\id EPH  
\h Efesios 
\toc1 YA'A KUU CARTA JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU EFESO 
\toc2 Efesios 
\toc3 Ef. 
\mt2 LA EPISTOLA DEL APOSTOL SAN PABLO A LOS EFESIOS 
\mt1 YA'A KUU CARTA JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU EFESO 
\c 1  
\s1 Sa'a̱n kúta'u̱ 
\p  
\v 1 Máá‑rí kúu Pablo, apóstol Jesucristo, chi̱ súan ni̱ jata'a̱n ini̱ Dios. Te cháa‑ri̱ tutu̱ yá'a nuu̱ ñáyɨvɨ ndóo, ja̱ káskíkuu va̱'a‑i nuu̱ Cristo Jesús, ja̱ káxiu̱kú‑i ini̱ ñuu̱ Éfeso.  
\v 2 Tu̱'un luu jíín tú'un kuaká'nu íó ini̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios jíín iní máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín‑ró jíná'an‑ró. 
\s1 Na̱ sɨkɨ̱ ní teta'a̱n‑ya̱‑yó 
\p  
\v 3 Ná nákana jaa‑yó Dios, I'a̱ kúu Táa̱ Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo. Luu ni̱ sá'a‑ya̱ jíín‑yó jíín táká tiñu sá'a Espíritu. Te ichi ándɨ́vɨ́ sá'a‑ya̱‑ún jíín Cristo.  
\v 4 Nátu̱'un ni̱ ka̱ji Dios yóó nuu̱ Jesús onde̱ ná té jukuiñi̱‑ga̱ ñu̱yɨ́vɨ, náva̱'a koo ndoo‑yó, te tú koo chá'án‑yó núu̱‑yá, te kundá'ú ini̱‑ya̱ yóó.  
\v 5 Te ni̱ teta'a̱n‑ya̱ yóó náva̱'a naki'in sé'é máá‑yá‑yó sá'a Jesucristo, ndasa ni̱ jata'a̱n ya̱'a ini̱‑ya̱ sá'a‑ya̱,  
\v 6 náva̱'a ná nákana jaa‑yó‑yá jíín tú'un luu tu̱'un va̱'a íó ini̱ máá‑yá. Te jíín tú'un‑ún ni̱ ki'in sé'é‑yá‑yó ndúu jíín‑yó jíín Cristo, I'a̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱.  
\v 7 Te I'a̱‑ún, ni̱ nakuaan‑ya̱ yóó jíín nɨñí‑yá. Te ni̱ chaxio‑ya̱ kuáchi‑yó jíín tú'un luu xaa̱n íó ini̱‑ya̱.  
\v 8 Te jíín tú'un‑ún ni̱ chítú ndɨ́ɨ añú‑yo̱ onde jíín táká tú'un ndíchí, tu̱'un júku̱'un ini̱.  
\v 9 Te tiñu ja̱ ní chaa ini̱ máá‑yá sáá, ja̱ kúsɨɨ̱ iní máá‑yá sá'a‑ya̱ kuní‑ya̱, chi̱ tu̱'un sa̱'í‑ún ni̱ stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑yo̱.  
\v 10 Chi̱ onde̱ ná jínu va̱'a kɨvɨ̱ te kuní Dios ja̱ ɨ́ɨn ká'nu‑na̱ nduu ndɨ'ɨ‑ni ini̱ nda'a Cristo, va̱sa ja̱ ká'i̱o ini̱ andɨ́vɨ́ xí va̱sa ja̱ ká'i̱o ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 11 Te jíín Cristo ni̱ kani'i̱n‑yo̱ tá'u̱‑yo̱. Te ni̱ teta'a̱n Dios yóó, nátu̱'un ni̱ chaa ini̱ máá‑yá, I'a̱ sá'a ta̱ká‑ni ndasa játa'a̱n ini̱ máá‑yá, ndasa kúsɨɨ̱ iní máá‑yá.  
\v 12 Súan ni̱ sá'a‑ya̱, náva̱'a máá‑yó, ja̱ xná'a̱n‑ga̱ ni̱ kañukuu ini̱‑yo̱ Cristo, ná nákana jaa‑yó‑yá jíín tú'un luu máá‑yá.  
\v 13 Te suni róó, ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró tú'un ndaa̱. Te jíín tú'un va̱'a‑ún ni̱ kaka̱ku‑ró. Te nuu̱ máá Cristo ni̱ ka̱kandíja‑ró. Te suni máá Espíritu Santo ja̱ ní chísó tú'un‑ya̱, ni̱ chaa sello ini̱ añú‑ro̱.  
\v 14 Yu̱án kúu seña ja̱ ní'i̱n‑yo̱ tá'u̱‑yo̱, onde̱ ná tɨ́ɨn‑yó máá. Yúan‑na te nakana jaa‑yó tú'un luu‑ya̱ já sɨkɨ́‑ún. 
\s1 Tu̱'un ni̱ jika̱n ta'u̱ Pablo ja'a̱ yóó 
\p  
\v 15 Te suni ruu̱, ni̱ jini tu̱'un‑ri̱ ndasa kákandíja‑ró núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús, jíín ndasa kúndá'ú ini̱‑ro̱ táká ña̱yɨvɨ ndóo.  
\v 16 Te ja̱ yúán tú júkuiñi̱‑ri̱ ja̱ nákuatá'ú‑rí ja̱ róó jíná'an‑ró, te núku̱'un ini̱‑ri̱ róó nú jikán ta'u̱‑rí,  
\v 17 náva̱'a kuni̱‑ro̱ núu̱ máá Dios, I'a̱ xíin máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, máá Táa̱‑yo̱, I'a̱ ndíso tu̱'un luu, te náva̱'a ná kuá'a‑ya̱ modo ndíchí, te stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ tú'un nuu̱‑ro̱.  
