\id 1TH  
\h 1.list Tesalonickým 
\toc1 1.list Tesalonickým 
\toc2 1.list Tesalonickým 
\mt1 1.list Tesalonickým  
\c 1  
\p
\v 1 Pavel, Silvanus a Timoteus církvi Tesalonických v Bohu Otci a [v] Pánu Ježíši Kristu: Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a [od] Pána Ježíše Krista.  
\v 2 Stále za vás všechny děkujeme Bohu a zmiňujeme se o vás ve svých modlitbách;  
\v 3 neustále pamatujeme na váš skutek víry, práci lásky a vytrvalost naděje v našem Pánu Ježíši Kristu před tváří našeho Boha a Otce.  
\v 4 Víme, bratři milovaní Bohem, o vašem vyvolení,  
\v 5 neboť naše evangelium k vám nepřišlo jen ve slově, ale také v moci, v Duchu Svatém a v naprosté jistotě. Víte přece, jací jsme mezi vámi byli kvůli vám.  
\v 6 A vy jste následovali náš i Pánův příklad, když jste ve mnohém soužení přijali Slovo s radostí Ducha Svatého,  
\v 7 takže jste se stali vzorem pro všechny věřící v Makedonii i v Acháji.  
\v 8 Vždyť nejenže se od vás Pánovo slovo rozeznělo po [celé] Makedonii a Acháji, ale po všech místech se také roznesla vaše víra v Boha, takže [o tom] nepotřebujeme nic říkat.  
\v 9 [Všichni] totiž o nás sami vyprávějí, jaký byl náš příchod k vám a jak jste se obrátili k Bohu od model, abyste sloužili Bohu živému a pravému  
\v 10 a abyste z nebe očekávali jeho Syna, jehož vzkřísil z mrtvých - Ježíše, našeho Vysvoboditele od nadcházejícího hněvu.   
\c 2  
\p
\v 1 Bratři, víte přece sami, že náš příchod k vám nebyl marný.  
\v 2 Naopak: ačkoli jsme předtím, jak víte, trpěli a snášeli pohanění ve Filipech, osmělili jsme se v našem Bohu, abychom vám uprostřed mnoha zápasů řekli Boží evangelium.  
\v 3 Naše výzva přece nepocházela z bludu nebo z nečistoty, ani [nespočívala] ve lsti.  
\v 4 Naopak: jako jsme byli Bohem uznáni za hodné [toho], aby [nám] svěřil evangelium, tak mluvíme - ne abychom se líbili lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce.  
\v 5 Nikdy jsme přece, jak víte, nepoužívali lichotivé řeči ani jsme pod [nějakou] záminkou nebyli chamtiví - Bůh [je] svědek.  
\v 6 Také jsme nehledali chválu od lidí, ať už od vás nebo od jiných, ačkoli jsme jako Kristovi apoštolové mohli vyžadovat uctivost.  
\v 7 Byli jsme však mezi vámi laskaví, jako když kojící žena chová své děti.  
\v 8 Měli jsme k vám takovou náklonnost, že jsme vám s potěšením vydali nejen Boží evangelium, ale i své vlastní duše, neboť jste nám byli drazí.  
\v 9 Bratři, přece si vzpomínáte na naši námahu a úsilí: pracovali jsme dnem i nocí, abychom nikomu z vás nebyli přítěží, a [tak] jsme vám kázali Boží evangelium.  
\v 10 Vy i Bůh [jste] svědkové, jak svatě, spravedlivě a bezúhonně jsme se k vám věřícím chovali.  
\v 11 Jak víte, každého jednotlivého z vás jsme napomínali, utěšovali a zapřísahali jako otec své děti,  
\v 12 abyste chodili, jak je důstojné Boha, který vás volá do svého království a slávy.  
\v 13 Proto i my neustále děkujeme Bohu, neboť když jste přijali Boží slovo, jež jste slyšeli od nás, přijali jste [je] ne [jako] lidské slovo, ale jako to, čím vskutku je, [totiž] slovo Boží, jež také působí ve vás věřících.  
