\id 2PE \h 2 PEDRO \toc1 CARTA CUAYIIVI YEⁿ'E SAN PEDRO \toc2 2 PEDRO \toc3 2 P. \mt1 CARTA CUAYIIVI YEⁿ'E SAN PEDRO \c 1 \s1 Pedro idinguúⁿ yā carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Cristo \p \v 1 'Úú Simón Pedro 'úú ní 'úú ní apóstol yeⁿ'e Jesucristo. Ní candɛɛ́ nduudu yeⁿ'é Ndyuūs ti Ndyuūs dichó'o yā 'úú. Ní 'úú dichíí'vɛ̄ Jesucristo. Dinguúⁿ carta 'cūū yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi 'āā i'téénu n'dai yā Jesucristo tan'dúúcā nú'suu. 'Tíícā diiⁿ Ndyuūs ndúúcū Salvador chi Jesucristo ti cuaacu yā. \v 2 'Úú neⁿ'é chi ndís'tiī cuta'á nī nducueⁿ'ē vaadī n'dai ndúúcū vaadī 'diīiⁿ chi Ndyuūs tée yā ndís'tiī, ní cáávā chi deenū n'daacá nī yeⁿ'é Ndyuūs chiida yú ndúúcū Jesucristo yeⁿ'e yú. \s1 Yeⁿ'ē vida yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Jesucristo \p \v 3 Ndyuūs cáávā poder yeⁿ'é yā 'āā tee yā s'uuúⁿ tanducuéⁿ'ē caati cuuvi 'cuɛɛtinéé n'daāca yú ní cuuvi dich'ɛɛtɛ yú Ndyuūs. Ní 'tíícā cuuvi diiⁿ yú ti deenu yú Jesucristo chi ch'ɛɛtɛ maáⁿ yā ní diíⁿ yā vaadī n'giinu. Ní Jesucristo yaa'ví yā s'uuúⁿ chi cuuvi yeⁿ'é yā s'uuúⁿ. \v 4 Ní Cristo 'āā tee yā s'uuúⁿ promesas chí n'dɛɛvɛɛ́ n'dai ní ng'ɛɛtɛ ca. Ní cucáávā promesas miiⁿ ndís'tiī ní cuuví cuta'á nī yeⁿ'e vida ngai chí yeⁿ'e Ndyuūs. Ní cuuvi nnguaⁿ'ai nī yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'ē iⁿ'yeeⁿdí 'cūū, nuūⁿndī chi maaⁿ cuerpo yeⁿ'e yú neⁿ'e chi diiⁿ yú. \v 5 Maaⁿ chi i'téénu nī Jesucristo candɛɛ́ nī cuidado chi n'daacā ca 'cuɛɛtineé nī. Ní taachi n'daacā ca 'cuɛɛtineé nī tuu'mi ní ca'cueéⁿ nī caati cuuvi deenu cá nī. \v 6 Ní taachi déénú cá nī tuu'mi ní ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ nī yeⁿ'e maaⁿ cuerpo yeⁿ'é nī. Ní taachi diíⁿ nī chi ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ nī yeⁿ'e maaⁿ cuerpo yeⁿ'é nī tuu'mi ní cuchɛɛ nī yeⁿ'e maaⁿ cuerpo yeⁿ'e nī. Ní taachi cuchɛ́ɛ nī yeⁿ'e maaⁿ cuerpo yeⁿ'é nī tuu'mi ní diíⁿ nī tan'dúúcā chi Ndyuūs neⁿ'é yā chi diíⁿ nī. \v 7 Ní taachi 'āā diíⁿ nī tan'dúúcā chi Ndyuūs neⁿ'é yā chi diíⁿ nī tuu'mi ní dineⁿ'é nī 'áámá nī taama nī. Ní taachi dineⁿ'é nī 'áámá nī taama nī tuu'mi ní 'áámá dinéⁿ'e nī 'iiⁿ'yāⁿ. \p \v 8 Ní yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē chuū, nduuti chi ndís'tiī diíⁿ nī ní n'dai n'dai diíⁿ nī tuu'mi ní cuuvi diíⁿ nī ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'e yú. Ní dichíí'vɛ nī Señor yeⁿ'e yú. Ní chuū diīiⁿ chi dichíí'vɛ̄ chí deenu n'daāca cá