\id PHP Philippians in Bokobaru, Ross Jones \h FILIPIDEENƆ \toc1 FILIPIDEENƆ \toc2 FILIPIDEENƆ \mt1 FILIPIDEENƆ \c 1 \s1 Pↄlu aduakɛna Filipideenↄnɛ \p \v 1 Mamↄma Pↄlu kↄ̃n Timↄtio Kirisi Yesu zↄ̀blerinↄ wámbe wa takada kɛ̀ kɛ̃̀ Luda gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú Filipinↄnɛ kuuna Kirisi Yesu guu kↄ̃n ń gbɛ̃nsinↄ kↄ̃n ń dↄnlɛrinↄ. \v 2 Luda wa De kↄ̃n Dii Yesu Kirisio gbɛ̃kɛɛ kɛare, à a gba aafia. \p \v 3 Gurↄↄ kɛ̀ a yã dↄ̀magu píngi, mɛɛ̀gↄ̃ ma Luda sáabu kpaamɛ. \v 4 Ma aduakɛna guu píngi mɛɛ̀gↄ̃ adua kɛɛare a píngi kↄ̃n pↄnnaao, \v 5 kɛ̀ a ↄ kàkↄ̃amao baaru nna kpana guu zaa gurↄↄ kɛ̀ á mà ai kↄ̃n a gbã̀ao yãnzi. \v 6 Má dↄ̃ sãnsãn, lán Luda zĩ maaa dàɛ a tɛ́ nà, eégↄ̃ kɛɛ ai à gá mì dɛo Kirisi Yesu mↄ́gurↄzĩ. \v 7 À maa kɛ̀ má a yã kũna a píngi lɛ, zaakɛ a yã kú ma swɛ̃̀n. Má da kpɛ́siaann yoo, má zɛ kↄ̃n baaru nnaa pìo a yãpura ona yãnzin yoo, a píngi á baka vĩ zɛ́ kɛ̀ Luda ma gbaa guu. \v 8 Ludaa dↄ̃ kɛ̀ mɛ́ɛ a bɛgɛɛ kɛɛ a píngi kↄ̃n Kirisi Yesu yenzi boriio. \v 9 Mɛɛ̀ adua kɛɛare, lɛ a yenzi gↄ̃ kaara àgↄ̃ gaa dↄ̃na guu kↄ̃n wɛ́ɛkɛ̃nao súusu, \v 10 lɛ à yã kɛ̀ kↄ̃ sìo à kɛɛ dↄ̃, àgↄ̃ kuu nↄ̀sɛpuradeenↄ ũ taari sai Kirisi mↄ́gurↄzĩ. \v 11 Àgↄ̃ pana kↄ̃n yã maaa kɛ̀ è bↄ Yesu Kirisi kiianↄo, lɛ wà Luda tↄ́ bↄ wà à sáabu kpá. \s1 Kirisin Pↄlu wɛ̃̀ndi ũ \p \v 12 Ma gbɛ̃nↄ, má yezi àgↄ̃ dↄ̃ kɛ̀ yã kɛ̀ ma le tɛ́ kà baaru nna gana aɛmmɛ, \v 13 ben soza kíbɛ dogarinↄ píngi kↄ̃n gbɛ̃ kpaaanↄↄ dↄ̃̀ kɛ̀ Kirisi yãnzin wà ma dà kpɛ́siaanzi. \v 14 Ma dana kpɛ́siaan yãnzi wa gbɛ̃ parideenↄ Dii náanɛ kɛ̀ dɛ yãala, ben aↄ̃ kùgbãaa kàara, aↄ̃ↄe Luda yã oo gbɛ̃nↄnɛ vĩa sai. \p \v 15 Yãpuramɛ, aↄ̃ gbɛ̃kenↄ è Kirisi yã waazi kɛ dɛnlana yãnzi kↄ̃n nↄ̀sɛgↄ̃aanↄo, gbɛ̃kenↄ sↄ̃ kↄ̃n nↄ̀sɛ maaao. \v 16 Gbɛ̃ kɛ̀kiinↄ è kɛ kↄ̃n yenziomɛ, zaakɛ aↄ̃ↄ dↄ̃ kɛ̀ má zɛna kↄ̃n Yesu baarunnakpanao yãnzin