\id PHP - Nadëb New Testament (Brazil) - 2012 -bd (web edition) \h Pirip \toc1 Pirip Jesus hã h'yy ka'eeh do Pirip häd näng do panang bä habong do hã Paw-Ro ma erih do hahỹỹh \toc2 Pirip \toc3 Filipenses \mt1 Pirip \mt2 Jesus hã h'yy ka'eeh do Pirip häd näng do panang bä habong do hã Paw-Ro ma erih do hahỹỹh \c 1 \s1 Kedëng do ky n'aa hahỹỹh \p \v 1 Ỹ Paw-Ro, Tsimoot daheeh, Kristo Jesus karom hedoo do ããh, ãã edëng bë sahõnh hẽ, tsyt hẽ P'op Hagä Do wë kasëëw bong doo, Kristo Jesus hã h'yy kata padëëk doo, panang Pirip häd näng doo bä haj'eenh doo. Jesus hã h'yy ka'eeh do sa wahë n'aa, sa wahë n'aa masa n'aa tii bä haj'eenh do ãã edëng na-ããj hẽ. \p \v 2 Ỹ karẽn P'op Hagä Do ër Yb, Jesus Kristo Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do na-ããj hẽ ky en'yym bë hã. Ỹ karẽn baad ub Kristo bë rah'yyb en'yym. \s1 Jesus hã h'yy ka'eeh do sa hyb n'aa Paw-Ro ky n'aa etsẽẽ do ky n'aa hahỹỹh \p \v 3 P'op Hagä Doo, ỹ h'yy kaha'eeh do wë ỹ h'yy gadajang bë ỹ hyb n'aa hesé bä. \v 4 Bë ỹ ky n'aa ets'ẽẽ bä, h'yy gadajaa gó had'yyt hẽ ỹ ky n'aa etsẽẽ bë sahõnh hẽ, \v 5 bë du doo noo gó naa Jesus hã bë h'yy ka'eeh do ỹ bë masa do hyb n'aa Kristo panyyg hanäm do ỹ maher'oot hyb n'aa. \v 6 Baad ỹ bahapäh hahỹỹh: Bë h'yyb gó baad hadoo do P'op Hagä Do du doo doo, kaja däk da tan'oo bä Jesus Kristo matëëh bä kä. \v 7 Taw'ããts hẽ né hẽ tii da ỹ hyb n'aa newëë sahõnh hẽ bë wë, bë ỹ kamahä̃n do hyb n'aa tak'ëp. Bë sahõnh hẽ ỹ bë masa ỹ moo wät do hã, taky enyym doo gó hã ỹ P'op Hagä Do an'oo däk do hã. Ỹ bë masa ragadahew'ëës doo gó ỹ bagëët bä. Ỹ bë masa na-ããj hẽ, hyb n'aa jew'yyk do sa matym gó ỹ ag'ëëd bä Jesus panyyg hanäm do ỹ mo n'aa jesuu hyb n'aa, te hub né hẽ ỹ metëëh hyb n'aa sa hã. \v 8 Tak'ëp paawä ỹ karẽn bë ỹ bahapäh, Kristo Jesus ji kamahä̃n doo da bë ỹ kamahä̃n do hyb n'aa. Né hup ỹ né hẽ ti ỹ her'oot do P'op Hagä Do hapäh. \p \v 9 P'op Hagä Do hã bë ỹ ky n'aa etsẽẽ, bë kamahä̃n do takah'ũũm hyb n'aa. Bë ỹ ky n'aa etsẽẽ, bë tah'yy gan'yyh hyb n'aa. Bë ỹ ky n'aa etsẽẽ, bë bahapäh hyb n'aa ny hadoo do baad ub, ny hadoo do baad nadoo doo. \v 10 Tii d' ỹ wén ky n'aa etsẽẽ, baad had'op do bë bahapäh hyb n'aa, baad had'op bë babok hyb n'aa na-ããj hẽ Kristo matëëh bä kä. Ỹ karẽn dooh bë hã raw'yyt pé bë hã raky n'aa tapaa pé bë babok do hã Kristo matëëh bä kä. \v 11 Tii d' ỹ wén ky n'aa etsẽẽ na-ããj hẽ, baad had'op tabahadoo hyb n'aa had'yyt hẽ sahõnh hẽ bë bad'oo doo, P'op Hagä Do hã sahõnh hẽ raj'aa etsë hyb n'aa, P'op Hagä Do kawehëë däk hyb n'aa na-ããj hẽ baad hadoo do bë hã rabahapäh bä. Jesus Kristo hanaa né hẽ ta ti baad ji awät do had'yyt doo. \s1 Jesus ky n'aa kah'ũũm do ky n'aa hahỹỹh \p \v 12 Hỹỹ kä wakãn haa hedoo doo, ỹ karẽn bë bahapäh hahỹỹh: Baad nadoo do wë ỹ kajaa doo, dooh tahewad bä Jesus ky n'aa hanäm doo. Baad nadoo do wë ỹ kajaa doo, Jesus ky n'aa hanäm do jé pad'yyt hẽ takah'ũũm tan'oo bä. \v 13 Sahõnh hẽ warahén Roma buuj sa wahë n'aa tób haeh do hag'ããs doo, panang buuj na-ããj hẽ, rabahapëë däg kän Kristo hyb n'aa ti ỹ radawäts gëët. \v 14 Ragadahew'ëës doo gó ỹ bagëët do hyb n'aa hajõk ër hỹỹj hedoo do babä habong do rah'yyb hedo padëëk, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã rah'yy kasadëë padëëk, neỹỹm doo gó rawén her'ood hõm hỹỹ kä P'op Hagä Do ky n'aa. \p \v 15 Sa wób rabaher'oot Kristo ky n'aa rahyb n'aa jewës do hyb n'aa ỹỹh, bahä̃nh ỹỹ rakarẽn ranu gapad'ëëk do hyb n'aa na-ããj hẽ. Ta wób rabaher'oot Kristo ky n'aa ỹ ramasa rakarẽn do hyb n'aa, ta ky n'aa takah'ũũm hyb n'aa. \v 16 Tii d' rawén d'oo ỹ rakamahä̃n do hyb n'aa. Ỹ radawäts gëët P'op Hagä Do an'oo bä rabahapäh, Kristo ky n'aa hanäm do ỹ mo n'aa jesuu hyb n'aa, te hub né hẽ ỹ metëëh hyb n'aa ta wób sa hã. Ta ti rabahapäh do hyb n'aa ỹ ramasa. \v 17 Ta wób rawén her'oot Kristo ky n'aa, bahä̃nh ỹỹ ranu gapad'ëëk rakarẽn do hyb n'aa. Baad hadoo do hyb n'aa nado sa h'yyb Kristo ky n'aa rabaher'oot doo. Tii da rawén d'oo rakarẽn né paawä baad nadoo do ỹ bahob magyys hẽ ragadahew'ëës doo gó. \v 18 Na manä ti ta tii. Sa h'yyb baad nadoo doo me rer'ood bä, sa h'yyb baad hadoo doo me ta wób rer'ood bä, taw'ããts hẽ Kristo ky n'aa takaher'ood hõm. Kristo ky n'aa takaher'ood hõm do hyb n'aa ỹ h'yy gadajang, sa h'yyb baad nadoo doo me ta wób rabaher'ood né paawä. \p Ỹ d' h'yy gadajaa had'yyt hẽ, \v 19 baad nadoo do babä ỹ ahoop do takawareem däg da baad hadoo do hã ỹ bahapäh do hyb n'aa. Ỹ da reréd hõm baad ỹ bahõm hyb n'aa. Tii d' tawén hadoo P'op Hagä Do hã ỹ bë ky n'aa etsẽẽ do hyb n'aa, P'op Hagä Do Sahee Jesus Kristo hã hana do ỹ tamasa do hyb n'aa na-ããj hẽ. \v 20 Baad hëp ỹỹ gó ỹ gada, dooh ỹ her'oot pé P'op Hagä Do matym gó ỹ nu mebyy wät doo. Neỹỹm doo gó ỹ karẽn paawä ỹ her'oot hyb n'aa jewyk do sa matym gó, Kristo hyb n'aa ỹ raky n'aa ety bä. Ỹ karẽn Kristo kawehëë däg had'yyt hẽ hëp ỹ n'aa, ỹ bedëp do hã, ỹ radajëëb bä na-ããj hẽ. \v 21 Tii d' ỹ wén her'oot, Kristo ỹ weh'ëëh hyb n'aa ỹ wén wät. Ỹ dajëb bä, ta bahä̃nh baad ub ti hã ỹỹ, Kristo wë ỹ bawät hyb n'aa tii bä kä. \v 22 Badäk hahỹỹ bä ỹ bawät nä bä, ỹ ma panäk nä, ỹ ma metëëk nä Kristo ky n'aa. Ỹ haja bä paawä ỹ asëëw bä ỹ bad'oo doo, dooh ỹ hapëë bä ny hadoo do ỹ karẽn: Badäk hahỹỹ hã ỹ awäd had'yyt doo, ỹ dajëp doo. \v 23 Pawóp hadoo do baad ub hã ỹỹ! Ỹ karẽn paawä ỹ dajëp, Kristo pa ỹ bawät hyb n'aa. Ti ti baad had'op do hã ỹỹ. \v 24 Ti hadoo né hẽ, baad tabahadoo hyb n'aa bë hã, taw'ããts hẽ badäk hahỹỹ bä ỹ bawät nä bä. \v 25 Ti né hẽ taw'ããts hẽ hã ỹỹ. Ti hyb n'aa ỹ hapäh, badäk hahỹỹ bä ỹ awät nä, bë ỹ masa nä Kristo hã bë h'yy ka'eeh do kah'ũũm hyb n'aa, bë h'yy gadajang hyb n'aa na-ããj hẽ Kristo hã bë h'yy ka'eeh do hyb n'aa. \v 26 Tii bä da, p'aa hẽnh bë mahang ỹ bawät bä, tak'ëp Kristo Jesus wë bë h'yy gadajang da hëp ỹ n'aa. \p \v 27 