\id 2TI -Jabem partial Bible [jae] -Papua New Guinea 1980 (web 2015) \h TIMOTE 2 \toc1 Paulunê papia kêtu luagêcŋa gêdêŋ TIMOTE \toc2 Timote 2 \toc3 2Ti \mt2 Paulunê papia kêtu luagêcŋa gêdêŋ \mt1 TIMOTE \ip Paulunê papia kêtu luagêcŋa gêdêŋ Timote nec ŋac tau keto gebe êpuc nê kêpuctôŋwaga matac tau tôŋ êtu mêtê ŋakoleŋŋa. Biŋ êpuc tau tôŋ ŋaŋêŋŋa gêjam paplê tonec auc. Paulu gêlêŋ biŋ to kêkêli Timote gebe êwa Jesu Kilisi sa êsap eŋ tôŋ ŋaŋêŋgeŋ ma etoc Ŋawae Ŋajam to Biŋlênsêm Laŋgwa ŋabiŋ ŋanô sa ŋapaŋ amboac taŋ. Timote gêôc ŋandaŋ to lau sêli tauŋ saboa gêdêŋ eŋ, mago êŋgôm nê kôm kêdôŋwaga to jaeŋwagaŋa êkô ŋajaŋa endeŋ tôŋgeŋ. \ip Paulu gêjac biŋsu eŋ kêkacgeŋ gebe ênac jaê “biŋgalôm ŋaôma to kaucgêbôc” gebe kêmoasiŋ lau teŋ atomanô, gêgôm lau, taŋ sêkêŋ taŋeŋ biŋ amboac tonaŋ sêbac tauŋ sugeŋ. \ip Paulu gêwa tau to nê lêŋ ma nê koleŋ sa gêdêŋ Timote gebe eŋ taê ênam ma êkêŋ êtu ŋadôŋdôŋ êndêŋ tau. Aposolo gêôc ŋandaŋ to kisa, mago kêkêŋ gêwiŋgeŋ. Eŋ gê biŋ tôŋgeŋ to têtac gêwiŋ laugeŋ ma kêpuc tau tôŋgeŋ, tec gebe Timote êpuc eŋ wêŋa. \iot Ŋad ênaŋ \ili1 1. Paulu gêjac m papia tau 1:1-2 \ili1 2. Awa gêôc Anôtô ma gêlêŋ biŋ Timote 1:3–2:13 \ili1 3. Timotenê gôliŋ kêtu mêtêgeowagaŋa 2:14–4:5 \ili1 4. Paulu tau nê biŋ 4:6-18 \ili1 5. Paulu gêjac mata nê papia 4:19-22 \c 1 \s1 Paulu gêjac m nê papia \p \v 1 Kilisi Jesu nê aposolo aê, Paulu, taŋ Anôtô taê gêjam kêtu tôŋ gebe jatu aposolo. Eŋ gêjac mata gebe Kilisi Jesu êkêŋ aêac daŋgôŋ mateŋ jali, tec kêsakiŋ aê gebe jasôm biŋ tonaŋ lasê. \v 2 Aêŋoc papia tonec êndêŋ latuc Timote, taŋ ŋoc têtac gêwiŋ aôm naŋ. Tameŋi Anôtô agêc aêacnêŋ Apômtau Kilisi Jesu nêŋ moasiŋ ma taêŋ walô to biŋmalô êndêŋ aôm êwac. \s1 Paulu gêjam daŋge Anôtô to kêpuc Timote tôŋ \p \v 3 Aê gajam daŋge Anôtô ma gajam sakiŋ eŋ toŋoc ŋalêlôm ŋawa kêtôm ŋoc lau ŋanô sêgôm, ma taêc gêjam aôm kêsêp ŋoc meclêlôm kêtôm bêc to geleŋgeŋ ŋapaŋ. \v 4 Aê taêc gêjam aôm matamsulu ma gajam aoc su gabe jalic aôm e têtac ŋajam êsa samucgeŋ. \v 5 Aê taêc gêjam aôm gebe kôkeŋ gêwiŋ ŋanô kêtôm dêbômo Lois agêc tênam Ainike êsêagêc sêkêŋ gêwiŋ amboac tonaŋ. Ma aê kajala gebe aôm kôkêŋ gêwiŋ kôtôm êsêagêc. \v 6 Kêtu biŋ tonaŋŋa aê gabe aôm taêm ênam