\id JAS James in Bokobaru, Ross Jones \h YEMISI \toc1 YEMISI \toc2 YEMISI \mt1 YEMISI \c 1 \s1 Yↄ̃agwana \p \v 1 Yemisi, Luda kↄ̃n Dii Yesu Kirisio zↄ̀bleri bé à ì kpà Isaraili bori kuri awɛɛplaaa kɛ̀ aↄ̃ↄ fãakↄ̃ananↄa. \p \v 2 Ma gbɛ̃nↄ, nawɛ̃a borii pari. À pↄ́ kɛ̀ eé a lee diɛ pↄnna yã ũ, \v 3 zaakɛ á dↄ̃ kɛ̀ a ludanaanɛkɛna yↄ̃agwana é mɛna iare. \v 4 À tó mɛna papaawa, lɛ àgↄ̃ dɛ gbɛ̃ kàsaranↄ ũ wásawasa yãke kɛ̃sãnaawaa sai. \v 5 Tó ↄ̃ndↄ̃ↄ e kɛ̃sãa a gbɛ̃kea, à wɛ́ɛ kɛ Ludaa, eé à gba, zaakɛ è baade píngi gba pↄ́ nↄ̀sɛo do taari'ena sai. \v 6 Tó à wɛ́ɛ kɛ̀a sↄ̃, à à náanɛ kɛ seka sai, zaakɛ sekadee dɛ lán ko vlãa bàmɛ. Guu kɛ̀ ĩa kàkan, gwen è gbɛ̃ɛn. \v 7 Gbɛ̃ beee taka tóngↄ̃ daa é pↄ́ e Diiaro, \v 8 zaakɛ à nↄ̀sɛ kuu plaplaamɛ, ben ègↄ̃ seka kɛɛ yã kɛ̀ èe kɛɛ guu píngi. \p \v 9 Takaasidee kɛ̀ kú wa tɛ́ pↄnnaa kɛ, kɛ̀ Luda à sɛ̀ lezĩ yãnzi. \v 10 Auzikidee pↄnnaa kɛ, kɛ̀ Luda à bùsa yãnzi, zaakɛ auzikideenↄ é gɛ̃ zɛ́la lán lávu kwɛna bàmɛ. \v 11 Ɔfãntɛ̃ è fɛɛ kↄ̃n à puusu gbãaao, à lá è kori kũ à vú è kwɛ́ à maakɛɛ è yãa. Lɛn auzikidee é kpá guuzi a bↄkↄ̃tɛnanↄ guu lɛ. \p \v 12 Aubarikadeen gbɛ̃ kɛ̀ è yↄ̃agwana fↄ̃ ũ, zaakɛ à bↄna maaa gbɛran Luda é auzɛnna kɛ̀ à à lɛ́ gbɛ̃̀ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ yeazinↄnɛ kɛnɛ yàari ũ. \v 13 Tó yↄ̃agwana gbɛ̃ lè, àton be Ludanlo, zaakɛ weé fↄ̃ wà Luda yↄ̃ wà gwa kↄ̃n à zaaaoro, bensↄ̃ àpi è gbɛ̃ke yↄ̃ à gwa kↄ̃n à zaaaoro. \v 14 Baade yↄ̃agwana è bↄ à pↄ́nidɛna kiiamɛ, ben è à wɛ́ɛ ble à à gáɛ. \v 15 Ben pↄ́nidɛna pì è nↄ̀ sí à nɛ́ i durun ũ. Tó durun bíta kũ̀ sↄ̃, è gaa imɛ. \p \v 16 Ma gbɛ̃ yenzideenↄ, àton a zĩnda sãsãro. \v 17 Gba maa wásawasa