\id 1TH - Carapana NT -Colombia 2009 (DBL -2013) \h 1 TESALONICENSES \toc1 Primera Carta de San Pablo a los Tesalonicenses \toc2 1 Tesalonicenses \toc3 1 Ts \mt2 Primera Carta de San Pablo a los \mt1 TESALONICENSES \c 1 \s1 Saludo \p \v 1 Yʉ, Pablo cawãmecʉcʉ, Silvano, bairi Timoteo menarẽ mʉjãã yʉ woajoya ati cartare mʉjãã ñubueri majã, jãã bairãrẽ bairo caãna Tesalónica macã macããnarẽ. Tunu bairoa mʉjãã, marĩ Pacʉ Dios, bairi marĩ Quetiupaʉ Jesucristo mena jĩcãrõrẽ bairo caátiãnarẽ mʉjãã woajoʉ yʉ átiya. Bairi marĩ Pacʉ Dios nipetiro mʉjããrẽ caroare cʉ̃ jonemoáto. Tunu bairoa yerijõrõ ãnajẽ cʉ̃ãrẽ mʉjãã cʉ̃ jonemoáto. \s1 El ejemplo de fe que daban los de Tesalónica \p \v 2 Bairi tunu tocãnacãnia, “Dios, jãã mena mʉ ñujãñuña,” jãã ĩnucũña, caroaro mʉjãã caátiãnie quetire tʉ̃gori. Bairo tʉ̃gori, bʉtioro Diopʉre mʉjããrẽ jãã jẽnibojanucũña. \v 3 Jĩcã rʉ̃mʉ rʉsaricaro mano tocãnacãnia marĩ Pacʉ Dios cʉ̃ caĩñajoropʉ mʉjããrẽ jãã tʉ̃goñanucũña, cʉ̃ mena caroaro tʉ̃goñatutuari jĩcãrõ tʉ̃ni mʉjãã caátiãnie jʉ̃gori. Tunu bairoa caroaro ãmeo mairĩqũẽ mena camasãrẽ na mʉjãã jʉátiãninucũña. Tunu marĩ Quetiupaʉ Jesucristo marĩ cʉ̃ canetõõpeere tʉ̃goñarĩ roro popiye tãmʉonucũmirãcʉ̃ã, caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni cʉ̃ yaye quetire mʉjãã tʉ̃goʉsacõã ninucũña. \p \v 4 Yʉ yarã, Dios mʉjããrẽ ĩñamaiñami. Bairo mʉjããrẽ ĩñamairĩ, mʉjãã cʉ̃ãrẽ mʉjãã beseyupi, cʉ̃ yarã mʉjãã caãniparore bairo ĩ. Tiere jãã cʉ̃ã merẽ caroaro jãã masĩña. \v 5 Mai, jãã pʉame mʉjããrẽ Dios yaye caroa queti camasãrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽ quetire jãã quetibʉjʉwʉ. Bairo mʉjããrẽ tie quetire quetibʉjʉrã, jãã risero mena jeto mee jãã quetibʉjʉwʉ. Espíritu Santo cʉ̃ catutuarije mena cʉ̃ãrẽ áti ĩñorĩ mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉwʉ. Tunu bairoa jãã caquetibʉjʉrije macããjẽ queti, “Caroa queti cariape macããjẽ niña,” mʉjãã caĩparore bairo ĩrã, caroaro cariape jĩcãrõ tʉ̃ni mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉ masĩõwʉ̃. Bairo mʉjãã tʉpʉ quetibʉjʉ ãna, caroaro nʉcʉ̃bʉgorique mena jãã átiãmʉ, caroaro mʉjãã caátiãnipeere bori. Tiere merẽ caroaro mʉjãã masĩrã. \p \v 6 Bairi mʉjãã pʉame cʉ̃ã jãã caátiãnajẽrẽ ĩñacõrĩ caroaro mʉjãã átiãninucũña. Tunu torea bairo marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ãrẽ ĩñacõrĩ caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni mʉjãã átiãninucũña. Bairi tunu Espíritu Santo mʉjãã yeripʉ ʉseanirĩqũẽ mena mʉjãã tʉ̃goʉsao joroque cʉ̃ caáto jʉ̃gori popiye tãmʉomirãcʉ̃ã, caroaro mʉjãã tʉ̃goʉsawʉ Dios yaye caroa quetire. \v 7 Tore bairo mʉjãã caátiãnierẽ nipetiro Macedonia, bairi Acaya yepaa macããna catʉ̃goʉsari majã cʉ̃ã mʉjããrẽ na ĩñacõõ joroque caroaro mʉjãã átiãmʉ. \v 8 Mʉjãã caquetibʉjʉro