\id ROM Romans in Boko, Ross Jones 2/08 \ide UTF-8 \h Lomadeↄ \toc1 Lomadeↄ \toc2 Lomadeↄ \toc3 Lom \mt1 LOMADEƆ \imt1 Yã́ pↄ́ kú láɛ bee guuↄ \ip Kilisi gaa ń aà vuao gbɛa Yuda pↄ́ aa gↄ̃̀ Yesudeↄ ũↄ nà Yesu baonakpaawa Lomadeↄ mɛɛwia Loma guu, an gbɛ̃eↄn Pisii ń Akilasio ũ (Zĩnaↄ 18.2). Beewa Yesu gãli sɛ̃́ia dàalɛ we gↄↄ pↄ́ Pↄlu lɛ́ baonakpa Sili bùsuu ń Azi bùsu pↄ́ wì mɛ tia Tuukiio ń Gɛlɛsi bùsuo. Lua dìlɛ Pↄluɛ aà gɛ́ e dṹnia lɛ́wa. Bee yã́i Pↄlu ye gɛ́ Loma ń Ɛsipayã bùsuo lↄ. Gↄↄ pↄ́ àlɛ a wɛ̃́lɛgɛapi sↄukɛ, à lakɛ̃̀ Yesude pↄ́ aa ku Loma (1.7), aaì kↄ̃kãaa Pisii ń Akilasio bɛↄnɛɛ (16.3-5). \ip Láɛ bee guu Pↄlu lɛ́ zĩ pↄ́ álɛ kɛ buipãleↄ guu bↄↄlɛkɛ Loma Yesudeↄnɛ. Yã́ pↄ́ Pↄlu ì dadanɛ́ kú láɛ bee guu wásawasa à mɛ̀: Yesu baonaá gbãa pↄ́ Lua ì gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ a náaikɛↄ suabaòɛ, atɛ̃sa Yudaↄ, an gbɛa buipãleↄ (1.16). \ip Yudaↄ ń buipãleↄ kua ń kↄ̃oá yã'ĩaɛ Yesude káauↄnɛ, atɛ̃sa lá buipãle Yesudeↄ lɛ́ e Mↄizi ikoyã musu. Yã́pi ku Galatiↄ lá guu lↄ. Lakĩi Pↄlu ò wásawasa à mɛ̀ Yesu baona pↄ́ álɛ kpáá gbɛ̃́pii pↄ́ɛ (1.16). A ò lá Lua ì duunkɛna suaba, baa dén nò, à mɛ̀ luanaaikɛa yã́ɛ (1.18-8.39). \ip Bee gbɛa à lɛkã̀ Isaili pↄ́ aa gì Kilisi náaikɛiↄ yã́wa. Lua gbɛ̃́ↄn ń ũoa? À mɛ̀ an gia bee lɛ́ kpá Luaɛo, asa Lua gbɛ̃kɛ mɛ́ a zĩble (9-11). Tia kɛ́wa sùuu pↄ́ Lua vĩ ń wá buipãleↄ lɛ́ dadawɛ̃ɛ wà nↄ̀sɛ pãle da, wíↄ ku Lua pↄ́ ũ (12.1-15.13). \ip Lápi láakĩi Pↄlu mɛ̀ á ye da Loma zɛ́u, ↄ̃ à fↄkpàkpamá (15.14-16.27). \ip Gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ wɛɛlɛ wà dↄ̃ lá Lua ì ń suaba Yesu Kilisi sabaiↄ, tó aa láɛ bee kyokɛ̀, aa e dↄ̃ kɛ́ yã́ pↄ́ Lua a zɛkàlɛↄ zↄ̃ↄ (11.33-36). Beewa aa e ńzĩa kpawà, aai kúlɛɛ̀ a zɛ́wa. \c 1 \s1 Pↄlu fↄkpaa Lomadeↄwa \p \v 1 Mámɛmaa Pↄlu, Kilisi