\id GAL  
\h Gálatas 
\toc1 YA'A KUU CARTA JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU GALACIA 
\toc2 Gálatas 
\toc3 Gá. 
\mt2 LA EPISTOLA DEL APOSTOL SAN PABLO A LOS GALATAS 
\mt1 YA'A KUU CARTA JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU GALACIA 
\c 1  
\s1 Sa'a̱n kúta'u̱ 
\p  
\v 1 Máá‑rí Pablo kúu apóstol. Ko nasu̱ ñáyɨvɨ ní kásá'a, ni nasu̱ ɨ́ɨn ña̱yɨvɨ ní káchaa tiñu sɨkɨ̱‑rí, chi̱ máá Jesucristo jíín máá Táa̱‑yo̱ Dios, I'a̱ ni̱ naschakú‑ya̱ Jesús ma̱'ñú ndɨ́yi.  
\v 2 Te onde̱ jíín táká ñani̱ káxiu̱kú jíín‑rí yá'a, káchaa‑ri̱ tutu̱ nuu̱ táká tɨku'ni̱ kákandíja nɨ́ɨ́ ndáñúu̱ Galacia.  
\v 3 Tu̱'un luu íó ini̱, jíín tú'un kuaká'nu ini̱, ja̱ kíi nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios, jíín já kíi nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín‑ró jíná'an‑ró.  
\v 4 Chi̱ I'a̱‑ún ni̱ soko̱‑yá máá‑yá ja̱ sɨkɨ́ kuáchi yóó, náva̱'a tava‑yá yóó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ ñáá yá'a, nátu̱'un játa'a̱n ini̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios.  
\v 5 Ja̱ yúán ná nákana jaa‑yó‑yá nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén. 
\s1 Sɨkɨ̱ já tuká ɨnga̱ tu̱'un ndaa̱ íó 
\p  
\v 6 A ni̱ kana‑ya̱ xiní‑ro̱ sɨkɨ́ tú'un luu íó ini̱ Cristo. Te náa iní‑ri̱ ndé'é‑rí naja̱ xáa̱n yachí ni̱ ka̱skéndo̱o‑ró‑yá, te ni̱ kakɨ̱vɨ nduu̱‑ro̱ sɨkɨ́ ɨngá tu̱'un.  
\v 7 Ko tú kutɨ ɨngá tu̱'un va̱'a íó, va̱sa íó ña̱yɨvɨ káská'a̱n róó, te kákuni̱‑i nasama‑i tu̱'un va̱'a Cristo.  
\v 8 Ko sanaa te ruu̱ jíná'an‑ri̱, xí ɨ́ɨn ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́, káni sɨ́ɨn ɨnga̱ tu̱'un nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró, te nú tú kétá'an jíín tú'un ni̱ ka̱jani‑ri̱ nuu̱‑ro̱‑ún, ná náa cháa‑ún.  
\v 9 Nátu̱'un a ni̱ kaka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, suni súan ká'a̱n tuku‑ri̱ vina: Nú ndé cha̱a jáni sɨ́ɨn ɨnga̱ tu̱'un nuu̱‑ro̱, te nú tú kétá'an jíín tú'un ni̱ ka̱jatá'ú‑ró‑ún, ná náa cháa‑ún.  
\v 10 Te á ña̱yɨvɨ xí Dios kuatú'ún rúu̱ kuní‑ri̱, xí ndúkú‑rí ja̱ kúsɨɨ̱ iní ña̱yɨvɨ sá'a‑ri̱ náún. Ko ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró ja̱ násu̱ mozo Cristo kúu‑ri̱ nú súan ná ndúkú‑rí sá'a‑ri̱ ja̱ kúsɨɨ̱ iní ña̱yɨvɨ núú. 
\s1 Onde̱ nuu̱ Dios va̱i tu̱'un ká'a̱n Pablo 
\p  
\v 11 Ko kástu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró, ñáni̱, ja̱ tú'un va̱'a ja̱ ní jicha̱ nu̱u kua'a̱n ni̱ sá'a‑ri̱, nasu̱ tú'un ña̱yɨvɨ kúu.  
\v 12 Chi̱ nasu̱ ɨ́ɨn ña̱yɨvɨ ní stá'a̱n tu̱'un yá'a nuu̱‑rí, ni tú ní kútu̱'a‑ri̱ sá'a ña̱yɨvɨ, chi̱ Jesucristo ni̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ núu̱‑rí.  
\v 13 Chi̱ a ni̱ ka̱jini tu̱'un‑ró rúu̱, ndasa ni̱ sá'a‑ri̱ sáá, ná ni̱ chiñú'ún‑rí tu̱'un judío, te ni̱ chindiki̱n téyíí‑rí tɨku'ni̱ Dios, te xndɨ́'ɨ‑ri̱‑i kuní‑ri̱ núú.  
\v 14 Te ni̱ kutu̱'a‑ga̱‑ri̱ jíín sá'a̱n judío vásá sáva ña̱yɨvɨ kája'nu jíín‑rí. Te ni̱ jítú‑ga̱ ini̱‑ri̱ jíín táni̱nu vuelú‑ri̱.  
\v 15 Te ni̱ teta'a̱n‑ya̱ rúu̱ onde̱ ná ñú'un‑ri̱ chi̱i náa̱‑ri̱. Te jíín tú'un luu íó ini̱‑ya̱ ní kana‑ya̱ xiní‑rí.  
\v 16 Te nuu̱ ní kusɨɨ̱ iní Dios ja̱ jíín rúu̱ te stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ Sé'e‑ya̱, náva̱'a kani‑ri̱ tu̱'un‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, yúan‑na te tú ní jiká tu̱'ún kútɨ‑rí ni ɨɨn ña̱yɨvɨ.  
