\id 2TI  
\h 2 Timoteo 
\toc1 YA'A KUU CARTA UU JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU TIMOTEO 
\toc2 2 Timoteo 
\toc3 2 Ti. 
\mt2 LA SEGUNDA EPISTOLA DEL APOSTOL SAN PABLO A TIMOTEO 
\mt1 YA'A KUU CARTA UU JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU TIMOTEO 
\c 1  
\p  
\v 1 Máá‑rí kúu Pablo apóstol Jesucristo, chi̱ súan ni̱ jata'a̱n ini̱ Dios, chi̱ a ni̱ keyu'u‑yá kua̱'a‑ya̱ tú'un kuchaku̱‑yo̱ sá'a Cristo Jesús.  
\v 2 Cháa‑ri̱ tutu̱ yá'a nuu̱ Timoteo, se̱'e‑ri̱ ja̱ maní‑rí jíín: Tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱, jíín tú'un kúndá'ú ini̱‑ya̱ yóó, jíín tú'un kuaká'nu ini̱ ja̱ kíi nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios, jíín já kíi nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín‑ró.  
\v 3 Nákuatá'ú‑rí nuu̱ Dios, te játíñu‑ri̱ nuu̱‑yá nátu̱'un ni̱ ka̱sá'a vuelú‑ri̱, te tú náku̱xndíi añú‑ri̱ sɨkɨ̱‑rí. Te tú júkuiñi̱ kutɨ‑rí ja̱ núku̱'un ini̱‑ri̱ róó, hora jikán ta'u̱‑rí ndúú ñúú‑ni.  
\v 4 Kúu ini̱‑ri̱ kuni̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, náva̱'a kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑ri̱, chi̱ núku̱'un ini̱‑ri̱ ndasa ni̱ nda'i̱‑ro̱.  
\v 5 Chi̱ a ni̱ nuku̱'un ini̱‑ri̱ ndasa kájí kándíja‑ró, te suni súan ni̱ kandíja naná ñúu̱‑ro̱ Loida xna'a̱n‑ga̱, jíín náa̱‑ro̱ Eunice. Te jáni ndija ini̱‑ri̱ ja̱ súni súan ncháá tu̱'un kándíja‑ún ini̱ máá‑ró vína.  
\v 6 Ja̱ yúán xndáku‑ri̱ nuu̱‑ro̱, ja̱ ná náskandá jáá‑ró máá tá'u̱ ní ja̱'a Dios nuu̱‑ro̱, ja̱ ní ní'i̱n‑ro̱ ná ni̱ chaa‑ri̱ nda'a‑rí xini̱‑ro̱.  
\v 7 Chi̱ tú ní já'a Dios ɨɨn modo i̱o nuu̱‑yo̱, chi̱ sua ja̱ ná kuíñi ni̱'in‑yó, jíín já ná kúndá'ú ini̱‑yo̱‑í, jíín já ná kóo kuándí'í‑yo̱. 
\s1 Ma̱ kúka nuu̱‑yo̱ sɨkɨ́ tú'un máá‑yá 
\p  
\v 8 Núsáá te ma̱ kúka nuu̱‑ro̱ káni ndaa̱‑ro̱ tú'un máá Jíto'o̱‑yo̱, ni tu̱'un ruu̱ cha̱a kándee veka̱a ja̱ sɨkɨ́ máá‑yá. Chi̱ sua ná kóto ta'a̱n‑ro̱ túndó'o sɨkɨ̱ já jáni‑ró tú'un va̱'a, chi ja̱ sɨkɨ́ yúán ní ja̱'a Dios fuerza ini̱‑yo̱.  
\v 9 Chi ni̱ nama‑ya̱ yóó, te ni̱ kana‑ya̱ xiní‑yo̱ ndúndoo‑yó, ko nasu̱ sɨkɨ́ tíñu kásá'a‑yó, chi̱ sua ñúkúún máá‑yá ni̱ sá'a‑ya̱ jíín tú'un luu íó ini̱‑ya̱, chi̱ onde̱ ná té chá'a̱n‑ga̱ kéjá'á táká kuia̱, te ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un‑ún nuu̱‑yo̱ ní sá'a Cristo Jesús.  
