\id ROM \h ROMANOS \toc1 CARTA JA NI NTEE SAN PABLO APOSTOL NUU NCHIVI ROMA \toc2 ROMANOS \toc3 Ro. \mt1 CARTA JA NI NTEE SAN PABLO APOSTOL NUU NCHIVI ROMA \c 1 \p \v 1 Maá nī cúu Pablo, mozo Jesucristo, chi nī ncana Yāā Dios nduhū jā cúu nī apóstol yā, nī jani yā nduhū de nī ntají yā nduhū jā nacani nī tūhun jā scácu yā nchivī. \p \v 2 De tūhun yáhá nī nquee yuhú yā jondē janahán ndasí, de yósō nūū tutū īī jā ní ntee ndá tēe nī nacani tūhun yā. \p \v 3 De tūhun yáhá cáhān sīquī Jētohō ō Jesucristo, Yāā cúu Sēhe Yāā Dios. De nī nduu yā tēe, nī ncacu yā chījin tatā rey David. \p \v 4 De nī natecū yā māhñú ndīyi nī nsāhá Espíritu Santo, de súcuán nī stéhēn Yāā Dios jā cúu yā Sēhe yā jā ndíso poder. \p \v 5 De jā jíín Jesucristo nī jēhe Yāā Dios tiñu viī yáhá jā cúu ndá nī apóstol, jíca ndá nī jíín tūhun Cristo, tácua coo nchivī ndācá nación jā candíja ji jā ní nsāhá yā jēhē ji, de cuetáhví ji nūū yā. \p \v 6 De saá-ni ndá máá nú, suni nī ncana yā ndóhó nī nquīvi ndá nú ndahá Jesucristo. \p \v 7 De tée nī carta yáhá cuēē nūū ndá nú nchivī Roma. Chi nī ncundáhví inī Yāā Dios ndá ndóhó, de nī ncana yā ndóhó jā coo ndoo coo iī nū nūū yā. De ñúhún inī ni jā maá Tatá ó Yāā Dios jíín Jētohō ō Jesucristo ná sáhá cā yā jā váha ndóhó, de sāhá yā jā coo ndeé coo siī inī nū. \s1 Jā cúnī Pablo quīhīn dē Roma \p \v 8 De xihna cā cáchī tūhun nī nūū ndá nú jā nácuetáhví nī nūū Yāā Dios jā síquī nū, chi nī nsāhá Jesucristo jā váha ndá nú. Chi níí ñayīví jítē nuu tūhun cuāhān nāsa vāha cándíja nú yā. \p \v 9 De maá Yāā Dios jínī yā jā níní jícān táhvī ni jēhē ndá nú tá jícān táhvī ni. Chi ndíhvī ndasí inī ni sáhá nī tiñu yā jā nácani nī tūhun Sēhe yā. \p \v 10 De níní jícān táhvī ni nūū yā jā tú cúnī yā de jondē mitan de cuu cuēē ni cuēndēhé nī ndá nú. \p \v 11 Chi cúu inī ni jā cunī ni nūū ndá nú, de stéhēn cā ni tūhun yā nūū nū, tácua quendōo vāha cā ánō nū de cuiñi nīhin cā nū jíín. \p \v 12 Súcuán cúnī ni tácua sāhá ó jā inuú coo ndeé inī ndācá ó sīquī jā inuú cándíja ó yā. \p \v 13 Hermano, cúnī ni jā ná jícūhun inī ndá nú jā quéhén vuelta nī ncuu inī ni jā cuéndēhé nī ndá nú, de jondē mitan de ncháha ca cuu. Chi cúnī ni jā scútē nuu cā ni tūhun yā māhñú ndá nú, tá cúu nūū ní nsāhá nī māhñú nchivī ndá cā nación. \p \v 14 Chi cúu nī tēe ndíta sīquī tūhun yā, chi ndíta nī jā nacuāha nī tūhun yā nūū ndihi nchivī, cúu nchivī jínī cā sīquī ndihi jā íyó ñayīví jíín jāá nduú jínī cuitī, cúu nchivī tūha jíín jāá nduú tūha. \p \v 15 Jā ñúcuán cúu jā ndíhvī inī ni jā suni nūū ndá ndóhó nchivī Roma nacani nī tūhun jā scácu yā yóhó. \s1 Jā ndíso tūhun vāha yā poder \p \v 16 Chi nduú cúcanoō ni sīquī tūhun vāha yā, chi ñúcuán cúu poder Yāā Dios jā scácu yā ndācá nchivī cándíja, xihna cā nchivī hebreo de saá-ni ndá cā nchivī. \p \v 17 Chi tūhun vāha yáhá stéhēn nūū ō nāsa sndáhvā Yāā Dios cuāchi ó sīquī jā cándíja ó jā sáhá yā jēhē ō, jíín maá-ni jā candíja ó níí cā jā cuáhān ō. Chi súcuán cáhān tutū īī: Nchivī jā ní sndáhvā yā cuāchi ji, técū ji jā cándíja ji jā sáhá yā jēhē ji, cáchī. \s1 Sīquī jā íyó ndasí cuāchi nchivī \p \v 18 Chi jínī vāha ó jā Yāā Dios andiví, cuāha yā castigo xēēn nūū ndācá nchivī jāá nduú cándíja chi maá-ni cuāchi sáhá ji. Chi jíín tiñu néhén jā sáhá ji de jásī ji nūū tūhun ndāā. \p \v 19 De mā cūú cāhān ji jāá nduú jícūhun inī ji sīquī nāsa Yāā cúu Yāā Dios, chi maá yā nī stéhēn nūū ji. \p \v 20 Chi jíín ndācá jā ní nsāhá yā de cúu jícūhun inī nchivī nāsa Yāā cúu maá Yāā jāá nduú jínī jíín núū ji. Chi jondē nī jēcōo ñayīví de jondē mitan de cúu jícūhun vāha inī ji jā maá yā cúu Yāā Dios de íyó poder yā níí cání. De jā ñúcuán mā cūú cuitī cāhān ji jāá nduú jínī ji jā íyó yā. \p \v 21 Chi vísō nī jinī ji nāsa Yāā cúu yā, de nduú ní nchíñúhún ji yā jā cúu yā Yāā Dios, de ni nduú ní nácuetáhví ji nūū yā. Chi sa nchivī jā jáni cāhá inī nī nduu ji, chi nī ndunēhén ji, de nī nquendōo naā ánō ji. \p \v 22 De cáhān ndá ji jā ndíchí ji, sochi sa cúnaā ji. \p \v 23 Chi nī sndóo ndá ji Yāā Dios jā viī ndasí cúñáhnú, jā má náā cuitī. De nī jetáhví ndá ji ndācá imagen jā sáhá maá ji, jā cáá tá cáá tēe jā jíhī, de suni jondē imagen saā jíín cōō jíín quiti jā jíca ndicumī. \p \v 24 De jā ñúcuán nī nsiáā Yāā Dios ji jā ná sáhá ji ndācá tiñu téhén jíín tiñu néhén jā cúnī maá ji. De sáhá ndá ji tiñu néhén jíín táhán ji jā cúu maá tūhun canoō. \p \v 25 Chi nduú ní ncándíja ji tūhun ndāā Yāā Dios, chi sa tūhun stáhví nī ncandíja ji. De íyó yíñúhún ndá ji de chíñúhún ji nūū ndācá jā ní nsāhá yā, lugar jā chiñúhún ji maá Yāā jā ní nsāhá ndá ñúcuán, suu Yāā jā cánuú jā cāhān ō jā cúñáhnú yā níí cání. Amén. \p \v 26 Jā ñúcuán nī nsiáā Yāā Dios ji jā ná sáhá ji ndācá tiñu néhén jā ndíyo inī ji jā cúu maá tūhun canoō. Chi jondē ñahan nī nsāma ña modo sīhí, de nī nquīvi ña jíín modo nēhén. \p \v 27 De saá-ni ndá tēe nī nsiáā dē modo jā xítíñu jíín ñahan. De jondē nī nducuéhé dē nī nsāhá dē tiñu ndiī jíín táhán yíí dē, de tēe jíín tēe nī nsāhá tiñu canoō. De ndóho ndá dē castigo sīquī tiñu néhén jā sáhá dē. \p \v 28 De sīquī jāá nduú ní ncúnī ndá ji cuetúhún ji Yāā Dios, jā suu cúu jā ní nsiáā yā ji jā ná cáni nēhén inī ji, de sāhá ji ndācá tiñu jāá nduú vāha. \p \v 29 De cúsá maá-ni cā tiñu jāá nduú íyó ndāā cúu jā ndíhvī inī, de jíca ndiī, de sáhá tiñu néhén, de ndíyo inī, de jínī ūhvī táhán. De maá-ni jā cúcuásún inī, jáhnī ndīyi, cúnduxí, stáhví táhán, sáhūhvī táhán, sátúhún sīquī táhán. \p \v 30 Cáhān tūhun nēhén sīquī táhán, jínī ūhvī nūū Yāā Dios, cújéhe inī, sáhá vīxī maá, sáhá téyíí maá, jáquīn costumbre nēhén, de cúnīhin inī nūū tatá nūū naná. \p \v 31 De nduú jícūhun cuitī inī, de nduú squíncuu tūhun jā quée yuhú, de nduú íyó mānī jíín táhán, de nduú née cáhnú inī nūū táhán, de nduú cúndáhví inī táhán. \p \v 32 De ja jínī vāha ndá ji jā ní nsāhá ndāā Yāā Dios jā nchivī sáhá súcuán cánuú jā tānū tāhvī ji. De vísō súcuán jínī ji, sochi níní sáhá ji tiñu néhén ñúcuán, de suni jétahān inī ji jā sáhá táhán ji. \c 2 \s1 Ndāā sándāā Yāā Dios sīquī cuāchi \p \v 1 Túsaá de ndá ndóhó jā cáhān cuāchi sīquī táhán, tú nā-ni nchivī cúu nú, de mā cūú cāhān nū jāá nduú nā cuāchi maá nú. Chi jā cáhān nū cuāchi sīquī táhán nú cúu jā nácunehen nú cuāchi maá nú. Chi ndóhó jā cáhān cuāchi, suni súcuán sáhá maá nú cuāchi. \p \v 2 Chi jínī ō jā Yāā Dios, ndāā sáhá yā jā nénda yā sīquī cuāchi nchivī jā sáhá súcuán. \p \v 3 De ndóhó jā cáhān cuāchi sīquī nchivī jā sáhá cuāchi, de suni saá-ni sáhá maá nú, ¿de á jáni inī nū jā cācu maá nú quīvī nenda Yāā Dios sīquī cuāchi, á nāsa? \p \v 4 ¿A cújéhe inī nū nūū tūhun jā vāha ndasí inī Yāā Dios jíín nú, jíín jā íyó paciencia yā jāá nduú jéhe yachī yā castigo nūū nū? ¿De á nduú jícūhun inī nū jā tūhun jā vāha ndasí inī yā, suu sáhá jā nacani inī nū sīquī cuáchi nú? \p \v 5 Sochi nīhin inī nū de nduú nácani inī nū sīquī cuáchi nú. De suu cúu jā scáyā cā nū castigo sīquī maá nú maá quīvī jā sāhá Yāā Dios juicio, maá quīvī jā coo nijīn jā ndāā sándāā yā sīquī cuāchi. \p \v 6 Chi nachunáá yā nūū tá iin iin nchivī tú nāsa tiñu nī nsāhá ji. \p \v 7 De nchivī jāá nduú jéncuiñī ji jā sáhá ji tiñu váha, cuāha yā tūhun jā cutecū ji níí cání. Chi ndúcú ji quīvi ji nūū nduñáhnú yíñúhún ji, nūū cutecū ji níí cání. \p \v 8 Sochi quītī inī yā de cuāha yā castigo nūū nchivī jā cújéhe inī nūū yā, de cúnīhin inī nūū tūhun ndāā, chi sa nūū tūhun yácuá yōhō jétáhví ji. \p \v 9 De ndācá nchivī jā sáhá tiñu néhén, chi nīhīn ji tūndóhó xéēn de cucuécá ndasí inī ji, de xihna cā nchivī hebreo de saá-ni nchivī ndá cā nación. \p \v 10 Sochi ndá nchivī jā sáhá tiñu váha, chi quīvi ji nūū nduñáhnú yíñúhún ji, de coo ndeé coo siī inī ji, de xihna cā nchivī hebreo de saá-ni nchivī ndá cā nación. \p \v 11 Chi Yāā Dios nduú sáhá yā cuenta nāsa-ni cáá iin iin nchivī, chi inuú-ni sáhá ndāā yā sīquī ji. \p \v 12 Chi ndācá nchivī jā sáhá cuāchi, vísō nduú yíhí ji chījin ley jā ní jēhe yā nūū Moisés, de nduú níní ley ñúcuán de tānū tāhvī ji. De ndācá nchivī jā yíhí chījin ley Moisés, de sáhá cuāchi, jíín ley ñúcuán sāhá ndāā yā cuāchi ji. \p \v 13 Chi nduú sndáhvā Yāā Dios cuāchi nchivī jā vāchi jā níni ji-ni jā cáhān ley yā. Chi sa nchivī jā squíncuu jā cáhān ley yā cúu jā sndáhvā yā cuāchi ji. \p \v 14 Chi nchivī ndá nación jāá nduú névāha tutū ley jā ní jēhe yā nūū nchivī hebreo, de tú squíncuu maá ji ley yā, suu cúu jā névāha ji ley yā inī ánō ji, vísō nduú névāha ji maá tutū ley yā. \p \v 15 De súcuán stéhēn ji jā tūhun jā ndácu ley yā chi ñúhún inī ánō ji. De ndācá jā jáni inī ji jíín ánō ji, suu cúu jā stéhēn nūū ji á nī nsāhá ji cuāchi á vāha nī nsāhá ji. \p \v 16 De súcuán coo maá quīvī jā jíín Jesucristo sāhá ndāā Yāā Dios sīquī ndācá jāá nduú íyó vāha jā ní jani yuhū inī ndācá nchivī. Súcuán cúu jā cáhān tūhun vāha yā jā nácani nī. \s1 Sīquī jāá nduú squíncuu nchivī hebreo ley Moisés \p \v 17 De ndá ndóhó cáhān nū jā tēe hebreo cúu nú, de yítuu táhán nú jíín maá ley Moisés, de cútéyíí nú jā síquī Yāā Dios. \p \v 18 De jáni inī ndá nú jā jínī nū nāsa jétahān inī yā, jíín jā cuu nacāji vāha nú ní cúu ndá tiñu váha, chi nī ncutūha nú ley yā. \p \v 19 De jáni inī ndá nú jā maá nú cúu tēe stéhēn ichi Yāā Dios nūū nchivī jāá nduú jínī cuitī, jíín jā cúu sāhá nú jā cutūu inī ánō nchivī jā jíca modo nūū neē. \p \v 20 De jáni inī ndá nú jā cúu stéhēn nū nūū nchivī jāá nduú tūha tūhun yā, jíín jā maá nú cúu maestro nūū nchivī jāá nduú jícūhun inī. Chi jíín tutū ley yā de jínī ndá nú nāsa cúu tūhun ndíchí tūhun ndāā, jáni inī ndá nú. \p \v 21 Túsaá de ndá máá nú jā stéhēn nūū nchivī, ¿de nūcu nduú stéhēn nū nūū maá nú? De ndá máá nú jā cáhān jā má sácuíhná ji, ¿de nūcu sácuíhná maá nú? \p \v 22 De ndá máá nú jā cáhān jā má cásíquí ndéē ji, ¿de nūcu cásíquí ndéē maá nú? De ndá máá nú jā cáhān jāá nduú jétahān cuitī inī nū ídolo, ¿de nūcu sácuíhná nú ndatíñú jā íyó inī veñūhun ídolo? \p \v 23 De cútéyíí ndá nú jíín ley Yāā Dios, de vísō súcuán de sáhá nú jā cáhān nchivī sīquī yā, chi nduú squíncuu maá nú tūhun jā ndácu