\id 1PE  
\h 1 Pedro 
\toc1 YA'A KUU CARTA ƗƗN JA NI CHAA SAN PEDRO APOSTOL NUU TAKA ÑAYƗVƗ KAKANDIJA 
\toc2 1 Pedro 
\toc3 1 P. 
\mt2 LA PRIMERA EPISTOLA UNIVERSAL DE SAN PEDRO APOSTOL 
\mt1 YA'A KUU CARTA ƗƗN JA NI CHAA SAN PEDRO APOSTOL NUU TAKA ÑAYƗVƗ KAKANDIJA 
\c 1  
\p  
\v 1 Máá‑rí kúu Pedro apóstol nuu̱ Jesucristo. Te cháa‑ri̱ tutu̱ yá'a nuu̱ róó ña̱yɨvɨ jíká, ja̱ ní kajicha̱ nu̱u‑ró káxiu̱kú‑ró nɨ́ɨ́ ñúu̱ Ponto, Galacia, Capadocia, Asia, jíín Bitinia.  
\v 2 Chi̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios, ni̱ jini̱‑ya̱ róó onde̱ jíín tiempo, te ni̱ ka̱ji‑ya̱ róó jíná'an‑ró. Te a ni̱ ka̱ndundoo‑ró ní sá'a máá Espíritu, náva̱'a kuandatu̱‑ro̱ núu̱ Jesucristo, te koso̱ yúyú‑yá nɨñi̱‑yá sɨkɨ̱‑ro̱. Tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ jíín tú'un kuaká'nu ini̱ ná ndeá ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró. 
\s1 Tu̱'un ñúkuu ini̱ 
\p  
\v 3 Ná nákana jaa‑yó máá Dios, Táa̱ Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo. Chi ni̱ kundá'ú xaa̱n iní‑ya̱ yóó. Te ni̱ nakaku‑yó já kúchaku̱‑yo̱, te káñukuu ini̱‑vo̱ ní sá'a‑ya̱ jíín tú'un ja̱ ní nachaku̱ Jesucristo ma̱'ñú ndɨ́yi,  
\v 4 náva̱'a ni'i̱n‑yo̱ ɨ́ɨn ta'u̱ já má té'yu̱ kutɨ, ni ma̱ kúchá'án kútɨ, ni ma̱ xíi̱ kutɨ, chi̱ yíva̱'a ini̱ andɨ́vɨ́ já sɨkɨ́ yóó.  
\v 5 Chi̱ yóó kúu ña̱yɨvɨ kákandíja, te ja̱ yúán ndíto Dios yóó jíín fuerza‑ya̱ náva̱'a nama‑ya̱ yóó kɨvɨ̱ sándɨ̱'ɨ́‑na̱, nátu̱'un a ni̱ sándaa̱‑ya̱.  
\v 6 Ja̱ yúán kákusɨɨ̱ iní‑ro̱, va̱sa tɨnɨ̱ tu̱ndó'o kájito nɨ́nɨ‑ro yakú‑ni kɨvɨ̱.  
\v 7 Chi tu̱ndó'o‑ún, kájito nchaa̱ róó nú kákandíja va̱'a‑ró. Te tu̱'un kákandíja‑ró, luu‑ga̱ káa vásá oro, chi va̱sa kájito nchaa̱‑i oro jíín ñú'u̱n, ko ɨɨn kɨvɨ̱ te naa. Te tu̱'un kákandíja va̱'a‑ró, nakana jaa‑i Jesucristo sá'a, te jíín tú'un jíñú'ún ká'a̱n‑i nduñá'nu‑ya̱ sá'a kɨvɨ̱ kénda ndiji̱n‑ya̱.  
\v 8 Te máá‑yá, va̱sa té kuni̱‑ga̱‑ro̱ núu̱‑yá, te mani̱‑ro̱ jíín‑yá, te kákandíja‑ró‑yá. Va̱sa tú kánde̱'é‑ró núu̱‑yá vina, te kákusɨɨ̱ xáa̱n iní‑ro̱ te kánakana jaa‑ró‑yá.  
\v 9 Chi ja̱ ní ka̱kandíja‑ró te ní'i̱n‑ro̱ tá'u̱‑ro̱ já káku añú‑ro̱.  
\v 10 Cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá, ni̱ kaka'a̱n‑de ndasa chaa̱ tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ núu̱‑ro̱. Te suni ni̱ kande̱'é vá'a‑de, ni̱ ka̱ndúkú víi‑dé tu̱'un ndasa ka̱ku‑yó.  
\v 11 Te ni̱ ka̱nandúkú ñúkúún‑de ja̱ ná júku̱'un ini̱‑de ndé kɨvɨ̱ jíín ndé tiempo kuu tu̱'un ni̱ ka'a̱n Espíritu Cristo jíín‑de, chi̱ onde̱ jíín tiempo ni̱ jani‑ya̱ tú'un nuu̱‑dé ndasa kii tu̱ndó'o sɨkɨ̱ Cristo jíín ndasa nduñá'nu tuku‑ya̱ nú ná já'a tu̱ndó'o‑ún.  