\v 17 Ni tú ní já'a̱n‑ri̱ ñuu̱ Jerusalén nuu̱ cháa ja̱ á kákuu apóstol vásá rúu̱. Chi ni̱ ja'a̱n‑ri̱ ñuu̱ Arabia. Yúan‑na te ni̱ no'o̱n tuku‑ri̱ ñuu̱ Damasco.  
\v 18 Yúan‑na te onde̱ nuu̱ uní kuia̱, te ni̱ ja'a̱n‑ri̱ ñuu̱ Jerusalén, ni̱ jande̱'é‑rí Pedro. Te ni̱ kanchaa̱‑ri̱ xia'u̱n kɨvɨ̱ jíín‑de.  
\v 19 Ko tú ní jiní‑ri̱ nuu̱ ɨngá apóstol, chi̱ ɨɨn‑ni nuu̱ Jacobo ñani̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ ní jini̱‑ri̱.  
\v 20 Tu̱'un yá'a cháa‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te a jiní Dios ja̱ tú xndá'ú‑ri̱.  
\v 21 Yúan‑na te ni̱ ja'a̱n‑ri̱ nɨ́ɨ́ ndáñúu̱ Siria jíín Cilicia.  
\v 22 Ko tɨku'ni̱ kákandíja nuu̱ Cristo ini̱ ñuu̱ Judea, tú ní kánakuni̱ kutɨ‑í ruu̱.  
\v 23 Máá ní ka̱jini tu̱'un‑ni‑i káka'a̱n: Cha̱a‑ún ni̱ chindiki̱n‑de yóó sáá. Te xndɨ́'ɨ‑de tu̱'un kákandíja‑yó kuní‑de núú, ko a jani‑de tu̱'un yá'a vina. Achí‑i.  
\v 24 Te ni̱ ka̱nakana jaa‑i Dios ja̱ súan ni̱ sá'a‑ya̱ jíín‑rí. 
\c 2  
\p  
\v 1 Yúan‑na te onde̱ nuu̱ uxí kuu̱n kuiá, te ni̱ ja'a̱n tuku‑ri̱ ñuu̱ Jerusalén jíín Bernabé, te suni ni̱ jaka‑ri̱ Tito ni̱ ja'a̱n jíín‑rí.  
\v 2 Te ni̱ ja'a̱n‑ri̱, chi̱ súan ni̱ tá'ú ndijín‑ya̱ tíñu nuu̱‑rí. Te nuu̱ cháa ñá'nu ni̱ kastu̱'ún sá'í‑ri̱ na̱ún tu̱'un jáni‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, chi̱ sanaa ní jika kuu sáni‑ri̱, xí káka kuu sáni‑ga̱‑ri̱ jáni ini̱‑ri̱.  
\v 3 Ko Tito, ja̱ jíka‑de jíín‑rí, va̱sa cha̱a ñuu̱ Grecia kúu‑de, tú ní kástétuu‑de cha̱a xɨtɨ̱ ndúu̱‑de.  
\v 4 Te ni̱ i̱o ñani̱ kánda̱ñáá, ni̱ kɨ̱vɨ koyo sa̱'í‑de, náva̱'a koto yu'u‑dé ndasa kájika kuu ndicha̱‑na̱‑yo̱ ní sá'a Jesucristo, chi̱ kákuni̱‑de nduu tuku‑yó mozo.  
\v 5 Ko ni ɨɨn hora tú ní kájandatu̱‑ri̱ nuu̱ cháa‑ún, chi̱ kuní‑ri̱ ja̱ ná kéndo̱o tu̱'un ndaa̱ tu̱'un va̱'a jíín‑ró jíná'an‑ró.  
\v 6 Te cha̱a ja̱ káka'a̱n‑i ja̱ kúñá'nu‑de, ko tú ní sá'a‑ri̱ cuenta ndasa káa‑de, chi̱ Dios, tú ncháá nuu̱‑yá ña̱yɨvɨ. Tuká na̱ún ní stá'a̱n cha̱a ñá'nu‑ún nuu̱‑rí.  
\v 7 Chi̱ sasua ni̱ kajini̱‑de ja̱ ndíso‑ri̱ tiñu ja̱ jáni‑ri̱ tu̱'un va̱'a nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, nátu̱'un Pedro jíín ñáyɨvɨ judío,  
\v 8 chi̱ I'a̱ sátiñu jíín Pedro ja̱ jáni‑de tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ judío, suni I'a̱‑ún sátiñu jíín‑rí jíín ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 9 Te káka'a̱n‑i ja̱ Jacobo jíín Cefas jíín Juan kákuu cha̱a kándi̱tuu tɨku'ni̱. Te nuu̱ ní kajini̱‑de ndasa ku̱'a ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un luu máá‑yá ini̱‑ri̱, yúan‑na te ni̱ ka̱ka'a̱n mani̱‑dé jíín‑rí jíín Bernabé. Te ni̱ ka̱sándaa̱‑ri̱ ja̱ kíngoyo máá‑rí nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Te ki̱ngoyo máá‑de nuu̱ ñáyɨvɨ judío.  
\v 10 Máni kákuni̱‑de ja̱ ná núku̱'un ini̱‑ri̱ koto‑ri̱ ña̱yɨvɨ káta'a̱n ndá'ú, ko suni yu̱án ñúkuu ini̱ máá‑rí sá'a‑ri̱ núú. 
\s1 Modo kendo̱o ndaa̱‑yo̱ núu̱ Dios 
\p  
\v 11 Ko nuu̱ ní jaa̱ Pedro ñuu̱ Antioquía, te ni̱ kana jíín‑rí nuu̱‑dé, chi kua̱chi ni̱ sá'a‑de.  
\v 12 Chi̱ onde̱ ná té cha̱koyo‑ga̱ yaku̱ cha̱a ni̱ tájí Jacobo, te ni̱ yee Pedro staa̱ jíín ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Yúan‑na te ni̱ cha̱koyo cha̱a‑ún, te ni̱ kuxio‑ni‑de ni̱ sásɨ́ɨn‑de máá‑de, chi ni̱ yu̱'ú‑de ni̱ jito‑de cha̱a judío.  