\v 18 Te stúu̱n‑ya̱ iní añú‑ro̱, náva̱'a kuni̱‑ro̱ ndéja̱ kúu tu̱'un ñúkuu ini̱‑ro̱ sɨkɨ́ já ní kana‑ya̱ xiní‑ro̱, te ndéja̱ kúu ta'u̱ lúu xaa̱n ní'i̱n‑yá sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ ndóo.  
\v 19 Te kuni̱‑ro̱ ndasa ni̱'in xaa̱n sátiñu‑ya̱ já'a̱ róó, ña̱yɨvɨ kákandíja, chi̱ fuerza téyíí ndíso‑ya̱.  
\v 20 Te fuerza‑ún, ni̱ jatíñu Dios kɨvɨ̱ ní naschakú‑ya̱ Cristo ma̱'ñú ndɨ́yi, jíín já ní súngo̱o‑ya̱ Cristo ichi ndává'a‑ya̱ ondé andɨ́vɨ́.  
\v 21 Te ni̱ jani‑ya̱ Cristo sɨkɨ̱ táká ja̱ kátá'ú tíñu, jíín já kándi̱so tíñu, jíín já kátɨ̱ɨn so̱'o, jíín já kákuñá'nu, jíín sɨkɨ́ táká sɨ́'vɨ́ já káskúnání‑i, nasu̱ níni kuia̱ yá'a, chi̱ suni ta̱ká kuia̱ chaa̱.  
\v 22 Te ta̱ká‑ni ni̱ jañu̱ Cristo suku̱n ní sá'a Dios. Te ni̱ nduu Cristo xini̱ núu̱ máá tɨ́ku'ni̱ kákandíja, ni̱ sá'a‑ya̱ sɨkɨ́ táká‑ni.  
\v 23 Te tɨku'ni̱‑ún kúu nátu̱'un yikɨ kúñu Cristo, te chítú máá‑i jíín máá‑yá, chi̱ I'a̱ schítú nɨ́ɨ́ ká'nu‑ni kúu‑ya̱. 
\c 2  
\s1 Ndasa ni̱ nama‑ya̱‑yó 
\p  
\v 1 Te máá‑yá, ni̱ naschakú‑ya̱ róó, ja̱ á ni̱ kaji'i̱‑ro̱ ní sá'a kua̱chi‑ró jíín já ní ka̱sáña'mu‑ró.  
\v 2 Chi ni̱ ka̱jika‑ró jíín máá yúán sáá, nátu̱'un kásá'a‑i ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, nátu̱'un kuní máá já tá'ú tíñu nuu̱ tachí. Yu̱án kúu tachi̱ já sátiñu jíín ñáyɨvɨ ní'in ini̱ íó vina.  
\v 3 Te suni ta̱ká máá‑yó ní ka̱jika‑yó jíín ñáyɨvɨ‑ún sáá, ni̱ ka̱sá'a‑yó tíñu ni̱ kakani̱ ini̱‑yo̱, ni̱ ka̱skíkuu‑yó tíñu ni̱ kuni̱ yikɨ kúñu‑yó jíín tíñu ni̱ ka̱jani ini̱‑yo̱, te ni̱ ka̱kuu‑yó ñáyɨvɨ ní kiti̱ ini̱‑ya̱ núu̱, nátu̱'un nuu̱ sáva‑ga̱‑i.  
\v 4 Ko ini̱ Dios yí'i kua'a̱ tú'un kúndá'ú ini̱, te ni̱ kundá'ú xaa̱n iní‑ya̱ yóó.  
\v 5 Te nini ni̱ ka̱kuu‑yó ndɨ́yi ni̱ sá'a kua̱chi‑ún, te ni̱ naschakú‑ya̱ yóó jíín Cristo. Te jíín tú'un luu íó ini̱‑ya̱ te ni̱ kaka̱ku‑ró.  
\v 6 Te ɨɨn núú‑ni ni̱ ndukani‑ya̱ yóó jíín Cristo. Te suni súan ni̱ súngo̱o‑ya̱ yóó onde̱ andɨ́vɨ́ jíín Cristo Jesús,  
\v 7 náva̱'a nɨ́ɨ́‑gá kuia̱ ja̱ cháa̱‑ga̱, stá'a̱n‑ya̱ ndasa kua'a̱ xáa̱n já lúu íó ini̱‑ya̱ jíín tú'un kúmani̱‑yá jíín‑yó jíín Cristo Jesús.  
\v 8 Ni̱ ka̱kandíja‑ró, te ja̱ yúán ní kaka̱ku‑ró ní sá'a tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱. Te nasu̱ máá‑ró ní kíñi'in, chi̱ ta'u̱ já ní ja̱'a Dios nuu̱‑yo̱ kúu.  
\v 9 Nasu̱ sɨkɨ́ tíñu sá'a‑yó ní kaka̱ku‑yó, te ja̱ yúán tú ni ɨɨn‑i kuu sátéyíí‑i máá‑i.  
\v 10 Chi̱ máá‑yá ni̱ sá'a yóó. Te ni̱ sáva̱'a‑ya̱ yóó nuu̱ Cristo Jesús, náva̱'a sá'a‑yó táká tiñu va̱'a. Chi̱ jíín kɨvɨ́, ni̱ sátu̱'a Dios tiñu‑ún ja̱ káka kuu‑yó jíín.  
\v 11 Núsáá te ná núku̱'un ini̱‑ro̱ já chíi ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ni̱ ka̱kaku‑ró sáá. Onde̱ sáá, chi̱ nání‑de cha̱a ni̱ kaxɨtɨ̱ ndúu̱ ku̱ñu‑de ja̱ ní sá'a nda'a. Te cha̱a‑ún, ni̱ ka̱skúnání‑de róó: Ña̱yɨvɨ tú ní káxɨtɨ̱ ndúu̱.  
