\id GAL - Carapana NT -Colombia 2009 (DBL -2013) \h GÁLATAS \toc1 Carta de San Pablo a los Gálatas \toc2 Gálatas \toc3 Gá \mt2 Carta de San Pablo a los \mt1 GÁLATAS \c 1 \s1 Saludo \p \v 1 Yʉ, Pablo cawãmecʉcʉ, Jesucristo cʉ̃ caquetibʉjʉrotijoʉ apóstol majũ yʉ ãniña. Camasã aperã ũna beseri na caquetibʉjʉrotijoricʉ mee yʉ ãniña. Jesucristo, cʉ̃ pacʉ Dios mena roque na caquetibʉjʉrotijoricʉ majũ yʉ ãniña. Mai, Dios pʉame cʉ̃ macʉ̃ Jesucristore cʉ̃ catioyupi, cariacoatacʉ cʉ̃ caãnimiatacʉ̃ãrẽ. \v 2 Bairi marĩ yarã Jesucristore catʉ̃goʉsarã yʉ mena caãna mena, mʉjãã yʉ woajoya, mʉjãã Galacia yepa macããna ñubueri majãrẽ. \v 3 Bairi mai, marĩ Pacʉ Dios, marĩ Quetiupaʉ Jesucristo mena caroa yeri cʉtajere mʉjãã na jonemoáto. Caroaro yeri jõrõ ãnajẽ cʉtaje cʉ̃ãrẽ mʉjãã na jonemoáto. \v 4 Mai, Jesucristo pʉame yucʉpãĩpʉ uwiricaro mano riayupi marĩ carorije wapa. Tunu bairoa roro ati ʉmʉrecóo macããna marĩ caátiãnie wapare netõõgʉ riayupi. Tore bairo baiyupi, marĩ Pacʉ Dios, Jesucristo pacʉ cʉ̃ caboro jʉ̃gori yua. \v 5 Bairi yʉ pʉame tiere masĩrĩ, atore bairo ñi basapeoya: “¡Nocãrõ cañuʉ cʉ̃ ãniñati marĩ Pacʉ Dios! Tocãnacã rʉ̃mʉa cañuʉ nicõã ninucũgʉmi. Bairoa to baiáto,” ñiña yua. \s1 No hay otro mensaje de salvación \p \v 6 Ãmerẽ bʉtioro yʉ tʉ̃goña yapapuaya, Diore catʉ̃goʉsaricarã nimirãcʉ̃ã, cʉ̃rẽ yoaro mee mʉjãã cajãnarĩjẽ jʉ̃gori yua. Dios pʉame Jesucristo jʉ̃gori mʉjããrẽ maiwĩ. Bairo mʉjããrẽ cʉ̃ camaimiatacʉ̃ãrẽ, cʉ̃ yaye caroa queti camasãrẽ cʉ̃ canetõõrĩjẽ quetire jãnarĩ, apeye queti pʉamerẽ mʉjãã tʉ̃goʉsaya. Tiere masĩrĩ, bʉtioro yʉ tʉ̃goña yapapuaya. \v 7 Cariape majũrã, apeye quetibʉjʉrique camasã na canetõpee ũnie maniña. Bairo cabaimiatacʉ̃ãrẽ, aperã jĩcããrã mʉjããrẽ quetibʉjʉ mawijiorã átiyama. Jesucristo yaye caroa quetire quetibʉjʉ mawijiobuipeogarã átinucũñama mʉjããrẽ. \v 8 Bairi ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ Dios camasãrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽ caroa queti ũnie meerẽ cʉ̃ caquetibʉjʉata, peero caʉ̃petietopʉ cʉ̃ ápáro. Yʉ ũcʉ̃, o ʉmʉrecóo macããcʉ̃ ángel ũcʉ̃ cʉ̃ caãmata cʉ̃ãrẽ, popiye cʉ̃ baiáto, roro ricaati cʉ̃ caquetibʉjʉrije jʉ̃gori yua. \v 9 Merẽ cajʉ̃goyepʉ cʉ̃ãrẽ tore bairo mʉjããrẽ ñi quetibʉjʉwʉ. Bairi ãmerẽ tunu mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉnemoña: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ Dios camasãrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽ caroa queti mʉjãã catʉ̃gojʉ̃gorique ũnie meerẽ mʉjãã cʉ̃ caquetibʉjʉata, peero caʉ̃petietopʉ cʉ̃ ápáro. \p \v 10 Camasã, yʉ caquetibʉjʉrijere na ĩñajesoáto ĩ mee, tiere yʉ quetibʉjʉnucũña. Dios pʉame roque yʉ caátiere qũĩñajesoáto ĩ, mʉjããrẽ yʉ quetibʉjʉnucũña atie cʉ̃ yaye quetire. Camasã ricaati caquetibʉjʉrã mena caroaro tuagʉ mee yʉ átiãniña. ¡Narẽ tutuaro mena yʉ caquetibʉjʉeticõãta, Jesucristo cʉ̃ caquetibʉjʉrotijoricʉ mee yʉ ãnibujioʉ! \s1 Cómo llegó Pablo a ser apóstol \p \v 11 Yʉ yarã, atiere masĩña mʉjãã cʉ̃ã: Caroa queti camasãrẽ Dios cʉ̃ canetõõrĩqũẽ quetire mʉjãã yʉ quetibʉjʉnucũña. Ati ʉmʉrecóo macããna camasã na catʉ̃goñarĩjẽ mena na caĩquetibʉjʉrije ũnie meerẽ yʉ quetibʉjʉnucũña. \v 12 Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ camasocʉ yʉ quetibʉjʉ rotijoemi. Tunu bairoa ni ũcʉ̃ camasocʉ yʉ bueemi atie mʉjãã yʉ caquetibʉjʉrijere. Jesucristo pʉame roque cʉ̃ majũpʉa yʉ masĩõwĩ nipetirije mʉjãã yʉ caquetibʉjʉrijere. \p \v 13 Bairãpʉa, mʉjãã tʉ̃goricarã mai cajʉ̃goyepʉ judío majã na carotirore bairo ãcʉ̃ yʉ caátajere. Tutuaro mena Dios ya poa macããnarẽ popiye na baio joroque na yʉ átiʉsanucũwʉ̃. Bairo ácʉ, Dios ya poa macããna na petio joroque yʉ átigamiwʉ̃. \v 14 Baipʉa judío majã yayere yʉ capaa ãniwatoare merẽ aperã yʉ yarã, yʉ tʉ̃nii cabʉtoa caãna netõjãñurõ camasĩ majũ yʉ ãmʉ. Mai, judío majã na carotirije pʉame netõjãñurõ yʉ ñicʉ̃jãã ãnana na caátiãnajẽrẽ yʉ áticõã niganucũwʉ̃. Tie quetibʉjʉrique jeto caãnicõãninucũrõ yʉ bootʉ̃goñanucũwʉ̃. \v 15 Bairo cabai yʉ caãnimiatacʉ̃ãrẽ, merẽ Dios pʉame yʉ cabuiaparo jʉ̃goyepʉa yʉ besecõãñupĩ. Bairo yʉ beseri yua, nocãrõ yʉre camai ãnirĩ, cʉ̃ yaʉ yʉ ãnio joroque yʉ ámi. Cʉ̃ majũ cʉ̃ caborore bairo yʉ beseyupi. \v 16 Bairo yʉre camai ãnirĩ yua, cʉ̃ caborore bairo ácʉ, cʉ̃ macʉ̃ Jesucristore yʉ masĩõ joroque yʉ ámi. Bairo cʉ̃ macʉ̃rẽ yʉ masĩõrĩ yua, cʉ̃ yaye caroa queti camasãrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽ quetire yʉ quetibʉjʉ rotijowĩ judío majã caãmerãrẽ. Bairo cabairipaʉre ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ camasocʉ mena jẽniñarĩ yʉ masĩjʉ̃goepʉ. \v 17 Tunu bairoa Jerusalẽpʉ átí, yʉ jʉ̃goye apóstolea majã caãnijʉ̃goricarã cʉ̃ãrẽ na yʉ jẽniñaepʉ̃ yʉ cabairijere. Bairo átiri mee, jicoquei yoworicaro mano Arabia yepapʉ yʉ acoápʉ́. Cabero Damasco macãpʉ yʉ tunuetawʉ tunu. \p \v 18 Yoaro itia cʉ̃ma beropʉ roque yua, Jerusalén macãpʉ yʉ ápʉ́. Bairo ti macã etaʉ, Pedrore cʉ̃ yʉ masĩjʉ̃gowʉ. Cʉ̃ mena yua pʉga wãmo peti jĩcã rʉpo petiro cãnacã rʉ̃mʉ majũ yʉ tuawʉ. \v 19 Bairo topʉ ãcʉ̃, noa ũna aperã apóstolea majãrẽ na yʉ bocáepʉ. Santiago, marĩ Quetiupaʉ bai jetore cʉ̃ yʉ bocáwʉ. \v 20 Bairi cariape Dios cʉ̃ caĩñajoro mʉjããrẽ ñiña: Atie mʉjãã yʉ cawoajorije cabʉgoro macããjẽ mee niña. Cariape macããjẽ majũ niña. \p \v 21 Tie bero yua, yʉ pʉame Siria, bairi Cilicia yepaapʉ yʉ acoápʉ́. \v 22 Mai, bairãpʉa marĩ yarã Cristore catʉ̃goʉsari poari, Judea yepa macããna yʉ majũpʉ̃rã yʉ bocáema. \v 23 Atore bairo na caĩquetibʉjʉrije jetore tʉ̃gonucũñupã: “Marĩrẽ roro capajĩãga ʉsamirĩcʉ̃ ãmerẽ yua tʉ̃goñatutuarique caroa quetire camasãrẽ na quetibʉjʉ átiupʉ. Ji yʉteapʉre mai marĩrẽ cayasioregamirĩcʉ̃ camasãrẽ caroa quetire na quetibʉjʉ átiupʉ,” na