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑ri̱: Nene̱ kása̱na‑i ini̱ añú‑i, te tú ní kájini̱‑i ichi‑rí.  
\v 11 Yu̱án ní kiti̱ ini̱‑ri̱, te ni̱ ka'a̱n ni̱'in‑ri̱ ja̱ má kɨ́vɨ koyo kutɨ‑í nuu̱ ndéta̱tú‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 12 Ñáni̱, núsáá te koto va̱'a‑ró máá‑ró jíná'an‑ró, náva̱'a ma̱ kóo ni ɨɨn‑ró jíín añú ñáá ja̱ tú kándíja kutɨ, te kuxio‑ró núu̱ Dios, I'a̱ chakú sá'a.  
\v 13 Te ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ná ká'a̱n nda̱'ú‑ro̱ jíín tá'an‑ró, nini káka'a̱n‑yo̱ já vína kúu vina, náva̱'a ma̱ sáni̱'in ini̱ ni ɨɨn‑ró sá'a kua̱chi jíín tú'un xndá'ú.  
\v 14 Te nú kuiñi ni̱'in‑yó jíín tú'un ni̱ kejá'á‑yó jíín ondé kɨvɨ̱ ndɨ́'ɨ́‑na̱, yúan‑na te ɨɨn‑na̱ kákuu‑yó jíín Cristo.  
\v 15 Chi̱ súan ká'a̱n: Vina te ná kúni ná'ín‑ró tú'un ká'a̱n‑ya̱, te ma̱ ndúndava iní añú‑ro̱, nátu̱'un ni̱ ka̱sáni̱'in ini̱ ndɨ̱yi táa̱‑ro̱ sáá.  
\v 16 Chi ña̱yɨvɨ ní kenda koyo jíín Moisés ini̱ ñuu̱ Egipto, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱, te ni̱ ka̱sáni̱'in ini̱‑i, va̱sa tú ndɨ'ɨ‑i.  
\v 17 Te ndé nuu̱ ní kiti̱ ini̱‑ya̱ úu̱ xiko kuia̱‑ún núsáá. Á nasu̱ núu̱ ñáyɨvɨ ní ka̱sá'a kua̱chi‑ún náún. Te ni̱ ka̱naa máá‑i onde̱ nuu̱ ñú'un té'é.  
\v 18 Te ndé jíín ní ka'a̱n téyíí‑yá ja̱ má kɨ́vɨ koyo kutɨ‑í nuu̱ ndéta̱tú‑ya̱. Á nasu̱ jíín ñáyɨvɨ tú ní ka̱jandatu̱ nuu̱‑yá‑ún náún.  
\v 19 Te kájini̱‑yo̱ já tú ní kúu kɨ̱vɨ koyo kutɨ‑í, kua̱chi ja̱ tú ní kákandíja‑i. 
\c 4  
\p  
\v 1 Ná yú'ú‑yo̱ núsáá, chi va̱sa íó ná'ín‑ga̱ tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá ja̱ kɨ́vɨ koyo‑yó ndéta̱tú‑yo̱ jíín‑yá, ko sanaa te ɨɨn‑ró ma̱ kundéé‑ró ní'i̱n‑ro̱ tú'un‑ún.  
\v 2 Chi̱ suni ni̱ ka̱jini so̱'o‑yó tú'un va̱'a‑ya̱, nátu̱'un máá ñáyɨvɨ‑ún. Ko tú ní ní'i̱n tíñu tu̱'un ni̱ ka̱jini so̱'o máá‑i, kua̱chi ja̱ tú ní kákandíja‑i.  
\v 3 Ko yóó, ja̱ kákandíja‑yó, kɨ́vɨ koyo‑yó núu̱ ndéta̱tú‑ya̱, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ni̱ ka'a̱n téyíí‑rí kɨvɨ̱ ní kiti̱ ini̱‑ri̱, ma̱ kɨ́vɨ koyo kutɨ‑í nuu̱ ndéta̱tú‑ri̱, áchí‑ya̱, va̱sa a ni̱ ji̱nu ndɨ'ɨ tiñu ni̱ sá'a‑ya̱ ondé kɨvɨ̱ ní jukuiñi̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 4 Chi̱ íó ɨɨn tutu̱ nuu̱ yóso tú'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱ sɨkɨ́ kɨvɨ́ usiá: Ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ sá'a Dios ta̱ká tiñu‑ya̱, te ni̱ ndeta̱tú‑ya̱ kɨvɨ́ usiá, áchí.  
\v 5 Te ɨnga̱ tu̱'un ká'a̱n yá'a: Ma̱ ndɨ́vɨ koyo kutɨ‑í nuu̱ ndéta̱tú‑ri̱, áchí.  
\v 6 Te ña̱yɨvɨ ní ka̱jini so̱'o tu̱'un‑ya̱ xná'a̱n‑ga̱, tú ní kɨ́vɨ koyo‑i, kua̱chi ja̱ tú ní kájandatu̱‑i nuu̱‑yá. Ko kɨ̱vɨ ná'ín yakú ña̱yɨvɨ.  
\v 7 Te ja̱ yúán ní jani tuku‑ya̱ ɨngá kɨvɨ̱. Chi ni̱ kuu kua'a̱ tiempo te jíín yú'u David ni̱ ka'a̱n‑ya̱ já vína kúu kɨvɨ̱‑ún, nátu̱'un a ni̱ ka'a̱n‑ri̱ ndivi'a̱: Vina te ná kúni ná'ín‑ró tú'un ká'a̱n‑ya̱, te ma̱ ndúndava iní añú‑ro̱, áchí.  
\v 8 Chi̱ nú ní já'a Josué ɨɨn nuu̱ ndéta̱tú‑i jíná'an‑i, yúan‑na te ma̱ ká'a̱n‑ga̱ Dios sɨkɨ̱ ɨngá kɨvɨ̱ cháa̱ núú.  
\v 9 Ja̱ yúán kéndo̱o ná'ín ɨ́ɨn nuu̱ ndéta̱tú ña̱yɨvɨ Dios.  
\v 10 Chi cha̱a kɨ̱vɨ nuu̱ ndéta̱tú‑ya̱, ndéta̱tú‑de ta̱ká tiñu sá'a‑de, nátu̱'un ndéta̱tú máá Dios ta̱ká tiñu ni̱ sá'a‑ya̱.  
\v 11 Ná ndúkú ndéé‑yó kɨ́vɨ‑yó núu̱ ndéta̱tú‑ya̱ yúan núsáá, náva̱'a tú jungava ni ɨɨn‑yó, nátu̱'un máá‑i, ja̱ tú ní kájandatu̱‑i sáá.  
\v 12 Chi tu̱'un Dios, tu̱'un chakú, tu̱'un ni̱'in kúu, te xaa̱n‑gá vásá machete uu̱ yu'u. Te kúndéé káa̱n onde̱ kúsɨ́ɨn ini̱ jíín añú‑yo̱, te suni sásɨ́ɨn onde̱ nuu̱ káñu̱tá'an yikɨ jíín méke, te nándúkú víi ndasa jáni ini̱‑yo̱ jíín ndása cháa ini̱ añú‑yo̱ sá'a‑yó.  
\v 13 Te tú ni ɨɨn ndatíñu yísa̱'í nuu̱‑yá. Chi ta̱ká‑ni núña sɨkɨ̱, te ká'i̱in ndiji̱n nuu̱ I'a̱ naki'in cuenta. 
\s1 Jesús kúu sutu̱ ñá'nu‑ga̱ ká'a̱n‑ya̱ já'a̱‑yo̱ 
\p  
\v 14 Núsáá te káñava̱'a‑yó ɨ́ɨn sutu̱ ñá'nu. Máá Jesús Se̱'e Dios kúu‑ya̱ já ní ndɨ̱vɨ‑ya̱ ándɨ́vɨ́. Ja̱ yúán ná kuíñi ni̱'in‑yó jíín tú'un káka'a̱n‑yo̱.  
\v 15 Chi̱ tú káñava̱'a‑yó ɨ́ɨn sutu̱ ñá'nu ja̱ má kúu ta'u'u̱ ini̱‑ya̱ yóó sɨkɨ̱ já vítá ini̱‑yo̱, chi̱ sua ɨɨn núú‑ni ni̱ jito nchaa̱‑i‑ya̱ nátu̱'un yóó, ko tú kua̱chi ní sá'a‑ya̱.  
\v 16 Núsáá te ná chúndéé iní‑yo̱ jáa̱‑yo̱ núu̱ mesa‑ya̱, nuu̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱ yóó, náva̱'a sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱ nuu̱ kuáchi‑yó, te ni'i̱n‑yo̱ tú'un luu íó ini̱‑ya̱ hora ja̱ kánandɨ'ɨ‑yó‑ún. 
\c 5  
\p  
\v 1 Chi ta̱ká sutu̱ ñá'nu ja̱ ní ka̱ji‑ya̱ má'ñú ñáyɨvɨ, ni̱ jani‑ya̱ sutú‑ún ja̱ ká'a̱n‑de ja'a̱ ñáyɨvɨ núu̱ Dios, te soko̱‑dé ndatíñu te ka'ni‑dé kɨtɨ núu̱‑yá ja̱ sɨkɨ́ kuáchi‑i.  
\v 2 Te sutu̱‑ún, kuu ka'a̱n vi̱tá‑de jíín ñáyɨvɨ tú tu̱'a jíín ñáyɨvɨ kájika sana, chi̱ suni máá‑de, vi̱tá xaa̱n iní‑de.  
\v 3 Te ja̱ yúán jínu ñú'ún já súni ka'ni‑dé kɨtɨ núu̱‑yá ja̱ sɨkɨ́ kuáchi máá‑de, nasu̱ máá ɨ́ɨn ja̱ sɨkɨ́ kuáchi ña̱yɨvɨ.  
\v 4 Te ni ɨɨn cha̱a, ma̱ kúu sáñá'nu‑de máá‑de ja̱ kúu‑de sutu̱, chi̱ sua Dios kúu I'a̱ ka̱ji cha̱a‑ún, nátu̱'un ni̱ ka̱ji‑ya̱ Aarón.  
\v 5 Suni súan Cristo, tú ní sáñá'nu‑ya̱ máá‑yá ja̱ ní nduu‑ya̱ sutú ñá'nu, chi̱ sua máá Dios, ni̱ jani‑ya̱ I'a̱‑ún, te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a jíín‑yá: Róó kúu Se̱'e‑ri̱, te ruu̱ kúu Táa̱‑ro̱ vína, áchí‑ya̱.  
\v 6 Te suni ká'a̱n‑ga̱ Dios ɨnga̱ tu̱'un: Nɨ́ɨ́ káni kúu‑ró sutú cuenta Melquisedec.  
\v 7 Te Cristo, nini chakú‑ya̱ ñúyɨ́vɨ yá'a, onde̱ jíín ndúcha núu̱‑yá ni̱ nde'e̱ kó'ó‑yá ja̱ ní jika̱n ta'u̱‑yá. Te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑ya̱ jíín máá Dios, I'a̱ kuu nama‑ya̱ náva̱'a ma̱ kúu̱‑ya̱ núú. Te ja̱ súan ni̱ chiñú'ún‑yá Dios, te ni̱ jini so̱'o Dios.  
\v 8 Te va̱sa Se̱'e Dios kúu‑ya̱, ko jíín túndó'o ni̱ kii sɨkɨ̱‑yá ni̱ kutu̱'a‑ya̱ ndasa kuandatu̱‑ya̱.  
\v 9 Te nuu̱ ní yija va̱'a‑ya̱, te ni̱ nduu‑ya̱ I'a̱ nama ta̱ká ña̱yɨvɨ kájandatu̱ nuu̱‑yá, te kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni.  
\v 10 Te ni̱ chaa Dios tiñu sɨkɨ̱‑yá ja̱ ní nduu‑ya̱ sutú ñá'nu cuenta Melquisedec.  