má yina kɛ̀zi. \v 17 Nↄ̀sɛgↄ̃aanↄdee pìnↄ sↄ̃ è Kirisi yã waazi kɛ dɛnla'ↄdↄannɛna yãnzimɛ, èe kɛ kↄ̃n nↄ̀sɛ puraaonlo. Aↄ̃ↄe daa wèe ma kuuna kpɛ́siaan nawɛ̃a kaaramɛ. \v 18 Yãken yↄ́? Mↄnafiki guun yoo, yãpuraa guun yoo, à píngi dé, wèe Kirisi yã waazi kɛɛmɛ. Ma pↄↄ nna kↄ̃n beeeo, bensↄ̃ eé ɛara à kɛ nna dↄ, \v 19 zaakɛ má dↄ̃ kɛ̀ adua kɛ̀ ée kɛɛmɛ kↄ̃n Yesu Kirisi Ninii dↄnlɛo é tó mà bↄ. \v 20 Ma wɛ́ɛ dↄzi, bensↄ̃ má à náanɛ vĩ maamaa, kɛ̀ wí é ma kũ yãke guuro. Tia sa lán a zii bà kↄ̃n kùgbãaao mɛ́ Kirisi tↄ́ bↄ ma mɛ̀ guu, má kuun yoo kesↄ̃ ma gan yoo. \v 21 Zaakɛ Kirisi yãnzin má kuuzi, gaa dɛmɛ àre ũ. \v 22 Tó ma kuuna wɛ̃̀ndio dɛmɛ zĩ àredee ũ, má dↄ̃ à kɛ̀ mɛ́ sɛ́ro, \v 23 ma laasuu kpaatɛnamɛ. Má yezi mà tá, lɛ màgↄ̃ kú kↄ̃n Kirisio. Gwee maamɛ dɛ gura kɛ̀la zã̀. \v 24 Mↄde à maa màgↄ̃ kú wɛ̃̀ndio a yãnzi. \v 25 Beee yã fɛɛna vĩro. Má dↄ̃ kɛ̀ mɛ́ gↄ̃ kɛ̀ màgↄ̃ kúao a píngi, lɛ à e à gá aɛ kↄ̃n pↄnnaao ludanaanɛkɛna guu. \p \v 26 Lɛn gurↄↄ kɛ̀ mɛ́ ɛara mà mↄ́ a gwa lɛ, é zɛ́ e à ĩa dã Kirisi Yesu guu maamaa ma yãnzi. \v 27 À píngi dé, tó ma mↄ a gwa ke mɛ́ɛ mↄ́ro yoo, à tó a kuuna kↄ̃ sɛ́ kↄ̃n Kirisi baaru nnaao, lɛ tó mɛ́ɛ a baaru maa, mà ma kɛ̀ á zɛna gíngin kↄ̃n lɛ́dolɛo, ée ↄsi kaa kↄ̃n nↄ̀sɛo do baaru nnaa pì zɛ́ yãnzi. \v 28 Àton tó a ibɛɛnↄ yãke vĩa a kũro. Beee égↄ̃ dɛńnɛ sèeda ũ kɛ̀ aↄ̃ mì pɛ̀ kaatɛnaa, amↄanↄ sↄ̃ é bↄ maa. Luda kɛnan gwe. \v 29 Zaakɛ Luda a gba zɛ́ à nawɛ̃a kɛ Kirisinɛ, èe kɛ à náanɛkɛna adonlo. \v 30 Ɔsii kɛ̀ á è mɛ́ɛ kaa yã, bensↄ̃ á mà mɛ́ɛ kaa ai tia, apinↄ á kú ↄsi dↄ̃nkↄ̃ pì guumɛ. \c 2 \s1 Zĩndabusana \p \v 1 Tó a kuuna Kirisi guu lɛ́damma vĩ, tó à yenzi e tɛ́ kaaagu, tó á lɛ́dolɛ vĩ kↄ̃n à Niniio, tó á kↄ̃ wɛ̃nda vĩ kↄ̃n sùuo, \v 2 à laasuu dↄ̃nkↄ̃ kɛ, àgↄ̃ yenzi dↄ̃nkↄ̃ vĩ lɛ́dↄ̃nkↄ̃deenↄ ũ, pↄyeziyãdↄ̃nkↄ̃deenↄ ũ, lɛ ma pↄnnaa gↄ̃ papana. \v 3 Àton yãke