Hahỹ ti sahõnh hẽ bahä̃nh ỹ karẽn do bë hã: Ỹ karẽn baad ub bë babok, Kristo ky n'aa hanäm do hã bë ma kametëëk doo da. Tii d' bë aboo bä, bë wë ỹ ahõm bä, jããm hẽ dawëë naa ỹ ky n'aa napäh bä bë ky n'aa, baad had'yyt hẽ bë h'yyb tym Jesus hã ỹ bahapëë kän. Séd bë h'yyb hedoo tii b' ỹ bahapëë kän. Séd hã bë hyb n'aa tam'aah, ër h'yy ka'eeh do Kristo ky n'aa hanäm do hana do ma matëg oow rawanareem hyb n'aa. \v 28 Dooh da bë jeỹỹm bë hã h'yy kawareem doo, tii b' ỹ bahapëë kän na-ããj né kä. P'op Hagä Do gawats'iik da bë wë h'yy kawereem doo, bë hã rejãã doo. Sa wë bë neỹỹm do metëëh sa hã ta tii. Bë hã kä, bë da P'op Hagä Do ed'ëëp bë neỹỹm do metëëh. P'op Hagä Do né hẽ ti sahõnh hẽ ta ti hanoo doo. \v 29 P'op Hagä Do anoo bë hã Kristo hã bë h'yy ka'eeh hyb n'aa. P'op Hagä Do anoo na-ããj hẽ Kristo hyb n'aa bë ahoop bë hã rarejãã doo. \v 30 Bë hã rah'yy kawereem kän hã ỹ rah'yy kawereem doo da. Ti hadoo hã ỹ kametëëh nä babä, bë ky n'aa napëë kän hỹỹ kä. \c 2 \s1 Taw'ããts hẽ Kristo bad'oo do paa da ji bad'oo do ky n'aa hahỹỹh \p \v 1 Ti hyb n'aa kä, bë h'yyb enyyw däk do hyb n'aa Kristo hã bë h'yy kata däk do hyb n'aa, bë h'yy kanatón wät do hyb n'aa Kristo bë takamahä̃n do hyb n'aa, séd bë h'yy kata däk do hyb n'aa P'op Hagä Do Sahee hã, Kristo ky enyym do hyb n'aa bë hã, bë tat'yyd mehĩĩn do hyb n'aa na-ããj hẽ, \v 2 ỹ karẽn séd bë h'yyb hedo had'yyt hẽ, bë kamahä̃n bë da hadoo doo, séd hã bë babok, séd hã bë h'yyb padäg. Tii da bë adoo bä, baad ỹ h'yy gadajaa kän tii bä. \v 3 Ta wób sa bahä̃nh bë nu gapad'ëëk hyb n'aa nado bë bad'oo sahõnh hẽ bë bad'oo doo. Bë h'yy kasabé manä bë moo bok do hã. Bë kadad'uu ta wób sa hã. Bë hyb n'aa jewyyg ta wób bë hã hẽ bë hyb n'aa jaw'yyk do bahä̃nh. \v 4 Bë karẽn do hã had'yyt nado bë h'yyb padäg. Taw'ããts hẽ ta wób karẽn do hã na-ããj hẽ bë hyb n'aa newë. \p \v 5 Taw'ããts hẽ Kristo Jesus h'yyb hadoo bë h'yyb: \b \q1 \v 6 Ta Yb, P'op Hagä Do hado né paawä ti Kristo Jesus, \q1 tagadoo P'op Hagä Do tanahadoo doo, aj'yy gó takesok hyb n'aa. \q1 \v 7 Sahõnh hẽ hỹ pong jé hanäng do raweh'ëëh do taberéd hõm paah. \q1 Tii bä sa karom hado däk aj'yy tabahado däk noo gó. \q1 \v 8 Aj'yy tabahado däk bä, ta daaj hẽ takadad'uu kän. \q1 Baad P'op Hagä Do taky daheeh do hyb n'aa tagadoo radaj'ëëp doo. \q1 B'aa kajatsëk do hã tagadoo radaj'ëëp, \q1 nesaa do moo heb'ooh do radej'ëëp doo da. \q1 \v 9 Ti hyb n'aa sahõnh hẽ sa bahä̃nh Kristo bahado däk P'op Hagä Do an'oo bä. \q1 Sahõnh hẽ hyb n'aa jewyk do sa bahä̃nh däg Kristo P'op Hagä Do an'oo bä. \q1 \v 10 Tii da P'op Hagä Do wén d'oo, \q1 sahõnh hẽ hỹ pong jé habong doo, \q1 badäk hahỹỹ hã habong doo, \q1 t'õp habong do dejëp do paa na-ããj hẽ, \q1 sa taron nu paa me rabehyy b'ëëh hyb n'aa Jesus raweh'ëëh hyb n'aa, \q1 \v 11 “Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do sahõnh hẽ bag'ããs do ti Jesus Kristo”, \q1 sahõnh hẽ rabaher'oot hyb n'aa. \q1 Tii d' tawén hadoo, P'op Hagä Doo, Jesus Kristo Yb, kawehëë däk hyb n'aa. \b \p \v 12 Ti hyb n'aa kä, najis haa, baad bë ky dahé däk do paa hadoo, heỹỹm doo me, kajajãn doo me tak'ëp bë hyb n'aa tam'aah ji P'op Hagä Do edëëb wät do hyb n'aa ji moo hew'ëët do hã.