\v 12 Te suni ná núku̱'un ini̱‑ro̱ já ondé kɨvɨ̱ sáá, tú ní ká'i̱in‑ró jíín Cristo. Jíká ní ka'i̱in‑ró jíín ñáyɨvɨ ñúu̱ Israel. Te jíká xáa̱n ní ka'i̱o‑ró jíín tú'un ni̱ keyu'u‑yá, ni tú ní káñukuu ini̱‑ro̱, ni Dios, tú ní jíka‑ya̱ jíín‑ró iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a.  
\v 13 Ko vina jíín Cristo Jesús, te róó ja̱ ní ka'i̱in jíká‑ró ondé kɨvɨ̱ sáá, chi̱ a ni̱ ka̱kuyani‑ró ní sá'a nɨñi̱ Cristo.  
\v 14 Chi̱ máá‑yá kúu paz nuu̱‑yo̱, te ja̱ ndéndúú ñuu̱‑ún ni̱ na̱sá'a‑ya̱ ɨ́ɨn‑na̱, chi ni̱ stúncháa̱‑ya̱ máá xé'ñú já ní sásɨ́ɨn yóó ni̱ kandii̱ sava ma̱'ñú‑yó.  
\v 15 Te xé'ñú‑ún ja̱ ní skána̱á yóó kúu ta̱ká tu̱'un tá'ú tíñu jíín táni̱nu ndíso máá. Te jíín yíkɨ kúñu‑ya̱ ní xnáa‑yá ta̱ká yu̱án, náva̱'a naskétá'an‑ya̱ ndéndúú‑ún núu̱ máá‑yá, te nduu ɨɨn‑na̱ ña̱yɨvɨ jáá, te ja̱ yúán sá'a‑ya̱ paz,  
\v 16 te suni náva̱'a jíín máá cruz te naskétá'an‑ya̱ ndéndúú yu̱án jíín Dios, chi̱ ɨɨn‑na̱ ña̱yɨvɨ ní nduu‑ún, te jíín cruz ni̱ xnáa‑yá máá já ní ka̱jito u'u̱ tá'an.  
\v 17 Te ni̱ kii‑ya̱, te ni̱ jani‑ya̱ tú'un paz nuu̱‑ro̱, já ní ka'i̱in jíká‑ró núu̱‑yá, jíín núu̱ ñáyɨvɨ já ní ka'i̱in yani.  
\v 18 Chi ja̱ máá‑yá kúu ja̱ núña ichi kɨ́vɨ koyo ndendúú‑yo̱ núu̱ máá Táa̱‑yo̱, sá'a suni ɨɨn‑ni máá Espíritu.  
\v 19 Núsáá te tuká kákuu‑ró ñáyɨvɨ jíká, ni ña̱yɨvɨ tatú, chi̱ ɨɨn‑na̱ ni̱ ka̱nduu‑ró jíín ñáyɨvɨ ndóo, te suni tá'an se̱'e Dios kákuu‑ró.  
\v 20 Te ni̱ ka̱ja'nu máá‑ró sɨkɨ́ cimiento ja̱ kákuu apóstol jíín cháa ni̱ kájani tu̱'un. Te máá Jesucristo kúu yuu̱ ndíso jiki̱.  
\v 21 Te nɨ́ɨ́ vé'e jáku̱tá'an jíín máá‑yá, te já'nu kua'a̱n náva̱'a nduu ɨɨn ve'e ii̱ sá'a máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 22 Te suni ni̱ ka̱nduu‑ró ɨ́ɨn ve'e ni̱ sá'a‑ya̱, náva̱'a kunchaa̱ Dios ini̱ jíín máá Espíritu. 
\c 3  
\s1 Tu̱'un yíí tu̱'un sa̱'í ndíso Pablo 
\p  
\v 1 Te ruu̱ Pablo, ja̱ yúán kándee‑ri̱ veka̱a ja̱ sɨkɨ́ Cristo Jesús ja'a̱ róó, ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación jíná'an‑ró.  
\v 2 Te ni̱ ka̱jini tu̱'un‑ró ndasa ni̱ ja̱'a Dios tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ núu̱‑rí ja'a̱ róó, jáni ini̱‑ri̱.  
\v 3 Chi ni̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ tú'un sa̱'í‑ún nuu̱‑rí, nátu̱'un ni̱ chaa‑ri̱ yaku̱ tu̱'un nuu̱‑ro̱ ká'a̱n ichi yatá.  
\v 4 Te nú ka'u‑ró, te a kuu juku̱'un ini̱‑ro̱ ndéja̱ kúu tu̱'un sa̱'í Cristo ja̱ jiní‑ri̱.  
\v 5 Te tu̱'un‑ún tú ní stá'a̱n‑ya̱ núu̱ ní ɨɨn se̱'e cha̱a nɨ́ɨ́ kuiá ni̱ kii ichi yatá. Ko vina ni̱ stá'a̱n ndiji̱n Espíritu‑ya̱ núu̱ táká apóstol ndoo‑ya̱, jíín núu̱ cháa kájani tu̱'un‑ya̱.  
\v 6 Te tu̱'un‑ún ká'a̱n ja̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, suni ná ní'i̱n tá'a̱n‑i ta'u̱‑í, te ɨɨn‑na̱ ña̱yɨvɨ ná ndúu‑i jíín‑yó, te ja̱ ní keyu'u‑yá ná ní'i̱n tá'a̱n‑i sá'a Cristo jíín máá tú'un va̱'a.  
\v 7 Te sɨkɨ̱ tú'un‑ún játiñu máá‑rí. Te ta'u̱‑ún ni̱ ja̱'a tu̱'un luu íó ini̱ Dios nuu̱‑rí, te jíín fuerza‑ya̱ ní sá'a‑ya̱‑ún.  
