\id 1CO  
\h 1 Corintios 
\toc1 YA'A KUU CARTA ƗƗN JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU CORINTO 
\toc2 1 Corintios 
\toc3 1 Co. 
\mt2 LA PRIMERA EPISTOLA DEL APOSTOL SAN PABLO A LOS CORINTIOS 
\mt1 YA'A KUU CARTA ƗƗN JA NI CHAA SAN PABLO APOSTOL NUU ÑAYƗVƗ ÑUU CORINTO 
\c 1  
\s1 Sa'a̱n kúta'u̱ 
\p  
\v 1 Máá‑rí kúu Pablo, jíín ñaní‑yo̱ Sóstenes. Te ni̱ jata'a̱n ini̱ Dios, ni̱ kana‑ya̱ xiní‑rí kúu‑ri̱ apóstol Jesucristo.  
\v 2 Káchaa‑ri̱ tutu̱ yá'a nuu̱ tɨ́ku'ni̱ kándíja nuu̱ Dios, te káxiu̱kú‑i ini̱ ñuu̱ Corinto, te a ni̱ ka̱ndundoo‑i ni̱ sá'a Jesucristo, te ni̱ kana‑ya̱ xiní‑í, ná ndúu‑i ña̱yɨvɨ ndóo. Te suni káchaa‑ri̱ nuu̱ táká ña̱yɨvɨ kákakuñi'in sɨ́'vɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ndéni ni̱ kuu, chi̱ Jito'o̱ ta̱ká‑ni yóó kúu‑ya̱.  
\v 3 Tu̱'un luu íó ini̱ jíín tú'un kuaká'nu ini̱ ja̱ kíi nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios, jíín já kíi nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín‑ró jíná'an‑ró. 
\s1 Ja̱ ní nakuatá'ú Pablo nuu̱ Dios 
\p  
\v 4 Nene̱ nákuatá'ú‑rí nuu̱ Dios máá‑rí ja̱ sɨkɨ́ róó jíná'an‑ró, chi tu̱'un luu íó ini̱ Dios ni̱ ja̱'a Jesucristo nuu̱‑ro̱.  
\v 5 Te jíín táká tu̱'un‑ya̱ káka'a̱n‑ro̱, te jíín táká tu̱'un‑ya̱ kájuku̱'un ini̱‑ro̱, ni̱ kukúká‑ró ní sá'a‑ya̱.  
\v 6 Suni súan tu̱'un ni̱ jani ndaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te a ni̱ ka̱kukútu vá'a ini̱‑ro̱ jíín.  
\v 7 Núsáá te tuká na̱ún kúmani̱ kútɨ núu̱‑ro̱ já kuá'a máá Espíritu nuu̱‑ro̱, nini káinda̱tu‑ró kɨvɨ́ kénda ndiji̱n Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo.  
\v 8 Te máá‑yá, sákútu‑yá róó onde̱ ná jínu kɨvɨ̱, náva̱'a ma̱ kóo kua̱chi‑ró kɨvɨ́ kénda Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo.  
\v 9 I'a̱ ndaa̱ kúu Dios, te ni̱ kana‑ya̱ xiní‑ro̱ náva̱'a kuni̱ tá'an‑ró jíín Sé'e‑ya̱, I'a̱ kúu Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo. 
\s1 Sɨkɨ̱ já sásɨ́ɨn‑i máá‑i 
\p  
\v 10 Ñáni̱, onde̱ jíín sɨ́'vɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ɨ́ɨn‑ni tu̱'un ná ká'a̱n ta̱ká‑ro̱, te ma̱ sásɨ́ɨn‑ró máá‑ró, chi̱ sua jíín ɨ́ɨn‑ni xini̱ te jíín ɨ́ɨn‑ni ja̱ jiní tuní ná yíja va̱'a ini̱‑ro̱.  
\v 11 Ñáni̱ máni̱, ni̱ kastu̱'ún tá'an Cloé nuu̱‑rí ja̱ kákana̱á‑ro̱.  
\v 12 Súan ká'a̱n‑ri̱, chi̱ káka'a̱n ná ɨɨn ná ɨɨn‑ró: Ruu̱, chi̱ jíín Pablo kándii̱ ndija‑ri̱. Te ruu̱, chi̱ jíín Apolos. Te ruu̱, chi̱ jíín Cefas. Te ruu̱, chi̱ jíín Cristo, áchí‑ro̱.  
\v 13 Te Cristo, sɨ́ɨn sɨ́ɨn íó‑ya̱ náún. Xí ní ji'i̱ Pablo jika̱ cruz ja̱ sɨkɨ́ róó náún. Xí jíín sɨ́'vɨ́ Pablo ni̱ ka̱janducha‑ro náún.  
\v 14 Nákuatá'ú‑rí nuu̱ Dios ja̱ tú ni ɨɨn‑ró ní skuánducha‑rí, chi̱ máá‑ni Crispo jíín Gayo.  
\v 15 Náva̱'a tú ni ɨɨn‑ró ká'a̱n ja̱ jíín sɨ́'vɨ́‑rí ni̱ janducha‑ro.  
\v 16 Te suni ni̱ skuánducha‑rí Estéfanas, jíín ñáyɨvɨ ká'i̱o ve'e‑de. Ko tú ná'án‑rí te nú ni̱ skuánducha‑rí ɨnga̱‑i.  
\v 17 Chi̱ nasu̱ ní tájí Cristo ruu̱ ja̱ skuánducha‑rí‑i, chi̱ sua ja̱ ná káni‑ri̱ tu̱'un va̱'a nuu̱‑í. Ko nasu̱ jíín tú'un ndíchí, chi̱ nú súan, te ni̱ ji'i̱ sáni Cristo jika̱ cruz núú. 
\s1 Jesús kúu tu̱'un ndíchí jíín fuerza Dios 
\p  
\v 18 Te ña̱yɨvɨ náa, chi̱ kájani ini̱‑i ja̱ tú'un katachi̱ kúu ndasa ni̱ ji'i̱‑ya̱ jiká cruz. Ko máá‑yó, ja̱ á ni̱ ka̱ku‑yó, kájani ini̱‑yo̱ já fuerza Dios kúu tu̱'un‑ún.  
\v 19 Chi̱ súan yóso núu̱ tutú: Ná xnáa‑rí tu̱'un ndíchí ñáyɨvɨ ndíchí, te ná kasú‑ri̱ tu̱'un júku̱'un ini̱ ja̱ ká'a̱n ña̱yɨvɨ kájini̱ va̱'a, áchí.  
\v 20 Ndéchi kuá'a̱n ña̱yɨvɨ ndíchí. Ndéchi kuá'a̱n ña̱yɨvɨ cháa tutu̱. Ndéchi kuá'a̱n ña̱yɨvɨ kástátá'an kuia̱ yá'a. Nasu̱ ní nduu ñáá tu̱'un ndíchí ñúyɨ́vɨ yá'a ni̱ sá'a Dios náún.  
\v 21 Chi̱ súan ndíchí ní sá'a Dios, náva̱'a ñu̱yɨ́vɨ yá'a jíín tú'un ndíchí jiní máá, ma̱ kúu kuni̱ nuu̱ Dios. Te ja̱ yúán ní jata'a̱n ini̱ Dios ja̱ jíín tú'un kájani máá‑yó, te nama‑ya̱ ñáyɨvɨ kákandíja, va̱sa kájani ini̱ sava‑de ja̱ tú'un katachi̱ kúu.  
\v 22 Te ña̱yɨvɨ judío, chi̱ máni tuni̱ kájika̱n‑i. Te ña̱yɨvɨ ñúu̱ Grecia, chi tu̱'un ndíchí kándúkú‑i.  
\v 23 Ko máá‑rí, chi̱ kájani‑ri̱ tu̱'un ndasa ni̱ ji'i̱ Cristo jika̱ cruz. Te judío, chi̱ kití ndija ini̱‑i sá'a tu̱'un‑ún, te ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, chi̱ kájani ini̱‑i ja̱ tú'un katachi̱ kúu.  
\v 24 Ko ña̱yɨvɨ já á ni̱ kana‑ya̱ xiní‑í, va̱sa ña̱yɨvɨ judío, xí ñáyɨvɨ ñúu̱ Grecia kúu‑i, chi̱ kájani ini̱‑i ja̱ Cristo kúu máá fuerza Dios jíín máá tú'un ndíchí Dios.  
\v 25 Chi tu̱'un ñáá Dios, ndíchí‑gá vásá táká ña̱yɨvɨ, te tu̱chi vi̱tá Dios, ni̱'in‑ga̱ káa vásá táká ña̱yɨvɨ.  
\v 26 Ñáni̱, nde̱'é ndasa ni̱ kana‑ya̱ xiní‑ro̱ jíná'an‑ró. Tú kua'a̱‑ro̱ ndíchí jíín tú'un ñu̱yɨ́vɨ, ni tú kua'a̱‑ro̱ yí'i fuerza, ni tú kua'a̱‑ro̱ kákuu se̱'e cha̱a kúñá'nu.  
\v 27 Chi ni̱ ka̱ji Dios tu̱'un katachi̱ íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, náva̱'a koo tuka̱ nuu̱ ñáyɨvɨ ndíchí sá'a‑ya̱. Te ni̱ ka̱ji‑ya̱ ndátíñu vi̱tá íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, náva̱'a koo tuka̱ nuu̱ ñáyɨvɨ ní'in.  
\v 28 Te ni̱ ka̱ji Dios ndatíñu ja̱ tú kúñá'nu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, jíín ndátíñu ja̱ kújá'a̱ ini̱‑i jíín, onde̱ jíín ndátíñu ja̱ tú na̱ún íó, náva̱'a ná kasú‑ya̱ núu̱ táká ja̱ á íó,  
\v 29 náva̱'a ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, ma̱ kúu sátéyíí‑i máá‑i koto‑i Dios.  
\v 30 Te ni̱ ka̱nduu‑ró sé'e Dios ni̱ sá'a‑ya̱ jíín Cristo Jesús. Te onde̱ nuu̱ máá‑yá ni̱ ka̱ni'i̱n‑yo̱ tú'un ndíchí Dios, te ni̱ kendo̱o ndaa̱‑yo̱, te ni̱ kandundoo‑yó, te ni̱ na̱kuaan‑ya̱ yóó.  
\v 31 Núsáá te ná kóo nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Nú ɨɨn ña̱yɨvɨ sátéyíí‑i máá‑i, núsáá te ná sátéyíí‑i máá‑i sɨkɨ̱ já ní sá'a máá Jíto'o̱‑yo̱, áchí. 
\c 2  
\s1 Ja̱ tú ní játíñu Pablo tu̱'un ndíchí ñúyɨ́vɨ 
\p  
\v 1 Te ruu̱, ñáni̱, ná ni̱ jaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, ni̱ jani ndaa̱‑ri̱ tu̱'un sa̱'í Dios. Chi̱ nasu̱ jíín tú'un yíí, ni jíín tú'un ndíchí ní jaa̱‑ri̱.  
\v 2 Te ni̱ chaa ini̱‑ri̱ ja̱ má ká'a̱n kutɨ‑rí nuu̱‑ro̱, chi̱ máni tu̱'un Jesucristo jíín tú'un ndasa ni̱ ji'i̱‑ya̱ jiká cruz.  
\v 3 Te ná ni̱ ncha̱a‑ri̱ jíín‑ró, te kuítá‑ri̱, te yú'ú‑ri̱, te kɨ́sɨ‑i ruu̱.  
\v 4 Te nuu̱ ní jani‑ri̱ tu̱'un nuu̱‑ro̱, tú ní játíñu‑ri̱ tu̱'un ndíchí nátu̱'un skándíja cha̱a ñu̱yɨ́vɨ, ko ni̱ stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ ndasa sátiñu máá Espíritu jíín fuerza.  
\v 5 Náva̱'a tu̱'un kándíja‑ró ná kúndii̱ sɨkɨ̱ fuerza Dios. Ma̱ kúndii̱ sɨkɨ̱ tú'un ndíchí káka'a̱n ña̱yɨvɨ.  
\v 6 Ko káka'a̱n ndíchí‑yó jíín táká ña̱yɨvɨ ní ka̱yija, ko nasu̱ tú'un ndíchí já íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, ni nasu̱ tú'un ndíchí já káka'a̱n cha̱a kátá'ú tíñu kuia̱ yá'a, chi̱ cha̱a yúan naa íi̱‑dé.  
\v 7 Ko káka'a̱n‑yo̱ tú'un ndíchí sá'í Dios, chi̱ yísa̱'í núú, chi tu̱'un ndíchí‑ún, ni̱ teta'a̱n Dios onde̱ ná té jukuiñi̱‑ga̱ ñu̱yɨ́vɨ, náva̱'a sáñá'nu tu̱'un‑ún yóó.  
\v 8 Chi̱ ni ɨɨn cha̱a kátá'ú tíñu ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, tú ní kájini̱‑de tu̱'un‑ún, chi̱ nú ní kájini̱‑de tu̱'un‑ún, ma̱ ká'ni kútɨ‑dé Jito'o̱ ñá'nu‑yó jiká cruz núú.  
\v 9 Chi̱ nátu̱'un yóso núu̱ tutú: Tu̱'un ni̱ sátu̱'a Dios ja̱ ní'i̱n ñáyɨvɨ maní jíín‑yá, ni nduchi tú ní jiní, ni so̱'o tú ní jíni so̱'o, ni tú ní kɨ́vɨ ini̱ añú ña̱yɨvɨ, áchí. 
\s1 Jíín máá Espíritu ni̱ ni'i̱n‑dé tu̱'un 
\p  
\v 10 Ko yóó, chi̱ jíín Espíritu ni̱ stá'a̱n Dios tu̱'un‑ún nuu̱‑ro̱, chi̱ ndɨ'ɨ nandúkú víi máá Espíritu, va̱sa yíí xáa̱n káa tu̱'un Dios.  
\v 11 Ndé ña̱yɨvɨ jiní‑i ndasa jáni ini̱ ɨnga̱ ña̱yɨvɨ, chi̱ máá añú ña̱yɨvɨ‑ún jiní, chi̱ kándee ini̱‑i. Suni súan, tú ni ɨɨn ña̱yɨvɨ jiní‑i tu̱'un jáni ini̱ Dios, chi̱ máá Espíritu Dios jiní.  
\v 12 Ko yóó, nasu̱ modo ja̱ íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ ní káni'i̱n‑yo̱, chi̱ sua máá Espíritu ja̱ vái nuu̱ Dios ni̱ chaa̱ nuu̱‑yo̱, náva̱'a juku̱'un ini̱‑yo̱ jíín tú'un ja̱ ní ja̱'a Dios nuu̱‑yo̱.  
\v 13 Chi̱ suni sɨkɨ̱ tú'un‑ún káka'a̱n‑yo̱, ko nasu̱ jíín tú'un ja̱ stá'a̱n ña̱yɨvɨ ndíchí, chi̱ sua jíín tú'un ja̱ stá'a̱n máá Espíritu. Te tu̱'un cuenta Espíritu, stá'a̱n‑yo̱ núu̱ ñáyɨvɨ ní kani'i̱n máá Espíritu.  
\v 14 Ko ña̱yɨvɨ yúkú, tú játá'ú‑i tu̱'un já'a máá Espíritu Dios nuu̱‑í, chi̱ jáni ini̱ máá‑i ja̱ tú'un katachi̱ kúu. Te ma̱ kúu juku̱'un kutɨ iní‑i jíín, chi̱ jíín máá Espíritu kúu ja̱ kuní.  
\v 15 Chi ña̱yɨvɨ yí'i Espíritu, nándúkú víi‑í ndasa káa ta̱ká‑ni, ko ni ɨɨn cha̱a ma̱ kuní ndasa káa máá‑i.  
\v 16 Ndé ña̱yɨvɨ jiní‑i ndasa jáni ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, náva̱'a kuu stá'a̱n‑i nuu̱‑yá. Ko yóó, a kájani ini̱ máá‑yó nátu̱'un jáni ini̱ Cristo. 
\c 3  
\s1 Tu̱'un cha̱'u‑ya̱‑í 
\p  
\v 1 Ñáni̱, te ruu̱, tú ní kúu ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró nátu̱'un jíín ñáyɨvɨ yí'i Espíritu, chi̱ sua ni̱ ka'a̱n‑ri̱ nátu̱'un jíín ñáyɨvɨ jíka jíín modo máá‑i, xí nátu̱'un jíín ñáyɨvɨ sáskuá'a jíín Cristo.  
\v 2 Ni̱ ja̱'a‑ri̱ leche ni̱ ji'i‑ró. Tú ní skée‑rí róó ndeyu ndáva, chi̱ té kuu‑ga̱ kee‑ro sáá, suni té kuu‑ga̱ kee‑ro vína.  
\v 3 Chi̱ sáni‑ga̱ kákuu‑ró ñáyɨvɨ jíka jíín modo máá‑ró. Chi̱ nini kákukuásún iní‑ro̱, kákana̱á‑ro̱, kástátá'an‑ró, te nasu̱ ñáyɨvɨ yúkú, ña̱yɨvɨ jíka jíín modo máá‑i kákuu‑ró náún.  
