\id AMO -Jabem partial Bible [jae] -Papua New Guinea 1980 (web 2015) \h AMOS \toc1 Amos \toc2 Amos \toc3 Amos \mt1 Amos \ip Propete Amos nê biŋ kêtu propete samob nêŋ biŋ ŋamataŋa, taŋ teto sa kêsêp buku teŋ tomalageŋ. Têna kêkôc eŋ aŋga malac Judaŋa teŋ, mago eŋ gêjam mêtê lau aŋga gamêŋ Israelŋa gêdêŋ jala 800 ma 700 gêmuŋ Kilisi gêmêŋ nomŋa ŋasawa. Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ lau sêpô lêna gêŋ teŋ atom, sêmoa ŋajamgeŋ. Êsêac sêlic nêŋ om ma sêsaê gebe sêmoa towamageŋ. Mago Amos gêlic amboac teŋ. Eŋ kêsaê gebe lau tolêlômgeŋ sêmoa ŋajam ma êsêac sêmoa ŋajam ŋam kêsêp nêŋ sêmêtôc lau ŋalêlôm sawa kesogeŋ to nêŋ sêkôniŋ êsêacŋa. Lau sêlic om, tageŋ nêŋ ŋalêlôm gêwiŋ atom. Êsêac sêjam kauc gebe sêmoa towamageŋ, mago sêsau tauŋ. Tec Amos gêjam mêtê lau toôli palêgeŋ ma kêtêc tau atom. Eŋ kêsôm Anôtô êmêtôc lau ŋawae lasê. Eŋ kêjatu gebe Biŋgêdêŋ ŋalêŋ êsa êtôm bu keseleŋ ma kêsôm gebe Moae Apômtau taê walô nê launêŋ ŋagêdô, taŋ gacgeŋ sêmoa mateŋ jali naŋ (5:15). \c 1 \p \v 1 Amosnê biŋ tau tonec. Eŋ gejobwaga dombaŋa nêŋ teŋ aŋga malac Tekoa. Ôjô gêjam atomgeŋ ma eŋ gêlic biŋ tau gêdêŋ Judanêŋ kiŋ Usia agêc Israelnêŋ kiŋ Joas latu Jerobeam nêŋ têm e ŋajala luagêc gêja, go ôjô gêjam. \v 2 Ma eŋ kêsôm gebe \q1 “Apômtau gêjam wambaŋ aŋga Sion \q1 to kêkac awa sa aŋga Jerusalem \q1 e gejobwaga dombaŋa nêŋ gamêŋ ŋagêgwaŋ kêsêlic \q1 to lôc Karmel ŋatêpôê kêmêliŋ.” \s1 Anôtô kêmêtôc lau Israel nêŋ lau jabaŋ êsêacŋa \s1 Siria \p \v 3 Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Aê oc jawi Damaskusnêŋ keso têlêac me aclêŋa ŋagêjô siŋ atom, \q1 gebe êsêac sêlêsa Gilead popoc to sêlêsu êsêac. \q1 \v 4 Amboac tonaŋ aê jakêŋ ja êniŋ Hasaelnê andu \q1 ma êndaŋgac Benhadadnê andu kiŋŋa. \q1 \v 5 Aê gabe jatuc malac Damaskus ŋabalaŋ popoc \q1 ma janseŋ lau Bikat Awenŋa \q1 to ŋac, taŋ kêmêgôm tôc kiŋŋa gêŋgôŋ Bet-Eden naŋ su. \q1 Ma lau Siriaŋa nasêŋgôŋ kapoacwalô aŋga Kir.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \s1 Pilistia \p \v 6 Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Aê jawi Gasanêŋ keso têlêac me aclêŋa ŋagêjô siŋ atom, \q1 gebe êsêac sêjaŋgo lau-m samuc teŋ su gebe sêkêŋ êsêac sêsêp lau Edom lemeŋ. \q1 \v 7 Amboac tonaŋ aê jakêŋ ja êniŋ Gasa ŋatuŋbôm \q1 ma êndaŋgac ŋaandu kiŋŋa su. \q1 \v 8 Aê gabe janseŋ lau Asdodŋa \q1 to ŋac, taŋ kêmêgôm tôc kiŋŋa gêŋgôŋ Askalon naŋ su. \q1 Aê lemoc ejoŋ malac Ekron \q1 e lau Pilisti nêŋ ŋapopoc sênaŋa.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \s1 Tirus \p \v 9 Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Aê jawi Tirusnêŋ keso têlêac me aclêŋa ŋagêjô siŋ atom, \q1 gebe êsêac sêkêŋ lau-m samuc teŋ sêsêp Edom lemeŋ \q1 ma taêŋ gêjam poac lasitêwaiŋa atom. \q1 \v 10 Amboac tonaŋ aê jakêŋ ja êniŋ Tirus ŋatuŋbôm \q1 ma êndaŋgac ŋaandu kiŋŋa su.” \s1 Edom \p \v 11 Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Aê jawi Edomnê keso têlêac me aclêŋa ŋagêjô siŋ atom \q1 gebe eŋ kêjanda lasi ŋa siŋ \q1 ma kêtiŋ nê taê walô lauŋa su. \q1 ma têtac ŋandaŋ ŋapaŋ \q1 to têtac kêmoatiŋ tôŋ gedeŋ tôŋgeŋ. \q1 \v 12 Amboac tonaŋ aê jakêŋ ja êniŋ malac Teman \q1 ma êndaŋgac malac Bosra ŋaandu kiŋŋa.” \s1 Amon \p \v 13 Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Aê jawi lau Amon nêŋ keso têlêac me aclêŋa ŋagêjô siŋ atom, \q1 gebe êsêac sêkac lauo, taŋ sêmoa teŋ naŋ, gêŋgic aŋga Gilead, \q1 gebe sêŋgôm tauŋ nêŋ nom ŋamadiŋ êtu kapôêŋ. \q1 \v 14 Amboac tonaŋ jaŋgôm ja elom aŋga malac Rahab ŋatuŋbôm ŋalêlôm \q1 ma êndaŋgac ŋaandu kiŋŋa \q1 êndêŋ taŋ wali êtaŋ êndêŋ bêc siŋŋa \q1 ma êndêŋ taŋ mu êmbuc êndêŋ bêc mulaiŋa. \q1 \v 15 Ma êsêacnêŋ kiŋ to nê kasêga samob sêwiŋ tauŋ \q1 nasêŋgôŋ kapoacwalô aŋga gamêŋ jaêc.