\v 12 Te ni̱ stá'a̱n‑ya̱ núu̱ cháa‑ún ja̱ násu̱ já kúu máá‑de, chi̱ sua ja̱ kúu máá‑yó kúu tu̱'un ni̱ ka̱jani‑de. Te vina a ni̱ ka̱jini so̱'o‑ró tú'un‑ún chi cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un va̱'a nuu̱‑ro̱ ní sá'a Espíritu Santo ja̱ ní kii ichi ándɨ́vɨ́, suni ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un‑ún nuu̱‑ro̱. Te ta̱ká ndajá'a̱ Dios kájítú iní‑ya̱ ndúkú víi‑yá ta̱ká tu̱'un‑ún. 
\s1 Sɨkɨ̱ tú'un koo ndoo‑yó 
\p  
\v 13 Ja̱ yúán ná kóo ndito ini̱ ja̱ jiní tuní‑ro̱, te koo kuándí'í‑ro̱. Te kuñukuu téyíí iní‑ro̱ já ní'i̱n‑ro̱ tú'un luu íó ini̱‑ya̱ já kuá'a‑ya̱ núu̱‑ro̱ kɨvɨ́ kénda ndiji̱n Jesucristo.  
\v 14 Te nátu̱'un se̱'e kájandatu̱ va̱'a, súan ná kóo‑ró. Te ma̱ sá'a‑ró tíñu ni̱ kakani̱ ini̱‑ro̱ sáá, ná tú ní kájuku̱'un kutɨ iní‑ro̱.  
\v 15 Chi̱ nátu̱'un íó ndoo máá I'a̱ ni̱ kana xini̱‑ro̱, suni súan ná kóo ndoo‑ró jíín táká tiñu kásá'a‑ró.  
\v 16 Chi̱ súan yóso núu̱ tutú: Ná kóo ndoo‑ró jíná'an‑ró, chi̱ ruu̱ íó ndoo‑ri̱, áchí.  
\v 17 Te máá‑yá, tú ncháá nuu̱‑yá ña̱yɨvɨ, ko sándaa̱‑ya̱ táká tiñu‑i ndasa kásá'a ɨɨn ɨɨn‑i. Te nú ká'a̱n nda̱'ú‑ro̱ jíín‑yá nátu̱'un jíín Táa̱‑ro̱, núsáá te ná chíñú'ún‑ró‑yá ta̱ká kɨvɨ̱ já kájika tatú‑ro̱ yá'a.  
\v 18 Chi̱ a kájini̱‑ro̱ ndasa ni̱ ka̱jika sáni‑ró jíín táni̱nu ni̱ kaja̱'a táa̱‑ro̱ núu̱‑ro̱ sáá. Ko ni̱ nakuaan‑ya̱ róó nuu̱ táni̱nu‑ún. Ko nasu̱ jíín ndátíñu ja̱ té'yu̱, nátu̱'un oro jíín plata,  
\v 19 chi̱ sua jíín nɨñí Cristo ja̱ yá'u xaa̱n ncháá ni̱ nakuaan‑ya̱ róó. Chi̱ máá‑yá kúu nátu̱'un ɨɨn lélú vá'a kɨtɨ tú káchá'án,  
\v 20 chi̱ súan a ni̱ teta'a̱n Dios máá Cristo onde̱ ná té jukuiñi̱‑ga̱ ñu̱yɨ́vɨ, te ni̱ kenda ndiji̱n Cristo kɨvɨ̱ kuándɨ'ɨ‑na̱, sɨkɨ̱ já ní kundá'ú ini̱‑ya̱ róó.  
\v 21 Te kákandíja‑ró núu̱ Dios sá'a Jesús. Chi ni̱ nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi, te ni̱ nduñá'nu‑ya̱ ní sá'a Dios. Ja̱ yúán kákandíja‑ró núu̱ Dios, te káñukuu ini̱‑ro̱‑yá.  
\v 22 A ni̱ ndundoo añú‑ro̱, chi ni̱ ka̱jandatu̱‑ro̱ núu̱ tú'un ndaa̱ ni̱ sá'a Espíritu jíín‑ró, náva̱'a kundá'ú ndija ini̱‑ro̱ ñaní‑ro̱. Núsáá te ná kúndá'ú xaa̱n iní‑ro̱ tá'an‑ró ondé jíín iní jíín añú‑ro̱.  
\v 23 Chi̱ a ni̱ ka̱nakaku jáá‑ró. Ko nasu̱ chíi tata̱ té'yú, chi chi̱i tata̱ já má té'yu̱ kutɨ. Te tu̱'un Dios ni̱ sá'a súan, chi̱ ndíto chakú nɨ́ɨ́ káni.  
\v 24 Chi̱ nátu̱'un yuku̱, súan kúu ta̱ká ña̱yɨvɨ. Te modo ndúñá'nu‑i kúu nátu̱'un ita̱ yuku̱. Chi̱ yuku̱‑ún, ichí‑ni, te ita̱‑ún, júngava‑ni,  
\v 25 ko tu̱'un ká'a̱n máá Tatá Dios, chi̱ kéndo̱o nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Achí. Te tu̱'un yúan kúu máá tú'un va̱'a ni̱ kani'i̱n‑ro̱. 