\v 8 Ruu̱ kúu cha̱a súchí‑ga̱ vásá ñáyɨvɨ ndóo súchí xáa̱n, te nuu̱ máá‑rí ni̱ ja̱'a‑ya̱ tá'u̱ lúu yá'a ja̱ jáni‑ri̱ tu̱'un va̱'a nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, ndasa va̱'a xaa̱n káa tu̱'un Cristo,  
\v 9 jíín já stá'a̱n ndiji̱n‑ri̱ nuu̱ táká‑i ndasa koo máá tú'un sa̱'í ja̱ ní yisa̱'í onde̱ sáá iní máá Dios, I'a̱ ni̱ sá'a ta̱ká‑ni.  
\v 10 Náva̱'a ta̱ká ja̱ kátá'ú tíñu jíín já kákuñá'nu ichi ándɨ́vɨ́, ná kuní jíná'an ndasa kua'a̱ xáa̱n tú'un ndíchí Dios íó, sá'a tɨku'ni̱.  
\v 11 Nátu̱'un ni̱ chaa ini̱‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni, te ni̱ skíkuu‑ya̱ ní sá'a‑ya̱‑un jíín Jíto'o̱‑yo̱ Cristo Jesús.  
\v 12 Te kákandíja‑yó‑yá. Te ja̱ yúán máá‑yá sá'a ja̱ káchundéé iní‑yo̱, tú yú'ú‑yo̱, kɨ́vɨ koyo‑yó núu̱ Dios.  
\v 13 Ja̱ yúán ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ má kúkuí'a̱ ini̱‑ro̱ sá'a tu̱ndó'o jíto‑ri̱ ja̱ sɨkɨ́ róó, chi̱ sua ndeá‑ga̱ tu̱'un luu ini̱ máá‑ró sá'a.  
\v 14 Ja̱ yúán kúu ja̱ júkuiñi̱ jítɨ́‑rí núu̱ máá I'a̱ kúu Táa̱ Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo.  
\v 15 Te nuu̱ máá‑yá kénda sɨ́'vɨ́ táká tata̱ ká'i̱o andɨ́vɨ́ jíín já ká'i̱o ini̱ ñu̱yɨ́vɨ,  
\v 16 chi tu̱'un luu xaa̱n íó ini̱‑ya̱, te jikán ta'u̱‑rí nuu̱‑yá ja̱ súan ná yíja va̱'a ini̱ añú‑ro̱ sá'a‑ya̱ jíín fuerza ndíso máá Espíritu.  
\v 17 Te suni jikán‑ri̱ ja̱ ná kúnchaa̱ Cristo ini̱ añú‑ro̱ jíná'an‑ró sá'a ja̱ kákandíja‑ró, náva̱'a ná kuikín va̱'a tu̱'un kúndá'ú ini̱ tá'an ini̱‑ro̱,  
\v 18 te suni náva̱'a kuu juku̱'un va̱'a ini̱‑ro̱, jíín táká ña̱yɨvɨ ndóo, ndasa káa tu̱'un jichá, tu̱'un káni, tu̱'un kúnú, tu̱'un súkún, cuenta máá‑yá,  
\v 19 te suni náva̱'a ná kuní‑ro̱ ndasa kúndá'ú ini̱ Cristo yóó, va̱sa tú kúu juku̱'un ini̱‑yo̱ tú'un‑ún, te náva̱'a ku'un chítú ndɨ́ɨ‑ro jíín kú'a ñú'un chítú Dios. Achí‑ri̱.  
\v 20 Máá‑yá, kúu I'a̱ sá'a va̱'a xaa̱n‑gá vásá já kájani ini̱‑yo̱ xí já kájika̱n‑yo̱, chi̱ jíku fuerza‑ya̱ iní‑yo̱.  
\v 21 Te nuu̱ máá‑yá, ná nákana jaa tɨku'ni̱ kákandíja sá'a Cristo Jesús. Te súan ná kóo nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, onde̱ ta̱ká kuia̱ chaa̱. Súan ná kóo. Amén. 
\c 4  
\s1 Ɨɨn‑ni kákuu‑yó sá'a Espíritu 
\p  
\v 1 Ruu̱, chi̱ kándee‑ri̱ veka̱a sɨkɨ̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Te ká'añ nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró ja̱ ná káka kuu‑ró nátu̱'un íó jíñú'ún sɨkɨ́ já ní kana‑ya̱ xiní‑ro̱.  
\v 2 Te ná kóo súchí vá'a ini̱‑ro̱. Te ná kóo vi̱tá ini̱‑ro̱. Te jíín tú'un kúndá'ú ini̱, te jíín paciencia, ná kuándéé iní‑ro̱ jíín tá'an‑ró.  
\v 3 Ná kuítú iní‑ro̱ já ɨ́ɨn‑na̱ naketá'an‑ró jíná'an‑ró iní máá Espíritu sá'a tu̱'un kuaká'nu ini̱.  
\v 4 Chi̱ ɨɨn‑na̱ ña̱yɨvɨ íó, te suni ɨɨn‑ni Espíritu, suni nátu̱'un ni̱ kana‑ya̱ xiní‑ro̱ já ɨ́ɨn‑ni tu̱'un kuñukuu ini̱‑ro̱, chi yu̱án kúu ja̱ ní kana‑ya̱ xiní‑ro̱,  
\v 5 te suni ɨɨn‑ni máá Jíto'o̱‑yo̱ íó, jíín ɨ́ɨn‑ni tu̱'un kándíja, jíín ɨ́ɨn‑ni tu̱'un jánducha,  
\v 6 jíín ɨ́ɨn‑ni máá Dios Táa̱ xini̱ táká‑yo̱, chi̱ máá‑yá ndíto ta̱ká‑ni, te máá‑yá ni̱ sá'a ta̱ká‑ni, te jíín ndɨ́'ɨ‑ni ncháá‑ya̱.  
