\id ACT - Cacua NT -Colombia 2008 (DBL -2013) 
\h Hechos 
\toc1 Los Hechos 
\toc2 Hechos 
\toc3 Hch 
\mt1 LOS HECHOS 
\c 1  
\s1 Tʉ́ini Espíritu ã jʉ̃ʉ́wát pínah yeó jáapdih Jesús ã jéihya naáwát 
\p  
\v 1-2 Teófilo, weém, Lucas, meemdíh wã jwʉ́ʉb daác wahna caá, páant mʉntih. Wã jwíih daácni nʉ́odih Jesús ded pah ã chãjatdih, ded pah ã bohéátdih, jeáboó ã pʉ́ʉh laab béjatjidihbʉt wã naóh péanap be.\x * \xo 1:1-2 \xt Lc 1.1-4\x* Nin baácboó jʉm jwʉhna, Jesús ã bohénitdih ñíonit, cã́acwãdih ã́ih doonádih ãtát naáwát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánihna, ã pʉ́ʉh laab béjat pínah jã́tih, ã naáwát tʉ́ʉtnit ded pah ĩ chãjat pínahdih Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatjĩh queétdih ãt wʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 3 Jesús cruzboó ã wʉnat tʉ́ttimah, ã jwʉ́ʉb booatjidih ĩ jéihyat pínah niijná, cuarenta yeó jáap pohba, dawá láa ã bohénitdih ãt jwʉ́ʉb jígohop wʉt jĩ. Pánih jígohnit, “Dios nihat cã́acwã ĩ maáh ã jʉmʉchah, caandíh ded pah caá cã́acwãdih jepahat náahap”, queétdih ãpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 4 Biíc láa Jesús ã bohénit biícdih jeémpna, queétdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p \wj —‘Tʉ́ini Espíritudih yeebdíh wã wahbipna caá’, wã íip ã niijnídih Jerusalén tʉ́tchidih ñi pã́i jwʉhʉʉ́. Caán ã niijnídih yeebdíh wãát naáwáp be.\wj*\x * \xo 1:4 \xt Lc 24.49\x* 
\v 5 \wj Juan yeebdíh mahjĩh ã daabánap jĩ. Obohjeéhtih, wã íip yeebdíh Tʉ́ini Espíritudih wahna, caán daabáát panihni ã wẽpat yeebdíh bʉ́dí ã wʉ̃hbipna caá,\wj* ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 1:5 \xt Mt 3.11; Mr 1.8; Lc 3.16; Jn 1.33\x* 
\s1 Jesús jeáboó ãt pʉ́ʉh laab béjat 
\p  
\v 6 Biíc yeó jáap Olivo jee jína Jesús ã bohénit biícdih ã jʉmʉchah, caandíh nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: 
\p —¿Maá, Romano maátadih yohnit, bʉʉ jwiít judíowã jwĩ maáh ma waadmí niít? ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 7 Páant ĩ niijíchah joinít, Jesús nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p \wj —Jwĩ íip ã ñíoni yeó jáapdihjeh weemdíh maáh ã waadábipna caá. Caán yeó jáapdih yeébboó jéihnit pínah nihcan caá.\wj* 
\v 8 \wj Obohjeéhtih, Tʉ́ini Espíritu yeebdíh ã waadáchah, Dios ã wẽpatdih ã wʉ̃hbipna caá. Caán wẽpatjĩh Jerusalén tʉ́tchidih moón, nihat Judea baácdih moón, Samaria baácdih moón, yʉʉ́pboó baácnadih moondíh yʉh bʉca wĩ́ih tʉ́ini doonádih ñi wẽp naóhbipna caá,\wj* ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 1:8 \xt Mt 28.19; Mr 16.15; Lc 24.47-48\x* 
\p  
\v 9 Páant niíj péanit, jeáboó Jesús ãt pʉ́ʉh laab béjep wʉt jĩ. Caandíh ĩ chéi en ñʉʉn ñʉ́hʉchah, mah tólihdih yap pʉ́ʉh laab béjna, ãt bʉʉdáh bejep wʉt jĩ.\x * \xo 1:9 \xt Mr 16.19; Lc 24.50-51\x* 
\v 10 Páant Jesús ã pʉ́ʉh laab béjechah, ĩ chéi en ñʉʉn ñʉ́hʉchah, chéne ángelwã baabní yégueh dʉonít Jesús ã bohénitji cãtíh ĩt jígoh ñʉhʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 11 Pánih jígoh ñʉhnit, queétdih nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: 
\p —¿Yeéb Galilea baácdih moón, dépanihna jeáboó chéi en ñʉh tigaá ñi chãj? Caán Jesús, jeáboó pʉ́ʉh laab béjni, ã pʉ́ʉh laab béjatji pahjeh tih ã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhbipna caá, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Judasjidih jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmní pínahdih ĩ ñíwat 
\p  
\v 12 Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit Olivo jee jímant jwʉ́ʉb dei bejnit, Jerusalén tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb jʉibínap wʉt jĩ. Caán jeé Jerusalén pebhbitjeh ãt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 13 Jwʉ́ʉb jʉibínit, queét chahboó ĩ jʉmni tólihdih ĩt pʉ́ʉh laab béjep wʉt jĩ. Nin caá queét ĩ wʉ̃tna: Pedro, Juan, Santiago, Andrés, Felipe, Tomás, Bartolomé, Mateo, biíh Santiago Alfeo wʉ̃ʉ́h, Simón Celote wʉ̃t jʉmni, Judas biíh Santiago wʉ̃ʉ́h ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.\x * \xo 1:13 \xt Mt 10.2-4; Mr 3.16-19; Lc 6.14-16\x* 
\v 14 Queét oncewãjeéh, biquína yaádh, María Jesús íin, mi weh biícdih, míic wáacnit, ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Nihat biíc yoobó jenah joinít, Diosdih bʉ́dí ĩpĩ́ ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. 
\p  
\v 15 Biíc yeó jáap Jesúíhwã caán tólihdih míic wáacnit, ciento y veinte ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Páant ĩ jʉmʉchah, Pedroboó queét cãtíh ñʉhnit, nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ:  
\v 16 “Wã déewãá, Dios jon jã́tih ã niijátji pah bʉʉ ã yapna caá. Tʉ́ini Espíritu Davidjidih ded pah Judasji ã yapat pínahdih ãt naóh daacát tʉ́ʉtʉp tajĩ. Judasji beé Jesúsdih teonit pínahdih ã waáwáp jĩ.  
\v 17 Pánih chãjni pínah jwĩjeéh Jesús ã tewatdih chãjni ã jʉmʉp yʉh be”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 18 Judasjiboó Jesúsdih ĩ tewat pínah naáwát jíibdih ã jwʉ́ʉbaíhichah yʉhna, queét sacerdotewãboó ĩt teocap wʉt jĩ. Pánihna, caán jíibjĩh bainí baácdih ĩt jíib chãjap wʉt jĩ. Caán baácdih Judasboó míic jõp wái wʉnniji wálahnit, dʉ́ʉc jéen bejna, ãt páah yoh ñajap wʉt jĩ. Pánih páah yoh ñajna, ã́ih wʉdah ãt bʉ́ʉh yoh bejep wʉt jĩ. Ã́ih jónóp tõpna nihat ãt bac peét bejep wʉt jĩ.  
\v 19 Judas ã yéejatji jíibdih nihat Jerusalén tʉ́tchidih moón ĩt jéih beedép wʉt jĩ. Pánihna, caán ĩ jíib chãjni baácdih Acéldama wʉ̃t ĩt bʉ́ʉdhdʉp wʉt jĩ. “Acéldama”, niijná, “Meép jʉmni baác”, niijná ĩt chãjap wʉt jĩ.\x * \xo 1:19 \xt Mt 27.3-8\x* 
\p  
\v 20 Tʉ́ttimah, nin pah queétdih Pedro ãt jwʉ́ʉb niíj naáwáp wʉt jĩ: “Jon jã́tih ĩ daacátji pahjeh tibeé Judasji ã yapap be. Davidji ã daácni Salmos ĩ niijní tólihdih nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: 
\q1 ‘Ã tewatji yohni ã jʉmʉ naáh, niíj daácnit, \rq (Sal 69.25)\rq* 
\q1 Biíh ã tewatjidih jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmnít, ã tewe naáh’, ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Sal 109.8)\rq* 
\p  
\v 21-22 “Páant ã niíj daacátjidih jéihnit, Judasjidih jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmní pínahdih jwiítdih bidat caá náahap. Juan Daabánijeéh jʉmnit biquína Jesúsjeéh ĩ bejep jĩ. Ĩjeéh jʉmni biícdih ñíwat caá náahap, jwĩjeéh ã jʉmat pínah niijná.\x * \xo 1:21-22 \xt Mt 3.16; Mr 1.9; Lc 3.21\x* Jesúsjeéh jwĩ jʉmʉchah, jwĩjeéh páant péeni, Jesús ã pʉ́ʉh laab béjatjidih jwĩjeéh ennidihbʉt ñíwat caá náahap.\x * \xo 1:21-22 \xt Mr 16.19; Lc 24.51\x* Páant jwĩ ñíwichah, Jesús ã jwʉ́ʉb booatjidih jwĩjeéh naóhni ã jʉmbipna caá”, Pedro queét Jesúíhwãdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 23 Páant ã niijíchah joinít, chénewãdih ĩt ñíwip wʉt jĩ. Biíc José Barsabás wʉ̃t jʉmnidih ĩt ñíwip wʉt jĩ. Caán Justo ĩ niíj wʉ̃t ejni wʉt jĩ. Biíh Matías wʉ̃t jʉmnidihbʉt ĩt ñíwip wʉt jĩ.  
\v 24-25 Queétdih ñíonit, Diosdih nin pah ĩt niíj ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ: “Maá, nihat cã́acwã ĩ jenah joyátdih ma tʉ́i jéihna caá. Judasjidih tʉ́ʉt nʉʉmní pínah, nit chénewã jwĩ ñíonitdih, ded meém ma náahnidih jwiítdih ma jʉ́ʉtʉ́. Jesúsdih cádahni Judasji iiguípna ãt bejep taga. Caandíh tʉ́ʉt nʉʉmní, jwiít Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit biícdih jʉmni pínahdih ma jʉ́ʉtʉ́”, Diosdih ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 26 Páant niijnájeh, bidat tʉ́ʉt niijná, ĩ ñíwat naanádih ĩt pʉ́ʉdanap wʉt jĩ. Matíaíh naá ã jwíih bʉʉ́g jéenechah, caánboó Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit oncewãjeéh ãt waadáp wʉt jĩ. 
\c 2  
\s1 Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdih ã wʉ̃hat 
\p  
\v 1 Pentecostés wʉ̃t jʉmni yeó jáapdih\x * \xo 2:1 \xt Lv 23.15-21; Dt 16.9-11\x* nihat Jesúíhwã biíc mʉʉdíh ĩt jwʉ́ʉb míic wáac jʉyʉ́p wʉt jĩ.  
\v 2 Neohjeh bʉ́dí johlit yáaat panihni jeámant jʉ̃óhnit, ĩ jʉmni mʉʉdíh ãt yeéj yáanap wʉt jĩ.  
\v 3 Nihat ĩ́ih wao cháh tʉʉ õopát tõpna panihni ãt jígohop wʉt jĩ.  
\v 4 Pánihna, Tʉ́ini Espíritu queétdih ã waadáchah, ã wẽpatjĩh bitaíh wéheatna ĩ beh joíca naáhjĩh ĩt wéhe jwíihip wʉt jĩ. 
\p  
\v 5 Caán láa, nihat baácna bej peétnitji judíowã Dios ã wʉtatdih jepahnit, Jerusalén tʉ́tchina ĩtát wáac jʉyʉ́p wʉt jĩ.  
\v 6 Pánihna, japboó yáanachah joinít, Jesúíhwã ĩ jʉmni mʉʉná dawá ĩt míic wáac jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jʉibínit, cã́acwã yoobó ĩ wéheatnajĩh Jesúíhwã ĩ wéhenachah, beh joiná, joí wʉ́hi bejnit, nin pah ĩt míic niíj wéhenap wʉt jĩ: 
\p  
\v 7-8 —¿Dépanih tigaá nit Galilea baácdih moon yʉ́hna, jwĩ́ih wéheatnajĩh ĩ tʉ́i wéhenachah, jwĩ beh joí?  
\v 9 Nihat jwĩ́ih wéheatnajĩh bʉʉ wéhena caá ĩ chãjap: Partia baác, Media baác, Elam baác, Mesopotamia baác, Judea baác, Capadocia baác, Ponto baác, Asia baác,  
\v 10 Frigia baác, Panfilia baác, Egipto baác, África baác, Cirene tʉ́tchi, Roma tʉ́tchidih moonbʉ́t jwiít jwĩ jʉmʉp.  
\v 11 Biquína judíowã jwĩ jʉmna caá. Bita judíowã nihcannit yʉhna, Dios naáwátdih bohénitbʉt jwĩjeéh ĩ jʉmna caá. Bita Creta quewadih moón, Arabia baácdih moonbʉ́t jwĩjeéh ĩ jʉmna caá. Pánihna, nitboó ĩ wéhenachah, jwiít nihat jwĩ beh joiná caá. Queét jwĩ́ih wéheatnajĩh Dios ã wẽp chãjatdih naóhna caá ĩ chãjap, ĩt míic niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 12 Páant niíj joí wʉ́hi bejna, ĩ ennidih ĩ joinídihbʉt ded pah ã yapatdih ĩt jéihcap wʉt jĩ. 
\p —¿Nit dépanih tigaá bitaíh wéheatnajĩh Dios ã wẽp chãjatdih ĩ tʉ́i wéhe? yeéb ñi jenah joyóchah, queétjeh ĩt míic niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 13 Obohjeéhtih, bita ĩjeéh jʉmnit nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: 
\p —¡Dépah nit cheha náahdih babh máihnit, wéhena caá ĩ chãjap! ĩt niíj deoh naáwáp wʉt jĩ. 
\s1 Pedro cã́acwãdih ã naáwát 
\p  
\v 14 Pánihna, Pedro once Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit biícdih ñʉhnit, cã́acwãdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Wã déewãá, biíh baácmant jʉ̃óhnit, Jerusalén tʉ́tchiboó jʉmnitbʉt, bʉʉ ã yapatdih jéihyat tʉ́ʉt niijná, nin wã naáwát pínahdih ñi tʉ́i joyoó.  
\v 15 ‘Queét máihnit caá’, ñi niíj jenah joyát yoobópdih nihcan caá. Jwiít judíowã cheibitjeh jwĩpĩ́ máihcan caá. Bʉʉ cheibitjeh las nuevejeh caá. Pánihna, jwĩ máihcan caá.  
\v 16 Dios jon jã́tih ã niijátji pahjeh bʉʉ ã yapna caá. Dios naáwátdih naóh yapani Joel nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: 
\q1  
\v 17 ‘Péeni yeó jáap tóah jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nin pah ã yapbipna caá: Wĩ́ih Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatdih nihat cã́acwãdih bʉ́dí wã wʉ̃hbipna caá, bʉca. Pánihna, ñi weh, ñi weh yatábʉt wã naáwátdih ĩ naóh yapabipna caá. Jáap beh tóahnit oo jʉ́mat jígohat panihnidih ĩ enbipna caá. Behnit ĩ oo jʉ́mʉchah, queétdih wã naóhbipna caá. 
\q1  
\v 18 Weemdíh teo wʉ̃hnit neoná, yaádhdihbʉt wĩ́ih Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatdih bʉ́dí wã wʉ̃hbipna caá. Queétbʉt wã naáwátdih ĩ naóh yapabipna caá. 
\q1  
\v 19 Wã wẽpatjĩh ʉ́ʉm náah jʉmnidih jeáboó baácboobʉ́t wã wahachah, ñi enbipna caá. Baácboó meép panihni, iigát panihni, tʉʉ jei pánihni ã jʉmbipna caá. 
\q1  
\v 20 Jeáboó yeó dʉpʉ́átdih ã tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá. Chei bóo widhbʉt meép panih dʉʉni ã tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá. Páant ã yapbipna caá, ñi Maáh Cristo ã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni yeó jáap pínah jã́tih. Caán yeó jáapdih nihat cã́acwã ĩ en wʉ́hi bejbipna caá. Pánihna, oboh jʉmni yeó jáap ã nihcan niít bʉca. Yéejnitdih ʉ́ʉm náah jʉmni yeó jáap jʉmna yʉhna, yéejat yohnitboodíh caán yeó jáap tʉ́ini yeó jáap ã jʉmbipna caá. 
\q1  
\v 21 Ded jwĩ Maáhdih ã yéejat yohat tʉ́ʉtni, caán iiguípna ã bejat déeji ã tʉ́i yapbipna caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Jl 2.28-32)\rq* 
\p  
\v 22 “Yeéb wã déewãá, nindih wã naáwáchah, ñi tʉ́i joyoó. Jesús Nazaret tʉ́tchidih bóo Dios ã wẽpatjĩh ã chãj jʉ́ʉtʉp jĩ, caandíh Dios ã wahatjidih cã́acwã ĩ jéihyat pínah niijná. Yeéb caandíh ennitji ñi jéihna caá.  
\v 23 Jesúsdih mawat náahna, ñi maátadih ñi wʉ̃hʉp jĩ. Pánih wʉ̃hnit, yeejépwãdih cruzboó ñi mawat tʉ́ʉtʉp jĩ.\x * \xo 2:23 \xt Mt 27.35; Mr 15.24; Lc 23.33; Jn 19.18\x* Dios jon jã́tih caandíh ã niijátji biíc yoobó ã yapap be.\x * \xo 2:23 \xt Lc 24.26\x* 
\v 24 Obohjeéhtih, Jesús ñi maonijidih Diosboó ãt jwʉ́ʉb booanap tabe. Tʉ́ttimah, ã jwʉ́ʉb wʉncan niít bʉca. Chah wẽpni jʉmna, wʉnnidih yʉhna, ãt jwʉ́ʉb booanap tabe, páant mʉntih. Pánihna, bʉʉ páantjeh báadhni caá.\x * \xo 2:24 \xt Mt 28.5-6; Mr 16.6; Lc 24.5\x* 
\v 25 Davidjiboó jon jã́tih nin pah Jesucristo ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wát pínahdih ãt niíj daacáp tajĩ: 
\q1 ‘Wã Maáh wãjeéh ãpĩ́ jʉmna caá. Yeó jáap jʉmat pah Dios wã Maáh wã pebh ã jʉmʉchah, enna, wã ʉ́ʉmcan niít. 
\q1  
\v 26-27 Dios, weemdíh oina, wʉnnit ĩ jʉmʉpboó wĩ́ih caolihdih ma yohcan niít. Wĩ́ih bácahdihbʉt ma moopát tʉ́ʉtcan niít. Páant ma chãjat pínahdih jéihna, wã tʉ́i wẽi naóhna caá. Míih jʉmna, ʉ́ʉmcanjeh, wã tʉ́i jʉmbipna caá. 
\q1  
\v 28 Pánihna, weemdíh jwʉ́ʉb booanit, wãjeéh ma jʉmʉchah, wã tʉ́i wẽina caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Sal 16.8-11)\rq* 
\p  
\v 29 “Wã déewãá, jwĩ nʉo Davidji ded pah ã jʉmatdih yoobópdih wã naóhna caá. Caán ã wʉnʉchah, ĩt yohop wʉt jĩ. Caandíh ĩ yohni íitji páantjeh ã jʉmna caá. Pánihna, ‘Wĩ́ih bácahdih ma moopát tʉ́ʉtcan niít’, niíj daácna, caanjéh ã́ih pínahjeh ãt nihjican tagaá.  
\v 30-31 Davidji Dios naáwátdih naóh yapani ã jʉmʉchah, Dios caandíh nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: ‘Yoobópdih meemdíh wã naóhna caá. Ma jʉima jwʉ́ʉb boonit, meém maáh ma jʉmatji dée pah, nihat nin baácdih moondíh maáh ã jʉmbipna caá’, ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 2:30-31 \xt Sal 132.11; 2S 7.12-13\x* Cristodih Dios maáh ã waadáát pínah, ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wát pínahdihbʉt nin pah ãt niíj daacáp wʉt jĩ: ‘Caán wʉnnit ĩ jʉmʉpboó páantjeh ã jʉmcan niít. Ã́ih bácahbʉt ã moópcan niít’, David ãt niíj daacáp tajĩ.\x * \xo 2:30-31 \xt Sal 16.10\x* 
\v 32 Caán Jesúsdih beé Dios ãt booanap be. Ã jwʉ́ʉb booanidih jwiít nihat jwĩ enep be.  
\v 33 Caán Dios ã jéihyepmant bóo bʉwámant jʉmni maáh caá. Pánihna, ‘Tʉ́ini Espíritudih noónboó ma wahaá’, ã íip Dios caandíh ã niijíchah, nin Tʉ́ini Espíritudih ãt wahap taga. Bʉʉ jwʉh Tʉ́ini Espíritu ã chãjatdih ennit, joiná caá ñi chãjap.  
\v 34 Davidji Dios pebhboó ãt pʉ́ʉh laab béjcap wʉt jĩ. Pánihna, ã́ih pínah nihjican tagaá. Nin pah ã niíj daácni Jesúíh pínahji tagaá: 
\q1 ‘Wã Maáhdih Dios nin pah ã niíj naáwáp be: “Wã jéihyepmant bóo bʉwámant chʉ́ʉdnit, maáh ma jʉmʉʉ́. 
\q1  
\v 35 Páant maáh ma jʉmʉchah, meemdíh eníhcannitdih wã yohbipna caá. Meém queétdih chah wẽpni ma jʉmbipna caá”, ã niijíp be’, Davidji ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Sal 110.1)\rq* 
\p  
\v 36 “Pánihna, wã déewãá, nindih ñi tʉ́i jéihyeé: Caán Jesús yeéb cruzboó ñi mao yohat tʉ́ʉtnijidih Diosboó maáh ã waadánap be. Caán Jesúsjeh jwĩpĩ́ pã́ini Dios ã wahni Cristo beé”, Pedro cã́acwãdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 37 Páant ã niijíchah joinít, bʉ́dí jĩ́gah ʉ́ʉmnit, Pedrowãdih nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: 
\p —¿Jwĩ déewãá, ded pah tigaá jwĩ chãjbi? ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 38 —Yeéb ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́iniboodíh ñi jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmʉ́. Páant ñi tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, Dios ñi yéejatdih ã yohbipna caá. Pánih tʉ́ʉt nʉʉmnít ñi jʉmʉchah, Jesús ã wẽpatjĩh ñi daabáát tʉ́ʉtʉ́. Páant ñi chãjachah, Dios yeebdíh Tʉ́ini Espíritudih ã wʉ̃hbipna caá.  
\v 39 Jon jã́tihjeh Dios yeéb pínahdih, ñi weh pínahdih, ñi jʉimená pínahdihbʉt, nihat caán ã ñíonit pínahdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Nihat weemdíh jepahnitdih Tʉ́ini Espíritudih wã wʉ̃hbipna caá’, Dios ãt niijíp tajĩ,\x * \xo 2:39 \xt Is 57.19\x* Pedro queétdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 40 Páant niíj péanit, queétdih nin pah ãt jwʉ́ʉb niíj wẽp naáwáp wʉt jĩ, páant mʉntih: 
\p —Nin baácdih moón yeejép ĩ chãjatji jíib Dios bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá. Pánihna, queét pah ñi jʉmca bojoó. Ñi yéej chãjatdih cádahnit, ñi tʉ́ʉt nʉʉmʉ́. Páant ñi chãjachah, yeebdíh ã peéh chãjcan niít, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 41 Páant ã niijíchah joinít, dawá jepahnit, ĩt daabáát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánihna, Jesúíhwãjeéh caán yeó jáapjeh tres mil cã́acwã chah dawá ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 42 Yeó jáap jʉmat pah queét jáap jepahnit Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit ĩ bohénachah, ĩt tʉ́i joyóp wʉt jĩ. Ĩ́ih jeémátdih míic pãáh wʉ̃hnit, Diosdih ʉʉ́bhnit, biícdih ĩpĩ́ tʉ́i jʉmʉp wʉt jĩ. 
\s1 Jesúíhwã ded pah ĩ jʉmat 
\p  
\v 43 Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitboó Dios ã wẽpatjĩh wʉnnitdih ĩpĩ́ booa jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ, Dios ã wẽpatdih cã́acwã ĩ jéihyat pínah niijná. Páant ĩ chãjachah ennit, nihat ĩt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ.  
\v 44 Jesúíhwã ĩ́ih bií déedih míic pãáh wʉ̃hnit, biícdih tʉ́inijeh ĩpĩ́ jʉmʉp wʉt jĩ.\x * \xo 2:44 \xt Hch 4.32-35\x* 
\v 45 Ĩ́ih bií déedih jíib chãj wʉ̃hnit, nihat biíh pah bóo wihcannitdih queét ĩ jʉmat yoobó ĩpĩ́ wʉ̃h wáacap wʉt jĩ.  
\v 46-47 Pánih chãjna, yeó jáap jʉmat pah Dioíh mʉʉná míic wáacnit, “Dios tʉ́ini caá”, ĩpĩ́ niíj wẽi naáwáp wʉt jĩ. Ĩ́ih mʉʉnáboobʉ́t míic wáacnit, biícdih ĩpĩ́ tʉ́i nʉmah wẽi jeémép wʉt jĩ. Páant ĩ chãjachah ennit, “Queét tʉ́init caá”, nihat cã́acwã ĩpĩ́ míic niijíp wʉt jĩ. Pánihna, yeó jáap jʉmat pah bita jáap jepahnitdih tʉ́i ʉbnit, jwíih jepahnitjeéh Dios ãt waadánap wʉt jĩ. Jáap jepahnitbʉt ĩjeéh ĩt míic wáacap wʉt jĩ. 
\c 3  
\s1 Jéih bejcannidih Pedro Juanjĩh ĩ booaat 
\p  
\v 1 Biíc yeó jáap, cheyeh, las tres jʉmʉchah, judíowã Diosdih ĩpĩ́ ʉʉ́bát horadih Pedro, Juanjĩh Dioíh mʉʉná ĩt bejep wʉt jĩ.  
\v 2 Yeó jáap jʉmat pah Tʉ́ini Jẽc wʉ̃t jʉmʉpdih ã chéenwã jéih bejcannidih ĩpĩ́ ʉb jʉibí chʉ́ʉd jwejep wʉt jĩ. Jáap cã́ac jʉmnijeh caán jéih jibcanni ãtát jʉmʉp wʉt jĩ. Caan jẽ́cdih chʉ́ʉdnit, caanjĩ́h waadnítdih dinero ãpĩ́ ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ.  
\v 3 Pánihna, Pedro, Juanjĩh caán mʉʉná ĩ waadát tʉ́ʉt chãjachah ennit, queétdih jéih jibcanni dinerodih ãt ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ.  
\v 4 Pedroboó caandíh ennit, 
\p —Jwiítdih ma tʉ́i eneé, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 5 Páant ã niijíchah joinít, queétdih en behnit, “Queét bainí dinero weemdíh ĩ wʉ̃hbipna caá”, caanjéh ãt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ.  
\v 6 Obohjeéhtih, páant ã niíj jenah joyóchah yʉhna, Pedro caandíh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Weém dinerodih wã bíbohcan caá. Obohjeéhtih, caandíh wʉ̃hcan yʉhna, chah tʉ́inidih meemdíh wã chãjbipna caá. Jesucristo Nazaret tʉ́tchidih bóo ã wẽpatjĩh meemdíh wã booana caá. Ma ñah ñʉhʉʉ́. Ñah ñʉhnit, ma yáac chʉ̃i bejeé, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 7 Páant niijnít, ã́ih jéihyepmant bóo téihyadih teonit, caandíh ãt wái ñahanap wʉt jĩ. Páant ã wái ñahanachahjeh, caán jéih jibcanniji ã́ih wio wẽpép nahna ãt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 8 Pánihna, caán ñah ñʉhnit, ãt yáac chʉ̃i bej jwíihip wʉt jĩ. Pánih yáac chʉ̃i bejnit, ñaáp táamp chʉ̃init, “Dios tʉ́ini caá. Wã tʉ́i jéih bejna caá”, niíj wẽinit, Dioíh mʉʉdíh ãt waad béjep wʉt jĩ.  
\v 9 Pánih yáac chʉ̃i bejnit, “Dios tʉ́ini caá”, ã niijíchah, nihat cã́acwã ĩt enep wʉt jĩ.  
\v 10 Caandíh ennit, “Caán Dioíh mʉʉ́ Tʉ́ini Jẽcdih chʉ́ʉdni dinero ʉʉ́bhniji caá”, ĩt niíj jéihyep wʉt jĩ. Páant ã jibichah ennit, caandíh ded pah ã yapatdih ĩt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ. 
\s1 Dioíh mʉʉná Pedro cã́acwãdih ã bohéát 
\p  
\v 11 Jéih bejcanniji Pedrowãdih ã teo ñʉʉ́n péenachah, nihat cã́acwã en wʉ́hi bejnit, Dioíh mʉʉ́ Salomón ã chãjat tʉ́ʉtni coahjina ñáo ñah bejnit, Pedrowã pebhna ĩt míic wáacap wʉt jĩ.  
\v 12 Páant ĩ míic wáacachah ennit, Pedro nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ. “¿Wã déewãá, dépanihna nindih ñi en wʉ́hi bej? ¿Dépanihna jwiítdih ñi en ñʉʉ́n? ‘Queétboó Diosdih tʉ́i joinít jʉmna, ĩ́ih wẽpatjĩhjeh nindih ĩ jéih yáac chʉ̃i bejat tʉ́ʉtna caá’, ñi niíj jenah joiná yʉh caá. Obohjeéhtih, páant ñi niíj jenah joyát yoobópdih nihcan caá. Jesús ã wẽpatjĩh beé caandíh jwĩ booanap be.  
\v 13 Abraham, Isaac, Jacob jon jã́tih moón jwĩ nʉowã Diosdih ĩt tʉ́i weñep wʉt jĩ.\x * \xo 3:13 \xt Ex 3.15\x* Caán Diosjeh beé, caandíh teo wʉ̃hni Jesús ã wʉ̃t chah yáaat pínah niijná, nindih ã jibanap be.\x * \xo 3:13 \xt Is 52.13–53.12; Fil 2.7-9\x* Yeébboó Jesúsdih en jʉ̃ihnitdih wʉ̃hnit, Pilato caandíh nemat mʉʉmánt ã bacaíhichah yʉhna, yeéb ã bacaat déedih ñi jepahcap be.  
\v 14 Pilato caandíh ã bacaíhichah yʉhna, Jesús tʉ́ini, tʉ́i chãjni ã jʉmʉchah yʉhna, yeébboó caandíh ñi náahcap be. Pánih náahcan, cã́ac maonidih ñi bacaat tʉ́ʉtʉp be.\x * \xo 3:14 \xt Mt 27.15-23; Mr 15.6-14; Lc 23.13-23; Jn 19.12-15\x* 
\v 15 Jwiítdih tʉ́i ʉbni Jesúsboodíh yeéb ñi mawat tʉ́ʉtʉp be. Obohjeéhtih, wʉnnidih ĩ yohochah yʉhna, Dios caandíh ã jwʉ́ʉb booanidih jwiít jwĩ enep be.  
\v 16 Pánihna, caandíh tʉ́i jenah joinít, nin ñi jéihni, ñi ennidih Jesús ã wẽpatjĩh jwĩ booanap be. 
\p  
\v 17 “Wã déewãá, yeéb jwĩ maátajĩh Jesús Dios ã wahni ã jʉmatdih jéihcan, caandíh ñi mawat tʉ́ʉtʉp be. Páant ñi chãjatjidih weém wã jéihna caá.  
\v 18 Obohjeéhtih, jon jã́tih Dios naáwátdih naóh yapanit, ñi chãjat pínahdih nin pah ĩt niíj daacáp tajĩ: ‘Cristo yeejép ã yapbipna caá’, ĩ niijátji pahjeh tibeé ã yapap be.\x * \xo 3:18 \xt Is 52.13–53.12\x* 
\v 19 Bʉʉ jwʉh yeéb yeejép ñi chãjatjidih bʉ́dí jĩ́gahnit, tʉ́iniboodíh jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmnít, Jesucristodih ñi jepahaá. Páant ñi tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, yeejép ñi chãjatjidih Dios yeebdíh ã yoh wʉ̃hbipna caá.  
\v 20 Páant ñi chãjachah, Dios ã wahniji Cristodih jwiítdih ã jwʉ́ʉb wah deyabipna caá, jwiítdih ã teo wáacachah, jwĩ tʉ́i weñat pínah niijná.  
\v 21 Obohjeéhtih, bʉʉ Dios pebhboó caá ã jʉm jwʉhʉp. Dios nihatdih ã ámohat pínahdih jon jã́tih ã naáwátdih naóh yapanitdih ãt naóh daacát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánihna, nihat ã naáwátjidih chãj péanit, Jesucristodih ã jwʉ́ʉb wah deyabipna caá.  
\v 22 Moisés nin pah ãt niíj naáwáp tajĩ: ‘Jwĩ dée Dios naáwátdih naóh yapani pínahdih jwĩ Maáh Dios yeebdíh ã wahbipna caá. Weemdíh ã jwíih naáwát tʉ́ʉtatji pahjeh tigaá caandíhbʉt ã jwʉ́ʉb naáwát tʉ́ʉtbipna caá.\x * \xo 3:22 \xt Dt 34.10\x* Pánihna, ded pah ã niíj naáwát pínahdih ñi tʉ́i joyoó.\x * \xo 3:22 \xt Dt 18.15-16\x* 
\v 23 Det caandíh joicán, ã wʉtʉchah jepahcannitdih Dios ã yohbipna caá. Dioíhwãjeéh queét ĩ jéih jʉmcan niít’, Moisés ãt niíj daacáp tajĩ.\x * \xo 3:23 \xt Dt 18.19\x* 
\p  
\v 24 “Nihat Dios naáwátdih naóh yapanitji Samuel, ã bʉʉdát tʉ́ttimah moonbʉ́t nin yeó jáapnadih yapat pínahdih naóhna, Jesucristodih niijná ĩt chãjap tajĩ.  
\v 25 Jon jã́tih moón jwĩ nʉowãjidih Dios ãt naáwáp wʉt jĩ. Pánih naóhna, Abrahamdih ã naáwátji pahjeh tih jwiítdihbʉt biíc yoobó naóhna ãt chãjap wʉt jĩ. Nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Ma jʉimadih wã tʉ́i chãjachah, caánboobʉ́t nihat baácdih moondíhbʉt ã jwʉ́ʉb tʉ́i chãjbipna caá’, ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 3:25 \xt Gn 12.3; 22.18\x* 
\v 26 Pánihna, jwiítboodíh Moisés ã naóhniji Dios wʉ̃ʉ́hdih jwiít judíowãdih ãt jwíih wahap tajĩ, jwiítdih ã tʉ́i chãjachah, yeejép chãjnit jwĩ tʉ́ʉt nʉʉmát pínah niijná”, Pedro cã́acwãdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\c 4  
\s1 Pedrowãdih judíowã ĩ maáta ĩ jʉ̃ihñat 
\p  
\v 1-3 Páant cã́acwãdih Pedro Juanjĩh ĩ naáwáchah, sacerdotewã, Dioíh mʉʉdíh wapnit soldadowã ĩ maáh, saduceowãbʉt Pedrowã pebhna jʉibínit, ĩt joyóp wʉt jĩ. Páant ĩ joyóchah, Pedrowã nin pah cã́acwãdih ĩt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Jesús ã wʉnat tʉ́ttimah, ãt jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wʉ́p be. Ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wátdih jéihna, ã́ihwã jʉmna, jwiítbʉt jwĩ boo pʉd jʉ̃ʉ́wát pínahdih jwĩ jéihna caá”, ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant ĩ niijíchah joí íijnit, maátaboó cã́acwãdih tóo pãa bejnit, Dioíh mʉʉdíh wapnit soldadowãdih Pedrowãdih ĩt jʉibí tewat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Cheyeh jʉmʉchah, tʉ́ttimah bóo yeó jáapdih queétdih ʉʉ́bh joííhna, nemat mʉʉ́boó ĩt nemat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 4 Judíowã ĩ maáta Jesúsdih ĩ náahcah yʉhna, ã́ih doonádih joinít, “Yoobópdih tigaá”, dawá ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Pánihna, Jesúíhwã chah dawá jʉmna, cinco mil neoná ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Yaádhjeéh ĩ wehjeéhbʉt chah ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 5 Tʉ́ttimah bóo yeó jáapdih sacerdotewã ĩ maáta, bita judíowãdih waóhnit, Moisés ã wʉtatjidih bohénit biícdih ĩt míic wáacap wʉt jĩ.  
\v 6 Sacerdotewã ĩ maáh, Anás wʉ̃t jʉmni, ã déewãbʉt Caifás, Juan, Alejandro, bita biícdih ĩt míic wáacap wʉt jĩ.  
\v 7 Pánihna, queét Pedrowãdih ĩ bid bojochah, soldadowã queétdih ĩt ʉb jʉibínap wʉt jĩ. Páant ĩ ʉb jʉibínachah, maáta nin pah ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: 
\p —¿Deíh wẽpatjĩh tibeé yeéb caandíh ñi booa? ¿Déhe tibeé yeebdíh páant chãjat tʉ́ʉtni? ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 8 Páant ĩ niijíchah joinít, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatjĩh Pedro nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p —¿Yeéb maáta, yeéb waóhnit,  
\v 9 jéih jibcannijidih jwĩ tʉ́i chãjatdih ʉʉ́bh joí en niít ñi chãjap?  
\v 10 Yeebdíh, nihat judíowãdihbʉt nindih jéihyat caá náahap: Jesucristo ã wẽpat beé nindih ã booanap be. Jesús Nazaret tʉ́tchidih bóo, yeéb cruzboó ñi mawat tʉ́ʉtni, Dios ã booani, caán ã wẽpatjĩh nindih jwĩ booanap be. Pánihna, bʉʉ nin ã jibichah, ñi enna caá.  
\v 11 Dios naáwátdih naóh yapanit jon jã́tih Jesucristodih naóhna, ‘Cã́acwã ĩ náahcannidih Dios ã ñíobipna caá’, ĩt niíj daacáp tajĩ.\x * \xo 4:11 \xt Sal 118.22\x* Pánihna, Jesucristodih yeéb ñi náahcah yʉhna, Diosboó caandíh jwĩ maáh pínah ãt waadánap wʉt be.  
\v 12 Caán Cristojeh tigaá cã́acwã iiguípna bejnit déjidih tʉ́i ʉbni. Nin baácboó biíh tʉ́i ʉbni pínah wihcan caá. Caanjéh caá yéejat yohni ã jʉmʉp, Pedro ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 4:12 \xt Jn 14.16\x* 
\p  
\v 13 Páant niíj naóhna, Pedrowã bohécannit yʉhna, ʉ́ʉmcanjeh, ĩ wẽp bohénachah ennit, ĩt joí wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Jesús ã bohéát pah ĩ wẽp bohénachah enna, “Pedro, Juanjĩh yoobópdih Jesúsjeéh jʉmnit tigaá”, ĩt niíj jéihyep wʉt jĩ.  
\v 14 Jéih jibcanniji boonit, Pedrowãjeéh ã jʉmʉchah, queét maáta Pedrowãdih “Yeejép ĩ chãjna caá”, ĩt jéih niíj naóh yaccap wʉt jĩ.  
\v 15 Pánih jéih naóh yaccan, maáta ĩ míic wáacat tólihmant Pedrowãdih ĩt bac bej jwʉhat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 16 Páant ĩ bac bejat tʉ́ttimah, queétjeh nin pah ĩt niíj míic wéhenap wʉt jĩ: 
\p —¿Queétdih ded pah tigaá jwĩ chãjbi? Dios ã wẽpatjĩh jéih jibcannijidih ĩt booanap taga. Nihat Jerusalén tʉ́tchidih moón páant ĩ chãjatjidih ĩ jéihna caá. Pánihna, jwiítboó ‘Páant ĩ chãjcan beé’, jwĩ jéih niijcán caá.  
\v 17 Pánihna, Jesúíh doonádih bitadih jwĩ bohéát tʉ́ʉtca boj jĩíh, queét maátajeh ĩt míic niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 18 Páant niíj péanit, Pedrowãdih jwʉ́ʉb bid bojnit, 
\p —Jesúíh doonádih bitadih ñi jwʉ́ʉb naóhca bojoó, ĩt niijíp wʉt yʉh jĩ. 
\p  
\v 19 Páant ĩ niijíchah joinít, Pedro Juanjĩh nin pah ĩt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p —Páant ñi wʉtʉchah, jepahna nihna, Diosboodíh yap yohna caá jwĩta chãjap. ¿Pánihna, dedboodíh tigaá jwĩ jepahbi, Dios ã weñat pínah niijná?  
\v 20 Obohjeéhtih, jwiítboó jwĩ ennidih, jwĩ joinídihbʉt jwĩ jéih jweéhcan caá, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 21 Páant ĩ niijíchah joinít, maátaboó nin pah Pedrowãdih ĩt jwʉ́ʉb niijíp wʉt yʉh jĩ: 
\p —Jesúíh doonádih ñi jwʉ́ʉb bohénachah, yeebdíh yeejép jwĩ peéh chãjbipna caá, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p Pánihna, cã́acwãboó jéih bejcanniji ã tʉ́i bejatdih ennit, “Dios wẽpni yoobát ã jʉmna caá”, ĩ niijíchah joinít, maátaboó Pedrowãdih jéih peéh chãjcanjeh, queétdih ĩt bacanap wʉt jĩ.  
\v 22 Jéih jibcanniji cuarenta jópchi bíbohni wʉt jĩ. 
\s1 Jesúíhwã ĩ ʉ́ʉmcat pínahdih ĩ ʉʉ́bát 
\p  
\v 23 Pedro Juanjĩh bac bejnit, ĩ chéenwã pebhna jwʉ́ʉb jʉibínit, judíowã ĩ maáta ded pah ĩ niijátjidih queétdih ĩt naáwáp wʉt jĩ.  
\v 24 Páant ĩ niijíchah joinít, queét nihat biícdih Diosdih nin pah ĩt niíj ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ: “Maá, meém jeádih chãjni, nin baácdihbʉt chãjni, bʉ́dí mʉjdihbʉt chãjni, nihat báadhnitdihbʉt chãjni caá.\x * \xo 4:24 \xt Ex 20.11; Neh 9.6; Sal 146.6\x* 
\v 25 Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatjĩh jwĩ nʉo Davidji, meemdíh teo wʉ̃hni, nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: 
\q1 ‘Judíowã nihcannitboó jenah joicánjeh, Diosdih íijnit, ĩ jʉ̃ihna yʉh caá. Cristo ã chãjat pínahdih ĩ jãhíhmina yʉh caá. 
\q1  
\v 26 Dawá nin baácdih moón maáta míic wáacnit, jwĩ Maáh Diosdih, ã wahni Cristodihbʉt en jʉ̃ihna, Dios ã jenah joyátjidih ĩ yéejaíhmi na yʉh caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Sal 2.1-2)\rq* 
\p  
\v 27 “Páant tigaá nin tʉ́tchiboó Herodes, Poncio Pilato, judíowã nihcannit, judíowã biícdih ma wahni Jesúsdih mawat tʉ́ʉtna, ĩ míic wáacap be.\x * \xo 4:27 \xt Lc 23.7-11; Mt 27.1-2; Mr 15.1; Lc 23.1; Jn 18.28-29\x* Caán Jesús tʉ́i yoobópdih jʉmni, meemdíh tʉ́i jepahni ã jʉmʉchah yʉhna, caandíh ĩ mawíh jenah joyóp be.\x * \xo 4:27 \xt Is 52.13; Fil 2.7\x* 
\v 28 ‘Páant caá ã nihbip’, ma niijátji pah queét ĩ chãjap be. Meém ma jéihyatjĩh páant mat niíj naáwáp tajĩ.  
\v 29 Pánihna, Maá, queét jwiítdih ‘Yeéb ñi jwʉ́ʉb bohéát peéh yeejép jwĩ chãjbipna caá’, ĩ niijátjidih joinít, jwiítdih ma teo wáacá, jwiít meemdíh teo wʉ̃hnit ʉ́ʉmcanjeh, míih tʉ́ini doonádih jwĩ wẽp naáwát pínah niijná.  
\v 30 Jwiítdih ma teo wáacá, tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hnitdih jwĩ booanachah, cã́acwã ĩ jéih chãjca naáhdih Jesús ã wẽpatjĩh jwĩ chãjat pínah niijná”, ĩt niíj ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. 
\p  
\v 31 Páant ĩ niíj ʉʉ́bʉ́chahjeh, ĩ míic wáacni mʉʉ́ bʉ́dí ãt méménap wʉt jĩ. Páant ã méménachah, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdih bʉ́dí ã wʉ̃hʉchah, ʉ́ʉmcanjeh Dios naáwátdih ĩt jwʉ́ʉb naáwáp wʉt jĩ. 
\s1 Jesúíhwã ĩ míic pãáát 
\p  
\v 32-33 Dios ã wẽpatjĩh queét Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit nin pah cã́acwãdih ĩpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ: “Jesús ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ttimah caandíh jwĩ enep jĩ”, ĩt niijíp wʉt jĩ. Queét nihatdih Dios bʉ́dí ã teo wáacachah, chah dawá Jesúsdih ĩt jepahap wʉt jĩ. Biíc yoobó jenah joinít, ĩ́ih bií déedih “Wĩ́ih míicjeh caá”, ĩt niijcáp wʉt jĩ. Queét nihat ĩ bíbohat yoobó míic pãáhnit, ĩjeéh jʉmnitdih ĩpĩ́ tʉ́i teo wáacap wʉt jĩ.\x * \xo 4:32-33 \xt Hch 2.44-45\x* 
\v 34 Pánihna, ded moh yéejnit ĩjeéh ĩt wihcap wʉt jĩ. Det wápchi pínah baácdih bíbohnit, mʉʉdíhbʉt bíbohnit, ĩ́ihdih ĩpĩ́ jíib chãj wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Caán jíibdih ʉb bejnit,  
\v 35 Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih ĩpĩ́ jʉibí wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Páant ĩ ʉb jʉibí wʉ̃hʉchah, teonit, queétboó ĩjeéh jʉmnit moh yéejnitdih ĩpĩ́ jwʉ́ʉb pãááp wʉt jĩ.  