\v 11 Te íó kua'a̱ tú'un ndatu̱'ún‑yó sɨkɨ́‑yá. Ko yíí káa ja̱ káni kájí‑rí tu̱'un nuu̱‑ro̱, kua̱chi ja̱ kókon so̱'o‑ró.  
\v 12 Vina ní kákuu‑ró maestro núú, chi̱ íó kua'a̱ tiempo kákandíja‑ró, ko jínu ñú'ún já ɨngá jínu stá'a̱n ɨɨn cha̱a nuu̱‑ro̱ ndasa kéjá'á tú'un Dios. Núsáá te kájinu ñú'ún‑ró leche, nasu̱ ndéyu ndáva.  
\v 13 Chi̱ nú máá‑ni leche káji'i‑i, tú kájuku̱'un va̱'a ini̱‑i jíín tú'un ndaa̱, kua̱chi ja̱ súchí yíkɨ́n kákuu‑i.  
\v 14 Ko ndeyu ndáva kúu ja̱ kée ñáyɨvɨ ní ka̱yija, chi̱ a ni̱ ka̱kutu̱'a‑i te kájini̱ va̱'a‑i ndéja̱ kúu ja̱ vá'a ja̱ ú'u̱. 
\c 6  
\s1 Ná kúxnúú‑yó te ná kuíñi ni̱'in‑yó 
\p  
\v 1 Núsáá te ná skéndo̱o‑yó tú'un núú Cristo, te ná kánduu̱‑yo̱ náva̱'a yija va̱'a‑ga̱ ini̱‑yo̱. Te ma̱ náki'in jáá tuku‑yó ondé ja'a̱ ja̱ nákani ini̱‑yo̱ ndasa ni̱ ka̱sá'a‑yó tíñu ñáá, ndasa ni̱ kandíja‑yó núu̱ Dios,  
\v 2 jíín tú'un jánducha, jíín tú'un xndée‑yó ndá'a‑yo xiní ñáyɨvɨ, jíín tú'un ja̱ náchaku̱‑i ma̱'ñú ndɨ́yi, xí jíín tú'un ja̱ tá'nu̱ ndatu̱‑i nɨ́ɨ́ káni.  
\v 3 Te tiñu yá'a sá'a ndija‑yó te nú ná kuá'a máá Dios tu̱'un.  
\v 4 Chi̱ nú íó ña̱yɨvɨ já á ni̱ kajúku̱'un ini̱‑i ɨɨn jínu, te nú ni̱ ka̱ta'ni‑i ta'u̱ ándɨ́vɨ́, te nú suni ni̱ kani'i̱n‑í tá'a̱n‑i Espíritu Santo,  
\v 5 te nú suni súan ni̱ ka̱ta'ni‑i tu̱'un va̱'a Dios jíín táká fuerza kuia̱ chaa̱,  
\v 6 yúan‑na te nú ndu'ichi̱ ini̱‑i‑ya̱, te ma̱ kúu kutɨ ndéjá'á jáá‑i ja̱ nákani ini̱‑i sá'a‑yó, chi̱ sua kája'ni túku‑i Se̱'e Dios jika̱ cruz, te kája̱'a‑i tuka̱ nuu̱‑yá nú súan.  
\v 7 Chi̱ nú kua'a̱ jínu kúun sau̱ núu̱ ɨ́ɨn ñu'un te ndɨ́'ɨ‑ni‑cha̱ jí'i, te já'a yua̱ kuatíñu máá cháa kájitu‑ún, yúan‑na te kúsɨɨ̱ iní Dios jíín ñú'un‑ún.  
\v 8 Ko nú máni iñu jíín ncháu kána nuu̱ ñú'un‑ún, yúan‑na te ji̱ta ii̱ ñú'un‑ún. Te yachi̱ naa, chi̱ kiti̱ ini̱ jito'o̱ jíín, te ɨɨn kɨvɨ̱ te kayu̱.  
\v 9 Ko ja̱ sɨkɨ́ róó jíná'an‑ró, ñáni̱ máni̱, va̱sa káka'a̱n‑ri̱ tu̱'un yá'a, ko káñukuu ini̱‑ri̱ ja̱ ná sá'a‑ga̱‑ro̱ tíñu va̱'a ja̱ kánúú sá'a cha̱a a ni̱ ka̱ku.  
\v 10 Chi̱ nasu̱ I'a̱ ñáá kúu Dios ja̱ náa iní‑ya̱ tíñu kásá'a‑ró, chi ja̱ sɨkɨ́ sɨ́'vɨ́‑yá te ni̱ ka̱kundá'ú ini̱‑ro̱ táká ña̱yɨvɨ ndóo, te suni kákuu‑ró jíín ondé vina.  
\v 11 Te kákuni̱‑ri̱ ja̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑ró ná kúkuu‑ró jíín súni tiñu‑ún onde̱ kɨvɨ̱ ndɨ́'ɨ, náva̱'a skíkuu va̱'a‑ró ndasa kuní tu̱'un káñukuu ini̱‑ro̱.  
\v 12 Te ma̱ kóo uun ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró, chi̱ sua ná ndáku‑ró ñáyɨvɨ já ní'i̱n‑í tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá, sá'a tu̱'un kákandíja‑i jíín já ká'i̱o paciencia ini̱‑i.  
\v 13 Chi̱ kɨvɨ̱ ní keyu'u Dios nuu̱ Abraham, ni̱ ka'a̱n téyíí‑yá jíto jíín núu̱ máá‑yá, chi̱ tú ní kúu ka'a̱n téyíí‑yá ja̱ ɨngá i'a̱ kúñá'nu‑ga̱ kuu testigo‑ya̱.  
\v 14 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ja̱ndáa̱ ja̱ chíndéé chítuu ndija‑ri̱ róó, te ndea̱ xaa̱n‑ro̱ sá'a‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 15 Te ja̱ yúán súan jíín paciencia ni̱ ja̱ndéé iní Abraham, ni̱ nda̱tu‑de, te vásá ní ni'i̱n‑dé tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá.  
\v 16 Chi ta̱ká cha̱a, káka'a̱n téyíí‑de nuu̱ ɨ́ɨn ja̱ kúñá'nu‑ga̱ vásá máá‑de, te jíín tú'un téyíí‑ún kúndaa̱ ii̱ iní‑de sɨkɨ̱ tú'un kástátá'an‑de.  
\v 17 Te kuní Dios stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ xíin tá'u̱, ja̱ má nátu'u̱ kutɨ iní‑ya̱ tú'un ni̱ keyu'u‑yá nuu̱‑í. Te ja̱ yúán ní ka'a̱n téyíí‑yá,  
\v 18 náva̱'a yóó, ja̱ ní ka̱natu'ma‑yó‑yá, ná ndúndéé xáa̱n iní‑yo̱, te kundiki̱n‑yo̱ tú'un káñukuu ini̱‑yo̱, chi̱ jíín úu̱ tu̱'un yúan ma̱ kúu kutɨ xndá'ú Dios, ja̱ nátu'u̱ ini̱‑ya̱.  
\v 19 Káñukuu ini̱‑yo̱ tú'un‑ya̱‑ún, te ja̱ yúán kéndo̱o ni̱'in kéndo̱o kútu añú‑yo̱, te yu̱án sá'a ja̱ nátu̱'un kɨ́vɨ‑yó iní cuarto ii̱ xáa̱n íchi yatá sá'ma ndíta kaa.  
\v 20 Te ini̱ yúan ni̱ kɨ̱vɨ Jesús xna'a̱n‑ga̱ vásá máá‑yó. Te nɨ́ɨ́ káni ní nduu‑ya̱ ɨ́ɨn sutu̱ ñá'nu cuenta Melquisedec. 
\c 7  
\s1 Cuenta Melquisedec 
\p  
\v 1 Chi cha̱a Melquisedec, rey ñuu̱ Salem jíín sutú nuu̱ máá Dios ñá'nu, ni̱ kuu‑de. Te ni̱ kenda‑de ni̱ jana̱ta'a̱n‑de Abraham kɨvɨ̱ ní naxíó káva cha̱a‑ún ja̱ ní ja̱ka'ni‑dé kua'a̱ rey. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑dé ja'a̱ Abraham.  
\v 2 Te suni ni̱ ja̱'a Abraham ɨɨn sɨkɨ̱ uxí ja̱ táká ndatíñu nuu̱‑dé. Te sɨ́'vɨ́ núú‑de kúu Melquisedec, ja̱ kuní ka'a̱n: Rey sá'a tiñu ndaa̱. Yúan‑na te suni nání‑de rey Salem, ja̱ kuní ka'a̱n; Rey ndíso tu̱'un vindáa̱ vinené.  
\v 3 Tú táa̱‑de, tú náa̱‑de, ni tata̱‑de. Te suni tú kɨvɨ̱ ní kaku‑de, ni tú kɨvɨ̱ kúu̱‑de, chi ni̱ nduu‑de nátu̱'un máá Sé'e Dios. Chi cha̱a‑ún, ɨɨn sutu̱ nɨ́ɨ́ káni kúu‑de.  
\v 4 Nde̱'é ndasa ni̱ kuñá'nu‑de, chi̱ tatá ñúu̱‑yo̱ Abraham, sɨkɨ̱ táká ndatíñu ni̱ janchaa̱‑de nuu̱ rey, ni̱ ja̱'a‑de ɨɨn sɨkɨ̱ uxí nuu̱ cháa‑ún.  
\v 5 Te cha̱a kákuu se̱'e Leví ja̱ kákuu sutu̱, ni̱ ta'u̱ tíñu nuu̱‑dé ja̱ kí'in‑de ɨɨn ja̱ sɨkɨ́ uxí nuu̱ ñáyɨvɨ nátu̱'un ká'a̱n ley. Te kí'in‑de nuu̱ ñaní‑de va̱sa suni chi̱i Abraham ni̱ kenda koyo‑de.  
\v 6 Te Melquisedec, va̱sa tú ní kénda tata̱‑de chi̱i ña̱yɨvɨ‑ún, ko ni̱ ki'in‑de ɨɨn ja̱ sɨkɨ́ uxí nuu̱ Abraham, te ni̱ jika̱n ta'u̱‑dé ja'a̱ Abraham, cha̱a xíin tú'un ni̱ keyu'u‑yá.  
\v 7 Te a kájini̱ va̱'a‑yó já jikán ta'u̱ cháa ñá'nu‑ga̱ ja'a̱ cháa lúlí.  
\v 8 Te ichi yá'a, ɨɨn ja̱ sɨkɨ́ uxí káki'in ndija cha̱a ja̱ jí'i̱ nɨ́nɨ. Ko cha̱a yúan, suni ni̱ ki'in‑de, te kájani ndaa̱‑i tu̱'un‑de ja̱ chakú‑de.  
\v 9 Te Leví, cha̱a ni̱ ki'in ɨɨn ja̱ sɨkɨ́ uxí nuu̱ ñáyɨvɨ, suni nátu̱'un jíín Abraham ni̱ ja̱'a‑de ɨɨn ja̱ sɨkɨ́ uxí nuu̱ Melquisedec,  
\v 10 chi̱ ñú'un‑ga̱ Leví chi̱i Abraham, tatá ñúu̱ súká‑de, kɨvɨ̱ ní naketá'an cha̱a‑ún jíín Melquisedec. 
\s1 Ja̱ ní naa táni̱nu sutu̱ aná'án 
\p  
\v 11 Sutu̱ ni̱ ke̱koyo chi̱i tata̱ Leví kákuu ja̱ ní kaja̱'a ley nuu̱ ñáyɨvɨ ondé sáá. Te nú ní káyija va̱'a‑i sá'a máá‑de núú, te na̱ún nɨ́nɨ júkuiñi̱ ɨnga̱ sutu̱ cuenta Melquisedec, ja̱ násu̱ cuenta Aarón kúu núsáá.  