nī Señor Jesucristo yeⁿ'e yú. \v 9 Ní nduuti chi 'áámá nī nguɛ́ɛ́ diíⁿ nī tanducuéⁿ'ē chuū tuu'mi ní ndís'tiī ní tan'dúúcā 'áámá 'iiⁿ'yāⁿ chi ngueenááⁿ 'tiicá nī ti nguɛ́ɛ́ cuuvi snaaⁿ nī chí yaⁿ'ai. Ní nguɛ́ɛ́ n'gaacu nī chí nduuvi dɛɛvɛ nī yeⁿ'e nuuⁿndi yeⁿ'e nī chi diíⁿ nī cuááⁿ vmnaaⁿ taachi caama i'téénu nī Jesucristo. \v 10 Maaⁿ ní ndís'tiī hermanos yeⁿ'é cáávā nducuéⁿ'ē chuū candɛɛ cá nī cuidado chi 'aama canéé n'daaca nī ndúúcū chi i'téénu nī. Ní canee nī seguro chi Ndyuūs yaa'ví yā ndís'tiī chi cuuvi yeⁿ'é yā ndís'tiī. Ní ndɛɛvɛ́ yā ndís'tiī. Ní nduuti chi diíⁿ nī dendu'ū chi 'túúcā tuu'mi ní 'āā ntɛ́ɛ́ dɛ'ɛ̄ cáávā chi diíⁿ nī nuuⁿndi. \v 11 Ní taachi diíⁿ nī 'túúcā Jesucristo tée yā lugar ndís'tiī chi cuuvi ndaa nī naachi canee Señor Jesucristo chi nadanguaⁿ'ai yā s'uuúⁿ ní naachi cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ ngaⁿ'a ntiiⁿnyuⁿ yā yeⁿ'ē. \p \v 12 Ní cáávā chuū 'úú cueⁿ'e daāⁿmaⁿ idiíⁿ chi ndís'tiī n'gaacu nī yeⁿ'ē tanducuéⁿ'ē chuū 'áárá chí deenú n'dai nī yeⁿ'ē. Ní n'gɛɛtinéé n'daaca nī ní n'giindivééⁿ n'daaca nī nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. \v 13 'Úú nadacádiinúúⁿ chi n'daāca ca neⁿ'e chi canduuchi cá chi 'tíícā diíⁿ chi ndís'tiī cuuvi nan'gaacu nī yeⁿ'e tanducuéⁿ'ē chuū. \v 14 Señor Jesucristo yeⁿ'e yú 'āā ch'iⁿ'í yā 'úú, Pedro, 'tíícā. 'Āā ntɛ́ɛ́ 'nááⁿ canduuchí ní 'cuūví. \v 15 'Tiicá ntúūⁿ idiíⁿ chi ndís'tiī n'gaacu nī cuéⁿ'é daāⁿmaⁿ yeⁿ'e dendu'u 'cūū taachi 'āā n'dií. \s1 'Iiⁿ'yāⁿ n'diichí yā dɛɛvɛ ngii yeⁿ'e Cristo \p \v 16 Chííⁿ chi nús'uu ca'cueéⁿ 'nū ndís'tiī yeⁿ'e Señor Jesucristo yeⁿ'e yú chi ndaa ntuúⁿ yā ndúúcū poder yeⁿ'é yā nguɛ́ɛ́ yeⁿ'e vaanicadíínūuⁿ yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. 'Tíícā nús'uu 'āā n'diichí 'nū ndúúcū nduutinaáⁿ maáⁿ 'nū Señor Jesucristo yeⁿ'e yú chi neené ch'ɛɛtɛ. \v 17 Ní n'diichí 'nū chi Cristo ní neené ch'ɛɛtɛ yā taachi Ndyuūs chiida yú dich'ɛɛtɛ́ yā Jesucristo ní ca'a yā Cristo chi dɛɛvɛ́ taavi ngii yā. Caati Ndyuūs chi dɛɛvɛ ngii ca ngaⁿ'á yā yeⁿ'e Cristo ní n'giindiveéⁿ 'nū nduudú 'cūū. Chuū caⁿ'a Ndyuūs: Sáⁿ'a 'cūū chi daiyá chi neⁿ'e taaví ní 'úú nééné yeenú yeⁿ'ē daiyá. \v 18 Ní nú'sūū maáⁿ 'nū ch'iindiveéⁿ 'nū nduudu 'cūū chi chiica yeⁿ'e va'ai chɛɛti nguuvi taachi cueⁿ'é 'nū ndúúcū Jesucristo na yiīcū chi duuchi N'dɛɛvɛ́ N'dai. \p \v 19 Maaⁿ ní cu'téénu cá 'nū chi nduudu cuaacu chi 'iiⁿ'yāⁿ profetas candɛ́ɛ yā tiempo chi 'āā chó'ōo ní cuaacu. N'daacā ca chi ndís'tiī i'neeⁿveéⁿ nī nduudú 'cūū. Nduudú 'cūū tan'dúúcā 'áámá chidɛɛvɛ chi ngii yaⁿ'ā na 'áámá cuaaⁿ chí maāiⁿ. 