ley yā. \p \v 24 Chi suha yósō nūū tutū īī: Nchivī ndá cā nación, maá-ni jā cáhān nēhén ndá ji sīquī Yāā Dios jā síquī cuāchi ndá ndóhó nchivī hebreo. \p \v 25 De tú squíncuu ndá nú ley Moisés, de ñúcuán de níhīn tīñú ndija jā ní nīhīn nū tunī circuncidar. Sochi tú nduú squíncuu nú ley yā, de vísō nī ncuu nú circuncidar, de modo jāá nduú ní ncúu nú. \p \v 26 De tēe ndācá nación, tú squíncuu dē tiñu jā ndácu ley yā, vísō nduú ní níhīn dē tunī circuncidar, túsaá de cúu tá cúu jā ní nīhīn dē tunī circuncidar. \p \v 27 De ndá tēe jāá nduú ní ncúu circuncidar yiqui cúñu dē, de squíncuu dē ley yā, maá dē cāhān cuāchi sīquī nū. Chi nduú squíncuu ndá nú, vísō névāha nú tutū ley yā, de vísō nī ncuu nú circuncidar. \p \v 28 Chi nsūú jā nāsa cáá ichi chátā iin tēe sáhá jā cúu ndija dē tēe hebreo. De ni nsūú jā ní ncuu circuncidar yiqui cúñu iin tēe sáhá jā cúu dē tēe ndāā. \p \v 29 Chi sa tēe jā ñúhún tūhun ndāā inī ánō dē, suu dē cúu tēe hebreo ndija. De tēe jā jondē jíín inī jíín ánō dē sáhá dē tiñu ndāā, suu dē cúu jā ní ncuu circuncidar ndija, vísō nduú ní ncúu circuncidar yiqui cúñu dē tá nūū cáhān tutū ley. De ndá tēe jā íyó súcuán, chi nsūú nchivī jétúhún ji dē, chi sa maá Yāā Dios. \c 3 \p \v 1 ¿Túsaá de nāsa cúu jā quéndōo vāha cā nchivī hebreo nsūú cá ndá cā nchivī? ¿De nāsa níhīn tīñú jā sáhá ji circuncidar? \p \v 2 Vāha ndasí níhīn tīñú. Jā xíhna ñúhún cúu jā ní jēhe Yāā Dios tūhun yā nūū maá ji. \p \v 3 De vísō nduú ní ncándíja sava ji, ¿de á suu sáhá jā má squíncuu cā Yāā Dios tūhun jā ní nquee yuhú yā? \p \v 4 Nduú cuitī jā súcuán. Chi vísō tú ndihi nchivī stáhví ji, sochi Yāā Dios chi ndāā sáhá yā. Chi suha yósō nūū tutū īī jā ní ncāhān iin tēe jíín yā: \q1 Cāhān nchivī jā íyó ndāā ní jíín ndācá tūhun cáhān ní, \q1 de cunī ji jā sáhá ndāā ní, vísō cáhān ji sīquī ní. \m Cáchī tutū. \p \v 5 De cáhān sava nchivī jā íyó vāha jā sāhá ó cuāchi, chi cuāchi ó jétíñú jā stéhēn jā íyó ndāā Yāā Dios. ¿Túsaá de á cuu cāhān ō jāá nduú vāha sáhá yā jā jéhe yā castigo de tú súcuán jétíñú cuāchi ó? (Va cáhān ni tá nūū cáhān nchivī ñayīví túsaá.) \p \v 6 Nduú cuitī jā súcuán, chi íyó vāha jā jéhe yā castigo. Chi tú jāá nduú vāha sáhá Yāā Dios, ¿de nāsa cuu sāhá ndāā yā cuāchi nchivī ñayīví? \p \v 7 De tú tūhun stáhví jā cáhān nchivī jétíñú jā stéhēn jā cúñáhnú ndasí Yāā Dios sīquī jā maá-ni tūhun ndāā cáhān yā, ¿túsaá de á cuu cāhān ō jāá nduú vāha jā nénda yā cuāchi sīquī ji jā stáhví ji? \p \v 8 Nduú, chi tú jā súcuán cúu, de cuu cāhān ō jā vātu-ni sāhá ó jā nēhén tácua quee jā váha nícu. De sava nchivī chi cáhān nāvāha ji sīquī ni, cáchī ji jā súcuán stéhēn ni, sochi nduú ndāā. Nchivī ñúcuán chi íyó vāha jā nenda yā cuāchi sīquī ji. \s1 Ndiviī ō íyó cuāchi \p \v 9 ¿Túsaá de á vāha cā nchivī cúu ndācá ó nchivī hebreo nsūú cā ndá cā nchivī, á naá cúu? Nduú cuitī jā súcuán. Chi ja nī ncāhān ō jā vísō nchivī hebreo á nchivī ndá cā nación, ndiviī ō yíhí chījin cuāchi. \p \v 10 Chi suha cáhān tutū īī: \q1 Nduú cuitī nā nchivī ndāā íyó, ni iin ji. \q1 \v 11 De nduú cuitī nchivī jícūhun inī íyó, \q1 de nduú ni iin ji nánducú ji Yāā Dios. \q1 \v 12 Ndihi ji nī scuíta ji tūhun yā, \q1 de inuú-ni nī stíví ndihi ji maá ji. \q1 De nduú cuitī nchivī jā sáhá tiñu váha íyó, ni iin ji. \q1 \v 13 Yavī sūcūn ji cúu tá cúu iin yavī ndīyi jā núne, \q1 chi cúsá maá tūhun stáhví cáhān ji. \q1 De modo veneno cōō yíhí yuhú ji, \q1 \v 14 chi cúsá maá tūhun nāvāha tūhun ūguā cáhān ndá ji. \q1 \v 15 De ñamā ndasí jēhē ji jā cahnī ji ndīyi. \q1 \v 16 De ní-ni cúu nūū jíca ji de squívi ji tūndóhó jā tānū tāhvī nchivī. \q1 \v 17 De nduú jíca cuitī ji jíín tūhun mānī, \q1 \v 18 de ni nduú nácani inī ji jā cuyūhú ji jā má stíví ji nūū Yāā Dios. \m Cáchī tutū. \p \v 19 De jínī ō jā ndācá tūhun jā cáhān ley janahán, chi cáhān nūū nchivī jā yíhí chījin ley, tácua ni iin ji mā cūú cāhān ji jēhē ji. Chi nenda Yāā Dios cuāchi sīquī ji, de saá-ni sīquī nchivī níí ñayīví. \p \v 20 Chi ni iin nchivī nduú cúu quendōo ndāā ji nūū yā jā ndúcú ji squíncuu ji jā ndácu ley yā. Chi ley yā jétíñú maá-ni sīquī jā cunī ō jā íyó cuāchi ó. \s1 Jā scácu yā yóhó sīquī jā cándíja ó jā sáhá yā jēhē ō \p \v 21 De mitan de ja jínī vāha ó nāsa sndáhvā Yāā Dios cuāchi ó. De nsūú ley ñúcuán sáhá jā quéndōo ndāā ō, vísō maá tutū ley jíín ndá tēe nī nacani tūhun yā, nī ncāhān ndá nāsa sndáhvā yā cuāchi nchivī. \p \v 22 Chi ndācá nchivī jā cándíja ji jā ní jīhī Jesucristo jā chunáá yā cuāchi ji, sndáhvā Yāā Dios cuāchi ji sīquī jā súcuán cándíja ji. Chi inuú-ni cúu ndācá ndihi nchivī. \p \v 23 Chi ndihi ó nī nsāhá cuāchi, de jā ñúcuán nduú ní ncúu cuu ó nchivī ndāā nūū Yāā Dios. \p \v 24 De sīquī jā vāha ndasí inī Yāā Dios, jā suu cúu jā sndáhvā yā cuāchi ó súcuán-ni. Chi sīquī jā ní jīhī Cristo Jesús jēhē ō cúu jā scácu yā yóhó. \p \v 25 Chi Yāā Dios nī jani yā Cristo tácua sōcō yā maá yā jā chunáá yā cuāchi ó jā ní jīhī yā. De scácu yā yóhó de tú súcuán candíja ó. De súcuán nī nsāhá Yāā Dios tácua stéhēn yā jā Yāā ndāā cúu yā. De ichi chátā de nī īyo paciencia yā, de nduú ní nchíhi yā cuenta cuāchi nchivī. \p \v 26 De tiempo yáhá suni stéhēn yā jā Yāā ndāā cúu yā, chi ndāā sáhá yā jā squéndōo ndāā yā nchivī jā cándíja, vísō íyó cuāchi ji, chi cándíja ji jā ní sndáhvā Jesús cuāchi ji. \p \v 27 ¿Túsaá de á cuu cutéyíí cā ō sīquī maá ó? Mā cūú cuitī, chi mā cūú cutéyíí ó jā cani inī ō jā vāha squíncuu ó ley yā. Chi scácu yā yóhó maá-ni sīquī jā cándíja ó jā sáhá yā jēhē ō. \p \v 28 Túsaá de ja jínī ō jā sndáhvā Yāā Dios cuāchi ó sīquī jā súcuán cándíja ó, de nsūú sīquī jā ndúcú ó squíncuu ó jā ndácu ley. \p \v 29 ¿De á nūū maá-ni nchivī hebreo cúu yā Yāā Dios, á naá cúu? Nduú, chi suni cúu yā Yāā jā scácu nchivī ndá cā nación. \p \v 30 Chi iin-ni Yāā Dios íyó, de sndáhvā yā cuāchi nchivī jā cándíja jā ní nsāhá yā jēhē ji, cúu nchivī jā ní ncuu circuncidar, cúu nchivī jāá nduú. \p \v 31 Túsaá de jā cándíja ó jā scácu yā yóhó, ¿á suu sáhá jāá nduú cā cánuú squíncuu ó ley yā, á naá cúu? Nduú cuitī, chi sa sáhá jā vāha cā cuu squíncuu ó ley yā. \c 4 \s1 Abraham cúu iin ejemplo nūū ō \p \v 1 ¿Túsaá de nāsa cāhān ō sīquī ndācá jā ní ncuu jíín tatā ō Abraham? ¿Nāsa nī ndāhvā cuāchi dē? \p \v 2 Nsūú jā ní nsáhá maá dē cúu jā ní sndáhvā Yāā Dios cuāchi dē. Chi tú jā súcuán cúu nícu, de cuu cutéyíí dē jā vāha nī nsāhá dē. De nduú ní ncútéyíí dē, chi nsūú sīquī jā ní nsāhá maá dē cúu jā ní sndáhvā yā cuāchi dē. \p \v 3 ¿Chi nāsa cáhān tutū īī? Cáhān jā ní ncandíja Abraham jā sāhá yā jā ní nquee yuhú yā nūū dē, de jā suu cúu jā ní sndáhvā yā cuāchi dē. \p \v 4 De iin nchivī jā sátíñú, de yāhvi ji chi nsūú jā cútahvī ji cúu, chi sa jā chúnáá ó nūū ji cúu. \p \v 5 Sochi jā scácu Yāā Dios nchivī, chi jā cútahvī ji cúu. Chi vísō nduú cúu squíncuu ji ndācá tiñu váha, de tú cándíja ji jā scácu yā ji nūū cuáchi ji, ñúcuán de sndáhvā yā cuāchi ji. \p \v 6 De David suni nī ncāhān dē nāsa ndetū ndasí cúu nchivī jā sndáhvā Yāā Dios cuāchi ji, vísō nduú cúu sāhá ji ni iin tiñu jā quendōo ndāā ji nūū yā. \p \v 7 Chi nī ncāhān dē: \q1 Nācā ndetū ndá nchivī jā née cáhnú inī yā nūū tiñu néhén jā ní nsāhá ji, \q1 de nduú nénda yā cuāchi sīquī ji. \q1 \v 8 De nācā ndetū tēe jāá nduú cā chíhi maá Jētohō ō cuenta cuāchi dē. \m Cáchī tutū. \p \v 9 ¿De á maá-ni nchivī jā squíncuu ley circuncidar cúu jā quéndōo ndetū? ¿A suni quéndōo ndetū nchivī jāá nduú cúu circuncidar? Nduú chi suni maá ji quendōo ndetū ji. Chi ja nī ncāhān ō jā ní ncandíja Abraham jā sāhá yā jā ní nquee yuhú yā, de jā ñúcuán cúu jā ní sndáhvā yā cuāchi dē. \p \v 10 De tá nī sndáhvā yā cuāchi dē, ¿á ja nī ncuu dē circuncidar, á jondē ncháha ca cuu dē? Nsūú jā ja nī ncuu dē circuncidar, chi jondē ncháha ca. \p \v 11 De cuéé cā nī nīhīn dē tunī circuncidar. De suu nī ncuu iin seña, modo iin sello jā ní sndáhvā yā cuāchi dē sīquī jā súcuán nī ncandíja dē. De jā ñúcuán cúu jā ní ncāhān yā jā cúu dē tatā nūū ndācá nchivī jā cándíja ji jā sáhá yā jēhē ji, de saá-ni nūū nchivī jāá nduú ní ncúu circuncidar, chi suni sndáhvā yā cuāchi maá ji. \p \v 12 De suni cúu dē tatā nūū ndá nchivī jā ní ncuu circuncidar, de nsūú maá-ni jā ní ncuu circuncidar yiqui cúñu ji, chi suni nī ntiin ji ejemplo dē. Chi cándíja ji jā sáhá yā jēhē ji, tá cúu nūū ní ncandíja maá dē jondē ncháha ca cuu dē circuncidar. \s1 Tú candíja ó de sāhá Yāā Dios jā ní nquee yuhú yā \p \v 13 Chi nī nquee yuhú Yāā Dios nūū Abraham jíín nūū ndá tatā dē jā cuāha yā níí ñayīví cuu tāhvī ndá dē. De nsūú sīquī jā ní nducú dē squíncuu dē ley yā cúu jā ní nquee yuhú yā súcuán nūū dē, chi sa sīquī jā súcuán nī ncandíja dē, de nī sndáhvā yā cuāchi dē. \p \v 14 Chi tú jā maá-ni nchivī jā ndúcú squíncuu ley cúu jā níhīn jā ní nquee yuhú yā, túsaá de nduú jétíñú jā cándíja ó jā sáhá yā jēhē ō, de mā níhīn tīñú jā ní nquee yuhú yā. \p \v 15 De ley yā chi sáhá jā níhīn nchivī castigo sīquī jāá nduú cúndeé ji squíncuu ji. De tú jāá nduú ley, de suni nduú nā tūhun jā stíví nchivī sīquī ley coo nícu. \p \v 16 Túsaá de nī nquee yuhú yā jā sāhá yā jā váha nchivī sīquī jā cándíja ji jā súcuán sáhá yā, de jā cútahvī ji súcuán-ni cúu. De tūhun jā ní nquee yuhú yā chi íyó cutú nūū ndācá tatā Abraham, de nsūú nūū maá-ni nchivī jā ndúcú squíncuu ley janahán, chi saá-ni nūū ndācá nchivī cándíja tá cúu nūū ní ncandíja Abraham. De súcuán cúu dē tatā nūū ndācá ó jā cándíja ó. \p \v 17 Súcuán nī nsāhá Yāā Dios chi nī ncandíja dē jā sāhá yā. Chi súcuán cáhān tutū īī: Nī jani nī ndóhó jā cuu nú tatā nūū cuāhā ndasí nchivī. Súcuán nī ncāhān maá Yāā jā nástécū ndīyi de cáhān yā nāsa coo ndācá jāá ncháha ca coo. \p \v 18 De nī ncandíja dē, de nī ñūhun téyíí inī dē jā ní nquee yuhú yā jā coo cuahā tatā dē, vísō nduú cā nā modo jā coo sēhe dē nícu. De jā suu cúu jā ní nduu dē tatā nūū cuāhā ndasí nchivī, tá cúu nūū ní ncāhān Yāā Dios: Súcuán nducuahā tatā nū, ncachī yā jíín dē. \p \v 19 De ja ñatin quenda dē ciento cuīyā, de vísō súcuán de nduú ní nquée dē nūū tūhun cándíja dē, vísō jínī dē jā maá dē