\v 14 Vy, bratři, jste následovali příklad Božích církví v Kristu Ježíši, které jsou v Judsku, neboť jste od svých krajanů vytrpěli totéž, co oni od Židů,  
\v 15 kteří zabili Pána Ježíše i své vlastní proroky, nás vyhnali, Bohu se nelíbí a [vůči] všem lidem [jsou] nepřátelští.  
\v 16 Brání nám totiž mluvit k pohanům, aby byli spaseni, a tím neustále doplňují [míru] svých hříchů. Přišel však na ně konečný hněv.  
\v 17 Když jsme pak od vás byli nakrátko odloučeni ([ačkoli jen] tělem, ne srdcem), tím více jsme se s velikou touhou snažili spatřit vaši tvář.  
\v 18 Chtěli jsme k vám tedy přijít - já Pavel víc než jednou - ale Satan nám zabránil.  
\v 19 Vždyť kdo [je] naší nadějí, radostí a korunou chlouby? Nejste to snad právě vy před tváří našeho Pána Ježíše Krista při jeho příchodu?  
\v 20 Vy jste přece naše sláva a radost!   
\c 3  
\p
\v 1 Když jsme to tedy již nemohli déle vydržet, zdálo se nám dobré, abychom zůstali v Athénách sami,  
\v 2 a poslali jsme Timotea, našeho bratra, Božího služebníka a našeho spolupracovníka v Kristově evangeliu, aby vás upevnil a povzbudil ve vaší víře,  
\v 3 aby se nikdo nedával zviklat těmito souženími. Víte přece sami, že jsme k tomu určeni.  
\v 4 Vždyť když jsme ještě byli u vás, předpovídali jsme vám, že na nás přichází soužení, což se, jak víte, také stalo.  
\v 5 Proto také, když jsem [to] již nemohl déle vydržet, poslal jsem [ho], abych se dozvěděl o vaší víře, aby vás snad nepokoušel Pokušitel a naše úsilí nepřišlo nazmar.  
\v 6 Nyní však Timoteus přišel od vás [zase] k nám a oznámil nám radostnou zprávu o vaší víře a lásce a [o tom,] že na nás stále vzpomínáte v dobrém a toužíte nás vidět stejně jako my vás.  
\v 7 Proto jsme z vás, bratři, byli při vší své tísni a soužení povzbuzeni skrze vaši víru.  
\v 8 Neboť nyní žijeme, jestliže vy stojíte v Pánu!  
\v 9 Vždyť jakým děkováním za vás se můžeme Bohu odvděčit za všechnu tu radost, kterou z vás máme před naším Bohem,  
\v 10 když se dnem i nocí převelice modlíme, abychom spatřili vaši tvář a doplnili to, co se nedostává vaší víře?  
\v 11 Kéž tedy sám náš Bůh a Otec i náš Pán Ježíš Kristus připraví naši cestu k vám.  
\v 12 A vás ať Pán rozmnoží a rozhojní v lásce k sobě navzájem i ke všem [lidem], tak jako i my [milujeme] vás,  
\v 13 aby [tak] upevnil vaše srdce, bezúhonná ve svatosti před tváří Boha, našeho Otce, při příchodu našeho Pána Ježíše Krista se všemi jeho svatými.   
\c 4  
\p
\v 1 Dále vás tedy, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste se ještě více rozhojňovali v tom, co jste od nás přijali, totiž jak máte žít a líbit se Bohu.  
\v 2 Víte přece, jaká přikázání jsme vám dali skrze Pána Ježíše Krista.  
\v 3 Neboť toto je Boží vůle: vaše posvěcení, [totiž] abyste se zdržovali od smilstva,  
\v 4 [aby] každý z vás uměl zacházet se svou nádobou v posvěcení a úctě  
\v 5 (ne v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha),  
\v 6 aby [nikdo] nepřekračoval [meze] a neoklamával v této věci svého bratra, protože Pán [je] toho všeho mstitelem, jak jsme vám také předem řekli a dosvědčili.  
\v 7 Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení.  
\v 8 Kdo tedy [toto] odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který nám také dal svého Svatého Ducha.  