píngi è bↄ musu De Luda pↄ́ gupurinↄ Kɛ̀ri kiiamɛ. È liɛro, à gupura'i è lagoro. \v 18 À pↄyezi guu à wa i kↄ̃n a yã yãpuradeeo, lɛ wà e wàgↄ̃ aɛ à pↄ́kɛnanↄ tɛ́. \s1 Yãmana kↄ̃n à kɛnao \p \v 19 Ma gbɛ̃ yenzideenↄ, à yã kɛ̀ ma. Àgae yã ma kpakpaa a píngi, mↄde àton yã o kpakpaaro, àtongae pↄ fɛ̃ kpakpaaro. \v 20 Zaakɛ gbɛ̃ntee pↄfɛ̃ è mↄ́ kↄ̃n yã maaa kɛ̀ Ludaa yezioro. \v 21 Beee yãnzi à ↄ kpá dà zaaa kↄ̃n yã pãsĩ kɛ̀ dàgulaanↄzi píngi. À yã kɛ̀ wà tↄ̃̀ a swɛ̃̀n, kɛ̀ eé fↄ̃ à a mì sí sí kↄ̃n zĩndabusanao. \p \v 22 Àton a zĩnda sãsãro, àton yã pì ma kↄ̃n swão pãro, à zĩi kɛa. \v 23 Zaakɛ gbɛ̃ kɛ̀ è yã ma, ben è zĩi kɛoroo dɛ lán gbɛ̃ kɛ̀ èe a zĩnda gwaa dígi guu bàmɛ. \v 24 À zĩnda gwana gbɛra, tó à gɛ̃̀ zɛ́la, lán à dɛ nà è sãn gↄ̃ↄmɛ. \v 25 Gbɛ̃ kɛ̀ wɛ́ɛ tɛ́ Luda doka papanazi kɛ̀ è tó wà gↄ̃ wɛ̃ɛnɛnↄ ũ, ben ègↄ̃ gaao aɛ, è ma à sãnlo, è zĩi kɛamɛ, Luda é aubarika da adeen à yãkɛnan. \p \v 26 Tó gbɛ̃ a zĩnda dìɛ dↄnziri ũ, ben è a lɛ́ fↄ̃ro, èe a zĩnda kɛkɛɛmɛ, èe dↄnzi kɛɛ pãmɛ. \v 27 Dↄnzikɛna wásawasa kɛ̀ taari vĩ De Ludanɛroon yɛ̀: Wà tonɛnↄ kↄ̃n gyaanↄnↄ gwa aↄ̃ wɛ̃ndakɛɛ guu, wàgↄ̃ wa zĩnda kũna dↄ̃ gbãsĩ sai anduna yã musu. \c 2 \s1 Gbɛ̃ wɛ́ɛ gwana \p \v 1 Ma gbɛ̃nↄ, amↄa kɛ̀ ée wa Dii Gakuide Yesu Kirisi náanɛ kɛɛnↄ, àton gbɛ̃ wɛ́ɛ gwaro. \v 2 Tó gbɛ̃ gɛ̃̀ a kakↄ̃ana guu vura tãnga kↄ̃n pↄ́kãsã tɛ́kɛnao dana, tó takaasidee kɛ̀ bisa kãsã gbãsĩ dana gɛ̃̀ se, \v 3 tó a wɛ́ɛ tɛ́ gbɛ̃ kɛ̀ pↄ́kãsã tɛ́kɛna danazi, tó a bènɛ à mↄ́ à vɛ̃ɛ gumaaan, tó a bè takaasideenɛ à gá à zɛ kãa, kesↄ̃ à mↄ́ à vɛ̃ɛ a gbá saɛ, \v 4 ée kↄ̃ tɛ̃̀ boomɛ, ée yã gwaa mↄnafikion gweroo? \p \v 5 À ma, ma gbɛ̃ yenzideenↄ. Luda gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ dɛ gbãasaideenↄ ũ anduna gbɛ̃nↄnɛ sɛ̀ aↄ̃gↄ̃ gbãa à náanɛkɛna guu, lɛ wà kpata kɛ̀ à à lɛ́ gbɛ̃̀ gbɛ̃ kɛ̀ aↄ̃ↄ yezinↄnɛ ble. \v 6 Apinↄ sↄ̃, ée gbãasaidee pìnↄ kpɛ bↄↄ. Auzikideenↄ bé wè gbãaa bleawaroo? Aↄ̃mbe aↄ̃è a gáɛ wà gáao yãkpaɛkɛkiiaroo? \v 7 Aↄ̃mbe aↄ̃è tↄ́ nnaa kɛ̀ kúawaa yakaroo? \v 8 Luda doka mìdee bè àgↄ̃ ye a gbɛ̃daaazi lán a zĩnda wɛ̃̀ndi bà. Tó á yã pì kũna yãpura, ée yã kɛɛ a zɛ́amɛ. \v 9 Tó ée kↄ̃ wɛ́ɛ gwaa sↄ̃, ée durun kɛɛmɛ. Doka pì vɛ̃̀ɛawa a gↄ̃ taarideenↄ ũn gwe. \v 10 Zaakɛ tó gbɛ̃ doka kũna píngi, tó à fù mɛ̀n dooa, à gↄ̃̀ taaridee ũ à píngi guumɛ. \v 11 Luda bè àton zina kɛro. À bè dↄ àton gbɛ̃ dɛro. Baa tó nɛ́ɛ zina kɛro, tó n gbɛ̃ dɛ̀, n gↄ̃ dokadarisaidee ũmɛ. \v 12 Amↄa kɛ̀ Luda é yã gↄ̃gↄ̃ao doka kɛ̀ è tó wà gↄ̃ wɛ̃ɛnɛnↄ ũu musu, àgae yã o àgae yã kɛ lán à kↄ̃ sìao nà. \v 13 Luda é yãkpaɛ kɛ kↄ̃n sùusaideenↄ sùu sai, mↄde yã é bↄ kↄ̃n sùudeeo nna. \s1 Ludanaanɛkɛna kↄ̃n maakɛnao \p \v 14 Ma gbɛ̃nↄ, tó gbɛ̃ bè ée Luda náanɛ kɛɛ, tó è pↄ́ke kɛro, bↄ́ yãn gwee? Ludanaanɛkɛna beee taka é fↄ̃ à à mì síↄ́? \v 15 Tó a gbɛ̃ mɛ̀n do, gↄ̃gbɛ̃ ke nↄgbɛ̃ e pↄ́kãsãa kↄ̃n pↄ́bleeo takaasi kɛɛ, \v 16 tó a gbɛ̃ke bènɛ: Luda n gba aafia! Ǹton tó ĩa n dɛro! Ǹ pↄ́ ble ǹ kã! Tó èe wɛ̃̀ndibadↄbↄ kpáaro, bↄ́n beee ũu? \v 17 Lɛmɛ se ludanaanɛkɛna ado pↄ́kekɛsai nɛ́ yã gɛ̀mɛ. \p \v 18 Tó gbɛ̃ n bè, nɛ́ɛ Luda náanɛ kɛɛ, bensↄ̃ mɛ́ɛ yã kɛɛ, mɛ́ bennɛ, ǹ n ludanaanɛkɛna pↄ́kekɛsai ↄdↄamɛ, mɛ́ ma ludanaanɛkɛna ↄdↄannɛ ma yãkɛna guu. \v 19 Ń sì kɛ̀ Luda mɛ̀n domɛ. À maa. Baa tãanↄ se, aↄ̃ↄ dↄ̃ lɛ, ben aↄ̃ègↄ̃ lugalugaa. \v 20 Mìsaide! Pↄ́ kɛ̀ tò ludanaanɛkɛna pↄ́kekɛsai pã, ń yezi mà