\v 12 Chi̱ nú ni̱ nasa̱ma ta̱ká sutu̱, yúan‑na te jínu ñú'ún nása̱ma ley.  
\v 13 Tu̱'un máá Jesús ká'a̱n‑yo̱, te chi̱i ɨnga̱ tata̱ ni̱ kaku‑ya̱. Te ni ɨɨn tá'an‑ya̱, tú ní játíñu kutɨ núu̱ altar.  
\v 14 Chi̱ a kájini̱ ndaa̱‑yo̱ já chíi tata̱ Judá ni̱ kaku máá Jíto'o̱‑yo̱. Te cuenta tata̱ yúan, tú na̱ún tu̱'un ní ká'a̱n Moisés ja̱ kúndiso‑i tiñu sutu̱.  
\v 15 Te ndiji̱n‑ga̱ kúu tu̱'un yá'a, chi ni̱ nukuiñi̱ ɨnga̱ sutu̱ cuenta Melquisedec.  
\v 16 Te I'a̱‑ún, ni̱ nukuiñi̱‑ya̱ kúu‑ya̱ sutú, ko nasu̱ já ní kaku‑ya̱ chíi tata̱ sutu̱ nátu̱'un ká'a̱n ley, chi̱ sua sɨkɨ̱ já ndíso‑ya̱ fuerza ja̱ má kúu̱ kutɨ‑yá.  
\v 17 Chi̱ súan yóso ndáa̱ tu̱'un máá‑yá: Máá‑ró kúu ɨɨn sutu̱ nɨ́ɨ́ káni, cuenta Melquisedec, áchí.  
\v 18 Te tiñu ni̱ ta'u̱ núu̱‑yo̱ xná'a̱n‑ga̱, ni̱ jasu̱ ndija‑ya̱, kua̱chi ja̱ vítá máá, jíín já tú ní'i̱n tíñu,  
\v 19 chi̱ ley, tú ní síyíja kutɨ ní ɨɨn. Yu̱án‑na te ni̱ ni'i̱n‑yo̱ ɨ́ɨn tu̱'un va̱'a‑ga̱ ja̱ káñukuu ini̱‑yo̱ jíín, te jíín tú'un yúan kandita‑yó núu̱ Dios.  
\v 20 Te súan ni̱ ka'a̱n téyíí‑yá kɨvɨ̱ ní kenda máá.  
\v 21 Chi̱ sava‑ga̱ cha̱a‑ún ni̱ kani'i̱n‑dé tiñu sutu̱, ko tú ní kúu jíín tú'un téyíí. Ko jíín Jesús, chi ni̱ ka'a̱n téyíí Dios súan: Ni̱ ka'a̱n téyíí máá Tatá Dios te ma̱ nátu'u̱ ini̱‑ya̱, máá‑ró kúu ɨɨn sutu̱ nɨ́ɨ́ káni cuenta Melquisedec, áchí‑ya̱.  
\v 22 Te jíín Jesús ni̱ kukútu contrato va̱'a‑ga̱, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n Dios yu̱án.  
\v 23 Te sava‑ga̱ sutu̱‑ún tú ní kúu kuatíñu‑de nɨ́ɨ́ káni, chi̱ káji'i̱ káji'i̱‑ni‑de núú, te ja̱ yúán ní ka'i̱o kua'a̱‑dé.  
\v 24 Ko I'a̱ yá'a kúu‑ya̱ sutú ja̱ tú sa̱ma kutɨ‑yá, chi̱ chakú‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni.  
\v 25 Ja̱ yúán súni kúu nama‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ nɨ́ɨ́ káni‑ní nú kándita‑i nuu̱ Dios jíín‑yá, chi̱ nɨ́ɨ́ káni chakú‑ya̱ náva̱'a ka'a̱n‑ya̱ já'a̱‑í jíná'an‑i.  
\v 26 Chi ni̱ ka̱jinu ñú'ún‑yó ɨ́ɨn sutu̱ ñá'nu nátu̱'un máá‑yá. Chi̱ sutu̱ ii̱ kúu‑ya̱, túu kua̱chi‑ya̱, íó ndoo‑ya̱, te sɨ́ɨn kúu‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ kásá'a kua̱chi, te ñá'nu luu xaa̱n‑gá ni̱ nduu‑ya̱ vásá ándɨ́vɨ́.  
\v 27 Te tú nɨ́nɨ já ndɨ́ta'a̱n kɨvɨ̱ sokó‑yá kɨtɨ já sɨkɨ́ kuáchi máá‑yá xna'a̱n‑ga̱, te vásá sɨkɨ́ kuáchi ña̱yɨvɨ, nátu̱'un ni̱ ka̱sá'a sutu̱ ñá'nu onde̱ sáá, chi̱ ɨɨn jínu‑ni ni̱ sá'a‑ya̱ súan ja̱ ní soko̱‑yá máá‑yá.  
\v 28 Chi̱ máá ley, jáni cha̱a vi̱tá ini̱ kákuu‑de sutu̱ ñá'nu. Ko tu̱'un ni̱ ka'a̱n téyíí Dios, ni̱ chaa̱ kuee̱‑ga̱ vásá ley. Te jíín tú'un‑ún ni̱ jani Dios máá Sé'e‑ya̱. Te I'a̱‑ún, ni̱ yija va̱'a‑ya̱ já kúu nɨ́ɨ́ káni. 
\c 8  
\s1 Ɨɨn sutu̱ ñá'nu ini̱ andɨ́vɨ́ 
\p  
\v 1 Núsáá te tu̱'un kánúú‑ga̱ nuu̱ táká tu̱'un káka'a̱n‑yo̱‑ún kúu tu̱'un yá'a: Káñava̱'a‑yó ɨ́ɨn sutu̱ ñá'nu súan, te kánchaa̱‑ya̱ íchi lado vá'a mesa nuu̱ tá'ú tíñu Dios ñá'nu ini̱ andɨ́vɨ́.  
\v 2 Te játíñu‑ya̱ iní cuarto ii̱, jíín iní ve̱'e ñii íi̱ ndíja ja̱ ní jani máá Tatá Dios, nasu̱ cháa ní jáni‑ún.  
\v 3 Te ta̱ká sutu̱ ñá'nu, ká'i̱in‑de ja̱ kásoko̱‑dé ndatíñu jíín kɨ́tɨ núu̱ Dios. Ja̱ yúán súni súan jínu ñú'ún já kóo ja̱ sokó I'a̱ sutu̱ yá'a nuu̱ Dios.  
\v 4 Ko nú kándee‑ya̱ iní ñu̱yɨ́vɨ, ma̱ kúu kutɨ‑yá sutu̱ núú, chi̱ a ká'i̱o sutu̱ ja̱ kásoko̱ ndátíñu nuu̱ Dios nátu̱'un ká'a̱n ley.  
\v 5 Chi̱ tiñu kásá'a‑de, máni ɨɨn copia ɨɨn muestra tiñu andɨ́vɨ́ kúu, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n Dios jíín Moisés kɨvɨ̱ ní kejá'á‑de sá'a‑de ve'e ñii íi̱: Nde̱'é vá'a‑ró, te sá'a‑ró táká ndatíñu nátu̱'un káa muestra ni̱ jini̱‑ro̱ já ní stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ ondé yuku‑ún, áchí Dios jíín‑de.  
\v 6 Te contrato jáá kúu ja̱ vá'a‑ga̱ nasu̱ já tu̱'ú, chi̱ ndíso tu̱'un ja̱ ní kaa‑ga̱ ni̱ keyu'u Dios. Te nátu̱'un va̱'a‑ga̱ ku̱'a ja̱ jáá‑ún, suni súan ku̱'a kúu vina ja̱ vá'a‑ga̱ tiñu ndíso Cristo, ja̱ kúu‑ya̱ yú'u núu̱ máá contrato jáá.  
\v 7 Chi̱ nú ní kée va̱'a va̱'a contrato xnáñúú, te tú nɨ́nɨ kóo ɨnga̱ contrato uu̱ núú.  
\v 8 Suni ni̱ jini̱ Dios ja̱ tú ní kée va̱'a va̱'a tu̱'un‑ún, te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Chaa̱ ɨɨn kɨvɨ̱ já násá'a‑ri̱ ɨɨn contrato jáá jíín ñáyɨvɨ Israel jíín ñáyɨvɨ Judá, áchí máá Tatá Dios.  
\v 9 Ko nasu̱ nátu̱'un contrato ni̱ sá'a‑ri̱ jíín ndɨ́yi táa̱‑i, kɨvɨ̱ ní tɨɨn‑ri̱ nda'a‑dé ja̱ ní kiñi'in‑ri̱‑de ini̱ ñuu̱ Egipto. Chi kua̱chi máá‑de kúu ja̱ tú ní ká'i̱in ni̱'in‑de sɨkɨ̱ contrato‑ri̱. Ja̱ yúán tú ní játú'ún‑rí ja̱ ká'a̱n‑de, áchí máá Tatá Dios.  
\v 10 Te ya̱'á kúu máá contrato nasá'a‑ri̱ jíín ñáyɨvɨ Israel onde̱ ná já'a ta̱ká kɨvɨ̱‑ún. Chu'un‑ri̱ ley máá‑rí xini̱‑í, te suni chaa‑ri̱ ley‑ún ini̱ añú‑i. Te kuu‑ri̱ Dios máá‑i. Te máá‑i jíná'an‑i kuu‑i ña̱yɨvɨ máá‑rí. Achí máá Tatá Dios.  
\v 11 Te tú nɨ́nɨ kástu̱'ún ná ɨɨn ná ɨɨn‑i nuu̱ tá'an‑i, nuu̱ ñaní‑i: Ná kuní‑ro̱ núu̱ máá Tatá Dios. Chi ta̱ká‑i kuni̱‑i ruu̱, onde̱ ña̱yɨvɨ lúlí‑ga̱ te onde̱ ña̱yɨvɨ ñá'nu‑ga̱.  
\v 12 Chi̱ kundá'ú ini̱‑ri̱‑i va̱sa tiñu ñáá ni̱ ka̱sá'a‑i, te ni ma̱ kúná'án kútɨ‑gá‑ri̱ kua̱chi ni̱ ka̱sá'a‑i, áchí máá Tatá Dios.  
\v 13 Te ja̱ súan ká'a̱n‑ya̱ tú'un contrato jáá‑ún, te sá'a‑ya̱ cuenta ja̱ á kuaji̱ta ja̱ xnáñúú. Te ja̱ á kuaji̱ta te a kua̱kutú'ú, a yani naa íi̱. 
\c 9  
\s1 Ja̱ ní'i̱n tíñu nɨñi̱‑yá jíín contrato jáá 
\p  
\v 1 Ko contrato xnáñúú suni ni̱ tá'ú tíñu ndasa chiñú'ún‑i‑ya̱, te ndíso ɨɨn cuarto ii̱ iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a.  
\v 2 Chi ni̱ ka̱jani‑i ɨɨn ve'e ñii. Te ichi fuera ni̱ i̱o ɨɨn cuarto ja̱ ní nání cuarto ii̱. Te ini̱ yúan ni̱ i̱o candelero, jíín mesa, jíín státilá káxiu̱kú ndijín.  
\v 3 Te yata̱ sá'ma úu̱ ndíta kaa ichi iní ve'e ii̱, ni̱ i̱o ɨnga̱ cuarto, ni̱ nání cuarto ii̱ xáa̱n.  
\v 4 Te ini̱ yúan ni̱ i̱o ɨɨn ko'o̱ kúu̱ oro, jíín janú tú'un contrato, ja̱ ndasú oro nɨ́ɨ́ tú'u̱ sɨkɨ̱. Te ini̱ janu̱‑ún kándee ɨɨn tɨja'a̱n oro ja̱ ñú'un staa̱ ándɨ́vɨ́, jíín yúnu xíi Aarón ja̱ ní nana numa, jíín yúu̱ tabla nuu̱ yóso tú'un contrato.  