jʉ̃gori marĩ Quetiupaʉ yaye queti nipetiropʉ jesapetiro baiya. Macedonia, bairi Acaya yepaa jeto meerẽ etaro baiya. Tocãnacãpaʉpʉa etajesapetiro baiya Dios yaye queti yua. Tunu bairoa nipetiropʉ macããna camasã Dios mena mʉjãã catʉ̃goñatutuãnie cʉ̃ãrẽ masĩñama. Bairi jãã pʉame dise ũnie caroaro mʉjãã caátiãnierẽ aperã camasãrẽ jãã quetibʉjʉnemoetinucũña, nipetiro mʉjãã caátiãnierẽ na camasĩrõ jʉ̃gori yua. \v 9 Na pʉame roque jããrẽ quetibʉjʉnucũñama mʉjããrẽ jãã caĩñarãetaro caroaro jããrẽ mʉjãã caátajere. Tunu bairoa wericarã mʉjãã caĩroanucũrãrẽ jãnarĩ, cacati cariape caãcʉ̃ Dios pʉamerẽ mʉjãã catʉ̃goʉsajʉ̃goriquere jãã quetibʉjʉnucũñama. Bairo cʉ̃rẽ tʉ̃goʉsari bero yua, cʉ̃ caborore bairo jeto átiri cʉ̃ jetore cʉ̃ mʉjãã caátiãnijʉ̃gorotinucũrĩjẽ cʉ̃ãrẽ jãã quetibʉjʉnucũñama. \v 10 Tunu bairoa Dios macʉ̃ Jesús ʉmʉrecóopʉ caátácʉ tunu ati yepapʉ cʉ̃ catunuatípeere nocãrõ caroaro mena mʉjãã cacoterije cʉ̃ãrẽ jãã quetibʉjʉnucũñama. Cʉ̃, Jesucristorea cariacoatacʉ cʉ̃ caãnimiatacʉ̃ãrẽ, cʉ̃ catioyupi Dios tunu. Bairi Jesús pʉame roque roro popiye netõrõ marĩ catãmʉobujiopeere marĩ netõmasĩõ joroque ásupi. \c 2 \s1 El trabajo de Pablo en Tesalónica \p \v 1 Yʉ yarã, mʉjãã majũpʉa merẽ mʉjãã masĩña atiere: Mʉjããrẽ jãã caĩñañesẽãrĩqũẽ cabʉgoro majũã ãmewʉ̃. \v 2 Bairo cabaimiatacʉ̃ãrẽ, Filipo macããna jãã ĩroaetiri tutuaro mena roro jãã átiepewã. Tiere merẽ mʉjãã masĩña. Bairo jããrẽ roro na caátiepemiatacʉ̃ãrẽ, Dios pʉame jããrẽ cʉ̃ cajʉáto jʉ̃gori cʉ̃ yaye queti camasãrẽ cʉ̃ canetõõrĩqũẽrẽ mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉwʉ. Tunu bairoa popiye tãmʉomirãcʉ̃ã, Dios cʉ̃ cajʉáto jʉ̃gori tʉ̃goñatutuarique mena mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉwʉ Dios yaye quetire. \v 3 Mai, jãã pʉame Dios yaye quetire cabʉgoro quetibʉjʉnucũrã mee jãã ápʉ. Tunu bairoa roro jãã caátigarije jʉ̃gori noa ũna camasãrẽ ĩtorã mee tore bairo jãã quetibʉjʉwʉ. \v 4 Bairo pʉame roque ámi Dios: Jããrẽ ĩñamairĩ jãã bese yaparori bero, cʉ̃ yaye queti camasãrẽ cʉ̃ canetõrĩqũẽ quetire jãã quetibʉjʉ rotijowĩ camasãrẽ. Bairi jãã pʉame tie quetire mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉnucũña. Bairo jãã caquetibʉjʉrijere camasã na ĩñajesoáto ĩrã mee, tore bairo jãã quetibʉjʉnucũña. Dios, jãã yeri nipetirore caĩñabesemasĩ pʉame roque qũĩñajeso joroque ĩrã, tore bairo jãã quetibʉjʉnucũña. \v 5 Merẽ mʉjãã masĩrã: Di rʉ̃mʉ ũno daqueoriaca mʉjããrẽ jãã bʉsʉepʉ. Tunu bairoa jãã cadinero wapatapeere tʉ̃goñarĩ mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉepʉ. Dios cʉ̃ã torea bairo cariape masĩñami. \v 6 Tunu bairoa di rʉ̃mʉ ũno aperã camasã jããrẽ caroaro netõrõ jãã na caátiroapee ũnierẽ jãã macãẽpʉ̃. Mʉjãã cʉ̃ãrẽ tore bairo jãã mʉjãã caátipeere jãã macãẽpʉ̃. \p \v 7 