\v 10 Ko vina a ni̱ kenda ndiji̱n tu̱'un‑ún ni̱ sá'a ja̱ ní kenda Jesucristo, I'a̱ náma yóó. Te máá‑yá ni̱ janchaa̱‑ya̱ kué'e̱ kuu̱‑yo̱. Te jíín máá tú'un va̱'a ni̱ stá'a̱n‑ya̱ núu̱‑yo̱ ndasa kuchaku̱‑yo̱ te ma̱ kúu̱‑ga̱‑yo̱.  
\v 11 Te ni̱ chaa‑ya̱ tíñu sɨkɨ̱‑rí kúu‑ri̱ apóstol kani‑ri̱ tu̱'un‑ún, te stá'a̱n‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación.  
\v 12 Te ja̱ sɨkɨ́ yúán jíto‑ri̱ tu̱ndó'o yá'a. Ko tú kúka nuu̱‑rí, chi̱ a jiní‑ri̱ ndé nuu̱ kándíja‑ri̱. Te jáni ndija ini̱‑ri̱ ja̱ kúu kundito‑ya̱ já ní chi'i‑ri̱ nda'a‑yá, onde̱ ná jáa̱ máá kɨvɨ́.  
\v 13 Ná kúkuu ni̱'in‑ró jíín íchi tú'un va̱'a ndasa ni̱ jini so̱'o‑ró ní ka'a̱n‑ri̱. Te ná kúndii̱‑ro̱ jíín‑ún modo kándíja‑ró jíín já kúndá'ú ini̱‑ro̱‑í sá'a Cristo Jesús.  
\v 14 Ná kóto‑ró tú'un ndaa̱ ja̱ ní ja̱'a Espíritu Santo nuu̱‑ro̱, chi̱ ncháá‑ya̱ iní‑yo̱.  
\v 15 A jiní‑ro̱ já táká ña̱yɨvɨ káxiu̱kú ñúu̱ Asia, ni̱ ka̱skéndo̱o‑i ruu̱, te uu̱‑i kákuu Figelo jíín Hermógenes.  
\v 16 Ná kúndá'ú ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ ñáyɨvɨ káxiu̱kú vé'e Onesíforo, chi̱ kua'a̱ vuelta ni̱ nani'i̱n iní‑ri̱ ni̱ sá'a‑de, te tú ní kúka nuu̱‑dé va̱sa nú'ni̱‑ri̱ kándee‑ri̱ veka̱a.  
\v 17 Chi̱ sasua ni̱ nandúkú víi‑dé ruu̱, te ni̱ ndenda‑ri̱ ni̱ sá'a‑de, ná ni̱ ka̱ndee‑de Roma.  
\v 18 Ná kuá'a máá Jíto'o̱‑yo̱ tú'un ja̱ máá I'a̱ kúu Tatá, ná kúndá'ú ini̱‑ya̱‑dé máá kɨvɨ́‑ún. Te a jiní va̱'a máá‑ró ndasa xaa̱n ní jatíñu‑de nuu̱‑rí ini̱ ñuu̱ Éfeso. 
\c 2  
\s1 Máá‑yó nátu̱'un soldado va̱'a Jesucristo 
\p  
\v 1 Ko róó, hijo máni̱, ná ndúndáján iní‑ro̱ jíín tú'un luu íó ini̱ Cristo Jesús.  
\v 2 Te tu̱'un ni̱ jini so̱'o‑ró ní ka'a̱n‑ri̱ onde̱ jíín kuá'a̱ ñáyɨvɨ ní kajini̱, tu̱'un yá'a ná chí'i‑ró iní nda'a sáva cha̱a skíkuu va̱'a, náva̱'a suni kuu stá'a̱n tuku máá‑de nuu̱ sáva‑ga̱‑i.  
\v 3 Ko róó, ma̱ yú'ú‑ro̱ kóto‑ró túndó'o, nátu̱'un ɨɨn soldado va̱'a Jesucristo.  
