\id 2CO  
\h 2 Corintios 
\toc1 YA'A KUU CARTA UU JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU CORINTO 
\toc2 2 Corintios 
\toc3 2 Co. 
\mt2 LA SEGUNDA EPISTOLA DEL APOSTOL SAN PABLO A LOS CORINTIOS 
\mt1 YA'A KUU CARTA UU JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU CORINTO 
\c 1  
\s1 Sa'a̱n kúta'u̱ 
\p  
\v 1 Máá‑rí Pablo kúu‑ri̱ apóstol nuu̱ Jesucristo, chi̱ súan ni̱ jata'a̱n ini̱ Dios. Te jíín ñaní‑yo̱ Timoteo káchaa‑ri̱ tutu̱ yá'a nuu̱ tɨ́ku'ni̱ Dios kánchaa̱ ini̱ ñuu̱ Corinto, onde̱ jíín núu̱ táká ña̱yɨvɨ ndóo káxiu̱kú nɨ́ɨ́ ñúu̱ Acaya.  
\v 2 Tu̱'un luu íó ini̱, jíín tú'un kuaká'nu ini̱, ja̱ kíi nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios, jíín já kíi nuu̱ máá Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín‑ró jíná'an‑ró. 
\s1 Ndasa ni̱ sándéé iní Pablo jíín túndó'o 
\p  
\v 3 Ná kúta'u̱‑yo̱ núu̱ Dios, Táa̱ Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo, chi̱ Táa̱ tu̱'un kúndá'ú ini̱ yóó kúu‑ya̱. Te suni Dios ta̱ká tu̱'un ndúndéé iní‑yo̱ kúu‑ya̱.  
\v 4 Te máá‑yá, chi̱ já'a‑ya̱ tú'un ndéé iní‑yo̱ núu̱ táká tu̱ndó'o káta'a̱n‑yo̱, náva̱'a yóó, suni kuu kua̱'a‑yó tú'un ndéé iní nuu̱ cháa kájito tu̱ndó'o. Te jíín tú'un ndúndéé iní‑yo̱ sá'a Dios ja̱ ká'a̱n máá‑yó máá tú'un ndéé iní.  
\v 5 Chi̱ nátu̱'un jíto ta'a̱n‑yo̱ kuá'a̱ túndó'o jíín Cristo, suni súan bueno ní'i̱n‑yo̱ tú'un ndéé iní‑yo̱ sá'a máá Cristo.  
\v 6 Ko nú kájito máá‑rí tu̱ndó'o, yu̱án kúu ja̱ ná káku máá‑ró te koo ndéé iní‑ro̱. Xí nú kándundéé iní‑ri̱, yu̱án kúu ja̱ ná ndúndéé iní‑ro̱. Chi̱ ni'i̱n‑ro̱ tú'un‑ún, te nú jíín paciencia ná ndó'o‑ró túndó'o ni̱ ka̱ndo'o‑ri̱.  
\v 7 Te tú nása̱ma ini̱‑ri̱ ja̱ káñukuu ini̱‑ri̱ sɨkɨ̱ róó, chi̱ a kájini‑ri̱ ja̱ nátu̱'un kájito ta'a̱n‑ro̱ túndó'o jíín‑rí, suni súan kándundéé tá'a̱n ini̱‑ro̱ jíín‑rí.  
\v 8 Kákuni̱‑ri̱, ñáni̱, ja̱ ná júku̱'un ini̱‑ro̱ sɨkɨ́ túndó'o ni̱ kata'a̱n‑ri̱ ini̱ ñuu̱ Asia. Chi ni̱ kukuí'a̱ ini̱ añú‑ri̱ já á yani ma̱ kánda‑ri̱, te káinda̱tu ká'nu‑na̱‑ri̱ ja̱ kúu̱‑ri̱ núú.  
\v 9 Ko máá‑rí, a ni̱ kaja'ncha̱ ini̱‑ri̱ ja̱ kúu̱‑ri̱. Súan sá'a‑ya̱ náva̱'a ma̱ kándíja‑ri̱ ja̱ kúu nama‑ri̱ máá‑rí, chi̱ sua nuu̱ Dios ja̱ náschakú‑ya̱ ndɨ́yi, kándíja‑ri̱.  
\v 10 Chi̱ máá‑yá, ni̱ nama‑ya̱ rúu̱ jíná'an‑ri̱ onde̱ nuu̱ á yani kuu̱‑ri̱, te náma‑ya̱ rúu̱. Te káñukuu ini̱‑ri̱, ja̱ súni nama‑ga̱‑ya̱ rúu̱.  
\v 11 Suni ná chíndéé‑ró rúu̱ ja̱ kakán ta'u̱‑ro̱ já'a̱‑rí, náva̱'a suni kua'a̱‑í, ná nákuatá'ú‑i ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, ná ni̱ kani'i̱n‑rí ta'u̱‑rí ni̱ sá'a kua'a̱‑í ja̱ ní kajika̱n ta'u̱‑í. 
\s1 Naja̱ tú ní jáa̱ yachi̱ Pablo 
\p  
\v 12 Chi̱ jíín yá'á kúu ja̱ kásátéyíí‑rí máá‑rí. Chi̱ ini̱ añú‑ri̱ kúu testigo ja̱ ní ka̱jika kuu va̱'a ñúkúún‑rí ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, jíín tú'un ndoo ini̱, jíín tú'un kájí iní cuenta Dios, nasu̱ jíín tú'un ndíchí cuenta ñu̱yɨ́vɨ, chi̱ sua jíín tú'un luu íó ini̱ Dios.  
\v 13 Chi̱ tuká káchaa‑ri̱ tu̱'un jáá núu̱‑ro̱, chi ja̱ á káka'u‑ró‑ún kúu, te a kájuku̱'un ini̱‑ro̱. Te ñúkuu ini̱‑ri̱ ja̱ ná júku̱'un va̱'a va̱'a ini̱‑ro̱,  
\v 14 chi̱ ndaa̱, kájuku̱'un ini̱‑ro̱ ɨ́ɨn tá'ú, ja̱ ondé kɨvɨ̱ ncháa̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús, te koo sɨɨ̱ iní‑ro̱ já sɨkɨ́ rúu̱, te suni súan koo sɨɨ̱ iní‑ri̱ ja̱ sɨkɨ́ róó jíná'an‑ró.  
\v 15 Te súan ni̱ jani ndija ini̱‑ri̱. Te yu̱án jáa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ xná'a̱n‑ga̱ núú, náva̱'a kusɨɨ̱ iní‑ro̱ úu̱ jínu.  
\v 16 Chi̱ ichi núu̱‑ro̱ jáa̱‑ri̱, yúan‑na te ja̱'a‑ri̱ ki'i̱n‑ri̱ ñuu̱ Macedonia núú, te ndenda‑ri̱ ñuu̱ Macedonia, te nchaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ ɨngá jínu, te róó nachu'un íchí‑ró rúu̱ ki'i̱n‑ri̱ ñuu̱ Judea núú.  
\v 17 Te ja̱ súan ni̱ kuu ini̱‑ri̱ jaa̱‑ri̱, te cha̱a nátu'u̱ iní kúu‑ri̱ náún. Xí tú'un ja̱ jáni ini̱‑ri̱ sá'a‑ri̱‑ún, tu̱'un jáni yúkú‑ni ini̱ máá‑rí kúu náún. Yachi̱ ká'a̱n‑ri̱: Kuu, kuu, yúan‑na te: Túu, túu, náún.  
\v 18 Chi̱ skíkuu va̱'a Dios, te jiní‑ya̱ já tú'un káka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, nasu̱ ká'a̱n‑ri̱: kuu, yúan‑na te: Túu‑ni.  
\v 19 Jesucristo kúu Se̱'e Dios. Te Silvano jíín Timoteo jíín rúu̱, ni̱ ka̱jani‑ri̱ tu̱'un‑ya̱ núu̱‑ro̱. Te jíín‑yá, nasu̱ tú'un kuu, jíín tú'un túu íó, chi̱ nuu̱ máá‑yá, íó máni tu̱'un kuu.  
\v 20 Chi ta̱ká tu̱'un ni̱ keyu'u Dios, ni̱ ka'a̱n: Kuu, ja̱ cuenta máá‑yá. Te máá‑yó, káka'a̱n‑yo̱: Amén, nuu̱‑yá, chi̱ kánakana jaa‑yó Dios.  
\v 21 Te Dios kúu I'a̱ skétá'an ni̱'in ruu̱ jíín róó jíín Cristo. Te ni̱ chaa‑ya̱ tíñu sɨkɨ̱‑yo̱.  
\v 22 Te suni máá‑yá, ni̱ chaa‑ya̱ tuní sɨkɨ̱‑yo̱, te ni̱ ja̱'a‑ya̱ Espíritu‑ya̱ iní añú‑yo̱ já kúu seña‑yo̱.  
\v 23 Té jaa̱‑ga̱‑ri̱ Corinto, chi̱ tú kuní‑ri̱ kana jíín‑rí nuu̱‑ro̱. Te ná kúu Dios testigo, ndasa jáni ini̱ añú‑ri̱.  
\v 24 Nasu̱ kákuni̱‑ri̱ kutɨɨn ni̱'in‑ri̱ so̱'o‑ró ndasa kákandíja‑ró, chi̱ sua káchindéé tá'an‑ri̱ jíín‑ró já ná kúsɨɨ̱‑gá ini̱‑ro̱. Chi̱ ká'i̱in ni̱'in‑ró jíín tú'un kákandíja‑ró. 
\c 2  
\p  
\v 1 Ko súan ni̱ chaa ini̱‑ri̱ ja̱ má jáa̱‑ri̱ ɨnga̱ jínu nuu̱‑ro̱ jíín tú'un ndúkuí'a̱ ini̱‑ro̱ sá'a‑ri̱.  
\v 2 Chi̱ nú ndúkuí'a̱ ini̱‑ro̱ sá'a‑ri̱, te ndé cha̱a kúu ja̱ násásɨɨ̱ iní ruu̱, chi̱ suni máá cháa ja̱ ndúkuí'a̱ ini̱ sá'a‑ri̱‑ún.  
\v 3 Te suni tu̱'un yá'a ni̱ chaa‑ri̱ nuu̱‑ro̱, náva̱'a nú ni̱ jaa̱‑ri̱, te ma̱ kúkuí'a̱ ini̱‑ri̱ sá'a cha̱a ja̱ násásɨɨ̱ nɨ́nɨ iní ruu̱ jia̱n. Te jáni ndija ini̱‑ri̱ ja̱ nátu̱'un kúsɨɨ̱ iní‑ri̱, suni koo sɨɨ̱ iní ta̱ká‑ro̱.  
\v 4 Chi̱ sɨkɨ̱ já jíto xaa̱n‑rí tu̱ndó'o, te tá'u'u̱ ini̱ añú‑ri̱, te xaa̱n ndé'e̱ nducha núu̱‑rí, kúu ja̱ ní chaa‑ri̱ tutu̱ yá'a nuu̱‑ro̱, náva̱'a ná kuní‑ro̱ já maní xáa̱n‑rí jíín‑ró, nasu̱ já ndúkuí'a̱ ini̱‑ro̱ sá'a‑ri̱. 
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un kuña ká'nu ini̱ 
\p  
\v 5 Ko nú ɨɨn cha̱a sákuí'a̱ ini̱‑de ruu̱, nasu̱ níni ruu̱ sá'a‑de jíín‑rí, chi̱ suni onde̱ sɨkɨ̱ táká‑ro̱ sá'a‑de. Súan ká'a̱n‑ri̱, náva̱'a tú ka'a̱n xaa̱n‑gá‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 6 Te sava‑ró, ni̱ ka̱kana jíín‑ró núu̱‑dé, te su súan‑ni a ni̱ kuu castigo yá'a sɨkɨ̱ ɨ́ɨn cha̱a súan.  
