\id ACT  
\h Hechos 
\toc1 JA NI KASA'A CHAA APOSTOL 
\toc2 Hechos 
\toc3 Hch. 
\mt2 LOS HECHOS DE LOS APOSTOLES 
\mt1 JA NI KASA'A CHAA APOSTOL 
\c 1  
\s1 Ja̱ ní keyu'u‑yá kii Espíritu Santo 
\p  
\v 1 Teófilo, táta̱ máni̱. Nuu̱ tutú ja̱ ní chaa núú‑ná ni̱ kastu̱'ún‑ná ta̱ká tiñu ni̱ sá'a Jesús, jíín táká tu̱'un ni̱ stá'a̱n‑ya̱ ondé kɨvɨ̱ ní kejá'á‑yá,  
\v 2 te onde̱ kɨvɨ̱ ní tá'ú‑yá tiñu jíín Espíritu Santo nuu̱ táká apóstol, cha̱a ni̱ ka̱ji‑ya̱. Te suni kɨvɨ̱‑ún ni̱ ndaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ ándɨ́vɨ́.  
\v 3 Te nuu̱ ní ji̱nu ni̱ ndo'o‑ya̱, te jíín kuá'a̱ tuní íó ndaa̱ ni̱ ndenda‑ya̱ chakú‑ya̱ núu̱ cháa‑ún jíná'an‑de. Te uu̱ xiko kɨvɨ̱ ní stá'a̱n‑ya̱ máá‑yá nuu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de tu̱'un ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu.  
\v 4 Ká'i̱in tútú‑de. Te ni̱ tá'ú‑yá tiñu nuu̱‑dé ja̱ má kúxio‑de ini̱ ñuu̱ Jerusalén, chi ná kúndatu‑de chaa̱ I'a̱ ni̱ keyu'u máá Táa̱‑yo̱ Dios. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: A ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró já súan ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 5 Chi̱ Juan, ja̱ndáa̱ ja̱ jíín ndúcha ní skuánducha‑dé‑i. Ko róó jíná'an‑ró, yaku̱‑na̱ kɨvɨ̱ te kuanducha‑ro jíín Espíritu Santo, áchí‑ya̱.  
\v 6 Te cha̱a ni̱ ka̱kutútú núu̱‑yá, ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑de‑ya̱: Táta̱, te vina natá'ú tíñu cha̱a Israel ini̱ ñuu̱ máá‑de sá'a‑ní xí túu, áchí‑de.  
\v 7 Te ni̱ kachi̱‑ya̱: Ma̱ kúu kuni̱‑ro̱ kɨvɨ́ xí kuiá ja̱ ní teta'a̱n máá Táa̱‑yo̱ jíín tú'un ndíso‑ya̱ tíñu.  
\v 8 Ko nú a ni̱ chaa̱ Espíritu Santo sɨkɨ̱‑ro̱, yúan‑na te ni'i̱n‑ro̱ fuerza‑ya̱, te kani ndaa̱‑ro̱ tú'un‑ri̱ nɨ́ɨ́ iní ñuu̱ Jerusalén, nɨ́ɨ́ iní ñuu̱ Judea, jíín ñúu̱ Samaria, jíín ondé nuu̱ ndɨ́'ɨ ñu̱yɨ́vɨ. Achí‑ya̱ jíín‑de. 
\s1 Ja̱ ní ndaa Jesús kua̱no'on‑yá andɨ́vɨ́ 
\p  
\v 9 Te ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ka'a̱n‑ya̱ táká tu̱'un yá'a. Te nini kánde̱'é‑de, te ni̱ ndaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱. Te ni̱ chaa̱ ɨɨn viko̱ nu̱'ún ní jasu̱ nuu̱‑yá.  
\v 10 Te nini ká'i̱in‑de kándakoto‑de ichi ándɨ́vɨ́ núu̱ ndáa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱, te ni̱ chaa̱‑ni uu̱ tá'a̱n cha̱a káñu̱'un sa'ma kuíjín, ni̱ ka̱jukuiñi̱ xiin‑dé.  
\v 11 Te ni̱ kaka'a̱n cha̱a‑ún jíín‑de: Róó cha̱a ñuu̱ Galilea, naja̱ kándakoto‑ró íchi ándɨ́vɨ́. Jesús yá'a, ja̱ ní xndóo‑ya̱ róó te kua'a̱n‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́, suni súan ndii‑ya̱ nátu̱'un ni̱ kajini̱‑ro̱ kuáno'on‑yá andɨ́vɨ́. Achí‑de. 
\s1 Ja̱ ní nukuiñi̱ Matías jíín cháa káskuá'a 
\p  
\v 12 Yúan‑na te ni̱ ka̱nuu‑de yuku Olivar káno'o̱n‑de ñuu̱ Jerusalén. Te onde̱ yuku‑ún, te onde̱ ñuu̱, jíká nátu̱'un kájika cha̱a judío ɨɨn kɨvɨ̱ ndéta̱tú.  
\v 13 Te ni̱ najaa̱ koyo‑de ini̱ ñuu̱. Te ni̱ ka̱kaa‑de xini̱ ɨ́ɨn ve'e nuu̱ káxiu̱kú Pedro, Juan, Jacobo, Andrés, Felipe, Tomás, Bartolomé, Mateo, Jacobo se̱'e Alfeo, Simón Zelote jíín Judas ñani̱ Jacobo.  
\v 14 Ta̱ká cha̱a yá'a, ɨɨn núú‑ni ká'i̱in‑de kájika̱n ta'u̱‑dé, jíín sáva ñasɨ́'ɨ́, jíín María náa̱ Jesús, jíín táká ñani̱‑ya̱.  
\v 15 Te ɨɨn kɨvɨ̱ ní jukuiñi̱ Pedro nuu̱ táká ñani̱‑ún. Te ká'i̱in nátu̱'un ciento oko̱ ña̱yɨvɨ. Te ni̱ ka'a̱n‑de:  
\v 16 Ñáni̱ jíná'an‑ró, ni̱ skíkuu nɨ́nɨ tú'un ká'a̱n tutu̱ ii̱ já ní ka'a̱n Espíritu Santo onde̱ sáá jíín yú'u David tu̱'un Judas, cha̱a ni̱ yoxnúú núu̱ já ní ka̱katɨɨn Jesús.  
\v 17 Te suu cha̱a‑ún, ni̱ yoso̱‑dé jíín‑yó. Te ni̱ chindéé tá'an‑de jíín‑yó sɨkɨ́ tú'un yá'a.  
\v 18 Cha̱a yúan, ni̱ jaan‑de ɨɨn ñu'un jíín xú'ún ní ni'i̱n‑dé sɨkɨ̱ tíñu ñáá ni̱ sá'a‑de. Te onde̱ súkún te ni̱ kanangava‑de, te ni̱ ndata̱ sáva chi̱i‑de. Te ni̱ ndɨ'ɨ jitɨ‑de ni̱ jicha̱.  
\v 19 Te ni̱ jicha̱ tu̱'un yá'a nuu̱ táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú ñúu̱ Jerusalén. Te yu̱án ní ka̱skúnání‑i ñu'un‑ún nuu̱ yú'u máá‑i Acéldama, ja̱ kuní ka'a̱n: Ñu'un nɨñí.  
\v 20 Chi̱ súan yóso núu̱ tutú Salmo: Ve'e‑de, ná kúu ɨɨn ve'e sáni. Te ma̱ kúnchaa̱ ni ɨɨn‑i ini̱ ve̱'e‑ún. Te suni ká'a̱n: Tiñu ndíso‑de, ná kúndiso ɨnga̱ cha̱a. Achí.  
\v 21 Núsáá te jínu ñú'ún já káji‑yó ɨ́ɨn cha̱a ma̱'ñú táká cha̱a ja̱ á ká'i̱in jíín‑yó táká kɨvɨ̱ ní jika máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús jíín‑yó,  
\v 22 te onde̱ kɨvɨ̱ ní skuánducha Juan, te onde̱ kɨvɨ̱ ní xndóo‑ya̱ yóó te ni̱ ndaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ ándɨ́vɨ́. Te cha̱a ka̱ji‑yó, ná kúu‑de testigo jíín‑yó já á ni̱ nachaku̱‑ya̱. Achí‑de.  
\v 23 Te ni̱ ka̱jani‑de uu̱ tá'a̱n cha̱a: José, ja̱ nání‑de Barsabás te Justo kúu ɨnga̱ sɨ́'vɨ́‑de, jíín Matías.  
\v 24 Te ni̱ kajika̱n ta'u̱‑dé: Táta̱, máá‑ní chi̱ jiní‑ní ndasa káa ini̱ añú ta̱ká ña̱yɨvɨ. Núsáá te ja̱ úu̱ tá'a̱n cha̱a yá'a, stá'a̱n‑ní ndé ɨɨn‑de ni̱ ka̱ji‑ní,  
\v 25 náva̱'a kundiso‑de tiñu apóstol. Chi̱ Judas, ni̱ sá'a‑de kua̱chi, te ni̱ kenda‑de kua'a̱n‑de lugar máá‑de. Achí‑de.  
\v 26 Yúan‑na te ni̱ ka̱sá'a‑de sortear. Te ni̱ jungava‑ni sɨkɨ̱ Matías. Te ni̱ nukoso̱‑dé jíín uxí ɨɨn‑ga̱ apóstol. 
\c 2  
\s1 Kɨvɨ̱ Pentecostés 
\p  
\v 1 Te máá kɨvɨ́ Pentecostés ni̱ ka'i̱in tútú ɨ́ɨn núú‑ni‑de.  
\v 2 Te sánaa‑ní te ni̱ chaa̱ ɨɨn ndusu̱ ichi ándɨ́vɨ́ nátu̱'un nɨ́'ɨn ɨɨn tachi̱ xáa̱n, te ni̱ skútú iní ve̱'e nuu̱ káxiu̱kú‑de.  
\v 3 Te ni̱ kajini̱‑de ja̱ ní jicha̱ nátu̱'un yáá ñú'u̱n. Te ni̱ jungo̱o sɨkɨ̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑de.  
\v 4 Te ndɨ'ɨ‑de, ni̱ kukútu jíín Espíritu Santo. Te ni̱ kaka'a̱n‑de sɨ́ɨn sɨ́ɨn yu'u, ndasa ni̱ stá'a̱n máá Espíritu nuu̱‑dé ka'a̱n‑de.  
\v 5 Te ñuu̱ Jerusalén, káxiu̱kú ñáyɨvɨ judío onde̱ ta̱ká ñuu̱ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ. Te káchiñú'ún‑i Dios.  
\v 6 Te ja̱ súan ni̱ nɨ̱'ɨn, te ni̱ kataka̱ ña̱yɨvɨ kuá'a̱. Te ni̱ kuñáá ini̱‑i, chi̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑i, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i káka'a̱n‑de yu'u máá‑i.  
\v 7 Te ni̱ ka̱naa iní‑i kánde̱'é‑i. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Nasu̱ cháa ñuu̱ Galilea kákuu ta̱ká cha̱a káka'a̱n yá'a náún.  
\v 8 Ndasa kúu núsáá. Chi̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑yó, kájini so̱'o‑yó káka'a̱n‑de yu'u ní ka̱kaku‑yó jíín.  
\v 9 Chi cha̱a onde̱ ñuu̱ Parto jíín ñúu̱ Media jíín ñúu̱ Elam kákuu‑yó. Te sava‑yó, va̱i‑yó ondé ñuu̱ Mesopotamia, jíín ñúu̱ Judea, jíín ñúu̱ Capadocia, jíín ñúu̱ Ponto, jíín ñúu̱ Asia.  
\v 10 Suni onde̱ ñuu̱ Frigia jíín ñúu̱ Panfilia, jíín ñúu̱ Egipto jíín ndáñúu̱ África ja̱ kánchaa̱ ɨnga̱ lado ñuu̱ Cirene va̱i koyo‑yó. Te sava‑ga̱‑yo̱ ondé ñuu̱ Roma jíká vái‑yó. Te suni íó sava cha̱a ni̱ naki'in sé'é judío.  
\v 11 Suni cha̱a ñuu̱ Creta jíín cháa ñuu̱ Arabia kákuu‑yó. Te kájini so̱'o‑yó já jíín yú'u máá‑yó káka'a̱n‑de ta̱ká tiñu ñá'nu sá'a Dios. Achí‑i.  
\v 12 Te ta̱ká‑i, cuenta kánaa íi̱ iní‑i kánde̱'é‑i. Te káka'a̱n‑i jíín tá'an‑i: Na̱ún tu̱'un kúu ya̱'á núsáá, áchí‑i.  
\v 13 Ko sava‑i káka'a̱n kátá‑i: Kánaji̱ni‑de, áchí‑i. 
\s1 Ja̱ ní jani Pedro tu̱'un nuu̱ kuá'a̱ ñáyɨvɨ 
\p  
\v 14 Yúan‑na te ni̱ ndukuiñi̱ Pedro jíín uxí ɨɨn‑ga̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n jaa‑de jíín‑i: Níí, cha̱a judío, jíín táká níí cha̱a káxiu̱kú iní ñuu̱ Jerusalén, tiñu yá'a ná kuní ndɨ'ɨ‑ní jíná'an‑ní. Te kuni ná'ín‑ní tu̱'un ná ká'a̱n‑ná jíín‑ní.  
\v 15 Chi cha̱a yá'a, tú kánaji̱ni‑de nátu̱'un kájani ini̱‑ní, chi̱ sáá ká'ɨɨ̱n ja̱ñá'a̱n kúu.  
\v 16 Ko ya̱'á kúu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Joel cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá:  
\v 17 Achí Dios: Kɨvɨ̱ sándɨ̱'ɨ́‑na̱ te kacha̱ nu̱u‑ri̱ Espíritu‑ri̱ sɨkɨ̱ táká ña̱yɨvɨ. Te se̱'e yíí‑ro̱ jíín sé'e sɨ́'ɨ́‑ro̱, kani‑i tu̱'un‑ri̱. Te cha̱a súchí jíná'an‑de jíín cháa ñá'nu, skóto ja̱ni‑de.  
\v 18 Te ja̱ndáa̱ ja̱ kɨvɨ́‑ún te kacha̱ nu̱u‑ri̱ Espíritu‑ri̱ sɨkɨ̱ mozo‑ri̱, kúu cha̱a kúu ña'an. Te kani‑i tu̱'un‑ri̱ jíná'an‑i.  
\v 19 Te sá'a‑ri̱ tiñu ñá'nu onde̱ andɨ́vɨ́. Te sá'a‑ri̱ tuni̱ nuu̱ ñúyɨ́vɨ. Te koo nɨñi̱ jíín ñú'u̱n jíín yokó ñu'ma̱.  
\v 20 Te ndika̱ndii, nduu túún. Te yoo̱, nduu nɨñi̱. Te vásá jáa̱ kɨvɨ̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Kɨvɨ̱ ká'nu, kɨvɨ̱ stá'a̱n ndiji̱n‑ya̱ máá‑yá kuu‑ún.  
\v 21 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ká'a̱n nda̱'ú jíín máá Jíto'o̱‑yo̱ ondé jíín sɨ́'vɨ́‑yá, ka̱ku‑i, achí Joel.  
\v 22 Níí cha̱a ñuu̱ Israel, kuni so̱'o‑ní tu̱'un yá'a jíná'an‑ní: Máá Jesús ñuu̱ Nazaret, I'a̱ va̱'a ni̱ kuu‑ya̱ núu̱ Dios. Te nuu̱ máá‑ní ni̱ sá'a‑ya̱ tíñu ñá'nu jíín kuá'a̱ tuní. Te ni̱ ka̱kee nuu̱‑ní ni̱ ka̱nde̱'é‑ní ja̱ súan ni̱ sá'a‑ya̱ ondé jíín Dios. Te suni súan kájini̱ ta̱ká‑ní.  
\v 23 Ko níí, ni̱ ka̱nachi'i‑ní‑ya̱ ndá'a cháa ñáá. Te ni̱ ka̱ja'ni‑dé‑ya̱ jiká cruz. Te jíín tiempo, a ni̱ jini̱ Dios ja̱ súan sá'a‑ní núú, chi̱ súan ni̱ teta'a̱n‑ya̱.  
\v 24 Ko ni̱ nachaku̱‑ya̱ ní sá'a Dios. Te ni̱ janchaa̱‑ya̱ fuerza kue'e̱ kuu̱‑yo̱, chi̱ tú ní kúu kendo̱o‑ga̱ Jesús ini̱ nda'a kué'e̱ kuu̱‑yo̱.  
\v 25 Chi̱ David, ni̱ ka'a̱n‑de tu̱'un‑ya̱: Ni̱ jini̱‑ri̱ nuu̱ máá Jíto'o̱‑ri̱, ja̱ nené kánchaa̱‑ya̱ jíín‑rí. Chi̱ kánchaa̱‑ya̱ íchi ndává'a‑ri̱, náva̱'a ma̱ yú'ú‑ri̱.  
\v 26 Ja̱ yúán ní kusɨɨ̱ iní añú‑ri̱. Te ni̱ nakana jaa‑ri̱‑ya̱. Te suni ndeta̱tú yikɨ kúñu‑ri̱, te kuñukuu ini̱‑ri̱.  
\v 27 Chi ma̱ skéndo̱o‑ní añú‑ná ini̱ lugar ndɨ̱yi, ni ma̱ kuá'a‑ní tu̱'un te'yu̱ Se̱'e‑ní, I'a̱ ii̱.  
\v 28 Ni̱ stá'a̱n‑ní nuu̱‑ná ndasa ni'i̱n‑ná ichi kúchaku̱‑ná. Te kɨvɨ̱ kúnchaa̱‑ná jíín‑ní te kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑ná sá'a. Achí David.  
\v 29 Ñáni̱ jíná'an‑ní, ná kachí ka̱jí‑ná nuu̱‑ní tu̱'un David tatá ñúu̱‑yo̱. Chi ni̱ ji'i̱‑de. Te ni̱ yu̱ji‑de. Te ve'e añú‑de kánchaa̱ jíín‑yó ondé vina.  
\v 30 Chi cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios ni̱ kuu‑de. Te ni̱ jini̱‑de ja̱ ní ka'a̱n téyíí‑yá jíín‑de ja̱ núu̱‑dé, cuenta chi̱i tata̱‑de, nukuiñi̱ Cristo kunchaa̱‑ya̱ mesa‑de tá'ú‑yá tiñu.  
\v 31 Te ya̱'á ní jini̱‑de jíín tiempo, ni̱ kastu̱'ún‑de ja̱ náchaku̱ Cristo, chi̱ añú‑ya̱, tú ní kéndo̱o ini̱ lugar ndɨ̱yi. Te ni yikɨ kúñu‑ya̱, tú ní té'yu̱.  
\v 32 Te Jesús, ni̱ nachaku̱‑ya̱ ní sá'a Dios. Te kájini̱‑yo̱ já chakú‑ya̱.  
\v 33 Te ni̱ ndaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ íchi ndává'a Dios. Te nátu̱'un ni̱ keyu'u máá Táa̱‑yo̱, te onde̱ nuu̱ máá‑yá, ni̱ ni'i̱n Jesús Espíritu Santo. Te ni̱ jacha̱ nu̱u‑ya̱ nátu̱'un kánde̱'é‑ní te kájini so̱'o‑ní vina.  
\v 34 Chi̱ David, tú ní ndáa‑de andɨ́vɨ́. Ko ni̱ ka'a̱n‑de: Máá Tatá Dios, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Jíto'o̱‑ri̱: Nungo̱o‑ró íchi ndává'a‑ri̱,  
\v 35 te ná chúkú‑rí cha̱a kájito u'u̱ róó, kuu‑de teyu̱ kúxndíi ja'a̱‑ro̱, áchí.  
\v 36 Te ná kuní ndaa̱ ndivii ñáyɨvɨ Israel ja̱ Dios, ni̱ jani‑ya̱ máá Jesús ja̱ ná kúu‑ya̱ Jíto'o̱‑yo̱ va̱sa ni̱ ka̱ja'ni‑ní máá‑yá jika̱ cruz, te suni máá‑yá kúu Cristo. Achí Pedro jíín‑i.  
\v 37 Te súan ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un yá'a. Te ni̱ ka̱nata'u'u̱ ini̱ añú‑i. Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín Pedro jíín sáva‑ga̱ apóstol: Ñáni̱ jíná'an‑ní, ndasa sá'a‑ná jíná'an‑ná núsáá, áchí‑i.  
\v 38 Te ni̱ kachi̱ Pedro jíín‑i: Nakani ini̱‑ní jíná'an‑ní, te kuanducha‑ní jíín sɨ́'vɨ́ máá Jesucristo náva̱'a koo tu̱ká'nu ini̱ nuu̱ kuáchi‑ní. Te kua̱'a‑ya̱ Espíritu Santo‑ya̱ núu̱‑ní.  
\v 39 Chi̱ nuu̱ máá‑ní jíín núu̱ sé'e‑ní, súan ni̱ keyu'u‑yá. Te suni súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱ núu̱ táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú jíká, nuu̱ násaa‑i ja̱ máá Tatá‑yo̱ Dios kana‑ya̱ xiní‑í ná kí'i̱n‑i nuu̱‑yá.  
\v 40 Te Pedro, jíín kuá'a̱‑gá tu̱'un súan, ni̱ ka'a̱n ndaa̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n ni̱'in‑de jíín‑i: Ná ndúkú ndéé‑ní ka̱ku‑ní ma̱'ñú táká ña̱yɨvɨ ñáá yá'a, áchí‑de.  
\v 41 Te ni̱ ka̱jatú'ún sáva‑i tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑de. Te ni̱ ka̱janducha‑í. Te kɨvɨ̱‑ún ni̱ ndea̱‑ga̱‑i nátu̱'un uni̱ mil ña̱yɨvɨ.  
\v 42 Te ni̱ ka'i̱in ni̱'in‑i sɨkɨ̱ tú'un kástá'a̱n apóstol, ni̱ kanda̱tu̱'ún ɨ́ɨn núú‑de, ni̱ ka̱sákuáchí‑de staa̱. Te ni̱ kajika̱n ta'u̱‑dé. 
\s1 Ja̱ ní kañava̱'a ká'nu‑i ta̱ká ndatíñu‑i 
\p  
\v 43 Te ndɨ'ɨ ña̱yɨvɨ, ni̱ kayu̱'ú‑i. Te cha̱a apóstol, ni̱ ka̱sá'a‑de kua'a̱ tíñu ñá'nu jíín tuní.  
\v 44 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ kákandíja, káxiu̱kú tútú‑i. Te káñava̱'a ká'nu‑i ta̱ká ndatíñu‑i.  
\v 45 Te ni̱ kaxi̱kó‑i ta̱ká ndatíñu‑i, jíín táká ve'e‑i. Te ni̱ ka̱saka‑í xu̱'ún núu̱ tá'an‑i, ndasa jínu ñú'ún ɨ́ɨn ɨɨn‑i jíná'an‑i.  
\v 46 Te ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ kája'a̱n tútú‑i ve'e ii̱. Te kásákuáchí‑i staa̱ ndɨ́ta'a̱n ve'e‑i. Te luu, sɨɨ̱ ní ka'i̱o ini̱ añú‑i káyee‑í staa̱.  
\v 47 Te kánakana jaa‑i Dios. Te sava‑ga̱ ña̱yɨvɨ ñúu̱‑ún, ni̱ kaka'a̱n jíñú'ún jíín‑i. Te ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ní kaka̱ku sava‑ga̱ ña̱yɨvɨ ní sá'a máá Jíto'o̱‑yo̱. Te ni̱ ka̱ndujíín‑i jíín tɨ́ku'ni̱ kándíja‑ún. 
\c 3  
\s1 Ja̱ ní nduva̱'a cha̱a rengo 
\p  
\v 1 Ɨɨn kɨvɨ̱ te ni̱ ka̱kaa Pedro jíín Juan, kája'a̱n‑de ini̱ ve̱'e ii̱. Chi̱ máá hora ka̱'uni̱ aíni kúu, te jikán ta'u̱‑í yúan.  
\v 2 Te kákinchaka‑i ɨɨn cha̱a rengo onde̱ kɨvɨ̱ ní kaku‑de. Te cha̱a‑ún, ncháá‑de ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ yúxé'é vé'e ii̱ nuu̱ nání hermosa, jikán‑de caridad nuu̱ táká ña̱yɨvɨ kɨ́vɨ koyo ini̱ ve'e ii̱ yúan.  
\v 3 Te cha̱a‑ún, ni̱ jini̱‑de nuu̱ Pedro jíín Juan, ja̱ kuákɨ̱vɨ‑de ini̱ ve̱'e ii̱. Te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑de jíín‑de ja̱ ná kuá'a‑de ɨɨn caridad.  
\v 4 Te Pedro jíín Juan, ni̱ kande̱'é vá'a‑de nuu̱ cháa‑ún. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑de: Yá'a nde̱'é‑ró núu̱‑rí, áchí‑de.  
\v 5 Te máá cháa‑ún, ndátu tu̱'a‑de, jáni ini̱‑de ni'i̱n‑dé yaku̱ na̱ jíín núu̱ Pedro jíín Juan.  
\v 6 Te ni̱ kachi̱ Pedro: Tú ñáva̱'a‑ri̱ plata ni oro. Ko ja̱ ñáva̱'a‑ri̱, yu̱án kuá'a‑ri̱ nuu̱‑ro̱. Jíín sɨ́'vɨ́ máá Jesucristo ñuu̱ Nazaret ndukuiñi̱ te kaka‑ró, áchí‑de.  
\v 7 Te ni̱ tɨɨn‑de ndavá'a cha̱a‑ún. Te ni̱ xndúkuiñi̱‑de cha̱a. Te ja'a̱‑dé jíín sukún já'a̱‑dé, ni̱ kandu̱va̱'a‑ni.  
\v 8 Te ɨɨn ni̱ kanda‑ni‑de. Te ni̱ ndukuiñi̱‑de. Te ni̱ jika‑de. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑de jíín Pedro jíín Juan ini̱ ve̱'e ii̱, jíka‑de, kánda‑de, te nákana jaa‑de Dios.  
\v 9 Te ni̱ kajini̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ núu̱‑dé ja̱ nákaka‑de te nákana jaa‑de Dios.  
\v 10 Te ni̱ nakuni̱‑i nuu̱‑dé ja̱ máá cháa jikán caridad yuxé'é vé'e ii̱ ja̱ nání hermosa kúu‑de. Te ni̱ ka̱kee nuu̱‑í kánde̱'é‑i. Te ni̱ kayu̱'ú‑i, chi̱ kájini̱‑i ja̱ súan ni̱ ta'a̱n cha̱a‑ún.  
\v 11 Te cha̱a ni̱ nduva̱'a‑ún, nini tɨ́ɨn‑de Pedro jíín Juan, te ni̱ kataka̱‑ni ña̱yɨvɨ núu̱‑dé ini̱ corredor ja̱ nání Salomón. Te ni̱ ka̱kee nuu̱‑í kánde̱'é‑i.  
\v 12 Te ni̱ jini̱ Pedro ja̱ súan kúu. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín ñáyɨvɨ‑ún: Cha̱a ñuu̱ Israel, naja̱ kánaa iní‑ní kánde̱'é‑ní tiñu yá'a. Naja̱ kánde̱'é‑ní nuu̱‑ná. Kájani ini̱‑ní ja̱ cháa va̱'a kákuu‑ná xí íó fuerza ini̱‑ná náva̱'a nakaka cha̱a yá'a sá'a‑ná náún.  
\v 13 Máá Dios Abraham, jíín Isaac, jíín Jacobo, máá Dios, Táa̱‑yo̱, ni̱ nduñá'nu Se̱'e‑ya̱ Jesús ni̱ sá'a‑ya̱, te ni̱ ka̱nastúu‑ní Jesús, te ni̱ ka̱naku̱xndíi‑ní I'a̱‑ún jíto nuu̱ Pilato, va̱sa sía̱ cha̱a‑ún‑ya̱ kuní‑de núú.  
\v 14 Ko máá‑ní, ni̱ ka̱ské'ichi̱‑ní I'a̱ ii̱, I'a̱ ndoo. Te ni̱ kajika̱n‑ní ɨɨn cha̱a já'ni ndɨ́yi sía̱ Pilato.  
\v 15 Te ni̱ ka̱ja'ni‑ní máá Jíto'o̱, I'a̱ náschakú yóó. Ko Dios, ni̱ naschakú‑ya̱ Jesús onde̱ ma̱'ñú ndɨ́yi. Te máá‑ná kákuu‑ná testigo ja̱ súan íó.  
\v 16 Te a kájini̱‑ní cha̱a yá'a te kánakuni̱‑ní‑de. Te ni̱ kandíja‑de Jesús jíín sɨ́'vɨ́‑yá, te ja̱ yúán ní nasáva̱'a‑ya̱‑dé. Chi̱ kándíja‑de‑ya̱, te yu̱án ní nduva̱'a ii̱ cháa yá'a nátu̱'un kájini̱ máá‑ní.  
\v 17 Ko vina ñáni̱, a jiní‑ná chi̱ sɨkɨ̱ já tú ní kájuku̱'un ini̱‑ní kúu ja̱ ní ka̱sá'a‑ní súan, te suni súan ni̱ ka̱sá'a cha̱a kátá'ú tíñu nuu̱‑ní.  
\v 18 Te jíín kɨvɨ́, ni̱ ka̱jani cha̱a tu̱'un onde̱ sáá ní sá'a Dios, ndasa koo tiñu, jíín ndása ndo'o Cristo. Te vina a ni̱ skíkuu‑ya̱ súan.  
\v 19 Te ná náxíó káva ini̱‑ní, te ná nákani ini̱‑ní jíná'an‑ní núsáá, náva̱'a ná ndá'va̱ ta̱ká kua̱chi‑ní, te chaa̱ kɨvɨ̱ já ndúsɨɨ̱ iní‑ní sá'a máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 20 Náva̱'a tájí Dios Jesucristo kii‑ya̱, nátu̱'un ni̱ sándaa̱‑ya̱ já kúu níí onde̱ sáá.  
\v 21 Ko jínu ñú'ún já kéndo̱o‑ya̱ ondé andɨ́vɨ́, onde̱ kɨvɨ̱ ndújáá táká ndatíñu, nátu̱'un ni̱ kaka'a̱n cha̱a ndoo ni̱ ka̱jani tu̱'un onde̱ aná'án ní sá'a Dios.  
\v 22 Chi̱ Moisés, ni̱ ka'a̱n‑de jíín táa̱‑yo̱: Máá Tatá‑ro̱ Dios, kua̱'a‑ya̱ ɨ́ɨn cha̱a nátu̱'un ruu̱, te kani‑de tu̱'un nuu̱‑ro̱. Te kenda‑de ma̱'ñú táká ñani̱‑ro̱ nátu̱'un ni̱ kenda‑ri̱. Te ná chú'un ini̱‑ro̱ tú'un ka'a̱n cha̱a‑ún nú na̱ún ndɨ'ɨ tu̱'un ka'a̱n‑de jíín‑ró.  
\v 23 Te nú ndé cha̱a tú kuní‑de chu'un ini̱‑de tu̱'un ka'a̱n cha̱a kani tu̱'un‑ún, te naa íi̱‑dé ma̱'ñú táká‑ga̱ ña̱yɨvɨ, áchí Moisés.  
\v 24 Te ta̱ká cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un, onde̱ kɨvɨ̱ ní kii Samuel te nɨ́ɨ́‑gá onde̱ vina, suni ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un ja̱ kíi kɨvɨ̱ yá'a.  
\v 25 Máá‑ní kákuu se̱'e cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un‑ya̱ jíín sé'e sɨkɨ̱ contrato ni̱ sándaa̱ Dios jíín táa̱‑yo̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Abraham: Onde̱ chi̱i tata̱‑ro̱ kénda ja̱ kéndo̱o ndatu̱ ta̱ká se̱'e ñu̱yɨ́vɨ sá'a, áchí.  
\v 26 Te Dios, ni̱ naschakú‑ya̱ Sé'e‑ya̱. Te ni̱ tájí‑yá Se̱'e‑ya̱, te ni̱ kii‑ya̱ nuu̱ máá‑ní xna'a̱n‑ga̱, náva̱'a chaxio‑ya̱‑ní nuu̱ táká kua̱chi‑ní. Yúan‑na te kendo̱o ndatu̱‑ní. 
\c 4  
\s1 Ja̱ ní ka̱katɨɨn‑de Pedro jíín Juan 
\p  
\v 1 Te nini káka'a̱n‑de jíín ñáyɨvɨ‑ún, te sutu̱, jíín já kúñá'nu ini̱ ve̱'e ii̱, jíín saduceo, ni̱ cha̱koyo‑ún nuu̱‑dé.  
\v 2 Te kákiti̱ xaa̱n iní ja̱ kástá'a̱n apóstol nuu̱ ñáyɨvɨ, ja̱ kájani‑de tu̱'un Jesús ja̱ á ni̱ nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi.  
\v 3 Te ni̱ ka̱katɨɨn‑ún‑de. Te ni̱ ka̱chindee‑de ini̱ veka̱a onde̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, chi̱ a ni̱ ini.  
\v 4 Ko kua'a̱ xáa̱n ñáyɨvɨ ní ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un ni̱ kaka'a̱n cha̱a apóstol. Te ni̱ ka̱kandíja‑i. Te ni̱ ji̱nu nátu̱'un u'u̱n mil cha̱a.  
\v 5 Te kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, te cha̱a kákuñá'nu nuu̱ máá‑i, jíín cháa ni̱ ka̱yii, jíín cháa káchaa tutu̱, ni̱ ka̱ndutútú‑de ini̱ ñuu̱ Jerusalén.  
\v 6 Te suni ni̱ ka̱ndutútú‑de jíín máá sutú ñá'nu‑ga̱ Anás, jíín Caifás, jíín Juan, jíín Alejandro, jíín táká‑ga̱ ja̱ kákuu tá'an sutu̱ ñá'nu‑ga̱‑ún.  
\v 7 Te ni̱ ka̱jani‑ún‑de ma̱'ñú. Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑de: Na̱ jíín fuerza, xí na̱ jíín sɨ́'vɨ́ kásá'a‑ró tíñu yá'a, áchí.  
\v 8 Yúan‑na te Pedro, chi ni̱ kútú‑de jíín Espíritu Santo, te ni̱ kachi̱‑de jíín cháa‑ún: Níí cha̱a kákuñá'nu ini̱ ñuu̱, jíín níí cha̱a ni̱ ka̱yii nuu̱ ñúu̱ Israel:  
\v 9 Vina te nú xndichí‑ní náá sɨkɨ̱ ɨ́ɨn tiñu va̱'a ni̱ ka̱sá'a‑ná jíín ɨ́ɨn cha̱a kú'u̱ yá'a nú ndasa ni̱ nduva̱'a‑de,  
\v 10 núsáá te máá‑ní jíín táká ña̱yɨvɨ ñúu̱ Israel, ná júku̱'un ini̱‑ní ja̱ jíín sɨ́'vɨ́ máá Jesucristo ñuu̱ Nazaret ni̱ nduva̱'a cha̱a kándii̱ nuu̱‑ní yá'a. Te suu I'a̱‑ún ni̱ ka̱ja'ni‑ní‑ya̱ jiká cruz. Ko ni̱ nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi ni̱ sá'a Dios.  
\v 11 I'a̱ yá'a kúu yuu̱ já ní ka̱ské'ichi̱ níí, cha̱a káchutá'an ve'e. Te yuu̱‑ún, máá yúu̱ ndíso fuerza jiki̱ kúu vina.  
\v 12 Te tuká ɨnga̱ cha̱a nama yóó, chi̱ túu ɨnga̱ sɨ́'vɨ́ nání ni ɨɨn cha̱a íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a ja̱ kúu nama ta̱ká ña̱yɨvɨ jíná'an‑i. Achí Pedro.  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ kajini̱ ja̱ tú káyu̱'ú Pedro jíín Juan káka'a̱n‑de. Te a kájini̱ ja̱ tú tu̱'a va̱'a‑de, chi̱ tú ní kájika‑de escuela. Te ni̱ ka̱naa iní kánde̱'é núu̱‑dé. Te ni̱ kaju̱ku̱'un ini̱ ja̱ ní ka̱jika‑de jíín Jesús.  
\v 14 Te kánde̱'é núu̱ cháa ni̱ nduva̱'a‑ún, kándichi̱‑de jíín Pedro jíín Juan. Te tú ní kákuu kutɨ xndíó káni ni ɨɨn tu̱'un.  
\v 15 Ko ni̱ ka̱tá'ú tíñu nuu̱‑dé ja̱ ná kénda koyo‑de ichi yatá municipio nini ná ndátu̱'ún máá jíná'an.  
\v 16 Te ni̱ kaka'a̱n: Ndasa sá'a‑yó jíín cháa yá'a núsáá. Chi ja̱ndáa̱ kúu ja̱ ní jicha̱ tu̱'un kua'a̱n nuu̱ táká ña̱yɨvɨ ñúu̱ Jerusalén ja̱ súan ni̱ kasá'a‑de ɨɨn tiñu ñá'nu. Te ma̱ kúu ka'a̱n‑yo̱ já tú íó ndaa̱.  
\v 17 Ko náva̱'a ma̱ kuichá‑ga̱ tu̱'un yá'a ki'i̱n nuu̱ táká ña̱yɨvɨ, te ná ká'a̱n xaa̱n‑yo̱ núu̱‑dé ja̱ má kachí kutɨ‑gá‑de tu̱'un cha̱a‑ún nuu̱ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ, áchí.  
\v 18 Te ni̱ ka̱nakana xini̱‑dé. Te ni̱ ka̱tá'ú tíñu nuu̱‑dé ja̱ má ká'a̱n‑ga̱‑de te ma̱ stá'a̱n‑ga̱‑de ni ɨɨn tu̱'un jíín sɨ́'vɨ́ Jesús.  
\v 19 Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n Pedro jíín Juan: Tava máá‑ní cuenta te nú játa'a̱n ini̱ Dios ja̱ kuándatu̱‑ná nuu̱‑ní xna'a̱n‑ga̱ vásá núu̱ máá‑yá.  
\v 20 Chi̱ nɨ́nɨ káni‑ná tu̱'un ja̱ ní kajini̱‑ná jíín já ní ka̱jini so̱'o‑ná. Achí‑de.  
\v 21 Yúan‑na te cha̱a junta, ni̱ kaka'a̱n xaa̱n núu̱ Pedro jíín Juan, te ni̱ sía̱‑de kua'a̱n‑de, chi̱ tú ní káni'i̱n kútɨ modo xndó'o Pedro jíín Juan, chi̱ káyu̱'ú kájito ña̱yɨvɨ, chi ta̱ká‑i, kánakana jaa‑i Dios sɨkɨ̱ já ní kuu‑ún.  
\v 22 Chi cha̱a ni̱ nduva̱'a jíín tíñu ñá'nu‑ún, ví'í‑gá uu̱ xiko kuia̱ íó‑de. 
\s1 Ja̱ ní kajika̱n ta'u̱ tɨ́ku'ni̱ kándíja 
\p  
\v 23 Te ni̱ kaka̱ku‑de kája'a̱n‑de. Te ni̱ naja̱koyo‑de nuu̱ tá'an‑de. Te ni̱ ka̱nakani‑de ta̱ká tu̱'un ni̱ kaka'a̱n sutu̱ ñá'nu jíín cháa ni̱ ka̱yii nuu̱‑dé.  
\v 24 Te súan ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un kánakani‑de. Te ɨɨn jínu‑ni ni̱ kaka'a̱n jaa‑i jíín Dios: Táta̱, máá‑ní kúu Dios ni̱ sá'a andɨ́vɨ́, ñu̱yɨ́vɨ, mar, jíín táká‑ga̱ ndatíñu.  
\v 25 Te jíín Espíritu Santo ni̱ ka'a̱n‑ní jíín yú'u táa̱‑yo̱ David, ja̱ ní kuu‑de mozo‑ní. Chi ni̱ ka'a̱n‑de: Naja̱ kákiti̱ ini̱ ña̱yɨvɨ, te naja̱ kánakani sáni ini̱‑i.  
\v 26 Ni̱ kataka̱ cha̱a kákuu rey ñu̱yɨ́vɨ jíná'an‑de. Te cha̱a kákuñá'nu‑ún, ni̱ ka̱kutútú‑de. Te ɨɨn‑na̱ ni̱ ka̱ndonda‑de sɨkɨ̱ máá Tatá Dios jíín sɨkɨ́ Cristo‑ya̱.  
\v 27 Chi̱ Herodes jíín Poncio Pilato jíín cháa sɨ́ɨn nación jíín ñáyɨvɨ ñúu̱ Israel, ni̱ ka̱kutútú ndíja‑de ini̱ ñuu̱ yá'a, ni̱ ka̱ndonda‑de sɨkɨ̱ Sé'e ii̱‑ní Jesús, I'a̱ ni̱ jani‑ní,  
\v 28 náva̱'a sá'a‑de ta̱ká tiñu ni̱ teta'a̱n máá‑ní, jíín já ní kundaa̱ ini̱‑ní onde̱ sáá.  
\v 29 Te vina, Táta̱, nde̱'é‑ní ndasa káka'a̱n xaa̱n‑dé nuu̱‑ná jíná'an‑ná. Te kua̱'a‑ní fuerza nuu̱ mozo‑ní ja̱ ná chúndéé iní‑ná kani‑ná tu̱'un máá‑ní.  
\v 30 Te skáa̱‑ní nda'a‑ní náva̱'a sá'a‑ní tana̱, jíín tuní, jíín tíñu ñá'nu. Te ta̱ká yu̱án ná kúu jíín sɨ́'vɨ́ máá Sé'e ii̱‑ní Jesús. Achí‑i.  
\v 31 Te súan ni̱ kajika̱n ta'u̱‑í. Te nuu̱ ká'i̱in tútú‑i‑ún, ni̱ ta̱an. Te ndɨ'ɨ‑i, ni̱ ka̱kútú‑i jíín Espíritu Santo. Te ni̱ ka̱chundéé iní‑i kájani‑i tu̱'un Dios. 
\s1 Ja̱ ní kañava̱'a ká'nu‑i ndatíñu‑i 
\p  
\v 32 Te ña̱yɨvɨ kuá'a̱ kákandíja, chi̱ jíín iní jíín añú‑i ni̱ ka̱nduu ɨɨn núú‑i. Te tú ni ɨɨn‑i ní káka'a̱n‑i ja̱ máá‑i xíin ɨ́ɨn ndatíñu. Chi ta̱ká ndatíñu, ni̱ kaña̱va̱'a ká'nu‑i.  