\v 4 Chi̱ ɨɨn‑ró ká'a̱n: Ruu̱, chi̱ jíín Pablo kándii̱ ndija‑ri̱. Te ɨnga̱‑ro̱ ká'a̱n: Te ruu̱, chi̱ jíín Apolos. Ja̱ yúán nasu̱ ñáyɨvɨ yúkú kákuu‑ró náún.  
\v 5 Na̱ún cha̱a kúu Pablo, te na̱ún cha̱a kúu Apolos núsáá. Chi̱ máni cha̱a játíñu nuu̱‑ro̱ jíín já ní skándíja róó kákuu‑de. Chi̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ni̱ sá'a‑de nátu̱'un ni̱ chaa Jito'o̱‑yo̱ tíñu sɨkɨ̱‑dé.  
\v 6 Ruu̱ ni̱ chi'i, te Apolos ni̱ jaki̱n nducha, ko Dios ni̱ xndeá.  
\v 7 Núsáá, te ni cha̱a chí'i, te ni cha̱a jakín nducha, tú kánúú, chi̱ máá Dios, I'a̱ ni̱ xndeá kúu.  
\v 8 Te cha̱a chí'i, jíín cháa jakín nducha, ɨɨn‑ni cha̱a kákuu‑de, va̱sa sɨ́ɨn sɨ́ɨn ni'i̱n‑dé ya̱'u‑de ndasa tiñu ni̱ ka̱sá'a‑de.  
\v 9 Chi̱ ruu̱, cha̱a káchindéé tá'an jíín Dios kákuu‑ri̱. Te róó, chi̱ itu̱ Dios kákuu‑ró, te ve'e ni̱ jani Dios kákuu‑ró. 
\s1 Tu̱'un skuá'nu‑i sɨkɨ̱ cimiento ja̱ máá‑yá kúu 
\p  
\v 10 Chi̱ ná ni̱ chaa máá Dios tiñu sɨkɨ̱‑rí, te ruu̱, chi̱ nátu̱'un albañil ndíchí ní jani‑ri̱ ja'a̱. Te ɨnga̱‑de skuá'nu‑de nuu̱. Ko ná ɨɨn ná ɨɨn‑i ná kóto‑i ndasa skuá'nu‑ga̱‑i.  
\v 11 Ni ɨɨn ña̱yɨvɨ ma̱ kúu kani‑i ɨnga̱ ja'a̱, chi̱ a kándii̱ ɨɨn‑ni, te yu̱án kúu Jesucristo.  
\v 12 Te nú oro, xí plata, xí yúu̱ lúu, xí yúnu, xí ichá, xí tɨ́ku'lu icha̱, skuá'nu ɨɨn ña̱yɨvɨ núu̱ á kándii̱ ja'a̱‑ún,  
\v 13 chi̱ tiñu sá'a ɨɨn ɨɨn‑i natu̱u. Chi̱ máá kɨvɨ́ te kenda tu̱'un‑ún. Chi̱ jíín ñú'u̱n te natu̱u, chi̱ ñu'u̱n kúu ja̱ kóto nchaa̱ ndasa káa tiñu ni̱ sá'a ɨɨn ɨɨn‑i.  
\v 14 Te nú tiñu ni̱ skuá'nu‑ga̱ ɨɨn‑i kendo̱o ni̱'in, te ni'i̱n‑í ya̱'u‑i.  
\v 15 Te nú kayu̱ tiñu ni̱ sá'a ɨɨn‑i, te xnáa‑í ya̱'u‑i, ko ka̱ku máá‑i, ko nátu̱'un ka̱ku‑i nuu̱ ñú'u̱n.  
\v 16 Tú kájini̱‑ro̱ já vé'e ii̱ Dios kákuu‑ró, te suni Espíritu Dios ncháá ini̱‑ro̱ náún.  
\v 17 Te nú ɨɨn cha̱a xnáa‑dé ve'e ii̱ ncháá Dios, Dios xnáa‑yá cha̱a‑ún, chi̱ ndoo xaa̱n íó ve'e ii̱ Dios, te ve'e‑ún, kákuu máá‑ró jíná'an‑ró.  
\v 18 Ni ɨɨn ña̱yɨvɨ, ma̱ xndá'ú‑i máá‑i. Nú ɨɨn ña̱yɨvɨ jáni ini̱‑i ja̱ kuiá yá'a ndíchí‑i, ná násama‑i máá‑i ndutachi̱‑i, náva̱'a kuu‑i ña̱yɨvɨ ndíchí.  
\v 19 Chi tu̱'un ndíchí íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, tu̱'un katachi̱ kúu jiní Dios. Chi̱ súan yóso núu̱ tutú: Máá‑yá, natɨɨn‑ya̱ ñáyɨvɨ ndíchí jíín táká maña kásá'a‑i, áchí.  
\v 20 Te ɨnga̱ nuu̱ ká'a̱n: Máá Jíto'o̱‑yo̱ jiní‑ya̱ ndasa kájani ini̱ ña̱yɨvɨ ndíchí, ja̱ máni kájani sáni ini̱‑i, áchí.  
\v 21 Núsáá te ma̱ kuá'a‑ró tú'un ja̱ ní ɨɨn ña̱yɨvɨ sátéyíí‑i máá‑i sɨkɨ̱ cháa. Chi̱ ndɨ'ɨ kúu cuenta máá‑ró,  
\v 22 va̱sa Pablo, va̱sa Apolos, va̱sa Cefas, va̱sa ñu̱yɨ́vɨ, va̱sa ná kúchaku̱‑yo̱, va̱sa kue'e̱ kuu̱‑yo̱, va̱sa vina, va̱sa kuia̱ chaa̱, ndɨ'ɨ yí'i nda'a máá‑ró,  
\v 23 te róó káyi̱'i‑ró ndá'a Cristo, te Cristo, nda'a Dios. 
\c 4  
\s1 Ndasa ni̱ ka̱jika cha̱a apóstol jíín‑i 
\p  
\v 1 Súan ná káni ini̱ ta̱ká ña̱yɨvɨ, ja̱ mozo Cristo, jíín cháa kándi̱to tu̱'un sa̱'í Dios kákuu‑ri̱.  
\v 2 Te cha̱a ndíto ndatíñu, chi̱ nɨ́nɨ ná kéndo̱o responsable‑de, te skíkuu‑de.  
\v 3 Te ruu̱, tú sá'a‑ri̱ cuenta nú náku̱xndíi‑ró rúu̱, xí nú cha̱a yúkú kúu ja̱ náku̱xndíi ruu̱. Ni tú náku̱xndíi‑ri̱ máá‑rí.  
\v 4 Chi va̱sa tú jiní‑ri̱ ni ɨɨn tiñu ñáá ni̱ sá'a‑ri̱, ko nasu̱ já yúán te ni̱ kendo̱o ndaa̱‑ri̱, chi̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu I'a̱ jíto nchaa̱‑ya̱ rúu̱.  
\v 5 Núsáá te ma̱ kóto nchaa̱‑ro̱ ní ɨɨn ndatíñu onde̱ jíín tiempo, chi̱ onde̱ ná ndíi máá Jíto'o̱‑yo̱. Chi̱ máá‑yá kiñi'in ndiji̱n‑ya̱ táká ja̱ yísa̱'í ini̱ ñu̱ñáa, te nastúu‑ya̱ táká ja̱ kájani ini̱ añú‑yo̱. Yúan‑na te kuatú'ún Dios ná ɨɨn ná ɨɨn‑i.  
\v 6 Ñáni̱, ya̱'á kúu tu̱'un yátá ká'a̱n‑ri̱ sɨkɨ̱‑rí jíín sɨkɨ́ Apolos, te kuni̱‑ro̱, náva̱'a jíín tú'un‑ri̱ ná skuá'a‑ró, te ma̱ sjá'a‑ga̱‑ro̱ núu̱ já á yóso núu̱ tutú, ni ma̱ sávixi̱‑ro̱ máá‑ró jíín ná ɨɨn ná ɨɨn cha̱a stá'a̱n.  
\v 7 Chi̱ ndé cha̱a ni̱ sáñá'nu‑ga̱ róó. Xí na̱ún ñáva̱'a‑ró já tú ní játá'ú‑ró. Te nú ni̱ jatá'ú‑ró, te naja̱ kásátéyíí‑ró máá‑ró nátu̱'un ja̱ tú ní játá'ú‑ró núú.  
\v 8 A ni̱ kanda'a̱ chi̱i‑ró. A ni̱ ka̱kukúká‑ró. Ni tú nɨ́nɨ rúu̱ jíná'an‑ri̱ te tá'ú máá‑ró tíñu jíná'an‑ró saa̱. Te bueno nú ná kúu tá'ú‑ró tíñu vii̱, náva̱'a suni ɨɨn núú‑ni tá'ú‑rí tiñu jíín‑ró jíná'an‑ri̱.  
\v 9 Chi̱ súan jáni ini̱‑ri̱, ja̱ nátu̱'un nuu̱ ndɨ́'ɨ‑na̱ comedia, te ni̱ kiñi'in ndiji̱n Dios ruu̱, cha̱a kákuu apóstol, nátu̱'un cha̱a a ni̱ kundaa̱ ja̱ kúu̱‑de, náva̱'a nde̱'é ñúyɨ́vɨ, jíín ndájá'a̱ ándɨ́vɨ́, jíín ñáyɨvɨ, nuu̱‑rí jíná'an‑i.  
\v 10 Chi ja̱ sɨkɨ́ Cristo te kákuu‑ri̱ cha̱a kánda̱tachi̱, te róó cha̱a ká'i̱o kájí iní nuu̱ Cristo, te ruu̱ cha̱a tíkuínu, te róó cha̱a ni̱'in, róó cha̱a jíñú'ún, te ruu̱ cha̱a tú káxáan.  
\v 11 Onde̱ vina ñú'ni káji'i̱‑ri̱ so̱ko, te kájichi̱‑ri̱ nducha, kájika víchí‑rí, te ni̱ ka̱tuji̱‑rí ja̱ kákuun‑de ruu̱, te kákixi̱ tatú‑ni‑ri̱,  
\v 12 te kásátiñu ni̱'in‑ri̱ jíín ndá'a‑rí. Káka'a̱n ndɨva̱'a‑i jíín‑rí, ko káka'a̱n va̱'a‑ri̱ jíín‑i. Káchindiki̱n‑i ruu̱, ko tú kásá'a‑ri̱ cuenta.  
\v 13 Káka'a̱n‑i sɨkɨ̱‑rí, ko káka'a̱n mani̱‑rí jíín‑i. Chi̱ nátu̱'un kuayo iní ñu̱yɨ́vɨ kakuu‑ri̱, te onde̱ vina káské'ichi̱‑i ruu̱.  
\v 14 Nasu̱ cháa‑ri̱ tutu̱ yá'a ja̱ kúka nuu̱‑ro̱ sá'a, chi̱ kána jíín‑rí nuu̱‑ro̱ nátu̱'un nuu̱ sé'e‑ri̱ ja̱ kúndá'ú ini̱‑ri̱‑i.  
\v 15 Chi va̱sa káñava̱'a‑ró uxí mil cha̱a ndíto róó nuu̱ Cristo, ko tú kua'a̱ táa̱‑ro íó. Chi̱ jíín tú'un va̱'a te ruu̱ kúu táa̱‑ro̱ núu̱ Cristo Jesús.  
\v 16 Ko ká'a̱n nda̱'ú‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ ná ndáku‑ró rúu̱ núsáá.  
\v 17 Ja̱ yúán ní tájí‑rí se̱'e‑ri̱ Timoteo, ja̱ maní‑rí jíín‑i, te jaa̱‑i nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró, chi̱ bueno jándatu̱‑i nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Te máá‑i naxndáku‑i nuu̱‑ro̱ ndasa modo sá'a‑ri̱ nuu̱ Cristo, te ndasa stá'a̱n‑ri̱ nuu̱ táká tɨku'ni̱ ta̱ká lado.  
\v 18 Te sava‑i, kásávixi̱‑i máá‑i nátu̱'un kájani ini̱‑i ja̱ má jáa̱ kutɨ‑gá‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 19 Ko nú játa'a̱n ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱, te jaa̱ yachi̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱. Yúan‑na te ma̱ sá'a‑ri̱ cuenta ndasa ká'a̱n cha̱a vixi̱‑ún, ko kuni̱‑ri̱ ndé fuerza ndíso‑de.  
\v 20 Chi̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu, nasu̱ máá tú'un sáni‑ni kúu, chi̱ ndíso fuerza.  
\v 21 Ndéja̱ kuní‑ro̱, ja̱ jáa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ jíín yúnu xíi, xí jíín tú'un ja̱ kúndá'ú ini̱‑ri̱ róó, xí já ká'a̱n vi̱tá‑ri̱ jíín‑ró. 
\c 5  
\s1 Ja̱ ní kana jíín Pablo nuu̱ cháa ni̱ sáténé 
\p  
\v 1 Te ni̱ kenda ndija tu̱'un ja̱ ɨ́ɨn róó jíka téné. Te cha̱a‑ún, ví'í‑gá jíka téné‑de nasu̱ já kásá'a ña̱yɨvɨ sɨ́ɨn nación, chi̱ ncháka‑de ñasɨ́'ɨ́ táa̱‑de.  
\v 2 Te naja̱ kásávixi̱‑ro̱ máá‑ró núsáá. Va'a̱‑ga̱ ná ndúkuí'a̱ ini̱‑ro̱, te nuu̱‑ro̱ ná cháxio‑ró cháa ni̱ sá'a falta‑ún ki'i̱n‑de.  
\v 3 Chi̱ ruu̱, va̱sa tú kánchaa̱ máá‑rí jia̱n, ko nátu̱'un kánchaa̱‑ri̱. Chi̱ nátu̱'un ja̱ á ni̱ sá'a‑ri̱ súan, ní kánchaa̱‑ri̱ núú, chi̱ vina náku̱xndíi ndija‑ri̱ sɨkɨ̱ cháa ni̱ sá'a súan.  
\v 4 Vina te nátu̱'un a ni̱ naketá'an‑ró jíín‑rí. Chi̱ jíín sɨ́'vɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús, te jíín fuerza Jito'o̱‑yo̱ Jesús, ká'a̱n‑ri̱.  
\v 5 Te cha̱a yúan ná chí'i‑yó‑de nda'a Satanás náva̱'a ná kúu̱ tu̱'un yúkú ndíso‑de, ko ka̱ku añú‑de kɨvɨ̱ ndíi máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús.  
\v 6 Tú va̱'a ja̱ sátéyíí‑ró máá‑ró. Xí tú kájini̱‑ro̱ já ɨ́ɨn tá'ú‑ni yujan íá, te jiá ndɨ́'ɨ‑ni yujan sá'a náún.  
\v 7 Núsáá te ná skána‑ró yújan íá tú'ú‑ún, náva̱'a ná kúu‑ró yújan jáá, nátu̱'un kákuu ndija‑ró já tú yí'i yujan íá róó vina. Chi̱ lélú Pascua, ni̱ ji'i̱‑ya̱ já sɨkɨ́ yóó, te máá‑yá kúu Cristo.  
\v 8 Násá'a‑yó víko‑ún núsáá, ko nasu̱ jíín yújan íá tú'ú, ni nasu̱ jíín yújan íá chá'án, xí yújan íá ñáá, chi̱ sua ná kóo kájí, te ná kóo ndaa̱ sta̱tilá ja̱ tú yí'i yujan íá.  
\v 9 Te jíín carta, a ni̱ kastu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ já má kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱ jíín ñáyɨvɨ kájika téné.  
\v 10 Nasu̱ áchí‑ri̱ ja̱ má kúu ketá'an‑ró jíín ñáyɨvɨ kájika téné íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a, xí jíín ñáyɨvɨ tóó iní, xí jíín ñáyɨvɨ kuí'ná, xí jíín ñáyɨvɨ káchiñú'ún ndosó, chi̱ nú súan, te jínu ñú'ún já kénda nɨ́nɨ‑ro iní ñu̱yɨ́vɨ yá'a núú.  
\v 11 Chi̱ sua ni̱ chaa‑ri̱ tutu̱ nuu̱‑ro̱, ja̱ nú ɨɨn cha̱a ká'a̱n‑de ja̱ ñaní‑yo̱ kúu‑de, te jíka téné‑de, xí tóó iní‑de, xí chíñú'ún‑de ndoso̱, xí ká'a̱n ndɨva̱'a‑de, xí ká'vá‑de, xí kuí'ná‑de, yúan‑na te jíín cháa sá'a súan, ma̱ kɨ́vɨ nduu̱‑ro̱, ni ma̱ kée kútɨ‑ro stáa̱ jíín‑de.  
