\id PSA Psa1mat chj 19/07/06 Ekstrom, Chuj San Mateo \h SALMOS \toc1 A Ch'an̈ Libro SALMOS \toc2 SALMOS \mt2 A Ch'an̈ Libro \mt1 SALMOS \ip Salmos sb'i jun libro tic, syalelc'ochi to tz'och b'it yed' juntzan̈ yamc'ab' yic b'it ay sch'an̈al. Yuj chi' icha chi' ix sb'iejcan jun libro tic. Himnario yaji, slibroal pax lesal yaji. Tzijtum eb' anima tz'ib'jinac jun libro tic, najtil tiempo yic'nac yic tz'ib'chajnac chi'. \ip C'ojanc'olal ajnac yil-lan sb'a juntzan̈ b'it chi'. Axo ix aji a' sc'an eb' israel yic sb'itan eb' ayic tz'och eb' ejmelal d'a Dios. Axo yic ix b'eyn̈ej tiempo, ix och yed' juntzan̈xo libro ojtacab'il yuj eb' israel to a slolonel Dios tz'ib'ab'il d'ay. \ip A jun libro Salmo tic ch'occh'oc tastac ay d'ay: Ay b'it, ay aloj vach' lolonel d'a Dios, ay lesal yuj sc'anchaj scolval Dios, ay lesal yuj sc'anchaj nivanc'olal, ay b'it yic ac'oj yuj diosal yuj svach'c'olal Dios, ay pax lesal yuj sc'anchaj yaelal d'a yib'an̈ eb' ajc'ool. A juntzan̈ lesal tic ay b'aj junn̈ej mach slesalvi yuj tas snib'ej d'a yol yico', ay pax juntzan̈xo lesal yuj eb' schon̈ab' Dios. \ip Ix yac' b'inaj jun libro Salmo tic Jesús. Tzijtum b'aj sb'inaj d'a yol ch'an̈ Nuevo Testamento. Sc'annac pax jun libro tic eb' b'ab'el creyente ayic sb'itan eb' d'a sculto, ayic yelnac yich Iglesia. \ip A jun libro tic oye' macan̈ yaji: B'ab'el macan̈, tz'el yich d'a Salmo 1 masanto d'a 41. Schab'il macan̈, tz'el yich d'a Salmo 42 masanto d'a 72. Yoxil macan̈, tz'el yich d'a Salmo 73 masanto d'a 89. Schan̈il macan̈, tz'el yich d'a Salmo 90 masanto d'a 106. Yoil macan̈, tz'el yich d'a Salmo 107 masanto d'a 150, aton d'a tic slajvican jun libro tic. \c 1 \ms1 LIBRO 1 \mr (SALMOS 1—41) \s1 Eb' tojol yed' eb' chuc \q1 \v 1 Te vach' yic eb' max c'anab'ajan tas syal eb' sc'ulan chucal, max b'at eb' d'a sb'e eb' man̈ vach'oc sb'eyb'al, max yac'och sb'a eb' d'a scal eb' b'uchumtac d'a Dios. \q1 \v 2 Palta d'a smasanil sc'ol eb' sc'anab'ajej sc'ayb'ub'al Jehová, snaub'tan̈an eb' d'a c'ual d'ac'val. \q1 \v 3 Masanil tas sc'ulej eb', vach'n̈ej tz'aj yelc'ochi. Lajan yaj eb' icha junoc te te' ay d'a sti' a a', syac' sat te' d'a stiempoal, malaj b'aq'uin̈ stacjiel xil te'. \q1 \v 4 Axo pax eb' chuc sb'eyb'al jun, man̈ ichocta eb'. Lajan yaj eb' icha smatz'il ixim trigo tz'ic'jib'at yuj ic'. \fig A smatz'il ixim trigo|src="HK063D.tif" size="col" copy="Horace Knowles ©The British & Foreign Bible Society, 1954, 1967, 1972, 1995." ref="Sal 1.4" \fig* \q1 \v 5 Yuj chi' man̈xo ol yal-laj scolan sb'a eb' chuc chi' ayic ol ch'olb'itaj eb' d'a yichan̈ eb' anima tojol sb'eyb'al. \q1 \v 6 Te xajan eb' anima tojol sb'eyb'al yuj Jehová. Axo eb' anima ayb'at d'a chucal, van sb'atcan eb' d'a syaelal. \c 2 \s1 A vin̈ rey sic'b'ilel yuj Jehová \q1 \v 1 ¿Tas val yuj tz'el veq'uec'oc yav eb' ch'oc chon̈ab'il sq'uechaan̈? ¿Tas val yuj slajtiej sb'a eb' d'a junoc tas man̈ ol tzac'van eb' sb'oani? \q1 \v 2 A eb' vin̈ rey yed' eb' yajal d'a juntzan̈ chon̈ab' chi', schichonoch sc'ool eb', junlajanxon̈ej syutej slajtian sb'a eb' yoch ajc'olal d'a Jehová yed' d'a Vin̈ Rey Sic'b'ilel yuuj. \q1 \v 3 Slaj yalan eb' icha tic: Quiq'uequel co b'a d'a yol sc'ab' Dios yic man̈xalaj yalan yic d'ayon̈, xchi eb'. \q1 \v 4 A Jehová Yajal d'a satchaan̈ ton̈ej stzetzaj val eb' yuuj, sb'uchji eb' yuuj. \q1 \v 5 Scot yoval d'a eb', xib'taj eb' yuuj. Yed' yoval sc'ool ol yalan d'a eb' icha tic: \q1 \v 6 Toxo ix vac'och yopisio Vin̈ Rey d'a tzalan Sion, aton jun tzalan sic'b'ilel vuuj, xcham Jehová chi'. \q1 \v 7 Axo Vin̈ Rey Sic'b'ilel chi' tz'alani: Svalcanel tastac ix sna Jehová. Ix yal d'ayin: A d'a jun c'u tic, tzin ch'oxeli to Vuninal ach. \q1 \v 8 C'an d'ayin, ol vac'an juntzan̈ nivac chon̈ab' yed' masanil yolyib'an̈q'uinal tic d'ayach. \q1 \v 9 Ol ac' yajalil d'a yib'an̈ eb' yed' val a poder. Ol a satel eb' icha tz'aj smac'jipoj junoc lum chen d'a junoc q'uen c'ococh, xchi d'ayin, xchi Vin̈ Uninab'il chi'. \q1 \v 10 A ticnaic jun, ex sreyal, ex yajalil juntzan̈ chon̈ab', jelanocab' tzeyutej e pensar, scham val e c'ayb'an tas svala'. \q1 \v 11 Aq'uequem e b'a d'a Jehová d'a tzalajc'olal, ayocab' yelc'och d'a yol e sat. \q1 \v 12 Emnaquil tzeyutej pax e b'a d'ay d'a smasanil e c'ool, yic max cot yoval d'ayex. Tato maay, ol ex satel yuuj, yujto elan̈chamel scot yoval. \q1 Te tzalajc'olal yic masanil eb' scol sb'a d'a Jehová. \c 3 \s1 A scolval Dios sc'anchaji \d Sb'it jun tic vin̈aj David ayic ix el vin̈ elelal d'a vin̈aj Absalón, aton yuninal. \q1 \v 1 Mamin Jehová, tzijtum eb' anima ayoch ajc'olal d'ayin, tzijtum eb' smeltzajoch vajc'ooloc. \q1 \v 2 Tzijtum eb' tz'alani to man̈ ol in a colo'. \q1 \v 3 A achxo Mamin, in Columal ach, uuj tzin tzalaji. A ach tzac' in tec'anil. \q1 \v 4 A tzin avaj d'ayach, tzin a tac'vej d'a jun tzalan b'aj syal sb'a eb' anima d'ayach. \q1 \v 5 Tzin ec' jichan, tzin vayb'ati, te vach' tz'aj yel in vayan̈, yujto a ach tzin a tan̈vej. \q1 \v 6 Man̈ ol in xivlaj yuj jantac anima ac'um oval molaneq'ui, yuj eb' oyanec' d'a in patic vichan̈ tic. \q1 \v 7 Mamin Jehová, ochan̈ ved'oc. Ach in Diosal, colinn̈ej. A ach ol a mac'poj sti' eb' ayoch ajc'olal d'ayin. Man̈xalaj jab'oc ol elc'och spoder eb' sc'ulan chucal chi'. \q1 \v 8 Mamin Jehová, a achton tzach colvajn̈ej. Ac' a nivan vach'c'olal d'a quib'an̈ a on̈ a chon̈ab' on̈ tic. \c 4 \s1 A Vin̈ Cajal ayoch yipoc co c'ool \d Ayic sb'itan jun b'it tic vin̈ cuchb'um yic b'it, a yamc'ab' ay sch'an̈al sc'anchaji. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Ach in Diosal, a ach tza b'o yaj in lolonel, tac'vej in ayic tzin avaj d'ayach. Ayic ay in och d'a syaelal ix in a colani. Oc'ocab' a c'ool d'ayin ticnaic, ab' tas sval d'a in lesal tic. \q1 \v 2 Ex vetanimail, ¿b'aq'uin̈ ol eyactejcan eyalan in pecal? ¿B'aq'uin̈ ol eyactejcan eyalan lolonel malaj yelc'ochi? ¿B'aq'uin̈ ol eyactejcan e sayan tas man̈ yeloc? \q1 \v 3 Ab'ec, a Jehová ix sic'ancanel eb' anima ayoch spensar d'ay, yic vach' tz'och eb' yicoc. Ayic tzin avaj d'ay, stac'vi d'ayin. \q1 \v 4 Xivan̈ec d'a Dios, yic man̈xo ol och e mul. Ayic jichan ex eq'ui, a val yic te numan, tze b'eyc'olan e b'a. \q1 \v 5 Aq'uec och Jehová yipoc e c'ool, aq'uec e silab' d'ay icha val d'a smojal. \q1 \v 6 Tzijtum eb' tz'alani: ¿Mach ol ch'oxan svach'il d'ayon̈? xchi eb'. Mamin Jehová, ch'ox a vach'c'olal d'ayon̈. \q1 \v 7 A ach ix ac'cot tzalajc'olal d'ayin, ec'to d'a yichan̈ stzalajc'olal eb' nivan tas syic' d'a smunlajel. \q1 \v 8 Malaj tas tzin na' ayic tzin ec' jichan, te junc'olal tzin vayi. Mamin Jehová, a ach ton ayach och ved'oc, yuj chi' malaj tas tzin ic'ani. \c 5 \s1 Sc'anchaj scolval Dios \d Ayic sb'itan jun b'it tic vin̈ cuchb'um yic b'it, a flauta sc'anchaji. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, cham val ab'an tas svala'. Ochan̈ q'uelan d'ayin ayic sja sic'son in c'ool. \q1 \v 2 Scham val ab'ani a svalan in b'a d'ayach. In reyal ach, in Diosal ach, yuj chi' a d'ayach ol in lesalvoc. \q1 \v 3 Mamin Jehová, d'a junjun q'uin̈ib'alil tzin avaj d'ayach. A sq'uin̈ib'i svalan in b'a d'ayach, tzin tan̈van a pactzitan d'ayin. \q1 \v 4 Val yel Mamin, malaj a gana d'a chucal, max yal-laj yaj eb' chuc d'a a tz'ey. \q1 \v 5 A eb' syic'chaan̈ sb'a, man̈ ol aj eb' d'a ichan̈, max schalaj a c'ool eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 6 Ol a satel eb' tz'esani. Tza chacancanel eb' ixtum anima yed' eb' milumcham anima. \q1 \v 7 A inxo ol in c'och d'a a cajnub' yuj a nivan vach'c'olal d'ayin. Ol val vach' lolonel d'ayach d'a emnaquil d'a a cajnub' icn̈ej yaji. \q1 \v 8 Mamin Jehová tojol ach toni, yuj chi' cuchb'ej in d'a a b'eal, checlitej a b'eal d'a vichan̈ yujn̈ej eb' ajc'ool tzin maclani. \q1 \v 9 Malaj val lolonel yel syal eb', an̈ej tas chuc sna eb'. Yuj tas syal eb' chi' sb'atcan eb' anima d'a chamel, syal vach' lolonel eb' d'a chab'satil. \q1 \v 10 Ach in Diosal, ac' val cot yaelal d'a yib'an̈ eb'. Cotocab' d'a yib'an̈ eb' yuj juntzan̈ chucal sna eb' d'a yib'an̈ eb' yetanimail. Yujto man̈ jantacoc schucal eb', ic'canel eb' d'a scal a chon̈ab', ina to spitej val sb'a eb' d'ayach. \q1 \v 11 Axo pax masanil eb' tzach ac'anoch yipoc sc'ool jun, tzalajocab' sc'ool eb'. Elocab' yav eb' d'a tzalajc'olal d'a masanil tiempo, yujto tza colel eb'. A eb' tzach xajanani, tzalajocab' eb' uuj. \q1 \v 12 Yujto a ach Jehová, tzac' a vach'c'olal d'a eb' vach' syutej sb'a. Tza colanel eb' yed' a vach'c'olal. \c 6 \s1 Lesal ayic ay nivan ilc'olal \d Ayic sb'itan jun b'it tic vin̈ cuchb'um yic b'it, a yamc'ab' vajxaque' sch'an̈al sc'anchaji. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, man̈ in a tumej yed' yoval a c'ool. Man̈ ac' in yaelal ayic scot oval d'ayin. \q1 \v 2 Mamin, oc'oc val a c'ool d'ayin, yujto man̈xalaj vip svab'i. Mamin, ac'xi b'ox in c'ool yujto a in nivanil tic sluclon yuj man̈ ipal. \q1 \v 3 Te somchajnac in c'ool. A achxo Mamin Jehová, ¿b'aq'uin̈ ol ach och ved'oc? \q1 \v 4 Mamin Jehová, ochan̈ val q'uelan d'ayin, colinel yed' val a nivan vach'c'olal. \q1 \v 5 ¿Tom ay mach olto ach naancotoc ayic toxo ix chami? Malaj junoc mach ol b'itan d'ayach d'a scal eb' yetchamnaquil chi'. \q1 \v 6 Ste el vip voq'ui. Man̈ jantacoc voc' d'a junjun ac'val. Sch'ayxiel in c'an̈ jolom yuj yal in sat. \q1 \v 7 Maxtzac yal-laj vilani, yujto ix mal in sat voq'ui yujn̈ej eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 8 Elan̈ec d'a in tz'ey a ex to an̈ej chucal tze c'ulej. Toxo ix yab' Jehová in sic'sic'an voq'ui. \q1 \v 9 Toxo ix yab' in tevi d'ay. Toxo ix scha in lesal. \q1 \v 10 A eb' ayoch ajc'olal d'ayin, ol can eb' d'a q'uixvelal. Ton̈ej ol somchajcanel eb'. D'a junn̈ej mutz'satil ol can eb' d'a q'uixvelc'olal. \c 7 \s1 Sc'anchaj b'eyc'olal d'a tojolal \d Aton jun b'it tic ix sb'itej vin̈aj rey David d'a Jehová yuj tas ix yal vin̈aj Cus, yin̈tilal Benjamín d'a vin̈. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ach in Diosal, a d'a yol a c'ab' van in sayan in colnab'il. Colinel d'a yol sc'ab' eb' tzin pechan b'eyec'oc. \q1 \v 2 Tato maay, ol in scotac jecchitejb'at eb' ayoch ajc'olal chi' d'ayin, icha syutej schib'ej noc' choj, yujto man̈xalaj mach ol yal in scolani. \q1 \v 3 Ach Jehová in Diosal, ¿tocval ix in c'ulej icha juntzan̈ tas syal eb' d'a in patic? ¿Tocval ay in mul d'a jun chi'? \q1 \v 4 Malaj b'aj chuc ix vutej in c'ool d'a eb' vach' syutej sc'ool d'ayin. Malaj b'aj ix vixtej vin̈ ayoch ajc'olal d'ayin vach'chom malaj in mul. \q1 \v 5 Tato ix vixtej vin̈, yac'ocab' sgana vin̈ in spechan b'eyec'oc. In yamchajocab' yuj vin̈, tzin stec'ub'tan̈an vin̈ masanto satel in b'inajnaquil. \q1 \v 6 Mamin Jehová, q'uean̈ lin̈an yed' yoval a c'ool. Elan̈cot d'a yichan̈ yoval sc'ool eb' ayoch ajc'olal d'ayin. B'o yaj d'ayin icha val a gana d'a stojolal. \q1 \v 7 Ochocab' oyan juntzan̈ nación d'a ichan̈, tza ch'olb'itan yaj eb' masanto d'a satchaan̈ b'aj ay a despacho. \q1 \v 8 Mamin Jehová, a achton ol a ch'olb'itej juntzan̈ nación. B'o yaj d'ayin icha val in vach' b'eyb'al yed' in tojolal. \q1 \v 9 Ach Dios te tojol, tzil spensar yed' tas tz'ec' d'a sc'ol junjun anima. C'ocb'ilxo Mamin, satocab'el eb' te chuc sb'eyb'al chi', tzac'anpax stec'anil eb' vach' sb'eyb'al. \q1 \v 10 A Dios in Columal yaji, aton ec'to d'a yib'an̈ smasanil, a scolan eb' vach' spensar. \q1 \v 11 A Dios Juez tojol toni, yuj chi' aycot yoval d'a eb' chuc d'a junjun c'u. \q1 \v 12 Tato max snalaj sb'a sc'ool eb', a Dios ol yac'och ye yespada. Vach'xo yaj sjul-lab' b'aj ol sjul eb'. \q1 \v 13 Vanxo sq'ue sc'ac'al yol sjul-lab' chi'. Vach'xo yaj syamc'ab' to ol och chamel yuuj. \q1 \v 14 Ilecnab' val tas sna eb' chuc d'a eb' yetanimail, an̈ej ixtoj anima syac' eb'. \q1 \v 15 Ichato sb'o jun olan eb' te jul yich yic syamchaj eb' yetanimail eb', palta a' eb' ol b'atcan d'a jun olan ix sb'o chi'. \q1 \v 16 A schucal eb' comonn̈ej sc'ulej, a ol cotcan d'a yib'an̈ eb'. \q1 \v 17 Svac' yuj diosal d'a Jehová yuj stojolal. Tzin b'itej Dios ec'to d'a yib'an̈ smasanil. \c 8 \s1 A stziquiquial Dios yed' yopisio eb' anima \d Sb'itaj jun b'it tic icha sjajil b'it sb'itaji ayic stec'jiel yal sat te' uva. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, Cajalil ach. Te b'inajnac ach, te nivan elc'och d'a sat luum tic. Icha pax chi' tz'aj yalchaj vach' lolonel d'ayach d'a satchaan̈. \q1 \v 2 A eb' unin yed' eb' tzato chuni tzac'lab'ej yic syalan ipalil eb', yic vach' tz'em numnaj eb' pit, eb' ajc'ool yajoch d'ayach. \q1 \v 3 A val yic tzin q'ue q'uelan d'a satchaan̈ b'ob'il uuj, b'aj ay q'uen uj yed' q'uen c'anal a b'onac, \q1 \v 4 tzin naan d'a yol vico': ¿Tas val jab'oc quelc'och a on̈ anima on̈ tic, yuj chi' tzon̈ a nacoti, tzon̈ a tan̈van yuj co vach'iloc? \q1 \v 5 Ejminac ix on̈ utejcan janic' d'a yichan̈ eb' ángel ayic ix on̈ a b'oani, palta nivan quelc'och yuj copisio ix ac'a'. \q1 \v 6 Ix ac' copisio d'a yib'an̈ tas ix a b'o'o. Ix ac'anoch masanil tastac b'ob'il uuj d'a yol co c'ab'. \q1 \v 7 Ix ac'canoch masanil macan̈il noc' noc' d'a yol co c'ab': Noc' calnel, noc' vacax, noc' c'ultaquil noc', \q1 \v 8 noc' much tz'ec' jen̈en̈oc d'a satchaan̈, noc' chay ay d'a yol a' mar yed' masanil noc' tz'ec' d'a yol a a' chi'. \q1 \v 9 Mamin Jehová, Cajalil ach. Te b'inajnac ach, te nivan elc'och d'a sat luum tic. \c 9 \s1 Aloj vach' lolonel d'a Dios yuj svach'c'olal \d Sb'itaj jun b'it tic icha sjajil b'it sb'itaji ayic tz'och chamel. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, d'a smasanil in c'ool tzin nib'ej sval vach' lolonel d'ayach, svalanel yab'ixal masanil tastac satub'tac ix a c'ulej. \q1 \v 2 Ach Dios, te ec' ach to d'a yib'an̈ smasanil, uuj val tzin avaj d'a nivan tzalajc'olal. In gana tzach in b'itej. \q1 \v 3 D'a val ichan̈ ix b'atcan eb' ayoch ajc'olal d'ayin elelal. Ix telvi eb', ix cham eb'. \q1 \v 4 Yajal ach d'a stojolal. C'ojan ach em d'a a despacho, ix a b'oan yaj tas ix in c'an d'ayach. \q1 \v 5 Ix ac'an oval yed' juntzan̈ eb' ch'oc chon̈ab'il. Ix ac' telvoc eb' sc'ulan chucal. Ix a sucsat sb'i eb' yic vach' maxtzac nachajcot eb' d'a b'aq'uin̈. \q1 \v 6 Toxo ix cham eb' ajc'ool, ix satel schon̈ab' eb' d'a juneln̈ej. A ach ix a sateli, man̈xalaj junoc ix cani, yic vach' maxtzac nachajcoti. \q1 \v 7 A achxo ach Jehová, toxonton rey ach d'a masanil tiempo. C'ojan ach em d'a a despacho yic tza ch'olb'itan eb' anima. \q1 \v 8 Ol a ch'olb'itej yolyib'an̈q'uinal tic d'a vach'il. Ol ach och yajalil d'a masanil chon̈ab' d'a stojolal. \q1 \v 9 Ach Jehová, tza col eb' tz'ixtaji, tzac' yip eb' ayic ayoch eb' d'a nivac yaelal. \q1 \v 10 Mamin Jehová, yipc'olal aj yuj eb' ojtannac ach, yujto malaj b'aj tzactejcan eb' ayic syalan sb'a eb' d'ayach. \q1 \v 11 B'itanan̈ec d'a Jehová Cajal d'a Sion, alec yab' eb' chon̈ab' tastac ix sc'ulej. \q1 \v 12 Man̈ ton̈ejoc tz'iljioch eb' milumcham anima yuj Dios, max b'atcanlaj satc'olal syaelal eb' ayoch d'a ilc'olal yuuj. \q1 \v 13 Mamin Jehová, oc'ocab' a c'ool d'ayin, il in emta, te ya tzin ec' yuj eb' tzin chacaneli. Colinel d'a chamel. \q1 \v 14 Ichato val chi' b'ian, ol valan vach' lolonel d'ayach d'a yichan̈ eb' anima d'a spuertail Jerusalén. Tzin tzalaji, yujto ix in a colcaneli. \q1 \v 15 A juntzan̈ ch'oc chon̈ab'il chi', ix telviem eb' d'a yol jun olan ix sb'o'o. A yoc eb' syamchaj yuj ch'an̈ yaal ix yaq'uem chi'. \q1 \v 16 Ojtacab'il Jehová yujto tojol syutej spactzitan tas sc'ulej anima. Munil syic'cot yaelal eb' sc'ulan chucal d'a yib'an̈. \q1 \v 17 A eb' sc'ulan chucal yed' eb' sb'atcan Dios satc'olal yuuj, ol b'atcan eb' d'a chamel. \q1 \v 18 Man̈ masaniloc tiempo ol b'atcan eb' meb'a' satc'olal yuj Dios. Ol javoc sc'ual ol elc'och tastac ayoch yipoc sc'ool eb'. \q1 \v 19 Mamin Jehová, ch'oxel ipalil. Mocab' yic'chaan̈ sb'a eb' anima d'ayach. Ic'cot juntzan̈ chon̈ab' d'a ichan̈, tzac'an syaelal eb'. \q1 \v 20 Ac'och eb' d'a xivc'olal. Ac' yojtaquejel eb' to animan̈ej eb'. \c 10 \s1 Sc'anchaj scolval Dios \q1 \v 1 Mamin Jehová, ¿tas yuj najat tzach elcani? ¿Tas yuj ichato tza c'ub'ejel a b'a ayic ay in och d'a syaelal? \q1 \v 2 Syic'chaan̈ sb'a eb' sc'ulan chucal, tz'och eb' ajc'olal d'a eb' meb'a', palta munil a eb' ol can d'a yol ch'an̈ yaal ix sb'oem chi'. \q1 \v 3 A eb' sc'ulan chucal, syic'chaan̈ sb'a eb' yed' tas snib'ejochi. Syal vach' lolonel eb' d'a eb' snib'anoch smasanil tastac, axo d'ayach Mamin, ton̈ej sb'uchvaj eb'. \q1 \v 4 A eb' chuc chi', max ach snalaj jab'oc eb' yuj yac'umtaquil. A snaan eb' to max il-laj tas van sc'ulan eb' chi'. \q1 \v 5 Vach'n̈ej tz'elc'och masanil tas sc'ulej eb' chi'. Malaj yelc'och jab'oc a c'ayb'ub'al d'a eb'. Malaj tz'och eb' yajc'ol eb' chi' d'ay. \q1 \v 6 Snaan eb' d'a yol yico' to malaj b'aq'uin̈ ol telvoc eb'. Malaj b'aq'uin̈ ol somchajel eb' yalannaji. \q1 \v 7 An̈ej catab' lolonel syal eb', slaj yalan es eb' yed' tas syutej xib'tan eb' anima. Elan̈chamel slolon eb' yed' yoval sc'ool yed' chucal. \q1 \v 8 D'a stitac chon̈ab' tz'em c'ojan eb' smaclan yila' mach tz'ec'ta. D'a elc'altac smilcham eb' malaj smul eb'. Ayn̈ejoch sat eb' d'a eb' max uji scolan sb'a. \q1 \v 9 Icha noc' choj ayoch d'a yol sn̈aq'ueen, icha chi' syutej sb'a eb'. Sc'ub'ejel sb'a eb', smaclan eb' ilb'ajc'ool eb'. Stan̈vej val eb' janic' val ol yac' ganar eb'. Ayic syamchaj eb', tz'ic'jib'at eb' yuj eb'. \q1 \v 10 Tz'em votz'an eb', sq'ue jucnaj eb' icha noc' choj chi'. A eb' max yal-laj scolan sb'a d'a yol sc'ab' eb', syamchaj eb' yuj eb'. \q1 \v 11 A snaan eb' sc'ulan chucal chi' to sb'atcan satc'olal uuj. Macan a sat yalan eb', max ujilaj ilan snaan eb'. \q1 \v 12 Mamin Jehová, cotan̈, ac' ip ac'an syaelal eb' sc'ulan chucal chi'. Mocab' sat a c'ool d'a eb' ayoch d'a cusc'olal. \q1 \v 13 ¿Tas yuj tza cha ach spatiquejel eb' sc'ulan chucal chi'? A snaan eb' to man̈ ol a ch'olb'itejlaj yaj eb'. \q1 \v 14 A ach val tzil schucal eb'. A ach ix ila', yuj chi' ol ac' syaelal eb' icha val smojal, icha tas sc'ulej eb'. A d'ayach syal sb'a eb' max yal-laj scolan sb'a. A ach tzach colvaj d'a eb' unin man̈xalaj smam. \q1 \v 15 Mac' q'uichaj sc'ab' eb' sc'ulan chucal chi'. Ac' yovalil chucal sc'ulej eb' chi'. Tz'acanocab' tz'aj stupan smul eb' chi'. \q1 \v 16 Ach Jehová, Yajal ach d'a masanil tiempo. A eb' ch'oc chon̈ab'il, ol iq'uel eb' d'a sat lum a luum. \q1 \v 17-18 Mamin Jehová, a ach ton val tzab' slesal eb' anima emnaquil, a ach ton val tzac' yip eb'. A ach ton val tzab' yalan sb'a eb' tz'ixtaji yed' eb' unin man̈xalaj smam. A achton ol il tas ol ajcan eb' chuc chamelb'a yaji, yic vach' man̈xo ol xib'tejlaj eb' emnaquil eb'. \c 11 \s1 A vin̈ Yajal yipc'olal yaji \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 A Jehová svac'och yipoc in c'ool, yuj chi' nab'an̈ej tzeyal d'ayin: Ixic, c'ub'ejel a b'a d'a caltac te' icha syutej sb'a noc' much. \q1 \v 2 Ina val eb' vin̈ chuc, syac' lista sjul-lab' eb' vin̈ yic sjulvaji, ijanxocan eb' vin̈ yed' sjul-lab' chi'. D'a c'ub'eltac sjulji eb' anima vach' yuj eb' vin̈. \q1 \v 3 Tato a eb' yajal axon̈ej chucal ay d'a spensar, ¿tasto val ol yutoc sb'a eb' vach' sb'eyb'al? xe chi d'ayin. \q1 \v 4 Palta ayec' Jehová d'a stemplo to an̈ej ay yico'. A d'a satchaan̈, ata' ay sdespacho, scham val sc'ool yilani, sch'olb'itan sb'eyb'al eb' anima. \q1 \v 5 A Jehová sch'olb'itan yaj eb' anima vach' yed' eb' chuc. Te yajb'ilel eb' anima comonn̈ej smac'vaj yuuj. \q1 \v 6 A ol ac'anemta c'ac' icha val yax n̈ab' yed' azufre ayoch sc'ac'al d'a yib'an̈ eb' chuc. Ol yac'anemta jun nivan ic' yic stacjiel masanil tas yuuj. A ol pactzitan d'a eb' anima, ato syala' tastac sc'ulej eb'. \q1 \v 7 A Jehová tojol toni, scham val sc'ool yed' tojolal. Yuj chi', a eb' anima tojol sb'eyb'al, ol yil val Dios eb'. \c 12 \s1 Sc'anchaj scolval Dios \d Ayic sb'itan jun b'it tic vin̈ cuchb'um yic b'it, a yamc'ab' vajxaque' sch'an̈al sc'anchaji. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, colon̈, yujto man̈xalaj eb' ay elc'och d'a sat, van satel eb' tzach c'anab'ajan d'a scal eb' anima. \q1 \v 2 Syesej eb' d'ay junjun. D'a chab'satil slolon eb' d'ay junjun yic slaj yixtan sb'a eb'. \q1 \v 3 Mamin Jehová, satcanel juntzan̈ anima ayoch d'a chab'satil chi' yed' eb' syic'chaan̈ sb'a. \q1 \v 4 Aton eb' tz'alani: An̈ej tato syal co loloni, c'ocb'iln̈ej chi'. A co ti' tic ol on̈ colanoc. ¿Machto val ol yal on̈ schecani? xchi eb'. \q1 \v 5 Axo Jehová tz'alani: Tz'ixtaj val eb' malaj tas syal yuuj. A eb' meb'a' tz'el yav eb' yuj syail. Yuj chi', yovalil ol in colcanel eb' stan̈van in colval, xchi Jehová. \q1 \v 6 A tas yalnaccan Jehová te vach'n̈ej. Icha val q'uen plata sic'lab'il stz'ai, man̈xalaj jab'oc smical, uquel sn̈usji d'a yol c'ac', icha chi' yaj tas yalnaccani. \q1 \v 7 Mamin Jehová, a ach ton val tzon̈ a tan̈vej. Toxonton tzon̈ a coln̈ej d'a juntzan̈ anima tic. \q1 \v 8 Ayic schaan yab' chucal eb' anima, masanil b'aj tz'ic'jichaan̈ eb' chuc chi'. \c 13 \s1 Sc'anchaj colval \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ¿b'aq'uin̈ val ol in a nacoti? ¿Tocval ol in b'atcan satc'olal uuj d'a masanil tiempo? ¿B'aq'uin̈ val ol a ch'ox a vach'c'olal d'ayin? \q1 \v 2 ¿Jantacto tiempo ol in te cus d'a junjun c'u? ¿Jantacto tiempo ay in ec' d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool? \q1 \v 3 Mamin Jehová in Diosal, cotan̈ q'uelan d'ayin, tac'van̈ d'ayin, ac' a vach'c'olal d'ayin, yic vach' man̈ ol in pet chamoc, \q1 \v 4 yic man̈ ol yal vin̈ ayoch ajc'olal d'ayin: Toxo ix vac' ganar, xchi talaj vin̈. Malaj in gana stzalaj sc'ool vin̈, tato tzin yac' ganar vin̈. \q1 \v 5 A a vach'c'olal ayoch yipoc in c'ool, stzalajb'i in c'ool yuj a colval. \q1 \v 6 Mamin Jehová, tzach in b'itej yuj a vach'il d'ayin. \c 14 \s1 A schucalil eb' anima \r (Sal 53) \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 A eb' chuc spensar sna eb' to malaj Dios. Junlajanxon̈ej ix aj sjuanel spensar eb'. Yelxo val te chuc sc'ulej eb'. Malaj mach sc'ulan vach'il. \q1 \v 2 Ato d'a satchaan̈ q'uelanemta Jehová d'a anima, yic syila' tato ay eb' syac'och spensar d'ay, yic syilpaxi tato naan yuj eb'. \q1 \v 3 A juntzan̈ b'eyb'al chuc sb'eyb'alej eb' smasanil. Junlajanxon̈ej tz'aj sjuvib'at eb'. Malaj junoc mach b'oan vach' b'eyb'al. Toton malaj val junoc mach. \q1 \v 4 Icha val to malaj spensar eb' sc'ulan chucal chi'. A eb' chi' satanel eb' yetchon̈ab', icha val to svael eb' yaj eb', max yal-laj sb'a eb' d'a Jehová. \q1 \v 5 Ste ib'xi eb' yuj xivelal, yujto a Dios ayec' yed' eb' vach' sb'eyb'al. \q1 \v 6 Snib'ej eb' syixtejb'at tas nab'il yuj eb' emnaquil, palta a Jehová scolan eb' emnaquil chi'. \q1 \v 7 Comonoc a d'a tzalan Sion scot co colnab'il a on̈ israel on̈ tic. Ayic ol yac'anxi svach'c'olal Dios d'a quib'an̈, ol tzalaj val co c'ool a on̈ yin̈til on̈ vin̈aj Jacob tic. Ol el lenaj ol quila'. \c 15 \s1 A tas snib'ej Dios d'a eb' anima \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ¿mach eb' syal scajnajec' d'a a cajnub'? ¿Mach pax eb' syal yaj ed' d'a jun tzalan b'aj syaq'uem sb'a anima d'ayach? \q1 \v 2 Aton eb' vach' sb'eyb'al yed' eb' sb'oan tojolal, eb' an̈ej lolonel yel syal d'a smasanil sc'ool. \q1 \v 3 Eb' max naanq'ue esal lolonel, max yixtejlaj yamigo, max yal-laj specal eb' cajan d'a slac'anil. \q1 \v 4 Eb' spaticanel eb' paticab'ilel uuj, palta stzalaj sc'ool eb' yed' eb' ay elc'och d'a sat. Eb' max q'uexan tas syala', tz'eln̈ejc'och tas syal eb' chi', vach'chom scan eb' d'a yalan̈ yuuj. \q1 \v 5 Eb' tz'ac'an stumin majanil, palta max sc'anlaj yune' stumin eb' chi'. Eb' max schon̈laj sb'a d'a es testigoal d'a spatic eb' malaj smul. A eb' icha chi' sb'eyb'al, val yel malaj b'aq'uin̈ ol ac'joc ganar eb'. \c 16 \s1 Lesal yic scac'och Dios yipoc co c'ool \d Aton jun b'it namami sb'itaji. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Ach in Diosal, tan̈vej in val, an̈ej d'ayach tzin col in b'a. \q1 \v 2 Mamin Jehová, sval d'ayach to Vajal ach. Masanil vach'il ay d'ayin, a d'ayach scoti. \q1 \v 3 Te vach' yic eb' tzach c'anab'ajan d'a scal eb' a chon̈ab'. In gana tzin aj d'a scal eb'. \q1 \v 4 Ol te q'uib'chaan̈ syaelal eb' sb'atcan d'a spatic junoc comon dios. Max vac'ochlaj in b'a vac'an schiq'uil noc' silab' yed' eb' d'a scomon dios chi'. Max val-laj in b'a d'a sdiosal eb' chi'. \q1 \v 5 Mamin Jehová, an̈ej d'ayach svic' masanil vach'il. A achton tzac' masanil tas snib'ej in c'ool. D'a yol a c'ab' ayec' in q'uinal. \q1 \v 6 A val b'aj ix echtejcan in macb'en, yelxo te vach'. Man̈xo jantacoc svach'il tas ix ac'can chi' d'ayin. \q1 \v 7 Mamin Jehová, sval vach' lolonel d'ayach yujto a ach tzac' in razón, tza c'ayb'an pax in pensar d'ac'valil. \q1 \v 8 Masanil tiempo naan achn̈ej vuuj. Yujto ayachn̈ej ec' ved'oc, yuj chi' malaj tas tzin ic'ani. \q1 \v 9 Yuj chi' ste tzalaj in c'ool tzin b'itani. Malaj tas tzin na'a, yujto tzach vac'och yipoc in c'ool. \q1 \v 10 Man̈ ol in actejcanlaj d'a scal eb' chamnac, man̈ ol a cha c'ab'at in nivanil tic, a in c'anab'ajum in tic d'ayach. \q1 \v 11 Tzac' vojtaquejel sb'eal q'uinal, tzac'an tzalajb'oc in c'ool ayic ayinec' ed'oc. Ayn̈ej tzalajc'olal d'a a tz'ey d'a masanil q'uinal. \c 17 \s1 C'anoj vach'c'olal d'a Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ab' in lolonel te yel tic, cotan̈ q'uelan d'ayin ayic svalan in b'a d'ayach. Ac'cot tz'eyan a chiquin d'a in lesal tic, yujto man̈ in c'ajanoc valan esal lolonel. \q1 \v 2 A ach ton tzala' to malaj in mul, ojtac val to tojol in pensar. \q1 \v 3-4 Ojtac masanil tas tzin na'a, vach'chom d'ac'valil. Ix in a b'eyc'olej, palta malaj jab'oc chucal ix ilchaj uuj d'ayin. Toxo ix in na' to malaj tas chuc ol vala'. Icha syal a lolonel, najat ix in elcan d'a sb'eal eb' comonxon̈ej smac'an eb' yetanimail. \q1 \v 5 Tec'tec' svutej in b'a in b'at d'a yol a b'e. Malaj b'aj ix in el b'esnaj d'ay. \q1 \v 6 Ach in Diosal, sval in b'a d'ayach, yujto tzab'n̈ej tas svala'. Mamin ac'cot tz'eyan a chiquin d'ayin d'a tas sval tic. \q1 \v 7 A eb' sayanec' a colval, tza col eb' d'a eb' yajc'ool, tzin nib'ej to tza ch'ox a vach'c'olal d'ayin, aton juntzan̈ satub'tac. \q1 \v 8 Ya'ilej in, icha syutej junoc mach syailan yol sat, icha chi' tzin utej. C'ub'ej in el icha val syutej noc' caxlan̈ smoyanq'ue yune'. \q1 \v 9 Colinel d'a eb' chuc scot d'ayin. Colin d'a eb' milumcham anima tz'och oyan d'a in patic chi'. \q1 \v 10 Max oc'laj sc'ol eb' chuc chi' d'a eb' yetanimail, te ac'umtacn̈ej slolon eb'. \q1 \v 11 Lac'an tzac'an eb' d'a in patic, ix oymaj eb' d'a in patic vichan̈, toxon̈ej stan̈vej eb' in yecan telvoc d'a sat luum. \q1 \v 12 Lajan eb' icha junoc noc' choj votz'anemi, ayic tz'elta jucnaj noc' syam schib'ej. \q1 \v 13 Mamin Jehová, ochan̈ ved'oc, mac sat eb' ayoch ajc'olal d'ayin yic stelvi eb'. Ac'lab'ej q'uen espada tzin a colanel d'a yol sc'ab' eb' chuc chi'. \q1 \v 14 Mamin Jehová, colinel yed' a poder d'a yol sc'ab' eb' anima an̈ej tastac ay d'a yolyib'an̈q'uinal tic sgana syic'cani. Ac'cot syaelal eb', jun yaelal yictaxon eb' yaji. Ochocab' locan eb' yuninal eb' yed' yixchiquin eb' yed'oc. \q1 \v 15 A inxo jun, yujto tojol in pensar, yuj chi' ol ach vila'. Ayic ol in pitzvocq'ue vaan, man̈xalaj tas ol snib'ej in c'ool, yujto ol in tzalaj val d'a ichan̈. \c 18 \s1 B'it ayic tz'ac'ji ganar eb' ajc'ool \d A vin̈aj David schecab' Jehová ix b'itan jun b'it tic d'a Jehová ayic ix colchajel vin̈ d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool yed' d'a yol sc'ab' vin̈aj rey Saúl. \q1 \v 1 Mamin Jehová, tzach in xajanej, a ach tzac' ipal d'ayin. \q1 \v 2 Mamin Jehová, ichato n̈aq'ueen aj d'ayin, ichato in cuartel aji, yujto in Columal ach. Ach in Diosal, a d'ayach scot vip, a d'ayach tzin col in b'a, in Tan̈vumal aji. In Columal ach, te ay a poder. Uuj max in yamchajlaj yuj eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 3 Smojton val a b'itaji. Ayic svalan in b'a d'ayach, d'a val elan̈chamel tzin a colcanel d'a yol sc'ab' eb' ajc'ol yajoch d'ayin. \q1 \v 4 A smay chamel ix oymaj d'a in patic. Man̈ jantacoc yaelal ix javi d'a vib'an̈ yic tzin sateli. \q1 \v 5 A chamel, ichato toxo ix spixoch slasu d'ayin, ichato ix sb'o in yaalil b'aj ol in telvoc. \q1 \v 6 Mamin Jehová, ix val in b'a d'ayach ayic ayinec' d'a scal in somc'olal. Ach in Diosal, ix in c'an a colval. A d'a a templo ix ab' tas ix vala'. Ix c'och vav d'a a chiquin. \q1 \v 7 Ichato chi' ix ec' jun nivan quixcab'. Yelc'olal ix ib'xi yib' lum nivac vitz. Ix tzicub'tan̈aj val yuj yoval a c'ool ach in Diosal. \q1 \v 8 Ichato ix elta tab' d'a yol a n̈i', axo d'a yol a ti' ichato ix elta jun c'ac' te ov. Ichato ix elta tzipipoc tzac'ac' d'a yol a ti' chi'. \q1 \v 9 Ix a jac satchaan̈, ix ach emuli. Ayoch nivac q'uic'al asun d'a yalan̈ oc ayic ach emul chi'. \q1 \v 10 Ay ach q'ue d'a yib'an̈ jun querubín, ix ach b'at jen̈en̈oc, ix ach b'at b'achachoc d'a yib'an̈ ic'. \q1 \v 11 C'ub'an ach el b'aj te q'uic'q'uinal. Ix a c'ub'ejel a b'a d'a scal q'uic'al asun b'ud'jinaquel yuj a a'. \q1 \v 12 Ay c'ac' ix laj elta copnaj d'a ichan̈ icha val leb'lon. Ix cot sacb'at d'a scal asun yed' tzac'ac'. \q1 \v 13 Mamin Jehová, ec' achto d'a yib'an̈ smasanil, ix el av, icha val sc'an̈ c'u d'a satchaan̈. Ix cot sacb'at yed' tzac'ac'. \q1 \v 14 Ix ac'anb'at a jul-lab' chi', axo eb' ajc'ool ix saclemcanb'at eb' yuuj. Ix a julanb'at jun c'ac' tz'ec' copnaj d'a scal eb', ix pechchaj eb' yuuj. \q1 \v 15 Mamin Jehová, yuj schaan̈il ix ach avaji, yuj pax jun ic' te ov ix aq'uelta, ix checlaj yich a' mar. Yuj pax chi' ix checlaj yich yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 16 Ach in Diosal, masanto d'a satchaan̈ ix ac'cot a colval d'ayin, ichato ix in ic'q'ueta d'a yol jun a a' te jul yich. \q1 \v 17 Ix in a colan d'a eb' ajc'ool te ay yip, malaj tzin och d'a eb', yelxo val te tec'an eb' d'a vichan̈. \q1 \v 18 Ix och b'ulnaj eb' d'ayin ayic ay in och d'a ilc'olal, a achxo Jehová ix ach och ved'oc. \q1 \v 19 Ix in ic'anelta b'aj lod'an, ix in ac'ancanoch b'aj levan. Ix in a colo' yujto xajan in uuj. \q1 \v 20 Mamin Jehová, ix ac' spac d'ayin, yujto tojol ix vutej in b'a. Ix ac' a vach'c'olal d'ayin, yujto malaj in mul, \q1 \v 21 yujto ix in c'anab'ajej a b'eyb'al. Ach in Diosal, maj in c'ulejlaj chucal yic svic'canel in b'a d'ayach. \q1 \v 22 Masanil a c'ayb'ub'al, naann̈ej vuuj, malaj b'aq'uin̈ sb'at a lolonel satc'olal vuuj. \q1 \v 23 Vach'n̈ej in b'eyb'al d'a ichan̈. Ix in ya'ilej in b'a yic max in b'at d'a chucal. \q1 \v 24 Yujn̈ejton chi' ix ac' spac d'ayin yujto tojol svutej in b'a, malaj pax in mul d'a yol a sat ach Jehová. \q1 \v 25 Mamin, a eb' tzach c'anab'ajani, ol elc'och syal a lolonel d'a eb'. A eb' vach' spensar, vach' pax tzutej a pensar d'a eb'. \q1 \v 26 Vach' tzutej a b'a d'a eb' vach' sb'eyb'al, palta tza ch'ox a jelanil a tenanec' spensar eb' ixtum anima. \q1 \v 27 Tza col eb' emnaquil, axo eb' syic'chaan̈ sb'a, tziq'uemta eb'. \q1 \v 28 Mamin Jehová, a achton tzac' saquilq'uinal d'ayin. Ach in Diosal, a achton tzic'canel q'uic'alq'uinal d'ayin. \q1 \v 29 Yuj a colval ix in saclemejb'at eb' soldado, ix in c'axpajec' d'a yib'an̈ smuroal juntzan̈ chon̈ab'. \q1 \v 30 Ach Jehová Dios, yelxo val te vach' a b'eyb'al. A a lolonel ix ac'cani, smoj ton val malaj co chab'c'olal d'ay. Tza colel masanil mach yipc'olal aj yuuj. \q1 \v 31 Mamin Jehová, malaj junocxo Dios, a achn̈ej. ¿Tocval ay junocxo colvajum icha ach tic? \q1 \v 32 Ach Dios, a ach tzac'n̈ej vip. A ach tzin a cuchb'ej d'a jun b'e te vach'. \q1 \v 33 Icha val sb'ey junoc noc' c'ultaquil chej, icha val chi' tz'aj in b'ey uuj. D'a sattac vitz yeq'ui, tec'tec' vaj uuj. \q1 \v 34 A ach tzin a c'ayb'ej d'a oval, tzac'anpax vip yic tzin pacchitan junoc jul-lab' nab'a bronce. \q1 \v 35 Mamin, a ach tzin a tan̈vej, tzin a colani. A a vach' c'ab' tzin yamanq'ue lin̈an. Yujn̈ej a vach'c'olal ix in ic'chaan̈. \q1 \v 36 Vach' ix utej in b'e a b'oani yic vach' max in el-laj n̈ernajoc. \q1 \v 37 Ix in pech eb' ayoch ajc'olal d'ayin, ix yamchaj eb' vuuj. Maj in ochlaj vaan masanto ix cham eb' vuuj. \q1 \v 38 Choc' ix vutejcan eb' yic vach' man̈xo ol q'ue vaan eb'. Ix telvi eb' d'a scal voc. \q1 \v 39 A achton tzac' vip yic svac'an oval. A eb' schichon sc'ol d'ayin, tzac' yaq'uem sb'a eb' d'ayin. \q1 \v 40 A ach tza pechel eb' ayoch ajc'olal d'ayin. Yuj chi' syal in satanel eb' malaj tzin och d'ay. \q1 \v 41 Sc'an colval eb', palta malaj mach scolan eb'. Stevi eb' d'ayach Jehová, palta max ach tac'vilaj d'a eb'. \q1 \v 42 Choc' tz'aj eb' vuuj icha val pococ tz'ic'chajq'ue vaan yuj ic'. Tzin tec'anem eb' icha val stec'chajem lum soc'om d'a yoltac b'e. \q1 \v 43 Tzin a colel d'a yoval eb' ch'oc chon̈ab'il, tzin ac'ancanoch yajaliloc juntzan̈ nivac chon̈ab'. A eb' anima man̈ vojtacoclaj, a eb' tzin ac'an servil. \q1 \v 44 An̈ej syab'an vab'ixal eb', tzin sc'anab'ajan eb'. A eb' ch'oc chon̈ab'il chi', syac'och sb'a eb' d'a yol in c'ab'. \q1 \v 45 Tz'ib'xiq'ue eb' yuj xivelal ayic tz'elta eb' d'a yol scuartel. \q1 \v 46 Ach Jehová pitzan ach. Ach in Columal, alchajocab' vach' lolonel d'ayach. Ach Dios in Columal, ic'jocab' chaan̈ a b'i. \q1 \v 47 A ach tzac' yojtaquejel eb' tzin ixtani to ayach och ved'oc. Tzic'ancot eb' ch'oc chon̈ab'il d'a yalan̈ in mandar. \q1 \v 48 A ach tzin a colel d'a yoval sc'ool eb' ayoch ajc'olal d'ayin, aton eb' schichon sc'ool d'ayin. Mamin, tzin a colanpax d'a eb' comonn̈ej smac'an anima. \q1 \v 49 Yuj chi' jun, sval vach' lolonel d'ayach d'a scal juntzan̈ nivac chon̈ab', tzin b'itan pax a b'i. \q1 \v 50 Uuj val, svac' ganar nivac oval a in rey in tic, a in sic'b'il in el uuj. D'a masanil tiempo tza ch'ox a vach'c'olal d'ayin a in David in tic yed' d'a eb' vin̈tilal icha ajnac alani. \c 19 \s1 A snivanil yelc'och Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 A satchaan̈ yed' masanil tas ay d'ay, a sch'oxanel sb'inajnaquil Dios, sch'oxanel svach'il smunlajel. \q1 \v 2 Junjun c'u, junjun ac'val sch'oxjiel sjelanil yuj tastac ay d'a satchaan̈. \q1 \v 3 Vach'chom malaj junoc lolonel tz'ab'chaji, malaj pax junoc jaj tz'ab'chaj yochi, \q1 \v 4 palta sb'eyb'at yab'ixal Dios d'a masanil sat luum tic, masanto b'aj slajvic'och masanil yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 A d'a satchaan̈, ata' ay c'u yuj Dios. \q1 \v 5 Icha val junoc vin̈ quelem ato val snupnaji, stzalaji tz'elta d'a yol scuarto, icha chi' sjavi c'u. Ma icha junoc vinac te ay yip stzalaj sc'ool ayic sb'at d'a smunlajel. \q1 \v 6 Sq'ueul yoc c'u d'a yichchaan̈, sb'atxican d'a b'aj tz'emxicani, malaj junoc tas syal scolan sb'a d'a sc'ac'al. \q1 \v 7 A val sc'ayb'ub'al Jehová malaj jab'oc spaltail, tz'ac'ji quip yuuj. A schecnab'il te yel, syac'an sjelanil eb' mantalaj spensar. \q1 \v 8 A tas syal Jehová, te vach'n̈ej yaji, stzalajb'i co c'ool yuuj. A sley Jehová, tojol toni, sjacvi co pensar yuuj. \q1 \v 9 A emnaquilal d'a Jehová te vach'n̈ej, ayn̈ejec' d'a juneln̈ej. A tas nab'il yuj Jehová te yel, tojol toni. \q1 \v 10 Yelxo val te nib'ab'il d'a yichan̈ q'uen oro te vach'. Yelxo val te chi' d'a yichan̈ noc' yal chab' ayoch d'a yed'tal. \q1 \v 11 Cachnab'il pax yaj d'ayin a in a checab' in tic. Tato tzin c'anab'ajej a lolonel chi', vach' ol in elc'och yuuj. \q1 \v 12 ¿Tom ay junoc mach syal yilan sb'a d'a spaltail? Mamin Jehová, ac' in nivanc'olal yuj juntzan̈xo in paltail max vil in c'ulani. \q1 \v 13 Man̈ a cha vac'och in b'a d'a scal chucal. Man̈ a cha yac' yajalil chucal chi' d'ayin. Icha chi' max och in mul, malaj junoc in chucal d'a yol a sat. \q1 \v 14 Mamin Jehová in Columal ach, in Tan̈vumal ach, chab'ilocab' uuj tas svala' yed' tas tzin na'a. \c 20 \s1 Lesal yuj sc'anchaj scolval Dios d'a oval \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin rey, yab'ocab' Jehová co Diosal a on̈ yin̈til on̈ vin̈aj Jacob a lesalvi. Aocab' tzach colani ayic ayach och d'a ilc'olal. \q1 \v 2 Yac'ocab'cot scolval d'ayach masanto d'a stemplo d'a Sion. \q1 \v 3 Snaocab'cot masanil ofrenda ix ac'a'. Schaocab' sc'ool a silab' tza n̈ustz'aoc. \q1 \v 4 Aocab' ol ac'an elc'och icha a gana yed' masanil tastac nab'il uuj. \q1 \v 5 Ol el cav yuj tzalajc'olal ayic ol ac'an ganar eb' ajc'ool. Ol quic'chaan̈ co bandera yuj quic'anchaan̈ co Diosal. Aocab' Jehová tz'ac'an masanil tas c'anb'il uuj. \q1 \v 6 Cojtacxo ticnaic to a Jehová ol colan vin̈ co reyal sic'b'ilel yuuj. Masanto d'a satchaan̈ to an̈ej ay yico', ol tac'voccot d'ay. Yuj spoder Jehová chi' ol yac' ganar nivac oval vin̈ co reyal. \q1 \v 7 Ay eb' tz'ac'anoch scarruaje yic oval yipoc sc'ool, ay pax juntzan̈xo eb', a noc' schej eb' syac'och yipoc sc'ool. A on̈xo pax tic, a Jehová co Diosal scac'och yipoc co c'ool. \q1 \v 8 A eb' chi' spax yip yoc eb', stelvi eb', a on̈xo pax tic jun, tec'tec' caji, lin̈ann̈ej on̈ q'uei. \q1 \v 9 Mamin Jehová, col vin̈ co reyal. Tac'van̈ d'ayon̈ ayic tzach cavtani. \c 21 \s1 A jun b'it yujto ix lajvi oval \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, a in rey in tic, tzin tzalaji, yujto syal uuj smasanil. Yelxo val tzin te tzalaji, yujto uuj val ix vac' ganar. \q1 \v 2 Ix a b'o tas snib'ej in c'ool, maj a tenec'laj tas ix in c'ana'. \q1 \v 3 Te nivan vach'il ix ac' d'ayin, ix ac'anq'ue jun corona oro d'a in jolom. \q1 \v 4 Ix in c'an d'ayach to tzac' najatb'oc in q'uinal, a achxo ix ac' d'ayin. \q1 \v 5 Te b'inajnac in yuj a colval. Uuj val syal vuuj, ay pax in tziquiquial. \q1 \v 6 Man̈ jantacoc a vach'c'olal ix ac' d'ayin d'a masanil tiempo. Ste tzalaj in c'ool d'a ichan̈. \q1 \v 7 Mamin Jehová, ec'al ach d'a yib'an̈ masanil, yujto a a vach'c'olal ayoch yipoc in c'ool, yuj chi' malaj b'aq'uin̈ ol in ac'joc ganar. \q1 \v 8 Mamin rey, ol a yam masanil eb' ayoch ajc'olal d'ayach, aton eb' malaj sgana tzach yila'. \q1 \v 9 Ayic ol a ch'oxan a b'a d'a scal eb', ol a satancanel eb', icha val tz'aj junoc tas slajviel yuj c'ac'. A Jehová ol satanel eb' yed' yoval sc'ool, axo c'ac' ol ac'an lajvoquel eb'. \q1 \v 10 A yuninal eb' ajc'ool chi' yed' eb' yin̈tilal eb', ol a satcanel eb' d'a scal anima d'a sat luum tic. \q1 \v 11 Vach'chom ix snib'ej eb' ix ach yixtej, ix say val modo eb' tas tz'aj ach yac'an ganar, palta maj yal-laj yuj eb', \q1 \v 12 yujto a ach tic ix a pechcanb'at eb' ayic ix och ijan a jul-lab' d'a eb'. \q1 \v 13 Mamin Jehová, ach ic'jocab'chaan̈ yujto masanil syal uuj. Ol co b'itej ipalil. \c 22 \s1 Av yuj ilc'olal yed' b'it d'a aloj vach' lolonel \d Sb'it jun tic vin̈aj David. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan noc' c'ultaquil chej d'a q'uin̈ib'alil. \q1 \v 1 Ach in Diosal, ach in Diosal, ¿tas val yuj tzin actejcani? ¿tas val yuj max in a colo' ayic tz'el vav d'a scal in yaelal? \q1 \v 2 Ach in Diosal, c'ual d'ac'val vavaj d'ayach, palta max ach tac'vilaj d'ayin, man̈xa b'aj syal vic'an vip. \q1 \v 3 A achxo pax jun, a achxon̈ejochi, tzach sb'itej eb' vetisraelal. \q1 \v 4-5 A eb' co mam quicham, yac'nac ach och eb' yipoc sc'ool, yalnac sb'a eb' d'ayach, yuj chi' a colnaccanel eb'. Yac'annac ach och eb' d'a sc'ool, yuj chi' maj q'uixvoquel-laj eb'. \q1 \v 6 A inxo jun, man̈xo in animaoc svab'i, icha val junoc noc' a'ay vaj svab'i. Tzeb'ajtac in yilanoch eb' vetanimail, paticab'il in caneli. \q1 \v 7 A eb' tzin ilani, sb'uchvaj eb' d'ayin, syed'tej in sat eb', syac'an ib'xoc sjolom eb'. \q1 \v 8 Syalan eb': A jun vin̈ tic, a Jehová ix yac'och vin̈ yipoc sc'ool yalani, yuj chi' coljocab'el vin̈ yuj Jehová chi'. Tato stzalaj sc'ol Dios yed' vin̈, ac'jocab' el vin̈ d'a libre yuuj, xchi eb'. \q1 \v 9 Yel toni, a ach ix in ac' aljoc. Ayic vanto in chuni d'a in nun, ix in a tan̈vej. \q1 \v 10 Atax ix in alji ix in ochcan d'a yol a c'ab'. Atax ay in ec' d'a yol sc'ool in nun, in Diosal achtaxoni. \q1 \v 11 Yuj chi' jun, man̈ a b'esel a b'a d'ayin. Ay in och d'a nivac yaelal, malaj pax mach tz'och ved'oc. \q1 \v 12 Toxo ix oymaj eb' ajc'olal d'a in patic, icha val juntzan̈ oval vacax d'a yol yic Basán, icha val chi' eb'. \q1 \v 13 Toxon̈ej sjalali sjaj eb' icha val junoc noc' choj. Sjac sti' eb', sjavi jucnaj eb' d'ayin. \q1 \v 14 Van yelcan vip, icha val tz'aj stob'b'at a a'. Toxo ix yactej sb'a in b'aquil, a val in pixan, toxo ix ulaxb'at d'a yol in c'ool icha val noc' chaq'uib'. \q1 \v 15 Toxo ix tacji yol in jaj, icha val junoc taquin̈ luum. Toxo ix q'ue lotzan vac' stacji, ix in ac'anem d'a scal pococ icha val junoc chamnac. \q1 \v 16 Jun val n̈ilan̈ eb' chuc ix och b'uyan d'ayin icha val noc' tz'i', ix yol in c'ab' eb' yed' voc. \q1 \v 17 Syal in b'isan masanil in b'aquil. Yacb'an van vab'an syail chi', axo eb' chuc chi', q'uelann̈ej och eb' d'ayin. \q1 \v 18 A in pichul, ix spuquec' eb' d'a spatic. Axo d'a in pichul jucan, ix yac' suerte eb'. \q1 \v 19 A achxo Mamin Jehová, Vipumal aji. Man̈ ach najatb'ocb'at d'ayin. Colin, cotan̈ elan̈chamel d'ayin. \q1 \v 20 Colin, man̈ in a cha xicjocchamoc, man̈ in a cha smilcham eb' anima icha noc' tz'i'. \q1 \v 21 Colinel d'a sti' juntzan̈ eb' icha noc' choj chi', colinel d'a sch'aac juntzan̈ icha val noc' c'ultaquil vacax chi'. \q1 \v 22 Ol valanel ab'ixal d'a eb' vetchon̈ab'. Ayic ol smolb'an sb'a eb', ol ach in b'itej d'a scal eb', ol valan icha tic: \q1 \v 23 Mach on̈ ay yelc'och Jehová d'a co sat, calec vach' lolonel d'ay. B'inajnacocab' cuuj masanil on̈ yin̈tilal on̈ vin̈aj Jacob. Masanil on̈ yin̈tilal on̈ Israel, caq'uequem co b'a d'ay. \q1 \v 24 A Jehová maj yactejcanlaj eb' ayoch syaelal. Man̈ ton̈ejoc ix yilochi, maj sc'ub'ejel-laj sb'a. Ayic ix sc'anan scolval eb', ix sc'anab'ajej Jehová chi' yab'ani, xin cham d'a eb'. \q1 \v 25 Mamin Jehová, ol ach in b'itej d'a yichan̈ junoc snivan molchajelal eb' a chon̈ab' yed' d'a yichan̈ eb' tzach xajanani. Ol vaq'uelc'och in ti' ix vac' d'ayach. \q1 \v 26 Ol va eb' meb'a', ol b'ud'joccan sc'ool eb'. Ol och eb' ejmelal d'a Jehová, ol yal vach' lolonel eb' d'ay, pitzann̈ej eb' d'a masanil tiempo. \q1 \v 27 Masanil juntzan̈ ch'oc nacional yed' yin̈tilal cajan d'a slajvub'c'och sat luum tic, ol nachajcot Jehová yuj eb', ol ja eb' d'ay, ol em cuman eb' d'a yichan̈. \q1 \v 28 Yujto a Jehová ay yic masanil opisio, a Yajal yaj d'a masanil nación d'a yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 29 Masanil eb' b'eyum ol va eb', ol yac'anem sb'a eb' ejmelal d'a Jehová. Masanil eb' chamelb'a yaji, ol em cuman eb' d'a yichan̈ yujto malaj mach syal scolan sb'a d'a chamel. \q1 \v 30 A eb' ichiquinab'il d'a yic b'aq'uin̈, ol yaq'uem sb'a eb' d'a Jehová. Ol alchajel yab'ixal vin̈ Yajal d'a eb' anima toto ol aljoc. \q1 \v 31 A yab'ixal stojolal yed' svach'il tas sb'onac, ol alchaj d'a eb' toto ol aljoc chi'. \c 23 \s1 A Jehová Quilumal \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová Vilumal aji. Icha junoc tan̈vum calnel aj d'ayin, yuj chi' malaj tas syac' palta d'ayin. \q1 \v 2 Ichato a b'aj yax an̈ an̈c'ultac tzac' vic' vip. Ichato a d'a a a' malali sb'eyi, ata' tzin ic'b'ati. \q1 \v 3 Tzac'an vip d'a junjun c'u, tzin ic'anb'at d'a yoltac b'e vach', icha yaj alannaccani. \q1 \v 4 Mamin, vach'chom tzin ec' d'a ch'olquixtac b'aj te q'uic'q'uinal, max in xivlaj yuj junoc tas ay smay, yujto ayach ec' ved'oc. Icha junoc vin̈ tan̈vum calnel yed'nac te' sc'ococh yed' pax jun te' ay sch'ocal, icha chi' tzutej in a tan̈vani, yuj chi' max in xivlaj. \q1 \v 5 Tza b'o in vael d'a yichan̈ eb' vajc'ool. Tzac'q'ue aceite d'a in jolom, tzac'an b'ud'joc in vaso masanto tz'el malnaj d'a sti'. \q1 \v 6 A a vach'c'olal yed' b'aj tzin a xajanej ayn̈ejec' ved'oc yacb'an pitzan in. Mamin Jehová, ol in aj cajan b'aj ayach d'a masanil tiempo. \c 24 \s1 A jun Rey b'inajnac \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 A Jehová ay yic lum luum tic. A ay pax yic masanil tastac ay d'a sat luum. \q1 \v 2 Yujto a ix b'oanem yich lum luum tic d'a yich a' mar yed' d'a yich a' nivac a'. \q1 \v 3 ¿Mach eb' syal sq'uec'och d'a jun tzalan to yic Jehová? ¿Mach eb' syal yajec' b'aj syal sb'a eb' anima d'a Jehová chi'? \q1 \v 4 Aton eb' tic syal sq'uec'ochi: Eb' malaj chucal sc'ulej, eb' te vach' spensar, eb' max yaq'uem sb'a d'a juntzan̈ comon dios, eb' max scomon aq'uej sti' yuj yac'an musansatil junocxo anima. \q1 \v 5 A Jehová Dios Scolumal eb', a tz'ac'an vach'ilal d'a eb'. Syac'anpax spac d'a eb' icha smojal yuj svach'il eb' chi'. \q1 \v 6 Icha chi' sb'eyb'al eb' sgana yoch d'a yichan̈ Dios Cajalil a on̈ yin̈tilal on̈ can Jacob. \q1 \v 7 Ex aj Jerusalén, jaquec jun snivan puertail e chon̈ab' aytaxon d'a peca'. Jaquec te' sic'lab'il yic vach' tze cha val jun Rey d'a tzalajc'olal, aton jun Te B'inajnac. \q1 \v 8 ¿Mach jun Rey Te B'inajnac chi'? Aton Jehová, te ay yip, te ay spoder. A Jehová syac'n̈ej ganar oval. \q1 \v 9 Ex aj Jerusalén, jaquec jun snivan puertail e chon̈ab' aytaxon d'a peca'. Jaquec te' sic'lab'il yic vach' tze cha val jun Rey d'a tzalajc'olal, aton jun Te B'inajnac. \q1 \v 10 ¿Mach jun Rey Te B'inajnac chi'? A Jehová Yajal d'a smasanil, aton Rey Te B'inajnac. \c 25 \s1 Sc'an scolval Dios vin̈aj David \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, tic val sval in b'a d'ayach. \q1 \v 2 Ach in Diosal, a achn̈ej tzach vac'och yipoc in c'ool. Man̈ in actejcan d'a scal nivac q'uixvelal. Man̈ in a cha yac' ganar eb' ajc'ool yajoch d'ayin yic max tzalaj eb' in stzetzani. \q1 \v 3 Vojtac val to a masanil eb' tzach ac'anoch yipoc sc'ool, man̈ ol q'uixvoquel-laj eb'. A eb' schichon sc'ol d'ayach d'a nab'an̈ej, q'uixvocab'el eb'. \q1 \v 4 Mamin Jehová, ch'ox a b'e d'ayin. D'a juntzan̈ a b'e chi' tzin ic' b'eyoc. \q1 \v 5 C'ayb'ej in d'a a lolonel te yel, yic vach' tzin b'ey d'a vach'il, yujto in Diosal ach, in Columal ach. A achn̈ej tzach vac'och yipoc in c'ool d'a masanil tiempo. \q1 \v 6 Mamin Jehová, nacot a chamc'olal yed' a vach'c'olal, jun toxonton ix ac' quila'. \q1 \v 7 Axo pax juntzan̈ in mul jun, man̈xo a nacoti. Man̈xoocab' a nacot in chucal d'a yictax ix vac'an quelemal. Mamin, tzin a nacot yed' a nivan chamc'olal yed' a vach'c'olal. \q1 \v 8 Mamin Jehová, vach' ach toni, tojol ach toni. Yuj chi' tza tojolb'itej sb'eyb'al eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 9 Tza ch'oxan pax eb' emnaquil d'a sb'eal tojolal, aton b'eyb'al tza nib'ej. \q1 \v 10 Yuj a vach'c'olal, yujto tza c'anab'ajej pax tas tzala', yuj chi' tza cuchb'ej eb' sc'anab'ajan a checnab'il icha syal a trato. \q1 \v 11 Mamin Jehová, te nivan in chucal. Ac' in nivanc'olal icha val ix utej alani. \q1 \v 12 A mach tzach c'anab'ajani, tza c'ayb'ej eb'. D'a jun b'e vach' tzic'b'at eb'. \q1 \v 13 Toxonton tzic'chaan̈ eb'. A eb' yuninal eb' ol icancan lum luum tic. \q1 \v 14 A eb' ay elc'och d'a sat, aton eb' ay xivc'olal d'ayach, tzac' razón d'a eb', tzac'an pax elc'och a trato d'a eb'. \q1 \v 15 Mamin Jehová, an̈ej d'ayach ayoch in pensar. A ach ol in a colel d'a ch'an̈ yaal. \q1 \v 16 Mamin, ilincoti, oc'oc val a c'ool d'ayin. Ina to in ch'ocojil, te ay in och d'a ilc'olal. \q1 \v 17 Ix te nivanb'i vilc'olal tic, colinel d'a in somc'olal. \q1 \v 18 Ilincot d'a in cusc'olal yed' d'a in yaelal, tzac'ancan nivanc'olal in chucal. \q1 \v 19 Il tonab'i, man̈ jantacoc eb' ayoch ajc'olal d'ayin, ste chichonoch sc'ol eb' d'ayin. \q1 \v 20 Tan̈vej in, man̈ in a cha chamoc, man̈ in a chab'at d'a nivac q'uixvelal, yujto a d'ayach tzin col in b'a. \q1 \v 21 Comonoc tzin a colo', yujto vach' in b'eyb'al, malaj in mul. A ach ayachoch yipoc in c'ool. \q1 \v 22 Ach in Diosal, colon̈canel a on̈ israel on̈ tic d'a co cusc'olal yuj masanil syaelal. \c 26 \s1 A slesal eb' anima vach' \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ch'oxcaneli to malaj in mul, yujto an̈ej tas vach' ayoch d'a in pensar in c'ulani. Mamin, ayach och yipoc in c'ool, malaj in chab'c'olal d'ayach. \q1 \v 2 Mamin, ilin, b'eytzitej in pensar yed' tas tzin nib'ej. \q1 \v 3 Yujto max b'atcanlaj a vach'c'olal satc'olal vuuj, tzach in c'anab'ajejn̈ej. \q1 \v 4 Man̈ junn̈ejoclaj tzin ec' yed' eb' ixtum anima. Malaj b'aj junn̈ej tzin ec' yed' eb' chab' sat. \q1 \v 5 Tzin yajcanel smolchajelal eb' chuc chi'. Val yel malaj b'aj vach' vac'an yed' eb' tz'ixtanb'at vach' b'eyb'al. \q1 \v 6 Tzin b'iquel in c'ab' yuj in ch'oxaneli to malaj in chucal. Ichato chi' b'ian tzin ec' oyoyoc d'a spatic yichan̈ altar, \q1 \v 7 svalan vach' lolonel d'a b'ital, svalanel masanil tas satub'tac tza b'o'o. \q1 \v 8 Mamin Jehová, tzin xajanej a templo b'aj cajan ach eq'ui. Ata' tz'alchajel snivanil elc'ochi. \q1 \v 9 Man̈ iq'uel in q'uinal yed' eb' sc'ulan chucal. Man̈ in a satel yed' eb' milum anima, \q1 \v 10 yujto an̈ej chucal snib'ej eb' sc'ulej, b'ecan sc'ol eb' schaan q'uen tumin yic smontaji. \q1 \v 11 A inxo jun, tzin nib'ej tzin b'eyn̈ej d'a in vach'ilal, yuj chi' colinel Mamin, oc'oc val a c'ool d'ayin, \q1 \v 12 yic tec'ann̈ej vaj d'a b'eyb'al vach'. Mamin Jehová, ol val vach' lolonel d'ayach d'a scal eb' molanec' d'a ichan̈. \c 27 \s1 A Jehová tz'ac'an saquilq'uinal d'ayin \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 A Jehová tz'ac'an saquilq'uinal d'ayin, in Columal paxi. ¿Machto val b'aj syal in xivi? A tzin colani, yuj chi' malaj b'aj tzin xivi. \q1 \v 2 A eb' chuc smol sb'a d'a in patic yic tzin satanel eb' yalani, palta a eb' ayoch ajc'olal chi' d'ayin, ol lajvoquel eb'. \q1 \v 3 Vach'chom junoc b'ulan soldado tz'och oyan d'a in patic vichan̈, val yel, man̈ ol in xivlaj. Vach'chom sq'ue vaan eb' yac' oval ved'oc, an̈eja' vac'anoch Dios yipoc in c'ool. \q1 \v 4 Junn̈ej val tas tzin c'an d'a Jehová, aton jun tic tzin nib'ej: To tzin ec' d'a stemplo Dios yacb'an pitzan in yic svil snivanil yelc'och Dios chi', svac'anpaxem in b'a d'ay. \q1 \v 5 Ayic ol javoc yaelal d'a vib'an̈, a ol in c'ub'aneloc. A d'a scajnub', ata' ol in sc'ub'ejeli. Ol in yic'q'ue d'a yib'an̈ junoc q'ueen yic tzin colchajcaneli. \q1 \v 6 Ichaton val chi' ol aj in scolancanel d'a eb' ajc'ool oyanoch d'a in patic vichan̈. D'a scal av yed' tzalajc'olal ol vac' in silab' d'a Jehová d'a yol stemplo. Ol val vach' lolonel d'a b'ital d'ay. \q1 \v 7 Mamin, a d'ayach tzin avaji, cha ab' d'ayin. Oc'oc val a c'ool d'ayin, tac'van̈ d'ayin. \q1 \v 8 Mamin Jehová, a in pensar ix alan d'ayin to tzin nitzcot in b'a d'a a tz'ey. Yuj chi' svac' vip in nitzanoch in b'a d'a a tz'ey chi'. \q1 \v 9 Man̈ a c'ub'ejel a b'a d'ayin. Man̈ in a chec meltzaj yed' yoval a c'ool. A achtaxon tzin a colo'. Ach in Diosal in Columal ach, man̈ in actejcan in ch'ocoj. \q1 \v 10 Mamin Jehová, vach'chom tzin yactejcan eb' in mam in nun, palta a ach ol in a tan̈vej. \q1 \v 11 Mamin, ch'ox a b'e d'ayin, ic' in b'at d'a yol b'e tojol, yuj eb' ajc'ool snib'an in yac'an telvoc. \q1 \v 12 Man̈ in ac'canoch d'a yol sc'ab' eb' ayoch ajc'olal d'ayin. Sq'ue vaan eb' d'a in patic, syesan in muloc eb'. Sgana eb' tzin yac' chamoc. \q1 \v 13 Mamin Jehová, svac'och d'a in c'ool to ol a ch'ox a vach'c'olal d'ayin yacb'an pitzan into, tato maay, toxom ix pax vip naic. \q1 \v 14 Ex vetchon̈ab', aq'uecoch Jehová yipoc e c'ool. Tec'tec' tzeyutej e b'a, man̈ eyac' chab'ax e c'ool. Val yel, aq'uecn̈ejoch Jehová yipoc e c'ool. \c 28 \s1 Syab' Jehová ayic scalan co b'a d'ay \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, an̈ej d'ayach sval in b'a, icha n̈aq'ueen aj d'ayin, man̈ ach b'at mican d'ayin. Tato max ach colvaj d'ayin, aton val in b'at d'a scal eb' chamnac chi' b'ian. \q1 \v 2 Mamin, snib'ej in c'ool tzab'i ayic svalan in b'a d'ayach. Svic'q'ue in cab' d'a yol a templo, tzin c'anan a colval. \q1 \v 3 Man̈ ac' in yaelal icha tzutej eb' sc'ulan chucal, aton eb' stz'acan yal vach' lolonel d'a eb' yetanimail, palta an̈ej chucal sna eb' d'a spatic eb' anima chi'. \q1 \v 4 Ac' spac d'a eb', icha syal tastac sc'ulej eb', icha syal tas chucal sc'ulej eb', ichato chi' b'ian, tzac'anoch syaelal eb'. \q1 \v 5 Malaj yelc'och juntzan̈ tastac ix a b'o d'a yol sat eb'. A eb' chi' ol a satcanel eb', man̈xo ol ic'chajq'ue vaan eb'. \q1 \v 6 Alchajocab' vach' lolonel d'a Jehová, yujto ix yab' tas ix val d'a scal in yaelal. \q1 \v 7 A Jehová Vipumal, a' tzin colan icha junoc q'uen q'ueen tz'och ven̈uloc. A svac'och yipoc in c'ool, tz'ochn̈ej ved'oc, yuj chi' man̈ jantacoc stzalaj in c'ool. Tzin b'itani, svac'an pax yuj diosal d'ay. \q1 \v 8 A Jehová ayoch yipumaloc eb' schon̈ab', scolvajpax d'ayin, to sreyal in eb', sic'b'il in el yuuj. \q1 \v 9 Mamin Jehová, colcanel a chon̈ab', ac'cot a vach'c'olal d'a yib'an̈ eb' ictaxoni. Tan̈vej eb' d'a masanil tiempo. \c 29 \s1 A spoder yol sjaj Jehová \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Ex aj satchaan̈, alec vach' lolonel d'a Jehová. Alec vach' lolonel d'ay to syal yuj smasanil, te b'inajnac. \q1 \v 2 Alec vach' lolonel d'a Jehová icha d'a smojal. Aq'uequem e b'a d'ay d'a stemplo te vach' yilji. \q1 \v 3 A Jehová Dios te nivan yelc'ochi, tz'ab'chaj sjaj d'a yib'an̈ a' mar. A tz'ac'an c'an̈ c'u, a tz'ac'an mandar d'a yib'an̈ a' oval mar chi'. \q1 \v 4 A sjaj Jehová tz'ab'chaji, man̈ jantacoc spoder. Yuj sjaj chi' scheclaji to te nivan yelc'ochi. \q1 \v 5 Yuj yav Jehová sjecchajcanb'at te' c'ute'. Yuj Jehová spojcan juntzan̈ te' nivac c'ute' d'a Líbano. \q1 \v 6 A juntzan̈ lum nivac vitz yic Líbano yed' lum yic Sirión, tz'ib'xi lum yuj Jehová. Sq'ue b'achnaj lum vitz chi', icha sq'ue chennaj junoc noc' quelem vacax. \q1 \v 7 A yav Jehová, a tz'ac'ancot copnaj leb'lon. \q1 \v 8 A yav Jehová tz'ac'an ib'xoc lum tz'inan luum. A' tz'ac'an ib'xoc lum tz'inan luum yic Cades. \q1 \v 9 A yuj yav Jehová tz'el jequeljoc sc'ab'tac te' ji, axon̈ej yib' te' scan d'a sat lum vitz. Axo d'a stemplo tz'alchaj vach' lolonel d'ay yuj eb' anima smasanil. \q1 \v 10 A Jehová ac'annac yajalil d'a jun a' oval a' mucvajum. Yajal yaj d'a masanil tiempo. \q1 \v 11 A tz'ac'an yip eb' schon̈ab'. Yuj svach'il sc'ool Jehová, syac' junc'olal d'ayon̈ a on̈ schon̈ab' on̈ tic. \c 30 \s1 B'it yic ac'oj yuj diosal d'a Jehová \d Sb'itaj jun b'it tic ayic tz'och yopisio jun templo. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, tzach in b'itej yed' in vach' lolonel, yujto ix in a sic'q'ue vaan d'a scal in nivan yaelal, maj in a cha b'uchjoc yuj eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 2 Mamin, in Diosal ach, ix in c'an a colval, ix ac'an b'oxoc in c'ool. \q1 \v 3 Mamin, a ach ton ix in a colel d'a chamel. Ix ac' in q'uinal, maj in a chab'atlaj d'a scal eb' chamnac. \q1 \v 4 B'itanan̈ec d'a Jehová, mach ex to schon̈ab' ex, b'itejec yujto an̈ej Te Nivan Yelc'ochi. \q1 \v 5 Yujto junn̈ej rato ay yoval sc'ool, axo svach'c'olal ayn̈ejec' d'a masanil tiempo. Vach'chom tzon̈ oc' d'ac'valil, axo yic sq'uin̈ib'i sja co tzalajc'olal. \q1 \v 6 Ayic te vach' vaji, ix in na' icha tic: Malaj b'aq'uin̈ ol in telvoc yuj junoc tas, xin chi. \q1 \v 7 Mamin Jehová, yuj val svach'il a c'ool, ix in ac'canoch b'aj malaj tas tzin ic'ani. Palta ayic ix ic'anel a b'a d'ayin, ix somchajcanel in c'ool. \q1 \v 8 Mamin, ix ach vavtej, ix valan in b'a d'ayach: \q1 \v 9 ¿Tasto a ganar d'ayin, q'uinaloc tato tzin chami, tzin mucchaji? Man̈xo ol yal-laj ach sb'itan eb' toxo ix och pococal. Man̈ ol yal pax laj yalan vach' lolonel eb' d'ayach yuj svach'il tas ix a b'o'o, xin chi. \q1 \v 10 Mamin Jehová, ab' val tas svala', oc'oc val a c'ool d'ayin. Mamin, ochan̈n̈ej ved'oc. \q1 \v 11 Ix ac'an q'uexmaj in yaelal d'a tzalajc'olal. Ix ic'anel in cusc'olal, ix ac'ancanoch c'apac pichul yic q'uin̈ in pichuloc. \q1 \v 12 Yuj val chi' jun, ach Jehová in Diosal, max yal-laj vem numan. Tzin b'itan d'ayach d'a aloj vach' lolonel yed' ac'oj yuj diosal d'ayach d'a masanil tiempo. \c 31 \s1 An̈ej Jehová ayoch yipoc in c'ool \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, an̈ej d'ayach tzin col in b'a. Malajocab' b'aq'uin̈ tzin a cha somchajeli. Colinel yuj a tojolal. \q1 \v 2 Ac'cot tz'eyan a chiquin d'ayin, tzin a colan d'a elan̈chamel. Ochan̈ in n̈aq'ueenoc b'aj ol in col in b'a. \q1 \v 3 Yujto in n̈aq'ueen ach, in cuartel ach, yuj chi' ochan̈ ven̈uloc. Ic' in b'eyoc yic man̈ ol ach alchaj chucal. \q1 \v 4 Colin d'a jun yaal ix em d'a vichan̈, yujto in Columal ach. \q1 \v 5 Mamin Jehová, ach in Diosal, svac'canoch in b'a d'a yol a c'ab'. A ach tzin a colcaneli, to tz'elc'och syal a lolonel. \q1 \v 6 Tzin chaquel eb' anima syaq'uem sb'a d'a juntzan̈ comon dios malaj yelc'ochi. A inxo Mamin Jehová, tzach vac'och yipoc in c'ool. \q1 \v 7 Tzin tzalaj val yuj a vach'c'olal. A ach ix iq'uel in cusc'olal, ojtac pax in yaelal. \q1 \v 8 Maj in ac'canoch d'a yol sc'ab' eb' vajc'ool. Te levan b'aj ix in can uuj. \q1 \v 9 Mamin Jehová, oc'ocab' val a c'ool d'ayin, yujto ay in och d'a ilc'olal. Ix te chacb'i in sat voq'ui, man̈xalaj yip in pixan yed' in nivanil. \q1 \v 10 A in q'uinal slajviem d'a scal in yaelal. A vab'ilal slajviel yuj in c'acvi. A cusc'olal tz'ic'anel vip, c'ununi yel yip in nivanil tic svab'i. \q1 \v 11 Tzetzab'il in yuj eb' ayoch ajc'olal d'ayin, b'uchb'il in yuj eb' cajan d'a in lac'anil. Yajb'il in canel yuj eb' ojtannac in. A eb' tzin ilan d'a yoltac b'e, tz'el eb' d'ayin. \q1 \v 12 Juneln̈ej ix in b'atcan satc'olal yuj eb'. Icha val to man̈xo in animaoc svab'i, icha val junoc lum xalu pojnac, icha chi' vaji. \q1 \v 13 Svab' sajson eb' vetchon̈ab' d'a in patic. Yalxon̈ej b'ajtiil, ay xivc'olal sja d'ayin. Junlajanxon̈ej snaan eb' d'a in patic. Nanon yec' sc'ool eb' tas syutej in yac'anchamoc. \q1 \v 14 A inxo jun Mamin Jehová, a achn̈ej ayachoch yipoc in c'ool. Toxonton svala': A ach val tic, in Diosal ach, xin chi. \q1 \v 15 Yol val a c'ab' ay in q'uinal. Colinel d'a eb' ayoch ajc'olal d'ayin, aton eb' tzac'anoch vuuj. \q1 \v 16 Il in val och a in a checab' in tic yuj svach'il a c'ool, tzin a colanel yuj a vach'c'olal. \q1 \v 17 Mamin, van valan in b'a d'ayach. Man̈ in ac'b'at d'a nivac q'uixvelal. A eb' chuc tzac'canb'at d'a nivac q'uixvelal chi', tzac'ancanb'at eb' b'aj tz'inan, b'aj ay eb' chamnac. \q1 \v 18 A eb' snaanq'ue lolonel, numc'ajocab' eb', yujto syal lolonel eb' ya d'a eb' anima vach'. Spatiquejel eb' vach' spensar eb', sb'uchvaj eb' d'a eb' vach' chi'. \q1 \v 19 Yel ton val nivan a vach'c'olal tzac' d'a eb' tzach ic'anchaan̈. D'a yichan̈ eb' anima tzac' a vach'ilal d'a eb' tzach ac'anoch yipoc sc'ool. \q1 \v 20 A d'a a tz'ey tza c'ub'ejel eb' d'a chucal sna eb' puch vinac. A b'aj ay ach tza colel eb' d'a schucal lolonel eb' ajc'olal yajoch d'a eb'. \q1 \v 21 Alchajocab' vach' lolonel d'ayach Mamin Jehová, yujto satub'tac tas ix a b'o d'ayin yuj a vach'c'olal, ayic oyanoch eb' ajc'ool d'a in patic vichan̈. \q1 \v 22 A val yic man̈xo animaoc in c'ool, ix in na' to ix in ic'canel d'a ichan̈, axo val yic ix in c'anan a colval, ix ab' in tevi. \q1 \v 23 Xajanejec Jehová, masanil ex yiquexxo yujto a' stan̈van eb' sc'anab'ajani, palta tz'acan syutej yac'an yaelal d'a yib'an̈ eb' syic'chaan̈ sb'a. \q1 \v 24 Tec'b'ejec e b'a mach ex tzeyac'och Jehová yipoc e c'ool. \c 32 \s1 Vach' yic mach sucb'il sat schucal \d Jun b'it tzon̈ c'ayb'ani. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Te vach' yic eb' tz'ac'chaj lajvoc smul, succhaj sat schucal eb'. \q1 \v 2 Te vach' yic eb' syal Jehová to man̈xalaj smul eb' d'a yichan̈, aton eb' maxtzac c'ub'anel smul d'a eb' yetanimail. \q1 \v 3 Ayic manto valq'uetalaj in mul, yelxo val ijan ix lajviel in nivanil ix vab'i, yujto ix in te c'acvi. \q1 \v 4 Ach in Diosal, c'ual d'ac'val yelc'olal ix ac'och in yaelal. Icha val an̈ taquin̈ an̈c'ultac stacjiel yuj varesma, ichinta ix vab'i. \q1 \v 5 Ichato chi' ix valanq'ueta in mul chi' d'ayach, malaj tas ix in c'ub'ejeli. Ix el val d'a in c'ool valan in b'a d'ayach. A achxo Mamin Jehová ix in ac' nivanc'olal. \q1 \v 6 Yuj val chi' jun, yalocab' sb'a eb' tzach c'anab'ajani yacb'an tzato yala'. Vach'chom sja yaelal icha a' eluma', palta max yamchajlaj eb' yuuj. \q1 \v 7 A ach ay ach och ven̈uloc, a ach ol in a colel d'a yaelal. Tzach in b'itej yujto ix in a coleli. \q1 \v 8 Ix yal Jehová d'ayin: Ol ach in c'ayb'ej d'a tas ol a c'ulej. Ol in ch'ox d'ayach b'ajtil ol ach b'atoc, ol ach in tan̈vej. \q1 \v 9 Man̈ utej a b'a icha noc' chej ma icha junoc noc' mula, a juntzan̈ noc' chi' max nachajel-laj yuj noc'. Yovalil syamchajoch vaan noc' yed' q'uen freno. Tato man̈ ichocta tz'utaj noc', max sc'anab'ajejlaj noc', xchi Jehová d'ayin. \q1 \v 10 A eb' chuc sb'eyb'al, man̈ jantacoc yaelal ol cot d'a yib'an̈ eb'. Axo eb' ayoch Dios yipoc sc'ool, a svach'c'olal Dios chi' ol moyanq'ue eb'. \q1 \v 11 Aq'uec tzalajb'oc e c'ool d'a Jehová ex anima vach' e pensar. B'itanan̈ec d'a tzalajc'olal e masanil ex ayex och d'a stojolal. \c 33 \s1 A vach' lolonel yed' ac'oj yuj diosal \q1 \v 1 Ex anima vach' e pensar, b'itejec Jehová d'a tzalajc'olal. Yujto a eb' anima tojol sb'eyb'al, smojton val sb'itan eb' d'a Jehová chi'. \q1 \v 2 Alec vach' lolonel d'a Jehová yed' te' arpa. B'itanan̈ec d'ay yed' salterio lajun̈e' sch'an̈al. \q1 \v 3 B'itanan̈ec d'a Jehová yed' ac' b'it. Vach' tzeyutej e b'itan d'ay d'a tzalajc'olal. \q1 \v 4 Yujto a slolonel Jehová yel toni. A tas sb'o'o, a sch'oxaneli to syaq'uelc'och tas syala'. \q1 \v 5 A Jehová, a tojolal yed' vach' b'eyb'al snib'ej. Sch'oxel sb'a svach'c'olal d'a masanil yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 6 Ton̈ej ix yal Jehová, ix b'o satchaan̈ yed' masanil tastac ay d'ay. \q1 \v 7 A' ix molb'ancan a a'. A a' mar ton̈ej malanec' a' d'a yed'tal yuuj. \q1 \v 8 Ayocab' yelc'och Jehová d'a masanil tastac ay d'a sat luum tic. E masanil cajan ex d'a yolyib'an̈q'uinal tic, ayocab' e xivc'olal d'a Jehová. \q1 \v 9 Yujto a' ix alani, ix b'o smasanil. A' ix alani, vach' ix ajcan masanil tas. \q1 \v 10 A Jehová smac'an lajvoc spensar juntzan̈ ch'oc nacional. \q1 \v 11 Axo tas sna'a, ayn̈ej ec' d'a masanil tiempo. \q1 \v 12 Tzalajc'olal yic junoc nación to a Jehová ayoch sDiosaloc, to sic'b'ilel yuuj yic tz'och yicoc. \q1 \v 13 A d'a satchaan̈ q'uelanemta Jehová, syilanemta masanil anima. \q1 \v 14 A b'aj cajanec' Jehová syilcot masanil eb' cajan d'a sat luum tic. \q1 \v 15 A' ix b'oan spensar eb' smasanil. An̈eja' pax smaclan yila' tas sc'ulej eb'. \q1 \v 16 Man̈ yujoc to te nivan sb'isul soldado ol colchajel junoc yajal. Man̈ yujoc to te ay yip junoc soldado, ol colchajoc. \q1 \v 17 A noc' chej, malaj yopisio noc' scolan eb' anima. Vach'chom te ay yip noc', palta max yal-laj scolvaj noc'. \q1 \v 18 A Jehová q'uelanoch d'a eb' ay xivc'olal d'ay, aton eb' ayoch svach'c'olal yipoc sc'ool. \q1 \v 19 Scoljicanel eb' yuuj d'a chamel, tz'ac'ji va eb' yuuj d'a stiempoal vejel. \q1 \v 20 A on̈ tic, a Jehová scac'och yipoc co c'ool. A' tzon̈ colani, tzon̈ stan̈van paxi. \q1 \v 21 Yuj chi' stzalajb'i co c'ool yuuj. Scac'anoch yipoc co c'ool, yujto Axon̈ejochi. \q1 \v 22 Mamin Jehová, ayocab'och a vach'c'olal d'ayon̈, yujto tzach cac'och yipoc co c'ool. \c 34 \s1 Aloj vach' lolonel yuj svach'c'olal Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David ayic ix yac'anoch sb'a vin̈ quistalil d'a yichan̈ vin̈aj rey Abimelec, yuj chi' ix pechjielta vin̈. \q1 \v 1 Svic'chaan̈ Jehová d'a masanil tiempo, svaln̈ej vach' lolonel d'ay. \q1 \v 2 A d'ay stzalaj in c'ool. Ab'ec ex anima emnaquil, tzalajan̈ec. \q1 \v 3 Alequel yab'ixal sb'inajnaquil Jehová ved'oc, junn̈ej scutej quic'anec chaan̈. \q1 \v 4 Ix in avaj d'a Jehová, ix tac'vi d'ayin, ix yic'canel masanil in xivc'olal. \q1 \v 5 A eb' tz'ac'anoch Jehová yipoc sc'ool, stzetzon sat eb' yuj tzalajc'olal, malaj b'aj sq'uixvi eb'. \q1 \v 6 Ix val in b'a d'a Jehová, vach'chom te malaj velc'ochi, axo ix ab'ani, ix in scolanel d'a masanil vilc'olal. \q1 \v 7 A eb' ay yelc'och Jehová d'a sat, a yángel tzoymaj d'a spatic yichan̈ eb', axo scolchaj eb' chi' yuuj. \fig A eb' ángel|src="HK082B.tif" size="col" copy="Horace Knowles ©The British & Foreign Bible Society, 1954, 1967, 1972, 1995." ref="PSA 34.7" \fig* \q1 \v 8 Ac'lejec eyila', ol eyilani to te ay svach'c'olal Jehová. Te vach' yic eb' scol sb'a d'a Jehová chi'. \q1 \v 9 Mach ex yiquex Jehová, ayocab' yelc'och d'a e sat. Malaj tas ol yac' palta d'a eb' ay yelc'och Dios d'ay. \q1 \v 10 A noc' choj, tz'el yip noc' yuj vejel, axo pax eb' syaq'uem sb'a d'a Jehová, malaj b'aq'uin̈ ol yac' palta junoc tas vach' d'a eb'. \q1 \v 11 Ex unin, cotan̈ec, ab'ec tas svala', ol ex in c'ayb'ej yic tzeyac'och e pensar d'a Jehová. \q1 \v 12 Tato syal e c'ol snajatb'i e q'uinal, e gana pax tzalajc'olal tz'ec' junjun c'u eyuuj, \q1 \v 13 man̈xo eyal chucal lolonel, man̈xo eyesej. \q1 \v 14 Iq'uequel e b'a d'a chucal, man̈xo eyac' oval, axo vach'il tze c'ulej, tze b'eyb'alan junc'olal. \q1 \v 15 A Jehová stan̈van eb' anima vach' sb'eyb'al, smaclan val yab'i ayic syalan sb'a eb' d'ay. \q1 \v 16 A Jehová, aycot yoval sc'ol d'a eb' sc'ulan chucal yic satel eb', yic man̈xa mach ol naan eb'. \q1 \v 17 Syab' Jehová ayic syalan sb'a eb' anima vach' spensar d'ay, scolchajcanel eb' d'a masanil yilc'olal. \q1 \v 18 A Jehová ayec' d'a stz'ey eb' anima man̈xo animaoc yed'nac syab'i, scolancanel eb' somchajel sc'ool yuj cuselal. \q1 \v 19 A eb' anima vach' spensar, vach'chom tzijtum tas tz'ic'an eb', axo Jehová scolanel eb' d'a masanil juntzan̈ syaelal chi'. \q1 \v 20 A' stan̈van eb', malaj junoc sb'aquil eb' ol q'uichajoc. \q1 \v 21 Axo pax eb' sc'ulan chucal jun, a yuj schucal eb' chi' ol chamoc. A eb' schichon sc'ol d'a eb' vach' sb'eyb'al, ol cotcan d'a yib'an̈ eb'. \q1 \v 22 Axo Jehová ol colan eb' schecab'. A eb' scol sb'a d'ay, man̈ ol cotcanlaj d'a yib'an̈ eb'. \c 35 \s1 Sc'anchaj scolval Jehová \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, telaj a b'a yed' eb' stelaj sb'a ved'oc, ac' oval yed' eb' tz'ac'an oval ved'oc. \q1 \v 2 Iq'uelta a yamc'ab' yic oval, tzul in a colani. \q1 \v 3 Iq'uelta a lanza tza macan sat eb' tzin pechan b'eyec'oc. Al d'ayin to in Columal ach. \q1 \v 4 A eb' sgana in chami, somchajocab'b'at eb' yuj q'uixvelal. A eb' snib'ej ay tas scot d'a vib'an̈, meltzajocab'b'at eb' d'a spatic. \q1 \v 5 Ichocab' smatz'il ixim trigo syic'b'at ic', ichocab' ta tz'aj eb'. Pechjocab'b'at eb' yuj ángel. \q1 \v 6 Q'uic'olinacocab'i, n̈ereriocab' sb'e eb', axo ángel spechan eb'. \q1 \v 7 Vach'chom malaj in mul, palta ix yaq'uem in yaalil eb'. Malaj in mul, palta ix sjoy jun olan eb' yic vach' tzin b'at d'a yool snaan eb'. \q1 \v 8 Yuj chi', mocab' naanoc yuj eb' ayic sjavi nivac yaelal d'a yib'an̈ eb'. Canocab' eb' d'a syaalil ix yaq'uem chi'. B'atocab'can eb' d'a yol jun olan ix sb'o chi'. \q1 \v 9 Ichato chi' ol vac'an tzalajb'oc in c'ol d'ayach Jehová. Ol el lenaj ol vil yuj a colval. \q1 \v 10 D'a smasanil in c'ool ol val icha tic: Mamin Jehová, ¿machto val junoc icha ach tic? A eb' meb'a' yed' eb' ayoch d'a tzapan majanil, tza colel eb' d'a yol sc'ab' eb' te ay yip, to syiq'uec' eb' tastac ay d'a eb', xin chama. \q1 \v 11 Scot eb' testigo esum, axo tas man̈ vojtacoc sc'anb'ej eb' d'ayin. \q1 \v 12 A in vach'c'olal chuc ix yutej eb' spactzitan d'ayin, ix in stzuntzej cus eb'. \q1 \v 13 A inxo, ayic ya'ay eb', ix vac'och pichul yic cusc'olal, maxtzac in valaj yuj cusc'olal, ya svab'i. Max vactejcanlaj in lesalvi d'a in pixan yuj eb'. \q1 \v 14 Cusnac in c'ool ix in b'eyeq'ui, icha val to a yuj junoc vamigo, ma vuc'tac, ma icha in nun tzin cus yuuj. \q1 \v 15 Ayic ix in telvi, ix q'ue umnaj eb' smasanil in stzetzani. Ichato ch'oc animail in d'a eb', ichato man̈ in yojtacoc eb'. Max yactejcanlaj eb' in ste b'ajani. \q1 \v 16 Te ya ix in ec' yuj eb', ix in sb'uch eb', ix cot q'uelan eb' d'ayin yed' schichonc'olal. \q1 \v 17 Mamin Jehová, ¿tom ton̈ej ol ach och q'uelan yuj jun tic? Colinel d'a yol sc'ab' eb' icha noc' choj, tz'el yav, scot d'ayin. \q1 \v 18 Ol valel yab'ixal a vach'c'olal d'a yichan̈ eb' tzijtumal anima molaneq'ui. Ol val vach' lolonel d'ayach d'a yichan̈ eb' a chon̈ab'. \q1 \v 19 Mocab' tzalaj sc'ool eb' ayoch ajc'olal d'ayin. Mocab' reprepan sat eb' schichon sc'ol d'ayin, vach'chom malaj in mul d'a eb'. \q1 \v 20 Malaj sgana eb' d'a junc'olal. Sgana eb' snaq'ue esal lolonel d'a spatic eb' munil ayeq'ui. \q1 \v 21 Te chaan̈ tz'el yav eb' d'ayin, syalan eb': Ix quil tas ix a c'ulej chi', toxo ix quila', xchi eb'. \q1 \v 22 Mamin, ix il val. Ac' yovalil d'a eb', man̈ ach najatb'ocb'ati, man̈ ach el d'a in tz'ey. \q1 \v 23 Mamin ach Vajal, in Diosal ach, cotan̈, colin, b'o yaj tas sval tic. Ochan̈ ved'oc. \q1 \v 24 Ach Jehová in Diosal ach, b'o yaj d'ayin ato syal a tojolal, in gana to max in tzetzaj yuj eb'. \q1 \v 25 Mocab' yal eb' d'ayin icha tic: Ix elc'och icha co gana. Juneln̈ej ix quixtejcanb'at vin̈, mocab' xchioc eb'. \q1 \v 26 A eb' stzalaj yuj in yaelal, q'uixvocab'can eb', somchajocab'el sc'ool eb'. Q'uixvocab'el eb' nivac vinac syutej sb'a d'a vichan̈. \q1 \v 27 Axo eb' sgana to vach' tzin elc'ochi, tzalajocab' sc'ool eb'. Elocab' yav eb' yuj tzalajc'olal. Yalocab' eb' d'a masanil tiempo: A Jehová, te nivan ton yelc'ochi, stzalaj val yuj svach'il jun schecab' tic, xchiocab' eb'. \q1 \v 28 Mamin, ol valel a tojolal, ol valn̈ej vach' lolonel d'ayach d'a masanil tiempo. \c 36 \s1 A schucal anima yed' svach'c'olal Dios \d A vin̈ cuchb'um d'a b'it scuchb'an jun b'it syal yuj tas ol aj eb' sc'ulan chucal. Sb'it jun tic vin̈aj David schecab' Jehová. \q1 \v 1 A eb' sc'ulan chucal, an̈ej chucal chi' ayoch d'a spensar eb' sc'ulani. Malaj jab'oc yelc'och Dios d'a sat eb'. \q1 \v 2 Yujto syaloch sb'a eb' vach'il, man̈ ojtacab'iloc smul eb' chi' snaani. Max snalaj eb' yactejcan schucal chi'. \q1 \v 3 An̈ej chucal lolonel syal eb', naumq'ue lolonel eb'. Syactejcan vach' pensaril eb', max sb'olaj vach'il eb'. \q1 \v 4 Ayic vaynac eb' d'a sat sch'at, toxon̈ej snanonec' sc'ool eb' sc'ulan chucal. Man̈ vach'oc sb'eyb'al eb', max yal-laj sc'ol eb' syiq'uel sb'a d'a chucal. \q1 \v 5 A achxo Mamin Jehová, te nivanxo pax a vach'c'olal, masanto d'a satchaan̈ sq'uec'ochi, tzac'n̈ejelc'och tas tzala'. \q1 \v 6 Ec'al a vach'ilal d'a yichan̈ lum nivac vitz. A a tojolal, ec'al d'a sjulal yich a' nivac mar. Mamin Jehová, ilb'il eb' anima yed' masanil noc' noc' uuj. \q1 \v 7 Ach Dios, satub'tacxon̈ej a vach'c'olal, yuj chi' sco col co b'a d'ayach, icha noc' yunetac caxlan̈ tz'och d'a yalan̈ snun. \q1 \v 8 Tzon̈ b'ud'ji yuj jun nivan vael tzac' d'ayon̈. A a a' man̈xo jantacoc svach'il yuc'ji tzac' cuq'uej. \q1 \v 9 Yujto a d'ayach scot co q'uinal icha yaj sjaj a a'. Yujn̈ej a saquilq'uinal ay co q'uinal. \q1 \v 10 A on̈ cojtac achxo, ayocab' a vach'c'olal d'ayon̈. A on̈ vach' co pensar, colon̈caneli. \q1 \v 11 Man̈ a cha yac' chucal eb' syic'chaan̈ sb'a d'ayin. Man̈ a cha in spech b'eyec' eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 12 Ilecnab' b'ajtil ix telvi eb' sc'ulan chucal. Ix telvi eb', man̈xa b'aq'uin̈ ol q'uex vaan eb'. \c 37 \s1 Caq'uecoch Jehová yipoc co c'ool \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mocab' somchajel co c'ool yuj eb' sc'ulan chucal. Mocab' co nib'ejoch sb'eyumal eb'. \q1 \v 2 Yujto elan̈chamel ol satel eb', icha stacji an̈ ac sjochchajeli, ma icha stacjiel an̈ an̈c'ultac. \q1 \v 3 Caq'uecoch Jehová yipoc co c'ool, co b'oec tas vach'. Con̈ canecn̈ej cajan d'a lum luum tic, ol on̈ ac'joc va d'a ac'anc'olal. \q1 \v 4 Caq'uec tzalajb'oc co c'ool d'a Jehová, a ol ac'an tas sco nib'ej. \q1 \v 5 Scab'enejoch co b'a d'a yol sc'ab' Jehová, scac'anoch yipoc co c'ool, a ol colvaj qued'oc. \q1 \v 6 Axo ol ac'an checlaj svach'il co b'eyb'al icha val tz'aj scheclaj yoc c'u d'a chimc'ualil. \q1 \v 7 Numan scutejec co b'a d'a yichan̈ Jehová. Nivan scutejec co c'ool co tan̈van scolvaj qued'oc. Man̈ caq'uec somchajel co c'ool yuj eb' te vach' tz'elc'och yuj chucal sc'ulej. \q1 \v 8 Co satequel coval, caq'uec tup co c'ac'alc'olal. Mocab' te chichon co c'ool, ta maay, chucn̈ej tas ol on̈ ajelc'ochoc. \q1 \v 9 D'a val yel ol satel eb' sc'ulan chucal, a on̈xo pax scac'och Jehová yipoc co c'ool jun, ol co cha co macb'en yic b'aj ol on̈ cajnaj d'a lum luum tic. \q1 \v 10 Ayic jaye' c'ual tic, man̈xalaj eb' sc'ulan chucal chi'. Vach'chom ol co sayec' eb', palta man̈xo ol ilchajlaj eb' cuuj. \q1 \v 11 Axo eb' anima emnaquil, ol aj eb' d'a sat lum luum tic, ol yac'an val sgana eb' yajec' d'a junc'olal. \q1 \v 12 A eb' sc'ulan chucal, nanon yec' sc'ool eb' yac'an chucal chi' d'a anima vach' sb'eyb'al. Juch'uch'i sc'uxan ye eb' d'a eb' yuj chichonc'olal. \q1 \v 13 Axo Jehová ton̈ej stzevaj yuj eb', yujto yojtac to lac'anxo sja yaelal d'a yib'an̈ eb'. \q1 \v 14 A eb' sc'ulan chucal, syiq'uelta yespada eb', sb'oan sjul-lab' eb' yic vach' slajviel eb' emnaquil anima meb'a', to smilcham eb' vach' sb'eyb'al eb' yalani. \q1 \v 15 A q'uen yespada eb' chuc chi', an̈eja' q'uen ol ec' d'a spixan eb'. Axo sjul-lab' eb' chi', ol can̈chajcanb'at te'. \q1 \v 16 Yelxo val te vach' jab'oc tas ay d'a eb' anima vach' spensar, d'a yichan̈ sb'eyumal jantac eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 17 Ol satel sb'eyumal eb' anima chuc chi' yuj Jehová, axo eb' anima vach' spensar, ol coljoc eb' yuuj. \q1 \v 18 A Jehová stan̈van eb' malaj spaltail, axo tas ay d'a eb', malaj b'aq'uin̈ ol sateloc. \q1 \v 19 Ayic te chuc tiempo yujto te ay vejel, man̈ ol ec'laj eb' q'uexab', ayn̈ej tas ol sva eb'. \q1 \v 20 A eb' sc'ulan chucal, ol satel eb' icha val stacji an̈ xumac ay d'a caltac te'. A eb' ayoch ajc'olal d'a Jehová, ol satcanel eb' icha val satem te' tab'. \q1 \v 21 A eb' sc'ulan chucal, tz'och eb' majan, maxtzac yac' meltzaj smajan eb' chi'. Axo eb' anima vach' spensar, ay yoq'uelc'olal eb', elb'enn̈ej yel yuj eb'. \q1 \v 22 A eb' schaan svach'c'olal Jehová, a eb' ol cajan lum luum, axo pax eb' chuc catab'il yuuj, ol ic'chajel eb' d'a sat luum. \q1 \v 23 A Jehová scuchb'an b'ey eb' anima vach' spensar ayic van sb'ey eb' d'a tojolal. \q1 \v 24 Vach'chom stelvi eb', palta max ec'laj tiempo sq'uexvan eb', yujto yamb'il sc'ab' eb' yuj Jehová. \q1 \v 25 Atax d'a in quelemal masanto yic icham vinac inxo tic, malaj b'aj ix vil yactajcan junoc anima vach' spensar yuj Jehová yic tz'ec' d'a syaelal. Malaj pax b'aj ix vil yuninal eb' vach' sb'eyb'al chi' sc'anan va sb'a d'a titac pat. \q1 \v 26 Tz'oc'n̈ej sc'ool eb' vach' pensar chi' d'a eb' yetanimail, ayn̈ej tas syac' eb' majanil. Axo yuninal eb' chi', syic'cot yaxilal eb' d'a scal eb' yetanimail. \q1 \v 27 Yuj chi', cactejeccan chucal, sco c'ulan vach'il, ichato val chi' vach' ol on̈ aj d'a masanil tiempo. \q1 \v 28 Yujto stzalaj Jehová yed' tojolal, malaj b'aq'uin̈ syactejcan eb' sc'anab'ajan d'ay. D'a masanil tiempo scolchajel eb'. Axo yin̈tilal eb' sc'ulan chucal, satjiel eb' yuj Jehová chi'. \q1 \v 29 A eb' anima vach' spensar chi' ol ic'ancan lum luum tic, ol cajnajec' eb' d'a lum d'a masanil tiempo. \q1 \v 30 A eb' vach' sb'eyb'al, slolon eb' d'a jelanil, vach'n̈ej tas syal eb'. \q1 \v 31 A sc'ayb'ub'al Dios yed'nac eb', yuj chi' malaj b'aj ol em eb' d'a chucal. \q1 \v 32 A eb' sc'ulan chucal, ayn̈ejoch sat eb' d'a eb' anima vach' sb'eyb'al, snib'ej eb' smilcham eb'. \q1 \v 33 Palta man̈ ol ac'chajcanlaj eb' vach' d'a yol sc'ab' eb' chuc chi' yuj Jehová. Man̈ ol stac'laj Dios scotcan d'a yib'an̈ eb' vach' d'a yichan̈ ley. \q1 \v 34 Caq'uecoch Jehová d'a co c'ool, sco c'anab'ajanec. A' ol on̈ ic'anchaan̈. Ol yac' lum luum tic d'ayon̈. Ol quil val satel eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 35 A eb' sc'ulan chucal, ix vil val yixtan eb' yetanimail eb', ix yic'chan̈ sb'a eb', nivaquil syutej sb'a eb' icha junoc te te' man̈ jantacoc sc'ab', te yax xiil. \q1 \v 36 Palta ix satel eb', man̈xalaj mach ix cani. Ix in say eb', palta majxo ilchajlaj eb' vuuj. \q1 \v 37 Scham val quilan eb' vach' spensar max c'ulanlaj chucal chi', te vach'n̈ej ol elc'och eb' yujto a junc'olal sayec' eb'. \q1 \v 38 Axo eb' pit, ol satjoquel eb'. Ol satjocpaxel yin̈tilal eb' b'aq'uin̈. \q1 \v 39 A Jehová scolanel eb' anima vach' spensar. A' ayoch yen̈uloc eb' ayic sja yaelal. \q1 \v 40 A' ol colanel eb' d'a yol sc'ab' eb' sc'ulan chucal, yujto a' ayoch yipoc sc'ool eb'. \c 38 \s1 Sc'anchaj scolval Dios \d A jun b'it tic sb'itaj yuj vin̈ cuchb'um d'a b'it, yic snaancot Dios tastac tzon̈ ic'ani. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, man̈ ac' in yaelal yuj yoval a c'ool. Man̈ ac' in yaelal yacb'an aycot a c'ac'alc'olal. \q1 \v 2 Toxo ix och tzolan a jul-lab' d'ayin, ix ac'och in yaelal. \q1 \v 3 A yuj yoval a c'ool chi', masanil in nivanil tic te ya' ay svab'i, yujn̈ej to ix och in mul d'ayach. \q1 \v 4 A in chucal ichato c'ojanq'ue d'a vib'an̈ icha icatz, maxtzac techajlaj vuuj. \q1 \v 5 Yujn̈ej in pital, vanxo sq'ue sjab' vechen yujto van sc'ab'ati. \q1 \v 6 N̈ojan in emi tzin b'eyi. Juneln̈ej lachan vaji. Maxtzac och vaan jab'oc in cusc'olal. \q1 \v 7 Van in cham yuj q'uixvelal svab'i. Masanil in nivanil te ya ay svab'i. \q1 \v 8 Ix te b'uychaj in nivanil tic, man̈xalaj jab'oc yip. Tzin c'acvi yuj vilc'olal. \q1 \v 9 Mamin Vajalil, ojtac masanil tas tzin nib'ej. Ayic sic'son sja in c'ool, ichan̈ yaj jun tic. \q1 \v 10 Toxon̈ej ste tin̈tin̈an in pixan yab'an syail. Numumi yel vip, maxtzac yal-laj vilani. \q1 \v 11 A eb' anima vach' vac'an yed'oc yed' eb' junn̈ej tzin ec' yed'oc, najat sb'esel sb'a eb' d'ayin. A eb' cajan d'a in lac'anil, najat sb'esel sb'a eb' d'ayin yuj in yaelal. \q1 \v 12 A eb' sgana in smilanchamoc, van yac'anem in yaalil eb'. A eb' snib'an yac' chucal d'ayin, an̈ej chucal syal eb' d'a in patic. Max ochlaj vaan eb' snaub'tan̈an tas ol in yutoc d'a elc'altac. \q1 \v 13 A inxo pax jun, ichato macan in chiquin, max vab'laj tas syal eb', ichato max ujilaj in loloni, malaj tas tz'elta d'a in ti'. \q1 \v 14 Lajan in icha junoc mach max yab'laj, max yal-laj yalan sb'a. \q1 \v 15 Mamin Jehová in Diosal, a achn̈ej tzach vac'och yipoc in c'ool, a ach ol in a tac'vej. \q1 \v 16 A jun tic tzin c'an d'ayach: Mocab' in stzetzej eb' ajc'ol chi'. Mocab' b'itan eb' yuj tzalajc'olal tato tzin ac'ji ganar. \q1 \v 17 Palta ijanxo val tzin ac'ji ganar svab'i. Max och vaan jab'oc in yaelal tic. \q1 \v 18 Ol valq'ueta in mul. Man̈xo in animaoc svab' yuj in chucal. \q1 \v 19 A eb' ajc'ol sgana in chami, toxo ix te q'uib' sb'isul eb'. Man̈xo jantacoc ix te aj eb' tzin chacani, vach'chom malaj in mul d'a eb'. \q1 \v 20 Chucn̈ej syutej sb'a eb' d'ayin yuj in vach'c'olal d'a eb'. Yujn̈ej to tzin b'eyb'alej vach'il, tz'och eb' ajc'olal d'ayin. \q1 \v 21 Mamin Jehová, man̈ in actejcani. Ach in Diosal, man̈ a b'esel a b'a d'ayin. \q1 \v 22 Ach Vajalil, ach in Columal, cotan̈ d'a elan̈chamel tzin a colani. \c 39 \s1 Te quenn̈ej sq'uinal eb' anima \d A jun b'it tic ix b'oji yic sb'itej vin̈aj Jedutún, vin̈ cuchb'um d'a b'it. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Ix vac' pensar to ol in ya'ilej in b'eyb'al, yic max och in mul yuj tas svala'. Tzin yamoch vaan in ti' yacb'an ayec' eb' anima chuc spensar d'a vichan̈. \q1 \v 2 Ix in em numnajoc, majxo valpaxlaj vach' lolonel. Palta axo in yaelal ix te nivtaji. \q1 \v 3 Vanxo stz'a in pixan ix vab'i. Yacb'an van in te naub'tan̈ani, ix vach' och pitz'an d'a in pixan. Yuj chi' chaan̈ ix in avaji, ix valani: \q1 \v 4 Mamin Jehová, ac' val vojtaquejeli to chamel b'a vaji, to jayen̈ej ab'il in q'uinal. In gana snachajel vuuj to elan̈chamel tz'ec'b'at in q'uinal. \q1 \v 5 Quenn̈ej in q'uinal ix ac'a'. Man̈ nivanoclaj in q'uinal d'a ichan̈. A on̈ anima on̈ tic, icha val quic'an jab'oc quic', icha chi' co q'uinal. \q1 \v 6 Icha veven caj co masanil. Nab'an̈ej sco mac' c'unb'oc co b'a. ¿Tocval scac' co gana yed' co b'eyumal sco molb'ejq'ue b'ulan? Man̈ cojtacoc mach ol ic'ancanb'atoc. \q1 \v 7 Mamin Vajal, axo ticnaic, ¿tas vach' svac'och yipoc in c'ool? A ach ton ayach och yipoc in c'ool. \q1 \v 8 Colinel d'a masanil in chucal. Man̈ in a cha b'uchjoc yuj eb' chuc spensar. \q1 \v 9 Icha val eb' max ujilaj sloloni, icha chi' ix vutej in b'a. Man̈xalaj tas ix elta d'a in ti', yujto a ach tic ix ac'och juntzan̈ tic d'ayin. \q1 \v 10 Iq'uel in yaelal ix ac'ochi. Vanxo in lajviel svab' yuj b'aj ix in a mac'a'. \q1 \v 11 A ach tzac'och co yaelal a on̈ anima on̈ tic. Tzac'anoch co tz'uumal yuj co mul. A ach tzac' lajvoc tas nib'ab'il cuuj, ichato tz'ijaxb'ati. Co masanil, icha val quic'an quic', icha chi' yec' co q'uinal. \q1 \v 12 Mamin Jehová, ab' in lesal tic, cotan̈ q'uelan d'ayin ayic svalan in b'a d'ayach. Man̈ ac' sat a c'ool d'a yal in sat tic. Mamin, a d'ayach, eq'uelb'an̈ej vec' d'a sat luum tic icha eb' in mam vicham. \q1 \v 13 Mamin, man̈ ac'cot a c'ac'alc'olal d'ayin, yic vach' tzin tzalaj junoc rato, yacb'an manto el-laj in c'ool. \c 40 \s1 Ac'oj yuj diosal yuj scolval Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Ix in tan̈vejn̈ej scolval Jehová, axo ix ab'ani ayic ix in tevi d'ay. \q1 \v 2 Ix in yic'q'ueta d'a jun olan te ay smay. Ix in scol b'aj sitz'atac. Ix in yac'anq'ue d'a yib'an̈ jun q'uen q'ueen yic tzin tec'b'ej in b'a. \q1 \v 3 Ix yac' val jun b'it ac'to d'ayin, b'it yic aloj vach' lolonel d'a co Diosal. Comonoc sat sc'ol jantac eb' tz'ilan jun tic, yic syac'och Jehová eb' yipoc sc'ool. \q1 \v 4 Te vach' yic eb' tz'ac'anoch Jehová yipoc sc'ool, max yac'och spensar eb' d'a eb' syic'chaan̈ sb'a, aton eb' tz'och tzac'an d'a spatic juntzan̈ comon dios. \q1 \v 5 Mamin Jehová in Diosal, man̈ jantacoc juntzan̈ tas satub'tac ix a b'o'o yed' jantac a vach'c'olal ix ac' d'ayon̈. Malaj junoc mach syal slajb'an sb'a ed'oc. In gana svalel masanil a vach'c'olal chi', palta max in tzac'vanlaj, yujto man̈xo b'ischajb'enoc. \q1 \v 6 Max a nib'ejlaj noc' noc' yed' ixim trigo silab'il. Malaj noc' noc' tza c'ana' yic sn̈usji silab'il d'ayach, ma silab' yic stupcanel co mul. Palta ix a jac in chiquin yic tzin cha vab' tas tzala'. \q1 \v 7 Yuj chi' ix vala': Tic tzin ja'i, xin chi. A tas tz'ib'ab'ilcan d'a a lolonel, a vab'ixal syala'. \q1 \v 8 Ach in Diosal, snib'ej in c'ool tzin c'ulej icha a gana. Ayoch a c'ayb'ub'al d'a in pensar. \q1 \v 9 Mamin Jehová, ix valcanel yab'ixal a tojolal d'a scal eb' a chon̈ab'. Ojtac val to malaj b'aj ix vactejcan valaneli. \q1 \v 10 Malaj b'aj max valel a tojolal. Ix valel yab'ixal to tz'eln̈ejc'och tas tzala', tzac'anpax colnab'il. Malaj b'aj ix in c'ub'ejel d'a yichan̈ eb' a chon̈ab' molaneq'ui, to te nivan a vach'c'olal, yeln̈ej pax tzala'. \q1 \v 11 Mamin Jehová, ayocab'n̈ej oq'uelc'olal d'ayin. Ilinn̈ej yed' a vach'c'olal icha ix aj alani. \q1 \v 12 Yujto te ay tas sjavi d'a vib'an̈, maxtzac b'ischajlaj vuuj. In yamchajelta yuj in chucal. Ichato maxtzac yal-laj vilani. Ec'b'al in chucal chi' d'a yichan̈ sb'isul xil in jolom. Vanxo somchajel in c'ool. \q1 \v 13 Mamin, cotan̈ val q'uelan d'ayin, cotan̈, colineli. Cotan̈ elan̈chamel, tzach och ved'oc. \q1 \v 14 A eb' sgana in smilanchamoc, javocab' q'uixvelal yed' somc'olal d'a yib'an̈ eb'. B'atocab' eb' elelal d'a scal nivac q'uixvelal, yujto sgana eb' yac'an chucal d'ayin. \q1 \v 15 A eb' tzin b'uchani, canocab' eb' d'a man̈ pensaril yuj somc'olal. \q1 \v 16 Axo masanil eb' ayoch spensar d'ayach, tzalajocab' eb' d'ayach. Te nivan elc'och ach Jehová, xchiocab' eb' snib'an a colval. \q1 \v 17 A inxo jun, ob'iltac in, ay in och d'a ilc'olal. Mamin, mocab' in b'atcan satc'olal uuj. A ach tzach ochtaxon ved'oc yic tzin a colani. Ach Jehová in Diosal, man̈ iq'uec' tiempo in a colani. \c 41 \s1 A slesal jun ya' ay \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Vach' yic eb' scolvaj d'a eb' meb'a', a Jehová ol colanel eb' d'a scal syaelal. \q1 \v 2 A' ol tan̈van eb', ol ac'joc sq'uinal eb' yed' stzalajc'olal yuuj d'a sat luum tic. Man̈ ol ac'joc ochlaj eb' d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool yuuj. \q1 \v 3 Ol ac'joc yip eb' d'a scal syaelal yuj Jehová, ol b'oxoc sc'ool eb'. \q1 \v 4 A in ix vala': Mamin Jehová, oc'oc a c'ool d'ayin. An̈tej in, yel toni ay in mul d'ayach, xin chi. \q1 \v 5 A eb' ayoch ajc'olal d'ayin, syal chuc eb' d'ayin: Comonoc spet chami yic man̈xo ol nachajcotoc, xchi eb'. \q1 \v 6 Sja eb' yac' in paxyal, palta man̈oc d'a svach'il sc'ol eb' tzul in yila'. Masanil tas syilb'at eb' d'ayin, sic'can eb' d'a spensar, axo d'a yoltac b'e syal in pecal eb'. \q1 \v 7 A eb' tzin chacaneli, smolb'ej sb'a eb', syalan in pecal eb'. Chuc tas sna eb' d'a in patic. \q1 \v 8 Syalan eb': A syaelal jun tic, man̈xa yan̈al. Toxo ix b'atcan d'a sat sch'at, man̈xo ol b'oxlaj sc'ool, xchi eb'. \q1 \v 9 A jun vamigo junn̈ej tzin va yed'oc, yip in c'ool valani, a' ix och ajc'olal d'ayin. \q1 \v 10 A achxo Mamin Jehová, oc'oc val a c'ool d'ayin. Ic' in q'ue vaan yic ol vac'anec' in pac d'a eb'. \q1 \v 11 Tato man̈ ol tzalaj sc'ool eb' ayoch ajc'olal d'ayin, ichato chi' ol nachajel vuuj to tzach tzalaj ved'oc. \q1 \v 12 A inxo pax jun, malaj in mul d'a ichan̈, yuj chi' ix in a quetz yed' a c'ab'. Ayinn̈ejocab' ec' d'a ichan̈ d'a masanil tiempo. \q1 \v 13 Alchajocab' vach' lolonel d'a Jehová co Diosal a on̈ israel on̈ tic, ticnaic yed' d'a masanil tiempo. Ujocab'i. \c 42 \ms1 LIBRO 2 \mr (SALMOS 42—72) \s1 A Dios ayoch yipoc in c'ool \d Jun b'it tzon̈ c'ayb'ani. Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. \q1 \v 1 Ach in Diosal, tzach in nib'ej val icha junoc noc' c'ultaquil chej tz'ec' sayoj a' yuj taquin̈tial. \q1 \v 2 Ach Dios pitzan, a val in pensar tzach nib'anochi, ¿b'aq'uin̈ ol in c'och d'a ichan̈ junelxo? \q1 \v 3 C'ual d'ac'val voq'ui. Axon̈ej voq'uel tic ayoch in vaeloc, yacb'an sb'uchvaj eb' anima d'ayin sc'anb'ejn̈ej eb': ¿B'ajtil ay jun a Diosal chi? xchi eb'. \q1 \v 4 Ayic tzin naan juntzan̈ tic, ste och pitz'an d'a in c'ool. Tzin naancoti ayic ay in ec' d'a scal eb' anima, yic tzin cuchb'an eb', yic tzon̈ b'at d'a a templo. Man̈xo jantacoc yel yav eb' yuj tzalajc'olal yed' ac'oj yuj diosal. Nivan q'uin̈ ton val jun chi'. \q1 \v 5 ¿Tas val yuj schab'axq'ue in c'ool? ¿Tas yuj somchaj in pensar? Ach in Diosal, ayach och yipoc in c'ool, olto val vach' lolonel d'ayach, in Columal, in Diosal aji. \q1 \v 6 Ach in Diosal te cusc'olal vaj ticnaic, yuj chi', man̈ jantacoc ach in naancot d'a yol yic a' Jordán yed' d'a yol yic svitzal Hermón yed' svitzal Mizar. \q1 \v 7 Icha sc'an̈ yem pon̈oljoc a a' d'a nivac pajav, icha val chi' juntzan̈ nivac cusc'olal tz'ec' d'a vib'an̈ uuj. \q1 \v 8 Ach Jehová, a d'a c'ualil tza ch'oxn̈ej a vach'c'olal d'ayin, axo d'ac'valil, max in och vaan ach in b'itani, max in och pax vaan in lesalvi d'ayach, yujto a ach tzac' in q'uinal. \q1 \v 9 Svalan icha tic d'ayach: Ach in Columal, ¿tas yuj tzin b'atcan satc'olal uuj? Yuj chi' cusnac in c'ool ayic tzin b'eyeq'ui, yujto tzin yixtej val eb' ayoch ajc'olal d'ayin, xin chi. \q1 \v 10 Svab' val syail, icha val to smac'jipoj in b'aquil b'aj tzin yixtej eb' ajc'ool chi'. Junjun rato sb'uchvaj eb' d'ayin sc'anb'an eb': ¿B'ajtil ay jun a Diosal chi'? xchi eb'. \q1 \v 11 ¿Tas val yuj schab'axq'ue in c'ool? ¿Tas yuj somchaj in pensar? Ach in Diosal, ayach och yipoc in c'ool, olto val vach' lolonel d'ayach, in Columal, in Diosal aji. \c 43 \q1 \v 1 Ach in Diosal, ch'oxeli to malaj in mul. Ochan̈ valumaloc d'a juntzan̈ anima malaj elc'och d'a yol sat tic. Colinel d'a eb' naumq'ue lolonel yed' d'a eb' chuc sb'eyb'al. \q1 \v 2 Ach in Diosal, in Columal ach, ¿tas val yuj najat tzin ic'canel d'a ichan̈? ¿Tas val yuj cusnac in c'ool tzin b'eyeq'ui, tzin yixtan eb' ayoch ajc'olal d'ayin? \q1 \v 3 Ch'ox a saquilq'uinal d'ayin yed' a lolonel te yel, yic vach' ol in sch'ox d'a sb'eal jun tzalan yic ejmelal b'aj cajan ach eq'ui. \q1 \v 4 Ach in Diosal, ol in c'och d'a altar, ata' ol ach in b'itejn̈ej yed' te' arpa, yujto a ach tzac' in tzalajc'olal. \q1 \v 5 ¿Tas val yuj schab'axq'ue in c'ool? ¿Tas yuj somchaj in pensar? Ach in Diosal ayach och yipoc in c'ool, olto val vach' lolonel d'ayach, in Columal, in Diosal aji. \c 44 \s1 Sc'anchaj scolval Dios \d Jun b'it tzon̈ c'ayb'ani. Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. \q1 \v 1 Ach co Diosal, ix cab' a poder yujto a eb' co mam quicham ix alan d'ayon̈ tas utejnac eb' d'a peca'. \q1 \v 2 Yed' a poder ix a pechel juntzan̈ eb' ch'oc chon̈ab'il, ix a satancanel eb' d'a juntzan̈ nivac chon̈ab' chi', axo eb' co mam quicham chi' ix ac' cajnaj d'a tic. \q1 \v 3 Man̈oc yed' yip eb', man̈oc pax q'uen yespada eb' ix yac'lab'ej ayic ix yic'an jun luum tic eb'. Maj yic'laj jun luum tic eb' d'a ac'oj ovalil, palta yuj a poder, yuj ipalil yed' yuj a vach'c'olal ix yac' ganar jun oval chi' eb', yujto xajan eb' uuj. \q1 \v 4 Ach co Diosal, co Reyal ach, a ach alnac, yuj chi' cac'nac ganar a on̈ yin̈tilal on̈ can vin̈aj Jacob tic. \q1 \v 5 A ach ton tzach och qued'oc, yuj chi' scac' ganar eb' ajc'ool chi'. Yuj ipalil scan eb' ajc'ool chi' d'a yalan̈ cuuj. \q1 \v 6 Man̈oclaj yamc'ab' yic oval scac'och yipoc co c'ool, man̈ocpaxlaj yuj q'uen quespada ol cac' ganar oval. \q1 \v 7 A eb' cajc'ool schichonoch sc'ool d'ayon̈, tzon̈ a col d'a yol sc'ab' eb', q'uixvelal tz'ajcan eb' uuj. \q1 \v 8 An̈ej d'ayach ol cac'n̈ej tzalajb'oc co c'ool, a achn̈ej ol ach co b'itej. \q1 \v 9 Palta a ticnaic Mamin, ix on̈ a patiquejeli, ix on̈ ac'anoch d'a q'uixvelal, maxtzac yal-laj a c'ool tzach b'at yed' eb' co soldado. \q1 \v 10 A ach ix on̈ actejcani, yuj chi' ix on̈ el lemnaj d'a eb' cajc'ool. A eb' schichon sc'ool d'ayon̈, ix yic'b'at eb' tastac ay d'ayon̈. \q1 \v 11 Ix on̈ ac'anoch d'a yol sc'ab' eb', icha junoc noc' calnel tz'ic'jib'at b'aj smiljichamoc. Ix on̈ a saclemejcanb'at d'a scal juntzan̈ nación. \q1 \v 12 Te yechel ix on̈ a chon̈canel a on̈ a chon̈ab' on̈ tic. Malaj jab'oc tas ix ac' ganar yuj b'aj ix on̈ a chon̈el chi'. \q1 \v 13 Ix on̈ ac'an b'uchjoc yuj eb' anima cajan d'a juntzan̈ chon̈ab' d'a co lac'anil. Tzon̈ stzuntzan eb', malaj quelc'och d'a eb'. \q1 \v 14 Ix on̈ ac'an b'uchjoc yuj eb' ch'oc chon̈ab'il. An̈ej val yic tzon̈ yilan eb', tzon̈ ste tzetzan eb'. \q1 \v 15 Junjun c'u, toxon̈ej tzon̈ te em n̈ojan yuj q'uixvelal. \q1 \v 16 Tzon̈ stzuntzan eb' cajc'ool snib'ej on̈ yixtani. Malaj quelc'och d'a eb'. \q1 \v 17 Aton juntzan̈ tic scot d'a quib'an̈, vach'chom maj ach b'atcan satc'olal cuuj. Ina to sco c'anab'ajejn̈ej a trato ac'nac d'ayon̈. \q1 \v 18 Max co nalaj ach co patiquejeli. Malaj a c'ayb'ub'al ix cactejcani. \q1 \v 19 Vach'chom icha chi', palta ichato tzon̈ actejcan d'a scal noc' noc' ay smay, ichato on̈ a macchejem b'aj te q'uic'q'uinal. \q1 \v 20 Ach co Diosal, q'uinaloc ach b'atcan satc'olal cuuj, axo d'a comon dios ix caq'uem co b'a, \q1 \v 21 ix am ila', yujto malaj junoc tas c'ub'eltac man̈ ojtacoc. \q1 \v 22 Palta uuj junjun rato ijan on̈ smilancham eb' ajc'ol chi', icha noc' calnel tz'ic'jib'at b'aj schami, icha chi' tzon̈ yutej eb'. \q1 \v 23 Mamin, ¿tas yuj ichato vaynac ach b'ati? Ilon̈coti, man̈ on̈ a patiquejcanel d'a juneln̈ej. \q1 \v 24 ¿Tas yuj tzach b'at mican d'ayon̈? ¿Tas val yuj tzon̈ b'atcan satc'olal uuj d'a scal co nivan yaelal tic? \q1 \v 25 Toxo van yel quip, maxtzac yal-laj co loloni, toxon̈ej tzon̈ ec' telton d'a sat luum. \q1 \v 26 Pil ip. Cotan̈. Colon̈ eli yujto te xajan on̈ uuj. \c 45 \s1 A b'it yuj snupnajel vin̈ rey \d Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it ayic ay nupnajel yed' sjajil jun b'it scuchan te' xumaac. Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. \q1 \v 1 Ay val ec' vach' lolonel d'a in pensar. Ol in b'itan d'a vin̈ rey yed' juntzan̈ in lolonel chi'. A in ti' lajan icha stz'ib'lab' junoc mach te jelan stz'ib'ani. \q1 \v 2 Ach rey, a achn̈ej vach' ilji d'a yichan̈ masanil eb' vin̈ vinac. Te vach'n̈ej tas tzala', te jelan a loloni yujto syac'n̈ej svach'c'olal Dios d'a ib'an̈. \q1 \v 3 Ac'och jachan q'uen espada d'a a nan̈al, ach vinac te ac'um oval, te b'inajnac ach, te ay val elc'ochi. \q1 \v 4 Ixic d'a yib'an̈ noc' a chej yed' a poder yic tzac'an ganar oval, yic sb'oji yaj lolonel d'a stojolal d'a eb' emnaquil. Nivan tastac satub'tac ol a c'ulej yed' ipalil. \q1 \v 5 Ach co reyal, a jul-lab' te jay sn̈i' ol b'at ch'apnaj d'a sn̈i' sc'ool eb' ajc'ool. Yuj chi' ol telvoc eb' anima yic juntzan̈ chon̈ab' d'a scal oc. \q1 \v 6 Ach co Diosal, yajal ach d'a smasanil tiempo. Yajal ach, vach'n̈ej tz'aj a ch'olb'itan tastac. \q1 \v 7 A val tojolal scha a c'ool, max schalaj a c'ool chucal. Yuj chi' ix ach siq'uel Dios, aton a Diosal. Ix yac' nivan tzalajc'olal d'ayach d'a yichan̈ juntzan̈xo eb' ay yopisio ed'oc. \q1 \v 8 Tz'el sjab' sperfumeal mirra, áloes yed' te' canela ayoch d'a a pichul. A son ay sch'an̈al ol ac'an tzalaj a c'ool d'a a pat marfiln̈ej ayoch yelvanub'oc. \q1 \v 9 Ay eb' ix yisil eb' vin̈ rey d'a scal eb' avtab'il uuj. A d'a a tz'ey d'a a vach', ata' ayec' ix reina. A q'uen oro yelxo val vach' ayoch d'a spichul ix. \q1 \v 10 Ach yisil rey, maclej val ab'i, scham val ab'an tas ol val d'ayach. Man̈xo a na eb' a c'ab' oc yed' eb' etchon̈ab', \q1 \v 11 yujto a vin̈ rey chi' snib'an svach'il ilji, aton vin̈ ajalil. Aq'uem a b'a d'a vin̈. \q1 \v 12 Ol yac' silab' eb' aj Tiro d'ayach. A eb' nivac b'eyum, ol snib'ej eb' yoch amigooc. \q1 \v 13 Tic sja ix ix van yoch yetb'eyumoc vin̈ rey, vach'n̈ej yilji ix, yisil pax ix junocxo vin̈ rey. Oro ayoch yelvanub'oc spichul ix. \q1 \v 14 Vach'n̈ej yaj sb'o ix yed' spichul, tz'ic'jib'at ix d'a vin̈ rey. Tzac'anoch eb' ix cob'estac yuc'levoc ix, aton eb' ix yamiga ix. \q1 \v 15 Stzalaj eb' ix sb'at eb' ix, masanto sc'och eb' ix d'a spat vin̈ rey chi'. \q1 \v 16 Ach rey, a eb' uninal ol em c'ojan b'aj tz'emtaxon c'ojan eb' a mam icham. Ol ac'anoch yopisio eb' yic syilan masanil yol a macb'en tic eb'. \q1 \v 17 A in ol vac' nachajcot a b'i yuj masanil anima toto ol aljoc d'a yolyib'an̈q'uinal tic. Ol yal vach' lolonel junjun chon̈ab' d'ayach d'a masanil tiempo. \c 46 \s1 A vin̈ Yajal ayec' qued'oc \d Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan sb'it eb' ix cob'estac. Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. \q1 \v 1 A Dios ayoch quen̈uloc, an̈eja' pax ayoch quipumaloc. A tz'och qued'oc ayic ayon̈ d'a scal yaelal. \q1 \v 2 Yuj chi' max on̈ xivlaj. Vach'chom stzicub'tan̈aj lum luum tic, scot juyuljoc juntzan̈ vitz d'a yol a' mar, \q1 \v 3 vach'chom sc'an̈ a' mar chi', sq'uepax chulnaj sat a', vach'chom stzicub'tan̈aj jolomtac vitz yuj yoval a', palta max on̈ xivlaj. \q1 \v 4 Ay jun a' nivan a' tz'ac'an tzalaj sc'ol eb' cajan d'a schon̈ab' Dios, aton b'aj cajan Dios ec'to d'a yib'an̈ smasanil. \q1 \v 5 A Dios ayec' d'a schon̈ab' chi', yuj chi' man̈ ol satel-laj. A tz'och yed' schon̈ab' chi' ayic van sacb'i. \q1 \v 6 Tz'el yav juntzan̈ nivac chon̈ab' yuj oval. Ol satel juntzan̈ nación chi'. Ol ulaxb'at lum luum tic ayic ol ab'chaj sjaj Dios. \q1 \v 7 A Jehová Yajal d'a Smasanil, ayec' qued'oc. A sDiosal co mam quicham Jacob, a ayoch qued'oc, ay paxoch quen̈uloc. \q1 \v 8 Ul ilec satub'taquil tas ix aj satjiel eb' ajc'ol d'a sat luum tic yuj Jehová. \q1 \v 9 Slajviec' oval yuuj masanto d'a slajvub' yolyib'an̈q'uinal tic. Scan̈chajcanb'at sjul-lab' eb' yuuj. A q'uen lanza, choc' tz'aj q'uen yuuj. Syac'anoch sc'ac'al carruaje yic oval chi'. \q1 \v 10 Syalan Dios chi' d'a juntzan̈ nación: Actejec eyac'an oval. Nachajocab'el eyuuj to a in ton Dios in. Ol alchajel in poder d'a scal masanil nación d'a sat luum tic, xchi Dios. \q1 \v 11 A Jehová Yajal d'a Smasanil, ayec' qued'oc. A sDiosal co mam quicham Jacob, a ayoch qued'oc, ay paxoch quen̈uloc. \c 47 \s1 A Dios Yajal d'a smasanil lum luum tic \d Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. \q1 \v 1 Tz'itec e c'ab' e masanil ex nación. Avajan̈ec d'a Dios d'a tzalajc'olal. \q1 \v 2 Yujto a Jehová, ec'to d'a yib'an̈ smasanil, sat co c'ool yuj stziquiquial. Aton Yajalil d'a smasanil yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 3 Ix laj can juntzan̈ nación d'a yalan̈ yuuj, ix yac'ancanoch d'a yol co c'ab'. \q1 \v 4 A' ix sic'anel lum luum b'aj stzalajb'i co c'ool a on̈ yin̈tilal on̈ vin̈aj Jacob tic, a on̈ ton te xajan on̈ yuuj. \q1 \v 5 A Jehová Dios toxo ix q'uec'och d'a sc'ojnub' d'a scal av yic tzalajc'olal yed' d'a scal yic van yoc' q'uen trompeta. \q1 \v 6 Con̈ b'itanec, con̈ b'itanec d'a co Diosal. Con̈ b'itanec, con̈ b'itanec d'a co Reyal. \q1 \v 7 Con̈ b'itanec d'a aloj vach' lolonel d'a Dios, yujto a' Yajal yaj d'a smasanil yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 8 A Dios ayoch Yajalil d'a smasanil nación. C'ojanem d'a sc'ojnub' to an̈ej ay yico'. \q1 \v 9 Ix smolb'ej sb'a eb' anima nivac yopisio d'a scal nación. Ix och eb' co tz'acub'oc a on̈ schon̈ab' on̈ sDiosal co mam quicham Abraham. \q1 A Dios ay yic eb' yajal d'a yolyib'an̈q'uinal tic. A' te nivan yelc'och d'a yib'an̈ smasanil. \c 48 \s1 A svach'ilal Sion schon̈ab' Dios \d Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. \q1 \v 1 A Jehová co Diosal, yelxo val nivan yelc'ochi, smoj val yalchaj vach' lolonel d'ay d'a yol schon̈ab', aton tzalan b'aj tz'och ejmelal d'ay. \q1 \v 2 Man̈xo jantacoc svach'il yilji jun tzalan tic, chaan̈ ayq'uei. A d'a chon tzalan Sion tic, b'aj cajan Dios, a tic ay val stzalajc'olal masanil eb' cajan d'a yolyib'an̈q'uinal tic. A Sion tic schon̈ab' Vin̈ Rey yelxo val nivan yelc'ochi. \q1 \v 3 A Dios ayec' d'a juntzan̈ palacio d'a tzalan Sion tic. Ojtacab'il to a Dios ayoch co columaloc. \q1 \v 4 Ix smolb'ej sb'a eb' vin̈ rey, ix cot n̈ililoc eb' vin̈ yac' oval d'a chon̈ab' Sion tic. \q1 \v 5 Palta ayic ix yilan jun chon̈ab' tic eb' vin̈, ix sat sc'ool eb' vin̈. Ix somchajel sc'ool eb' vin̈, ix b'at eb' vin̈ elelal. \q1 \v 6 Ix yamchaj eb' vin̈ yuj xivelal, tz'ib'xi eb' vin̈ yuj yaelal, icha junoc ix ix van yalji yune'. \q1 \v 7 Icha tz'aj spojb'at te' barco yic chon̈ab' Tarsis yuj oval ic' scot d'a b'aj sjavi c'u, icha chi' ix aj satel eb' vin̈ yuj Dios. \q1 \v 8 A d'a schon̈ab' Jehová co Diosal Yajal d'a Smasanil, ix quil val yelc'och icha val alb'ilcan d'ayon̈. A Dios ol yac'n̈ej stec'anil Jerusalén. \q1 \v 9 Ach co Diosal, ayic ayon̈ec' d'a a templo, sco nacot a nivan vach'c'olal. \q1 \v 10 Ach co Diosal, te b'inajnac ach d'a smasanil yolyib'an̈q'uinal tic, yuj chi' tz'alchaj vach' lolonel d'ayach. Tza b'o yaj masanil tas d'a stojolal yed' a poder. \q1 \v 11 Ay stzalajc'olal eb' aj Sion. Te tzalajocab' eb' aj Judá yujto d'a stojolal ix a b'o yaj smasanil. \q1 \v 12 Ec'an̈ec oyoyoc d'a spatic yichan̈ Sion, tze b'isani jaye' storreal. \q1 \v 13 Scham val e sayan eyil smuroal. Schampax eyilan spat eb' yajal, yic vach' ol yal eyalanel yab'ixal d'a eb' unin manto aljoclaj. \q1 \v 14 A sDiosal Sion, aton co Diosal d'a juneln̈ej. A tzon̈ ic'ann̈ej b'eyoc masanto d'a slajvub'. \c 49 \s1 A sman̈ pensaril eb' tz'ac'anoch‘R’q'uen tumin yipoc sc'ool \d Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. \q1 \v 1 Ex anima ay d'a masanil yolyib'an̈q'uinal tic, scham val eyab'an jun lolonel tic. \q1 \v 2 Ab'ec ex b'eyum yed' ex meb'a', mach ex ay eyelc'ochi yed' ex comon anima ex. \q1 \v 3 Ol in lolon d'a jelanil, ol val juntzan̈ pensar ajaltac snachajeli. \q1 \v 4 Ol in maclej val vab' slolonel eb' jelan. Ol in b'itej tas ix in c'ayb'ej chi' yed' sonal te' arpa. \q1 \v 5 ¿Tas yuj ol in xivoc ayic ol ja juntzan̈ sc'ual yaelal d'ayin, ayic ol c'och oyan eb' ajc'ool d'ayin? \q1 \v 6 A eb' ajc'ol chi', a sb'eyumal eb' syac'och yipoc sc'ool, syic'anchaan̈ sb'a eb' yujto man̈ jantacoc tas ay d'a eb'. \q1 \v 7 Palta malaj junoc mach syal scolan yetanimail d'a yol yico', ma smananel sq'uinal d'a Dios. \q1 \v 8-9 Max yal-laj co mananel co q'uinal yic vach' ayon̈n̈ej eq'ui, yic max on̈ chami, yujto max techajlaj co tupani. \q1 \v 10 Ina squila' to junlajan scham anima smasanil. Scham eb' jelan, schampax eb' man jelanoc, axo sb'eyumal eb', ch'oc mach b'aj scani. \q1 \v 11 Vach'chom man̈ jantacoc co luum, palta nab'an̈ej. A b'aj tzon̈ mucchaji, ata' ayon̈n̈ejec' d'a masanil tiempo. Juneln̈ej ol on̈ cann̈ej ta'. \q1 \v 12 A on̈ anima on̈ tic, man̈ masaniloc tiempo ayon̈ec' d'a yolyib'an̈q'uinal tic. Vach'chom yel te b'eyum on̈, palta tzon̈ chamn̈ej icha scham noc' noc'. \q1 \v 13 Icha pax chi' tz'aj satel eb' syipc'olej sb'a, aton eb' syaloch sb'a vach'il. \q1 \v 14 A juntzan̈ anima chi', a chamel ayoch yilumaloc eb'. A tz'ic'anb'at eb' b'aj smucchaj chamnac. Ayic ol sacb'oc, d'a sc'ual yic ol on̈ ch'olb'itajoc, a eb' anima vach' spensar ol ac'an ganar d'a yichan̈ eb'. C'ojanc'olal ol satem snivanil eb', axo b'aj smucchaj chamnac ol och scajnub'oc eb'. \q1 \v 15 A in xo jun, a Dios ol in ic'ancanel d'a yol sc'ab' chamel, ol in yic'anb'at yed'oc. \q1 \v 16 Ex vetanimail, man̈ eyac' pensar yuj eb' tz'och b'eyumal, eb' ste q'uechaan̈ sb'eyumal d'a spat. \q1 \v 17 Yuj chi' man̈ e na'a, yujto ayic ol cham eb', malaj jab'oc tas ol yic'b'at eb' yed'oc, man̈ ol b'atlaj sb'eyumal eb' chi' yed'oc. \q1 \v 18 Vach'chom te tzalajc'olal yic eb' ayic pitzan eb', ma tz'alji pax vach' lolonel d'a eb' yuj eb' yetanimail yuj sb'eyumal chi', \q1 \v 19 ol ja sc'ual scham eb', icha ix aj scham eb' smam yicham eb', man̈xo ol yil-laj saquilq'uinal eb'. \q1 \v 20 A eb' anima b'eyum, tato max nachajel yuj eb' to eq'uelb'an̈ej yec' masanil tas, lajan ol aj scham eb' icha tz'aj scham noc' noc'. \c 50 \s1 A Dios juez te tojol \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. \q1 \v 1 A Jehová, Dios Axon̈ejochi, a ix loloni. Ix yavtej eb' cajan d'a yolyib'an̈q'uinal tic, b'aj sjavi c'u masanto b'aj tz'em c'u. \q1 \v 2 A d'a tzalan Sion, aton chon̈ab' te vach' yilji, ata' sch'ox saquilq'uinal Dios. \q1 \v 3 Tic sja co Diosal, palta man̈ ichn̈ejoctalaj ol javoc. A d'a spatic yichan̈ ay jun c'ac' to satumeli yed' jun chacxuxum ic'. \q1 \v 4 Ato d'a chaan̈ tz'avtaj eb' aj satchaan̈ yed' eb' cajan d'a sat lum luum tic yuj Dios, yic vach' syil eb' sch'olb'itaj schon̈ab'. \q1 \v 5 Syal Dios icha tic: Molb'ejec e b'a ex vicxo, a ex eyac'nac jun silab' d'ayin, ayic eyac'annac e trato ved'oc, xchi. \q1 \v 6 A satchaan̈ sch'oxani to a Dios Juez ton d'a stojolal. \q1 \v 7 Syalanpax Dios icha tic: Ex in chon̈ab' Israel, ab'ecnab'i, jichan ol vutej valanoch e paltail d'a e sat. A in Dios in, e Diosal in. \q1 \v 8 Maj ex in tumejlaj yuj eyofrenda tzeyac'taxon d'ayin yed' noc' noc' tze n̈us silab'il d'ayin d'a valtar. \q1 \v 9 Max in c'anlaj noc' quelemtac vacax molb'il eyuuj. Malaj noc' mam chiva d'a yol e macte' tzin c'an d'ayex. \q1 \v 10 Vicn̈ej masanil noc' caltacte'al noc', vic pax noc' molb'etzal noc' ay d'a jolomtac vitz. \q1 \v 11 Vic masanil noc' much ay d'a caltac te' yed' masanil tas tz'ec' d'a cal vayumtac. \q1 \v 12 Q'uinaloc ay in vejel, man̈ ol val-laj d'ayex, yujto vic jun yolyib'an̈q'uinal tic yed' masanil tas ay d'ay. \q1 \v 13 ¿Tocval a sb'ac'chil noc' vacax tzin chi'a? ¿Tocval a pax schiq'uil noc' mam chiva svuq'uej? \q1 \v 14 A silab' tzin nib'ej, to tzeyac' yuj diosal d'ayin, tzeyaq'uelc'och tas tzeyaltej d'ayin, a in ton ec' in to d'a yib'an̈ smasanil. \q1 \v 15 Ayic ay eyaelal, avtejinec, ol ex in colo', a exxo ol in eyic'chaan̈, xchi Dios. \q1 \v 16 Axo d'a eb' chuc sb'eyb'al, syal Dios icha tic: ¿Toc ay eyalan eyic eyalanel in c'ayb'ub'al, ma eyalanel yab'ixal in trato? \q1 \v 17 Ina to max yal-laj e c'ool tzex in cacha', malaj yelc'och in lolonel d'ayex. \q1 \v 18 Ayic sja vin̈ elc'umtaxoni, tzex q'ue urnaj e b'at yed' vin̈. Te vach' eyac'anpax yed' eb' sc'ulan ajmulal. \q1 \v 19 Palta a tas tze c'ulej, to tze naq'ue lolonel, max ex och vaan eyesani. \q1 \v 20 A d'a eb' eyuc'tac junn̈ej e nun yed'oc, tzeyal chucal lolonel d'a spatic eb'. \q1 \v 21 Ayic ix e c'ulan juntzan̈ chucal tic, malaj tas svala'. Yuj chi' tze na' to lajan in eyed'oc, palta ol valoch e mul chi' d'a e sat, ol vil-lajoch in sat eyed'oc. \q1 \v 22 A ex tzin b'at satc'olal eyuuj tic, vach'ocab' tz'aj snachajel jun tic eyuuj, axo talaj tz'aji, ol ex in jatchitejb'ati, man̈xalaj mach ol ex colan d'ayin. \q1 \v 23 A mach tz'ac'an yuj diosal d'ayin, ay velc'och d'a yol sat. A mach tzin c'anab'ajani, ol in colcaneli, xchi Dios. \c 51 \s1 Ach in Diosal, oc'oc val a c'ool d'ayin \d Aton sb'it vin̈aj David ix sb'itej ayic ix tumaj vin̈ yuj vin̈aj Natán schecab' Dios, yujto ix yic' ix Betsabé vin̈ yetb'eyumoc. \q1 \v 1 Ach in Diosal yujto tzin a xajanej, oc'oc val a c'ool d'ayin. A yuj a nivan oq'uelc'olal, sucsat in mul. \q1 \v 2 B'ic in el d'a masanil in mul, tzin a sacb'itani. \q1 \v 3 Yel toni ix och in mul, ix in ec' d'a yib'an̈, max b'atlaj satc'olal junoc rato in mul chi' vuuj. \q1 \v 4 Ix och val in mul chi' d'ayach. Ix in c'ulej chucal d'a yol a sat. Yuj chi' smoj val ac'an in yaelal. Max yal-laj yalchaj chucal d'ayach ayic tzin a ch'olb'itani. \q1 \v 5 Val yel, yictax valjub'al chuc in. Toxonton chuc in atax yic cuchb'il into och yuj ix in nun. \q1 \v 6 Val yel tza xajanej mach sgana tojolal d'a smasanil sc'ool. Yuj chi' ac' a jelanil d'ayin. \q1 \v 7 N̈iccanel in mul yic tzin sacb'icaneli. B'ic in eli, yic vach' sacxon̈ej tzin ajcan icha q'uen sacb'acom. \q1 \v 8 Ac'xi in tzalajc'olal in c'ana' yic tz'el in cusc'olal yuj b'aj ix ac' in yaelal sic'lab'il. \q1 \v 9 Man̈xo a nacot in mul chi', tza sucan sat masanil in chucal. \q1 \v 10 Ach in Diosal, tojolb'itej in pensar. A junoc ac' b'eyb'al tzac' d'ayin yic tzin c'anab'ajej yed' smasanil in c'ool. \q1 \v 11 Man̈ in ic'canel d'a ichan̈, man̈ ic'paxel a Santo Espíritu d'ayin. \q1 \v 12 Ac'xi in tzalajc'olal yuj in colnab'il. Ac' vip yic b'ecan in c'ool ach in c'anab'ajani, \q1 \v 13 yic vach' tzin c'ayb'ej eb' chuc yic sb'eyb'alej a b'eyb'al eb' yic smeltzajoch eb' d'a yol a c'ab'. \q1 \v 14 Ach in Diosal, ix ac' in colnab'il, man̈xo a cha in mil anima, colinel d'a in mul yic ol valan a tojolal d'a b'italil. \q1 \v 15 Mamin, jac in ti' yic ol ach in b'itani. \q1 \v 16 Tato a ofrenda, ma silab' n̈usb'il tza nib'ej, tzam vac'laj, ocxo jun, max a nib'ej paxlaj. \q1 \v 17 A tas a gana, aton eb' scus sc'ol yuj smul. Ach in Diosal, max a patiquejel-laj anima syiq'uem sb'a yujto sna sb'a yuj smul. \q1 \v 18 Ac' a vach'c'olal d'a Sion. Yuj svach'il a c'ool, b'oxiq'ue smuroal Jerusalén. \q1 \v 19 Ichato val chi' d'a tzalajc'olal ol aj a chaan silab' a gana tz'ac'ji d'ayach, aton noc' noc' sn̈usji. Ichato chi' ol ac'joc noc' vacax silab'il d'ayach d'a altar. \c 52 \s1 A eb' anima chuc sb'eyb'al \d Aton sb'it vin̈aj David sb'itej ayic ix c'och vin̈aj Doeg aj Edom yal d'a vin̈aj Saúl to ix ec' vin̈aj David d'a spat vin̈aj sacerdote Abimelec. A jun b'it tic tzon̈ c'ayb'ani, sc'an vin̈ cuchb'um d'a b'it. \q1 \v 1 Ach to jelan ach d'a oval, ¿tas yuj tzic'chaan̈ a b'a d'a a chucal? A svach'c'olal Dios ayn̈ejec' d'a smasanil tiempo. \q1 \v 2 An̈ej chucal a gana tza c'ulej. A a ti' tzac'lab'ej d'a lolonel man̈ yeloc, icha val junoc q'uen cuchilub' te jay ye syac'lab'ej junoc anima smil-lab'oc. \q1 \v 3 A chucal a gana d'a yichan̈ vach'il. A lolonel es a gana d'a yichan̈ lolonel yel. \q1 \v 4 Ach anima chab' sat, a val lolonel yic tz'ixtan anima a gana. \q1 \v 5 Palta a Dios ol ach satanel d'a juneln̈ej. Ol och yub'naj d'ayach, ol ach yic'ancanel d'a a pat, ol yic'anel a q'uinal. \q1 \v 6 A eb' sc'anab'ajan Dios ol yil jun tic eb', ol xiv eb' d'ay, palta ol b'uchvaj eb' d'a jun vin̈ chuc chi'. \q1 \v 7 Ol yalan eb': Ilec val vin̈ maj ac'anoch Dios yipoc sc'ool. An̈ej val d'a nivac b'eyumal ix yac'och sc'ol vin̈, ayn̈ejoch spensar vin̈ sc'ulan chucal, xcham eb'. \q1 \v 8 A inxo tic, lajan in icha junoc te' olivo te yaax, vach' sq'uib' d'a yamaq'uil stemplo Dios. An̈ej svach'c'olal Dios ol vac'och yipoc in c'ool. \q1 \v 9 Ach in Diosal, ol vac'n̈ej yuj diosal yuj a vach'c'olal d'ayin. Tzach vac'n̈ejoch yipoc in c'ool yujto vach' ach. Ol valel ab'ixal d'a yichan̈ eb' icxo, to toxonton vach' ach. \c 53 \s1 A schucalil eb' anima \r (Sal 14) \d Sb'it jun tic vin̈aj David, yic tzon̈ sc'ayb'ej. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it ayic ay cusc'olal. \q1 \v 1 A eb' chuc spensar sna eb' to malaj Dios. Junlajanxon̈ej ix aj sjuanel spensar eb'. Yelxo val te chuc sc'ulej eb'. Man̈xalaj mach sc'ulan vach'il. \q1 \v 2 Ato d'a satchaan̈ q'uelanemta Dios d'a anima, yic syila' tato ay eb' syac'och spensar d'ay, yic syilpaxi tato naan yuj eb'. \q1 \v 3 A juntzan̈ b'eyb'al chuc sb'eyb'alej eb' smasanil. Junlajanxon̈ej tz'aj sjuvib'at eb'. Man̈xalaj junoc mach tzato b'eyb'alan vach' b'eyb'al. Toton man̈xa val junoc. \q1 \v 4 Icha val to malaj spensar eb' sc'ulan chucal chi'. A eb' chi' satanel eb' yetchon̈ab', icha val to svael eb' yaj eb', max yal-laj sb'a eb' d'a Dios. \q1 \v 5 Tz'ib'xi eb' yuj xivelal vach'chom malaj tas xib'tan eb'. A Dios ix saclemancanb'at sb'aquil eb' ajc'ool, q'uixvelal ix ajcan eb' yujto ix paticajel eb' yuj Dios. \q1 \v 6 Comonoc a d'a tzalan Sion scot co colnab'il a on̈ israel on̈ tic. Ayic ol yac'anxi svach'c'olal Dios d'a quib'an̈, ol tzalaj co c'ool a on̈ yin̈til on̈ vin̈aj Jacob tic. Ol el lenaj ol quila'. \c 54 \s1 A scolval Dios sc'anchaji \d Ayic sb'itan jun b'it tic vin̈ cuchb'um yic b'it, a yamc'ab' ay sch'an̈al sc'anchaji. Sb'it jun tic vin̈aj David, ayic ix c'och eb' aj Zif, ix yalan eb' d'a vin̈aj Saúl: A d'a sat co luum sc'ub'ejel sb'a vin̈aj David, xchi eb'. \q1 \v 1 Ach in Diosal, colin icha ajnac alan d'ayin. Colin yujto syal uuj smasanil. \q1 \v 2 Ach in Diosal, ab' in lesal tic. Ac'cot tz'eyan a chiquin d'a tas svala'. \q1 \v 3 Yujto a eb' anima man̈ vojtacoc tz'och ajc'olal d'ayin, aton eb' comonn̈ej tz'ac'an chucal d'a yetanimail. Sgana eb' to tzin chami. Malaj elc'och d'a eb'. \q1 \v 4 Palta jun, tic val a ach ayachoch ved'oc. Tic val uuj pitzan in. \q1 \v 5 A schucal eb' ayoch ajc'olal chi' d'ayin ol meltzajoch d'a yib'an̈ uuj. Mamin, satcanel eb' yujto tzac'n̈ejelc'och tas tzala'. \q1 \v 6 Mamin Jehová, ol vac' in silab' d'ayach d'a yol vico', ol ach in b'itani yujto vach' ach, \q1 \v 7 yujto ix in a colel d'a smasanil vilc'olal. Ix vilan scan eb' ajc'ool d'ayin d'a yalan̈ uuj. \c 55 \s1 A slesal jun vin̈ saychajeq'ui \d Ayic sb'itan jun b'it tic vin̈ cuchb'um yic b'it, a yamc'ab' ay sch'an̈al sc'anchaji. Sb'it jun tic vin̈aj David yic tzon̈ sc'ayb'ani. \q1 \v 1 Ach in Diosal, ab' in lesal, man̈ a patiquejel tas tzin c'an d'ayach. \q1 \v 2 Cotan̈ q'uelan d'ayin, tac'van̈ d'ayin in c'ana. D'a scal in yaelal sval in b'a d'ayach. \q1 \v 3 Tzin ib'xiq'ue yuj xivelal yuj eb' chuc ayoch ajc'olal d'ayin. Tz'el yav eb' yuj yajc'olal. Te nivan in yaelal ix yac'cot eb' d'a vib'an̈. Yed' val yoval sc'ol eb' tzin spechan b'eyec' eb'. \q1 \v 4 Syab' val syail in pixan yuj eb'. Toxo ix javi smay chamel d'a vib'an̈. \q1 \v 5 Ix javi jun nivan xivc'olal d'ayin, van vib'xiq'ue yuuj. \q1 \v 6 Tzin naani, comonoc ay in c'axil icha noc' uch, tzam in b'at jen̈en̈oc, tato icha chi' junc'olal am tzin aji. \q1 \v 7 Tzam in b'at jen̈en̈oc d'a najat, a am laj d'a tz'inan luum tzin cajnaji. \q1 \v 8 Tzam in b'at in col in b'a yuj yoval junoc anima icha oval ic'n̈ab' yaji, xin chi. \q1 \v 9 Mamin, satcanel eb' chuc, jub'at tas syal eb'. An̈ej oval svil d'a yol chon̈ab' tic, malaj jab'oc yoq'uelc'olal eb'. \q1 \v 10 C'ual d'ac'val yec' eb' yoymitej chon̈ab' d'a yib'an̈ muro. Ay val chucal d'a yol chon̈ab' yed' naoj chaan̈ es. Ix te juviel chon̈ab' yuj eb'. \q1 \v 11 Comonxon̈ej sc'ulej chucal eb' d'a yoltac calle yed' ac'oj musansatil. \q1 \v 12 Tato a eb' comon ajc'ool tzin ixtani, tzam techajlaj vuuj. Tato a mach schichonoch sc'ol d'ayin icha chi' tzin utani, tzam in c'ub'ejel in b'a d'ay. \q1 \v 13 Ocxo ticnaic, a mach vuc'lev yaji, in vach' c'ol yaji, a' tzin utan icha tic. \q1 \v 14 Junn̈ej ix b'at ved' d'a stemplo Dios. Ix on̈ lolon d'a amigoal. Junn̈ej ix ec' ved' d'a scal eb' anima d'a templo chi'. \q1 \v 15 Jaocab' jucnaj chamel d'a eb' ajc'ool yajoch d'ayin. Pitzanocab' eb' tz'emcan eb' b'aj smucjiem eb' chamnac, yujto ay val och chucal d'a spensar eb' yed' d'a yol spat eb'. \q1 \v 16 A in tic, a d'a Jehová Dios ol val in b'a. A' ol in colanoc. \q1 \v 17 D'a q'uin̈ib'alil, d'a chimc'ualil yed' d'a yemc'ualil, ol val in b'a d'ay d'a scal yal in sat, axo ol ab'an tas ol vala'. \q1 \v 18 A' ol in colanel d'a scal oval. Man̈ ol in chajoclaj cham yuuj, vach'chom tzijtum eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 19 A Dios Yajal d'a masanil tiempo, a' ol ab'an tas svala', emnaquil ol ajcan eb' ajc'ol chi' yuuj, yujto max sq'uexlaj jab'oc sb'eyb'al eb', max xivpaxlaj eb' d'ay. \q1 \v 20 A vin̈ vuc'lev chi', ix yic'chaan̈ sc'ab' vin̈ d'ayin, vach'chom in vach' c'ol in b'a yed' vin̈. Max sc'anab'ajejlaj b'aj ix yac' sti' vin̈ yoch vamigooc. \q1 \v 21 C'ununi slolon vin̈, palta axo d'a spensar vin̈, an̈ej oval sgana vin̈. Te c'ununi syutej vin̈ sloloni, palta icha q'uen espada te jay ye, icha chi' yaj slolonel vin̈ chi'. \q1 \v 22 Masanil tas tzin na'a, ol vac'b'at d'a yol sc'ab' Jehová, a' ol ac'an in tec'anil. Tato c'anab'ajum svutej in b'a d'ay, malaj b'aq'uin̈ ol in scha telvoc. \q1 \v 23 Ach in Diosal, a eb' mac'umcham anima yed' eb' naumq'ue es, tzapan ol aj sq'uinal eb', man̈ ol yil-laj nan̈alb'oc sq'uinal eb'. A ach ton ol ac'b'at eb' b'aj smucchaj eb' chamnac. Palta a in tic, tzach vac'och yipoc in c'ool. \c 56 \s1 A Dios svac'och yipoc in c'ool \d Aton jun b'it namami sb'itaji. Sb'it jun tic vin̈aj David ayic ix yamchaj vin̈ yuj eb' filisteo d'a chon̈ab' Gat. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan noc' cuvajte' numan yaji. \q1 \v 1 Ach in Diosal, oc'oc val a c'ool d'ayin, ay eb' anima tzin pechaneq'ui. Ayn̈ejoch eb' yac'an oval d'ayin, man̈xo animaoc tzin ajcan yuj eb'. \q1 \v 2 A eb' ajc'ol d'ayin, man̈xo jantacoc eb', max yactej eb' in spechanb'eyec'oc. Yuj yac'umtaquil eb' syac' oval eb' ved'oc. \q1 \v 3 Ayic tzin xivi, a ach tzach vac'och yipoc in c'ool. \q1 \v 4 Ach in Diosal, tzach vac'och yipoc in c'ool, svalan vach' lolonel yuj tas alb'ilcan uuj. Tzach vac'och yipoc in c'ool, yuj chi' max in xivlaj yuj tas sna eb' anima in yutej. \q1 \v 5 Max yactej eb' yalan lolonel te ya d'ayin. An̈ej tas tz'aj in yixtan eb', a nab'il yuj eb'. \q1 \v 6 Yalxon̈ej b'ajtil sc'ub'ejel sb'a eb' yic tzin smaclani. Stan̈van eb' janic' ol in smilcham eb'. \q1 \v 7 Ach in Diosal, ac'can juntzan̈ anima chi' d'a yalan̈ yuj yoval a c'ool. Man̈ a cha scol sb'a eb' d'a yalan̈ yaelal yuj schucal chi'. \q1 \v 8 Ojtac jantacxo sb'isul tzin eleq'ui. Ojtac jantac yal in sat ix eli. Vojtac to tz'ib'ab'il juntzan̈ tic uuj. \q1 \v 9 A eb' vajc'ool, ol el eb' ayic ol in c'anan a colval. A in tic vojtac val to ay ach och ved'oc. \q1 \v 10 Ach Jehová Dios, tzach vac'och yipoc in c'ool, svalan pax vach' lolonel yuj tas alb'ilcan uuj. \q1 \v 11 Ach Dios, tzach vac' val och yipoc in c'ool, yuj chi' max in xivlaj yuj tas sna eb' anima in yutej. \q1 \v 12 Ach in Diosal, ol vac' silab' yic ac'oj yuj diosal d'ayach icha ix aj vac'an in ti' d'ayach. \q1 \v 13 Yujto ix in a col d'a chamel, ix in a colani yic maj in telvoc. Yuj chi' tzin b'eyec' d'a ichan̈ d'a jun saquilq'uinal tzac' d'a eb' pitzan. \c 57 \s1 Lesal yic sc'anji scolval Dios \d Aton jun b'it namami sb'itaji. Sb'it jun tic vin̈aj David ayic ix sc'ub'anel sb'a vin̈ d'a vin̈aj Saúl d'a yol q'uen n̈aq'ueen. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan Man̈ a Sateli. \q1 \v 1 Ach in Diosal, oc'oc val a c'ool d'ayin, a d'ayach tzin say in colnab'il. In gana tzin col in b'a d'ayach icha tz'aj scolan sb'a noc' yunetac caxlan̈ d'a yalan̈ sc'axil snun, masanto ol lajvoquec' jun yaelal tic. \q1 \v 2 Ach in Diosal te nivan elc'ochi, tzin avaj d'ayach, yujto a achn̈ej tzach colvajn̈ej ved'oc. \q1 \v 3 A yuj a vach'c'olal, yuj pax to tz'elc'och tas tzala', yuj chi' masanto d'a satchaan̈ tzac'cot in colnab'il. Ol in a colel d'a yol sc'ab' eb' tzin ixtan chi'. \q1 \v 4 Ichato d'a scal noc' choj schi'an anima ayin eq'ui. A q'uen ye eb' lajan icha q'uen lanza yed' te' jul-lab'. A tas syal eb', lajan icha q'uen espada te jay ye. \q1 \v 5 Ach in Diosal, tz'ec'b'at snivanil elc'och d'a satchaan̈. A snivanil elc'och chi', chequel d'a masanil yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 6 A eb' ajc'ol yajoch d'ayin, ix yaq'uem in yaalil eb', man̈xo animaoc vaj yuj eb', ix sb'oan jun olan eb' d'a yol in b'e, palta an̈eja' eb' ix b'at d'a yool. \q1 \v 7 Ach in Diosal, b'ecan in c'ool, in gana tzach in b'itej yed' vach' lolonel. \q1 \v 8 Yuj chi' ol vaq'uel in vayan̈, ol ach in b'itej yed' te' arpa yed' salterio. Ayic van sacb'i, ol el in vayan̈, ol ach in b'itani. \q1 \v 9 Mamin, ol val vach' lolonel d'ayach d'a scal juntzan̈ chon̈ab'. Ol ach in b'itej d'a scal juntzan̈ nación. \q1 \v 10 Nivan ton a vach'c'olal, masanto d'a satchaan̈ sc'ochi. Tz'eln̈ejc'och tas tzala'. \q1 \v 11 Ach in Diosal, tz'ec'b'at snivanil elc'och d'a satchaan̈. A snivanil elc'och chi', chequel d'a masanil yolyib'an̈q'uinal tic. \c 58 \s1 Sc'anji yoval sc'ol Dios d'a yib'an̈‘R’eb' chuc sb'eyb'al \d Aton jun b'it namami sb'itaji. Sb'it jun tic vin̈aj David. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan Man̈ a Sateli. \q1 \v 1 A ex val juez ex tic, ¿tojol am val tzeyutej e ch'olb'itan yaj junoc tasi? ¿Yel am val to d'a smojalil tze b'o yaj oval? \q1 \v 2 Palta jun, chuc tzeyutej e b'oani. Cuchb'um ex d'a elc'al yed' d'a mac'val d'a yol chon̈ab' tic. \q1 \v 3 A eb' sc'ulan chucal, atax manto alji eb', chuctaxon eb'. Esalvumtaxon eb' atax yic yaljinac eb'. \q1 \v 4 Lajan eb' yed' noc' chan ay svenenoal. Lajan eb' yed' noc' ajavchan max ab'anlaj. \q1 \v 5 Max yab'laj sonal eb' vin̈ mago noc', aton eb' vin̈ jelan syal yac'an quistalax noc'. \q1 \v 6 Mamin Jehová, ach in Diosal, iq'uel yip eb'. Utejcan eb' icha junoc noc' choj mac'b'ilpoj yalan̈ sti'. \q1 \v 7 Satocab'em eb' icha tz'aj satem a a' stob'b'ati. Ayic sjulvaj eb', malajocab' sn̈i' te' sjul-lab' eb' chi'. \q1 \v 8 Ulaxocab'b'at eb' icha noc' unin. Ichaocab' junoc unin man̈ tz'acanoc yujal a tz'alji, max yil-laj saquilq'uinal, ichocab' ta' tz'ajcanb'at eb'. \q1 \v 9 Icha te' taquin̈ q'uiix, smolchajoch spayuloc lum chen, stup sc'ac'al te' ayic manto xejq'ue lum chen chi', ichocab' ta' tzutej ic'ancanel eb' chuc sb'eyb'al chi', ayic pitzanto eb'. \q1 \v 10 A eb' sc'anab'ajan Dios, ol tzalaj eb' ayic ol ec' spac eb' d'a eb' chuc chi'. Ol sb'on̈anb'at yoc eb' d'a scal schiq'uil eb'. \q1 \v 11 Yuj chi' ol yal eb' anima icha tic: Vach' yic eb' sc'anab'ajan slolonel Dios. Ayton jun Dios sch'olb'itan eb' cajan d'a yolyib'an̈q'uinal tic, xcham eb'. \c 59 \s1 A Jehová tzin colani \d Aton jun b'it namami sb'itaji. Aton tic sb'it vin̈aj David ayic ix yac'anb'at eb' soldado vin̈aj Saúl d'a spat vin̈ yic smiljicham vin̈. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan Man̈ a Sateli. \q1 \v 1 Ach in Diosal, colinel d'a yol sc'ab' eb' ayoch ajc'olal d'ayin. Colinel d'a eb' scot d'ayin yuj yajc'olal. \q1 \v 2 Colinel d'a yol sc'ab' eb' sc'ulan chucal. Colinel d'a eb' mac'umcham anima. \q1 \v 3 Mamin Jehová, tzin smaclej eb' anima te ov yic tzin smac'ancham eb', palta man̈ yujoc in chucal, malaj tas ix vutej eb'. \q1 \v 4 Mamin, malaj in mul d'a eb'. Malaj tas chuc ix in c'ulej. Palta snanonec' sc'ol eb' yac'an chucal d'ayin. Mamin, il in coti, cotan̈, tzul in a colani. \q1 \v 5 Mamin Jehová, Yajal ach d'a smasanil, co Diosal ach a on̈ israel on̈ tic, cotan̈ elan̈chamel, tzac'anoch syaelal juntzan̈ nación. Mocab' oc' a c'ool d'a eb' smeltzajoch yac'an chucal d'ayin. \q1 \v 6 Ayic sq'uic'b'i sjavi eb', tz'el yav eb' icha noc' tz'i', slajvi chi' slaj ec' eb' d'a cal chon̈ab'. \q1 \v 7 Svoman sti' eb' tz'ec' eb', axo lolonel te ya syal eb'. Malaj mach tzab'an calani, xchamlaj eb'. \q1 \v 8 A achxo Mamin Jehová, tzaton ach tzevaj yuj eb'. Tzach b'uchvaj d'a juntzan̈ nación chi'. \q1 \v 9 Ach in Diosal, a d'ayach ipan in colan in b'a, yujto a ach ay ach och vipumaloc yed' ven̈uloc. \q1 \v 10 Ach in Diosal, xajan in uuj, a ach ol ul in a colo'. Ol a ch'ox d'ayin tas val ol aj scan eb' vajc'ol chi' d'a yalan̈ uuj. \q1 \v 11 Ach Jehová co Columal, tzicub'tan̈ej eb' yed' a poder. Emnaquilocab' tzutejcan eb', palta man̈ a mac'chamlaj eb' yic a syaelal eb' chi' man̈ ol b'atlaj satc'olal yuj eb' vetchon̈ab'. \q1 \v 12 Tz'och smul eb' yuj masanil tas syala'. Canocab' eb' d'a yalan̈ yuj yac'umtaquil, yuj yesalvumal yed' yuj scatab'vumal eb'. \q1 \v 13 Satel eb' yed' yoval a c'ool. ¿Tasto val yuj pitzan eb'? Ach Dios Cajal a on̈ yin̈tilon̈can vin̈aj Jacob, elocab' a pecal masanto b'aj slajvic'och yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 14-15 Sjavi eb' d'ac'valil, tz'el yav eb' icha noc' tz'i', slaj ec' eb' d'a cal chon̈ab' say svael, tz'avaj eb' icha yoc' noc' tz'i', yujto max yab'laj sc'ool svael eb'. \q1 \v 16 A in xo pax jun, ol ach in b'itej d'a q'uin̈ib'alil. Ol valel snivanil elc'ochi yed' a vach'c'olal d'a b'ital, yujto ayachn̈ejoch ven̈uloc. In Columal ach d'a stiempoal yaelal. \q1 \v 17 Ach in Diosal, ol val vach' lolonel d'ayach d'a b'ital. In Columal ach, in Diosal ach, xajanab'il in uuj. \c 60 \s1 Lesal yic sc'anchaj scolval Dios \d A jun b'it tic namami sb'itaji. Aton jun b'it tic yic vin̈aj David yic tzon̈ sc'ayb'ej. Ix stz'ib'ej vin̈ ayic ix yac'an oval vin̈ yed' eb' sirio aj Naharaim yed' eb' aj Soba. Ix b'atpax vin̈aj Joab smilcham 12,000 eb' soldado aj Edom d'a sch'olanil b'aj ay atz'am atz'am. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan, An̈ Xumaac. \q1 \v 1 Ach co Diosal yed' val yoval a c'ool ix on̈ actancani. Ix on̈ actejcani, on̈ ac'ji ganar. Mamin, ac'xicot quip ticnaic. \q1 \v 2 Ix ac' ib'xoc jun lum tic, ix jatcanb'at luum. A ticnaic, macxi sjatelal lum chi', yic mantzac ib'xilaj luum. \q1 \v 3 A on̈ a chon̈ab' on̈ tic, nivan yaelal ix ac' quila'. Ichato te nivan vino ix ac' d'ayon̈, ix q'ue d'a co jolom. \q1 \v 4 Ix ac' jun ch'oxnab'il d'a eb' nivan elc'och d'a yichan̈ yic vach' max yamchaj eb' yuj sjul-lab' eb' ajc'ool. \q1 \v 5 Tac'van̈ d'ayon̈, colon̈eli, yujto masanil syal uuj. Colon̈canel a on̈ xajanab'il on̈ tic uuj. \q1 \v 6 Ix loloncot Dios masanto d'a scajnub', ix yalan icha tic: Ol tzalaj in c'ool ayic ol in cotac pojanb'at lum Siquem yed' yac'lical lum Sucot. \q1 \v 7 Axo lum Galaad yed' lum Manasés vic yaj luum. A Efraín icha in q'uen xumpil yaji. Axo Judá icha sc'ocochal vopisio yaji. \q1 \v 8 A Moab, icha yed'tal b'aj tzin b'ic in b'a yaji. A d'a yib'an̈ Edom ol vac'canb'at in xan̈ab'. D'a tzalajc'olal ol in avajoc yujto ol vac' ganar eb' filisteo, xchi Dios. \q1 \v 9 Ach in Diosal ¿mach tzin ic'anb'at d'a jun chon̈ab' ayoch smuroal d'a spatic yichan̈? ¿Mach tzin ic'anb'at d'a Edom? \q1 \v 10 Ach co Diosal, ix on̈ a patiquejeli. Maxtzac yal-laj a c'ol tzach b'at yed' eb' co soldado d'a oval. \q1 \v 11 Ochan̈ qued'oc, colon̈el d'a eb' ayoch ajc'olal d'ayon̈. A scolval eb' quetanimail d'ayon̈, malaj yalani. \q1 \v 12 Ach co Diosal, a yed' a colval ol cac' ganar oval. A ach ol a tec'canem eb' ayoch ajc'olal d'ayon̈. \c 61 \s1 A scolval Dios yipc'olal toni \d Ayic sb'itan jun b'it tic vin̈ cuchb'um yic b'it, a yamc'ab' ay sch'an̈al sc'anchaji. Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Ach in Diosal, il in coti. Tz'el vav yuj yaelal tzin ic'ani. Cha ab' in lesal. \q1 \v 2 Ato b'aj slajvic'och sti' lum luum tic tzin avaj d'ayach, tz'el yip in pixan svab'i. Ic' in q'ue d'a yib'an̈ junoc nivan q'ueen yic tzin colchaji. \q1 \v 3 A ach ayachoch in colnab'iloc. Icha junoc cuartel aj d'ayin, tzin a col d'a eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 4 In gana tzin cajnaj d'a a cajnub' d'a masanil tiempo. In gana tzin c'ub'ej in b'a d'a yalan̈ a vach'c'olal, icha noc' yunetac caxlan̈ d'a yalan̈ sc'axil snun. \q1 \v 5 Ach in Diosal, ab'nac tas in ti' vac'nac d'ayach, ix ac' in macb'en yed' eb' ay elc'och d'ay. \q1 \v 6 Najatocab' tzutej in q'uinal a in rey in tic. Nivanocab' ab'il svila' \q1 \v 7 yic svac'an yajalil d'a ichan̈. Tan̈vej in yed' a vach'c'olal, yujto tz'eln̈ejc'och tas tzala'. \q1 \v 8 Icha chi' ol ach in b'itej d'a masanil tiempo. Junjun c'u ol in c'anab'ajan b'aj vac'nac in ti' chi' d'ayach. \c 62 \s1 An̈ejton Dios b'aj sco col co b'a \d Sb'it jun tic vin̈aj David. Sc'an vin̈aj Jedutún cuchb'um b'it. \q1 \v 1 An̈ejton d'a Dios tz'ilchaj junc'olal vuuj. A d'ay scot in colnab'il. \q1 \v 2 An̈ej tzin colaneli, a tz'ochpax ven̈uloc. Malaj b'aq'uin̈ ol in ac'joc ganar yujto a' ayoch in colnab'iloc. \q1 \v 3 ¿B'aq'uin̈ ol eyactej eyoch b'ulan d'ayin yic ol in e tec'ancanem eyalani? Ichato toxo val tzin telvi icha junoc pat c'axo, ma icha junoc macte' toxo tz'ec' lecnajoc. \q1 \v 4 Axon̈ej tas tz'aj yixtaxel in b'inajnaquil tze naub'tan̈ej. E q'uinalxon̈ej e naanq'ue es. Tze tz'ac eyal vach' lolonel d'ayin, palta axo d'a e pensar, tzin e catab'ej. \q1 \v 5 An̈ej d'a Dios tz'ilchaj junc'olal vuuj. An̈ej ayoch yipoc in c'ool. \q1 \v 6 An̈ej tzin colaneli, tz'ochpax ven̈uloc. Man̈ ol in telvoclaj. A' ayoch in colnab'iloc. \q1 \v 7 A d'a Dios scot in colnab'il, yuj chi' ay velc'ochi. A' ayoch ven̈uloc yed' in colnab'iloc. \q1 \v 8 Ex vetchon̈ab', an̈ej Dios tzeyac'och yipoc e c'ool. D'a smasanil e c'ool, tzex lesalvi d'ay, yujto a co colnab'il yaji. \q1 \v 9 A eb' anima, juneln̈ej malaj jab'oc yelc'och eb', vach'chom meb'a' eb', ma b'eyum eb'. Q'uinaloc tz'echtaj yalil eb' d'a junoc echlab' smasanil, toton max checlajlaj jab'oc yalil eb' chi', yuj chi' man̈ caq'uec ochlaj co pensar d'a eb'. \q1 \v 10 Man̈ eyac'och ixtoj anima, ma elc'al yipoc e c'ool. Tato tzex och b'eyumal, man̈ eyac'och e b'eyumal chi' yipoc e c'ool. \q1 \v 11-12 Man̈ jantacoc vab'an yalchaji to a Dios aljinaccan icha tic: A in Dios Yajal in tic, masanil syal vuuj, ayn̈ej pax in vach'c'olal. Tzin pactzitej d'a junjun anima icha syal tas tz'el sc'ulani, xchi Dios. \c 63 \s1 Sco xajanej Dios yed' smasanil co c'ool \d Sb'it jun tic vin̈aj David ayic ayec' vin̈ d'a tz'inan luum d'a yol yic Judá. \q1 \v 1 Ach in Diosal, toxonton in Diosal ach. Tzach in nib'ej d'a smasanil in c'ool, tzach snib'ej in pixan icha tz'aj snib'an n̈ab' lum luum taquin̈. \q1 \v 2 In gana tzach viloch d'a a templo, ol cham val in c'ool vilan a poder yed' a tziquiquial. \q1 \v 3 Te nivan yelc'och a vach'c'olal d'a yichan̈ b'aj pitzan in d'a yolyib'an̈q'uinal tic. Yuj chi', ol ach in b'itej. \q1 \v 4 Yacb'an pitzan in, ol val vach' lolonel d'ayach. Ol in mojb'ejq'ue in c'ab' d'ayach d'a in lesal. \q1 \v 5 Vach'xon̈ej ol ajcan in c'ool uuj, icha junoc mach syac' val sgana yed' junoc vael te vach'. Yed' in tzalajc'olal ol ach in b'itej. \q1 \v 6 A d'ac'valil ayic jichan inxo eq'ui, tzach in naub'tan̈ani, ayn̈ejoch in pensar d'ayach. \q1 \v 7 A ach ton tzach colvaj ved'oc, yuj chi' malaj tas tzin na' icha noc' yunetac caxlan̈ d'a yalan̈ sc'axil snun. \q1 \v 8 Junn̈ej vaj ed'oc sic'lab'il. Max in actejel-laj yed' a vach' c'ab'. \q1 \v 9 A eb' sgana in smilanchamoc, ol b'atcan eb' d'a yol sjulal b'aj smucchaj eb' chamnac. \q1 \v 10 Ol miljoccham eb' d'a q'uen espada, axo noc' oques ol chianb'at eb'. \q1 \v 11 A inxo pax rey in tic jun, ol vac' tzalajb'oc in c'ool ed'oc ach in Diosal. Masanil eb' tzach ac'an b'inaj b'aj syac' sti', ol tzalaj eb'. Axo pax eb' tz'esan jun, ol queecaxcan eb' uuj. \c 64 \s1 Sc'anchaj scolval Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David. Sc'an jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it. \q1 \v 1 Ach in Diosal, tic val sval in b'a d'ayach, ab' in lesal. C'ub'ejel in q'uinal d'a eb' ajc'ol yajoch d'ayin. \q1 \v 2 C'ub'ejinel d'a eb' sc'ulan chucal. Colinel d'a eb' snaan yac' chucal d'ayin d'a elc'altac. \q1 \v 3 Ste c'asanb'i sti' eb', icha sn̈icchajoch ye junoc q'uen espada. A tas syal eb' d'ayin te ya, lajan icha junoc jul-lab'. \q1 \v 4 D'a c'ub'eltaquil sjulvajb'at eb' d'a eb' malaj smul. Max xivlaj eb' sjulvajb'ati ayic man̈ naanoc. \q1 \v 5 Munil syiptzitej sb'a eb' sc'ulan chucal. Snanonec' sc'ol eb' yac'anem yaal d'a elc'altac. Malaj mach tz'ilan eb' yalani. \q1 \v 6 Scham val snaan eb' tas syutej sb'oan chucal. Vach'xon̈ej syutej eb' yac'an spensaril. A tas sna eb' chi', c'ub'eltac yaj d'a spensar eb'. \q1 \v 7 A Dios ol ac'an echnaj eb' yed' sjul-lab'. Satc'olal yaj eb' ol satjoquel eb'. \q1 \v 8 A tas syal eb' chi' ol ac'an telvoc. Masanil eb' ol ilan eb', ol ib'xoc eb' yuj xivelal. \q1 \v 9 Ichato chi', masanil eb' anima, ol xiv eb' d'a Dios. Masanil tas b'ob'il yuj Dios chi' ol yalel eb'. Masanil tastac sc'ulejnac Dios chi', ol snaub'tan̈ej eb'. \q1 \v 10 A eb' anima vach' sb'eyb'al, ol tzalaj eb' yed' Jehová, ol sayan pax colval eb' d'ay. Masanil eb' anima vach', junc'olalxon̈ej ol aj eb'. \c 65 \s1 Smoj val yalji vach' lolonel d'a Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David. Sc'an jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it. \q1 \v 1 Ach co Diosal, smoj val yalji vach' lolonel d'ayach d'a Sion. A moj val scaq'uelc'och tas scaltej d'ayach. \q1 \v 2 Masanil eb' anima sja d'ayach yujto tzab'n̈ej slesal eb'. \q1 \v 3 A jantac co chucal tz'ac'an yajalil d'a quib'an̈, palta a achxo tza suc sat co mul chi'. \q1 \v 4 Te vach' quico', yujto a ach ix on̈ a sic'caneli yic vach' ayon̈ec' d'a a templo. Vach' caj yuj svach'il tas ay d'a a cajnub', aton a templo te nivan yelc'ochi. \q1 \v 5 Ach Dios co Columal, tza pactzitej co lesal yed' tas satub'tac tza c'ulej d'a stojolal. Masanil anima cajan d'a yolyib'an̈q'uinal tic, aton eb' cajan d'a tic yed' eb' cajan d'a sc'axepal a' mar, ol ach yac'och eb' yipoc sc'ool. \q1 \v 6 Te tzatz ix utejcan juntzan̈ lum nivac vitz yuj a poder yed' ipalil. \q1 \v 7 A ach tzac' numc'aj sat a' mar. Ayic sq'ue somnaj juntzan̈ nivac chon̈ab', a ach tzac' pax numc'ajoc. \q1 \v 8 A eb' cajan d'a juntzan̈ najatil luum, tz'ib'xiq'ue eb' d'a yichan̈ tas satub'tac tza c'ulej. Uuj val ay tzalajc'olal b'aj sjavi c'u, masanto b'aj tz'em c'u. \q1 \v 9 Ayachn̈ejoch ilan lum luum, tzac' sn̈ab'il luum, tzac'anpax q'uib' tas tz'avchaj d'a luum. Tzac' q'uib' ixim trigo yuj a a' tz'el yoc. Ichaton val chi', tzutej a b'oan lum luum tic. \q1 \v 10 A ach tzac' yaxb'oc sat luum, tzac' ch'ayxoc sch'olquiltaquil luum, tzac'an c'unb'oc lum yuj yax n̈ab', tzac'an pax a vach'c'olal yic satan tas tz'avchaj d'a sat luum. \q1 \v 11 Man̈ jantacoc sat avb'en syac' d'a junjun ab'il yuj n̈ab' tzac'coti. \q1 \v 12 Syaxb'i an̈ an̈c'ultac d'a tz'inan luum b'aj sva noc' calnel. Axo tzalquixtac vach' tz'aj yilji yuj avb'en. \q1 \v 13 Sb'ud'jiel tzalquixtac yuj noc' calnel. Axo opquixtac, sb'ud'jicanel yuj ixim trigo. Yuj chi' sb'itan eb' anima smasanil, tz'el yav eb' yuj tzalajc'olal. \c 66 \s1 Satub'tac yilji smunlajel Dios \d A jun b'it tic sc'an vin̈ cuchb'um d'a b'it. \q1 \v 1 E masanil ex cajan ex d'a yolyib'an̈q'uinal tic, b'itanan̈ec d'a Dios d'a tzalajc'olal. \q1 \v 2 B'itejec sb'inajnaquil. B'itanan̈ec d'ay yed' juntzan̈ b'it man̈xo jantacoc svach'il. \q1 \v 3 Alec d'a Dios icha tic: Mamin a tas tza b'o'o, te satub'tac. A val d'a ichan̈ stelvican eb' ayoch ajc'olal d'ayach, yujto te nivan a poder. \q1 \v 4 Masanil eb' anima d'a yolyib'an̈q'uinal tic syaq'uem sb'a d'ayach, tzach sb'itan eb', xe chi d'ay. \q1 \v 5 Cotan̈ec, ilec val tas sb'onac Dios. Satub'tac tas sc'ulej yuj co vach'iloc a on̈ anima on̈ tic. \q1 \v 6 Taquin̈ luum ajnac a' mar yed' a' nivac a' yuuj, axo ta' ec'naccot eb' co mam quicham. Tzalajocab' co c'ool d'a Dios. \q1 \v 7 A yed' spoder syac' yajalil d'a masanil tiempo. Ayn̈ejoch sat d'a junjun nación, yic vach' max och eb' syic'chaan̈ sb'a ajc'olal d'ay. \q1 \v 8 Ex junjun nación, alec vach' lolonel d'a co Diosal. Ab'chajocab' e b'itan d'ay d'a vach' lolonelal. \q1 \v 9 Yujto a' tz'ac'an co q'uinal, max on̈ schalaj telvoc. \q1 \v 10 Ach Dios, tic val ix il co pensar. Icha val sacb'itaj q'uen plata, icha val chi' ix aj on̈ a sacb'itani. \q1 \v 11 Ix on̈ ac'can d'a te' yaal. Yelxo val te al icatz ix ac' co cuchu'. \q1 \v 12 A eb' comon anima ix ac'lab'ej on̈ stec'ani. Ix on̈ ac' ec' d'a scal te' c'ac' yed' d'a yol a' nivac a'. Ix lajvi chi' ix on̈ ic'anb'at b'aj junc'olal tzon̈ aji. \q1 \v 13 Ol in och d'a yol a templo yuj vac'an in silab' d'ayach. Ichato val chi' ol vac'anelc'och in ti' vac'nac d'ayach, \q1 \v 14 aton tas valnac ayic ay in och d'a ilc'olal. \q1 \v 15 A noc' noc' b'aq'uech ol in n̈ustz'a d'a altar. Ol vac' noc' vacax, noc' mam chiva yed' pax noc' ch'ac calnel in silab'oc d'ayach, aton tic scha a c'ool. \q1 \v 16 Cotan̈ec e masanil, mach ex ay yelc'och Dios d'a e sat. Maclejec eyab' d'ayin, ol val d'ayex jantac svach'c'olal d'ayin. \q1 \v 17 Ix in c'an scolval ved'oc, ix valan vach' lolonel d'ay. \q1 \v 18 Q'uinaloc tato a chucal ix in nib'ej in c'ulej, maj am schalaj yab' Dios Yajal d'a Smasanil tas ix in c'an d'ay. \q1 \v 19 Palta ix yab'i tas ix in c'an chi' d'ay, ix sc'anab'ajej in lesal. \q1 \v 20 Alchajocab' vach' lolonel d'a Dios, yujto max spatiquejel in lesal, man̈ puraloclaj ix yac' svach'c'olal d'ayin. \c 67 \s1 B'itanocab' junjun chon̈ab' d'a Dios \d Ayic sb'itan jun b'it tic vin̈ cuchb'um yic b'it, a yamc'ab' ay sch'an̈al sc'anchaji. \q1 \v 1 Ach co Diosal, ac' a vach'c'olal d'ayon̈. Oc'oc val a c'ool d'ayon̈, ach tzalajocab' qued'oc \q1 \v 2 yic syojtaquejel masanil nación d'a yolyib'an̈q'uinal tic tas snib'ej a c'ool yed' colnab'il tzac'a'. \q1 \v 3 Ach Dios, b'itanocab' junjun chon̈ab' d'ayach. Masanilocab' chon̈ab' sb'itan d'ayach. \q1 \v 4 Avajocab' junjun nación d'a tzalajc'olal, yujto tza ch'olb'itej yaj junjun chon̈ab' d'a stojolal. A ach ton tza cuchb'ej junjun nación d'a yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 5 Ach Dios, b'itanocab' junjun chon̈ab' d'ayach. Masanilocab' chon̈ab' sb'itan d'ayach. \q1 \v 6 Axo lum luum, ol yac' sat avb'en d'a luum, ol yac' svach'c'olal Dios d'ayon̈. \q1 \v 7 Yac'ocab' svach'c'olal Dios d'ayon̈. Nivanocab' yelc'och Dios d'a masanil yolyib'an̈q'uinal tic. \c 68 \s1 B'it yujto ix yac' ganar eb' israel \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Ayic syac'an oval Dios, sacleminac tz'aj yel eb' ayoch ajc'olal d'ay. A eb' schichonoch sc'ol d'ay, tz'el lemnaj eb' d'a yichan̈. \q1 \v 2 Icha val tz'aj satem te' tab' d'a scal ic', icha chi' tz'aj satem eb'. Icha val yulaxb'at noc' chaq'uib' d'a scal te' c'ac', icha chi' tz'aj satel eb' sc'ulan chucal d'a yichan̈ Dios. \q1 \v 3 Axo eb' vach' sb'eyb'al jun, ste tzalaj sc'ol eb' d'a yichan̈ Dios. Sq'ue val chennaj eb' yuj tzalajc'olal. \q1 \v 4 Con̈ b'itanec d'a Dios yuj snivanil yelc'ochi. Calec vach' lolonel d'a Jehová, aton tz'ec' d'a yib'an̈ asun. Con̈ tzalajec d'a Jehová, con̈ tzalajec d'a yichan̈. \q1 \v 5 A Dios, cajanec' d'a scajnub', aton b'aj tz'och ejmelal d'ay. Mamab'il yaj d'a eb' man̈xalaj smam, Scolumal yaj pax d'a eb' ix ix chamnacxo yetb'eyum. \q1 \v 6 A eb' meb'a', a Dios tz'ac'an b'aj scajnaj eb'. A eb' ayoch d'a preso, tz'el eb' d'a libre yuuj, slajvi chi' tz'ic'jichaan̈ eb'. Axo eb' pit syutej sb'a d'ay, a d'a tz'inan lum ol cajnaj eb'. \q1 \v 7 Ach co Diosal, ayic ix ach b'ey d'a yichan̈ a chon̈ab' d'a tz'inan luum, \q1 \v 8 ix ib'xiq'ue lum luum, ix cot yaxn̈ab' d'a satchaan̈, ix ib'xiq'ue tzalan Sinaí d'a ichan̈. A on̈ israel on̈ tic, co Diosal ach. \q1 \v 9 Ach co Diosal, man̈ jantacoc n̈ab' ix ac'coti yic syaxb'ixi sat lum a macb'en tacjinac sat. \q1 \v 10 Ach co Diosal, aton ta' ix aj eb' a chon̈ab'. Yuj a vach'c'olal, ix ac' svael eb' meb'a'. \q1 \v 11 Ach Cajalil, ayic alannac to toxo ix ac'ji ganar eb' ajc'ool, man̈xo jantacoc eb' ix ix, ix alaneli. \q1 \v 12 Vanxo yel lemnaj eb' vin̈ rey yed' eb' vin̈ soldado. A tas ix toc'jiec' d'a eb' ajc'ool, ix pucchajec' d'a eb' ix ix d'a caltac pat, \q1 \v 13 aton juntzan̈ yechel noc' uch uc'nac sc'axil d'a q'uen plata yed' d'a q'uen oro. ¿Tas yuj ix ex can jayvan̈ ex tic d'a scal noc' calnel yic max ex b'at d'a oval? \q1 \v 14 Ayic ix el lemnaj eb' vin̈ rey yuj Dios Syal Yuj Smasanil, ix cot q'uen sacb'acom d'a yib'an̈ lum vitzal Salmón. \q1 \v 15 Yelxo val te chaan̈ steel lum vitzal Basán. Man̈ jantacoc yunetac vitz d'a sjolomtac luum. \q1 \v 16 Mach ex cajan ex d'a jolomtac vitz chi', ¿tas yuj yed' e chichonc'olal tzeyilcot jun vitz sic'b'ilel yuj Jehová Dios yic tz'och yicoc? Ata' ol cajnaj Dios chi' d'a juneln̈ej. \q1 \v 17 A Dios, man̈ b'ischajb'enoc scarruaje yic oval. A d'a Sinaí ix cot yed' scarruaje chi', ix javi d'a scajnub'. \q1 \v 18 Ach Dios, ix ach q'uecan d'a satchaan̈, ix ic'anb'at eb' ix yamchaj uuj. Ix a chaan silab' d'a eb' anima, ajun pax eb' pit syutej sb'a d'ayach ix yac' yico'. Ach Jehová co Diosal, ix ach q'uec'och cajan ta'. \q1 \v 19 Calec vach' lolonel d'a Cajal co Diosal, aton co Columal. A tzon̈ tan̈van d'a junjun c'u. \q1 \v 20 A co Diosal, Colvajum toni. A Jehová Cajalil tzon̈ scolel d'a chamel. \q1 \v 21 A Dios ol mac'anpoj sjolom eb' ayoch ajc'olal d'ay, aton sjolom eb' an̈eja' sc'ulan chucal. \q1 \v 22 A Dios Cajal tz'alan d'ayon̈: A eb' ajc'ol d'ayex ay d'a jolom vitz Basán, ol vic'xicot eb' d'ayex. Ol vic'anpaxcot eb' ay d'a sjulal yich a' mar, \q1 \v 23 yic vach' ol e b'on̈ eyoc d'a schiq'uil eb', ol slec'anpaxq'ue noc' e tz'i', xchi. \q1 \v 24 Ach Dios, co Diosal ach, masanil anima tz'ilan a c'och d'a a cajnub'. Ach co Reyal, b'ab'el ach yuj anima van sb'at n̈ililoc yic tzach yic'anchaan̈ eb'. \q1 \v 25 B'ab'el eb' sb'itani, axo eb' ac'um son, tzac'an eb'. Axo d'a spatictac eb' ayoch eb' ix cob'estac tz'ac'an c'an̈ pandereta. \q1 \v 26 Calec vach' lolonel d'a Dios Cajal. Ex vetisraelal, calec vach' lolonel d'ay b'aj molanon̈ec' tic. \q1 \v 27 B'ab'el sb'at eb' yin̈tilal vin̈aj Benjamín, vin̈ tzac'an unin. Tzac'an eb' yajal yic Judá, eb' yajal yic Zabulón yed' eb' yic Neftalí. \q1 \v 28 Ach co Diosal, icha ajnac a ch'oxanel a poder d'a yalan̈taxo, icha chi' tzutej a ch'oxanpaxel d'ayon̈ ticnaic, \q1 \v 29 yuj svach'iloc a templo d'a Jerusalén, aton b'aj sjavi eb' vin̈ rey yac' silab' d'ayach. \q1 \v 30 Cachoch vaan eb' anima icha noc' oval noc' ay d'a scaltac te' aj. Cachoch vaan jun n̈ilan̈ oval vacax yed' noc' yune', aton juntzan̈ nivac chon̈ab' stec'b'ej sb'a d'a oval, yujto an̈ej b'eyumal snib'ej eb'. Pech saclem eb' nivac chon̈ab' to sgana syac' oval. \q1 \v 31 Ol cot eb' aj Egipto stup alcabar d'ayach. Ol smojb'ejq'ue sc'ab' eb' aj Etiopía d'ayach ach co Diosal. \q1 \v 32 Ex yajal d'a juntzan̈ chon̈ab', b'itanan̈ec d'a Dios. B'itej b'it d'a Cajalil, \q1 \v 33 aton sb'eyec' d'a satchaan̈, aton satchaan̈ aytaxon ec' d'a yichb'anil. Ab'ec yel yav, aton yav te ay spoder. \q1 \v 34 Scham val eyalanel spoder Dios. A a ayoch co Reyaloc a on̈ israel on̈ tic. A spoder sq'uec'och d'a satchaan̈. \q1 \v 35 Ach co Diosal, te satub'tac ilji d'a a cajnub'. Tzac' a poder d'ayon̈ a on̈ israel a chon̈ab' on̈ tic. Alchajocab' vach' lolonel d'ayach ach co Diosal. \c 69 \s1 Jun av yuj ilc'olal \d Sb'it jun tic vin̈aj David. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan An̈ Xumaac. \q1 \v 1 Ach in Diosal, colineli yujto ichato van in b'atcan d'a yich a a'. \q1 \v 2 Van in b'atcan d'a yich jun te sitz'atac te jul yich svab'i, man̈xa b'aj tz'emc'och tec'tec' voc. Ichato toxo ix in emc'och d'a sjulal yich a', vanxo in scuchanb'at a'. \q1 \v 3 Toxo ix te tzap in jaj vavaji, ix te q'ue syail. Toxo ix q'ue syail yol in sat yuj in maclan vil a javi ach in Diosal. \q1 \v 4 Ix ec'b'at sb'isul eb' tzin chacanel d'a xil in jolom, vach'chom malaj in mul d'a eb'. Toxo ix te q'uechaan̈ sb'isul eb' sgana in smilanchamoc. Sgana eb' svac' meltzaj tastac to man̈ velc'aloc. \q1 \v 5 Ach in Diosal, ojtac val in pital. Max yal-laj in c'ub'anel juntzan̈ in mul chi' d'ayach. \q1 \v 6 Mamin Jehová, Yajal ach d'a smasanil, a eb' tzach ac'anoch yipoc sc'ool, mocab' q'uixvoc eb' yuj in mul. Ach co Diosal a on̈ israel on̈ tic, a eb' syaq'uem sb'a d'ayach d'a smasanil sc'ool, mocab' taccanq'ue sc'ol eb' yuj in chucal. \q1 \v 7 Uuj val, ix techaj yec' juntzan̈ jixjon lolonel vuuj. Maxtzac yal-laj in c'ol tzin ch'ox in sat yuj q'uixvelal. \q1 \v 8 Ichato man̈ in ojtacab'iloc yuj eb' vuc'tac, a na to junn̈ej in nun yed' eb'. \q1 \v 9 Te pitz'anoch in c'ool in ya'ilan a cajnub'. Ayic sb'uchvaj eb' d'ayach, a in jun svab' pax syail. \q1 \v 10 Ayic tzin oq'ui, tzin och d'a tzec'ojc'olal, sb'uchvaj eb' d'ayin. \q1 \v 11 Tato a pichul yic tzin ch'oxanel in cusc'olal svac'ochi, sq'ue umnaj eb' in stzetzani. \q1 \v 12 A inn̈ej tzin yal eb' tz'em c'ojan d'a spuertail chon̈ab'. A eb' uc'um an̈, tzin yac' b'inaj eb' d'a sb'it. \q1 \v 13 A inxo pax Mamin Jehová, a d'ayach tzin avaji. Ach in Diosal, ochan̈ ved' ticnaic. Yuj a nivan vach'c'olal, tac'van̈ d'ayin. Yujto tzach colvajn̈ej ved'oc, yuj chi' ochan̈ ved'oc. \q1 \v 14 Colinel d'a yol sc'ab' eb' tzin chacaneli. Ichato van in b'at d'a scal lum soc'om, ma d'a scal a a' jul yich, yuj chi' man̈ in actejb'ati. \q1 \v 15 Man̈ in a cha yic'b'at a a'. Man̈ in a cha b'atcan d'a sjulal yich a', in sattacanemlaj ta'. \q1 \v 16 Mamin Jehová, tac'van̈ d'ayin. Vach' ach a ach tic, ayn̈ej a vach'c'olal. Cotan̈ q'uelan d'ayin yed' a nivan oq'uelc'olal. \q1 \v 17 Man̈ in a patiquejel a in a checab' in tic, tac'van̈ d'ayin d'a elan̈chamel yujto ay smay b'aj ay in ec' tic. \q1 \v 18 Colineli, nitzcot a b'a d'a in tz'ey. Colinel d'a eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 19 Tic val ojtac eb' tz'alan lolonel ya d'ayin. Ix in ixtaxel yuj eb', q'uixavc'olal vaji, man̈xo in animaoc d'a sat eb'. Ojtac val mach eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 20 Ix ixtaxb'at in pensar yuj b'uchval lolonel. Man̈xo animaoc vaji, man̈xalaj vip svab'i. Nab'an̈ej ix in say mach tz'ac'an snivanil in c'ool yed' mach tz'oc' sc'ool d'ayin. \q1 \v 21 Ix yac'b'at veneno eb' d'a scal in vael. Ayic ix tacji in ti', a vinagre ix yac' eb' vuq'uej. \q1 \v 22 Ochocab' jun sq'uin̈ eb' chi' syaaliloc. Telvocab' eb' yuj jun sq'uin̈ chi'. \q1 \v 23 Mocxob' yal-laj yilan eb' uuj. Luclonocab' xub' eb' yuj man̈ ipal d'a masanil tiempo. \q1 \v 24 Ac'cot yoval a c'ol d'a yib'an̈ eb'. Yamchajocab' eb' yuj a c'ac'alc'olal. \q1 \v 25 Canocab' tz'inan b'aj cajan eb'. Man̈xaocab' mach ol cajnaj d'ay. \q1 \v 26 Yujto tzin spech b'eyec' eb' a in tzin ac' cus tic. Sb'uchvajpax eb' d'ayin a in tzin ac' echnaj tic. \q1 \v 27 Tz'acan tzutej ac'ancot yaelal d'a yib'an̈ eb' icha smojal yuj chucal sc'ulej eb'. Man̈xaocab' yalan yic eb' d'a colnab'il tzac'a'. \q1 \v 28 Sucsat sb'i eb' d'a yol ch'an̈ libro yic q'uinal. Man̈ ac'canem sb'i eb' d'a yol ch'an̈ libro yic eb' tojol sb'eyb'al d'a ichan̈. \q1 \v 29 A inxo pax tic jun, penaay in, ayin och d'a cusc'olal. Ach in Diosal, ic' in q'ue vaan, colin. \q1 \v 30 Ach in Diosal, ol ach in b'itej yed' vach' lolonel. Ol ach in b'itej d'a ac'oj yuj diosal. \q1 \v 31 Mamin Jehová, ol ach te tzalaj yuj in b'it chi' d'a yichan̈ pax to a junoc noc' ec'um vacax svac' in silab'oc d'ayach. \q1 \v 32 Ayic ol yilan eb' tz'ixtaj yuj eb' anima to ix in a colo', ol tzalajb'oc sc'ool eb'. An̈ejtona' ol tzalajpax eb' syaq'uem sb'a d'ayach ach in Diosal. \q1 \v 33 Ach Jehová, tzab' tas syal eb' meb'a'. Max a patiquejel-laj eb' a chon̈ab' ayoch d'a preso. \q1 \v 34 Masanil tas pitzan d'a satchaan̈, d'a sat luum yed' d'a yol a' mar, b'itanocab' d'ayach. \q1 \v 35-36 Ach co Diosal, a ach ol a colel chon̈ab' Sion, ol a b'oanxi b'aj ixtaxnac juntzan̈ chon̈ab' d'a yol yic Judá. A eb' yuninal eb' a checab' ol cajnaj d'a juntzan̈ chon̈ab' chi'. Ata' ol cajnaj eb', ol och eb' aj chon̈ab'il. A eb' tzach xajanani, ol cajnaj eb' d'ay. \c 70 \s1 Ochan̈ ved'oc d'a elan̈chamel \r (Sal 40.13-17) \d A jun b'it tic sb'itaj yuj vin̈ cuchb'um d'a b'it, yic snaancot Dios tastac tzon̈ ic'ani. Aton jun tic sb'it vin̈aj David. \q1 \v 1 Ach in Diosal, ul colineli. Mamin Jehová, cotan̈ elan̈chamel yic tzin a colani. \q1 \v 2 A eb' snib'an in smilanchamoc, q'uixvocab' el eb', somchajocab' el eb'. A eb' sgana yac'an chucal d'ayin, b'atocab' eb' elelal yuj q'uixvelal. \q1 \v 3 A eb' tzin b'uchani, aton eb' tz'el stzub' d'ayin, b'atocab' eb' elelal yuj q'uixvelal. \q1 \v 4 Axo masanil eb' syaq'uem sb'a d'ayach, tzalajocab' sc'ol eb'. A eb' snib'an a colval, yalocab' eb' to te nivan elc'ochi. \q1 \v 5 A in pax tic jun, ilb'aj in c'ool, cusc'olal vaji. Axo svalani: Ach in Diosal, cotan̈ d'a elan̈chamel yic tzin a colani. A achn̈ej tzin a coltaxoni. Cotan̈ d'a elan̈chamel, Mamin Jehová, xin chi. \c 71 \s1 A slesal jun vin̈ icham vinac \q1 \v 1 Mamin Jehová, a d'ayach tzin col in b'a, mocab' in can d'a q'uixvelal uuj. \q1 \v 2 Colin, colinel d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool yajoch d'ayin, yujto tojol ach. Ab' val tas svala', tzin a colani. \q1 \v 3 Ochan̈ ven̈uloc icha junoc n̈aq'ueen b'aj syal in colan in b'a. Ala' to tzin colchaji yujto icha in cuartel aji, icha in n̈aq'ueen aji. \q1 \v 4 Ach in Diosal, colinel d'a eb' chuc, d'a eb' milumcham anima yed' d'a eb' ixtum anima. \q1 \v 5 Mamin Jehová Vajalil, toxonton yip ach in c'ool yictax d'a in quelemal. \q1 \v 6 Yictax ix in alji d'a ix in nun, a d'ayach svic' vip. A ach ix in ac' aljoc. Ol ach in b'itejn̈ej. \q1 \v 7 Tzijtum mach sat sc'ol yilan tas tzin ic'ani, palta ach in Diosal, an̈ej d'ayach tzin col in b'a. \q1 \v 8 Masanil tiempo, sval vach' lolonel d'ayach yuj snivanil elc'ochi. \q1 \v 9 Man̈ in a patiquejeli, yujto icham vinaquinxo. Man̈ in actejcani yujto man̈xalaj vip. \q1 \v 10 A eb' ayoch ajc'olal d'ayin sgana in smilanchamoc, smol yetb'eyum eb', slajtian sb'a eb' d'a in patic. \q1 \v 11 Syalan eb': Pechec, yamec. Man̈xo ayococh Dios yed'oc, man̈xalaj mach ol colanel ticnaic, xchi eb'. \q1 \v 12 Ach in Diosal, man̈ najatoc tzach el d'a in tz'ey. Cotan̈ d'a elan̈chamel, ochan̈ ved'oc. \q1 \v 13 A eb' ayoch ajc'olal d'ayin, chamocab' eb' yuj q'uixvelal. A eb' tz'alan tas chuc d'a in patic yic tzin yixtan eb' yalani, malajocab' tz'ajcan yelc'och eb'. \q1 \v 14 Palta, a inxo tic ach in Diosal, ayachn̈ej och yipoc in c'ol d'a junjun rato. Ol ach in b'itej yed' in tzalajc'olal. \q1 \v 15 Masanil tiempo ol valel yab'ixal a tojolal yed' a colval, vach'chom max nachaj vuuj smasanil. \q1 \v 16 Mamin Jehová Cajalil, a juntzan̈ tastac te satub'tac ix a c'ulej, a' ol in b'itej. Ol valel ab'ixal to a achn̈ej tojol ach. \q1 \v 17 Ach in Diosal, yictax in quelemal, ix in a c'ayb'ani. An̈ejtona' valanel juntzan̈ tastac nivac b'ob'ilcan uuj ticnaic. \q1 \v 18 Ach in Diosal, vach'chom icham inxo, sacxo xil in jolom, palta man̈ in actejcani yic ol yal valanel yab'ixal a poder d'a eb' toto ol aljoc. \q1 \v 19 Ach in Diosal, yelxo val te nivan a tojolal icha snajatil satchaan̈. Nivan tastac ix a c'ulej. Malaj junoc mach icha ach tic. \q1 \v 20 Vach'chom tzijtum tas ix in ic'ani yed' yaelal ix ac' d'ayin, palta ol in ac'xi pitzvoc. Ol in ic'xiq'ueta d'a sjulal lum luum. \q1 \v 21 Te nivan ol aj velc'och uuj, ol ac'anpax snivanil in c'ool. \q1 \v 22 A inxo tic, ol ach in b'itej yujto tzaq'uelc'och tas tzala'. Ol vac'an yuj diosal d'ayach yed' te' arpa yed' te' chin̈b'il. Ach in Diosal, co Diosal ach a on̈ aj israel on̈ tic. \q1 \v 23 Ol ach in b'itej d'a tzalajc'olal, yujto ix in a colo'. \q1 \v 24 Ol valel a tojolal d'a masanil q'uinal. A eb' ix nib'an to ay tas ix in ic'ani, ix telvi eb', ix te q'uixvicanel eb'. \c 72 \s1 Lesal yuj vin̈ rey \d B'it d'a vin̈aj Salomón. \q1 \v 1 Ach in Diosal, ac' a tojolal yed' a vach' pensaril d'a vin̈ rey tic, aton yuninal vin̈ rey sic'b'ilel uuj, \q1 \v 2 yic vach' d'a stojolal yed' d'a svach'ilal syac' yajalil vin̈ d'a a chon̈ab' yed' d'a eb' meb'a'. \q1 \v 3 Yuj chi', ol aj junc'olal yed' tojolal d'a scal eb' a chon̈ab' cajan d'a jolomtac vitz yed' d'a tzalquixtac. \q1 \v 4 Tojol ol yutoc vin̈ rey tic sb'oan yaj d'a eb' meb'a'. Ol coljoc eb' ayoch d'a yalan̈ meb'ail yuj vin̈. Axo eb' ixtum anima, ol ac'joc syaelal eb' yuj vin̈. \q1 \v 5 Yac'ocab'em sb'a eb' a chon̈ab' d'ayach, yacb'an ayto ec' c'u yed' q'uen uj d'a masanil tiempo. \q1 \v 6 Yac'ocab' svach'c'olal vin̈ rey icha n̈ab', ma icha yal ac'val tz'ac'anoch yaal lum luum yed' an̈ an̈c'ultac. \q1 \v 7 Ayocab' vach'ilal yed' tojolal d'a yol stiempoal vin̈, masanto ol satel q'uen uj. \q1 \v 8 Yac'ocab' yajalil vin̈ d'a yib'an̈ masanil, schael yich d'a sti' a' mar, masanto d'a sti' junxo a' mar chi'. D'a sti' a' nivan Éufrates, masanto b'aj slajvic'och lum luum tic. \q1 \v 9 A eb' ayoch ajc'olal d'a vin̈, aton eb' cajan d'a tz'inan luum, yac'ocab'em sb'a eb' d'a vin̈ d'a emnaquilal masanto tz'emc'och tenan sti' eb' d'a sat luum. \q1 \v 10 Masanil eb' vin̈ sreyal juntzan̈ chon̈ab', aton Tarsis, juntzan̈ ay d'a stitac a' mar, Sabá yed' Seba, yac'ocab' silab' eb' yed' yalcabar d'a vin̈. \q1 \v 11 Emocab' cuman eb' rey smasanil d'a vin̈. Ac'jocab' servil vin̈ yuj masanil nación. \q1 \v 12 Yujto a vin̈ ol colanel eb' meb'a' syal sb'a d'ay, aton eb' ayoch d'a tzapan majanil malaj mach scolani. \q1 \v 13 Ol oc' sc'ol vin̈ yuj eb' meb'a' ilb'aj c'ool. Ol coljoquel eb' d'a yol sc'ab' chamel yuj vin̈. \q1 \v 14 Ol coljoquel eb' d'a yol sc'ab' eb' ixtum anima yed' d'a yol sc'ab' eb' comonn̈ej sb'at d'a yib'an̈ eb' yetanimail, yujto nivan yelc'och sq'uinal eb' meb'a' chi' d'a yichan̈ vin̈. \q1 \v 15 Ayn̈ejocab' sq'uinal vin̈ rey chi'. Ac'jocab' q'uen oro yic Sabá d'a vin̈. C'anjocab' sq'uinal vin̈ d'a Dios. Alchajn̈ejocab' vach' lolonel d'a vin̈. \q1 \v 16 Te vach'ocab' tz'aj ixim trigo d'a sat lum co luum tic. Yac'ocab' ixim d'a jolomtac vitz. Q'uib'ocab' ixim trigo icha tz'aj sq'uib' te te' d'a Líbano. Q'uib'ocab' sb'isul anima d'a co chon̈ab' tic icha an̈ an̈c'ultac d'a sat luum. \q1 \v 17 Nachajocab'cot vin̈ rey d'a masanil tiempo. Ayn̈ejocab' sb'inajnaquil vin̈ icha c'u. Masanilocab' nación schaan vach'ilal yuj vin̈. Yalocab' eb' to te vach' yic vin̈. \q1 \v 18 Alchajocab' vach' lolonel d'a Jehová Dios, aton co Diosal a on̈ israel on̈ tic. An̈ej syal sc'ulan juntzan̈ tas sat co c'ool quilani. \q1 \v 19 Alchajocab' vach' lolonel d'ay d'a masanil tiempo. Ojtacajocab'el sb'inajnaquil d'a masanil yolyib'an̈q'uinal tic. Yic'ocab' icha chi'. \q1 \v 20 Aton d'a tic ix lajvican slesal vin̈aj David, yuninal vin̈aj Isaí. \c 73 \ms1 LIBRO 3 \mr (SALMOS 73—89) \s1 A svach'c'olal Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. \q1 \v 1 Ayton val svach'c'olal Dios d'ayon̈ a on̈ israel on̈ tic, mach on̈ tojol yaj co pensar. \q1 \v 2 Ixocto val yac' jab'ocxo, in telvi. Jab'xon̈ej maj in b'atcan d'a scal chucal, \q1 \v 3 yujto ix viloch in c'ol d'a eb' ac'umtac yed' eb' anima chuc ayic ix vilani to te vach'n̈ej yaj eb'. \q1 \v 4 Malaj chamel sja d'a yib'an̈ eb' svila'. Tec'an yaj eb', malaj syab' syail snivanil eb'. \q1 \v 5 Malaj yaelal sja d'a yib'an̈ eb'. Malaj stzapan majanil eb' sja d'a yib'an̈. \q1 \v 6 Yuj chi' te vach' syutej eb' sb'oan sb'a yuj sch'oxanel yac'umtaquil yed' pax yixtan anima. \q1 \v 7 Ijan val maxtzac checlaj yol sat eb' yuj sb'aq'uechal. Yelxo val te chuc spensar eb'. \q1 \v 8 B'uchumtac slolon eb', syic'chaan̈ sb'a eb'. Malaj jab'oc sq'uixvelal eb' yac'an oval, syixtan anima eb'. \q1 \v 9 An̈ej b'uchval lolonel syal eb' d'a Dios aj satchaan̈. Syalanpax chuc eb' d'a anima d'a sat luum tic. \q1 \v 10 Yuj chi' tz'och tzac'an eb' anima yuj eb', schaan yab' eb' anima chi' jantac chucal syal eb'. \q1 \v 11 Snaan eb' icha tic: ¿Tas ol yutoc Dios Ec'to d'a yib'an̈ smasanil yojtacanel tas sco c'ulej tic? ¿Tocval syil tas tzuji tic? xchi eb'. \q1 \v 12 Ilecnab' val juntzan̈ anima chuc tic, malaj tas tz'ic'an eb', ste q'uib'n̈ej chaan̈ sb'eyumal eb'. \q1 \v 13 Palta a inxo tic, malaj tas ix vac' ganar vach'chom ix in yamoch vaan in pensar d'a chucal, vach'chom vach' ix vutej in b'eyb'al. \q1 \v 14 Cotac scal tz'ac'ji in yaelal, ichato tzin mac'ji. Junjun q'uin̈ib'alil svic'an tz'uum. \q1 \v 15 Mamin, q'uinaloc ix val icha syal eb' chi', ix am vixtej eb' vetchon̈ab', a on̈ ton a chon̈ab' on̈ tic. \q1 \v 16 Ix snib'ej in c'ool to snachajel jun tic vuuj, palta ton̈ej ix somchaj in pensar yuuj. \q1 \v 17 Ato val yic ix in och d'a a cajnub', ichato chi' ix nachajel vuuj tas ol cotcan d'a yib'an̈ eb' chuc chi'. \q1 \v 18 Toxo ix aq'uem lin̈an eb' d'a yax n̈elec'tac yic stelvi eb'. Tzecancanb'at eb' b'aj ol ixtaxoc. \q1 \v 19 Elan̈chamel ol aj satel eb'. D'a scal xivc'olal ol lajvoccanel eb'. \q1 \v 20 Ach Mamin Vajalil, icha tz'aj sat svayich junoc mach d'a sc'ool ayic tz'el svayan̈, icha chi' ol aj a paticanel eb' chuc chi' ayic ol a naanq'ue tas ol aj eb'. \q1 \v 21 Ayic manto nachajel-laj jun tic vuuj, ix in te cusi, ix och pitz'an syail d'a in pixan. \q1 \v 22 A yuj in quistalil maj nachajel-laj vuuj, yuj chi' lajan ix vutej in b'a d'a ichan̈ icha junoc noc' noc' malaj spensar. \q1 \v 23 Palta jun, ayinn̈ej ec' ed'oc, quetzb'il in uuj. \q1 \v 24 Tzin a c'ayb'an d'a tas svutej in b'a. Axo d'a slajvub', ol in a cha d'a a vach'ilal. \q1 \v 25 Malaj junocxo mach ayec' d'a satchaan̈ b'aj svac'och in pensar, a achn̈ej toni. Ayic snachajel vuuj to ayach ec' ved'oc, man̈xalaj tas tzin nib'ejoch d'a sat luum tic. \q1 \v 26 Vach'chom spax yip in nivanil tic, stacpax in c'ool, palta a achxo ach Dios, Vipumal aji, an̈ej d'ayach ay masanil tas snib'ej in c'ool. \q1 \v 27 A eb' syiq'uel sb'a d'ayach, ol cham eb'. Ol a satel masanil eb' syiq'uel sb'a chi'. \q1 \v 28 Palta a in val tic Mamin Jehová Vajalil, tzin nitzoch in b'a d'a a tz'ey yujto an̈ej jun chi' nivan yelc'och d'ayin. Tzach vac'och yipoc in c'ool yic svalel jantac tas ix a c'ulej. \c 74 \s1 Lesal yic scolchajel eb' chon̈ab' \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf yic tzon̈ sc'ayb'ej. \q1 \v 1 Ach co Diosal, ¿tas val yuj ix on̈ actejcan d'a juneln̈ej? ¿Tas yuj ix te cot yoval a c'ool d'a quib'an̈ a on̈ a chon̈ab' on̈ tic? \q1 \v 2 Naon̈cot a on̈ on̈ a mannaquel d'a peca'. A on̈ on̈ a colannaqueli yic tzon̈ och a chon̈ab'oc. Nacot tzalan Sion b'aj cajan achtaxon eq'ui. \q1 \v 3 Cotan̈, tzul ilan tas ix aj yixtaxb'at a chon̈ab' tic d'a juneln̈ej yuj eb' ajc'ool. Ul il tas ix aj yixtaxb'at a cajnub' yuj eb'. \q1 \v 4 A eb' ayoch ajc'olal d'ayach, ix el yav eb' yuj yoval d'a yol a cajnub' b'aj scaq'uem co b'a d'ayach. Ix yac'anq'ue sbandera eb' ta', yic scheclaji to ix yac' ganar eb'. \q1 \v 5 Ichato c'atzitzvum eb' d'a caltac te'. \q1 \v 6 A q'uen sch'acab' eb' yed' q'uen smartillo ix yac'lab'ej d'a juntzan̈ chemte' ayoch d'a yol a cajnub' chi'. Ix lajviel svach'il yilji yuj eb'. \q1 \v 7 Ix yac'och sc'ac'al a cajnub' chi' eb'. Ix ixtaxb'at b'aj tz'och ejmelal d'ayach yuj eb', ix emcan lan̈naj d'a sat luum. \q1 \v 8 Ix sna eb' on̈ sataneli. Masanil b'aj scaq'uem co b'a d'ayach d'a yol co nación tic, ix laj yac'och sc'ac'al eb'. \q1 \v 9 Man̈xo chequeloc junoc sch'oxnab'il to a chon̈ab' on̈. Man̈xa junoc a checab' d'a co cal, man̈ cojtacoc paxi jantacto tiempo ol yac' jun tic. \q1 \v 10 Ach co Diosal, ¿jantacto tiempo ol on̈ stzuntzej eb' ajc'ool tic? ¿B'aq'uin̈ ol yactejcan eb' yalan chucal lolonel d'ayach? \q1 \v 11 ¿Tas val yuj max a ch'oxel a poder yic tza satel eb'? \q1 \v 12 Atax d'a peca' co Reyal achn̈ej. Ach co Diosal, tzijtum b'aj ix cac' ganar oval yuj a colval. \q1 \v 13 A ach ix a poj snan̈al a' mar yuj a poder. Ix a mac'poj juntzan̈ sjolom noc' nivac noc' d'a yol a' mar chi'. \q1 \v 14 Ix a tec'an vecchaj juntzan̈ sjolom noc' nivan leviatán, ix ac'an noc' schib'at noc' chium noc' d'a tz'inan luum. \q1 \v 15 A ach ix ac' q'ueul sjaj a a' sb'eyi. Ix ac'an pax tup a' nivac a' malaj taxon b'aj stupi. \q1 \v 16 A ach ay ic c'ualil yed' d'ac'valil. A ach ix a b'o c'u yed' q'uen uj. \q1 \v 17 A ach a b'onac b'aj sc'ochcan c'aman yolyib'an̈q'uinal. A ach a b'onac varesma yed' n̈ab'ilq'uinal. \q1 \v 18 Mamin Jehová, nacoti, to a eb' ajc'ol sb'uchvaj eb' d'ayach. Te quistal eb', yuj chi' tzach spatiquejel eb'. \q1 \v 19 Mamin, man̈ on̈ ac' sat d'a a c'ool. Man̈ on̈ ac' d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool, icha junoc syac'b'at junoc yalac' cuvajte' d'a noc' ch'acb'a. \q1 \v 20 Mocab' b'atcan satc'olal a trato qued'oc, yujto a d'a masanil b'aj d'a yol co chon̈ab', b'aj man̈xo chequeloc, ix te pimb'i eb' vin̈ man̈xa yoq'uelc'olal yixtan eb' a chon̈ab'. \q1 \v 21 Man̈ a cha ixtax eb' ilb'ajc'ool. B'itanocab' eb' meb'a' yed' eb' ilb'ajc'ol chi' d'ayach. \q1 \v 22 Ach co Diosal, ochan̈ qued'oc, colon̈ a on̈ icon̈ tic. Nacoti to a eb' sc'ulan chucal, max yactej eb' sb'uchvaj d'ayach. \q1 \v 23 Mocab' ac'b'at satc'olal b'aj ste el yav eb' ayoch ajc'olal d'ayach, aton eb' tz'el val yav yuj spitan sb'a d'ayach. \c 75 \s1 A Dios sb'o yaj tas d'a stojolal \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan Man̈ a Sateli. \q1 \v 1 Ach co Diosal, scac' yuj diosal d'ayach, yujto chequel to ayach ec' qued'oc yuj tas satub'tac tza c'ulej, aton chi' scaleli ayic tzach cac'an b'inajoc. \q1 \v 2 Ach Cajal, a ach tzal icha tic: Ayic ol c'och stiempoal tas nab'il vuuj, d'a val stojolal ol vutej in ch'olb'itan yaj eb' anima. \q1 \v 3 Vach'chom tz'ib'xi lum luum yed' masanil tas cajan d'a sat, palta a in ol in yamoch vaan yipumal luum. \q1 \v 4 A d'a eb' ac'umtac yed' d'a eb' chuc syutej sb'a, svala': Man̈xo eyic'chaan̈ e b'a, \q1 \v 5 man̈xo eyalub'tan̈ej to syal eyuuj eyalani. Man̈xo ex lolon d'a ac'umtaquil, xin chi, xa chi ach Cajal. \q1 \v 6 Ex vetanimail, ayic tz'ic'jichaan̈ junoc anima, man̈oc d'a eb' anima d'a stojolal b'aj sq'ueul c'u, man̈oc d'a eb' ay d'a stojolal b'aj tz'em c'u, man̈oc pax d'a eb' ay d'a tz'inan luum scoti. \q1 \v 7 Palta aton Dios sch'olb'itan tas caji. Ay mach syiq'uemi. Ay mach syic'chaan̈. \q1 \v 8 A yoval sc'ol Jehová, lajan yed' vino te paj ayem d'a yol junoc vaso. Ayic ol secanemta d'a yib'an̈ masanil eb' sc'ulan chucal d'a sat luum tic, ichato ol yuc'b'at eb' smasanil. \q1 \v 9 A in pax tic, ol valn̈ejel yab'ixal co Diosal a on̈ yin̈til on̈ Jacob tic, ol val vach' lolonel d'a b'ital d'ay. \q1 \v 10 A' ol satanel spoder eb' sc'ulan chucal, palta ol yic'chaan̈ yipalil eb' anima vach'. \c 76 \s1 A Dios syal yuuj \d Ayic sb'itan jun b'it tic vin̈ cuchb'um yic b'it, a yamc'ab' ay sch'an̈al sc'anchaji. Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. \q1 \v 1 Ojtacab'il Dios d'a yol yic Judá. Te nivan pax yelc'och sb'i d'a yol yic Israel. \q1 \v 2 A d'a tzalan Sion, ata' ay scajnub'. A d'a Jerusalén smacvaj icha noc' choj.\f 76.2 \fr 76:2 \ft A jun versículo tic a d'a hebreo ay chab' lolonel, syal yuj svaynub' ma junoc sn̈aq'ueen junoc noc' noc' ay smay. Yuj chi', ix cac'och sb'i noc' choj d'a tic, yic max satel jun pensar chi'.