Anôtônê moasiŋ, taŋ kêsêp nêm ŋalêlôm. Moasiŋ tau aôm gôwê kaiŋ kêtu kakêŋ lemoc gêsac aômŋa. Ôŋgôm nêm moasiŋ tonaŋ elom lasê êtôm jamêŋ. \v 7 Aôm kôjala gebe Anôtô kêkêŋ ŋalau tatêc tauŋŋa gêdêŋ aêac atom. Eŋ kêkêŋ Ŋalau ŋaclai to têntac gêwiŋ tauŋŋa ma tatu mêtê tauŋŋa gêdêŋ aêac. \p \v 8 Amboac tonaŋ ôwa aêacnêŋ Apômtaunê mêtê sa tomajam êmbacgeŋ ma majam êtu ênê ŋac kapoacwalôŋa aê atom amboac tonaŋgeŋ. Anôtô ŋaclai êpuc aôm tôŋ ma ôc ŋawae ŋajam ŋagêŋwapac ôwiŋ. \v 9 Anôtô gêjam aêac kêsi to kêkalem aêac gebe tatu ênê lau. Eŋ kêkalem aêac kêtu aêacnêŋ koleŋŋa atom, masianô, kêkalem aêac kêtu eŋ tau nê biŋ, taŋ taê gêjam kwanaŋgeŋ naŋŋa to kêtu êmoasiŋ aêacŋa. Gêdêŋ andaŋgeŋanô eŋ kêmoasi ŋ aêac kêtu Kilisi Jesuŋa. \v 10 Ma galoc aêacnêŋ kêsiwaga Kilisi Jesu mêŋgêô lasê, tec geoc nê moasiŋ tau lasê gêdêŋ aêac. Eŋ geseŋ gêmacanô su ma nê ŋawae ŋajam geoc daŋgôŋ mateŋ jali teŋgeŋŋa lasê. \p \v 11 Anôtô kêkêŋ aê gebe jatu biŋ tonaŋ ŋajaeŋwaga to ŋaaposolo ma ŋakêdôŋwaga. \v 12 Kêtu biŋ tonaŋ ŋaiŋa tec gaôc gêŋwapac tonec, mago majoc atom. Aê kajala ŋac, taŋ kakêŋ gêwiŋ eŋ naŋ, ma galic kêtu tôŋ gebe eŋ kêtôm gebe ejop gêŋ, taŋ kêkêŋ kêsêp aê lemoc naŋ, e êndêŋ bêc ônê. \v 13 Biŋ ŋajam, taŋ gôŋô aŋga aêŋoc naŋ, êtu ŋadôŋdôŋ. Ôndaŋguc biŋ tau toôkê êwiŋ ma totêmtac êwiŋ, taŋ ŋam kêsêp Kilisi-Jesu naŋgeŋ. \v 14 Ojop gêŋ ŋajam samob, taŋ kêsêp aôm lêmam sugac naŋ. Ma Ŋalau Dabuŋ, taŋ gêŋgôŋ nêŋ ŋalêlôm naŋ, êpuc aôm tôŋ êtu kôm tonaŋŋa. \p \v 15 Aôm gôŋô sugac gebe lau Asiaŋa samob sêkac tauŋ su aŋga aêŋoc e Pugele agêc Hermogene sêwiŋ êsêac amboac tonaŋgeŋ. \v 16 Apômtau taê walô Onesiporonê gôlôac gebe ŋac tau kêmoasiŋ aê kêtu dim taêsam ma maja kêtu aêŋoc kapoacwalôŋa atom. \v 17 Eŋ mêŋgêô lasê Rom e gacgeŋ gesom aê ŋapaŋ e kêtap aê sa. \v 18 Apômtau êkêŋ eŋ êtap Apômtaunê taê walô sa êndêŋ bêc ônê. Aôm taôm kôjalagac gebe eŋ gêjam sakiŋ aê ŋanô aŋga Epese amboac tonaŋ. \f + \fr 1:18 \ft Ŋaê Asia kêkanôŋ masaŋm kapôêŋ Asia atom. Ŋaê\f* tau kêpi gamêŋ taŋ sêsam teŋ gebe Asia sauŋ. \c 2 \s1 Kilisi Jesu nê siŋwaga ŋajam \p \v 1 Ma aôm latucenec, moasiŋ taŋ ŋam kêsêp Kilisi Jesu naŋ, êkêŋ aôm ôkô ŋajaŋa. \v 2 Ôkêŋ biŋ, taŋ aôm gôŋô aê kasôm lasê gêdêŋ lau