\id GAL -Jabem partial Bible [jae] -Papua New Guinea 1980 (web 2015) \h GALATA \toc1 Paulunê papia gêdêŋ lau GALATA \toc2 Galata \toc3 Gal \mt2 Paulunê papia gêdêŋ lau \mt1 GALATA \ip Apômtau Jesu nê Ŋawae Ŋajam kêlaiŋ tau e sêsôm lasê lalau samuc, taŋ nêŋ ŋam kêsêp Juda atom sêŋô to sêkôc sa sêjac ŋawaegeŋ sêwiŋ-sêwiŋ naŋ, biŋ tonec kêlênsôŋ gôlôac buŋa gebe lau teŋ têtu lau buŋa ŋanô atom aê sejop Mosenê Biŋsu sêwiŋ aegom. Paulu taê gêjam gebe aê sêsô Biŋsu ŋalabu nê gejae êsêac ŋawae atom. Masianô. Eŋ gebe dambiŋ tauŋ toŋ tamiŋ Kilisi nee takêŋ gêwiŋ taugeŋ kêtu ŋanombaŋanô gebe Anôtô gêlic ŋamalac samob gêdêŋ kêtu sêkêŋ gewiŋŋageŋ. Tageŋ lau ŋagêdô jasêô lasê gôlôac Galatiaŋa, naŋ sêôc Paulunê biŋ tonaŋ auc ma sêsôm ŋajaŋa gebe Lau sejop Mosenê Biŋsu êwiŋ acgom, go Anôtô êlic êsêac têtu lau gêdêŋ. Galatia tonaŋ Romnêŋ gamêŋ teŋ gêc Asia Sauŋ. \ip Paulunê papia gêdêŋ lau Galata nec ŋac tau keto gebe lau, taŋ sêkêŋ taŋeŋ mêtê geo tonaŋ e seo sic naŋ, sêkac tauŋ ôkwi dêndêŋ gôlôac buŋa nêŋ sêkêŋ gewiŋ to nêŋ lêŋ ŋaŋêŋ naŋ. Paulu gêjac m nê papia gêwa tau sa gebe Jesu Kilisi nê aposolo teŋ eŋ ma gêwê kaiŋ gaê tau, tec gêjam talaŋ tau gêdêŋ lau, taŋ seboc eŋ aposolo ŋanô atom naŋ. Paulu geseŋ esêae ma kêsôm ŋajaŋa gebe ŋamalac sêsuŋ sakiŋ aposoloŋa gelom eŋ atom, kekôc aŋga Anôtônê. Ma Anôtô kêsakiŋ eŋ gêdêŋ lau samuc gebe ênam mêtê êsêac êlêlêc lau Judawaga su. Go gelom biŋ teŋ gebe sêkêŋ gêwiŋ taugeŋ kêpô lau ôkwi têtu lau gêdêŋ. Gocgo kêwaka biŋ tonec sa gêc môkêlatu 5 to 6 gebe takêŋ gêwiŋ Kilisiŋa kêkac lau buŋa têntac gêwiŋ tauŋ, tec gêbiŋ êsêac tôŋ jasêjam tauŋ sa to sêmoasiŋ tauŋ topalêgeŋ. \iot Ŋadênaŋ \ili1 1. Paulu gêjac m papia tau 1:1-10 \ili1 2. Paulu gêwa tau sa gebe eŋ aposolo ŋanô teŋ 1:11–2:21 \ili1 3. Ŋawae Ŋajam Anôtônê moasiŋŋa 3:1–4:31 \ili1 4. Kilisi kêgaboac lau buŋa su sêmoa nêŋ lêtêgeŋ, tec sêmansaŋ biŋsu sênac ŋawaegeŋ 5:1–6:10 \ili1 5. Paulu gêjac mata papia tau 6:11-18 \c 1 \s1 Paulu gêjac m nê papia \p \v 1 Aê aposolo Paulu ŋoc biŋ tonec. Aê katu aposolo aŋga ŋamalacnêŋ atom, ma ŋamalac teŋ kêjaliŋ aê sa atom. Jesu Kilisi agêc Tama Anôtô, taŋ gêŋu eŋ aŋga ŋacmatênêŋ sa naŋ, tec kêkêŋ aê. \v 2 Aê to lasitêwai samob, taŋ semoa sêwiŋ aê naŋ, ma biŋ êndêŋ gôlôac dabuŋ Galataŋa naŋ. \p \v 3 Tameŋi Anôtô agêc Apômtau Jesu Kilisi nêŋ moasiŋ to biŋmalô êndêŋ amac êwac. \p \v 4 Kilisi tau kêkêŋ tau kêtu aêacnêŋ secŋa ma kêjaŋgo aêac aŋga nom sec tonec su kêtom Tameŋi Anôtô nê biŋ. \v 5 Ŋawasi êndêŋ eŋ teŋgeŋ ma teŋgeŋ. Biŋŋanô. \s1 Ŋawae ŋajam tageŋ tec gêc \p \v 6 Aê kêtakê, gebe amac akac taôm su sebeŋ aŋga ŋac, taŋ kêkêŋ Kilisine moasiŋ kêkaiem amac naŋ, ma asuŋ taôm adêŋ ŋawae ŋajam tauŋa teŋ aja. \v 7 Tageŋ ŋawae ŋajam teŋ gêc atom, mago lau ŋagêdô tec sêlênsôŋ amac ma sebe sênam Kilisinê ŋawae ŋajam ôkwi. \v 8 Aŋô acgom, aêac me aŋela undambêŋa teŋ embe êsôm ŋawae