\f* \q1 \v 3 Ata' ix satcanel syamc'ab' eb' ajc'ol yuuj, aton jul-lab', q'uen espada yed' maclab' jul-lab'. \q1 \v 4 Ach co Diosal, te nivan a poder. Yelxo val te ec'b'al snivanil elc'och d'a lum jolomtac vitz aytaxon d'a peca'. \q1 \v 5 A eb' soldado te jelan d'a oval, ix ic'chajec' syamc'ab' eb'. A eb' te ay yip, man̈xa tas ix yal eb', ix vayb'at eb' d'a juneln̈ej. \q1 \v 6 Ach sDioal vin̈aj Jacob, ayic ix el av yuj oval, majxo ib'xoclaj eb', majxo ib'xocpaxlaj scarruaje eb' yed' noc' schej. \q1 \v 7 Te ay a may. ¿Mach val ol yal yoch lin̈an d'a ichan̈ ayic aycot oval? \q1 \v 8 Ato d'a satchaan̈ ix alel tas ol utej a ch'olb'itan eb' anima. Ix xivb'at eb' anima chi', ix emcan numan eb' \q1 \v 9 ayic ix ach q'ue vaan a ch'olb'itan chi' yic tza colcanel eb' te ilb'ajc'ool yaj d'a yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 10 A yoval sc'ol eb' anima, ol ac'can meltzajoch d'a aloj vach' lolonel d'ayach. A jab'ocxo yoval sc'ol eb' chi', ol a cachoch vaan. \q1 \v 11 Caq'uec co ti' d'a Jehová co Diosal, sco c'anab'ajan tas scal chi' d'ay. A exxo nación ex ayex d'a slac'anil schon̈ab' Dios te nivan yelc'ochi, iq'ueccot e silab' d'ay. \q1 \v 12 Yujto a' tz'ic'anel sq'uinal eb' yajal. A' eb' rey d'a yolyib'an̈q'uinal tic, xivpax eb' d'ay. \c 77 \s1 Sco nacot tas sc'ulejnac co Mam Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. Sc'an jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it, aton vin̈aj Jedutún. \q1 \v 1 Te chaan̈ sval in b'a d'a Dios, yic vach' syab' tas svala'. \q1 \v 2 Ix in lesalvi d'a Cajal ayic ay in cusc'olal. Maj vactejcan in mojb'an in c'ab' d'ay d'a junjun ac'val, palta malaj tas syal yac'an snivanil in c'ool. \q1 \v 3 Ayic tzin naancot Dios, tzin oq'ui. Ayic tzin te ac'an pensar, schab'axq'ue in c'ool. \q1 \v 4 Mamin, maj in a cha vayb'atoc. Man̈xo animaoc vaj svab'i, maxtzac yal-laj in loloni. \q1 \v 5 Tzin nacot juntzan̈ c'ual yed' juntzan̈ ab'il ec'nac d'a peca'. \q1 \v 6 Tzin nacot ticnaic atax yic tzin b'itan d'ac'valil. Tzin naub'tan̈ej, tzin c'anb'an d'ayin: \q1 \v 7 ¿Tocval ayn̈ejcot yoval sc'ol Dios Cajal d'ayon̈? ¿Tom man̈xo ol on̈ xajanej? \q1 \v 8 ¿Tom ix lajviel svach'c'olal? ¿Tom juneln̈ej ix lajvi b'aj yac'naccan sti'? \q1 \v 9 ¿Tom ix sat sc'ol Dios d'a svach'c'olal? ¿Yel am val te aycot yoval sc'ool, man̈xo am ol oc' sc'ol d'ayon̈? \q1 \v 10 Ay tas yelxo val ya svab' ticnaic, svalan d'a yol vico': A Dios Ec'to d'a yib'an̈ smasanil, mantzac colvajlaj d'ayon̈, icha ix aj scolvaj d'a yalan̈taxo, xin chi. \q1 \v 11 Ach in Diosal, a ticnaic ol in nacot juntzan̈ tas satub'tac a b'onac d'a peca'. \q1 \v 12 Ol in nacot masanil tas a b'onac. \q1 \v 13 Ach in Diosal, te vach'n̈ej masanil tastac tza b'o'o. Malaj junocxo dios nivan yelc'och icha ach tic ach co Diosal. \q1 \v 14 A ach tic, Dios ach, sb'oumal ach tastac satub'tac. Ix a ch'oxel a poder d'a masanil nación. \q1 \v 15 A yed' a poder a colnaccanel a chon̈ab', aton eb' yin̈tilal vin̈aj Jacob yed' vin̈aj José. \q1 \v 16 Ach co Diosal, ayic ix ach yilan a' mar, ix xivq'ue a'. Ix ib'xiq'ue a' masanto d'a sjulal yich. \q1 \v 17 A asun ix yaq'uemta sn̈ab'il. Ix c'an̈ c'u d'a satchaan̈, tzijtum b'aj ix checlaj leb'lon d'a sat luum tic. \q1 \v 18 Ix ib'xi lum luum tic yuuj. Ix ab'chaj sc'an̈ c'u d'a scal chacxuxum ic'. A a leb'lon, ix yac' saquilq'uinal d'a yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 19 A d'a yol a' mar ix a jac a b'e, tzijtum a a' b'aj ix ach c'axpaji, palta malaj mach ix ilan yechel oclem. \q1 \v 20 Ix ic' b'ey a chon̈ab' icha noc' calnel. Ix a yamc'ab'ej vin̈aj Moisés yed' vin̈aj Aarón yic scuchb'an a chon̈ab' eb' vin̈. \c 78 \s1 Ay scolval Dios d'a schon̈ab' \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf yic tzon̈ sc'ayb'ej. \q1 \v 1 Ex vetchon̈ab', ab'ec in c'ayb'ub'al, aq'uecoch e chiquin d'a tas svala'. \q1 \v 2 Ol val juntzan̈ lolonel nivan yelc'och d'ayex. A juntzan̈ tas c'ub'eltac yajcan d'a peca', a ol vala', aton juntzan̈ manta b'aj tz'alchajeli. \q1 \v 3 Ol val juntzan̈ tas cab'nac, aton tas cojtac, a eb' co mam quicham alannac cab'i. \q1 \v 4 Yovalil ol cal d'a eb' cuninal. A juntzan̈ tas satub'tac sb'onac Jehová yed' spoder, ol cal d'a eb' toto ol aljoc. \q1 \v 5 A Dios ix b'oancan jun b'eyb'al d'ayon̈ a on̈ yin̈til on̈ vin̈aj Jacob tic. Ix yac'ancan jun c'ayb'ub'al d'ayon̈ israel on̈ tic. Yalannaccan d'a eb' co mam quicham to sc'ayb'ej yuninal eb', a on̈ ton tic. A on̈xo pax tic ol co c'ayb'ej eb' cuninal \q1 \v 6 yic vach' ay yab'ix eb' anima d'a b'aq'uin̈, eb' mantzac alji. Axo eb' chi' ol alan pax d'a eb' yuninal. \q1 \v 7 Yic vach' a Dios syac'och eb' yipoc sc'ool. Yic a tas sb'onac Dios max b'atcan satc'olal yuj eb'. Yic sc'anab'ajej pax schecnab'il Dios chi' eb'. \q1 \v 8 Yic vach' man̈ ol yutej sb'a eb' icha yutejnac sb'a eb' co mam quicham, man̈ schanacoc yab' sc'ayb'ub'al Dios eb', spitejnac sb'a eb'. Man̈ tec'anoc yutejnac spensar eb', man̈ sc'anab'ajejnacoc Dios eb'. \q1 \v 9 A eb' soldado yic Efraín, ay syamc'ab' eb' yic oval. Palta ayic ix och oval chi', ix b'at eb' elelal. \q1 \v 10 Malaj yelc'och strato Dios d'a eb'. Max yal-laj sc'ol eb' sc'anab'ajej sc'ayb'ub'al Dios chi'. \q1 \v 11 A tas ix sb'o Dios, aton juntzan̈ sat co c'ool quilani, ix b'atcan satc'olal yuj eb'. \q1 \v 12 A Dios ix b'oan tas satub'tac d'a yichan̈ eb' co mam quicham d'a Zoán d'a yol yic Egipto. \q1 \v 13 Ix spoj sb'a a' mar yuuj, ix schecanec' eb' d'a snan̈al a' chi'. Ix syamoch vaan jun a' mar chi', icha muro ix ajcan a' yuuj. \q1 \v 14 D'a c'ualil ix ic'ji b'ey eb' yuuj d'a yalan̈ jun asun. Axo d'ac'valil, ix ic'ji b'ey eb' yed' saquilq'uinal jun c'ac'. \q1 \v 15 Ix jat q'uen nivac q'ueen yuuj d'a taquin̈ luum, man̈ jantacoc a a' ix elta, ix yuc'an a' eb'. \q1 \v 16 A d'a yol q'uen nivan q'ueen ix elul a' nivac a' yuuj. \q1 \v 17 Vach'chom ix yil jun chi' eb', palta an̈eja' ix och smul eb' d'a Dios d'a tz'inan luum chi'. Ix chichon sc'ol eb' d'a Dios Ec'to d'a yib'an̈ smasanil. \q1 \v 18 Ix yac' proval Dios eb', ix sc'anan svael eb' icha val d'a sgana. \q1 \v 19 Ix yalan specal Dios eb' icha tic: ¿Maxto ol yal-laj yac'ji co vael yuj Dios d'a tz'inan luum tic? \q1 \v 20 Yel toni, ix jat q'uen nivac q'ueen yuuj. A d'a yol q'ueen ix elul a' nivac a', ix ch'ayxi lum luum yuj a', ¿ol am yal pax yac'an co vael ticnaic? ¿Ol am yal yac'an chib'ej d'ayon̈ a on̈ schon̈ab' on̈ tic? xchi eb'. \q1 \v 21 Ix cot yoval Jehová ayic ix yab'an jun slolonel eb' chi'. Icha val te' c'ac' ix aj scot yoval, ix ja copnaj d'a eb' yin̈tilal vin̈aj Jacob, \q1 \v 22 yujto maj yac'och sc'ool eb' d'ay. Maj yac'paxoch scolval Dios chi' eb' yipoc sc'ool. \q1 \v 23 Vach'chom icha chi' ix yutej sb'a eb', palta ix ac'chajemta asun yuj Dios, ix sjacan spuertail satchaan̈. \q1 \v 24 Ix emul maná d'a yib'an̈ eb' schon̈ab' icha sja yax n̈ab'. Satchaan̈il trigo ix sva eb'. \q1 \v 25 A svael eb' ángel ix sva eb'. Cham ix va eb' yuj Dios. \q1 \v 26 A ic' ix cot d'a stojolal b'aj sjavi c'u yed' d'a sur, ix cot xumumoc d'a satchaan̈, yuj spoder Dios ix javi. \q1 \v 27 A ic' chi' ix ic'ancot noc' chib'ej d'a yib'an̈ schon̈ab' Dios chi'. Man̈xo jantacoc noc' much ix emuli, icha lum pococ, ma icha yarenail sti' a' mar ix aj sjavi noc'. \q1 \v 28 A b'aj ayec' chon̈ab' chi', ata' ix ja b'ulan noc' yed' d'a spatic yichan̈ smantiado eb'. \q1 \v 29 Yuj spec'al eb', a Dios ix ac'an tas ix snib'ej eb' chi'. Ix yac' val sgana eb' schi'an noc'. \q1 \v 30 Palta ayic manto tzactzajlaj eb' schi'an noc', ayic aytooch noc' chib'ej chi' d'a yol sti' eb', \q1 \v 31 ix cot yoval sc'ol Dios d'a yib'an̈ eb'. Axo ix ac'an cham eb' vinac ay yip, aton eb' vinac ch'oc yel d'a scal eb' quetisraelal chi'. \q1 \v 32 Palta man̈oc yuj chi' ix sb'o sb'eyb'al eb'. An̈eja' yoch smul eb'. Maj yac'laj pensar eb' yuj tas satub'tac ix sc'ulej Dios chi', maj yac'ochlaj eb' d'a sc'ool. \q1 \v 33 Yuj chi' ix satjiel eb' yuj Dios chi' d'a scal nivac xivc'olal. Junn̈ej mutz'satil, ma icha quic'an quic', icha chi' ix aj satel eb'. \q1 \v 34 Ayic ix cham jayvan̈ eb' chi' yuj Dios, ix sna sb'a sc'ol juntzan̈xo eb', ix c'och eb' d'a yichan̈ Dios, ix lesalvi eb' d'ay d'a smasanil sc'ool. \q1 \v 35 Ichato chi' ix najicot Dios Ec'to d'a yib'an̈ Smasanil yuj eb', yujto a' stan̈van eb', a' scolan pax eb'. \q1 \v 36 An̈ej yed' sti' eb' stz'ac yal vach' lolonel d'a Dios chi'. \q1 \v 37 Malaj b'aj vach' ix yutej sb'a eb' d'ay. Maj sc'anab'ajej pax strato eb' yed'oc. \q1 \v 38 Palta ix te oc' sc'ol d'a eb', yuj chi' ix succhaj sat schucal eb' yuuj. Maj ac'joc cham eb'. Tzijtum el ix och vaan yoval, majxo yaq'uelc'ochlaj yoval chi' d'a eb'. \q1 \v 39 Ix snacoti to animan̈ej eb'. Lajan eb' icha ic' ton̈ej tz'ec'b'ati, maxtzac meltzajlaj. \q1 \v 40 Tzijtum el ix spitej sb'a eb' d'ay, ix yab' syail d'a tz'inan luum yuj eb'. \q1 \v 41 Palta an̈eja' yac'ji proval yuj eb'. Ix tzuntzajcot yoval sc'ol co Diosal Axon̈ejoch chi' yuj eb'. \q1 \v 42 Max snacotlaj jun c'ual eb' ayic ix coljiel eb' yuj spoder d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool. \q1 \v 43 Maj snapaxcot juntzan̈ milagro yilnac eb' d'a Zoán d'a yol yic Egipto. \q1 \v 44 Ix yac'och a nivac a' chic'al d'a Egipto, axo eb' aj Egipto chi', majxo yal-laj yuc'an a' eb'. \q1 \v 45 Ix yac'anpaxcot noc' us d'a scal eb' aj Egipto chi', icha val asun yec' noc', ix te ixtaj eb' yuj noc'. Ix yac'anpaxcot noc' tzijtumal pajtza' d'a scal eb', yic tz'ixtaxel schon̈ab' eb' yuj noc'. \q1 \v 46 Masanil sat tastac avab'il yuj eb' ix yac'och d'a yol sc'ab' noc' c'ulub'. Ix lajviel sat yavb'en eb' yuj noc'. \q1 \v 47 A q'uen sacb'at yed' q'uen cheev ix lajanel te' higo yed' te' uva avab'il yuj eb'. \q1 \v 48 Ix cham noc' svacax eb' yed' noc' scalnel eb' yuj q'uen sacb'at, yuj pax b'aj ix mac'vaj c'u. \q1 \v 49 Ix yac'cot yaelal Dios d'a yib'an̈ eb', yuj yoval sc'ol man̈xa yalb'anil. Man̈ jantacoc eb' ángel ix scheccoti yic tzul satjiel eb' aj Egipto chi'. \q1 \v 50 Juneln̈ej ix te cot yoval, majxo oc'laj jab'oc sc'ol d'a eb'. Ix ac'jib'at eb' d'a yol sc'ab' chamel yuuj. \q1 \v 51 Masanil eb' vinac b'ab'el tz'alji d'a snun d'a yol yic Egipto chi' ix smilchamoc. D'a junjun patil eb' aj Egipto chi', jun mach ix chami. \q1 \v 52 Ix ic'ji b'ey eb' co mam quicham chi' yuj Dios d'a tz'inan luum, icha yic'ji b'ey noc' calnel, icha chi' ix utaj eb'. \q1 \v 53 Vach' ix aj yic'ji b'ey eb' yuuj, yic vach' max xiv eb'. Axo eb' ayoch ajc'olal d'a eb', ix b'atcan eb' d'a yol a' mar. \q1 \v 54 Ix ic'jicot eb' yuj Dios d'a jun luum sic'b'ilel tic yuuj, d'a juntzan̈ vitz ix yic'canec' tic d'a scal oval. \q1 \v 55 Ix yic'anel juntzan̈ nación d'a yichan̈ eb'. Ix spojancanec' lum luum chi'. Macquiltac ix yutej d'a junjun yin̈tilal. Ix cajnaj eb' d'a schon̈ab' eb' ajc'ool chi'. \q1 \v 56 Palta axo eb' co mam chi', ix ac'ji proval Dios Ec'to d'a yib'an̈ smasanil yuj eb'. Ix tzuntzajcot yoval sc'ol yuj eb'. Maj sc'anab'ajej eb' tas ix yal Dios chi'. \q1 \v 57 Icha yutejnac sb'a eb' co mam quicham, icha chi' ix yutej sb'a eb' d'a yichan̈ Dios. Maj sc'anab'ajejlaj eb' d'ay. Ix el eb' d'a yol sb'e icha junoc jul-lab' coxo. \q1 \v 58 Ix stzuntzejcot yoval Dios chi' eb', yujto b'at lesalvoc eb' d'a jolomtac vitz, b'at yac'anem sb'a eb' d'a juntzan̈ yechel comon dios. \q1 \v 59 Ix cot yoval Dios chi' ayic ix yilan jun chi', ix paticajcanel eb' yuuj. \q1 \v 60 Ix yactancan scajnub' d'a Silo, aton jun spat yaj d'a co cal. \q1 \v 61 Ton̈ej ix yila' ix ic'jib'at scaxail strato yuj eb' ajc'ool, aton sch'oxnab'il stziquiquial yed' spoder. \q1 \v 62 Ix te cot val yoval Dios chi' d'a eb', yuj chi' ix actajcan eb' d'a yol sc'ab' eb' ajc'ol chi' yic smiljicham eb'. \q1 \v 63 A eb' quelemtac, ix cham eb' d'a scal oval, ichato ix tz'ab'at eb'. Man̈xalaj b'it yic nupnajel ix och d'a eb' ix cob'estac. \q1 \v 64 A eb' vin̈ sacerdote, ix miljicham eb' vin̈ d'a q'uen espada. Maj oc'laj eb' ix yetb'eyum eb' vin̈ ix cham chi'. \q1 \v 65 Ix lajvi chi', ix q'ue jucnaj Dios Cajal, icha tz'aj yel svayan̈ anima, icha junoc soldado jelan d'a oval tz'el yav yuj an̈ an̈. \q1 \v 66 Ix ac'ji ganar eb' ajc'ool yuuj, ix b'at eb' elelal. Ix q'uixvicanel eb' d'a masanil tiempo. \q1 \v 67 Ayic ix sayanxi Dios b'ajtil ol ajxoc scajnub', ix spatiquejcanel smacb'en eb' yin̈tilal José. Man̈oclaj smacb'en eb' yin̈tilal Efraín ix siq'uelta. \q1 \v 68 Palta a d'a smacb'en eb' yin̈tilal Judá ix sic'jielta yuuj, aton tzalan Sion to xajan yuuj. \q1 \v 69 Ix sb'oq'ue scajnub' Dios yic scan d'a juneln̈ej icha satchaan̈. Ix yaq'uem yich yic ayn̈ejec' d'a masanil tiempo icha lum luum. \q1 \v 70 Ix sic'anel jun schecab', aton vin̈aj David, vin̈ tan̈vum calnel. \q1 \v 71 Ix ic'jiel vin̈ yuj Dios chi' d'a spatic noc' nun calnel ay yune', yic vach' a vin̈ stan̈van eb' israel yin̈tilal vin̈aj Jacob chi'. Ix ochcan schon̈ab' Dios chi' icha scalneloc vin̈. \q1 \v 72 Ix tan̈vaj schon̈ab' Dios yuj vin̈aj David chi'. D'a smasanil sc'ol vin̈ yed' sjelanil ix stan̈vej. \c 79 \s1 Cusc'olal yuj Jerusalén \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. \q1 \v 1 Ach co Diosal, ix och eb' ch'oc chon̈ab'il d'a lum a macb'en. Ix yixtanb'at a templo eb'. Ix smaq'uem lan̈naj Jerusalén eb'. \q1 \v 2 A eb' a checab' c'anab'ajum d'ayach, ix miljicham eb' yuj eb'. A noc' ostoc yed' noc' chium noc' ix chianb'at snivanil eb' a checab' chi'. \q1 \v 3 Icha a a' ix aj stob'can schiq'uil eb' a checab' chi' d'a masanil Jerusalén. Malaj mach ix mucan snivanil eb'. \q1 \v 4 Tzon̈ b'uchji yuj eb' anima cajan d'a co lac'anil. Tzeb'ajtac quilji d'a eb'. \q1 \v 5 Mamin Jehová, ¿jantacto val tiempo ol ac'cot oval d'ayon̈? ¿An̈ej ama yajcot a c'ac'alc'olal d'ayon̈ icha sq'ue n̈iln̈on yoc te' c'ac'? \q1 \v 6 Ac'cot yoval a c'ol d'a eb' ch'oc chon̈ab'il man̈ ach ojtannacoc, aton eb' max yaq'uem sb'a d'ayach. \q1 \v 7 Yujto a eb' ix on̈ satanel a on̈ yin̈tilal on̈ vin̈aj Jacob tic, ix yixtanb'at co chon̈ab' eb'. \q1 \v 8 Man̈ ac' co tupel smul eb' co mam quicham. Ac'cot a vach'c'olal d'a quib'an̈ d'a elan̈chamel, yujto man̈xo animaoc caj scab'i. \q1 \v 9 Ach Dios, co Columal ach. Ochan̈ qued'oc, colvajan̈ qued'oc. Sucsat co mul yic max b'uchji a b'i yuj eb' anima. \q1 \v 10 Tato maay, ol yal eb' ch'oc chon̈ab'il chi' icha tic: ¿Tocval ay yelc'och jun sDiosal eb' chi? xcham eb'. Ac' quil a pactzitan d'a eb' yuj eb' a checab' ix smilcham eb'. Yab'ocab' jun chi' eb' ch'oc chon̈ab'il. \q1 \v 11 A eb' ayoch preso, van yalan sb'a eb' d'ayach, cotan̈ q'uelan d'a eb'. A eb' yicxo chamel yaji, colel eb' yed' a poder. \q1 \v 12 Mamin Jehová, aq'uec' uqueloc a pac d'a juntzan̈ nación ay d'a co lac'anil, yujto b'uchumtac eb' d'ayach. \q1 \v 13 A on̈xo a chon̈ab' on̈ tic, icha a calnel caji. Ol cac'n̈ej yuj diosal d'ayach. Ol co b'itej vach' lolonel d'ayach d'a masanil tiempo. \c 80 \s1 Sc'anji scolval Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it scuchan An̈ Xumaac. \q1 \v 1 Maclej ab' ach quilumal a on̈ israel on̈ tic. Tan̈vej on̈ a on̈ yin̈tilal on̈ can vin̈aj José. Ach c'ojan ach em d'a scal eb' querubín, \q1 \v 2 ac' checlaj a tziquiquial d'ayon̈, a on̈ ton yin̈tilal on̈ can vin̈aj Efraín, vin̈aj Benjamín yed' vin̈aj Manasés. Ac'lab'ej a poder yic tzon̈ a colaneli. \q1 \v 3 Ach co Diosal, b'oxi caj icha d'a yalan̈taxo. Ac'cot a vach'c'olal d'ayon̈, tzon̈ a colancaneli. \q1 \v 4 Mamin Jehová, Yajal ach d'a Smasanil, ¿Tom an̈eja' man̈ ol ab' slesal eb' a chon̈ab' yuj yoval a c'ool? \q1 \v 5 A co cusc'olal ix ac' co vaeloc. A yal co sat ix ac' cuq'uemoc. \q1 \v 6 Ix on̈ ac'anoch sb'uchlab'ejoc eb' cajc'ool ay d'a co lac'anil. Ste q'uechaan̈ eb' on̈ stzetzani. \q1 \v 7 Ach Dios Yajal d'a Smasanil, b'oxi caj icha d'a yalan̈taxo. Ac'cot a vach'c'olal d'ayon̈, tzon̈ a colancaneli. \q1 \v 8 A d'a Egipto ic'naquelta jun sc'ab' te' uva, ic'annaquel juntzan̈ ch'oc nacional d'a sat lum tic, axo te' uva chi' avejnaccanem d'a sat lum tic. \q1 \v 9 Ix aq'uenan te'. Ix b'at sch'an̈al yib' te'. Ix q'uib' te'. Ix majel sat luum tic yuj te'. \q1 \v 10 Ix q'uec'och yen̈ul te' d'a jolomtac vitz. Ix muschajpax te' nivac c'ute' chaan̈ steel yuj te'. \q1 \v 11 Ix c'och te' sn̈i' d'a stitac a' mar, ix c'ochpax te' svol d'a a' nivan Éufrates. \q1 \v 12 ¿Tas yuj ix eccan lan̈chaj q'uen smacte'al te' latz'b'ilq'uei, yuj chi' tz'ic'jiel sat te' yuj eb' tz'ec' ta'? \q1 \v 13 Van slajviel te' yuj noc' c'ultaquil chitam. Van sc'uxanb'at te' noc' c'ultaquil noc'. \q1 \v 14 Ach co Diosal, Yajal ach d'a Smasanil, meltzajan̈xicot q'uelan d'ayon̈ co c'ana'. Ilcot masanto d'a satchaan̈ chi', tza naan cot te' uva tic, \q1 \v 15 aton te' a ach val lac'an avejnac, a te' svol a ach val ix ac' yaxb'oc, a on̈ ton a chon̈ab' on̈ tic. \q1 \v 16 A yed' yoval a c'ool, ac'cham eb' ix on̈ ixtani, eb' ix n̈usantz'a co chon̈ab'. \q1 \v 17 Palta ochan̈ qued'oc a on̈ sic'b'il on̈ el tic uuj, a on̈ ton a chon̈ab' on̈ ix ac' co tec'anil yic tzon̈ och icoc. \q1 \v 18 Malaj b'aq'uin̈ ol quic'canel co b'a d'ayach. Ac' co q'uinal, an̈ej d'ayach ol cal co b'a. \q1 \v 19 Ach Jehová Dios, Yajal ach d'a Smasanil, b'oxi caj junelxo icha d'a yalan̈taxo. Ac'cot a vach'c'olal d'ayon̈, tzon̈ a colancaneli. \c 81 \s1 A svach'c'olal Dios yed' spital eb' israel \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it sb'itaji ayic stec'jiel yal sat te' uva. \q1 \v 1 Con̈ b'itanec d'a tzalajc'olal d'a Dios tz'ac'an quip. Con̈ avajec d'a tzalajc'olal sco b'itan co Diosal a on̈ yin̈tilal on̈ vin̈aj Jacob tic. \q1 \v 2 Con̈ b'itanec yed' pandereta yed' te' arpa vach' sc'an̈i yed' pax salterio. \q1 \v 3 Co puec q'uen trompeta ayic tz'alji q'uen uj. Co puec pax q'ueen ayic sc'ojnaj q'uen uj chi', yujto nivan q'uin̈ jun chi' d'ayon̈. \q1 \v 4 Aton jun checnab'il ix yac' Dios d'ayon̈ a on̈ israel on̈ tic, a on̈ yin̈tilal on̈ vin̈aj Jacob. \q1 \v 5 Ix alchaj d'ayon̈ yin̈tilal on̈ vin̈aj José tic, ayic ix b'at Dios oval d'a Egipto. \q1 Ata' ix cab' jun lolonel, palta man̈ cojtacoc mach ix lolon chi'. \q1 \v 6 Ix yalan d'ayon̈: Toxo ix vic'canel eyicatz d'a yich e patic. Toxo ix vic'canel jun munlajel te ya d'a eyib'an̈. \q1 \v 7 Ix in eyavtejcoti ayic ayex och d'a syaelal, a inxo ix ex in colo'. Ix ex in tac'vej d'a scal asun ayic sc'an̈ c'u. Ix ex vac' proval d'a a' yic Meriba. \q1 \v 8 Ex in chon̈ab', ab'ec tas svala', a in van in lolon d'ayex. Ex israel, octom tzin e c'anab'ajej. \q1 \v 9 Malajocab' sdiosal eb' ch'oc chon̈ab'il ayec' d'ayex. Man̈ eyaq'uem e b'a d'a juntzan̈ comon dios chi'. \q1 \v 10 A in Jehová e Diosal in, a in ix ex viq'uelta d'a yol yic Egipto. Jaquec e ti', ol ex in vatzitej. \q1 \v 11 Palta maj yal e c'ol ix in e c'anab'ajej a ex in chon̈ab' Israel ex tic. \q1 \v 12 Yuj chi' ix ex vactejcan yuj e pital, ix eyac'an e gana icha snib'ej e c'ool. \q1 \v 13 Ex in chon̈ab' Israel, octom ix eyab' tas ix vala'. Octom ix e b'eyb'alej in checnab'il. \q1 \v 14 Ix am vac'och yaelal d'a yib'an̈ eb' ayoch ajc'olal d'ayex. Junn̈ej am mutz'satil ix aj in satanel eb'. \q1 \v 15 A eb' tzin yajaneli, toxon̈ej am n̈ojoji yec' eb' yuj xivelal d'ayin. Axo syaelal eb', scan d'a yib'an̈ eb' d'a juneln̈ej. \q1 \v 16 Palta a exxo tic, ix am ex in vatzitej. A am val ixim trigo te vach' ix vac' d'ayex. Ix am vac' noc' yalchab' tz'elta d'a sattac q'uen q'ueen eyuq'uej yic tzex tzalaji, xchi Jehová. \c 82 \s1 A Dios Sat yaj d'a eb' Juez \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. \q1 \v 1 C'ojanec' Dios b'aj molanec' eb' dios.\f 82.1 \fr 82:1 \ft A jun lolonel “dios” syal d'a tic, man̈ junn̈ejoc tas syalelc'ochi. Ay b'aj a eb' ángel syala', mato a eb' nivac vinac ay yopisio icha eb' juez. Tecan a eb' juez syal d'a tic.\f* Van sch'olb'itaj eb' dios chi' yuuj. \q1 \v 2 Syalan icha tic d'a eb': ¿B'aq'uin̈ ol eyactejcan e ch'olb'itan d'a esal, yed' eyac'anoch e b'a yed' eb' sc'ulan chucal? \q1 \v 3 Colvajan̈ec d'a eb' mantalaj yip yed' d'a eb' man̈xalaj smam. Tojol tzeyutej e b'oan yaj yoval eb' ilc'olal yaji yed' eb' ayoch d'a stzapan majanil. \q1 \v 4 Colequel eb' mantalaj yip yed' eb' meb'a' d'a yol sc'ab' eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 5 Palta a ex tic, man̈ eyojtacoc. Max nachajel-laj eyuuj. Ichato d'a scal q'uic'alq'uinal tzex b'eyi. Yuj e chucal chi', van yixtaxel anima d'a sat luum tic. \q1 \v 6 Ix vala' to dios ex a ex tic. E masanil vuninal ex, a in eq'uinto d'a yib'an̈ smasanil. \q1 \v 7 Palta a ex tic ol ex chamoc, icha tz'aj scham masanil eb' anima. Ol ex satel icha juntzan̈xo eb' yajal, xchi Dios. \q1 \v 8 Ach co Diosal, cotan̈, yamoch a ch'olb'itan yaj eb' cajanec' d'a sat luum tic. A ach ay ic masanil nación d'a yolyib'an̈q'uinal tic. \c 83 \s1 Lesal yic sc'anchaj syaelal eb' ajc'ool \d Sb'it jun tic vin̈aj Asaf. \q1 \v 1 Ach in Diosal, mocab' ton̈ejoc tzach matz'ani. Colvajan̈ d'ayon̈. \q1 \v 2 Ilcot eb' ayoch ajc'olal d'ayach, sq'ue val somnaj eb' ach spaticaneli, schichon sc'ol eb' d'ayach. \q1 \v 3 C'ub'eltac sna eb' to ol sc'ulej chucal eb' d'a co patic, a on̈ a chon̈ab' on̈ tan̈vab'il on̈ tic uuj. \q1 \v 4 Sna eb' to ol ja eb' on̈ sateli yic vach' man̈xo nacionoc ol on̈ ajcanoc. Sgana eb' to maxtzac on̈ nachajcot a on̈ israel on̈ tic. \q1 \v 5 Ix smol naan eb' yac'an chucal d'ayach, junxon̈ej ix aj spensar eb'. \q1 \v 6 Ix smolb'ej sb'a eb' aj Edom, eb' yin̈tilal Ismael, eb' aj Agar, eb' aj Moab, \q1 \v 7 eb' aj Gebal, eb' aj Amón, eb' aj Amalec, eb' filisteo yed' eb' cajan d'a Tiro. \q1 \v 8 Yamanpax ix aj eb' aj Asiria yed' eb' yic scolvaj eb' d'a eb' yin̈tilalcan vin̈aj Lot chi'. \q1 \v 9 Icha utejnac eb' aj Madián, icha chi' tzutej eb'. Icha utejnac vin̈aj Sísara yed' vin̈aj Jabín d'a sti' a' Cisón, aton \q1 \v 10 eb' chamnac d'a Endor, icha chi' tzutej eb'. A eb' chi' ochnaccan snivanil eb' yabonoaloc an̈ an̈c'ultac. \q1 \v 11 Icha utejnac vin̈aj Oreb yed' vin̈aj Zeeb, icha chi' tzutej masanil eb' nivac vinac d'a scal eb'. Icha utejnac vin̈aj Zeba yed' vin̈aj Zalmuna, icha chi' tzutej eb' yajalil eb', \q1 \v 12 yujto sgana eb' syiquejcan lum a macb'en. \q1 \v 13 Ach in Diosal, icha c'alem tz'ic'jib'at yuj chacxuxum ic', ma icha te' taquin̈ xil te' scuchjib'at yuj ic', icha chi' tzutejcan eb'. \q1 \v 14 Icha tz'aj sb'at c'ac' d'a caltac vayumtac, masanil yaxluum stz'ab'at yuuj, \q1 \v 15 ichocab'ta' tzutej a satanel eb' yed' yoval a c'ool. Xib'tejcanb'at eb', pech b'eyec' eb' icha yic'jib'at tastac yuj oval ic'. \q1 \v 16 Mamin Jehová, ac' q'uixvelal eb' yic vach' syojtaquejel eb' to a achn̈ej Dios ach. \q1 \v 17 Q'uixvocab'canq'ue sc'ool eb' d'a masanil tiempo. Chamocab' eb' yuj q'uixvelal, \q1 \v 18 yic vach' masanil eb' anima d'a yolyib'an̈q'uinal tic tz'ojtacaneli to a ach Jehová ach, a achn̈ej ec'achto d'a yib'an̈ smasanil. \c 84 \s1 A scajnub' Dios snib'ej in c'ool \d Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it yed' sjajil jun b'it sb'itaji ayic stec'jiel yal sat te' uva. \q1 \v 1 Mamin Jehová Yajal d'a Smasanil, yelxo val te nib'ab'il a cajnub'. \q1 \v 2 Man̈ jantacoc snib'ej in c'ol tzin aj d'a yamaq'uil a cajnub' chi'. Ach Dios pitzan, tzin b'itan d'ayach d'a tzalajc'olal d'a smasanil in c'ool. \q1 \v 3 A noc' tz'unun yed' noc' san̈capech, tz'ilchaj b'aj tz'aj noc', sb'oan so' noc' b'aj tz'aj yune' d'a slac'anil altar, ach Jehová Yajal d'a Smasanil, in Reyal ach, in Diosal ach. \q1 \v 4 Vach' yic eb' cajanec' d'a a cajnub'. Max yactejlaj eb' sb'itan d'ayach. \q1 \v 5 Te vach' yic eb' tzach ac'anoch yipoc sc'ool, aton eb' snib'ej spet javi sc'ual q'uin̈, yic sb'at eb' d'a a cajnub' d'a tzalan Sion. \q1 \v 6 Ayic tz'ec' eb' d'a lum ch'olan b'aj sq'uib' te' bálsamo, icha sjaj a' cotac melem tz'ajcan jun ch'olan chi'. Axo b'ab'el n̈ab' tz'ac'an yaxb'oc lum ch'olan chi'.\f 84.6 \fr 84:6 \ft Icha tic yalan juntzan̈ copia d'a hebreo.\f* \q1 \v 7 Tz'ochn̈ej stec'anil eb' sic'lab'il, axo d'a Sion tzach yil eb' ach in Diosal Axon̈ej Ochi. \q1 \v 8 Mamin Jehová Yajal d'a Smasanil, ach sDiosal vin̈aj Jacob, ab' co lesal tic. \q1 \v 9 Ach Dios, ilcot vin̈ co reyal tzon̈ tan̈vani, aton vin̈ a sic'naquelta. Ac' a vach'c'olal d'a yib'an̈ vin̈. \q1 \v 10 Yelxo val te vach' tzin aj junoc c'ual d'a slac'anil a cajnub', d'a yichan̈ pax mil c'ual najat ay in eli. In gana to tzin aj in tan̈vej spuertail a cajnub' chi' d'a yichan̈ to tzin aj d'a spat eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 11 Ach Jehová co Diosal, a ach tzac' saquilq'uinal d'ayon̈, tzon̈ a tan̈vani. Tzac' a vach'c'olal d'a yib'an̈ eb' sb'eyb'alan tojolal, tzic'anchaan̈ eb'. Tzac'n̈ej masanil tastac vach' d'a eb' yujto ay elc'och d'a sat eb'. \q1 \v 12 Mamin Jehová, Yajal ach d'a Smasanil, te vach' yic eb' tzach ac'anoch yipoc sc'ool. \c 85 \s1 Colon̈el junelxo \d Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. Sc'an jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it. \q1 \v 1 Mamin Jehová, yelxo val te vach' ach d'ayon̈ a on̈ a chon̈ab' on̈ tic. Ix on̈ ic'xi meltzaj b'aj sacleminac cajcanb'at a on̈ yin̈til on̈ vin̈aj Jacob tic. \q1 \v 2 Ix a sucsat co chucal a on̈ a chon̈ab' on̈ tic. Ix ac' lajvoc masanil co mul. \q1 \v 3 Ix a yamoch vaan yoval a c'ool yed' a c'ac'alc'olal. \q1 \v 4 Ach co Diosal, co Columal, ochan̈ qued'oc junelxo, yechelocxob' ste cot yoval a c'ol d'ayon̈. \q1 \v 5 ¿Tom an̈eja' ol cotn̈ej oval d'ayon̈ d'a masanil tiempo? \q1 \v 6 ¿Tom man̈xo ol ac'xi co tec'anil yic vach' tzon̈ tzalaj ed'oc a on̈ a chon̈ab' on̈ tic? \q1 \v 7 Ach Jehová, ch'oxcan a vach'c'olal d'ayon̈, tzon̈ a colanpaxeli. \q1 \v 8 Ol vab' tas ol yal Jehová Dios d'ayon̈. Ol yac' junc'olal d'ayon̈ schon̈ab' on̈ tic, tato mantzac co c'ulej man̈ pensaril. \q1 \v 9 Yeltoni, b'ecan sc'ol Dios scolvaj d'a eb' ay tz'och emnaquil d'ay, yic vach' scheclaj stziquiquial d'a co cal. \q1 \v 10 Ol yac' svach'c'olal Dios d'a eb' schon̈ab', axo eb' ol c'anab'ajan d'ay. A eb' anima tojol sb'eyb'al, ol ac'joc sjunc'olal eb' yuj Dios. \q1 \v 11 C'anab'ajum ol aj eb' anima d'a sat lum tic. Axo Dios, ato d'a satchaan̈ ol yac'cot scolval. \q1 \v 12 Ol yac'cot svach'c'olal Jehová, ol yac'an sat jantac tas scavej d'a sat co lum tic. \q1 \v 13 A tojolal ol b'ab'laj cot yuj Jehová, a' ol tojolb'itan b'e b'aj ol javoc. \c 86 \s1 Sc'anchaj scolval Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, schaocab' a c'ol ab'an tas svala', yujto ilb'aj in c'ool, te malaj pax vip svab'i. \q1 \v 2 Colineli, yujto c'anab'ajum in d'ayach. Mamin, colin a in a checab' in tic, yujto a ach tzach vac'och yipoc in c'ool. \q1 \v 3 Mamin Jehová, oc'ocab' a c'ool d'ayin. Masanil c'u sval in b'a d'ayach. \q1 \v 4 Mamin, ac' tzalajb'oc in c'ol a in a checab' in tic, yujto a d'ayach tzin lesalvi. \q1 \v 5 Mamin, te vach' ach, ac'um ach lajvoc chucal. Te nivan a vach'c'olal aycot d'a yib'an̈ eb' syal sb'a d'ayach. \q1 \v 6 Mamin Jehová, ab' in lesal, maclej ab' tas tzin c'an d'ayach. \q1 \v 7 Ayic ayin och d'a syaelal sval in b'a d'ayach, yujto tzach tac'vitaxon d'a in lesal. \q1 \v 8 Mamin Cajalil, malaj junocxo Dios icha val ach tic. Mamin, malaj junoc mach syal sb'oan icha tas tza b'o tic. \q1 \v 9 Mamin, a ach ix a b'o masanil nivac chon̈ab'. Ol ja eb' yaq'uem sb'a d'ayach, ol yalan vach' lolonel eb' d'ayach, \q1 \v 10 yujto a achn̈ej val Dios ach. Nivan elc'ochi, satub'tac tas tza c'ulej. \q1 \v 11 Mamin Jehová, ch'ox a b'e d'ayin yic vach' tzin b'eyb'alej tas tza nib'ej d'a smasanil in c'ool. Ac' stec'anil in pensar tic yic vach' naanachn̈ej vuuj. \q1 \v 12 Ach Vajalil, ach in Diosal, ol valn̈ej vach' lolonel d'ayach d'a smasanil in c'ool. Ol ach vic'n̈ejchaan̈ d'a masanil tiempo. \q1 \v 13 Yelxo val te nivan a vach'c'olal d'ayin. Maj in a chab'atlaj d'a yed'tal eb' chamnac. \q1 \v 14 Ach in Diosal, jun val b'ulan̈ eb' ac'umtac scot d'ayin. Malaj jab'oc yoq'uelc'olal eb', sgana eb' in smilanchamoc. Malaj elc'och d'a sat eb'. \q1 \v 15 A ach xo tic ach Dios Vajalil, te ay a vach'c'olal, te ay oq'uelc'olal. Man̈ c'unoc scot yoval a c'ool, tzaq'uelc'och tas tzala'. \q1 \v 16 Oc'oc val a c'ol d'ayin, ilincoti. Ac' val vip, tzin a colanel a in a checab' in tic. \q1 \v 17 Ac' a vach'c'olal d'ayin d'a sjichanil, yic a ol yilan eb' ayoch ajc'olal d'ayin, ol q'uixvoc eb', yujto a ach Jehová ach tzach colvaj ved'oc, tzac'an snivanil in c'ool. \c 87 \s1 Aloj vach' lolonel d'a Jerusalén \d Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré. \q1 \v 1 A Jehová ix sb'o schon̈ab' d'a jun tzalan yicn̈ej yaji. \q1 \v 2 Yelxo val te xajan chon̈ab' Sion yuj Jehová d'a yichan̈ juntzan̈xo co chon̈ab' a on̈ yin̈tilal on̈ vin̈aj Jacob. \q1 \v 3 Man̈ jantacoc lolonel vach' tz'alji d'a schon̈ab' Dios. \q1 \v 4 Syal Jehová icha tic: Ajun eb' aj Egipto yed' eb' aj Babilonia ayoch d'a scal eb' chon̈ab' syaq'uem sb'a d'ayin. Icha eb' aljinac d'a Sion, icha chi' ol aj eb' filisteo, eb' aj Tiro yed' eb' aj Etiopía d'a vichan̈, xchi. \q1 \v 5 Ol alchaj d'a chon̈ab' Sion icha tic: A jun anima tic yed' junxo chi', a d'a Sion ix alji eb', xchama. A Dios Ec'to d'a yib'an̈ smasanil ol ac'an stec'anil jun chon̈ab' tic. \q1 \v 6 Ayic ol tz'ib'aj sb'i eb' anima ay d'a junjun chon̈ab' d'a ch'an̈ uum yuj Jehová, ol stz'ib'ejem icha tic: D'a Sion ix alji jun tic. \q1 \v 7 A eb' cajan d'a Sion ol b'itan eb', ol q'ue chennaj eb' yuj tzalajc'olal, ol yalan eb': A d'a Sion tic scot masanil svach'c'olal Dios d'ayon̈, xcham eb'. \c 88 \s1 Mamin, ac'cot a chiquin d'a tas tzin c'an tic \d Sb'it jun tic eb' yin̈tilal vin̈aj Coré, tz'ib'ab'il yuj vin̈aj Hemán Ezrahita yic tzon̈ sc'ayb'ej. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it ayic ay cusc'olal. \q1 \v 1 Ach Jehová, in Diosal ach, in Columal aji. C'ual d'ac'val in c'anan a colval d'a vib'an̈. \q1 \v 2 Cha in lesal, ac'cot a chiquin d'a tas tzin c'an tic. \q1 \v 3 Man̈xo jantacoc tas sja d'a vib'an̈, ichato ayinxo och d'a yol sc'ab' chamel, svab'i. \q1 \v 4 Ichato ayinxo och sb'isuloc eb' chamnac, man̈xalaj vip svab'i. \q1 \v 5 Ichato ix in actajcanb'at d'a scal eb' chamnac svab'i. Icha eb' chamnac d'a oval, to mucb'ilxo eb' ticnaic, icha val chi' vaj svab'i. Icha eb' ix b'atcan satc'olal uuj, man̈xalaj a colval d'a eb', icha chi' vaj svab'i. \q1 \v 6 Ichato d'a yich jun olan b'aj smucchaj eb' chamnac, b'aj te q'uic'q'uinal ix in ac'canem svab'i. \q1 \v 7 Ix smol sb'a yoval a c'ol d'a vib'an̈. B'elb'on sjavi juntzan̈ yaelal d'a vib'an̈ uuj. \q1 \v 8 Ix ic'canel eb' vamigo d'ayin, yajb'entac ix in utejcan d'a eb'. Lajan in icha junoc presovum max yal-laj yeli. \q1 \v 9 Maxtzac yal-laj vilan yuj b'aj tzin te oq'ui. Mamin Jehová, junjun c'u sval in b'a d'ayach, tzin mojb'an in c'ab' d'ayach. \q1 \v 10 ¿Tocval tzato a ch'ox a poder d'a scal eb' chamnac? ¿Tocval syal vach' lolonel eb' chamnac chi' d'ayach? \q1 \v 11 A b'aj mucan eb' chamnac chi', maxtzac b'inajlaj a vach'c'olal. Maxtzac alji paxi to a ach tic tzaq'uelc'och tas tzala'. \q1 \v 12 ¿Tocval ay mach d'a scal b'aj ay sq'uic'alq'uinalil chamel ol ilancot a tojolal yed' tas satub'tac tza c'ulej? A d'a scal eb' chamnac chi' sb'atcan satc'olal smasanil. \q1 \v 13 A inxo pax Mamin Jehová, a d'ayach sval in b'a. A d'a q'uin̈ib'alil tzin lesalvi d'ayach. \q1 \v 14 Mamin Jehová, ¿tas val yuj tzin a patiquejeli? ¿Tas val yuj tza c'ub'ejel a b'a d'ayin? \q1 \v 15 Yictax in quelemal masanto ticnaic, yicxo max in chami, yujto ayn̈ejoch in yaelal uuj, yuj chi' maxtzac techajlaj vuuj. \q1 \v 16 A yoval a c'ol tz'ec' d'a vib'an̈, vanxo vac'ji ganar yuuj. \q1 \v 17 Icha val yoval a' eluma' yajoch oyan yoval a c'ol d'ayin d'a juneln̈ej. \q1 \v 18 Ix ic'canel eb' vamigo yed' eb' vetanimail d'a in tz'ey. A ticnaic an̈ej q'uic'alq'uinal oyanoch d'a in patic. \c 89 \s1 A strato Dios yed' vin̈aj David \d Sb'it jun tic vin̈aj Etam Ezrahita yic tzon̈ sc'ayb'ej. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ol valn̈ej d'a in b'it to toxonton ay a vach'c'olal. D'a masanil tiempo ol valeli to yel tzaq'uelc'och tas tzala'. \q1 \v 2 A yab'ixal a vach'c'olal ay d'a masanil tiempo ol valeli. Ol valanpaxeli to max q'uexmaj tas tzala', icha yaj juntzan̈ tas ay d'a satchaan̈. \q1 \v 3 Alnac: Ay jun in trato yed' vin̈aj David in checab' ix in siq'ueli, ix vac'can in ti' d'a vin̈, ix valan d'a vin̈ icha tic: \q1 \v 4 A eb' in̈tilal, ol vac'n̈ejcanoch eb' reyal a q'uexuloc d'a masanil tiempo, xin chi. \q1 \v 5 Mamin Jehová, masanil eb' molanec' d'a satchaan̈, ol sb'itej eb' tas satub'tac tza c'ulej. Ol yalpaxel eb' to tzaq'uelc'och tas tzala'. \q1 \v 6 Mamin Jehová, malaj junocxo mach d'a satchaan̈ syal slajb'an sb'a ed'oc. Malaj junoc eb' lajan ed'oc. \q1 \v 7 Te nivan elc'och d'a scal eb' ángel. Te ay a poder d'a yichan̈ eb' oyanoch d'a a patic ichan̈. \q1 \v 8 Mamin Jehová Yajal d'a Smasanil, ¿mach val junocxo lajan ed'oc? Masanil tas syaln̈ej uuj. Tzaq'uelc'och masanil tas tzala'. \q1 \v 9 Yol a c'ab' ayec' a' mar ayic ste ovaj a'. A achxo tzac'och vaan a' ayic ste c'an̈ a'. \q1 \v 10 A noc' noc' ay smay d'a yol a' mar, ix ach q'ue tec'tec' d'a yib'an̈ noc', ix a tec'ancham noc'. Ix a saclemej eb' ayoch ajc'olal d'ayach yuj a poder. \q1 \v 11 A satchaan̈ yed' sat lum tic, ic toni. A ach a b'onac yolyib'an̈q'uinal tic yed' masanil tastac ay d'ay. \q1 \v 12 A norte masanto sc'och d'a sur, a ach ix a b'o'o. A lum vitzal Tabor yed' lum vitzal Hermón, sb'itan lum d'ayach. \q1 \v 13 A a c'ab' te ay yip. A a vach' c'ab', masanil syal yuuj. \q1 \v 14 A a despacho te tec'an yaj yuj a vach'il yed' a tojolal. A d'a masanil scheclajel a vach'c'olal, tzac'an elc'och tas tzala'. \q1 \v 15 Mamin Jehová, te vach' yic eb' anima tzach b'itani. Tzalajc'olaln̈ej yic eb' yuj a vach'c'olal. \q1 \v 16 A val d'ayach syac' tzalajb'oc sc'ol eb'. Yuj a tojolal tz'ic'jichaan̈ eb'. \q1 \v 17 D'a val yel, te nivan ipalil tzac' d'ayon̈. Yuj a vach'c'olal syaln̈ej cuuj. \q1 \v 18 Mamin Jehová, co Columal aji. Ach co Diosal a on̈ israel on̈ tic, co Reyal ach. \q1 \v 19 A d'a peca', ix ach lolon d'a vayichal, ix alan d'a eb' a checab' tzach c'anab'ajan icha tic: Ix in och yed' jun soldado te tec'an, aton jun mach sic'b'ilel vuj d'a scal in chon̈ab', ix vac'an yopisio. \q1 \v 20 Ix ilchaj vin̈aj David in checab' vuuj, a yed' vaceite yic sic'val ix in ch'oxo' to reyxo yaj vin̈. \q1 \v 21 Man̈ ol in och vaan in colvaj d'a vin̈, yujto a in poder ol ac'an yip vin̈. \q1 \v 22 A eb' ayoch ajc'olal d'a vin̈, man̈ ol yal-laj yoch sc'ab' eb' d'a vin̈. A eb' sc'ulan chucal, man̈ ol tzac'vanlaj eb' d'a vin̈. \q1 \v 23 Ol in tec'canem eb' ayoch ajc'olal d'a vin̈. Ol in milancham eb' schichonoch sc'ol d'a vin̈. \q1 \v 24 Ayinn̈ej ec' yed' vin̈ yujto xajan vin̈ vuuj. Ol vac' elc'och tas svala'. Vuujn̈ej ol yaln̈ej yuj vin̈. \q1 \v 25 Ol vac' nivanb'oc smacb'en vin̈. Ol schael yich d'a a' mar Mediterráneo masanto sc'och d'a a' nivan Éufrates. \q1 \v 26 Ol yalan vin̈ d'ayin: In Mam ach, in Diosal ach, a d'ayach tzin col in b'a, xcham vin̈. \q1 \v 27 A inxo ol vac' snivanil yelc'och vin̈, icha junoc b'ab'el unin. Yelxo val ec'alto snivanil ol aj yelc'och vin̈ d'a yichan̈ masanil eb' rey. \q1 \v 28 Ol in xajanej vin̈ d'a juneln̈ej. A in trato yed' vin̈, man̈ ol q'uexmajlaj. \q1 \v 29 A eb' yin̈tilal vin̈ ol ac'an reyal sq'uexuloc, ol b'eyn̈ejb'atoc yacb'an ayto ec' satchaan̈ tic. \q1 \v 30 Palta tato ol yactejcan in c'ayb'ub'al eb' yin̈tilal vin̈ chi', tato man̈ ol sc'anab'ajej eb' tas svala', \q1 \v 31 tato man̈ ol sb'eyb'alej in b'eyb'al eb', tato man̈ ol sc'anab'ajej in lolonel eb' svac' sc'ulej, \q1 \v 32 ol vac'och syaelal eb' yed' te' jixc'ab'te' yuj spital. Ol in mac' eb' yed' noc' tz'um yuj schucal. \q1 \v 33 Axo pax vin̈aj David jun, man̈ ol vactejcan in xajanan vin̈, ol vac'n̈ejelc'och in ti' ix vac' d'a vin̈. \q1 \v 34 Man̈ ol ec'b'atlaj in trato yed' vin̈. Ol vac'n̈ejelc'och tas ix valcan d'a vin̈. \q1 \v 35 D'a juneln̈ej ix vac'can in ti' d'a vin̈aj David chi', a in ix vac' testigoal in b'a to man̈ ol in q'uexa'. \q1 \v 36 A eb' yin̈tilal vin̈ ol ac'an reyal sq'uexuloc d'a vichan̈ d'a masanil tiempo icha yaj yoc c'u tic. \q1 \v 37 Tec'ann̈ej ol ajec' eb' yac'an yajalil, icha yaj q'uen uj d'a satchaan̈, xa chi. \q1 \v 38 Axo ticnaic Mamin, ix a chaccanel vin̈ rey a sic'naccanelta, ix a patiquejcanel vin̈. Ix cot oval d'a vin̈. \q1 \v 39 Maj aq'uelc'och a trato d'a vin̈ a checab' chi'. Ix a yumcanel scorona vin̈ d'a sat luum. \q1 \v 40 Man jantacoc ix aj yolanil masanil smuroal schon̈ab' vin̈. Ix ac' juvoquem schon̈ab' vin̈. \q1 \v 41 A eb' anima tz'ec' ta', masanil tas ay d'a chon̈ab' chi', syelq'uejb'at eb'. A eb' ay d'a slac'anil vin̈, sb'uchvaj eb' d'a vin̈. \q1 \v 42 A ach ix ac' sc'ulej eb' ayoch ajc'olal d'a vin̈, syic'anchaan̈ sc'ab' eb' yuj tzalajc'olal. \q1 \v 43 Ix iq'uel ye q'uen yespada vin̈. Maj ach ochlaj yed' vin̈ ayic ix och oval. \q1 \v 44 Ix ac' lajvoc sb'inajnaquil vin̈. Ix a yumancanem sdespacho vin̈ d'a sat luum. \q1 \v 45 Ix pet ichamax vin̈ uuj, nivan ix aj ac'an q'uixvelal vin̈. \q1 \v 46 Mamin Jehová, ¿b'aq'uin̈ ol actej a c'ub'anel a b'a? ¿Ichan̈ej am tic ol ajcot yoval a c'ol icha junoc oval c'ac'? \q1 \v 47 Mamin, nacoti to a co q'uinal tzapan toni. A on̈ anima on̈ tic, tzapan ix utejcan co q'uinal. \q1 \v 48 Malaj junoc anima to malaj b'aq'uin̈ ol chamoc. Malaj mach syal scolan sb'a d'a yol sc'ab' chamel. \q1 \v 49 Mamin, ¿b'ajtil ay a vach'c'olal a ch'oxnac d'a peca', aton ac'annac a ti' d'a vin̈aj David, to ol ac' elc'och tas ix ala'? \q1 \v 50 Mamin, nacoti to man̈ jantacoc on̈ stzuntzan eb' anima a on̈ a checab' on̈ tic. Pitz'anoch tas tzon̈ yutej eb' chi' d'a in pixan. \q1 \v 51 Mamin Jehová, a eb' ayoch ajc'olal d'ayach tic, d'a junjun rato sb'uchvaj eb' d'a vin̈ a checab' sic'b'ilel uuj. \q1 \v 52 Alchajocab' vach' lolonel d'a Jehová d'a masanil tiempo. Ujocab'i. \c 90 \ms1 LIBRO 4 \mr (SALMOS 90—106) \s1 A Dios ayec' d'a juneln̈ej \d Aton tic slesal vin̈aj Moisés schecab' Dios. \q1 \v 1 Mamin, yictax yichb'anil, a ach tzon̈ a coltaxoni. \q1 \v 2 Yictax manto a b'olaj juntzan̈ vitz yed' yolyib'an̈q'uinal tic, masanto d'a slajvub', Dios ach taxoni. \q1 \v 3 A ach tzon̈ ac' meltzajxioch pococal, ayic tzalani: Ex anima, meltzajan̈ecxioch pococal, xa chi. \q1 \v 4 A jun mil ab'il, icha yaj junoc c'ual yaj d'a yol a sat. Icha yaj jayeoc hora d'ac'valil icha chi' yaj d'ayach. \q1 \v 5 Elan̈chamel tzic' b'ey co q'uinal. Icha val yec'b'at junoc vayich, icha val chi' caj a on̈ tic. \q1 \v 6 Lajan on̈ icha an̈ an̈c'ultac sq'ueuli. Scot xumaquil an̈ d'a q'uin̈ib'alil, axo yic tz'emcan c'u, stacjieli, schamxicanem an̈. \q1 \v 7 Yel toni, a yoval a c'ool tzon̈ ac'an lajvoqueli. Man̈xo animaoc tzon̈ ajcan yuuj. \q1 \v 8 A co mul yed' co chucal, vach'chom te c'ub'eltac yaji, palta chequel yaj d'a ichan̈. \q1 \v 9 Yel ton val, a yuj yoval a c'ol satel co q'uinal. Elan̈chamel tz'ec'b'at co q'uinal chi', ichan̈ej sja sic'son co c'ool. \q1 \v 10 An̈ej 70 ab'il co q'uinal. Axo eb' tec'an jun, sc'och eb' d'a 80 ab'il. Palta te yaxo yec' c'u ac'val yuj eb'. Elan̈chamel tz'ec'b'at co q'uinal, tzon̈ sateli. \q1 \v 11 ¿Mach val ojtannac spoder yoval a c'ool? ¿Mach ay xivc'olal d'ayach icha smojal yoval a c'ool chi'? \q1 \v 12 Ac' cojtaquejeli to tzapan co q'uinal, yic vach' snachajel cuuj, yic tzon̈ b'ey d'a jelanil. \q1 \v 13 Mamin Jehová, ochan̈n̈ej qued'oc. ¿Jantacto val tiempo ol co tan̈vej yic tzon̈ a colani? Oc'oc val a c'ol d'ayon̈ a on̈ a checab' on̈ tic. \q1 \v 14 Ac' tzalajb'oc co c'ool d'a junjun q'uin̈ib'alil yuj a vach'c'olal, yic tzon̈ b'itan d'a tzalajc'olal yacb'an pitzan on̈to. \q1 \v 15 Sco nib'ej tzijtum ab'ilal co tzalajc'olal tzac'a', icha val sb'isul yab'ilal co yaelal. \q1 \v 16 Elocab' d'a a c'ool to a on̈ a checab' on̈ tic yed' eb' quin̈tilal, to squil tas satub'tac tza c'ulej yed' a poder. \q1 \v 17 Mamin ach co Diosal, ayocab' a vach'c'olal d'a quib'an̈. Ac' najtilb'oc co munlajel, checlajocab' d'a juneln̈ej. Yel ton Mamin, checlajocab' co munlajel chi' d'a juneln̈ej. \c 91 \s1 A Vin̈ Yajal b'aj sco col co b'a \q1 \v 1 A ex mach ex tzeyac'och Dios Ec'to d'a Yib'an̈ Smasanil yipoc e c'ool, tan̈vab'il ex yuuj, aton Dios Masanil syal yuuj. \q1 \v 2 Ol eyal icha tic: Ach Jehová, a d'ayach vach' co colan co b'a, a ach tzach och quen̈uloc, co Diosal ach, yip co c'ol aji, xe chama. \q1 \v 3 An̈ejton Dios chi' ol on̈ colanel d'a yaal c'ub'eltac yajemi yed' d'a ilya ed'jinac chamel. \q1 \v 4 Ol on̈ moyjocq'ue yuuj, ichato ay sc'axil, malaj tas ol on̈ ic'anoc. Yujto syaq'uelc'och sti', a' ol on̈ colanoc, icha tz'aj scolchaj junoc anima yuj smaclab' jul-lab'. \q1 \v 5 Man̈ ol on̈ xivlaj d'a junoc tas ay smay tz'ec' d'ac'valil. Man̈ ol on̈ xivpaxlaj d'a jul-lab' sjulchaj d'a c'ualil. \q1 \v 6 