taêsam sêŋô naŋ, êndêŋ lau-ŋaŋêŋwaga. Lau tonaŋ oc têtôm gebe sêndôŋ êndêŋ lau ŋagêdô amboac tonaŋgeŋ. \p \v 3 Aôm kôtu Kilisi Jesu nê siŋwaga ŋajam, tec ôc gêŋwapac ôwiŋ siŋwaga ŋagêdô. \v 4 Ŋac taŋ kêtu siŋwaga naŋ, ênam nê kôm ŋagêdô êwiŋ atom, gebe siŋ ŋatau êlic eŋ ŋajam. \v 5 Ŋac teŋ embe êniŋ kwaŋkwaninoc êwiŋ lau ŋagêdô ma êlêti êtu ŋamata, mago eso ŋagôliŋ, oc êkôc ŋasunsuŋ atom, êlêti êtôm ŋagôliŋ acgom. \v 6 Ŋac taŋ gim tau su kêtu kôm moŋa naŋ, ŋac tonaŋgeŋ êniŋ kôm ŋanô êtu ŋamata. \v 7 Taêm ênam ŋoc biŋ, taŋ kasôm naŋ, gebe Apômtau êkêŋ aômnêm kauc êsa êpi biŋ samob. \p \v 8 Taêm ênam Jesu Kilisi, taŋ gêdi sa aŋga ŋacmatênêŋ. Eŋ aŋga Dawidnê ŋawê kêtôm ŋawae ŋajam, taŋ gawa sa naŋ. \v 9 Kêtu biŋ tonaŋŋa aê gaôc gêŋwapac e sêsê aê tôŋ katôm ŋac sec. Mago sêsô Anôtônê mêtê tôŋ gêwiŋ atom. \v 10 Kêtu biŋ tonaŋŋa aê gaôc gêŋwapac totêtac kêpa sugeŋ kêtu lau, taŋ Anôtô kêjaliŋ êsêac sa naŋŋa, gebe êsêac têtap moasiŋ Anôtô ênam êsêac kêsiŋa to ŋawasi teŋgeŋŋa, taŋ ŋam kêsêp Kilisi Jesu naŋ, sa amboac tonaŋgeŋ. \v 11 Biŋ tonec tec ŋanô gebe \q1 “Aêac embe tamac êndu dawiŋ eŋ, go daŋgôŋ mateŋ jali dawiŋ eŋ amboac tonaŋ. \q1 \v 12 Embe daôc gêŋwapac totêntac êpa sugeŋ, go tanam gôliŋ lau dawiŋ eŋ. \q1 Embe dansa eŋ auc, oc ênsê aêac auc amboac tonaŋgeŋ. \q1 \v 13 Embe takêŋ êwiŋ eŋ atom, mago eŋ oc êmoa ŋaŋêŋ, gebe eŋ enseŋ tau nê biŋ êŋgôm êtôm atom.” \s1 Biŋ kêpi koleŋwaga ŋanô \p \v 14 Biŋ tonaŋ ôsôm êndêŋ lau gebe taêŋ ênam. Ma ôwa sa êndêŋ êsêac toŋanôgeŋ ôkô Anôtô laŋônêm gebe sêpa tauŋ êtu mêtê ŋabiŋ tokaiŋtokaiŋŋa atom. Lêŋ amboac tonaŋ ŋamoasiŋ teŋ gêc atom, oc êlênsôŋ lau-sêŋô-biŋ-tauwaga. \v 15 Ôlim palê ma ôwaka taôm sa êndêŋ Anôtô amboac aôm kwalam laŋgwa teŋ. Ôwa taôm sa amboac koleŋwaga, taŋ maja kêtu nê koleŋŋa atom ma kêdôŋ Anôtônê biŋ-ŋanô jagêdêŋgeŋ naŋ. \v 16 Ônac jaê biŋgalôm ŋaôma to alôb-alôb. Biŋgalôm tonaŋ oc êwê lau e sendec Anôtô samucgeŋ. \v 17 Êsêacnêŋ biŋ kêtôm kamoc sec, taŋ todec-todec ma gelom-gelom naŋ. Lau tonaŋ nêŋ ŋac luagêc tonec Humenai agêc Pilete. \v 18 Êsêagêc seso biŋŋanô sugac. Agêc sêsôm sebe dêdi sa sugac, tec seseŋ lau ŋagêdô nêŋ sêkêŋ gêwiŋ su. \v 19 Mago Anôtônê alê ŋajaŋa tec kêkô ma sepeŋ biŋ tonec kêsêp