\id ACT -Jabem partial Bible [jae] -Papua New Guinea 1980 (web 2015) \h APOSTOLO \toc1 Gêŋ Taŋ Apostolo Sêgôm Naŋ APOSOLO \toc2 Apostolo \toc3 Apos \mt2 Gêŋ Taŋ Apostolo Sêgôm Naŋ \mt1 APOSOLO \ip Gêŋ Taŋ Aposolo Sêgôm Naŋ nec Luka keto gêjac têku nê Ŋawae Ŋajam. Eŋ keto buku tau gebe ênac miŋ ŋalau Dabuŋ gêwê lau buŋa ŋamataŋa sêpuc Jesu waŋa ma sêsôm ênê Ŋawae Ŋajam lasê “aŋga Jerusalem to Judaia samucgeŋ ma Samaria ŋagamêŋ e naêndêŋ nom ŋamadiŋ” (1:8). Mêtê kêlaiŋ tau gêjac m aŋga Judanêŋ gamêŋ acgom, ma gelom-gelom jakêtu lau nomŋa samobgeŋ nêŋ sekêŋ gêwiŋ, tec ŋamiŋ tau tonaŋ. Luka gebe ênac nê lau têm tônêŋa têntac tôŋ, tec keto gebe Mêtê tau kêkêli lau teŋ sêli tauŋ sa gêdêŋ kaisara, tê sejam gôliŋ Romnêŋ gamêŋ nê atomanô. Eŋ gêwa lau tau nêŋ kauc sa kêpi biŋ, taŋ lau Juda sêkêŋ gêwiŋ to sêkêŋ mateŋgeŋ sêmoa naŋ, gebe kêtu anô kêpi biŋ lau buŋa sêkêŋ gêwiŋ necgac. \ip Buku tau nec ŋasêbu têlêac, naŋ kêtôc aposolo to lau sêsôm Jesunê Ŋawae Ŋajam lasê kêsa aŋga gamêŋ dambê jaselom gamêŋ baliŋ ma sêwaka Gôlôac Dabuŋ tau sa-sa naŋ gebe (1) Jesu kêpi undambê gêja su acgom, go gôlôac buŋa ŋamataŋa kêwaka tau sa aŋga Jerusalem tau; (2) Mêtê kêsa aŋga Palestina ŋagameŋ ŋagêdô (Samaria to Suria) gêwiŋ; ma (3) Mêtê gelom Gwêc Ŋaluŋ ŋagamêŋ ŋagêdô samob e jagêdêŋ malacsêga Rom. \ip Aposolonêŋ buku tonec ŋagêbôm teŋ gebe sêjac Ŋalau Dabuŋ nê koleŋsêga ŋamiŋ gêjam auc. Gêdêŋ Om Pentekostŋa Ŋalau Dabuŋ toŋaclaigeŋ mêŋkêpi lau buŋa aŋga Jerusalem, tec gêwê to kêpuc êsêac to nêŋ laumata tôŋ kêtôm biŋ, tê sêjac ŋamiŋ gec buku tau nê, samob gêmoageŋ. Ac sêkatoŋ lau buŋa ŋamataŋa nêŋ jaeŋ sa ŋatênageŋ gêc biŋ ŋagêdô, taŋ aposolo sêjam-sejam mêtê lau ma teto sa naŋ. Go gêŋsêga, taŋ teto ŋamiŋ gêc naŋ, kêtôc jaeŋ tau ŋaŋaclai kêtu anô kêpi lau buŋa sêsa nêŋ lêŋŋa ma kêpi gôlôac samob sêbiŋ tauŋ tôŋ toŋanôgeŋ naŋŋa. \iot Ŋadênaŋ \ili1 1. Jesu gêjac dabiŋ aposolo kêtu nêŋ kôm sêwa eŋ ŋam saŋa 1:1-26 \ili2 a. Jesunê awamu kêjatu aposolo sa sêsôm eŋ wae lasêŋa ma gêjac mata Ŋalau Dabuŋ gêdeŋ êsêac 1:1-14 \ili2 b. Sêjaliŋ ŋac teŋ sa gêjô Juda su 1:15-26 \ili1 2. Sêwa Jesu sa aŋga Jerusalem 2:1–8:3 \ili1 3. Sêwa Jesu sa aŋga Judaia to Samaria 8:4–12:25 \ili1 4. Aposolo Paulu nê sakiŋ 13:1–28:31 \ili2 a. Lêŋ Misionŋa ŋamataŋa 13:1–14:28 \ili2 b. Aposolo sêkac tauŋ sa aŋDa Jerusalem 15:1-35 \ili2 c. Lêŋ Misionŋa kêtu luagêcŋa 15:36–18:22 \ili2 d. Lêŋ Misionŋa kêtu têlêacŋa 18:23–21:16 \ili2 e. Sêkêc Paulu tôŋ gêŋgôŋ kapoacwalô aŋga Jerusalem ma Kaisarea to Rom 21:17–28:31 \c 1 \ms1 APOSOLO \s1 Jesu gêjac mata Ŋalau Dabuŋ \p \v 1 Teopili, biŋ ŋamataŋa tec kato su kêpi biŋ samob, taŋ Jesu gêgôm to kêdôŋ gêdêŋ taŋ gêjac m nê kôm \v 2 e gêdêŋ bêc, taŋ Anôtô kêkôc eŋ sa naŋ. Anôtô kêkôc eŋ sa atomgeŋ ma Ŋalau Dabuŋ kêkac Jesu tec kêsakiŋ aposolo, taŋ kêjaliŋ êsêac sa naŋ. \v 3 Gêdêŋ taŋ kêkôc nê ŋandaŋ su naŋ, kêtôc tau gêmoa mata jaliŋa gêdêŋ êsêac gêjagêmu-gêjagêmu ŋalêŋ gwalêkiŋ. Sêlic eŋ kêtôm bêc 40 ma kêsôm biŋ kêpi Anôtônê gamêŋ gêdêŋ êsêac. \v 4 Eŋ gêmoa gêwiŋ êsêac ma gêjac jao gebe “Awi Jerusalem siŋ atom ma aôŋ biŋ, taŋ Tamoc gêjac mata to aŋô aŋga aêŋoc naŋ, e ŋanô êsa acgom. \v 5 Gebe Joaŋ tec kêsagu lau ŋa bu, ma amac oc aliŋ Ŋalau Dabuŋ êtu nêm saŋgu ŋabêc jauc atom.” \s1 Jesu kêpi undambê gêja \r (Mar 16:19-20; Luk 24:50-53) \p \v 6 Lau taŋ sêkac tauŋ sa naŋ, têtu kênac eŋ gebe “Apômtau, êndêŋ têm tonec oc ômansaŋ Israelnêŋ gamêŋ êtu gamêŋ towae êtiam me masi.” \v 7 Ma eŋ kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “Amacnêm kôm gebe ajala têm to noc, naŋ ŋaclai ŋatau Tamoc taê gêjam gêc nê tauŋa naŋ atom. \v 8 Mago Ŋalau Dabuŋ wacêpi amac e atu lau toŋaclai ma awa aê ŋam sa aŋga Jerusalem to Judaia samucgeŋ ma Samaria ŋagamêŋ e naêndêŋ nom ŋamadiŋ.” \v 9 Jesu kêsôm biŋ tonaŋ su, go êsêac sêlic eŋ kêpi lôlôc gêja e tao teŋ kêsip eŋ su, tec mateŋanô sêlic eŋ sapu. \p \v 10 Eŋ kêpi gêja ma êsêac mateŋ gê undambê ŋaŋêŋgeŋ sêkô e sêlic ŋac luagêc toŋakwê ŋaeb ŋaôma mêŋsêkô sêwiŋ êsêac. \v 11 Ac sêsôm gebe “Amac Galilaiawaga, asageŋ akô matem gê undambê. Jesu tau, taŋ aŋga amacnêm kêpi undambê gêja naŋ, oc êmu êmêŋ êtôm tê alic eŋ kêpi undambê gêja nê.” \s1 Sêjaliŋ ŋac teŋ sa gêjô Juda \p \v 12 Go aposolo sêmu aŋga lôc, taŋ sêsam gebe Lôckatêkwi naŋ, sêja Jerusalem. Lôc tau gêc Jerusalem ŋagala amboac lêŋ sabatŋa teŋ. \v 13 Jasêô lasê e gacgeŋ sêpi andu ŋabaIêm ŋadeŋ ŋaôŋa, taŋ êsêac sêmoasêmoa naŋ sêja. Ma êsêac lau tau tonec Petere agêc Joaŋ ma Jakobo agêc Andrea ma Pilip agêc Tom ma Batolomai agêc Matai ma Alpai latu Jakobo agêc Simon Seloto ma Jakobo latu Juda. \v 14 Lau samob tonaŋ sêwiŋ lauo ŋagêdô ma Jesu têna Maria to Jesu lasii teteŋ mec tonêŋ ŋalêlôm kêpi tageŋ sêjac ŋawae sêmoa. \p \v 15 Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ lasitêwai amboac 120 sêŋgôŋ sêwiŋ tauŋ, go Petere gêdi kêkô êsêac ŋaluŋ ma kêsôm gebe \v 16 “O lasitêwaac, Ŋalau Dabuŋ gêôc Dawid awa sa ma kêsôm biŋ kwanaŋgeŋ kêpi Juda, taŋ gêwê lau-sêkôc-Jesu-tôŋwaga naŋ. Biŋ taŋ teto gêc naŋ, kêtu anô sugac. \v 17 Ŋac tonaŋ gêwiŋ aêac ma gêwê kaiŋ sakiŋ tonec gêwiŋ.” \p \v 18 Ŋac tau kêkôc awa geo jagêjam ôli kôm teŋ, go gêu tau môkêapac gêmuŋ e jagêôc gêŋgic kêsêp ŋaluŋgeŋ ma ŋatêtac gêwê. \v 19 Lau Jerusalemŋa samob sêŋô biŋ tonaŋ ŋawae, tec sêsam kôm tau ŋaê ŋa êsêac tauŋ aweŋ gebe Akeldama, ŋam gebe “Kômdec.” \p \v 20 “Biŋ tau teto gêc buku Pesalemŋa gebe \q1 ‘Ênê andu oc êtu tuc e ŋac teŋ êŋgôŋ ŋalêlôm atomanô.’ \m Ma teto biŋ tonec gêwiŋ gebe \q1 ‘Ŋac teŋ oc êwê kaiŋ ênê sakiŋ.’ \p \v 21-22 “Amboac tonaŋ ŋac teŋ mêŋêwiŋ aêacmaŋ ma êsôm Apômtau Jesu gêdi sa ŋawae lasê. Eŋ ŋac taŋ aŋga lau, taŋ sêsêlêŋ sêwiŋ aêac gêdêŋ taŋ Apômtau Jesu kêsêŋŋ gêja gêmêŋ gêmoa aêac ŋasawa gêdêŋ taŋ eŋ gêliŋ Joaŋnê saŋgu naŋ, e mêŋgêdêŋ gêwi aêac siŋ ma kêpi lôlôc gêja naŋ.” \v 23 Amboac tonaŋ sêkêŋ ŋac luagêc, Josep, taŋ sêsam eŋ gebe Barsaba, ma nê ŋaê teŋ gebe Justu naŋ, agêc Matia. \v 24 Go teteŋ mec gebe “O Apômtau, aôm kôjala ŋamalac samob nêŋ ŋalêlôm, mêŋôtôc ŋac tau, taŋ kôjaliŋ eŋ sa aŋga ŋac luagêc tonec nêŋ naŋ, êndêŋ aêac, \v 25 gebe êkôc sakiŋ to aposolonêŋ kôm sa êjô Juda, taŋ gêwi siŋ ma gêc gêja nê gamêŋ.” \v 26 Ma sêpuc kapoac e jakêsêp Matia ma sêsam eŋ gêwiŋ aposolo 11. \f + \fr 1:26 \ft Lau Juda sêjac go gebe sênam kôm go sêsêlêŋ \f* paliŋ-paliŋgeŋ êndêŋ sabat atom. Êsêac sêsêlêŋ intêna dambêgeŋ, tec sêsam ŋasawa tonaŋ gebe lêŋ sabatŋa. \c 2 \s1 Ŋalau Dabuŋ kêsêp gêmêŋ \p \v 1 Gêdêŋ bêc Pentekostŋa naŋ êsêac samob sêkac tauŋ sa sêŋgôŋ tageŋ. \v 2 Go sep tageŋ ŋadindiŋ kêsa aŋga undambê kêtôm mu gêbuc ŋatêna mêŋgêjam andu, taŋ êsêac sêŋgôŋ naŋ, auc samucgeŋ. \v 3 Ma sêlic gêŋ gêwa gêŋgic-gêŋgic amboac ja ŋaimbêla mêŋgêsac êsêac ŋaô gêdêŋ-gêdêŋgeŋ. \v 4 Ma ŋalau Dabuŋ gêjam êsêac samob auc, tec sêjam lau jaba aweŋ kêtôm Ŋalau Dabuŋ gêôc êsêac aweŋ sa. \p \v 5 Juda mansaŋ aŋga gamêŋ samob, taŋ gêc umboŋ ŋalabu naŋ, sêkac tauŋ sa jasêŋgôŋ Jerusalem. \v 6 Gamêŋ tau tonaŋ ŋadindiŋ kêsa, tec lau samob sêpi tageŋ e têtakê gebe sêŋô lau tônê sêjam êsêac tauŋ aweŋ gêdêŋ-gêdêŋgeŋ. \v 7 Lau samob sêlic e gêjac nêŋ Iênô auc to sê taêŋgeŋ ma sêsôm gebe “Êsêac samob, tê sêsôm biŋ sêmoa nê, lau Galilaiaŋa me masi. \v 8 Amboac ondoc tec taŋô êsêac sêsôm aêac tauŋ aweŋ, taŋ teneŋi sêkôc aêac ma tasôm naŋ. \v 9 Lau Parta to Mede ma Elam, ma aêac, taŋ daŋgôŋ Mesopotamia to Judaia ma Kapadokia ma Pontu to Asia \v 10 ma Prugia to Pampulia ma Aiguptu to Libua ŋagamêŋ Kurene ma lau, taŋ tamêŋ aŋga Rom naŋ, \v 11 Judawaga to lau lêŋŋa ma lau Krete to Arabia, aêac taŋô êsêac sêsôm Anôtônê gêŋtalô kapôêŋ ŋawae ŋa aêac tauŋ aweŋ.” \v 12 Gêŋ tonaŋ gêjac êsêac samob naŋ Iênô auc e sêpê lêna ma sêsôm gêdêŋ tauŋ gebe “Gêŋ tonaŋ ŋam amboac ondoc.” \v 13 Ma lau ŋagêdô sêsu susu gebe “Wain wakuc kêjaŋiŋ êsêac.” \s1 Petere gêjam mêtê \p \v 14 Tec Petere to êsêac lau 11 dêdi sêkô, go kêsôm kêpuc awa sageŋ gêdêŋ êsêac gebe “Judawaga to amac samob, taŋ aŋgôŋ Jerusalem naŋ, aê jawa biŋ tonec ŋam sa êndêŋ amac aŋô acgom. \v 15 Amac abe lau tonaŋ wain kêjaŋiŋ êsêac me. Masigoc. Oc gocgo tec mêŋgic lauŋ sa kêkô. \v 16 Tageŋ biŋ, taŋ propete Joel kêsôm naŋ, kêtu anô gebe \q1 \v 17 ‘Anôtô kêsôm gebe Êndêŋ bêc ŋamuŋa oc jakêc ŋoc Ŋalau êpi ŋamalac samob \q1 e latômio to ŋac oc seoc biŋ lasê, ma nêm ŋacseŋomi oc sêlic ŋakatu, \q1 ma amacnêm lau ŋanô oc sênêc mê. \q1 \v 18 Êndêŋ bôc tonaŋ oc jakêc ŋoc Ŋalau êpi ŋoc sakiŋwagao to ŋac e seoc biŋ lasê. \q1 \v 19 Ma oc jakêŋ gêŋsêga aŋga umboŋ Iôlôcŋa ma gêŋtalô aŋga nom eloŋŋa tonec ŋai, dec to ja ma jadauŋ. \q1 \v 20 Oc oc ênam kanuc ma ajôŋ êtôm dec, go Apômtaunê bêc kapôêŋ ma bêc towae tau mêŋêsa. \q1 \v 21 Êndêŋ tônê lau samob, taŋ aweŋ gêjac Apômtaunŋ ŋaê naŋ, tec Anôtô oc ênam êsêac kêsi.’ \p \v 22 “Amac Israelwaga, aŋô ŋoc biŋ tonec acgom. Anôtô kêwaka Jesu Nasaretŋa sa gedeŋ amac ŋa geŋ kapôêŋ to gêŋsêga ma gêŋtalô. Eŋ kêkêŋ Jesu gêgôm gêŋ tau gêmoa amac ŋalêlôm taôm ajalagac. \v 23 Anôtô taê gêjam ŋabiŋ to kêjala kêtu tôŋ kwanaŋgeŋ gebe êwi ŋac tau siŋ êsêp amac lemem. Amac akêŋ eŋ gêdêŋ lau-seseŋ-biŋsu-popocwaga sêjac eŋ kêpi kakesotau, tec kêtôm amac taôm ajac eŋ êndu. \v 24 Ŋac tau tonaŋ Anôtô kêgaboac eŋ su aŋga gêmac ŋaŋandaŋ ma gêŋu eŋ gêdi sa gebe gemacanô tau kêkôc eŋ tôŋ kêtôm atom. \v 25 Dawid kêsôm biŋ kêpi eŋ gebe \q1 ‘Aê galic Apômtau kêkô ŋoc laŋôcnêm gedeŋ tôŋgeŋ. \q1 Eŋ gêmoa aêŋoc anôŋa gebe jaku atom. \q1 \v 26 Amboac tonaŋ tec têtac ŋajam kêsa ma imbeloc kêtu samuc. \q1 Aê gamoa toôlic matê-matêgeŋ, mago kakêŋ matoc \q1 \v 27 gebe aôm oc ondec aêŋoc katuc êmoa lamboam atom \q1 ma aôm Ôkêŋ nêm ŋac dabuŋ ôli êtu palê atom. \q1 \v 28 Aôm kôtôc intêna jaŋgôŋ matoc jaliŋa gêdêŋ aê. \q1 Aôm oc ôkêŋ aê jamoa aôm laŋômnêm e têtac ŋajam ênam aê auc samucgeŋ.’ \p \v 29 “O ŋoc lasitêwaac, aê gabe jasôm abeŋi Dawid nê biŋ ênêc awêgeŋ êndêŋ amac. Eŋ gêmac êndu ma sêsuŋ eŋ ma ênê sêô gêc aêac ŋalêlôm e gedeŋ galoc. \v 30 Ŋac tonaŋ eŋ propete teŋ ma kêjala biŋ, taŋ Anôtô kêsôm kêtu tôŋ kêpi eŋ gebe ‘Aô mnêm wakuc teŋ oc êŋgôŋ nêm lêpôŋ kiŋŋa.’ \v 31 Eŋ propete, tec gêlic biŋ, taŋ ocgo mêŋêsa naŋ kwanaŋgeŋ ma kêsôm ŋalô tonec kêpi Kilisi êndi saŋa gebe \q1 ‘Anôtô gedec eŋ gêmoa lamboam atom ma eŋ ôli kêtu palê atom.’ \m \v 32 Ma Jesu tau tec Anôtô gêŋu eŋ gêdi sa ma aêac lau samob tonec alic geŋ tau asôm lasê. \v 33 Anôtô kêsuŋ eŋ sa jagêŋgôŋ ênê anôŋa, ma Jesu kêkôc Ŋalau Dabuŋ aŋga Tamanê kêtôm Tama gêjac mata gêdêŋ eŋ naŋ, meŋkekec tec amac alic to aŋô. \v 34 Dawid tau kêpi undambê gêja atomgeŋ, mago kêsôm gebe \q1 ‘Apômtau kêsôm gêdêŋ aêŋoc Apômtau gebe Ôŋgôŋ aêŋoc anôŋa \q1 \v 35 e jakêŋ aômnêm ŋacjo sênêc amkaiŋ ŋalabu acgom.’ \p \v 36 “Amboac tonaŋ lau Israel samob sêjala ŋanôgeŋ acgom gebe Jesu tau, taŋ amac ajac eŋ kêpi kakesotau naŋ, Anôtô kêkêŋ eŋ kêtu Apômtau to Kilisi.” \v 37 Sêŋô biŋ tonaŋ e kepeŋ êsêacnêŋ ŋalêlom ŋanô ma sêsôm gedeŋ Petere to aposolo ŋagêdô gebe “O lasitêwaac, aêacmêŋ oc aŋgôm tauŋ amboac onclocgeŋ.” \v 38 Tec Petere kêsôm gedeŋ êsêac gebe “Anam taôm ôkwi ma sensaŋgu amac sênam Jesu Kilisi laŋô êtômgeŋ gebe êsuc amacnêm sec ôkwi, go Anôtô êkêŋ Ŋalau Dabuŋ êndêŋ amac êwac. \v 39 Gebe Anôtô gêjac mata biŋ kêpi amac to nêm ŋapalê ma êsêac lau gamêŋbômŋa samob, kêpi êsêac samob, taŋ Apômtau, aêacnêŋ Anôtô, kêkalem êsêac naŋ.” \p \v 40 Ma Petere gêwa sa to gêjac biŋsu êsêac ŋa biŋ ŋagêdô gwalêkiŋ gebe “Akêŋ taôm andêŋ Anôtô gebe ênam amac kêsi aŋga lau geo tonaŋ nêŋ.” \v 41 Lau taŋ sêkôc Peterenê biŋ sa naŋ, sêliŋ saŋgu. Ma gêdêŋ bêc tonaŋ lau amboac 3,000 jasêwiŋ gôlôac. \v 42 Lau tonaŋ ŋai sêmasaŋ aposolonêŋ mêtê to biŋ sêmbiŋ tauŋ tôŋŋa ma sêpô polom kêkôc to teteŋ mec. Sêgôm gêŋ tonaŋ gedeŋ tôŋgeŋ. \s1 Gôlôacnêŋ lêŋ \p \v 43 Êsêac samob têntac ŋatutuc, gebe aposolo sêgôm 0gêŋsêga to gêŋtalô taêsam. \v 44 Ma êsêac, taŋ sêkêŋ, gêwiŋ naŋ, samob sêŋgôŋ sêwiŋ tauŋ ma sêwê kaiŋ nêŋ gêŋ samob sêpi tageŋ. \v 45 Êsêac sêkêŋ nêŋ waba to gêŋ lau sêjam ôli ma sêjac sam ŋaawa gêdêŋ lau samob kêtôm sêpô lêna tauŋ gêdêŋ-gadêŋgeŋŋa. \v 46 Êsêac semoa lôm dabuŋ kêtôm bêcgeŋ, ma nêŋ ŋalêlôm kêpi tageŋ to sêpô polom kêkôc kêtôm nêŋ andugeŋ ma seŋ nêŋ gêŋ totêntac ŋajam ma tonêŋ ŋalêlôm ŋaŋêŋ. \v 47 Êsêac sêlambiŋ Anôtô ma lau samob sêlic êsêac ŋajam ma sêmoasiŋ êsêac. Ma Apômtau kêkêŋ lau, taŋ gêjam êsêac kêsi naŋ, jasêwiŋ gôlôac tau kêtôm bêcgeŋ. \c 3 \s1 Ŋac ŋatêkwa kêtu goloŋ ôli ŋajam kêsa \p \v 1 Ŋasawa teŋ Petere agêc Joaŋ sêpi lôm dabuŋ sêja sebe teteŋ mec êndêŋ ŋanoc ocmataŋa. \v 2 Ma ŋac teŋ gêmoa tonaŋ. Têna kêkôc eŋ akaiŋ to lêma kêtu goloŋ. Kêtôm bêcgeŋ lau sêbalaŋ eŋ jatetoc eŋ gêŋgôŋ lôm dabuŋ ŋakatam, taŋ sêsam gebe Katamŋajam naŋ, gebe eteŋ gêŋ êndêŋ lau, taŋ sêsô lôm dabuŋ sêna naŋ. \v 3 Ŋac tau gêlic Petere agêc Joaŋ sebe sêsô lôm dabuŋ sêna, tec keteŋ gêŋ gêdêŋ êsêagêc. \v 4 Tec Petere agêc Joaŋ mateŋ gê eŋ e Petere kêsôm gebe “Matam ê aêagêc acgom.” \v 5 Ma ŋac tau mata gê êsêagêc gêjam kauc gebe sêkêŋ gêŋ êndêŋ eŋ. \v 6 Go Petere kêsôm gebe “Silber to gold gêc aêŋa atom, ma gêŋ, taŋ gêc aêŋa naŋ, tec gabe jakêŋ êndêŋ aôm. Gajam Jesu Kilisi Nasaretŋa laŋô gebe Ôsêlêŋ.” \v 7 Go kêkam eŋ gêdêŋ lêma anôŋa ma gegeŋ eŋ sa. Ma gaôgeŋ ŋac tau atapa to agwam ŋajaŋa kêsa, \v 8 ma gêboaŋ sa jakêkô ma kêsêlêŋ, go gêwiŋ êsêagêc kêsô lôm dabuŋ jakêlambiŋ Anôtô to kêsêlêŋ gêboaŋ kêpigeŋ. \v 9 Lau samob sêlic eŋ kêlambiŋ Anôtô gegeŋ taugeŋ gêmoa, \v 10 ma sêjala gebe ŋac, taŋ gêŋgôŋ kêsi lôm dabuŋ ŋaKatamŋajam ma keteŋ-keteŋ gêŋ gêmoa naŋ, ŋac tau tonecgoc. Ma sê taêŋ to sêŋac lemeŋ kêtu gêŋ, taŋ kêtap eŋ sa naŋŋa. \s1 Petere gêjam mêtê gêmoa Salomonê lôm seleb \p \v 11 Ŋac tau kêsap Petere agêc Joaŋ tôŋ ŋapaŋ, tec lau samob sê taêŋ ma sêkac sa dêdêŋ êsêac sêja jasêkô lôm sêlêb, taŋ sêsam gebe Salomonê naŋ. \v 12 Petere gêlic lau tonaŋ ma awa gêjac êsêac gebe “Amac lau Israelwaga, asageŋ asôm biŋ selec kêtu ŋac tonecŋa ma matemanô gêdêŋ aêagêc kêtu asageŋŋa. Abe aêagêc tauŋ ma ŋaclai to ŋajam tec agôm eŋ kêsêlêŋ nec me. \v 13 Abraham agêc Isak ma Jakob nêŋ Anôtô ma tameŋi samob nêŋ Anôtô kêkêŋ nê sakiŋwaga Jesu nê ŋawasi kêsa. Ŋac tonaŋ, taŋ amac akêŋ eŋ gêdêŋ ŋacjo ma asa eŋ auc akô Pilata laŋônêm. Pilata gebe êŋgamboac eŋ su, \v 14 mago amac asa ŋac dabuŋ to gêdêŋ tau auc ma ateŋ gebe sêŋgamboac ŋac, taŋ gêjac ŋamalac êndu naŋ, su êndêŋ amac. \v 15 Ŋac tau gebe êwê amac aŋgôŋ matem jali, mago ajac eŋ êndu, naŋ tec Anôtô gêŋu eŋ sa aŋga ŋacmatênêŋ, aêac alic gêŋ tau tec asôm lasê. \v 16 Ma ŋac tau, naŋ amac alic to ajala eŋ naŋ, kêkêŋ gêwiŋ Jesunê ŋaê, tec ŋaê tau gêjam eŋ sa. Jesu kêpuc ŋac tau tôŋ kêkêŋ gêwiŋ, tec gêgôm eŋ ôli samucgeŋ ŋajam kêsa tec alic eŋ kêkô amac samob laŋômnêmŋa. \p \v 17 “O lasitêwaac, aê galicgac gebe amac ajam kauc tê agôm, ma amacnêm kasêga sêjam kauc amboac tonaŋgeŋ. \v 18 Anôtô gêgôm nê biŋ, taŋ gêôc propete samob aweŋ sa ma sêsôm lasê gebe Kilisi êkôc ŋandaŋ naŋ, ŋanô kêsa. \v 19 Amboac tonaŋ ambu taôm ma anam taôm ôkwi gebe nêm sec ênaŋa, \v 20 ma têm moasiŋŋa aŋga Apômtaunê laŋôanô mêŋêsa wacêlau amac tekwem saki êsa, ec êkêŋ Kilisi Jesu, taŋ kêjaliŋ sa kêtu amacŋa kwanaŋgeŋ naŋ êmêŋ. \v 21 Ŋac tau êmoa undambê e êndêŋ têm Anôtô êmansaŋ gêŋ samob êtu wakuc êtiam, amboac kêsôm lasê gêôc propete dabuŋ aweŋ sa gêdêŋ andaŋgeŋ naŋ. \v 22 Mose kêsôm gebe ‘Apômtau, amacnêm Anôtô, oc êŋu amacnêm propete teŋ sa aŋga lasimi to tewemi nêŋ êtôm aê, ma biŋ samob, taŋ eŋ êsôm êndêŋ amac naŋ, akêŋ taŋem. \v 23 Lau embe sêkêŋ taŋeŋ propete tau tonaŋ nê biŋ atom, oc Anôtô enseŋ êsêac samob su aŋga nê launêŋ.’ \v 24 Propete samob, Samuel to êsêac, taŋ têdaguc naŋ, sêsôm to sêkêŋ têm tonaŋ ŋawae. \v 25 Propete latuŋi amac to poac, taŋ Anôtô kêmoatiŋ gêdêŋ tamemi naŋ, ŋalatui amac. Anôtô kêmoatiŋ poac tau gêdêŋ Abraham ma kêsôm gebe ‘Êtu nêm wakucŋa laum nomŋa samob têtap moasiŋ sa.’ \v 26 Anôtô kêtôc nê sakiŋwaga gêdêŋ amac kêtu ŋamata ma kêsakiŋ eŋ gebe êmoasiŋ amac e anam taôm ôkwi êndêŋ-êndêŋgeŋ ma awi nêm sec tokaiŋ-tokaiŋ siŋ.” \c 4 \s1 Petere agêc Joaŋ sêŋgôŋ kapoacwalô \p \v 1 Agêc sêsôm biŋ tonaŋ gêdêŋ lau sêmoa ma lau dabuŋwaga to kapitai lôm dabuŋŋa ma Sadukai dêdêŋ êsêagêc sêja. \v 2 Lau tonaŋ ŋai sêlic êsêagêc sec gebe têdôŋ lau ma sêkêŋ Jesu gêdi sa aŋga ŋacmatênêŋ ŋawae gêdêŋ êsêac. \v 3 Tec sêkôc êsêagêc tôŋ jasêlai agêc auc sêŋgôŋ e bêbêcgeŋ acgom, gebe kêtula su. \v 4 Lau taŋ sêŋô Peterenê biŋ tau naŋ, nêŋ taêsam sêkêŋ gêwiŋ ma lau tau nêŋ ŋacwaga amboac 5,000. \p \v 5 Ŋabêbêc êsêacnêŋ kasêga to laumata ma biŋsutau sêkac tauŋ sa aŋga Jerusalem, \v 6 ma ŋac dabuŋsêga Anas agêc Kaiapa ma Joaŋ agêc Alesandere ma êsêac ŋagêdô aŋga ŋac dabuŋsêga nê gôlôac sêwiŋ. \v 7 Ma sêsôm sejoŋ ŋaclagêc tau jasêkô êsêac laŋôŋnêm, go têtu Iêsu êsêagêc gebe “Asa nê ŋaclai to ŋaê kêpuc amagêc tôŋ, tec agôm gêŋ tônê nec.” \v 8 Tec Ŋalau Dabuŋ gêjam Petere auc e kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “O launêŋ kasêga to laumataac, \v 9 galoc amac embe atu Iêsu aêagêc êpi moasiŋ, taŋ agôm gêdêŋ ŋac puliŋ naŋ, \v 10 go amac samob to lau Israel samob ajala gebe Jesu Kilisi Nasaretŋa, taŋ amac ajac eŋ kêpi kakesotau gêja ma Anôtô gêŋu eŋ sa aŋga ŋacmatênêŋ naŋ, nê ŋaê gêgôm ŋac, taŋ kêkô amac laŋômnêm naŋ, ôli ŋajam kêsa. \v 11 Ŋac tau \q1 ‘poc, taŋ amac akwêwaga alic gebe sec naŋ, tec kêtu poc kêclêsuŋa.’ \m \v 12 Ŋacmoasiŋ teŋ gêmoa atom, ma ŋaê ŋajam teŋ aŋga umboŋ ŋalabu gêdêŋ ŋamalac gebe ênam aêac saŋa teŋ gêc atomanô.” \p \v 13 Lau tau sêlic Petere agêc Joaŋ têntac kêpa su ma nêŋ kauc kêsa gebe êsêagêc aŋga lau ŋaôma nêŋ, taŋ sêsô lôm teŋ atom naŋ, tec sê taêŋ ma sêjala êsêagêc gebe sêsap Jesu tôŋgeŋ. \v 14 Ac sêlic ŋac puliŋ, taŋ ôli ŋajam kêsa naŋ, kêkô gêwiŋ êsêagêc ma sêsôm biŋ sêjô agêc aweŋŋa e masi. \v 15 Amboac tonaŋ sêjatu êsêagêc sêwi gamêŋ sêkac saŋa siŋ sêsa awê sêja, ma sêmasaŋ biŋ gêdêŋ tauŋ \v 16 ma sêsôm gebe “Aêac daŋgôm ŋaclagêc tônê amboac ondoc. Lau Jerusalemŋa samob sêlic gêŋtalô, tê êsêagêc sêgôm nêgac, ma aêac oc dansa auc êtôm atom. \v 17 Dambôc êsêagêc aweŋ auc ŋajaŋa gebe biŋ tau tonec ŋawae êtu tapa êndêŋ lau samob êna atom, ma sêsam ŋac tônê nê ŋaê êndêŋ lau teŋ êtiam atom.” \v 18 Go sêmôêc êsêagêc mêŋsêjac jao gebe êsêagêc sêsôm Jesunê ŋaê lasê to têndôŋ ŋaê tau teŋ êtiam atomanô. \p \v 19 Ma Petere agêc Joaŋ sêjô êsêac aweŋ gebe “Taôm taêm ênam alic acgom, Anôtô êlic biŋ ondoc naêndêŋ, taŋeŋ wamu amac me taŋeŋ wamu eŋ. \v 20 Aêagêc atôm atom gebe akapic aweŋsuŋ êtu gêŋ, taŋ alic to aŋô naŋŋa.” \v 21 Amboac tonaŋ sêjac biŋsu êsêagêc ŋakôniŋŋa ma sêkêŋ agêc sêja. Êsêac têtap lêŋ sêmêtôc êsêagêcŋa teŋ sa atom kêtu lauŋa, gebe samob tetoc Anôtô sa kêtu gêŋ, taŋ gêgôm naŋŋa. \v 22 Ŋac tau, naŋ êsêagêc sêgôm gêŋtalô ôli ŋajam kêsaŋa kêpi eŋ naŋ, nê jala kêtu 40 su. \s1 Gôlôac teteŋ mec kêtu sêmoa totêntac êpa sugeŋŋa \p \v 23 Sêwi Petere agêc Joaŋ siŋ su, tec agêc dêdêŋ nêŋ lau sêja ma sêjac miŋ biŋ, taŋ lau dabuŋsêga to laumata sêsôm gêdêŋ êsêagêc naŋ. \v 24 Lau tonaŋ sêŋô su e aweŋ gêôc Anôtô seleŋgeŋ gebe “O Ŋatau, aôm naŋ kôkêŋ undambê to nom ma gwêc to gêŋ samob, taŋ sêmoa ŋalêlôm naŋ, \v 25 aôm tau tonaŋ kôkêŋ Ŋalau Dabuŋ gêôc aêac abeŋi Dawid, taŋ kêtu aômnêm sakiŋwaga naŋ, awa sa gebe \q1 ‘Lau samuc nêŋ ŋaonda kêpi kêtu asageŋŋa \q1 to lau taêŋ gêjam biŋ ŋaôma-ŋaôma naŋ, ŋam amboac ondoc. \q1 \v 26 Kiŋ nomŋa sêkac tauŋ sa, \q1 ma kasêga sêmoatiŋ biŋ sêŋgôŋ tageŋ amboac tonaŋ, \q1 sebe senseŋ Apômtau agêc nê ŋac, taŋ geŋ oso eŋ naŋ su.’ \m \v 27 Biŋŋanôgeŋ, Herodo agêc Ponti Pilata ma lau samuc to lau Israel sêkac sa aŋga malac tonec sebe senseŋ aômnêm sakiŋwaga dabuŋ Jesu, taŋ goeŋ oso eŋ naŋ su. \v 28 Ma sêgôm gêŋ, taŋ aôm taêm gêjam kwanaŋgeŋ gebe lêmam ôŋgômŋa naŋ, ŋanô kêsa. \v 29 O Apômtau, galoc ôlic gebe êsêac sêjô aêac ŋa biŋgeŋ. Amboac tonaŋ ôpuc nêm sakiŋwaga aêac tôŋ gebe asôm nêm biŋ totêntac êpa sugeŋ. \v 30 Ômêtôc lêmam moasiŋ ma ôkêŋ nêm sakiŋwaga dabuŋ Jesu nê ŋaê êŋgôm gêŋsêga to gêŋtalô.” \v 31 Ac teteŋ mec tonaŋ su, ma gamêŋ, taŋ êsêac sêkac sa sêŋgôŋ naŋ, kêwiwic tau e Ŋalau Dabuŋ gêjam êsêac samob auc ma sêsôm Anôtônê mêtê totêntac kêpa sugeŋ. \s1 Gôlôac sêwê kaiŋ nêŋ geŋ samob ŋatoŋ tageŋ \p \v 32 Lau-sêkêŋ-gêwiŋwaga samob têntac tageŋ to nêŋ ŋalêlôm kêpi tageŋ. Ma ŋac teŋ gêlic nê gêŋ amboac taugeŋ nê gêŋ atom, êsêac samob sêwê kaiŋ gêŋ ŋatoŋ tageŋ. \v 33 Aposolo sêwa Apômtau Jesu gêdi sa ŋawae sa toŋaclaigeŋ, ma ŋamoasiŋ kapôêŋ kêpi êsêac samob, \v 34 gebe êsêacnêŋ ŋac teŋ kêpô lêna tau kêtu gêŋ teŋŋa gêmoa atom, gebe gamêŋ to and-u ŋatau samob sêkêŋ nêŋ gêŋ lau sêjam ôli ma sêkôc ŋaawa \v 35 jatetoc gêc aposolo eŋkaiŋŋa. Go êsêac sêjac sam gêŋ tau gêdêŋ lau, taŋ sêpô lêna kêtu gêŋ teŋŋa naŋ kêtômgeŋ. \p \v 36 Ma Lewinê wakuc teŋ gêmoa, nê malacmôkê Kupro. Ênê ŋaê Josep, mago aposolo sêsam eŋ gebe Bamaba, tanam ôkwi gebe “Biŋmaŋlatu,” \v 37 ŋac tau nê kôm teŋ gêc, tec kêkêŋ lau sêjam ôli ma kêkôc ŋaawa jaketoc gêc aposolo eŋkaiŋŋa amboac tonaŋgeŋ. \c 5 \s1 Anania agêc Sapira nêŋ biŋ \p \v 1 Ŋac teŋ, nê ŋaê Anania, agêc nê awê Sapira sêkêŋ nêŋ kôm ŋagêdô teŋ lau sêjam ôli. \v 2 Ŋac tau gêjam ŋaawa ŋagêdô auc, nê awê gêlic, ma kêkôc ŋagêdô jaketoc gêc aposolo eŋkaiŋŋa. \v 3 Ma Petere kêsôm gebe “Anania, amboac ondoc Sadaŋ gêjam nêm ŋalêlôm auc e kôsau Ŋalau Dabuŋ ma gôjam kôm ŋaawa ŋagêdô auc. \v 4 Aôm kôkêŋ gêdêŋ lau sêjam ôli atomgeŋ, tec taôm kôtu nêm gêŋ ŋatau. Kôkêŋ gêdêŋ lau sêjam ôli su, tec kôtu ŋaawa ŋatau amboac tonaŋ. Amboac ondoc tec taêm gêjam biŋ amboac tonaŋ gêc nêm ŋalêlôm. Aôm kôsau ŋamalac atom, aôm kôsau Anôtôgoc.” \v 5 Anania gêŋô biŋ tonaŋ e gêu tau jatomatêgeŋ gêc. Ma lau samob, taŋ sêŋô biŋ tonaŋ ŋawae naŋ, têtêc tauŋ ŋanô. \v 6 Go lau matac dêdi jasêsabaŋ eŋ ma sêbalaŋ eŋ sêsa awê jasêsuŋ eŋ. \p \v 7 Ockatu ŋasawa amboac têlêac gêjaŋa, ma ŋac tau nê awê gêjam kauc biŋ, taŋ gêgôm nê akweŋ naŋ, tec gêmêŋ. \v 8 Ma Petere kêtu kênac eŋ gebe “Ôsôm êndêŋ aê acgom gebe Amagêc akôc kôm ŋaôli tau tecenecgeŋ me.” Ma awê tau kêsôm gebe “Aec, gêŋ tau tecenaŋgeŋ.” \v 9 Tec Petere kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Amboac ondoc amagêcnêm ŋalêlôm kêpi tageŋ abe ansaê Apômtaunê Ŋalau. Ôlic acgom, lau taŋ sêsuŋ nêm akweŋ su naŋ, eŋmata gêdiŋ katam sebe sêmbalaŋ aôm sêsa sêna.” \v 10 Ma gacgeŋ awê tau kêku e jatomatêgeŋ gêc eŋ akaiŋŋa. Lau matac sêsô sêja e sêlic awê tau tomatêgeŋ gêc, tec sêbalaŋ eŋ jasêsuŋ eŋ gêwiŋ nê akweŋ. \v 11 Gôlôac dabuŋ pebeŋ têtakê ŋanô e lau ŋagêdô samob, taŋ sêŋô biŋ tau ŋawae naŋ, têtakê amboac tonaŋgeŋ. \s1 Aposolo sêgôm gêŋtalô to gêŋsêga taêsam \p \v 12 Aposolo sêgôm gêŋtalô to gêŋsêga taêsam sêmoa lau ŋalêlôm ma lausêkêŋ-gêwiŋwaga samob sêkac tauŋ sa semoa Salomonê lôm sêlêb. \v 13 Lau ŋagêdô têtêc tauŋ, tec sêsap êsêac tôŋ atom, mago tetoc êsêac sa têtôm apômtau towae. \v 14 Ma êsêac, taŋ sêkêŋ gêwiŋ Apômtau naŋ, têtu gwalêkiŋ, gebe lauo to ŋac taêsam. \v 15 Lau tau sejoŋ nêŋ gêmac sêsa malacluŋ sêja jasêkêŋ êsêac sêc mê to sac ma taêŋ kêka gebe Petere embe êsêlêŋ êmêŋ, naŋ katu naênêc ajuŋ ênsac êsêacnêŋ ŋagêdô êwiŋ-êwiŋ. \v 16 Ma lau taêsam aŋga malac, taŋ gêc Jerusalem ŋagala naŋ, sejoŋ lau gêmac to lau ŋagêdô, taŋ ŋalau ŋatêmui gêgôm êsêac naŋ sêmêŋ, tec aposolo sêgôm êsêac ôliŋ ŋajam kêsa samob. \s1 Sêkôc aposolo tôŋ kêtu dim luagêcŋa \p \v 17 Ma ŋac dabuŋsêga to nê lau samob, taŋ aŋga Sadukainêŋ toŋ naŋ, sêjam lêmuŋ aposolo ŋanô \v 18 e sêkam êsêac tôŋ ma sêkêŋ êsêac sêŋgôŋ andu kapoacwalôŋa. \v 19 Gêdêŋ gêbêc Apômtaunê aŋela teŋ jagêlêc katam andu kapoacwalôŋa su, go gêwê êsêac sêsa sêja ma kêsôm gebe \v 20 “Ana anam mêtê lau akô lôm dabuŋ ma asôm biŋ aŋgôŋ matem jaliŋa samob lasê.” \v 21 Ac sêŋô biŋ tonaŋ, tec bêbêc kanucgeŋ sêsô lôm dabuŋ sêja ma têdôŋ lau. \p Go ŋac dabuŋsêga to nê lau sêkac tauŋ sa ma sêkalem laumata to Israelnêŋ lau ŋanô samob sa ma sêkêŋ lau sêja andu kapoacwalôŋa gebe sêkôc aposolo tau sêmêŋ. \v 22 Tec sakiŋwaga sêja e têtap aposolo sa sêmoa andu kapoacwalôŋa atom, go sêmu sêja ma sêsôm gebe \v 23 “Aêac aja e alic sêlai andu kapoacwalôŋa auc e paŋ tageŋ to gejobwaga sejop katam sêkô, mago alêc katam su e alic jaôb tageŋ.” \v 24 Lôm dabuŋ ŋakapitai to lau dabuŋsêga sêŋô biŋ tonaŋ ma taêŋ gêjam jakêsa-jakêsa. \v 25 Go ŋac teŋ kasôm gedeŋ êsêac gebe “Alic acgom, lau tau, taŋ akeŋ êsêac sêŋgôŋ kapoacwalô naŋ, tê jatedôŋ lau sêkô lôm dabuŋ.” \v 26 Amboac tonaŋ kapitai gêwiŋ nê sakiŋwaga jasêkôc aposolo. Sêkôc êsêac sêjam saicgeŋ atom, têtêc gebe lau oc têtuc êsêac ŋa poc êndu. \p \v 27 Amboac tonaŋ sêwê êsêac sêja laumata sêkac sa ŋamala. Ŋac dabuŋsêga kêtu kênac êsêac gebe \v 28 “Aêac ajac jao ŋajaŋa gêdêŋ amac gebe andôŋ ŋaê tonaŋ êtiam atom, mago alic acgom, amacnêm mêtê gêjam Jerusalem aucgeŋ. Amac abe aê ŋamalac tônê nê dec êpi aêac me.” \v 29 Tec Petere to aposolo sêjô êsêac aweŋ gebe “Aêac taŋeŋ wamu Anôtô êlêlêc ŋamalac. \v 30 Jesu taŋ amac akêŋ eŋ geŋkaleŋ kakesotau jaaseŋ eŋ su naŋ, tec aêac tameŋinêŋ Anôtô gêŋu eŋ sa. \v 31 Ŋac tau Anôtô ketoc eŋ sa gêŋgôŋ ênê anôŋa, gebe êtu laumata to kêsiwaga ma ênam Israel ôkwi to êsuc êsêacnêŋ sec ôkwi. \v 32 Biŋ tonaŋ ŋai aêac alic ŋanô, tec awa sa amoa, aêac to Ŋalau Dabuŋ, taŋ Anôtô kêkêŋ gêdêŋ lau taŋeŋ wamu eŋŋa naŋ.” \p \v 33 Lau tonaŋ ŋai sêŋô biŋ tonaŋ e gêli nêŋ ŋalêlôm sa secanô sebe sênac aposolo endu. \v 34 Go laumatanêŋ teŋ gêdi sa, eŋ Parisai teŋ, nê ŋaê Gamaliel. Eŋ kêdôŋwaga biŋsuŋa teŋ ma lau samob tetoc eŋ sa. Eŋ kêjatu gebe sejoŋ aposolo sêsa awê sauŋgeŋ. \v 35 Go kêsôm gêdêŋ laumata gebe “Amac lau Israelwaga, alic taôm ŋapep, aŋgôm lau tonaŋ amboac secgeŋmaŋ. \v 36 Gêdêŋ ŋasawa teŋ Teuda ketoc tau sa gebe êtu ŋac towae ma lau 400 sêsap eŋ tôŋ. Tec sêjac eŋ endu, ma lau, taŋ sêsap eŋ tôŋ naŋ, sêjanda êsêac samob sêc êliŋêliŋgeŋ e nêŋ kôm gê su. \v 37 Tonaŋ su, go gêdêŋ bêc, taŋ sêsa lau saŋa naŋ, ŋac Galilaiaŋa Juda gêdi ma kêlêtôm lau e taêsam sêsap eŋ tôŋ. Sêmoa e ŋac tau gêjaŋa ma seseŋ êsêac, taŋ sêsap eŋ tôŋ naŋ, samob êliŋ-êliŋ. \v 38 Ma galoc jasôm ŋoc ŋalêlôm êndêŋ amac gebe Awi lau tônê siŋ ma akêŋ êsêac sêc sêna. Gêŋ amboac tônê embe ŋamalac tauŋ taêŋ ênam me sêŋgôm, oc êtu goloŋ. \v 39 Ma embe aŋga Anôtônê, oc anseŋ su atôm atom. Ajop tageŋ tonec, anseŋ Anôtô atom.” \p \v 40 Lau tau sêkêŋ gêwiŋ Gamalielnê biŋ, go sêmôêc aposolo jasi êsêac ŋa palipgeŋ ma sêjac biŋsu êsêac gebe sênam mêtê êpi Jesunê ŋaê êtiam atom. Go sêkêŋ êsêac sêsa sêja. \v 41 Lau tau sêwi laumata siŋ sêsa sêja totêntac ŋajamgeŋ, gebe Anôtô ketoc êsêac sa ma gêlic êsêac têtôm gebe lau sêgôm êsêac majeŋ kêsa kêtu Jesunê ŋaêŋa. \v 42 Êsêac têdôŋ lau aŋga lôm dabuŋ to andu kêtôm bêcgeŋ ma sêsôm ŋawae ŋajam lasê gebe Jesu eŋ Kilisi, sêwi siŋ atom. \c 6 \s1 Sêjaliŋ samwaga 7 sa \p \v 1 Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ ŋacseŋomi têtu taêsam. Ma lau Helen têtu môsi lau Ebolai gebe sim êsêacnêŋ awêtuc su ŋa gêŋ, taŋ sêjac sam kêtôm bêcgeŋŋa naŋ. \v 2 Tec êsêac lau 12 sêkalem ŋacseŋomi samob sa ma sêsôm gebe “Aêac embe anac sam mo ma oc aŋgôm Anôtônê mêtê êtôm atom. Gêŋ amboac tonaŋ aêac alic kêtôm atom. \v 3 O lasitêwaac, ajaliŋ nêm lau mansaŋ 7, taŋ Ŋalau Dabuŋ to kauc mêtêŋa gêjam êsêac auc naŋ sa, gebe mêŋsêkôc kôm tau tonaŋ su. \v 4 Aêac lau tonec abe ateŋ mec to anam sakiŋ êndêŋ mêtêgeŋ.” \v 5 Lau samob, taŋ sêkac tauŋ sa naŋ, sêŋô biŋ tonaŋ ŋajam, tec sêjaliŋ lau tonec ŋai sa, ŋac teŋ kêkêŋ gêwiŋ ŋajaŋa to Ŋalau Dêbu ŋ gêjam eŋ auc, nê ŋaê Stepan, gêwiŋ Pilip agêc Prokoro ma Nikanor agêc Timon ma Parmena agêc Judanêŋ ŋac lêŋŋa teŋ aŋga Antiokia, nê ŋaê Nikolaus. \v 6 Sêkêŋ lau tonaŋ ŋai sêkô aposolo laŋôŋnêm ma teteŋ mec to sêu lemeŋ gêsac êsêac. \p \v 7 Anôtônê mêtê kêtu tapa e ŋacseŋominêŋ toŋ aŋga Jerusalem kêtu kapôêŋ, ma lau dabuŋwaga taêsam sêkêŋ gêwiŋ mêtê to sêsô ŋalabu. \s1 Sêkôc Stepan tôŋ \p \v 8 Moasiŋ to ŋaclai gêjam Stepan auc ma gêgôm gêŋsêga to gêŋtalô kapôêŋ lau sêlic. \v 9 Tec lau ŋagêdô aŋga toŋ, taŋ sêsam êsêac sebe Libertini to Kurene ma Alesandriaŋa naŋ, dêdi sa ma lau Kilikia to Asiaŋa sêwiŋ. Êsêac to Stepan ac sêpa tauŋ kêtu mêtêŋa. \v 10 Eŋ kêsôm biŋ tokauc ma toŊalau Dabuŋ, tec êsêac sêku eŋ tulu atom. \v 11 Amboac tonaŋ sêu biŋ gêdêŋ lau teŋ jasêsôm gebe “Aêac aŋô eŋ kêsôm biŋ alôb-alôb kêpi Mose to Anôtô.” \v 12 Sêgôm sêmoa e dêdac lau to laumata ma biŋsutau sa, jasêkôc Stepan tôŋ ma sê eŋ dêdêŋ laumata sêja. \v 13 Ma sêjaliŋ lau ŋagêdô sa gebe sêŋgôliŋ biŋ êpi eŋ gebe “Ŋac tonec kêsôm biŋ kêpi gamêŋ dabuŋ to Mosenê biŋsu ŋawaô. \v 14 Aêac aŋô eŋ kêsôm gebe Jesu Nasaretŋa oc enseŋ gamêŋ tonec su, ma mêtê, taŋ Mose kêkêŋ gelom aêac naŋ, eŋ oc ênam ôkwi.” \v 15 Laumata samob, taŋ sêkac tauŋ sa sêŋgôŋ naŋ, mateŋ gê eŋ e sêlic laŋôanô kêtôm aŋela teŋ nê. \c 7 \s1 Stepan gêjam mêtê \p \v 1 Go ŋac dabuŋsêga kêsôm gebe “Biŋ tau amboac tônê me masi.” \v 2 Tec Stepan kêsôm gebe \p “O tamocac to ŋoc lasitêwaac, aŋ ŋoc biŋ acgom. Gêmuŋgeŋ aêac abeŋi Abraham gêŋgôŋ Haran atomgeŋ, gêmoa Mesopotamiageŋ e ŋawasi ŋatau Anôtô geoc tau lasê \v 3 ma kêsôm gêdêŋ eŋ gebe ‘Ondec nêm gamêŋ ênêc to nêm lau sêmoa ma ôna ôŋgôŋ gamêŋ, taŋ aê oc jatôc êndêŋ aôm naŋ.’ \v 4 Tec eŋ gedec Kaldeanêŋ gamêŋ gêcŋa ma gêdi mêŋgêŋgôŋ Haran. Gêmoa e tama gêmac êndu acgom, go Anôtô gêwê eŋ aŋga tonaŋ mêŋgelom gamêŋ tau tec galoc êmac aŋgôŋ nec. \v 5 Gêdêŋ tonaŋ ênê ŋapalê masi, ma Anôtô kêkêŋ eŋ gêwê kaiŋ gamêŋ ŋagec atomanô, mago Anôtô gêjac matageŋ gedeŋ eŋ gebe êkêŋ gamêŋ tonec êndêŋ eŋ to nê wakuc, taŋ sêjô eŋ su naŋ. \v 6 Ma Anôtônê biŋ amboac tonec gebe ‘Nêm wakuc oc têtu lau jaba sêmoa lau teŋ nêŋ gamêŋ, ma malacm oc sêkôniŋ esêac têtu nêŋ gêŋôma to sejoŋ êsêac êtôm jala 400.’ \v 7 Ma Anôtô kêsôm gêwiŋ gebe ‘Lau tau, taŋ sêkôniŋ êsêac têtu nêŋ gêŋôma naŋ, aê oc jamêtôc êsêac. Tonaŋ su, go êsêac sêc sêmu mêŋsênam sakiŋ aê aŋga gamêŋ tau tonec.’ \v 8 Go Anôtô kêmoatiŋ poac sêsa ŋapalêŋa gêdêŋ Abraham gêwiŋ, tec kêka Isak lasê ma kêsa eŋ gêdêŋ ŋabêc kêtu 8, ma Isak gêgôm gêdêŋ Jakob, ma Jakob gêgôm gêdêŋ aêac abeŋi 12 amboac tonaŋgeŋ.’ \p \v 9 “Aêac abeŋi têntac sec gêdêŋ Josep e sêkêŋ eŋ gêdêŋ lau sêjam ôli eŋ ma sêkôc eŋ sêja Aiguptu, mago Anôtô gêwiŋ eŋ. \v 10 Tec kêjaŋgo eŋ su aŋga nê ŋandaŋ samob to kêkêŋ moasiŋ ma kauc mêtêŋa gêdêŋ eŋ kêkô kiŋ Aiguptuŋa, Parao, laŋônêm. Ma Parao kêkêŋ eŋ gêjam gôliŋ Aiguptu to ênê gôlôac samob. \v 11 Tôbôm kêsa Aiguptu to Kanaan ŋagamêŋ samob e sêŋgôŋ jageo ŋanô ma tameŋi têtap nêŋ gêŋ sêniŋŋa sa atom. \v 12 Jakob gêŋô polom gêc Aiguptu ŋawae, tec kêsakiŋ tameŋi sêsêp sêja kêtu ŋamata. \v 13 Sêmoa e sêsêp sêja kêtu luagêcŋa naŋ, tec Josep gêwa tau sa gêdêŋ têwai ma Parao gêŋô Josep tau nê gôlôac ŋam. \v 14 Go Josep kêkêŋ biŋ gêja ma kêkalem tama Jakob to nê gôlôac samob sêja. Ma lau tau têtôm 75. \v 15 Jakob tau kêsêp gêja e gêmac êndu aŋga Aiguptu, ma tameŋi amboac tonaŋ. \v 16 Go sêkôc êsêac sêja Sikem ma sêsuŋ êsêac sêc sêô, taŋ Abraham gêjam ôli ŋa silber toŋ teŋ gêdêŋ Hamor latui aŋga Sikem naŋ. \p \v 17 “Ŋanoc sêwi gamêŋ tau siŋŋa, taŋ Anôtô gêjac mata gêdêŋ Abraham naŋ, kêdabiŋ gebe êmbacnê, ma lau têtu taêsam e sêjam Aiguptu auc. \v 18 Sêmoa e kiŋ wakuc teŋ, taŋ gêjam kauc Josep naŋ, gêjam gôliŋ Aiguptu. \v 19 Ŋac tonaŋ kêsau kêtim aêacnêŋ lau ma gejoŋ tameŋi ma kêkac êsêac gebe sêwi nêŋ gêŋ dedec siŋ paliŋ-paliŋgeŋ gebe sêmoa mateŋ jali atom. \v 20 Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ Mose têna kêkôc eŋ, ma Anôtô gêlic eŋ ŋajam, tec agêc sêlôm eŋ sêmoa nêŋ andulêlôm e ajôŋ têlêac. \v 21 Go sêwi eŋ siŋ paliŋ-paliŋgeŋ e Parao latuo kêkôc eŋ sa jagêlôm eŋ kêtôm latu teŋ. \v 22 Ma têdôŋ Aiguptunêŋ mêtê samob gêdêŋ Mose, gêmoa e kêtu ŋac ŋajaŋa biŋ to kômŋa. \p \v 23 “Ŋac tau gêmoa e nê jala kêtu 40 su, go taê gêjam gebe ênac lasitêwai Israelŋa kêsi. \v 24 Gêlic ŋac teŋ kêlêsu ŋac Israelŋa teŋ, tec gêjam Israel tonaŋ kêsi ma gêjac ŋac Aiguptuŋa naŋ êndu kêtu kêlêsu ŋac tonaŋŋa. \v 25 Mose geboc lasitêwai sêjala Anôtô gebe ênam êsêac kêsi ya ey lêma, mago nêŋ kauc kêsa su atom. \v 26 Ŋabêbêc lau ŋagêdô sêsôm tauŋ sêmoa e eŋ gêlic, tec gê wama êsêac ma kêsôm gebe ‘Lauac, amac lau ŋam tageŋ. Amboac ondoc tec abe aŋgôm taôm kwalec nec.’ \v 27 Ma ŋac-kisa-môkêwaga tonaŋ kêtiŋ eŋ ma kêsôm gebe ‘Asa kêkêŋ aôm kôtu aêacma gôliŋwaga to mêtôcwaga. \v 28 Oc gobe ônac aê êndu amboac nôgeŋ gôjac Aiguptu tau naŋ me.’ \v 29 Tec Mose gêc su kêtu biŋ tonaŋŋa jakêtu ŋac jaba gêŋgôŋ nom Midian e kêka ŋapalê luagêc lasê aŋga tonaŋ. \p \v 30 “Jala 40 gêjaŋa gêwiŋ, go aŋela teŋ geoc tau lasê gêdêŋ eŋ aŋga gamêŋ sawa lôc Sinaiŋa, kêsêp ja ŋawaô, taŋ kêsa gamêŋdani naŋ ŋalêlôm. \v 31 Mose gêlic gêŋ tonaŋ e gêŋac lêma ma kêtu gasuc gêja gebe êlic gêŋ tau ŋam acgom. Tec Apômtaunê awa teŋ kêsa gebe \v 32 ‘Tamaminêŋ Anôtô, Abraham agêc Isak ma Jakob nêŋ Anôtô aê.’ Tec Mose kêtênêp ma kêtêc tau e gebe êlic gêŋ tau ŋam atom. \v 33 Go Apômtau kêsôm gêdêŋ eŋ gebe ‘Ôŋgamboac atapa su aŋga amkaiŋ gebe gamêŋ, taŋ kôkô naŋ, gamêŋ dabu ŋ. \v 34 Aê galic sejoŋ ŋoc lau aŋga Aiguptu e sêmoa jageo, ma gaŋô nêŋ taŋi, tec kasêp gamêŋ gebe janam êsêac kêsi. Amboac tonaŋ ômôêŋ, aê gabe jasakiŋ aôm êna Aiguptu.’ \p \v 35 “Mose tau, taŋ êsêac sêsa eŋ auc ma sêsôm gebe ‘Asa kêkêŋ aôm kôtu gôliŋwaga to mêtôcwaga naŋ,’ tec Anôtô kêsakiŋ eŋ kêtu gôliŋwaga to kêsiwaga. Eŋ kêkêŋ aŋela geoc tau lasê gêdêŋ Mose aŋga gamêŋdani gebe êpuc eŋ tôŋ. \v 36 Ŋac tonaŋ kejoŋ êsêac sa ma gêgôm gêŋsêga to gêŋtalô aŋga gamêŋ Aiguptu to aŋga Gwêckoc ma gamêŋ sawa kêtôm jala 40. \v 37 Mose tau tec kêsôm gêdêŋ Israelwaga gebe ‘Anôtô oc êŋu amacnêm propete teŋ sa aŋga lasimi to tewemi nêŋ êtôm aê.’ \v 38 Ŋac tageŋ tonaŋ tec gêmoa gêwiŋ gôlôac dabuŋ aŋga gamêŋ sawa ma gêwiŋ aŋela, taŋ kêsôm biŋ gêdêŋ êsêac to tameŋi aŋga lôc Sinai naŋ, ma ŋac tonaŋgeŋ tec biŋ mata jaliŋa gêdêŋ eŋ gebe êndôŋ aêac. \p \v 39 “Mago aêac tameŋi sebe taŋeŋ wamu eŋ atom. Êsêac sêmasuc eŋ to sêjam nêŋ ŋalêlôm ôkwi gêdêŋ Aiguptu kêtiam. \v 40 Ma sêsôm gêdêŋ Aron gebe ‘Ômansaŋ aêacma anôtôi gwam gebe sêwê aêacŋa, gebe Mose, taŋ gêwê aêac aŋga Aiguptu amêŋ naŋ, aêac ajam kauc biŋ ondoc kêtap eŋ sa.’ \v 41 Gêdêŋ tonaŋ sêgôm nêŋ bulimakao ŋalatu ŋakatu teŋ ma sêkêŋ da gêdêŋ anôtô gwam tau to têtu samuc lemeŋ ŋakôm. \v 42 Tec Anôtô gêjam dêmôê êsêac ma kêkêŋ êsêac sêjam sakiŋ umboŋ ŋagêlôŋ kêtôm teto gêc propetenêŋ buku gebe \q1 ‘Amac lau Israelwaga, gêdêŋ taŋ amoa gamêŋ sawa e jala 40 naŋ, \q1 oc akêŋ bôc to da gêdêŋ aê me masi. \q1 \v 43 Amac abalaŋ gwam Moloknê bec to anôtô gwam Repan nê utitalata \q1 ma agôm gêŋ tau ŋakatu abe ateŋ mec êpi. \q1 Amboac tonaŋ aê jawê amac e naaŋgôŋ Babel ŋamakeŋ ônêŋa.’ \p \v 44 “Aêac tameŋi sêkôc lôm bec, taŋ gêwa Anôtô gêmoa gêwiŋ êsêacŋa sa naŋ, sêmoa gamêŋ sawa. Ac sêmasaŋ kêtôm ŋadôŋ, taŋ Anôtô kêtôc gêdêŋ Mose gêlic ma kêjatu eŋ gebe êŋgômŋa naŋ. \v 45 Tameŋi sêbalaŋ lôm bec tonaŋ sêwiŋ Josua sêja lau samuc nêŋ gamêŋ, taŋ sêkôc su naŋ. Anôtô tau gêmuŋ tameŋi ma kêtiŋ lau samuc su, tec lôm bec kêkô gamêŋ tonec e gêdêŋ Dawidinê têm. \v 46 Anôtô gêlic Dawid ŋajam, tec ŋac tau keteŋ gebe êtap gamêŋ teŋ sa ma êsuŋ Jakobnê Anôtônê andu teŋ sa êkô. \v 47 Mago gêc e Salomo kêkwê Anôtônê andu tau. \v 48 Tageŋ Lôlôc Ŋatau oc êŋgôŋ andu, taŋ sêgôm ŋa lemeŋ naŋ atom, êtôm propete kêsôm gebe \q1 \v 49 ‘Undambê kêtu ŋoc lêpôŋ \q1 ma nom kêtu ockaiŋ ŋakademboŋ. \q1 Apômtau kêsôm gebe \q1 Amac abe akwê aêŋoc andu amboac ondoc, \q1 me ŋoc gamêŋ, taŋ jaŋgôŋ tekoc saki êsaŋa naŋ, oc ênêc ondoc. \q1 \v 50 Amac abe gêŋ totau-totau samob tonaŋ ŋai tauc lemoc gajam kauc me.’ \p \v 51 “Ojae amac, gêsômtêkwa ŋatoŋ ma nêm ŋalêlôm to taŋemsuŋ ŋadani atôm lau samuc. Amac akô Ŋalau Dabuŋ auc ŋapaŋ atôm tamemi tec amoa. \v 52 Propete ondoc teŋ amac tamemi sêjanda eŋ atom. Ma êsêac sêjac lau, taŋ andaŋgeŋ seoc biŋ lasê kwanaŋgeŋ gebe ŋac gêdêŋ oc êmêŋ naŋ êndugac. \v 53 Amac lau tau tonec tec êkêc biŋsu aŋga aŋelanêŋ, mago amasaŋ kêtu tôŋ atom.” \s1 Têtuc Stepan ŋa poc êndu \p \v 54 Lau sêŋô biŋ tonaŋ e gêli nêŋ ŋalêlôm sa secanô ma sêmôê luŋluŋ eŋ. \v 55 Ma Ŋalau Dabuŋ gêjam Stepan auc e mata gedec undambê, gêlic Anôtônê ŋawasi ma gêlic Jesu kêkô Anôtônê anôŋa. \v 56 Tec kêsôm gebe “Op, aê galic undambê gêŋa ma Ŋamalacnê Latu kêkô Anôtônê anôŋagoc.” \v 57 Lau tonaŋ sêwakic e sêbôc taŋeŋsuŋ auc ma guluŋ tageŋ sêja sêgi eŋ auc. \v 58 Ma têtiŋ eŋ kêsa malacmagê gêja sebe têtuc eŋ ŋa poc êndu. Tec lau biŋmôkê sêkôc nêŋ ŋakwê su ma sêkêŋ jatetoc gêc ŋac matac teŋ, nê ŋaê Saulu, akaiŋŋa. \v 59 Êsêac têtuc Stepan ŋa poc sêmoa ma keteŋ mec gebe “Apômtau Jesu, ôkôc ŋoc ŋalau sa.” \v 60 Eŋ kêpôŋ aduc ma gêmôêc ŋa awa kapôêŋ gebe “Apômtau, ôê êsêacnêŋ sec tôŋ atom.” Kêsôm tonaŋ su ma gêmac êndu. \c 8 \p \v 1 Saulu gêlic êsêac seseŋ Stepan su e gêjac mataanô ŋajam. \s1 Saulu kêlêsu gôloac dabuŋ \p Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ lau sêlêsu gôlôac dabuŋ Jerusalemŋa kêlêlêc. Sêgôm e lau samob sêc êliŋ-êliŋ têtôm Judaia to Samaria ŋagamêŋgeŋ sêja. Aposolo tauŋgeŋ tec sêmoa. \v 2 Ma lau mansaŋ ŋagêdô sêsuŋ Stepan ma têtaŋ taŋiboa ŋanô kêpi eŋ. \p \v 3 Saulu kêpi gôlôac dabuŋ nêŋ andu kêtômgeŋ ma gê lauo to ŋac jakêkêŋ êsêac sêsô kapoacwalô sêja, gêgôm e geseŋ gôlôac dabuŋ êliŋ-êliŋ. \s1 Mêtê kêtu tapa aŋga Samaria \p \v 4 Êsêac taŋ sêc êliŋ-êliŋ kêtôm gamêŋgeŋ sêja naŋ, jasêsôm ŋawae ŋajam lasê. \v 5 Ma Pilip tec kêsêp malac Samariaŋa jagêjam mêtê êsêac kêpi Kilisi. \v 6 Lau taêsam sêŋô Pilipnê biŋ to sêlic gêŋtalô, taŋ eŋ gêgôm naŋ, e sêkêŋ taŋeŋ eŋ totêntac tageŋ, \v 7 gebe lau taêsam toŋalau ŋatêmui sêmoa, naŋ ŋalau tau sêwakic ma sêsa aŋga êsêacnêŋ sêja, ma ŋatêkwa kêtu goloŋ to magiŋ kêsu taêsam ôliŋ ŋajam kêsa. \v 8 Ma lau, taŋ sêŋgôŋ malac tonaŋ naŋ, têntac ŋajam samucgeŋ. \p \v 9 Ma ŋac mecwaga teŋ, nê ŋaê Simon, gêŋgôŋ malac tonaŋ, naŋ gêmuŋgeŋ gêgôm mectomaŋ e gêjac lau Samariaŋa nêŋ Iênô auc ma gêboa tau gebe eŋ ŋac toŋaclai kaiŋ teŋ. \v 10 Tec lau sauŋ to lau kapôêŋ samob sêkêŋ taŋeŋ eŋ ma sêsôm gebe “Anôtônê ŋaclai, taŋ sêsam gebe kapôêŋ naŋ, oc ŋac tau tonaŋ.” \v 11 Êsêac sêkêŋ taŋeŋ eŋ gebe eŋ gêjac êsêacnêŋ Iênô auc ŋa nê mecgeŋ e ŋasawa ec baliŋ su. \v 12 Ma Pilip kêsôm ŋawae ŋajam Anôtônê gamêŋ to Jesu Kilisi nê ŋaêŋa lasê e lauo to ŋac sêkêŋ gêwiŋ ma sêliŋ saŋgu. \v 13 Go Simon tau kêkêŋ gêwiŋ amboac tonaŋ e gêliŋ saŋgu ma kêsap Pilip tôŋ. Eŋ gêlic gêŋtalô to gêŋsêga kapôêŋ e gêjac ênê Iênô auc. \p \v 14 Aposolo taŋ sêŋgôŋ Jerusalem ŋaŋ, sêŋô ŋawae gebe lau Samariaŋa sêkôc Anôtônê mêtê sa, tec sêsakiŋ Petere agêc Joaŋ dêdêŋ êsêac sêja. \v 15 Ŋaclagêc tonaŋ sêsêp sêja, go teteŋ mec kêtu lau tauŋa gebe Ŋalau Dabuŋ êpi êsêac, \v 16 gebe Ŋalau Dabuŋ kêpi êsêacnêŋ teŋ atom tageŋ, ac sêliŋ busaŋgu ŋaômageŋ kêpi Apômtau Jesu nê ŋaê. \v 17 Tec aposolo luagêc sêkêŋ lemeŋ gêsac êsêac acgom, go Ŋalau Dabuŋ gelom êsêac. \p \v 18 Simon gêlic aposolo sêkêŋ lemeŋ gêsac lau, ma Ŋalau Dabuŋ gelom êsêac, tec kejoŋ awa gêdêŋ êsêagêc gêja \v 19 ma kêsôm gebe “Akêŋ ŋaclai tonaŋ êndêŋ aê amboac tonaŋgeŋ. Aê embe jakêŋ lemoc ênsac ŋac teŋ, go Anôtô êkêŋ Ŋalau Dabuŋ êndêŋ eŋ.” \v 20 Tec Petere kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Aôm ônaŋa tonêm awageŋ. Aôm gobe ônam ôli Anôtônê moasiŋ ŋa awa me. \v 21 Aôm gôwê kaiŋ kôm tonec ŋagec atomanô, gebe Anôtô gêlic aômnêm ŋalêlôm geogeŋ. \v 22 Amboac tonaŋ ônam taôm ôkwi aŋga nêm geo tonaŋ ma oteŋ Apômtau, moae êsuc biŋ geo, taŋ gêc nêm ŋalêlôm naŋ ôkwi. \v 23 Aê galic nêm geo kêtôm ŋaikisi ŋamakic gêjam aôm auc to sec ŋalêpoa gêsô aôm tôŋ.” \v 24 Go Simon gêjô eŋ awa gebe “Amagêc taôm ateŋ mec êndêŋ Apômtau anam aê aoc gebe biŋ, taŋ agêc asôm naŋ, ŋateŋ êtap aê sa atom.” \p \v 25 Ŋaclagêc tau sêsôm to sêwa Apômtaunê biŋ sa su, go sêmu sêja Jerusalem ma sêsôm ŋawae ŋajam lasê aŋga Samarianêŋ malac gwalêkiŋ gêwiŋ. \s1 Pilip agêc gejobwagasêga Aitiopiaŋa \p \v 26 Apômtaunê aŋela teŋ kêsôm gêdêŋ Pilip gebe “Ôndi ma ôsêlêŋ êndêŋ oc êkô ŋaluŋ ôsa intêna, taŋ aŋga Jerusalem kêsêp Gasaŋa gêja naŋ. “Intêna tau kêsêp gamêŋ sawa. \v 27 Tec eŋ gêdi gêja. Ma ŋac Aitiopiaŋa teŋ, lau Aitiopiaŋa nêŋ kwin Kandake nê gejobwagasêga, naŋ kwin kêkêŋ eŋ gejob ênê waba samob naŋ, jaketeŋ mec aŋga Jerusalem. \v 28 Eŋ gêmu gêja nê gamêŋ ma kêsam propete Jesaia nê biŋ gêŋgôŋ nê kareta ŋaô. \v 29 Go Ŋalau Dabuŋ kêsôm gêdêŋ Pilip gebe “Ôtu gasuc nawê kareta tônê tôŋ.” \v 30 Tec Pilip kêlêti kêdaguc gêja e gêŋô eŋ kêsam propete Jesaia nê biŋ ma kêtu kênac gebe “Biŋ taŋ kôsam naŋ, kôjala ŋam me masi.” \v 31 Ma ŋac tau kêsôm gebe “Embe ŋac teŋ êtôc intêna êndêŋ aê atom, oc jajala amboac ondoc.” Go keteŋ Pilip gebe êpi naêŋgôŋ êwiŋ eŋ. \v 32 Ma biŋ tau, taŋ ŋac tau kêsam naŋ, tonec gebe \q1 “Sejoŋ eŋ amboac domba, naŋ sebe sêmbucŋa \q1 ma amboac domba ŋalatu, taŋ sebe sêkapiŋ ŋaôlilu naŋ, \q1 mago kêtaŋ atom. \q1 \v 33 Gêdêŋ taŋ sêkôniŋ eŋ naŋ, sêmêtôc eŋ kêtôm ŋagôliŋ atom. \q1 Asa kêtôm gebe ênac ênê wakuc nêŋ miŋ. Oc masi, \q1 gebe seseŋ eŋ su aŋga nom.” \p \v 34 Go gejobwagasêga tau kêsôm gêdêŋ Pilip gebe “Aê jateŋ aôm ôwa sa acgom. Propete kêsôm biŋ tau kêpi asa. Kêsôm kêpi tau me kêpi ŋac teŋ.” \v 35 Tec Pilip gêôc awa sa gêjac m nê mêtê ŋa propetenê ŋalô tonaŋ ma kêsôm Jesunê ŋawae ŋajam lasê gêdêŋ eŋ. \v 36 Agêcnêŋ kareta kêsêlêŋ e jasêô lasê bu teŋ ma gejobwagasêga tau kêsôm gebe “Kec, bu tec kêpoac. Asageŋ êkô aêŋoc busaŋgu auc.” [ \v 37 Go Pilip kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Aôm embe ôkêŋ êwiŋ tonêm ŋalêlôm samucgeŋ, go daŋgôm.” Ma eŋ gêjô Pilip awa gebe “Aê kakêŋ gêwiŋ Jesu Kilisi eŋ Anôtônê Latu.”] \v 38 Go eŋ kêjatu gebe kareta êkô, ma Pilip agêc gejobwagasêga sêsêp bu jasêkô, go Pilip kêsagu eŋ. \v 39 Agêc aŋga bu sêpi sêmêŋ e Apômtaunê Ŋalau kêkôc Pilip su, ma gejobwagasêga gêlic eŋ kêtiam atom ma gêc totêtac ŋajamgeŋ gêja. \v 40 Pilip jagêô lasê Asoto, go kêsôm ŋawae ŋajam lasê gêjac laoc malac samob e jagêô lasê Kaisarea. \c 9 \s1 Jesu gêjam Saulu ôkwi \p \v 1 Saulu tau nê ŋalêlôm gegeŋ eŋ sa e gêjô Apômtaunê ŋacseŋomi ŋa biŋ ma gebe ênac êsêac êndu. Eŋ gêdêŋ dabuŋsêga gêja \v 2 ma keteŋ eŋ gebe êkêŋ papia êwa eŋ saŋa êndêŋ lau Damaskus nêŋ Iômmôke gebe Saulu embe êtap lau ŋagêdô, naŋ sêkêŋ gêwiŋ Jesunê mêtê naŋ sa, oc ênsô êsêac awê ma ŋac tôŋ ma ejoŋ êsêac sêna Jerusalem. \v 3 Eŋ kêsêlêŋ gêmoa e kêdabiŋ Damaskus ma sep tageŋ ja teŋ aŋga undambê kêpô eŋ gêjam aucgeŋ \v 4 e gêu tau jagêc nom ma gêŋô awa teŋ, taŋ kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Saulu, Saulu, asageŋ kôjanda aê.” \v 5 Ma eŋ kêsôm gebe “Apômtau, aôm asa.” Go ŋac tau kêsôm gebe “Aê Jesu tec kôjanda aê. \v 6 Mago galoc aôm ôndi ôsa malac ôna, go sêsôm biŋ, taŋ gêjac aôm ŋawae naŋ. Iasê êndêŋ aôm.” \v 7 Ma lau, gêŋ sêwiŋ eŋ naŋ, sêŋô biŋ tau, mago sêlic ŋamalac teŋ atom, tec sêjam tauŋ tôŋgeŋ sêkô. \v 8 Saulu gêdi aŋga nom ma mata gêlac e gêlic gamêŋ atom. Tec êsêac sêkam eŋ ma sêwê eŋgeŋ sêja Damaskus. \v 9 Eŋ gêŋgôŋ tonaŋ gêlic gamêŋ atom kêtôm bôc têlêac ma geŋ to gênôm gêŋ atom. \p \v 10 Ma ŋacseŋom teŋ gêŋgôŋ Damaskus, nê ŋaê Anania, naŋ Apômtau gêgôm ênê katu kaiŋ teŋ kêsa ma kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Anania,” e ŋac tau kêsôm gebe “Apômtau, aê tec gamoa.” \v 11 Go Apômtau kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Ôndi ma ôsa intêna, taŋ sêsam sebe intêna solop naŋ, ôna ma ôtu kênac ŋac, taŋ sêsam eŋ sebe Saulu Tarsusŋa naŋ, aŋga Judanê andu, gebe eŋ keteŋ mec \v 12 ma gêlic ŋac teŋ, nê ŋaê Anania, jakêkêŋ lêma gêsac eŋ gebe mata êlêc êtiam.” \v 13 Go Anania gêjô eŋ awa gebe “Apômtau, aê gaŋô lau taêsam sêsôm gebe ŋac tonaŋ gêgôm aômnêm lau dabuŋ, taŋ sêŋgôŋ Jerusalem naŋ, sec elêmê. \v 14 Ma sêsôm gebe kêkôc ŋaclai aŋga lau dabuŋsêga nêŋ gebe ênsô lau samob, taŋ aweŋ gêjac aômnêm ŋaê naŋ tôŋ.” \v 15 Tec Apômtau kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Ôna, ŋac tau tônê tê gajac dabiŋ eŋ su gebe ejoŋ ŋoc ŋaê êndêŋ lau samuc to kiŋ ma Israel latuŋi êna. \v 16 Gebe aê tauc jatôc gêŋwapac, taŋ eŋ êôc êtu ŋoc ŋaêŋa naŋ, êndêŋ eŋ.” \p \v 17 Tec Anania gêdi gêja e jakêpi andu tau, go kêkêŋ lêma gêsac eŋ ma kêsôm gebe “Lasicenec Saulu, Apômtau Jesu, taŋ geoc tau lasê gêdêŋ aôm aŋga intêna, taŋ kôsa gômôêŋ naŋ, kêsakiŋ aê tec gamêŋ gebe matamanô êpoa lasê êtiam ma Ŋalau Dabuŋ ênam aôm auc.” \v 18 Ma gaôgeŋ gêŋ, taŋ gêsaŋ Saulu mataanô auc naŋ, kêsêlô amboac i ŋagala e gêbacnê ma gêlic gamêŋ kêtiam. Go gêdi sa e gêliŋ saŋgu \v 19 ma geŋ gêŋ têkwa saki kêsa kêtiam. \s1 Saulu gêjam mêtê aŋga Damasku \p Bêc ŋagêdô Saulu gêwiŋ ŋacseŋomi gêmoa Damaskus. \v 20 E gacgeŋ gêjam mêtê kêpi Jesu aŋga Judaneŋ lôm gebe ŋac tau tonaŋ Anôtônê Latu. \v 21 Ma lau samob, taŋ sêŋô ênê bi ŋ tonaŋ naŋ, sêŋac lemeŋ ma sêsôm gebe “Ŋac tau, taŋ geseŋ êsêac, taŋ aweŋ gêjac ŋaê tônê aŋga Jerusalem naŋ, ŋac tau tonec me masi. Eŋ gêmêŋ gebe ênsô êsêac aŋga tonecŋa tôŋ êwiŋ ma ejoŋ êsêac sêndêŋ lau dabuŋsêga sêna atom me.” \v 22 Ma Saulu gêwa sa ŋajaŋa kêlêlêc gebe Jesu tonec eŋ Kilisi tau. Kêsôm biŋ amboac tonaŋ tec gêgôm lau Juda, taŋ sêŋgôŋ Damaskus naŋ, nêŋ kauc kêŋnsôŋ e toŋoma. \s1 Saulu gêc Judawaga su \p \v 23 Bêc ŋagêdô gêjaŋa acgom, go Judawaga sêkic ênê biŋ gebe sênac eŋ êndu. \v 24 Biŋ tau ŋapuc kêsa gêdêŋ Saulu. Ac sêkêŋ lau sejop malac ŋasacgêdô gêwiŋ kêtôm bêc to geleŋgeŋ gebe sênac eŋ êndu. \v 25 Tec Saulunê ŋacseŋomi sêkôc eŋ gêdêŋ gêbêc jasêkêŋ eŋ kêsêp sêm, taŋ sêwa amboac talu naŋ, ma sêlêwaŋ eŋ kêsêp tuŋbôm ŋadêmôê gêja. \s1 Saulu gêmoa Jerusalem \p \v 26 Gêja e gêô lasê Jerusalem jakêsaê gebe êsap ŋacseŋomi tôŋŋa. Tec gêgôm elêmê gebe samob têtêc eŋ, sêkêŋ gêwiŋ gebe Jesunê ŋacseŋom teŋ eŋ atom. \v 27 Tec Barnba gêjam eŋ sa ma gêwê eŋ agêc dêdêŋ aposolo sêja. Eŋ gêjac m iŋ biŋ Saulu gêlic Apômtau aŋga intêna ma Jesu kêsôm biŋ gêdêŋ eŋŋa. Ma gêjac miŋ gêwiŋ gebe Saulu kêsôm Jesunê ŋaê lasê gêmoa awêgeŋ aŋga Damaskus. \v 28 Go Saulu gêmoa-gêmoa gêwiŋ êsêac aŋga Jerusalem ma kêsôm Apômtaunê ŋaê lasê gêmoa awêgeŋ. \v 29 Eŋ gêjam biŋgalôm gêwiŋ lau Juda, taŋ sêsôm biŋ Helen naŋ, e sêpê tauŋ kêtu mêtêŋa. Tec êsêac sebe sêkam eŋ tôŋ ma sênac eŋ êndu. \v 30 Lasitêwai sêŋô biŋ tonaŋ ŋawae ma sêkêŋ eŋ kêsêp Kaisarea gêja acgom, go sêsakiŋ eŋ aŋga tonaŋ gêja Tarsus. \p \v 31 Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ gôlôac dabuŋ aŋga Judaia to Galilaia ma Samaria ŋagamêŋ samob sêŋgôŋ towamag-eŋ. Lau tau sêsa nêŋ lêŋ totêtêc Apômtaugeŋ ma Ŋalau Dabuŋ kêpuc êsêac tôŋ to gêjac lênsôŋ êsêac e têtu taêsam. \s1 Aenea ôli ŋajam kêsa \p \v 32 Petere kêsêlêŋ-kêsêlêŋ gêmoa e jagêô lasê Anôtônê lau, taŋ sêŋgôŋ Luda naŋ. \v 33 Go kêtap ŋac teŋ aŋga tonaŋ sa, nê ŋaê Aenea, taŋ nê ŋatêkwa kêtu goloŋ ma gêcgeŋ kêtôm jala 8. \v 34 Tec Petere kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Aenea, Jesu Kilisi gêgôm aôm ŋajam kêsa, ôndi sa ma ôluŋ nêm mê sa,” e eŋ gêdi sa guluŋ tageŋ. \v 35 Lau Luda to Saron samob, taŋ sêlic ŋac tau naŋ, sêjam tauŋ ôkwi dêdêŋ Apômtau. \s1 Tabita mata jali kêsa kêtiam \p \v 36 Awê teŋ gêŋgôŋ Jope, nê ŋaê Tabita, tanam ôkwi gebe Mojawa, naŋ kêkêŋ gêwiŋ Jesu. Eŋ gêjam lau sa ŋa koleŋ tokaiŋ-tokaiŋ to kêmoasiŋ êsêac ŋanô. \v 37 Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ gêmac gêgôm eŋ gêc e gêmac êndu. Go sêmasaŋ ênê ŋawêlêlaŋ ma tetoc gêc andu ŋadeŋ teŋ. \v 38 Ŋacseŋomi sêŋô Petere gêmoa Luda, taŋ gêc Jope ŋagala naŋ ŋawae, tec sêsakiŋ ŋac luagêc jateteŋ eŋ gebe “Ôndêŋ aêac ômôêŋ sebeŋmaŋ.” \v 39 Petere gêdi ma gêwiŋ êsêagêc sêja. Ac sêô lasê su acgom, go sêwê Petere sêpi andu tau ŋadeŋ tonaŋ sêja. Ma awêtuc samob dêdêŋ eŋ sêja e têtôc obo to ŋakwê, taŋ Tabita gêŋgôŋ gêwiŋ êsêac ma kêsi naŋ, gêdêŋ eŋ ma têtaŋ. \v 40 Tec Petere kêmasuc êsêac samob sêsa sêja, go kêpôŋ aduc keteŋ mec. Tônaŋ su, go kêkac tau ôkwi gêdêŋ ŋacmatê ma kêsôm gebe “Tabita, ôndi sa.” Ma awê tau mata gêlac e gêlic Petere ma gêdi gêŋgôŋ. \v 41 Go Petere gêsuŋ lêma jakekam eŋ sa ma gêmôêc Anôtônê lau to awêtuc mêŋkêtôc awê tau gêdêŋ êsêac gebe mata jali kêsa su. \v 42 Lau Jope samob sêŋô biŋ tonaŋ ŋawae ma taêsam sêkêŋ gêwiŋ Apômtau. \v 43 Ma Petere gêmoa Jope gêŋgôŋ gêwiŋ ŋac kêmasaŋ bôc ŋaôlicŋa teŋ, nê ŋaê Simon, ŋasawa ec baliŋ. \c 10 \s1 Petere agêc Korneli \p \v 1 Ŋac teŋ gêŋgôŋ Kaisarea, nê ŋaê Korneli. Ŋac tonaŋ kêtu siŋwaga toŋ teŋ, taŋ sêsam êsêac sebe “ToŋItaliaŋa” naŋ, nêŋ kapitai. \v 2 Eŋ to nê gôlôac samob lau ŋajam têtêc Anôtô, ma eŋ kêmoasiŋ lau Juda ŋapep to keteŋ mec gêdêŋ Anôtô gedeŋ tôŋgeŋ. \v 3 Gêdêŋ ocmata ŋac tonaŋ katu gêlic Anôtônê aŋela teŋ katôgeŋ gêdêŋ eŋ jakêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Korneli.” \v 4 Korneli kêtakê e mata gê eŋ ma kêsôm gebe “Apômtau, biŋ amboac ondoc.” Go aŋela kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Nêm mec to nêm moasiŋ kêpi gêdêŋ Anôtô jataê gêjam gêmoa. \v 5 Amboac tonaŋ galoc ôkêŋ lau sêna Jope nasêkôc Simon teŋ, taŋ sêsam eŋ sebe Petere naŋ sêmêŋ. \v 6 Ŋac tau kêtu ŋacleŋ jagêŋgôŋ gêwiŋ Simon teŋ, taŋ kêmasaŋ bôc ŋaôlic naŋ, nê andu kêkô gwêctaligeŋ.” \v 7 Aŋela kêsôm biŋ gêdêŋ eŋ su ma gêc gêja acgom, gocgo Korneli gêmôêc nê sakiŋwaga luagêc ma siŋwaga teŋ. Ŋac tau kêtêc Anôtô ma gêjam sakiŋ Korneli ŋapep. \v 8 Korneli gêjac miŋ biŋ samob gêdêŋ êsêac ma kêsakiŋ êsêac sêja Jope. \p \v 9 Lau tonaŋ sêsêlêŋ sêmoa e ŋageleŋ, go jatêdabiŋ malac. Gêdêŋ tonaŋ Petere kêpi andu tau ŋadeŋ ŋaôŋa gebe eteŋ mec, ma oc kêkô ŋaluŋ. \v 10 Gêmoa e mo gêjô eŋ ma gebe êniŋ gêŋ. Tec sêmasaŋ ênê gêŋ sêmoa ma katu kaiŋ teŋ kêsa \v 11 e gêlic undambê gêŋa ma sêlêwaŋ gêŋ teŋ amboac obo kapôêŋ sêmoatiŋ ŋalêsu aclê ma sêlêwaŋ kêsêp nom gêmêŋ. \v 12 Ma bôc nomŋa kaiŋ teŋ-kaiŋ teŋ to gêŋ, taŋ kêkêŋgeŋ naŋ, ma moc umboŋ ŋalabuŋa sêsêp jasêmoa ŋaiêIôm. \v 13 Go awa teŋ gêdêŋ eŋ gebe “Petere, ôndi sa, ômbuc ma ôniŋ.” \v 14 Tec Petere kêsôm gebe “Apômtau, masigoc, gêŋ sec to alôb-alôb amboac tonaŋ aê gaeŋ teŋ su atomanô.” \v 15 Go awa tau kêsa kêtiam kêtu dim luagêc gebe “Gêŋ taŋ Anôtô kêmasaŋ kêtu selec naŋ, ômbu gebe alôb-alôb atom.” \v 16 Biŋ tonaŋ kêsa kêtu dim têlêac su, go gaôgeŋ obo tau gegeŋ tau sa kêpi undambê gêja kêtiam. \p \v 17 Petere taê gêjam gêŋ, taŋ gêlic naŋ, ŋam jakêsa-jakêsa gêmoa ma lau, taŋ Korneli kêsakiŋ êsêac naŋ, têtu kênac Simonnê andu gêdêŋ lau e têtap sa mêŋsêkô ŋasacgêdô. \v 18 Lau tau sêmôêc têtu kênac gebe “Simon, taŋ sêsam eŋ sebe Petere naŋ, kêtu ŋacleŋ mêŋgêŋgôŋ tonec me masi.” \v 19 Petere taê gêjam gêŋ, taŋ gêlic naŋ, ŋam gêŋgôŋ, ma Ŋalau Dabuŋ kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Ôlic acgom, lau têlêac mêŋtêtu kênac aôm sêkô. \v 20 Ôndi ôsêp ma ôwiŋ êsêac, taêm ênam naêsa-naêsa atom, gebe aê tauc kasakiŋ êsêac tec sêmêŋ.” \v 21 Tec Petere kêsêp jakêsôm gêdêŋ êsêac gebe “Aô, ŋac taŋ asôm naŋ, aê tau tonec. Ac amêŋ kêtu biŋ ondocŋa.” \v 22 Lau tau sêsôm gebe “Kapitai Korneli, ŋac gêdêŋ, taŋ kêtêc Anôtô naŋ, ma Judawaga sêlic eŋ ŋac mansaŋ, ŋac tau tônê aŋela dabuŋ teŋ mêŋkêsôm biŋ gêdêŋ eŋ gebe êkêŋ lau mêŋsêkôc aôm ôna ênê andu ma êŋô biŋ aŋga aômnêm.” \v 23 Tec Petere kêmasaŋ biŋ gêdêŋ êsêac sêsô nê andu ŋalêlôm sêja ma kêkêŋ gêŋ êsêac seŋ. \p Ŋageleŋ eŋ gêdi gêwiŋ êsêac sêja ma lasitêwai ŋagêdô aŋga Jope dêdi sêwiŋ eŋ. \v 24 Ŋageleŋ, go jasêô lasê Kaisarea. Korneli kêkalem nê lasitêwai to nê tawaŋ sa kwanaŋgeŋ, ma sêôŋ êsêac sêmoa. \v 25 Gêdêŋ taŋ Petere kêsô gêja naŋ, Korneli kêpuc eŋ tôŋtôŋ kêsa gêmêŋ e gêu tau gêc eŋ akaiŋŋa ma ketoc eŋ sa. \v 26 Tec Petere kêkam eŋ sa ma kêsôm gebe “Ôndi sa, aê ŋamalac amboac tonaŋ.” \v 27 Sêjam biŋgalôm sêwiŋ tauŋ sêsô sêja e gêlic lau taêsam sêkac tauŋ sa, \v 28 ma kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “Amac alicgac gebe biŋsu gêjac jao gebe Judawaga têtu ŋacleŋ me sêŋgôŋ sêwiŋ tenteŋlatu teŋ atom. Mago Anôtô kêtôc gêdêŋ aê gebe jambu ŋamalac teŋ gebe sec to ŋatêmui atomanô. \v 29 Kêtu tonaŋŋa aê gaŋô amacnêm môêc tec gadec atom, gadi gamêŋ. Ma galoc jatu kênac amac gebe amôêc aê kêtu asageŋŋa.” \p \v 30 Tec Korneli kêsôm gebe “Gêdêŋ ocmata teŋ aê kateŋ mec gamoa ŋoc andu e galic ŋac teŋ toŋakwê ŋaôsicôsic mêŋkêkô aê laŋôcnêm, galoc ŋabêc aclê gêjaŋa su. \v 31 Ma ŋac tau kêsôm gebe ‘Korneli, Anôtô gêŋô aômnêm mec ma taê gêjam nêm moasiŋgac. \v 32 Amboac tonaŋ ôsakiŋ lau sêna Jope nasêkôc Simon, taŋ sêsam eŋ sebe Petere naŋ êmêŋ. Ŋac tau kêtu ŋacleŋ gêŋgôŋ Simon, taŋ kêmasaŋ bôc ŋaôlic naŋ nê andu, taŋ kêkô gwêctali naŋ.’ \v 33 Tec kakêŋ lau ŋagaôgeŋ dêdêŋ aôm sêwac ma aôm gôgôm ŋajam gebe gômôêŋ. Aêac samob, tec amoa Anôtô laŋônêm nec, abe aŋô biŋ samob, taŋ Apômtau kêsakiŋ aôm naŋ.” \s1 Petere gêjam mêtê gêmoa Kornelinê andu \p \v 34 Go Petere gêôc awa sa ma kêsôm gebe “Galoc aê kajala biŋŋanôgeŋ gebe Anôtô kêpuc opeŋ lau teŋ atom. \v 35 Lau samuc samob nêŋ teŋ embe êtêc eŋ ma êŋgôm gêŋ êndêŋgeŋ, naŋ oc êlic eŋ ŋajam. \v 36 Amac aŋô biŋ, taŋ Anôtô kêsakiŋ gêdêŋ lau Israel. Eŋ kêsôm ŋawae ŋajam lasê kêpi Jesu Kilisi gê wama. Ŋac tau kêtu samob nêŋ Apômtau. \v 37-38 Amac ajala biŋ tau, taŋ gêjam Judaia samucgeŋ auc naŋgac. Ma biŋ tau tonec gebe Anôtô geŋ oso Jesu aŋga Nasaret ŋa Ŋalau Dabuŋ to ŋaclai. Ma biŋ tau gêjac m aŋga Galilaia gêdêŋ Joaŋ gêjam mêtê kêpi busaŋgu su acgom, go Jesu gêjac laoc gamêŋgeŋ jakêmoasiŋ lau to gêgôm lau, taŋ Sadaŋ kêkôniŋ êsêac tôŋ naŋ, ôliŋ ŋajam kêsa. Gêgôm gêŋ tonaŋ gebe Anôtô gêwiŋ eŋ. \v 39 Ma aêac alic gêŋ samob, taŋ gêgôm aŋga Judanêŋ gamêŋ to Jerusalem naŋ, tec awa sa. Ŋac tonaŋ êsêac sêkêŋ eŋ geŋkaleŋ ka ma sêjac eŋ êndu. \v 40 Ŋac tau tonaŋ Anôtô gêŋu eŋ sa gêdêŋ bêc kêtu têlêac ma kêkêŋ eŋ geoc tau lasê. \v 41 Geoc tau lasê gêdêŋ lau samob atom, gêdêŋ aêacgeŋ, tec Anôtô kêjaliŋ aêac sa kwanaŋgeŋ gebe awa ênê biŋ sa nec. Eŋ gêdi sa aŋga ŋacmatênêŋ ma aêac tec aeŋ to anôm gêŋ awiŋ eŋ. \v 42 Go eŋ kêjatu aêac gebe anam mêtê lau to awa sa gebe Anôtô kêjaliŋ eŋ sa kêtu lau mateŋ jali to ŋacmatê nêŋ mêtôcwaga. \v 43 Propete samob sêwa eŋ ŋam sa gebe Anôtô êsuc lau pebeŋ, taŋ sêkêŋ gêwiŋ eŋ naŋ, nêŋ sec ôkwi êtu ênê ŋaêŋa.” \s1 Anôtô kêkêŋ Ŋalau Dabuŋ gêdêŋ lau samuc \p \v 44 Petere kêsôm biŋ tonaŋ gêmoa ma Ŋalau Dabuŋ mêŋkêpi êsêac samob, taŋ sêŋô biŋ semoa naŋ. \v 45 Ma Judawaga ŋanô, taŋ sêkêŋ gêwiŋ ma sêwiŋ Petere naŋ, sê taêŋ gebe Anôtô kêkêc nê Ŋalau Dabuŋ kêpi lau samuc gêwiŋ, \v 46 gebe sêŋô êsêac sêjam lau ŋagêdô aweŋ ma sêlambiŋ Anôtô. Go Petere kêsôm gebe \v 47 “Ŋalau Dabuŋ kêpi lau tonec kêtôm kêpi aêac. Asa oc ênac jao gebe sêliŋ saŋgu atom.” \v 48 Go kêsôm sêsagu êsêac sêjam Jesu Kilisi laŋô. Ma lau tau teteŋ Petere gebe êŋgôŋ êwiŋ êsêac bêc ŋagêdô acgom. \f + \fr 10:48 \ft Judawaganeŋ biŋ têtu selecŋa ŋagêdo gêc Mat 15:2. \f* Judawaga sêkêŋ gêwiŋ gebe gêŋ dêmôêŋa êtôm gebe êŋgôm nêŋ ŋalêlôm êtu sec, tec seŋ paliŋ-paligeŋ atom, seŋ gêŋ, taŋ Mosenê biŋsu gêwa sa gebe gêŋ selec naŋgeŋ. \c 11 \s1 Petere gêjac miŋ gedeŋ gôlôac Jerusalemŋa \p \v 1 Aposolo to lasitêwai, taŋ sêŋgôŋ Judaia naŋ, sêŋô lau samuc sêkôc Anôtônê mêtê sa ŋawae. \v 2 Petere kêpi Jerusalem gêja, tec lau Juda ŋanô ŋagêdô sêsôm eŋ gebe \v 3 “Aôm kôpi lau samuc nêŋ andu to goeŋ gêŋ gôŋgôŋ gôwiŋ êsêacgoc.” \v 4 Tec Petere gêôc awa sa ma gêwa biŋ tau sa tomalageŋ gêdêŋ êsêac gebe \p \v 5 “Aê kateŋ mec gaŋgôŋ malac Jope e katuc kaiŋ teŋ kêsa ma galic gêŋ teŋ amboac obo kapôêŋ sêmoatiŋ ŋalêsu aclê tôŋ kêsêp aŋga undambê gêdêŋ aê gêmêŋ. \v 6 Aê gaôc kêniŋ e galic bôc nomŋa kaiŋ teŋ-kaiŋ teŋ, bôclai ma gêŋ kêkêŋŋa to moc umboŋ ŋalabuŋa. \v 7 Ma gaŋô awa teŋ kêsa gêdêŋ aê gebe ‘Petere, ôndi sa, ômbuc ma ôniŋ.’ \v 8 Go kasôm gebe ‘Apômtau, masigoc, gêŋ sec to alôb-alôb amboac tonaŋ aocsuŋ gêjam kauc samuc.’ \v 9 Go awa tau aŋga undambê gêjô aê aoc kêtu dim luagêc gebe ‘Gêŋ taŋ Anôtô kêmasaŋ kêtu selec naŋ, ômbu gebe alôb-alôb atom.’ \v 10 Gaŋô biŋ tonaŋ e kêtu dim têlêac, go gêŋ samob tonaŋ ŋai kêpi undambê gêja kêtiam. \v 11 Ma gaôgeŋ galic lau têlêac, taŋ sêsakiŋ aŋga Kaisarea dêdêŋ aê mêŋsêô lasê andu, taŋ gaŋgôŋ naŋ. \v 12 Ma Ŋalau Dabuŋ kêsôm gêdêŋ aê gebe ‘Ôwiŋ êsêac taêm ênam biŋ naêsanaêsa atom.’ Tec gawiŋ lasitêwai 6 tecenec e api ŋac tau nê andu. \v 13 Go Ŋac tau gêjac miŋ gêdêŋ aêac gebe gêlic aŋela teŋ kêkô ênê andu ma kêsôm gêdêŋ eŋ gebe ‘Ôsakiŋ lau sêna Jope ma sêkôc Simon, taŋ sêsam eŋ sebe Petere naŋ sêmêŋ. \v 14 Ŋac tau êsôm biŋ, taŋ ênam aôm to nêm gôlôac samob kêsi naŋ, êndêŋ aôm.’ \v 15 Aê gocgo gajac m ŋoc biŋ gamoa ma Ŋalau Dabuŋ kêpi êsêac amboac gêmuŋgeŋ kêpi aêac. \v 16 Tec aê taêc gêjam Apômtaunê biŋ, naŋ kêsôm gebe ‘Joaŋ kêsagu amac ŋa bu, mago amac oc aliŋ Ŋalau Dabuŋ êtu nêm saŋgu naŋ.’ \v 17 Êsêac sêkêŋ gêwiŋ Apômtau Jesu Kilisi e Anôtô kêmoasi ŋ êsêac amboac kêmoasiŋ aêacgeŋ. Ma aê asa gebe jakô Anôtô auc.” \v 18 Lau tau sêŋô biŋ tonaŋ e sêjam tauŋ tôŋ. Ac sêlambiŋ Anôtô ma sêsôm gebe “Anôtô gêjam lau samuc ôkwi, gebe sêŋgôŋ mateŋ jali sêwiŋ amboac tonaŋgeŋ.” \s1 Gôlôac Antiokiaŋa \p \v 19 Sêjac Stepan su acgom, go gêŋwapac, taŋ kêdaguc naŋ, gêjam gôlôac saliŋ-saliŋ. Êsêac sêc sêjac laoc gamêŋgeŋ e jasêô lasê Poinike to Kupro ma Antiokia ma sêsôm mêtê gêdêŋ lau teŋ atom, sêsôm gêdêŋ Judawagageŋ. \v 20 Go nêŋ lau ŋagêdô dêdi aŋga Kupro to Kurene jasêô lasê Antiokia. Aŋga tonaŋ sêsôm Apômtau Jesu nê ŋawae ŋajam lasê gêdêŋ lau Helen gêwiŋ. \v 21 Apômtau lêma gêwiŋ êsêac e lau taêsam sêkêŋ gêwiŋ ma sêjam tauŋ ôkwi dêdêŋ Apômtau sêja. \p \v 22 Gôlôac dabuŋ Jerusalemŋa sêŋô biŋ, taŋ êsêac sêgôm naŋ, ŋawae ma sêsakiŋ Bamaba gêja Antiokia. \v 23 Kêsêlêŋ jagêô lasê e gêlic Anôtô kêmoasiŋ lau tonaŋ ŋanô, tec têtac ŋajam ma gêlêŋ biŋ êsêac samob gebe nêŋ ŋalêlôm taêŋ ênam Apômtaugeŋ ma sêsap eŋ tôŋ ŋapaŋ. \v 24 Eŋ tau ŋac ŋajam ma Ŋalau Dabuŋ gêjam eŋ auc to kêkêŋ gêwiŋ ŋajaŋa, tec gêjam lau taêsam ôkwi e sêkêŋ gêwiŋ Apômtau \v 25 Go Barnaba tau gêja Tarsus gebe ensom Saulu. \v 26 Eŋ jakêtap eŋ sa, go kêkôc eŋ gêja Antiokia. Ma êsêagêc sêŋgôŋ sêwiŋ gôlôac dabuŋ jala samuc teŋ ma têdôŋ lau taêsam. Aŋga Antiokia tonaŋ tec sêsam Apômtaunê ŋacseŋomi gebe lau Kilisiŋa kêtu ŋamataanô. \p \v 27 Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ propete aŋga Jerusalem sêsêp Antiokia sêja. \v 28 Êsêacnêŋ teŋ, nê ŋaê Agaba, Ŋalau Dabuŋ kêkac eŋ, tec gêdi ma geoc biŋ tonec lasê gebe Tôbôm kapôêŋ êsa ênam ŋamalac samob nêŋ gamêŋ auc. Ma biŋ tau nanô kêsa gêdêŋ kaisara Klaudi nê têm. \v 29 Tec ŋacseŋomi sêsôm kêtu tôŋ gebe sênam lasitêwai, taŋ sêŋgôŋ Judaia naŋ sa. Êsêac samob êtôm ŋacanôgeŋ sêkêŋ êtôm awa, taŋ gêc êsêacŋa naŋ. \v 30 Sêgôm gêŋ tau su, go sêsakiŋ Barnaba agêc Saulu gebe nasêkêŋ awa tau êndêŋ laumata. \f + \fr 11:30 \ft Judawaganêŋ biŋ têtu selecŋa ŋagêdô gêc Mat 15:2. \f* Judawaga sêkêŋ gêwiŋ gebe gêŋ dêmoêŋa êtôm gebe êŋgôm nêŋ ŋalêlôm êtu sec, tec seŋ gêŋ paliŋ-paliŋgeŋ atom, seŋ gêŋ, taŋ Mosenê biŋsu gêwa sa gebe gêŋ selec naŋgeŋ. \c 12 \s1 Sêjac Jakobo endu ma sêkôc Petere tôŋ \p \v 1 Gêdêŋ têm tonaŋ kiŋ Herodo kêkac lêma sa gebe ejoŋ gôlôac dabuŋ nêŋ ŋagêdô. \v 2 Eŋ gêjac Joaŋ têwa Jakobo ŋa siŋ êndu. \v 3 Herodo gêlic gebe biŋ tonaŋ gêjac Judawaga mateŋanô ŋajam, tec gêjac têku e kêkôc Petere tôŋ amboac tonaŋ. (Biŋ tonaŋ kêsa gêdêŋ Om Polom Ŋalucŋa.) \v 4 Kêkôc eŋ tôŋ su, go kêkêŋ eŋ kêsô andu kapoacwalôŋa gêja. Go kêkêŋ siŋwaga toŋ aclê gebe sejop eŋ. Toŋ teŋ ŋalau aclê-aclê. Herodo taê gêjam gebe Pasa êmbacnê acgom, go êtôc eŋ êndêŋ lau. \v 5 Amboac tonaŋ sejop Petere gêŋgôŋ kapoacwalô, ma gôlôac dabuŋ teteŋ mec gêdêŋ Anôtô kêtu eŋŋa gedeŋ tôŋgeŋ. \s1 Mec ŋaclai kêgaboac Petere su \p \v 6 Gêdêŋ taŋ Herodo taê gêjam gebe êtôc Petere êndêŋ lau naŋ, ŋagêbêc sêsô Petere tôŋ ŋa kapoacwalô luagêc ma sêkêŋ eŋ gêc bêc gêc siŋwaga luagêc ŋasawa. Ma gejobwaga sêkô katamdêmôê ma sejop andu kapoacwalôŋa. \v 7 Ma sep tageŋ Apômtaunê aŋela geoc tau lasê e ŋawê kêpô balêm ŋalêlôm. Go aŋela tau kepeŋ Petere dambê ma gêŋu eŋ ma kêsôm gebe “Ôndi sa sebeŋ.” Gêdêŋ tonaŋ kapoacwalô kêsu aŋga eŋ lêma. \v 8 Go aŋela kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Ôjandiŋ nêm ômbiŋkap ma ôkic nêm atapa tôŋ.” Ma eŋ gêgôm amboac tonaŋ. Go aŋela kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “U nêm ŋakwê ênsaŋ taôm ma ôndaŋguc aê.” \v 9 Petere kêsa kêdaguc eŋ gêja. Eŋ gêjam kauc gebe gêŋ, taŋ aŋela gêgôm naŋ, ŋanô atom, geboc gêc mêgeŋ. \v 10 Agêc sêsêlêŋ e jasêlêlêc gejobwaga ŋamataŋa to gejobwaga kêtu luagêcŋa, go jasêô lasê katam ki, taŋ kêsi intêna malacŋa naŋ. Ma katam tau gêlêc tau su gêdêŋ êsêagêc, tec agêc sêsa sêja sêsêlêŋ sêmoa intêna. Go sep tageŋ aŋela malamê. \v 11 Peterenê kauc ŋawa kêsa, go kêsôm gebe “Galoc kajala ŋanôgeŋ gebe Apômtau kêsakiŋ nê aŋela kêjaŋgo aê su aŋga Herodo lêma to gêŋ samob, taŋ Juda sêkêŋ mateŋ gebe sêŋgôm naŋ.” \p \v 12 Nê kauc kêsa su ma kêpi Joaŋ, taŋ sêsam eŋ sebe Marka, têna Maria nê andu gêja. Lau taêsam sêkac tauŋ sa aŋga tonaŋ ma teteŋ mec sêmoa. \v 13 Eŋ kêmadi katam anduŋa ma sakiŋwagao teŋ, nê ŋaê Rode, gêja gebe êlic ŋam. \v 14 Eŋ gêja e kêjala Petere awa ma têtac ŋajam gêjam eŋ auc e gêlêc katam su atom, kêlêti kêsô gêja ma kêsôm lasê gebe Petere tec kêkô katamdêmôê. \v 15 Ma êsêac sêsôm gêdêŋ awê tau gebe “Aôm meloc.” Ma eŋ kêsôm ŋajaŋa gebe “Masi, ŋac tau tônê biŋŋanô.” Tec êsêac sêsôm gebe “Oc ênê aŋela.” \v 16 Ma Petere kêmadi katam gedeŋ tôŋgeŋ e sêlêc su ma sêlic eŋ e têtakê ŋanô. \v 17 Eŋ gêjab lêma gêdêŋ êsêac gebe jamaŋgeŋ, go gêjac Apômtau gêwê eŋ aŋga andu kapoacwalôŋa kêsa gêmêŋ ŋamiŋ gêdêŋ êsêac ma kêsôm gêwiŋ gebe “Asôm biŋ tonec ŋawae êndêŋ Jakobo to lasitêwai ŋagêdô.” Go eŋ tau kêsa malac teŋ gêja. \p \v 18 Geleŋmata siŋwaga selendec ŋanô ma sênac mateŋ tauŋ gebe Petere gêja ondoc. \v 19 Herodo gesom eŋ, mago kêtap eŋ sa atom. Amboac tonaŋ kêtu lêsu gejobwaga ma kêtiŋ êsêac gebe sênac êsêac êndu. Go Herodo tau gêdi aŋga Judaia kêsêp Kaisarea gêja gêŋgôŋ tonaŋ. \s1 Herodo gêmac êndu \p \v 20 Herodo têtac ŋandaŋ gêdêŋ lau Turu to Sidon. Lau tonaŋ nêŋ ŋalêlôm kêpi tageŋ, tec dêdêŋ eŋ sêja. Êsêac sêjam neneŋ kiŋnê sakiŋwaga andulêlômŋa, Blasta, ma teteŋ gebe sê wama tauŋ, gebe kiŋnê nom ŋanô gêlôm êsêac. \v 21 Gêdêŋ noc sêmasaŋ biŋ tonaŋŋa, go Herodo kêsô ŋakwê kiŋŋa sa jagêŋgôŋ lêpôŋ ma kêsôm bi ŋ gêdêŋ êsêac. \v 22 Tec lau aweŋ gêôc eŋ gebe “Awa tônê ŋamalacnê atom, anôtô teŋ nê.” \v 23 Ma sep tageŋ Apômtaunê aŋela gêjac eŋ gebe ketoc Anôtô sa atom, tec têmoa seŋ eŋ e gêmac êndu. \p \v 24 Go Anôtônê mêtê kêlaiŋ tau gêjam gamêŋ auc. \v 25 Barnaba agêc Saulu sêjam nêŋ sakiŋ tonaŋ e gêbacnê aŋga Jerusalem, go sêkôc Joaŋ, taŋ sêsam eŋ gebe Marka naŋ, gêwiŋ êsêagêc ma sêmu sêja Antiokia. \c 13 \s1 Sêjam mec Bamaba agêc Saulu \p \v 1 Propete to biŋsu, taŋ sêmoa gôlôac dabuŋ Antiokiaŋa ŋalêlôm naŋ tonec, Barnaba agêc Simeon, taŋ sêsam eŋ sebe Niger naŋ, ma Luki aŋga Kurene ma Manaen, taŋ agêc kiŋ Herodo ŋapalêgeŋ sêmoa sêwiŋ tauŋ naŋ, ma Saulu. \v 2 Ŋasawa teŋ êsêac sêjêm sakiŋ Apômtau to sêjam dabuŋ mo sêmoa, ma Ŋalau Dabuŋ kêsôm gebe “Awaka Bamaba agêc Saulu sa êtu kôm, taŋ kakalem êsêagêc naŋŋa.” \v 3 Tec sêjam dabuŋ mo ma teteŋ mec, go sêu lemeŋ gêsac êsêagêc ma sêkêŋ êsêagêc sêja. \s1 Aposolo sêjam mêtê aŋga Kupro \p \v 4 Ŋalau Dabuŋ kêsakiŋ êsêagêc e sêsêp Selaikia sêja. Aŋga tonaŋ sêlac jasêsô nuc Kupro. \v 5 Sêmoa Salami ma sêsôm Anôtônê biŋ lasê aŋga Judanêŋ lôm. Ma Joaŋ gêjam sakiŋ gêmoa gêwiŋ êsêagêc. \p \v 6 Go ac sêsêlêŋ têdaguc nuc samuc tonaŋ e jasêô lasê Papo. A ŋga Papo têtap ŋac Judaŋa teŋ sa. Eŋ mecwaga teŋ to propete dansaŋ, nê ŋaê Barjesu. \v 7 Ŋac tau gêmoa gêwiŋ gôliŋwaga Sergi Paulus, eŋ ŋac tokauc teŋ. Ŋac tonaŋ kêkalem Barnaba agêc Saulu dêdêŋ eŋ sêja, ŋam eŋ gebe êŋô Anôtônê biŋ. \v 8 Mago mecwaga Eluma (lau Helen sêjam ênê ŋaê ôkwi amboac tonaŋ) gêlêc biŋ sa êsêagêc ma gêgôm gêŋlêlôm gebe ênam gôliŋwaga ôkwi êkêŋ êwiŋ mêtê atom. \v 9 Tec Saulu, taŋ sêsam eŋ teŋ gebe Paulu naŋ, Ŋalau Dabuŋ gêjam eŋ auc ma kêpuc mata tôŋ eŋ \v 10 ma kêsôm gebe “Aôm Sadaŋ latu. Biŋdansaŋ to alôb-alôb gêjam aôm auc samucgeŋ, tec kôkêŋ kisa gêdêŋ biŋ gêdêŋ samob. Aôm gôjam Apômtaunê intêna solop ôkwi ŋapaŋ. Êndêŋ ondoc, go ôwi siŋ. \v 11 Ôlic acgom, galoc Apômtaunê lêma oc ênac aôm gebe matampec êsa ôlic oc êtiam atom e ŋasawa teŋ acgom.” Ma sep tageŋ ŋakanuc to ŋakesec kêkôm eŋ auc ma gesom lau kêlêsageŋ gebe sêkam eŋŋa. \v 12 Gôliŋwaga gêlic gêŋ tonaŋ tec kêtakê kêtu Apômtaunê mêtêŋa e kêkêŋ gêwiŋ. \s1 Paulu agêc Barnaba sêmoa Antiokia Pisidiaŋa \p \v 13 Paulu to nê lau sêpi waŋ aŋga Papo ma sêlac e jasêsô Perge, taŋ gêc Pampulia naŋ. Go Joaŋ kêtaiŋ tau su aŋga êsêagêcnêŋ ma gêmu gêja Jerusalem. \v 14 Sêwi Perge siŋ ma sêsêlêŋ e sêô lasê Antiokia Pisidiaŋa. Gêdêŋ sabat sêsô Judanêŋ lôm jasêŋgôŋ. \v 15 Lômmôkê sêsam Mosenê biŋsu to propetenêŋ biŋ lasê su acgom, go sêsakiŋ biŋ gêdêŋ êsêagêc gêja gebe “O lasitêwaagêc, biŋ êpuc lau tôŋŋa embe ênêc amagêcŋa, go asômmaŋ.” \v 16 Tec Paulu gêdi sa gêjab lêma êsêac ma kêsôm gebe \p “O Israelwaga to amac, taŋ atêc Anôtô naŋ, akêŋ taŋem acgom. \v 17 Lau Israel tonec nêŋ Anôtô kêjaliŋ tameŋi sa ma ketoc lau tau sa gêdêŋ taŋ sêŋgôŋ nom jaba Aiguptu naŋ, go gêôc lêma sa ma gêwê êsêac aŋga tonaŋ sêsa sêja. \v 18 Ma gêlôm êsêac sêmoa gamêŋ sawa kêtôm jala 40. \v 19 Go geseŋ nom Kanaan ŋalaum 7 su ma gêjac sam ŋagamêŋ tau gêdêŋ êsêac sêwê kaiŋ, \v 20 kêtôm jala 450. \p “Tonaŋ su, go kêkêŋ gôliŋwaga gêdêŋ êsêac e gêdêŋ propete Samuel nê têm. \v 21 Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ teteŋ kiŋ e Anôtô kêkêŋ Kis latu Saulu aŋga Benjaminnê gôlôac kêtu nêŋ kiŋ kêtôm jala 40. \v 22 Go kêsap eŋ tulu ma ketoc Dawid sa kêtu nêŋ kiŋ. Anôtô gêwa ŋac tonaŋ sa amboac tonec gebe ‘Aê katap Isai latu Dawid sa, naŋ ŋoc ŋalêlôm galic eŋ ŋajam. Eŋ oc êŋgôm aêŋoc biŋ samob êtu tôŋ.’ \v 23 Aŋga ênê wakuc Anôtô kêkêŋ kêsiwaga Jesu gêdêŋ lau Israel kêtôm gêjac mata. \v 24 Jesu kêtu awê atomgeŋ, ma Joaŋ kêsôm mêtê lasê gêdêŋ lau Israel samob kêpi busaŋgu sênam tauŋ ôkwiŋa. \v 25 Kêdabiŋ gebe Joaŋ ênac mata nê koleŋ ma kêsôm gebe ‘Amac abe aê asa. Aê ŋac tau, taŋ asaê amoa naŋ atom. Alic acgom, ŋac tau oc êndaŋguc aê ma aê katôm gebe janac pêla ênê atapa ŋalêkôŋ atom.’ \p \v 26 “O lasitêwaac, Abraham latui amac ma amac lau, taŋ atêc Anôtô naŋ, Anôtô kêsakiŋ biŋ moasiŋŋa tonaŋ gêdêŋ aêac. \v 27 Lau taŋ sêŋgôŋ Jerusalem naŋ, to nêŋ laumata sêjala Jesu tônê to propetenêŋ biŋ, taŋ sêsam kêtôm sabatgeŋ naŋ atom. Mago sêkic ênê biŋ, tec sêgôm biŋ tau ŋanô kêsa. \v 28 Êsêac têtap ênê keso enseŋ eŋ suŋa teŋ sa atom, mago teteŋ Pilata gebe ênac eŋ êndu. \v 29 Êsêac sêgôm biŋ samob, taŋ teto kêpi eŋ naŋ, ŋanô kêsa su acgom, go sêkôc eŋ su aŋga ka jatetoc eŋ gêc sêô. \v 30 Go Anôtô gêŋu eŋ sa aŋga ŋacmatênêŋ. \v 31 Bêc taêsam eŋ geoc tau lasê gêdêŋ êsêac, taŋ sêwiŋ eŋ aŋga Galilaia sêpi Jerusalem sêja. Ma lau tau tec galoc sêwa eŋ ŋam sa gêdêŋ lau sêmoa. \v 32 Ma aêac asôm ŋawae ŋajam, taŋ Anôtô gêjac mata gêdêŋ tameŋi naŋ, lasê gêdêŋ amac. \v 33 Ma biŋ tau Anôtô gêgôm ŋanô kêsa kêpi êsêac latuŋi aêac, gedeŋ taŋ gêŋu Jesu sa, kêtôm biŋ, taŋ teto gec Pesalem kêtu luagêcŋa gebe \q1 ‘Aôm kôtu aêŋoc Latuc, \q1 galoc katu aôm Tamam.’ \m \v 34 Anôtô gêŋu eŋ sa aŋga ŋacmatênêŋ, gebe ôli êtu palê atomŋa. Eŋ geoc biŋ tonaŋ lasê kwanaŋgeŋ ma kêsôm gebe \q1 ‘Aê gabe jakêŋ Dawidnê gêŋ dabuŋ to ŋaŋêŋ tau êndêŋ amac.’ \m \v 35 Ma kêsôm ŋagêdô gêc madiŋ teŋ gêwiŋ gebe \q1 ‘Aôm oc ôkêŋ nêm ŋac dabuŋ ôli êtu palê atom.’ \m \v 36 Gebe Dawid tê gêjam sakiŋ kêtôm Anôtônê biŋ gêdêŋ tau nê launêŋ têm, go gêc nê bêc ma sêsuŋ eŋ gêwiŋ tamai ma ôli kêtu palê. \v 37 Ma ŋac, taŋ Anôtô gêŋu eŋ sa naŋ, ôli kêtu palê atom. \v 38-39 O Lasitêwaac, amboac tonaŋ ajala tonec êwiŋ acgom. Aêac asôm lasê êndêŋ amac gebe Anôtô kêsuc sec samob ôkwi kêtu ŋac tônêŋa. Samob taŋ sêkêŋ êwiŋ eŋ naŋ, têtu lau gêdêŋ. Mosenê biŋsu êtôm gebe enseŋ aêacnêŋ sec su e tatu lau gêdêŋ nec atom. \v 40 Amboac tonaŋ alic taôm gebe biŋ, tec propete sêsôm nec, êtap amac sa atom \v 41 gebe \q1 ‘Amac aseŋ-biŋwaga alic acgom, \q1 oc aŋac lemem, mago anaŋa, \q1 gebe êndêŋ amacnêm têm aê oc janam ŋoc kôm teŋ. \q1 Embe sênac kôm tau ŋamiŋ, oc akêŋ êwiŋ atom.’” \p \v 42 Ŋac ulu sebe sêsa awê sêna ma lau teteŋ êsêagêc gebe êndêŋ sabat teŋ sêsôm biŋ tonaŋ ŋagêdô êndêŋ êsêac êtiam. \v 43 Lau sêsa aŋga Judanêŋ lôm ma Judawaga to nêŋ lau lêŋŋa taêsam, taŋ têtêc Anôtô naŋ, têdaguc Paulu agêc Barnaba. Agêc sêsôm biŋ to sêjac biŋsu êsêac gebe siŋ Anôtônê moasiŋ tôŋgeŋ. \p \v 44 Gêdêŋ sabat, taŋ kêdaguc naŋ, lau malacŋa ec jauc sêkac tau ŋ sa sebe sêŋô Apômtaunê mêtê. \v 45 Judawaga sêlic lau taêsam tonaŋ e têntac sec ma sêsôm biŋ alôb-alôb sêôc Paulunê biŋ aucgeŋ. \v 46 Tec Paulu agêc Barnaba sêsôm totêntac kêpa sugeŋ gebe “Aêagêc ajac ŋawae gebe asôm Anôtônê mêtê êndêŋ amac êtu ŋamata. Mago amac atiŋ mêtê to amac taôm asaê taôm atôm aŋgôŋ matem jali teŋgeŋŋa atom, tec aêagêc andêŋ lau samuc ana. \v 47 Gebe Apômtau kêjatu aêac amboac tonecgeŋ gebe \q1 ‘Aê kakêŋ aôm kôtu lau samuc nêŋ ja, \q1 gebe ônam lau kêsi e naêndêŋ nom ŋamadiŋ naŋ.’” \m \v 48 Lau samuc sêŋô biŋ tonaŋ e têntac ŋajam kêsa ma sêlambiŋ Anôtônê mêtê. Ma êsêac samob, taŋ Anôtô kêjaliŋ êsêac sa gebe sêŋgôŋ mateŋ jali teŋgeŋ naŋ, tec sêkêŋ gêwiŋ. \p \v 49 Ma Apômtaunê mêtê kêtu tapa gêjam gamêŋ samob auc. \v 50 Tageŋ Judawaga sêkalom lauo towae, taŋ têtêc Anôtô naŋ, to malac tonaŋ ŋakasêga ŋanô-ŋanô e sêli launêŋ ŋalêlôm sa gebe sênac Paulu agêc Barnaba. Tec têtiŋ êsêagêc aŋga nêŋ gamêŋ sêsa sêja. \v 51 Agêc dedoŋ kekop aŋga eŋkaiŋ su, gebe lau tau nêŋ biŋ êpi êsêac tauŋ, ma sêja Ikonium. \v 52 Ŋacseŋomi têntac ŋajam kêsa to ŋalau Dêbu ŋ gêjam êsêac auc. \c 14 \s1 Paulu agêc Barnaba sêmoa Ikonium \p \v 1 Gêdêŋ taŋ ŋac ulu sêmoa Ikonium naŋ, sêsô Judawaganêŋ lôm amboac tonaŋgeŋ. Agêc sêjam mêtê kaiŋ teŋ e Judawaga to Helen taêsam sêjam tauŋ ôkwi. \v 2 Mago Judawaga, taŋ sêkêŋ gêwiŋ atom naŋ, sêli lau sa to sêgôm lau samuc nêŋ ŋalêlôm ŋamalic kêsa e têntac ŋandaŋ gêdêŋ lasitêwai ŋawaô. \v 3 Agêc sêmoa tonaŋ ŋasawa baliŋ. Apômtau tau gêwa êsêagêc sêjam ênê mêtê ŋamoasiŋ sa kêpuc agêc tôŋ, tec lemeŋ sêgôm gêŋsêga to gêŋtalô \v 4 e lau malacŋa sêwa tauŋ kêkôc e ŋagêdô sêwiŋ Judawaga ma ŋagêdô sêwiŋ aposolo. \v 5 Sêmoa, go lau samuc to Judawaga tonêŋ kasêga dêdi sebe sênac to têtuc êsêagêc ŋa poc êndu. \v 6 Tec agêc sêjala ma sêc sêja Lukaonia ŋamalac Lustra to Derbe ma gamêŋ ŋagêdô, taŋ gêc ŋamagêŋa naŋ. \v 7 Sêmoa tonaŋ ma sêsôm ŋawae ŋajam lasê. \s1 Paulu agêc Barnaba semoa Lustra \p \v 8 Ma ŋac teŋ gêŋgôŋ Lustra, têna kêkôc eŋ tomagi kêsugeŋ e akaiŋ ŋajaŋa atom ma kêsêlêŋ ŋagec atomaŋajaŋa atom ma kêsêlêŋ ŋagec atomanô. \v 9 Ŋac tau gêŋô biŋ, taŋ Paulu kêsôm naŋ. Paulu mata gê eŋ e gêlic gebe ŋac tau kêkêŋ gêwiŋ jakêtôm su gebe ôli ŋajam êsaŋa. \v 10 Tec kêsôm awa kacgeŋ gebe “Amkaiŋ ŋajaŋa êsa ma ôndi sa ôkô.” Ma eŋ gêboaŋ sa ôb tageŋ ma kêsêlêŋ. \v 11 Lau pom kapôêŋ teŋ sêlic Paulu gêgôm gêŋ tonaŋ, naŋ sêmôêc ŋa biŋ Lukaoniaŋageŋ gebe “Anôtôi têtu ŋamalac ma sêsêp dêdêŋ aêac sêrrêŋgoc.” \v 12 Ma sêsam Barnaba gebe Dia ma Paulu gebe Hermes gebe