\v 7 Ko ná ɨɨn ná ɨɨn‑yó, kúta'u̱‑yo̱ tú'un luu íó ini̱ máá‑yá ndasa ku̱'a já'a máá Cristo nuu̱‑yo̱.  
\v 8 Ja̱ yúán ká'a̱n tutu̱: Nuu̱ ní ndaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ ándɨ́vɨ́, ni̱ stútú‑yá kua'a̱ já ní yi̱ndasu̱ te kua'a̱n‑ya̱ jíín. Te ni̱ jacha̱ nu̱u‑ya̱ tá'u̱ núu̱ táká ña̱yɨvɨ, áchí.  
\v 9 Te ja̱ súan ká'a̱n: Ni̱ ndaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱, suni kuní ka'a̱n ja̱ ní kuun‑ya̱ ní ja'a̱n‑ya̱ ondé nuu̱ kúnú‑ga̱ chi̱i ñu'un.  
\v 10 I'a̱ ni̱ kuun, suni máá‑yá kúu I'a̱ ni̱ ndaa kua'a̱n onde̱ nuu̱ súkún‑ga̱ andɨ́vɨ́, náva̱'a skíkuu‑ya̱ jíín táká tiñu.  
\v 11 Te suni máá‑yá, ni̱ teta'a̱n‑ya̱ sáva ña̱yɨvɨ kí'i̱n apóstol, te sava‑ga̱ kani tu̱'un‑ya̱, te sava‑ga̱ skuikín tu̱'un va̱'a, te sava‑ga̱ kundito tɨku'ni̱, te sava‑ga̱ stá'a̱n.  
\v 12 Súan ni̱ teta'a̱n‑ya̱, náva̱'a ná yíja va̱'a ña̱yɨvɨ ndóo, jíín já kuátíñu nuu̱‑í, náva̱'a ná kuá'nu tɨku'ni̱ Cristo sá'a.  
\v 13 Súan te ná náketá'an ɨɨn núú‑yó jíín tú'un kándíja, jíín tú'un kuni̱‑yo̱ núu̱ Sé'e Dios. Te suni ná yíja va̱'a‑yó nátu̱'un ɨɨn‑na̱‑yo̱, onde̱ chítú kú'a Cristo ini̱‑yo̱.  
\v 14 Yu̱án‑na̱ te ma̱ nátu'u̱ ini̱‑yo̱ cuenta su̱chí lúlí, ni ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑yo̱ yá'a yúan jíín sɨ́ɨn sɨ́ɨn sa'a̱n, ndasa kuní cha̱a xndá'ú ja̱ kándúkú‑de tɨɨn yátá‑de yóó, sa̱na ini̱‑yo̱ sá'a‑de.  
\v 15 Chi̱ sua ná kútɨɨn‑ró tú'un ndaa̱ jíín tú'un kúndá'ú ini̱, te ná kuá'nu‑ró jíín táká tiñu kuní máá I'a̱ kúu xini̱, te I'a̱‑ún kúu Cristo.  
\v 16 Te ini̱ máá‑yá, ɨɨn‑na̱ káñu̱tá'an nɨ́ɨ́ tɨ́ku'ni̱, te ndítɨ̱ɨn tá'an ta̱ká nátu̱'un ta̱ká va̱u, te ná ɨɨn ná ɨɨn játíñu ndasa xíin tíñu. Te xndeá tá'an te skuá'nu tá'an jíín tú'un kúndá'ú ini̱. 
\s1 Ña̱yɨvɨ ñúndiji̱n 
\p  
\v 17 Tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱, chi̱ ká'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑ró cuenta máá Jíto'o̱‑yo̱, ja̱ má káka‑ga̱‑ro̱ nátu̱'un kájika sava‑ga̱ ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, chi̱ kájika kuu‑i jíín tú'un kájani sáni ini̱ máá‑i.  
\v 18 Ni̱ ka̱kuñaa nú jiní tuní‑i. Te tú ñú'un kutɨ vida Dios ini̱‑i, chi̱ tú kájini̱‑i nuu̱ máá‑yá, chi̱ ni̱'in ini̱ añú‑i.  
\v 19 Te ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ka̱yija‑i jíín máá tú'un ni̱'in ini̱. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑i jíín tú'un kuáxán ja̱ ná kuítú iní‑i sá'a‑i ta̱ká tiñu chá'án.  
\v 20 Ko róó jíná'an‑ró, nasu̱ súan ní káskuá'a‑ró íchi Cristo.  
\v 21 Te súan ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró tú'un‑ya̱, te ni̱ ka̱kutu̱'a‑ró ní sá'a‑ya̱, nátu̱'un íó ndaa̱ tu̱'un jíín Jesús.  
\v 22 Ná cháxio‑ró máá cháa tú'ú kí'i̱n‑de jíín táká tiñu ni̱ jika‑ró jíín‑de ichi yatá, chi̱ máni kuchá'án‑de jíín táká tiñu ñáá sá'a‑de kuní‑de.  
\v 23 Te ná ndújáá modo kájani ini̱‑ro̱.  
\v 24 Te ná núku̱'un‑ró cháa jáá, ja̱ ní kuva̱'a‑de nátu̱'un káa máá Dios jíín tú'un ndaa̱, jíín tú'un ndoo ndija.  
\v 25 Núsáá te ná sía̱‑ro̱ tú'un xndá'ú, te ná ká'a̱n ndaa̱‑ro̱ jíín táká tá'an‑ró, chi̱ pedazo‑yo̱ kánakuni̱ tá'an‑yó.  
\v 26 Nú kiti̱ ini̱‑ro̱ te ma̱ sá'a‑ró kuáchi. Ni ma̱ kuá'a‑ró tú'un ja̱ kití ini̱‑ro̱ ondé ke̱e ndika̱ndii.  