\v 7 Ja̱ yúán súa ná sá'a‑ró túká'nu ini̱‑ro̱ núu̱‑dé jíná'an‑ró, te ka'a̱n‑ro̱ tú'un ndéé iní jíín‑de, náva̱'a má ndákɨ̱'vɨ tu̱'un kuí'a̱ ini̱‑ún xini̱‑dé.  
\v 8 Te ká'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ná náka'a̱n mani̱‑ro̱ jíín‑de jíná'an‑ró.  
\v 9 Chi̱ suni ja̱ sɨkɨ́ tíñu yá'a kúu ja̱ ní chaa‑ri̱ nuu̱‑ro̱, náva̱'a koto nchaa̱‑ri̱ róó, te kuni̱‑ri̱ nú kájandatu̱ va̱'a‑ró táká tiñu.  
\v 10 Te nú sá'a‑ró túká'nu ini̱‑ro̱ núu̱ ɨ́ɨn cha̱a, suni ruu̱. Te nú ni̱ sá'a‑ri̱ tu̱ká'nu ini̱‑ri̱ nuu̱ ɨ́ɨn‑de, sɨkɨ̱ já maní‑rí jíín‑ró núu̱ Cristo, yu̱án ní sá'a‑ri̱ tu̱ká'nu ini̱‑ri̱ nuu̱‑dé,  
\v 11 náva̱'a ma̱ kúndéé Satanás xndá'ú yóó, chi̱ a kájini̱ va̱'a‑yó modo tɨ́ɨn yátá‑ún yóó.  
\v 12 Ná ni̱ ja'a̱n‑ri̱ ñuu̱ Troas ja̱ káni‑ri̱ tu̱'un va̱'a Cristo, ni̱ nuña ichi já ká'a̱n‑ri̱ ni̱ sá'a máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 13 Ko tú ní kúsɨɨ̱ iní añú‑ri̱ chi̱ tú ní náni'i̱n‑rí ñani̱‑ri̱ Tito. Yúan‑na te ni̱ nakuatá'ú‑ni‑ri̱ nuu̱ táká cha̱a‑ún, te ni̱ ki'in‑ni‑ri̱ ichi kuá'a̱n‑ri̱ ñuu̱ Macedonia.  
\v 14 Ko ná kúta'u̱‑yo̱ núu̱ Dios, chi̱ bueno kúndéé‑yó skáka‑yó tíñu Cristo sá'a‑ya̱, chi ta̱ká lugar jichá nu̱u tu̱'un‑ya̱ kuá'a̱n kásá'a‑yó, te kájini tu̱'un‑i‑ya̱.  
\v 15 Chi tu̱'un Cristo, bueno skáka‑yó já'a̱n sá'a Dios, te jáa̱ tu̱'un‑ún nuu̱ cháa káka̱ku jíín núu̱ cháa kánaa.  
\v 16 Ɨɨn cha̱a‑ún, va̱sa jíni so̱'o‑de tu̱'un‑ún, ná kúu̱ ii̱‑de. Te ɨnga̱ cha̱a jíni so̱'o va̱'a, ná kúchaku̱‑ni‑de. Te ja̱ sɨkɨ́ táká tu̱'un yá'a, ndé cha̱a kanda jíín.  
\v 17 Chi̱ nasu̱ cháa káxi̱kó tú'un Dios cuenta mercancía kákuu‑ri̱, va̱sa kásá'a sava cha̱a súan, chi̱ sua cha̱a ndaa̱ kákuu‑ri̱. Nátu̱'un cha̱a ni̱ tájí Dios va̱i kákuu‑ri̱, chi̱ Dios, jiní‑ya̱ ndasa káka'a̱n‑ri̱ tu̱'un Cristo. 
\c 3  
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un contrato jáá 
\p  
\v 1 A ni̱ ndejá'á‑yó ɨngá jínu ká'a̱n‑yo̱ já'a̱ máá‑yó náún, xí kánandɨ'ɨ‑ri̱ tutu̱ ka'a̱n ja'a̱‑rí ja̱ kúu róó, xí tutú ka'a̱n‑ro̱ já'a̱‑rí nátu̱'un sava‑de náún.  
\v 2 Róó kákuu tutu̱‑ri̱ yóso‑ro iní añú‑ri̱, te kájini̱ ta̱ká cha̱a nuu̱, te káka'u‑de.  
\v 3 A kájini̱ ndiji̱n‑i ja̱ róó kákuu tutu̱ ni̱ chaa Cristo, ja̱ ní ka̱skáka‑ri̱, ko nasu̱ jíín tinta, chi̱ jíín Espíritu Dios, I'a̱ chakú, ni̱ chaa‑ya̱, ni nasu̱ núu̱ yúu̱ tabla, chi̱ ichi iní añú.  
\v 4 Yu̱án kúu tu̱'un kájani ndija ini̱ añú‑ri̱ jíín núu̱ Dios sá'a máá Cristo.  
\v 5 Nasu̱ kájani ini̱‑ri̱ ja̱ kákundéé máá‑rí ja̱ máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu‑ún, ja̱ kákuu ini̱‑ri̱. Chi̱ súan já'a máá Dios tu̱'un ja̱ kúndéé‑yó.  
\v 6 Chi̱ sɨkɨ̱ ɨ́ɨn contrato jáá, játiñu va̱'a‑ri̱ sá'a‑ya̱, ko nasu̱ já ká'a̱n letra, chi ja̱ ká'a̱n máá Espíritu kúu. Chi̱ letra já'ni, ko Espíritu náschakú.  
\v 7 Te tu̱'un‑ún ja̱ kúu̱‑yo̱ jíín núú, chi ni̱ yo̱so núu̱ yúu̱. Te xaa̱n ní ndii ncháa̱ kɨvɨ̱ ní chaa̱‑ún. Te ni̱ ndii ncháa̱ nuu̱ Moisés ni̱ sá'a. Te ja̱ yúán tú ní kákuu nde̱'é sé'e Israel nuu̱‑dé, vásá kuéni kuéni ni̱ nda'va̱ ja̱ ndíi ncháa̱‑ún.  
\v 8 Te nú súan íó yu̱án, naga̱ ni̱ kuu tu̱'un Espíritu. Á tú ví'í‑gá ndíi ncháa̱ nuu̱.  
\v 9 Chi̱ nú tu̱'un ja̱ tá'nu̱ ndatu̱‑yo̱ jíín, ni̱ ndii ncháa̱, ví'í‑gá ndíi ncháa̱ xaa̱n tú'un nasándaa̱ yóó.  
\v 10 Chi ja̱ ní ndii ncháa̱‑ún, tuká ndíi ncháa̱ jíín yá'á, chi ni̱'in‑ga̱ ndíi ncháa̱ ya̱'á.  
\v 11 Chi̱ nú ja̱ ní nda'va̱‑ún ni̱ ndii ncháa̱, ví'í‑gá ndíi ncháa̱ ja̱ kóo nɨ́ɨ́ káni.  
\v 12 Nú súan káñukuu ini̱‑ri̱, te ná chúndéé iní‑ri̱ ka'a̱n‑ri̱ núsáá,  
\v 13 te tú kásá'a‑ri̱ nátu̱'un ni̱ sá'a Moisés, ja̱ ní jasu̱‑de ɨɨn sa'ma núu̱‑dé, náva̱'a tú kuu nde̱'é sé'e Israel nuu̱‑dé ndasa kua̱nda'va̱ ja̱ ní ndii ncháa̱‑ún.  
\v 14 Ko ini̱ añú máá cháa‑ún ni̱ ndasu̱, chi̱ onde̱ vina nú káka'u‑de tutu̱ contrato aná'án, te suni nátu̱'un ndasú‑ni sa'ma‑ún nuu̱‑dé, tú núña, chi̱ onde̱ nú kándíja‑yó Cristo, yúan‑na te kuxio sa'ma‑ún ki'i̱n.  
\v 15 Suni sáni onde̱ vina, nú káka'u‑de tutu̱ ni̱ chaa Moisés, te ndasú‑ni sa'ma‑ún nuu̱ añú‑de.  
\v 16 Ko nú naxíó káva ini̱‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, te sa'ma‑ún kuxio‑ni ki'i̱n.  
\v 17 Chi̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu‑ya̱ Espíritu. Te nuu̱ íó Espíritu máá Jíto'o̱‑yo̱, yúan íó nuu̱ káka kuu ndicha̱‑na̱‑yo̱.  
\v 18 Núsáá te ta̱ká máá‑yó, tú ndasú nuu̱‑yo̱, te kánde̱'é‑yó núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, nátu̱'un nuu̱ ɨ́ɨn espejo, ndasa ndíi ncháa̱ nuu̱‑yá. Te suni súan ndíi ncháa̱ kánasa̱ma‑yó nátu̱'un káa máá‑yá. Súan sá'a Espíritu Jito'o̱‑yo̱ jíín‑yó. 
\c 4  
\p  
\v 1 Ja̱ yúán ní chaa‑ya̱ tíñu yá'a sɨkɨ̱‑rí nátu̱'un ni̱ kundá'ú ini̱‑ya̱ rúu̱. Te tú kákui̱tá‑ri̱, te tú káyu̱'ú‑ri̱.  
\v 2 Chi̱ sua ni̱ ka̱chaxio‑ri̱ tu̱'un yísa̱'í ja̱ kúka nuu̱‑yo̱ sá'a‑ún kua'a̱n. Tú xndá'ú‑ri̱ kájika kuu‑ri̱, ni tú kánasama‑ri̱ tu̱'un Dios, chi̱ sua káka'a̱n ndiji̱n‑ri̱ tu̱'un ndaa̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ kájini̱ ini̱ añú‑i ja̱ káka'a̱n va̱'a‑yó ondé nuu̱ Dios.  
\v 3 Te nú sáni‑ga̱ ndasú sɨkɨ̱ tú'un va̱'a káka'a̱n‑ri̱, nuu̱ cháa naa ndasú sɨkɨ̱.  
\v 4 Chi ja̱ tɨ́ɨn so̱'o ñu̱yɨ́vɨ yá'a, ni̱ jasu̱ xini̱ cháa tú kákandíja, náva̱'a tú tuu̱n ndua tú'un va̱'a nuu̱ já jiní tuní cha̱a‑ún, te kuni̱‑de ndasa luu kánchaa̱ Cristo, chi̱ muestra Dios kúu‑ya̱.  
\v 5 Chi̱ nasu̱ tú'un máá‑rí kájani‑ri̱, chi tu̱'un máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo kúu. Te ruu̱ kákuu‑ri̱ mozo‑ro̱ já sɨkɨ́ Jesús.  
\v 6 Chi̱ Dios kúu I'a̱ ni̱ tá'ú‑yá tiñu ja̱ ná kúndiji̱n ñu̱ñáa. Te ni̱ stúu̱n‑ya̱ iní añú‑ri̱, náva̱'a ná kuní‑ri̱ nuu̱ Jesucristo ndasa ndíi ncháa̱ Dios. 
\s1 Ndasa ndo'o ña̱yɨvɨ kándíja 
\p  
\v 7 Ko tu̱'un yá'a ñú'un ini̱ yikɨ kúñu vi̱tá xaa̱n‑rí, náva̱'a ná kuní‑ri̱ ja̱ ondé nuu̱ Dios kúu nuu̱ kíi fuerza ni̱'in xaa̱n, nasu̱ núu̱ máá‑rí kénda.  
\v 8 Kájito‑ri̱ tu̱ndó'o ta̱ká lado, ko kákanda‑ri̱ jíín. Tú kákutuní ini̱‑ri̱ ndasa sá'a‑ri̱, ko káñukuu ná'ín iní‑ri̱.  