kɛ dɛnlana ke yↄ̃̀kↄ̃kɛna yãnziro. Zĩndabusana guu à a gbɛ̃daaa diɛ bɛ̀ɛ vĩ dɛ a zĩndala. \v 4 Gbɛ̃ke tón laasuu lɛ́ a zĩnda mɛ̀n do yãaro, à gbɛ̃ pãndenↄ pↄ́ lɛ́ dↄ. \v 5 Àgↄ̃ nↄ̀sɛ kɛ̀ Kirisi Yesu vĩi vĩ se. \q1 \v 6 À ludakɛɛ guu èe a zĩnda kɛna sɛ̃nkpɛ kↄ̃n Ludao yã daro, \q1 \v 7 ben à a zĩnda gwena tòn, à zĩ̀rikɛɛ sɛ̀, \q1 à gↄ̃̀ gbɛ̃ntee ũ, à gbɛ̃nteekɛɛ sɛ̀. \q1 \v 8 À a zĩnda bùsa, \q1 à mì sìɛ ai à gàa à gào, \q1 ai líkpangbãroo gaaa. \q1 \v 9 Beee yãnzi Luda à sɛ̀ lezĩ, \q1 à tↄ́ kɛ̀ dɛ tↄ́ píngilaa kpànɛ, \q1 \v 10 lɛ tó wà Yesu tↄ́ sì, \q1 gbɛ̃ sãnda píngi é kúɛnɛ \q1 ludambɛ kↄ̃n tↄↄtɛo kↄ̃n tↄↄtɛ gĩzĩo, \q1 \v 11 gbɛ̃ sãnda píngi é o a lɛ́o \q1 kɛ̀ Yesu Kirisi bé Dii ũ \q1 De Luda tↄ́bↄna yãnzi. \s1 À guu puńnɛ anduna guu \p \v 12 Beee yãnzi ma gbɛ̃ yenzideenↄ, lán eè ma yã ma gurↄↄ kɛ̀ má kúao nà, atɛ̃nsa kɛ̀ má kúao tia dↄro, àgↄ̃ a bↄna maa lɛ́ paazi kↄ̃n vĩao kↄ̃n luganao. \v 13 Zaakɛ Luda bé èe zĩi kɛɛ a guu, lɛ àgↄ̃ ye à pↄyezizi gbasa à kɛ. \v 14 À yã píngi kɛ wisↄ̃ kↄ̃n lɛokpaakↄ̃ao sai, \v 15 lɛ àgↄ̃ taari sai, gbãsĩ sai, Luda nɛ́ seesaideenↄ ũ tↄ̃ↄrigbɛ̃ sãsãna nↄ̀sɛpãsĩdeenↄ tɛ́, kɛ̀ ée guu puńnɛ anduna guu lán sↄsↄnɛnↄ bà, \v 16 àgↄ̃ wɛ̃̀ndi yã kũna, lɛ mà e mà ĩa dãao Kirisi mↄ́gurↄzĩ yãnzi. Tó ée kɛɛ lɛ, lɛ mɛ́ɛ bà pã lɛ́ro bensↄ̃ mɛ́ɛ zĩ pãa kɛro. \v 17 Baa tó ma aru é kwɛ́ɛ a ludanaanɛkɛna sa'o'i ũ, ma pↄↄ égↄ̃ nna, mɛ́ɛ pↄnnaa kɛɛao a píngi. \v 18 Apinↄ sↄ̃, à pↄnnaa kɛ lɛ, wà kɛ lɛdo. \s1 Timↄti kↄ̃n Ɛpafarↄdituo \p \v 19 Kↄ̃n Dii Yesu aubarikao mɛ́ Timↄti zĩawa tia, lɛ mà e mà a baaru ma, ma làakari kpáɛ. \v 20 Má gbɛ̃ke vĩ kɛ̀ à ye a yãzi kↄ̃n yãpuraao lán à bàro. \v 21 Baade píngi zĩnda yã bé è dↄnɛ aɛ, èe kɛ Yesu Kirisi yãnlo. \v 22 Á dↄ̃ lán Timↄti aĩa kɛ̀ nà, à baaru nna zĩi kɛ̀mao lán nɛ́ kↄ̃n a deo bà. \v 23 Tó má a zɛna dↄ̃ súusu, má yezi mà à zĩawa gↄ̃ↄ. \v 