\v 12 Chi̱ ndasa kuu naku̱xndíi‑ri̱ sɨkɨ̱ ñáyɨvɨ ká'i̱in sɨ́ɨn ɨnga̱ sɨkɨ̱. Nasu̱ sɨkɨ́ ñáyɨvɨ ká'i̱in jíín‑ró kúu cuenta máá‑ró já náku̱xndíi‑ró‑i náún.  
\v 13 Chi̱ máá Dios, naku̱xndíi‑ya̱ sɨkɨ́ ñáyɨvɨ ká'i̱in sɨ́ɨn ɨnga̱ sɨkɨ̱. Núsáá te cha̱a ñáá ma̱'ñú‑ró jián, náskúnu‑ró‑de ki'i̱n‑de. 
\c 6  
\s1 Tu̱'un jikín nuu̱‑í sɨkɨ̱ tá'an‑i nuu̱ justicia 
\p  
\v 1 Te nú ɨɨn róó jikín nuu̱‑ro̱ sɨkɨ́ ɨngá tá'an‑ró, te naja̱ káchundéé iní‑ro̱ ndúkú‑ró justicia nuu̱ cháa tú ká'i̱o ndaa̱. Naja̱ tú kásándaa̱‑ro̱ núu̱ cháa ndoo.  
\v 2 Xí tú kájini̱‑ro̱ já ñáyɨvɨ ndóo, koto nchaa̱‑i ñu̱yɨ́vɨ náún. Te nú koto nchaa̱ máá‑ró ñúyɨ́vɨ, naja̱ tú kákanda‑ró sá'a‑ró justicia sɨkɨ̱ ɨ́ɨn cuestión lúlí‑ni núsáá.  
\v 3 Xí tú kájini̱‑ro̱ já kóto nchaa̱ máá‑yó ndájá'a̱ ándɨ́vɨ́ jíná'an náún. Naga̱ ni̱ kuu ta̱ká ja̱ íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a núsáá.  
\v 4 Núsáá te hora ja̱ jínu ñú'ún‑ró já kóo justicia sɨkɨ̱ tíñu ká'i̱o ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, naja̱ ndúkú‑ró cháa tú kájatú'ún vá'a tɨku'ni̱, ja̱ ndúu‑de justicia.  
\v 5 Súan ká'a̱n‑ri̱ náva̱'a ná kúka nuu̱‑ro̱. Núsáá te á tú ndíchí kútɨ ní ɨɨn‑ró, ja̱ kúu koto nchaa̱‑de ndé ñani̱‑ro̱ íó ndaa̱ náún.  
\v 6 Chi̱ ñani̱ jíín ñaní, kɨ́vɨ koyo‑de nuu̱ justicia, va̱sa tú kákandíja justicia‑ún náún.  
\v 7 Súan chi̱ máni kástɨ́vɨ́ ndíja‑ró tíñu, ja̱ káskɨ́vɨ tá'an‑ró núu̱ justicia. Á tú va'a̱‑ga̱ ná sía̱‑ro̱‑í sá'a ndɨva̱'a‑i jíín‑ró, jíín já xndá'ú‑i róó.  
\v 8 Chi̱ sasua kásá'a ndɨva̱'a‑ró, te káxndá'ú‑ro̱ ondé ñani̱‑ro̱. 
\s1 Ja̱ tú nani'i̱n tá'u̱ ñáyɨvɨ ñáá 
\p  
\v 9 Á tú kájini̱‑ro̱ já ñáyɨvɨ tú íó ndaa̱, ma̱ náni'i̱n tá'u̱‑í ndɨ̱vɨ koyo‑i ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Ma̱ xndá'ú‑ro̱ máá‑ró, chi̱ ni ña̱yɨvɨ kájika téné, ni ña̱yɨvɨ káchiñú'ún ndosó, ni ña̱yɨvɨ káisɨ́kɨ ncháa̱ tá'an, ni cha̱a kánda̱a sɨ́'ɨ́, ni cha̱a kákuu xi'ncha,  
\v 10 ni ña̱yɨvɨ kuí'ná, ni ña̱yɨvɨ tóó iní, ni ña̱yɨvɨ ká'vá, ni ña̱yɨvɨ káka'a̱n ndɨva̱'a, ni ña̱yɨvɨ chísa̱'í ndatíñu tá'an, ma̱ náni'i̱n tá'u̱‑í ndɨ̱vɨ koyo‑i ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu.  
\v 11 Te súan kánda̱a sava‑ró núú, ko vina, a ni̱ nakacha‑ya̱ róó, a ni̱ nasándoo‑ya̱ róó, a ni̱ ka̱kendo̱o ndaa̱‑ro̱ jíín sɨ́'vɨ́ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús onde̱ jíín Espíritu Dios máá‑yó.  
\v 12 Ta̱ká tiñu kúu sá'a‑ri̱. Ko tú ndɨ'ɨ kéndo̱o va̱'a. Ta̱ká tiñu kúu sá'a‑ri̱, ko tú kuní‑ri̱ ja̱ kútɨɨn ɨɨn tiñu‑ún so̱'o‑ri̱.  
\v 13 Ió ndeyu já kú'un chi̱i, te chi̱i kúu ja̱ kú'un ndeyu, te ndendúú yu̱án náa sá'a Dios. Ko yikɨ kúñu‑yó, nasu̱ já kuátíñu nuu̱ tú'un téné kúu, chi ja̱ kuátíñu nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu, te Jito'o̱‑yo̱ játíñu‑ya̱ máá yíkɨ kúñu‑ún.  
\v 14 Te Dios, a ni̱ naschakú‑ya̱ Jíto'o̱‑yo̱, te suni súan naschakú‑ya̱ yóó jíín fuerza máá‑yá.  
\v 15 Á tú kájini̱‑ro̱ já yíkɨ kúñu‑ró kúu pedazo Cristo. Núsáá te á kuu ki'in‑ri̱ pedazo Cristo te nasá'a‑ri̱ pedazo ɨɨn ña'an kuáxán. Aa̱, ma̱ kúu kutɨ.  
\v 16 Á tú kájini̱‑ro̱ já cháa kétá'an jíín ñá'an kuáxán, ɨɨn‑na̱ kúu‑de jíín‑ña, chi̱ súan ká'a̱n: Ndendúú‑ún, ɨɨn‑na̱ kúu, áchí.  
\v 17 Ko cha̱a kétá'an jíín Jíto'o̱‑yo̱, ɨɨn‑na̱ nuu̱, kúu‑de jíín‑yá.  
\v 18 Kunu‑ró kóto‑ró tíñu téné. Chi ta̱ká kua̱chi sá'a cha̱a, fuera yikɨ kúñu‑de kúu. Ko nú sáténé‑de, chi̱ sɨkɨ̱ yíkɨ kúñu máá‑de sá'a‑de kua̱chi.  
\v 19 Á tú kájini̱‑ro̱ já vé'e ii̱ kúu yikɨ kúñu‑ró, te onde̱ nuu̱ Dios ni̱ kenda Espíritu Santo va̱i ncháá ini̱‑ro̱. Chi̱ nasu̱ máá‑ró xíin máá‑ró.  
\v 20 Chi̱ ya'u ni̱ nakuaan‑ya̱ róó. Núsáá te ná nákana jaa‑i Dios sá'a‑ró jíín yíkɨ kúñu‑ró jíín iní jíín añú‑ro̱. Chi̱ máni Dios xíin yúán. 
\c 7  
\s1 Tu̱'un ta̱nda'a jíín tú'un tú ndúsɨ́ɨn 
\p  
\v 1 Ná ká'a̱n‑ga̱‑ri̱ sɨkɨ̱ táká tu̱'un ni̱ chaa‑ró núu̱‑rí. Va̱'a‑ga̱ kendo̱o cha̱a nú tú ké'é‑de ñasɨ́'ɨ́.  
\v 2 Ko kua̱chi ja̱ íó tu̱'un téné, ja̱ yúán vá'a‑ga̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ná kóo ñasɨ́'ɨ́ máá‑de. Te ná ɨɨn ná ɨɨn‑ña ná kóo yii máá‑ña.  
\v 3 Te cha̱a kúu yii‑ún, ná skíkuu va̱'a‑de jíín ñásɨ́'ɨ́‑de. Te ñasɨ́'ɨ́‑ún, suni súan ná skíkuu va̱'a‑ña jíín yíi‑ñá.  
\v 4 Ñasɨ́'ɨ́, tú kúu tá'ú máá‑ña tíñu nuu̱ yíkɨ kúñu‑ña, chi̱ yii‑ñá. Suni súan cha̱a kúu yii, tú kúu tá'ú máá‑de tiñu nuu̱ yíkɨ kúñu‑de, chi̱ ñasɨ́'ɨ́‑de.  
\v 5 Nú kákuni̱‑ro̱ kakán ta'u̱ ní'in‑ró ɨ́ɨn tiempo‑ni, te nú íó conforme tá'an‑ró, te kuu sásá'án‑ró máá‑ró, te nú túu te túu. Yúan‑na te va'a̱‑ga̱ ná náketá'an tuku‑ró, náva̱'a ma̱ kúu koto nchaa̱ Satanás róó sɨkɨ̱ tú'un téné.  
\v 6 Ko tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ sɨkɨ̱ permiso, nasu̱ já tá'ú‑rí tiñu nuu̱‑ro̱.  
\v 7 Játa'a̱n ini̱‑ri̱ ja̱ táká cha̱a ná kóo‑de nátu̱'un káa‑ri̱, ko ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ni̱ ni'i̱n‑dé ta'u̱‑dé nuu̱ Dios, chi̱ súan ni̱ teta'a̱n‑ya̱‑dé.  
\v 8 Súan ká'a̱n‑ri̱ jíín cháa kákuu soltero, jíín ñá'an kákendo̱o ndá'ú, ja̱ vá'a‑ga̱ kendo̱o súan‑ni jíná'an nátu̱'un ruu̱.  
\v 9 Te nú kájini̱ máá, já má kánda jíín, ná tánda'a. Chi̱ va'a̱‑ga̱ ja̱ tánda'a, nasu̱ já ndúki̱jí.  
\v 10 Ko jíín ñáyɨvɨ ní ka̱tanda'a, ká'a̱n ni̱'in‑ri̱, ko nasu̱ rúu̱ chi̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ ká'a̱n: Ja̱ ñásɨ́'ɨ́, ma̱ xndóo‑ña yíi‑ñá.  
\v 11 Te nú kenda‑ña kuní‑ña, ma̱ náta̱nda'a‑ñá, xí ná nándiki̱n‑ña yíi‑ñá, Te cha̱a kúu yii‑ún, ma̱ kíñi'in‑de‑ña kí'i̱n‑ña.  
\v 12 Te jíín sáva‑ga̱‑de ká'a̱n máá‑rí, nasu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱: Nú ɨɨn ñani̱‑yo̱ ncháka‑de ɨɨn ña'an tú kándíja, te játa'a̱n ini̱ máá‑ña kúnchaa̱‑ña jíín‑de, ma̱ kíñi'in‑de‑ña kí'i̱n‑ña.  
\v 13 Te nú ɨɨn ña'an ncháka‑ña ɨ́ɨn cha̱a tú kándíja, te játa'a̱n ini̱ máá‑de kunchaa̱‑de jíín‑ña, ma̱ kíñi'in‑ña‑dé ki'i̱n‑de.  
\v 14 Chi cha̱a tú kándíja, a ni̱ ndundoo‑de sá'a ñasɨ́'ɨ́‑de. Te ña'an tú kándíja, a ni̱ ndundoo‑ña sá'a yii‑ñá. Chi̱ nú tú súan, te koo chá'án sé'e‑ró núú, ko vina a ni̱ ka̱ndundoo‑i.  
\v 15 Ko nú kuxio cha̱a tú kándíja‑ún kuní‑de, ná kúxio‑de. Chi ja̱ yúán tú nɨ́nɨ xáa̱n sɨkɨ́ cháa xí ñá'an. Chi̱ sua vindáa̱ vinené ná kúxiu̱kú‑yó kuní Dios ja̱ ní kana‑ya̱ xiní‑yo̱.  
\v 16 Chi na̱ún jiní róó, ñasɨ́'ɨ́, ja̱ sánaa te kundéé‑ró káku yii‑ro sá'a‑ró, xí róó, cha̱a kúu yii, ja̱ káku ñasɨ́'ɨ́‑ro̱ sá'a‑ró.  
\v 17 Ko nátu̱'un ni̱ ja̱'a Jíto'o̱‑yo̱ núu̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑de, jíín nátu̱'un ni̱ kana Dios xini̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑de, súan ná káka‑de, chi̱ suni súan tá'ú‑rí tiñu nuu̱ táká tɨku'ni̱.  
\v 18 Ni̱ kana‑ya̱ xiní ɨ́ɨn cha̱a ja̱ á ni̱ xɨtɨ̱ ndúu̱ náún. Núsáá te ná kóo‑de súan‑ni. Ni̱ kana‑ya̱ xiní ɨ́ɨn cha̱a tú ní xɨtɨ́ ndúu̱ náún. Ma̱ xɨ́tɨ ndúu̱‑de máá‑de núsáá.  
\v 19 Tu̱'un xɨtɨ́ ndúu̱, jíín tú'un tú xɨtɨ́ ndúu̱, tú ndé játíñu, chi̱ sua ja̱ ná skíkuu va̱'a‑yó tíñu tá'ú Dios.  
\v 20 Ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ndasa ni̱ i̱o hora ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé, jíín yúan ná kúndii̱‑de.  
\v 21 Mozo kúu‑ró, te ni̱ kana‑ya̱ xiní‑ro̱ náún. Ma̱ yú'ú‑ro̱ núsáá vii. Ko nú jiní máá‑ró já kúu kenda‑ró káka kuu ndicha̱‑na̱‑ro̱, kuu nú kuu.  
\v 22 Chi̱ nú mozo kúu‑de, te ni̱ kana Jito'o̱‑yo̱ xiní‑dé, libre íó‑de nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Suni súan jíín cháa jíka kuu ndicha̱‑na̱, nú ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé, mozo kúu‑de nuu̱ Cristo.  
\v 23 Chi̱ ya'u ni̱ nakuaan‑ya̱ róó jíná'an‑ró. Ma̱ kuátíñu sáni‑ró núu̱ cháa núsáá.  
\v 24 Ñáni̱, ná ɨɨn ná ɨɨn cha̱a ndasa tiñu ni̱ kana‑ya̱ xiní‑dé, súan ná kúndii̱‑de náva̱'a ná kuátíñu‑de nuu̱ Dios.  
\v 25 Ko sɨkɨ̱ ñá'an jáá, tú ní tá'ú máá Jíto'o̱‑yo̱ tíñu nuu̱‑rí. Ko ná ká'a̱n‑ri̱ ndasa jáni ini̱‑ri̱, nátu̱'un ɨɨn cha̱a ja̱ ní kundá'ú ini̱ Jito'o̱‑yo̱‑dé, náva̱'a kundii̱ ndaa̱‑de.  
\v 26 Va̱i tu̱ndó'o sɨkɨ̱‑yo̱ vína. Te ja̱ yúán jáni ini̱‑ri̱ ja̱ vá'a‑ga̱ kendo̱o cha̱a nú kunchaa̱‑ni máá‑de súan.  
\v 27 Ncháka‑ró ñásɨ́'ɨ́ náún. Ma̱ sía̱‑ro̱‑ñá núsáá. Tú ñasɨ́'ɨ́‑ro̱ náún. Ma̱ kúñukuu ini̱‑ro̱ ñásɨ́'ɨ́ vii.  
\v 28 Ko nú ta̱nda'a‑ro, nasu̱ kuáchi sá'a‑ró. Te nú ña'an jáá ní ta̱nda'a‑ñá, nasu̱ kuáchi sá'a‑ña. Ko ña̱yɨvɨ yúan, ni'i̱n‑í tu̱ndó'o ini̱ ñu̱yɨ́vɨ yá'a. Te tú kuní‑ri̱ ja̱ tá'a̱n‑ro̱ súan.  
\v 29 Ñáni̱, tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ chi̱ a ni̱ nduu kútɨ́ tiempo. Vina te cha̱a ká'i̱o ñasɨ́'ɨ́, ná sá'a‑de cuenta ja̱ túu‑ña íó.  
\v 30 Te cha̱a kánde'e̱, nátu̱'un tú kánde'e̱‑de. Te cha̱a kákusɨɨ̱ iní, nátu̱'un tú kákusɨɨ̱ iní‑de, te cha̱a kájaan, nátu̱'un tú na̱ún káñava̱'a‑de,  
\v 31 te cha̱a kútéñu jíín tíñu ñu̱yɨ́vɨ yá'a, nátu̱'un tú kútéñu‑de, chi̱ modo ñu̱yɨ́vɨ yá'a náa‑ní.  
\v 32 Chi̱ játa'a̱n ini̱‑ri̱ ja̱ má yú'ú‑ro̱. Cha̱a soltero, jítú iní‑de jíín táká tiñu máá Jíto'o̱‑yo̱, ndasa ná kúsɨɨ̱ iní Jito'o̱‑yo̱ sá'a‑de,  
\v 33 ko cha̱a a ni̱ ta̱nda'a, jítú iní‑de jíín táká tiñu ja̱ íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ndasa kusɨɨ̱ iní ñasɨ́'ɨ́‑de sá'a‑de.  