\v 5 Te sɨkɨ̱ janú‑ún ká'i̱in figura querubín luu, kásá'a‑i katɨ, kájasu̱‑i sɨkɨ̱ tapa janu̱‑ún nuu̱ ñú'un yúyú nɨñí. Ko sɨkɨ̱ táká tu̱'un yúan, tú núña‑yó vína ja̱ ká'a̱n kájí‑yó.  
\v 6 Te nuu̱ ní ji̱nu tu̱'a ta̱ká tiñu yá'a, te núu‑ni núu‑ni kɨ́vɨ koyo sutu̱ ini̱ cuarto ɨɨn, kásá'a‑de tiñu cuenta sutu̱.  
\v 7 Ko ini̱ cuarto uu̱‑ún, chi̱ máá ɨ́ɨn‑ni sutu̱ ñá'nu‑ga̱ kúu kɨ́vɨ‑de, te suni máá tú'ún‑ni vuelta ja̱ kuiá. Te tú kɨ́vɨ‑de te nú túu nɨñi̱ já sokó‑dé nuu̱ Dios sɨkɨ̱ máá‑de jíín sɨkɨ́ já kásáña'mu ña̱yɨvɨ.  
\v 8 Te súan stá'a̱n Espíritu Santo nuu̱‑yo̱, já té nuña‑ga̱ ichi kɨ́vɨ koyo‑yó iní cuarto ii̱ ándɨ́vɨ́, níni kándii̱ ve'e ñii ɨ́ɨn ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 9 Te yu̱án kúu ɨɨn tu̱'un sɨkɨ̱ tiempo vina, te jíín modo‑ún kásoko̱‑dé ndatíñu, te kája'mu‑de kɨtɨ núu̱ Dios. Ko va̱sa káchiñú'ún‑i‑ya̱ súan, ma̱ yíja va̱'a ini añú‑i sá'a.  
\v 10 Chi̱ máni ley yúkú kúu‑ún, ndasa kee‑yo, ndasa ko'o‑yó, ndasa ndundoo‑yó. Te ni̱ ndiso tíñu onde̱ ni̱ chaa̱ máá já vá'a‑ga̱. Te ni̱ nasa̱ma.  
\v 11 Ko ni̱ chaa̱ Cristo, te sutu̱ ñá'nu nuu̱ táká tu̱'un va̱'a‑ga̱‑ún kúu‑ya̱. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ iní ve̱'e ii̱ ándɨ́vɨ́, ja̱ tú ní kuva̱'a jíín ndá'a, ni nasu̱ cuenta ñu̱yɨ́vɨ kúu, te kánúú‑ga̱ te va̱'a‑ga̱ kúu vásá já áva‑ún.  
\v 12 Ko nasu̱ jíín nɨñí ndíxí'ú, xí nɨñí chélu, chi̱ jíín nɨñí máá‑yá ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ iní cuarto ii̱ ándɨ́vɨ́ ja̱ ɨ́ɨn máá tú'ún‑ni jínu ja̱ nɨ́ɨ́ káni. Te ni̱ kundéé‑yá ni̱ nakuaan‑ya̱ yóó ja̱ nɨ́ɨ́ káni.  
\v 13 Chi̱ onde̱ sáá te nɨñi̱ xndɨkɨ̱ jíín nɨñí ndíxí'ú, jíín yáa̱ núu̱ kayú chelu, ni̱ joso̱ yúyú‑de sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ chá'án, te ni̱ ka̱ndundoo‑i onde̱ jíín yíkɨ kúñu‑i, ni̱ sá'a. Te nú súan ní'i̱n tíñu nɨñi̱ kɨ́tɨ‑ún,  
\v 14 núsáá te naga̱ ni̱ kuu nɨñi̱ Cristo ja̱ má nákacha ini̱ añú‑ro̱ núu̱ tíñu ñáá kásá'a‑ró, náva̱'a kuu kuatíñu‑ró núu̱ Dios, I'a̱ chakú. Chi̱ Cristo, tú chá'án kútɨ‑yá, te ni̱ soko̱‑yá máá‑yá nuu̱ Dios, ni̱ sá'a Espíritu ja̱ íó nɨ́ɨ́ káni.  
\v 15 Ja̱ yúán kúu‑ya̱ yú'u núu̱ sɨkɨ́ ɨ́ɨn contrato jáá, náva̱'a ña̱yɨvɨ jáá ni̱ kana Dios xini̱‑í, ni'i̱n‑í ta'u̱ já kéndo̱o nɨ́ɨ́ káni nátu̱'un ni̱ keyu'u‑yá. Chi ni̱ ji'i̱ Jesús, te ja̱ yúán ní janchaa̱‑ya̱ kuáchi ni̱ ka̱sá'a‑i ná ni̱ kaxiu̱kú‑i chi̱i contrato xnáñúú.  
\v 16 Chi̱ nuu̱ íó ɨɨn testamento, te kánúú já kúu̱ cha̱a ni̱ sá'a contrato‑ún.  
\v 17 Chi̱ ɨɨn testamento, onde̱ nú kuu̱ cha̱a ni̱ sá'a, yúan‑na te ni'i̱n tíñu. Ko nú nini chakú cha̱a ni̱ sá'a, tú ní'i̱n tíñu kutɨ.  
\v 18 Ja̱ yúán, va̱sa contrato xnáñúú, tú ní kúkútu, onde̱ nú túu nɨñi̱.  
\v 19 Chi̱ nú a ni̱ ka'u ndɨ'ɨ Moisés ta̱ká tu̱'un tá'ú tíñu yóso núu̱ ley nuu̱ ndívii ñáyɨvɨ, yúan‑na te ni̱ ki'in‑de nɨñi̱ chélu, jíín nɨñí ndíxí'ú, jíín ndúcha, jíín íxi kuá'á, jíín ɨ́ɨn yo̱kón, te ni̱ joso̱ yúyú‑de sɨkɨ̱ máá tutú‑ún jíín sɨkɨ́ ndívii ñáyɨvɨ.  
\v 20 Te ká'a̱n‑de: Ya̱'á kúu nɨñi̱ cuenta contrato ja̱ ní tá'ú tíñu Dios nuu̱‑ro̱, áchí‑de.  
\v 21 Suni súan jíín nɨñí‑ún ni̱ joso̱ yúyú‑de máá vé'e ñii jíín táká ko'o̱ kájatíñu nuu̱ káchiñú'ún‑de‑ún.  
\v 22 Te ja̱ndáa̱, ja̱ á yani ta̱ká ndatíñu ndundoo jíín nɨñí cuenta ley, chi̱ nú tú katɨ nɨñi̱ te ma̱ kóo kutɨ túká'nu ini̱‑ya̱ núu̱ kuáchi‑i núú.  
\v 23 Chi̱ fuerza ja̱ jíín modo yúan ni̱ ndundoo ta̱ká copia ndatíñu íó andɨ́vɨ́, ko máá ndátíñu andɨ́vɨ́‑ún, nɨ́nɨ ní soko̱ já vá'a‑ga̱ cuenta máá vásá yúán.  
\v 24 Chi̱ tú ní kɨ́vɨ Cristo ini̱ ɨɨn cuarto ii̱ já ní kuva̱'a nda'a, nátu̱'un ɨɨn muestra ndija, chi̱ sua ini̱ máá ándɨ́vɨ́ ní ndɨ̱vɨ‑ya̱ náva̱'a kundii̱‑ya̱ vína ka'a̱n‑ya̱ já'a̱‑yo̱ ndé'é jíín núu̱ Dios.  
\v 25 Te nasu̱ ní kɨ́vɨ‑ya̱ yúan ja̱ núu‑ni núu‑ni soko̱‑yá máá‑yá, nátu̱'un kɨ́vɨ sutu̱ ñá'nu ndɨta'a̱n kuia̱ ini̱ cuarto ii̱ jíín nɨñí tatú.  
\v 26 Chi̱ nú súan, te kánúú já ndó'o‑ya̱ kuá'a̱ jínu onde̱ kɨvɨ̱ ní jukuiñi̱ ñu̱yɨ́vɨ núú. Ko sasua, onde̱ kɨvɨ̱ jínu ñu̱yɨ́vɨ ni̱ kenda ndiji̱n‑ya̱ ɨ́ɨn máá tú'ún‑ni jínu ja̱ nɨ́ɨ́ káni, te ni̱ soko̱‑yá máá‑yá náva̱'a kuanchaa̱‑ya̱ kuáchi.  
\v 27 Te nátu̱'un ni̱ kundaa̱ ja̱ kúu̱ ta̱ká cha̱a ɨɨn jínu‑ni, yúan‑na te kɨ̱vɨ koyo‑de nuu̱ sándaa̱ Dios tiñu‑de.  
\v 28 Suni súan Cristo, ni̱ soko̱‑yá máá‑yá ɨɨn máá tú'ún‑ni jínu náva̱'a kundiso‑ya̱ kuáchi kua'a̱ ñáyɨvɨ, yúan‑na te kenda ndiji̱n‑ya̱ vuelta uu̱, ko nasu̱ já kuánchaa̱‑ya̱ kuáchi, chi̱ sua ja̱ náma‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ káinda̱tu‑i‑ya̱. 
\c 10  
\p  
\v 1 Te máá ley, chi̱ máni ɨɨn kuanda'u̱ kúu sɨkɨ̱ táká ndatíñu va̱'a ja̱ cháa̱ kuee̱‑ga̱. Ko nasu̱ forma ndija máá ndátíñu‑ún kúu. Te ja̱ sɨkɨ́ kɨ́tɨ kája'ni‑í‑ún, núu‑ni núu‑ni kásoko̱‑í ndɨta'a̱n kuia̱. Te ni ma̱ kúu kutɨ síyíja ña̱yɨvɨ kuní ja̱koyo nuu̱‑yá.  
\v 2 Te nú kúu sá'a núú, te naja̱ tú ní júkuiñi̱‑i ja̱ kásoko̱‑í‑tɨ̱ núsáá. Chi ña̱yɨvɨ káchiñú'ún‑ún, nú a ni̱ kendo̱o ndoo ii̱‑í ɨɨn jínu‑ni sá'a yu̱án núú, te ma̱ kakán‑ga̱ añú‑i kua̱chi sɨkɨ̱‑í núú.  
\v 3 Ko sɨkɨ̱ já kásoko̱‑í‑tɨ̱‑ún, te a jiní‑yo̱ já kánuku̱'un ini̱‑i kua̱chi‑i ndɨta'a̱n kuia̱.  
\v 4 Chi̱ nɨñi̱ xndɨkɨ̱, jíín nɨñí ndíxí'ú, ma̱ kúu kutɨ kuánchaa̱ kua̱chi.  
\v 5 Ja̱ yúán kɨvɨ́ ní kii Cristo ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Dios: Ja̱ kája'ni‑í‑tɨ̱ jíín já kásoko̱‑í ndatíñu nuu̱‑ní, tú játa'a̱n ini̱‑ní, ko ni̱ sátu̱'a‑ní ɨɨn yikɨ kúñu máá‑ná.  
\v 6 Ja̱ kája'mu‑i‑tɨ̱ kásoko̱‑í‑tɨ̱ núu̱‑ní sɨkɨ̱ já kúxio kua̱chi‑i, tú ní kúsɨɨ̱ iní‑ní jíín, áchí‑ya̱.  
\v 7 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ná: Súan yóso tú'un‑ná nuu̱ tutú: Ai̱ Táta̱ Dios, yá'a kándii̱‑ná náva̱'a skíkuu‑ná ja̱ játa'a̱n ini̱ máá‑ní, áchí‑ya̱.  