caĩquetibʉjʉnucũrĩjẽ jetore tʉ̃gonucũñupã. \v 24 Bairo yʉ cabairijere tʉ̃gori, bʉtioro Diopʉre cʉ̃ basapeonucũñupã. \c 2 \s1 Los otros apóstoles aceptan a Pablo \p \v 1 Cabero pʉga wãmo peti rʉpore baparicãnacã pẽnirõ cãnacã cʉ̃ma bero majũpʉ yʉ ápʉ́ tunu Bernabé mena Jerusalén macãpʉre. Bairo ácʉ́, yʉ mena cʉ̃ yʉ pii ápʉ́ marĩ yaʉ Tito cʉ̃ãrẽ. \v 2 Cabʉgoro mee yʉ ápʉ́ ti macãpʉre. Dios pʉame roque topʉ yʉ árotiwĩ. Bairo to Jerusalẽpʉ ãcʉ̃ yua, cabʉtoa camasĩrã na caĩroarã mena Jesucristo yarã jesaye jãã neñawʉ̃. Bairo na mena neñarĩ, na jãã quetibʉjʉwʉ nipetirije judío majã caãmerãrẽ jãã caquetibʉjʉ ñesẽãnucũrĩjẽrẽ. Yʉ pʉame yʉ paarique yʉ caátaje, yʉ caátiãnie cʉ̃ã to yasieticõãto ĩ, tore bairo nipetirije na yʉ quetibʉjʉwʉ. “Mʉ paarique ñumajũcõãña,” na caĩparore bairo ĩ, tore bairo na yʉ quetibʉjʉwʉ. \v 3 Mai, Tito yʉ mena caátácʉ pʉame griego majã yaʉ ãmi. Bairo griego majã yaʉ cʉ̃ caãnimiatacʉ̃ãrẽ, judío majã caʉ̃mʉarẽ na caátinucũrõrẽ bairo cʉ̃ ápewã. Dios yaʉ nigʉ, cʉ̃ rupaʉ macããtõ ũnorẽ yisetaecoemi cabʉtoa camasĩrãrẽ. \v 4 Jĩcããrã jãã yarã judío majã caĩtopairã pʉame yasioro atíri jãã caneñarõpʉ jãã mena neñañupã na cʉ̃ã. Na pʉame to jãã cabʉsʉrijere catʉ̃gorutiri majãrẽ bairo aná baiyupa. “Roro majũ Jesucristo pʉame jetore cʉ̃ tʉ̃goʉsarã átiyama Pablojãã,” ĩ bʉsʉjãmasĩgarã, jãã caĩrĩjẽrẽ tʉ̃gorutiraná baiyupa. Bairo jãã ĩ bʉsʉjãrĩ yua, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽrẽ caátiecorã majũ tunu jãã tuao joroque átigarã baimiñupã. \v 5 Bairo jããrẽ na caátigamiatacʉ̃ãrẽ, jãã pʉame peeto ũno na caĩrĩjẽrẽ jãã tʉ̃goʉsaepʉ. Caroa queti Dios camasãrẽ cʉ̃ canetõrĩqũẽ quetire caroaro mʉjãã catʉ̃goʉsacõãno bootʉ̃goñarĩ, narẽ jãã rotiecoepʉ. \p \v 6 Bairãpʉa, cabʉtoa camasĩrãrẽ bairo caãna ape wãme yʉ caátinemopeere yʉ quetibʉjʉ masĩõẽma. Baipʉa yʉ pʉame camasĩrãrẽ bairo na caãnajẽ cʉtiere bʉtioro majũ yʉ tʉ̃goñaẽtĩña. Dios pʉame bui macããjẽ marĩ caátiãnierẽ caĩñabesei mee niñami. \v 7 Bairo ape wãme yʉ caátinemopeere yʉ quetibʉjʉ masĩẽtĩrĩ yua, cariapea Dios yʉ cʉ̃ cabeseriquere tʉ̃goñamasĩwã. “Cariapea Dios, caroa queti camasãrẽ cʉ̃ canetõrĩqũẽ quetire cʉ̃ quetibʉjʉ rotijoyupi judío majã caãmerãrẽ,” ĩ tʉ̃goñacõãwã. “Judío majãrẽ Dios, Pedrore cʉ̃ caquetibʉjʉ roticũrĩcãrõrẽã bairo Pablo cʉ̃ãrẽ judío majã caãmerãrẽ cʉ̃ quetibʉjʉ roticũñupĩ Dios,” cariapea ñi tʉ̃goñacõãwã yua. \v 8 Bairi cʉ̃, Dios, Pedrore judío majãrẽ caquetibʉjʉpaʉ apóstol majũ cacũrĩcʉ̃na yʉ, Pablo cʉ̃ãrẽ judío majã caãmerãrẽ caquetibʉjʉpaʉ apóstol majũ yʉ cũwĩ. \p \v 9 Bairo yʉ cabairo jʉ̃gori Santiago, Pedro, bairi Juan ñubueri majã quetiuparãrẽ bairo caãna pʉame yʉ paariquere merẽ masĩwã. Bairo masĩrĩ yua, “Dios pʉame caroaro cʉ̃ quetibʉjʉ masĩõ joroque cʉ̃ ásupi Pablore,” ĩ tʉ̃goñawã. “Mʉ paarique ñumajũcõãña,” ñiwã yua. Bairo caĩrã ãnirĩ, “Jĩcãrõrẽã bairo jãã paarique bapa mʉ ãniña,” ñigarã yua, yʉ wãmo ñewã. Yʉ bapa Bernabé cʉ̃ãrẽ cʉ̃ wãmo ñewã. Bairi yua jĩcã yericʉna, atore bairo jãã ãmeo ĩ tuawʉ: “Mʉjãã pʉame judío majã caãmerãrẽ na mʉjãã quetibʉjʉgarã Dios yaye quetire. Jãã pʉamea judío majãrẽ caquetibʉjʉparã jãã ãnigarã,” jãã ãmeo ĩ tuawʉ yua. \v 10 Bairãpʉa, Pedrojãã atie jeto jãã caátipeere bowã: “Cabopacarãrẽ caroaro majũ na mʉjãã jʉápa,” jãã ĩcũwã. Merẽ yʉ pʉamea na, cabopacarãrẽ caroaro mena na cajʉátinemo ãninucũʉ̃ yʉ ãmʉ baipʉa. \s1 Pablo reprende a Pedro en Antioquía \p \v 11 Pedro Antioquíapʉ cʉ̃ caátá watoare cʉ̃ majũpʉrea tutuaro cʉ̃ yʉ tutirocajowʉ. Mai, cʉ̃ pʉame carorije marĩ yasio joroque caátie majũrẽ ácʉ baiwĩ. Bairi tutuaro cʉ̃ majũpʉrea cʉ̃ yʉ quetibʉjʉwʉ. \v 12 Mai, atore bairo baiwĩ cʉ̃rẽ tore bairo cʉ̃ ñio joroque: Pedro pʉame caãnijʉ̃goro judío majã caãmerã mena ʉga ruiwĩ. Bairo cʉ̃ caʉgaãno yua, judío majã aperã, Santiago cʉ̃ cajoátana etawã. Bairo na caetaro ĩñarĩ yua, Pedro pʉame na wãmʉ weyocoámí judío majã caãmerãrẽ. Na mena ʉga ruinemoemi yua. Cʉ̃ pʉame, “Marĩ rupaʉ macããtõrẽ marĩ cayiseeticõãta, marĩ netõmasĩẽna,” caĩquetibʉjʉri majã na caetaro uwiri yua, na mena ʉganemoemi. \v 13 Aperã judío majã catʉ̃goʉsari majã cʉ̃ã roro cʉ̃ caátiere cʉ̃rẽã bairo átigawã. “Na rupaʉre cayiseena mena marĩ caʉgaata, ñuña,” caĩrã nimirãcʉ̃ã, na caĩrõrẽ bairo ápewã. Na teejãñuwã. Roro majũ Pedro cʉ̃ caátijʉ̃gorije jʉ̃gori yua, tame, Bernabépʉ cʉ̃ã na caátorea bairo na átiʉsawĩ. \p \v 14 Bairo roro majũ, caroa queti Dios camasãrẽ cʉ̃ canetõrĩqũẽ queti caquetibʉjʉrore bairo na caátijĩãtietore ĩñarĩ yua, yʉ pʉame atore bairo cʉ̃ ñiwʉ̃, nipetiro caneñarã na catʉ̃goro Pedrore: “Mʉ, judío majã yaʉ nimicʉ̃ã, judío majã yaʉ meerẽ bairo judío majã caãmerã watoapʉ mʉ ãniapʉ. Mʉ pʉame bairo cabai nimicʉ̃ã, ¿Dopẽĩ judío majã caãmerãrẽ, judío majãrẽ bairo na ãnio joroque bʉtioro na mʉ átirotigayati?” cʉ̃ ñi tutiwʉ. \s1 Los judíos y los no judíos alcanzan la salvación por fe \p \v 15 Mai, jãã pʉame jicoqueipʉa judío majãrẽ bairo camasãwãcãrĩcãrã jãã ãniña. Carorije caátiãnipairã Diore camasĩẽna ũna caãna mee jãã ãniña. \v 16 Bairo jãã cabaimiatacʉ̃ãrẽ, ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ cʉ̃ caátie mena jʉ̃gori carorije cacʉ̃goecʉre bairo tuamasĩẽtĩñami. Jesucristo jetore marĩ catʉ̃goʉsarije jʉ̃gori roque, tore bairo marĩ tuamasĩña. Merẽ tiere marĩ masĩcõãña. Bairi marĩ, Jesucristore catʉ̃goʉsajʉ̃goricarã majũ marĩ ãniña, cʉ̃ mena marĩ catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori marĩ carorije wapare marĩ cʉ̃ canetõõbojaparore bairo ĩrã yua. Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ carotirore bairo marĩ caátie jʉ̃gori mee marĩ netõmasĩña. Merẽ atiere marĩ masĩña: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ carotirore bairo cʉ̃ caátie jʉ̃gori ñe ũnie cawapa cʉ̃goecʉre bairo Dios cʉ̃ caĩñajoro tuamasĩẽtĩñami. \p \v 17 Marĩ pʉame, “Jesucristo mena marĩ catʉ̃goñatutuarije mena jeto marĩ netõgarã,” marĩ ĩ tʉ̃goñaña. Bairo ĩ tʉ̃goñamirãcʉ̃ã, cabero yua, “Marĩ ñicʉ̃jãã na caroticũrĩqũẽ marĩ caáticõãnie jʉ̃gori roque marĩ netõgarã,” marĩ caĩtʉ̃goñabócaata, “‘Jesucristo pʉame carorije marĩ átijʉ̃goʉ átiyami,’ ĩgarã ato,” ¿marĩ ĩbujiocʉti? ¡Baietiya! Jesucristo carorije marĩrẽ caátijʉ̃goʉ mee niñami. \v 18 Torecʉ, yʉ pʉame jĩcã wãme dope caáperiere cũcõãrĩ, apeye caroa macããjẽ pʉamerẽ caáticõãjʉ̃goricʉ nimicʉ̃ã, tunu tie yʉ caátijʉ̃gorique macããjẽ pʉamerẽ yʉ caátinemoata, ñuẽtĩña. Tore bairo yʉ caápata, yʉ yaye wapa pairo cabuicʉcʉ majũ yʉ tuabujioʉ. \v 19 Mai, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ yʉ caátijĩãtimasĩẽtĩẽ jʉ̃gori cayasicoatacʉre bairo caãcʉ̃ yʉ ãnimiwʉ̃. Ãmerẽ yua, tiere catʉ̃goʉsajãnarĩcʉ̃ majũ yʉ ãniña. Bairo tʉ̃goʉsajãnarĩ yua, Dios cʉ̃ canetõpaʉ, cʉ̃ mena cacaticõãninucũpaʉ yʉ tuaya. Jesucristo pʉame roque merẽ yʉ carorijere netõõgʉ, yucʉpãĩpʉ yʉ riabojayupi. Bairi cʉ̃ mena yucʉpãĩpʉ cariaricʉre bairo yʉ tuaya. \v 20 Torecʉ, yʉ pʉame yʉ majũ rupaʉ mena yʉ átiãmerĩña ãmerẽ yua. Jesucristo yʉpʉre cʉ̃ caãno jʉ̃gori, cʉ̃ caborore bairo jeto caátiãninucũʉ̃ majũ yʉ tuaya yua. Bairo caãcʉ̃ ãnirĩ ãme ati rupaʉ mena ati yepapʉre yʉ caãno ũno mai, cʉ̃, Dios macʉ̃ mena yʉ catʉ̃goñatutuarije mena jeto yʉ ãnicõãña. Cʉ̃ pʉame nocãrõ yʉre camai ãnirĩ, cʉ̃ majũã yʉ carorije wapare netõgʉ, yucʉpãĩpʉ pajĩãecori yʉ riabojayupi. \v 21 Bairi nocãrõ Dios cañuʉ, yʉ mena caroaro cʉ̃ caátiere boeticõã yʉ baigaetiya. Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ tʉ̃goʉsari, tie carotirore bairo marĩ caátie jʉ̃gori marĩ carorije wapare canetõecoricarã marĩ caãmata, Jesucristo pʉame cabʉgoroa wapa mano yucʉpãĩpʉ riabujioricʉmi. \c 3 \s1 La ley o la fe \p \v 1 ¡Gálata yepa macããna, mʉjãã, catʉ̃gomasĩẽna majũ mʉjãã ãniña! ¿Noa mʉjããrẽ tore bairo roro majũ mʉjãã tʉ̃goñamawijiao joroque mʉjãã na áti? Mʉjããrẽ quetibʉjʉ ñesẽãrã, caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni majũ mʉjãã caĩñarõpʉa Jesucristo yucʉpãĩpʉ cʉ̃ cariariquere mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉwʉjã ritaa. \v 2 Bairi atie yʉ cajẽniñarĩjẽ jetore cariapea yʉ mʉjãã caquetibʉjʉro yʉ boya: ¿Mʉjãã pʉame Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ mʉjãã catʉ̃goʉsarije jʉ̃gori Espíritu Santo Dios Yeri majũrẽ mʉjãã ñerĩ? Mʉjãã baiepʉ. Jesucristo yaye queti caroa queti jãã caquetibʉjʉriquere tʉ̃goʉsari bero roque, Espíritu Santo Dios Yeri majũrẽ mʉjãã cʉ̃gojʉ̃gowʉ. \v 3 Yʉ yarã, ¿nocãrõ catʉ̃gomasĩẽna majũ mʉjãã ãniñati? Dios Yeri Espíritu Santore catʉ̃goʉsajʉ̃goricarã majũ nimirãcʉ̃ã, ¿dopẽĩrã ãmerẽ mʉjãã majũã ati rupaʉ mena mʉjãã caátitutuarije mena Dios yaye macããjẽrẽ mʉjãã átiãni jʉ̃gogayati? \v 4 Nocãrõ capee caroa mʉjãã caátimasĩjʉ̃gomirĩqũẽ yua cabʉgoro macããjẽ majũ ãñupã mʉjããrẽ. Yʉ pʉamerã, tocãrõ majũ cabʉgoro macããjẽ caãnipee mee ãñupã mʉjããrẽ, ¡tame! \v 5 Dios roque cʉ̃ Yeri Espíritu Santo majũrẽ mʉjãã joyupi. Bairo mʉjããrẽ jori, caroa cʉ̃ caáti ĩñomasĩrĩjẽrẽ mʉjãã watoapʉre áti ĩñoñupĩ. Tore bairo cʉ̃ caápata, ¿dopẽĩ tore bairo cʉ̃ ásupari? “Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ caĩrõrẽ bairo nipetirije na átipeyocõãto,” ĩ mee, tore bairo ásupi. Caroa queti jãã caquetibʉjʉriquere caroaro mʉjãã catʉ̃goʉsaparore bairo ĩ, tore bairo átinucũñami Dios. \p \v 6 Abraham ãnacʉ̃ pʉame caroaro Dios mena cʉ̃ catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori, ñe ũnie cawapa cʉ̃goecʉre bairo qũĩñañupĩ. \v 7 Bairo cabairo jʉ̃gori atiere mʉjããrẽ masĩrotiya: Cariapea Abraham ãnacʉ̃rẽ bairo Diore catʉ̃goʉsarã, cʉ̃ pãrãmerãrẽ bairo caãna Dios mena jeto catʉ̃goñatutuarã ninucũñama. \v 8 Merẽ baipʉa Dios cajʉ̃goyepʉa judío majã caãmerã cʉ̃ãrẽ, cʉ̃ mena na catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori ñe ũnie cawapa cʉ̃goenarẽ bairo cʉ̃ caĩñapeere cʉ̃ ya tutipʉ quetibʉjʉ cũweyocõãñupĩ. Atore bairo caroa quetire qũĩ quetibʉjʉ jʉ̃goyeticũñañupĩ Dios marĩ ñicʉ̃ Abraham ãnacʉ̃rẽ: “Tocãnacãʉ̃pʉa masapoari macããnarẽ mʉrẽ bairo yʉ mena na catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori caroarã ñe ũnie cawapa cʉ̃goena na ãnio joroque na yʉ átigʉ,” qũĩ quetibʉjʉ jʉ̃goyetiyupi Dios Abrahãrẽ. \v 9 Bairi Jesucristo mena catʉ̃goñatutuarã pʉame Abraham ãnacʉ̃rẽ Dios caroare cʉ̃ cʉ̃ cajoricarorea bairo na cʉ̃ã caroare cʉ̃ cajorã majũ niñama, Abraham ãnacʉ̃ Dios mena catʉ̃goñatutuaricʉrea bairo yua. \p \v 10 Bairi noa ũna Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ jetore tʉ̃goʉsari na carorije wapare na canetõgaata, cañuena carorije cawapa cʉ̃gorã majũ tuagarãma. Merẽ torea bairo ĩ quetibʉjʉya Dios ya tutipʉ na cawoatucũrĩqũẽ cʉ̃ã: “Ni ũcʉ̃ caroaro mena Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ caĩrõrẽ bairo jĩcã wãme rʉsaricaro mano cʉ̃ catʉ̃goʉsapetieticõãta, cañuecʉ̃, carorije cawapa cʉ̃goʉ majũ tuagʉmi,” ĩ quetibʉjʉyupa. \p \v 11 Bairo cabairoi, merẽ caroaro majũ mʉjãã masĩrã: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ roticũrĩqũẽ caĩrõrẽ bairo cʉ̃ caátie jʉ̃gori ñe ũnie carorije wapa cʉ̃goecʉ tuamasĩẽtĩñami. Atorea bairo ĩ quetibʉjʉya Dios ya tutipʉ cʉ̃ãrẽ: “Carorije cawapa cʉ̃goecʉre bairo yʉ caĩñaʉ pʉame yʉ mena cʉ̃ catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori nicõã ninucũgʉmi,” ĩ woatuyupa Dios ya tutipʉre. \v 12 Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽ pʉame tore bairo mee quetibʉjʉya. Atore bairo pʉame roque ĩ quetibʉjʉya tie, Dios ya tutipʉ cʉ̃ãrẽ: “Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ roticũrĩqũẽ carotirore bairo ñe ũnie rʉsaricaro mano caátipeyoʉ netõmasĩgʉmi. Dios tʉpʉ ãnicõã ninucũgʉmi tocãnacã rʉ̃mʉa. Tore bairo jĩcãrõ tʉ̃ni cʉ̃ caátipeyoeticõãta, carorije wapa cacʉ̃goʉ majũ tuagʉmi Dios cʉ̃ caĩñajoro.” \p \v 13 Cristo pʉame roque Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ jʉ̃gori nocãrõ pairo marĩ carorije wapa marĩ cacʉ̃gomirĩqũẽrẽ marĩ netõbojayupi. Cʉ̃ pʉame carorije caápei nimicʉ̃ã, carorije caácʉre bairo yua roro majũ marĩ yaye wapa jʉ̃gori marĩ riabojayupi. Atore bairo ĩña Dios ya tutipʉ na cawoatucũrĩqũẽ cʉ̃ã: “Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cañuecʉ̃ majũ caãcʉ̃ yucʉpãĩpʉ papuatuecori cʉ̃ riaáto,” ĩ quetibʉjʉya ti tutipʉ. \p \v 14 Atore bairo baietayupa Dios, “Caroaro majũ mʉ yʉ átigʉ,” Abrahãrẽ cʉ̃ cʉ̃ caĩcũrĩqũẽrẽ judío majã caãmerã cʉ̃ã Cristo jʉ̃gori jĩcãrõ na cacʉ̃gopetiparore bairo ĩ yua. Tunu bairoa cʉ̃ mena marĩ catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori Espíritu Santo Dios marĩrẽ cʉ̃ cajogaricʉre nipetiro cʉ̃ marĩ cʉ̃gomasĩña marĩ yeripʉ yua. \s1 La ley y la promesa \p \v 15 Yʉ yarã, ãmerẽ camasã ati ʉmʉrecóo macããna na caãmeoátie ũnie mena ĩcõñarĩ, mʉjãã yʉ quetibʉjʉpa: Jĩcãʉ̃ caʉ̃mʉ, “Atore bairo marĩ ãmeo átiroa,” ĩ, cʉ̃ wãmerẽ jĩcã pũrõ ũnopʉ woatucõña peyocõãñami, aperã, “Tore bairo mee niña,” na caĩmasĩẽtĩparore bairo ĩ yua. Tore bairo cʉ̃ majũã cʉ̃ caĩcũata, ni jĩcãʉ̃ cʉ̃ caátigarijere cʉ̃ ẽñotamasĩẽtĩñami. O tunu bairoa cʉ̃ caátiataje carʉsaata, “Atore bairo pʉame boya,” ĩrĩ ape wãme ti pũrõpʉre woabuipeo masĩẽtĩñama. \v 16 Bairi ãmerẽ yua marĩ masĩña: Dios pʉame Abraham ãnacʉ̃rẽ, “Caroaro majũ mʉ yʉ átigʉ. Cabero torea bairo yʉ átigʉ mʉ pãrãmi caãnipaʉ cʉ̃ãrẽ,” qũĩ cũñupĩ Dios. Mai, Dios ya tuti na cawoaturique pʉame, “capããrã mʉ pãrãmerã,” ĩ quetibʉjʉetiya. Atore bairo pʉame jeto ĩña: “Jĩcãʉ̃ mʉ pãrãmi cʉ̃ãrẽ caroaro yʉ átigʉ,” ĩ quetibʉjʉya. Bairo “mʉ pãrãmi” cʉ̃ caĩrĩcʉ̃ pʉame Jesucristo niñami. Cʉ̃rẽã ĩgʉ tore bairo ĩñupĩ Dios cʉ̃ ya tutipʉre. \v 17 Atore bairo pʉame mʉjãã ĩgʉ ñiña: Dios pʉame Abrahãrẽ, “Cawãma wãme mʉ yʉ átigʉ,” qũĩ cũjʉ̃goyupi. Bairo qũĩácʉ, cʉ̃ catutuarijere cʉ̃ áti ĩñoñupĩ, “Yʉ caĩrĩjẽrẽ yʉ wasoaecʉ,” ĩgʉ yua. Bairo cʉ̃ caátaje jʉ̃gori, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caáticũrĩqũẽ cuatro cientos treinta cʉ̃marĩ beropʉ caãnijʉ̃gorique nimirõcʉ̃ã, Dios, “Caroaro mʉ yʉ átigʉ,” cʉ̃ cʉ̃ caĩcũrĩqũẽrẽ yasiomasĩẽtĩña. Tunu bairoa Dios cʉ̃ caĩjʉ̃goyetiriquere cawapa manierẽ bairo to tuao joroque átimasĩẽtĩña. \v 18 Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ jʉ̃gori Dios caroaro marĩ cʉ̃ caátipeere, cʉ̃ caátigarique to caãmata, cabʉgoroa, “Caroaro mʉ yʉ átigʉ,” qũĩ cũbujioricʉmi Dios Abraham ãnacʉ̃rẽ. Cariape majũrã Dios, “Mʉ yʉ jomajũcõãgʉ,” cʉ̃ cʉ̃ caĩrĩqũẽrẽ ñe ũnie wapa jẽnirĩcãrõ mano cʉ̃ cajopeere ĩ, bairo ĩñupĩ. \p \v 19 “Toroque, ¿dopẽĩ cʉ̃ cũñuparĩ Dios cʉ̃ carotiriquere Moisés ãnacʉ̃ mena?” mʉjãã ĩ tʉ̃goñabujiorã. Yʉra, caberopʉ tie rotiriquere cũñupĩ Dios, roro camasã na caátipainucũrĩjẽrẽ na catʉ̃goñabóca masacatiparore bairo ĩ. Tie roticũrĩqũẽ pʉame Jesucristo Abraham ãnacʉ̃ pãrãmi ati yepa cʉ̃ caetari watoapʉ roti ãnimasĩjãnañupã. Apeyera Dios pʉame cʉ̃ majũ mee, cʉ̃tʉ macããna ángelea majã jʉ̃gori roque roticũrĩqũẽrẽ cʉ̃ joyupi Moisés ãnacʉ̃rẽ. Bairi Moisés ãnacʉ̃ pʉame camasãrẽ na quetibʉjʉ netõõñupĩ yua tie roticũrĩqũẽrẽ. \v 20 Jĩcãʉ̃ cʉ̃ caátipeere cʉ̃ caĩcũrĩqũẽ caãmata, apeipʉ cʉ̃ cabʉsʉnemobojaro boetiya. Torea bairo Dios cʉ̃ majũpʉa cʉ̃ caátipeere quetibʉjʉyupi Abrahãrẽ. Aperãpʉ̃rẽ quetibʉjʉ netõrotijoesupi. \s1 El propósito de la ley \p \v 21 Bairo bairi, ¿Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ pʉame Dios cʉ̃ caátipeere ricaati to ãnio joroque to átoati? ¡Bairo átimasĩẽto! Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ marĩ caticõã nio joroque to caátimasĩata, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ bairo jeto átiri carorije wapa cacʉ̃goena marĩ tuabujioricarã. \v 22 Bairãpʉa, Dios ya tutipʉ caĩrõ pʉamata, nipetiro carorije macããjẽrẽ caátieconucũrã jeto marĩ ãniña. Bairo caãna nimirãcʉ̃ã, Jesucristore noa ũna na catʉ̃goʉsaata, Dios caroaro cʉ̃ caátigariquere cacʉ̃goparã majũ niñama. \p \v 23 Mai, Jesucristo, marĩ catʉ̃goñatutuapaʉ ati yepapʉ cʉ̃ caetaparo jʉ̃goyere Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽ jʉ̃gori roro majũ carorije macããjẽrẽ caátiecorã majũ marĩ tuamiwʉ̃. Tore bairo roro marĩ átiãninucũwʉ̃, Jesucristo cʉ̃ majũpʉa marĩrẽ cʉ̃ caãnajẽ cʉtiere marĩ cʉ̃ camasĩõparo jʉ̃goye mai. \v 24 Ape wãme ĩcõñarĩ ĩrĩcãrõ pʉamata, Moisés cʉ̃ caroticũrĩqũẽ pʉame marĩrẽ cabuejʉ̃goʉ cʉ̃ caquetibʉjʉjʉ̃gororea bairo marĩ carorije wapare marĩ masĩõ joroque marĩ ápʉ. Tore bairo marĩ baicõã ãmʉ, Jesucristo ati yepapʉ cʉ̃ caetaparo jʉ̃goye mai. Bairo caãna marĩ caãnimiatacʉ̃ãrẽ yua, ãmerẽ cʉ̃ mena marĩ catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori ñe ũnie carorije cawapa mánarẽ bairo marĩ tuao joroque marĩ ámi. \p \v 25 Bairi ãmerẽ yua, Jesucristo ati yepapʉ caatácʉre cʉ̃ tʉ̃goʉsari, cʉ̃ mena catʉ̃goñatutuarã majũ marĩ ãniña. Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ carotiecorã mee marĩ ãniña. Tie, marĩrẽ cabueire bairo carotijʉ̃goro marĩ boetiya yua. \p \v 26 Bairi ãmerẽ Jesucristo mena mʉjãã catʉ̃goñatutuarije jʉ̃gori nipetiro Dios pũnaarẽ bairo caãna majũ mʉjãã ãniña. \v 27 Tunu bairo Jesucristo wãme mena ĩrĩ, mʉjãã cabautiza rotirique jʉ̃gori cʉ̃ yarã cʉ̃ mena jĩcãrõrẽ bairo caãna majũ mʉjãã tuaya. Cʉ̃rẽã bairo jĩcã rupaʉ caãna majũ mʉjãã tuaya yua. \v 28 Bairi ñe ũnie majũ mee niña judío majã yaʉ marĩ caãnie, o griego yaʉ marĩ caãnie cʉ̃ã. Paabojari majõcʉ, o caroaro caãnicõãʉ̃ marĩ caãnie cʉ̃ã, ñe mee niña. Caʉ̃mʉ, carõmio cʉ̃ã jĩcãrõ tʉ̃nia cʉ̃ mena marĩ tʉ̃goñatutuamasĩña. Bairo yua Jesucristo mena jĩcãrõrẽ bairo tʉ̃goñatutuari nipetiro cʉ̃ yarã, cʉ̃ mena jĩcãrõ caãna majũ mʉjãã tuacõãña, mʉjãã cʉ̃ã yua. \v 29 Bairo Jesucristo yarã majũ mʉjãã caãmata, Abraham ãnacʉ̃ pãrãmerã caãna majũ mʉjãã tuaya. Bairo cʉ̃ pãrãmerãrẽ bairo caãna ãnirĩ Dios caroaro cʉ̃rẽ cʉ̃ caátipeere cʉ̃ caĩcũjʉ̃goyetiriquere mʉjãã cʉ̃ã cacʉ̃gorã majũ mʉjãã tuaya yua. \c 4 \p \v 1 Atore bairo pʉame mʉjããrẽ ĩ quetibʉjʉgʉ ñiña: Jĩcãʉ̃ cawĩmaʉ cʉ̃ pacʉ cʉ̃ cacʉ̃gomirĩqũẽrẽ cacʉ̃goʉsapaʉ, mai cawĩmaʉ ãcʉ̃, dope bairo átimasĩẽtĩñami. Cʉ̃ pacʉ paabojari majõcʉ cʉ̃ãrẽ dope bairo cʉ̃ botiomasĩẽtĩñami. Cʉ̃ pacʉ paabojari majõcʉ caãcʉ̃ pʉame mai nipetirije cʉ̃ cacʉ̃gopeere caroaro ĩñaricanʉgõcote masĩcõãñami. Bairo cʉ̃ paabojari majõcʉ cʉ̃ caĩñaricanʉgõcotebojamiatacʉ̃ãrẽ, cabʉcʉ niácʉ́pʉ roque yua, cariape majũrã nipetiro cʉ̃ pacʉ yaye caãnajẽ upaʉ majũ catuapaʉ niñami. \v 2 Mai, cawĩmaʉ cʉ̃ caãno, cʉ̃ paabojari majã pʉame caroaro cʉ̃ qũẽñonucũñama. Tunu bairoa dope bairo cʉ̃ caátigarije cʉ̃ãrẽ na pʉame jeto cʉ̃ jʉátinemonucũñama. Tore bairo jeto cʉ̃ jʉátiãninucũñama cʉ̃ pacʉ cʉ̃ cacʉ̃goriquere cʉ̃ cacʉ̃gomasĩpa yʉtea, cʉ̃ pacʉ cʉ̃ caĩcũrĩcã yʉtea caetaparo jʉ̃goye mai. \v 3 Bairi torea bairo baiwʉ marĩ cʉ̃ãrẽ. Mai, marĩ pʉame cawĩmarãrẽ bairo ãna, ati ʉmʉrecóo macããna na carotitutuarijere carotiecorã majũ marĩ ãmʉ. Bairoa niña, tore bairo ĩcõña quetibʉjʉgaata. \v 4 Bairo caãna marĩ caãnimiatacʉ̃ãrẽ, Dios pʉame cʉ̃ cacõrĩcã yʉtea caetaro, cʉ̃ macʉ̃ marĩrẽ canetõpaʉre ati yepapʉ cʉ̃ joyupi. Cʉ̃ pʉame jĩcãõ carõmio jʉ̃gori buiayupi ati yepapʉre. Bairo buiari cʉ̃ cʉ̃ã Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ caátiecoʉ majũrẽã bairo caãcʉ̃ buiayupi. \v 5 Marĩ, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ carotiecorãrẽ marĩ netõõgʉ, cʉ̃ cʉ̃ã tiere carotiecoʉre bairo ati yepapʉre etayupi. Bairo cʉ̃ macʉ̃ marĩ cʉ̃ caátibojaro yua, cʉ̃ pacʉ Dios pʉame cʉ̃ pũnaarẽ bairo marĩ qũĩñao joroque ásupi Jesús. \v 6 Tunu bairoa Dios pũnaa majũ, merẽ marĩ caãnierẽ marĩ masĩõ joroque ĩ, cʉ̃ macʉ̃ yaʉ Espíritu Santore marĩ yeripʉ marĩ jowĩ. Bairo cʉ̃, Espíritu Santo marĩpʉre cʉ̃ caãno jʉ̃gori, “¡Jãã Pacʉ!” cʉ̃ marĩ ĩnucũña Diore. \v 7 Bairo cabairo jʉ̃gori, ãmerẽ yua marĩ pʉame Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ carotiecorã mee marĩ ãniña. Dios pũnaa majũ caãna roque marĩ ãniña. Bairo cʉ̃ pũnaa majũ marĩ caãnoi, Jesucristo jʉ̃gori nipetirije marĩ cʉ̃ cajogarique cʉ̃ãrẽ cʉ̃ caborore bairo marĩ jogʉmi. \s1 Pablo se preocupa por los creyentes \p \v 8 Mai, mʉjãã pʉame cajʉ̃goyepʉre Diore camasĩẽna majũ mʉjãã ãñupã. Bairo Diore camasĩẽna ãnirĩ, Dios mee caãna, jʉ̃gũẽãrẽ caĩroarã majũ mʉjãã ãñupã. Na, jʉ̃gũẽã pʉame cariape majũrã Dios ũna mee niñama. \v 9 Bairo cabairicarã nimirãcʉ̃ã, ãme roquere yua Dios majũrẽ camasĩrã mʉjãã ãniña. O, “Dios pʉame jĩcã nʉgõã mʉjããrẽ ĩñamaijʉ̃gori mʉjãã beseyupi,” ĩgʉ ñiña ape watoara. Bairo Diore camasĩrã nimirãcʉ̃ã, ¿dopẽĩrã roticũrĩqũẽrẽ caátirotiecorã majũ mʉjãã tuagayati tunu? Tie roticũrĩqũẽ pʉame dope caáperie catutuaetiere bairo caãnie niña. Bairi, ¿dopẽĩrã tiere mʉjãã tʉ̃goʉsagayati tunu? \v 10 Mai, mʉjãã pʉame atore bairo mʉjãã átinucũña: Di rʉ̃mʉ, o di muipʉ ũno, o ti yʉtea, ti cʉ̃marẽ caetaro ĩñarã, judío majãrẽ bairo mʉjãã bose rʉ̃mʉ átipeonucũña. ¿Dopẽĩrã tore bairo mʉjãã átinucũñati? \v 11 ¡Bairo tiere tʉ̃goñarĩ, yʉ pʉame mʉjãã cabairijere yʉ tʉ̃goña uwijãñuña! “Narẽ yʉ caquetibʉjʉrique cabʉgoro majũ ãñupã. Yʉ paarique yasicoáto,” ñi tʉ̃goña uwiya. \p \v 12 Yʉ yarã, bairi atore bairo mʉjãã yʉ átirotiya: Caroaro tʉ̃gomasĩña mʉjãã yʉ cabairijere. Yʉ pʉame roticũrĩqũẽrẽ carotiecoricʉ nimicʉ̃ã, ãmerẽ tiere caátirotiecoʉ mee yʉ ãniña. Torea bairo mʉjãã cʉ̃ã caátirotiecoena majũ mʉjãã ãmʉ cajʉ̃goyepʉre. Bairi yʉrea bairo caátirotiecoena ãninemoña tunu. Bairãpʉa, cajʉ̃goyepʉa mʉjãã mena yʉ caãno, caroaro yʉ mʉjãã qũẽnowʉ̃. \v 13 Roro majũ yʉ riawʉ, mʉjãã tʉpʉre ãcʉ̃. Bairo riamicʉ̃ã, tie yʉ riaye jʉ̃gori tuari, caãnijʉ̃goro mʉjããrẽ caroa queti Dios camasãrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽ queti majũrẽ mʉjãã yʉ quetibʉjʉjʉ̃gowʉ. Tiere merẽ mʉjãã masĩña. \v 14 Bairo yoaro mʉjãã tʉre yʉ caria ãnimiatacʉ̃ãrẽ, yʉre mʉjãã ĩñateepʉ. Tunu bairo yʉre cateena ãnirĩ, caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni yʉ caquetibʉjʉrijere yʉ mʉjãã tʉ̃goʉsawʉ. Ʉmʉrecóo macããcʉ̃ ángel majũrẽ catʉ̃goʉsarãrẽ bairo caroaro majũ yʉ caĩrĩjẽrẽ mʉjãã tʉ̃goʉsawʉ. ¡Jesucristo cʉ̃ majũpʉa mʉjããrẽ cʉ̃ caquetibʉjʉrore bairo caroaro majũ yʉ mʉjãã tʉ̃goʉsawʉ Jesucristo yaye quetire mʉjãã yʉ caquetibʉjʉrijere yua! \v 15 Bairo caroaro ʉseanirĩqũẽ mena mʉjãã catʉ̃goʉsamirĩqũẽ mena, ¿dope ãmerẽ mʉjãã baiyati yua? Apeyera, caroaro mʉjãã caátajere mʉjãã ñibʉsʉpa: Marĩ caapeare nerĩ apeire marĩ cajomasĩrĩjẽ to caãmata, mʉjãã pʉame cotericaro mano mʉjãã caapeere nerĩ, yʉre cajoparãrẽ bairo majũ mʉjãã baimiwʉ̃. \v 16 Bairo majũ cabairicarã nimirãcʉ̃ã, ãmerẽ, ¿dope mʉjãã baiyati? Yʉ pʉame cariape macããjẽrẽ mʉjãã yʉ caquetibʉjʉrije jʉ̃gori yua, mʉjããrã, ¿mʉjãã pesuʉre bairo yʉ tuayati? \p \v 17 Apeyera mʉjããtʉ caquetibʉjʉñesẽãnucũrã caroa quetire quetibʉjʉrã mee átinucũñama. Roro mʉjããrẽ na caĩtogarijere bootʉ̃goñarĩ, quetibʉjʉrã átinucũñama. Tunu bairoa jãã caquetibʉjʉrijere cũcõãrĩ, na caquetibʉjʉrije carorije macããjẽ pʉamerẽ mʉjãã catʉ̃goʉsaro borã, tore bairo ĩ quetibʉjʉnucũñama. \v 18 Bairopʉa, camasã aperãrẽ caroaro marĩ cajʉátinemogarije caroa cañurĩjẽ ãno baiya. Roro camasãrẽ na átigarique mena tʉ̃goñarĩ na marĩ caĩroarije roque cañuetie niña. Bairi mʉjããtʉ caãna mʉjããrẽ mairĩ, caroaro mʉjãã na caĩroagaata, tocãnacã rʉ̃mʉa