\v 9 Káchindiki̱n‑i ruu̱, ko tú xndóo‑ya̱ rúu̱. Kástují‑í ruu̱, ko tú káxnáa‑í ruu̱.  
\v 10 Te ta̱ká lado kájika kuu‑ri̱, te nene̱ a yani kuu̱ yikɨ kúñu‑ri̱, ná ni̱ ji'i̱ Jesús, náva̱'a jíín yíkɨ kúñu‑ri̱ te ná kuní ndiji̱n‑i tu̱'un ni̱ nachaku̱ Jesús.  
\v 11 Chi̱ ruu̱, nini káichaku̱‑ri̱, nene̱ kája̱'a‑ri̱ máá‑rí, te ná kúu̱‑ri̱ nú kuu̱‑ri̱ sɨkɨ̱ Jesús, náva̱'a jíín yíkɨ kúñu ndá'ú‑ri̱ yá'a, ná kuní ndiji̱n‑i tu̱'un ni̱ nachaku̱ Jesús.  
\v 12 Ja̱ yúán jíka kue'e̱ kuu̱‑ri̱ jíín‑rí, te jíín‑ró jíka tu̱'un kuchaku̱‑ro̱.  
\v 13 Ko ɨɨn‑ni modo kákandíja‑ri̱, nátu̱'un cha̱a ni̱ chaa nuu̱ tutú: Ni̱ kandíja‑ri̱ te ja̱ yúán ní ka'a̱n‑ri̱, áchí. Suni súan kákandíja‑ri̱, te ja̱ yúán káka'a̱n‑ri̱.  
\v 14 A kájini̱‑ri̱ ja̱ máá I'a̱ ni̱ naschakú Jesús, suni naschakú‑ya̱ rúu̱ jíná'an‑ri̱ ja̱ jíín Jesús, te kani‑ya̱ rúu̱ nuu̱‑yá onde̱ jíín róó jíná'an‑ró.  
\v 15 Chi ta̱ká tu̱ndó'o yá'a kándo'o‑ri̱ ja̱ sɨkɨ́ róó jíná'an‑ró, náva̱'a nándeá‑ga̱ tu̱'un luu‑ya̱ kí'i̱n nuu̱ kuá'a̱‑gá‑i, te ná káa‑ga̱ ná nákuatá'ú‑i, te ná nákana jaa‑i Dios.  
\v 16 Ja̱ yúán tú káyu̱'ú‑ri̱, chi sua ndújáá añú‑ri̱ ɨɨn ɨɨn kɨvɨ̱, va̱sa kuakui̱tá yikɨ kúñu‑ri̱.  
\v 17 Chi tu̱ndó'o kájito‑ri̱ vina, tú ká'ú kúu, chi̱ núnúu‑ni kúu, te ná ní'i̱n‑rí ta'u̱ ñá'nu, luu xaa̱n, kúu‑ri̱ nɨ́ɨ́ káni sá'a‑ún.  
\v 18 Tú kánde̱'é‑rí nuu̱ ndátíñu ja̱ jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱, chi̱ sua kánde̱'é‑rí nuu̱ ndátíñu ja̱ tú jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱. Chi̱ ndatíñu ja̱ jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱, ja̱'a‑ni ki'i̱n. Ko ndatíñu ja̱ tú jiní ndiji̱n‑yo̱ núu̱‑ún, kundito nɨ́ɨ́ káni. 
\c 5  
\s1 Ve'e ja̱ tú ní kuva̱'a jíín ndá'a 
\p  
\v 1 Chi̱ a kájini̱‑ri̱ ja̱ vé'e kuii ncháá‑ri̱ nuu̱ ñú'un yá'a, nú ná náa, te a káñava̱'a‑ri̱ ɨɨn ve'e ká'nu nuu̱ Dios, ko ɨɨn ve'e ja̱ násu̱ jíín ndá'a ní kuva̱'a, chi̱ nɨ́ɨ́ káni súan‑ni íó máá ondé andɨ́vɨ́.  
\v 2 Te ja̱ sɨkɨ́ yá'á kúu ja̱ kájaka̱ nu̱u ini̱‑ri̱, chi̱ kákuni̱‑ri̱ kundasu̱ ve'e‑ri̱ andɨ́vɨ́‑ún sɨkɨ̱‑rí.  
\v 3 Chi̱ nú ná nándasu̱ sɨkɨ̱‑rí, te ma̱ kóo víchí lɨ́ɨ‑gá‑ri̱.  
\v 4 Chi̱ suni súan ruu̱ ja̱ ká'i̱in‑ri̱ ini̱ ve'e kuii yá'a, ndá'ú xaa̱n kájaka̱ nu̱u ini̱‑ri̱, chi̱ tú kákuni̱‑ri̱ kúvíchí lɨ́ɨ‑rí, chi̱ sua kákuni̱‑ri̱ koso tá'an ku'un‑ri̱, náva̱'a kunu̱u ja̱ kúu̱‑ún ki'i̱n, te kendo̱o ja̱ kúchaku̱‑ún nɨ́ɨ́ káni.  
\v 5 Ko I'a̱ ni̱ sáva̱'a ruu̱ ja̱ súan nduu‑ri̱, Dios kúu‑ya̱. Te máá‑yá ni̱ ja̱'a‑ya̱ Espíritu ini̱‑ri̱ ja̱ kúu seña nuu̱‑rí.  
\v 6 Ja̱ yúán nené ká'i̱o ndéé iní‑ri̱. Te kájini̱‑ri̱ ja̱ níni ká'i̱in‑ri̱ chi̱i yikɨ kúñu yá'a, kájika kuu jíká‑rí nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 7 Chi̱ sɨkɨ̱ já kákandíja‑ri̱ te kájika‑ri̱, nasu̱ já kánde̱'é‑rí nuu̱.  
\v 8 Ko tú yú'ú‑ri̱, va̱sa ví'í‑gá kákuni̱‑ri̱ kenda‑ri̱ chi̱i yikɨ kúñu yá'a, ja̱ nájaa̱‑ri̱ kuxiu̱kú‑rí jíín máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 9 Nándúkú ndéé vá'a‑ri̱ núsáá, va̱sa ká'i̱in jíká‑rí, xí káxiu̱kú‑rí ve'e ká'i̱in yani‑ri̱, ko ná kúsɨɨ̱ iní‑ya̱ sá'a‑ri̱.  
\v 10 Chi̱ nɨ́nɨ kuíñi ndiji̱n ta̱ká‑yo̱ yú'u mesa Cristo sándaa̱‑ya̱ tíñu‑yó, náva̱'a ki'in ɨɨn ɨɨn‑yó yá'u‑yó nú ndasa tiñu ni̱ ka̱sá'a‑yó jíín yíkɨ kúñu‑yó, va̱sa va̱'a xí va̱sa ñáá. 
\s1 Ndasa naketá'an‑i jíín Dios sá'a‑yó 
\p  
\v 11 Kájini̱‑ri̱ kuandatu̱‑ri̱ nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, te káskándíja‑ri̱ ña̱yɨvɨ. Ko a jiní ndiji̱n Dios ruu̱ jíná'an‑ri̱, te suni káñukuu ini̱‑ri̱ ja̱ kájini̱ ndiji̱n‑ro̱ rúu̱ jíín iní añú‑ro̱.  
\v 12 Nasu̱ núu̱‑ro̱ káka'a̱n tuku máá‑rí ja'a̱ máá‑rí, chi̱ kákastu̱'ún‑rí modo ndasa sátéyíí‑ró máá‑ró sɨkɨ́ rúu̱, náva̱'a ná ní'i̱n‑ro̱ tú'un xndíó káni‑ró núu̱ cháa ja̱ kásátéyíí‑de máá‑de ja̱ kánde̱'é‑de ndasa kánda̱a nuu̱‑dé, tú kánde̱'é‑de ndasa kánda̱a ini̱ añú‑de.  
\v 13 Chi̱ nú cha̱a kánda̱tachi̱ kákuu‑ri̱, sɨkɨ̱ já játíñu‑ri̱ nuu̱ Dios kúu. Te nú cha̱a ká'i̱o kájí iní kákuu‑ri̱, sɨkɨ̱ já játíñu‑ri̱ nuu̱ róó kúu.  
\v 14 Chi tu̱'un kúndá'ú ini̱ Cristo, stétuu ruu̱ sá'a‑ri̱ tiñu yá'a. Chi̱ súan kájani ini̱‑ri̱ ja̱ nú ɨɨn‑ya̱ ní ji'i̱ ja'a̱ táká ña̱yɨvɨ, te nátu̱'un ni̱ kaji'i̱ ta̱ká‑i núsáá.  
\v 15 Te ni̱ ji'i̱‑ya̱ já'a̱ táká ña̱yɨvɨ. Ja̱ yúán ñáyɨvɨ káichaku̱, tuká kuchaku̱‑i ja̱ máá‑i, chi̱ kuchaku̱‑i ja̱ sɨkɨ́ máá‑yá, I'a̱ ni̱ ji'i̱ te ni̱ nachaku̱ ja̱ sɨkɨ́ máá‑i.  
\v 16 Ja̱ yúán ondé vina te nɨ́ɨ́‑gá kua'a̱n‑yo̱, ma̱ káni yúkú iní‑ri̱ koto‑ri̱ ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, va̱sa súan ni̱ ka̱jani yúkú iní‑ri̱ sɨkɨ̱ Cristo sáá, ko vina tuká jáni ini̱‑ri̱ súan.  
\v 17 Chi̱ nú ɨɨn ña̱yɨvɨ yí'i‑i nda'a Cristo, a ni̱ nduu jáá‑i, te tu̱'un tú'ú, a ni̱ kaja̱'a kua'a̱n. Te vina a ni̱ ndɨ'ɨ ni̱ ka̱ndujáá.  
\v 18 Te ndɨ'ɨ ya̱'á ní sá'a Dios. Chi̱ máá‑yá a ni̱ naskétá'an‑ya̱ rúu̱ jíín máá‑yá ni̱ sá'a Cristo. Te ni̱ chaa‑ya̱ tíñu sɨkɨ̱‑rí ja̱ kástu̱'ún‑rí ndasa naketá'an‑i jíín‑yá.  
\v 19 Te ja̱ndáa̱, chi̱ jíín Cristo ni̱ ji̱ku Dios, náskétá'an máá‑yá ñu̱yɨ́vɨ jíín máá‑yá, te ta̱ká kua̱chi kásá'a cha̱a tú ní chí'i‑ya̱ cuenta sɨkɨ̱‑dé. Te ni̱ chaa‑ya̱ tíñu sɨkɨ̱‑rí ja̱ ná káni‑ri̱ tu̱'un ndasa naketá'an‑i jíín‑yá.  
\v 20 Ja̱ yúán vái koyo‑ri̱ jíín sɨ́'vɨ́ máá Cristo. Te ná sá'a‑yó cuenta ja̱ yú'u núu̱ Dios kákuu‑ri̱. Te káka'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró jíín sɨ́'vɨ́ máá Cristo, ja̱ ná náketá'an‑ró jíín Dios.  
\v 21 Te Jesús, tú ní sá'a‑ya̱ kuáchi. Te ni̱ nduu‑ya̱ kuáchi ni̱ sá'a Dios ja̱ yóó, náva̱'a kendo̱o ndaa̱‑yo̱ modo Dios sá'a Cristo. 
\c 6  
\p  
\v 1 Suni súan ruu̱, káchindéé tá'an‑ri̱ jíín‑yá. Te káka'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑ró ja̱ má kuátá'ú sáni‑ró tú'un luu íó ini̱ Dios.  