\v 33 Te téyíí xáa̱n kájani ndaa̱ apóstol tu̱'un ndasa ni̱ kajini̱‑de ja̱ ní nachaku̱ Jito'o̱‑yo̱ Jesús. Te bueno ni̱ kuu tu̱'un luu Dios ini̱‑de.  
\v 34 Te tú kutɨ na̱ún nándɨ'ɨ ni ɨɨn‑de, chi ta̱ká cha̱a káxíin ñú'un, xí vé'e, ni̱ kaxi̱kó‑de, te ni̱ ka̱kinchaka‑de xu̱'ún,  
\v 35 te ni̱ ka̱chúkú‑de xu̱'ún‑ún nuu̱ já'a̱ cháa apóstol. Te cha̱a apóstol ni̱ ka̱saka‑dé nuu̱ ɨ́ɨn ɨɨn tá'an‑de ndasa kájinu ñú'ún máá‑i.  
\v 36 Te José, tata̱ Leví, ncháá‑de ñuu̱ Chipre, íó ɨnga̱ sɨ́'vɨ́‑de kájatíñu apóstol, nání‑de Bernabé, ja̱ kuní ka'a̱n, se̱'e tu̱'un ndéé iní.  
\v 37 Ni̱ xi̱kó‑de ɨɨn ñu'un‑dé. Te ni̱ kinchaka‑de xu̱'ún. Te ni̱ chúkú‑de xu̱'ún‑ún nuu̱ já'a̱ cháa apóstol. 
\c 5  
\s1 Sɨkɨ̱ Ananías jíín Safira 
\p  
\v 1 Ko ɨɨn cha̱a nání Ananías jíín ñásɨ́'ɨ́‑de Safira, ni̱ kaxi̱kó‑de ɨɨn ñu'un.  
\v 2 Te ni̱ janchaa̱‑de sava xu̱'ún. Te suni jiní ñasɨ́'ɨ́‑de ja̱ súan ni̱ sá'a‑de. Te ni̱ kinchaka‑de yaku̱‑ni. Te ni̱ chúkú‑de nuu̱ já'a̱ cháa apóstol.  
\v 3 Te ni̱ ka'a̱n Pedro: Ananías, naja̱ ní kɨ̱vɨ Satanás ini̱ añú‑ro̱ já xndá'ú‑ro̱ Espíritu Santo núú. Chi ni̱ janchaa̱‑ro̱ sáva xu̱'ún ñú'un ní kaxi̱kó‑ró.  
\v 4 Ná té xi̱kó‑ga̱‑ro̱, á nasu̱ máá‑ró xíin núú. Te nuu̱ ní xi̱kó‑ró, á nasu̱ iní nda'a máá‑ró ñú'un núú. Naja̱ ní nakani ini̱‑ro̱ sá'a‑ró súan. Ko nasu̱ cháa xndá'ú‑ro̱, chi̱ Dios, áchí‑de.  
\v 5 Te súan ni̱ jini so̱'o Ananías ta̱ká tu̱'un yá'a, te ni̱ ndua̱‑ni‑de. Te ni̱ ji'i̱‑ni‑de. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ní ka̱jini so̱'o tu̱'un‑ún, ni̱ kayu̱'ú xaa̱n‑í.  
\v 6 Te ni̱ ka̱ndukuiñi̱ cha̱a súchí. Te ni̱ ka̱xndánuu‑de ndɨ̱yi‑ún, te ni̱ ka̱kiñi'in‑de‑i yata̱ vé'e. Te ni̱ ka̱chiyu̱ji‑de‑i.  
\v 7 Te ni̱ kunúu, nátu̱'un uni̱ hora. Te ni̱ jaa̱ ñasɨ́'ɨ́‑de ni̱ kɨ̱vɨ‑ña vé'e‑ún. Te na̱ún jiní máá‑ña ja̱ súan ni̱ kuu.  
\v 8 Te Pedro, ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de‑ña: Kastu̱'ún núu̱‑rí. Ni̱ xi̱kó‑ró ñú'un‑ún ɨɨn tanto súan xí túu. Achí‑de. Te ni̱ kachi̱‑ña: Jaa̱n, ɨɨn súan ni̱ kaxi̱kó‑ná, áchí‑ña.  
\v 9 Te Pedro, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑ña: Naja̱ ní skétá'an‑ró tú'un ja̱ kóto nchaa̱‑ro̱ Espíritu máá Tatá Dios. Kuni so̱'o, yuxé'é yá'a ká'ma va̱i koyo cha̱a ni̱ kachi̱ndu̱ji yii‑ro. Te suni súan kiñi'in‑de róó ki'i̱n‑ro̱, áchí‑de.  
\v 10 Te ni̱ ndua̱‑ni‑ña núu̱ já'a̱ Pedro. Te ni̱ ji'i̱‑ni‑ña. Te ni̱ ndɨ̱vɨ koyo cha̱a súchí‑ún. Te ni̱ kajini̱‑de ja̱ á ni̱ ji'i̱‑ña. Te ni̱ ka̱kiñi'in‑de‑ña, te ni̱ ka̱chindu̱ji‑de‑ña xíin yíi‑ñá.  
\v 11 Te ndivii tɨ́ku'ni̱ kándíja jíín táká ña̱yɨvɨ ní ka̱jini tu̱'un tiñu yá'a, ni̱ kayu̱'ú xaa̱n‑í. 
\s1 Kua'a̱ tíñu ñá'nu jíín tuní ni̱ ka̱sá'a apóstol 
\p  
\v 12 Te cha̱a apóstol, ni̱ ka̱sá'a‑de kua'a̱ tíñu ñá'nu jíín tuní jíto nuu̱ ñáyɨvɨ. Te ɨɨn ká'nu‑ni kándutútú‑de ini̱ corredor Salomón.  
\v 13 Ko tú ní chúndéé iní ni ɨɨn‑i ketá'an‑i jíín‑de. Ko ña̱yɨvɨ, ví'í‑gá ni̱ ka̱jatú'ún‑i‑de.  
\v 14 Te ña̱yɨvɨ ní ka̱kandíja nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, ví'í‑gá ni̱ ndea̱‑i, kúu cha̱a kúu ña'an, kua'a̱ xáa̱n‑í.  
\v 15 Te ni̱ ka̱kincha̱ka‑de kua'a̱ ñáyɨvɨ káku'u̱. Te ni̱ kajaki̱n‑de‑i ini̱ ya̱'ya kánda̱a‑i nuu̱ jíto jíín núu̱ yúu, náva̱'a nú va̱i Pedro sanaa jinu̱ va̱sté máá kátɨ‑dé sɨkɨ̱‑í.  
\v 16 Te suni ta̱ká ña̱yɨvɨ ñúu̱ yani‑ún, ni̱ kataka̱ kua'a̱‑í ini̱ ñuu̱ Jerusalén, ni̱ ka̱kinchaka‑i ja̱ káku'u̱ jíín já káta'a̱n tachi̱ kíni. Te ndɨ'ɨ‑ún, ni̱ kandu̱va̱'a jíná'an. 
\s1 Ja̱ ní ka̱chindiki̱n‑i Pedro jíín Juan 
\p  
\v 17 Yúan‑na te ni̱ ka̱kukuásún iní sutu̱ ñá'nu jíín sáva tá'an ja̱ káchíñú'ún sɨkɨ́ saduceo, te ni̱ ka̱ndonda.  
\v 18 Te ni̱ ka̱katɨɨn‑ún cháa apóstol. Te ni̱ ka̱taan‑dé ini̱ veka̱a ñuu̱.  
\v 19 Ko ndajá'a̱ máá Tatá Dios, akuáa ní juña‑ya̱ yúxé'é véka̱a‑ún. Te ni̱ kiñi'in ya̱‑dé jíná'an‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de:  
\v 20 Kuá'án, te kuiñi‑ró iní ve̱'e ii̱. Te yúan kani‑ró táká tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ ndasa kuchaku̱‑i vida jáá yá'a. Achí‑ya̱.  
\v 21 Te ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a. Te nuu̱ ní kundiji̱n, te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ve̱'e ii̱. Te ni̱ ka̱stá'a̱n‑de tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ. Te nini kástá'a̱n‑de, te ni̱ cha̱koyo sutu̱ ñá'nu jíín tá'an‑de. Te ni̱ na̱stútú‑de cha̱a junta jíín cháa ni̱ ka̱yii ini̱ ñuu̱ Israel. Te ni̱ tájí‑de ndajá'a̱ kuáki̱'in‑de cha̱a‑ún ini̱ veka̱a.  
\v 22 Ko nuu̱ ní ja̱koyo cha̱a kákuu ndajá'a̱‑ún veka̱a, te tú ní káni'i̱n‑dé apóstol. Te ni̱ kanaxíó káva‑de. Te ni̱ kaka̱stu̱'ún‑de tu̱'un yá'a:  
\v 23 Ja̱ndáa̱ kúu ja̱ ní kajini̱‑ná ndasú va̱'a veka̱a. Te ká'i̱in cha̱a kándi̱to‑ún ichi yúxé'é. Ko nuu̱ ní ka̱juña‑ná, te tú kutɨ na̱ún cha̱a ní kájini̱‑ná nuu̱. Achí‑de.  
\v 24 Te cha̱a kúñá'nu ini̱ ve̱'e ii̱ jíín sutú ñá'nu, nuu̱ ní ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a, ni̱ ka̱kejá'á‑de káyu̱'ú‑de ja̱ má júkuiñi̱ tu̱'un‑ún.  
\v 25 Ko ni̱ jaa̱ ɨɨn ña̱yɨvɨ. Te ni̱ kastu̱'ún‑i: Ña'a̱n‑ní, te nde̱'é‑ní. Cha̱a ni̱ ka̱taan‑ní veka̱a, ká'i̱in‑de ini̱ ve̱'e ii̱. Te kástá'a̱n‑de tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ. Achí‑i.  
\v 26 Yúan‑na te ni̱ kaja'a̱n cha̱a kúñá'nu‑ún jíín ndájá'a̱. Te ñúkúún vái‑de jíín apóstol, chi̱ káyu̱'ú‑de kájito‑de ña̱yɨvɨ já kuá'a‑i yuu̱ xiní‑dé.  
\v 27 Te nuu̱ ní jaa̱‑de jíín apóstol, te ni̱ jani‑de cha̱a‑ún ini̱ municipio. Te sutu̱ ñá'nu, ni̱ xndichí‑ún:  
\v 28 Á tú ní kástu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ já má stá'a̱n‑ga̱‑ro̱ tú'un cha̱a jia̱n. Ko vina chi̱ nɨ́ɨ́ ñúu̱ Jerusalén ni̱ xndeá‑ro̱ sá'a̱n‑ro̱. Te kákuni̱‑ro̱ cháa‑ró nɨñí cháa jia̱n sɨkɨ́‑rí jíná'an‑ri̱, áchí.  
\v 29 Ko Pedro jíín apóstol, ni̱ kaka'a̱n‑de: Nɨ́nɨ kuándatu̱‑ná nuu̱ Dios vásá núu̱ táká cha̱a.  
\v 30 Máá Dios ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, ni̱ naschakú‑ya̱ Jesús, I'a̱ ni̱ ka̱ja'ni máá‑ní ja̱ ní ka̱jata kaa‑ní‑ya̱ jiká cruz.  
\v 31 I'a̱ yá'a ni̱ nduñá'nu‑ya̱ kánchaa̱‑ya̱ íchi ndává'a Dios. Te ni̱ nduu‑ya̱ I'a̱ tá'ú tíñu jíín I'a̱ nama yóó, náva̱'a nakani ini̱ ña̱yɨvɨ ñúu̱ Israel te koo tu̱ká'nu ini̱‑ya̱ núu̱ táká kua̱chi‑i.  
\v 32 Te máá‑ná jíín Espíritu Santo, kákuu‑ná testigo máá‑yá nuu̱ táká tu̱'un yá'a. Chi̱ já'a Dios Espíritu‑ya̱ núu̱ táká ña̱yɨvɨ kájandatu̱ nuu̱‑yá. Achí‑de.  
\v 33 Te máá‑ún, súan ni̱ ka̱jini so̱'o tu̱'un yá'a. Te ni̱ kakiti̱ xaa̱n iní. Te ka'ni‑ún‑de kákuni̱ núú.  
\v 34 Ko íó ɨɨn maestro ley, nání‑de Gamaliel. Te kúu‑de cha̱a fariseo. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, kájatú'ún‑i‑de. Te ni̱ ndukuiñi̱‑de nuu̱ junta. Te ni̱ tá'ú‑de tiñu ná kúxio núu cha̱a apóstol.  
\v 35 Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín: Róó cha̱a ñuu̱ Israel, kani va̱'a ini̱‑ro̱ te nú na̱ún kákuni̱ ro̱ sá'a‑ró jíín cháa yá'a.  
\v 36 Chi̱ onde̱ sáá ní ndonda Teudas, te áchí‑de ja̱ cháa téyíí kúu‑de. Te ni̱ kataka̱‑i nuu̱‑dé nátu̱'un kuu̱n ciento cha̱a. Te ni̱ ji'i̱‑de ni̱ sá'a sava‑ga̱ cha̱a. Te ta̱ká ja̱ ní ka̱jandatu̱ tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑de, ni̱ kajicha̱ nu̱u kája'a̱n sáni.  
\v 37 Yúan‑na te kɨvɨ̱ ní ndutútú xiní, te ni̱ ndonda Judas cha̱a ñuu̱ Galilea. Te ni̱ jaka‑de kua'a̱ ñáyɨvɨ kuángoyo yata̱‑dé. Te suni ni̱ naa cháa‑ún. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ní ka̱jandatu̱ nuu̱‑dé, ni̱ kajicha̱ nu̱u‑i kája'a̱n‑i.  
\v 38 Te vina ná kuá'a‑ri̱ consejo róó: Ma̱ ké'é‑ga̱‑ro̱ cháa yá'a. Sía̱‑de ná kí'i̱n‑de. Chi̱ nú onde̱ chi̱i ña̱yɨvɨ vái tu̱'un yá'a xí tíñu yá'a, te naa íi̱.  
\v 39 Ko nú onde̱ nuu̱ Dios va̱i, ma̱ kúu kasu̱‑ro̱. Chi̱ sánaa te natu̱u ja̱ jíín Dios kájatá'an‑ró. Achí‑de.  
\v 40 Te ni̱ ka̱jatú'ún tú'un ni̱ ka'a̱n Gamaliel. Te ni̱ ka̱kana xini̱ cháa apóstol. Te ni̱ kaskúun yunu xíi suku̱n‑dé. Te ni̱ ka'a̱n xaa̱n núu̱‑dé ja̱ má ká'a̱n‑ga̱‑de tu̱'un jíín sɨ́'vɨ́ Jesús. Te ni̱ ka̱sía̱‑de kája'a̱n‑de.  
\v 41 Te máá apóstol, nuu̱ junta ni̱ kenda koyo‑de kája'a̱n‑de, kákusɨɨ̱ iní‑de ja̱ ní jatu̱'un‑ya̱ kándo'o‑de sɨkɨ̱ sɨ́'vɨ́‑yá.  
\v 42 Te ini̱ ve̱'e ii̱ jíín táká ve'e, tú ní kájukuiñi̱‑de ja̱ kástá'a̱n‑de te kájani‑de tu̱'un Jesucristo. 
\c 6  
\s1 Ja̱ ní ka̱jani‑de usia̱ cha̱a kuatíñu 
\p  
\v 1 Te ni̱ ndea̱ kua'a̱ cháa káskuá'a. Te ɨɨn kɨvɨ̱, te cha̱a ñuu̱ Grecia, ni̱ kaka'a̱n sóó‑de sɨkɨ̱ cháa hebreo, chi̱ tú ní téta'a̱n ɨɨn núú‑de staa̱ kée ñá'an viuda hora ja̱ sáka‑dé ndɨta'a̱n kɨvɨ̱.  
\v 2 Yúan‑na te máá uxí uu̱ apóstol, ni̱ ka̱nastútú‑de ta̱ká cha̱a káskuá'a, te ni̱ kaka'a̱n‑de: Ma̱ kúu jukuiñi̱ máá‑rí ja̱ kájani‑ri̱ tu̱'un Dios, te kuatíñu‑ri̱ nuu̱ mesa.  
\v 3 Núsáá te róó ñáni̱, ka̱ji‑ró usiá tá'an máá‑ró, cha̱a va̱'a, cha̱a ndíchí, cha̱a káñu̱'un chítú Espíritu Santo ná kúu‑de. Te ná cháa‑yó tíñu yá'a sɨkɨ̱‑dé.  
\v 4 Te ruu̱ jíná'an‑ri̱, kukuu‑ri̱ jíín já kakán ta'u̱‑rí, te kani‑ri̱ tu̱'un yá'a. Achí‑de.  
\v 5 Te tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑de, ni̱ ka̱jata'a̱n ini̱ ña̱yɨvɨ kuá'a̱‑ún. Te ni̱ kaka̱ji‑i Esteban, cha̱a kándíja va̱'a kúu‑de. Te ñú'un chítú‑de Espíritu Santo, jíín Felipe, jíín Prócoro, jíín Nicanor, jíín Timón, jíín Parmenas, jíín Nicolás, cha̱a ni̱ naki'in sé'é judío ñuu̱ Antioquía.  
\v 6 Ta̱ká cha̱a yá'a, ni̱ ka̱jani‑i nuu̱ cháa apóstol. Te ni̱ kajika̱n ta'u̱‑dé te ni̱ ka̱xndée‑de nda'a‑dé xini̱ cháa‑ún.  
\v 7 Te tu̱'un Dios ni̱ jika kua'a̱n. Te cha̱a káskuá'a, ni̱ kandea̱ xaa̱n‑dé ini̱ ñuu̱ Jerusalén. Te suni kua'a̱ sutú ni̱ ka̱jatú'ún, te ni̱ ka̱kandíja. 
\s1 Tu̱'un Esteban 
\p  
\v 8 Te Esteban, ni̱ chítú ndɨ́ɨ‑de jíín fuerza, te ñúkúún ní sá'a‑de tiñu ñá'nu xaa̱n jíín tuní nuu̱ táká ña̱yɨvɨ.  
\v 9 Te ini̱ ve̱'e sinagoga ni̱ ka̱ndonda yaku̱ cha̱a, cha̱a libertino, jíín cháa ñuu̱ Cirene, jíín cháa ñuu̱ Alejandría, jíín cháa ñuu̱ Cilicia, jíín Asia, ni̱ kastátá'an jíín Esteban.  
\v 10 Ko tú ní kákundéé jíín‑de, chi̱ ndíchí‑de, te suni ni̱ ka'a̱n‑de jíín fuerza máá Espíritu.  
\v 11 Yúan‑na te ni̱ ka̱ská'a̱n yaku̱ cha̱a ja̱ ní kaka'a̱n: Ni̱ ka̱jini so̱'o‑ná ká'a̱n ndɨva̱'a Esteban sɨkɨ̱ Moisés jíín sɨkɨ́ Dios, áchí.  
\v 12 Te súan ni̱ ka̱ská'a̱n‑ún ñáyɨvɨ, jíín cháa ni̱ ka̱yii, jíín cháa káchaa tutu̱. Te ni̱ kajinu̱ yu̱án sɨkɨ́‑dé, te ni̱ ka̱katɨɨn‑ún‑de kua̱ngoyo jíín‑de onde̱ nuu̱ junta.  
\v 13 Te ni̱ ka̱jani testigo falso ja̱ ní kaka'a̱n: Cha̱a yá'a, ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ká'a̱n ndɨva̱'a‑de sɨkɨ̱ vé'e ii̱ yá'a jíín sɨkɨ́ ley.  
\v 14 Chi ni̱ ka̱jini so̱'o‑ná ká'a̱n‑de ja̱ Jesús, cha̱a ñuu̱ Nazaret, kanu̱‑de ve'e ii̱ yá'a, te nasama‑de tani̱nu ni̱ xndóo Moisés nuu̱‑yo̱. Achí.  
\v 15 Yúan‑na te ta̱ká ja̱ káxiu̱kú iní municipio, ni̱ ka̱ndakoto nuu̱‑dé, te ni̱ kajini̱ ja̱ jíto nuu̱‑dé nátu̱'un nuu̱ ɨ́ɨn ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́. 
\c 7  
\s1 Tu̱'un ni̱ jani ndaa̱ Esteban 
\p  
\v 1 Te máá sutú ñá'nu‑ga̱, ni̱ ka'a̱n jíín‑de: Súan kúu náún, áchí.  
\v 2 Te máá‑de, ni̱ ka'a̱n‑de: Táta̱, ñáni̱, kuni so̱'o‑ní tu̱'un yá'a jíná'an‑ní. Máá Dios, I'a̱ ñá'nu, I'a̱ luu, ni̱ kenda‑ya̱ núu̱ táa̱‑yo̱ Abraham ná ni̱ kanchaa̱‑de ini̱ ñuu̱ Mesopotamia, onde̱ ná té ki'i̱n‑ga̱‑de kunchaa̱‑de ini̱ ñuu̱ Harán núú.  
\v 3 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kenda ini̱ ñuu̱‑ro̱ jíín má'ñú tá'an‑ró, te ki'i̱n‑ro̱ kúnchaa̱‑ro̱ iní ñuu̱ ja̱ stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱, áchí‑ya̱.  
\v 4 Yúan‑na te ni̱ kenda‑de ini̱ ñuu̱ Caldea. Te ni̱ kanchaa̱‑de ini̱ ñuu̱ Harán. Te yúan ni̱ ji'i̱ táa̱‑de. Te ni̱ sá'a Dios ja̱ ní chaa̱‑de ñuu̱ yá'a nuu̱ káxiu̱kú‑ní vina.  
\v 5 Te tú ní já'a‑ya̱ ñú'un‑ún kuu ta'u̱‑dé, ni va̱sté ɨ́ɨn tí'li̱. Ko ni̱ keyu'u‑yá ja̱ kuá'a‑ya̱ ñú'un‑ún nuu̱‑dé onde̱ jíín núu̱ táká tata̱ kii nuu̱‑dé, va̱sa tú ní íó se̱'e‑de sáá.  
\v 6 Te súan ni̱ ka'a̱n Dios jíín‑de: Tata̱‑de kuxiu̱kú jíká‑i ɨnga̱ ñuu̱. Te kuu̱n ciento kuia̱ kuatíñu sáni‑de‑i te xndó'o‑de‑i.  
\v 7 Te ni̱ ka'a̱n Dios: Ko máá‑rí, ndonda‑ri̱ sɨkɨ̱ ñúu̱ nuu̱ kúu‑i mozo‑ún. Te onde̱ nú ni̱ kuu‑ún, te kenda koyo‑i te chiñú'ún‑i ruu̱ ichi yá'a.  
\v 8 Te ni̱ sá'a‑ya̱ contrato jíín‑de jíín tuní ja̱ xɨtɨ́ ndúu̱‑de. Te se̱'e Abraham ni̱ kuu Isaac. Te ni̱ xɨtɨ ndúu̱‑de‑i nuu̱ uná kɨvɨ̱‑í. Te se̱'e Isaac ni̱ kuu Jacob, te se̱'e Jacob ni̱ kuu ndɨ́'uxí uu̱ máá tatá ñúu̱.  
\v 9 Te ta̱ká tatá ñúu̱‑ún, ni̱ ka̱kukuásún iní‑de. Te ni̱ kaxi̱kó‑de José kua'a̱n‑i onde̱ ñuu̱ Egipto, Ko Dios ni̱ jika‑ya̱ jíín‑i.  
\v 10 Te ni̱ nama‑ya̱‑í nuu̱ táká tu̱ndó'o ni̱ ta'a̱n‑i. Te ni̱ kundíchí‑i. Te Faraón, cha̱a kúu rey ñuu̱ Egipto, ni̱ kusɨɨ̱ iní‑de jíín‑i ni̱ sá'a‑ya̱. Te ni̱ chaa‑de gobernador sɨkɨ̱ José. Te José, ni̱ tá'ú‑de tiñu nuu̱ ñúu̱ Egipto jíín núu̱ vé'e Faraón.  
\v 11 Te ni̱ kii ɨɨn tama̱ xáa̱n nɨ́ɨ́ ñúu̱ Egipto jíín nɨ́ɨ́ ñúu̱ Canaán. Ɨɨn tu̱ndó'o xaa̱n ní kuu‑ún. Te ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, tú ní káni'i̱n‑dé ja̱ kée‑dé jíná'an‑de.  
\v 12 Te ni̱ jini tu̱'un Jacob ja̱ íó trigo onde̱ ñuu̱ Egipto. Te ni̱ tájí‑de táa̱‑yo̱ ní kaja'a̱n‑de vuelta ɨɨn.  
\v 13 Te ja̱ vuelta uu̱, ni̱ ka̱nakuni̱ ñani̱ José nuu̱‑dé ja̱ máá‑de kúu. Te suni ni̱ stá'a̱n José ñani̱‑de nuu̱ Faraón.  
\v 14 Te José, ni̱ tájí‑de cha̱a kája'a̱n ja̱ ní kana‑de xini̱ táa̱‑de Jacob kii‑de jíín táká tá'an‑de. Ió uni̱ xiko xia'u̱n‑i.  
\v 15 Súan ni̱ kuun Jacob kua'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Egipto. Te yúan ni̱ ji'i̱‑de jíín táká tatá ñúu̱‑yo̱.  
\v 16 Te cha̱a‑ún, ni̱ ka̱naja̱'a‑de káno'o̱n‑de onde̱ ñuu̱ Siquem. Te ni̱ kayu̱ji‑de ini̱ ve̱'e añú ja̱ jíín plata ni̱ jaan Abraham nuu̱ sé'e Hamor ñuu̱ Siquem.  
\v 17 Ko ni̱ kuyani kɨvɨ̱ ní keyu'u Dios nuu̱ Abraham. Te ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ndea̱‑i. Te ni̱ kukua'a̱‑í ini̱ ñuu̱ Egipto.  
\v 18 Te ni̱ kuu kuia̱. Te ni̱ nukuiñi̱ ɨnga̱ rey ini̱ ñuu̱ Egipto ja̱ tú játú'ún‑de tu̱'un José.  
\v 19 Te rey‑ún, ni̱ xndá'ú‑de ña̱yɨvɨ ñúu̱‑yo̱, ni̱ sándɨva̱'a‑de jíín táa̱‑yo̱, ja̱ fuerza ná skána‑de se̱'e‑de kuu̱‑i.  
\v 20 Te kuia̱‑ún ni̱ kaku Moisés. Te ni̱ kusɨɨ̱ iní Dios jíín‑i. Te uni̱ yoo̱ ní ja'nu‑i ini̱ ve̱'e táa̱‑i.  
\v 21 Te náa̱‑i, ni̱ skána‑ña‑í. Te ni̱ naki'in se̱sɨ́'ɨ́ Faraón‑ún‑i. Te ni̱ skuá'nu‑ña‑í nátu̱'un se̱'e máá‑ña.  
\v 22 Te ni̱ kutu̱'a Moisés ta̱ká tu̱'un ndíchí ñúu̱ Egipto. Te ñá'nu xaa̱n ní kuu‑de jíín táká tu̱'un ká'a̱n‑de jíín táká tiñu sá'a‑de.  
\v 23 Te nuu̱ úu̱ xiko kuia̱‑de, te ni̱ kusɨɨ̱ iní‑de kinde̱'é‑de ta̱ká ñani̱‑de ja̱ kákuu se̱'e Israel.  
\v 24 Te ni̱ jini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a Egipto ja̱ sándɨva̱'a jíín ɨ́ɨn cha̱a Israel. Te ni̱ stují‑dé cha̱a Egipto‑ún, te súan ni̱ nama‑de ñani̱ nda̱'ú‑de.  
\v 25 Ko máá‑de, jáni ini̱‑de ja̱ júku̱'un ini̱ ta̱ká ñani̱‑de ja̱ Dios ni̱ tájí‑yá‑de ja̱ náma‑de ñani̱‑de núú. Ko máá ñaní‑de, tú ní kájuku̱'un kutɨ iní.  
\v 26 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, suni ni̱ jini̱‑de nuu̱ úu̱ cha̱a kája̱tá'an. Te ni̱ jaa̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín já ná júkuiñi̱: Súchi̱, naja̱ kásá'a ndɨva̱'a‑ró jíín tá'an‑ró. Chi̱ ñani̱‑ro̱ kánakuni̱ tá'an‑ró. Achí‑de.  
\v 27 Ko máá cháa já'a ta'u̱ tá'an‑ún, ni̱ chujíkí‑de Moisés. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ndéja̱ ní jani róó ja̱ kúñá'nu‑ró te sándaa̱‑ro̱ tíñu‑ri̱ jíná'an‑ri̱.  
\v 28 Te suni kuní‑ro̱ ká'ni‑ro rúu̱ nátu̱'un ni̱ ja'ni‑ro cháa ñuu̱ Egipto iku náún. Achí‑de jíín Moisés.  
\v 29 Te tu̱'un yá'a ni̱ jini so̱'o Moisés. Te ni̱ jinu‑de kua'a̱n‑de. Te jíká ní ncha̱a‑de onde̱ ñuu̱ Madián. Te yúan ni̱ skáku ñasɨ́'ɨ́‑de uu̱ se̱'e yíí.  
\v 30 Te ni̱ ji̱nu tuku uu̱ xiko kuia̱. Yúan‑na te ɨɨn ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́, ni̱ kenda‑ya̱ núu̱‑dé onde̱ nuu̱ ñú'un té'é yúku Sinaí, ma̱'ñú ɨ́ɨn yuku̱ kayú yáá ñú'u̱n ni̱ kenda‑ya̱.  
\v 31 Yúan‑na te Moisés, ndé'é‑de, te náa iní‑de ja̱ ní jini̱‑de ñu'u̱n‑ún. Te ni̱ kandita‑de náva̱'a kuni̱‑de nuu̱. Te ni̱ ka'a̱n máá Tatá‑yo̱ Dios jíín‑de:  
\v 32 Máá‑rí kúu Dios ndɨ̱yi táa̱‑ro̱, Dios Abraham, Dios Isaac, Dios Jacob, áchí‑ya̱. Ko Moisés, kɨ́sɨ‑i‑de, te tú ní chúndéé iní‑de nde̱'é‑de nuu̱.  
\v 33 Te máá Tatá Dios, ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Kiñi'in ndija̱n‑ro̱ já'a̱‑ro̱. Chi̱ nuu̱ kándii̱‑ro̱ jián, ñu'un íi̱ kúu.  
\v 34 A ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ sé'e‑ri̱ ká'i̱in‑i ini̱ ñuu̱ Egipto, xaa̱n kándo'o‑i. Te suni jíni so̱'o‑ri̱ ja̱ kánde'e̱ nda̱'ú‑i. Te ni̱ kuun‑ri̱ va̱i‑ri̱ ja̱ náma‑ri̱‑i jíná'an‑i. Te vina, ña'a̱n yá'a núsáá. Te ná tájí‑rí róó ki'i̱n‑ro̱ ondé ñuu̱ Egipto. Achí‑ya̱ jíín‑de.  
\v 35 Núsáá te Moisés yá'a, va̱sa a ni̱ ka̱ské'ichi̱‑i‑de te va̱sa ni̱ kaka'a̱n‑i: Ndéja̱ ní jani róó ja̱ kúñá'nu‑ró sɨkɨ́‑rí, te sándaa̱‑ro̱ tíñu‑ri̱, ni̱ achi̱‑i jíín‑de. Ko Dios, ni̱ tájí‑yá‑de kua'a̱n‑de ja̱ tá'ú‑de tiñu nuu̱‑í te nama‑de‑i. Te ndajá'a̱‑yá ja̱ ní kenda nuu̱‑dé nuu̱ yukú‑ún, suni ni̱ chindéé ní chituu‑ya̱‑dé.  
\v 36 Te cha̱a yá'a, ni̱ ndiñi'in‑de‑i jíná'an‑i ini̱ ñuu̱ yúan, te ni̱ sá'a‑de kua'a̱ tíñu ñá'nu, jíín táká tuni̱ ini̱ ñuu̱ Egipto, jíín núu̱ mar kuá'á, jíín núu̱ ñú'un té'é, uu̱ xiko kuia̱.  
\v 37 Cha̱a yá'a kúu Moisés ja̱ ní ka'a̱n jíín táká se̱'e Israel: Ma̱'ñú táká ñani̱‑ro̱, nukuiñi̱ ɨɨn cha̱a kani tu̱'un máá Tatá‑ro̱ Dios sá'a‑ya̱ nátu̱'un ruu̱. Te nuu̱ cháa‑ún kuni ná'ín‑ró tú'un ka'a̱n‑de. Achí.  
\v 38 Cha̱a‑ún kúu cha̱a ni̱ kandee jíín tɨ́ku'ni̱ ndɨ̱yi táa̱‑yo̱ ondé nuu̱ ñú'un té'é. Te ni̱ ka'a̱n ɨɨn ndajá'a̱‑ya̱ jíín‑de xini̱ yúku Sinaí, te ni̱ ni'i̱n‑dé tu̱'un ndasa kuchaku̱‑yo̱. Te ni̱ jani‑de tu̱'un‑ún nuu̱‑yo̱.  
\v 39 Ko ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, tú ní kákuni̱‑de kuandatu̱‑de nuu̱ cháa‑ún, chi̱ sasua ni̱ ka̱ské'ichi̱‑de cha̱a. Te ni̱ ka̱kusɨ́ɨn ini̱‑de, no'o̱n‑de ñuu̱ Egipto kákuni̱‑de núú.  
\v 40 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín Aarón: Sáva̱'a tɨnɨ̱‑ro̱ I'a̱ ná kúxnúú núu̱‑yo̱. Chi cha̱a Moisés, ja̱ ní kiñi'in‑de yóó ini̱ ñuu̱ Egipto va̱i‑yó, tú kájini̱‑yo̱ na̱ún ní ta'a̱n‑de. Achí.  
\v 41 Yúan‑na te ni̱ ka̱sá'a‑de ɨɨn chelu. Te nuu̱ ndosó‑ún ni̱ kasoko̱‑dé kɨtɨ. Te ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑de jíín tíñu ni̱ ka̱sá'a‑de jíín ndá'a‑dé.  
\v 42 Te Dios, ni̱ kuxio‑ya̱ núu̱‑dé kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ xndóo‑ya̱‑dé ná kuátíñu‑de nuu̱ tíñu̱ú xíní ándɨ́vɨ́, nátu̱'un yóso núu̱ tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá: Róó ña̱yɨvɨ Israel, a ni̱ ka̱ja'ni‑ro kɨ́tɨ núu̱‑rí uu̱ xiko kuia̱ nuu̱ ñú'un té'é náún.  
\v 43 Túu, chi̱ sasua ni̱ ka̱jani‑ró vé'e kuii ndosó Moloc jíín tíñu̱ú xíní máá Renfán, ndoso̱ ja̱ ní ka̱sá'a máá‑ró já chíñú'ún‑ró. Ja̱ yúán ná sjá'a‑ri̱ róó ki'i̱n‑ro̱ ondé yata̱ ñúu̱ Babilonia, áchí‑ya̱.  
\v 44 Ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, onde̱ ñu'un té'é ní ka̱ñava̱'a‑de ve'e ñii Dios, nátu̱'un ni̱ tá'ú Dios tiñu nuu̱ Moisés ja̱ súan sá'a‑de ve'e‑ún, nátu̱'un muestra ni̱ jini̱‑de.  
\v 45 Sáá chi̱ jíín fuerza Dios ni̱ ka̱skúnu ndɨ̱yi táa̱‑yo̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ ní katɨ̱ɨn máá‑i ñuu̱ yá'a. Yúan‑na te jíín Josué ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ lugar máá‑i, ni̱ ka̱kinchaka‑de ve'e ñii‑ún ni̱ kendo̱o yá'a onde̱ kɨvɨ̱ David.  
\v 46 Te David, ni̱ kusɨɨ̱ iní Dios jíín‑de. Te ni̱ jika̱n‑de ja̱ ná sáva̱'a‑de ɨɨn ve'e kuu Dios Jacob.  
\v 47 Ko Salomón, ni̱ sá'a‑de ɨɨn ve'e máá‑yá.  
\v 48 Ko I'a̱ ñá'nu‑ún, tú ncháá‑ya̱ iní ve̱'e kásá'a cha̱a, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n cha̱a jáni tu̱'un‑ya̱ ondé sáá:  
\v 49 Andɨ́vɨ́ kúu silla kánchaa̱‑ri̱, te tá'ú‑rí tiñu. Ñu̱yɨ́vɨ kúu teyu̱ nuu̱ káxndíi ja'a̱‑rí. Ndasa koo ve'e kani‑ró kúnchaa̱‑ri̱ núsáá. Xí ndénu̱ kúu nuu̱ ndéta̱tú‑ri̱.  
\v 50 Á tú ní sá'a ndɨ'ɨ‑ri̱ ndatíñu yá'a, áchí máá Tatá Dios.  
\v 51 Xaa̱n kákujá'a̱ ini̱‑ní. Tú kákandíja ini̱ añú‑ní te xaa̱n só'ó‑ní. Chi̱ nene̱ kájasu̱‑ní nuu̱ Espíritu Santo, nátu̱'un ni̱ ka̱sá'a ndɨ̱yi táa̱‑ní onde̱ aná'án.  
\v 52 Ió ɨɨn cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un‑ya̱ ondé sáá ja̱ tú ní káchindiki̱n táa̱‑ní‑de náún. Chi̱ táa̱‑ní, a ni̱ ka̱ja'ni‑dé cha̱a kájani tu̱'un ja̱ kíi máá I'a̱ ndaa̱ núú. Te I'a̱‑ún, a ni̱ kanastúu‑ní‑ya̱ te ni̱ ka̱ja'ni‑ní‑ya̱.  
\v 53 Ko máá‑ní, tú ní káskíkuu‑ní, va̱sa ndajá'a̱ máá‑yá, ni̱ ka̱jani‑ya̱ ley nuu̱‑ní. Achí Esteban.  
\v 54 Ta̱ká tu̱'un yá'a ni̱ ka̱jini so̱'o. Te ni̱ ka̱ta'u'u̱ ini̱. Te kánakaji ñíi yú'u kájito Esteban.  
\v 55 Ko máá Esteban, ni̱ kútú‑de Espíritu Santo. Te ni̱ ndakoto‑de ichi ándɨ́vɨ́. Te ni̱ jini̱‑de ja̱ ndíi ncháa̱ nuu̱ kánchaa̱ Dios. Te Jesús, kándii̱‑ya̱ íchi ndává'a Dios.  
\v 56 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Vina te ndé'é‑rí ja̱ núña andɨ́vɨ́. Te ndé'é‑rí nuu̱ máá Sé'e cha̱a kándii̱‑ya̱ íchi ndává'a Dios. Achí‑de.  
\v 57 Yúan‑na te ni̱ ka̱kana kó'ó. Te ni̱ kajasu̱ so̱'o. Te ɨɨn jínu‑ni ni̱ ka̱ndonda vaa̱ sɨkɨ̱ Esteban.  
\v 58 Te ni̱ ka̱kiñi'in Esteban kua'a̱n jíín‑de onde̱ yu'u ñúu̱. Te ni̱ ka̱skána tɨka̱chí. Te ni̱ kaja̱'a yuu̱ xiní‑dé. Te ña̱yɨvɨ kánde̱'é, ni̱ ka̱chúkú‑i tɨka̱chí‑ún nuu̱ já'a̱ ɨ́ɨn cha̱a súchí nání Saulo.  
\v 59 Te nini kájoto̱ yuu̱ xiní Esteban, te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú Esteban jíín máá Jíto'o̱‑yo̱: Táta̱ Jesús, naki'in‑ní añú‑ná vina, áchí‑de.  
\v 60 Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑de. Te ni̱ ka'a̱n jaa‑de: Táta̱, ma̱ chí'i‑ní cuenta kua̱chi yá'a sɨkɨ̱‑í jíná'an‑i, áchí‑de. Súan ni̱ ka'a̱n‑de tu̱'un yá'a, te ni̱ ji'i̱‑ni‑de. 
\c 8  
\s1 Ja̱ ní chindiki̱n Saulo tɨku'ni̱ kándíja 
\p  
\v 1 Te Saulo, ni̱ jatú'ún‑de ja̱ ní ji'i̱ Esteban. Te kɨvɨ̱‑ún ni̱ kejá'á káchindiki̱n xaa̱n‑í tɨku'ni̱ kándíja ini̱ ñuu̱ Jerusalén. Te tɨku'ni̱‑ún, ni̱ kajicha̱ nu̱u‑i kája'a̱n‑i nɨ́ɨ́ ndáñúu̱ Judea jíín ndáñúu̱ Samaria. Ko cha̱a apóstol chi̱ túu.  
\v 2 Te cha̱a káchiñú'ún Dios, ni̱ kajachi̱ndu̱ji‑de Esteban. Te ni̱ kande'e̱ xaa̱n‑dé ja̱ ní naa Esteban.  
\v 3 Ko Saulo, chi̱ xnáa‑dé tɨku'ni̱ kándíja kuní‑de. Te kɨ́vɨ‑de ndɨta'a̱n ve'e. Te ñú'un‑de cha̱a, ña'an, táan‑dé‑i veka̱a. 
\s1 Ja̱ ní jika tu̱'un Dios ini̱ ñuu̱ Samaria 
\p  
\v 4 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ní kajicha̱ nu̱u‑ún, kája'a̱n‑i ta̱ká ñuu̱ kájani‑i tu̱'un Dios.  
\v 5 Te Felipe, ni̱ kuun‑de kua'a̱n‑de ñuu̱ Samaria. Te yúan ni̱ jani‑de tu̱'un Cristo nuu̱ ñáyɨvɨ.  
\v 6 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ka̱chu'un ini̱‑i ta̱ká tu̱'un ja̱ ní ka'a̱n Felipe jíín‑i. Te ni̱ ka̱jini so̱'o‑i, te ni̱ kajini̱‑i ta̱ká tuni̱ ni̱ sá'a‑de.  
\v 7 Chi̱ ini̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ ní kiñi'in‑de tachi̱ kíni. Te ni̱ kenda‑ún kákana kó'ó kája'a̱n. Te tɨnɨ̱ cha̱a ni̱ kuyúnú jíín cháa rengo, ni̱ kandu̱va̱'a‑de.  
\v 8 Te ni̱ ka̱kusɨɨ̱ xáa̱n iní ña̱yɨvɨ ñúu̱‑ún.  