'Tíícā yeⁿ'ē, ní chidɛɛvɛ ní ngii ndii tiempo chi ndaá nguuvi ní can'daā 'ííⁿnyúⁿ chi nguuvi 'yuudi chí nduudu cuaacu ní canee na staava yeⁿ'é nī. \v 20 Neⁿ'é chi ndís'tiī vmnááⁿ vmnaaⁿ nadacadíínuuⁿ nī yeⁿ'e chuū. Mar 'áámá nduudu yeⁿ'e libro yeⁿ'é Ndyuūs chi ngaⁿ'ā yeⁿ'e 'áámá dendu'ū chi cuchiī ndís'tiī nguɛ́ɛ́ dámaāⁿ maáⁿ nī cuuvi deenú nī yeⁿ'ē. \v 21 Ní nduudu cuaacu chi ngaⁿ'a profetas tiempo chi chó'ōo nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a yā yeⁿ'e chi nadacadíínuuⁿ yā maáⁿ yā naati Espíritu N'dai yeⁿ'é Ndyuūs yaa'ví yā profetas nduudu cuaacu chí caⁿ'a yā. Ní nduudu yeⁿ'é yā ngiica yeⁿ'é Ndyuūs ti 'áámá diíⁿ yā ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'é Ndyuūs. \c 2 \s1 Yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ ca'cueéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs \p \v 1 Tiempo chi chó'ōo nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ Israel vɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ profetas chi nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'a yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. 'Tiicá ntúūⁿ tiempo maaⁿ caⁿ'a n'dai maestros yeⁿ'e yaācū nguaaⁿ ndís'tiī chi nguɛ́ɛ́ caaⁿ'máⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs. Ní candɛ́ɛ̄ n'de'ei yā nduudu chi nguɛ́ɛ́ cuaacu chi diiⁿ chi nguɛ́ɛ́ i'téénu nī Cristo. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caaⁿ'máⁿ yā contra yeⁿ'e Jesucristo chi nadanguáⁿ'ai yā 'iiⁿ'yāⁿ. Ní chííⁿ chi diíⁿ yā diīiⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ niiⁿnuuⁿ niiⁿnuúⁿ nūuⁿ 'cuiinú maáⁿ yā. \v 2 'Áárá chi nguɛ́ɛ́ 'tíícā chiiⁿ chi ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'yaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ ní 'caandiveéⁿ yā yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ní diíⁿ yā chi nguɛɛ n'daacā tan'dúúcā chi diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ n'daacā ngaⁿ'a 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ yeⁿ'e yúúní cuaacu chi evangelio chi nduudu ngai yeⁿ'e Jesucristo. \v 3 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ca'cueéⁿ yā nduudu chi ngiica yeⁿ'e chi maáⁿ yā nadacadíínuuⁿ yā ti neⁿ'é yā tuumī chi ndís'tiī ca'á nī 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. 