\c 2  
\s1 Cristo, nátu̱'un yuu̱ chakú 
\p  
\v 1 Núsáá te ná sía̱‑ro̱ táká tu̱'un ñáá, ta̱ká tu̱'un xndá'ú, tu̱'un yóso yú'u, tu̱'un kuásún iní, jíín táká tu̱'un káka'a̱n ndɨva̱'a sɨkɨ̱ tá'an.  
\v 2 Te ná kaní ini̱‑ro̱ leche máá Espíritu kaxin‑ro nátu̱'un su̱chí yíkɨ́n sáá ní kaku‑i, náva̱'a ka̱ku‑ró te kua'nu‑ró jíín. Chi̱ leche‑ún, tú xndá'ú kutɨ.  
\v 3 Chi̱ a ni̱ kajini̱‑ro̱ já vá'a xaa̱n iní máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 4 Kandita nuu̱‑yá jíná'an‑ró, chi̱ nátu̱'un yuu̱ chakú kúu‑ya̱. Te ta̱ká ña̱yɨvɨ, va̱sa ni̱ ka̱ské'ichi̱‑i‑ya̱, ko ni̱ ka̱ji Dios‑ya̱, nátu̱'un ɨɨn yuu̱ lúu.  
\v 5 Suni róó, nátu̱'un yuu̱ chakú kákuu‑ró. Te ná kuá'nu‑ró kuu‑ró ɨ́ɨn ve'e ii̱ máá‑yá, te kuu‑ró sutú ndoo, te nuu̱ Dios soko̱‑ro̱ tú'un cuenta Espíritu, chi ja̱ sɨkɨ́ Jesucristo te kúsɨɨ̱ iní Dios nú súan.  
\v 6 Chi̱ súan ká'a̱n tutu̱ ii̱: Vina te onde̱ ñuu̱ Sion ka̱itúu‑rí ɨɨn yuu̱ kánúú kúndiso jiki̱, chi̱ nátu̱'un yuu̱ lúu ni̱ ka̱ji‑ri̱‑ya̱, te cha̱a kándíja nuu̱‑yá, ma̱ kúka nuu̱‑dé, áchí.  
\v 7 Luu káa máá‑yá nuu̱ róó ja̱ kákandíja‑ró‑yá. Ko sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ tú kákandíja ká'a̱n: Cha̱a káchutá'an ve'e va̱sa ni̱ ka̱ské'ichi̱‑de yuu̱, ko yuu̱‑ún ni̱ ni'i̱n tíñu kundiso jiki̱.  
\v 8 Te suni yuu̱ skáchi'i ja'a̱‑í nání‑yá, te kava júngoyo‑i sá'a kúu‑ya̱, áchí. Chi̱ kájungoyo‑i kua̱chi sɨkɨ̱ já tú kájandatu̱‑i tu̱'un‑ya̱. Te ni̱ jani‑ya̱‑í ja̱ súan sá'a‑i. 
\s1 Modo kuandatu̱ ña̱yɨvɨ xíin máá‑yá 
\p  
\v 9 Ko róó, tata̱ ja̱ ní ka̱ji máá‑yá kákuu‑ró, te suni sutu̱ kúñá'nu xaa̱n, te suni ña̱yɨvɨ ndóo, jíín ñáyɨvɨ ní ni'i̱n‑yá kákuu‑ró. Súan ni̱ sá'a‑ya̱ róó náva̱'a kani‑ró tú'un ndasa xaa̱n vá'a ini̱ máá I'a̱ ni̱ kana xini̱‑ro̱ ná ni̱ kaxiu̱kú‑ró ñúñáa. Te ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑ró núu̱ lúu nuu̱ ndíi ncháa̱ máá‑yá.  
\v 10 Chi̱ róó, onde̱ sáá nasu̱ ñáyɨvɨ Dios kákuu‑ró núú. Ko vina a ni̱ ka̱nduu‑ró ñáyɨvɨ máá‑yá. Suni onde̱ sáá té ni'i̱n‑gá‑ro̱ tú'un kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó, ko vina, a kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó.  
\v 11 Ñáni̱ máni̱, ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró nátu̱'un ká'a̱n‑ri̱ jíín cháa jíká jíín cháa kájika kuu tatú, ma̱ sá'a‑ró táká tiñu kákani̱ ini̱ máá‑ró, chi yu̱án kája̱tá'an sɨkɨ̱ añú‑ro̱.  
\v 12 Te ná káka jíñú'ún‑ró má'ñú ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación. Náva̱'a va̱sa kákaji̱‑i róó nátu̱'un sɨkɨ̱ cháa kásá'a tiñu ñáá, ko nú ná kuní‑i nuu̱ tíñu va̱'a kásá'a‑ró te nakana jaa‑i Dios kɨvɨ̱ kíi‑ya̱.  