\v 8 Súan ká'a̱n tu̱'un va̱i ichi yatá: Ja̱ kája'ni‑í‑tɨ̱ jíín já kásoko̱‑í ndatíñu nuu̱‑ní, jíín já kája'mu‑i‑tɨ̱ kásoko̱‑í‑tɨ̱ núu̱‑ní sɨkɨ̱ já kúxio kua̱chi‑i, tú játa'a̱n ini̱‑ní, ni tú kúsɨɨ̱ iní‑ní jíín, áchí‑ya̱. Ndatíñu‑ún kásoko̱‑í nátu̱'un ká'a̱n ley.  
\v 9 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ai̱ Táta̱ Dios, yá'a kándii̱‑ná náva̱'a sá'a‑ná tiñu játa'a̱n ini̱ máá‑ní, áchí‑ya̱. Ja̱ súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱, te ni̱ janchaa̱‑ya̱ tú'un ɨɨn náva̱'a nakani‑ya̱ tú'un uu̱‑ún.  
\v 10 Te jíín tú'un ni̱ jata'a̱n ini̱ máá Dios, te ni̱ ka̱ndundoo‑yó ní sá'a‑ya̱ sɨkɨ́ já ní soko̱ Jesucristo yikɨ kúñu‑ya̱, ko ɨɨn máá tú'ún‑ni jínu ni̱ sá'a‑ya̱ súan ja̱ nɨ́ɨ́ káni.  
\v 11 Núsáá te ta̱ká sutu̱, va̱sá kája'a̱n‑de ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ kájatíñu‑de, te kua'a̱ jínu kásoko̱‑dé suni suni‑ni modo ja̱ kája'ni‑dé‑tɨ̱, ko yu̱án ma̱ kúu kutɨ kuánchaa̱ kua̱chi‑i.  
\v 12 Ko Cristo, ɨɨn máá tú'ún‑ni jínu ni̱ soko̱‑yá máá‑yá ja̱ sɨkɨ́ kuáchi‑yó ondé nɨ́ɨ́ káni, yúan‑na te ni̱ nungo̱o‑ya̱ íchi ndává'a Dios,  
\v 13 ndátu‑ya̱ tiempo onde̱ ná kúxiu̱kú ñáyɨvɨ kájito u'u̱ tá'an jíín‑yá, kuu‑i teyu̱ kuxndíi ja'a̱‑yá.  
\v 14 Chi̱ jíín ɨ́ɨn máá tú'ún‑ni jínu ja̱ ní soko̱‑yá máá‑yá, te nɨ́ɨ́ káni ní ka̱yija ña̱yɨvɨ ndóo ni̱ sá'a‑ya̱.  
\v 15 Te máá Espíritu Santo kúu‑ya̱ testigo nuu̱‑yo̱ sɨkɨ́ tú'un yúan, chi̱ xna'a̱n‑ga̱ ká'a̱n‑ya̱:  
\v 16 Ya̱'á kúu máá contrato nasá'a‑ri̱ jíín‑i jíná'an‑i, onde̱ ná ndɨ́'ɨ ta̱ká kɨvɨ̱ yá'a. Te chu'un‑ri̱ ley‑ri̱ ini̱ añú‑i. Te suni chísó‑rí tu̱'un‑ri̱‑ún ini̱ xini̱‑í jíná'an‑i, áchí máá Tatá Dios.  
\v 17 Yúan‑na te ká'a̱n‑ga̱‑ya̱: Ma̱ núku̱'un kutɨ‑gá ini̱‑ri̱ kua̱chi ni̱ ka̱sá'a‑i jíín tíñu chá'án ní ka̱sá'a‑i, áchí‑ya̱.  
\v 18 Núsáá te nú a ni̱ sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱‑ya̱ sɨkɨ́ táká‑ún, tuká na̱ún íó ja̱ sokó‑gá sɨkɨ̱ kuáchi. 
\s1 Ja̱ núña ichi kɨ́vɨ‑yó iní cuarto ii̱ 
\p  
\v 19 Ja̱ yúán, ñáni̱, a chúndéé iní‑yo̱ kɨ́vɨ‑yó iní cuarto ii̱ ándɨ́vɨ́ sá'a nɨñi̱ máá Jesucristo.  
\v 20 Chi ni̱ juña‑ya̱ ɨ́ɨn ichi jáá chakú, náva̱'a kɨ̱vɨ‑yó íchi yatá máá sá'ma ndíta kaa, te yu̱án kuní ka'a̱n ja̱ máá yíkɨ kúñu‑ya̱ kúu.  
\v 21 Te káñava̱'a‑yó ɨ́ɨn sutu̱ ñá'nu xaa̱n ndíto ve'e Dios.  
\v 22 Núsáá te ná kándita‑yó núu̱‑yá, jíín añú‑yo̱ já íó ndaa̱ ja̱ sɨkɨ́ tú'un kákandíja va̱'a‑yó, jíín añú ja̱ ní ndundoo sɨkɨ̱ táká tiñu jáni ñáá ini̱, chi ni̱ joso̱ yúyú‑yá nɨñi̱‑yá sɨkɨ̱, jíín yíkɨ kúñu‑yó já ní nakacha‑yó jíín ndúcha ndóo.  
\v 23 Ná kuíñi ni̱'in‑yó jíín tú'un ni̱ kaka'a̱n‑yo̱ kákandíja‑yó te káñukuu ini̱‑yo̱. Te ma̱ káka yátá‑yó núsáá, chi̱ skíkuu va̱'a I'a̱ ni̱ keyu'u tú'un‑ún.  
\v 24 Ná ndé'é vá'a‑yó ndasa skandá‑yo̱ tá'an‑yó, ja̱ ná kúndá'ú‑ga̱ ini̱‑i tá'an‑i, jíín já ná sá'a‑i ta̱ká tiñu va̱'a.  
\v 25 Ná nátaka̱ ná'ín‑yó, ma̱ sía̱‑yo̱ nátu̱'un kásá'a sava‑i, chi̱ sua ná ká'a̱n ndéé‑yó jíín tá'an‑yó. Ko ná kuítú‑gá ini̱‑ro̱ sá'a‑ró, chi̱ kájini̱‑ro̱ já kuáku̱yani máá kɨvɨ́‑ún.  
\v 26 Chi̱ nú kusɨɨ̱ iní‑yo̱ sá'a‑yó kuáchi ja̱ súan a ni̱ jatá'ú‑yó tú'un ndaa̱, tuká kéndo̱o kutɨ já kúu kuu̱‑ga̱ ja̱ sɨkɨ́ kuáchi‑ún.  
\v 27 Chi̱ sua ɨɨn nuu̱ yú'ú xaa̱n‑yo̱ já ndónda‑ya̱ sɨkɨ́‑yo̱ íó, jíín ɨ́ɨn nuu̱ kánda yáá ñú'u̱n íó, náva̱'a kókó ñáyɨvɨ kájito u'u̱ tá'an jíín‑yá.  
\v 28 Ña̱yɨvɨ ní ské'ichi̱ ley Moisés, jí'i̱ ná'ín‑i, tú na̱ún tu̱'un kúndá'ú ini̱ íó, te nú ni̱ kaka'a̱n ndaa̱ uu̱ xí uní testigo.  
\v 29 Tava‑ro cuenta núsáá, chi̱ naga̱ ni̱ kuu ja̱ má ndó'o xaa̱n‑gá ña̱yɨvɨ kuañú ja'a̱ sɨkɨ́ Sé'e Dios jíín já jáni ini̱‑i ja̱ káchá'án nɨñí contrato, va̱sa jíín nɨñí‑ún ni̱ ndundoo‑i, jíín já sákátá‑i nuu̱ máá Espíritu ndíso tu̱'un luu.  
\v 30 A kájini̱‑yo̱ núu̱ I'a̱ ni̱ ka'a̱n: Nani'i̱n tá'an máá‑rí jíín‑i, máá‑rí kua̱'a ya̱'u‑i, áchí máá Tatá Dios. Te ɨnga̱ jínu ká'a̱n: Máá Tatá Dios koto nchaa̱‑ya̱ ndasa káa ña̱yɨvɨ máá‑yá, áchí.  
\v 31 Ɨɨn tiñu yú'ú xaa̱n‑yo̱ sá'a, kúu ja̱ júngava ɨɨn ña̱yɨvɨ iní nda'a Dios, I'a̱ chakú.  
\v 32 Ko ná núku̱'un ini̱‑ro̱ sɨkɨ́ táká kɨvɨ̱ ní kendo̱o ichi yatá, chi ni̱ nastúu̱n‑ya̱ iní ja̱ jiní tuní‑ro̱. Yúan‑na te na̱saa ja̱ sɨ́ɨn sɨ́ɨn tu̱ndó'o ni̱ xndónda‑i sɨkɨ̱‑ro̱.  
\v 33 Chi̱ ɨɨn modo ni̱ kaka'a̱n ndiji̱n‑i sɨkɨ̱‑ro̱, te ni̱ ka̱xndó'o ndiji̱n‑i róó. Te ɨnga̱ modo suni ni̱ ka̱nduu‑ró tá'an ña̱yɨvɨ ní ka̱ndo'o súan.  
\v 34 Chi̱ suni ni̱ kundá'ú xaa̱n iní‑ro̱ já kándee veka̱a. Te ni̱ ka̱kusɨɨ̱‑ní ini̱‑ro̱, va̱sa ni̱ ka̱sákuí'ná ñúkúún‑i ndatíñu‑ró, chi̱ a kájini̱‑ro̱ já ondé andɨ́vɨ́ káñava̱'a‑ró ɨ́ɨn ta'u̱ vá'a xaa̱n‑gá, te koo nɨ́ɨ́ káni.  
\v 35 Ma̱ sía̱‑ro̱ modo ja̱ káchundéé iní‑ro̱, chi̱ kua'a̱ xáa̱n tá'u̱ ndíso tu̱'un‑ún.  
\v 36 Chi̱ kánúú kóo paciencia ini̱‑ro̱, náva̱'a ni'i̱n‑ro̱ já ní keyu'u‑yá, onde̱ nú ni̱ sá'a‑ró tíñu játa'a̱n ini̱ Dios.  
\v 37 Chi̱ ɨɨn núnúu‑na̱ te chaa̱ máá I'a̱ kii, te ma̱ kúkuéé‑ya̱, áchí.  
\v 38 Ko máá ñáyɨvɨ ndáa̱‑ri̱, chi̱ sɨkɨ̱ já kákandíja‑i te kuchaku̱‑i. Ko nú ni̱ jika yátá‑i, ma̱ kúsɨɨ̱ iní añú‑ri̱ sá'a‑i, áchí‑ya̱.  
\v 39 Ko yóó, nasu̱ tá'an ña̱yɨvɨ kásá'a súan kákuu‑yó já káka yátá‑yó te xnáa‑yo máá‑yó, chi̱ sua kákuu‑yó tá'an ña̱yɨvɨ káka̱ku jíín tú'un kákandíja va̱'a‑i. 
\c 11  
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un kándíja 
\p  
\v 1 Te tu̱'un kándíja‑yó kúu modo ja̱ jiní‑yo̱ já íó seguro ta̱ká ndatíñu káñukuu ini̱‑yo̱, chi yu̱án kúu tuni̱ ja̱ íó ndija ta̱ká ndatíñu ja̱ tú jiní‑yo̱ núu̱.  
\v 2 Chi ni̱ ka̱kandíja cha̱a aná'án, te ja̱ yúán ní jatú'ún‑yá‑de.  
\v 3 Kákandíja‑yó, te yu̱án kájuku̱'un ini̱‑yo̱ já ní sáva̱'a Dios ñu̱yɨ́vɨ jíín tú'un ni̱ ka'a̱n‑ni‑ya̱. Te chi̱i ndatíñu ja̱ tú jiní‑yo̱ núu̱, ni̱ kuva̱'a ndatíñu ja̱ á jiní‑yo̱ núu̱.  
