\id LUK Luke in Bokobaru, Ross Jones \h LUKU \toc1 Baaru nnaa kɛ̀ Luku kɛ̃̀ \toc2 LUKU \mt1 LUKU \mt2 Baaru nnaa kɛ̀ Luku kɛ̃̀ \io1 Yesu Kirisi ina 1:5-2:52 \io1 Yaaya Batisikɛri waazikɛna 3:1-3:20 \io1 Yesu batisikɛna 3:21-4:13 \io1 Yesu yãdannɛna Galili 4:14-9:50 \io1 Zaa Galili ai Yerusalɛmu 9:51-19:27 \io1 Yesu kuuna Yerusalɛmu 19:28-22:46 \io1 Yesu gana kↄ̃n à fɛɛnao 22:47-24:53 \c 1 \p \v 1 Gbɛ̃ paridee ↄ kpà, lɛ wà yã kɛ̀ kɛ̀ wa tɛ́ tↄ̃kɛ̃ takada guu zɛ́azɛa, \v 2 lán gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ dɛ yã pì sèedadeenↄ ũ kↄ̃n a baarukparinↄↄ òwe nà zaa káaku. \v 3 Tia sa mapi sↄ̃, lán ma wɛ́ɛ tɛ̀ yã pìnↄzi nà doodo zaa a daɛna, má è à maa mà kɛ̃nnɛ zɛ́azɛa, ma gbɛ̃ bɛ̀ɛde Tiofilu, \v 4 lɛ ǹ yã kɛ̀ wà dànnɛɛ sãnsãn dↄ̃. \s1 Malaika gĩakɛ à Yaaya Batisikɛri ina yã ò \p \v 5 Yudea bùsu kí Hɛrↄdu gurↄ sa'ori kee kuu, à tↄ́n Zakari. À kú Abia sa'orinↄ gãli guumɛ. À naↄ̃ tↄ́n Ɛlizabɛti, Aruna boriimɛ dↄ. \v 6 Aↄ̃ plaaa ń píngi maa Ludanɛ. Aↄ̃ègↄ̃ kuu taari sai, aↄ̃ↄ Dii doka kↄ̃n yã kɛ̀ à dìɛnↄ kũna. \v 7 Mↄde aↄ̃ nɛ́ vĩro, zaakɛ Ɛlizabɛti nɛ́ pãaamɛ, ben aↄ̃ gↄ̃ↄn plaaa ń píngi zi kũ̀. \p \v 8 Gurↄↄ kɛ̀ sa'ona kà ń gãlia, Zakari bé èe sa'ona Ludaa zĩi kɛɛ. \v 9 Lán sa'ori pìnↄ è kɛ nà, aↄ̃ kàbankpɛ kɛ̀, ben kàbankpɛ Zakari kũ̀, lɛ à gá tuaetiti kpata Dii kpɛ́n. \v 10 Tuaetitikpatagurↄ parii kàkↄ̃a kpɛɛlɛa píngi aↄ̃ↄe adua kɛɛ. \v 11 Ben Dii malaika bↄ̀ à mↄ̀zi à zɛ̀ tuaetitikpataki ↄplazi. \v 12 Kɛ̀ Zakari à è, à kɛ̀ gìri, vĩa à kũ̀. \v 13 Ben malaika pì bènɛ: Ǹton tó vĩa n kũro Zakari. Luda n wɛ́ɛkɛɛ sì, n naↄ̃ Ɛlizabɛti é nɛ́ i gↄ̃gbɛ̃ ũ, nɛ́ tↄ́ kpánɛ Yaaya. \v 14 N pↄↄ é kɛ nna, nɛ́ yáa dↄ, gbɛ̃nↄ é pↄnnaa kɛ à ina yã musu pari, \v 15 zaakɛ eégↄ̃ dɛ Diinɛ gbɛ̃nsi ũmɛ. Eé wɛ̃ɛ ke í gbãa ke miro, Luda Nini égↄ̃ kúa zaa à da gbɛɛɛmmɛ. \v 16 Eé tó Isarailinↄ aɛ dↄ Dii ń Ludaa pari, \v 17 eé dↄ Diinɛ aɛ kↄ̃n Luda Nini gbãaa kɛ̀ Ilia vĩ yãao. Eé tó denↄ lɛ́ kɛ do kↄ̃n ń nɛ́nↄ, eé tó swãyãmarisaideenↄ gbɛ̃ maaanↄ ↄ̃ndↄ̃ↄ sɛ́. Eé tó gbɛ̃nↄ gↄ̃ kú soru guu Diinɛ. \p \v 18 Ben Zakari bè malaika pìnɛ: Mɛ́ yã pì sãnsãn dↄ̃ diamɛ? Zaakɛ mare zikũnan ma ũ, ben ma naↄ̃ zi kũ̀ dↄ. \v 19 Ben malaika pì wèàla à bè: Mámbe Gabliɛli ũ, mɛɛ̀gↄ̃ zɛna Luda aɛzĩ. Àmbe à ma zĩ mà yã pì onnɛ mà baaru nnaa pì kpánnɛ. \v 20 Ǹ ma, n nɛ́nɛ é naɛ, nɛ́ fↄ̃ ǹ yã oro ai yã pì gá kɛo, kɛ̀ nɛ́ɛ ma yã kɛ̀ eé kɛ a gurↄↄa síro yãnzi. \v 21 Gurↄↄ mↄ̀a sↄ̃ wèe Zakari dãa. À gìkɛna Luda kpɛ́n bↄ̀ ń saɛ. \v 22 Kɛ̀ à bↄ̀, èe fↄ̃ à yã òńyoro, ben wà dↄ̃̀ kɛ̀ à wɛ́ɛgupu è Luda kpɛ́mmɛ. Lán à nɛ́nɛ nàɛ nà, ben èe yã oońnɛ kↄ̃n ↄↄo. \v 23 Kɛ̀ Zakari sa'ogurↄↄ pàpa, ben à tà bɛ. \v 24 Beee gbɛra à naↄ̃ Ɛlizabɛti nↄ̀ sì, ben à a zĩnda ùtɛ ai mↄ sↄↄro à bè: \v 25 Dii yã kɛ̀ kɛ̀mɛ, à ma wɛ̃nda gwà, à ma bↄ wín. \s1 Malaika gĩakɛ à Yesu ina yã ò \p \v 26 À mↄ swɛɛdodee guu Luda malaika Gabliɛli zĩ̀ Galili lakutu kɛ̀ wè be Nazarɛti guu. \v 27 À gàa nↄkparɛ lɛzii kɛ̀ à tↄ́n Mariama kiia. À gↄ̃kpamma vĩ Dauda borii ũ. À tↄ́n Yusufu. \v 28 Kɛ̀ malaika pì gɛ̃̀ à kiia, à bènɛ: Fↄↄ aubarikade! Dii kúnyo. \v 29 Mariama bídi kɛ̀ maamaa yã pìa, à laasuu lɛ̀ à bè: Ì beee mì dɛ diamɛ? \v 30 Ben malaika pì bènɛ: \q1 Mariama, ǹton tó vĩa n kũro, \q1 zaakɛ Luda gbɛ̃kɛɛ kɛ̀nnɛmɛ. \q1 \v 31 Ǹ ma! Nɛ́ nↄ̀ sí ǹ nɛ́ i gↄ̃gbɛ̃ ũ, \q1 nɛ́ tↄ́ kpánɛ Yesu. \q1 \v 32 Eégↄ̃ dɛ gbɛ̃nsi ũ, \q1 weé à sísi Luda Musude Nɛ́. \q1 Dii Luda é à kpá \q1 à dezi Dauda kpatan, \q1 \v 33 eégↄ̃ kí blee Yakubu boriinↄnɛ gurↄ píngi, \q1 à kíblena égↄ̃ yãana vĩro. \m \v 34 Ben Mariama bè malaika pìnɛ: Kɛ̀ má gↄ̃gbɛ̃ dↄ̃ zikiro, beee é sí kɛ diamɛ? \v 35 Malaika wèàla à bè: \q1 Luda Nini é summa, \q1 Luda Musude gbãaa é danla. \q1 Beee yãnzi nɛ́ kɛ̀ nɛ́ ii pì kuuna égↄ̃ adona, \q1 weé à sísi Luda Nɛ́. \m \v 36 N danɛ Ɛlizabɛti nɛ́gↄ̃gbɛ̃ nↄ̀sina se a zikũ guu. Nↄgbɛ̃ kɛ̀ wà dìɛ pãaa ũu pì kú kↄ̃n nↄ̀ mↄ swɛɛdooo tia. \v 37 Zaakɛ Luda kiian baabↄ píngi è sí kɛn. \v 38 Ben Mariama bè: Dii zↄ̀blerin ma ũ. À kɛmɛ lán ń ò nà. Ben malaika pì tà à à tòn. \s1 Mariama gana Ɛlizabɛti gwa \p \v 39 Gurↄↄ mↄ̀a Mariama fɛ̀ɛ à gàa lakutu kɛ̀ kú Yudea bùsu gusĩsĩdeen gↄ̃ↄ. \v 40 À gàa Zakari bɛ, ben à ì kpà Ɛlizabɛtia. \v 41 Kɛ̀ Ɛlizabɛti Mariama ì pì mà, à nɛ́ vĩ̀ à gbɛɛɛ guu, ben Luda Nini sù Ɛlizabɛtia, \v 42 à wii gbãaa lɛ̀ à bè: Aubarikadeen n ũ dɛ nↄgbɛ̃ píngila. Aubarikadeen nɛ́ kɛ̀ kú n gbɛɛɛn ũ dↄ. \v 43 Bↄ́n ma ũ kɛ̀ ma Dii da mↄ̀ ma gwaa? \v 44 Gurↄↄ kɛ̀ ma n ì mà dé, nɛ́ kɛ̀ kú ma gbɛɛɛn vĩ̀ kↄ̃n pↄnnaao. \v 45 Aubarikadeen n ũ, mmↄn kɛ̀ n yã kɛ̀ Dii ònnɛɛ sì, kɛ̀ eé kɛ. \s1 Mariama Dii tↄ́ sɛna lezĩ \p \v 46 Ben Mariama bè: \q1 Mɛ́ɛ Dii tↄ́ sɛɛ lezĩ ma swɛ̃̀ guu, \q1 \v 47 ma pↄↄ e kɛɛ nna Luda ma Mìsiria, \q1 \v 48 zaakɛ à ma yã dà, \q1 mamↄma à zↄ̀bleri kɛ̀ mɛ́ɛ ká pↄ́ke lɛ́zĩroo. \q1 Zaa tia ai gurↄ píngi weé bemɛ aubarikadeemɛ, \q1 \v 49 zaakɛ Luda gbãade yã bíta kɛ̀mɛ. \q1 À tↄ́ kú adona. \q1 \v 50 È wɛ̃nda dↄ̃ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è a vĩa kɛɛnↄnɛ \q1 ai ń boriia. \q1 \v 51 À a gã̀sã pòro à a gbãaa ↄ̀dↄańnɛ, \q1 à ĩadãrinↄ fã̀akↄ̃a kↄ̃n ń laasuunↄ. \q1 \v 52 À gbãadeenↄ bↄ̀ kpatan, \q1 à talakanↄ sɛ̀ lezĩ. \q1 \v 53 À pↄ́ maaanↄ kpà nↄadɛrinↄa aↄ̃ kã̀, \q1 mↄde à ↄↄdeenↄ gbàrɛ ↄkori. \q1 \v 54 À a zↄ̀bleri Isarailinↄ ĩan ká, \q1 aↄ̃ yã e sãnlo. \q1 \v 55 À wɛ̃nda dↄ̃̀ Ibraĩnɛ kↄ̃n a borii pìnↄ \q1 lán à ò wa dezinↄnɛ nà. \m \v 56 Mariama vɛ̃̀ɛ kↄ̃n Ɛlizabɛtio lán mↄ aagↄ̃ↄ bà, ben à tà bɛ. \s1 Yaaya Batisikɛri ina \p \v 57 Ɛlizabɛti nɛ́'igurↄↄ kà, ben à nɛ́ ì gↄ̃gbɛ̃ ũ. \v 58 Kɛ̀ à fáandideenↄ kↄ̃n à danɛnↄↄ mà lán Dii wɛ̃nda dↄ̃̀nɛ nà, aↄ̃ pↄnnaa kɛ̀o. \v 59 À gurↄ sↄraagↄ̃dee zĩ aↄ̃ mↄ̀ bã̀ngu kɛ nɛ́ pìnɛ, lɛ wà à de Zakari tↄ́ kpánɛ, \v 60 ben à da bè: Auo! Weé à sísi Yaayamɛ. \v 61 Aↄ̃ bènɛ: Gbɛ̃kee kú n danɛnↄ tɛ́ kɛ̀ à tↄ́ beee vĩro. \v 62 Ben aↄ̃ yã ò à denɛ kↄ̃n ↄↄo, lɛ wà dↄ̃ dian à yezi wà tↄ́ kpánɛ nà. \v 63 Zakari walaa gbèka, ben à kɛ̃̀a: À tↄ́n Yaaya. Yã pì bↄ̀ ń saɛ ń píngi. \v 64 Gwe gↄ̃ↄ à nɛ́nɛ gùɛ, à lɛ́ bↄ̀ èe yã oo èe Luda sáabu kpaa. \v 65 Ben vĩa ń fáandideenↄ kũ̀ ń píngi, ben Yudea bùsu gusĩsĩde gbɛ̃nↄↄ e yã pì tↄ̃kɛ̃ɛ ń píngi. \v 66 Ben gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ yã pì mànↄ kũna ń nↄ̀sɛ guu wà bè: Bↄ́n nɛ́ pì égↄ̃ dɛ a ũ ziaa? Zaakɛ Dii ↄↄ ligazimɛ. \s1 Zakari annabikɛyã'ona \p \v 67 Luda Nini sù à de Zakaria, ben à annabikɛyã ò à bè: \q1 \v 68 Wà Dii Isarailinↄ Luda sáabu kpá! \q1 À mↄ̀ à a gbɛ̃nↄ bò. \q1 \v 69 À Mìsiri gbãadee bↄ̀we \q1 a zↄ̀bleri Dauda bori tɛ́, \q1 \v 70 lán à ò a annabinↄ gãzĩ nà zaa gìkɛna. \q1 \v 71 Aↄ̃ bè eé wa sí wa ibɛɛnↄa, \q1 eé wa bↄ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ zàwaguu pìnↄ ↄzĩ. \q1 \v 72 Lɛmɛ à wa dezinↄ wɛ̃nda gwà lɛ, \q1 à bà kuunańyo yã e sãnlo. \q1 \v 73 À la dà wa dezi Ibraĩnɛ \q1 \v 74 à bè é wa bↄ wa ibɛɛnↄ ↄzĩ, \q1 é wa gba zɛ́ wà dↄazi vĩa sai, \q1 \v 75 lɛ wa kuuna gↄ̃nɛ adona gbɛ̃ maaanↄ ũ \q1 ai wa wɛ̃̀ndi lɛ́n. \q1 \v 76 Mpi sↄ̃ ma nɛ́, \q1 weé n sísi Luda Musude annabi, \q1 zaakɛ ḿbe nɛ́ dↄ Diinɛ aɛ ǹ zɛ́ kɛkɛnɛ. \q1 \v 77 Nɛ́ tó à gbɛ̃nↄ dↄ̃ lán eé ń mì sí nà, \q1 lán eé ń durunnↄ kɛ̃ńnɛ nà. \q1 \v 78 Zaakɛ wa Ludaa sùu vĩ, \q1 bↄna musu eé mↄ́ wa gwa lán gudↄna bà, \q1 \v 79 lɛ à guu pu gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú gusiaa guunↄnɛ \q1 kↄ̃n gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú gaa lɛ́zĩnↄ, \q1 lɛ à wa gbá da aafia zɛ́n. \m \v 80 Nɛ́ pì bíta kũ̀ à gↄ̃̀ kãgbãadee ũ. A kú gbáan ai gurↄↄ kɛ̀ à bↄ̀ Isarailinↄnɛ gupuraaa. \c 2 \s1 Yesu Kirisi ina \r (Mat 1:18-25) \p \v 1 Gurↄↄ mↄ̀a Siza Ogↄsutu bↄ̀ kↄ̃n yão à bè wà a bùsu gbɛ̃nↄ naro ń píngi. \v 2 Narona káaku kɛ̀ wà kɛ̀n gwe gurↄↄ kɛ̀ Kiriniu dɛ Siria bùsu gbɛ̃nsi ũ. \v 3 Baade píngi gàa a bɛ wɛ́tɛ lɛ wà à tↄ́ da takadan. \v 4 Yusufu sↄ̃ bↄ̀ Nazarɛti, Galili bùsun à gàa Dauda bɛ lakutu Bɛtɛlɛmu, Yudea bùsun, kɛ à dɛ Dauda borii ũ yãnzi. \v 5 À gàa lɛ wà à tↄ́ da takadan gwe kↄ̃n a nↄkpamma Mariama kɛ̀ nↄ̀sinao, \v 6 ben gurↄↄ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú gwe, à nɛ́'igurↄↄ kà, \v 7 ben à a nɛ́ daudu ì. À bisa fĩ̀fĩa à à dàɛ pↄ́kãdeenↄ pↄ́blebↄn, kɛ̀ aↄ̃ↄe guu e nibↄnↄ pitakiiaro yãnzi. \p \v 8 Sãdãrinↄↄ kú bùsu dↄ̃nkↄ̃ pì guu, aↄ̃ↄe ii sɛ̃̀tɛ aↄ̃ↄe ń sãanↄ dãkpaa gwãavĩ. \v 9 Ben Dii malaika bↄ̀ à mↄ̀ńzi, Dii gakui guu pù à lìgańzi, ben vĩa ń kũ maamaa. \v 10 Malaika pì bèńnɛ: Àton tó vĩa a kũro, zaakɛ ma mↄ mà baaru nnaa kpáaremɛ, gbɛ̃ píngi pↄↄ é kɛ nna maamaa. \v 11 Wà Mìsiri ìare Dauda wɛ́tɛn gwãavĩa, àmbe Mɛsaya ũ Dii ũ. \v 12 Sèeda kɛ̀ eé tó à à dↄ̃ↄn yɛ̀: É nɛ́kpãntɛ̃ e daɛna pↄ́kãdeenↄ pↄ́blebↄn, bisa fĩfĩa. \v 13 Kãndo ludambɛ zĩ̀kpɛɛnↄↄ kú kↄ̃n malaika pìo lɛdo paripari, aↄ̃ↄe Luda sáabu kpaa wà bè: \q1 \v 14 Wà Luda tↄ́ bↄ zaa musu, \q1 gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ yã kɛ̀nɛ nnaanↄ aafia e tↄↄtɛa. \p \v 15 Kɛ̀ malaika pìnↄ gùńla aↄ̃ tà ludambɛ, ben sãdãrinↄↄ bèkↄ̃nɛ: Wà gá Bɛtɛlɛmu, lɛ wà yã kɛ̀ kɛ̀ pì e, yã kɛ̀ Dii tò wá dↄ̃̀. \v 16 Ben aↄ̃ fɛ̀ɛ wà gàa kpakpaa aↄ̃ bↄ̀ Mariama kↄ̃n Yusufuoa kↄ̃n nɛ́kpãntɛ̃ pìo daɛna pↄ́kãdeenↄ pↄ́blebↄn. \v 17 Kɛ̀ aↄ̃ à è, aↄ̃ yã kɛ̀ wà òńnɛ nɛ́ pì musu ò. \v 18 Ben yã kɛ̀ sãdãrinↄↄ ò pì bↄ̀ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ mànↄ saɛ ń píngi. \v 19 Mariama yã pì kũna a nↄ̀sɛ guu píngi èe laasuu lɛɛa. \v 20 Sãdãrinↄ lìara wà tà, aↄ̃ↄe Luda tↄ́ sɛɛ lezĩ aↄ̃ↄe à sáabu kpaa yã kɛ̀ aↄ̃ↄ mà ben aↄ̃ↄ è yãnzi, zaakɛ à kɛ̀ lán wà òńnɛ nà. \s1 Tↄ́kpana Yesunɛ \p \v 21 À gurↄ sↄraagↄ̃dee zĩ nɛ́ bã̀ngukɛgurↄↄ kà, ben wà tↄ́ kpànɛ Yesu, tↄ́ kɛ̀ malaika ò zaalɛ wèe à nↄ̀ síroo. \s1 Yesu ↄdↄana Diinɛ \p \v 22 Kɛ̀ aↄ̃ gbãsĩbↄgurↄↄ kà, aↄ̃ à sɛ̀ wà gàa à ↄdↄa Diinɛ Yerusalɛmu lán Musa doka ò nà. \v 23 Zaakɛ à kú Dii doka takadan wà bè, wà daudunↄ kpá Diia. \v 24 Aↄ̃ sa'opↄ kɛ̀ wà dìɛ Dii doka takadan kpà, wà bè pↄ̃tɛ̃ɛ mɛ̀n plaaa ke lukulukunɛ bↄ̀rↄ mɛ̀n plaa. \p \v 25 Gbɛ̃kee kú Yerusalɛmu à tↄ́n Simɛↄ. Gbɛ̃ maaamɛ, à Luda vĩa vĩ à wɛ́ɛ dↄ Isarailinↄ mìsinazi. Luda Ninii kúa, \v 26 ben à bènɛ eé ga Dii gbɛ̃ kɛ̀ wè be Mɛsaya ena sairo. \v 27 Luda Nini dↄ̀nɛ aɛ, ben à gɛ̃̀ Luda ua guu. Kɛ̀ Mariama kↄ̃n Yusufuo mↄ̀ kↄ̃n ń nɛ́ Yesuo yã kɛ̀ wà dìɛ doka takadan kɛna yãnzi, \v 28 ben Simɛↄ à sì a ↄzĩ à Luda sáabu kpà à bè: \q1 \v 29 Ǹ mamↄma n zↄ̀bleri gbarɛ aafia guu sa \q1 lán ń òmɛ nà Dii, \q1 \v 30 zaakɛ ma wɛ́ɛ sì Mìsiri kɛ̀ ń dìɛlɛ, \q1 \v 31 kɛ̀ n à yã kɛ̀kɛ bori píngi wáa. \q1 \v 32 Eégↄ̃ dɛ gupuraa ũ lɛ à guu pu bori pãndenↄnɛ \q1 à n gbɛ̃ Isarailinↄ tↄ́ sɛ́ lezĩ. \m \v 33 Yã kɛ̀ à ò nɛ́ pì musu bↄ̀ à de kↄ̃n à dao saɛ. \v 34-35 Simɛↄ sa maaa òńnɛ, ben à bè nɛ́ pì da Mariamanɛ: \q1 Àmbe eégↄ̃ dɛ sèeda kɛ̀ Isarailinↄ é gízi ũ, \q1 pↄsiaa é n swɛ̃̀ zↄ̃ lán fɛ̃ɛdaa bà. \q1 Isaraili kenↄ é kaatɛ aↄ̃ kenↄ é mìsina e à gãzĩ, \q1 aↄ̃ nↄ̀sɛ guu yã é bↄ gupuraaa. \p \v 36 Nↄgbɛ̃ annabi kee kú gwe à tↄ́n Ana, Fanuɛli nɛ́, Asa boriimɛ. Nↄgbɛ̃ pì zi kũ̀ kótokoto. À zã kɛ̀ kↄ̃n a gↄ̃kpammao wɛ̃̀ swɛɛplaa, \v 37 ben à gↄ̃̀ gyaanↄↄ ũ ai wɛ̃̀ basiigↄ̃ awɛɛsiigↄ̃. È bↄ Luda uaro, ègↄ̃ dↄↄ Ludazi fãantɛ̃ kↄ̃n gwãavĩo kↄ̃n lɛ́yinao kↄ̃n aduakɛnao. \v 38 Zĩ beeea gↄ̃ↄ à sↄ̃̀ńzi, à Luda sáabu kpà, èe nɛ́ pì yã oo gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ wɛ́ɛ dↄ Yerusalɛmu bↄnazinↄnɛ ń píngi. \s1 Liara tana Nazarɛti \p \v 39 Kɛ̀ Yusufu kↄ̃n Mariamao kɛ̀ lán à kú Dii doka takadan nà píngi wà yã̀a, aↄ̃ lìara wà tà ń bɛ wɛ́tɛ Nazarɛti, Galili bùsun. \v 40 Nɛ́ pì fɛ̀ɛ à gbãa kũ̀. Ɔ̃ndↄ̃ↄ mↄ̀a, ègↄ̃ kú kↄ̃n Luda aubarikao. \s1 Yesu gana Luda ua a nɛ́ngo zĩ \p \v 41 Wɛ̃̀ kↄ̃n wɛ̃̀o Yesu de kↄ̃n à dao è gá Banla zĩbaa kɛ Yerusalɛmumɛ. \v 42 Kɛ̀ Yesu kà wɛ̃̀ kuri awɛɛplaa, aↄ̃ lìara wà gàa zĩbaa kɛ lán aↄ̃è kɛ nà. \v 43 Kɛ̀ zĩbaa yã̀a, aↄ̃ↄe taa, ben aↄ̃ nɛ́ Yesu gↄ̃̀ Yerusalɛmu, aↄ̃ↄ à yã dↄ̃ro. \v 44 Aↄ̃ↄe daa à kú ń gbɛ̃nↄ tɛ́mɛ. Kɛ̀ aↄ̃ táa ò gurↄ do, ben aↄ̃ↄe à wɛtɛɛ ń danɛnↄ kↄ̃n ń gbɛ̃ dↄ̃nanↄ tɛ́. \v 45 Kɛ̀ aↄ̃ↄe à ero, aↄ̃ lìara wà gàa à wɛtɛ Yerusalɛmu. \v 46 À gurↄ aagↄ̃dee zĩ aↄ̃ à è Luda ua guu vɛ̃ɛna yãdannɛrinↄ tɛ́, èe swã kpaa ń yãzi, èe yã lalaaḿma. \v 47 À yã dↄ̃na kↄ̃n à yãwenlanao bↄ̀ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄe à yã maanↄ saɛ ń píngi. \v 48 Kɛ̀ à de kↄ̃n à dao à è, à bↄ̀ ń saɛ, ben à da bènɛ: Bↄ́yãnzi ń kɛ̀we lɛzi? N de kↄ̃n mapio bídi kɛ̀ n wɛtɛna yãnzi. \v 49 À wèńla à bè: À kɛ̀ dia ée ma wɛtɛɛ? Á dↄ̃ kɛ̀ à kↄ̃ sìo mà a De bↄkↄ̃tɛ kɛnloo? \v 50 Mↄde aↄ̃ↄe yã kɛ̀ à òńnɛ pì dↄ̀rↄ dↄ̃ro. \p \v 51 Yesu lìara à tàńyo Nazarɛti à ń yã mà. À da yã pìnↄ kũna a nↄ̀sɛ guu píngi. \v 52 Yesu bíta kũ̀, à ↄ̃ndↄ̃ↄ kàara à nna kↄ̃n Ludao kↄ̃n gbɛ̃nteenↄ. \c 3 \s1 Yaaya Batisikɛri waazikɛna \r (Mat 3:1-12, Maa 1:1-8, Yoh 1:19-28) \p \v 1 Siza Tiberia kíblena wɛ̃̀ gɛ̃rodee guu Pↄntiu Pilatin Yudea bùsu gbɛ̃nsi ũ, Hɛrↄdu e kí blee Galili, à vĩ̀i Filipi e kí blee Iturea bùsun kↄ̃n Tarakↄniti bùsuo, Lisania sↄ̃ↄ e kí blee Abilɛnɛ bùsun. \v 2 Anasa kↄ̃n Kayafaon sa'orikinↄ ũ. Gurↄↄ mↄ̀a Luda yã ò Zakari nɛ́ Yaayanɛ gbáan. \v 3 Ben à fɛ̀ɛ èe ligaa Yoda baa kãa kpa kↄ̃n baa kɛ̀ kpaaozi píngi, èe waazi kɛɛ gbɛ̃nↄnɛ. À òńnɛ aↄ̃ ń nↄ̀sɛ liɛ aↄ̃ batisi kɛ, Luda é ń durunnↄ kɛ̃ńnɛ. \v 4 Lán à kú annabi Isaya takada guu nà à bè: \q1 À baarukpari kòto ma dↄ gbáan, \q1 èe bee à zɛ́ kɛkɛ Diinɛ, \q1 à zɛ́ wɛ́wɛnↄ poronɛ súusu. \q1 \v 5 Guzurɛ píngi é tata, \q1 kpiiinↄ kↄ̃n sĩ̀sĩnↄ é daɛ píngi. \q1 Zɛ́ kotinanↄ é poro súusu, \q1 zɛ́ wokũwokũnↄ é kpakↄ̃sↄ̃, \q1 \v 6 gbɛ̃ sãnda píngi é e lán Luda è ń mì sí nà. \p \v 7 Gbɛ̃nↄ ègↄ̃ mↄↄ à kiia pari aↄ̃ batisi kɛ, ben è beńnɛ: Gbɛ̃ntee pitigoonↄ! Dé bé à lɛ́ dàawa à bàa sí pↄfɛ̃ kɛ̀ Luda é pitaḿmanɛ? \v 8 À nↄ̀sɛliɛna yã kɛ, weégↄ̃ dↄ̃ kɛ̀ a liɛ. Kɛ̀ Ibraĩ dɛ a dezi ũ, àtongↄ̃ daa kɛ̀ beee bé eé a bↄro. Mɛ́ɛ ooare, Luda é fↄ̃ à gbɛ̀ kɛ̀nↄ kɛ Ibraĩ boriinↄ ũ. \v 9 Kpása diɛna línↄzi kↄ̀. Luda é lí kɛ̀ è nɛ́ maaa iroo zↄ̃ à zu tɛ́ guu. \p \v 10 Gbɛ̃nↄ à là wà bè: Tó lɛmɛ, wé kɛ diamɛ? \v 11 À wèńla à bè: Gbɛ̃ kɛ̀ uta vĩ mɛ̀n plaaa à à doo kpá gbɛ̃ kɛ̀ vĩrooa. Gbɛ̃ kɛ̀ pↄ́blee vĩ à kɛ lɛ dↄ. \v 12 Bɛ'ↄↄsirinↄ mↄ̀ batisi kɛ, ben aↄ̃ à là wà bè: Dannɛri, wé kɛ diamɛ? \v 13 À wèńla à bè: Àton bɛ'ↄↄ síḿma dɛ lán wà dìɛ nàlaro. \v 14 Sozanↄ à là: Wapinↄ sↄ̃, wé kɛ diamɛ? À bèńnɛ: Àton gbãaa mↄ gbɛ̃nↄnɛ à ń blero. À zɛ kↄ̃n fĩa kɛ̀ wè boareeo. \p \v 15 Gbɛ̃nↄ tãmaa e kaara. Baade píngi e laasuu lɛɛ a nↄ̀sɛ guu Yaaya yãa, tó àmbe Mɛsaya ũ. \v 16 Yaaya bèńnɛ ń píngi: Mɛɛ̀ a batisi kɛ kↄ̃n íomɛ, mↄde gbɛ̃ke é mↄ́ à gbãaa dɛmala, mɛ́ɛ ká mà à kyatee bↄbↄnɛro. Àmbe eé a batisi kɛ kↄ̃n Luda Ninio kↄ̃n tɛ́o. \v 17 À gbaka kũna kɛ̀ eé pↄ́ fão. Eé pↄ́wɛɛ ká a dↄ̃̀n, eé à sàko ká tɛ́ kɛ̀ è garoo guu. \v 18 Yaaya baaru nna kpannɛna guu à nàkↄ̃rɛḿma kↄ̃n yã pãndenↄo pari. \v 19 Ben à kpã̀kɛ̃ kí Hɛrↄduzi a vĩ̀i naↄ̃ Hɛrↄdia yã musu kↄ̃n yã zaa pãnde kɛ̀ à kɛ̀nↄ píngi, \v 20 ben Hɛrↄdu ɛ̀ara à yã zaaa kɛ̀ dↄ, à Yaaya dà kpɛ́siaan. \s1 Yesu batisikɛna \r (Mat 3:13-17, Maa 1:9-11) \p \v 21 Kɛ̀ Yaaya e gbɛ̃nↄ batisi kɛɛ ń píngi, à Yesu batisi kɛ̀ se. Gurↄↄ kɛ̀ Yesu e adua kɛɛ, ludambɛɛ wɛ̃̀kↄ̃a, \v 22 ben Luda Nini sùa, à dɛ lán pↄ̃tɛ̃ɛ bà. Ben à kòto mà bↄna ludambɛ à bè: Ḿbe ma Nɛ́ mɛ̀n do léle yenzidee ũ, kɛ̀ ma pↄↄ nnamma maamaa. \s1 Yesu bori bↄzia \r (Mat 1:1-17) \p \v 23 Gurↄↄ kɛ̀ Yesu nà a zĩia, à kà wɛ̃̀ baaakuri taka. Wèe daa Yusufu nɛ́'inamɛ. \q1 Yusufu sↄ̃ Eli nɛ́mɛ, \q1 \v 24 Eli sↄ̃ Matata nɛ́mɛ, \q1 Matata sↄ̃ Levi nɛ́mɛ, \q1 Levi sↄ̃ Mɛlɛki nɛ́mɛ, \q1 Mɛlɛki sↄ̃ Yanai nɛ́mɛ, \q1 \v 25 Yanai sↄ̃ Yusufu nɛ́mɛ, \q1 Yusufu sↄ̃ Matatia nɛ́mɛ, \q1 Matatia