kánnɛ n ↄzĩↄ́? \v 21 Kɛ̀ wa dezi káaku Ibraĩ a nɛ́ Isaaku kpà sa'opↄ ũ, yã e bↄo nna à yãkɛna yãnziroo? \v 22 Ń èↄ́? À ludanaanɛkɛna kↄ̃n à yãkɛnao kpákↄ̃zimɛ. À yãkɛna bé à à ludanaanɛkɛna bↄ̀ɛzi. \v 23 Ben Luda yã kɛ̀kii pàpa kɛ̀ à bè, Ibraĩ Luda náanɛ kɛ̀, ben Ludaa tò yã bↄ̀o nna a náanɛ kɛ̀ à kɛ̀ yãnzi. Ben wà tↄ́ kpànɛ Luda gbɛ̃nna. \v 24 Á èↄ́? Yãkɛna bé è tó yã bↄ gbɛ̃o nna, èe kɛ ludanaanɛkɛna adonlo. \v 25 Lɛmɛ dↄ kaarua Rahabu kɛ̀ nna kↄ̃n Ludao a yãkɛna yãnzi, gurↄↄ kɛ̀ à gu'asiigwarinↄ dìɛ à ń gbarɛ zɛ́ kpãi guu. \v 26 Lán mɛ̀ ninisai dɛ gɛ̀ ũ nà, lɛn ludanaanɛkɛna pↄ́kekɛsai dɛ gɛ̀ ũ lɛ se. \c 3 \s1 Lɛ́fↄ̃na \p \v 1 Ma gbɛ̃nↄ, àton kɛ yãdannɛrinↄ ũ pariro, zaakɛ á dↄ̃ kɛ̀ Luda é wɛ́ɛ piti wa yãdannɛrinↄa yãkpaɛkɛgurↄↄ zĩ dɛ gbɛ̃ kpaaanↄla. \v 2 Wa píngi weègↄ̃ zãa yãa baabↄrɛmɛ. Tó gbɛ̃ lɛ́ è à ásaru kɛro, taarisaideemɛ, eé fↄ̃ à a mɛ̀ píngi gbãaa fↄ̃. \v 3 Weè aizi ká sↄ̃nɛ, lɛ à wa yã ma yãnzimɛ, ben weè à milɛ ble. \v 4 Kesↄ̃ à góro'itɛ gwa ísiaala. Baa kↄ̃n à bítakɛɛo kↄ̃n zàga'ĩa gbãaa kɛ̀ è vuao, à fĩbↄ nɛ́ngomɛ. Àmbe è à milɛ ble, ben à fĩ̀ri è a pↄyezi danɛ. \v 5 Lɛmɛ sↄ̃, nɛ́nɛ nɛ́ mɛ̀gu nɛ́ngomɛ, ben è ĩa dã kↄ̃n yã bítao. \p À gwa lán tɛ́ nɛ́ngo è sɛ̃̀ bíta kpáta nà. \v 6 Nɛ́nɛ dɛ lán tɛ́ bàmɛ, àmbe anduna zaaa ũ wa mɛ̀ guu. È tó gbãsĩ gↄ̃ kpá wa mɛ̀a píngi. Gɛ̀wãatɛ bé è nakↄ̃rɛ nɛ́nɛa, ben nɛ́nɛ è tɛ́ kpá wa anduna kuunan. \v 7 Gbɛ̃ntee nↄ̀bↄsɛ̃tɛnↄ tòto kɛ̀ píngi kↄ̃n bãanↄ kↄ̃n pↄ́taa'onkusɛanↄ kↄ̃n kpↄ̀nↄ, à kpɛ́ èe kɛɛ ai tia, \v 8 mↄde gbɛ̃ke è fↄ̃ à a nɛ́nɛ tòto kɛro. Àmbe pↄ́ zaaa kɛ̀ è zɛ tɛɛɛroo ũ. À pana sɛwɛɛtɛ̃o. \v 9 Nɛ́nɛn weè Dii wa De sáabu kpáo, ben weè ɛara wà gbɛ̃ntee kɛ̀ à kɛ̀ lán