\v 4 Ni̱ kandíja Abel, te yu̱án ní ja'mu‑de ndatíñu ja̱ vá'a‑ga̱ ni̱ soko̱‑dé nuu̱ Dios vásá Caín. Súan ni̱ kandíja‑de, te ni̱ jatú'ún Dios ja̱ íó ndaa̱‑de, chi̱ súan ni̱ sá'a‑ya̱ já ní jatá'ú‑yá ndatíñu ni̱ soko̱‑dé nuu̱‑yá. Te va̱sa a ni̱ ji'i̱‑de, ko ká'a̱n‑ni‑de jíín tú'un ni̱ kandíja‑de.  
\v 5 Ni̱ kandíja Enoc, te yu̱án ní naki'in‑ya̱‑dé kua'a̱n‑ya̱ jíín‑de, te tú ní jí'i̱‑de. Te tú ní ndénda kutɨ‑dé ni̱ ka̱sá'a‑i, chi ni̱ na̱ki'in Dios‑de. Te onde̱ ná té naki'in‑ga̱‑ya̱‑dé, te ni̱ jatú'ún Dios‑de ja̱ ní kusɨɨ̱ iní‑ya̱ ní sá'a‑de.  
\v 6 Ko nú tú kándíja‑yó, te ma̱ kúsɨɨ̱ iní Dios sá'a‑yó, chi cha̱a kuní jaa̱ nuu̱ Dios, kánúú kándíja‑de ja̱ ndíto chakú‑ya̱ jíín já kuá'a‑ya̱ yá'u nuu̱ táká ña̱yɨvɨ kánandúkú‑i‑ya̱.  
\v 7 Ni̱ kandíja Noé, te yu̱án ní ka'a̱n ni̱'in Dios jíín‑de sɨkɨ̱ sáva tiñu ja̱ té kuni̱‑ga̱‑de nuu̱. Te ja̱ ní chu'un ini̱‑de, te yu̱án ní sáva̱'a‑de ɨɨn barco náva̱'a ka̱ku‑de onde̱ jíín nɨ́ɨ́ vé'e‑de. Ja̱ súan kándíja‑de, te ni̱ na̱kuxndíi‑de sɨkɨ̱ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ nduu‑de ɨɨn cha̱a ní'i̱n tá'u̱ sɨkɨ́ já kéndo̱o ndaa̱‑i ja̱ kákandíja‑i.  
\v 8 Ni̱ kandíja Abraham, te yu̱án ní jandatu̱‑de ni̱ kenda‑de kua'a̱n‑de kɨvɨ̱ ní kana‑ya̱ xiní‑dé, náva̱'a jaa̱‑de ɨɨn lugar nuu̱ kuá'a‑ya̱ núu̱‑dé kuu ta'u̱‑dé. Te ni̱ kenda‑de kua'a̱n‑de, va̱sa tú jiní‑de ndénu̱ kí'i̱n‑de.  
\v 9 Ni̱ kandíja‑de, te yu̱án ní ncha̱a‑de nátu̱'un cha̱a jíká núu̱ ñú'un ní keyu'u‑yá ja̱ kuá'a‑ya̱ núu̱‑dé. Yúan ni̱ ncha̱a‑de ini̱ ve̱'e kuii jíín Isaac jíín Jacob, chi̱ suni su̱chí ní'i̱n tá'a̱n ta'u̱ núu̱ ní keyu'u‑yá‑ún kákuu su̱chí‑ún.  
\v 10 Chi ni̱ ñukuu ini̱‑de koo ɨɨn ñuu̱ jíín cimiento, ja̱ máá Dios kúu I'a̱ chutá'an‑ya̱ te sá'a‑ya̱‑ún.  
\v 11 Suni ni̱ kandíja máá Sara, te yu̱án ní ni'i̱n‑ñá fuerza ni̱ nuku̱'un se̱'e‑ña, va̱sa ña'an numá ni̱ kuu‑ña. Te ni̱ skáku‑ña ɨ́ɨn se̱'e onde̱ tiempo ni̱ ja̱'a xaa̱n kuiá‑ña, chi ni̱ kandíja‑ña já skíkuu va̱'a máá Dios tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá.  
\v 12 Ja̱ yúán súni súan ni̱ ka̱kaku kua'a̱‑í ni̱ sá'a ɨɨn‑ni cha̱a, va̱sa a ni̱ yii xaa̱n‑dé. Ko tata̱‑de ni̱ ndea̱ xaa̱n, nátu̱'un tiñu̱ú xíní ándɨ́vɨ́, jíín nátu̱'un ñi̱tɨ́ káa yu'u mar, ja̱ má kúu ka'u‑yó.  
\v 13 Nini kákandíja‑de te ni̱ kaji'i̱ ta̱ká cha̱a‑ún, va̱sa tú ní káni'i̱n‑dé ja̱ ní keyu'u‑yá. Ko ni̱ kande̱'é jíká‑ni‑de nuu̱, te ni̱ kaka'a̱n‑de sa'a̱n kúta'u̱ jíín. Te ni̱ kaka'a̱n ndaa̱‑de ja̱ cháa jíká, jíín cháa káxiu̱kú núu‑ni, kákuu‑de.  
\v 14 Chi cha̱a káka'a̱n súan, a kástá'a̱n ndiji̱n‑de ja̱ kándúkú‑de ɨɨn ñuu̱ máá‑de ja̱ kúxiu̱kú máá‑de.  
\v 15 Chi̱ nú ní nákani ini̱‑de ñuu̱ nuu̱ ní kenda koyo‑de‑ún núú, íó modo ja̱ náxíó káva‑de, nú ní kákuni̱‑de núú.  
\v 16 Ko ni̱ kakuni̱‑de ɨnga̱ ñuu̱ va̱'a xaa̱n‑gá ja̱ íó onde̱ andɨ́vɨ́. Ja̱ yúán tú kúka nuu̱ Dios nuu̱‑dé kunání‑yá Dios máá‑de, chi̱ a ni̱ sátu̱'a‑ya̱ ɨ́ɨn ñuu̱ kuxiu̱kú‑de.  
\v 17 Ni̱ kandíja Abraham, te yu̱án ní soko̱‑dé Isaac kɨvɨ̱ ní jito nchaa̱‑ya̱‑dé. Te máá tú'ún sé'e ñáva̱'a‑de, te sɨkɨ̱ súchí‑ún ni̱ ni'i̱n‑dé ta̱ká tu̱'un ja̱ ní keyu'u‑yá nuu̱‑dé, ko ni̱ i̱o tu̱'a‑de soko̱‑dé‑i ja̱ kúu̱‑i,  
\v 18 va̱sa ni̱ ka'a̱n‑ya̱ tú'un‑i jíín‑de: Onde̱ chi̱i Isaac te kana‑ri̱ tata̱‑ro̱ te súan kunání, áchí‑ya̱.  
\v 19 Chi ni̱ tava máá‑de cuenta ja̱ á kuu naschakú Dios ña̱yɨvɨ má'ñú ndɨ́yi. Te suni nátu̱'un jíín ɨ́ɨn tu̱'un yátá, te súan ni̱ nani'i̱n Abraham máá‑i ni̱ nachaku̱‑i, nátu̱'un súan.  
\v 20 Ni̱ kandíja Isaac, te yu̱án ní jika̱n ta'u̱‑dé ja'a̱ Jacob, jíín Esaú, sɨkɨ̱ táká tiñu chaa̱ kuee̱‑ga̱.  
\v 21 Ni̱ kandíja Jacob, te yu̱án kɨvɨ́ já á yani kuu̱‑de ni̱ jika̱n ta'u̱‑dé ja'a̱ ndéndúú se̱'e yíí José. Te ni̱ chiñú'ún‑de‑ya̱ va̱sa ndítuu‑na̱‑de xini̱ vara tɨ́ɨn‑de.  
\v 22 Ni̱ kandíja José, te yu̱án kɨvɨ́ á kúyani kuu̱‑de, te ni̱ ka'a̱n‑de ja̱ kóo kɨvɨ̱ ndénda ña̱yɨvɨ Israel, Te ni̱ tá'ú‑de tiñu nuu̱‑í ndasa sá'a‑i jíín yíkɨ‑dé.  
\v 23 Kɨvɨ̱ ní kaku Moisés ni̱ ka̱kandíja táa̱‑i náa̱‑i, te yu̱án ní chisa̱'í‑de‑i uni̱ yoo̱, chi ni̱ kajini̱‑de ja̱ lúu káa‑i. Te tú ní káyu̱'ú‑de acta ja̱ ní sá'a rey.  
\v 24 Ni̱ kandíja Moisés, onde̱ kɨvɨ̱ ní ja'nu‑de. Yu̱án tuká ní já'a‑de tu̱'un ja̱ kúnání‑de se̱'e se̱sɨ́'ɨ́ Faraón.  
\v 25 Sua ni̱ kuni̱‑de ja̱ kóto‑de tu̱ndó'o jíín ñáyɨvɨ Dios, nasu̱ já núnúu‑ni kusɨɨ̱ iní‑de jíín tú'un sɨɨ̱ iní ja̱ ndíso kua̱chi.  
\v 26 Chi̱ a ni̱ tava‑dé cuenta ja̱ nú ka'a̱n‑i sɨkɨ̱‑dé ja̱ sɨkɨ́ Cristo, te kúká xáa̱n‑gá kuu‑de sá'a, vásá já kúu ta̱ká yaka̱ xu̱'ún íó ini̱ ñuu̱ Egipto, chi̱ a ni̱ nde̱'é‑de ja̱ kuá'a‑ya̱ yá'u‑de.  
\v 27 Ni̱ kandíja‑de, te yu̱án ní kenda‑de ñuu̱ Egipto. Te tú ní yú'ú‑de, va̱sa kití ini̱ rey. Te ni̱ kanda‑de, chi ni̱ sá'a‑de cuenta ja̱ á ndé'é‑de nuu̱ máá I'a̱ tú jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱.  
\v 28 Ni̱ kandíja‑de, te yu̱án ní ja'ni‑dé lélú Pascua, te ni̱ joso̱ yúyú‑de nɨñi̱‑tɨ́, náva̱'a nú va̱i ndajá'a̱ ká'ni‑yá ta̱ká se̱'e núú, te ma̱ ké'é‑yá‑i jíná'an‑i.  
\v 29 Ni̱ ka̱kandíja‑de, te yu̱án ní kuu ni̱ kaja̱'a‑ni‑de sava sava ma̱'ñú mar kuá'á, nátu̱'un nuu̱ ñú'un íchí‑ni. Te súan kándúkú cháa ñuu̱ Egipto sá'a‑de jíín ndúcha‑ún kákuni̱‑de núú, ko ni̱ kókó‑ni‑cha̱‑dé.  
\v 30 Ni̱ ka̱kandíja‑i, te yu̱án ní jungoyo corral nama̱ yúu̱ ñúu̱ Jericó, onde̱ ni̱ ji̱nu ni̱ ka̱jíkó ndúu̱‑i ñuu̱‑ún nuu̱ usiá kɨvɨ̱.  
\v 31 Ni̱ kandíja Rahab, ña'an tɨnɨ́ ini̱, te yu̱án tú ní náa‑ñá ɨɨn jínu‑ni jíín ñáyɨvɨ ní'in ini̱, chi̱ sua ni̱ ka'a̱n‑ña tú'un ndéé iní jíín cháa ni̱ ka̱jito yu'u, te ni̱ jatá'ú‑ña‑dé.  
\v 32 Na̱ún ká'a̱n‑ga̱‑ri̱ núsáá. Chi̱ tuká tiempo ja̱ káni‑ga̱‑ri̱ tu̱'un Gedeón, tu̱'un Barac, tu̱'un Sansón, tu̱'un Jefté, tu̱'un David, tu̱'un Samuel, jíín tú'un ta̱ká cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá.  