ŋajam teŋ lasê êndêŋ amac eso ŋawae ŋajam, taŋ aêac asôm lasê sugac naŋ, Anôtô oc êpuc boa eŋ. \v 9 Ŋoc biŋ, tê kasôm su nê, galoc jasôm ŋakôniŋŋa êtiam gebe Ŋac teŋ embe êsôm ŋawae ŋajam teŋ lasê eso ŋawae ŋajam, taŋ akôc aŋga aêacma naŋ, Anôtô oc êpuc boa eŋ. \p \v 10 Galoc alic amboac ondoc. Alic aê gabe ŋamalac sêŋô ŋoc biŋ ŋajam me Anôtô êŋô ŋoc biŋ ŋajam. Me abe aê gagôm gêŋlêlôm gebe ŋamalac sêlic aê ŋajamŋa me. Embe jaŋgôm êtu ŋamalac sêlic aê ŋajamŋa, oc jatu Kilisinê sakiŋwaga atom. \s1 Paulu kêtu aposolo ŋamiŋ \p \v 11 Lasitêwaac, aê jawa sa êndêŋ amac gebe Ŋawae ŋajam, taŋ kasôm lasê gêdêŋ amac naŋ, ŋam kêsêp ŋamalacŋa atom. \v 12 Aê kakôc aŋga ŋamalac teŋ nê atom, ma ŋamalac teŋ kêdôŋ aê atom, Jesu Kilisi tau geoc biŋ tau lasê gêdêŋ aê. \p \v 13 Ŋoc lêŋ gêmuŋŋa, taŋ kasa gawiŋ lau Juda naŋ, amac aŋô ŋawaegac gebe kêjanda Anôtônê gôlôac ma gaseŋ êsêac ŋawaô. \v 14 Aê gajob Judanêŋ mêtê kalêlêc lau Juda taêsam, taŋ ma jala kêtôm tau naŋ su, ma kamasaŋ ŋoc lau ŋanô nêŋ ŋagôliŋ laŋgwa toôlic palê kaiŋ teŋ. \p \v 15 Mago Anôtô gêlic ŋajam, tec kêjaliŋ aê sa gêdêŋ taŋ tinoc kêkôc aê atomgeŋ naŋ, ma kêkêŋ nê moasiŋ mêŋkêkalem aê kwanaŋgeŋ. \v 16 Ma eŋ geoc nê Latu lasê gêdêŋ aê gebe jasôm ênê ŋawae ŋajam lasê êndêŋ lau samuc, tec aê katu kênac ŋam gêdêŋ ŋamalac teŋ atom, \v 17 ma kapi Jerusalem gaja gebe jalic lau, taŋ têtu aposolo sêmuŋ aê naŋ atom. Aê gaja Arabia e gamu gaja Damasku kêtiam. \p \v 18 Gamoa e jala têlêac gêjaŋa, go kapi Jerusalem gaja gabe jalic Kepa, tec gaŋgôŋ gawiŋ eŋ bêc 15. \v 19 Mago galic aposolo ŋagêdô nêŋ teŋ atomanô. Apômtau lasi Jakobo taugeŋ tec galic eŋ. \v 20 Biŋ tec kato gêdêŋ amac nec, kasau atom, kato kakô Anôtô laŋônêmŋa. \v 21 Go gaja Suria to Kilikia ŋagamêŋ. \v 22 Gôlôac dabuŋ Judaiaŋa, taŋ Kilisi gêbiŋ êsêac tôŋ naŋ, sêlic aê laŋôcanô atom. \v 23 Biŋ tageŋ tonec tec sêŋô ŋawae gebe “Ŋac taŋ gêmuŋgeŋ kêjanda aêac naŋ, tec galoc kêsôm ŋawae ŋajam lasê kêpi biŋ takêŋ gêwiŋŋa, taŋ gêmuŋgeŋ geseŋ su naŋ.” \v 24 Ma sêlambiŋ Anôtô kêtu aêŋa. \c 2 \s1 Paulu to aposolo ŋagêdô nêŋ biŋ \p \v 1 Gamoa e jala 14 gêjaŋa su acgom, go aêagêc Barnaba api Jerusalem aja kêtiam ma akôc Titi gêwiŋ aêagêc. \v 2 Anôtô geoc biŋ tau lasê gêdêŋ aê, tec gaja. Ma ŋawa ŋawae ŋajam, taŋ gajam mêtê lau samuc naŋ, sa gêdêŋ laumata amoa ma tauŋŋa, gebe kôm, taŋ gajam su to gajam gamoa naŋ, janam ŋaômageŋ atom. \v 3 Ma êsêac sêkac aêac kêtu asa ŋac Helen Titi, taŋ gêmoa gêwiŋ aêac naŋŋa atom. \v 4 Lasitêwai dansaŋ ŋagêdô sebe sêsa eŋ. Êsêac sêsêli aêac popoc su mêŋsêwiŋ sebe sêndib aêac, taŋ Kilisi Jesu kêgaboac aêac su aŋga biŋsuanô naŋ. Ma êsêac sebe sêkôniŋ aêac tôŋ asô biŋsuanô ŋalabu êtiam. \v 5 Mago aêac atu palê to asô êsêac ŋalabu ŋagec atom, ŋam gebe ŋawae ŋajam ŋabiŋŋanô ênêc amacŋa. \p \v 6 Lau ŋagêdô sêmoa, taŋ sêlic êsêac amboac laumata naŋ. Oc têtu laumata ŋanô me