tore bairo jeto mʉjãã na áparo. To mʉjããtʉ yʉ caãno jeto meerẽ tore bairo mʉjãã na ĩroa ãmarõ. Na pʉame yʉre boena, tore bairo bainucũñama. \v 19 Yʉ pũnaarẽ bairo caãna, yʉ camairã ãmerã tunu ricaati roro mʉjãã catʉ̃goʉsaro jʉ̃gori bʉtioro yʉ tʉ̃goña yapapuajãñuña mʉjãã mena. Jĩcãõ carõmio pũnaa cʉtigo, bʉtioro cõ cawisiorore bairo roro majũ yʉ cʉ̃ã mʉjãã mena yʉ tʉ̃goña yapapuajãñuña. Baipʉa tore bairo jeto yʉ yapapuacõã ninucũgʉ Jesucristore caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni cʉ̃ mʉjãã catʉ̃goʉsapetiro beropʉ. Tocãrõpʉ roquere yua yʉ yerijãgʉ mʉjãã mena. \v 20 Baipʉa, ãmea mʉjãã tʉpʉ yʉ ãnicõãgamiña, apeye mʉjããrẽ yʉ caĩquetibʉjʉgarijere mʉjãã quetibʉjʉgʉ. Tame, mʉjãã mena capee majũ yʉ tʉ̃goñacõãmiña baipʉa. Cayoaropʉ marĩ caãnie jʉ̃gori dope ñinemomasĩẽtĩña. \s1 El ejemplo de Agar y Sara \p \v 21 Mʉjãã, Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ cabonetõrã, “Tie mena jʉ̃gori marĩ netõmasĩña,” caĩrã cariape yʉre jĩcã wãme yʉ quetibʉjʉya: ¿Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽ caĩquetibʉjʉrijere mʉjãã tʉ̃goetinucũñati? Mʉjãã tʉ̃gonucũrã tiere. \v 22 Mai, atore bairo quetibʉjʉya: Abraham ãnacʉ̃ pʉgarã caʉ̃mʉarẽ pũnaa cʉsupi. Jĩcãʉ̃ cʉ̃ paacoteri majõco Agar cawãmecʉco mena macʉ̃ cʉsupi. Apei pʉamerã cʉ̃ nʉmo Sara cawãmecʉco, cʉ̃ paacoteri majõco mee caãcõ mena macʉ̃ cʉsupi. \v 23 Mai, Agar mena jʉ̃gori cʉ̃ camacʉ̃cʉcʉ pʉame nipetiro ati yepa macããna camasã na cabuianucũrõrẽã bairo buiayupi. Bairo cʉ̃ cabuiamiatacʉ̃ãrẽ, apei, cʉ̃ nʉmo majũ mena cʉ̃ camacʉ̃cʉtacʉ pʉamea Dios Abrahãrẽ, “Cabʉcʉpʉ nimicʉ̃ã, mʉ macʉ̃ cʉtigʉ Sara mena,” cʉ̃ cʉ̃ caĩjʉ̃goyeticũrĩcãrõrẽ bairo to baietao joroque ĩ buiayupi. \p \v 24 Tie queti bui macããjẽrẽ bairo ĩ quetibʉjʉro mee ĩña. Atore bairo niña: Na, pʉgarã rõmia pʉame pʉga poa macããna camasãrẽ, “Tore bairo mʉjãã yʉ átigʉ,” Dios cʉ̃ caĩjʉ̃goyeticũrĩcãrõrẽ bairo caãna niñama. Agar pʉame Moisés ãnacʉ̃rẽ Sinaí cawãmecʉti ʉ̃tãʉ̃pʉ cʉ̃ caãno, Dios cʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ cʉ̃ cajoricarore bairo caãcõ niñamo. Bairi tie roticũrĩqũẽrẽ caĩroarã pʉame tiere carotiecoparã majũ tuacõãñama. \v 25 Ape wãme ĩrĩcãrõ pʉamata, Agar pʉame Arabia yepa caãni ʉ̃tãʉ̃ Sinaíre bairo caãcõ niñamo. Bairi Sinaí pʉame ãme caãni macã Jerusalén macãrẽ bairo niña yua. Bairi ti macã caãna cʉ̃ã Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽrẽ carotiecoparã majũ tuacõãñama, paabojarico Agar cõ catuaricarorea bairo yua. \v 26 Marĩ pʉame roque jõbui ʉmʉrecóopʉ caãni macã cawãma Jerusalén macã macããna caãniparã majũ marĩ ãniña. Bairo caãna ãnirĩ Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ carotiecorã mee marĩ ãniña. \v 27 Atiere bairo ĩ quetibʉjʉgʉ, Isaías ãnacʉ̃ cʉ̃ã atore bairo ĩ quetibʉjʉ jʉ̃goyeticũñañupĩ Dios ya tutipʉ: \q1 “Ʉseanirĩ ãña mʉ, carõmio capũnaa cʉtimasĩẽcõ. \q1 Di rʉ̃mʉ ũno pũnaacʉtajere cawisioñaecõ ʉseanirĩ ãña. \q1 Bairo mʉ caãnimiatacʉ̃ãrẽ yua, ãme roquere paabojari majõco cõ capũnaacʉtato netõjãñurõ, \q1 Dios cʉ̃ camasĩrĩjẽ jʉ̃gori, capũnaacʉco mʉ ãnicoago yua,” \q1 ĩ quetibʉjʉcũñupĩ Isaías ãnacʉ̃. \m \v 28 Yʉ yarã, yʉ bairãrẽ bairo caãna, mʉjãã pʉame Isaac ãnacʉ̃rẽ bairo caãna mʉjãã ãniña. Bairi mʉjãã cʉ̃ã Dios cʉ̃ caĩcũjʉ̃goyetiricarã Abraham, bairi Sara pũnaarẽ bairo caãna mʉjãã ãniña. \v 29 Mai, ti yʉteapʉre ati yepa macããna camasã na cabuianucũrĩ wãmerẽ bairo cabuiaricʉ pʉame bʉtioro qũĩñateyupi, Espíritu Santo jʉ̃gori cabuiaricʉ Isaac pʉamerẽ. Bairi ãme ati yʉtea caãno cʉ̃ãrẽ bʉtioro ĩñatejãñuñama judío majã Jerusalén macããna, Espíritu Santo jʉ̃gori Dios cʉ̃ pũnaa na ãnio joroque cʉ̃ caátanarẽ. \v 30 Bairi atore bairo pʉame ĩ quetibʉjʉ woatuyupa Dios ya tutipʉ cʉ̃ãrẽ: “Paabojari majõco cõ macʉ̃ mena aperopʉ cõ acoápáro. Cʉ̃, cõ macʉ̃ pʉame apeo macʉ̃ mena cʉ̃ pacʉ yaye caãnajẽrẽ peeto ũno cacʉ̃goʉsapaʉ mee niñami,” ĩ quetibʉjʉ woatuyupa. \v 31 Bairo cabairo jʉ̃gori, yʉ yarã, paabojari majõco pũnaarẽ bairo caãna mee marĩ ãniña. Sara, caroaro caãnacõ pũnaarẽ bairo roque caãna majũ marĩ ãniña. \c 5 \s1 Firmes en la libertad \p \v 1 Mai, Jesucristo pʉame Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ carotiecorã majũ marĩ caãnimirĩqũẽrẽ marĩ netõõ joroque marĩ ámi. Bairo marĩ cʉ̃ caátaje jʉ̃gori mʉjãã pʉame caroaro jeto ãnajẽ cʉticõã ninucũña tocãnacã rʉ̃mʉa. Roro majũ tunu caátirotiecorãrẽ bairo tuanemoeticõãña. \p \v 2 Yʉ Pablo, mʉjãã yʉ caĩquetibʉjʉrijere caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni majũ tʉ̃gopeoya: Judío majã na caátinucũrĩ wãme, na rupaʉ macããjẽ yisetarique ũnierẽ mʉjãã cʉ̃ã mʉjãã caátiãniganucũata, dope bairo Jesucristo mʉjããrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽ wapa maniña. \v 3 Mʉjããrẽ ñinemopã tunu: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃ cʉ̃ rupaʉ macããjẽ yisetarique ũnierẽ cʉ̃ caátiãniganucũata, nipetirije Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caátiroticũrĩqũẽrẽ carotiecoʉ majũ tuacõãgʉmi. \v 4 Mʉjãã, roticũrĩqũẽrẽ mʉjãã caátie jʉ̃gori canetõgatʉ̃goñanucũrã, Jesucristo pʉamerẽ cʉ̃ tʉ̃goʉsajãnarã mʉjãã átiya. Bairo caãna ãnirĩ, Dios mʉjããrẽ cʉ̃ camairĩjẽrẽ, mʉjããrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽ cʉ̃ãrẽ caboena majũ tuarã mʉjãã baiya. \v 5 Jãã, tiere caĩroaena pʉamea Espíritu Santo jʉ̃gori, bairi tunu Jesucristo mena jãã catʉ̃goñatutuacõãnie jʉ̃gori jãã carorije wapare canetõecoparã majũ jãã tuacõãña. \v 6 Bairi Jesucristo mena marĩ caãmata, yisetarotirique ũnie, o yisetarotietaje cʉ̃ã caãnimajũrĩjẽ mee niña. Jesucristo mena marĩ catʉ̃goñatutuarije roque caãnimajũrĩjẽ niña. Bairo cʉ̃ mena marĩ catʉ̃goñatutuarije mena caroaro camasãrẽ na marĩ maimasĩgarã. \p \v 7 Mʉjãã, Galacia yepa