\v 4 Ni ɨɨn cha̱a kájatá'an, tú sátéñu‑de máá‑de jíín tíñu ñu̱yɨ́vɨ, náva̱'a kusɨɨ̱ iní máá cháa ni̱ chaa tiñu soldado sɨkɨ̱‑dé.  
\v 5 Suni súan cha̱a ísɨ́kɨ, tú ní'i̱n‑dé premio‑de te nú tú kusɨ́kɨ ndáa̱‑de.  
\v 6 Suni súan cha̱a jítu, ma̱ ní'i̱n‑dé kee‑dé te nú tú sátiñu‑de xna'a̱n‑ga̱.  
\v 7 Ná káni ini̱ máá‑ró na̱ún tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, te máá Jíto'o̱‑yo̱ ná kúña‑ga̱‑ya̱ xiní‑ro̱ jíín táká‑ni.  
\v 8 Ná núku̱'un ini̱‑ro̱ já Jesucristo, se̱'e tata̱ David ni̱ kuu‑ya̱, te ni̱ nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi. Nátu̱'un ká'a̱n tu̱'un va̱'a jáni‑ri̱.  
\v 9 Te ja̱ sɨkɨ́‑ún jíto‑ri̱ tu̱ndó'o, te kándee‑ri̱ veka̱a nátu̱'un cha̱a ni̱ sá'a kua̱chi xaa̱n. Ko máá tú'un va̱'a Dios, ma̱ kúu kunu'ni̱.  
\v 10 Núsáá te sɨkɨ̱ já kúndá'ú ini̱‑ri̱ ña̱yɨvɨ ní ka̱ji máá‑yá kúu ja̱ kánda‑ga̱‑ri̱ koto‑ri̱ tu̱ndó'o. Náva̱'a suni ka̱ku máá‑i jíná'an‑i, te jaa̱‑i nuu̱ lúu kunchaa̱‑i nɨ́ɨ́ káni sá'a Cristo Jesús.  
\v 11 Ká'a̱n ndaa̱ tu̱'un yá'a: Nú ni̱ kaji'i̱‑yo̱ jíín máá‑yá, te suni kuchaku̱‑yo̱ jíín máá‑yá.  
\v 12 Nú kanda‑yó kóto‑yó túndó'o, te suni tá'ú‑yó tíñu jíín‑yá. Nú tú kuatu̱'un‑yó‑yá, te suni ma̱ kuátu̱'un‑ya̱ yóó.  
\v 13 Va̱sa tú káskíkuu va̱'a máá‑yó, ko a skíkuu va̱'a máá‑yá. Ma̱ kúu ské'ichi̱‑ya̱ máá‑yá. Achí. 
\s1 Tu̱'un xndáku nuu̱ tá'an 
\p  
\v 14 Tu̱'un yá'a ná xndáku‑ró núu̱ ñáyɨvɨ, te ka'a̱n ni̱'in‑ró jíín‑i, te ná kuní jíín núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, ja̱ má státá'an‑i sɨkɨ̱ tú'un, chi̱ tú ní'i̱n tíñu kutɨ‑ún, chi̱ sua sáká núu ini̱ ña̱yɨvɨ jíni so̱'o.  
\v 15 Ni̱'in ná ndúkú‑ró náva̱'a kuatú'ún Dios róó, te náva̱'a kuu‑ró cháa sátiñu va̱'a ja̱ tú nɨ́nɨ kúka nuu̱‑ro̱, jíín já bueno jáni ndaa̱‑ro̱ máá tú'un va̱'a.  
\v 16 Ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín tú'un yúkú, tu̱'un sáni, chi̱ ví'í‑gá nákaa̱ jíín tú'un ñáá.  
\v 17 Chi tu̱'un‑ún, kaji kí'i̱n nátu̱'un kue'e̱ gangrena. Te uu̱ cha̱a súan kákuu Himeneo jíín Fileto.  