\v 36 Biíc ĩjeéh José wʉ̃t jʉmni ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit Josédih Bernabé wʉ̃t ĩt bʉ́ʉdhdʉp wʉt jĩ. Ã wʉ̃t Bernabé “Cã́acwãdih tʉ́i weña teo wáacni”, Griego wéheatjĩh niijná ĩt chãjap wʉt jĩ. Caán Leví jʉima, Chipre quewadih bóo wʉt jĩ.  
\v 37 Pánihna, caanbʉ́t ã́ih wápchidih ãt jíib chãjap wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánih jíib chãj wʉ̃hnit, caán jíibdih Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih wʉ̃hnit, bitadih ãt pãáát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 
\c 5  
\s1 Ananías ãjeéh bóli Safirajĩh ĩ yeeat 
\p  
\v 1 Bitabʉt Bernabé ã chãjat pah ĩtih chãjíhip wʉt yʉh jĩ. Newé Ananías wʉ̃t jʉmni, yad Safira wʉ̃t jʉmnih wʉt jĩ. Queétbʉt ĩ́ih wápchidih jíib chãj wʉ̃hnit, caán jíibdih Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih Ananías ãt wʉ̃hʉp wʉt yʉh jĩ.  
\v 2 Obohjeéhtih, ã jíib chãjna yʉhna, bainíjeh ã wʉ̃hat pínahdih ʉbnit, nihat biíhdih caanjéh ãt ámohop wʉt jĩ. Páant ã chãjachah ennit, yadbʉt mit jéihyep wʉt jĩ. Pánihna, bainíjeh ʉb bejnit, Ananías Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih ãt jʉibí wʉ̃hʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 3 Páant ã yeeatdih Tʉ́ini Espíritu ã jéihyanachah, Pedro Ananíasdih nin pah ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ: 
\p —Ananías, nemépwã ĩ maáh Tʉ́ini Espíritudih meemdíh ãt yeeat tʉ́ʉtʉp wʉt. Pánihna, míih baácdih ma jíib chãj wʉ̃hna, caán jíibdih meemjéh mat ámohop wʉt.  
\v 4 Ma jíib chãj wʉ̃hat pínah jã́tih, míih wápchijeh tigaá ãtih jʉmʉp ta yʉh caá. Pánihna, míih jíib tigaá ãtih jʉmʉp. Páant, míih ã jʉmʉchah yʉhna, ¿dépanihna oboh ma yee? Jwiítdihjeh ma yeecan caá. Diosdih caá ma yeenap, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 5 Páant ã niijíchahjeh, Ananíasboó ãt wʉn bʉʉgʉ́p wʉt jĩ. Páant ã yapat doonádih joinít, nihat bʉ́dí ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 6 Ã wʉnʉchah ennit, japata ã́ih bácahjidih yéguehjĩh pin, cã́acdih yohopboó ʉb bejnit, caandíh ĩt baad yóhop wʉt jĩ. 
\p  
\v 7 Tres horas tʉ́ttimah, Ananías áaji ã wʉnatjidih jéihcan, Pedro pebhna caántbʉt mit waád jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 8 Páant mi waád jʉibínachah, Pedroboó nin pah caántdih ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: 
\p —¿Ñíih wápchidih ñi jíib chãj wʉ̃hʉchah, bóo nit beé yeebdíh ĩ jíib chãjap? ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p —Páant bóojeh tibeé jwiítdih ĩ jíib chãjap be, mit niíj jepahap wʉt yʉh jĩ. 
\p  
\v 9 —¿Dépanihna yeéb chénat pah Tʉ́ini Espíritudih biíc yoobó ñi yee? Ma joyoó. Majeéh bóojidih baad yóh péanit, jwʉ́ʉb jʉ̃óhna, meemdíhbʉt míih bácahdih ĩ ʉb bejbipna caá, Pedro caántdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 10 Páant ã niijíchahjeh, caántbʉt mit wʉn bʉʉgʉ́p wʉt jĩ. Pánihna, baad yóhnit japata caán mʉʉdíh jwʉ́ʉb waád jʉibínit, miíh bácahjidih enna, caántjidihbʉt ʉb bac bejnit, newéíh bácahji pebhna ʉb jʉibínit, ĩt baad yóhop wʉt jĩ.  
\v 11 Pánihna, Jesúíhwã, nihat bitabʉt caán doonádih joinít, bʉ́dí ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ. 
\s1 Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit wʉnnitdih ĩ booaat 
\p  
\v 12 Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit Dios ã wẽpatjĩh dawá cã́acwãdih ĩt booa jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ, “Dios wẽpni ã jʉmna caá”, ĩ niiját pínah niijná. Queét Jesúíhwã Dioíh mʉʉ́ Salomón ã chãjat tʉ́ʉtni coahjidih ĩpĩ́ míic wáacap wʉt jĩ.  
\v 13 Bita ĩ yéejat peéh chãjatdih ʉ́ʉmna, queét pebhna bejcan yʉhna, “Queét tʉ́init caá”, cã́acwã ĩpĩ́ niijíp wʉt jĩ.  
\v 14 Neoná, yaádhbʉt, chah dawá Jesúsdih ĩt jepahap wʉt jĩ.  
\v 15 Pánihna, tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hnitdih Pedro ã teo jã́ha booaat pínah niijná, ĩ chéenwã queétdih ĩ lajatjĩh namá jwẽ́ejdih ĩpĩ́ ʉb jʉibí jwejep wʉt jĩ. Bita ã mʉj jʉibícannitboó booíhna, Pedroíh dadahjeh bʉʉg lájat ĩt náahap wʉt jĩ.  
\v 16 Jerusalén tʉ́tchi pebhbit jʉmni tʉ́tchinadih moón tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hnitdih, nemép jʉmnitdihbʉt ĩt ʉb jʉibínap wʉt jĩ. Pánihna, queét nihatdih ĩt tʉ́i booa beedánap wʉt jĩ. 
\s1 Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih bita yeejép ĩ chãjat 
\p  
\v 17 Pedrowãdih dawá cã́acwã ĩ péenachah enna, sacerdotewã ĩ maáh, ãjeéh jʉmnit saduceowãbʉt Pedrowãdih bʉ́dí ĩt íijip wʉt jĩ.  
\v 18 Pánih íijnit, Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih teonit, nemat mʉʉ́boó ĩt nemep wʉt jĩ.  
\v 19 Chei Dioíh ángelboó ĩ nemnitjidih ãt wãt bacanap wʉt jĩ.  
\v 20 “Dioíh mʉʉná ñi bejeé. Caán mʉʉná jʉibínit, ded pah Diosjeéh ĩ tʉ́i jʉmat pínahdih cã́acwãdih ñi tʉ́i bohénaá”, ángel queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 5:20 \xt Jn 11.25; 14.6; Ro 6.4\x* 
\p  
\v 21 Páant ã niijíchah joinít, baabáchah, Dioíh mʉʉná waad béjnit, ángel ã niijátji pah cã́acwãdih ĩt jwʉ́ʉb bohénap wʉt jĩ. 
\p Caán yeó jáapjeh judíowã ĩ maáta míic wáacnit, Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit nemat mʉʉ́boó jʉmnitjidih soldadowã ĩ maátadih ĩtih ʉb jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp wʉt yʉh jĩ.  
\v 22 Obohjeéhtih, nemat mʉʉná jʉibínit, queétdih ĩt bid jʉicáp wʉt jĩ. Pánih bid jʉicánjeh, maáta pebhna jwʉ́ʉb bejnit, nin pah queétdih ĩt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p  
\v 23 —Nemat mʉʉ́ jẽc bʉʉjcánni yʉh beé. Caán nemni jẽcdih wapnit ĩ pã́i ñʉhna yʉh beé. Páant ĩ pã́i ñʉhʉchah yʉhna, caán jẽcdih wãtnit, jwĩ enechah, jwĩ nemnitji ĩ wihcap be, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 24 Páant ĩ niijíchah joinít, Dioíh mʉʉdíh wapnit soldadowã ĩ maáh, sacerdotewã ĩ maátabʉt ĩt joí wʉ́hi bejep wʉt jĩ. “¿Dépah caá ĩ tóahbi queét pánihna?” queétjeh ĩt míic niijíp wʉt jĩ.  
\v 25 Páant ĩ míic niijíchahjeh, biíh ĩ pebhna jʉibínit, queétdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Yeéb ñi nemnitji Dioíh mʉʉná cã́acwãdih jwʉ́ʉb bohéna beé ĩ chãjap be. Ñi enbi jwʉhʉʉ́ oboh, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 26 Páant ã niijíchah joinít, soldadowã ĩ maáh, ã́ih soldadowãjĩh bejnit, Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih ĩt jwʉ́ʉb tewep wʉt jĩ. Obohjeéhtih, cã́acwãdih ʉ́ʉmna, maonit déeji maocanjeh, queétdih ĩt teo bejep wʉt jĩ. “Nitdih jwĩ pʉñʉchah, cã́acwãboó jwiítdih jeejĩ́h ĩ yohbipna nacaá”, queét soldadowã ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ.  
\v 27 Queétdih ʉb bejnit, Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih maáta pebhna ĩt ʉb jʉibínap wʉt jĩ. Pánih ʉb jʉibínachah, sacerdotewã ĩ maáh queétdih nin pah ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ: 
\p  
\v 28 —Yeebdíh tʉbit wʉtnit, ‘Jesús ded pah ã chãjatjidih ñi bohéca bojoó’, jwĩ niijíp yʉh be. Obohjeéhtih, páant jwĩ niijíchah yʉhna, yeébboó nihat Jerusalén tʉ́tchidih moondíh ñi bohéna caá. Jesúsdih jwĩ mawatji waó jíib jwiítdih peéh chãjat náahna, pánih naóhna caá ñi chãjap, ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 5:28 \xt Mt 27.25\x* 
\p  
\v 29 Páant ã niijíchah joinít, Pedroboó bita Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit biícdih nin pah ĩt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p —Diosboó jwiítdih ã naáwát tʉ́ʉtʉp be. Pánihna, caandíh jepahnit jʉmna, ñi naáwát tʉ́ʉtcatdih jwĩ jepahcan niít.  
\v 30 Jwĩ nʉowã ĩpĩ́ wẽini Dios Jesúsdih ãt booanap tajĩ. Caandíhjeh tibeé yeéb cruzboó péoh dodhnit, ñi mawat tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 31 Jesúsdih ‘Caán tʉ́ini caá’, niijnít, Dios caandíh maáh ãt waadánap wʉt jĩ. Pánih maáh waadánit, ã jéihyepmant bóo bʉwámant ãt chʉ́ʉdat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Jwiít cã́acwã jwĩ yéejat peéh chãjat déejidih tʉ́i ʉbni pínah Jesúsdih ãt jʉmat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Jwiít judíowã jwĩ yéejatdih cádahnit, jwĩ tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, jwĩ yéejatdih ã yohat pínah niijná, páant ãt chãjap wʉt jĩ.  
\v 32 Pánihna, jwiítboó Jesús páant ã jʉmatdih ennitji, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatjĩh caandíh jwĩpĩ́ naóhna caá. Det ã wʉtatdih jepahnitdih Dios Tʉ́ini Espíritudih biíc yoobó ã wʉ̃hna caá, queétdih Pedro ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 33 Páant ã niijíchah joinít, chah íijnit, queét Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih maáta ĩtih mao yohíhip wʉt yʉh jĩ.  
\v 34 Obohjeéhtih, Gamaliel, fariseowã poómpdih bóo, queétdih ãt mao yohat tʉ́ʉtcap wʉt jĩ. Caán Moisés ã wʉtatjidih bohéni ã jʉmʉchah, cã́acwã caandíh “Caán tʉ́i chãjni caá”, ĩpĩ́ niijíp wʉt jĩ. Pánihna, caán Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih soldadowãdih ãt ʉb bac bej jwʉhat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 35 Páant ĩ ʉb bac bej jwʉhat tʉ́ttimah, maátadih Gamaliel nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Yeéb wã déewãá, ñi maona chaáh bʉca. Ñi tʉ́i jenah joi jwʉ́hʉʉ́.  
\v 36 Teudajidih ñi náhninaá. ‘Weém cã́acwãdih tʉ́i waóhni caá wã jʉmʉp’, caanjéh cã́acwãdih ãt niijíp wʉt yʉh jĩ. Pánihna, dawá, cuatrocientos ãjeéh ĩ péenap yʉh be. Obohjeéhtih, bitaboó caandíh ĩ mao yohochah, ãjeéh péenitji ĩ bej peét bejep be. Bʉʉ queétji ĩ wihcan caá.  
\v 37 Tʉ́ttimah, cã́acwãdih ĩ jenah enat láa Galilea baácdih bóo Judas wʉ̃t jʉmniji Romano cã́acwã ĩ maátadih yohíhna, ãjeéhbʉt dawá ĩ péenap yʉh be. Obohjeéhtih, bita caandíh ĩ mao yohochah, nihat ã́ihwãbʉt ĩ bej peét bejep be.  
\v 38 Páant niijná, yeebdíh nindih naóhna caá wã chãjap. Nit Jesúíh doonádih bohénitdih páantjeh ñi enah bojoó. Ĩ bohéát Dioíh nihcan, Teudaji ã bohéát bʉʉdát pah ã bʉʉd béjmina caá.  
\v 39 Obohjeéhtih, nin Dios ã bohéát yoobát ã jʉmʉchah, queétdih ñi jéih cádahat tʉ́ʉtcan niít. Páant ñi cádahat tʉ́ʉtna, yeéb Diosjĩh míic maona caá ñita chãjap taga, Gamaliel ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 40 Páant ã niijíchah joinít, “Yoobópdih tigaá”, maáta ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Pánih jenah joinít, Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih ĩt jwʉ́ʉb bid bojop wʉt jĩ. Páant ĩ jwʉ́ʉb waád jʉibínachah, queétdih ĩt pʉñat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ĩ pʉ̃i péanachah, “Jesúíh doonádih yeéb ñi jwʉ́ʉb bohéca bojoó”, niíj jʉ̃ih péanit, queétdih ĩt bejat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 41 Páant ĩ bejat tʉ́ʉtʉchah joinít, ĩt jwʉ́ʉb bac bejep wʉt jĩ. Jesúíhwã ĩ jʉmat jíib, yeejép yapna, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ.  
\v 42 Pánihna, yeó jáap jʉmat pah Dioíh mʉʉ́boó, ĩ́ih mʉʉnáboobʉ́t “Jesús Dios ã wahni Cristo ã jʉmna caá”, ĩpĩ́ niíj naóh bohénap wʉt jĩ. 
\c 6  
\s1 Siete teo wáacnit pínahdih Jesúíhwã ĩ ñíwat 
\p  
\v 1 Caán láa Jesúíh doonádih bohénit ĩt dao béjep wʉt jĩ. Pánih dao béjna, Jesúíhwã míicjeh jʉmna yʉhna, ĩt míic jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. Biquína judíowã jʉmna yʉhna, Griego wéheatdih wéhenit ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Queétboó ĩjeéh éemp wʉnnit yaádhdih yeó jáap jʉmat pah ĩ́ih jeémátdih ĩ tʉ́i biíc yoobó wʉ̃h jeémpcah enna, Hebreo wéheatdih wéhenitdih ĩt jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ.  
\v 2 Páant ĩ míic jʉ̃ihñʉchah jéihnit, Jesús doce ã naáwát tʉ́ʉtnitboó bita ã́ihwãdih bid bojnit, nin pah ĩt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Dios naáwátdih bohéát jwĩ́ih tewat ã jʉmʉchah, jeémátdih jwĩ jéih pãáhcan caá.  
\v 3 Pánihna, jwĩ déewãá, siete neonádih ñi ñíwií, jeémátdih pãáhnit ĩ jʉmat pínah niijná. Bita queétdih ‘Tʉ́init caá’, ĩ niijnít, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat bʉ́dí jʉmnit, tʉ́i jenah joinítdih ñi bidií.  
\v 4 Obohjeéhtih, jwiítboó yeó jáap jʉmat pah Diosdih ʉʉ́bhnit, ã naáwátdih jwĩ bohébipna caá, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 5 Páant ĩ niijíchah joinít, “Jʉ́ʉ. Páant tií jwĩ chãjap”, nihat Jesúíhwã ĩt niíj jepahap wʉt jĩ. Pánihna, Esteban, Jesúsdih tʉ́i jenah joiní, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat bʉ́dí jʉmnidih ĩt ñíwip wʉt jĩ. Bitadihbʉt ĩt ñíwip wʉt jĩ. Nin caá ĩ wʉ̃tna: Felipe, Prócoro, Nicanor, Timón, Pármenas, Nicolás. Caán Nicolásboó Antioquía tʉ́tchidih bóo judío nihcan yʉhna, judíowã ĩ bohéátdih joiná, ĩjeéh waadní ãt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 6 Páant ĩ ñíonitdih Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit pebhna ĩt ʉb jʉibínap wʉt jĩ. Queét ĩ ʉb jʉibínachah ennit, ĩ ñíonitdih teo jã́hanit, ĩt ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ, Dios queétdih ã tʉ́i teo wáacat pínah niijná. 
\p  
\v 7 Pánihna, caán baácdih moón Dios naáwátdih chah dawá jéihnit ĩ jʉmʉchah, Jerusalén tʉ́tchiboó jʉmnit Jesúíhwã ĩt dao béjep wʉt jĩ. Sacerdotewãbʉt dawá tʉ́ʉt nʉʉmnít, Jesúíhwãjeéh ĩt waadáp wʉt jĩ. 
\s1 Bita Estebandih ĩ tewat 
\p  
\v 8 Esteban, caandíh Dios bʉ́dí ã teo wáacachah, ã wẽpatjĩh dawá láa jwiít cã́acwã jwĩ jéih chãjca naáhdih ãt chãj jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ã chãj jʉ́ʉtʉchah ennit, cã́acwã Jesúíh doonádih chah ĩt joííhip wʉt jĩ.  
\v 9 Obohjeéhtih, biquína judíowã ĩ míic wáacat mʉʉdíh moón caandíh ĩt jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. Queét Teo Wʉ̃hnitji wʉ̃t jʉmni poómp ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Cirene tʉ́tchidih moón, Alejandría tʉ́tchidih moón, Cilicia baácdih moón, Asia baácdih moón ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Queét wʉt jĩí Estebandih jʉ̃ihnit ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 10 Pánihna, Esteban Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat bʉ́dí jʉmnit, tʉ́i jéihni jʉmna, ã wéhenachah joinít, queétboó caandíh biíc yoobó ĩt nihcap wʉt jĩ.  
\v 11 Biíc yoobó nihcan, íijna, bita ĩ yee naáwát pínah niijná, ĩt jíib wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Páant ĩ yeeat tʉ́ʉtʉchah joinít, nin pah ĩt niíj naóh yacap wʉt jĩ: “Esteban Moisés ã wʉtatjidih Diosdihbʉt yeejép ã wéhenachah, jwĩ joyóp be”, ĩt niíj yeenap wʉt jĩ.  
\v 12 Páant ĩ niijíchah joinít, cã́acwã, Moisés ã wʉtatjidih bohénit, bita waóhnitbʉt Estebandih ĩt íijip wʉt jĩ. Pánih íijnit, caandíh teonit, ĩ maáta pebhna ĩt ʉb bejep wʉt jĩ.  
\v 13-14 Queét ĩ yeeat tʉ́ʉtnitji nin pah ĩ maátadih ĩt niíj yeenap wʉt jĩ: 
\p —Nin yeó jáap jʉmat pah Dioíh mʉʉdíh, Moisés ã wʉtatjidihbʉt yeejép ãpĩ́ wéhenap be. Nin pah ã niijíchah, jwiít jwĩ joyóp be: ‘Jesús Nazaret tʉ́tchidih bóo Dioíh mʉʉdíh ã yohbipna caá. Moisés ã wʉtatjidihbʉt ã jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmbípna caá’, Esteban ã niijíp be, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 15 Nihat caanjĩ́h chʉ́ʉdnit Estebandih ĩ enechah, ã́ih móot ángelíh móot panih yeh iigní ãt jígohop wʉt jĩ. 
\c 7  
\s1 Esteban ã míic jãh niiját 
\p  
\v 1 Sacerdotewã ĩ maáh nin pah Estebandih ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: “¿Nit ĩ niiját yoobópdih niít?” ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 2 Páant ã niijíchah joinít, Estebanboó nin pah caandíh ãt niíj jepahap wʉt jĩ: “Wã déewãá, behnitbʉt ñi joyoó. Weemdíh ĩ naóh yacat yoobópdih nihcan caá. Ded pah Moisés ã chãjatjidih yeéb ñi jenah joyát pah weembʉ́t biíc yoobó wã jenah joiná caá. Ded pah jwĩ nʉowã ĩ chãjatjidihbʉt biíc yoobó wã jenah joiná caá. Jwĩ nʉo Abrahamji Mesopotamia baácdih ã jʉmʉchah, Harán baácboó ã bejat pínah jã́tih, Dios nihat jéihni jʉmna, caandíh ãt jígohop wʉt jĩ.  
\v 3 ‘Meém míih baácdih ma déewãdihbʉt ma cádah bejeé. Páant ma bejechah, wã ñíoni baácna meemdíh wã waóhbipna caá’, Abrahamjidih Dios ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 7:3 \xt Gn 12.1\x* 
\v 4 Páant ã niijíchah joinít, Abrahamji Caldea baácmant ãt nʉmah jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt yʉh jĩ. Pánih yʉʉ́p jʉ̃óhnit, Harán baácna jʉinít, ĩt chão jwʉ́ʉhʉp wʉt jĩ. Behe ã wʉnat tʉ́ttimah, nin jwĩ jʉmni baácdih Dios Abrahamwãjidih ãt jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.\x * \xo 7:4 \xt Gn 11.31; 12.4\x* 
\v 5 Obohjeéhtih, Abrahamji Dios ã naóhni baácdih ã jʉyʉ́chah yʉhna, ã́ih baác pínahdih caandíh ãt wʉ̃h jwʉhcap wʉt jĩ. Jibnitjeh ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Abrahamji ã weh wih jwʉhcah, Dios caandíh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Meemdíh, ma jʉimenádihbʉt nin baácdih wã wʉ̃hbipna caá’, ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 7:5 \xt Gn 12.7; 13.15; 15.18; 17.8\x* 
\v 6 ‘Tʉ́ttimah, ma jʉimená biíh baácna bejnit, caán baácdih moónjeéh jʉmna, queétdih teo wʉ̃hnit ĩ jʉmbipna caá. Pánihna, cuatrocientos jópchi ma jʉimenádih yeejép ĩ chãjbipna caá.  
\v 7 Obohjeéhtih, páant ĩ chãjat jíib, weém caán baácdih moondíh wã peéh chãjbipna caá. Páant wã peéh chãjat tʉ́ttimah, ma jʉimená nin baácna ĩ jwʉ́ʉb jʉibípna caá, páant mʉntih. Pánih jwʉ́ʉb jʉinít, weemdíh jepahnit, ĩ wẽi ʉʉ́bhbipna caá’, Abrahamdih Dios ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 7:7 \xt Gn 15.13-14; Ex 3.12\x* 
\v 8 Páant niijnít, Dios nin pah caandíh ãt jwʉ́ʉb niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Weém wã niijátjidih wã náhniat pínah, yeebbʉ́t ñi náhniat pínah niijná, nin pah ñi chãjaá: Quehli nah yapat chóodih ñi bóod yohoó. Meém míicjeh, ma jʉimenábʉt biíc yoobó bóodnit ñi jʉmʉʉ́’, ãt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, Abraham áa Isaacdih mi weép jʉmʉchah, ocho yeó jáap tʉ́ttimah, ã́ih quehli nah yapat chóodih Abraham ãt bóod yohop wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Isaac Jacob pínahdih ãt weh jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, Jacobboó docewã ãt weh jʉmʉp wʉt jĩ. Queét doceboó jwĩ nʉowã pínah ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.\x * \xo 7:8 \xt Gn 17.10-14; 21.2-4; 25.26; 29.31–35.18\x* 
\p  
\v 9 “Queét jwĩ nʉowã ĩ ʉ́ʉd Josédih íijnit, caandíh yohna, Egipto baácna bejnitdih ĩt jíib chãj wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Páant ĩ jíib chãj wʉ̃hniji ã moh yéejechah enna, Dios Josédih ãt tʉ́i teo wáacap wʉt jĩ.\x * \xo 7:9 \xt Gn 37.11,28; 39.2,21\x* 
\v 10 Páant ã teo wáacachah, José tʉ́i jenah joiní ã jʉmʉchah, Faraón Egipto baácdih moón ĩ maáhboó Josédih ãt wẽi enep wʉt jĩ. Diosboó caandíh páant ãt wẽi enat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih wẽi ennit, Faraón Josédih nihat Egipto baácdih moondíh tewat wʉtni maáh pínah ãt waadánap wʉt jĩ. Ã pebh moondíhbʉt maáh ãt waadánap wʉt jĩ.\x * \xo 7:10 \xt Gn 41.39-41\x* 
\p  
\v 11 “Caán láa Egipto baácboó Canaán baácboobʉ́t mah ã bʉʉgcáh, caán baácnadih moón tʉbit ĩt moh yéejep wʉt jĩ. Pánihna, jwĩ nʉowãbʉt jeémát ĩt jéih bid jʉicáp wʉt jĩ.\x * \xo 7:11 \xt Gn 42.1-2\x* 
\v 12 Egipto baácboó jeémát jʉmat doonádih joinít, Jacob ã wehdih neoh ãt jwíih wah bojop wʉt jĩ.  
\v 13 Tʉ́ttimah ã jwʉ́ʉb wahachah, Egipto baácboó ĩ jʉibínachah, ‘Weém ñi ʉ́ʉd tigaá’, José ã ʉ́ʉd jeñénadih ãt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, Joséboó ã déewãdih ã maáh Faraóndih ãt jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.\x * \xo 7:13 \xt Gn 45.1,16\x* 
\v 14 Tʉ́ttimah, José ã íip Jacobdih ã déewãdihbʉt ãt bidip wʉt jĩ. Ã déewã setenta y cinco cã́acwãjeh ĩt jʉm jwʉhʉp wʉt jĩ.\x * \xo 7:14 \xt Gn 45.9-10,17-18; 46.27\x* 
\v 15 Ã wʉ̃ʉ́h ã bid bojochah joinít, Jacobwã ã wʉ̃ʉ́h pebhna Egipto baácboó ĩt bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínitji ĩt bʉʉdʉ́p wʉt jĩ.\x * \xo 7:15 \xt Gn 46.1-7; 49.33\x* 
\v 16 Jacob ã nʉo Abraham Hamor báadhda wehdih Siquem wʉ̃t jʉmni baácboó ĩ wʉnʉchah ĩ yohat pínahdih ãtát jíib chãjap wʉt jĩ. Pánihna, Abraham ã jíib chãjniji baácboó Jacobíh bácahjidih ʉb bejnit, ã wehboó ĩt yohop wʉt jĩ.\x * \xo 7:16 \xt Gn 23.3-16; 33.19; 50.7-13; Jos 24.32\x* 
\p  
\v 17 “Tʉ́ttimah, ‘Nin baácdih yeebdíh wã wʉ̃hbipna caá’, Dios Abrahamdih ã niijátji pah tóah jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Egipto baácboó jwĩ déewã ĩt cã́ac poonap wʉt jĩ.  
\v 18 Egipto baácdih ĩ jʉmʉchah, biíh maáh Faraón ĩ niijní, ãt tʉ́ʉt nʉʉmʉ́p wʉt jĩ. Caán Faraónboó ded pah José ã chãjatjidih ãt jéihcap wʉt jĩ.\x * \xo 7:18 \xt Ex 1.7-8\x* 
\v 19 Pánih jéihcan, jwĩ nʉowãdih yeejép chãjna, ĩ weh jáap tʉ́ʉhnitdih ãt mao yohat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.\x * \xo 7:19 \xt Ex 1.10-11,22\x* 
\v 20 Páant ã yapat cãtíh, Moisés pínah ã cã́ac jʉmʉchah, Dios caandíh ãt tʉ́i wẽi enep wʉt jĩ. Pánihna, ã mána tres widh caanbítdih jʉ́ʉtcanjeh, ĩ́ih mʉʉ́boó ĩt tʉ́i bih bíbohop wʉt jĩ.\x * \xo 7:20 \xt Ex 2.2\x* 
\v 21 Pánihat tʉ́ttimah, Moisésdih mʉʉ́boó jéih bíbohcan, ã mána caandíh mʉjboó ĩt pahanap wʉt jĩ. Páant ĩ pahanidih Faraón nʉʉ́m bid jʉí, ʉb aab béjnit, mi wʉ̃ʉ́h pah mit behanap wʉt jĩ.\x * \xo 7:21 \xt Ex 2.3-10\x* 
\v 22 Egipto baácdih moón tʉ́i jéihnitíhdih Moisésdih ĩt bohénap wʉt jĩ. Pánihna, caán maáh wʉ̃ʉ́h pah ãt jʉmʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 23 “Tʉ́ttimah, caán cuarenta jópchi bíbohnit, ã déewã judíowãdih enedih ãt bejep wʉt jĩ.  
\v 24 Pánih enedih jʉibína, Egipto baácdih bóo judíodih yeejép ã chãjachah, Moisés ãt enep wʉt jĩ. Páant ã chãjachah ennit, ã déedih teo wáacadih bejna, Egipto baácdih bóodih ãt mao yohop wʉt jĩ.  
\v 25 Pánih chãjna, ‘Wã déewã ĩ déedih wã teo wáacachah enna, “Dios jwiítdih tʉ́i ʉbni pínah ãt wahap taga”, ĩ niíj jenah joibípna caá’, Moisés ãt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, queétboó páant ĩt niíj jenah joicáp wʉt jĩ.  
\v 26 Biíh yeó jáapdih chénewã ã déewã ĩ míic mawachah, Moisés ãt enep wʉt jĩ. Pánih enna, ‘¿Yeéb biícwãjeh dépanih míic mao tigaá ñi chãj?’ queétdih ãt niijíp wʉt yʉh jĩ.  
\v 27 Obohjeéhtih, páant ã niijíchah joinít, ã déedih yeejép chãjniboó Moisésdih ãt ʉb tóo yoh bojop wʉt jĩ. ‘Meém jwĩ maáh nihcan, jwiítdih wʉtni nihcan caá.  
\v 28 ¿Jwíin Egipto baácdih bóodih ma mao yohatji pah weemdíhbʉt mao yohíh niít ma chãjap?’ ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ.  
\v 29 Páant ã niijíchah joí wʉ́hi bejnit, Moisés Madián baácboó ãt jweí béjep wʉt jĩ. Caanná jweí jʉibíniji áa jʉmnit, chénewã ãt weh jʉmʉp wʉt jĩ.\x * \xo 7:29 \xt Ex 2.11-15; 18.3-4\x* 
\p  
\v 30 “Madián baácboó Moisés cuarenta jópchi jʉmna, mʉʉ́ wihcapboó Sinaí jee pébh jʉmnit, máa chálih iigní panihnidih ãt enep wʉt jĩ. Caán iigát panihat cãtíh ángelboó caandíh ãt jígohop wʉt jĩ.  
\v 31 Páant ã jígohochah, Moisés ãt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Pánih en wʉ́hi bejna, caán máa chálih iigní panihni pebhbit enedih ã bejechah, Dios caandíh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ:  
\v 32 ‘Weém Dios caá. Weemdíhjeh caá ma nʉowã, Abraham, Isaac, Jacob ĩ tʉ́i wẽi ʉʉ́bʉ́p’, ãt niijíp wʉt jĩ. Páant ã niijíchah joinít, Moisésboó méménit, ʉ́ʉmna, ãt en ñahacap wʉt jĩ.  
\v 33 Pánihna, Dios nin pah caandíh ãt jwʉ́ʉb niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Bʉʉ wã pebh ñʉhna, míih zapatosdih waícanjeh ma tóo dʉgʉʉ́.  
\v 34 Wĩ́ih cã́acwã Egiptoboó jʉmnit, yeejép yapna, tʉbit moh yéejnit ĩ jʉñʉ́chah, wã joiná caá. Páant ĩ jʉñátdih joinít, queétdih teo wáacat náahna, Egipto baácboó meemdíh wahat tʉ́ʉt niijná, ma pebh wã dei jʉ̃ʉ́wʉ́p be. Pánihna, bʉʉ conboó ma jwʉ́ʉb bejeé’, Dios Moisésdih ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 7:34 \xt Ex 3.1-10\x* 
\p  
\v 35 “Ĩ náahcannijidih yʉhna, ĩ maáh pínah, queétdih tʉ́i ʉbni pínahdih Diosboó ãt wah jwʉ́ʉba bojop wʉt jĩ. ‘Meém jwĩ maáh nihcan, jwiítdih wʉtni nihcan caá’, ĩ jãh niijjéhnijidih Dios Egipto baácboó ãt wah bojop wʉt jĩ, queétdih ã nʉmah bac jʉ̃ʉ́wát pínah niijná. Pánih wahna, Moisésdih teo wáacni pínah máa chálih iigní panihni cãtíh jʉmni ángeldihbʉt Dios ãt wahap wʉt jĩ.  
\v 36 Pánihna, Egipto baácboó jʉmnitji judíowãdih Moisés ãt nʉmah jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Egipto baácboó caán Moisés Dios ã wẽpatdih ãt jwíih jʉ́ʉt waáwáp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Mʉj Mac Dʉʉni wʉ̃t jʉmniboó ãt jwʉ́ʉb jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, mʉʉ́ wihcapboobʉ́t cuarenta jópchi ĩ jʉmʉchah, Dios ã wẽpatdih páant ãpĩ́ jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.\x * \xo 7:36 \xt Ex 7.3; 14.21; Nm 14.33\x* 
\v 37 Caán Moisésboó judíowãdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘Weém wã nihat pah mʉntih Dios naáwátdih naóh yapani pínahdih yeebdíh ã wahbipna caá. Caán ñijeéh ã jʉmbipna caá’, Moisés queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 7:37 \xt Dt 8.15,18\x* 
\v 38 Moisés mʉʉ́ wihcapboó jwĩ nʉowã biícdih ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Sinaí wʉ̃t jʉmni jeená caandíh naóhniji ángeljeéhbʉt ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Ĩjeéh jʉmnit, Dios ã wʉtatdih Moisésboó ãt naóh yapanap wʉt jĩ, caandíh jepahnit, Diosjeéh ĩ tʉ́i jʉmat pínah niijná. Jwiítbʉt jwĩ joyát pínahdih ãt naáwáp wʉt jĩ.\x * \xo 7:38 \xt Ex 19.1–20.17; Dt 5.1-33\x* 
\p  
\v 39 “Pánih jʉ̃óhnitji mʉʉ́ wihcapboó jʉmna, Egipto baácboó jwʉ́ʉb bejíhna, Moisésdih náahcan, jwĩ nʉowã ã wʉtatdih ĩt yap yohop wʉt jĩ.  
\v 40 Pánih yap yohna, Moisés ʉ́ʉd jeñé Aaróndih nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: ‘Jwiítdih waóhnit pínah Dios panihnitdih ma pãp wʉ̃hʉʉ́. ¿Egipto baácboó jwĩ jʉmʉchah, jwiítdih nʉmah jʉ̃óhni Moisés ded pah tigaá ãt bej?’ ĩt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 7:40 \xt Ex 32.1\x* 
\v 41 Páant niijnít, queét momo jiwi wʉ̃ʉ́h pah jígohnidih orojĩh ĩt pãpap wʉt jĩ. Pánih pãp péanit, queét nʉñʉ́pdih mao ʉb jʉ̃óhnit, ĩ pãpnidih cáo wʉ̃hna, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ.\x * \xo 7:41 \xt Ex 32.2-6\x* 
\v 42 Páant ĩ pãpnijidih ĩ weñechah ennit, ‘Weemdíh yohnit, cʉ́iwãdih, widhdih, yeodíhbʉt ĩ wẽi dáhwa naáh’, niijnít, Dios queétdih ãtih yohop wʉt yʉh jĩ. Páant ĩ chãjatjidih Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: 
\q1 ‘ “Yeéb weemdíh yeejép ñi chãjap be. Mʉʉ́ wihcapboó cuarenta jópchi jʉmna, yeéb judíowã nʉñʉ́pwãdih mao cáonit, weemdíh wʉ̃hna, ñita tʉ́i chãj tagaá. Obohjeéhtih, weémboodíh ñi náhnicap be. 
\q1  
\v 43 Pánih náhnican, Móloc wʉ̃t jʉmnidih wẽinit, ã́ih mʉʉdíh ñi bíbohop jĩ. Biíh cʉ́i Refán wʉ̃t jʉmni, caan páh jígohni yeéb ñi pãpni dahdihbʉt ñi weñep be. Pánihna, yeebdíh peéh chãjna, yʉʉ́p Babilonia baácboó wã wahbipna caá”, Dios ã niijná caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Am 5.25-27)\rq* 
\p  
\v 44 “Jon jã́tih moón jwĩ nʉowã mʉʉ́ wihcapboó jʉmna, Dios ĩjeéh ã jʉmat pínah niijná, nʉñʉ́p chóojĩh ĩ chãjni mʉʉdíh ĩt bíbohop wʉt jĩ. Caán mʉʉdíh Dios ã niijátji pah biíc yoobó Moisés ãt chãjap wʉt jĩ. Caán mʉʉ́ diítboó Dios ã wʉtat daácni jeé naaná ãt jʉmʉp wʉt jĩ.\x * \xo 7:44 \xt Ex 25.9,40\x* 
\v 45 Pánihna, queétdih Dios ã naóhniji nin baácdih jʉiná, Josué jwĩ nʉowã biícdih caán mʉʉdíh ĩt ʉb jʉyʉ́p wʉt jĩ. Páant ĩ ʉb jʉyʉ́chah, Dios queétdih teo wáacna, caanjĩ́h jʉmnitjidih ãt yohop wʉt jĩ. David ã jʉm láabʉt caán mʉʉdíh ĩt bíboh jwʉhʉp wʉt jĩ.\x * \xo 7:45 \xt Jos 3.14-17\x* 
\v 46 Pánihna, caandíh Dios ã tʉ́i weñechah jéihnit, caán ĩjeéh ã jʉmat pínah mʉʉdíh chãjíhna, David Diosdih ãtih ʉʉ́bʉ́p wʉt yʉh jĩ.\x * \xo 7:46 \xt 2S 7.1-16; 1Cr 17.1-14\x* 
\v 47 Obohjeéhtih, páant ã ʉʉ́bʉ́chah yʉhna, ã wʉnat tʉ́ttimah, ã wʉ̃ʉ́h Salomónboó Dioíh mʉʉdíh ãt chãjap wʉt jĩ.\x * \xo 7:47 \xt 1R 6.1-38; 2Cr 3.1-17\x* 
\v 48 Pánih chãjna yʉhna, Diosboodíh cã́acwã ĩ chãjni mʉʉdíh ĩ jéih nemcan caá. Páant niijnít, Dios naáwátdih naóh yapani nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: 
\q1  
\v 49 ‘ “Japboó wã chʉ́ʉdat panihni caá. Caánboó chʉ́ʉdna, nihatdih wã wʉtna caá. Pánihna, noónboó wĩ́ih jítcha wã chʉ̃i chʉ́ʉdat panihni caá. Pánih chʉ̃i chʉ́ʉdna, chah wẽpni wã jʉmna caá. Weém Dios caá. Páant wã jʉmʉchah, wĩ́ih mʉʉ́ pínahdih ñi jéih teo wʉ̃hcan caá. Wã chooát pínah mʉʉdíh wã náahcan caá. 
\q1  
\v 50 Weemjéh nin baácboó nihatdih wã chãjap jĩ”, Dios ã niijná caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Is 66.1-2)\rq* 
\p  
\v 51 “Jwĩ nʉowãji ĩ yap yohat pah mʉntih yeebbʉ́t Diosdih ñi yap yohna caá. Dios naáwátdih joiná yʉhna, yeéb yehna joyáh bojnit Tʉ́ini Espíritudihbʉt yehna ñi niijná caá.\x * \xo 7:51 \xt Is 63.10\x* 
\v 52 Jwĩ nʉowãji Dios naáwátdih nihat naóh yapanitdih yeejép ĩt chãjap wʉt jĩ. ‘Tʉ́ttimah tʉ́ini yoobát ã jʉ̃óhbipna caá’, queét ĩ niíj naáwáchah, jwĩ nʉowã ĩt joijí ta yʉh caá. Obohjeéhtih, páant niíj naóhnitjidih ĩpĩ́ mao yohop wʉt jĩ. Pánihna, ‘Tʉ́ini yoobát ã jʉ̃óhbipna caá’, ĩ niijníji Jesúsdih yeebbʉ́t ñi mawap be.  
\v 53 Dios ã wʉtatdih ángelwã Moisésdih ĩt naóh yapanap wʉt yʉh jĩ, jwĩ joyát pínah niijná. Obohjeéhtih, ĩ wʉtatjidih jwĩ bíbohna yʉhna, yeébboó caandíh ñi yap yohna caá”, Esteban ãt niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Estebandih jee dáhnajĩh ĩ yoh mawat 
\p  
\v 54 Páant ã niijíchah joinít, queétboó tʉbit ĩt íijip wʉt jĩ. Pánih íijna, ʉ́ʉm náah jʉmnit ĩt jígohop wʉt jĩ.  
\v 55 Páant ĩ íijichah yʉhna, Tʉ́ini Espíritu caandíh bʉ́dí ã teo wáacachah, japboó chéi en ñahanit, Dios ã yeh iigátdih, Jesús Dios ã jéihyepmant bóo bʉwámant ã ñʉhʉchahbʉt Esteban ãt enep wʉt jĩ. 
\p  
\v 56 —¡Ñi eneé! Jeáboó jéweat panihni ã jʉmʉchah, Jesús nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, Dios ã jéihyepmant bóo bʉwámant ã ñʉhʉchah, wã enna caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 57 Páant ã niijíchah joinít, queét tʉbit íij yapna, ñaácnit, ĩ́ih molítdih nem teo, ñáo ñah bejnit, caandíh ĩt tewep wʉt jĩ.  
\v 58 Pánih teonit, caán tʉ́tchimant wái bac bejnit, jee dáhnajĩh ĩt yoh mawap wʉt jĩ. Páant ĩ yohat pínah jã́tih, jih ĩ dʉoní yégueh chóonadih tóo dʉg jwejnit, jáap beh tóahni Saulo wʉ̃t jʉmnidih ĩt wapat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 59 Estebandih jeejĩ́h ĩ yohochahjeh, “Maá Jesús, wĩ́ih caolihdih ma ʉbʉʉ́”, ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 7:59 \xt Sal 31.5; Lc 23.46\x* 
\v 60 Páant niijnít, bódicha caj yoh ñajnit, “Maá, weemdíh yeejép ĩ chãjachah yʉhna, queétdih ma peéh chãjca bojoó”, niijnít, ãt wʉnah bejep wʉt jĩ.\x * \xo 7:60 \xt Lc 23.34\x* 
\c 8  
\s1 Saulo Jesúíhwãdih yeejép ã chãjat 
\p  
\v 1-2 Bita Jesúíhwã Estebanjidih baad yóhna, bʉ́dí ĩt jʉñʉ́p wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Sauloboó Estebandih ĩ mawachah enna, “Tʉ́ina caá”, ãt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Caán yeó jáapjeh Jerusalén tʉ́tchidih jʉmnit Jesúíhwãdih eníhcan, yeejép ĩt chãj jwíihip wʉt jĩ. Páant ĩ mao jwíihichah, Jesúíhwã Jerusalén tʉ́tchimant Judea baác, Samaria baácnabʉt yʉʉ́p ĩt jweí peét bejep wʉt jĩ. Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit pohba ĩt bejcap wʉt jĩ.  
\v 3 Pánihna, Sauloboó Jesúíhwãdih eníhcan, queétdih yeejép chãjna, ĩ́ih mʉʉnádih waadnít, neonádih, yaádhdihbʉt teo wái bacnit, nemat mʉʉ́boó ãpĩ́ nemat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.\x * \xo 8:3 \xt Hch 22.4-5; 26.9-11\x* 
\s1 Felipe Samaria baácboó Jesúíh doonádih ã bohéát 
\p  
\v 4 Pánih jweí peétnitji ĩ jʉibíni tʉ́tchinadih moondíh Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩpĩ́ naáwáp wʉt jĩ.  
\v 5 Samaria baácboó jʉmni chah bʉ́dí tʉ́tchina jʉibínit, Felipebʉt caán tʉ́tchidih moondíh Jesúíh tʉ́ini doonádih ãt naáwáp wʉt jĩ.  
\v 6 Páant ã naáwáchah joinít, Dios ã wẽpatjĩh jwiít cã́acwã jwĩ jéih chãjca naáhdih ã chãjachah ennit, caanjĩ́h moón dawá ĩt tʉ́i joyóp wʉt jĩ.  
\v 7 Dawá nemép jʉmnit ã pebh ĩ jʉibínachah, nemépwãboodíh ãpĩ́ bac bejat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ã bac bejat tʉ́ʉtʉchah joinít, nemépwã ñaácnit, ĩpĩ́ bac bejep wʉt jĩ. Dawá jéih wʉ̃lícannitdih, jéih bejcannitdihbʉt ãpĩ́ booanap wʉt jĩ.  
\v 8 Páant ã chãjachah enna, caán tʉ́tchidih moón bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ. 
\p  
\v 9 Caán tʉ́tchidih bóo Simón wʉ̃t jʉmni, jióhni ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, caán tʉ́tchidih moondíh jióhnit ded pah ĩ chãjatdih ãpĩ́ chãj jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ã chãjachah enna, caanjĩ́h moón en wʉ́hi bejnit, Simóndih ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ. Nin pah ãpĩ́ niijíp wʉt yʉh jĩ: “Weem páh jéihni bita wihcan caá. Dedé weemdíh jʉdhcan caá”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 10 Páant ã chãjachah enna, “Nin Dios pah mʉntih wẽpat bíbohni caá”, cã́acwã ĩ maáta biícdih ĩt niijíp wʉt yʉh jĩ. Queét nihat caandíh ĩt tʉ́i joi jwʉ́hʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 11 Páant ã chãjatjĩh queétdih maatápdih ãt jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ã chãj jʉ́ʉtʉchah enna, queétboó wʉ́hi bejnit, caandíh ĩt tʉ́i joyóp wʉt jĩ.  