\v 9 Te ini̱ ñuu̱‑ún ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a nání Simón. Te cha̱a‑ún, cha̱a ña̱vá'a kúu‑de. Te xaa̱n kánaa iní ña̱yɨvɨ ñúu̱ Samaria kánde̱'é‑i. Te ni̱ ka'a̱n‑de ja̱ ɨ́ɨn cha̱a ñá'nu xaa̱n kúu máá‑de.  
\v 10 Te ña̱yɨvɨ, xaa̱n vá'a káchu'un ini̱‑i tu̱'un ká'a̱n‑de onde̱ su̱chí lúlí te onde̱ cha̱a ñá'nu. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Cha̱a yá'a xaa̱n yí'i fuerza Dios ñá'nu ini̱‑de.  
\v 11 Te káchu'un ini̱‑i tu̱'un ká'a̱n‑de, chi̱ xaa̱n káni kɨvɨ́ ní sá'a‑de tiñu ña̱vá'a nuu̱‑í, ni̱ ka̱naa iní‑i kánde̱'é‑i.  
\v 12 Ko nuu̱‑í ni̱ jani Felipe tu̱'un va̱'a ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu, jíín tú'un sɨ́'vɨ́ Jesucristo. Yúan‑na te ni̱ ka̱kandíja‑i. Te ni̱ ka̱janducha‑í kúu cha̱a kúu ña'an.  
\v 13 Te máá Simón, suni ni̱ kandíja‑de, ni̱ janducha‑dé. Te ni̱ jika kuu‑de jíín Felipe, ndé'é‑de ja̱ sá'a Felipe ta̱ká tuni̱ jíín táká tiñu ñá'nu. Te ni̱ kee nuu̱‑dé kándii̱‑de.  
\v 14 Te cha̱a apóstol ká'i̱in‑de ini̱ ñuu̱ Jerusalén, ni̱ ka̱jini tu̱'un‑de ja̱ ñáyɨvɨ ñúu̱ Samaria, ni̱ ka̱jatá'ú‑i tu̱'un Dios. Te ni̱ ka̱tájí‑de Pedro jíín Juan kája'a̱n‑de yúan.  
\v 15 Te ni̱ ja̱koyo cha̱a‑ún. Te ni̱ kajika̱n ta'u̱‑dé ja'a̱ ñáyɨvɨ‑ún, náva̱'a ná ní'i̱n‑í Espíritu Santo jíná'an‑i.  
\v 16 Chi̱ té cha'a̱n‑ga̱ kii‑ya̱ sɨkɨ́ ní ɨɨn‑i. Chi̱ máni ni̱ ka̱janducha‑í jíín sɨ́'vɨ́ Jesús.  
\v 17 Yúan‑na te ni̱ ka̱chaa‑de nda'a‑dé xini̱‑í jíná'an‑i te ni̱ chaa̱ Espíritu Santo sɨkɨ̱‑í.  
\v 18 Te ni̱ jini̱ Simón ja̱ súan káchaa apóstol nda'a‑dé xini̱ ñáyɨvɨ‑ún, te já'a‑ya̱ Espíritu Santo nuu̱‑í. Te kua̱'a‑de xu̱'ún núu̱ apóstol kuní‑de núú.  
\v 19 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Suni kuní‑ná ja̱ kuá'a‑ní fuerza yá'a nuu̱‑ná náva̱'a na̱ni ña̱yɨvɨ xndée‑ná nda'a‑ná xini̱‑í, te chaa̱ Espíritu Santo sɨkɨ̱‑í, áchí‑de.  
\v 20 Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Pedro jíín‑de: Xu̱'ún‑ró ná náa jíín‑ró, chi̱ jáni ini̱‑ro̱ já jíín xú'ún kúu kuaan‑ró tá'u̱ já'a Dios.  
\v 21 Tú cuenta‑ro̱ ni tú ta'u̱‑ro̱ já kúndii̱‑ro̱ sɨkɨ́ tíñu yá'a, chi̱ tú íó ndaa̱ ini̱ añú‑ro̱ núu̱ Dios.  
\v 22 Núsáá te nakani ini̱‑ro̱ sɨkɨ́ kuáchi‑ró yá'a. Te nandaka̱n ta'u̱‑ro̱ núu̱ Dios, sanaa te sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱‑ya̱ núu̱ kuáchi ñú'un ini̱‑ro̱.  
\v 23 Chi̱ jiní‑ri̱ ja̱ xáa̱n kújá'a̱ ini̱‑ro̱ núu̱‑yá. Te máni kua̱chi tɨ́ɨn róó. Achí Pedro jíín‑de.  
\v 24 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Simón jíín‑de: Kaka̱n ta'u̱ máá‑ró já'a̱‑rí nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ náva̱'a ni ɨɨn tu̱'un ká'a̱n‑ro̱ jián ma̱ kíi sɨkɨ̱‑rí, áchí‑de.  
\v 25 Te máá‑de, ni̱ kaka'a̱n ndaa̱‑de. Te ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un Dios. Te ni̱ ka̱naxíó káva‑de káno'o̱n‑de ñuu̱ Jerusalén. Te kua'a̱‑gá ndañúu̱ Samaria kájani‑de tu̱'un va̱'a. 
\s1 Felipe jíín cháa eunuco 
\p  
\v 26 Te ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá Dios, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Felipe: Ndukuiñi̱ te ki'i̱n‑ro̱ íchi sur, ichi já kénda ini̱ ñuu̱ Jerusalén, ja̱ kúun kua'a̱n onde̱ ñuu̱ Gaza. Achí‑ya̱. Te yúan chi̱ ñu'un té'é kúu.  
\v 27 Yúan‑na te ni̱ ndukuiñi̱ Felipe kua'a̱n‑de. Te ni̱ kenda‑ni ɨɨn cha̱a eunuco etíope. Te cha̱a‑ún játíñu‑de nuu̱ reina etíope, nání‑ña Candace. Te ɨɨn gobernador kúu‑de. Te suni ndíto‑de yaka̱ xu̱'ún‑ña. Te ni̱ kii‑de ñuu̱ Jerusalén, ni̱ kichiñú'ún‑de Dios.  
\v 28 Te kua̱no'on‑dé kánchaa̱‑de nuu̱ carreta‑de. Te ká'u‑de tutu̱ ni̱ chaa Isaías cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá.  
\v 29 Te máá Espíritu ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Felipe: Kuá'án te kita'a̱n‑ro̱ carreta‑ún.  
\v 30 Te Felipe, ni̱ kundéé‑de ni̱ jaa̱‑de. Te ni̱ jini so̱'o‑de ká'u cha̱a‑ún tutu̱ ja̱ ní chaa Isaías onde̱ sáá. Te ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de cha̱a‑ún: Á júku̱'un ini̱‑ní na̱ún ká'u‑ní xí túu. Achí‑de.  
\v 31 Te máá eunuco, ni̱ ka'a̱n‑de jíín Felipe: Te ndasa juku̱'un ini̱‑ná te nú tú stá'a̱n ɨɨn cha̱a nuu̱‑ná, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑de ja̱ ná káa Felipe nuu̱ carreta‑de te kunchaa̱‑de jíín‑de.  
\v 32 Te nuu̱ ká'u‑de tutu̱ ii̱‑ún ni̱ ka'a̱n tu̱'un yá'a: Nátu̱'un ɨɨn rɨɨ̱ ja̱ kuá'a̱n‑tɨ̱ kúu̱‑tɨ̱, súan ni̱ ja'a̱n‑ya̱. Te nátu̱'un ɨɨn lélú sété tú ndé'e̱‑tɨ̱, suni súan tú ní ká'a̱n kutɨ‑yá.  
\v 33 Te hora ni̱ kuka nuu̱‑yá, tú ní sándaa̱ va̱'a‑i jíín‑yá. Ndasa koo tu̱'un tata̱‑ya̱, chi ni̱ ji'i̱‑ya̱ iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Achí.  
\v 34 Yúan‑na te cha̱a eunuco‑ún, ni̱ ka'a̱n‑de: Cha̱a ni̱ jani tu̱'un yá'a, ndé sɨkɨ̱ cháa ká'a̱n‑de. Sɨkɨ̱ máá‑de xí sɨkɨ́ ɨngá cha̱a, áchí‑de jíín Felipe.  
\v 35 Yúan‑na te Felipe, ni̱ kejá'á‑de ká'a̱n‑de. Te jíín tú'un ká'a̱n tutu̱ ii̱‑ún ni̱ jani‑de tu̱'un va̱'a Jesús nuu̱ cháa‑ún.  
\v 36 Te nini kája'a̱n‑de ichi‑ún, te ni̱ ja̱koyo‑de ɨɨn nuu̱ ñú'un nducha. Te ni̱ ka'a̱n cha̱a eunuco: Yá'a ñú'un nducha. Á tú kuu kuanducha‑ná, xí ndéja̱ jasú. Achí‑de.  
\v 37 Te ni̱ kachi̱ Felipe: Nú kándíja‑ní onde̱ jíín iní jíín añú‑ní, te kuu, áchí‑de. Te ni̱ ka'a̱n eunuco: Kándíja‑ná ja̱ Jesucristo kúu máá Sé'e Dios, áchí‑de.  
\v 38 Te ni̱ tá'ú‑de tiñu ni̱ jukuiñi̱ carreta. Te ni̱ ka̱nuu ndendúú‑de kája'a̱n‑de nuu̱ ñú'un nducha yúan. Te ni̱ skuánducha Felipe cha̱a eunuco.  
\v 39 Te nuu̱ ní ka̱nana‑de ini̱ nducha, te Espíritu máá Tatá Dios, ni̱ chaxio‑ni‑ya̱ Felipe kua'a̱n‑de. Te cha̱a eunuco, tuká ní jiní‑de nuu̱ Felipe. Te ni̱ ki'in‑de ichi kuáno'on‑dé. Te kúsɨɨ̱ iní‑de.  
\v 40 Ko Felipe, ni̱ ndenda‑de onde̱ ñuu̱ Azoto. Te nini já'a‑de kua'a̱n‑de, te jáni‑de tu̱'un va̱'a‑ya̱ táká ñuu̱. Te vásá ní jaa̱‑de ñuu̱ Cesarea. 
\c 9  
\s1 Ja̱ ní nakani ini̱ Saulo 
\p  
\v 1 Te Saulo, nákata̱‑de ja̱ ndónda‑de ka'ni‑dé ta̱ká cha̱a káskuá'a tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱. Te ni̱ jaa̱‑de nuu̱ sutú kúñá'nu‑ga̱.  
\v 2 Te ni̱ jika̱n‑de tutu̱ nuu̱ cháa‑ún ja̱ kí'i̱n‑de ta̱ká ve'e sinagoga ñuu̱ Damasco, náva̱'a katɨɨn‑de sava cha̱a xí ñá'an já ká'i̱in sɨkɨ̱ tú'un‑ya̱. Te ku'ni̱‑de ña̱yɨvɨ‑ún kunchaka‑de‑i kii‑de jíín‑i ñuu̱ Jerusalén kuní‑de.  
\v 3 Te ni̱ ki'in‑de ichi kuá'a̱n‑de. Te ni̱ kuyani‑de ñuu̱ Damasco. Te sánaa‑ní te ni̱ ndii ncháa̱‑ni nɨ́ɨ́ núu̱‑dé onde̱ andɨ́vɨ́.  
\v 4 Te ni̱ ndua̱‑ni‑de nuu̱ ñú'un. Te ni̱ jini so̱'o‑de ká'a̱n ɨɨn tu̱'un jíín‑de: Saulo, Saulo, naja̱ chíndiki̱n‑ro̱ rúu̱. Achí.  
\v 5 Te máá‑de, ni̱ ka'a̱n‑de: Ndé cha̱a kúu‑ní vii, Táta̱, áchí‑de. Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Máá‑rí kúu Jesús ja̱ chíndiki̱n‑ro̱ rúu̱. Xaa̱n yíí kúu ja̱ kuañú yátá‑ró punta garrocha. Achí‑ya̱.  
\v 6 Te máá‑de, kɨ́sɨ‑i‑de, chi̱ yú'ú‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Táta̱, na̱ún sá'a‑ná kuní‑ní, áchí‑de. Te máá Jíto'o̱‑yo̱, ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Nduko̱o, te kɨ̱vɨ‑ró iní ñuu̱. Te yúan ni'i̱n‑ro̱ tú'un ndasa sá'a‑ró. Achí‑ya̱.  
\v 7 Te cha̱a kája'a̱n jíín Saulo, ni̱ ka̱jukuiñi̱‑de kákee nuu̱‑dé kánde̱'é‑de. Chi ni̱ ka̱jini so̱'o ndija‑de nɨ́'ɨn, ko tú ní kájini̱‑de nuu̱ ní ɨɨn cha̱a ká'a̱n.  
\v 8 Yúan‑na te ni̱ nduko̱o Saulo nuu̱ ñú'un. Te ni̱ ndakoto‑de. Ko tú ni ɨɨn nuu̱ ní jiní‑de. Te kátɨ̱ɨn cha̱a‑ún nda'a‑dé kája'a̱n‑de jíín‑de. Te ni̱ ka̱skɨ́vɨ‑de Saulo ini̱ ñuu̱ Damasco.  
\v 9 Te yúan ni̱ kanchaa̱‑de uni̱ kɨvɨ̱. Te tú ní kúu kutɨ ndé'é‑de, ni tú ní yée‑dé staa̱, ni tú ní jí'i‑de nducha. 
\s1 Saulo ini̱ ñuu̱ Damasco 
\p  
\v 10 Te ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a skuá'a tu̱'un‑ya̱ ñúu̱ Damasco nání‑de Ananías, te jíín jáni ni̱ ka'a̱n máá Jíto'o̱‑yo̱ jíín‑de: Ananías, áchí‑ya̱. Te máá‑de, ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá: Táta̱, yá'a kánchaa̱‑ná, áchí‑de.  
\v 11 Te ni̱ ka'a̱n máá Jíto'o̱‑yo̱ jíín‑de: Ndukuiñi̱ te ki'i̱n‑ro̱ íchi yá'ya ja̱ nání derecha. Te ini̱ ve̱'e Judas ná ndúkú‑ró ɨ́ɨn cha̱a nání Saulo ñuu̱ Tarso, chi ja̱ndáa̱ jikán ta'u̱‑dé.  
\v 12 Te skóto ja̱ni‑de ja̱ ɨ́ɨn cha̱a nání Ananías, kɨ́vɨ‑de te cháa nda'a xiní‑dé, náva̱'a ndundiji̱n nduchi‑dé. Achí‑ya̱.  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Ananías: Táta̱, a ni̱ jini tu̱'un‑ná sɨkɨ̱ cháa yúan ja̱ xáa̱n sá'a ndɨva̱'a‑de jíín ñáyɨvɨ ndóo‑ní ini̱ ñuu̱ Jerusalén.  
\v 14 Te vina ni̱ chaa̱‑de yá'a ndíso‑de tiñu sutu̱ ñá'nu, náva̱'a katɨɨn‑de ta̱ká ña̱yɨvɨ káchiñú'ún‑i níí, te taan‑dé‑i veka̱a. Achí‑de.  
\v 15 Te máá Jíto'o̱‑yo̱, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Kuá'án, chi cha̱a ni̱ ka̱ji máá‑rí kúu cha̱a jia̱n, náva̱'a ná káni‑de tu̱'un‑ri̱ ki'i̱n‑de nɨ́ɨ́ núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, nɨ́ɨ́ núu̱ rey, jíín nɨ́ɨ́ núu̱ táká ña̱yɨvɨ ñúu̱ Israel.  
\v 16 Chi̱ stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑dé ja̱ kánúú ndó'o‑de kua'a̱ xáa̱n túndó'o sɨkɨ̱ sɨ́'vɨ́‑rí. Achí‑ya̱.  
\v 17 Yúan‑na te kua'a̱n Ananías. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑de ini̱ ve̱'e‑ún. Te ni̱ xndée‑de nda'a‑dé xini̱ Saulo. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ñáni̱, Saulo. Máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús, I'a̱ ni̱ kenda nuu̱‑ro̱ íchi vái‑ró, ni̱ tájí‑yá ruu̱ va̱i‑ri̱ nuu̱‑ro̱ náva̱'a ná ndúndiji̱n nduchi‑ro, te ná kútú‑ró Espíritu Santo. Achí‑de.  
\v 18 Te ni̱ ko̱yo‑ni nátu̱'un soo̱ yúndúchi‑dé. Te ni̱ ndundiji̱n nduchi‑dé. Te ni̱ ndukuiñi̱‑de. Te ni̱ janducha‑dé.  
\v 19 Yúan‑na te ni̱ nakee‑dé staa̱. Te ni̱ nani'i̱n iní‑de. Te ni̱ kendo̱o Saulo yaku̱ kɨvɨ̱ jíín cháa káskuá'a ja̱ káxiu̱kú‑de ini̱ ñuu̱ Damasco.  
\v 20 Te ni̱ kejá'á‑ni‑de jáni‑de tu̱'un Jesucristo ini̱ ve̱'e sinagoga, áchí‑de ja̱ I'a̱ yá'a kúu‑ya̱ Sé'e Dios.  
\v 21 Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ní ka̱jini so̱'o tu̱'un ká'a̱n‑de, ni̱ ka̱kee nuu̱‑í kánde̱'é‑i. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Á nasu̱ cháa yá'a xaa̱n sá'a ndɨva̱'a‑de jíín táká ña̱yɨvɨ kándaku ñi'in sɨ́'vɨ́‑yá yá'a núú. Te ja̱ yúán ní chaa̱‑de yá'a, ku'ni̱‑de preso no'o̱n‑de jíín‑i nuu̱ sutú ñá'nu núú. Achí‑i.  
\v 22 Ko Saulo, ví'í‑gá ni̱ ndúkú ndéé‑de ni̱ sáká núu‑de xini̱ cháa judío káxiu̱kú iní ñuu̱ Damasco, ká'a̱n téyíí‑de ja̱ Jesús kúu Cristo.  
\v 23 Te ni̱ kuu‑ga̱ kɨvɨ̱. Te cha̱a judío, ni̱ ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an‑de ja̱ ká'ni‑dé Saulo.  
\v 24 Ko Saulo, ni̱ ni'i̱n‑dé tu̱'un ja̱ súan ni̱ kanda̱tu̱'ún cháa‑ún. Te máá cháa judío ndúú ñúú‑ni kájito yu'u‑dé ichi núu̱ kénda yuxé'é ñúu̱ ja̱ ká'ni‑dé Saulo núú.  
\v 25 Yúan‑na te cha̱a káskuá'a jíín‑de, ni̱ ka̱ki'in‑de Saulo akuáa. Te ini̱ ɨɨn ji̱ka ni̱ ka̱skúun‑de cha̱a jika̱ ɨ́ɨn nama̱ ñúu̱‑ún. 
\s1 Saulo ini̱ ñuu̱ Jerusalén 
\p  
\v 26 Te nuu̱ ní najaa̱‑de ñuu̱ Jerusalén, te kuní‑de naketá'an‑de jíín cháa káskuá'a‑ún. Ko máá cháa‑ún, ni̱ kayu̱'ú‑de ni̱ ka̱jito‑de Saulo, chi̱ tú ní kákandíja‑de ja̱ cháa skuá'a kúu Saulo.  
\v 27 Ko Bernabé, ni̱ jaka‑de kua'a̱n jíín‑de nuu̱ cháa kákuu apóstol. Te ni̱ jani‑de tu̱'un nuu̱ cháa‑ún ndasa ni̱ jini̱ Saulo nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ íchi kuá'a̱n‑de, te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de, jíín ndasa ni̱ chundéé iní Saulo ni̱ ka'a̱n téyíí‑de tu̱'un Jesús ini̱ ñuu̱ Damasco.  
\v 28 Te ndénda‑de ndɨ́vɨ‑de ñuu̱ Jerusalén jíín cháa kákandíja yúan.  
\v 29 Te ni̱ jani téyíí‑de tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱. Te ni̱ státá'an‑de jíín cháa judío ñuu̱ Grecia. Ko máá cháa‑ún, kákuni̱‑de ka'ni‑dé Saulo.  
\v 30 Te ni̱ ka̱jini tu̱'un ta̱ká ñani̱. Te ni̱ ka̱chu'un íchí‑de Saulo onde ñuu̱ Cesarea. Te yúan ni̱ ka̱tájí‑de Saulo kua̱no'on‑dé onde̱ ñuu̱ Tarso.  
\v 31 Te tɨku'ni̱ kákandíja nɨ́ɨ́ iní ñuu̱ Judea, jíín ñúu̱ Galilea, jíín ñúu̱ Samaria, tuká ní káchindiki̱n‑de‑i. Te ni̱ ja'nu‑ga̱‑i jíín tú'un. Te ni̱ ka̱chiñú'ún‑i máá Jíto'o̱‑yo̱. Te ni̱ ka̱ndundéé iní‑i ni̱ sá'a Espíritu Santo. Te ni̱ ndea̱‑ga̱‑i. 
\s1 Ja̱ ní nduva̱'a Eneas 
\p  
\v 32 Te Pedro, jíka kuu‑de nuu̱‑í ta̱ká lado. Te suni ni̱ ja'a̱n‑de nuu̱ ñáyɨvɨ ndóo ini̱ ñuu̱ Lida.  
\v 33 Te yúan ni̱ jini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a nání Eneas, ja̱ ní kuu una̱ kuia̱ káa‑de ji̱to, chi ni̱ kuyúnú‑de.  
\v 34 Te ni̱ kachi̱ Pedro jíín‑de: Eneas, Jesucristo ná násáva̱'a‑ya̱ róó. Nduko̱o, te natuu‑ro jíto‑ró. Achí‑de. Te ni̱ nduko̱o‑ni cha̱a‑ún.  
\v 35 Te ni̱ kajini̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú ñúu̱ Lida jíín ñúu̱ Sarón. Te ni̱ ka̱naxíó káva ini̱‑i nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. 
\s1 Ja̱ ní nachaku̱ Dorcas 
\p  
\v 36 Te suni ni̱ i̱o ɨɨn ña'an skuá'a ini̱ ñuu̱ Jope, nání‑ña Tabita, ja̱ kuní ka'a̱n nuu̱ yú'u griego, Dorcas. Ña'an yá'a, xaa̱n ní sá'a‑ña tíñu va̱'a jíín caridad.  
\v 37 Te kɨvɨ̱‑ún ni̱ ku'u̱‑ña. Te ni̱ ji'i̱‑ña. Te ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ nasándoo‑de ña'an‑ún. Te ni̱ kajaki̱n‑de‑ña ɨ́ɨn ini̱ ve̱'e.  
\v 38 Te ñuu̱ Lida, yani kánchaa̱ jíín ñúu̱ Jope. Te cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ ka̱jini tu̱'un‑de ja̱ kánchaa̱ Pedro yúan. Te ni̱ ka̱tájí‑de uu̱ cha̱a kua̱ka'a̱n nda̱'ú jíín Pedro: Ma̱ kúkuéé‑ní te chaa̱‑ní nuu̱‑ná, áchí‑de.  
\v 39 Yúan‑na te ni̱ ndukuiñi̱ Pedro kua'a̱n‑de jíín‑de. Te nuu̱ ní jaa̱‑de, ni̱ ka̱jaka‑de Pedro kua'a̱n‑de jíín‑de ini̱ ve̱'e‑ún. Te yúan, ta̱ká ña'an viuda, ni̱ ka̱jíkó ndúu̱‑ña‑dé kánde'e̱‑ña. Te kástá'a̱n‑ña táká su'nu̱ jíín táká tɨka̱chí ní sá'a Dorcas ná ni̱ kanchaa̱‑ña jíín‑ña jíná'an‑ña núú.  
\v 40 Yúan‑na te Pedro, ni̱ jacha̱ ndɨ'ɨ‑de ña̱yɨvɨ‑ún kája'a̱n‑i yata̱ vé'e. Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑de. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑dé. Te ni̱ naxíó kóto‑de ichi núu̱ kátúu ndɨ́yi‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Tabita, nduko̱o, áchí‑de. Te máá‑ña, ni̱ ndakoto‑ni‑ña. Te ni̱ jini̱‑ña núu̱ Pedro. Te ni̱ nduko̱o‑ni‑ña.  
\v 41 Te máá‑de, ni̱ tɨɨn‑de nda'a‑ñá. Te ni̱ xndúkuiñi̱‑de‑ña. Yúan‑na te ni̱ kana‑de xini̱ ñáyɨvɨ ndóo jíín viuda. Te ni̱ stá'a̱n‑de‑ña já á chakú‑ña.  
\v 42 Te tiñu yá'a ni̱ jicha̱ tu̱'un nɨ́ɨ́ ñúu̱ Jope kua'a̱n. Te kua'a̱ ñáyɨvɨ, ni̱ ka̱kandíja‑i nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 43 Te Pedro, kua'a̱ kɨvɨ́ ní kendo̱o‑de ini̱ ñuu̱ Jope, kánchaa̱‑de ve'e ɨɨn cha̱a curtidor nání Simón. 
\c 10  
\s1 Pedro jíín Cornelio 
\p  
\v 1 Te ini̱ ñuu̱ Cesarea ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a nání Cornelio, ni̱ kuu‑de capitán, ni̱ tɨ̱ɨn‑de soldado nání Italiana.  
\v 2 Cha̱a chíñú'ún vá'a Dios kúu‑de onde̱ jíín nɨ́ɨ́ vé'e‑de. Te bueno sá'a‑de caridad nuu̱ táká ña̱yɨvɨ. Te nene̱ jikán ta'u̱‑de nuu̱ Dios.  
\v 3 Te cha̱a yá'a, ni̱ skóto‑ya̱‑dé nátu̱'un ka̱'uni̱ aíni. Te ni̱ jini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn ndajá'a̱ máá Dios ni̱ kɨ̱vɨ‑ya̱ núu̱ kánchaa̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Cornelio, áchí‑ya̱.  
\v 4 Te máá‑de, ni̱ ndakoto‑de nuu̱‑yá. Te yú'ú‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Na̱ún kuní‑ní Táta̱, áchí‑de. Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: A ni̱ jini̱ Dios ndasa jikán ta'u̱‑ro̱ jíín já sá'a‑ró caridad.  
\v 5 Vina te tájí‑ró úu̱ cha̱a ná kí'i̱n‑de ñuu̱ Jope. Te kana‑ró xiní Simón ná kíi‑de, te cha̱a‑ún, nání‑de Pedro.  
\v 6 Ncháá núu‑de ve'e ɨɨn cha̱a nání Simón curtidor, ja̱ ncháá ve'e‑de yani yundúcha mar. Te máá‑de kastu̱'ún núu̱‑ro̱ ndéja̱ kánúú sá'a‑ró. Achí‑ya̱.  
\v 7 Te ndajá'a̱ ní ka'a̱n jíín Cornelio, a kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ kana‑de xini̱ úu̱ mozo‑de jíín xiní ɨ́ɨn soldado ja̱ játíñu kútu núu̱‑dé.  
\v 8 Te onde̱ ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ nakani‑de ta̱ká tu̱'un nuu̱ mozo‑ún, te ni̱ tájí‑de mozo kája'a̱n onde̱ ñuu̱ Jope.  
\v 9 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, kájika‑i kája'a̱n‑i. Te ni̱ ka̱kuyani‑i ñuu̱‑ún. Te Pedro, ná ka̱'uxi̱ uu̱ ni̱ kaa‑de xini̱ vé'e ja̱ kakán ta'u̱‑dé.  
\v 10 Te ni̱ chaa̱ so̱ko chi̱i‑de. Te ni̱ kuni̱‑de kee‑dé staa̱. Ko nini kásátu̱'a‑ña‑ún, te ni̱ skóto‑ya̱‑dé.  
\v 11 Te ni̱ jini̱‑de núña andɨ́vɨ́. Te ɨɨn bulto nátu̱'un ɨɨn sa'ma kuítá já nú'ni̱ ndɨ́kúu̱n punta, ni̱ kuun va̱i nuu̱ ñú'un ní skóto‑ya̱‑dé.  
\v 12 Te ini̱‑ún káñu̱'un ta̱ká kɨtɨ kúu̱n ndá'a íó nuu̱ ñú'un yá'a, jíín kóo̱, jíín táká tɨsaa̱ andɨ́vɨ́.  
\v 13 Te ni̱ jini so̱'o‑de ɨɨn tu̱'un ni̱ ka'a̱n: Pedro, ndukuiñi̱, te ka'ni‑ro, te kee‑ro, áchí.  
\v 14 Ko Pedro, ni̱ ka'a̱n‑de: Ma̱ kúu Táta̱, chi̱ té kee‑gá‑ná ku̱ñu chá'án ni ja̱ tú íó ndoo, áchí‑de.  
\v 15 Te ni̱ ka'a̱n tuku jíín‑de vuelta uu̱: Ja̱ ní sándoo Dios, ma̱ skúnání‑ró kúñu chá'án, áchí.  
\v 16 Te tu̱'un yá'a ni̱ kii uni̱ vuelta nuu̱‑dé. Te sa'ma kuítá‑ún, ni̱ ndaa kua̱no'on ándɨ́vɨ́.  
\v 17 Te nini kánchaa̱ Pedro jáni ini̱‑de na̱ún kúu ja̱ ní jini̱‑de‑ún, te ni̱ ja̱koyo mozo ni̱ tájí Cornelio kua'a̱n, kájika̱ tu̱'ún‑i ve'e Simón onde̱ ni̱ ja̱koyo‑i yuxé'é cháa‑ún.  
\v 18 Te ni̱ kaka'a̱n jaa‑i. Te ni̱ kajika̱ tu̱'ún‑i nú yúan ncháá ɨɨn cha̱a nání Simón, te íó ɨnga̱ sɨ́'vɨ́‑de nání‑de Pedro.  
\v 19 Te nini kánchaa̱ Pedro nákani ini̱‑de nú na̱ún kúu ja̱ ní jini̱‑de‑ún, te ni̱ ka'a̱n máá Espíritu jíín‑de: Ni̱ chaa̱ uni̱ mozo kánandúkú‑i róó.  
\v 20 Ndukuiñi̱, te nuu‑ró. Te ma̱ yú'ú‑ro̱ kí'i̱n‑ro̱ jíín‑i. Chi̱ máá‑rí, ni̱ tájí‑rí‑i va̱i‑i, áchí‑ya̱.  
\v 21 Yúan‑na te Pedro, ni̱ nuu‑de nuu̱ mozo ni̱ tájí Cornelio. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Amigo, máá‑rí kúu cha̱a kánandúkú‑ró. Ndé sɨkɨ̱ kúu ja̱ vái koyo‑ró núu̱‑rí núsáá, áchí‑de.  
\v 22 Te máá mozo‑ún, ni̱ kaka'a̱n‑i: Cornelio, cha̱a capitán, cha̱a ndaa̱, cha̱a chíñú'ún vá'a Dios kúu‑de. Te suni ta̱ká ña̱yɨvɨ judío káka'a̱n‑i ja̱ cháa va̱'a kúu‑de. Ni̱ ka'a̱n ɨɨn ndajá'a̱ ndóo‑ya̱ jíín‑de ja̱ ná kána‑de xini̱‑ní kii‑ní ki'o̱n vé'e‑de. Te ná kúni ná'ín‑de tu̱'un ka'a̱n‑ní jíín‑de. Achí‑i.  
\v 23 Yúan‑na te ni̱ skɨ́vɨ‑de mozo‑ún ini̱ ve̱'e. Te ni̱ ka̱kendo̱o‑i yu̱an. Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, ni̱ nduko̱o‑de. Te ni̱ kee‑de kája'a̱n‑de. Te suni kája'a̱n yaku̱ ñani̱ ñuu̱ Jope jíín‑de.  
\v 24 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ ní ja̱koyo‑de ñuu̱ Cesarea. Te Cornelio, ndátu‑de cha̱a jíná'an‑de, chi ni̱ stútú‑de tá'an‑de jíín amigo va̱'a‑de.  
\v 25 Te nini kɨ́vɨ Pedro ini̱ ve̱'e, te ni̱ kenda Cornelio ka'a̱n‑de jíín Pedro. Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱ já'a̱ Pedro. Te ni̱ chiñú'ún‑de cha̱a.  
\v 26 Ko Pedro, ni̱ xndúkuiñi̱‑de Cornelio. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ndukuiñi̱, chi̱ ruu̱, suni cha̱a kúu‑ri̱. Achí‑de.  
\v 27 Te kándatu̱'ún‑de. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de. Te ni̱ jini̱ Pedro ja̱ ní ka̱kutútú kuá'a̱ ñáyɨvɨ káxiu̱kú‑i ini̱ ve̱'e.  
\v 28 Te ni̱ ka'a̱n Pedro jíín ñáyɨvɨ‑ún: A kájini̱‑ní ja̱ tú íó ley ja̱ ɨ́ɨn cha̱a judío, ketá'an‑de xí sá'a‑de ɨɨn visita nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a tú kúu judío. Ko Dios, ni̱ stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑ná ja̱ tú ni ɨɨn ña̱yɨvɨ chá'án, ña̱yɨvɨ kíni íó.  
\v 29 Ja̱ yúán, te nuu̱ ní kana‑ní xini̱‑ná, te vai̱‑ná, tú ní sájá'a̱ ini̱‑ná. Ja̱ yúán jiká tu̱'ún‑ná níí: Na̱ sɨkɨ̱ kúu ja̱ ní kana‑ní náá, áchí Pedro.  
\v 30 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Cornelio: Vina íó kuu̱n kɨvɨ́ nátu̱'un máá hora yá'a íó ndicha̱ ini̱‑ná. Te ka̱'uni̱ aíni kúu jikán ta'u̱‑ná ini̱ ve̱'e‑ná. Te ni̱ chaa̱ ɨɨn ndajá'a̱‑yá nuu̱‑ná. Te ndíi ncháa̱ sa'ma ñú'un‑ya̱.  
\v 31 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ná: Cornelio, a ni̱ jini̱ Dios ndasa jika̱n ta'u̱‑ro̱ jíín já sá'a‑ró caridad.  
\v 32 Núsáá te tájí‑ró mozo ná kí'i̱n ñuu̱ Jope. Te kana‑ró xiní ɨ́ɨn cha̱a kúu Simón ja̱ nání‑de Pedro, ná kíi‑de nuu̱‑ro̱. Te cha̱a‑ún, ncháá‑de ve'e ɨɨn cha̱a nání Simón curtidor. Te máá yú'u mar ncháá ve'e‑de. Te chaa̱ cha̱a‑ún, te kastu̱'ún‑de nuu̱‑ro̱, áchí‑ya̱ jíín‑ná.  
\v 33 Súan ni̱ kuu. Te ni̱ tájí‑ná mozo kujaa̱ kana níí. Te va̱'a ni̱ sá'a‑ní ja̱ ní chaa̱‑ní. Te vina, ta̱ká‑ná, ká'i̱in tútú‑ná yá'a nuu̱ Dios, náva̱'a kuni so̱'o‑ná tu̱'un ka'a̱n‑ní, ndasa ni̱ tá'ú Dios tiñu nuu̱‑ní. Achí‑de.  
\v 34 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Pedro: Vina te ni̱ jini̱ ndaa̱‑ná ja̱ Dios tú ncháá nuu̱‑yá ña̱yɨvɨ.  
\v 35 Chi na̱ni ña̱yɨvɨ, nú káchiñú'ún‑i‑ya̱ te kásátiñu va̱'a‑i nuu̱‑yá, te kúsɨɨ̱ iní‑ya̱ jíín‑i.  
\v 36 Ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín táká se̱'e Israel, ni̱ kastu̱'ún‑yá nuu̱‑í ja̱ máá Jesucristo já'a‑ya̱ tú'un ndéé iní‑i. Te I'a̱ yá'a kúu Jito'o̱ ta̱ká‑yo̱.  
\v 37 Máá‑ní, a kájini tu̱'un‑ní tu̱'un Jesucristo. Chi ni̱ jani Juan tu̱'un jánducha, yúan‑na te ni̱ kejá'á tú'un‑ya̱ ondé ñuu̱ Galilea, te ni̱ jicha̱ nu̱u nɨ́ɨ́ ñúu̱ Judea,  
\v 38 ndasa ni̱ ja̱'a Dios Espíritu Santo jíín fuerza nuu̱‑yá. Te ndasa ni̱ jika kuu ya̱ ní sá'a‑ya̱ tíñu va̱'a, te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ tá'a̱n tachi̱ kíni. Chi̱ Dios, ni̱ chindéé ní chituu‑ya̱ Jesús ñuu̱ Nazaret.  
\v 39 Te máá‑ná, ni̱ kajini̱‑ná ta̱ká tiñu ni̱ sá'a‑ya̱ iní ñuu̱ Judea, jíín iní ñuu̱ Jerusalén. Te ni̱ ka̱ja'ni‑í‑ya̱, ni̱ ka̱jata kaa‑i‑ya̱ jiká ɨ́ɨn cruz.  
\v 40 Ko I'a̱ yá'a, ni̱ nachaku̱‑ya̱ ní sá'a Dios kɨvɨ̱ uní. Te ni̱ ndenda ndiji̱n‑ya̱ ní sá'a Dios.  
\v 41 Ko tú ní ndénda ndiji̱n‑ya̱ núu̱ táká ña̱yɨvɨ, chi̱ máni nuu̱ cháa ja̱ á ni̱ ka̱ji Dios ja̱ kúu‑de testigo. Te testigo‑ún kákuu‑ná, chi ni̱ ka̱yee‑ná staa̱ ni̱ ka̱ji'i‑ná nducha jíín‑yá, nuu̱ ní nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi.  
\v 42 Te ni̱ tá'ú‑yá tiñu nuu̱‑ná jíná'an‑ná ja̱ ná káni‑ná tu̱'un‑ya̱ núu̱ táká ña̱yɨvɨ. Te ka'a̱n ndaa̱‑ná ja̱ ní jani Dios máá‑yá kuu‑ya̱ juez nuu̱ ñáyɨvɨ káichaku̱ jíín núu̱ ñáyɨvɨ ní kaji'i̱.  
\v 43 Chi tu̱'un I'a̱ yá'a ni̱ kaka'a̱n ndaa̱ ta̱ká cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá. Ja̱ táká ña̱yɨvɨ kándíja nuu̱‑yá, jíín sɨ́'vɨ́‑yá koo tu̱ká'nu ini̱ nuu̱ taká kua̱chi‑i. Achí Pedro. 
\s1 Ja̱ ní jaa̱ Espíritu Santo sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación 
\p  
\v 44 Te nini ká'a̱n Pedro ta̱ká tu̱'un yá'a, te ni̱ chaa̱‑ni Espíritu Santo sɨkɨ̱ táká ña̱yɨvɨ kájini so̱'o tu̱'un ká'a̱n‑de.  
\v 45 Te cha̱a kákandíja, ja̱ ní ja̱koyo jíín Pedro, ja̱ kákuu‑de cha̱a ni̱ kaxɨtɨ̱ ndúu̱, ni̱ ka̱naa iní‑de kánde̱'é‑de ja̱ súni ni̱ chaa̱ Espíritu Santo sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 46 Chi ni̱ ka̱jini so̱'o‑de káka'a̱n ña̱yɨvɨ‑ún sɨ́ɨn yu'u, te kánakana jaa‑i Dios.  
\v 47 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Pedro: Ndéja̱ jasú kii nducha, náva̱'a ná kuánducha ñáyɨvɨ yá'a, chi ni̱ chaa̱ Espíritu Santo sɨkɨ̱ máá‑i nátu̱'un sɨkɨ̱ máá‑yó, áchí‑de.  
\v 48 Te ni̱ tá'ú‑de tiñu nuu̱‑í jíná'an‑i ja̱ ná kuánducha‑í jíín sɨ́'vɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús. Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑de ja̱ ná kéndo̱o‑de jíín‑i yaku̱ kɨvɨ̱. 
\c 11  
\p  
\v 1 Te cha̱a apóstol jíín táká ñani̱ ká'i̱in nɨ́ɨ́ ñúu̱ Judea, ni̱ ka̱jini tu̱'un‑de ja̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, suni ni̱ ka̱jatá'ú‑i tu̱'un Dios.  
\v 2 Te ni̱ ndaa Pedro kua̱no'on‑dé ñuu̱ Jerusalén. Te sava cha̱a ni̱ kaxɨtɨ̱ ndúu̱, ni̱ kaka'a̱n sɨkɨ̱‑dé.  
\v 3 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Naja̱ ní kɨ̱vɨ‑ró iní ve̱'e cha̱a tú ní káxɨtɨ̱ ndúu̱, te ni̱ yee‑ro stáa̱ jíín‑de, áchí.  
\v 4 Yúan‑na te ni̱ kejá'á Pedro ni̱ jani kájí‑de tu̱'un nuu̱ cháa‑ún:  
\v 5 Ni̱ kanchaa̱‑ri̱ ñuu̱ Jope. Te nini jikán ta'u̱‑rí, te ni̱ skóto‑ya̱ rúu̱. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ɨɨn bulto nátu̱'un ɨɨn sa'ma kuítá já nú'ni̱ ndɨ́kúu̱n punta. Te ni̱ kuun va̱i onde̱ nuu̱‑rí ichi ándɨ́vɨ́.  
\v 6 Te ni̱ nde̱'é‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ iní‑ún káñu̱'un kɨtɨ kúu̱n ndá'a kájika nuu̱ ñú'un yá'a, jíín kɨ́tɨ xáa̱n, jíín kóo̱, jíín tɨ́saa̱ andɨ́vɨ́.  
\v 7 Te ni̱ jini so̱'o‑ri̱ ɨɨn tu̱'un ni̱ ka'a̱n jíín‑rí: Pedro, ndukuiñi̱, ka'ni‑ro te kee‑ro. Achí.  
\v 8 Te ni̱ ka'a̱n‑ri̱: Ma̱ kúu Táta̱, chi̱ té kee‑gá‑ná ku̱ñu chá'án ni ku̱ñu ja̱ tú íó ndoo.  
\v 9 Ko tu̱'un‑ún ni̱ ka'a̱n tuku jíín‑rí onde̱ andɨ́vɨ́: Ja̱ ní sándoo Dios ma̱ skúnání‑ró kúñu chá'án. Achí.  
\v 10 Te suni súan ni̱ ka'a̱n uni̱ vuelta. Yúan‑na te ni̱ ndaa bulto‑ún kua̱no'on íchi ándɨ́vɨ́.  
\v 11 Yúan‑na te suni hora‑ún ni̱ ja̱koyo uni̱ mozo kánandúkú‑i ruu̱. Te onde̱ ñuu̱ Cesarea ni̱ ta'u̱ tíñu nuu̱‑í va̱i‑i. Te ni̱ ja̱koyo‑i ve'e‑ri̱.  