gêja gebe “Apômtau kêjala nê lau,” ma ŋalô teŋ tonec gêwiŋ gebe “Samob taŋ sêsam Apômtaunê ŋaê lasê naŋ, sêkac tauŋ su aŋga biŋ geo.” \p \v 20 Aŋga andu kapôêŋ ŋalêlôm aêac tatap laclu gold to silbergeŋ sa atom, laclu ŋagêdô sêmasaŋ ŋa ka to nomku amboac tonaŋ. Laclu ŋagêdô kêtu gêŋ ŋajamŋa, ŋagêdô gêjac gêŋ ŋaômaŋaôma ŋawae. \v 21 Ŋac teŋ embe êŋgamiŋ tau êndêŋ lau tonaŋ ŋai e êtu selec, oc êtôm laclu dabuŋ, taŋ gêjac gêŋ ŋajam ŋawae naŋ, ma andu ŋatau oc êlic eŋ êtôm gebe ênam kôm ŋajam samob ŋapep. \v 22 Ôêc gêŋ ŋakalac, taŋ kêlêtôm lau matac naŋ su. Ôtu kêka-kêka biŋ gêdêŋ to ôkêŋ êwiŋ ma têmtac êwiŋ to biŋmalô ôwiŋ lau, taŋ aweŋ gêjac Apômtau toŋalêlôm ŋawageŋ gebe êpuc êsêac tôŋ naŋ. \v 23 Ômasuc biŋgalôm meloc to kauc gêbôc. Aôm kôjalagac gebe biŋ tonaŋ oc êtu kisa ŋamôkê. \v 24 Apômtaunê sakiŋwaga êtôm gebe êtu kisa ŋamôkê atom. Eŋ têtac malô êndêŋ lau samob ma êndôŋ êsêac ŋapep to êôc launêŋ sec totêtac êpa sugeŋ. \v 25 Eŋ êmêtôc lau-seseŋ-biŋwaga tonê ŋalêlôm malôgeŋ. Moae Anôtô êkêŋ êsêac sênam tauŋ ôkwi e sêjala biŋŋanô tau. \v 26 Go nêŋ kauc ŋawa êsa êtiam ma sêkac Sadaŋnê lakô, taŋ kêkô êsêac e sêsô ênê biŋ ŋalabu naŋ su. \c 3 \s1 Biŋ kêpi têm ŋamuŋa \p \v 1 Taêm ênam biŋ tonec acgom gebe Êndêŋ têm ŋamuŋa gêŋwapac sec oc mêŋêsa. \v 2 Êndêŋ tonaŋ ŋamalac oc têntac êwiŋ lau ŋagêdô atom, sêmoasiŋ tauŋ ôliŋgeŋ to mateŋ katu awa. Êsêac sêŋgôm lanemboa to tetoc tauŋ sa ŋawaô. Êsêac sêsôm biŋ alôb-alôb to taŋeŋpêc êndêŋ teneŋi to tameŋi. Êsêac sênam daŋge moasiŋ teŋ atom to sendec mêtê ŋalêŋ. \v 3 Êsêac têtu kasec lau to taêŋ walô êsêac atom. Êsêac sêŋga biŋ to sêŋgôm eso toŋaclaigeŋ. Êsêac laŋôŋsiboa to têntac endec gêŋ ŋajam. \v 4 Êsêac seoc nêŋ lau lasê êndêŋ ŋacjo, sêŋgôm nêŋ gêŋ sêkacgeŋ e sêŋgôm gêŋ ŋagêdô paliŋ. Êsêac sêmboa tauŋ to têntac êwiŋ lêŋ têntac ŋakalacŋa êlêlêc têntac êwiŋ Anôtônê su. \v 5 Êsêac oc sêkwê tauŋ auc ŋa Anôtônê mêtê, ma tageŋ sênsa mêtê ŋaŋaclai auc. Ônac jaê lau samob tonaŋ ŋai. \v 6 Lau tonaŋ nêŋ ŋagêdô oc sêpi andu nasêlêtôm lauo tobiŋ, taŋ ŋakalac tokaiŋ-tokaiŋ kêkac êsêacŋa naŋ. \v 7 Lauo tonaŋ sebe sêŋô biŋ wakuc-wakuc ŋapaŋ, mago nêŋ kauc êsa êpi biŋŋanô tau atom. \v 8 Lau tonaŋ sêjac jao tauŋ gêdêŋ biŋŋanô tau