Yesu zↄ̀blena, Lua ma sisi à ma dilɛ a zĩna ũ baona \v 2 pↄ́ à dↄ̀aa à a lɛgbɛ̃̀ a ãnabiↄnɛ, aa kɛ̃̀ a yã́ taalau kpana ũ. \v 3-4 Aà Nɛ́ Yesu Kilisi wá Dii yã́ mɛ́ baonapi ũ. Aà dɛa gbɛ̃nazĩna ũ guu à bↄ̀ Davidi bui guuɛ. Aà luakɛ guu sↄ̃ aà bↄa gau ń gbãao mɛ́ ↄ̀lↄwɛ̃ɛ kɛ́ Lua Nɛ́n aà ũ. \v 5 Kilisipi mɛ́ gbɛ̃kɛkɛ̀mɛɛ à ma zĩ bui píi kĩ́i, kɛ́ aa e a náaikɛ, aai gↄ̃ a yãmanaↄ ũ, i tↄbↄ. \v 6 Á kú ń guu sↄ̃, á gbɛ̃́ pↄ́ Yesu Kilisi á sisi à á sɛ́ↄ. \v 7 Mámɛ ma láɛ bee kɛ̃̀ á Lomade pↄ́ Lua yeázi à á sisi, a gↄ̃ a gbɛ̃́ↄ ũ píiɛ. Lua wá Mae ń Dii Yesu Kilisio gbɛ̃kɛkɛɛ́, aai á gba aafia. \p \v 8 Sɛ̃́ia gĩa ma Lua sáaukɛ̀ ń Yesu Kilisi gbãao ápii yã́ musu, kɛ́ á luanaaikɛa lì dṹniaa píi yã́i. \v 9 Tó málɛ wabikɛ píi, á yã́ lí sãmaguo. Lua mɛ́ ma seelade ũ. Aàpi málɛ zↄbleɛ̀ ń nↄ̀sɛmɛndoo, málɛ aà Nɛ́ baokpa. \v 10 Miↄ wabikɛwà aà zɛkɛkɛmɛɛ lá a yeiwa, mà e mↄ á gwai sa, \v 11 asa wɛsiaálɛ ni lɛ́ ma dɛ maamaaɛ, kɛ́ mà Lua Nisĩna gbae daɛ́ á zɛdↄa yã́i. \v 12 Beewa á luanaaikɛa ń ma pↄ́o a wá baade gba sↄ̃. \v 13 Ma gbɛ̃́ↄ, má ye àↄ dↄ̃ kɛ́ miↄ dilɛ mↄ̀ↄmↄↄ mà mↄ á gwai\f + \fr 1.13 \fr*\ft Zĩn 19.21\ft*\f* kɛ́ mà a zĩ gbɛ e á guu, lá má è buipãleↄ guuwa, ↄ̃ e tia mi zɛ'eo. \v 14 Gɛlɛki yãmanaↄ ń Gɛlɛki yãmansaiↄ píi, ladↄ̃naↄ ń ladↄ̃nsaiↄ píi, an yã́ gↄ̃̀ ma yã́ ũɛ. \v 15 Bee yã́i ma mɛ wã̀ mà baonapi kpá á Lomadeↄnɛ sↄ̃. \v 16 Mili widɛ ń baonapi yã́oo.\f + \fr 1.16 \fr*\ft Maa 8.38\ft*\f* Ɔ̃mɛ gbãa pↄ́ Lua ì gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ a náaikɛↄ suabaò ũ, atɛ̃sa Yudaↄ, an gbɛa buipãleↄ. \v 17 Baonapi ì owɛ̃ɛ lá Lua ì to yã́ bↄńnↄ na. A dɛ luanaaikɛa yã́ ũ adoɛ, lá wa kɛ̃̀ lá guuwa wà mɛ̀: Gbɛ̃́ pↄ́ Lua tò yã́ bↄ̀aànↄ na a náai pↄ́ àlɛ kɛ yã́i aↄ ku.