\v 13 Ja̱ sɨkɨ́ máá Dios, te kuandatu̱‑ro̱ núu̱ táká cha̱a ndíso tíñu, va̱sa nuu̱ rey, chi cha̱a kúñá'nu‑ga̱ kúu‑de,  
\v 14 xí núu̱ táká gobernador ja̱ ní tájí‑de va̱ikoyo, náva̱'a xndó'o‑de ta̱ká ña̱yɨvɨ kásá'a tiñu ñáá, te ka'a̱n‑de tu̱'un jíñú'ún jíín ñáyɨvɨ kásá'a tiñu va̱'a.  
\v 15 Chi̱ kuní Dios ja̱ sá'a‑ró tíñu va̱'a. Te jíín tíñu va̱'a‑ún kundéé‑ró kasú‑ro̱ núu̱ tú'un ña̱yɨvɨ yúkú já tú kájuku̱'un ini̱‑i.  
\v 16 Ná káka kuu ndicha̱‑na̱‑ro̱. Ko nasu̱ já núña ichi já máni sá'a‑ró tíñu ñáá, chi̱ sua ja̱ ná kuátíñu‑ró núu̱ Dios.  
\v 17 Koo ja̱ jíñú'ún‑ró jíín táká ña̱yɨvɨ. Kundá'ú ini̱‑ro̱ ñaní kákandíja. Kuandatu̱‑ro̱ núu̱ Dios. Koo ja̱ jíñú'ún‑ró jíín máá rey.  
\v 18 Róó mozo, ná kuándatu̱‑ro̱ núu̱ cháa kákuu patrón‑ro̱. Te koo ja̱ jíñú'ún‑ró jíín‑de. Ko nasu̱ máá ɨ́ɨn nuu̱ cháa va̱'a ini̱, jíín núu̱ cháa mani̱ jíín‑ró, chi̱ suni súan sá'a‑ró jíín cháa xaa̱n iní.  
\v 19 Chi̱ ɨɨn cha̱a va̱sa tú sá'a‑de tiñu ñáá, nú jíto‑de tu̱ndó'o sɨkɨ̱ já skíkuu va̱'a‑de jíín Dios, yu̱án kúu ja̱ kúsɨɨ̱ iní‑ya̱ jíín‑de sá'a‑ún.  
\v 20 Ko nú kásá'a ndija‑ró kuáchi, te kája̱'a‑i róó, te na̱ún ja̱ vá'a kúu nú kája̱ndéé iní‑ro̱ jíín. Ko nú kásá'a‑ró tíñu va̱'a, te káxndó'o‑i róó, te kája̱ndéé iní‑ro̱ jíín, tiñu yá'a kúu ja̱ kúsɨɨ̱ ndíja ini̱ Dios sá'a.  
\v 21 Chi ja̱ yúán ní kana‑ya̱ xiní‑ro̱ jíná'an‑ró. Chi̱ máá Cristo, suni ni̱ ndo'o‑ya̱ já sɨkɨ́ yóó. Te ni̱ skéndo̱o‑ya̱ ɨ́ɨn ejemplo nuu̱‑yo̱ náva̱'a ná kúndiki̱n‑ro̱ súni ichi ní sá'a‑ya̱.  
\v 22 Te máá‑yá, tú ní sá'a‑ya̱ kuáchi. Ni tú ní kénda tu̱'un xndá'ú yu'u‑yá.  
\v 23 Ni̱ kaka'a̱n ndɨva̱'a‑i jíín‑yá, ko tú ní náka'a̱n ndɨva̱'a‑ya̱. Ni̱ ndo'o‑ya̱, ko tú ní stá'a̱n‑ya̱‑í, chi̱ sua ni̱ chi'i‑ya̱ máá‑yá nda'a Dios, I'a̱ sándaa̱ va̱'a ta̱ká tiñu.  
\v 24 Suni máá‑yá, ni̱ ji'i̱‑ya̱ jiká cruz, te ni̱ ndi̱so‑ya̱ kuáchi‑yó jíín yíkɨ kúñu‑ya̱. Chi̱ a ni̱ ka̱ku‑yó chíi kua̱chi náva̱'a kaka ndaa̱‑yo̱. Chi ni̱ tuji̱‑yá, te ja̱ yúán ní ka̱nduva̱'a‑ró.  
\v 25 Chi ni̱ ka̱jicha̱ nu̱u‑ró nátu̱'un rɨɨ̱, ko vina a káno'o̱n‑ro̱ núu̱ I'a̱ ndíto róó, te ini̱ nda'a máá‑yá yí'i añú‑ro̱. 
\c 3  
\s1 Tu̱'un kuandatu̱ ñasɨ́'ɨ́ nuu̱ yíi‑ñá 
\p  
\v 1 Suni súan róó ñasɨ́'ɨ́ jíná'an‑ró, kuandatu̱‑ro̱ núu̱ máá yíi‑ro náva̱'a kundéé‑ró skándíja‑ró yíi tú kándíja tu̱'un‑ya̱. Chi va̱sa tú ká'a̱n‑ro̱ jíín‑de, ko kuni̱‑de ndasa sá'a róó, ñasɨ́'ɨ́‑de,  
\v 2 te kuni̱‑de ndasa jíka jíñú'ún‑ró jíín já ñúkúún iní‑ro̱ jíín‑de, te kandíja‑de.  