\v 12 Te máá Espíritu, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑rí ja̱ má yú'ú‑ri̱ ki'i̱n‑ri̱ jíín‑i. Te suni ni̱ kaja'a̱n iñu̱ ñani̱ yá'a jíín‑rí. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑ri̱ ini̱ ve̱'e ɨɨn cha̱a.  
\v 13 Te cha̱a‑ún, ni̱ jani‑de tu̱'un nuu̱‑rí, ná ni̱ jini̱‑de ɨɨn ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́ kándii̱‑ya̱ iní ve̱'e‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Tájí‑ró mozo ná kí'i̱n ñuu̱ Jope te kana‑ró xiní Simón, cha̱a nání Pedro, ná kíi‑de.  
\v 14 Te cha̱a‑ún, kani‑de tu̱'un nuu̱‑ro̱ ndasa ka̱ku‑ró ondé jíín nɨ́ɨ́ vé'e‑ró, áchí‑de jíín‑rí.  
\v 15 Te nuu̱ ní kejá'á‑rí ká'a̱n‑ri̱, te ni̱ chaa̱ Espíritu Santo sɨkɨ̱‑í jíná'an‑i suni nátu̱'un ni̱ chaa̱‑ya̱ sɨkɨ́‑yo̱ já xnáñúú.  
\v 16 Yúan‑na te ni̱ nuku̱'un ini̱‑ri̱ tu̱'un ni̱ ka'a̱n máá Jíto'o̱‑yo̱: Ja̱ndáa̱ jíín ndúcha skuánducha Juan. Ko róó, chi̱ jíín Espíritu Santo kuanducha‑ro jíná'an‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 17 Te nú suni ni̱ ja̱'a Dios Espíritu‑ya̱ núu̱ máá‑i nátu̱'un ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ máá‑yó, ja̱ kákandíja‑yó núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, te ndé cha̱a kúu ruu̱ ja̱ kasú‑ri̱ nuu̱ Dios núsáá. Achí Pedro.  
\v 18 Súan ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a, te tuká ní káka'a̱n‑de. Te ni̱ ka̱nakana jaa‑de Dios: Suni ni̱ ja̱'a Dios tu̱'un ja̱ ná nákani ini̱ ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación náva̱'a kuchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni núsáá, áchí‑de. 
\s1 Tɨku'ni̱ kándíja ini̱ ñuu̱ Antioquía 
\p  
\v 19 Te kɨvɨ̱ ní ka̱ja'ni‑dé Esteban, ni̱ kejá'á ní ka̱chindiki̱n‑de‑i. Te ña̱yɨvɨ ní kajicha̱ nu̱u kája'a̱n ni̱ ja̱koyo‑i onde̱ ñuu̱ Fenicia, jíín ñúu̱ Chipre, jíín iní ñuu̱ Antioquía. Te tú ni ɨɨn nuu̱ ñáyɨvɨ ní kájani‑i tu̱'un, chi̱ máni nuu̱ ñáyɨvɨ judío ni̱ ka̱jani‑i tu̱'un‑ya̱.  
\v 20 Ko ni̱ i̱o yaku̱ cha̱a ñuu̱ Chipre jíín cháa ñuu̱ Cirene jíín ñáyɨvɨ ní kajicha̱‑ún. Te cha̱a‑ún, ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Antioquía. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín ñayɨvɨ ñúu̱ Grecia, ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un va̱'a máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús nuu̱‑í.  
\v 21 Te máá Jíto'o̱‑yo̱, ni̱ chindéé ní chituu‑ya̱‑dé. Te ni̱ ka̱kandíja kua'a̱ ñáyɨvɨ, te ni̱ ka̱naxíó káva ini̱‑i nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 22 Te ni̱ jicha̱ tu̱'un yá'a. Te ni̱ jini tu̱'un tɨku'ni̱ kándíja ini̱ ñuu̱ Jerusalén. Te ni̱ ka̱tájí‑i Bernabé kua'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Antioquía.  
\v 23 Te Bernabé, nuu̱ ní jaa̱‑de yúan, te ni̱ jini̱‑de ja̱ lúu kua'a̱n tu̱'un Dios. Te ni̱ kusɨɨ̱ iní‑de. Te ni̱ ka'a̱n ni̱'in‑de jíín táká ña̱yɨvɨ‑ún ja̱ jíín iní jíín añú‑i ná skíkuu va̱'a‑i tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱, te ma̱ náyu̱'ú‑i.  
\v 24 Chi̱ Bernabé, cha̱a va̱'a kúu‑de. Te ni̱ kútú‑de Espíritu Santo. Te kándíja va̱'a‑de. Te ni̱ ka̱kandíja kua'a̱ ñáyɨvɨ núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 25 Yúan‑na te ni̱ kenda Bernabé kua'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Tarso, kuana̱ndúkú‑de Saulo. Te ni̱ nani'i̱n‑dé cha̱a‑ún. Te ncháka‑de cha̱a ni̱ chaa̱‑de ñuu̱ Antioquía jíín‑de.  
\v 26 Te nɨ́ɨ́‑ni ɨɨn kuia̱ ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de yúan jíín tɨ́ku'ni̱ kándíja. Te ni̱ ka̱stá'a̱n‑de tu̱'un nuu̱ kuá'a̱ ñáyɨvɨ. Te cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ na̱kunání‑de cristiano xnáñúú‑gá ini̱ ñuu̱ Antioquía.  
\v 27 Te cha̱a kájani tu̱'un Dios, suni kɨvɨ̱‑ún ni̱ kenda koyo‑de ñuu̱ Jerusalén kája'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Antioquía.  
\v 28 Te ni̱ ndukuiñi̱ ɨɨn tá'an‑de nání‑de Ágabo. Te ni̱ kastu̱'ún‑de, ni̱ sá'a Espíritu, ja̱ kíi ɨɨn tama̱ xáa̱n nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ. Te tama̱‑ún, ni̱ kii kɨvɨ̱ ní tá'ú Claudio tiñu.  
\v 29 Yúan‑na te ni̱ kanda̱tu̱'ún cháa káskuá'a‑ún ja̱ chúndá'á‑de yaku̱ na̱ jíín kí'i̱n nuu̱ ñaní‑de káxiu̱kú iní ñuu̱ Judea, ndasa kákanda ɨɨn ɨɨn‑de kua̱'a‑de.  
\v 30 Te súan ni̱ ka̱sá'a‑de. Te ni̱ ka̱tájí‑de kua'a̱n nuu̱ cháa kákuu nuu̱, ni̱ ka̱jancha̱ka Bernabé jíín Saulo. 
\c 12  
\s1 Ndasa ni̱ ja'ni‑dé Jacobo 
\p  
\v 1 Te suni kuia̱‑ún ni̱ ka̱tɨɨn rey Herodes sava ña̱yɨvɨ tɨ́ku'ni̱ kándíja. Te ni̱ sá'a ndɨva̱'a‑de jíín‑i.  
\v 2 Te jíín machete ni̱ ja'ni‑dé Jacobo, ñani̱ Juan. 
\s1 Ndasa ni̱ kenda Pedro veka̱a 
\p  
\v 3 Te ni̱ jini̱‑de ja̱ súan ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní cha̱a judío ni̱ sá'a‑de. Te suni ni̱ ka̱tɨɨn‑de Pedro. Máá kɨvɨ́‑ún ni̱ kuu viko státilá ja̱ tú yí'i yujan íá.  
\v 4 Te nuu̱ ní tɨɨn‑de Pedro, te ni̱ chindee‑de cha̱a veka̱a. Te ni̱ jani‑de xia'u̱n ɨɨn soldado kándi̱to‑ún‑de, chi̱ kuní‑de kiñi'in‑de cha̱a stá'a̱n‑de nuu̱ ñáyɨvɨ nú ná já'a viko Pascua.  
\v 5 Súan ni̱ kuu ja̱ kándee Pedro ini̱ veka̱a. Ko tɨku'ni̱ kándíja, ni̱'in ni̱ kajika̱n ta'u̱‑í ja'a̱ Pedro nuu̱ Dios.  
\v 6 Te jáni ini̱ Herodes ja̱ kíñi'in‑de cha̱a nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún núú. Te suni akuáa‑ún kixí Pedro iní veka̱a ma̱'ñú úu̱ soldado, nú'ni̱‑de jíín úu̱ cadena. Te suni ká'i̱in soldado yuxé'é kándi̱to‑ún véka̱a.  
\v 7 Te sanaa‑ní te ni̱ jaa̱ ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá Dios. Te ni̱ ndii ncháa̱ ini̱ veka̱a. Te ni̱ skákɨ̱'vɨ‑ya̱ Pedro, ni̱ xndúko̱o‑ya̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Yachi̱ nduko̱o‑ró, áchí‑ya̱. Te cadena nú'ni̱ nda'a‑dé‑ún, ni̱ jungava‑ni kua'a̱n.  
\v 8 Te ni̱ kachi̱ ndajá'a̱‑yá jíín‑de: Nachi'i chi̱i‑ró te nachi'i ndija̱n‑ro̱, áchí‑ya̱. Te súan ni̱ sá'a‑de. Te ni̱ kachi̱ tuku ndajá'a̱‑yá jíín‑de: Kundii tɨka̱chí‑ró te kundiki̱n‑ro̱ rúu̱ ki'o̱n, áchí‑ya̱.  
\v 9 Te ni̱ kenda‑ya̱. Te ndikín‑de‑ya̱ kuá'a̱n‑de jíín‑yá. Te na̱ún jiní máá‑de ja̱ jándáa̱ kúu ja̱ ní sá'a ndajá'a̱‑yá jíín‑de, chi̱ jáni ini̱‑de ɨɨn ja̱ni kúu ja̱ ní skóto‑i‑de.  
\v 10 Te ni̱ kaja̱'a‑de nuu̱ ká'i̱in yuku̱n ɨɨn jíín yukún uu̱ soldado ja̱ kándi̱to‑ún‑de. Te ni̱ ja̱koyo‑de yuxé'é káa ja̱ jíto ichi yúñúu̱. Te yuxé'é‑ún, ni̱ nuña ii̱‑ní máá. Te ni̱ kenda koyo‑de. Te ni̱ kaja̱'a‑de ɨɨn ya̱'ya kája'a̱n‑de. Yúan‑na te ni̱ kuxio‑ni ndajá'a̱‑yá nuu̱‑dé kua'a̱n‑ya̱.  
\v 11 Te Pedro, ni̱ ndukájí iní‑de, te ni̱ ka'a̱n máá‑de: Vina te ni̱ jini̱ ndaa̱‑ri̱ ja̱ ní tájí máá Tatá Dios ndajá'a̱‑yá ni̱ kii, te ni̱ nama‑ya̱ rúu̱ ini̱ nda'a Herodes jíín núu̱ táká ña̱yɨvɨ judío ja̱ ká'ni‑í ruu̱ kákuni̱‑i, áchí‑de.  
\v 12 Te nuu̱ ní jini̱‑de ja̱ ní ka̱ku ndija‑de, te ni̱ kee‑de kua'a̱n‑de ve'e María náa̱ Juan, cha̱a nání Marcos. Te yúan ni̱ kanataka̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ kájika̱n ta'u̱‑í.  
\v 13 Te ni̱ ka'a̱n Pedro ichi yúxé'é yatá ké'e. Te kua'a̱n ɨɨn su̱chí sɨ́'ɨ́ nání‑i Rode ja̱ kúña‑i yuxé'é núú.  
\v 14 Te su̱chí‑ún, ni̱ nakuni̱‑i tachi̱ Pedro. Te ja̱ kúsɨɨ̱ iní‑i tú ní júña‑i yuxé'é‑ún, chi̱ jínu‑i ni̱ ndɨ̱vɨ‑i ini̱ ve̱'e. Te ni̱ kastu̱'ún‑i ja̱ kándii̱ Pedro ichi yatá yúxé'é.  
\v 15 Te ni̱ kaka'a̱n jíín‑i: Aa̱, kátachi̱‑ro̱, áchí. Ko máá‑i, ni̱'in ká'a̱n‑i ja̱ máá‑de kúu. Yúan‑na te ni̱ kaka'a̱n: Añú‑de kúu núsáá, áchí.  
\v 16 Ko Pedro, ví'í‑gá kána‑de. Yúan‑na te ni̱ ka̱juña‑i. Te ni̱ kajini̱‑i nuu̱‑dé. Te ni̱ ka̱ndakoto i̱o‑i.  
\v 17 Ko máá‑de, ni̱ sá'a‑de seña jíín ndá'a‑dé ja̱ ná kasú‑i yu'u‑í. Te ni̱ kastu̱'ún‑de ndasa ni̱ kiñi'in máá Jíto'o̱‑yo̱‑dé ini̱ veka̱a. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Kastu̱'ún táká tu̱'un yá'a nuu̱ Jacobo jíín núu̱ táká ñani̱‑yo̱, áchí‑de. Te ni̱ kenda‑de kua'a̱n‑de ɨnga̱ lugar.  
\v 18 Te nuu̱ ní kundiji̱n xia̱n‑ún, te ni̱ ka̱kuvaa̱ téyíí soldado ja̱ tú ndénda Pedro.  
\v 19 Ko Herodes, nándúkú‑de Pedro. Ko tú ní náni'i̱n‑dé cha̱a. Te nuu̱ ní xndichí‑de soldado jíná'an, te ni̱ tá'ú‑de tiñu ja̱ ná kíngoyo kuu̱. Yúan‑na te ni̱ kenda‑de ini̱ ñuu̱ Judea ni̱ kuun‑de kua'a̱n‑de ñuu̱ Cesarea. Te ni̱ kendo̱o‑de yúan. 
\s1 Ja̱ ní ji'i̱ Herodes 
\p  
\v 20 Te ni̱ kiti̱ xaa̱n iní Herodes ni̱ jito‑de ña̱yɨvɨ ñúu̱ Tiro jíín ñáyɨvɨ ñúu̱ Sidón. Ko ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ katau̱‑i va̱i‑i nuu̱‑dé. Te ni̱ ka̱kundéé‑i ni̱ ka̱ská'a̱n‑i Blasto cha̱a kúñá'nu játíñu nuu̱ rey. Te ni̱ kajika̱n‑i paz. Chi ta̱ká máá‑i, káñi'i̱n‑í ja̱ káyee‑í onde̱ ñu'un Herodes.  
\v 21 Te ni̱ teta'a̱n Herodes ɨɨn kɨvɨ̱. Te ni̱ nuku̱'un‑de sa'ma rey máá‑de. Te ni̱ nungo̱o‑de mesa tá'ú‑de tiñu. Te ni̱ ka'a̱n‑de ɨɨn tu̱'un nuu̱‑í.  
\v 22 Te ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ kaka'a̱n jaa‑i: Tu̱'un Dios kúu ya̱'á vii, nasu̱ tú'un cha̱a kúu. Achí‑i.  
\v 23 Te ɨɨn ndajá'a̱ máá Tatá Dios, ni̱ stují‑ni‑ya̱‑dé te ni̱ ka̱yaji tɨ́ndákú‑de, te ni̱ ji'i̱‑ni‑de, chi ni̱ sávixi̱‑ni‑de máá‑de, lugar ja̱ nákana jaa‑de Dios.  
\v 24 Te tu̱'un máá Tatá Dios, ví'í‑gá ni̱ ndea̱, te ví'í‑gá ni̱ jicha̱ nu̱u kua'a̱n.  
\v 25 Te Bernabé jíín Saulo, ni̱ ka̱skíkuu‑de tiñu ni̱ kaja'a̱n‑de ini̱ ñuu̱ Jerusalén. Te ni̱ ka̱naxíó káva‑de káno'o̱n‑de. Te ni̱ jaka‑de Juan cha̱a nání Marcos kua'a̱n‑de jíín‑de. 
\c 13  
\s1 Ja̱ ní ka̱tájí‑i Saulo jíín Bernabé sá'a Espíritu Santo 
\p  
\v 1 Te ini̱ tɨku'ni̱ kándíja ini̱ ñuu̱ Antioquía ni̱ ka'i̱o cha̱a jáni tu̱'un Dios jíín cháa kástá'a̱n tu̱'un‑ya̱. Te káinání‑de Bernabé, Simón ja̱ nání Niger, Lucio ñuu̱ Cirene, jíín Manaén cha̱a ni̱ ja'nu jíín Herodes gobernador, jíín Saulo.  
\v 2 Te nini káchiñú'ún cháa yá'a nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ te kásá'a ndicha̱‑de ini̱‑de, te ni̱ ka'a̱n máá Espíritu Santo: Vina te kuní‑ri̱ ja̱ sásɨ́ɨn‑ró Bernabé jíín Saulo ná kí'i̱n‑de ɨɨn tiñu, chi ja̱ yúán ní teta'a̱n‑ri̱‑de jíná'an‑de.  
\v 3 Yúan‑na te ndicha̱ ini̱‑de ni̱ kajika̱n ta'u̱‑dé. Te ni̱ ka̱xndée‑de nda'a‑dé xini̱ cháa‑ún. Te ni̱ ka̱tájí‑de cha̱a kája'a̱n‑de.  
\v 4 Te máá‑de, kua'a̱n‑de ni̱ sá'a Espíritu Santo, ni̱ kuun‑de kája'a̱n‑de ñuu̱ Seleucia. Te yúan ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de barco te kua'a̱n‑de onde̱ isla Chipre.  
\v 5 Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Salamina. Te ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un Dios ini̱ ve̱'e sinagoga cha̱a judío. Te jíka Juan jíín‑de, játíñu nuu̱‑dé. 
\s1 Ja̱ ní ndukuáá cháa ña̱vá'a 
\p  
\v 6 Te ni̱ kaja̱'a‑de ini̱ nɨ́ɨ́ isla‑ún. Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Pafos. Te yúan ni̱ kajini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a ña̱vá'a nání Barjesús. Cha̱a judío kúu‑de, te jáni‑de tu̱'un tú'ún.  
\v 7 Te cha̱a‑ún, ni̱ sátiñu‑de nuu̱ gobernador Sergio Paulo. Te gobernador, cha̱a ndíchí kúu‑de. Te ni̱ kana‑de xini̱ Bernabé jíín Saulo, ja̱ kúni ná'ín‑de tu̱'un Dios kuní‑de.  
\v 8 Ko Elimas, cha̱a ña̱vá'a‑ún (chi̱ súan kuní ka'a̱n sɨ́'vɨ́‑de), jasú‑de nuu̱ Saulo jíín núu̱ Bernabé, chi̱ ndúkú ndéé‑de sáká núu‑de náva̱'a ma̱ kándíja gobernador.  
\v 9 Yúan‑na te Saulo, ja̱ súni nání‑de Pablo, ni̱ kútú‑de Espíritu Santo. Te ni̱ nde̱'é‑de nuu̱ cháa‑ún.  
\v 10 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Cha̱a sá'a tiñu chá'án xndá'ú ñá'án kúu‑ró. Se̱'e kui'na̱ já jíto u'u̱ ta̱ká tiñu ndaa̱ kúu‑ró. Naja̱ máni sáyo'o̱‑ro̱ íchi ndóó máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 11 Te máá Jíto'o̱‑yo̱, xndó'o‑ya̱ róó vina. Te kukuáá‑ro̱, ma̱ kuní‑ga̱‑ro̱ ndíka̱ndii yakú kɨvɨ̱. Achí Pablo. Te ni̱ kuñaa‑ní nuu̱‑dé. Te kíndá'á kí'in íú‑de jíku‑de, ndúkú‑de ndéja̱ tɨ́ɨn nda'a‑dé skáka‑de.  
\v 12 Yúan‑na te gobernador, ni̱ jini̱‑de ja̱ súan ni̱ kuu, te ni̱ kandíja‑de. Te náa‑ná ini̱‑de jíni so̱'o‑de tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱. 
\s1 Ja̱ ní ka̱jani Pablo tu̱'un ini̱ ñuu̱ Antioquía 
\p  
\v 13 Yúan‑na te Pablo jíín tá'an‑de‑ún, ni̱ kenda koyo‑de ñuu̱ Pafos. Te jíín barco ni̱ ja̱koyo‑de ndañúu̱ Perge ñuu̱ Panfilia. Te yúan ni̱ kusɨ́ɨn Juan kua̱no'on‑dé ñuu̱ Jerusalén.  
\v 14 Te máá‑de, ni̱ kaja̱'a‑de ñuu̱ Perge kája'a̱n‑de. Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Antioquía ndañúu̱ Pisidia. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ve̱'e sinagoga ɨɨn kɨvɨ̱ ndéta̱tú. Te ni̱ ka̱jungo̱o‑de.  
\v 15 Te nuu̱ ní kuu ni̱ ka'u tutu̱ ley jíín tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, yúan‑na te cha̱a kákuñá'nu ini̱ ve̱'e sinagoga, ni̱ ka̱kana‑de xini̱ cháa‑ún: Ñáni̱ jíná'an‑ní, nú káñava̱'a‑ní yaku̱ tu̱'un kani‑ní nuu̱ táká ña̱yɨvɨ yá'a, te ka'a̱n ndéé‑ní jíín‑i, áchí‑de.  
\v 16 Yúan‑na te ni̱ ndukuiñi̱ Pablo, ni̱ sá'a‑de seña jíín ndá'a‑dé ja̱ ná kúná'ín ñáyɨvɨ‑ún, te ni̱ ka'a̱n‑de: Róó cha̱a ñuu̱ Israel, róó cha̱a káchiñú'ún Dios, kuni ná'ín jíná'an‑ró.  
\v 17 Máá Dios ña̱yɨvɨ Israel, ni̱ ka̱ji‑ya̱ táa̱‑yo̱ jíná'an‑de. Te nini káxiu̱kú tatú‑de ini̱ ñuu̱ Egipto ni̱ ka̱kuu jíñú'ún‑ga̱‑de ni̱ sá'a‑ya̱. Yúan‑na te jíín fuerza máá‑yá ni̱ kiñi'in‑ya̱‑í ini̱ ñuu̱‑ún kája'a̱n‑i.  
\v 18 Yúan‑na te ni̱ ndi̱to‑ya̱‑í onde̱ nuu̱ ñú'un té'é nátu̱'un uu̱ xiko kuia̱.  
\v 19 Te ni̱ xnáa‑yá usia̱ nación ini̱ ñuu̱ Canaán. Te ni̱ saka‑yá ñu'un ñúu̱‑ún nuu̱‑í.  
\v 20 Te ni̱ kuu‑ga̱ kɨvɨ̱ nátu̱'un kuu̱n ciento uu̱ xiko uxi̱ kuia̱. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ cháa ni̱ ka̱kuu juez nuu̱‑í onde̱ kɨvɨ̱ ní kenda Samuel cha̱a ni̱ jani tu̱'un‑ya̱.  
\v 21 Yúan‑na te ni̱ kajika̱n‑i ɨɨn rey. Te Dios, ni̱ ja̱'a‑ya̱ Saúl nuu̱‑í ni̱ tá'ú‑de tiñu uu̱ xiko kuia̱. Te Saúl, tata̱ Benjamín, se̱'e Cis ni̱ kuu‑de.  
\v 22 Te ni̱ kuxio Saúl. Te ni̱ nakani‑ya̱ David ni̱ kuu‑de rey nuu̱‑í. Te ni̱ ka'a̱n ndaa̱‑ya̱ tú'un‑de: A ni̱ jini̱‑ri̱ David se̱'e Isaí ja̱ ɨ́ɨn cha̱a jándatu̱ va̱'a nuu̱‑rí kúu‑de. Te skíkuu‑de ta̱ká tiñu játa'a̱n ini̱‑ri̱, áchí‑ya̱.  
\v 23 Te Dios, chi̱i tata̱ yá'a ni̱ jani‑ya̱ Jesús ja̱ náma‑ya̱ ñáyɨvɨ Israel nátu̱'un ni̱ keyu'u‑yá.  
\v 24 Te ná té chá'a̱n‑ga̱ kii‑ya̱ te ni̱ jani Juan tu̱'un jánducha jíín tú'un nakani ini̱ nuu̱ táká ña̱yɨvɨ Israel.  
\v 25 Te nuu̱ á yani xndɨ́'ɨ Juan tiñu sá'a‑de, te ni̱ ka'a̱n‑de: Ndé cha̱a kúu‑ri̱ kájani ini̱‑ro̱. Nasu̱ I'a̱‑ún kúu‑ri̱, ko kuni so̱'o va̱'a‑ró: Ichi yatá‑rí va̱i ɨɨn I'a̱ ja̱ tú kúñá'nu‑ri̱ ndájí‑rí ñii yí'i ndija̱n‑yá. Achí‑de.  
\v 26 Ñáni̱ jíná'an‑ró, ta̱ká róó tata̱ Abraham jíín róó ja̱ kájandatu̱ nuu̱ Dios, nuu̱ máá‑ró ní tájí‑yá tu̱'un yá'a va̱i ja̱ náma‑ya̱ róó.  
\v 27 Chi ta̱ká ña̱yɨvɨ ñúu̱ Jerusalén jíín táká cha̱a kákuñá'nu nuu̱‑í, tú ní kánakuni̱‑i nuu̱‑yá. Te ni̱ ka̱ndonda‑i sɨkɨ̱‑yá. Te súan ni̱ ka̱skíkuu‑i tu̱'un ni̱ kaka'a̱n cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, va̱sa a ni̱ ka̱jini ná'ín‑i tu̱'un‑ún ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ndéta̱tú.  
\v 28 Va̱sa tú ní káni'i̱n‑í ni ɨɨn kua̱chi sɨkɨ̱‑yá ja̱ kúu̱‑ya̱, ko ni̱ kaka'a̱n ni̱'in‑i jíín Pilato ja̱ ná kúu̱‑ya̱.  
\v 29 Te nuu̱ ní skíkuu ta̱ká tu̱'un yóso sɨkɨ́‑yá nuu̱ tutú, te ni̱ ka̱xnúu‑i‑ya̱ jiká cruz. Te ni̱ ka̱chindee‑i‑ya̱ iní ɨɨn ve'e añú.  
\v 30 Ko ni̱ nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi ni̱ sá'a Dios.  
\v 31 Te kua'a̱ kɨvɨ́ ní ndenda ndiji̱n‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ ní ka̱kaa kája'a̱n jíín‑yá onde̱ ñuu̱ Galilea te onde̱ ñuu̱ Jerusalén. Te ña̱yɨvɨ‑ún kákuu ja̱ kájani ndaa̱ tu̱'un‑ya̱ núu̱ sáva‑ga̱‑i.  
\v 32 Te ruu̱, kájani‑ri̱ tu̱'un va̱'a yá'a nuu̱‑ro̱ já súan ni̱ keyu'u‑yá nuu̱ táa̱‑yo̱.  
\v 33 Te tu̱'un‑ún ni̱ skíkuu Dios jíín máá‑yó ja̱ kákuu‑yó sé'e‑de. Chi ni̱ naschakú‑ya̱ Jesús. Chi súan ká'a̱n Salmo uu̱: Se̱'e‑ri̱ kúu‑ró, te ruu̱ kúu Táa̱‑ro̱ vína, áchí.  
\v 34 Te ni̱ naschakú‑ya̱ Jesús ma̱'ñú ndɨ́yi náva̱'a ma̱ té'yu̱ kutɨ‑yá, te ni̱ ka'a̱n Dios: Skíkuu ná'ín‑rí jíín táká tu̱'un va̱'a ni̱ keyu'u‑rí nuu̱ David, áchí.  
\v 35 Ja̱ yúán súni súan ká'a̱n ɨnga̱ tutu̱: Té'yu̱ Se̱'e ii̱‑ní, chi ma̱ kuá'a‑ní tu̱'un, áchí.  
\v 36 Chi̱ David, ni̱ jatíñu‑de nuu̱ Dios, ni̱ sá'a‑de ja̱ kuní máá‑yá. Te ni̱ jínu kuia̱‑de, te ni̱ ji'i̱‑de. Te ni̱ yu̱ji‑de ma̱'ñú táa̱‑de. Te ni̱ te'yu̱ ndija‑de.  
\v 37 Ko I'a̱ ni̱ naschakú Dios, tú ní té'yu̱ kutɨ‑yá.  
\v 38 Ñáni̱ jíná'an‑ró, ná kástu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱, já I'a̱ yá'a ni̱ kastu̱'ún‑yá nuu̱‑ro̱ já sá'a‑ya̱ túká'nu ini̱‑ya̱ núu̱ táká kua̱chi‑ró.  
\v 39 Chi̱ nú ndé cha̱a kándíja‑de nuu̱ I'a̱ yá'a, te nda'va̱‑ya̱ táká kua̱chi‑de ja̱ tú ní kúu nda'va̱ máá‑de jíín ley Moisés.  
\v 40 Koto va̱'a‑ró máá‑ró jíná'an‑ró, náva̱'a ma̱ kíi sɨkɨ̱‑ro̱ táká tu̱'un yóso núu̱ tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios, súan:  
\v 41 Ta̱ká róó ña̱yɨvɨ kásákátá, ná ndé'é vá'a‑ró, te ná kée nuu̱‑ro̱ ndé'é‑ró, te kuu̱‑ro̱. Chi ma̱'ñú máá‑ró sá'a‑ri̱ ɨɨn tiñu ja̱ má kándíja kutɨ‑ro va̱sa ná káni sava‑ga̱ ña̱yɨvɨ tú'un‑ún nuu̱‑ro̱. Achí.  
\v 42 Te ni̱ ndenda koyo‑de ini̱ ve̱'e sinagoga cha̱a judío. Te ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑de ja̱ ɨngá kɨvɨ̱ ndéta̱tú kani tuku‑de tu̱'un yá'a nuu̱‑í.  
\v 43 Te ni̱ jicha̱ ña̱yɨvɨ‑ún kája'a̱n‑i. Te ña̱yɨvɨ judío jíín ñáyɨvɨ ní na̱ki'in sé'é judío ja̱ káchiñú'ún‑i nuu̱ Dios, tɨnɨ̱‑i ni̱ kandiki̱n‑i Pablo jíín Bernabé kája'a̱n‑i jíín‑de. Te ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de jíín‑i káka'a̱n‑de jíín‑i ja̱ ná kúndii̱ ni̱'in‑i jíín tú'un luu Dios.  
\v 44 Te kɨvɨ̱ ndéta̱tú ɨnga̱ semana, nátu̱'un ndivii ñáyɨvɨ ñúu̱‑ún, ni̱ ka̱kutútú‑i ja̱ kúni ná'ín‑i tu̱'un Dios.  
\v 45 Ko cha̱a judío, ni̱ kajini̱‑de nuu̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún, te ni̱ ka̱kukuásún iní‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑de sɨkɨ̱ tú'un ni̱ ka'a̱n Pablo, te ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a‑de. Achí‑de ja̱ tú íó ndaa̱ tu̱'un‑ún.  
\v 46 Yúan‑na te Pablo jíín Bernabé ni̱ kaka'a̱n ni̱'in‑de: Kánúú já xná'a̱n‑ga̱ nuu̱ máá‑ró káni‑ri̱ tu̱'un Dios. Ko a ni̱ ka̱sájá'a̱ ini̱‑ro̱ núu̱, te kua̱chi máá‑ró kúu ja̱ má ní'i̱n‑ro̱ tú'un kuchaku̱‑ro̱ nɨ́ɨ́ káni. Vina te chaxio‑ri̱ máá‑rí kika̱stu̱'ún‑rí nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 47 Chi ni̱ tá'ú máá Jíto'o̱‑yo̱ tíñu nuu̱‑rí jíná'an‑ri̱ súan: Ni̱ jani‑ri̱ róó ja̱ stúu̱n‑ro̱ núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, te kani‑ró tú'un nuu̱ ñáyɨvɨ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ ja̱ náma‑ri̱‑i jíná'an‑i, áchí‑ya̱.  
\v 48 Te ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación‑ún, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un yá'a. Te ni̱ ka̱kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑i. Te ni̱ ka̱nakana jaa‑i tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ ní teta'a̱n Dios ja̱ ná kúchaku̱‑i nɨ́ɨ́ káni, ni̱ ka̱kandíja‑i.  
\v 49 Te tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱, ni̱ jicha̱ nu̱u kua'a̱n nɨ́ɨ́ táká ndañúu̱ yúan.  
\v 50 Te ini̱ ñuu̱‑ún káxiu̱kú ñá'an ndáa̱ ja̱ kájandatu̱‑ña núu̱ Dios. Ko cha̱a judío, ni̱ ka̱ská'a̱n‑de‑ña jíín cháa kákuñá'nu jia̱n. Te ni̱ ka̱chindiki̱n‑ña Pablo jíín Bernabé, te ni̱ ka̱skúnu‑ña‑dé kája'a̱n‑de.  
\v 51 Te máá‑de, ni̱ ka̱skóyo‑de tɨkacha̱ ñú'un iní ja'a̱‑dé sɨkɨ̱ máá‑i. Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Iconio.  
\v 52 Te cha̱a káskuá'a‑ún, ni̱ ka̱kútú‑de Espíritu Santo. Te kákusɨɨ̱ xáa̱n iní‑de. 
\c 14  
\s1 Ja̱ ní ka̱jinu‑de ini̱ ñuu̱ Iconio 
\p  
\v 1 Te ñuu̱ Iconio ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ve̱'e sinagoga cha̱a judio. Te ni̱ jani téyíí‑de tu̱'un. Te ni̱ ka̱kandíja kua'a̱ ñáyɨvɨ judío. Te suni súan ni̱ ka̱kandíja kua'a̱ ñáyɨvɨ ñúu̱ Grecia.  
\v 2 Ko cha̱a judío ja̱ tú ní kákandíja, jíín tú'un tú'ún ni̱ ka̱ská'a̱n téyíí‑de ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación. Yu̱án ní kaka'a̱n nchaa̱‑i táká ñani̱.  
\v 3 Te ni̱ ka̱kendo̱o‑de yúan kua'a̱ kɨvɨ́. Te jíín máá Jíto'o̱‑yo̱, ni̱ chundéé iní‑de, ni̱ kaka'a̱n ni̱'in‑de tu̱'un. Te máá‑yá, ni̱ stá'a̱n‑ya̱ já íó ndaa̱ tu̱'un va̱'a, chi̱ ñúkúún ní ja̱'a‑ya̱ tú'un luu íó ini̱ máá‑yá, ja̱ ní ka̱sá'a‑de tuni̱ jíín tíñu ñá'nu.  
\v 4 Te ña̱yɨvɨ ñúu̱‑ún, ni̱ ka̱sásɨ́ɨn‑i máá‑i sava‑i ni̱ ka̱ndujíín‑i jíín cháa judío, te sava‑ga̱‑i ni̱ ka̱ndujíín‑i jíín cháa apóstol.  
\v 5 Te ña̱yɨvɨ judío jíín ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, ɨɨn ká'nu ni̱ kándonda‑i jíín cháa kákuñá'nu nuu̱‑í náva̱'a kua̱'a‑i tuka̱ nuu̱ apóstol, te kua̱'a‑i yuu̱ xiní‑dé.  
\v 6 Te ni̱ kaju̱ku̱'un ini̱‑de. Te ni̱ ka̱jinu‑de kája'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Listra jíín ñúu̱ Derbe, ndañúu̱ Licaonia, jíín táká ñuu̱ ká'i̱o yani yúan.  
\v 7 Te yúan ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un va̱'a‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní ka̱joto̱‑i yuu̱ xiní Pablo 
\p  
\v 8 Te yúan kánchaa̱ ɨɨn cha̱a ñuu̱ Listra ja̱ tú íó fuerza ja'a̱‑dé. Te káa rengo‑de onde̱ kɨvɨ̱ ní kaku‑de, ja̱ té cha'a̱n‑ga̱ kaka kutɨ‑dé.  
\v 9 Cha̱a yá'a, ni̱ jini so̱'o‑de ká'a̱n Pablo. Te ni̱ nde̱'é Pablo nuu̱ cháa‑ún. Te ni̱ jini̱‑de ja̱ kándíja va̱'a cha̱a‑ún ja̱ ndúva̱'a‑de.  
\v 10 Te ni̱ ka'a̱n jaa‑de jíín cháa‑ún: Ndukuiñi̱ te kundii̱‑ro̱, áchí‑de. Te ni̱ kanda‑ni‑de, te ni̱ jika kuu‑de.  
\v 11 Te ni̱ kajini̱ ña̱yɨvɨ‑ún tiñu ni̱ sá'a Pablo. Te ni̱ kaka'a̱n jaa‑i jíín yú'u máá ñúu̱ Licaonia: Ni̱ kuun I'a̱, ni̱ cha̱koyo nuu̱‑yo̱, kájika kuu nátu̱'un cha̱a vidáa̱, áchí‑i.  
\v 12 Te Bernabé, ni̱ ka̱skúnání‑i‑de i'a̱ Júpiter. Te Pablo ni̱ káskúnání‑i‑de i'a̱ Mercurio, chi̱ Pablo kúu cha̱a jáni tu̱'un.  
\v 13 Te yuñúu̱‑ún kánchaa̱ viñu̱'un Júpiter. Te máá sutú viñu̱'un‑ún, ni̱ kenda‑de va̱i nchaka‑de xndɨkɨ̱ jíín itá onde̱ yuxé'é ñúu̱. Te máá‑de jíín ñáyɨvɨ, ka'ni‑dé xndɨkɨ̱ te soko̱‑dé‑tɨ̱ núu̱ Bernabé jíín Pablo kákuni̱‑de núú.  
\v 14 Te Bernabé jíín Pablo, cha̱a kákuu apóstol, ni̱ ka̱jini tu̱'un‑de tu̱'un‑ún. Te ni̱ ka̱ndátá‑de su'nu̱‑dé. Te ni̱ ke̱ndava‑de ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ma̱'ñú ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún. Te ni̱ ka̱kana kó'ó‑de:  
\v 15 Hombre, naja̱ kásá'a‑ró súan. Chi̱ ruu̱, suni cha̱a kákuu‑ri̱ nátu̱'un máá‑ró. Te kákastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱, ma̱ sá'a‑ga̱‑ro̱ tíñu sáni yá'a, chi̱ sua ná chíñú'ún‑ró máá Dios, I'a̱ chakú, I'a̱ ni̱ sá'a andɨ́vɨ́ jíín ñúyɨ́vɨ jíín ndúcha mar jíín táká‑ga̱ ndatíñu nɨ́ɨ́ ká'nu.  
\v 16 Te onde̱ aná'án ní ja̱'a‑ya̱ tú'un ja̱ sá'a ta̱ká ña̱yɨvɨ tíñu kákuni̱ máá‑i.  
\v 17 Ko stá'a̱n ndaa̱‑ya̱ já íó‑ya̱, chi̱ sá'a‑ya̱ tíñu va̱'a nuu̱‑yo̱. Skúun‑ya̱ saú íchi ándɨ́vɨ́. Te bueno kée itu̱‑yo̱ sá'a‑ya̱. Te já'a‑ya̱ stáa̱ kée‑yo. Te kákusɨɨ̱ iní‑yo̱ sá'a‑ya̱. Achí‑de.  
\v 18 Te va̱sa súan ni̱ kaka'a̱n‑de, ko xaa̱n ú'u̱ ni̱ kajasu̱‑de nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún náva̱'a tú soko̱‑í kɨtɨ‑ún nuu̱‑dé.  
\v 19 Yúan‑na te ni̱ cha̱koyo yaku̱ cha̱a judío ñuu̱ Antioquía jíín ñúu̱ Iconio. Te ni̱ ka̱ská'a̱n ña̱yɨvɨ kuá'a̱‑ún. Te ni̱ kaja̱'a‑i yuu̱ xiní Pablo. Te ni̱ ka̱skána‑i‑de yuñúu̱‑ún, ni̱ ka̱jani ini̱‑i ja̱ ní ji'i̱‑de.  
\v 20 Ko ni̱ ka̱jíkó ndúu̱ cha̱a káskuá'a‑ún nuu̱‑dé. Te ni̱ nduko̱o‑de. Te ni̱ ndɨ̱vɨ‑de ini̱ ñuu̱. Ko ɨnga̱ kɨvɨ̱ te ni̱ ki'in‑de ichi kuá'a̱n‑de jíín Bernabé onde̱ ñuu̱ Derbe. 
\s1 Ja̱ káno'on túku‑de ñuu̱ Antioquía 
\p  
\v 21 Te ini̱ ñuu̱‑ún ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un va̱'a. Te ni̱ skándíja‑de kua'a̱ ñáyɨvɨ. Te káno'o̱n tuku‑de ñuu̱ Listra jíín ñúu̱ Iconio jíín ñúu̱ Antioquía.  
\v 22 Te ni̱ ka̱yija‑ga̱ ini̱ cha̱a káskuá'a yúan ni̱ ka̱sá'a‑de. Te ni̱ kaka'a̱n ni̱'in‑de jíín cháa‑ún ja̱ ná kúkuu‑ga̱‑de kandíja va̱'a‑de. Te káka'a̱n‑de ja̱ nɨ́nɨ kíi kua'a̱ túndó'o sɨkɨ̱‑yo̱ te vásá kɨ́vɨ‑yó iní ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu.  
\v 23 Te ni̱ ka̱jani‑de cha̱a kákuu nuu̱ ná kóto ndɨta'a̱n tɨku'ni̱ kákandíja. Te ni̱ kajika̱n ta'u̱ ndichá‑de ja'a̱ cháa‑ún nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, chi̱ nuu̱ máá‑yá kákandíja‑de.  
\v 24 Te ni̱ kaja̱'a‑de ichi ñúu̱ Pisidia kua'a̱n‑de. Te ni̱ naja̱koyo‑de ñuu̱ Panfilia.  
\v 25 Te ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un ini̱ ñuu̱ Perge. Te ni̱ nuu‑de ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Atalia.  
\v 26 Te yúan ni̱ kenda‑de. Te jíín barco kája'a̱n‑de ñuu̱ Antioquía nuu̱ ondé xnáñúú ní kájika̱n ta'u̱ ñáyɨvɨ núu̱ Dios ja'a̱‑dé ja̱ ná chíndéé chítuu‑ya̱‑dé jíín tíñu ja̱ á ni̱ ka̱síjínu‑de.  
\v 27 Te nuu̱ ní naja̱koyo‑de yúan, te ni̱ na̱stútú‑de tɨku'ni̱ kándíja. Te ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un ná ñá'nu tiñu ni̱ sá'a Dios jíín‑de, chi̱ bueno ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un ja̱ ná kándíja ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación jíná'an‑i.  
\v 28 Te ni̱ ka̱kendo̱o‑de yúan kua'a̱ kɨvɨ́ jíín cháa káskuá'a‑ún. 