\f + \fr 1.17 \fr*\ft Abk 2.4\ft*\f* \s1 Gbɛ̃nazĩnaↄá tàaedeↄnɛ Luaɛ \p \v 18 Za musu ↄ̃ Lua ì a pↄkũma bↄbↄ gbɛ̃nazĩna pↄ́ an vãikɛa ì zɛzↄ̃ sĩanaɛↄwa an pãkpaaazi ń ń vãikɛao yã́i. \v 19 Yã́ pↄ́ wa fↄ̃ dↄ̃ Lua yã́ musu ulɛanɛ́o, Lua mɛ́ yã́pi bↄ̀nɛ́ gupuau. \v 20 Za gↄↄ pↄ́ à dṹnia kàlɛ, aà gbãa láasai ń aà luakɛ pↄ́ wìli e ń wɛ́oo bↄ̀ gupuau aà zĩↄ guu wásawasa. Ayãmɛto gbɛ̃nazĩna awa vĩo. \v 21 Aa Lua dↄ̃, ãma aali aà kpɛla a zɛ́wa aa aà sáaukpào. An làasooↄ sↄũkũ̀, ↄ̃ aa gↄ̃̀ gusiau an mìsai yã́i.\f + \fr 1.21 \fr*\ft Ɛfɛ 4.17-18\ft*\f* \v 22 Aa ńzĩa dìlɛ ↄ̃nↄnaↄ ũ, ↄ̃ aa gↄ̃̀ mìsaideↄ ũ. \v 23 Aaì kúlɛ gbɛ̃nazĩna pↄ́ ì gaↄ ń bãↄ ń nↄ̀bↄↄ ń pↄ́taa'onkuawaↄ taaɛ Lua pↄ́ lí gao gbɛu.\f + \fr 1.23 \fr*\ft Iko 4.16-18\ft*\f* \p \v 24 Ayãmɛto Lua ń kpá gbãsĩkɛaa, aa wisaiyã kɛ ń kↄ̃o, lá aalɛ a nidɛ ń nↄ̀sɛ guuwa. \v 25 Aa Lua sĩande lɛũkpakɛ̀ ń ɛɛo. Aaì kúlɛ Lua pↄkɛaↄnɛ aa zↄblenɛ́ Lua pↄ́ pↄ́pii kɛ̀ gbɛu. Ɛ̀fãaiden aà ũ gↄↄpii! Ãmi. \p \v 26 Ayãmɛto Lua ń kpá wisaiyã nidɛaa. Baa an nↄɛↄ yã́ pↄ́ wì kɛ lɛũkpakɛ̀ ń yã́ pↄ́ wìli kɛoo. \v 27 Màa gↄ̃ɛↄ sↄ̃ aa yã́ pↄ́ wì kɛ ń nↄɛↄ tò, aaì luakↄ̃i. Gↄ̃ɛ ń gↄ̃ɛo aaì wisaiyã kɛ ń kↄ̃o, aaì a gbɛ'e ńzĩawa an sã́sãa lɛ́u. \v 28 Lá aai we zɛ̀ ń Lua dↄ̃aoo, ↄ̃ à ń kpá làasookpaanlayãa, kɛ́ aaↄ yã́ pↄ́ dɛ wà kɛoↄ kɛ. \v 29 Yãvãi píi pɛ̀ɛmá: Nↄ̀sɛpãsĩ, bĩi, ĩ́isɛa ń kↄ̃o, wɛdↄakↄ̃ɛ, gbɛ̃dɛa, sòle, gbɛ̃blea ń kↄ̃nikɛao. Gupɛaanaↄn ń ũ, \v 30 gbɛ̃yaanaↄ, Lua ibɛɛↄ, gbɛ̃́ taiinkɛnaↄ, yↄ̃̀ↄdeↄ, ĩ́andãnaↄ, vãi làasookɛnaↄ, de ń dao yãmansaiↄ, \v 31 mìsaideↄ, náaisaideↄ, gbɛ̃́yãkɛnsaiↄ, sósobisaideↄ. \v 32 Aa dↄ̃ Lua dìlɛ kɛ́ yãbeetaakɛnaↄ kà wà ń dɛdɛ, kási aali zɛ ń a kɛao adoo, aaì tɛ́kpa a kɛnaↄgu lↄɛ. \c 2 \s1 Yã́ zↄ̃lɛa gbɛ̃nazĩnaↄwa \p \v 1 Ayãmɛto n gbɛ̃́ pↄ́ ni gbɛ̃pãle tàae e, ń awa vĩo. Tó n gbɛ̃pãle tàae è, n nzĩa dàyãuɛ,\f + \fr 2.1 \fr*\ft Mat 