\v 27 Ma̱ kuá'a‑ró tú'un kukuu ja̱'ú jíín‑ró.  
\v 28 Ña̱yɨvɨ ní sákuí'ná, ma̱ sákuí'ná‑ga̱‑i, chi̱ sua ná sátiñu‑i. Ná tɨ́ɨn‑i ta̱ká tiñu va̱'a jíín ndá'a‑i, náva̱'a ná ní'i̱n‑í na̱jíín kuá'a‑i nuu̱ ñáyɨvɨ kánandɨ'ɨ.  
\v 29 Ni ɨɨn tu̱'un chá'án ma̱ kénda yu'u‑ro, chi̱ sua ná ká'a̱n‑ro̱ tú'un va̱'a ja̱ skuá'nu tá'an, náva̱'a ña̱yɨvɨ jíni so̱'o‑ún ná kéndo̱o luu ini̱‑i sá'a.  
\v 30 Nde̱'é‑ró náva̱'a ma̱ kúkuí'a̱ ini̱ Espíritu Santo Dios sá'a‑ró, chi̱ jíín Espíritu ni̱ ja̱xin‑ya̱ sello róó, onde̱ ji̱nu kɨvɨ̱ nákuaan‑ya̱ yóó.  
\v 31 Ta̱ká tu̱'un ua̱, jíín tú'un xaa̱n iní, jíín tú'un kití ini̱, jíín tú'un kákana̱á, jíín tú'un ká'a̱n ndɨva̱'a, ná cháxio‑ró jíín táká tiñu jíto u'u̱ tá'an.  
\v 32 Chi̱ sua ná kúmani̱‑ro̱ jíín tá'an‑ró. Ná kúndá'ú ini̱‑ro̱ tá'an‑ró. Ná sá'a‑ró túká'nu ini̱‑ro̱ núu̱ tá'an‑ró, nátu̱'un ni̱ sá'a Dios tu̱ká'nu ini̱‑ya̱ núu̱‑ro̱ sɨkɨ́ Cristo. 
\c 5  
\p  
\v 1 Te róó, ná ndáku‑ró Dios nátu̱'un se̱'e máá‑yá ja̱ maní jíín‑yá.  
\v 2 Te kaka kuu‑ró jíín tú'un kúndá'ú ini̱, nátu̱'un ni̱ kundá'ú ini̱ Cristo róó, te ni̱ soko̱‑yá máá‑yá ja̱ sɨkɨ́ róó, te ni̱ ja'a̱n asu̱n‑yá ni̱ soko̱‑yá máá‑yá ja̱ ní ja̱'a‑ya̱ máá‑yá nuu̱ Dios.  
\v 3 Ko tu̱'un téné, jíín táká tu̱'un chá'án, xí tú'un tóó iní, ni ma̱ ndátu̱'ún‑ró súan jíná'an‑ró, chi̱ tú súan kásá'a ña̱yɨvɨ ndóo.  
\v 4 Ni ma̱ kóo tu̱'un chá'án, ni tu̱'un ñáá, ni tu̱'un ndɨyi̱, chi̱ túu sá'a luu. Chi̱ sua ná nákuatá'ú‑ró.  
\v 5 Chi̱ a kájini̱‑ro̱ já íó ndaa̱ tu̱'un yá'a, ja̱ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ kájika téné, xí já kásá'a chá'án, xí já tóó iní (chi̱ ɨɨn‑ni kúu‑ún jíín já kájatíñu nuu̱ ndosó), tú nani'i̱n tá'u̱ kútɨ‑í ndɨ̱vɨ‑i ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Cristo tiñu jíín Dios.  
\v 6 Koto‑ró, ma̱ xndá'ú ni ɨɨn‑i róó jíín tú'un sáni, chi ja̱ sɨkɨ́ táká tu̱'un yá'a te cháa̱ tu̱'un kití ini̱ Dios sɨkɨ̱ táká‑i ja̱ tú kájandatu̱‑i.  
\v 7 Ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín‑i núsáá.  
\v 8 Chi̱ kɨvɨ̱ sáá, ni̱ ka̱ichaku̱‑ro̱ sɨkɨ́ ñúñáa, ko vina, a káichaku̱‑ro̱ sɨkɨ́ ñúndiji̱n nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Ná káka kuu‑ró nátu̱'un kájika kuu ña̱yɨvɨ ñúndiji̱n núsáá.  
\v 9 Chi̱ tiñu sá'a Espíritu kúu ta̱ká ja̱ vá'a, ta̱ká ja̱ íó ndaa̱, ta̱ká ja̱ íó ndija.  
\v 10 Ná ndúkú víi‑ro táká ja̱ kúsɨɨ̱ iní máá Jíto'o̱‑yo̱ sá'a‑ró.  
\v 11 Te ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín tíñu ñu̱ñáa ja̱ tú ní'i̱n tíñu, chi̱ sua ná kána jíín‑ró núu̱.  
\v 12 Chi̱ kúka nuu̱‑yo̱ ká'a̱n‑yo̱ tíñu kásá'a sa̱'í‑i.  
\v 13 Ko ta̱ká tu̱'un ja̱ á ni̱ tuu̱n nuu̱, jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱ sá'a luz, chi̱ luz kúu ja̱ kíñi'in ndiji̱n ta̱ká‑ni.  
\v 14 Ja̱ yúán ká'a̱n: Róó ja̱ kákixi̱, natá'ú núu̱‑ro̱, ná ndúko̱o‑ró má'ñú ndɨ́yi, te Cristo ná stúu̱n‑ya̱ núu̱‑ro̱, áchí.  
\v 15 Núsáá te nde̱'é vá'a‑ró ndasa kájika ñúkúún‑ró, nasu̱ nátu̱'un cha̱a káñáá, chi̱ nátu̱'un cha̱a ndíchí.  