masi, biŋ tonaŋ kêkêŋ wapac aê atom, gebe Anôtô kêpuc lau teŋ ŋam atom, gêlic samob têtôm tauŋgeŋ. Laumata tonaŋ sêkêŋ ŋagôliŋ wakuc teŋ gêdêŋ aê atom. \v 7 Masianô. Êsêac sêjala kêtu tôŋ, gebe Anôtô kêkêŋ kôm jasôm ŋawae ŋajam lasê êndêŋ lau samucŋa gêdêŋ aê kêtôm kêkêŋ kôm gêdêŋ Petere gebe êsôm lasê êndêŋ Juda, \v 8 gebe Anôtô, taŋ kêpuc Petere tôŋ kêtu Judanêŋ aposolo naŋ, tec kêpuc aê tôŋ gêwiŋ katu lau samuc nêŋ aposolo. \v 9 Jakobo agêc Kepa ma Joaŋ, taŋ sêsam êsêac gebe gôlôac dêbu ŋ ŋaalê naŋ, sêjala moasiŋ, taŋ Anôtô kêkêŋ gêdêŋ aê, tec sêkam aêagêc Barnaba lemeŋ kêtu ambiŋ tauŋ tôŋŋa, ma amasaŋ biŋ kêpi tageŋ gebe aêac akêŋ mêtê êndêŋ lau samuc, ma êsêac sêkêŋ êndêŋ Juda. \v 10 Tageŋ sêmasaŋ biŋ tonec gêwiŋ gebe aêac taêŋ ênam lau ŋalêlôm sawa aŋga êsêacnêŋ. Aê tec taêc gêjam biŋ tonaŋ ma gajam kêtu ŋoc kôm gajac ŋawaegeŋ. \s1 Paulu gec biŋ Kepa aŋga Antiokia \p \v 11 Gêdêŋ taŋ Kepa gêô lasê Antiokia naŋ, aêagêc aseŋ tauŋ e kasôm kêpi eŋ têbêla gebe Gôgôm keso. \v 12 Jakobonê lau jasêô lasê atomgeŋ, ma eŋ geŋ gêŋ gêŋgôŋ gêwiŋ lau samuc. Mago gêdêŋ taŋ êsêac sêô lasê su naŋ, eŋ kêgamiŋ tau jagêmoa nê tauŋa gebe kêtêc lau buŋa, taŋ sêsap lêŋ sêsa lauŋa tôŋ naŋ. \v 13 Juda buŋa ŋagêdô sêsa lêŋdansaŋ sêwiŋ eŋ e sê Bamaba ôkwi jakêsa lêŋdansaŋ tau gêwiŋ amboac tonaŋgeŋ. \v 14 Aê galic lau tonaŋ nêŋ lêŋ keso ŋawae ŋajam ŋabiŋŋanô, tec kasôm gêdêŋ Kêpa, êsêac samob sêŋô, gebe “Aôm Juda, tageŋ kôsa Judanêŋ lêŋ atom, gômoa amboac ŋac samuc teŋ. Mago amboac ondoc tec kôkac lau samuc gebe sêsa Judanêŋ lêŋ.” \s1 Anôtô gêjam Juda to lau samuc kêsi kêtu sêkêŋ gêwiŋŋa \p \v 15 Teneŋi sêkôc aêac Judageŋ, aêac lau sec aŋga lau samuc nêŋ atom. \v 16 Mago aêac tajala gebe ŋamalac teŋ embe ênam kôm, taŋ biŋsu kêjatu naŋ, ŋanô êsa, oc êtôm gebe êmansaŋ tau e Anôtô êlic eŋ ŋac gêdêŋ atom, eŋ êkêŋ êwiŋ Jesu Kilisl acgom. Amboac tonaŋ aêac takêŋ gêwiŋ Kilisi Jesu gebe Anôtô êmansaŋ aêacnêŋ biŋ to êlic aêac tatu lau gêdêŋ êtu takêŋ gêwiŋ Kilisiŋa, êtu tajam kôm, taŋ biŋsu kêjatu naŋ, ŋanô kêsaŋa nec atom. Anôtô oc êmansaŋ ŋamalacnêŋ biŋ to êlic êsêac têtu lau gêdêŋ êtu ŋamalac sêjam kôm, taŋ biŋsu kêjatu naŋ ŋanô kêsaŋa nec atomanô. \v 17 Mago aêac embe taêŋ êka gebe Anôtô êmansaŋ nêŋ biŋ to êlic aêac tatu lau gêdêŋ êtu Kilisiŋa, go tatôm lau sec. Embe amboac tonaŋ, oc Kilisi êtu sec ŋasakiŋwaga me. Masigoc. \v 18 Aê embe jakwê gêŋ, taŋ gaseŋ su naŋ êtiam, go jawa tauc sa amboac ŋac, taŋ kêgêli biŋsu naŋ. \v 19 Biŋsu gêjac aê êndu, tec jawê kaiŋ biŋsu êtiam atom, gebe jamoa janam sakiŋ Anôtôgeŋ. Sêjac aê kapi kakesotau gawiŋ Kilisi. \v 20 Gamoa matoc jali nec ŋam kêsêp aê tauc atom. Kilisi gêmoa mata jali mêŋgêjam ŋoc ŋalêlôm auc. Aê galoc tec gamoa matoc jali gamoa nom nec, ŋam kêsêp kakêŋ gêwiŋ Anôtônê Latu, taŋ têtac gêwiŋ aê to kêkêŋ tau kêtu aêŋa naŋ. \v 21 Aê kêtiŋ Anôtônê moasiŋ su atom. Biŋsu embe êtôm gebe êmansaŋ ŋamalacnêŋ biŋ e Anôtô êlic êsêac têtu lau gêdêŋ, oc Kilisi gêmac êndu ŋaômageŋ. \f + \fr 2:21 \ft Kepa kêtu Peterenê ŋaê teŋ. Asam Joaŋ 1:42.