eŋ ŋac awa biŋŋa. \v 13 Dianê lôm kêkô malac ŋamagê, tec dabuŋwaga kejoŋ bulimakao kapoac to ŋaola gebe sêŋgêlôŋŋa jagêô lasê sacgêdô gebe êkêŋ da êwiŋ lau tau. \v 14 Aposolo Barnba agêc Paulu sêŋô biŋ tonaŋ ŋawae e sêkac nêŋ ŋakwê gêŋgic jasêboaŋ sêsêp lau ŋalêlôm ma sêmôêc gebe \v 15 “Lauac, abe aŋgôm amboac ondoc. Aêagêc tonec ŋamalac palê-palê atôm amac. Aêagêc asôm ŋawae ŋajam gêdêŋ amac gebe anam taôm ôkwi aŋga gêŋ ŋaôma tecenec andêŋ Anôtô mata jali tau ana. Eŋ ŋac, taŋ kêkêŋ undambê to nom ma gwêc to ŋagêŋ totau-totau samob. \v 16 Gêdêŋ têm gêmuŋŋa eŋ gêlôc gebe lau samuc sêsa tauŋ nêŋ lêŋ. \v 17 Mago eŋ gêwa tau sa ŋa moasiŋ, kêkêŋ kom aŋga undambê gêdêŋ amac ma têm tomoasu gêlôm amac to kêkêŋ mo gêôc amac tôŋ aŋgôŋ totêmtac ŋajamgeŋ.” \v 18 Ŋaclagêc sêsôm bi ŋ tonaŋ, mago kêtu kôm kapôêŋ gebe sêkô lau auc êtu sêkêŋ da êndêŋ êsêagêc atomŋa. \p \v 19 Go Judawaga ŋagêdô aŋga Antiokia to Ikonium sêmêŋ ma sêjam lau pom tonaŋ ôkwi e têtuc Paulu ŋa poc ma sê eŋ kêsa aŋga malac gêja seboc eŋ gêmac endu. \v 20 Go ŋacseŋomi sêgi eŋ auc sêkô e gêdi sa kêsô malac gêja. Ŋageleŋ êsêagêc Barnaba sêja Derbe. \s1 Paulu agêc Barnaba sêmu sêja Antiokia Suriaŋa \p \v 21 Ŋaclagêc sêsôm ŋawae ŋajam lasê aŋga malac tonaŋ e sêjam lau taêsam ôkwi, go sêmu sêja Lustra to Ikonium ma Antiokia Pisidiaŋa kêtiam. \v 22 Agêc sêpuc ŋacseŋominêŋ ŋalêlôm tôŋ to sêjac biŋsu êsêac ŋajaŋa gebe sêwi biŋ sêkêŋ gêwiŋŋa siŋ atom. Ma sêsôm biŋ tonec gêwiŋ gebe “Ŋandaŋ taêsam êpi aêac acgom, go tasô Anôtônê gamêŋ tana.” \v 23 Go ŋaclagêc sêjaliŋ lau sa kêtôm gôlôac dabuŋgeŋ têtu laumata. Go sêjam dabuŋ mo to teteŋ mec ma sêsuŋ êsêac dêdêŋ Apômtau, taŋ sêkêŋ gêwiŋ eŋ naŋ. \p \v 24 Go sêsa Pisidiaŋageŋ e jasêô lasê Pampulia. \v 25 Sêjam mêtê aŋga Perge su acgom, go sêsêp Atalia sêja. \v 26 Aŋga tonaŋ sêlac jasêsô Antiokia, malac taŋ gêmuŋgeŋ sêkêŋ êsêagêc sêsêp Anôtônê moasiŋ ŋalêlôm to sêsakiŋ êsêagêc kêtu kôm, taŋ sêgôm su naŋŋa. \p \v 27 Jasêô lasê su acgom, go sêkac gôlôac dabuŋ sa ma sêjac miŋ biŋ samob, taŋ Anôtô kêkêŋ êsêac sêgôm naŋ, ma gêlêc katam takêŋ gêwiŋŋa su gêdêŋ lau samuc. \v 28 Ma agêc sêmoa sêwiŋ ŋacseŋomi ec ŋêŋgeŋ. \f + \fr 14:28 \ft Lau Rom nêŋ anôtôi jabe luagêc nêŋ ŋaê Dia \f* agêc Hermes. \c 15 \s1 Aposolo sêkac tauŋ sa aŋga Jerusalem \p \v 1 Lau buŋa ŋagêdô aŋga Judaia sêsêp sêja Antiokia, ma têdôŋ lasitêwai amboac tonec gebe “Embe sêsa amac êtôm Mosenê biŋ atom, oc Anôtô ênam amac kêsi atom.” \v 2 Paulu agêc Bamaba ma lau tonaŋ ac aweŋsuŋ gêôc ka tauŋ ma sêjô biŋ tonaŋ ŋapaŋ. Tec gôlôac dabuŋ sêsôm kêtu tôŋ gebe sêkêŋ Paulu agêc Barnaba ma êsêac tauŋ nêŋ lau ŋagêdô dêndêŋ aposolo to laumata sêpi Jerusalem sêna êtu biŋ sêpê tauŋŋa naŋ. \p \v 3 Amboac tonaŋ gôlôac dabuŋ sêkêŋ êsêac sêsa Poinike to Samariaŋa sêja ma sêjac miŋ lau samuc sêjam tauŋ ôkwi ŋawae e gêgôm lasitêwai samob têntac ŋajam kêsa samucgeŋ. \v 4 Jasêô lasê Jerusalem su acgom, go gôlôac dabuŋ to aposolo ma laumata sêkôc êsêac sa, ma ac sêjac miŋ gêŋ kapôêŋ samob, taŋ Anôtô kêkêŋ êsêac sêgôm naŋ. \v 5 Go lau ŋagêdô aŋga Parisainêŋ toŋ, taŋ sêkêŋ gêwiŋ mêtê naŋ, dêdi sa ma sêsôm gebe “Asa lau samuc acgom, go anac biŋsu êsêac gebe sêmansaŋ Mosenê biŋsu.” \p \v 6 Tec aposolo to laumata sêkac sa gebe sêjô biŋ tau sêlic acgom. \v 7 Ac sêjô biŋ tonaŋ sêmoa e Petere gêdi sa ma kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “O lasitêwaac, amac taôm alicgac gebe gêmuŋgeŋ gaŋgôŋ gawiŋ amac ma Anôtô kêjaliŋ aê sa gebe aocsuŋ jasôm ŋawae ŋajam lasê êndêŋ lau samuc sêŋô ma sêkêŋ êwiŋ. \v 8 Ma Anôtô, taŋ kêjala ŋamalacnêŋ ŋalêlôm naŋ, kêwaka lau samuc sa ma kêkêŋ Ŋalau Dabuŋ gêdêŋ êsêac amboac kêkêŋ gêdêŋ aêac. \v 9 Eŋ kêmoasiŋ aêac to êsêac ŋadôŋ tageŋ. Êsêac sêkêŋ gêwiŋ, tec eŋ gêgôm nêŋ ŋalêlôm kêtu selec. \v 10 Ma galoc abe ansaê Anôtô amboac ondoc, tec abe akêŋ gêŋ ŋawapac, naŋ aêac to tameŋi daôc e tatôm atom naŋ, ênsac ŋacseŋomi magiŋm. \v 11 Mago aêac tec takêŋ gêwiŋ gebe Anôtô gêjam aêac to êsêac kêsi kêtu Apômtau Jesu nê moasiŋŋa ŋa lêŋ tageŋ.” \p \v 12 Lau samob sêjam tauŋ tôŋgeŋ ma sêkêŋ taŋeŋ Barnaba agêc Paulu nêŋ miŋ. Êsêagêc sêjac miŋ gêŋtalô to gêŋsêga, taŋ Anôtô gêgôm ŋa êsêagêc lemeŋ gêdêŋ lau samuc naŋ. \v 13 Ŋaclagêc sêsôm biŋ e sêjac mata, go Jakobo gêjô êsêagêc aweŋ ma kêsôm gebe “O lasitêwaac, aŋô ŋoc biŋ acgom. \v 14 Simon gêjac miŋ gebe andaŋgeŋ Anôtô kêtu ŋacleŋ lau samuc gebe êjaliŋ lau teŋ sa aŋga êsêacnêŋ têtu ênê lau. \v 15 Biŋ tonaŋ to biŋ, taŋ propete teto naŋ, ŋam kêsêp tageŋ amboac tonec gebe \q1 \v 16 ‘Malôgeŋ acgom, go aê jamu jamêŋ \q1 ma jakwê Dawidnê bec, taŋ kêsêp jakêtap naŋ, sa êtiam. \q1 Ma jakwê gêŋ, taŋ kêku sa naŋ, sa êtiam to jamansaŋ êtu solop. \q1 \v 17 Amboac tonaŋ lau nomŋa ŋagêdô to lau samuc samob, \q1 taŋ ŋoc ŋaê kêpi êsêac naŋ, sensom Apômtau. \q1 \v 18 “Apômtau taŋ gêgôm biŋ tau kêtu awê gêdêŋ andaŋgeŋ naŋ, nê biŋ tau tonaŋ.’ \p \v 19 “Amboac tonaŋ aê taêc gêjam ŋoc biŋ tonec gebe Lau samuc, taŋ sênam tauŋ ôkwi dêndêŋ Anôtô naŋ, talênsôŋ êsêac atom. \v 20 Tageŋ tato papia êndêŋ êsêac gebe sêŋgamiŋ tauŋ êndêŋ gwam ŋagêŋ môp-môp ma êndêŋ mockaiŋo to mockaiŋ ma êndêŋ bôc sêgiŋ ênduŋa to êndêŋ dec, \v 21 gebe Mosenê biŋ tônê tec sêjam mêtê laŋgwa-laŋgwa kêtôm gamêŋgeŋ ma sêsam lasê aŋga Judanêŋ lôm samob kêtôm sabatgeŋ.” \s1 Biŋ taŋ laumata sêmasaŋ naŋ \p \v 22 Sêsôm biŋ tonaŋ su, go aposolo to laumata ma gôlôac dabuŋ samob sêsôm kêtu tôŋ ma sêjaliŋ nêŋ lau ŋagêdô sa, gebe sêkêŋ êsêac sêwiŋ Paulu agêc Barnaba sêna Antiokia. Tec sêkêŋ lasitêwainêŋ gôliŋwaga Juda, taŋ sêsam eŋ sebe Barsaba naŋ, agêc Sila. \v 23 Ma sêkêŋ papia tonec gêdêŋ êsêac sebe sêkôc sêna gebe \p “Amacnêm lasitêwai aêac, aposolo to laumata aweŋ gêjac lasitêwai aŋga lau samuc nêŋ, taŋ sêŋgôŋ Antiokia to Suria ma Kilikia naŋ. \v 24 Aêac aŋô ŋawae gebe aêacma lau ŋagêdô, taŋ asakiŋ êsêac atom, tauŋ dêdêŋ amac sêwac naŋ, sêlênsôŋ amac ŋa tauŋ nêŋ biŋ e sêgôm nêm ŋalêlôm ŋawapac kêsa. \v 25 Tec aêac akac tauŋ sa ma amasaŋ ma biŋ kêpi tageŋ e ajaliŋ lau sa ma akêŋ êsêac sêwiŋ aêacnêŋ ŋaclagêc, taŋ têntac gêwiŋ êsêagêc naŋ, Barnaba agêc Paulu, sêwac. \v 26 Ŋaclagêc tonaŋ sêjac ka kêtu aêacnêŋ Apômtau Jesu Kilisi nê ŋaêŋa. \v 27 Juda agêc Sila, taŋ aêac akêŋ êsêagêc sêwac, ocgo tauŋ sêwa biŋ tonaŋ ŋagêdô sa êndêŋ amac êwiŋ. \v 28 Ŋalau Dabuŋ to aêac asôm kêtu tôŋ gebe akêŋ biŋ ŋawapac ŋagêdô êkôniŋ amac tôŋ êwiŋ atom, gêŋ tecenecgeŋ, go amansaŋ ŋapep gebe \v 29 Aŋgamiŋ taôm êndêŋ da gwamŋa to êndêŋ dec ma êndêŋ bôc, taŋ sêgiŋ êndu ma êndêŋ mockaiŋo to mockaiŋ naŋ. Embe andec gêŋ tonaŋ ŋai, ma oc êtôm. Amoa ŋajamôŋ.” \p \v 30 Amboac tonaŋ sêkêŋ êsêac sêja. Sêsêlêŋ e sêô lasê Antiokia ma sêkac gôlôac dabuŋ sa aegom, go sêkêŋ papia gêdêŋ êsêac. \v 31 Ac sêsam papia tau ma têntac ŋajam kêsa kêpi biŋ, taŋ kêpuc êsêac tôŋ naŋ. \v 32 Juda agêc Sila têtu propete sêwiŋ, tec sêjac biŋsu lasitêwai to sêpuc êsêac tôŋ ŋa biŋ gwalêkiŋ. \v 33 Sêmoa acgom, go lasitêwai sêwi êsêac siŋ tobiŋmalôgeŋ sêmu dêdêŋ lau, taŋ sêsakiŋ êsêac naŋ, sêja kêtiam. [ \v 34 Sila taê gajam gebe gacgeŋ êmoa.] \v 35 Paulu agêc Barnaba sêmoa Antiokia ma têdôŋ to sêsôm ŋawae ŋajam lasê kêpi Apômtaunê biŋ sêwiŋ lau ŋagêdô taêsam. \s1 Paulu agêc Barnaba sêwa tauŋ kêkôc \p \v 36 Bêc ŋagêdô gêjaŋa acgom, go Paulu kêsôm gêdêŋ Barnaba gebe “Aêagêc tamu malac samob, taŋ tasôm Apômtaunê biŋ lasê naŋ tana, ma tanac lasitêwai kêsi gebe sêmoa ŋajam me masi.” \v 37 Ma Barnaba gebe êkôc Joaŋ, taŋ sêsam eŋ sebe Marka naŋ êwiŋ. \v 38 Mago Paulu gêlic ŋac tau kêtôm gebe sêkôc eŋ êwiŋ êsêagêcŋa atom, gebe eŋ gêwi êsêagêc siŋ aŋga Pampulia ma kêsêlêŋ gêwiŋ êsêagêc kêtu kômŋa atom. \v 39 Amboac tonaŋ êsêagêc aweŋsuŋ gêôc ka tauŋ ŋajaŋa e sêkac tauŋ kêkôc. Barnaba kêkôc Marka gêwiŋ eŋ agêc sêja Kupro. \v 40 Paulu kajaliŋ Sila sa ma lasitêwai teteŋ moasiŋ aŋga Apômtaunê kêtu êsêagêcna, go sêkêŋ êsêagêc sêja. \v 41 Sêsêlêŋ sêsa Suria to Kilikiaŋa jasêpuc gôlôac dabuŋ tôŋ. \c 16 \s1 Timote gêwiŋ Paulu agêc Sila \p \v 1 Go sêô lasê Derbe ma Lustra. Ma têtap ŋacseŋom teŋ sa aŋga tonaŋ, nê ŋaê Timote. Ŋac tau têna Judao teŋ, naŋ kêkêŋ gêwiŋ, ma tama ŋac Helenŋa. \v 2 Lasitêwai Lustra to Ikoniumŋa sêwa eŋ ŋam sa \v 3 e Paulu gebe êkôc Timote êwiŋ eŋ. Tec kêkôc eŋ jakêsa eŋ gebe Juda gamêŋ tonaŋŋa samob sêjala tama gebe eŋ ŋac Helenŋa teŋ. \v 4 Sêjac laoc malacgeŋ sêja ma têdôŋ biŋ, taŋ aposolo to laumata sêsôm kêtu tôŋ aŋga Jerusalem naŋ, gêdêŋ êsêac gebe sejop. \v 5 Amboac tonaŋ gôlôac dabuŋ sêkêŋ gêwiŋ ŋajaŋa kêsa, ma lau jasêwiŋ-jasêwiŋ kêtôm bêcgeŋ. \s1 Paulu gêc me kêpi ŋac Makedoniaŋa \p \v 6 Ŋalau Dabuŋ kêkô êsêac auc gebe sênam mêtê aŋga Asia atom, tec sêsa Prugia to Galata ŋagamêŋ sêja. \v 7 Têdabiŋ Musia ma sêsa Bituniaŋageŋ, mago Jesunê Ŋalau gêlôc gêdêŋ êsêac atom. \v 8 Amboac tonaŋ jatêdaguc Musia ŋagamêŋ ŋamadiŋ ma sêsêp gwêc dêdêŋ Troasŋa sêja. \v 9 Ma gêdêŋ gêbêc Paulu gêc mê gebe ŋac Makedoniaŋa teŋ kêkô ma keteŋ eŋ gebe “Olom Makedonia mêŋônam aêac sa.” \v 10 Paulu mata gêlac acgom, go aêac asaic tauŋgeŋ abe ana Makedonia sebeŋ, taêŋ gêjam gebe Anôtônê kalem gêdêŋ aêac gebe asôm ŋawae ŋajam lasê êndêŋ êsêac aŋga tônêŋa. \s1 Ludia gêjam tau ôkwi \p \v 11 Amboac tonaŋ êsuŋ su aŋga Troas ma gacgeŋ apeŋ Samotrakiageŋ e ŋageleŋ ma asô Neapoli. \v 12 Aŋga tonaŋ jaasa Romnêŋ malac wakuc Pilipi, taŋ kêtu Makedonia ŋamalacsêga naŋ, ma aŋgôŋ malac tonaŋ bêc ŋagêdô. \v 13 Go gêdêŋ sabat aêac asa malac ŋamagê aja e aô lasê bu teŋ, gebe aêac taêŋ gêjam gebe teteŋ mec ŋamala oc gêc tonaŋ. Aêac aŋgôŋ sic ma asôm biŋ gêdêŋ lauo, taŋ sêkac tau ŋ sa naŋ. \v 14 Ma awê teŋ, nê ŋaê Ludia, gêmoa; naŋ gêjam sakiŋ Anôtô. Eŋ aŋga malac Tuatira ma kêtulu obo asôsamuc. Eŋ gêŋô biŋ tau ma Apômtau kêlaiŋ ênê ŋalêlôm e kêkêŋ taŋa biŋ, taŋ Paulu kêsôm naŋ. \v 15 Asagu eŋ to nê lau su, go keteŋ aêac ma kêsôm gebe “Embe alic aê kakêŋ gêwiŋ Apômtau ŋanôgeŋ, naŋ asô mêŋaŋgôŋ ŋoc andu,” ma kêkac aêacgeŋ. \s1 Sêkêŋ Paulu agêc Sila sêsêp kapoacwalô \p \v 16 Ŋabêc teŋ aêac abe ana mec ŋamala tonaŋ. Asêlêŋ amoa e adac sakiŋwagao teŋ toŋalau geoc biŋ lasêŋa. Awê tonaŋ geoc biŋ lasê gêdêŋ lau ma sêkêŋ ŋaawa taêsam gêdêŋ ênê ŋatui. \v 17 Awê tau kêdaguc aêac to Paulu ma gêmôêc gebe “Lau tonec têtu Lôlôc Ŋatau Anôtô nê sakiŋwaga, tec sêwa lêŋ Anôtô ênam ŋamalac kêsiŋa sa êndêŋ amac.” \v 18 Awê tau kêsôm biŋ tonaŋ e tobêc-tobêc, tec Paulu têtac ŋandaŋ kêkac tau ôkwi ma kêsôm gêdêŋ ŋalau gebe “Aê jajatu aôm gajam Jesu Kilisi laŋô gebe ôwi awê tonaŋ siŋ ôsa ôna.” Ma gaôgeŋ ŋalau tau gêwi eŋ siŋ kêsa gêja. \v 19 Awê tau nê ŋataui sêlic nêŋ awa ŋamôkê gêc gêja, tec sêkôc Paulu agêc Sila tôŋ ma sê êsêagêc sêsa malacluŋ dêdêŋ kasêga sêja. \v 20 Go sêwê êsêagêc dêdêŋ gôliŋwaga sêja ma sêsôm gebe “Juda luagêc tonec mêŋsêli aêacnêŋ malac sa. \v 21 Agêc têdôŋ mêtê teŋ amboac aêac lau Rom tatôm gebe takôc sa ma daŋgôm ŋa naŋ atom.” \v 22 Lau malacŋa sêbu êsêagêc sêwiŋ, tec gôliŋwaga sêkac êsêagêcnêŋ ŋakwê su ma sêjatu gebe si êsêagêc ŋa sêm. \v 23 Si êsêagêc ŋanô su acgom, go sêbaliŋ agêc sêsêp kapoacwalô sêja ma sêjac biŋsu ŋagejobwaga gebe ejop êsêagêc ŋapep. \v 24 Sêjac biŋsu ŋac tau amboac tonaŋ, tec kêbaliŋ êsêagêc sêsô andu kapoacwalôŋa ŋabalêm ŋaluŋŋa sêja ma kêkapiŋ êsêagêc eŋkaiŋ tôŋ ŋa ka. \p \v 25 Sêc e gêbêcauc gêja lu acgom, go Paulu agêc Sila teteŋ mec to sêjam nêŋ wê gêdêŋ Anôtô, ma lau kapoacwalôŋa sêŋô êsêagêc aweŋ sêwiŋ. \v 26 Sêgôm sêmoa e gaôgeŋ ôjô gêjam kapôêŋ, tec andu kapoacwalôŋa ŋaalê wiwic e katam samob gêlêc tau su sep tageŋ ma lau samob nêŋ kapoacwalô kêsu. \v 27 Ŋagejobwaga mata gêlac e gêlic kapoacwalô ŋakatam samob gêŋa, tec kêtaiŋ nê siŋ sa gebe êmbuc tau, gêjam kauc gebe lau kapoacwalôŋa oc sêc sêja. \v 28 Go Paulu gêmôêc awa kapôêŋ gebe “Ôjaiŋ taôm atom, aêac samob tec aŋgôŋ.” \v 29 Tec ŋac tau keteŋ gebe sêkôc ja sêmêŋ ma kêlêti kêsô gamêŋ ŋalêlôm gêja e jakêtênêp tau êndu-êndu gêu tau gêc Paulu agêc Sild eŋkaiŋŋa \v 30 ma gêwê êsêagêc sêsa awê sêja ma kêsôm gebe “O apômtauagêc, aê jaŋgôm asageŋ gebe Anôtô ênam aê kêsi.” \v 31 Tec êsêagêc sêsôm gebe “Ôkêŋ êwiŋ Apômtau Jesu, go Anôtô ênam aôm to nêm gôlôac kêsi.” \v 32 Go agêc sêwa Apômtaunê mêtê sa gêdêŋ eŋ to nê lau samob, taŋ sêŋgôŋ ênê andu naŋ. \v 33 Gêdêŋ gêbêcauc ŋasawa tonaŋgeŋ ŋac tau kêkôc êsêagêc sa jakêkwasiŋ êsêagêcnêŋ sêm ŋamala ma gaôgeŋ êsêagêc sêsagu eŋ to nê lau samob. \v 34 Go kêkôc êsêagêc sêsô nê andu jakêkêŋ mo êsêagêc seŋ, ma tonê gôlôac samob têntac ŋajam samucgeŋ gebe sêkêŋ gêwiŋ Anôtôgac. \p \v 35 Geleŋŋa lasê, go gôliŋwaga sêsakiŋ nêŋ sakiŋwaga sêja sêsôm gebe “Ôwi ŋac luagêc tonaŋ siŋ.” \v 36 Tec gejobwaga kêdôŋ biŋ tau gêdêŋ Paulu gebe “Gôliŋwaga sêsakiŋ lau sêmêŋ gebe jawi amagêc siŋ. Amboac tonaŋ aêc tobiŋmalôgeŋ ana.” \v 37 Tec Paulu kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “Aêagêc ŋac Romŋa, mago sêmasaŋ aêagêcma biŋ atom. ma si aêagêc akô malacluŋ to sêbaliŋ aêagêc asêp kapoacwalô. Ma galoc sebe sêkêŋ aêagêc kelecgeŋ ana me. Masigoc, amboac tonaŋ atom. Êsêac tauŋ sêmêŋ ma sêwê aêagêc asa ana.” \v 38 Sakiŋwaga tedôŋ biŋ tonaŋ gêdêŋ gôliŋwaga. Ac sêŋô ŋawae gebe êsêagêc ŋac Romŋa ma têtakê ŋanô. \v 39 Tec sêja sê biŋmalo êsêagêc, go sêwê êsêagêc sêsa sêja ma teteŋ êsêagêc gebe sêwi êsêacnêŋ malac siŋ. \v 40 Agêc sêsa aŋga andu kapoacwalôŋa ma gêdêŋ Ludia jasêlic lasitêwai ma sê biŋmalô êsêac sa su. go sêc sêja. \c 17 \s1 Lau sêli aweŋ sa aŋga Tesaloniki \p \v 1 Êsêac sêsêlêŋ e jasêsa Ampipoli to Apolonia ma jasêô lasê Tesaloniki, naŋ Judanêŋ lôm teŋ kêkô. \v 2 Paulu kêsô lôm gêja amboac gêgômgêgôm gêmoa ma gêjam biŋgaŋm gêwiŋ êsêac kêpi Anôtônê biŋ kêtôm sabat têlêac. \v 3 Eŋ kêsôm mêtê lasê to kêwaka Kilisi tau sa gêdêŋ êsêac gebe gêôc ŋandaŋ ma gêdi sa aŋga ŋacmatênêŋ naŋ gêjac eŋ ŋawae. Go kêsôm gêwiŋ gebe “Jesu, taŋ kasôm eŋ lasê gêdêŋ amac naŋ, eŋ Kilisi tau.” \v 4 Ma êsêacnêŋ ŋagêdô sêkêŋ gêwiŋ ma sêsap Paulu agêc Sila tôŋ. Ma Helen, taŋ têtêc Anôtô naŋ, nêŋ taêsam sêwiŋ ma kasêganêŋ lauo ŋalêlêma atom amboac tonaŋgeŋ. \v 5 Tec Judawaga têntac ŋandaŋ kêsa ma sejoŋ lau sec ŋagêdô aŋga malaclêlôm mêŋsêjac êsêac sa gebe sêkalom malac. Tec sêwa Jasonnê andu auc ma sêsôm Paulu agêc Sila sebe sêkôc êsêagêc dêndêŋ lau sêna. \v 6 Mago têtap êsêagêc sa atom. Tec sê Jason to lasitêwai ŋagêdô dêdêŋ malac ŋagôliŋwaga sêja ma sêmôêc gebe “Lau tau, tê sêlênsôŋ gamêŋboa nê, sêjam aêacnêŋ gamêŋ tôŋ amboac tonaŋgoc. \v 7 Jason tonec kêkôc êsêac sa. Lau samob tônê seseŋ kaisaranê biŋsu su ma sêsôm gebe kiŋ teŋ gêmoa nê ŋaê Jesu.” \v 8 Lau malac tonaŋŋa to ŋagôliŋwaga sêŋô biŋ tonaŋ e kêlênsôŋ êsêac ŋanô. \v 9 Tec sêsôm Jason to nê lau ŋagêdô sêkêŋ gêŋ sêjac da tauŋ su, go sêwi êsêac siŋ. \s1 Aposolo sêmoa Beroia \p \v 10 Ŋagêbêc tonaŋ lasitêwai sêkêŋ Paulu agêc Sila sebeŋ sêja Beroia. Agêc sêô lasê su, go sêsô Judanêŋ lôm sêja. \v 11 Lau tau nêŋ lêŋ mansaŋ ŋajam sêlêlêc Juda Tesalonikiŋa nêŋ su. Ac sêkôc mêtê sa ŋapep sêjac ŋawaegeŋ ma sêkip buku dabuŋ ŋam sa kêtôm bêcgeŋ, sê dôŋ mêtê, taŋ aposolo sêsôm naŋ, gebe oc kêtôm tau me masi. \v 12 Amboac tonaŋ êsêacnêŋ lau taêsam sêkêŋ gêwiŋ ma Helennêŋ lau towaeŋ nêŋ lauo to ŋacwaga ŋagêdô ŋalêlêma atom amboac tonaŋgeŋ. \v 13 Juda Tesalonikiŋa sêŋô Paulu kêsôm Anôtônê mêtê aŋga Beroia gêwiŋ ŋawae, tec tauŋ sêja sebe sêlênsu to sêlênsôŋ êsêac amboac tonaŋgeŋ. \v 14 Lasitêwai sêŋô ŋawae, tec sejoŋ Paulu sebeŋ sêsa gwêc sêja, ma Sila agêc Timote gacgeŋ sêŋgôŋ. \v 15 Lau taŋ sêwiŋ Paulu naŋ, sêwê eŋ e jasêô lasê Ateŋ. Êsêac sebe sêmu sêna, go eŋ kêmasaŋ biŋ gêdêŋ êsêac gebe nasêkac Sila agêc Timote sebeŋ dêndêŋ eŋ sêna. \s1 Paulu gêmoa Aten \p \v 16 Paulu gêôŋ êsêagêc gêŋgôŋ Aten ma gêlic sêkêŋ gwam taêsam gêjam malac auc, ma nê ŋalêlôm kêbôli auc ŋanô. \v 17 Tec gêjam biŋgalôm gêwiŋ Judawaga aŋga nêŋ lôm to êsêac, taŋ têtêc Anôtô naŋ, kêtôm bêcgeŋ ma lau, taŋ kêtap êsêac sa aŋga malacluŋ naŋ, amboac tonaŋgeŋ. \v 18 Ma Epikuri to Stoiki nêŋ lau tokauc ŋagêdô sebe sênsaê eŋ, tec lau ŋagêdô sêsôm sebe “Ŋac gwai-gwai ŋatau tonaŋ gebe êsôm asageŋ.” Ŋagêdô sêsôm gebe “Eŋ gebe êsôm anôtôi jaba ŋawae.” Êsêac sêsôm biŋ tonaŋ gebe Paulu kêsôm ŋawae ŋajam lasê kêpi Jesu gêdi sa aŋga ŋacmatênêŋ. \v 19 Amboac tonaŋ sêkôc Paulu jasêwê eŋ sêja Areo Pagu (nêŋ sêmêtôc biŋ ŋamala) ma sêsôm gebe “Aêac abe ajala biŋ wakuc, taŋ kôdôŋ gêdêŋ lau naŋ awiŋ. \v 20 Aôm kôs m biŋ kaiŋ teŋ kêsêp aêac taŋeŋsuŋ, ma aêac abe ajala biŋ tonaŋ ŋam.” \v 21 Lau Aten samob to lau jaba, taŋ sêŋgôŋ sêwiŋ êsêac naŋ, ôliŋ palê sebe sêsôm to sêŋô biŋ wakucgeŋ ŋapaŋ. \p \v 22 Tec Paulu gêdi jakêkô Areo Pagu ŋaluŋgeŋ, go kêsôm gebe “Lau Atenwaga, aê galic amac atoc anôtôi sa ŋapepgeŋ. \v 23 Kasêlêŋ katôm malacgêdôgeŋ gaja ma kêsala amacnêm gêŋ dabuŋ e katap altar teŋ sa teto ŋabiŋ gêc gebe ‘Anôtô taŋ tajam kauc eŋ naŋ nê.’ Tec gabe jawa gêŋ tau, taŋ ajam kauc ma atoc sa naŋ, sa êndêŋ amac. \v 24 Anôtô tau, taŋ kêkêŋ undambê to nom ma ŋagêŋ totau-totau samob naŋ, kêtu undambê to nom Ŋatau, mago gêŋgôŋ lôm dabuŋ, taŋ sêkwê ŋa lemeŋgeŋ naŋ atom. \v 25 Eŋ kêpô lêna gêŋ, taŋ ŋamalac sêgôm ŋa lemeŋ naŋ atom, gebe eŋ tau kêkêŋ êsêac sêmoa mateŋ jali to sêsê aweŋ ma kêkêŋ ŋagêŋ samob gêdêŋ êsêac. \v 26 Eŋ kêkêŋ ŋamalac tageŋ kêtu ŋamalac totoŋ-totoŋ, taŋ sêŋgôŋ nom auc naŋ, samob nêŋ ŋamôkê. Eŋ kêkêŋ nêŋ têm sêmoaŋa to gamêŋ sêŋgôŋŋa ŋamadiŋ kwanaŋgeŋ. \v 27 Anôtô gêgôm gêŋ tonaŋ gebe sensom eŋ. Moae sênsaê eŋ ma têtap eŋ sa, gebe eŋ gêmoa jaêc aêac samob nêŋ teŋ atom. \q1 \v 28 ‘Eŋ kêkôm aêac auc, tec tamoa mateŋ jali \q1 to daŋgôm nêŋ gêŋ samob ma tamoa amboac tamoa,’ \m kêtôm amacnêm sêga-wêwaga ŋagêdô sêsôm gebe \q1 ‘Aêacnêŋ ŋam kêsêp eŋ.’ \m \v 29 Aêacnêŋ ŋam kêsêp Anôtô, tec tanam dôŋ Anôtô êpi gwam gold to silber ma poc, taŋ ŋamalac taêŋ gêjam ŋamêtê ma sêgôm naŋ atom. \v 30 Anôtô gêlic têm, taŋ ŋamalac sêjam kauc tauŋŋa naŋ gêbacnê, ma galoc gêjac biŋsu ŋamalac gebe lau samob êtôm gamêŋ samobgeŋ sênam tauŋ ôkwi. \v 31 Ma kêtôc bêc êmêtôc ŋamalac samob êndêŋgeŋŋa kêkô kwanaŋgeŋ ma kêjaliŋ ŋac êmêtôc biŋŋa sa su. Eŋ kêwaka ŋac tau sa gêdêŋ lau samob gebe gêŋu eŋ sa aŋga ŋacmatênêŋ.” \p \v 32 Lau tau sêŋô ŋacmatê sêndi sa ŋabiŋ e ŋagêdô sêsu susu ma ŋagêdô sêsôm gebe “Malôgeŋ, go aŋô aôm ôsôm biŋ tonaŋ ŋagêdô êtiam.” \v 33 Sêsôm su, go Paulu gêwi êsêac siŋ kêsa gêja. \v 34 Go lau ŋagêdô sêsap eŋ tôŋ ma sêkêŋ gêwiŋ. Acnêŋ Areo Pagu ŋalaumata teŋ, nê ŋaê Dionusi agêc awê teŋ, nê ŋaê Damari, ma lau ŋagêdô sêwiŋ. \f + \fr 17:34 \ft Lau Helen nêŋ lau tokauc nêŋ toŋ luagêc. Epikuri \f* sêmoasiŋ tauŋ ôliŋ ma sêjam kauc gebe gêŋ ŋanô tau tonaŋ. Stoiki têtu mêtê tauŋ ŋapep ma sêjam kauc gebe ênam êsêac sa sêmoa ŋajamgeŋ. \f + \fr 17:34 \ft Gamêŋ tonaŋ kêtu lau Aten nêŋ gamêŋ laumata \f* sêkac tauŋ saŋa. \c 18 \s1 Paulu gêmoa Korinti \p \v 1 Tonaŋ su, go Paulu gêwi Aten siŋ gêja Korinti. \v 2 Aŋga tonaŋ kêtap Juda teŋ sa, nê ŋaê Akwila. Têna kêkôc eŋ aŋga Pontu. Êsêagêc nê awê Priskila sêwi Italia siŋ sêmêŋ wakucgeŋ. Ŋam kêsêp kaisara Klaudi kêjatu gebe Judawaga samob sêwi Rom siŋ. Tec Paulu gêdêŋ êsêagêc gêja. \v 3 Eŋ gêlic acnêŋ lemeŋ ŋakoleŋ tageŋ, tec gêmoa gêwiŋ êsêagêc ma sêjam kôm sêwiŋ tauŋ. Êsêac sêwa becobo kêtu nêŋ kôm. \v 4 Paulu gêjam biŋgalôm aŋga Judanêŋ lôm kêtôm sabatgeŋ gebe êkêli Juda to Helen gebe sêkêŋ êwiŋgeŋ. \p \v 5 Sila agêc Timote aŋga Makedonia sêmêŋ acgom, go Paulu gêjam mêtê toôli palêgeŋ ma gêwa Jesu sa gêdêŋ Judawaga gebe eŋ Kilisi. \v 6 Gêdêŋ taŋ Judawaga sêôc ênê biŋ auc ma sêsôm biŋ alôb-alôb naŋ, eŋ kekoloŋ kekop aŋga nê ŋakwê su ma kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “Nêm dec êpi amac taôm môkêmapac. Aê oc jawê ŋakaiŋ atom. Galoc jandêŋ lau samuc jana.” \v 7 Go kêsa aŋga tonaŋ ma jagelom ŋac teŋ, taŋ kêtêc Anôtô naŋ, nê andu. Ŋac tau nê ŋaê Titi Justu. Nê andu kêkô jabaŋ Judanêŋ lôm. \v 8 Lômmôkê Krispi to nê gôlôac samob sêkêŋ gêwi ŋ Apômtau, ma lau Korinti taêsam sêŋô mêtê e sêkêŋ gêwiŋ ma sêliŋ saŋgu. \p \v 9 Ŋagêbêc Apômtau gêsuŋ mê gêdêŋ Paulu ma kêsôm gebe “Ôtêc taôm atom, ôsôm biŋ lasêgeŋ, ônam taôm tôŋ atom. \v 10 Aê tec gawiŋ aôm ma ŋac teŋ êndi sa ma êŋgôm ôlim êtu sec atom, gebe aêŋoc lau taêsam sêmoa malac tonaŋ.” \v 11 Paulu kêdôŋ Anôtônê mêtê gêŋgôŋ gêwiŋ êsêac jala samuc teŋ ma ajôŋ 6. \p \v 12 Gêdêŋ taŋ Galio kêtu gôliŋwaga Akaiaŋa naŋ, Judawaga samob nêŋ biŋ kêpi tageŋ sêli tauŋ sa gêdêŋ Paulu, tec sêwê eŋ dêdêŋ sêmêtôc-biŋ-ŋamala sêja \v 13 ma sêsôm sebe “Ŋac tonec kêpiŋkap lau, gebe sênam sakiŋ Anôtô eso biŋsu ŋalêŋ.” \v 14 Paulu gebe êjô biŋ e Galio kêsôm gêdêŋ Judawaga gebe “Amac Judawaga, embe biŋ sec ŋanô me sec kapôêŋ teŋ, go jakôc amacnêm biŋ sa êtôm ŋagôliŋ. \v 15 Ma embe awemsuŋ êôc ka taôm êtu amacnêm mêtê to waem ma biŋsuŋa, naŋ amac taôm amansaŋ. Aê gabe jatu biŋ tonaŋ ŋamêtôcwaga atom.” \v 16 Kêsôm ma kêmasuc êsêac aŋga kêmêtôc-biŋ-ŋamala sêsa sêja. \v 17 Tec êsêac samob sêkôc lômmôkê Sostene tôŋ e sêjac eŋ aŋga sêmêtôc-biŋ-ŋamala ŋatêclabu, mago Galio gêlic amboac gêlic. \s1 Paulu gêmu gêja Antiokia \p \v 18 Paulu gêmoa Koriniti ec ŋêŋgeŋ acgom, go kêkam lasitêwai lemeŋ ma gebe êlêc êna Suria. Ma Priskila agêc Akwila sêwiŋ eŋ. Aŋga Keŋkrea kêsôm sêsêbuŋ ênê môkêlauŋ su gebe gêjac mata biŋ teŋ gêdêŋ Apômtau kêtu gêŋ teŋŋa. \v 19 Sêlac e jasêsô Epese, go kêkêŋ êsêagêc sêŋgôŋ ma eŋ tau kêsô Judanêŋ lôm jagêjam biŋgalôm gêwiŋ Judawaga. \v 20 Lau tonaŋ teteŋ eŋ gebe êmoa bêc ŋagêdô êwiŋ êsêac acgom, mago gêlôc sa atom, \v 21 kêkam êsêac lemeŋ su ma kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “Anôtô embe têtac êwiŋ, go jamu jamêŋ êtiam.” Go gêdi aŋga Epese ma gêlac gêja. \p \v 22 Waŋ kêsô Kaisarea ma eŋ kêpi bau jakêkam gôlôac dabuŋ su ma kêsêp Antiokia gêja. \v 23 Jasêmoa e têm ŋagêdô gêjaŋa acgom, go gêdi kêtiam. Eŋ kêsa Galata to Prugia ŋagamêŋgeŋ gêja ma kêpuc lau buŋa samob tôŋ. \s1 Apolo gêjam mêtê aŋga Epese \p \v 24 Ŋasawa tonaŋ Juda teŋ, nê ŋaê Apolo, jagêô lasê Epese. Têna kêkôc eŋ aŋga Alesandria. Eŋ ŋac tokauc teŋ, naŋ kêjala Anôtônê mêtê ŋapep. \v 25 Êsêac têdôŋ Apômtaunê mêtê gêdêŋ eŋ e nê ŋalêlôm kêkac eŋ tec kêsôm to kêdôŋ biŋ kêpi Jesu solopgeŋ. Tageŋ eŋ kêjala Joaŋnê busaŋgugeŋ. \v 26 Eŋ gêjam mêtê gêjac m totêtac kêpa sugeŋ aŋga Judanêŋ lôm. Priskila agêc Akwila sêŋô eŋ, tec sêkôc eŋ sa gêŋgôŋ gêwiŋ êsêagêc ma sêwa Anôtônê mêtê sa e tomalageŋ gêdêŋ eŋ. \v 27 Gêmoa e gebe êna Akaia, tec lasitêwai teto papia gêdêŋ lau buŋa ma teteŋ êsêac gebe sêkôc eŋ sa. Eŋ jagêô lasê Akaia ma gêjam êsêac, taŋ Anôtônê moasiŋ gêjam êsêac auc e sêkêŋ gêwiŋ sêmoa naŋ, sa ŋapep, \v 28 gebe kêku Judawaga tulu ŋa biŋ toŋaclai gêmoa awêgeŋ lau samob sêlic ma gêwa Jesu sa gebe eŋ Kilisi kêtôm biŋ, taŋ teto gêc naŋ. \c 19 \s1 Paulu gêmoa Epese \p \v 1 Gêdêŋ taŋ Apolo gêmoa Korinti naŋ, Paulu kêsêlêŋ gêmoa Asia ŋagamêŋ lôcŋa e jagêô lasê Epese ma kêtap ŋacseŋomi ŋagêdô sa aŋga tonaŋ. \v 2 Tec kêtu kênac êsêac gebe “Gêdêŋ taŋ amac akêŋ gêwiŋ su naŋ, atap Ŋalau Dabuŋ sa me masi.” Ma êsêac sêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Masi, aêac tec aŋô Ŋalau Dabuŋ gêmoa ŋawae teŋ atomanô.” \v 3 Ma eŋ kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “Amac aliŋ busaŋgu ondoc.” Tec êsêac sêsôm gebe “Aêac aliŋ Joaŋnê saŋgu.” \v 4 Go Paulu kêsôm gebe “Joaŋ kêsagu lau sêliŋ busaŋgu sênam tauŋ ôkwiŋa, ma kêsôm gêdêŋ lau gebe sêkêŋ ewiŋ ŋac, taŋ oc êndaŋguc eŋ naŋ ac tau Jesu.” \v 5 Lau tau sêŋô biŋ tonaŋ, tec sêliŋ saŋgu kêpi Apômtau Jesu nê ŋaê. \v 6 Paulu kêkêŋ lêma gêsac êsêac acgom, go ŋalau Dabuŋ kêpi êsêac e sêsôm biŋ aweŋ talô ma seoc biŋ lasê. \v 7 Lau tau moae têtôm 12. \p \v 8 Paulu kêsô Judanêŋ lôm gêja jakêsôm biŋ totêtac kêpa sugeŋ gêmoa ajôŋ têlêac. Eŋ gêjam biŋgalôm kêpi Anôtônê gamêŋ gêwiŋ êsêac to gêgôm gêŋlêlôm êsêac gebe sêkêŋ êwiŋ Apômtauŋa. \v 9 Mago lau ŋagêdô nêŋ ŋalêlôm ŋadani kêsa e sêkêŋ gêwiŋ atom, sêbu mêtê, taŋ Paulu gêjam naŋ, gêdêŋ lau, tec Paulu kêkac tau su aŋga êsêacnêŋ ma kêkôc ŋacseŋomi sêwiŋ eŋ. Eŋ gêjam biŋgalôm gêmoa Turananê lôm kêtôm bêcgeŋ. \v 10 Gêgôm gêmoa e jala samuc luagêc, go Juda to Helen samob, taŋ sêŋgôŋ gamêŋ Asiaŋa naŋ, sêŋô Apômtaunê mêtê. \s1 Skewa latui \p \v 11 Anôtô kêpuc Paulu lêma tôŋ ma gêgôm gêŋsêga kapôêŋ, \v 12 gebe lau sêkôc obo waeŋŋa to nê ŋakwê kômŋa, taŋ eŋ kêjandiŋ naŋ, su jasêu gêsac gêmac e ôliŋ ŋajam kêsa, ma ŋalau sec sêsa sêja. \v 13 Ma Judanêŋ lau têtiŋ ŋalau secŋa sêsêlêŋ sêjac laoc gamêŋgeŋ. Êsêac tauŋ sêsam Apômtau Jesu nê ŋaê kêpi lau toŋalau sec, ma sêsôm gebe “Aê jajatu amac ŋa Jesu, taŋ Paulu gêjam mêtê kêpi eŋ naŋ, nê ŋaê.” \v 14 Judanêŋ ŋac dabuŋsêga Skewa nê latui 7 sêsa lêŋ tonaŋ. \v 15 Tec ŋalau sec gêjô êsêac aweŋ gebe “Jesu taŋ kajala eŋgac, ma Paulu naŋ kajala eŋ amboac tonaŋ. Mago amac tonec asa lau.” \v 16 Ma ŋamalac, taŋ ŋalau sec gêgôm eŋ naŋ, gêboaŋ jagêlô êsêac tôŋ e kêku êsêac tulu ma kêjamuŋ êsêac e ôliŋ ŋaômageŋ ma todecgeŋ sêc aŋga andu tonaŋ sêja. \v 17 Ma lau Juda to Helen samob, taŋ sêŋgôŋ Epese naŋ, sêŋô biŋ tonaŋ e têtakê samob ma aweŋ gêôc Apômtau Jesu nê ŋaê ŋanôgeŋ. \v 18 Lau gwalêkiŋ, taŋ sêkêŋ gêwiŋ su naŋ, sêmêŋ ma seoc nêŋ sec, taŋ sêgôm naŋ lasê. \v 19 Ma êsêac mec-geowaga taêsam sejoŋ nêŋ buku mecŋa kêpi tageŋ jasêkêŋ ja geŋ su gêc lau taêsam laŋôŋnêmŋa, ma sêsam buku tonaŋ ŋai ŋaôli kêpi tageŋ kêtôm silber 50,000. \v 20 Ma mêtê ŋajaŋa kêsa gêjam gamêŋ auc kêtôm Apômtaunê ŋaclai. \s1 Sêli biŋ sa aŋga Epese \p \v 21 Biŋ tonaŋ gêbacnê su, go Paulu taê gêjam gêc nê ŋalêlôm gebe êsa Makedonia to Akaiaŋageŋ êna Jerusalem, taê gêjam gebe “Jana ônê su acgom, go najalic Rom amboac tonaŋgeŋ.” \v 22 Ma kêkêŋ nê kêpuctôŋwagaagêc Timote agêc Erasta sêja Makedonia, eŋ tau gêŋgôŋ Asia ŋasawa ŋagêdô gêwiŋ. \p \v 23 Gêdêŋ ŋasawa tonaŋ lau sêli tauŋ sa ŋanô kêtu mêtêŋa. \v 24 Ŋam gebe ŋac-kêpac-silberwaga teŋ, nê ŋaê Demetri, gêgôm anôtôo Diana nê lôm jaba ŋakatu silber ma gêjam ôli kômwaga sêkôc ŋaôli sauŋ atom aŋga ênê. \v 25 Tec ŋac tau kêkalem lau tonaŋ to êsêac ŋagêdô, taŋ sêwê kaiŋ kôm amboac tônê naŋ, sêpi tageŋ, go kêsôm gebe “Lauac, amac ajalagac gebe kôm tonec ŋai gêjam aêac sa tec tatu lau tolêlôm. \v 26 Ma galoc taôm alic to aŋôgac gebe Paulu tonaŋ gêgôm gêŋlêlôm e gêjam lau taêsam ôkwi, mago gêgôm aŋga Epese tageŋ atom, eŋ kêsôm biŋ gêjam Asia samucgeŋ auc gebe anôtôi, taŋ dagôm ŋa lemeŋ naŋ, ŋanô masi. \v 27 Biŋ tonaŋ oc êŋgôm aêacgeŋ nêŋ waeŋ kômŋa êtu sec atom, êŋgôm lau sêlic anôtôo kapôêŋ Diana nê lôm amboac gêŋ ŋaôma êwiŋ amboac tonaŋ e malôgeŋ acgom, go senseŋ anôtôo, taŋ lau aŋga Asia samucgeŋ to nom ŋagamêŋ samob tetoc eŋ sa naŋ, nê wae kapôêŋ tau su amboac tonaŋgeŋ.” \p \v 28 Lau tau sêŋô biŋ tonaŋ e têntac ŋandaŋ secanô ma sêmôêc kêsa aucgeŋ gebe “Epesenêŋ Diana kapôêŋgoc.” \v 29 Sêgôm e malac samucgeŋ ŋadindiŋ kêsa ma lau samob jasêsêwa sêsa nêŋ gamêŋ dôa-dôaŋa ma sê ŋac Makedoniaŋa luagêc Ŋai agêc Aristarka, taŋ sêsêlêŋ sêwiŋ Paulugeŋ naŋ sêwiŋ. \v 30 Paulu gebe êsêp lau tonaŋ ŋai ŋalêlôm êna e ŋacseŋomi seseŋ eŋ. \v 31 Ma gôliŋwaga Asiaŋa ŋagêdô, taŋ têntac gêwiŋ Paulu naŋ, sêkêŋ puc eŋ ma teteŋ eŋ gebe naêsa gamêŋ dôadôaŋa atom, \v 32 gebe êsêac, taŋ sêkac sa aŋga tonaŋ naŋ, nêŋ biŋ kêlênsôŋ samucgeŋ, ac sêmôêc kesotau-kesotau. Nêŋ taêsam sêkac sa ŋaômageŋ ma sêjam kauc ŋam. \v 33 Lau ŋagêdô sêlic Alesandere, taŋ Judawaga sêsuc eŋ kêsa gêja naŋ, ma sêjam kauc sebe eŋ biŋmôkê. Tec eŋ gêôc lêma sa gebe êwa nê biŋ sa êndêŋ lau. \v 34 Mago êsêac sêjala eŋ gebe ŋac Judaŋa, tec sêmôêc guluŋ-guluŋgeŋ gebe “Epesenêŋ Diana kapôêŋgoc.” Sêmôêc sêkô kêtôm ockatu ŋasawa luagêc. \p \v 35 Sêgôm sêmoa, go acnêŋ ŋac-ketobiŋwaga gêjac êsêac têntac tôŋ ma kêsôm gebe “Amac Epesewaga, lau samob sêjala malac Epese tec kêtu Diana kapôêŋ nê lôm to lôm ŋakatu, taŋ kêsêp aŋga undambê gêmêŋ naŋ ŋagejobwaga. \v 36 Biŋ tau tonec gêc awê, tasôm biŋ taêsam atom. Amboac tonaŋ nêm ŋalêlôm êtu malô ma aŋgôm gêŋ teŋ paliŋ atom. \v 37 Amac awê ŋac luagêc tônê amêŋ, mago êsêagêc sêjaŋgo gêŋ teŋ aŋga lôm atom ma sêsôm biŋ alôb-alôb teŋ kêpi aêacnêŋ anôtôo atom. \v 38 Ma Demetri to nê kômwaga embe nêŋ biŋ êndêŋ ŋac teŋ ênêc, naŋ noc sêmêtôc biŋŋa gêc ma gôliŋwaga semoa, tec sêwaka tauŋ samaŋ. \v 39 Ma embe nêm biŋ ŋagêdô ênêc, naŋ amansaŋ êndêŋ lau malacŋa nêŋ noc sêkac saŋa. \v 40 Ocsalô tonec aêac tawê biŋ talênsôŋ lauŋa ŋakaiŋgoc, gebe aêac tali tauŋ sa nec ŋam teŋ gêc atom, tec tatôm gebe dawa tau ŋ sa êtôm atom.” \v 41 Kêsôm tonaŋ su ma kêkêŋ lau sêc êliŋ-êliŋ. \c 20 \s1 Paulu kêsa Makedonia gêja Helenneŋ gamêŋ \p \v 1 Biŋ kêtu malô acgom, go Paulu kêkac ŋacseŋomi sa ma gêlêŋ biŋ êsêac to kêkam êsêac lemeŋ ma gêdi gêja Makedonia. \v 2 Eŋ gêjac laoc gamêŋ tonaŋ ma gêlêŋ biŋ êsêac ŋa biŋ taêsam e jakêsa Helennêŋ gamêŋ. \v 3 Gêmoa e ajôŋ têlêac gêjaŋa ma gebe êpi waŋ êna Suria, tec kêtap sa gebe Judawaga dêdib eŋ. Amboac tonaŋ taê gêjam kêtu tôŋ gebe êsa Makedoniaŋageŋ êmu êna êtiam. \v 4 Puru Beroiaŋa latu Sopatra ma Aristarka agêc Sekundu aŋga Tesaloniki, —Gai agêc Timote aŋga Derbe ma Tukiki agêc Tropim aŋga Asia sêsêlêŋ sêwiŋ eŋ. \v 5 Ŋac luagêc tonaŋ sêmuŋ ma sêôŋ aêac aŋga Troas. \v 6 Aêac alic Om Polom Ŋalucŋa su acgom, go asuŋ su aŋga Pilipi ma alac amoa e bêc lemeŋ teŋ, go jaasô Troas adêŋ êsêac ma aŋgôŋ tonaŋ bêc 7. \s1 Paulu kêtu ŋacleŋ Troas \p \v 7 Gêdêŋ woke ŋabêc ŋamataŋa aêac akac sa kêtu apô polom êkôcŋa ma Paulu gêjam biŋgalôm gêwiŋ êsêac. Eŋ taê gêjam gebe ŋaeleŋ go êndi, tec sêjac têku biŋgalôm e gêbêcauc gêja lugeŋ. \v 8 Êsêac têtuŋ lamp taêsam gelom aŋga ŋadeŋ, taŋ aêac akac sa naŋ. \v 9 Paulu gêjam biŋgalôm gêmoa ma ŋapalê teŋ, nê ŋaê Aitiku, gêŋgôŋ katam sauŋ, tec bec gêgôm eŋ e kêliŋ tau siŋ ma gebeŋ kêsêp ŋadeŋ têlêac tonaŋ gêja e tomatêgeŋ. Tec lau sêkôc eŋ sa. \v 10 Paulu kêsêp jakêtap labôc gêsac eŋ ŋaô, go gêlô eŋ tôŋ ma kêsôm gebe “Ali taôm sa atom, katu tec gêmoa eŋ ŋalêlôm.” \v 11 Go gêmu kêpi gêja kêtiam, jakepô polom kêkôc ma geŋ, go gêjam biŋgalôm gedeŋ tôŋgeŋ e gêu bôŋ kêsa ma gêdi gec gêja. \v 12 Ŋapalê tau, taŋ mata jali kêsa naŋ, sêkôc eŋ sêja totêntac ŋajamgeŋ. \s1 Dêdi aŋga Troas e jasêsô Milete \p \v 13 Paulu kêsôm gebe êmoa baugeŋ êna ma aêac lau ŋagêdô api waŋ amuŋ naasô Asos gebe akôc eŋ sa aŋga tônê. \v 14 Aêac asô Asos e atap tauŋ sa kêtiam ma akôc eŋ sa jaasô Mitulene. \v 15 Ŋabêbêc aêac asuŋ su ma alac e apoac akanôŋ Kio ma ŋageleŋ asô Samos e ŋageleŋ teŋ, go jaasô Milete. \v 16 Paulu taê gêjam kêtu tôŋ gebe êsô Epese atom, êôc kêsigeŋ êna. Eŋ gebe ênam gamêŋ tôŋ êmoa Asia atom, kêkac taugeŋ gebe êna Jerusalem ma embe ŋasawa êtôm, go naelic om Pentekost aŋga tônê. \s1 Paulu gêjam mêtê laumata Epeseŋa ma seboŋ tauŋ \p \v 17 Paulu gêmoa Miletegeŋ ma kêkêŋ biŋ gêja Epese ma kêkalem gôlôac dabuŋ nêŋ laumata gebe dêndêŋ eŋ sêna. \v 18 Jasêô lasê dêdêŋ eŋ tec kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “Amac alic ŋoc lêŋ, taŋ kasa gêdêŋ gaô lasê gamêŋ Asia wakucgeŋ ma kasa kêtôm têm samob, taŋ gamoa gawiŋ amac naŋ. \v 19 Aê gajam sakiŋ Apômtau ma gabu tauc tomatoc-sulugeŋ ma katap lêtôm sa gebe Judawaga dêdib aê. \v 20 Ma kêgamiŋ biŋ êmoasiŋ amacŋa teŋ atom, kasôm lasê gêdêŋ amac to kadôŋ amac aŋga awêgeŋ to andulêlôm gêwiŋ. \v 21 Aê gawa sa ŋanôgeŋ gêdêŋ lau Juda to Helen gebe sênam tauŋ ôkwi êndêŋ Anôtô to sêkêŋ êwiŋ Apômtau Jesu Kilisi. \v 22 Ma galoc Ŋalau Dabuŋ gêjam gôliŋ aê gebe jana Jerusalem ma gêŋ, tê êtap aê sa aŋga ônêŋa nê, tau kajala atom. \v 23 Tageŋ tonec ŋalau Dabuŋ gêwa sa gêdêŋ aê kêtôm malacgeŋ ma kêsôm gebe oc jatap kapoacwalô to gêŋwapac sa. \v 24 Aê taêc labu ŋoc katuc atom. Aê gabe janac dabiŋ ŋoc lêŋ to sakiŋ, taŋ kakôc aŋga Apômtau Jesu nê naŋ, gebe jawa ŋawae ŋajam Anôtônê moasiŋŋa sa. \p \v 25 “Ma galoc aê kajala gebe amac samob, taŋ gajam mêtê kêpi Anôtônê gamêŋ gamoa gawiŋ amac naŋ, oc alic aê laŋôc êtiam atom. \v 26 Amboac tonaŋ galoc tecenec jawa sa êndêŋ amac gebe Amacnêm ŋac teŋ embe ênaŋa, aê oc jawê biŋ tonaŋ ŋakaiŋ teŋ atomanô, \v 27 gebe kêgamiŋ biŋ teŋ atom, kasôm Anôtônê biŋ lasê tomalageŋ gêdêŋ amac. \v 28 Ajop taôm to lau samob, taŋ ŋalau Dabuŋ kêkêŋ amac atu êsêacnêŋ gejobwaga gebe ajop Anôtônê gôlôac dabuŋ, taŋ eŋ gêjam ôli êsêac ŋa tau nê dec naŋ. \v 29 Aê kajala gebe aê embe jawi amac siŋ jana ma kêam sec oc dêndêŋ amac mêŋsêlênsôŋ gôlôac ŋawaô. \v 30 Ma lau ŋagêdô aŋga amac taôm nêm oc sêndi mêŋsênam mêtê ôkwi e sê ŋacseŋomi têndaŋguc êsêac. \v 31 Amboac tonaŋ anam jaligeŋ, taêm ênam gebe jala samuc têlêac gêŋgôŋ gawiŋ amac ma gajac biŋsu amac gêdêŋ-gêdêŋgeŋ tomatocsulugeŋ kêtôm bêc to geleŋ samob, kêlêwaŋ atom. \p \v 32 “Ma galoc jansuŋ amac andêŋ Anôtô to nê moasiŋ ŋabiŋ ana. Eŋ kêtôm gebe ênac dabiŋ amac to êkêŋ gêŋlênsêm êndêŋ amac awiŋ Anôtônê lau samob. \v 33 Aê matoc katu lau teŋ nêŋ silber to gold ma ŋakwê atom. \v 34 Taôm alicgac gebe lemoc tecenec gêjam aê to ŋoc lau ma apô lêna sa. \v 35 Aê kadôŋ amac kêpi gêŋ samobgeŋ ŋapaŋ gebe tanam kôm ŋajaŋa amboac tonaŋ, ec tanam lau ŋasec sa. Taêm ênam Apômtau Jesu nê biŋ, taŋ tau kêsôm gebe ‘Takêŋ gêŋ êndêŋ lau naŋ êmoasiŋ aêac êlêlêc takôc gêŋ aŋga launêŋ su.’” \p \v 36 Paulu kêsôm biŋ tonaŋ su, go kêpôŋ aduc ma keteŋ mec gêwiŋ êsêac samob. \v 37 Lau samob sêmbôêŋ tauŋ to têtaŋ ŋanô ma sêlêsôp eŋ alianô. \v 38 Ênê biŋ, taŋ kêsôm gebe êsêac sêlic eŋ laŋôanô êtiam atom naŋ, tec gêgôm êsêacnêŋ ŋalêlôm ŋawapac kêlêlêc. Sêgôm tonaŋ su, go sêkêŋ eŋ kêpi waŋ gêja. \c 21 \s1 Paulu gêja Jerusalem \p \v 1 Aêac akêŋ êsêac siŋ ma alac e jaasô Kos. Go ŋabêbêc jaasô Rodo ma aŋga tonaŋ alac e jaasô Patara. \v 2 Aêac atap waŋ teŋ sa gebe êlac êna Poinike, tec api ma alac aja. \v 3 Alac e aê Kupro sa mêŋakêŋ gêc gasêŋa gêja ma apeŋ Suria e jaasô Turu, gebe sênam waba aŋga waŋ êsêp bau. \v 4 Aêac atap ŋacseŋomi sa ma aŋgôŋ awiŋ êsêac bêc 7. Lau tonaŋ Ŋalau Dabuŋ kêkac êsêac e sêsôm gêdêŋ Paulu gebe êpi Jerusalem êna atom. \v 5 Aêac amoa e ma bêc gêbacnê, go adi gebe asêlêŋ. Ma lau malacŋa samob to nêŋ lauo ma nêŋ ŋapalêo to ŋac sejoŋ aêac aŋga malac asa sêcluŋ aja. Go aŋga ambêô aêac apôŋ aeŋduc to ateŋ mec. \v 6 Su, go akam tauŋ ma aêac api waŋ, ma êsêac sêc sêmu sêja. \p \v 7 Aêac alac aŋga Turu e jaasô Tolemai ma atap lasitêwai gamêŋ tônêŋa sa, tec aweŋ gêjac tauŋ ma aŋgôŋ awiŋ êsêac bêc teŋ. \v 8 Ŋageleŋ adi asêIêŋ e aô lasê Kaisarea ma asô jaeŋwaga Pilip nê andu aja ma aŋgôŋ awiŋ eŋ. Ŋac tonaŋ samwaga 7 nêŋ teŋ eŋ. \v 9 Ŋac tau latuio awêtakiŋ aclê seoc biŋ lasê sêmoa. \v 10 Aêac aŋgôŋ bêc ŋagêdô, go propete teŋ kêsêp aŋga Judaia gêmêŋ, nê ŋaê Agaba. \v 11 Eŋ kêtu ŋacleŋ gêdêŋ aêac. Ŋac tau kêkôc Paulunê ômbiŋkap su mêŋgêsô tau akaiŋ to lêma tôŋ ma kêsôm gebe “Ŋalau Dabuŋ nê biŋ tau tonec gebe Judawaga oc sênsô ômbiŋkap tecenec ŋatau tôŋ amboac tonec aŋga Jerusalem ma sêkêŋ eŋ êsêp lau samuc lemeŋ.” \v 12 Aêac to malac ŋatau aŋô biŋ tonaŋ, tec ateŋ eŋ gebe êpi Jerusalem êna atom. \v 13 Mago Paulu gêjô aêac aweŋ gebe “Amboac ondoc ataŋ ma agôm aêŋoc ŋalêlôm ŋawapac kêsa. Embe sênsô aê tôŋ ma sêŋgômmaŋ. Aê gajac dabiŋ tauc gebe jamac êndu aŋga Jerusalem êtu Apômtau Jesu nê ŋaêŋa.” \v 14 Aêac asôm biŋ elêmê tec ajam tauŋ tôŋ ma asôm gebe “Apômtaunê biŋ êtu anô.” \p \v 15 Ŋabêc ŋagêdô gêjaŋa acgom, go aêac amasaŋ ma waba ma api Jerusalem aja. \v 16 Ŋacseŋomi ŋagêdô aŋga Kaisarea sêwiŋ, tec sêwê aêac atu ŋacleŋ Nason. Eŋ ŋac buŋa laŋgwa teŋ aŋga Kupro. \s1 Paulu kêtu ŋacleŋ Jakobo \p \v 17 Aêac jaaô lasê Jerusalem su, go lasitêwai sêkôc aêac sa totêntac ŋajamgeŋ. \v 18 Ŋageleŋ Paulu kêkôc aêac sa adêŋ Jakobo aja, ma laumata samob sêkac sa