\v 16 Ma̱ stɨ́vɨ́‑ró tiempo, chi̱ kánda̱ñáá kɨvɨ̱ yá'a.  
\v 17 Núsáá te ma̱ ndúñáá xini̱‑ro̱, chi̱ sua ná júku̱'un va̱'a ini̱‑ro̱ na̱ún tiñu játa'a̱n ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 18 Ma̱ kóo ká'vá‑ró sɨkɨ́ vino, chi̱ jíín yúán te ji̱ta sáni‑ró. Chi̱ sua ná kútú Espíritu ini̱‑ro̱.  
\v 19 Te ka'a̱n jíín tá'an‑ró jíín salmo, jíín yáa̱ máá‑yá, jíín yáa̱ Espíritu. Te ichi iní añú‑ro̱ ná káta‑ró te ná chíñú'ún‑ró máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 20 Te nene̱ nakuatá'ú‑ró núu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios sɨkɨ̱ táká‑ni, jíín sɨ́'vɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo. 
\s1 Tu̱'un kuandatu̱‑yo̱ núu̱ tá'an‑yó 
\p  
\v 21 Te kuandatu̱‑ro̱ núu̱ tá'an‑ró, chi̱ káchiñú'ún‑ró Dios.  
\v 22 Te ñasɨ́'ɨ́, ná kuándatu̱‑ña núu̱ yíi máá‑ña, nátu̱'un nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 23 Chi̱ yii kúu xini̱ ñásɨ́'ɨ́, nátu̱'un Cristo kúu‑ya̱ xiní tɨ́ku'ni̱. Te máá‑yá kúu I'a̱ náma‑ún.  
\v 24 Chi̱ nátu̱'un tɨku'ni̱ kájandatu̱‑i nuu̱ Cristo, suni súan ñasɨ́'ɨ́ ná kuándatu̱ ndɨ'ɨ‑ña núu̱ yíi máá‑ña.  
\v 25 Te róó yii jíná'an‑ró, ná kúndá'ú ini̱‑ro̱ ñásɨ́'ɨ́‑ro̱, nátu̱'un ni̱ kundá'ú ini̱ Cristo tɨku'ni̱‑ya̱. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ máá‑yá ja̱ tɨ́ku'ni̱‑ún,  
\v 26 náva̱'a nasándoo‑ya̱, te nakacha‑ya̱‑ún jíín máá tú'un, nátu̱'un ini̱ nuu̱ ndúndoo jíín ndúcha,  
\v 27 náva̱'a koo ɨɨn tɨku'ni̱ luu kundii̱ nuu̱ máá‑yá, ja̱ tú kundiso cha'a̱n, ni tú tɨ'yi̱, ni ɨɨn ja̱ súan, chi̱ sua ná kóo ndoo, ma̱ kúnchaa̱ cha'a̱n.  
\v 28 Suni súan ta̱ká yii, nɨ́nɨ ná kúndá'ú ini̱‑de ñasɨ́'ɨ́ máá‑de, nátu̱'un jíín máá‑de. Chi cha̱a kúndá'ú ini̱‑de ñasɨ́'ɨ́‑de, máá‑de kúndá'ú ini̱‑de.  
\v 29 Chi̱ tú ni ɨɨn cha̱a jíto u'u̱‑de máá‑de, chi̱ sua skée‑dé te jíto ñúkúún‑de máá‑de. Suni súan sá'a Cristo jíín tɨ́ku'ni̱‑ya̱.  
\v 30 Chi̱ nátu̱'un pedazo máá‑yá kákuu‑yó, yikɨ‑yá, ku̱ñu‑ya̱.  
\v 31 Ja̱ yúán skéndo̱o cha̱a táa̱‑de náa̱‑de, te kétá'an‑de jíín ñásɨ́'ɨ́‑de, te ɨɨn‑na̱ kákuu ndendúú‑de.  
\v 32 Yíí xáa̱n káa tu̱'un sa̱'í yá'a. Ko ruu̱, chi̱ cuenta sɨkɨ̱ Cristo jíín sɨkɨ́ tɨ́ku'ni̱ ká'a̱n‑ri̱.  
\v 33 Ko ná ɨɨn ná ɨɨn róó, ná kúndá'ú ini̱‑ro̱ ñásɨ́'ɨ́ máá‑ró, nátu̱'un kúndá'ú ini̱‑ro̱ máá‑ró. Te suni ñasɨ́'ɨ́, ná kóo ja̱ jíñú'ún‑ña núu̱ yíi‑ñá. 
\c 6  
\p  
\v 1 Hijo, kuandatu̱‑ro̱ núu̱ táa̱‑ro̱, nuu̱ náa̱‑ro̱ sɨkɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱, chi yu̱án kúu ja̱ vá'a sá'a‑ró.  
\v 2 Chi ya̱'á kúu xna'a̱n‑ga̱ tu̱'un ja̱ ndíso ta'u̱, ni̱ tá'ú‑yá tiñu: Koo ja̱ jíñú'ún‑ró núu̱ táa̱‑ro̱ núu̱ náa̱‑ro̱,  
\v 3 náva̱'a ná kéndo̱o va̱'a‑ró, te ná'án kúchaku̱‑ro̱ iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Achí.  
\v 4 Te róó, táa̱ jíná'an‑ró, ma̱ skití‑ro̱ iní se̱'e‑ró jíná'an‑i, chi̱ sua ka'nu̱‑ro̱‑í, te stá'a̱n‑ro̱ núu̱‑í sɨkɨ̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 5 Róó mozo jíná'an‑ró, kuandatu̱‑ro̱ núu̱ patrón‑ro̱ ñúyɨ́vɨ yá'a, jíín tú'un jíñú'ún, jíín tú'un yú'ú, jíín tú'un koo kájí iní añú‑ro̱, nátu̱'un nuu̱ Cristo.  