\f* \c 3 \s1 Biŋsu to takêŋ gêwiŋ ŋabiŋ \p \v 1 O amac Galatawaga, amac lau kauc gêbôc. Aê gawa Jesu Kilisi sa gêdêŋ amac e kêtôm amac taôm alic eŋ geŋkaleŋ kakesotau. Ma asa gêwê amacnêm kauc ôkwi. \v 2 Aê gabe jaŋô biŋ tageŋ tonec aŋga amacnêm gebe Ŋalau Dêbuŋ gêdêŋ amac gêwac nec ŋam kêsêp amac ajam kôm, taŋ biŋsu kêjatu naŋ, e ŋanô kêsa me aŋô ŋawae ŋajam e akêŋ gêwiŋgeŋ. \v 3 Amac kauc gêbôc amboac tonaŋ me. Amac ajac m nêm lêŋ toŊalau Dabuŋgeŋ ma galoc abe anac dabiŋ ŋa taôm nêm ôlimwalô me. \v 4 Amac atap moasiŋ tonaŋ ŋai sa ŋaômageŋ me. Moae amboac tonaŋ nec. \v 5 Anôtô taŋ kêkêŋ Ŋalau gêdêŋ amac to gêgôm gêŋsêga kapôêŋ aŋga amacnêm naŋ, oc gêgôm kêtu amac ajam kôm, taŋ biŋsu kêjatu naŋ, e ŋanô kêsaŋa me kêtu aŋô ŋawae ŋajam e akêŋ gêwiŋŋa. \p \v 6 Biŋ tonaŋ kêtôm teto gêc gebe “Abraham kêkêŋ gêwiŋ Anôtô, tec gêlic eŋ ŋac gêdêŋ.” \v 7 Amboac tonaŋ ajala acgom gebe lau, taŋ sêkêŋ gêwiŋ naŋ, têtu Abrahamnê latui ŋanô. \v 8 Biŋ taŋ teto gêc naŋ, gêwa sa kwanaŋgeŋ gebe Anôtô êmansaŋ lau samuc nêŋ biŋ e êlic êsêac têtu lau gêdêŋ êtu sêkêŋ êwiŋŋa, tec ŋawae ŋajam gêdêŋ Abraham kwanaŋgeŋ gebe “Gôlôac nomŋa samob têtap mec ŋamoasiŋ sa êtu aômŋa.” \v 9 Amboac tonaŋ lau, taŋ sêkêŋ gêwiŋ naŋ, têtap mec ŋamoasiŋ sa sêwiŋ Abraham, taŋ kêkêŋ gêwiŋgeŋ naŋ. \p \v 10 Samob taŋ taêŋ kêka kôm, taŋ biŋsu kêjatu naŋ, biŋsu oc êpuc boa êsêac gebe teto gêc gebe “Biŋsu êpuc boa lau pebeŋ, naŋ sêŋgôm biŋ, taŋ teto gêc biŋsu ŋabuku naŋ, samob ŋanô êsa tomalageŋ atom.” \v 11 Biŋ tonec gêc awê gebe biŋsu kêtôm gebe êmansaŋ ŋamalacnêŋ biŋ e Anôtô êlic êsêac têtu lau gêdêŋ nec atom, gebe teto gêc gebe “Ŋac taŋ Anôtô kêmasaŋ ênê biŋ e gêlic eŋ kêtu ŋac gêdêŋ naŋ, êŋgôŋ mata jali êtu kêkêŋ gêwiŋŋa.” \v 12 Mago biŋsu gêc kêtu takêŋ êwiŋŋa atom, gêc kêtu daŋgôm ŋanô êsaŋa amboac teto gêc gebe “Ŋac teŋ embe êmansaŋ biŋsu tomalageŋ, naŋgo êŋgôŋ mata jali.” \p \v 13 Biŋsu kêpuc boa aêac, mago Kilisi kêsi aêac su. Eŋ kêkêŋ tau kêsô biŋ kêpuc boaŋa ŋalabu gêjô aêac su kêtôm teto gêc gebe “Biŋsu kêpuc boa lau samob, taŋ seŋkaleŋ ka naŋ.” \v 14 Anôtô gêgôm gêŋ tonaŋ ma kêkêŋ Kilisi Jesu gebe mec ŋamoasiŋ, taŋ Anôtô gêjac mata gêdêŋ Abraham naŋ, elom lau samuc gebe aêac takôc Ŋalau, taŋ Anôtô gêjac mata naŋ, sa êtu takêŋ gêwiŋŋa. \s1 Biŋsu to biŋ, taŋ Anôtô gêjac mata naŋ \p \v 15 Lasitêwaac, aê gabe janam dôŋ ŋoc biŋ êpi ŋamalacnêŋ mêtê acgom. Ŋac teŋ embe êmansaŋ nê awalênsêm êtu taŋ su, go Ŋac teŋ êtôm gebe enseŋ su me ênac têku nê biŋ teŋ atom. \v 16 Ma Anôtô gêjac mata biŋ gêdêŋ Abraham agêc nê wakuc. Eŋ kêsom gebe “Aôm to nêm wakuc” nec atom. Embe êsôm amboac tonaŋ, go êwa ŋa gebe ênê wakuc taêsam. Mago kêsôm gebe “Agêc nêm wakuc,” tec gêwa ŋa gebe ênê wakuc tageŋ. Ênê wakuc tau Kilisi. \v 17 Aê gabe jasôm biŋ amboac tonec gebe Anôtô kêmasaŋ awalênsêm kwanaŋgeŋ e jala 430 gêjaŋa acgom, go kêkêŋ biŋsu kêdaguc. Mago biŋsu tau êtôm gebe enseŋ awalênsêm su to ênam biŋ, taŋ Anôtô gêjac mata naŋ, ôkwi atom. \v 18 Gêŋlênsêm taŋ Anôtô gebe êkêŋ naŋ, embe ŋam êsêp biŋsu, go biŋ, taŋ Anôtô gêjac mata naŋ, ŋanô masi. Mago Abraham kêtap moasiŋ tonaŋ sa kêtu Anôtô gêjac mata gêŋ tau gêdêŋ eŋŋa. \p \v 19 Ma biŋsu tau ŋam amboac ondoc. Biŋsu tau ŋam gebe ŋamalac sêŋgêlisêŋgêli sêmoa e Abrahamnê wakuc, taŋ Anôtô gêjac mata biŋ kêpi eŋ naŋ, mêŋêsa acgom. Aŋela sêkêŋ biŋsu tau kêsêp sêliŋwaga teŋ lêma. \v 20 Sêliŋwaganê kôm gêjac ŋac tageŋ ŋawae atom. Mago Anôtô eŋ ŋac tageŋ. \s1 Biŋsu ŋakôm \p \v 21 Ma biŋsu tonaŋ oc enseŋ biŋ, taŋ Anôtô gêjac mata naŋ su me. Masianô. Biŋsu teŋ embe ênêc, taŋ êtôm gebe êkêŋ aêac daŋgôŋ mateŋ jali naŋ, go biŋsu tonaŋ oc êtôm gebe êmansaŋ aêacnêŋ biŋ e Anôtô êlic aêac tatu lau gêdêŋ amboac tonaŋ. \v 22 Mago Anôtônê biŋ gêwa sa gebe sec kêkôniŋ gêŋ samob tôŋ, gebe lau, taŋ sêkêŋ gêwiŋ Jesu Kilisi naŋgeŋ, têtap moasiŋ, taŋ Anôtô gêjac mata naŋ sa. \p \v 23 Gêdêŋ taŋ biŋ takêŋ gêwiŋŋa mêŋkêsa atomgeŋ naŋ, biŋsu tau kêgamiŋ aêac daŋgôŋ kapoacwalô, gebe êkôniŋ aêac tôŋ e êndêŋ têm Anôtô eoc biŋ takêŋ gêwiŋŋa lasê acgom. \v 24 Amboac tonaŋ biŋsu kêtu aêacnêŋ jaomwaga, taŋ gêwê aêac dêdêŋ Kilisi taja, gebe Anôtô êmansaŋ aêacnêŋ biŋ e êlic aêac tatu lau gêdêŋ êtu aêac takêŋ gêwiŋŋa. \v 25 Galoc biŋ takêŋ gêwiŋŋa mêŋkêsa, tec aêac tasô jaomwaga ŋalabu kêtiam atom. \p \v 26 Amac samob atu Anôtô latui kêtu akêŋ gêwiŋ Kilisi Jesuŋa. \v 27 Amac samob, taŋ aliŋ saŋgu su naŋ, Kilisi gêbiŋ amac tôŋ tamiŋ eŋ, tec asô Kilisi kêtu nêm ŋakwêgac. \v 28 Talic lau ŋagêdô amboac Juda ma ŋagêdô amboac lau samuc atom. Talic ŋagêdô amboac gêŋôma ma ŋagêdô amboac lau sêmoa nêŋ lêtêgeŋŋa atom. Talic ŋagêdô amboac ŋacwaga ma ŋagêdô amboac lauo atom. Amac samob, taŋ Kilisi Jesu gêbiŋ amac tôŋ naŋ, atu ŋanô tageŋ. \v 29 Embe Kilisinê gêŋ amac, oc atu Abrahamnê wakuc ma awê kaiŋ gêŋlênsêm êtôm Anôtô gêjac mata. \c 4 \p \v 1 Aê jasôm êpi biŋ teŋ êwiŋ acgom gebe Ŋac-gêwê-kaiŋ-gêŋlênsêm-waga kêtu tamanê gêŋ samob ŋatau. Mago ŋac tau embe ŋapalê sauŋ, naŋgo eŋ êtôm sakiŋwaga. \v 2 Lau ŋagêdô oc sênam eŋ awa to sejop ênê gêŋ e êndêŋ noc, taŋ tama ketoc kêkô kwanaŋgeŋ naŋ. \v 3 Aêac amboac tonaŋ. Gêdêŋ taŋ aêac ŋapalêgeŋ naŋ, aêac tajam sakiŋ tasô nom tonec ŋagêŋlêlôm ŋalabu. \v 4 Mago gêdêŋ taŋ ŋanoc tau mêŋkêsa naŋ, Anôtô kêsakiŋ Latu, awê teŋ kêkôc eŋ, ma kêsô biŋsu ŋalabu. \v 5 Eŋ kêsô biŋsu ŋalabu gebe êsi aêac lau, taŋ tamoa biŋsu ŋalabu naŋ, su e tatu Anôtônê latui. \p \v 6 Amac atu Anôtônê latuigac, tec eŋ kêsakiŋ Latunê Ŋalau kêsêp aêacnêŋ ŋalêlôm ma Ŋalau tau gêmôêc gebe “Tamoc, o Tamoc.” \v 7 Amboac tonaŋ aôm sakiŋwaga kêtiam atom, aôm latu. Embe latu