amboac Jane agêc Jambre sêjac jao tauŋ gêdêŋ Mose. Ŋamalac tonaŋ nêŋ kauc kêtu sec ma sêkêŋ gêwiŋ kwalec. \v 9 Mago lau tau sêsa nêŋ lêŋ tonaŋ baliŋgeŋ atom, gebe nêŋ meloc êtu awê êndêŋ lau samob êtôm biŋ, taŋ kêtap Jane agêc Jambre sa naŋ. \s1 Daôc gêŋwapac tasêp mêtê tôŋgeŋ \p \v 10 Mago aôm kôdaguc mêtê, taŋ kadôŋ gêdêŋ lau naŋ, to ŋoc lêŋ. Aôm kopeŋ lêŋtêpôê tageŋ gôwiŋ aê to kodaguc ŋoc kakêŋ gêwiŋ. Aôm gôŋ ŋaŋêŋgeŋ to têmtac gêwiŋ lau kôtôm aê ma gôc gêŋwapac totêmtac kêpa sugeŋ gôwiŋ. \v 11 Aôm gôlic lau sêjanda aê to gaôc gêŋwapac, taŋ kêtap aê sa aŋga Antiokia to Ikonium ma Lustra naŋ. Lau tônê sêlêsu aê ŋanôgeŋ. Mago Apômtau gêjam aê sa aŋga gêŋ samob tonaŋ ŋaigoc. \v 12 Lau samob, taŋ sebe sêsa nêŋ lêŋ mansaŋgeŋ toKilisi Jesugeŋ naŋ, oc sêjanda êsêac ma têtap ŋandaŋ sa. \v 13 Lau sec to dansaŋtêna oc sêsa nêŋ lêŋ geo e ênam sêga. Êsêac oc sênsau lau ŋagêdô to sênsau tauŋ êwiŋ. \v 14 Mago aôm ôsap biŋ, taŋ têdôŋ gêdêŋ aôm e kôkêŋ gêwiŋ ŋajaŋa naŋ tôŋ, gebe aôm kôjala lau, taŋ têtu nêm kêdôŋwaga naŋgac. \v 15 Ma aôm kôjala gebe aôm ŋapalêgeŋ ma gôŋô mêtê dabuŋ, taŋ teto gêc naŋ. Mêtê tonaŋ kêtôm gebe êkêŋ kauc êndêŋ aôm e ôkêŋ êwiŋ Kilisi Jesu ma ôtap moasiŋ Anôtô ênam aôm kêsiŋa sa. \v 16 Mêtê samob, taŋ teto gêc naŋ, Anôtônê ŋalau gêsuŋ gêdêŋ ŋamalac, tec kêtôm gebe êndôŋ biŋŋanô êndêŋ aêac ma êmbu aêacnêŋ sec to êmêtôc aêac ma êwê aêac tasa lêŋ gêdêŋ. \v 17 Mêtê gêjam kôm tonaŋ kêpi ŋamalac gebe ŋac, taŋ kêsap Anôtô tôŋ naŋ, ênac dabiŋ tau e êtôm gebe ênam kôm ŋajam samob topalêgeŋ. \f + \fr 3:17 \ft Ŋac luagêc tonaŋ nêŋ miŋ kêsêp Biŋiênsêm \f* Laŋgwa atom, mago Judawaga sêjac miŋgeŋ kêpi êsêagêc. Êsêagêc têtu Paraonê mectomaŋwag a, taŋ sêjac siŋ gêdêŋ Mose. \c 4 \p \v 1 Aê kajatu aôm kakô Anôtô agêc Kilisi Jesu, taŋ oc êmêtôc lau mateŋ jali to ŋacmatê ma eoc tau to nê gôliŋ lasê naŋ, laŋôŋnêm gebe \v 2 Ônam mêtê lau topalêgeŋ êtôm têm samob, êsêac sêkêŋ taŋeŋ me sêkêŋ taŋeŋ atom. Ômbu êsêacnêŋ sec to wec biŋ êsêac ma ôlêŋ biŋ êsêac to ôndôŋ mêtê êndêŋ êsêac ôŋ ŋaŋêŋgeŋ. \v 3 Aê galic gebe noc oc mêŋêsa ma lau oc sêkôc mêtê ŋajam sa atom. Êsêac tauŋ oc sêmboa nêŋ kêdôŋwaga sa êtôm tauŋ nêŋ têntac ŋakalac. Kêdôŋwaga tonaŋ oc sêndôŋ biŋ êtôm