macããna, caroaro majũ Jesucristore cʉ̃ mʉjãã tʉ̃goʉsa jʉ̃gomiwʉ̃. ¿Noa mʉjããrẽ cariape quetire mʉjãã tʉ̃goʉsa jãnao joroque na áti? \v 8 Dios mee tore bairo mʉjãã jãnao joroque ásupi. Cʉ̃ pʉame mʉjããrẽ cabesericʉ majũ roque niñami. \v 9 Bairi merẽ jĩcã wãme ĩrĩqũẽrẽ ĩrĩcãrõ pʉamata, mʉjãã masĩña: “Petoaca levadurare marĩ cajããmiatacʉ̃ãrẽ, pan qũẽnorĩcã bʉrʉare petiropʉ jesapeticoaya.” Torea bairo roro ricaati quetibʉjʉrique jĩcã wãmeacãrẽ mʉjãã catʉ̃goʉsaata, cabero capee majũ mʉjãã tʉ̃goʉsagarã carorije macããjẽrẽ. \v 10 Marĩ Quetiupaʉ pʉame ricaati wãme, roro mʉjãã catʉ̃goña ãnimiatacʉ̃ãrẽ, caroa wãmerẽ mʉjãã átiãnio joroque mʉjãã átigʉmi tunu. Bairo mʉjãã cʉ̃ caátipeere tʉ̃goñarĩ, yʉ pʉame cariapea marĩ Quetiupaʉ mena yʉ tʉ̃goña tutuacõãña. Baipʉa, Dios, roro mʉjãã átiãnio joroque caátiecorotinucũrãrẽ popiye na baio joroque na átigʉmi. Ni ũcʉ̃ cʉ̃ caãmata cʉ̃ãrẽ, jĩcãrõ tʉ̃nia popiye na baio joroque na átigʉmi. \p \v 11 Mai, apeyera tunu yʉ yarã, jĩcããrã ricaati caquetibʉjʉñesẽãnucũrã atore bairo ñi bʉsʉnucũñama: “Pablo cʉ̃ã camasã judío majã caãmerãrẽ, ‘Mʉjãã cʉ̃ã judío majã na caátinucũrõrẽ bairo mʉjãã rupaʉ macããjẽrẽ yisetarotiya,’ na ĩ quetibʉjʉ átiyami,” ñi bʉsʉnucũñama. Bairo yʉ cʉ̃ã narẽ bairo yʉ caátirotirije caãmata, roro majũ yʉre teeri, popiye yʉ baio joroque yʉ áperibujiorãma. Bairãpʉa, popiye yʉ baio joroque yʉ átinucũñama, “Jesucristo yucʉpãĩpʉ cʉ̃ cariarique jʉ̃gori mena jeto marĩ netõmasĩña,” yʉ caĩquetibʉjʉrije jʉ̃gori. \v 12 Bairo mʉjããrẽ roro pajʉ̃goro mʉjãã rupaʉ macããjẽrẽ bʉtioro cayisetarotiganucũrĩ majã, na pʉame roque na majũã na rupaʉ macããjẽrẽ na yisejure recõãto, ¡tame! \p \v 13 Mʉjãã, yʉ yarã, yʉ bairãrẽ bairo caãna, caroaro caãniparã, roticũrĩqũẽrẽ carotiecoetiparã, cʉ̃ cabesericarã majũ mʉjãã ãniña. Bairi caroa macããjẽ jetore caátiãniparã mʉjãã ãniña. Bairo roticũrĩqũẽrẽ carotiecoena cʉ̃ cacũrĩcãrã nimirãcʉ̃ã, “Marĩ caboro marĩ rupaʉ mena carorijere marĩ átimasĩña,” di rʉ̃mʉ ũno ĩ tʉ̃goñaeticõãña. “Tie carorije macããjẽrẽ na átiãmarõ,” ĩ mee, tore bairo mʉjãã cũñupĩ Dios. Caroa pʉame roquere átiri, jĩcãrõ tʉ̃ni mʉjãã caãmeomai ãnierẽ boʉ, tore bairo mʉjãã cũñupĩ. \v 14 Bairi roticũrĩqũẽ pʉame atore bairo caĩrĩjẽ mena neñojori jĩcã riseroa yua quetibʉjʉya: “Mʉjãã majũ rupaʉre mʉjãã camairõrẽã bairo aperã camasã cʉ̃ãrẽ na maiña.” \v 15 Bairo cʉ̃ cacũrĩqũẽ caãno jʉ̃gori, roro ãmeo ĩñateeticõãña. Ãmeo asiari ãmeo tutiepeeticõãña. Masacatiya. Jĩcã majãrẽ bairo mʉjãã caãnajẽ cʉtie to petio joroque mʉjãã átire. \s1 Los deseos humanos y la vida por el Espíritu \p \v 16 Bairi mʉjããrẽ ñiña: Espíritu Santo mʉjããrẽ cʉ̃ cajʉ̃goãnorẽ bairo jĩcãrõ tʉ̃ni caroaro átiãnicõãnucũña. Carorije mʉjãã rupaʉ caborore bairo mʉjãã caátiãniga nucũrĩjẽrẽ átiãmerĩcõãña. \v 17 Mai, carorije marĩ rupaʉ caborore bairo marĩ caátigatʉ̃goñanucũrĩjẽ pʉame Espíritu Santore cateerãrẽ bairo átaje niña. Torecʉ, Espíritu Santo cʉ̃ã, carorije macããjẽrẽ marĩ rupaʉ caborore bairo marĩ caápata, ĩñajesoetiyami. Tiere caboecʉ niñami. Bairi ati rupaʉpʉ carorije tʉ̃goñarĩqũẽ caãno jʉ̃gori pʉgatuapʉa caãmeoterãrẽ bairo marĩ ãnajẽ cʉticõãña. Bairi mʉjãã pʉame carorijere mʉjãã átiãnijãnamasĩẽtĩña. \v 18 Bairãpʉa Espíritu Santo mʉjããrẽ cʉ̃ cajʉ̃goãnigarijere mʉjãã caẽñotaeticõãta, caroaro mʉjãã átiãnimasĩgarã. Roticũrĩqũẽrẽ carotiecorãrẽ bairo mʉjãã baietigarã yua. \p \v 19 Carorijere na rupaʉ mena na caátigatʉ̃goñanucũrĩjẽrẽ bairo roro caátinucũrã na caátie nipetirore caroaro marĩ masĩpeticõãña. Na pʉame atie ũnie carorijere átinucũñama: Roro carõmio mena átiepepairiquere, carorije macããjẽrẽ átipairique, cawãmarã jeto ãna roro ãmeo átiãnajẽ cʉtaje cʉ̃ãrẽ átiãninucũñama. \v 20 Tunu bairoa camasã na caweericarãrẽ ĩroarique, wãtĩ yeri pũna jʉ̃gori rori wãme átimasĩrĩqũẽ cʉ̃ãrẽ átiãninucũñama. Tunu bairoa ãmeo teerique, ãmeo ĩñapesucʉtaje cʉ̃ãrẽ di rʉ̃mʉ ũno jãnagaetinucũñama. Caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni ãnimasĩgaetinucũñama. Tunu bairoa roro majũ caasiañurã ninucũñama. Jĩcã poa, ape poa macããna mena ãmeo asiari roro majũ ãmeo tutinucũñama. Bairo ána, ãmeo ricawatiri ricaati jeto ãnajẽrẽ átiganucũñama. \v 21 Tunu bairoa aperã na cacʉ̃gorijere bʉtioro ĩñaʉgaripeanucũñama. Tunu bairoa eti cũmupainucũñama. Tunu bose rʉ̃mʉ qũẽnorãcʉ̃ã, nʉcʉ̃bʉgorique mano ʉgapacari roro majũ baimecʉ̃nucũñama. Tore bairo átaje capee wãme majũ átiãninucũñama. Bairi cajʉ̃goyepʉ mʉjããrẽ yʉ caĩquetibʉjʉricarorea bairo ãme cʉ̃ãrẽ mʉjãã ñinemoña tunu: Tore bairo roro caátipairã petoaca ũno cʉ̃ãrẽ Dios cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉre etaetigarãma. \p \v 22 Mai, Espíritu Santo pʉame roque marĩ caãmeomairĩjẽrẽ, ʉseanirĩqũẽ mena yerijõrõ ãnajẽ cʉtaje cʉ̃ãrẽ cajoʉ majũ niñami. Tunu bairoa popiye baimirãcʉ̃ã, caroaro yerijõrõ ãnajẽ cʉtajere, camasãrẽ caroaro jʉátinemorĩqũẽrẽ, caroaro cariape camasã mena átiãnajẽ cʉ̃ãrẽ cajoʉ niñami. \v 23 Tunu bairoa aperã camasãrẽ baibotioena caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni ãnajẽrẽ, marĩ rupaʉ roro marĩ caátiga tʉ̃goñanucũrĩjẽrẽ ẽñotajĩãtimasĩrĩqũẽ cʉ̃ãrẽ marĩ jomasĩñami Espíritu Santo. Bairo Espíritu Santo marĩ cʉ̃ cajorije mena jĩcãrõ tʉ̃ni marĩ caátiãmata, ni ũcʉ̃, “Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ áperiyama,” marĩ ĩ masĩẽtĩñami. \v 24 Bairi merẽ Jesucristo yarã caãna pʉame Jesucristo yucʉpãĩpʉ cʉ̃ cariarique jʉ̃gori roro ati rupaʉ mena tocãnacã wãme roro na caátiga tʉ̃goñanucũrĩjẽrẽ canetõecoricarã majũ niñama. \v 25 Bairi Espíritu Santo marĩ mena cʉ̃ caãmata, marĩ cʉ̃ cajʉ̃goãnigarijere bairo jĩcãrõ tʉ̃ni caáticõã ninucũparã marĩ ãniña. \p \v 26 Bairo caãna ãnirĩ, cabaibotiorãrẽ bairo marĩ ãmerĩgarã. Tunu bairoa ãmeo ricawatiri