7.1-2\ft*\f* asa n gbɛ̃taae'ena ni kɛ màa sↄ̃ɛ. \v 2 Wá dↄ̃ kɛ́ Lua yã́kpalɛkɛa ń yãbeetaakɛnaↄ maaɛ. \v 3 N gbɛ̃́ pↄ́ ni yãbeetaakɛnaↄ tàae e mɛ́ ni kɛ sↄ̃, ńlɛ e ńyↄ̃ bↄ Lua yã́kpalɛu yã̀? \v 4 Ge ńlɛ dↄ́ɛ ń Lua maakɛa zↄ̃ↄo ń aà mɛnao ń aà sùuuo yã̀? Kɛ́ Lua lɛ́ maakɛnɛ kɛ́ ǹ nↄ̀sɛlilɛ, ń dↄ̃o lé? \v 5 N swã́gbãakɛ̀, ni nↄ̀sɛlilɛo, ↄ̃ ńlɛ pↄkũma kãaanzi e luapↄkũmabↄbↄmagↄↄzĩ, tó Lua yã́kpalɛkɛa ń gbɛ̃́ↄ a zɛ́wa bↄ̀ gupuau. \v 6 A fĩabo baadeɛ a yãkɛawa.\f + \fr 2.6 \fr*\ft Soũ 62.13\ft*\f* \v 7 Gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ gawi ń bɛɛɛo ń wɛ̃ni láasaio wɛɛlɛ aalɛ maakɛ ń mɛnaoↄ àizãna e. \v 8 Gbɛ̃́ pↄ́ anzĩa pↄeã lɛ́ dↄaanɛ́, aa gì sĩanai aa tɛ vãiwaↄ sↄ̃, Lua a pↄkũma ń pↄkpɛ̃nɛo bↄbↄmá. \v 9 Wɛ́tɛ̃a ń wãwão a vãikɛna píi le, atɛ̃sa Yudaↄ, an gbɛa buipãleↄ. \v 10 Lua a maakɛna píi gba gawi ń bɛɛɛo ń aafiao, atɛ̃sa Yudaↄ, an gbɛa buipãleↄ. \v 11 Asa Lua lí gbɛ̃e zãboo.\f + \fr 2.11 \fr*\ft Iko 10.17\ft*\f* \p \v 12 Gbɛ̃́ pↄ́ duunakɛ̀ Mↄizi ikoyã dↄ̃sai, a kaalɛ màa ikoyãpi saiɛ. Gbɛ̃́ pↄ́ duunakɛ̀ naa ikoyãpi ↄzĩ sↄ̃, Lua a yã́kpalɛkɛaànↄ ikoyãpi musuɛ. \v 13 I kɛ gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ ikoyã ma ń swã́o mɛ́ maa Luaɛo. Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ zĩkɛwà mɛ́ a bↄ maa. \v 14 Tó bui pↄ́ aa Mↄizi ikoyã dↄ̃oↄ yã́ pↄ́ kpàaĩo kɛ̀ ń ńzĩao, aa ikoyã vĩ ńzĩawaɛ. \v 15 Aalɛ ↄlↄwɛ̃ɛ kɛ́ yã́ pↄ́ kú ikoyãpi guu kú ń nↄ̀sɛuɛ. An làasoo lɛ́ a sĩana o lↄ, asa an làasoo mɛ̀ndoo, a keeↄ ì ń dayãu, a keeↄ ì ń bↄu. \v 16 Màa yã́kpalɛkɛgↄↄzĩ Lua a yã́kpalɛkɛ ń gbɛ̃nazĩnaↄ yã́ pↄ́ ulɛa an nↄ̀sɛu musu ń Kilisi Yesu gbãao, lá baona pↄ́ málɛ kpá òwa. \s1 Yudaↄá ikoyãdansaiↄnɛ \p \v 17 N Yuda ia, n zɛ ń n Yudakɛo, ń Mↄizi ikoyã náai vĩ, ńlɛ Lua yↄ̃̀ↄkɛ. \v 18 Ń Lua pↄeã dↄ̃, ń yãmaa dↄ̃ ikoyãpi guu. \v 19 Ńlɛ e ń dɛ vĩ̀aↄ wɛde ũ, gbɛ̃́ pↄ́ kú gusiauↄ filia ũ, \v 20 wɛ́siadeↄ yãdanɛde ũ, gbɛ̃́ dafuↄ mɛtulu ũ. Ńlɛ e Lua ikoyã mɛ́ dↄ̃a ń sĩanao mi ũ. \v 21 N gbɛ̃́ pↄ́ ni yãda gbɛ̃pãleↄnɛ, bↄ́yãi nili da nzĩaɛo ni? N mɛ̀ wasu kpã́i'oo, mɛ́ ni o sↄ̃ bɛ? \v 22 Ni mɛ wasu wúlɛ ń gbɛ̃pãle nↄoo, mɛ́ ni wúlɛò sↄ̃ bɛ? Ni saka tã́aↄgu, mɛ́ ni ń kpɛ́ pↄ́ↄ kpã́i'o sↄ̃ bɛ? \v 23 Ni yↄ̃̀ↄkɛ Lua ikoyã musu, ↄ̃ n ikoyãpi dasai ì Lua tↄ́ ↄ̃̀ↄkpa. \v 24 Asa á yã́i buipãleↄ ìↄ Lua tↄbɛ̃ɛsi lá a kɛ̃a láuwa.\f + \fr 2.24 \fr*\ft Isa 52.5\ft*\f* \p \v 25 Tó ń Lua ikoyã kũa, ↄ̃ tↄ̃zↄ̃a ài vĩnɛ. Tó ńlɛ a yãda sↄ̃o, ń sáa ń gyafↄↄdeↄɛ. \v 26 Tó gyafↄↄde Lua ikoyãↄ kũa, Lua a gyafↄↄdepi gwa sáa ń gbɛ̃́ pↄ́ tↄ̃zↄ̃̀oo lé? \v 27 Baa tó ń iko lápi kũa mɛ́ n tↄ̃zↄ̃̀, tó ni ikoyãpi dao, gyafↄↄde pↄ́ ìↄ kũa a to yã́ zↄ̃lɛmaɛ. \v 28 Lá kua Yuda zálala ũá mɛkaa yã́ no, màa tↄ̃zↄ̃a zálalaá mɛkaa yã́n sↄ̃o. \v 29 Lá kua Yuda zálala ũá nↄ̀sɛ yã́ɛ, tↄ̃zↄ̃a zálalaá nↄ̀sɛ yã́ɛ sↄ̃. Lua Nisĩna zĩɛ, i kɛ aà ikoyã lá yã́ no. Lua mɛ́ ì gbɛ̃́ bee taa sáaukpa, i kɛ gbɛ̃nazĩna no. \c 3 \p \v 1 Dɛa Yuda ũ kã́fĩa kpele a vĩi? Ài kpele tↄ̃zↄ̃a vĩi? \v 2 A kã́fĩa vĩ zↄ̃ↄ yã́pii guu. Sɛ̃́ia gĩa Lua a yã́ nànɛ́ ń ↄzĩɛ. \v 3 Kɛ́ an gbɛ̃eↄ náai vĩo, bↄ́ a vĩi? An náaisai mɛ́ a Lua náai bãdɛa? \v 4 Ó! Aawo! Lua náai vĩ, baa kɛ́ gbɛ̃́piiá ɛɛdeɛ, lá a kɛ̃a láuwa wà mɛ̀: \q1 Tó n yã'ò, n yã́ aↄ zɛvĩ, \q1 tó wà yã́kpalɛkɛ̀nnↄ, n yã́ a ble.\f + \fr 3.4 \fr*\ft Soũ 51.6\ft*\f* \m \v 5 Tó wá vãikɛ lɛ́ Lua maakɛ bↄ gupuau, bↄ́ yã́ wá oi? Wá o Lua yã́ zɛvĩo, kɛ́ ì pↄkũmabↄbↄwá yã́i yã̀? Gbɛ̃nazĩna yã'oa ↄ̃ málɛ owa. \v 6 O! Aawo! Tó Lua yã́ zɛvĩo, kpelewa a fↄ̃ yã́kpalɛkɛ ń dṹniaoi? \v 7 Gbɛ̃e a mɛ, tó a ɛɛdekɛ lɛ́ Lua náai kã́fĩ mɛ́ àlɛ aà tↄbↄ, bↄ́yãi a yãdaaàla lán duunkɛnawai? \v 8 