\v 3 Te ja̱ sáluu‑ró máá‑ró, nasu̱ íchi sɨkɨ́‑ro̱ kúu ja̱ nátɨɨn‑ró xiní‑ro̱, xí já chí'i‑ró sɨkɨ́ oro máá‑ró, xí já kú'un‑ró sá'ma lúu,  
\v 4 chi̱ sua ná sáluu‑ró iní añú‑ro̱ já kándee sa̱'í ini̱‑ro̱. Te ná sákútu‑ro jíín tú'un ja̱ má té'yu̱ kutɨ. Yu̱án kúu tu̱'un vi̱tá ini̱ jíín tú'un vindáa̱ vinené ini̱ añú‑ro̱, te sá'a ja̱ kúsɨɨ̱ xáa̱n iní Dios.  
\v 5 Chi̱ ña'an ndóo aná'án já ní ka̱ñukuu ini̱‑ña Dios, suni súan ni̱ ka̱sáluu‑ña máá‑ña. Te ni̱ ka̱jandatu̱‑ña núu̱ máá yíi‑ñá.  
\v 6 Nátu̱'un Sara, ni̱ jandatu̱‑ña núu̱ Abraham, ni̱ skúnání‑ña‑dé jito'o̱‑ña. Te se̱sɨ́'ɨ́‑ña kákuu‑ró nú súan va̱'a ná sá'a‑ró te nú tú yu̱'ú‑ro̱. 
\s1 Yii ná kúndá'ú ini̱‑de ñasɨ́'ɨ́‑de 
\p  
\v 7 Te róó yii jíná'an‑ró, suni súan kuxiu̱kú vá'a‑ró jíín‑ña. Te koo ja̱ jíñú'ún‑ró jíín‑ña, chi̱ tá'ín‑ga̱ máá‑ña vásá róó, chi̱ ɨɨn núú‑ni ni̱ ni'i̱n tá'u̱‑ñá jíín‑ró tú'un luu kúchaku̱‑yo̱. Te súan ná sá'a‑ró náva̱'a tú ndasu̱ nuu̱ tú'un kájika̱n ta'u̱‑ro̱.  
\v 8 Te tu̱'un sandɨ̱'ɨ́‑na̱ kúu ya̱'á: Ɨɨn‑ni tu̱'un ná káni ini̱ ta̱ká‑ro̱, ná ndúkuí'a̱ ini̱‑ro̱ jíín tá'an‑ró, ná kúndá'ú ini̱‑ro̱ ñaní‑ro̱, te sá'a‑ró túká'nu ini̱ nuu̱ tá'an‑ró, te koo vi̱tá ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró. 
\s1 Tu̱'un kua̱ndéé iní jíín túndó'o 
\p  
\v 9 Nú sá'a ndɨva̱'a ña̱yɨvɨ jíín‑ró, ma̱ násá'a ndɨva̱'a‑ró jíín‑i. Te nú ká'a̱n tásɨ́‑i jíín‑ró, ma̱ náka'a̱n tásɨ́‑ró jíín‑i. Chi̱ sua ná ká'a̱n‑ro̱ já'a̱‑í nuu̱ Dios. Chi̱ ja̱ yúán ní kana‑ya̱ xiní‑ro̱ náva̱'a ni'i̱n‑ro̱ tá'u̱‑ro̱ sá'a‑ya̱.  
\v 10 Chi cha̱a kuní kuchaku̱ te koo va̱'a‑ni‑de ta̱ká kɨvɨ̱, cha̱a‑ún, ná kasú‑de nuu̱ yáa‑dé náva̱'a tú ka'a̱n ndɨva̱'a, te suni súan jíín yú'u‑dé náva̱'a tú kenda tu̱'un xndá'ú.  
\v 11 Ná kúxio‑de nuu̱ tíñu ñáá, te ná sá'a‑de tiñu va̱'a. Ná ndúkú‑de tu̱'un vindáa̱ vinené te ná kuítú iní‑de kukuu‑de jíín.  
\v 12 Chi̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, ndé'é‑yá nuu̱ cháa ndaa̱, te jíni ná'ín‑yá tu̱'un kájika̱n ta'u̱‑dé. Ko jíto u'u̱‑ya̱ cháa kásá'a tiñu ñáá.  
\v 13 Te ndé cha̱a sá'a ndɨva̱'a jíín‑ró te nú máni tiñu va̱'a jítú iní‑ro̱ kásá'a‑ró.  
\v 14 Xáán ndatu̱‑ro̱ te nú koto‑ró túndó'o sɨkɨ̱ já ní ka̱sá'a‑ró tíñu va̱'a. Núsáá te ma̱ yú'ú‑ro̱ kóto‑ró‑i ni ma̱ kúkuí'a̱ ini̱‑ro̱.  