aôm, go Anôtô êkêŋ aôm ôwê kaiŋ gêŋlênsêm amboac tonaŋ. \s1 Paulu kêpô sim tau kêtu lau Galataŋa \p \v 8 Gêmuŋgeŋ amac ajam kauc Anôtô, tec ajam sakiŋ gêdêŋ anôtôi, taŋ nêŋ ŋanô masi naŋ. \v 9 Galoc tonec amac ajala Anôtôgac, moae jasôm amboac tonec gebe Anôtô tau kêjala amacgac, ma amboac ondoc, tec abe akac taôm su amu andêŋ nom ŋagêŋlêlôm palê-palê to ŋanô masi ana êtiam, ma abe anac m sakiŋ tau êtiam. \v 10 Amac atoc bêc to ajôŋ ma om to jala sagoc. \v 11 Aê gaê go to kêpô lêna kêtu amacŋa gebe moae oc gajam koleŋ kêpi amac ŋaômageŋ. \p \v 12 O lasitêwaac, aê jateŋ amac gebe atôm aêmaŋ amboac aê katôm amac. Amac atu kasec aê atom. \v 13 Amac ajalagac, gêdêŋ taŋ kasôm ŋawae ŋajam lasê gêdêŋ amac kêtu ŋamata naŋ, kasôm kêtu gêmac kêkô aê tôŋŋa. \v 14 Aê ôlic togêmac kêlênsôŋ amac to matem paŋa gêjac aê ma alic aê amboac gêŋ sec atom. Amac akôc aê sa amboac Anôtônê aŋela teŋ ma amboac Kilisi Jesu tau. \v 15 Ijoc amacmêŋ, nêm têmtac wapi gêmuŋŋa naŋ gêc ondoc. Aê galic, tec jasôm lasê to jawa sa êndêŋ amac gebe amac embe alic êtôm, oc akip matemlakôp sa ma akêŋ êndêŋ aê. \v 16 Ma galoc amboac ondoc. Aê kasôm biŋŋanô gêdêŋ amac nec katu nêm ŋacjo me. \p \v 17 Êsêac lau tonaŋ sêgôm gêŋlêlôm amac naŋ ŋajam atom. Êsêac sebe sêkac amac su aŋga aê gebe atoc êsêac tauŋgeŋ sa. \v 18 Aŋgôm gêŋlêlôm gêŋ ŋajam ŋapaŋ ma aŋgôm êndêŋ noc aê jamoa jawiŋ amacŋageŋ nec atom. \v 19 O ŋoc ŋapalêac, ŋandaŋ kêtuŋ aê kêtiam amboac awê ŋapalê kêtuŋ eŋ e Kilisi êtu anô aŋga amacnêm ŋalêlôm acgom. \v 20 Ojae, aê gabe jamoa jawiŋ amac galocgeŋ. Aê gabe jasôm biŋ êndêŋ amac janam aoc ôkwi-ôkwi. Aê kapô lêna tauc ŋanô kêtu amacŋa. \s1 Hagar agêc Sara têtu ŋadôŋ \p \v 21 Amac taŋ abe amoa biŋsu ŋalabu naŋ, asôm êndêŋ aê acgom, amac aŋô biŋsu atom me. \v 22 Teto gêc gebe Abrahamnê latuagêc tec sêmoa, teŋ aŋga sakiŋwagaonê ma teŋ aŋga ŋatauonê. \v 23 Ŋac taŋ sakiŋwagao kêkôc naŋ, ŋam kêsêp ŋamalacŋa. Ma ŋac, taŋ ŋatauo kêkôc naŋ, ŋam kêsêp Anôtônê biŋ, taŋ gêjac mata naŋŋa. \v 24 Biŋ tonaŋ kêtu biŋgôliŋ gebe awê luagêc têtôm poac luagêc. Teŋ kêkanôŋ lôc Sinai, tec ŋawakuc tau têtu gêŋôma, \v 25 gebe ŋaê Hagar tonaŋ sêsam kêpi lau Arabia nêŋ lôc Sinai ma kêkanôŋ Jerusalem galocŋa, gebe Jerusalem galocŋa to ŋagôlôac têtu gêŋôma sêmoa. \v 26 Mago Jerusalem ôŋa tau, taŋ kêtu tau nê ŋatauo gêmoa nê tauŋa naŋ, kêtu aêac samob teneŋi, \v 27 gebe teto gêc gebe \q1 “Aôm awê kapoac, taŋ kôkôc ŋapalê atom naŋ, \q1 têmtac ŋajam êsa, \q1 ma aôm awê, taŋ ŋapalê kêtuŋ aôm atom naŋ, \q1 ônam lasê toôndugeŋ, \q1 gebe awê sawa nê ŋapalê taêsam kêlêlêc awê toŋac nê su.” \p \v 28 O lasitêwaac, Anôtônê biŋ, taŋ gêjac mata naŋ, kêkêŋ amac atu ŋapalê atôm Isak. \v 29 Gêmuŋgeŋ ŋac, taŋ nê ŋam kêsêp ŋamalacŋa naŋ, kêjanda ŋac, taŋ Ŋalau gêjac mata biŋ kêpi eŋ naŋ, ma galoc amboac tonaŋgeŋ. \v 30 Mago biŋ, taŋ teto gêc naŋ, kêsôm asageŋ. Kêsôm