\v 34 Suni súan sɨ́ɨn sɨ́ɨn kájani ini̱ ña'an jáá jíín ñá'an á ni̱ ta̱nda'a. Chi̱ ña'an jáá, jítú iní‑ña jíín táká tiñu kuní máá Jíto'o̱‑yo̱, náva̱'a kendo̱o ndoo yikɨ kúñu‑ña jíín añú‑ña kuní‑ña. Ko ña'an á ni̱ ta̱nda'a, jítú iní‑ña jíín táká tiñu íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ, ndasa kusɨɨ̱ iní yii‑ñá sá'a‑ña kuní‑ña.  
\v 35 Ko tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱ náva̱'a kéndo̱o va̱'a‑ró jíná'an‑ró. Nasu̱ yó'o chú'un‑ri̱ suku̱n‑ro̱, ko ni̱ ka'a̱n‑ri̱ náva̱'a kaka jíñú'ún‑ró, te náva̱'a nuña‑ró kuátíñu kútu‑ro núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 36 Te nú ɨɨn cha̱a jáni ini̱‑de ja̱ tú va̱'a jíka‑de jíín ɨ́ɨn ña'an jáá, chi̱ nú ni̱ ja̱'a medida kúu, te nú nɨ́nɨ sá'a‑de, núsáá te ná sá'a‑de ndasa kuní‑de, nasu̱ kuáchi kúu ná tánda'a‑dé jíín‑ña.  
\v 37 Te nú ɨɨn cha̱a kándii̱ ni̱'in ini̱ añú‑de, te tú nándɨ'ɨ‑de, chi̱ kúu jíto‑de máá‑de, te ni̱ chaa ini̱ añú‑de ja̱ má tɨ́ɨn‑de ña'an jáá‑ún. Suni va̱'a‑ni sá'a‑de.  
\v 38 Súan íó, te cha̱a ta̱nda'a jíín‑ña, va̱'a sá'a‑de. Te cha̱a tú ta̱nda'a jíín‑ña, va̱'a‑ga̱ sá'a‑de.  
\v 39 Ña'an ní ta̱nda'a, nú nini chakú yii‑ñá, yí'i‑ña ndá'a‑dé. Ko nú a ni̱ ji'i̱ yii‑ñá, yúan‑na te a ni̱ nuña‑ña. Te nú kuní máá‑ña, te kuu ná náta̱nda'a‑ñá jíín ɨ́ɨn cha̱a kándíja nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 40 Ko jáni ini̱‑ri̱ ja̱ sɨ́ɨ̱‑gá koo ini̱‑ña nú kunchaa̱ ndá'ú máá‑ña súan‑ni. Te jáni ini̱‑ri̱ ja̱ súni yí'i Espíritu Dios ruu̱. 
\c 8  
\s1 Sɨkɨ̱ ndéyu já kájani‑i nuu̱ ndoso 
\p  
\v 1 Bueno. Te sɨkɨ̱ ndéyu já kájani‑i nuu̱ ndosó, ndaa̱ chi ta̱ká‑yo̱ kájini̱‑yo̱ yakú. Te jíín tú'un kájini̱‑i‑ún kúu ja̱ kásávixi̱‑i máá‑i, ko jíín tú'un kúndá'ú ini̱ tá'an kúu ja̱ nákuá'nu‑ga̱‑i jíín.  
\v 2 Nú ɨɨn cha̱a jáni ini̱‑de ja̱ tú'a va̱'a‑de, núsáá te kuní‑ga̱ te kutu̱'a va̱'a‑de jíín.  
\v 3 Te nú ɨɨn cha̱a kúmani̱‑dé jíín Dios, suni jiní‑ya̱ núu̱ cháa‑ún.  
\v 4 Sɨkɨ̱ ndéyu já kájani‑i nuu̱ ndosó, ká'a̱n‑ri̱, chi̱ a kájini̱‑yo̱ já tú ndé játíñu kutɨ ndosó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ. Chi̱ tú ɨngá Dios íó, chi̱ máá ɨ́ɨn‑ni‑ya̱.  
\v 5 Chi va̱sa íó kua'a̱ í'a̱, te íó kua'a̱ jíto'o̱ ja̱ káskúnání máá‑i i'a̱ ini̱ andɨ́vɨ́ xí iní ñu̱yɨ́vɨ,  
\v 6 ko máá‑yó káka'a̱n‑yo̱ já máá ɨ́ɨn‑ni máá Táa̱‑yo̱ Dios íó. Te onde̱ nuu̱ máá‑yá va̱i ta̱ká ndatíñu te nuu̱ máá‑yá játíñu‑yó. Suni ɨɨn‑ni máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo íó. Te máá‑yá ni̱ sá'a ta̱ká ndatíñu te ni̱ sá'a‑ya̱ yóó.  
\v 7 Ko tú ndɨ'ɨ‑i kájini̱‑i tu̱'un yá'a. Te sava‑i a ni̱ kaka̱an‑i jíín ndosó onde̱ sáá. Te nú káyee‑í, nátu̱'un ndeyu ndosó káyee‑í, ko vi̱tá ini̱ añú‑i, te kúchá'án añú‑i sá'a.  
\v 8 Chi̱ nasu̱ jíín ndéyu te kuatú'ún Dios yóó, chi̱ nú tú kee‑yo, nasu̱ já yúán te kundá'ú‑yo̱, te nú kee‑yo, nasu̱ já yúán te kendo̱o va̱'a‑ga̱‑yo̱ jíín‑yá.  
\v 9 Ko va̱sa ni̱'in kándii̱‑ro̱, koto‑ró náva̱'a tú súngava‑ró tá'an‑ró, já vítá ini̱ añú‑ún, nuu̱ kuáchi.  
\v 10 Róó chi cha̱a jiní kákuu‑ró, te nú ɨɨn cha̱a kuni̱‑de nuu̱‑ro̱ hora ja̱ yée‑ro stáa̱ iní ve̱'e ndoso̱, á tú sánaa te skíi‑i ini̱‑de, te kɨ̱vɨ‑de kee túku máá‑de ndeyu ndosó‑ún sá'a‑ró xí túu.  
\v 11 A ni̱ ji'i̱ Cristo ja'a̱ ñaní‑ro̱, cha̱a vi̱tá ini̱ añú‑ún, ko ja̱ sɨkɨ́ tú'un tu̱'a‑ró‑ún, te ni̱ xnáa‑ro‑dé.  
\v 12 Súan kásá'a‑ró kuáchi nuu̱ ñaní‑ro̱, chi ja̱ ú'u̱‑ni chíndee‑ró iní añú‑de ja̱ vítá, te suni nuu̱ Cristo kásá'a‑ró kuáchi.  
\v 13 Ja̱ yúán, te nú ndeyu sá'a ja̱ júngava ɨɨn ñani̱ nuu̱ kuáchi, ma̱ kée kútɨ‑gá‑ri̱ ku̱ñu nɨ́ɨ́ káni, náva̱'a ma̱ súngava‑ri̱ ñani̱‑ri̱ nuu̱ kuáchi. 
\c 9  
\s1 Sɨkɨ̱ já íó derecho cha̱a apóstol 
\p  
\v 1 Nasu̱ apóstol kúu‑ri̱ náún. Á tú jíka kuu ndicha̱‑na̱‑ri̱. Á tú ní jiní‑ri̱ nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesús. Nasu̱ róó kákuu tiñu ni̱ sá'a‑ri̱ nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ náún.  
\v 2 Nú tú kúu‑ri̱ apóstol nuu̱ sáva‑ga̱ cha̱a, ko nuu̱‑ro̱ chi̱ kúu ndija‑ri̱. Chi̱ róó kákuu tuni̱‑ri̱ ja̱ ndíso‑ri̱ tiñu apóstol nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 3 Ya̱'á kúu tu̱'un ká'a̱n‑ri̱ ja̱ náma‑ri̱ máá‑rí nuu̱ cháa káxndichí ruu̱:  
\v 4 Á tú ká'i̱o derecho‑ri̱ kee‑rí ko'o‑ri̱.  
\v 5 Á tú ká'i̱o derecho‑ri̱ kunchaka‑ri̱ ñasɨ́'ɨ́ kándíja, nátu̱'un káncha̱ka sava‑ga̱ apóstol, jíín Cefas, jíín cháa kákuu ñani̱ máá Jíto'o̱‑yo̱.  
\v 6 Xí máá ɨ́ɨn‑ni ruu̱ jíín Bernabé, tú ká'i̱o derecho‑ri̱ ja̱ tú sátiñu‑ga̱‑ri̱ náún.  
\v 7 Ndé soldado kájatá'an, te yée‑dé cuenta máá‑de. Ndé cha̱a jítu uva, te tú yée‑dé nde'e̱‑í. Xí íó cha̱a skée‑dé vaca‑de, te tú jí'i‑de leche‑tɨ̱.  
\v 8 Nátu̱'un ká'a̱n cha̱a yúkú, ká'a̱n‑ri̱ náún. Á nasu̱ súni tu̱'un yá'a ká'a̱n ley.  
\v 9 Chi̱ nuu̱ ley ja̱ ní chaa Moisés, yóso: Ma̱ chú'un‑ró ñúnu yú'u xndɨkɨ̱ kɨ́tɨ jíkó, áchí. Á sɨkɨ̱ xndɨkɨ̱ ká'a̱n Dios xí túu.  
\v 10 Xí máni sɨkɨ̱ yóó ká'a̱n tu̱'un‑ún náún. Ja̱ndáa̱ ja̱ sɨkɨ́ yóó yóso. Chi̱ kuní‑ya̱ já ná kúñukuu ini̱ cha̱a jítu, ni'i̱n‑dé, te cha̱a jíkó, ná kúñukuu ini̱‑de kee‑dé.  
\v 11 Nú ni̱ kajaki̱n‑ri̱ tu̱'un Espíritu ini̱‑ro̱, te stútú‑rí ja̱ kúchaku̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, kua̱chi xaa̱n kúu náún.  
\v 12 Nú sava cha̱a íó derecho‑de kájika̱n‑de súan nuu̱‑ro̱, á tú va'a̱‑ga̱ kaka̱n máá‑rí. Ko tú ní kákuni̱‑ri̱ kuatíñu‑ri̱ derecho‑ri̱, chi̱ sua kándo'o‑ri̱ te ní'i̱n‑rí náva̱'a tú u'u̱ kaka tu̱'un Cristo sá'a‑ri̱.  
\v 13 Á tú kájini̱‑ro̱ já cháa kásátiñu ini̱ ve̱'e ii̱, ini̱ ve̱'e ii̱‑ún kénda ja̱ káichaku̱‑de. Te cha̱a kájatíñu onde̱ nuu̱ altar, sɨkɨ̱ altar‑ún káichaku̱ ta'a̱n‑de.  
\v 14 Suni súan ni̱ tá'ú tíñu Jito'o̱‑yo̱ já sɨkɨ́ tú'un va̱'a ná kúchaku̱ cha̱a kájani tu̱'un va̱'a.  
\v 15 Ko ruu̱, tú na̱ún ní jikán‑ri̱ ni ɨɨn súan. Ni nasu̱ cháa‑ri̱ tu̱'un yá'a ja̱ ná kuá'a‑ró núu̱‑rí vina. Chi va̱'a‑ga̱ ná kúu̱‑ri̱, nasu̱ já kasú ɨɨn cha̱a nuu̱‑rí ja̱ sátéyíí‑rí máá‑rí jíín tíñu yá'a.  
\v 16 Va̱sa jáni‑ri̱ tu̱'un va̱'a, ja̱ yúán má kúu sátéyíí‑rí máá‑rí, chi̱ nɨ́nɨ skíkuu‑ri̱ sá'a‑ya̱. Chi̱ koo tu̱ndó'o sɨkɨ̱‑rí, nú tú kani‑ri̱ tu̱'un va̱'a.  
\v 17 Te nú jíín gusto máá‑rí sá'a‑ri̱ súan, yu̱án te ni'i̱n‑rí ya̱'u‑ri̱. Te va̱sa tú játa'a̱n ini̱‑ri̱, ko ni̱ chaa‑ya̱ tíñu sɨkɨ̱‑rí, te responsable‑ri̱ kúu.  
\v 18 Ndéja̱ kúu ya̱'u‑ri̱ núsáá. Ja̱ ná káka kuu‑ri̱ kani‑ri̱ tu̱'un va̱'a Cristo, ni tú nɨ́nɨ yá'u‑ri̱, ni tú jikán‑ri̱ derecho‑ri̱ sɨkɨ̱ tú'un va̱'a.  
\v 19 Ja̱ yúán, va̱sa tú na̱ún cha̱a tɨ́ɨn so̱'o‑ri̱, játíñu‑ri̱ nuu̱ táká‑ni, náva̱'a skándíja‑ga̱‑ri̱ ña̱yɨvɨ.  
\v 20 Nátu̱'un judío násá'a‑ri̱ máá‑rí nuu̱ cháa judío, náva̱'a kundéé‑rí skándíja‑ri̱ cha̱a judío. Te nátu̱'un cha̱a yí'i nda'a ley, násá'a‑ri̱ máá‑rí nuu̱ cháa yí'i nda'a ley, va̱sa tú yí'i‑ri̱ nda'a ley, náva̱'a skándíja‑ri̱ cha̱a yí'i nda'a ley.  
\v 21 Ko nuu̱ cháa tú kájandatu̱ nuu̱ ley, suni súan nátu̱'un tú jándatu̱‑ri̱ nuu̱ ley násá'a‑ri̱ máá‑rí nuu̱‑dé, náva̱'a kundéé‑rí skándíja‑ri̱ cha̱a tú kájandatu̱ nuu̱ ley, va̱sa ncháá ley Dios jíín‑rí chi̱ yí'i‑ri̱ nda'a ley Cristo.  
\v 22 Te nuu̱ cháa vi̱tá ini̱, násá'a vi̱tá‑ri̱ máá‑rí, náva̱'a skándíja‑ri̱ cha̱a vi̱tá ini̱‑ún. Súan ta̱ká‑ni modo násá'a‑ri̱ máá‑rí nuu̱ táká cha̱a, náva̱'a kundéé‑rí nama‑ri̱ sava‑de.  
\v 23 Te ja̱ sɨkɨ́ tú'un va̱'a kúu ja̱ sá'a ndɨ'ɨ‑ri̱ súan, náva̱'a ruu̱, suni ná ní'i̱n‑rí ta'u̱‑rí ja̱ kénda yúan.  
\v 24 Á tú kájini̱‑ro̱ já cháa kájinu carrera, chi̱ ndɨ'ɨ‑de kájinu ndija‑de, ko ɨɨn‑ni‑de kúndéé‑de ní'i̱n‑dé premio‑de. Suni súan ndúkú ndéé‑ró kúnu‑ró, náva̱'a ni'i̱n‑ro̱ premio‑ro̱.  
\v 25 Te ta̱ká cha̱a kái̱sɨ́kɨ, jíto va̱'a ná'án‑de máá‑de. Te cha̱a‑ún, súan kásá'a ndija‑de, náva̱'a ni'i̱n‑dé ɨɨn premio ja̱ kútú'ú. Ko yóó chi̱ ni'i̱n‑yo̱ premio ja̱ má kútú'ú kútɨ.  
\v 26 Núsáá te modo súan, ndúkú ndéé‑rí jínu‑ri̱, tú jínu sáni‑ri̱. Modo súan kája̱tá'an‑ri̱, tú skée íú‑rí.  
\v 27 Chi̱ sua tɨ́ɨn ni̱'in‑ri̱ máá‑rí, te já'a‑ri̱ máá‑rí, náva̱'a ma̱ cháxio‑ya̱ rúu̱, va̱sa a ni̱ jani‑ri̱ tu̱'un nuu̱ sáva‑ga̱ cha̱a. 
\c 10  
\s1 Sɨkɨ̱ já káchiñú'ún‑i ndoso̱ 
\p  
\v 1 Ñáni̱, kuní‑ri̱ ja̱ ná júku̱'un ini̱‑ro̱ ndasa ni̱ ka'i̱in ndɨ̱yi táa̱‑yo̱ núu̱ vikó nu̱'ún, te ni̱ kaja̱'a ta̱ká‑de nuu̱ mar.  
\v 2 Te ta̱ká‑de, ni̱ ka̱janducha‑dé nuu̱ vikó nu̱'ún jíín núu̱ mar. Chi ta̱ká‑de, ni̱ ka̱indiki̱n‑de Moisés.  
\v 3 Te ta̱ká‑de, ni̱ ka̱yee‑dé ndeyu ní ja̱'a máá‑yá.  
\v 4 Te ta̱ká‑de, ni̱ ka̱ji'i‑de ɨɨn‑ni nducha ní ja̱'a‑ya̱. Chi ni̱ ka̱ji'i‑de nducha ní kenda chi̱i kava ní sá'a‑ya̱. Te kava‑ún, ni̱ ndiki̱n yata̱‑dé, chi̱ kava‑ún kúu nátu̱'un Cristo.  