jíín ñasíhí dē Sara ja ñáhnú ndasí ndúū dē jā má cūú cā coo sēhe dē. \p \v 20 De nduú ní nácani síquí inī dē jā má cándíja cā dē tūhun jā ní nquee yuhú Yāā Dios jā coo sēhe dē. Chi sa nī ncandíja nīhin cā dē, de nī nacuetáhví dē nūū Yāā Dios. \p \v 21 Chi nī ncucáhnú vāha inī dē jā cuu squíncuu Yāā Dios ndihi jā ní nquee yuhú yā. \p \v 22 De jā suu cúu jā ní sndáhvā yā cuāchi dē sīquī jā súcuán nī ncandíja dē. \p \v 23 De nsūú maá-ni sīquī Abraham cúu jā yósō nūū tutū jā ní sndáhvā yā cuāchi dē jā ní ncandíja dē. \p \v 24 Chi suni yósō jā síquī ndācá ó. Chi suni sndáhvā yā cuāchi maá ó jā cándíja ó jā cúu yā Yāā jā ní nastécū Jētohō ō Jesús. \p \v 25 Chi nī jīhī Jesús jā chunáá yā cuāchi ó, de nī natecū yā tácua sndáhvā Yāā Dios cuāchi ó. \c 5 \s1 Nāsa quéndōo nchivī jā sndáhvā yā cuāchi \p \v 1 Túsaá de ja nī sndáhvā Yāā Dios cuāchi ó sīquī jā ní ncandíja ó jā sáhá yā jēhē ō. De jā ñúcuán nī nsāhá yā jā ní ndīvi ó nūū tūhun jā mānī yā jíín ó, sīquī jā ní jīhī Jētohō ō Jesucristo jēhē ō. \p \v 2 Chi maá Cristo nī nsāhá jā ní nquīvi ndācá ó nūū Yāā Dios, chi nī nsāhá yā jā váha yóhó sīquī jā súcuán cándíja ó. De íñí nīhin ó jíín tūhun jā sáhá yā jā váha yóhó. De cúsiī inī ō chi ñúhún inī ō jā quenda ó nūū viī cuñáhnú ó jíín Yāā Dios. \p \v 3 De nsūú maá yáhá-ni, chi suni cúsiī inī ō jā ndóho ó tūndóhó. Chi jínī ō jā maá tūndóhó sáhá jā jéndeé inī ō. \p \v 4 De jā jéndeé inī ō, suu sáhá jā jíja vāha ó jā cúu ó nchivī ndāā. De jā jíja vāha ó sáhá jā ñúhún inī ō ndācá jā váha jā coo. \p \v 5 De ndācá jā ñúhún inī ō, chi nīhīn ō. Chi tūhun jā cúndáhví inī Yāā Dios yóhó, nī nchitú inī ánō ō, nī nsāhá yā jā jíín Espíritu Santo jā ní jēhe yā nūū ō. \p \v 6 Chi jondē tá ndóho ó jā má cūú cuitī scácu ó maá ó, de nī jīhī Cristo jēhē ō jā cúu ó nchivī íyó cuāchi. De nī jīhī yā maá quīvī jā ní jani Yāā Dios. \p \v 7 De víjín cúu jā cuū iin nchivī jā jéhē incā nchivī, vísō jēhē iin nchivī ndāā. De sanaā de íyó tá chúndeé inī iin tēe jā cuū dē jā jéhē iin tēe ndāā ndasí. \p \v 8 Sochi maá Cristo chi nī jīhī yā jēhē ō juni sáhá ó maá-ni cuāchi, de súcuán nī stéhēn Yāā Dios jā cúndáhví inī yā yóhó. \p \v 9 De mitan ja nī sndáhvā Yāā Dios cuāchi ó sīquī jā ní jīhī Cristo jēhē ō. Túsaá de suni jínī vāha ó jā scácu Cristo yóhó nūū castigo jā quiji maá quīvī jā sāhá Yāā Dios juicio. \p \v 10 Chi jondē tá nī ncuu ó enemigo Yāā Dios, de sīquī jā ní jīhī Sēhe yā jēhē ō, de nī nsāhá yā jā ní ndīvi ó nūū tūhun jā mānī yā jíín ó. De jā súcuán nī ndīvi ó nūū tūhun jā mānī yā jíín ó, de suni jínī vāha ó jā cācu ó sīquī jā técū Cristo de íyó yā jíín ó. \p \v 11 De nsūú máá yáhá-ni, chi suni cúsiī ndasí inī ō jíín Yāā Dios sīquī jā ní nsāhá Jētohō ō Jesucristo jēhē ō, chi maá yā nī nsāhá jā ní ndīvi ó nūū tūhun jā mānī Yāā Dios jíín ó. \s1 Tūhun Adán jíín tūhun Cristo \p \v 12 Túsaá de jínī ō jā ní nquīvi cuāchi inī ñayīví nī nsāhá iin-ni tēe Adán. De jā síquī cuāchi ñúcuán de nī jēcōo cuēhē jā jíhī nchivī. De jā suu cúu jā jíhī ndihi nchivī, chi ndihi ji íyó cuāchi. \p \v 13 De jondē tá ncháha ca cuāha yā ley nūū Moisés, de ja íyó cuāchi inī ñayīví. De sīquī jāá ncháha ca cuāha yā ley, de nduú ní nchíhi yā cuenta jā stíví ndá ji. \p \v 14 De vísō súcuán de jondē tiempo Adán de jondē tiempo Moisés nī nchīhi nchivī chījin tūhun jā jíhī ji sīquī cuáchi ji. Chi nī jīhī ji sīquī cuāchi jā ní nsāhá ndá máá ji, vísō nduú ní nsáhá ji táhán cuāchi jā ní nsāhá Adán jā ní ncunīhin inī dē nūū iin tiñu jā ní ndacu yā. De Adán nī nsāhá dē jā ní nquīvi tūndóhó nūū nchivī, sochi Cristo nī nsāhá yā jā quéndōo vāha nchivī. \p \v 15 De tūhun jā ní nsāhá Adán cuāchi, nduú quétáhán cuitī jíín tāhvī jā scácu Yāā Dios yóhó. Chi jā ní stíví iin-ni tēe ñúcuán, jā suu cúu jā jíhī ndihi ó. Sochi tūhun jā scácu Yāā Dios yóhó cúñáhnú ndasí cā, chi sīquī jā ní nsāhá mátúhún-ni tēe Jesucristo cúu jā súcuán-ni scácu yā ndihi nchivī jā cándíja. \p \v 16 De cuāchi jā ní nsāhá mátúhún-ni Adán, nduú quétáhán cuitī jíín tūhun jā scácu Yāā Dios yóhó. Chi sīquī mátúhún-ni cuāchi ñúcuán cúu jā ní nquīvi nchivī chījin tūhun jā tánū tāhvī ji. De tūhun jā scácu yā nchivī, sa sáhá jā súcuán-ni sndáhvā yā cuāchi ji, vísō cuāhā ndasí cuāchi nī nsāhá ji. \p \v 17 Chi sīquī jā ní nsāhá mátúhún-ni tēe Adán cuāchi, de maá cuēhē jā jíhī nchivī, nī nīhīn poder. De sa sīquī jā ní jīhī mátúhún-ni tēe Jesucristo, de nchivī maá yā víhí cā nī nīhīn ji poder jā cutecū ji de caca ndaā ji jíín yā. Chi nī sndáhvā yā cuāchi ji sīquī jā vāha ndasí inī yā. \p \v 18 Túsaá de sīquī jā ní nsāhá iin-ni tēe Adán cuāchi, de nī nquīvi ndihi nchivī chījin tūhun jā tānū tāhvī ji. Sochi sīquī jā ní nsāhá iin-ni tēe Jesucristo tiñu váha ndasí, de sndáhvā Yāā Dios cuāchi ndihi nchivī de cutecū ji níí cání. \p \v 19 Chi sīquī jāá nduú ní jétáhví iin-ni tēe Adán, de nī nquīvi cuāhā ndasí nchivī chījin cuāchi. De suni súcuán sīquī jā ní jetáhví iin-ni tēe Jesucristo, de sndáhvā Yāā Dios cuāchi cuāhā ndasí nchivī. \p \v 20 De nī jēhe yā ley yā tácua cunī ō jā cuāhā cuāchi sáhá ndācá ó. De jā ní nducuahā cuāchi ó, de víhí cā nī nducuahā tūhun jā váha inī yā jā née cáhnú inī yā nūū ō. \p \v 21 Túsaá de tá cúu nūū ní nīhīn poder tūhun jā jíhī ndá nchivī sīquī cuáchi ji, suni súcuán íyó poder tūhun jā vāha inī yā jíín ó. Chi sndáhvā yā cuāchi ó de cutecū ō níí cání sīquī jā ní jīhī Jētohō ō Jesucristo jēhē ō. \c 6 \s1 Jāá nduú cā yíhí ó chījin cuāchi chi yíhí ó ndahá Cristo \p \v 1 ¿Túsaá de nāsa cāhān ō? ¿A caca cā ō jíín cuāchi tácua víhí cā sāhá yā jā váha yóhó jā cune cáhnú inī yā nūū ō? \p \v 2 Mā cūú cuitī. Chi cúu modo jā ní jīhī ō jāá nduú cā yíhí ó chījin cuāchi, de mā cūú cā caca ó jíín cuāchi túsaá. \p \v 3 ¿A nduú jícūhun inī ndá nú jā ndācá ó jā ní jenduté ó sīquī jā ní nquīvi ó ndahá Cristo Jesús, suni nī jenduté ó sīquī jā ní nquīvi ó chījin tūhun jā ní jīhī ō jíín yā? \p \v 4 Chi jā ní jenduté ó cúu modo jā ní jīquiyuhū ō jā ní jīhī ō jíín yā. De mitan de cuu caca ó jíín vida jeé jā ní jēhe yā nūū ō, chi modo jā suni nī natecū ō jíín yā. Chi nī natecū yā nī nsāhá Tatá yā jíín poder jā cúñáhnú ndasí yā. \p \v 5 Chi tú nī nduu inuú ó jíín yā sīquī tūhun jā ní jīhī ō jíín yā, de suni súcuán coo inuú ó jíín yā sīquī tūhun jā natecū ō jíín yā. \p \v 6 Chi jínī ō jā ní naā modo maá ó jā ní jica ó jíín níí ichi chátā, chi nī nquīvi ó nūū tūhun jā ní jīhī ō jíín Cristo yīcā cruz. De súcuán nī naā modo maá ó jā cúu ó mozo nūū cuāchi, tácua nduú cā satíñú cāhá ó nūū ndācá tiñu jā maá-ni cuāchi cúu. \p \v 7 Chi nchivī ja nī jīhī, ja nī nquee ji chījin ndācá cuāchi. \p \v 8 De tú ja nī jīhī ō jíín Cristo, de cándíja ó jā suni súcuán natecū ō jíín yā. \p \v 9 Chi jínī ō jā ní natecū Cristo, de mā cúū cuitī cā yā, chi tūhun jā jíhī, nduú cā nā cuá cuu sāhá jíín yā. \p \v 10 Chi jā ní jīhī yā, chi iin vuelta-ni nī jīhī yā jā síquī cuāchi nchivī. De jā técū yā mitan, chi sáhá yā jā cúnī Yāā Dios. \p \v 11 De saá-ni ndá ndóhó, sāhá nú cuenta jā modo jā ní jīhī nū jā ní nquee nú chījin cuāchi. De jā técū ndá nú de sāhá nú jā cúnī Yāā Dios, chi íyó inuú inī nū jíín Jētohō ō Cristo Jesús. \p \v 12 Túsaá de mā cuáha nú cā tūhun jā quihi nú chījin cuāchi jíín yiqui cúñu nú jā cuū. Chi maá cuāchi sndíhvī inī ndá ndóhó jā sāhá nú ndācá jā nēhén jā ndíyo inī nū. \p \v 13 De mā cuáha nú cā maá nú jā satíñú cāhá nú nūū cuāchi jā cucuu nú jíín tiñu néhén. Chi sa cuāha nú maá nú nūū Yāā Dios, de sāhá nú cuenta jā ja nī jīhī ndá nú de nī natecū nū nūū yā. De cuāha ndihi nú maá nú nūū yā jā sāhá nú tiñu ndāā. \p \v 14 Chi nduú cā nā poder cuāchi jā cundeé jíín ndá nú, chi nduú cā yíhí nú chījin ley janahán, chi sa yíhí nú chījin tūhun jā vāha inī yā jíín nú. \s1 Tūhun mozo jā stéhēn nāsa quéndōo nchivī cándíja \p \v 15 ¿De nāsa sāhá ó túsaá? ¿A caca cā ō jíín cuāchi sīquī jāá nduú cā yíhí ó chījin ley janahán, chi sa yíhí ó chījin tūhun jā vāha inī yā jíín ó? Mā cūú cuitī. \p \v 16 Chi jínī ndá nú jā tú cuāha nú maá nú jā cuetáhví nú satíñú nú nūū iin tēe, túsaá de mozo tēe ñúcuán cúu nú, de cánuú jā cuetáhví ndá nú nūū dē. De suni súcuán tú cuāha nú maá nú jā sāhá nú cuāchi, de cúu nú mozo nūū cuāchi, de cuū nū. Sochi tú cuetáhví ndá nú nūū maá yā, de mozo yā cúu nú jā caca ndaā nū. \p \v 17 De ná cútahvī ō nūū Yāā Dios, chi vísō nī ncuu ndá nú mozo nūū cuāchi, de mitan chi jondē jíín inī jíín ánō nū nī jetáhví nú nūū tūhun yā jā ní nquīvi nú nūū. \p \v 18 De mitan de ja nī nduu libre nū jāá nduú cā cúu nú mozo nūū cuāchi, de sátíñú ndá nú nūū tiñu ndāā. \p \v 19 (Nī ncāhān ni iin tūhun nāsa cúu sīquī mozo inī ñayīví yáhá, chi nduú jícūhun yachī inī nū sīquī tūhun yā.) Túsaá de tá cúu nūū ní jēhe ndá nú maá nú jondē saá jā ní ncuu nú mozo nūū ndācá tiñu téhén jíín tiñu néhén, suni súcuán cuāha nú maá nú mitan jā coo nú mozo nūū tiñu ndāā, tácua coo ndoo coo iī nū nūū Yāā Dios. \p \v 20 Chi jondē tá nī ncuu nú mozo nūū cuāchi, de nduú ní ncúu nú mozo nūū tiñu ndāā. \p \v 21 ¿De nā cuá cúu jā ní nīhīn ndá nú sīquī ndá cuāchi ñúcuán jā cúcanoō nū mitan sáhá? Nduú cuitī, chi maá-ni jā tānū tāhvī nū níí cání sáhá. \p \v 22 Sochi mitan de ja nī nduu libre ndá nú jāá nduú cā cúu nú mozo nūū cuāchi, de cúu nú mozo nūū Yāā Dios. De suu sáhá jā quéndōo vāha ndá nú, chi íyó ndoo íyó īī nū nūū yā, de jondē jā sándīhí de cutecū nū níí cání. \p \v 23 Chi yāhvi jā níhīn nchivī sīquī cuāchi cúu jā tánū tāhvī ji. Sochi tāhvī jā jéhe Yāā Dios cúu jā cutecū ō níí cání andiví, sīquī jā ní nduu inuú inī ō jíín Jētohō ō Cristo Jesús. \c 7 \s1 Tūhun ñasíhí jíín yií jā stéhēn nāsa quéndōo nchivī cándíja \p \v 1 Hermano, ja jínī ndá nú nāsa cáhān ley yā, chi jínī nū jā yíhí nchivī chījin ley maá-ni jā técū ji ñayīví yáhá. \p \v 2 De yáhá cúu tá cúu iin ñahan jā ní nquetáhán jíín iin tēe, chi cáhān ley jā yíhí ña ndahá yií ña juni técū dē. Sochi tú ja nī jīhī yií ña, de ja nī nquee ña chījin ley jā ní nquetáhán ña jíín dē. \p \v 3 Túsaá de tú quetáhán ña jíín incā tēe juni técū cā yií ña, de cásíquí ndéē ña dē. Sochi tú ja nī jīhī yií ña, de ja nī nquee ña chījin ley ñúcuán. De cuu quetáhán ña jíín incā tēe, de nsūú jā cásíquí ndéē ña túsaá. \p \v 4 De saá-ni ndá ndóhó, ñanī mánī, chi inuú íyó nú jíín Cristo. Chi modo jā ní jīhī ndá nú jíín Cristo, de nī nquee ndá nú chījin ley janahán. De mitan chi modo jā ní nquetáhán nú jíín incā, cúu jā ní nquīvi nú ndahá Cristo, Yāā jā ní natecū māhñú ndīyi, tácua cuu sāhá nú tiñu váha jā cúnī Yāā Dios. \p \v 5 Chi tá nī jica ndācá ó jíín modo maá ó jondē saá, de ley ñúcuán nī nsāhá jā ní ndīyo inī ō ndācá jā nēhén jā cúnī yiqui cúñu ó jā sāhá ó. De suu nī nsāhá jā tānū tāhvī ō nícu. \p \v 6 De mitan de ja nī nquee ó chījin ley janahán, chi modo ja nī jīhī ō jā má níhīn cā poder sīquī ō. De súcuán de íyó libre ō jā sāhá ó tiñu jā cúnī Yāā Dios. De jíca ó jíín modo jeé jā cúnī maá Espíritu Santo, chi nduú cā yíhí ó chījin ley jā ní ntee Moisés janahán. \s1 Sīquī cuāchi jā ñúhún inī ánō ō \p \v 7 ¿Nāsa cāhān ō túsaá? ¿A ley ndíso cuāchi? Nduú cuitī jā súcuán. Sochi tú jāá nduú ley yā, de mā cūní cuitī ni jā íyó cuāchi nī. Chi mā cūní nī jā cuāchi cúu tú ndíyo inī ni ndatíñú táhán nī de tú nduú ní ncáhān ley jā má ndíyo inī ō. \p \v 8 De súcuán nī nīhīn cuāchi modo jā cucuu jíín nī. Chi sīquī jā ndácu ley tiñu jā má sāhá ó cuāchi, de nī nquijéhé jā ndíyo inī ni sāhá nī ndācá jā nēhén. De tú jāá nduú ley, de suni nduú nā tūhun stíví ó sīquī ley nícu. \p \v 9 Chi nī īyo tiempo jā ní ntecū ni tá ncháha ca jīcūhun inī ni jā cáhān ley. De tá nī nquijéhé jícūhun inī ni tiñu jā ndácu ley, de nī jīcūhun inī ni jā íyó cuāchi nī, de nī nduu nī modo ndīyi. \p \v 10 Chi nī jinī ni jā ley jā sáhá jā cutecū ánō ni nícu, de nduú chi sa nī nsāhá jā tānū tāhvī ni nícu. \p \v 11 Chi jíín jā ndácu ley tiñu, de nī nīhīn cuāchi modo jā cucuu jíín nī, de nī stáhví nduhū. Chi jíín jā ndácu ley tiñu, de cuāchi nī nsāhá jā ní nquenda tūhun jā tānū tāhvī ni. \p \v 12 Túsaá de íyó ndāā maá ley, de ndācá tiñu jā ndácu chi íyó ndoo íyó ndāā vāha. \p \v 13 Túsaá de ley ñúcuán jā íyó vāha, ¿á suu sáhá jā tānū tāhvī ni, á naá cúu? Nduú cuitī. Chi sa maá cuāchi cúu jā sáhá jā tānū tāhvī ni, de súcuán stúu cuāchi nāsa íyó maá. Chi jíín tiñu váha jā ndácu ley de nī natūu tiñu néhén jā cúu cuāchi. \p \v 14 Chi jínī ō jā nūū maá Espíritu vāji ley. De nduhū chi sa névāha nī iin modo nēhén maá nī jā ní squívi nduhū jā sátíñú cāhá nī nūū cuāchi. \p \v 15 Chi ndācá cuāchi jā sáhá nī, chi nduú jícūhun inī ni nājēhē cúu jā sáhá nī. Chi tiñu váha jā cúnī ni sāhá nī, nduú níhīn ni fuerza jā sāhá nī, chi sa tiñu néhén jāá nduú jétahān inī ni, sa ñúcuán sáhá nī. \p \v 16 De tá sáhá nī tiñu néhén jāá nduú cúnī ni sāhá nī, de ñúcuán de nácunī ni jā íyó ndāā ley. \p \v 17 Túsaá de nsūú maá nī cúu jā sáhá tiñu néhén ñúcuán, chi modo nēhén jā ñúhún inī ánō ni cúu jā sáhá cuāchi. \p \v 18 Chi jínī ni jā modo maá nī jā ñúhún inī ánō ni, nduú cuitī nā jā váha íyó. Chi cúnī ni sāhá nī tiñu váha, sochi nduú níhīn ni fuerza jā sāhá nī. \p \v 19 Chi tiñu váha jā cúnī ni sāhá nī, de nduú sáhá nī. Sochi tiñu néhén jāá nduú cúnī ni, sa ñúcuán sáhá nī. \p \v 20 De tá sáhá nī tiñu jāá nduú cúnī ni sāhá nī, de nsūú maá nī cúu jā sáhá, chi modo nēhén jā ñúhún inī ánō ni cúu jā sáhá. \p \v 21 Túsaá de nī jinī ni jā suha cúu jíín nī: Vísō cúnī ni sāhá nī tiñu váha, sochi maá-ni modo nēhén cúu jā ñúhún inī ánō ni. \p \v 22 Chi cúsiī inī ni jíín ley Yāā Dios jondē jíín inī jíín ánō ni. \p \v 23 Sochi nī nacunī ni jā íyó incā modo nēhén maá nī jā jásī jā cúnī ni sāhá nī jā váha. De súcuán cúu nī modo preso nūū cuāchi jā íyó jíín nī. \p \v 24 Nācā ndáhví cā ni túsaá. ¿Ní iin scácu nduhū nūū modo nēhén maá nī jā sáhá jā tānū tāhvī ni? \p \v 25 Ná cútahvī ndasí nī nūū Yāā Dios, chi maá yā cúu jā scácu nduhū nūū modo nēhén nī sīquī jā ní jīhī Jētohō ni Jesucristo jēhē ni. Túsaá de vísō cúnī ō jā squíncuu ó ley Yāā Dios, de jā jíín fuerza maá ó chi mā cūú, chi modo nēhén maá ó sáhá jā sátíñú cāhá ó nūū cuāchi. \c 8 \s1 Sīquī jā jíca ó jíín modo jā cúnī Espíritu Yāā Dios \p \v 1 Túsaá de mā nēndá Yāā Dios cuāchi sīquī nchivī jā yíhí ndahá Cristo. Chi nduú cā jíca ndá ji jíín modo nēhén maá ji, chi sa jíca ji jíín modo jā cúnī maá Espíritu Santo. \p \v 2 Chi modo jā sáhá Espíritu cúu jā técū ō sīquī jā yíhí ó ndahá Cristo Jesús. De ñúcuán nī nsāhá jā ní nduu libre ndācá ó nūū tūhun jā ní nchīhi ó chījin cuāchi jā tānū tāhvī ō nícu. \p \v 3 Chi nī nsāhá Yāā Dios jā quéndōo vāha nchivī jāá nduú ní ncúu quendōo vāha jíín ley Moisés, sīquī jāá nduú nā fuerza ji jíín modo maá ji jā squíncuu ji ley yā. Chi nī ntají yā Sēhe yā nī nquiji, de nī nduu yā modo nchivī íyó cuāchi, tácua sōcō yā maá yā sīquī cuāchi, vísō nduú nā cuāchi maá yā. De súcuán nī nenda Yāā Dios sīquī cuāchi, chi nī nacuiso maá Jesús cuāchi jā ní nsāhá nchivī jíín modo nēhén maá ji. \p \v 4 Súcuán nī ncuu tácua cuu squíncuu ó ndācá tiñu ndāā jā ndácu ley, chi nduú cā jíca ó jíín modo nēhén maá ó, chi jíca ó tá cúu nūū cúnī maá Espíritu Santo. \p \v 5 Chi nchivī jā jíca jíín modo nēhén maá, chi maá-ni sīquī jā cúnī maá ji ndíhvī inī ji. Sochi nchivī jā jíca tá cúu nūū cúnī Espíritu, chi maá-ni sīquī tiñu jā cúnī Espíritu ndíhvī inī ji. \p \v 6 De jā ndíhvī inī ō sīquī jā cúnī maá ó chi sáhá jā tānū tāhvī ō. Sochi jā ndíhvī inī ō sīquī tiñu jā cúnī maá Espíritu, sa sáhá jā cutecū ō níí cání de coo ndeé coo siī inī ō. \p \v 7 Chi nchivī jā ndíhvī inī sīquī modo nēhén jā cúnī maá ji, jínī ūhvī ji Yāā Dios, chi nduú cúnī ji cuetáhví ji ley Yāā Dios, de ni mā cūú squíncuu ji. \p \v 8 Jā ñúcuán, nchivī jā jíca jíín modo jā cúnī maá, nduú cúu sāhá ji jā cusiī inī Yāā Dios jíín ji. \p \v 9 Sochi ndá ndóhó, chi nduú cā jíca nú jíín modo jā cúnī maá nú, chi jíca nú tá cúu nūū cúnī Espíritu, chi ndéē Espíritu Yāā Dios inī ánō nū. De nchivī jāá nduú ndéē Espíritu Cristo inī ji, chi nduú yíhí ji ndahá yā. \p \v 10 De tú ndéē Cristo inī nū, de vísō iin quīvī de cuū yiqui cúñu nú jā síquī cuāchi, sochi cutecū ánō nū sīquī jā ní sndáhvā Yāā Dios cuāchi nú. \p \v 11 De tú inī ndá nú ndéē Espíritu maá Yāā jā ní nastécū Cristo Jesús māhñú ndīyi, ñúcuán de suni sāhá maá yā jā natecū yiqui cúñu nú jā cuū. De sāhá yā súcuán jā jíín maá Espíritu yā jā ndéē inī nū. \p \v 12 Túsaá hermano, ndéē tīñú ó jā caca ndaā ō, de nsūú jā sāhá ó modo nēhén jā cúnī maá ó. \p \v 13 Chi tú caca nú jíín modo nēhén maá nú, de tānū tāhvī nū. Sochi tú jíín fuerza maá Espíritu snáā nū ndācá tiñu jā sáhá nú jíín modo nēhén maá nú, de cutecū nū níí cání. \p \v 14 Chi ndācá nchivī jā níquīn ji modo jā stéhēn Espíritu Yāā Dios, maá ji cúu sēhe Yāā Dios. \p \v 15 Chi Espíritu jā ní nīhīn ndá nú, nduú ní nsáhá yā ndóhó jā cuu nú modo mozo nūū yā jā yūhú tucu nú nūū yā, chi sa nī nsāhá yā yóhó jā cúu ó sēhe yā. De jā suu cúu jā cáhān jee ó: Tatá maá sá. \p \v 16 De maá Espíritu stéhēn yā inī ánō ō jā cúu ndija ó sēhe Yāā Dios. \p \v 17 De tú sēhe yā cúu ó, de suni nīhīn ō maá tāhvī jā ní nquee yuhú yā, de iin cáhnú-ni coo tāhvī ō jíín Cristo. Chi tú ndoho ó jíín yā mitan, de suni cuñáhnú ó jíín yā andiví. \p \v 18 Túsaá de sáhá nī cuenta jā ndācá tūndóhó jā ndóho ó mitan, lulí ndasí cúu nūū tūhun jā viī cuñáhnú ó jíín yā ichi núū cā. \p \v 19 Chi ndihi jā ní jēcōo, ndétu ndasí jā ná sáhá Yāā Dios jā nduvāha, quīvī jā tūu nijīn jā cúñáhnú ndá sēhe Yāā Dios. \p \v 20 Chi ndācá jā ní jēcōo, nī nquīvi chījin tūhun jāá nduú quéndōo vāha. De nsūú maá ní stíví maá, chi sa nchivī nī nsāhá cuāchi, de jā suu cúu jā ní squéndōo Yāā Dios súcuán. De maá-ni jā ndétu jā nduvāha. \p \v 21 Chi iin quīvī de ndācá jā ní jēcōo, chi quee chījin tūhun jā tíví jíín jā téhyū. De nduu viī ndasí tá cúu nūū coo ndācá sēhe Yāā Dios, chi cācu nūū tūhun jāá nduú quéndōo vāha. \p \v 22 Chi jínī ō jā ndācá jā ní jēcōo, chi jondē mitan de inuú-ni ndóho de modo jā tána inī jā ná ndúvāha ndihi. \p \v 23 De nsūú maá-ni ndācá jā ní jēcōo cúu jā ndóho, chi suni jondē maá ó ndóho, vísō ja névāha ó Espíritu Santo jā cúu seña jā iin quīvī de nīhīn ō ndihi tāhvī ō. Chi ndóho ndasí ó tūndóhó, de ndétu ó quīvī jā naquehen yā yóhó jā cúu ó sēhe yā, de scácu yā yiqui cúñu ó tácua nduú cā ndoho ó jíín. \p \v 24 Chi nī scácu yā yóhó sīquī jā súcuán ñúhún inī ō. Sochi tú ja nī nsāhá yā maá jā ñúhún inī ō, ñúcuán de nduú cā ñúhún inī ō jā sāhá yā. Chi nduú cā ndétu ó de tú ja nī ncuu súcuán. \p \v 25 Sochi tú ncháha ca cunī ō jā sāhá yā jā ñúhún inī ō, túsaá de jíín paciencia ndétu ó jā sāhá yā. \p \v 26 De saá-ni maá Espíritu Santo, suni chíndeé chítuu yā yóhó jāá nduú nā fuerza inī ō. Chi nduú jínī ō cācān táhvī ō tá cúu nūū cánuú. Sochi maá Espíritu cáhān ndāhví yā jíín Yāā Dios jēhē ō sīquī ndācá jā jéca ndasí inī ō de nduú níhīn ō tūhun nāsa cācān táhvī ō. \p \v 27 De maá Yāā Dios jā jíto túnī ánō ō, chi jínī yā ndācá jā cúnī maá Espíritu jā cáhān yā jēhē ō. Chi ndá nchivī jā yíhí ndahá Yāā Dios, cáhān ndāhví Espíritu jēhē ji tá cúu nūū cúnī Yāā Dios. \s1 Vāha-ni cúndeé ó sīquī ndihi jānēhén \p \v 28 De jínī ō jā ndācá-ni jā quíji nūū nchivī jā mānī jíín Yāā Dios, jā váha á jā úhvī, chi quéndōo vāha cā ji nūū yā, sáhá yā jíín ndācá ñúcuán. Chi cúu ndá ji nchivī jā ní ncana yā ji nī nquīvi ji ndahá yā sīquī jā súcuán nī ncundaā inī yā jondē janahán. \p \v 29 Chi jondē ncháha ca coo ji de ja jínī yā ji, de ja nī jani yā ji jā nduu ndoo nduu ndaā ji jā ndacu ji maá Sēhe yā, tácua cuu Sēhe yā ñanī ñāhnú nūū cuāhā nchivī jā cúu ndá ji ñanī cándíja. \p \v 30 De jā ní jani yā ji, de suni nī ncana yā ji. De jā ní ncana yā ji, de suni nī sndáhvā yā cuāchi ji. De jā ní sndáhvā yā cuāchi ji, de suni nī nsāhá yā jā cúñáhnú ji. \p \v 31 ¿De nāsa cā cāhān ō sīquī tūhun ñáhnú yáhá túsaá? Chi tú íyó Yāā Dios jíín ó, ¿de ní iin cā cuu cundeé sīquī ō? Nduú ni iin. \p \v 32 Chi maá yā nduú ní scácu yā Sēhe yā, chi sa nī jēhe yā Sēhe yā nī jīhī yā jā jéhē ndihi ó. De tú súcuán nī jēhe yā Sēhe yā, de nā oncā cúu jā má cuáha yā ndācá cā jā jíni ñúhún ó túsaá. \p \v 33 ¿De ní iin cuu cāhān cuāchi sīquī