\f + \fr 2:12 \ft Heỹỹm doo me, kajajãn doo me ji wén moo wät tii, ji nes'õõs hyb n'aa. Masuuj nado tii. Ti hyb n'aa tii d' tawén her'oot.\f* Taw'ããts hẽ tii da bë bad'oo bë mahang ỹ bawäd had'yyt nado. Taw'ããts hẽ bë mahang ỹ nawät bä ta bahä̃nh bë hyb n'aa tam'aah hỹỹ kä ta tii hã. \v 13 P'op Hagä Do ti hanoo bë karẽn bë moo bok tagen'aak doo. Tanoo na-ããj hẽ takarẽn do bë bahajaa hyb n'aa. \p \v 14 Taw'ããts hẽ bë h'yyb tsebé doo me bë moo boo sahõnh hẽ. Bë ky n'aa jẽẽw manäh. \v 15 Tii d' ỹ mejũũ bë hã, dooh hyb n'aa bë raky n'aa tapaa péh, baad had'op bë bahado däk hyb n'aa, P'op Hagä Do taah nesaa do nanäng do bë bahadoo hyb n'aa kä, badäk hahỹỹ bä nesaa do hedoo doo, nesaa do moo heb'ooh do mahang bë babok bä. Sagõõh gadagyp doo gó wë hã bag padëëk do hadoo bëëh, sa mahang, \v 16 P'op Hagä Do wë ji edëb had'yyt do ky n'aa sa hã bë baher'oot bä. Taw'ããts hẽ tii da né hẽ bë babok, tii da né hẽ bë bad'oo, Kristo kajaa bä. Ỹ da h'yy kasab'ee, daap hẽ nado tak'ëp bë hyb n'aa ỹ moo wäd wät ỹ bahapäh bä kä. \v 17 Babä ỹ ahoop do tamasaa bä P'op Hagä Do hã bë h'yy ka'eeh do hyb n'aa ta wë bë moo bok doo, tii bä ỹ h'yy gadajang, bë sii ỹ tsebé. \v 18 Ti hyb n'aa taw'ããts hẽ bë h'yy gadejah, bë tsebee si ỹỹ. \s1 Tsimoot ky n'aa hahỹỹh \p \v 19 Jesus, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã ỹ gada, nayyw hẽ Tsimoot bë wë ỹ mejũũ tan'oo bä. Bë wë ỹ karẽn ỹ mejũũ, bë tah'yyb en'yym hyb n'aa, ỹ na-ããj hẽ ỹ h'yyb nyyw däk hyb n'aa bë ky n'aa tamanaa bä. \v 20 Jããm hẽ Tsimoot, pa ỹ hawät doo, baad bë tahyb n'aa newëë doo, baad hadoo do bë wë karẽn doo. Dooh ta see pé Tsimoot hadoo doo. \v 21 Ta wób jããm hẽ sa hã hẽ rahyb n'aa newëë. Sa hã baad hadoo do rahyb n'aa newëë. Dooh Jesus Kristo karẽn do rahyb n'aa newë bä. \v 22 Tii d' nado Tsimoot. Bë hapëë däk nyy da baad ub Tsimoot bawät. Baad ub sa t'aah sa yb sii moo wät doo da Tsimoot moo wäd wät si ỹỹ Jesus ky n'aa hanäm do hã. \v 23 Ti hyb n'aa kä, ỹ bahapäh bä kä nyy d' hã ỹ rabad'oo, ỹ karẽn Tsimoot ỹ mejũũ bë wë. \v 24 Ti hado né paawä, baad Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã ỹ gada, ỹ na-ããj hẽ nayyw hẽ bë wë ỹ bahõm tan'oo bä. \s1 Epaporodit ky n'aa hahỹỹh \p \v 25 Ỹ hyb n'aa newë däk, taw'ããts hẽ hä̃j ỹ hadoo do Epaporodit häd näng doo, ỹ tamasa hyb n'aa wë ỹ bë mejũũ do paah, tababaaj hõm bë wë. Warahén rabad'oo doo da, si ỹỹ ti tamo n'aa jesuu panyyg hanäm doo. \v 26 Bë wë ỹ mejũũ tababaaj hõm tak'ëp sahõnh hẽ bë tahyb n'aa esee do hyb n'aa. Tahyb n'aa tón, nahëë näng paa bë ky n'aa napëë däk do hyb n'aa. \v 27 Te hub né hẽ. Nahëë näng né paah. P'eets