\v 5 Ko tú ní kúsɨɨ̱ iní Dios jíín kuá'a̱‑dé. Ja̱ sɨkɨ́ yúán kúu ja̱ ní xnáa‑yá‑de onde̱ nuu̱ ñú'un té'é.  
\v 6 Ta̱ká tu̱'un yá'a kúu ɨɨn modo náva̱'a koto nchaa̱ máá‑yó, te ma̱ ndío ñáá ini̱‑yo̱ nátu̱'un ni̱ ka̱ndío ñáá ini̱ cha̱a‑ún.  
\v 7 Ma̱ chíñú'ún‑ró ndosó jíná'an‑ró nátu̱'un ni̱ ka̱sá'a sava máá cháa‑ún. Chi̱ súan yóso núu̱ tutú: Ni̱ ka̱jungo̱o ña̱yɨvɨ ní ka̱yee‑í ni̱ ka̱ji'i‑i te ni̱ ka̱ndukuiñi̱‑i ni̱ ka̱jita já'á‑i, áchí.  
\v 8 Ni ma̱ káka kuáxán‑yó nátu̱'un ni̱ ka̱jika kuáxán sáva máá cháa‑ún, te ni̱ kaji'i̱ oko̱ uni̱ mil‑de ja̱ ɨ́ɨn kɨvɨ̱‑ní.  
\v 9 Ni ma̱ kóto nchaa̱‑yo̱ Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo nátu̱'un sava máá cháa‑ún ja̱ ní ka̱jito nchaa̱‑de‑ya̱, te ni̱ kaji'i̱‑de ni̱ sá'a koo̱.  
\v 10 Ni ma̱ kútuku ini̱‑yo̱ nátu̱'un ni̱ ka̱kutuku ini̱ sava‑de, te ni̱ kaji'i̱‑de ni̱ sá'a ɨɨn kue'e̱ xaa̱n já ní ja̱'a‑ya̱.  
\v 11 Te modo‑ún, ni̱ kuu náva̱'a koto nchaa̱ máá‑yó. Te ja̱ yúán, yóso‑ún núu̱ tutú va̱i nuu̱ yóó, cha̱a kuni̱ ndasa kua̱ndɨ'ɨ ñu̱yɨ́vɨ.  
\v 12 Nú ɨɨn cha̱a jáni ini̱‑de ja̱ kúndii̱ ni̱'in‑de, ná kóto va̱'a‑de máá‑de, náva̱'a tú ndua̱‑de núsáá.  
\v 13 Ɨɨn‑ni jíto nchaa̱ ja̱'ú róó, onde̱ jíín táká ña̱yɨvɨ. Ko bueno skíkuu Dios, te máá hora jíto nchaa̱ ja̱'ú róó, kuña‑ya̱ íchi kénda‑ró, náva̱'a kundéé‑ró kénda‑ró. Súan te ma̱ kuá'a‑ya̱ tú'un ja̱ kóto nchaa̱‑ga̱ róó, ja̱ má kánda‑ga̱‑ro̱.  
\v 14 Ñáni̱ máni̱. Kunu‑ró kóto‑ró ndosó núsáá. Ma̱ chíñú'ún‑ró.  
\v 15 Nátu̱'un jíín cháa íó kájí xiní, súan ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró. Kani ini̱ máá‑ró na̱ún tu̱'un ká'a̱n‑ri̱.  
\v 16 Vaso ii̱, já ní ka̱sá'a ii̱‑yo̱, nasu̱ táká‑yo̱ káji'i ká'nu‑yó nɨñí Cristo náún. Te staa̱ já ní ka̱sákuáchí‑yó, nasu̱ táká‑yo̱ káyee ká'nu‑yó yíkɨ kúñu Cristo náún.  
\v 17 Chi̱ ɨɨn‑ni staa̱‑ún íó. Súan yóó, tɨnɨ̱‑yo̱ kákuu‑yó ɨ́ɨn‑ni ña̱yɨvɨ, chi ta̱ká‑yo̱ káyee ká'nu‑yó ɨ́ɨn‑ni staa̱‑ún.  
\v 18 Nde̱'é ndasa kásá'a cha̱a Israel. Cha̱a káyee kɨ́tɨ já kásoko̱‑dé nuu̱‑yá, nasu̱ káyee ká'nu‑de nuu̱ altar náún.  
\v 19 Na̱ún áchí‑ri̱ núsáá. Játíñu ndoso̱ náún, xí játíñu ndeyu íin nuu̱ ndosó náún.  
\v 20 Túu̱, chi̱ ndeyu kásoko̱ cháa sɨ́ɨn nación, nuu̱ tachí kásoko̱‑dé, nasu̱ núu̱ Dios. Te tú kuní‑ri̱ ja̱ kétá'an ká'nu‑ró jíín tachí.  
\v 21 Ma̱ kúu ko'o‑ró iní vaso máá Jíto'o̱‑yo̱, te suni ko'o‑ró iní vaso tachi̱. Ma̱ kúu kee ká'nu‑ró núu̱ mesa máá Jíto'o̱‑yo̱, te kee‑ro núu̱ mesa tachi̱.  
\v 22 Xí kuní‑yo̱ kúkuíñí ini̱ Jito'o̱‑yo̱ sá'a‑yó náún. Ni̱'in‑ga̱‑yo̱ vásá máá‑yá náún.  
\v 23 Ta̱ká‑ni tiñu kúu sá'a‑ri̱, ko tú ndɨ'ɨ kéndo̱o luu. Ta̱ká‑ni kúu sá'a‑ri̱, ko tú ndɨ'ɨ skuá'nu tá'an.  
\v 24 Ni ɨɨn cha̱a, ma̱ ndúkú‑de sá'a‑de ja̱ vá'a máá‑de, chi ja̱ vá'a ɨnga̱ ñani̱ tá'an‑de ná sá'a‑de.  
\v 25 Ndɨ'ɨ‑ni ndeyu núyá'u, kee‑ro jíná'an‑ró. Te nú kíyu̱'ú ini̱‑ro̱, ma̱ kaká tu̱'ún kútɨ‑ro ndé onde̱ va̱i‑ún.  
\v 26 Chi̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ xíin ñúyɨ́vɨ jíín táká ndatíñu íó ini̱, áchí.  
\v 27 Te nú ɨɨn cha̱a tú kándíja, te kana‑de xini̱‑ro̱ kée‑ro jíín‑de, te nú suni kuní‑ro̱ kí'i̱n‑ro̱, núsáá te kee‑ro táká ja̱ káni‑de nuu̱‑ro̱. Te nú kíyu̱'ú ini̱‑ro̱, ma̱ kaká tu̱'ún kútɨ‑ro ndé onde̱ va̱i‑ún.  
\v 28 Ko nú kastu̱'ún ɨ́ɨn cha̱a nuu̱‑ro̱: Kundatu, chi ya̱'á ja̱ ní kandii̱ nuu̱ ndosó kúu, achi̱‑de. Yúan‑na te ma̱ kée‑ro, já kuáchi cha̱a ni̱ kastu̱'ún‑ún jíín kuáchi ja̱ kíyu̱'ú ini̱‑de.  
\v 29 Sɨkɨ̱ já kíyu̱'ú ini̱ ká'a̱n‑ri̱. Ko nasu̱ já sɨkɨ́ róó, chi̱ sɨkɨ̱ já ɨngá cha̱a. Te nú kíyu̱'ú ini̱ ɨnga̱ cha̱a, naja̱ kóto nchaa̱‑de ruu̱ ndasa jíka kuu ndicha̱‑na̱‑ri̱ núsáá.  
\v 30 Te nú ruu̱ xna'a̱n‑ga̱ nákuatá'ú‑rí te yée‑rí, naja̱ káka'a̱n ndɨva̱'a‑de sɨkɨ̱‑rí sɨkɨ̱ ndéyu ja̱ ní jika̱n ta'u̱‑rí ja'a̱‑ún.  
\v 31 Núsáá te va̱sa ná kée‑ro, va̱sa ná kó'o‑ró, va̱sa ná sátiñu‑ró, ko modo ja̱ ná nákana jaa‑i Dios ná sá'a‑ró.  
\v 32 Koto‑ró náva̱'a ma̱ skɨ́vɨ‑ró cháa judío, ni cha̱a sɨ́ɨn nación, ni tɨku'ni̱ Dios, nuu̱ kuáchi.  
\v 33 Suni súan ruu̱ jíín táká tiñu sá'a‑ri̱, kuní‑ri̱ ja̱ ná kúsɨɨ̱ iní ta̱ká cha̱a. Tú jítú iní‑ri̱ ja̱ sá'a‑ri̱ ja̱ vá'a máá‑rí, chi̱ kuní‑ri̱ sá'a‑ri̱ ja̱ vá'a sava‑ga̱ cha̱a, náva̱'a ka̱ku‑de jíná'an‑de. 
\c 11  
\p  
\v 1 Ná ndáku‑ró rúu̱ jíná'an‑ró, suni nátu̱'un ndáku máá‑rí Cristo. 
\s1 Ja̱ ná kúndasu̱ xini̱ ñásɨ́'ɨ́ 
\p  
\v 2 Bueno kánuku̱'un ini̱‑ro̱ rúu̱. Te ká'i̱in ni̱'in‑ró jíín táká tiñu ni̱ tá'ú‑rí nuu̱‑ro̱, jíín modo ja̱ ní stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 3 Ko kuní‑ri̱ ja̱ ná kuní‑ro̱ jíná'an‑ró ja̱ Cristo kúu‑ya̱ xiní táká cha̱a. Te cha̱a kúu‑de xini̱ ñásɨ́'ɨ́. Te Dios kúu‑ya̱ xiní Cristo.  
\v 4 Ta̱ká cha̱a ja̱ ndasú xini̱‑dé te jikán ta'u̱‑dé xí jáni‑de tu̱'un, já'a‑de tuka̱ nuu̱ xiní‑dé.  
\v 5 Ko ta̱ká ñasɨ́'ɨ́, nú tú ndasú xini̱‑ñá te kaka̱n ta'u̱‑ñá xí káni‑ña tú'un, já'a‑ña túka̱ nuu̱ xiní‑ñá, chi̱ ɨɨn‑ni kúu nú se̱té xini̱‑ñá.  
\v 6 Chi̱ nú ñasɨ́'ɨ́, tú jasú‑ña xiní‑ñá, ná sété‑ña núsáá. Te nú kúka nuu̱‑ñá se̱té‑ña, xí xɨ́tɨ‑ñá ixi‑ñá, ná kasú‑ña núsáá.  
\v 7 Chi cha̱a, ma̱ kúu kasu̱‑de xini̱‑dé, chi̱ muestra luu Dios kúu‑de. Ko ñasɨ́'ɨ́, chi̱ stá'a̱n‑ña ndasa luu káa ini̱ yii‑ñá.  
\v 8 Chi̱ tú ní sáva̱'a‑ya̱ cháa jíín yíkɨ ñásɨ́'ɨ́, chi̱ sua ñasɨ́'ɨ́ jíín yíkɨ cháa.  
\v 9 Chi̱ tú ní kúva̱'a cha̱a ja̱ kuátíñu‑de nuu̱ ñásɨ́'ɨ́, chi̱ sua ni̱ kuva̱'a ñasɨ́'ɨ́ ja̱ sɨkɨ́ cháa.  
\v 10 Ja̱ sɨkɨ́ táká ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́ te nɨ́nɨ kundasu̱ xini̱ ñásɨ́'ɨ́.  
\v 11 Chi̱ nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ tú sá'a‑ya̱ cuenta ndéja̱ kúu ja̱ yíí, te ndéja̱ kúu ja̱ sɨ̱'ɨ́, chi̱ nú túu ɨɨn, te ma̱ kóo ɨnga̱.  
\v 12 Chi̱ nátu̱'un ni̱ sáva̱'a‑ya̱ ñásɨ́'ɨ́ jíín yíkɨ cháa, te vina kúva̱'a cha̱a chi̱i ñasɨ́'ɨ́, ko Dios kúu I'a̱ sáva̱'a ta̱ká‑ni.  
\v 13 Kani ini̱ máá‑ró jíná'an‑ró, á íó va̱'a ja̱ tú kundasu̱ xini̱ ñásɨ́'ɨ́ te kaka̱n ta'u̱‑ñá nuu̱ Dios.  
\v 14 Nasu̱ máá ñúyɨ́vɨ stá'a̱n nuu̱‑ro̱, já tú luu jíto cha̱a jíín íxi‑dé, nú ná kée náún.  
\v 15 Ko nú ñasɨ́'ɨ́, te sía̱‑ña íxi‑ñá kee máá, luu jíto‑ña jíín, chi̱ ixi‑ún, ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱‑ñá kundasu̱ xini̱‑ñá.  
\v 16 Ko nú ɨɨn cha̱a kuní‑de kutɨ́xɨ́n‑de jíín tú'un yá'a, ko yóó tú ká'i̱o costumbre‑yo̱ súan, ni tɨku'ni̱ Dios. 
\s1 Sɨkɨ̱ xíni máá Jíto'o̱‑yo̱ 
\p  
\v 17 Tá'ú ní'in‑ri̱ ɨnga̱ tiñu yá'a nuu̱‑ro̱, ja̱ tú kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín‑ró, chi̱ tú kándutútú‑ró já sá'a va̱'a‑ga̱‑ro̱, chi̱ sasua ñáá‑ga̱ kásá'a‑ró.  
\v 18 Ya̱'á ká'a̱n‑ri̱ xna'a̱n‑ga̱. Ni̱ jini tu̱'un‑ri̱ ja̱ kásásɨ́ɨn‑ró máá‑ró, máá hora kákutútú‑ró. Te yaku̱ kándíja‑ri̱.  
\v 19 Chi̱ nɨ́nɨ kóo ña̱yɨvɨ sásɨ́ɨn ma̱'ñú‑ró, náva̱'a kuni̱‑ro̱ ndé ña̱yɨvɨ kándíja va̱'a ma̱'ñú‑ró.  
\v 20 Te nú ɨɨn‑ni nuu̱ kándutútú‑ró, nasu̱ já kúxíni‑ró cuenta máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu‑ún núsáá.  
\v 21 Chi̱ ná ɨɨn ná ɨɨn‑ró, máni kanduu̱‑ro̱ núu̱ ɨngá‑de xna'a̱n‑ga̱ kákuni̱‑ro̱. Te ɨɨn‑ró jí'i̱‑ro̱ sóko, te ɨnga̱‑ro̱ náji̱ni‑ró.  
\v 22 Á tú káñava̱'a‑ró vé'e nuu̱ kée‑ro kó'o‑ró náún. Xí kásájá'a̱ ini̱‑ro̱ núu̱ tɨ́ku'ni̱ Dios. Te cha̱a tú na̱ún káindá'á‑de, kákuka nuu̱‑dé kásá'a‑ró xí túu. Ndasa ka'a̱n‑ri̱ jíín‑ró jíná'an‑ró. Kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ jíín‑ró xí túu. Jíín tú'un yá'a tú kúsɨɨ̱ kútɨ iní‑ri̱ jíín‑ró.  
\v 23 Chi tu̱'un yá'a ni̱ kutu̱'a‑ri̱ nuu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. Te suni ya̱'á ní stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Chi̱ máá ákuáa já ní ka̱nastúu‑de Jito'o̱‑yo̱ Jesús, ni̱ ki'in‑ya̱ stáa̱.  
\v 24 Te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá. Te ni̱ sákuáchí‑yá. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Ki'in te kee‑ro jíná'an‑ró, chi ya̱'á kúu yikɨ kúñu‑ri̱, te ja̱ sɨkɨ́ róó ni̱ kukuáchí. Súan sá'a‑ró te ná núku̱'un ini̱‑ro̱ rúu̱. Achí‑ya̱.  
\v 25 Suni súan ni̱ ki'in‑ya̱ vaso, nuu̱ ní ndɨ'ɨ ni̱ kuxíni‑ya̱. Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Vaso yá'a kúu contrato jáá já ní sá'a‑ri̱ jíín nɨñí‑rí. Te ta̱ká vuelta nú káji'i‑ró, te súan sá'a‑ró náva̱'a ná núku̱'un ini̱‑ro̱ rúu̱. Achí‑ya̱.  
\v 26 Chi ta̱ká vuelta ja̱ káyee‑ro stáa̱ yá'a te káji'i‑ró iní vaso yá'a, kɨvɨ̱ ní ji'i̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu ja̱ kákastu̱'ún‑ró ondé kɨvɨ̱ ncháa̱‑ya̱.  
\v 27 Te nú ɨɨn cha̱a kee‑dé staa̱ yá'a, xí kó'o‑de ini̱ vaso Jito'o̱‑yo̱ yá'a, te nú tú jíñú'ún sá'a‑de, te koo kua̱chi‑de nuu̱ yíkɨ kúñu máá Jíto'o̱‑yo̱ jíín núu̱ nɨñí‑yá.  