gebe “Ômasuc sakiŋwagao agêc latu sêc sêna, gebe sakiŋwagaonê latu êwê kaiŋ gêŋlênsêm êwiŋ ŋatauonê latu atom.” \v 31 Lasitêwaac, amboac tonaŋ sakiŋwagaonê ŋapalê aêac atom, ŋatauonê ŋapalê aêac. \c 5 \s1 Kilisi kêgaboac aêac su, tec tajop nêŋ lêŋ ŋapep \p \v 1 Kilisi kêgaboac aêac su gebe tamoa nêŋ Iêtêgeŋ. Amboac tonaŋ akô ŋajaŋa gebe sênam amac ôkwi nasêkôniŋ amac atu sakiŋwaga êtiam atom. \v 2 Alic acgom, aê Paulu jasôm êndêŋ amac gebe Amac embe asôm gebe sêsa amac, go Kilisi ênam amac sa atom. \v 3 Ŋamalac samob, taŋ sêsôm gebe sêsa êsêac naŋ, jawa sa êtiam êndêŋ êsêac gebe êsêac sêŋgôm biŋsu samucgeŋ ŋanô êsa tomalageŋmaŋ. \v 4 Amac embe taêm ênam gebe biŋsu êmansaŋ nêm biŋ e Anôtô êlic amac atu lau gêdêŋ naŋ, oc andim taôm êŋgic aŋga Kilisinê e akac taôm su aŋga moasiŋ tau. \v 5 Aêac takêŋ mateŋ gebe Anôtô êmansaŋ nêŋ biŋ e êlic aêac tatu lau gêdêŋ. Aêac daôŋ biŋ tonaŋ tamoa gebe Ŋalau Dabuŋ kêkêŋ aêac takêŋ gêwiŋ. \v 6 Kilisi Jesu embe êmbiŋ aêac tôŋ, oc sêsa aêac me sêsa aêac atom, tonaŋ ŋanô masi. Ŋanô tageŋ tonec gebe takêŋ gêwiŋ êkac aêac têntac êwiŋ ŋanôŋa. \p \v 7 Gêmuŋgeŋ amac asêlêŋ nêm lêŋ ŋajamgeŋ amoa e asa kêkô amac auc, tec taŋem wamu biŋŋanô kêtiam atom. \v 8 Anôtô taŋ kêkalem amac naŋ, kêkô amac auc atom. \v 9 Jist ŋagec kêtôm gebe ênam polom samucgeŋ auc e êsuŋ. \v 10 Apômtau gêbiŋ aêac tôŋ, tec taêc kêka amac, gebe nêm ŋalêlôm oc ênam tau ôkwi atom. Ma ŋac, taŋ kêlênsôŋ amac naŋ, oc êndac nê ŋagêjô. Ŋac tau aê gajam kauc eŋ, mago eŋ oc êwê sa atom. \v 11 O lasitêwaac, embe janam mêtê êpi sêsa lauŋa, oc sêjanda aê êtu asageŋŋa. Embe jasôm ŋoc biŋ amboac tonaŋ, oc kakesotau ŋawae êlênsôŋ lau teŋ atom. \v 12 Ojae, lau taŋ sêli amac sa naŋ, sêsa ôliŋgêdô samucgeŋ sumaŋ. \p \v 13 O lasitêwaac, Anôtô kêkalem amac gebe amoa nêm lêtêgeŋ. Tageŋ amac amoa nêm lêtêgeŋ êtu têmtac ŋakalac ŋamôkê atom, amac anam sakiŋ taôm êtu têmtac gêwiŋ ŋanôŋageŋ. \v 14 Gebe ŋalô tageŋ kêkatoŋ biŋsu samob sa gebe “Têmtac êwiŋ lau wacbaŋ aôm amboac têmtac gêwiŋ taôm.” \v 15 Embe êŋac to asac taôm, naŋ alic taômgeŋ gebe êndaŋgôŋ taôm su atom. \s1 Ŋalaunê ŋanô to têntac ŋakalac nê ŋanô \p \v 16 Aê jasôm biŋ teŋ êwiŋ acgom gebe Asêlêŋ toŊalaugeŋ ma aŋgôm têmtac ŋakalac êkac amacŋa ŋanô êsa atom. \v 17 Aêac tajala gebe Têntac ŋakalac gedec Ŋalau ma Ŋalau gedec têntac ŋakalac. Gêŋ tauagêc sêkêŋ kisa gêdêŋ tauŋ, tec amac atôm gebe aŋgôm gêŋ, taŋ abe êŋgômŋa naŋ, ŋanô êsa atom. \v 18 Ma ŋalau embe êwê amac, oc amoa biŋsu ŋalabu atom. \p \v 19 Têntac ŋakalac nê ŋanô tau tonec ŋai tec gêc awêgeŋ gebe Biŋ mockaiŋo to mockaiŋŋa, lêŋ môpŋa, wauc-wauctêna, \v 20 sakiŋ gwamŋa, beŋ, kisa, sêsôm tauŋ, sêjam lêmuŋ tauŋ, têntac ŋandaŋ, sêôc tauŋ auc, sêwa tauŋ kêkôc, sêkac tauŋ su, \v 21 têntac sec, sênôm gêŋ anaboa, seŋ lasam ŋawaô to gêŋ ŋagêdô amboac tonaŋ. Biŋ tonaŋ ŋai jasôm ŋakôniŋŋa êndêŋ amac amboac kasôm