hẽ paawä tadajëp. Tawén nadajëp P'op Hagä Do t'yyd mehĩĩn ta hã. Ỹ na-ããj hẽ P'op Hagä Do t'yyd mehĩĩn, ỹ h'yy kanatón hyb n'aa ta bahä̃nh tadajëb bä paawä. \v 28 Ti hyb n'aa kä, nayyw hẽ ỹ mejũũ bë wë tababaaj hõm, bë bahapäh bä kä bë h'yy gadajang hyb n'aa. Tii bä da, bë h'yy gadeja kän do hyb n'aa da, dooh da tak'ëp ỹ hyb n'aa tón wäd bä. \v 29 Taw'ããts hẽ h'yy gadajaa gó bë gadoo da, ji hỹỹj Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã h'yy kata däk do ji gadoo doo da. Taw'ããts hẽ bë weh'ëëh ta ti hedoo doo, \v 30 p'eets hẽ paawä tadajëp do hyb n'aa Kristo wë tamoo wät do hyb n'aa. Ỹ tamasa bë jawén buuj bë nahajaa do hyb n'aa ỹ bë masaa bä. Tahapëë né paawä dajëp ta hã péh, ti hadoo né hẽ ỹ tamasa. \c 3 \s1 Dooh ji daab yb bä ji daaj hẽ ji hajaa do hã ky n'aa hahỹỹh \p \v 1 Hỹỹ kä wakãn haa, ta see ky n'aa bë ỹ ma erih: Taw'ããts hẽ bë h'yy gadeja Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã bë h'yy kata däk do hyb n'aa! Dooh ỹ h'yy ganapõ däg bä p'aa hẽnh ỹ erii bä pooj jé bë ỹ maher'ood wät doo. Baad ti bë hã, bë ỹ ma erih do bë tamo n'aa jesuu do hyb n'aa, ta see da bë rama met'ëëg mahä̃nh. \p \v 2 Bë hyb n'aa matakä ajyy nesaa do moo bok doo, awaar nesaa do hedoo doo, ji hub kekyyt doo,\f + \fr 3:2 \ft Ma matëg oow Paw-Ro pes'ããp. Ji hub rakekyyt tawén her'ood bä, ajyy Judah buuj nadoo do Jesus hã h'yy ka'eeh do hã raky kah'ũũm, sa masuuj noo byyh ragehõk hyb n'aa Judah buuj rabahed'oo doo da. Jããm hẽ tii da P'op Hagä Do gadoo ji, sa hã. Dooh se hub rado bä. Daap ti rama metëëk doo. Ti hyb n'aa Paw-Ro mejũũ rahyb n'aa matakëë sa mahä̃nh.\f* bë rawad'ii mahä̃nh. \v 3 Ër ti P'op Hagä Do karapee heh'äät doo. Dooh sa masuuj noo byyh kahõk do hã daap yyp do rado bä ti P'op Hagä Do karapee heh'äät doo. Ëër, ta Sahee h'yyb mahũũm do hyb n'aa P'op Hagä Do hyb n'aa jew'yyk doo, Kristo Jesus hã kasab'ee doo, ër ti P'op Hagä Do karapee heh'äät doo. Ër ti ta karapee heh'äät doo, ji hã hẽ ji moo wät do hã, ji daaj hẽ ji hajaa do hã na-ããj hẽ daab nayyp doo. \v 4 Ỹ haja né paawä ỹ daab yb bä ji daaj hẽ ji hajaa do hã. Sa daaj hẽ rahajaa do hã radaab yyp rahajaa redoo bä, ỹ sa bahä̃nh ỹ hajaa ta tii hã ỹ daab yb bä ỹ karẽn bä paawä. \v 5 Masuj ỹ noo byyh ragahõg hõm 8 ta ä̃h ỹ bahadoo bä kä.\f + \fr 3:5 \ft Tii d' né paa Isaraéw buuj rabahed'oo P'op Hagä Do karapee see karapee t'aah tabahadoo hyb n'aa. Tii d' né paa P'op Hagä Do mejũũ sa hã.\f* Isaraéw buuj ỹỹh. Bẽn-Jamih panaa ỹỹh. Eber buuj heh'äät né ỹỹh. Pariséw see né ỹỹh, baad Mosees ky n'aa jaw'yyk do ky dah'eeh doo. \v 6 Tak'ëp ỹ karẽn do hyb n'aa Mosees ky n'aa jaw'yyk do sahõnh hẽ raky daheeh, ỹ rejãã paa Jesus hã h'yy ka'eeh doo.\f + \fr 3:6 \ft Tii d' Paw-Ro d'oo paah, Mosees ky n'aa jaw'yyk do Jesus hã h'yy ka'eeh do ragawats'iik rakarẽn ted'oo do hyb n'aa ti noo gó.