\v 33 Ni̱ ka̱kandíja‑de, te yu̱án ní ka̱kundéé‑de ni̱ ka̱tɨɨn‑de so̱'o ñuu̱ ná'nu, ni̱ ka̱sá'a‑de tiñu ndaa̱, ni̱ kani'i̱n‑dé tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá, ni̱ kajasu̱‑de yu'u ndɨ́ka'a jíná'an‑tɨ̱,  
\v 34 ni̱ kanda'va̱‑de ñu'u̱n kayú yáá, ni̱ kaka̱ku‑de yu'u machete, ni̱ ka̱nani'i̱n iní‑de ja̱ ní kaku'u̱‑de, bueno ni̱'in ni̱ ka̱nduu‑de ni̱ sá'a‑ya̱ kɨvɨ́ ní ka̱jatá'an‑de nuu̱ guerra, te ni̱ ka̱skúnu‑de soldado ɨnga̱ ñuu̱ jíká já kája̱tá'an jíín‑de‑ún kája'a̱n.  
\v 35 Ió ñasɨ́'ɨ́ ja̱ ní ka̱nani'i̱n‑ñá se̱'e‑ña já á ni̱ kaji'i̱‑i te ni̱ ka̱nachaku̱‑i. Sava‑de ni̱ ka̱ndo'o xaa̱n‑dé ni̱ ka̱sá'a‑i, ko tú ní kája̱'a‑de tu̱'un ja̱ kúu ka̱ku‑de, náva̱'a kundéé‑de nachaku̱ va̱'a‑ga̱‑de.  
\v 36 Sava‑de ni̱ ka̱sákátá‑i nuu̱‑dé, te ni̱ ka̱xndó'o‑i‑de jíín cuarta, te suni ni̱ kaju'ni̱‑i cadena‑de, te ni̱ ka'i̱in‑de veka̱a.  
\v 37 Ni̱ kaja̱'a‑i yuu̱ xiní‑dé. Ni̱ ka̱xɨtɨ‑í‑de jíín sierra. Ni̱ ka̱ja'ni‑í‑de jíín machete. Ni̱ ka̱jika‑de ichi yá'a ichi yúan. Te ni̱ kañu̱'un‑de ñii rɨ́ɨ̱ jíín ñíi ndíxí'ú. Ndá'ú‑ni ni̱ kata'a̱n‑de, ni̱ ka̱jito‑de tu̱ndó'o, te ni̱ ka̱stá'a̱n‑i‑de.  
\v 38 Ni̱ ka̱jinu‑de onde̱ nuu̱ ñú'un té'é. Te suni chi̱i yuku ní kɨ̱vɨ koyo‑de. Te ni̱ ka'i̱in‑de yau̱ kava jíín yaú chi̱i ñu'un. Te va̱'a xaa̱n‑gá kúu ta̱ká cha̱a‑ún, nasu̱ ñáyɨvɨ iní ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 39 Te ta̱ká cha̱a yá'a, va̱sa ni̱ jatú'ún‑yá‑de sɨkɨ̱ já ní ka̱kandíja‑de, ko tú ní káni'i̱n‑dé tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá.  
\v 40 Chi ni̱ sátu̱'a Dios ɨɨn tiñu va̱'a xaa̱n‑gá ja̱ kúu yóó jíná'an‑yó, náva̱'a ma̱ yíja máá cháa‑ún, onde̱ nú túu yóó. 
\c 12  
\s1 I'a̱ yóxnúú jíín tú'un kándíja 
\p  
\v 1 Kua'a̱ xáa̱n testigo kájíkó ndúu̱ nɨ́ɨ́ núu̱‑yo̱ nátu̱'un viko̱ nu̱'ún. Núsáá te ná cháxio‑yó táká kua̱chi ncháá ve̱e sɨkɨ̱‑yo̱, jíín já jíkó ndúu̱ nɨ́ɨ́ xíin‑yo, te jíín paciencia ná kúnu‑yó carrera máá‑yó ja̱ ní jani‑ya̱ núu̱‑yo̱.  
\v 2 Te ná ndé'é‑yó núu̱ Jesús, I'a̱ yóxnúú jíín tú'un kándíja‑yó, te síyíja‑ya̱ yóó jíín. Te máá‑yá, ni̱ kanda‑ya̱ jíín túndó'o cruz, chi ni̱ nda̱tu‑ya̱ cháa̱ kɨvɨ̱ já kúsɨɨ̱ iní‑ya̱, te tú ní sá'a‑ya̱ cuenta ja̱ kúka nuu̱‑yá, te ni̱ nungo̱o‑ya̱ íchi ndává'a Dios nuu̱ mesa‑ya̱. 
\s1 Ja̱ kuándéé iní‑yo̱ jíín túndó'o 
\p  
\v 3 Ná káni ini̱ máá‑ró ndasa ni̱ ja̱ndéé iní‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ kándi̱so kua̱chi, va̱sa ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨkɨ̱‑yá, yúan ni'i̱n‑ro̱ modo ja̱ má kuítá‑ro̱, ni ma̱ kúu̱ xáan iní añú‑ro̱.  
\v 4 Ko va̱sa kájatá'an‑ró sɨkɨ́ kuáchi, ko té chá'a̱n‑ga̱ kaka nɨñi̱ já kasú‑ro̱ núu̱‑ún.  
\v 5 Chi̱ a ni̱ ka̱naa iní‑ro̱ tú'un ká'a̱n nda̱'ú jíín‑ró nátu̱'un jíín sé'e, te súan ká'a̱n: Hijo máni̱, ma̱ káva já'a̱ ini̱‑ro̱ nú xndó'o máá Tatá Dios róó, ni ma̱ kuítá ini̱‑ro̱ nú kána jíín‑yá nuu̱‑ro̱.  
\v 6 Chi̱ máá Tatá Dios xndó'o‑ya̱ ñáyɨvɨ kúndá'ú ini̱‑ya̱, te skúun‑ya̱ yúnu xíi suku̱n táká se̱'e ja̱ játá'ú‑yá, áchí.  
\v 7 Chi̱ nú kuandéé iní‑ro̱ jíín castigo jíto‑ró, te jíka Dios jíín‑ró nátu̱'un jíín sé'e‑ya̱, xí íó se̱'e ja̱ tú ndó'o‑i sá'a táa̱‑i náún.  
\v 8 Ko nú tú castigo jíto‑ró, nátu̱'un ni̱ ka̱ndo'o ta'a̱n ta̱ká se̱'e, se̱'e kándiki̱n nchaa̱‑ni kákuu‑ró nú súan, nasu̱ máá sé'e.  
\v 9 Ió ɨnga̱ tu̱'un. Yóó, ni̱ ka̱ñava̱'a‑yó táa̱ máá‑yó núu̱ ní ka̱kaku‑yó, ni̱ ka̱xndó'o‑de yóó, te ni̱ ka'i̱o ja̱ jíñú'ún‑yó núu̱‑dé. Te naga̱ ni̱ kuu ja̱ má kuándatu̱ jíñú'ún‑ga̱‑yo̱ núu̱ máá Táa̱ nuu̱ vái añú‑yo̱, te kuchaku̱‑yo̱ núsáá.  
\v 10 Te cha̱a‑ún, ja̱ndáa̱ ni̱ ka̱xndó'o‑de yóó, ko yaku̱‑ni kɨvɨ̱ ndasa ni̱ ka̱kuu ini̱ máá‑de. Ko I'a̱ yá'a, chi ja̱ ná kéndo̱o va̱'a‑yó kuní‑ya̱, náva̱'a ndundoo ta'a̱n‑yo̱ jíín‑yá nátu̱'un máá‑yá.  
\v 11 Ja̱ndáa̱ kúu ja̱ ní ɨɨn castigo jíto‑yó, tú kúsɨɨ̱ iní‑yo̱ sá'a vina, chi̱ sua kúkuí'a̱ ini̱‑yo̱ sá'a. Ko kúkuéé‑ga̱ te jíín tú'un vindáa̱ vinené kendo̱o ndaa̱ su̱chí ní ka̱skuá'a jíín.  
\v 12 Núsáá te ná kátɨɨn xáan‑ro jíín ndá'a tívítá‑ró, te nakani ni̱'in‑ró sɨ́'ɨn‑ró já káni yá'a káni yúan‑ró.  
\v 13 Te sá'a‑ró íchi ndóó káka ja'a̱‑ro̱, náva̱'a ma̱ sána ña̱yɨvɨ rengo, chi̱ sua nduva̱'a‑i.  
\v 14 Skuá'a‑ró náva̱'a ná kóo tu̱'un vindáa̱ vinené ini̱‑ro̱ jíín táká ña̱yɨvɨ, jíín já ná kóo ndoo‑ró jíná'an‑ró, chi̱ nú tú tu̱'un ndoo ini̱, te ma̱ kúu kuni̱ ni ɨɨn ña̱yɨvɨ núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 15 Nde̱'é víi‑ro jíná'an‑ró, náva̱'a ma̱ káka yátá ní ɨɨn‑ró núu̱ tú'un luu íó ini̱ Dios, te suni náva̱'a ma̱ ndú'u'a̱ tuku ini̱ ni ɨɨn‑ró. Te nú túu, chi̱ ndukuí'a̱ ini̱‑ro̱ sá'a, te nduchá'án kuá'a̱‑í sá'a.  
\v 16 Te koto‑ró náva̱'a ni ɨɨn‑ró ma̱ káka téné, ni ma̱ kújá'a̱ ini̱‑ro̱ jíín‑yá, nátu̱'un Esaú, su̱chí já sɨkɨ́ ɨ́ɨn ko'o̱ ndéyu ní xi̱kó‑i derecho‑i ja̱ kúu‑i su̱chí núú.  
\v 17 Chi̱ a jiní‑ro̱ já kúkuéé‑ga̱ te ni̱ kuni̱‑i ni'i̱n‑í ta'u̱‑í sɨkɨ̱ já kakán ta'u̱ táa̱‑i ja'a̱‑í. Ko ni̱ kendo̱o ichi̱‑i ni̱ sá'a táa̱‑i, chi̱ tú ní ní'i̱n‑í modo nakani ini̱‑i, va̱sa ndé'e̱ nducha núu̱‑í ndúkú‑i.  
\v 18 Chi̱ nasu̱ ní jákoyo‑ró núu̱ ɨ́ɨn yuku já kúu tɨɨn‑yó, nuu̱ kánda yáá ñú'u̱n, nuu̱ túún, nuu̱ ñáa, jíín núu̱ kée tachi̱ xáa̱n,  
\v 19 nuu̱ jíni so̱'o‑ró ndé'e̱ clarín, nuu̱ nɨ́'ɨn ká'a̱n‑ya̱, chi ña̱yɨvɨ ní ka̱jini so̱'o nɨ́'ɨn tu̱'un‑ún, ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i ja̱ má ká'a̱n‑ga̱‑ya̱ jíín‑i.  
\v 20 Chi̱ tú ní kákanda‑i jíín tíñu ni̱ tá'ú‑yá nuu̱‑í: Nú ɨɨn kɨtɨ ná káku̱'un‑tɨ̱ yúku‑ún, ná skée‑ró yúu̱ sɨkɨ́‑tɨ́ kuu̱‑tɨ̱, xí túu‑ró machete‑tɨ̱, áchí.  
\v 21 Te i̱o xaa̱n káa tiñu‑ún ni̱ kajini̱‑i. Te ja̱ yúán ní ka'a̱n Moisés: Yú'ú xaa̱n‑rí, te kɨ́sɨ‑i ruu̱ sá'a, áchí‑de.  