Tó ń ò màa ńlɛ mɛ wà yãvãikɛ, yãmaa i bↄu. Gbɛ̃eↄ ma tↄbɛ̃ɛsì aa mɛ̀ màa mi o. Lua yãdaanla kↄ̃sìńnↄ. \s1 Gbɛ̃e maao \p \v 9 Too! Wá Yudaↄ wá sã̀ↄ yã̀? Aawo bá! Asa ma bↄbↄ ń Yudaↄ ń buipãleↄ píi kↄ̀, ampiiá duuna zↄↄnɛ. \v 10 A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀: \q1 Gbɛ̃e maao, baa do. \q1 \v 11 Laaidee kuo, luakĩiwɛɛlɛnae kuo. \q1 \v 12 Aa pã̀alɛ ḿpii, aa fↄkpà, \q1 yãmaakɛnae kuo, baa do.\f + \fr 3.12 \fr*\ft Soũ 14.1-3\ft*\f* \q1 \v 13 An nↄ̀sɛ dɛ lán kaadↄɛmbɛwaɛ. \q1 Aaì lɛnakasanɛ́, \q1 mlɛ̃̀ sɛwɛ kú ń lɛ́u,\f + \fr 3.13 \fr*\ft Soũ 5.10, 140.3\ft*\f* \q1 \v 14 yã́'ĩi ń gbɛ̃́kaao mɛ́ ń lɛ́ pà.\f + \fr 3.14 \fr*\ft Soũ 10.7\ft*\f* \q1 \v 15 Aa wãa ń gbɛ̃dɛao, \q1 \v 16 aaì músi ń pↄsiao kpáńzi, \q1 \v 17 aa aafia zɛ́ dↄ̃o,\f + \fr 3.17 \fr*\ft Isa 59.7-8\ft*\f* \q1 \v 18 aa Lua vĩa vĩo.\f + \fr 3.18 \fr*\ft Soũ 36.1\ft*\f* \p \v 19 Wá dↄ̃ kɛ́ Lua ikoyã píi dɛ gbɛ̃́ pↄ́ kú a ↄzĩↄ yã́ ũɛ, kɛ́ gbɛ̃́pii lɛ́ gↄ̃ kpaaũa, dṹnia gbɛ̃́pii i gↄ̃ tàaede ũ Luaɛ. \v 20 Asa gbɛ̃e a bↄ maa Luaɛ ikoyãpi kũa yã́io.\f + \fr 3.20 \fr*\ft Soũ 143.2, Gal 2.16\ft*\f* Lua ikoyã mɛ́ ì to wà duuna dↄ̃. \s1 Lá Lua ì to yã́ bↄńnↄ na \p \v 21 Lá Lua ì to yã́ bↄńnↄ na bↄ̀ gupuau sa, lá a yã́ kú Mↄizi ikoyã ń ãnabiↄ láↄ guuwa. I kɛ aà ikoyã kũa yã́ no. \v 22 Lua ì to yã́ bↄńnↄ na Yesu Kilisi náaikɛa yã́iɛ. Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ aà náaikɛ píi yã́ɛ, asa gbɛ̃e adoo. \v 23 Gbɛ̃́pii duunakɛ̀, ↄ̃ aa kɛ̃̀sã Lua gawii. \v 24 Lua ì to yã́ bↄńnↄ na gba ũ a gbɛ̃kɛ yã́i ń Kilisi Yesu pↄ́ ń bó gbãao. \v 25 Aàpi Lua kpà duuna awakpabↄ ũ gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ aà au náaikɛↄnɛ, kɛ́ à ↄlↄ gbɛ̃́piiɛ i yãkɛ a zɛ́waɛ. À mɛnakɛ̀ yãa, i duun ziↄ yãdao, \v 26 ↄ̃ tia kɛ́wa a ↄ̀lↄnɛ́ i yãkɛ a zɛ́wa. Beewa