\v 15 Chi̱ sua ná chíñú'ún‑ró máá Tatá Dios ini̱ añú‑ro̱. Te koo tu̱'a‑ró ndasa xndíó káni vi̱tá‑ro̱ tú'un, te ka'a̱n jíñú'ún‑ró jíín ñáyɨvɨ káxndichí róó sɨkɨ̱ tú'un káñukuu ini̱‑ro̱.  
\v 16 Va̱'a ná kóo ini̱‑ro̱ náva̱'a va̱sa káka'a̱n ña̱yɨvɨ já cháa ñáá kákuu‑ró, yúan‑na te kuka nuu̱‑í ja̱ ní kakaji̱‑i róó sɨkɨ̱ já kájika va̱'a‑ró jíín Cristo.  
\v 17 Chi̱ nú kuní Dios, te va'a̱‑ga̱ ja̱ kájito‑ró túndó'o sɨkɨ̱ tíñu va̱'a kásá'a‑ró, nasu̱ sɨkɨ́ já kásá'a‑ró tíñu ñáá.  
\v 18 Chi̱ Cristo, suni ni̱ ndo'o‑ya̱ ɨ́ɨn jínu‑ni ja̱ sɨkɨ́ kuáchi‑yó. Cha̱a ndaa̱ ni̱ ji'i̱ ja̱ sɨkɨ́ cháa ñáá. Náva̱'a no'o̱n‑yo̱ núu̱ Dios sá'a‑ya̱. Chi ni̱ ji'i̱ yikɨ kúñu‑ya̱, ko tú ní ji'i̱ añú‑ya̱.  
\v 19 Chi̱ suni ni̱ ja'a̱n máá añú‑ya̱ te ni̱ jani‑ya̱ tú'un nuu̱ añú ja̱ káinu'ni̱.  
\v 20 Chi̱ onde̱ sáá tú ní kájandatu̱. Te kɨvɨ̱ Noé, jíín paciencia ni̱ nda̱tu Dios nini jíku‑de jíín barco ká'nu. Te jíín barco ni̱ kaka̱ku yaku̱‑ni ña̱yɨvɨ núu̱ ndúcha. Máá uná‑ni‑i ni̱ kaka̱ku.  
\v 21 Suni súan káku‑yó vína jíín tú'un jánducha, ja̱ tú jánchaa̱ ja̱ chá'án kándi̱so‑yó, chi̱ sua sá'a ja̱ ná kóo ndaa̱ nuu̱ jiní tuní‑yo̱ núu̱ Dios, chi ja̱ yúán ní nachaku̱ Jesucristo.  
\v 22 Chi̱ máá‑yá ni̱ ndaa‑ya̱ kuáno'on‑yá andɨ́vɨ́. Te kánchaa̱‑ya̱ íchi ndává'a Dios. Te tɨ́ɨn‑ya̱ só'o ta̱ká ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́, jíín táká ja̱ kátá'ú tíñu, jíín táká ja̱ ká'i̱o fuerza. 
\c 4  
\s1 Modo Cristo ná káni ini̱‑yo̱ 
\p  
\v 1 A ni̱ ndo'o Cristo ja̱ yóó jíín yíkɨ kúñu‑ya̱. Núsáá te suni súan ná káni ini̱‑ro̱. Chi cha̱a ni̱ ndo'o jíín yíkɨ kúñu, tuká kándee‑de chi̱i kua̱chi,  
\v 2 náva̱'a ja̱ nɨ́ɨ́‑gá kua'a̱n‑de, te tuká sá'a‑de tiñu kákani̱ ini̱ ña̱yɨvɨ, chi̱ sua ja̱ kuní Dios.  
\v 3 Chi̱ onde̱ nɨ́ɨ́ váji‑yó, te bueno ni̱ ka̱sá'a‑yó táká tiñu kákuni̱ ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación. Ni̱ ka̱jika kuáxán‑yó ni̱ ka̱kutóó iní‑yo̱, ni̱ kanda̱a ká'vá‑yó, ni̱ ka̱yee téyíí‑yó, ni̱ ka̱sá'a‑yó víko, ni̱ ka̱chiñú'ún‑yó ndosó chá'án.  
\v 4 Te kákuñáá ini̱‑i sɨkɨ̱ já tuká kájika‑ró jíín‑i ja̱ ɨ́ɨn núú‑ni síjíta ii̱‑ro̱ máá‑ró jíín‑i. Te ja̱ yúán kákaji̱‑i róó.  
\v 5 Ko ña̱yɨvɨ yúan, nakua̱'a‑i cuenta nuu̱ máá I'a̱ ja̱ íó tu̱'a‑ya̱ sándaa̱‑ya̱ tíñu ña̱yɨvɨ káichaku̱ jíín ñáyɨvɨ ní kaji'i̱.  
\v 6 Chi ja̱ yúán súni ni̱ kenda tu̱'un va̱'a‑ya̱ núu̱ táká ndɨ̱yi, náva̱'a ná kúndaa̱ tiñu‑i nátu̱'un cha̱a yí'i yikɨ kúñu, ko kuchaku̱ añú‑i cuenta Dios.  