sↄ̃ Amↄsi nɛ́mɛ, \q1 Amↄsi sↄ̃ Naumu nɛ́mɛ, \q1 Naumu sↄ̃ Ɛsɛli nɛ́mɛ, \q1 Ɛsɛli sↄ̃ Nagai nɛ́mɛ, \q1 \v 26 Nagai sↄ̃ Maata nɛ́mɛ, \q1 Maata sↄ̃ Matatia nɛ́mɛ, \q1 Matatia sↄ̃ Sɛmɛi nɛ́mɛ, \q1 Sɛmɛi sↄ̃ Yosɛki nɛ́mɛ, \q1 Yosɛki sↄ̃ Yoda nɛ́mɛ, \q1 Yoda sↄ̃ Yoanana nɛ́mɛ, \q1 \v 27 Yoanana sↄ̃ Resa nɛ́mɛ, \q1 Resa sↄ̃ Zɛrubabɛli nɛ́mɛ, \q1 Zɛrubabɛli sↄ̃ Sealatiɛli nɛ́mɛ, \q1 Sealatiɛli sↄ̃ Nɛri nɛ́mɛ, \q1 Nɛri sↄ̃ Mɛlɛki nɛ́mɛ, \q1 \v 28 Mɛlɛki sↄ̃ Adi nɛ́mɛ, \q1 Adi sↄ̃ Kosamu nɛ́mɛ, \q1 Kosamu sↄ̃ Ɛlɛmadamu nɛ́mɛ, \q1 Ɛlɛmadamu sↄ̃ Ɛɛ nɛ́mɛ, \q1 Ɛɛ sↄ̃ Yↄsua nɛ́mɛ, \q1 \v 29 Yↄsua sↄ̃ Ɛliɛza nɛ́mɛ, \q1 Ɛliɛza sↄ̃ Yorimu nɛ́mɛ, \q1 Yorimu sↄ̃ Matata nɛ́mɛ, \q1 Matata sↄ̃ Levi nɛ́mɛ, \q1 Levi sↄ̃ Simɛↄ nɛ́mɛ, \q1 \v 30 Simɛↄ sↄ̃ Yuda nɛ́mɛ, \q1 Yuda sↄ̃ Yusufu nɛ́mɛ, \q1 Yusufu sↄ̃ Yonamu nɛ́mɛ, \q1 Yonamu sↄ̃ Ɛliakimu nɛ́mɛ, \q1 Ɛliakimu sↄ̃ Mɛlɛa nɛ́mɛ, \q1 \v 31 Mɛlɛa sↄ̃ Mɛna nɛ́mɛ, \q1 Mɛna sↄ̃ Matata nɛ́mɛ, \q1 Matata sↄ̃ Natã nɛ́mɛ, \q1 Natã sↄ̃ Dauda nɛ́mɛ, \q1 Dauda sↄ̃ Yɛsɛ nɛ́mɛ, \q1 \v 32 Yɛsɛ sↄ̃ Ɔbɛdi nɛ́mɛ, \q1 Ɔbɛdi sↄ̃ Bↄaza nɛ́mɛ, \q1 Bↄaza sↄ̃ Salamↄ nɛ́mɛ, \q1 Salamↄ sↄ̃ Nasↄ̃ nɛ́mɛ, \q1 Nasↄ̃ sↄ̃ Aminadabu nɛ́mɛ, \q1 \v 33 Aminadabu sↄ̃ Ramu nɛ́mɛ, \q1 Ramu sↄ̃ Ɛzɛrↄnu nɛ́mɛ, \q1 Ɛzɛrↄnu sↄ̃ Pɛrɛzi nɛ́mɛ, \q1 Pɛrɛzi sↄ̃ Yuda nɛ́mɛ, \q1 Yuda sↄ̃ Yakubu nɛ́mɛ, \q1 \v 34 Yakubu sↄ̃ Isaaku nɛ́mɛ, \q1 Isaaku sↄ̃ Ibraĩ nɛ́mɛ, \q1 Ibraĩ sↄ̃ Tera nɛ́mɛ, \q1 Tera sↄ̃ Nao nɛ́mɛ, \q1 Nao sↄ̃ Serugu nɛ́mɛ, \q1 \v 35 Serugu sↄ̃ Rɛu nɛ́mɛ, \q1 Rɛu sↄ̃ Pɛlɛgi nɛ́mɛ, \q1 Pɛlɛgi sↄ̃ Eberu nɛ́mɛ, \q1 Eberu sↄ̃ Sela nɛ́mɛ, \q1 Sela sↄ̃ Kaina nɛ́mɛ, \q1 \v 36 Kaina sↄ̃ Apasada nɛ́mɛ, \q1 Apasada sↄ̃ Sɛmu nɛ́mɛ, \q1 Sɛmu sↄ̃ Nuu nɛ́mɛ, \q1 Nuu sↄ̃ Lamɛki nɛ́mɛ, \q1 Lamɛki sↄ̃ Mɛtusela nɛ́mɛ, \q1 \v 37 Mɛtusela sↄ̃ Ɛnↄku nɛ́mɛ, \q1 Ɛnↄku sↄ̃ Yarɛdi nɛ́mɛ, \q1 Yarɛdi sↄ̃ Malalɛli nɛ́mɛ, \q1 Malalɛli sↄ̃ Kenana nɛ́mɛ, \q1 Kenana sↄ̃ Ɛnↄsu nɛ́mɛ, \q1 \v 38 Ɛnↄsu sↄ̃ Sɛti nɛ́mɛ, \q1 Sɛti sↄ̃ Adamu nɛ́mɛ, \q1 Adamu sↄ̃ Luda nɛ́mɛ. \c 4 \s1 Yesu yↄ̃agwana \r (Mat 4:1-11, Maa 1:12-13) \p \v 1 Yesu bↄ̀ Yoda èe suu pana kↄ̃n Luda Ninio, ben Ninii pì gàao gbáan. \v 2 Ibilisi à yↄ̃̀ à gwà gwe ai gurↄ baplaa. Gurↄↄ mↄ̀a èe pↄ́ke blero. Kɛ̀ gurↄ baplaaa pì pàpa, nↄaa e à dɛɛ. \v 3 Ben Ibilisi bènɛ: Tó Luda Nɛ́n n ũ, ǹ be gbɛ̀ kɛ̀ li burɛdi ũ. \v 4 Yesu wèàla à bè: À kú Luda yãn wà bè: Pↄ́bleen gbɛ̃ntee ègↄ̃ kúo adoro. \p \v 5 Ben Ibilisi gàao gu lezĩn, ben à anduna kpatanↄ ↄ̀dↄanɛ píngi a zɛki gbɛ̀n gↄ̃ↄ \v 6 à bè: Mɛ́ n gba beeenↄ iko píngi kↄ̃n a gakuio, zaakɛ à kú ma ↄzĩmɛ, gbɛ̃ kɛ̀ má yezin mɛ́ kpáa. \v 7 Tó n dↄnzi kɛ̀mɛ, eé gↄ̃ n pↄ́ ũ píngimɛ. \v 8 Yesu wèàla à bè: Wà kɛ̃̀ wà bè, ǹ dↄnzi kɛ Dii n Ludanɛ ǹgↄ̃ dↄↄzi ado. \p \v 9 Ben Ibilisi gàao Yerusalɛmu à à zɛ̀ Luda kpɛ́ mìsↄ̃ntɛ̃a à bè: Tó Luda Nɛ́n n ũ, ǹ ↄ kpá n zĩndazi kɛ̀, \v 10 zaakɛ wà kɛ̃̀ Luda yãn wà bè: \q1 Eé n yã o a malaikanↄnɛ aↄ̃ n dãkpa. \q1 \v 11 Aↄ̃é n sɛ́ ń ↄzĩ lɛ ǹton gɛ̃̀n sí gbɛ̀aro yãnzi. \m \v 12 Yesu wèàla à bè: Wà bè ǹton Dii n Luda lɛ́ ǹ gwaro. \p \v 13 Kɛ̀ Ibilisi Yesu yↄ̃̀ à gwà kↄ̃n yã píngio à yã̀a, ben à à tòn ai zĩkea dↄ. \s1 Yesu nana a zĩia Galili \r (Mat 4:12-17, Maa 1:14-15) \p \v 14 Yesu lìara à tà Galili kↄ̃n Luda Nini gbãaao, ben à tↄ́ dà bùsu pìla píngi. \v 15 È yã dańnɛ ń aduakɛkpɛnↄ guu, baade píngi è à sáabu kpá. \s1 Nazarɛtideenↄ gina Yesuzi \r (Mat 13:53-58, Maa 6:1-6) \p \v 16 Ben à gàa Nazarɛti, guu kɛ̀ à nɛ́ blèn. Kámmabogurↄↄ zĩ à gàa aduakɛkpɛn lán è kɛ nà. À fɛ̀ɛ à zɛ̀ lɛ à kyó kɛ, \v 17 ben wà annabi Isaya takada kpàa. Kɛ̀ à pòro, à bↄ̀ guu kɛ̀ wà yã kɛ̀kii kɛ̃n-a wà bè: \q1 \v 18 Dii Ninii kúma, \q1 à ma diɛ mà baaru nnaa kpá takaasideenↄnɛ, \q1 à ma zĩ mà gↄ̃ńzĩndanɛ kpàakpa kɛ \q1 gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ ń zĩnda vĩroonↄnɛ, \q1 mà wɛ́ɛwɛ̃na kpàakpa kɛ vĩ̀anↄnɛ, \q1 mà gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ yinanↄ poro, \q1 \v 19 mà Dii gbɛ̃kɛkɛnnɛgurↄↄ kpàakpa kɛ. \m \v 20 Ben à takada pì kòko à kpà dↄnlɛria à vɛ̃̀ɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú kpɛ́ guunↄ wɛ́ɛ fĩa ń píngi. \v 21 Ben à nà yã'onnɛnaa à bè: Luda yã kɛ̀ pàpa gbã̀a lán ée maa nà. \v 22 Yã maaa kɛ̀ da à lɛ́n bↄ̀ ń saɛ ń píngi, aↄ̃ↄe à tↄ́ nnaa sii wà bè: Yusufu nɛ́n yɛ̀roo? \p \v 23 Ben à bèńnɛ: Má dↄ̃ sãnsãn kɛ̀ é yáasi kɛ̀ zumɛ. Tó ḿbe likita ũ, ǹ n zĩnda kɛ̃kↄ̃a. É bemɛ mà yã kɛ̀ á mà má kɛ̀ zaa Kapɛnamu kɛ ma bɛ wɛ́tɛ guu kɛ̀ dↄ. \v 24 Yãpuraan mɛ́ɛ ooare, annabi ègↄ̃ bɛ̀ɛ vĩ a bɛ wɛ́tɛ guuro. \v 25 Mɛ́ɛ ooare yãpura, kɛ̀ ludambɛ zɛ́ tàta Ilia gurↄ, gyaanↄnↄↄ pari. Lou e maro ai wɛ̃̀ aagↄ̃ kↄ̃n mↄ swɛɛdoo, ben dekaa bíta kà Isarailinↄ bùsun píngi, \v 26 mↄde Luda e Ilia zĩ ń gbɛ̃kearo, sé gyaanↄↄ kɛ̀ kú Zarɛfa, Sidↄ̃ saɛ. \v 27 Annabi Ɛlisa gurↄ sↄ̃, Isarailinↄ bùsun kusunↄↄ dimmɛ, mↄde èe ń gbɛ̃ke kɛ̃kↄ̃aro, sé Siria bùsu gbɛ̃ Naama. \p \v 28 Kɛ̀ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú aduakɛkpɛ guunↄ yã pì mà, aↄ̃ fɛ̃̀ maamaa ń píngi. \v 29 Ben aↄ̃ bↄ̀ kↄ̃n Yesuo wɛ́tɛ kpɛɛ aↄ̃ gàao sĩ̀sĩ kɛ̀ ń wɛ́tɛ káɛa gòroa, lɛ wà ↄ sↄ̃zi à lɛ́ɛ à sín yãnzi. \v 30 Ben à bↄ̀ ń tɛ́ à tà. \s1 Yesu zĩnde kɛ̃kↄ̃ana Kapɛnamu \r (Maa 1:21-28) \p \v 31 Yesu tà Kapɛnamu, Galili bùsun, ben èe yã daańnɛ kámmabogurↄↄ zĩ. \v 32 À yãdannɛna bↄ̀ ń saɛ, zaakɛ à yã iko vĩ. \v 33 Gↄ̃gbɛ̃ zĩnde kee kú aduakɛkpɛn gwe, ben à wii gbãaa lɛ̀ à bè: \v 34 Á'a! Bↄ́n wá vĩ kↄ̃ ↄzĩi, Yesu Nazarɛti? N mↄ ǹ wa kaatɛn yↄ́? Má dↄ̃ gbɛ̃ kɛ̀ ń dɛ a ũ, ḿbe Luda gbɛ̃ kɛ̀ kú adona ũ. \v 35 Ben Yesu gì zĩn pìnɛ à bè: Ǹ yĩtɛ! Ǹ go gↄ̃gbɛ̃ pìa. Ben zĩn pì gↄ̃gbɛ̃ pì pã̀ɛ gbɛ̃nↄ tɛ́ à gòa, èe à kɛ̃nnaro. \v 36 Gbɛ̃nↄ bídi kɛ̀ ń píngi, aↄ̃ↄe kↄ̃ lalaa: Bↄ́ taka bori yãn gwee? È yã da zĩnnↄnɛ kↄ̃n iko gbãaao, ben aↄ̃è goḿma. \v 37 Ben à tↄ́ dà bùsu pìla píngi. \s1 Gyãreenↄ kɛ̃kↄ̃ana pari \r (Mat 8:14-17, Maa 1:29-34) \p \v 38 Kɛ̀ à bↄ̀ aduakɛkpɛn, ben à tà Simↄ bɛ. Simↄ naↄ̃ daa e mɛ̀wãaa kɛɛ maamaa, ben wà à yã ònɛ. \v 39 Yesu zɛ̀àla à gì mɛ̀wãaa pìnɛ, ben à mɛ̀ yĩi kũ̀. Zaa gwe gↄ̃ↄ à fɛ̀ɛ à pↄ́blee kɛ̀ńnɛ. \p \v 40 Kɛ̀ ↄfãntɛ̃ gɛ̃̀ kpɛ́n, gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ gyãree vĩinↄ mↄ̀ńyo Yesu kiia, ben à ↄ kɛ̀kɛ ń baadea à ń kɛ̃kↄ̃a kↄ̃n ń gyã bori sãnda píngio. \v 41 Zĩnnↄ sↄ̃ↄ e bↄↄ gbɛ̃nↄ guu kↄ̃n wiiio pari wà bè: Ḿbe Luda Nɛ́ ũ. Mↄde è gíńnɛ aↄ̃ yã o, kɛ̀ aↄ̃ à dↄ̃̀ Mɛsaya ũ yãnzi. \s1 Yesu waazikɛna Galili \r (Maa 1:35-39) \p \v 42 Gukɛ̃kↄ̃ana Yesu bↄ̀ wɛ́tɛ guu à gàa gusaɛ, ben gbɛ̃nↄↄ e à wɛtɛɛ. Kɛ̀ aↄ̃ bↄ̀a, aↄ̃ↄ yezi à ń tóro. \v 43 Ben à bèńnɛ: Sé mà kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia baaru kpá wɛ́tɛ kpaaanↄnɛ dↄ, zaakɛ beee yãnzin Luda ma zĩzi. \v 44 Ben à gàa èe waazi kɛɛ Yudea bùsu aduakɛkpɛnↄ guu. \c 5 \s1 Yesu ìba káakunↄ sisina \r (Mat 4:18-22, Maa 1:16-20) \p \v 1 Zĩkea Yesu zɛna Gɛnɛsarɛti sɛ̀bɛ baa, ben gbɛ̃nↄ kàkↄ̃azi pari lɛ wà Luda yã ma yãnzi, aↄ̃ↄe nakↄ̃rɛɛa. \v 2 Ben à góro'itɛ è kaɛna baa mɛ̀n plaa, sↄrↄkↄnↄ bↄ̀ɛn aↄ̃ↄe ń táarunↄ pipii. \v 3 Ben à gɛ̃̀ góro pìnↄ doke guu kɛ̀ dɛ Simↄ pↄ́ ũ, à wɛ́ɛ kɛ̀a à góro pì yĩpa féte à gɛ̃o ín. Ben à vɛ̃̀ɛ góro pì guu à yã dà gbɛ̃nↄnɛ. \p \v 4 Kɛ̀ à yã ò à yã̀a, ben à bè Simↄnɛ: Ǹ gá kↄ̃n góroo í lↄ̀n, à táaru zu, é kpↄ̀ kũ. \v 5 Simↄ wèàla à bè: Dannɛri, wa zĩi kɛ̀ ai guu gàa dↄo wée pↄ́ke kũro, mↄde lán ń ò nà, mɛ́ zu. \v 6 Kɛ̀ aↄ̃ↄ kɛ̀ lɛ, aↄ̃ kpↄ̀ kàkↄ̃a gídigidi ai aↄ̃ táarunↄ yezi à kɛ̃. \v 7 Ben aↄ̃ ↄ kɛ̀ yáku ń górode daanↄnɛ aↄ̃ mↄ́ wà ń ĩan ká. Kɛ̀ aↄ̃ mↄ̀, aↄ̃ kpↄ̀ kà góro mɛ̀n plaaa pìnↄ guu à pà ai aↄ̃ↄ yezi wà vlɛ̃ɛ. \v 8 Kɛ̀ Simↄ Pita è lɛ, à kùɛ Yesu gbá saɛ à bè: Ǹ gu ma saɛ Dii, zaakɛ durunkɛrin ma ũ. \v 9 Simↄ bídi kɛ̀ kↄ̃n gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú lɛdoonↄ ń píngi kpↄ̀ parii kɛ̀ aↄ̃ↄ kũ̀ pì yãnzi. \v 10 Lɛmɛ dↄ Yemisi kↄ̃n Yohanao, Zebedi nɛ́ kɛ̀ aↄ̃ↄ dɛ kↄ̃ gbɛ̃ ũ kↄ̃n Simↄo bídi kɛ̀ se. Ben Yesu bè Simↄnɛ: Ǹton tó vĩa n kũro. Zaa gbã̀a gbɛ̃nteen nɛ́gↄ̃ wɛɛ. \v 11 Kɛ̀ aↄ̃ kà kↄ̃n ń góroo baa, ben aↄ̃ pↄ́ píngi tòn wà tɛ̀zi. \s1 Kusu kɛ̃kↄ̃ana \r (Mat 8:1-4, Maa 1:40-45) \p \v 12 Zĩkea Yesu kú wɛ́tɛ ke guu, ben gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ kusu dààlaa mↄ̀. Kɛ̀ à Yesu è, à dàɛ a puua à wɛ́ɛ kɛ̀a à bè: Dii, tó ń yezi, nɛ́ fↄ̃ ǹ ma kɛ̃kↄ̃a wásawasa. \v 13 Ben Yesu ↄ bↄ̀ à kɛ̀a à bè: Má yezi, ǹ gↄ̃ wásawasa. Zaa gwe gↄ̃ↄ à kusu yã̀a. \v 14 Ben Yesu bènɛ: Ǹton o gbɛ̃ke maro. Ǹ gá ǹ n zĩnda ↄdↄa sa'orinɛ ǹ sa'opↄ kɛ̀ Musa dìɛ kpá n kɛ̃kↄ̃ana sèeda ũ gbɛ̃nↄnɛ. \p \v 15 Yesu baaru dàgula dɛ yãala. Gbɛ̃nↄ è kakↄ̃a pari wà à yã ma, lɛ à ń kɛ̃kↄ̃a kↄ̃n ń gyãanↄ dↄ. \v 16 Ben Yesu è bↄ ń tɛ́ à gá adua kɛ gusaɛ. \s1 Gbɛ̃ kaɛna kɛ̃kↄ̃ana \r (Mat 9:1-8, Maa 2:1-12) \p \v 17 Zĩkea Yesu e yã daańnɛ. Farisi kenↄ kↄ̃n ludayãdannɛri kenↄ vɛ̃ɛna gwe. Aↄ̃ bↄ̀ Galili kↄ̃n Yudea wɛ́tɛnↄ guu píngi kↄ̃n Yerusalɛmuo. Luda gbãaa kúo, ben èe gyãreenↄ kɛ̃ɛkↄ̃a. \v 18 Ben gbɛ̃kenↄ mↄ̀, aↄ̃ↄ gbɛ̃ kaɛna sɛna kↄ̃n daɛbↄo, aↄ̃ↄe zɛ́ wɛtɛɛ wà gɛ̃o wà à diɛ Yesu aɛ. \v 19 Kɛ̀ aↄ̃ↄe gɛ̃kii ero parii yãnzi, ben aↄ̃ dìdio kpɛ́ musu, aↄ̃ kpɛ́ fↄ̃̀, ben aↄ̃ à pìta kↄ̃n à daɛbↄo zà guu Yesu aɛ. \v 20 Kɛ̀ Yesu è aↄ̃ↄ a náanɛ vĩ, à bè: Ma gbɛ̃, n durunnↄ kɛ̃̀mma. \v 21 Ludayãdannɛrinↄ kↄ̃n Farisi pìnↄↄ ò ń nↄ̀sɛ guu: Dén gbɛ̃ kɛ̀ èe dↄkɛɛ Ludao kɛ̀ ũ sɛɛ? Dé bé eé fↄ̃ à durun kɛ̃ńnɛ, tó èe kɛ Luda ado baasiroo? \v 22 Yesu ń laasuu dↄ̃̀, ben à ń lá à bè: Bↄ́yãnzi ée laasuu beee taka lɛɛ a nↄ̀sɛ guuzi? \v 23 Tó ma bè à durunnↄ kɛ̃̀a, ke tó ma bè à fɛɛ à táa o, à kparee bé à aagaa? \v 24 Má ò lɛ lɛ àgↄ̃ dↄ̃ kɛ̀ Gbɛ̃ntee Nɛ́ durunkɛ̃nnɛna iko vĩ tↄↄtɛ kɛ̀mɛ. Ben à bè gbɛ̃ kaɛna pìnɛ: Ma bènnɛ, ǹ fɛɛ ǹ n daɛbↄ sɛ́ ǹ tá bɛ. \v 25 Gwe gↄ̃ↄ à fɛ̀ɛ à zɛ̀ ń wáa, à a daɛbↄ pì sɛ̀ à tà bɛ, èe Luda sáabu kpaa. \v 26 Baade píngi lɛ́ àɛ, ben aↄ̃ Luda tↄ́ bↄ̀. Vĩa guu aↄ̃ bè: Wa dabuyã è gbã̀a. \s1 Levi sisina \r (Mat 9:9-13, Maa 2:13-17) \p \v 27 Beee gbɛra Yesu bↄ̀, ben à bɛ'ↄↄsiri kɛ̀ wè benɛ Levi è vɛ̃ɛna a bɛ'ↄↄsikpɛn. À bènɛ: Ǹ mↄ́ ǹ tɛ́mazi. \v 28 Ben à fɛ̀ɛ à pↄ́ píngi tòn à tɛ̀zi. \p \v 29 Ben à pↄ́ble bíta kɛ̀ a bɛ à Yesu sìsia, bɛ'ↄↄsirinↄ kↄ̃n gbɛ̃ pãndenↄ e pↄ́ bleeńyo pari. \v 30 Ben Farisinↄ kↄ̃n ń ludayãdannɛrinↄ yãkete kà a ìbanↄzi wà bè: Bↄ́yãnzi ée pↄ́ blee ée í mii kↄ̃n bɛ'ↄↄsirinↄ kↄ̃n durunkɛrinↄozi? \v 31 Ben Yesu wèńla à bè: Gbɛ̃ kɛ̀ aafia vĩi bà kú likita yãoro, sé gyãree. \v 32 Mɛ́ɛ mↄ́ gbɛ̃ maaanↄ sísi aↄ̃ ń nↄ̀sɛ liɛro, sé durunkɛrinↄ. \s1 Lɛ́yina yã \r (Mat 9:14-17, Maa 2:18-22) \p \v 33 Ben wà bènɛ: Yaaya ìbanↄ ègↄ̃ lɛ́ yii aↄ̃ègↄ̃ adua kɛɛ baabↄɛ. Lɛmɛ kↄ̃n Farisi ìbanↄ dↄ, mↄde n gbɛ̃nↄ ègↄ̃ pↄ́ blee aↄ̃ègↄ̃ í miimɛ. \v 34 Ben Yesu wèńla à bè: É fↄ̃ à be nↄsɛri gbɛ̃nↄ lɛ́ yi gurↄↄ kɛ̀ à kúńyoↄ́? \v 35 À gurↄↄ é mↄ́ kɛ̀ weé nↄsɛri pì bↄ ń tɛ́, gbasa aↄ̃é lɛ́ yi sa. \v 36 Yesu yã lɛ̀kↄ̃zińnɛ dↄ à bè: Gbɛ̃ke è uta dufu li wà dì a ziilaro. Tó wà kɛ̀ lɛ, uta dufu é yakamɛ, à zii é kↄ̃ sí kↄ̃n uta dufu nambata pìoro. \v 37 Wè geepiwɛ̃ dufu ká tùu zii guuro. Tó wà kɛ̀ lɛ, wɛ̃ dufu pì é tùu pũtãmɛ, eé kwɛ́ɛ, tùu é yaka. \v 38 Auo, wè geepiwɛ̃ dufu ká tùu dufu guumɛ. \v 39 Gbɛ̃ kɛ̀ kↄ̃ dↄ̃̀ kↄ̃n wɛ̃ zi minao è à dufu sáabu kpáro, è be à zii bé à nna. \c 6 \s1 Kámmabogurↄ yã \r (Mat 12:1-14, Maa 2:23-3:6) \p \v 1 Kámmabogurↄↄ zĩkea Yesu e pãa buraanↄla, ben à ìbanↄ pↄ́wɛɛ wòro aↄ̃ suguu pà ń ↄↄn, aↄ̃ↄe soo. \v 2 Ben Farisi kenↄ bèńnɛ: Bↄ́yãnzin ée yã kɛ̀ dɛ wè kɛ kámmabogurↄↄ zĩroo kɛɛzi? \v 3 Yesu wèńla à bè: Ée à kyó kɛ á è lán Dauda kↄ̃n a gbɛ̃nↄↄ kɛ̀ nà gurↄↄ kɛ̀ nↄaa e ń dɛɛroo? \v 4 À gɛ̃̀ Luda ua guu à burɛdi kɛ̀ wà kàɛ Ludanɛ sɛ̀ à sò, à kpà a gbɛ̃nↄa, burɛdi kɛ̀ gbɛ̃kee à sona zɛ́ vĩro, sé sa'orinↄ. \v 5 Ben Yesu bèńnɛ: Gbɛ̃ntee Nɛ́ bé à iko vĩ kámmabogurↄↄa. \p \v 6 Kámmabogurↄ pãnde zĩ dↄ Yesu gɛ̃̀ aduakɛkpɛn èe yã daańnɛ. Gↄ̃gbɛ̃ kee kú gwe à ↄplaa fɛ̃fɛ̃na. \v 7 Ludayãdannɛrinↄ kↄ̃n Farisinↄↄ e Yesu tàasi kɛɛ, tó eé à kɛ̃kↄ̃a kámmabogurↄↄ zĩ, lɛ wà yã e wà dia. \v 8 À ń laasuu dↄ̃̀, ben à bè gbɛ̃ kɛ̀ à ↄↄ fɛ̃fɛ̃na pìnɛ: Ǹ fɛɛ ǹ zɛ zà guu. Kɛ̀ à fɛ̀ɛ à zɛ̀ gwe, \v 9 ben Yesu bèńnɛ: Mɛ́ɛ a laamɛ. À zɛ́ vĩ wà yã maaa kɛ kámmabogurↄↄ zĩↄ́, ke à zaaa? Wà gbɛ̃ mì sín yↄ́, ke wà dɛmɛ? \v 10 Yesu ń gwá à lìgańzi ń píngi, ben à bè gↄ̃gbɛ̃ pìnɛ: Ǹ n ↄↄ pì poro. Kɛ̀ à pòro, ben à ↄↄ kɛ̀ a gbɛ̀n. \v 11 Farisinↄ pↄ fɛ̃̀ maamaa, ben aↄ̃ lɛ́ kpàkↄ̃sↄ̃ Yesuzi, dian aↄ̃é kɛnɛ nà. \s1 Zĩ̀ri gↄ̃ↄn kuri awɛɛplaaanↄ diɛna \r (Mat 10:1-4, Maa 3:13-19) \p \v 12 Gurↄ beeea Yesu bↄ̀ à gàa adua kɛ sĩ̀sĩgɛɛzi, ben à wɛ́ɛ kɛ̀ Ludaa gwãavĩ ai guu gàa dↄo. \v 13 Kɛ̀ guu dↄ̀, ben à a ìbanↄ sìsiazi, à gↄ̃ↄn kuri awɛɛplaaanↄ bↄ̀ ń tɛ́, à ń díɛ zĩ̀rinↄ ũ. \v 14 Gbɛ̃ pìnↄ tↄ́n yɛ̀: Simↄ kɛ̀ à tↄ́ kpànɛ Pita, à dãaro Anduru, Yemisi, Yohana, Filipi, Batↄlↄmiu, \v 15 Matiu, Tomasi, Alafeu nɛ́ Yemisi, Simↄ kɛ̀ wè benɛ Aĩade, \v 16 Yemisi nɛ́ Yudasi kↄ̃n Yudasi Isikariↄti kɛ̀ gↄ̃̀ bↄnkpɛɛdee ũuo. \s1 Yesu yãdannɛna Galili \r (Mat 4:23-25) \p \v 17 Yesu pìtańyo à zɛ̀ gusararaaa, guu kɛ̀ à ìba kpaaanↄ kↄ̃n pariio kún. Aↄ̃ bↄ̀ Yerusalɛmu kↄ̃n Yudea bùsuo píngi kↄ̃n ísialɛa wɛ́tɛ kɛ̀ kú Taya kↄ̃n Sidↄ̃o saɛnↄ. \v 18 Aↄ̃ mↄ̀ à yã ma, lɛ à ń kɛ̃kↄ̃a kↄ̃n ń gyãanↄ dↄ. Gbɛ̃ kɛ̀ zĩn e ĩa daaḿmanↄ kɛ̃̀kↄ̃a dↄ. \v 19 Baade píngi e wɛtɛɛ à ↄ kɛa, zaakɛ gbãaa e bↄↄ à guu, èe gbɛ̃ píngi kɛ̃ɛkↄ̃amɛ. \s1 Aubarikadeenↄn Yesu ìbanↄ ũ \r (Mat 5:1-12) \p \v 20 Ben à wɛ́ɛ sɛ̀ à a ìbanↄ gwà à bè: \q1 Aubarikadeenↄn amↄa takaasideenↄ ũ, \q1 zaakɛ kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia dɛ a pↄ́ ũ. \q1 \v 21 Aubarikadeenↄn amↄa kɛ̀ nↄaa e a dɛɛ tiaanↄ ũ, \q1 zaakɛ é kã. \q1 Aubarikadeenↄn amↄa kɛ̀ ée ↄ́ↄ dↄↄ tiaanↄ ũ, \q1 zaakɛ é yáa dↄ. \p \v 22 Aubarikadeenↄn a ũ, \q1 tó wà zàagu, tó wà gìazi, tó wà a sↄ̃sↄ̃, \q1 tó wà a tↄ́ zaaa sì Gbɛ̃ntee Nɛ́ yãnzi. \m \v 23 Gurↄↄ kɛ̀ yã beeenↄ a le, à pↄnnaa kɛ à vĩvĩ kↄ̃n pↄnnaao, zaakɛ a láada bíta ludambɛ. Lɛn aↄ̃ dezinↄ kɛ̀ annabinↄnɛ lɛ. \q1 \v 24 Wãiyoo amↄa ↄↄdeenↄ, \q1 a gĩakɛ a a mɛ̀ nnaa mà kↄ̀. \q1 \v 25 Wãiyoo amↄa kɛ̀ á kãna tiaanↄ, \q1 nↄaa é a dɛ. \q1 Wãiyoo amↄa kɛ̀ ée yáa dↄↄ tiaanↄ, \q1 é sósobi kɛ à ↄ́ↄ dↄ. \q1 \v 26 Wãiyoo apinↄ, tó baade píngi e a tↄ́ nnaa sii, \q1 zaakɛ lɛn aↄ̃ dezinↄ kɛ̀ annabi ɛgɛdeenↄnɛ lɛ. \s1 Yena ibɛɛzi \r (Mat 5:38-48) \p \v 27 Mɛ́ɛ oo amↄa kɛ̀ ée ma yã maanↄnɛ, àgↄ̃ ye a ibɛɛnↄzi à à maaa kɛ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ zàaguunↄnɛ. \v 28 À sa maaa o gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è sa zaaa oareenↄnɛ. À adua kɛ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è ĩa daawaanↄnɛ. \v 29 Tó gbɛ̃ n swãn kɛ̀ n gasu dooa, ǹ à doo dↄnɛ dↄ. Tó gbɛ̃ n utadaa sìmma, ǹton gínɛ kↄ̃n n dansikioro. \v 30 Tó gbɛ̃ pↄ́ wɛ́ɛ kɛ̀mma, ǹ kpáa. Tó gbɛ̃ n pↄ́ sìmma, ǹton gbekaaro. \v 31 À kɛ gbɛ̃nↄnɛ lán á yezi aↄ̃ kɛare nà. \v 32 Tó gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ yeaziinↄn á yeńzi, bↄ́ sáabun á vĩi? Baa durunkɛrinↄ ègↄ̃ ye gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ yeńzinↄzi se. \v 33 Tó gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è à maaa kɛareenↄn eè à maaa kɛńnɛ, bↄ́ sáabun á vĩi? Baa durunkɛrinↄ è kɛ lɛ se. \v 34 Tó gbɛ̃ kɛ̀ a wɛ́ɛ dↄzi à pↄ́ eḿmanↄn eè pↄ́ sɛ̃kãńnɛ, bↄ́ sáabun á vĩi? Zaakɛ durunkɛrinↄ è pↄ́ sɛ̃kãkↄ̃nɛ, lɛ aↄ̃ e wà à gɛ̃ɛ sí yãnzimɛ. \v 35 Àgↄ̃ ye a ibɛɛnↄzi à à maaa kɛńnɛ. À pↄ́ sɛ̃kãńnɛ wɛ́ɛdↄzisai, é láada bíta e, égↄ̃ dɛ Luda Musude nɛ́nↄ ũ, zaakɛ è à maaa kɛ guturunↄnɛ kↄ̃n gbɛ̃ zaaanↄ. \v 36 Àgↄ̃ wɛ̃nda vĩ lán a De wɛ̃nda vĩ nà. \s1 Kↄ̃ taari'ena \r (Mat 7:1-6) \p \v 37 Àton gbɛ̃ taari ero, Luda é a taari e sero. Àton yã vɛ̃ɛ gbɛ̃aro, Luda é yã vɛ̃ɛawaro. À