Lua ì yãkɛ a zɛ́wa mɛ́ ì to yã́ bↄ ń Yesu náaikɛnaↄ na lↄ. \p \v 27 Lá màaɛ, gbɛ̃nazĩna a fↄ̃ ĩ́anadã lↄe? Bee kuo. Bↄ́yãi ni? Kɛ́ a dɛ yãkɛa yã́ ũo, Yesu náaikɛa yã́ɛ yã́i. \v 28 Asa má è Lua ì to yã́ bↄ ń gbɛ̃́o na aà Luapi náaikɛa yã́iɛ, ikoyãkũa ku a guuo. \v 29 Luaá Yudaↄ Luaɛ ńdoa? Buipãleↄ Luan sↄ̃oa? Ao, buipãleↄ Luaɛ lↄ. \v 30 Asa Lua mɛ̀ndoɛ.\f + \fr 3.30 \fr*\ft Iko 6.4\ft*\f* A to yã́ bↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ tↄ̃zↄ̃̀o na a náai pↄ́ àlɛ kɛ yã́iɛ, mɛ́ a to yã́ bↄ ń gyafↄↄdeo na a náai doũpi musu lↄ. \v 31 Wálɛ ikoyã bãdɛ ń luanaaikɛao yã̀? Màa no, wálɛ a kpɛlaɛ. \c 4 \s1 Lua tò yã́ bↄ̀ ń Ablahaũo na a náai pↄ́ a kɛ̀ yã́i \p \v 1 Wá Yudaↄ, wá o kpelewa wá dezi káau Ablahaũ yã́ musu ni? \v 2 Tó Lua tò yã́ bↄ̀aànↄ na yã́ pↄ́ a kɛ̀ yã́iɛ, dↄ̃ à fↄ̃̀ ĩ́anadã̀. Ãma a fↄ̃ dã Luaɛo. \v 3 Kpelewa wa ò lá guui? Wà mɛ̀ Ablahaũ Lua náaikɛ̀, ↄ̃ Lua tò yã́ bↄ̀aànↄ na.\f + \fr 4.3 \fr*\ft Daa 15.6, Gal 3.6\ft*\f* \v 4 Fĩaboa zĩkɛnaɛá gbɛ̃kɛkɛaɛ̀ no, aà aseaɛ. \v 5 Baa tó gbɛ̃́ lɛ́ yãe kɛo, tó àlɛ Lua pↄ́ ì to yã́ bↄ ń tàaedeↄ na náaikɛ, Lua a to yã́ bↄaànↄ na a náai pↄ́ àlɛ kɛ yã́iɛ. \v 6 Davidi gbɛ̃́ pↄ́ Lua tò yã́ bↄ̀aànↄ na yãekɛsai báaa'ea yã'ò à mɛ̀: \q1 \v 7 Báaadeↄn gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń tàaeↄ wòlomá à ń duuna kɛ̃̀máↄ ũ. \q1 \v 8 Báaaden gbɛ̃́ pↄ́ Dii a aà duuna yãdao ũ.\f + \fr 4.8 \fr*\ft Soũ 32.1-2\ft*\f* \m \v 9 Báaa beeá gbɛ̃́ pↄ́ tↄ̃zↄ̃̀ pↄ́ɛ adoa, ge gyafↄↄde pↄ́ɛ lↄ? Wà mɛ̀ Lua tò yã́ bↄ̀ ń Ablahaũo na, kɛ́ à a náaikɛ̀ yã́iɛ. \v 10 Kpelewa Ablahaũ dɛ gↄↄ pↄ́ Lua tò yã́ bↄ̀aànↄ nai? Aà tↄ̃zↄ̃aa ge gyafↄↄdeɛ? I tↄ̃zↄ̃o, gyafↄↄdeɛ. \v 11 Ɔ̃ à tↄ̃zↄ̃̀, kɛ́ Lua tò yã́ bↄ̀aànↄ na a gyafↄↄgↄↄ seela ũ.