\v 18 Te cha̱a‑ún, a ni̱ skuíta‑de ichi tú'un ndaa̱, chi̱ káka'a̱n‑de ja̱ á ni̱ ja̱'a máá kɨvɨ́ náchaku̱ ta̱ká‑i, te súan sáká núu‑de jíín tú'un kákandíja sava‑i.  
\v 19 Te ni̱'in kándii̱ ja'a̱ já ní jani Dios. Te a ni̱ kukútu jíín tú'un yá'a: A jiní máá Jíto'o̱‑yo̱ táká ña̱yɨvɨ yí'i nda'a máá‑yá. Te suni ká'a̱n: Ta̱ká ña̱yɨvɨ já ndáku ñi'in‑i sɨ́'vɨ́ máá‑yá, ná kúxio‑i nuu̱ táká tiñu ñáá, áchí.  
\v 20 Ini̱ ɨɨn ve'e ká'nu, nasu̱ máni máá kó'o̱ oro, ko'o̱ plata íó, chi̱ suni íó ko'o̱ yúnu, ko'o̱ ñú'un, te suni íó ja̱ kú'un ja̱ jíñú'ún iní te suni ja̱ kú'un ja̱ tú jíñú'ún.  
\v 21 Te nú ɨɨn ña̱yɨvɨ skána‑i tiñu ja̱ tú jíñú'ún íó ini̱‑i, yúan‑na te nduu‑i nátu̱'un ɨɨn ko'o̱ ja̱ kú'un ja̱ jíñú'ún iní. Te koo ndoo‑i. Te ní'i̱n tíñu‑i ndasa játa'a̱n ini̱ máá Jíto'o̱. Te koo tu̱'a‑i ja̱ kúu ta̱ká tiñu va̱'a.  
\v 22 Kunu‑ró kóto‑ró táká ja̱ ndío ini̱ cha̱a súchí. Kundiki̱n‑ro̱ tú'un ndaa̱, tu̱'un kándíja, tu̱'un kúndá'ú ini̱, tu̱'un vindáa̱ vinené. Súan sá'a‑ró ondé jíín ñáyɨvɨ kándaku ñi'in‑i máá Jíto'o̱‑yo̱ jíín já ndóo íó ini̱ añú‑i.  
\v 23 Ma̱ kívɨ nduu̱‑ro̱ jíín tɨxɨ́n ña̱á, ja̱ tú íó kájí iní, chi̱ a jiní‑ro̱ já máni tɨxɨ̱n skuikín‑ún.  
\v 24 Chi̱ mozo máá Jíto'o̱‑yo̱, ma̱ kúu koo tɨ́xɨ́n‑de, chi̱ sua kumani̱‑dé jíín táká‑i, te koo ñama̱ ini̱‑de stá'a̱n‑de, te ná kuándéé iní‑de jíín‑i.  
\v 25 Te jíín tú'un súchí iní‑de ná náka'nu̱‑de ña̱yɨvɨ kájasu̱, chi̱ sanaa te nakani ini̱‑i sá'a Dios, náva̱'a kuni̱‑i ichi tú'un ndaa̱,  
\v 26 te náva̱'a ka̱ku‑i nuu̱ já'ú ja̱ kuní‑ún tɨ́ɨn yátá‑i, chi ni̱ kundéé jíín‑i jíka ná'ín‑i nátu̱'un játa'a̱n ini̱ máá. 
\c 3  
\s1 Ña̱yɨvɨ chá'án kɨvɨ́ sándɨ̱'ɨ́‑na̱ 
\p  
\v 1 Tu̱'un yá'a ná júku̱'un ini̱‑ro̱, ja̱ ondé nuu̱ kuáji̱nu‑na̱ kɨvɨ̱, te chaa̱ kɨvɨ̱ kóo tu̱ndó'o.  