\v 13 Te sava judío kákandíja, ni̱ ka̱sá'a uu̱ xini̱ jíín‑de. Te jíín úu̱ xini̱‑dé ni̱ ka̱xndá'ú‑de onde̱ máá Bernabé.  
\v 14 Yúan‑na te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ tú kájika ndóó‑de nátu̱'un ká'a̱n ndaa̱ máá tú'un va̱'a, te ni̱ kachi̱‑ri̱ jíín Pedro jíto nuu̱ táká‑de: Róó kúu‑ró cháa judío, te sá'a‑ró nátu̱'un sá'a ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, te tú sá'a‑ró nátu̱'un sá'a ña̱yɨvɨ judío, te naja̱ stétuu‑ró ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación nduu‑i ña̱yɨvɨ judío núsáá.  
\v 15 Chi̱ yóó, cha̱a ni̱ ka̱kaku ñuu̱ judío kákuu‑yó, nasu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación kándi̱so kua̱chi kákuu‑yó.  
\v 16 Chi̱ a kájini̱‑yo̱ já tú ni ɨɨn ña̱yɨvɨ kéndo̱o ndaa̱‑i jíín tíñu skíkuu‑i ja̱ tá'ú ley, chi̱ onde̱ nú kándíja‑yó Jesucristo. Te máá‑yó, a kákandíja‑yó Jesucristo, náva̱'a kendo̱o ndaa̱‑yo̱ jíín tú'un kándíja‑yó Cristo, chi̱ jíín tíñu tá'ú ley, ni ɨɨn ña̱yɨvɨ ma̱ kéndo̱o ndaa̱ kutɨ‑í.  
\v 17 Te nini kuní‑yo̱ kéndo̱o ndaa̱‑yo̱ jíín tú'un Cristo, te ni̱ kajini̱‑yo̱ já íó kua̱chi‑yó, Núsáá te Cristo sá'a‑ya̱ kuáchi náún. Túu̱.  
\v 18 Chi̱ nú naki'in tuku‑ri̱ ja̱ ní skána‑ri̱‑ún, te kua̱chi sá'a‑ri̱ núsáá.  
\v 19 Chi̱ ruu̱, a ni̱ kenda‑ri̱ chi̱i ley, chi ni̱ ji'i̱‑ri̱ ni̱ sá'a máá ley. Te vina, a chakú‑ri̱ nuu̱ Dios.  
\v 20 Ni̱ ji'i̱‑ri̱ jika̱ cruz jíín Cristo, te chakú‑ri̱. Ko nasu̱ rúu̱ kúu ja̱ chakú, chi̱ Cristo kúu I'a̱ chakú ini̱ añú‑ri̱. Te modo ja̱ chakú‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a vina, kúu ja̱ kándíja‑ri̱ nuu̱ Sé'e Dios, chi ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱ rúu̱, te ni̱ soko̱‑yá máá‑yá ja̱ rúu̱.  
\v 21 Nasu̱ jasú‑ri̱ nuu̱ tú'un luu íó ini̱ Dios, chi̱ nú kéndo̱o ndaa̱ ña̱yɨvɨ jíín tú'un tá'ú ley, yúan‑na te ni̱ ji'i̱ sáni‑ni Cristo núú. 
\c 3  
\p  
\v 1 Te róó ña̱yɨvɨ Galacia ja̱ xíní ñáá, ndé cha̱a ni̱ tɨɨn yátá róó. Naja̱ tú kájandatu̱‑ro̱ núu̱ tú'un ndaa̱. Chi̱ a ni̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ ndasa ni̱ ji'i̱ Jesucristo jika̱ cruz.  
\v 2 Máá ɨ́ɨn tu̱'un jiká tu̱'ún‑rí róó: Ndasa ni̱ kani'i̱n‑ro̱ Espíritu, á ja̱ ní skíkuu‑ró tíñu tá'ú ley, xí já ní kandíja‑ró tú'un ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró.  
\v 3 Súan kákuñáá xini̱‑ro̱ náún. Ni̱ ka̱kejá'á‑ró jíín máá Espíritu, te vina jíín modo yúkú máá‑ró kuáyija‑ró náún.  
\v 4 Te ta̱ká tu̱ndó'o ni̱ ndo'o sáni‑ró náún. Ko jáni ini̱ máá‑rí ja̱ tú ní kúu sáni.  
\v 5 Te máá‑yá, chi ni̱ ja̱'a‑ya̱ Espíritu‑ya̱ núu̱‑ro̱, te sá'a‑ya̱ tíñu ñá'nu ma̱'ñú‑ró. Te á sá'a‑ya̱ jíín já ní skíkuu‑ró tú'un tá'ú ley, xí sá'a‑ya̱ jíín já ní kandíja‑ró tú'un ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró. 
\s1 Tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá nuu̱ Abraham 
\p  
\v 6 Nátu̱'un Abraham, chi ni̱ kandíja‑de nuu̱ Dios, te ni̱ chi'i‑ya̱ cuenta‑de nátu̱'un ja̱ á ni̱ kendo̱o ndaa̱‑de.  
\v 7 Vina te kuni̱‑ro̱ núsáá, chi ta̱ká cha̱a ja̱ kákandíja, yu̱án kákuu se̱'e Abraham.  
\v 8 Onde̱ ná té chá'a̱n‑ga̱ kuu, te ni̱ jini̱ tutu̱ ii̱ ja̱ ɨ́ɨn kɨvɨ̱ te skéndo̱o ndaa̱ Dios ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación nú kandíja‑i. Ja̱ yúán, jíín kɨvɨ́ ní ja'a̱n tu̱'un va̱'a nuu̱ Abraham: Onde̱ jíín róó, ná kéndo̱o ndatu̱ ta̱ká ñuu̱, áchí‑ya̱.  
\v 9 Núsáá te ña̱yɨvɨ kákandíja vina, ká'i̱o ndatu̱‑i jíín Abraham, cha̱a ni̱ kandíja.  
\v 10 Yí'i tasɨ̱ sɨkɨ́ ta̱ká ña̱yɨvɨ já kákandíja‑i ka̱ku‑i nú ná skíkuu‑i tu̱'un tá'ú ley, chi̱ súan yóso núu̱ tutú: Yí'i tasɨ̱ sɨkɨ́ táká ña̱yɨvɨ tú skíkuu ta̱ká tu̱'un ja̱ yóso nuu̱ tutú tá'ú tíñu, áchí.  
\v 11 Te a jiní ka̱ji‑yó já tú ni ɨɨn ña̱yɨvɨ kéndo̱o ndaa̱‑i ichi núu̱ Dios sá'a ley jíín‑i. Te ña̱yɨvɨ ndáa̱, chi̱ sɨkɨ̱ já kándíja‑i te kuchaku̱‑i.  
\v 12 Chi̱ nasu̱ chíi tu̱'un kándíja va̱i ley. Chi̱ ká'a̱n ley: Ña̱yɨvɨ skíkuu ya̱'á te ka̱ku‑i kuchaku̱‑i jíín, áchí.  
\v 13 Te Cristo ni̱ nakuaan‑ya̱ yóó chi̱i tasɨ̱ já ní sá'a ley. Te ni̱ ndi̱so‑ya̱ tasɨ́‑yo̱. Chi̱ yóso núu̱ tutú: Yí'i tasɨ̱ táká ña̱yɨvɨ ndíta kaa jika̱ yúnu, áchí.  
\v 14 Náva̱'a tu̱'un ii̱, já ní keyu'u‑yá nuu̱ Abraham, ná jáa̱ nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación sá'a Cristo Jesús, náva̱'a ná kándíja‑yó‑yá, te ni'i̱n‑yo̱ Espíritu ja̱ ní keyu'u yá sáá.  
\v 15 Ñáni̱, ná káni‑ri̱ ɨɨn tu̱'un nuu̱‑ro̱ nátu̱'un ká'a̱n‑yo̱ ndɨ́kɨvɨ́. Nú íó ɨɨn acta, te va̱sa ña̱yɨvɨ ní sá'a, te nú a ni̱ kukútu, ni ma̱ kúu nda'va̱‑ga̱, te ni ma̱ kúu jukoso̱‑gá.  
\v 16 Nuu̱ Abraham jíín núu̱ já kúu tata̱‑de, ni̱ keyu'u‑yá. Tú ká'a̱n: Nuu̱ já kákuu tata̱‑de, na̱ tú ká'a̱n sɨkɨ̱ já kuá'a̱, chi̱ ká'a̱n sɨkɨ̱ já ɨ́ɨn‑ni: Nuu̱ já kúu tata̱‑ro̱, áchí. Yu̱án kúu Cristo.  
\v 17 Súan kuní ka'a̱n‑ri̱: Tú kúu nda'va̱ ley máá acta ja̱ ní sákútu Dios onde̱ jíín kɨvɨ́. Ni tú kúu sijíta ley tu̱'un ja̱ ní keyu'u‑yá, chi̱ onde̱ ná kuu̱n ciento oko̱ uxi̱ kuia̱ já ní keyu'u‑yá‑ún, yúan‑na te ni̱ chaa̱ ley.  
\v 18 Chi̱ nú jíín sɨkɨ́ ley kii ta'u̱‑yo̱, núsáá te tuká játíñu tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá. Ko sɨkɨ̱ tú'un ja̱ ní keyu'u‑yá‑ún kúu ja̱ ní ja̱'a‑ya̱ tá'u̱ núu̱ Abraham. 
\s1 Na̱ún ní'i̱n tíñu máá ley 
\p  
\v 19 Te ndénu̱ játíñu ley núsáá. Chi ni̱ kuva̱'a ley ja̱ kúu sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ ní ka̱sáña'mu, te vásá ní chaa̱ tata̱ ja̱ ní keyu'u‑yá sáá, te ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́ ní súngo̱o tu̱'un‑ún jíín ɨ́ɨn ja̱ ní kuu yu'u núu̱.  
\v 20 Te nú íó ja̱ kúu yu'u núu̱, ko nasu̱ jíín máá ɨ́ɨn‑ni kándii̱, ko Dios, chi̱ máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱.  
\v 21 Núsáá te ley, jíto u'u̱ tu̱'un ni̱ keyu'u Dios náún. Túu̱, chi̱ nú ley kuu naschakú yóó núú, yúan‑na te kuu kendo̱o ndaa̱ ndija‑yó sá'a ley núú.  
\v 22 Sáá te ni̱ keyu'u‑yá sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ kándíja nuu̱ Jesucristo. Te tutu̱ ii̱ ley ni̱ jasu̱ ta̱ká‑i chi̱i kua̱chi, náva̱'a ni'i̱n‑í tu̱'un‑ún nú kandíja‑i‑ya̱.  
\v 23 Ko onde̱ ná té chaa̱‑ga̱ tu̱'un‑ún ja̱ kándíja‑yó, te ni̱ kayi̱'i‑yó ndá'a ley. Chi̱ ley ni̱ ndi̱to yóó, onde̱ kɨvɨ̱ kándíja‑yó tú'un ja̱ ní kenda ndiji̱n kuéé‑ga̱.  
\v 24 Núsáá te ley kúu máá já ní chi'i yóó nda'a Cristo, náva̱'a kandíja‑yó‑yá te kendo̱o ndaa̱‑yo̱.  