'Āā 'naaⁿ tiempo chi Ndyuūs 'āā n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'é yā ní 'āā ngaⁿ'á yā chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ 'āā condenado yā. \p \v 4 Deenu yú chi Ndyuūs nguɛ́ɛ́ nadich'ɛɛcú yā yeⁿ'e ángeles chi dinuuⁿndí yā naati s'neéⁿ yā cuaaⁿ chuva'ai na infierno ní s'neéⁿ yā naachi maaíⁿ. Ní dichiichí yā ángeles ndúúcū cadenas. Ní ángeles cūnee yā miiⁿ ndii nguuvi chi Cristo caⁿ'á yā n'diichi yā nuuⁿndi. \v 5 Ní deenu yú chi Ndyuūs 'āā idi'cuiinú yā iⁿ'yeeⁿdí 'cūū ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'ē taachi diíⁿ yā chi chee cúúvī vmnááⁿ iⁿ'yeēⁿdī ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā. Ndyuūs dámaāⁿ nadinguaⁿ'ai yā saⁿ'a Noé chi candɛ́ɛ sa nduudu cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ndúúcū táámá ndɛɛ̄chɛ̄ 'iiⁿ'yāⁿ. Tanaⁿ'a cá yā ní ch'īi yā. \v 6 'Tiicá ntúūⁿ Ndyuūs diíⁿ yā condenar 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yáāⁿ Sodoma ndúúcū yaāⁿ Gomorra. Ní di'cuiinú yā yáāⁿ s'eeⁿ chi nduuví yāiyáā cáávā chi dicho'ó yā nguuchi yáⁿ'ā vmnaaⁿ yáāⁿ s'eeⁿ. Ní 'íícú Ndyuūs s'neeⁿ yā ejemplo 'cūū chi 'iiⁿ'yāⁿ chi cuchiī cuayiivi, ní nguɛ́ɛ́ n'daācā idiíⁿ yā, cuuvi deenú yā táácā cuuvi chó'ōo yeⁿ'e yā. \v 7 Naati Ndyuūs nadanguaⁿ'ai yā yeⁿ'e yáāⁿ s'eeⁿ saⁿ'a Lot chi saⁿ'ā n'dai, saⁿ'ā chi ch'eenu sa chiī caavā chi diiⁿ 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. \v 8 Ní Lot miiⁿ chi n'dai sa canéé sá nguaaⁿ 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ní nguuvi nguuvi n'diichi sa ní n'giindiveeⁿ sa nducuéⁿ'ē chi diíⁿ yā chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. Ní n'geenu sa ngii na staava yeⁿ'ē sa. \v 9 Ní nduuti chi Ndyuūs diíⁿ yā 'túúcā tiempo chi 'āā chó'ōo 'tiicá ntúūⁿ Ndyuūs deenú yā táácā chi nadanguáⁿ'ai yā 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Ndyuūs yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā idiíⁿ yā chí n'diichineeⁿ yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e yā. 'Tiicá ntúūⁿ Ndyuūs deenú yā táácā ca'á yā testigo 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daācā ndíí taachi ndaa nguuvi chi n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'e nducyaaca 'iiⁿ'yāⁿ. \p \v 10 'Tiicá Ndyuūs ca'a yā castigo 'iiⁿ'yāⁿ chi diíⁿ yā nuuⁿndi tan'dúúcā chi neⁿ'e cuerpo yeⁿ'é yā. Ní nguɛ́ɛ́ n'giindiveéⁿ yā nduudu cuaacu yeⁿ'e 'iivú Ndyuūs. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní nguɛ́ɛ́ 'va'á yā chi caaⁿ'maⁿ yā cosas chi nguɛɛ ndaacā yeⁿ'e 'iīⁿntyéⁿ'ē. Ní nguɛ́ɛ́ 'va'á yā yeⁿ'ē mar 'áámá. Ní diíⁿ yā nducuéⁿ'ē nuuⁿndi chi neⁿ'e yā. \v 11 Ní ángeles nguɛ́ɛ́ 'tííca yā. 