24 Má Dii náanɛ vĩ kɛ̀ mɛ́ mↄ́ tia ma zĩnda. \p \v 25 Ma gbɛ̃ Ɛpafarↄditu, ma zĩkɛri daa, ma kↄ̃dɛkɛri daa kɛ̀ a à zĩ̀ à dↄmalɛ kↄ̃n pↄ́ kɛ̀ mɛ́ɛ à ni dɛɛnↄ, má è à maa mà à gbarɛawamɛ. \v 26 Èe a bɛgɛ kɛɛ a píngi, bensↄ̃ à nↄ̀sɛ yàka, kɛ̀ a à gyãkɛna baaru mà yãnzi. \v 27 À gyãa kɛ̀ yãpura ai à kà gana, ben Luda à wɛ̃nda gwà. Èe kɛ àpi adonlo, kↄ̃n mapiomɛ se, lɛ ma pↄsiaa tón kaararo yãnzi. \v 28 Beee yãnzin mɛ́ɛ wãa mà à gbarɛawazi, lɛ a wɛ́ɛ sikↄ̃lɛ, a pↄↄ kɛ nna, ma làakari kpáɛ. \v 29 À gbãakɛ kpázi Dii guu kↄ̃n pↄnna bítao. À bɛ̀ɛ lí gbɛ̃ beee takanɛ. \v 30 À gↄ̃̀ féte kɛ̀ eé ga Kirisi zĩ yãnzi. À a zĩnda kpà gaaa, lɛ à e à dↄnlɛ kɛ̀ é fↄ̃ à kɛmɛroo kɛmɛ yãnzi. \c 3 \s1 Kirisi dↄ̃na \p \v 1 Ma gbɛ̃nↄ, yã kɛ̀ gↄ̃̀n yɛ̀: À pↄnnaa kɛ Dii guu. Mɛ́ gí yã kɛ̀ má òare yãa gbɛ̀ sisiziro. Àmbe aafia ũare. \v 2 À làakari kɛ lɛwan mↄ̀nↄzi, zaakɛri kɛ̀ aↄ̃è ń kɛ gyáigyai pìnↄ! \v 3 Wamↄwa kɛ̀ weè dↄnzi kɛ Ludanɛ kↄ̃n à Ninii gbãaao, weè ĩa dã Kirisi Yesu guu, weè náanɛ kpá wa zĩnda yãaro wámbe bã̀ngude yãpuraanↄ ũ. \v 4 Mapi, má zɛ́ vĩ mà náanɛ kpá ma zĩndaa. Tó gbɛ̃ e daa á a zĩnda náanɛkɛna, ma pↄ́ dɛàla. \v 5 Ma bã̀ngu kɛ̀ ma gurↄ sↄraagↄ̃dee zĩ. Isarailin ma ũ ina guu, Bɛyãmi borii, Eberu bori yãpuraa. Musa doka musu má kú Farisinↄ gãli guu. \v 6 Ma aĩa kɛ̀, ma wɛ́ɛ tã̀ sↄsi gbɛ̃nↄa. Yãkɛna a zɛ́a Musa doka guu, gbɛ̃kee e fↄ̃ à ma taari èro. \v 7 Mↄde yã kɛ̀ má kũna àre ũ yãa pìnↄ gↄ̃̀mɛ àre sai tia Kirisi yãnzi. \v 8 À kɛ̀ dɛńlaa ma yã píngi dìɛ àre sai ma Dii Kirisi Yesu dↄ̃na kɛ̀ dɛ à píngila yãnzi. Kirisi pì yãnzin ma ↄ gbàrɛ yã píngizi bùsa ũzi, lɛ màgↄ̃ à vĩ, \v 9 màgↄ̃ kú à guu kↄ̃n yã kɛ̀ è tó wà kɛ nna kↄ̃n Ludao a náanɛkɛna yãnzio. Luda è tó yã bↄńyo nna dokakũna yãnzinlo, è tó yã bↄńyo nna Kirisi náanɛkɛna yãnzimɛ. \v 10 Yã kɛ̀ má yezi bé à dɛ mà Kirisi dↄ̃ kↄ̃n gbãaa kɛ̀ à fɛ̀ɛo bↄna