\v 12 Obohjeéhtih, caandíh ĩ joyóchah yʉhna, Felipeboó Dios maáh ã jʉmatdih, Jesucristoíh tʉ́ini doonádihbʉt ã naáwáchah joinít, Simóndih cádahnit, Felipeboodíh ĩt joyóp wʉt jĩ. Pánih tʉ́i joinít, ĩ jepahachah enna, Felipe neonádih, yaádhdihbʉt ãt daabánap wʉt jĩ.  
\v 13 Simónbʉt Felipe ã naáwáchah joinít, Jesúsdih ã jepahachah, caandíhbʉt ãt daabánap wʉt yʉh jĩ. Páant ã daabáát tʉ́ttimah, Felipejeéh caanbʉ́t ãt péenap wʉt jĩ. Felipe Dios ã wẽpatjĩh chãj jʉ́ʉtnit, tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hnitdih ã tʉ́i booanachah enna, Simón ãt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 14 Samaria baácdih moón Dios naáwátdih ĩ tʉ́i jepahat dooná Jerusalén tʉ́tchina Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih ãt jʉibínap wʉt jĩ. Páant ĩ jepahat doonádih joinít, Pedro, Juan biícdih, Samaria baácna ĩt wahap wʉt jĩ.  
\v 15 Pánih caanná jʉibínit, Pedrowã Jesúsdih jáap jéihnitdih Diosdih ĩt ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdih ã jʉmat pínah niijná.  
\v 16 Queét Samaria baácdih moón Jesúíhwã ĩ jʉmat jʉ́ʉtat pínah niijná, queétdih Felipe ãtát daabánap wʉt jĩ. Jesúsdihjeh ĩt jéih jwʉhʉp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, caán láa, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdih ãt wih jwʉhcap wʉt jĩ.  
\v 17 Pánihna, Pedro Juanjĩh Samaria baácdih moondíh ĩ teo jã́ha ʉʉ́bʉ́chah, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdih ãt jʉm jwíihip wʉt jĩ. 
\p  
\v 18 Pedrowã ĩ teo jã́ha ʉʉ́bʉ́chah, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatjĩh mácah wéheatjĩh ĩ wéhenachah, Simón ãt enep wʉt jĩ. Pánih ennit, Pedrowã ĩ wẽpat déedih náahna, dinerojĩh ãtih jíib chãjíhip wʉt yʉh jĩ. 
\p  
\v 19 —Weembʉ́t cã́acwãdih wã teo jã́ha ʉʉ́bʉ́chah, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat queétdihbʉt ã jʉmat pínah niijná, weemdíhbʉt ñi wẽpat déedih ñi wʉ̃hʉʉ́, ãt niijíp wʉt yʉh jĩ. 
\p  
\v 20 —Míih dinerojĩh Dios ã wẽpatdih ma jíib chãjíhat yeejép caá. Pánihna, caandíh ma jíib chãjíhat peéh míih dinero biícdih iiguípna ma bejeé.  
\v 21 Dios ã enechah, ma jenah joyát yeejép ã jʉmna caá. Nindih jwiít jwĩ chãjat pah meém chãjni pínah nihcan caá.  
\v 22-23 Wẽpatdih tʉbit en ñinahnit, tʉbit íij yaicánniabeh caá. Pánih jʉmna, yeejépdih ma jéih cádahcan caá. Yeejép ma jenah joyátdih Dios ã yohat pínah niijná, caandíh ma ʉʉ́bʉ́. Páant ma chãjachah enna, caán ma yéejatdih ãta yoh tagaá, Pedro jióhni Simóndih ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 24 —Weemdíh yeéb Diosdih ñi ʉʉ́bʉ́, ma niijípboó wã bejcat pínah niijná. Caán waó jíib iiguípna wã bejíhcan caá, Simón ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 25 Tʉ́ttimah, Pedro Juanjĩh Dios naáwátdih biíh tʉ́tchinadih moondíh naáwádih ĩt bejep wʉt jĩ. “Jesús ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ttimah, caandíh jwiít jwĩ enep jĩ”, Samaria baácdih moondíh ĩt niíj naóh peetép wʉt jĩ. Pánihna, caanjĩ́h moondíh bohé péanit, Jerusalén tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. 
\s1 Felipe Etiopía baácdih bóodih ã bohéát 
\p  
\v 26 Felipe Samaria baácboó ã jʉmʉchah, Dioíh ángel caandíh nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Mʉʉ́ wihcapboó Jerusalén tʉ́tchimant Gaza baácboó bejni namána chóop yapapboó ma bejeé”, ãt niijíp wʉt jĩ.  
\v 27 Páant ã niijíchah joinít, caanná ãt bejep wʉt jĩ. Caán namádih Etiopía baácdih bóo jwʉ́ʉb bejna ãt chãjap wʉt jĩ. Caán Etiopía baácdih moón ĩ maáh wili Candace wʉ̃t jʉmnihíh dinerodih en daoní wʉt jĩ. Jerusalén tʉ́tchiboó Diosdih weñedih jʉibíniji jwʉ́ʉb bejna ãt chãjap wʉt jĩ.  
\v 28 Ã́ih tʉ́tchina pʉ̃tʉ́nijĩh jwʉ́ʉb bejna, Dios naáwátdih naóh yapani Isaías ã daácni nʉ́ojidih enna ãt chãjap wʉt jĩ.  
\v 29 Pánihna, Tʉ́ini Espíritu Felipedih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Con bejni pʉ̃tʉ́ni pebhna ma bejeé”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 30 Páant ã niijíchah joinít, Felipeboó pʉ̃tʉ́ni pebhna jʉibínit, caán nʉ́odih Etiopíadih bóo ã míic en naáwáchah, ãt joyóp wʉt jĩ. 
\p —¿Ma ennidih ma beh joí niít? Felipe caandíh ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ. 
\p  
\v 31 —Weemdíh bohéni ã wihcah, wã tʉ́i beh joicán caá. Wã pebh jʉí chʉ́ʉdnit, weemdíh ma bohénaá, Felipedih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p —Jʉ́ʉ, niijnít, ã pebh ãt jʉibí chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 32 Dios naáwátdih naóh yapani Isaías nin pah ã niíj daacátjidih Etiopía baácdih bóo míic en naóhna ãt chãjap wʉt jĩ: 
\q1 “Ovejadih mawat tʉ́ʉt, ĩ teo wáyachah, ã ñaáccat pah mʉntih caanbʉ́t caandíh ĩ tewechah, laihcanni ã jʉmbipna caá. Oveja yoócdih ĩ bóodochah, ã ñaáccat pah mʉntih caanbʉ́t laihcanni ã jʉmbipna caá. 
\q1  
\v 33 Caandíh ĩ deoh naóhbipna caá. Caán yeejép ã chãjcah yʉhna, queétboó caandíh yeejép ĩ chãjbipna caá. Pánihna, caandíh ĩ mao yohochah, weh wihcanjeh nin baácboó ã bʉʉdbípna caá”, Isaías ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Is 53.7-8)\rq* 
\p  
\v 34 Caán nʉ́odih en naóhnit, Etiopía baácdih bóo Felipedih nin pah ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: 
\p —Ma naáwá weemdíh. ¿Nin Isaías ã niijátji dedna tigaá? ¿Caanjéh naóh niít ãt chãjjip? ¿Biíhdih naóh niít ãt chãjjip, páant ã niijná? ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 35 Páant ã niíj ʉʉ́bh joyóchah joinít, Felipeboó caán nʉ́odih ennit, Etiopíadih bóodih Jesúíh tʉ́ini doonádih ãt naáwáp wʉt jĩ.  
\v 36 Páant niij béjna, íimdih ĩt enep wʉt jĩ. 
\p —¡Enejʉ́h! Conboó íim caá. ¿Weemdíh ma daabáíhcan niít? Felipedih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 37 —Jesúsdih ma tʉ́i jepahachah, meemdíh wã daabábipna caá, Felipe caandíh ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p —Dios wʉ̃ʉ́h Jesúsdih weém wã tʉ́i jenah joiná caá. Caán Jesús Dios ã wahni Cristo ã jʉmatdih wã tʉ́i jéihna caá, ãt niíj jepahap wʉt jĩ. 
\p  
\v 38 Páant niijnít, pʉ̃tʉ́ni íoh teonidih ãt chãwáát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Caán ã chãwáchah, dei ñʉhnit, íimna ĩt dei jʉibínap wʉt jĩ. Pánih dei jʉibínit, íimdih póbó pʉ́ʉd bac bej jʉibí ñʉhnit, Felipeboó caandíh ãt daabánap wʉt jĩ.  
\v 39 Daabá péanit, ĩ aab ñʉ́hʉchah, Tʉ́ini Espíritu Felipedih ãt ʉbah bejep wʉt jĩ. Ã bʉʉdáh bejechah, Etiopíadih bóo caandíh ãt jwʉ́ʉb encap wʉt jĩ. Pánihna, Jesúsdih jepahna, tʉ́i wẽinit, ã́ih baácna ãt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.  
\v 40 Tʉ́ini Espíritu Felipedih ã ʉb bejechah, Azoto tʉ́tchina ãt jʉibínap wʉt jĩ. Pánihna, nihat tʉ́tchinadih moondíh Jesúíh tʉ́ini doonádih naóh jibna, Cesarea tʉ́tchiboó ãt jʉibínap wʉt jĩ. 
\c 9  
\s1 Saulo ã tʉ́ʉt nʉʉmát 
\r (Hch 22.6-16; 26.12-18) 
\p  
\v 1 Páant Felipe ã chãjat pónih, Sauloboó Jesúíhwãdih en jʉ̃ihna, “Queétdih maomi caá”, niijnít, sacerdotewã ĩ maáh pebhna ãt bejep wʉt jĩ.  
\v 2 Caanná jʉibínit, mawat pínah papélahdih caandíh ãt ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. “Damasco tʉ́tchiboó judíowã ĩ míic wáacat mʉʉnádih moón ĩ maátadih ñi daacá. Weém Jesúíhwãdih bid jʉinít, queétdih chéonit, nin Jerusalén tʉ́tchiboó wã jwʉ́ʉb ʉb jʉ̃óhmi caá. Pánihna, wã tewat pínah papélahdih weemdíh ñi wʉ̃hʉʉ́”, Saulo ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 3 Páant ã niijíchah joinít, caán nʉ́odih ĩ wʉ̃hʉchah, Damasco tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ. Damasco tʉ́tchina ĩ tóah jʉibínachah, japmant iíg jéenaat caandíh ãt jígohop wʉt jĩ.  
\v 4 Páant ã iíg jéenanachah, Sauloboó ãt bʉʉg ñájap wʉt jĩ. Pánih bʉʉg ñájnit, Jesús ã wéhenachah, ãt joyóp wʉt jĩ. \wj “¿Saulo, dépanihna meém weemdíh yeejép ma chãj?”\wj* ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 5 “¿Maá, meém déhe tigaá?” Saulo ãt niijíp wʉt jĩ. \wj “Weém Jesús, yeejép ma chãjni caá. Weemdíh íijnit jepahcan, meemjéh tigaá ma míic yéejana caá.\wj* 
\v 6 \wj Ma ñah ñʉhʉʉ́. Tʉ́tchidih waad béjnit, ma jʉmʉʉ́. Ma chãjat pínahdih meemdíh naóhni pínah ã jʉibíbipna caá”,\wj* Jesús Saulodih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 7 Páant ã wéheatdih joiná yʉhna, Saulo ã pej jʉmnitboó cã́acdih encan, ĩt joí wʉ́hi bejep wʉt jĩ.  
\v 8 Saulo ñah ñʉhnit, ã jéih encah, ã pej jʉmnit ã́ih mʉj nahmant teonit, Damasco tʉ́tchina caandíh ĩt wái waad béjep wʉt jĩ.  
\v 9 Pánihna, Saulo biíc peihcanni yeó jáap jéih encan, jeémpcan, babhcan, Diosdih bʉ́dí ʉʉ́bhna ãt chãjap wʉt jĩ. 
\p  
\v 10 Damasco tʉ́tchidih bóo Jesúsdih jéihni Ananías wʉ̃t jʉmni oo jʉ́mat dée pah Jesúsdih ãt enep wʉt jĩ. Páant ã enechah, Jesús caandíh ãt ejep wʉt jĩ: \wj “¡Ananías!”\wj* ãt niijíp wʉt jĩ. “Jʉ́ʉ́, wã jʉmna caá”, ãt niíj jepahap wʉt jĩ. 
\p  
\v 11 \wj “Yoobópdih wʉ̃t jʉmni namádih, Judáíh mʉʉná bejnit, Tarsodih bóo Saulo wʉ̃t jʉmnidih ma bidií. Caán Diosdih ʉʉ́bhna caá ã chãjap.\wj* 
\v 12 \wj Caanbʉ́t oo jʉ́mat dée jígohatdih enna caá ã chãjap. Ã jwʉ́ʉb enat pínah niijná, meém jʉibínit, caandíh teo jã́hanit, ʉʉ́bát panihatdih ã enep be”,\wj* Jesús Ananíasdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 13 “Maá, caán míihwã tʉ́init, Jerusalén tʉ́tchidih moondíh yeejép ãt chãjap wʉt be. Dawá cã́acwã weemdíh páant ĩ niíj naáwáp be.  
\v 14 Nin Damasco tʉ́tchiboó caán nihat míihwãdih teo nemat tʉ́ʉt niijná, sacerdotewã ĩ maátadih papélahdih daacát tʉ́ʉtnit, caán nʉ́o ã wẽpatjĩh ãt jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt be”, Jesúsdih Ananías ãt niíj jepahap wʉt jĩ. 
\p  
\v 15 \wj “Caán Sauloboó wã ñíoni jʉmna, judíowã nihcannitdih, ĩ maátadih, judíowãdihbʉt wã naáwátdih ã naóhbipna caá. Pánihna, ã pebhna ʉ́ʉmcanjeh ma bejeé.\wj* 
\v 16 \wj Tʉ́ttimah, wĩ́ih ã jʉmat jíib, dawá láa yeejép ã yapat pínahdih caandíh wã jéihyabipna caá”,\wj* Jesús Ananíasdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 17 Páant ã niijíchah joinít, Ananías Saulo pebhna jʉibí, caandíh teo jã́ha ʉʉ́bhnit, 
\p —Wã dée Saulo, jwĩ Maáh Jesús namáboó meemdíh jígohni weemdíh ã wahap be, ma jwʉ́ʉb enat pínah, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat meemdíh ã jʉmat pínahbʉt niijná, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 18 Páant ã niijíchahjeh, ã́ih quíib dahdih queéj chã́a pah jígohni ã bʉʉ́g jéenechah, Saulo ãt jwʉ́ʉb enep wʉt jĩ, páant mʉntih. Pánihna, ñah ñʉh bac bejnit, ãt daabáát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 19 Páant caandíh ĩ daabáát tʉ́ttimah, jwʉ́ʉb bid jeémpna, ã nʉʉgʉ́p wʉnatji ãt boonap wʉt jĩ. Pánihna, Saulo Damasco tʉ́tchidih Jesúíhwãjeéh maátcanjeh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. 
\s1 Saulo Damasco tʉ́tchiboó ã naáwát 
\p  
\v 20 Saulo ã tʉ́ʉt nʉʉmát tʉ́ttimahbitjeh, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉnáboó Jesúíh tʉ́ini doonádih ãt naáwáp wʉt jĩ. 
\p —Caán Jesús Dios wʉ̃ʉ́h caá, Saulo ãpĩ́ niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 21 Páant ã niíj naáwáchah joinít, nihat ĩt joí wʉ́hi bejep wʉt jĩ. 
\p —¿Nin Jesúíhwãdih ñʉʉn yóhniji nihcan niít? ¿Ninjĩhbʉt jʉ̃óhnit, queétdih teonit, sacerdotewã ĩ maátadih wʉ̃híhniji nihcan niít? ĩt míic niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 22 Obohjeéhtih, Saulo ʉ́ʉmcanjeh, chah ãt bohénap wʉt jĩ. Pánih bohénit, “Yoobópdih tigaá Jesús Dios ã wahni Cristo caá”, ã niijíchah joinít, bita Damasco tʉ́tchidih moón judíowãboó ĩt beh joicáp wʉt jĩ. 
\s1 Saulo judíowãdih ã jweyát 
\p  
\v 23 Maátcanjeh ã jʉmat tʉ́ttimah, judíowã caandíh mawíhna, queétjeh ĩt míic wéhenap wʉt jĩ.  
\v 24 Pánih míic wéhenit, caán tʉ́tchidih bóo jẽcnadih yeó jáap jʉmat pah, chei jʉmat pahbʉt ĩt páñap wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, Sauloboó ĩ mawíhat doonádih ãt joyóp wʉt jĩ.  
\v 25 Caán doonádih joinít, Saulo ã chéenwã caandíh bʉ́dí wʉhdih yacnit, chei caán tʉ́tchi wáihyat jʉ́dʉ tã́ahmant ĩt cádah deya bojop wʉt jĩ. Páant ĩ chãjat tʉ́ttimah, Jerusalén tʉ́tchiboó ãt bejep wʉt jĩ.\x * \xo 9:25 \xt 2Co 11.32-33\x* 
\s1 Saulo Jerusalén tʉ́tchiboó ã jʉmat 
\p  
\v 26 Jerusalén tʉ́tchidih jʉibínit, Jesúíhwã biícdih Saulo ãtih jʉmíhip wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, “Jesúsdih jepahni nihcan caá”, niíj jenah joinít, caandíh ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 27 Páant ĩ ʉ́ʉmʉchah yʉhna, Bernabéboó Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit pebhna caandíh ãt nʉmah bejep wʉt jĩ. Pánihna, Saulo ded pah ã yapatjidih Bernabé queétdih ãt naáwáp wʉt jĩ: “Nin Saulo Damasco tʉ́tchiboó bejnit, Jesúsdih ãt enep wʉt jĩ. Ã enechah, Jesúsboó caandíh ãt wéhenap wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Damasco tʉ́tchidih moondíh ʉ́ʉmcanjeh, Jesúíh doonádih ãt naáwáp wʉt jĩ”, Bernabé ãt niijíp wʉt jĩ.  
\v 28 Páant ã niiját tʉ́ttimah, Saulo ĩjeéh waadnít, Jerusalén tʉ́tchidih moondíh ʉ́ʉmcanjeh, Jesúíh doonádih ãt wẽp naáwáp wʉt jĩ.  
\v 29 Pánih naóhnit, biquína Grecia baácmant jʉ̃óhnit judíowãjeéh míic wéhenit, queétdih yehna ãt naáwáp wʉt jĩ. Páant Saulo chah ã wẽp naáwát peéh caandíh ĩt mawíhip wʉt yʉh jĩ.  
\v 30 Páant ĩ mawíhat doonádih joinít, Saulojeéh jʉmnit Jesúíhwãboó caandíh Cesarea tʉ́tchina ĩt ʉb jwei déi bejep wʉt jĩ. Caanjĩ́h nʉmah jʉm jwʉhnit, Tarso tʉ́tchina caandíh ĩt wah bojop wʉt jĩ. 
\p  
\v 31 Caán láa nihat Judea baác, Galilea baác, Samaria baácboó Jesúíhwã ĩt tʉ́i jʉmʉp wʉt jĩ. Dedé tac bʉʉgáát wihcah, ĩt tʉ́i míic bohénap wʉt jĩ. Queét Diosdih ʉ́ʉmnit, ĩ yéejatdih cádahachah, Tʉ́ini Espíritu queétdih bʉ́dí ãt teo wáacap wʉt jĩ. Pánihna, Jesúsdih jepahnit chah ĩt dao béjep wʉt jĩ. 
\s1 Pedro Eneasdih ã booaat 
\p  
\v 32 Saulodih ĩ wahat tʉ́ttimah, Pedro nihat tʉ́tchinaboó Jesúíhwãdih táoh en jib bejna, Lida tʉ́tchidih ãt jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 33 Caanná jʉibínit, Eneas wʉ̃t jʉmnidih ãt enep wʉt jĩ. Ocho jópchi jã́tih Eneas tʉbʉ́p chʉ̃ʉ́hniji ãt jéih wʉ̃lícap wʉt jĩ. 
\p  
\v 34 —Eneas, Jesucristo meemdíh ã booana caá. Ma ñah ñʉhʉʉ́. Ma lajatdih ma ʉb ámohoó, Pedro ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p Páant ã niijíchahjeh, Eneas ãt ñah ñʉhʉp wʉt jĩ.  
\v 35 Pánihna, nihat Lida tʉ́tchidih moón, Sarón tʉ́tchidih moonbʉ́t caán doonádih joinít, ĩ yéej chãjatdih cádahnit, Jesúsdih ĩt jepahap wʉt jĩ. 
\s1 Tabita mi boo pʉd jʉ̃ʉ́wát 
\p  
\v 36 Jope wʉ̃t jʉmni tʉ́tchidih Tabita wʉ̃t jʉmnih Jesúsdih tʉ́i jéihnih mit jʉmʉp wʉt jĩ. Mi wʉ̃t Tabita griego wéheatjĩh Dorcas ĩt niijíp wʉt jĩ. Caánt tʉ́i chãjnih, moh yéejnitdih mipĩ́ tʉ́i teo wáacap wʉt jĩ.  
\v 37 Pánihna, caán láa wʉnat ñah jʉ̃ʉ́wʉ́chah, mit wʉnah bejep wʉt jĩ. Páant mi wʉnat tʉ́ttimah, queét miíh bácahjidih tʉ́i choc péanit, chah bóo tólihboó ĩt jwejep wʉt jĩ.  
\v 38 Lida tʉ́tchi Jope tʉ́tchi tʉ́i pebh bʉʉgjéh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, Jope tʉ́tchidih moón Jesúíhwã, Pedro Lida tʉ́tchiboó ã jʉmat doonádih jã́tih ĩtát joyóp wʉt jĩ. Pánih joinítji chénewãdih Pedro pebhna ĩt wah bojop wʉt jĩ. Ã pebhna jʉibínit, “Tabita mi wʉnah bejep be. Waícanjeh jwĩ jʉmʉpboó jwĩjeéh ma jʉ̃ʉ́wʉ́”, Pedrodih ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 39 Páant ĩ niijíchah joinít, Pedro ĩjeéh ãt bejep wʉt jĩ. Caánboó ĩ jʉibínachah, caán mʉʉdíh jʉmnitboó Pedrodih chah bóo tólihna ĩt nʉmah pʉ́ʉh laab béjep wʉt jĩ. Tabita ĩjeéh jʉm jwʉhna, moh yéejnitdih wʉ̃hat tʉ́ʉt niijná, dawá yéguehdih mit chãjap wʉt jĩ. Pánihna, éemp wʉnnit yaádh Pedrodih ñʉh pʉ́ʉda bojnit, mi chãjniji yéguehnadih ĩt jʉ́ʉt jʉñʉ́p wʉt jĩ.  
\v 40 Obohjeéhtih, Pedro caán tólihboó jʉmnitdih ãt bac bejat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Ĩ bac beedáát tʉ́ttimah, bódicha caj yoh ñajnit, Diosdih ãt ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. Pánih ʉʉ́bh péanit, miíh bácahjidih tac pʉ́ʉd ennit, 
\p —Tabita, ma ñah ñʉhʉʉ́, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p Páant ã niijíchahjeh, caántboó Pedrodih wãt ennit, mit pʉd chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ.  
\v 41 Páant mi pʉd chʉ́ʉdʉchah, Pedro miíh téihyadih teonit, caántdih ãt wái ñahanap wʉt jĩ. Pánihna, caanjĩ́h moón Jesúíhwãdih, éemp wʉnnit yaádhdihbʉt bid bojnit, “Eneé mi jwʉ́ʉb boonap be”, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 42 Páant mi booat doonádih nihat Jope tʉ́tchidih moón ĩt joyóp wʉt jĩ. Pánih joinít, dawá Jesúsdih ĩt jepahap wʉt jĩ.  
\v 43 Pánihna, nʉñʉ́pwã chóo teoni, Simón wʉ̃t jʉmnijeéh Jope tʉ́tchiboó maatápdih Pedro ãt jʉmʉp wʉt jĩ. 
\c 10  
\s1 Pedro Corneliowãdih Jesúíh doonádih naáwádih ã bejat 
\p  
\v 1 Caán láa Cesarea tʉ́tchiboó cien soldadowã ĩ maáh Cornelio wʉ̃t jʉmni ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Queét soldadowã Italiano wʉ̃t jʉmni poómp wʉt jĩ.  
\v 2 Cornelio ã́ih mʉʉdíh moón biícdih Diosdih tʉ́i jenah joí wẽinit, caandíh ʉ́ʉmna, yéejat cádahnit, ĩt tʉ́i chãjap wʉt jĩ. Jĩ́gah náah jʉmnit judíowãdih bʉ́dí ãt teo wáacap wʉt jĩ. Jesucristodih jéih jwʉhcan yʉhna, yeó jáap jʉmat pah Diosdih ãt ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ.  
\v 3 Biíc yeó jáap cheyeh las tres jʉmʉchah, Cornelio ã ʉʉ́bʉ́chah, oo jʉ́mat pah, Dioíh ángel ã pebhna ã waád jʉibínachah, ãt enep wʉt jĩ. Páant ã enechah, “Cornelio”, ãt niijíp wʉt jĩ.  
\v 4 Cornelio caandíh en behnit, ʉ́ʉmna, “¿Maá, dedédih caá ma náah?” ãt niijíp wʉt jĩ. Páant ã niijíchah joinít, ángel nin pah caandíh ãt niíj jepahap wʉt jĩ: “Diosdih ma ʉʉ́bʉ́chah, ãt joyóp wʉt be. Jĩ́gah náah jʉmnitdih ma wʉ̃hʉchahbʉt, ãt enep wʉt be. Pánihna, bʉʉ ma ʉʉ́bátdih ã jepahbipna caá.  
\v 5 Jope tʉ́tchiboó Simón Pedro wʉ̃t jʉmnidih ʉb jʉ̃ʉ́wát náahna, míih cã́acwãdih ma wah bojoó. Caán tʉ́ini doonádih yeebdíh ã naóhbipna caá.  
\v 6 Biíh Simón nʉñʉ́pwã chóo teonijeéh bʉ́dí mʉj jwẽ́ejdih jʉmni mʉʉdíh ã jʉmna caá”, ángel Corneliodih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 7 Páant niíj péanit, ãt bac bejep wʉt jĩ. Ã bac bejat tʉ́ttimah, Cornelio chénewã caandíh teo wʉ̃hnitdih, biíc ãjeéh jʉmni soldadodihbʉt ãt bid bojop wʉt jĩ. Caán soldadoboó Diosdih tʉ́i wẽini jʉmna, yeó jáap jʉmat pah Corneliodih wapni wʉt jĩ.  
\v 8 Pánihna, Cornelio ángel ã niijátjidih queétdih naóh beedánit, Jope tʉ́tchiboó ãt wah bojop wʉt jĩ. 
\p  
\v 9 Biíh yeó jáapdih Jope tʉ́tchiboó ĩ tóah jʉibínachah pohba, yeó jáap tac yoób Pedro ã jʉmni mʉʉ́ chahmant bóo coahna Diosdih ʉʉ́bʉ́dih ãt pʉ́ʉh laab béjep wʉt jĩ.  
\v 10 Páant ã ʉʉ́bʉ́chah, caandíh nʉʉgʉ́p tʉbʉchah, ãt jeémíhip wʉt jĩ. Obohjeéhtih, ĩ jeémát chãjat pónih, oo jʉ́mat jígohat déedih ãt enep wʉt jĩ.  
\v 11 Jeáboó ã jéweah bejechah, chénaboó bóod chéoni chóo, bʉ́dí chóo ãt dei jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.  
\v 12 Caán chóo diítna dawá nʉñʉ́pwã judíowã ĩ jeémpca naáhwã míic ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Maiwãbʉt jʉm, jwébehwãbʉt ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 13 Caandíh ã enechah, Dios nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Pedro, ñah ñʉhnit, nitdih ma mao jeémé”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 14 Páant ã niijíchah joinít, “Nihcan caá, Maá. Weém wã jeémpcan niít. Jwĩ nʉowãdih ma jeémát tʉ́ʉtca naáh yeejépwãdih wãpĩ́ jeémpcan beé”, Pedro ãt niíj jepahap wʉt jĩ.  
\v 15 “ ‘Bʉʉ tʉ́init caá’, wã niijnítdih ‘Yeejépwã caá’, ma niijcá bojoó”, Dios Pedrodih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 16 Páant biíc peihcanni láa ã yapachah, caán chóo ãt pʉ́ʉh laab béjep wʉt jĩ, bʉca.  
\v 17 Pánihna, Pedro tʉbit náhni dahwanit, “¿Dépanihatdih niíjíh tigaá pánih jígohnidih ã jʉ́ʉt?” caanjéh ãt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Páant ã niíj jenah joyóchah, Cornelio ã wah bojnitboó, Pedro ã jʉmni mʉʉná ĩt jʉibínap wʉt jĩ: “¿Simón nʉñʉ́pwã chóo teoniíh mʉʉ́ dedboo tígaá ã jʉm?” cã́acwãdih ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ. Caán mʉʉdíh ĩ jéihya naáwáchah, ã jʉmni mʉʉná ĩt jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 18 Pánih jʉibínit, nin pah ĩt niíj ej ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: “¿Simón Pedro wʉ̃t jʉmni nin mʉʉdíh niít ã jʉmʉp?” ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 19 Páant ĩ ejechahjeh, Pedro caandíh jígohnijidih ã jenah joyóchah, Tʉ́ini Espíritu caandíh nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Pedro, jẽcboó biíc peihcannit meemdíh bidna caá ĩ chãjap.  
\v 20 Ñah ñʉh, dei bejnit, ĩjeéh ma bejeé. Biíh pah bóodih náhni dahwacanjeh ma tʉ́i bejeé. Weémboó queétdih wã jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp be”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 21 Páant ã niijíchah joinít, Pedro ĩ pebhna ãt dei bejep wʉt jĩ. Dei jʉibínit, queétdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Ninjĩh tigaá wã jʉmʉp, ñi bid jʉ̃óhni. ¿Dépanihna weemdíh ñi bid jʉ̃óh? ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 22 Páant ã niijíchah joinít, queétboó nin pah ĩt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p —Cornelio cien soldadowãdih wʉtni jwiítdih ã wahap be. Caán tʉ́i chãjni, Diosdih ʉ́ʉmnit yéej chãjcanni, nihat judíowã caandíh ‘Tʉ́ini’, ĩ niijní caá. Meemdíh Dioíh ángel caandíh ãt bidat tʉ́ʉtʉp wʉt be, tʉ́ini doonádih jwiítdih ma naáwát pínah niijná, Pedrodih ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 23 Páant ĩ niijíchah joinít, Pedro queétdih waadát tʉ́ʉt, jeémát wʉ̃hnit, ã jʉmni mʉʉ́boó ãt ʉ̃o jwʉhat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Cheibit Pedro ĩjeéh ãt bejep wʉt jĩ. Páant ã bejechah, bita Jope tʉ́tchidih moón Jesúíhwãbʉt caandíh ĩt pej jʉm bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 24 Ĩ bejni daanimant bóo yeó jáapdih queét Cesarea tʉ́tchina ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Cornelioboó ã déewãdih, ã chéenwãdihbʉt bid wáacnit, Pedrowãdih ãt páñap wʉt jĩ.  
\v 25 Pánihna, Pedro Cornelioíh mʉʉdíh ã téih waadáchah, Cornelioboó jwãáh bac jʉ̃óhnit, ã́ih jítcha pebh bódicha ãt caj yoh ñajap wʉt jĩ. 
\p  
\v 26 Obohjeéhtih, Pedro caandíh wái ñahanit, 
\p —Ma ñah ñʉhʉʉ́. Weembʉ́t meem pánih cã́acjeh mʉn tigaá. Weém maáh nihcan caá, caandíh ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 27 Páant ã niijíchah joinít, ñah ñʉhnit, míic wéhenit, Cornelio caandíh ãt nʉmah waad béjep wʉt jĩ. Caanná waád jʉibínit, dawá míic wáac pã́initdih Pedro ãt enep wʉt jĩ. 
\p  
\v 28 Pánih ennit, Pedro queétdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Jon jã́tih Dios jwĩ nʉowãdih nin pah ãt niíj wʉtʉp wʉt jĩ: ‘Judíowã nihcannit biícdih ñi jʉmca bojoó’, ãt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, caán wʉtatjidih ñijeéh jʉmnit, wã yap yohatdih ñi tʉ́i jéihna caá. Obohjeéhtih, judíowã nihcannitdih ‘Yeejépwã caá’, Dios weemdíh ã niiját tʉ́ʉtcan beé.  
\v 29 Páant ã niijíchah joiná, yeéb weemdíh ñi bidichah, ‘Wã bejcan niít’, niijcánjeh, ñi pebhna wã jʉ̃ʉ́wʉ́p be. ¿Dépanihat tʉ́ʉt tibeé ninjĩh weemdíh ñi jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉt? ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 30 Páant ã niijíchah joinít, Cornelioboó nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p —Jwínah bóodih, yeó tres jʉmʉchah, nin horadih pohba, Diosdih wã ʉʉ́bʉ́chah, ã́ih ángel tʉ́i baabní yeh iigní yégueh dʉoní, wã pebh ã jígohop be.  
\v 31 Pánih jígohnit, ‘Cornelio, meém Diosdih ma ʉʉ́bʉ́chah, meemdíh ãt joyóp wʉt be. Jĩ́gah náah jʉmnitdih ma teo wáacachahbʉt enna, Dios meemdíh jwʉh ã jwʉ́ʉb teo wáacbipna caá.  
\v 32 Pánihna, Jope tʉ́tchiboó míih cã́acwãdih ma wah bojoó, Simón Pedro wʉ̃t jʉmnidih ninna queét ĩ ʉb jʉ̃ʉ́wát pínah niijná. Caán biíh Simón, nʉñʉ́pwã chóo teoni pebh, bʉ́dí mʉj jwẽ́ejdih jʉmni mʉʉdíh ã jʉmna caá’, caán ángel weemdíh ã niijíp be.  
\v 33 Páant ã niijíchah joinít, meemdíh ĩ ʉb jʉ̃ʉ́wát pínah niijná, wĩ́ih cã́acwãdih wã wah bojop be. Meém tʉ́i chãjni jwĩ pebhna mat jʉ̃ʉ́wʉ́p tagaá. Pánihna, jwiít nihat ninjĩh Diosjeéh jʉmna, ded pah jwiítdih ã naáwát tʉ́ʉtatdih joííhna, jwĩ pã́ina caá, Cornelio Pedrodih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Pedro Corneliowãdih Jesúíh doonádih ã naáwát 
\p  
\v 34 Páant ã niijíchah joinít, Pedro nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Bʉʉ jwʉh yoobópdih wã jéihna caá. Nihat cã́acwãdih Dios biíc yoobó ã́ihwã pínah ã náahna caá.\x * \xo 10:34 \xt Dt 10.17\x* 
\v 35 Nihat baácdih moón Diosdih ʉ́ʉmnit, yéejatdih cádahna, ĩ tʉ́i chãjachah, Dios queétdih ã wẽina caá.  
\v 36 Cã́acwã Diosjeéh ĩ tʉ́i jʉmat pínahdih Jesucristodih ãt wah deyanap wʉt jĩ. Caán tʉ́ini doonádih jwiít judíowãdihjeh ãt jwíih jéihyanap wʉt jĩ. Páant ã wahni caá nihat cã́acwã ĩ maáh.  
\v 37 Jesús ded pah ã chãjatji doonádih ñitát joi tágaá. ‘Ñi yéejatdih ñi cádahaá. Pánih cádahnit, ñi daabáát tʉ́ʉtʉ́’, Juan Daabáni cã́acwãdih ãpĩ́ niíj naóh bohénap jĩ. Páant ã bohéát tʉ́ttimah, Jesúsboó Galilea baácdih, nihat Judea baácdihbʉt ded pah ã chãjatji doonádihbʉt ñit joi tágaá.  
\v 38 Caán Jesús Nazaret tʉ́tchidih bóodih Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatdih Dios bʉ́dí ãt wʉ̃hʉp tajĩ. Pánihna, jib bejnit, caán Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatjĩh Jesús cã́acwãdih ã tʉ́i teo wáacap jĩ. Pánih teo wáacna, nemép caolih jʉmnitdih ã tʉ́i booanap jĩ. Dios ãjeéh ã jʉmʉchah, páant ã chãjap jĩ.  
\v 39 Jwĩ́ih baácboó Jerusalén tʉ́tchiboobʉ́t nihat ã chãjatjidih jwiít jwĩ enep jĩ. Tʉ́ttimah, jwĩ maáta judíowã caandíh cruzboó ĩ péoh dodh mao yohat tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 40 Obohjeéhtih biíc peihcanni yeó jáap tʉ́ttimah, caandíh booanit, Jesúsdih Dios ãt jígohat tʉ́ʉtʉp tajĩ.  
\v 41 Páant ã jígohochah yʉhna, nihat cã́acwã caandíh ĩ encap jĩ. Jwiít Dios ã ñíonitdihjeh ã jígohop jĩ. Jesús ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wát tʉ́ttimah, ãjeéh jeémpnit, jwĩ babhbap jĩ.  
\v 42 Pánih jwĩjeéh jʉmna, jwiítdih nin pah ã niíj wʉtʉp jĩ: ‘Nihat cã́acwãdih nin pah ñi niíj naáwá: “Jesúsdih jepahcannit báadhnit, wʉnnitdihbʉt ĩ yéejat peéh chãjat tʉ́ʉtni maáh Dios caandíh ãt waadánap wʉt jĩ”, ñi niijí’, ã niijíp jĩ.  
\v 43 Pánihna, nihat Jesúsdih ĩ jepahachah, Dios ĩ yéejatdih ã yohbipna caá. Nihat Dios naáwátdih jon jã́tih naóh yapanit caán Jesúsdih niíj naóhna ĩt chãjap wʉt jĩ, Pedro Corneliowãdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Judíowã nihcannitdih Tʉ́ini Espíritu ã jwíih jʉmat 
\p  
\v 44 Pedro páant ã niíj naáwáchahjeh, nihat caandíh joinítdih Tʉ́ini Espíritu ãt waadáp wʉt jĩ.  
\v 45-46 Corneliowã judíowã nihcannit yʉhna, mácah wéheatjĩh Diosdih ĩt wẽi naáwáp wʉt jĩ. Páant ĩ wẽi naáwáchah, Pedrodih pej jʉm bejnit judíowã ĩt joyóp wʉt jĩ. Tʉ́ini Espíritu judíowã nihcannitdih ã waadáchah enna, queét judíowãboó ĩt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ. Pánihna, Pedro caandíh pej jʉm bejnitdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p  
\v 47 —Jwiítdih waadát pah mʉn tigaá nitdihbʉt Tʉ́ini Espíritu ã waadáp. ¿Páant ã chãjachah, queétdih jwĩ daabánachah, ã tʉ́imi naniít? ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 48 Páant niíj péanit, Jesús ã wʉtʉchah joiníji ã wẽpatjĩh queét judíowã nihcannitdih Pedro ãt daabáát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ĩ daabáát tʉ́ttimah, “Jwĩjeéh ma chão jwʉ́hʉʉ́”, Pedrodih ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant ĩ niijíchah joinít, ĩjeéh ãt chão jwʉ́ʉhʉp wʉt jĩ. 
\c 11  
\s1 Pedro ã chãjat doonádih Jerusalén tʉ́tchidih moón Jesúíhwã ĩ joyát 
\p  
\v 1 Judíowã nihcannitbʉt Jesúsdih ĩ jepahat dooná ãt bej peét bejep wʉt jĩ. Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitboó, bita Jesúíhwãbʉt Judea baácboó jʉmnit, caán doonádih ĩt joyóp wʉt jĩ.  
\v 2 Pánihna, Pedro Jerusalén tʉ́tchina ã jwʉ́ʉb jʉibínachah, biquína Jesúsdih jepahnit judíowã, caandíh nin pah ĩt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt yʉh jĩ: 
\p  
\v 3 —¿Dépanihna, meém judíowã nihcannit pebhboó ma bej? Queét yeejépwãjeéh jeémpnit, Dios jwĩ nʉowãdih ã wʉtatjidih mat yap yohop taga, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 4 Páant, ĩ niijíchah joinít, Pedro nihat ã yapatjidih nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\m  
\v 5 —Weém Jope tʉ́tchiboó jʉmnit, ʉʉ́bhna, oo jʉ́mat jígohat déedih wã enep jĩ. Páant wã enechah, chénaboó bóod chéoni bʉ́dí chóo jeámant wã pebh ã dei jʉyʉ́p jĩ.  
\v 6 Páant ã dei jʉyʉ́chah, tʉ́i ennit, caán chóo diítna maiwã, jwébehwã nihat nʉñʉ́pwãbʉt ĩ ñʉhʉchah, wã enep jĩ.  
\v 7 Caandíh wã enechah, wéheatbʉt yáanit, nin pah ãí niijíp jĩ: ‘Pedro, ñah ñʉhnit, nitdih ma mao jeémé’, weemdíh ã niijíp jĩ.  
\v 8 ‘Nihcan caá, Maá. Wã jeémpcan niít. Yeejépwã, meém jwĩ nʉowãdih ma jeémát tʉ́ʉtcannitdih wãpĩ́ jeémpcan beé’, wã niíj jepahap jĩ.  
\v 9 Obohjeéhtih, páant wã niíj jepahachah, ‘Bʉʉ “Tʉ́init caá”, wã niijnítdih “Yeejépwã caá”, meém ma niijcá bojoó’, weemdíh ã niijíp jĩ.  
\v 10 Biíc peihcanni láa páant ã yapachah, caán chóo ã jwʉ́ʉb pʉ́ʉh laab béjep jĩ.  
\v 11 Páant ã pʉ́ʉh laab béjechahjeh, biíc peihcannit neoná jwĩ jʉmni mʉʉdíh ĩt jʉyʉ́p tajĩ. Cesarea tʉ́tchidih bóo weemdíh ʉbat tʉ́ʉtna, queétdih ãt wahap tajĩ.  
\v 12 Pánihna, Tʉ́ini Espíritu weemdíh nin pah ã niijíp jĩ: ‘Ĩjeéh ma bejeé. Ñi nʉowãdih wã wʉtatjidih náhni dahwacanjeh ma tʉ́i bejeé’, ã niijíp jĩ. Páant ã niijíchah joinít, ʉ́ʉmcanjeh wã bejep jĩ. Nit seis Jope tʉ́tchidih moón Jesúíhwãbʉt weemdíh ĩ pej jʉm bejep jĩ. Caanná jʉibínit, Cesarea tʉ́tchidih bóoíh mʉʉdíh jwĩ waad béjep jĩ.  
\v 13 Páant jwĩ waád jʉibínachah, ded pah caandíh ã yapatjidih nin pah jwiítdih ã niíj naáwáp jĩ: ‘Dioíh ángel nin mʉʉ́boó weemdíh jígohnit, weemdíh nin pah ã niijíp jĩ: “Jope tʉ́tchidih míih cã́acwãdih wahnit, Simón Pedrodih ma ʉb jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉ́.  
\v 14 Caán jʉinít, yeebdíh tʉ́ini doonádih ã naóhbipna caá. Caán doonádih ñi jepahachah, meém ma pebh moón biícdih ñi yéejat peéh chãjat déedih Jesús ã tʉ́i ʉbbipna caá”, ã niijíp jĩ’, Cornelio jwiítdih ã niijíp be.  
\v 15 Pánihna, Jesúíh tʉ́ini dooná queétdih wã jáap naóh jwíihichahjeh, jwiítdih ã waadátji pah mʉntih, Tʉ́ini Espíritu queétdihbʉt ã waadáp jĩ.  
\v 16 Caandíh ennit, Jesús jwiítdih ã niijátjidih wã náhninap jĩ: \wj ‘Juan mahjĩhjeh ã daabánap be. Obohjeéhtih, Tʉ́ini Espíritu yeebdíh ã waadáchah, yeebdíh ã wẽpat bʉ́dí ã wʉ̃hbipna caá’,\wj* ã niijíp jĩ.\x * \xo 11:16 \xt Hch 1.5\x* 
\v 17 Páant ã niijátjidih náhninit, Dios queétdih Tʉ́ini Espíritu ã wʉ̃hatdih ennit, ‘Weém Diosdih wã yap yohcan niít’, niijnít, queétdih wã daabáát tʉ́ʉtʉp jĩ, Pedro Jesúsdih jepahnit judíowãdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 18 Páant Pedro ã niijíchah joinít, jwʉ́ʉb jʉ̃ihcanjeh, Diosdih wẽinit, nin pah ĩt míic niijíp wʉt jĩ. 
\p —¡Joi yʉ́h bʉca! Judíowã nihcannit yʉhna, yéejat peéh iiguípna ĩ bejat déejidih Dios ãt tʉ́i ʉbʉp taga. Pánihna, ĩ yéejatdih cádahnit, ĩ tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah, queétdihbʉt ã́ihwã ãt chãjap taga, ãjeéh páantjeh ĩ jʉmat pínah niijná, ĩt míic niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Antioquía tʉ́tchidih moon jwʉ́h Jesúíh doonádih ĩ jepahat 
\p  
\v 19 Estebandih ĩ mao láa, bita Jesúsdih jéihnitdihbʉt judíowã ĩt mao ñʉʉnʉ́p wʉt jĩ. Pánihna, queét ĩ mawatdih jweinít, yʉʉ́p ĩt bej peét bejep wʉt jĩ. Biquína Fenicia baácboó bej, bita Chipre quewaboó bej, bitabʉt Antioquía tʉ́tchiboó ĩt bejep wʉt jĩ. Pánih bejnit, Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩt naóh peét bejep wʉt jĩ. Pánih naóh bejna yʉhna, judíowãdihjeh ĩt naáwáp wʉt jĩ. Judíowã nihcannitboodíh ĩt naóh jwʉhcap wʉt jĩ.\x * \xo 11:19 \xt Hch 8.1-4\x* 
\v 20 Obohjeéhtih, biquína Jesúíhwã Chipre quewadih moón, Cirene tʉ́tchidih moonbʉ́t, Antioquía tʉ́tchina jʉibínit, judíowã nihcannitdihbʉt jwĩ Maáh Jesúíh doonádih ĩt naáwáp wʉt jĩ.  