\v 2 Chi̱ áchí‑ya̱: Máá kɨvɨ́ vá'a ni̱ jini so̱'o‑ri̱ tu̱'un ká'a̱n‑ro̱, te kɨvɨ̱ ní ka̱ku‑ró ní nama‑ri̱ róó. Vina‑ni kúu máá kɨvɨ́ vá'a, vina‑ni kúu máá kɨvɨ́ náma‑ri̱ róó, áchí‑ya̱.  
\v 3 Ni ɨɨn cha̱a, tú káskɨ́vɨ‑ri̱‑de nuu̱ ní ɨɨn kua̱chi, náva̱'a ma̱ ká'a̱n‑i sɨkɨ̱ tíñu kándi̱so‑ri̱.  
\v 4 Chi̱ sua káskíkuu va̱'a‑ri̱ jíín táká tiñu, nátu̱'un kájatíñu‑ri̱ nuu̱ Dios. Te ni̱ ka̱kanda‑ri̱ va̱sa kájito‑ri̱ tu̱ndó'o, va̱sa kánandɨ'ɨ‑ri̱, va̱sa kándukuí'a̱ ini̱‑ri̱,  
\v 5 va̱sa káskúun‑i yunu xíi suku̱n‑rí, va̱sa táan‑í ruu̱ veka̱a, va̱sa kándonda vaa̱‑i sɨkɨ̱‑rí, va̱sa kána tai̱n‑rí, va̱sa kája'ni‑rí máá‑rí ja̱ núma̱'ná, va̱sa ká'i̱o ndicha̱ ini̱‑ri̱.  
\v 6 Ko kájika‑ri̱ jíín tú'un ndoo, jíín tú'un júku̱'un ini̱, jíín paciencia, jíín tú'un mani̱ iní, jíín Espíritu Santo, jíín tú'un kúndá'ú ndija ini̱,  
\v 7 jíín tú'un ká'a̱n kájí, jíín fuerza Dios, jíín tú'un jíka ndaa̱ nuu̱ tú'ma‑yó, kúu ichi ndávésé‑rí, te kúu ichi ndává'a‑ri̱,  
\v 8 va̱sa jíñú'ún káka'a̱n‑i jíín‑rí xí túu, va̱sa kájatú'ún‑i ruu̱ xí túu. Káka'a̱n‑i ja̱ cháa xndá'ú kákuu‑ri̱, va̱sa cha̱a ndaa̱ kákuu‑ri̱.  
\v 9 Káka'a̱n‑i ja̱ tú kánakuni̱‑i ruu ko a kájini̱ va̱'a‑i ruu̱, xí já káji'i̱‑ri̱, ko káichaku̱ ná'ín‑rí, xí já káxndó'o‑i ruu̱, ko tú ní kája'ni‑í ruu̱.  
\v 10 Káka'a̱n‑i ja̱ kándukuí'a̱ ini̱‑ri̱, ko nene̱ ká'i̱o sɨɨ̱ iní‑ri̱, xí já cháa ndá'ú kákuu‑ri̱, ko kásá'a kúká‑rí kua'a̱ ñáyɨvɨ, xí já tú na̱ún káñava̱'a kutɨ‑rí, ko máá‑rí xíin ndɨ́'ɨ.  
\v 11 Róó cha̱a ñuu̱ Corinto. ni̱ kaka'a̱n kájí‑rí jíín‑ró, te onde̱ jíín iní jíín añú‑ri̱ ni̱ kundá'ú ini̱‑ri̱ róó.  
\v 12 Ruu̱, chi̱ íó lugar ini̱ añú‑ri̱ ja̱ kúu róó, ko róó, tú kásá'a‑ró lugar ini̱ añú‑ro̱ já kóto ndá'ú‑ro̱ núu̱‑rí.  
\v 13 Nátu̱'un jíín sé'e‑ri̱ ká'a̱n‑ri̱. Ná kúndá'ú tuku ini̱ máá‑ró rúu̱, náva̱'a ɨɨn núú ná xndíó káni‑ró tú'un‑ún. 
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un tú kɨ̱vɨ nduu̱‑yo̱ jíín tíñu ñáá 
\p  
\v 14 Ma̱ kɨ́vɨ koyo nduu̱‑ro̱ jíín ñáyɨvɨ tú kákandíja, chi na̱ún tiñu ketá'an sá'a tu̱'un ndaa̱ jíín tú'un ñáá. Te ndasa ketá'an ñu̱ndiji̱n jíín ñúñáa.  
\v 15 Ndasa ka'a̱n ɨɨn núú tú'un Cristo jíín tú'un Belial, xí ndasa kuiñi ká'nu cha̱a kándíja jíín cháa tú kándíja.  
\v 16 Ndasa kani tá'an tu̱'un ve'e ii̱ Dios jíín tú'un ndoso̱. Chi̱ yóó kákuu‑yó vé'e ii̱ Dios, I'a̱ chakú, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n Dios: Kunchaa̱‑ri̱ te kaka kuu‑ri̱ ma̱'ñú‑i, te kuu‑ri̱ Dios máá‑i, te kuu‑i ña̱yɨvɨ máá‑rí.  
\v 17 Chi̱ máá Tatá Dios ká'a̱n‑ya̱: Ja̱ yúán ná kénda koyo‑ró má'ñú máá‑de, te ná sásɨ́ɨn‑ró máá‑ró, te ma̱ ké'é‑ró tíñu chá'án, te naki'in sé'é‑rí róó,  
\v 18 te ruu̱ kuu‑ri̱ Táa̱‑ro̱ jíná'an‑ró, te róó jíná'an‑ró kúu‑ró sé'e yíí‑ri̱ jíín sésɨ́'ɨ́‑ri̱, áchí máá Tatá Dios, I'a̱ kúñá'nu tá'ú tíñu. 
\c 7  
\p  
\v 1 Ñáni̱, káñava̱'a‑yó tú'un yá'a ja̱ ní keyu'u‑yá, te ná nákacha ndɨ'ɨ̱‑yó táká cha'a̱n ndíso yikɨ kúñu‑yó jíín añú‑yo̱ núsáá. Te ná kuándatu̱‑yo̱ núu̱ Dios, te ná síyíja‑yó máá‑yó jíín tú'un ni̱ na̱sándoo‑ya̱ yóó. 
\s1 Ja̱ ní nakani ini̱ tɨku'ni̱ kándíja 
\p  
\v 2 Ná káni va̱'a ini̱‑ro̱ já kúu ruu̱. Tú ní ɨɨn cha̱a ní kásá'a ndɨva̱'a‑ri̱ jíín‑de. Tú ni ɨɨn cha̱a ní kásijíta‑ri̱. Tú ni ɨɨn cha̱a ní káxndá'ú‑ri̱.  
\v 3 Nasu̱ ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un yá'a ja̱ náku̱xndíi‑ri̱ sɨkɨ̱‑ro̱, chi̱ a ni̱ ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró já kákundá'ú ini̱‑ri̱ róó, te ɨɨn ká'nu‑ni kuu̱‑yo̱, te ɨɨn ká'nu‑ni kuchaku̱‑yo̱.  
\v 4 Xaa̱n chúndéé iní‑ri̱ ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un‑ró. Xaa̱n sátéyíí‑rí máá‑rí ja̱ sɨkɨ́ róó jíná'an‑ró. Xaa̱n íó ndéé iní‑ri̱. Xaa̱n kúsɨɨ̱ iní‑ri̱, va̱sa ta̱ká tu̱ndó'o yá'a kájito‑ri̱.  
\v 5 Chi̱ ná ni̱ ja̱koyo‑ri̱ ñuu̱ Macedonia tú ní kúu kutɨ ndéta̱tú‑ri̱, chi̱ sua ni̱ ka̱jito‑ri̱ tu̱ndó'o ta̱ká lado. Ichi fuera kája̱tá'an, ichi iní kayu̱'ú‑ri̱.  
\v 6 Ko cha̱a ndúkuí'a̱ ini̱, ndundéé iní‑de sá'a Dios, te ni̱ na̱sándéé‑yá ini̱‑ri̱ jíná'an‑ri̱ ja̱ ní nchaa̱ Tito.  
\v 7 Ko nasu̱ máá ɨ́ɨn sɨkɨ̱ já ní nchaa̱‑de, chi̱ suni ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín tú'un ndéé iní ja̱ ní ndundéé iní‑de ni̱ ka̱sá'a‑ró. Chi ni̱ na̱kani‑de tu̱'un nuu̱‑rí ndasa kájítú iní‑ro̱, ndasa kánde'e̱‑ro̱, ja̱ káñukuu ini̱‑ro̱ rúu̱. Te ja̱ yúán ní kusɨɨ̱‑gá ini̱‑ri̱.  
\v 8 Chi va̱sa ni̱ kukuí'a̱ ini̱‑ro̱ ní sá'a carta‑ri̱, tuká nákani ini̱‑ri̱ va̱sa a ni̱ nakani ini̱‑ri̱, chi̱ a ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ ní ka̱ndukuí'a̱ ini̱‑ro̱ yakú‑ni kɨvɨ̱ ní sá'a carta‑ri̱.  
\v 9 Te vina kúsɨɨ̱ iní‑ri̱. Ko nasu̱ sɨkɨ́ já ní ka̱ndukuí'a̱ ini̱‑ro̱, chi̱ sua ja̱ ní ka̱nakani ini̱‑ro̱ ní sá'a ja̱ ní ka̱ndukuí'a̱ ini̱‑ro̱. Chi̱ súan ni̱ kuni̱ máá Dios ja̱ ní ka̱ndukuí'a̱ ini̱‑ro̱, te tú ní xnáa‑ro ní ɨɨn ta'u̱‑ro̱ sá'a‑ri̱.  
\v 10 Chi̱ nú kándukuí'a̱ ini̱‑yo̱ nátu̱'un kuní Dios, yúan‑na te ná nákani ini̱‑yo̱ te ka̱ku‑yó. Nú sá'a‑yó súan, te ma̱ yú'ú‑yo̱. Ko nú cuenta sɨkɨ̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a kándukuí'a̱ ini̱‑yo̱, te kuu̱‑yo̱ sá'a.  
\v 11 Ni̱ ka̱ndukuí'a̱ ini̱‑ro̱ nátu̱'un kuní Dios. Vina te nde̱'é ndasa xaa̱n ní ka̱jítú iní‑ro̱ ní sá'a, te xaa̱n ní kaka'a̱n‑ro̱ já'a̱ máá‑ró, te xaa̱n ní kakiti̱ ini̱‑ro̱, te xaa̱n ní kayu̱'ú‑ro̱, te xaa̱n ní ka̱ñukuu ini̱‑ro̱, te xaa̱n ní ka̱nandúkú víi‑ro, te xaa̱n ní ka̱kana jíín‑ró núu̱ kuáchi. Te bueno ndoo ni̱ ka̱kenda‑ró, tú na̱ún kua̱chi ní kénda sɨkɨ̱‑ro̱.  
\v 12 Ja̱ yúán va̱sa ni̱ chaa‑ri̱ tutu̱‑ún nuu̱‑ro̱, ko nasu̱ sɨkɨ́ cháa ni̱ sá'a kua̱chi‑ún kúu, te ni nasu̱ sɨkɨ́ cháa ni̱ ndo'o‑ún kúu, chi̱ sua náva̱'a ná kuní ndiji̱n‑ro̱ jíná'an‑ró ndasa káñukuu ini̱‑ri̱ sɨkɨ̱ róó nuu̱ Dios.  
\v 13 Ja̱ yúán ní ka̱ndundéé iní‑ri̱ ni̱ sá'a tu̱'un ndéé‑ró. Ko ví'í‑gá ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑ri̱ ni̱ sá'a tu̱'un ni̱ ndusɨɨ̱ iní Tito, chi ni̱ nani'i̱n iní añú‑de ni̱ ka̱sá'a‑ró.  