\v 25 Ko vina ni̱ chaa̱ tu̱'un‑ún ja̱ kándíja‑yó‑yá, te tuká yí'i‑yó ɨngá nda'a.  
\v 26 Chi̱ sɨkɨ̱ já kákandíja‑ró Cristo Jesús, te ni̱ ka̱nduu‑ró sé'e Dios.  
\v 27 Chi ta̱ká róó, ja̱ nátu̱'un skuánducha Cristo ini̱‑ro̱, suni nátu̱'un Cristo káindi̱i‑ró.  
\v 28 Tú judío íó, ni ña̱yɨvɨ griego. Tú mozo íó, ni ña̱yɨvɨ jíka kuu ndicha̱‑na̱. Tú cha̱a íó, ni ña'an. Chi ta̱ká róó, ɨɨn‑ni káyi̱'i‑ró ndá'a Cristo Jesús.  
\v 29 Te nú Cristo kúu ja̱ xíin róó, núsáá te tata̱ Abraham kákuu‑ró, te ni'i̱n‑ro̱ tá'u̱‑ro̱ já ní keyu'u‑yá‑ún nuu̱ máá‑de. 
\c 4  
\p  
\v 1 Te ná ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró: Ɨɨn su̱chí já xíin tá'u̱, te va̱sa tɨ́ɨn‑i so̱'o ta̱ká‑ni, ko nú nini lúlí‑i, ɨɨn‑ni kúu‑i jíín mozo.  
\v 2 Chi̱ sua kándee‑i chi̱i cha̱a tɨ́ɨn so̱'o‑i jíín chíi cha̱a ndíto ndatíñu‑i, onde̱ ná jínu kɨvɨ̱ ní jani táa̱‑i.  
\v 3 Suni súan yóó, ná lúlí‑yó núú, te ni̱ ka̱jandatu̱ sáni‑yó núu̱ táni̱nu ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 4 Ko nuu̱ ní ji̱nu ndaa̱ kɨvɨ̱, te Dios ni̱ tájí‑yá Se̱'e yíí‑ya̱ ní kii‑ya̱ ní kaku‑ya̱ chíi ɨɨn ñasɨ́'ɨ́, te suni ni̱ kaku‑ya̱ chíi ley.  
\v 5 Náva̱'a ndiñi'in‑ya̱ ñáyɨvɨ yí'i chi̱i ley, náva̱'a naki'in sé'é‑yá yóó.  
\v 6 Te sɨkɨ̱ já sé'e‑ya̱ kákuu‑ró, yu̱án ní tájí Dios Espíritu Se̱'e‑ya̱ ní kɨ̱vɨ ini̱ añú‑ro̱. Te Espíritu yúan kúu ja̱ kána jaa: Abba, áchí, kuní ka'a̱n, Táa̱.  
\v 7 Núsáá te tuká kúu‑ró mozo, chi se̱'e‑ya̱ kúu‑ró. Te nú se̱'e‑ya̱ kúu‑ró, suni cha̱a xíin tá'u̱ núu̱ Dios kúu‑ró sá'a Jesucristo.  
\v 8 Chi̱ onde̱ kɨvɨ̱ sáá, tú ní kájini̱‑ro̱ núu̱ Dios, te ni̱ ka̱jatíñu sáni‑ró núu̱ já násu̱ ndíja i'a̱ kákuu. 
\s1 Sɨkɨ̱ já káchiñú'ún táni̱nu sáni 
\p  
\v 9 Ko vina, a kájini̱‑ro̱ já kúu Dios, xí vá'a‑ga̱ ní ká'a̱n‑ri̱ ja̱ á jiní Dios róó. Núsáá te naja̱ kákuni̱‑ro̱ náxíó káva‑ró náchiñú'ún tuku‑ró núu̱ táni̱nu ja̱ tú ní'i̱n tíñu kutɨ.  
\v 10 Chi̱ máni kɨvɨ̱, máni yoo̱, máni viko, máni kuia̱ káchiñú'ún‑ró.  
\v 11 Yu̱án yú'ú‑ri̱, chi̱ sanaa ní ndo'o sáni‑ri̱ ja̱ sɨkɨ́ róó.  
\v 12 Ñáni̱ jíná'an‑ró, ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró ja̱ ná sá'a‑ró nátu̱'un sá'a‑ri̱, chi̱ ruu̱, a ni̱ sá'a‑ri̱ nátu̱'un kásá'a‑ró. Te tú ní kásá'a ndɨva̱'a‑ró jíín‑rí.  
\v 13 Ko a kájini̱ va̱'a‑ró ndasa ni̱ kuu onde̱ ná xnáñúú, chi vi̱tá yikɨ kúñu‑ri̱, te ja̱ yúán ní jani‑ri̱ tu̱'un va̱'a nuu̱‑ro̱ sáá.  
\v 14 Te va̱sa ni̱ kukuí'a̱ ini̱‑ro̱ ní sá'a‑ri̱ jíín kué'e̱ tá'a̱n‑ri̱, ko tú ní káské'ichi̱‑ro̱ rúu̱, ni tú ní kásájá'a̱ ini̱‑ro̱ núu̱‑rí, chi̱ sua ni̱ ka̱jatá'ú‑ró rúu̱ nátu̱'un ɨɨn ndajá'a̱ Dios, xí nátu̱'un máá Cristo Jesús.  
\v 15 Núsáá te naja̱ tuká kákusɨɨ̱ iní‑ro̱. Chi ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, já nú ní kúu sá'a‑ró, te tava‑ro ndúchi‑ro te kua̱'a‑ró núu̱‑rí núú.  
\v 16 Ja̱ yúán, te cha̱a jíto u'u̱ róó kúu‑ri̱ ja̱ ní kastu̱'ún ndáa̱‑ri̱ tu̱'un nuu̱‑ro̱ náún.  