\f* Dooh raw'yyt pé hã ỹỹ ỹ raky n'aa tapaa péh, baad ỹ ky daheeh do hyb n'aa paa sahõnh hẽ Mosees ky n'aa jaw'yyk doo. Baad däg ỹỹ Mosees ky n'aa jaw'yyk do matym gó. \p \v 7 Ti hadoo né hẽ, sahõnh hẽ tii, ti noo gó ỹ kamahä̃n doo, dooh wäd ti hã ỹ hỹỹ kä Kristo ỹ bahapëë däk do hyb n'aa. \v 8 Ti had'yyt nado, sahõnh hẽ né hẽ p'ooj ub ỹ daab yyp doo, dooh its hã ỹ hỹỹ kä Kristo Jesus, wahë ỹ n'aa, ỹ hapëë däg kän do hyb n'aa. Sahõnh hẽ bahä̃nh né hẽ ti Kristo ji bahapäh doo. Kristo hyb n'aa ỹ eréd hõm sahõnh hẽ pooj jé ỹ kamahä̃n doo. Hesus do ji aw'oong hõm do hadoo sahõnh hẽ ti hã ỹỹ, Kristo baad ỹ bahapäh hyb n'aa da, \v 9 ta hã ỹ h'yy kata däk hyb n'aa. Ta hã ỹ h'yy kata däk do hyb n'aa kä, dooh ỹ tyw n'aa esóts wäd bä Mosees ky n'aa jaw'yyk do ỹ ky daheeh do hyb n'aa baad ỹ bahado däk P'op Hagä Do matym gó. Baad ỹ hado däk hỹỹ kä P'op Hagä Do matym gó, Kristo hã ỹ h'yy kae däk do hyb n'aa. P'op Hagä Do hanaa né hẽ ti baad ji hado däk do ta matym gó. Ji h'yy ka'eeh do hyb n'aa né hẽ tii. \v 10 Baad ỹ karẽn Kristo ỹ bahapäh. Hahỹỹ da ti ỹ karẽn: Ỹ karẽn ỹ bahapäh hã ỹỹ hẽ ta hejój taganä wät noo gó tagadoo doo. Ỹ karẽn ỹ bahapäh hã ỹỹ hẽ Kristo ahoop doo. Ỹ karẽn ỹ bahapäh hã ỹỹ hẽ tadajëp doo. Kristo dajëp paa ër hyb n'aa, ti hyb n'aa ỹ radajëëb bä ta hyb n'aa, ỹ karẽn ỹ gadoo né ti na-ããj hẽ. \v 11 Sahõnh hẽ ta ti ỹ karẽn ỹ bahapäh hã ỹỹ hẽ, ta jawén ỹ P'op Hagä Do gan'yyh hyb n'aa dejëp do mahang. \s1 Ji pooj jé hawät do hã tak'ëp ji hyb n'aa matakëë do ky n'aa hahỹỹh \p \v 12 Dooh baad Kristo hadoo ỹ hado nä bä. Dooh baad had'op do ỹ hado nä bä. Ti hadoo né hẽ, tak'ëp ỹ hyb n'aa tam'aah Kristo Jesus hadoo ỹ bahado däk hyb n'aa kä. Ti hyb n'aa ỹ tabasëëw hõm. \v 13 Wakãn haa hedoo do Kristo hã h'yy ka'eeh doo, hã ỹỹ, dooh ta ti ỹ haja nä bä. Dooh baad Kristo hadoo ỹ hado nä bä. Ti hadoo né hẽ, tsyym kas'ỹỹ do rabahed'oo doo da ỹ badoo had'yyt hẽ. Dooh ỹ hyb n'aa matakä bä jó ỹ hadäk hẽnh. Dooh ỹ hyb n'aa newë bä pooj jé ỹ bawät do hã, ỹ hanäng péh. Pój ỹỹ jé hawät do hã tak'ëp ỹ hyb n'aa matakëë. \v 14 Tak'ëp ỹ hyb n'aa tam'aah ta säm ỹ gadoo hyb n'aa P'op Hagä Do hanaa. Hahỹ ta säm ỹ gadoo hyb n'aa ỹ tawén naëëj wät doo: Hỹ pong jé ỹ d' bawäd had'yyt hẽ Kristo Jesus hyb n'aa. \p \v 15 Ti hyb n'aa, sahõnh hẽ ëër, baad Jesus hã h'yy kae däk do hedoo doo, ỹ hyb n'aa newëë doo da, nag'aap hẽ ỹ erii wät doo da taw'ããts hẽ ër hyb n'aa newë. Ta see hadoo bë hyb n'aa newë nä bä ỹ erii wät do hã, tii bä da, P'op Hagä Do metëëh da bë hã, baad né ti ỹ erii wät doo. \v 16 Ti hado né paawä, taw'ããts hẽ ër ky daheeh ër hã P'op Hagä Do metä wät do pénh né hẽ. \p \v 17 Taw'ããts hẽ ỹ bawät doo da séd gó bë babok, wakãn haa hedoo doo. Taw'ããts hẽ bë hyb n'aa matakä ãã babok doo da habok do sa hã, rababok doo da bë na-ããj hẽ bë babok hyb n'aa. \v 18 Baad habok do hã bë hyb n'aa matakä ỹ wén näng, hajõk ti anäng b'aa kajatsëk do hã Kristo dajëp do ky n'aa majĩĩ rababok doo da habok