'Áárá chi ditiinu cá yā nguɛ́ɛ́ ti 'iīⁿntyéⁿ'ē s'eeⁿ ti taachi ndaá yā nanááⁿ Señor Jesucristo yeⁿ'e yú nguɛ́ɛ́ cunncáā ngaⁿ'a ángeles contra yeⁿ'e 'iīⁿntyéⁿ'ē s'eeⁿ. \v 12 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ diíⁿ yā tan'dúúcā 'yúuduu taáⁿ diíⁿ tī ní nguɛ́ɛ́ nadacadíínuuⁿ tī. 'Tíícā diíⁿ yā. Ní tan'dúúcā 'iiti taaⁿ chi 'iiⁿ'yāⁿ n'nuúⁿ yā ní n'giiⁿ'núⁿ yā 'iiti, 'tíícā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. Ní cunncáā ngaⁿ'a yā yeⁿ'e dendu'ū chi nguɛ́ɛ́ ituumicadíínuuⁿ yā. Ní 'cuūví yā tan'dúúcā 'áámá 'iiti taaⁿ. \v 13 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ch'eenú yā chii caati 'āā diíⁿ yā chi tanáⁿ'a yā ch'eenú yā chii. Maaⁿ ní yeenú yā chi dinuuⁿndí yā tan'dúúcā chi neⁿ'e cuerpo yeⁿ'é yā. Ní nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ caⁿ'á yā ndúúcu nī ní che'é yā ndúúcu nī taachi vɛ́ɛ́ 'viicu yeⁿ'e nī tuu'mi ní nadacadíínuuⁿ yā chi nginnche'éí yā ndís'tiī. Ní chuū ni cosa chi cuuvi 'cuinaáⁿ yā yeⁿ'ē. \p \v 14 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ taachi n'diichí yā 'áámá n'daataá neⁿ'é yā caⁿ'á yā ndúúcū n'daataá miiⁿ. Dámaāⁿ neⁿ'é yā dinuuⁿndi yā ní nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ chi debil staava yeⁿ'é yā chi dinuuⁿndí yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ deenu n'dai yā na staava yeⁿ'é yā chi neⁿ'é yā dendu'ū chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. Ní Ndyuūs ngaⁿ'a yā yeⁿ'e yā 'tíícā: Dɛ'ɛ chúú cā ya'ai yeⁿ'é yā ti condenado yā. \v 15 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ divíi yā yeⁿ'e yúúní cuaacu yeⁿ'e Ndyuūs ní chiicá yā yúúní chí neⁿ'e maáⁿ yā. Diíⁿ yā tan'dúúcā chi diiⁿ profeta Balaam chi daiya saⁿ'ā Beor. Tiempo chi chó'ōo Balaam miiⁿ neⁿ'e sa diiⁿ sa ganar tuumī yeⁿ'e chi nguɛ́ɛ́ n'daacā chi diiⁿ sa. \v 16 Ní taachi cueⁿ'e sa ndúúcū burro yeⁿ'e sa, burro yeⁿ'e sa ngaⁿ'á tī ndúúcū nduudu yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ ní diíⁿ tī reprender saⁿ'ā Balaam miiⁿ yeⁿ'ē nuuⁿndi chi diiⁿ sa. Ní 'āā ntɛ́ɛ́ diiⁿ sa nuuⁿndi miiⁿ tiempo miiⁿ. \p \v 17 Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní tan'dúúcā vaacu nuūⁿnī díyaāi 'tiicá yā. Tan'dúúcā meēeⁿ chi candɛ́ɛ̄ 'yúúné taaⁿ 'tiicá yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní condenado yā ní caⁿ'á yā cho'ó yā naachi diituu n'dáí maaíⁿ. Ní miiⁿ canee yā cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. \v 18 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní ngaⁿ'a yā nduudu n'gɛɛtɛ chi nguɛ́ɛ́ dichíí'vɛ̄. Ní ndúúcū vicio yeⁿ'e yā, ndúúcū nducuéⁿ'ē nuuⁿndi chi neⁿ'e cuerpo yeⁿ'e yā, 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ ní neⁿ'e yā diíⁿ yā chi tanáⁿ'ā 'iiⁿ'yāⁿ chi 'āā nduuvidɛɛvɛ́ yā ní 'āā ntɛ́ɛ́ caⁿ'á yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi dinuuⁿndi yā ní tanáⁿ'a yā neⁿ'é yā nanguɛɛcúndii ntuúⁿ yā ní dinuuⁿndi yā taama vmnéⁿ'ēe. \v 19 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi nginnche'éí yā 'iiⁿ'yāⁿ ngaⁿ'á yā chi ca'á yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ chi libre yā. 'Iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ maáⁿ yā ní canéé yā prisioneros yeⁿ'e nuuⁿndi chi diíⁿ yā. Ní ca'áámá ca'aama 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ libre yā ní canéé yā maaⁿ poder nuuⁿndi ní nguɛ́ɛ́ cuuvi cuchɛɛ yā yeⁿ'ē. \v 20 Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi i'téénu yā Señor Jesucristo yeⁿ'e yú ní yeⁿ'é yā, ní Cristo 'āā nadanguáⁿ'ai yā 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi nguɛ́ɛ́ n'daacā yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní cuayiivi miiⁿ nduuti chi 'iiⁿ'yāⁿ nanguɛɛcunée yā taama vmnéⁿ'ēe ní diíⁿ yā dendú'ū nuuⁿndi chi yeⁿ'e iⁿ'yeeⁿdí 'cūū tuu'mi ní cunncáā ca canee yā nguɛ́ɛ́ ti tiempo chi 'āā cuɛ́ɛ́ i'téénu yā Jesucristo. \v 21 N'dáácā ca chi 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ nguɛ́ɛ́ n'diichí yā yúúní cuaacu yeⁿ'é Ndyuūs ti taachi 'āā n'diichí yā yúúní cuaacu tuu'mi ní ndaācādaamí yā yeⁿ'e ley yeⁿ'é Ndyuūs chi Ndyuūs ca'a yā 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ. \v 22 Ní cho'oó yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ tan'dúúcā chi ngaⁿ'a 'áámá nduudu cuaacu 'tíícā: 'Yaānā nguɛɛcunée tī che'e tī chí ndaāchi tī ní cuuchí chi 'iiⁿ'yāⁿ naaⁿnú yā chi dɛɛvɛ tī ní nguɛɛcunée tī ngeⁿ'e tī nguɛɛcundáa tī nguaaⁿ nuūⁿnīⁿ nchɛɛ̄tí. \c 3 \s1 Jesucristo ndaá yā taama vmnéⁿ'ēe \p \v 1 Ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi neⁿ'e taaví, carta 'cūū ní ndii chíí ndii 'úúví chi idinguúⁿ yeⁿ'e nī. Ní na 'uuvī carta chi idinguúⁿ yeⁿ'e ndís'tiī, neⁿ'é diíⁿ chi nadacadíínuuⁿ nī yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi dɛɛvɛ́ n'dai. Ní teé consejo ndís'tiī chi n'gaacú nī yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi idinguúⁿ. \v 