nchivī jā ní nacāji Yāā Dios? Nduú ni iin. Chi maá yā nī sndáhvā yā cuāchi ji. \p \v 34 ¿De ní iin cuu nenda cuāchi sīquī ō túsaá? Nduú ni iin. Chi maá Cristo cúu Yāā jā ní jīhī jēhē ō, de suni nī natecū yā. De mitan de ndéē yā lado cuáhá Yāā Dios nūū cúñáhnú yā, de cáhān ndāhví yā jēhē ō jíín Yāā Dios. \p \v 35 ¿De ní iin cuu tavā yóhó nūū tūhun jā cúndáhví inī Cristo yóhó? ¿A tūndóhó, á ndācá jā sáhá víjín, á jā jínī ūhvī nchivī yóhó, á tāmā, á jā cúmanī sahma ó, á tūhun yúhú, á jā cahnī ji yóhó, á naá cúu? Ni iin ndācá jā yáhá. \p \v 36 Chi súcuán yósō nūū tutū īī jā cáhān nchivī cándíja jíín Yāā Dios: \q1 Jā síquī maá ní de ndācá-ni hora cúnī ndá ji cahnī ji ndá sāán. \q1 De sáhá ji jíín sá tá cúu nūū sáhá ji tīcāchí, quiti jā cuū. \m Cáchī tutū. \p \v 37 De nduú chi vísō ndóho ó ndācá yáhá, de vāha-ni cúndeé ó sīquī ndihi-ni, sáhá maá Yāā jā ní ncundáhví inī yóhó. \p \v 38 Jā ñúcuán nī ncucáhnú inī ni jāá nduú ni iin cuu tavā yóhó nūū tūhun cúndáhví inī Yāā Dios yóhó. Ni tú cuū ō á cutecū ō, ni ndācá ángel andiví, ni ndācá jā nēhén jā cúñáhnú jā íyó poder, ni jā íyó mitan, ni jā coo, \p \v 39 ni jā íyó nūū sūcún, ni jā íyó nūū cūnú, ni ndācá cā jā ní jēcōo, mā cūú cuitī tavā yóhó nūū Yāā Dios jā jíín Jētohō ō Cristo Jesús nī ncundáhví inī yā yóhó. \c 9 \s1 Sīquī nāsa nī nacāji yā tatā Israel \p \v 1 De cáhān ndāā ni chi cúu nī tēe cándíja Cristo, de nduú stáhví nī, de nijīn cúu inī ánō ni jā cáhān ndāā ni sáhá Espíritu Santo. \p \v 2 Cúcuécá ndasí inī ni, de níní táhúhvī inī ánō ni \p \v 3 jā síquī ndācá táhán nī nchivī nación hebreo, chi iin-ni tatā ndá nī. Chi jā síquī maá ji de jondē cúu inī ni jā tú ná cúu de cujiyo nī nūū Cristo jā tānū tāhvī ni, tácua súcuán de cuu cācu ánō maá ji nícu. \p \v 4 Chi cúu ndá ji tatā nchivī Israel, de jondē janahán nī nsāhá Yāā Dios jā cúu ji sēhe yā, de māhñú vīcō jā jéndūtē nī ndeē yā jíín ji saá. De jíín maá ji nī nsāhá yā ndācá contrato, de nī jēhe yā ley yā nūū Moisés jā cuu maá ji, de nī stéhēn yā nāsa chiñúhún ji yā inī templo, de nūū maá ji nī nquee yuhú yā cuāhā tūhun. \p \v 5 De ndá máá ji cúu tatā ndācá tatā ndá sá jā ní ncuñáhnú, de suni chījin tatā maá ji nī ncacu Cristo jā ní nduu yā tēe. De maá yā cúu Yāā Dios jā tíin ndihi-ni, de níí cání ná cáhān nchivī jā cúñáhnú yā. Amén. \p \v 6 De nsūú jāá nduú ní nquée ndaā ndācá tūhun jā ní nquee yuhú Yāā Dios nūū nchivī Israel. Chi nī nquee ndaā nūū vísō sava ji-ni, chi nsūú ndihi tatā Israel cúu jā cándíja. \p \v 7 Chi nsūú ndihi tatā Abraham cúu ndija sēhe dē. Chi nī ncāhān Yāā Dios jíín dē: Nūū maá-ni sēhe nú Isaac cúu jā coo tatā nū tá cúu nūū ní nquee yuhú nī jā cuāha nī nūū nū. \p \v 8 De tūhun yáhá cáhān jā ni iin nchivī nduú cúu ji sēhe Yāā Dios sīquī jā ní ncacu ji chījin iin tatā jā jáni inī ji jā váha cā cúu. Chi sa maá-ni tatā jā ní nquee yuhú yā cúu ndija tatā jā chíhi yā cuenta. \p \v 9 Chi yáhá cúu tūhun jā ní nquee yuhú yā nūū Abraham: Maá tiempo jā ní jani nī de quiji nī, de cacu iin sēhe yií ñasíhí nú Sara, ncachī yā. \p \v 10 De nsūú yáhá-ni, chi saá-ni Rebeca nī ncacu ūū sēhe yií ña, de iin-ni tatá ndúū ji, jā ní ncuu tatā ndá sá Isaac. \p \v 11-13 De jondē ncháha ca cacu ndúū ji, de ncháha ca sāhá ji jā váha á jā úhvī, de ja nī ncāhān yā jíín Rebeca: Sūchí jā cacu jā xíhna ñúhún satíñú ji nūū sūchí úū, ncachī yā. Chi suni súcuán cáhān tutū īī: Nī īyo mānī ni jíín Jacob, de Esaú chi nduú, ncachī Yāā Dios. De súcuán jínī ō jā maá Yāā Dios cuu nacāji yā nchivī tú nāsa nī ncundaā inī maá yā, de nsūú sīquī tiñu jā sáhá ji, chi sa sīquī nāsa cúnī maá yā nacāji yā ji. \p \v 14 ¿Nāsa cāhān ō túsaá? ¿A jāá nduú íyó ndāā Yāā Dios jā sáhá yā súcuán? Nduú cuitī. \p \v 15 Chi jondē janahán nī ncāhān yā jíín Moisés: Ní-ni cúu jā cúnī ni cundáhví inī ni, de cundáhví inī ni ji. De ní-ni cúu jā cúnī ni sāhá nī jā váha, de sāhá nī, ncachī yā. \p \v 16 Túsaá de nsūú sīquī jā cúnī maá nchivī, ni nsūú jā ndúcú ndéé maá ji cúu, chi sīquī nāsa cúnī maá yā cundáhví inī yā ji. \p \v 17 Chi suni súcuán yósō nūū tutū īī jā ní ncāhān yā jíín rey nación Egipto: Nī jani nī ndóhó jā cúu nú rey, tácua jíín ndóhó de stéhēn ni poder ni, de tácua cūtē nuu síví nī níí ñayīví, ncachī yā. \p \v 18 Túsaá de tú ní iin cúnī yā cundáhví inī yā, de cúndáhví inī yā. De tú ní iin cúnī yā jā cunīhin inī, de sáhá yā jā cúnīhin inī. \p \v 19 De sanaā de cāhān iin nú jíín nī: Tú súcuán cúu ¿de nūcu cáhān yā cuāchi sīquī ō? Chi mā cūú casī ō nāsa cúnī maá yā sāhá yā. Cachī nū. \p \v 20 De sa cáhān ni jíín nú: Ndóhó, ¿ní iin cúu nú jā jáni inī nū jā nascócóo nú nūū Yāā Dios? ¿A cuu cāhān quīsi ñuhun jíín tēe jā ní nsāhá: ¿Nūcu nī nsāhá nú nduhū súcuán? cachī. \p \v 21 Chi tēe jā sáhá quīsi, cuu sāhá dē nāsa cúnī maá dē, chi iin-ni ñuhun cuu sāhá dē iin quīsi fino de incā quīsi corriente. \p \v 22 ¿De á nduú jétáhví nú jā suni súcuán sáhá Yāā Dios jíín nchivī? Chi cúnī yā stéhēn yā nāsa sáhá yā juicio sīquī nchivī tácua cunī ji poder yā. De vísō súcuán de nī īyo paciencia yā jāá nduú ní nénda ñamā yā sīquī nchivī jā tānū tāhvī. \p \v 23 De suni cúnī yā stéhēn yā nāsa viī ndasí cúñáhnú yā sīquī tiñu sáhá yā jíín yóhó nchivī jā cúndáhví inī yā. Chi jondē janahán ja nī nsāhá tūha yā yóhó jā viī cuñáhnú ó jíín yā. \p \v 24 Chi nī ncana yā yóhó jā candíja ó, de sava ó cúu nchivī hebreo de sava ó cúu nchivī ndá cā nación. \p \v 25 Chi suni suha nī ncāhān yā nūū tutū Oseas: \q1 Nchivī jāá nduú ní ncúu nchivī maá nī, mitan de cāhān ni jā cúu ji nchivī maá nī. \q1 De nchivī jāá nduú ní íyo mānī ni jíín, mitan de cāhān ni jā cúu ji nchivī jā mānī ni jíín. \q1 \v 26 De maá lugar nūū ní ncāhān ni jāá nsūú nchivī ni cúu ji, \q1 suu ñúcuán cāhān nchivī jā cúu ji sēhe Yāā Dios, Yāā técū níí cání. \m Ncachī yā. \p \v 27 Sochi Isaías chi suha nī ncāhān dē tūhun nchivī Israel: Vísō nī ncāyā ndá tatā Israel tá cúu ñūtín mar, sochi jacū ji-ni scácu yā. \p \v 28 Chi Jētohō ō Yāā Dios, ñamā sínu yā tiñu jā sāhá ndāā yā sīquī cuāchi nchivī ñayīví. Cáchī tutū. \p \v 29 Chi cúu tá cúu jā ní ncāhān tucu Isaías: \q1 Maá Yāā jā cúu Jētohō nūū ndācá ángel andiví, tú nduú ní scácu yā jacū tatā ō nícu, \q1 de ja cúu ó tá cúu nchivī ñuū Sodoma jíín ñuū Gomorra, jā ní naā ndihi. \m Cáchī tutū. \s1 Jāá nduú jétáhví nchivī hebreo tūhun jā scácu yā ji \p \v 30 ¿Nāsa cāhān ō túsaá? Suu jā nchivī ndá cā nación, vísō nduú ní ndúcú ji quendōo ndāā ji nūū Yāā Dios, de nī sndáhvā yā cuāchi ji. Chi sīquī jā ní ncandíja ji jā ní jīhī Cristo jēhē ji cúu jā ní sndáhvā yā cuāchi ji. \p \v 31 De sa nchivī Israel, vísō ndúcú ndá ji jā quendōo ndāā ji nūū Yāā Dios jā sāhá ley yā, sochi nduú cúndeé ji quendōo ndāā ji. \p \v 32 ¿De nājēhē? Sīquī jāá nduú ndúcú ji jā sndáhvā yā cuāchi ji jā candíja ji jā ní jīhī Cristo jēhē ji, chi sa jáni inī ndá ji jā squíncuu ji maá ley de quendōo ndāā ji. De jā stíví ji súcuán cúu tá cúu jā ndícó cáva ji sīquī maá yūū jā scáchihi jēhē, de suu cúu Cristo. \p \v 33 Chi súcuán cáhān nūū tutū īī: \q1 Jondē ñuū ni Sión cani nī maá Yāā jā cúu modo yūū jā scáchihi ji jēhē ji. \q1 De cúu yā tá cúu toto jā ndícó cáva ji sáhá. \q1 Sochi nchivī jā cándíja Yāā ñúcuán, chi squíncuu yā jā ñúhún inī ji. \m Ncachī Yāā Dios. \c 10 \p \v 1 Hermano, cúu ndasí inī ni de jícān táhvī ni nūū Yāā Dios jēhē nchivī nación ni Israel, jā ná scácu yā ndá ji. \p \v 2 Chi cáhān ni jā vāha sáhá ndá ji chi ndíhvī inī ji chíñúhún ji Yāā Dios. De vísō súcuán de chíñúhún cāhá ndá ji. \p \v 3 Chi nduú jícūhun inī ji nāsa sndáhvā Yāā Dios cuāchi ji, de ndúcú ji quendōo ndāā ji maá-ni jā squíncuu ji ley. De nduú jétáhví ji maá modo jā sndáhvā Yāā Dios cuāchi ji. \p \v 4 Chi sīquī jā ní nsāhá Cristo de cuu quee nchivī chījin ley Moisés. De sndáhvā Yāā Dios cuāchi ndācá nchivī jā cándíja jā sáhá Cristo jēhē ji. \p \v 5 Chi súcuán nī ntee Moisés tūhun nchivī jā ndúcú quendōo ndāā jíín ley: Tú iin nchivī cuu squíncuu ji ndācá tiñu ndácu ley, de cutecū ji nícu, cáchī. \p \v 6 Sochi tūhun jā sndáhvā Yāā Dios cuāchi nchivī sīquī jā cándíja ji jā sáhá yā jēhē ji, chi sa cáhān: Mā cāní inī nū jā jíni ñúhún caa nú andiví jā quísnúu nú Cristo jā sndáhvā yā cuāchi nú. \p \v 7 De ni mā cāní inī nū jā jíni ñúhún cuun nú jondē nūū cūnú jā quísndáa nú Cristo māhñú ndīyi, modo jāá nduú ní nátecū yā. \p \v 8 ¿De nāsa cáhān tūhun ñúcuán túsaá? Iyó ñatin tūhun yā jíín nú, chi ñúhún inī yuhú nú jíín inī ánō nū, cáchī tutū. De suu cúu tūhun jā ná cándíja ó jā scácu yā yóhó. De tūhun yáhá cúu jā nácani ndá nī. \p \v 9 Chi tú cāhān nū jā Jētohō nū cúu Jesús, de tú candíja nú jondē jíín inī jíín ánō nū jā ní natecū yā māhñú ndīyi nī nsāhá Yāā Dios, ñúcuán de scácu yā ndóhó. \p \v 10 Chi jíín inī jíín ánō ō cándíja ó jā ní jīhī yā jēhē ō, de súcuán de sndáhvā Yāā Dios cuāchi ó. De jā cáhān ō jā Jētohō ō cúu Jesucristo, de súcuán de scácu yā yóhó. \p \v 11 Chi cáhān tutū īī: Ndācá nchivī jā cándíja ji yā, chi squíncuu yā jā ñúhún inī ji, cáchī. \p \v 12 Chi inuú-ni cúu nchivī hebreo jíín ndá cā nchivī. Chi maá yā cúu Jētohō nūū ndihi ó, de cuāhā jā váha sáhá yā jíín nchivī jā cáhān ndāhví jíín yā. \p \v 13 Chi súcuán cáhān tūhun yā: Ndihi nchivī jā cáhān ndāhví jíín maá Jētohō ō, chi scácu yā ji, cáchī. \p \v 14 ¿De nāsa cāhān ndāhví ji jíín yā de tú nduú ní ncándíja ji jā scácu yā ji? ¿De nāsa candíja ji de tú nduú ní jíni ji tūhun yā? ¿De nāsa cuni ji de tú nduú nā nchivī nacani tūhun nūū ji? \p \v 15 ¿De nāsa nacani nchivī tūhun yā de tú nduú tájí yā ji quīhīn ji? Chi tá cúu nūū cáhān tutū īī: Viī ndasí tiñu sáhá ndá nchivī jā jíca jíín tūhun ndeé tūhun sīī inī jā nácani ji tūhun vāha yā, cáchī. \p \v 16 Sochi nsūú ndihi ji jétáhví tūhun jā scácu yā ji. Chi nī ncāhān Isaías jondē janahán: Tátā Yāā Dios, ¿nā nchivī nī ncandíja tūhun jā nácani ndá sá viī? ncachī dē. \p \v 17 Túsaá de tú cunini nchivī de cuu candíja ji. De tūhun jā cunini ji cúu tūhun Cristo. \p \v 18 Sochi jícā tūhún nī: ¿A nduú ní jíni ji tūhun yā túsaá? Nduú, chi nī jini ji, chi cáhān tutū īī: \q1 Níí ñayīví nī jini nchivī