\c 15  
\s1 Junta apóstol ini̱ ñuu̱ Jerusalén 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ichi ñúu̱ Judea ni̱ kikoyo yaku̱ chaa, te ni̱ kastá'a̱n‑de nuu̱ táká ñani̱: Nú tú xɨtɨ̱ ndúu̱‑ro̱ nátu̱'un ká'a̱n ley Moisés, te ma̱ káku kutɨ‑ro, áchí‑de.  
\v 2 Te yu̱án ní kuvaa̱. Te Pablo jíín Bernabé, ni̱ ka̱státá'an téyíí‑de jíín cháa‑ún. Te ni̱ kundaa̱ tu̱'un ja̱ kíngoyo Pablo jíín Bernabé jíín sáva‑ga̱ cha̱a ñuu̱ Jerusalén. Te yúan ndatu̱'ún‑de jíín cháa apóstol jíín cháa kákuu nuu̱ sɨkɨ́ tú'un yá'a.  
\v 3 Yúan‑na te tɨku'ni̱ kándíja‑ún, ni̱ ka̱nakuatá'ú‑i nuu̱‑dé. Te ni̱ kaja̱'a‑de kája'a̱n‑de ichi ñúu̱ Fenicia jíín íchi ñúu̱ Samaria, kájani‑de tu̱'un ndasa ni̱ ka̱kandíja ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación. Te xaa̱n ní ka̱kusɨɨ̱ iní ta̱ká ñani̱.  
\v 4 Te ni̱ ja̱koyo‑de ini̱ ñuu̱ Jerusalén. Te tɨku'ni̱ kándíja yúan, jíín cháa apóstol, jíín cháa kákuu nuu̱, ni̱ ka̱jatá'ú‑de cha̱a. Te ni̱ ka̱jani‑de ta̱ká tu̱'un ndasa ni̱ sá'a Dios jíín‑de.  
\v 5 Ko sava cha̱a fariseo ja̱ kákandíja, ni̱ ndukuiñi̱. Te ni̱ kaka'a̱n: Jínu ñú'ún já xɨtɨ́ ndúu̱‑i te tá'ú‑yó tíñu nuu̱‑í ja̱ ná kuándatu̱‑i nuu̱ ley Moisés, áchí.  
\v 6 Te ni̱ ka̱ndutútú táká cha̱a apóstol jíín táká cha̱a kákuu nuu̱ náva̱'a ndatu̱'ún‑de, te sándaa̱‑de sɨkɨ̱ tú'un yá'a.  
\v 7 Te nuu̱ ní ji̱nu ni̱ ka̱státá'an téyíí‑de, te ni̱ ndukuiñi̱ Pedro, te ni̱ ka'a̱n‑de: Ñáni̱, a kájini̱ va̱'a máá‑ró já ondé sáá ní ka̱ji Dios ruu̱ náva̱'a kani‑ri̱ tu̱'un va̱'a‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación te kandíj‑i jíná'an‑i.  
\v 8 Te Dios ja̱ jiní‑ya̱ iní añú‑i, ni̱ stá'a̱n‑ya̱ já ní jatá'ú‑yá‑i, chi ni̱ ja̱'a‑ya̱ Espíritu Santo nuu̱‑í jíná'an‑i nátu̱'un ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ máá‑yó.  
\v 9 Te tú ní sásɨ́ɨn‑ya̱ yóó jíín‑i, chi̱ suni ni̱ ka̱kandíja‑i te ni̱ sándoo‑ya̱ añú‑i.  
\v 10 Te vina naja̱ kájito nchaa̱‑ro̱ Dios núsáá, chi̱ káxndée‑ró ɨ́ɨn yugo xini̱ cháa káskuá'a yá'a, te ni ndɨ̱yi táa̱‑yo̱ jíná'an‑de te ni máá‑yó, tú ní kákanda‑yó kúndiso‑yó.  
\v 11 Chi̱ kákandíja‑yó já Jíto'o̱‑yo̱ Jesús kúndá'ú ini̱‑ya̱ yóó, te yu̱án náma‑ya̱ yóó. Te suni súan nama‑ya̱ máá‑i. Achí‑de.  
\v 12 Yúan‑na te cha̱a kua'a̱‑ún, ni̱ ka̱kuná'ín‑de. Te ni̱ ka̱jini ná'ín‑de tu̱'un káka'a̱n Pablo jíín Bernabé ná ta̱ká tiñu ñá'nu jíín táká tuni̱ ni̱ sá'a Dios jíín‑de ja̱ ní ka̱sá'a máá‑de nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 13 Te nuu̱ ní ka̱kuná'ín‑de, te ni̱ chísó Jacobo tu̱'un: Ñáni̱ jíná'an‑ró, kuni so̱'o tu̱'un ná ká'a̱n‑ri̱:  
\v 14 Simón, ni̱ jani‑de tu̱'un ja̱ ondé xnáñúú ní ja̱'a Dios tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ ná kúndiso‑i sɨ́'vɨ́‑yá.  
\v 15 Te tu̱'un yá'a, ɨɨn núú‑ni káka'a̱n jíín táká cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá nátu̱'un yóso tú'un‑de nuu̱ tutú:  
\v 16 Te vásá ncháa̱‑ri̱ nasáva̱'a‑ri̱ ve'e David ja̱ ní ndua̱. Te nachutá'an‑ri̱ ja̱ ní tanu̱, te ndukani jáá‑rí kundii̱,  
\v 17 náva̱'a ta̱ká‑ga̱ cha̱a jíín táká ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ kúnání‑i jíín sɨ́'vɨ́‑rí, ná nándúkú‑i máá Tatá Dios, áchí máá I'a̱ sá'a ta̱ká tiñu yá'a.  
\v 18 Te onde̱ kɨvɨ̱ ní jungo̱o ñu̱yɨ́vɨ stá'a̱n‑ya̱ tíñu yá'a nuu̱ ñáyɨvɨ.  
\v 19 Ja̱ yúán jáni ini̱‑ri̱ ja̱ ná tú kasu̱‑yo̱ núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ kánaxíó káva ini̱‑i nuu̱ Dios,  
\v 20 chi̱ sua ná cháa‑yó carta ki'i̱n nuu̱‑í ja̱ ná kúnu‑i koto‑i ndatíñu ja̱ kúchá'án sá'a ndoso̱, te ma̱ káka téné‑i, te ma̱ kée‑í nɨñi̱, ni ku̱ñu kɨtɨ ní kuá'ñá.  
\v 21 Chi̱ onde̱ aná'án ká'i̱o cha̱a jáni tu̱'un Moisés ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ndéta̱tú ini̱ ve̱'e sinagoga ndɨta'a̱n ñuu̱. Achí Jacobo.  
\v 22 Yúan‑na te ni̱ ka̱kundaa̱ ini̱ cha̱a apóstol, jíín cháa kákuu nuu̱, jíín ndívii tɨ́ku'ni̱ kándíja. Te ni̱ kaka̱ji máá‑de sava cha̱a ki̱ngoyo jíín Pablo jíín Bernabé onde̱ ñuu̱ Antioquía. Te cha̱a ni̱ kaka̱ji‑de‑ún, kákuu Judas ja̱ nání‑de ɨnga̱ sɨ́'vɨ́ Barsabás, jíín Silas. Te kákuñá'nu‑de nuu̱ táká ñani̱.  
\v 23 Te cha̱a‑ún, ndíso‑de carta yá'a: Máá‑rí kákuu cha̱a apóstol, jíín táká cha̱a kákuu nuu̱, jíín táká ñani̱‑yo̱. Te káchaa‑ri̱ tu̱'un yá'a nuu̱ róó, ñáni̱, ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ káxiu̱kú‑ró iní ñuu̱ Antioquía jíín ñúu̱ Siria jíín ñúu̱ Cilicia. Sándéé iní‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 24 Ni̱ ka̱jini tu̱'un‑ri̱ ja̱ ní kenda koyo sava cha̱a yá'a, te kásáká núu‑de ini̱‑ro̱ jíín tú'un káka'a̱n‑de. Te ni̱ ka̱kuxíí iní‑ro̱. Chi̱ kátá'ú‑de tiñu ja̱ xɨtɨ́ ndúu̱‑ro̱, jíín já kuándatu̱‑ro̱ núu̱ ley, kuní‑de. Ko ruu̱, tú ní kátájí‑rí cha̱a‑ún jaa̱‑de nuu̱‑ro̱.  
\v 25 Te ni̱ ka̱sándaa̱‑ri̱, chi̱ ɨɨn‑na̱ ni̱ naketá'an ini̱‑ri̱. Te ni̱ kaka̱ji‑ri̱ cha̱a tájí‑rí jaa̱ nuu̱‑ro̱ jíín ñaní‑yo̱ Bernabé jíín Pablo.  
\v 26 Cha̱a yá'a, a kájatañaa‑de máá‑de nuu̱ túndó'o, va̱sa ná kúu̱‑de ja̱ sɨkɨ́ Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo.  
\v 27 Núsáá te tájí‑rí Judas jíín Silas jaa̱‑de nuu̱‑ro̱. Te cha̱a‑ún, suni ɨɨn‑ni tu̱'un kastu̱'ún‑de nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 28 Chi̱ máá‑rí jíín Espíritu Santo, kájani ini̱‑ri̱ ja̱ má xndée‑ri̱ ni ɨɨn tiñu ve̱e sɨkɨ̱‑ro̱, chi̱ máá‑ni tiñu kánúú yá'a.  
\v 29 Ma̱ káji‑gá‑ro̱ ndátíñu ja̱ á ni̱ soko̱ núu̱ ndosó, ni nɨñi̱, ni kɨtɨ kuá'ñá, te ma̱ káka téné‑ró. Nú ndɨ'ɨ ta̱ká ya̱'á xnáa‑ro, te bueno skíkuu‑ró nú súan. A ni̱ ka'a̱n‑yo̱ núsáá. Achí.  
\v 30 Yúan‑na te cha̱a kája'a̱n‑ún, ni̱ ka̱kuun‑de kua'a̱n‑de ñuu̱ Antioquía. Te ni̱ ka̱stútú‑de ña̱yɨvɨ kuá'a̱. Te ni̱ kaja̱'a‑de carta‑ún nuu̱‑í.  
\v 31 Te ni̱ ka̱ka'u‑i carta‑ún. Te ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑i jíín tú'un ndéé iní ja̱ ndíso carta‑ún.  
\v 32 Te Judas jíín Silas, suni cha̱a kájani tu̱'un Dios kákuu‑de. Te jíín kuá'a̱ tú'un ni̱ kaka'a̱n ni̱'in‑de jíín táká ñani̱‑ún. Te ni̱ ka̱yija‑ga̱ ini̱‑i ni̱ ka̱sá'a‑de.  
\v 33 Te ni̱ ka̱kendo̱o‑de yúan kua'a̱ kɨvɨ́. Yúan‑na te ñani̱ yúan, ni̱ ka̱nachu'un íchí‑i‑de káno'o̱n‑de nuu̱ apóstol. Te ni̱ kuná'ín‑ni tu̱'un‑ún.  
\v 34 Ko Silas, ni̱ jata'a̱n ini̱‑de ja̱ kéndo̱o‑de yúan.  
\v 35 Te Pablo jíín Bernabé, ni̱ ka̱kendo̱o‑de ini̱ ñuu̱ Antioquía. Te jíín sáva‑ga̱ cha̱a ni̱ ka̱stá'a̱n‑de tu̱'un ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱. 
\s1 Ja̱ ní kusɨ́ɨn Pablo jíín Bernabé 
\p  
\v 36 Te ni̱ kuu‑ga̱ kɨvɨ̱. Te ni̱ kachi̱ Pablo jíín Bernabé: Vina te kinde̱'é‑yó táká ñani̱‑yo̱ ndɨ́ta'a̱n ñuu̱ ja̱ ní ka̱jani‑yó tú'un máá Jíto'o‑yo̱ núu̱‑í, ná ndéó ndasa kákuu‑i. Achí‑de.  
\v 37 Te Bernabé, kuní‑de ja̱ kúnchaka‑de Juan, cha̱a nání Marcos.  
\v 38 Ko tú ní játa'a̱n ini̱ Pablo ja̱ kí'i̱n cha̱a‑ún jíín‑de, chi̱ onde̱ ñuu̱ Panfilia ni̱ kusɨ́ɨn Juan nuu̱ Pablo jíín Bernabé, te tú ní kuní‑de kukuu‑de jíín‑de jíín tíñu.  
\v 39 Te ni̱ ka̱státá'an téyíí‑de sɨkɨ̱ Juan. Te ni̱ ka̱kusɨ́ɨn‑de. Te Bernabé, ni̱ jaka‑de Marcos, kua'a̱n jíín‑de jíín barco onde̱ ñuu̱ Chipre.  
\v 40 Te Pablo, ni̱ ka̱ji‑de Silas, kua'a̱n jíín‑de. Te ni̱ ka̱nakuatá'ú táká ñani̱ nuu̱‑dé. Te ni̱ kajika̱n ta'u̱‑í ja'a̱ Pablo ja̱ ná chíndéé chítuu‑ya̱‑dé.  
\v 41 Te ni̱ jika kuu‑de nɨ́ɨ́ ñúu̱ Siria jíín nɨ́ɨ́ ñúu̱ Cilicia. Te tɨku'ni̱ kákandíja yúan, ni̱ ka̱yija‑ga̱ ini̱‑i ni̱ sá'a‑de. 
\c 16  
\s1 Ja̱ ní ka̱ji Pablo Timoteo 
\p  
\v 1 Yúan‑na te vásá ní jaa̱ Pablo ñuu̱ Derbe jíín ñúu̱ Listra. Yúan íó ɨɨn cha̱a súchí skuá'a nání Timoteo. Se̱'e yíí ɨɨn ña'an judía kúu‑i. Te ña'an kándíja va̱'a kúu máá‑ña. Ko táa̱‑i kúu cha̱a ñuu̱ Grecia.  
\v 2 Te ta̱ká ñani̱ ini̱ ñuu̱ Listra jíín iní ñuu̱ Iconio, ni̱ kaka'a̱n‑de ja̱ cháa va̱'a kúu‑i.  
\v 3 Te Pablo, kuní‑de kunchaka‑de cha̱a súchí yá'a ki'i̱n‑i jíín‑de. Te ni̱ jaka‑de‑i. Te ni̱ xɨtɨ ndúu̱‑de‑i kua̱chi ja̱ ká'i̱in cha̱a judío yúan, chi̱ ndɨ'ɨ‑de, a kájini̱‑de ja̱ cháa ñuu̱ Grecia kúu táa̱‑i.  
\v 4 Te kája'a̱n‑de ta̱ká ñuu̱. Te ni̱ ka̱stá'a̱n‑de tu̱'un ni̱ ka̱tá'ú tíñu cha̱a apóstol jíín cháa kákuu nuu̱ iní ñuu̱ Jerusalén. Te ni̱ kaka'a̱n‑de ja̱ ná kuándatu̱‑i tu̱'un‑ún.  
\v 5 Te tɨku'ni̱ kákandíja, ni̱ ka̱yija‑ga̱ ini̱‑i. Te ni̱ ndea̱ kua'a̱‑gá‑i ndɨta'a̱n kɨvɨ̱. 
\s1 Ja̱ kája'a̱n‑de ñuu̱ Macedonia ni̱ sá'a ja̱ni 
\p  
\v 6 Te ni̱ kaja̱'a‑de ichi ñúu̱ Frigia ndañúu̱ Galacia kua'a̱n‑de. Te ni̱ jasu̱ Espíritu Santo nuu̱‑dé ja̱ má káni‑de tu̱'un ini̱ ñuu̱ Asia.  
\v 7 Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Misia. Te kákuni̱‑de ki̱ngoyo‑de ichi ñúu̱ Bitinia. Ko máá Espíritu, tú ní já'a‑ya̱ tú'un ki'i̱n‑de.  
\v 8 Te ni̱ kaja̱'a‑de ichi xíin ñúu̱ Misia, ni̱ ka̱kuun‑de ñuu̱ Troas kája'a̱n‑de.  
\v 9 Te ɨɨn akuáa ní skóto‑ya̱ Pablo. Te ni̱ jini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a ñuu̱ Macedonia kándii̱ nuu̱‑dé ká'a̱n nda̱'ú jíín‑de: Ña'a̱n‑ní ñuu̱ Macedonia yá'a te chindéé chítuu‑ní náá, áchí.  
\v 10 Te súan ni̱ jini̱‑de ja̱ni‑ún, te ni̱ ndúkú ndéé‑rí kája'a̱n‑ni‑ri̱ ñuu̱ Macedonia, chi̱ kájini̱ kájí‑ri̱ ja̱ máá Dios ni̱ kana‑ya̱ xiní‑rí ja̱ kástu̱'ún‑rí tu̱'un va̱'a‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ yúan. 
\s1 Ja̱ ní ka̱ndee‑de veka̱a ini̱ ñuu̱ Filipos 
\p  
\v 11 Te ni̱ kenda koyo‑ri̱ ini̱ ñuu̱ Troas. Te jíín barco ní jío‑ni va̱i koyo‑ri̱ ñuu̱ Samotracia. Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Neápolis.  
\v 12 Te yúan ni̱ kenda koyo‑ri̱. Te ni̱ jaa̱‑ri̱ ñuu̱ Filipos ja̱ tɨ́ɨn xini̱ ñúu̱ Macedonia, te chi̱i ñuu̱ Roma kándee. Te yúan ni̱ ka̱kendo̱o‑ri̱ yaku̱ kɨvɨ̱.  
\v 13 Te ɨɨn kɨvɨ̱ ndéta̱tú ni̱ kenda koyo‑ri̱ ñuu̱‑ún, ni̱ jaa̱‑ri̱ xiin ɨ́ɨn yu̱cha. Te kájani̱ ini̱‑ri̱ ja̱ yúan íó ɨɨn lugar kájika̱n ta'u̱‑í. Te ni̱ ka̱jungo̱o‑ri̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑ri̱ jíín táká ña'an ní ka̱nataka̱ yúan.  
\v 14 Te ɨɨn ña'an nání Lidia xíkó‑ña sá'ma ndí'í iní ñuu̱ Tiatira. Te jándatu̱ va̱'a‑ña núu̱ Dios. Te ni̱ jini so̱'o‑ña tú'un káka'a̱n‑ri̱. Te máá Jíto'o̱‑yo̱, ni̱ juña‑ya̱ añú‑ña náva̱'a kuni ná'ín‑ña tú'un ká'a̱n Pablo.  
\v 15 Te nuu̱ ní janducha‑ñá onde̱ jíín nɨ́ɨ́ sé'e‑ña, te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑ña jíín‑rí: Nú kájani ini̱‑ní ja̱ kándíja va̱'a‑ná nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, te kɨ̱vɨ‑ní ini̱ ve̱'e‑ná kendo̱o‑ní, áchí‑ña. Te ni̱ stétuu‑ña rúu̱.  
\v 16 Te ni̱ kee‑ri̱ kája'a̱n‑ri̱ nuu̱ kájika̱n ta'u̱‑í yúan. Te ɨɨn su̱chí sɨ́'ɨ́ ndíso‑i tu̱'un ña̱vá'a, ni̱ ketá'an‑i jíín‑rí. Te su̱chí‑ún, ní'i̱n‑í kua'a̱ xú'ún kúu patrón‑i jíná'an, ja̱ kástu̱'ún‑i nuu̱ ñáyɨvɨ ndasa íó.  
\v 17 Te su̱chí‑ún, ndikín‑i va̱i yata̱ Pablo jíín rúu̱ kána kó'ó‑i: Cha̱a yá'a kájatíñu‑de nuu̱ Dios onde̱ andɨ́vɨ́, te kákastu̱'ún‑de nuu̱‑ro̱ ndasa ka̱ku‑ró jíná'an‑ró, áchí‑i.  
\v 18 Te kua'a̱ kɨvɨ́ ní ka'a̱n‑i súan. Te ni̱ kukuí'a̱ ini̱ Pablo. Te ni̱ xíó kóto‑de nuu̱‑í. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín tachí‑ún: Jíín sɨ́'vɨ́ máá Jesucristo tá'ú‑rí tiñu nuu̱‑ro̱ já kénda‑ró iní‑i ki'i̱n‑ro̱, áchí‑de. Te ni̱ kenda‑ni kua'a̱n suni máá hora‑ún.  
\v 19 Te ni̱ kajini̱ patrón‑i ja̱ má ní'i̱n‑gá xu̱'ún. Te ni̱ ka̱katɨɨn Pablo jíín Silas kua'a̱n jíín‑de onde̱ municipio nuu̱ justicia.  
\v 20 Te ni̱ ka̱jani‑ún‑de nuu̱ justicia. Te ni̱ kaka'a̱n: Cha̱a yá'a kákuu cha̱a judío, te kásáká núu‑de ini̱ ñuu̱‑yo̱.  
\v 21 Te kájaki̱n‑de ɨnga̱ costumbre ja̱ tú íó ley kuandatu̱‑yo̱ ni ma̱ sá'a‑yó, chi cha̱a ñuu̱ Roma kákuu‑yó. Achí.  
\v 22 Te suni ni̱ ka̱ndonda ña̱yɨvɨ kuá'a̱ sɨkɨ́‑dé. Te cha̱a justicia, ni̱ ka̱janchaa̱ sa'ma‑dé. Te ni̱ ka̱tá'ú tíñu ná ndó'o xaa̱n‑dé yunu xíi.  
\v 23 Te nuu̱ ní ndɨ'ɨ ni̱ ka̱stují‑ún‑de ja̱ ní kaja̱'a xaa̱n yúnu xíi‑de, te ni̱ ka̱skɨ́vɨ‑de veka̱a. Te ni̱ ka̱tá'ú tíñu nuu̱ cháa ndíto veka̱a ja̱ ná kóto va̱'a cha̱a‑ún‑de jíná'an‑de.  
\v 24 Te cha̱a ndíto veka̱a‑ún, nuu̱ ní ta'u̱ tíñu yá'a nuu̱‑dé, te ni̱ skɨ́vɨ‑de Pablo jíín Silas kája'a̱n‑de veka̱a onde̱ ichi iní‑ga̱. Te nú'ni̱ ja'a̱‑dé jíín manea.  
\v 25 Ko nuu̱ ní kuu sava ñúú, te kájika̱n ta'u̱ Pablo jíín Silas, kájita‑de yaa̱ ii̱ núu̱ Dios. Te ña̱yɨvɨ ká'i̱in veka̱a jíín‑de, ni̱ ka̱jini ná'ín‑i.  
\v 26 Te sanaa‑ní te ni̱ ta̱an xaa̱n. Te onde̱ nuu̱ káyindu̱ji ja'a̱ véka̱a‑ún ni̱ kakanda̱. Te ni̱ ka̱nuña‑ni ta̱ká yuxé'é véka̱a‑ún. Te cadena ja̱ káinu'ni̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ kandaji̱‑ní.  
\v 27 Te ni̱ nata'u̱ núu̱ cháa ndíto veka̱a. Te ni̱ jini̱‑de ja̱ kánu̱ña yuxé'é véka̱a‑ún. Te ni̱ tava‑dé machete ja̱ ká'ni‑dé máá‑de núú, chi̱ jáni ini̱‑de ja̱ ní ka̱jinu ña̱yɨvɨ ká'i̱in veka̱a‑ún kája'a̱n‑i.  
\v 28 Ko Pablo, ni̱ kana jaa‑de: Ma̱ stují‑ro̱ máá‑ró, chi̱ yá'a ká'i̱in ndɨ'ɨ‑ri̱, áchí‑de.  
\v 29 Yúan‑na te máá cháa ndíto veka̱a, ni̱ kana‑de ñu'u̱n ni̱ chaa̱. Te kɨ́sɨ‑i‑de ni̱ kɨ̱vɨ‑de ini̱ veka̱a. Te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑de nuu̱ já'a̱ Pablo jíín Silas.  
\v 30 Te ni̱ kiñi'in‑de Pablo jíín Silas ichi fuera. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑de: Táta̱, na̱ún sá'a‑ná náva̱'a ka̱ku‑ná, áchí‑de.  
\v 31 Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín cháa‑ún: Kandíja nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo te ka̱ku‑ró ondé jíín nɨ́ɨ́ vé'e‑ró, áchí‑de.  
\v 32 Te ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱ núu̱ cháa‑ún jíín núu̱ táká ña̱yɨvɨ ká'i̱in ini̱ ve̱'e‑de.  
\v 33 Te cha̱a ndíto veka̱a, suni máá ákuáa‑ún ni̱ kiñi'in‑de Pablo jíín Silas. Te ni̱ nakacha‑de nuu̱ ní katuji̱ cháa‑ún ni̱ sá'a yunu xíi. Te vásá ní janducha‑dé onde̱ jíín tá'an‑de.  
\v 34 Te ni̱ jaka‑de cha̱a kua'a̱n‑de jíín‑de onde̱ ve'e‑de. Te ni̱ ja̱'a‑de staa̱ ní ka̱yee‑dé. Te ni̱ kusɨɨ̱ iní‑de ja̱ ní ka̱kandíja‑de nuu̱ Dios jíín nɨ́ɨ́ vé'e‑de.  
\v 35 Te nuu̱ ní kundiji̱n, te justicia ni̱ ka̱tájí policía kája'a̱n. Te ni̱ kaka'a̱n: Sía̱ cha̱a jia̱n ná kíngoyo‑de, áchí.  
\v 36 Te cha̱a ndíto veka̱a, ni̱ kastu̱'ún‑de tu̱'un yá'a nuu̱ Pablo: Cha̱a justicia, ni̱ ka̱tájí‑de tu̱'un va̱i ja̱ kénda koyo‑ní ki'i̱n‑ní. Núsáá te kenda koyo‑ní te kuá'án‑ní, ma̱ yú'ú‑ní. Achí‑de.  
\v 37 Ko ni̱ kachi̱ Pablo jíín‑de: Ni̱ kajini̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ já ní kaja̱'a‑de yunu xíi ruu̱ va̱sa tú na̱ kua̱chi‑ri̱. Te ni̱ ka̱skɨ́vɨ‑de ruu̱ ini̱ veka̱a yá'a va̱sa cha̱a ñuu̱ Roma kákuu‑ri̱. Te vina kiñi'in sa̱'í‑de ruu̱ kuní‑de náún. Ma̱ kúu kutɨ. Ná kíkoyo máá‑de kiñi'in‑de ruu̱ jíná'an‑ri̱. Achí Pablo.  
\v 38 Te policia, ni̱ ka̱naxíó káva‑de ni̱ kastu̱'ún‑de ta̱ká tu̱'un yá'a nuu̱ justicia. Te ni̱ kayu̱'ú xaa̱n, chi ni̱ ka̱jini so̱'o ja̱ cháa ñuu̱ Roma kákuu Pablo jíín Silas.  
\v 39 Te ni̱ ja̱koyo justicia‑ún. Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú jíín‑de. Te ni̱ ka̱kiñi'in‑de veka̱a. Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú jíín‑de ná kúxio‑de ki̱ngoyo‑de ini̱ ñuu̱‑ún.  
\v 40 Yúan‑na te ni̱ kenda koyo‑de veka̱a. Te ni̱ ndɨ̱vɨ‑de ve'e Lidia. Te ni̱ kaja̱nde̱'é‑de ta̱ká ñani̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑de tu̱'un ndéé iní jíín‑i. Te ni̱ kee‑de kája'a̱n‑de. 
\c 17  
\s1 Ja̱ ní ka̱kuvaa̱ ña̱yɨvɨ Tesalónica 
\p  
\v 1 Te Pablo jíín Silas, ni̱ kaja̱'a‑de ñuu̱ Anfípolis jíín ñúu̱ Apolonia kája'a̱n‑de. Te ni̱ ja̱koyo‑de ñuu̱ Tesalónica nuu̱ íó ɨɨn ve'e sinagoga cha̱a judío.  
\v 2 Te Pablo, nátu̱'un sá'a sá'a‑de ni̱ kɨ̱vɨ‑de nuu̱ cháa‑ún uni̱ kɨvɨ̱ ndéta̱tú. Te ndɨta'a̱n semana ni̱ ka̱státá'an‑de jíín cháa‑ún sɨkɨ̱ tutú ii̱.  
\v 3 Te ni̱ jani‑de tu̱'un nuu̱‑í, ni̱ stá'a̱n‑de ja̱ kánúú ndó'o Cristo te nachaku̱‑ya̱ nú ni̱ ji'i̱‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Jesús, I'a̱ jáni‑ri̱ tu̱'un yá'a, máá‑yá kúu Cristo, áchí‑de.  
\v 4 Te sava ña̱yɨvɨ, ni̱ ka̱kandíja‑i. Te suni súan kua'a̱ cháa ñuu̱ Grecia ja̱ káchiñú'ún‑de Dios, jíín kuá'a̱ ñá'an ñá'nu, ni̱ ka̱ndujíín‑de jíín Pablo jíín Silas.  
\v 5 Yúan‑na te cha̱a judío ja̱ tú kákandíja, ni̱ kakiti̱ xaa̱n iní. Te ni̱ ka̱stútú sáva cha̱a ñáá, cha̱a kúxí, kua'a̱n jíín. Te ni̱ kutútú kuá'a̱ ñáyɨvɨ ní ka̱ndonda‑i ini̱ ñuu̱‑ún. Te ni̱ ja̱koyo‑i ve'e Jasón kánandúkú‑i Pablo jíín Silas ja̱ kíñi'in‑i‑de nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún.  
\v 6 Ko tú ní kánani'i̱n‑í‑de. Te ni̱ ka̱ñu'un‑i Jasón jíín sáva‑ga̱ ñani̱ ni̱ ja̱koyo‑i jíín‑de onde̱ nuu̱ justicia ñuu̱‑ún. Te ni̱ ka̱kana jaa‑i: Cha̱a yá'a ja̱ kásáká núu‑de ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, suni ni̱ cha̱koyo‑de yá'a,  
\v 7 te Jasón, ni̱ ja̱'a núu‑de ve'e‑de ncháá cha̱a‑ún. Te ta̱ká máá‑de, tú kájandatu̱‑de nuu̱ ley César. Chi̱ sua káka'a̱n‑de ja̱ íó ɨnga̱ rey nání Jesús, áchí‑i.  
\v 8 Te ña̱yɨvɨ jíín cháa kákuu justicia, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un yá'a. Te ni̱ ka̱kuvaa̱‑i.  
\v 9 Ko ni̱ kajika̱n‑i xu̱'ún núu̱ Jasón jíín núu̱ sáva‑ga̱‑de. Te onde̱ ni̱ kajini̱‑i nuu̱ xú'ún te vásá ní ka̱sía̱‑i‑de kája'a̱n‑de. 
\s1 Ña̱yɨvɨ ñúu̱ Berea kándúkú víi‑í tu̱'un‑ya̱ 
\p  
\v 10 Yúan‑na te ñani̱‑ún, ni̱ ka̱skáka ñúú‑ni‑de Pablo jíín Silas kája'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Berea. Te nuu̱ ní ja̱koyo‑de yúan, te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ ve̱'e sinagoga cha̱a judío.  
\v 11 Te cha̱a judío yúan, ndito‑ga̱ xini̱‑dé vásá cháa judío ñuu̱ Tesalónica, chi̱ bueno ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑de jíín tú'un. Te ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ kánandúkú víi‑dé ini̱ tutu̱ ii̱ nú ndaa̱ ká'a̱n xí túu.  
\v 12 Súan ni̱ kuu. Te ni̱ ka̱kandíja kua'a̱‑í, jíín kuá'a̱ ñá'an ñá'nu ñuu̱ Grecia, te suni súan kua'a̱ cháa.  
\v 13 Ko cha̱a judío ñuu̱ Tesalónica, ni̱ ka̱jini tu̱'un‑de ja̱ súni onde̱ ñuu̱ Berea ni̱ jicha̱ tu̱'un Dios ni̱ sá'a Pablo. Te ni̱ kee‑de kája'a̱n‑de. Te suni yúan ni̱ ka̱xndónda‑de ña̱yɨvɨ.  
\v 14 Yúan‑na te ñani̱ yúan, ni̱ ka̱tájí‑ni‑de Pablo kua'a̱n‑de onde̱ yu'u mar. Te Silas jíín Timoteo, ni̱ ka̱kendo̱o‑de ini̱ ñuu̱ Berea.  
\v 15 Te ña̱yɨvɨ ní ka̱chu'un íchí Pablo, kua'a̱n‑i jíín‑de onde̱ ñuu̱ Atenas. Te ni̱ natá'ú‑de tiñu nuu̱‑í ja̱ yachí jaa̱ Silas jíín Timoteo nuu̱‑dé. Te ni̱ kee‑i va̱i ndikoyo‑i. 
\s1 Cha̱a ñuu̱ Atenas kújá'a̱ ini̱‑de sɨkɨ̱ tú'un ni̱ nachaku̱‑ya̱ 
\p  
\v 16 Te nini ndátu Pablo cha̱a‑ún ini̱ ñuu̱ Atenas, te ni̱ jini̱‑de ja̱ ñáyɨvɨ ñúu̱‑ún xaa̱n káchiñú'ún‑i ndoso̱. Te ni̱ kukuí'a̱ ini̱‑de.  
\v 17 Te ini̱ ve̱'e sinagoga ni̱ státá'an‑de jíín cháa judío jíín cháa káchiñú'ún Dios. Te suni ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ státá'an‑de jíín ñáyɨvɨ ká'i̱in nu̱yá'u.  
\v 18 Te sava cha̱a ndíchí káskuá'a sɨkɨ̱ epicúreos jíín sɨkɨ́ estoicos, ni̱ ka̱státá'an jíín‑de. Te sava ni̱ kaka'a̱n: Na̱ún tu̱'un ká'a̱n cha̱a tɨ́lakuá yá'a, áchí. Te sava‑ga̱‑i: Cha̱a jáni tu̱'un i'a̱ jáá kúu‑de, áchí‑i. Chi ni̱ jani‑de tu̱'un Jesús ja̱ ní nachaku̱‑ya̱.  
\v 19 Te ni̱ ka̱jaka‑ún‑de va̱i jíín‑de onde̱ municipio Areópago te káka'a̱n: Á kuu kachi̱‑ro̱ núu̱‑rí na̱ún tu̱'un jáá kúu ja̱ stá'a̱n‑ro̱‑ún,  
\v 20 chi̱ stá'a̱n‑ro̱ tú'un jáá núu̱‑rí. Te ná júku̱'un ini̱‑ri̱ na̱ún kúu‑ún kákuni̱‑ri̱. Achí jíín‑de.  
\v 21 Chi ta̱ká cha̱a ñuu̱ Atenas jíín táká cha̱a jíká káxiu̱kú núu‑de yúan, tuká ndé ɨnga̱ tiñu kásá'a‑de, chi̱ máni ká'a̱n‑de xí jíni so̱'o‑de ɨɨn tu̱'un jáá.  
\v 22 Te Pablo, kándii̱‑de ini̱ municipio Areópago‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Cha̱a ñuu̱ Atenas jíná'an‑ró, jiní va̱'a‑ri̱ ja̱ bueno káchiñú'ún‑ró i'a̱ máá‑ró.  
\v 23 Chi ni̱ jika kuu‑ri̱ ni̱ jande̱'é‑rí ini̱ viñu̱'un‑ró. Te ni̱ jini̱‑ri̱ nuu̱ ɨ́ɨn altar nuu̱ yóso tú'un yá'a: Nuu̱ i'a̱ ja̱ ná tú jiní‑yo̱, áchí. Te máá I'a̱‑ún, ja̱ káchiñú'ún‑ró‑yá va̱sa tú kájini̱‑ro̱‑yá, I'a̱‑ún kúu Dios ja̱ jáni‑ri̱ tu̱'un‑ya̱ núu̱‑ro̱.  
\v 24 Máá Dios, I'a̱ ni̱ sá'a ñu̱yɨ́vɨ jíín táká‑ga̱ ndatíñu, máá‑yá kúu Jito'o̱ andɨ́vɨ́ jíín ñúyɨ́vɨ. Te tú ncháá‑ya̱ iní ve̱'e ii̱ já kúva̱'a sá'a nda'a.  
\v 25 Te tú nándɨ'ɨ‑ya̱ ní ɨɨn ndatíñu ni ña̱yɨvɨ kuátíñu nuu̱‑yá, chi̱ máá‑yá, já'a‑ya̱ tú'un ja̱ káichaku̱ ña̱yɨvɨ jíín já stáa‑i tachi̱ jíín já ní'i̱n‑í ndatíñu.  
\v 26 Te chi̱i ɨɨn‑ni tata̱ ni̱ sá'a‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ náva̱'a kuxiu̱kú‑i nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ. Te ni̱ jani‑ya̱ kɨvɨ́ kúchaku̱ ɨɨn ɨɨn‑i jíín lugar kuxiu̱kú‑i jíná'an‑i.  
\v 27 Náva̱'a ná nándúkú‑i Dios, te nú súan skáka nda'a‑í te ni'i̱n‑í‑ya̱, chi̱ tú jíká ncháá‑ya̱ jíín ɨ́ɨn ɨɨn‑yó.  
\v 28 Chi̱ jíín máá‑yá, káichaku̱‑yo̱, kákanda‑yó, te ñú'un vida‑yo̱. Nátu̱'un sava cha̱a kátava yáa̱‑ro̱, ni̱ kaka'a̱n‑de: Chi̱ suni onde̱ tata̱ máá‑yá kákuu ta̱ká‑yo̱, áchí.  
\v 29 Nú tata̱ Dios kákuu‑yó núsáá, te ma̱ kúu kani ini̱‑yo̱ já Dios kúu oro xí plata xí yúu̱. Chi̱ máni kájani ini̱‑i ja̱ súan jíto‑ya̱, te súan kánatava máá‑i‑ya̱.  
\v 30 Te va̱sa tú ní sá'a‑ya̱ cuenta ja̱ tú ní kájuku̱'un ini̱ ña̱yɨvɨ ondé sáá, ko vina kána‑ya̱ xiní táká ña̱yɨvɨ nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ ná nákani ini̱‑i.  
\v 31 Te a ni̱ teta'a̱n‑ya̱ ɨ́ɨn kɨvɨ̱ já náku̱xndíi ndaa̱‑ya̱ sɨkɨ́ ñúyɨ́vɨ, sá'a Dios jíín máá I'a̱ ni̱ jani‑ya̱‑ún. Te ni̱ stá'a̱n ndiji̱n Dios ja̱ súan kuu, chi ni̱ naschakú‑ya̱ I'a̱‑ún ma̱'ñú ndɨ́yi. Achí Pablo.  
\v 32 Te súan ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un ja̱ náchaku̱ ndɨ̱yi, te sava‑i, ni̱ ka̱sákátá‑i nuu̱‑dé. Te sava‑ga̱‑i, ni̱ kaka'a̱n‑i: Kákuni̱‑ná kuni so̱'o‑ná ɨnga̱ jínu sɨkɨ̱ tú'un ká'a̱n‑ní yá'a, áchí‑i.  
\v 33 Te máá Pablo, ni̱ kenda‑de ma̱'ñú ñáyɨvɨ‑ún kua'a̱n‑de.  
\v 34 Ko yaku̱ ña̱yɨvɨ, ni̱ ka̱kandíja‑i. Te ni̱ ka̱ndujíín‑i jíín Pablo. Te ɨɨn‑i kúu Dionisio cha̱a Areópago, te ɨnga̱‑i kúu ɨɨn ña'an nání‑ña Dámaris, jíín sáva‑ga̱‑i. 
\c 18  
\s1 Jasú‑ya̱ núu̱ cháa ñáá ini̱ ñuu̱ Corinto 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ kenda Pablo ini̱ ñuu̱ Atenas, te kua'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Corinto.  
\v 2 Te yúan ni̱ jini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a judío nání Aquila, cha̱a ñuu̱ Ponto kúu‑de, ja̱ sá yakú‑ni kɨvɨ̱ ní chaa̱‑de jíín ñásɨ́'ɨ́‑de Priscila, ja̱ ní kuxio‑de ini̱ ñuu̱ Italia. (Chi̱ Claudio, ni̱ tá'ú‑de tiñu ja̱ ná kénda koyo ta̱ká ña̱yɨvɨ judío ini̱ ñuu̱ Roma.) Te ni̱ jaa̱ Pablo nuu̱ cháa‑ún.  
\v 3 Te suni tiñu sá'a cha̱a‑ún sá'a Pablo. Te ni̱ kendo̱o‑de yúan. Te ni̱ sátiñu‑de, chi̱ tiñu kásá'a‑de‑ún kúu ja̱ kájani‑de ve'e sa'ma nátu̱'un ñii.  
\v 4 Te ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ndéta̱tú ni̱ jani‑de tu̱'un ini̱ ve̱'e sinagoga. Te ni̱ ndúkú ndéé‑de ni̱ skándíja‑de ña̱yɨvɨ judío jíín ñáyɨvɨ ñúu̱ Grecia.  
\v 5 Te Silas jíín Timoteo, ni̱ kikoyo‑de ichi ñúu̱ Macedonia. Te Pablo, a jáni téyíí‑de tu̱'un, te jáni ndaa̱‑de tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ judío ja̱ Jesús kúu‑ya̱ Cristo.  
\v 6 Ko ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨkɨ̱‑dé. Te máá‑de, ni̱ kaja‑dé sa'ma‑dé. Te ni̱ kachi̱‑de jíín‑i: Kua̱chi máá‑ró kúu núsáá, chi̱ ruu̱, tú kua̱chi‑ri̱. Vina te ki'i̱n‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Achí‑de.  
\v 7 Te ni̱ kenda‑de yúan. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑de ve'e ɨɨn cha̱a nání Justo. Te cha̱a‑ún, chíñú'ún‑de Dios. Te ve'e cha̱a‑ún kándii̱ yani jíín vé'e sinagoga.  
\v 8 Te Crispo, cha̱a kúñá'nu ini̱ ve̱'e sinagoga, ni̱ kandíja‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ ondé jíín nɨ́ɨ́ vé'e‑de. Te kua'a̱ ñáyɨvɨ ñúu̱ Corinto, ni̱ ka̱jini ná'ín‑i. Te ni̱ ka̱kandíja‑i. Te ni̱ ka̱janducha‑í.  
\v 9 Te máá Jíto'o̱‑yo̱, jíín jáni ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín Pablo ɨɨn akuáa: Ma̱ yú'ú‑ro̱ ni ma̱ kasú‑ro̱ yú'u‑ro, chi̱ kukuu‑ró ká'a̱n‑ro̱.  