\v 22 Chi̱ sua ni̱ ja̱koyo‑ró núu̱ máá yúku Sion, te suni ini̱ ñuu̱ máá Dios, I'a̱ chakú. Te ñuu̱‑ún kúu ñuu̱ Jerusalén cuenta andɨ́vɨ́. Te suni ni̱ jaa̱‑ro̱ núu̱ káxiu̱kú kuá'a̱ xáa̱n mil ndajá'a̱‑yá,  
\v 23 te suni nuu̱ tɨ́ku'ni̱ ña̱yɨvɨ ní ka̱nakaku xna'a̱n‑ga̱ ja̱ káyo̱so lista‑i andɨ́vɨ́, te suni nuu̱ Dios, I'a̱ kúu juez xini̱ táká‑i, te suni nuu̱ íó añú ta̱ká ña̱yɨvɨ ndáa̱ ja̱ á ni̱ ka̱yija va̱'a,  
\v 24 te suni nuu̱ Jesús, I'a̱ kúu yu'u núu̱ sɨkɨ́ contrato jáá, te suni nuu̱ máá nɨñí ní joso̱ yúyú já vá'a‑ga̱ ní'i̱n tíñu vásá nɨñí Abel.  
\v 25 Koto va̱'a‑ró náva̱'a tú ské'ichi̱‑ro̱ I'a̱ ká'a̱n. Chi̱ nú tú ní káka̱ku ña̱yɨvɨ já tú ní játá'ú‑i cha̱a ni̱ ka'a̱n ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, naga̱ ni̱ kuu yóó nú tú kuatá'ú‑yó máá I'a̱ ká'a̱n onde̱ andɨ́vɨ́.  
\v 26 Chi̱ jíín já ní nɨ̱'ɨn ni̱ ka'a̱n‑ya̱ sáá, te ni̱ kɨsɨ‑ya̱ ñúyɨ́vɨ. Ko vina a ni̱ keyu'u‑yá: Va̱sté ɨ́ɨn jínu‑na̱ kɨsɨ‑ri̱, ko nasu̱ máá ɨ́ɨn ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ suni onde̱ andɨ́vɨ́, áchí‑ya̱.  
\v 27 Te tu̱'un yá'a ja̱ ká'a̱n: Va̱sté ɨ́ɨn jínu‑na̱, áchí, kuní ka'a̱n ja̱ cháxio‑ya̱ táká ndatíñu ni̱ kakanda̱‑ún, ndatíñu ja̱ á ni̱ ka̱kuva̱'a, náva̱'a ná kéndo̱o máá táká ndatíñu ja̱ ní ka̱kaku nɨ́ɨ́.  
\v 28 Núsáá te a ní'i̱n‑yo̱ ɨ́ɨn ñuu̱ ja̱ ní kaku nɨ́ɨ́, te ja̱ yúán ná nákuatá'ú‑yó núu̱ Dios, te ná kuátíñu‑yó núu̱‑yá, te ná chíñú'ún‑yó máá‑yá, te ná kóo ja̱ jíñú'ún‑yó núu̱‑yá, náva̱'a kusɨɨ̱ iní‑ya̱ sá'a‑yó.  
\v 29 Chi̱ Dios máá‑yó, ɨɨn ñu'u̱n ja̱ xndɨ́'ɨ já'mu kúu‑ya̱. 
\c 13  
\s1 Modo kuatíñu‑yó núu̱‑yá 
\p  
\v 1 Ma̱ júkuiñi̱‑ro̱ jíná'an‑ró já kúndá'ú ini̱‑ro̱ ñaní‑ro̱.  
\v 2 Ma̱ náa iní‑ro̱ já kóto ndá'ú‑ro̱ núu̱ ñáyɨvɨ jíká, chi̱ súan ni̱ ka̱sá'a sava‑de, ko na̱ún kájini̱‑de ja̱ máá núu̱ ndájá'a̱ ándɨ́vɨ́ ní kaja̱'a núu‑de ve'e.  
\v 3 Ná núku̱'un ini̱‑ro̱ ñáyɨvɨ ká'i̱in veka̱a. Sá'a‑ró cuenta ja̱ súni ká'i̱in‑ró véka̱a jíín‑i. Te suni súan sá'a‑ró jíín cháa ja̱ kándonda‑i sɨkɨ̱‑dé, chi̱ suni máá‑ró kájini̱‑ro̱ tá'u'u̱‑ro̱ máá‑ró.  
\v 4 Ma̱ kasú‑ro̱ já tánda'a‑í, te ná kóo jíñú'ún táká‑ro̱ jíín‑i, te ma̱ sáchá'án‑ró jíto‑i. Chi ña̱yɨvɨ kájika téné, jíín ñáyɨvɨ kái̱sɨ́kɨ ncháa̱ tá'an, máá Dios naku̱xndíi‑ya̱ sɨkɨ́‑í.  
\v 5 Ná káka kuu‑ró, te ma̱ chíñú'ún‑ró xú'ún. Ná kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ jíín já tɨ́ɨn‑ró víta ñú'ni. Chi̱ máá‑yá ni̱ ka'a̱n: Ná skíkuu ná'ín‑rí jíín‑ró, te ma̱ sía̱ kutɨ‑rí róó, áchí‑ya̱.  
\v 6 Núsáá te kuu chundéé iní‑yo̱ ká'a̱n‑yo̱: Máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu I'a̱ chíndéé chítuu‑ya̱ rúu̱, te ma̱ yú'ú‑ri̱ nú na̱ún kuní ña̱yɨvɨ sá'a ndɨva̱'a‑i jíín‑rí, achi̱‑yo̱.  
\v 7 Ná núku̱'un ini̱‑ro̱ cháa ni̱ ka̱stá'a̱n ichi núu̱‑ro̱, chi ni̱ kaka'a̱n‑de tu̱'un Dios jíín‑ró. Ná ndáku‑ró modo ndasa ni̱ ka̱kandíja‑de, te ná ndé'é vá'a‑ró ndasa ni̱ kee tiñu ni̱ ka̱sá'a‑de.  
\v 8 Jesucristo, chi̱ ɨɨn‑ni káa‑ya̱ íku, jíín vína, jíín nɨ́ɨ́ káni.  
\v 9 Ma̱ nátu'u̱ ini̱‑ro̱ yá'a, yúan, jíín sɨ́ɨn sɨ́ɨn sa'a̱n jáá. Chi̱ íó va̱'a ja̱ ná kéndo̱o ni̱'in ini̱ añú‑yo̱ sá'a tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱, ko nasu̱ jíín ndéyu já tú ní'i̱n tíñu kutɨ núu̱ ñáyɨvɨ chíñú'ún yúán.  
\v 10 Káñava̱'a‑yó ɨ́ɨn‑ni altar. Te cha̱a kájatíñu ini̱ ve̱'e ñii‑ún, tú ká'i̱o derecho‑de ja̱ kée‑dé ja̱ íó nuu̱ altar‑ún.  
\v 11 Chi̱ yikɨ jíín kúñu kɨtɨ kája'ni‑dé‑ún kayú, kája'mu‑de ichi fuera yuñúu̱. Te nɨñi̱ kɨ́tɨ‑ún, skɨ́vɨ sutu̱ ñá'nu ini̱ cuarto ii̱, yúan sokó‑dé nuu̱‑yá cuenta sɨkɨ̱ kuáchi.  
\v 12 Suni súan Jesús, ni̱ ndo'o‑ya̱ íchi fuera yuxé'é, náva̱'a jíín nɨñí‑yá te sándoo‑ya̱ ñáyɨvɨ.  
\v 13 Núsáá te ná kénda‑yó kí'i̱n‑yo̱ núu̱‑yá ichi fuera yuñúu̱, te ná ndó'o ta'a̱n‑yo̱ jíín‑yá ja̱ káka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨkɨ̱‑yá.  
\v 14 Chi̱ yá'a tú káñava̱'a‑yó ɨ́ɨn ñuu̱ ja̱ kéndo̱o nɨ́ɨ́ káni, chi̱ sua kándúkú‑yó ɨ́ɨn ñuu̱ ja̱ cháa̱ kuee̱‑ga̱.  
\v 15 Núsáá te jíín íchi ní juña Jesús, te nene̱ ná nákana jaa‑yó máá Dios, chi̱ nátu̱'un ɨɨn ja̱ sokó‑yo̱ núu̱‑yá kúu. Chi ya̱'á kúu máá tú'un xíin tíñu ja̱ sá'a yu'u kándaku ñi'in sɨ́'vɨ́‑yá.  
\v 16 Ma̱ náa iní‑ro̱ sá'a va̱'a‑ró, jíín já kóto tá'an‑ro̱, jíín sáva‑ga̱‑i, chi̱ kúsɨɨ̱ iní Dios sá'a ya̱'á, nátu̱'un ja̱ á ni̱ kasoko̱‑ro̱ ɨ́ɨn nuu̱‑yá.  
\v 17 Ná chú'un ini̱‑ro̱ tú'un ká'a̱n cha̱a kástá'a̱n ichi núu̱‑ro̱, te kuandatu̱‑ro̱ núu̱‑dé, chi̱ kándi̱to‑de añú‑ro̱ nátu̱'un kásá'a cha̱a ja̱ nɨ́nɨ nákua̱'a‑de cuenta. Nde̱'é náva̱'a kusɨɨ̱ iní‑de sá'a‑de, te nasu̱ já nákuaka̱ nu̱u ini̱‑de, chi̱ nú súan te tú ní'i̱n tíñu ja̱ kúu róó.  
\v 18 Ná kakán ta'u̱‑ro̱ já'a̱‑rí jíná'an‑ri̱, chi̱ a kájani ndija ini̱‑ri̱ ja̱ kájani va̱'a ini̱ añú‑ri̱, chi̱ kákuni̱‑ri̱ kaka jíñú'ún‑rí jíín táká‑ni tiñu.  
\v 19 Te ká'a̱n nda̱'ú téyíí‑ga̱‑ri̱ jíín‑ró já ná sá'a‑ró súan, náva̱'a ná nájaa̱ yachi̱‑ga̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 20 Te máá Dios kúu I'a̱ ndíso tu̱'un kuaká'nu ini̱, te ni̱ naschakú‑ya̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo ma̱'ñú ndɨ́yi. Te Jesús kúu pastor ñá'nu ndíto yóó nátu̱'un rɨɨ̱. Te onde̱ jíín máá nɨñí contrato nɨ́ɨ́ káni,  
\v 21 ná síyíja Dios róó, náva̱'a kuu sá'a‑ró táká tiñu va̱'a, ndasa játa'a̱n ini̱‑ya̱. Te ini̱ añú‑ro̱ ná sá'a‑ya̱ táká ja̱ kúsɨɨ̱ iní máá‑yá nde̱'é‑yá nuu̱, te onde̱ jíín Jesucristo ná sá'a‑ya̱‑ún. Te nuu̱ máá‑yá ná nákana jaa‑yó‑yá nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén.  
\v 22 Ko ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró ñáni̱, ja̱ má kití ini̱‑ro̱ sá'a tu̱'un ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró yá'a, chi ni̱ chaa‑ri̱ ɨɨn tutu̱ lúlí yá'a nuu̱‑ro̱.  
\v 23 Kuní‑ri̱ ja̱ ná júku̱'un ini̱‑ro̱ já á ni̱ kenda ñani̱‑yo̱ Timoteo veka̱a, te jíín cháa‑ún jande̱'é‑rí róó te nú nchaa̱ yachi̱‑de.  
\v 24 Ná sándéé iní ta̱ká cha̱a stá'a̱n ichi núu̱‑ro̱, achi̱‑ro̱ kúni‑de, jíín táká ña̱yɨvɨ ndóo. Te ña̱yɨvɨ ñúu̱ Italia káka'a̱n‑i ja̱ ná sándéé iní‑ro̱.  
\v 25 Tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ ná kóo jíín táká róó jíná'an‑ró. Súan ná kóo. Amén.