\v 7 Ko kuaku̱yani kɨvɨ̱ náa táká ndatíñu. Núsáá te ná kóo kuándí'í‑ro̱, te koo ndito ini̱‑ro̱ kakán ta'u̱‑ro̱.  
\v 8 Te ja̱ kánúú kúu ja̱ kúndá'ú ndija ini̱‑ro̱ tá'an‑ró, chi tu̱'un kúndá'ú ini̱ tá'an, jasú nuu̱ kuá'a̱ kuáchi.  
\v 9 Koto ndá'ú‑ro̱ núu̱ tá'an‑ró, te ma̱ kútuku ini̱‑ro̱ jíín‑i.  
\v 10 Ná ɨɨn ná ɨɨn‑ró ná kuátíñu‑ró núu̱ tá'an‑ró nú ndasa káa máá tá'u̱ ní ja̱'a‑ya̱ núu̱‑ro̱. Te bueno skíkuu‑ró jíín sɨ́ɨn sɨ́ɨn tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱ já ní ja̱'a‑ya̱ núu̱‑ro̱.  
\v 11 Te nú ká'a̱n ɨɨn cha̱a, ná ká'a̱n‑de nátu̱'un káa máá tú'un Dios. Te nú ɨɨn cha̱a jíto ndá'ú‑de nuu̱ tá'an‑de, ná kóto ndá'ú‑de nátu̱'un káa máá fuerza ni̱ ja̱'a Dios nuu̱‑dé, náva̱'a ná nákana jaa‑i Dios sá'a Jesucristo, chi̱ máá‑yá kúñá'nu‑ya̱ te tá'ú‑yá tiñu nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Amén. 
\s1 Tu̱'un ndo'o tá'a̱n‑yo̱ jíín Cristo 
\p  
\v 12 Ñáni̱ máni̱ jíná'an‑ró, nú koto nchaa̱‑i róó nátu̱'un jíín ñú'u̱n, te ma̱ nánaa iní‑ro̱, nátu̱'un káta'a̱n‑ro̱ ɨ́ɨn tu̱ndó'o sanaa.  
\v 13 Chi̱ sua ná kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ já kándo'o ta'a̱n‑ro̱ jíín Cristo, náva̱'a suni súan kusɨɨ̱ xáa̱n iní‑ro̱ kɨvɨ́ kuní‑yo̱ núu̱‑yá ndasa ndíi ncháa̱‑ya̱.  
\v 14 Xáán ndatu̱‑ro̱, nú kákaji̱‑i róó ja̱ sɨkɨ́ sɨ́'vɨ́ Cristo, chi tu̱'un luu tu̱'un ñá'nu Dios jíín Espíritu‑ya̱ ncháá sɨkɨ̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Chi̱ máá‑i ja̱ndáa̱ káka'a̱n‑i sɨkɨ̱‑yá, ko máá‑ró, chi̱ kánakana jaa‑ró‑yá.  
\v 15 Núsáá te ma̱ ndó'o ni ɨɨn‑ró cuenta cha̱a já'ni ndɨ́yi, xí cháa kuí'ná, xí cháa sá'a tiñu ñáá, xí cháa kɨ́vɨ nduu̱ nuu̱ tíñu tatú.  
\v 16 Ko nú ɨɨn cha̱a ndó'o‑de sɨkɨ̱ já nání‑de cha̱a kándíja Cristo, ma̱ kúka nuu̱‑dé, chi̱ sua ná nákana jaa‑de Dios ja̱ súan nání‑de.  
\v 17 Chi̱ a ni̱ jaa̱ kɨvɨ̱ kéjá'á kúndaa̱ tiñu ña̱yɨvɨ kákuu se̱'e Dios. Te nú xna'a̱n‑ga̱ kejá'á‑yá jíín‑yó, ndasa koo sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ tú ní kájandatu̱ nuu̱ tú'un va̱'a Dios núsáá.  
\v 18 Te nú xaa̱n ú'u̱ ka̱ku ña̱yɨvɨ ndáa̱, naga̱ ni̱ kuu ja̱ káku ña̱yɨvɨ tú kákandíja, jíín ñáyɨvɨ sá'a kua̱chi núsáá.  
\v 19 Núsáá te ta̱ká ña̱yɨvɨ ndó'o sɨkɨ̱ modo játa'a̱n ini̱ Dios, ná sá'a‑i tiñu va̱'a, te ná kuá'a‑i máá‑i ini̱ nda'a máá I'a̱ ni̱ sá'a ta̱ká ndatíñu, chi̱ skíkuu‑ya̱ jíín‑i. 
\c 5  
\s1 Tu̱'un tɨku'ni̱ Dios 
\p  
\v 1 Ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín táká cha̱a kákuu nuu̱ ká'i̱in jíín‑ró, te suni nuu̱ kúu máá‑rí. Te ni̱ jini̱‑ri̱ ta̱ká tu̱ndó'o ni̱ jito Cristo. Te suni nduñá'nu ta'a̱n‑ri̱ jíín‑yá kɨvɨ̱ kénda ndiji̱n‑ya̱.  