tūhun jā ní nacani ndá dē. \q1 De jondē nūū jīcá cā ndācá lado nī jīnū tūhun yā. \m Cáchī tutū. \p \v 19 De suni jícā tūhún nī: ¿A nduú ní jícūhun inī ndá nchivī Israel tūhun yā? Nduú chi nī jīcūhun inī ji, de nduú ní jétáhví ji. Chi xihna cā Moisés nī ncachī dē jā ní ncāhān Yāā Dios: \q1 Cucuíñú inī ndá nú sāhá nī, chi cuāha nī tūhun nī nūū incā nchivī jāá nduú cúu ji iin nación. \q1 De quītī inī nū cunī nū jā cuāha nī tūhun nī nūū iin nación jāá nduú jícūhun inī. \m \v 20 De saá-ni Isaías nī nchundeé inī dē nī ncachī cājí dē jā ní ncāhān Yāā Dios: \q1 Ndá nchivī jāá nduú ní nánducú nduhū, nī jinī ji nduhū. \q1 De nūū nchivī jāá nduú ní jícā tūhún, nī stéhēn ni nāsa Yāā cúu nī. \m \v 21 Sochi sīquī nchivī Israel sa nī ncāhān dē jā ní ncāhān yā: Ndiquivī nī ncana nī ji jā quīvi ji nūū ni, de nduú ní ncúnī ji, chi nchivī nīhin inī, nchivī jéhe inī cúu ji. Ncachī yā, ncachī Isaías. \c 11 \s1 Jā íyó jacū-ni cā nchivī Israel jā scácu yā \p \v 1 Túsaá de jícā tūhún nī: ¿A nī sndóo Yāā Dios nchivī maá yā Israel, á naá cúu? Nduú cuitī. Chi nduhū suni tēe Israel cúu nī, de tatā Abraham cúu nī, de vāji nī chījin tatā Benjamín. \p \v 2 Nduú ní sndóo Yāā Dios nchivī maá yā, chi ja nī nacāji yā ji jondē janahán. ¿A nduú jínī ndá nú nāsa cáhān tutū īī tūhun Elías, tēe nī nacani tūhun yā janahán? Chi tá jícān táhvī dē, de súcuán nī ncāhān dē sīquī nchivī Israel: \p \v 3 Tátā Yāā Dios, nī jahnī ndá ji ndācá tēe nácani tūhun ní, de nī janī ji ndá altar ní. De mátúhún-ni cā sāán nī nquendōo, de mitan suni cúnī ji cahnī ji sāán, ncachī dē. \p \v 4 De Yāā Dios nī scócóo yā: Iyó ūjā mil nchivī jā cándíja nduhū jāá nduú ní jécuīñī jītí ji nūū ídolo jā nání Baal, ncachī yā. \p \v 5 De saá-ni mitan, chi íyó jacū-ni cā nchivī jā ní nacāji yā sīquī jā vāha inī yā jíín ji. \p \v 6 De tú nī nacāji yā ji sīquī jā vāha inī yā, de nsūú sīquī jā ní nsāhá ji tiñu váha cúu. Chi tú sīquī jā ní nsāhá ji tiñu váha cúu, ñúcuán de nsūú sīquī jā vāha inī yā. \p \v 7 ¿De nāsa cúu túsaá? Cúu jā nchivī Israel nduú ní ncúndéé ji jā ní nducú ji quendōo ndāā ji. Sochi sava ji jā ní nacāji yā, chi maá ji nī sndáhvā yā cuāchi ji. De sava cā ji chi nī ndunīhin inī ji, \p \v 8 tá cúu nūū cáhān tutū īī: Nī nsāhá Yāā Dios jāá nduú jícūhun cuitī inī ji sīquī yā, de ni nduú jínī ji jíín tīnūú ji, de ni nduú níni ji tūhun yā, de súcuán cúu jondē mitan. Cáchī tutū. \p \v 9 De suni nī ncāhān David: \q1 Vico jā sáhá ndá ji, ná cóo tá cúu iin trampa á iin xéyí, \q1 tácua nīhīn ji castigo xēēn sīquī jā stíví ndá ji jā sáhá ji cuāchi. \q1 \v 10 De ánō ji ná ndúneē, modo jā má cūú cā cunī ji, \q1 de ná cósndīhí tūndóhó sīquī ji níí cání. \m Cáchī tutū. \s1 Sīquī jā scácu yā nchivī ndá cā nación \p \v 11 Túsaá de jícā tūhún nī: ¿A mā cūú cuitī cā ndīvi nchivī Israel nūū Yāā Dios jā súcuán nī stíví ndá ji? Nduú chi cuu. Chi jā ní ncunīhin inī ndá ji, de sa nchivī ndá cā nación nī nīhīn táhvī ji tūhun jā scácu yā ji. De ñúcuán sáhá tucu jā nchivī Israel cundihvī inī ji jā suni candíja maá ji. \p \v 12 Chi jā ní stíví ndá ji, de sa nchivī níí cáhnú ñayīví nī nīhīn maá ji tūhun yā. De jā ní jica yátá ndá ji, suu nī nsāhá jā ní nīhīn nchivī ndá cā nación tūhun yā. Túsaá de tá ndīvi tucu ndihi nchivī Israel ndahá yā, de nchivī ñayīví víhí cā quendōo ndetū ji sāhá ñúcuán. \p \v 13 De mitan de cáhān ni jíín ndá ndóhó nchivī ndācá nación jāá nduú ní jínī tūhun yā. Chi nī ntají Yāā Dios nduhū jā scáca nī tūhun nūū ndá ndóhó nchivī ndācá nación. De ndúcú nī jā ná cuétúhún ndá nú tiñu jā sáhá nī jā nácani nī tūhun yā. \p \v 14 Chi cúnī ni jā jíín ñúcuán de nacani inī sava táhán nī nchivī Israel jā suni candíja maá ji, de scácu yā ji. \p \v 15 Chi jā ní sndóo yā nchivī Israel, jā ñúcuán cúu jā sa nchivī ñayīví nī nsāhá yā jā ndīvi ji nūū tūhun mānī yā jíín ji. Túsaá de quīvī jā naquehen tucu yā nchivī Israel, quīvī ñúcuán suni vāha ndasí sāhá yā jíín nchivī níí cáhnú ñayīví. Chi cuu modo jā natecū ji jā cúu ji tá cúu ndīyi. \p \v 16 De nchivī Israel sócō ndá ji nūū Yāā Dios pan jā quée xihna cā nūū ñujan, de súcuán stéhēn ji jā ndihi ñujan cúu cuenta yā. De saá-ni iin ñutun, tú yíhí jā cuenta yā cúu, de suu cúu jondē yoho jíín jondē ndihi ndahá. De suni súcuán nchivī Israel, yíhí cuenta ji nūū yā, sīquī jā ndá tatā xíhna ñúhún ji, nī nquīvi ji ndahá yā. \p \v 17 Chi nchivī Israel cúu ji tá cúu ndá ñutun olivo vāha, de sava ndahá ñutun ñúcuán nī ncandeē. De ndá ndóhó nchivī ndá cā nación jāá nduú jínī tūhun yā, cúu ndá nú tá cúu ndahá ñutun olivo yucú, de nī nachuhun yā ndá nú nūū ní ncandeē nchivī jā cúu ndahá ñutun olivo vāha. De modo jā inuú-ni stáá ndá nú cōhyo jíín cajin jā váji jondē yoho ñutun olivo vāha. \p \v 18 Túsaá de mā sāhá téyíí ndá nú maá nú nūū nchivī Israel jā cúu ji tá cúu ndahá ñutun jā ní ncandeē. Mā cútéyíí nú, chi nūcūhun inī nū jāá nsūú yoho cúu jā stáá cajin nūū maá nú, chi sa maá nú stáá cajin jā váji jondē yoho. \p \v 19 De sanaā de cāhān nū: Nduú chi sava ndahá nī ncandeē tácua nachuhun yā nduhū nūū ní ncandeē, cachī nū. \p \v 20 Ndāā, sochi nī ncandeē ji sīquī jāá nduú ní ncándíja ji Cristo. De ndá ndóhó chi maá-ni sīquī jā cándíja nú, jā suu cúu jā ní nquīvi nú lugar ji. De mā sāhá vīxī nū maá nú túsaá, chi sa cuyūhú nú jā coto candeē maá nú. \p \v 21 Chi nduú ní née cáhnú inī yā nūū maá ndahá jā xítíñu, de saá-ni ndá ndóhó mā cúne cáhnú inī yā nūū nū de tú stíví nú. \p \v 22 Túsaá de sāhá vāha ndá nú cuenta nāsa vāha inī Yāā Dios jíín nāsa xēēn inī yā. Chi nī nduxeēn inī yā jíín nchivī hebreo jā ní stíví ñúcuán, de sa ndá ndóhó cúndáhví inī yā. De cánuú jā cuiñi nīhin nú jíín tūhun jā vāha inī yā jíín nú. Chi tú nduú, de suni candeē yā ndá nú. \p \v 23 De maá nchivī hebreo tú candíja tucu ji, de nūcūhun tucu ji, chi cuu nachuhun tucu Yāā Dios ji. \p \v 24 Túsaá de ndá ndóhó nchivī ndācá nación jāá nduú ní jínī tūhun yā, nī ncandeē nū xīnī ñutun olivo yucú, de nī nachuhun yā ndóhó xīnī ñutun olivo vāha, vísō nsūú ndahá maá ñutun ñúcuán cúu ndá nú. De nā oncā nchivī hebreo jā má náchuhun yā ji nūū ní ncandeē ji, chi cúu ji maá ndahá ñutun váha ñúcuán. \s1 Iin quīvī de scácu yā ndihi nchivī nación Israel \p \v 25 Hermano, cúnī ni jā ná jícūhun inī ndá nú nāsa íyó tūhun yáhá jā ní nchiyuhū, tácua mā cútéyíí nú cani inī nū jā ndíchí maá nú: Chi sava nchivī Israel nī ndunīhin inī ji, de súcuán coo jondē quīvī jā jīnu candíja nchivī ndá cā nación jāá nduú jínī tūhun yā, de sá de nduú cā. \p \v 26 Ñúcuán de scácu yā ndihi nchivī nación Israel, chi suha cáhān tutū īī: \q1 Ichi ñuū ni Sión quiji Yāā jā scácu nchivī, \q1 de sāhá yā jā má cōó cā cuāchi nūū ndācá tatā Jacob. \q1 \v 27 De yáhá cúu contrato jā sāhá ndāā ni jíín ji, \q1 quīvī jā candeē ni cuāchi ndá ji, cáchī Yāā Dios. \m Cáchī tutū. \p \v 28 Chi nchivī hebreo nī nduu ji modo enemigo Yāā Dios sīquī jāá nduú ní ncándíja ji tūhun jā scácu yā ji. De jā ñúcuán de cuu cūtē nuu tūhun yā nūū ndācá nú. De vísō súcuán de sīquī jā ní nacāji yā ndá tatā ji janahán, de cúndáhví cā inī yā ji jā má sndóo yā ji níí cání. \p \v 29 Chi nduú nácani yátá inī yā jā cána yā nchivī jíín jā jéhe yā tāhvī ji. \p \v 30 De ndá ndóhó, suni nī īyo nīhin inī nū nūū Yāā Dios jondē saá. De mitan jā ní ncunīhin inī maá nchivī hebreo, de cúndáhví inī yā ndá ndóhó. \p \v 31 De saá-ni maá ji, chi vísō cúnīhin inī ji mitan, de cundáhví tucu inī yā ji, tá cúu nūū cúndáhví inī yā ndá máá nú. \p \v 32 Chi Yāā Dios nī nsāhá yā jā ní nquendōo ndiviī nchivī chījin tūhun jā cúnīhin inī ji, tácua suni cuu cundáhví inī yā ndiviī ji. \p \v 33 Túsaá de sáhvi inī ō jā cuāhā ndasí tūhun ndíchí íyó jíín Yāā Dios, de ndihi cuitī jínī yā. De juni mā cūú cuitī cachī tūhun ó nāsa sándāā inī yā sáhá yā ndācá-ni, de mā quēndá cuitī ō jīcūhun inī ō nāsa cúu ndācá jā sáhá maá yā. \p \v 34 Chi cáhān tutū īī: ¿Ní iin jícūhun inī nāsa jáni inī maá Jētohō ō? ¿A ní iin nī stéhēn nūū yā? \p \v 35 ¿Ní iin nī jēhe xihna cā nūū maá yā, tácua nachunáá yā nūū ji? \p \v 36 Chi jondē nūū maá yā vāji ndācá jā íyó, de maá yā nī nsāhá ndihi, de jā cuu maá yā cúu. De ná cáhān ō jā viī ndasí cúñáhnú Yāā Dios níí cání. Amén. \c 12 \s1 Jā ná cóo ndoo ánō ō jā cuetíñú Yāā Dios yóhó \p \v 1 Túsaá de cáhān ndāhví nī jíín ndá nú, hermano, jā síquī jā cúndáhví inī Yāā Dios yóhó. Sōcō ndá nú maá nú nūū yā, coo ndoo coo iī nū jā cuetíñú yā ndóhó, tá cúu nūū cúsiī inī yā. Chi suu cúu jā chíñúhún nú yā jondē jíín inī jíín ánō nū. \p \v 2 De mā cācá ndá nú jíín ndācá modo jā sáhá nchivī ñayīví yáhá, chi sa sāma nú modo jā jáni inī nū, de ndujeé jāá ntúnī nū. De súcuán de cuu nacāji nú ní-ni cúu jā váha jā jétahān inī Yāā Dios, jā cúsiī inī yā, jíín jā jíja inī nū jíín tūhun yā. \p \v 3 De sīquī jā vāha inī yā de nī jēhe yā tiñu jā nácani nī tūhun yā, de jā ñúcuán cáhān ni jíín ndihi nú jā má cāní inī nū jā vāha cā nchivī cúu nú nsūú cā tá íyó nú. Chi tá iin tá iin nú cani ndaā inī nū sīquī maá nú, de mā scáa cā nū cani inī nū jā vāha cā nchivī cúu nú nsūú cā tá medida jā ní jēhe Yāā Dios fuerza inī nū jā candíja nú. \p \v 4 Chi cúu ndá nú tá cúu iin yiqui cúñu jā íyó cuāhā parte, de tá iin iin chi síín síín jétíñú. \p \v 5 Chi vísō íyó cuāhā ō, de modo iin-ni yiqui cúñu cúu ó jā yíhí ó ndahá Cristo, chi iin-ni nī nduu ndācá ó. \p \v 6 De síín síín tāhvī nī jēhe Yāā Dios nūū ō jā sāhá ó tiñu cúnī yā, tú nāsa nī jētahān inī yā nī jēhe yā nūū iin iin ó. Túsaá de ná sáhá vāha ó jíín ndá tāhvī jā ní jēhe yā. Tú nī nīhīn ō tāhvī jā nácani ó tūhun yā, de cánuú sāhá ó jondē maá medida jā ní jēhe yā jā cándíja ó. \p \v 7 De tú nī nīhīn ō tāhvī jā chíndeé ó táhán ó, de ná sáhá ñuncúún ó. De tú nī nīhīn ō tāhvī jā stéhēn ō, de ná cúndihvī inī ō stéhēn ō. \p \v 8 De nchivī jā sndíhvī inī incā nchivī, suni ná sáhá ñuncúún ji. De nchivī jā jéhe nūū táhán, ná cuáha ji súcuán-ni. De nchivī jā ndíso tíñú, ná ndácu vāha ji tiñu. De nchivī jā jíto ndáhví nchivī ndāhví, ná cúsiī inī ji sāhá ji. \s1 Nāsa cánuú squíncuu nchivī cándíja \p \v 9 De cundáhví ndija inī ndá nú táhán nú, de