\v 9 O bratrské lásce vám pak není potřeba [nic] psát - jste přece sami vyučováni Bohem, abyste milovali jedni druhé,  
\v 10 a vskutku tak činíte všem bratrům po celé Makedonii. Vyzýváme vás však, abyste se [v tom ještě] více rozhojňovali,  
\v 11 snažili se být pokojní, starali se o své věci a pracovali vlastníma rukama, jak jsme vám přikázali,  
\v 12 abyste před těmi, kdo jsou venku, chodili počestně a neměli žádný nedostatek.  
\v 13 Nechci pak, bratři, abyste nevěděli o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději.  
\v 14 Věříme-li totiž, že Ježíš zemřel a vstal [z mrtvých], právě tak [věřme, že] i ty, kdo zesnuli v Ježíši, Bůh přivede s ním.  
\v 15 Říkáme vám totiž Pánovým slovem toto: My, kdo zůstaneme živí až do Pánova příchodu, rozhodně nepředejdeme ty, kdo zesnuli.  
\v 16 Vždyť až zazní zvolání, hlas archanděla a Boží polnice, sestoupí sám Pán z nebe a mrtví v Kristu vstanou jako první.  
\v 17 Potom my, kdo zůstaneme živí, budeme spolu s nimi v oblacích uchváceni do vzduchu vstříc Pánu; a tak budeme navždycky s Pánem.  
\v 18 Proto se navzájem potěšujte těmito slovy.   
\c 5  
\p
\v 1 O časech a dobách vám pak není potřeba [nic] psát, bratři,  
\v 2 neboť sami dobře víte, že Pánův den přijde jako zloděj v noci.  
\v 3 Až totiž budou říkat: “Pokoj a bezpečnost,” tehdy na ně nečekaně přijde zhouba, tak jako bolest na těhotnou ženu, a neuniknou.  
\v 4 Vy, bratři, však nejste ve tmě, aby vás ten den překvapil jako zloděj.  
\v 5 Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani tmě.  
\v 6 Nespěme tedy jako ostatní, ale bděme a buďme střízliví.  
\v 7 Vždyť ti, kdo spí, spí v noci a ti, kdo se opíjejí, jsou opilí v noci.  
\v 8 My, kdo patříme dni, však buďme střízliví a oblečení pancířem víry a lásky a přilbou naděje spasení.  
\v 9 Bůh nás přece neurčil k hněvu, ale [k tomu,] abychom došli spasení skrze našeho Pána Ježíše Krista,  
\v 10 který za nás zemřel, abychom - ať už bdíme nebo spíme - žili společně s ním.  
\v 11 Proto se navzájem povzbuzujte a budujte jeden druhého, jak také činíte.  
\v 12 Prosíme vás, bratři, abyste se znali k těm, kdo mezi vámi pracují, vedou vás v Pánu a napomínají vás,  
\v 13 a abyste si jich v lásce nesmírně vážili kvůli jejich práci. Mějte mezi sebou pokoj.  
\v 14 Vyzýváme vás tedy, bratři, napomínejte neukázněné, těšte malomyslné, podpírejte slabé a se všemi mějte trpělivost.  
\v 15 Hleďte, aby někdo někomu neodplácel zlo zlem, ale vždycky následujte to, co je dobré - jak pro vás, tak pro všechny [lidi].  
\v 16 Vždycky se radujte.  
\v 17 Neustále se modlete.  
\v 18 Za všech [okolností] buďte vděční, neboť toto je Boží vůle v Kristu Ježíši pro vás.  
\v 19 Ducha neuhašujte.  
\v 20 Proroctvími nepohrdejte.  
\v 21 Všechno prověřujte; co je dobré, [toho] se držte.  
\v 22 Varujte se zla v každé podobě.  
\v 23 Sám Bůh pokoje ať vás tedy plně posvětí a zachová celého vašeho ducha, duši i tělo bez úhony k příchodu našeho Pána Ježíše Krista.  
\v 24 Ten, který vás volá, je věrný a on [to] učiní.  
\v 25 Bratři, modlete se za nás.  
\v 26 Pozdravte všechny bratry svatým polibkem.  
\v 27 Zapřísahám vás v Pánu, aby tento dopis byl čten všem svatým bratrům.  
\v 28 Milost našeho Pána Ježíše Krista s vámi. Amen.