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \c 2 \s1 Moab \p \v 1 Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Aê jawi Moabnê keso têlêac me aclêŋa ŋagêjô siŋ atom, \q1 gebe eŋ kêpac kiŋ Edomŋa nê ŋatêkwa kêtu ŋop. \q1 \v 2 Amboac tonaŋ aê jakêŋ ja êniŋ Moab \q1 ma êndaŋgac andu kiŋŋa aŋga Kerijot \q1 ma Moab ênaŋa êsêp siŋ ŋakicsêa ŋalêlôm \q1 êndêŋ taŋ wambaŋ to dauc êtaŋ êmoa naŋ. \q1 \v 3 Aê oc jasap gôliŋwaga tulu aŋga êsêac ŋaluŋ \q1 to janac ênê kasêga samob êndu sêwiŋ eŋ.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \s1 Juda \p \v 4 Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Aê gabe jawi Judanêŋ keso têlêac me aclêŋa ŋagêjô siŋ atom, \q1 gebe êsêac têtiŋ Apômtaunê biŋsu su \q1 to sejop ênê ŋagôliŋ atom. \q1 Ma êsêacnêŋ dansaŋ, taŋ kêtu tameŋinêŋ lêŋ ŋagôliŋ naŋ, \q1 gêwê êsêac seo amboac tonaŋgeŋ. \q1 \v 5 Amboac tonaŋ aê jakêŋ ja êniŋ Juda \q1 ma êndaŋgac Jerusalem ŋaandu kiŋŋa.” \s1 Anôtô kêmêtôc lau Israel \p \v 6 Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Aê jawi Israelnêŋ keso têlêac me aclêŋa ŋagêjô siŋ atom, \q1 gebe êsêac sêkêŋ ŋac gêdêŋ gêdêŋ lau sêjam ôli kêtu têtap silber saŋa, \q1 ma ŋac ŋalêlôm sawa kêtu têtap atapa saŋa. \q1 \v 7 Êsêac sêka lau ŋalêlôm sawa môkêŋapac tôŋ kêsêp kekop ŋalêlôm \q1 ma sêkô lau-ŋalêlôm-ŋawapacwaga nêŋ lêŋ auc. \q1 Ŋac teŋ agêc tama sêsô dêdêŋ mockaiŋo tageŋ \q1 e sêgôm ŋoc ŋaê dabuŋ kêtu sec. \q1 \v 8 Êsêac sêsa tauŋ sic sêc altar samob ŋagala \q1 ma ŋakwê, taŋ sêjaŋgo su aŋga launêŋ naŋ, kêtu nêŋ mê \q1 ma sênôm wain, taŋ lau sêkêŋ kêtu nêŋ biŋ ŋagêjôŋa naŋ, \q1 aŋga nêŋ Anôtônê andu. \b \q1 \v 9 “Ma aê, tec gamuŋ amac ma gaseŋ lau Amor, \q1 taŋ waso-waso têtôm kaseda \q1 ma ŋajaŋa têtôm kamem naŋ. \q1 Aê gaseŋ nêŋ ŋanô, taŋ geŋkaleŋ lôlôc naŋ, \q1 to nêŋ ŋawakac, taŋ gêc nom ŋalêlôm naŋ. \q1 \v 10 Aê kakôc amac sa aŋga gamêŋ Aiguptuŋa api amêŋ \q1 to gawê amac amoa gamêŋ sawa kêtôm jala 40, \q1 gebe awê kaiŋ lau Amor nêŋ gamêŋ, \q1 \v 11 Ma aê, tec gajac nêm latômi ŋagêdô sa têtu propete \q1 ma nêm ŋacseŋomi ŋagêdô têtu lau sêjam dabuŋ tauŋŋa. \q1 O lau Israel, biŋ amboac tonaŋ biŋŋanô me masi.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \q1 \v 12 “Mago amac akêŋ wain gêdêŋ lau sêjam dabuŋ tauŋŋa tau sênôm \q1 to ajac jao propete ma asôm gebe ‘Aoc biŋ lasê atom.’ \b \q1 \v 13 “Alic acgom, aê jaŋgôm nêm gamêŋ kôjô-kôjôgeŋ \q1 êtôm waŋ, taŋ gêlac gwêc sec naŋ. \q1 \v 14 Ŋac, taŋ ŋagaô naŋ, embe êc su, oc ênam eŋ sa atom. \q1 Ma ŋac ŋajaŋa nê ŋaclai ŋanô masi. \q1 Ma ŋac ŋaclai ênam tau sa êtôm atom. \q1 \v 15 Ŋac talamŋa oc êkô ŋajaŋa atom. \q1 Ŋac, taŋ ŋagaô naŋ, ênam tau sa atom. \q1 Ma ŋac, taŋ gêŋgôŋ hos ŋaô naŋ, ênam katu sa atom. \q1 \v 16 Ma lau siŋsêlêc, taŋ sêmoa totêntac kêpa sugeŋ naŋ, \q1 oc sêc toôliŋ ŋaôma êndêŋ bêc tonaŋ.