doo, Kristo hã rah'yy ka'eeh sa noo né paawä. Hajõõ nuu me bë ỹ maher'ood wät tii. H'yy kameoot doo me ỹ ab'aanh tii. \v 19 P'op Hagä Do gawats'iik da tii. Rawa do hã, rawëh do hã, reëëk do hã, ta see rakarẽn do hã rah'yyb padäg had'yyt hẽ, P'op Hagä Do hã nado. Nu meby n'aa näng do hã rah'yy kasab'ee. Badäk hahỹỹ hã hanäng do hã rah'yyb padëëk. \v 20 Ta ti hedoo do rababok doo da bë aboo manäh. Hỹ pong jé babuuj ti ëër. Tii b' naa, hỹ pong jé naa tabahyng, baad ër gada Jesus Kristo, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, ër h'yyb tym dëëb. \v 21 Ta hejój me sahõnh hẽ tabag'ããs. Ta ti tahejooj me ër hub nahejoonh do tawareem da, ta hub kabaj'aa do hadoo ër hub bahadoo hyb n'aa kä. \c 4 \p \v 1 Ti hyb n'aa, wakãn haa hedoo do ỹ kamahä̃n doo, tak'ëp ỹ hyb n'aa esee doo, baad bë aboo had'yyt hẽ bë ỹ maher'ood wät doo da né hẽ. Bë h'yy keréd manä Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã. Najis haa, bë hyb n'aa né hẽ ỹ h'yy gadajang. Bë hyb n'aa né da ỹ kawehëë däk. \s1 Sa hã Paw-Ro maher'oot do ky n'aa hahỹỹh \p \v 2 Tak'ëp ỹ betsẽẽ ỹỹnh Ewodija häd enäh doo, ỹỹnh Sĩn-Tike häd näng do daheeh, séd rah'yyb hedoo hyb n'aa Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã rah'yy kata däk do hyb n'aa. \v 3 Õm, baad si ỹ Kristo wë moo wät doo, ỹ etsẽẽ a hã ta ti ỹỹj mamasaa, séd rah'yyb hedo padëëk hyb n'aa p'aa hẽnh. Si ỹỹ tak'ëp rahyb n'aa tam'aah paa Jesus ky n'aa hanäm do ãã her'ood hõm hyb n'aa. Aj'yy Keremen häd näng do sii, ta wób sa sii na-ããj hẽ, hawäd had'yyt do gadoo do heen n'aa hã sa häd kerii däk do sa sii ãã paa ramasa ta ti ỹỹj. \p \v 4 Taw'ããts hẽ bë h'yy gadejah, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã bë h'yy kata däk do hyb n'aa. P'aa hẽnh bë ỹ maher'oot: Bë h'yy gadejah. \v 5 Taw'ããts hẽ kaja hẽ denaa hẽ bë h'yyb bë mahũũm sahõnh hẽ sa wë, ta tii da bë babok sahõnh hẽ rabahapäh hyb n'aa. Edaa däk Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do matëëh doo. \v 6 Taw'ããts hẽ dooh bë hyb n'aa tón péh. Bë er'ood had'yyt bä P'op Hagä Do sii, bë ky n'aa ets'ẽẽ ta hã bë karẽn doo. Bë j'aa etsë na-ããj hẽ ta hã sahõnh hẽ bë hã tabanoo do hyb n'aa. \v 7 Tii bä da P'op Hagä Do hã hana do ji h'yyb n'yym doo, sahõnh hẽ ji hajaa do bahä̃nh hadoo do mo n'aa jesuu da bë h'yyb, bë h'yy kanatón hyb n'aa kä Kristo Jesus hã bë h'yy kata däk do hyb n'aa. \p \v 8 Tagadëëg ub, wakãn haa hedoo doo, sahõnh hẽ baad hadoo do hã bë h'yyb padäg. Sahõnh hẽ ji weh'ëëh do hã, sahõnh hẽ P'op Hagä Do matym gó te hub hedoo do hã bë h'yyb padäg. Sahõnh hẽ nesaa do nanäng do hã, sahõnh hẽ hanäm do hã bë h'yyb padäg. Sahõnh hẽ baad tabahadoo do hyb n'aa ky n'aa etsëëh do hã na-ããj hẽ bë h'yyb padäg. Baad had'op do hã, baad tabahadoo do hyb n'aa ji j'aa etsë do hã bë h'yyb padäg na-ããj hẽ. \v 9 Bë ỹ ma metëëk doo da, hã ỹ naa bë gado däk doo da na-ããj hẽ bë aboo. Hã ỹ naa bë maa napäh