sùu kɛ kↄ̃n gbɛ̃nↄ, Luda é sùu kɛao. \v 38 À gbɛ̃ gba pↄ́, Luda é a gba se. Eé zaka maaa kɛ̀ à gbɛ̃̀gbɛ̃ à wɛ̃̀ à pà yɛ́lɛlɛ káare a utalɛn. Zaakɛ zaka kɛ̀ eè yↄ̃ońnɛn Luda é yↄ̃onnɛ se. \p \v 39 Ben à yã lɛ̀kↄ̃zińnɛ à bè: Vĩ̀a é fↄ̃ à gò kũ vĩ̀anɛↄ́? Aↄ̃ plaa ń píngi é si wɛ̀ɛnloo? \v 40 Ìba ègↄ̃ dɛ a dànnɛrilaro, mↄde gbɛ̃ kɛ̀ yã dàda à bↄ̀ɛzi dɛ lán a dànnɛri bàmɛ. \v 41 Bↄ́yãnzi nɛ́ɛ sɛ̃̀buru kɛ̀ da n gbɛ̃daaa wɛ́ɛn eezi, bensↄ̃ nɛ́ɛ lí kɛ̀ da n wɛ́ɛn yã daaroo? \v 42 Mmↄn kɛ̀ nɛ́ɛ líkusu kɛ̀ da n wɛ́ɛn eero, nɛ́ kɛ dia ǹ be n gbɛ̃daaanɛ, à tó ǹ sɛ̃̀buru kɛ̀ da à wɛ́ɛn bↄnɛ? Mↄnafikide! Ǹ líkusu kɛ̀ da n wɛ́ɛn bↄ gĩa, nɛ́ gbasa ǹ guu e wásawasa, lɛ ǹ e ǹ sɛ̃̀buru kɛ̀ kú n gbɛ̃daa wɛ́ɛn bↄnɛ. \s1 Gbɛ̃ dↄ̃na a yãkɛnaa \r (Mat 7:16-20, 12:33-36) \p \v 43 Lí maaa è nɛ́ zaaa iro, lí zaaa è nɛ́ maaa iro. \v 44 Wè lí píngi dↄ̃ a nɛ́amɛ. Wè kãkãa bo lɛ̀ líaro, wè geepi e gyantoaro. \v 45 Gbɛ̃ maaa è à maaa bↄ à maaa kɛ̀ kaɛna a guumɛ. Gbɛ̃ zaaa sↄ̃ è à zaaa bↄ à zaaa kɛ̀ kaɛna a guumɛ. Zaakɛ yã kɛ̀ swɛ̃̀ pàn lɛ́ è o. \s1 Kpɛ́bori gↄ̃ↄn plaaanↄ \r (Mat 7:24-27) \p \v 46 Bↄ́yãnzin eègↄ̃ ma sísii Dii, Diizi, ben eè yã kɛ̀ má ò kɛroo? \v 47 Gbɛ̃ kɛ̀ mↄ̀ ma kiia, à ma yã mà ben à zĩi kɛ̀a, mɛ́ ↄdↄaare lán adee dɛ nà. \v 48 À dɛ lán ɛ̃bori kɛ̀ wɛ̀ɛ yↄ̃̀ zã̀azã à ɛ̃ɛ kpàɛ gbɛ̀a bàmɛ. Kɛ̀ swaa pà, í dàgula à kà kpɛ́ pìzi, èe nigãro kɛ̀ wà bò maa yãnzi. \v 49 Gbɛ̃ kɛ̀ à ma yã mà ben èe zĩi kɛaroo dɛ lán ɛ̃bori kɛ̀ ɛ̃ɛ kpàɛ tↄↄtɛla pã wɛ̀ɛyↄ̃sai bàmɛ. Kɛ̀ swa'i kàzi, ben à kwɛ̀ bìtim gↄ̃ↄ. Kpɛ́ pì yakana kɛ̀ bíta. \c 7 \s1 Sozanↄ gbɛ̃nsi zĩkɛri kɛ̃kↄ̃ana \r (Mat 8:5-13) \p \v 1 Kɛ̀ Yesu yã beeenↄ ò gbɛ̃nↄnɛ píngi à yã̀a, ben à gàa Kapɛnamu. \v 2 Romu sozanↄ gbɛ̃nsi kee kú gwe, à zĩkɛri vĩ kɛ̀ à bɛ̀ɛ vĩnɛ maamaa, ben èe gyãa kɛɛ ai à kà gana. \v 3 Kɛ̀ gbɛ̃nsi pì Yesu baaru mà, à Yuda gbɛ̃nsinↄ zĩ̀a wà wɛ́ɛ kɛa à mↄ́ à a zĩkɛri pì mì sí. \v 4 Kɛ̀ aↄ̃ kà Yesu kiia, aↄ̃ wɛ́ɛ kɛ̀a gbãngbãn wà bè: Gbɛ̃ pì kↄ̃ sìo ǹ à ĩan ká. \v 5 À ye wa boriizi, àmbe à aduakɛkpɛ dↄ̀we. \v 6 Ben Yesu gàańyo. Kɛ̀ à kà kĩi kↄ̃n à bɛɛo, ben gbɛ̃nsi pì a gbɛ̃nnanↄ zĩ̀ wà yã kɛ̀kii onɛ: Dii, ǹton ĩa da n zĩndaaro, mɛ́ɛ ká ǹ gɛ̃ ma bɛro. \v 7 Beee yãnzin má dìɛ kɛ̀ mɛ́ɛ ká mà mↄ́ n kiia ma zĩndaro. Ǹ yã o, ma zĩkɛri é kɛ̃kↄ̃a. \v 8 Zaakɛ mapi se wà iko vĩmamɛ, má iko vĩ sozanↄa. Mɛɛ̀ o aↄ̃ gbɛ̃ doonɛ à gá, è sↄ̃ gá. Mɛɛ̀ o à pãndenɛ à mↄ́, è sↄ̃ mↄ́. Mɛɛ̀ o ma zĩkɛrinɛ à kɛ̀ kɛ, è sↄ̃ kɛ. \v 9 Kɛ̀ Yesu yã pì mà, à bↄ̀ à saɛ. Ben à lìɛ à bè gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ tɛ́azinↄnɛ: Mɛ́ɛ ooare, mɛ́ɛ e gbɛ̃ke ma náanɛ kɛ̀ lɛ Isarailinↄ tɛ́ro. \v 10 Kɛ̀ zĩ̀ri pìnↄ lìara wà sù, aↄ̃ↄ è zĩkɛri pì kɛ̃̀kↄ̃a. \s1 Gyaanↄ nɛ́ mɛ̀n do léle fɛɛna gaan \p \v 11 Beee gbɛra Yesu gàa wɛ́tɛ kɛ̀ wè be Naini guu. À ìbanↄ kↄ̃n gbɛ̃ pãndenↄ gàao paripari. \v 12 Kɛ̀ à kà kĩi kↄ̃n wɛ́tɛ pì bĩilɛo, à è wà gɛ̀ sɛna wèe bↄↄo. Gyaanↄ nɛ́ mɛ̀n do lélemɛ. Wɛ́tɛpideenↄↄ kú kↄ̃n nↄgbɛ̃ pìo pari. \v 13 Kɛ̀ Dii à è, ben à kɛ̀nɛ wɛ̃nda à bènɛ: Ǹton ↄ́ↄ dↄro. \v 14 Ben à sↄ̃̀ gɛ̀ pìzi à ↄ kɛ̀ à àkpatia. Kɛ̀ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ sɛnanↄ zɛ̀, ben à bè: Gↄ̃kparɛ, má ònnɛ ǹ fɛɛ! \v 15 Ben gɛ̀ pì fɛ̀ɛ à vɛ̃̀ɛ à nà yã'onaa. Ben Yesu à kpà à daa. \v 16 Vĩa gbɛ̃nↄ kũ̀ ń píngi, aↄ̃ Luda sáabu kpà wà bè: Wa annabi ìsi è wa tɛ́. Aↄ̃ bè dↄ: Luda mↄ̀ a gbɛ̃nↄ gwa. \v 17 Ben Yesu baaru dà Yudea bùsula kↄ̃n bùsu kɛ̀ ligazinↄ píngi. \s1 Yaaya Batisikɛri zĩ̀rinↄ \r (Mat 11:2-19) \p \v 18 Yaaya ìbanↄ yã pìnↄ tↄ̃kɛ̃̀nɛ píngi. Ben Yaaya ń gↄ̃ↄn plaaanↄ sìsi \v 19 à ń zĩ Diia aↄ̃ à la, àmbe gbɛ̃ kɛ̀ eé mↄ́ ũↄ́, ke wàgↄ̃ wɛ́ɛ dↄↄ gbɛ̃ pãndezimɛ? \v 20 Kɛ̀ gbɛ̃ pìnↄ kà Yesu kiia, aↄ̃ bènɛ: Yaaya Batisikɛri bé à wa zĩ wà n la, ḿbe gbɛ̃ kɛ̀ eé mↄ́ ũↄ́, ke wàgↄ̃ wɛ́ɛ dↄↄ gbɛ̃ pãndezimɛ? \v 21 Zaa gwe gↄ̃ↄ Yesu gbɛ̃nↄ kɛ̃̀kↄ̃a pari kↄ̃n ń gyãanↄ kↄ̃n ń wãwãanↄ kↄ̃n ń zĩnnↄ. À tò vĩ̀anↄ guu è pari dↄ. \v 22 Ben à bè Yaaya zĩ̀rinↄnɛ: À gá à yã kɛ̀ á è bensↄ̃ á mànↄ gbãnɛ. À onɛ vĩ̀anↄↄ e guu ee, ɛrɛnↄↄ e táa oo, kusunↄↄ e kɛ̃ɛkↄ̃a, swãdoonↄↄ e yã maa, gɛ̀nↄↄ e fɛɛɛ, takaasideenↄↄ e baaru nna waazi maa. \v 23 Aubarikadeen gbɛ̃ kɛ̀ è fu ma yãaroo ũ. \p \v 24 Kɛ̀ Yaaya zĩ̀rinↄ tà, Yesu Yaaya yã ò pariinɛ à bè: Bↄ́n a gaa gwa gbáan? Kàba kɛ̀ ĩa e nigãan yↄ́? \v 25 Bↄ́n a gaa gwa saa? Gbɛ̃ kɛ̀ pↄ́kãsã zãɛ danan yↄ́? Nnamari kɛ̀ aↄ̃è pↄ́kãsã maaa daanↄ ègↄ̃ kú kíbɛmɛ. \v 26 Bↄ́n a gaa gwa saa? Annabin yↄ́? Lɛmɛ! Mɛ́ɛ ooare à dɛ annabila se. \v 27 Zaakɛ Yaayan wà à yã kɛ̃̀ Luda yãn wà bè: \q1 Mɛ́ ma zĩ̀ri gbarɛ n ã \q1 à zɛ́ kɛkɛnnɛ. \m \v 28 Mɛ́ɛ ooare, nↄgbɛ̃ nɛ́'ina guu gbɛ̃kee e ká Yaaya ũro. Baa kↄ̃n beeeo gbɛ̃ kɛ̀ dɛ gbɛ̃ kpɛɛdee ũ kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia guu dɛàla. \p \v 29 Kɛ̀ baade píngi à yã mà, ai kↄ̃n bɛ'ↄↄsirinↄ sé, aↄ̃ yã nnaa kpà Ludaa, zaakɛ Yaaya ń batisi kɛ̀. \v 30 Farisinↄ kↄ̃n ludayãdannɛrinↄ sↄ̃ gì yã kɛ̀ Ludaa dìɛ à kɛńnɛzi, ben aↄ̃ↄe we Yaaya ń batisi kɛ̀ro. \p \v 31 Ben Yesu bè: Bↄ́n mɛ́ tↄ̃ↄrigbɛ̃nↄ lɛ́kↄ̃zio? Bↄ́n aↄ̃ↄ bↄ̀kↄ̃bao? \v 32 Aↄ̃ↄ dɛ lán nɛ́ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú yàra guu, aↄ̃ↄe lɛ́ zuukↄ̃zinↄ bà wèe bee: \q1 Wa kure pɛ̀are, ée ↄ̃ wãro. \q1 Wa wɛ̃nda lɛ̀ sìare, ée ↄ́ↄ dↄro. \m \v 33 Zaakɛ Yaaya Batisikɛri mↄ̀, èe burɛdi sóro, èe wɛ̃ɛ miro, ben a bè zĩndeemɛ. \v 34 Gbɛ̃ntee Nɛ́ mↄ̀, è pↄ́ ble è í mi, ben a bè: Guturu wɛ̃mirimɛ, bɛ'ↄↄsirinↄ kↄ̃n durunkɛrinↄ gbɛ̃nnamɛ. \v 35 Mↄde wè ↄ̃ndↄ̃ↄ dↄ̃ a yãkɛnaamɛ. \s1 Nↄ́si gũnnade kuna Yesu gbáa \p \v 36 Farisi ke Yesu sìsi à mↄ́ à pↄ́ bleao. Yesu gàa à bɛ, ben èe pↄ́ blee gɛɛkɛsɛkɛna. \v 37 Nↄgbɛ̃ dàzaade kee kú wɛ́tɛ pì guu. Kɛ̀ à mà Yesu e pↄ́ blee Farisi pì bɛ, ben à mↄ̀ gwe gbaaa nɛ́ngoo kɛ̀ nↄ́si gũ nnaao kú à guu. \v 38 À zɛ̀ à kpɛɛ à gbá saɛ, èe ↄ́ↄ dↄↄ. À wɛ́ɛ'i e tↄ̃ↄ à kɛ̀sɛkpɛɛa, ben èe gogoo kↄ̃n a mìkão, à lɛ́ pɛ̀pɛ à gbáa, ben à nↄ́si gũ nnaa pì kùa. \v 39 Kɛ̀ Farisi kɛ̀ à à sìsi pì è lɛ, ben à ò a swɛ̃̀n: Tó gbɛ̃ pì nɛ́ annabimɛ, lɛ à nↄgbɛ̃ kɛ̀ èe ↄ kɛɛa kɛ̀ taka dↄ̃̀, kɛ̀ dàzaadeemɛ. \v 40 Ben Yesu bè Farisi pìnɛ: Simↄ, má yãke vĩ mà onnɛ. Simↄ bè: Ǹ o, Dannɛri. \v 41 Yesu bè: Ɔↄdakɛri ke bé à kuu, gↄ̃ↄn plaaanↄ à fĩa kũna, gbɛ̃ doo kondogi ↄↄ mɛ̀n wàa plaa kpɛ́ basↄↄro, gbɛ̃ doo sↄ̃ mɛ̀n baplaa akuri. \v 42 Kɛ̀ aↄ̃ pↄ́ke vĩ wà fĩa booro, ben à ń kɛ̃ aↄ̃ plaa ń píngi. Aↄ̃ tɛ́, dé bé eégↄ̃ yezi dɛ a daalaa? \v 43 Simↄ wèàla à bè: Mɛ́ɛ daa gbɛ̃ kɛ̀ wà à kɛ̃̀ kↄ̃n ↄↄ bítaomɛ. Yesu bènɛ: N we maa. \v 44 Ben Yesu aɛ dↄ̀ nↄgbɛ̃ pìa, à bè Simↄnɛ: N nↄgbɛ̃ pì èↄ́? Kɛ̀ ma gɛ̃ n bɛ, nɛ́ɛ í kpáma ma gbá pìpiro, nↄgbɛ̃ pì sↄ̃ ma gbá pìpi kↄ̃n a wɛ́ɛ'io à gògo kↄ̃n a mìkão. \v 45 Nɛ́ɛ lɛ́ pɛ́maro, nↄgbɛ̃ pì sↄ̃, zaa gurↄↄ kɛ̀ ma gɛ̃ kɛ̀, èe kámma bo kↄ̃n lɛ́pɛna ma gbáaoro. \v 46 Nɛ́ɛ nↄ́si kɛ ma mìaro, nↄgbɛ̃ pì sↄ̃ nↄ́si gũnnadee kù ma gbánↄa. \v 47 Beee yãnzi mɛ́ɛ oonnɛ, à yemazi maamaa kɛ̀ à durun bíta kɛ̃̀a yãnzimɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ wà à kɛ̃̀ kↄ̃n à nɛ́ngoo sↄ̃, yenzi nɛ́ngon ègↄ̃ vĩ. \v 48 Ben à bè nↄgbɛ̃ pìnɛ: N durunnↄ kɛ̃̀mma. \v 49 Ben gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄe pↄ́ blee lɛdoonↄ bèkↄ̃nɛ: Dén gbɛ̃ pì ũ, kɛ̀ èe durunnↄ kɛ̃ɛńnɛɛ? \v 50 Ben Yesu bè nↄgbɛ̃ pìnɛ: Ma náanɛ kɛ̀ ń kɛ̀ bé à n mì sì. Ǹ tá bɛ aafia. \c 8 \s1 Nↄgbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ègↄ̃ tɛ́ Yesuzinↄ \p \v 1 Beee gbɛra Yesu lìga wɛ́tɛ kↄ̃n wɛ́tɛo, lakutu kↄ̃n lakutuo, èe waazi kɛɛ èe kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia baaru nnaa kpaańnɛ. À zĩ̀ri gↄ̃ↄn kuri awɛɛplaaanↄ gàao \v 2 kↄ̃n nↄgbɛ̃ kɛ̀ à zĩnnↄ bↄ̀ ń guu à ń kɛ̃kↄ̃a kↄ̃n ń gyãanↄo. Mariama kɛ̀ wè benɛ dↄ Mariama Magadalɛni kɛ̀ Yesu zĩn mɛ̀n swɛɛplaaanↄ bↄ̀ɛ à guu kú ń tɛ́ \v 3 kↄ̃n Hɛrↄdu bɛgwari Kuza naↄ̃ Yoanao kↄ̃n Suzanao kↄ̃n nↄgbɛ̃ pãndenↄ pari. Aↄ̃ègↄ̃ Yesu kↄ̃n a zĩ̀rinↄ gwaa kↄ̃n pↄ́ kɛ̀ aↄ̃ↄ vĩio. \s1 Yãlɛkↄ̃zina kↄ̃n pↄ́wɛɛfãrio \r (Mat 13:1-23, Maa 4:1-20) \p \v 4 Wà bↄ̀ wɛ́tɛ kↄ̃n wɛ́tɛo wà kàkↄ̃a Yesuzi, ben à yã lɛ̀kↄ̃zińnɛ à bè: \v 5 Búbari ke bé à bↄ̀ à gàa pↄ́wɛɛ fã. Lán èe fãa nà, à kenↄ lɛ̀ɛ zɛ́ guu wà táa òa, ben bãanↄ mↄ̀ wà blè. \v 6 À kenↄ lɛ̀ɛ gbɛ̀ sàra musu. Kɛ̀ aↄ̃ bↄ̀ɛ, ben aↄ̃ gàga, kɛ̀ aↄ̃ↄe mↄdↄ ero yãnzi. \v 7 À kenↄ lɛ̀ɛ lɛ̀nↄ guu, ben lɛ̀ fɛ̀ɛńyo lɛdo à nàkↄ̃rɛḿma. \v 8 À kenↄ sↄ̃ lɛ̀ɛ tↄↄtɛ maaa guu, ben aↄ̃ bↄ̀ɛ wà nɛ́ ì lɛo basↄↄro. Kɛ̀ à ò lɛ, à pũ̀tã à bè: Gbɛ̃ kɛ̀ swã vĩ à ma. \p \v 9 À ìbanↄ à là yã pì bↄkↄ̃tɛnazi. \v 10 Ben à bè: Luda a gba zɛ́ à kpata kɛ̀ bↄ̀ à kiia asiinↄ dↄ̃, mↄde mɛɛ̀ o gbɛ̃ kpaaanↄnɛ kↄ̃n yãlɛkↄ̃zinaomɛ, lɛ aↄ̃ guu gwa pↄ́ke'ena sai, aↄ̃ yã ma à dↄ̀rↄ dↄ̃na sai. \v 11 Yã pì bↄkↄ̃tɛnan yɛ̀: Pↄ́wɛɛ pì nɛ́ Luda yãmɛ. \v 12 Zɛ́ guu pↄ́nↄↄ dɛ lán gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è Luda yã maanↄ bà, ben Ibilisi è mↄ́ à yã pì bↄ ń swɛ̃̀ guu, lɛ aↄ̃ton Luda náanɛ kɛ à ń mì síro yãnzi. \v 13 Gbɛ̀ sàra musu pↄ́nↄↄ dɛ lán gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è Luda yã ma wà sí kↄ̃n pↄnnaaonↄ bà, mↄde aↄ̃ↄ kãsãa vĩro. Aↄ̃è Luda náanɛ kɛ gurↄ plaa, mↄde tó wà ń yↄ̃ wà gwà, aↄ̃è fumɛ. \v 14 Pↄwɛɛ kɛ̀ lɛ̀ɛ lɛ̀nↄ guunↄↄ dɛ lán gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è Luda yã maanↄ bà, mↄde anduna kã̀hãnkɛna kↄ̃n auziki yão kↄ̃n pↄnnakɛnao è nakↄ̃rɛḿma, aↄ̃è fↄ̃ wà nɛ́ i à màro. \v 15 Tↄↄtɛ maaa pↄ́nↄↄ dɛ lán gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è Luda yã ma kↄ̃n nↄ̀sɛpuraao aↄ̃è sí kↄ̃n nↄ̀sɛmaaaonↄ bà, ben aↄ̃è mɛna fↄ̃ ai aↄ̃ kɛo kaarana pↄ́ ũ. \s1 Yãlɛkↄ̃zina kↄ̃n fitiao \r (Maa 4:21-25) \p \v 16 Wè fitia na wà taa kúɛa ke wà diɛ daɛbↄ gbáruro. Wè di dabu musumɛ, lɛ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄe gɛ̃ɛnↄ gupuraa e yãnzi. \v 17 Pↄ́kee kú utɛna kɛ̀ weé gí bↄo gupuraaziro. Asiiyã kee kuu kɛ̀ weé ma wà gí o gupuraaziro. \v 18 Beee yãnzi à yã ma kↄ̃n làakario. Gbɛ̃ kɛ̀ pↄ́ vĩin Luda é kaaranɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ pↄ́ke vĩroo sↄ̃, baa pↄ́ kɛ̀ èe daa á vĩi Luda é sía. \s1 Yesu danɛnↄ \r (Mat 12:46-50, Maa 3:31-35) \p \v 19 Yesu da kↄ̃n à dãaronↄ mↄ̀ à kiia, ben aↄ̃ↄe e wà sↄ̃̀ziro parii yãnzi. \v 20 Ben wà bènɛ: N da kↄ̃n n dãaronↄ kú bàazi, aↄ̃ↄ ye n kↄ̃'enazi. \v 21 Ben à wèńla à bè: Gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è Luda yã ma aↄ̃ zĩi kɛanↄn ma da kↄ̃n ma dãaronↄ ũ. \s1 Yesu zàga'ĩa zɛna \r (Mat 8:23-27, Maa 4:35-41) \p \v 22 Zĩkea Yesu gɛ̃̀ góro'itɛ guu kↄ̃n a ìbanↄ, ben à bèńnɛ: Wà bikũ sɛ̀bɛ baa. Ben aↄ̃ dà zɛ́n. \v 23 Gurↄↄ kɛ̀ aↄ̃ↄe gaa, ii Yesu lɛ̀. Ben zàga'ĩa fɛ̀ɛ sɛ̀bɛla, í e kaa góro guu, aↄ̃ↄ kú kari lɛ́zĩ. \v 24 Ben à ìbanↄ sↄ̃̀zi aↄ̃ à vù wà bè: Dannɛri! Dannɛri! Wée kaatɛɛ! Ben à fɛ̀ɛ à gì ĩanɛ kↄ̃n í kɛ̀ èe ń góro yĩpayĩpaao, ben à zɛ̀, guu kɛ̀ kítikiti. \v 25 Ben à bèńnɛ: Á ma náanɛ vĩroo? Ben yã pì bↄ̀ ń saɛ, vĩa ń kũ, ben aↄ̃ bèkↄ̃nɛ: Dén gbɛ̃ kɛ̀ ũ sɛɛ? Baa ĩa kↄ̃n ío, è yã diɛńnɛ, ben aↄ̃è à yã mamɛ. \s1 Ĩade kɛ̃kↄ̃ana \r (Mat 8:28-34, Maa 5:1-20) \p \v 26 Ben aↄ̃ kà Gadara bùsun sɛ̀bɛ baa Galili bùsu ↄfãntɛ̃bↄɛ kpa. \v 27 Kɛ̀ Yesu bikũ̀ í baa, à dàkↄ̃rɛ kↄ̃n wɛ́tɛ gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ zĩn vĩio. À gurↄplaa kɛ̀ èe pↄ́kãsãa naawaro. Ègↄ̃ kú bɛro, sé mirakpɛtɛa. \v 28-29 Wè à yi kↄ̃n mↄ̀kyakoonↄ wè à da lín à kũna yãnzi, mↄde è mↄ̀kyakoo pìnↄ kɛ̃kɛ̃mɛ, zĩn pì è à si sɛ̃̀n. Kɛ̀ à Yesu è, ben à wii lɛ̀ à mↄ̀ à kùɛ à aɛzĩ, ben à pũ̀tã à bè: Yesu, Luda Musude Nɛ́, bↄ́n wá vĩ kↄ̃ ↄzĩi? N yã nna! Ǹton wɛ́ɛ tãmaro. À ò lɛ kɛ̀ Yesu bè zĩn pãsĩ pì bↄ à guu yãnzimɛ. \v 30 Ben Yesu à là à bè: N tↄ́n diaa? Ben à wèàla à bè: Ma tↄ́n Pari. Zaakɛ zĩnnↄↄ kú à guu parimɛ. \v 31 Ben zĩn pìnↄ agbaa kpà Yesunɛ maamaa wà bè àton ń gbarɛ aↄ̃ si gɛ̀wãa wɛ̀ɛ zòoto guuro. \p \v 32 Alɛdɛ kpàsa bíta kú gwe, aↄ̃ↄe pↄ́ blee sĩ̀sĩgɛɛzi. Ben zĩn pìnↄ wɛ́ɛ kɛ̀ Yesua à ń gba zɛ́ aↄ̃ gɛ̃ ń guu. Yesu ń gbá zɛ́, \v 33 ben zĩnnↄ gò gbɛ̃ pìa wà gɛ̃̀ alɛdɛ pìnↄ guu. Ben alɛdɛ kpàsa pì wì bào aↄ̃ sòro sĩ̀sĩgɛɛzi wà sì sɛ̀bɛn wà gàga gwe. \v 34 Kɛ̀ aↄ̃ alɛdɛdãrinↄↄ è lɛ, aↄ̃ bàa lɛ̀ wà gàa wà yã pì tↄ̃kɛ̃̀ńnɛ wɛ́tɛ guu kↄ̃n buraanↄ. \v 35 Ben wà bↄ̀ɛ lɛ wà yã kɛ̀ kɛ̀ pì gwa. Kɛ̀ aↄ̃ mↄ̀ Yesu kiia, aↄ̃ gbɛ̃ kɛ̀ zĩnnↄ gòa pì è vɛ̃ɛna Yesu gbá saɛ pↄ́kãsãao dana, à kú a làakaria. Ben vĩa ń kũ. \v 36 Kɛ̀ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ yã pì è wɛ́ɛnↄↄ òńnɛ dian wà zĩndee pì kɛ̃̀kↄ̃a nà, \v 37 ben Gadara bùsu gbɛ̃nↄ píngi wɛ́ɛ kɛ̀ Yesua à bↄ ń bùsun, zaakɛ vĩa ń kũ maamaa. Ben à gɛ̃̀ góro'itɛ guu èe taa. \v 38 Gbɛ̃ kɛ̀ zĩnnↄ gòa pì agbaa kpànɛ lɛ à táo, mↄde Yesu gìnɛ à bè: \v 39 Ǹ ɛara ǹ tá n bɛ ǹ yã kɛ̀ Ludaa kɛ̀nnɛɛ ońnɛ píngi. Ben à tà à yã kɛ̀ Yesu kɛ̀aree kpàakpa kɛ̀ wɛ́tɛ pì guu píngi. \s1 Yairu nɛ́ fɛɛna gaan kↄ̃n nↄgbɛ̃ kɛ̀ ↄ kɛ̀ Yesu utaao \r (Mat 9:18-26, Maa 5:21-43) \p \v 40 Kɛ̀ Yesu ɛ̀ara à sù, ben gbɛ̃nↄ gbãakɛ kpàzi, zaakɛ baade píngi e à dãamɛ. \v 41 Ben gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ dɛ aduakɛkpɛ gbɛ̃nsi ũu kɛ̀ wè benɛ Yairu mↄ̀ à dàɛ a puua Yesu gbá saɛ, à kúɛ kɛ̀nɛ lɛ à gá a bɛ, \v 42 kɛ̀ à nɛ́ mɛ̀n do léle e gaa yãnzi. Nɛ́nↄgbɛ̃ pì kà wɛ̃̀ kuri awɛɛplaa. Kɛ̀ Yesu e gaa, ben parii e nakↄ̃rɛɛa. \p \v 43 Nↄgbɛ̃ kee kú gwe, aru è bↄɛa à kà wɛ̃̀ kuri awɛɛplaa. Pↄ́ kɛ̀ à vĩ píngi à dɛ̀ ɛ̃zɛ̃deenↄ kiia, mↄde gbɛ̃kee e fↄ̃ à à kɛ̃̀kↄ̃aro. \v 44 Kɛ̀ à sↄ̃̀ Yesuzi kpɛɛ kpa, ben à ↄ kɛ̀ à uta lɛ́a. Zaa gwe gↄ̃ↄ à arubↄɛna zɛ̀. \v 45 Ben Yesu bè: Dé bé à ↄ kɛ̀maa? Ben baade píngi bè á à yã dↄ̃ro. Ben Pita bè: Dannɛri, gbɛ̃nↄↄ liganzi aↄ̃ↄe nakↄ̃rɛɛmma. \v 46 Ben Yesu bè: Gbɛ̃ke ↄ kɛ̀ma, zaakɛ má dↄ̃ kɛ̀ gbãaa bↄ̀ ma mɛ̀ guu. \v 47 Kɛ̀ nↄgbɛ̃ pì è wà a yã dↄ̃̀, ben à mↄ̀ èe lugalugaa à dàɛ a puua à gbá saɛ, ben à yã kɛ̀ tò à ↄ kɛ̀a ò baade píngi wáa kↄ̃n dian à aafia è nào gↄ̃ↄ. \v 48 Yesu bènɛ: Nↄgbɛ̃, ma náanɛ kɛ̀ ń kɛ̀ bé à n kɛ̃kↄ̃a. Ǹ tá bɛ aafia. \p \v 49 Kɛ̀ Yesu kpɛ́ èe yã oo, wà bↄ̀ aduakɛkpɛ gbɛ̃nsi pì bɛ, wà mↄ̀ wà bènɛ: N nɛ́ pì kɛ̀ sai, ǹton ĩa da dannɛria dↄro. \v 50 Yesu yã pì mà, ben à bè Yairunɛ: Ǹton tó swɛ̃̀ kɛ̃nguro. Ǹ ma náanɛ kɛ dé, eé kɛ̃kↄ̃a. \v 51 Kɛ̀ à kà à bɛ, èe we gbɛ̃ke gɛ̃̀aoro, sé Pita kↄ̃n Yohanao kↄ̃n Yemisio kↄ̃n nɛ́ pì de kↄ̃n à dao. \v 52 Gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú gweenↄↄ e ↄ́ↄ dↄↄ ń píngi aↄ̃ↄe kpãngeda kɛɛ. Ben Yesu bè: Àton ↄ́ↄ dↄro. Èe garo èe ii oomɛ. \v 53 Ben aↄ̃ à lalandi kɛ̀, zaakɛ aↄ̃ dↄ̃̀ kɛ̀ nɛ́ pì gà kↄ̀. \v 54 Yesu à kũ̀ a ↄↄa, ben à pũ̀tã à bè: Nɛ́nↄkparɛ, ǹ fɛɛ! \v 55 Ben à wɛ̃̀ndi sù, à fɛ̀ɛ gↄ̃ↄ. Yesu bè wà pↄ́blee kpáa. \v 56 Yã pì bↄ̀ nɛ́ pì de kↄ̃n à dao saɛ, ben Yesu bèńnɛ aↄ̃ton yã kɛ̀ kɛ̀ pì o gbɛ̃ke maro. \c 9 \s1 Yesu zĩ̀rinↄ zĩna \r (Mat 10:5-15, Maa 6:7-13) \p \v 1 Yesu a ìba gↄ̃ↄn kuri awɛɛplaaanↄ sìsiazi, ben à ń gbá gbãa kↄ̃n ikoo aↄ̃ zĩn bori píngi goḿma, aↄ̃ gyãanↄ kɛ̃ḿma. \v 2 Ben à ń zĩ aↄ̃ kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia yã waazi kɛ, aↄ̃ gyãreenↄ kɛ̃kↄ̃a. \v 3 À bèńnɛ: Àton pↄ́ke sɛ́ à gáoro, gò ke bↄ̀kↄlogomma ke kũsãɛ ke ↄↄ ke uta mɛ̀n plaa. \v 4 Ua kɛ̀ a pitan, àgↄ̃ kú gwe ai à gá bↄo wɛ́tɛ pì guu. \v 5 Wɛ́tɛ kɛ̀ wèe a sínlo, à bↄn à lutɛ̃ gogo a gbánↄa ń tona kↄ̃n Ludao sèeda ũ. \v 6 Ben aↄ̃ dà zɛ́n, aↄ̃ lìga wɛ́tɛ kↄ̃n wɛ́tɛo, aↄ̃ baaru nnaa kpàńnɛ, aↄ̃ gyãanↄ kɛ̃̀ḿma baama píngi. \s1 Hɛrↄdu bídikɛna \r (Mat 14:1-12, Maa 6:14-29) \p \v 7 Kɛ̀ kí Hɛrↄdu yã beeenↄ mà píngi, ben à bídi kɛ̀, zaakɛ gbɛ̃kenↄ e be Yaaya Batisikɛri bé à fɛ̀ɛ bↄna gaan. \v 8 Gbɛ̃kenↄ bè Ilia bé à bↄ̀ à mↄ̀ńzi, gbɛ̃kenↄ bè dↄ annabi yãanↄ doke bé à fɛ̀ɛ. \v 9 Hɛrↄdu bè: Ma Yaaya mì zↄ̃̀. Dén gbɛ̃ kɛ̀ ma à baaru mà pì ũ sɛɛ? Ben èe wɛtɛɛ à wɛ́ɛ sialɛ. \s1 Yesu pↄ́blekpana gↄ̃gbɛ̃ gↄ̃ↄn bↄrↄ sↄↄroonↄa \r (Mat 14:13-21, Maa 6:30-44, Yoh 6:1-14) \p \v 10 Kɛ̀ zĩ̀ri pìnↄ sù, ben aↄ̃ yã kɛ̀ aↄ̃ↄ kɛ̀nↄ gbã̀ Yesunɛ. Ben à ń sɛ́ ńtɛ̃ɛ à gàańyo wɛ́tɛ kɛ̀ wè be Bɛtɛsaida. \v 11 Kɛ̀ parii dↄ̃̀, ben wà pɛ̀ɛzi. À gbãakɛ kpàńzi, à kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia yã òńnɛ, ben à gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ yezi wà ń kɛ̃kↄ̃anↄ kɛ̃̀kↄ̃a. \p \v 12 Kɛ̀ ↄfãntɛ̃ bùsa, zĩ̀ri gↄ̃ↄn kuri awɛɛplaaanↄ sↄ̃̀zi aↄ̃ bènɛ: Ǹ gbɛ̃nↄ gbarɛ aↄ̃ gá pitaki kↄ̃n pↄ́bleeo wɛtɛ lakutu kↄ̃n buraa kɛ̀ kú kĩinↄ guu, zaakɛ sɛ̃̀tɛ pↄ̀rↄtun wá kún kɛ̀. \v 13 À bèńnɛ: Apinↄ à pↄ́ kpáḿma aↄ̃ ble. Ben aↄ̃ bè: Burɛdi mɛ̀n sↄↄro kↄ̃n kpↄ̀ mɛ̀n plaaaon wá vĩ. Séde wà gá pↄ́blee lú gbɛ̃ kɛ̀nↄnɛ ń píngi. \v 14 Gↄ̃gbɛ̃nↄↄ kú gwe gↄ̃ↄn bↄrↄ sↄↄroo taka. Ben à bè a ìbanↄnɛ: À tó aↄ̃ vɛ̃ɛvɛ̃ɛ gãli kↄ̃n gãlio gↄ̃ↄn baplaa akurikuri. \v 15 Ben aↄ̃ↄ kɛ̀ lɛ, aↄ̃ ń vɛ̃ɛvɛ̃ɛ ń píngi. \v 16 Ben à burɛdi mɛ̀n sↄↄro kↄ̃n kpↄ̀ mɛ̀n plaaa pìnↄ sɛ̀ à a wɛ́ɛ sɛ̀ musu à aubarika dàn. Ben à lìlikↄ̃rɛ à kpà a ìbanↄa, aↄ̃ↄ kpàatɛtɛ gbɛ̃nↄnɛ. \v 17 Aↄ̃ pↄ́ blè wà kã̀ ń píngi, ben wà à kpaaa kɛ̀ gↄ̃̀nↄ sɛ̀ɛ gbíi kuri awɛɛplaaa pà. \s1 Yesu mɛsayakɛ ona \r (Mat 16:13-19, Maa 8:27-29) \p \v 18 Zĩkea kɛ̀ Yesu e adua kɛɛ ado, à ìbanↄ mↄ̀ wà à lè, ben à ń lá à bè: Dén gbɛ̃nↄ è be má dɛ à ũu? \v 19 Aↄ̃ wèàla wà bè: Gbɛ̃kenↄ è be Yaaya Batisikɛrimɛ, gbɛ̃kenↄ è be Ilia, gbɛ̃kenↄ è be dↄ annabi yãanↄ doke bé à fɛ̀ɛ. \v 20 Ben à ń lá à bè: Apinↄ sↄ̃, dén eè be má dɛ a ũu? Pita wèàla à bè: Luda gbɛ̃ Mɛsayan n ũ. \s1 Yesu a ga kↄ̃n a fɛɛnao yã'ona \r (Mat 16:21-28, Maa 8:31-9:1) \p \v 21 Ben à gìńnɛ aↄ̃ton yã pì o gbɛ̃ke maro. \v 22 Ben à bè dↄ: Séde Gbɛ̃ntee Nɛ́ wɛ́ɛtãmma e maamaa, gbɛ̃nsinↄ kↄ̃n sa'orikinↄ kↄ̃n ludayãdannɛrinↄ é gízi, weé à dɛ, à gurↄ aagↄ̃dee zĩ eé fɛɛ. \p \v 23 Ben à bèńnɛ ń píngi: Tó gbɛ̃ yezi à kɛ ma ìba ũ, séde à gí a zĩnda wɛ̃̀ndizi, àgↄ̃ a líkpangbãroo sɛɛ lán guu e dↄↄ nà àgↄ̃ tɛ́omazi. \v 24 Gbɛ̃ kɛ̀ yezi àgↄ̃ a wɛ̃̀ndi kũna é korazi. Gbɛ̃ kɛ̀ gì a wɛ̃̀ndizi ma yãnzi sↄ̃, adee égↄ̃ wɛ̃̀ndi vĩ. \v 25 Tó gbɛ̃ gↄ̃̀ anduna vĩ píngi, tó à a zĩnda kpà à gɛ̃ɛ ũ à kòra a wɛ̃̀ndizi, bↄ́ àren à vĩi? \v 26 Tó gbɛ̃ mapi kↄ̃n ma yão wí dɛ̀, Gbɛ̃ntee Nɛ́ é adee wí dɛ gurↄↄ kɛ̀ eé su a gakui guu kↄ̃n a De gakuio kↄ̃n a malaikanↄ gakuio. \v 27 Yãpuraan mɛ́ɛ ooare, gbɛ̃kenↄ kú gura kɛ̀ aↄ̃é garo ai aↄ̃ kí kɛ̀ Ludaa kà e. \s1 Yesu lina \r (Mat 17:1-8, Maa 9:2-8) \p \v 28 Yã pì ona gbɛra à kà azuma do taka, ben à Pita kↄ̃n Yohanao kↄ̃n Yemisio sɛ̀ à dìńyo kpiiia lɛ à adua kɛ. \v 29 Kɛ̀ èe adua kɛɛ, à uu lìɛ à pↄ́kãsãanↄ kɛ̀ pú fénfen. \v 30 Kãndo gↄ̃ↄn plaaanↄↄ kúo, Musa kↄ̃n Iliao, aↄ̃ↄe yã kↄ̃n Yesuo. \v 31 Aↄ̃ bↄ̀ wà mↄ̀ńzi gakui guu, aↄ̃ↄe anduna kɛ̀ eé tó zaa Yerusalɛmu yã ooo. \v 32 Ii Pita kↄ̃n a gbɛ̃nↄo sɛ̀. Kɛ̀ aↄ̃ vù, aↄ̃ Yesu gakui è kↄ̃n gↄ̃ↄn plaaa kɛ̀ aↄ̃ↄ zɛna à saɛnↄ. \v 33 Kɛ̀ gↄ̃ↄn plaaa pìnↄↄ e kɛ̃ɛ Yesua, Pita bènɛ: Dii, à maa kɛ̀ wá kú kɛ̀. Wà kutaa dↄ mɛ̀n aagↄ̃, n pↄ́ mɛ̀n do, Musa pↄ́ mɛ̀n do, Ilia pↄ́ mɛ̀n do. À dↄ̃ yã kɛ̀ ée ooro. \v 34 Kɛ̀ èe oo lɛ, ludambɛ luguu pìta à dàńla. Kɛ̀ aↄ̃ↄ kú à guu, vĩa ń kũ, \v 35 ben aↄ̃ kòto mà à guu à bè: Ma Nɛ́ kɛ̀ ma à sɛ̀n yɛ̀. À à yã ma. \v 36 Kòto pì mana gbɛra aↄ̃ↄ è Yesu gↄ̃̀ gwe ado. Aↄ̃ ń lɛ́ kũ̀ aↄ̃ↄe yã kɛ̀ aↄ̃ↄ è o gbɛ̃ke ma gurↄↄ mↄ̀aro. \s1 Nɛ́gↄ̃gbɛ̃ zĩnde kɛ̃kↄ̃ana \r (Mat 17:14-18, Maa 9:14-27) \p \v 37 Kɛ̀ guu dↄ̀, aↄ̃ pìta kpiii pì musu, ben gbɛ̃nↄ mↄ̀ da Yesulɛ pari. \v 38 Zà guu gↄ̃gbɛ̃ ke pũ̀tã à bè: Dannɛri, n yã nna! Ǹ ma nɛ́ gwa, zaakɛ nɛ́ mɛ̀n doo kɛ̀ má vĩin gwe. \v 39 Zĩn è fɛɛa, ben è wii lɛ́ kãndo. È à pãɛ àgↄ̃ petee boo àgↄ̃ lóu futa bↄɛɛ, è ĩa daa è goa kpakpaaro. \v 40 Ma wɛ́ɛ kɛ̀ n ìbanↄa aↄ̃ pɛ́ zĩn pìa à bↄ, ben aↄ̃ fùa. \v 41 Yesu bè: Tↄ̃ↄrigbɛ̃ yakana ludanaanɛkɛrisaideenↄ! Mɛ́gↄ̃ kúao ai bↄrɛmɛ? Mɛ́gↄ̃ mɛnaaao ai bↄrɛmɛ? Ǹ mↄ kↄ̃n n nɛ́ pìo kɛ̀. \v 42 Ai nɛ́ pì gↄ̃ gá sↄ̃zi, ben zĩn pì à pã̀ɛ, èe petee boo. Ben Yesu gì zĩn pìnɛ à nɛ́ pì kɛ̃̀kↄ̃a, ben à à kpà à dea. \v 43 Luda gbãa bíta yã pì bↄ̀ ń saɛ ń píngi. \s1 Yesu ɛara à a ga yã'ona \r (Mat 17:22-23, Maa 9:30-32) \p Gbɛ̃nↄ lɛ́ àɛ Yesu yãkɛnaa píngi, ben à bè a ìbanↄnɛ: \v 44 Àgↄ̃ yã kɛ̀kii kũna a nↄ̀sɛ guu. Weé Gbɛ̃ntee Nɛ́ na gbɛ̃nↄnɛ ń ↄzĩ tia. \v 45 Aↄ̃ↄe yã pì dↄ̀rↄ dↄ̃ro, à mì utɛnańnɛ, aↄ̃ fùa, ben vĩa ń kũ aↄ̃ yã pì gbekaa. \s1 Dɛnlaa yã \r (Mat 18:1-5, Maa 9:33-37) \p \v 46 Ben aↄ̃ fɛ̀ɛ kↄ̃n lɛokpakↄ̃ao dɛnlaa yã musu. \v 47 Yesu laasuu kɛ̀ kú ń nↄ̀sɛ guu dↄ̃̀, ben à nɛ́ féte sɛ̀ à à zɛ̀ a saɛ, \v 48 à bèńnɛ: Gbɛ̃ kɛ̀ nɛ́ kɛ̀ taka sì ma ìbakɛɛ yãnzi, mámbe à ma si. Gbɛ̃ kɛ̀ ma si sↄ̃, adee gbɛ̃ kɛ̀ ma zĩi sìmɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ a zĩnda dìɛ kɛ̃sãna a tɛ́ bé à gbɛ̃nsi ũ. \s1 Gbɛ̃ kɛ̀ èe íbɛtɛ kpáaoroo a baakpɛɛmɛ \r (Maa 9:38-40) \p \v 49 Ben Yohana bè: Dii, wa gbɛ̃ke è, èe zĩnnↄa gooḿma kↄ̃n n tↄ́o, ben wa ginɛ zaakɛ wa gbɛ̃nlo. \v 50 Ben Yesu bè: Àton gínɛro, zaakɛ gbɛ̃ kɛ̀ èe íbɛtɛ kpáaoroo nɛ́ a baakpɛɛmɛ. \s1 Samaria bùsu lakutu gina Yesuzi \p \v 51 Kɛ̀ Yesu tana ludambɛ gurↄↄ kà kĩi, à mì pɛ̀ Yerusalɛmua. \v 52 Ben à gbɛ̃nↄ gbàrɛ aↄ̃ dↄ̀are aɛ, ben aↄ̃ gàa wà gɛ̃̀ Samaria bùsu lakutu ke guu lɛ wà soru kɛnɛ. \v 53 Ben lakutu pì deenↄ gì à sízi kɛ̀ à mì pɛ̀ Yerusalɛmua yãnzi. \v 54 Kɛ̀ à ìba kenↄ Yemisi kↄ̃n Yohanao è lɛ, aↄ̃ bè: Dii, ń yezi wà be tɛ́ bↄ ludambɛ à mↄ́ à ń kaatɛn yↄ́? \v 55 Ben Yesu lìɛ à kpã̀kɛ̃ńzi. \v 56 Ben aↄ̃ↄe gaa lakutu pãndea. \s1 Tɛna Yesuzi \r (Mat 8:19-22) \p \v 57 Kɛ̀ aↄ̃ↄ tɛ́ zɛ́n, gↄ̃gbɛ̃ ke mↄ̀ à bè Yesunɛ: Guu kɛ̀ nɛ́ɛ gaan píngi, mɛ́gↄ̃ tɛ́nzi. \v 58 Yesu bènɛ: Gbɛ̃ngboonↄn ń tò vĩ, bãanↄn ń sà vĩ, Gbɛ̃ntee Nɛ́ sↄ̃ ĩampakii vĩro. \v 59 Yesu bè gbɛ̃ pãndenɛ: Ǹ mↄ́ ǹ tɛ́mazi. Ben gbɛ̃ pì bè: Dii, ǹ tó ai ma de kpá guuzi gĩa. \v 60 Yesu bènɛ: Ǹ tó gɛ̀nↄ ń gɛ̀nↄ vĩi. Mpi sↄ̃, ǹ gá kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia yã waazi kɛ. \v 61 Gbɛ̃ pãnde bè dↄ: Mɛ́gↄ̃ tɛ́nzi Dii, mↄde ǹ tó mà gá lɛ́ za ma bɛdeenↄa gĩa. \v 62 Yesu bènɛ: Gbɛ̃ kɛ̀ swaaro na a ↄzĩ, tó èe kpɛɛ gwaa, adee e kↄ̃ sí kↄ̃n kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiiaoro. \c 10 \s1 Gↄ̃ↄn baaagↄ̃ akuri awɛɛplaanↄ zĩna \r (Mat 11:20-27, 13:16-17) \p \v 1 Beee gbɛra Dii gↄ̃ↄn baaagↄ̃ akuri awɛɛplaa pãndenↄ dìɛ, ben à ń zĩ gↄ̃ↄn plaplaa aↄ̃ dↄare aɛ wɛ́tɛ kↄ̃n guu kɛ̀ á yezi à gánnↄo píngi. \v 2 À bèńnɛ: Pↄ́kɛkɛna bíta, mↄde à zĩkɛrinↄↄ pariro. À wɛ́ɛ kɛ Buradeea, lɛ à zĩkɛrinↄ gbarɛ aↄ̃ a pↄ́ kɛkɛ. \v 3 À da zɛ́n. Mɛ́ɛ a zĩi lán sãnɛ bↄ̀rↄnↄ bà lɛwannↄ tɛ́mɛ! \v 4 Àton ↄↄsↄ sɛ́ro ke bↄ̀kↄlogomma ke kyateenↄ. Àton zɛ zɛ́n à ì kpá gbɛ̃kearo. \v 5 Ua kɛ̀ a gɛ̃n píngi à be gĩa Luda ua pì gba aafia. \v 6 Tó aafiadee kú gwe, a ì aafiadee é gↄ̃nɛ. Tó à kú gwe sↄ̃ro, eé liara à suawamɛ. \v 7 Àgↄ̃ kú ua pì guu, à pↄ́ kɛ̀ wà kpàawaa mi à ble, zaakɛ zĩkɛri kà à a asaia e. Àtongↄ̃ pitakii lendee kpákpaaro. \v 8 Wɛ́tɛ kɛ̀ a gɛ̃n ben wà a si, à pↄ́ kɛ̀ wà mↄ̀oaree ble. \v 9 À wɛ́tɛ pì gyãreenↄ kɛ̃kↄ̃a, à o gbɛ̃nↄnɛ kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia kàńyo kĩi. \v 10 Tó a gɛ̃ wɛ́tɛ guu, tó wèe a si sↄ̃ro, à bↄɛ gãalɛ à be: \v 11 Baa a wɛ́tɛ lutɛ̃ kɛ̀ kpà wa gbála, wa gògo a tona kↄ̃n Ludao sèeda ũ. Àgↄ̃ dↄ̃ sãnsãn kɛ̀ kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia kà kĩi. \v 12 Mɛ́ɛ ooare, yãkpaɛkɛgurↄↄ zĩ wɛ́ɛtãmma kɛ̀ Sↄdↄmudeenↄ é ee égↄ̃ sã̀ↄ dɛ wɛ́tɛ pì deenↄ pↄ́la. \p \v 13 Wãiyoo Kↄrazĩdeenↄ! Wãiyoo Bɛtɛsaidadeenↄ! Tó ma dabuyã kɛ̀ má kɛ̀ a tɛ́nↄ kɛ̀ Taya kↄ̃n Sidↄ̃o yã, lɛ wɛ́tɛ pì deenↄ pↄ́kãsãnↄ dàdańla, aↄ̃ vɛ̃̀ɛ tubura à gì kɛ̀ nↄ̀sɛliɛna sèeda ũ. \v 14 Yãkpaɛkɛgurↄↄ zĩ a wɛ́ɛtãmma égↄ̃ dɛ Tayadeenↄ kↄ̃n Sidↄ̃deenↄ pↄ́la. \v 15 A Kapɛnamudeenↄ sↄ̃ é gbã à zↄ̃ Ludaan yↄ́? Weé ↄ sↄ̃azi ai gɛ̀wãan. \p \v 16 Ben Yesu bè a ìbanↄnɛ: Gbɛ̃ kɛ̀ à a yã mà ma yã màmɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ gìazi gìmazimɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ gìmazi sↄ̃, adee gì gbɛ̃ kɛ̀ ma zĩizimɛ. \p \v 17 Gↄ̃ↄn baaagↄ̃ akuri awɛɛplaaa pìnↄ gàa, ben aↄ̃ lìara wà sù kↄ̃n pↄnnaao aↄ̃ bè: Dii, baa zĩnnↄ mì sìɛwe n tↄ́ yãnzi. \v 18 Yesu bèńnɛ: Ma Setãn è à lɛ̀ɛ bↄna ludambɛ lán loupina bà. \v 19 Ma a gba zɛ́ à táa o mlɛ̃̀nↄ kↄ̃n swínↄ kↄ̃n a ibɛɛ gbãa pínginↄa, pↄ́ke é a kɛ̃nnaro. \v 20 Baa kↄ̃n beeeo àton pↄnnaa kɛ kↄ̃n mì kɛ̀ zĩnnↄ è siɛareeoro. À pↄnnaa kɛ kɛ̀ a tↄ́ kú takadan ludambɛ yãnzi. \p \v 21 Zĩ beeea Luda Nini Yesu pↄↄ kɛ̀ nna maamaa à bè: Baa, musu kↄ̃n tↄↄtɛo Dii, ma n sáabu kɛ̀, kɛ̀ n yã beeenↄ ùtɛ yãdↄ̃rinↄnɛ kↄ̃n ↄ̃ndↄ̃rinↄ n bↄo kyódↄ̃risainↄnɛ. Lɛmɛ, Baa, zaakɛ n pↄyezinamɛ. \v 22 Ma De pↄ́ píngi nàmɛ ma ↄzĩ. Gbɛ̃kee Luda Nɛ́ dↄ̃ro, tó èe kɛ De Luda baasiro. Gbɛ̃kee De Luda dↄ̃ro, tó èe kɛ à Nɛ́ kↄ̃n gbɛ̃ kɛ̀ Nɛ́ pì yezi à ↄdↄańnɛnↄ baasiro. \p \v 23 Ben Yesu aɛ dↄ̀ a ìbanↄa ńtɛ̃ɛ, à bèńnɛ: Aubarikadeenↄn a ũ pↄ́ kɛ̀ ée ee wɛ́ɛo yãnzi. \v 24 Mɛ́ɛ ooare, annabinↄ kↄ̃n kínanↄↄ kuu yã pari aↄ̃ↄ yezi wà pↄ́ kɛ̀ ée eenↄ e, aↄ̃ↄe ero, aↄ̃ↄ yezi wà yã kɛ̀ ée maanↄ ma, aↄ̃ↄe maro. \s1 Samaria bùsu gbɛ̃ maaa \p \v 25 Dokadↄ̃ri ke fɛ̀ɛ lɛ à Yesu yↄ̃ à gwa à bè: Dannɛri, dian mɛ́ kɛ nà mà wɛ̃̀ndi kɛ̀ è yãaroo ee? \v 26 Yesu bènɛ: Dian wà kɛ̃̀ doka takadan nà? N kyó kɛ̀ ń dↄ̀rↄ dↄ̃ diamɛ? \v 27 Gbɛ̃ pì wèàla à bè: Ǹgↄ̃ ye Dii n Ludazi kↄ̃n nↄ̀sɛo do kↄ̃n n niniio píngi kↄ̃n n laasuuo píngi n gbãa lɛ́n, beee gbɛra ǹgↄ̃ ye n gbɛ̃daaazi lán n zĩnda wɛ̃̀ndi bà. \v 28 Yesu bènɛ: N we maa. Ǹgae kɛ lɛ, nɛ́gↄ̃ kuu. \v 29 Gbɛ̃ pì yezi à yã nnaa kpá a zĩndaa, ben à Yesu là à bè: Dén ma gbɛ̃daaa ũu? \p \v 30 Ben Yesu bènɛ: Gbɛ̃ke bé à bↄ̀ Yerusalɛmu èe gaa Yɛriko, ben kpãi kàsaranↄ zɛ́ zↄ̃̀nɛ. Aↄ̃ à pↄ́kãsãanↄ sìa aↄ̃ à gbɛ̃̀ búgubugu ai à kà gana. Ben aↄ̃ à tòn aↄ̃ gɛ̃̀ zɛ́la. \v 31 À mↄ̀ à lè sa'ori ke zɛ́ dↄ̃nkↄ̃ pì sɛ̀. Kɛ̀ à à è, ben à pã̀nɛ à gɛ̃̀tɛ. \v 32 Lɛmɛ dↄ kɛ̀ Levi bori ke kà guu pìn à à è, ben à pã̀nɛ à gɛ̃̀tɛ. \v 33 Mↄde Samaria bùsu gbɛ̃kee tɛ́ zɛ́ pìn. Kɛ̀ à mↄ̀ à à è, ben à kɛ̀nɛ wɛ̃nda. \v 34 À sↄ̃̀zi à ɛ̃zɛ̃ màma guu kɛ̀ kɛ̃̀nnaanↄa kↄ̃n nↄ́sio kↄ̃n geepiwɛ̃ɛo, à pↄ́ yìyia. Ben à à sɛ̀ à dì a zaaki kpɛɛ à gàao nibↄnↄ pitakiia, gura kɛ̀ à à gwàn. \v 35 Kɛ̀ guu dↄ̀, ben à kondogi ↄↄ bↄ̀ mɛ̀n plaa à kpà pitakidee pìa à bè: Ǹ à gwamɛ. Tó n ↄↄ blè dɛ kɛ̀la à musu, mɛ́ fĩa bonnɛ, tó ma su. \p \v 36 Tↄ̀! Gↄ̃ↄn aagↄ̃ↄ pìnↄ tɛ́ dén nɛ́ɛ daa gbɛ̃ kɛ̀ kpãinↄ lɛ̀ɛa pì gbɛ̃daaa ũu? \v 37 Dokadↄ̃ri pì wèàla à bè: Gbɛ̃ kɛ̀ à à wɛ̃nda dↄ̃̀mɛ. Ben Yesu bènɛ: Ǹ gá ǹ kɛ lɛ se. \s1 Yesu kuuna Maata kↄ̃n Mariamao bɛ \p \v 38 Gurↄↄ kɛ̀ Yesu kↄ̃n a ìbanↄↄ tɛ́ zɛ́n, aↄ̃ kà wɛ́tɛ guu, ben nↄgbɛ̃ kɛ̀ wè benɛ Maata Yesu sì a bɛ. \v 39 À dãaro vĩ wè à sísi Mariama, à vɛ̃̀ɛ Dii gbá saɛ èe à yã maa. \v 40 Kĩi zĩi kɛ̀ Maataa bíta, ben à mↄ̀ Yesu kiia à bè: Dii, kɛ̀ ma dãaro ma to zĩila mado, èe kɛnnɛ yãke ũroo? Ǹ onɛ à ma ĩan ká. \v 41 Ben Dii wèàla à bè: Maata, Maata, nɛ́ɛ damu kɛɛ bíta, nɛ́ɛ ĩa daa n zĩndaa kↄ̃n yãnↄo pari. \v 42 Yã mɛ̀n doo bé à zɛ́ vĩ. Mariama baka maaa sɛ̀, weé síaro. \c 11 \s1 Aduakɛna \r (Mat 6:9-13, 7:7-11) \p \v 1 Zĩkea Yesu e adua kɛɛ gukea. Kɛ̀ à yã̀a, à ìba ke bènɛ: Dii, ǹ aduakɛna dadawe lán Yaaya dà a ìbanↄnɛ nà. \v 2 Ben à bèńnɛ: Tó ée adua kɛɛ, àgae be: \q1 Baa, ǹ tó wàgↄ̃ dↄ̃ kɛ̀ n tↄ́ adona. \q1 Ǹ tó kpata kɛ̀ bↄ̀ n kiia bↄ gupuraaa. \q1 \v 3 Ǹ wa gba pↄ́ kɛ̀ wé ble lán guu e dↄↄ nà. \q1 \v 4 Ǹ wa durunnↄ kɛ̃we, \q1 zaakɛ weè kɛ̃ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ taari kɛ̀weenↄnɛ ń píngi. \q1 Ǹton tó wà fu yↄ̃agwanaaro. \m \v 5 Ben à bèńnɛ: Wà be a gbɛ̃ke bé à gbɛ̃nna vĩ, ben à gàa à kiia lezãndo à bènɛ: Ma mↄ n kiiamɛ, ǹ burɛdi sɛ̃kãmɛ mɛ̀n aagↄ̃. \v 6 Nibↄ pìtama tiamɛ, má pↄ́ke vĩ mà kpáaro. \v 7 Ben à gbɛ̃nna pì wèàla zaa kpɛ́ guu à bè: Ǹton ĩa damaro, ma zɛ́ tàta kↄ̀. Ma gɛ̃ kpɛ́n kↄ̃n ma nɛ́nↄ, mɛ́ fↄ̃ mà fɛɛ mà pↄ́ke kpámmaro. \v 8 Mɛ́ɛ ooare, baa tó èe fɛɛ à kpàa gbɛ̃nnakɛ yãnziro, eé fɛɛ à pↄ́ kɛ̀ à yezi kpáa, kɛ̀ à zɛ̀zi dãndãn yãnzi. \v 9 Mapi sↄ̃ mɛ́ɛ ooare, à wɛ́ɛ kɛ, Luda é kpáawa. À wɛtɛ, é e. À gbà lɛ́, Luda é wɛ̃are. \v 10 Zaakɛ gbɛ̃ kɛ̀ wɛ́ɛ kɛ̀n wè kpáa, gbɛ̃ kɛ̀ wɛ̀tɛ sↄ̃ è e, gbɛ̃ kɛ̀ gbà lɛ̀n, weé wɛ̃nɛ. \v 11 Amↄa kɛ̀ á nɛ́nↄ vĩ, tó a nɛ́ kpↄ̀ wɛ́ɛ kɛ̀awa, a dé bé eé mlɛ̃̀ sɛ́ à kpáa? \v 12 Ke tó à nɛ́ konɛgbee wɛ́ɛ kɛ̀awa, a dé bé eé swí sɛ́ à kpáa? \v 13 Baa kↄ̃n a zaakɛɛo, á pↄ́ maa kpana a nɛ́nↄa dↄ̃. Weé a De kɛ̀ kú musu Nini kpana gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ wɛ́ɛ kɛ̀anↄa pↄ́ o dↄↄ́? \s1 Zĩngona gbɛ̃nↄa \r (Mat 12:22-30, 43-45, Maa 3:20-27) \p \v 14 Yesu e zĩn swãdo kpadugu goo gbɛ̃a. Kɛ̀ zĩn pì gòa, swãdoo pì nà yã'onaa, ben yã pì bↄ̀ parii saɛ. \v 15 Ben aↄ̃ gbɛ̃kenↄ bè: È zĩn goḿma kↄ̃n zĩnnↄ kí Bɛlɛzɛbubu gbãaaomɛ. \v 16 Ben gbɛ̃ pãndenↄ à yↄ̃̀ wà gwà, aↄ̃ à gbèka à sèeda ke kɛńnɛ kↄ̃n Luda gbãaao. \v 17 Kɛ̀ Yesu ń laasuu dↄ̃̀, ben à bèńnɛ: Kpata kɛ̀ à gbɛ̃nↄ íbɛtɛ kpà kↄ̃o é kaatɛ. Ua kɛ̀ à gbɛ̃nↄ íbɛtɛ kpà kↄ̃o é gↄ̃ bɛzĩ ũmɛ. \v 18 Tó Setãn íbɛtɛ kpà kↄ̃n a gbɛ̃nↄo, à kpata é gì kɛↄ́? Má ò lɛ kɛ̀ ée bee mɛɛ̀ zĩn goḿma kↄ̃n Bɛlɛzɛbubu gbãaao yãnzimɛ. \v 19 Tó Bɛlɛzɛbubu gbãaan mɛɛ̀ zĩnnↄ gooḿma, a gbɛ̃nↄ è goḿma kↄ̃n dé gbãaaomɛ? Lɛmɛ a zĩnda gbɛ̃nↄ a ɛgɛ bò lɛ. \v 20 Tó ma zĩngommana nɛ́ Luda ↄgbɛmɛ, àgↄ̃ dↄ̃ kɛ̀ kí kɛ̀ Ludaa kà mↄ̀ à a len gwe. \v 21 Tó gↄ̃sagbãaa gↄ̃kɛbↄnↄ kũna èe a ua dãkpaao, à auzikinↄ ègↄ̃ aafiamɛ. \v 22 Mↄde tó gbɛ̃ kɛ̀ à gbãaa dɛalaa mↄ̀ à gɛ̃̀zi à gbãaa mↄ̀nɛ, eé à gↄ̃kɛbↄ kɛ̀ à náanɛ kɛnanↄ sɛ́ɛ eé à auziki kpaatɛtɛńnɛ. \v 23 Gbɛ̃ kɛ̀ kúmaoroo bↄ̀ ma kpɛɛmɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ è pↄ́ kakↄ̃amaoroo è fãakↄ̃amɛ. \p \v 24 Tó wà zĩn gò gbɛ̃a, ègↄ̃ likↄ̃aa zↄ̃ↄ gukorin àgↄ̃ vɛ̃ɛkii wɛtɛɛ. Tó èe ero, ben è be: Mɛ́ liara mà tá ma bɛ ziiamɛ. \v 25 Tó à kà gwe, è e à waana wásawasa zɛ́azɛa, \v 26 ben è gá zĩn kɛ̀ aↄ̃ pãsĩ dɛalaanↄ sɛ́ɛ mɛ̀n swɛɛplaa à suńyo, aↄ̃è gɛ̃ wà vɛ̃ɛn. Lɛmɛ adee gwena zãa zaaa ègↄ̃ dɛ à káakupↄla. \s1 Aubarika yã \p \v 27 Kɛ̀ Yesu e oo lɛ, nↄgbɛ̃ ke pũ̀tã zà guu à bè: Aubarikadeen nↄgbɛ̃ kɛ̀ n i à yↄ̃ kpàmmaa ũ. \v 28 Ben Yesu bè: Auo! Aubarikadeenↄn gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ Luda yã mà aↄ̃ kũnanↄ ũ. \s1 Sèeda gbekana Yesua \r (Mat 12:38-42) \p \v 29 Kɛ̀ parii e kaara, ben Yesu bè: Tↄ̃ↄrigbɛ̃nↄↄ zaa. Aↄ̃è sèeda gbekama, mↄde mɛ́ sèeda ke kɛńnɛro, sé Yona pↄ́. \v 30 Lán Yunusa dɛ sèeda ũ Ninɛvadeenↄnɛ nà, lɛn Gbɛ̃ntee Nɛ́ égↄ̃ dɛ sèeda ũ tↄ̃ↄrigbɛ̃nↄnɛ lɛ. \v 31 Yãkpaɛkɛgurↄↄ zĩ sↄↄmɛtɛ kpa nↄgbɛ̃ kína é fɛɛ à yã da tↄ̃ↄrigbɛ̃nↄla, zaakɛ à bↄ̀ zaa anduna lɛ́a à mↄ̀ Sulemanu ↄ̃ndↄ̃yã ma, ben gbɛ̃ kɛ̀ dɛ Sulemanulaa kú kɛ̀ sa. \v 32 Yãkpaɛkɛgurↄↄ zĩ Ninɛvadeenↄ é fɛɛ wà yã da tↄ̃ↄrigbɛ̃nↄla, zaakɛ kɛ̀ Ninɛvadeenↄ Yunusa waazi mà, aↄ̃ ń nↄ̀sɛ lìɛ, ben gbɛ̃ kɛ̀ bíta dɛ Yunusalaa kú kɛ̀ sa. \s1 Wɛ́ɛn mɛ̀ fitia ũ \r (Mat 5:15, 6:22-23) \p \v 33 Wè fitia na wà diɛ gukpadozi ke wà gbaka kúɛaro. Wè di dabu musumɛ, lɛ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄe gɛ̃ɛnↄ gupuraa e yãnzi. \v 34 N wɛ́ɛn n mɛ̀ fitia ũ. Tó n wɛ́ɛ aafia, n mɛ̀ píngi égↄ̃ gupuraa ũ. Tó n wɛ́ɛ gbãaro sↄ̃, n mɛ̀ píngi égↄ̃ gusiaa ũ. \v 35 Beee yãnzi ǹ làakari kɛ lɛ gupuraa kɛ̀ nɛ́ɛ daa ń vĩi tóngↄ̃ dɛ gusiaa ũro. \v 36 Tó n mɛ̀ píngi gupuraa vĩ à kee kú gusiaa guuro, eégↄ̃ guu puu wásawasa lán fitia'i dↄmmaa bàmɛ. \s1 Yesu ludayãdannɛrinↄ kↄ̃n Farisinↄ bↄbↄna ń dàn \r (Mat 23:1-36, Maa 12:38-40, Luk 20:45-47) \p \v 37 Kɛ̀ Dii yã ò à yã̀a, ben Farisi ke à sìsi à mↄ́ à gá pↄ́ bleao, ben à gɛ̃̀ à vɛ̃̀ɛ. \v 38 Kɛ̀ Farisi pì è èe ↄ da ín gbasa wà pↄ́ blero, à bↄ̀ à saɛ. \v 39 Ben Dii bènɛ: A Farisinↄ eè gbãsĩ bↄ togoonↄ kpɛɛ kↄ̃n taanↄ, mↄde wãkũ kↄ̃n yã zaaao bé à a nↄ̀sɛ pà. \v 40 Yↄ̃nkↄↄnↄ! Luda kɛ̀ pↄ́ kpɛɛ kɛ̀ bé à à guu kɛ̀ seroo? \v 41 À pↄ́ kɛ̀ kú a taanↄ guu dã wɛ̃ndadeenↄnɛ, a taa pìnↄ é gↄ̃are gbãsĩ sai. \p \v 42 Wãiyoo a Farisinↄ! Eè tofeenↄ tↄↄtɛdo kↄ̃n kpèe'ãao kↄ̃n dò pↄ́nↄ píngi kuridee kpá Ludaa, ben eè pã kpá yãzɛde kↄ̃n yena Ludazio. Yã beeenↄ bé à dɛ àgↄ̃ kũna pãkpana à kpaaanↄzi sai. \v 43 Wãiyoo a Farisinↄ! Eègↄ̃ yezi à vɛ̃ɛ aduakɛkpɛ vɛ̃ɛki maaanↄn, eègↄ̃ yezi wàgↄ̃ ì kpákpaaawa yàranↄa. \v 44 Wãiyoo amↄanↄ! Á dɛ lán mira kɛ̀ wègↄ̃ táa ooa a yãdↄ̃na sai bàmɛ. \p \v 45 Ben dokadↄ̃ri ke bènɛ: Dannɛri, tó ń ò lɛ, nɛ́ɛ wa sↄ̃sↄ̃ↄmɛ se. \v 46 Yesu bè: Wãiyoo a dokadↄ̃rinↄ sↄ̃! Eè gbɛ̃nↄ da asosɛna zĩ'ũun, ben eè ↄ daḿma kↄ̃n à sɛnaoro, baa ↄnɛtee. Wãiyoo amↄanↄ! \v 47 Eè pↄ́ bo annabi kɛ̀ a dezinↄ ń dɛ́dɛnↄ miranↄa dↄngu yãnzi. \v 48 Lɛmɛ á sì kɛ̀ a zɛ kↄ̃n a dezinↄ yãkɛnanↄomɛ. Aↄ̃ annabinↄ dɛ̀dɛ, ben eè pↄ́ bo ń miranↄa. \v 49 Beee yãnzi Luda wɛ́ɛzɛ̃ɛ guu à bè, é annabinↄ kↄ̃n zĩ̀rinↄ zĩawa. É ń gbɛ̃kenↄ dɛdɛ, é wɛ́ɛ tã ń gbɛ̃kenↄa. \v 50 Lɛmɛ annabi kɛ̀ wà ń dɛdɛ zaa anduna daɛgurↄ ai gbã̀anↄ yã wí tↄ̃ↄrigbɛ̃nↄ musu lɛ, \v 51 sɛna zaa Abila dɛnaa ai à gàa pɛ́ Zakari kɛ̀ wà à dɛ̀ sa'oki kↄ̃n Luda kpɛ́o daguraa. Eè, mɛ́ɛ ooare, yã beeenↄ píngi é wí tↄ̃ↄrigbɛ̃nↄ musumɛ. \v 52 Wãiyoo a dokadↄ̃rinↄ! A dↄ̃na gbà mↄ̀nɛ wòto. Ée gɛ̃ à guuro, ben a kpa gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ yezi wà gɛ̃ à guunↄnɛ. \v 53 Kɛ̀ Yesu bↄ̀ gwe, ludayãdannɛrinↄ kↄ̃n Farisinↄ nàkↄ̃rɛa gbãngbãn, aↄ̃ↄe yã lalaaa pari, \v 54 aↄ̃ↄe à kpákpaa lɛ wà à kũ yã kɛ̀ èe oo guu. \c 12 \s1 Làakarikana Farisinↄ mↄnafikizi \r (Mat 10:26-27) \p \v 1 Gurↄ beeea gbɛ̃nↄ kàkↄ̃azi, wà ń lɛ́ dↄ̃ro, ai aↄ̃ↄe kɛ̀sɛ pɛ́ɛpɛɛɛkↄ̃a, ben à yã ò a ìbanↄnɛ gĩa à bè: À làakari kɛ Farisinↄ burɛdisɛsɛ'ɛ̃zɛ̃zi. Àmbe ń mↄnafiki ũ. \v 2 Pↄ́kee kuu utɛna kɛ̀ é bↄ gupuraaaro. Asiiyã kee kuu kɛ̀ weé gí dↄ̃ziro. \v 3 Lɛmɛ dↄ yã kɛ̀ á ò gusiaan weé ma gupuraaa, asiiyã kɛ̀ á ò kↄ̃ swãn kpɛ́tu weé à kpàakpa kɛ gãalɛ. \s1 Zɛna kↄ̃n Yesuo gbɛ̃nↄ aɛ \r (Mat 10:19-20, 28-33, 12:32) \p \v 4 Ma gbɛ̃nnanↄ, mɛ́ɛ ooare, gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃é mɛ̀baa kaatɛ à gbɛra aↄ̃é fↄ̃ wà yãke kɛare dↄroonↄ, àton vĩa kɛńnɛro. \v 5 Mɛ́ gbɛ̃ kɛ̀ dɛ à vĩa kɛnɛ oare. À vĩa kɛ Ludanɛ kɛ̀ gbãa vĩ à a zu tɛ́ guu mɛ̀kaatɛna gbɛra. Eè, mɛ́ɛ ooare, à vĩa kɛnɛ. \v 6 Wè sãtɛ̃ mɛ̀n sↄↄro yá kↄbↄ plaaroo? Mↄde aↄ̃ ke yã è sã Ludanlo. \v 7 Baa a mìkãnↄ, à à lɛ́ dↄ̃. Àton vĩa kɛro, a bɛ̀ɛ dɛ sãtɛ̃ pariinↄla. \p \v 8 Mɛ́ɛ ooare, gbɛ̃ kɛ̀ zɛ̀mao gbɛ̃nↄ aɛ, Gbɛ̃ntee Nɛ́ é zɛo Luda malaikanↄ aɛ. \v 9 Gbɛ̃ kɛ̀ lɛ́ sɛ̀mazi gbɛ̃nↄ aɛ sↄ̃, mɛ́ lɛ́ sɛ́zi Luda malaikanↄ aɛ. \v 10 Tó gbɛ̃ Gbɛ̃ntee Nɛ́ zaa bò, Luda é kɛ̃nɛ. Mↄde tó gbɛ̃ Luda Nini tↄ́ zaaa sì, eé kɛ̃nɛro. \v 11 Tó wèe gaaao yãkpaɛkɛkiia aduakɛkpɛn ke kínanↄ kↄ̃n gbãadeenↄ aɛ, àton a zĩnda bↄna ke yã kɛ̀ é o damu kɛro, \v 12 zaakɛ Luda Nini bé eé yã kɛ̀ dɛ à oo daare zĩ beeea. \s1 Yↄ̃nkↄ ↄↄdee \r (Mat 6:19-34) \p \v 13 Zà guu gbɛ̃ke bè Yesunɛ: Dannɛri, ǹ o ma vĩ̀inɛ à ma baka kpáma wa túbi guu. \v 14 Ben à wèàla à bè: Ma gbɛ̃, dé bé à ma diɛ a yãkpaɛkɛri ke a yãgↄ̃gↄ̃ri ũu? \v 15 Ben à bè gbɛ̃nↄnɛ: Àgↄ̃ a zĩnda kũna dↄ̃. À làakari kɛ pↄ́ píngi aĩapãsĩkɛnazi, zaakɛ auziki nɛ́ gbɛ̃ntee wɛ̃̀ndinlo, baa tó à fↄ̃̀ àgↄ̃ dikↄ̃a dia. \p \v 16 Ben à yã lɛ̀kↄ̃zińnɛ à bè: Ɔↄdee bé à kuu à buraa blɛɛ kɛ̀nɛ maamaa, \v 17 ben à laasuu lɛ̀ à bè: Bↄ́n mɛ́ kɛɛ? Má blɛwɛɛkakii vĩro. \v 18 Ben à bè: Pↄ́ kɛ̀ mɛ́ kɛɛn yɛ̀: Mɛ́ ma pↄ́kaɛkiinↄ gboro, mɛ́ à bítanↄ bo, mɛ́ ma blɛwɛɛ kán píngi kↄ̃n ma auzikinↄ. \v 19 Mɛ́ be ma zĩndanɛ: Gbɛ̃, n gĩakɛ ń pↄ́ maaa vĩ bíta kɛ̀ eé kányo wɛ̃̀ ũgbangba? Ǹ kámma bo ǹ pↄ́ ble ǹ í mi ǹ pↄnnaa kɛ. \v 20 Ben Luda bènɛ: Yↄ̃nkↄ, gwãavĩa mɛ́ n wɛ̃̀ndi gbekamma. Soru kɛ̀ ń kɛ̀ é gↄ̃ dé pↄ́ ũmɛ? \v 21 Lɛmɛ gbɛ̃ kɛ̀ auziki tↄ̃̀kↄ̃azi, mↄde à dɛ ↄↄdee ũ Luda kiiaro yã dɛ lɛ. \s1 Ludanaanɛkɛna \r (Mat 6:19-21, 25-34) \p \v 22 Ben à bè a ìbanↄnɛ: Beee yãnzi mɛ́ɛ ooare, àton a wɛ̃̀ndi kã̀hãn kɛ à be bↄ́n wé blero, àton a mɛ̀ kã̀hãn kɛ à be bↄ́n wé daro. \v 23 Wɛ̃̀ndi dɛ pↄ́bleela. Mɛ̀ dɛ pↄ́kãsãala. \v 24 À gbáa kãnkãnanↄ gwa. Aↄ̃è pↄ́ tↄ̃ro aↄ̃è pↄ́ kɛ̃ro, aↄ̃ↄ dↄ̃̀ ke gbàsↄ vĩro, baa kↄ̃n beeeo Luda è ń gwa. Á bɛ̀ɛ vĩ maamaa dɛ bãanↄla fá! \v 25 A tɛ́, dé bé eé fↄ̃ à a wɛ̃̀ndi gbã̀a kaara, baa gurↄ do, a kã̀hãnkɛna guuu? \v 26 Tó é yã nɛ́ngo kɛ̀ fↄ̃ro, bↄ́yãnzi ée yã kpaaanↄ kã̀hãn kɛɛzi? \v 27 À lá vúdeenↄ gwa sɛ̃̀n lán aↄ̃ↄ dɛ nà. Aↄ̃è zĩi kɛro aↄ̃è buu tãro, mↄde mɛ́ɛ ooare baa Sulemanu kↄ̃n a auzikio, èe uta da à maaa kà aↄ̃ ke ũro. \v 28 Sɛ̃̀la kɛ̀ kuu gbã̀a eé tɛ́ kũ zia, lán Luda è pↄ́ nazi lɛ nà, amↄa ludanaanɛkɛ̃sãnadeenↄ, weé a pↄ́ o dↄↄ́? \v 29 Àton tó pↄ́ kɛ̀ é ble ke pↄ́ kɛ̀ é mi yã dↄare aɛro. Àton à damu kɛro. \v 30 Pↄ́ pìnↄ píngi yã è dↄ anduna kɛ̀ kifiinↄnɛ aɛ, a De sↄ̃ↄ dↄ̃ kɛ̀ pↄ́ pìnↄ kↄ̃ sìao. \v 31 À tó kpata kɛ̀ bↄ̀ à kiia yã dↄare aɛ, eé pↄ́ pìnↄ kaaraare. \v 32 Ma kpàsa nɛ́ngo gbɛ̃nↄ, àton vĩa kɛro, zaakɛ a De pↄyezimɛ à a kpá kpata pìn. \v 33 À pↄ́ kɛ̀ á vĩinↄ yá à takaasideenↄ gba à ↄↄ. À ↄↄsↄ kɛ̀ è zi kũroo zↄ̃, ludambɛ auziki kɛ̀ è yãaro kákii ũ, kɛ̀ kpãi è sↄ̃ziro, kↄ̀kↄ sↄ̃ è à yakaro. \v 34 Zaakɛ guu kɛ̀ a auziki kún, gwen a làakari égↄ̃ kún se. \s1 Zĩkɛri náanɛde làakaridee \r (Mat 24:45-51) \p \v 35 Àgↄ̃ kú soru guu, à tó a fitia gↄ̃ nana. \v 36 Àgↄ̃ dɛ lán gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄe ń dii suna dãa à su kↄ̃n nↄsɛ pↄnnakɛnao bà, lɛ gurↄↄ kɛ̀ à mↄ̀ à gbà lɛ̀, weé zɛ́ wɛ̃nɛ gↄ̃ↄ. \v 37 Aubarikadeenↄn zĩkɛri kɛ̀ ń dii é ń le bɛ̃ɛ a sugurↄↄa pìnↄ ũ. Yãpuraan mɛ́ɛ ooare, dii pì é a pↄ́nↄ kɛkɛ à yi, eé ń vɛ̃ɛ, eé pↄ́blee kakↄ̃ańnɛ. \v 38 Baa tó à mↄ̀ lezãndo ke kↄngↄ idɛ'idɛ, tó à ń lé lɛ, aubarikadeenↄn ń ũ. \v 39 Àgↄ̃ yã kɛ̀kii dↄ̃. Tó bɛdee gurↄ zaka kɛ̀ kpãi é mↄ́a dↄ̃̀ yã, lɛ eé tó à a kpɛ́ fↄ̃ro. \v 40 Apinↄ sↄ̃, àgↄ̃ kú soruo, zaakɛ Gbɛ̃ntee Nɛ́ é su gurↄ zaka kɛ̀ a wɛ́ɛ dↄzirooamɛ. \p \v 41 Pita bè: Dii, wa yãnzin n yã pì lɛ̀kↄ̃ziziↄ́, ke baade píngi yãnzimɛ? \v 42 Dii bè: Dén bɛgwari náanɛde làakaridee kɛ̀ à dii è a zĩkɛrinↄ nanɛ a ↄzĩ lɛ à pↄ́blee kpáḿma à gurↄↄa ũu? \v 43 Aubarikadeen zĩkɛri kɛ̀ à dii à lè èe kɛɛ lɛɛ a sugurↄↄa ũ. \v 44 Yãpuraan mɛ́ɛ ooare, eé a auziki píngi nanɛ a ↄzĩmɛ. \v 45 Mↄde tó zĩkɛri pì bè a nↄ̀sɛ guu a dii suna e gì kɛɛ sↄ̃, ben à nà a zĩkɛri daanↄ gbɛ̃gbɛ̃naa, gↄ̃gbɛ̃nↄ kↄ̃n nↄgbɛ̃nↄ, èe sãnkara pↄ́ blee èe wɛ̃dɛɛ kɛɛ, \v 46 à dii é su gurↄↄ kɛ̀ à wɛ́ɛ dↄzirooamɛ, gurↄ zaka kɛ̀ à dↄ̃rooa, eé à zↄ̃zↄ̃kↄ̃rɛ à à baka da kↄ̃n kifiinↄ. \p \v 47 Zĩkɛri kɛ̀ à a dii pↄyezi dↄ̃, ben èe soru kɛ à à pↄyeziyã kɛ̀ro, weé à gbɛ̃ búgubugu. \v 48 Zĩkɛri kɛ̀ à a dii pↄyezi dↄ̃ro, ben à yã kɛ̀ dɛ wà à gbɛ̃zi kɛ̀ sↄ̃, weé à gbɛ̃ fétemɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ Luda à gbà bítan Luda é wɛtɛa bíta. Gbɛ̃ kɛ̀ Luda pↄ́ nànɛ a ↄzĩ bítan, eé gbekaa dɛńla. \s1 Kɛ̃kɛ̃kↄ̃ana Yesu yãnzi \r (Mat 10:34-36) \p \v 49 Tɛ́n ma mↄ na andunaa, mɛ́ɛ gizi tɛ́ pì gↄ̃ kũu se tiaro. \v 50 Má wɛ́ɛtãmma vĩ kɛ̀ mɛ́ gɛ̃n, má kú laasuu bíta guu ai à gá yãao. \v 51 Ée daa ma mↄ lɛ gbɛ̃nↄ gↄ̃ nna kↄ̃o anduna guun yↄ́? Auo! Mɛ́ɛ ooare, kɛ̃kɛ̃kↄ̃ana yãnzin ma mↄzi. \v 52 Zaa tia ua kɛ̀ gↄ̃ↄn sↄↄroonↄↄ kún, aↄ̃é kↄ̃ kpaatɛtɛ. Gↄ̃ↄn aagↄ̃ↄnↄ é bↄ gↄ̃ↄn plaaanↄ kpɛɛ, gↄ̃ↄn plaaanↄ é bↄ gↄ̃ↄn aagↄ̃ↄnↄ kpɛɛ. \v 53 De é bↄ a nɛ́gↄ̃gbɛ̃ kpɛɛ, nɛ́gↄ̃gbɛ̃ é bↄ a de kpɛɛ. Da é bↄ a nɛ́nↄgbɛ̃ kpɛɛ, nɛ́nↄgbɛ̃ é bↄ a da kpɛɛ. Zã da é bↄ nↄzãree kpɛɛ, nↄzãree é bↄ a zã da kpɛɛ. \s1 Gurↄↄ kɛ̀ki yáasi dↄ̃na \r (Mat 16:2-3) \p \v 54 Yesu bè pariinɛ: Tó á è lou e sisii ↄfãntɛ̃gɛ̃kpɛn kpa, é be gↄ̃ↄ lou é ma, ben è kɛ lɛ. \v 55 Tó á è ĩa e bↄↄ sↄↄmɛtɛ kpa, é be guu é wã, bensↄ̃ è wã. \v 56 Mↄnafikideenↄ! Á tↄↄtɛ kↄ̃n ludambɛɛo wɛ́ɛ dↄ̃kↄ̃zi, ben á gurↄↄ kɛ̀ki yáasi dↄ̃ sↄ̃ro nɛ́? \s1 Gaafaa wɛtɛna \r (Mat 5:25-26) \p \v 57 Bↄ́yãnzin á yãkɛna a zɛ́a dↄ̃ a zĩndaaroo? \v 58 Tó n ibɛɛ e gaanyo yãkpaɛkɛkiia, ǹ aĩa kɛ lɛ à gaafaa kɛnnɛ zaa zɛ́n, lɛ àton n gáɛ à gányo yãkpaɛkɛri kiiaro yãnzi. Tó nɛ́ɛ kɛ lɛro, yãkpaɛkɛri pì é n kpá dogaria, dogari é n da kpɛ́siaan. \v 59 Mɛ́ɛ oonnɛ, nɛ́ bↄ gwero ai ǹ gá fĩa boo píngi. Baa kↄbↄ é gↄ̃ tɛ́nziro. \c 13 \s1 Nↄ̀sɛliɛna ke gaa \p \v 1 Gurↄ beeea gbɛ̃kenↄ mↄ̀ wà Galili gbɛ̃ kɛ̀ Pilati ń dɛ́dɛ à ń aru yã̀kↄ̃tɛ kↄ̃n ń sa'obↄ aruonↄ yã ò Yesunɛ. \v 2 Ben Yesu bèńnɛ: Kɛ̀ Galili gbɛ̃ pìnↄ gaa dɛ lɛ, ée daa aↄ̃ durun dɛ Galili gbɛ̃ kpaaanↄ pↄ́lan yↄ́? \v 3 Auo! Mɛ́ɛ ooare, tó ée nↄ̀sɛ liɛro, a píngi é ga lán ń bàmɛ. \v 4 Gↄ̃ↄn baro plaasai kɛ̀ Siloamu kpɛ́didikↄ̃ana gbòro à sìḿma aↄ̃ gàganↄ sↄ̃, ée daa aↄ̃ taari dɛ gbɛ̃ kpaaa kɛ̀ aↄ̃ↄ kú Yerusalɛmunↄ pↄ́lan yↄ́? \v 5 Auo! Mɛ́ɛ ooare, tó ée nↄ̀sɛ liɛro, a píngi é ga lán ń bàmɛ. \p \v 6 Ben à yã kɛ̀kii lɛ̀kↄ̃zińnɛ à bè: Gbɛ̃ke bé à kãkã lí bà a swadako guu, ben à gàa a bɛɛ wɛtɛ èe ero. \v 7 Ben à bè a zĩkɛrinɛ: Ǹ gwa, à wɛ̃̀ aagↄ̃deen yɛ̀, kɛ̀ ma mↄ bɛɛ wɛtɛ kãkã lí pìa mɛ́ɛ ero. Ǹ zↄ̃, wé tó à guu sí pãn yↄ́? \v 8 Ben zĩkɛri pì bènɛ: Baa, ǹ tó ai zii dↄ. Mɛ́ guu bi mà ligazi mà taaki kánɛ. \v 9 Eé gí nɛ́ i ziiziro. Tó èe nɛ́ iro sa, ɛ̃ndɛ̃ ǹ zↄ̃ ǹ nɛ. \s1 Nↄgbɛ̃ kↄ̃̀ↄkũna kɛ̃kↄ̃ana \p \v 10 Kámmabogurↄↄ zĩ Yesu e yã daańnɛ aduakɛkpɛn. \v 11 Nↄgbɛ̃ kee kú gwe, zĩn à kↄ̃̀ↄ kũ̀ à kà wɛ̃̀ baro plaasai. Ègↄ̃ kokonamɛ è fↄ̃ à a zĩnda poro baa fétero. \v 12 Kɛ̀ Yesu à è, ben à à sìsi à bè: Nↄgbɛ̃, n kↄ̃̀ↄkɛɛ gòmma. \v 13 Ben à ↄ kɛ̀a. Zaa gwe gↄ̃ↄ à pòro, ben à Luda sáabu kpà. \p \v 14 Ben aduakɛkpɛ gbɛ̃nsi pↄ fɛ̃̀ kɛ̀ Yesu à kɛ̃̀kↄ̃a kámmabogurↄↄ zĩ yãnzi, ben à fɛ̀ɛ à bè gbɛ̃nↄnɛ: Gurↄ swɛɛdoo bé à kuu kɛ̀ wè zĩi kɛn. Àgae mↄ́ wà a kɛ̃kↄ̃a gurↄ beeenↄa, mↄde kámmabogurↄↄ zĩ baasi. \v 15 Ben Dii wèàla à bè: Mↄnafikideenↄ! Kámmabogurↄↄ zĩ a baade è a zù ke zaaki poro a bàdↄkiia à gá í kpáaroo? \v 16 Ibraĩ bori nↄgbɛ̃ kɛ̀kii sↄ̃, Setãn à yì wɛ̃̀ baro plaasaimɛ. À bà pì poronaa kámmabogurↄↄ zĩ zɛ́ vĩroo? \v 17 Kɛ̀ à ò lɛ, ben wí à ibɛɛnↄ kũ̀ ń píngi, mↄde gbɛ̃nↄ pↄↄ kɛ̀ nna dabuyã kɛ̀ èe kɛɛnↄa píngi. \s1 Yãlɛkↄ̃zina kↄ̃n musadi wɛ́ɛo \r (Mat 13:31-32, Maa 4:30-32) \p \v 18 Ben Yesu bè: Bↄ́n kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia bↄ̀kↄ̃bao? Bↄ́n mɛ́ lɛ́kↄ̃zio? \v 19 À dɛ lán musadi wɛ́ɛ kɛ̀ gbɛ̃ sɛ̀ à tↄ̃̀ a kara guu bà. Kɛ̀ à bↄ̀ɛ, à kɛ̀ lí ũ, ben bãanↄ mↄ̀ wà zↄ̃̀zↄ̃ à gã̀nↄa. \s1 Yãlɛkↄ̃zina kↄ̃n burɛdisɛsɛ'ɛ̃zɛ̃o \r (Mat 13:33) \p \v 20 Ben à bè dↄ: Bↄ́n mɛ́ kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia lɛ́kↄ̃zio? \v 21 À dɛ lán burɛdisɛsɛ'ɛ̃zɛ̃ kɛ̀ nↄgbɛ̃ sɛ̀ à kà flawa zaka lɛ́ aagↄ̃ↄ guu à yã̀kↄ̃tɛ píngi bà. \s1 Zɛ́lɛ kpaatoo \r (Mat 7:13-14, 21-23) \p \v 22 Gurↄↄ kɛ̀ Yesu e gaa Yerusalɛmu, èe gɛ̃ɛ wɛ́tɛnↄ kↄ̃n lakutunↄla èe yã daańnɛ, \v 23 ben gbɛ̃ke à là wà bè: Baa, gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃é mìsina e ziaa zĩnↄↄ pariroo? Ben Yesu bè gbɛ̃nↄnɛ: \v 24 À aĩa kɛ à gɛ̃ zɛ́lɛ kpaatoo guu. Mɛ́ɛ ooare, gbɛ̃ parideenↄ é wɛtɛ wà gɛ̃n, mↄde aↄ̃é fↄ̃ro. \v 25 Tó bɛdee fɛ̀ɛ à zɛ́ tàta, tó a gↄ̃ bàazi, ben ée gbà lɛɛ ée bee: Baa, ǹ zɛ́ wɛ̃we, eé beare á a dↄ̃ gukearo. \v 26 Beee gbɛra tó a bènɛ à pↄ́ blèao, à í mìao, à yã dàńnɛ a bɛ gãalɛ, \v 27 eé beare á a dↄ̃ gukearo. À guala a zaakɛrinↄ a píngi. \p \v 28 Tó a Ibraĩ kↄ̃n Isaakuo kↄ̃n Yakubuo kↄ̃n annabinↄ è píngi kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia guu, ben wà a zu bàazi, gwen é ↄ́ↄ dↄn à ↄ di a musu. \v 29 Gbɛ̃nↄ é bↄ ↄfãntɛ̃bↄɛ kpa kↄ̃n ↄfãntɛ̃gɛ̃kpɛn kpaao kↄ̃n gu'igbãroo kpaao kↄ̃n sↄↄmɛtɛ kpaao, aↄ̃é mↄ́ pↄ́ ble kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia guu. \v 30 Lɛn kpɛɛdeenↄ égↄ̃ gbɛ̃ káakunↄ ũ lɛ, gbɛ̃ káakunↄ égↄ̃ kpɛɛdeenↄ ũ. \s1 Yerusalɛmu yã \r (Mat 23:37-39) \p \v 31 Gurↄ beeea gↄ̃ↄ Farisi kenↄ mↄ̀ Yesu kiia aↄ̃ bènɛ: Ǹ fɛɛ gura kɛ̀, zaakɛ Hɛrↄdu yezi à n dɛmɛ. \v 32 Ben à bèńnɛ: À gá o flɛ̃ngo pìnɛ, mɛ́ɛ zĩnnↄ gooḿma mɛ́ɛ gyãreenↄ kɛ̃ɛkↄ̃a gbã̀a kↄ̃n ziaao, à gurↄ aagↄ̃dee zĩ sↄ̃ mɛ́ ma zĩi papa. \v 33 Baa kↄ̃n beeeo séto mà gá aɛ gbã̀a kↄ̃n ziaao kↄ̃n ziandooo, zaakɛ èe kↄ̃ sío annabi ga gukearo, sé Yerusalɛmu. \v 34 Yerusalɛmudeenↄ, Yerusalɛmudeenↄ! Eè annabinↄ dɛdɛ, eè gbɛ̃ kɛ̀ Luda ń zĩawaanↄ pápa gbɛ̀o à ń dɛdɛ. Mɛɛ̀gↄ̃ yezi mà a kakↄ̃amazi gɛ̃̀n baaagↄ̃, lán koo è dɛ̀bɛ kú a nɛ́nↄla nà, mↄde eè weziro. \v 35 Luda é a kpɛ́ tóare bɛzĩ ũmɛ sa. Mɛ́ɛ ooare, é ma e dↄro ai à be, aubarikadeen gbɛ̃ kɛ̀ èe mↄↄ Dii tↄ́o ũ. \c 14 \s1 Yesu kuuna Farisi ke bɛ \p \v 1 Kámmabogurↄↄ zĩkea Yesu gàa pↄ́ ble Farisinↄ gbɛ̃nsi ke bɛ, ben gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú gweenↄↄ e à kpákpaa. \v 2 Kakagyãkɛri kee kú Yesu aɛ gwe. \v 3 Ben Yesu dokadↄ̃rinↄ kↄ̃n Farisinↄ là à bè: Wè gbɛ̃ kɛ̃kↄ̃a kámmabogurↄↄ zĩↄ́ ke wè kɛ̃kↄ̃aro? \v 4 Ben aↄ̃ gↄ̃̀ yĩtɛna kítikiti. Ben Yesu gyãree pì kũ̀ à à kɛ̃̀kↄ̃a à à gbàrɛ. \v 5 Ben à ń lá à bè: Tó a gbɛ̃kee nɛ́ ke zù vĩ à zù lↄ̀gↄn kámmabogurↄↄ zĩ, eé à bↄ gↄ̃ↄroo? \v 6 Aↄ̃ↄe fↄ̃ wà wèàlaro. \p \v 7 Yesu è dian gbɛ̃ kɛ̀ wà ń sísinↄↄ e vɛ̃ɛki maaa kũu nà, ben à yã lɛ̀kↄ̃zińnɛ à bè: \v 8 Tó wà n sisi nↄsɛ pↄ́bleea, ǹton vɛ̃ɛ vɛ̃ɛki maaa guuro. Tó wà gbɛ̃ kɛ̀ bɛ̀ɛ vĩ dɛnlaa sìsi nɛ́! \v 9 Tó a sìsiri mↄ̀ à bènnɛ: Ǹ fɛɛ ǹ vɛ̃ɛki kpá gbɛ̃ pìa, nɛ́ fɛɛ ǹ gá vɛ̃ɛ kpɛɛ kpa kↄ̃n wíomɛ. \v 10 Tó wà n sisi, ǹgae vɛ̃ɛ kpɛɛ kpa, lɛ tó n sìsiri mↄ̀, eé bennɛ: Ma gbɛ̃nna, ǹ fɛɛ ǹ mↄ aɛ kɛ̀. Beee é n kɛ bɛ̀ɛ vĩ gbɛ̃ kɛ̀ á kú lɛdoonↄ aɛ. \v 11 Gbɛ̃ kɛ̀ è a zĩnda sɛ́ lezĩn Luda é à busa. Gbɛ̃ kɛ̀ è a zĩnda busa sↄ̃, Luda é à sɛ́ lezĩ. \p \v 12 Ben Yesu bè a sìsiri pìnɛ: Tó nɛ́ɛ gbɛ̃nↄ sísii pↄ́ble fãantɛ̃ blenaa ke uusiɛ pↄ́, ǹton n gbɛ̃nnanↄ sísiro ke n vĩ̀inↄ kↄ̃n n dãaronↄ ke n danɛnↄ ke n ↄↄde daanↄ. Tó ń kɛ̀ lɛ, aↄ̃é ɛara wà n sísimɛ se aↄ̃ fĩa bonnɛ. \v 13 Tó nɛ́ɛ gbɛ̃nↄ sísii pↄ́bleea, ǹ takaasideenↄ sísi kↄ̃n gbɛ̃ kↄ̃̀ↄkũnanↄ kↄ̃n ɛrɛnↄ kↄ̃n vĩ̀anↄ, \v 14 nɛ́ gↄ̃ aubarikadee ũ, zaakɛ aↄ̃ pↄ́ke vĩ wà fĩa boonnɛro. Luda bé eé fĩa bonnɛ gbɛ̃ maaanↄ fɛɛgurↄↄ zĩ. \s1 Yãlɛkↄ̃zina kↄ̃n pↄ́ble bítao \r (Mat 22:1-10) \p \v 15 Kɛ̀ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú lɛdoonↄ doke yã pì mà, ben à bè Yesunɛ: Aubarikadeen gbɛ̃ kɛ̀ eé pↄ́ ble kↄ̃n kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia gbɛ̃nↄo ũ. \v 16 Yesu bènɛ: Gbɛ̃ke bé à yezi à pↄ́blee kɛ, ben à gbɛ̃nↄ sìsi paripari. \v 17 Pↄ́blegurↄↄ zĩ à a zĩkɛri zĩ̀ à o gbɛ̃ kɛ̀ à ń sísinↄnɛ aↄ̃ mↄ́, wà pↄ́ píngi soru kɛ̀ wà yã̀a sa. \v 18 Ben aↄ̃ baade e wɛtɛɛ wà ń kɛ̃. Gbɛ̃ káaku bènɛ: Ma bú lù, mɛ́ gá gwa. N yã nna, ǹ ma kɛ̃. \v 19 Gbɛ̃ pãnde bè: Ma zù zĩkɛbↄnↄ lù mɛ̀n kuri, mɛ́ gá ń gwa. N yã nna, ǹ ma kɛ̃. \v 20 Gbɛ̃ pãnde bè: Ma nↄↄ sɛ̀ dufumɛ. Beee yãnzi mɛ́ e mà mↄ́ro. \v 21 Ben zĩkɛri pì lìara à tà à ń lɛ́gbɛ ò a diinɛ. Ben bɛdee pì pↄ fɛ̃̀ à bè a zĩkɛrinɛ: Ǹ gá wɛ́tɛ guu kpakpaa gãalɛnↄ kↄ̃n zɛ́daanↄ, ǹ takaasideenↄ kↄ̃n gbɛ̃ kↄ̃̀ↄkũnanↄ kↄ̃n vĩ̀anↄ kↄ̃n ɛrɛnↄ kakↄ̃a ǹ suńyo kɛ̀. \v 22 Beee gbɛra zĩkɛri pì mↄ̀ à bènɛ: Dii, ma yã kɛ̀ ń ò kɛ̀, mↄde vɛ̃ɛki kpɛ́ kuu. \v 23 Ben dii pì bè zĩkɛri pìnɛ: Ǹ gá zɛ́nↄ guu kↄ̃n zɛ́ wɛ́wɛnↄ píngi, ǹ gã na gbɛ̃nↄa aↄ̃ gɛ̃ lɛ ma ua pa. \v 24 Mɛ́ɛ ooare, gbɛ̃ kɛ̀ ma ń sísi pìnↄ ke é lɛ́ zↄ̃ ma pↄ́blee pìaro. \s1 Gↄ̃na Yesu ìba ũ \r (Mat 10:37-38) \p \v 25 Wà tɛ́ zɛ́n kↄ̃n Yesuo paripari, ben à lìara à bèńnɛ: \v 26 Tó gbɛ̃ mↄ̀ ma kiia, ben à ye a dezi dɛmala ke a da ke a naↄ̃ ke a nɛ́nↄ ke a vĩ̀inↄ ke a dãaronↄ ke api zĩnda, eé fↄ̃ à kɛ ma ìba ũro. \v 27 Gbɛ̃ kɛ̀ èe a líkpangbãroo sɛ́ àgↄ̃ tɛ́omaziro, adee é fↄ̃ à kɛ ma ìba ũro. \v 28 Tó a gbɛ̃kee yezi à kpɛ́didikↄ̃ana bo, eé vɛ̃ɛ gĩa à à ↄↄ dↄdↄ à gwa, tó eé fↄ̃ à zĩi pì kɛroo? \v 29 Tó