\id JAS 60JASKENU.SFM Kenyang New Testament June 2009 \h Jems \toc1 Ɛkáti Jems \toc2 Jems \toc3 Jm \mt2 Ɛkáti \mt1 Jems \c 1 \nb \v 1 Mɛ Jems, mmɔ̌bɛtok Mandɛm nɛ Yesu Kristo Acha kɛ̌ nchí sɨ́ŋ ɛkáti ɛnɛ. Nchí sɨ́ŋ ntá yɛká bǒ Mandɛm, bě bho bǎtaka ndǔ bɛtɔkɔ́ mmɨk mɛnkɛm. Nchí tó be mankɛm bakak. \s1 Mmǔ nɛka abhɔŋ bɛ́té kpirí mpok ɛsɔŋɔri \p \v 2 Bɔ̌ma, yɛ̌ntɨkɨ ɛnyǔ ɛsɔŋɔri ɛnɛ́ ɛ́tɛ́mɛ́rí mmu ywɛka ámbɔ́ŋ chi maŋák, \v 3 mbɔnyunɛ bǎrɨŋɨ bɛ mbák mamɔ ántwɔ́, mǎndɔk nɔkɔ chi ambɨ bɛtɔŋ bɛ bǎbhɔŋ nɛka nɛ Mandɛm tɛtɛp, ɛyɔ ɛ́kʉ mǎnté kpirí nɛ Mandɛm tɛndǔ ngwɛ́nti ɛ́ncha ɛnyu ɛsɨ́. \v 4 Bǎbhɔŋ yɛ́ bɛ́té kpirí tɛ ndǔ ngwɛnti bɛ ɛyɔ ɛ́nkʉ mǎngó mǎnjwi pɔɔt, mmǔ ywɛka kɛbhák mbɔk bɛyɨŋɨ bɛpɨŋɨ́ bo Mandɛm. \v 5 Kɛ mbák mmǔ ywɛka achɛp kɛboŋ bɛrɨŋɨ ɛnyǔ yi abhɔŋɔ bɛkʉ, ánɨkmʉɛt ntá Mandɛm nɛ chɔŋ Mandɛm anchyɛ yi kɛboŋ. Nɛ bǎkɛ́ ghɔkɔntɨk bɛ Mandɛm apɛrɛ́ chyɛ mmu ɛnyɨŋ, ǎchyɛ yi nɛ ntɨ nɛmɔt, kɛyáŋ bɛji mmu. \v 6 Kɛ mmu apɛrɛ́ nɨkmʉɛt ntá Mandɛm, ánókó bɛ́ Mandɛm ǎghok yi. Ákɛ́ makati wawak, mbɔnyunɛ mmu anɛ ánɨ̀kmʉɛt amakati nɔkɔ achí mbɔ mpɛ́rɛ́nyɛ́n ɛnɛ́ ɛ́chi amɛm manyu. Mpok anɛ mbʉ́ɛ́p áfòk, ádɛ̀p yɔ́ ántɛn nɔkɔ ɛbhak ɛnɛ́ wú árɔ̀ŋ. \v 7 Ɛnyǔ mmu wu, mmu batɨ ápáy, ákɛ́ kaysi bɛ ǎkwáy mɛnɨkmʉɛt ntá Mandɛm ambɔ́ŋ ɛnyɨŋ ɛnɛ yi áyàŋ. \v 8 Nɔ́ kɛ ɛ́chí nɛ mmu batɨ ápáy mbɔnyunɛ apú te kákáti ndǔ yɛ̌nyɨŋ ɛnɛ́ yí ákʉ̀. \s1 Mǔnkáp ándɨ́ŋɨ́ bɛ ǎfʉ́ɛ́rɛ́ fʉɛt \p \v 9 Mmu Mandɛm anɛ áchí nchɛ́bhɛ́ mmu, ámbɔ́ŋ maŋák bɛ́ Mandɛm akósí yí ndǔ ákʉ́ yí ámbák mmu ywi. \v 10 Kɛ mbák chí mǔnkáp ámbɔ́ŋ maŋák chí bɛ́ Mandɛm asɛ́ptí yí, akʉ yi ángɔ́ bɛ́ áchí nchɛ́bhɛ́ mmu bɛsí Mandɛm. Nchí rɛm nɔ mbɔnyunɛ bǒ bakáp báfʉɛ̀t mandú mpok mbɔ bɔchuchu ndu tákɔ. Bábhak sayri, kɛ mandú mpok mángu. \v 11 Ǎgu mbɔnyunɛ mpok mmok áfú, átíɛ́ nɛ bɛtaŋ, ánku tákɔ ansɔŋɔ, bɔchuchu mánkuri, bɛrɨ̌ bhap mɛ́may mɛnkɛm. Ɛ́chí ɛnyumɔt nɛ mǔnkáp. Yɛ̌ chí mpok anɛ yi áyàŋ nkáp, ɛyi ɛ́kwáy mɛ́máy. \s1 Ɛnyǔ sɛ́bhɔ́ŋɔ́ bɛ́yɨ́ŋɨ mamɔ \p \v 12 Ɛ́rɨ ɛchá ntá mmu anɛ ápú rɔ bɛ́sɨ́kɨ ntɨ nɛ Yesu Kristo ndǔ átè kpirí mpok bɛsɔŋɔri bɛ́twɔ̀ ntá yi. Ɛrɨ ntá yi mbɔnyunɛ ǎnu kpát ansɔt awɔ́nɛm, Mandɛm anchyɛ yí akap anɛ́ yi afyɛ́ bariɛp bɛ́chyɛ́ bǒ abhɛn bákɔ́ŋ yi, nɔ chi, nɛpɛ́m ɛnɛn nɛbhɨkɨ bhɔŋ ngwɛnti. \v 13 Nɛ dɨŋɨ́ ká bɛ mmu anɛ nɛmɔ nɛ́twɔ̀ ntá yí, nɛ ǎyàŋ bɛ́kʉ bɛbʉ́, ákɛ́ rɛm bɛ́ “Mandɛm kɛ̌ átó mɛ́ nɛmɔ ɛnɛn.” Yɛ̌nyɨŋ ɛ́pú kway mɛmɔ Mandɛm ɛ́ntɛn yi ndǔ bɛbʉ́. Nɛ yímbɔŋ Mandɛm apú kwáy mɛmɔ yɛ̌ mmu bɛ ánkʉ bɛbʉ́. \v 14 Nkaysi mbʉ́mbʉ anɛ áchí mmu antɨ kɛ áyà mmu ankwɛ́n ndǔ nta anɛ nɛmɔ bɛkʉ bɛbʉ́. \v 15 Nkaysi bɛkʉ bɛbʉ́, ánáŋ yɛ ángó, ánjwi mmu antɨ, ǎtó yí ndǔ bɛbʉ́, nɛ bɛbʉ́ ɛbhɔ mɛ́náŋ mɛ́njwí ndǔ nɛpɛ́m ɛni, nɔ́ nɛwú nɛ́twɔ. \p \v 16 Abhɛn ɛkɔŋ, bǎkɛ́ rɔ yɛ̌ mmu ándwɔ́ bhé bɛ́ Mandɛm kɛ̌ átò mmu nɛmɔ. \v 17 Yɛ̌ntɨkɨ akap anɛ́ árɨ́ ndǔ babhi ankɛm áfù chí amfay. Mandɛm mmu ághókó bɛrɔ́ŋɔ́ mfáy kɛ̌ áchyɛ̀ yɛ̌ntɨkɨ ɛrɨ́tí akap, nɛ yí ápú yibhiri ɛnyu mbɔ ndɨ́kándi. Mmok ákɔ̀ amfay, bɛsap ndɨ́kándi mɛ́ngupsi nɔkɔ. \v 18 Ndǔ nkaysi mbɔŋ Mandɛm kɛ yi áyábhɛ́ bɛsɛ́ bɛ́ sɛ́mbák bɔ̌bhi. Afʉɛ́t ndǔ ɛyɔŋ ɛyi bɛkʉ bɛsɛ́ bɔ̌bhi. Nɛ ɛyɔŋ ɛyi ɛ́chí tɛtɛp mpoknkɛm. Ayap bɛsɛ́ bɛ sɛ́mbák bɔ̌bhi bɛ́ sɛ́mbák ambɨ ndǔ mɛnyɨŋ mɛnkɛm ɛbhɛ́n yí ághókó. \s1 Mmǔ Mandɛm ǎghok Ɛyɔŋ Mandɛm ankoŋo yɔ́ \p \v 19 Abhɛn ɛkɔŋ, dɨŋɨ́ ká bɛ yɛ̌ntɨkɨ mmǔ ywɛka abhɔŋ bɛ́wákári bɛta batú ndu bɛ́ghok mɛnyɨŋ, kɛ ákɛ́ wakari bɛrɛm kɛpɨ nɛ ákɛ́ wakari bɛ́bentɨ. \v 20 Bɛběntɨ nkwǎ bɛ́chɛt yí mbi bɛ ákɛ́ kʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn Mandɛm áyàŋ yí ánkʉ́. \v 21 Yɛ̌ntɨkɨ mmǔ ywɛka abhɔŋ yɛ́ bɛrɔ bɛpɔ̌ bɛpɨŋ mɛnkɛm nɛ yɛ̌ntɨkɨ bɛbʉ́ ɛbhɛn bɛ́gháŋá yi amʉɛt. Sɛptí ká mmʉɛt ntá Mandɛm, mǎmfyɛ́ ntí ndǔ Ɛyɔŋ ɛyi ɛnɛ yi ápɨ̀ amɛm batɨ yɛka. Ɛyɔŋ ɛyi ɛnɛ ɛ́bhɔŋ bɛtaŋ bɛ́pɛ́mɛ bhe. \p \v 22 Dɨŋɨ́ ká bɛ bǎbhɔŋ bɛkʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ Ɛyɔŋ Mandɛm ɛ́ghati bhɛsɛ. Mbák bǎghókó ghok, nɔ bǎrwɔ chí mmʉɛt. \v 23 Nɔ bǎrwɔ chí mmʉɛt mbɔnyunɛ mbák mmu ǎghok Ɛyɔŋ Mandɛm kɛ yi kɛbháká kʉ ndiɛrɛ yɔ́ ɛ́ghàti yí, ǎbhák chí mbɔ mmu anɛ ásɔ́rɛ́ mpok bɛ́yɨŋɨ mmʉɛt ndu ɛ́kírísú angɔ́ bɛsí ɛbhi mbɔ ɛnyu bɛ́chí. \v 24 Kɛ nɛtɨ́k yi atɨ́kɨ́nsɛm ndǔ ɛ́kírísú, antɨŋ angɔkɔntɨk ɛnyǔ yi achi. \v 25 Kɛ mmu anɛ afyɛ́ ntí ndǔ Ɛyɔŋ Mandɛm, ankʉ nɔkɔ mbɔnyǔ ɛ́ghàti yi, yí kɛghɔkɔntɨk yɔ, ɛ́rɨ ntá yi ɛncha. Ɛyɔŋ Mandɛm chí ɛbhé Mandɛm. Ɛ́rɨ ndǔ babhi ankɛm, nɛ ɛ́bhɔŋ bɛtaŋ bɛ́fɛ́rɛ bɛsɛ ndǔ bɛbʉ́. \v 26 Mbák mmu asɔt mmʉɛt yi mbɔ mmu Mandɛm kɛ yí kɛkɛ́m nɛ́rɨ́ ɛni, nɔ́ ǎrwɔ́ chi mmʉɛt nɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ yí ákʉ̀ mbɔ mmu Mandɛm ǎchɔŋti chí mpok. \v 27 Mɛnyɨŋ ɛbhɛn mmu Mandɛm ábhɔ́ŋɔ́ bɛkʉ ɛbhɛn bɛ́rɨ́ bɛsí Mandɛm chí bɛ́ yí ánkwák bɔ̌bɛrǎ nɛ mánkwɛ́sɛ́, nɛ ankɛ́m mmʉɛt bɛ́ mɛnyɨŋɨ́ mmɨk bɛ́kɛ́ chɔŋti yi mɛ́nkʉ́ yi ánjíbhírí ámbák mmǔ bɛbʉ́. Mmǔ Mandɛm anɛ ábhɔ́ŋɔ́ ɛnyǔ ɛpɨŋ ɛyɔ kɛ ábhak pɛ́pɛ́p bɛsí Mandɛm. \c 2 \s1 Kɛ́rɨ́ŋɨ́-amɨk kɛbhɨkɨ rɨ \p \v 1 Bɔ̌ma, tɛ̌ndu bǎbhɔŋɔ nɛka nɛ Yesu Kristo Acha ywɛsɛ mmu ábhɔ́ŋɔ́ kɛnókó kɛnkɛm, bǎkɛ́ chyɛ kɛnókó ntá bo abhɛn bǎghɔ́ bɛ́ báchí sayri, mǎmbyak abhɛn ɛyap ɛ́pú. \v 2 Sɛ́nsɔ́t bɛ́ bǒ bati apay bátwɔ ndǔ ɛchɛmɛ ɛyɛká. Amɔt ansɔbhɛri mmʉɛt nɛ ndɛn bɛyǎ nkáp nɛ mɛnyɨŋ ŋwaŋwǎŋwaŋ amʉɛt, nchɛ́bhɛ́mu nkwɔ́ antwɔ́ nɛ bɛsɨ́ ndɛn