\v 17 Ni̱'in kánandúkú‑de róó, ko tú va̱'a, chi̱ kákuni̱‑de kasu̱‑de nuu̱‑ro̱, náva̱'a kundíki̱n ni̱'in‑ró máá‑de.  
\v 18 Chi̱ íó va̱'a ja̱ ndúkú ní'in‑de róó ta̱ká kɨvɨ̱ nú tiñu va̱'a kúu, te nasu̱ ondé nɨ́nɨ máá kɨvɨ́ ncháá‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 19 Hijo máni̱, ja̱ sɨkɨ́ róó kúu ja̱ tá'u'u̱ xaa̱n túku ini̱‑ri̱, onde̱ ná yíja va̱'a Cristo ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 20 Chi̱ kuní‑ri̱ jaa̱‑ri̱ kunchaa̱‑ri̱ jíín‑ró vína, te naxnúu‑ri̱ tachi̱‑rí ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró. Kúñáá xini̱‑rí, tú jiní‑ri̱ ndasa sá'a‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 21 Róó, ja̱ kákuni̱‑ro̱ kuíñi‑ró chíi ley, kastu̱'ún núu̱‑rí: Á tú kájini so̱'o‑ró ndasa ká'a̱n ley:  
\v 22 Chi̱ súan yóso núu̱ tutú, ja̱ Abraham ni̱ ñava̱'a‑de uu̱ se̱'e yíí‑de, ɨɨn‑i kúu se̱'e ña'an ndikín nchaa̱, te ɨnga̱‑i kúu se̱'e ña'an kúu nuu̱.  
\v 23 Ko se̱'e ña'an ndikín nchaa̱, ni̱ kaku‑i nátu̱'un ta̱ká ña̱yɨvɨ, ko se̱'e ña'an kúu nuu̱, a ni̱ kaku‑i nátu̱'un ni̱ keyu'u máá‑yá.  
\v 24 Ta̱ká tu̱'un yá'a kúu ɨɨn tu̱'un yátá. Chi̱ ña'an yá'a kákuu‑ña úu̱ tu̱'un. Chi̱ ɨɨn‑ña nání‑ña Agar, te va̱i‑ña ondé yuku Sinaí, te máá‑ña skáku‑ña sé'e sátiñu sáni.  
\v 25 Chi̱ Agar kúu nátu̱'un máá yúku Sinaí, onde̱ ñuu̱ Arabia. Te ná ni̱ kuu‑ún, suni súan kúu ñuu̱ ja̱ nání Jerusalén vina, chi̱ suni máá jíín táká se̱'e kájatíñu sáni.  
\v 26 Ko máá Jerusalén ja̱ vái onde̱ andɨ́vɨ́, chi̱ tú játíñu sáni nuu̱ ní ɨɨn. Te náa̱‑yo̱ kúu‑ún.  
\v 27 Chi̱ súan yóso núu̱ tutú: Róó ña'an numá, ja̱ tú skáku‑ró sé'e, ná kóo sɨɨ̱ iní‑ro̱. Róó ja̱ tú jiní‑ro̱ jatú‑ro̱ káku se̱'e‑ró, ná kána jaa‑ró, te ná kána kó'ó‑ró. Chi̱ íó kua'a̱‑gá se̱'e ña'an máá ɨ́ɨn, nasu̱ sé'e ña'an íó yii, áchí.  
\v 28 Núsáá, te yóó, ñáni̱, nátu̱'un Isaac, súan kákuu‑yó sé'e‑ya̱ já ní keyu'u‑yá.  
\v 29 Te cha̱a ni̱ kaku nátu̱'un ta̱ká ña̱yɨvɨ, chi ni̱ chindiki̱n‑de cha̱a ni̱ kaku jíín máá Espíritu. Te ná ni̱ kuu sáá, suni súan kúu, onde̱ vina.  
\v 30 Ko ndasa ká'a̱n tutu̱ ii̱: Kiñi'in ña'an ndikín nchaa̱, ná kí'i̱n‑ña jíín sé'e‑ña, chi se̱'e ña'an ndikín nchaa̱, ma̱ kúu ni'i̱n‑í ta'u̱‑í jíín sé'e ña'an kúu nuu̱, áchí.  
\v 31 Ñáni̱, tú kákuu‑yó sé'e ña'an ndikín nchaa̱, chi se̱'e ña'an kúu nuu̱ kákuu‑yó. 
\c 5  
\s1 Ná kuíñi ni̱'in‑yó jíín tú'un ni̱ nduu libre‑yo̱ 
\p  
\v 1 Chi ni̱ ndájí‑yá yóó náva̱'a koo libre‑yo̱. Núsáá te kuiñi ni̱'in‑ró, te ma̱ ndɨ́vɨ nduu̱ tuku‑ró jíín tú'un ja̱ jasú sáni róó.  
\v 2 Nde̱'é te kuni̱‑ro̱, ruu̱ Pablo ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ nú xɨtɨ ndúu̱‑ro̱ máá‑ró, yúan‑na te tú ní'i̱n tíñu Cristo sɨkɨ̱ róó.  
\v 3 Te ɨnga̱ jínu ká'a̱n ndaa̱‑ri̱ nuu̱ táká cha̱a ja̱ nú xɨtɨ ndúu̱‑de máá‑de, te fuerza ná skíkuu‑de ndivii tú'un ká'a̱n ley núsáá.  
\v 4 Ta̱ká ña̱yɨvɨ já ndúkú‑i kendo̱o ndaa̱‑i jíín máá ley, a ni̱ ka̱sía̱‑i Cristo, te tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ tuká yí'i ini̱‑i.  
\v 5 Chi̱ yóó, jíín máá Espíritu ndátu‑yó kɨvɨ́ kéndo̱o ndaa̱‑yo̱, chi̱ kákandíja‑yó.  