\v 21 Pánihna, Dios bʉ́dí ã teo wáacachah, dawá queétdih joinít, tʉ́ʉt nʉʉmná, Jesúsdih ĩt jepahap wʉt jĩ. 
\p  
\v 22 Antioquía tʉ́tchidih moón ĩ jepahat dooná ã bej peét bejechah, Jerusalén tʉ́tchidih jʉmnit Jesúíhwã caán doonádih ĩt joyóp wʉt jĩ. Pánih joinít, queétdih ã bohé teo wáacat pínah niijná, Bernabédih Antioquía tʉ́tchina ĩt wah bojop wʉt jĩ.  
\v 23 Caanná jʉibínit, queétdih Dios ã tʉ́i teo wáacatdih ennit, Bernabé bʉ́dí ãt weñep wʉt jĩ. Pánih wẽinit, queétdih bohénit, nin pah ãpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ: “Jesúsdih ñi tʉ́i péenaá. Ded pah ã yapachah yʉhna, caandíh ñi tʉ́i jenah joí cádahca bojoó”, queét Jesúsdih jáap jepahnitdih ãt niijíp wʉt jĩ.  
\v 24 Bernabé tʉ́i chãjni, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpat bʉ́dí jʉmni, Jesúsdih tʉ́i jenah joiní ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihni jʉmna, queét judíowã nihcannitdih yʉhna, bʉ́dí ã teo wáacachah, Jesúsdih jepahnit chah ĩt dao béjep wʉt jĩ. 
\p  
\v 25 Tʉ́ttimah, Bernabé Saulodih ã pej pínah Tarso tʉ́tchina bididih ãt bejep wʉt jĩ.  
\v 26 Caandíh jwãáhnit, Antioquía tʉ́tchina ãt nʉmah jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Pánihna, caánboó jwʉ́ʉb jʉibínit, Jesúsdih jáap jepahnitdih biícdih ĩt bohénap wʉt jĩ. Jesúíhwãjeéh jʉmnit, biíc jópchi ĩt tʉ́i bohénap wʉt jĩ. Caán Antioquía tʉ́tchidih wʉt jĩ Jesúíhwãdih “Cristodih péenit”, niijná, “Cristianos”, ĩt jwíih niíj wʉ̃t bʉ́ʉdhdʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 27 Caán láa biquína Dios naáwátdih naóh yapanit Jerusalén tʉ́tchimant Antioquía tʉ́tchina ĩt dei jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 28 Biíc newé ĩjeéh jʉ̃óhni, Agabo wʉ̃t jʉmni, queét Jesúíhwã biícdih ĩ míic wáacachah, caánboó ñah ñʉhnit, Tʉ́ini Espíritu ã niijátdih ãt jwʉ́ʉb naóh yapanap wʉt jĩ. “Maátcanjeh, jeémát wihcat láa nihat baácboó ã jʉmbipna caá”, ãt niijíp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Claudio Romano cã́acwã ĩ maáh ã jʉmʉchah, Agabo ã niijátji pahjeh jeémát wihcat láa ãt jʉmʉp wʉt jĩ.\x * \xo 11:28 \xt Hch 21.10\x* 
\v 29 Pánihna, Agabo ã niijíchah joinít, “¿Jwĩ déewã Judea baácdih moón Jesúíhwãdih jwĩ teo wáac jĩíh?” ĩt míic niijíp wʉt jĩ. Pánih teo wáacnit, det dinero bʉ́dí bíbohnit bʉ́dí ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Bʉʉ́h bʉʉgní bíbohnit bʉʉ́h bʉʉgní ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Bainí bíbohnit bainíjeh ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Bita bíbohcannit ĩt wʉ̃hcap wʉt jĩ.  
\v 30 Ĩ wʉ̃h wáacni dinerodih Bernabéwãdih wʉ̃hnit, Jerusalén tʉ́tchidih moón ĩ déewã Jesúíhwã maátadih ĩt wahap wʉt jĩ, bitadih ĩ pãáát pínah niijná. Pánihna, Bernabé Saulojĩh ĩ wʉ̃hni dinerodih Jerusalén tʉ́tchina ĩt ʉb bejep wʉt jĩ. 
\c 12  
\s1 Herodes Santiagodih mawat tʉ́ʉtnit, Pedrodihbʉt ã nemat tʉ́ʉtat 
\p  
\v 1 Caán láa Maáh Herodes Jesúíhwãdih yeejép chãjna, biquína queétdih nemat mʉʉ́boó ãt nemat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 2 Juan weép jeñé Santiagodih\x * \xo 12:2 \xt Mt 4.21\x* waó ãt bóod yohat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 3 Páant ã chãjachah ennit, judíowã ĩ maáta bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ. Ĩ weñatdih ennit, Pedrodihbʉt ãt tewat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Ã tewat tʉ́ʉtʉchah, paacánni pandih jeémát, Pascua ĩ niijní, láa wʉt jĩ.  
\v 4 Pánihna, caandíh tewat tʉ́ʉtnit, ãt nemat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Chénena míic soldadowã jwíih wapnit pínah ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmnít pínahbʉt páant moon mʉ́ntih ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Bitabʉt páant moon mʉ́ntih ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Bitabʉt páant moon mʉ́ntih ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, Pedro ã jweicát pínah niijná, dieciseis soldadowã caandíh wapnit pínah ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. “Pascua tʉ́ttimah, ʉb bac jʉ̃óhnit, cã́acwã ĩ enepdih caandíhbʉt wã mawat tʉ́ʉtbipna caá”, Herodes caanjéh ãt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ.\x * \xo 12:4 \xt Ex 12.1-27\x* 
\v 5 Páant niíj jenah joinít, soldadowã Pedrodih nemat mʉʉ́boó ãt tʉ́i wapat tʉ́ʉtʉp wʉt yʉh jĩ. Páant caandíh ĩ nemechah, Jesúíhwã Pedrodih bʉ́dí ʉʉ́bhna ĩt chãjap wʉt jĩ. 
\s1 Dioíh ángel nemat mʉʉmánt Pedrodih ã ʉb bacaat 
\p  
\v 6 Herodes ã jenahni yeó jáap cheijeh Pedroboó tʉ́i ʉ̃ona ãt chãjap wʉt jĩ. Chéne soldadowã chénaboó ĩtah tõp ã teo lajachah, Pedro biícdih ʉ̃ona ĩt chãjap wʉt jĩ. Ĩ jʉmni tólih jẽc pebhbʉt bita chéne soldadowã ĩt wap ñʉhʉp wʉt jĩ.  
\v 7 Dioíh ángel queét pebh ã jígohochah, ã yeh iigát ĩ jʉmni tólihdih ãt tʉ́i yeh iiguíp wʉt jĩ. Pánih jígohnit, Pedroíh páwádih ãt wʉʉ́mp mao wʉcʉp wʉt jĩ. “¡Waícanjeh jáanit, ma ñah ñʉhʉʉ́!” ángel Pedrodih ãt niijíp wʉt jĩ. Páant ã niíj wʉcʉchah jáanit, Pedro ãt ñah ñʉhʉp wʉt jĩ. Páant ã ñah ñʉhʉchahjeh, ã́ih téihya colóhnadih ĩ chéoni tõpna ãt waát jéenep wʉt jĩ.  
\v 8 “Míih yéguehdih míih zapatosdihbʉt ma dʉwʉʉ́”, ángel ãt niijíp wʉt jĩ. Páant ã niiját joinít, ãt dʉwʉ́p wʉt jĩ. Pánih dʉó péanachah, “Míih cʉ́bʉh jweyát chóodih pinnit, wãjeéh ma pée jʉ̃ʉ́wʉ́”, ángel caandíh ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 9 Páant ã niijíchah joinít, caán chóodih pinnit, ángeljeéh ãt pée bac bejep wʉt jĩ. “Oboh oo jʉ́matjeh caá. Yapat yoobát pohba nihcan caá”, Pedro ãt niíj jenah joijéhep wʉt yʉh jĩ.  
\v 10 Nemat tólih jẽc pebh wapnitdih yap bej, biíh jẽc pebh wapnitdihbʉt yap bejnit, tʉ́tchina bac bejat ĩtah jẽcdih ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caán ĩtah jẽcdih ĩ jʉibínachah, caanjéh ãt pãa bejep wʉt jĩ. Páant ã pãa bejechah ennit, ĩt bac bejep wʉt jĩ. Namádih bejnit, biíh namána ángel Pedrodih ãt nʉmah jʉibínap wʉt jĩ. Pánihna, caán namádih jʉibínit, ángel ãt bʉʉdáh bejep wʉt jĩ.  
\v 11 Ángel ã bʉʉdáh bejechah, Pedroboó jáani pah, ã yapatdih yoobópdih ãt jenah joyóp wʉt jĩ. “Dios ã́ih ángeldih wahnit, Herodes ã mawat déedih, judíowã ĩ maáta ĩ náahat pah ĩ chãjat déedihbʉt weemdíh nemat mʉʉmánt ãt tʉ́i ʉb bacanap taga. Bʉʉ jwʉhna wã jéihna caá”, Pedro ãt míic niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 12 Caán ã yapatdih tʉ́i jéihnit, Juan Marcos íin Maríaíh mʉʉná ãt bejep wʉt jĩ. Caán mʉʉdíh dawá Jesúíhwã míic wáacnit, bʉ́dí ʉʉ́bhna ĩt chãjap wʉt jĩ.  
\v 13 Pánihna, caán mʉʉná jʉibínit, mʉʉ́ wáihyat jʉ́dʉ jẽcdih waádíhna, ãt wʉʉ́mp mawap wʉt jĩ. Páant ã wʉʉ́mp mawachah joinít, teo wʉ̃hnih Rode wʉ̃t jʉmnih mit jʉibí ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ.  
\v 14 Pánihna, Pedro ã wéheatdih beh joinít, bʉ́dí wẽina, wãtcanjeh, naáwádih mit jwʉ́ʉb waad béjep wʉt jĩ. 
\p —Pedro beé ãí jʉyʉ́p be. Jẽc pebh ãí ñʉhʉp be, mit niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 15 Obohjeéhtih páant mi niijíchah joinít, 
\p —Yeena caá ma chãjap, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p Obohjeéhtih, caántboó biíc yoobó chah mit wẽp naáwáp wʉt jĩ. 
\p Queétboó caántdih joyáh bojnit, 
\p —Oboh ã́ih dadah nacaá, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 16 Pánihna, Pedroboó páantjeh ãt wʉʉ́mp mao behjehep wʉt jĩ. Páant ã wʉʉ́mp mao behjehechah joinít, jẽcdih ĩt wãtap wʉt jĩ, bʉca. Wãtnit, Pedrodih ennit, ĩt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ.  
\v 17 Obohjeéhtih, Pedro queétdih tóo mao jwʉ́ʉbanit, ãt wéheat tʉ́ʉtcap wʉt jĩ. Queétdih ĩ wéheat yayánit, ded pah Dios caandíh nemat mʉʉmánt ã ʉb bacaatdih ãt naáwáp wʉt jĩ. 
\p —Wã naáwátdih Jesús ʉ́ʉd Santiagodih, bita Jesúíhwãdihbʉt ñi naóh yapanaá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p Páant niíj naóh péanit, biáboó ãt bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 18 Tʉ́ttimah, baáb jéenechah, soldadowã Pedro ã wihcatdih ennit, bʉ́dí ĩt wʉ́hi bejep wʉt jĩ. “¿Ded pah tigaá Pedro ãt bej?” ĩt míic niijíp wʉt jĩ.  
\v 19 Pánihna, Herodesboó caandíh bid bojat tʉ́ʉtʉchah, ã́ih soldadowã ĩt bid jʉicáp wʉt jĩ. Pánih bid jʉicán, caandíh wapnitji soldadowãdih tʉbit ãt ʉʉ́bh joí ñʉʉnʉ́p wʉt jĩ. Pánih ʉʉ́bh joí péanit, Pedrodih ĩ tʉ́i wapcatji peéh, queétdih ãt mao yohat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánihat tʉ́ttimah, Herodes Judea baácmant Cesarea tʉ́tchina jʉmat tʉ́ʉt niijná, ãt dei bejep wʉt jĩ. 
\s1 Herodes ã wʉnat 
\p  
\v 20 Herodes Cesarea tʉ́tchidih ã jʉmʉchah, Tiro tʉ́tchidih moondíh, Sidón tʉ́tchidih moondíhbʉt bʉ́dí ãt íijip wʉt jĩ. Caán tʉ́tchinadih moón Herodeíh baácdih moondíh jeémátdih ĩpĩ́ jʉibí jíib chãjap wʉt jĩ. Pánihna, jwʉ́ʉb jíib chãjat tʉ́ʉt niijná, Herodes ã íijat yayát náahnit, Cesarea tʉ́tchina caandíh enedih ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jʉibínit, Herodes ã pebh bóo Blasto wʉ̃t jʉmnidih jwãáhnit, queétdih ã teo wáacat pínah niijná, ĩt jíib chãjap wʉt jĩ. Herodesdih ĩ míic wéheat pínah yeó jáapdih Blastodih ĩt ʉʉ́bát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 21 Pánihna, queétdih ã míic wéheat pínah yeó jáapdih, maáh jʉmna ã dʉwát chóodih dʉonít, ã chʉ́ʉdatdih jʉibí chʉ́ʉdnit, caandíh enedih míic wáacnitdih bʉ́dí ãt naáwáp wʉt jĩ.  
\v 22 Páant ã naáwáchah joinít, nihat míic wáacnitboó “Cã́aquíh naáwát panihcan, Dios naáwát panihni caá”, ĩt niíj wẽi ejep wʉt yʉh jĩ.  
\v 23 Páant ĩ niíj ejechahjeh, cã́acwã ĩ weñatdih náahnit, Diosboodíh ã jwʉ́ʉb wẽi naóhcatji jíib, Dioíh ángel Herodesdih wʉnat ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánihna, coyíwã caandíh ĩ jeéméchah, ãt wʉnah bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 24 Pedrodih Dios ã ʉb bacaat tʉ́ttimah, Jesúíhwã jib bejnit, ã́ih tʉ́ini doonádih ĩt naóh peetép wʉt jĩ. Caán doonádih jepahnit ĩt dao béjep wʉt jĩ. 
\p  
\v 25 Bernabé Saulojĩh Judea baácdih moondíh wáac wʉ̃hniji dinerodih wah péanit, Jerusalén tʉ́tchimant Antioquía tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Jwʉ́ʉb bejnit, Juan Marcosdihbʉt ĩjeéh ĩt ʉb bejep wʉt jĩ. 
\c 13  
\s1 Bernabé Saulojĩh Tʉ́ini Espíritu ã wahat 
\p  
\v 1 Antioquía tʉ́tchidih moón Jesúíhwãjeéh jʉmnit, biquína Dios naáwátdih naóh yapanit jʉm, biquína Jesúíh doonádih bohénitbʉt ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Nin caá ĩ wʉ̃tna: Bernabé, Simón Eini ĩ niijní, Lucio Cirene tʉ́tchidih bóo, Manaén Herodes Antipasjĩh biícdih behni, Saulo yʉh bʉca.  
\v 2 Pánihna, biíc yeó jáap jeémp jwʉhcanjeh, Diosdih wẽina, ĩ ʉʉ́bʉ́chah, Tʉ́ini Espíritu queétdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Bernabédih, Saulodihbʉt jã́tih wãát ñíwip jĩ, Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩ naóh jibat pínah niijná. Páant wã ñíonit ĩ jʉmʉchah, yeébboó queétdih ñi wahaá”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 3 Pánihna, páantjeh jeémp jwʉhcanjeh, teo jã́ha ʉʉ́bhnit, Bernabéwãdih ĩt wahap wʉt jĩ. 
\s1 Bernabéwã Chipre quewana ĩ bejat 
\p  
\v 4 Tʉ́ini Espíritu queétdih ã wahachah, Seleucia tʉ́tchina dei bej, johlitjĩh bejni bʉ́dí jãáj chóodih waadnít, Chipre quewaboó ĩt chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ.  
\v 5 Chipre quewaboó Salamina tʉ́tchidih jʉibí, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná waadnít, caanjĩ́h moondíh Dios naáwátdih ĩt bohénap wʉt jĩ. Juan Marcosbʉt queétdih teo wáacat tʉ́ʉt niijná, ĩjeéh ãt bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 6 Pánihna, Chipre quewaboó jʉmnitdih bohé pʉ́ʉd dei bejna, Pafos wʉ̃t jʉmni tʉ́tchina ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caán tʉ́tchidih biíc judío Barjesús wʉ̃t jʉmni, “Weém Dios naáwátdih naóh yapani caá”, niijná yʉhna, jióhni ãt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 7 Caán jióhni Romano maáh Sergio Paulo wʉ̃t jʉmnijeéh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Sergio Paulo, tʉ́i jenah joiní jʉmna, Dios naáwátdih joyát tʉ́ʉt niijná, Bernabéwãdih ãt bid bojop wʉt jĩ.  
\v 8 Obohjeéhtih, caán jióhni, griego wéheatjĩh Elimas ĩ niijní, Sergio Paulo ã tʉ́ʉt nʉʉmcát pínah niijná, Bernabéwãdih ãtih naáwát tʉ́ʉtcap wʉt yʉh jĩ.  
\v 9 Pánihna, Sauloboó, Pablo biíh ã wʉ̃t jʉmni, Tʉ́ini Espíritu ã wẽpatjĩh Elimasdih en behnit, nin pah ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ: 
\p  
\v 10 —Meém, nemépdih jepahni, nihat tʉ́iniboodíh yap yohni, tʉbit yeeni caá. ¿Diosdih tʉ́i péeíhnitdih ma jãh cádahcan niít?  
\v 11 Bʉʉ meemdíh Dios ã peéh chãjachah, jéih encanni ma jʉm jwʉhbipna caá. Pánihna, yeó ã chãhatdih ma jéih en jwʉhcan niít, Pablo ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p Páant ã niijíchahjeh, Elimas ãt jéih encap wʉt jĩ. Pánih jéih encan, caandíh teo wáini pínahdih ãt bid bejep wʉt jĩ.  
\v 12 Páant ã yapachah ennit, ĩ naóhni doonádih joinít, Sergio Pauloboó joí wʉ́hi bejna, Jesúsdih ãt jepahap wʉt jĩ. 
\s1 Pablo Bernabéjĩh Pisidia baác Antioquía tʉ́tchina ĩ bejat 
\p  
\v 13 Pafos jẽ́litdih Pablowã johlitjĩh bejni jãáj chóodih jwʉ́ʉb waadnít, Panfilia baácdih bóo Perge tʉ́tchina ĩt chʉ́ʉh jʉibínap wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Juan Marcos queétdih cádahnit, Jerusalén tʉ́tchina ãt éemp jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ.  
\v 14 Obohjeéhtih, Pablowãboó jwʉ́ʉb bejcanjeh, Pisidia baácdih bóo Antioquía tʉ́tchina ĩt aab béjep wʉt jĩ. Caanná aáb jʉibínit, judíowã ĩ chooát yeó jáapdih, ĩ míic wáacat mʉʉ́boó ĩt waád jʉibí chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ.  
\v 15 Páant ĩ waád jʉibí chʉ́ʉdʉchah, caán mʉʉdíh wáac jʉinít maáta Moisés ã wʉtatjidih, Dios naáwát naóh yapanit ĩ daacátjidihbʉt queét míic wáacnitdih ĩt en naáwáp wʉt jĩ. Caandíh en naóh péanit, queét maáta Pablowãdih nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Jwĩ déewãá, nit jʉmnitdih teo wáacat pínah doonádih ʉb jʉ̃óhna, bʉʉ ñi naáwá, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 16 Páant ĩ niijíchah joinít, Pabloboó ñah ñʉhnit, ĩ míic wéhenachah yayánit, nin pah ãt niíj bohénap wʉt jĩ: 
\p —Yeéb wã déewãá, judíowã nihcannit yʉhna Diosdih wẽinitbʉt, wã naáwáchah, ñi tʉ́i joyoó.  
\v 17 Dios jwĩ nʉowãdih ãt ñíwip wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Egipto baácboó ĩ jʉmʉchah, ã teo wáacatjĩh ĩt cã́ac poonap wʉt jĩ. Pánihna, dawá ĩ cã́ac pooat tʉ́ttimah, ã wẽpatjĩh caán baácmant ãt ʉb bac jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.\x * \xo 13:17 \xt Ex 1.7; 12.51\x* 
\v 18 Tʉ́ttimah, cuarenta jópchi pohba mʉʉ́ wihcapboó jʉmnit, dawá láa Diosdih ĩ yap yohochah yʉhna, queétdih ãt cádahcap wʉt jĩ.\x * \xo 13:18 \xt Nm 14.34; Dt 1.31\x* 
\v 19 Canaán baácboó jʉmnitji siete poómpdih yoh péanit, jwĩ nʉowã ĩ jʉmat pínah niijná, Dios caán baácdih ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ.\x * \xo 13:19 \xt Dt 7.1; Jos 14.1\x* 
\v 20 Abrahamdih ã naáwát tʉ́ttimah, cuatrocientos cincuenta jópchi yapat tʉ́ttimah, jwĩ nʉowãjidih caán baácdih ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánihna, caánboó ĩ jʉm láa, caán baácdih jʉmnitdih ĩ yoh beedáát tʉ́ʉt niijná, teo wáac waóhnit pínah maátadih Dios queétdih ãt ñío wʉ̃hʉp wʉt jĩ. 
\p “Queét dée péeni maáh Samuel wʉ̃t jʉmni, Dios naáwátdih jwíih naóh yapani ãt jʉmʉp wʉt jĩ.\x * \xo 13:20 \xt Jue 2.16; 1S 3.20\x* 
\v 21 Pánihna, Samuel jʉm láa, jwĩ nʉowãboó queétdih wʉtni pínah maáhdih Diosdih ĩt yójah ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. Páant ĩ ʉʉ́bátdih joinít, queétdih ĩ jwíih maáh pínah Cis wʉ̃ʉ́h Saúljidih Dios ãt ñío wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Saúl Benjamín jʉimená poómpdih bóo ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, caán Saúl cuarenta jópchi maáh ãt jʉm jwʉhʉp wʉt jĩ.\x * \xo 13:21 \xt 1S 8.5; 10.21\x* 
\v 22 Caán ã maáh jʉmatdih dʉ́ʉc wáinit, Davidboodíh Dios ãt jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉ́m maáh waadánap wʉt jĩ. “Isaí wʉ̃ʉ́h Daviddih bid jʉinít, wã wẽina caá. Caánboó wã weñat pínahdihjeh chãjna, weemdíh ã yap yohcan niít”, Dios ãt míic niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 13:22 \xt 1S 13.14; 16.12; Sal 89.20\x* 
\v 23 Caán David jʉima Jesús caá. Pánihna, judíowãdih ĩ yéejat peéh chãjat déedih yohni pínah caán Jesúsdih Dios ãt ñíojip taga.  
\v 24 Jesús ã bohéát pínah jã́tih, Juanboó nihat judíowãdih nin pah ãt niíj naóh bohénap wʉt jĩ: ‘Ñi yéej chãjatdih cádahnit, tʉ́ʉt nʉʉmát jʉ́ʉtna, ñi daabáát tʉ́ʉtʉ́’, ãpĩ́ niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 13:24 \xt Mr 1.4; Lc 3.3\x* 
\v 25 Juan bohé péa jʉ̃óhna, nin pah cã́acwãdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: ‘¿Yeéb weemdíh ded pah ñi niíj jenah joí? ¿“Caán Dios ã wahni Cristo caá”, ñi niíj jenah joí niít? Caán ã wahni nihcan caá. Weém oboh jʉmni caá. Obohjeéhtih, wã tʉ́ttimah jʉ̃óhni chah wẽpni ã jʉmbipna caá’, Juan ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 13:25 \xt Jn 1.20; Mt 3.11; Mr 1.7; Lc 3.16; Jn 1.27\x* 
\p  
\v 26 “Wã déewã Abraham jʉimená, yeéb judíowã nihcannit yʉhna Diosdih wẽinitbʉt, jwiít nihatdih yéejat peéh chãjat déedih yohni pínah doonádih jwĩ joyóp be. Caán doonádih yeebdíh naáwát tʉ́ʉt caá wã chãjap.  
\v 27 Jerusalén tʉ́tchidih moón, ĩ maáta biícdih, chooát yeó jáap jʉmat pah, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidih ĩ en naáwáchah joiná yʉhna, queét ĩ beh joicáp jĩ. Pánih beh joicán, Jesucristo Dios ã wahni ã jʉmatdihbʉt ĩ jéihcap jĩ. Pánih jéihcan, Jesucristodih mawat tʉ́ʉtnit, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátji biíc yoobó ĩ chãjap jĩ.  
\v 28 Jesús ã yéej chãjcah yʉhna, Pilatodih ĩ mao yohat tʉ́ʉtʉp jĩ.\x * \xo 13:28 \xt Mt 27.22-23; Mr 15.13-14; Lc 23.21-23; Jn 19.15\x* 
\v 29 Jon jã́tih ĩ daacátji biíc yoobó ĩ chãj péanachah, cruzboó ĩ péoh dodhnijidih ʉb deyanit, jeé íitboó ã́ih bácahjidih bita ĩt yohop wʉt yʉh jĩ.\x * \xo 13:29 \xt Mt 27.57-61; Mr 15.42-47; Lc 23.50-56; Jn 19.38-42\x* 
\v 30 Obohjeéhtih, Dios caandíh ãt jwʉ́ʉb booanap wʉt jĩ.  
\v 31 Páant ã booaat tʉ́ttimah, ã́ihwã Galileamant Jerusalén tʉ́tchina ãjeéh péenitjidih dawá yeó jáapna ãt jígohop wʉt jĩ. Pánihna, caandíh ennitji jʉmna, ded pah Jesús ã chãjatjidih bʉʉ bita jwĩ déewãdih naóhna caá ĩ chãjap.\x * \xo 13:31 \xt Hch 1.3\x* 
\p  
\v 32-33 “Pánihna, caán tʉ́ini doonádih jwiítbʉt yeebdíh naáwádih jwĩ jʉ̃ʉ́wʉ́p be. Jesucristodih booanit, Dios jwĩ nʉowãdih ã naáwátji jwiít ĩ jʉimenádih biíc yoobó bʉʉ ã yapap be. Páant tigaá Davidji ã jwíih daacátji nʉmpboó Salmo nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: ‘ “Meém wã wʉ̃ʉ́h caá. Bʉʉ nihat cã́acwã ĩ enechah, meemdíh maáh wã waadána caá”, Dios ã niijná caá’, David ãt niíj daacáp tajĩ.\x * \xo 13:32-33 \xt Sal 2.7\x* 
\v 34 Caán ã wʉnʉchah yʉhna, ã́ih bácah ã moópcat pínah niijná, Dios caandíh ãt booanap tajĩ. Ã naáwátdih naóh yapani Isaías nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: ‘ “Daviddih wã niijátji pah meemdíh biíc yoobó wã tʉ́i chãjbipna caá”, Cristodih Dios ã niijná beé’, ãt niíj daacáp tajĩ.\x * \xo 13:34 \xt Is 55.3\x* 
\v 35 Biíh Salmoboó Davidji nin pah ãt jwʉ́ʉb niíj daacáp tajĩ: ‘ “Wĩ́ih tʉ́ini, wã oiniíh bácahdih wã moopát tʉ́ʉtcan niít”, Cristodih Dios ã niijná beé’, ãt niíj daacáp tajĩ.\x * \xo 13:35 \xt Sal 16.10\x* 
\v 36 Pánihna, nindih ñi náhninaá: Davidjiboó Dios ã wʉtatdih tʉ́i jepahnit, ã́ih cã́acwãdih ã tʉ́i chãjat tʉ́ttimah, ãt wʉnʉp wʉt jĩ. Ã wʉnʉchah, ã nʉowãdih ĩ yohopjiboó caandíhbʉt ĩt yohop wʉt jĩ. Páant ĩ yohat tʉ́ttimah, ã́ih bácah ãt moópjip taga.  
\v 37 Obohjeéhtih, Dios ã booaniboó ã́ih bácah ãt moópcap tajĩ.  
\v 38 Páant ã moópcatdih jéihnit, nindih ñi tʉ́i jéihyeé: Caán Dios ã booani Jesús ã wʉn wʉ̃hatjĩhjeh ñi yéejatdih Dios ã yohna caá.  
\v 39 Yeéb Moisés ã wʉtatjidih jepahíhnit, ñi yéejat yohatdih ñipĩ́ bidna yʉh caá. Obohjeéhtih, Jesucristodihjeh jepahnit, ñi yéejat yohatdih ñi jéih bid jʉibípna caá.  
\v 40 Pánihna, Dios naáwátdih naóh yapanit nin ĩ niijátji pah yapcat tʉ́ʉt niijná, ñi tʉ́i chãja chaáh. 
\q1  
\v 41 ‘ “Eneé, wã wẽpatdih wã jʉ́ʉtʉchah, yeéb deoh naóhnitboó ñi en wʉ́hi bejbipna caá. Wã wẽp chãjat pínahdih ĩ naáwáchah yʉhna, tʉ́i jenah joicánnit, ñi wʉnbipna caá”, Dios ã niijná caá’, ĩt niíj daacáp tajĩ”, \rq (Hab 1.5)\rq* 
\m Pablo cã́acwãdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 42 Páant niíj naóh péanit, Pablowã ĩt bac bejep wʉt jĩ. Ĩ bac bejechah, cã́acwã queétdih nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: “Tʉ́ttimah bóo chooát yeó jáapdih jwiítdih ma jwʉ́ʉb bohénaá”, ĩt niijíp wʉt jĩ.  
\v 43 Tʉ́ttimah, maátaboó wáac jʉinítdih ĩ bacanachah, dawá judíowã, dawá judíowã nihcannit yʉhna Diosdih wẽinitbʉt Pablowãdih ĩt ñʉʉn bác bejep wʉt jĩ. Pánih ñʉʉn bác bejnitdih Pablowã nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: “Dios yeebdíh tʉ́i oinit, Jesucristodih ã wahatji doonádih bʉʉ tʉ́i jepahnit, caandíh ñi cádahca bojoó”, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 44 Tʉ́ttimah bóo chooát yeó jáapdih caán tʉ́tchidih moón nihat beéd jʉ̃óhnit pah Dios naáwátdih joííhna, ĩt míic wáac jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 45 Obohjeéhtih, judíowã ĩ maáta dawá wáac jʉibínitdih ennit, bʉ́dí ĩt íijip wʉt jĩ. Pánihna, Pablo ã bohénachah, queétboó caandíh jʉ̃ihna, yehna ĩt niijíp wʉt jĩ.  
\v 46 Obohjeéhtih, Pablo Bernabéjĩh ʉ́ʉmcanjeh, nin pah ĩt niíj wẽp naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Jwiít judíowãdihjeh Dios naáwátdih ã jwíih naáwát tʉ́ʉtʉp be. Obohjeéhtih, caandíh náahcan, Diosjeéh páantjeh ñi jʉmíhcat jíib, jwiítboó judíowã nihcannitdih naáwádih jwĩ bejbipna caá.  
\v 47 Dios naáwátdih naóh yapani Isaías ã daacátji pah jwiítdihbʉt páant niíj wʉtna ãt chãjjip taga: 
\q1 ‘ “Judíowã nihcannitdih wã tʉ́i ʉbat pínahdih ĩ beh joyát pínah niijná, meemdíh ĩ pebhna wã wahbipna caá. Pánihna, nihat baácdih moondíh ĩ yéejat peéh chãjat déedih wã yohat pínahdih ñi naáwá”, Dios ã niijná caá’, ãt niíj daacáp tajĩ, \rq (Is 42.6; 49.6)\rq* 
\m Pablowã ĩt niíj naáwáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 48 Páant ĩ niijíchah joinít, judíowã nihcannit bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ. “Dios naáwát tʉ́ina caá”, ĩt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, nihat Diosjeéh páantjeh jʉmnit pínah, Jesucristodih ĩt jepahap wʉt jĩ.  
\v 49 Dios naáwátdih jáap jepahnitbʉt caán baácboó ĩt naóh peét bejep wʉt jĩ.  
\v 50 Obohjeéhtih, judíowã ĩ maáta bitadih Pablowãdih ĩt íijanap wʉt jĩ. Páant ĩ íijanachah, Diosdih jepahíhnitji maáta yaádh, neoná biícdih íijnit, Pablowãboodíh yeejép chãjnit, ĩ́ih baácmant ĩt ñʉʉn yóh bacanap wʉt jĩ.  
\v 51 Pánihna, caán tʉ́tchidih moondíh Dios ã yohat pínahdih jʉ́ʉtna, Pablowãboó ĩ́ih zapatos becchídih ĩt péoh mao yoh jéenanap wʉt jĩ. Péoh mao yoh jéena péanit, Antioquía tʉ́tchimant Iconio tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ.\x * \xo 13:51 \xt Mt 10.14; Mr 6.11; Lc 9.5; 10.11\x* 
\v 52 Pánihna, Antioquía tʉ́tchidih moón Jesúsdih jáap jéihnitdih Tʉ́ini Espíritu ã tʉ́i teo wáacachah, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ. 
\c 14  
\s1 Iconio tʉ́tchidih moondíh Pablo Bernabéjĩh ĩ bohéát 
\p  
\v 1 Pablowãboó Iconio tʉ́tchina jʉibínit, chooát yeó jáapdih judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná caanjĩ́h moónjeéh ĩt waad béjep wʉt jĩ. Antioquía tʉ́tchidih moondíh ĩ bohéátji pahjeh mʉntih tʉ́ini doonádih caánboobʉ́t ĩt tʉ́i naáwáp wʉt jĩ. Páant ĩ naáwáchah, dawá judíowã, judíowã nihcannitbʉt tʉ́i joinít, Jesucristodih ĩt jepahap wʉt jĩ.  
\v 2 Obohjeéhtih, joííhcannit judíowã Pablowãdih yee naóhnit, judíowã nihcannitdih ĩt joyát tʉ́ʉtcap wʉt jĩ.  
\v 3 Páant ĩ chãjachah yʉhna, maatápdih Pablowã caánboó jʉmnit, ʉ́ʉmcanjeh Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩt wẽp naáwáp wʉt jĩ. Pánihna, “Ĩ naáwát yoobópdih caá”, cã́acwã ĩ niíj jéihyat pínah niijná, jwiít cã́acwã jwĩ jéih chãjca naáhdih ĩ chãj jʉ́ʉtat pínah wẽpatdihbʉt Dios Pablowãdih ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ.  
\v 4 Obohjeéhtih, biquína caán tʉ́tchidih moón joííhcannit judíowãjeéh ĩ péenachah, bitaboó Pablowãjeéh ĩt péenap wʉt jĩ.  
\v 5 Pánihna, judíowã nihcannit, judíowã, ĩ maáta biícdih, “Pablowãdih jee dáhnajĩh yohnit, jwĩ mao yoh jĩíh”, ĩt niíj jenah joyóp wʉt jĩ.  
\v 6-7 Obohjeéhtih, páant ĩ niíj jenah joyát doonádih joinít, Pablowã Iconio tʉ́tchimant ĩt jwei bác bejep wʉt jĩ. Pánih jwei béjna, Licaonia baácdih Listra tʉ́tchi, Derbe tʉ́tchi, caán tʉ́tchina pebh jʉmnitdihbʉt ĩt naóh jibip wʉt jĩ. 
\s1 Listra tʉ́tchidih moón Pablodih jee dáhnajĩh ĩ yohat 
\p  
\v 8 Listra tʉ́tchina jʉibínit, Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩt bohénap wʉt jĩ. Caanjĩ́h jéih yáac chʉ̃i bejcanni Pablowãdih ãt joí chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ. Caán jwíih cã́ac jʉmnajeh, ã́ih jítchana yéejni ãt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 9 Pánihna, ã tʉ́i joyóchah jéihnit, “Caán ã booat pínahdih ã tʉ́i jenah joiná caá”, Pablo ãt niíj jéihyep wʉt jĩ.  
\v 10 Pánih jéihnit, caandíh ennit, nin pah ãt wẽp niijíp wʉt jĩ: 
\p —Yoobópdih ma ñah ñʉhʉʉ́, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p Páant ã niijíchah joinít, ñaáp ñah ñʉhnit, ãt yáac chʉ̃i bej jwíihip wʉt jĩ.  
\v 11 Caandíh ã booanachah ennit, cã́acwã bʉ́dí ĩt en wʉ́hi bejep wʉt jĩ. En wʉ́hi bejnit, ĩ́ih wéheatjĩh nin pah ĩt niíj wẽi ñaacáp wʉt jĩ: 
\p —Jwiít jwĩpĩ́ ʉʉ́bh wẽinit dioswã cã́ac wẽéhnit, ĩt dei jʉ̃ʉ́wʉ́p taga, ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant ĩ niíj wẽi ñaacáchah yʉhna, Pablowã ĩt beh joicáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 12 Páant niíj jenah joinít, Bernabédih ĩ́ih dios Zeuíh wʉ̃t ĩt bʉ́ʉdhdʉp wʉt jĩ. Pabloboodíh ĩ́ih biíh dios Hermeíh wʉ̃t ĩt bʉ́ʉdhdʉp wʉt jĩ. Zeusboó Griego cã́acwãíh dioswã ĩ maáh, Hermesboó ĩ́ih dioswãíh naóh yapani wʉt jĩ. Pánihna, Pabloboó naóhni ã jʉmʉchah, naóh yapani Hermeíh wʉ̃t ĩt bʉ́ʉdhdʉp wʉt jĩ.  
\v 13 Zeusdih ʉʉ́bhnit, ĩ wẽi wʉ̃hat mʉʉ́ tʉ́tchi jwẽ́ejdih ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, caán mʉʉdíh en daoní Bernabédih “Zeus caá”, niíj jenah joinít, Pablowãdih jwãáát tʉ́ʉt niijná, momo jiwiwãdih cháajĩh ĩ bʉ́ʉdhni jʉ́dʉnadihbʉt tʉ́tchi jẽcna ãt ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Caánboó cã́acwã biícdih wẽinit, momo jiwiwãdih Pablowãdih ãtih mao wʉ̃híhip wʉt yʉh jĩ.  
\v 14 Obohjeéhtih, Pablowã ĩ chãjatdih en wʉ́hinit, cã́acwã poómp cãtíh ñáo waadnít, nin pah ĩt wẽp niíj ñaacáp wʉt jĩ: 
\p  
\v 15 —Páant ñi chãjatdih ñi cádahaá. Jwiítbʉt yeeb pánihnit cã́acwãjeh mʉn tigaá. Jwiítdih wẽinit, ñi mao wʉ̃hca bojoó. Jwiít yeebdíh Jesúíh tʉ́ini doonádih naáwádih jwĩ jʉ̃ʉ́wʉ́p be. Dios yoobát báadhni, wẽpni caá. Yeéb ñipĩ́ wẽini panihni nihcan caá. Pánihna, nin wẽpcanni, báadhcannidih ñi wẽi cádahaá. Tʉ́ʉt nʉʉmnít, báadhni Dios yoobátdih ñi jepahaá. Caán jeádih chãj, baácdihbʉt chãj, mʉjnadihbʉt chãj, nihatdih ãt chãjap wʉt jĩ.  
\v 16 Jon jã́tih Dios nihat cã́acwãdih dedé ĩ náahat pahjeh ĩ chãjachah, ãt enah boj jwʉhʉp wʉt jĩ.  
\v 17 Pánih enah bojna yʉhna, ded pah ã jʉmatdih ãt tʉ́i jʉ́ʉtʉp taga. Yeebdíhbʉt ã oyatdih jʉ́ʉtna, mahdih bʉʉgát tʉ́ʉt, jeémát pínahdihbʉt ãpĩ́ quehat tʉ́ʉtna caá. Jeémátdih wʉ̃hna, yeebdíh ãpĩ́ weñat tʉ́ʉtna caá, Pablo queétdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 18 Páant ã niijíchah, momo jiwiwãdih cã́acwã wẽi mao wʉ̃híhnit, ĩt tahca bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 19 Cã́acwã páantjeh ĩ weñechah, Antioquía tʉ́tchidih moón, Iconio tʉ́tchidih moón judíowã biícdih jʉibínit, Pablowãdih ñʉʉ́n yee naóh péenit, “Jwiítboodíhjeh ñi joyoó”, cã́acwãdih ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant ĩ niijíchah joinít, caán tʉ́tchidih moón Pablodih mawat tʉ́ʉt niijná, jee dáhnajĩh ĩt yohop wʉt jĩ. “Jáantjeh ã wʉnah bejep be”, niíj jenah joinít, tʉ́tchi jwẽ́ejboó caandíh ĩt wái bac bejep wʉt jĩ.\x * \xo 14:19 \xt 2Co 11.24-25; 12.2-5; 2Ti 3.11\x* 
\v 20 Páant ĩ ʉb bac bej yohochah ennit, Jesúíhwã Pablo pebh ĩt míic wáac jʉibí ñʉhʉp wʉt jĩ. Páant ĩ míic wáac jʉibí ñʉhʉchah, Pablo boonit, jwʉ́ʉb ñah ñʉhnit, tʉ́tchiboó ãt jwʉ́ʉb waad béjep wʉt jĩ. Pánihna, cheibit Pablo Bernabéjĩh Listra tʉ́tchimant bac bejnit, Derbe tʉ́tchina ĩt bejep wʉt jĩ. 
\s1 Pablowã ĩ jwíih bohéniji tʉ́tchinadih moondíh ĩ jwʉ́ʉb bohéát 
\p  
\v 21-22 Derbe tʉ́tchina jʉibínit, caán tʉ́tchidih moondíhbʉt Jesúíh tʉ́ini doonádih Pablowã ĩt naáwáp wʉt jĩ. Páant ĩ naáwáchah, dawá caandíh joinít, tʉ́ʉt nʉʉmnít, Jesucristodih ĩt tʉ́i jepahap wʉt jĩ. Pánihna, Derbe tʉ́tchidih moondíh bohé péanit, Listra tʉ́tchina jwʉ́ʉb jʉinít, Jesúsdih jáap jepahnitdih jwʉ́ʉb bohéna, queétdih ĩt weñanap wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Iconio tʉ́tchidihbʉt, Antioquía tʉ́tchidihbʉt jwʉ́ʉb jʉinít, Jesúsdih jáap jepahnitdih biíc yoobó ĩt teo wáacap wʉt jĩ. Caán tʉ́tchinadih jʉmnit, Jesúsdih jáap jepahnitdih bohéna, nin pah ĩt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Yeéb yeejép yapna yʉhna, Jesúsdih ñi cádahca bojoó. Nin baácboó jwĩ jʉm jwʉhʉchah, jwiít nihatdih yeejép yapat páantjeh ã jʉmbipna caá. Páant jwiítdih ã yapachah yʉhna, Jesúsdih cádahcan, Dios ã jʉmʉpboó jwĩ jéih waadbípna caá”, ĩt niijíp wʉt jĩ.  
\v 23 Caán tʉ́tchina jʉmat pah Jesúsdih jáap jéihnitdih ennit, queétdih waóhnit pínahdih Pablowã ĩt ñío jwejep wʉt jĩ. Pánih ñíonit, jeémp jwʉhcanjeh ʉʉ́bhna, “Nit meemdíh jepahnitdih waóhnit pínahdih ma tʉ́i teo wáacá”, Diosdih ĩt niíj ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. 
\s1 Pablowã Siria baácdih bóo Antioquía tʉ́tchina ĩ jwʉ́ʉb jʉyát 
\p  
\v 24 Pisidia baácdih bóo Antioquía tʉ́tchidih moondíh bohé péanit, caán baácmant jʉ̃óhnit, Panfilia baácna ĩt jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Pánih jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhna, jwíih bejna, bohécanjeh ĩ yapniji Perge tʉ́tchidih chãonít, caanjĩ́h moondíh Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩt bohénap wʉt jĩ.  
\v 25 Pánih bohé péanit, Atalia wʉ̃t jʉmni jẽ́litdih ĩt dei jʉyʉ́p wʉt jĩ.  
\v 26 Pánih dei jʉinít, johlitjĩh bejni jãáj chóodih waadnít, Siria baácdih bóo Antioquía tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb chʉ́ʉh jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Dios ã jwíih naáwát tʉ́ʉtna, queétdih teo jã́ha ʉʉ́bhnit ĩ wahni tʉ́tchinajeh mʉntih, Dios ã wʉtatjidih chãj péanit, ĩt jwʉ́ʉb jʉyʉ́p wʉt jĩ.  
\v 27 Pánih jwʉ́ʉb jʉinít, Jesúíhwãdih míic wáacat tʉ́ʉtnit, ded pah ĩ yapatjidih ĩt naáwáp wʉt jĩ: “Dios jwiítdih bʉ́dí ã teo wáacap be. Páant ã teo wáacachah, ã wẽpatjĩh cã́acwãdih booanit, ã́ih tʉ́ini doonádihbʉt jwĩ naáwáchah, dawá joinít, ĩ jepahap be. Pánihna, judíowã nihcannitbʉt joinít, dawá ĩ tʉ́i tʉ́ʉt nʉʉmʉ́p be”, Pablowã queétdih wahnitdih ĩt niijíp wʉt jĩ.  
\v 28 Pánihna, caánboó Jesúíhwã biícdih maatápdih ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. 
\c 15  
\s1 Jerusalén tʉ́tchidih Jesúíhwã ĩ maáta ĩ míic wáacat 
\p  
\v 1 Biquína judíowã Judea baácmant bejnit, Antioquía tʉ́tchina ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Pánih jʉibínit, judíowã nihcannit Jesúíhwãdih nin pah ĩt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Moisés jwĩ nʉowãdih ĩ́ih quehli nah yapat chóodih ĩ bóodat pínahdih ãt wʉtʉp wʉt jĩ. Páant ñi bóodcah, Diosboó yeebdíh ã tʉ́i ʉbcan niít”, ĩt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 15:1 \xt Lv 12.3\x* 
\v 2 Páant niijnít, queét Judea baácdih moón Pablowãdih ĩt míic jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. Páant ĩ míic jʉ̃ihñʉchah, Jesúíhwãboó Pablo, Bernabé, biquína caanjĩ́h moón biícdih Jerusalén tʉ́tchina ĩt wah bojop wʉt jĩ. Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit, Jesúíhwãdih waóhnitdihbʉt Judea baácmant jʉibínit ĩ naáwátdih ĩ ʉʉ́bh joyát pínah niijná, queétdih ĩt wahap wʉt jĩ. 