\v 10 Chi̱ jíka‑ri̱ jíín‑ró, te ma̱ sándɨva̱'a ni ɨɨn cha̱a jíín‑ró. Chi̱ ñáva̱'a‑ri̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ iní ñuu̱ yá'a, áchí‑ya̱.  
\v 11 Te ni̱ kendo̱o‑de yúan ɨɨn kuia̱ yósáva, te stá'a̱n‑de tu̱'un Dios nuu̱‑í.  
\v 12 Te Galión kúu gobernador ini̱ ñuu̱ Acaya. Te ña̱yɨvɨ judío, ɨɨn ká'nu‑ni ni̱ ka̱ndonda‑i sɨkɨ̱ Pablo. Te ni̱ ka̱jaka‑i‑de kua'a̱n‑i jíín‑de onde̱ ini̱ municipio.  
\v 13 Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Cha̱a yá'a, xaa̱n ská'a̱n‑de ta̱ká ña̱yɨvɨ já ná chíñú'ún‑i Dios te ma̱ kuándatu̱‑ga̱‑i tu̱'un ká'a̱n ley, kuní‑de. Achí‑i.  
\v 14 Te kejá'á Pablo ka'a̱n‑de núú, ko ni̱ ka'a̱n‑ni Galión jíín ñáyɨvɨ judío: Ña̱yɨvɨ judío jíná'an‑ró, nú sɨkɨ̱ ɨ́ɨn tu̱'un ni̱'in ini̱ kúu, xí ɨ́ɨn kua̱chi xaa̱n kúu, te va̱tu‑ni ná kúni ná'ín‑rí tu̱'un ka'a̱n‑ro̱.  
\v 15 Ko nú sɨkɨ̱ tú'un‑ni kúu, xí sɨkɨ́ na̱ni sɨ́'vɨ́, xí sɨkɨ́ ley máá‑ró, yúan‑na te ná sándaa̱ máá‑ró núsáá. Chi̱ ruu̱, tú kuní‑ri̱ skɨ́vɨ nduu̱‑ri̱ ja̱ sándaa̱‑ri̱ tu̱'un súan.  
\v 16 Te ni̱ skúnu‑de‑i kája'a̱n‑i fuera municipio.  
\v 17 Yúan‑na te ni̱ ka̱katɨɨn‑i Sóstenes, cha̱a kúñá'nu ini̱ ve̱'e sinagoga. Te ni̱ kaja̱'a‑i‑de yuxé'é municipio. Te Galión, tú ní sá'a‑de cuenta. 
\s1 Ja̱ kuáno'on túku Pablo ñuu̱ Antioquía 
\p  
\v 18 Ko Pablo, ni̱ kuu kua'a̱ kɨvɨ́ kánchaa̱‑de yúan. Te ni̱ nakuatá'ú‑de nuu̱ táká ñani̱ yúan. Te kua'a̱n‑de jíín barco onde̱ ñuu̱ Siria. Te Priscila jíín Aquila kája'a̱n jíín‑de. Te ni̱ jaa̱‑de ñuu̱ Cencrea. Te ni̱ se̱té‑de xini̱‑dé sɨkɨ̱ ɨ́ɨn tu̱'un ni̱ keyu'u‑dé.  
\v 19 Te ni̱ jaa̱‑de ñuu̱ Éfeso, te ni̱ skéndo̱o‑de cha̱a‑ún yúan. Ko Pablo, ni̱ kɨ̱vɨ‑ni‑de ini̱ ve̱'e sinagoga kástátá'an‑de jíín ñáyɨvɨ judío.  
\v 20 Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑i jíín‑de ja̱ ná kéndo̱o‑de yaku̱‑ga̱ kɨvɨ̱ jíín‑i. Ko Pablo, tú ní játu̱'un‑de.  
\v 21 Chi ni̱ nakuatá'ú‑de nuu̱‑í. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Kánúú já kí'i̱n ná'ín‑rí ñuu̱ Jerusalén, sá'a‑ri̱ kɨvɨ̱ íi̱. Ko nú kuní Dios, te nchaa̱ tuku‑ri̱ nuu̱‑ro̱. Achí‑de. Te ni̱ kenda‑de ñuu̱ Éfeso kua'a̱n‑de.  
\v 22 Te ni̱ jaa̱‑de jíín barco onde̱ ñuu̱ Cesarea. Te ni̱ kaa‑de ñuu̱ Jerusalén. Te nuu̱ ní ndɨ'ɨ ni̱ ka'a̱n‑de jíín tɨ́ku'ni̱ kándíja yúan, te ni̱ nuu‑de ni̱ najaa̱‑de ñuu̱ Antioquía.  
\v 23 Te ni̱ kendo̱o‑de yúan yaku̱ kɨvɨ̱. Te vásá ní kenda‑de kua'a̱n‑de, ni̱ jika kuu‑de nɨ́ɨ́ ndáñúu̱ Galacia jíín ndáñúu̱ Frigia. Te ni̱ ka̱yija‑ga̱ ini̱ ña̱yɨvɨ káskuá'a‑ún ni̱ sá'a‑de. 
\s1 Ndasa ni̱ ni'i̱n Apolos tu̱'un Jesús 
\p  
\v 24 Te ñuu̱ Éfeso ni̱ chaa̱ ɨɨn cha̱a judío nání Apolos, cha̱a ñuu̱ Alejandría kúu‑de. Te va̱'a ká'a̱n‑de chi̱ ndíchí xáa̱n‑dé tutu̱ ii̱.  
\v 25 Te cha̱a‑ún, a ni̱ kutu̱'a‑de jíín tú'un máá Jíto'o̱‑yo̱. Te jítú iní‑de tú kuítá‑de ká'a̱n‑de ja̱ stá'a̱n‑de tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱, va̱sa máni tu̱'un ja̱ ní skuánducha Juan jiní‑de ká'a̱n‑de.  
\v 26 Te ni̱ chundéé iní‑de ká'a̱n kájí‑de ini̱ ve̱'e sinagoga. Te ni̱ ka̱jini so̱'o Priscila jíín Aquila tu̱'un ká'a̱n‑de. Te ni̱ ka̱jaka‑de cha̱a kua'a̱n‑de jíín‑de. Te ni̱ ka̱jani kájí‑ga̱‑de tu̱'un Dios nuu̱‑dé.  
\v 27 Te kuní Apolos ja̱ kí'i̱n‑de onde̱ ñuu̱ Acaya. Te ta̱ká ñani̱‑ún, ni̱ kaka'a̱n ndéé jíín‑de. Te ni̱ ka̱chaa tutu̱ kua'a̱n nuu̱ cháa káskuá'a yúan ja̱ ná kuátá'ú‑de cha̱a. Te nuu̱ ní jaa̱‑de yúan, te va̱'a ni̱ chindéé ní chituu‑de ña̱yɨvɨ kákandíja tu̱'un luu máá‑yá.  
\v 28 Te ma̱'ñú táká ña̱yɨvɨ ní státá'an‑de jíín cháa judío. Te ni̱ stá'a̱n‑de ja̱ Jesús kúu‑ya̱ Cristo, nátu̱'un ká'a̱n tutu̱ ii̱. 
\c 19  
\s1 Cha̱a káskuá'a jíín Juan káni'i̱n‑dé tu̱'un Espíritu Santo 
\p  
\v 1 Te nini kándee Apolos ini̱ ñuu̱ Corinto, te ni̱ ja̱'a Pablo va̱i‑de ñuu̱ ichi nínu‑ga̱, te ni̱ nchaa̱‑de ñuu̱ Éfeso. Te yúan ni̱ jini̱‑de nuu̱ sáva ña̱yɨvɨ káskuá'a.  
\v 2 Te ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de‑i: A ni̱ kani'i̱n‑ro̱ Espíritu Santo ja̱ ní ka̱kandíja‑ró xí té chá'a̱n‑ga̱, áchí‑de. Te máá‑i, ni̱ kaka'a̱n‑i jíín Pablo: Té kuni tu̱'un‑ga̱‑ná ja̱ íó Espíritu Santo, áchí‑i.  
\v 3 Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Pablo: Na̱ sɨkɨ̱ ní ka̱janducha‑ro núsáá, áchí‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑i: Sɨkɨ̱ tú'un ni̱ skuánducha Juan, áchí‑i.  
\v 4 Te ni̱ ka'a̱n Pablo: Ni̱ skuánducha Juan jíín tú'un ja̱ ná nákani ini̱‑i, te áchí‑de jíín ñáyɨvɨ já ná kándíja‑i nuu̱ I'a̱ va̱i ichi yatá‑dé, kúu Cristo Jesús. Achí‑de.  
\v 5 Te nuu̱ ní ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un yá'a, te ni̱ ka̱janducha‑ní‑i jíín sɨ́'vɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús.  
\v 6 Te Pablo, ni̱ chaa‑de nda'a‑dé sɨkɨ̱‑í. Te ni̱ chaa̱‑ni Espíritu Santo sɨkɨ̱‑í jíná'an‑i. Te ni̱ kaka'a̱n‑i sɨ́ɨn sɨ́ɨn yu'u. Te ni̱ ka̱jani‑i tu̱'un‑ya̱.  
\v 7 Te ni̱ i̱o nátu̱'un uxi̱ uu̱ tá'a̱n‑i.  
\v 8 Te ni̱ kɨ̱vɨ Pablo ini̱ ve̱'e sinagoga. Te ni̱ chundéé iní‑de, ni̱ ka'a̱n vatu̱ máá‑de nuu̱ uní yoo̱, ndátu̱'ún‑de te skándíja‑de ña̱yɨvɨ sɨkɨ́ ñúu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu.  
\v 9 Yúan‑na te sava‑i, ni̱ ka̱kujá'a̱ ini̱‑i te tú ní kákandíja‑i. Te ni kaka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨkɨ̱ íchi Dios nuu̱ táká ña̱yɨvɨ kánataka̱. Te ni̱ kuxio‑ni Pablo núu̱ ñáyɨvɨ‑ún. Te kája'a̱n cha̱a káskuá'a‑ún jíín‑de. Te ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ní ndatu̱'ún‑de jíín cháa‑ún ini̱ escuela ɨɨn cha̱a nání Tiranno.  
\v 10 Te uu̱ kuia̱ ni̱ sá'a‑de súan. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú ñúu̱ Asia, kúu ña̱yɨvɨ judío te kúu ña̱yɨvɨ ñuu̱ Grecia, ni̱ ka̱jini so̱'o‑i tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús.  
\v 11 Te ni̱ sá'a Dios tɨnɨ̱ tiñu ñá'nu xaa̱n jíín ndá'a Pablo.  
\v 12 Te ni̱ ka̱kinchaka pañito‑de xí sá'ma‑dé nuu̱ ñáyɨvɨ káku'u̱. Te ni̱ ka̱xndée sɨkɨ̱‑í. Te ni̱ kandu̱va̱'a‑ni‑i kue'e̱ káta'a̱n‑i. Te tachi̱ kíni, ni̱ ka̱kenda ini̱‑i kája'a̱n. 
\s1 Ja̱ ní kundéé tachí kíni jíín sé'e Esceva 
\p  
\v 13 Te sava cha̱a judio, ni̱ ka̱jika kuu‑de káskúnu‑de tachi̱ kíni. Te kákuni̱‑de kuatíñu‑de sɨ́'vɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús ja̱ kíñi'in‑de tachi̱ kíni iní ña̱yɨvɨ. Te súan ni̱ kaka'a̱n‑de: Ká'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑ró jíín sɨ́'vɨ́ Jesús ja̱ jáni Pablo tu̱'un‑ya̱, áchí‑de.  
\v 14 Te ɨɨn cha̱a judío nání‑de Esceva, kúu‑de sutu̱ ñá'nu, te ni̱ i̱o usia̱ se̱'e yíí‑de ja̱ kásá'a tiñu yá'a.  
\v 15 Ko ni̱ ka'a̱n‑ni tachi̱ kíni‑ún: A jiní‑ri̱ máá Jesús. Te suni a jiní‑ri̱ Pablo. Ko róó, ndé cha̱a kákuu‑ró. Achí jíín‑de.  
\v 16 Te cha̱a tá'a̱n tachi̱ kíni‑ún, ni̱ kundéé‑de, ni̱ ke̱ndava‑de sɨkɨ̱ usiá cha̱a‑ún. Te ni̱ ka̱jinu víchí lɨ́ɨ‑dé ni̱ kenda koyo‑de ini̱ ve̱'e‑ún chi ni̱ katuji̱‑dé.  
\v 17 Te tu̱'un yá'a ni̱ jicha̱ kua'a̱n nɨ́ɨ́ núu̱ ñáyɨvɨ káxiu̱kú iní ñuu̱ Éfeso, kúu ña̱yɨvɨ judío jíín ñáyɨvɨ ñúu̱ Grecia, ni̱ ka̱jini tu̱'un‑i. Te ni̱ kayu̱'ú xaa̱n‑í. Te ni̱ ka̱nakana jaa‑i máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús jíín sɨ́'vɨ́‑yá.  
\v 18 Te kua'a̱ ñáyɨvɨ já ní ka̱kandíja, ni̱ ja̱koyo‑i nuu̱ Pablo, ni̱ ka̱nakani ndaa̱‑i kua̱chi‑i jíín tíñu ñáá ni̱ ka̱sá'a‑i.  
\v 19 Te kua'a̱ cháa ja̱ ní ka̱sá'a tiñu ña̱vá'a, ni̱ ja̱koyo‑de kándá'á‑de tutu̱‑de. Te ni̱ ka̱ja'mu‑de tutu̱‑ún jíto nuu̱ táká ña̱yɨvɨ. Te ni̱ ka̱tava‑dé cuenta na̱saa ncháá tutu̱ ni̱ kayu̱‑ún. Te ni̱ kajini̱‑de ja̱ úu̱ xiko uxi̱ mil peso kúu.  
\v 20 Súan ni̱ ndea̱ téyíí tú'un máá Jíto'o̱‑yo̱. Te ni̱ jicha̱ nu̱u kua'a̱n.  
\v 21 Te nuu̱ ní ndɨ'ɨ ta̱ká tiñu yá'a, te ni̱ chaa ini̱ Pablo ja̱ kí'i̱n‑de ñuu̱ Macedonia jíín ñúu̱ Acaya te vásá nájaa̱‑de ñuu̱ Jerusalén. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Nú ni̱ ja'a̱n‑ri̱ yúan, yúan‑na te kánúú kí'i̱n‑ri̱ ñuu̱ Roma, áchí‑de.  
\v 22 Te ni̱ tájí‑de uu̱ cha̱a káchindéé tá'an jíín‑de kája'a̱n ñuu̱ Macedonia, kákuu Timoteo jíín Erasto. Te ni̱ kanchaa̱ máá‑de ñuu̱ Asia yaku̱‑ga̱ kɨvɨ̱. 
\s1 Ja̱ ní ka̱ndonda ñuu̱ Éfeso káka'a̱n‑i ja'a̱ ndosó Diana 
\p  
\v 23 Te suu kɨvɨ̱‑ún ni̱ ka̱ndonda xaa̱n ñáyɨvɨ sɨkɨ́ íchi‑yá.  
\v 24 Chi ni̱ i̱o ɨɨn cha̱a platero nání Demetrio. Te máá‑de jíín cháa kásátiñu ta'a̱n jíín‑de, xaa̱n ní kani'i̱n‑dé xu̱'ún, chi̱ jíín plata kásá'a‑de ve'e lúlí i'a̱ Diana.  
\v 25 Te cha̱a‑ún, ni̱ ka̱stútú‑de tá'an‑de ja̱ kásá'a suni tiñu‑ún jíín‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑de: A kájini̱‑ro̱ já sɨkɨ́ tíñu kásá'a‑yó yá'a káni'i̱n téyíí‑ró xú'ún.  
\v 26 Te kájini̱‑ro̱ te suni kájini tu̱'un‑ró já cháa Pablo yúan, nasu̱ máá ɨ́ɨn ñuu̱ Éfeso chi̱ nɨ́ɨ́‑ni ñuu̱ Asia sásɨ́ɨn‑de ña̱yɨvɨ jíín tú'un ská'a̱n‑de‑i. Chi̱ ká'a̱n‑de ja̱ násu̱ Dios kákuu i'a̱ kásá'a nda'a.  
\v 27 Te yú'ú‑ri̱ ja̱ káni ini̱ ña̱yɨvɨ já tíñu sáni kúu tiñu kásá'a‑yó. Te sanaa te ji̱ta viñu̱'un i'a̱ ñá'nu Diana, te suni sájá'a̱ ini̱‑i nuu̱ Diana luu va̱sa ndivii ñáyɨvɨ ñúu̱ Asia jíín nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ káchiñú'ún‑i nuu̱‑yá vina. Achí‑de.  
\v 28 Súan ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a, te ni̱ kakiti̱ xaa̱n iní‑de. Te ni̱ ka̱kana jíín‑de: Kúñá'nu téyíí Diana i'a̱ ñuu̱ Éfeso, áchí‑de.  
\v 29 Te ña̱yɨvɨ ñúu̱‑ún, ni̱ ka̱kuvaa̱‑i. Te ɨɨn ká'nu‑ni ni̱ ka̱ndonda‑i kája'a̱n‑i onde̱ ini̱ teatro káñu'un‑i Gayo jíín Aristarco, cha̱a ñuu̱ Macedonia ja̱ kájika ta'a̱n‑de jíín Pablo.  
\v 30 Te kuní Pablo kɨ̱vɨ‑de nuu̱ ká'i̱in tútú ñáyɨvɨ‑ún. Ko ña̱yɨvɨ káskuá'a‑ún, tú ní kája̱'a‑i tu̱'un ki'i̱n‑de.  
\v 31 Te suni sava cha̱a kákuñá'nu ini̱ ñuu̱ Asia, ja̱ kákuu amigo‑de, ni̱ ka̱tájí tú'un kua'a̱n nuu̱‑dé káka'a̱n nda̱'ú jíín‑de ja̱ má kí'i̱n‑de ini̱ teatro.  
\v 32 Te sava ña̱yɨvɨ, ni̱ ka̱kana jaa‑i ɨɨn tu̱'un, te sava‑ga̱‑i ɨnga̱ tu̱'un, chi̱ junta‑ún, ni̱ kasaka̱ nu̱u‑i. Te kua'a̱‑gá‑i, tú kájini̱ kutɨ‑í na̱ sɨkɨ̱ kúu ja̱ ní kataka̱‑i.  
\v 33 Te sava cha̱a judío, ni̱ ka̱chundá'á‑de Alejandro, ni̱ ka̱kiñi'in‑de cha̱a ma̱'ñú ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún. Yúan‑na te Alejandro, sá'a‑de seña jíín ndá'a‑dé ja̱ ná kúná'ín‑i, chi̱ ka'a̱n‑de ja'a̱ judío jíín ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún kuní‑de.  
\v 34 Ko ni̱ ka̱nakuni̱‑i‑de ja̱ cháa judío kúu‑de, te yu̱án ní ka̱kana kó'ó‑i nátu̱'un uu̱ hora: Kúñá'nu téyíí Diana i'a̱ ñuu̱ Éfeso, áchí‑i.  
\v 35 Yúan‑na te ni̱ ka̱kuná'ín ñáyɨvɨ ní sá'a cha̱a kúu secretario ñuu̱‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Róó ña̱yɨvɨ ñúu̱ Éfeso, a kájini̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ já ñúu̱ Éfeso xaa̱n káchiñú'ún‑i i'a̱ Diana jíín ndosó ja̱ ní tájí Júpiter, ni̱ kuun va̱i.  
\v 36 Te tu̱'un yá'a, ta̱ká kájatú'ún‑i. Núsáá te va̱'a‑ga̱ ná kasú‑ro̱ yú'u‑ro te ma̱ sá'a yachi̱‑ro̱ ní ɨɨn tiñu ja̱ tú ní kátava‑ro cuenta.  
\v 37 Chi ni̱ ka̱kinchaka‑ró cháa yá'a onde̱ yá'a va̱sa tú ní kásá'a‑de ni ɨɨn kua̱chi ni tú ní káka'a̱n ndɨva̱'a‑de ni ɨɨn tu̱'un sɨkɨ̱ í'a̱ máá‑yó.  
\v 38 Te Demetrio jíín táká cha̱a kásátiñu ta'a̱n jíín‑de, nú kájaki̱n‑de kua̱chi sɨkɨ̱ ɨ́ɨn cha̱a, íó juzgado ná kí'i̱n‑de. Te íó gobernador, yúan ná kakán‑de kua̱chi sɨkɨ̱ tá'an‑de.  
\v 39 Te nú íó ɨnga̱ tu̱'un kákuni̱‑ro̱, te kuu sándaa̱‑ro̱ ondé nuu̱ ɨ́ɨn junta legal.  
\v 40 Chi̱ yú'ú‑ri̱ ja̱ cháa‑de kua̱chi sɨkɨ̱‑yo̱, kachi̱‑de ja̱ kánakua̱tá'an máá‑yó, chi ma̱ ní'i̱n‑yo̱ tú'un ka'a̱n‑yo̱ naja̱ ní ka̱nataka̱‑yo̱ vína. Achí‑de. Te ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ka'a̱n secretario tu̱'un yá'a.  
\v 41 Te ni̱ jacha̱‑de ña̱yɨvɨ‑ún kája'a̱n‑i. 
\c 20  
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ jukuiñi̱ tɨxɨ̱n‑ún. Te ni̱ kana Pablo xini̱ cháa káskuá'a. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín cháa‑ún ja̱ má yú'ú‑de. Te ni̱ ka̱nanuu tá'an‑de. Te kua'a̱n‑de ñuu̱ Macedonia.  
\v 2 Te ni̱ jika kuu‑de nɨ́ɨ́ táká ndañúu̱‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de kua'a̱ tú'un ndéé iní jíín táká ña̱yɨvɨ. Te ni̱ jaa̱‑de ñuu̱ Grecia.  
\v 3 Te ni̱ kanchaa̱‑de yúan uni̱ yoo̱. Te a yani ki'i̱n‑de jíín barco onde̱ ñuu̱ Siria núú. Ko cha̱a judío, ni̱ ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an ja̱ ndónda sɨkɨ̱‑dé. Ja̱ yúán ní nakani ini̱‑de te ñu'íchí ní ja'a̱n‑de ñuu̱ Macedonia.  
\v 4 Te ni̱ ka'i̱o sava cha̱a ni̱ kaja'a̱n jíín Pablo onde̱ ñuu̱ Asia. Te káinání‑de Sópater ñuu̱ Berea, Aristarco jíín Segundo onde̱ ñuu̱ Tesalónica, Gayo ñuu̱ Derbe, Timoteo, Tíquico jíín Trófimo onde̱ ñuu̱ Asia.  
\v 5 Cha̱a yá'a, ni̱ ka̱yoxnúú‑de. Te ka̱inda̱tu‑de ruu̱ jíná'an‑ri̱ onde̱ ñuu̱ Troas.  
\v 6 Te ruu̱ jíná'an‑ri̱, nuu̱ ní ja̱'a viko státilá tú yí'i yujan íá, te jíín barco ni̱ kenda koyo‑ri̱ ñuu̱ Filipos. Te nuu̱ ú'u̱n kɨvɨ̱ ní ka̱naketá'an‑ri̱ jíín‑de onde̱ ñuu̱ Troas. Te ñuu̱ yúan ni̱ kaxiu̱kú‑rí ɨɨn semana. 
\s1 Ja̱ ní jungava Eutico ventana sá'a numa̱'ná 
\p  
\v 7 Te máá kɨvɨ́ ɨ́ɨn semana, ni̱ ka̱ndutútú cháa káskuá'a‑ún ja̱ sákuáchí‑de sta̱tilá. Te ni̱ stá'a̱n Pablo tu̱'un nuu̱ cháa‑ún, chi̱ kenda‑de kɨvɨ̱ xía̱n‑ún. Te káni ní ka'a̱n‑de onde̱ sava ñúú.  
\v 8 Te ni̱ i̱o kua'a̱ lámpara ini̱ ve̱'e súkún núu̱ ní ká'i̱in tútú‑de yúan.  
\v 9 Te ɨɨn cha̱a súchí nání‑i Eutico, kánchaa̱‑i máá yú'u ventana. Te nini ni̱ kuná'án ká'a̱n Pablo, jí'i̱ xaa̱n‑í numa̱'ná. Te ni̱ kixi̱‑ni‑i. Te ni̱ jungava‑ni‑i onde̱ piso uni̱ te onde̱ nuu̱ ñú'un. Te a ni̱ ji'i̱‑i ni̱ ka̱ndukani‑de‑i.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ nuu Pablo. Te ni̱ jito nuu‑de nuu̱‑í. Te ni̱ junu nchaa̱‑de‑i. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ma̱ yú'ú‑ro̱ jíná'an‑ró, chi̱ chakú‑i, áchí‑de.  
\v 11 Te ni̱ ndaa‑de. Te ni̱ sákuáchí‑de sta̱tilá. Te ni̱ yee‑dé. Te ni̱ ka'a̱n ná'án‑ga̱‑de onde̱ kua̱kundiji̱n. Yúan‑na te ni̱ kee‑de kua'a̱n‑de.  
\v 12 Te káno'o̱n ña̱yɨvɨ jíín súchí‑ún chakú‑i. Te kákusɨɨ̱ xáa̱n iní‑i.  
\v 13 Te ruu̱, ni̱ ka̱koyo‑ri̱ ini̱ barco te kája'a̱n‑ri̱ jíín ondé ñuu̱ Asón, yúan naketá'an‑ri̱ jíín Pablo. Chi̱ súan ni̱ sándaa̱‑de ja̱ kí'i̱n‑de ñu'un íchí te jaa̱‑de yúan.  
\v 14 Te ni̱ ka̱nani'i̱n tá'an‑ri̱ jíín‑de ini̱ ñuu̱ Asón. Te ni̱ kaa‑de barco. Te kua'a̱n‑de jíín‑rí ñuu̱ Mitilene.  
\v 15 Yúan ni̱ ka̱kenda‑ri̱ jíín barco. Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ ní ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Quío, te ɨnga̱ kɨvɨ̱ ní ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Samos. Te ni̱ ka̱kendo̱o‑ri̱ ñuu̱ Trogilio. Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ ní ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Mileto.  
\v 16 Chi̱ jáni ini̱ Pablo ja̱ já'a‑ni‑de ki'i̱n‑de ñuu̱ Éfeso náva̱'a ma̱ kúkuéé‑de ñuu̱ Asia te naa tiempo núú. Chi̱ jítú iní‑de jaa̱ yachi̱‑de ñuu̱ Jerusalén máá kɨvɨ́ Pentecostés nú ná kúni̱'in‑de. 
\s1 Consejo Pablo nuu̱ cháa kákuu nuu̱ ñúu̱ Éfeso 
\p  
\v 17 Te kánchaa̱‑de ñuu̱ Mileto. Te ni̱ tájí‑de tu̱'un kua'a̱n onde̱ ñuu̱ Éfeso ni̱ kana‑de xini̱ cháa kákuu nuu̱ iní tɨku'ni̱ kándíja.  
\v 18 Te nuu̱ ní cha̱koyo cha̱a‑ún nuu̱‑dé, te ni̱ kachi̱‑de: Máá‑ró kájini̱ va̱'a‑ró ndasa ni̱ ji̱ku‑ri̱ jíín‑ró ondé kɨvɨ̱ ní chaa̱ núú‑rí ñuu̱ Asia.  
\v 19 Te tú ní sávixi̱‑ri̱ máá‑rí kɨvɨ̱ ní jatíñu‑ri̱ nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Te íó hora ni̱ nde'e̱‑ri̱. Te kua̱chi ña̱yɨvɨ judío, ja̱ ní ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an‑i te ni̱ kii tu̱ndó'o sɨkɨ̱‑rí.  
\v 20 Te tú ní yú'ú‑ri̱ kani‑ri̱ tu̱'un nuu̱‑ro̱ já kuátíñu va̱'a‑ró, ni tú ní yú'ú‑ri̱ stá'a̱n‑ri̱ tu̱'un nuu̱‑ro̱, va̱sa nu̱yá'u xí iní ve̱'e‑ró.  
\v 21 Te ni̱ jani ndaa̱‑ri̱ tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ judío jíín núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ ná nákani ini̱‑i kuandatu̱‑i nuu̱ Dios. Te ná kándíja‑i nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo.  
\v 22 Te vina cháa téyíí iní‑ri̱ te ja̱ yúán ñú'un íchí‑rí ki'i̱n‑ri̱ ñuu̱ Jerusalén. Ko tú jiní‑ri̱ na̱ún ta'a̱n‑ri̱ yúan.  
\v 23 Ko ndɨta'a̱n ñuu̱ já'a̱n‑ri̱ chi̱ ká'a̱n Espíritu Santo jíín‑rí ja̱ chíndee‑i ruu̱ veka̱a te kii tu̱ndó'o sɨkɨ̱‑rí.  
\v 24 Te ni tú sá'a‑ri̱ cuenta va̱sa ná ká'ni‑í ruu̱, chi ja̱ ná síjínu‑ri̱ tiñu ni̱ ja̱'a máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús nuu̱‑rí kúu ja̱ kánúú jáni ini̱‑ri̱, jíín súni ja̱ kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ kani‑ri̱ tu̱'un va̱'a tu̱'un luu Dios.  
\v 25 Te ma̱'ñú táká róó ja̱ á ni̱ jika kuu‑ri̱ ni̱ jani‑ri̱ tu̱'un ndasa koo ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu, te vina a jiní‑ri̱ ja̱ ní ɨɨn‑ró ma̱ kuní kutɨ‑gá‑ro̱ núu̱‑rí.  
\v 26 Ja̱ yúán kástu̱'ún kájí‑rí nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró vína, ja̱ tú tau̱ ya̱'u‑ri̱ nɨñi̱‑ró.  
\v 27 Chi̱ tú ní yú'ú‑ri̱ kani‑ri̱ ndivii tú'un Dios nuu̱‑ro̱.  
\v 28 Núsáá te koto va̱'a‑ró máá‑ró jíín nɨ́ɨ́ tɨ́ku'ni̱, chi̱ Espíritu Santo ni̱ jani‑ya̱ róó ja̱ kúndito‑ró‑i te skée‑ro tɨ́ku'ni̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, chi ni̱ nakuaan‑ya̱‑í jíín nɨñí‑yá.  
\v 29 Chi̱ jiní‑ri̱ ja̱ nú ná kí'i̱n‑ri̱, te kɨ̱vɨ koyo yi'ɨ̱ kɨtɨ xáa̱n má'ñú‑ró te ma̱ kúndá'ú ini̱‑tɨ̱ tɨ́ku'ni̱.  
\v 30 Te suni onde̱ nuu̱ tá'an máá‑ró kénda sava‑de ka'a̱n‑de tu̱'un tú'ún náva̱'a xndá'ú‑de ña̱yɨvɨ káskuá'a ki'i̱n‑i jíín‑de.  
\v 31 Koo ndito ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró núsáá. Te ma̱ náa iní‑ro̱ já uní kuia̱ ndúú ñúú‑ni tú ní júkuiñi̱‑ri̱ ja̱ kána jíín‑rí nuu̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑ró va̱sa ni̱ nde'e̱‑ri̱.  
\v 32 Te vina ñáni̱, jikán ta'u̱‑rí nuu̱ Dios ja'a̱ máá‑ró ja̱ ná kuá'a‑ya̱ tú'un luu‑ya̱ núu̱‑ro̱. Chi tu̱'un‑ún kuu skuá'nu róó te ni'i̱n‑ro̱ tá'u̱ jíín táká‑ga̱ ña̱yɨvɨ ní sásɨ́ɨn‑ya̱.  
\v 33 Tú ní ndío ini̱‑ri̱ ni plata ni oro ni sa'ma ɨ́ɨn ña̱yɨvɨ.  
\v 34 A kájini̱ va̱'a‑ró já ndéndúú nda'a‑rí yá'a, ni̱ ndúkú táká ja̱ jínu ñú'ún‑rí jíín cháa káxiu̱kú jíín‑rí yá'a.  
\v 35 Te modo ni̱ stá'a̱n ndɨ'ɨ‑ri̱ nuu̱‑ro̱ já kánúú sátiñu‑yó súan, náva̱'a chindéé tá'an‑yó jíín táká cha̱a vi̱tá káku'u̱. Te ma̱ náa iní‑ro̱ tú'un máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús, chi̱ súan ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Luu‑ga̱ ja̱ kuá'a‑yó ɨ́ɨn ndatíñu nasu̱ já ní'i̱n‑yo̱. Achí‑ya̱. Achí Pablo.  
\v 36 Te nuu̱ ní ndɨ'ɨ ni̱ ka'a̱n‑de ta̱ká tu̱'un yá'a, te ni̱ jukuiñi̱ jítɨ́‑de. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑dé jíín táká cha̱a‑ún.  
\v 37 Yúan‑na te xaa̱n ní kande'e̱ ta̱ká‑de. Te ni̱ ka̱kanuu‑de Pablo, te ni̱ ka̱titú‑de cha̱a.  
\v 38 Chi̱ kákukuí'a̱ xaa̱n iní‑de jíín tú'un ni̱ ka'a̱n Pablo ja̱ má kuní‑ga̱‑de nuu̱‑dé. Te kája'a̱n‑de jíín‑de onde̱ nuu̱ íó barco. 
\c 21  
\s1 Ja̱ ní chaa ini̱ Pablo ki'i̱n tuku‑de ichi ñúu̱ Jerusalén 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ ka̱kusɨ́ɨn‑ri̱ jíín‑de. Te ni̱ ka̱ki'in ndóó‑ni‑ri̱ ichi jíín barco onde̱ ni̱ chaa̱‑ri̱ ñuu̱ Cos. Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ ní ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Rodas. Te yúan ni̱ kenda‑ri̱ te ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Pátara.  
\v 2 Te ni̱ kani'i̱n‑rí ɨɨn barco ja̱ kí'i̱n ñuu̱ Fenicia. Te ni̱ ka̱kaa‑ri̱ nuu̱ te kája'a̱n‑ri̱.  
\v 3 Te nuu̱ ní kajini̱‑ri̱ nuu̱ ñúu̱ Chipre, te ni̱ ka̱skéndo̱o‑ri̱ ñuu̱‑ún ichi ndávésé‑rí. Te ni̱ ka̱jika‑ri̱ kája'a̱n‑ri̱ jíín barco onde̱ ñuu̱ Siria. Te ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Tiro, chi̱ yúan skéndo̱o barco‑ún carga.  
\v 4 Te ni̱ ka̱kendo̱o‑ri̱ yúan ɨɨn semana, chi ni̱ kani'i̱n tá'an‑ri̱ jíín ñáyɨvɨ káskuá'a. Te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín Pablo ni̱ sá'a Espíritu ja̱ má kí'i̱n‑de ñuu̱ Jerusalén.  
\v 5 Ko nuu̱ ní ja̱'a kɨvɨ̱‑ún, te ni̱ kenda koyo‑ri̱. Te ta̱ká‑i jíín ñásɨ́'ɨ́‑i jíín sé'e‑i, ni̱ kaja̱chu'un íchí‑i ruu̱ onde̱ yata̱ ñúu̱‑ún. Te ni̱ ka̱jukuiñi̱ jítɨ́‑rí jíín‑i yu'u mar. Te ni̱ kajika̱n ta'u̱‑rí.  
\v 6 Te ni̱ ka̱nanuu tá'an‑ri̱ yúan. Te ni̱ ka̱kaa‑ri̱ nuu̱ barco kája'a̱n‑ri̱. Te ni̱ ka̱naxíó káva‑i káno'o̱n‑i ve'e‑i.  
\v 7 Te ruu̱ jíná'an‑ri̱, ni̱ kenda koyo‑ri̱ ñuu̱ Tiro ni̱ ka̱jika‑ri̱ jíín barco. Te ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Tolemaida. Te yúan ni̱ kaka'a̱n‑ri̱ jíín táká ñani̱. Te ni̱ ka̱kendo̱o‑ri̱ jíín‑de ɨɨn kɨvɨ̱.  
\v 8 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱‑ún ni̱ kenda Pablo jíín táká‑ga̱‑ri̱ ja̱ ká'i̱in‑ri̱ jíín‑de. Te ni̱ cha̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Cesarea. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑ri̱ ini̱ ve̱'e ɨɨn cha̱a jáni tu̱'un nání‑de Felipe. Cha̱a‑ún kúu ɨɨn cha̱a ndɨ́'usiá. Te ni̱ ka̱kendo̱o‑ri̱ jíín‑de.  
\v 9 Te cha̱a‑ún, íó kuu̱n sésɨ́'ɨ́ súchí‑de kájani‑i tu̱'un Dios.  
\v 10 Te ni̱ kaxiu̱kú‑rí yúan kua'a̱ kɨvɨ́. Te ichi ñúu̱ Judea ni̱ kii ɨɨn cha̱a jáni tu̱'un Dios, nání‑de Ágabo.  
\v 11 Te ni̱ chaa̱‑de nuu̱‑rí. Te ni̱ ki'in‑de sánchi̱i Pablo. Te ni̱ ju'ni̱‑de nda'a jíín sɨ́'ɨn Pablo. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Súan ká'a̱n Espíritu Santo: Ña̱yɨvɨ judío, súan ku'ni̱‑i cha̱a xíin sánchi̱i yá'a, te nú ná jáa̱‑de ñuu̱ Jerusalén. Te nastúu‑i‑de nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Achí‑de.  
\v 12 Tu̱'un‑ún ni̱ ka̱jini so̱'o‑ri̱. Te ruu̱ jíín cháa ká'i̱in yúan, ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín Pablo ja̱ má káa‑de ki'i̱n‑de ñuu̱ Jerusalén.  
\v 13 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Pablo: Naja̱ kánda'i̱‑ro̱ te ndúkuí'a̱ ini̱ añú‑ri̱ kásá'a‑ró. Chi̱ ruu̱, a íó tu̱'a‑ri̱ ja̱ násu̱ máá ɨ́ɨn ja̱ kúnu'ni̱‑ri̱ ini̱ ñuu̱ Jerusalén, chi̱ suni ja̱ kúu̱‑ri̱ yúan ja̱ sɨkɨ́ sɨ́'vɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús, áchí‑de.  
\v 14 Te tú ní kúu ská'a̱n‑ri̱‑de. Te ni̱ ka̱sía̱‑ni‑ri̱‑de. Te ni̱ kaka'a̱n‑ri̱: Ná kóo ndasa játa'a̱n ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, áchí‑ri̱.  
\v 15 Yúan‑na te vásá ní ka̱sátu̱'a‑ri̱ ta̱ká ndatíñu‑ri̱. Te ni̱ ka̱kaa‑ri̱ ñuu̱ Jerusalén kája'a̱n‑ri̱.  
\v 16 Te suni kája'a̱n yaku̱ cha̱a káskuá'a ini̱ ñuu̱ Cesarea jíín‑rí, ncháka‑de ɨɨn cha̱a ñuu̱ Chipre nání‑de Mnasón. Cha̱a ni̱ skuá'a aná'án kúu‑de. Te ni̱ ka̱kendo̱o‑ri̱ ve'e cha̱a‑ún.  
\v 17 Te nuu̱ ní ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Jerusalén, te ñani̱‑yo̱‑ún, ni̱ ka̱kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑de ni̱ ka̱jatá'ú‑de ruu̱.  
\v 18 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún ni̱ kɨ̱vɨ Pablo jíín‑rí jíná'an‑ri̱ ini̱ ve̱'e Jacobo. Te yúan ni̱ ka̱kutútú táká cha̱a kákuu nuu̱.  
\v 19 Te Pablo ni̱ sá'a‑de saludar cha̱a‑ún. Yúan‑na te ni̱ jani‑de tu̱'un ta̱ká tiñu ni̱ sá'a Dios jíín ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación nini játíñu‑de nuu̱‑yá.  
\v 20 Te ni̱ ka̱jini so̱'o‑de tu̱'un yá'a. Te ni̱ ka̱nakana jaa‑de Dios. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín Pablo: Ñáni̱, vina te ni̱ jini̱‑ro̱ ná kua'a̱ mil ña̱yɨvɨ judío ni̱ ka̱kandíja‑i. Te nene̱ kájandatu̱ ni̱'in‑i nuu̱ ley.  
\v 21 Ko ni̱ ka̱jini tu̱'un‑de ja̱ stá'a̱n‑ro̱ núu̱ táká cha̱a judío káxiu̱kú iní ñuu̱ ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ má kuándatu̱‑ga̱‑de nuu̱ Moisés, ni ma̱ xɨtɨ́ ndúu̱‑ga̱ se̱'e‑de, ni ma̱ kuándatu̱‑de tani̱nu aná'án.  
\v 22 Ndasa kuu núsáá, chi̱ kuni tu̱'un ña̱yɨvɨ já ní chaa̱‑ro̱, te taka̱ kua'a̱ ndíja‑i.  
\v 23 Sá'a ja̱ káka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró yá'a núsáá: A ká'i̱o kuu̱n cháa yá'a ja̱ á ni̱ ka̱keyu'u‑dé.  
\v 24 Kuaka cha̱a yá'a ná kí'i̱n‑de jíín‑ró. Te nasándoo‑ró máá‑ró jíín‑de. Te kua̱'a‑ró xú'ún núu̱‑dé náva̱'a ná sété‑de xini̱‑dé. Yúan‑na te juku̱'un ini̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ‑ún ja̱ tú kutɨ‑gá na̱ún íó ja̱ ní kanda̱tu̱'ún‑i sɨkɨ̱‑ro̱, chi̱ kundaa̱ ini̱‑i ja̱ súni jándatu̱ máá‑ró núu̱ ley.  
\v 25 Ko ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ kákandíja‑ún, a ni̱ ka̱chaa‑ri̱ carta kua'a̱n nuu̱‑í ja̱ má kuándatu̱‑i ni ɨɨn tu̱'un yúan. Te ma̱ kée‑í ku̱ñu ja̱ ní soko̱ núu̱ ndosó, ni nɨñi̱, ni kɨtɨ kuá'ñá. Te ma̱ káka téné‑i. Achí‑de.  
\v 26 Yúan‑na te Pablo, ni̱ jaka‑de cha̱a‑ún. Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, ni̱ nasándoo‑de máá‑de jíín‑de. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑de ini̱ ve̱'e ii̱ ja̱ kástu̱'ún‑de nuu̱‑í na̱ kɨvɨ̱ jínu kándundoo‑de te soko̱‑dé kɨtɨ núu̱‑yá sɨkɨ̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑de núú. 