ricaati jeto ãnajẽ cʉtajere marĩ átiãmerĩgarã. Tunu bairo aperã yayere ĩñaʉgaripeari na marĩ ĩñateetigarã. \c 6 \s1 Ayúdense unos a otros \p \v 1 Yʉ yarã, yʉ bairãrẽ bairo caãna, mʉjããrẽ ñiña: Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃ carorije macããjẽrẽ cʉ̃ caátinucũata, tutuaro mena cariape cʉ̃ quetibʉjʉya. Mʉjãã pʉame Jesucristo mena catʉ̃goñatutuarã majũ ãnirĩ caroaro cʉ̃ jʉátinemoña, roro cʉ̃ catãmʉonemoetiparore bairo ĩrã. Bairãpʉa, caroaro cʉ̃ tʉ̃goñamairĩ, nʉcʉ̃bʉgorique mena cʉ̃ mʉjãã beyogarã. Bairo cʉ̃ ũnarẽ na beyorã, tocãnacãʉ̃pʉa caroaro mʉjãã tʉ̃goñamasacatiwa, roro wãtĩrẽ marĩ ĩtoecore, ĩrã. \v 2 Bairi mʉjãã pʉame tocãnacãʉ̃pʉa ãmeo jʉátinemorĩ, roro mʉjãã caátiãninucũrĩjẽrẽ netõnʉcãcõãnucũña. Tore bairo ána, Cristo cʉ̃ caátiroticũrĩcãrõrẽ bairo átipeyorã mʉjãã átigarã yua. \v 3 Tunu apeyera, ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cabʉgoro macããcʉ̃ nimicʉ̃ã, “Yʉa, caãnimajũʉ̃ yʉ ãniña. Na caquetibʉjʉrijere yʉ boetiya,” caĩbotiopai cʉ̃ yaye wapa caãnipeere cʉ̃ majũã ĩtoʉ átiyami. \v 4 Bairi mʉjãã pʉame roque tocãnacãʉ̃pʉa caroaro ĩñabesecõñaña mʉjãã majũã nipetiri wãme mʉjãã caátiãninucũrĩjẽrẽ. Tore bairo caroaro mʉjãã majũã mʉjãã caátiere mʉjãã caĩñabesemasĩata, caroaro mʉjãã tʉ̃goña ʉseanigarã. Bairopʉa, tore bairo mʉjãã catʉ̃goñaʉseanirĩjẽ pʉame Dios mena caroaro mʉjãã caátiãnie to ãmarõ. Aperã na cabairijere ĩñacõñarĩ mʉjãã pʉame, “Aperã netõrõ caroaro caátiãna jãã ãniña,” ĩrĩ, mʉjãã caʉseanirĩjẽ roque cañuetie niña. \v 5 Ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ Dios caroa cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ caátipeyocõãninucũʉ̃ maami. Bairi tocãnacãʉ̃pʉa marĩ majũã roro marĩ caátiãninucũrĩjẽrẽ canetõnʉcãcõãparã marĩ ãniña. \p \v 6 Torecʉ, ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ Dios yaye caroa queti aperã na caquetibʉjʉrijere catʉ̃gonucũʉ̃ cʉ̃ caãmata, cʉ̃rẽ cabuerã cʉ̃ãrẽ nipetiri wãme cʉ̃ cacʉ̃gorije mena cʉ̃ jʉátinemoáto. Ñubueri majã nipetiro na jʉátinemoáto caquetibʉjʉri majãrẽ na yaye na cacʉ̃gorije mena. \p \v 7 Bairi apeyera, ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ Diore roro cʉ̃ caĩboyeti epepee maniña. Bairi mʉjãã cʉ̃ã mʉjãã majũ rupaʉre ĩtoepeeticõãña. Atiere tʉ̃goñañijate: Camasã jĩcã wãme otere na caoteata, cabero cabʉtiro carícare jegarã otenucũñama. \v 8 Torea bairo ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ cʉ̃ rupaʉ caborore bairo rorije caátijʉ̃goricʉ, carori wãme cʉ̃ caáticõãmata, caberopʉ cʉ̃ãrẽ carorije jʉ̃gori cayasipaʉ majũ tuacõãgʉmi. Baipʉa, apei pʉame roque Espíritu Santo cʉ̃ caborore bairo caroa wãme caáticõãjʉ̃goricʉ, cʉ̃ caborore bairo jeto cʉ̃ caáticõãninucũata, cabero yeri capetietie majũrẽ cacʉ̃gopaʉ tuacõãgʉmi yua. \v 9 Tore bairo cabairo jʉ̃gori, marĩ pʉame caroa macããjẽ átiãnajẽrẽ caátiãnijʉtietiparã marĩ ãniña. Tore bairo jeto caroa macããjẽrẽ marĩ caáticõãninucũata, ti yʉtea caetaro caroare marĩ cʉ̃gogarã. \v 10 Bairi marĩ caátimasĩrõ cãrõ nipetiro camasãrẽ caroaro na marĩ jʉátigarã. Tore bairo netõjãñurõ marĩ caátimasĩpee niña marĩ yarã Dios mena catʉ̃goñatutuanucũrã roquere. \s1 Advertencias y saludos finales \p \v 11 ¡Ĩñañijate mʉjãã cʉ̃ã! Atie catʉsarijere capaca woarique mena yʉ majũpʉa mʉjãã woatujoʉ yʉ átiya, caroaro mʉjãã catʉ̃goʉsaparore bairo ĩ. \p \v 12 To caãna, caĩtopairã, mʉjããrẽ bʉtioro mʉjãã rupaʉ macããjẽrẽ cayiserotiganucũrã pʉame na majũã caroaro tuagarã, tore bairo átirotiga nucũñama. Na yarã, na quetiuparã, Jesucristo yucʉpãĩpʉ cʉ̃ cariarique quetire na caquetibʉjʉata, “Roro popiye marĩ átirema,” ĩrã jeto, tore bairo mʉjããrẽ átirotiganucũñama. Na quetiuparã narẽ na caĩroapeere borã, tore bairo jeto átirotiganucũñama. \v 13 Tore bairo caĩquetibʉjʉrã, na rupaʉ macããjẽrẽ cayisetarotiricarã caãna nimirãcʉ̃ã, nipetirije Moisés ãnacʉ̃ cʉ̃ caroticũrĩqũẽrẽ átipeyoetinucũñama. Bairo caáperã nimirãcʉ̃ã, mʉjãã pʉamerẽ bʉtioro mʉjãã rupaʉ macããjẽrẽ mʉjãã yisetarotiganucũñama. Bairo mʉjããrẽ tutuaro mena mʉjãã rupaʉre na caátirotirique mena jʉ̃gori canetõnʉcãmasĩrĩ majãrẽ bairo tʉ̃goñanucũñama. Bairo rupaʉpʉ cãmicʉtaje na caátirotirije cawapa manierẽ bairo caãnimiatacʉ̃ãrẽ, tore bairo tʉ̃goñanucũñama. \v 14 Bairo na cabaimiatacʉ̃ãrẽ, yʉ pʉame yʉ caátie mena canetõnʉcãmasĩ majũrẽ bairo yʉ ãnitʉ̃goñaẽtĩña. “Jesucristo yucʉpãĩpʉ cʉ̃ cariarique queti roque caroa caãnimajũrĩjẽ niña,” ĩrĩ bʉtioro yʉ quetibʉjʉnucũña. Yʉ pʉame Jesucristo yucʉpãĩpʉ cʉ̃ cariarique jʉ̃gori ati ʉmʉrecóopʉre roro yʉ caátiere canetõrĩcʉ̃ yʉ ãniña. Bairi ati ʉmʉrecóo macããna na cabonetõnucũrĩjẽ cʉ̃ãrẽ yʉ átinemoẽtĩña yua. Tiere merẽ yʉ jãnacõãwʉ̃. \v 15 Bairi marĩ rupaʉ macããtõrẽ cayisericʉ, o cayise ecoetacʉ marĩ caãmata cʉ̃ãrẽ, ñe ũnie wapa maniña. Dios cʉ̃ caborore bairo cawãma yeri tʉ̃goñarĩqũẽ mena marĩ cabuianemorĩqũẽ roque cariapea caãnimajũrĩjẽ niña. \v 16 Bairi mʉjãã nipetiro yʉ caátirotirijere catʉ̃goʉsarã caroaro yeri jõrõ ãnajẽcʉsa. Marĩ Pacʉ Dios caroaro cʉ̃ caĩñamaimasĩrĩjẽ mena ãnajẽcʉsa. Tore bairo jeto ãnajẽcʉsa mʉjãã nipetiro cariapea Dios ya poa macããna caãna, cʉ̃ caborore bairo yua. \p \v 17 Bairo atiere yʉ caquetibʉjʉro bero, ato jʉ̃goyere ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ roro popiye yʉ cʉ̃ bairique yeoeticõãto. Bairi merẽ yʉ cabairijere masĩñama camasã. Roro popiye yʉ baio joroque yʉ na caátaje jʉ̃gori capee majũ yʉ rupaʉre yʉ cãmii cʉtiya. Tiere ĩñarĩ, camasã cariapea Jesucristo yaʉ, cʉ̃ paabojari majõcʉ yʉ caãnierẽ masĩñama. \p \v 18 Yʉ yarã, yʉ bairãrẽ bairo caãna, Jesucristo marĩ Quetiupaʉ caroa yeri cʉtajere mʉjãã cʉ̃ jonemoáto, mʉjãã to Galacia yepa macããna nipetirore. Bairoa to baiáto. \p Tocãrõã niña atie queti yʉ cawoaturije.