kwanaŋgeŋ su gebe Lau taŋ sêgôm gêŋ amboac tonaŋ naŋ, sêwê kaiŋ Anôtônê gamêŋ atom. \p \v 22 Ma ŋalau tau nê ŋanô tonec gebe Têntac gêwiŋ, têntac ŋajam, biŋmalô daê biŋ tôŋ, ŋalêlôm malô, gabêjam, tamoa ŋaŋêŋ, \v 23 malô-malô, tatu mêtê tauŋ ŋapep. Biŋsu ênac jao gêŋ amboac tonaŋŋa teŋ gêc atom. \v 24 Samob tê têtu Kilisi Jesu nê gêŋ naŋ, sêjac têntac ŋakalac to ŋalêlôm kêkac-kêkac êsêacŋ kêpi kakesotau gêja su. \v 25 Ŋalau embe êkêŋ aêac tamoa mateŋ jali, naŋ tasa nêŋ lêŋ toŊalaugeŋmaŋ. \v 26 Damboa tauŋ êtu waeŋŋa atom to tataŋ pêlê tauŋ atom ma têntac sec êndêŋ tauŋ atom. \f + \fr 5:26 \ft Alic Kor 1.5:6\f* \c 6 \s1 Daoc gêŋwapac tanam tauŋ sageŋ \p \v 1 O lasitêwaac, ŋamalac teŋ embe êŋgêli biŋsu, naŋ amac lau toŋalau anam eŋ sa ŋa nêm ŋalêlôm malô. Ma alic taôm gebe lêtôm êtap amac sa êwiŋ atom. \v 2 Aôc gêŋwapac anam taôm sageŋ, go aŋgôm Kilisinê biŋsu ŋanô êsa. \v 3 Ŋac teŋ embe êkiaŋ tau gebe eŋ ŋac towae, mago eŋ ŋac ŋaôma, oc ênsau tau. \v 4 Lau samob sênsaê nêŋ koleŋ êndêŋ-êndêŋgeŋ sêlic acgom. Embe ŋajam, go êtu êsêac tauŋ waeŋ. Êsêac sênam dôŋ nêŋ koleŋ êpi lau ŋagêdô nêŋ atom. \v 5 Samob oc sêôc tauŋ nêŋ gêŋwapac êndêŋ-êndêŋgeŋ. \p \v 6 Ŋac taŋ gêŋô mêtê naŋ, ênac sam gêŋ ŋajam samob êndêŋ mêtê ŋakêdôŋwaga êwê kaiŋ êwiŋ. \p \v 7 Akêli taôm êtu awê Anôtô aucŋa atom, gebe gêŋ, taŋ ŋamalac êsê naŋ, tec êkôc ŋanô. \v 8 Ŋac teŋ embe êsê gêŋ êsêp têtac ŋakalac, oc ŋanô têtac ŋakalacŋa enseŋ eŋ su. Ŋac teŋ embe êsê gêŋ êsêp Ŋalau, oc ŋanô Ŋalauŋa êkêŋ eŋ êŋgôŋ mata jali teŋgeŋ. \v 9 Aêac tanam nêŋ koleŋ ŋajam tokam-tokam atom. Aêac embe tekweŋ êmbac atom, go tatap nêŋ ŋanô sa êndêŋ ŋanoc. \v 10 Nêŋ ŋasawa tamoasiŋ ŋamalacŋa tec gêc. Amboac tonaŋ tamoasiŋ lau samob, mago tamoasiŋ gôlôac, taŋ sêkêŋ gewiŋ Kilisi gebiŋ aêac tôŋ naŋ, êlêlêc su. \s1 Paulu gêjac mata nê bŋ ma gêjac biŋsu to gêjam mec gôlôac \p \v 11 Alic ŋatalô kapôêŋ-kapôêŋ tonec tauc lemoc kato gêdêŋ amac. \v 12 Êsêac samob, taŋ sebe lau tetoc êsêac sa êtu gêŋ nomŋaŋa naŋ, sêkac amac gebe alôc ma sêsa amac. Êsêac taêŋ gêjam biŋ tageŋ tonec gebe lau sêjanda êsêac êtu Kilisinê kakesotauŋa atom. \v 13 Mago lau, taŋ sêsa êsêac naŋ, tauŋ sejop biŋsu atom. Êsêac sebe sêsa amac e tetoc tauŋ sa êtu amacŋa gebe asô sakiŋ ôliŋŋa tonaŋ ŋalabu. \v 14 Mago aê, aê jatoc tauc sa êtu gêŋ teŋŋa atom, êtu aêacnêŋ Apômtau Jesu Kilisi nê kakesotauŋageŋ. Kêtu kakesotauŋa aê galic nom amboac gêŋ matê, ma lau nomŋa sêlic aê amboac gêŋ matê. \v 15 Sêsa lauŋa me sêmoa samucgeŋŋa tonaŋ ŋanô atom. Ŋanô tageŋ tonec gebe Anôtô êkêŋ aêac tatu gêŋ wakuc acgom. \v 16 Biŋmalô to Anôtônê taê walô êndêŋ êsêac samob, taŋ sêsa nêŋ lêŋ sêndaŋguc ŋagôliŋ tonaŋ naŋ, to êndêŋ Anôtônê lau Israel êwiŋ. \p \v 17 Alênsôŋ aê êtiam atom, gebe Jesunê bêlêm ŋamala gêc aê ôlicgac. \p \v 18 O lasitêwaac, aêacnêŋ Apômtau Jesu Kilisi nê moasiŋ êwiŋ amacnêm ŋalau. Biŋŋanô.