\v 28 Ná ɨɨn ná ɨɨn cha̱a, ná nándúkú víi‑dé sɨkɨ̱ máá‑de núsáá. Yúan‑na te kee‑dé staa̱‑ún te ko'o‑de ini̱ vaso‑ún.  
\v 29 Te nú ɨɨn cha̱a tú jiní‑de ja̱ kúu yikɨ kúñu‑ya̱, cha̱a‑ún chi̱ ndonda kua̱chi sɨkɨ̱‑dé nú ko'o‑de kee‑dé.  
\v 30 Ja̱ yúán íó kua'a̱ cháa káku'u̱, jíín cháa vi̱tá ini̱, ká'i̱in ma̱'ñú‑ró jíná'an‑ró. Te ni̱ kaji'i̱ yaku̱‑de.  
\v 31 Ko nú nandúkú víi‑yo sɨkɨ́ máá‑yó, te ma̱ ndónda kua̱chi sɨkɨ̱‑yo̱.  
\v 32 Ko nú a ni̱ ndonda kua̱chi sɨkɨ̱‑yo̱, máá Jíto'o̱‑yo̱ xndó'o‑ya̱ yóó, náva̱'a tú ta'nu̱ ndatu̱‑yo̱ jíín ñáyɨvɨ ñúyɨ́vɨ.  
\v 33 Ñáni̱ máni̱, ja̱ yúán nú kándutútú‑ró káyee‑ro, te kundatu tá'an‑ró.  
\v 34 Te nú ɨɨn cha̱a jí'i̱‑de so̱ko, ná kée‑dé ve'e‑de, náva̱'a tú ndonda kua̱chi sɨkɨ̱‑ro̱ hora kándutútú‑ró. Te sava‑ga̱ tiñu sándaa̱‑ri̱ onde̱ ná jáa̱‑ri̱. 
\c 12  
\s1 Sɨkɨ̱ tá'u̱ já vái nuu̱ Espíritu 
\p  
\v 1 Ñáni̱, sɨkɨ̱ táká ta'u̱ já vái nuu̱ Espíritu, kuní‑ri̱ ja̱ ná júku̱'un ini̱‑ro̱ jíín.  
\v 2 A kái̱ná'án‑ró já ná ni̱ ka̱kuu‑ró cháa tú kákandíja, te ni̱ ka̱indiki̱n‑ro̱ yatá ndosó ñí'ín núú, ndasa ni̱ ka̱kuu ini̱ máá‑ró núú.  
\v 3 Ja̱ yúán kástu̱'ún‑rí nuu̱‑ro̱ já tú ni ɨɨn cha̱a kuu ka'a̱n tásɨ́‑de sɨkɨ̱ Jesús, nú a yí'i‑de Espíritu Dios. Te tú ni ɨɨn‑de kuu ka'a̱n‑de: Jito'o̱‑ri̱ kúu Jesús, nú tú yí'i‑de Espíritu Santo.  
\v 4 Chi̱ sɨ́ɨn sɨ́ɨn ta'u̱ ní saka‑yá, ko suni ɨɨn‑ni máá Espíritu kúu.  
\v 5 Te sɨ́ɨn sɨ́ɨn tiñu ni̱ chaa‑ya̱ sɨkɨ́‑yo̱, ko ɨɨn‑ni máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu.  
\v 6 Te sɨ́ɨn sɨ́ɨn modo kásátiñu‑yó, ko suni máá Dios kúu I'a̱ sá'a ta̱ká tiñu jíín táká‑yo̱.  
\v 7 Ko ná ɨɨn ná ɨɨn‑de, ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un Espíritu nuu̱‑dé náva̱'a ná skuá'nu tá'an‑de.  
\v 8 Chi̱ onde̱ jíín máá Espíritu ni̱ ja̱'a ndija‑ya̱ tú'un ka'a̱n ndíchí ɨ́ɨn‑de. Te suni onde̱ jíín máá Espíritu ni̱ ja̱'a‑ya̱ tú'un ja̱ júku̱'un ini̱ ɨnga̱‑de.  
\v 9 Te nuu̱ ɨngá‑de, suni jíín máá Espíritu ni̱ ja̱'a‑ya̱ já ná kándíja va̱'a‑de. Te suni jíín máá Espíritu nuu̱ ɨngá‑de ja̱ ná sá'a‑de tana̱.  
\v 10 Te nuu̱ ɨngá‑de ja̱ ná sá'a‑de ta̱ká tiñu ñá'nu. Te nuu̱ ɨngá‑de, ja̱ ná káni‑de tu̱'un. Te nuu̱ ɨngá‑de, ja̱ ná nándúkú víi‑dé sɨkɨ̱ táká ja̱ vá'a ja̱ ú'u̱. Te nuu̱ ɨngá‑de ja̱ ná ká'a̱n‑de tɨnɨ̱ yu'u. Te nuu̱ ɨngá‑de ja̱ ná násama‑de tu̱'un sɨ́ɨn yu'u.  
\v 11 Ko ta̱ká tiñu yá'a sá'a suni máá ɨ́ɨn‑ni máá Espíritu. Sɨ́ɨn sɨ́ɨn sáka‑yá nuu̱ ɨ́ɨn ɨɨn‑de, ndasa játa'a̱n ini̱ máá‑yá.  
\v 12 Chi̱ nátu̱'un yikɨ kúñu ɨɨn‑ni kúu, te ñáva̱'a kua'a̱ pedazo, te ta̱ká pedazo‑ún, va̱sa kua'a̱, ko ɨɨn‑ni yikɨ kúñu kúu, suni súan kúu Cristo.  
\v 13 Chi̱ jíín ɨ́ɨn‑ni máá Espíritu ni̱ ka̱janducha táká‑yo̱, náva̱'a nduu‑yó ɨ́ɨn‑na̱ ña̱yɨvɨ, va̱sa judío xí ñáyɨvɨ ñuu̱ Grecia, va̱sa cha̱a kúu mozo xí cháa jíka kuu ndicha̱‑na̱. Ko ta̱ká‑ni‑de, ni̱ ka̱ni'i̱n‑dé ɨɨn‑ni máá Espíritu ni̱ sá'a‑ya̱.  
\v 14 Ko yikɨ kúñu, nasu̱ ɨ́ɨn pedazo‑ni kúu, chi̱ sua ndíso kua'a̱.  
\v 15 Chi̱ nú ja'a̱ ká'a̱n: Nasu̱ yíkɨ kúñu xíin rúu̱, chi̱ tú kúu‑ri̱ nda'a, achi̱. Te va̱sa súan ká'a̱n, ko máá yíkɨ kúñu xíin ná'ín.  
\v 16 Te nú so̱'o ká'a̱n: Nasu̱ yíkɨ kúñu xíin rúu̱, chi̱ tú kúu‑ri̱ nduchi, achi̱. Te va̱sa súan ká'a̱n, ko máá yíkɨ kúñu xíin ná'ín.  
\v 17 Nú ndɨ'ɨ yikɨ kúñu ní kuu nduchi, ndasa kuni so̱'o núú. Nú ndɨ'ɨ ní kuu so̱'o, ndasa kuaan xiko̱ núú.  
\v 18 Vina te ni̱ jini̱‑yo̱ ndasa ni̱ jata'a̱n ini̱ máá Dios te ni̱ chaa‑ya̱ táká pedazo‑ún ná ɨɨn ná ɨɨn jika̱ yíkɨ kúñu.  
\v 19 Chi̱ nú ta̱ká‑ni ní kakuu ɨɨn‑ni pedazo‑ún, ndasa koo máá yíkɨ kúñu núú.  
\v 20 Ko vina chi̱ kua'a̱ ndíja pedazo íó, ko máá ɨ́ɨn‑ni yikɨ kúñu núú.  
\v 21 Ni ma̱ kúu ka'a̱n nduchi jíín ndá'a: Tú jínu ñú'ún‑rí róó. Suni súan ni ma̱ kúu ka'a̱n xini̱ jíín já'a̱: Tú jínu ñú'ún‑rí róó.  
\v 22 Chi̱ sua kánúú táká pedazo ndítɨ̱ɨn ta'a̱n jíín yíkɨ kúñu, va̱sa vi̱tá‑ga̱ jíto.  
\v 23 Te ta̱ká pedazo yikɨ kúñu ja̱ jáni ini̱‑yo̱ já tú jíñú'ún jíto, suu yu̱án ñúkúún xáa̱n‑gá jasú‑yo̱ núu̱. Te ja̱ tú luu kájito‑ún jiní‑yo̱, luu‑ga̱ kájasu̱‑yo̱ núu̱.  
\v 24 Te pedazo ja̱ lúu kájito‑ún jiní‑yo̱, tú nɨ́nɨ kúndasu̱ nuu̱. Chi̱ máá Dios, súan ni̱ chutá'an‑ya̱ yíkɨ kúñu‑ún, te jíñú'ún‑gá ni̱ skéndo̱o‑ya̱ já tú luu jíto‑ún,  
\v 25 náva̱'a tú sásɨ́ɨn pedazo yikɨ kúñu‑ún máá, chi ta̱ká pedazo‑ún, sua ɨɨn núú ná kóto va̱'a tá'an.  
\v 26 Chi̱ nú ɨɨn‑ni pedazo jatú, ta̱ká‑ni pedazo ɨɨn jínu‑ni kájatu̱. Te nú ɨɨn‑ni pedazo jíto luu, ta̱ká‑ni pedazo ɨɨn ká'nu‑ni kákusɨɨ̱ iní.  
\v 27 Te róó, modo súan kákuu‑ró yíkɨ kúñu Cristo. Te pedazo‑ya̱‑ún kákuu ɨɨn ɨɨn‑ró.  
\v 28 Te súan ni̱ jani máá Dios cha̱a kuatíñu nuu̱ tɨ́ku'ni̱: Ja̱ ɨ́ɨn, apóstol, ja̱ úu̱, cha̱a kájani tu̱'un, ja̱ uní, cha̱a kástá'a̱n tu̱'un, yúan‑na te cha̱a kásá'a tiñu ñá'nu, yúan‑na te cha̱a kásá'a tana̱, te vásá cháa chíndéé tá'an, jíín cháa kátá'ú tíñu, jíín cháa ká'a̱n tɨnɨ̱ yu'u.  
\v 29 Ta̱ká‑de kákuu apóstol náún. Ta̱ká‑de kájani tu̱'un náún. Ta̱ká‑de kástá'a̱n náún. Ta̱ká‑de kásá'a tiñu ñá'nu náún.  
\v 30 Ta̱ká‑de kájini̱‑de sá'a‑de tana̱ sá'a‑ya̱ náún. Ta̱ká‑de káka'a̱n‑de tɨnɨ̱ yu'u náún. Ta̱ká‑de kánasama‑de tu̱'un sɨ́ɨn yu'u náún.  
\v 31 Ko ná kuítú iní‑ro ndúkú‑ró tá'u̱ vá'a‑ga̱ kua̱'a‑ya̱ núu̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Ko íó ɨnga̱ modo va̱'a xaa̱n‑gá, ná stá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró. 
\c 13  
\s1 Tu̱'un kúndá'ú ini̱ tá'an 
\p  
\v 1 Te nú ruu̱, va̱sa ká'a̱n‑ri̱ nátu̱'un káka'a̱n cha̱a xí ndájá'a̱ ándɨ́vɨ́, te nú tú kúndá'ú ini̱‑ri̱‑i, te kúu‑ri̱ nátu̱'un ɨɨn ka̱a ja̱ ndáxín káxín xí ɨ́ɨn platillo ja̱ sáñaa̱.  
\v 2 Te va̱sa jáni‑ri̱ tu̱'un sá'a‑ya̱, te júku̱'un ndɨ'ɨ ini̱‑ri̱ ta̱ká tu̱'un sa̱'í jíín táká tu̱'un ndíchí, te va̱sa kándíja téyíí‑rí ja̱ kúu skuíó káni‑ri̱ yuku, te nú tú kúndá'ú ini̱‑ri̱‑i, tú na̱ tiñu‑ri̱.  
\v 3 Te va̱sa ná sáka ndɨ́'ɨ‑ri̱ ta̱ká ndatíñu‑ri̱ kee ñáyɨvɨ ndá'ú, te va̱sa ná kuá'a‑ri̱ yikɨ kúñu‑ri̱ kayu̱, te nú tú kúndá'ú ini̱‑ri̱‑i, tú na̱ ya̱'u‑ri̱ íó.  
\v 4 Tu̱'un kúndá'ú ini̱, ndíso paciencia, te ndíso tu̱'un kúmani̱ iní. Tu̱'un kúndá'ú ini̱, tú ndíso tu̱'un kuásún iní. Tu̱'un kúndá'ú ini̱, tú sávixi̱ máá, ni tú sátéyíí máá.  
\v 5 Tú ká'a̱n ndɨva̱'a. Tú ndúkú já kúu máá. Tú kití ini̱. Tú chú'un ini̱.  
\v 6 Tú ndúvatu̱ ini̱, chi̱ sua kúsɨɨ̱ iní jíín tíñu ká'i̱o ndaa̱.  
\v 7 Ndɨ'ɨ jándéé iní. Ndɨ'ɨ kándíja. Ndɨ'ɨ ñúkuu ini̱. Ndɨ'ɨ kánda.  
\v 8 Ta̱ká tu̱'un kájani‑yó, chi̱ naa, te ta̱ká yu'u chi̱ ndɨ'ɨ, te tu̱'un ndíchí, chi ta̱ká kuxio, ko tu̱'un kúndá'ú ini̱, ma̱ náa kútɨ.  
\v 9 Chi̱ yaku̱‑ni tu̱'un kájini̱‑yo̱, te yaku̱‑ni tu̱'un kájani‑yó,  
\v 10 ko onde̱ ná cháa̱ máá tú'un ni̱ yija va̱'a, yúan‑na te kuxio yaku̱‑ni ja̱ kájini̱‑yo̱‑ún ki'i̱n.  
\v 11 Ná ni̱ kuu‑ri̱ su̱chí yɨ́kɨ́n, te ni̱ ka'a̱n yɨ́kɨ́n‑rí núú, te ni̱ jani ini̱‑ri̱ nátu̱'un su̱chí yɨ́kɨ́n. Ko nuu̱ ní kuu‑ri̱ cha̱a ñá'nu, te ni̱ chaxio‑ri̱ ta̱ká ja̱ ní sá'a‑ri̱ ná lúlí‑rí‑ún kua'a̱n.  
\v 12 Te vina kánde̱'é‑yó nátu̱'un jíín espejo ja̱ káxkɨ́'vɨ̱, ko kúkuéé‑ga̱ te kuni̱ ndiji̱n‑yo̱ nátu̱'un jíín núu̱ tá'an‑yó. Te vina chi̱ yaku̱‑ni jiní‑ri̱, ko kúkuéé‑ga̱ te kuni̱ ndɨ'ɨ‑ri̱ nátu̱'un jiní kájí‑yá ruu̱.  
\v 13 Te vina íó uni̱ tu̱'un játíñu ni̱'in, tu̱'un kándíja va̱'a, tu̱'un káñukuu ini̱, jíín tú'un kúndá'ú ini̱. Ko máá tú'un kúndá'ú ini̱, kánúú xáa̱n‑ga̱ vásá úu̱‑ga̱‑ún. 
\c 14  
\s1 Sɨkɨ̱ já káka'a̱n‑i sɨ́ɨn yu'u 
\p  
\v 1 Ndúkú ndéé‑ró jíín tú'un kúndá'ú ini̱ tá'an, te kuítú iní‑ro̱ ndúkú‑ró táká ta'u̱ já'a Espíritu, ko kánúú‑gá ja̱ káni‑ró tú'un.  
\v 2 Chi cha̱a ká'a̱n‑de sɨ́ɨn yu'u, jíín Dios ká'a̱n‑de, nasu̱ jíín ñáyɨvɨ, chi̱ tú ní ɨɨn cha̱a júku̱'un ini̱ na̱ún ká'a̱n‑de, chi̱ jíín Espíritu ká'a̱n‑de tu̱'un sa̱'í.  
\v 3 Ko cha̱a jáni tu̱'un, jíín ñáyɨvɨ ká'a̱n‑de, chi̱ skuá'nu‑de ña̱yɨvɨ‑ún, te ká'a̱n ká'nu‑de, te ká'a̱n ndéé‑de jíín‑i.  
\v 4 Cha̱a ká'a̱n sɨ́ɨn yu'u, skuá'nu‑de máá‑de, ko cha̱a jáni tu̱'un, chi̱ tɨku'ni̱ skuá'nu‑ga̱‑de.  
\v 5 Játa'a̱n ini̱‑ri̱ ja̱ táká‑ro̱ ná kúu ka'a̱n‑ro̱ sɨ́ɨn yu'u, ko kánúú‑gá ja̱ káni‑ró tú'un, chi̱ ñá'nu‑ga̱ cha̱a jáni tu̱'un vásá cháa ká'a̱n sɨ́ɨn yu'u, te nú tú násama‑de tu̱'un‑ún, náva̱'a kua'nu‑ga̱ tɨku'ni̱ sá'a‑de jíín.  