\v 6 Chi̱ jíín tú'un Cristo Jesús, ni tú játíñu nú xɨtɨ̱ ndúu̱, te ni tú játíñu nú tú xɨtɨ̱ ndúu̱, chi̱ máni jíín tú'un kákandíja‑yó kúu ja̱ ní'i̱n tíñu jíín tú'un kúndá'ú ini̱‑ya̱ yóó.  
\v 7 Va̱'a‑ni kásá'a‑ró núú, ko ndé cha̱a ni̱ jasu̱ nuu̱‑ro̱ já tú kájandatu̱‑ro̱ núu̱ tú'un ndaa̱ núsáá.  
\v 8 Chi̱ máá‑yá kúu I'a̱ ni̱ kana‑ya̱ xiní‑ro̱, ko nasu̱ máá‑yá kúu ja̱ ská'a̱n róó vina.  
\v 9 Chi̱ ɨɨn tá'ú‑ni yujan íá, te jiá ndɨ́'ɨ‑ni yujan sá'a.  
\v 10 Te jáni ndija ini̱‑ri̱ sá'a máá Jíto'o̱‑yo̱, ja̱ má nákani ini̱‑ro̱ ɨngá tu̱'un. Ko cha̱a sáká núu ini̱‑ro̱, naku̱xndíi‑ya̱ sɨkɨ́‑dé, na̱ni cha̱a kúu‑de.  
\v 11 Ñáni̱, chi̱ ruu̱, nú sáni‑ga̱ jáni‑ri̱ tu̱'un xɨtɨ́ ndúu̱ núú, te naja̱ káchindiki̱n‑ga̱‑i ruu̱ núsáá. Chi̱ nú súan, te ma̱ kití‑ga̱ ini̱‑i nuu̱ cruz‑ya̱ sá'a‑ri̱ núú.  
\v 12 Te cha̱a ja̱ sáká núu ini̱‑ro̱, va'a̱‑ga̱ nú ná xɨ́tɨ‑gá‑de máá‑de, jáni ini̱‑ri̱.  
\v 13 Ñáni̱, ni̱ kana‑ya̱ xiní máá‑ró jíná'an‑ró náva̱'a koo libre‑ro̱. Te va̱sa tuká tɨ́ɨn ley so̱'o‑ró, ko ma̱ kɨ́vɨ‑ró jíín táká modo játa'a̱n ini̱ máá‑ró, chi̱ sua ná kúndá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró, te kuatíñu nuu̱ tá'an‑ró.  
\v 14 Te nú ni̱ skíkuu‑ró jíín máá ɨ́ɨn‑ni tu̱'un yá'a, te a ni̱ kundéé‑ró jíín nɨ́ɨ́ ley: Kundá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró nátu̱'un kúndá'ú ini̱‑ro̱ máá‑ró, áchí.  
\v 15 Ko nú káyaji yí'í tá'an‑ró, te kájichi sɨkɨ̱ tá'an‑ró, yúan‑na te koto‑ró máá‑ró, chi̱ sanaa te xndɨ́'ɨ tá'an‑ró. 
\s1 Modo kásá'a ña̱yɨvɨ 
\p  
\v 16 Súan ká'a̱n‑ri̱, ja̱ ná káka‑ró nátu̱'un kuní máá Espíritu. Yu̱án te ma̱ sá'a‑ga̱‑ro̱ já kuní modo máá‑ró.  
\v 17 Chi̱ modo ja̱ kuní ña̱yɨvɨ jíto u'u̱ sɨkɨ̱ máá Espíritu, te ja̱ kuní máá Espíritu jíto u'u̱ sɨkɨ̱ modo máá‑i, te uu̱ tu̱'un yá'a kájasu̱ nuu̱ tá'an. Ja̱ yúán tú kúu sá'a‑ró já kuní máá‑ró jíná'an‑ró.  
\v 18 Ko nú máá Espíritu stá'a̱n ichi núu̱‑ro̱, núsáá te tuká ká'i̱in‑ró chíi ley.  
\v 19 Ió ndiji̱n ta̱ká tiñu sá'a ña̱yɨvɨ, te ya̱'á kákuu: Tu̱'un ísɨ́kɨ ncháa̱ tá'an, tu̱'un jíka téné, tu̱'un sá'a chá'án, tu̱'un sá'a kuáxán,  
\v 20 tu̱'un chíñú'ún ndosó, tu̱'un sá'a tásɨ́, tu̱'un jíto u'u̱ tá'an, tu̱'un kája̱tá'an, tu̱'un kúkuásún iní, tu̱'un kití ini̱, tu̱'un kána̱á, tu̱'un kástátá'an, tu̱'un sásɨ́ɨn máá,  
\v 21 tu̱'un ndío ini̱, tu̱'un já'ni ndɨ́yi, tu̱'un ká'vá, tu̱'un sá'a viko kuáxán, jíín sɨkɨ́ táká tu̱'un sá'a súan. Te ya̱'á kúu tu̱'un kástu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró sáá, ja̱ ñáyɨvɨ kásá'a súan, ma̱ náni'i̱n tá'u̱ kútɨ‑í najaa̱‑i ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. 
\s1 Modo sá'a máá Espíritu 
\p  
\v 22 Ko tiñu sá'a máá Espíritu kákuu: Tu̱'un kúndá'ú ini̱, tu̱'un kúsɨɨ̱ iní, tu̱'un kuaká'nu ini̱, tu̱'un paciencia, tu̱'un mani̱ iní, tu̱'un va̱'a ini̱, tu̱'un skíkuu va̱'a,  
\v 23 tu̱'un súchí iní, jíín tú'un ñúkúún iní. Sɨkɨ̱ táká tu̱'un yá'a tú ndónda ley.  
\v 24 Ko ña̱yɨvɨ káyi̱'i chi̱i Cristo, a ni̱ ka̱ja'ni‑í yikɨ kúñu‑i jika̱ cruz, onde̱ jíín táká ja̱ kúu ini̱ máá, jíín táká tiñu kuní máá.  