\p  
\v 3 Páant ĩ wahnitji Fenicia baácna jʉí, yap jʉ̃óh, Samaria baácna ĩt jʉyʉ́p wʉt jĩ. Pánihna, caán baácnadih moón Jesúíhwãjĩh míic wáacnit, judíowã nihcannit Jesúsdih ĩ jepahatjidih ĩt naáwáp wʉt jĩ. Páant ĩ naáwáchah joinít, queét bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ. 
\p  
\v 4 Queét Jerusalén tʉ́tchina ĩ jʉyʉ́chah, caanjĩ́h moón Jesúíhwã, queétdih waóhnit, Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit biícdih, queétdih ĩt tʉ́i wẽi jwãááp wʉt jĩ. Pánihna, Pablowã Dios ã wẽpatjĩh ded pah ĩ chãjatjidih queétdih ĩt naáwáp wʉt jĩ. Judíowã nihcannitbʉt Jesúsdih ĩ jepahatjidih ĩt naáwáp wʉt jĩ.  
\v 5 Obohjeéhtih, páant ĩ niijíchah joinít, biquína Jesúsdih jepahnit fariseowã ñah ñʉhnit, nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Queét judíowã nihcannitdih ĩ́ih quehli nah yapat chóodih bóodat caá náahap. ‘Moisés ã wʉtatji pah ñi chãjaá’, queétdih ñi niíj wʉtʉʉ́, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 6 Páant ĩ niijátdih míic wéheat tʉ́ʉt niijná, ã́ih doonádih Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit, Jesúíhwãdih waóhnit biícdih ĩt míic wáacap wʉt jĩ.  
\v 7 Páant maatápdih ĩ míic wéhenachah, joinít, Pedroboó ñah ñʉhnit, nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Wã déewãá, jon ñijeéh wã jʉmʉchah, judíowã nihcannitdih Jesúíh tʉ́ini doonádih wã naáwáchah joinít, ĩ jepahat pínah niijná, weemdíh ñíonit, Dios ã wahap jĩ.\x * \xo 15:7 \xt Hch 10.1-43\x* 
\v 8 Cã́acwã ded pah ĩ jenah joyátdih jéihni jʉmna, queét judíowã nihcannit jwĩ naóhni doonádih ĩ jepahatdih ãt jéihji tagaá. Pánih jéihna, ã́ihwã ã chãjatjidih jwiítdih jʉ́ʉtna, Tʉ́ini Espíritudih jwiítdih ã wʉ̃hatji pahjeh mʉntih, queétdihbʉt ã wʉ̃hʉp jĩ.\x * \xo 15:8 \xt Hch 2.4; 10.44\x* 
\v 9 Pánih wʉ̃hna, jwiítdih queétdihbʉt biíc yoobó ã chãjap jĩ. Queétbʉt caandíh ĩ jepahachah, ĩ yéejatdih ãt yohji taga.  
\v 10 Jwiít judíowã Moisés ã wʉtatjidih biíc yoobó jwĩ tʉ́i jepahcan caá. Jwĩ nʉowãjibʉt biíc yoobó ĩt jepahcap wʉt jĩ. Páant jwĩ tʉ́i jepahcah yʉhna, ¿dépanihna queét judíowã nihcannit Jesúsdih jepahnitdih yeéb biíc yoobó ñi wʉtíh? Pánih wʉtnit, Dios queétdih ã chãjatjidih ‘Yoobópdih nihcan caá’, niijná caá ñi chãjap.  
\v 11 Obohjeéhtih, jwiít nin pah jwĩ niíj jenah joiná caá: ‘Jwiítdih jĩ́gah en oinit, Dios jwĩ yéejat jíib ã peéh chãjat déeji jwĩ Maáh Jesús ã tʉ́i ʉbat pah mʉntih, bʉʉ jwʉh judíowã nihcannitdihbʉt biíc yoobó ã tʉ́i ʉbna caá’, jwĩ niíj jenah joiná caá, Pedro ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 12 Páant ã niijíchah joinít, Pablowã jwʉh judíowã nihcannitjeéh jʉmna, Dios ã wẽpatjĩh ded pah ĩ chãjatjidih ĩ naáwáchah, nihat laihcanjeh ĩt joí yai ñʉ́h bejep wʉt jĩ.  
\v 13 Páant ĩ naóh péanachah, Santiago jwʉh nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Wã déewãá, weemdíh ñi joi jwʉ́hʉʉ́. Yeebdíh bainí wã naáwíhna caá.  
\v 14 Dios judíowã nihcannitdih tʉ́i wẽi ennit, ã́ihwã pínahdih ã ñíwatjidih Simón Pedroboó jwiítdih ã naóh péanap be.  
\v 15 Dios naáwátdih naóh yapani, ã daacátji pahjeh tih judíowã nihcannitdih páant ãt yapap taga. Nin pah ãt niíj daacáp tajĩ: 
\q1  
\v 16 ‘ “Davidji maáh jʉm láa, nihat ã́ihwãbʉt ĩ wʉn beedép jĩ. Pánih beednít ĩ jʉmʉchah yʉhna, tʉ́ttimah bóo láa, jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhnit, ã́ihwã panihnitdih wã jwʉ́ʉb chãjbipna caá. 
\q1  
\v 17 Páant wã chãjachah, nihat cã́acwã bita judíowã nihcannitbʉt weém ĩ Maáhdih ĩ náahbipna caá. ‘Wĩ́ihwã ñi jʉmʉʉ́’, wã niíj bidnit weemdíh ĩ jepahbipna caá”, 
\q1  
\v 18 jwĩ Maáh ã niijná caá’, ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Am 9.11-12)\rq* 
\p  
\v 19 “Páant ã niíj daacátjidih náhninit, weém, Santiago nin pah wã niíj jenah joiná caá: Judíowã nihcannit, Dios naáwátdih jáap jepahnitdih wái náah jʉmni jwĩ chãjat tʉ́ʉtca boj jĩíh.  
\v 20 Obohjeéhtih, queétdih nin pahjeh jwĩ niíj daác wah jĩíh: ‘Ĩ pãpnidih wẽi wʉ̃hniji jeémátdih ñi jeémpca bojoó. Ñi áa nihcannitjĩh ñi yéej chãjca bojoó. Jõp teo maonitji nʉñʉ́pwãdih ñi jeémpca bojoó. Meépdih ñi babhca bojoó’, jwĩ niíj daác wah jĩíh.\x * \xo 15:20 \xt Gn 9.4; Ex 34.15-17; Lv 17.10-16; 18.6-23\x* 
\v 21 Jon jã́tih, bʉʉbʉt jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉná, jwĩ chooát yeó jáap jʉmat pah, Moisés ã wʉtatjidih ĩpĩ́ bohéna caá. Nihat tʉ́tchidih moón caandíh jwĩ jéihna caá. Pánihna, weém wã niiját pahjeh tih Jesúsdih jéihnit judíowã nihcannitdih, niíj daác wahat dée caá, bita jwĩ déewã jwiítdih ĩ íijcat pínah niijná”, Santiago ãt niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Judíowã nihcannitdih ĩ daác wahat 
\p  
\v 22 Páant ã niijíchah joinít, Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit, Jesúíhwãdih waóhnit, nihat Jesúíhwã biícdih, Antioquía tʉ́tchidih moondíh ĩ daácni nʉ́odih Pablowãjeéh ʉb bejnit pínah, Judas, Silasdihbʉt ĩt ñíwip wʉt jĩ. Judas ã́ih biíh wʉ̃t Barsabás wʉt jĩ. Queét Jesúsdih tʉ́i jepahnit ĩ jʉmʉchah, bita Jesúíhwã queétdih ĩt tʉ́i wẽi enep wʉt jĩ.  
\v 23 Pánih queétdih ñío péanit, nin pah ĩt niíj daacáp wʉt jĩ: 
\pi1 “Yeéb nihat judíowã nihcannit Jesúíhwã Antioquía tʉ́tchidih moón, Siria baácdih moón, Cilicia baácdih moondíhbʉt jwiít Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit, ã́ihwãdih waóhnit, nihat ã́ihwãbʉt, yeebdíh jwĩ tʉ́yat tʉ́ʉtna caá.  
\v 24 Biquína jwĩjeéh jʉmnit yeeb pébhna jʉibínit, yeebdíh dawá wʉtatdih ĩt jepahat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih wʉtnit, yeebdíh ĩt tac bʉʉgánap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, jwiítboó queétdih jwĩ wahcah yʉhna, queétjeh bejnit, yeebdíh páant ĩt wʉtʉp taga.  
\v 25 Pánihna, jwiít nihat biíc yoobó ñi pebhna wahni pínahdih jwĩ ñíwip be. Páant jwĩ ñíonitdih jwĩ oini Pablo Bernabéjeéh jwĩ wahbipna caá.  
\v 26 Pablowã jwĩ Maáh Jesucristoíh tʉ́ini doonádih ʉ́ʉmcanjeh ĩ bohénachah, dawá láa bita queétdih ĩt pʉñʉp wʉt jĩ. ‘Ĩ mao yohíhichah yʉhna, Jesúíh tʉ́ini doonádih jwĩ naóh cádahcan niít’, ĩpĩ́ niijná caá.  
\v 27 Pánihna, jwĩ daácni nʉ́odih yeebdíh ĩ naáwát pínah niijná, Judas, Silasjĩh Pablowãjeéh ñi pebhna jwĩ wahna caá.  
\v 28 Tʉ́ini Espíritu jwiítdih ã teo wáacachah, ã jéihyatjĩh nin pah jwĩ jenah joiná caá: Wái náah jʉmni wʉtatdih wʉtcan, nin pahjeh jwĩ niíj wʉtbipna caá:  
\v 29 ‘Nin jwĩ́ih dios caá’, niíj jenah joí pãpnidih wẽinit, ĩ cádah cáagniji jeémátdih ñi jeémpca bojoó. Meépdih ñi babhca bojoó. Jõp teo maoni nʉñʉ́pwãdihbʉt ñi jeémpca bojoó. Ñi áa nihcannitjĩh ñi yéej chãjca bojoó. Nin jwĩ wʉtatdih jepahna, ñi tʉ́i jʉmbipna caá. Páant bóojeh tigaá yeebdíh jwĩ wʉtʉp”, ĩt niíj daacáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 30 Caán nʉ́odih daác péanit, Antioquía tʉ́tchina bejnitdih ĩ wʉ̃hat tʉ́ttimah, queétboó bejna, Antioquía tʉ́tchina ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Jesúíhwãdih míic wáacat tʉ́ʉtnit, Jerusaléndih moón ĩ daác wahni nʉ́odih ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ.  
\v 31 Páant ĩ wʉ̃hni nʉ́odih míic en naóhna, tʉ́inijeh ĩ wʉtʉchah joinít, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ.  
\v 32 Judas Silasjĩh Dios naáwátdih naóh yapanit jʉmna, Jesúíhwãdih Dios naáwátdih ĩt tʉ́i bohénap wʉt jĩ. Páant ĩ bohénachah joinít, Jesúíhwãboó bʉ́dí wẽinit, Jesúsdih chah ĩt tʉ́i jenah joyóp wʉt jĩ.  
\v 33 Judas Silasjĩh caanná maatápdih jʉmnitji caanjĩ́h moondíh ĩ cádah jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́chah, “Ñi tʉ́i bejeé”, Antioquía tʉ́tchidih moón queétdih ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant niijnít, Judaswãdih wahnitji Jerusalén tʉ́tchidih moondíh ĩt tʉ́yat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Páant ĩ niiját tʉ́ttimah, Judasjeh ãt jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ.  
\v 34 Obohjeéhtih, Silasboó biíh jwʉ́ʉb jenah joinít, Antioquía tʉ́tchidih ãt chãwáp wʉt jĩ.  
\v 35 Pablo Bernabébʉt caán tʉ́tchidih ĩt chãwáp wʉt jĩ. Pánihna, queét, dawá bita biícdih Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩt bohénap wʉt jĩ. 
\s1 Chéneji Pablo tʉ́ini doonádih naóh jibidih ã bejat 
\p  
\v 36 Tʉ́ttimah, Antioquía tʉ́tchidih maatápdih jʉmniji Pablo Bernabédih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Chóbe, nihat tʉ́tchinadih moón jwĩ jwíih naóhnitjidih jwĩ táoh en jibjĩh, páant mʉntih, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 37 Páant ã niijíchah joinít, Bernabéboó Juan Marcosdih ĩjeéh ãtih ʉb bejíhip wʉt yʉh jĩ.  
\v 38 Caánboó ĩ jwíih jibichah, ĩjeéh Panfilia baácna jʉibíniji yʉhna, biíc yoobó nihcan, ãt jwʉ́ʉbah jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Caán biíc yoobó ã nihcatdih enniji, Pablo caandíh chéneji ãt ʉb bejíhcap wʉt jĩ.\x * \xo 15:38 \xt Hch 13.13\x* 
\v 39 Páant ã ʉb bejíhcah enna, Bernabé Pablojĩh queétjeh tʉbit míic niijnít, ĩt míic cádahap wʉt jĩ. Pánihna, Bernabéboó Chipre wʉ̃t jʉmni quewana Juan Marcosdih ãt nʉmah chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ.  
\v 40 Pabloboó Silasdih ã chéen pínahdih ñíonit, ãt nʉmah bejep wʉt jĩ. Pánihna, ĩ bohénadih bejat pínah jã́tih, “Paá, queétdih en daonít, ma tʉ́i teo wáacá”, Jesúíhwã ĩt niíj ʉʉ́bʉ́p wʉt jĩ. Páant ĩ ʉʉ́bát tʉ́ttimah, Pablo Silasjĩh ĩt bejep wʉt jĩ.  
\v 41 Pánih bejnit, Siria baácna Cilicia baácnabʉt jʉibínit, caanjĩ́h moón Jesúíhwãdih jwʉ́ʉb bohéna, queétdih ĩt tʉ́i teo wáacap wʉt jĩ. 
\c 16  
\s1 Timoteo Pablowãjeéh ã bejat 
\p  
\v 1 Cilicia baácmant Derbe tʉ́tchina jʉibí, yap bej, Listra tʉ́tchina Pablowã ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Timoteo wʉ̃t jʉmnidih ĩt jwãááp wʉt jĩ. Ã íin judío wili, ã íip Griego cã́ac wʉt jĩ. Timoteo, ã íin biícdih Jesúsdih jepahnit wʉt jĩ.  
\v 2 Listra tʉ́tchidih moón, Iconio tʉ́tchidih moonbʉ́t Jesúíhwã “Timoteo tʉ́i chãjni caá”, ĩpĩ́ niijíp wʉt jĩ.  
\v 3 Páant ĩ niijíchah joinít, Pablo Timoteodih ãt nʉmah bejíhip wʉt jĩ. Obohjeéhtih, caán baácdih moón judíowãboó “Timoteo íip Griego cã́ac caá”, ĩ niijíchah joinít, judíowã ĩ íijcat pínah niijná, Pablo Timoteodih quehli nah yapat chóodih ãt bóodat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 4 Pánihna, Pablo Silasjĩh Timoteodih nʉmah jibna, ded ĩ jʉibíni tʉ́tchidih moondíh Jerusalén tʉ́tchidih moón Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnit, Jesúíhwãdih waóhnitbʉt ĩ daác wahni nʉ́ojidih ĩt en naáwáp wʉt jĩ, caandíh ĩ jepahat pínah niijná.  
\v 5 Páant ĩ naáwáchah, Jesúíhwã caandíh chah ĩt tʉ́i jenah joyóp wʉt jĩ. Pánihna, queét yeó jáap jʉmat pah chah ĩt dao béjep wʉt jĩ. 
\s1 Pablo Macedonia baácdih bóodih ã oo jʉ́mat 
\p  
\v 6 Tʉ́ini Espíritu Asia baácboó queétdih Dios naáwátdih bohénadih ãt bejat tʉ́ʉtcap wʉt jĩ. Páant ã wahcah, queét Frigia baácdih, Galacia baácdih moondíhjeh ĩt bohé jibip wʉt jĩ.  
\v 7 Pánih jib bejna, Misia baácna jʉibínit, Bitinia baácna ĩt bejíhip wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, Tʉ́ini Espíritu queétdih caánboó ãt bejat tʉ́ʉtcap wʉt jĩ.  
\v 8 Páant caanná ã wahcah, Misia baácdih yap bej, Troas jẽ́litna ĩt dei jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 9 Caanná dei jʉibínit, ʉ̃ona, Pablo nin pah ãt oo jʉ́mʉp wʉt jĩ: Macedonia baácdih bóo ã pebh ñʉhʉchah, ãt enep wʉt jĩ. “Jwiít Macedonia baácdih moondíh ma teo wáac jʉ̃ʉ́wʉ́”, Pablodih ãt niíj bidip wʉt jĩ.  
\v 10 Pánih oo jʉ́mniji jáanit, jwĩ́ih bií déedih ámoh péa, Macedonia baácna jwĩ bejep jĩ. “Dios caán baácna ã́ih tʉ́ini doonádih jwiítdih naáwát tʉ́ʉtna caá ã chãjap”, jwĩ niíj jéihyep jĩ. Weém Lucasbʉt ĩjeéh wã bejep jĩ. 
\s1 Pablowã Silas biícdih Filipos tʉ́tchiboó ĩ jʉmat 
\p  
\v 11 Troas tʉ́tchimant Macedonia baácna bejat tʉ́ʉt niijná, jẽ́litna dei jʉibínit, johlitjĩh bejni bʉ́dí jãáj chóodih waadnít, Samotracia wʉ̃t jʉmni quewadih jwĩ chʉ́ʉh jʉibínap jĩ. Biíh yeó jáap Neápolis tʉ́tchina jwĩ chʉ́ʉh jʉibínap jĩ.  
\v 12 Pánih jʉibí, caán tʉ́tchidih yap bejnit, Filipos tʉ́tchina jwĩ jʉibínap jĩ. Caán tʉ́tchi Roma tʉ́tchidih moón ĩ jʉí jʉmni tʉ́tchi, Macedonia baácboó jwíih jʉmni tʉ́tchi tajĩ. Oboh jʉmni tʉ́tchi ãt nihcap tajĩ. Caanná maatápdih jwĩ jʉmʉp jĩ.  
\v 13 Judíowãíh chooát yeó jáapdih caán tʉ́tchimant bac bejnit, mʉj jwẽ́ejna jwĩ jʉibínap jĩ. Caanjĩ́h Diosdih ʉʉ́bát tʉ́ʉt niijná, judíowã ĩpĩ́ míic wáacap tajĩ. Caanjĩ́h jʉibí chʉ́ʉdnit, wáac jʉinít yaádhdih Jesúíh tʉ́ini doonádih jwĩ naáwáp jĩ.  
\v 14 Biíc wili jwiítdih joiníh, Tiatira tʉ́tchidih bóli Lidia wʉ̃t jʉmnih mi jʉmʉp jĩ. Caánt bʉ́dí jíib jʉmni yéguehdih jíib chãjnih, judío wili nihcan yʉhna, Diosdih tʉ́i wẽinih mi jʉmʉp yʉh jĩ. Obohjeéhtih Jesúíh doonádih mit joi jwʉ́hcap tajĩ. Pánihna, Pablo Jesúíh doonádih ã naáwáchah, tʉ́i jepahíhatdih Dios caántdih ãt wʉ̃hʉp tajĩ.  
\v 15 Páant mi jepahachah, caántdih miíh mʉʉdíh moón biícdih Pablowã ĩ daabánap jĩ. Daabá péanachah, nin pah jwiítdih mi niijíp jĩ: 
\p —‘Caántboó Jesúsdih tʉ́i jepahnih caá’, niíj jenah joiná, wãjeéh jʉ̃óhnit, wĩ́ih mʉʉ́boó ñi chão jwʉ́hʉʉ́, jwiítdih mi niijíp jĩ. 
\p Páant mi niijíchah joinít, miíh mʉʉná jwĩ chãwáp jĩ. 
\s1 Pablowãdih nemat mʉʉ́boó ĩ nemat 
\p  
\v 16 Biíh yeó jáapdih Diosdih ʉʉ́bát pebhboojéh mʉntih jwĩ jwʉ́ʉb bejechah, nemép jʉmnih jwiítdih mi jwãááp jĩ. Caánt teo wʉ̃hnih jʉmna, “Meemdíh nin pah ã yapbipna caá”, cã́acwãdih niíj naóhna, mi maátadih bʉ́dí mit jíib teo wʉ̃hʉp tajĩ.  
\v 17 Pánihna, jwiít Pablo biícdih jwĩ bejechah, nin pah mi niíj ñaác ñʉʉ́n péenap jĩ: 
\p —Nit Dios chah wẽpnidih teo wʉ̃hnit caá. Jwiít iiguípna jwĩ bejat déedih ded pah Dios jwiítdih ã tʉ́i ʉbat pínahdih ĩ naóhna caá, mi niíj ñaác péenap jĩ. 
\p  
\v 18 Maatápdih caandíh páant mi niíj tac bʉʉgá péena, Pablodih ã tʉ́i naáwát dée mi bojcap jĩ. Páant mi niíj ñaacáchah joí chʉʉnít, Pablo tac pʉ́ʉd ennit, nemépdih nin pah ã niíj jʉ̃ihñʉp jĩ: 
\p —Jesucristo ã wẽpatjĩh meemdíh wã wʉtna caá. Caántdih cádahnit, ma bac bejeé, ã niijíp jĩ. 
\p Páant ã niijíchahjeh, nemép ãt bac bejep tajĩ. 
\p  
\v 19 Páant ã bacat tʉ́ttimah, caánt mi jíib teo wʉ̃hat ã bʉʉdʉ́chah ennit, mi maátaboó bʉ́dí íijnit, Pablo, Silasdihbʉt ĩ tewep jĩ. Teonit, caán tʉ́tchi tac yoóbó jʉʉ́hna ĩ ʉb bejep jĩ.  
\v 20 Pánih ʉb jʉibínit, peéh chãjat tʉ́ʉtnit pebhna jwejnit, nin pah ĩ niíj naóh yacap jĩ: 
\p —Nit judíowã jwĩ́ih tʉ́tchidih moondíh tac bʉʉgánadih ĩt jʉ̃ʉ́wʉ́p taga.  
\v 21 Queét jwĩ nʉowã ĩ wʉtatdih cádahat tʉ́ʉtnit, biíh wʉtatdih naóhna caá ĩ chãjap. Jwiít Roma tʉ́tchidih moón maáhdih jepahnit jʉmna, nit ĩ naáwátboodíh jwĩ jéih jepahcan caá, ĩ niijíp jĩ. 
\p  
\v 22 Páant ĩ niijíchah joinít, dawá Pablowãdih ĩ íijip jĩ. Pánihna, peéh chãjat tʉ́ʉtnitboó Pablowãíh yégueh chóodih yeo wáyat tʉ́ʉtnit, máa nahnajĩh queétdih ĩ pʉñat tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 23 Páant queétdih ĩ pʉ̃i péanachah, nemat mʉʉ́boó ĩ nemat tʉ́ʉtʉp jĩ. Ĩ nemat tʉ́ttimah, nemat mʉʉ́boó en daonídih ĩ tʉ́i en dawát tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 24 Páant ĩ wʉtʉchah, caán mʉʉdíh en daoníboó péeni tólihna queétdih ãt nemep wʉt jĩ. Pánih nemnit, máa naanájĩh ĩ́ih wʉ́ʉnadih ãt nah chéwep wʉt jĩ. 
\p  
\v 25 Chei tac yoób Pablo Silasjĩh Diosdih ʉʉ́bhnit, ĩt wẽi ewep wʉt jĩ. Páant ĩ wẽi ewechah, bita nemat mʉʉ́boó jʉmnitbʉt ĩt joyóp wʉt jĩ.  
\v 26 Páant ĩ wẽi ewechahjeh, caán mʉʉ́ tʉbit méménachah, nihat jẽcna ãt waát beed béjep wʉt jĩ. Nemat mʉʉ́boó jʉmnitdih ĩ chéwatji tõpnabʉt ãt jwã́at beed béjep wʉt jĩ.  
\v 27 Páant ã yapachah ennit, queétdih wapniboó “Nin nemat mʉʉ́boó jʉmnit inát jweiná caá. Ĩ jweyéchah, wã maáta weemdíh ĩ peéh maobipna caá”, ãt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Páant niíj jenah joinít, ã́ih íibat naadíh jwã́at wáinit, ãt míic jwã́aguíhip wʉt yʉh jĩ.  
\v 28 Obohjeéhtih, ã míic jwã́aguíhichah ennit, Pabloboó caandíh nin pah ãt niíj ñaác ejep wʉt jĩ: 
\p —Meemjéh ma míic jwã́agca bojoó. Jwiít nihat jwĩ jʉmna caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 29 Páant ã niijíchah joinít, queétdih wapniboó “Jií jʉ̃ʉ́wʉ́, jií jʉ̃ʉ́wʉ́”, ãt niíj ejep wʉt jĩ. Queét pebhna ñáo ñah bej, méménit, Pablo Silas ĩ́ih jítcha pebh ãt páah yoh ñajap wʉt jĩ.  
\v 30 Pánihna, queétdih ʉb bac bejnit, nin pah ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: 
\p —¿Jesúíh jʉmíhna, ded pah tigaá wã chãjbi? queétdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 31 —Jwĩ Maáh Jesúsdih tʉ́i jenah joinít, ma jepahaá. Ma déewãbʉt caandíh ĩ jepaha naáh. Páant ñi jepahachah, yeéb iiguípna bejnit déejidih Diosboó ã tʉ́i ʉbbipna caá, Pablowã caandíh ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 32-33 Chei tac yoobjéh Pablowã Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩ naóh péanachah, queétdih wapni ã́ih mʉʉná ãt nʉmah bejep wʉt jĩ. Caanná nʉmah jʉibínit, ĩ pʉñatji yahwítnadih ãt chocop wʉt jĩ. Ã choc péaat tʉ́ttimah, Jesúsdih caán ã déewã biícdih ĩ jepahachah, queétdih Pablowã ĩt daabánap wʉt jĩ.  
\v 34 Ĩ daabáát tʉ́ttimah, queétdih wapniji Pablowãdih jeémát ãt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. Pánihna, caán ã déewã biícdih Jesúsdih jepahnit, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ. 
\p  
\v 35 Baabáchah, tʉ́tchidih moón maátaboó Pablowãdih ĩ watat pínah niijná, soldadowãdih nemat mʉʉná ĩt wahap wʉt jĩ.  
\v 36 Páant ĩ bacaat tʉ́ʉtatdih joinít, Pablowãdih wapniji queétdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Maáta yeebdíh ĩt bacaat tʉ́ʉtʉp wʉt be. Pánihna, ʉ́ʉmcanjeh, ñi bac bejeé, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 37 Páant ã bacaíhatdih joinít, Pabloboó soldadowãdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Jwiít jwĩ yéej chãjcan be. Jwiítdih naóh yacnit ĩ niiját pah biíh niíj naóhni ã wihcah yʉhna, ñi peéh chãjachah, yoobópdih nihcan be. Obohjeéhtih, jwiít Roma baácdih moón jwĩ jʉmʉchah yʉhna, jwiítdih queét maátaboó cã́acwã ĩ enepdih ĩ pʉñat tʉ́ʉtʉp be. Pʉ̃i péanit, nemat mʉʉ́boó ĩ nemep be. Pánihna, jwiítdih ĩ yéej chãjatjidih tíicnit, ¿bʉʉ cã́acwã ĩ encah niít, ĩ bacaíhip? Queét maátajeh tih jwiítdih bacanadih ĩ jʉ̃ʉ́wʉ́ naáh, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 38 Páant ã niijíchah joinít, soldadowãboó maátadih naáwádih ĩt bejep wʉt jĩ. Pablo Silasjĩh Roma baácdih moón ĩ jʉmatdih jéihna, maátaboó queétdih ĩ pʉñatji peéh chãjat pínahdih ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 39 Pánihna, queét Pablowã pebh jʉibínit, nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: “Yeebdíh jwĩ yéej chãjap be. Chéneji páant jwĩ jwʉ́ʉb chãjcan niít”, ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant niíj péa, queétdih nʉmah bac bejnit, maáta ĩ́ih tʉ́tchimant ĩt bejat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 40 Páant ĩ niijíchah joinít, Pablo Silasjĩh nemat mʉʉmánt bac bejnit, Lidiaíh mʉʉná ĩt bejep tajĩ. Caanná jʉibínit, Jesúíhwã biícdih ĩ míic wáacap jĩ. Pánih míic wáacnit, “Jesúsdih péena, ñi cádahca bojoó”, queétdih ĩ niíj wẽp naáwáp jĩ. Páant niíj péanit, Pablo Silasjĩh Filipos tʉ́tchimant ĩ bejep jĩ. 
\c 17  
\s1 Tesalónica tʉ́tchidih moón Jesúíhwãdih ĩ íijat 
\p  
\v 1 Pánih Filipos tʉ́tchimant bejnit, Anfípolis tʉ́tchidih yap bej, Apolonia tʉ́tchidihbʉt yap bej, Tesalónica tʉ́tchina queét ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caanjĩ́h judíowã ĩ míic wáacat mʉʉ́ ãt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 2 Pánihna, judíowãíh chooát yeó jáap jʉmat pah ĩpĩ́ bejat dée pah Pablowã judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná ĩt bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, tres semanas chooát yeó jáap jʉmat pah Dios naáwátdih caanjĩ́h moondíh Pablo ãt bohénap wʉt jĩ.  
\v 3 Pánih bohéna, nin pah ãpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Jwiít judíowã, jwĩ pã́ini, Dios ã wahni Cristo yeejép ã yapat pínah, ã wʉnat pínah, ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wát pínahdihbʉt jon jã́tih moón Dios naáwátdih naóh yapanit ĩt daacáp tajĩ. Wã naóhni Jesúsboó Dios ã wahni Cristo ã jʉmna caá. Caán caá jwĩ pã́ini, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 4 Páant ã niijíchah joinít, biquína caanjĩ́h moón judíowã, dawá Griegowã Diosdihjeh wẽinit, caán tʉ́tchidih moón maáta yaádhbʉt caandíh joinít, “Yoobópdih tigaá”, ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant niijnít, Pablowãdih ĩt péenap wʉt jĩ.  
\v 5 Obohjeéhtih, judíowã maátaboó ĩjeéh péenachah ennit, bʉ́dí ĩt íijip wʉt jĩ. Pánih íijna, dawá yeejépwãdih bid bojnit, nin pah ĩt niiját tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ: “ ‘Nit yeejép chãjna caá ĩ chãjap’, ñi niíj ñaacá”, queétdih ĩt niíj jac wʉtʉp wʉt jĩ. Páant ĩ niíj ñaacáchah joinít, caán tʉ́tchidih moonbʉ́t Pablowãdih ĩt íijip wʉt jĩ. Pánihna, judíowã ĩ maáta Jasón wʉ̃t jʉmniíh mʉʉná jʉibínit, cã́acwãdih wʉ̃híhna, Pablowãdih ĩt bidip wʉt jĩ.  
\v 6 Obohjeéhtih, queétdih bid jʉicán, Jasónboodíh, bita Jesúíhwãdihbʉt ĩt teo wái bac bejep wʉt jĩ. Pánih teo wái bac bejnit, tʉ́tchidih moón maáta pebhna ʉb jʉibínit, nin pah ĩt niíj naóh yacap wʉt jĩ: 
\p —Pablowã nihat baácdih moondíh ĩt tac bʉʉgánap wʉt be. Pánihna, bʉʉ jwĩ́ih tʉ́tchidihbʉt tac bʉʉgánadih ĩ jʉiná caá.  
\v 7 Nin Jasón queétdih ã́ih mʉʉná ãt waadát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Queét Roma tʉ́tchidih bóo jwĩ maáh César ã wʉtatdih yap yohnit, ‘Biíh maáh, Jesús caá ã wʉ̃t’, niijnít, jwĩ maáh ã wʉtatdih jwiítdihbʉt ĩ yap yohat tʉ́ʉtna caá, ĩt niíj naóh yacap wʉt jĩ. 
\p  
\v 8 Páant ĩ niíj naóh yacachah joinít, nihat cã́acwã ĩ maáta biícdih tʉbit ĩt íijip wʉt jĩ.  
\v 9 Obohjeéhtih, queétdih ĩ nemcat pínah niijná, Jasón, ãjeéh jʉmnitbʉt caán tʉ́tchidih moón maátadih dinero ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ. 
\s1 Pablo Silasjĩh Berea tʉ́tchina ĩ jʉibíát 
\p  
\v 10 Caan chéijeh waícanjeh Berea tʉ́tchina Jesúíhwã Pablowãdih ĩt wahap wʉt jĩ. Caanná jʉibínitji judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná ĩt waadáp wʉt jĩ.  
\v 11 Tesalónica tʉ́tchidih moón ĩ jenah joyátjidih Berea tʉ́tchidih moónboó Jesúíh doonádih chah tʉ́i joinít ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩ joyát tʉ́ttimah, “¿Yoobópdih niít?” niíj jéihíhna, yeó jáap jʉmat pah jon jã́tih moón Dios naáwátdih ĩ daacátjidih ennit, ĩt míic bohénap wʉt jĩ.  
\v 12 Pánih bohéna, judíowã, Griegowã neoná, maáta yaádh biícdih, dawá Jesúsdih ĩt jepahap wʉt jĩ.  
\v 13 Obohjeéhtih, Pablo Berea tʉ́tchidih moondíhbʉt Dios naáwátdih ã bohéát doonádih joinít, Tesalónica tʉ́tchidih moón judíowã ĩ maáta caanná ĩt ñʉʉn béjep wʉt jĩ. Caanná ñʉʉ́n jʉibínit, Berea tʉ́tchidih moondíh tac bʉʉgána, ĩ yee naáwáchah joinít, Pablowãdih ĩt íijip wʉt jĩ.  
\v 14 Páant ĩ íijichah ennit, Pablodih bʉ́dí mʉj jẽ́litna waícanjeh Jesúíhwã ĩt nʉmah dei bejep wʉt jĩ. Obohjeéhtih Silas Timoteojĩh Berea tʉ́tchidih ĩt chãwáp wʉt jĩ.  
\v 15 Pánihna, caán jẽ́litmant Pablodih Atenas tʉ́tchina bʉ́dí jãáj chóojĩh ĩt nʉmah chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ. Pánih chʉ́ʉh jʉibínitji, Berea tʉ́tchiboó ĩt jwʉ́ʉb aab béjep wʉt jĩ, páant mʉntih. “Waícanjeh bejnit, Pablodih ñi pej jʉm bií”, Silas Timoteodihbʉt ĩt niijíp wʉt jĩ. Páant Pablo queétdih ãt niiját tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 
\s1 Pablo Atenas tʉ́tchidih ã jʉmat 
\p  
\v 16 Pablo Atenas tʉ́tchina jʉibínit, Silas Timoteodihbʉt ãt páñap wʉt jĩ. Pánih pã́ina, caán tʉ́tchidih ãt táoh jib bejep wʉt jĩ. Pánih táoh jib bejna, caán tʉ́tchidih moón ĩ pãp cáagnitdih “Jwĩ́ih dios caá”, ĩ niijíchah jéihnit, dawá ã jʉmatdih enna, Pablo tʉbit ãt jĩ́gahap wʉt jĩ.  
\v 17 Pánih jĩ́gahnit, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná waadnít, judíowã, judíowã nihcannit yʉhna, Diosdih wẽinitjĩhbʉt ãt míic wéhenap wʉt jĩ. Yeó jáap jʉmat pah Pablo caán tʉ́tchi tac yoóbó jʉʉ́hna en jibnitjĩhbʉt ãt míic wéhenap wʉt jĩ.  
\v 18 Biquína Epicureowã ĩ jenah joyátdih bohénit, bita Estoicowã ĩ jenah joyátdih bohénitbʉt Pablojĩh ĩt míic wéhenap wʉt jĩ. 
\p —¿Nin wéheat beedcánni ded pah tigaá ã niíj wéhe? queét ĩt míic niijíp wʉt jĩ. 
\p Pánihna, Pablo ded pah Jesús ã jʉmatjidih, ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wátjidihbʉt ã naáwáchah joinít, 
\p —Caánboó biíh diosnadih naóhna caá ã chãjap, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 19 Tʉ́ttimah, queét ĩpĩ́ míic wáac jʉibí wéhenapboó, Areópago wʉ̃t jʉmʉpna Pablodih ĩt nʉmah bejep wʉt jĩ. 
\p —Ma jáap bohéátdih jwĩ jéihíhna caá.  
\v 20 Jwĩ joíca naáh doonádih ma naáwáchah, jwĩ joííhna caá, queét Pablodih ĩt niijíp wʉt jĩ.  
\v 21 Nihat Atenas tʉ́tchidih moón, biíh baácmant jʉ̃óhnit caán tʉ́tchidih jʉmnitbʉt, yeó jáap jʉmat pah jáap bohéátdih ĩpĩ́ míic wéheíhip wʉt jĩ. Pánih jéihíhnit jʉmna, Pablo ã naáwátdihbʉt ĩt joííhip wʉt jĩ. 
\p  
\v 22 Pánihna, Pablo Areópago wʉ̃t jʉmʉpboó ñah ñʉhnit, caánboó wáac jʉibínitdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p “Atenas tʉ́tchidih moón, dawá pãpnitdih yeéb bʉ́dí wẽinit, ñi ʉʉ́bátdih wã jéihna caá.  
\v 23 Nin ñíih tʉ́tchidih dawá ñi pãp cáag wẽinitdih wã táoh enep be. Pánih en jibna, yeéb ñi wẽinit cãtíh, biícdih nin pah ñi niíj daacátjidihbʉt wã enep be. \sc “Wʉ̃t jwĩ jéihca naáh dios caá”\sc*, ñit niíj daacáp tabe. Yeéb caandíh jéihcan yʉhna, caandíh ñi wẽina caá. Pánihna, caán ñi jéihca naáhdih yeebdíh naáwát tʉ́ʉt caá wã chãjap. 
\p  
\v 24 “Caán Dios nihat baácdih chãj, nihat baácboó jʉmnidihbʉt ãt chãjap tajĩ. Pánihna, nihat jeáboó jʉmnit, baácboó jʉmnitbʉt ĩ maáh caá. Cã́acwã ĩ chãjni mʉʉdíh jʉmni nihcan caá.  
\v 25 Caán jwiítdih báadhdat tʉ́ʉtni, caolih wáyat tʉ́ʉtni, nihat biíh pah bóo chãj wʉ̃hni jʉmna, jwiít jwĩ teo wáacatdih ã náahcan caá. Caán moh yéejni nihcan caá.\x * \xo 17:25 \xt 1R 8.27; Is 42.5; Hch 8.47\x* 
\p  
\v 26 “Newé pínahdih caán Dios ãt jwíih chãjap wʉt jĩ. Caanjĩ́h nihat baácdih moondíhbʉt ãt chãjap wʉt jĩ. Pánihna, nihat baácboó jwiítdih ãt jwejep wʉt jĩ. ‘Nin pah bólih maatápdih ã báadh jwʉhbipna caá’, jwiítdih Dios ãt niíj jenah joyóp wʉt jĩ.  
\v 27 ‘Queét weemdíh bidnit, ĩ jwãáhbipna caá’, Dios ãt niíj jenah joyóp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Dios yʉʉ́p ã jʉmcan caá. Jwĩjeéh tigaá ã jʉmʉp.  
\v 28 Nin pah biíh ãt niíj daacáp tajĩ: ‘Caandíh míic wéhenit pínah jwiítdih ãt chãjap wʉt jĩ. Pánihna, jwĩjeéh ãpĩ́ jʉmna caá’, ĩt niíj daacáp tajĩ. Jon jã́tih moón ñi déewãbʉt ‘Jwiít Dios weh caá’, ĩt niíj daacáp tajĩ.  
\v 29 Pánihna, ‘Jwiít Dios weh caá’, niíj náhnina, oro, plata, jeejĩ́h yeéb ñi jenah joyátjeh ñi chãjnidih ‘Jwĩ́ih dios caá’, niíj jenah joyátdih ñi cádahaá.  
\v 30 Jon jã́tih moón Diosdih jéihcannit jʉm jwʉhna, ĩ yéej chãjachah yʉhna, Dios ãt peéh chãj jwʉhcap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, bʉʉ láa nihat baácdih moón ĩ yéej chãjatdih ãt cádahat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 31 Tʉ́ttimah, Dios ã jenahni yeó jáapdih nihat baácdih moón tʉ́initdih, yeejépwãdihbʉt ded pah ĩ chãjatji jíib ã jíib chãjbipna caá. Pánih chãjni pínahdih Jesúsdih Dios nin baácboó ãt wahap wʉt jĩ. Jesús wʉnnidih yʉhna, ãt jwʉ́ʉb booanap tajĩ. Pánih booana, ‘Ded pah cã́acwã ĩ chãjatji jíib nin wã booani ã tʉ́i jíib chãjbipna caá’, Dios cã́acwãdih ãt niíj jéihyanap wʉt jĩ”, Pablo Atenas tʉ́tchidih moondíh ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 17:31 \xt Sal 9.8\x* 
\p  
\v 32 Páant cã́acwã ĩ boo pʉd jʉ̃ʉ́wátjidih ã wéhenachah joinít, biquína Pablodih ĩt deoh naáwáp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, bitaboó nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Chéneji caandíh ma naáwáchah, jwĩ jwʉ́ʉb joííhna caá, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 33 Páant ĩ niiját tʉ́ttimah, ĩ míic wáacapmant Pablo ãt bejah bojop wʉt jĩ.  
\v 34 Daocánnit Jesúsdih jáap jepahnit, caán biícdih ĩt péenap wʉt jĩ. Biíc newé, Dionisio wʉ̃t jʉmni, Areópagodih maátajeéh jʉmni, Jesúsdih ãt jepahap wʉt jĩ. Biíc wili Dámaris wʉ̃t jʉmnih, bitabʉt Jesúsdih ĩt jepahap wʉt jĩ. 
\c 18  
\s1 Pablo Corinto tʉ́tchiboó ã jʉmat 
\p  
\v 1 Tʉ́ttimah, Pablo Atenas tʉ́tchiboó jʉmniji Corinto wʉ̃t jʉmni tʉ́tchina ãt bejep wʉt jĩ.  
\v 2 Caanná jʉibínit, judío cã́ac Aquila wʉ̃t jʉmnidih ãt jwãááp wʉt jĩ. Roma tʉ́tchidih moón ĩ maáh Claudio Roma tʉ́tchiboó jʉmnit judíowãdih ã bejat tʉ́ʉtʉchah, Aquilaboó yad Priscilajĩh bejnit, Corinto tʉ́tchina jã́tih ĩtát jʉibínap wʉt jĩ. Aquila Ponto wʉ̃t jʉmni baácdih bóo wʉt jĩ. Pánihna, queét Corinto tʉ́tchidih ĩ jʉmʉchah, Pablo queét pebhna enedih jʉibínit, ĩjeéh ãt chãwáp wʉt jĩ.  
\v 3 Aquilawã nʉñʉ́pwã chóojĩh mʉʉdíh teo jíib chãj wʉ̃hnit ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Pablobʉt caán déedih teoni jʉmna, ĩjeéh ãt tewep wʉt jĩ.  
\v 4 Pablo chooát yeó jáap jʉmat pah, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná jʉibínit, queét Jesúsdih ĩ jepahat pínah niijná, judíowã, judíowã nihcannitdihbʉt Dios naáwátdih ãt naáwáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 5 Silas Timoteojĩh Macedonia baácmant Corinto tʉ́tchina ĩ jʉibínachah, Pablo yeó jáap jʉmat pah judíowãdih Dios naáwátdih ãt naáwáp wʉt jĩ. “Jesús caá jwiít judíowã jwĩ pã́ini, Dios ã wahni”, ãpĩ́ niijíp wʉt jĩ.  
\v 6 Páant ã niíj bohénachah, judíowã caandíh ĩt joííhcap wʉt jĩ. Pánih joííhcan yap yohnit, caandíh ĩt jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. Páant ĩ joííhcatdih enna, queétdih ã cádahatdih jʉ́ʉtna, Pablo ã́ih jih bóo yégueh chóodih tóo dʉgnit, ãt ñéenc mao jéenanap wʉt jĩ. Pánih chãjnit, queétdih nin pah ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ: 
\p —Yeéb ñi yap yohatji jíib iiguípna ñi bejbipna caá. Pánihna, bʉʉ judíowã nihcannitdih Jesúíh doonádih naáwádih wã bejbipna caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 7 Páant niíj péanit, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉmánt bac bejnit, Tito Justo wʉ̃t jʉmniíh mʉʉná ãt waád jʉibínap wʉt jĩ. Caán judío nihcan yʉhna, Dios yoobátdih wẽini wʉt jĩ. Ã́ih mʉʉ́ judíowã ĩ míic wáacat mʉʉ pébh ãt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 8 Crispo wʉ̃t jʉmni, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉdíh bóo maáhji, ãjeéh bóli, ã wehbʉt, Jesúsdih ĩt jepahap wʉt jĩ. Pánihna, dawá Corinto tʉ́tchidih moón Pablo ã naáwátdih joinít, Jesúsdih ĩ jepahachah, ĩpĩ́ daabánap wʉt jĩ.  
\v 9-10 Biíc chei ʉ̃ocanjeh, Pablo oo jʉ́mat déedih ã enechah, Jesús caandíh jígohnit, nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ. \wj “Majeéh wã jʉmna caá. Nin tʉ́tchidih moón dawá wĩ́ihwã ĩ jʉmna caá. Pánihna, bita meemdíh yeejép ĩ chãjíhichah yʉhna, ʉ́ʉmcanjeh, wã naáwátdih ma naóh cádahca bojoó. Páantjeh ma jʉmah bojca bojoó”,\wj* ãt niijíp wʉt jĩ.  