\v 6 Ñáni̱, vina te nú jaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱ te ka'a̱n‑ri̱ sɨ́ɨn yu'u jíín‑ró, na̱ún tiñu ní'i̱n já kúu róó, nú tú ka'a̱n‑ri̱ ɨɨn tu̱'un ni̱ kenda ndiji̱n, xí ɨ́ɨn tu̱'un ndíchí, xí ɨ́ɨn tu̱'un stá'a̱n‑ri̱.  
\v 7 Ió ndija ndatíñu kánda̱a tí'íú já kásá'a ndusu̱, nátu̱'un xkuili xí guitarra. Te nú tú sɨ́ɨn sɨ́ɨn nota ndé'e̱, ndasa kuni̱‑yo̱ ndé yaa̱ jíku‑de jíín xkuíli, xí jíín guitarra‑ún.  
\v 8 Te nú corneta tú ndé'e̱ kájí, te ndé cha̱a sátu̱'a‑de máá‑de ja̱ kuátá'an‑de núsáá.  
\v 9 Suni súan róó jíná'an‑ró, nú ká'a̱n‑ro̱ sɨ́ɨn yu'u, te nú tú kájí ká'a̱n tu̱'un‑ún, te ndasa juku̱'un ini̱‑i na̱ún tu̱'un ká'a̱n‑ro̱ núsáá, chi kua̱chi tɨsɨ̱'vɨ́‑ró stɨ́vɨ́‑ró.  
\v 10 Kua'a̱ núu̱ yú'u íó ini̱ ñu̱yɨ́vɨ ná sá'a‑yó cuenta, te ta̱ká júku̱'un ini̱ cha̱a jiní.  
\v 11 Nú ruu̱ tú júku̱'un ini̱‑ri̱ yu'u ká'a̱n ɨɨn cha̱a, te kúu‑ri̱ cha̱a jíká núu̱ cháa ká'a̱n‑ún. Te cha̱a ká'a̱n‑ún, suni kúu‑de cha̱a jíká núu̱‑rí.  
\v 12 Suni súan róó ja̱ á kájítú iní‑ro̱ ní'i̱n‑ro̱ tá'u̱ Espíritu, ná ndúkú ndéé‑ró náva̱'a skuá'nu va̱'a‑ró tɨ́ku'ni̱ jíín.  
\v 13 Ja̱ yúán nú ká'a̱n ɨɨn cha̱a sɨ́ɨn yu'u, ná kakán ta'u̱‑dé nuu̱‑yá náva̱'a kuu nasama‑de tu̱'un.  
\v 14 Chi̱ nú ruu̱ kaka̱n ta'u̱‑rí jíín tú'un sɨ́ɨn yu'u, ini̱ añú‑ri̱ kúu ja̱ jikán ta'u̱, ko nú tú júku̱'un kutɨ iní‑ri̱, tú na̱ tiñu.  
\v 15 Ndasa sá'a‑ri̱ núsáá. Ná kakán ta'u̱‑rí ini̱ añú‑ri̱, ko suni ná kakán ta'u̱‑rí jíín tú'un júku̱'un ini̱. Ná káta‑ri̱ ini̱ añú‑ri̱, ko suni ná káta‑ri̱ jíín tú'un júku̱'un ini̱.  
\v 16 Chi̱ nú máni tu̱'un jiní máá‑ró jíín añú‑ro̱ nákuatá'ú‑ró jíín, te ɨɨn cha̱a tú tu̱'a, ndasa kuni̱‑de ka'a̱n‑de amén nuu̱ tú'un nákuatá'ú‑ró‑ún, chi̱ tú jiní kutɨ‑dé na̱ún tu̱'un ká'a̱n‑ro̱.  
\v 17 Chi̱ róó, bueno nákuatá'ú ndíja‑ró, ko ɨnga̱ cha̱a‑ún, tú já'nu tu̱'un ini̱‑de sá'a.  
\v 18 Nákuatá'ú‑rí nuu̱ Dios, ja̱ tɨnɨ́‑ga̱ yu'u ká'a̱n‑ri̱ vásá táká róó.  
\v 19 Ko nuu̱ tɨ́ku'ni̱, chi̱ máá ú'u̱n‑ni tu̱'un ja̱ júku̱'un ini̱‑ri̱ jíín, játa'a̱n ini̱‑ri̱ ka'a̱n‑ri̱, náva̱'a suni stá'a̱n‑ri̱ nuu̱ sáva‑ga̱ cha̱a, vásá já ká'a̱n‑ri̱ uxi̱ mil tu̱'un sɨ́ɨn yu'u.  
\v 20 Ñáni̱, ma̱ kóo‑ró nátu̱'un su̱chí lúlí jíín tú'un júku̱'un ini̱‑ro̱. Chi̱ sua koo‑ró nátu̱'un su̱chí lúlí jíín tú'un ñáá, ko ná yíja va̱'a‑ró jíín já jiní tuní‑ro̱.  
\v 21 Súan yóso núu̱ ley: Jíín cháa ká'a̱n sɨ́ɨn yu'u, te jíín sáva‑ga̱ cha̱a ká'a̱n tu̱'un jíká, súan ka'a̱n‑ri̱ jíín ñáyɨvɨ yá'a, ko va̱sa súan te ni ma̱ kúni so̱'o‑i tu̱'un ká'a̱n‑ri̱, áchí máá Jíto'o̱‑yo̱, áchí.  
\v 22 Ja̱ yúán táká yu'u, máni tuni̱‑ni kákuu nuu̱ cháa tú kákandíja, nasu̱ núu̱ cháa kákandíja. Ko tu̱'un jáni‑yó, tuni̱ nuu̱ cháa kákandíja kúu‑ún, nasu̱ núu̱ cháa tú kákandíja.  
\v 23 Núsáá te nú ta̱ká tɨku'ni̱ ndutútú ɨ́ɨn‑ni lugar, te ta̱ká súan ka'a̱n sɨ́ɨn sɨ́ɨn yu'u, te yúan ja̱koyo cha̱a tú tu̱'a xí cháa tú kákandíja, á tú ka'a̱n‑de ja̱ kánda̱a tachi̱‑ro̱.  
\v 24 Ko nú ta̱ká‑ro̱ kájani‑ró tú'un, te kɨ̱vɨ ɨɨn cha̱a tú kándíja xí ɨ́ɨn cha̱a tú tu̱'a, te kuni̱‑de kua̱chi máá‑de, sá'a ta̱ká‑ro̱, te ndandúkú víi‑dé sɨkɨ̱ máá‑de, sá'a ta̱ká‑ro̱.  
\v 25 Te tu̱'un jáni sa̱'í ini̱ añú‑de kenda ndiji̱n. Yúan‑na te jukuiñi̱ jítɨ́‑de te chiñú'ún‑de Dios. Te kani ndaa̱‑de tu̱'un ja̱ ncháá ndija Dios jíín‑ró.  
\v 26 Ñáni̱, ja̱ yúán nú kándutútú‑ró, te ná ɨɨn ná ɨɨn‑ró íó ɨɨn yaa̱ kata‑ró, íó tu̱'un stá'a̱n‑ro̱, íó sɨ́ɨn yu'u ká'a̱n‑ro̱, íó tu̱'un sa̱'í ká'a̱n ndiji̱n‑ro̱, íó ja̱ násama‑ró tú'un sɨ́ɨn yu'u. Ndɨ'ɨ ná sá'a‑ró jíná'an‑ró náva̱'a skuá'nu tá'an‑ró.  
\v 27 Te nú íó cha̱a káka'a̱n sɨ́ɨn yu'u, ná kóo tu̱'un‑ún ja̱ jíín úu̱‑de xí jíín uní‑de. Ko ɨɨn‑ni‑de ɨɨn‑ni‑de ná ká'a̱n. Te ɨɨn‑de ná násama‑de tu̱'un sɨ́ɨn yu'u.  
\v 28 Te nú túu cha̱a nasama tu̱'un íó, ná kasú‑de yu'u‑dé nuu̱ kándutútú‑ró‑ún núsáá. Te ná ká'a̱n máá‑de ja̱ máá‑de jíín Dios.  
\v 29 Suni súan cha̱a kájani tu̱'un, ná ká'a̱n uu̱ xí uní‑de, te sava‑ga̱‑de ná nándúkú víi‑dé‑ún.  
\v 30 Te nú ɨnga̱ cha̱a kánchaa̱‑ún, a ni̱ jini̱ ndiji̱n‑de yaku̱ tu̱'un sa̱'í, te cha̱a ni̱ kejá'á ná kasú‑de yu'u‑dé.  
\v 31 Chi ta̱ká‑ro̱ kuu kani‑ró tú'un ɨɨn‑ni‑ró ɨɨn‑ni‑ró, náva̱'a ná kútu̱'a ta̱ká‑ro̱, te ndundéé iní ta̱ká‑ro̱.  
\v 32 Te ini̱ añú ta̱ká cha̱a kájani tu̱'un, kájandatu̱ nuu̱ máá cháa kájani tu̱'un‑ún.  
\v 33 Chi̱ Dios, nasu̱ Dios sávaa̱ kúu‑ya̱, chi̱ sua vi̱ndáa̱ vinené sá'a‑ya̱. Te nátu̱'un kásá'a‑i nuu̱ táká tɨku'ni̱ cha̱a ndoo,  
\v 34 súan ná kasú ta̱ká ñasɨ́'ɨ́ yu'u‑ñá nuu̱ kándutútú‑ró. Chi̱ tú permiso ka'a̱n‑ña, chi̱ nasu̱ ñá'nu‑ga̱ kúu‑ña nátu̱'un ká'a̱n ley.  
\v 35 Te nú kutu̱'a‑ña ɨ́ɨn tu̱'un kákuni̱‑ña, te onde̱ ve'e ná kaká tu̱'ún‑ña máá yíi‑ñá, chi̱ tuka̱ nuu̱ kúu nú ka'a̱n ɨɨn ñasɨ́'ɨ́ núu̱ kándutútú‑i.  
\v 36 Á nuu̱‑ro̱ jíná'an‑ró ní kenda tu̱'un Dios, xí níni nuu̱ máá‑ni‑ró ní jaa̱ tu̱'un‑ya̱ náún.  
\v 37 Te nú ɨɨn cha̱a jáni ini̱‑de ja̱ ɨ́ɨn cha̱a jáni tu̱'un kúu‑de, xí jíka Espíritu jíín‑de, ná chú'un va̱'a ini̱‑de, chi̱ tiñu ni̱ tá'ú máá Jíto'o̱‑yo̱ kúu tu̱'un cháa‑ri̱ nuu̱‑ro̱.  
\v 38 Ko cha̱a tú játú'ún tú'un yá'a, suni tú játú'ún‑yó‑de.  
\v 39 Ñáni̱, ja̱ yúán ná kuítú iní‑ro̱ káni‑ró tú'un jíná'an‑ró, te ma̱ kasú‑ro̱ núu̱ cháa ká'a̱n sɨ́ɨn sɨ́ɨn yu'u.  
\v 40 Ko ñúkúún ná sá'a kájí‑ró táká tiñu jíná'an‑ró. 
\c 15  
\s1 Tu̱'un nachaku̱ ndɨ̱yi 
\p  
\v 1 Ñáni̱, vina te kástu̱'ún‑rí tu̱'un va̱'a nuu̱‑ro̱ já ní jani‑ri̱ nuu̱‑ro̱ sáá. Chi tu̱'un yúan, suni a ni̱ ka̱jatá'ú‑ró, te suni jíín tú'un yúan ká'i̱in ni̱'in‑ró,  
\v 2 chi̱ suni jíín tú'un‑ún ni̱ kaka̱ku‑ró, te nú kátɨ̱ɨn ni̱'in‑ró tú'un ni̱ jani‑ri̱ nuu̱‑ro̱, nú tú ní kákandíja sáni‑ró.  
\v 3 Chi̱ suni tu̱'un kánúú já ní ni'i̱n‑rí‑ún, ni̱ nastá'a̱n‑ri̱ nuu̱‑ro̱: Ja̱ ní ji'i̱ Cristo ja̱ sɨkɨ́ kuáchi‑yó, nátu̱'un ká'a̱n tutu̱.  
\v 4 Te ni̱ yu̱ji‑ya̱. Te ni̱ nachaku̱‑ya̱ núu̱ uní kɨvɨ̱ nátu̱'un ká'a̱n tutu̱.  
\v 5 Te ni̱ ndenda ndiji̱n‑ya̱ núu̱ Cefas. Te vásá ní ndenda‑ya̱ núu̱ máá uxí uu̱‑de.  
\v 6 Te vásá ní ndenda‑ya̱ núu̱ ví'í‑gá u'u̱n ciento ñani̱‑yo̱ ká'i̱in tútú‑de. Te sava cha̱a‑ún, sáni‑ga̱ káichaku̱‑de. Te sava‑de, a ni̱ kaji'i̱‑de.  
\v 7 Te vásá ní ndenda‑ya̱ núu̱ Jacobo. Te vásá núu̱ táká apóstol.  
\v 8 Te onde̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱, te suni ni̱ kenda‑ya̱ núu̱‑rí, nátu̱'un nuu̱ ɨ́ɨn su̱chí xánú.  
\v 9 Chi̱ ruu̱ kúu cha̱a lúlí‑ga̱ nuu̱ táká apóstol, ja̱ kúka nuu̱‑rí kunání‑rí apóstol, kua̱chi ja̱ ní chindiki̱n‑ri̱ tɨku'ni̱ Dios.  
\v 10 Te káa‑ri̱ nátu̱'un íó‑ri̱, chi̱ súan ni̱ jika tu̱'un luu íó ini̱ Dios jíín‑rí. Te tu̱'un luu íó ini̱‑ya̱, tú ní jíka sáni jíín‑rí, chi̱ sua ni̱ sátiñu‑ga̱‑ri̱ vásá táká máá cháa‑ún. Ko nasu̱ rúu̱, chi tu̱'un luu íó ini̱ Dios ja̱ jíka jíín‑rí‑ún, ni̱ sá'a.  
\v 11 Núsáá te va̱sa ruu̱ xí va̱sa cha̱a‑ún, súan kájani‑ri̱ tu̱'un, te súan kákandíja‑ró.  
\v 12 Te nú kájani‑yó tú'un Cristo ja̱ ní nachaku̱‑ya̱ má'ñú ndɨ́yi, te naja̱ káka'a̱n sava tá'an‑ró já tú na̱ún ndɨ̱yi nachaku̱ núsáá.  
\v 13 Chi̱ nú tú na̱ún ndɨ̱yi nachaku̱, suni tú ní náchaku̱ Cristo núsáá.  
\v 14 Te nú tú ní náchaku̱ Cristo, kájani sáni‑ri̱ tu̱'un‑ya̱, te suni kákandíja sáni‑ró‑yá núsáá.  
\v 15 Cha̱a tú káka'a̱n ndaa̱ tu̱'un Dios kákuu‑ri̱ nú súan, chi ni̱ kaka'a̱n‑ri̱ ja̱ ní naschakú Dios Cristo, te nú ma̱ náchaku̱ ndija ta̱ká ndɨ̱yi, tú ní náschakú‑ya̱ Cristo núsáá.  
\v 16 Chi̱ nú ma̱ náchaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi, suni tú ní náchaku̱ Cristo núsáá.  
\v 17 Te nú Cristo, tú ní náchaku̱‑ya̱, kákandíja sáni‑ró‑yá núsáá, te kándi̱so‑ga̱‑ro̱ kuáchi‑ró nú súan.  
\v 18 Nú súan íó, te a ni̱ ka̱naa táká cha̱a ja̱ ní kaji'i̱ nuu̱ ndá'a Cristo núsáá.  
\v 19 Te nú nini máá vína‑ni ja̱ káichaku̱‑yo̱, káñukuu ini̱‑yo̱ Cristo, cha̱a ndá'ú ii̱ kákuu‑yó vásá sáva‑ga̱ cha̱a núsáá.  
\v 20 Ko vina a ni̱ nachaku̱ Cristo ma̱'ñú ndɨ́yi. Máá‑yá ni̱ nachaku̱ xna'a̱n‑ga̱ vásá táká ja̱ ní kaji'i̱.  
\v 21 Chi ja̱ sɨkɨ́ ɨ́ɨn cha̱a, te ni̱ chaa̱ kue'e̱ kuu̱‑yo̱. Suni súan ja̱ sɨkɨ́ ɨ́ɨn cha̱a, te nachaku̱ ndɨ̱yi.  
\v 22 Chi̱ nátu̱'un káji'i̱ ta̱ká‑i ni̱ sá'a Adán, suni súan nachaku̱ ta̱ká‑i sá'a Cristo.  
\v 23 Ko ná ɨɨn ná ɨɨn‑de ndasa kándi̱ta koyo tá'an máá‑de: Cristo xna'a̱n‑ga̱, te onde̱ nchaa̱ Cristo, te nachaku̱ cha̱a káyi̱'i nda'a‑yá.  