Man̈ ol on̈ xivlaj d'a ilya sja d'a scal q'uic'alq'uinal. Man̈ ol on̈ xivpaxlaj d'a tas tz'ac'an lajvoquel anima d'a c'ualil. \q1 \v 7 Mil anima ol cham d'a co q'uexan̈. Lajun̈e' mil d'a co vach', a on̈xo jun, malaj tas ol on̈ ic'anoc. \q1 \v 8 An̈ej to ol quila' tas spac ol scha eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 9 Yujto ix co col co b'a d'a Jehová Ec'to d'a Yib'an̈ Smasanil, a' ix cac'och yipoc co c'ool, \q1 \v 10 yuj chi' man̈ ol schacot chucal d'a quib'an̈, man̈ ol c'ochlaj ilya d'a co pat. \q1 \v 11 Ol yal d'a eb' yángel to tzon̈ stan̈vej eb' yaln̈ej b'aj tzon̈ b'ati. \q1 \v 12 Ol on̈ quetzchajq'ue yuj eb', yic vach' man̈ ol co tenoch coc d'a q'uen q'ueen. \q1 \v 13 Ol yal co b'eyec' d'a scal noc' choj, ma d'a scal noc' chan. Vach'chom te ov noc' chan chi', ma te nivac noc' choj chi', palta malaj tas ol on̈ ic'anoc. \q1 \v 14 Yalnaccan Jehová d'ayon̈: Ol ex in colo' yujto tzin e xajanej. Ichato ol in och eyen̈uloc, yujto tzin eyal e Yajaloc. \q1 \v 15 Ayic ol in eyavtani, ol in tac'voc d'ayex. A in ol in cajnaj eyed'oc, ol ex in colanel d'a syaelal, ol ex vic'anchaan̈. \q1 \v 16 Nivan e q'uinal ol vac'a'. Ol vac' eyil in colval, xchi Dios. \c 92 \s1 B'it yic vach' lolonel \d B'it yic sc'ual ic'oj ip. \q1 \v 1 Mamin Jehová, man̈ jantacoc svach'il cac'an yuj diosal d'ayach yed' co b'itan d'ayach yic tzach quic'anchaan̈ yujto ec'achto d'a yib'an̈ smasanil. \q1 \v 2 Man̈ jantacoc svach'il calanel jantac a vach'c'olal d'a junjun q'uin̈ib'alil yed' calanpaxel d'a junjun d'ac'valil to tz'eln̈ejc'och tas tzala'. \q1 \v 3 Man̈ jantacoc svach'il ach co b'itan yed' masanil juntzan̈ chin̈b'il yed' pax te' arpa to vach' yoch sjaj. \q1 \v 4 Mamin Jehová, a ach ix in ac'och d'a tzalajc'olal yuj tas b'ob'il uuj. Tzin b'itan d'a tzalajc'olal yuj tas ix a c'ulej chi'. \q1 \v 5 Mamin Jehová, te satub'tac tas ix a c'ulej. Malaj junocxo stzac'van spensar d'ayach. \q1 \v 6 A eb' malaj spensar, max nachajel-laj juntzan̈ tic yuj eb': \q1 \v 7 Vach'chom tz'och eb' ixtum anima b'eyumal, ma sq'uechaan̈ eb' chucal anima icha tz'aj sq'uib' an̈ an̈c'ultac, palta junn̈ej rato syac' sgana eb', slajvi chi' satixcanel eb' d'a juneln̈ej. \q1 \v 8 A achxo Mamin Jehová, masanil tiempo te nivan elc'ochtaxoni. \q1 \v 9 Yel ton Mamin, ol ac' satjoquel eb' ayoch ajc'olal d'ayach. Masanil eb' sc'ulan chucal, ol ac' saclemcanb'at eb'. \q1 \v 10 Van ac'an vip icha yip junoc noc' caltacte'al toro. Tzin te tzalaji yujto xajan in uuj. \q1 \v 11 Yovalil ol vil yac'ji ganar eb' ayoch ajc'olal d'ayin. Ol vab'anpax sc'acvi eb' sc'ulan chucal chi'. \q1 \v 12 A eb' anima vach' spensar, ol q'uechaan̈ eb' icha xumaquil te' palma. Ol q'uib'chaan̈ eb' icha val te' c'ute' d'a Líbano, \q1 \v 13 yujto ayn̈ejec' eb' d'a yamaq'uil stemplo Jehová. Ol q'uechaan̈ eb' yujto ayec' eb' d'a slac'anil co Diosal. \q1 \v 14 Vach'chom icham animaxo eb', palta lajanto val eb' icha junoc te te' tzato satani, tec'anto val yip eb'. \q1 \v 15 Ol sch'oxanel eb' to a Jehová co Columal, tojol toni, malaj jab'oc chucal d'ay. \c 93 \s1 A Jehová Rey toni \q1 \v 1 Mamin Jehová, Rey ach toni. Nivan chequel a b'inajnaquil yed' a poder. Tzatz ix utej em c'ojan yolyib'an̈q'uinal tic, yuj chi' max ib'xilaj. \q1 \v 2 Mamin Jehová, atax d'a yichb'anil Yajal achtaxoni. Toxonton ayach eq'ui. \q1 \v 3 Mamin Jehová, a a' mar tz'ib'xi a', sq'uepax chulnaj a'. \q1 \v 4 A achxo pax Mamin Jehová, Yajal ach d'a satchaan̈, ec'al ach d'a juntzan̈ a a' chi'. Ec'to a poder d'a a' mar chi'. \q1 \v 5 Mamin Jehová, a a checnab'il ayn̈ej ec' d'a juneln̈ej. A a cajnub' nivan yelc'ochi yujto icn̈ej yaj d'a masanil tiempo. \c 94 \s1 A Jehová Juez yaji \q1 \v 1 Mamin Jehová, ch'oxel a b'a to Dios ach, to tza pactzitej tas malaj svach'il. \q1 \v 2 Ach Sjuezal yolyib'an̈q'uinal tic, cotan̈, pactzitej d'a smojal d'a eb' syic'chaan̈ sb'a. \q1 \v 3 Mamin Jehová, ¿jantacto val tiempo ol tzalajn̈ej eb' sc'ulan chucal? \q1 \v 4 Masanil eb' chuc chi', ac'umtac syutej sb'a eb', syic'chaan̈ sb'a eb' yed' schucal chi'. \q1 \v 5 Ay, Mamin Jehová, syixtejb'at a chon̈ab' eb'. Man̈xa tas syal eb' a chon̈ab' chi' yuj eb'. \q1 \v 6 Smiljicham eb' ix chamnacxo yetb'eyum yuj eb'. Smilpaxcham eb' ch'oc chon̈ab'il eb' yed' pax eb' unin man̈xalaj smam. \q1 \v 7 Syalan eb' icha tic: Max yil-laj Jehová sDiosal vin̈aj Jacob tas sco c'ulej tic. Man̈ yojtacocpaxlaj, xchi eb'. \q1 \v 8 Ex anima te pit, ex malaj jab'oc e pensar, ab'ec, ¿b'aq'uin̈ ol nachajel eyuuj? \q1 \v 9 A Dios ix b'oan co chiquin, ¿tocval max yab'i tas tz'alchaji? A' ix b'oan yol co sat, ¿tocval max yila' tas tze c'ulej chi'? \q1 \v 10 A' tz'ac'an syaelal juntzan̈ nivac nación, ¿tom man̈ ol yac' eyaelal? A' tz'ac'an sjelanil co pensar a on̈ anima on̈ tic, ¿tocval man̈ yojtacoc tas tze c'ulej chi'? \q1 \v 11 A Jehová yojtac to malaj yelc'och tas sco na' a on̈ anima on̈ tic. \q1 \v 12 Mamin Jehová, te vach' yic mach tzac' scachnab'il. Tzac'an pax a c'ayb'ub'al d'ay, \q1 \v 13 yic vach' malaj tas sna'a ayic sjavi yaelal, yacb'an stan̈vej sb'oji olan b'aj tz'emcan eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 14 Mamin Jehová, man̈ ol on̈ a patiquejcanel-laj a on̈ a chon̈ab' on̈ tic. Man̈ ol on̈ actejcanlaj co ch'ocoj. \q1 \v 15 Yuj chi', a eb' yajal, a tojolal ol sb'eyb'alej eb'. Axo eb' anima vach' spensar, ol yac'och eb' yajal chi' eb' yipoc sc'ool. \q1 \v 16 Mamin ¿mach tzin colan d'a yol sc'ab' eb' ixtum anima yed' eb' sc'ulan tas malaj svach'il? \q1 \v 17 Mamin Jehová, tato man̈oc ach tzin a colo', ayin xom ec' b'aj numan yaj eb' chamnac. \q1 \v 18 Mamin Jehová, ayic ix in naani to vanxo in telvi, axo val a vach'c'olal ix in yamanoch vaan. \q1 \v 19 Ayic man̈ jantacoc tas tzin na'a, tzac' in tzalajc'olal, tza nivanan in c'ool. \q1 \v 20 Mamin, malaj a gana to vach' ac'an yed' eb' juez chuc syutej yilan yopisio, to man̈ ichaoc yalan a ley syutej eb' sb'oan yaj junoc tas. \q1 \v 21 A eb' malaj smul syixtej eb'. Syac'anoch chamel eb' d'a yib'an̈ eb' vach' sb'eyb'al. \q1 \v 22 A on̈xo Mamin Jehová, a ach ayach och co colnab'iloc. Ach co Diosal, icha quen̈ul aji. \q1 \v 23 A ach ol a pactzitej schucal eb' chuc. Ol satel eb' yuj smul. Ach co Diosal, ol ac'can lajvoquel eb'. \c 95 \s1 Con̈ b'itanec d'a Jehová d'a tzalajc'olal \q1 \v 1 Cotan̈ec, con̈ b'itanec d'a Jehová d'a tzalajc'olal. Con̈ b'itanec d'a co Columal. \q1 \v 2 Ochocon̈ec d'a yichan̈ d'a ac'oj yuj diosal. Con̈ b'itanec d'ay, yujto te nivan yelc'ochi. \q1 \v 3 Yujto a Jehová te nivan yelc'ochi. Aton Rey yaj d'a yib'an̈ smasanil eb' dios. \q1 \v 4 D'a yol sc'ab' ay juntzan̈ xab' olan d'a yich lum luum tic. A' ay yic juntzan̈ vitz te chaan̈ yajq'uei. \q1 \v 5 A' ay yic a' mar, a' b'ojinac a'. A' b'oannacpax lum luum tic. \q1 \v 6 Cotan̈ec, caq'uequem co b'a d'a Jehová, con̈ emec cuman d'a yichan̈. A' d'ay tzon̈ emec cuman yujto a' ix on̈ b'oani. \q1 \v 7 Aton co Diosal, a on̈xo tic, schon̈ab' on̈. Icha scalnel caji, yuj chi' tan̈vab'il on̈ yuuj. \q1 Syal Dios icha tic: Tato tzeyab' tas sval ticnaic, \q1 \v 8 man̈ e pitej e b'a icha yutejnac sb'a eb' e mam eyicham d'a Meriba. Man̈ eyutej e b'a icha yutejnac pax sb'a eb' d'a Masah d'a taquin̈ luum. \q1 \v 9 Aton ta' yac'nac in proval eb' e mam eyicham chi', vach'chom yilnac eb' juntzan̈ tas satub'tac in b'onac. \q1 \v 10 40 ab'il te ov vutejnac in b'a d'a eb', valannac icha tic: A juntzan̈ anima tic, ch'ocn̈ej b'aj ayoch spensar eb', max nachajel-laj yuj eb' tas tzin nib'ej sb'eyb'alej eb', xin chi. \q1 \v 11 Yuj chi' yed' val yoval in c'ool, vac'nac in ti' to max ochlaj eb' d'a lum luum b'aj ijan vac'nac yic' yip eb', xchi Dios. \c 96 \s1 Squic'chaan̈ sb'i Jehová d'a b'ital \r (1Cr 16.23-33) \q1 \v 1 Aocab' junoc ac' b'it sco b'itej d'a Jehová. Con̈ b'itanec d'ay co masanil cajan on̈ d'a yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 2 Con̈ b'itanec d'a Jehová, calec vach' lolonel d'ay. Junjun c'u scalanec el co colnab'il syac'a'. \q1 \v 3 Calequel yab'ixal sb'inajnaquil yed' tas satub'tac ix sc'ulej. Calequel d'a smasanil chon̈ab' yed' d'a junjun nación. \q1 \v 4 Yujto nivan yelc'och Jehová, smoj tz'alchaj vach' lolonel d'ay. Yelxo val te ay smay d'a yichan̈ masanil eb' dios. \q1 \v 5 Axo pax sdiosal juntzan̈xo ch'oc chon̈ab'il jun, malaj yalani yujto yecheln̈ej yaji. Palta axo pax Jehová, a' b'oannac satchaan̈. \q1 \v 6 Te nivan yelc'ochi, te ay pax spoder. Scheclaj spoder yed' svach'il yilji d'a scajnub'. \q1 \v 7 Ex anima d'a juntzan̈ chon̈ab', alec vach' lolonel d'a Jehová yujto te nivan yelc'ochi, te ay pax spoder. \q1 \v 8 Alec vach' lolonel d'ay icha val smojal. Ochan̈ec yed' e silab' d'a yamaq'uil stemplo. \q1 \v 9 Aq'uequem e b'a d'a Jehová d'a scajnub' vach' yilji. E masanil ex anima, ayocab' e xivc'olal d'a yichan̈. \q1 \v 10 Alec d'a juntzan̈xo nación to a Jehová Rey toni. Tzatz ix yutej em c'ojan yolyib'an̈q'uinal tic, yuj chi' max ib'xilaj. Junlajann̈ej syutej sch'olb'itan juntzan̈ chon̈ab'. \q1 \v 11 Tzalajocab' satchaan̈ yed' lum luum tic. Elocab' yav a' mar yed' masanil tas ay d'a yol a'. \q1 \v 12 Ayocab' tzalajc'olal d'a scal lum jacb'en yed' masanil tastac ay d'ay. Elocab' yav masanil te' nivac te' d'a tzalajc'olal, \q1 \v 13 yujto van sjavi Jehová. Tic val sjavi. Ol ul yac'an Yajalil d'a yolyib'an̈q'uinal tic. Ol sch'olb'itan d'a vach'il yed' d'a stojolal. \c 97 \s1 A Jehová Rey toni \q1 \v 1 Tzalajocab' masanil lum luum tic yed' masanil chon̈ab' d'a stitac a' mar, yujto a Jehová Rey toni. \q1 \v 2 Oyanoch q'uic'al asun d'a spatic yichan̈. Te tec'an yaj yopisio yujto tojol syutej sch'olb'itani. \q1 \v 3 Van sb'at jun c'ac' d'a yichan̈, ol tz'ab'at eb' ayoch ajc'olal d'ay. \q1 \v 4 Sacb'i yolyib'an̈q'uinal tic yuj c'ac' tz'ec' copnaj yuuj, tz'ib'xi lum luum a tz'eq'ui. \q1 \v 5 Tz'ulaxb'at lum nivac vitz icha noc' chaq'uib' d'a yichan̈ Jehová Yajal d'a Smasanil yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 6 A satchaan̈ sch'oxanel stojolal, axo eb' chon̈ab', syil stziquiquial eb'. \q1 \v 7 Ol q'uixvoccan eb' syaq'uem sb'a d'a juntzan̈ comon dios, eb' syic'chaan̈ sb'a yed' juntzan̈ yechel chi', yujto masanil juntzan̈ dios chi' ol yaq'uem sb'a d'a yichan̈ Jehová. \q1 \v 8 Mamin Jehová, a yab'ixal tas ix utej ac'an syaelal eb' ajc'ool, ol yab' eb' aj Sion yed' juntzan̈xo chon̈ab' d'a yol yic Judá, yuj chi' ol tzalaj eb'. \q1 \v 9 Mamin Jehová, Yajal ach d'a yib'an̈ masanil yolyib'an̈q'uinal tic. Ec'al ach d'a yib'an̈ masanil comon dios. \q1 \v 10 A ex mach ex tze xajanej Jehová, chaquec el chucal. Yujto a eb' sc'anab'ajani, tan̈vab'il eb' yuuj. Scolji eb' yuuj d'a yol sc'ab' eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 11 Tz'ac'ji saquilq'uinal d'a eb' anima vach' spensar yuuj, syac'an tzalajc'olal d'a eb' tojol sb'eyb'al. \q1 \v 12 E masanil ex anima to vach' e pensar, tzalajan̈ec yuj tas vach' ix sc'ulej Jehová. Alec vach' lolonel d'ay. \c 98 \s1 Ix yac' ganar oval Jehová \q1 \v 1 B'itejec ac' b'it d'a Jehová. Ilecnab' tas satub'tac ix sc'ulej. A' ix on̈ colan a on̈ schon̈ab' on̈ tic yed' yipalil axon̈ej ochi. \q1 \v 2 Ix sch'oxel scolval Jehová, ix sch'oxan yil juntzan̈ nivac nación to tojol syutej spactzitan d'a eb' ajc'ol yajoch d'ay. \q1 \v 3 Ix eln̈ejc'och tas ix yal d'ayon̈ a on̈ schon̈ab' Israel on̈ tic. Ix yac'cot svach'c'olal d'ayon̈. Masanto d'a slajvub' yolyib'an̈q'uinal tic ix ilchaji to ix on̈ colchaj yuj co Diosal. \q1 \v 4 Ex cajan ex d'a masanil sat luum tic, b'itanan̈ec d'a Jehová d'a tzalajc'olal. Aq'uec eyip e b'itan d'ay d'a tzalajc'olal. \q1 \v 5 B'itejec b'it d'a Jehová yed' te' arpa yed' te' ay sch'an̈al. \q1 \v 6 B'itanan̈ec d'a Jehová co Reyal d'a tzalajc'olal. B'itanan̈ec, tze pu'an q'uen trompeta, tze pu'anpax noc' ch'aac. \q1 \v 7 B'itanocab' a' mar yed' masanil noc' noc' ay d'a yol a'. B'itanocab'pax yolyib'an̈q'uinal tic yed' eb' cajan d'ay. \q1 \v 8 C'an̈ocab' a' nivac a' yuj tzalajc'olal. Junlajanocab' tz'aj yavaj lum nivac vitz d'a tzalajc'olal d'a yichan̈ Jehová, \q1 \v 9 yujto ol javoc, ol ul yac'an Yajalil d'a yolyib'an̈q'uinal tic. A' ol ac'an Yajalil, junlajan ol yutoc sch'olb'itan juntzan̈ chon̈ab' d'a stojolal. \c 99 \s1 A Jehová Yajal d'a eb' rey \q1 \v 1 A Jehová Rey toni, a d'a yib'an̈ eb' querubín ayq'ue sc'ojnub'. Tz'ib'xi nivac chon̈ab' yuj xivelal, tz'ib'xi pax masanil lum luum. \q1 \v 2 Nivan ton yelc'och Jehová d'a tzalan Sion. A' ay yopisio d'a yib'an̈ masanil chon̈ab'. \q1 \v 3 Alchajocab' vach' lolonel d'ay, yujto nivan ton yelc'ochi, te ay smay, Axon̈ej Ochi. \q1 \v 4 Mamin, a ach tic Rey ach toni, masanil syal uuj, tza xajanej tojolal. A ach a b'onaccani to lajann̈ej tz'aj sch'olb'itaj junjun anima. A d'ayon̈ yin̈tilal on̈ can vin̈aj Jacob tic ix ac' tojolal yed' vach'ilal. \q1 \v 5 Ex vetchon̈ab', quiq'uecchaan̈ sb'i Jehová co Diosal. Con̈ emec cuman d'a yichan̈ yujto Axon̈ej Ochi. \q1 \v 6 A vin̈aj Moisés yed' vin̈aj Aarón, ec'nac eb' vin̈ d'a scal eb' sacerdote Dios chi'. A vin̈aj Samuel ec'nac vin̈ d'a scal eb' lesalvinac d'a Jehová. Ix tac'vi d'a eb' ayic ix sc'anan scolval eb'. \q1 \v 7 D'a scal jun topan̈ asun ix lolon Dios yed' eb'. A sc'ayb'ub'al yed' schecnab'il ix yac' d'a eb', ix sc'anab'ajej eb'. \q1 \v 8 Mamin Jehová co Diosal, ix ach tac'vi d'a a chon̈ab'. Ix ac' nivanc'olal smul eb', palta ix ac' pax syaelal eb' yuj schucal. \q1 \v 9 Ex vetchon̈ab', quiq'uecchaan̈ sb'i Jehová co Diosal. Con̈ emec cuman d'a yichan̈ d'a tzalan yic ejmelal, yujto a Jehová co Diosal chi' Axon̈ej Ochi. \c 100 \s1 Sb'ital ac'oj yuj diosal \q1 \v 1 Co masanil cajan on̈ d'a yolyib'an̈q'uinal tic, con̈ b'itanec d'a Jehová d'a tzalajc'olal. \q1 \v 2 Caq'uequem co b'a d'ay d'a tzalajc'olal. Cotan̈ec d'a yichan̈ yed' av yic tzalajc'olal. \q1 \v 3 Cham val cojtacaneli to a Jehová Dios toni. A' ix on̈ b'oani, yuj chi' yicon̈. A on̈ schon̈ab' on̈ tic, icha val scalnel caji. \q1 \v 4 Con̈ ochec d'a puerta yic tzon̈ och d'a yol yamaq'uil scajnub' yic scalec vach' lolonel d'ay. Caq'uec yuj diosal d'ay, scalanec vach' lolonel d'ay. \q1 \v 5 Yujto a Jehová vach' toni. A svach'c'olal ayn̈ejec' d'a juneln̈ej, malaj b'aj max yaq'uelc'och tas syala'. \c 101 \s1 Syac' sti' vin̈ rey d'a Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 A vach'ilal yed' tojolal ol in b'itej. Mamin Jehová in gana tzin b'itan d'ayach. \q1 \v 2 Snib'ej in c'ol tzin b'eyb'alej tojolal. ¿B'aq'uin̈tax val ol ach och ved'oc? Malaj mach ol alan jab'oc chucal d'ayin yuj in b'eyb'al d'a in palacio. \q1 \v 3 Malaj b'aq'uin̈ ol in b'at q'uelan d'a chuc pensaril. \q1 Ach in Diosal, max yal-laj in c'ol sb'eyb'al eb' tzach paticaneli. Malaj b'aq'uin̈ ol in cha ja eb' d'a in tz'ey. \q1 \v 4 Najat ol vic'canel chucal d'a in pensar. Malaj valan vic yed' eb' sc'ulan chucal chi'. \q1 \v 5 Ol in satel eb' c'ub'eltac tz'alan specal eb' anima. A eb' ac'umtac yed' eb' syic'chaan̈ sb'a, man̈ ol techajlaj eb' vuuj. \q1 \v 6 Ol vila' mach eb' c'anab'ajum d'a sat lum luum tic, a eb' ol munlaj ved'oc. An̈ej eb' vach' sb'eyb'al ol och in checab'oc. \q1 \v 7 Man̈ ol in cha ajlaj eb' ixtum anima d'a in palacio. A eb' naumchaan̈ lolonel, man̈ ol in cha ajlaj eb' d'a vichan̈. \q1 \v 8 Mamin Jehová, d'a junjun c'u ol in satel eb' chuc cajan d'a sat co lum tic. Ol in satel masanil eb' sc'ulan chucal d'a yol a chon̈ab'. \c 102 \s1 Slesal junoc mach ilc'olal yaji \d A junoc mach ayoch d'a syaelal yuj ilc'olal, axo d'a Jehová syal sb'a. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ab' val jun in lesal tic. In gana to sc'och vav d'ayach. \q1 \v 2 Man̈ ach b'at mican d'ayin ayic ay in och ilc'olal. Elocab' d'a a c'ool ab'an in lesal. Comonoc elan̈chamel tzach tac'vi d'ayin ayic tzach vavtani. \q1 \v 3 Van slajviem in q'uinal icha val satem te' tab'. Van stz'ab'at in b'aquil icha te' cuxc'ac' svab'i. \q1 \v 4 Man̈xalaj yip in pixan svab'i, icha val taquin̈ an̈c'ultac in ticnaic. Maxtzac ochlaj in vejel. \q1 \v 5 Ix och lotzan in tz'umal d'a in b'aquil yuj b'aj tzin te oq'ui. \q1 \v 6 Lajan in icha junoc noc' cujub' d'a tz'inan luum, ma icha noc' xoch' b'aj ay te' c'atac pat. \q1 \v 7 Max ochlaj in vayan̈. Lajan in yed' noc' much tz'ec' sch'ocojil d'a chontac pat. \q1 \v 8 A eb' ayoch ajc'olal d'ayin, junjun c'u stzuntzej cus in c'ool eb'. Tzin yac'anpax b'inaj eb' d'a scatab'. \q1 \v 9 Ichato tic'aq'uil taan̈ in vael tzin va'a. Scalej sb'a yal in sat yed' tas svuq'uej. \q1 \v 10 Yujn̈ej a c'ac'alc'olal yed' yoval a c'ol d'ayin, ix in ic'anq'ue vaan, ix lajvi chi' ix in a yumancanb'at d'a najat. \q1 \v 11 Icha junoc en̈ul vanxo satemi, icha val chi' in q'uinal. Van in tacjiem icha val an̈ an̈c'ultac svab'i. \q1 \v 12 A achxo Mamin Jehová, Yajal ach d'a masanil tiempo. Ol ach nachajn̈ejcot d'a masanil q'uinal. \q1 \v 13 Cotan̈, oc'ocab' a c'ol d'a Sion. Toxo ix ja stiempoal to tzac'xi a vach'c'olal d'ay. \q1 \v 14 A on̈ a checab' on̈ tic xajan Sion cuuj, vach'chom lan̈chajnac emi. Tzon̈ oq'ui yujto ix jujiemi. \q1 \v 15 Masanil nación yed' eb' vin̈ sreyal yolyib'an̈q'uinal tic, ol xiv eb' d'a stziquiquial Jehová te b'inajnac. \q1 \v 16 Ayic ol b'oxiq'ue Sion, ol sch'oxan sb'a d'a scal stziquiquial ta'. \q1 \v 17 A' ol chaan slesal eb' malaj mach scolvaj yed'oc. Man̈ ol spatiquejel-laj eb', ayic ol yalan sb'a eb' d'ay. \q1 \v 18 Tz'ib'chajocab'can d'a yol ch'an̈ uum tas ol sc'uloc Jehová yic vach' a eb' manto aljoclaj, ol yal vach' lolonel eb' d'ay. \q1 \v 19 Ato d'a sc'ojnub' Jehová d'a satchaan̈ ol yilanemta lum luum tic, \q1 \v 20 yic vach' ol b'o yaj b'aj stevi eb' presovum. Ol scolancanel eb' vin̈ preso yaji, eb' ayoch chamel d'a yib'an̈, \q1 \v 21 yic ol aljoquel yab'ixal d'a Sion, yic tz'alchajpax vach' lolonel d'ay d'a Jerusalén. \q1 \v 22 Yuj chi' ol ja masanil nación ul yaq'uem sb'a d'a Jehová chi'. \q1 \v 23 Ix yic'anel vip Jehová ayic ayto in q'uinal, ix tzap in q'uinal yuuj. \q1 \v 24 Ix valan d'ay: Ach in Diosal, man̈ ac' tzap in q'uinal. A val a q'uinal a ach tic, malaj slajvub'. \q1 \v 25 Atax d'a yichb'anil a b'onaccanem yich yolyib'an̈q'uinal tic, a ach pax a b'onaccan satchaan̈. \q1 \v 26 Ol satel masanil juntzan̈ tic, a achxo jun, ayachn̈ejeq'ui. A juntzan̈ tic ol ixtaxoc, icha sc'ab'ic'och junoc c'apac, ol a q'uexcaneli, icha val sq'uexanel junoc sc'a pichul eb' anima, syumancaneli. \q1 \v 27 A achxo jun, an̈eja' aji, malaj b'aq'uin̈ ol ach sateloc. \q1 \v 28 A eb' cuninal a on̈ a checab' on̈ tic, junc'olal ol aj eb' d'a ichan̈. Yuj a colval, malaj tas ol ic'an eb'. \c 103 \s1 Alchajocab' vach' lolonel d'a Jehová \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 D'a smasanil in c'ool yed' smasanil in pixan, sval vach' lolonel d'a Jehová. \q1 \v 2 D'a smasanil in c'ool sval vach' lolonel d'ay. Man̈ ol sat in c'ol d'a masanil svach'c'olal. \q1 \v 3 A' val sucan sat masanil in mul. A' tz'ac'an b'oxoc in c'ool d'a masanil ilya. \q1 \v 4 A' tzin colanel d'a yol sc'ab' chamel. Syac'n̈ej svach'c'olal d'ayin, tz'oc' pax sc'ool d'ayin. \q1 \v 5 A' tz'ac'an masanil tas vach' d'ayin yacb'an pitzan into, yuj chi' ichato tzin ochxi quelemal icha noc' nivac ch'acb'a. \q1 \v 6 A Jehová sb'oan yaj d'a stojolal d'a eb' tz'ixtaj yuj eb' ixtum anima. \q1 \v 7 Ix sch'ox sb'eyb'al yed' tas sc'ulej d'a vin̈aj Moisés yed' d'ayon̈ a on̈ israel on̈ tic. \q1 \v 8 A Jehová, xajan on̈ yuuj, te c'un yoc' sc'ol d'ayon̈. Man̈ c'unoc scot yoval, te ay pax svach'c'olal. \q1 \v 9 Man̈ cotacoc scal tzon̈ stumani. Max chichonochlaj sc'ol d'ayon̈ d'a masanil tiempo. \q1 \v 10 Max yac'laj co yaelal icha d'a smojal yuj co chucal. Max spactzitejlaj d'ayon̈ icha smojal yuj co mul chi'. \q1 \v 11 Te nivan svach'c'olal d'a eb' ay xivc'olal d'ay. Icha val schaan̈il satchaan̈ d'a yib'an̈ lum luum tic, icha chi' svach'c'olal chi' d'a eb'. \q1 \v 12 Najat ix yac'canb'at co chucal d'ayon̈, icha snajatil scal b'aj sjavi c'u yed' b'aj tz'emxi. \q1 \v 13 Icha junoc mamab'il tz'oc' sc'ol d'a yuninal, icha chi' yoc' sc'ol Jehová d'a eb' ay xivc'olal d'ay, \q1 \v 14 yujto yojtac tas ix aj co b'oi, yojtac sic'lab'il to pococ on̈. \q1 \v 15 Icha yaj sq'uinal an̈ an̈c'ultac, icha chi' yaj co q'uinal a on̈ anima on̈ tic. Sq'ueul an̈, xumacan an̈, \q1 \v 16 ayic sjavi junoc ic' te ov d'a an̈, stacji an̈ yuuj. Malaj mach tz'ab'an specal tas ix aj an̈. \q1 \v 17 Palta axo svach'c'olal Jehová, malaj slajvub', aytaxonec' d'a eb' ay xivc'olal d'ay. Tz'elc'och sti' d'a yin̈tilal eb' anima sc'anab'ajan strato, \q1 \v 18 aton eb' max yactejcan sc'anab'ajan schecnab'il. \q1 \v 19 A d'a satchaan̈ ix sb'o sdespacho Jehová. Ata' ayoch Yajalil d'a yib'an̈ smasanil. \q1 \v 20 Ex yángel Jehová, ex tec'an ex d'a e poder, alec vach' lolonel d'a Jehová, a ex ton c'anab'ajum ex d'a slolonel. \q1 \v 21 Masanil ex satchan̈il checab', alequel vach' lolonel d'a Jehová, a ex ton tze c'anab'ajej tas snib'ej tze c'ulej. \q1 \v 22 Masanil tas b'ob'il yuj Jehová d'a yol smacb'en, yalocab' vach' lolonel d'a Jehová chi'. D'a smasanil in c'ool ol val vach' lolonel d'a Jehová. \c 104 \s1 A Dios stan̈van tas sb'onac \q1 \v 1 D'a smasanil in c'ool sval vach' lolonel d'a Jehová. Ach Jehová in Diosal, yelxo val te nivan elc'ochi. A a tziquiquial yed' a poder, a ayoch a pichuloc. \q1 \v 2 A saquilq'uinal tzach pichani. A ach ix ac'b'at jen̈an satchaan̈ icha junoc mantiado. \q1 \v 3 A ach ix a b'oq'ue a pat d'a yib'an̈ a a'. A asun tz'och a carruajeoc. Icha sb'ey ic' a b'eyeq'ui. \q1 \v 4 A ic' tzac' och a checab'oc, axo yoc c'ac' tzac'och ac'umaloc servil. \q1 \v 5 Ix a b'ocanem lum luum tic d'a yib'an̈ sb'achnub'al. Malaj b'aq'uin̈ ol ib'xoc lum d'a yed'tal chi'. \q1 \v 6 Ix a muc sat lum luum tic yed' a' nivan mar, ichato a a' ix och spichuloc luum. A a a' ix musan lum nivac vitz. \q1 \v 7 Palta a ach ix a cachoch vaan a', yuj chi' ix b'at a' elelal. Elan̈chamel ix b'atcan a' ayic ix yab'an a jaj a' icha sc'an̈ c'u. \q1 \v 8 Ix q'uib' lum jolomtac vitz, ix emcan lum ch'olquixtac, masanto ix c'ochcan a' b'aj ix a ch'oxcani. \q1 \v 9 Ix ac'canem stz'acan̈il b'aj sc'ochcan a', max ec'b'atlaj a' d'a jun tz'acaan̈ chi'. Man̈xo ol smuclaj lum luum chi' a'. \q1 \v 10 A ach ix ac'cot a a' ay sjaj yed' a' nivac a' tz'ec' d'a scal lum nivac vitz. \q1 \v 11 Aton a' chi' syuc' noc' c'ultaquil noc'. A a' syuc' pax noc' caltacte'al b'uru yic tz'ec' staquin̈al sti' noc'. \q1 \v 12 D'a sc'ab'tac te te' d'a stitac a' nivac a' chi' sb'o so' noc' much, ata' tz'oc' noc'. \q1 \v 13 Ato d'a a cajnub' d'a satchaan̈ tzac'cot n̈ab' d'a yib'an̈ lum vitz. Tz'ac'anemta nivac n̈ab' yic satan tastac tz'avchaj d'a sat lum luum. \q1 \v 14 Tzac' q'uib' an̈ an̈c'ultac yic vach' sc'ux an̈ noc' noc'. Tzac'pax q'uib' juntzan̈ tas scavej yic scab'lej: \q1 \v 15 Aton vino tz'ac'an tzalajb'oc co c'ool, aceite tz'ic'an copopi tz'aj co sat yed' pax ixim ixim tz'ac'an quip. \q1 \v 16 Tzac' yaxb'oc masanil te te' yuj n̈ab' yed' te' c'ute' ix avej d'a yol yic Líbano. \q1 \v 17 Ata' sb'o so' noc' cotac much. Axo noc' julumchay, a d'a scaltac te' taj cajanec' noc'. \q1 \v 18 A d'a lum nivac vitz scajnaj noc' c'ultaquil chiva. Axo d'a yoltac n̈aq'ueen scajnaj noc' chich. \q1 \v 19 A ach ix a b'o q'uen uj yic tz'och sb'isuloc tiempoal. Yojtac c'u janic' ol b'atixcanoc. \q1 \v 20 A ach tzac' ja q'uic'alq'uinal, axo tz'och d'ac'valilal. Axo d'ac'valil chi' tz'elta noc' c'ultaquil noc'. \q1 \v 21 Tz'oc' noc' choj yuj schib'ej, sc'anan svael noc' d'ayach. \q1 \v 22 Axo yic sjavi c'u jun, sc'ub'anxicanel sb'a noc'. Axo d'a sn̈aq'ueen noc' tz'em cutzan svayi. \q1 \v 23 A on̈xo anima on̈ tic, tzon̈ elta, tzon̈ b'at munlajel. Tzon̈ munlaji tz'ec' c'u. \q1 \v 24 Mamin Jehová, man̈xo b'ischajb'enoc jantac tas ix a b'ocani. Masanil tas ix a b'ocan yed' a jelanil. Majnaquel sat lum luum tic yuj tas ix a b'ocan chi'. \q1 \v 25 Ina a' mar, te nivan sat a', man̈ chequeloclaj stitac a'. Man̈xo b'ischajb'enoc noc' noc' ay d'a yol a': Ay noc' nivac, ay pax noc' cotac. \q1 \v 26 A d'a sat a' tz'ec' te' barco. A d'a yol a' ay noc' nivan leviatán, ix a b'o noc' yic tzach tzalaj yed' noc' ta'. \q1 \v 27 Masanil juntzan̈ noc' noc' chi', ayn̈ejoch sat noc' d'ayach yic tzac' svael noc' d'a yorail. \q1 \v 28 A ach tzac' svael noc' chi', axo noc' sic'anq'ue vaan. Elb'en yel uuj yic a tastac vach' sva noc'. \q1 \v 29 Tato tz'el a sat d'a noc', xivq'ue noc'. Tato tziq'uec' yic' noc', scham noc', tz'ochxican noc' pococal. \q1 \v 30 Tato tzac'xi yic' noc' jun, sq'uib' sb'isul noc'. Vach' tz'aj yiljixi sat lum luum tic a b'oani. \q1 \v 31 Mamin Jehová, ayn̈ej ec' a tziquiquial d'a masanil q'uinal. Tzach tzalaj val yed' tas ix a b'ocani. \q1 \v 32 Tz'ib'xiq'ue lum luum tic ayic tzach och q'uelan d'a luum. Sq'ue stab'il lum vitz ayic tza yaman luum. \q1 \v 33 Mamin Jehová, ol in b'itan d'ayach yacb'an ayinto eq'ui. Yacb'an pitzan into, ol in b'itan d'ayach ach in Diosal. \q1 \v 34 Mamin, comonoc val stzalaj a c'ool yed' tas tzin na tic. An̈ej d'ayach ay in tzalajc'olal. \q1 \v 35 Satocab' el eb' chuc sb'eyb'al yed' eb' tzach paticanel d'a sat lum luum tic. \q1 A in tic yed' smasanil in c'ool ol val vach' lolonel d'a Jehová. Calec vach' lolonel d'a Jehová chi'. \c 105 \s1 A tas ix sc'ulej Dios yuj svach'iloc Israel \r (1Cr 16.7-22) \q1 \v 1 Caq'uec yuj diosal d'a Jehová. Calec co b'a d'ay. Calec d'a junjun chon̈ab' yuj tas ix sc'ulej. \q1 \v 2 Con̈ b'itan̈ec d'ay. Calequel tas satub'tac ix sc'ulej. \q1 \v 3 Con̈ tzalajec yuj Jehová. Ayocab' pax stzalajc'olal eb' emnaquil d'ay. \q1 \v 4 Co c'anec scolval Jehová. Caq'uequem co b'a d'ay d'a masanil tiempo. \q1 \v 5-6 A on̈ yin̈til on̈ vin̈aj Jacob yixchiquin vin̈aj Abraham schecab' Jehová, sic'b'il on̈ el yuj Jehová. Co naeccot tas satub'tac ix sc'ulej co Diosal yed' juntzan̈ sley ix yalcani. \q1 \v 7 A Jehová co Diosal ayoch Yajalil d'a masanil yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 8 Syac'n̈ejelc'och strato. Tz'eln̈ejc'och tas syal d'a jantac smilal macan̈il anima tz'eq'ui. \q1 \v 9 Ix elc'och sti' yac'nac d'a vin̈aj Abraham. Ix elpaxc'och tas yalnaccan d'a vin̈aj Isaac. \q1 \v 10 Ix can tas yalnaccan chi' d'a vin̈aj Jacob. Ayn̈ejec' jun sti' yac'nac chi' d'ayon̈ a on̈ israel on̈ tic d'a masanil q'uinal. \q1 \v 11 A Jehová chi' alannaccan d'a junjun eb' icha tic: Ol vac' lum Canaán d'ayach, ol ochcan lum icoc, xchi. \q1 \v 12 Ayic chi' jayvan̈anto eb', b'eyum animan̈ej yajec' eb' d'a sat lum luum chi'. \q1 \v 13 Ton̈ej tz'ec' cajan eb' d'a junjun chon̈ab' yed' d'a smacb'en eb' rey. \q1 \v 14 Palta maj yal sc'ool Dios ix ixtaj eb', yuj chi' ix cachji eb' rey chi' yuuj, ix yalani: \q1 \v 15 Man̈ eyixtej eb' vic sic'b'ileli. Man̈ e tzuntzej eb' in checab', xchi. \q1 \v 16 Ix yac'cot jun nivan vejel d'a jun lugar chi', ix yic'canec' masanil tas sva eb'. \q1 \v 17 Palta ayic manto jalaj jun vejel chi', ix b'ab'laj checjib'at vin̈aj José d'a Egipto yuj Dios, aton vin̈ ix schon̈b'at eb' checab'vumal. \q1 \v 18 Ix lajvi yoc vin̈ yuj q'uen cadena, ix ochpax q'uen d'a sjaj vin̈, \q1 \v 19 masanto ix elc'och masanil tas yalnac Dios d'a vin̈, ix sch'oxanel Dios chi' to yelton tas ix yalel vin̈ chi'. \q1 \v 20 A vin̈ rey, yajal yaj vin̈ d'a yib'an̈ jantac anima ix jacanelta vin̈aj José chi' d'a preso. \q1 \v 21 Ix ac'jioch vin̈ yilumaloc spalacio vin̈ rey chi'. Ix ac'jipaxoch vin̈ yajalil d'a yib'an̈ masanil smacb'en vin̈ rey chi'. \q1 \v 22 Ix sc'ayb'ej eb' yetyajalil vin̈. Ix ac'jipax sjelanil eb' ichamtac vinac yuj vin̈. \q1 \v 23 Axo d'a stzac'anilxo ix c'och vin̈aj Israel, aton vin̈aj Jacob b'aj ayec' vin̈aj José. A d'a Egipto chi' ix cajnaj vin̈, aton lum sluum eb' yin̈tilal vin̈aj Cam. \q1 \v 24 A Dios ix ac'an q'uib' sb'isul yin̈tilal vin̈aj Jacob chi', yelxo val tec'an ix aj eb' d'a yichan̈ eb' aj Egipto chi'. \q1 \v 25 Palta a Dios ix ac'an sc'ulej eb' aj Egipto chi', ix och eb' ajc'olal d'a schon̈ab' chi', ix ixtaj eb' schecab' yuj eb'. \q1 \v 26 Ix schecancot vin̈ schecab' Dios chi', aton vin̈aj Moisés. Ix schecanpaxcot vin̈aj Aarón, vin̈ sic'b'ilel yuuj. \q1 \v 27 A eb' vin̈ ix ch'oxan smilagro Dios d'a eb' aj Egipto chi'. A tas satub'tac ix sc'ulej eb' vin̈ d'a yol smacb'en eb' yin̈tilal vin̈aj Cam. \q1 \v 28 Ix ac'jicot q'uic'alq'uinal yuj Dios chi' d'a smasanil smacb'en eb'. Maj spitejlaj sb'a eb' vin̈ chavan̈ schecab' chi' d'a slolonel. \q1 \v 29 Ix och masanil a a' chic'al yuj Dios chi'. Masanil noc' chay ix chami. \q1 \v 30 Ix yac'an b'ud'joquel masanil chon̈ab' d'a yol smacb'en Egipto yuj noc' pajtza'. Ix laj q'ue noc' d'a sat sch'at vin̈ rey. \q1 \v 31 A Dios ix alani, ix q'uic'b'i q'uinal sc'och noc' cach. Ix pitzvipaxchaan̈ noc' cotac us d'a masanil yol smacb'en Egipto chi'. \q1 \v 32 Ix yac'cot q'uen nivac sacb'at d'a satchaan̈ sq'uexuloc n̈ab'. Jantac ix mac'vaj c'u d'a yol smacb'en eb' chi'. \q1 \v 33 Ix lajviem te' uva yed' te' higo, aton yavb'en te' eb'. Ix laj jecchaj sc'ab'tac te te' d'a yol smacb'en eb' chi'. \q1 \v 34 Ix yalanxi Dios, ix c'och noc' c'ulub'. Man̈xo jantacoc noc' ix c'ochi. \q1 \v 35 Ix lajviel masanil an̈ an̈c'ultac yuj noc'. Masanil tastac sq'uib' chi' ta', ix lajviel yuj noc'. \q1 \v 36 Ix miljicham masanil eb' sb'ab'el unin eb' aj Egipto chi'. Ix laj cham junjun b'ab'el unin d'a junjun pat. \q1 \v 37 Ix lajvi chi', ix yic'anelta eb' schon̈ab'. Nivan q'uen oro yed' q'uen plata ix scuchcot eb', malaj junoc mach tz'ontac d'a scal eb'. \q1 \v 38 Ix tzalaj eb' aj Egipto chi' ayic ix yilan eb' yelta eb' aj Israel chi' yujto te xivnac eb' yuj eb'. \q1 \v 39 A Dios ix ac'ancot jun asun yen̈uloc eb' schon̈ab' chi'. Axo d'ac'valil, a jun c'ac' tz'ac'an saquilq'uinal d'a yol sb'e eb'. \q1 \v 40 Ix sc'anan schib'ej eb' d'a Dios, ix yac'cot noc' ub' d'a eb'. Aton vael ix cot d'a satchaan̈ ix ac'an b'ud'joc eb'. \q1 \v 41 Ix jat q'uen nivan q'ueen yuj Dios chi', ix elta secnaj a nivac a'. Ix b'ey a' d'a lum taquin̈ luum chi' icha sb'ey a' nivac eluma'. \q1 \v 42 Ix snacot slolonel nivan yelc'och yalnaccan d'a vin̈aj Abraham, aton schecab'. \q1 \v 43 Ichaton chi' ajnac yic'anelta eb' schon̈ab' Dios sic'b'ilel yuuj yed' nivan tzalajc'olal. \q1 \v 44 A sluum juntzan̈xo chon̈ab' ix yac'canoch d'a yol sc'ab' eb' yed' masanil tas b'ob'il yuj juntzan̈ chon̈ab' chi'. \q1 \v 45 Ichaton chi' ix yutej Dios d'a eb' schon̈ab' yic c'anab'ajum syutej sb'a eb' d'a schecnab'il yed' d'a sc'ayb'ub'al. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 106 \s1 A spitalil eb' israel \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 Caq'uec yuj diosal d'ay, yujto vach'. Malaj b'aq'uin̈ slajvi svach'c'olal. \q1 \v 2 ¿Mach ol tzac'van yalanel jantac tas satub'tac ix sc'ulej Jehová? ¿Mach ol yal sb'itan d'ay icha val d'a smojal? \q1 \v 3 Te vach' yic eb' c'anab'ajum d'ay, eb' sb'eyb'alan tojolal d'a masanil tiempo. \q1 \v 4 Mamin Jehová, tzin a nacoti ayic ol ac'an a vach'c'olal d'a eb' a chon̈ab'. Tzin a nacoti ayic ol ach javoc colval, \q1 \v 5 yic vach' ol vil a vach'c'olal d'a a chon̈ab' sic'b'ilel uuj, yic ol in tzalaj yed' eb', ol in q'uepaxchaan̈ yed' eb'. \q1 \v 6 Lajan ix aj co mul yed' eb' co mam quicham. Ix co pitej co b'a, ix co c'ulej chucal. \q1 \v 7 Ayic yec'nac eb' co mam quicham d'a Egipto, malaj ix elc'och smilagro Jehová d'a eb'. Ix b'atcan satc'olal snivan vach'c'olal yuj eb'. Ix och eb' ajc'olal d'ay d'a sti' a' Chacchac Mar. \q1 \v 8 Axo ix colanel eb', ix sch'oxanel spoder, yic vach' malaj tas tz'alchaj d'a spatic. \q1 \v 9 Ix tumaj a' Chacchac Mar chi' yuuj, ix tacjiem a' yic tz'ec'ta eb' schon̈ab' d'a snan̈al a' mar chi'. Ichato taquin̈al luum b'aj ix ec'ta eb'. \q1 \v 10 Icha chi' ix aj scolchajel eb' d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool, aton eb' schichon sc'ol d'a eb'. \q1 \v 11 A a' mar ix mucancan eb' ajc'ol yajoch chi' d'a eb', man̈xa junoc eb' ix eli. \q1 \v 12 Yuj chi' ix yac'och sc'ool eb' d'a tas alb'il yuj Dios. Ix yalan vach' lolonel eb' d'ay d'a b'ital. \q1 \v 13 Palta elan̈chamel ix b'atcan satc'olal tas ix sc'ulej Dios yuj eb'. Maj stan̈vejlaj yil eb' tas sna Dios chi' d'a yib'an̈ eb'. \q1 \v 14 Axo d'a tz'inan luum chi' ix stzuntzejcot yoval sc'ool Dios eb'. Yuj spec'al eb' ix yac' proval Dios chi' eb'. \q1 \v 15 Ix ton yac' Dios chi' tas snib'ej sc'ol eb', palta ix yac'cot jun nivan yaelal d'a scal eb' yic scham eb'. \q1 \v 16 A d'a yol smantiado eb', chuc tas ix sna eb' d'a spatic vin̈aj Moisés yed' vin̈aj Aarón sic'b'ilel yuj Jehová. \q1 \v 17 Yuj chi, ix sjac sb'a lum luum, ix turjib'at vin̈aj Datán, vin̈aj Abiram yed' eb' ajun yed' eb' vin̈. \q1 \v 18 Ix b'at jun c'ac' d'a scal eb' smasanil, ix laj tz'ab'at eb' sc'ulan chucal chi'. \q1 \v 19 A d'a tzalan Horeb ix sb'o jun yechel vacax eb' d'a q'uen oro, ix yac'anem sb'a eb' d'ay. \q1 \v 20 A Dios Nivan Yelc'ochi ix yactejcan eb', axo d'a jun yechel vacax c'uxum an̈c'ultac ix yaq'uem sb'a eb'. \q1 \v 21 Ix b'at satc'olal Dios Scolumal eb' yuuj, aton ix b'oan jantac tas satub'tac d'a Egipto. \q1 \v 22 A d'a smacb'en eb' yin̈tilal vin̈aj Cam, satub'tac tas ix sb'o'o. Ch'ocxo val tas ix sc'ulej d'a a' Chacchac Mar chi'. \q1 \v 23 A Dios ix sna to satel eb', palta axo vin̈aj Moisés, vin̈ sic'b'ilel yuuj, ix tevi yuj eb', yuj chi' ix ec'canb'at yoval sc'ol Dios, majxo satel-laj eb'. \q1 \v 24 Axo ix ec' janic'xo tiempo, ix spaticanel jun luum yax sat eb'. Maj yac'ochlaj eb' d'a sc'ool tas ix yal Dios. \q1 \v 25 A d'a yoltac smantiado eb' ix yalub'tan̈ej d'a spatic Jehová. A tas ix yal Dios, maj sc'anab'ajejlaj eb'. \q1 \v 26 Yuj chi' ix yac' sti' Dios d'a eb', ix yalani to ol cham eb' yuuj d'a tz'inan luum, \q1 \v 27 to ol saclemcanb'at eb' yin̈tilal eb' d'a scal juntzan̈ ch'oc chon̈ab'il, axo ta' ol miljoccham eb'. \q1 \v 28 Ix yac'anem sb'a eb' d'a Baal-peor. Ix schi'an noc' silab' eb' tz'ac'ji d'a juntzan̈ dios man̈ pitzanoc. \q1 \v 29 A yuj chucal sc'ulej eb', ix stzuntzejcot yoval sc'ol Dios eb', yuj chi' ix javi yab'il d'a scal eb', ix cham eb' yuuj. \q1 \v 30 Axo ix q'ue vaan vin̈aj Finees, ix smilancham jun vin̈ ay smul chi' vin̈, ix och vaan chamel chi'. \q1 \v 31 Ix och tas ix sc'ulej vin̈ chi' svach'iloc, to malaj b'aq'uin̈ ol b'at satc'olal yuj Dios. \q1 \v 32 An̈eja' d'a a a' yic Meriba, ix tzuntzajcot yoval sc'ool Jehová yuj eb'. Chuc ix elc'och vin̈aj Moisés yuj tas ix sc'ulej eb' chi'. \q1 \v 33 Ix tzuntzaj tac sc'ol vin̈ yuj eb', yuj chi' comonn̈ej ix lolon vin̈ d'a eb'. \q1 \v 34 Maj satel-laj juntzan̈ chon̈ab' eb' icha ix yutej Jehová yalani. \q1 \v 35 Palta axo tas ix sc'ulej eb', to ix yic'laj sb'a eb' yed' eb' ch'oc chon̈ab'il chi', ix sb'eyb'alan sb'eyb'al eb' chi' eb'. \q1 \v 36 Ix yac'anem sb'a eb' d'a juntzan̈ sdiosal eb' ch'oc chon̈ab'il chi'. A val yuj jun chi' ix ixtaxel eb'. \q1 \v 37 Ix laj sn̈us yal yuninal eb' d'a eb' demonio silab'il. \q1 \v 38 A schiq'uil eb' unin malaj smul ix yiq'uel eb', aton schiq'uil eb' yuninal eb' yed' eb' yisil eb', axo d'a sdiosal eb' aj Canaán ix yac' eb' silab'il. Axo lum luum, ix ixtaxb'at luum yuj schamel eb' chi'. \q1 \v 39 Ix ixtaxb'at eb' yuj chucal ix sc'ulej chi', ix och eb' ajmulal d'a yol sat Jehová. \q1 \v 40 Ix tzactzaj Jehová, ix cot yoval d'a eb' schon̈ab', \q1 \v 41 yuj chi' ix actajcan eb' d'a yol sc'ab' eb' ch'oc chon̈ab'il, ix can eb' d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool chi'. \q1 \v 42 Ix ixtaj eb' yuj eb' ajc'ool chi', ix can eb' d'a yalan̈ smandar eb'. \q1 \v 43 Tzijtum el ix colchajel eb' yuj Dios, palta ix och eb' ajc'olal d'a tas nab'il yuj Dios chi'. Yuj chi' ix te juvib'at eb' ste c'ulan chucal chi'. \q1 \v 44 Palta ayic ix yilan syaelal eb' chi' Jehová, ix yab'anpax stevi eb' d'ay, \q1 \v 45 ix snacot strato yed' eb', ix sq'uexan spensar chi' d'a eb', yujto yel te nivan svach'c'olal. \q1 \v 46 A' ix ac'an sc'ulej eb' ajc'ool chi' yic vach' syutej spensar eb' d'a eb'. \q1 \v 47 Ach Mamin Jehová co Diosal, colon̈eli. Ic'on̈elta d'a scal juntzan̈ nación yic vach' scal vach' lolonel d'ayach, yic tzach co b'itej d'a tzalajc'olal. \q1 \v 48 Calec vach' lolonel d'a Jehová co Diosal a on̈ israel on̈ tic d'a masanil tiempo. Ujocab'i, xchiocab' masanil eb' chon̈ab'. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 107 \ms1 LIBRO 5 \mr (SALMOS 107—150) \s1 Ayn̈ejec' svach'c'olal Jehová \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová yujto vach', yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 2 A on̈ colb'il on̈ xo yuuj, calec to toxo ix on̈ colchajel d'a yol sc'ab' eb' cajc'ool. \q1 \v 3 A' ix on̈ molb'ancot d'a juntzan̈ chon̈ab', b'aj sjavi c'u yed' b'aj tz'em c'u yed' d'a norte yed' d'a sur. \q1 \v 4 Ay mach sb'eyec' d'a tz'inan luum b'aj malaj b'e, max ilchajlaj sb'eal junoc chon̈ab' yuj eb' b'aj syal scajnaji. \q1 \v 5 Ay svejel eb', ay staquin̈tial eb', toxo val scham eb'. \q1 \v 6 A yuj syaelal eb' chi', ix yal sb'a eb' d'a Jehová, axo ix colanel eb'. \q1 \v 7 A' ix ic'anb'at eb' b'aj tojol sb'at sb'eal jun chon̈ab' b'aj syal scajnaj eb'. \q1 \v 8 Yac'ocab' yuj diosal eb' d'a Jehová yuj svach'c'olal, yuj pax scolval satub'tac d'ayon̈ a on̈ anima on̈ tic. \q1 \v 9 A' tz'ic'anec' staquin̈tial mach stacji sti'. Tzijtum pax tas svaji syac' d'a mach ay svejel. \q1 \v 10 Ay mach cajanec' d'a scal q'uic'alq'uinal b'aj ay smay chamel. Ichato ayoch eb' preso yuj scusc'olal, ichato ay paxoch q'uen cadena d'a eb', \q1 \v 11 yujto max sc'anab'ajej slolonel Jehová eb'. Ix spatiquejcanel eb' tas nab'il yuj Dios Ec'to d'a yib'an̈ smasanil. \q1 \v 12 Ix ac'chajoch eb' d'a munlajel ya. Ix telvi eb', man̈xalaj mach ix colvaj d'a eb'. \q1 \v 13 A yuj syaelal eb' chi', ix yal sb'a eb' d'a Jehová, axo ix colanel eb' d'a syaelal chi'. \q1 \v 14 A' ix ilancot eb' d'a scal q'uic'alq'uinal, ix yic'anel q'uen cadena ayoch d'a eb'. \q1 \v 15 Yac'ocab' yuj diosal eb' d'a Jehová yuj svach'c'olal, yuj pax scolval satub'tac d'ayon̈ a on̈ anima on̈ tic. \q1 \v 16 A ix jecchitan q'uen puerta bronce, ix sc'occhitan q'uen yipumal spuertail chi'. \q1 \v 17 A eb' chuc spensar, ix laj och syaelal eb'. Ayoch eb' d'a ilc'olal yuj schucal. \q1 \v 18 Ix syajcanel svael eb'. Toxo val scham eb' syutej yab'ani. \q1 \v 19 A yuj syaelal eb' chi', ix yal sb'a eb' d'a Jehová, axo ix colanel eb' d'a syaelal chi'. \q1 \v 20 A' ix alani, ix b'oxi sc'ool eb'. Ix colchaj eb' yuuj d'a yol sc'ab' chamel. \q1 \v 21 Yac'ocab' yuj diosal eb' d'a Jehová yuj svach'c'olal, yuj pax scolval satub'tac d'ayon̈ a on̈ anima on̈ tic. \q1 \v 22 Yac'ocab' silab' eb' d'ay d'a ac'oj yuj diosal. Yalocab' eb' d'a tzalajc'olal tas ix sc'ulej Jehová. \q1 \v 23 Ay juntzan̈ eb' chon̈vajum ix b'at d'a yib'an̈ a' mar, ix ec' eb' yed' sbarco d'a yib'an̈ a'. \q1 \v 24 Ata' ix yil eb' tas satub'tac ix sc'ulej Jehová. \q1 \v 25 A Jehová ix alani, ix te ovaj a', ix q'ue chulnaj a' d'a chaan̈. \q1 \v 26 Ix ic'jichaan̈ eb', ix ic'jixiem eb' yuj a', ix somchaj sc'ol eb' yuj smay a'. \q1 \v 27 Ix te xiv eb', ix ec' quetcon eb' icha val uc'um an̈, man̈xalaj ix aj yelc'och sjelanil eb'. \q1 \v 28 A yuj syaelal eb' chi' ix yal sb'a eb' d'a Jehová, axo ix colanel eb' d'a syaelal chi'. \q1 \v 29 A' ix ic'anel chacxuxum ic', ichato chi' ix och numnaj a'. \q1 \v 30 Ix tzalaj eb' ayic ix yilan eb' snumc'aj a'. Axo Dios ix ic'anb'at eb' d'a puerto b'aj d'in̈an sc'och eb' chi'. \q1 \v 31 Yac'ocab' yuj diosal eb' d'a Jehová yuj svach'c'olal, yuj pax scolval satub'tac d'ayon̈ a on̈ anima on̈ tic. \q1 \v 32 Yic'ocab' chaan̈ Jehová eb' b'aj smolb'ej sb'a eb' chon̈ab'. Yic'ocab' chaan̈ Dios eb' b'aj smolb'ej sb'a eb' ichamtac vinac. \q1 \v 33 A b'aj tz'ec' a nivac a' yed' b'aj sq'ueul sjaj a', smeltzajoch taquin̈ lumal yuj Jehová. \q1 \v 34 A' sq'uexan lum luum yax sat yic man̈xalaj tas sq'uib' d'a luum. Yuj val smul eb' anima cajanec' ta, yuj chi' icha chi' tz'aji. \q1 \v 35 A d'a lum taquin̈ luum, scheclaj a' cotac n̈ajab' yuj Jehová. Sq'uepaxul sjaj a a' d'a lum yuuj. \q1 \v 36 Ata' syac' cajnaj eb' anima ay svejel, sb'oan nivac chon̈ab' eb' ta'. \q1 \v 37 Tz'avvi trigo eb' yed' uva d'a sat sluum. Te nivan sat yavb'en eb' chi' syic'a'. \q1 \v 38 A' Jehová chi' tz'ac'an svach'c'olal d'a eb', yuj chi' sq'uib' sb'isul eb'. Max emta sb'isul noc' smolb'etzal noc' eb'. \q1 \v 39 Tato tz'emta sb'isul eb', emnaquilal, ilc'olal yed' yaelal sja d'a yib'an̈ eb' yuj eb' ajc'ool. \q1 \v 40 Palta a eb' nivac vinac ajc'ool chi', a Jehová tz'ac'an satb'at eb' d'a tz'inan luum b'aj man̈xalaj b'e. Man̈xalaj tz'ajcan yelc'och eb'. \q1 \v 41 An̈eja' tz'ic'anel cusc'olal d'a eb' meb'a', syic'anchaan̈ sb'isul yuninal eb' icha val sq'uib' sb'isul noc' calnel. \q1 \v 42 Ayic syilan jun tic eb' anima vach' spensar, stzalaj sc'ol eb', axo eb' anima chuc spensar jun, man̈xalaj tas syal eb'. \q1 \v 43 A eb' jelan, snaocab' juntzan̈ tic eb'. Nachajocab'el svach'c'olal Jehová yuj eb'. \c 108 \s1 Sc'anchaj scolval Dios yuj eb' ajc'ool \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \r (Sal 57.7-11; 60.5-12) \q1 \v 1 Ach in Diosal, te b'ecan in c'ool in b'itan d'ayach. D'a smasanil in c'ool ol in b'itej vach' lolonel d'ayach yujto nivan elc'ochi. \q1 \v 2 Ayic sacb'iq'uinal tzin b'itan d'ayach yed' te' arpa yed' pax salterio. \q1 \v 3 Mamin Jehová, ol in b'itej vach' lolonel d'ayach d'a scal anima d'a juntzan̈xo nación. \q1 \v 4 A val a vach'c'olal te nivan, tz'ec'b'at d'a yib'an̈ satchaan̈. Malaj b'aq'uin̈ max aq'uelc'och tas tzala'. \q1 \v 5 Ach in Diosal, checlajocab' a b'inajnaquil d'a satchaan̈. Checlajocab' a poder d'a masanil yolyib'an̈q'uinal tic. \q1 \v 6 Colon̈el yed' a poder. Tac'vej on̈ yic vach' tzon̈ colchaj a on̈ xajanab'il on̈ tic uuj. \q1 \v 7 Ix loloncot Dios masanto d'a scajnub', ix yalan icha tic: Ol tzalaj in c'ool ayic ol in cotac pojanb'at lum Siquem yed' yac'lical lum Sucot. \q1 \v 8 Axo lum Galaad yed' lum Manasés vic yaj luum. A Efraín icha in q'uen xumpil yaji. Axo Judá icha sc'ocochal vopisio yaji. \q1 \v 9 A Moab, icha yed'tal b'aj tzin b'ic in b'a yaji. A d'a yib'an̈ Edom ol vac'canb'at in xan̈ab'. D'a tzalajc'olal ol in avajoc yujto ol can eb' filisteo d'a yalan̈ vuuj, xchi Dios. \q1 \v 10 Ach in Diosal, ¿mach tzin ic'anb'at d'a jun chon̈ab' ayoch smuroal d'a spatic yichan̈? ¿Mach tzin ic'anb'at d'a Edom? \q1 \v 11 Ach co Diosal, ix on̈ a patiquejeli. Maxtzac yal-laj a c'ol tzach b'at yed' eb' co soldado d'a oval. \q1 \v 12 Ochan̈ qued'oc, colon̈el d'a eb' ayoch ajc'olal d'ayon̈. A scolval eb' quetanimail d'ayon̈, malaj yalani. \q1 \v 13 Ach co Diosal, a yed' a colval ol cac' ganar oval. A' ach ol a tec'canem eb' ayoch ajc'olal d'ayon̈. \c 109 \s1 A d'a Dios sval in yaelal \d Sb'it jun tic vin̈aj David. Sb'itej jun b'it tic vin̈ cuchb'um d'a b'it. \q1 \v 1 Ach in Diosal, sval vach' lolonel d'ayach, man̈ ach b'at mican d'a in lesal. \q1 \v 2 Yujto a eb' sc'ulan chucal yed' eb' tz'ac'an musansatil anima, chuc syal eb' d'a in patic. Esn̈ej tas syal eb' chi' d'a in patic. \q1 \v 3 A schichonc'olal eb' ste oymaj d'a in patic. Tz'och chi'an sc'ol eb' d'ayin, palta malaj in mul d'a eb'. \q1 \v 4 A spac in vach'c'olal d'a eb', to tz'och eb' ajc'olal d'ayin. A inxo jun, van in lesalvi yuj eb'. \q1 \v 5 A in vach' pensaril d'a eb', chuc syutej eb' spactzitan d'ayin. Axo spac in vach'c'olal d'a eb', to schichon sc'ol eb' d'ayin. \q1 \v 6 A junoc vin̈ chuc spensar tzac'och juezal d'a yib'an̈ vin̈. Aocab' junoc yajc'ool vin̈ tz'ac'ancanb'at d'a yib'an̈. \q1 \v 7 Ayic sch'olb'itaj vin̈, alchajocab'i to ay smul vin̈. Ochocab' pax slesal vin̈ smuloc. \q1 \v 8 Tzapanocab' tzutej sq'uinal vin̈. Ch'ococab' pax mach tz'ochcan d'a yopisio vin̈. \q1 \v 9 Meb'a' uninocab' tz'ajcan eb' yuninal vin̈. Axo ix yetb'eyum vin̈, canocab' ix d'a man̈ etb'eyumal. \q1 \v 10 Ec'ocab' eb' yuninal vin̈ sc'an va sb'a d'a titac pat. Pechchajocab'el eb' b'aj ec'nac spat. \q1 \v 11 Ic'chajocab' ec' masanil tastac ay d'a eb' yuj vin̈ tz'ac'an tumin majanil. Ic'chajocab'b'at smunlajel vin̈ yuj eb' ch'oc animail. \q1 \v 12 Malajocab' mach tz'oc' sc'ool d'a vin̈. Malajocab' pax mach tz'oc' sc'ol d'a eb' yuninal vin̈ meb'axo. \q1 \v 13 Satocab'el yin̈tilal vin̈, satocab'el sb'i vin̈ d'a juneln̈ej. \q1 \v 14 Mamin Jehová, nacot smul eb' smam yicham vin̈. Mocab' a suc sat smul snun vin̈. \q1 \v 15 Naanocab' smul eb' uuj. Mocxob' nachajcot eb' d'a sat luum tic. \q1 \v 16 Yujto man̈ naanoc yac'an vach'c'olal vin̈. Palta to ix och vin̈ ajc'olal d'a eb' meb'a', d'a eb' anima emnaquil yeq'ui yed' d'a eb' ayoch d'a ilc'olal, masanto smilcham eb' vin̈. \q1 \v 17 Scatab'ej anima vin̈, cotocab' catab' d'a yib'an̈ vin̈. Malajocab' b'aq'uin̈ scha vach'c'olal vin̈ yujto maj yac'laj svach'c'olal vin̈ d'a eb' anima chi'. \q1 \v 18 Axon̈ej catab' syal vin̈, ichato a catab' chi' spichul vin̈ yaji. A catab' chi', icha a' siquil a' scuq'uej, ma icha aceite sco suquec' d'ayon̈, icha chi' yaj d'a vin̈. \q1 \v 19 Cotocab' yaelal d'a yib'an̈ snivanil vin̈ yuj scatab'an eb' anima chi', icha smuschaj co nivanil yed' co pichul. Ochocab'can sud'an yaelal chi' d'a vin̈ d'a masanil tiempo icha junoc tzec'ul. \q1 \v 20 Mamin Jehová, ichaocab' tic tzutej eb' ayoch ajc'olal d'ayin, aton eb' tz'alan in pecal. \q1 \v 21 A achxo pax ach Jehová Vajalil, ac'cot a vach'c'olal d'a vib'an̈ yic ol ach ic'jocchaan̈. Yuj a vach'c'olal d'ayin, colineli. \q1 \v 22 Te meb'a' in, man̈xo animaoc ved'nac svutej vab'ani, icha val to lajvinac in svab'i. \q1 \v 23 Van in satel icha junoc en̈ul. Van vic'jib'at yuj ic' ichoc noc' c'ulub'. \q1 \v 24 Van yib'xi sjolom in penec, man̈xalaj vip yujto maxtzac in valaj. Van in b'acb'i. \q1 \v 25 Tzeb'ajtac vilji d'a eb' anima. Ayic tzin yilan eb', sb'uchvaj eb' d'ayin. \q1 \v 26 Mamin Jehová, ochan̈ ved'oc. Ach in Diosal, colinel yuj a vach'c'olal. \q1 \v 27 Mamin Jehová, yojtaquejocab'el eb' anima to a ach ix in utej icha tic. \q1 \v 28 Malaj yelc'och in scatab'an eb' tato a ach tzac'cot a vach'c'olal d'ayin. Q'uixvocab' eb' yacb'an van stzalaj in c'ol a in a checab' in tic. \q1 \v 29 A eb' tz'alan in pecal, chamocab' eb' yuj q'uixvelal. Toxon̈ejocab' sat sc'ol eb' yuj q'uixvelal. \q1 \v 30 Mamin Jehová, ol vac' yuj diosal d'ayach d'a masanil tiempo. D'a scal tzijtumal anima ol val vach' lolonel d'ayach ach in Diosal, \q1 \v 31 yujto Yalumal eb' meb'a' aji. A ach tza colel eb' d'a yol sc'ab' eb' sgana yac'anoch chamel d'a yib'an̈ eb'. \c 110 \s1 A Jehová tz'ac'an yopisio vin̈ rey \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 A Jehová ix alan d'a Vajalil: Eman̈ c'ojan d'a in vach' c'ab' tic, masanto ol vac'canoch eb' ayoch ajc'olal d'ayach d'a yalan̈ oc, xchi Jehová. \q1 \v 2 Mamin Rey, a Jehová ol ac'an opisio yic tzac' yajalil d'a Sion masanto d'a slajvub' lum luum. Ol ac' yajalil d'a yib'an̈ eb' ayoch ajc'olal d'ayach. \q1 \v 3 Ayic ol ac'an oval yed' eb' ajc'ool, ol ja eb' a chon̈ab', ol yac'anoch sb'a eb' d'a oval chi' ed'oc. Icha yal ac'val d'a q'uin̈ib'alil, icha chi' ol aj sja eb' vin̈ quelemtac d'a jun tzalan to icn̈ej yaji. \q1 \v 4 Yac'nac pax can sti' Jehová, malaj b'aq'uin̈ ol sq'uexa', yalnac d'ayach icha tic: Sacerdote ach d'a masanil tiempo, icha yopisio vin̈aj Melquisedec, xchi. \q1 \v 5 Mamin Jehová, ayec' vin̈ Rey d'a a vach' c'ab'. A d'a jun c'ual ol te cot yoval vin̈, ol satjoquel eb' rey yuj vin̈. \q1 \v 6 A vin̈ ol ac'an syaelal juntzan̈ nivac nación, ol cham anima, b'alb'umb'a ol aj eb' chamnac yuj vin̈. Ol satjoquel eb' yajal d'a yolyib'an̈q'uinal tic yuj vin̈. \q1 \v 7 A d'a yol b'e ol yuc'a' vin̈ Rey d'a jun a a' sb'eyi, yuj chi' ol och yip vin̈. \c 111 \s1 A Dios stan̈van schon̈ab' \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 D'a val smasanil in c'ool ol val vach' lolonel d'a Jehová, b'aj molanec' eb' anima vach' sb'eyb'al. \q1 \v 2 Yelxo val te satub'tac tas sc'ulejnac Jehová. A mach xajanan tas sc'ulejnac chi', snaub'tan̈ej eb' d'a yib'an̈. \q1 \v 3 Te nivan yelc'och tas sc'ulejnac Jehová chi', te vach' pax yilji. A svach'c'olal ayn̈ejec' d'a masanil tiempo. \q1 \v 4 Malaj b'aq'uin̈ ol b'atcan satc'olal tas satub'tac sc'ulejnac. A Jehová chi' te nivan svach'c'olal, te ay pax yoq'uelc'olal. \q1 \v 5 Syac' tas svaji d'a eb' ay xivc'olal d'ay. Naann̈ej strato yuuj. \q1 \v 6 A juntzan̈ tas te satub'tac ix sc'ulej svach'iloc eb' schon̈ab'. Ix yac' lum sluum eb' ch'oc chon̈ab'il yiquej eb'. \q1 \v 7 Tz'eln̈ejc'och tas syala', tojol toni. Masanil juntzan̈ schecnab'il, yeln̈ej syala'. \q1 \v 8 Malaj b'aq'uin̈ sq'uexvi. Te tojol yaji, yeln̈ej pax syala'. \q1 \v 9 A Jehová te nivan yelc'ochi, Axon̈ej Ochi, ix scolel schon̈ab', malaj b'aq'uin̈ ol sq'uex strato ix yac'cani. \q1 \v 10 Tato sco nib'ej jelan tzon̈ aji, ayocab' yelc'och Jehová d'a co sat. A eb' sb'eyb'alan schecnab'il, te aj pensar eb'. Alchajocab' vach' lolonel d'a Jehová d'a masanil q'uinal. \c 112 \s1 Syac' svach'c'olal Dios d'a eb' vach' sb'eyb'al \q1 \v 1 Aljocab' vach' lolonel d'a Jehová. \q1 Te vach' yic junoc mach ay xivc'olal d'a Jehová, d'a smasanil sc'ol sc'anab'ajej schecnab'il. \q1 \v 2 A yin̈tilal jun anima vach' chi', vach' yic eb' yuj Dios, tz'ac'ji yopisio eb' d'a sat luum tic. \q1 \v 3 Man̈ jantacoc sb'eyumal d'a yol spat, axo stojolal, ayn̈ejec' d'a masanil tiempo. \q1 \v 4 Icha val saquilq'uinal d'a scal q'uic'alq'uinal, icha chi' yaj Dios d'a eb' anima vach' spensar, yujto ay yoq'uelc'olal eb', ay svach'c'olal eb', tojol pax sb'eyb'al eb'. \q1 \v 5 A junoc anima vach' spensar, elb'enn̈ej tas yuuj. Masanil tas sb'o d'a smunlajel, tojoln̈ej syutej. \q1 \v 6 Yuj chi', malaj b'aq'uin̈ ol can d'a yalan̈. A anima vach' chi', ol nachajn̈ejcot d'a masanil tiempo. \q1 \v 7 Malaj sxivc'olal d'a junoc ab'ix ay smay. Te tec'an syutej yac'anoch Jehová yipoc sc'ool. \q1 \v 8 Max xivlaj jab'oc, ton̈ej stzevaj d'a eb' ayoch ajc'olal d'ay. \q1 \v 9 Max syaejlaj tastac b'aj scolvaj d'a eb' meb'a'. A svach'c'olal chi' ayn̈ej d'a masanil tiempo, te nivan tz'aj sb'inaj yuj svach'il chi'. \q1 \v 10 A eb' chuc spensar, scot yoval eb' ayic syilan eb' yic'jichaan̈ eb' anima vach' spensar chi'. Sc'ux val ye eb' scot yoval, ol lajvoccanel eb'. A tas sgana eb' anima chuc chi', man̈ ol elc'ochlaj. \c 113 \s1 Calec vach' lolonel d'a Jehová‘R’yuj svach'c'olal \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 A on̈ schecab' on̈ Jehová, calec vach' lolonel d'ay. \q1 \v 2 Aljocab' vach' lolonel d'ay ticnaic yed' d'a masanil q'uinal. \q1 \v 3 B'itajocab' b'aj sjavi c'u masanto b'aj tz'em c'u. \q1 \v 4 A Jehová Yajal yaj d'a yib'an̈ juntzan̈ nivac chon̈ab'. A stziquiquial tz'ec'b'at d'a schaan̈il satchaan̈. \q1 \v 5 Malaj mach lajan yed' Jehová co Diosal. Ato d'a yib'an̈toq'ue satchaan̈ syac'cot Yajalil d'a yib'an̈ smasanil. \q1 \v 6 Tz'emta q'uelan d'a yib'an̈ satchaan̈ yed' d'a sat luum tic. \q1 \v 7 A tz'ic'anelta eb' meb'a' d'a yalan̈ smeb'ail, scolvaj pax d'a eb' malaj jab'oc tas d'ay, \q1 \v 8 yic vach' tz'em c'ojan eb' d'a scal eb' yetanimail ay yelc'och d'a yol schon̈ab' chi'. \q1 \v 9 A Jehová tz'ac'an unevi ix ix max unevitaxonlaj. Tz'och ix nunab'ilal, tzalajc'olal tz'ajec' ix d'a spat yed' yune' chi'. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 114 \s1 A tas ajnac yelta eb' israel d'a Egipto \q1 \v 1 Ayic ix elta eb' israel yin̈tilal vin̈aj Jacob d'a Egipto, aton jun chon̈ab' ch'oc sti', \q1 \v 2 a Judá yed' Israel ix ochcan schon̈ab'oc Jehová. A' ix ac'an Yajalil d'a yib'an̈. \q1 \v 3 Ayic ix sch'oxan sb'a Jehová d'a a' mar, ix b'at a' elelal. Axo a' nivan Jordán, ix meltzaj a' d'a spatic. \q1 \v 4 Axo lum vitz yed' lum tzalquixtac ix q'ue cheneljoc luum icha noc' chiva, ma icha noc' yunetac calnel. \q1 \v 5 ¿Tas ix ic'an a' mar chi', yuj chi' ix el a'? ¿Tas ix ic'an a' Jordán chi', yuj chi' ix meltzaj a'? \q1 \v 6 ¿Tas ix ic'an lum vitz yed' lum tzalquixtac, yuj chi' ix q'ue cheneljoc luum icha noc' chiva, ma icha noc' yunetac calnel? \q1 \v 7 Ib'xocab'q'ue lum luum d'a yichan̈ Jehová sDiosal vin̈aj Jacob. \q1 \v 8 Aton ix ic'anelta a a' d'a sat jun q'uen tenam, a d'a yol q'uen ix elta sjaj a a' chi' yuuj, ix smolb'ancan sb'a a'. \c 115 \s1 A d'a satchaan̈ ayec' co Diosal \q1 \v 1 Mamin Jehová, max yal-laj co c'ol tzon̈ ic'jichaan̈. An̈ejocab' d'ayach tz'alchaj vach' lolonel yuj a vach'c'olal, yujto tzaq'uelc'och tas tzala'. \q1 \v 2 ¿Tas val yuj ol sc'anb'ej eb' anima ch'oc chon̈ab'il d'ayon̈, b'ajtil ay jun e Diosal? \q1 \v 3 Ach co Diosal, a d'a satchaan̈ ay ach eq'ui. Masanil tas nab'il uuj, tza b'on̈ej. \q1 \v 4 Axo sdiosal eb' ch'oc chon̈ab'il chi', nab'a oro, nab'a plata, a anima sb'oani. \q1 \v 5 Ay sti' sdiosal eb' chi', palta max lolonlaj. Ay sat, palta max yil-laj. \q1 \v 6 Ay schiquin, palta max yab'laj. Ay sn̈i' palta max yal-laj suc'lan junoc tasi. \q1 \v 7 Ay sc'ab', palta max yal-laj syaman junoc tasi. Ay yoc, palta max b'eylaj, max yal-laj secan sjaj. \q1 \v 8 A eb' sb'oan juntzan̈ yechel chi' yed' eb' tz'ac'anoch sc'ool d'ay, lajan eb' yed'oc. \q1 \v 9 Ex vetchon̈ab' Israel, aq'uecoch Jehová yipoc e c'ool, a' tz'och qued'oc, a' tzon̈ colani. \q1 \v 10 Ex sacerdote, aq'uecoch Jehová yipoc e c'ool, a' tz'och qued'oc, a' tzon̈ colani. \q1 \v 11 Mach on̈ ay yelc'och Jehová d'ayon̈, caq'uecoch yipoc co c'ool, a' tz'och qued'oc, a' tzon̈ colani. \q1 \v 12 Ix on̈ snacot Jehová, ol yac' svach'c'olal d'a quib'an̈. Ol yac' svach'c'olal d'ayon̈ a on̈ israel on̈ tic. Ol yac' svach'c'olal d'a yib'an̈ eb' sacerdote yin̈tilal vin̈aj Aarón. \q1 \v 13 Mach on̈ ay yelc'och Jehová d'ayon̈, ol yac' svach'c'olal d'ayon̈, vach'chom nivac copisio, vach'chom malaj quelc'ochi. \q1 \v 14 Aocab' Jehová tz'ac'an q'uib' sb'isul eb' cuninal yed' eb' qui co chiquin. \q1 \v 15 Yac'ocab' svach'c'olal Jehová ix b'oan satchaan̈ yed' lum luum tic d'ayon̈. \q1 \v 16 Aton Jehová ay yic satchaan̈, axo lum luum tic, ix yac' lum d'ayon̈ a on̈ anima on̈ tic. \q1 \v 17 A eb' toxo ix c'och b'aj ay eb' chamnac, maxtzac yal-laj yalan vach' lolonel eb' d'a Jehová. \q1 \v 18 A on̈xo pitzan on̈ to tic jun, ol cal vach' lolonel d'ay ticnaic yed' d'a masanil q'uinal. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 116 \s1 Lesal d'a ac'oj yuj diosal \q1 \v 1 Tzin xajanej Jehová, yujto ix yab' in lesal ayic ix in tevi d'ay. \q1 \v 2 Yujto ix yab' tas ix in c'an d'ay, yuj chi' ol val in b'a d'ay yacb'an pitzan into. \q1 \v 3 Ijan val ix in yamchaj yuj chamel. Ix ja syaelal chamel d'ayin. A ilc'olal yed' yaelal ix javi d'a vib'an̈. \q1 \v 4 Ichato chi' ix valan in b'a d'a Jehová. Ix in tevi d'ay yic syac'an b'oxoc in c'ool. \q1 \v 5 A Jehová, tojol toni, tz'oc' sc'ol d'ayon̈. A co Diosal, yelxo val te nivan svach'c'olal. \q1 \v 6 A stan̈van eb' emnaquil yeq'ui. Ayic toxo ix el vip, a ix in colani. \q1 \v 7 Ayxo in junc'olal ticnaic svab'i, yujto a Jehová vach' ix yutej sc'ol d'ayin. \q1 \v 8 Maj in scha chamlaj, ix in scol d'a in cusc'olal, maj in schalaj telvoc. \q1 \v 9 Yacb'an pitzan into ol in c'anab'ajej. \q1 \v 10 Ix vac'och Jehová yipoc in c'ool, d'a scal in nivan yaelal ix valani: Te ya ayin, xin chi. \q1 \v 11 Man̈xo animaoc vaj svab'i, yuj chi' ix vala' to masanil eb' anima, max yal-laj cac'anoch tas syal eb' yipoc co c'ool. \q1 \v 12 ¿Tas ol vutej vac'an spac masanil svach'c'olal Jehová ix yac' d'ayin? \q1 \v 13 Ol vic'cot vino ofrendail d'ay yuj vac'an yuj diosal d'ay, yujto ix in scolo'. \q1 \v 14 A d'a yichan̈ masanil schon̈ab' ol vaq'uelc'och tas ix val d'ay. \q1 \v 15 Te nivan yelc'och d'a yichan̈ Jehová ayic scham junoc mach yicxo. \q1 \v 16 Mamin Jehová, a in ton tic, a checab' in. A ach ix in a coleli, yuj chi' libre in ticnaic. \q1 \v 17 Ol vac' in silab' yuj ac'oj yuj diosal d'ayach yuj spacoc a vach'c'olal. Ol val in b'a d'ayach. \q1 \v 18 Mamin Jehová, ol vaq'uelc'och in ti' d'ayach d'a yichan̈ masanil eb' a chon̈ab', \q1 \v 19 d'a yamaq'uil a templo d'a snan̈al chon̈ab' Jerusalén. \q1 Scal vach' lolonel d'ayach Jehová. \c 117 \s1 Aloj vach' lolonel d'a Jehová \q1 \v 1 Ex anima cajan ex d'a masanil nación yed' chon̈ab', alec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 \v 2 A svach'c'olal d'ayon̈ te nivan. Tz'eln̈ejc'och tas syal d'a masanil tiempo. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 118 \s1 A spoder Jehová te nivan \q1 \v 1 Caq'uec yuj diosal d'a Jehová yujto vach' spensar. A svach'c'olal ayn̈ejec' d'a masanil tiempo. \q1 \v 2 Calec a on̈ israel on̈ tic to a svach'c'olal Jehová ayn̈ejec' d'a masanil tiempo. \q1 \v 3 Yalocab' eb' sacerdote to a svach'c'olal Jehová ayn̈ejec' d'a masanil tiempo. \q1 \v 4 Calec a on̈ ay yelc'och Jehová d'ayon̈ to a svach'c'olal ayn̈ejec' d'a masanil tiempo. \q1 \v 5 Ay in val och d'a in yaelal, ix in avaj d'a Jehová, ix yab' in lesal, ix in scolaneli. \q1 \v 6 Ayec' Jehová ved'oc, man̈ ol in xivlaj yuj tas ol in yutoc eb' vetanimail. \q1 \v 7 Ayec' Jehová ved'oc, yujto a tzin colani, yuj chi' ol vil yac'ji ganar eb' tzin chacaneli. \q1 \v 8 Yelxo val te vach' tato scac'och Jehová yipoc co c'ool d'a yichan̈ to a eb' quetanimail scac'och yipoc co c'ool. \q1 \v 9 Yelxo val te vach' tato scac'och Jehová yipoc co c'ool d'a yichan̈ to a eb' yajal scac'och yipoc co c'ool. \q1 \v 10-11 Ix och oyan masanil eb' ch'oc chon̈ab'il d'a in patic vichan̈, palta yuj spoder Jehová ix vac' ganar eb'. \q1 \v 12 Ix och oyan eb' d'ayin icha val noc' noc'al chab', axo yoval eb' chi' ix tupcanel icha stup te' c'ac' d'a junoc te' taquin̈ q'uiix. Yuj spoder Jehová ix vac' ganar eb'. \q1 \v 13 Tzin yec telvoc eb' d'a smasanil yip snaani, palta axo Jehová sjavi in scolo'. \q1 \v 14 Tzin b'itan d'a Jehová. A tz'ac'anoch vip, in Columal yaji. \q1 \v 15 A d'a spat eb' anima tojol spensar ay b'it yed' tzalajc'olal, yujto ix yac' ganar oval eb' yuj spoder Jehová te satub'tac. \q1 \v 16 Yuj spoder Jehová chi' ix ac'ji ganar eb' ajc'ool. Satub'tac yoch spoder chi'. \q1 \v 17 Manto ol in chamlaj, palta ayto in q'uinal yic vach' ol valel tas ix sb'o Jehová ved'oc. \q1 \v 18 Te nivan in yaelal ix yac'a', palta maj in scha chamlaj. \q1 \v 19 Jaquec spuertail stemplo Dios Tojol. In gana tzin ochi yic svac' yuj diosal d'ay ta'. \q1 \v 20 Aton jun tic spuertail b'aj tzon̈ c'och d'a yichan̈ Jehová. Ata' ol ochc'och eb' tojol sb'eyb'al. \q1 \v 21 Svac' yuj diosal d'ayach Jehová yujto ix ach tac'vi d'ayin, in Columal ach. \q1 \v 22 A jun q'uen q'ueen malaj yelc'och d'a yichan̈ eb' b'oum pat, aton q'uen ix ochcan sjolomoc schiquin te' pat chi'. \q1 \v 23 Icha chi' ix yutej Jehová. Yuj chi' ayic squilani, ste sat co c'ool yuuj. \q1 \v 24 Aton d'a jun c'u tic ix yaq'uelc'och Jehová tas nab'ilcan yuuj, yuj chi' tzon̈ tzalaj ticnaic, tz'el lenaj squila'. \q1 \v 25 Mamin Jehová, cotan̈ q'uelan d'ayon̈, colon̈eli, vach'ocab' tzon̈ ajcan uuj. \q1 \v 26 Calec vach' lolonel d'a Jun checb'ilcot yuj Jehová. Scal vach' lolonel d'ayex mach ex molan ex ec' d'a stemplo Jehová. \q1 \v 27 A Jehová Dios toni, a tz'ac'an saquilq'uinal d'ayon̈. Caq'uecoch q'uin̈, squic'ancot scab' te te' ay xiil, tzon̈ eq'uec oyoyoc d'a spatic altar. \q1 \v 28 Scac' yuj diosal d'ayach Mamin, yujto co Diosal ach, scal vach' lolonel d'ayach, tzach quic'anchaan̈. \q1 \v 29 Calec vach' lolonel d'a Jehová yujto te vach' spensar. A svach'c'olal ayn̈ejec' d'a masanil tiempo. \c 119 \s1 \f A \fr 119:0 \ft jun Salmo tic 22 macan̈ yaji, 8 versículo yaj junjun macan̈. Masanil versículo d'a junjun macan̈ schael yich d'a junjun letra hebrea d'a stzolal. A d'a hebreo ay 22 letra.\f*Aloj vach' lolonel d'a sc'ayb'ub'al Dios \qa ALEPH \q1 \v 1 Mamin Jehová, te vach' yic eb' sc'anab'ajan a c'ayb'ub'al, malaj mach tz'alan eb' chucal. \q1 \v 2 Te vach' yic eb' sc'anab'ajan a cachnab'il, d'a smasanil sc'ol eb' tz'och tzac'an uuj. \q1 \v 3 Aton eb' max c'ulanlaj chucal, eb' sc'anab'ajan sb'eyb'alan tas tzala'. \q1 \v 4 Mamin Jehová, a ach ix ala' to tz'acan tz'aj sc'anab'ajax a checnab'il. \q1 \v 5 Comonoc ayn̈ejoch d'a in c'ool in c'anab'ajan a ley. \q1 \v 6 ¿Tas yuj ol in q'uixvoc tato tzin c'anab'ajej masanil a checnab'il chi'? \q1 \v 7 Ol val vach' lolonel d'ayach d'a smasanil in c'ool ayic toxo ix in c'ayb'ej a ley te tojol. \q1 \v 8 Ol in c'anab'ajej a ley. Man̈ in actejcan d'a juneln̈ej. \qa BET \q1 \v 9 ¿Tas val ol aj eb' quelemtac yic max och smul eb'? An̈ej tato sc'anab'ajej a lolonel eb'. \q1 \v 10 D'a smasanil in c'ol tzin och tzac'an uuj. Man̈ a cha viq'uel in b'a d'a a checnab'il. \q1 \v 11 Ix cham val in c'ayb'an a lolonel yic vach' max och in mul d'ayach. \q1 \v 12 Mamin Jehová, te vach' ach. C'ayb'ej in d'a a ley. \q1 \v 13 Ol valel masanil a ley, aton juntzan̈ alb'ilcan uuj. \q1 \v 14 Ec'b'al stzalaj in c'ool ayic tzin c'anab'ajan in cachnab'il tzac'a' d'a yichan̈ pax svic'an masanil macan̈il b'eyumal. \q1 \v 15 Ol in naub'tan̈ej a checnab'il ix ac' d'ayon̈. Ol cham val in naub'tan̈an a c'ayb'ub'al. \q1 \v 16 Ol vac' tzalajb'oc in c'ool yed' a checnab'il tic, man̈ ol b'atcan a lolonel satc'olal vuuj. \qa GUÍMEL \q1 \v 17 Ac' a vach'c'olal d'ayin yic vach' ol in c'anab'ajej a lolonel yacb'an pitzan into. \q1 \v 18 Jac in sat yic vach' snachajel a c'ayb'ub'al vuuj, aton te satub'tac yochi. \q1 \v 19 Eq'uelb'an̈ej vec' d'a sat luum tic, man̈ a c'ub'ejel a checnab'il d'ayin. \q1 \v 20 Snib'ej val in c'ol svojtaquejel a ley d'a junjun rato. \q1 \v 21 A ach ton tza cach eb' ac'umtac syutej sb'a, aton eb' catab'il yujto syiq'uel sb'a eb' d'a a checnab'il. \q1 \v 22 Yujto tzin c'anab'ajej in cachnab'il tzac'a', yuj chi' colinel d'a schucal lolonel eb' tzin paticaneli. \q1 \v 23 Vach'chom a eb' yajal smol naej eb' in yixtani, a inxo a checab' in tic, a a ley ol in naub'tan̈ej. \q1 \v 24 Svac' tzalaj in c'ool yuj in cachnab'il, yujto syac' in razón. \qa DÁLET \q1 \v 25 Ijan val tzin cham svab'i, ac' in q'uinal ichataxon alani. \q1 \v 26 Ix in ch'ox chajtil in b'ey d'a ichan̈, ix in a tac'vani. C'ayb'ej in d'a a b'eyb'al. \q1 \v 27 Ac' nachajel vuuj yic vach' tzin c'anab'ajej a checnab'il. In gana tzin naub'tan̈ej juntzan̈ tas ix a c'ulej to satub'tac yochi. \q1 \v 28 Ay in och d'a cusc'olal, tec'an tzin utej in c'ana' icha yaj alancani. \q1 \v 29 Ochan̈ ved'oc yic vach' max vesej, tzac'an a vach'c'olal d'ayin yuj a c'ayb'ub'al. \q1 \v 30 Toxo ix vac'och d'a in c'ool to yeln̈ej tas ol vala', tzin nib'ej a ley. \q1 \v 31 Mamin Jehová, te naan in cachnab'il ix ac'a', man̈ in a cha q'uixvoc. \q1 \v 32 Van vac'an vip in c'anab'ajan a checnab'il yujto van ac'an in pensar. \qa HE \q1 \v 33 Mamin Jehová, c'ayb'ej in d'a a ley, in gana tzin c'anab'ajej masanto d'a slajvub'. \q1 \v 34 Ac' nachajel vuuj yic vach' ol in c'anab'ajej a c'ayb'ub'al. D'a val smasanil in c'ool in gana tzin c'anab'ajej a c'ayb'ub'al chi'. \q1 \v 35 Cuchb'ej in d'a sb'eal a checnab'il, yujto ay in tzalajc'olal d'ay. \q1 \v 36 Ac' in nib'ejoch in cachnab'il tzac'a, mocab' b'eyumal tzin nib'ejochi. \q1 \v 37 Man̈ a cha vac'och in pensar d'a juntzan̈ yechel comon dios. Ac' in q'uinal, yic vach' svac'och a c'ayb'ub'al d'a in c'ool. \q1 \v 38 Aq'uelc'och d'ayin a in a checab' in tic, juntzan̈ tas alb'ilcan uuj d'a eb' ay elc'och d'a yol sat. \q1 \v 39 Te vach' a ley d'a yol in sat, yuj chi' colinel d'a juntzan̈ lolonel stzuntzancot yoval in c'ool, to tzin xiv d'ay. \q1 \v 40 Te xajanab'il a checnab'il vuuj, ac' in q'uinal, yujto tojol ach toni. \qa VAW \q1 \v 41 Mamin Jehová, ac' a vach'c'olal yed' a colval d'ayin, ichataxon alani. \q1 \v 42 Icha chi' ol yal in pactzitan eb' tzin tzuntzani, yujto a a lolonel ayoch yipoc in c'ool. \q1 \v 43 Ochan̈ ved'oc yic svalel a lolonel te yel, yujto yipc'olal yaj a ley vuuj. \q1 \v 44 In gana tzin c'anab'ajej a c'ayb'ub'al, malajocab' b'aq'uin̈ svactejcani. \q1 \v 45 Junc'olal ol in ajoc, yujto svac'och a ley d'a in c'ool. \q1 \v 46 A d'a yichan̈ eb' vin̈ rey ol valel a checnab'il, man̈ ol in q'uixvoclaj valani. \q1 \v 47 Te xajan a checnab'il vuuj, ay pax in tzalajc'olal yuuj. \q1 \v 48 Tzin xajanej val a checnab'il, in gana val yaji. Tzin te naub'tan̈ej a ley chi'. \qa ZAÍN \q1 \v 49 Nacot tas alnaccan d'ayin, a in a checab' in tic, a a lolonel chi' ix vac'och yipoc in c'ool. \q1 \v 50 A lolonel chi' tz'ac'an snivanil in c'ool ayic ilc'olal vaji. A tas alnaccan chi', aton van yac'an in q'uinal. \q1 \v 51 A eb' te ac'umtac, max yactej eb' in stzuntzani, palta max vactejcanlaj a c'ayb'ub'al. \q1 \v 52 Mamin Jehová, tzin nacot juntzan̈ a ley aytax ec' d'a yichb'anil. A d'a juntzan̈ chi' svic' snivanil in c'ool. \q1 \v 53 A eb' sc'ulan chucal, syactejcan a c'ayb'ub'al eb', yuj chi' ste cot voval. \q1 \v 54 A a ley ix vac'och in b'itoc d'a sat luum tic, yujto eq'uelb'an̈ej veq'ui. \q1 \v 55 Mamin Jehová, tzach in nacot d'ac'valil, in gana tzin c'anab'ajejn̈ej a c'ayb'ub'al. \q1 \v 56 Sja in tzalajc'olal yujto tzin c'anab'ajej a checnab'il chi'. \qa CHET \q1 \v 57 Mamin Jehová, a achn̈ej tzach in nib'ej. Toxo ix vac' in ti' to tzin c'anab'ajej tas tzala'. \q1 \v 58 D'a val smasanil in c'ool tzin na'a to svac' tzalajb'oc a c'ool. Oc'oc a c'ool d'ayin, ichataxon alancani. \q1 \v 59 Ix in b'eytzitej in b'eyb'al, ix in yamoch in c'anab'ajan in cachnab'il tzac'a'. \q1 \v 60 D'a elan̈chamel svac' vip in c'anab'ajan a checnab'il. \q1 \v 61 A eb' sc'ulan chucal ix yaq'uem yaal eb' d'a vichan̈, palta max b'atlaj a c'ayb'ub'al satc'olal vuuj. \q1 \v 62 A d'a chimilac'val tzin q'ue vaan svac'an yuj diosal d'ayach yuj a ley, yujto tojol toni. \q1 \v 63 Vach' vac'an yed' eb' syaq'uem sb'a d'ayach yed' eb' sc'anab'ajan a checnab'il. \q1 \v 64 Mamin Jehová, nivan chequel a vach'c'olal d'a yolyib'an̈q'uinal tic, c'ayb'ej in d'a a ley. \qa TET \q1 \v 65 Mamin Jehová, vach' ton ix utej a c'ool d'ayin a in a checab' in tic, ichataxon alancani. \q1 \v 66 In gana tzin a c'ayb'ej d'a a jelanil yed' d'a tas scojtaquej, yujto a a checnab'il svac'och yipoc in c'ool. \q1 \v 67 Ayic manto och in yaelal, man̈ jantacoc b'aj ix in b'at d'a scal chucal, axo ticnaic jun, tzin c'anab'ajej a lolonel. \q1 \v 68 A ach tic, te vach' ach, vach'n̈ej tas tza c'ulej. C'ayb'ej in d'a a b'eyb'al. \q1 \v 69 A eb' ac'umtac, syal lolonel eb' man̈ yeloc d'a in patic, a inxo jun, tzin c'anab'ajej a checnab'il d'a smasanil in c'ool. \q1 \v 70 Ix ixtaxel spensar eb' sc'ulan chucal, xal in jun, svac' tzalajb'oc in c'ool d'a a c'ayb'ub'al. \q1 \v 71 Te vach' ix in elc'ochi yujto ix och in yaelal. Ichaton val chi' ix aj in c'ayb'an a b'eyb'al. \q1 \v 72 A a c'ayb'ub'al d'ayin ec'b'al yelc'och d'a yichan̈ q'uen tzijtumal oro yed' q'uen plata. \qa YOD \q1 \v 73 A ach ton val ix in a b'o'o. Ac' in jelanil yic vach' tzin c'ayb'ej a checnab'il. \q1 \v 74 A eb' ay elc'och d'a yol sat, tzalajocab' sc'ool eb' ayic tzin yilan eb' yujto a a lolonel ix vac'och yipoc in c'ool. \q1 \v 75 Mamin Jehová, vojtac to te tojol a ley. Ayic tzin ac'anoch d'a ilc'olal, ayton val yuuj, yuj chi' icha chi' tzutej. \q1 \v 76 Aocab' a vach'c'olal snivanan in c'ool ichataxon alan d'ayin. \q1 \v 77 Ch'ox svach'il a c'ool d'ayin, tzac'an pax in q'uinal. Ay val in tzalajc'olal yuj a c'ayb'ub'al. \q1 \v 78 Q'uixvocab'el eb' ac'umtac syutej sb'a, yujto tzin sb'aj eb' vach'chom malaj in mul d'a eb'. A inxo tic tzin naub'tan̈ej a checnab'il. \q1 \v 79 A eb' ay elc'och d'a sat, eb' ojtannac cachnab'il tzac'a', smolb'ejocab' sb'a eb' ved'oc. \q1 \v 80 Vach'ocab'n̈ej yaj in pensar icha syal a ley, yic vach' malaj b'aj ol in q'uixvoc. \qa CAF \q1 \v 81 Toxon̈ej nanon yec' in c'ool b'aq'uin̈ ol in a colo', palta a a lolonel svac'och yipoc in c'ool. \q1 \v 82 Van yixtax yol in sat yuj in maclani b'aq'uin̈ ol elc'och tas alnaccani. Tzin naan icha tic: ¿B'aq'uin̈ ol ach ja ac' snivanil in c'ool? xin chi. \q1 \v 83 Vach'chom man̈xalaj vopisio yujto icham inxo, palta max b'atlaj a ley satc'olal vuuj. \q1 \v 84 ¿Jantacto tiempo ol vil a in a checab' in tic? ¿B'aq'uin̈to val ol ac'och syaelal eb' ayoch ajc'olal d'ayin? \q1 \v 85 A eb' ac'umtac syutej sb'a, man̈ naanoc a c'ayb'ub'al yuj eb'. Toxo ix sjoy olan eb' yic tzin telvi d'ay yalan eb'. \q1 \v 86 Masanil a checnab'il, yeln̈ej syala'. Ochan̈ ved'oc, ina to malaj in mul, palta man̈ jantacoc eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 87 Toxo ijan tzin cham yuj eb', palta max b'atlaj a checnab'il satc'olal vuuj. \q1 \v 88 Ac' in q'uinal, icha syal jantac a vach'c'olal, icha chi' ol in c'anab'ajej in cachnab'il ix ac'a'. \qa LAMED \q1 \v 89 Mamin Jehová, a a lolonel max q'uexmajlaj. Ayn̈ejec' d'a masanil q'uinal d'a satchaan̈. \q1 \v 90 A ach tic, tz'eln̈ejc'och tas tzal d'a masanil tiempo. A ach a b'onac lum luum tic, yuj chi' an̈eja' yaj luum ticnaic. \q1 \v 91 Masanil tasi, an̈eja' yaji ichataxon yaj alannaccani, an̈ejtona' a' van a c'anan ticnaic. \q1 \v 92 Tato maj in tzalaj in naub'tan̈an a c'ayb'ub'al, toxom ix in lajviel yuj cusc'olal. \q1 \v 93 Malaj b'aq'uin̈ sb'atcan a checnab'il satc'olal vuuj. A yuj a lolonel tic ix ac' in q'uinal. \q1 \v 94 Colin yujto ic inn̈ej toni, naann̈ej a checnab'il vuuj. \q1 \v 95 A eb' sc'ulan chucal, van stan̈van eb' in lajvieli, palta a inxo jun, a val a cachnab'il tzala', a tzin naub'tan̈ej. \q1 \v 96 Ix vila' to malaj junoc tas tz'ac'an vach'il, axo a checnab'il, man̈xo jantacoc svach'il. \qa MEM \q1 \v 97 Te xajan a c'ayb'ub'al vuuj. Masanil tiempo tzin naub'tan̈ej. \q1 \v 98 Naann̈ej a checnab'il vuuj, yuj chi' yelxo val jelan in d'a yichan̈ eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 99 Ec'al in jelanil d'a yichan̈ masanil eb' in c'ayb'umal, yujto naann̈ej a c'ayb'ub'al vuuj. \q1 \v 100 Yelxo val snachajel vuuj d'a yichan̈ eb' ichamtac vinac, yujto tzin c'anab'ajej a checnab'il. \q1 \v 101 Max yal-laj in c'ol svac'och in b'a d'a chuc b'eyb'al, yic vach' tzin c'anab'ajejn̈ej a lolonel. \q1 \v 102 Maj viq'uel-laj in b'a d'a a c'ayb'ub'al, yujto van in a c'ayb'ani. \q1 \v 103 Ec'b'al schi'al a lolonel d'a yichan̈ schi'al noc' yal chab' svab'i. \q1 \v 104 Te ay in jelanil ix viq'uelta d'a a checnab'il, yuj chi' tzin chaquel masanil chuc b'eyb'al. \qa NUN \q1 \v 105 A a lolonel sch'oxan vach' b'eyb'al d'ayin ichato a tz'ac'an saquilq'uinal d'a yol in b'e, a' sch'oxan b'e d'ayin. \q1 \v 106 Ach in Diosal, ix vac' in ti' d'ayach, yuj chi' yovalil ol in c'anab'ajej. Ol in c'ayb'ej in b'a d'a a ley to te tojol. \q1 \v 107 Mamin Jehová, yelxo val ste cus in c'ool svab'i. Ac' in q'uinal ichataxon alani. \q1 \v 108 Mamin, cha in vach' lolonel sval d'ayach d'a smasanil in c'ool, tzin a c'ayb'an pax d'a a c'ayb'ub'al. \q1 \v 109 Junjun c'u sjavi tas ay smay d'a vib'an̈, palta max b'atcanlaj a c'ayb'ub'al satc'olal vuuj. \q1 \v 110 A eb' sc'ulan chucal, syaq'uem in yaalil eb', palta max b'atlaj a checnab'il satc'olal vuuj. \q1 \v 111 A a lolonel ix al d'ayin, vicn̈ej yaj d'a masanil tiempo, yujto a' tz'ac'an in tzalajc'olal. \q1 \v 112 Toxo ix vac' pensar to ol in c'anab'ajej a ley masanto d'a slajvub'. \qa SAMEC \q1 \v 113 Tzin chaquel eb' anima chab' sat, palta tzin xajanej a c'ayb'ub'al. \q1 \v 114 A ach ton ay ach och ven̈uloc yed' in colnab'iloc. A a lolonel ayoch yipoc in c'ool. \q1 \v 115 Elan̈ec d'a in tz'ey a ex tze c'ulej chucal, yujto in gana tzin c'anab'ajej schecnab'il in Diosal. \q1 \v 116 Mamin, ac' vip, ichataxon yaj alancani, yic ayn̈ej in q'uinal. Man̈ ac' lajvoc tas ayoch yipoc in c'ool. \q1 \v 117 Ochan̈ ved'oc, yic ol in colchajoc. Ichato chi' ol in c'anab'ajan a ley. \q1 \v 118 Ix a tec'canem eb' syiq'uel sb'a d'a a ley, yujto a sjelanil eb' malaj yelc'ochi. \q1 \v 119 Icha val c'alem, icha chi' yaj eb' sc'ulan chucal d'a yol a sat, yuj chi' tzin xajanej a lolonel. \q1 \v 120 A in nivanil tic, tz'ib'xi yuj in xivc'olal d'ayach, yujto te nivan yelc'och a ley d'ayin. \qa 'AYIN \q1 \v 121 A vach'il yed' tojolal tzin b'eyb'alej. Man̈ in actejcan d'a yol sc'ab' eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 122 Ochan̈ vilumaloc yuj in vach'iloc. Mocab' in yixtej eb' ac'umtac syutej sb'a. \q1 \v 123 Van yixtaxel yol in sat yuj in maclan a javi yic tzul in a colani. Van in tan̈van in ic'anel d'a libre ichataxon alancani. \q1 \v 124 Vach' tzutej a c'ol d'ayin a in a checab' in tic, icha jantac a vach'c'olal. C'ayb'ej in d'a a ley. \q1 \v 125 Ac' in jelanil a in a checab' in tic. In gana svojtaquejel a cachnab'il tzala'. \q1 \v 126 Mamin Jehová, stiempoalxo ac'an syaelal eb' sc'ulan chucal, yujto ix spitej sb'a eb' d'a a c'ayb'ub'al. \q1 \v 127 Ec'b'al tzin nib'ej a checnab'il d'a yichan̈ q'uen oro te vach', \q1 \v 128 yuj chi' tzin c'anab'ajejn̈ej a checnab'il chi', axo pax masanil chuc b'eyb'al, tzin chaccaneli. \qa PE \q1 \v 129 Satub'tac a cachnab'il, yuj val chi' tzin c'anab'ajej d'ay. \q1 \v 130 Ayic tz'alchajel tas syalelc'och a lolonel, icha val saquilq'uinal yaj d'ayon̈. Sc'ayb'aj eb' anima emnaquil yuuj. \q1 \v 131 Tzin te nib'ej val a checnab'il, icha val snib'an a a' junoc mach yuj taquin̈tial. \q1 \v 132 Ilincoti, oc'oc val a c'ol d'ayin icha val tzutej a c'ol d'a eb' tzach xajanani. \q1 \v 133 Cuchb'ej in d'a a b'eyb'al, icha val yalan a lolonel. Man̈ in a cha ac'joc ganar yuj chucal. \q1 \v 134 Colinel d'a eb' anima malaj yoq'uelc'olal. In gana tzin c'anab'ajej a checnab'il. \q1 \v 135 Tzalajocab' a c'ool vuj a in a checab' in tic, tzin a c'ayb'anpax d'a a ley. \q1 \v 136 Tzin te oq'ui, yujto malaj yelc'och a c'ayb'ub'al d'a eb' vetanimail. \qa TZADE \q1 \v 137 Mamin Jehová, tojol ach toni, vach'n̈ej yelc'och a ley. \q1 \v 138 Masanil a cachnab'il, tojol toni, yuj chi' syal cac'anoch d'a co c'ool. \q1 \v 139 Te tacnac in c'ool yuj eb' ayoch ajc'olal d'ayin, yujto ix b'atcan a lolonel satc'olal yuj eb'. \q1 \v 140 A tas tzala' tz'eln̈ejc'ochi, yuj chi' tzin xajanej a in a checab' in tic. \q1 \v 141 Emnaquil anima in, paticab'il in el yuj eb' vetanimail, palta max b'atcanlaj a checnab'il satc'olal vuuj. \q1 \v 142 A a tojolal malaj b'aq'uin̈ slajvi. A a c'ayb'ub'al yeln̈ej syala'. \q1 \v 143 Man̈xo animaoc vaj yuj cusc'olal yed' yaelal, axo a checnab'il tz'ac'an in tzalajc'olal. \q1 \v 144 A a cachnab'il tojoln̈ej toni. Ac' ja in pensar yic vach' ayn̈ej in q'uinal. \qa COF \q1 \v 145 Mamin Jehová, d'a val smasanil in c'ool tzin avaj d'ayach, tac'vej in, yujto in gana tzin c'anab'ajej a ley. \q1 \v 146 A d'ayach sval in b'a. Ochan̈ ved'oc yic vach' ol in c'anab'ajej a cachnab'il tzala'. \q1 \v 147 Ayic manto sacb'ilaj tzin q'ue vaan, tzin c'anan a colval yujto svac'och a lolonel yipoc in c'ool. \q1 \v 148 Pitzan in tz'ec' ac'val, tzin naub'tan̈an tas alb'ilcan uuj. \q1 \v 149 Mamin Jehová, ab' tas svala' icha jantac a vach'c'olal. Ac' in q'uinal icha val stojolal a b'eyb'al. \q1 \v 150 A eb' snaan yac'an chucal d'ayin, ayec' eb' d'a in lac'anil, palta najat yajcan eb' d'a a c'ayb'ub'al. \q1 \v 151 A achxo pax Mamin, te lac'an ayach eq'ui, yelton val syal masanil a checnab'il. \q1 \v 152 Pecatax ix vojtaquejel yuj a cachnab'il tic, a ach ix ac'can d'a juneln̈ej. \qa REX \q1 \v 153 Mamin, ilincot yed' in yaelal tic, tzin a colani yujto max b'atcan a c'ayb'ub'al satc'olal vuuj. \q1 \v 154 Colinel d'a yol sc'ab' eb' tz'esanoch d'a vib'an̈. Ac' in q'uinal ichataxon alani. \q1 \v 155 A eb' sc'ulan chucal, malaj yalan yic eb' d'a a colval, yujto max sc'anab'ajejlaj a checnab'il eb'. \q1 \v 156 Mamin Jehová, te nivan tz'oc' a c'ool d'ayon̈. Ac' in q'uinal icha val a tojolal. \q1 \v 157 Man̈ jantacoc eb' ayoch ajc'olal d'ayin yed' eb' tzin ixtani, a inxo jun, max viq'uel-laj in b'a d'a a cachnab'il. \q1 \v 158 Tzin chaquel eb' tz'ec' yib'an̈ sc'ulan chucal, aton eb' max c'anab'ajan a lolonel. \q1 \v 159 Mamin Jehová, yelxo val xajan a checnab'il vuuj. Ac' in q'uinal icha val jantac a vach'c'olal. \q1 \v 160 A a lolonel te yel. Tojolton masanil a c'ayb'ub'al, malaj b'aq'uin̈ ol lajvoqueloc. \qa SIN \q1 \v 161 Vach'chom malaj in mul, tzin spech b'eyec' eb' anima nivan yopisio, palta te nivan yelc'och a lolonel d'ayin. \q1 \v 162 Stzalaj in c'ool yuj tas alnaccani, icha junoc mach te nivan sb'eyumal syic'a'. \q1 \v 163 Max yal-laj in c'ool naojq'ue lolonel, ste taccanel in c'ool yuuj, palta tzin xajanej a c'ayb'ub'al. \q1 \v 164 D'a junjun rato svalan vach' lolonel d'ayach, yujto tojol ton a ley. \q1 \v 165 A eb' xajanan a c'ayb'ub'al, junc'olaln̈ej yaj eb', malaj tas tz'ac'an telvoc eb'. \q1 \v 166 Mamin Jehová, van in tan̈van in a colani, yujto van in c'anab'ajan a checnab'il. \q1 \v 167 Van in c'anab'ajan a cachnab'il te xajan vuuj. \q1 \v 168 Van in c'anab'ajan a checnab'il yed' a cachnab'il. Ojtac masanil in b'eyb'al. \qa TAV \q1 \v 169 Mamin Jehová, q'ueocab'c'och vav d'a ichan̈, ac' ja in pensar ichataxon yalan a lolonel. \q1 \v 170 Axo in lesal jun, q'ueocab'c'och d'a ichan̈, colineli, ichataxon yaj alancani. \q1 \v 171 Sval vach' lolonel d'ayach, yujto tzin a c'ayb'ej d'a a b'eyb'al. \q1 \v 172 Ol in b'itej junoc b'it yuj tas alnaccani, yujto masanil a checnab'il tojol yaji. \q1 \v 173 Ayn̈ejocab'cot b'achan a c'ab' d'ayin yic tzin a colani, yujto tzin te nib'ej a checnab'il. \q1 \v 174 Mamin Jehová, snib'ej val in c'ool to tzin a colo'. Ay in tzalajc'olal d'a a c'ayb'ub'al. \q1 \v 175 Tzin nib'ej to pitzaninn̈ej, yic vach' ol in b'itan d'ayach. Aocab' a tojolal tz'och ved'oc. \q1 \v 176 Ix in satb'at icha noc' calnel sacleminac yajb'ati. Cotan̈, say in ec' a in a checab' in tic, yujto max b'atlaj a checnab'il satc'olal vuuj. \c 120 \s1 Lesal yic colval \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ayic ay in och d'a somc'olal ix in avaj d'ayach, a achxo ix ach tac'vi d'ayin. \q1 \v 2 Mamin, colinel d'a lolonel man̈ yeloc syal eb' naumq'ue lolonel d'a in patic. \q1 \v 3 Ex esalvum, ¿tom man̈ ol yac'cot yaelal Dios d'a eyib'an̈ yujto tze nachaan̈ lolonel chi'? \q1 \v 4 Ol javoc nivan yaelal d'a eyib'an̈, ichato ol ex juljoc d'a jul-lab' jay sn̈i', ma ichato ol ex tz'ab'at yuj tzac'ac' chacxililnac. \q1 \v 5 Ob'iltac in, val schucal juntzan̈ anima b'aj cajan in tic. Ec'b'al schucal eb' d'a eb' aj Mesec, ma d'a eb' aj Cedar. \q1 \v 6 Najtilxo cajan in ec' d'a scal eb' malaj sgana d'a junc'olal. \q1 \v 7 A in tic, malaj in gana d'a oval, ayic svalanel lolonel yic junc'olal d'a scal eb', axo oval sgana eb'. \c 121 \s1 A Jehová in tan̈vumal \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Ayic svilanb'at lum jolomtac vitz, svalan d'a yol vico': ¿B'ajtil ol cot in colnab'il? xin chi. \q1 \v 2 A d'a Jehová scot in colnab'il, aton b'oannac satchaan̈ yed' sat luum tic. \q1 \v 3 A Jehová co Diosal, man̈ ol ach schalaj telvoc. Malaj b'aj ol och numnaj svayan̈ ach stan̈vani. \q1 \v 4 A co tan̈vumal a on̈ israel on̈ tic, max vaylaj, malaj b'aq'uin̈ svayi. \q1 \v 5 A Jehová tzach tan̈vani, a ayec' d'a a tz'ey yic tz'och en̈uloc. \q1 \v 6 Man̈ ol ach tz'alaj yuj yoc c'u d'a c'ualil, man̈ ol ach yixtejpaxlaj yoc q'uen uj d'ac'valil. \q1 \v 7 A Jehová ol ach colanel d'a masanil tastac ay smay. A' ol ach colanel d'a yol sc'ab' chamel. \q1 \v 8 A' ol ach tan̈vanoc ayic tzach b'ati yed' pax ayic tzach jaxi, ticnaic yed' d'a masanil tiempo. \c 122 \s1 Lesal yuj junc'olal d'a Jerusalén \d Sb'it vin̈aj David. Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Man̈xo jantacoc ix in tzalaj yed' eb' ix alan d'ayin icha tic: Con̈ d'a stemplo Jehová, xchi eb'. \q1 \v 2 Axo ticnaic ay on̈xo ec' d'a yol chon̈ab' Jerusalén tic. \q1 \v 3 A Jerusalén, junn̈ej chon̈ab'il yaj sb'oi. \q1 \v 4 A d'a jun chon̈ab' tic sja junjun macan̈il eb' schon̈ab' Jehová, yic vach' sb'itaj icha yutejnac yalancan d'a eb' co mam quicham. \q1 \v 5 A d'a jun chon̈ab' tic ay juntzan̈ despacho b'aj sch'olb'itaj eb' anima yuj yin̈tilal vin̈aj David d'a stojolal. \q1 \v 6 C'anec to syac' junc'olal Dios d'a Jerusalén. Junc'olalocab' yaj eb' xajanan jun chon̈ab' tic. \q1 \v 7 Ayocab' junc'olal d'a yol smuroal yed' d'a yol spat sreyal jun chon̈ab' tic, xe chi. \q1 \v 8 Yuj svach'iloc eb' in c'ab' voc yed' eb' vetchon̈ab', yuj chi' svala': Ayocab' junc'olal, xin chi. \q1 \v 9 Yujto xajan scajnub' Jehová co Diosal vuuj, yuj chi' ol vac' vip in sayanec' tas tz'och svach'iloc Jerusalén tic. \c 123 \s1 Lesal yic c'anoj vach'c'olal d'a Dios \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Mamin Jehová, Yajal ach d'a satchaan̈, tzin q'ue q'uelan d'ayach ayic ay tas snib'ej in c'ool. \q1 \v 2 Mamin, a d'ayach tzon̈ och q'uelan, icha val yoch q'uelan vin̈ checab' d'a spatrón, ma icha val yoch q'uelan ix criada d'a ix spatrona. Ach co Diosal, van co maclan yoc' a c'ool d'ayon̈. \q1 \v 3 Mamin Jehová, oc'oc val a c'ool d'ayon̈. Oc'ocab' a c'ool d'ayon̈, yujto maxtzac techajlaj cuuj b'aj tzon̈ paticajcaneli. \q1 \v 4 Tzon̈ tzactzaj yuj sb'uchval eb' b'eyum yed' b'aj tzon̈ spatiquejel eb' ac'umtac syutej sb'a. \c 124 \s1 A Dios Scolumal Israel \d Sb'it vin̈aj David. Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Tato man̈oc Jehová ix och qued'oc ¿tas am ix on̈ ajcani? Ex vetisraelal, calec icha tic: \q1 \v 2 Tato man̈oc Jehová ix och qued'oc ayic ix q'ue vaan eb' anima yac' yoval d'ayon̈, \q1 \v 3 ix am on̈ spitzanchiejb'at eb' ayic ix te cot yoval eb'. \q1 \v 4-5 Icha am tz'aj quic'jib'ey yuj a' eluma' te ov, icham chi' ix aj co satel yuj yoval sc'ool eb' chi'. \q1 \v 6 Calec vach' lolonel d'a Jehová, yujto maj yal sc'ool ix on̈ satjiel yuj eb'. \q1 \v 7 Toxon̈ej ix on̈ el d'a yol sc'ab' eb'. Icha tz'aj scolchaj junoc noc' much d'a junoc yaal. Ix on̈ colchaji, ichato ix d'in̈chajb'at sch'an̈al jun yaal chi'. \q1 \v 8 A d'a Jehová scot co colnab'il, aton b'oannac satchaan̈ yed' sat luum tic. \c 125 \s1 A Dios stan̈van schon̈ab' \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 A eb' tz'ac'anoch Jehová yipoc sc'ool, lajan eb' icha lum tzalan Sion, max ib'xilaj jab'oc, ayn̈ejec' d'a masanil tiempo, icha chi' yaj eb'. \q1 \v 2 Icha val yajoch oyan lum vitz d'a spatic yichan̈ Jerusalén, icha chi' yaj Jehová d'a eb' schon̈ab' ticnaic yed' d'a masanil tiempo. \q1 \v 3 A eb' chuc sb'eyb'al, man̈ ol yac'laj yajalil eb' d'a yib'an̈ eb' vach' sb'eyb'al. Tato maay, axo talaj tz'aji, a eb' vach' sb'eyb'al chi', sc'ayb'ej sb'a eb' yac'an chucal. \q1 \v 4 Mamin Jehová, ac' a vach'c'olal d'a eb' vach' sb'eyb'al, aton eb' syac' val och sc'ol d'a tojolal. \q1 \v 5 Axo eb' tz'elcan d'a a b'eyb'al, ac'canb'at eb' b'aj ol scha syaelal eb' sc'ulan chucal. Ayocab' co junc'olal a on̈ israel on̈ tic. \c 126 \s1 Ic'canel co yaelal \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Ayic ix on̈ yic'anxi meltzaj Jehová b'aj sacleminac cajcanb'ati, ix on̈ yic'ancot d'a Sion tic, ichato ton̈ej ix on̈ vayichani. \q1 \v 2 Ichato chi', ix on̈ te tzevaji, ix el cav yuj tzalajc'olal. Yuj chi' ix yal eb' ch'oc chon̈ab'il icha tic: A Jehová ix ac'anxi snivan vach'c'olal d'a eb', xchi eb'. \q1 \v 3 Yel toni, a Jehová ix ac'an snivan vach'c'olal d'ayon̈, yuj chi' tzon̈ te tzalaj ticnaic. \q1 \v 4 Mamin, ac'n̈ej a vach'c'olal d'a quib'an̈, icha tz'aj syaxb'i sat lum taquin̈ luum yuj a' eluma' d'a lum Neguev. \q1 \v 5 A eb' tz'avvi d'a scal oq'uel, ol smol sat tas syavej eb' chi' d'a tzalajc'olal. \q1 \v 6 Vach'chom van yoc' eb' ayic syavanem ixim in̈at te nib'ab'il eb'. Palta ayic ol elul ixim trigo chi', axon̈ej b'it ol yac' eb' yuj tzalajc'olal ayic mec'b'ilxoq'ue ixim yuj eb'. \c 127 \s1 A d'a Jehová scot masanil \d B'it d'a vin̈aj Salomón. Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Tato man̈oc Jehová sb'oan junoc pat, nab'an̈ej am smunlaj eb' munlajvum. Tato man̈oc stan̈van junoc chon̈ab', nab'an̈ej am stan̈vaj yuj eb' stan̈vumal. \q1 \v 2 Nab'an̈ej syixtej sb'a eb' pilan jun c'u syac' smunlaji, ste och eb' d'a ilc'olal yic tz'ilchaj svael eb', palta axo pax eb' xajan yuj Dios, junc'olal svay eb', a Dios chi' tz'ac'an tas tz'och yuj eb'. \q1 \v 3 A eb' cuninal, silab' Jehová yaj eb'. A eb' cuninal yed' ix quetb'eyum, svach'c'olalton Dios yaj eb'. \q1 \v 4 A eb' cuninal tz'alji ayic quelem anima on̈to, icha val juntzan̈ jul-lab' ay d'a yol sc'ab' junoc ac'um oval yaj eb'. \q1 \v 5 Te vach' yic mach man̈ jantacoc yuninal chi'. Man̈ ol q'uixvoquel-laj yuj eb' ayoch ajc'olal d'ay, ayic ol scolan sb'a d'a yichan̈ eb' yajal. \c 128 \s1 A tastac syac' Jehová \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Te vach' yic junoc mach ay xivc'olal d'a Jehová, sb'eyb'alan pax schecnab'il. \q1 \v 2 D'a tzalajc'olal ol yab'lej sat tas syavej, te vach'n̈ej ol elc'ochoc. \q1 \v 3 Icha satan te' uva d'a spatic schiquin spat, man̈ jantacoc sat syac'a', icha val chi' ol aj ix yetb'eyum. Icha svol te' olivo, icha val chi' ol ajoch oyan eb' yuninal d'a spatic smexa. \q1 \v 4 Icha val chi' ol aj yac'an svach'c'olal Jehová d'a junoc mach ay xivc'olal d'ay. \q1 \v 5 Yac'ocab'cot svach'c'olal Jehová d'a quib'an̈ masanto d'a tzalan Sion. Quilocab' svach'c'olal Jehová d'a Jerusalén d'a junjun c'u yacb'an pitzan on̈to. \q1 \v 6 Olto quilec tas ol aj eb' yuninal eb' cuninal. \q1 Ayocab' junc'olal d'a quib'an̈ a on̈ israel on̈ tic. \c 129 \s1 Tzon̈ colchajel yuj Jehová \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Yictax yichb'anil, man̈ jantacoc yaelal ix yac'och eb' ajc'ol d'a quib'an̈ a on̈ israel on̈ tic. Yuj chi' a ticnaic calec icha tic: \q1 \v 2 Man̈xo jantacoc yaelal ix yac'och eb' ajc'ol d'a quib'an̈ yictax d'a yichb'anil, palta maj tzac'vanlaj chi' d'ayon̈. \q1 \v 3 Ix lajvi yich co patic smac'an eb', te nivan chequel ix aj staji schiq'uil yich co patic chi' yuj eb'. \q1 \v 4 Axo Jehová, tojol toni, a' ix on̈ colan d'a yol sc'ab' eb' sc'ulan chucal chi', xco chiocab'i. \q1 \v 5 A eb' ayoch ajc'olal d'a Sion, q'uixvocab' eb', b'atocab' eb' elelal. \q1 \v 6 Icha tz'aj an̈ an̈c'ultac sq'uib' d'a yib'an̈ pat, jab'n̈ej sq'uib' steel, elan̈chamel stacjieli, ichocab' ta' tz'aj eb'. \q1 \v 7 A an̈ an̈c'ultac chi', max co jochlaj an̈, max co tzec'paxlaj an̈ d'a manojail. \q1 \v 8 Man̈ ol yal-laj eb' anima tz'ec' d'a stz'ey an̈ an̈c'ultac chi': Yac'ocab' syaxilal Jehová d'a yib'an̈ an̈. Sco c'an yaxilal d'a yib'an̈ an̈, man̈ xchioc eb'. \c 130 \s1 A Jehová yipc'olal yaji \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Mamin Jehová, sval in b'a d'ayach yujto ayin och d'a vilc'olal, ichato ay in ec' d'a jun olan te jul yich svab'i. \q1 \v 2 Mamin, ab' in jaj ticnaic, ac'cot tz'eyan a chiquin ayic tzin avaj in c'anan a colval. \q1 \v 3 Mamin Jehová, q'uinaloc tato tz'ib'ab'il co chucal uuj ¿mach val ol stec'b'ej sb'a d'a ichan̈? \q1 \v 4 Palta a d'ayach tz'ilchaj nivanc'olal cuuj, yic vach' ay elc'och d'a co sat. \q1 \v 5 Mamin Jehová, d'a val smasanil in c'ool tzin tan̈vej yic tzach javi in a colo'. Svac'och a lolonel yipoc in c'ool. \q1 \v 6 Mamin, ec'al in tan̈van a colval d'a yichan̈ eb' vin̈ stan̈vumal chon̈ab' sgana spet sacb'i. Ec'alto in maclan a colval chi' d'a eb' vin̈ stan̈van eb' chon̈ab' chi'. \q1 \v 7 Caq'uecoch Jehová yipoc co c'ool a on̈ israel on̈ tic, yujto ay yoq'uelc'olal, b'ecann̈ej sc'ool scolvaji. \q1 \v 8 A' ol on̈ colanel d'a yalan̈ smasanil co mul. \c 131 \s1 Lesal yic scac'och Dios yipoc co c'ool \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Mamin Jehová, man̈ ac'umtacoc svutej in b'a, max vic'lajchaan̈ in b'a, max vac'och in b'a d'a tas nivac yelc'ochi, d'a tas max in tzac'vanlaj in b'oani. \q1 \v 2 Palta munil ayin eq'ui, malaj tas tzin na'a. Icha val junoc nene' slajvi schuni, chelb'ilq'ue yuj snun, icha chi' vaji. \q1 \v 3 Ex vetchon̈ab', caq'uecoch Jehová yipoc co c'ool ticnaic yed' d'a masanil tiempo. \c 132 \s1 A sti' Dios d'a vin̈aj David \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1-2 Mamin Jehová Te ay ip, co Diosal ach a on̈ yin̈til on̈ vin̈aj Jacob, nacot vin̈aj David yed' syaelal. Nacot sti' vin̈ ix yac' d'ayach ayic ix yalan vin̈: \q1 \v 3 Man̈ ol in och d'a yol in pat, man̈ ol in ec'laj jichan d'a sat in ch'at, \q1 \v 4 man̈ ol in mutz'laj in sat, man̈ ol ochlaj numnaj jab'oc in vayan̈ \q1 \v 5 ayic manto in b'o junoc cajnub' b'aj scajnaj Jehová co Diosal Te ay yip a on̈ yin̈til on̈ vin̈aj Jacob, xchican vin̈. \q1 \v 6 A d'a Efrata ix cab' yab'ixal te' scaxail strato Dios, axo d'a yol lum smacb'en vin̈aj Jaar ix ilchaj te' cuuj. \q1 \v 7 Coyec d'a stemplo Jehová, axo ta' tzon̈ emec cuman d'a yichan̈. \q1 \v 8 Mamin Jehová, cotan̈ d'a a cajnub' ayn̈ej eq'ui. Cotan̈ yed' te' scaxail a trato, aton b'aj scheclajel a poder. \q1 \v 9 Aocab' vach'il sb'eyb'alej eb' a sacerdote. Elocab' yav eb' icxo d'a tzalajc'olal. \q1 \v 10 Yuj tas alnaccan d'a vin̈ a checab' aj David, man̈ iq'uel a sat d'a vin̈ rey sic'b'ilel uuj. \q1 \v 11 Ach Jehová, ix ac'can a ti' d'a vin̈aj David d'a sjichanil to man̈ ol a q'uexlaj tas ix ala', ayic ix alan icha tic: A junoc uninal ol vac'canoch reyal a q'uexuloc. \q1 \v 12 Tato sc'anab'ajej in trato eb' in̈tilal yed' tastac ol val d'a eb', ol ochn̈ej eb' d'a a despacho d'a masanil tiempo, xa chi d'a vin̈. \q1 \v 13 Mamin Jehová, a ach ix a sic'canel lum tzalan Sion yic tzach cajnaj ta', yujto icha chi' snib'ej a c'ool. \q1 \v 14 Ix alan icha tic: Aton jun tzalan tic b'aj in gana tzin cajnaji. Ol in cajnaj d'a luum yujto icha chi' ix aj schaan in c'ool. \q1 \v 15 Man̈ jantacoc vael uq'uel ol vac' d'a eb' ayec' cajan ta', ol vac'an b'ud'joc sc'ool eb' meb'a'. \q1 \v 16 Ol in col eb' sacerdote. Axo eb' ol in c'anab'ajanoc, ol vac' avajq'ue eb' yuj tzalajc'olal. \q1 \v 17 A d'a Sion chi', ol vac'och jun yin̈tilal vin̈aj David reyal. A vin̈ sic'b'ilel vuuj, man̈xa b'aq'uin̈ ol yactej eb' yin̈tilal vin̈ yac'an reyal. \q1 \v 18 A eb' ayoch ajc'olal d'a vin̈ ol vac'can q'uixvelal eb'. Axo yopisio vin̈, ol vic'chaan̈, xa chican ach Jehová. \c 133 \s1 Te vach' tato junn̈ej tz'aj co pensar \d Sb'it vin̈aj David. Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Naecnab'i, man̈ jantacoc svach'il schaan sb'a yaj eb' sc'ab' yoc sb'a ayic junn̈ej tz'aj spensar eb'. \q1 \v 2 Lajan yed' jun perfume man̈ jantacoc svach'il scot jililoc d'a sjolom vin̈aj sacerdote Aarón, tz'emul d'a xil sti' vin̈, tz'emc'och d'a spayual sjaj spichul vin̈. \q1 \v 3 Lajan val icha yal ac'val tz'em d'a sjolom lum vitzal Hermón, tz'empax d'a lum tzalan Sion. A b'aj ay junc'olal chi', syac'b'at svach'c'olal Jehová, aton q'uinal d'a juneln̈ej. \c 134 \s1 A svach'c'olal Jehová \d Sb'it eb' israel ayic van sq'ue eb' d'a sb'eal Jerusalén. \q1 \v 1 Ex schecab' Jehová, alec vach' lolonel d'a Jehová chi'. Alec vach' lolonel d'ay mach ex tze tan̈vej stemplo tz'ec' ac'val. \q1 \v 2 Iq'uecq'ue van e c'ab' d'a stojolal scajnub' Jehová, tzeyalan vach' lolonel d'ay. \q1 \v 3 A Jehová b'oannac satchaan̈ yed' lum luum tic, aocab' tz'ac'ancot svach'c'olal d'a eyib'an̈ masanto d'a lum tzalan Sion. \c 135 \s1 Te satub'tac tas sb'o Jehová \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 Ex schecab' ex Jehová, alec vach' lolonel d'ay. \q1 \v 2 Mach ex ayex ec' d'a yamaq'uil stemplo Jehová co Diosal, \q1 \v 3 alec vach' lolonel d'ay, yujto vach'. B'itanan̈ec d'ay yujto te ay svach'c'olal d'ayon̈ anima on̈ tic. \q1 \v 4 Ix on̈ sic'canel a on̈ israel on̈ yin̈tilal on̈ vin̈aj Jacob, yic tzon̈ och yicoc. \q1 \v 5 A in tic vojtac val sic'lab'il to a Jehová co Diosal, yelxo val ec'b'al yelc'och d'a yichan̈ masanil comon dios. \q1 \v 6 Syaln̈ej sc'ulan masanil tas snib'ej sc'ulej, vach'chom d'a satchaan̈, ma d'a sat luum tic, ma d'a a' mar, ma pax d'a yich a'. \q1 \v 7 A' tz'ac'ancot asun b'aj slajvic'och lum luum tic. A' tz'ac'anec' copnaj leb'lon ayic syac'an n̈ab'. A' sjacanelta ic' b'aj molanec' yuuj. \q1 \v 8 A' milannaccham eb' b'ab'el unin d'a junjun patil eb' aj Egipto yed' pax sb'ab'el yune' junjun noc' snoc' eb'. \q1 \v 9 A d'a snan̈al chon̈ab' Egipto chi', ay juntzan̈ tas te satub'tac sc'ulejnac yic syac'an syaelal vin̈ rey yed' pax eb' schecab' vin̈. \q1 \v 10 Tzijtum juntzan̈ chon̈ab' satnaquel yuuj, smilannaccham eb' rey te nivac yopisio. \q1 \v 11 Smilnaccham vin̈aj Sehón, sreyal eb' amorreo yed' vin̈aj Og sreyal Basán yed' masanil eb' rey d'a yol yic Canaán. \q1 \v 12 Axo lum sluum eb' rey chi' yac'nac d'ayon̈ a on̈ israel on̈ tic, yic squiquejcan luum. \q1 \v 13 Mamin Jehová, a a b'inajnaquil malaj b'aq'uin̈ ol sateloc. D'a masanil tiempo ol ach nachajcotoc. \q1 \v 14 A Jehová sb'oan yaj oval d'a eb' schon̈ab', tz'oc' sc'ol d'a eb' schecab'. \q1 \v 15 A sdiosal eb' ch'oc chon̈ab'il, nab'a oro, nab'a plata, anima sb'oani. \q1 \v 16 Ay sti' sdiosal eb' chi', palta max lolonlaj. Ay sat, palta max yil-laj. \q1 \v 17 Ay schiquin, palta max yab'laj, max yic'laj yic'. \q1 \v 18 A eb' sb'oan juntzan̈ yechel chi' yed' eb' tz'ac'anoch d'a sc'ool, lajan eb' yed'oc. \q1 \v 19 Ex vetisraelal, calec vach' lolonel d'a Jehová. Ex sacerdote, ex yin̈tilal vin̈aj Aarón, alec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 \v 20 Ex yin̈tilal vin̈aj Leví, alec vach' lolonel d'a Jehová. Mach ex ay yelc'och Jehová d'a e sat, alec vach' lolonel d'ay. \q1 \v 21 Aljocab' vach' lolonel d'a Jehová d'a Sion, aton d'a Jerusalén b'aj cajan. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 136 \s1 A svach'c'olal Dios ayn̈ejeq'ui \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová yujto te vach' spensar, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 2 Aljocab' vach' lolonel d'a Dios, aton sDiosal masanil juntzan̈ dios, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 3 Aljocab' vach' lolonel d'a Dios Yajal eb' yajal, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 4 An̈ej sb'oan tas te satub'tac, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 5 A' b'oannac satchaan̈ yed' sjelanil, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 6 A' b'oannacq'ue lum luum d'a yib'an̈ a' mar te jul yich, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 7 A' b'oannac c'u yed' q'uen uj, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 8 A' b'oannac c'u yic ay saquilq'uinal d'a c'ualil, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 9 A' b'oannac q'uen uj yed' q'uen c'anal yic ay saquilq'uinal d'ac'valil, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 10 A' milannaccham eb' b'ab'el unin d'a junjun pat d'a Egipto, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 11 A' ic'annaquelta eb' israel co mam quicham d'a Egipto chi', yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 12 Yed' val spoder yic'naquelta eb', yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 13 A' pojannac em snan̈al a' Chacchac Mar, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 14 A' ic'annac ec'ta eb' israel d'a snan̈al a' mar chi', yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 15 Palta axo vin̈ sreyal Egipto yed' eb' soldado, b'atnaccan eb' yuuj d'a yol a' mar chi', yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 16 A' ic'annac b'ey eb' schon̈ab' d'a tz'inan luum, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 17 A' milannaccham eb' nivac rey, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 18 A' ic'annaquel sq'uinal eb' rey te b'inajnac, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 19 Aton vin̈aj Sehón sreyal eb' amorreo, ic'jinaquel sq'uinal vin̈ yuuj, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 20 Yed' pax vin̈aj Og sreyal Basán, ic'jinaquel sq'uinal vin̈ yuuj, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 21 A' ic'annac ec' lum sluum eb' rey chi', yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 22 Yac'naccan luum quicoc a on̈ israel schecab' on̈ tic, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 23 A' on̈ naancoti ayic ayon̈ec' d'a scal yaelal, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 24 Ix on̈ scolcanel d'a yol sc'ab' eb' ayoch ajc'olal d'ayon̈, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 25 A' tz'ac'an tas sva eb' anima yed' noc' noc', yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \q1 \v 26 Calec vach' lolonel d'a sDiosal satchaan̈, yujto ayn̈ej svach'c'olal d'a masanil tiempo. \c 137 \s1 Sb'ital yic cusc'olal \q1 \v 1 A d'a sti' a a' d'a yol yic Babilonia, on̈ em c'ojan ayic ix co naancot Sion, ix on̈ oc' b'ian. \q1 \v 2 Ix cac'q'ue locan te' arpa d'a sc'ab' te' tac'u ay d'a sti' a a' chi'. \q1 \v 3 A eb' ix on̈ ic'anb'at icha d'a preso, ix b'uchvaj eb' d'ayon̈, ix yalan eb' icha tic: B'itanan̈ec d'a tzalajc'olal, a sb'ital Sion tze b'itej d'ayon̈, xchi eb'. \q1 \v 4 ¿Tom ol co b'itej b'it yic Jehová d'a lum ch'oc chon̈ab'il? xco chi. \q1 \v 5 Tato sb'at satc'olal Jerusalén vuuj, satocab' sjelanil in vach' c'ab' tic in chalan te' varpa. \q1 \v 6 Tato man̈xo naanoc Jerusalén vuuj, tato man̈xa pax in gana d'ay d'a yichan̈ pax tas snib'ej in c'ool, canocab' lotznaj vac' d'a in joom, yic vach' man̈xo ol yal-laj in b'itani. \q1 \v 7 Mamin Jehová, nacot eb' aj Edom, yujto ayic ix yamchaj chon̈ab' Jerusalén, ix yal eb' icha tic: Pojequemi, pojequemi, masanto scheclaj cimientoal yich, xchi eb'. \q1 \v 8 Ex aj Babilonia, ol ex satpaxeloc. Te vach' yic mach ol ac'anec' spac chucal tas ix on̈ eyutej. \q1 \v 9 Te vach' yic mach ol yaman eb' eyuninal, ol smac'anpoj sjolom eb' d'a spatictac q'uen q'ueen. \c 138 \s1 Lesal yic ac'oj yuj diosalil \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, d'a smasanil in c'ool ol vac' yuj diosal d'ayach, ol ach in b'itej d'a yichan̈ juntzan̈ dios.\f 138.1 \fr 138:1 \ft Il nota d'a Salmo 82.1.\f* \q1 \v 2 Ol in em cuman d'ayach d'a stojolal a templo to icn̈ej yaji, yuj vac'an yuj diosal d'ayach yuj a vach'c'olal, yujto tzaq'uelc'och tas tzala'. Ix ic'chaan̈ a b'i yed' a lolonel d'a yib'an̈ masanil tastac. \q1 \v 3 Ix ach tac'vi d'ayin ayic ix in avaj d'ayach, ix ac'an vip. \q1 \v 4 Masanil eb' rey d'a yolyib'an̈q'uinal tic, ol yal vach' lolonel eb' d'ayach ayic ol yab'an eb' tas alnaccani. \q1 \v 5 Ol yal vach' lolonel eb' d'ayach yuj tastac a b'onac, yujto te nivan yelc'och a b'inajnaquil. \q1 \v 6 Vach'chom te nivan elc'ochi, palta tz'oc' a c'ol d'a eb' anima emnaquil yeq'ui, axo eb' syic'chaan̈ sb'a, max ach b'atlaj q'uelan d'a eb'. \q1 \v 7 Ayic ay in ec' d'a scal tas ay smay, pitzan inn̈ej uuj, tzac'ancot a poder, tzin a colanel d'a yoval eb' ayoch ajc'olal d'ayin. \q1 \v 8 Ach Jehová, ol ach och ved'oc yic vach'n̈ej tzin elc'och d'a tas tza na d'ayin. A a vach'c'olal ayn̈ejec' d'a masanil tiempo. A tastac ix iq'uel yich d'ayin, mocab' can xepan. \c 139 \s1 Masanil tas yojtac Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David sb'itej vin̈ cuchb'um d'a b'it. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ojtac in sic'lab'il, ix in a b'eyc'olej sic'lab'il. \q1 \v 2 Ojtac ayic tzin em c'ojan yed' pax yic tzin q'ue vaan. Ayocto tzojtacanel tas tzin na'a. \q1 \v 3 Ojtacxo b'ajtil tzin eq'ui yed' b'ajtil svic' vip. Ojtac pax masanil tas tzin c'ulej. \q1 \v 4 Ayic mantzac in na tas ol vala' a achxo pax Mamin, ojtacxo. \q1 \v 5 Ayachn̈ejec' d'a in patic vichan̈, b'achanb'at a c'ab' d'a vib'an̈. \q1 \v 6 Satub'tac yoch a jelanil tic, man̈ jab'oc snachajel vuuj, te nivan yelc'ochi, ste sat in c'ool yuuj. \q1 \v 7 ¿B'ajto val ol in b'at elelal d'a Espíritu? ¿B'ajto val ol in b'at elelal d'a ichan̈? \q1 \v 8 Tato tzin q'uec'och d'a satchaan̈, ata' ayach eq'ui. Tato tzin em d'a yol luum, ay ach pax ec'ta. \q1 \v 9 Tato tzin b'at d'a yichan̈b'at b'aj sjavi c'u, ma tzin b'at cajan d'a sc'axepal a' mar b'aj tz'em c'u, \q1 \v 10 palta sc'och pax a c'ab' d'ayin ta'. Tzin a quetzchaan̈ yed' a vach' c'ab', tzin ic'an b'eyoc. \q1 \v 11 Tato tzin na in c'ub'ejel in b'a d'a scal q'uic'alq'uinal, mato a saquilq'uinal oyanoch d'a in patic tz'och q'uic'alq'uinalil, \q1 \v 12 a d'ac'valil chi' max yal-laj in sc'ub'anel d'a ichan̈. A q'uic'alq'uinal, lajan yed' saquilq'uinal d'a ichan̈. Malaj sq'uexan̈il d'ac'valil d'a ichan̈, yujto saquilq'uinaln̈ej masanil d'ayach. \q1 \v 13 A ach ton ix a b'o masanil tas d'a in nivanil tic. A ach ix in a b'o d'a yol sc'ool in nun. \q1 \v 14 Sval vach' lolonel d'ayach, yujto satub'tac tas tza b'o'o. Sat in c'ol in naani, palta vojtac sic'lab'il to icha chi' yaji. \q1 \v 15 Ayic ix q'uib' in nivanil tic d'a yol sc'ol in nun, vach'chom man̈ chequeloc, palta man̈ c'ub'eltacoc yaj d'a yol a sat. \q1 \v 16 A ach ix il in nivanil tic ayic manto in aljilaj. Masanil sb'isul sc'ual in q'uinal, tz'ib'ab'il d'a yol a libro ayic mantalaj junoc c'ual svila'. \q1 \v 17 Ach in Diosal, max nachajel-laj vuuj tas yaj a pensar d'ayin. Man̈xo b'ischajb'enoc a pensar chi'. \q1 \v 18 Tato tzin och ijan in b'isani, ec'to sb'isul d'a yichan̈ q'uen arena. Ayic tz'el in vayan̈, ayinn̈ej ec' d'a ichan̈. \q1 \v 19 Ach in Diosal, iq'uel sq'uinal eb' sc'ulan chucal. Najat tzic'canel eb' mac'umcham anima d'a in tz'ey. \q1 \v 20 Yujto chuc tas syal eb', tzach yalub'tan̈ej eb' d'a chucal. \q1 \v 21 Mamin Jehová, tzin chac eb' tzach chacani, max in nib'ejlaj eb' ayoch ajc'olal d'ayach. \q1 \v 22 Juneln̈ej malaj in gana svil eb', aypaxoch eb' ajc'olal d'ayin valani. \q1 \v 23 Ach in Diosal, b'eytzitej tas vaji, il pax in pensar. \q1 \v 24 Ila' tato van in b'at d'a chucal b'eyb'al, tzin a cuchb'anb'at d'a sb'eal q'uinal to ayn̈ej d'a masanil tiempo. \c 140 \s1 A lesal yic sc'anji scolval Dios \d Sb'it jun tic vin̈aj David sb'itej vin̈ cuchb'um d'a b'it. \q1 \v 1 Mamin Jehová, colinel d'a yol sc'ab' eb' sc'ulan chucal, c'ub'ej in el d'a eb' b'aj malaj yelc'och a c'ayb'ub'al, \q1 \v 2 yed' d'a yol sc'ab' eb' naann̈ej chucal yuuj, yujto an̈ej oval sna eb' d'a masanil tiempo. \q1 \v 3 A sti' eb' icha val sti' noc' chan, a tas syal eb' icha val svenenoal sti' junoc noc' chan smilan anima. \q1 \v 4 Mamin Jehová, c'ub'ej in el d'a eb' sc'ulan chucal, eb' malaj yelc'och a c'ayb'ub'al d'ay, eb' naann̈ej yuuj tas tz'aj in yac'an telvoc. \q1 \v 5 A juntzan̈ eb' anima syic'chaan̈ sb'a chi', ix yaq'uem yaal eb' d'a yol in b'e. \q1 \v 6 Mamin Jehová, a d'ayach ix vala': In Diosal ach, ab' tas svala' ayic tzin avaji svalan in b'a d'ayach. \q1 \v 7 Mamin Dios, ach Vajalil, in Columal to syaln̈ej uuj, a ach ton tzin a col d'a scal oval, xin chi. \q1 \v 8-9 Mamin Jehová, man̈ ac' sgana eb' sc'ulan chucal, man̈ ac' sgana spensar eb' yic max yic'chaan̈ sb'a eb'. A eb' tzoymajoch d'ayin, sna tastac eb', palta aocab' tas sna eb' chi' scot d'a yib'an̈. \q1 \v 10 Emocab' tzac'ac' chac xilinac d'a yib'an̈ eb', b'atocab' eb' d'a scal c'ac'. Yumjocab'b'at eb' d'a yol xab' olan, b'aj maxtzac yal-laj sq'ueta eb'. \q1 \v 11 Mocxob' cajnajec' eb' alum chucal lolonel d'a sat luum tic. Javocab' yaelal d'a yib'an̈ eb' malaj yelc'och a c'ayb'ub'al d'ay, satocab'el eb'. \q1 \v 12 Vojtac a in tic to a ach tza b'o yaj yoval eb' meb'a', tza colanel eb' d'a yol sc'ab' eb' tz'ic'ancanec' junoc tas d'a eb'. \q1 \v 13 A eb' anima vach' spensar, ol yal vach' lolonel eb' d'ayach. A eb' anima tojol sb'eyb'al, ol ajn̈ejec' eb' d'a ichan̈. \c 141 \s1 Ay val och Jehová yipoc in c'ool \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, sval in b'a d'ayach, cotan̈ d'a elan̈chamel. Ab' in jaj ayic svalan in b'a d'a ichan̈. \q1 \v 2 Mamin, vach'ocab' sq'uec'och in lesal icha val sq'ue stab'il incienso d'a ichan̈. Axo in c'ab' mojanq'ue d'ayach, lajanocab' val icha ofrenda d'a yemc'ualil d'a yol a sat. \q1 \v 3 Mamin Jehová, tan̈vej in ti', yic vach' man̈ ol val chucal lolonel. \q1 \v 4 Najat tzic'canel chucal d'a in pensar. Man̈ in a cha b'eyec' d'a chucal b'eyb'al. Man̈ in a chab'at vael b'aj ay snivac vael eb' sc'ulan chucal. \q1 \v 5 Tato a junoc anima vach' tzin mac'ani, vach'ton tzin yutej. Tato tzin stumej, icha val to syac'och perfume d'ayin, yuj chi' scha in c'ool. Palta tzin lesalvin̈ej yic vach' syamchajoch vaan tas sc'ulej eb' chuc. \q1 \v 6 A eb' yajalil eb' sc'ulan chucal, ol ecchajb'at eb' d'a sattac tenam, icha chi' ol aj yilan eb' anima to yel ix vala'. \q1 \v 7 A sb'aquil eb', sacleminac ol ajcanb'at b'aj smucchaj eb' chamnac, icha tz'ajcanb'at lum luum ayic sb'oji junoc olan. \q1 \v 8 Mamin Jehová in Diosal ach, ay val och in pensar d'ayach. A d'ayach tzin say in colnab'il, man̈ in actejcani. \q1 \v 9 Colinel d'a syaal eb' tz'ac'an chucal d'ayin. \q1 \v 10 Canocab' eb' chuc chi' d'a syaal chi', a inxo jun, ol in ec'n̈ej. \c 142 \s1 A d'ayach tzin col in b'a \d Slesal jun tic vin̈aj David ayic ix sc'ub'anel sb'a vin̈ d'a yol q'uen n̈aq'ueen yic tzon̈ sc'ayb'ej. \q1 \v 1 Mamin Jehová, a d'ayach tzin avaji ayic svalan in b'a. Svac' val vip in c'anan d'ayach to tz'oc' a c'ool d'ayin. \q1 \v 2 D'a ichan̈ sval in b'a, a val d'a ichan̈ sval vilc'olal. \q1 \v 3 Mamin Jehová, ayic man̈xo animaoc vaj svab'i, ojtac val in b'e. A d'a jun b'e b'aj tzin b'ati, ata' ix yaq'uem yaal eb' ajc'ol d'ayin. \q1 \v 4 Tzin b'at q'uelan d'a in vach', malaj junoc mach sjavi yic tz'och ved'oc. Malaj mach tzin colani. Malaj mach tz'och ilc'olal vuuj, vach'chom tzin chami. \q1 \v 5 Mamin, a val d'ayach sval in b'a, svalan icha tic: A d'ayach tzin col in b'a, a achn̈ej tzach in nib'ej d'a yichan̈ masanil tas d'a sat luum tic. \q1 \v 6 Cotan̈ q'uelan d'ayin tzin avaj d'ayach, yujto malaj vip. Colinel d'a eb' tzin pechan b'eyec'oc, yujto te ay yip eb' d'a vichan̈. \q1 \v 7 Ic' in elta d'a scal in yaelal in c'ana', yic vach' ol val vach' lolonel d'ayach, axo eb' anima vach' spensar ol och oyan eb' d'a in patic ayic ol ac'an a vach'c'olal d'ayin, xin chi. \c 143 \s1 A ach ayach och yipoc in c'ool \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Mamin Jehová, ab' in lesal, cham val ab'an tas svala'. Tac'van̈ d'ayin, ina to te tojol ach, tzac'ann̈ejelc'och tas tzala'. \q1 \v 2 Man̈ a c'anb'ej tas vaj a in a checab' in tic, yujto malaj junoc mach vach' yaj d'a a sat. \q1 \v 3 Ix in pechji b'eyec' yuj eb' ayoch ajc'olal d'ayin, ix in stec'anem eb' d'a sat luum. Ix in yac' cajnaj eb' d'a scal q'uic'alq'uinal, icha val yaj eb' chamnacxo. \q1 \v 4 Man̈xo animaoc vaj ticnaic svab'i, te somchajnac in c'ool. \q1 \v 5 Tzin nacot juntzan̈ c'ual ec'nac d'a peca', tzin naub'tan̈an masanil tas a b'onac d'a yalan̈tax chi'. \q1 \v 6 A d'ayach tzin mojb'ejq'ue in c'ab', tzach in nib'ej val, icha val junoc lum taquin̈ luum snib'an a a'. \q1 \v 7 Mamin Jehová, tac'van̈ d'ayin d'a elan̈chamel, toxo val tz'el in c'ol svab'i. Man̈ a yaej a colval d'ayin. Icha val eb' chamnac smucchajemi, icham chi' ol in ajoc tato tza yaej a colval d'ayin. \q1 \v 8 Ac' in nacot a vach'c'olal d'a junjun q'uin̈ib'alil, ina to a ach tzach vac'och yipoc in c'ool. Ch'ox d'ayin tas ol aj in b'eyb'ati, yujto van in lesalvi d'ayach. \q1 \v 9 Mamin Jehová, colinel d'a yol sc'ab' eb' ajc'ool, yujto a d'ayach tzin say in colnab'il. \q1 \v 10 C'ayb'ej in yic tzin b'o icha tas tza nib'ej, yujto in Diosal ach. Aocab' Espíritu vach' tzin ic'an b'ey d'a a vach' b'eyb'al. \q1 \v 11 Mamin, man̈ in a cha chamoc, yic vach' max alchaj chucal lolonel d'ayach. Ic' in elta d'a scal vilc'olal, yujto vach' ach toni. \q1 \v 12 Yuj a vach'c'olal d'ayin, yuj chi' tza satcanel masanil eb' ayoch ajc'olal d'ayin, yujto a checab' in. \c 144 \s1 A ac'oj yuj diosal \d Sb'it jun tic vin̈aj David. \q1 \v 1 Aljocab' vach' lolonel d'a Jehová, aton tz'ac'an vip. Aton val tzin c'ayb'ani, syac'anpax in jelanil yic vach' svac' oval. \q1 \v 2 Aton icha in n̈aq'ueen, icha val in cuartel, in Columal paxi. A' tzin c'ub'aneli. A' ayoch ven̈uloc. A' tz'ac'anoch eb' chon̈ab' d'a yalan̈ in mandar. \q1 \v 3 Mamin Jehová ¿tas val jab'oc quelc'och a on̈ anima on̈ tic d'a yol a sat, yuj chi' tzon̈ a nacoti? ¿Tas val quelc'ochi yuj chi' tzon̈ a ya'ilej? \q1 \v 4 A on̈ anima on̈ tic, lajan on̈ icha val b'aj squic' quic', axo co q'uinal icha val junoc en̈ul tz'eq'ui. \q1 \v 5 Mamin, jac spuertail satchaan̈ yic tzach emuli. Tzach emul d'a jolomtac vitz yic sq'ue stab'il lum uuj. \q1 \v 6 Julemta junoc a jul-lab', aton jun c'ac' tz'ec' copnajoc, tza pechanb'at eb' ayoch ajc'olal d'ayach d'a scal somc'olal. \q1 \v 7 Masanto d'a satchaan̈ chi' tzaq'uemta a c'ab' tzin a colanel d'a jun a' mar te nivan, syalelc'ochi, aton eb' ch'oc chon̈ab'il. \q1 \v 8 Colinel d'a eb' esalvum chi', aton eb' syic'chaan̈ sc'ab' syac'an sti' d'a tastac man̈ yeloc. \q1 \v 9 Ach in Diosal, ol in b'itej jun ac' b'it d'ayach. Ol in b'itan yed' sb'ital salterio d'ayach. \q1 \v 10 Uuj val, syal yuj eb' rey, a ach ton ix in a col d'a q'uen espada tzon̈ milanchamoc, a in David a checab' in tic. \q1 \v 11 A ticnaic, colinel d'a yol sc'ab' eb' ch'oc chon̈ab'il, eb' esalvum syac' sti' d'a tastac man̈ yeloc syala'. \q1 \v 12 Q'uib'ocab' eb' cuninal icha val tas tz'avchaj to ya ilab'il. A eb' ix quisil lajanocab' eb' ix icha junoc yoyal templo tzeyb'il, te vach' yilji. \q1 \v 13 A co pat, b'ud'jinacocab'el yuj junjun macan̈ vael. A noc' co calnel, q'uib'ocab' sb'isul noc' d'a smilal. Man̈xo b'ischajb'enocab' tz'aj sb'isul noc' co vacax. \q1 \v 14 Uneviocab' noc', mocab' ton̈ejoc tz'ec' sti' noc'. Malajocab' mach tz'el yav d'a yol scalleal co chon̈ab' yuj yaelal. \q1 \v 15 Yelxo val te vach' yic junoc chon̈ab' to icha chi' yaji. Yelxo val te vach' yic junoc chon̈ab' to a Jehová ayoch sDiosaloc. \c 145 \s1 B'itanocab' masanil anima d'a Jehová \d B'it yic aloj vach' lolonel, yic vin̈aj David. \q1 \v 1 Ach in Diosal, a ach ton in Reyal ach, ol valcanel a b'inajnaquil. D'a masanil tiempo ol vac' yuj diosal d'ayach. \q1 \v 2 Junjun c'u ol val vach' lolonel d'ayach. Ol ach vic'anchaan̈ d'a masanil tiempo. \q1 \v 3 Mamin Jehová, te nivan ton elc'ochi, a moj ton val yalchaj vach' lolonel d'ayach. A a b'inajnaquil, man̈xo b'ischajb'enoc. \q1 \v 4 A eb' mamab'il, ol yalel yab'ixal tastac tza c'ulej d'a eb' yuninal. Axo eb' uninab'il chi', ol yal pax eb' d'a eb' yixchiquin. \q1 \v 5 Ol yalel yab'ixal a tziquiquial eb', aton te nivan yelc'ochi, a inxo jun, ol in naub'tan̈ej tas satub'tac tza c'ulej. \q1 \v 6 Ol alchajel yab'ixal tas satub'tac ix a c'ulej, te ay pax smay. A inxo tic, ol valel a b'inajnaquil. \q1 \v 7 Ol alchajel yab'ixal jantac a nivan vach'c'olal, te chaan̈ ol aljoc to te vach' ach toni. \q1 \v 8 Mamin Jehová, te nivan ton a vach'c'olal, ay pax oq'uelc'olal, man̈ elan̈chameloc scot oval, tz'oc'n̈ej a c'ool d'ayon̈. \q1 \v 9 Mamin Jehová, yelxo val te vach' ach d'a masanil anima. Masanil tas a b'onac, te xajan uuj. \q1 \v 10 Mamin Jehová, masanil tastac b'ob'il uuj, yalocab' vach' lolonel d'ayach. Yac'ocab' yuj diosal eb' a chon̈ab' d'ayach. \q1 \v 11 Yalocab'el eb' to te vach' ac'an yajalil. Yalocab' vach' lolonel eb' d'a tas ix a c'ulej, a sch'oxanel a nivan poder. \q1 \v 12 A yab'ixal a poder yed' a b'inajnaquil d'a opisio, ol yab' eb' anima. \q1 \v 13 A opisio ayn̈ej ec' d'a juneln̈ej, Yajal ach d'a masanil tiempo. A ach tic tzac'n̈ejelc'och tas tzala'. Te vach' ach yed' masanil tas a b'onac. \q1 \v 14 Mamin Jehová, tzac' yip eb' toxo val stelvi, tzic'an q'ue vaan eb' tz'ixtaxi. \q1 \v 15 A masanil eb' anima, stan̈vej a colval eb', yujto a ach tzac' svael eb' d'a stiempoal. \q1 \v 16 Elb'enn̈ej tas uuj d'a smasanil a c'ool, tzac'an svael masanil tas pitzan. \q1 \v 17 Mamin Jehová, tojolton a b'eyb'al, te ay a vach'c'olal d'a tas a b'onaccani. \q1 \v 18 B'ecann̈ej a c'ol a colvaj d'a eb' syal sb'a d'ayach d'a smasanil sc'ool. \q1 \v 19 Mamin Jehová, tzac' tas icha sgana eb' ay xivc'olal d'ayach. Ayic sc'anan eb', tzab'i tza colan eb'. \q1 \v 20 Mamin Jehová, tzil eb' tzach xajanani. Axo eb' sc'ulan chucal jun, tza satel eb'. \q1 \v 21 Mamin Jehová, sval vach' lolonel d'ayach. Axo pax masanil tas b'ob'il uuj, yalocab' vach' lolonel d'ayach ticnaic yed' d'a masanil tiempo. \c 146 \s1 Aloj vach' lolonel yuj tas sb'onac Dios \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 D'a val smasanil in c'ool ol val vach' lolonel d'a Jehová. \q1 \v 2 Yacb'an pitzan into ol val vach' lolonel d'ay. Yacb'an ayinto eq'ui, ol in b'itan d'a in Diosal. \q1 \v 3 Man̈ eyac'och anima nivan yelc'och yipoc e c'ool, yujto animan̈ej eb', yuj chi' max yal-laj scolvaj eb'. \q1 \v 4 Ayic scham eb', tz'ochcan eb' pococal. A d'a jun c'u chi' slajvicanel tastac sna eb' sc'ulej. \q1 \v 5 Te vach' yic mach schaan scolval sDiosal vin̈aj Jacob. An̈ej Jehová Dios chi' ayoch yipoc sc'ool. \q1 \v 6 A Jehová b'oannac satchaan̈, lum luum, a' mar yed' masanil tastac ay d'a junjun macan̈ chi'. Tz'eln̈ejc'och tas syala'. \q1 \v 7 A' sb'oan yaj b'aj tz'ixtaj eb' anima, syac'anpax svael eb' ay svejel. A' scolanel eb' ayoch d'a preso. \q1 \v 8 A Jehová sjacan sat eb' max ujilaj yilani, squetzan q'ue vaan eb' stelvi. Xajan eb' anima vach' spensar yuuj. \q1 \v 9 A Jehová scolan eb' anima ch'oc chon̈ab'il. An̈ejton pax a' tz'ilan eb' unin chamnac smam yed' eb' ix ix chamnac yetb'eyum. Palta tz'ac'ji somchaj eb' sc'ulan chucal yuuj. \q1 \v 10 Ex aj Sion, a Jehová ol ac'an Yajalil d'a masanil tiempo. A co Diosal ol och Reyal d'a juneln̈ej. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 147 \s1 A svach'c'olal Dios d'a Jerusalén \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 Man̈xo jantacoc svach'il co b'itan b'it d'a co Diosal. Smojton val co b'itan d'ay yed' juntzan̈ b'it te vach'. \q1 \v 2 A Jehová sb'oanxi Jerusalén, ol smolb'ejxicot eb' quetisraelal sacleminac yajcanb'ati. \q1 \v 3 A tz'ac'an snivanil sc'ol eb' pitz'anoch cuselal d'a spixan. A' tz'an̈tan syaelal eb' chi'. \q1 \v 4 A' na'annac jantac sb'isul q'uen c'anal sb'onac, yac'annacoch sb'i junjun q'ueen. \q1 \v 5 Yelxo val te nivan yelc'och co Diosal tic, nivan spoder, malaj slajvub'al sjelanil. \q1 \v 6 A' tz'ic'an q'ue vaan eb' anima emnaquil yeq'ui, palta a eb' sc'ulan chucal, tz'ic'chajcanem eb' sic'lab'il yuuj. \q1 \v 7 Co b'itejec Jehová yic scac'an yuj diosal yed' te' arpa sco b'itejec. \q1 \v 8 A' tz'ac'anoch asun d'a satchaan̈, slajvi chi' syac'ancot n̈ab' d'a sat luum tic. A' tz'ac'an q'uib' an̈ an̈c'ultac d'a tzalquixtac. \q1 \v 9 An̈ejton pax a' tz'ac'an svael noc' noc' yed' noc' yunetac joj ayic tz'el yav noc' yuj vejel. \q1 \v 10 A Jehová, max tzalajlaj yed' eb' anima tz'ac'anoch yip noc' chej, ma yipal eb' soldado yipoc sc'ool. \q1 \v 11 Palta stzalaj yed' eb' ay xivc'olal d'ay, aton eb' tz'ac'anoch svach'c'olal yipoc sc'ool. \q1 \v 12 Ex aj Jerusalén, calec vach' lolonel d'a Jehová. Ex aj Sion, co b'itejec co Diosal. \q1 \v 13 A' tz'ac'anoch yip yijchuloc spuertail chon̈ab' Jerusalén, syac'anpax svach'c'olal d'a eb' cuninal. \q1 \v 14 A' tz'ac'an junc'olal d'a yol smacb'en co chon̈ab' tic, syac'anpax b'ud'joc yuj ixim trigo te vach'. \q1 \v 15 A' tz'ac'ancot slolonel d'a sat luum tic, elan̈chamel tz'elc'ochi. \q1 \v 16 A co Diosal tz'ac'ancot q'uen sacb'acom icha yilji sac lana. A' tz'ac'anoch q'uen cheev pococal, icha q'uen tic'aq'uil taan̈ tz'ajcan q'ueen. \q1 \v 17 A' tz'ac'ancot q'uen sacb'at icha q'uen cotac q'ueen. Axo val sical q'ueen, malaj junoc mach stechaj yuuj. \q1 \v 18 Syalanpaxi to tz'ulaxb'at q'ueen, syac'ancot ic', yic sb'ey yalil q'ueen chi'. \q1 \v 19 A slolonel yed' sc'ayb'ub'al, ix yac' cojtaquejel a on̈ israel yin̈tilal on̈ vin̈aj Jacob tic. \q1 \v 20 Man̈ ichocta' ix yutej d'a junocxo nación. Maj yojtaquejel-laj sc'ayb'ub'al co Diosal juntzan̈xo chon̈ab' chi'. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 148 \s1 Aljocab' vach' lolonel d'a Jehová‘R’yuj tas sb'onac \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 Aljocab' vach' lolonel d'a Jehová masanto d'a schaan̈il satchaan̈. \q1 \v 2 Alec vach' lolonel d'ay masanil ex yángel. Alec vach' lolonel masanil ex soldadoal satchaan̈. \q1 \v 3 Ic'chajocab' chaan̈ Jehová yuj c'u yed' q'uen uj. Ic'chajocab' chaan̈ yuj q'uen nitc'anal te vach' yilji yoc. \q1 \v 4 Ic'chajocab' chaan̈ yuj satchaan̈, to chaan̈ ay yed' pax yuj a a' ayec' d'a yib'an̈ satchaan̈ chi'. \q1 \v 5 Alchajocab' vach' lolonel d'a Jehová, yujto ton̈ej ix yala' ix b'ocan smasanil. \q1 \v 6 A' ix b'oancan masanil juntzan̈ chi' d'a yed'tal yic vach' ayec' ta' d'a masanil tiempo, ix yac'ancanoch d'a sleyal to malaj b'aq'uin̈ ol q'uexchajoc. \q1 \v 7 Yalocab' vach' lolonel d'a Jehová masanil tastac ay d'a sat luum tic, noc' nivac noc' ay d'a yol a' mar yed' pax noc' ay d'a sjulal yich a', \q1 \v 8 yed' leb'lon, q'uen sacb'at, q'uen sacb'acom, q'uic'al asun yed' chacxuxum ic', c'anab'ajumocab' syutej sb'a d'a slolonel Jehová chi'. \q1 \v 9 Yalocab' vach' lolonel lum nivac vitz d'a Jehová, lum tzalquixtac, te te' syac' sat, te' c'ute', \fig A te te' vach' yaj yavchaji|src="HK081E.tif" size="col" copy="Horace Knowles ©The British & Foreign Bible Society, 1954, 1967, 1972, 1995." ref="Sal 148.9" \fig* \q1 \v 10 yed' noc' c'ultaquil noc', noc' molb'etzal noc', noc' sn̈ervi, ma sjachvi yed' pax noc' much. \q1 \v 11 Ex sreyal yolyib'an̈q'uinal tic, ex anima d'a junjun chon̈ab', ex yajal yed' ex tze b'o yaj eb' chon̈ab', \q1 \v 12 ex vinac, ex ix, ex ichamtac anima yed' pax ex unin, alec vach' lolonel d'a Jehová e masanil. \q1 \v 13 Alec vach' lolonel d'a Jehová e masanil yujto an̈ej te b'inajnac. A stziquiquial ay masanto d'a yib'an̈ satchaan̈ yed' d'a yib'an̈ lum luum tic. \q1 \v 14 A' ix ac'an quipal a on̈ schon̈ab' on̈ tic. Calec vach' lolonel d'ay a on̈ israel on̈ tic, a on̈ton te xajanab'il on̈ yuuj. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 149 \s1 A Dios b'oannac masanil \q1 \v 1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \q1 Co b'itejec ac' b'it d'a Jehová. Co b'itejec b'it d'ay b'aj molan on̈ ec' a on̈ yic on̈xo tic. \q1 \v 2 Ex vetisraelal, con̈ tzalajec yed' co Diosal chaannaquel yich co nación tic. Con̈ tzalajec yed' co Reyal a on̈ aj chon̈ab' Sion on̈ tic. \q1 \v 3 Con̈ q'ueec cheneljoc scalanec vach' lolonel d'a Jehová, yic scac'an ejmelal d'ay. Con̈ b'itanec d'ay yed' te' arpa yed' pandereta, \q1 \v 4 yujto stzalaj qued'oc a on̈ schon̈ab' on̈ tic. Ol yac' co tzalajc'olal a on̈ emnaquil on̈ tic, yujto ol yac' co colnab'il. \q1 \v 5 Yuj snivanil yelc'och Jehová, con̈ tzalajec a on̈ yic on̈xo tic. An̈ejtona' con̈ b'itanec d'ay yuj tzalajc'olal ayic tzon̈ vaycan ochi. \q1 \v 6 Q'ueocab' cav co b'itan d'a Dios, axo jun q'uen espada ay ye d'a schab'il pac'an̈ yamb'il cuuj, \q1 \v 7 yic scac'anec' co pac d'a eb' ch'oc chon̈ab'il, scac'anoch yaelal d'a juntzan̈ nación, \q1 \v 8 yic vach' tz'och q'uen cadena d'a sreyal eb' yed' d'a eb' anima ay yopisio d'a scal eb', \q1 \v 9 yic scotcan yaelal d'a yib'an̈ eb', aton tz'ib'yajcani. A jun nivan opisio tic syac' Dios d'a masanil eb' sc'anab'ajan d'ay. \q1 Calec vach' lolonel d'a Jehová. \c 150 \s1 Aljocab' vach' lolonel d'a Jehová \q1 \v 1 Aljocab' vach' lolonel d'a Jehová. \q1 B'itanan̈ec d'a Dios d'a scajnub'. B'itanan̈ec d'ay yujto te nivan sb'inajnaquil d'a satchaan̈. \q1 \v 2 B'itanan̈ec d'a Dios yuj tas satub'tac sb'o'o. B'itanan̈ec d'ay yuj sb'inajnaquil, malaj junoc mach lajan yed'oc. \q1 \v 3 B'itanan̈ec d'ay yed' q'uen trompeta. B'itanan̈ec d'ay yed' te' arpa yed' pax salterio. \q1 \v 4 B'itanan̈ec d'ay yed' pandereta, tzex q'uepax cheneljoc yuj tzalajc'olal. B'itanan̈ec d'ay yed' flauta yed' pax juntzan̈ yamc'ab' yic b'it ay sch'an̈al. \q1 \v 5 B'itanan̈ec d'ay yed' q'uen platillo tzin̈in̈i sc'an̈i. B'itanan̈ec d'ay yed' q'uen platillo chaan̈ sc'an̈i. \q1 \v 6 Masanil tastac syic' yic', b'itanocab' d'a Jehová. \q1 Aljocab' vach' lolonel d'a Jehová. \fig A juntzan̈ yamc'ab' yic b'it|src="HK061C.tif" size="col" copy="Horace Knowles ©The British & Foreign Bible Society, 1954, 1967, 1972, 1995." ref="Sal 150.6" \fig* \fig |src="HK061G.tif" size="col" copy="Horace Knowles ©The British & Foreign Bible Society, 1954, 1967, 1972, 1995." ref="Sal 150.6" \fig* \fig |src="HK062A.tif" size="col" copy="Horace Knowles ©The British & Foreign Bible Society, 1954, 1967, 1972, 1995." ref="Sal 150.6" \fig*