amʉɛt. \v 3 Mbák mǎmfyɛ́ amɨ́k ntá anɛ áchí mǔnkáp mǎndɛm bɛ, “Ɛta twɔ́ chɔkɔ́ fá”, kɛ ntá nchɛ́bhɛ́ mmu mǎndɛm chí bɛ, “Tě awu. Mbák ɔbhɨ́kɨ́ te awu, twɔ́ sɛbhɛrí fá”. \v 4 Mbák mǎnkʉ́ nɔ, pú kɛ́rɨ́ŋámík nɔ bǎtɔ̀ŋ nɛ́ntɨ ɛnɛká? Ɛ́rɨ nɔ? Nɛ ɛyɔ ɛ́tɔ̀ŋ bɛ́ nkaysi yɛká abhɨ́kɨ́ rɨ. \p \v 5 Abhɛn ɛkɔŋ, tá ká batú mǎngók. Mandɛm ayap bo abhɛn báchí bachɛ́bhɛ́bho bɛsí bǒ mmɨk bɛ́ mámbɔ́ŋ nɛka nɛ Yesu, mámbɔŋ kɛfɔ bɛsí Mandɛm. Akʉ nkwɔ́ bɛ́ bɔ́ mámbák bo abhɛn yí ábhàk nɛ bhɔ́ mbɔ Mfɔ wap. Ɛnyu yɔ kɛ̌ yí afyɛ́ nyaka bariɛp bɛkʉ nɛ bo abhɛn bákɔ́ŋ yi. \v 6 Kɛ mbák chí bhe, bǎchyɛ bachɛ́bhɛ́bho ntíánwɔ́p! Ntɨkɨ bo báchyɛ̀ bhe ɛsɔŋɔri mánja nɔkɔ bhe ndǔ báchá manyé? Pú bǒ bakábhɛ? \v 7 Pú bɔ́ bhɔ kɛ bárɛ̀m bɛbɛ́ptí mɛnyɨŋ ndu bɛ́chɔ́ŋti ɛrɨ́tɨ́ nnyɛ́n Ɛtayɛka mmu ábhɔ́ŋɔ́ bhe? \p \v 8 Mbák tɛtɛ̌tɛp bǎbhʉɛrɛ nnɛ́m ɛbhé Mandɛm Mfɔ ywɛsɛ mbɔ ɛnyu ɛ́chí amɛm Ɛkáti Mandɛm bɛ, “Kɔŋ ntɨ nkwǎ mbɔ mmʉɛt ɛyɛ”, nɔ́ bǎkʉ̀ sayri. \v 9 Kɛ mbák bǎchyɛ̀ kɛnókó ntá mbɔk bho, mǎmbyaka nɔkɔ abhɛ́nɛ́fú, nɔ́ bǎkʉ bɛbʉ́ ndǔ bǎkwɛ̀n ɛbhé Mandɛm nɛ ɛyɔ ɛ́tɔ̀ŋ bɛ́ bǎchí bo abhɛn bǎpú bhʉɛrɛ bɛbhé Mandɛm. \v 10 Bǎrɨ́ŋɨ́ bɛ́ yɛ̌ agha anɛ ábhʉ̀ɛrɛ bɛbhé Mandɛm mɛnkɛm kɛ ankwɛ́n bɛ́bhʉrɛ ɛbhé ɛ́mɔ́t, bɛsí Mandɛm, achí ɛnyumɔ́t mbɔ mmu anɛ ákwɛ́nɛ́ bɛbhé mɛnkɛm. \v 11 Ɛ́chí ɛnyu ɛyɔ mbɔnyunɛ Mandɛm mmu árɛ́mɛ́ bɛ, “Ɔ́kɛ́ kwɛn bɛrwɔp”. Nkúbhɛ́ yí kɛ árɛ́mɛ́ bɛ, “Ɔ́kɛ́ wáy”. Ɛyɔ ɛ́tɔ̀ŋ yɛ bɛ́ mbák ɔ́ngwáy mmu, nɔ́ ɔ́kwɛ̌n ɛbhé Mandɛm yɛ̌ndu ɔ́bhɨ́kɨ́ kwɛ́n bɛrwɔp. \v 12 Bǎbhɔŋ yɛ́ bɛ́ghɔ bɛ́ bɛyɔŋɔ́nyu ɛbhɛká nɛ mɛnyɨŋ ɛbhɛ́n bǎkʉ, mǎnkʉ bhɔ mbɔ bo abhɛn bákòŋo ɛbhé Mandɛm ɛnɛ́ ɛ́bhɔ́ŋɔ́ bɛtaŋ bɛ́fɛ́rɛ bɛsɛ́ ndǔ bɛbʉ́. Ɛbhé ɛyɔ kɛ̌ Mandɛm ásɔ̀t bɛ́táŋ bɛsɛ ndǔ ɛwak manyé. \v 13 Bǎbhɔŋ bɛkʉ nɔ́ mbɔnyunɛ bo abhɛn bápú bhɔ́ŋ ntínso nɛ batɨ, Mandɛm ǎtáŋ bhɔ ɛwak manyé kɛbhɔ́ŋ ntínso. Kɛ mmu anɛ ábhɔ̀ŋ ntínso nɛ batɨ, Mandɛm ǎtɔ́ŋ yí ntínso ɛwak manyé. \s1 Bɛrɨti bɛtɨk ɛbhɛ́n bɛ́tɔ̀ŋ bɛ́ mmu abhɔ̌ŋ nɛka nɛ Mandɛm \p \v 14 Bɔ̌ma, mbák mmu árɛm bɛ́ yí abhɔŋ nɛka nɛ Mandɛm kɛ yí kɛkʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm áyàŋ yi ánkʉ, ɛyɔ ɛ́kwàk yi ná? Bɛ́rɛ́m chi nɛ nyu bɛ yi abhɔŋ nɛka nɛ Mandɛm, apú kwáy bɛ́pɛ́mɛ yi wáwák ndǔ ɛwak ɛnɛ Mandɛm átàŋ bo. \v 15 Sɛ́nsɔ́t bɛ́ mmu ywɛká amɔt, yɛ̌ ngɔrɛ́, yɛ̌ mbakanɛm, anɛ áchí ntɨ mmu Mandɛm abhɨ́kɨ́ bhɔŋ ndɛn ɛnɛ yí afyɛ́ amʉɛt nɛ nɛnyíɛ́ ɛnɛn yi ányìɛ. \v 16 Nɛ mmǔ ywɛka amɔt ághɔ́ nɔ́kɔ́ yi, andɔk antɨ́k yí nɛfí andɛm bɛ, “Ɔ́nkɔ sayri, Mandɛm anjɛt wɔ ɔ́mbɔ́ŋ bɛyǎ ndɛn nɛ nɛnyíɛ́”, kɛ yí kɛchyɛ yi mɛnyɨŋ ɛbhɛn yi áchɛ́bhɛ́, nɔ́ akwak yi ndǔ ntɨkɨ mbi? \v 17 Ɛnyu yɔ kɛ ɛ́chí nɛ nɛka. Mbák mmu ǎrɛm bɛ ábhɔ̌ŋ nɛka nɛ Mandɛm, kɛ yí kɛkʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm áyàŋ yi ánkʉ́, nɔ́ nɛrɛm yí árɛ̀m bɛ abhɔ̌ŋ nɛka nɛ Mandɛm achi chi ndɛ́ndɛm. \p \v 18 Ngufú mmu ǎkwáy bɛ́kɛm ɛpʉ́ítí bɛ, “Akap Mandɛm áchyɛ́ mbɔk bho chi nɛka ɛnɛ́n bɔ́ bábhɔ́ŋ nɛ yí, ɛnɛ́ akap anɛ bo báchák chi bɛkʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn Mandɛm áyàŋ bo mánkʉ”. Kɛ ɛnyɨŋ ɛnɛ mbɔ́ŋɔ́ bɛ́rɛ́m ntá ɛnyǔ mmǔ wu chí bɛ, “Ghatí mɛ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛ́tɔ̀ŋ bɛ ɔbhɔŋ nɛka nɛ Mandɛm mbák ɔpú kʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn Mandɛm áyàŋ bo mánkʉ́?” Mbák chí mɛ́, mɛ̌kwáy bɛ́sɔ́t mɛnyɨŋ ɛbhɛn mɛ̌kʉ̀ ntɔ́ŋ wɔ́ bɛ́ nká nɛ Mandɛm tɛtɛp. \v 19 Ɔnókó bɛ́ Mandɛm amɔt kɛ áchí, achák ápú? Ɛrɨ! Kɛ ɔ́kɛ́ ghɔkɔntɨk bɛ́ yɛ̌ chí bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ mɛ́nókó nkwɔ́ bɛ́ Mandɛm amɔt kɛ áchí nɛ ɛyɔ ɛ́chyɛ̀ bhɔ́ bɛcháy, mángwɛrɛ nɔkɔ gbagbǎgbak. \v 20 Wɔ ɛchɨŋtɨ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ, ɔ̌yàŋ mántɔ́ŋ wɔ́ bɛ mbák mmu anókó bɛ Mandɛm achi kɛ yi kɛbháká kʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn Mandɛm áyàŋ bo mánkʉ́, nɔ nɛnoko yi ánókó bɛ Mandɛm achi, achí chí ndɛ́ndɛmɛ́? \v 21 Ɔ́kɛ́ ghɔkɔntɨk bɛ Mandɛm arɛm nyaka bɛ ɛtayɛsɛ Ábraham achi chak bɛsí bhi ɛ̌ti ɛnyɨŋ ɛnɛ yi ákʉ́. Nɔ́ chí ndǔ ásɔ́rɛ́ mɔ́ywi Áisek arɔk bɛchyɛ mbɔ akap ndǔ mpok anɛ Mandɛm aghati yi ánkʉ ɛnyuyɔ. \v 22 Ɛyɔ ɛ́tɔ̀ŋ bɛ́ Ábraham abhɔŋ nɛka nɛ Mandɛm tɛtɛp, aka bɛkʉ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ Mandɛm ághátí yi ánkʉ́. Ɛnyɨŋ ɛnɛ yí ákʉ́, kɛ ɛ́tɔ́ŋ bɛ́ yi aká nɛ Mandɛm tɛtɛp. \v 23 Ɛnyɨŋ ɛnɛ kɛ básɨ́ŋɨ amɛm Ɛkáti Mandɛm bɛ, “Ábraham anókó nyaka Mandɛm, ɛ́kʉ́ Mandɛm arɛm bɛ́ Ábraham achí chak bɛsí bhi, nɛ bo báré bhɨŋɨ Ábraham bɛ́ mmʉɛrɛ Mandɛm”. \v 24 Bě babhɔŋ bǎkwáy yɛ́ bɛ́ghɔ bɛ́ bɛrɨ ɛbhɛn mmu ákʉ̀ kɛ bɛ́kʉ̀ Mandɛm ánsɔ́t yí mbɔ mmu anɛ áchí chak bɛsí bhi. Púyɛ chí nɛrɛm yí árɛ̀m nɛ nyu bɛ́ áká nɛ Mandɛm. \v 25 Nkúbhɛ́ ɛnyu yɔ kɛ ɛ́chí nyaka nɛ Ráhab, ngɔrɛ́-nɛkɔ. Ɛnyɨŋ ɛnɛ yí ákʉ́ kɛ̌ Mandɛm ághɔ́, asɔt bɛ́ yí achí chak bɛsí bhi. Nɔ́ chí, Ráhab asɔt baghokotǐ kɛpɨ abhɛn báfú Israɛl abhɛsɛ amɛm ɛkɛt ɛyi, achyɛ bhɔ́ maniɛ́. Báfʉɛ́t yɛ́ mbi áchák bápɛtnsɛm Israɛl kɛbhɔ́ŋ ɛsɔŋɔri. \p \v 26 Tɛ̌ndu yi ákʉ́ ɛnyu yɔ kɛ Mandɛm ǎsɔ́t bɛ yi achi chak bɛsí bhi, dɨŋɨ́ ká bɛ, nkúbhɛ́ mbɔnyǔ mmu apu kway bɛbhak nɛpɛ́m mbák abhɨkɨ pɛrɛ bhɔŋ ɛ̌yú, nɔ́ kɛ ɛchi bɛ mbák mmu apú kʉ mɛnyɨŋ ɛbhɛn Mandɛm áyàŋ bo mankʉ, nɛrɛm yi árɛ̀m bɛ abhɔŋ nɛka nɛ Mandɛm ǎbhak chi ndɛ́ndɛm. \c 3 \s1 Sɛ́bhɔŋ bɛ́kɛ́m bárɨ́ yɛsɛ́ sayri \p \v 1 Bɔ̌ma, puyɛ̌ be mankɛm kɛ̌ babhɔ́ŋɔ́ bɛ́bhak batɔŋ Ɛyɔŋ Mandɛm. Bǎrɨ́ŋɨ́ bɛ́ ɛwak ɛnɛ Mandɛm átàŋ bo, manyé ásɔ̀ŋ bɛsɛ́ bhó sɛ́tɔ̀ŋ Ɛyɔŋ Mandɛm amʉɛt ɛ́ncha bo báchák. \v 2 Yɛ̌ntɨkɨ mmu ǎkwɛ́n ndǔ bɛyǎ babhi. Kɛ yɛ̌ agha anɛ ábhɨ́kɨ́ bhɔ́ŋ bɛkwɛ́nɛ́ ndǔ ɛyɔŋɔ́nyu ɛyi, achí mmu anɛ ájwí pɔɔt nɛ ǎkwáy nkwɔ́ bɛkɛm mmʉɛt ndǔ yɛ̌ntɨkɨ mbi. \v 3 Sɛ́nsɔ́t mpɔŋɔndɨ́k. Mmu ǎsɔt mɔ́mbɨŋɨ́ sɛnɔŋ amfyɛ́ yɔ́ anyu ndu bɛkʉ yɔ angok yi, andɔk yɛ̌ntɨkɨ ɛbhak ɛnɛ́ yi áyàŋ yɔ́ ándɔ́k. \v 4 Ná nɛ áchwɨ̌nyɛn nkwɔ? Yɛ̌ndu áré chɨk, nɛ yɛ̌ mbʉ́ɛ́p anɛ́ ádɛ̀p wu ántaŋ ná, nsɔm achí anɛt áchwi babhát anɛ mbák mmu ánjá anjɛp, áchwi árɔ̀ŋ chí ɛbhak ɛnɛ yí áyàŋ wu andɔk. \v 5 Nɛ́rɨ́ nkwǎ nɛchi mbɔ nsɔm anɛ achi anɛt áchwí. Yɛ̌ndu nɛ́chí nɨ́ŋɨ́ nɨ́ŋɨ́, nɛ́pà bɛkʉ bɛrɛm mɛnyɨŋ. Bě babhɔŋ mǎnkáysí ndǔ mɔ́nɛmbě ngó ákɛm ndǔ ɛrɛmɛ́ nchɔ́t ámbo bɛ́du gum gum gum. \p \v 6 Nɛ́rɨ́ nkwǎ nɛ́chí mbɔ ngó. Ɛyɔŋɔ́nyu ɛnɛ mmu ɛ́kwày bɛ́twɔ nɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyǔ bɛbʉ́ fá amɨk. Bɛbʉ́ ɛbhɛn nɛ́rɨ́ nɛ́twɔ̀ nɛ bhɔ bɛ́chɔ̀ŋti nɛpɛ́m nkwǎŋwaŋ nɛnkɛm. Nɛ́kʉ̀ ngó ánkɛ́m anɛ́ ásɔ̀ŋ nɛpɛ́m nkwǎŋwaŋ nɛnkɛm. Nɛ ngó wu áfù chí ndǔ nɛpǐngo anɛ́ ápú nɛmɛ. \v 7 Nkwǎ ǎkwáy bɛ́bhʉɛ́rɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛnyǔ nyǎbhɨ, kɛnɛn, nnya ɛnɛ́ ɛ́sù mɛniɛ amɨk nɛ ɛnɛ ányɛ́n, ankʉ yɔ́ ɛ́ngók yi, nɛ bo mánáŋ bákʉ́ nɔ. \v 8 Kɛ yɛ̌ mmu apú kwáy bɛkɛm nɛ́rí ɛni. Nɛ́rí nɛ́bɛp nɛ́chá. Nɛ́chí mbɔ babhé amɛn mmu ányìɛ angú. \v 9 Nɛ nɛ́rɨ́ kɛ sɛ́bɨti Mandɛm Ɛtayɛsɛ. Nɛ nkúbhɛ́ nɛrɨ́ kɛ sɛ́sɔ̀t bɛrɛm bɛbɛ́ptí mɛnyɨŋ ntá bo abhɛn Mandɛm ághókó, akʉ mǎmbák mbɔ yímbɔŋ ndǔ bɛyǎ babhi. \v 10 Bɔ̌ma, ɛ́bhɨ́kɨ́ bhɔŋ bɛbhak ɛnyu yɔ! Nnyu amɔt ámbɨti Mandɛm, nkúbhɛ́ nnyu wu ámbɨk mmu ɛyak. \v 11 Mbokónyɛ́n ámɔt ápú kwáy bɛchyɛ ɛrɨ́tí manyiɛp, ámpɛt ánchyɛ nɔkɔ manyiɛp amɛn áchí ngáŋ ngaŋ. \v 12 Bɔ̌ma, nnɛt nsúkúrú ápú kwáy mɛ́nyú bakwa nɛ nnɛt nsɨ́ŋɨ́ ápú kwáy mɛ́nyú nsúkúrú. Ɛ́nyu yɔ kɛ ɛ́chí bɛ nnyɛ́n ngáŋ ngaŋ nɛ́pú kwáy bɛ́chyɛ́ manyiɛp mɛnyu. \s1 Nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛ́n tɛtɛp nɛ́fù chí ntá Mandɛm \p \v 13 Ná mbɔk yɛká bátɔ̀ŋ mmʉɛt bɛ́ bárɨŋɨ? Mbák bo báchí ndǔ nkwɔ́ ywɛká abhɛn bábhɔ́ŋɔ́ kɛboŋ, bárɨŋɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɛ́chí chak nɛ ɛnɛ́ ɛ́pú chak, yɛ̌ntɨkɨ mmu wap ámbɔ́ŋ ɛrɨ́tí ɛpɨŋ nɛ nɛsɛptímʉɛt ndǔ nɛpɛ́m ɛni. Ɛpɨŋ ɛyɔ kɛ ɛ́tɔ̀ŋ bɛ́ mmu achí ndɨŋɨndak tɛtɛp. \v 14 Kɛ mbák bǎbhɔŋ batɨ anɛ ájwí nɛ bɛyǎ mpabhamɨ́k nɛ ɛpɨŋ ɛnɛ́ yɛ̌ntɨkɨ mmu ánù chí ndǔ aywi ntí, bǎkɛ́ pányu ndɛ́ndɛm bɛ bǎchi barɨŋɨ́ndak mbɔnyunɛ ɛyɔ ɛ́bhak chi nsé. \v 15 Ɛnyǔ nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɔ nɛ́pú fú ntá Mandɛm, nɛ́fù chí ntá bǒ- mmɨk. Ɛnyǔ nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɔ nɛ́fù chí ntá bo abhɛn Ɛfóŋó Mandɛm ɛ́pú nɛ bhɔ́ nɛ nɛ́fù chí ntá mfɔ bɛfóŋó bɛbʉ́bɛbʉ. \v 16 Ɛ́chí ɛnyu yɔ mbɔnyunɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛbhak ɛnɛ́ bo bábhɔ̀ŋ mpabhamɨ́k nɛ batɨ nɛ ɛpɨŋ ɛnɛ́ mmu ánù chí ndiɛrɛ ndǔ ayi mmʉɛt, ɛbyɔk ɛ́bhàk arɛ, nɛ yɛ̌ntɨkɨ ɛbɛ́ptí ɛpɨŋ ɛ́bhàk arɛ́ nkwɔ́. \v 17 Kɛ nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛn Mandɛm áchyɛ nɛchí kɛkúrí. Ɛnyɨŋɨ́ mbɨ chi bɛ nɛ́pú fyɛ mmu bakwap antɨ. Mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛ́kòŋo chí bɛ nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛ́n Mandɛm áchyɛ nɛ́kʉ̀ mmu ámbák sayri nɛ batɨ, nɛ́kʉ̀ mmu ákɛ́ bhɔŋ ntɨ gum gum, nɛ́kʉ̀ mmu ámbɔ́ŋ ɛpɨŋ bɛghɔ bho ntínso, nɛ ɛpɨŋ bɛkʉ bɛrɨ mpoknkɛm. Mmǔ anɛ ábhɔ́ŋɔ́ nɛrɨŋɨ́ndak ɛnɛ́n nɛ́fù ntá Mandɛm, ǎbhák mmu tɛtɛp, ápú kʉ bɛtábhá. \v 18 Chi bɛbhak sayri nɛ batɨ kɛ ákʉ̀ bo abhɛn bákʉ̀ kpák ambak nɛntɨ bho mámpɨ́ mbwɔt, nɛ chɔŋ mángɔ mbwɔt mɛnyɨŋ ɛbhɛn bo bákʉ̀ ɛbhɛn bɛchi chak bɛsí Mandɛm. \c 4 \s1 Sɛ́ndɔ́ Satan sɛ́nkóŋó Mandɛm \p \v 1 Yi ɛ́kʉ̀ be bho bǎrɛm bɛ́ bǎchí bǒ Mandɛm mǎnù mǎntáŋ nɔkɔ nɛ batɨ? Pú bɛbɛ́ptí mɛnyɨŋ ɛbhɛn bǎfyɛ́ ngoŋo arɛ́ kɛ bɛ́kʉ̀ mǎnu mpoknkɛm-ɛ? \v 2 Bǎyáŋ bɛ́bhɔŋ mɛnyɨŋ kɛ bǎpú bhɔ́ŋ bɔ́. Ɛ́kʉ bǎyàŋ bɛ́way bho. Nɛ bǎfyɛ̀ ámɨ́k ndǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bo báchák kɛ bǎpú kwáy bɛ́bhɔŋ bɔ́. Ɛ́kʉ bǎtàŋ nɛ batɨ, mǎnu nɔkɔ. Ntí anɛ bǎpú bhɔ́ŋ mɛnyɨŋ ɛbhɛn chí bɛ́ bǎpú nɨkmʉɛt bɛ Mandɛm ánchyɛ́ bhé bɔ́. \v 3 Nɛ yɛ̌ mǎnɨk chí mmʉɛt bɛ́ Mandɛm ánchyɛ́ bhe ɛnyɨŋ, bǎpú bhɔ́ŋ yɔ́. Bǎpú bhɔ́ŋ yɔ́ mbɔnyunɛ bǎpú bhɛ́p nɛ nkaysi ndɨ́ndɨ́. Bǎbhɛ̀p chí mɛnyɨŋ ɛbhɛn bǎfyɛ̀ ngoŋo arɛ́. \v 4 Bě bho bǎpú kʉ mbɔ ɛnyu Mandɛm áyàŋ! Bǎbhɨ́kɨ́ rɨŋɨ bɛ́ mmu anɛ ányìɛ ɛkɔŋ nɛ mɛnyɨŋɨ́ mmɨk chí mmu anɛ ákʉ̀ mmʉɛ́t yi mǔmpap Mandɛm-ɛ? Tɛtɛp, mmu anɛ ányìɛ ɛkɔŋ nɛ mɛnyɨŋɨ́ mmɨk, chí mmu anɛ ákʉ̀ mmʉɛ́t yi mǔmpap Mandɛm. \v 5 Bǎkɛ́ kaysi bɛ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ básɨ́ŋɨ́ amɛm Ɛkáti Mandɛm ɛ́chí ndɛ́ndɛm, nɔ́ chí ɛnyɨŋ ɛnɛ́ básɨ́ŋɨ́ bɛ, “Ɛfóŋó ɛnɛ́ Mandɛm áchyɛ́ nkwǎ, ɛ́fyɛ̀ amɨ́k ndǔ mɛnyɨŋ bo báchák ɛ́chá.” \v 6 Kɛ Mandɛm ǎtɔŋ bɛsɛ bɛyǎ bɛrɨ̌ndu, nɛ ɛyɔ ɛ́chyɛ̀ bɛsɛ́ bɛtaŋ amfǎy nkaysi bɛ́fyɛ ámɨ́k ndǔ mɛnyɨŋ bo báchák. Ɛ́chí mbɔnyǔ básɨ́ŋɨ́ amɛm Ɛkáti Mandɛm bɛ, “Mandɛm apú ka nɛ mmu anɛ áyòŋ mmʉɛt, kɛ ǎyɛt mmu anɛ ásɛ̀pti mmʉɛt mbɔ bɛ yí ápú yɛ̌nyɨŋ.” \p \v 7 Sɛptí yɛ̌ ka mmʉɛt ntá Mandɛm. Bǎkɛ́ chyɛ Satan mbi, nɛ chɔŋ ɛyɔ ɛ́nkʉ yi ambʉ́ɛ́ andɔ bhe. \v 8 Kokosí nɔ́kɔ́ ká mmʉɛt nɛ Mandɛm nɛ chɔŋ Mandɛm ankokosi mmʉɛt nɛ bhe. Bě bakʉ̌ bɛbʉ́, fɛrɛ́ ká amɔ́ ndǔ bɛbʉ́. Bě bho bǎchí ɛkak nɛfí ɛkak ánywɔp, fɛrɛ́ ká bɛbʉ́ antɨ bɛ́ batɨ yɛka ambak pɛ́pɛ́p. \v 9 Bǎkɛ́ ghɔkɔntɨk bɛbʉ́ ɛbhɛka. Bák ká ndǔ basɛ́mɛ́ nɛ nɛdǐ kɛbhɔ, babhɛsɛ ansɛbhɛ nɔkɔ amɨ́k byaká byaká byaká. Dɔ̌ ká nɛway-ámɛ́n ɛnɛká mǎmbák ndǔ basɛ́mɛ́. Dɔ̌ ká maŋák amɛká mǎndɔp ndǔ kɛbhɔ. \v 10 Sɔt ká mmʉɛt mbɔ bɛ́ bǎpú yɛ̌nyɨŋ bɛsí Mandɛm, nɛ chɔŋ yi ankosi bhe. \s1 Mmu ákɛ́ rɛm ɛbʉ́bʉ ɛ̌ti ntɨ \p \v 11 Bɔ̌ma, mmu ákɛ́ rɛm ɛbʉ́bʉ ɛ̌ti ntɨ. Mbák mmu ándɛ́m ɛbʉ́bʉ ɛ̌ti ntɨ, mbák ɛ́pú nɔ́, ansɔt mmʉɛt mbɔ ntaŋá manyé bɛ́rɛ́m bɛ́ ntɨ abɛp, nɔ́ ǎrɛ̀m ɛbʉ́bʉ ɛ̌ti ɛbhé Mandɛm nɛ ǎtáŋ ɛbhé Mandɛm. Kɛ dɨŋɨ ká bɛ mbák mmu ǎrɛm bɛ́ ɛbhé Mandɛm ɛ́bɛp, nɔ́ yí ápú bhʉɛrɛ yɔ́, kɛ ǎsɔ̀t mmʉɛt mbɔ ntaŋá manyé bɛrɛm bɛ́ ɛbhé ɛ́bɛp. \v 12 Mandɛm aywǐntí kɛ ábhɔ́ŋɔ́ bɛtaŋ bɛ́fyɛ bɛbhé, nɛ ndiɛrɛ yí aywǐntí, kɛ ábhɔ́ŋɔ́ bɛtaŋ ndu bɛ́táŋ bo. Mandɛm abhɔŋ bɛtaŋ bɛ́pɛ́mɛ mmu, nɛ yí kɛ árɛ̀m bɛ́ mmu ángú, angú. Kɛ mbák chí wɔ́, ɔkáysí bɛ́ ɔchí agha bɛkʉ mmʉɛt ɛyɛ ntaŋá manyé, ɔ́ndɛm bɛ́ ntɨ mmu Mandɛm abɛp. \s1 Mmu ákɛ́ pányu ɛ̌ti ɛnyɨŋ ɛnɛ yi áyàŋ bɛkʉ \p \v 13 Bě bho bǎpà, mǎndɛmɛ nɔkɔ bɛ, “Mbák ɛ́pú ɛchɔŋ nɔ́ mbúrɛ́, chɔŋ sɛ́ndɔ́k ɛtɔk ɛgho fú, sɛ́nchɔkɔ arɛ́ ndǔ mmíɛ́ nɛmɔt sɛ́nkɔ ɛsiɛ́, sɛ́mbɔŋ bɛyǎ nkáp,” Ghók ká. \v 14 Bǎkwáy bɛ́rɨŋɨ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ ɛ́fàkari mbúrɛ́ ná? Bapɛ́m ayɛka achi mbɔ mɔ́ngo. Ɔ̌ghɔ́ mɔ́ngo nɛ́nɛ kɛ mandú mpok anɛmsi. \v 15 Ɛnyɨŋ ɛnɛ bǎbhɔ́ŋɔ́ bɛrɛm chi bɛ, “Mbák chí nkaysi Mandɛm, chɔŋ ambʉɛrɛ bɛsɛ́ nɛpɛ́m, anchyɛ bɛsɛ́ bɛtaŋ sɛ́nkʉ ɛnyɨŋ ɛnɛ́ sɛ́yàŋ bɛkʉ.” \v 16 Kɛ bǎpú kʉ ɛnyu yɔ. Bǎpá chí nyu mǎnjoŋ nɔkɔ mmʉɛt. Nɛyoŋómʉɛt ɛnɛka ɛnɔ nɛnkɛm nɛ́bhɨkɨ rɨ. \v 17 Yɛ̌ agha anɛ árɨŋɨ ɛrɨ́tí ɛnyɨŋ ɛnɛ́ yí ábhɔ́ŋɔ́ bɛkʉ, kɛ yí kɛkʉ yɔ́, bɛsí Mandɛm, akʉ bɛbʉ́. \c 5 \s1 Bǒ bakáp, sɔt ka mpok \p \v 1 Bě bǒ bakáp, tá ká batú mǎngók mǎncháp ɛ̌rí kɛbhɔ, mǎmbak ndǔ basɛ́mɛ́ ɛ̌ti bɛyǎ bɛsɔŋɔri ɛbhɛn bɛ́twɔ̀ ambɨ ntá yɛká. \v 2 Bakáp ayɛká áchɔ́ŋtí, nɛ kɛngɔk anyiɛ bɛrɨ́tí ndɛn ɛyɛká. \v 3 Mfárɛ́káŋ anyiɛ bakáp ayɛká. Mfárɛ́káŋ anɛ ányíɛ́ nɔ́ wú, mpok Mandɛm átàŋ bé, kɛ̌ yi ásɔ̀t mbɔ ntísiɛ ndu bɛ́chyɛ́ bhe ntɛ́msí. Nɛ mfárɛ́káŋ yɔ kɛ ányìɛ mmʉɛt ɛyɛká mbɔ ngó ányìɛ ɛnyɨŋ. \v 4 Bo bákʉ̀ bɛtɨk ndǔ bakɨ yɛka, be kɛchyɛ bakáp ayap. Ngway yɛká akʉ bɔ́ bádì kɛbhɔ bɛ́ Mandɛm ánkwák bhɔ́, nɛ Mandɛm Acha bɛtaŋ mɛnkɛm ǎghok kɛbhɔ ɛkap. \v 5 Mǎnyìɛ nɛpɛ́m fá amɨk, mǎnkʉ nɔkɔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn bɛ́chyɛ bhe maŋák. Mǎnyiɛ, bǎchɨkɨti bǎrɔp muri múrí mbɔ ɛsɛnɛ́ mpɔŋ ɛnɛ́ bábhɔ́ŋɔ́ bɛrɔŋ bɛway. \v 6 Bǒ bakáp, bǎchyɛ́ bɛsɔŋ ntá bataŋá manyé nɛ bákʉ́ bachɛ́bhɛ́bho mǎnkwɛn manyé, nɔ chi bo abhɛn bábhɨkɨ bhɔŋ bɛtaŋ mɛnu nɛ bhe mánchɛ́t bhe mbi. \s1 Nɛnɨkɨ́mʉɛt ɛnɛn mmu Mandɛm nɛ ɛkɛ́bhɛ́ntɨ \p \v 7 Bɔ̌ma, kɛ́p yɛ ká ntɨ ndǔ mǎnòŋ mpok anɛ Yesu Acha átwɔ̀. Yɨŋɨ́ ká bakwaŋá bakɨ. Bákɛ̀pntɨ mɛ́noŋ manyiɛp nchyɛ́miɛ nɛ amɛn ákʉ̀ nɛnyíɛ́ nɛ́ngó. Nɛ bákɛ̀pntɨ mɛnoŋ mpok anɛ báfɛ̀rɛ nɛnyíɛ́ ɛbhɨ. \v 8 Bě nkwɔ, bɔ́ŋ ká ɛkɛ́bhɛ́ntɨ, mǎnte kpirí mbɔnyunɛ mpok anɛ Yesu Acha ábhɔ́ŋɔ́ bɛ́twɔ arɔp kɛkwɔt. \p \v 9 Bɔ̌ma, mmu ákɛ́ nywinti ámbɨ́ŋɨ́ nnyɛ́n ntɨ. Mmu anɛ ákʉ̀ nɔ́, ǎkwɛ́n manyé ɛwak Mandɛm átàŋ bo. Dɨŋɨ́ ká bɛ Ntaŋá-manyé achi ambǐnywɔp téé, apu nɛkɔ nɛsiɛ. \v 10 Bɔ̌ma, bǎkɛ́ ghɔkɔntɨk barɛmɛ́ kɛpǐntɨ Mandɛm, bo bárɛ̀m nyaka mɛnyɨŋ ɛbhɛn Mandɛm afyɛ́ bɔ́ antɨ bɛ mándɛm. Báchí bɛrɨ́tí bɛrɨŋ ntá yɛsɛ́. Bɔ́ bábhɔ̀ŋ nyaka bɛyǎ ɛsɔŋɔri, yɛ̌ nɔ́, mánkɛbhɛ nɔkɔ chí ntɨ. \v 11 Sɛ́rɛ̀m bɛ́ ɛrɨ ntá yap ɛcha mbɔnyunɛ báté nyaka kpirí. Bǎrɨŋɨ ndǔ Job áté nyaka kpirí, nɛ ndǔ ngwɛnti, Mandɛm akʉ ɛsɔŋɔri ɛyi ɛ́máy ɛnkɛm, ɛ́rɨ́ yɛ ntá yi ɛcha. Tɛtɛp, Mandɛm abhɔŋ bɛyǎ ntínso nɛ bɛsɛ́. \v 12 Bɔ̌ma, ndak anɛ chí ɛrɛmɛ́ ndak. Mbák ɔrɛm ɛnyɨŋ, ɔ́kɛ́ yɨkɨ. Ɔ́kɛ́ yɨkɨ ɔ́mbɨŋɨ nnyɛ́n Mandɛm mmu áchí amfay. Kɛ́yɨkɨ ɔ́mbɨ́ŋɨ́ mmɨk, nɛ ɔ́kɛ́ yɨkɨ ndǔ nnyɛ́n yɛ̌nyɨŋ ɛ́chák. Mbák ɔká ɛnyɨŋ, dɛm bɛ, “Ɛɛ”, nɛ “Ɛ̌” ámbák chí Ɛɛ. Mbák ɔbhɨ́kɨ́ ká, dɛm bɛ, “Cháo” nɛ “Cháo” ambak chí Cháo. Mbák ɔká ɛnyɨŋ ɛ́mɔt, ɔ́nkʉ chí ɛ́chák nɔ ɔ́kwɛ̌n ɛbhé Mandɛm. \p \v 13 Mbák mmǔ ywɛka achí ndǔ ɛsɔŋɔri, ánɨ́k nɔ́kɔ́ mmʉɛt bɛ Mandɛm ánkwák yí. Mbák mmu achí sayri, ákɛ́ rɔ bɛ́chyɛ́ bakak ntá Mandɛm. \v 14 Mbák mmu ywɛka ǎme, ámbɨ́ŋɨ́ bǒbati Nkwɔ Kristo. Ámbɨ́ŋɨ́ bhɔ bɛ mánɨkmʉɛt ɛ̌ti yi, mángwati yi bawɛt amʉɛt ndǔ nnyɛ́n Yesu Acha. \v 15 Nɛ mbák bápú makati bɛ Mandɛm ǎghok nɛnɨkɨ́mʉɛt ɛnap, mmǔ nɛme ǎtaŋ. Mandɛm Acha ǎkʉ mmu nɛme antaŋ, amfoŋori yɛ̌ntɨkɨ bɛbʉ́ ɛbhɛn yi ákʉ́. \v 16 Su nɔ́kɔ́ yɛ ká bɛbʉ́ ɛbhɛká ntá batɨ, mǎnɨk nɔkɔ mmʉɛt bɛ Mandɛm ámbú bo abhɛn mámè. Nɛnɨkɨ́mʉɛt mmu anɛ áchí chak bɛsí Mandɛm nɛ́bhɔŋ bɛyǎ bɛtaŋ. \v 17 Yɨŋɨ́ ká Ɛláija. Áchí nyaka ntɨ nkwǎ mbɔ bhɛsɛ́. Anɨkmʉɛt nɛ ntɨ ɛni nɛnkɛm bɛ́ manyiɛp ákɛ́ kwɛn, nɛ yɛ̌ nɛkɔŋ nɛ́bhɨ́kɨ́ chɨ amɨk ndǔ mamiɛ́ arat nɛ ɛbhɔk. \v 18 Apɛt anɨk mmʉɛt. Mandɛm akʉ yɛ nɛbu nɛ́nɛ́nɛ, manyiɛp asɛp gbokórókórók achwe amɨk, mmɨk apɔp, abho bɛchyɛ nɛnyíɛ́. \v 19 Bɔ̌ma, mbák mmu ywɛká arɔ́ mbi Mandɛm anɛ́m ɛbhɨ, achák ánjá yí ámpɛtnsɛm. \v 20 Dɨŋɨ́ ká bɛ yɛ̌ agha anɛ ákwáká mmu bɛbʉ́ wu bɛ ántɨ́knsɛm ndǔ bɛbʉ́ ɛbhi ámpɛ́tnsɛm ntá Mandɛm, mmǔ wu afɛ́rɛ́ yí ndǔ nɛwú, nɛ Mandɛm ǎfoŋori bɛyǎ bɛbʉ́ ɛbhi.