\v 14 Chi ni̱ ndutéyíí ɨ́ɨn tí'li̱ ini̱‑ri̱ nákani‑ri̱ tu̱'un nuu̱‑dé ndasa kásá'a‑ró. Te tú ní kúka nuu̱‑rí jíín, chi̱ nátu̱'un ni̱ kaka'a̱n ndaa̱‑ri̱ ta̱ká tu̱'un jíín‑ró, suni súan ni̱ kee ndaa̱ ta̱ká tu̱'un ni̱ kaka'a̱n téyíí‑rí cuenta róó nuu̱ Tito.  
\v 15 Te káa‑ga̱ kúndá'ú ini̱‑de róó, hora núku̱'un ini̱‑de ndasa kájandatu̱ ta̱ká‑ro̱, jíín ndasa káyu̱'ú‑ro̱ te kákɨsɨ‑i róó ná ni̱ ka̱jatá'ú‑ró‑de.  
\v 16 Kúsɨɨ̱ iní‑ri̱, chi̱ tú yú'ú‑ri̱ ndasa kásá'a‑ró jíín ní ɨɨn tiñu. 
\c 8  
\s1 Sɨkɨ̱ já jakín‑i xu̱'ún kuátíñu ña̱yɨvɨ ndá'ú kándíja 
\p  
\v 1 Ñáni̱, suni súan kákastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱, ndasa ni̱ ja̱'a Dios tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ núu̱ tɨ́ku'ni̱ kákandíja ká'i̱o ini̱ ñuu̱ Macedonia.  
\v 2 Chi̱ kua'a̱ túndó'o ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱‑í, ja̱ ní jito nchaa̱‑ya̱‑í. Te va̱sa ndá'ú xaa̱n káta'a̱n‑i, ko ni̱ ka̱kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑i. Te bueno ká'i̱o ini̱‑i ni̱ kaja̱'a‑i na̱jíín.  
\v 3 Te a jiní máá‑rí ja̱ táká ja̱ á kúu sá'a‑i, ni̱ kaja̱'a‑i. Te sobra‑ga̱ ni̱ kaja̱'a‑i, nátu̱'un kákana kuu ini̱ máá‑i.  
\v 4 Te ni̱'in xaa̱n ní kajika̱n‑i permiso nuu̱‑rí ja̱ ná chíndéé chítuu‑i sava‑ga̱ cha̱a ndoo.  
\v 5 Ko nasu̱ ɨ́ɨn súan káñukuu ini̱‑ri̱ núú, chi̱ sua xna'a̱n‑ga̱ ni̱ kaja̱'a‑i máá‑i nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ jíín núu̱‑rí, chi̱ súan ni̱ jata'a̱n ini̱ Dios.  
\v 6 Te ja̱ yúán ní kaka'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín Tito ja̱ ná síjínu ndɨ'ɨ‑de tiñu luu yá'a jíín‑ró jíná'an‑ró, nátu̱'un ni̱ kejá'á‑de sá'a‑de núú.  
\v 7 Bueno kásá'a‑ró táká‑ni. Bueno kákandíja‑ró. Bueno káka'a̱n‑ro̱. Bueno kájuku̱'un ini̱‑ro̱. Bueno kájítú iní‑ro̱. Bueno kákundá'ú ini̱‑ro̱ rúu̱. Suni súan ná ndeá‑ga̱ tiñu luu yá'a sá'a‑ró núsáá.  
\v 8 Na̱ tú ká'a̱n‑ri̱ nátu̱'un ká'a̱n cha̱a tá'ú tíñu, chi̱ sua ndé'é‑rí nú kákundá'ú ndija ini̱‑ro̱‑í. Te jíín modo kájítú iní sava‑ga̱‑i ná chíkua̱'a‑ri̱ róó.  
\v 9 Chi̱ a kájini̱‑ro̱ tú'un luu íó ini̱ Jesucristo, ja̱ ní kundá'ú ini̱‑ya̱ róó. Te ja̱ yúán ní na̱sándá'ú‑ya̱ máá‑yá, va̱sa kúká‑yá núú, náva̱'a koo kúká‑ró jíná'an‑ró sá'a tu̱'un ni̱ kundá'ú‑ya̱.  
\v 10 Te já'a‑ri̱ consejo yá'a nuu̱‑ro̱. Anduji̱n ni̱ ka'i̱o ini̱‑ro̱ sá'a‑ró, te ni̱ kejá'á‑ró sá'a‑ró.  
\v 11 Núsáá te vina íó va̱'a ja̱ ná síjínu ndɨ'ɨ tuku‑ró sá'a‑ró. Te nátu̱'un ni̱ kajítú iní‑ro̱ kéjá'á‑ró, vina te nú ndasa já'a tu̱ndó'o, suni súan kua̱'a‑ró.  
\v 12 Chi̱ nú kúu ini̱‑yo̱ kuá'a‑yó, kuu kua̱'a‑yó ndasa ñáva̱'a‑yó, nasu̱ já nú tú na̱ún ñáva̱'a‑yó.  
\v 13 Chi̱ nasu̱ ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un yá'a ja̱ ná kuíñi jinu sava‑i jíín túndó'o, te róó kuiñi ni̱'in‑ró jíín túndó'o,  
\v 14 chi̱ sua kuní‑ri̱ já ná kóo ɨɨn nuu̱. Te vina kua'a̱ káñava̱'a‑ró te kua̱'a‑ró núu̱‑í, chi̱ kánandɨ'ɨ‑ga̱‑i, náva̱'a suni súan nú kua'a̱ ñáva̱'a‑i te kua̱'a‑i nuu̱‑ro̱, nú kánandɨ'ɨ‑ga̱‑ro̱, náva̱'a ketá'an ɨɨn nuu̱ sá'a‑ró.  
\v 15 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Cha̱a ni̱ ka̱nastútú kuá'a̱, tuká na̱ún ní kéndo̱o, te cha̱a ni̱ ka̱nastútú yakú‑ni, tuká na̱ún ní kánandɨ'ɨ‑de, áchí.  
\v 16 Ko ná kúta'u̱‑rí nuu̱ Dios ja̱ iní añú Tito ni̱ ja̱'a‑ya̱ súni tu̱'un kájítú iní‑ri̱ ja̱ kúu róó.  
\v 17 Chi ni̱ jatá'ú ndíja‑de tu̱'un ni̱ kaka'a̱n‑ri̱ jíín‑de, ko suni súan jítú iní‑de ki'in‑de ichi jáa̱‑de nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró, chi̱ súan kána kuu ini̱ máá‑de.  
\v 18 Te jíín‑de kátájí‑rí ɨɨn ñani̱ jaa̱‑de nuu̱‑ro̱. Te tɨku'ni̱ ta̱ká lado, kájatú'ún‑i cha̱a‑ún, chi̱ bueno jáni‑de tu̱'un va̱'a.  
\v 19 Te nasu̱ máá ɨ́ɨn ya̱'á, chi̱ suni ta̱ká tɨku'ni̱ ni̱ chaa tiñu sɨkɨ̱‑dé, ja̱ kúu‑de cha̱a chindéé tá'an jíín‑rí jíín tíñu luu yá'a. Te kástútú‑rí náva̱'a nakana jaa‑i máá Jíto'o̱‑yo̱ sá'a, te náva̱'a kuni̱‑i ndasa kájito ndá'ú‑ri̱ nuu̱‑í.  
\v 20 Súan kásá'a‑ri̱, náva̱'a ma̱ ká'a̱n ndɨva̱'a ni ɨɨn cha̱a sɨkɨ̱‑rí, ndasa kincha̱ka‑ri̱ xu̱'ún kuá'a̱ yá'a ja̱ ní kaja̱'a‑ró.  
\v 21 Kájítú iní‑ri̱ sá'a‑ri̱ tiñu jíñú'ún, ko nasu̱ máá ɨ́ɨn nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, chi̱ suni súan jíín núu̱ táká cha̱a.  
\v 22 Suni kátájí‑rí ñani̱‑ri̱ jaa̱ jíín‑de jíná'an‑de, chi̱ tiñu jítú iní cha̱a yá'a, tɨnɨ̱ jínu ni̱ ka̱jito nchaa̱ va̱'a‑ri̱‑de. Te ví'í‑gá vina jítú‑ga̱ ini̱‑de, chi̱ tuká yú'ú‑de ja̱ kúu róó.  
\v 23 Chi̱ Tito, máá‑de kúu cha̱a chíndéé tá'an sátiñu jíín‑rí ja̱ sɨkɨ́ róó. Te sava‑ga̱ ñani̱‑yo̱‑ún, máá‑de kákuu ndajá'a̱ tɨ́ku'ni̱ kákandíja, te kánakana jaa‑i Cristo sá'a‑de.  
\v 24 Te ná stá'a̱n ndiji̱n‑ro̱ núu̱‑dé jíín núu̱ táká tɨku'ni̱ ndasa kákundá'ú ndija ini̱‑ro̱ rúu̱, te ndasa tú ní kásátéyíí sáni‑ri̱ máá‑rí nuu̱‑dé ja̱ sɨkɨ́ róó. 
\c 9  
\p  
\v 1 Chi̱ cuenta sɨkɨ̱ xú'ún kájaki̱n‑ro̱ já kuátíñu ña̱yɨvɨ ndóo, tú nɨ́nɨ cháa‑ga̱‑ri̱ tutu̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 2 Chi̱ a jiní‑ri̱ ja̱ kúu ini̱‑ro̱ sá'a‑ró. Ja̱ yúán sátéyíí‑rí máá‑rí nuu̱ ñáyɨvɨ ñúu̱ Macedonia, chi̱ ká'a̱n‑ri̱ ja̱ ñúu̱ Acaya, a ká'i̱o tu̱'a‑de onde̱ kuia̱ anduji̱n. Te modo ja̱ ní ka̱sá'a‑ró, ni̱ ndukanda̱ ini̱ sava‑de ni̱ sá'a.  
\v 3 Ko tájí‑rí ñani̱‑yo̱ núu̱‑ro̱ náva̱'a tú sátéyíí sáni‑ri̱ máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu yá'a ja̱ sɨkɨ́ róó, náva̱'a ná kóo tu̱'a‑ró jíná'an‑ró nátu̱'un ni̱ ka'a̱n‑ri̱.  
\v 4 Chi̱ sanaa te jaa̱ yaku̱ cha̱a ñuu̱ Macedonia jíín‑rí. Te nú kuni̱‑de róó, ja̱ tú ká'i̱o tu̱'a‑ró, yúan‑na te koo tuka̱ nuu̱‑rí jíná'an‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ súan ni̱ kaka'a̱n‑ri̱ ja̱ ká'i̱o tu̱'a ndija‑ró núú.  
\v 5 Ja̱ yúán kánúú‑gá ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín ñaní‑yo̱, já ná kúxnúú‑de jaa̱‑de nuu̱‑ro̱, te ná sátu̱'a‑de xu̱'ún já ní ka̱keyu'u‑ro, náva̱'a koo tu̱'a nátu̱'un ɨɨn ndatíñu ja̱ kákuu ini̱‑ro̱ ní ja̱'a‑ró, nasu̱ já ní ka̱stétuu‑ri̱ róó kúu.  
\v 6 Ko tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱: Cha̱a kaki̱n táma, suni táma nástútú‑de. Te cha̱a kaki̱n kua'a̱, suni kua'a̱ nástútú‑de.  
\v 7 Ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ná kakín‑de ndasa táva iní‑de. Ma̱ kúxíí iní‑de kua̱'a‑de, chi̱ nasu̱ fuerza kúu. Chi̱ Dios, kúmani̱ iní‑ya̱ jíín ñáyɨvɨ kúsɨɨ̱ iní já'a.  