êsêac têntac êwiŋ gebe sêŋôŋa. \v 4 Lau tônê oc sênam taŋeŋsuŋ ôkwi eo gala aŋga biŋŋanô ma sêkêŋ taŋeŋ sêboacogeŋ. \v 5 Amboac tonaŋ aôm ôŋgôm nêm gêŋ samob tonêm kauc ŋawageŋ. Ôc gêŋwapac. Ônam kôm jaeŋwagaŋa to ônac dabiŋ nêm sakiŋ. \p \v 6 Aê katu da tec gamoa ma ŋoc noc jamac ênduŋa kêdabiŋgac. \v 7 Aê gajac siŋ ŋajam tau e gêbacnê. Aê kêlêti e gaô lasê ŋoc lêŋtêpôê ŋabelo ma kêkam kakêŋ gêwiŋ tôŋ. \v 8 Galoc sêmasaŋ sunsuŋ biŋgêdêŋŋa tec kêsaê aê gêc, ma Apômtau, mêtôcwaga gêdêŋ tau, oc êkêŋ sunsuŋ tau êndêŋ aê êndêŋ bêc ônê. Mago aê taucgeŋ oc jatap sa atom, êkêŋ êndêŋ êsêac, taŋ têntac gêwiŋ eŋ eoc tau lasêŋa naŋ, samob sêkuc sêwiŋ amboac tonaŋgeŋ. \s1 Paulu tau nê biŋ ŋagêdô \p \v 9 Ônsaic taôm ôndêŋ aê ômôêŋ sebeŋ \v 10 gebe Dema têtac gêwiŋ gêŋ nomŋa e gêwi aê siŋ ma gêc gêja Tesaloniki, ma Kreske gêja Galata, ma Titi gêja Dalmatia. \v 11 Luka taugeŋ tec gêmoa gêwiŋ aê. Ôkôc Marka agêc awiŋ taôm amêŋ. Eŋ kêtôm gebe ênam aê sa êtu sakiŋŋa. \v 12 Tukiki tec kasakiŋ eŋ gêja Epese su. \v 13 Embe ômôêŋ, naŋ ôkôc ŋoc ŋakwê baliŋ, taŋ gawi siŋ gêc Karpanê andu aŋga Troas naŋ. Ojoŋ buku amboac tonaŋ ma ôliŋ bôc ŋaôlic, taŋ kato ŋoc biŋ kêsêp naŋ, siŋ atom. \p \v 14 Ŋac-kêpac-kiwaga Alesandere kêtu kasec aê elêmê. Apômtau êkêŋ ŋagêjô êndêŋ eŋ êtôm gêŋ, taŋ eŋ gêgôm naŋ. \v 15 Ojop taôm êndêŋ eŋ êwiŋ, gebe eŋ geseŋ aêacnêŋ biŋ ŋawaô. \p \v 16 Gêdêŋ taŋ ŋawa tauc sa gêdêŋ gôliŋwaga kêtu ŋamata naŋ, ŋac teŋ kêpuc aê tôŋ atom, samob sêwi aê si ŋgac. Aê kateŋ Anôtô gebe êkêŋ ŋagêjô endêŋ êsêac atom. \v 17 Mago Apômtau gêmoa gêwiŋ aê ma kêpuc aê tôŋ, tec gajam mêtê tomalageŋ lau samuc samob sêŋô. Ma Apômtau gêjam aê sa gêdêŋ lewe awasuŋ. \v 18 Apômtau tau oc ênam aê sa êndêŋ ŋamalacnêŋ sec samob ma ênam aê kêsi jaŋgôŋ ênê gamêŋ undambêŋa. Ŋawasi êndêŋ eŋ teŋgeŋ ma teŋgeŋ. Biŋŋanô. \s1 Paulu gêjac mata nê papia \p \v 19 Ôsôm êndêŋ Priska agêc Akwila ma Onesiporonê gôlôac gebe aoc gêjac êsêac. \v 20 Erasta gacgeŋ gêŋgôŋ Korinti ma Tropim kêtap gêmac sa, tec gawi eŋ siŋ gêc Milete. \v 21 Ônsaic taômgeŋ ômôêŋ gebe ôsêp komô ŋalêlôm atom. Aibulu agêc Pude ma Lini agêc Klaudia ma lasitêwai samob aweŋ gêjac aôm. \v 22 Apômtau êwiŋ aômnêm ŋalau. Moasiŋ êndêŋ amac êwac.