doo da, wë ỹ bë bahapäh doo da na-ããj hẽ bë aboo. Tii bä da ji h'yyb näw P'op Hagä Do hã hana do bë hã tabawät da. \s1 Ramasa do hyb n'aa Paw-Ro h'yy gadajang do ky n'aa hahỹỹh \p \v 10 Tak'ëp ỹ h'yy gadajang Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Do hã, hỹỹ kä, bäp peej tabado däk bä kä, p'aa hẽnh ỹ bë hyb n'aa es'ee wät do hyb n'aa, ỹ bë masa. Pooj jé ỹ bë hyb n'aa es'ee wäd né paawä, dooh ta tyw n'aa pé ỹ bë masa hyb n'aa paah. \v 11 Dooh ta ti ỹ erii bä wë ỹ badoh do hyb n'aa. Dooh. Ỹ h'yy gadajaa kän sahõnh hẽ hã ỹ kametëëh do hã, baad tabadoo bä, baad tanado bä na-ããj hẽ. \v 12 Ỹ hapëë däg kän nyy d' ỹ bad'oo wë ỹ badoh bä, wë ỹ tamad'aak bä na-ããj hẽ. Ỹ haja däk ỹ h'yy gadajang sahõnh hẽ wë ỹ kametëëh do hã, ỹ wog nyy bä, ỹ asa bä na-ããj hẽ, sahõnh hẽ ji karẽn do wë ỹ tanyy bä, wë ỹ badoh bä na-ããj hẽ. \v 13 Sahõnh hẽ ỹ hajaa Kristo ỹ tah'yyb hej'oonh do hyb n'aa. \p \v 14 Ti hadoo né hẽ, taw'ããts hẽ né hẽ ỹ bë masaa wät tabahejoonh bä hã ỹỹ. \v 15 Bëëh, Pirip panang buuj, bë hapäh né hẽ, papuuj nä Jesus ky n'aa hanäm do bë gado däk noo gó, hëëj Masedonija häd näng do ỹ beréd hõm noo gó, jããm hẽ bë ti Jesus hã h'yy ka'eeh do wób mahang, ỹ masa doo, ta s'ee hẽnh Jesus ky n'aa ỹ ma metëëk hyb n'aa bë mahang ỹ ma met'ëëg wät doo da. \v 16 Tesaronika panang bä ỹ bawät noo gó, pawóp nuu me bë mejõ wät paa matym ỹ n'aa ỹ bë masa hyb n'aa wë ỹ badoh do hyb n'aa. \v 17 Dooh hahỹ ỹ erii bä p'aa hẽnh matym ỹ n'aa bë mejũũ hyb n'aa. Dooh ti hyb n'aa tado bä hahỹ ỹ erih doo. Ỹ karẽn baad bë P'op Hagä Do ky n'aa edëng ỹ bë masa do hyb n'aa. \v 18 Ỹ gado däk sahõnh hẽ wë ỹ bë mejõ wät doo. Ỹ gahëën do bahä̃nh ti ta tii. Ta bahä̃nh wë ỹ ti anyy däk hỹỹ kä wë ỹ bë mejõ hõm do an'oo bä, Epaporodit tajooh doo. P'op Hagä Do h'yy gadajang bë masa do hã. P'op Hagä Do matym n'aa buu benyym do hadoo, P'op Hagä Do gadoo do hadoo tii.\f + \fr 4:18 \ft P'ooj ub, buu benyym do Isaraéw buuj rama ejuu P'op Hagä Do raj'aa etsë hyb n'aa. Tii da takerii däk Esodo hã. Ta ti ky n'aa gó Paw-Ro beh'ũũm.\f* \v 19 P'op Hagä Do ỹ h'yy kaha'eeh doo, Kristo Jesus hyb n'aa bë hã da tabanoo sahõnh hẽ bë wë badoh doo, bë h'yyb gó badoh do na-ããj hẽ. Tak'ëp hetsooh do ta wë hanäng do pénh né bë hã d' tabanoo. \p \v 20 Taw'ããts hẽ P'op Hagä Do ër h'yy kaha'eeh do hã, ër Yb, ër j'aa etsëë had'yyt hẽ. Ỹỹ. Tii d' né hẽ. Taw'ããts hẽ. \s1 Sa hã takedëë hõm do ky n'aa hahỹỹh \p \v 21 Taw'ããts hẽ bë edëë sahõnh hẽ Kristo Jesus hyb n'aa tsyt hẽ P'op Hagä Do wë kasëëw padëëk doo. Ër hỹỹj hedoo do babä pa ỹ habong do bë m' rahyb n'aa esee. \v 22 Sahõnh hẽ tsyt hẽ P'op Hagä Do wë kasëëw bong do hahỹ panang bä habong do bë m' rahyb n'aa esee na-ããj hẽ. Roma sa wahë n'aa Sesa ramaneëënh do wë moo b'ook doo, Jesus hã h'yy ka'eeh doo, baad bë m' rahyb n'aa esee. \p \v 23 Ỹ karẽn Jesus Kristo, Tak'ëp Hyb N'aa Jawyk Doo, ky enyym bë hã. Jããm hẽ kä.