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \c 3 \s1 Kôm taŋ gêjac propete ŋawae naŋ \p \v 1 O lau Israel, aŋô biŋ tonec, taŋ Apômtau kêsôm kepeŋ amac gôlôac samob, taŋ kakôc sa aŋga gamêŋ Aiguptuŋa api amêŋ naŋ. \q1 \v 2 “Aê kajaliŋ amac taômgeŋ sa aŋga gôlôac nomŋa samob nêŋ. \q1 Kêtu tonaŋŋa aê gabe jamêtôc amac êtu nêm keso samobŋa. \b \q1 \v 3 “Ŋac luagêc, taŋ sêjac noc tauŋ atom naŋ, \q1 sêsêlêŋ sêwiŋ tauŋ me. \q1 \v 4 Lewe, taŋ kêtap gwada sa atom naŋ, \q1 oc êu awa ŋaôma aŋga saleŋ me. \q1 Lewe ŋalatu, taŋ gêjac gêŋ atom naŋ, \q1 oc êkêkwaŋ aŋga nê gêsuŋ me. \q1 \v 5 Embe sêwa lakô atom, oc lip ênac moc me. \q1 Gwada teŋ embe êsêp lakô atom, \q1 oc lipkaiŋ êmandi sa me. \q1 \v 6 Dauc embe êtaŋ aŋga malac, \q1 oc lau têtakê atom me. \q1 Gêŋwapac embe êtap malac teŋ sa, \q1 naŋ Apômtau gêgôm atom me. \q1 \v 7 Biŋŋanô, Apômtau Anôtô êŋgôm gêŋ teŋ atom, \q1 eŋ eoc nê biŋ ŋalêlômŋa lasê \q1 êndêŋ propete, taŋ têtu ênê sakiŋwaga naŋ, êmuŋ acgom. \q1 \v 8 Lewe embe êtaŋ asa oc êtêc tau atom. \q1 Apômtau Anôtô embe êsôm biŋ, asa oc eoc biŋ lasê atom.” \s1 Samaria ênaŋa ŋapuc \b \q1 \v 9 Asôm lasê êndêŋ lau, taŋ sêŋgôŋ andu kiŋŋa aŋga Asuria \q1 to êsêac, taŋ sêŋgôŋ andu kiŋŋa aŋga gamêŋ Aiguptuŋa, \q1 gebe “Akac taôm sa aŋga lôc Samariaŋa, \q1 go alic lau sênac seso tauŋ aŋga gamêŋ tau \q1 to sêkôniŋ tauŋ sêmoa gamêŋ tau.” \q1 \v 10 Apômtau kêsôm gebe “Êsêac sêjam kauc lêŋ sêŋgôm gêŋ naêndêŋŋa. \q1 Êsêac sêboa ŋaclai sêkôniŋ lauŋa to sêjaŋgo gêŋŋa sa aŋga nêŋ andu kiŋŋa.” \q1 \v 11 Kêtu tonaŋŋa Apômtau Anôtô kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Ŋacjo sêŋgi gamêŋ auc ma senseŋ nêm tuŋbôm su \q1 ma sêjaŋgo waba su aŋga nêm andu kiŋŋa.” \p \v 12 Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe “Aê oc janam lau Israel, taŋ sêŋgôŋ nêŋ bec ŋalêlôm to sêc nêŋ mê ŋawasi ŋaô aŋga Samaria naŋ, kêsi êtôm ŋacgejob gêjam dombalabu ŋapopoc me taŋalauŋ kêsi aŋga lewe awasuŋ.” \b \q1 \v 13 Apômtau Anôtô, lausiŋ undambêŋa nêŋ Anôtô, kêsôm gebe \q1 “Aŋô biŋ tonec ma awa Jakobnê gôlôacnêŋ keso sa. \q1 \v 14 Êndêŋ bêc, taŋ jamêtôc Israel êtu nêŋ sêgêli biŋŋa naŋ, \q1 aê oc jamêtôc Betel ŋaaltar ma jatuc altar tau ŋajabo tulu \q1 e embeŋ êsêp nom. \q1 \v 15 Aê jatuc andu komôŋa to andu ockêsaŋa popoc. \q1 Ma andu, taŋ sêkwê toŋagêlôŋ kaiŋ teŋ naŋ, ênaŋa \q1 ma andu taêsam maleŋmê.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \c 4 \q1 \v 1 “Amac bulimakao Basanŋa, \q1 taŋ amoa lôc Samariaŋa naŋ, \q1 aŋô biŋ tonec. \q1 Amac akôniŋ lau ŋalêlôm sawa toŋ to alêsa lau-sêpô-lênawaga popoc, \q1 ma asôm gêdêŋ ŋaci gebe \q1 ‘Akôc gêŋ amêŋ, gebe anômôŋ.’ \q1 \v 2 Apômtau kêtôc lêma ma gebe nê biŋ ŋanô êsa êtu eŋ ŋac dabuŋŋa gebe \q1 Alic acgom, bêc oc mêŋêsa, go sêŋgauc amac asa amêŋ ŋa lêŋgêc \q1 to sênac nêm lauo ŋamuŋa ŋa êŋpaŋ. \q1 \v 3 Ma amac oc akêŋ taôm tageŋ-tageŋ asa tuŋbôm ŋakêlêtêc ŋasawa ana \q1 ma sêmbaliŋ amac siŋ ana Hermon.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \b \q1 \v 4 “Amêŋ Betel ma aŋgôm gêŋ alôb-alôb. \q1 Amêŋ Gilgal ma aŋgôm gêŋ alôb-alôb êlêlêc su. \q1 Akêŋ nêm daja êtôm bêbêcgeŋ samob \q1 ma akêŋ nêm gêŋ teŋ ŋanô teŋ ŋanô êtôm bêc êtu têlêacŋa samob. \q1 \v 5 Akêŋ polom togoleŋ êtu da daŋge \q1 to anam nêm da awalauŋ ŋawae êsa ênêc awêgeŋ. \q1 O lau Israel, biŋ tonaŋ amac têmtac gêwiŋ gebe aŋgôm.” \q1 Apômtau Anôtô nê biŋ tau tonec. \b \q1 \v 6 “Kêtôm nêm malac samob, aê kakêŋ amac lumluŋ gêŋac gêŋ teŋ atom \q1 to kakêŋ amac aôc tôbôm moŋa kêtôm nêm gamêŋgeŋ. \q1 Mago amac ajam taôm ôkwi amu adêŋ aê amêŋ atom.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \b \q1 \v 7 “Aê kagamiŋ kom gêdêŋ amac amboac tonaŋgeŋ e ajôŋ têlêac su, \q1 go ajoŋ kôm ŋanô sa. \q1 Aê kakêŋ kom gêjac malac teŋ, \q1 ma kagamiŋ kom gêdêŋ malac teŋ. \q1 Kôm teŋ kêtap kom sa, \q1 ma kôm, taŋ kêtap kom sa atom naŋ, ŋagêŋ kêmêliŋ. \q1 \v 8 Amboac tonaŋ tec malac luagêc me têlêac sêsêlêŋ sêja malac teŋ \q1 sebe sênôm bu, tageŋ sênôm e gêôc êsêac tôŋ atom. \q1 Mago amac ajam taôm ôkwi amu adêŋ aê amêŋ atom.