sêmoa tonaŋ. \v 19 Êsêac aweŋ gêjac tauŋ su, go Paulu gêjac miŋ biŋ, taŋ Anôtô gêgôm gêdêŋ lau samuc gebe kêpuc ênê sakiŋ tôŋ naŋ tomalageŋ. \v 20 Lau tau sêŋô e sêlambiŋ Anôtô ma sêsôm gêdêŋ Paulu gebe “O lasitêwa, aôm gôlicgac, Judawaga taêsam ŋanô lasê sekêŋ gêwiŋ Kilisi, mago sêsap Mosenê biŋsu tôŋ sêjac ŋawae. \v 21 Lau tonaŋ sêŋô ŋawae gebe aôm kôdôŋ Judawaga, taŋ sêsêp lau samuc ŋasawa naŋ, gebe sêwi Mose siŋ, ma kôsôm gebe sêsa nêŋ ŋapalê atom to sêwi lêŋ mêtê laŋgwaŋa siŋ. \v 22 Ma galoc daŋgôm amboac ondoc. Lau samob oc sêŋô aôm gômôêŋ ŋawae su. \v 23 Amboac tonaŋ ôŋgôm êtôm biŋ, tec aêac abe asôm êndêŋ aôm nec. Aêacma lau aclê sêjac mata biŋ kêpi biŋ teŋ tec sêŋgôŋ. \v 24 Naôkôc lau tonaŋ sa, gebe lau dabuŋwaga sêŋgôm biŋ atu selecŋa êpi aôm ôwi êsêac ma ônam ôli lau, taŋ sêkapiŋ êsêac môkêŋlauŋ naŋ, go lau samob sêjala gebe bi ŋ, taŋ têdôŋ kêpi aôm naŋ, ŋanô masi. Êsêac tauŋ ocgo sêlic aôm gebe kôsa nêm lêŋ kôsap biŋsu tôŋgeŋ. \v 25 Ma biŋ kêpi lau samuc, taŋ sêkêŋ gêwiŋ su naŋ, aêac asôm biŋ tonec kêtu tôŋ gebe êsêac sêŋgamiŋ tauŋ êndêŋ da gwamŋa to êndêŋ bôc ŋadec, ma êndêŋ bôc, taŋ sêgiŋ êndu ma êndêŋ mockaiŋo to mockaiŋ.” \v 26 Ŋabêbêc Paulu kêkôc lau tau sa, ma sêmasaŋ ênê biŋ êtu selecŋa gêwiŋ lau tau tonaŋ, go kêsô lôm dabuŋ gêja ma kêsôm bêc sêŋgôŋ selecŋa lasê ma sêmasaŋ noc sêkêŋ nêŋ da êndêŋ-êndêŋgeŋŋa. \s1 Êsêac sêkôc Paulu tôŋ aŋga lôm dabuŋ \p \v 27 Kêdabiŋ gebe ŋabêc 7 tonaŋ êmbacnê ma Judawaga Asiaŋa sêlic eŋ gêmoa lôm dabuŋ, tec sêli lau samob nêŋ ŋalêlôm sa e sêkôc eŋ tôŋ. \v 28 Ma sêmôêc gebe “Aô, Israelwaga, anam aêac samaŋ. Alic ŋac tau, taŋ kêdôŋ lau aŋga gamêŋ samob gêbu lau Israel to Mosenê biŋsu ma gamêŋ tau tonec naŋ. Ma galoc gêwê Helen ŋagêdô sêsô lôm dabuŋ sêja ma gêgôm gamêŋ dabuŋ tau kêtu secgoc.” \v 29 Ŋasawa teŋ lau tonaŋ sêlic ŋac Epeseŋa Tropim gêmoa malacluŋ gêwiŋ Paulu, tec seboc Paulu oc gêwê eŋ kêsô lôm dêbu ŋ gêja. \v 30 Tec malac ŋatau samob sêii tauŋ sa ma sêjac tauŋ sa sêpi tageŋ jasêkôc Paulu tôŋ ma sê eŋ aŋga lôm dêbu ŋ kêsa gêja, ma sêlai ŋakatam auc sebeŋ. \v 31 Lau tau sêsôm sebe sênac Paulu êndu e siŋwaganêŋ kapitaisêga gêŋô lau Jerusalemŋa samob sêli tauŋ sa ŋawae, \v 32 tec kêkôc siŋwaga to nêŋ kapitai ŋagêdô sa jasêlêti dêdêŋ lau tau sêsêp sêja. Lau tonaŋ sêlic kapitaisêga to siŋwaga sêmêŋ ma sêwi Paulu siŋ sêjac eŋ kêtiam atom. \v 33 Go kapitaisêga kêtu gasuc gêja, kêkôc Paulu tôŋ ma kêsôm sêsô eŋ tôŋ ŋa kapoacwalô luagêc. Go kêtu kênac ênê ŋam to biŋ, taŋ eŋ gêgôm naŋ. \v 34 Lau samob sêmôêc kesotau-kesotau e sêôc gamêŋ auc laŋgwageŋ, tec eŋ gêŋô biŋ sapu ma kêsôm sêkôc Paulu dêdêŋ siŋwaganêŋ gamêŋ sêja. \v 35 Sêô lasê ŋatêcwale ma lau sebe sênac Paulu, tec siŋwaga sêôc eŋ sa lôlôcgeŋ, \v 36 gebe lau tau samob sêwiŋ ma sêmôêc paŋgeŋ gebe “Enaŋamaŋ.” \s1 Paulu gêjam talaŋ tau \p \v 37 Sebe sêkêŋ Paulu êsô siŋwaganêŋ gamêŋ êna, tec kêsôm gêdêŋ kapitaisêga gebe “Oc ôlôc gebe jasôm biŋ teŋ êndêŋ aôm me masi.” Ma ŋac tau kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Aôm kôsôm biŋ Helen me masi. \v 38 O, aôm ŋac Aiguptuŋa, taŋ wali teŋgeŋ gôli kêjaŋgowaga 4,000 nêŋ ŋalêlôm sa ma kojoŋ êsêac sêsa gamêŋ sawa sêja naŋ, aôm atom me.” \v 39 Tec Paulu kêsôm gebe “Aê tinoc Judao, tec kêkôc aê aŋga Tarsus Kilikiaŋa ma gawê kaiŋ malac towae tônê gawiŋ, tec kateŋ aôm gebe ôlôc ma jasôm biŋ êndêŋ lau tônê.” \v 40 Kapitaisêga gêlôc, go Paulu kêkô têcwale ma gêjab lêma gêdêŋ lau e gamêŋ gêmac, go awa gêjac êsêac ŋa aweŋ Ebolai gebe \c 22 \p \v 1 “O lasitêwaac to tamocac, biŋ taŋ galoc gabe jawa tauc sa êndêŋ amac naŋ, aŋô acgom.” \v 2 Lau tau sêŋô eŋ awa gêjac êsêac ŋa aweŋ Ebolaigeŋ, tec biŋ gêmac samob. Ma Paulu kêsôm gebe \v 3 “Aê tinoc Judao kêkôc aê aŋga Tarsus Kilikiaŋa ma katu kapôêŋ aŋga malac tonec, kasô Gamalielnê lôm ma kêdôŋ tameŋinêŋ biŋsu gêdêŋ aê e tomalageŋ. Aê gajam sakiŋ Anôtô gajac ŋawae katôm tec amac samob agômagôm amoa nec. \v 4 Aê kêjanda lau, taŋ sêsap mêtê wakuc tonec tôŋ naŋ, e gaseŋ êsêac su sêjaŋa ma gêsô êsêac tôŋ to kakêŋ êsêac lauo to ŋac sêsêp kapoacwalô sêja. \v 5 Ŋac dabuŋsêga to laumata samob embe sêwa aêŋoc miŋ sa, oc êtôm tec tauc kasôm nec. Aê kakôc papia aŋga êsêacnêŋ gêjac lasitêwai Damaskusŋa ŋawae, tec gaja gebe jakôc êsêac, taŋ sêmoa tonaŋ naŋ tôŋ, ma-jakêŋ êsêac sêna Jerusalem gebe têtap nêŋ ŋagêjô sa. \s1 Paulu gêjac tau nê miŋ Apômtau Jesu gêjam eŋ ôkwiŋa \p \v 6 “Aê kasêlêŋ gamoa e kêdabiŋ Damaskus. Ma gêdêŋ oc kêkô ŋaluŋgeŋ, go ŋawê kapôêŋ teŋ gaôgeŋ aŋga undambê mêŋkêpô aê e gêjam aucgeŋ. \v 7 Aê gau tauc jagaêc nom, go gaŋô awa teŋ gêdêŋ aê gebe ‘Saulu, Saulu, asageŋ kôjanda aê.’ \v 8 Ma aê gajô biŋ tonaŋ gebe ‘Apômtau, aôm asa.’ Go eŋ kêsôm gêdêŋ aê gebe ‘Aê Jesu Nasaretŋa, tec kôjanda aê.’ \v 9 Lau taŋ sêwiŋ aê naŋ, sêlic ŋawêgeŋ, mago sêŋô ŋac, taŋ kêsôm biŋ gêdêŋ aê naŋ, awa atom. \v 10 Go aê kasôm gebe ‘Apômtau, aê jaŋgôm asageŋ.’ Ma Apômtau kêsôm gêdêŋ aê gebe ‘Ôndi sa ma ôna Damaskus acgom, go sêwa biŋ samob, taŋ Anôtô gebe ôŋgômŋa naŋ, sa êndêŋ aôm aŋga tônê.’ \v 11 Ŋawê toŋawasi tônê kêpô aê e matocanô kêtu pec ma ŋoc lau sêkam aêgeŋ gaja Damaskus. \p \v 12 “Ma ŋac mansaŋ teŋ, nê ŋaê Anania, kêmasaŋ biŋsu ŋapep e Judawaga gamêŋ tônêŋa samob tetoc eŋ sa. \v 13 Ŋac tau gêdêŋ aê gêmêŋ mêŋkêkô aê laŋôcnêmŋa ma kêsôm gebe ‘Lasicenec Saulu, matam êlêc.’ Ma gêdêŋ tonaŋgeŋ matoc gêlac e galic eŋ kêkô. \v 14 Ma ŋac tau kêsôm gebe ‘Tameŋinêŋ Anôtô kêjaliŋ aôm sa gebe ôjala ênê biŋ ma ôlic ŋac gêdêŋ tau to ôŋô eŋ awa, \v 15 gebe ôwa eŋ sa êndêŋ ŋamalac samob ŋa biŋ, taŋ gôlic to gôŋô naŋ. \v 16 Ma galoc gobe amboac ondoc. Ôndi sa, mêŋawam ênac ênê ŋaê ma ôliŋ saŋgu êkwasiŋ nêm sec su.’ \s1 Jesu kêsakiŋ Paulu gêdêŋ lau samuc gêja \p \v 17 “Gamoa acgom, go gamu gamêŋ Jerusalem kêtiam mêŋkateŋ mec gamoa lôm dabuŋ e katuc kaiŋ teŋ kêsa \v 18 ma galic Jesu kêkô ma kêsôm biŋ gêdêŋ aê gebe ‘Ôwi Jerusalem siŋ sebeŋ ma ônsaic taômgeŋ ôna, gebe êsêac oc sêkôc biŋ, taŋ aôm gobe ôwa saŋa naŋ, sa atom.’ \v 19 Ma aê kasôm gebe ‘Apômtau, êsêac tauŋ sêjalagac gebe aê tec kakôc lau, taŋ sêkêŋ gêwi ŋ aôm naŋ, tôŋ ma kalêsu êsêac ŋanô-ŋanô kêtôm Judanêŋ lômgeŋ. \v 20 Ma gêdêŋ taŋ sêkêc ŋac-gêwa-aôm-sawaga Stepan nê dec siŋ naŋ, tauc kakô gawiŋ e galic ŋajam ma gajob lau-sêjac-eŋ-ênduwaga nêŋ ŋakwê.’ \v 21 Ma ŋac tau kêsôm gêdêŋ aê gebe ‘Ôêc ôna, aê jasakiŋ aôm ôndêŋ lau samuc, taŋ sêŋgôŋ gamêŋbômgeŋ naŋ ôna.’” \s1 Paulu agêc kapitaisêga nêŋ biŋ \p \v 22 Lau sêŋô Paulunê biŋ e mêŋgêdêŋ tonaŋ, go sêli aweŋ sa ma sêmôêc gebe “Anseŋ ŋac tonec su aŋga nom, gebe eŋ kêtôm gebe êmoa mata jali atom.” \v 23 Êsêac sêŋala e sêôc gamêŋ auc laŋgwageŋ sêkô ma têdaiŋ nêŋ ŋakwê baliŋ to sêpalip kekop kêpi jakêkô. \v 24 Tec kapitaisêga kêjatu gebe sêwê Paulu sêna siŋwaganêŋ gamêŋ ma kêsôm gebe si eŋ ma têtu Iêsu biŋ, taŋ lau sêmôêc kêpi eŋ naŋ ŋam. \v 25 Êsêac sêsô eŋ ŋa ômbiŋkap tôŋ ma Paulu kêsôm gêdêŋ kapitai, taŋ kêkô ŋagala naŋ, gebe “Embe ŋac Romŋa teŋ, ma amêtôc eŋ atom, oc êtôm gebe ai eŋ ŋaômageŋ me masi.” \v 26 Kapitai gêŋô biŋ tonaŋ, tec gêdêŋ kapitaisêga jakêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Aôm gobe ôŋgôm amboac ondoc, ŋac tônê eŋ Romgoc.” \v 27 Tec kapitaisêga mêŋkêtu kênac Paulu gebe “Ôsôm êndêŋ aê acgom, aôm ŋac Romŋa biŋŋanô me masi.” Ma Paulu gêlôc gebe “Aec, biŋŋanô.” \v 28 Go kapitai gêjô eŋ awa gebe “Aê gabe jatu ŋac Romŋa naŋ gajam ôli ŋa awa kapôêŋ.” Ma Paulu kêsôm gebe “Aê tonec ŋac Romŋa aŋga tamocnê.” \v 29 Amboac tonaŋ lau, taŋ sebe têtu lêsu eŋ naŋ, gacgeŋ sêkac tauŋ su. Ma kapitaisêga tau, taŋ kêjala gebe Paulu ŋac Romŋa naŋ, kêtêc tau kêtu kêsôm sêsô ŋac tau tôŋŋa. \s1 Paulu kêkô lau dabuŋsêga to laumata laŋôŋnêm \p \v 30 Ŋageleŋ kapitaisêga gebe êŋô biŋ, taŋ Judawaga sêgôliŋ kêpi Paulu naŋ, ŋam ŋapep. Tec kêsôm sêgaboac eŋ su ma kêkac lau dabuŋsêga to laumata samob sa, go kêsôm sêwê Paulu sêsêp sêja jakêkô êsêac laŋôŋnêm. \c 23 \p \v 1 Paulu mata gê lau ŋanô, taŋ sêkac tauŋ sa naŋ, ma kêsôm gebe “O lasitêwaac, aê kasa ŋoc lêŋ toŋoc ŋalêlôm ŋawageŋ gamoa Anôtô laŋônêmŋa e mêŋgêdêŋ tonec.” \v 2 Tec ŋac dabuŋsêga Anania kêjatu lau, taŋ sêkô jabaŋ eŋ naŋ, gebe têtap eŋ awa auc. \v 3 Ma Paulu kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Aôm taŋ kotoc taôm sa ŋaôma-ŋaôma naŋ, Anôtô êtap aôm. Aôm gôŋgôŋ tonaŋ gobe ômêtôc aêŋoc biŋ êtôm biŋsu ma amboac ondoc tec goseŋ biŋsu ma kôsôm gebe têtap aê nec.” \v 4 Go lau, taŋ sêkô jabaŋ Paulu naŋ, sêsôm gebe “Amboac ondoc aôm gôbu Anôtônê ŋac dabuŋsêga amboac tonaŋ.” \v 5 Tec Paulu kêsôm gebe “Lasitêwaac, aê kajala gebe eŋ ŋac dabuŋsêga naŋ atom. Teto gêc gebe ‘Ôsôm biŋ sec êpi launêŋ gôliŋwaga atom.’” \p \v 6 Paulu kêjala Sadukainêŋ lau ŋagêdô ma Parisainêŋ ŋagêdô sêmoa sêwiŋ, tec gêmôêc kapôêŋ gêdêŋ êsêac, taŋ sêkac tauŋ sa naŋ, gebe “O lasitêwaac, Parisai teŋ latu aê ma aê tauc Parisai amboac tonaŋ. Êsêac sêmêtôc aê kêtu kakêŋ matoc ŋacmatê sêndi saŋa.” \v 7 Kêsôm biŋ tonaŋ su ma Parisai to Sadukai sêli tauŋ sa sêmoa e sêkac tauŋ kêkôc, \v 8 gebe Sadukai sêsôm gebe ŋacmatê sêndi sa atom ma aŋela to ŋalau sêmoa atom. Ma Parisai tec sêkêŋ gêwiŋ gêŋ tonaŋ ŋai samob. \v 9 Lau tau sêmôêc sêôc aucgeŋ e biŋsutau ŋagêdô aŋga Parisainêŋ toŋ dêdi sa ma seseŋ tauŋ ma sêsôm gebe “Aêac atap sec teŋ sa gêc ŋac tonec nê atom, tageŋ moae ŋalau teŋ me aŋela teŋ oc kêsôm biŋ gêdêŋ eŋ nec.” \v 10 Sêsôm tauŋ ŋanô-ŋanô e kapitaisêga kêtêc gebe moae sêkac Paulu êkôc, tec kêjatu siŋwaga matu teŋ sêsêp mêŋsêjaŋgo Paulu su aŋga launêŋ ma sêkôc eŋ sêja nêŋ gamêŋ. \p \v 11 Ŋagêbêc tonaŋ Apômtau mêŋkêkô gêwiŋ Paulu ma kêsôm gebe “Têmtac êpa su, aôm gôwa aê sa aŋga Jerusalem su ma oc ôwa aê sa aŋga Rom amboac tonaŋgeŋ.” \s1 Lau Juda sêkic Paulunê biŋ \p \v 12 Gamêŋ ŋawê kêsa acgom, go Juda ŋagêdô sêkac tauŋ sa ma sêjac kapoac tauŋ gebe sêniŋ to sênôm gêŋ teŋ atom e sênac Paulu êndu su acgom. \v 13 Ma lau, taŋ sêkic Paulunê biŋ amboac tonaŋ naŋ, sêlêlêc 40 su. \v 14 Lau tau tonaŋ dêdêŋ lau dabuŋsêga to laumata ma sêsôm lasê gebe “Aêac lau tonec ajac kapoac tauŋ gebe aniŋ to anôm gêŋ teŋ atom e anac Paulu êndu acgom. \v 15 Amboac tonaŋ amac to laumata naansau kapitaisêga gebe êkêŋ ŋac tau êsêp êndêŋ amac êmêŋ gebe atu Iêsu ênê biŋ ŋapep. Ma aêac oc naamansaŋ tauŋ kwanaŋgeŋ gebe anac eŋ êndu aŋga intêna ŋadambê teŋ. Eŋ oc êô lasê amac atom.” \p \v 16 Paulunê sib gêŋô sêkic sa laŋgwa nê biŋ ŋawae, tec gêja kêsô siŋwaganêŋ gamêŋ jakêsôm lasê gêdêŋ Paulu. \v 17 Tec Paulu gêmôêc kapitai teŋ ma kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Ôwê ŋapalê tecenec ôndêŋ kapitaisêga ôna, eŋ gebe êsôm biŋ teŋ êndêŋ eŋ.” \v 18 Tec kapitai kêkôc ŋapalê tau sa ma gêwê eŋ agêc dêdêŋ kapitaisêga sêja, go kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Ŋac kapoacwalôŋa Paulu gêmôêc aê gaja ma keteŋ gebe jakôc ŋapalê tecenec jandêŋ aôm jamêŋ, gebe ŋac tau gebe êsôm biŋ teŋ êndêŋ aôm.” \v 19 Go kapitaisêga kêkam ŋapalê tau lêma agêc jasêkô tauŋŋa ma kêtu Iêsu eŋ gebe “Aôm gobe ôsôm biŋ amboac ondoc êndêŋ aê.” \v 20 Ma ŋapalê tau kêsôm gebe “Judawaga sêmasaŋ biŋ kêtu tôŋ gebe teteŋ aôm ma bêbêc ôkêŋ Paulu êsêp êndêŋ laumata êna. Êsêac sebe sênsau sêôc aôm gebe têtu Iêsu ênê biŋ ŋapep. \v 21 Amboac tonaŋ ôkêŋ êwiŋ êsêacnêŋ biŋ atom, gebe lau kêlêlêc 40 su dêdib eŋ sêmoa. Êsêac sêjac kapoac tauŋ gebe sêniŋ to sênôm gêŋ teŋ atom e sênac Paulu êndu acgom. Ma galoc sêmasaŋ tauŋ sêsaê aômgeŋ gebe ôlôc.” \v 22 Go kapitaisêga gêjac biŋsu ŋapalê tecenaŋ gebe “Biŋ taŋ kôsôm lasê gêdêŋ aê naŋ, ônac miŋ êndêŋ lau teŋ atom.” Ma kêkêŋ eŋ gêc gêja. \s1 Sêsakiŋ Paulu gêdêŋ gôliŋwaga Peliki gêja \p \v 23 Go kapitaisêga gêmôêc nê kapitai luagêc ma kêsôm gêdêŋ êsêagêc gebe “Amansaŋ siŋwaga 200 to lau sêŋgôŋ hosŋa 70 ma lau kêmŋa 200 gebe sêsa Kaisarea sêna êndêŋ 9 oklok êmbêc. \v 24 Amansaŋ hos ŋagêdô êwiŋ gebe Paulu êŋgôŋ ŋaô ma akôc eŋ toôli samucgeŋ andêŋ gôliŋwaga Peliki ana.” \v 25 Go keto papia teŋ gêwiŋ gebe \p \v 26 “Aê Klaudi Lusi aoc gêjac gôliŋwaga towae Peliki. \v 27 Ŋac tecenec tec Judawaga sêkôc eŋ tôŋ ma sebe sênac eŋ êndu. Aê gaŋô eŋ ŋac Romŋa, tec kakôc eŋ sa ma gajam eŋ kêsi. \v 28 Aê gabe jakip biŋ, taŋ sêgôliŋ kêpi eŋ naŋ, ŋam sa, tec kakêŋ eŋ kêsêp gêdêŋ nê laumata gêja. \v 29 Aê katap sa gebe biŋ, taŋ sêgôliŋ kêpi eŋ naŋ, ŋam kêsêp êsêacnêŋ biŋsu, mago êsêac tauŋ nêŋ ŋalêlôm kêpi tageŋ kêtu biŋ tonaŋŋa atom. Tageŋ aê galic biŋ teŋ kêtôm amboac tanac eŋ êndu to takêŋ eŋ êŋgôŋ kapoacwalôŋa naŋ, gêc atom. \v 30 Ma gaŋô biŋ teŋ ŋawae gebe dêdib eŋ sebe sênac eŋ êndu, tec kakêŋ eŋ sebeŋ gêdêŋ aôm gêwac ma ka-som gêdêŋ lau-sêgôliŋ-biŋ-kêpi-eŋwaga gebe dêndêŋ aôm sêwac ma sêwa nêŋ biŋ sa êndêŋ aôm.” \p \v 31 Siŋwaga tau sêkôc Paulu sa kêtôm kapitaisêganê biŋ ma gêdêŋ gêbêc sêkôc eŋ sêja Antipatri. \v 32 Ŋabêbêc sêkêŋ eŋ gêdêŋ lau, taŋ sêŋgôŋ hos ŋaô naŋ, gebe sêkôc eŋ sêna, go êsêac tauŋ sêc sêmu sêja nêŋ gamêŋ kêtiam. \v 33 Lau tonaŋ jasêô lasê Kaisarea, go sêkêŋ papia gêdêŋ gôliŋwaga ma sêkôc Paulu dêdêŋ eŋ sêja. \v 34 Gôliŋwaga kêsam papia su, go kêtu kênac Paulu gebe eŋ ŋac aŋga gamêŋ ondocŋa e gêŋô gebe eŋ aŋga Kilikia. \v 35 Tec kêsôm gebe “Lau taŋ sêgôliŋ biŋ kêpi aôm naŋ, sêmêŋ acgom, go jaŋô nêm biŋ.” Ma kêjatu gebe sejop Paulu êŋgôŋ Herodonê andu. \c 24 \s1 Sêmêtôc Paulunê biŋ \p \v 1 Bêc lemeŋ teŋ gêjaŋa acgom, go ŋac dabuŋsêga Anania kêkôc laumata ŋagêdô to ŋac teŋ, nê ŋaê Tertulu, taŋ gêjam lau aweŋ gêdêŋ gôliŋwaga naŋ, ma ac sêsêp sêja e sêjac miŋ nêŋ biŋ, taŋ sêgôliŋ kêpi Paulu naŋ, gêdêŋ gôliŋwaga. \v 2 Êsêac sêmôêc Paulu gêmêŋ su, ma Tertulu gêôc awa sa gebe êŋgôliŋ biŋ êpi eŋ, tec kêsôm gebe \p “O ŋac towae Peliki, aôm gômoa, tec aêac amoa tobiŋmalô ŋajam. Aôm ŋac tokauc, tec kômoasiŋ lau gamêŋ tonecŋa ŋapep. \v 3 Aêac lau samob aŋga gamêŋ samob akôc moasiŋ tonaŋ sa to ajam daŋge ŋanô. \v 4 Aê gabe janam aôm tôŋ atom, gabe jateŋ aômgeŋ gebe ôlic ŋajam ma ôkêŋ taŋam ma biŋ dambê. \v 5 Ŋac tonec aêac ajala eŋ ŋac kalomtêna sec. Eŋ gêli Judawaga aŋga nom ŋagamêŋ samob sa ma kêtu lau mêtê-geowaga Nasaretŋa nêŋ ŋamata. \v 6 Galoc eŋ gêgôm gêŋlêlôm gebe êŋgôm lôm dabuŋ êtu sec êwiŋ, tec aêac akôc eŋ tôŋ abe amêtôc ênê biŋ êtôm aêacma biŋsu. \v 7 Mago kapitaisêga Lusi kêsêp e jakêjaŋgo eŋ su aŋga aêacma \v 8 ma kêsôm gebe lau, taŋ sêgôliŋ biŋ kêpi eŋ naŋ, dêndêŋ aôm sêmêŋ. Galoc aôm taôm ôtu lesu eŋ, go ôŋô biŋ samob, taŋ aêac agôliŋ kêpi eŋ naŋ ŋam.” \v 9 Ma Judawaga sêpuc biŋ tôŋ sêwiŋ eŋ ma sêlôc gebe biŋ tau amboac tonaŋ. \s1 Paulu kêsôm biŋ gêjam talaŋ tau \p \v 10 Go gôliŋwaga gêjac gêsu gêdêŋ Paulu gebe êsôm nê biŋ. Tec Paulu kêsôm gebe \p “Aê kajala gebe kôtu lau tonec nêŋ mêtôcwaga jala taêsam su. Amboac tonaŋ jamansaŋ êôc biŋ êndêŋ aôm totêtac êpa sugeŋ. \v 11 Aôm embe ôpuc biŋ tau ŋam, oc ôjala gebe aê kapi Jerusalem gaja kêtu jateŋ mecŋa naŋ bêc taêsam gêjaŋa atom, bêc 12geŋ. \v 12 Judawaga têtap aê sa gebe aê to lau teŋ aweŋsuŋ gêôc ka tau aŋga lôm dabuŋ atom. Ma têtap aê sa gali lau teŋ sa aŋga Judanêŋ lôm ŋagêdô to malacluŋ atom. \v 13 Biŋ samob, taŋ galoc lau tônê sêgôliŋ kêpi aê naŋ, êsêac têtôm gebe sêkip ŋam teŋ sa atom amboac tonaŋ. \v 14 Tageŋ tonec jasôm lasê êndêŋ aôm gebe Aê gajam sakiŋ tamocinêŋ Anôtô kêdaguc mêtê wakuc, taŋ êsêac sêsam gebe mêtê geo teŋ naŋ. Aê kakêŋ gêwiŋ biŋ, taŋ gêc Mosenê biŋsu to teto kêsêp propetenêŋ buku naŋ samob. \v 15 Aê kakêŋ matoc kêtôm êsêac tec sêkêŋ mateŋ sêmoa gebe Anôtô êŋu lau gêdêŋ to lau keso sêndi sa. \v 16 Amboac tonaŋ tec katu mêtê tauc gebe jamoa toŋoc ŋalêlôm ŋawageŋ êndêŋ Anôtô to ŋamalac ŋapaŋ. \p \v 17 “Aê gamoa e jala ŋagêdô gêjaŋa acgom, go sêkêŋ awa kakôc gadêŋ ŋoc lau gamêŋ ma gabe jakêŋ da êwiŋ. \v 18 Tec kamasaŋ biŋ jatu selecŋa gamoa lôm dabuŋ ma gabe jakêŋ da, tec têtap aê sa. Aê kasêp lau teŋ ŋasawa atom to gali lau teŋ sa atom. \v 19 Judawaga Asiaŋa nêŋ ŋagêdô sêmoa lôm sêwiŋ. Lau tônê nêŋ biŋ êndêŋ aê embe ênêc, naŋ sêmêŋ sêsôm sêkô aôm laŋômnêmŋa, go ŋajam. \v 20 Me êsêac tauŋ sêsôm acgom. Êsêac têtap ŋoc keso ondoc sa gêdêŋ taŋ kakô laumata laŋô nêmŋa. \v 21 Moae keso tageŋ tonec gebe kakô êsêac ŋaluŋ ma gamôêc gebe Galoc amac amêtôc aê gebe kakêŋ gêwiŋ gebe ŋacmatê oc sêndi sa.” \p \v 22 Peliki kêjala mêtê tonaŋ ŋam su, tec gebe ênam êsêac tôŋ ma kêsôm gebe “Kapitaisêga Lusi êsêp êmêŋ acgom, go tamêtôc amacnêm biŋ êmbacnê.” \v 23 Go kêsôm gêdêŋ kapitai gebe ejop Paulu êmoa awêgeŋ, ma ênê lau embe taêŋ ênam gebe sêmoasiŋ eŋ, naŋ ênac jao atom. \s1 Sejop Paulu sêmoa \p \v 24 Bêc ŋagêdô gêjaŋa acgom, go Peliki agêc nê awê Judao Drusila sêja ma kêsôm sêkôc Paulu dêdêŋ eŋ sêja, go gêŋô eŋ gêwa sêkêŋ gêwiŋ Kilisi Jesu ŋam sa. \v 25 Paulu kêsôm biŋ kêpi biŋgêdêŋ to têtu mêtê tauŋ ŋapep ma Anôtô êmêtôc ŋamalacnêŋ biŋŋa. Eŋ kêsôm biŋ tonaŋ, tec Peliki kêtêc tau ma kêsôm gebe “Galoc aôm ôna acgom. Ŋoc ŋasawa teŋ embe ênêc, go jamôêc aôm êtiam.” \v 26 Eŋ taê kêka gêwiŋ gebe Paulu ênac da tau ŋa awa êndêŋ eŋ, tec kêsôm sêkôc eŋ sêja sêmu mêŋgêjam biŋgalôm gêdêŋ eŋ. \v 27 Jala luagêc gêjaŋa ma Porki Peste mêŋgêjô Peliki su. Peliki gebe Judawaga sêlic eŋ ŋajam, tec gedec Paulu tokapoacwalôgeŋ gêmoa. \c 25 \s1 Paulu awa gêjac kaisara \p \v 1 Peste kêkôc kôm gôliŋwagaŋa sa e ŋabêc têlêac gêjaŋa, go aŋga Kaisarea kêpi Jerusalem gêja. \v 2 Aŋga tônê lau dabuŋsêga to Judawaganêŋ laumata sêu Paulunê biŋ gêdêŋ eŋ ma semasaŋ biŋ gêdêŋ eŋ gebe \v 3 êkêŋ Paulu êpi Jerusalem êndêŋ êsêac êna ec ac sêlic gebe eŋ kêmoasiŋ êsêac. Êsêac sêmasaŋ biŋ tau gebe dêndib eŋ e senseŋ eŋ su aŋga intêna ŋadambê teŋ. \v 4 Tec Peste gêjô êsêac aweŋ gebe “Paulu tau tê sêkôc eŋ tôŋ gacgeŋ gêmoa Kaisarea, ma sauŋgeŋ, go jamu jana amboac tonaŋgeŋ.” \v 5 Ma kêsôm gêwiŋ gebe “Amacnêm kasêga sêwiŋ aê sêsêp sêna acgom, go embe sêlic ŋac