Jãã pʉame Jesucristo cʉ̃ cajoricarã apóstolea majã ãnirĩ, tore bairo mʉjããrẽ tutuaro mena caátirotimasĩparã majũ nimirãcʉ̃ã, tore bairo jãã átirotiepʉ. Cawĩmarã na cabairore bairo pʉame roque mʉjãã watoare jãã baiñesẽãwʉ̃. Jĩcãõ carõmio cõ pũnaarẽ cabʉtio caroaro cõ pũnaarẽ na ĩñanʉnʉjeri na qũẽnonucũñamo. \v 8 Torea bairo jãã cʉ̃ã mʉjããrẽ bʉtioro caĩñamairã ãnirĩ Dios yaye quetire caroaro mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉwʉ. ¡O ape watoara nocãrõ majũ mʉjããrẽ mairĩ, mʉjããrẽ cariabojagarãrẽ bairo majũ jãã ãni tʉ̃goñanucũwʉ̃! \v 9 Yʉ yarã, mʉjãã masĩrã: Popiye tãmʉomirãcʉ̃ã, jããrẽ carʉsarijere bócagarã, tutuaro mena jãã paanucũwʉ̃. Tocãnacã rʉ̃mʉ, ñami, ʉmʉrecóo jãã paanucũwʉ̃. Topʉ Dios yaye caroa quetire quetibʉjʉ ãna, ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃rẽ apeye ũnierẽ cʉ̃ jẽni patowãcõgaena, tore bairo bʉtioro jãã paãninucũwʉ̃. \p \v 10 Merẽ tiere mʉjãã cʉ̃ã mʉjãã ĩñawʉ̃. Torea bairo Dios cʉ̃ã ĩ masĩñami caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni jãã caátiãnajẽrẽ camasĩ ãnirĩ. Tunu bairoa mʉjãã ñubueri majã mena ĩñatutiricaro mano caroaro cariape jãã átiãninucũwʉ̃. \v 11-12 Tunu bairoa mʉjãã masĩña: Mʉjãã yeripʉ Dios mena mʉjãã tʉ̃goñanemomasĩõ joroque ĩrã, caroaro tocãnacãʉ̃pʉrea mʉjããrẽ jãã jʉátinemonucũwʉ̃. Capacʉ cʉ̃ pũnaarẽ caroaro na daqueori cʉ̃ cabeyomasĩrõrẽã bairo caroaro cariape mʉjããrẽ jãã jʉátinemonucũwʉ̃. Tunu bairoa Dios yarã caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni na caátiãninucũrõrẽ bairo caroaro mʉjããrẽ jãã átiãniroticũwʉ̃. Tore bairo mʉjããrẽ jãã átiroticũwʉ̃ mʉjãã, Dios cʉ̃ cabesericarã, cʉ̃ carotimasĩrĩpaʉpʉ nocãrõ cʉ̃ catutuarijere caĩñaparã majũ mʉjãã caãnoi. \p \v 13 Bairi bʉtioro Diopʉre mʉjããrẽ jãã jẽnibojanucũña. “Mʉ ñujãñuña jãã mena,” cʉ̃ jãã ĩ jẽninucũña tocãnacã rʉ̃mʉa. Mʉjãã pʉame mai Dios yaye caroa quetire jãã caquetibʉjʉro tʉ̃gori, caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni mʉjãã tʉ̃goʉsawʉ. “Camasã yaye queti mee, Dios yaye queti majũ roque niña,” ĩrĩ cariape mʉjãã tʉ̃goʉsajʉ̃gowʉ. Bairi cariapea Dios yaye queti majũã niña tie mʉjããrẽ jãã caquetibʉjʉnucũrĩjẽ. Bairo mʉjãã tiere catʉ̃goʉsaricarã pʉamerẽ tie caroa queti jʉ̃gori caroaro ãnajẽcʉna majũ mʉjãã tuao joroque mʉjãã átiya. \v 14 Yʉ yarã, tiere mʉjãã caĩroaro jʉ̃gori mʉjãã cʉ̃ã roro popiye mʉjãã tãmʉo joroque mʉjãã áma mʉjãã ya yepa macããna. Mʉjãã cabairicarorea bairo roro popiye tãmʉowã Dios ya poa macããna Jesús yarã Judea yepapʉ caãna cʉ̃ã. Na cʉ̃ãrẽ na ya yepa macããna judío majã roro na átiepewã. \v 15 Na, judío majãna niñama marĩ Quetiupaʉ Jesure capajĩãrĩcãrã. Torea bairo na pajĩãrenucũñupã profeta majã ãnana cʉ̃ãrẽ. Bairo caátana ãnirĩ jãã cʉ̃ãrẽ jãã acurewiyojowã. Bairo caãna ãnirĩ nipetiro