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \b \q1 \v 9 “Aê kakêŋ gwa gêjac amacnêm mo to kakêŋ kôm ŋanô kêmêliŋ. \q1 Aê gaseŋ nêm kôm moŋa to kôm wainŋa su. \q1 Wagô geŋ amacnêm jambô to katêkwi. \q1 Mago amac ajam taôm ôkwi amu adêŋ aê amêŋ atom.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \b \q1 \v 10 “Aê kasakiŋ kole gêdêŋ amac kêtôm gagôm gêdêŋ Aiguptu. \q1 Aê gajac nêm lau wakuc êndu ŋa siŋ. \q1 Aê kajanda nêm hos sêc sêja. \q1 Ma nêm gamêŋ becŋa ŋasu sec e gêjam gamêŋ-gamêŋ aucgeŋ. \q1 Mago amac ajam taôm ôkwi amu adêŋ aê amêŋ atom.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \b \q1 \v 11 “Aê gaseŋ amac su katôm gaseŋ Sodom to Gomora su. \q1 Ma amac atôm jakalic, taŋ sêwê sic aŋga ja naŋ. \q1 Mago amac ajam taôm ôkwi amu adêŋ aê amêŋ atom.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \b \q1 “Kêtu tonaŋŋa aê gabe jaŋgôm biŋ tonaŋ ŋanô êsa êpi \v 12 amac, o Israel. \q1 O Israel, aê gabe jaŋgôm biŋ tonaŋ ŋanô êsa, tec ômansaŋ taôm, \q1 gebe ôndac nêm Anôtô.” \q1 \v 13 Ôlic acgom, ŋac taŋ gêboa lôc sa to kêkêŋ mu naŋ, \q1 ŋac taŋ geoc nê biŋ, taŋ taê gêjam naŋ, lasê gêdêŋ ŋamalac naŋ, \q1 ŋac taŋ kêkêŋ gamêŋ kelendeŋ to ŋakesec \q1 ma kêsêlêŋ gêmoa nom ŋabau ŋaô naŋ, \q1 nê ŋaê gebe Apômtau, lausiŋ undambêŋa nêŋ Anôtô. \f + \fr 4:13 \ft Propete gêjam dôŋ Israelnêŋ lauo kêpi bulimakao \f* Basanŋa, taŋ seŋ gêŋgeŋ ma sêjam kom teŋ atom. \c 5 \s1 Kalem sênam tauŋ ôkwiŋa \p \v 1 O gôlôac Israel, aŋô biŋ tonec ma akêŋ taŋem taŋiboa, taŋ kataŋ kêtu amacŋa naŋ. \q1 \v 2 “Awêtakiŋ Israel gêjac tau êndu, eŋ oc êndi sa êtiam atom. \q1 Eŋ gêjac tau êndu gêc tau nê nom ma ŋac teŋ oc gêjac eŋ sa atom.” \b \q1 \v 3 Gebe Apômtau Anôtô kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Malac taŋ êkêŋ lau 1,000 sêsa sêna naŋ, \q1 nêŋ lau 100 geŋ sêmoa mateŋ jali. \q1 Ma malac, taŋ êkêŋ lau 100 sêsa sêna naŋ, \q1 nêŋ 10 geŋ sêmoa mateŋ jali.” \b \q1 \v 4 Gebe Apômtau kêsôm biŋ tonec gêdêŋ gôlôac Israel gebe \q1 “Ansom aê, go amoa matem jali, \q1 \v 5 ansom Betel atom, ma ana Gilgal atom \q1 ma asêlêŋ alom Berseba ana atom. \q1 Gebe Gilgal oc êŋgôŋ kapoacwalô aŋga gamêŋ jaêc biŋŋanôgeŋ, \q1 ma Betel oc ênaŋa.” \b \q1 \v 6 Ansom Apômtau, go amoa matem jali. \q1 Embe masi, go eŋ êpoa lasê êtôm ja e êndaŋgac gôlôac Josep su, \q1 ma ŋac teŋ êmoa Betel, gebe ênac ja tau êmac atom. \q1 \v 7 O amac, taŋ ajam lêŋ biŋgêdêŋŋa ôkwi kêtu gêŋ ŋamakic sec \q1 ma akôniŋ biŋgêdêŋ tôŋ gêc nom. \b \q1 \v 8 Ŋac taŋ kêkêŋ dam to i totili \q1 ma gêjam ŋakesec ôkwi kêtu geleŋŋa \q1 to gêgôm geleŋŋa ŋakesec kêsa, \q1 ŋac taŋ kêkalem gwêc ma kêsêwa kêsêp nom naŋ, \q1 ênê ŋaê gebe Apômtau. \q1 \v 9 Eŋ geseŋ lau ŋajaŋa su eb tageŋ \q1 ma gêgôm malac ŋajaŋa kêtu gasaŋ. \b \q1 \v 10 Êsêac têntac gedec ŋac, taŋ kêpuc biŋgêdêŋ tôŋ gêmoa sêmêtôc biŋ ŋamala \q1 to sê kanôŋ ŋac, taŋ kêsôm biŋŋanô naŋ. \q1 \v 11 Amac akwê andu ŋa poc, taŋ apa e ŋatip kêsa naŋ, \q1 mago oc aŋgôŋ andu tau ŋalêlôm atom. \q1 Amac asê kôm wainŋa ŋajam, \q1 mago oc anôm wain tau atom, \q1 gebe amac aka ŋac ŋalêlôm sawa tôŋ \q1 to akac eŋ, gebe êkêŋ polom êndêŋ amac. \q1 \v 12 Aê kajala gebe agôm gêŋ alôb-alôb taêsam \q1 ma nêm sec kapôêŋanô. \q1 Amac taŋ alêsu ŋac gêdêŋ \q1 to akôc awa ŋalêsiŋa \q1 ma akô ŋac ŋalêlôm sawa auc aŋga amêtôc biŋ ŋamala naŋ. \q1 \v 13 Kêtu tonaŋŋa tec ŋac tokauc oc ênam tau tôŋ êndêŋ têm tonec, \q1 gebe têm tau têm sec. \b \q1 \v 14 Ansom gêŋ ŋajam, ansom gêŋ sec atom, \q1 gebe amoa matem jali. \q1 Go Apômtau, lausiŋ undambêŋa nêŋ Anôtô, êmoa êwiŋ amac \q1 amboac asôm su. \q1 \v 15 Têmtac endec sec ma têmtac êwiŋ ŋajam \q1 to amansaŋ biŋgêdêŋ aŋga mêtôc ŋamala, \q1 ec Apômtau, lausiŋ undambêŋa nêŋ Anôtô, \q1 taê walô Josepnê gôlôac ŋapopoc. \b \q1 \v 16 Amboac tonaŋ Apômtau, lausiŋ undambêŋa nêŋ Anôtô, \q1 kêsôm biŋ tonec gebe \q1 “Taŋiboa êpi êtôm malacluŋ samobgeŋ. \q1 Ma lau sêmôêc gebe ‘Ojae, ojae’ êtôm intêna samob. \q1 Êsêac sêkalem lau kômŋa gebe têtaŋ \q1 to êsêac, taŋ têtaŋ taŋiboa kêtu tôŋ naŋ, gebe sêpuc taŋiboa sa. \q1 \v 17 Taŋiboa êtaŋ êtôm kôm wainŋa samob \q1 gebe aê oc jasêlêŋ jamoa amac ŋasawa-ŋasawa.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \b \q1 \v 18 Ojae amac, taŋ ajam awem su Apômtaunê bêc. \q1 Ajam awem su bêc tonaŋ kêtu ageŋŋa. \q1 Bêc tonaŋ ŋakesec, ŋawê atom. \q1 \v 19 Oc êtôm ŋac teŋ gêc lewe su, \q1 mago gêdac bôclai teŋ, \q1 me gêô lasê andu ma gêjac seŋeŋ tau ŋa lêma \q1 ma moac teŋ gêŋac eŋ. \q1 \v 20 Apômtaunê bêc tau ŋakesec, ŋawê atom, \q1 ŋakanuc ma ŋawasi masi. \b \q1 \v 21 “Aê gadec ma galic nêm om sec \q1 ma nêm akac taôm sa omŋa gêjac aê matocanô ŋajam atom. \q1 \v 22 Ma amac embe akêŋ daja to dadaŋge êndêŋ aê, \q1 oc jakôc sa atom. \q1 Aê matoc ê nêm bulimakao kêtôp ŋajam, taŋ akêŋ êtu dawama naŋ atom. \q1 \v 23 Aêc su tonêm wê ŋakicsêa aŋga aêŋoc. \q1 Aê gabe jaŋô nêm gêŋ wêŋa êtaŋ atom. \q1 \v 24 Mago biŋgêdêŋ ŋalêŋ êsa êtôm bu keseleŋ \q1 ma biŋgêdêŋ êtôm bu, taŋ keseleŋ gedeŋ tôŋgeŋ naŋ. \p \v 25 “O gôlôac Israel, amac akêŋ daja to da ŋagêdô gêdêŋ aê gêdêŋ taŋ amoa gamêŋ sawa kêtôm jala 40 naŋ, me masi. \v 26 Tec galoc akôc nêm kiŋ Sakut to amacnêm gwam utitalataŋa Kaiwan, taŋ amasaŋ kêtu amac taômŋa naŋ, sa \v 27 gebe aê oc jawê amac aka lêlêc Damaskus su naasêp kapoacwalô.” Apômtau taŋ nê ŋaê gebe lausiŋ undambêŋa nêŋ Anôtô naŋ, kêsôm biŋ tonaŋ. \f + \fr 5:27 \ft Sakut agêc Kaiwan nêŋ ŋam gêc awê atom, moae têtu lau \f* Babel nêŋ anôtôi jaba. \c 6 \s1 Senseŋ Israel su ŋabiŋ \q1 \v 1 “Ojae êsêac, taŋ sêlêwaŋ sêmoa Sion, \q1 to êsêac, taŋ sêŋgôŋ lôc Samariaŋa totêntac kêpa sugeŋ, \q1 ma tenteŋlatu ŋamataŋa nêŋ lau towae, \q1 taŋ gôlôac Israel dêdêŋ êsêac sêja naŋ. \q1 \v 2 Alom malac Kalne ana ma alic acgom, \q1 go aŋga ônê ana malacsêga Hamat. \q1 Go asêp Pilistinêŋ malac Gat ana. \q1 Êsêacnêŋ gamêŋ ŋajam kêlêlêc gamêŋ tonec su me. \q1 Me êsêacnêŋ nom kapôêŋ kêlêlêc amacnêm nom su me. \q1 \v 3 O amac, taŋ atiŋ bêc sec su naŋ, \q1 mago akalem ŋaclai êkôniŋ lauŋa mêŋkêtu dambê. \b \q1 \v 4 “Ojae êsêac, taŋ sêsa tauŋ sic sêc pôpô, taŋ sêjam gêlôŋ ŋa jabo naŋ, \q1 to sêmêtôc tauŋ sêsac nêŋ mê ŋaô, \q1 ma seŋ domba ŋalatu aŋga domba ŋatoŋ \q1 to bulimakao ŋalatu, taŋ seŋgeŋ e kêtôp ŋajam naŋ. \q1 \v 5 Êsêac sêjam wê ole-ole to sêjac gêŋ wêŋa kêtaŋ gêwiŋ, \q1 ma sêmasaŋ gêŋ wêŋa wakuc kêtôm Dawid. \q1 \v 6 Êsêac sênôm wain kêsêp laclu kapôêŋ \q1 to seŋ oso tauŋ ŋa niptêkwi ŋajamanô tau, \q1 mago sêmoa toŋalêlôm ŋawapac kêtu Josep gêjaŋaŋa atom. \q1 \v 7 Tec êsêac têtu lau, taŋ sêŋgôŋ kapoacwalô aŋga gamêŋ jaêc naŋ, nêŋ ŋamata, \q1 ma êsêac, taŋ sêmêtôc tauŋ sêsac nêŋ mê ŋaô naŋ, têtu samuc tauŋ toôndugeŋ êtiam atom.” \b \q1 \v 8 Apômtau, lausiŋ undambêŋa nêŋ Anôtô, kêsôm gebe \q1 Apômtau Anôtô kêtôc lêma kêpi tau gebe \q1 “Aê gadec Jakobnê ketoc tau sa \q1 ma têtac gedec ênê andu kiŋŋa \q1 ma gabe jakêŋ malac to gêŋ samob, taŋ gêc ŋalêlôm naŋ, êndêŋ ŋacjo.” \p \v 9 Lau 10 embe sêmoa andu teŋ, oc sêmac êndu. \v 10 Ma ŋac teŋ, taŋ gêjaŋa atom ma kêsiŋ tau gêŋgôŋ nê andu ŋabalêm ŋalêlômŋa naŋ, nê tawaŋ, taŋ gebe êkôc eŋ ma sejoŋ ŋatêkwa sa aŋga andu naŋ, embe êsôm gebe “Ŋac teŋ gêŋgôŋ gêwiŋ aôm me masi,” go eŋ êjô nê tawaŋ awa gebe “Masi,” ma êmbaob eŋ gebe “Us, jamaŋgeŋ, aêac tasam Apômtaunê ŋaê atommaŋ.” \b \q1 \v 11 Alicgac me, Apômtau kêjatu, tec oc têtuc andu kapôêŋ popoc \q1 ma sênac andu sauŋ êkôc-êkôc. \q1 \v 12 Amboac ondoc, hos sêlêti sêmoa poc ŋaô \q1 ma bulimakao sê sakweŋ ki, gebe sêkac gwêc ôkwi me. \q1 Mago amac ajam lêŋ mêtôcŋa ôkwi kêtu gêŋ ŋamalic \q1 to agôm biŋgêdêŋ ŋaŋanô ŋamakic kêsa. \q1 \v 13 Amac atu samuc gêŋ ŋaôma \q1 ma asôm gebe “Aêac aku malac Karnaim tulu ŋa tauŋ ma ôliŋwalô atom me.” \b \q1 \v 14 “O gôlôac Israel, alic acgom, \q1 aê jajatu tenteŋlatu toŋ teŋ sa, gebe sênac siŋ êndêŋ amac.” \q1 Apômtau, lausiŋ undambêŋa nêŋ Anôtô, kêsôm biŋ tonaŋ. \q1 “Ma êsêac sêkôniŋ amac tôŋ aŋga Hamat ŋaintênagêsuŋ e naêndêŋ bu Arabaŋa.” \c 7 \s1 Amos gêlic ŋakatu wagôŋa \p \v 1 Apômtau Anôtô kêtôc gêŋ tonec gêdêŋ aê gebe Aê galic eŋ kêmasaŋ wagô gêdêŋ taŋ kiŋnê lau sebob gêgwaŋ ŋamata su ma gêgwaŋ ŋamêdôb kêpuc kêtu luagêcŋa. \v 2 Wagô seŋ nom ŋagêgwaŋ su, go kasôm gebe \q1 “O Apômtau Anôtô, aê jateŋ aôm gebe ôsuc biŋ okwi, \q1 gebe Jakob oc êôc gêŋ tau amboac ondoc. Eŋ sauŋanô.” \q1 \v 3 Tec Apômtau gêjam nê ŋalêlôm ôkwi ma kêsôm gebe \q1 “Biŋ tonaŋ êtu anô atom.” \s1 Amos gêlic ŋakatu jaŋa \p \v 4 Go Apômtau Anôtô kêtôc gêŋ tonec gêdêŋ aê gebe Aê galic Apômtau Anôtô kêkalem ja gebe êmêtôc biŋ. Ma ja geŋ gêdimbobsêga su ma mêŋgeŋ nom gêmoa. \v 5 Go kasôm gebe \q1 “O Apômtau Anôtô, aê jateŋ aôm gebe ôwi siŋ, \q1 gebe Jakob êôc gêŋ tau amboac ondoc. Eŋ sauŋanô.” \q1 \v 6 Tec Apômtau Anôtô gêjam nê ŋalêlôm ôkwi ma kêsôm gebe \q1 “Biŋ tonaŋ êtu anô atom amboac tonaŋgeŋ.” \s1 Amos gêlic ŋakatu gam topocŋa \p \v 7 Eŋ kêtôc gêŋ tonec gêdêŋ aê gebe Aê galic Apômtau kêkô tuŋbôm, taŋ sêkwê todôŋ, taŋ sêmasaŋ ŋa gam topoc êtôc gêŋ solopŋa. Ma eŋ lêma kêkôc dôŋ tonaŋ ŋateŋ. \v 8 Ma Apômtau kêsôm gêdêŋ aê gebe “Amos, aôm gôlic asageŋ.” Ma aê kasôm gebe “Galic dôŋpoc teŋ.” Go Apômtau kêsôm gebe \q1 “Ôlic acgom, aê kakô ŋoc lau Israel ŋalêlôm \q1 ma gajam dôŋ êsêac ŋa dôŋpoc. \q1 Aê gabe jaê êsêacnêŋ biŋ tôŋ êtiam atom. \q1 \v 9 Isaknê gamêŋ ŋabau êtu gasaŋ \q1 to senseŋ Israelnêŋ gamêŋ dabuŋ su. \q1 Ma aê gabe jandi tosiŋgeŋ gebe janac siŋ êndêŋ Jerobeamnê gôlôac.” \s1 Amos agêc Amasia \p \v 10 Go dabuŋwaga Betelŋa Amasia kêsakiŋ biŋ gêdêŋ Israelnêŋ kiŋ Jerobeam gebe “Amos kêkic aômnêm biŋ gêmoa gôlôac Israel ŋalêlôm. Lau tau têtôm gebe sêôc ênê biŋ tôŋ atom. \v 11 Gebe Amos kêsôm gebe \q1 ‘Siŋ oc enseŋ Jerobeam su, \q1 ma Israel sêwi nêŋ gamêŋ siŋ nasêŋgôŋ kapoacwalô aŋga gamêŋ jaêc.” ’ \m \v 12 Ma Amasia kêsôm gêdêŋ Amos gebe “O ŋac-goc-biŋ-lasêwaga, wêc siŋ su taôm ôna nêm gamêŋ Judaŋa, ec ôniŋ nêm polom to oc biŋ lasê aŋga ônê. \v 13 Mago oc biŋ lasê aŋga Betel êtiam atomanô gebe Betel kêtu kiŋnê gamêŋ dabuŋ to kêtu ênê gamêŋ tau ŋalôm dabuŋ teŋ.” \p \v 14 Go Amos gêjô Amasia awa gebe “Aê propete atom, ma propete teŋ latu aê atom amboac tonaŋgeŋ. Mago aê ŋac bôcŋa to ŋac kasê ka ŋanôŋa. \v 15 Ma Apômtau kêkôc aê su aŋga bôc ŋatoŋ ma Apômtau kêsôm gêdêŋ aê gebe ‘Ôna oc biŋ lasê êndêŋ ŋoc lau Israel.’ \v 16 Amboac tonaŋ galoc ôkêŋ taŋam Apômtaunê biŋ. \q1 Aôm kôsôm gebe ‘Oc biŋ lasê eso Israelnêŋ ŋalêlôm atom \q1 ma ônam mêtê eso Isaknê gôlôacnêŋ ŋalêlôm atom.’ \q1 \v 17 Kêtu tonaŋŋa Apômtau kêsôm biŋ tonec gebe \q1 ‘Aômnêm awê oc êtu mockaiŋo êmoa malac, \q1 ma siŋ enseŋ latômio to ŋac su. \q1 Ŋacjo sênac lôcawa nêm nom to sênac sam êndêŋ tauŋ. \q1 Aôm taôm ômac êndu aŋga lau samuc nêŋ gamêŋ, \q1 ma Israel oc sêwi nêŋ gamêŋ siŋ nasêŋgôŋ kapoacwalô aŋga gamêŋ jaêc.” ’ \c 8 \s1 Ŋakatu kêtu aclêŋa \p \v 1 Go Apômtau Anôtô kêtôc gêŋ tonec gêdêŋ aê gebe Aê galic ka ŋanô ŋalêwê gadob teŋ. \v 2 Ma eŋ kêsôm gebe” Amos, aôm gôlic asageŋ.” Ma aê kasôm gebe “Gal ic ka ŋanô ŋalêwê gadob teŋ.” Go Apômtau kêsôm gêdêŋ aê gebe \q1 “Aêŋoc lau Israel nêŋ têm mêŋgêjac pep, \q1 aê jaê êsêacnêŋ biŋ tôŋ êtiam atom. \q1 \v 3 Êndêŋ bêc tonaŋ wê aŋga lôm dabuŋ ênam tau ôkwi êtu taŋiboa.” \q1 Apômtau Anôtô nê biŋ tau tonec. \q1 “Êtôm gamêŋ samob êsêac sêmbaliŋ ŋawêlêlaŋ taêsam siŋ ŋabiŋmêgeŋ.” \s1 Israel sênaŋa ŋatêm kêdabiŋgac \b \q1 \v 4 Amac taŋ aka lau sêpô lêna tauŋŋa tôŋ \q1 ma akôniŋ lau ŋalêlôm sawa gamêŋ tonecŋa naŋ, \q1 akêŋ taŋem biŋ tonec. \q1 \v 5 Amac asôm gebe “Êndêŋ ondoc ajôŋ mêŋgêô lasê ŋaôm êmbacnê, \q1 gebe takêŋ polom êndêŋ lau sênam ôli. \q1 Êndêŋ ondoc sabat êmbacnê, \q1 gebe tatulu mo ma daŋgôm dôŋ moŋa êtu sauŋ ma mo ŋaôli êtu kapôêŋ \q1 ma tansau lau ŋa dôŋdansaŋ. \q1 \v 6 Ma tanam ôli lau ŋalêlôm sawa ŋa silber \q1 to lau sêpô lêna tauŋŋa ŋa atapa \q1 ma takêŋ polom ŋapa êndêŋ lau sênam ôli amboac tonaŋgeŋ.” \q1 \v 7 Apômtau kêtôc lêma kêpi Jakobnê wae ŋajam gebe \q1 “Biŋŋanôgeŋ, aê jaliŋ êsêacnêŋ gêŋ samob, taŋ sêgôm naŋ, ŋateŋ siŋ atomanô. \q1 \v 8 Biŋ tonec êŋgôm nom êtênêp \q1 to êŋgôm lau samob, taŋ sêŋgôŋ nom tau naŋ, têtaŋ taŋiboa \q1 ma êŋgôm nom samucgeŋ êsuŋ êtôm bu Nil \q1 ma ŋakotoŋ-kotoŋ e ê su êtiam êtôm bu Nil aŋga Aiguptu naŋ, atom me.” \b \q1 \v 9 Apômtau Anôtô kêsôm gebe “Êndêŋ bêc tonaŋ \q1 aê jakêŋ oc naêsêp êndêŋ têm oc êkô ŋaluŋŋa \q1 ma jaŋgôm nom ŋagamêŋ ŋakesec êsa êndêŋ ocsalô. \q1 \v 10 Aê gabe janam nêm om têmtac ŋajamŋa ôkwi êtu bêc ŋawapac \q1 to janam nêm wê samob ôkwi êtu taŋiboa. \q1 Aê gabe jakêŋ amac samob anac talu \q1 ma samob akaliŋ môkêmlauŋ su. \q1 Aê gabe jaŋgôm amac ataŋ taŋiboa êtôm ŋac, \q1 taŋ gêjam taê tau kêtu nê latu tageŋgeŋŋa, \q1 ma anac dabiŋ bêc tau amboac sêjac dabiŋ bêc têntac ŋamakicŋa teŋ.” \b \q1 \v 11 Apômtau Anôtô kêsôm gebe “Alicgac me, bêc oc mêŋêsa, \q1 go jakêŋ tôbôm ênam gamêŋ auc. \q1 Tôbôm mo to buŋa atom, tôbôm sêŋô Apômtaunê mêtêŋa. \q1 \v 12 Lau oc sêsêlêŋ sêwê aŋga gwêc ŋamakeŋ e dêndêŋ gwêc ŋamakeŋ \q1 to aŋga gamêŋ musaŋgu-mŋa e dêndêŋ gamêŋ oc kêpiŋa. \q1 Êsêac sêna sêmêŋ—sêna sêmêŋ ma sensom Apômtaunê mêtê, \q1 mago têtap sa atom. \b \q1 \v 13 “Êndêŋ bêc tonaŋ lauo takiŋ tolaŋôŋ êjam ma ŋacseŋom mateŋ êlô êtu bu êjô êsêacŋa. \q1 \v 14 Lau taŋ têtôc lemeŋ êndêŋ gwam Asima Samariaŋa ma sêsôm gebe \q1 ‘Dannê anôtô gêŋgôŋ mata jali, tec aê jasôm biŋŋanô,’ \q1 ma êsêac, taŋ sêsôm teŋ gebe ‘Bersebanê lamu gêmoa, tec aê jasôm biŋŋanô,’ \q1 naŋ êsêac samob oc sembeŋ e sêndi sa êtiam atom.” \f + \fr 8:14 \ft Ka ŋanô ŋalêwê gêwa sa gebe jala teŋ ŋatêm ŋajam \f* gêbacnê, tec ka ŋanô ŋalêwê katu Apômtaunê bec mêtôcŋa ŋadôŋ. \f + \fr 8:14 \ft Lau Israel nêŋ abec tau tonaŋ.