\v 6 Ma̱ sá'a‑ró tíñu ja̱ kúsɨɨ̱ iní ña̱yɨvɨ ndé'é‑i nuu̱, chi̱ sua sá'a‑ró nátu̱'un mozo Cristo. Te kuu ini̱‑ro̱ sá'a‑ró já játa'a̱n ini̱ Dios.  
\v 7 Te jíín iní jíín añú‑ro̱ kuátíñu‑ró. Te kani ini̱‑ro̱ já núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ játíñu‑ró, nasu̱ núu̱ ñáyɨvɨ.  
\v 8 Chi̱ a kájini̱‑ro̱ já nú tiñu va̱'a sá'a ɨɨn ɨɨn‑ró, jíín yá'á te nani'i̱n‑ro̱ yá'u‑ró núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, va̱sa mozo xí cháa jíka kuu ndicha̱‑na̱.  
\v 9 Te róó patrón jíná'an‑ró, suni súan sá'a‑ró jíín‑i, te ma̱ síyú'ú‑ro̱‑í, chi̱ a kájini̱‑ro̱ já íó Jito'o̱ máá‑i jíín máá‑ró ondé andɨ́vɨ́, te ɨɨn núú‑ni ndíto‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ. 
\s1 Ná kúkútu‑yo jíín táká tu̱'un Dios 
\p  
\v 10 Te ɨɨn‑na̱ tu̱'un íó, ñáni̱ máni̱: Ná kuíñi ni̱'in‑ró jíná'an‑ró sá'a máá Jíto'o̱‑yo̱ jíín fuerza sátiñu máá‑yá.  
\v 11 Ná kúkútu‑ro jíín táká tu̱'un Dios náva̱'a ma̱ káka yátá‑ró sá'a ja̱'ú ja̱ ndúkú tɨ́ɨn yátá róó.  
\v 12 Chi̱ nasu̱ kája̱tá'an‑yó jíín cháa yí'i nɨñi̱ jíín kúñu, chi̱ sua jíín já kákuñá'nu, jíín já kátɨ̱ɨn so̱'o, jíín táká jito'o̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, ja̱ kátá'ú tíñu ñu̱ñáa yá'a, jíín táká tachi̱ ñáá kájika nuu̱ tachí.  
\v 13 Núsáá te ná kúkútu ndɨ́'ɨ‑ró jíín táká tu̱'un Dios, náva̱'a ma̱ káka yátá‑ró kɨvɨ́ íó tu̱ndó'o. Te kundii̱ ni̱'in‑ró ondé nú ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ji̱nu ni̱ sá'a‑ró.  
\v 14 Núsáá te kuiñi ni̱'in‑ró jíná'an‑ró. Te chiva̱'a‑ró tú'un ndaa̱, nátu̱'un ná kúnu'ni̱ sánchi̱i‑ró. Te ná kú'un‑ró tú'un skéndo̱o ndaa̱‑ya̱ róó, nátu̱'un ɨɨn su'nu̱ káa.  
\v 15 Te ná kɨ́'vɨ‑ró tú'un va̱'a tu̱'un vindáa̱ vinené, nátu̱'un ndija̱n iní ja'a̱‑ro̱.  
\v 16 Te íó ɨɨn‑na̱ tu̱'un kánúú: Jíín tú'un kándíja te kasu̱‑ro̱ máá‑ró, nátu̱'un ɨɨn nuu̱ tú'ma‑ró, chi̱ jíín yúán te kuu nda'va̱ ndɨ'ɨ‑ró yáá ñú'u̱n ja̱ skée ja̱'ú nátu̱'un ndua.  
\v 17 Te ná kú'un‑ró tú'un nama róó, nátu̱'un kachíní káa. Te nátu̱'un machete, kuatíñu‑ró tú'un Espíritu, chi yu̱án kúu tu̱'un Dios.  
\v 18 Te nene̱ kaka̱n ta'u̱‑ro̱ te ka'a̱n nda̱'ú‑ro̱ jíín‑yá, te ná kakán ta'u̱‑ro̱ sá'a máá Espíritu. Te ja̱ yúán ná kóo ndito ini̱‑ro̱, te ja'a̱ táká ña̱yɨvɨ ndóo ná kakán ta'u̱‑ro̱, te ná ká'a̱n nda̱'ú‑ro̱.  
\v 19 Te suni ka'a̱n‑ro̱ já'a̱‑rí, náva̱'a ná chúndéé iní‑ri̱ ndɨka̱‑ri̱ yu'u‑rí kani‑ri̱ tu̱'un va̱'a tu̱'un sa̱'í‑ya̱,  
\v 20 te ka'a̱n vatu̱ máá‑rí ndasa kánúú ká'a̱n‑ri̱, chi ja̱ sɨkɨ́ tú'un‑ún jíka kuu‑ri̱, te nú'ni̱‑ri̱.  
\v 21 Tíquico kúu cha̱a játíñu te skíkuu va̱'a‑de tiñu máá Jíto'o̱‑yo̱, te mani̱‑yo̱ jíín‑de. Te suni kastu̱'ún‑de nuu̱‑ro̱ ndasa kua'a̱n tiñu jíku‑ri̱ jíín, náva̱'a kuni̱ ndɨ'ɨ‑ni‑ró.  
\v 22 Máá já yúán‑ni tájí‑rí‑de kujaa̱‑de nuu̱‑ro̱, náva̱'a kuni̱‑ro̱ ndasa kákuu‑ri̱, te ndundéé iní añú‑ro̱ sá'a‑de.  
\v 23 Tu̱'un kuaká'nu ini̱, jíín tú'un kúndá'ú ini̱, jíín tú'un kándíja, ja̱ kíi nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios jíín núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín táká ñani̱‑yo̱.  
\v 24 Tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ ná kóo jíín táká ña̱yɨvɨ maní ndíja‑i jíín Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo. Súan ná kóo. Amén.