camasã marĩ ũnarẽ boetinucũñama. \v 16 Jãã pʉame, judío majã caãmerã cʉ̃ã na canetõmasĩpeere borã, Dios yaye quetire jãã caquetibʉjʉgamiatacʉ̃ãrẽ, jãã quetibʉjʉ rotietinucũñama. Tore bairo na caátirotietie jʉ̃gori nocãrõ pairo niña na yaye wapa pʉame. Bairi ãme majũ tie wapa roro popiye na tãmʉo joroque cʉ̃ caátipa rʉ̃mʉ cõñarõ majũ baiya yua. \s1 Pablo desea visitar otra vez a los de Tesalónica \p \v 17 Yʉ yarã, mʉjããrẽ jĩcã yʉtea cãrõ jãã caáweyoricaro bero, mʉjããrẽ ĩñaetimirãcʉ̃ã, tocãnacãnia jãã yeripʉ jãã tʉ̃goña ãninucũña. Bairo mʉjããrẽ tʉ̃goñarĩ bʉtioro jãã ĩñaráganucũña tunu. \v 18 Bairi mʉjãã tʉre jãã ágatʉ̃goñaña bairãpʉa. Baipʉa, yʉ, Pablo pʉame, “Capee majũ mʉjããrẽ ñiña ñesẽãnucũgʉ,” mʉjãã ñimiwʉ̃. Bairo yʉ caátigamiatacʉ̃ãrẽ, wãtĩ pʉame tore bairo yʉ átimasĩẽtĩõ joroque yʉ átinucũñami. \v 19 Bairi, ¿noa pʉame mena tʉ̃goña ʉseanirĩ cariape jãã tʉ̃goñatutuabujiocʉti? ¿Noa mena jʉ̃gori jãã yeripʉ jĩcãrõ tʉ̃ni jãã catʉ̃goña ʉseanirĩjẽ to ãnipetibujiocʉti? ¡Mʉjãã mena roque tore bairo jãã baimasĩña, marĩ Quetiupaʉ Jesucristo nemo ati yepapʉ cʉ̃ catunuatí rʉ̃mʉ caãno yua! \v 20 Mʉjãã, mʉjãã ãniña jĩcãrõ tʉ̃ni jãã yeripʉ jãã tʉ̃goña ʉseanio joroque caána majũ. \c 3 \p \v 1 Bairo nʉcã jĩãtietimiácʉ́ yua, “Jĩcãʉ̃ã ato Atenas macãpʉa yʉ tuacõãgʉ,” ñiwʉ̃ yʉ baparãrẽ. \v 2 Bairo ĩrĩ yua, marĩ yaʉ Timoteore mʉjãã tʉpʉ cʉ̃ yʉ jowʉ. Cʉ̃ pʉame Jesucristo yaye caroa queti macããjẽrẽ Dios cʉ̃ caquetibʉjʉrotirore bairo jãã mena cajʉquetibʉjʉnemonucũʉ̃ majũ niñami. Bairi mʉjããrẽ qũĩñaʉ ápáro ĩ, cʉ̃ yʉ jowʉ mʉjãã tʉpʉ. Tunu bairoa mʉjããrẽ nemojãñurõ Dios mena mʉjãã tʉ̃goñatutuanemo joroque cʉ̃ áparo ĩ, cʉ̃ yʉ jowʉ. Dios mena mʉjãã catʉ̃goñatutuarije mena nemojãñurõ mʉjãã yeri ñunemo joroque cʉ̃ áparo ĩ, mʉjããtʉ cʉ̃ yʉ jowʉ. \v 3 Bairo mʉjããrẽ jʉácʉre bairo cʉ̃ caáto yua, ni ũcʉ̃ mʉjãã mena macããcʉ̃ popiye baimicʉ̃ã, cʉ̃ cayapapuaetiparore bairo ĩrã, cʉ̃rẽ mʉjããrẽ jãã ĩñarotijowʉ. Merẽ mʉjãã masĩña atie popiye marĩ catãmʉonucũrĩjẽrẽ. \v 4 Tunu apeyera, mai mʉjãã mena ãnapʉ roro popiye tãmʉorĩ mʉjãã cayapapuapeere mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉwʉ. Bairo mʉjããrẽ jãã caĩquetibʉjʉricarorea bairo, cabero roro mʉjãã tãmʉoñupã. Merẽ tiere mʉjãã masĩña. \v 5 Bairo cabairijere nʉcãẽtĩmiácʉ́, dope bairo cariapea Dios mena mʉjãã catʉ̃goñatutuãnierẽ masĩgʉ, cʉ̃ yʉ jẽniñarotijowʉ Timoteore. Mai, yʉ pʉame, “Wãtĩ narẽ carorije macããjẽ pʉamerẽ na átinemo joroque átibujioʉmi,” ĩ tʉ̃goña uwiri, cʉ̃ yʉ jowʉ. Tunu bairoa jĩcãrõ tʉ̃ni caroaro mʉjãã caátiãmerĩcõãta, jãã paarique cabʉgoro macããjẽrẽ bairo tuabujioro ĩ tʉ̃goñarĩ, cʉ̃ yʉ jowʉ mʉjãã tʉpʉre. \p \v 6 Bairo mʉjããtʉ Tesalónicapʉ yʉ cajoricʉ Timoteo ãmerẽ atopʉ tunuetayami tunu. Bairo mʉjãã tʉpʉ caetaatacʉ caroa majũ jãã queti