\s1 Ja̱ ní ka̱katɨɨn‑i Pablo ini̱ ve̱'e ii̱ 
\p  
\v 27 Te kákuu‑de ja̱ síjínu‑de ndɨ́'usiá kɨvɨ̱‑ún núú. Ko sava judío ñuu̱ Asia, ni̱ kajini̱ nuu̱ Pablo kándee‑de ini̱ ve̱'e ii̱. Te ni̱ ka̱ská'a̱n ndɨ'ɨ ña̱yɨvɨ yúan. Te ni̱ ka̱katɨɨn Pablo.  
\v 28 Te ni̱ ka̱kana jaa: Cha̱a Israel, kua̱'a núu nda'a jíná'an‑ró, chi cha̱a yá'a jíka kuu‑de ta̱ká ñuu̱, stá'a̱n‑de nuu̱ táká cha̱a te ká'a̱n‑de sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ‑yo, jíín sɨkɨ́ ley, jíín sɨkɨ́ lugar yá'a. Te suni a ni̱ skɨ́vɨ‑de sava cha̱a sɨ́ɨn nación ini̱ ve̱'e ii̱ yá'a te ni̱ sáchá'án‑de ve'e ii̱. Achí.  
\v 29 Chi̱ onde̱ ná kándee Pablo iní ñuu̱‑ún ni̱ kajini̱ judío ja̱ kándee‑de jíín Trófimo, cha̱a ñuu̱ Éfeso. Te ni̱ ka̱jani ini̱ ja̱ ní skɨ́vɨ Pablo cha̱a‑ún ini̱ ve̱'e ii̱.  
\v 30 Te nɨ́ɨ́‑ni ñuu̱‑ún ni̱ ka̱ndonda‑i. Te ni̱ kataka̱‑i. Te ni̱ ka̱katɨɨn‑i Pablo. Te ni̱ ka̱stáa‑i‑de ni̱ kenda‑de yata̱ vé'e ii̱‑ún. Te ni̱ ka̱nakasu̱‑ni‑i yuxé'é.  
\v 31 Te kája'ni‑í Pablo núú. Ko ni̱ ja'a̱n tu̱'un yá'a nuu̱ general cha̱a tɨ́ɨn soldado ja̱ nɨ́ɨ́ ñúu̱ Jerusalén ni̱ ka̱ndonda‑i kákuvaa̱‑i.  
\v 32 Te cha̱a general, ni̱ jaka‑de soldado jíín capitán. Te kájinu‑de kája'a̱n‑de onde̱ nuu̱ ká'i̱in ña̱yɨvɨ kuá'a̱‑ún. Te ni̱ kajini̱ ña̱yɨvɨ já ní ja̱koyo general jíín soldado, te ni̱ ka̱jukuiñi̱‑i ja̱ kája̱'a‑i Pablo.  
\v 33 Yúan‑na te ni̱ jaa̱ general te ni̱ tɨɨn‑de Pablo. Te ni̱ tá'ú‑de tiñu ni̱ ja̱kunu'ni̱ Pablo jíín úu̱ cadena. Yúan‑na te ni̱ jika̱ tu̱'ún ndé cha̱a kúu‑de te na̱ún ní sá'a‑de.  
\v 34 Te ña̱yɨvɨ kuá'a̱‑ún, sava‑i ni̱ ka̱kana‑i ɨɨn tu̱'un te sava‑ga̱‑i ɨnga̱. Te tú ní kúndaa̱ ini̱‑de na̱ún sɨkɨ̱ kúu ja̱ súan kákuvaa̱‑i. Te ni̱ tá'ú‑de tiñu kua'a̱n Pablo cuartel.  
\v 35 Te nuu̱ ní jaa̱ Pablo escalera ve'e‑ún, te soldado ni̱ kandi̱so Pablo, chi̱ xaa̱n ní ka̱ndonda ña̱yɨvɨ kuá'a̱.  
\v 36 Chi̱ kua'a̱ ñáyɨvɨ vái koyo‑i ichi yatá soldado, te kákana jaa‑i: Ka'ni‑ní cha̱a jia̱n, áchí‑i.  
\v 37 Te káskɨ́vɨ‑de Pablo ini̱ veka̱a, te ni̱ ka'a̱n Pablo jíín general: Á kuu ka'a̱n‑ná ɨɨn tu̱'un jíín‑ní, áchí‑de. Te ni̱ kachi̱ general jíín‑de: Jiní‑ro̱ ká'a̱n‑ro̱ yú'u ñúu̱ Grecia náún.  
\v 38 Nasu̱ róó kúu máá cháa ñuu̱ Egipto ja̱ íku ñuu̱ ni̱ xndónda‑ró‑i ni̱ ka̱nakua̱tá'an máá‑i, te suni ni̱ kiñi'in‑ró kúu̱n mil cha̱a kuí'ná kája'a̱n‑de jíín‑ró ondé nuu̱ ñú'un té'é náún. Achí.  
\v 39 Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Pablo: Máá‑ná kúu ndija cha̱a judío, te ɨɨn se̱'e ñuu̱ Tarso, ɨɨn ñuu̱ ká'nu ndañúu̱ Cilicia. Te ká'a̱n nda̱'ú‑ná jíín‑ní kua̱'a‑ní tu̱'un ná ká'a̱n‑ná jíín ñáyɨvɨ yá'a. Achí‑de.  
\v 40 Te general, ni̱ ja̱'a‑de tu̱'un. Te ni̱ jukuiñi̱ Pablo nuu̱ escalera. Te ni̱ sá'a‑de señal jíín ndá'a‑dé nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún. Te ná'ín yúú‑ni ni̱ ka̱kuu‑i. Yúan‑na te jíín yú'u hebreo ni̱ ka'a̱n‑de: 
\c 22  
\s1 Ja̱ ní ka'a̱n Pablo ja'a̱ máá‑de nuu̱‑í 
\p  
\v 1 Ñáni̱ jíná'an‑ní, jíín táká níí cha̱a kákuu táa̱, kuni so̱'o‑ní tu̱'un ká'a̱n‑ná ja'a̱ máá‑ná jíín‑ní vina, áchí‑de.  
\v 2 Te ni̱ ka̱jini so̱'o‑i ja̱ ká'a̱n Pablo tu̱'un jíín yú'u hebreo, te ví'í‑gá ni̱ ka̱kuná'ín‑i. Te ni̱ ka'a̱n Pablo:  
\v 3 Máá‑ná kúu cha̱a judío, ni̱ kaku ndija‑ná ini̱ ñuu̱ Tarso ndañúu̱ Cilicia. Ko ni̱ ja'nu‑ná ini̱ ñuu̱ yá'a. Te escuela Gamaliel ni̱ kutu̱'a va̱'a‑ná ni̱ stá'a̱n‑de tu̱'un ni̱'in ley ñuu̱‑yo̱ núu̱‑ná. Te káchiñú'ún vá'a‑ná nuu̱ Dios nátu̱'un kásá'a máá‑ní vina.  
\v 4 Te ni̱ chindiki̱n‑ná ña̱yɨvɨ kákandíja tu̱'un yá'a onde̱ ná ndɨ'ɨ‑i kuu̱. Te kúu cha̱a kúu ña'an, ni̱ ka̱tɨɨn‑ná‑i ni̱ chindee‑ná‑i veka̱a.  
\v 5 Te sutu̱ ñá'nu jíín táká cha̱a kákuu nuu̱, ni̱ kajini̱‑de ja̱ súan ni̱ sá'a‑ná. Te suni cha̱a‑ún, ni̱ ka̱chaa‑de tutu̱ nuu̱ táká ñani̱. Te ni̱ kaja̱'a‑de tutu̱‑ún nuu̱‑ná ni̱ ja'a̱n‑ná onde̱ ñuu̱ Damasco ja̱ kuáku'ni̱‑ná ña̱yɨvɨ káxiu̱kú yúan. Te kinanchaka‑ná‑i onde̱ ñuu̱ Jerusalén te ndo'o‑i yá'a núú.  
\v 6 Te ni̱ ki'in‑ná ichi kua'a̱n‑ná. Te ni̱ kuyani‑ná yuñúu̱ Damasco nátu̱'un ka̱xiuu̱ kúu. Te ni̱ ndii ncháa̱‑ni nuu̱‑ná ni̱ jinu̱ ɨɨn ndua ndíi ní kii ichi ándɨ́vɨ.  
\v 7 Te ni̱ ndua̱‑ni‑ná nuu̱ ñú'un. Te ni̱ jini so̱'o‑ná ká'a̱n ɨɨn tu̱'un jíín‑ná: Saulo, Saulo, naja̱ chíndiki̱n‑ro̱ rúu̱, áchí.  
\v 8 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ná: Ndé cha̱a kúu‑ní vii, Táta̱, áchí‑ná. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ná: Máá‑rí kúu Jesús ñuu̱ Nazaret ja̱ chíndiki̱n‑ro̱ rúu̱, áchí‑ya̱.  
\v 9 Te cha̱a kája'a̱n jíín‑ná, ni̱ kajini̱ ndija‑de ndua ndíi‑ún, te ni̱ kayu̱'ú‑de, ko tú ní kájini so̱'o‑de tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ná.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ná: Táta̱, te na̱ún sá'a‑ná, áchí‑ná. Te ni̱ kachi̱ máá Jíto'o̱‑ná jíín‑ná: Nduko̱o te ki'i̱n‑ro̱ ñúu̱ Damasco. Te yúan ta'u̱ tíñu nuu̱‑ro̱ ndasa sá'a‑ró, áchí‑ya̱.  
\v 11 Te tú ní jiní‑ná nuu̱ ní ɨɨn, chi̱ ndíi ncháa̱ ndua ndíi‑ún. Te cha̱a kája'a̱n jíín‑ná, kátɨ̱ɨn‑na̱‑de nda'a‑ná kua'a̱n‑ná jíín‑de onde̱ ñuu̱ Damasco.  
\v 12 Te yúan kánchaa̱ ɨɨn cha̱a nání Ananías. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ judío yúan káka'a̱n ja̱ cháa va̱'a kúu Ananías, chi va̱'a jándatu̱‑de nuu̱ ley.  
\v 13 Te ni̱ jaa̱ cha̱a‑ún te ni̱ kandita‑de nuu̱‑ná. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑ná: Ñáni̱ Saulo, ná ndúndiji̱n nuu̱‑ro̱, áchí‑de. Te ni̱ jini̱‑ni‑ná nuu̱‑dé.  
\v 14 Te ni̱ kachi̱‑de: Máá Dios ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, ni̱ jani‑ya̱ róó vina ja̱ ná júku̱'un ini̱‑ro̱ tú'un kuní‑ya̱. Te kuni̱‑ro̱ núu̱ máá I'a̱ ndaa̱, te kuni so̱'o‑ró tú'un ka'a̱n‑ya̱.  
\v 15 Te kuu‑ró testigo máá‑yá nuu̱ ndívii ñáyɨvɨ táká ja̱ ní jini̱‑ro̱ jíín já ní jini so̱'o‑ró.  
\v 16 Ma̱ kúu uun ini̱‑ro̱ vína núsáá. Ndukuiñi̱ te kuanducha‑ro. Te kaka̱n ta'u̱‑ro̱ núu̱‑yá. Achí‑de jíín‑ná.  
\v 17 Te ni̱ naxíó káva‑ná ni̱ nchaa̱‑ná ñuu̱ Jerusalén. Te jikán ta'u̱‑ná ini̱ ve̱'e ii̱, te ni̱ skóto‑ya̱ náá.  
\v 18 Te ni̱ jini̱‑ná nuu̱‑yá ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ná: Ndúkú ndéé‑ró te kenda yachi̱‑ro̱ iní ñuu̱ Jerusalén yá'a, chi ma̱ kuátú'ún‑i tu̱'un‑ri̱ jáni ndaa̱‑ro̱ núu̱‑í, áchí‑ya̱.  
\v 19 Te ni̱ ka'a̱n‑ná jíín‑yá: Táta̱, a kájini̱‑i ja̱ ní kɨ̱vɨ‑ná ndɨ́ta'a̱n ve'e sinagoga ni̱ jatɨ̱ɨn‑ná ta̱ká ña̱yɨvɨ kákandíja nuu̱‑ní. Te ni̱ stují‑ná‑i ni̱ taan‑ná‑i veka̱a.  
\v 20 Te kɨvɨ̱ ní jicha̱ nɨñi̱ Esteban, cha̱a ni̱ jani ndaa̱ tu̱'un‑ní, suni kándii̱‑ná yúan sáá. Te ni̱ jatú'ún‑ná ja̱ ní ji'i̱‑de. Te ni̱ ndi̱to‑ná sa'ma cháa ni̱ ka̱ja'ni Esteban. Achí‑ná jíín‑yá.  
\v 21 Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑ná: Kuá'án, chi̱ tájí máá‑rí róó ki'i̱n jíká‑ró ondé nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, áchí‑ya̱ jíín‑ná. Achí Pablo.  
\v 22 Te a ni̱ ka̱jini ná'ín‑i onde̱ ni̱ ka'a̱n‑de tu̱'un yá'a. Yúan‑na te ni̱ ka̱kuvaa̱‑i. Te ni̱ kaka'a̱n jaa‑i: Ná kúxio cha̱a jia̱n ná kúu̱‑de. Tú va̱'a cha̱a kúu‑de ja̱ kúchaku̱‑ga̱‑de ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Achí‑i.  
\v 23 Te súan kákana kó'ó‑i. Te ni̱ ka̱skée‑i tɨka̱chí‑i kája'a̱n. Te ni̱ ka̱skánda‑i tɨkacha̱ ñú'un.  
\v 24 Te ni̱ tá'ú tíñu general ná kɨ́vɨ Pablo ini̱ cuartel. Te ni̱ ka'a̱n‑de ja̱ ná xndichí soldado Pablo onde̱ jíín cuarta náva̱'a kutuní ini̱ general na̱ sɨkɨ̱ ní ka̱ndonda ña̱yɨvɨ‑ún sɨkɨ̱ Pablo.  
\v 25 Te ni̱ kaju'ni̱‑de Pablo jíín yó'o ñíi. Te ni̱ ka'a̱n Pablo jíín cháa kúu capitán ja̱ kándii̱‑de yúan: Á íó ley kua̱'a‑ní cuarta ɨɨn cha̱a ñuu̱ Roma ja̱ té chá'a̱n‑ga̱ ndúkú víi‑ní kua̱chi‑de, áchí‑de.  
\v 26 Te ni̱ jini so̱'o capitán tu̱'un yá'a, te ni̱ kee kua'a̱n. Te ni̱ ka'a̱n jíín general: Ndasa sá'a‑ní, chi cha̱a ñuu̱ Roma kúu cha̱a yá'a, áchí.  
\v 27 Yúan‑na te ni̱ jaa̱ general nuu̱ Pablo. Te ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de: Kachi̱ nú suu cha̱a ñuu̱ Roma kúu‑ró, áchí. Te ni̱ ka'a̱n Pablo: Jaa̱n, suu máá‑ná kúu, áchí‑de.  
\v 28 Te ni̱ ka'a̱n general: Ruu̱, chi ni̱ ja̱'a‑ri̱ kua'a̱ xú'ún, te ni̱ kaja̱'a‑de tu̱'un kuu‑ri̱ ɨɨn cha̱a ñuu̱ yúan, áchí. Te ni̱ ka'a̱n Pablo: Ko náá, chi̱ túu. Chi̱ ini̱ ñuu̱‑ún ni̱ kaku‑ná, áchí‑de.  
\v 29 Yúan‑na te ja̱ kákuni̱ xndó'o‑de, ni̱ ka̱kuxio‑ni kája'a̱n. Te suni onde̱ general ni̱ yu̱'ú, chi ni̱ juku̱'un ini̱‑de ja̱ ní ju'ni̱‑de Pablo. Te ɨɨn cha̱a ñuu̱ Roma kúu Pablo.  
\v 30 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, kuní‑de kundaa̱ va̱'a ini̱‑de na̱ sɨkɨ̱ kúu ja̱ ní ka̱ndonda cha̱a judío sɨkɨ̱ Pablo. Te ni̱ ndájí‑de cadena nú'ni̱ Pablo. Te ni̱ tá'ú‑de tiñu ni̱ taka̱ ta̱ká sutu̱ ñá'nu jíín táká cha̱a junta. Te ni̱ kiñi'in‑de Pablo. Te ni̱ jani‑de nuu̱ cháa ni̱ ka̱ndutútú. 
\c 23  
\s1 Ja̱ ní kandii̱ Pablo nuu̱ junta sɨkɨ̱ máá‑de 
\p  
\v 1 Yúan‑na te ni̱ ndakoto Pablo nuu̱ junta. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ñáni̱ jíná'an‑ní. Máá‑ná chi̱ a jiní va̱'a ini̱‑ná ja̱ ní jandatu̱ va̱'a‑ná nuu̱ Dios onde̱ vina. Achí‑de.  
\v 2 Yúan‑na te máá sutú ñá'nu‑ga̱ nání Ananías, ni̱ tá'ú tíñu nuu̱ cháa ká'i̱in yani nuu̱‑dé‑ún ja̱ ná kuá'a‑ún ɨɨn ji̱kí máá yú'u‑dé.  
\v 3 Te ni̱ ka'a̱n Pablo jíín sutú ñá'nu‑ún: Xáán ndoo ka'a̱n‑ro̱. Dios stují‑yá róó. Chi̱ kánchaa̱‑ro̱ já sándaa̱‑ro̱ tíñu‑ri̱ nátu̱'un ká'a̱n ley. Chi va̱sa tú íó ley te tá'ú‑ró tíñu ja̱ stují‑dé ruu̱ náún. Achí‑de.  
\v 4 Te ni̱ kaka'a̱n cha̱a ká'i̱in nuu̱‑dé‑ún: Naja̱ ká'a̱n ndɨva̱'a‑ró jíín sutú ñá'nu Dios, áchí jíín‑de.  
\v 5 Te ni̱ ka'a̱n Pablo: Tú ní jiní‑ná ja̱ sutú ñá'nu kúu‑de ñáni̱, chi̱ yóso núu̱ tutú: Ma̱ ká'a̱n ndɨva̱'a‑ró sɨkɨ́ cháa kúñá'nu ini̱ ñuu̱‑ro̱. Achí.  
\v 6 Ko nuu̱ ní jini̱ Pablo ja̱ sáva‑de kákuu‑de saduceo te sava‑ga̱‑de kákuu‑de fariseo, te ni̱ ka'a̱n jaa‑de nuu̱ junta: Ñáni̱ jíná'an‑ní, máá‑ná kúu cha̱a fariseo, se̱'e fariseo. Chi̱ ñúkuu ini̱‑ná ja̱ náchaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi, te ja̱ yúán xndichí‑ní náá. Achí‑de.  
\v 7 Te ja̱ súan ni̱ ka'a̱n‑de, te ni̱ ka̱kana̱á cha̱a fariseo jíín cháa saduceo. Te cha̱a junta, sɨ́ɨn sɨ́ɨn tu̱'un ni̱ kaka'a̱n‑de.  
\v 8 Chi̱ káka'a̱n cha̱a saduceo ja̱ má náchaku̱ ndɨ̱yi, ni tú ká'i̱o ndajá'a̱‑yá, ni tachi̱. Ko cha̱a fariseo, kájatú'ún‑de ndenúní tu̱'un‑ún.  
\v 9 Te xaa̱n ní kuvaa̱. Te sava cha̱a káchaa tutu̱ ja̱ kákuu tá'an cha̱a fariseo, ni̱ ka̱ndukuiñi̱. Te ni̱ kaka'a̱n ni̱'in: Tú ni ɨɨn kua̱chi káni'i̱n‑rí sɨkɨ̱ cháa yá'a. Sanaa te ni̱ ka'a̱n ndija ɨɨn añú xí ɨ́ɨn ndajá'a̱‑yá jíín‑de. Ma̱ sáni̱'in ini̱‑yo̱ núu̱ Dios núsáá. Achí.  
\v 10 Te xaa̱n ní ka̱kana̱á‑i. Te general, yú'ú‑de ja̱ ndátá ñáa̱‑i Pablo. Te ni̱ tá'ú‑de tiñu ja̱ ná kɨ́vɨ soldado te kañaa ni̱nu Pablo sava ma̱'ñú‑i, te ná kɨ́vɨ‑de ini̱ cuartel.  
\v 11 Te akuáa‑ún ni̱ chaa̱‑ni máá Jíto'o̱‑yo̱ núu̱‑dé te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Pablo, ma̱ ndúkuí'a̱ ini̱‑ro̱, chi̱ nátu̱'un ni̱ jani ndaa̱‑ro̱ tú'un‑ri̱ ini̱ ñuu̱ Jerusalén, suni súan kánúú kíka̱ni‑ró tú'un‑ri̱ onde̱ ini̱ ñuu̱ Roma, áchí‑ya̱. 
\s1 Ja̱ ní ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an‑i ka'ni‑í Pablo 
\p  
\v 12 Te nuu̱ ní kundiji̱n, ni̱ ka̱kutútú sáva ña̱yɨvɨ judío. Te ni̱ ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an‑i. Te ni̱ kaka'a̱n téyíí‑i ja̱ má kée kútɨ‑í staa̱ ni ma̱ kó'o kutɨ‑í nducha onde̱ nú tú ka'ni‑í Pablo.  
\v 13 Te ví'í‑gá uu̱ xiko judío ni̱ kaka'a̱n téyíí‑i tu̱'un yá'a.  
\v 14 Te ni̱ kaja'a̱n‑i nuu̱ sutú ñá'nu jíín núu̱ cháa kákuu nuu̱, te ni̱ kaka'a̱n‑i jíín cháa‑ún: Máá‑ná, ni̱ kaka'a̱n téyíí‑ná ja̱ má kée kútɨ‑ná onde̱ nú tú ka'ni‑ná Pablo.  
\v 15 Núsáá te máá‑ní jíná'an‑ní jíín táká junta, kuáka'a̱n‑ní jíín general ná kíñi'in‑de Pablo chaa̱‑de nuu̱‑ní yá'a, chi̱ kákuni̱‑ní xndichí va̱'a‑ga̱‑ní‑de, achi‑ní. Te ná kótu̱'a máá‑ná ka'ni‑ná‑de onde̱ té chaa̱‑ga̱‑de yá'a. Achí‑i.  
\v 16 Ko ɨɨn se̱'e yíí kua̱'a Pablo, ni̱ jini so̱'o‑i ja̱ súan ni̱ ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an. Te ni̱ ja'a̱n‑i ni̱ kɨ̱vɨ‑i ini̱ cuartel. Te ni̱ kastu̱'ún‑i nuu̱ Pablo.  
\v 17 Te ni̱ kana Pablo xini̱ ɨ́ɨn cha̱a kúu capitán. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Kunchaka su̱chí yá'a ki'i̱n‑ro̱ jíín‑i nuu̱ general, chi̱ íó ɨɨn tu̱'un kastu̱'ún‑i nuu̱‑dé, áchí‑de.  
\v 18 Te capitán, ni̱ jaka‑de‑i kua'a̱n‑de jíín‑i nuu̱ general. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Pablo cha̱a yíndi'u̱ veka̱a, ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑de jíín‑ná ja̱ kínchaka‑ná su̱chí yá'a nuu̱‑ní, chi̱ íó ɨɨn tu̱'un ka'a̱n‑i jíín‑ní, áchí‑de.  
\v 19 Te ni̱ tɨɨn general nda'a‑í. Te ni̱ kuxio‑de jíín‑i. Te ni̱ jika̱ tu̱'ún sá'í‑de‑i: Na̱ún tu̱'un ka'a̱n‑ro̱ jíín‑rí kuní‑ro̱, áchí‑de.  
\v 20 Te ni̱ ka'a̱n‑i: Cha̱a judío ni̱ ka̱skétá'an‑de tu̱'un ja̱ yúchaa̱n ka'a̱n nda̱'ú‑de jíín‑ní kiñi'in‑ní Pablo nuu̱ táká cha̱a junta, chi̱ xndichí va̱'a‑de Pablo sɨkɨ̱ tíñu kákuni̱‑de, achi̱‑de.  
\v 21 Ko ma̱ kándíja‑ní, chi̱ ví'í‑gá uu̱ xiko‑de káindatu̱ sa̱'í‑de. Te káka'a̱n téyíí‑de ja̱ má kée‑dé staa̱ ni ma̱ kó'o‑de nducha onde̱ nú tú ka'ni‑dé Pablo, áchí‑de. Te vina a káinda̱tu tu̱'a‑de onde̱ ná kuátu̱'un‑ní. Achí‑i.  
\v 22 Te ni̱ tá'ú tíñu general nuu̱‑í, ja̱ tú ni ɨɨn nuu̱ kachí‑i ja̱ súan ni̱ kastu̱'ún‑i nuu̱‑dé. Te ni̱ tájí‑de‑i kua̱no'on‑í.  
\v 23 Yúan‑na te ni̱ kana‑de xini̱ úu̱ capitán. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Sátu̱'a‑ró úu̱ ciento soldado, jíín uní xiko uxi̱ soldado koso caballo, jíín úu̱ ciento soldado kátɨ̱ɨn lanza, náva̱'a ki̱ngoyo‑ró jíín‑de onde̱ ñuu̱ Cesarea ka̱'ɨɨ̱n akuáa vína.  
\v 24 Te suni ná sátu̱'a‑de caballo koso Pablo. Te koto va̱'a‑de Pablo ki̱ngoyo‑de onde̱ nuu̱ Félix cha̱a kúu gobernador, áchí‑de.  
\v 25 Te ni̱ chaa‑de ɨɨn carta ja̱ ní ka'a̱n tu̱'un yá'a:  
\v 26 Máá‑ná kúu Claudio Lisias. Te cháa‑ná carta yá'a nuu̱ níí Félix, gobernador ñá'nu. Ta̱ ni táa̱.  
\v 27 Ña̱yɨvɨ judío, ni̱ ka̱tɨɨn‑i ɨɨn cha̱a yá'a. Te a yani ka'ni‑í‑de núú, ko ni̱ nama‑ná‑de jíín soldado chi ni̱ jini̱‑ná ja̱ cháa ñuu̱ Roma kúu‑de.  
\v 28 Te kuní‑ná kundaa̱ ini̱‑ná naja̱ kájika̱n‑i kua̱chi sɨkɨ̱‑dé. Te ni̱ jani‑ná‑de nuu̱ junta máá‑i jíná'an‑i.  
\v 29 Te ni̱ jini̱‑ná ja̱ sɨkɨ́ ley máá‑i kájika̱n‑i kua̱chi sɨkɨ̱‑dé. Ko tú ní'i̱n‑ná ni ɨɨn kua̱chi sɨkɨ̱‑dé ja̱ kúu̱‑de xí já kúndee‑de veka̱a.  
\v 30 Ko ni̱ ni'i̱n‑ná tu̱'un ja̱ ní ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an ña̱yɨvɨ judío sɨkɨ̱‑dé. Te ja̱ yúán tájí‑ná‑de kujaa̱ yachi̱‑de nuu̱‑ní. Te tá'ú‑ná tiñu nuu̱ ñáyɨvɨ kájika̱n‑i kua̱chi sɨkɨ̱‑dé ja̱ súni ná jákoyo‑i nuu̱‑ní. Te yúan ka'a̱n‑i jíín‑ní nú naja̱ kájika̱n‑i kua̱chi sɨkɨ̱‑dé. A ni̱ kuu ni̱ ka'a̱n‑yo̱ táa̱. Achí.  
\v 31 Te soldado, ni̱ ka̱jaka ñúú‑ni Pablo kua'a̱n jíín‑de onde̱ ñuu̱ Antípatris nátu̱'un ni̱ ta'u̱ tíñu nuu̱.  
\v 32 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ ní ka̱naxíó káva‑ni soldado káno'o̱n onde̱ cuartel, te ni̱ ka̱xndóo Pablo nuu̱ soldado káyo̱so caballo ná kí'i̱n‑ún jíín‑de.  
\v 33 Te ni̱ ja̱koyo‑ún ñuu̱ Cesarea. Te ni̱ kaja̱'a carta nuu̱ gobernador yúan. Te suni ni̱ jani ndii̱ Pablo nuu̱‑dé.  
\v 34 Te ni̱ ka'u gobernador carta‑ún. Te ni̱ jika̱ tu̱'ún‑de ndé estado kúu Pablo. Te ni̱ jini̱‑de ja̱ cháa ñuu̱ Cilicia kúu Pablo.  
\v 35 Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ná cháa̱ cha̱a kájika̱n kua̱chi sɨkɨ̱‑ro̱. Yúan‑na te kuni ná'ín‑rí tu̱'un ka'a̱n‑ro̱, áchí‑de. Te ni̱ tá'ú‑de tiñu ni̱ ja̱kuva̱'a Pablo ini̱ palacio Herodes. 
\c 24  
\s1 Ja̱ ní ka'a̱n Pablo ja'a̱ máá‑de nuu̱ Félix 
\p  
\v 1 Te nuu̱ ú'u̱n kɨvɨ̱ te máá sutú ñá'nu Ananías jíín sáva cha̱a kákuu nuu̱, jíín ɨ́ɨn cha̱a ká'a̱n yu'u núu̱‑dé nání Tértulo, ni̱ cha̱koyo ñuu̱‑ún. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo nuu̱ gobernador ni̱ ka̱sátú'ún sɨkɨ́ Pablo.  
\v 2 Te ni̱ kana gobernador xini̱ Pablo. Te ni̱ sátú'ún Tértulo sɨkɨ̱‑dé ni̱ ka'a̱n: Táta̱, ja̱ níí kúu ja̱ víndáa̱ vinené káxiu̱kú‑yó. Te ja̱ vá'a cha̱a kúu‑ní te ni̱ kejá'á ndúva̱'a ta̱ká tiñu ini̱ ñuu̱ yá'a sá'a‑ní.  
\v 3 Chi̱ nene̱ kánakuatá'ú‑yó táká tiñu sá'a‑ní ta̱ká lugar. Te kúsɨɨ̱ iní‑yo̱ jíín, chi̱ xaa̱n vá'a sá'a‑ní, táta̱ Félix.  
\v 4 Ko ká'a̱n nda̱'ú‑ná jíín‑ní, ma̱ kití ini̱‑ní, te kuni so̱'o‑ní ɨɨn tu̱'un lúlí ká'a̱n‑ná jíín‑ní nú va̱'a‑ní.  
\v 5 Chi ni̱ kajini̱‑ná cha̱a yá'a ja̱ kúu‑de ɨɨn kue'e̱ kúu‑de ɨɨn kua̱chi. Te kánakua̱tá'an máá ñáyɨvɨ judío nɨ́ɨ́ iní ñu̱yɨ́vɨ sá'a‑de. Te skandá‑de ta̱ká cha̱a nazareno.  
\v 6 Te suni a ndúkú ndéé‑de sáchá'án‑de ve'e ii̱, ko ni̱ ka̱katɨɨn‑ná‑de. Te kákuni̱‑ná sándaa̱‑ná jíín‑de núú, nátu̱'un ká'a̱n ley máá‑ná.  
\v 7 Ko ni̱ jaa̱‑ni general Lisias, te ni̱ janchaa̱‑de cha̱a yá'a nda'a‑ná.  
\v 8 Te ni̱ tá'ú‑de tiñu ja̱ cháa kájika̱n kua̱chi sɨkɨ̱‑dé, ná kíkoyo‑de nuu̱‑ní. Te vina kuu xndichí máá‑ní‑de, te ná kuní‑ní jíín yú'u máá‑de ná káa ta̱ká kua̱chi ja̱ jikán‑ná sɨkɨ̱‑dé nuu̱‑ní. Achí‑de.  
\v 9 Te suni ni̱ ka̱sátú'ún ñáyɨvɨ judío sɨkɨ̱‑dé káka'a̱n ja̱ súan kúu ndija ta̱ká kua̱chi‑de.  
\v 10 Yúan‑na te ni̱ sá'a gobernador señal nuu̱ Pablo ná ká'a̱n‑de. Te ni̱ ka'a̱n Pablo: A jiní‑ná ja̱ kuá'a̱ kuiá kúu‑ní gobernador ini̱ ñuu̱ yá'a, te yu̱án kúsɨɨ̱ iní‑ná sándaa̱‑ná ɨɨn tu̱'un sɨkɨ̱ máá‑ná nuu̱‑ní.  
\v 11 Chi̱ máá‑ní, kuu juku̱'un ini̱‑ní ja̱ té kuu‑ga̱ uxi̱ uu̱ kɨvɨ̱ ní kaa‑ná ni̱ ja'a̱n‑ná ñuu̱ Jerusalén ni̱ ja̱chiñú'ún‑ná Dios yúan.  
\v 12 Te cha̱a yá'a, tú ní kájini̱ kutɨ‑dé nú státá'an‑ná jíín ɨ́ɨn cha̱a ini̱ ve̱'e ii̱, xí nú xndónda‑ná ña̱yɨvɨ iní ve̱'e ii̱, xí iní máá ñúu̱.  
\v 13 Ni tú prueba ta̱ká kua̱chi kásátú'ún‑de sɨkɨ̱‑ná.  
\v 14 Ko kachi̱ ndaa̱‑ná nuu̱‑ní ja̱ chíñú'ún‑ná Dios ndɨ̱yi táa̱‑ná. Ko modo chíñú'ún‑ná‑ún, káka'a̱n‑de ja̱ sá'a̱n ña̱á kúu. Te kándíja‑ná ta̱ká tu̱'un yóso núu̱ tutú ley jíín núu̱ tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un‑ya̱ ondé sáá.  
\v 15 Te ɨɨn núú‑ni kándíja‑ná jíín‑de tu̱'un ká'a̱n Dios ja̱ náchaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi, kúu ña̱yɨvɨ vá'a te kúu ña̱yɨvɨ ú'u̱.  
\v 16 Ja̱ yúán jítú iní‑ná sá'a‑ná ta̱ká tiñu va̱'a náva̱'a tú kuka nuu̱‑ná nuu̱ Dios jíín núu̱ ñáyɨvɨ.  
\v 17 Ko kua'a̱ kuiá ni̱ kuu, te vásá ní nchaa̱‑ná ni̱ sá'a‑ná caridad nuu̱ ñáyɨvɨ ñúu̱ ná. Te suni ni̱ ja'ni‑ná kɨtɨ núu̱‑yá.  
\v 18 Te ni̱ kani'i̱n‑dé náá ini̱ ve̱'e ii̱ kándee‑ná násándoo‑ná máá‑ná. Ko tú ní káxiu̱kú ñáyɨvɨ kuá'a̱ já kákuvaa̱‑i jíín‑ná, ko ni̱ ka'i̱in yaku̱ cha̱a ñuu̱ Asia jíín‑ná.  
\v 19 Te ná kuíñi cha̱a‑ún nuu̱‑ní yá'a. Te ná ká'a̱n máá‑de sɨkɨ̱‑ná nú na̱ún kua̱chi ni̱ sá'a‑ná kájani ini̱‑de.  
\v 20 Xí ná ká'a̱n cha̱a ká'i̱in yá'a te nú ni̱ kani'i̱n‑dé ɨɨn kua̱chi xaa̱n sɨkɨ́‑ná kɨvɨ̱ ní kandii̱‑ná nuu̱ junta‑de yúan.  
\v 21 Xí sánaa te kájani ini̱‑de ja̱ kuáchi‑ná kúu máá yá'a‑ni, chi̱ kɨvɨ̱ ní kandii̱‑ná nuu̱ junta ni̱ ka'a̱n jaa‑ná: Kándíja‑ná ja̱ náchaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi, te ja̱ yúán káxndichí‑ní náá, áchí‑ná. Achí Pablo.  
\v 22 Te ni̱ jini so̱'o Félix tu̱'un yá'a. Te a kúndaa̱ va̱'a ini̱‑de jíín íchi yá'a. Te ni̱ sténdatu‑de‑ún jíná'an. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Onde̱ ná cháa̱ general Lisias te kuni̱ ndɨ'ɨ‑ri̱ tiñu kákuni̱‑ro̱. Achí‑de.  
\v 23 Te ni̱ tá'ú‑de tiñu nuu̱ capitán ná kóto va̱'a Pablo. Te ni̱ ja̱'a‑de tu̱'un ná káka kuu‑de ɨɨn tí'li̱. Te ma̱ kasú nú va̱i tá'an‑de kinchaka‑i ja̱ kée‑dé, xí kíka'a̱n‑i jíín‑de.  
\v 24 Te ni̱ kuu yaku̱ kɨvɨ̱. Te ni̱ chaa̱ Félix jíín ñásɨ́'ɨ́‑de Drusila, ña'an judía kúu‑ña. Te ni̱ kana‑de xini̱ Pablo. Te ni̱ jini ná'ín‑de tu̱'un ja̱ kánúú kándíja‑yó núu̱ Jesucristo.  
\v 25 Te ni̱ ka'a̱n Pablo jíín‑de ndasa jíka tiñu ndaa̱, te ná kúxndíi va̱'a‑de máá‑de. Te suni ni̱ jani Pablo tu̱'un ja̱ cháa̱ juicio. Te ni̱ yu̱'ú Félix. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Vina te kuá'án. Ko nú ɨnga̱ kɨvɨ̱ núña‑ri̱ te kana‑ri̱ xini̱‑ro̱ kíi‑ró, áchí‑de.  
\v 26 Te suni ñúkuu ini̱‑de ja̱ kuá'a Pablo xu̱'ún núu̱‑dé núú. Ja̱ yúán tɨnɨ́ jínu ni̱ kana‑de xini̱ Pablo ni̱ ja'a̱n‑de nuu̱‑dé ni̱ ndatu̱'ún‑de jíín‑de.  
\v 27 Ko nuu̱ ní ndɨ'ɨ uu̱ kuia̱ te ni̱ nukuiñi̱ Porcio Festo nuu̱ Félix. Te kuní Félix ja̱ ná kúsɨɨ̱ iní ña̱yɨvɨ judío jíín‑de. Te yu̱án ní skéndo̱o‑de Pablo ini̱ veka̱a. 
\c 25  
\s1 Naja̱ kuní Pablo ki'i̱n‑de nuu̱ César 
\p  
\v 1 Te uni̱‑ni kɨvɨ̱ já ní kɨ̱vɨ Festo kúu‑de gobernador ini̱ ñuu̱‑ún, te ni̱ kenda‑de ini̱ ñuu̱ Cesarea kua'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Jerusalén.  
\v 2 Te ta̱ká sutu̱ ñá'nu jíín táká cha̱a kákuñá'nu nuu̱ ñáyɨvɨ judío, ni̱ ja̱koyo nuu̱ Festo. Te ni̱ ka̱jani tu̱'un nuu̱‑dé sɨkɨ̱ Pablo. Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú jíín Festo,  
\v 3 ja̱ nú va̱'a‑de te ná tájí‑de Pablo no'o̱n ñuu̱ Jerusalén. Chi ni̱ ka̱natɨɨn tu̱'un tá'an ja̱ ká'ni Pablo ini̱ ichi.  
\v 4 Ko ni̱ kachi̱ Festo ja̱ á yíndi'u̱ va̱'a Pablo onde̱ ñuu̱ Cesarea, te suni naki'in yachi̱ máá‑de ichi nó'o̱n‑de.  
\v 5 Te ni̱ ka'a̱n‑ga̱ Festo: Ndé róó kánu̱ña‑ró kí'i̱n‑ro̱, ná kúun‑ró kíngoyo tútú‑ró jíín‑rí. Te yúan ka'a̱n‑ro̱ te nú íó kua̱chi‑de. Achí‑de.  
\v 6 Te ni̱ kendo̱o‑de jíín cháa‑ún nátu̱'un una̱ xí uxí kɨvɨ̱. Te ni̱ nchaa̱‑de ñuu̱ Cesarea. Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ ní nungo̱o‑de ini̱ municipio. Te ni̱ tá'ú‑de tiñu ni̱ chaa̱ Pablo nuu̱‑dé.  
\v 7 Te a ká'i̱in cha̱a judío ja̱ ní kikoyo ichi ñúu̱ Jerusalén. Te ni̱ chaa̱ Pablo te ni̱ ka̱jíkó ndúu̱‑ún‑de. Te ni̱ ka̱ndonda ni̱ ka̱sátú'ún téyíí sɨkɨ́‑dé. Ko tú ní kákundéé jíín tú'un tú'ún.  
\v 8 Te ni̱ ka'a̱n Pablo ja'a̱ máá‑de: Tú ní sá'a‑ná ni ɨɨn kua̱chi sɨkɨ̱ ley judío, ni sɨkɨ̱ vé'e ii̱, ni sɨkɨ̱ César, áchí‑de.  
\v 9 Ko Festo, chi̱ ná kúsɨɨ̱ iní cha̱a judío kuní‑de, te ni̱ ka'a̱n‑de jíín Pablo: Á tú kuní‑ro̱ kí'i̱n‑ro̱ ondé ñuu̱ Jerusalén te yúan sándaa̱‑ri̱ ta̱ká tu̱'un yá'a, áchí‑de.  
\v 10 Te ni̱ ka'a̱n Pablo: A kándii̱‑ná ini̱ municipio César vina, te yá'a nɨ́nɨ kúndaa̱ tiñu‑ná. Máá‑ní, a jiní va̱'a‑ní ja̱ tú ní sá'a‑ná ni ɨɨn kua̱chi sɨkɨ̱ cháa judío.  
\v 11 Chi̱ nú íó kua̱chi‑ná, nú ni̱ sá'a‑ná ɨɨn kua̱chi xaa̱n já ká'ni‑ní náá te va̱tu‑ni kuu̱‑ná núsáá. Ko nú tú íó ndaa̱ tu̱'un kásátú'ún cháa yá'a sɨkɨ̱‑ná, te ni ɨɨn cha̱a ma̱ kúu kua̱'a‑de náá nuu̱ cháa yá'a jíná'an‑de. Núsáá te ki'i̱n‑ná nuu̱ César kuní‑ná. Achí‑de.  
\v 12 Te Festo, ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de jíín junta, te ni̱ kachi̱‑de jíín Pablo: A ni̱ ka'a̱n‑ro̱ já kí'i̱n‑ro̱ núu̱ César kuní‑ro̱. Vina te ki'i̱n‑ro̱ núu̱‑dé núsáá. Achí‑de. 
\s1 Ja̱ ní ka'a̱n Pablo ja'a̱ máá‑de nuu̱ Agripa 
\p  
\v 13 Te ni̱ kuu yaku̱ kɨvɨ̱. Te ni̱ jaa̱ rey Agripa jíín Berenice onde̱ ñuu̱ Cesarea káka'a̱n‑de jíín Festo.  