\f* \c 9 \s1 Lau teŋ sêwê Apômtaunê mêtôc sa atom \q1 \v 1 Aê galic Apômtau kêkô kêsi altarŋa ma kêsôm gebe \q1 “Ôtuc alê popoc e salôm ênsêlô \q1 mêŋêtuc lau samob môkêŋapac popoc, \q1 ma êsêac, taŋ sêwê sa naŋ, aê oc janac ŋa siŋ, \q1 ma teŋ êc su atom, teŋ ênam samuc atom. \b \q1 \v 2 “Êsêac embe seweŋ nom sêsêp lamboam sêna, \q1 aê lemoc oc jakôc êsêac aŋga ônê. \q1 Êsêac embe sêpi undambê sêna, \q1 aê oc jakôc êsêac aŋga tônê sêsêp sêmêŋ. \q1 \v 3 Êsêac embe sêsiŋ tauŋ sêmoa lôc Karmel ŋatêpôê, \q1 oc jaê êsêac lasê ma jakôc êsêac tôŋ. \q1 Êsêac embe sêsiŋ tauŋ sêsêp gwêc ŋagêdimbob, gebe jalic êsêac atom, \q1 oc jajatu moac, gebe êŋac êsêac aŋga ônê. \q1 \v 4 Êsêac embe sêsêlêŋ sêmuŋ nêŋ ŋacjo sêsêp kapoacwalô sêna \q1 oc jajatu siŋ, gebe enseŋ êsêac su aŋga tônê. \q1 Aê matocanô êpi êsêac êtu êmoasiŋ êsêacŋa atom, êtu êkêŋ sec êsêacŋa.” \b \q1 \v 5 Apômtau, lausiŋ undambêŋa nêŋ Anôtô, kêmoasac nom e gêwê, \q1 ma êsêac samob, taŋ sêŋgôŋ nom tau naŋ, têtaŋ lasê, \q1 ma gêŋ nomŋa samucgeŋ kêsuŋ kêtôm bu Nil \q1 ma gê su kêtiam kêtôm bu Nil Aiguptuŋa. \q1 \v 6 Eŋ kêkwê nê balêm lôlôcŋa aŋga undambê \q1 ma kêsuŋ nê andu ŋaalê kêkô nom. \q1 Eŋ taŋ kêkalem gwêc ŋadembom ma kêsêwa kêsêp nom naŋ, \q1 nê ŋaê gebe Apômtau. \p \v 7 Apômtau kêsôm gebe \q1 “O gôlôac Israel, aê galic amac atôm lau Aitiopiaŋa atom me. \q1 Aê gawê Israel aŋga Aiguptu ma lau Pilisti aŋga Kaptor \q1 to lau Suria aŋga Kir sêmêŋ atom me. \q1 \v 8 Alicgac me, Apômtau Anôtô mata gê gamêŋ kiŋŋa sec \q1 ma aê gabe janseŋ gamêŋ tau su ênaŋa aŋga nom, \q1 tageŋ gabe janseŋ Jakobnê gôlôac su samucgeŋ atom.” \q1 Apômtaunê biŋ tau tonec. \b \q1 \v 9 “Alic acgom, aê gabe jajatu biŋ \q1 ma jakoloŋ gôlôac Israel sêsêp lau tomôkê-tomôkê samob ŋalêlôm. \q1 Aê jakoloŋ êsêac êtôm sekoloŋ polom kêsêp lala \q1 e ŋamatu teŋ embeŋ êsêp nom atom. \q1 \v 10 Aêŋoc launêŋ lau sec samob, taŋ sêsôm gebe \q1 ‘Gêŋwapac êtap aêac sa to êôc lêlêc aêac atom naŋ, \q1 siŋ enseŋ êsêac su sênaŋa.’” \s1 Êtu ŋamu Apômtau êmansaŋ Israelnêŋ biŋ êtiam \q1 \v 11 “Êndêŋ bêc tônê aê gabe jajac Dawidnê bec, taŋ kêku naŋ, sa êtiam. \q1 Aê gabe jambôc ŋalasê to jamboa ŋapopoc sa \q1 ma jakwê sa êtiam êtôm andaŋgeŋŋa, \q1 \v 12 gebe êsêac sêwê kaiŋ Edom ŋapopoc to lau tomôkê-tomôkê samob, \q1 taŋ sê ŋoc ŋaê kêpi êsêac naŋ.” \q1 Apômtau taŋ êŋgôm biŋ tau êtu anô naŋ, kêsôm biŋ tonaŋ. \q1 \v 13 Apômtau kêsôm gebe \q1 “Alic acgom, bêc oc mêŋêsa, go ŋac êkac nom ôkwi mêŋê ŋac ejoŋ ŋanô saŋa tôŋ, \q1 ma ŋac êka wain ŋanôŋa mêŋê ŋac êsê ŋawêŋa tôŋ. \q1 Wain ŋakana oc mêŋtep-mêŋtep aŋga lôc \q1 to enseleŋ aŋga gamêŋ ŋabau. \q1 \v 14 Aê gabe jaŋgôm ŋoc lau Israel nêŋ gêŋ mataêjam êtu wakuc. \q1 Êsêac sêkwê malac, taŋ seseŋ popoc naŋ, sa êtiam ma sêŋgôŋ ŋalêlôm. \q1 Êsêac sêsê kôm wainŋa ma sênôm ŋawain. \q1 Êsêac sêsê kôm ma sêniŋ ŋanô. \q1 \v 15 Aê gabe jasê êsêac sêsêp tauŋ nêŋ nom \q1 ma sêmbuc êsêac sa aŋga nom, taŋ kakêŋ gêdêŋ êsêac naŋ, êtiam atom.” \q1 Apômtau aômnêm Anôtô, nê biŋ tau tonec. \f + \fr 9:15 \ft Lau Israel nêŋ kiŋnê gamêŋ.\f* \f + \fr 9:15 \ft Lau sekoloŋ gêŋ kêsêp lala, gebe sêwa ŋajam to sec \f* êkôc. Têm ŋagêdô lau sekoloŋ ŋop kêsêp lala, tec ŋop ŋajam kêsêp laclu ma ŋapoc gacgeŋ gêc lala ŋalêlôm. Têm teŋ lau sekoloŋ polom ŋanô e ŋanô gêc lala ŋalêlôm ma ŋapa gêjaŋa. Ŋamadiŋ tonec kêkanôŋ biŋ polom ŋanôŋa. \f + \fr 9:15 \ft Biŋ tonec ŋam gebe kom oc anam ŋanô ŋapaŋ.\f*