jeatíupi: Caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni Dios mena tʉ̃goñatutuari, caroaro mʉjãã caãmeomai ãninucũrĩjẽ quetire jãã quetibʉjʉ etaami. Masiritiricaro mano caroaro mena jãã mʉjãã catʉ̃goñacõãnie cʉ̃ãrẽ jãã quetibʉjʉetaami. Bairo jããrẽ camasiritiena ãnirĩ nocãrõ bʉtioro, mʉjããrẽ jãã cʉ̃ã jãã caĩñagarorea bairo mʉjãã cʉ̃ã bʉtioro jããrẽ mʉjãã caĩñaganucũrĩjẽrẽ jãã quetibʉjʉami Timoteo. \v 7 Bairo cabairo jʉ̃gori, yʉ yarã, nocãrõ popiye cabairã ãnirĩ yapapuarique watoa nimirãcʉ̃ã, caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni mʉjãã caátiãnierẽ queti tʉ̃gori jãã yeri ñutʉ̃goñaña ãmerẽ. \v 8 Bairo marĩ Quetiupaʉ mena tʉ̃goñatutua jãnaetiri caroaro mʉjãã caátie quetire tʉ̃gorã, yeri catinemorãrẽ bairo jãã tʉ̃goñaña yua. \v 9 Bairi, ¿dope bairo pʉame, “Jãã mena mʉ ñumajũcõãña,” netõjãñurõ mʉjãã jʉ̃gori Diore jãã caĩpee to ãnibujiocʉti? Tunu bairoa caroaro mʉjãã caátiãnierẽ nocãrõ jãã ʉseani tʉ̃goñao joroque jãã mʉjãã caátiere ĩñarĩ, ¿dope bairo pʉame netõjãñurõ Diore jãã cajẽnipee to ãnibujiocʉti? Tore bairo ĩjĩãti masĩã mano. \v 10 Bairi jãã pʉame ʉmʉrecóo, ñami Diore patowãcõrãrẽ bairo tocãnacã rʉ̃mʉa cʉ̃ jãã jẽninucũña, mʉjãã tʉpʉ jãã majũpʉa mʉjããrẽ cʉ̃ caĩñarotiparore bairo ĩrã. Tunu bairoa jĩcãrõ tʉ̃ni ñe ũnie rʉsaricaro mano Dios mena mʉjãã catʉ̃goñatutuapeere quetibʉjʉ masĩõgarã, tore bairo cʉ̃ jãã ĩ jẽni ãninucũña. \p \v 11 Bairi marĩ Pacʉ Dios cʉ̃ã marĩ Quetiupaʉ Jesucristo mena mʉjããrẽ jãã caĩñarápárore bairo ĩ, cʉ̃ cajʉátinemorõ roque jãã boya. \v 12 Tunu apeyera marĩ Quetiupaʉ pʉame nemojãñurõ mʉjãã yeripʉ cʉ̃rẽ masĩnemorĩ tocãnacãʉ̃pʉa, mʉjãã ãmeo maimasĩõ joroque cʉ̃ áparo. Mʉjããrẽ jãã camainucũrõrẽã bairo mʉjãã cʉ̃ã aperã nipetirore na mʉjãã maimasĩõ joroque cʉ̃ áparo. \v 13 Tunu bairoa caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni mʉjãã yeripʉ mʉjãã tʉ̃goñatutuao joroque cʉ̃ áparo. Caroarã ñe ũnie cawapa cʉ̃goena Dios cʉ̃ caĩñajoro mʉjãã ãnio joroque cʉ̃ áparo marĩ Pacʉ Dios, marĩ Quetiupaʉ Jesucristo nipetiro cʉ̃ yarã ángelea mena ati yepapʉ cʉ̃ tunuatí rʉ̃mʉrẽ yua. Bairoa to baiáto. \c 4 \s1 La vida que agrada a Dios \p \v 1 Yʉ yarã, apeyera marĩ Quetiupaʉ Jesucristo cʉ̃ carotiro jʉ̃gori atore bairo mʉjããrẽ jãã átirotiya: Marĩ Pacʉ Dios cʉ̃ caĩñajesorije ũnierẽ mʉjããrẽ jãã caquetibʉjʉricarorea bairo jĩcãrõ tʉ̃ni caroaro áticõã ninucũña. Merẽ torea bairo mʉjãã átiãniña bairãpʉa. \p \v 2 Merẽ mʉjãã masĩña marĩ Quetiupaʉ Jesucristo cʉ̃ carotimasĩrĩjẽ jʉ̃gori mʉjããrẽ jãã caátiroticũrĩqũẽrẽ. \v 3 Caroarã, cʉ̃ cajericaworicarãrẽ bairo caãna, cʉ̃ yarã ñe ũnie carorije áperã mʉjãã caãno boyami Dios. Ati rupaʉ mena roro átieperique ũnierẽ áperã, caroaro mʉjãã caãno boyami. \v 4 Bairi canʉmocʉcʉ, cʉ̃ nʉmo majũ mena jeto nʉcʉ̃bʉgorique