nsūú maá-ni jā cáhān nū-ni. De cunī ūhvī nū tiñu néhén, de cuniquīn nū tiñu váha. \p \v 10 De cánuú coo manī nū jíín ndá táhán nú tá cúu nūū mānī nū jíín ñanī nū. De nducú ndá nú nāsa quendōo yíñúhún cā táhán nú nsūú cā maá nú. \p \v 11 De mā cúcúxí nú jíín ndá tiñu jā sáhá nú. Chi jíín inī jíín ánō nū cundihvī inī nū jā sāhá nú tiñu cúnī maá Jētohō ō. \p \v 12 De cusiī inī nū jā ñúhún inī nū ndācá jā váha jā coo. De cuandeé inī nū de tú ndóho nú tūndóhó. De níní cācān táhvī nū. \p \v 13 De coto ndáhví nú nchivī cándíja de tú cúmanī nūū ji. De cuāha núú nú vehe nūū nchivī jīcá. \p \v 14 De cācān táhvī nū jēhē nchivī jā jínī ūhvī ndóhó. Mā cáhān nāvāha nú sīquī ji, chi sa cācān táhvī nū jēhē ji. \p \v 15 De tú cúsiī inī nchivī, de suni cusiī inī nū jíín ji. De tú cúcuécá inī nchivī, de suni cucuécá inī nū jíín ji. \p \v 16 De coo inuú inī ndá nú jíín táhán nú. De mā sāhá vīxī nū maá nú, chi sa quetáhán nú jíín nchivī ndāhví. Mā cāní inī nū jā ndíchí nú. \p \v 17 De mā násāhá nāvāha nú ni iin nchivī de tú nī nsāhá nāvāha ji ndóhó. Cundihvī inī ndá nú sāhá nú tiñu váha jā cunī jínúū ndācá nchivī. \p \v 18 De cundihvī inī ndá nú cundeē mānī nū jíín ndācá nchivī, vísō nāsa-ni íyó maá ji. \p \v 19 Ñanī mánī, mā nácuāha ndá nú jā ndutahvī nchivī jā sáhá nāvāha ndóhó, chi sa cuāha nú tūhun jā maá Yāā Dios cuāha yā castigo ji. Chi súcuán cáhān tutū īī: Maá nī cuāha castigo ji, de maá nī nacuāha yāhvi ji, cáchī Jētohō ō. \p \v 20 De suni cáhān tutū: Tēe jā jínī ūhvī ndóhó, tú jíhī dē sōco, de cuāha nú jā cajī dē. De tú yíchī dē, de cuāha nú jā coho dē. Chi tú sāhá nú súcuán, de cucanoō dē de nacani uhvī inī dē jā ní jinī ūhvī dē ndóhó, cáchī. \p \v 21 Mā cuáha nú tūhun jā cundeé tiñu néhén jíín nú, chi sa tiñu váha sāhá nú tácua ndāhvā tiñu néhén. \c 13 \p \v 1 Ndācá nchivī ná cuétáhví ji nūū ndá tēe jā ndíso tiñu ñuū. Chi mā cōó tēe ndíso tíñú de tú nduú ní nsáhá Yāā Dios. De ndá tēe jā ndíso tíñú, chi Yāā Dios nī ntee tiñu sīquī dē. \p \v 2 De nchivī jāá nduú jétáhví nūū ndá tēe ndíso tíñú, túsaá de cúnīhin inī ji nūū ndá jā ní jani Yāā Dios. De nchivī jā cúnīhin inī, chi cuāchi sáhá ji, de nīhīn ji castigo. \p \v 3 Chi ndācá tēe jā ndíso tíñú, nsūú jā ndíso tíñú dē jā cuyūhú nchivī sáhá tiñu váha, chi sa jā cuyūhú nchivī sáhá tiñu néhén. De tú cúnī nū jā má cúxeēn ndá tēe ndíso tíñú nūū nū, de sāhá nú tiñu váha túsaá. Ñúcuán de cuetúhún ndá dē ndóhó. \p \v 4 Chi jétíñú Yāā Dios ndá dē, tácua cundeē vāha ndá nú. Sochi tú sáhá nú tiñu néhén, de sa cuyūhú nú, chi nsūú jā ndíso cāhá ndá dē tiñu jā sndóho dē nchivī. Chi jétíñú Yāā Dios dē, tácua cuāha dē castigo nchivī sáhá tiñu néhén. \p \v 5 Jā ñúcuán cánuú jā cuetáhví ndá nú nūū tēe ndíso tíñú, de nsūú maá-ni jā má níhīn nū castigo, chi suni jāá nduú nā cuāchi coo ánō nū. \p \v 6 De jā ñúcuán cúu jā suni jéhe ndá nú xūhún nūū ndá tēe ndíso tíñú, cuu tiñu ñuū. Chi jétíñú Yāā Dios dē, de maá-ni tiñu ñúcuán sáhá ndá dē. \p \v 7 De chunáá ndá nú ndihi jā ndíta nú nūū ndācá nchivī. Cuāha nú xūhún ñúū nūū tēe jā quéhen xūhún ñúū. De cuāha nú xūhún cuota nūū tēe quéhen cuota. De coo respeto nū nūū nchivī jā cánuú coo respeto nū. De coo yíñúhún nú nūū nchivī jā cánuú coo yíñúhún nú. \p \v 8 Mā cúndita nú nūū ni iin. De íyó iin jā ndíta nú jā má téhndē cuitī, suu jā ní ncāhān Yāā Dios jā cundáhví inī nū táhán nú. Chi nchivī jā cúndáhví inī táhán, ja nī squíncuu ji ndihi jā ndácu ley yā. \p \v 9 Chi súcuán ndácu ley tiñu: Mā cásíquí ndéē nū táhán nú, mā cáhnī nū ndīyi, mā sácuíhná nú, mā sátúhún nú, mā ndíyo inī nū jā névāha táhán nú. De ndācá tūhun yáhá jíín ndá cā tiñu jā ndácu ley, ndihi-ni yíhí chījin tūhun yáhá: Cundáhví inī nū táhán nú, tá cúu nūū cúndáhví inī nū maá nú, cáchī tutū. \p \v 10 Chi tú cúndáhví inī ō táhán ó, de mā sāhá ó ni iin jāá nduú vāha nūū ji. Túsaá de jā cúndáhví inī ō táhán ó, ñúcuán cúu jā squíncuu ó níí ley yā. \p \v 11 Súcuán sāhá ndá nú, chi sāhá nú cuenta jā cuácuñatin quīvī jā nenda yā. De mā cōó cā nū tá cúu nchivī quíxīn, jā cuhuun inī nū. Chi mitan ja nī ncuñatin cā quīvī jā scácu yā yóhó nsūú cā quīvī jā ní ncandíja ó tūhun yā. \p \v 12 Chi modo jā ja ñatin yāha jacuáā, de cuācunijīn quīvī scácu yā yóhó. Túsaá de ná sndóo ó tiñu jā ní nsāhá ó nūū neē, de ná cúcutú ó jíín ndācá tiñu ndāā jā caca ó jíín luz yā. \p \v 13 Ná cáca yíñúhún ó tá cúu nūū cánuú caca ó jíín luz yā. Mā jíni ndá nú, mā sāhá nú ndācá vico néhén, mā cācá ndiī nū, mā sāhá nú tiñu néhén, mā cánāá nú, mā cúcuásún inī nū. \p \v 14 Chi sa cuiñi cutú nú jíín fuerza maá Jētohō ō Jesucristo, jā má cuáha cā nū tūhun sāhá nú tiñu jā cúnī modo nēhén maá nú. \c 14 \s1 Mā cáhān nēhén ó cunī ō táhán ó \p \v 1 Cuetáhví nú nchivī jāá ncháha ca cuja jíín tūhun yā, de mā tétáhán nú jíín ji sīquī ndācá tūhun jā síín jáni inī ji jíín maá nú. \p \v 2 Chi íyó nchivī jā jáni inī ji jā cuu cajī ji ndinuū-ni. De íyó nchivī jāá ncháha ca cuja jíín tūhun yā, de jáni inī ji jāá nduú vāha jā cajī ji cūñu, chi jā ní nsōcō nchivī nūū ídolo cúu. \p \v 3 De ndóhó tēe jā yájī ndinuū-ni, mā cáhān nū cunī nū tēe jāá nduú yájī ndinuū. De ndóhó tēe jāá nduú yájī ndinuū, mā cáhān nū cunī nū tēe jā yájī ndinuū. Chi Yāā Dios nī jetáhví yā tēe ñúcuán. \p \v 4 De ndóhó, ¿ní iin cúu nú jā cáhān nēhén nú jínī nū mozo Yāā Dios? Chi tú vāha sáhá dē á nēhén sáhá dē, de maá yā cúu jā sáhá ndāā sīquī dē, nsūú maá nú. De nduú chi cuiñi vāha dē, chi mozo maá Jētohō ō cúu dē, de cuu sāhá yā jā má stíví dē. \p \v 5 De suni íyó nchivī jā jáni inī jā īī cā iin quīvī nsūú cā incā quīvī. De incā nchivī chi jáni inī ji jā inuú-ni cúu ndācá quīvī. De ndācá ji ná cúndaā vāha inī maá ji sīquī nāsa jáni inī ji. \p \v 6 Chi tēe jā née iī iin quīvī, chíñúhún dē Jētohō ō jā sáhá dē súcuán. De tēe jāá nduú née iī iin quīvī, suni chíñúhún dē Jētohō ō jā sáhá dē súcuán. De tēe jā yájī ndinuū-ni, chíñúhún dē maá Jētohō ō jā sáhá dē súcuán, chi nácuetáhví dē nūū Yāā Dios. De tēe jāá nduú yájī ndinuū, suni chíñúhún dē Jētohō ō jā sáhá dē súcuán, de suni nácuetáhví dē nūū yā. \p \v 7 Chi ni iin ó nduú técū ō jā coo vāha maá ó-ni, de ni iin ó nduú jíhī ō jā cúnī maá ó. \p \v 8 Chi tú técū ō de técū ō jā sāhá ó tiñu cúnī maá Jētohō ō. De tú cuū ō, de suni cuū ō sīquī jā cúnī maá Jētohō ō. Túsaá de á jā cutecū ō á jā cuū ō, de yíhí ó ndahá maá Jētohō ō. \p \v 9 Chi nī jīhī Cristo de nī natecū yā, tácua cuu yā Jētohō nūū nchivī jā ní jīhī jíín nūū nchivī técū. \p \v 10 De ndóhó, ¿nājēhē cúu jā jáni nēhén inī nū jínī nū táhán nú túsaá? ¿De nūcu cújéhe inī nū jínī nū dē? Chi ndācá ó cuiñi ó yuhú mesa Cristo jā sāhá ndāā yā tiñu ó. \p \v 11 Chi suha yósō nūū tutū īī: \q1 Jāndáā ndija chi nūū maá nī cuiñi jítí ndācá nchivī, \q1 de ndihi ji cāhān jā maá nī cúu Yāā Dios, cáchī maá Jētohō ō. \m \v 12 Túsaá de tá iin tá iin ó nacuāha ó cuenta nūū Yāā Dios nāsa tiñu nī nsāhá ó. \s1 Mā sāhá ó jā quīvi táhán ó cuāchi \p \v 13 De jā ñúcuán de mā cáhān nēhén cā ō cunī ō táhán ó. Chi sa chuhun inī ndá nú jā má sāhá nú ni iin tiñu jā sāhá jā stíví táhán nú de quīvi ji cuāchi. \p \v 14 De jínī ni jā ni iin jā ní nsāhá Yāā Dios, nduú stíví ánō ō. Chi súcuán nī ncucáhnú vāha inī ni sīquī jā cándíja nī Jētohō ō Jesús. Sochi tú iin nchivī jáni inī ji jā íyó jā stíví ánō ji, túsaá de súcuán sáhá ndija jíín maá ji. \p \v 15 De tú táhán nú nduú cúvāha inī dē jā yájī nū cūñu jā ní nsōcō nchivī nūū ídolo, chi jáni inī dē jā stíví ñúcuán ánō nū, túsaá de nduú cúndáhví inī nū dē jā yájī nū. Coto má snáā nū ánō táhán nú sīquī jā yájī nū iin jā jáni inī dē jā cuāchi cúu. Chi suni jēhē maá dē nī jīhī Cristo. \p \v 16 Mā sāhá nú tiñu jā cāhān ji sīquī, vísō jínī maá nú jā íyó vāha. \p \v 17 Chi jā ndácu Yāā Dios tiñu nūū ō, nsūú sīquī nāsa cajī ō coho ó cúu, chi sa sīquī jā ná sáhá ó tiñu ndāā, de cundeē mānī ō jíín táhán ó, de cusiī inī ō sāhá Espíritu Santo. \p \v 18 De nchivī jā súcuán sáhá tiñu jā cúnī Cristo, chi cúsiī inī Yāā Dios jíín ji, de suni jétúhún ndá nchivī ji. \p \v 19 Túsaá de ná cúndihvī inī ō cundeē mānī ō, tácua jíín ñúcuán de chindeé táhán ó jíín táhán ó jā cuja ó jíín tūhun yā. \p \v 20 De mā cuáha nú tūhun jā jíín ndeyu yájī nū de snáā nū tiñu jā ní nsāhá Yāā Dios jíín táhán nú. Chi ndāā chi íyó ndoo ndihi jā yájī ō, de vísō súcuán de nduú vāha jā yájī nū ndeyu tú sāhá jíín táhán nú jā suni cajī maá dē vísō jáni inī dē jā cuāchi cúu. \p \v 21 Vāha cā mā cājí nú cūñu, ni mā cōhó nú vino, de ni iin mā sāhá nú jā stíví ánō táhán nú, de quīvi dē cuāchi, de caca yátá dē nūū tūhun cándíja dē. \p \v 22 De tú cándíja nú jāá nduú nā cuá sáhá jā yájī nū, de súcuán candíja maá nú-ni nūū Yāā Dios. De nācā ndetū tēe jāá nduú sáhá jíín ánō dē jā cuāchi cúu tú cajī dē coho dē. \p \v 23 De tēe jā yáji iin jā jáni inī dē sanaā de stíví ánō dē, túsaá de sáhá dē cuāchi, chi nduú cándíja dē jā íyó vāha jā yájī dē. Chi ndācá jā sáhá ó, de tú nduú cándíja ó jā íyó vāha, de cuāchi cúu. \c 15 \s1 Jā ná sáhá ó jā cusiī inī táhán ó \p \v 1 De yóhó jā ní jija jíín tūhun yā, cánuú jā coto ó nchivī jāá ncháha ca cuja jíín tūhun yā, tácua candíja vāha ji. De mā sāhá ó jā cusiī inī maá ó-ni. \p \v 2 Chi tá iin iin ó ná sáhá ó jā cusiī inī táhán ó, tácua quendōo vāha ji de cuja ji jíín tūhun cándíja ji. \p \v 3 Chi juni Cristo nduú ní nsáhá yā jā cusiī inī maá yā, chi sa jā cusiī inī Tatá yā. Chi súcuán cáhān tutū īī: Ndācá tūhun nāvāha jā ní ncāhān ndá nchivī sīquī ní, nī ndīvi sīquī maá sá, ncachī Cristo jíín Tatá yā. \p \v 4 Chi ndācá tūhun jā ní jēcōsō nūū tutū īī jondē janahán, chi nī jēcōsō tácua stéhēn nūū ō, de nīhīn ō tūhun jā sāhá jā cuandeé inī ō de ndusiī inī ō. De súcuán de cuhun inī ō ndācá jā váha jā coo. \p \v 5 De maá Yāā Dios jā jéhe tūhun cuandeé inī jíín tūhun ndusiī inī, ná sáhá yā jā coo inuú inī ndá nú, tá cúu nūū cúnī Cristo Jesús. \p \v 6 De súcuán de iin-ni coo nú de inuú-ni cuu cāhān nū jā vāha ndasí Yāā cúu Yāā Dios, Tatá Jētohō ō Jesucristo. \s1 Jā ní jītē nuu tūhun vāha yā nūū nchivī ndá cā nación \p \v 7 Túsaá de cuetáhví