a bà káo dↄ. \v 10 Lɛ́ dↄ̃nkↄ̃ pìn sáabukpana kↄ̃n gbɛ̃kanao è bↄn. Ma gbɛ̃nↄ, àtongↄ̃ dɛ lɛro. \v 11 Íbↄkii è í nna kↄ̃n í kyã̀kyão bↄ wɛ̀ɛ dↄ̃nkↄ̃ guuↄ́? \v 12 Ma gbɛ̃nↄ, kãkã lí é nɛ́ i kù ũↄ́? Geepi lí é nɛ́ i kãkãa ũↄ́? Lɛmɛ dↄ íbↄki í sùkusukudee é í nnaa bↄro. \s1 Ɔ̃ndↄ̃ↄ kɛ̀ è bↄ musu \p \v 13 A tɛ́, dén yãdↄ̃ri ↄ̃ndↄ̃dee ũu? À ↄdↄańnɛ a kuuna maaa guu kↄ̃n a yãkɛnanↄ kↄ̃n zĩndabusana kɛ̀ è bↄ ↄ̃ndↄ̃ↄ guuo. \v 14 Tó á nↄ̀sɛgↄ̃aanↄ pãsĩ kↄ̃n dɛnlawɛtɛnao vĩ a swɛ̃̀ guu sↄ̃, àton ĩa dãro, àton gí yãpuraaziro. \v 15 Ɔ̃ndↄ̃ beee taka è bↄ musuro, anduna pↄ́mɛ, a dà pↄ́mɛ, Ibilisi pↄ́mɛ. \v 16 Zaakɛ guu kɛ̀ nↄ̀sɛgↄ̃aanↄ kↄ̃n dɛnlawɛtɛnao kún, gwen kↄ̃yãmasai kↄ̃n yã zaa píngio ègↄ̃ kún. \v 17 Tó gbɛ̃ ↄ̃ndↄ̃ↄ kɛ̀ è bↄ musu vĩ, káaku ègↄ̃ gbãsĩ vĩro, à gbɛra ègↄ̃ yãkete vĩro, è a zĩnda busańnɛ, è gbɛ̃ yã ma, à sùu papana kↄ̃n maakɛnao. È gbɛ̃ tɛ̃̀ boro, bensↄ̃ ègↄ̃ mↄnafiki vĩro. \v 18 Íbɛtɛmidɛri è kɛna kↄ̃o nnaa tↄ̃, ben è yã maaa kɛ̃. \c 4 \s1 Gbɛ̃nnakpana kↄ̃n andunao \p \v 1 Bↄ́ bé è swèe kↄ̃n lɛokpakↄ̃ao da a tɛ́ɛ? Aↄ̃è bↄ a pↄyezi kɛ̀ aↄ̃ↄe kↄ̃dɛɛ kɛɛ a mɛ̀guunↄ kiianloo? \v 2 Eègↄ̃ ye pↄ́zi, mↄde eè ero, ben eè gbɛ̃ dɛ. Eè pↄ́ ni dɛ, ben eè pↄ́ kɛ̀ ée pɛɛa lero. Ben eè lɛokpakↄ̃a kɛ, eè swèe kɛ. Á vĩro, kɛ̀ eè wɛ́ɛ kɛ Ludaaro yãnzimɛ. \v 3 Tó à wɛ́ɛ kɛ̀, eè ero, kɛ̀ eè wɛ́ɛ kɛ nↄ̀sɛ maaaoro yãnzimɛ, zaakɛ eègↄ̃ yezi à a bↄkↄ̃tɛ kɛ a pↄ́nidɛnanↄ guumɛ. \v 4 Náanɛsaideenↄ, á dↄ̃ kɛ̀ gbɛ̃nnakpana kↄ̃n andunao nɛ́ íbɛtɛkpana kↄ̃n Ludaonloo? Gbɛ̃ kɛ̀ yezi à kɛ anduna gbɛ̃ ũu gↄ̃̀ Luda ibɛɛ ũmɛ. \v 5 Kɛ̀ wà kɛ̃̀ Luda yãn wà bè, Ninii kɛ̀ Ludaa dà wa guu nↄ̀sɛgↄ̃aanↄ vĩ, ée daa yã pãamɛↄ́? \v 6 Mↄde gbɛ̃kɛɛ kɛ̀ Ludaa vĩwao