\v 11 Páant ã niijíchah joinít, biíc jópchi tʉ́i beéd, biíh jópchi tac yoób caanjĩ́h moondíh Dios naáwátdih Pablo ãt naóh jʉmʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 12 Caán tʉ́tchidih Pablo ĩjeéh ã jʉm jwʉhʉchah, Galión wʉ̃t jʉmni, Acaya baácdih moón maáh ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, caán láa judíowã ĩ maáta nihat biíc yoobó jenah joinít, Pablodih naóh yacat tʉ́ʉt niijná, Galión pebhna caandíh ĩt ʉb jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 13 Pánih ʉb jʉibínit, Galióndih nin pah ĩt niíj yee naóh yacap wʉt jĩ: 
\p —Ninboó cã́acwã ded pah Diosdih ĩ weñat pínahdih bohéna, Moisés ã wʉtatjiboodíh ã jepahat tʉ́ʉtcan caá, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 14 Páant ĩ niíj yee naáwáchah joinít, Pablo ã naáwíhichahjeh, Galiónboó judíowãdih nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p —Nin jwiít Roma baácdih moón jwĩ maáta ĩ wʉtatdih yap yohni ã jʉmʉchah nihna, yeebdíh wãta jepah tagaá.  
\v 15 Obohjeéhtih, yeéb judíowã ñi wʉtatboodíh caán yap yohni ã jʉmʉchah, ñíih pínahjeh caá. Caandíh wã jéihcan caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 16 Páant niijnít, queét naóh yacnitdih ã́ih tólihmant ãt bacanap wʉt jĩ.  
\v 17 Páant ã bacanachah, Sóstenes, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉdíh bóo maáhdih teonit, Galión ã enepdih caandíh ĩt pʉñʉp wʉt jĩ. Páant ĩ pʉñʉchah enna yʉhna, Galión ãt enah bojop wʉt jĩ. 
\s1 Pablo Antioquía tʉ́tchina ã jwʉ́ʉb bejat 
\p  
\v 18 Páant ĩ niíj naóh yacat tʉ́ttimah, Pablo Corinto tʉ́tchiboó maatápdih jʉmniji “Wã bejna caá”, niijnít, Jesúíhwãdih ãt cádah bejep wʉt jĩ. Páant niíj péa bejna, Aquila Priscilajĩh Siria baácna chʉ́ʉh bejat tʉ́ʉt niijná, Cencrea wʉ̃t jʉmni jẽ́litdih ĩt pʉ́ʉd dei bejep wʉt jĩ. Pánihna, jãáj chóodih ĩ waadát pínah jã́tih, judíowã ĩpĩ́ chãjat pah, Pablo Diosdih ã naáwátjidih péanit, ãt jwʉ́ʉb waó bojat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.\x * \xo 18:18 \xt Nm 6.18\x* 
\v 19 Pánih boja péanit, queét Éfeso tʉ́tchina ĩt chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ. Caanná chʉ́ʉh jʉibínit, Aquila Prisciladihbʉt Pablo ãt cádahap wʉt jĩ. Pánih cádahnit, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná ãt bejep wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, míic wáacnit judíowãjĩh ded pah Jesús ã jʉmatdih ãt míic wéhenap wʉt jĩ.  
\v 20 Páant ĩ míic wéheat tʉ́ttimah, caandíh ĩjeéh ĩt chãwát tʉ́ʉtʉp wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, “Ñijeéh wã jéih chãocán caá.  
\v 21 Dios ã náahachah, wã jwʉ́ʉb jʉ̃óhbipna caá”, queétdih Pablo ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p Páant niíj péanit, Éfeso tʉ́tchimant ãt chʉ́ʉh bejep wʉt jĩ.  
\v 22 Pánihna, Cesarea tʉ́tchina chʉ́ʉh jʉibí, aab béj, Jerusalén tʉ́tchina ãt aáb jʉibínap wʉt jĩ. Caanná aáb jʉibínit, caanjĩ́h moón Jesúíhwã míic wáacnitdih ded pah ã chãjatjidih naóhnitjeh, Antioquía tʉ́tchina ãt yap bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 23 Pánihna, maatápdih caanjĩ́h jʉmniji Galacia baácdih, Frigia baácdih ãt jwʉ́ʉb jib bejep wʉt jĩ, páant mʉntih. Caán baácnadih moón Jesúíhwãdih ã jwʉ́ʉb bohénachah, chah Jesúsdih ĩt tʉ́i jenah joyóp wʉt jĩ. 
\s1 Apolos Éfeso tʉ́tchidih moondíh Dios naáwátdih ã bohéát 
\p  
\v 24 Pablo Galacia baácdih, Frigia baácdihbʉt ã bohé jibichah, Apolos wʉ̃t jʉmniboó, judío cã́ac Alejandría tʉ́tchidih bóo, Éfeso tʉ́tchina ãt jʉibínap wʉt jĩ. Caán Apolos tʉ́i naóhni jʉmna, Dios naáwátdih jon jã́tih moón ĩ daacátjidih tʉ́i jéihnibʉt ãt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 25 Biíh caandíh Jesúíh tʉ́ini doonádihbʉt ãt bohénap wʉt jĩ. Pánihna, bʉ́dí weñatjĩh caán doonádih ãt tʉ́i bohénap wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, Juanji ã daabáátdihjeh ãt jéihyep wʉt jĩ.  
\v 26 Judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná Apolos ʉ́ʉmcanjeh, queétdih ãt bohé jwíihip wʉt yʉh jĩ. Obohjeéhtih, ã tʉ́i jéih beedácah enna, caandíh bohéát tʉ́ʉt niijná, Priscila, Aquilajĩh Apolosdih ĩ́ih mʉʉná ĩt nʉmah bejep wʉt jĩ.  
\v 27 Páant ĩ tʉ́i bohéát tʉ́ttimah, “Acaya baácna bejat tʉ́ʉt”, Apolos ã niijíchah joinít, Jesúíhwã caandíh “Ma tʉ́i bejeé”, niijnít, ĩ daácni nʉ́odihbʉt ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ, Acaya baácdih moón Jesúíhwã caandíh ĩ tʉ́i wẽi jwãáát pínah niijná. Pánihna, Apolos caanná jʉibínit, caán baácdih moón Dios ã oyatjĩh Jesúsdih jepahnitjidih ãt bohé teo wáacap wʉt jĩ.  
\v 28 Caán tʉ́tchidih moón judíowãdih nin pah ãpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ: “Jesús tigaá Dios ã wahni, jwiít jwĩpĩ́ pã́ini”, cã́acwã ĩ enepdih ãt niijíp wʉt jĩ. Pánihna, Dios naáwátdih jon jã́tih ĩ daacátjidih ã tʉ́i naáwáchah joinít, “Yoobópdih nihcan caá”, ĩt jéih niijcáp wʉt jĩ. Pánih naóhna, Jesúíhwãdih Apolos chah ãt jwʉ́ʉb teo wáacap wʉt jĩ. 
\c 19  
\s1 Pablo Éfeso tʉ́tchina ã bejat 
\p  
\v 1 Corinto tʉ́tchidih Apolos ã jʉmʉchah, Pabloboó Frigia baácdih jʉmniji jeé yoób pʉ́ʉd dei bej, Éfeso tʉ́tchina ãt jʉibínap wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, biquína ã jéih jwʉhcannit Jesúíhwãdih ãt jwãááp wʉt jĩ.  
\v 2 Queétdih jwãáhnit, nin pah ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: 
\p —¿Jesúsdih ñi jáap jepahachah, Tʉ́ini Espíritu yeebdíh ã waadnít jĩí? ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p —Tʉ́ini Espíritu ã jʉmatdih jwiítdih ĩ naóhcan jĩí, ĩt niíj jepahap wʉt jĩ. 
\p  
\v 3 —¿Tʉ́ini doonádih yeéb ñi jepahachah, ded pah tií yeebdíh ĩ nih chãj daabá? Pablo queétdih ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ. 
\p —Juan Daabáni ã naáwátdih ĩ jepahachah, ã daabáátji pah jwiítdih ĩ daabánap jĩ, ĩt niíj jepahap wʉt jĩ. 
\p  
\v 4 —Cã́acwã ĩ yéejatdih ĩ yohochah ennit, queétdih Juan ãt daabánap wʉt jĩ. Pánih daabána, ĩ yéejat yohat jʉ́ʉtna ĩ chãjap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Juan cã́acwãdih nin pah ãpĩ́ niíj naáwáp wʉt jĩ. ‘Wã tʉ́ttimah jʉ̃óhnidih ñi tʉ́i jepahaá’, ãt niijíp wʉt jĩ. Páant niijná, Jesúsdih niijná ãt chãjap wʉt jĩ, Pablo ãt niíj naáwáp wʉt jĩ.\x * \xo 19:4 \xt Mt 3.11; Mr 1.4,7-8; Lc 3.4,16; Jn 1.26-27\x* 
\p  
\v 5 Páant ã niijíchah joinít, Jesús ã wẽpatjĩh queét ĩt daabáát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 6 Pánih daabánitdih Pablo ã teo jã́ha ʉʉ́bʉ́chah, Tʉ́ini Espíritu queétdih ãt waadáp wʉt jĩ. Páant ã waadáchah, mácah wéheatjĩh Diosdih wẽi naóhnit, ã naáwátdihbʉt ĩt naóh yapanap wʉt jĩ.  
\v 7 Queét nihat doce neoná ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 8 Queétdih naáwát tʉ́ttimah, Pablo judíowã ĩ míic wáacat mʉʉná waadnít, ãt bohénap wʉt jĩ. Biíc peihcanni widh pohba Éfeso tʉ́tchiboó chooát yeó jáap jʉmat pah ʉ́ʉmcanjeh, Dios maáh ã jʉmatdih naóhna ãt chãjap wʉt jĩ. Páant ã naáwáchah joinít, “Ã naáwát yoobópdih caá”, ĩt míic niijíp wʉt jĩ.  
\v 9 Obohjeéhtih, bitaboó joííhcan, cã́acwã ĩ enechah, Jesúíh doonádih ĩt yéej naáwáp wʉt jĩ. Páant ĩ yéej naáwáchah joinít, judíowã ĩ míic wáacat mʉʉmánt Pabloboó Jesúíhwãdih nʉmah bac bejnit, Tirano wʉ̃t jʉmniíh mʉʉná ĩt bejep wʉt jĩ. Pánihna, caán mʉʉdíh yeó jáap jʉmat pah Jesúíh doonádih ãpĩ́ bohénap wʉt jĩ.  
\v 10 Chéne jópchi caanjĩ́h ãt bohénap wʉt jĩ. Páant ã bohénachah, nihat Asia baácdih moón judíowã, judíowã nihcannitbʉt jwĩ Maáh Jesúíh tʉ́ini doonádih ĩt joyóp wʉt jĩ.  
\v 11 Dios ã wẽpatjĩh jwiít cã́acwã jwĩ jéih chãjca naáhdih chãjnit, Pablo dawá láa wʉnnitdih ãt booa jʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 12 Dios ã wẽpat caandíh bʉ́dí ã jʉmʉchah, ã́ih bácahdih cã́acwã ĩ chʉ̃ʉ́áni chóonadih ʉb bejnit, wʉnnitdih ĩ cáagachah, ĩpĩ́ boonap wʉt jĩ. Ded nemép jʉmnidih caán chóojĩh ĩ cáagachah, nemépwãboó ĩpĩ́ bac bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 13 Obohjeéhtih, bita judíowã jióhnitboó jibnit, nemépwãdih ĩpĩ́ bacanap wʉt jĩ. Pánihna, Pablo ded pah ã chãjatdih ennitji nemépwãdih bacaíhna, nin pah ĩtih niíj wʉtʉp wʉt yʉh jĩ: “Pablo ã bohéni Jesús ã wẽpatjĩh yeebdíh jwĩ wʉtna caá. Ñi bac bejeé nin newémant”, ĩpĩ́ niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 14 Esceva wʉ̃t jʉmni, siete ã wehboó páant ĩt chãjap wʉt jĩ. Ĩ íip judíowã sacerdotewã ĩ maátajeéh jʉmni ãt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 15 Pánihna, ã weh nemépdih ĩ bacaat déedih, nemépboó nin pah queétdih ãt niijíp wʉt jĩ: “Jesúsdih wã jéihna caá. Pablodihbʉt wã jéihna caá. Obohjeéhtih, yeébboodíh wã jéihcan caá”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 16 Páant niijnítjeh, nemép jʉmniboó ñaáp jʉ̃óhnit, queétdih ãt teo pʉñʉp wʉt jĩ. Páant ã pʉñʉchah, yégueh wihcannit, yahwítna jʉmnit, caán mʉʉmánt queét ĩt ñáo bac peét bejep wʉt jĩ.  
\v 17 Páant ĩ yapachah, nihat Éfeso tʉ́tchidih moón, judíowã, judíowã nihcannitbʉt caán doonádih joinít, bʉ́dí ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ. “Jesús ã wẽpat bʉ́dí caá”, nihat cã́acwã ĩt míic niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 18 Dawá Jesúsdih jepahnitji, nihat cã́acwã ĩ enechah, ĩ yéej chãjatjidih Diosdih ĩt naáwáp wʉt jĩ.  
\v 19 Queét cãtíh dawá jióhnit ĩt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, jióhna ĩ enat papélah quiítnajidih caanná ʉb jʉ̃óhnit, cã́acwã ĩ enechah, ĩt cáo yohop wʉt jĩ. Caán quiítnaji ã jíib jʉmatdih ĩ jenah enechah, cincuenta mil yeó jáapna tewat jíib pah bóo ãt jíib jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 20 Páant ĩ chãjat doonádih joinít, chah dawá Jesúíh doonádih jepahnit, ĩt tʉ́i tʉ́ʉt nʉʉmʉ́p wʉt jĩ. 
\p  
\v 21 Tʉ́ttimah, Pablo nin pah ãt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ: “Macedonia baácna jʉibí yap bej, Acaya baácna jʉibínit, Jerusalén tʉ́tchina wã jwʉ́ʉb bejbipna caá. Caanná jʉibíniji Roma tʉ́tchina enedih wã bejbipna caá”, ãt niíj jenah joyóp wʉt jĩ.  
\v 22 Pánihna, Timoteo, Erasto wʉ̃t jʉmnijĩh caandíh teo wáacnitdih Macedonia baácna ãtát wah waáwá bojop wʉt jĩ. Pánih wah boj péanit, Pablo maátcanjeh Asia baácboó, Éfeso tʉ́tchidih biícjeh ãt chão jwʉ́hʉp wʉt jĩ. 
\s1 Éfeso tʉ́tchidih moón ĩ jʉ̃ih ñaacát 
\p  
\v 23 Pablo Éfeso tʉ́tchidih ã jʉmʉchah, caán tʉ́tchidih moón Jesúíh doonádih náahcan, Pablodih ĩt jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ.  
\v 24 Demetrio wʉ̃t jʉmni, ĩ́ih dios wili Artemisa wʉ̃t jʉmnihíh botoni mʉʉ dáhnadih platajĩh ãpĩ́ chãjap wʉt jĩ. Bitabʉt biíc yoobó teonit, ĩ jíib chãj wʉ̃hna, bʉ́dí ĩpĩ́ jíib tewep wʉt jĩ.  
\v 25 Demetrio queétdih bid wáacnit, nin pah queétdih ãt niijíp wʉt jĩ: “Ñi joyoó. Nin tewatjĩh bʉ́dí jwĩ jíib tewatdih ñi jéihna caá.  
\v 26 Obohjeéhtih, nin Pablo ã bohénachah, jwiítdih ã tobohna caá. ‘Dioswã déedih cã́acwã ĩ pãpnidih báadhni nihcan caá’, ãpĩ́ niíj bohéna caá. Páant ã niijíchah joinít, dawá Éfeso tʉ́tchidih moón, nihat Asia baácdih moonbʉ́t ã bohéátdih ‘Yoobópdih tigaá’, ĩ niijná caá.  
\v 27 Páant niijná, jwĩ tewatdih cã́acwã yeejép ĩ wéhebipna caá. Jwĩ́ih dios wili Artemisaíh mʉʉdíhbʉt ĩ yohbipna caá. Pánihna, nihat Asia baácdih moón, nihat baácnadih moonbʉ́t caántdih wẽi ʉʉ́bhnitji ĩ cádahbipna caá”, Demetrio queétdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 28 Páant ã niijíchah joinít, queétbʉt íijnit, ĩt jʉ̃ih ñaác ñʉhʉp wʉt jĩ: “Artemisa, jwiít Éfeso tʉ́tchidih moóníh dios wili wẽpép wili mi jʉmna caá”, ĩt niíj jʉ̃ih ñaacáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 29 Pánihna, nihat Éfeso tʉ́tchidih moonbʉ́t íijna, biíc yoobó ĩt niíj ñaacáp wʉt jĩ. Pánih íijnit, Gayodih, Aristarco wʉ̃t jʉmnidihbʉt teonit, cã́acwã ĩ míic wáacap jʉ́dʉna queétdih ĩt wái bejep wʉt jĩ. Gayo, Aristarcojĩh Macedonia baácdih moón Pablo ã pej jʉm jibnit ĩt jʉmʉp wʉt jĩ.  
\v 30 Pablo queét cã́acwãdih wéhenadih ã bejíhichah yʉhna, Jesúíhwãboó caandíh ĩt wahcap wʉt jĩ.  
\v 31 Bita caán baácdih moón ĩ maáta Pablo ã chéenwãbʉt ã bejcat pínah niijná dooná ĩt wahap wʉt jĩ. “Cã́acwã ĩ míic wáacapboó ã bejca bojo naáh”, Pablodih ĩt niíj naáwát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 32 Dawá caanjĩ́h míic wáac jʉinít biícdih “¿Dépanih tigaá jwiít míic mawat tʉ́ʉt jwĩ chãj?” ĩt niíj jenah joicáp wʉt jĩ. Queét tʉbit ñaácnit, ĩt jʉ̃ih yapanap wʉt jĩ. Biquína mácah ĩt jʉ̃ih ñaacáp wʉt jĩ. Bitabʉt mácah ĩt jʉ̃ih ñaacáp wʉt jĩ.  
\v 33 Biquína judíowã Alejandro wʉ̃t jʉmnidih cã́acwãdih ĩt naáwát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánihna, Pablowã ded pah ĩ chãjatdih ã yoób naáwát tʉ́ʉt niijná, Alejandro “Laihca bojoó”, niijná, ã́ih téihyajĩh jʉ́ʉtnit, ãt yayát tʉ́ʉtʉp wʉt yʉh jĩ.  
\v 34 Obohjeéhtih, caán judío ã jʉmʉchah ennit, nihat cã́acwã chah íijnit, biíc yoobó chéne horas pohba ĩt ñaác jʉ̃ih ñʉhʉp wʉt jĩ: “Artemisa, jwiít Éfeso tʉ́tchidih moóníh dios wili wẽpép wili mi jʉmna caá”, ĩt niíj ñaacáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 35 Páant ĩ niíj ñaác jʉ̃ihñʉchah ennit, Éfeso tʉ́tchidih moón maátadih teo wáacniboó, “Laihca bojoó” niijnít, nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Wã déewãá, yeéb Éfeso tʉ́tchidih moón, ñi joyoó. Jwĩ́ih chah wẽpép dios wili Artemisaíh mʉʉdíh wapnit jwiít jwĩ jʉmatdih nihat baácdih moón ĩ jéihna caá. Jeámant caánt pah jígohni bʉʉ́g jéen jʉ̃óhnidih en daonít jwĩ jʉmʉchahbʉt ĩ jéihna caá.  
\v 36 Bita ‘Nin yoobópdih nihcan caá’, ĩ jéih niijcán caá. Pánihna, ñi míic jʉ̃ih cádahaá. Tʉ́inijeh ñi joyoó.  
\v 37 Nit yeéb teo jʉ̃óhnit jwĩ́ih dios wilidih yeejép niíj wéhecan, miíh mʉʉdíh waad béjnit, ĩ nʉʉmcáp be. Pánihna, ñi tʉ́i chãjaá.  
\v 38 Demetrio, platajĩh teonit biícdih naóh yaquíhna, peéh chãjat tʉ́ʉtnitboodíh naóh yacadih ĩ beje naáh.  
\v 39 Jwʉ́ʉb míic wáacna, tʉ́inijeh ñi míic wáacáp, bʉca. Yeéb bʉʉ ñi chãjatji pah ñi jwʉ́ʉb chãjca bojoó.  
\v 40 Bʉʉ yeéb ñi míic jʉ̃ih ñaacátdih jwĩ maáta joinít, ‘Jwiítdih ĩ yohbipna caá’, ĩ niíj jenah joiná nacaá. Pánihna, yeéb ñi niíj ñaác jʉ̃ih ñʉhatjidih queétdih tʉ́inijeh jwĩ jéih naóhcan niít”, maátadih teo wáacniboó queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.  
\v 41 Páant niíj naóh péanit, “Páant bóojeh tigaá. Ñi bejeé”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\c 20  
\s1 Macedonia baác, Grecia baácnabʉt Pablo ã jʉibíát 
\p  
\v 1 Páant ĩ jʉ̃ih ñaác yayát tʉ́ttimah, Pabloboó Jesúíhwãdih bid wáacnit, ãt jwʉ́ʉb bohénap wʉt jĩ, Jesúsdih ĩ cádahcat pínah niijná. Pánih bohé péanit, “Wã bejna caá”, niijnít, Macedonia baácna bejna, queétdih ãt cádah bejep wʉt jĩ.  
\v 2 Caanná jʉibínit, Dios naáwátdih táoh naóh bohénit, caanjĩ́h moón Jesúíhwãdih ãt weñanap wʉt jĩ. Queétdih Dios naáwátdih táoh naóh bejna, Grecia baácna ãt jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 3 Pánih jʉibínit, caán baácdih biíc peihcanni widh ãt chão jwʉ́hʉp wʉt jĩ. Caanjĩ́h jʉmna, Siria baácna ãt jwʉ́ʉb chʉ́ʉh jʉ̃ʉ́wíhip wʉt jĩ. Obohjeéhtih, judíowã caandíh tewíhat doonádih ãt joyóp wʉt jĩ. Caán doonádih joinít, Pablowã Macedonia baácboó bejni namádih jwʉ́ʉb aáb bejnit, Filipos tʉ́tchina ĩt pʉ́ʉd dei jʉyʉ́p wʉt jĩ.  
\v 4 Páant ã jʉ̃ʉ́wʉ́chah, Berea tʉ́tchidih bóo, Sópater wʉ̃t jʉmni Pablodih ãt pej jʉm jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Sópater Pirro wʉ̃ʉ́h ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Tesalónica tʉ́tchidih moón Aristarco, Segundobʉt, Asia baácdih moón Tíquico, Trófimobʉt, Derbe tʉ́tchidih moón Gayo, Timoteobʉt caandíh ĩt pej jʉm jʉ̃ʉ́wʉ́p wʉt jĩ. Filipos tʉ́tchina ĩ jwʉ́ʉb jʉyʉ́chah, weém Lucasbʉt Pablowãdih wã jwʉ́ʉb pej jʉmʉp jĩ.  
\v 5 Pánihna, caandíh pej jʉm jʉinítji, Troas wʉ̃t jʉmni tʉ́tchina ĩ waóh bej páñap jĩ.  
\v 6 Páant ĩ bej páñachah, paacánni pandih jwĩ jeémát tʉ́ttimah, jwiítboó Pablojĩh Filipos tʉ́tchidih jʉmnitji, johlitjĩh bejni jãáj chóodih waadnít, Troas tʉ́tchina jwĩ chʉ́ʉh bejep jĩ. Pánih chʉ́ʉh bejnit, cinco yeó jáap tʉ́ttimah, caán tʉ́tchina chʉ́ʉh jʉibínit, queét waóh bej pã́initjidih jwĩ jwãááp jĩ. Pánih chʉ́ʉh jʉibí jwãáhnit, siete yeó jáap caanná jwĩ jʉm jwʉhʉp jĩ. 
\s1 Troas tʉ́tchidih moondíh Pablo ã naáwát 
\p  
\v 7 Troas tʉ́tchidih jʉmna, domingo yeó jáapdih Jesúíh cã́acwã míic wáac jʉinít, Jesús ã wʉnatjidih jwĩ náhni jeémátdih jwĩ jeémát pínah jã́tih, Pablo queétdih Dios naáwátdih ã bohénap jĩ. Pánihna, Pablo ã pée naáwát chei, maatápdih ã naáwáp jĩ, pʉ́ʉ́ chei tac yoob póhba.  
\v 8 Dawá jiiátna jʉmni chah bóo tólihboó jwĩ míic wáacap jĩ.  
\v 9 Pablo ã naáwáchah joinít, jáap behni, Eutico wʉ̃t jʉmni, enat jẽcdih bóo naadíh ã pʉ́ʉh laáb chʉ́ʉdʉp jĩ. Pablo jwiítdih maatápdih Dios naáwátdih ã bohénachah, Euticodih quíib chei ãt jʉ̃óhjip taga. Pánihna, biíc peihcanni tólih chah caán ʉ̃o chʉ́ʉdni ãt pʉd jéen bejep jĩ. Ã pʉd jéen bejechah ennit, jã́tih dei bejnitboó wʉnnidih ĩ wái ñahanap jĩ.  
\v 10 Pablo ĩ tʉ́ttimah pée dei bejnit, caandíh ã jʉibí ʉb tʉ́ʉhʉp jĩ. Pánih ʉb tʉ́ʉhnit, nin pah queétdih ã niijíp jĩ: 
\p —Ñi jĩ́gahca bojoó. Ã báadhna caá, ã niijíp jĩ. 
\p  
\v 11-12 Páant ã niijíchahjeh, wʉnniji ã jwʉ́ʉb boonap jĩ. Ã jwʉ́ʉb boonachah ennit, queétboó bʉ́dí ĩ weñep jĩ. Pánih wẽinit, chah bóo tólihna jwʉ́ʉb pʉ́ʉh laab béjnit, Jesús ã wʉnatjidih jwĩ náhni jeémátdih jwĩ jeémép jĩ, bʉca. Páant jwĩ jeémp péanachah, maatápdih Pablo queétdih jwʉ́ʉb bohénajeh, ã daa peetép jĩ. Páant ã bohé péaat tʉ́ttimah, jwiít jwĩ bejep jĩ. 
\s1 Pablo Troas tʉ́tchidih jʉmniji bejnit, Mileto tʉ́tchina ã jʉibíát 
\p  
\v 13 Troas tʉ́tchidih jʉmnit, Pablo jã́tih jwiítdih Aso tʉ́tchina johlitjĩh bejni jãáj chóojĩh ã chʉ́ʉh bej páñat tʉ́ʉtʉp jĩ. Pabloboó namámant ã bejíhip jĩ. Pánihna, Pablo ã niijátji pahjeh Aso tʉ́tchina caandíh jwĩ jwãááp jĩ.  
\v 14 Caandíh jwĩ jwãááchah, jwĩ bejni jãáj chóodih jwĩjeéh ã waadáp jĩ. Pánihna, caán chóojĩh chʉ́ʉh bejnit, Mitilene tʉ́tchina jwĩ chʉ́ʉh jʉibínap jĩ.  
\v 15 Caán tʉ́tchidih jʉibí yap bej, biíh yeó jáapdih Quío quewadih jwĩ yap bejep jĩ. Pánih yap bejnit, tʉ́ttimah bóo yeó jáapdih Samos quewadih páantjeh jwĩ en yap bejep jĩ. Pánih yap bejnit, Trogilio wʉ̃t jʉmni tʉ́tchidih ʉ̃onitji biíh yeó jáap Mileto tʉ́tchina jwĩ chʉ́ʉh jʉibínap jĩ.  
\v 16 Pablo Pentecostés yeó jáapnadih Jerusalén tʉ́tchina jʉibííhna, Asia baácdih maatápdih ã jʉmíhcap jĩ. Pánihna, Éfeso tʉ́tchidih yoobópdih yap bejnit, Mileto tʉ́tchina jwĩ jʉibínap jĩ. 
\s1 Pablo Éfeso tʉ́tchidih moón Jesúíhwã maátadih ã naáwát 
\p  
\v 17 Mileto tʉ́tchina jwĩ jʉibínachah, Pablo Éfeso tʉ́tchidih moón Jesúíhwã maátadih ã bid bojop jĩ.  
\v 18 Páant ã bid bojnitji jwĩ pebhna ĩ jʉyʉ́chah, Pablo queétdih nin pah ã niíj naáwáp jĩ: “Asia baácdih jʉmna, ded pah wã chãjatjidih yeebjéh ñi jéihna caá.  
\v 19 Ñijeéh jʉmna, dedé biíh pah bóo niiját wihcan, jwĩ Maáh Jesúíh tʉ́ini doonádih wã naáwáp jĩ. Yeéb Jesúsdih chah ñi jéihyat pínah niijná, wã jʉ̃í naáwáp jĩ. ‘Yeéb chah wã jéihna caá’, wã niijcáp jĩ. Wã déewã weemdíh ĩ yéej chãjachah yʉhna, Dios ã wẽpatjĩh wãpĩ́ naóh bohénap jĩ.  
\v 20 Yeéb Jesúsdih chah ñi tʉ́i péeat pínah niijná, yeebdíh Dios naáwátdih wã naóh beedánap jĩ. Cã́acwã ĩ enechah, ñíih mʉʉnáboobʉ́t yeebdíh wã bohénap jĩ.  
\v 21 Judíowãdih, judíowã nihcannitdihbʉt biíc yoobó Dios naáwátdih wã wẽp bohénap jĩ. ‘Ñi yéej chãjatdih cádahnit, jwĩ Maáh Jesúsdih ñi tʉ́i jenah joyoó’, wãpĩ́ niíj naáwáp jĩ.  
\v 22 Pánihna, bʉʉ Tʉ́ini Espíritu ã wʉtat pahjeh tih Jerusalén tʉ́tchina bejna caá wã chãjap. Caanná jʉibínit, ded pah wã yapat pínahdih wã jéihcan caá.  
\v 23 Obohjeéhtih, tʉ́tchi jʉmat pah Tʉ́ini Espíritu weemdíh nin pah ã niíj jéihyanap be: ‘Jerusalén tʉ́tchiboó jʉmnit, meém yeejép ma yapbipna caá. Meemdíh nemat mʉʉ́boó ĩ nembipna caá’, ã niijíp be.  
\v 24 Obohjeéhtih, tʉ́ini dooná, Dios ã oyat doonádih jwĩ Maáh Jesús weemdíh ã naáwát tʉ́ʉtʉp jĩ. Páant ã wʉtatjidih wã teo péa jwʉhbipna caá. Caandíh wã teo péa beedánit, wã wʉnat pínahdih wã ʉ́ʉmcan caá.\x * \xo 20:24 \xt 2Ti 4.7\x* 
\p  
\v 25 “Pánihna, ñijeéh jʉmna, Jesús maáh ã jʉmatdih wãpĩ́ naáwáp jĩ. Obohjeéhtih, chéneji jwĩ jwʉ́ʉb míic encat pínahdih wã jéihna caá.  
\v 26-27 Pánih jéihna, bʉʉ nin pah yeebdíh wã naóhna caá: Nihat Dios naáwátdih yeebdíh wã tʉ́i naóh beedánap jĩ. Pánihna, ñijeéh moón Dios naáwátdih náahcannit ĩ jʉmʉchah, weémboodíh peéh chãjat ã wihcan niít.  
\v 28 Yeebjéh ñi tʉ́i jenah joyoó. Jesúíhwã Tʉ́ini Espíritu yeebdíh ã en daawát tʉ́ʉtnitdih ñi tʉ́i en dawaá. Ovejawãdih en daonít ĩ en dawát pah Jesúíhwãdihbʉt yeéb ñi tʉ́i en dawaá. Dios wʉ̃ʉ́h wʉnna, ã́ih meépjĩh queétdih ã́ihwã pínah ãt jíib chãjjip taga.  
\v 29 Weém ninjĩh wã bejat tʉ́ttimah, jiowã́ ovejawãdih ĩ mawat pah, bita yeejépwãboó Jesúíhwãdih yéejanadih ĩ jʉ̃óhbipna caá. Pánihna, queét Jesúíhwãdih ñi tʉ́i en dawaá.  
\v 30 Tʉ́ttimah, bita ñijeéh jʉmnitboó ‘Jesúíhwã jwĩ jʉmna caá’, niijná yʉhna, queétboodíh ĩ péeat pínah niijná, bita Jesúíhwãdih yeenit, biíh naáwátdih ĩ joyát tʉ́ʉtbipna caá.  
\v 31 Pánihna, ¡ñi tʉ́i chãja chaáh! Yeó jáap jʉmat pah, chei jʉmat pahbʉt jʉ̃inít, biíc peihcanni jópchi pohba, Dios naáwátdih yeéb nihatdih, wã wẽp bohénap jĩ. Caandíh ñi tʉ́i náhninaá. 
\p  
\v 32 “Bʉʉ jwʉh bejna, ‘Paá, queétdih ma tʉ́i en dawaá’, Diosdih wã niíj ʉʉ́bhna caá. Ã oyatdih jenah joinít, ñi tʉ́i jʉmbipna caá. Dios naáwát wẽpép caá. Pánihna, caandíh yeó jáap jʉmat pah ñi jepahachah, yeebdíh ã teo wáacbipna caá. Pánih jepahnit, Dios pebhboó nihat ã ñíonit biícdih ãjeéh ñi jʉmbipna caá.  
\v 33 Ñijeéh jʉmna, ñíih dinerodih, ñíih yéguehdihbʉt wĩ́ih pínah wãpĩ́ ʉʉ́bhcap jĩ.  
\v 34 Obohjeéhtih, weemjéh teonit, wĩ́ih pínahdih wã jíib chãjap jĩ. Pánihna, wã náahatdih, wãjeéh jʉmnit ĩ náahatdihbʉt wã tewat jíibjĩh wãpĩ́ jíib chãjap jĩ. Páant wã chãjatjidih ñi jéihna caá.  
\v 35 Maatápdih ñijeéh jʉmna, bʉ́dí wã tewechah, ñi enep jĩ. Pánih ennitji moh yéejnitdih teo wáacat tʉ́ʉt niijná, yeebbʉ́t biíc yoobó ñi chãjaá. Jwĩ Maáh Jesús nin pah ã niijátjidih ñi tʉ́i náhninaá: \wj ‘Ded biíhdih teo wáacna, chah bʉ́dí ã wẽibipna caá. Obohjeéhtih, ã́ihdihjeh ʉbna, nʉmp ã wẽibipna caá’,\wj* ãt niijíp wʉt jĩ”, Pablo Éfeso tʉ́tchidih moón Jesúíhwã ĩ maátadih ã niijíp jĩ. 
\p  
\v 36 Páant niíj péanit, Pablo queét biícdih bódicha caj yoh ñajnit, Diosdih ĩ ʉʉ́bʉ́p jĩ.  
\v 37 Páant ĩ ʉʉ́bh péanachah, queét nihat Pablodih oina, pin teonit, jʉ̃inít, ã́ih pʉ́o tíibdih ĩ nomop jĩ.  
\v 38 “Yeebdíh chéneji wã encan niít”, ã niijíchah joinít, queét bʉ́dí ĩ jĩ́gahap jĩ. Pánihna, caán jẽ́litna jwĩ dei bejechah, jwĩjeéh queét nihat ĩ pée dei bejep jĩ. 
\c 21  
\s1 Pablo Jerusalén tʉ́tchina ã jwʉ́ʉb bejat 
\p  
\v 1 Mileto tʉ́tchimant bejna, Jesúíhwã maáta Éfeso tʉ́tchimant jʉinítjidih “Jwĩ bejna caá”, niijnít, johlitjĩh bejni jãáj chóodih waadnít, Cos wʉ̃t jʉmni quewaboó jwĩ chʉ́ʉh jʉibínap jĩ. Pánih jʉibínitji daanimant bóo yeó jáapdih Rodas wʉ̃t jʉmni quewadih chʉ́ʉh jʉibí, yap bejnit, Pátara wʉ̃t jʉmni tʉ́tchidih jwĩ jʉibínap jĩ.  
\v 2 Pátara tʉ́tchidih jʉibínitji Fenicia baácboó bejni pínah jãáj chóodih jwĩ bid jʉyʉ́p jĩ. Pánihna, caán chóodih waadnít, caanná jwĩ bejep jĩ.  
\v 3 Pánih bejna, Chipre wʉ̃t jʉmni quewa wáyámant bóo bʉwámant ã jígohochah, en yap bejnit, Siria baácdih Tiro wʉ̃t jʉmni tʉ́tchina jwĩ chʉ́ʉh jʉibínap jĩ. Pánih chʉ́ʉh jʉibínit, bií déedih ĩ ʉb aabánachah, caanjĩ́h jwĩ chão jwʉ́hʉp jĩ.  
\v 4 Páant ĩ aabáát pónih, jwiítboó tʉ́tchi tacna bejnit, Jesúíhwãdih jwĩ jwãááp jĩ. Pánih jwãáhnit, biíc semana ĩjeéh jwĩ chão jwʉ́ʉhʉp jĩ. Pablo ded pah Jerusalén tʉ́tchiboó ã yapat pínahdih Tʉ́ini Espíritu queétdih ãt jéihyanap tajĩ. Pánihna, “Jerusalénna ma bejca bojoó”, caandíh ĩ niijíp yʉh jĩ.  
\v 5 Obohjeéhtih, queétdih jepahcan, jwĩ bejat pínah yeó jáapdih tʉ́tchimant jwĩ jwʉ́ʉb dei bejep jĩ, páant mʉntih. Nihat Jesúíhwã, ĩ weha mána yaádhjĩh, ĩ wehjĩhbʉt jwiítdih bʉ́dí mʉj jwẽ́ejdih bóo jẽ́lit óon coahna ĩ pej jʉm dei bejep jĩ. Pánihna, nihat óon jʉmʉpboó dei jʉibínit, bódicha caj yoh ñajnit, Diosdih biícdih jwĩ ʉʉ́bʉ́p jĩ.  
\v 6 Pánih ʉʉ́bh péanit, “Jwĩ bejna caá”, niijnít, queétdih pin teo péanit, jwĩ jʉ̃óhniji jãáj chóodihjeh mʉntih jwĩ jwʉ́ʉb waadáp jĩ. Jwĩ jwʉ́ʉb waadáchah en péanit, Jesúíhwã ĩ́ih mʉʉná ĩ jwʉ́ʉb aab béjep jĩ. 
\p  
\v 7 Pánihna, Tiro tʉ́tchimant bej, Tolemaida wʉ̃t jʉmni tʉ́tchina jwĩ chʉ́ʉh jʉibínap jĩ. Caanná chʉ́ʉh jʉibínit, Jesúíhwãdih jwãáhnit, mʉj teo, biíc yeó jáap ĩjeéh jwĩ chão jwʉ́hʉp jĩ.  
\v 8 Cheibit caán tʉ́tchimant bej, Cesarea tʉ́tchina aáb jʉibínit, Felipe pebhboó jwĩ jʉibínap jĩ. Caán Felipe Jesúíh tʉ́ini doonádih wẽp naóhni ã jʉmʉp jĩ. Jerusalén tʉ́tchiboó Jesús ã naáwát tʉ́ʉtnitdih teo wáacnit pínah siete neonádih ĩ ñío láa, Felipedihbʉt ĩt ñíwip wʉt jĩ.\x * \xo 21:8 \xt Hch 6.5; 8.5\x* 
\v 9 Ã weh yatá chénena míic yaádh, áa wihcannit, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩt jʉmʉp jĩ.  
\v 10 Ĩjeéh daocánni yeó jáap jwĩ jʉm jwʉhʉchah, Agaboboó Judea baácmant jʉ̃óhni ã dei jʉyʉ́p jĩ.\x * \xo 21:10 \xt Hch 11.28\x* 
\v 11 Pánihna, jwĩ pebhna jʉinít, Pabloíh jʉyáát tõpdih ʉbnit, caan tṍpjĩh ã́ih téihya ã́ih jítchadihbʉt ã míic chéwep jĩ. 
\p —Nin pah Tʉ́ini Espíritu ã niijná caá: ‘Jerusalén tʉ́tchidih moón judíowã nin jʉyáát tõp mínahdih ĩ chéobipna caá. Pánih chéonit, judío nihcannitdih caandíh ĩ wʉ̃hbipna caá’, ã niijná caá, Agabo ã niijíp jĩ. 
\p  
\v 12 Páant ã niijíchah joinít, “Jerusalén tʉ́tchina ma bejca bojoó”, jwiít nihat Pablodih jwĩ wẽp niijíp yʉh jĩ.  
\v 13 Obohjeéhtih, Pabloboó jwiítdih nin pah ã niijíp jĩ: 
\p —¿Dépanih tigaá ñi jʉ̃í? Weemdíh ñi jĩ́gahaca bojoó. Jesúíh tʉ́ini doonádih wã naáwát jíib nemat mʉʉ́boó ĩ nemíhna, ĩ neme naáh. Weemdíh ĩ mawíhnabʉt, ĩ mawa naáh. Weémboó wã ʉ́ʉmcan caá, ã niijíp jĩ. 
\p  
\v 14 Páant jwĩ naáwáchah yʉhna, Pablo ã jepahcah ennit, jwĩ cádahap jĩ. 
\p —Dios ã náahatdihjeh ã chãja naáh, jwĩ niijíp jĩ. 
\p  
\v 15 Tʉ́ttimah, jwĩ́ih bií déedih jwʉ́ʉb ámoh péanit, Jerusalén tʉ́tchina jwĩ aab béjep jĩ.  
\v 16 Bita Cesarea tʉ́tchidih moón Jesúíhwãbʉt jwiítdih pej jʉm bejnit, Mnasón wʉ̃t jʉmni pebhna jwiítdih ĩ nʉmah jʉibínap jĩ. Mnasón Chipre quewadih bóo jonjeh Jesúsdih jepahni ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, ã pebh jwĩ jʉmʉp jĩ. 
\s1 Pablo Santiagodih enedih ã bejat 
\p  
\v 17 Jerusalén tʉ́tchina jwĩ jʉibínachah, Jesúíhwã wẽinit, jwiítdih ĩ jwãáh mʉj tewep jĩ.  
\v 18 Biíh yeó jáap Santiago pebhna Pablojĩh enedih jwĩ bejep jĩ. Nihat Jesúíhwãdih waóhnit ã pebh jʉibínit, ĩt páñap tajĩ.  
\v 19 Pánihna, Pablodih ĩ mʉj teo péanachah, judíowã nihcannitjeéh jʉm láa, Dios caandíh ded pah ã chãjat tʉ́ʉtatjidih Pablo queétdih ã naóh beedánap jĩ.  
\v 20 Páant ã naáwáchah joinít, nihat biícdih Diosdih bʉ́dí ĩ weñep jĩ. Tʉ́ttimah, Pablodih nin pah ĩ niíj naáwáp jĩ: 
\p —Jwĩ dée Pablo, ma joyoó. Dawá judíowãboó Jesúsdih tʉ́i jepahnit, Moisés ã wʉtatjidih páantjeh nihat ĩ jepahna caá.  
\v 21 Pánihna, bita nih yáanit, nin pah queétdih ĩt niíj naáwáp wʉt be. ‘Pablo judíowãdih bohéna, Moisés ã wʉtatjidih ãt jepahat tʉ́ʉtcap wʉt be. Judíowãdih ĩ wehdih quehli nah yapat chóodih ãt bóodat tʉ́ʉtcap wʉt be. Jwĩ nʉowãji ded pah ĩ chãjatjidih ãt chãjat tʉ́ʉtcap wʉt be’, ĩt niijíp wʉt be.  
\v 22 Queét judíowã Jesúsdih jepahnit ninjĩh ma jʉyát doonádih ĩ joimí nacaá. ¿Pánihna, queét ĩ íijcat pínah niijná, ded pah tigaá jwĩ chãjbi?  
\v 23 Nin pah ma chãjaá: Jwĩjeéh moón chénena míic Jesúíhwã ‘Nin pah wã chãjbipna caá’, Diosdih ĩt niijíp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, páant niijnítji ĩ péa jwʉhcan caá.  
\v 24 Pánihna, queétdih nʉmah bejnit, Moisés ã wʉtatji pah ma chãjaá, ‘Queét tʉ́init caá bʉca’, Dios ã niiját pínah niijná. Moisés ã wʉtatji pah, ĩ niiját péaat jʉ́ʉtat pínah niijná, ĩ waó bojat pínah jíib meémboó ma jíib chãjaá. Meém páant ma chãjachah ennit, ‘Jwĩ joiní dooná yoobópdih ãt nihcan tagaá’, jwĩ déewã ĩ niíj jéihbipna caá. Páant niijnít, Moisés ã wʉtatjidih ma tʉ́i jepahatdih queétjeh ĩ jéihbipna caá.\x * \xo 21:24 \xt Nm 6.2-21\x* 
\v 25 Obohjeéhtih, judíowã nihcannit Jesúíhwãboodíh ĩ jéihyat pínah niijná, jwiítjeh jwĩ jenah joyátdih jáantjeh nin pah queétdih jwĩ niíj daác wahap jĩ: ‘Pãpnidih wʉ̃hniji jeémátdih ñi jeémpca bojoó. Meépdihbʉt ñi babhca bojoó. Nʉñʉ́pwãdih jõp teonit maonidih ñi jeémpca bojoó. Ñi áa nihcannitjĩh ñi yéej chãjca bojoó’, queétdih jwĩ niijíp jĩ, Pablodih Jesúíhwã maáta ĩ niijíp jĩ.\x * \xo 21:25 \xt Hch 15.29\x* 
\s1 Dioíh mʉʉ́ diítna Pablodih ĩ tewat 
\p  
\v 26 Páant ĩ niijíchah joinít, Pablo cheibit queét chénena míic neonádih nʉmah bejnit, “Queét tʉ́init caá”, Dios ã niiját pínah niijná, Moisés ã wʉtatjidih ĩ chãjap jĩ. Pánihna, Dioíh mʉʉná waadnít, ĩ péaat pínah yeó jáapdih, Diosdih ĩ wʉ̃hat pínah yeó jáapdihbʉt sacerdotewãdih ĩt naáwáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 27 Moisés ã wʉtatji pah siete yeó jáap ĩ chãjat pínahdih ĩ péa jʉ̃ʉ́wʉ́chah, biquína judíowã Asia baácmant caandíh ñʉʉ́n jʉ̃óhnit, Dioíh mʉʉ́ diítna Pablodih ĩt enep wʉt jĩ. Pánih ennit, Pablodih ĩ íijat pínah niijná, dawá cã́acwãdih ĩt yee naáwáp wʉt jĩ. Páant ĩ yee naáwáchah, Pablodih íijnit, ĩt tewep wʉt jĩ.  