\v 25 Chi̱ nú jíín máá Espíritu káichaku̱‑yo̱, te suni jíín máá Espíritu ná káka‑yó núsáá.  
\v 26 Ma̱ sávixi̱ sáni‑yó máá‑yó, ma̱ skití ini̱‑yo̱ tá'an‑yó, ni ma̱ kúkuásún iní‑yo̱ sɨkɨ́ tá'an‑yó. 
\c 6  
\s1 Ja̱ náchu'un íchí‑yó cháa sáña'mu 
\p  
\v 1 Ñáni̱, sanaa te kuni̱‑ro̱ sáña'mu ɨɨn ña̱yɨvɨ. Te róó ja̱ jíín máá Espíritu kájika kuu‑ró, te ná náchu'un íchí‑ró‑i jíín tú'un súchí iní. Ko koto‑ró máá‑ró náva̱'a suni súan tú súngava‑ró máá‑ró.  
\v 2 Ná kúndiso‑ró carga ve̱e tá'an‑ró, chi̱ súan kúu ja̱ skíkuu‑ró jíín ley Cristo.  
\v 3 Te nú ɨɨn ña̱yɨvɨ jáni ini̱‑i ja̱ ñáyɨvɨ téyíí kúu‑i, ko tú ndija‑i, yu̱án máni xndá'ú‑i máá‑i.  
\v 4 Ná ɨɨn ná ɨɨn ña̱yɨvɨ, ná kóto nchaa̱‑i ndasa káa tiñu kásá'a‑i, yúan‑na te ni tú nɨ́nɨ jíín ɨngá ña̱yɨvɨ te kuu sátéyíí‑i máá‑i.  
\v 5 Chi̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑i ná kúndiso‑i responsable máá‑i.  
\v 6 Ña̱yɨvɨ ní kutu̱'a jíín tú'un máá‑yá, na̱ ndɨ'ɨ ja̱ vá'a ñáva̱'a‑i, ná chíndéé tá'an‑i jíín cháa stá'a̱n nuu̱‑í.  
\v 7 Ma̱ xndá'ú‑ro̱ máá‑ró, chi ma̱ kúu sákátá‑yó núu̱ Dios, chi ta̱ká ja̱ jakín ña̱yɨvɨ, suni yu̱án náni'i̱n‑í.  
\v 8 Chi ña̱yɨvɨ jakín‑i ja̱ kuní yikɨ kúñu‑i, ya̱'u yikɨ kúñu‑i ni'i̱n‑í ja̱ té'yu̱‑i. Ko ña̱yɨvɨ jakín‑i ja̱ kuní máá Espíritu, nuu̱ máá Espíritu ni'i̱n‑í ja̱ kúchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni.  
\v 9 Ma̱ kuítá‑yo̱ sá'a‑yó tíñu va̱'a núsáá, chi̱ nú ná jáa̱ kɨvɨ̱, te ni'i̱n‑yo̱, te nú ma̱ kuítá ini̱‑yo̱.  
\v 10 Núsáá te hora ja̱ núña‑yó, te ná sá'a va̱'a‑yó jíín táká ña̱yɨvɨ, ko xnáñúú‑gá jíín tá'an‑yó já kákandíja. 
\s1 Tu̱'un cruz máá Jíto'o̱‑yo̱ 
\p  
\v 11 Nde̱'é jíná'an‑ró ná xaa̱n ná'nu letra cháa‑ri̱ nuu̱‑ro̱ jíín ndá'a‑rí.  
\v 12 Te íó cha̱a kásáña'mu‑de máá‑de kákuni̱‑de. Te cha̱a‑ún kástétuu‑de róó ja̱ xɨtɨ́ ndúu̱‑ro̱, náva̱'a ma̱ chíndiki̱n‑i‑de sɨkɨ̱ cruz Cristo.  
\v 13 Ko ni máá cháa ni̱ kaxɨtɨ̱ ndúu̱‑ún, suni tú káskíkuu‑de jíín ley, chi̱ kákuni̱‑de ja̱ ná xɨtɨ́ ndúu̱‑ro̱, náva̱'a sá'a téyíí‑de máá‑de ja̱ súan kásá'a‑ró.  
\v 14 Ko ruu̱, tú játa'a̱n ini̱‑ri̱ sá'a téyíí‑rí máá‑rí, chi̱ máni jíín cruz Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo kúsɨɨ̱ iní‑ri̱. Chi̱ jíín tú'un cruz ni̱ sía̱‑ri̱ ñu̱yɨ́vɨ, te máá ñúyɨ́vɨ suni ni̱ sía̱ ruu̱.  
\v 15 Chi̱ nuu̱ Jesucristo, ni ja̱ xɨtɨ́ ndúu̱, te ni ja̱ tú xɨtɨ́ ndúu̱, tú ní'i̱n tíñu kutɨ, chi ja̱ ná ndúu jáá iní‑yo̱.  
\v 16 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ káka modo yá'a, tu̱'un kuaká'nu ini̱‑ya̱ jíín tú'un kúndá'ú ini̱‑ya̱‑í, ná kóo sɨkɨ̱‑í jíná'an‑i, jíín sɨkɨ́ ñáyɨvɨ Israel, se̱'e Dios.  
\v 17 Onde̱ vina te nɨ́ɨ́‑gá kua'a̱n‑yo̱, ma̱ kuá'a‑ri̱ tu̱'un ja̱ stá'a̱n ni ɨɨn cha̱a ruu̱, chi̱ nuu̱ yíkɨ kúñu‑ri̱ ndíso‑ri̱ tuni̱ Jito'o̱‑yo̱ Jesús.  
\v 18 Ñáni̱ jíná'an‑ró, tu̱'un luu íó ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo ini̱ añú‑ro̱. Súan ná kóo. Amén.