mena, ñe ũnie wapacʉtato mano, caroa wãme cʉ̃ caátiãnimasĩrõ ñuña. \v 5 Diore camasĩẽna na rupaʉ caborore bairo, roro átaje mena na caátinucũrõrẽ bairo ápericõãña. \v 6 Tunu bairoa ni jĩcãʉ̃ ũcʉ̃ apei nʉmo ũcõrẽ ĩtori, roro cʉ̃ átiepeeticõãto. Tore bairo caátipairãrẽ tutuaro mena roro na baio joroque átiyami marĩ Quetiupaʉ. Tie nipetirijere merẽ mʉjããrẽ jãã quetibʉjʉ yaparowʉ. \v 7 Mai, Dios pʉame, “Roro caátiãna majũ na ãmarõ,” ĩ mee, marĩ beseyupi. Cʉ̃ yarã, cʉ̃ caricaworicarã caroarã marĩ caãno pʉamerẽ boʉ, marĩ beseyupi. \v 8 Bairi ni ũcʉ̃ atie jãã caátirotirijere cʉ̃ caboeticõãta, camasocʉ ũcʉ̃rẽ cʉ̃ baibotioʉ mee baiyami. Dios, mʉjããrẽ Espíritu Santore cajoricʉ majũ pʉame roquere cʉ̃ baibotioʉ átiyami. \p \v 9 Apeye, ñubueri majã mena ãmeo mairĩqũẽ macããjẽ pʉamerã capee mʉjãã yʉ caquetibʉjʉwoatujopee mee niña. Merẽ Dios pʉame tocãnacãʉ̃pʉa mʉjãã ãmeo maimasĩõ joroque mʉjãã ásupi. \v 10 Merẽ torea bairo nipetiro marĩ yarã ñubueri majã Macedonia yepa macããnarẽ caroaro na mʉjãã mai ãninucũña. Bairi jãã yarã, nemojãñurõ mʉjãã caãmeomaimasĩrĩjẽ to ãninemonutuao joroque mʉjãã caáto roque jãã bomajũcõãña. \p \v 11 Caroaro yeri jõrõ jãñurĩpʉa ãnicõã ninucũña. Aperã tʉripʉ patowãcõ ñesẽãẽtĩcõãña. Mʉjãã majũã mʉjãã yaye paarique mʉjãã cacʉ̃gorijere caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni paacõã ninucũña mʉjããrẽ jãã caquetibʉjʉ cũrĩcãrõrẽã bairo yua. \v 12 Tore bairo mʉjãã caátiãnimasĩata, aperã caroaro nʉcʉ̃bʉgorique mena mʉjãã ĩñagarãma. Tunu bairoa dise ũnierẽ cabopacaena majũ mʉjãã tuagarã, caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni mʉjãã capaa ãnimasĩata yua. \s1 El regreso del Señor \p \v 13 Yʉ yarã, tʉ̃gopeoya: Cariacoatana Jesucristo yarã na cabairije macããjẽ cʉ̃ãrẽ mʉjãã camasĩrõ jãã boya. Tiere mʉjãã camasĩẽpata, aperã Diore catʉ̃goʉsaenarẽ bairo Jesucristo cʉ̃ catunuatípee mena mʉjãã tʉ̃goñatutuacoteetibujiorã. Bairi tiere mʉjãã camasĩrõ jãã boya. \v 14 Merẽ cariape Jesús riacoamicʉ̃ã, tunu cʉ̃ cacatiriquere marĩ masĩña. Bairo cariape camasĩrã marĩ caãmata, “Jesure cʉ̃ cacatioricarorea bairo, cʉ̃rẽ tʉ̃goʉsari cariaricarã cʉ̃ãrẽ na catiogʉmi Dios,” marĩ ĩ masĩmajũcõãña. \p \v 15 Bairi mʉjããrẽ atore bairo jãã quetibʉjʉya marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ caquetibʉjʉrotiro jʉ̃gori: Marĩ Quetiupaʉ nemo cʉ̃ catunuatí rʉ̃mʉrẽ mai marĩ, cacatiocõãna pʉame, cariaricarã jʉ̃goye marĩ jeáecoetigarã. \v 16 Mai, cajʉ̃goye jĩcãʉ̃ caroti ya riserore marĩ tʉ̃gogarã. Jĩcãʉ̃ arcángel cʉ̃ cabʉsʉrijere marĩ tʉ̃gogarã. Tunu bairoa Dios yaro putiricaro trompeta cʉ̃ãrẽ marĩ tʉ̃gogarã. Bairi marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ã cʉ̃ majũpʉa ʉmʉrecóopʉi ruiatígʉmi. Bairo cʉ̃ caruiató yua, Jesucristore tʉ̃goʉsari cariaricarã