\v 28 “Yeéb jwĩ déewãá, jwiítdih ñi teo wáac jʉ̃ʉ́wʉ́. Nin nihat baácboó jib bohéna, jwiít judíowãdih, Moisés ã wʉtatjidih, nin Dioíh mʉʉdíhbʉt nihat cã́acwãdih yeejép ãpĩ́ bohéna caá. Judíowã nihcannitdih bʉʉ Dioíh mʉʉdíh nʉmah waadnít, nindih ã yéejana caá”, ĩ niíj ñaacáp jĩ. 
\p  
\v 29 Jã́tih Pablo judío nihcanni Trófimo wʉ̃t jʉmni, Éfeso tʉ́tchidih bóodih Jerusalén tʉ́tchidih ã nʉmah jibichah, ĩt enep wʉt jĩ. Páant ã nʉmah jibichah ennitji “Pablo judío nihcannidih Dioíh mʉʉ́ diítna ãt nʉmah waadáp tagaá”, ĩt niíj jenah joijí tagaá. Obohjeéhtih, páant ĩ niíj jenah joyát yoobópdih nihcap jĩ.\x * \xo 21:29 \xt Hch 20.4\x* 
\p  
\v 30 Páant ĩ niíj ñaacáchah joinít, nihat caán tʉ́tchidih moón íijnit, ñáo waad béj, Pablodih teonit, Dioíh mʉʉ́ diítmant ĩt wái bac bejep wʉt jĩ. Páant ĩ wái bac bejechahjeh, jẽcdih ĩt ñʉʉ́n nemep wʉt jĩ.  
\v 31 Pánih wái bac bejnit, caandíh mao yohíhna, tʉbit ĩ ñaacát dooná Romano soldadowã ĩ maáhdih ãt jʉibínap wʉt jĩ. “¡Nihat Jerusalén tʉ́tchidih moón ñaác peét bejna caá ĩ chãjap!” ĩt niijíp wʉt jĩ.  
\v 32 Caán doonádih joinítjeh, Pablodih pʉ̃init pebhna ã́ih soldadowãdih ã nʉmah ñáo jʉyʉ́p jĩ. Pánihna, queét ĩ jʉyʉ́chah ennit, Pablodih ĩ pʉ̃i cádahap jĩ.  
\v 33 Queét pebhna jʉinít, soldadowã ĩ maáh Pablodih nemat mʉʉ́boó nemat tʉ́ʉt niijná, chéne ĩtah tõpnajĩh caandíh ã chéwat tʉ́ʉtʉp jĩ. Pánih chéonit, caandíh pʉ̃initdih nin pah ã niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ: “¿Déhe tigaá nin? ¿Dedé tibeé ã chãj?” ã niijíp jĩ.  
\v 34 Biquína wáac jʉinít mácah jʉ̃ih ñaác, bita mácah ĩ jʉ̃ih ñaacáp jĩ. Páant ĩ ñaacáchah, soldadowã ĩ maáh ded pah ĩ niijátdih ãt beh joicáp wʉt jĩ. Pánihna, yoobópdih jéihíhna, Pablodih ĩ́ih mʉʉ́ diítna soldadowãdih ã ʉb waad béjat tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 35 Ĩ́ih mʉʉná ĩ ʉb pʉ́ʉh laab béjechah ennit, íijna, cã́acwã caandíh ĩ teo bid ñʉʉ́n péenap jĩ. Pánihna, cã́acwã ĩ jwʉ́ʉb dʉ́ʉc wáicat pínah niijná, páantjeh ĩ beo pʉ́ʉh laab béjep jĩ.  
\v 36 Páant ĩ bejechah, dawá queétdih ñʉʉ́n péenit, “¡Caandíh ñi mao yohoó! ¡Caandíh ñi mao yohoó!” ĩ niíj ñaacáp jĩ. 
\s1 “Yeejép wã chãjcap be”, Pablo ã niiját 
\p  
\v 37 Pánihna, Pablodih ĩ́ih mʉʉná ĩ ʉb waad béjechahjeh, Pablo soldadowã ĩ maáhdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Weém meemdíh bainí wã naáwíhna caá, Griego wéheatjĩh ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p —¿Dépah meém Griego wéheatdih jéihni niít?  
\v 38 ¿Meém Egipto baácdih bóo jwĩ maátadih yohíhna, cã́acwãdih maonitdih mʉʉ́ wihcapboó cuatro milwã dʉó wáini nihcan niít? soldadowã ĩ maáh Pablodih ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ. 
\p  
\v 39 —Caán nihcan caá. Weembʉ́t judío mʉn tigaá. Cilicia baácdih Tarso tʉ́tchidih bóo caá. Caán tʉ́tchi oboh jʉmni tʉ́tchi nihcan caá. Pánihna, queét cã́acwãdih weemdíh ma naáwát tʉ́ʉtʉ́, Pablo ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 40 Páant ã niijíchah joinít, Pablodih ãt naáwáp tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánihna, Pablo pʉ́ʉh laab béjat cáyahdih ñʉhnit, ĩ yayát pínah niijná, ã́ih téihyajĩh ã jʉ́ʉtʉp jĩ. Páant ã jʉ́ʉtʉchah, ĩ ñaác yayáchah ennit, Pablo queétdih ĩ́ih wéheatjĩh ã naáwáp jĩ. 
\c 22  
\p  
\v 1 “Yeéb wã déewãá, yeéb behnitbʉt ñi joyoó. Ded pah wã chãjatji yeebdíh wã naáwát tʉ́ʉt caá”, Pablo ã niijíp jĩ. 
\p  
\v 2 Pablo ĩ́ih wéheatjĩh ã naáwáchah joinít, laihcanjeh ĩ joi ñʉ́hʉp jĩ. Pánihna, Pablo nin pah queétdih ã niíj naóh yoobánap jĩ: 
\p  
\v 3 “Weembʉ́t judío mʉn tigaá. Tarso tʉ́tchidih wãt cã́ac jʉmʉp jĩ. Obohjeéhtih, Cilicia baácdih bóo yʉhna, nin Jerusalén tʉ́tchidih wã behep jĩ. Nihat Dios naáwátdih, Moisés ã wʉtatjidih, jwĩ nʉowã ĩ naáwátjidihbʉt Gamaliel weemdíh ã bohénap jĩ. Nihat Dios ã wʉtat pah, yeéb ñi chãjat pahjeh mʉntih, weembʉ́t wãpĩ́ chãjap jĩ.\x * \xo 22:3 \xt Hch 5.34-39\x* 
\v 4 Pánihna, Jesúsdih jepahnitdih eníhcan, queétdih mao ñʉʉ́n péena, queétdih bʉ́dí pohba wã moh yéejanap jĩ. Queétdih ñʉʉ́n teo chéonit, neoná, yaádhdihbʉt nemat mʉʉ́boó wãpĩ́ nemat tʉ́ʉtʉp jĩ. Bitadihbʉt wãpĩ́ mao yohat tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 5 Pánihna, jwĩ́ih sacerdotewã ĩ maáh, nihat bita jwĩ maátabʉt páant wã naáwát pah mʉntih queétbʉt biíc yoobó ĩ naóhbipna caá. Queét jĩí Damasco tʉ́tchidih jʉmnit judíowã ĩ maátadih wã jʉ́ʉtat pínah papélah nʉ́odih weemdíh ĩ daác wʉ̃hʉp jĩ. Pánihna, caán nʉ́odih ʉbnit, caánboó jʉmnit Jesúíhwãdih chéonit, wã ʉb jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́chah, queétdih ĩ peéh chãjat pínah niijná, Damasco tʉ́tchina jwĩ bejep jĩ.\x * \xo 22:5 \xt Hch 8.3; 26.9-11\x* 
\s1 Pablo ded pah ã tʉ́ʉt nʉʉmátjidih ã naáwát 
\r (Hch 9.1-19; 26.12-18) 
\p  
\v 6 “Damasco tʉ́tchina tóah jʉibínachah, yeó jáap tac yoób, báadhdajeh wẽpép yeh iigát weemdíh ã yeh iíg jã́hanap jĩ.  
\v 7 Caandíh en wʉ́hi bejnit, baácboó wã bʉʉgʉ́p jĩ. Pánih bʉʉgnít, wéheatdih wã joyóchah, weemdíh nin pah ãí niijíp jĩ: \wj ‘¡Saulo, Saulo! ¿Dépanih tigaá weemdíh ma mawíh ñʉʉ́n pée?’\wj* ã niijíp jĩ.  
\v 8 Páant ã niijíchah joinít, nin pah wã niíj jepahap jĩ: ‘¿Maá, meém déhe tigaá?’ wã niijíp jĩ. \wj ‘Weém Jesús Nazaret tʉ́tchidih bóo ma mawíh ñʉʉ́n péeni caá’,\wj* weemdíh ã niíj jepahap jĩ.  
\v 9 Wã pej jʉmnit caán yeh iigátdihjeh ĩt enep wʉt jĩ. Obohjeéhtih, weemdíh ã wéheatboodíh ĩt joicáp wʉt jĩ.  
\v 10 Pánihna, nin pah wã jwʉ́ʉb niíj ʉʉ́bh joyóp jĩ: ‘¿Maá, ded pah wã chãjatdih tigaá ma náah?’ Jesúsdih wã niijíp jĩ. \wj ‘Ma ñah ñʉhʉʉ́. Damasco tʉ́tchiboó ma waad béjeé. Caanjĩ́h ma jʉmʉchah, ded pah ma chãjat pínahdih meemdíh naóhni ma pebhna ã jʉibíbipna caá’,\wj* Jesús weemdíh ã niijíp jĩ.  
\v 11 Pánihna, caán wẽpép yeh iigátdih enniji wã jéih encah, wã pej jʉmnit weemdíh téihyamant wáinit, Damasco tʉ́tchina ĩ ʉb bejep jĩ. 
\p  
\v 12 “Caanjĩ́h biíc newé Ananías wʉ̃t jʉmni ãt jʉmʉp tajĩ. Caán Diosdih tʉ́i wẽi ʉʉ́bhni, nihat Moisés ã wʉtatjidih tʉ́i chãjni, caanjĩ́h moón judíowã caandíh ĩ tʉ́i wẽi enni tajĩ.  
\v 13 Pánihna, wã pebhna jʉí ñʉhnit, caán Ananías nin pah weemdíh ãí niijíp jĩ. ‘Wã dée Saulo, bʉʉ ma jwʉ́ʉb enbipna caá, páant mʉntih’, ã niijíp jĩ. Páant ã niijíchahjeh, jwʉ́ʉb ennit, caandíh wã enep jĩ.  
\v 14 Nin pah Ananías weemdíh ã jwʉ́ʉb niijíp jĩ: ‘Jwĩ nʉowã ĩ wẽini Dios ded pah meemdíh ã náah yacat pínahdih ma jéihyat pínah, Jesús tʉ́ini yoobátdih ma enat pínah, caandíh ma joyát pínahdihbʉt, meemdíh ãt ñíwip taga.  
\v 15 Meémboó ã́ih doonádih nihat cã́acwãdih bohéna, ma enatjidih ma joyátjidihbʉt ma naóhbipna caá.  
\v 16 Pánihna, ¿dedédih pã́i jwʉh tigaá ma chãj? ¡Ma ñah ñʉhʉʉ́! Ma yéejatdih cádahnit, Jesúsdih jepahni jʉmna, ma daabáát tʉ́ʉtʉ́’, Ananías weemdíh ã niijíp jĩ. 
\s1 Pablo judíowã nihcannitdih ã bohéátjidih ã naáwát 
\p  
\v 17 “Tʉ́ttimah, nin Jerusalén tʉ́tchina jwʉ́ʉb jʉinít, Dioíh mʉʉná ʉʉ́bʉ́dih wã bejep jĩ. Páant wã ʉʉ́bát pónih, jáana yʉhna, oo jʉ́mat pah Jesúsdih wã enep jĩ.  
\v 18 Páant wã enechah, nin pah weemdíh ã niijíp jĩ: \wj ‘Nin Jerusalén tʉ́tchidih moón wĩ́ih doonádih ma naáwáchah, ĩ joííhcan niít. Páant ĩ joííhcah, nin tʉ́tchimant waícanjeh ma bac bejeé’,\wj* Jesús ã niijíp jĩ.  
\v 19 Páant ã niijíchah joiná yʉhna, nin pah wã jwʉ́ʉb niíj jepahap jĩ: ‘Maá, jã́tih weém wã déewã ĩ míic wáacat mʉʉnádih waadnít, míihwãdih nemat mʉʉ́boó nemíhna, wã mawíh ñʉʉ́n péeatdih nihat queétjeh ĩ jéihna caá.  
\v 20 Bita Estebandih ĩ mawachah, wẽi ennit, maonitíh jih ĩ dʉwát chóonadih wã páñap jĩ. Páant wã chãjatjidih jéihnit, weemdíh yeejép ĩ chãjcan niít’, Jesúsdih wã niijíp jĩ.\x * \xo 22:20 \xt Hch 7.58\x* 
\v 21 \wj ‘Weemjéh tigaá meemdíh wã wahap, yʉʉ́p bóo baácnadih moón judíowã nihcannitdih wĩ́ih tʉ́ini doonádih ma naáwát pínah niijná. Pánihna, bʉʉ weemdíh jepahnit, ma bejeé’,\wj* Jesús weemdíh ã niijíp jĩ”, Pablo queét íijnitdih ã niijíp jĩ. 
\s1 Pablo soldadowã ĩ maáhjĩh ã míic wéheat 
\p  
\v 22 Páant ã niijíchah joinít, judíowã nihcannitdih ã naáwátji peéh joííhcan, nin pah ĩ niíj ñaacáp jĩ: “¡Caandíh ñi mao yohoó! ¡Caandíh ñi mao yohoó! ¡Nin baácboó ã jʉmʉchah, ã tʉ́ican caá! ¡Caandíh mao yohatjeh caá náahap!” ĩ niíj ñaacáp jĩ.  
\v 23 Nihat cã́acwã bʉ́dí ĩ ñaacáp jĩ. Pánih ñaácnit, tʉbit ĩ íijatdih jʉ́ʉtna, biquína jih ĩ dʉwát chóodih ĩ tóo dʉg yohochah, bitaboó baácdih jʉ́init, ĩ waáh yoh ñahanap jĩ.  
\v 24 Páant ĩ chãjachah ennit, soldadowã ĩ maáh ĩ́ih mʉʉ́ diítboó Pablodih ã ʉb waad béjat tʉ́ʉtʉp jĩ. Caanná waád jʉibínit, Pablo yoobópdih ã naáwát pínah niijná, nʉñʉ́p chóo tõpnajĩh caandíh ãt pʉñat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Judío wéheatdih beh joicán, “¿Dedé peéh tigaá cã́acwã caandíh ĩ jʉ̃ih?” ãt niíj jéihíhip wʉt jĩ.  
\v 25 Ĩ maáh páant ã niijíchah joinít, ĩ pʉñat pínah jã́tih soldadowã Pablodih ĩt chéo dodhdop wʉt jĩ. Obohjeéhtih, Pablo ã pebh ñʉhni nʉmp jʉmni soldado maáhdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Weém Roma baácdih bóo wã jʉmʉchah, ded pah wã yéej chãjatdih jéihcan yʉhna, ¿weemdíh ma pʉñat tʉ́ʉtmi niít? ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 26 Páant ã niijíchah joinít, caán nʉmp jʉmni maáh ã maáh pebhna jʉibínit, nin pah caandíh ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —¡Maá, ma tʉ́i chãjaá! Nin newé ‘Weém Roma baácdih bóo caá’, weemdíh ã niijíp be, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 27 Páant ã niijíchah joinít, ã maáhboó Pablo pebhna jʉibínit, 
\p —Weemdíh ma naáwá. ¿Meém yoobópdih Roma baácdih bóo niít? ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p —Jʉ̃́jʉh, caanjĩ́h bóo tigaá weém, Pablo ãt niíj jepahap wʉt jĩ. 
\p  
\v 28 —Weémboó Roma baácdih bóo jʉmíhna, queét maátadih bʉ́dí dinero wã wʉ̃hʉp jĩ, soldado maáh Pablodih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p —Obohjeéhtih, weémboó jwíih cã́ac jʉmna, páant wãát jʉmʉp jĩ, Pablo ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 29 Páant ã niijíchah joinítjeh, ĩ maáh, caandíh pʉ̃iíhnit soldadowãbʉt ĩt doo jwʉ́ʉb ñʉhʉp wʉt jĩ. Pablo Roma baácdih bóo ã jʉmʉchah yʉhna, ã chéwat tʉ́ʉtatji peéh bʉ́dí ãt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ. 
\s1 Pablo judíowã ĩ maátadih ã wéheat 
\p  
\v 30 Ded pah Pablodih judíowã tʉbit ĩ jʉ̃ihñatdih soldadowã ĩ maáh yoobát páantjeh ãt jéihíhip wʉt jĩ. Pánihna, cheibit nihat sacerdotewã ĩ maátadih, judíowã ĩ maátadih yʉh bʉca ãt míic wáacat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pablodih ʉb jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtnit, nihat wáac jʉinít pebhna ãt ʉb waad béjat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 
\c 23  
\p  
\v 1 Pablo queétdih jwãáh en ñʉhnit, míic wáac jʉinítdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Wã déewãá, Dios ã enechah, weém wãpĩ́ tʉ́i chãjap be, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 2 Páant ã niijíchah joinít, sacerdotewã ĩ maáh, Ananías wʉ̃t jʉmni, páant ã niiját peéh, Pablo pebh ñʉhnitdih ã́ih jacdih ãt nem mawat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 3 Páant ã chãjachah, Pablo caandíh nin pah ãt niíj jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ: 
\p —Meém ma laihca bojoó. Dios meemdíh ã peéh chãjbipna caá. Ninjĩh chʉ́ʉdnit, ‘Meém Dios ã wʉtatdih yap yohni caá’, weemdíh niijná yʉhna, weemdíh páant mawat tʉ́ʉtna, meémboó bácah ã wʉtatdih chah yap yohni caá, ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 23:3 \xt Mt 23.27\x* 
\p  
\v 4 Páant ã niijíchah, bita ã pebh ñʉhnit Pablodih nin pah ĩt niijíp wʉt jĩ: 
\p —¿Sacerdotewã ĩ maáh Dios ã ñíonidih meém yeejép niíj jʉ̃ih niít ma chãjap? ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 5 —Wã déewãá, caán sacerdotewã ĩ maáh Dios ã ñíoni ã jʉmatdih wã jéihcan beé. Jéihna, páant wãta niijcán tagaá. Dios naáwátdih naóh yapanit nin pah ĩt niíj daacáp tajĩ: ‘Ñi maáhdih yeejép niíj wéheca bojoó’, ĩ niíj daacátjidih weembʉ́t jepahni caá, Pablo ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 23:5 \xt Ex 22.28\x* 
\p  
\v 6 Queét míic wáac chʉ́ʉdnit biquína saduceowã, bita fariseowã ĩ jʉmatdih jéihnit, Pablo nin pah ãt niíj ñaacáp wʉt jĩ: 
\p —Wã déewãá, weém fariseo wʉ̃ʉ́h jʉmna, weembʉ́t fariseojeh mʉn tigaá. Nihat wʉnnitji ĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wát pínahdih wãpĩ́ pã́ina caá. Caandíh wã bohéát jíib weemdíh nemat mʉʉ́boó nemíhna, ĩ tewep be, ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 23:6 \xt Hch 26.5; Fil 3.5\x* 
\p  
\v 7 Páant ã niijíchah joinít, queétjeh ĩt míic jʉ̃ih jwíihip wʉt jĩ. Saduceowã fariseowãjĩh biíc yoobó ĩt jenah joicáp wʉt jĩ.  
\v 8 Saduceowã nin pah ĩpĩ́ niijná caá: “Wʉnnitji ĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhcan niít. Ángelwã, wʉnnitíh caolihnabʉt ĩ wihcan caá”, ĩpĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, fariseowãboó mácah jenah joinít, “Wʉnnit ĩ jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhbipna caá. Ángelwã, wʉnnitíh caolihnabʉt ĩ jʉmna caá”, ĩpĩ́ niijná caá.\x * \xo 23:8 \xt Mt 22.23; Mr 12.18; Lc 20.27\x* 
\v 9 Pánihna, queét míic wáacnit tʉbit jʉ̃ihna, chah pohba ĩt míic jʉ̃ih ñaacáp wʉt jĩ. Biquína Moisés ã wʉtatjidih bohénit fariseowã ñah ñʉhnit, nin pah wẽpép ĩt niíj ñaacáp wʉt jĩ: 
\p —‘Nin newé yeejép chãjni nihcan caá’, jwiít jwĩ niíj jenah joiná caá. Biíc wʉnniíh caolih, biíc ángel caandíh ã naóh dée caá. Páant ã naáwáchah, jwiít nindih peéh chãjnit, Diosdih jwĩta yap yoh tagaá. Pánihna, jwĩ peéh chãjca boj jĩíh bʉca, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 10 Chah yeejép pohba ĩt míic jʉ̃ihñʉp wʉt jĩ. Páant ĩ míic jʉ̃ihñʉchah ennit, soldadowã ĩ maáh ʉ́ʉmna, nin pah ãt niíj jenah joyóp wʉt jĩ: “Pablodih yeejép ĩ chãjmi dée caá”, niíj jenah joinít, ĩ míic wáac jʉyʉ́pmant Pablodih ĩ́ih mʉʉná soldadowãdih ãt ʉb waadáát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 
\p  
\v 11 Caan chéijeh Jesús Pablo pebh jígohnit, caandíh nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: \wj “Ma ʉ́ʉmca bojoó. Wĩ́ih tʉ́ini dooná Jerusalén tʉ́tchidih moondíh ma naáwát pahjeh mʉntih Roma tʉ́tchidih moondíhbʉt ma naáwáp”,\wj* ãt niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Pablodih judíowã ĩ mao yohíhat 
\p  
\v 12 Cheibitjeh, biquína judíowã míic bih wáac jʉinít, nin pah ĩt niíj míic wéhenap wʉt jĩ: “Jwiít Pablodih jwĩ maocah, jwiítdih Dios ã mawa naáh. Pablodih jwĩ mawat pínah jã́tih, jeémpcan, jwĩ babhca boj jĩíh”, ĩt míic niijíp wʉt jĩ.  
\v 13 Cuarenta judíowã chah pohba Pablodih mawíhnit páant niijnít wʉt jĩ.  
\v 14 Páant niijnít, sacerdotewã ĩ maáta, bita ĩ maáta pebhna jʉibínit, queétdih nin pah ĩt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Nin pah jwĩ niíj míic wéhenap be: ‘Jwiít Pablodih jwĩ maocah, Dios jwiítdih ã mawa naáh. Pablodih jwĩ mawat pínah jã́tih, jeémpcan, jwĩ babhca boj jĩíh’, jwĩ míic niijíp be.  
\v 15 Pánihna, jwiít judíowã nihat jwĩ maáta ñi míic wáacapboó Pablo ã jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wát pínah niijná, yeebjéh soldadowã ĩ maáhdih dooná ñi wahaá. Nin pah caandíh ñi niijí. ‘Pablodih jwĩ jwʉ́ʉb ʉʉ́bh joííhna caá, páant mʉntih’, ñi niijí. Pánihna, jwiítboó míic bih pã́init, ñi pebhna ã jʉyát pínah jã́tih, caandíh jwĩ maobipna caá, ĩ maátadih ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 16 Obohjeéhtih, Pablo jwan wʉ̃ʉ́h ded pah ĩ chãjat pínah doonádih ãt joyóp wʉt jĩ. Pánih joinít, soldadowãíh mʉʉná waád jʉibínit, ã joyátjidih Pablodih ãt naáwáp wʉt jĩ.  
\v 17 Pánihna, Pablo biíc nʉmp jʉmni maáhdih bid bojnit, nin pah caandíh ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Nin jáap behnidih ma maáh pebhna ma ʉb bejeé, ded pah ã joyátjidih caandíh ã naáwát pínah niijná, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 18 Pánihna, caán soldado ã maáh pebhna caandíh ãt nʉmah bejep wʉt jĩ. Nʉmah jʉibínit, nin pah ã maáhdih ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Pablo nemat mʉʉ́boó jʉmni nin jáap behnidih ma pebhna weemdíh ã nʉmah jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp be, ded pah ã joyátjidih meemdíh ã naáwát pínah niijná, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 19 Pánihna, ã maáh bita wihcapboó caán joiníjidih téihyamant teo wái bejnit, nin pah ãt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ: 
\p —¿Dedédih tigaá weemdíh ma naáwíh? ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 20 —Judíowã ĩ maáta cheibit meemdíh Pablodih ĩ pebhna ĩ wah bojat tʉ́ʉtbipna caá, caandíh jwʉ́ʉb ʉʉ́bh joí enat tʉ́ʉt niijná.  
\v 21 Obohjeéhtih, bita caandíh mawíhna, ĩ míic bih pã́ibipna caá. ‘Pablodih jwĩ mawat pínah jã́tih, jeémpcan, jwĩ babhca boj jĩíh’, ĩt míic niijíp wʉt be. Páant niijnítji ma jepahat pínahdih bʉʉ pã́ina caá ĩ chãjap. Pánihna, ĩ ʉʉ́bátdih ma jepahca bojoó, Pablo jwan wʉ̃ʉ́h soldadowã ĩ maáhdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 22 —Weemdíh ma naáwátjidih bitadih ma naóhca bojoó, soldadowã ĩ maáh ãt niijíp wʉt jĩ. Páant niíj péanit, caán jáap behnidih ãt jwʉ́ʉb bejat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 
\s1 Maáh Félix pebhna Pablodih ĩ wahat 
\p  
\v 23-24 Pablo jwan wʉ̃ʉ́h ã jwʉ́ʉb bejat tʉ́ttimah, soldadowã ĩ maáh chénewã ã nʉmp jʉmnit maátadih ã pebhna ãt bid bojop wʉt jĩ. Páant ã bid bojnit ĩ jʉibínachah, nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: “Doscientos soldadowã yáac chʉ̃i bejnit pínahdih míic wáacnit, ñi ámohat tʉ́ʉtʉ́. Bita setenta soldadowã caballowãjĩh bejnit pínah, bita doscientos soldadowã ĩtah tṍopdih ʉbnit pínahdihbʉt míic wáacnit, ñi ámohat tʉ́ʉtʉ́. Pabloíh caballowã pínahdihbʉt ñi ámoh wʉ̃hʉʉ́. Míic ámoh péanit, bʉʉ chei las nueve, pʉ́ʉ́ Cesarea tʉ́tchi, Maáh Félix pebhna Pablodih ñi tʉ́i ʉb bejeé”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 25 Pánihna, caán maáh nin pah Maáh Félixdih ãt niíj daacáp wʉt jĩ: 
\pi1  
\v 26 “Weém, Claudio Lisias meém wã maáh Félixdih wã daác wahna caá. ¿Ma tʉ́i jʉm niít?  
\v 27 Nin tʉ́tchidih moón judíowã nin newé Pablo wʉ̃t jʉmnidih íijnit, caandíh maona ĩ chãjap be. Páant caandíh ĩ mao yohat déedih, ĩ pebhna wĩ́ih soldadowãjĩh enedih wã bejep be. Caánboó Roma baácdih bóo ã jʉmʉchah jéihnit, caandíh ĩ maocat pínah niijná, jwĩ dʉ́ʉc wáyap be.  
\v 28 Páant ĩ mawíhichah ennit, ded pah ĩ jʉ̃ih ñaacátdih jéihíhna, ĩ maáta ĩ míic wáacapboó caandíh wã nʉmah bejep be.  
\v 29 Caánboó jwĩ jʉmʉchah, queét judíowã ĩ wʉtatdihjeh ĩ jʉ̃ihñʉp be. Obohjeéhtih, dedé ã yéej chãjatji jíib wʉnat pínah, nemat mʉʉ́boó nemat pínahbʉt caandíh ã wihcan beé.  
\v 30 Bita míic bih pã́init mawíhat doonádih joinít, waícanjeh ma pebhna caandíh wã wahap be. Pánihna, caandíh naóh yacnitdih ma pebhna wã bejat tʉ́ʉtbipna caá, meémboodíh ĩ naóh yacat pínah niijná”, soldadowã ĩ maáh Maáh Félixdih ãt niíj daacáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 31 Queét soldadowã ĩ maáh ã wʉtatdih joinít, chei Pablodih nʉmah bejna, pʉ́ʉ́ Antípatris tʉ́tchina ĩt jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 32 Cheibit queét jítchajĩh bejnit soldadowã Jerusalén tʉ́tchina ĩt jwʉ́ʉb bejep wʉt jĩ. Obohjeéhtih, bita caballowãjĩh bejnitboó Pablodih ĩt nʉmah bejep wʉt jĩ.  
\v 33 Pánih bejna, Cesarea tʉ́tchina jʉibí, Maáh Félix pebhna waád jʉibínit, ĩ maáh ã daácniji papélah nʉ́odih wʉ̃hnit, Pablodihbʉt caandíh ĩt wʉ̃hʉp wʉt jĩ.  
\v 34 Pánihna, caán nʉ́odih en péanit, Félix Pablo ded baácdih bóo ã jʉmatdih ãt ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ. Cilicia baácdih bóo ã jʉmatdih jéihna, nin pah Pablodih ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p  
\v 35 —Meemdíh naóh yacnit ĩ jʉyʉ́chah, queétdih wã joibípna caá, ãt niijíp wʉt jĩ. Páant niijnít, caandíh ĩ wapat pínah niijná, Maáh Herodesjiíh mʉʉná Félix soldadowãdih ãt ʉb bejat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. 
\c 24  
\s1 Pablo Maáh Félixdih “Wã yéej chãjcan beé”, ã niiját 
\p  
\v 1 Biícjĩh bóo téihya yeó jáap tʉ́ttimah, sacerdotewã ĩ maáh Ananías, bita judíowã maáta biícdih Cesarea tʉ́tchina ĩt ñʉʉn déi jʉibínap wʉt jĩ. Roma baácdih moón ĩ maáta ĩ wʉtatdih jéihni Tértulo wʉ̃t jʉmnibʉt ĩjeéh ãt jʉibínap wʉt jĩ. Tértulo judíowã ĩ naóh yacatdih naóh yapani pínah wʉt jĩ. Pánihna, Pablodih ĩ peéh chãjat pínah niijná, Maáh Félix pebhna ĩt waad jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 2 Páant ĩ waád jʉibíát tʉ́ttimah, soldadowã Pablodih caanná ĩ ʉb waád jʉibínachah, Tértuloboó judíowã ĩ naóh yacatdih nin pah ãt niíj naóh yapanap wʉt jĩ: 
\p —Meém tʉ́ini maáh caá. Jwĩ maáh ma jʉmʉchah, dedé tac bʉʉgát wihcan, jwĩ tʉ́i jʉmna caá. Tʉ́i jéihni jʉmna, nihat jwĩ́ih baácdih moondíh ma tʉ́i teo wáacna caá.  
\v 3 Pánihna, nihat jwĩ́ih tʉ́tchidih moón meemdíh bʉ́dí jwĩ wẽina caá.  
\v 4 Meém jĩ́gah enni ma jʉmatdih jéihna, meemdíh maatápdih tac bʉʉgáát tʉ́ʉt páant jwĩ niijcán caá. Ma jéihyat pínah niijná, bainíjeh meemdíh jwĩ wéheíhna caá.  
\v 5 Nin cã́acwãdih tʉbit ã tac bʉʉgána caá. Nihat baácboó ded pah bohénit, judíowãdih ĩ míic eníhcat chãjna caá ã chãjap. Jesús Nazaret tʉ́tchidih bóodih péenitdih waóhni caá.  
\v 6 Dioíh mʉʉná judíowã nihcannitdih nʉmah waadnít, caán mʉʉdíh ã yéejanap be. Páant ã chãjachah ennit, caandíh teona, jwĩ nʉowã ĩ wʉtatdih ã yap yohatji jíib jwĩ peéh chãjíhip yʉh be.  
\v 7 Obohjeéhtih, maáh Lisias ã́ih soldadowãdih nʉmah jʉ̃óhnit, caandíh jwiítdih ĩ dʉ́ʉc wáyap be.  
\v 8 Pánih dʉ́ʉc wáiniji ma pebhna jwiítdih ã naóh yacat tʉ́ʉtʉp be. Pablodih ʉʉ́bh joí enna, nihat jwĩ naóh yacat yoobópdih ã jʉmatdih meém ma jéihbipna caá, Tértulo Félixdih ãt niijíp wʉt yʉh jĩ. 
\p  
\v 9 Ãjeéh jʉibínit judíowãbʉt Pablodih biíc yoobó Félixdih ĩt yee naóh yacap wʉt jĩ.  
\v 10 Páant ĩ naóh yacat tʉ́ttimah, Félixboó Pablo ã naáwát pínah niijná, caandíh ãt jʉ́ʉt jã́hanap wʉt jĩ. Páant ã jʉ́ʉt jã́hanachah ennit, Pablo nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Dawá jópchina jwĩ́ih baácdih moón jwĩ naóh yacatdih mapĩ́ tʉ́i joiná caá. Páant ma jʉmatdih jéihna, ma tʉ́i jéihyat pínah niijná, wẽinit, meemdíh yoobópdih wã naóhbipna caá.  
\v 11 Doce yeó jáap jã́tihjeh Jerusalén tʉ́tchina Diosdih weñedih wã jʉibínap be. Bitadih ʉʉ́bh joiná, ma jéihbipna caá.  
\v 12 Biíhdih wãpĩ́ jʉ̃ihcap be. Dioíh mʉʉdíh míic wáacnitdih wã míic jʉ̃ihñat tʉ́ʉtcap be. Judíowã ĩ míic wáacat mʉʉ́ diítna, tʉ́tchiboobʉ́t wã míic jʉ̃ihñat tʉ́ʉtcap be.  
\v 13 Páant ĩ naóh yacachah yʉhna, bitadih ʉʉ́bh joí enna, ĩ yee naóh yacatdih meém ma jéihbipna caá.  
\v 14 Obohjeéhtih, bʉʉ meemdíh yoobópdih wã naóhna caá. Dios jwĩ nʉowãji ĩ wẽinidih weembʉ́t wãpĩ́ wẽina caá. Pánihna, Jesúsdih jepahna, weém Diosdih wã weñechah, ‘Mácah ã bohéna caá’, queét ĩpĩ́ niijná caá. Obohjeéhtih, wã bohéát mácah nihcan caá. Nihat Moisés ã wʉtatjidih jepahnit, nihat Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidihbʉt wãpĩ́ jepahna caá.  
\v 15 Dios nihat wʉnnitdih ã jwʉ́ʉb booaat pínah yeó jáapdih wãpĩ́ pã́ina caá. Tʉ́initdih, yeejépwãdihbʉt biíc yoobó ã jwʉ́ʉb booabipna caá. Páant ã booaat pínahdih nihat judíowãbʉt biíc yoobó ĩpĩ́ pã́ina caá.  
\v 16 Pánih pã́ina, tʉ́inijeh wãpĩ́ chãjna caá, ‘Caán tʉ́ini caá’, Dios weemdíh ã niiját pínah, cã́acwãbʉt biíc yoobó ĩ niiját pínah niijná. 
\p  
\v 17 “Dawá jópchina biíh baácna jibniji wã déewã jĩ́gah náah jʉmnitdih dinerodih wʉ̃hat tʉ́ʉt niijná, Diosdihbʉt wẽi wʉ̃hat tʉ́ʉt niijná, Jerusalén tʉ́tchina wã jwʉ́ʉb jʉibínap be, páant mʉntih.  
\v 18 Pánihna, Diosdih wã wʉ̃hat pínah jã́tih, ‘Caán tʉ́ini caá’, Dios ã niíj enat pínah niijná, ded pah Moisés ã wʉtatjidih wã chãjap be. Páant wã chãjat tʉ́ttimah, Dioíh mʉʉ́ diítna jʉmna, caandíh wã wʉ̃hʉchah, bita judíowã Asia baácdih moón weemdíh ĩt enep tabe. Páant ĩ enechah, wãjeéh míic wáacnit wihcan, míic jʉ̃ihñatbʉt ã wihcap be.  
\v 19 Pánihna, weém yeejép wã chãjatdih enna nihna, queét Asia baácdih moónboó ma pebhna naóh yacadih ĩ jʉ̃ʉ́wʉ́ naáh.\x * \xo 24:19 \xt Hch 21.17-28\x* 
\v 20 Jwĩ maáta wáac jʉinít, weemdíh ĩ ʉʉ́bh joí enechah, ded pah wã yéej chãjatjidih enna nihna, queétjeh naáwádih ĩ jʉ̃ʉ́wʉ́ naáh.  
\v 21 Nin pahjeh ĩ niijmí nacaá: ‘Pablo jwĩ míic wáacapboó jʉmnit, nin pah ã niíj ñaacáp jĩ: “Wʉnnitjidih Diosboó ã jwʉ́ʉb booaatdih jwĩpĩ́ páñatdih wã bohéátji jíib nemat mʉʉ́boó weemdíh ĩ nemat tʉ́ʉtʉp jĩ”, ã niíj ñaacáp jĩ’, queét ĩ niijmí nacaá”, Pablo Félixdih ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 24:21 \xt Hch 23.6\x* 
\p  
\v 22 Páant ã niijíchah joinít, Félix, Jesúíh doonádih jéihnit, ĩ naáwátdih ãt cádahat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánih cádahat tʉ́ʉtnit, Pabloboodíh nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Maáh Lisias ã jʉyʉ́chah, dedé peéh chãjat pínah ã jʉmʉchah, meemdíh wã naóhbipna caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 23 Páant niíj péanit, Pablodih ʉb jʉ̃óhni soldadowã ĩ maáhdih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: “Maátaíh mʉʉná jwʉ́ʉb ʉb bejna, míih soldadowã caandíh ĩ tʉ́i wapa naáh. Obohjeéhtih, ã náahat pah ã chãja naáh. Det ã chéenwãbʉt caandíh teo wáacadih ĩ jʉyʉ́ naáh”, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 24 Daocánni yeó jáap tʉ́ttimah, Félix ãjeéh bóli Drusilajĩh ĩ míic wáacat tólihna ãt jʉibínap wʉt jĩ. Drusila judío wili wʉt jĩ. Pánih jʉibínit, Jesúíh doonádih joííhna, Pablodih ãt bid bojop wʉt jĩ.  
\v 25 Páant ã bid bojochah, Pablo queétdih nin pah ãt niíj naóh bohénap wʉt jĩ: “Bitadih tʉ́i chãjat caá náahap. Yéej chãjat jenah joyátdih yap yohat caá náahap. Cã́acwã yeejép ĩ chãjatjidih Dios bʉ́dí ã peéh chãjbipna caá”, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p Páant ã niíj naáwáchah, joí wʉ́hi bejnit, 
\p —Páant bóojeh tigaá. Ma bejeé. Biíh yeó jáap meemdíh wã jwʉ́ʉb bidbipna caá, páant mʉntih, Félix caandíh ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 26 Pablo ã míic jíib chãj bacat pínah dinerodihbʉt Félix ãt bidip wʉt jĩ. Pánih bidnit, dawá láa Pablodih míic wéheat tʉ́ʉt niijná, Félix ã pebhna ãt jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 27 Obohjeéhtih, chéne jópchi tʉ́ttimah, Félix maáh jʉmni ãt bacap wʉt jĩ. Pánihna, judíowãdih weñaíhna, Félix Pablodih nemat mʉʉ́boojéh ãt cádahap wʉt jĩ. Porcio Festo wʉ̃t jʉmni ãt jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉ́m maáh waadáp wʉt jĩ. 
\c 25  
\s1 Pablo Maáh Festodih ã naáwát 
\p  
\v 1 Caán baácna Maáh Festo jʉibíniji biíc peihcanni yeó jáap tʉ́ttimah, Cesarea tʉ́tchimant Jerusalén tʉ́tchina ãt aab béjep wʉt jĩ.  
\v 2 Caanná ã aáb jʉibínachah, queét sacerdotewã ĩ maáta, bita judíowã ĩ maáta biícdih ã pebhna bejnit, Pablodih yeejép ĩt jwʉ́ʉb naóh yacap wʉt jĩ.  
\v 3 Caan pébhna ĩ bejat pínah jã́tih queétjeh nin pah ĩt míic niijíp wʉt jĩ: “¿Pablodih mawat pínah niijná, cã́acwãdih míic bih pã́init, mawat tʉ́ʉt jĩíh?” ĩt míic niijíp wʉt jĩ. Páant niíj jenah joinít, nin pah Maáh Festodih ĩt niijíp wʉt yʉh jĩ: 
\p —Nin Jerusalén tʉ́tchiboó Pablodih ma wah aabá bojoó, ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 4 Obohjeéhtih, Festo nin pah queétdih ãt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p —Pablo páantjeh Cesarea tʉ́tchidih nemat mʉʉ́boó ã jʉmna caá. Bʉʉtéh caánboó wã jwʉ́ʉb dei bejbipna caá, páant mʉntih.  
\v 5 Pánihna, Cesarea tʉ́tchina ñi maáta weemdíh ĩ pej jʉm dei bej jwʉhʉ naáh, Pablo ã yéej chãjachah nihna, caandíh ĩ naóh yacat tʉ́ʉt niijná, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 6 Ocho yeó jáap tʉ́ttimah, Maáh Festo Cesarea tʉ́tchina ãt jwʉ́ʉb dei bejep wʉt jĩ. Ã jwʉ́ʉb dei jʉibíni daanimant, ĩ naóh yacachah joyát tʉ́ʉt niijná, peéh chãjnit ĩ naáwápboó ãt waád jʉibí chʉ́ʉdʉp wʉt jĩ. Caánboó chʉ́ʉdnit, Pablodih ãt bid bojop wʉt jĩ.  
\v 7 Pablo ã pebhna ã jʉibínachah, Festojeéh Jerusalén tʉ́tchimant dei jʉibínit judíowã caán tã́ahmant ĩt ñʉh pʉ́ʉda bojop wʉt jĩ. Pánih ñʉhnit, dawá yeejép dooná ĩt naáwáp wʉt jĩ. Obohjeéhtih, páant ĩ naáwáchah yʉhna, ĩ yee naáwátdih Festo ãt jéihcap wʉt jĩ.  
\v 8 Páant ĩ naáwáchah joinít, Pablo nin pah ãt niíj naóh yoobánap wʉt jĩ: 
\p —Jwiít judíowã jwĩ wʉtatdih, Dioíh mʉʉdíh, Roma tʉ́tchidih moón ĩ maáhdihbʉt yeejép wã chãjcap be, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 9 Obohjeéhtih, Festo judíowãdih weñaíhna, nin pah Pablodih ãtih niijíp wʉt yʉh jĩ: 
\p —¿Jerusalén tʉ́tchina ma jwʉ́ʉb aab béjíhcan niít? Caanná jʉibínit, míih doonádih jéihíhna, weemjéh tigaá wã jwʉ́ʉb joibíp. Yeejép ma chãjachah nihna, ma yéejat peéh wã naóhbipna caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 10 Obohjeéhtih, páant ã niijíchah joinít, Pablo nin pah ãt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p —Maáh César ã wẽpat ninjĩh meém ma bíbohna caá. Pánih bíbohna, ninboó wã jʉmʉchah, dedé wã chãjatji peéh, ma jéih naóhna caá. Judíowãdih dedé wã yéej chãjcatdih ma tʉ́i jéihna caá.  
\v 11 Pánihna, yéej chãjna nihna, wã yéej chãjat jíib weemdíh ĩ mao yohatdih wã ʉ́ʉmcan caá. Obohjeéhtih, ĩ naóh yacat yoobópdih nihcah, weemdíh queétdih páantjeh ma wʉ̃hʉchah, ã tʉ́ican niít. Pánihna, Roma tʉ́tchi jwĩ chah maáh César pebhna weemdíh ma wahaá, Pablo Festodih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 12 Páant ã niijíchah joinít, Festo caandíh teo wáacnitdih míic wéhe péanit, 
\p —Caán láa bácah, César pebhna meemdíh wã wahbipna caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Pablo ã chãjatjidih Festoboó Maáh Agripadih ã naáwát 
\p  
\v 13 Daocánni yeó jáap tʉ́ttimah, maáh Agripa ã jwan Berenicejĩh Festo jáap maáh ã waadáchah, Cesarea tʉ́tchina caandíh mʉj tewedih ĩt dei jʉibínap wʉt jĩ.  
\v 14 Pánih dei jʉibínitji maatápdih ĩt jʉm jwʉhʉp wʉt jĩ. Biíc yeó jáap Pabloíh doonádih Agripadih Festo nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Félix nemat mʉʉ́boó ã cádahniji, Pablo wʉ̃t jʉmni, ã jʉmna caá.  
\v 15 Jerusalén tʉ́tchiboó wã jʉibínachah, sacerdotewã ĩ maáta, bita judíowã ĩ maátabʉt caandíh wã peéh chãjatdih náahna, wã pebhna yeejép dooná naáwádih ĩ jʉyʉ́p jĩ.  
\v 16 Obohjeéhtih weém nin pah queétdih wã niijíp jĩ: ‘Jwiít Roma baácdih moón ĩ maáta nin pah jwĩpĩ́ chãjna caá: Det naóh yacnitdih jwĩpĩ́ jwíih naáwát tʉ́ʉtna caá. Páant ĩ naóh yacatdih joinít, ĩ naóh yacniboodíh jwʉh jwĩ jwʉ́ʉb naáwát tʉ́ʉtna caá. Jwiít Romanowã páant jwĩ chãjcah, caandíh naóh yacnitdih jwĩpĩ́ wʉ̃hcan caá’, queétdih wã niijíp jĩ.  
\v 17 Pánihna, nin Cesarea tʉ́tchina wãjeéh ĩ jʉyát tʉ́ttimah daanimant bóo yeó jáapjeh peéh chãjat naáwát mʉʉ́boó chʉ́ʉdnit, ĩ naóh yacnidih wã bid bojop jĩ.  
\v 18 ‘Queét judíowã bʉ́dí ã yéej chãjatjidih ĩ naóh yacmi dée caá’, wã niíj jenah joyóp yʉh jĩ. Obohjeéhtih queét naóh yaquíhnitji bʉca dedé ã yéej chãjatjidih ĩ jéih naóhcap jĩ.  