\v 2 Te koo ña̱yɨvɨ já máni chíñú'ún‑i máá‑i, chiñú'ún‑i xu̱'ún, sávixi̱ sáni‑i máá‑i, sájá'a̱ ini̱‑i, ka'a̱n ndɨva̱'a‑i sɨkɨ̱ tá'an‑i, ma̱ kuándatu̱‑i nuu̱ táa̱‑i nuu̱ náa̱‑i, koo nde̱'é‑i, ma̱ kéndo̱o ndoo‑i,  
\v 3 ma̱ kúmani̱‑i jíín tá'an‑i, ma̱ júkuiñi̱‑i ja̱ kájatá'an‑i, sátú'ún‑i, síji̱ta‑i máá‑i, tí'iná koo‑i, koto u'u̱‑i ta̱ká tiñu va̱'a,  
\v 4 nastúu tá'an‑i, ka'ncha̱ ndaa̱‑ni‑i, sándúxí‑i máá‑i, te chiñú'ún‑ga̱‑i tu̱'un kúsɨɨ̱ iní‑i nasu̱ já chíñú'ún‑i Dios.  
\v 5 Sá'a‑i ja̱ káchiñú'ún‑i máá‑yá, ko káské'ichi̱‑i fuerza yúan. Ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín ñáyɨvɨ kásá'a súan.  
\v 6 Chi̱ sava cha̱a yá'a kákuu cha̱a kɨ́vɨ koyo tɨnɨ̱ ve'e, te kátɨɨn‑de ta̱ká ña'an xíní ñáá ja̱ kándi̱so xaa̱n‑ñá kua̱chi, te sɨ́ɨn sɨ́ɨn kásá'a‑ña jíín tú'un kákani̱ ini̱ máá‑ña.  
\v 7 Te nene̱ káskuá'a‑ña, te tú kúu kutɨ kúndéé‑ña júku̱'un ini̱‑ña tú'un ndaa̱.  
\v 8 Te nátu̱'un ni̱ ka̱sá'a Janes jíín Jambres, ja̱ ní ka̱ndúkú‑de kasu̱‑de nuu̱ Moisés, suni súan kásá'a cha̱a yá'a chi̱ kándúkú‑de kasu̱‑de nuu̱ tú'un ndaa̱. Cha̱a ni̱ te'yu̱ ja̱ jiní tuní kákuu‑de, te a ni̱ ské'ichi̱‑ya̱‑dé sɨkɨ̱ já tú kákandíja‑de.  
\v 9 Ko ma̱ kúndéé‑ga̱ máá‑de, chi̱ koto ndiji̱n ta̱ká‑i tiñu káñáá ni̱ ka̱sá'a‑de, nátu̱'un ni̱ ta'a̱n uu̱ cha̱a‑ún.  
\v 10 Ko róó, a ni̱ skuá'a‑ró ndasa stá'a̱n‑ri̱, ndasa jíka‑ri̱, ndasa kúu ini̱‑ri̱, ndasa kándíja‑ri̱, ndasa paciencia ini̱‑ri̱, ndasa kúndá'ú ini̱‑ri̱‑i, ndasa kándii̱ ni̱'in‑ri̱,  
\v 11 ndasa ni̱ ka̱chindiki̱n‑i ruu̱, ndasa ni̱ ta'a̱n‑ri̱ tu̱ndó'o. Ta̱ká yu̱án ní kii sɨkɨ̱‑rí ini̱ ñuu̱ Antioquía, ñuu̱ Iconio, ñuu̱ Listra. Súan ni̱ ka̱chindiki̱n‑i ruu̱. Ko máá Jíto'o̱‑yo̱ ni̱ nama‑ya̱ rúu̱ nuu̱ táká‑ni‑ún.  
\v 12 Te suni ta̱ká ña̱yɨvɨ já kákuni̱‑i kaka kuu‑i jíín‑yá chiñú'ún‑i Cristo Jesús, chindiki̱n‑de‑i.  
\v 13 Ko cha̱a ñáá, cha̱a xndá'ú, ví'í‑gá kɨ̱vɨ‑de jíín. Chi̱ xndá'ú‑de ña̱yɨvɨ, te ña̱yɨvɨ‑ún naxndá'ú tuku‑i‑de.  
\v 14 Ko róó, ná kúkuu‑ga̱‑ro̱ jíín já ní skuá'a‑ró, ja̱ ní kandíja ni̱'in‑ró jíín, chi̱ a jiní‑ro̱ ndé ña̱yɨvɨ ní stá'a̱n nuu̱‑ro̱.  