nú ndācá táhán nú, tá cúu nūū ní jetáhví Cristo yóhó, tácua cunī nchivī jā viī cúñáhnú Yāā Dios. \p \v 8 Chi cáhān ni jā ní nquiji Cristo Jesús, nī nsāhá yā ndācá tiñu jā quendōo vāha nchivī hebreo, tácua cundaā ndācá tūhun jā ní nquee yuhú Yāā Dios nūū ndācá tatā ji janahán. De súcuán nī stéhēn Cristo jā squíncuu Yāā Dios ndācá jā ní nquee yuhú yā. \p \v 9 De suni nī nquiji yā tácua nchivī ndá cā nación jāá nduú jínī tūhun yā, cāhān ji jā vāha ndasí inī Yāā Dios jā cúndáhví inī yā ji. Chi suha cáhān tutū īī: \q1 Túsaá de cāhān sá jā vāha ndasí inī ní, cuni nchivī ndācá nación, \q1 de cata sá yaā jā chiñúhún sá ní. \m \v 10 De suha cáhān tucu tutū īī: \q1 Ndá ndóhó nchivī ndācá nación, inuú ná cúsiī inī nū jíín nchivī maá yā. \m \v 11 De cáhān tucu: \q1 Ndá ndóhó nchivī ndācá nación, cāhān nū jā vāha ndasí inī Jētohō ō Yāā Dios. \q1 De ndá ndóhó nchivī ndācá-ni ñuū, suni cāhān nū jā cúñáhnú ndasí yā. \m \v 12 De suni nī ntee Isaías tūhun yáhá: \q1 Chījin tatā Isaí quiji iin jā cuñáhnú, \q1 de ndacu yā tiñu nūū nchivī ndācá nación. \q1 De ndá nchivī ñúcuán chi cuhun inī ji ndācá jā sāhá yā. \m Cáchī tutū. \p \v 13 De maá Yāā Dios jā sáhá jā ñúhún inī ō ndācá jā váha jā coo, ná sáhá yā jā coo siī ndasí inī ndá nú jíín jā coo ndeé inī nū sīquī jā cándíja nú yā. De súcuán de cuhun téyíí cā inī nū ndācá jā váha jā coo, sāhá poder maá Espíritu Santo. \p \v 14 Ñanī mánī, cúcáhnú inī ni jā vāha ndasí ndíhvī inī ndá nú jíín tiñu váha, de vāha ndasí jícūhun inī nū, de cúu sndíhvī tāhán inī nū. \p \v 15 De nī jani inī ni jā tee nī carta yáhá jā cāhān cājí nī jíín ndá nú, tácua víhí cā cuhun inī nū ndācá tūhun yáhá. Chi súcuán sáhá nī sīquī jā vāha inī Yāā Dios, de nī jēhe yā tiñu nūū ni \p \v 16 jā sáhá nī tiñu cúnī Jesucristo jā nácani nī tūhun nūū nchivī ndācá nación jāá nduú jínī tūhun yā. De nácani nī tūhun vāha Yāā Dios nūū ji jā scácu yā ji. Súcuán sáhá nī tácua nchivī ndācá nación, cuu squívi nī ji ndahá yā jā cúu ji tá cúu iin jā sócō ni nūū yā jā cúsiī inī yā jíín. Chi nī nsāhá Espíritu Santo jā íyó ndoo íyó īī ji nūū yā. \p \v 17 Túsaá de sīquī jā cándíja nī Cristo Jesús, de cúsiī inī ni jā vāha sáhá nī tiñu cúnī Yāā Dios. \p \v 18 Chi mā cūú cāhān ni sīquī tiñu jā sáhá sava cā tēe, chi maá-ni sīquī nāsa nī jetíñú Cristo nduhū jā sāhá nī jā nchivī ndācá nación jāá nduú ní jínī tūhun Yāā Dios, mitan de jétáhví ji nūū yā. Chi súcuán nī ncuu jíín tūhun jā ní ncāhān ni jíín tiñu jā ní nsāhá nī. \p \v 19 Chi nī nsāhá nī tiñu ñáhnú jā ndíso poder jā stéhēn jā cúñáhnú yā, de nī īyo poder Espíritu Santo jíín nī. De súcuán nī nacani ndihi nī tūhun nāsa scácu Cristo nchivī. De nī nacani nī jondē Jerusalén, jíín ndihi ndācá ñuū, jíín jondē níí región Ilírico. \p \v 20 Súcuán cúu jā ní ndihvī inī ni nī nacani nī tūhun jā scácu yā nchivī. De nī jēhēn ni nūū nchivī jāá ncháha ca cuni tūhun Cristo, chi nduú ní ncúu inī ni nacani nī nūū ndá nchivī jā ja nī jini ji tūhun nī nacani ndá cā tēe. \p \v 21 Chi sa nī nsāhá nī tá cúu nūū cáhān tutū īī: \q1 Ndācá nchivī jāá nduú ní nquíji tūhun yā nūū ji, mitan chi cunī ji tūhun yā, \q1 de ndācá nchivī jāá nduú ní jíni cuitī tūhun yā, mitan chi jīcūhun inī ji. \m Cáchī tutū. \s1 Jā ñúhún inī Pablo jā quíhīn dē Roma \p \v 22 De jā ñúcuán cúu jā cuāhā vuelta nī ncutéñú nī, de nduú ní ncúu cuēē ni nūū ndá nú. \p \v 23 De mitan chi nī ndihi tiñu nī níí cáhnú ndá región yáhá. De ja nī ncuu cuāhā cuīyā jā cúnī ni cuēē ni nūū nū. \p \v 24 Túsaá de ñúhún inī ni cuēē ni nūū ndá nú tá yāha nī quīhīn ni España. De ñúhún inī ni jā tá nī ncusiī inī ni jā ní jinī ni nūū ndá nú, ñúcuán de chindeé ndá nú nduhū jā quíhīn cā ni. \p \v 25 Sochi xihna cā Jerusalén quīhīn ni quīsiáha nī xūhún cuu ndá hermano jā íyó ñúcuán. \p \v 26 Chi nchivī Macedonia jíín Acaya nī jani inī ndá ji jā caquīn ji xūhún jā quíhīn nūū ndá hermano jā ndóho ndáhví Jerusalén. \p \v 27 Chi súcuán nī ncusiī inī ndá ji nī nsāhá ji. De íyó vāha jā súcuán, chi ndá máá ji jā cúu ji nchivī ndá cā nación, ndíta ji jā sāhá vāha ji nchivī hebreo ñúcuán. Chi nchivī hebreo nī nsāhá jā ní nquenda tūhun Yāā Dios nūū ji jā quéndōo vāha ánō ji sáhá. Jā ñúcuán cánuú jā chindeé ji nchivī hebreo jā cándíja jíín ndatíñú ñayīví yáhá. \p \v 28 Túsaá de tá nī nsínu nī tiñu yáhá jā quísiáha nī xūhún yáhá nūū ji, ñúcuán de cuēē ni nūū ndá nú jā yāha nī quīhīn ni España. \p \v 29 De jínī vāha nī jā quīvī cuéē ni nūū nū, de vāha ndasí quendōo nú jā nacani cā ni tūhun vāha Cristo nūū nū. \p \v 30 Hermano, cáhān ndāhví nī jíín ndá nú jā chindeé chítuu nú nduhū cācān táhvī nū jēhē ni nūū Yāā Dios sīquī tiñu jā ndúcú ndéé nī. Súcuán sāhá ndá nú sīquī jā cándíja ó Jētohō ō Jesucristo, jíín sīquī jā cúndáhví inī ō táhán ó sáhá maá Espíritu Santo. \p \v 31 De cācān táhvī nū jā ná cácu nī nūū ndá tēe región Judea jāá nduú cándíja, jíín jā ná cúsiī inī ndá hermano Jerusalén jā quísiáha nī xūhún yáhá cuu ji. \p \v 32 De súcuán de tú cúnī Yāā Dios de cuēē ni nūū ndá nú, de cusiī inī ō, de nanihīn inī ni jā coo nī jíín ndá nú. \p \v 33 De maá Yāā Dios jā jéhe tūhun ndeé tūhun sīī inī, ná cóo yā jíín ndá nú. Amén. \c 16 \s1 Jā cáhān Pablo jā sāhá ndeé inī ji \p \v 1 De mitan de cáhān ni jíín ndá nú jā chindeé nú hermana Febe, chi cúu ña ñahan jā sátíñú sīquī tūhun yā nūū nchivī cándíja ñuū Cencrea. \p \v 2 De cuetáhví ndá nú ña tá cúu nūū cúnī maá Jētohō ō, chi súcuán cánuú sāhá ndá hermano cándíja. De chindeé nú ña nā-ni cuá cúu jā jíni ñúhún ña, chi súcuán nī nchindeé maá ña cuāhā nchivī, de saá-ni jondē nduhū. \p \v 3 Cāhān ndá nú jíín Priscila jíín Aquila jā sāhá ndeé inī ndúū dē, cáchī ni, chi chíndeé táhán dē jíín nī sīquī tiñu Cristo Jesús. \p \v 4 Chi tá nī īyo tūndóhó jā cuū ni nícu, de nī nchundeé inī ndúū dē nī nducú dē modo scácu dē nduhū, vísō suni cuū maá dē nícu. De nácuetáhví nī nūū ndúū dē, de nsūú vāchi nduhū-ni, chi saá-ni ndācá grupo nchivī jā cándíja ndācá nación. \p \v 5 De suni cāhān ndá nú jíín ndá nchivī cándíja jā ndútútú vehe dē, jā sāhá ndeé inī ji, cáchī ni. De cāhān nū jā sāhá ndeé inī Epeneto, tēe jā mānī ni jíín. Chi región Acaya de maá dē cúu jā ní ncandíja xihna cā nūū Cristo. \p \v 6 Suni cāhān ndá nú jā sāhá ndeé inī María, ñahan jā ní nsatíñú ndasí māhñú ndá nú sīquī tūhun yā. \p \v 7 De cāhān nū jā sāhá ndeé inī Andrónico jíín Junias, ndúū tēe jā cúu táhán ñuū ni jā ní nchīhi nī jíín dē vecāa. De ndá apóstol chi jétúhún dē ndúū tēe jīñā, de xihna cā dē nī ncandíja Cristo nsūú cā maá nī. \p \v 8 Cāhān ndá nú jā sāhá ndeé inī Amplias, tēe jā mānī ni jíín, chi cándíja dē Jētohō ō. \p \v 9 De cāhān nū jā sāhá ndeé inī Urbano, tēe jā chíndeé táhán jíín ó sīquī tiñu Cristo Jesús, de saá-ni Estaquis, tēe jā mānī ni jíín. \p \v 10 Suni cāhān ndá nú jā sāhá ndeé inī Apeles, tēe jā ní stéhēn jā cándíja nīhin dē Cristo, de suni súcuán cāhān nū jíín nchivī vehe Aristóbulo. \p \v 11 Cāhān ndá nú jā sāhá ndeé inī Herodión, tēe cúu táhán ñuū ni. De saá-ni nchivī vehe Narciso jā cándíja maá Jētohō ō. \p \v 12 De suni cāhān ndá nú jā sāhá ndeé inī Trifena jíín Trifosa, ndúū ñahan jā sátíñú sīquī tūhun maá Jētohō ō. De suni sāhá ndeé inī Pérsida, hermana jā mānī ō jíín, chi suni nī nsatíñú ndasí ña sīquī tūhun Jētohō ō. \p \v 13 De cāhān nū jā sāhá ndeé inī Rufo, tēe jā jétúhún ndá nchivī jā vāha cándíja dē maá Jētohō ō. De suni súcuán cāhān nū jíín naná dē, de maá ña suni nī jito ña nduhū modo jā naná nī cúu ña. \p \v 14 De cāhān nū jā sāhá ndeé inī Asíncrito jíín Flegonte jíín Hermas jíín Patrobas jíín Hermes jíín ndá hermano jā ndéē jíín dē. \p \v 15 De suni súcuán Filólogo jíín Julia jíín Nereo jíín cuāha dē, jíín Olimpas jíín ndihi hermano cándíja jā ndéē jíín ndá dē. \p \v 16 De tá cáhān jítáhán nú, de yíñúhún techuhú nú ndahá ji. De ndācá grupo nchivī cándíja nūū Cristo, cáhān ji jā sāhá ndeé inī ndá nú. \p \v 17 De cáhān ndāhví nī jíín ndá nú, hermano, jā coto nú maá nú nūū nchivī jā cútucu inī de ndúcú stíví táhán jíín tūhun jāá nduú quétáhán jíín jā ní ncutūha ndá nú. De cujiyo ndá nú nūū ndá ji. \p \v 18 Chi nchivī súcuán, nduú sáhá ji tiñu cúnī maá Jētohō ō, chi maá-ni jā ndíhvī inī ji sīquī jā cajī ji. De vīxī ndasí yuhú ji jíín tūhun jā cáhān ndá ji, de súcuán stáhví ji nchivī jāá nduú jínī vāha. \p \v 19 De ndá máá nú chi ja jínī ndihi nchivī nāsa vāha jétáhví nú nūū yā, de jā ñúcuán cúsiī inī ni. De cúnī ni jā coo listo vāha nú sāhá nú tiñu váha, de mā sāhá nú tiñu néhén. \p \v 20 De maá Yāā Dios jā jéhe tūhun ndeé tūhun sīī inī, ñamā sāhá yā jā cundeé ndá nú sīquī tāchī cúñáhnú jā cúu Satanás. De ñúhún inī ni jā Jētohō ō Jesucristo ná sáhá yā jā váha ndá ndóhó. \p \v 21 Sāhá ndeé inī ndá nú, cáchī Timoteo, tēe jā chíndeé táhán jíín nī sīquī tūhun yā. De suni súcuán cáhān ndá táhán ñuū ni Lucio jíín Jasón jíín Sosípater. \p \v 22 De nduhū jā nání Tercio, jā tée nī carta yáhá jā cáhān Pablo, suni cáhān ni jā sāhá ndeé inī ndá nú jā cándíja nú Jētohō ō. \p \v 23 De Gayo, tēe jā ní jēhe núú vehe nūū ndéē nduhū jā cúu Pablo, cáhān dē jā sāhá ndeé inī ndá nú. De suni jéhe núú dē vehe nūū ndācá nchivī cándíja. De suni súcuán cáhān Erasto, tēe cúu tesorero ñuū yáhá, de suni súcuán cáhān hermano Cuarto. \p \v 24 De ñúhún inī ni jā maá Jētohō ō Jesucristo ná sáhá yā jā váha ndá ndóhó. Amén. \s1 Tūhun sándīhí jā cáhān jā cúñáhnú ndasí yā \p \v 25 De mitan de ná cáhān ō jā cúñáhnú ndasí Yāā Dios. Chi maá yā cuu sāhá yā jā cuiñi nīhin cā ndá nú jíín tūhun jā scácu yā ndóhó jā nácani nī, jíín tūhun Jesucristo jā stéhēn ni. Chi súcuán nī stéhēn Yāā Dios tūhun yuhū yā jā ní nchiyuhū níí cání jondē ncháha ca jēcōo ñayīví. \p \v 26 Sochi mitan de ja nī nquenda nijīn. Chi jíín tutū īī jā ní ntee ndá tēe nī nacani tūhun yā, nī jītē nuu tūhun yuhū yáhá nūū nchivī ndācá nación, tácua candíja ji de cuetáhví ji. Chi Yāā Dios jā técū níí cání, súcuán nī ndacu yā tiñu. \p \v 27 De níí cání ná cáhān ō jā cúñáhnú ndasí Yāā Dios sīquī tiñu jā ní nsāhá yā jíín Jesucristo. Chi mátúhún yā-ni íyó de ndíchí ndasí yā. Súcuán ná cóo. Amén.