2 Neⁿ'é chi n'gaacu nī yeⁿ'e tiempo chi chó'ōo yeⁿ'e profetas chi dɛɛvɛ ní ngaⁿ'a yā nduudu cuaacu. Ní n'gaacú nī yeⁿ'e tiempo maaⁿ yeⁿ'e mandamiento yeⁿ'e Señor chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ. Mandamiento yeⁿ'é yā ní apóstoles chi'cueeⁿ yā ndís'tiī. \p \v 3 Ní vmnááⁿ vmnaaⁿ nadacadíínuuⁿ nī yeⁿ'e chuū chí nguuvi s'eeⁿ chi 'cuiinū iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Vɛ́ɛ́ 'iiⁿ'yāⁿ chi duuchinéeⁿ yā yeⁿ'e nducuéⁿ'ē chi yeⁿ'é Ndyuūs. Ní 'iiⁿ'yāⁿ s'eeⁿ diíⁿ yā nuuⁿndi tan'duucā chi maáⁿ yā neⁿ'e yā. \v 4 Ní ngaⁿ'á yā: ¿Tíí cánéé promesa chi ngaⁿ'a chi Cristo canéé chi ndaa yā táámá vmnéⁿ'ēe? Ndii tiempo chi 'āā chó'ōo taachi ch'iī 'iiⁿ'yāⁿ yeⁿ'e ndaata yeⁿ'e yú. 'Āā daamá nūuⁿ canéé tanducuéⁿ'ē ndíí taachi Ndyuūs din'dái yā iⁿ'yeeⁿdī. \v 5 'Iiⁿ'yāⁿ chi ngaⁿ'á yā 'tíícā nguɛ́ɛ́ neⁿ'e yā diíⁿ yā cuenta yeⁿ'e tiempo chi 'naaⁿ tiempo chi chó'ōo. Tiempo miiⁿ Ndyuūs ngaⁿ'á yā ní ndúúcū nduudu yeⁿ'é yā din'dái yā nánguuvi ndúúcū iⁿ'yeeⁿdí 'cūū. Ní iⁿ'yeeⁿdí 'cūū can'daā ná nuūⁿnīⁿ. Ní iⁿ'yeeⁿdí 'cūū canee na lugar yeⁿ'ē cáávā nduudu yeⁿ'é Ndyuūs. \v 6 Ní iⁿ'yeeⁿdī yeⁿ'e tiempo chi chó'ōo ní chiituú nuūⁿnīⁿ ní ndai naāaⁿ yeⁿ'ē cáávā chi cheeⁿ taaⁿ cúúvī. \v 7 Ní nanguuvi ndúúcū yáⁿ'āa chi vɛ́ɛ́ maaⁿ Ndyuūs ca'á yā orden yeⁿ'ē chi canéé chí candɛɛ́ yā cuidado yeⁿ'ē ndii tiempo chi cuucu ndúúcū yaⁿ'ā. Ní taachi ngiichi yáⁿ'āa miiⁿ tuu'mi ní Ndyuūs n'diichí yā nuuⁿndi yeⁿ'é 'iiⁿ'yāⁿ. Ní Ndyuūs diíⁿ yā chi 'cuiīnū 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ n'daacā. \p \v 8 Maaⁿ ní ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi neⁿ'é taavi, nguɛ́ɛ́ cuuvi naáⁿ nī chi nanááⁿ Ndyuūs 'áámá nguuvi ní tan'dúúcā chi 'áámá mil nduūyū ní 'áámá mil nduūyū ní tan'dúúcā chi 'áámá nguuvi. 'Tíícā canéé nanááⁿ Ndyuūs. \v 9 Ní Señor Jesucristo yeⁿ'ē yú nguɛ́ɛ́ cuuvi 'naa yā yeⁿ'e chi ngaⁿ'a yā chi diiⁿ yā tan'dúúcā chi nadicadíínuuⁿ tanáⁿ'ā saⁿ'ā. Naati Ndyuūs ni vɛ́ɛ́ paciencia yeⁿ'e yā ndúúcū s'uuúⁿ caati nguɛ́ɛ́ neⁿ'é yā chi 'aama yú cuuvi ndai yú ti neⁿ'é yā chi nducyaaca s'uuúⁿ ni ndaacadaami yú yeⁿ'ē nuuⁿndi yeⁿ'e yú. \p \v 10 Ní nguuvi chi ndaa Señor Jesucristo taama vmnéⁿ'ēe, nguuvi miiⁿ ndaā tan'dúúcā chi 'ááma duucu chi indáá n'gaaⁿ. Ní nguɛ́ɛ́ canéé ngiinu yú yeⁿ'ē nguuvi 'cūū taachi Ndyuūs nadi'tuūví yā nanguuvi yuudu n'dáí 'cuɛɛcú. Ní tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ nanguuvi ní cuūcū ní 'cuiīnū ndúúcū ngiichi yaⁿ'ā chi 