dɛ beeela, zaakɛ wà kɛ̃̀ Luda yãn wà bè: \q1 Luda è íbɛtɛ kpá kↄ̃n ĩadãrinↄ, \q1 mↄde à gbɛ̃kɛɛ vĩ kↄ̃n zĩndabusarinↄ. \m \v 7 Beee yãnzi à mì siɛ Ludanɛ. À gí Ibilisinɛ, eé bàa síare. \v 8 À sↄ̃ Ludazi, eé sↄ̃azi. Durunkɛrinↄ, à ↄ bↄ durunn. Nↄ̀sɛplaadeenↄ, à a swɛ̃̀ pípi. \v 9 À ↄ́ↄ dↄ kↄ̃n pↄsiaao kↄ̃n wɛ̃ndaao. À a yáadↄna liɛ ↄ́ↄdↄna ũ, à a pↄnnaa liɛ nↄ̀sɛyakana ũ. \v 10 À a zĩnda busa Dii aɛzĩ, eé a sɛ́ lezĩ. \p \v 11 Ma gbɛ̃nↄ, àton kↄ̃ tↄ́ zaaa síro. Gbɛ̃ kɛ̀ à a Yesude daa tↄ́ zaaa sì ke à à zaa bò, à Luda doka sèeda zaaa kɛ̀ à à zaa bò. Tó n Luda doka zaa bò sↄ̃, à màrin n ũro, à zaaborin n ũ. \v 12 Ludan dokadiɛri ũ kↄ̃n yãkpaɛkɛrio. Àmbe à gbɛ̃ mìsina kↄ̃n à kaatɛnao gbãa vĩ. Mpi sↄ̃, dén n ũ, kɛ nɛɛ̀ n gbɛ̃daaa zaa boo? \s1 Luda bà bↄna \p \v 13 À yã ma sa, amↄa kɛ̀ eè be, gbã̀a ke zia é gá mɛɛwi, é vɛ̃ɛ gwe wɛ̃̀ do, é laa tá à àre e. \v 14 Á yã kɛ̀ eé a le ziaa dↄ̃ↄ́? Á dↄ̃ lán a wɛ̃̀ndi dɛ nàↄ́? Á dɛ lán sukaa bàmɛ. Tó à kpà féte, ben è gɛ̃ zɛ́la gↄ̃ↄ. \v 15 Yã kɛ̀ dɛ à oon yɛ̀: Tó Dii wè, ben wá aafia, wé kɛ lán kɛ̀ bà ke lán kɛ̀ bà. \v 16 Tia sↄ̃ ée ĩa dãa, a Luda bà bↄ̀. Ĩadãna beee taka borii maaro. \v 17 Gbɛ̃ kɛ̀ maakɛna dↄ̃ ben èe kɛroo durun kɛ̀. \c 5 \s1 Kpãkɛ̃na auzikideenↄzi \p \v 1 Amↄa auzikideenↄ, à yã ma sa. À ↄ́ↄ dↄ à wii lɛ́ mↄ́nzi kɛ̀ eé a le yãnzi. \v 2 A auzikinↄ yàka, kↄ̀kↄnↄ a pↄ́kãsãanↄ blè. \v 3 A ↄↄ kↄ̃tɛ̃ kpà, ben à kↄ̃tɛ̃kpana pì é a da yãn, eé a mɛ̀ piti lán tɛ́ bà. A auziki zi dì gurↄ zãanↄa. \v 4 À ma! A kpasekɛ̃ri kɛ̀ aↄ̃ a bura pↄ́nↄ kɛ̃̀areenↄ blè, ben ↄↄ pì yã Luda kii lè. Pↄ́kɛ̃ri pìnↄ wiipɛna gɛ̃̀ Dii Zĩ̀kpɛde swãn. \v 5 A a mɛ̀ nnaa mà tↄↄtɛ kɛ̀ a pↄyeziyãkɛna guu. A mɛ̀ kpà kaatɛgurↄ pↄ́ ũ. \v 6 A yã dà gbɛ̃ maaanↄla a ń dɛdɛ, aↄ̃ↄe gíarero. \s1 Mɛna \p \v 7 Beee yãnzi ma gbɛ̃nↄ, àgↄ̃ mɛnaa ai Dii mↄ́gurↄↄ zĩ. À gwa lán búbari è a burapↄ bɛ̀ɛde kɛ̃gurↄↄ dã nà. È mɛna fↄ̃ zaa pↄ́tↄ̃tↄ̃gurↄ ai kwɛɛ. \v 8 Apinↄ sↄ̃, à mɛna fↄ̃ à zɛ gbãa, zaakɛ Dii mↄ́gurↄↄ kà kĩi. \v 9 Ma gbɛ̃nↄ, àton yãkete kákↄ̃ziro, lɛ Luda tón yãkpaɛ kɛaoro yãnzi. Yãkpaɛkɛri pì zɛna kpɛɛlɛ fá! \v 10 Ma gbɛ̃nↄ, annabi kɛ̀ aↄ̃ yã ò yã kↄ̃n Dii tↄ́onↄ, à mɛna kɛ̀ aↄ̃ↄ kɛ̀ nawɛ̃akɛna guu zɛ́kpaɛ sɛ́. \v 11 Weè be aↄ̃ↄ aubarika vĩ, kɛ̀ aↄ̃ mɛna fↄ̃̀ yãnzimɛ. A Ayuba mɛnakɛna baaru mà, á mà lán Dii kɛ̀nɛ nà zãa, zaakɛ wɛ̃nda kↄ̃n sùuo papana Diia. \p \v 12 Atɛ̃nsa ma gbɛ̃nↄ, àton la daro. Àton be á sì kↄ̃n ludambɛɛo ke tↄↄtɛo kesↄ̃ pↄ́ pãndeoro. À tó a eè gↄ̃ eè. À tó a auo gↄ̃ auo, lɛ yã tón vɛ̃ɛawaro yãnzi. \s1 Aduakɛna ludanaanɛkɛna guu \p \v 13 A gbɛ̃kee e nawɛ̃a kɛɛↄ́? À adua kɛ. A gbɛ̃ke pↄↄ nnaↄ́? À Luda sáabu kpá. \v 14 A gbɛ̃kee e gyãa kɛɛↄ́? Adee sↄsi gbɛ̃nsinↄ sísi aↄ̃ adua kɛnɛ aↄ̃ nↄ́si kúa kↄ̃n Dii tↄ́o. \v 15 Adua kɛ̀ wà kɛ̀ ludanaanɛkɛna guu é gyãree pì kɛ̃kↄ̃a. Dii é à gba aafia. Tó à durun kɛ̀ yã sↄ̃, eé kɛ̃nɛ. \v 16 Beee yãnzi à a durunnↄ okↄ̃nɛ à adua kɛkↄ̃nɛ, lɛ à aafia e. Gbɛ̃ maaa aduakɛna gbãa, è zĩi kɛ maamaa. \v 17 Ilia nɛ́ gbɛ̃nteemɛ lán wa bà. À adua kɛ̀ maamaa, lɛ lou tón maro, ben lou e tↄ̃ tↄↄtɛaro ai wɛ̃̀ aagↄ̃ kↄ̃n mↄ swɛɛdooo. \v 18 À ɛ̀ara à adua kɛ̀ dↄ, ben lou'i bↄ̀ maamaa, tↄↄtɛ pↄ́blee kɛ̀. \p \v 19 Ma gbɛ̃nↄ, tó a gbɛ̃ mɛ̀n doo kɛ̃̀ yãpura zɛ́a, ben a gbɛ̃ke ɛ̀ara à à dà zɛ́a, \v 20 àgↄ̃ dↄ̃ kɛ̀ gbɛ̃ kɛ̀ tò durunkɛri pì bↄ̀ sãsãzɛn à ɛ̀ara à sù, à à sì gaaamɛ, bensↄ̃ à lá kù durunnↄla pari.