\v 2 Koto‑ró tɨku'ni̱ Dios ja̱ ká'i̱in jíín‑ró jíná'an‑ró. Te koto ñúkúún‑ró‑i. Nasu̱ já fuerza sá'a‑ró, chi̱ sua ná kúsɨɨ̱ iní‑ro̱ sá'a‑ró, nasu̱ já ndútóó iní‑ro̱ ní'i̱n‑ro̱ xú'ún, chi̱ sua ja̱ ná kuítú iní‑ro̱ sá'a‑ró.  
\v 3 Ni nasu̱ já tá'ú ní'in‑ró tíñu sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ máá Jíto'o̱‑yo̱, chi̱ ná kúu‑ró ɨ́ɨn ejemplo nuu̱ tɨ́ku'ni̱‑ya̱.  
\v 4 Te kɨvɨ̱ kénda ndiji̱n máá I'a̱ ñá'nu ndíto yóó, te kua̱'a‑ya̱ premio luu nuu̱‑ro̱ já má té'yu̱ kutɨ.  
\v 5 Suni súan róó cha̱a káyi̱núu, kuandatu̱‑ro̱ núu̱ táká cha̱a kákuu nuu̱. Te ndɨ'ɨ‑ró, kuandatu̱ nuu̱ tá'an‑ró. Te ná kóo súchí iní‑ro̱. Chi̱ Dios, jasú‑ya̱ núu̱ cháa vixi̱, ko kúsɨɨ̱ iní‑ya̱ jíín cháa súchí iní. 
\s1 Ja̱ má yú'ú‑yo̱ 
\p  
\v 6 Núsáá te ná sásúchí‑ró máá‑ró kɨ́'vɨ‑ró chíi nda'a ní'in Dios, náva̱'a ná ndúñá'nu‑ró sá'a‑ya̱ nú ni̱ jaa̱ máá kɨvɨ́.  
\v 7 Ma̱ nándɨ'ɨ xaa̱n iní‑ro̱ jíín ní ɨɨn, va̱'a‑ga̱ ná sía̱‑ro̱ kúndito máá‑yá, chi̱ kúndá'ú ini̱‑ya̱ róó.  
\v 8 Ná kóo kuándí'í‑ro̱ te koo ndito ini̱‑ro̱. Chi̱ kui'na̱ ja jíto u'u̱ róó, cuenta ndɨ̱ka'a kɨtɨ ndé'e̱ súan jíkó ndúu̱ ndúkú ñáyɨvɨ kókó kuní.  
\v 9 Te ná kuíñi ni̱'in‑ró jíín tú'un kákandíja‑ró, te jíín yúán te kasu̱‑ro̱ núu̱ kuí'na̱‑ún. Chi̱ kájini̱‑ro̱ já súni súan kándo'o ta'a̱n‑ro̱ jíín táká ñani̱‑ro̱ já káxiu̱kú iní ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 10 Ko Dios ja̱ íó ta̱ká tu̱'un luu ini̱‑ya̱, ni̱ kana‑ya̱ xiní‑yo̱ nó'o̱n‑yo̱ núu̱ ndíi ncháa̱‑ya̱ nɨ́ɨ́ káni jíín Jesucristo, ko onde̱ ná ndó'o núu‑ró xna'a̱n‑ga̱. Te máá‑yá ná sáva̱'a‑ya̱ róó, ná síyíja‑ya̱ iní‑ro̱, te ná kuá'a‑ya̱ fuerza ini̱‑ro̱ náva̱'a kuiñi ni̱'in‑ró.  
\v 11 Ná nákana jaa‑yó‑yá, te ná tá'ú máá‑yá tiñu nɨ́ɨ́ káni nɨ́ɨ́ kuiá. Súan ná kóo. Amén.  
\v 12 Silvano kúu ɨɨn ñani̱ skíkuu va̱'a jáni ini̱‑ri̱. Te jíín máá‑de tájí‑rí tutu̱ lúlí yá'a ja̱ ní chaa‑ri̱ kujaa̱. Te ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró, te ká'a̱n ndaa̱‑ri̱ ja̱ yá'á kúu ndija tu̱'un luu íó ini̱ Dios. Ná kuíñi ni̱'in‑ró jíín tú'un yá'a.  
\v 13 Tɨku'ni̱ kándee ini̱ ñuu̱ Babilonia, ja̱ ɨ́ɨn‑ni ni̱ ka̱ji‑ya̱‑í jíín‑ró, ká'a̱n ja̱ ná sándéé iní‑ro̱. Te se̱'e‑ri̱ Marcos, suni ká'a̱n‑i ja̱ ná sándéé iní‑ro̱ jíná'an‑ró.  
\v 14 Ka'a̱n tu̱'un ndéé iní jíín tá'an‑ró, te titú mani̱‑ro̱ tá'an‑ró. Te tu̱'un kuaká'nu ini̱ ná kóo jíín táká róó ja̱ ká'i̱in‑ró jíín Jesucristo. Amén.