\v 24 Yúan‑na te onde̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱ te xnáa ndɨ́'ɨ‑ya̱ já kátá'ú tíñu, jíín táká ja̱ kákuñá'nu, jíín táká ja̱ kátɨ̱ɨn so̱'o. Yúan‑na te nuu̱ máá Táa̱‑yo̱ Dios te nakua̱'a‑ya̱ ñúu̱ nuu̱ tá'ú‑yá tiñu.  
\v 25 Chi̱ tá'ú nɨ́nɨ máá‑yá tiñu onde̱ ná kúxiu̱kú táká ja̱ kájito u'u̱‑ya̱ chíi ja'a̱‑yá sá'a‑ya̱.  
\v 26 Te máá kué'e̱ kuu̱‑yo̱, já jíto u'u̱ yóó, chi̱ onde̱ sandɨ̱'ɨ́‑na̱ te xnáa‑yá‑ún.  
\v 27 Chi ta̱ká ndatíñu ni̱ ki'in Dios, ni̱ chúkú‑yá chi̱i ja'a̱ Cristo, te sɨkɨ̱ já ká'a̱n súan, ja̱ yúán jiní ka̱jí‑yó já tú yí'i Dios nda'a Cristo, chi̱ a ni̱ chi'i Dios ta̱ká‑ga̱ ndatíñu nda'a Cristo.  
\v 28 Ko nú a ni̱ ndɨ'ɨ ta̱ká ndatíñu yí'i nda'a Cristo, yúan‑na te suni máá Sé'e‑ún kɨ̱vɨ‑ya̱ ndá'a máá I'a̱ ja̱ ní chi'i‑ya̱ táká ndatíñu‑ún nda'a‑yá, náva̱'a máá Dios kutɨɨn ndɨ'ɨ‑ya̱ táká ndatíñu.  
\v 29 Chi̱ nú túu, te ndasa sá'a cha̱a kájanducha sɨkɨ́ ndɨ́yi. Te nú tú nachaku̱ kutɨ ndɨ́yi núsáá, naja̱ kájanducha‑dé sɨkɨ̱ ndɨ́yi núsáá.  
\v 30 Te ruu̱, naja̱ ndɨ́ta'a̱n hora káindee ini̱‑ri̱ koto‑ri̱ tu̱ndó'o núsáá.  
\v 31 Ñáni̱, ká'a̱n ndaa̱‑ri̱, chi ja̱ sɨkɨ́ róó jíná'an‑ró kúu ja̱ sátéyíí‑rí máá‑rí nuu̱ Jíto'o̱‑yo̱ Cristo Jesús, ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ jí'i̱‑ri̱.  
\v 32 Nátu̱'un cha̱a yúkú ká'a̱n‑ri̱. Ni̱ ka̱jatá'an‑ri̱ ini̱ ñuu̱ Éfeso jíín kɨ́tɨ xáa̱n, te nú tú nachaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi, na̱ún ya̱'u‑ri̱ ni'i̱n‑rí núsáá. Ná kée‑yo ná kó'o‑yó chi̱ yuchaa̱n kuu̱‑yo̱ nú súan.  
\v 33 Ma̱ xndá'ú‑ro̱ máá‑ró, chi̱ nú kájika‑ró jíín cháa ñáá, te sáchá'án‑de róó, va̱sa va̱'a tiñu kásá'a‑ró núú.  
\v 34 Ná kóo kájí iní‑ro̱ jíín tíñu ndaa̱. Ma̱ sá'a‑ga̱‑ro̱ kuáchi jíná'an‑ró. Chi̱ sava‑de, tú kájini̱‑de nuu̱ Dios. Súan ká'a̱n‑ri̱ náva̱'a ná kúka nuu̱‑ro̱.  
\v 35 Ko sanaa te ka'a̱n ɨɨn cha̱a: Ndasa nachaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi, ndasa koo yikɨ kúñu‑ún nchaa̱ jíín, achi̱‑de.  
\v 36 Ja̱ xíní ñáá kákuu‑ró. Tata̱ jakín‑ro̱, ma̱ náchaku̱ kutɨ, onde̱ nú tú kuu̱ xna'a̱n‑ga̱.  
\v 37 Te nú tata̱ jakín‑ro̱, nú trigo xí ɨngá nuni̱, nasu̱ jakín‑ro̱ yukú ja̱ kóo kúkuéé‑ga̱, chi̱ máá nuní víchí kúu ja̱ jakín‑ro̱.  
\v 38 Ko Dios, já'a‑ya̱ yukú nuni̱‑ún, ndasa ni̱ jata'a̱n ini̱ máá‑yá, te ná ɨɨn ná ɨɨn tata̱ jíín yukú máá.  
\v 39 Ta̱ká ku̱ñu, nasu̱ ɨ́ɨn‑ni ku̱ñu kúu. Ko ɨɨn ku̱ñu kúu ndija ku̱ñu cha̱a. Te ɨnga̱ ku̱ñu kúu ku̱ñu kɨtɨ, te ɨnga̱ kúu ku̱ñu ti̱yáká, te ɨnga̱ kúu ku̱ñu tɨsaa̱.  
\v 40 Te íó yikɨ kúñu andɨ́vɨ́, te íó yikɨ kúñu nuu̱ ñú'un. Ko sɨ́ɨn luu káa ja̱ íó andɨ́vɨ́, te sɨ́ɨn luu káa ja̱ íó nuu̱ ñú'un.  
\v 41 Te sɨ́ɨn luu káa ndika̱ndii. Te sɨ́ɨn luu káa yoo̱. Te sɨ́ɨn luu káa tiñu̱ú xíní, chi̱ tú ɨɨn nuu̱ lúu kánda̱a tiñu̱ú xíní‑ún.  
\v 42 Suni súan kúu ja̱ náchaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi. Jakín‑ya̱ te te'yu̱, naschakú‑ya̱ te ma̱ té'yu̱‑ga̱.  
\v 43 Jakín‑ya̱ te kuka nuu̱, naschakú‑ya̱ te nduu luu. Jakín‑ya̱ te koo vi̱tá, naschakú‑ya̱ te nduu fuerza.  
\v 44 Jakín‑ya̱ te ja̱ káa yúkú, te naschakú‑ya̱ já kɨ́'vɨ ndee ándɨ́vɨ́. Ió yikɨ kúñu yúkú, te íó yikɨ kúñu yí'i ndee ándɨ́vɨ́.  
\v 45 Suni súan yóso núu̱ tutú: Adán xnáñúú, ni̱ kuu‑de ɨɨn cha̱a ni̱ kuva̱'a jíín vida cuenta ña̱yɨvɨ, áchí. Te Adán sandɨ̱'ɨ́‑na̱ kúu máá‑yá, te náschakú‑ya̱‑í jíín Espíritu‑ya̱.  
\v 46 Ko cha̱a xnáñúú, nasu̱ cháa yí'i ndee ándɨ́vɨ́ kúu‑de, chi cha̱a yúkú kúu‑de. Yúan‑na te vásá ní chaa̱ cha̱a yí'i ndee ándɨ́vɨ́.  
\v 47 Cha̱a xnáñúú kúu cha̱a nuu̱ ñú'un, chi̱ jíín tɨ́kacha̱ ní kuva̱'a‑de. Te cha̱a uu̱, onde̱ andɨ́vɨ́ vái‑ya̱.  
\v 48 Ta̱ká cha̱a nuu̱ ñú'un káa nátu̱'un máá cháa tɨkacha̱‑ún. Te ta̱ká cha̱a onde̱ andɨ́vɨ́ káa nátu̱'un máá cháa andɨ́vɨ́‑ún.  
\v 49 Te nátu̱'un kájito‑yó ndasa ni̱ ka̱a cha̱a tɨkacha̱‑ún, suni súan koto‑yó ndasa káa cha̱a andɨ́vɨ́‑ún.  
\v 50 Ñáni̱, tu̱'un yá'a ká'a̱n‑ri̱, chi ku̱ñu jíín nɨñí, ma̱ kúu ni'i̱n tá'u̱ iní ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Ni ja̱ te̱'yú, ma̱ ní'i̱n tá'u̱ já má té'yu̱.  
\v 51 Kuni so̱'o‑ró ná ká'a̱n‑ri̱ ɨɨn tu̱'un sa̱'í jíín‑ró. Nasu̱ táká‑yo̱ kusú‑yo̱, ko ta̱ká‑yo̱, nasa̱ma‑yó.  
\v 52 Ja̱ ɨ́ɨn nú núu‑ni, nátu̱'un ɨɨn nakuani̱‑ni‑yó, nuu̱ ndɨ́'ɨ‑na̱ nde'e̱ clarín. Chi̱ nde'e̱ clarín, te nachaku̱ ta̱ká ndɨ̱yi, te ma̱ té'yu̱‑ga̱. Te yóó, chi̱ nasa̱ma‑yó.  
\v 53 Chi ja̱ te̱'yú yá'a, kánúú núku̱'un ja̱ tuká te'yu̱. Te ja̱ kúu̱ yá'a, kánúú núku̱'un ja̱ tuká kuu̱ kutɨ.  
\v 54 Te nú ja̱ te̱'yú yá'a, nuku̱'un ja̱ tuká te'yu̱, te ja̱ kúu̱ yá'a, nuku̱'un ja̱ tuká kuu̱, yúan‑na te skíkuu ja̱ ká'a̱n tu̱'un yóso núu̱ tutú: Ni̱ kundéé‑yá ni̱ ja'ni‑yá kue'e̱ kuu̱‑yo̱.  
\v 55 Róó kue'e̱ kuu̱‑yo̱, ndasa kundéé‑ró jíín‑rí. Róó kue'e̱ kuu̱‑yo̱, ndasa tuu‑ró rúu̱. Achí.  
\v 56 Chi̱ iñu kué'e̱ kuu̱‑yo̱ kúu kua̱chi. Te fuerza kua̱chi kúu ley.  
\v 57 Ko ná kúta'u̱‑yo̱ núu̱ Dios ja̱ já'a‑ya̱ fuerza kúndéé‑yó sá'a Jito'o̱‑yo̱ Jesucristo.  
\v 58 Ñáni̱ máni̱, ja̱ yúán ná kuíñi ni̱'in‑ró, ma̱ náyu̱'ú‑ro̱. Nene̱ ná xndeá‑ga̱‑ro̱ jíín tíñu kuní máá Jíto'o̱‑yo̱. Chi̱ a kájini̱‑ro̱ já tú kásátiñu sáni‑ró núu̱ máá Jíto'o̱‑yo̱. 
\c 16  
\s1 Sɨkɨ̱ já kakín‑i xu̱'ún kuátíñu 
\p  
\v 1 Sɨkɨ̱ xú'ún kájaki̱n‑ro̱ já kuátíñu ña̱yɨvɨ ndóo, suni ná sá'a‑ró nátu̱'un ni̱ tá'ú‑rí tiñu nuu̱ tɨ́ku'ni̱ ndañúu̱ Galacia.  
\v 2 Ndɨta'a̱n kɨvɨ̱ ɨ́ɨn semana, ná ɨɨn ná ɨɨn‑ró vé'e‑ró chíva̱'a sɨ́ɨn‑ró yakú na̱jíín, ndasa ni̱ jatu̱'un‑ya̱ ní'i̱n‑ro̱, náva̱'a nú ni̱ jaa̱‑ri̱ te tú nɨ́nɨ kakín‑ro̱.  
\v 3 Te nú ni̱ jaa̱‑ri̱, te koo cha̱a ka̱ji máá‑ró kuá'a‑ró credencial nuu̱‑dé, te tájí‑rí‑de onde̱ ñuu̱ Jerusalén kincha̱ka‑de yaku̱ ja̱ kakín‑ro̱‑ún.  
\v 4 Te nú kee cuenta ja̱ súni ki'i̱n‑ri̱, te ki̱ngoyo‑de jíín‑rí. 
\s1 Consejo jíín sá'a̱n kúta'u̱ 
\p  
\v 5 Te jaa̱‑ri̱ nuu̱‑ro̱, te nú ni̱ ja'a̱n‑ri̱ ñuu̱ Macedonia chi̱ ichi ñúu̱ Macedonia ja̱'a‑ri̱ jaa̱‑ri̱.  
\v 6 Chi̱ sanaa te kendo̱o‑ri̱ jíín‑ró, xí sjá'a‑ri̱ viko víjin, náva̱'a chu'un íchí‑ró rúu̱ nú ndénu̱ kuní‑ri̱ ki'i̱n‑ri̱.  
\v 7 Chi̱ vina tú kuní‑ri̱ ja̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró te ja̱'a‑ni‑ri̱ ki'i̱n‑ri̱, chi̱ ñúkuu ini̱‑ri̱ kendo̱o‑ri̱ jíín‑ró yakú kɨvɨ̱, te nú kua̱'a máá Jíto'o̱‑yo̱ tú'un.  
\v 8 Ko kendo̱o‑ri̱ ini̱ ñuu̱ Éfeso, onde̱ jaa̱ kɨvɨ̱ Pentecostés.  
\v 9 Chi̱ bueno ni̱ nuña ɨɨn yuxé'é kɨ́vɨ‑ri̱ sátiñu va̱'a‑ri̱. Ko kua'a̱ cháa kájasu̱ ichi íó.  
\v 10 Te nú ni̱ jaa̱ Timoteo, te koto va̱'a‑ró‑de, ma̱ síyú'ú‑ro̱‑dé, chi̱ tiñu máá Jíto'o̱‑yo̱ sá'a‑de nátu̱'un sá'a‑ri̱.  
\v 11 Ni ɨɨn‑ró ma̱ sájá'a̱ ini̱‑ro̱ núu̱‑dé núsáá, chi̱ sua vindáa̱ vinené ná náchu'un íchí‑ró‑de náva̱'a ná ncháa̱‑de nuu̱‑rí, chi̱ kundatu‑ri̱‑de jíín ñaní‑yo̱.  
\v 12 Te cuenta ñani̱‑yo̱ Apolos, xaa̱n ní ka'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑de ja̱ ná jáa̱‑de nuu̱‑ro̱ jíín ñaní‑yo̱. Ko ni ɨɨn modo tú ní játa'a̱n ini̱‑ya̱ jáa̱‑de vina. Ko jaa̱ ná'ín‑de, nú ná núña‑de.  
\v 13 Koo ndito ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Kuiñi ni̱'in‑ró jíín tú'un kákandíja‑ró. Cuenta cha̱a téyíí sátiñu‑ró, te ná kóo fuerza ini̱‑ro̱.  
\v 14 Jíín tú'un kúndá'ú ini̱ tá'an sá'a‑ró táká tiñu.  
\v 15 Ñáni̱, a kájini̱‑ro̱ já vé'e Estéfanas ni̱ ka̱kandíja xna'a̱n‑ga̱ ini̱ ñuu̱ Acaya, te bueno kákutéñu‑i kájatíñu‑i nuu̱ ñáyɨvɨ ndóo.  
\v 16 Te ká'a̱n ni̱'in‑ri̱ jíín‑ró já ná kɨ́vɨ‑ró chíi nda'a ñáyɨvɨ kásá'a súan, jíín núu̱ táká ña̱yɨvɨ káchindéé tá'an jíín‑ró, jíín ñáyɨvɨ kásátiñu jíín‑ró.  
\v 17 Kúsɨɨ̱ iní‑ri̱ ja̱ ní chaa̱ Estéfanas jíín Fortunato jíín Acaico, chi cha̱a‑ún kákuu yunúu̱‑ro̱ já tú ní ká'i̱in presente‑ro̱.  
\v 18 Chi ni̱ ndundéé iní añú‑ri̱ jíín iní añú‑ro̱ ní ka̱sá'a‑de. Ná kuátú'ún‑ró cháa káa súan.  
\v 19 Sándéé iní‑ro̱, áchí tɨku'ni̱ ká'i̱o ndañúu̱ Asia. Aquila, jíín Priscila, jíín tɨ́ku'ni̱ nátaka̱ ini̱ ve̱'e‑de, onde̱ jíín máá Jíto'o̱‑yo̱ káka'a̱n ni̱'in‑de ja̱ ná sándéé iní‑ro̱.  
\v 20 Sándéé iní‑ro̱, áchí ta̱ká ñani̱‑yo̱. Te titú ndoo tá'an‑ró nú káka'a̱n jítá'an‑ró.  
\v 21 Ya̱'á kúu tu̱'un ndéé iní, ni̱ chaa máá‑rí Pablo jíín ndá'a‑rí.  
\v 22 Nú íó ɨɨn cha̱a ja̱ ná tú kúmani̱‑dé jíín Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná náa‑dé. Ña'a̱n‑ní Táta̱.  
\v 23 Tu̱'un luu íó ini̱ máá Jíto'o̱‑yo̱ Jesucristo, ná kóo jíín‑ró jíná'an‑ró.  
\v 24 Kúndá'ú ini̱‑ri̱ ta̱ká‑ro̱ sá'a Cristo Jesús. Súan ná kóo. Amén.