\v 8 Te máá Dios kuu sá'a‑ya̱ já ná ndeá ndɨ'ɨ tiñu luu nuu̱‑ro̱, náva̱'a ná kayá‑ro̱ táká ndatíñu, náva̱'a nene̱ kanda va̱'a‑ró, te kuu kua̱'a núu‑ró ndá'a núu̱ táká tiñu va̱'a.  
\v 9 Nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Onde̱ jichá ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ ñáyɨvɨ káta'a̱n ndá'ú. Te tiñu ndaa̱ sá'a‑ya̱, nene̱ kéndo̱o nɨ́ɨ́ káni. Achí.  
\v 10 Te I'a̱ já'a tata̱ nuu̱ cháa sáka, suni kua̱'a‑ya̱ stáa̱ kée‑dé. Nako̱ko‑ga̱ itu̱‑ro̱ sá'a‑ya̱. Te xndeá‑ga̱‑ya̱, te skuá'nu‑ga̱‑ya̱, tíñu ndaa̱ sá'a‑ró.  
\v 11 Te ná kúkúká‑ró jíín táká, náva̱'a kuu kua̱'a kua'a̱‑ro̱, te skáka‑ri̱ nuu̱‑í. Te yu̱án sá'a ja̱ kánakuatá'ú‑i nuu̱ Dios.  
\v 12 Chi xu̱'ún kájaki̱n‑ro̱ já kúu sɨkɨ̱ tíñu yá'a, nasu̱ níni nuu̱ táká ña̱yɨvɨ ndóo chíndéé tá'an jíín‑i, chi̱ suni kua'a̱‑í kánakuatá'ú núu̱ Dios sá'a.  
\v 13 Te tiñu yá'a kúu ja̱ jíto nchaa̱ róó. Te ja̱ yúán kánakana jaa‑i Dios sɨkɨ̱ já kájandatu̱‑ro̱ jíín já kájatú'ún‑ró tú'un va̱'a Cristo. Chi va̱'a kákuu ini̱‑ro̱ kájaki̱n‑ro̱ náva̱'a kuatíñu máá‑i jíín sáva‑ga̱‑i.  
\v 14 Suni súan kájika̱n ta'u̱ máá‑i ja'a̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Chi̱ káñukuu xaa̱n iní máá‑i róó, sɨkɨ̱ já ní sjá'a Dios tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ ní ja̱'a‑ya̱ núu̱‑ro̱.  
\v 15 Ná kúta'u̱‑yo̱ núu̱ Dios, chi ni̱ ki̱in ndɨva̱'a‑na̱‑ya̱ tá'u̱‑yá ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱‑yo̱. 
\c 10  
\s1 Ja̱ ní ka'a̱n Pablo ja'a̱ tíñu ndíso‑de 
\p  
\v 1 Ko ruu̱, Pablo, chi̱ jíín tú'un vi̱tá ini̱, jíín tú'un mani̱ iní íó ini̱ Cristo, ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró. Ruu̱, nú kánchaa̱‑ri̱ jíín‑ró, chi̱ sá'a súchí ndíja‑ri̱ ini̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, ko nú kánchaa̱ jíká‑ri̱, chi̱ a chúndéé‑ni ini̱‑ri̱ ká'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 2 Yu̱án ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró vína, náva̱'a nú ni̱ jaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te tú nɨ́nɨ chúndéé iní‑ri̱ ka'a̱n xaa̱n‑rí, va̱sa jáni ndija ini̱‑ri̱ ja̱ ká'a̱n‑ri̱ súan nuu̱ sáva‑ga̱‑de ja̱ kájani ini̱‑de ja̱ kájika kuu yúkú‑ni‑ri̱.  
\v 3 Chi va̱sa kájika kuu‑ri̱ ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ko tú kája̱tá'an‑ri̱ nátu̱'un kája̱tá'an‑i ini̱ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 4 Chi ja̱ kája̱tá'an‑ri̱ jíín, nasu̱ já kájatíñu‑i ini̱ ñu̱yɨ́vɨ kákuu, chi ja̱ yí'i fuerza Dios kákuu. Te kuu xnáa‑ún táká ndatíñu ni̱'in.  
\v 5 Káxnáa‑rí ta̱ká tu̱'un kástátá'an‑i, jíín tú'un ja̱ ndúkú sávixi̱ máá, kuní kasu̱ ichi náva̱'a ma̱ kuní sava‑ga̱‑i nuu̱ Dios núú. Ko tɨ́ɨn‑ri̱ so̱'o ta̱ká tu̱'un kájani ini̱‑i, náva̱'a kuu kuandatu̱‑i nuu̱ Cristo.  
\v 6 Te ká'i̱o tu̱'a‑ri̱ ja̱ xndó'o‑ri̱ cha̱a tú kájandatu̱, onde̱ nú ná skíkuu máá‑ró kuándatu̱ va̱'a‑ró.  
\v 7 Ndé'é‑ró núu̱ táká ndatíñu ndasa kájito. Nú ɨɨn cha̱a jáni ndija ini̱‑de ja̱ yí'i‑de nda'a Cristo, ná sá'a‑de cuenta ja̱ nátu̱'un yí'i máá‑de nda'a Cristo, suni súan ruu̱.  
\v 8 Chi va̱sa sátéyíí‑ga̱‑ri̱ máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu ni̱ chaa‑ya̱ sɨkɨ́‑rí jíná'an‑ri̱, te ma̱ kúka nuu̱‑rí sá'a, chi̱ tiñu‑ún ni̱ chaa máá Jíto'o̱‑yo̱ sɨkɨ̱‑rí ja̱ skuá'nu‑ga̱‑ri̱ róó jíná'an‑ró, nasu̱ já xnáa‑rí róó.  
\v 9 Chi̱ tú kuní‑ri̱ ja̱ káni ini̱‑ro̱ já ndúkú‑rí síyú'ú‑ri̱ róó jíín carta‑ri̱.  
\v 10 Chi̱ íó cha̱a káka'a̱n ndija: Carta‑de xaa̱n ndáí, te ni̱'in ká'a̱n, ko nú ni̱ chaa̱‑de, tú ndáján jíto‑de, te tu̱'un ká'a̱n‑de chi̱ tú káxáan, áchí‑de.  
\v 11 Te cha̱a‑ún, ná sá'a‑de cuenta ja̱ nátu̱'un káka'a̱n‑ri̱ jíín carta nú ká'i̱in jíká‑rí, suni súan kákuu‑ri̱ jíín tíñu nú ká'i̱in‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 12 Chi̱ tú kákuni̱‑ri̱ kɨ̱vɨ nduu̱‑ri̱ jíín‑de, ni ja̱ skétá'an‑ri̱ máá‑rí jíín sáva cha̱a ja̱ kájatú'ún‑de máá‑de. Máá cháa‑ún, káchikua̱'á‑de máá‑de ja̱ máá‑de, te káskétá'an‑de máá‑de jíín tá'an‑de, ko tú ká'i̱o kájí iní‑de ja̱ súan.  
\v 13 Ko ruu̱, ma̱ sjá'a‑ri̱ punto ja̱ sátéyíí‑rí máá‑rí, chi̱ náni káa máá kú'a ni̱ ja̱'a Dios nuu̱‑rí, te jaa̱ ku̱'a‑ún onde̱ nuu̱ máá‑ró jíná'an‑ró.  
\v 14 Nasu̱ kásjá'a‑ri̱ punto káskáa‑ri̱ ku̱'a‑ri̱ nátu̱'un tú ní jákoyo‑ri̱ nuu̱‑ro̱ núú, chi̱ sua ruu̱ kákuu ja̱ xnáñúú ní ja̱koyo‑ri̱ onde̱ nuu̱ róó kájani‑ri̱ tu̱'un va̱'a Cristo.  
\v 15 Tú sjá'a‑ri̱ punto ja̱ sátéyíí‑rí máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu kásá'a ɨnga̱ cha̱a, ko káñukuu ini̱‑ri̱ ja̱ ná yíja‑ga̱ modo kákandíja‑ró, te súan ná ndeá xaa̱n‑gá tiñu sá'a‑ri̱ jíín róó jíná'an‑ró,  
\v 16 náva̱'a kani‑ri̱ tu̱'un va̱'a nɨ́ɨ́‑gá ñuu̱ íó onde̱ yata̱ ñúu̱‑ro̱. Súan te tú nɨ́nɨ sátéyíí‑rí máá‑rí sɨkɨ̱ tíñu ja̱ á ká'i̱o tu̱'a ni̱ sá'a ɨnga̱ cha̱a.  
\v 17 Ko cha̱a ja̱ sátéyíí‑de máá‑de, ná sátéyíí‑de máá‑de sɨkɨ̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 18 Chi̱ nasu̱ cháa ja̱ játú'ún máá kúu ja̱ kéndo̱o jíñú'ún, chi̱ sua cha̱a ja̱ máá Dios játú'ún‑yá‑de. 
\c 11  
\p  
\v 1 Kuña ká'nu ini̱‑ro̱ ná ká'a̱n‑ri̱ ɨɨn tí'li̱ tu̱'un katachi̱ jíín‑ró. Kuña ká'nu ini̱‑ro̱ núsáá vii̱.  
\v 2 Chi̱ kúkuíñí‑ri̱ ja'a̱‑ro̱ jíín tú'un kuíñí Dios, chi ni̱ ja'ncha̱‑ri̱ tu̱'un ja̱ stánda'a‑rí róó jíín ɨ́ɨn‑ni yii, kúu máá Cristo, te stá'a̱n‑ri̱ róó nuu̱‑yá nátu̱'un ɨɨn ña'an jáá íi̱.  
\v 3 Ko nátu̱'un koo̱, ni̱ xndá'ú‑tɨ́ Eva jíín tú'un ndíchí‑tɨ́, súan yú'ú‑ri̱ jíín‑ró ja̱ sánaa te sa̱na nuu̱ já jiní tuní‑ro̱, te sanaa te sía̱‑ro̱ modo kájí, modo ndoo, ja̱ káchiñú'ún‑ró Cristo.  
\v 4 Chi̱ nú ɨnga̱ cha̱a chaa̱, te kani‑de tu̱'un ɨnga̱ Jesús nuu̱ já á ni̱ ka̱jani‑ri̱ nuu̱‑ro̱, xí nú kuatá'ú‑ró ɨngá espíritu nuu̱ já á ni̱ ka̱jatá'ú‑ró, xí ɨngá tu̱'un nuu̱ já á ni̱ ka̱chu'un ini̱‑ro̱, a jiní‑ri̱ ja̱ bueno kája̱ndéé iní‑ro̱ jíín.  
\v 5 Chi̱ apóstol yúan, va̱sa kúñá'nu xaa̱n‑dé ká'a̱n‑de, ko tú kánúú kútɨ‑dé kanduu̱‑de ruu̱, jáni ini̱‑ri̱.  
\v 6 Chi va̱sa tú jáku̱ta'a̱n ka'a̱n‑ri̱, ko ndíchí‑rí, te ndivii táká ya̱'á, a ni̱ ka̱stá'a̱n kájí‑rí nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 7 Te ruu̱, ni̱ na̱sásúchí‑rí máá‑rí náva̱'a kendo̱o jíñú'ún‑ró, te tú ní xíkó‑rí tu̱'un Dios nuu̱‑ro̱. Te kua̱chi ni̱ kɨ̱vɨ‑ri̱ ja̱ ní sá'a‑ri̱ súan náún.  
\v 8 Ni̱ tevíchí‑rí sava‑ga̱ tɨku'ni̱ ja̱ ní tɨɨn‑ri̱ xu̱'ún‑i, náva̱'a jaa̱‑ri̱ kuatíñu‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 9 Chi ná kánchaa̱‑ri̱ jíín‑ró núú, te ni̱ nandɨ'ɨ‑ri̱ yaku̱ na̱jíín, ko tú ní stáa‑ri̱ sɨkɨ̱ ní ɨɨn‑ró. Chi va̱sa ni̱ nandɨ'ɨ‑ri̱, ko ñani̱‑yo̱ já ní kikoyo‑de ichi ñúu̱ Macedonia, ni̱ kaja̱'a kua'a̱‑dé nuu̱‑rí. Te tú ní stá'a̱n kutɨ‑rí róó jíná'an‑ró, te ni ma̱ sá'a‑ri̱.  