'iiⁿ'nuⁿ taaⁿ. Ní yáⁿ'āa ntúūⁿ va ndúúcū tanducuéⁿ'ē dendu'ū ní cuūcū. \p \v 11 Deenu yú chi tanducuéⁿ'ē dendu'ū chí 'túúcā 'cuiinu tuvií. Ní ¿táácā cuuvi 'cuɛɛtinée nī? Ndís'tiī canee chi ca'á nī núúⁿmáⁿ staava yeⁿ'é nī na ta'a Ndyuūs ní dich'ɛɛtɛ́ nī Ndyuūs. Ní 'cuɛɛtineé nī dámaāⁿ tan'dúúcā chi Ndyuūs neⁿ'é yā. \v 12 'Tíícā 'cuɛɛtineé nī 'naaⁿ chi canee ngiinu yú ndii nguuvi chi ndaā Señor Jesucristo taama vmnéⁿ'ēe. Ní diiⁿ yú nducuéⁿ'ē ntiiⁿnyuⁿ yeⁿ'e Señor caati niiⁿnuúⁿ niiⁿnuuⁿ cuuvi ndaa yā. Nguuvi chi ndaa yā nánguuvi ní cuūcū ní 'cuiinu ndúúcū tanducuéⁿ'ē chi vɛ́ɛ́ yeⁿ'ē. Ní 'cuiinu ntuvií cáávā nguuchi yaⁿ'ā. \v 13 Naati s'uuúⁿ ní canéé ngiinu yú chi snaaⁿ yú 'áámá nanguuvi chí ngaī ndúúcū 'áámá iⁿ'yeēⁿdī chí ngaī naachi vɛ́ɛ́ dámaāⁿ nducuéⁿ'ē chi cuaacu ní nducuéⁿ'ē ní n'daacā n'dai. 'Tíícā Ndyuūs ngaⁿ'á yā chi tée yā s'uuúⁿ. \p \v 14 Ní cáávā chuū ndís'tiī hermanos chi neⁿ'é taavi, 'naaⁿ tiempo chi cunee ngiinú nī dendu'ú 'cūū candɛɛ cá nī cuidado chi 'diiíⁿ 'diiiⁿ 'cuɛɛtineé nī ní nguɛ́ɛ́ dinuuⁿndí nī. Ní 'tíícā nguɛ́ɛ́ vɛ́ɛ́ culpa yeⁿ'e nī nanááⁿ Ndyuūs taachi Cristo ndaa yā. \v 15 Diíⁿ nī cuenta chi Señor Jesucristo yeⁿ'e yú ndúúcū ngiīnū n'dáí diíⁿ yā ndúúcu yú caati neⁿ'é yā chi nanguaⁿ'ai yú. 'Tiicá ntúūⁿ Pablo, hermano yeⁿ'e yú chi neené neⁿ'e yú, 'āā dinguúⁿ yā yeⁿ'é ndís'tiī 'áámá carta ndúúcū vaadī deenu chi Ndyuūs nca'á yā Pablo miiⁿ. \v 16 Ní Pablo miiⁿ ngaⁿ'á yā yeⁿ'e nducuéⁿ'e 'cūū ndúúcū vaadī deenu yeⁿ'é Ndyuūs na nducyáácá carta chí dingúuⁿ yā. Ní naⁿ'a carta yeⁿ'é yā duū'vi dendú'ū ní n'gíⁿ'i n'dáí chi cuuvi déénu yú. Ní 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ deenu yā ndúúcū 'iiⁿ'yāⁿ chi duu'vī i'téénu yā nguɛ́ɛ́ ngaⁿ'á yā nduudu cuaacu yeⁿ'e dendu'ū chi ngii ní yeⁿ'e 'tɛɛ chi canéé nguūⁿ. Ní caavā chi ngaⁿ'á yā chi nguɛ́ɛ́ cuaacu ní diíⁿ yā chi canéé chi ntuuví maáⁿ yā. \p \v 17 Naati ndís'tiī hermanos yeⁿ'é chi neⁿ'é taavi, 'āā deenú nī dendu'ú 'cūū. Cundɛ́ɛ nī cuidado chi nguɛ́ɛ́ 'caandiveéⁿ nī nduudu yeⁿ'e 'iiⁿ'yāⁿ chi nguɛ́ɛ́ diíⁿ yā chi ngaⁿ'a ley yeⁿ'é Ndyuūs iiⁿ'yāⁿ chi candɛ́ɛ yā ndís'tiī lado yeⁿ'é yā ti ndís'tiī nguɛ́ɛ́ 'cuɛɛtinéé n'daacā ndúúcū chi i'téénu nī. \v 18 Maaⁿ ní ndís'tiī cu'téénu cá nī Señor Jesucristo yeⁿ'e yú chi nadanguáⁿ'ai yā s'uuúⁿ. Ní itée yā s'uuúⁿ nducuéⁿ'ē chi n'dai taavi yeⁿ'é yā ndúúcū vaadī deenu yeⁿ'é yā. Ngaⁿ'a yú chi Jesucristo miiⁿ ní ch'ɛɛtɛ cá yā maaⁿ ndúúcū nguuvi chi cúchiī ní cueⁿ'e daāⁿmaⁿ. 'Tíícā cuuvi.