pʉame catitunujʉ̃gogarãma. \v 17 Bairo na cacatinemorõ beropʉ marĩ ti yʉteare cacatiãna pʉame na jĩcãrõ marĩ jeáecogarã oco poari watoapʉ yua. Bairo oco poapʉ áná, marĩ Quetiupaʉre jõbuipʉ cʉ̃ marĩ bocágarã. Bairo marĩ Quetiupaʉre cʉ̃ bocáetari, cʉ̃ mena tocãnacã rʉ̃mʉa marĩ ãnicõã ninucũgarã. \v 18 Bairi mʉjãã pʉame atie jãã caquetibʉjʉrijere tʉ̃gori tocãnacãʉ̃pʉa ãmeo yeri ñuo joroque ãmeo átinemoña. \c 5 \p \v 1 Yʉ yarã, marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ catunuatípee pʉamerã, “Ti yʉtea, o cʉ̃ muipʉ majũ atígʉmi,” mʉjãã yʉ caĩwoatujopee mee niña. \v 2 Merẽ caroaro majũ mʉjãã masĩña: Marĩ Quetiupaʉ pʉame, “Ti rʉ̃mʉ etagʉmi,” caĩmasĩã mani rʉ̃mʉ majũ tunu etagʉmi. Jĩcãʉ̃ yajari majõcʉ ñami camasĩã mano cʉ̃ cayajaʉ etarore bairo camasĩã mano etagʉmi ati yepapʉre. \v 3 “Caroaro yerijõrõ merẽ marĩ ãnicõãña. Ñe ũnie maniña,” camasã na caĩãno, caãno tʉsaroa, na cayasipa rʉ̃mʉ na etagaro. Carõmio bairi rupaʉ caãcõ, pũnaa cʉtigo, caãno tʉsaroa cõ cawisiojʉ̃gorore bairo na etagaro. Cõ pʉame cõ capũnaa cʉtipeere dope bairo rutimasĩẽtĩñamo. Torea bairo dope bairo rutimasĩẽtĩgarãma na cayasipee narẽ caetarijere. \p \v 4 Yʉ yarã, mʉjãã pʉame canaitĩãrõpʉ caãnarẽ bairo mʉjãã baietiya. Bairi mʉjããrẽ, marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ catunuetari rʉ̃mʉ pʉame yajari majõcʉre eta acʉoricarore bairo mʉjãã camasĩẽto mʉjãã eta acʉoetigaro. \v 5 Nipetiro mʉjãã caroa macããjẽrẽ caána ãnirĩ cabusuro macããna ʉmʉreco macããnarẽ bairo caãna mʉjãã ãniña. Carorije macããjẽrẽ caátipairã, ñami canaitĩãrõ macããnarẽ bairo caãna mee marĩ ãniña. \v 6 Bairi aperã na cabainucũrõrẽ bairo masacatiena cabaicoteetiparã marĩ ãniña. Cacãnirãrẽ bairo baiena, masacatiri caroaro caátiãnicoteparã marĩ ãniña marĩ Quetiupaʉre. \v 7 Camasã cacãnirã ñamirẽ cãninucũñama. Aperã caeticũmupainucũrã cʉ̃ã ñamirẽã eticũmunucũñama. \v 8 Marĩ pʉame roque cabusuro, ʉmʉreco macããnarẽ bairo caãna ãnirĩ tocãnacãnia caroa macããjẽ jetore caátiãnicotenucũparã marĩ ãniña ti rʉ̃mʉ caetaparo jʉ̃goye. Dios mena marĩ catʉ̃goñatutuarije, marĩ caãmeomaimasĩrĩjẽ jʉ̃gori wãtĩrẽ marĩ ẽñotagarã. Soldau ãpõã jutiro mena cʉ̃ rupaʉre jãñatori cʉ̃ caãnorẽã bairo marĩ cʉ̃ã Dios marĩ cʉ̃ canetõõpeere caroaro marĩ átiãnicotegarã. \v 9 Mai, marĩ, cʉ̃rẽ catʉ̃goʉsarã pʉame, “Roro popiye cabaiparã nigarãma,” ĩrĩ cʉ̃ cabesericarã mee marĩ ãniña. Marĩ Quetiupaʉ Jesucristo jʉ̃gori cʉ̃ canetõjĩãtiparã majũ roque marĩ ãnijʉ̃goyupa. \v 10 Bairi Jesucristo pʉame marĩ yaye wapa jʉ̃gori yucʉpãĩpʉ riayupi. Cacatirã, o cariacoana nimirãcʉ̃ã, cʉ̃, Jesucristo cʉ̃ cacatinemorĩcãrõrẽã bairo marĩ cʉ̃ã cʉ̃ jĩcãrõ marĩ cacatiãnipeere boʉ, marĩ riabojayupi. \v 11 Bairi mʉjãã cʉ̃ã tocãnacãʉ̃pʉa ãmeo yeri ñuo joroque, yeri tutuarã ãmeo