\v 15 Chi̱ onde̱ ná lúlí‑ró ní jini̱‑ro̱ núu̱ máá tutú ii̱, te kuu koo ndíchí‑ró sá'a náva̱'a ka̱ku‑ró chi̱ kándíja‑ró núu̱ Cristo Jesús.  
\v 16 Ta̱ká tutu̱ ii̱, ni̱ ka̱chaa‑de ni̱ sá'a máá‑yá, te bueno ní'i̱n tíñu ja̱ stá'a̱n, ja̱ kána jíín núu̱‑í, ja̱ náchu'un íchí‑ún‑i, ja̱ stá'a̱n ichi ndáa̱ nuu̱‑í,  
\v 17 náva̱'a ná yíja va̱'a ña̱yɨvɨ jíka jíín Dios, náva̱'a ná kúndiso‑i ta̱ká tu̱'un kánúú ja̱ kée va̱'a tiñu‑i sá'a. 
\c 4  
\s1 Sɨkɨ̱ já ná káni ná'ín‑yó tú'un 
\p  
\v 1 Ká'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑ró jíto nuu̱ Dios jíín núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, I'a̱ sándaa̱ tiñu ña̱yɨvɨ chakú, jíín ñáyɨvɨ ní ji'i̱, kɨvɨ̱ ndíi‑ya̱, kɨvɨ̱ tá'ú‑yá tiñu ini̱ ñuu̱‑ya̱.  
\v 2 Ná káni‑ró tú'un. Ni̱'in ná ká'a̱n‑ro̱. Kuítú iní‑ro̱ ká'a̱n‑ro̱ va̱sa tú núña‑ró. Te jíín paciencia jíín sá'a̱n, ná stétuu‑ró‑i, ná kána jíín‑ró núu̱‑í, ná ká'a̱n nda̱'ú‑ro̱ jíín‑i.  
\v 3 Chi̱ chaa̱ kɨvɨ̱ já má kuátú'ún kútɨ‑í kuni so̱'o‑i sa'a̱n va̱'a, chi̱ sua kókon ná sá'a‑i so̱'o‑i. Te ndúkú‑i maestro ja̱ ká'a̱n ndasa kúu ini̱ máá‑i.  
\v 4 Te kuxio‑i ma̱ kúni so̱'o‑i tu̱'un ndaa̱, te kɨ̱vɨ‑i ichi cuento sáni.  
\v 5 Ko róó, ná kóo ndito ini̱‑ro̱. Ná kuándéé iní‑ro̱ jíín túndó'o. Ná káka‑ró káni‑ró tú'un va̱'a. Ná skíkuu‑ró tíñu ndíso‑ró.  
\v 6 Chi̱ ruu̱, a sokó‑rí máá‑rí nuu̱‑yá ja̱ kúu̱‑ri̱, te a kuaku̱yani kɨvɨ̱ kí'i̱n‑ri̱.  
\v 7 Bueno a ni̱ kundéé‑rí jíín tíñu jíku‑ri̱. A ni̱ síjínu‑ri̱ máá kú'a carrera. Tú ní sía̱‑ri̱ tu̱'un kákandíja‑yó.  
\v 8 Ja̱ yúán, a ndátu tu̱'a premio‑ri̱, sɨkɨ̱ já kéndo̱o ndaa̱‑ri̱, te yu̱án kuá'a máá Jíto'o̱‑yo̱ núu̱‑rí máá kɨvɨ́‑ún. Te máá‑yá kúu juez ndaa̱. Te nasu̱ núu̱ máá ɨ́ɨn‑ri̱ kua̱'a‑ya̱, chi̱ suni kua̱'a‑ya̱ núu̱ táká ña̱yɨvɨ káñukuu xaa̱n iní‑i kɨvɨ̱ ndíi‑ya̱. 