èe kɛ lɛro, ben à ɛ̃ɛ kpàɛ, tó èe fↄ̃ à à yã̀aro, gbɛ̃ kɛ̀ è píngi é à lalandi kɛ \v 30 wà be: Gbɛ̃ kɛ̀kii nà kpɛ́bonaa à fùa à à mì dɛ. \v 31 Ke tó kína yezi à gá zĩ̀ ká kↄ̃n kína pãndeo, eé vɛ̃ɛ gĩa à a laasuu lɛ́ à gwa, tó a soza gãli kurinↄ é fↄ̃ wà kù kpá soza gãli baroo kɛ̀ aↄ̃ↄe suunↄaroo? \v 32 Tó à è é fↄ̃ro, eé zĩ̀rinↄ zĩ lɛ aↄ̃ lɛdolɛkɛna zɛ́ wɛtɛa zaalɛ èe ká kĩiro. \v 33 Lɛmɛ dↄ, tó a gbɛ̃kee e ↄ kpá pↄ́ kɛ̀ à vĩinↄzi píngiro, eé fↄ̃ à kɛ ma ìba ũro. \p \v 34 Wisi nɛ́ pↄ́ nnaamɛ, mↄde tó à í nnaa tà, dian weé kɛ nà à gↄ̃ nna dↄↄ? \v 35 À maa tↄↄtɛ kesↄ̃ zùgbↄ̃kaɛkiinɛro, wè kwɛ́ɛmɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ swã vĩ à ma. \c 15 \s1 Pↄ́ kɛ̀ sã̀sãnↄ \r (Mat 18:12-14) \p \v 1 Bɛ'ↄↄsirinↄ kↄ̃n durunkɛrinↄↄ e sↄ̃ↄ Yesuzi lɛ wà à yã ma ń píngi. \v 2 Ben Farisinↄ kↄ̃n ludayãdannɛrinↄↄ e yãkete kaazi aↄ̃ bè: Gbɛ̃ kɛ̀kii è durunkɛrinↄ sí è se pↄ́ bleńyo lɛdo. \v 3 Ben Yesu yã kɛ̀kii lɛ̀kↄ̃zińnɛ à bè: \v 4 Wà be a gbɛ̃kee sãa vĩ mɛ̀n basↄↄro, ben à doo sã̀sã, è à basↄↄro dosai tó sɛ̃̀n à pɛ́ɛ sãa kɛ̀ sã̀sã pìzi ai à gá eroo? \v 5 Tó à bↄ̀a, è à sɛ́ à da a gã̀n kↄ̃n pↄnnaao \v 6 à táo bɛ à a gbɛ̃nnanↄ kↄ̃n a fáandideenↄ sísi à beńnɛ: À pↄnnaa kɛmao. Ma a sãa kɛ̀ sã̀sã è. \v 7 Lɛmɛ dↄ mɛ́ɛ ooare, weé pↄnnaa kɛ ludambɛ durunkɛri mɛ̀n doo kɛ̀ nↄ̀sɛ lìɛ yã musu dɛ gbɛ̃ maa gↄ̃ↄn basↄↄro dosai kɛ̀ aↄ̃ↄ nↄ̀sɛliɛna nii vĩroonↄla. \p \v 8 Nↄgbɛ̃ kɛ̀ kondogi ↄↄ vĩ mɛ̀n kuri sↄ̃ nɛ́? Tó à mɛ̀n doo sã̀sã, è fitia na à kpɛ́ waa à wɛtɛ busɛbusɛ ai à gá eroo? \v 9 Tó à bↄ̀a, è a gbɛ̃nnanↄ kↄ̃n a fáandideenↄ sísi à beńnɛ: À pↄnnaa kɛmao. Ma kondogi ↄↄ kɛ̀ sã̀sã pì è. \v 10 Lɛmɛ dↄ mɛ́ɛ ooare, Luda malaikanↄ è pↄnnaa kɛ durunkɛri mɛ̀n doo kɛ̀ nↄ̀sɛ lìɛ yã musu. \s1 Nɛ́gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ sã̀sã \p \v 11 Yesu bè dↄ: Gbɛ̃ke bé à kuu à nɛ́gↄ̃gbɛ̃nↄ vĩ gↄ̃ↄn plaa. \v 12 Ben Sabi bè a denɛ: Baa, ǹ ma asaia kɛ̀ mɛ́gↄ̃ vĩ túbi guu kpáma. Ben de pì a auziki kpàatɛtɛńnɛ. \v 13 Èe kɛ gurↄ plaaro, ben Sabi a pↄ́nↄ nàkↄ̃a píngi à tà bùsu pãnden zã̀azã. Gwen à a auziki kàatɛn pãpãkɛna guu. \v 14 Kɛ̀ à pↄ́ kɛ̀ à vĩinↄ dɛ̀ píngi, ben dekaa gbãaa kà bùsu pìn, ben à gↄ̃̀ takaasio. \v 15 À gàa à nà bùsu pì gbɛ̃kezi ayazĩkɛri ũ, ben gbɛ̃ pì à gbàrɛ a bura à pↄ́blee kpá alɛdɛnↄa. \v 16 Ègↄ̃ yezi à pↄ́ tɛ̀ɛ kɛ̀ alɛdɛnↄↄ e blee ble à kã, mↄde wè pↄ́ke kpáaro. \v 17 Kɛ̀ à làakari sù à bè: Ma de ayazĩkɛrinↄ pↄ́blee vĩ dińzi, ben mɛ́ɛ gaa kↄ̃n nↄaao kɛ̀. \v 18 Mɛ́ fɛɛ mà tá ma de kiia, mɛ́ benɛ: Baa, ma durun kɛ̀ Ludanɛ kↄ̃n mpio se, \v 19 mɛ́ɛ kↄ̃ sío wà ma sísi n nɛ́ ũ dↄro. Ǹ ma diɛ n ayazĩkɛrinↄ doke ũ. \v 20 Ben à fɛ̀ɛ èe taa a de kiia. Kɛ̀ à tɛ́ kãaa èe suu, à de pì à è, ben à kɛ̀nɛ wɛ̃nda. À bàa sì à gàa à kùsia, à lɛ́ pɛ̀a. \v 21 Ben nɛ́ pì bènɛ: Baa, ma durun kɛ̀ Ludanɛ kↄ̃n mpio, mɛ́ɛ kↄ̃ sío wà ma sísi n nɛ́ ũ dↄro. \v 22 Ben de pì bè a zĩkɛrinↄnɛ: À gá kpakpaa, à utada maaa kɛ̀ dɛ à kpaaanↄla sɛ́ à mↄ́ à danɛ, à tãnga danɛ à kyatee kpánɛ. \v 23 À zùswarenɛ bↄ̀rↄ mɛ̀kpana kũ à dɛ, wà só pↄnnakɛna guu, \v 24 zaakɛ ma nɛ́ pì gà à fɛ̀ɛmɛ. À sã̀sãmɛ, ben ma à è. Ben aↄ̃ nà pↄnnakɛnaa. \p \v 25 Woru sↄ̃ kpɛ́ bura. Kɛ̀ èe suu à kà kĩi kↄ̃n bɛɛo, ben à bata ↄ́ mà dↄ kↄ̃n kↄ̃kↄ̃ kĩio. \v 26 Ben à zĩkɛrinↄ doke sìsi à à là bↄ́n wèe kɛɛ. \v 27 Ben à wèàla à bè: N dãaro bé à sù, ben n de zùswarenɛ bↄ̀rↄ mɛ̀kpana dɛ̀, kɛ̀ à à è aafia yãnzi. \v 28 Ben Woru pↄ fɛ̃̀, à gì gɛ̃ ua guuzi. Kɛ̀ à de bↄ̀ à agbaa kpànɛ, \v 29 ben Woru bè a denɛ: É'e, à kà wɛ̃̀ ũgbangba kɛ̀ mɛ́ɛ zĩi kɛɛnnɛ, mɛ́ɛ gí n yãzi zikiro, ben baa blèkofĩi gina nɛ́ɛ kpáma mà pↄnnaa kɛo kↄ̃n ma gbɛ̃nnanↄoro. \v 30 Kɛ̀ n nɛ́ kɛ̀ à n auziki kàatɛ kaaruanↄnɛ pì sù, n zùswarenɛ bↄ̀rↄ mɛ̀kpana dɛ̀nɛ. \v 31 Ben à de bènɛ: Ma nɛ́, ń kúmao gurↄ píngi. Pↄ́ kɛ̀ má vĩ píngi n pↄ́mɛ. \v 32 À kↄ̃ sìo wà pↄ́ ble kↄ̃n pↄnnaaomɛ, zaakɛ n dãaro pì gà à fɛ̀ɛmɛ. À sã̀sãmɛ, ben wà à è. \c 16 \s1 Auziki náanɛsai \p \v 1 Yesu bè a ìbanↄnɛ: Ɔↄde ke bé à kuu à bɛgwari dìɛ a zĩkɛrinↄnɛ. Ben wà mↄ̀ wà kↄmↄtↄ kɛ̀nɛ wà bè, èe à auziki kaatɛɛ. \v 2 Ben à à sìsi à bènɛ: Yã kɛ̀ má mà n musu dɛ diamɛ? Ǹ yã kɛ̀ nɛ́ɛ kɛɛ n bɛgwana guu tↄ̃kɛ̃mɛ. Nɛ́ fↄ̃ ǹgↄ̃ dɛ ma bɛgwari ũ dↄro. \v 3 Ben bɛgwari pì ò a swɛ̃̀ guu: Ma dii e ma bↄↄ zĩi guu, mɛ́ kɛ diamɛ? Àɛ kɛ̀ mɛ́ fↄ̃ mà sɛ̃̀ waro, ben baakɛna dɛmɛ wíyã ũ. \v 4 Má dↄ̃ yã kɛ̀ mɛ́ kɛ lɛ gbɛ̃nↄ ma diɛ ń bɛ, tó à ma bↄ zĩin. \v 5 Ben à a dii fĩadeenↄ sìsi doodo à gbɛ̃ káaku là à bè: Ń ma dii fĩa kũna ũgbamɛ? \v 6 À bè: Nↄ́si gaawa lɛ́ basↄↄro. Ben bɛgwari pì bènɛ: N fĩa takadan yɛ̀. Ǹ vɛ̃ɛ ǹ kɛ̃ baplaa akuri kpakpaa. \v 7 Ben à bè gbɛ̃ pãndenɛ: Mpi sↄ̃, n fĩa ũgbamɛ? Ben à bè: Ése sàki basↄↄro. Ben bɛgwari pì bènɛ: N fĩa takadan yɛ̀, ǹ kɛ̃ basiigↄ̃. \v 8 Ben dii pì bɛgwari náanɛsaidee pì sáabu kpà wɛ́ɛzɛ̃ɛ kɛ̀ à kɛ̀ yã musu. Zaakɛ anduna kɛ̀ki gbɛ̃nↄ wɛ́ɛ zɛ̃na dɛ gupuradeenↄla ń kↄ̃ tɛ̃ɛ yãkɛna guu. \p \v 9 Mapi sↄ̃, mɛ́ɛ ooare à gbɛ̃nnanↄ wɛtɛ kↄ̃n ↄↄ náanɛsaio, lɛ gurↄↄ kɛ̀ à yã̀aawa, Luda é a diɛ bɛɛ kɛ̀ è yãaroonↄ guu. \v 10 Gbɛ̃ kɛ̀ náanɛ vĩ kↄ̃n à féteo égↄ̃ náanɛ vĩ kↄ̃n à bítaomɛ se. Gbɛ̃ kɛ̀ náanɛ vĩ kↄ̃n à féteoroo égↄ̃ náanɛ vĩ kↄ̃n à bítao sero. \v 11 Tó ée kɛ á náanɛ vĩ kↄ̃n ↄↄ náanɛsaioro, Luda é a náanɛ kɛ kↄ̃n à yãpuradeeoↄ́? \v 12 Tó ée kɛ á náanɛ vĩ kↄ̃n gbɛ̃ pãnde pↄ́nↄro, Luda é a zĩnda pↄ́ kpáawaↄ́? \v 13 Zĩkɛri è fↄ̃ à dↄ dii mɛ̀n plaaaziro, zaakɛ eé za gbɛ̃ doon àgↄ̃ ye gbɛ̃ doozi, kesↄ̃ eé na gbɛ̃ dooa à kya ká gbɛ̃ doon. É fↄ̃ àgↄ̃ dↄ Ludazi kↄ̃n ↄↄo lɛdoro. \p \v 14 Farisinↄↄ ye ↄↄzi. Kɛ̀ aↄ̃ yã pì mà píngi, ben aↄ̃ↄe lɛ́zukii kɛɛ Yesua. \v 15 Yesu bèńnɛ: Eè yã nnaa kpá a zĩndaa gbɛ̃nteenↄ kiiamɛ, mↄde Ludaa a swɛ̃̀ dↄ̃. Yã kɛ̀ bíta gbɛ̃nteenↄnɛn Luda è kya kán. \s1 Ɔↄde kↄ̃n Lazaruo \r (Mat 5:31-32, 11:12-13, Maa 10:11-12) \p \v 16 Musa doka kↄ̃n annabinↄ takadanↄↄ kuu ai Yaaya gurↄↄa. Zaa gurↄ beeean wèe kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia baaru kpaa, ben gbɛ̃ píngi e wɛtɛɛ à gɛ̃n kↄ̃n gbãaao. \v 17 Ludambɛ kↄ̃n tↄↄtɛo gɛ̃tɛna aaga dɛ doka pì wɛ̃zã féte gogonala. \v 18 Gbɛ̃ kɛ̀ gì a naↄ̃zi à nↄ pãnde sɛ̀, adee zina kɛ̀mɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ nↄↄ kɛ̀ wà gìzi sɛ̀ sↄ̃ zina kɛ̀n gwe. \p \v 19 Gↄ̃gbɛ̃ ↄↄde kee kuu è pↄ́kãsã maa ↄↄdeenↄ da, ègↄ̃ pↄnnaa kɛɛ nnamana guu gurↄ píngi. \v 20 Baakɛri kɛ̀ wè benɛ Lazaru ègↄ̃ daɛna à bɛ gãnu, bↄ̀nↄ dↄdↄ à mɛ̀a. \v 21 Ègↄ̃ pↄ́blee kɛ̀ è lɛ́ɛ ↄↄdee pì teebu gĩzĩ blena ni dɛɛ. Gbɛ̃ɛnↄ bé wègↄ̃ à bↄ̀ pìnↄ sãsãa. \v 22 Baakɛri pì gà, ben malaikanↄ à sɛ̀ wà tào Ibraĩ kuu. Ɔↄdee pì gà se, ben wà à vĩ̀i. \v 23 Kuuna wɛ́ɛtãmma guu gɛ̀wãan, kɛ̀ à wɛ́ɛ sɛ̀ musu, ben à Ibraĩ è kãaa, Lazaru kú à saɛ. \v 24 Ben à lɛ́ zùzi à bè: Baa Ibraĩ, ǹ ma wɛ̃nda gwa, ǹ Lazaru zĩ à a ↄnɛtee zↄ̃ ía, à mↄ́ à tↄ̃mɛ ma nɛ́nɛa, zaakɛ mɛ́ɛ wãwãa maa tɛ́vura kɛ̀kii guumɛ. \v 25 Ben Ibraĩ bè: Ma nɛ́, ǹ tó nnamana kɛ̀ lìganzi n wɛ̃̀ndigurↄ yã dↄngu kↄ̃n takaasi bíta kɛ̀ Lazaru kɛ̀o. À làakari kpaɛna gura kɛ̀ sa, ben ń kú wãwãa guu. \v 26 Beee gbɛra wɛ̀ɛ zòoto kú wa dagura. Tó gbɛ̃ yezi à bↄ kɛ̀ à gá a kiia, eé fↄ̃ro, gbɛ̃ke é fↄ̃ à bↄ gwe à mↄ́ wa kiia sↄ̃ro. \v 27 Ben ↄↄdee pì bè: N yã nna Baa, tó lɛmɛ, ǹ à zĩ ma de bɛ, \v 28 zaakɛ má dãaronↄ vĩ gↄ̃ↄn sↄↄro. À gá lɛ́ daḿma, lɛ aↄ̃ton mↄ́ gu wãwãdee kɛ̀ guuro. \v 29 Ben Ibraĩ bè: Aↄ̃ Musa kↄ̃n annabinↄ takadanↄ vĩ, aↄ̃ ń yã ma. \v 30 Ben ↄↄdee pì bè: Auo, Baa Ibraĩ! Tó gbɛ̃ke bↄ̀ gaan à gàa ń kiia, aↄ̃é ń nↄ̀sɛ liɛ. \v 31 Ben Ibraĩ bènɛ: Tó aↄ̃ↄe Musa kↄ̃n annabinↄ yã maro, baa tó gbɛ̃ke bↄ̀ gaan, aↄ̃é à yã síro. \c 17 \s1 Yesu yãkenↄ \r (Mat 18:6-7, 21-22, Maa 9:42) \p \v 1 Yesu bè a ìbanↄnɛ: Yã kɛ̀ è tó gbɛ̃nↄ fuu ègↄ̃ sairo, mↄde wãiyoo gbɛ̃ kɛ̀ è bↄ à kiia. \v 2 Eégↄ̃ sã̀ↄ adeenɛ wà wísilↄgbɛ gbɛ̃̀ntɛ̃ dↄ a waalɛ wà à zu sɛ̀bɛ guu dɛ à tó nɛ́ kɛ̀kiinↄ doke fula. \v 3 Àgↄ̃ kú kↄ̃n làakario. Tó n gbɛ̃ndoo durun kɛ̀, ǹ gá ǹ à le. Tó à a nↄ̀sɛ lìɛ, ǹ kɛ̃nɛ. \v 4 Tó à durun kɛ̀nnɛ gurↄ do gɛ̃̀n swɛɛplaa, ben à ɛ̀ara à bènnɛ gɛ̃̀n swɛɛplaa a nↄ̀sɛ lìɛ, ǹ kɛ̃nɛ. \v 5 Dii zĩ̀rinↄ bènɛ: Ǹ wa ludanaanɛkɛna kaarawe. \v 6 Dii bè: Tó á Luda náanɛ vĩ féte lán ɛfↄ wɛ́ɛ bà, é o síi lí kɛ̀kiinɛ à a zĩnda wo à gá pɛ́ sɛ̀bɛ guu, eé a yã ma. \p \v 7 Tó a gbɛ̃kee zↄ̀ vĩ èe sɛ̃̀ waa ke èe sãanↄ dãa, tó à sù buraao, à dii é benɛ à mↄ́ à pↄ́ ble gↄ̃ↄn yↄ́? \v 8 Auo, eé benɛ à pↄ́blee kɛare, à a uta liɛ à mↄ́are pↄ́bleeo kↄ̃n íminao, àpi é gbasa à pↄ́ ble à í mi. \v 9 Wè zↄ̀ sáabu kpá kɛ̀ à yã kɛ̀ wà dànɛ kɛ̀ yãnzin yↄ́? \v 10 Lɛmɛ apinↄ sↄ̃, tó a yã kɛ̀ Ludaa dàaree kɛ̀ píngi, à be: Zↄ̀nↄn wa ũ, wa zĩin wá kɛ̀. \s1 Kusu gↄ̃ↄn kurinↄ kɛ̃kↄ̃ana \p \v 11 Kɛ̀ Yesu e gaa Yerusalɛmu, èe ligaa Samaria bùsu lɛ́zɛkiizi kↄ̃n Galilio. \v 12 Kɛ̀ èe gɛ̃ɛ lakutu ken, ben gↄ̃gbɛ̃ kusu gↄ̃ↄn kurinↄ dààlɛ. Aↄ̃ↄ zɛ kãaa, \v 13 aↄ̃ lɛ́ zùzi wà bè: Dii Yesu, ǹ wa wɛ̃nda gwa. \v 14 Kɛ̀ à ń é, ben à bèńnɛ: À gá à a zĩnda ↄdↄa sa'orinↄnɛ. Kɛ̀ aↄ̃ↄe gaa, ben aↄ̃ kɛ̃̀kↄ̃a. \v 15 Kɛ̀ aↄ̃ gbɛ̃ doo è a kɛ̃kↄ̃a, ben à lìara à sù, èe Luda sáabu kpaa kↄ̃n kòto gbãaao. \v 16 À dàɛ a puua Yesu aɛ à ì kpàa. Gbɛ̃ pì nɛ́ Samaria gbɛ̃mɛ. \v 17 Ben Yesu bè: Gↄ̃ↄn kurinↄ bé wà kɛ̃̀kↄ̃aroo? Gↄ̃ↄn kɛ̃ndoonↄↄ kú mámɛ? \v 18 Aↄ̃ gbɛ̃kee e liara à mↄ̀ Luda sáabu kpáro, sé gbɛ̃ zĩ̀tↄ kɛ̀ↄ́? \v 19 Ben Yesu bènɛ: Ǹ fɛɛ ǹ tá, ma náanɛ kɛ̀ ń kɛ̀ bé à n kɛ̃kↄ̃a. \s1 Gbɛ̃ntee Nɛ́ suna \r (Mat 24:23-28, 37-41) \p \v 20 Farisinↄ Yesu là kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia bↄna gupuraaazi, ben à wèńla à bè: Kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia è bↄ gupuraaa wà e kↄ̃n wɛ́ɛoro. \v 21 Weé be à kú kɛ̀ ke à kú kãaro. Kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia pì kú a tɛ́ kɛ̀mɛ. \p \v 22 Ben à bè a ìbanↄnɛ: À gurↄↄ e mↄↄ kɛ̀ é Gbɛ̃ntee Nɛ́ sugurↄↄ pìnↄ doke ena ni dɛ, é ero. \v 23 Weé beare à kú kãa ke à kú kɛ̀, mↄde àton gáro, àton tɛ́ńziro. \v 24 Lán loupina è guu pu ludambɛ lɛ́ gura kɛ̀ kↄ̃n à lɛ́ kãao nà, lɛn eégↄ̃ dɛ lɛ Gbɛ̃ntee Nɛ́ sugurↄↄa. \v 25 Séto à wɛ́ɛtãmma è maamaa gĩa, tↄ̃ↄrigbɛ̃nↄ é gízi. \v 26 Lán à dɛ nà Nuu gurↄ, lɛn eégↄ̃ dɛ lɛ se Gbɛ̃ntee Nɛ́ sugurↄ. \v 27 Gbɛ̃nↄↄ e pↄ́ blee wèe í mii, wèe nↄↄ sɛɛ wèe zã kɛɛ ai Nuu gàa à gɛ̃̀ góro'itɛ guu, ben í dà andunala, wà gàga píngi. \v 28 Lɛmɛ dↄ Lutu gurↄ, wèe pↄ́ blee wèe í mii, wèe pↄ́ luu wèe pↄ́ yaa, wèe pↄ́ tↄ̃ↄ wèe kpɛ́ boboo. \v 29 Gurↄↄ kɛ̀ Lutu bↄ̀ Sↄdↄmu, tɛ́ kↄ̃n ↄfãntɛ̃gbↄ̃o kwɛ̀ bↄna ludambɛ, ben wà gàga píngi. \v 30 Lɛn eégↄ̃ dɛ lɛ gurↄↄ kɛ̀ Gbɛ̃ntee Nɛ́ é bↄ gupuraaa. \p \v 31 Gurↄ beeea gbɛ̃ kɛ̀ kú a kpɛ́ musu tón pita à gɛ̃ kpɛ́ guu à pↄ́nↄ sɛ́ɛ à bↄoro. Lɛmɛ dↄ gbɛ̃ kɛ̀ kpɛ́ buraa tón liara à pↄ́ sɛ́ bɛro. \v 32 À tó Lutu naↄ̃ yã dↄagu. \v 33 Gbɛ̃ kɛ̀ yezi àgↄ̃ a wɛ̃̀ndi kũna é korazi. Gbɛ̃ kɛ̀ gì a wɛ̃̀ndizi sↄ̃, adee égↄ̃ wɛ̃̀ndi vĩ. \v 34 Mɛ́ɛ ooare, gwãavĩ beeea gↄ̃ↄn plaaanↄ égↄ̃ daɛna kↄ̃ saɛ, weé gbɛ̃ doo sɛ́ wà gbɛ̃ doo tón. \v 35 Nↄgbɛ̃ gↄ̃ↄn plaaanↄ égↄ̃ pↄ́ lↄlↄↄ gu dↄ̃nkↄ̃n, weé gbɛ̃ doo sɛ́ wà gbɛ̃ doo tó. \v 36 Gↄ̃gbɛ̃ gↄ̃ↄn plaaanↄ égↄ̃ kú bura, Luda é gbɛ̃ doo sɛ́, eé gbɛ̃ doo tó. \v 37 Ben aↄ̃ à là wà bè: Dii, má kpaa? À wèńla à bè: Guu kɛ̀ gɛ̀ kún, gwen yeberekunↄ é kↄ̃ kakↄ̃an. \c 18 \s1 Gyaanↄↄ kɛ̀ zɛ̀ yãkpaɛkɛrila \p \v 1 Yesu yã lɛ̀kↄ̃zińnɛ lɛ à ↄdↄańnɛ aↄ̃gↄ̃ adua kɛɛ kↄ̃sↄ̃kↄ̃sↄ̃ aↄ̃ton kpasaro. \v 2 À bè: Yãkpaɛkɛri ke bé à kú wɛ́tɛ kea, à Luda vĩa vĩro è gbɛ̃ke yã daro. \v 3 Gyaanↄ kee kú wɛ́tɛ pì guu, ègↄ̃ mↄↄ à kiia gɛ̃̀n baaagↄ̃ è be: Ǹ zɛmao ma ibɛɛ yã musu. \v 4 Èe wero ai gurↄ plaa. Beee gbɛra à bè a zĩndanɛ: Baa tó má Luda vĩa vĩro, bensↄ̃ mɛɛ̀ gbɛ̃ke yã daro, \v 5 lán gyaanↄↄ pì e ĩa daama nà, mɛ́ zɛo. Tó mɛ́ɛ kɛ lɛro, à zɛmalana yãana sai é ma ã'ãmɛ. \p \v 6 Ben Dii bè: À yãkpaɛkɛri zaaa yã'ona ma. \v 7 Luda é zɛ kↄ̃n gbɛ̃ kɛ̀ à ń sɛ́ aↄ̃ↄe wii lɛɛa fãantɛ̃ kↄ̃n gwãavĩnↄoroo? Eé kɛ kↄkↄkↄ kↄ̃n weńlanaon yↄ́? \v 8 Mɛ́ɛ ooare, eé zɛńyomɛ gↄ̃ↄ. Baa kↄ̃n beeeo tó Gbɛ̃ntee Nɛ́ sù, eé a náanɛkɛri e anduna guuↄ́? \s1 Farisi kↄ̃n bɛ'ↄↄsirio \p \v 9 Ben à ɛ̀ara à yã kɛ̀kii lɛ̀kↄ̃zi gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃è ń zĩnda diɛ maa aↄ̃ kya káńgunↄnɛ. \v 10 Gↄ̃ↄn plaa kenↄ bé wà gàa adua kɛ Luda ua guu, gbɛ̃ doo nɛ́ Farisimɛ, gbɛ̃ doo sↄ̃ bɛ'ↄↄsiri. \v 11 Farisi pì zɛna èe adua kɛɛ. À bè a swɛ̃̀ guu: Luda, ma n sáabu kɛ̀ kɛ̀ má dɛ lán gbɛ̃ kpaaanↄ bàro, dibidibikɛrinↄ, náanɛsaideenↄ, zinakɛrinↄ ke lán bɛ'ↄↄsiri kɛ̀ bà. \v 12 Mɛɛ̀gↄ̃ lɛ́ yii gurↄ plaplaa azuma kↄ̃n azumao. Pↄ́ kɛ̀ má è píngi mɛɛ̀ à kuridee bↄnnɛ. \v 13 Bɛ'ↄↄsiri pì sↄ̃ↄ zɛ kãaa, èe fↄ̃ à wɛ́ɛ sɛ̀ à musu gwà sero. À kpãngeda kɛ̀ à bè: Luda, ǹ sùu kɛmao, durunkɛrin ma ũ. \v 14 Mɛ́ɛ ooare, gↄ̃gbɛ̃ pì tà a bɛ Luda yãsiona guumɛ, èe kɛ Farisi pìnlo. Zaakɛ gbɛ̃ kɛ̀ è a zĩnda sɛ́ lezĩ Luda é à busa. Gbɛ̃ kɛ̀ è a zĩnda busa sↄ̃ Luda é à sɛ́ lezĩ. \s1 Aubarikadana nɛ́nↄn \r (Mat 19:13-15, Maa 10:13-16) \p \v 15 Wèe mↄↄ Yesunɛ kↄ̃n ń nɛ́ fétenↄ lɛ à ↄ kɛḿma. Kɛ̀ à ìbanↄↄ è lɛ, ben aↄ̃ gìńnɛ. \v 16 Ben Yesu nɛ́nↄ sìsi à bè: À tó nɛ́nↄ mↄ́ ma kiia, àton gíńnɛro, zaakɛ aↄ̃ takanↄ pↄ́n kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia ũ. \v 17 Yãpuraan mɛ́ɛ ooare, gbɛ̃ kɛ̀ eé kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia sí lán nɛ́ féte bàroo é gɛ̃nlo. \s1 Auzikidee \r (Mat 19:16-30, Maa 10:17-31) \p \v 18 Gbãade ke mↄ̀ à Yesu là à bè: Dannɛri maa, dian mɛ́ kɛ mà wɛ̃̀ndi kɛ̀ è yãaroo ee? \v 19 Yesu bènɛ: À kɛ̀ dia n bè má maaa? Gbɛ̃kee maaro, sé Luda ado. \v 20 Ń dokanↄ dↄ̃: Ǹton zina kɛro, ǹton gbɛ̃ dɛro, ǹton kpãi oro, ǹton yã di n gbɛ̃daaaaro, ǹgae bɛ̀ɛ lí n de kↄ̃n n daonɛ. \v 21 Ben à bènɛ: Zaa ma nɛ́ngo zĩn má yã beeenↄ kũna píngi. \v 22 Kɛ̀ Yesu yã pì mà, à bènɛ: Yã mɛ̀n doo bé à gↄ̃̀nnɛ. Ǹ pↄ́ kɛ̀ ń vĩinↄ yá píngi ǹ à ↄↄ kpá takaasideenↄa, nɛ́gↄ̃ auziki vĩ ludambɛ. Beee gbɛra ǹ mↄ́ ǹ tɛ́mazi. \v 23 Kɛ̀ à yã pì mà, à nↄ̀sɛ yàka, zaakɛ auzikibitadeemɛ. \v 24 Kɛ̀ Yesu à gwà, ben à bè: À zĩ'ũ maamaa auzikideenɛ à gɛ̃ kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia guu. \v 25 Lakumi gɛ̃na pↄrↄyĩn aaga dɛ auzikide gɛ̃na kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia guula. \v 26 Ben gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ yã pì mànↄ bè: Dé bé eé fↄ̃ à mìsina ee? \v 27 Yesu wèńla à bè: Yã kɛ̀ gbɛ̃ntee fùa à kɛ, Luda kiia è sí kɛ. \p \v 28 Ben Pita bè: Wa baabↄ píngi tò wa tɛnzi. \v 29 Ben Yesu bèńnɛ: Yãpuraan mɛ́ɛ ooare, gbɛ̃ kɛ̀ à a bɛɛ tò ke a naↄ̃ ke a vĩ̀inↄ ke a dãaronↄ ke a de ke a da ke a nɛ́nↄ kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia yãnzi, \v 30 adee é ɛara à beee taka e dɛ yãala paripari anduna kɛ̀ guu, eé wɛ̃̀ndi kɛ̀ è yãaroo e anduna kɛ̀ èe mↄↄ guu. \s1 Yesu ɛara à a ga kↄ̃n a fɛɛnao yã'ona \r (Mat 20:17-19, Maa 10:32-34) \p \v 31 Yesu a gↄ̃ↄn kuri awɛɛplaaanↄ kàkↄ̃aazi, ben à bèńnɛ: Wée gaa Yerusalɛmu. Gwen yã kɛ̀ annabinↄↄ kɛ̃̀ Luda yãn Gbɛ̃ntee Nɛ́ musu é papan píngi sa. \v 32 Weé à kpá bori pãnde gbɛ̃nↄa, aↄ̃é à fabo, aↄ̃é à sↄ̃sↄ̃, aↄ̃é lóu sua, aↄ̃é à gbɛ̃ flã̀o, aↄ̃é à dɛ, \v 33 à gurↄ aagↄ̃dee zĩ eé fɛɛ. \v 34 Mↄde à ìba pìnↄↄ e à ke mì dↄ̃ro, zaakɛ yã pì mì utɛnańnɛ, aↄ̃ↄ dↄ̃ yã kɛ̀ èe ooro. \s1 Vĩ̀a baakɛri kɛ̃kↄ̃ana \r (Mat 20:29-34, Maa 10:46-52) \p \v 35 Kɛ̀ Yesu kà kĩi kↄ̃n Yɛrikoo, vĩ̀a kee vɛ̃ɛna zɛ́ lɛ́a, èe baa kɛɛ. \v 36 Kɛ̀ à mà gbɛ̃nↄↄ e gɛ̃tɛɛ pari, ben à ń lá à bè, bↄ́n wèe kɛɛ. \v 37 Ben wà bènɛ, Yesu Nazarɛti bé èe gɛ̃tɛɛ gwe. \v 38 Ben à lɛ́ zùzi à bè: Yesu, Dauda bori, ǹ ma wɛ̃nda gwa. \v 39 Gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ tɛ́ aɛzĩnↄ gìnɛ wà bè à yĩtɛ, ben à lɛ́ gbãa zuna kàara èe bee: Dauda bori, ǹ ma wɛ̃nda gwa. \v 40 Yesu zɛ̀ à bè wà mↄ́o. Kɛ̀ à mↄ̀, ben Yesu à là à bè: \v 41 Bↄ́n ń yezi mà kɛnnɛɛ? À wèàla à bè: Dii, má yezi ma wɛ́ɛ guu emɛ. \v 42 Ben Yesu bènɛ: Ǹ guu e. Ma náanɛ kɛ̀ ń kɛ̀ bé à n kɛ̃kↄ̃a. \v 43 Zaa gwe gↄ̃ↄ à wɛ́ɛ guu è, ben à tɛ̀zi, èe Luda sáabu kpaa. Kɛ̀ baade píngi è lɛ, ben wà Luda tↄ́ bↄ̀. \c 19 \s1 Zakeusi \p \v 1 Kɛ̀ Yesu kà Yɛriko, èe gɛ̃tɛɛ à guu. \v 2 Gbɛ̃kee kú gwe à tↄ́n Zakeusi. Bɛ'ↄↄsirinↄ gbɛ̃nsimɛ, bensↄ̃ auzikideemɛ. \v 3 Èe wɛtɛɛ à e gbɛ̃ kɛ̀ Yesu dɛ a ũ, mↄde gbɛ̃ gbootoomɛ, èe fↄ̃ à à èro parii yãnzi. \v 4 Ben à bàa lɛ̀ à gàa aɛ à dì síi lía lɛ à Yesu e, zaakɛ eé bↄɛ gwe kpamɛ. \v 5 Kɛ̀ Yesu kà gwe, ben à wɛ́ɛ sɛ̀ musu à bènɛ: Zakeusi, ǹ pita kpakpaa. Séde mà pita n bɛ gbã̀a. \v 6 Ben Zakeusi pìta kpakpaa à à sì kↄ̃n pↄnnaao. \v 7 Kɛ̀ gbɛ̃nↄↄ è lɛ, ben aↄ̃ↄe wisↄ̃ↄ kaa wà bè: À gàa pita durunkɛri bɛ. \v 8 Ben Zakeusi fɛ̀ɛ à zɛ̀ à bè Diinɛ: Dii, mɛ́ ma auziki kpadoo kpaatɛ takaasideenↄnɛ. Tó ma gbɛ̃ke takii kɛ̀ sↄ̃, mɛ́ ɛara mà à gɛ̃ɛ kpáa lɛo siigↄ̃mɛ. \v 9 Ben Yesu bènɛ: Ua kɛ̀ deenↄ mìsina è gbã̀a. Zaakɛ gbɛ̃ kɛ̀kii se nɛ́ Ibraĩ boriimɛ. \v 10 Gbɛ̃ntee Nɛ́ mↄ̀ lɛ à gbɛ̃ kɛ̀ sã̀sã wɛtɛ à à mì símɛ. \s1 Ɔↄdakɛna zĩkɛrinↄnɛ \r (Mat 25:14-30) \p \v 11 Gurↄↄ kɛ̀ wèe à yã pì maa, ben à ɛ̀ara à yã kàarańnɛ dↄ. Lán à kà kĩi kↄ̃n Yerusalɛmuo nà, wèe daa kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia é bↄ gupuraaa gↄ̃ↄmɛ, ben à yã lɛ̀kↄ̃zińnɛ \v 12 à bè: Kína bori ke bé èe gaa bùsu zã̀azãn lɛ wà à kpá kpatan, eé liara à su. \v 13 Ben à a zĩkɛrinↄ sìsi gↄ̃ↄn kuri, à kondogi ↄↄ kpà ń baadea mɛ̀n basↄsↄↄro, à bèńnɛ: Àgↄ̃ laa taao ai màgↄ̃ gá su. \v 14 À bùsudeenↄ sↄ̃ zàn, ben aↄ̃ zĩ̀rinↄ zĩ̀ à kpɛɛ aↄ̃ bè: Wé we gbɛ̃ pì kí blewero. \v 15 Kɛ̀ wà à kpà kpatan à sù, à bè wà zĩkɛri kɛ̀ a ↄↄ kpàḿma pìnↄ sísi, lɛ à e à dↄ̃ lán aↄ̃ àre è nà. \v 16 Gbɛ̃ káaku mↄ̀ à bè: Dii, n ↄↄ pì àre kàaramɛ lɛo kuri. \v 17 Ben à bènɛ: Ń kɛ̀, zĩkɛri maa. Lán ń náanɛ vĩ kↄ̃n à féteo nà, nɛ́gↄ̃ iko vĩ wɛ́tɛ mɛ̀n kurinↄa. \v 18 Gbɛ̃ plaadee mↄ̀ à bè: Dii, n ↄↄ pì àre kɛ̀ lɛo sↄↄro. \v 19 Ben à bènɛ: Mmↄn sↄ̃, nɛ́gↄ̃ iko vĩ wɛ́tɛ mɛ̀n sↄↄroonↄa. \v 20 Ben gbɛ̃ pãnde mↄ̀ à bè: Dii, n ↄↄɛ kɛ̀. Má ùtɛ kokona bisa kãsãa guu. \v 21 Má n vĩa vĩ, zaakɛ n yãnↄↄ zĩ'ũ. Nɛɛ̀ pↄ́ kɛ̀ nɛ́ɛ diɛro sɛ́, nɛɛ̀ pↄ́ kɛ̀ nɛ́ɛ tↄ̃ro kɛ̃. \v 22 Ben à bènɛ: Zĩkɛri zaa, n lɛ́ bé à n kari kɛ̀. Ń dↄ̃ kɛ̀ ma yãnↄↄ zĩ'ũ, mɛɛ̀ pↄ́ kɛ̀ mɛ́ɛ diɛro sɛ́, mɛɛ̀ pↄ́ kɛ̀ mɛ́ɛ tↄ̃ro kɛ̃. \v 23 Kɛ̀ ń dↄ̃ lɛ, bↄ́yãnzin nɛ́ɛ ↄↄdaa kɛońnɛ, lɛ tó ma su, mà a pↄ́ sí kↄ̃n à àreoroo? \v 24 Ben à bè gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú gweenↄnɛ: À à ↄↄ pì sía à kpá gbɛ̃ kɛ̀ àre è lɛo kuria. \v 25 Ben wà bènɛ: Dii, à àre lɛo kuri kũna kↄ̀. \v 26 Ben à wèńla à bè: Mɛ́ɛ ooare, gbɛ̃ kɛ̀ pↄ́ vĩin Luda é kaaranɛ. Gbɛ̃ kɛ̀ vĩroo sↄ̃, baa kɛ̀ à vĩi Luda é síamɛ. \v 27 Ma ibɛɛ kɛ̀ aↄ̃ↄ yezi mà kí bleńnɛroonↄ sↄ̃, à mↄ́ńyo kɛ̀ à ń dɛdɛ ma aɛ. \s1 Gbãakɛkpana Yesuzi Yerusalɛmu \r (Mat 21:1-11, Maa 11:1-11, Yoh 12:12-19) \p \v 28 Kɛ̀ Yesu yã pì ò à yã̀a, ben à dà zɛ́n, èe gaa Yerusalɛmu. \v 29 Kɛ̀ à kà kĩi kↄ̃n Bɛtɛfageo kↄ̃n Bɛtanio sĩ̀sĩ kɛ̀ wè be Kùkpɛ gɛɛzi, ben à a ìba zĩ̀ gↄ̃ↄn plaa \v 30 à bèńnɛ: À gá lakutu kɛ̀ kú a aɛ kɛ̀kãa guu. Tó a gɛ̃, é zaakinɛ bↄ̀rↄ e bàdↄna gwe, gbɛ̃kee e dia zikiro. À poro à suo. \v 31 Tó wà a la wà be, à kɛ̀ dia ée poroo, à be Dii bé à yezi. \v 32 Ben zĩ̀rinↄ gàa, aↄ̃ↄ è lán à òńnɛ nà. \v 33 Kɛ̀ aↄ̃ↄe zaaki pì poroo, ben à diinↄ ń lá wà bè: À kɛ̀ dia ée zaaki pì poroo? \v 34 Aↄ̃ wèńla wà bè: Dii bé à yezi. \v 35 Ben aↄ̃ sù zaaki pìo Yesunɛ, aↄ̃ ń utanↄ kpàɛa, ben aↄ̃ Yesu dìa. \v 36 Lán èe gaa nà, gbɛ̃nↄↄ e ń utanↄ kpaɛɛ zɛ́n. \p \v 37 Kɛ̀ à kà kĩi kↄ̃n guu kɛ̀ zɛ́ pì mì pɛ̀ Kùkpɛ sĩ̀sĩ guzurɛao, ben pↄnnaa guu à ìba kɛ̀ aↄ̃ↄ tɛ́zinↄ ń píngi nà Luda sáabukpanaa kↄ̃n kòto gbãaao dabuyã kɛ̀ aↄ̃ↄ ènↄ musu píngi \v 38 wà bè: \q1 Aubarikadeen kína kɛ̀ èe mↄↄ Dii tↄ́o ũ. \q1 Aafia kú ludambɛ, gakui kú musu. \m \v 39 Farisi kɛ̀ aↄ̃ↄ kú zà guu kenↄ bènɛ: Dannɛri, ǹ kpãkɛ̃ n ìbanↄzi. \v 40 Ben à wèńla à bè: Mɛ́ɛ ooare, tó aↄ̃ yĩ̀tɛ, gbɛ̀nↄ bé weé wii pì lɛ́. \s1 Yesu ↄ́ↄdↄna Yerusalɛmudeenↄnɛ \p \v 41 Kɛ̀ à sↄ̃̀ Yerusalɛmuzi, à gwà, ben à ↄ́ↄ dↄ̀ à musu \v 42 à bè: Tó n yã kɛ̀ eé mↄ́nnɛ kↄ̃n aafiao dↄ̃̀ gbã̀a yã dé, lɛ à kɛ nna. Mↄde tia sa à utɛnannɛmɛ. \v 43 À gurↄↄ é mↄ́ kɛ̀ n ibɛɛnↄ é gbà lezĩnↄ dↄ wà liganzi wà n kagura kɛ \v 44 aↄ̃é n gboro aↄ̃é n gbɛ̃nↄ dúgu zↄ̃. Baa gbɛ̀ ke aↄ̃é tó didikↄ̃aro, kɛ̀ nɛ́ɛ gurↄↄ kɛ̀ Luda wɛ́ɛ kpàɛnzii dↄ̃ro yãnzi. \s1 Yesu kuuna Luda ua \r (Mat 21:12-17, Maa 11:15-19, Yoh 2:13-22) \p \v 45 Kɛ̀ Yesu gɛ̃̀ Luda ua guu, ben à pɛ̀ laayarinↄa. \v 46 À bèńnɛ: Wà kɛ̃̀ Luda yãn wà bè: Ma kpɛ́ égↄ̃ dɛ aduakɛkpɛ ũmɛ, ben á kɛ̀ gbɛ̃blerinↄ tò ũ. \p \v 47 Lán guu e dↄↄ nà Yesu ègↄ̃ yã daańnɛ Luda ua guu. Ben sa'orikinↄ kↄ̃n ludayãdannɛrinↄ kↄ̃n gbɛ̃nsinↄↄ e zɛ́ wɛtɛɛ wà à dɛ, \v 48 mↄde aↄ̃ↄe à kɛna zɛ́ ero, kɛ̀ baade píngi swã kpá wèe à yã maa yãnzi. \c 20 \s1 Yesu gbekana a ikozi \r (Mat 21:23-27, Maa 11:27-33) \p \v 1 Zĩkea Yesu e yã daa gbɛ̃nↄnɛ Luda ua guu, èe baaru nnaa kpaańnɛ, ben sa'orikinↄ kↄ̃n ludayãdannɛrinↄ kↄ̃n gbɛ̃nsinↄ mↄ̀ \v 2 wà bènɛ: Ǹ owe, iko kpareen nɛ́ɛ yã kɛ̀nↄ kɛɛo? Dé bé à n gba iko pì? \v 3 Ben à wèńla à bè: Mapi se mɛ́ yã gbekaawa. À omɛ, \v 4 Yaaya gbɛ̃nↄ batisikɛna bↄ̀ Luda kiian yↄ́ↄ, ke gbɛ̃ntee kiiamɛ? \v 5 Ben aↄ̃ yã gↄ̃̀gↄ̃ wà bè: Tó wa bè Luda kiiamɛ, eé wa la, bↄ́yãnzin wée Yaaya yã sírozi? \v 6 Tó wa bè gbɛ̃ntee kiiamɛ sↄ̃, gbɛ̃ píngi é wa pápa gbɛ̀o aↄ̃ wa dɛdɛ, zaakɛ aↄ̃ Yaaya annabikɛɛ sì. \v 7 Ben aↄ̃ wèàla wà bè: Wá dↄ̃ tó mán à bↄ̀nlo. \v 8 Ben Yesu bèńnɛ: Ɛ̃ndɛ̃ mapi se mɛ́ iko kɛ̀ mɛ́ɛ yã kɛ̀nↄ kɛɛo oarero. \s1 Geepi líkpɛ ayakɛrinↄ \r (Mat 21:33-46, Maa 12:1-12) \p \v 9 Ben Yesu yã kɛ̀kii lɛ̀kↄ̃zińnɛ à bè: Gbɛ̃ke bé à geepi líkpɛ bà, ben à nà ayakɛrinↄnɛ ń ↄzĩ à fɛ̀ɛ táo à gurↄplaa kɛ̀ gwe. \v 10 Kɛ̀ geepizↄ̃gurↄↄ kà, ben à a zĩ̀ri zĩ̀ ayakɛri pìnↄa, lɛ aↄ̃ a geepi bɛɛ pì kpáa, ben ayakɛri pìnↄ à gbɛ̃̀, aↄ̃ à gbàrɛ ↄkori. \v 11 Ben à ɛ̀ara à zĩ̀ri pãnde zĩ̀ dↄ, ben aↄ̃ à gbɛ̃̀ aↄ̃ wí dàa aↄ̃ à gbàrɛ ↄkori. \v 12 Ben à ɛ̀ara à gbɛ̃ aagↄ̃dee zĩ̀ dↄ, ben aↄ̃ à kɛ̃̀nna aↄ̃ pɛ̀a. \v 13 Ben buradee pì bè: Mɛ́ kɛ diamɛ saa? Mɛ́ ma nɛ́gↄ̃gbɛ̃ mɛ̀n do yenzidee zĩḿma. Ke aↄ̃é à yã da gwɛɛ? \v 14 Kɛ̀ ayakɛri pìnↄ à è, aↄ̃ bèkↄ̃nɛ: Túbiblerin yɛ̀, wà à dɛ, à túbi é gↄ̃ wa pↄ́ ũ. \v 15 Ben aↄ̃ bↄ̀o buraa guu, aↄ̃ à dɛ̀. \p Tↄ̀! Bↄ́n buradee pì é kɛńyo? \v 16 Eé mↄ́ à ayakɛri pìnↄ dɛdɛ à buraa pì na gbɛ̃ pãndenↄnɛ ń ↄzĩ. Kɛ̀ gbɛ̃nↄ yã pì mà aↄ̃ bè: Wàton ero! \v 17 Ben Yesu ń gwa tíii à bè: Yã kɛ̀ wà kɛ̃̀ Luda yãn kɛ̀kii dɛ diamɛ? \q1 Gbɛ̀ kɛ̀ kpɛ́borinↄ pã kpàzi \q1 bé à gↄ̃̀ kpɛ́ gooda gbɛ̀ mìdee ũ. \q1 \v 18 Gbɛ̃ kɛ̀ lɛ̀ɛ gbɛ̀ pìa é wíwimɛ, \q1 tó à lɛ̀ɛ à sì gbɛ̃a sↄ̃, eé à ú lↄ́mɛ. \s1 Bɛ'ↄↄkpana Sizaa yã \r (Mat 22:15-22, Maa 12:13-17) \p \v 19 Ludayãdannɛrinↄ kↄ̃n sa'orikinↄↄ dↄ̃̀ kɛ̀ ń yãnzin à yãlɛkↄ̃zina pì òzi, ben aↄ̃ zɛ́ wɛ̀tɛ wà à kũ gↄ̃ↄ, mↄde aↄ̃ vĩa kɛ̀ gbɛ̃nↄnɛ. \v 20 Aↄ̃ↄe à kpákpaa, ben aↄ̃ zãmbadee kɛ̀ aↄ̃ↄe ń zĩnda diɛɛ gbɛ̃ maaa ũunↄ zĩ̀a, lɛ wà e wà à kũ a yã'ona guu, wà à kpá ń bùsu gbãadeea à gbãaa mↄ́nɛ. \v 21 Ben zãmbadee pìnↄ à là wà bè: Dannɛri, wá dↄ̃ kɛ̀ nɛɛ̀ yã o ǹ yã dańnɛ a zɛ́a. Nɛɛ̀ gbɛ̃ wɛ́ɛ gwaro, nɛɛ̀ Luda zɛ́ dańnɛ kↄ̃n yãpuraao. \v 22 À zɛ́ vĩ wà bɛ'ↄↄ kpá Sizaaↄ́ ke wàton kpáaro? \v 23 Yesu ń mↄnafikikɛɛ dↄ̃̀ḿma, ben à bèńnɛ: \v 24 À ↄↄ pì doo ↄdↄamɛ mà gwa. Dé mì wɛ̃zãn yɛ̀ kↄ̃n à tↄ́o? Aↄ̃ wèà la wà bè: Siza pↄ́mɛ. \v 25 Ben à bèńnɛ: Tↄ̀, à pↄ́ kɛ̀ dɛ Siza pↄ́ ũ kpá Sizaa, à pↄ́ kɛ̀ dɛ Luda pↄ́ ũ kpá Ludaa. \v 26 Ben aↄ̃ fùa wà à kũ à yã'ona guu gbɛ̃nↄ wáa. À yãwenlana bↄ̀ ń saɛ, ben aↄ̃ ń lɛ́ yĩ̀tɛ. \s1 Gɛ̀nↄ fɛɛna yã \r (Mat 22:23-33, Maa 12:18-27) \p \v 27 Ben Sadusi kɛ̀ aↄ̃è be gɛ̀nↄ è fɛɛroonↄ mↄ̀ Yesu kiia, aↄ̃ à gbèka \v 28 wà bè: Dannɛri, Musa òwe a takada guu à bè: Tó gbɛ̃ gà à a naↄ̃ tò nɛ́'isai, à dãaro gyaanↄↄ pì sɛ́, lɛ à nɛ́ borii dato a vĩ̀inɛ. \v 29 Lɛmɛ dedↄ̃nkↄ̃deenↄↄ kuu gↄ̃ↄn swɛɛplaa. Woru nↄↄ sɛ̀, ben à gà nɛ́'isai. \v 30 Ben Sabi nↄↄ pì sɛ̀ dↄ. \v 31 Sabi gbɛra Biↄ sɛ̀ dↄ. Aↄ̃ↄ kɛ̀ lɛ ń gↄ̃ↄn swɛɛplaa ń píngi, aↄ̃ gàga nɛ́'isai. \v 32 Aↄ̃ píngi gbɛran nↄↄ pì gà se. \v 33 Tↄ̀! Gɛ̀nↄ fɛɛgurↄↄ zĩ aↄ̃ dé bé eégↄ̃ nↄↄ pì vĩi? Zaakɛ aↄ̃ gↄ̃ↄn swɛɛplaa ń píngi aↄ̃ à dↄ̃̀ nↄↄ ũmɛ. \v 34 Ben Yesu wèńla à bè: Anduna kɛ̀ gbɛ̃nↄ è nↄↄ sɛ́ aↄ̃è zã kɛ, \v 35 mↄde gbɛ̃ kɛ̀ Ludaa dìɛ kɛ̀ aↄ̃ kↄ̃ sìo wà bↄ gaan aↄ̃ anduna dufu leenↄ é nↄↄ sɛ́ro, aↄ̃é zã kɛro. \v 36 Weégↄ̃ kuu lán malaikanↄↄ kuu nàmɛ, weé ga dↄro. Weégↄ̃ dɛ Luda nɛ́nↄ ũmɛ, gàafɛɛnↄ ũ. \v 37 Baa Musa à gɛ̀nↄ fɛɛna yã pìtiańnɛ gura kɛ̀ à gyanto yã òn à bè, Diin Ibraĩ kↄ̃n Isaakuo kↄ̃n Yakubuo Luda ũ. \v 38 Dii è kɛ gɛ̀nↄ Luda ũro, gbɛ̃ bɛ̃ɛnↄ Ludamɛ, zaakɛ gbɛ̃ píngi bɛ̃ɛ Ludanɛ. \v 39 Ben ludayãdannɛri kenↄ fɛ̀ɛ wà yã ò wà bè: Dannɛri, n yã maaa ò. \v 40 Ben aↄ̃ↄe gà wà yãke làa dↄro. \s1 Mɛsaya bori yã \r (Mat 22:41-46, Maa 12:35-37) \p \v 41 Yesu ń lá à bè: À kɛ̀ dia wè be Dauda boriin Mɛsaya ũu? \v 42 Zaakɛ Dauda bè Saamu takada guu: \q1 Dii bè ma diinɛ à vɛ̃ɛ a ↄplaazi \q1 \v 43 ai àgↄ̃ à ibɛɛnↄ kɛnɛ tinti ũ. \m \v 44 Kɛ̀ Dauda bènɛ Dii, à kɛ̀ dia eégↄ̃ dɛ à borii ũ dↄↄ? \s1 Ludayãdannɛrinↄ kↄ̃n Farisinↄ mↄnafiki \r (Mat 23:1-36, Maa 12:38-40) \p \v 45 Kɛ̀ baade píngi e à yã maa, ben à bè a ìbanↄnɛ: \v 46 À làakari kɛ ludayãdannɛrinↄzi. Aↄ̃ègↄ̃ yezi wàgↄ̃ tɛtɛnazi kↄ̃n uta gbã̀anↄo dana, lɛ wàgↄ̃ ì kpaaḿma yàranↄa. Aↄ̃ègↄ̃ yezi wà vɛ̃ɛ aduakɛkpɛ vɛ̃ɛki maaanↄn kↄ̃n pↄnna pↄ́ble vɛ̃ɛki maaanↄo. \v 47 Aↄ̃è adua gbã̀a kɛ lɛ gbɛ̃nↄ ń e yãnzi, ben aↄ̃è gyaanↄnↄ kpɛ́ síḿma. Aↄ̃ wɛ́ɛtãmma égↄ̃ pãsĩ dɛ gbɛ̃ píngi pↄ́la. \c 21 \s1 Gyaanↄ takaaside ↄↄdana \r (Maa 12:41-44) \p \v 1 Kɛ̀ Yesu wɛ́ɛ sɛ̀ musu, ben à è ↄↄdeenↄↄ e ń gbaanↄ daa ↄↄdakii guu. \v 2 Ben à gyaanↄ takaaside ke è gwe, à kↄbↄ plaaa dàn. \v 3 Ben à bè: Yãpuraan mɛ́ɛ ooare, gyaanↄ takaasidee pì ↄↄ dàn dɛ gbɛ̃ píngila. \v 4 Zaakɛ aↄ̃ ↄↄ sà guun aↄ̃ bↄ̀n wà kàn ń píngi. Nↄgbɛ̃ pì sↄ̃, à takaasikɛɛ guu pↄ́ kɛ̀ à vĩ à pↄ́ bleon à dàn píngi. \s1 Yerusalɛmu kaatɛna kↄ̃n andunayãagurↄ sèedanↄ \r (Mat 24:1-21, Maa 13:1-19) \p \v 5 Gbɛ̃kenↄ e Luda ua yã oo, aↄ̃ bè wà à kpɛ́nↄ kɛ̀kɛ maa kↄ̃n gbɛ̀ maaanↄ kↄ̃n pↄ́ kɛ̀ wà Luda gbànↄ, ben Yesu bè: \v 6 Gurↄke é su kɛ̀ pↄ́ kɛ̀ á è kɛ̀nↄ, baa gbɛ̀ ke weé tó dikↄ̃aro, weé gboro píngimɛ. \p \v 7 Ben aↄ̃ à là wà bè: Dannɛri, bↄrɛn yã kɛ̀nↄ é kɛɛ? Bↄ́ bé eégↄ̃ dɛ à kɛgurↄ sèeda ũu? \v 8 Ben à wèńla à bè: À làakari kɛ, àton tó wà a sãsãro, zaakɛ weé mↄ́ pari kↄ̃n ma tↄ́o, aↄ̃égↄ̃ bee Mɛsayan ń ũ, gurↄↄ pì sↄ̃ kà kĩi. Àton tɛ́ńziro. \v 9 Tó a zĩ̀nↄ baaru mà ke tó á mà wà fɛɛkↄ̃zi yãnↄ, àton tó vĩa a kũro. Sé beeenↄ kɛ káaku gĩa, mↄde anduna é yãa gↄ̃ↄro. \v 10 Ben à bèńnɛ: Bori kↄ̃n boriio é fɛɛkↄ̃zi, lɛmɛ dↄ bùsu kↄ̃n bùsuo. \v 11 Tↄↄtɛ nigãnigãna pãsĩnↄ kↄ̃n nↄaao kↄ̃n gagyãanↄ égↄ̃ kú gukenↄa. Àisi zaa vĩa yãnↄ é bↄ ludambɛ. \p \v 12 Lɛ yã pìnↄↄ kpɛ́ à su píngi weé a kũkũ wà wɛ́ɛ tãawa. Weé a na aduakɛkpɛdeenↄnɛ ń ↄzĩ, weé a ká kpɛ́siaan, weé gáao kínanↄ kↄ̃n bùsu gbɛ̃nsinↄ aɛ ma tↄ́ yãnzi, \v 13 égↄ̃ dɛńnɛ ma sèedadeenↄ ũ. \v 14 À a làakari kpáɛ, àton yã kɛ̀ é o damu kɛ káakuro, \v 15 zaakɛ mámbe mɛ́ yã daare a lɛ́n, mɛ́ a gba ↄ̃ndↄ̃ↄ, lɛ a ibɛɛ ke tón gí à yãzi ke à a ɛgɛ boro. \v 16 Baa a de kↄ̃n a dao kↄ̃n a vĩ̀inↄ kↄ̃n a dãaronↄ kↄ̃n a danɛnↄ kↄ̃n a gbɛ̃nnanↄ é a kpáḿma, wà a gbɛ̃kenↄ dɛ. \v 17 Baade píngi é zaagu ma yãnzi, \v 18 mↄde baa a mìkã wɛ́n doo é zĩnnaro. \v 19 Zɛna gbãaa guu é wɛ̃̀ndi e. \p \v 20 Tó á è zĩ̀kpɛɛnↄ liga Yerusalɛmuzi, àgↄ̃ dↄ̃ kɛ̀ à kaatɛna zã̀ dↄro. \v 21 Gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú Yudeanↄ bàa sí wà mì pɛ́ kpiiinↄa, gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú Yerusalɛmunↄ fãakↄ̃a. Lakutudeenↄ tón gɛ̃ à guuro. \v 22 Zaakɛ gurↄↄ pì nɛ́ wɛ́ɛtãmmagurↄↄmɛ, lɛ yã kɛ̀ wà kɛ̃̀ Luda yãn papa píngi yãnzi. \v 23 Wãiyoo nↄ̀sindadeenↄ kↄ̃n nɛ́dandeenↄ gurↄ beeea, zaakɛ bùsu pì nawɛ̃a égↄ̃ bíta, Luda pↄfɛ̃ é pita gbɛ̃ pìnↄa. \v 24 Weé ń gbɛ̃kenↄ dɛdɛ fɛ̃ɛdaao, weé ń gbɛ̃kenↄ kũkũ wà táńyo bùsu píngi guu zĩ̀zↄnↄ ũ, bori pãndenↄ é kìti pá Yerusalɛmua ai aↄ̃ gurↄↄ papa. \s1 Gbɛ̃ntee Nɛ́ suna \r (Mat 24:29-35, Maa 13:24-31) \p \v 25 Sèedanↄ égↄ̃ kú ↄfãntɛ̃a kↄ̃n mↄvurao kↄ̃n sↄsↄnɛnↄ, bori píngi égↄ̃ kú pↄsiaa guu tↄↄtɛ. Aↄ̃égↄ̃ kú bídi guu ísia kĩi kↄ̃n à zuzunao yãnzi. \v 26 Vĩakɛna yã kɛ̀ èe mↄↄ andunaa yãnzi gídi é tó gbɛ̃nↄ gbãsĩ lɛ́, zaakɛ pↄ́ kɛ̀ kú ludambɛɛnↄ é sãsã ń kúkiia, \v 27 weé gbasa wà Gbɛ̃ntee Nɛ́ suna e ludambɛ luguun kↄ̃n gbãaao kↄ̃n gakui bítao. \v 28 Tó yã beeenↄ nà kɛnaa, à fɛɛ à zɛ à a mì sɛ́ musu, zaakɛ a mìsina bé à kà kĩi. \p \v 29 Yesu yã lɛ̀kↄ̃zińnɛ à bè: À kãkã lí gwa kↄ̃n lí kpaaanↄ. \v 30 Tó á è aↄ̃ lá bↄ̀rↄ pà, eè dↄ̃ a zĩnda kɛ̀ guwãagurↄↄ kà kĩi. \v 31 Lɛmɛ sↄ̃, tó á è yã pìnↄↄ e kɛɛ lɛ, àgↄ̃ dↄ̃ kɛ̀ kína kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia suna kà kĩi. \v 32 Yãpuraan mɛ́ɛ ooare, gurↄↄ kɛ̀ gbɛ̃nↄ é gɛ̃tɛro ai yã pìnↄ gá kɛo píngi. \v 33 Musu kↄ̃n tↄↄtɛo é gɛ̃tɛ, mↄde ma yãnↄↄ gɛ̃tɛna vĩro. \p \v 34 À làakari kɛ. Àton tó mìsaiyã kↄ̃n wɛ̃dɛkɛnao kↄ̃n wɛ̃̀ndi kã̀hãnkɛnao a làakari síawaro, lɛ à sugurↄↄ tón a kũ kãndo lán takutɛɛ bàro yãnzi. \v 35 Zaakɛ eé kúɛ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú tↄↄtɛnↄa baama píngi. \v 36 À itɛ̃ kɛ, àgↄ̃ adua kɛɛ baabↄrɛ, lɛ à fↄ̃ à piti yã kɛ̀ èe mↄↄa píngi à zɛ Gbɛ̃ntee Nɛ́ aɛ. \p \v 37 Lán guu e dↄↄ nà Yesu ègↄ̃ yã daańnɛ Luda ua. Tó uusiɛ kɛ̀, è bↄ à gá i Kùkpɛ sĩ̀sĩgɛɛzi. \v 38 Kↄngↄ idɛ'idɛn baade píngi è fɛɛ à gá à yã ma Luda ua guu. \c 22 \s1 Lɛ́kpakↄ̃sↄ̃na Yesuzi \r (Mat 26:1-5, Maa 14:1-2, Yoh 11:45-53) \p \v 1 Burɛdi Sɛ́sɛ'ɛ̃zɛ̃sai zĩbaa kɛ̀ wè be Banlaa kà kĩi. \v 2 Sa'orikinↄ kↄ̃n ludayãdannɛrinↄↄ e zɛ́ wɛtɛɛ wà Yesu dɛ, zaakɛ aↄ̃ↄe vĩa kɛɛ gbɛ̃nↄnɛ. \s1 Yudasi bↄna Yesu kpɛɛ \r (Mat 26:14-16, Maa 14:10-11) \p \v 3 Ben Setãn gɛ̃̀ Yudasi kɛ̀ wè benɛ Isikariↄti guu, gↄ̃ↄn kuri awɛɛplaaanↄ dokemɛ. \v 4 Ben Yudasi gàa à lɛ́ kpàkↄ̃sↄ̃ kↄ̃n sa'orikinↄ kↄ̃n Luda ua dãkpari gbɛ̃nsinↄ dian é kɛ nà à Yesu kpáḿma. \v 5 Aↄ̃ pↄↄ kɛ̀ nna, ben aↄ̃ lɛdolɛ kɛ̀ wà ↄↄ kpáa. \v 6 À zɛ̀o, ben èe zɛ́ wɛtɛɛ à Yesu kpáḿma parii mìkpɛɛ. \s1 Banla pↄ́ble kɛkɛna \r (Mat 26:17-25, Maa 14:12-21, Yoh 13:21-30) \p \v 7 Burɛdi Sɛ́sɛ'ɛ̃zɛ̃sai zĩbaa gurↄↄ kà, gurↄↄ kɛ̀ wè Banla sãnɛ bↄ̀rↄ kòto kpá. \v 8 Ben Yesu Pita kↄ̃n Yohanao zĩ̀ à bè: À gá Banla pↄ́bleyã kɛkɛwe. \v 9 Ben aↄ̃ à là wà bè: Ń yezi wà kɛkɛ mámɛ? \v 10 Ben à wèńla à bè: Tó a gaa wɛ́tɛ guu, gↄ̃gbɛ̃ ke é daalɛ à í sɛna looo. À tɛ́zi ai ua kɛ̀ eé gɛ̃n. \v 11 À o ua pì bɛdeenɛ, Dannɛri bè mán pitakii kún, guu kɛ̀ é Banla pↄ́ blen kↄ̃n a ìbanↄo? \v 12 Eé kpɛ́ musu bíta kɛ̀ wà kɛ̀kɛ ↄdↄaare. À pↄ́bleyã kɛkɛ gwe. \v 13 Kɛ̀ aↄ̃ gàa, aↄ̃ↄ è lán Yesu òńnɛ nà, ben aↄ̃ Banla pↄ́bleyã kɛ̀kɛ gwe. \s1 Dii pↄ́blee \r (Mat 26:26-30, Maa 14:22-26, 1Kↄ 11:23-25) \p \v 14 Kɛ̀ à gurↄↄ kà, Yesu mↄ̀ à vɛ̃̀ɛ gwe kↄ̃n a zĩ̀rinↄ lɛdo. \v 15 Ben à bèńnɛ: Banla pↄ́blee kɛ̀ blenaao nii e ma dɛɛ maamaa ai màgↄ̃ gá nawɛ̃a kɛ, \v 16 zaakɛ mɛ́ɛ ooare, mɛ́ ble dↄro ai kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia gá bↄo gupuraaa, gbasa zĩbaa yãpura gá mↄ́. \v 17 Kɛ̀ à togoo sɛ̀, à Luda sáabu kpà, ben à bè: À sí à dↄdↄkↄ̃nɛ, \v 18 zaakɛ mɛ́ɛ ooare, mɛ́ geepi'i mi dↄro ai kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiia gá bↄo gupuraaa. \v 19 Kɛ̀ à burɛdi sɛ̀, ben à aubarika dàn à lìkↄ̃rɛ à kpàḿma à bè: Ma mɛ̀ kɛ̀ má kpà a yãnzin yɛ̀, àgaegↄ̃ beee kɛɛ ma yã dↄnaagu yãnzi. \v 20 Kɛ̀ aↄ̃ pↄ́ blè wà yã̀a, à togoo pì sɛ̀ lɛ dↄ à bè: Ma aru kɛ̀ eé bↄɛareen