\v 19 ‘Jwĩ́ih Dios ã wʉtatjidih biáboó caá ã bohénap’, niijnít, ĩ íijip jĩ. Biíc newé, Jesús wʉ̃t jʉmni, wʉnniji yʉhna, ã jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃ʉ́wátjidih Pablo ã bohéátjidihbʉt ĩ íijip jĩ.  
\v 20 Weémboó nihat ĩ naáwátjidih wã beh joicáp jĩ. Pánih beh joicán, ‘¿Jerusalén tʉ́tchiboó ma aab béjíhcan niít? Míih doonádih caanná wã joííhna caá, páant mʉntih’, Pablodih wã niijíp jĩ.  
\v 21 Obohjeéhtih, ‘Maáh César pebhna weemdíh ma wahaá, wĩ́ih doonádih caánboó ã joyát pínah niijná’, weemdíh ã niijíp jĩ. Páant ã niijíchah joinít, jwĩ maáh pebhna wahat tʉ́ʉt niijná, caandíh nemat mʉʉ́boó soldadowãdih wã páñat tʉ́ʉtʉp jĩ, Festo Agripadih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 22 Páant ã niijíchah joinít, Agripa Festodih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Ã naáwátdih weembʉ́t wã joííhna caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p —Cheibit caandíh ma joibípna caá, Festo Agripadih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 23 Pánihna, cheibit Agripa Berenicejĩh bʉ́dí míic wáacat tólihna jʉibínit, ĩt waad béjep wʉt jĩ. Páant ĩ waad béjechah, nihat cã́acwã queétdih ennit, bʉ́dí ĩt weñep wʉt jĩ. Nihat soldadowã ĩ maáta, nihat caán tʉ́tchidih moón maátabʉt caán mʉʉná ĩjeéh ĩt waad béjep wʉt jĩ. Tʉ́ttimah, Festo Pablodih ãt ʉb jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ.  
\v 24 Pánihna, Pablo ã waád jʉibíát tʉ́ttimah, Festo queét míic wáacnitdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Maá Agripa, nihat yeéb jwĩjeéh jʉmnitbʉt nin newédih ñi enna caá. Jerusalénboó wã jʉmʉchah, ninboó wã jʉmʉchahbʉt, nihat judíowã weemdíh nindih bʉ́dí ĩ naóh yacap jĩ. Tʉbit ñaácnit, ‘Caandíh ma mao yohoó’, chah pohba ĩ niijíp jĩ.  
\v 25 Obohjeéhtih, weémboó ded pah ã yéej chãjatjidih wã jéihcap jĩ. Ã yéej chãjatji jíib mao yohat ã wihcap jĩ. Pánihna, caanjéh tibeé jwĩ maáh Césardih naáwát tʉ́ʉt niijná, ã pebhboó ã bejat pínahdih ã ʉʉ́bʉ́p jĩ.  
\v 26 Obohjeéhtih, jwĩ maáh Césardih ded pah wã naóh daacát déedih wã jéihcan caá. Pánih jéihcan, yeéb nihat, Agripa biícdih ñi pebhna caandíh wã jʉ̃ʉ́wát tʉ́ʉtʉp be. Pánihna, caandíh joinítji jwĩ míic wéheat tʉ́ttimah, ded pah caandíh wã naóh daacát pínahdih wã jéihbipna caá.  
\v 27 Ded pah ã yéej chãjatjidih naóhcah, nemat mʉʉ́boó jʉmnidih César pebhna wã jéih wahcan caá, Festo queétdih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\c 26  
\s1 Ded pah ã chãjatjidih Pablo Maáh Agripadih ã naáwát 
\p  
\v 1 Tʉ́ttimah, Maáh Agripa Pablodih nin pah ãt niijíp wʉt jĩ: 
\p —Bʉʉ míih doonádih jwiítdih ma naáwá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p Páant ã niijíchah joinít, Pablo maátadih ʉʉ́bhna, ã́ih téihyajĩh ãt jʉ́ʉt ñahanap wʉt jĩ. Pánih jʉ́ʉt ñahanit, ã́ih doonádih ãt naóh jwíihip wʉt jĩ.  
\v 2 “Maá Agripa, wã déewã ĩ maáta yeejép weemdíh ĩ naóh yacatjidih wã naóh yoobáát pínahdih bʉʉ meém ma joyát pínahdih wã wẽina caá.  
\v 3 Nihat jwiít judíowã ded pah jwĩ chãjatdih, ded pah jwĩ bohéátdihbʉt meemjéh ma tʉ́i jéihna caá. Pánihna, nihat wã naáwát pínahdih ma tʉ́i joyoó”, Pablo ãt niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Pablo Jesúsdih ã jepahat pínah jã́tih ded pah ã jʉm jwʉhatjidih ã naáwát 
\p  
\v 4 “Nihat judíowã wĩ́ih baácboó ĩ cãtíh wébít jʉm jwʉhna, ded pah wã jʉmatjidih ĩ jéihna caá. Tʉ́ttimah, Jerusalénboó ded pah wã jʉmatjidihbʉt ĩ tʉ́i jéihna caá.  
\v 5 Maatápdih fariseowãjeéh wã jʉmʉp jĩ. Jwiít fariseowã Moisés ã wʉtatjidih chah jepahnit jwĩ jʉmna caá. Pánihna, queét judíowã naáwíhna, ‘Yoobópdih caá ã niiját’, ĩta jéih niij tágaá.\x * \xo 26:5 \xt Hch 23.6; Fil 3.5\x* 
\v 6 Dios jwĩ nʉowãdih ‘Nihat cã́acwã ĩ boo pʉd jʉ̃óhbipna caá’, ã niijátjidih wã páñat jíib, bʉʉ ĩ naóh yacni ninboó wã ñʉhna caá.  
\v 7 Nihat jwiít doce judíowã poómpbʉt ã naáwátdih joinítji jwĩ pã́ina caá. Yeó jáap, cheibʉt Diosdih jwĩpĩ́ tʉ́i wẽi wʉ̃hna caá. Pánihna, Maá Agripa, jwĩ maátaboó caandíh wã páñat jíib weemdíh ĩ naóh yacap jĩ.  
\v 8 ¿Dépanihna ‘Dios wʉnnitdih ã jéih jwʉ́ʉb booacan niít’, ñi niíj jenah joí? 
\p  
\v 9 “Jon jã́tih ‘Jesús Nazaret tʉ́tchidih bóodih jepahnitdih weemdíh cádahat tʉ́ʉtat caá náahap’, wã niíj jenah joyóp jĩ.  
\v 10 Páant niíj jenah joinít, Jerusalén tʉ́tchidih moón dawá Jesúsdih jepahnitdih teonit, sacerdotewã ĩ maáta ĩ wʉtatdih joinít, nemat mʉʉ́boó wã nemat tʉ́ʉtʉp jĩ. Pánihna, queétdih ĩ mao yohíhichah, weembʉ́t biíc yoobó wã mao yohat tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 11 Maatápdih jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉdíh Jesúíhwã ĩ míic wáacachah, waadnít, queétdih wã jĩ́gah náah chãjap jĩ. Jesúsdih ĩ jepahatdih wã cádah tʉ́ʉtʉp yʉh jĩ. Pánihna, bʉ́dí íijna, biíh baácna jweí peétnit Jesúíhwãdih ñʉʉnnít, wã moh yéejanap jĩ”, Pablo ãt niijíp wʉt jĩ.\x * \xo 26:11 \xt Hch 8.3; 22.4-5\x* 
\s1 Jesús caandíh ded pah ã niijátjidih Pablo ã naáwát 
\r (Hch 9.1-19; 22.6-16) 
\p  
\v 12 “Pánih Jesúíhwãdih ñʉʉnná, sacerdotewã ĩ maáta ĩ wẽpatjĩh ĩ wʉtatji pah chãjat tʉ́ʉt niijná, biíc yeó jáap Damasco tʉ́tchina wã bejep jĩ.  
\v 13 Yeó jáap tac yoób namáboó jwĩ bejechah, yeó ã yeh iigát chah jeámant yeh iíg jéenanachah, jwĩ enep jĩ. Weemdíh, wãjeéh bejnitdihbʉt ã tʉ́i yeh iig yóh jwejep jĩ.  
\v 14 Páant ã yeh iiguíchah, en wʉ́hi bejnit, jwiít nihat baácboó jwĩ bʉʉg ñájap jĩ. Pánih bʉʉg ñájnit, wéheatdih wã joyóp jĩ. Jwĩ́ih wéheatjĩh nin pah weemdíh ãí niijíp jĩ: \wj ‘Saulo, Saulo, ¿Dépanihna íijnit, wĩ́ihwãdih mawíh ñʉʉ́n pée tigaá ma chãj? Wĩ́ihwãdih pánih chãjna, weemdíh caá páant ma chãjap. Pánih chãjna, meemjéh míic yéejana caá ma chãjap. Nʉñʉ́pdih ñi chéwechah, íijnit, míic tʉ̃pʉ́na, ã míic yéejaat dée pah meembʉ́t ma míic yéejana caá’,\wj* ã niijíp jĩ.  
\v 15 ‘¿Maá, meém déhe tigaá?’ wã niijíp jĩ. \wj ‘Weém Jesúsjeh tigaá, ma ñʉʉ́n mawíh péeni.\wj* 
\v 16 \wj Bʉʉ ma ñah ñʉhʉʉ́. Weemdíh teo wʉ̃hni ma jʉmat pínah niijná, meemdíh wã jígohna caá. Ma enatjidih bitadih ma naáwát pínah niijná, meemdíh wã ñíona caá. Ded pah wã jʉmatdih meemdíh wã jwʉ́ʉb jéihyaat pínahdihbʉt ma naóhbipna caá.\wj* 
\v 17 \wj Bʉʉ meemdíh jígohnit, judíowãdih, judíowã nihcannitdihbʉt wĩ́ih doonádih ma naáwát pínah niijná, meemdíh wã wahna caá. Pánih wahnit, ĩ jéih yéej chãjcat pínah niijná, meemdíh wã tʉ́i wapbipna caá.\wj* 
\v 18 \wj Judíowã nihcannitdih ma naáwáchah, queét dʉpʉ́át panihipboó jʉmnitji ĩ yéej chãjatdih cádahnit tʉ́ʉt nʉʉmná, baabát panihipboó ĩ bejbipna caá. Pánihna, Satanás ã maáh jʉmʉpmant queétdih ʉb bacanit, Dios ã maáh jʉmʉpboó wã waadábipna caá. Pánih chãjnit, weemdíh jepahnitdih ĩ yéejatdih wã yohochah, queét Dios ã ñíonitjeéh ĩ jʉmbipna caá’,\wj* Jesús weemdíh ã niijíp jĩ”, Pablo ãt niíj naáwáp wʉt jĩ. 
\s1 Pablo Jesúsdih ã jepahatjidih ã naáwát 
\p  
\v 19 “Páant Jesús ã naáwáchah joinít, caandíh wã yap yohcan jĩí.  
\v 20 Pánihna, Damasco tʉ́tchidih moondíh wã jwíih naáwáp jĩ. Tʉ́ttimah, Jerusalén tʉ́tchidih moondíh, Judea baácdih moondíh, judíowã nihcannitdihbʉt naóhnit, ‘Ñi yéejatdih cádahnit, Diosdih bidnit, ã náahat pahjeh ñi chãjaá. Pánih chãjnit, “Yoobópdih Diosdih jepah tigaá ĩ chãjap”, bita ĩ niijbípna caá’, wãpĩ́ niijíp jĩ.\x * \xo 26:20 \xt Hch 9.20,28-29\x* 
\v 21 Páant wã niíj bohéátji peéh nit judíowã Dioíh mʉʉ́ diítna weemdíh teonit, ĩ mao yohíhip yʉh jĩ.  
\v 22 Obohjeéhtih, jon, bʉʉbʉt Dios weemdíh ã teo wáacap be. Páant ã teo wáacachah, weém ninjĩh ñʉhnit, nihat maátadih, oboh jʉmnitdihbʉt yoobópdih wã naóhna caá. Moisés ã wʉtatjidih, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidihbʉt wãpĩ́ bohéna caá.  
\v 23 Nin pah ĩt niíj daacáp tajĩ: ‘Cristo Dios ã wahni pínah yeejép yapnit, ã wʉnbipna caá. Pánih wʉnniji, ã waóh boo pʉd jʉ̃óhbipna caá. Pánih jwʉ́ʉb boo pʉd jʉ̃óhnit, yeh iigní panihni nihat judíowã, judíowã nihcannitbʉt ĩ yéejat peéh iiguípna ĩ bejat déedih tʉ́i ʉbni pínah ã jʉmbipna caá’, ĩt niíj daacáp tajĩ.\x * \xo 26:23 \xt Is 42.6; 49.6; 1Co 15.20\x* Páant ĩ niíj daacátji pah weembʉ́t biíc yoobó wãpĩ́ bohénap jĩ”, Pablo ãt niijíp wʉt jĩ. 
\s1 Pablo Agripadih Diosdih ã jepahat tʉ́ʉtat 
\p  
\v 24 Páant Pablo ã naáwáchahjeh, Festo nin pah ãt niíj ñaacáp wʉt jĩ: 
\p —¡Pablo, meém náhni joyát bʉʉd béjni caá! Maatápdih ma bohéátji jíib, náhni joicánni caá bʉca, ãt niíj ñaacáp wʉt jĩ. 
\p  
\v 25 —Nihcan caá, Maá Festo. Náhni joicánni nihcan caá weém. Yee wéheni nihcan caá. Yoobópdih tigaá wã naáwáp.  
\v 26 Nin Maáh Agripa nihat wã naáwátdih ã beh joiná caá. Pánihna, ʉ́ʉmcanjeh caandíh wã naóhna caá. Nihat wã chãjat bih naáwát nihcan beé. Nihat ded pah wã chãjatji doonádih Agripaboó ãtát joijí tagaá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 27 Páant niíj péanit, Agripadih jwʉh nin pah ãt jwʉ́ʉb niijíp wʉt jĩ: 
\p —Maá Agripa, meémboó Dios naáwátdih naóh yapanit jon jã́tih ĩ daacátjidih ‘Yoobópdih tigaá’, ¿ma niíj jenah joí niít? Páant ma jenah joyátdih wã jéihna caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 28 —¿Ma naáwátjĩh waícanjeh weemdíh Jesúsdih ma jepahat tʉ́ʉtíh niít? Agripa Pablodih ãt niíj jepahap wʉt jĩ. 
\p  
\v 29 —Waícanjeh ma jepahachah, tʉ́ttimah ma jepahat doonádihbʉt joiná, wã wẽibipna caá. Meém Jesúsdih ma jepahat pínah, yeéb nihat bʉʉ weemdíh joinítbʉt caandíh ñi jepahat pínahdih wã náah yacna caá. Pánih náah yacna, Diosdih yeebdíh wãpĩ́ ʉʉ́bhna caá. Weém wã jʉmat pah yeéb nihatbʉt ñi jʉmat pínahdih wã náah yacna caá. Nin ĩtah tõpdih wã dʉwát pah niijná wã chãjcan caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 30 Páant ã naáwáchah joí péanit, Maáh Agripa, Berenice, Maáh Festo, caánboó chʉ́ʉdnitbʉt ñah ñʉhnit, biícdih ĩt bac bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 31 Pánih bac bejnitji nin pah ĩt niíj míic wéhenap wʉt jĩ: 
\p —Nin newé ã chãjatji jíib, mawat, nemat mʉʉ́boó waadáátbʉt caandíh ã wihcan caá, queétjeh ĩt míic niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 32 Maáh Agripa Maáh Festodih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Maáh César pebhna Pablo ã wahat tʉ́ʉtcah nihna, jwĩta jéih baca tagaá. Obohjeéhtih, caanná ma wahat pínahdih ã ʉʉ́bát tʉ́ttimah, caandíh jwĩ jéih bacacan caá, Festodih ãt niijíp wʉt jĩ. 
\c 27  
\s1 Pablodih Roma tʉ́tchina ĩ wahat 
\p  
\v 1 Roma tʉ́tchidih moón ĩ Maáh César Italia baácdih ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pablodih, bita nemat mʉʉ́boó jʉmnitdihbʉt Festo soldadowã ĩ maáh Julio wʉ̃t jʉmnidih ãt wapat tʉ́ʉtʉp wʉt jĩ. Pánihna, johlitjĩh bejni jãáj chóojĩh queétdih Italia baácna Julio ã nʉmah bejep jĩ. Caán Julio cien soldadowã ĩ maáh ã jʉmʉchah, ã́ih soldadowã César Augustoíhwã wʉ̃t jʉmnitbʉt ĩ bejep jĩ.  
\v 2 Pánihna, weém Lucasbʉt Pablojeéh wã bejep jĩ. Aristarco, Macedonia baác Tesalónica tʉ́tchidih bóobʉt jwiítdih ã pej jʉm bejep jĩ. Pánihna, Adramitio wʉ̃t jʉmni tʉ́tchimant jʉ̃óhni jãáj chóodih jwĩ waadáp jĩ. Caán chóo Asia baácdih bóo jẽ́litna yoobó aab béjni chóo pínah tajĩ.  
\v 3 Pánih bejnit, cheibit Sidón wʉ̃t jʉmni jẽ́litna jwĩ jʉibínap jĩ. Julioboó Pablodih en daoná, ã tʉ́i chãjap jĩ. Pánih tʉ́i chãjnit, caanjĩ́h moón ã chéenwã dedé ã náahatdih ĩ wʉ̃hat pínah niijná, ĩ pebhboó Pablodih ã aabát tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 4 Caanjĩ́h aabnítji jwʉ́ʉb dei jʉinít, caán chóodihjeh mʉntih jwʉ́ʉb waadnít, jwĩ bejep jĩ, páant mʉntih. Jwĩ bejat déemant johlit ã jwãáh johochah, Chipre wʉ̃t jʉmni quewa ã tʉ́i jãhat pínah niijná, caan quéwadih wáyámant bóo bʉwámant jwĩ en yap bejep jĩ.  
\v 5 Caan quéwadih yap bej, chʉ́ʉh bejnit, Cilicia baác ñaj deyatdih yap bej, Panfilia baác ñaj deyatdihbʉt yap bej, Licia baácdih jʉmni Mira tʉ́tchina jwĩ jʉibínap jĩ. 
\p  
\v 6 Jwĩ bejni chóo caán tʉ́tchidih ã chãwát pínahdih jéihnit, Julio biíh jãáj chóo, Italia baácboó bejni pínah chóodih ãt bid jʉyʉ́p tajĩ. Caán ã bid jʉiní chóo Alejandría wʉ̃t jʉmni tʉ́tchimant jʉ̃óhni chóo tajĩ. Pánih bid jʉinít, caán chóoboó jwiítdih ã nʉmah waadáp jĩ.  
\v 7 Johlit ã jwãáh joh bʉʉg lájachah, páant mʉntih, wẽpép jéih bejcan, chaíhjeh jwĩ bejep jĩ. Pánih bejnit, Gnido wʉ̃t jʉmni tʉ́tchidih jwĩ tóah jʉibínachah, johlitboó jwiítdih tacboó ã ʉb joh pʉ́ʉd baca bojop jĩ. Pánihna, yoobópdih bejcanjeh, Salmón wʉ̃t jʉmni pióh ñajatdih yap bejnit, Creta wʉ̃t jʉmni quewadih jéihyepmant bóo bʉwámant jwĩ en yap bejep jĩ.  
\v 8 Pánihna, johlit páantjeh yeejép ã johochah, caan quéwa bʉwádih chaíhjeh bejnit, Tʉ́ini Jẽ́litna pʉ́ʉd bacapdih jwĩ chão páh jwʉhʉp jĩ. Caán jẽ́lit Lasea wʉ̃t jʉmni tʉ́tchi pebhbit ã jʉmʉp jĩ. 
\p  
\v 9 Pánih chaíhjeh jwĩ bejechah, mah noój láa, jãáj chóojĩh bejat tobohat láa ã tóah jʉ̃ʉ́wʉ́p jĩ. Pánihna, jwiítdih nʉmah bejnitdih Pablo nin pah ã niíj naáwáp yʉh jĩ: 
\p  
\v 10 —¡Weemdíh ñi joyoó! Bʉʉ jwĩ bejechah, ã tʉ́ican niít. Mah noój láa ã jʉmʉchah, nin jãáj chóo ã bʉʉdbípna caá. Pánihna, nihat ñi ʉb bejnibʉt, jwiítbʉt jwĩ daáb bʉʉdbípna caá, ã niijíp jĩ. 
\p  
\v 11 Obohjeéhtih, caán chóo mínah, caán chóodih íoh teonibʉt Pablodih ĩ jepahcap jĩ. Juliobʉt Pablodih joyáh bojnit, queétboodíh ã jepahap jĩ.  
\v 12 Caán ĩ chãoní jẽ́litboó mah noój láa jãáj chóo ã chãwáchah, ãpĩ́ tʉ́icap wʉt jĩ. Pánihna, nihat caán chóodih bejnit caan quéwadihjeh tih biíh tʉ́tchi, Fenice wʉ̃t jʉmni tʉ́tchi jẽ́litna ĩ bejíhip yʉh jĩ, mah noój ã yapatdih jʉibí pã́i jwʉhat tʉ́ʉt niijná. Fenice jẽ́litdih yeó dei bejepmant jãáj chóo waadát ãt jʉmʉp wʉt jĩ. Pánihna, “Caánboó jʉibínit, mah noój láa jwĩ tʉ́i pã́i jwʉhbipna caá”, ĩt niíj jenah joyóp wʉt yʉh jĩ. 
\s1 Bʉ́dí mʉjdih nolihat ã jʉ̃ʉ́wát 
\p  
\v 13 Chóop yapapmant johlit ã tʉ́i jʉ̃ʉ́wʉ́chah, caán chóodih teonit ĩ tʉ́i bejat pínah niijná, ĩ yoh báahani chodóp dahdih ĩ jwʉ́ʉb ʉb yacap jĩ, páant mʉntih. “Jwĩ tʉ́i jéih jãáj jʉibíbipna caá”, niíj jenah joinít, jwiítdih ĩ nʉmah bejep yʉh jĩ. Pánih bejna, Creta quewa pebhjeh jwĩ jãaj béjep jĩ.  
\v 14 Obohjeéhtih, tʉ́ttimahbitjeh caan quéwa chʉ́ʉhʉp yoób yeó aáb jʉ̃ʉ́wʉ́pmant johlit bʉ́dí ã joh jʉ̃ʉ́wʉ́p jĩ.  
\v 15 Caán johlit jwĩ́ih jãáj chóo bʉwámant tʉbit ã joh jã́hanachah, jwĩ bejatji dée yoób jwĩ jéih bejcap jĩ. Pánih johna, caán chóodih ã pã́ah joh pʉ́ʉd baca bojop jĩ.  
\v 16 Pánihna, Cauda wʉ̃t jʉmni quewadih jéihyepmant bóo bʉwámant jwĩ yapap jĩ. Caan quéwa jwiítdih chibít johlitdih ã jãhap jĩ. Páant ã jãhachah, jwĩ wáini bainí jãáj chóodih, bʉ́dí chóo diítna ĩ ʉb yacap jĩ. Johlit nolihatjĩh páantjeh bʉ́dí ã tobohochah yʉhna, ĩ jéih ʉb yacap jĩ.  
\v 17 Caán chóodih ámoh yac péanit, bʉ́dí chóo ã bʉ́ʉh bejcat pínah niijná, queét jãáj chóodih teonit bʉʉjcánni tõpnajĩh caán chóodih ĩ nah chéwep jĩ. Pánih nah chéo péanit, “Libia baácboó jwĩ jʉibími dée caá. Caanjĩ́h óon yehbenibit Sirte wʉ̃t jʉmʉpboó bʉʉg lájat jwiítdih tʉbit tobohna caá”, niíj jenah joinít, jãáj chóo wẽpép ã bejcat pínah niijná, johlitdih teoni bʉ́dí yégueh chóodih ĩ ʉb deyanap jĩ. Páant ĩ ʉb deyat tʉ́ttimah, jãáj chóodihjeh johlit ã ʉb joh bojop jĩ.  
\v 18 Caán johlit dedé ã yaicáp jĩ. Pánih joh yaicán, chah pohba ã yoób johop jĩ. Páant ã johochah, nolihat bʉ́dí jʉ̃óhnit, jãáj chóodih tʉbit ã bʉʉg lájap jĩ. Pánihna, jih bʉʉgjéh ã pahat pínah niijná, tʉ́ttimah bóo yeó jáapdih ĩ ʉb bejniji bií déedih ĩ yoh báaha jwíihip jĩ.  
\v 19 Tʉ́ttimah bóo yeó jáapdih johlit teoni yégueh chóona, chéwat tõpna, máa nahnadihbʉt ĩ yoh báhanap jĩ.  
\v 20 Maatápdih yeodíh cʉ́iwãdihbʉt jwĩ encap jĩ. Johlit nolihatbʉt dedé noón yaicáp jĩ. Yeó jáap jʉmat pah chah pohba ã tobohop jĩ. Páant ã tobohochah, “¿Nin bʉ́dí mʉjboó jwiít jwĩ bʉʉdmí naniít?” jwiítjeh jwĩ niíj jenah joyóp jĩ. 
\p  
\v 21 Pánihna, bʉ́dí teona, maatápdih ĩ jéih bid jeémpcap jĩ. Páant ĩ bid jeémpcatdih enna, Pablo ĩ cãtíh jʉí ñʉhnit, queétdih nin pah ã niíj naáwáp jĩ: 
\p —Wã naáwáchah, yeéb ñi joicán beé. ‘Cretamant jãaj béjcat caá náahap’, wã niijíp yʉh be. Jwĩ jʉ̃óhcah, nin pah ãta yapcan tagaá. Jwĩ jʉ̃ʉ́wátji jíibjeh nin pah ã yapna caá.  
\v 22 Obohjeéhtih, bʉʉ yeebdíh wã jwʉ́ʉb naóhna caá, páant mʉntih. Ñi ʉ́ʉmca bojoó. Jwiít jwĩ bʉʉdcán niít. Obohjeéhtih, nin jãáj chóo pohba ã bʉ́ʉh peét bejbipna caá.  
\v 23 Dios wã maáh wã wẽini weemdíh ã jéihyaat pínah niijná, ã́ih ángeldih ãt wahap tabe. Caán ángel weemdíh bʉʉ chei jígohnit, jwĩ bʉʉdcát pínahdih ã naáwáp be.  
\v 24 Wã pebh jʉinít, nin pah ã niijíp be: ‘Pablo, ma ʉ́ʉmca bojoó. Meém Romanowã ĩ maáh César pebhna jʉibínit, ded pah ma chãjatjidih ma naóhbipna caá. Dios tʉ́ini jʉmna, ma bejni jãáj chóodih moondíhbʉt biíc yoobó ã wapbipna caá’, weemdíh ángel ã niijíp be.  
\v 25 Pánihna, ñi ʉ́ʉmca bojoó. Diosdih tʉ́i jenah joinít, ‘Ángel ã niiját biíc yoobó ã yapbipna caá’, wã niíj jéihna caá.  
\v 26 Obohjeéhtih, jwĩ́ih jãáj chóodih johlit biíh quewãboó ã ʉb joh dodhbipna caá, queétdih Pablo ã niijíp jĩ. 
\p  
\v 27 Pánih johna, chéne semana wẽpép ã johat tʉ́ttimah, chei, Adriático wʉ̃t jʉmni bʉ́dí mʉjdih jwĩ jwaoh chʉ́ʉh bejep jĩ. Pánih bejna, chei tac yoob póhba caán chóodih teonit “¿Yehbenapboó jwĩ jʉibími naniít?” queétjeh ĩt niíj jenah joyóp tajĩ.  
\v 28 Pánihna, “Débóo cah ninjĩh ã nʉmah”, niijná, ĩ jenah enep jĩ. Páant ĩ jenah enechah, treinta y seis metros pohba caanjĩ́h ãt nʉmahap wʉt jĩ. Maátcanbitjeh ĩ jwʉ́ʉb jenah enechah, veintisiete metros caanjĩ́h ãt nʉmahap wʉt jĩ.  
\v 29 Páant ã yehbe bejechah ennit, bʉ́dí ĩt ʉ́ʉmʉp wʉt jĩ. “¿Quewa pʉ́ʉd bacapdih bóo jeenádih jwĩ bʉʉg lájmi naniít?” ĩt niíj jenah joyóp tajĩ. Pánihna, caán chóo ã bejcat pínah niijná, chénena míic chodóp dahna méimant ĩ yoh daabánap jĩ. Pánih yoh daabánit, “Waícanjeh ã baabá naáh”, queét ĩ niijjéhep jĩ.  
\v 30 Biquína caán chóodih teonit, jweííhna, caán bainí chóodih chéwat tõpdih watnit, ĩ wat deya pahanap jĩ. Pánih chãjnit, nin pah ĩ yee niijíp jĩ: “Caán bainí chóodih waadnít, biíh chodóp dahnadih wawápmant jwĩ yoh daabábipna caá”, ĩ niijíp jĩ.  
\v 31 Obohjeéhtih, soldadowã ĩ maáhdih, soldadowãdihbʉt Pablo nin pah ã niijíp jĩ: 
\p —Nit nin chóodih teonit ĩ bejechah, yeebbʉ́t ñi daab wʉ́nbipna caá, ã niijíp jĩ. 
\p  
\v 32 Páant ã niijíchah joinít, teonit ĩ jweicát pínah niijná, soldadowã bainí chóodih chéwat tõpnadih ĩ dʉ́ʉc bóodop jĩ. Páant ĩ dʉ́ʉc bóodochah, caán chóo ã daabáh bejep jĩ. 
\p  
\v 33 Baabát pínah jã́tih, Pablo queétdih nin pah ã niíj naáwáp jĩ: 
\p —Yeéb náhni dahwanit ñi jeémpcah, chéne semana ã yapna caá.  
\v 34 Pánihna, bʉʉ yeebdíh bʉ́dí wã jeémát tʉ́ʉtna caá, ñi tʉ́i wẽp yaáát pínah niijná. Ñi náhninaá, biíc jwĩ bʉʉdcán niít, ã niijíp jĩ. 
\p  
\v 35 Páant niijnít, Pablo pandih ʉbnit, “Paá, jwiítdih nin jeémátdih ma tʉ́i wʉ̃hna caá”, Diosdih niijnít, jwiít nihat jwĩ enechah, pandih ã jeémép jĩ.  
\v 36 Páant ã jeéméchah ennit, jwiítbʉt wẽinit jwĩ jeémép jĩ.  
\v 37 Jwiít caán chóodih jʉmnit doscientos setenta y seis cã́acwã jwĩ jʉmʉp jĩ.  
\v 38 Pánih jeémp péanit, nihat jwĩ wʉd jʉmat tʉ́ttimah, caán chóo ã chodcat pínah niijná, páantjeh jʉmni trigo wʉh wʉʉ́hnadih bʉ́dí mʉjboó ĩ yoh báaha beedánap jĩ. 
\s1 Pablowã ĩ jʉmni jãáj chóo ã daabát 
\p  
\v 39 Tʉ́ttimah, baáb jéenechah, pebhbit jʉmni baácdih beh encan yʉhna, tʉ́i óon ñaj dei pʉ́ʉd bac jʉ̃ʉ́wát, jee dáhna wihcapdih ĩ wẽi enep jĩ. Pánih ennit, “¿Con óonna jwĩ bʉʉg ñáj jʉibí jĩíh?” ĩ niijíp jĩ.  
\v 40 Pánihna, jãáj chóo ã tʉ́i bejat pínah niijná, chodat dahnadih chéwat tõpnadih ĩ dʉ́ʉc bóod yohop jĩ. Páant ĩ dʉ́ʉc bóod yohat pónih, íoh tewat tʉ́ʉt niijná, bitaboó íoh tewat pínah meenát naanádih chéwat tõpnadih ĩ wat deyanap jĩ. Caán tʉ́ttimah, waáwápmant bóo johlit teoni bainí yégueh chóodih ĩ wái aabánap jĩ. Pánih bejna, caán óon coahna ĩ jʉibííhip yʉh jĩ.  
\v 41 Obohjeéhtih, jwĩ bejep yoób yehbenibit biíh óon poómp ãt jʉmʉp tajĩ. Pánihna, jwĩ́ih jãáj chóo waáwápmant bóo caán óondih ã báagh yoh bejep jĩ. Páant ã báagh yoh bejechah, bʉ́dí nolihat ã bʉʉg lájachah, jwĩ́ih jãáj chóo méimant ã bʉ́ʉhah bejep jĩ. 
\p  
\v 42 Páant ã bʉ́ʉhʉchah ennit, queét soldadowã nemat mʉʉdíh moonjí ĩ yaáh jweicát pínah niijná, queétdih ĩ mao yohíhip yʉh jĩ.  
\v 43 Obohjeéhtih, soldadowã ĩ maáh Pablodih tʉ́i chãjíhna, soldadowãdih queét nemat mʉʉdíh moonjídih ã mawat tʉ́ʉtcap jĩ. Pánihna, jwẽ́ejna ĩ yaáh ñáan bejat pínah niijná, jéih yaáhnitdih ã jwíih ñaáp báahaat tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 44 Jéih yaáhcannitdih jãáj chóodih bóo máa naanádih teonit, ã yaáh ñáan bejat tʉ́ʉtʉp jĩ. Pánih bejnit, nihat jwĩ tʉ́i yaáh ñáan jʉibínap jĩ. 
\c 28  
\s1 Pablo Malta wʉ̃t jʉmni quewaboó ã jʉmat 
\p  
\v 1 Páant jwĩ ñáan jʉibínachah, caan quéwadih moón jwiítdih jwãáh mʉj teo péanit, “Nin Malta wʉ̃t jʉmni quewa caá”, jwiítdih ĩ niíj naáwáp jĩ.  
\v 2 Caan quéwadih moón jwiítdih tʉ́i teo wáacnit, páantjeh mah ã bʉʉgʉ́chah, jwĩ cʉ́bʉhanachah ennit, ĩ tʉʉ cáo wʉ̃hʉp jĩ.  
\v 3 Queét ĩ tʉʉ wawachah ennit, Pablobʉt tʉʉ wawadih bejnit, ã jʉí cáwap jĩ. Páant ã cáwachah, tʉʉ chãha bac jʉ̃óhni mai Pabloíh téihyadih ã chãacáp jĩ.  
\v 4 Páant ã chãác ñʉhʉchah ennit, caan quéwadih moón nin pah ĩ míic niijíp jĩ: “¿Nin newé cã́acwãdih mao jweiní naniít? Pánih tigaá bʉ́dí nolihatdih ã jweí jʉ̃ʉ́wʉ́chah yʉhna, ã mao jweyátji jíib caandíh peéh chãjna caá ã chãjap. Pánihna, bʉʉ ã wʉnbipna caá”, ĩ míic niijíp jĩ.  
\v 5 Obohjeéhtih, Pabloboó caán maidih tʉʉ cʉ́ʉtna ã wimp yoh cáwap jĩ. Pánihniji ã tʉbacap jĩ. 
\p  
\v 6 Páant ã chãjachah ennit, caanjĩ́h moón nin pah ĩ míic niijíp yʉh jĩ: “Caandíh ã chalanachah, ã wʉn bʉʉgbípna caá”, ĩ niijíp jĩ. Obohjeéhtih, maatápdih ĩ en ñʉhʉchah yʉhna, dedé ã tʉbacap jĩ. Páant ã tʉbacat enna, ĩ jenah joyátdih jwʉ́ʉb tʉ́ʉt nʉʉmnít, nin pah queétjeh ĩ míic niijíp jĩ: “¿Caán jwĩpĩ́ pãp ʉʉ́bhni poómpdih bóona niít?” ĩ niijíp jĩ. 
\p  
\v 7 Publio wʉ̃t jʉmni, ã́ih jʉmat jwĩ aabápmant bahnibitjeh ãt jʉmʉp jĩ. Publio caanjĩ́h moón ĩ maáh tajĩ. Pánihna, caán jwiítdih dooná ã wahachah, ã́ih mʉʉná jwĩ aab béjep jĩ. Caanná jwĩ jʉibínachah, jwiítdih ã tʉ́i wẽi jwãááp jĩ. Pánih wẽi jwãáhnit, biíc peihcanni yeó jáap ãjeéh jwĩ jʉmʉchah, jwiítdih ã tʉ́i chãjap jĩ.  
\v 8 Publio íip pahat yoyóp wʉnna, ã lajachah, Pablo caandíh enedih ã bejep jĩ. Ã pebh jʉibínit, teo jã́ha ʉʉ́bhnit, caandíh ã booanap jĩ.  
\v 9 Páant ã booaat doonádih joinít, bita caanjĩ́h moón wʉnnit, ã booaat pínah niijná, Pablo pebhna ĩ jʉyʉ́p jĩ. Pánih jʉinítdihbʉt teo jã́ha ʉʉ́bhnit, ã booanap jĩ.  
\v 10 Pánihna, bʉ́dí wẽinit, jwiítdih ĩ tʉ́i teo wáacap jĩ. Tʉ́ttimah, caan quéwamant jwĩ bejat tʉ́ʉt chãjachah, jwĩ bejni pínah jãáj chóodih dedé jwĩ náahatdih wʉ̃hna, ĩ tʉ́i yac beedánap jĩ. 
\s1 Pablo Roma tʉ́tchina ã jʉibíát 
\p  
\v 11 Biíh bʉ́dí jãáj chóo Alejandría tʉ́tchimant jʉ̃óhniji caan quéwadih mah noój láa ãt chão jwʉ́hʉp tajĩ. “Nin jãáj chóodih teonitdih wapnit pínah”, niíj jenah joinít, caán chóo wʉʉ́cdih chéne ĩ pãpniji Cástor, Pólux wʉ̃t jʉmnidih ĩ bʉ́ʉdhnit ĩ ñʉhʉp jĩ. Pánihna, caan quéwadih jwiít biíc peihcanni widh jʉmnitji, bejna, caán chóodih waadnít, jwĩ chʉ́ʉh bejep jĩ.  
\v 12 Pánih chʉ́ʉh bejnit, Siracusa wʉ̃t jʉmni tʉ́tchidih jʉibínit, biíc peihcanni yeó jáap jwĩ chão jwʉ́hʉp jĩ.  
\v 13 Caán chóodih jwʉ́ʉb waadnít, pʉ́ʉ́ Regio wʉ̃t jʉmni tʉ́tchina yoobópdihjeh jwĩ chʉ́ʉh jʉibínap jĩ. Cheibit chóop yapapmant joh jʉ̃óhni johlit jwiítdih ã tʉ́i ʉb bejep jĩ. Chéne yeó jáap tʉ́ttimah, Puteoli wʉ̃t jʉmni tʉ́tchina chʉ́ʉh jʉibínit, jwĩ aab béjep jĩ.  
\v 14 Caanjĩ́h moón Jesúíhwã jwiítdih wẽi jwãáhnit, ĩjeéh jwiítdih biíc semana ĩ chão jwʉ́hat tʉ́ʉtʉp jĩ. Biíc semana tʉ́ttimah queétdih cádahnit, Roma tʉ́tchina jwĩ yoób aab béjep jĩ.  
\v 15 Roma tʉ́tchidih jwĩ tóah bejechah, Roma tʉ́tchidih moón Jesúíhwã jwĩ bejat doonádih joinít, biíc poómp Foro de Apio wʉ̃t jʉmni jíib chãjatboó jwiítdih jwãáát tʉ́ʉt niijná, ĩt jʉí páñap tajĩ. Tʉ́ttimah, biíh poómp Romadih moonbʉ́t Tres Tabernas wʉ̃t jʉmni ʉ̃wat pebhboó ĩt jʉí páñap tajĩ. Pánih queétdih jwãáhnit, bʉ́dí wẽina, “Paá, weemdíh ma tʉ́i chãjna caá”, Pablo Diosdih ã niijíp jĩ.  
\v 16 Roma tʉ́tchidih jʉibínit, Julio ã maáhdih Pablodih ã wʉ̃hʉp jĩ. Caánboó Pablodih nemat mʉʉ́boó nemcanjeh, biíh mʉʉ́boó ã jʉmat tʉ́ʉtʉp jĩ. Obohjeéhtih, ã jweicát pínah niijná, biíc soldadodih ã wapat tʉ́ʉtʉp jĩ. 
\s1 Pablo Roma tʉ́tchidih moondíh Jesúíh doonádih ã naáwát 
\p  
\v 17 Biíc peihcanni yeó jáap tʉ́ttimah, Pablo caanjĩ́h moón judíowã ĩ maátadih ã pebhna ãt bid bojop wʉt jĩ. Páant ĩ míic wáac jʉyʉ́chah, Pablo queétdih nin pah ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Wã déewãá, weémboó jwĩ déewãdih wã yéej chãjcap jĩ. Jwĩ nʉowã ĩ wʉtatjidihbʉt yeejép wã niijcáp jĩ. Obohjeéhtih, Jerusalén tʉ́tchiboó wã jʉmʉchah, biquína jwĩ déewã weemdíh teonit, Romanowã ĩ maátadih nemat mʉʉ́boó ĩ nemat tʉ́ʉtʉp jĩ.  
\v 18 Pánihna, weemdíh ʉʉ́bh joinít, queét Romanowã ĩ maáta weemdíh ĩ bacaíhip jĩ. “Nin newé ã yéej chãjatji peéh mao yohat ã wihcan caá”, ĩ niijíp jĩ.  
\v 19 Obohjeéhtih, jwĩ déewã ĩ maáta weemdíh bacaat tʉ́ʉtcan, íijnit, Romanowã ĩ maátadih ĩ jepahcap jĩ. Páant ĩ jepahcah ennit, nin pah Romanowã ĩ maátadih wã niijíp jĩ: “Maáh César pebhboó weemdíh ñi wahaá”, wã niijíp jĩ. Obohjeéhtih, weémboó wã déewãdih wã naóh yaccan niít.\x * \xo 28:19 \xt Hch 25.11\x* 
\v 20 Pánihna, yeebdíh eníhnit, ñijeéh míic wéheíhna, wã bid bojop be. Jwiít judíowã jwĩpĩ́ pã́ini Cristo ã boo pʉd jʉ̃ʉ́wátdih wã naáwát peéh nin chéoni ĩtah tõpdih wã dʉoná caá, ãt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 21 Páant ã niijíchah joinít, queét caandíh nin pah ĩt niíj jepahap wʉt jĩ: 
\p —Conmant moón jwĩ déewã míih doonádih jwiítdih daác wahcan, dedé yeejép doonádihbʉt ĩ naóhcan be.  
\v 22 Obohjeéhtih, nihat tʉ́tchinadih moón Jesúsdih jepahnitdih ĩ íij enatdih jwiítboó jwĩ jéihna caá. Ã́ih jáap bohéátdihbʉt yeejép ĩpĩ́ naóhna caá. Pánihna, dedé ma naáwát pínahdih jwĩ joííhna caá, Pablodih ĩt niijíp wʉt jĩ. 
\p  
\v 23 Biíh ĩ jenahni yeó jáapdih dawá Roma tʉ́tchidih moón judíowã Pablo ã jʉmni mʉʉná ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Páant ĩ jʉibínachah, tʉ́i cheibitjeh jwíih naóh jwíihniji pʉ́ʉ́ cheyehna Pablo queétdih ãt naóh cádahap wʉt jĩ. Moisés ã wʉtatjidih, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjidihbʉt ãt naáwáp wʉt jĩ. Pánih caandíh naóhna, Dios ã wahni, judíowã ĩ pã́ini Jesús ã jʉmatdih jéihna, caandíh ĩ jepahat pínahdih queétdih ãt náah yacap wʉt jĩ.  
\v 24 Biquína ã naáwátdih ĩt jepahap wʉt jĩ. Obohjeéhtih, bitaboó ĩt jepahcap wʉt jĩ.  
\v 25 Pánihna, ĩ bacat pínah jã́tih, queétjeh ĩ míic íijanachah ennit, Pablo nin pah queétdih ãt niíj naáwáp wʉt jĩ: 
\p —Jon jã́tih jwĩ nʉowã ĩ jepahcatji biíc yoobó yeebbʉ́t ñi jepahcan caá. Dios naáwátdih naóh yapani Isaíasji, Tʉ́ini Espíritu ã jéihyanachah, nin pah jwĩ nʉowãdih ãt niíj naóh daacáp tajĩ: 
\q1  
\v 26 ‘Nit pebhna bejnit, queétdih ma naáwá: “Maatápdih joiná yʉhna, ñi beh joicán niít. Maatápdih enna yʉhna, ñi beh encan niít”, ma niijí. 
\q1  
\v 27 “Maatápdih wã naáwáchah yʉhna, joííhcan, yoobópdih ĩ beh joicán caá. Queétdih wã booanachah, enna yʉhna, ĩ beh encan caá. Jéihíhna nihna, yoobópdih ĩta beh en tagaá. Pánih beh enna nihna, ĩ jenah joyátdih ĩta tʉ́ʉt nʉʉm tágaá. Páant ĩ tʉ́ʉt nʉʉmʉ́chah nihna, queétdih ĩ yéejatdih wãta yoh tagaá”, Dios ã niijná caá’, Isaías ãt niíj daacáp tajĩ. \rq (Is 6.9-10)\rq* 
\m Yeebbʉ́t biíc yoobó jepahcannit ñi jʉmna caá.  
\v 28 Pánihna, yeéb wã déewãá, nindih ñi jéihyeé. Bʉʉ Dios cã́acwã ĩ yéejat yohat pínah doonádih judíowã nihcannitdih ã wahna caá. Pánihna, queétboó caandíh joinít, ĩ jepahbipna caá, queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.  
\v 29 Páant ã niijíchah joinít, íijna, míic wéhenit, queét judíowã ĩt bac bejep wʉt jĩ. 
\p  
\v 30 Páant ã yapat tʉ́ttimah, chéne jópchi caanjĩ́h Pablo ã jʉmʉp jĩ. Dedé ã náahatnadih caanjéh ã jíib chãj beedánap jĩ. Pánihna, nihat caandíh enedih jʉibínitdih wẽinit,  
\v 31 Dios maáh ã jʉmat doonádih, Jesucristoíh doonádihbʉt ʉ́ʉmcanjeh, ãpĩ́ naáwáp jĩ. Ded caandíh naáwát tʉ́ʉtcanni ã wihcap jĩ. 
\p Páant bóojeh tigaá wã naáwát. 
\p Lucas