\v 14 Te kua'a̱ kɨvɨ́ ní kaxiu̱kú‑de yúan. Te ni̱ jani Festo tu̱'un Pablo nuu̱ rey‑ún: Ió ɨɨn cha̱a yá'a ni̱ skéndo̱o Félix kándee veka̱a.  
\v 15 Te ná ni̱ ja'a̱n‑ná ñuu̱ Jerusalén, te sutu̱ ñá'nu jíín ñáyɨvɨ kákuu nuu̱ judío, ni̱ ja̱koyo‑i nuu̱‑ná kájika̱n‑i kua̱chi sɨkɨ̱ cháa yá'a.  
\v 16 Te ni̱ kachi̱‑ná jíín‑i ja̱ tú íó costumbre cha̱a ñuu̱ Roma ja̱ ká'ni‑dé ɨɨn cha̱a nú tú xna'a̱n‑ga̱ kuiñi ña̱yɨvɨ kájika̱n kua̱chi sɨkɨ̱‑dé nuu̱‑dé. Yúan‑na te kuu ka'a̱n‑de ja'a̱ máá‑de nuu̱ kuáchi‑ún.  
\v 17 Yúan‑na te ni̱ cha̱koyo tútú‑i yá'a. Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ tú ní kúkuéé‑ná ni̱ nungo̱o‑ná mesa sándaa̱‑ná kua̱chi. Te ni̱ tá'ú‑ná tiñu ni̱ kii cha̱a yá'a.  
\v 18 Te ká'i̱in ña̱yɨvɨ kájika̱n kua̱chi sɨkɨ̱‑dé. Ko tú ni ɨɨn kua̱chi xaa̱n ní káni'i̱n‑í sɨkɨ̱‑dé nátu̱'un jáni ini̱‑ná núú.  
\v 19 Chi̱ máni sɨkɨ̱ já kákandíja máá‑i ni̱ kuu tu̱'un‑ún, jíín sɨkɨ́ ɨ́ɨn cha̱a nání Jesús ja̱ á ni̱ ji'i̱‑de. Ko Pablo, áchí‑de ja̱ chakú ndija cha̱a‑ún.  
\v 20 Te máá‑ná, tú ní kútuní kutɨ iní‑ná ndasa kundaa̱ tu̱'un‑ún. Te ni̱ jika̱ tu̱'ún‑ná‑de, sánaa kuní‑de ki'i̱n‑de ñuu̱ Jerusalén te yúan kundaa̱ kua̱chi‑de.  
\v 21 Ko máá Pablo, ni̱ kachi̱‑de ja̱ kí'i̱n‑de nuu̱ Augusto te kundaa̱ kua̱chi‑de yúan kuní‑de. Te ni̱ tá'ú‑ná tiñu ná kúndee‑de veka̱a onde̱ tájí‑ná‑de ki'i̱n‑de nuu̱ César. Achí‑de.  
\v 22 Yúan‑na te ni̱ kachi̱ Agripa jíín Festo: Máá‑ná, suni kuni so̱'o‑ná tu̱'un ká'a̱n cha̱a jia̱n kuní‑ná, áchí‑de. Te ni̱ kachi̱ Festo: Yuchaa̱n te kuni so̱'o‑ní tu̱'un ká'a̱n‑de, áchí‑de.  
\v 23 Te kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, ni̱ cha̱koyo Agripa jíín Berenice ká'i̱o tu̱'a‑de. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ municipio jíín sáva general jíín cháa kákuñá'nu ini̱ ñuu̱‑ún. Te ni̱ tá'ú tíñu Festo ni̱ chaa̱ Pablo.  
\v 24 Te ni̱ ka'a̱n Festo: Táta̱ rey Agripa jíín táká níí cha̱a káxiu̱kú jíín‑ná yá'a. Vina te nde̱'é‑ní nuu̱ cháa yá'a, chi̱ sɨkɨ̱‑dé ni̱ ka̱ndonda ta̱ká ña̱yɨvɨ judío ñuu̱ Jerusalén jíín ñáyɨvɨ judío ñuu̱ yá'a kájika̱n‑i cha̱a yá'a nuu̱‑ná te káka'a̱n‑i ja̱ tú íó va̱'a kuchaku̱‑ga̱ cha̱a yá'a.  
\v 25 Ko tú ní'i̱n‑ná ni ɨɨn kua̱chi sɨkɨ̱‑dé ja̱ kúu̱‑de. Ko ni̱ ka'a̱n‑de ja̱ kí'i̱n‑de nuu̱ Augusto kuní‑de. Te ja̱ yúán ní ka'a̱n‑ná ja̱ tájí‑ná‑de ki'i̱n‑de.  
\v 26 Te sɨkɨ̱ cháa yá'a tú kútuní ini̱‑ná na̱ún tu̱'un chaa‑ná nuu̱ jíto'o̱‑ná. Ja̱ yúán ní kiñi'in‑ná‑de nuu̱‑ní jíná'an‑ní, te kánúú‑gá nuu̱ máá‑ní, táta̱ rey Agripa. Te xndichí‑ní‑de náva̱'a ná ní'i̱n‑ná tu̱'un chaa‑ná carta ki'i̱n.  
\v 27 Chi̱ kúka nuu̱‑ná tájí‑ná ɨɨn preso ki'i̱n, te nú tú kastu̱'ún‑ná na̱ún kua̱chi kájika̱n‑i sɨkɨ̱‑dé. Achí‑de. 
\c 26  
\p  
\v 1 Te ni̱ kachi̱ Agripa jíín Pablo: Já'a‑ri̱ tu̱'un ka'a̱n‑ro̱ já'a̱ máá‑ró, áchí‑de. Te ni̱ skáa̱ Pablo nda'a‑dé. Te ni̱ ka'a̱n‑de ja'a̱ máá‑de:  
\v 2 Kúsɨɨ̱ iní‑ná vina, chi̱ kuu ka'a̱n‑ná ja'a̱ máá‑ná nuu̱‑ní, táta̱ rey Agripa. Chi ña̱yɨvɨ judío, kásátú'ún‑i sɨkɨ̱‑ná.  
\v 3 Chi̱ a jiní va̱'a máá‑ní ta̱ká tani̱nu jíín táká tu̱'un ña̱yɨvɨ judío jíná'an‑i. Ja̱ yúán ká'a̱n nda̱'ú‑ná jíín‑ní ja̱ jíín paciencia kuni so̱'o‑ní tu̱'un kani‑ná nuu̱‑ní.  
\v 4 A kájini̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ judío ndasa ni̱ sá'a‑ná onde̱ lúlí‑ná, chi̱ onde̱ ná lúlí‑ná ni̱ ncha̱a‑ná jíín ñáyɨvɨ ñúu̱‑ná jíín iní ñuu̱ Jerusalén.  
\v 5 Te máá‑de, nú kákuni̱‑de kachi̱ ndaa̱‑de, te a kájini̱‑de náá ja̱ ondé xnáñúú ní kuu‑ná ɨɨn fariseo. Te sa'a̱n fariseo, yíí‑ga̱ káa vásá táká‑ga̱ sa'a̱n‑yo̱.  
\v 6 Te vina, chi̱ sɨkɨ̱ já ñúkuu ini̱‑ná tu̱'un ni̱ keyu'u Dios nuu̱ ndɨ́yi táa̱‑yo̱, yu̱án ní ka̱kana‑de náá vina kúndaa̱ kua̱chi‑ná yá'a.  
\v 7 Chi̱ ndɨ́'uxí uu̱ tata̱ Israel, ndúú ñúú kájatíñu va̱'a‑i nuu̱‑yá sanaa te kuni̱ máá‑i tu̱'un ni̱ keyu'u‑yá. Sɨkɨ̱ tú'un yá'a ni̱ ka̱sátú'ún cháa judío sɨkɨ̱‑ná, táta̱ rey Agripa.  
\v 8 Te naja̱ kájani ini̱‑ní ja̱ má kúu naschakú Dios ta̱ká ndɨ̱yi.  
\v 9 Te máá‑ná, ni̱ jani ini̱‑ná ndíso‑ná tiñu ndonda téyíí‑ná sɨkɨ̱ sɨ́'vɨ́ Jesús ñuu̱ Nazaret núú.  
\v 10 Te tiñu‑ún, suni súan ni̱ sá'a‑ná ini̱ ñuu̱ Jerusalén. Chi ni̱ ni'i̱n‑ná orden nuu̱ táká sutu̱ ñá'nu. Te xaa̱n ní taan‑ná ña̱yɨvɨ ndóo ini̱ veka̱a. Te suni ni̱ chu'un‑ná voto ja̱ ná kúu̱‑i, te ni̱ kaji'i̱‑i.  
\v 11 Te tɨnɨ̱ jínu ni̱ xndó'o‑ná‑i ini̱ ta̱ká ve'e sinagoga. Te fuerza stétuu‑ná ka'a̱n ndɨva̱'a‑i núú, chi̱ téyíí xáa̱n ní kiti̱ ini̱‑ná nuu̱‑í. Te ni̱ chindiki̱n‑ná‑i jínu‑ná jíín‑i onde̱ ñuu̱ jíká.  
\v 12 Te jíku‑ná jíín tíñu‑ún. Te ni̱ ja'a̱n‑ná ñuu̱ Damasco ndíso‑ná tiñu sutu̱ ñá'nu.  
\v 13 Te máá ká'uxi̱ uu̱ kúu, táta̱ rey, kua'a̱n‑ná ichi‑ún. Te ni̱ jini̱‑ná ɨɨn ndua ndíi ní kii ichi ándɨ́vɨ́, ví'í‑gá vásá ndíka̱ndii káa. Te ni̱ ndii ncháa̱‑ni nɨ́ɨ́ núu̱‑ná jíín núu̱ cháa kua̱ngoyo jíín‑ná.  
\v 14 Te ni̱ kandua̱ ndɨ'ɨ‑ná nuu̱ ñú'un. Te ni̱ jini so̱'o‑ná tu̱'un ni̱ ka'a̱n jíín‑ná jíín yú'u hebreo: Saulo, Saulo, naja̱ chíndiki̱n‑ro̱ rúu̱. Xaa̱n yíí kúu ja̱ kuañú yatá‑ró punta garrocha. Achí.  
\v 15 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ná: Ndé cha̱a kúu‑ní vii, Táta̱, áchí‑ná. Te máá Jíto'o̱‑ná ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑ná: Máá‑rí kúu Jesús ja̱ chíndiki̱n‑ro̱ rúu̱.  
\v 16 Nduko̱o te kundii̱‑ro̱, chi ni̱ kenda‑ri̱ nuu̱‑ro̱ náva̱'a kani‑ri̱ róó kuatíñu‑ró núu̱‑rí, te kani ndaa̱‑ro̱ tú'un na̱ún ní jini̱‑ro̱ jíín sáva‑ga̱ tu̱'un ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, chi̱ ndenda‑ga̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 17 Te nama‑ri̱ róó nuu̱ táká ña̱yɨvɨ ñúu̱‑ro̱ jíín núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Chi̱ nuu̱ ñáyɨvɨ‑ún tájí‑rí róó ki'i̱n‑ro̱ vína.  
\v 18 Náva̱'a kuña‑ró ndúchi‑í. Te ná kénda‑i chi̱i ñu̱ñáa nuu̱ tá'ú Satanás tiñu nuu̱‑í, te no'o̱n‑i nuu̱ Dios nuu̱ íó ndiji̱n, náva̱'a kandíja‑i nuu̱‑rí te sá'a‑ri̱ tu̱ká'nu ini̱‑ri̱ nuu̱‑í. Yúan‑na te ni'i̱n‑í ta'u̱ jíín ñáyɨvɨ ní sásɨ́ɨn‑ri̱. Achí‑ya̱ jíín‑ná.  
\v 19 Tata̱ rey Agripa, ja̱ yúán tú ní sáni̱'in ini̱‑ná nuu̱ tú'un ni̱ jini so̱'o‑ná onde̱ andɨ́vɨ́.  
\v 20 Chi̱ xna'a̱n‑ga̱ ni̱ jani‑ná tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ káxiu̱kú ñúu̱ Damasco, jíín iní ñuu̱ Jerusalén, jíín nɨ́ɨ́ ñúu̱ Judea, jíín núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Ni̱ jani‑ná tu̱'un nuu̱‑í ja̱ ná nákani ini̱‑i, te ná náxíó káva ini̱‑i ichi núu̱ Dios, te ná sá'a‑i tiñu va̱'a ja̱ kánúú sá'a‑i te nú a ni̱ nakani ini̱‑i.  
\v 21 Ja̱ sɨkɨ́ yá'á te ni̱ ka̱katɨɨn ña̱yɨvɨ judío náá ini̱ ve̱'e ii̱. Te ka'ni‑í náá kákuni̱‑i núú.  
\v 22 Ko ni̱ chindéé ní chituu Dios náá, te kándii̱ ni̱'in‑ná onde̱ vina, jáni ndaa̱‑ná tu̱'un nuu̱ ñáyɨvɨ lúlí jíín núu̱ ñáyɨvɨ ñá'nu. Chi̱ Moisés jíín cháa ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, súan ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un ná ta̱ká tiñu chaa̱. Te suni máá yúan‑ni ká'a̱n tuku máá‑ná.  
\v 23 Chi ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un ja̱ kánúú ndó'o Cristo, te xna'a̱n‑ga̱ máá‑yá nachaku̱ vásá táká‑ga̱ ndɨ̱yi, náva̱'a kani‑ya̱ tú'un ja̱ ní ndundiji̱n nuu̱ ñáyɨvɨ ñúu̱‑yo̱ jíín núu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Achí‑de.  
\v 24 Te súan ni̱ ka'a̱n Pablo ja'a̱ máá‑de, te ni̱ ka'a̱n jaa Festo: Kátachi̱‑ro̱, Pablo. Ja̱ ní skuá'a xaa̱n‑ro̱ te ndúkú kútachi̱‑ro̱. Achí.  
\v 25 Ko ni̱ ka'a̱n Pablo: Tú kátachi̱‑ná, táta̱ Festo, chi̱ íó kájí iní‑ná ká'a̱n ndaa̱‑ná tu̱'un yá'a.  
\v 26 Chi̱ máá rey, a jiní va̱'a‑de ta̱ká tu̱'un yá'a. Te tú yú'ú‑ná ka'a̱n‑ná tu̱'un yá'a jíín‑de. Chi̱ a jiní‑ná ja̱ tú kúñáá ini̱‑de jíín ní ɨɨn tu̱'un ká'a̱n‑ná, chi̱ tú sa̱'í jíka ta̱ká tiñu yá'a.  
\v 27 Táta̱ rey Agripa, á kándíja‑ní ja̱ káka'a̱n cha̱a kájani tu̱'un‑ya̱ ondé sáá. A jiní máá‑ná ja̱ kándíja‑ní, áchí Pablo.  
\v 28 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Agripa jíín Pablo: A yani kandíja‑ri̱ nuu̱ Cristo sá'a‑ró kuní‑ro̱, áchí‑de.  
\v 29 Te ni̱ ka'a̱n Pablo: Va̱sa a yani xí túu, ko jikán ta'u̱‑ná nuu̱ Dios ja̱ máá‑ní jíín táká‑ga̱ cha̱a kájini so̱'o tu̱'un ká'a̱n‑ná vina, ná ndúu‑ní nátu̱'un máá‑ná, ko cadena yá'a chi̱ túu, áchí‑de.  
\v 30 Te ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ka'a̱n Pablo ta̱ká tu̱'un yá'a. Te ni̱ ndukuiñi̱ rey jíín gobernador jíín Berenice, jíín táká cha̱a ni̱ kaxiu̱kú jíín‑de.  
\v 31 Te ni̱ ka̱kuxio sɨ́ɨn máá‑de. Te ni̱ kanda̱tu̱'ún‑de: Tú ni ɨɨn kua̱chi ní sá'a cha̱a yá'a ja̱ kúu̱‑de xí já kúndee‑ga̱‑de veka̱a, áchí‑de.  
\v 32 Te ni̱ kachi̱ Agripa jíín Festo: Kuu sía̱‑ní cha̱a yá'a núú, nú tú ní ká'a̱n‑de ja̱ kí'i̱n‑de onde̱ nuu̱ César kuní máá‑de. Achí‑de. 
\c 27  
\s1 Jíín barco kua'a̱n Pablo ichi ñúu̱ Roma 
\p  
\v 1 Te ni̱ kundaa̱ ja̱ kíngoyo‑ri̱ jíín barco onde̱ ñuu̱ Italia. Te ni̱ kaja̱'a‑de Pablo jíín sáva‑ga̱ cha̱a ká'i̱in veka̱a‑ún nuu̱ ɨ́ɨn capitán nání Julio ja̱ tɨ́ɨn‑de soldado nání Augusto.  
\v 2 Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑ri̱ ini̱ ɨɨn barco ñuu̱ Adramitio kája'a̱n‑ri̱ ichi yú'u mar ñuu̱ Asia. Te suni ɨɨn cha̱a onde̱ ñuu̱ Macedonia ñuu̱ Tesalónica ja̱ nání‑de Aristarco, kua'a̱n‑de jíín‑rí.  
\v 3 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ ní ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Sidón. Te Julio, ni̱ kundá'ú ini̱‑de Pablo. Te ni̱ ja̱'a‑de tu̱'un ni̱ jande̱'é Pablo amigo‑de, náva̱'a chindéé chítuu‑i‑de.  
\v 4 Te ñuu̱ yúan ni̱ kenda‑ri̱ kája'a̱n‑ri̱ jíín barco, ni̱ kaja̱'a‑ri̱ ichi chíi ñuu̱ Chipre nuu̱ ndó'yo̱ tachi̱, chi̱ sua ni̱ nana nuu tachi̱.  
\v 5 Te ni̱ kundéé‑rí ni̱ kaja̱'a‑ri̱ nuu̱ mar Cilicia jíín núu̱ mar ñuu̱ Panfilia. Te ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Mira ja̱ kándee ini̱ ñuu̱ Licia.  
\v 6 Te ñuu̱ yúan ni̱ ni'i̱n capitán ɨɨn barco ñuu̱ Alejandría ja̱ kí'in ichi ñúu̱ Italia. Te ni̱ skɨ́vɨ‑de ruu̱ ini̱ barco‑ún jíná'an‑ri̱.  
\v 7 Te kua'a̱ kɨvɨ́ ní ka̱jika kuéé‑ri̱ nuu̱ ndúcha‑ún. Te fuerza‑ni ni̱ ja̱koyo‑ri̱ yuñúu̱ Gnido. Te tuká ní já'a tachi̱‑ún tu̱'un kaka‑ri̱. Te ni̱ kaja̱'a‑ri̱ ichi chíi ñuu̱ Creta nuu̱ ndó'yo̱ tachi̱, xiin ñúu̱ Salmón.  
\v 8 Te xaa̱n ní ndúkú ndéé barco‑ún. Ni̱ jika nduu̱ te ni̱ ja̱koyo‑ri̱ jíín ɨ́ɨn lugar nuu̱ káskúnání‑i Buenos Puertos. Te yani puerto‑ún íó ñuu̱ Lasea.  
\v 9 Te vina chi̱ a ni̱ kuu kua'a̱ kɨvɨ́. Te sanaa te kiñá'án ɨ́ɨn tu̱ndó'o nuu̱ mar, chi̱ a ni̱ ja̱'a viko kóndicha̱ ini̱, te ni̱ ka'a̱n ni̱'in Pablo jíín‑de:  
\v 10 Táta̱ jíná'an‑ní, jiní‑ná ja̱ xáa̱n yíí kóo viaje yá'a, te kii ɨɨn tu̱ndó'o sɨkɨ̱ barco. Ko nasu̱ máá ɨ́ɨn barco jíín ndátíñu naa, chi̱ suni kii tu̱ndó'o‑ún sɨkɨ̱ máá‑yó. Achí‑de.  
\v 11 Ko tú ní kándíja capitán ja̱ ká'a̱n Pablo, chi̱ sua ni̱ kandíja‑ga̱‑de tu̱'un ká'a̱n cha̱a skáka barco‑ún jíín já ní ka'a̱n cha̱a xíin barco.  
\v 12 Ko sɨkɨ̱ já puerto‑ún tú íó va̱'a ja̱ kéndo̱o‑de nɨ́ɨ́ víko víjin, te ni̱ ka̱nakani ini̱ kua'a̱‑gá‑i ja̱ kénda koyo‑i yúan, sanaa te kuu ja̱koyo‑i ñuu̱ Fenice, te yúan kendo̱o‑i viko víjin kájani ini̱‑i. Chi̱ ñuu̱ Fenice kúu ɨɨn puerto ñuu̱ Creta ja̱ jíto xíin íchi nínu jíín íchi véé.  
\v 13 Te ni̱ kee ɨɨn tachi̱ íchi sur. Te ni̱ ka̱jani ini̱‑i ja̱ jáa̱‑i nuu̱ kákuni̱‑i. Te ni̱ skáka‑ga̱‑i barco, kájika nduu̱‑i ñuu̱ Creta. 
\s1 Ja̱ ní ndonda ɨɨn tachi̱ xáa̱n sɨkɨ́ barco 
\p  
\v 14 Ko ni̱ kunúu. Te ni̱ ndonda‑ni ɨɨn tachi̱ xáa̱n já nání Euroclidón.  
\v 15 Te ni̱ stáa‑ni barco kua'a̱n‑ni jíín. Te tú ní kúu kundéé barco jíín tachí. Te ni̱ ka̱sía̱‑ni‑ri̱ kua'a̱n te kua̱ngoyo‑ni‑ri̱ jíín.  
\v 16 Te ni̱ ja̱koyo‑ri̱ nuu̱ ndó'yo̱ tachi̱ chíi ɨɨn isla lúlí nání Clauda. Te u'u̱ xaa̱n ní ka̱natɨɨn‑ri̱ barco lúlí ja̱ ndikín yata̱.  
\v 17 Te ni̱ ka̱skɨ́vɨ‑i ini̱ barco ká'nu. Te ni̱ ka̱ju'ni̱ va̱'a‑i máá barco ká'nu jíín yó'o jíín vitú. Te ni̱ síjinú‑i sa'ma xndéché íchi xiní, chi̱ káyu̱'ú‑i ja̱ tɨ́ɨn barco nú kaku̱'un yu'u mar. Te súan‑na̱ kája'a̱n‑ri̱ jíín.  
\v 18 Ko xaa̱n ní kaja barco ni̱ sá'a tachi̱ xáa̱n. Te kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, ni̱ ka̱kejá'á‑i káskána‑i ta̱ká ndatíñu ndíso barco.  
\v 19 Te kɨvɨ̱ uní, ta̱ká ndatíñu játíñu barco ni̱ kajacha̱ nda'a‑rí.  
\v 20 Te kua'a̱ kɨvɨ́ tuká ndiji̱n túu̱n ndika̱ndii jíín tíñu̱ú xíní, ni tú ní júkuiñi̱ kutɨ tachí xáa̱n‑ún. Te tuká káñukuu ini̱‑ri̱ ka̱ku‑ri̱ núú.  
\v 21 Te ni̱ kuu kɨvɨ̱ já tuká káyee kútɨ‑rí staa̱. Te ni̱ jukuiñi̱ Pablo sava ma̱'ñú cháa‑ún. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Táta̱, ni kájandatu̱‑ní tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ná, te ma̱ kénda‑yó iní ñuu̱ Creta, te ma̱ kóto‑yó túndó'o yá'a ni ma̱ náa ndátíñu núú.  
\v 22 Ko vina ká'a̱n ni̱'in‑ná jíín‑ní, ma̱ kúkuí'a̱ ini̱‑ní jíná'an‑ní. Chi̱ ni ɨɨn‑ní ma̱ náa‑ní. Chi̱ máni máá‑ni ndatíñu jíín barco kúu ja̱ náa.  
\v 23 Chi̱ kuni‑ni ni̱ kanchaa̱ ɨɨn ndajá'a̱ máá Dios jíín‑ná. Chi̱ I'a̱‑ún xíin náá, te játíñu‑ná nuu̱‑yá.  
\v 24 Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑ná: Pablo, ma̱ yú'ú‑ro̱, chi̱ kánúú jáa̱‑ro̱ núu̱ César. Te a ni̱ ja̱'a Dios ta̱ká cha̱a kua'a̱n jíín‑ró jián núu̱‑ro̱. Achí‑ya̱.  
\v 25 Táta̱ jíná'an‑ní, ma̱ yú'ú‑ní núsáá. Chi̱ máá‑ná, a kándíja‑ná nuu̱ Dios ja̱ súan kuu nátu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑ná.  
\v 26 Ko nɨ́nɨ kíka̱ni‑yó núu̱ ɨ́ɨn isla, áchí‑de.  
\v 27 Te ni̱ kuu uxi̱ kuu̱n ákuáa. Te kájika‑ri̱ nuu̱ mar Adriático. Te nuu̱ ní kuu sava ñúú, te kájani ini̱ ña̱yɨvɨ káskáka barco ja̱ á ni̱ ka̱kuyani‑ri̱ nuu̱ ɨ́ɨn ñu'un íchí.  
\v 28 Te ni̱ ka̱skuíta ka'nu‑i ɨɨn plomada chi̱i nducha. Te ni̱ kajini̱‑i ja̱ íó oko̱ nda'a̱. Te ni̱ ka̱jika‑ga̱‑i ɨɨn tí'li̱. Te ni̱ ka̱naskuíta ka'nu tuku‑i plomada. Te ni̱ kajini̱‑i ja̱ íó‑ga̱ xia'u̱n nda'a̱.  
\v 29 Te káyu̱'ú‑i jaa̱‑i ɨɨn nuu̱ íó toto chíi nducha. Te ni̱ ka̱skána‑i kuu̱n káa tɨ́kánchu tɨ́ɨn yata̱ barco‑ún kua'a̱n. Te kákuni̱‑i ja̱ ná kúndiji̱n yachi̱ yachi̱.  
\v 30 Te cha̱a káskáka barco, kákuni̱‑de kunu‑de ki'i̱n‑de jíín barco lúlí, te xndóo‑de barco ká'nu núú. Ja̱ yúán ní ka̱skúun‑de barco lúlí‑ún nuu̱ ndúcha, te kásá'a‑de ja̱ kí'i̱n‑de ichi núu̱ barco ká'nu ja̱ skáa‑ga̱‑de ka̱a tɨ́kánchu yúan núú.  
\v 31 Te ni̱ kachi̱ Pablo jíín capitán jíín soldado: Nú tú kendo̱o cha̱a yúan ini̱ barco ká'nu yá'a, te ma̱ kúu ka̱ku kutɨ máá‑ní jíná'an‑ní, áchí‑de.  
\v 32 Yúan‑na te soldado, ni̱ ka̱xɨtɨ‑dé yo'o tɨ́ɨn barco lúlí. Te ni̱ ka̱sía̱‑ni‑de ni̱ tene kua'a̱n.  
\v 33 Te nuu̱ kuákundiji̱n te ni̱ ka'a̱n ndéé Pablo jíín táká cha̱a ja̱ ná kée‑dé staa̱: Vina íó uxi̱ kuu̱n kɨvɨ́ já káindi̱to‑ní te ká'i̱o ndicha̱ ini̱‑ní chi̱ tú ní káyee kútɨ‑ní staa̱.  
\v 34 Te ká'a̱n nda̱'ú‑ná jíín‑ní ja̱ ná kée‑ní staa̱, te ná náni'i̱n iní‑ní núsáá. Chi̱ ni ɨɨn‑ní, ma̱ náa ní ɨɨn ixi xiní‑ní. Achí‑de.  
\v 35 Te ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ka'a̱n‑de tu̱'un yá'a. Te ni̱ ki'in‑de ɨɨn staa̱. Te ma̱'ñú táká ña̱yɨvɨ‑ún ni̱ jika̱n ta'u̱‑dé nuu̱ Dios. Te ni̱ sákuáchí‑de. Te ni̱ kejá'á‑de yée‑dé staa̱‑ún.  
\v 36 Yúan‑na te ni̱ ka̱ndundéé iní ta̱ká‑i. Te suni ni̱ ka̱yee‑í staa̱.  
\v 37 Te ja̱ úndɨ'ɨ‑ri̱ ká'i̱o uu̱ ciento uni̱ xiko xia'u̱n ɨɨn‑ri̱ ja̱ káxiu̱kú‑rí ini̱ barco.  
\v 38 Te ni̱ kanda'a̱ chi̱i‑i ja̱ ní ka̱yee‑í staa̱. Yúan‑na te ni̱ kajacha̱‑i trigo kua'a̱n nuu̱ ndúcha‑ún, ni̱ ka̱nasáñama̱‑i barco. 
\s1 Ja̱ ní naa barco nuu̱ ñú'un íchí 
\p  
\v 39 Te nuu̱ ní kundiji̱n, te tú ní kánakuni̱‑i ñu'un íchí. Ko ni̱ kajini̱‑i ɨɨn nuu̱ kátɨ́sú'ú ja̱ íó ñi̱tɨ́. Te kákuni̱‑i jaa̱‑i yúan jíín barco nú ná kúu sá'a‑i.  
\v 40 Te ni̱ ka̱xɨtɨ‑í yo'o yí'i ka̱a tɨ́kánchu yúan. Te ni̱ ka̱xndóo‑i ka̱a‑ún nuu̱ mar. Te ni̱ ka̱stá'ya‑i nuu̱ tɨ́ɨn su'ma̱ skuíkó barco. Te ni̱ ka̱jata kaa‑i sa'ma xiní náva̱'a xndéché tachí barco. Te ni̱ ka̱jika‑i kua'a̱n‑i ichi yú'u mar.  
\v 41 Ko ni̱ ja̱koyo‑de ɨɨn nuu̱ náketá'an uu̱ yu̱cha ini̱ mar. Te ni̱ kaku̱'un tá'an barco jíín tóto jíín ñítɨ́. Te ichi núu̱ barco‑ún ni̱ tɨ̱ɨn‑ni, te tuká ní kandá kutɨ. Te yata̱ barco‑ún ni̱ ka'ya‑ni ja̱ ní'in ni̱ kaku̱'un su'ma mar.  
\v 42 Yúan‑na te ni̱ kanda̱tu̱'ún soldado ja̱ ká'ni táká preso náva̱'a ma̱ súchá ni ɨɨn‑i ja̱ kúnu‑i.  
\v 43 Ko capitán‑ún, nama‑de Pablo kuní‑de. Te ni̱ jasu̱‑de tu̱'un‑ún. Te ni̱ tá'ú‑de tiñu nú ndé ña̱yɨvɨ kúu su̱chá‑i te ná kée‑ni‑i ki'i̱n‑i nuu̱ mar xna'a̱n‑ga̱ te ja̱koyo‑i onde̱ nuu̱ ñú'un íchí.  
\v 44 Te sava‑ga̱‑i ná kénda‑i ki'i̱n‑i, sava‑i koso téne‑i jíín tabla te sava‑ga̱‑i jíín pedazo yunu barco. Te súan ni̱ kaka̱ku ndɨ'ɨ‑i ni̱ ja̱koyo‑i ñu'un íchí. 
\c 28  
\s1 Ja̱ ní ta'a̱n Pablo ñuu̱ isla Malta 
\p  
\v 1 Te nuu̱ ní kaka̱ku‑ri̱, yúan‑na te ni̱ kani'i̱n‑rí tu̱'un ja̱ isla‑ún nání Malta.  
\v 2 Te ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn yu'u yúan, ni̱ ka̱kumani̱‑í jíín‑rí jíná'an‑ri̱. Te ni̱ kastá'a̱n‑i ɨɨn ñu'u̱n, chi̱ kúun sau̱ te vi̱jin sá'a. Yúan‑na te ni̱ ka̱kana‑i xini̱‑rí ni̱ ja̱koyo‑ri̱ nuu̱‑í.  
\v 3 Te ni̱ stútú Pablo yaku̱ tɨtaka̱. Te ni̱ taan‑dé nuu̱ ñú'u̱n. Te ɨɨn koo̱, jínu‑tɨ̱ ní kenda‑tɨ̱ já ní kuní'ní. Te ni̱ chiyú'ú‑ni‑tɨ̱ ndá'a‑dé.  
\v 4 Te ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn yu'u ñúu̱‑ún, ni̱ kajini̱‑i ja̱ ndíta kaa koo̱‑ún yíyú'ú‑tɨ́ nda'a‑dé. Te káka'a̱n‑i: Ndaa̱ ja̱ cháa já'ni ndɨ́yi kúu cha̱a yá'a núsáá. Te va̱sa a ni̱ ka̱ku‑de nuu̱ mar, ko máá I'a̱ tu̱'un ndaa̱ tú já'a tu̱'un kuchaku̱‑ga̱‑de, áchí‑i.  
\v 5 Ko Pablo, ni̱ kɨsɨ‑de koo̱‑ún nuu̱ ñú'u̱n. Te tú na̱ún ní tá'a̱n‑de.  
\v 6 Te máá‑i, káinda̱tu‑i ja̱ chú'un kuiñi‑dé xí nduá‑de te kuu̱‑de. Ko ni̱ kuná'án xáa̱n káinda̱tu‑i ni̱ kajini̱‑i ja̱ tú na̱ún ní tá'a̱n‑de. Yúan‑na te ni̱ nakani ini̱‑i te ni̱ kaka'a̱n‑i ja̱ ɨ́ɨn i'a̱ kúu Pablo.  
\v 7 Te yani yúan ni̱ i̱o ñu'un cháa kúu gobernador ini̱ isla‑ún, nání‑de Publio. Te cha̱a‑ún, ni̱ kana‑de ruu̱ jíná'an‑ri̱. Te ni̱ ja̱'a núu‑de ve'e‑de ni̱ ka̱kendo̱o mani̱‑rí jíín‑de uni̱ kɨvɨ̱.  
\v 8 Te táa̱ Publio kátúu‑dé nuu̱ jíto, kú'u̱‑de jíín kué'e̱ ki̱ji jíín ɨ́ɨn kue'e̱ kúun chi̱i‑de. Te ni̱ kɨ̱vɨ Pablo ve'e cha̱a‑ún. Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑dé. Te ni̱ chaa‑de nda'a‑dé sɨkɨ̱ cháa‑ún. Te ni̱ nduva̱'a‑ni cha̱a‑ún.  
\v 9 Yu̱án‑na, te suni sava‑ga̱ ña̱yɨvɨ káku'u̱ nɨ́ɨ́ isla‑ún, ni̱ ja̱koyo‑i. Te ni̱ kandu̱va̱'a‑ni‑i.  
\v 10 Te ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ka̱jatú'ún‑i ruu̱ jíná'an‑ri̱, te ni̱ kaja̱'a‑i kua'a̱ ndátíñu ni̱ ka̱kuta'u̱‑rí. Te nuu̱ ní kenda koyo‑ri̱ kua'a̱n‑ri̱, te ni̱ kaja̱'a‑i ta̱ká ndatíñu kánandɨ'ɨ‑ri̱. 
\s1 Ja̱ ní jani Pablo tu̱'un ini̱ ñuu̱ Roma 
\p  
\v 11 Súan‑ni onde̱ nuu̱ uní yoo̱, te ni̱ ka̱jika‑ri̱ kua'a̱n‑ri̱ jíín ɨ́ɨn barco ñuu̱ Alejandría ja̱ ní kanchaa̱ nuu̱ isla tiempo viko víjin. Te barco‑ún, máá cháa̱n ndíso ɨɨn figura ña̱yɨvɨ Cástor jíín Pólux.  
\v 12 Te ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Siracusa. Te yúan ni̱ ka̱kendo̱o‑ri̱ uni̱ kɨvɨ̱.  
\v 13 Te yúan ni̱ kenda koyo‑ri̱ kua'a̱n‑ri̱ nduu̱ nduu̱ yundúcha. Te ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Regio. Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ ní kee tachi̱ íchi sur, te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Puteoli.  
\v 14 Te yúan ni̱ kani'i̱n tá'an‑ri̱ jíín sáva ñani̱. Te ni̱ kaka'a̱n nda̱'ú‑de jíín‑rí ni̱ ka̱kendo̱o‑ri̱ jíín‑de ɨɨn semana. Yúan‑na te vásá ní ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Roma.  
\v 15 Te ñani̱ yúan a ni̱ kani'i̱n‑dé tu̱'un ruu̱ jíná'an‑ri̱. Te ni̱ kenda koyo‑de, ni̱ ka̱kita'a̱n‑de ruu̱ onde̱ nu̱yá'u nání Apio jíín ndénúní mesón. Te ni̱ jini̱ Pablo nuu̱‑dé. Te ni̱ na̱kuatá'ú‑de nuu̱ Dios. Te ni̱ ndundéé iní‑de.  
\v 16 Te nuu̱ ní ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Roma, te ni̱ ja̱'a capitán ta̱ká preso nuu̱ cháa kákuñá'nu nuu̱ ejército ñuu̱ Roma. Ko ni̱ ja̱'a‑de tu̱'un kunchaa̱ sɨ́ɨn Pablo jíín ɨ́ɨn soldado kukoto‑ún‑de.  
\v 17 Te nuu̱ uní kɨvɨ̱ te ni̱ kana Pablo xini̱ táká cha̱a kákuñá'nu nuu̱ ñáyɨvɨ judío ni̱ ka̱kutútú‑de. Te ni̱ ka'a̱n Pablo jíín‑de: Ñáni̱ jíná'an‑ró, ruu̱ tú kutɨ na̱ún ní sá'a‑ri̱ sɨkɨ̱ ñúu̱‑yo̱ ni sɨkɨ̱ táni̱nu táa̱‑yo̱. Ko onde̱ ñuu̱ Jerusalén ni̱ kaja̱'a‑i ruu̱ nuu̱ cháa ñuu̱ Roma jíná'an‑de. Te ni̱ ka̱chindee‑de ruu̱ veka̱a.  
\v 18 Te cha̱a ñuu̱ Roma, ni̱ ka̱xndichí‑de ruu̱. Te kákuni̱‑de sía̱‑de ruu̱ núú, chi̱ tú ni ɨɨn kua̱chi íó sɨkɨ̱‑rí ja̱ kúu̱‑ri̱.  
\v 19 Ko tú ní játú'ún ñáyɨvɨ judío. Yu̱án ní jika̱n‑ri̱ ja̱ kíi‑ri̱ nuu̱ César. Ko na̱ tú va̱i‑ri̱ ja̱ ká'a̱n‑ri̱ sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ ñúu̱‑ri̱.  
\v 20 Ja̱ yúán ní kana‑ri̱ xini̱‑ro̱ jíná'an‑ró, náva̱'a ná kuní‑ri̱ nuu̱‑ro̱ te ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró. Chi̱ sɨkɨ̱ tú'un káñukuu ini̱ ña̱yɨvɨ Israel kúu ja̱ nú'ni̱‑ri̱ jíín cadena yá'a. Achí‑de.  
\v 21 Te ni̱ kaka'a̱n cha̱a‑ún jíín Pablo: Tú ni ɨɨn carta ní cháa̱ nuu̱‑rí onde̱ ñuu̱ Judea ja̱ kúni tu̱'un‑ri̱ róó. Te ta̱ká ñani̱ ja̱ ní cha̱koyo yá'a, tú kákastu̱'ún‑de ni tú káka'a̱n‑de ni ɨɨn tu̱'un ñáá sɨkɨ̱‑ro̱.  
\v 22 Ko kuni so̱'o‑ri̱ tu̱'un ka'a̱n‑ro̱ nú ndasa jáni ini̱‑ro̱ kákuni̱‑ri̱. Chi̱ sɨkɨ̱ tú'un yá'a a kájini̱‑yo̱ já táká ña̱yɨvɨ káka'a̱n ndɨva̱'a‑i. Achí‑de.  
\v 23 Te ni̱ teta'a̱n Pablo ɨɨn kɨvɨ̱. Te ni̱ cha̱koyo kua'a̱‑dé ve'e nuu̱ ncháá Pablo. Te nuu̱ cháa‑ún ni̱ jani ndaa̱‑de tu̱'un ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Te ndúkú‑de skándíja‑de cha̱a‑ún sɨkɨ̱ tú'un Jesús onde̱ jíín tú'un ká'a̱n ley Moisés jíín tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá. Te súan ni̱ stá'a̱n‑de onde̱ ja̱ñá'a̱n te onde̱ aíni.  
\v 24 Te sava cha̱a‑ún, ni̱ ka̱jatá'ú‑de tu̱'un ni̱ ka'a̱n Pablo. Ko sava‑ga̱‑de, tú ní kákandíja kutɨ‑dé.  
\v 25 Te ni̱ ka̱státá'an‑de jíín tá'an‑de. Te nini kája'a̱n‑de ni̱ ka'a̱n Pablo tu̱'un yá'a: Bueno ni̱ ka'a̱n Espíritu Santo jíín tú'un Isaías, cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, chi ni̱ ka'a̱n‑de jíín táa̱‑ro̱ ní sá'a‑ya̱:  
\v 26 Kuá'án nuu̱ ñáyɨvɨ yá'a te kachi̱‑ro̱ kúni‑i: Va̱sa kájini ná'ín vá'a‑ró, ko ma̱ júku̱'un ini̱‑ro̱. Te va̱sa kánde̱'é ndɨ́ɨ‑ro, ko ma̱ kuní‑ro̱.  
\v 27 Chi̱ xaa̱n ní kakuni̱'in ini̱ ña̱yɨvɨ yá'a, te xaa̱n ú'u̱ kájini so̱'o‑i. Te kájasu̱‑i nduchi‑í náva̱'a ma̱ kuní‑i jíín ndúchi‑í, te ma̱ kúni ná'ín‑i jíín só'o‑i, te ma̱ júku̱'un ini̱‑i, te ma náxíó káva ini̱‑i, ja̱ násáva̱'a‑ri̱‑i. Achí‑ya̱.  
\v 28 Ná kástu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ núsáá, chi tu̱'un ni̱ tájí Dios I'a̱ náma yóó, vina te ná tájí‑yá tu̱'un yá'a ki'i̱n nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación, Te máá‑i kuni ná'ín‑i. Achí‑de.  
\v 29 Te ni̱ ji̱nu ni̱ ka'a̱n‑de tu̱'un yá'a. Te kája'a̱n cha̱a judío kástátá'an xaa̱n máá‑de.  
\v 30 Te ni̱ kendo̱o Pablo ni̱ ncha̱a‑de uu̱ kuia̱ ɨɨn ve'e ni̱ ki'in núu‑de. Te ni̱ jatá'ú‑de ta̱ká ña̱yɨvɨ ní ja̱koyo‑i nuu̱‑dé.  
\v 31 Te jáni‑de tu̱'un ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Te bueno stá'a̱n‑de tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo. Te tú ni ɨɨn cha̱a ní jasú nuu̱‑dé.