gaan-o, lɛ ma bà gↄ̃ kú à nawɛ̃akɛna guu, mà gↄ̃ lán à bà à gaa guu \v 11 gbasa mà gↄ̃ gàafɛɛ ũ. \s1 Pↄ́ kɛ̀ nɛ́ɛ pɛɛa lena \p \v 12 Èe kɛ má lè pínginlo bensↄ̃ má papana gĩaro. Mɛ́ɛ pɛɛamɛ, lɛ mà yã kɛ̀ Kirisi Yesu ma sɛ a pↄ́ ũ yãnzi sí ma pↄ́ ũ. \v 13 Ma gbɛ̃nↄ, mɛ́ɛ sɛ́ kɛ̀ má lè má kũ̀ kↄ̀ro. Yã mɛ̀n doon mɛ́ɛ kɛɛ, mɛɛ̀ nↄnↄ pↄ́ kɛ̀ kú ma aɛzi, pↄ́ kɛ̀ kú ma kpɛɛ laasuulɛna sai. \v 14 Mɛ́ɛ pɛɛ pↄ́ kɛ̀ ma wɛ́ɛ dↄzia, lɛ mà àre kɛ̀ Luda wa sisia gana musu e Kirisi Yesu gãzĩ. \v 15 Wamↄwa gbɛ̃ papananↄ, wàgↄ̃ laasuu beee vĩ. Tó á laasuu pãnde vĩ, Luda é a wɛ́ɛ kɛ̃are yã beee musu. \v 16 À píngi dé, guu kɛ̀ wa kan kɛ̀, wà gá aɛ zɛ́ dↄ̃nkↄ̃ pì guu. \p \v 17 Ma gbɛ̃nↄ, à ma zɛ́kpaɛ sɛ́, lán wa à taka kɛ̀are nà, a wɛ́ɛ gↄ̃ tɛ́ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ kuuna kↄ̃ sìonↄzi. \v 18 Mɛɛ̀gↄ̃ ooare yã gɛ̃̀n baaagↄ̃, bensↄ̃ ma ɛara mɛ́ɛ ooare tia dↄ kↄ̃n wɛ́ɛ'io, gbɛ̃nↄↄ kuu pari kɛ̀ aↄ̃ yãkɛna ń kɛ́ Kirisi gana lía ibɛɛnↄ ũ. \v 19 Aↄ̃ mì pɛ̀ kaatɛnaa. Aↄ̃ gbɛɛɛn ń dii ũ, wíyãn ń ĩadãbↄ ũ, anduna yãn aↄ̃ laasuu ègↄ̃ kúa. \v 20 Wapinↄ sↄ̃, ludambɛ gbɛ̃nↄn wa ũ, wa wɛ́ɛ dↄ Mìsiri kɛ̀ eé bↄ gweezi, àmbe Dii Yesu Kirisi ũ. \v 21 Eé wa mɛ̀ gbãasainↄ li lán a mɛ̀ gakuidee bà kↄ̃n a gbãaa kɛ̀ eé fↄ̃ à tó pↄ́ píngi mì siɛareeo. \c 4 \s1 Lɛ́dammana \p \v 1 Beee yãnzi ma gbɛ̃ yenzidee kɛ̀ mɛ́ɛ a bɛgɛ kɛɛnↄ, amↄa kɛ̀ á dɛ ma ĩadãbↄ kɛ̀ mɛɛ̀ pↄnnaa kɛo ũunↄ, àgↄ̃ zɛna gíngin Dii guu lɛ, ma gbɛ̃nↄ. \p \v 2 Ma agbaa kpà Yuodianɛ kↄ̃n Sintisio aↄ̃gↄ̃ lɛ́dolɛ vĩ Dii guu. \v 3 Mmↄn sↄ̃ ma gbɛ̃ndo náanɛde, ma wɛ́ɛ kɛ̀mma, ǹ dↄ nↄgbɛ̃ pìnↄlɛ, zaakɛ aↄ̃ ↄsi kàmao baaru nna kpana guu kↄ̃n Kɛlɛmɛntio kↄ̃n ma zĩkɛri daanↄ. Aↄ̃ tↄ́ kú wɛ̃̀ndi takadan. \p \v 4 Àgↄ̃ pↄnnaa kɛɛ Dii guu gurↄ píngi. Má òare dↄ, à pↄnnaa kɛ. \v 5 À a zĩnda busa baade pínginɛ. Dii mↄna kà kĩi. \v 6 Àton yãke kã̀hãn kɛro. Yã píngi guu à