\s1 Tu̱ndó'o ni̱ jito Pablo 
\p  
\v 9 Kuítú iní‑ro̱ te chaa̱ yachi̱‑ro̱ núu̱‑rí.  
\v 10 Chi̱ Demas, a ni̱ sía̱‑de ruu̱, te kua'a̱n‑de ñuu̱ Tesalónica, chi̱ chíñú'ún‑de ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Crescente, a kua'a̱n‑de ñuu̱ Galacia, te Tito, a kua'a̱n‑de ñuu̱ Dalmacia.  
\v 11 Máá ɨ́ɨn‑na̱ Lucas kánchaa̱ jíín‑rí. Kuaka‑ró Marcos kii‑ró jíín‑de. Chi̱ bueno kuatíñu‑de jíín‑rí nuu̱‑yá.  
\v 12 Tíquico, ni̱ tájí‑rí‑de kua'a̱n‑de ñuu̱ Éfeso.  
\v 13 Te nú va̱ji‑ró, te kundá'á‑ró kútóo̱‑ri̱ kii‑ró jíín, ja̱ ní skéndo̱o‑ri̱ ve'e Carpo ñuu̱ Troas, te suni jíín táká libro. Ko tutu̱ ñii kúu ja̱ kánúú‑ga̱.  
\v 14 Alejandro, cha̱a xndúcha ka̱a, xaa̱n ndɨ́va̱'a ni̱ sá'a‑de jíín‑rí, ko máá Jíto'o̱‑yo̱ kua̱'a‑ya̱ yá'u‑de ná tiñu ni̱ sá'a‑de.  
\v 15 Ná kóto va̱'a‑ró máá‑ró, ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín‑de, chi̱ xaa̱n ní ji̱ku‑de ni̱ jasu̱‑de nuu̱ tú'un káka'a̱n‑yo̱.  
\v 16 Kɨvɨ̱ ní kundaa̱ núú já ní ka'a̱n máá‑rí ja'a̱ máá‑rí, tú ni ɨɨn ña̱yɨvɨ ní chíndéé tá'an jíín‑rí, chi ta̱ká‑ni‑i ni̱ ka̱skéndo̱o‑i ruu̱. Ná kakán ta'u̱‑rí ja'a̱ máá‑i náva̱'a ma̱ chísó‑yá kua̱chi‑i.  
\v 17 Ko máá Jíto'o̱‑yo̱, ni̱ kandii̱‑ya̱ xíin‑rí, te ni̱ ja̱'a‑ya̱ fuerza ini̱‑ri̱ náva̱'a síjínu‑ri̱ kani ndɨ'ɨ‑ri̱ tu̱'un, náva̱'a kuu kuni so̱'o ta̱ká ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación. Te súan ni̱ ka̱ku‑ri̱ ini̱ yu'u ndɨ́ka'a.  
\v 18 Te suni máá Jíto'o̱‑yo̱, ná náma‑ya̱ rúu̱ nuu̱ táká tiñu ñáá. Te kanda‑ni‑ri̱ sá'a‑ya̱ onde̱ kɨ̱vɨ‑ri̱ ñuu̱ andɨ́vɨ́ núu̱ tá'ú‑yá tiñu. Te ná nákana jaa‑yó‑yá nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Súan ná kóo. Amén.  
\v 19 Ná sándéé iní Prisca jíín Aquila, achi̱‑ro̱ kúni‑i, jíín ñáyɨvɨ káxiu̱kú vé'e Onesíforo.  
\v 20 Erasto, ni̱ kendo̱o‑de ñuu̱ Corinto. Te Trófimo, ni̱ skéndo̱o‑ri̱‑de ñuu̱ Mileto, kú'u̱‑de.  
\v 21 Ndúkú ndéé‑ró cháa̱‑ro̱ vásá kéjá'á víko víjin. Sándéé iní‑ro̱ áchí Eubulo, jíín Pudente, jíín Lino, jíín Claudia, jíín táká ñani̱‑yo̱.  
\v 22 Máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo ná kóo‑ya̱ jíín añú‑ro̱. Te tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ ná kóo jíín‑ró jíná'an‑ró. Amén.