yɛ̀, Luda bà kuuna kↄ̃n gbɛ̃nↄo dufu aru ũ. \v 21 Ma bↄnkpɛɛdee ↄↄ kúmao taaguu, \v 22 zaakɛ Gbɛ̃ntee Nɛ́ é kpá guuzi lán Ludaa dìɛnɛ nàmɛ. Wãiyoo gbɛ̃ kɛ̀ eé à kpáḿma pì. \v 23 Ben aↄ̃ nà kↄ̃ lalanaa wà bè: Wa dé bé eé yã beee kɛɛ? \s1 Dɛnla yã \p \v 24 Ben lɛokpakↄ̃a fɛ̀ɛ ń tɛ́, kɛ̀ aↄ̃ↄ yezi wà dↄ̃ ń gbɛ̃ kɛ̀ dɛ a daala. \v 25 Ben Yesu bèńnɛ: Bori pãnde kínanↄ è gbãaa ble ń gbɛ̃nↄa, gbãadeenↄ sↄ̃ è ń zĩnda sísi yãmaakɛrinↄ. \v 26 Mↄde àton kɛ lɛro. Séde gbɛ̃ kɛ̀ bíta a tɛ́ gↄ̃ dɛ lán gbɛ̃ kɛ̀ kɛ̃sãazii bà. Séde a dↄn'aɛdee gↄ̃ dɛ lán gbɛ̃ kɛ̀ èe zĩi kɛɛaree bà. \v 27 Pↄ́bleri kↄ̃n zĩ̀rio, aↄ̃ dé bé à bítaa? Pↄ́blerinloo? Mapi sↄ̃ má kú a tɛ́ lán zĩ̀ri bàmɛ. \v 28 Gbɛ̃ kɛ̀ zɛ̀mao ma nawɛ̃akɛna guunↄn a ũ. \v 29 Lán ma De ma kpa kpatan nà, lɛn mɛ́ a kpá kpatan lɛ se, \v 30 é pↄ́ blemao ma kpatan, é vɛ̃ɛ kíblekitan àgↄ̃ yã gↄ̃gↄ̃ↄ kↄ̃n Isaraili bori mɛ̀n kuri awɛɛplaaanↄnɛ. \s1 Yesu gĩakɛ à dↄ̃ yã kɛ́ Pita é kɛ \r (Mat 26:31-35, Maa 14:27-31, Yoh 13:36-38) \p \v 31 Simↄ, Simↄ, ǹ ma. Setãn zɛ́ wɛ̀tɛ à a fãfã lán wè pↄ́wɛɛ fãfã nà. \v 32 Ben ma adua kɛ̀nnɛ lɛ ma náanɛ kɛ̀ ń vĩi tón kɛ̃sãmmaro. Tó n liara n suma, ǹ n gbɛ̃nↄ gba gbãaa. \v 33 Pita bènɛ: Dii, má sì wà ma da kpɛ́siaan mà ganyo. \v 34 Yesu bè: Pita, mɛ́ɛ oonnɛ, ai koo gↄ̃ gá lɛ́ zu gbã̀a, nɛ́ lɛ́ sɛ́mazi gɛ̃̀n aagↄ̃. \p \v 35 Ben à ń lá à bè: Kɛ̀ ma a zĩ ↄↄsↄ kↄ̃n bↄ̀kↄlogommao kↄ̃n kyateenↄ sai, pↄ́ke kɛ̃̀sãawaↄ́? Ben aↄ̃ bè: Auo. \v 36 Ben à bèńnɛ: Tia sa gbɛ̃ kɛ̀ ↄↄsↄ vĩ, à sɛ́. Lɛmɛ dↄ kↄ̃n bↄ̀kↄlogommao. Gbɛ̃ kɛ̀ fɛ̃ɛdaa vĩ sↄ̃ro, à a uta yá à lú. \v 37 Mɛ́ɛ ooare, séto yã kɛ̀ wà kɛ̃̀ Luda yãn ma musu papa kɛ̀ wà bè: Wà à dìɛ dↄ̃nkↄ̃ kↄ̃n taarikɛrinↄ. Yã kɛ̀ wà kɛ̃̀ ma musu pì bé èe kɛɛ sa. \v 38 Aↄ̃ bè: Dii, fɛ̃ɛda mɛ̀n plaan yɛ̀. Ben à bèńnɛ: Beee mↄ̀. \s1 Yesu aduakɛna zaa Kùkpɛ sĩ̀sĩgɛɛzi \r (Mat 26:36-46, Maa 14:32-42) \p \v 39 Yesu bↄ̀ à gàa Kùkpɛ sĩ̀sĩgɛɛzi lán è kɛ nà. À ìbanↄↄ tɛ́zi. \v 40 Kɛ̀ à kà guu kɛ̀ èe gaan, à bèńnɛ: À adua kɛ lɛ àton fu yↄ̃agwanaaro. \v 41 Ben à kɛ̃̀ḿma à kà lán wè gbɛ̀ zu à lɛ́ɛ zaka bà. Ben à kùɛ à adua kɛ̀ \v 42 à bè: Baa, tó ń yezi, ǹ togo'i kɛ̀ síma, mↄde èe kɛ ma pↄyeziyãnlo, séde n pↄ́. \v 43 Ben malaika bↄ̀ ludambɛ à mↄ̀zi à à gbà gbãaa. \v 44 Kuuna wɛ́ɛtãmma guu èe adua kɛɛ kↄ̃n aĩao. Ben à ísimma e tↄ̃ↄ tↄↄtɛa lán arutↄ̃na bà. \v 45 Kɛ̀ à adua kɛ̀, à fɛ̀ɛ à lìara à sù à a ìbanↄ lè, aↄ̃ↄe ii oo kↄ̃n pↄsiaao. \v 46 Ben à bèńnɛ: À kɛ̀ dia ée ii oo? À fɛɛ à adua kɛ lɛ àton fu yↄ̃agwanaaro. \s1 Yesu kũna \r (Mat 26:47-56, Maa 14:43-50, Yoh 18:3-11) \p \v 47 Kɛ̀ à kpɛ́ èe yã oo, ben wà kà paripari. Gbɛ̃ kɛ̀ wè benɛ Yudasi, à ìba gↄ̃ↄn kuri awɛɛplaaanↄ doke bé à dↄ̀ńnɛ aɛ. Kɛ̀ à sↄ̃̀zi lɛ à lɛ́ pɛ́a, \v 48 ben Yesu bènɛ: Yudasi, lɛ́pɛnaan nɛ́ Gbɛ̃ntee Nɛ́ kpáoḿmaↄ́? \v 49 Kɛ̀ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ kú kↄ̃n Yesuonↄ yã kɛ̀ èe mↄↄ è aↄ̃ bè: Dii, wà ń lɛ́lɛ kↄ̃n fɛ̃ɛdaaon yↄ́? \v 50 Ben aↄ̃ gbɛ̃ doo sa'oriki ìsi zĩ̀ri lɛ̀ à à swã ↄplakpapↄ gò. \v 51 Ben Yesu bè: À beee tó. Kɛ̀ à ↄ kɛ̀ à swãa, ben à kɛ̀ a gbɛ̀n. \v 52 Ben à bè sa'orikinↄ kↄ̃n Luda ua dãkparinↄ kↄ̃n gbɛ̃nsi kɛ̀ aↄ̃ mↄ̀zinↄnɛ: A mↄmazi kↄ̃n fɛ̃ɛdaanↄ kↄ̃n gònↄ lán kpãi wɛ́ɛdewɛn ma ũu bàↄ́? \v 53 Lán guu e dↄↄ nà mɛɛ̀gↄ̃ kúao Luda ua, ben ée ↄ kɛmaro. Mↄde gurↄↄ kɛ̀ dɛ a pↄ́ ũmɛ, gusia kíblena gurↄↄmɛ. \s1 Pita lɛ́sɛna Yesuzi \r (Mat 26:57-58, 69-75, Maa 14:53-54, 66-72, Yoh 18:12-18, 25-27) \p \v 54 Kɛ̀ aↄ̃ Yesu kũ̀ wà sùo, aↄ̃ gàao sa'oriki ìsi bɛ. Pita tɛ́ ń kpɛɛ kãaa. \v 55 Kɛ̀ wà tɛ́ lè ua gura, wà kàɛ wà lìgazi, ben Pita mↄ̀ à sↄ̀tↄ ń tɛ́. \v 56 Zↄ̀nↄkpare ke à è, ben à wɛ́ɛ pɛ̀a à bè: Gbɛ̃ kɛ̀kii kúo sↄ̃ nɛ́. \v 57 Ben à lɛ́ sɛ̀zi à bè: Nↄgbɛ̃, má à dↄ̃ro. \v 58 Kɛ̀ à kɛ̀ saa féte gbɛ̃ pãnde à è, ben à bè: Mpi se, aↄ̃ gbɛ̃ doon n ũ. Ben Pita bè gↄ̃gbɛ̃ pìnɛ: Mámbeero! \v 59 Kɛ̀ gurↄ zaka gɛ̃̀tɛ lán awa doo bà, gbɛ̃ pãnde nàkↄ̃rɛa à bè: Yãpura gbɛ̃ kɛ̀kii kúomɛ, zaakɛ Galili gbɛ̃mɛ. \v 60 Ben Pita bè: Má dↄ̃ yã kɛ̀ ń tɛ́aro. Zaa gwe gↄ̃ↄ kɛ̀ èe yã oo, ben koo lɛ́ zù. \v 61 Dii lìɛ à wɛ́ɛ pɛ̀ Pitaa, ben yã kɛ̀ à ò dↄ̀ Pitan kɛ̀ à bè, ai koo gↄ̃ gá lɛ́ zu gbã̀a, eé lɛ́ sɛ́azi gɛ̃̀n aagↄ̃. \v 62 Ben Pita bↄ̀ bàazi à pↄsia ↄ́ↄ dↄ̀. \s1 Yesu fabona \r (Mat 26:67-68, Maa 14:65) \p \v 63 Gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄe Yesu dãkpaanↄ à fabò aↄ̃ à gbɛ̃̀. \v 64 Aↄ̃ pↄ́ yìnɛ a uua, ben aↄ̃ↄe à lalaa wà bè: Ǹ annabikɛyã o, dé bé à n lɛɛ? \v 65 Dↄkɛona guu aↄ̃ yã pari pãndenↄ ònɛ dↄ. \s1 Yuda gbɛ̃nsinↄ yãkpaɛkɛna kↄ̃n Yesuo \r (Mat 26:59-66, Maa 14:55-64, Yoh 18:19-24) \p \v 66 Kɛ̀ guu dↄ̀, Yuda gbɛ̃nsinↄ kↄ̃ kàkↄ̃a, sa'orikinↄ kↄ̃n ludayãdannɛrinↄ ń píngi, ben aↄ̃ Yesu sɛ̀ wà gàao ń yãkpaɛkɛkiia. \v 67 Ben aↄ̃ à là wà bè: Mɛsayan n ũↄ́? Ǹ owe. À wèńla à bè: Tó má òare, é síro. \v 68 Tó ma yãke làawa sↄ̃, é wero. \v 69 Zaa tia la Gbɛ̃ntee Nɛ́ égↄ̃ vɛ̃ɛna Luda Gbãade ↄplaazi. \v 70 Ben baade píngi bè: Ase Luda Nɛ́n n ũↄ́? Ben à wèńla à bè: Lán á ò nà, mámbe à ũ. \v 71 Ben aↄ̃ bè: Wa bà ũgba kↄ̃n sèedadeeo dↄↄ? Wá mà à lɛ́zĩ kↄ̀. \c 23 \s1 Pilati yãkpaɛkɛna kↄ̃n Yesuo \r (Mat 27:1-2, 11-14, Maa 15:1-5, Yoh 18:28-38) \p \v 1 Ben aↄ̃ fɛ̀ɛ ń píngi aↄ̃ gàao Pilati kiia. \v 2 Aↄ̃ↄe yã diia wà bè: Wa gbɛ̃ kɛ̀ è èe gudɛɛ kɛɛ wa bùsun, è gíńnɛ wà bɛ'ↄↄ kpá Sizaa, ben à a zĩnda dìɛ Mɛsaya ũ, kí ũ. \v 3 Ben Pilati à là à bè: Ḿbe Yudanↄ kína ũↄ́? À wèàla à bè: Lɛn ń ò lɛ. \v 4 Ben Pilati bè sa'orikinↄ kↄ̃n parii kɛ̀ aↄ̃ↄ kú gweenↄnɛ: Mɛ́ɛ taari e gↄ̃gbɛ̃ pìaro. \v 5 Ben aↄ̃ nàkↄ̃rɛa wà bè: Ègↄ̃ tɛ́ kaa gbɛ̃nↄn a yãdannɛna guu Yudea bùsun píngi. À nàa Galilimɛ ai à gàa à kào kɛ̀ sa. \p \v 6 Kɛ̀ Pilati mà lɛ, ben à gbèka tó Galili gbɛ̃n à ũ. \v 7 Kɛ̀ à dↄ̃ kɛ̀ à bↄ̀ Hɛrↄdu bùsummɛ, ben Hɛrↄdu pì sↄ̃ↄ kú Yerusalɛmu zĩ beeea, ben à à gbàrɛ à kiia. \v 8 Kɛ̀ Hɛrↄdu Yesu è, ben à pↄↄ kɛ̀ nna maamaa. À à baaru mà, ben à yezi ń wɛ́ɛ sikↄ̃lɛ zaa gìkɛna. À wɛ́ɛ dↄzi à Yesu dabuyãkɛna e. \v 9 À yãnↄ làlaa pari, ben Yesu e à ke weàlaro. \v 10 Sa'orikinↄ kↄ̃n ludayãdannɛrinↄↄ zɛna gwe aↄ̃ↄe yã didiia pãsĩpãsĩ. \v 11 Hɛrↄdu kↄ̃n a sozanↄ kya kà Yesun aↄ̃ à fabò aↄ̃ uta wɛ́ɛdee dànɛ, ben à ɛ̀ara à à gbàrɛ Pilati kiia. \v 12 Zĩ beeean Hɛrↄdu kↄ̃n Pilatio gↄ̃̀ kↄ̃ gbɛ̃ ũ, zaakɛ aↄ̃ íbɛtɛ kpà kↄ̃omɛ yã. \s1 Yãdana Yesula \r (Mat 27:15-26, Maa 15:6-15, Yoh 18:39-19:16) \p \v 13 Pilati sa'orikinↄ kↄ̃n gbãadeenↄ kↄ̃n gbɛ̃ kpaaanↄ kàkↄ̃a \v 14 à bèńnɛ: A mↄ́mɛ kↄ̃n gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ a bè gudɛrimɛo. Ma à làla a wáa yã kɛ̀ á dìdianↄ musu, mɛ́ɛ e à taari ke kɛ̀ro. \v 15 Lɛn Hɛrↄdu e ero lɛ se, zaakɛ à ɛ̀ara à à gbàrɛwamɛ. À gwa, èe yãke kɛ kɛ̀ à kà wà à dɛro. \v 16-17 Mɛ́ tó wà mɛ̀ ↄ̃a, gbasa mà à gbarɛ. \v 18 Ben aↄ̃ wii lɛ̀ ń píngi lɛdo wà bè: Ǹ gↄ̃gbɛ̃ pì dɛ! Ǹ Baraba gbarɛwe! \v 19 Baraba pì sↄ̃ wà à dà kpɛ́siaan yã bↄna gbãadeenↄ kpɛɛ kↄ̃n gbɛ̃dɛnao yãnzimɛ. \v 20 Pilati yezi à Yesu gbarɛ, ben à gbɛ̃nↄ làakari gàɛ à sùoawa. \v 21 Ben aↄ̃ ɛ̀ara wà wii lɛ̀ wà bè: Ǹ à pá lía! Ǹ à pá lía! \v 22 À gɛ̃̀n aagↄ̃deeo Pilati bèńnɛ: Bↄ́ dàn à kɛ̀? Mɛ́ɛ taari kɛ̀ kà wà à dɛɛ earo. Mɛ́ tó wà mɛ̀ ↄ̃a, gbasa mà à gbarɛ. \v 23 Ben aↄ̃ zɛ̀zi aↄ̃ↄe gbekaaa kↄ̃n wii gbãaao à à pá lía. Ben aↄ̃ zↄkakana tò aↄ̃ yã blè. \v 24 Ben Pilati dìɛ kɛ̀ wà kɛ lán aↄ̃ↄ gbèkaawa nà. \v 25 Gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ wà dà kpɛ́siaan bↄna gbãadeenↄ kpɛɛ kↄ̃n gbɛ̃dɛnao yãnzi kɛ̀ aↄ̃ↄ gbèka pìn à gbàrɛńnɛ, ben à Yesu kpà gaazi lán aↄ̃ↄ yezi nà. \s1 Yesu pana lía \r (Mat 27:32-44, Maa 15:21-32, Yoh 19:17-27) \p \v 26 Kɛ̀ wèe gaao, ben Sirɛni gbɛ̃ Simↄ e suu kↄ̃n buraao, ben wà à kũ̀ wà líkpangbãroo dìnɛ àgↄ̃ tɛ́o Yesuzi. \v 27 Parii bↄ̀ wà tɛ́zi kↄ̃n nↄgbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄe ↄ́ↄ dↄↄ aↄ̃ↄe sósobi kɛɛnɛnↄ. \v 28 Yesu lìɛ à aɛ dↄ̀ḿma à bè: Yerusalɛmu nↄgbɛ̃nↄ, àton ↄ́ↄ dↄ ma yãnziro. À ↄ́ↄ dↄ a zĩnda yãnzi kↄ̃n a nɛ́nↄ. \v 29 Zaakɛ à gurↄↄ e mↄↄ kɛ̀ weé be: Aubarikadeenↄn pãaa kɛ̀ aↄ̃ↄe nɛ́ iro, nɛ́ e yↄ̃ miḿmaroonↄ ũ. \q1 \v 30 Gurↄ beeea weé be \q1 kpiiinↄ lɛ́ɛ à siḿma, \q1 sĩ̀sĩnↄ lɛ́ɛ à dańla. \m \v 31 Kɛ̀ wèe yã kɛ̀ taka kɛɛ kↄ̃n lí búsuo, lí kori pↄ́ égↄ̃ dɛ diamɛ? \p \v 32 Wèe gaa kↄ̃n dàpãsĩkɛri gↄ̃ↄn plaa kenↄ dↄ, lɛ wà ń dɛdɛ kↄ̃n Yesuo lɛdo. \v 33 Kɛ̀ aↄ̃ kà guu kɛ̀ wè be Mìwatorokiia, ben aↄ̃ à pà lía gwe kↄ̃n dàpãsĩkɛri pìnↄ, gbɛ̃ doo à ↄplaazi, gbɛ̃ doo à ↄzɛɛzi. \v 34 Ben Yesu bè: Baa, ǹ ń kɛ̃, zaakɛ aↄ̃ↄ dↄ̃ pↄ́ kɛ̀ wèe kɛɛro. Ben aↄ̃ kàbankpɛ kɛ̀ wà à pↄ́kãsãanↄ kpàatɛtɛkↄ̃nɛ. \v 35 Gbɛ̃nↄↄ zɛna gwe wà wɛ́ɛ kà wèe à gwaa, ben Yuda gbãadeenↄↄ e lɛ́zukii kɛɛa wà bè: A gbɛ̃ pãndenↄ mì sì. Tó Mɛsaya kɛ̀ Ludaa dìɛn à ũ, à a zĩnda mì símɛɛ! \v 36 Sozanↄↄ e à faboo dↄ. Ben aↄ̃ sↄ̃̀zi aↄ̃ geepiwɛ̃ kpã̀kpã dↄ̀nɛ \v 37 aↄ̃ bè: Tó Yudanↄ kínan n ũ, ǹ n zĩnda mì sí. \v 38 Sèeda kee na à mìla wà kɛ̃̀a: \qc Yudanↄ kínan yɛ̀! \m \v 39 Dàkɛri kɛ̀ aↄ̃ↄ logona lía pìnↄ doke dↄkɛna yã ònɛ à bè: Mɛsayan n ũroo? Ǹ n zĩnda mì sí kↄ̃n wapinↄo lɛdo. \v 40 Ben à gbɛ̃ndoo kpã̀kɛ̃zi à bè: Nɛ́ɛ vĩa kɛɛ Ludanɛroo? Yã dↄ̃nkↄ̃ bé à vɛ̃̀ɛwa. \v 41 Wapinↄ, wa pↄ́ kú a zɛ́amɛ. Pↄ́ kɛ̀ wá tↄ̃̀ bé à bↄ̀ɛwe, mↄde gↄ̃gbɛ̃ kɛ̀ daa e yã zaa ke kɛro. \v 42 Ben à bè: Yesu, tó n mↄ kpata ble, ǹ dↄ ma yãn. \v 43 Ben à wèàla à bè: Yãpuraan mɛ́ɛ oonnɛ, gbã̀a nɛ́gↄ̃ kúmao auzɛnna. \s1 Yesu gana \r (Mat 27:45-56, Maa 15:33-41, Yoh 19:28-30) \p \v 44 Kɛ̀ ↄfãntɛ̃ kà mìdangura, ben gusiaa dà bùsu pìla píngi ai fãantɛ̃ mↄ̀ aagↄ̃. \v 45 Luda kpɛ́ lábure kɛ̃̀kↄ̃rɛ plaa. \v 46 Yesu wii gbãaa lɛ̀ à bè: Baa, ma a wɛ̃̀ndi nànnɛ n ↄzĩ. Kɛ̀ à ò lɛ, ben à wɛ̃̀ndi tà. \v 47 Kɛ̀ sozanↄ gbɛ̃nsi yã kɛ̀ kɛ̀ pì è, à Luda sáabu kpà à bè: Yãpuramɛ gbɛ̃ maaan à ũ. \v 48 Parii kɛ̀ aↄ̃ kàkↄ̃a wà mↄ̀ guu gwaanↄ, kɛ̀ aↄ̃ yã kɛ̀ kɛ̀nↄ è, aↄ̃ lìara wà tà aↄ̃ↄe kpãngeda kɛɛ. \v 49 Yesu gbɛ̃ dↄ̃nanↄ kↄ̃n nↄgbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ tɛ́zi bↄna Galilinↄ píngi zɛna kãaa aↄ̃ↄe guu gwaa. \s1 Yesu vĩina \r (Mat 27:57-61, Maa 15:42-47, Yoh 19:38-42) \p \v 50 Gↄ̃gbɛ̃ kee kuu à tↄ́n Yusufu. Yuda gbãadeenↄ dokemɛ. Gbɛ̃ maaamɛ, bensↄ̃ à bɛ̀ɛ vĩ. \v 51 Èe lɛ́ da yã kɛ̀ à gbɛ̃nↄ zɛ̀ kↄ̃n a kɛnao pìnlo. Yuda lakutu Arimatea gbɛ̃mɛ, à wɛ́ɛ dↄ kpata kɛ̀ bↄ̀ Luda kiiazi. \v 52 À gàa Pilati kiia à Yesu gɛ̀ gbèkaa. \v 53 Ben à gɛ̀ pì pìta à táaru bisa fĩ̀fĩa à dà gbɛ̀wɛɛ kɛ̀ wà sↄ̀ mira ũu guu, wèe gbɛ̃ke dan zikiro. \v 54 Gurↄↄ pì nɛ́ Azuma zĩmɛ, kámmabogurↄↄ e kaa. \v 55 Nↄgbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ tɛ́ Yesuzi bↄna Galilinↄↄ tɛ́ Yusufu pì kpɛɛ, aↄ̃ mirawɛɛ pì è dian à Yesu gɛ̀ dàɛ à guu nà. \v 56 Ben aↄ̃ tà wà gàa nↄ́si gũ nna kↄ̃n ɛ̃zɛ̃ kɛ̀ è tó gɛ̀ vãroo soru kɛ. Kámmabogurↄↄ zĩ aↄ̃ kámma bò lán Ludaa dìɛ nà. \c 24 \s1 Yesu fɛɛ bↄna gaan \r (Mat 28:1-10, Maa 16:1-8, Yoh 20:1-10) \p \v 1 Azumanɛngo zĩ kↄngↄ idɛ'idɛ nↄgbɛ̃ pìnↄ bↄ̀ wà gàa mira pì kiia kↄ̃n nↄ́si gũ nnaa kɛ̀ aↄ̃ à soru kɛ̀o. \v 2 Aↄ̃ↄ lè wà gbɛ̀ gò mira lɛ́a. \v 3 Kɛ̀ aↄ̃ gɛ̃̀, aↄ̃ↄe Dii Yesu gɛ̀ ero. \v 4 Aↄ̃ↄ kú bídi guu, ben gↄ̃gbɛ̃ gↄ̃ↄn plaa kenↄ bↄ̀ wà mↄ̀ńzi kↄ̃n pↄ́kãsãa kɛ̀ èe tɛ́ kɛɛnↄo dana. \v 5 Vĩa ń kũ aↄ̃ ń mì nàɛ, ben gↄ̃gbɛ̃ pìnↄ bèńnɛ: À kɛ̀ dia ée gbɛ̃ bɛ̃ɛ wɛtɛɛ gɛ̀nↄ tɛ́ɛ? \v 6 À kú kɛ̀ro, à fɛ̀ɛ. À tó yã kɛ̀ à òare gurↄↄ kɛ̀ à kú Galili dↄagu \v 7 à bè, séde wà Gbɛ̃ntee Nɛ́ kpá durunkɛrinↄa aↄ̃ à pá lía, à gurↄ aagↄ̃dee zĩ eé fɛɛ. \v 8 Ben à yã pì dↄ̀ńgu. \v 9 Bↄna mira kiia, aↄ̃ gàa wà yã pì baaru kpà zĩ̀ri gↄ̃ↄn kuri awɛɛdoonↄnɛ kↄ̃n gbɛ̃ kpaaanↄ. \v 10 Mariama Magadalɛni kↄ̃n Yoanao kↄ̃n Yemisi da Mariamao kↄ̃n nↄgbɛ̃ kpaaa kɛ̀ aↄ̃ↄ kúńyonↄ bé wà yã pì ò zĩ̀ri pìnↄnɛ. \v 11 Ben nↄgbɛ̃ pìnↄ yã pì kɛ̀ńnɛ lán fàadi yã bà, aↄ̃ↄe síro. \v 12 Ben Pita fɛ̀ɛ à bàa sì à gàa mira pì kiia. Kɛ̀ à wɛ́ɛ kpàɛ mira pìn, èe pↄ́ke ero, sé táaru bisanↄ, ben à lìara à tà laasuu guu, yã pì à kũ̀ gbãa. \s1 Zaa Ɛmausi zɛ́n \r (Maa 16:12-13) \p \v 13 Gurↄ dↄ̃nkↄ̃ pì zĩ Yesu ìba gↄ̃ↄn plaa kenↄ e gaa lakutu kɛ̀ wè be Ɛmausi. À zã̀ kↄ̃n Yerusalɛmuo lán kiloo kuri awɛɛdoo bà. \v 14 Aↄ̃ↄe yã kɛ̀ kɛ̀ píngi fàadi bookↄ̃nɛ, \v 15 ben gurↄↄ kɛ̀ aↄ̃ↄe à fàadi boo aↄ̃ↄe à laasuu lɛɛ, Yesu ń lé zɛ́n, ben aↄ̃ↄe táa oo lɛdo. \v 16 Ben ń wɛ́ɛ sìsi aↄ̃ↄe à dↄ̃ro. \v 17 Ben à ń lá à bè: Bↄ́ yãn á tɛ́ ée oo kↄ̃o? Ben aↄ̃ zɛ̀ uuo sisina. \v 18 Aↄ̃ gbɛ̃ doo kɛ̀ wè benɛ Keleopa wèàla à bè: Mmↄn nibↄn n ũ ndo Yerusalɛmu gwɛɛ, kɛ̀ nɛ́ɛ yã kɛ̀ kɛ̀ gurↄplaa kɛ̀a dↄ̃roo? \v 19 Ben à ń lá à bè: Yã kparemɛ? Aↄ̃ wèàla wà bè: Yesu Nazarɛti yãmɛ. Annabi ìsimɛ. Baade píngi dↄ̃ kɛ̀ à yãkɛna kↄ̃n à yã'onao bↄ̀ Luda kiiamɛ. \v 20 Ben sa'orikinↄ kↄ̃n wa gbãadeenↄ daa kpàḿma, lɛ wà yã daàla yãnzi, ben wà à pà lía wà à dɛ̀. \v 21 Wapinↄ sↄ̃, daan wée daa eé Isarailinↄ mì sí. Beee gbɛra yã pì kɛna gurↄ aagↄ̃deen gbã̀a. \v 22 Ben yã kɛ̀ wa nↄgbɛ̃ kenↄ ò bↄ̀ wa saɛ. Kɛ̀ aↄ̃ gàa à mira kiia kↄngↄa idɛ'idɛ, \v 23 aↄ̃ↄe à gɛ̀ ero. Aↄ̃ sù aↄ̃ bè malaikanↄ bↄ̀ wà mↄ̀ńzi aↄ̃ bèńnɛ à kú wɛ̃̀ndio. \v 24 Ben wa gbɛ̃kenↄ gàa wà mira pì gwà, aↄ̃ↄ è lán nↄgbɛ̃ pìnↄↄ òńnɛ nà, à kú gwero. \v 25 Ben Yesu bèńnɛ: Laasuusaideenↄ, eè yã kɛ̀ annabinↄↄ ò sí kpakpaaro. \v 26 Ludaa e diɛ Mɛsaya wɛ́ɛtãmma e lán kɛ̀ bà gbasa à gɛ̃ a gakui guuroo? \v 27 Naana zaa Musa takadaa ai à gàa pɛ́ annabinↄ pↄ́a píngi, Yesu yã kɛ̀ kɛ̃na Luda yãn a musu bↄ̀kↄ̃tɛńnɛ píngi. \p \v 28 Kɛ̀ aↄ̃ kà kĩi kↄ̃n lakutu kɛ̀ aↄ̃ↄe gaan-o, Yesu kɛ̀ lán é gɛ̃ zɛ́laa bà. \v 29 Ben aↄ̃ à kũ̀kũ aↄ̃ bè: Ǹ gↄ̃wao kɛ̀. Uusiɛ kɛ̀, guu e mↄↄ si. Ben à gɛ̃̀ ua guu à gↄ̃̀ńyo. \v 30 Gurↄↄ kɛ̀ èe pↄ́ bleeńyo, ben à burɛdi sɛ̀ à aubarika dàn, ben à lìkↄ̃rɛ à kpàḿma. \v 31 Ben aↄ̃ wɛ́ɛ kɛ̃̀ aↄ̃ à dↄ̃̀ sa, ben aↄ̃ à wɛ̀tɛ wà kòrazi. \v 32 Ben aↄ̃ bèkↄ̃nɛ: Kɛ̀ èe yã oowe zɛ́n èe Luda yã bↄkↄ̃tɛɛwe, wa nↄ̀sɛ guu e puuroo? \v 33 Ben aↄ̃ fɛ̀ɛ gwe gↄ̃ↄ aↄ̃ lìara wà gàa Yerusalɛmu. Aↄ̃ à zĩ̀ri gↄ̃ↄn kuri awɛɛdoonↄ è kakↄ̃ana gwe kↄ̃n gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ nàḿmanↄo \v 34 aↄ̃ↄe bee: Dii fɛ̀ɛ yãpuramɛ, à bↄ̀ à mↄ̀ Simↄzi. \v 35 Ben gↄ̃ↄn plaaa pìnↄ zɛ́ guu yã tↄ̃kɛ̃̀ńnɛ kↄ̃n dian aↄ̃ à dↄ̃̀ nà burɛdi likↄ̃rɛna guuo. \s1 Yesu bↄ à mↄna a ìbanↄzi \r (Mat 28:16-20, Maa 16:14-18, Yoh 20:19-23, Zĩr 1:6-8) \p \v 36 Kɛ̀ aↄ̃ↄe yã pì oo lɛ, kãndo aↄ̃ à è zɛna ń tɛ́, ben à bèńnɛ: Àgↄ̃ kú aafiao! \v 37 Ben swɛ̃̀ kɛ̃̀ńgu aↄ̃ kɛ̀ gìri, aↄ̃ↄe daa gɛ̀wãadeen wà è. \v 38 Ben à bèńnɛ: À kɛ̀ dia a nↄ̀sɛ fɛ̀ɛɛ? À kɛ̀ dia á kú kↄ̃n nↄ̀sɛplaaao? \v 39 À ma ↄↄnↄ kↄ̃n ma gbánↄ gwa, kɛ̀ mámbee! À ↄ kɛma à gwa. Gɛ̀wãadee ègↄ̃ mɛ̀ kↄ̃n wáo vĩ lán á è má vĩ nàro. \v 40 Kɛ̀ à ò lɛ, ben à a ↄↄnↄ kↄ̃n a gbánↄ ↄ̀dↄańnɛ. \v 41 Pↄnnaa guu aↄ̃ↄe à yã síro, kɛ̀ à bↄ̀ ń saɛ yãnzi. Ben à ń lá à bè: Pↄ́ble kee kuuↄ́? \v 42 Ben aↄ̃ kpↄ̀ kpátɛa kↄ̃̀ↄ kpàa, \v 43 ben à sì à sò ń wáa. \p \v 44 Ben à bèńnɛ: Yã kɛ̀ má òare gurↄↄ kɛ̀ má kúao bé à kɛ̀. Ma bè séde yã kɛ̀ wà ò ma musu Musa doka takadan kↄ̃n annabinↄ takadao kↄ̃n Saamu takadao papa píngi. \v 45 Ben à ń nↄ̀sɛ wɛ̃̀ńnɛ lɛ aↄ̃ yã kɛ̀ kú takada pìnↄ guu dↄ̀rↄ dↄ̃. \v 46 À bèńnɛ: Wà kɛ̃̀ Luda yãn wà bè Mɛsaya é wɛ́ɛtãmma e, à gurↄ aagↄ̃dee zĩ eé fɛɛ bↄna gaan, \v 47 weé waazi kɛ bori pínginɛ kↄ̃n à tↄ́o naana zaa Yerusalɛmu, lɛ aↄ̃ nↄ̀sɛ liɛ aↄ̃ durunnↄ kɛ̃ḿma. \v 48 Ámbe yã pì sèedadeenↄ ũ. \v 49 Mapi sↄ̃, mɛ́ gbaa kɛ̀ ma De à lɛ́ gbɛ̃̀ kpãsãare. Àgↄ̃ kú wɛ́tɛ guu kɛ̀ ai gbãaa bↄ ludambɛ à daala. \s1 Yesu tana ludambɛ \r (Maa 16:19-20, Zĩr 1:9-11) \p \v 50 Kɛ̀ Yesu bↄ̀ńyo wɛ́tɛ kpɛɛ ai Bɛtani saɛ, ben à a ↄↄnↄ sɛ̀ lezĩ à aubarika dàńgu. \v 51 Kɛ̀ èe aubarika daańgu lɛ, ben à kɛ̃̀ḿma, Luda à sɛ̀ à tào a kiia. \v 52 Ben aↄ̃ dↄnzi kɛ̀nɛ aↄ̃ lìara wà tà Yerusalɛmu kↄ̃n pↄnna bítao. \v 53 Aↄ̃ègↄ̃ kú Luda ua guu gurↄ píngi aↄ̃gↄ̃ Luda sáabu kpaa.