\v 10 Te jíín tíñu yá'a ná sátéyíí‑rí máá‑rí. Ma̱ kasú‑de nuu̱‑rí ja̱ súan ka'a̱n‑ri̱ nɨ́ɨ́ ndáñúu̱ Acaya núsáá, chi tu̱'un ndija Cristo ká'a̱n‑ri̱.  
\v 11 Te naja̱. Tú kúndá'ú ini̱‑ri̱ róó náún. Máá Dios, a jiní‑ya̱.  
\v 12 Ko sá'a‑ga̱‑ri̱ tiñu sá'a‑ri̱ yá'a, chi cha̱a‑ún, kásátéyíí‑de máá‑de, kándúkú‑de cuestión, káka'a̱n‑de ja̱ ɨ́ɨn núú‑ni kásátiñu‑de jíín‑rí, ko ma̱ kúndéé‑de, chi̱ kasu̱‑ri̱ nuu̱‑dé.  
\v 13 Chi cha̱a yúan, apóstol falso kákuu‑de. Te máni káxndá'ú‑de jíín tíñu kásá'a‑de. Ko kásá'a‑de máá‑de ja̱ apóstol Cristo kákuu‑de.  
\v 14 Nasu̱ tíñu naa iní‑yo̱ ndé'é‑yó kúu, chi̱ suni máá Satanás, násama máá, te ndúu ndajá'a̱ ndíi ncháa̱.  
\v 15 Ja̱ yúán, nasu̱ tíñu káxáan kúu, chi cha̱a kájatíñu nuu̱ já'ú, kánasá'a‑de máá‑de, te kásá'a‑de ja̱ cháa kájatíñu ndaa̱ kákuu‑de. Te jíín yá'u tiñu kásá'a máá‑de, súan naa‑dé.  
\v 16 Ná ká'a̱n‑ri̱ ɨnga̱ jínu. Ni ɨɨn cha̱a, ma̱ káni ini̱‑de ja̱ cháa katachi̱ kúu‑ri̱. Te nú súan, ná kuátá'ú‑ró rúu̱ va̱sté nátu̱'un ɨɨn cha̱a katachi̱, náva̱'a kuu sátéyíí‑rí máá‑rí ɨɨn tí'li̱‑ga̱ núsáá.  
\v 17 Tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ yá'a, nasu̱ ní tá'ú tíñu máá Jíto'o̱‑yo̱, chi̱ sua ká'a̱n‑ri̱ nátu̱'un ká'a̱n cha̱a katachi̱.  
\v 18 Chi̱ tɨnɨ̱‑de, kásátéyíí‑de máá‑de ndasa kákuni̱‑de jíín modo kásá'a ña̱yɨvɨ. Te ruu̱, suni ná sátéyíí‑ga̱‑ri̱ máá‑rí núsáá.  
\v 19 Chi̱ kákuu va̱'a ini̱‑ro̱ kájandatu̱‑ro̱ núu̱ cháa káñáá xini̱, chi̱ cha̱a ká'i̱o kájí iní kákuu‑ró.  
\v 20 Chi̱ nú ɨɨn cha̱a taan‑dé róó, sátiñu sáni‑ró, xí nú ɨɨn cha̱a kee‑dé sɨkɨ̱‑ro̱, xí nú ɨɨn cha̱a kuanchaa̱‑de ndatíñu‑ró, xí nú ɨɨn cha̱a sáñá'nu‑de máá‑de, xí nú ɨɨn cha̱a stují‑dé yikɨ núu̱‑ro̱, bueno kája̱ndéé iní‑ro̱ jíín‑de jiní‑ri̱.  
\v 21 Kúka nuu̱‑rí, chi vi̱tá máá‑rí te ja̱ yúán tú ní kásá'a xaa̱n‑rí súan, áchí‑ri̱ vii. Chi̱ nátu̱'un chúndéé iní ɨnga̱ cha̱a sátéyíí‑de máá‑de, suni súan ruu̱ chúndéé iní‑ri̱ ká'a̱n‑ri̱ tu̱'un katachi̱.  
\v 22 Cha̱a hebreo kákuu‑de náún. Suni ruu̱. Cha̱a Israel kákuu‑de náún. Suni ruu̱. Tata̱ Abraham kákuu‑de náún. Suni ruu̱. 
\s1 Tu̱ndó'o ni̱ jito Pablo sɨkɨ̱ tú'un‑ya̱ 
\p  
\v 23 Cha̱a kájatíñu nuu̱ Cristo kákuu‑de náún. (Ká'a̱n‑ri̱ nátu̱'un cha̱a kátachi̱.) Ko ruu̱ ví'í‑gá. Kua'a̱‑gá tiñu sá'a‑ri̱. Na̱saa vuelta kákuun‑de yunu xíi suku̱n‑rí. Xaa̱n‑gá já'a̱n‑ri̱ veka̱a. Ni̱ kuu kua'a̱ jínu káku‑ri̱ kuu̱‑ri̱.  
\v 24 Cha̱a judío, ɨɨn‑na̱ te jínu uu̱ xiko cuarta ni̱ kaja̱'a‑de ruu̱ u'u̱n vuelta.  
\v 25 Uni̱ jínu ni̱ ki'in‑ri̱ yunu xíi. Ɨɨn jínu ni̱ ki'in‑ri̱ yuu̱. Uni̱ jínu ni̱ ta'u̱ barco‑ri̱. Ɨɨn ñúú te ɨɨn ndúú ni̱ ka̱xndée ni̱nu‑ri̱ nuu̱ kúnú ndúcha mar.  
\v 26 Kua'a̱ jínu ni̱ ja'a̱n jíká‑rí ichi. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ yúcha. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ ñákui̱'ná. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ ñúu̱‑ri̱. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Ni̱ kuu káku‑ri̱ ini̱ ñuu̱. Ni̱ kuu káku‑ri̱ máá iní ñu'un té'é. Ni̱ kuu káku‑ri̱ nuu̱ mar. Ni̱ kuu káku‑ri̱ ma̱'ñú ñaní tú ká'i̱in ndaa̱.  
\v 27 Ni̱ kui̱tá‑ri̱. Ni̱ kana tai̱n‑rí. Ni̱ sátiñu‑ri̱. Kua'a̱ jínu ni̱ kuu já'ni‑rí máá‑rí numa̱'ná. Ni̱ kuu jí'i̱‑ri̱ so̱ko, te jichí‑ri̱ nducha. Ió kua'a̱ kɨvɨ́ tú ní'i̱n‑rí kee‑rí. Ni̱ kuu tá'a̱n vi̱jin‑ri̱ te jíka kuu víchí‑ni‑ri̱.  
\v 28 Te sɨkɨ̱ táká tu̱ndó'o tá'a̱n‑ri̱‑ún, íó ɨnga̱. Chi ta̱ká kɨvɨ̱ nákani xaa̱n iní‑ri̱ te jítú iní‑ri̱ ja̱ kúu ta̱ká tɨku'ni̱ kákandíja.  
\v 29 Ndé ña̱yɨvɨ vítá ini̱‑i, te ruu̱ tú vi̱tá ini̱‑ri̱ náún. Ndéja̱ kánangava nuu̱ kuáchi sá'a ɨnga̱ cha̱a, te ruu̱ tú ndúki̱jí xini̱‑rí náún.  
\v 30 Te nú kánúú sátéyíí‑rí máá‑rí, te ná sátéyíí‑rí máá‑rí sɨkɨ̱ já vítá ini̱‑ri̱.  
\v 31 Máá Dios, Táa̱ Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo, ja̱ kánakana jaa‑i‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá, a jiní‑ya̱ já tú xndá'ú‑ri̱.  
\v 32 Ini̱ ñuu̱ Damasco ni̱ sá'a gobernador jíín‑rí, cha̱a tá'ú tíñu ndañúu̱ tɨ́ɨn rey Aretas, ja̱ ní ka̱indasu̱‑de yuñúu̱ cháa Damasco, ja̱ tɨ́ɨn‑de ruu̱ kákuni̱‑de núú.  
\v 33 Ko ini̱ ɨɨn ji̱ka ni̱ ka̱ndee‑ri̱. Te ni̱ ka̱kiñi'in‑i ruu̱ yau̱ ventana. Te ni̱ ka̱skúun‑i ruu̱ jika̱ vé'e nama̱ ñúu̱ Damasco. Te súan ni̱ ka̱ku‑ri̱ ini̱ nda'a cháa‑ún. 
\c 12  
\p  
\v 1 Nɨ́nɨ sátéyíí‑rí máá‑rí ja̱ máá‑rí va̱sa tú ní'i̱n tíñu. Ka'a̱n‑ri̱ sɨkɨ̱ tú'un ni̱ stá'a̱n ndiji̱n máá Jíto'o̱‑yo̱ núu̱‑rí jíín já ní skóto‑ya̱ rúu̱.  
\v 2 Jiní‑ri̱ nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a yí'i‑de nda'a Cristo, ja̱ íó uxi̱ kuu̱n kuiá ni̱ ndéché cháa‑ún ni̱ ja'a̱n‑de onde̱ andɨ́vɨ́ uní. Te nú jíín yíkɨ kúñu‑de, xí na̱ún, tú jiní‑ri̱, xí ní xndóo‑de yikɨ kúñu‑de, tú jiní‑ri̱. Dios kúu I'a̱ jiní.  
\v 3 Te jiní‑ri̱ cha̱a‑ún. Te nú jíín yíkɨ kúñu‑de, xí ní xndóo‑de yikɨ kúñu‑de, tú jiní‑ri̱. Dios kúu I'a̱ jiní.  
\v 4 Ja̱ ní ndéché‑de ni̱ ja'a̱n‑de onde̱ nuu̱ jardín andɨ́vɨ́. Te yúan ni̱ jini so̱'o cha̱a‑ún tu̱'un sa̱'í, ja̱ má kúu kastu̱'ún ní ɨɨn cha̱a.  
\v 5 Sɨkɨ̱ cháa‑ún, ná sátéyíí‑rí máá‑rí, ko ja̱ jíín máá‑rí, ja̱ máá‑rí, ma̱ sátéyíí‑rí máá‑rí, chi̱ sua nú jíín tú'un vi̱tá ini̱‑ri̱ te kuu.  
\v 6 Nú kuní‑ri̱ sátéyíí‑rí máá‑rí, tú káñáá xini̱‑rí. Chi̱ ka'a̱n ndaa̱‑ri̱. Ko ma̱ sá'a‑ri̱. Ko ma̱ ká'a̱n‑ri̱ súan, chi̱ sanaa te ɨɨn cha̱a kani‑ga̱ ini̱‑de ja̱ súkún‑ga̱ ku̱'a‑ri̱ vásá já jiní‑de ruu̱, xí já jíni so̱'o‑de tu̱'un‑ri̱.  
\v 7 Chi̱ sɨkɨ̱ já ní stá'a̱n ndiji̱n kua'a̱‑yá nuu̱‑rí, tú kuní‑ya̱ já já'a ku̱'a sáñá'nu‑ga̱‑ri̱ máá‑rí. Ja̱ yúán ní chaa̱ ɨɨn kue'e̱ nuu̱‑rí. Te ɨɨn yuchi̱ Satanás kúu‑ún, ni̱ stují núu̱‑rí, náva̱'a tú ja̱'a ku̱'a kusɨɨ̱ iní añú‑ri̱ jíín máá‑rí.  