adua kɛ à yã gbeka Ludaa kↄ̃n sáabukɛnao, à a yã'ↄ̃ammanↄ onɛ, \v 7 eé a nↄ̀sɛ kↄ̃n a làakario kpáɛare Kirisi Yesu guu. Nↄ̀sɛkpaɛna pì bíta, à dɛ gbɛ̃ntee dↄ̃nala. \p \v 8 Ma gbɛ̃nↄ, yã kɛ̀ gↄ̃̀aren yɛ̀: Yã kɛ̀ yãpuraa vĩ bensↄ̃ à bɛ̀ɛ vĩ, yã kɛ̀ zɛ́ vĩ bensↄ̃ à gbãsĩ vĩro, yã kɛ̀ nna bensↄ̃ à aubarika vĩ, yã kɛ̀ maa bensↄ̃ wè à sáabu kpá, àgae laasuu lɛ́ yã beeenↄ musu. \v 9 Yã kɛ̀ má dàare á sì, yã kɛ̀ á mà ma lɛ́zĩ bensↄ̃ á èma, à yã beeenↄ kɛ, Luda Aafiade égↄ̃ kúao. \s1 Pↄlu Filipideenↄ sáabukpana \p \v 10 Ma pↄↄ nna bíta Dii guu, zaakɛ a laasuu ɛ̀ara à sù ma yãa sa. A bà kúmao zaa zi, mↄde zɛ́n ée ero. \v 11 Mɛ́ɛ o lɛ kɛ̀ mɛ́ɛ takaasi kɛɛ yãnzinlo, zaakɛ má dà ma zĩndanɛ màgↄ̃ sáabu vĩ gwena píngi guu. \v 12 Má takaasikɛna dↄ̃ bensↄ̃ má nnamana dↄ̃. Gurↄ píngi gu píngia kãna ke nↄaa, pↄ́dinzi ke pↄ́kɛ̃sãmmana yãke vĩmɛ dↄro. \v 13 Mɛ́ pↄ́ píngi fↄ̃ Kirisi kɛ̀ è ma gba gbãaa yãnzi. \v 14 Baa kↄ̃n beeeo kɛ̀ a bà kú kↄ̃n ma takaasikɛnao, a yã maaa kɛ̀. \p \v 15 Filipideenↄ, á dↄ̃ a zĩndanɛ, ma baaru nna kpanaare káaku guu, kɛ̀ ma bↄ Masedonia bùsun, sↄsi kee kuu kɛ̀ ↄ dàma kↄ̃n ↄↄ bↄkↄ̃tɛoro, sé apinↄ. \v 16 Baa gurↄↄ kɛ̀ má kú Tɛsalonika, a pↄ́ kɛ̀ mɛ́ɛ à ni dɛɛnↄ kpã̀sãmɛ dɛ gɛ̃̀n doola. \v 17 Èe kɛ gbaan mɛ́ɛ wɛtɛɛro, a àre kaarana Luda kiian mɛ́ɛ wɛtɛɛ. \v 18 Ma pↄ́ kɛ̀ á kpã̀sãmɛɛ è, à pàpa ai à dìzi. Ɛpafarↄditu a gbaanↄ kpàma, pↄ́ mↄ̀ma sa. À dɛ sa'obↄ kɛ̀ à gũ nna Ludanɛ bensↄ̃ è kánɛ à sí ũ. \v 19 Ma Luda é pↄ́ kɛ̀ á à nii vĩinↄ kpáawa Kirisi Yesu guu à auziki gakuide lɛ́n. \v 20 Wàgↄ̃ wa Luda wa De tↄ́ bↄↄ gurↄ píngi! Aami. \s1 Lɛ́zammana \p \v 21 À ì kpá Luda gbɛ̃nↄa ń píngi kuuna Kirisi Yesu guu. Ma gbɛ̃ kɛ̀ wá kú lɛdoonↄ ì kpàawa. \v 22 Luda gbɛ̃nↄ ì kpàawa ń píngi, atɛ̃nsa gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú Siza bɛɛnↄ. \v 23 Dii Yesu Kirisi gbɛ̃kɛɛ kɛare a niniin.