tônê nê biŋ ênêc, naŋ sêsôm êpi eŋ.” \p \v 6 Peste gêŋgôŋ gêwiŋ êsêac bêc 8 me 10, go kêsêp Kaisarea gêja. Ŋabêbêc jagêŋgôŋ nê lêpôŋ sêmêtôc biŋŋa ma kêsôm sêkôc Paulu sêja. \v 7 Gêja acgom, ma Judawaga, taŋ aŋga Jerusalem sêsêp sêja naŋ, sêwa eŋ auc jasêgôliŋ biŋ sec taêsam kêpi Paulu, mago têtôm gebe sêwaka biŋ ŋanô teŋ sa atom. \v 8 Tec Paulu kêkac biŋ su tau gebe “Aê gagôm gêŋ teŋ gaseŋ Judanêŋ biŋsu to lôm dabuŋ ma kaisara atom.” \v 9 Peste gebe Judawaga sêlic eŋ ŋajam, tec kêsôm gêdêŋ Paulu gebe “Aôm gobe ôpi Jerusalem ôna ma jamêtôc aômnêm biŋ aŋga ônê me masi.” \v 10 Ma Paulu kêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Aê kasêp kaisaranê mêtôc ŋaŋlom su, tec sêmêtôc aê aŋga tonecmaŋ. Aôm tec kôjalagac gebe gagôm keso teŋ gêdêŋ Judawaga atom. \v 11 Embe jaŋgôm gêŋ eso teŋ êtôm sênac aê ênduŋa, oc janac jao tauc atom. Mago lau tonec embe sêŋgoliŋ biŋ êpi aê ŋaômageŋ, naŋ ŋac teŋ êtôm gebe êkêŋ aê jasêp êsêac lemeŋ atom. Amboac tonaŋ aoc ênac kaisara.” \v 12 Kêsôm su, go Peste gêjam biŋgalôm gêwiŋ ŋac kêpuc eŋ tôŋŋa su, ma sêjô Paulu awa gebe “Awam gêjac kaisara, amboac tonaŋ ôndêŋ kaisara ôna.” \s1 Paulu kêkô Agripa agêc Bernke laŋôŋnêm \p \v 13 Bec ŋagêdô gêjaŋa acgom, go kiŋ Agripa agêc nê awê Bernike sêô lasê Kaisarea sebe sêlic to sêkam Peste. \v 14 Agêc jasemoa e bêc ŋagêdô gêjaŋa acgom, go Peste gêwa Paulunê biŋ sa gêdêŋ kiŋ ma kêsôm gebe “Peliki gedec ŋac kapoacwalôŋa teŋ gêmoa tonec. \v 15 Gêdêŋ taŋ gaja Jerusalem naŋ, Judanêŋ lau dabuŋsêga to laumata sêsôm ênê biŋ lasê gêdêŋ aê, ma teteŋ gebe aê jamêtôc ênê biŋ. \v 16 Tec aê gajô êsêac aweŋ gebe Romnêŋ mêtê tonec gebe sêmêtôc ŋac teŋ paliŋ-paliŋgeŋ atom. Ŋac tobiŋ naêkô lau-sêgôliŋ-biŋwaga laŋôŋnêm êmuŋ ma ênac kolec tau to êwaka nê biŋ sa acgom. \v 17 Tec lau tau mêŋsêô lasê e gaôŋ bêc taêsam atom. Ŋageleŋ gaja gêŋgôŋ lêpôŋ sêmêtôc biŋa ma kasôm sêkôc ŋac tau sêmêŋ. \v 18 Lau-sêgôliŋ-biŋwaga dêdi, mago sêsôm biŋ sec, taŋ aê gaboc sêsôm êpi eŋ ŋateŋ atom. \v 19 Ac sêsôm biŋ luagêc kêpi eŋ. Teŋ kêtu tauŋ nêŋ mêtêŋa ma teŋ kêtu ŋacmatê teŋ, nê ŋaê Jesu, taŋ Paulu gêwa eŋ sa gebe gêmoa mata jali naŋŋa. \v 20 Aê kapuc biŋ tau ŋam e kapô lêna tauc, tec katu kênac eŋ gebe êpi Jerusalem êna sêmêtôc ênê biŋ aŋga tônê me masi. \v 21 Mago Paulu keteŋ gebe ajop eŋ e kaisara tau êmêtôc ênê biŋ acgom. Tec kasôm gebe sejop eŋ ŋapep e jakêŋ eŋ êndêŋ kaisara êna.” \v 22 Go Agripa kêsôm gêdêŋ Peste gebe “Aê tauc gabe jaŋô biŋ aŋga ŋac tau nê acgom.” Tec eŋ kêsôm gebe “Bêbêc go ôŋô.” \p \v 23 Ŋageleŋ Agripa agêc Bernike to nêŋ gêlôŋ kaiŋ teŋ-kaiŋ teŋ jasêsô gamêŋ ŋalêlôm tau sêja. Go kapitaisêga to malac ŋakasêga sêwiŋ, ma Peste kêjatu gebe sêkôc Paulu sêmêŋ. \v 24 Go Peste kêsôm gebe “O kiŋ Agripa to amac samob tec amoa awiŋ aêac, alic ŋac tau, taŋ Judawaga samob aŋga Jerusalem to aŋga tonec sêkac aê kêtu eŋŋa ma sêmôêc ŋajaŋa gebe êmoa mata jali êtiam atom. \v 25 Aê kajala gebe ênê biŋ sec kêtôm sênac eŋ ênduŋa teŋ gêc atom, tageŋ eŋ tau awa gêjac kaisara. Amboac tonaŋ tec kasôm kêtu tôŋ gabe jakêŋ eŋ êna. \v 26 Mago katap ŋac tau nê biŋ ŋanô teŋ sa kêtôm gebe jato êndêŋ êôc ŋatau ênaŋa nec atom. Kêtu tonaŋŋa tec kasôm sêkôc ŋac tau mêŋkêkô aôm, kiŋ Agripa, to amac samob laŋômnêm, gebe tatu Iêsu eŋ e jajala biŋ tau êtu katô acgom, go jato êna. \v 27 Embe takêŋ ŋac kapoacwalôŋa teŋ êna ma dawa ênê biŋ sa êwiŋ atom, oc êtôm atom.” \c 26 \s1 Paulu gêjac kolec tau \p \v 1 Go Agripa kêsôm gêdêŋ Paulu gebe “Aê galôcgac gebe ôwaka taôm sa.” Kêsôm su, go Paulu kêmêtôc lêma ma gêjam talaŋ tau gebe \p \v 2 “O kiŋ Agripa, Judawaga sêgôliŋ biŋ kêpi aê elêmê e galoc têtac ŋajam gebe jawaka tauc sa jakô aôm laŋômnêm. \v 3 Aê têtac ŋajam kêlêlêc ŋam gebe aôm kôjala Judawaganêŋ mêtê to nêŋ biŋ sêpê tauŋŋa samob tomalageŋ. Amboac tonaŋ tec jateŋ aôm gebe ôpuc taôm tôŋgeŋ ma ôkêŋ taŋam ŋoc biŋ acgom. \p \v 4 “Judawaga samob sêlic aêŋoc lêŋ ŋapalêgeŋŋa, taŋ gamoa gawiŋ ŋoc lau to gêŋgôŋ Jerusalem naŋgac. \v 5 Êsêac sêjala wanêcgeŋ su gebe aê Parisai. Embe taêŋ ênam, go tauŋ sêwa biŋ tonec sa gebe gajam sakiŋ Anôtô kasa êôc lêŋ kêdaguc Parisainêŋ gôliŋ ŋajaŋa kaiŋ teŋ. \v 6 Anôtô gêjac mata biŋ gêdêŋ aêac tameŋi gebe ŋanô êsa, tec kakêŋ matoc gamoa ma galoc katap mêtôc sa kêtu biŋ tauŋa. \v 7 Aê kakêŋ matoc biŋ, taŋ aêacnêŋ gôlôac sêkêŋ mateŋ gebe têtap saŋa naŋ, ma sêjam sakiŋ Anôtô kêtôm bêc to geleŋgeŋ kêtu biŋ tonaŋŋa. O kiŋ, kêtu biŋ, taŋ takêŋ mateŋ tamoa naŋŋa, tec Judawaga sêgôliŋ biŋ kêpi aê. \v 8 Amboac ondoc tec akêŋ gêwiŋ biŋ, naŋ Anôtô êŋu ŋacmatê sêndi saŋa naŋ atom. \p \v 9 “Gêmuŋgeŋ ŋoc ŋalelôm taêc gêjam elêmê gebe janseŋ Jesu Nasaretŋa nê ŋaê su ŋa kisa tokaiŋ-tokaiŋ. \v 10 Geŋ amboac tonaŋ tec gagôm aŋga Jerusalem. Aê kakôc ŋaclai aŋga lau dabuŋsêga nêŋ ma kakeŋ Anôtônê lau gwalekiŋ sêsêp kapoacwalô sêja, ma gêdêŋ taŋ sêkic êsêacnêŋ biŋ naŋ, aê kasôm gawiŋ. \v 11 Aê kalêsu êsêac todim-todim kêtôm Judanêŋ lôm samobgeŋ ma kakac êsêac gebe sêsêm biŋ alôb-alôb. Ŋoc ŋalêlôm kêpuc aê melocŋa ma kêjanda êsêac e gagôm aŋga malac gameŋbômŋa gêwiŋ. \s1 Paulu gêjac tau nê miŋ Apômtau Jesu gêjam eŋ ôkwiŋa \p \v 12 “Amboac tonaŋ kakôc ŋaclai aŋga lau dabuŋsêga nêŋ ma sêsakiŋ aê gaja Damaskus. \v 13 O kiŋ, kasêlêŋ gamoa intêna e gêdêŋ oc kêkô ŋaluŋ ma galic ŋawê aŋga undambê ŋawasi kêlêlêc oc su mêŋkêpô aê to lau, taŋ sêwiŋ aê naŋ, e gêjam aucgeŋ. \v 14 Aêac samob au tauŋ jaaêc nom, ma gaŋô awa teŋ kêsôm ŋa Ebolai aweŋ gêdêŋ aê gebe ‘Saulu, Saulu, asageŋ kôjanda aê. Kêm taŋ gêjam aôm naŋ, ôwê sa ôtôm atom.’ \v 15 Ma aê kasôm gebe ‘Apômtau, aôm asa.’ Tec Apômtau kêsôm gebe ‘Aê Jesu tec kôjanda aê. \v 16 Amboac tonaŋ ôndi sa ôkô ŋajaŋa. Aê gaoc tauc lasê gadêŋ aôm, gabe jamansaŋ aôm ôtu ŋoc sakiŋwaga ma ôwa biŋ, taŋ gôlic su to biŋ, naŋ jatôc êndêŋ aôm naŋ sa. \v 17 Aê gabe janam aôm sa aŋga Judawaganêŋ to aŋga lau samuc, taŋ gabe jasakiŋ aôm ôndêŋ êsêac ôna naŋ nêŋ amboac tonaŋ. \v 18 Ôŋgôm êsêac mateŋ êlêc e sênam tauŋ ôkwi aŋga ŋakesecŋa dêndêŋ ŋawê to aŋga Sadaŋnê ŋaclai dêndêŋ Anôtô sêna. Go jasuc êsêacnêŋ sec ôkwi kêtu sêkêŋ gêwiŋ aêŋa ma sêwê kaiŋ gêŋlênsêm sêwiŋ Anôtônê lau.’ \s1 Paulu gêwa mêtê sa gêdêŋ Judawaga to lau samuc \p \v 19 “O kiŋ Agripa, amboac tonaŋ tec taŋocpêc gêdêŋ biŋ undambêŋa, taŋ galic naŋ atom. \v 20 Aê gawa sa gêdêŋ êsêac, taŋ sêŋgôŋ Damaskus kêtu ŋamata to gêdêŋ Jerusalem ma Judaia ŋagamêŋ samob ma gêdêŋ lau samuc, gebe sênam tauŋ ôkwi dêndêŋ Anôtô sêna to sênam nêŋ koleŋ ŋasakiŋ êwaka êsêac sa, gebe sêjam tauŋ ôkwi su. \v 21 Kêtu biŋ tonaŋŋa tec Judawaga sêkôc aê tôŋ aŋga lôm dabuŋ sebe sênac aê êndu. \v 22 Anôtô tec kêpuc aê tôŋ gêmoa e galoc kakô tonec ma gawa biŋ sa gêdeŋ lau sauŋ to kapôêŋ. Aê kasôm biŋ wakuc teŋ atom, kasôm biŋ tageŋ, taŋ propete to Mose sêsôm kêpi geŋ, taŋ oc ŋanô êsaŋa naŋgeŋ, \v 23 gebe Kilisi kêkôc ŋandaŋ ma gêdi sa aŋga ŋacmatênêŋ kêtu ŋamata to kêtu ŋawê kêpô Judawaga to lau samuc gawiŋ.” \s1 Paulu keteŋ Agripa gebe ênam tau ôkwi \p \v 24 Paulu kêwaka tau sa amboac tonaŋ kêkô ma Peste gêmôêc kapôêŋ gebe “Paulu, aôm meloc. Kôpuc biŋ taesam ŋam e gêgôm nêm kauc kêlênsôŋ.” \v 25 Go Paulu gêjô eŋ awa gebe “O ŋac towae Peste, meloc gêgôm aê atom, aê kasôm biŋŋanô ma biŋ tokauc. \v 26 Kiŋ kêjala biŋ tonecgac, amboac tonaŋ tec aê kasôm ŋoc biŋ totêtac kêpa sugeŋ gêdêŋ eŋ, gebe aê kajalagac, eŋ keso biŋ samob tonec ŋai ŋateŋ atom, gebe gêŋ tau kêsa aŋga gamêŋ ŋakêsiŋ teŋ atom, ŋanô kêsa gêc awêgeŋ. \v 27 O kiŋ Agripa, aôm oc kôkêŋ gêwiŋ propetenêŋ biŋ me masi. Aê kajala gebe aôm kôkêŋ gêwiŋgac.” \v 28 Ma Agripa kêsôm gêdêŋ Paulu gebe “Ŋasawa dambê tecenecgeŋ aôm gobe ônam aê ôkwi jatu ŋac Kilisiŋa.” \v 29 Tec Paulu kêsôm gebe “Aê jateŋ Anôtô gebe ŋasawa dambê me baliŋ, go aôm taômgeŋ atom, amac lau samob, taŋ galoc aŋô ŋoc biŋ naŋ, atôm aêgeŋ, tageŋ kapoacwalô tec êŋgôm amac êwiŋ atommaŋ.” \p \v 30 Go kiŋ agêc gôliŋwaga ma Bernike to nêŋ lau dêdi \v 31 jasêsa ma sêsôm gêdêŋ tauŋ gebe “Ŋac tônê gêgôm sec teŋ amboac êmac êndu to êŋgôŋ kapoacwalôŋa atom.” \v 32 Ma Agripa kêsôm gêdêŋ Peste gebe “Ŋac tônê embe awa ênac kaisara atom, oc taŋgamboac eŋ su.” \c 27 \s1 Paulu gêjac gêja Rom \p \v 1 Sêsôm biŋ kêtu tôŋ gebe aêac alac ana Italia, tec sêkêŋ Paulu to lau kapoacwalôŋa ŋagêdô gêdêŋ siŋwaga “Toŋ Kaisaraŋa,” naŋ nêŋ kapitai teŋ, nê ŋaê Juli. \v 2 Aêac api lau Adramuti nêŋ waŋ teŋ, taŋ gebe naêsô sêcluŋ gamêŋ Asiaŋa naŋ, jac ageŋ lac sa, ma ŋac Makedoniaŋa Aristarka aŋga Tesaloniki gêwiŋ aêac. \v 3 Ŋageleŋ aêac asô Sidon, ma Juli, taŋ kêmoasiŋ Paulu ŋapep naŋ, gêlôc gêdêŋ eŋ gebe naênac nê lau kêsi ma sênam eŋ sa acgom. \v 4 Go ageŋ sa aŋga tonaŋ ma aja e mu kêpuc aêac tôŋ, tec aêc Kupro ŋalêlômgeŋ, \v 5 e jaasac Kilikia to Pampulia nêŋ gamêŋ ma jaasô Mura gêc Lukia. \v 6 Kapitai kêtap lau Alesandria nêŋ waŋ teŋ sa kêpoac tonaŋ gebe êna Italia, tec gêjac aêac tulu api waŋ tonaŋ. \p \v 7 Waŋ kêsêlêŋ ŋajam atom, aêac agôm elêmê amoa e bêc taêsam gêjaŋa, go adabiŋ Nidi. Mu kêsêlêŋ kêtu kapôêŋ, tec aêac abe asô e jageo. Tec alac apeŋ Krete e adabiŋ gamêŋ Salmoneŋa. \v 8 Ma kêtiŋ aêac e gebe naapi bau ma agôm ŋapaŋ e jaasô gamêŋ teŋ sêsam sebe Lêlômêjam. Gamêŋ tonaŋ gêc malac Lasea ŋagala. \p \v 9 Bêc taêsam gêjaŋa e gamêŋ kêtu sec, gebe Judawaganêŋ noc sênam dabuŋ moŋa gêbacnê, tec Paulu gêjac biŋsu êsêac \v 10 ma kêsôm gebe “Lauac, aê kajala gebe aêac embe talac, go tatap gêŋ wapac sa ma gêŋ taêsam oc ênaŋa. Waba to waŋgeŋ êtu sec atom, aêac tauŋ oc tanaŋa amboac tonaŋgeŋ.” \v 11 Ma kapitai kêkêŋ gêwiŋ Paulunê biŋ atom, kêkêŋ gêwiŋ ŋac gôliŋŋa to waŋ ŋatau nêŋ biŋgeŋ. \v 12 Sêcluŋ tonaŋ kêtôm gebe waŋ êpoac ŋajam êndêŋ komô atom, tec lau taêsam sêsôm kêtu tôŋ gebe sêwi sêcluŋ tonaŋ siŋ. Êsêac sebe nasêsô Poiniki ma embe êtôm, go sêpoac tonaŋ êndêŋ komô. Poiniki tonaŋ sêcluŋ Kreteŋa teŋ, taŋ gêbôc mu auc. \s1 Gwêc kêtu sec \p \v 13 Mula kêsêlêŋ ŋajam, tec êsêac taêŋ gêjam sebe sêŋgôm nêŋ biŋ, taŋ sêsôm naŋ, êtu tôŋ. Amboac tonaŋ sê kapoacwalô sa ma sêlac sêjac Kretenêŋ gamêŋ baugeŋ sêja. \v 14 Aêac akêŋ gamêŋ siŋ sauŋgeŋ acgom, go mu gêbuc sec teŋ kêsa aŋga nuc tau \v 15 mêŋkêtap waŋ sa, ma abe aŋga mu e agôm jageo, tec awi siŋ ma adam ŋaômageŋ. \v 16 Aêac aêc nuc sauŋ, ŋaê Kauda, ŋalêlômŋageŋ, tec atôm gebe anam gomboa sa, mago kêtu kôm kapôêŋ. \v 17 Êsêac sê gomboa sa, go sêkic lêpoa kêsêp waŋ dambê gebe êŋgamiŋ waŋ tau tôŋ. Ma têtêc gebe mu êtiŋ êsêac sêpi mêc Surti, tec sêlêc lac su ma adamgeŋ. \v 18 Mu to gwêc kêjamuŋ aêac kaiŋ teŋ e ŋabêbêc sêbaliŋ waba ŋagêdô siŋ \v 19 ma ŋageleŋ êsêac sêbaliŋ waŋ ŋagêŋlêlôm ŋagêdô siŋ ŋa tauŋ lemeŋ. \v 20 Bêc ŋagêdô gêjaŋa ma aêac alic oc to utitalata sapu, ma mu gêbuc secanô e aêac taêŋ gêjam gebe aêac tauŋ sugac. \p \v 21 Êsêac seŋ gêŋ atom e ŋasawa ŋêŋgeŋ, tec Paulu jakêkô gêwiŋ lau waŋŋa ma kêsôm gebe “O lauac, embe akêŋ taŋem aêŋoc biŋ ma aŋgeŋ lac sa aŋga Krete atom, go tatap gêŋ wapac tonec sa atom to gêŋ teŋ ênaŋa atom. \v 22 Ma galoc janac biŋsu amac gebe têmtac êpa su, gebe amacnêm ŋac teŋ oc ênaŋa atom, waŋ tageŋ tec oc ênaŋa, \v 23 gebe gêdêŋ gêbêc tonaŋ ŋoc Anôtô, taŋ gajam sakiŋ gêdêŋ eŋ naŋ, nê aŋela teŋ mêŋgêdêŋ aê \v 24 ma kêsôm gebe ‘Paulu, ôtêc taôm atom, aôm oc ôkô kaisara laŋônêm. Ma ôlic acgom, Anôtô kêkêŋ samob, taŋ sêlac sêwiŋ aôm naŋ, gêdêŋ aôm.’ \v 25 Lauac, amboac tonaŋ têmtac êpa su. Aê kakêŋ gêwiŋ Anôtôgac gebe biŋ, taŋ aŋela kêsôm gêdêŋ aê naŋ, êtu tôŋ. \v 26 Mago aêac oc dandam nadansac nuc teŋ acgom.” \p \v 27 Aêac adam gwêc Adriaŋa e bêc 14 gêjaŋa, ŋagêbêc e gêja lugeŋ ma lau waŋŋa sêsaê gebe têdabiŋ baugac. \v 28 Ac sêu poc e sêlic saka samuc 15. \v 29 Tec têtêc gebe moae waŋ naênsac poc, tec sêu aŋka aclê kêsêp waŋkuŋa ma sêpuc boageŋ gebe eleŋŋa sebeŋmaŋ. \v 30 Lau waŋŋa sebe sêwi waŋ siŋ ma sêc sêna, tec sebe sêlêwaŋ gomboa ma sêsau gebe sêu aŋka waŋ nêmŋa êsêp. \v 31 Tec Paulu kêsôm gêdêŋ kapitai to siŋwaga gebe “Lau tônê embe sêmoa waŋ sêwiŋ atom, ma amac oc anaŋa samob.” \v 32 Tec siŋwaga dêdim gomboa tau ŋalêpoa gêŋgic ma gêu tau kêsêp gêjaŋa. \p \v 33 Kêdabiŋ gebe eleŋŋa, go Paulu awa gêjac êsêac ma keteŋ êsêac gebe sêniŋ gêŋ. Eŋ kêsôm gebe “Bêc 14 gêjaŋa ma aŋgôŋ ŋaômageŋ, aeŋ gêŋ teŋ atom. \v 34 Tec aoc gêjac amac gebe aniŋ gêŋ tekwem saki êsa, ma ênam amac sa gebe anam samuc, ma môkêmlauŋ teŋ êmbuc sa aŋga môkêmapac ênaŋa atom.” \v 35 Kêsôm su, go kêkôc mo mêŋgêjam daŋge Anôtô êsêac samob sêlic, go kêpô kêkôc ma geŋ. \v 36 Go samob nêŋ ŋalêlôm kêtu malô ma seŋ gêŋ sêwiŋ. \v 37 Ma aêac lau samob taŋ aŋgôŋ waŋ naŋ, lau 276. \v 38 Seŋ gêŋ e kêtom, go sêbaliŋ gêŋ taniŋŋa ŋagêdô kêsêp gwêc gêja gebe waŋ êtu gaô. \s1 Gwêc geseŋ waŋ su \p \v 39 Gamêŋ ŋawê kêsa, mago sêjala gamêŋ kêtu katô atom, sêlic ŋasuc tolêlôm teŋ, tec sêsôm kêtu tôŋ gebe Embe êtôm, go waŋ naêpi bau aŋga tônê. \v 40 Amboac tonaŋ dêdim aŋka gêŋgic kêsêp gwêc gêja, to sêgaboac gôliŋ su ma segeŋ lac sauŋ jamoatêpôêŋa sa, go mu gêliŋ-gêliŋ êsêac sêsô bau sêja. \v 41 Têdabiŋ mêc ma waŋ nêmŋa kêsêmuŋ e jaŋajaŋa kêsa, tec gwêc kêgasim jagêjac waŋkuŋa popoc. \v 42 Siŋwaga sebe sênac lau kapoacwalôŋa êndu gebe sêkêkôc nasêpi bau ma sêc sêna atom. \v 43 Mago kapitai gebe ênam Paulu sa, tec geseŋ êsêacnêŋ biŋ ma kêjatu lau, taŋ sêkêkôc kêtu tôŋ naŋ, gebe sêu tauŋ sêsêp gwêc sêmuŋ ma nasêpi bau. \v 44 Go lau ŋagêdo sênsac katapa to waŋ ŋagêŋlêlôm ŋagêdô-gêdô. Êsêac sêgôm amboac tonaŋ, tec jasêpi bau tomalageŋ. \c 28 \s1 Paulu gêmoa nuc Malta \p \v 1 Aêac aŋgôŋ acgom, go aŋô nuc tau ŋaê gebe Malta. \v 2 Malacm sêmoasiŋ aêac ŋanô. Êsêac sêboa ja ma sejoŋ aêac samob jaasêlu ja, gebe kom to malo gêgôm aêac. \v 3 Paulu gêsôb gabgab gebe naêkêŋ êpi ja, tec ja gêôc moac teŋ ôli ŋandaŋ kêsa ma kêkêŋ kêsa jagêŋac eŋ kêsêp lêma. \v 4 Malacm sêlic moac geŋkaleŋ ênê lêma ma sêsôm gêdêŋ tauŋ gebe “Ŋac tônê oc gêjac ŋamalac êndu. Eŋ gêjam samuc aŋga gwêc, mago gêwê ŋagêjô sa atom.” \v 5 Paulu kêdaiŋ moac su kêpi ja gêja, mago gêŋ teŋ gêgôm eŋ atom. \v 6 Êsêac sêsaê gebe eŋ lêma ênsuŋ auc ma êmac êndu elêmê. Sêôŋ seboc gêŋ teŋ êŋgôm eŋ e sêlic ŋanô masi, tec taêŋ gêjam biŋ teŋ kêtu wakuc gebe “eŋ anôtô teŋ.” \p \v 7 Nuc tau tonaŋ ŋakasêga tau nê ŋaê Pupli. Ênê gamêŋ ŋagêdô gêc tonaŋ, naŋ kêkôc aêac sa ma gêjac ja aêac bêc têlêac. \v 8 Ma ŋac tau tama ôli ŋawajaô kapôêŋ ma gêjam bu gêc. Tec Paulu kêsô gêdêŋ eŋ jaketeŋ mec ma kêkêŋ lêma gêsac eŋ e ŋac tau ôli ŋajam kêsa. \v 9 Gêgôm tonaŋ tec lau gêmac ŋagêdô aŋga nuc tonaŋŋa sêmêŋ, ma gêgôm êsêac ŋajam kêsa. \v 10 Lau tau tetoc aêac sa ŋanô e aêac abe alac ana ma sêkêŋ gêŋ, taŋ aêac apô lênaŋa naŋ, kêpi waŋ gêdêŋ aêac. \s1 Paulu gêô lasê Rom \p \v 11 Ajôŋ têlêac gêjaŋa, go api Alesandrianêŋ waŋ teŋ alac aja. Waŋ tau kêpoac tonaŋ gêdêŋ komô. Sêsap anôtô teŋ latuagêc ôliŋbôm ŋakatu gêc waŋnêmŋa. \v 12 Aêac asô Suraku ma aŋgôŋ tonaŋ bêc têlêac. \v 13 Go asa aŋga tonaŋ ma asô Regi, ma ŋageleŋ mula kêsêlêŋ ma alac e ŋabêc kêtu luagêc ma asô Potiolo. \v 14 Aêac aja e atap lasitêwai ŋagêdô sa sêŋgôŋ tonaŋ. Êsêac teteŋ aêac gebe aŋgôŋ awiŋ êsêac bêc 7. Tonaŋ su, go aja Rom. \v 15 Lasitêwai aŋga tonaŋ sêŋô aêac ŋawae ma sêpuc aêac tôŋtôŋ sêmêŋ e dêdac aêac aŋga Apiunê malac têtulu gêŋŋa to andu ŋacleŋŋa têlêac. Paulu gêlic êsêac e gêjam daŋge Anôtô totêtac kêpa sugeŋ. \p \v 16 Aêac aô lasê Rom, go sêlôc sa gebe Paulu êmoa nê tauŋa êwiŋ siŋwaga teŋ ejop eŋ. \s1 Paulu gêjam mêtê aŋga Rom \p \v 17 Gêmoa e bêc têlêac gêjaŋa acgom, go kêkalem Judanêŋ kasêga sa. Êsêac sêpi tageŋ su, go kêsôm gêdêŋ êsêac gebe “O lasitêwaac, aê gagôm gêŋ teŋ gaseŋ gôlôac to tameŋinêŋ mêtê laŋgwa atom, mago tec sêkôc aê tôŋ aŋga Jerusalem ma sêkêŋ aê kasêp lau Rom lemeŋ. \v 18 Êsêac têtu Iêsu ŋoc biŋ e sêlic gagôm sec amboac sênac aê ênduŋa atom, tec sebe sêŋgamboac aê su. \v 19 Judawaga sêôc biŋ aucgeŋ, tec ŋoc ŋalêlôm kêkac aê gebe aoc ênac kaisara. Êsêac sêgôm tônê, mago aê gabe jaŋgôliŋ biŋ teŋ êpi êsêac atom. \v 20 Kêtu biŋ tonaŋŋa tec kakalem amac gebe jalic amac to jasôm biŋ êndêŋ amac gebe gaôc kapoacwalô tonec kêtu biŋ, taŋ Israel sêkêŋ mateŋ naŋŋa.” \v 21 Go êsêac sêsôm gêdêŋ eŋ gebe “Papia teŋ kêpi aôm aŋga Judaia gêdêŋ aêac gêmêŋ atom, ma ŋac teŋ aŋga lasitêwainêŋ mêŋkêdôŋ to gêjac miŋ biŋ sec teŋ kêpi aôm gêdêŋ aêac aŋô atom. \v 22 Mago aêac abe aŋô biŋ, taŋ taêm gêjam naŋ acgom, gebe aêac aŋô ŋawae gebe lau têt m gamêŋgeŋ seseŋ mêtê, taŋ aôm kôsap tôŋ naŋ elêmê.” \p \v 23 Ma ac sêjac noc tauŋ kêpi bêc teŋ, go êsêacnêŋ taêsam dêdêŋ eŋ sêja ênê andu, jagêjam mêtê gêwa Anôtônê gamêŋ sa gêdêŋ êsêac. Eŋ gêjam neneŋ êsêac gebe sêkêŋ êwiŋ Jesu to gêwa Mosenê biŋsu ma propetenêŋ biŋ sa gêdêŋ êsêac kêtôm bêc to geleŋgeŋ. \v 24 Lau ŋamakeŋ sêkêŋ gêwiŋ Paulunê biŋ, ma ŋamakeŋ sêkêŋ gêwiŋ atom. \v 25 Êsêacnêŋ biŋ keso tau ŋapaŋ e sebe sêc sêna, tec Paulu kêsôm biŋ tecenec gebe “Ŋalau Dabuŋ gêôc propete Jesaia awa sa gêdêŋ tamemi jagêdêŋgeŋ \v 26 gebe \q1 ‘Ôndêŋ lau tônê ôna ma ôsôm gebe \q1 Taŋemsuŋ aŋô, mago nêm kauc êsa atom \q1 to matemanô alic, mago ajala atom, \q1 \v 27 gebe lau tônê nêŋ ŋalêlôm ŋajaŋa kêsa \q1 ma taŋeŋsuŋ gêôc auc to mateŋ gêmôb, \q1 tec mateŋanô sêlic gêŋ sapu \q1 to taŋeŋsuŋ sêŋô biŋ atom, \q1 ma nêŋ ŋalêlôm sêjala gêŋ atom \q1 ma sebe sênam tauŋ ôkwi \q1 mêŋjaŋgôm êsêac ŋajam êsa atom.’ \m \v 28 Amboac tonaŋ jasôm lasê êndêŋ amac gebe Anôtônê moasiŋ ênam ŋamalac kêsiŋa tonec eŋ kêkêŋ gêjac lau samuc ŋawae. Êsêac tec oc sêkêŋ taŋeŋ.” [ \v 29 Kêsôm biŋ tonaŋ su, ma Judawaga sêc jasêsôm tauŋ ŋanô.] \p \v 30 Paulu gêjam ôli nê gamêŋ ŋalêlôm teŋ ma gêmoa e jala samuc luagêc. Eŋ kêkôc lau, taŋ têtu ŋacleŋ dêdêŋ eŋ sêja-sêja naŋ, sa samob, \v 31 ma gêjam mêtê kêpi Anôtônê gamêŋ to kêdôŋ biŋ kêpi Apômtau Jesu Kilisi totêtac kêpa sugeŋ ma lau teŋ sêkô eŋ auc atom.