\v 8 Ja̱ yúán ní kuu uni̱ jínu ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín máá Jíto'o̱‑yo̱, já ná cháxio‑ya̱‑ún kí'i̱n.  
\v 9 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑rí: Tú nɨ́nɨ, chi tu̱'un luu íó ini̱‑ri̱ kúu ja̱ kánúú núu̱‑ro̱, chi̱ nú ká'i̱o vi̱tá ini̱ ña̱yɨvɨ, yúan‑na te fuerza‑ri̱ ná yíja ini̱‑i, áchí‑ya̱. Ja̱ yúán kúsɨɨ̱ xáa̱n iní‑ri̱ sátéyíí‑rí máá‑rí sɨkɨ̱ já vítá ini̱‑ri̱, náva̱'a ná kúnchaa̱ fuerza máá Cristo jíín‑rí.  
\v 10 Ja̱ sɨkɨ́ yúán kúu ja̱ xáa̱n kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín tú'un vi̱tá ini̱, jíín tú'un kástá'a̱n‑i ruu̱, jíín tú'un nándɨ'ɨ‑ri̱ na̱jíín, jíín tú'un káchindiki̱n‑i ruu̱, jíín tú'un tá'a̱n‑ri̱ tu̱ndó'o ja̱ sɨkɨ́ Cristo. Chi̱ hora íó vi̱tá‑ri̱, máá hora‑ún íó ndáján‑rí.  
\v 11 Cha̱a káñáá xini̱ sá'a‑ri̱ máá‑rí ja̱ súan sátéyíí‑rí máá‑rí. Ko máá‑ró, ni̱ ka̱stétuu‑ró rúu̱, chi̱ sua ka'a̱n‑ro̱ já'a̱‑rí jíná'an‑ró núú. Chi̱ ni tú kuí'a̱ kutɨ cháa kúu‑ri̱ nuu̱ apóstol kákuu ví'í‑gá‑ún, va̱sa tú na̱ tiñu‑ri̱.  
\v 12 Te ma̱'ñú táká‑ro̱ ní i̱o ndija ta̱ká tuni̱ ni̱ sá'a‑ri̱ cuenta apóstol, jíín táka paciencia jíín tuní, jíín tíñu ñá'nu, jíín tíñu náa iní‑yo̱ ndé'é‑yó.  
\v 13 Na̱ún ta'u̱ kuí'a̱ ni̱ ni'i̱n‑ro̱ vásá sáva‑ga̱ tɨku'ni̱ kákandíja, chi̱ máni ja̱ tú ní stáa kutɨ‑rí sɨkɨ̱‑ro̱. Sá'a tu̱ká'nu ini̱ nuu̱‑rí ja̱ súan ni̱ sá'a ndɨva̱'a‑ri̱ jíín‑ró. 
\s1 Ja̱ kuní Pablo ki'i̱n‑de vuelta uni̱ sándaa̱‑de tiñu‑i 
\p  
\v 14 Te vina a íó tu̱'a‑ri̱ ja̱ jáa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ vuelta uni̱. Ko nasu̱ já stáa‑ri̱ sɨkɨ̱‑ro̱ jíná'an‑ró, chi̱ nasu̱ ndátíñu‑ró kuní‑ri̱, chi̱ róó kuní‑ri̱. Chi se̱'e, tú modo kaya̱‑i ja̱ kúu táa̱‑i, chi̱ sua kaya̱ táa̱ ja̱ kúu se̱'e‑de.  
\v 15 Ko ruu̱ chi̱ kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ kanu̱‑ri̱ cuenta máá‑rí, te va̱sa onde̱ máá‑rí ná síjíta ndɨ'ɨ‑ri̱ máá‑rí sɨkɨ̱ añú‑ro̱. Sɨkɨ̱ já kúndá'ú xaa̱n‑gá ini̱‑ri̱ róó, ja̱ yúán nú ku̱'a kákundá'ú ini̱‑ro̱ rúu̱, náún.  
\v 16 Ja̱ jáa̱n, ko ruu̱, va̱sa tú ní stáa kutɨ‑rí sɨkɨ̱‑ro̱, chi̱ sua ni̱ tɨɨn yátá‑rí róó, chi cha̱a maña kúu‑ri̱ káka'a̱n‑ro̱.  
\v 17 Jaán, jíín ɨ́ɨn tá'an cha̱a ni̱ tájí‑rí ni̱ jaa̱ nuu̱‑ro̱, ní xndá'ú‑ri̱ róó, náún.  
\v 18 Ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín Tito jaa̱‑de, te ni̱ tájí‑rí ɨɨn ñani̱ kujaa̱ jíín‑de. Te xí sánaa ní xndá'ú Tito róó. Nasu̱ jíín ɨ́ɨn‑ni xini̱ kájika kuu‑ri̱ náún. Te nasu̱ ɨ́ɨn‑ni ichi kájika‑ri̱ náún.  
\v 19 Kájani ini̱‑ro̱ já kándúkú‑rí ka'a̱n‑ri̱ ja'a̱ máá‑rí nuu̱‑ro̱ náún. Máá Dios jiní‑ya̱ já káka'a̱n‑ri̱ tu̱'un Cristo. Ñáni̱ máni̱, ta̱ká yu̱án kásá'a‑ri̱ náva̱'a ná yíja‑ga̱ ini̱‑ro̱.  
\v 20 Chi̱ yú'ú‑ri̱ ja̱ sánaa nú ná jáa̱‑ri̱, te ma̱ ní'i̱n‑rí róó nátu̱'un játa'a̱n ini̱ máá‑rí. Ni róó, ma̱ játa'a̱n ini̱‑ro̱ rúu̱. Chi̱ sánaa kákana̱á‑ro̱, kákukuásún iní‑ro̱, kákiti̱ ini̱‑ro̱, kásásɨ́ɨn‑ró máá‑ró, káka'a̱n tú'ún sɨkɨ́ tá'an‑ró, kákutuku ini̱‑ro̱ kájito tá'an‑ró, kásávixi̱‑ro̱ máá‑ró, tú kétá'an kásá'a‑ró.  
\v 21 Chi̱ nú sanaa jáa̱ tuku‑ri̱, yúan‑na te kuka nuu̱‑rí sá'a Dios kuni̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Te ndukuí'a̱ ini̱‑ri̱ sá'a kua'a̱ cháa kásá'a kua̱chi ichi yatá, chi̱ tú kákuni̱‑de nakani ini̱‑de sɨkɨ̱ táká tiñu chá'án kásá'a‑de, ja̱ kásá'a téné‑de, ja̱ kásá'a kuáxán‑de. 
\c 13  
\p  
\v 1 Ya̱'á kúu vuelta uni̱ ja̱ jáa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Te jíín tú'un ka'a̱n uu̱ xí uní testigo te kundaa̱ ta̱ká tiñu.  
\v 2 A ni̱ kana jíín‑rí nuu̱ ñáyɨvɨ ní ka̱sá'a kua̱chi‑ún, te suni nuu̱ sáva‑ga̱‑i. Te vina va̱sa jíká kánchaa̱‑ri̱, ko kána jíín tuku‑ri̱ nuu̱‑í, ná ni̱ ka'a̱n‑ri̱ kɨvɨ̱ ní jaa̱‑ri̱ vuelta uu̱ ni̱ kanchaa̱‑ri̱ jíín‑ró chi̱ nú jaa̱‑ri̱ ɨnga̱ jínu, te ma̱ ká'a̱n vi̱tá‑ri̱ jíín‑i.  
\v 3 Chi̱ kájika̱n‑ro̱ prueba ja̱ nú ndaa̱ ká'a̱n Cristo ja̱ ká'a̱n‑ri̱ yu'u núu̱‑yá. Te I'a̱‑ún, tú vi̱tá‑ni jíku‑ya̱ já'a̱ róó, chi̱ sua jíku‑ya̱ jíín fuerza ja'a̱ róó jíná'an‑ró.  
\v 4 Chi vi̱tá‑ya̱ te ni̱ ji'i̱‑ya̱ jiká cruz, ko chakú‑ya̱ sá'a fuerza Dios. Te suni súan yóó, vi̱tá ini̱‑yo̱ jíín‑yá, ko kúkuéé‑ga̱ te kuchaku̱‑yo̱ jíín‑yá sá'a fuerza Dios ja'a̱ yóó jíná'an‑yó.  
\v 5 Ná nándúkú víi máá‑ró sɨkɨ́ máá‑ró, te kuni̱‑ro̱ nú kákandíja va̱'a‑ró xí túu, chi̱ sanaa te ká'i̱in‑ga̱‑ro̱ núu̱ kuáchi. Xí tú kájini̱‑ro̱ máá‑ró já ncháá Jesucristo ini̱‑ro̱ náún, te nú ma̱ kéndo̱o kuí'a̱‑ro̱.  
\v 6 Ko ñúkuu ini̱‑ri̱ ja̱ ná kuní‑ro̱ jíná'an‑ró já rúu̱ tú kákendo̱o kuí'a̱‑ri̱.  
\v 7 Te kájika̱n ta'u̱‑rí nuu̱ Dios, náva̱'a ma̱ sá'a‑ró ní ɨɨn tiñu ñáá jíná'an‑ró, ko nasu̱ sɨkɨ́ já ná kúndéé‑rí kendo̱o va̱'a‑ri̱. Chi̱ kuní‑ri̱ ja̱ ná kúndéé‑ró sá'a‑ró tíñu va̱'a, va̱sa ruu̱ ná kóo‑ri̱ nátu̱'un cha̱a kéndo̱o kuí'a̱, ni̱ jini̱‑ro̱.  
\v 8 Chi ma̱ kúu kasu̱‑ri ichi tú'un ndaa̱, chi̱ máni sua skáka‑ri̱ tu̱'un ndaa̱.  
\v 9 Ja̱ yúán kákusɨɨ̱ iní‑ri̱ nú vi̱tá ini̱‑ri̱, te róó, nú ká'i̱o fuerza ini̱‑ro̱. Te kájika̱n ta'u̱‑rí ja̱ ná yíja va̱'a‑ga̱ ini̱‑ro̱.  
\v 10 Ja̱ yúán va̱sa kánchaa̱ jíká‑rí, te cháa‑ri̱ ta̱ká tu̱'un yá'a nuu̱‑ro̱, náva̱'a tú kundii̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ te ka'a̱n xaa̱n‑rí jíín‑ró. Chi ni̱ ja̱'a máá Jíto'o̱‑yo̱ fuerza‑ya̱ núu̱‑rí ja̱ skuá'nu‑ri̱ róó, nasu̱ já xnáa‑rí róó.  
\v 11 A ni̱ ka'a̱n‑yo̱ núsáá, ñáni̱. Ko íó ɨɨn máá tú'ún‑na̱ tu̱'un ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró. Ná kóo sɨɨ̱ iní‑ro̱. Ná síyíja‑ga̱‑ro̱ máá‑ró. Ná sándéé iní‑ro̱ jíná'an‑ró. Vindáa̱ vinené ná kúxiu̱kú‑ró. Te máá Dios, I'a̱ ndíso tu̱'un kuaká'nu ini̱, jíín tú'un kúndá'ú ini̱, ná kúnchaa̱‑ya̱ jíín‑ró jíná'an‑ró.  
\v 12 Nú káka'a̱n‑ro̱ jíín tá'an‑ró te ndoo titú tá'an‑ró. Ta̱ká ña̱yɨvɨ ndóo, káka'a̱n‑i ja̱ ná sándéé iní‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 13 Tu̱'un luu íó ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo jíín tú'un kúndá'ú ini̱ Dios yóó, jíín tú'un kétá'an ká'nu‑yó jíín Espíritu Santo, ná kóo jíín táká‑ro̱ jíná'an‑ró. Súan ná kóo. Amén.