átinemoña. Ãmerẽ tore mʉjãã caãmeo átiãninucũrõrẽã bairo ãmeo áticõã ninucũña. \s1 Pablo aconseja a los hermanos \p \v 12 Yʉ yarã, apeyera atore bairo mʉjããrẽ jãã átirotiya: Mʉjãã watoa capaãna, marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ caborore bairo mʉjããrẽ caquetibʉjʉ jʉ̃gonucũrãrẽ nʉcʉ̃bʉgorique mena na ĩñaña. \v 13 Bairo mʉjããrẽ caroaro na cajʉátinemorõ jʉ̃gori, na ĩroari bʉtioro na maiña. Tocãnacãʉ̃pʉa ãmeo asiaricaro mano caroaro yeri ñurã ãnicõã ninucũña. \p \v 14 Tunu bairoa, yʉ yarã, atie cʉ̃ãrẽ mʉjããrẽ jãã átirotiya: Capaagaena, cateeyepairãrẽ tutuaro mena na quetibʉjʉya. Aperã yapapuarãrẽ bairo caãna cʉ̃ãrẽ yeri ñuo joroque na ása. Tunu bairoa cayeri tʉ̃goñatutuawẽpʉ̃ẽna ũna cʉ̃ãrẽ caroaro na jʉátinemoña. Nipetiro camasãrẽ pajʉtiricaro mano caroaro jĩcãrõ tʉ̃ni na quetibʉjʉya. \p \v 15 Tunu apeyera tʉ̃gomasĩña: Ni ũcʉ̃ roro mʉjããrẽ cʉ̃ caápata, mʉjãã pʉame cʉ̃ã roro cʉ̃ átiãmeticõãña. Atore bairo pʉame ása: Tocãnacãni jãñurĩpʉa caroa macããjẽ pʉamerẽ na átiãmeña. Mʉjãã majũ cʉ̃ã tore bairo átiri, nipetiro camasã cʉ̃ãrẽ caroa wãme jetore na átiãninucũña. \p \v 16 Tocãnacã rʉ̃mʉa ʉseanirõ caroaro áticõã ninucũña marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ caĩñajoro. \v 17 Di rʉ̃mʉ rʉsaricaro mano tocãnacãnia Diore cʉ̃ jẽnicõã ninucũña. \v 18 “Dios, jãã mena mʉ ñujãñuña,” qũĩ jẽninucũña, nipetiro mʉjãã caátiãnierẽ ĩñarĩ yua. Jesucristore catʉ̃goʉsarã ãnirĩ tore bairo mʉjãã caátiãnipeere boyami Dios. \p \v 19 Mʉjãã yeripʉ Espíritu Santo jʉ̃gori caroa wãme mʉjãã caátinucũrĩjẽrẽ to yasio joroque ãmeo ápericõãña. \v 20 Tunu bairoa Dios na cʉ̃ camasĩõrõ jʉ̃gori caquetibʉjʉnucũrã yaye quetire tʉ̃goteeticõãña. \v 21 Bairãpʉa, tʉ̃goñamasĩrĩ caroaro tʉ̃goña beseya na caquetibʉjʉrijere. Caroa wãme na caquetibʉjʉrije pʉamerẽ átiãña. \v 22 Tocãnacã wãme carorije macããjẽrẽ jãnarĩ tunu átinemoeticõãña. \p \v 23 Torecʉ, marĩ Pacʉ Dios marĩ yeri ñuo joroque caácʉ pʉame caroarã ñe ũnie wapa cʉ̃goena mʉjãã ãnio joroque cʉ̃ áparo. Mʉjãã rupaʉ, mʉjãã yeri, mʉjãã camasacʉtiãnie nipetirore caroarã ʉgueri mánarẽ bairo mʉjãã cʉ̃ áparo Dios, marĩ Quetiupaʉ Jesucristo cʉ̃ tunuatíparo jʉ̃goye. \v 24 Mʉjããrẽ cabesericʉ cañuʉ majũ niñami. Bairi nipetiro atiere cʉ̃ caĩrĩcãrõrẽã bairo átimajũcõãgʉmi. \s1 Saludos y bendición final \p \v 25 Yʉ yarã, jãã cʉ̃ãrẽ Diopʉre jãã mʉjãã jẽnibojanucũwã. \p \v 26 Marĩ yarã nipetiro catʉ̃goʉsari majãrẽ caroaro nʉcʉ̃bʉgorique mena na bocári tocãnacãʉ̃pʉa ãmeo jẽninucũña. \p \v 27 Bairi marĩ Quetiupaʉ cʉ̃ carotiro mena nipetiro marĩ yarã ñubueri majãrẽ mʉjãã yʉ jʉ̃gobue rotijoya ati carta mena yʉ caquetibʉjʉwoatujorijere. \p \v 28 Marĩ Quetiupaʉ Jesucristo caroare mʉjãã cʉ̃ jonemoáto mʉjãã nipetirore. \p Tocãrõã niña atie queti yʉ cawoaturije.