\f + \fr 4.11 \fr*\ft Daa 17.10\ft*\f* Màa a dɛ gyafↄↄde pↄ́ Lua tò yã́ bↄ̀ńnↄ na Luapi náaikɛa yã́iↄ píi dezi ũ. \v 12 A dɛ gbɛ̃́ pↄ́ aa tↄ̃zↄ̃̀ↄ dezi ũ lↄɛ. I kɛ an tↄ̃zↄ̃a yã́i no, kɛ́ aa tɛ́ wá dezi Ablahaũ pↄ́ Lua náaikɛ̀ a gyafↄↄgↄↄ iai yã́iɛ. \s1 Lá Ablahaũ Lua náaikɛ̀ \p \v 13 Lua lɛgbɛ̃̀ Ablahaũɛ ń aà buiↄ à mɛ̀ dṹnia a gↄ̃ ń pↄ́ ũ.\f + \fr 4.13 \fr*\ft Daa 17.4-6, 22.17-18, Gal 3.29\ft*\f* I kɛ aà ikoyã kũa yã́i no, kɛ́ Lua tò yã́ bↄ̀aànↄ na a náai pↄ́ a kɛ̀ yã́iɛ. \v 14 Tó gbɛ̃́ pↄ́ aa ikoyã kũaↄ mɛ́ aa kible, dↄ̃ luanaaikɛa ài vĩo, mɛ́ Lua lɛgbɛ̃a kɛ̀ famaɛ,\f + \fr 4.14 \fr*\ft Gal 3.18\ft*\f* \v 15 asa ikoyã ì mↄ́ ń Lua pↄkũmaoɛ. Gu pↄ́ ikoyã kúuo, tàae líↄ ku we sↄ̃o. \v 16 Ayãmɛto pↄ́ pↄ́ Lua a lɛgbɛ̃̀ eaá aà náaikɛa yã́ɛ, kɛ́ àↄ dɛ aà gbɛ̃kɛyã ũ. Beewa lɛgbɛ̃apiá Ablahaũ buipiↄ píi pↄ́ɛ, i kɛ gbɛ̃́ pↄ́ aa Mↄizi ikoyã kũa ńtɛ̃ɛↄ no, ń gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ Lua náaikɛ lán Ablahaũwaↄɛ lↄ. Ablahaũá wápii deziɛ.\f + \fr 4.16 \fr*\ft Gal 3.7\ft*\f* \v 17 A dɛ wá dezi ũ Lua kĩ́i, lá a kɛ̃a láuwa. Lua mɛ̀ a aà dìlɛ bui dasiↄ dezi ũ. Ablahaũ Lua pↄ́ ì wɛ̃ni kpa gɛↄwa ì to pↄ́ pↄ́ kú yãaoↄ àↄ ku\f + \fr 4.17 \fr*\ft Daa 17.5\ft*\f* náaikɛ̀. \v 18 À Lua náaikɛ̀, à wɛdↄ̀ pↄ́ pↄ́ gbɛ̃e wɛ́ dↄiozi, ↄ̃ à gↄ̃̀ bui dasiↄ dezi ũ lá Lua òɛ̀wa à mɛ̀, aà buiↄ aaↄ dasi lán saanaↄwa.\f + \fr 4.18 \fr*\ft Daa 15.5\ft*\f* \v 19 Ablahaũ kà wɛ̃̀ basↄo taawa. Baa tó à làasookɛ̀ a gↄ̃ɛkɛbↄsaiwa ń Sala nɛasakpɛ kákaao, aà luanaaikɛa lí busao.\f + \fr 4.19 \fr*\ft Daa 17.17\ft*\f* \v 20 Ìli seakɛ lɛ́ pↄ́ Lua gbɛ̃̀ɛwao, i gí Lua náaikɛio, ↄ̃ à gbãa'è a luanaaikɛawa à Lua tↄbↄ̀, \v 21 asa a dↄ̃ a fɛ̃a vĩo, Lua gbãa kà à lɛ́ pↄ́ á gbɛ̃̀pi kɛ. \v 22 Ayãmɛto Lua tò yã́ bↄ̀aànↄ na. \v 23 Wi yã́ bↄaaànↄ napi kɛ̃ aà yã́i adoo, \v 24 wa kɛ̃̀ wá gbɛ̃́ pↄ́ Lua a to yã́ bↄwanↄ naↄ yã́iɛ lↄ, wá gbɛ̃́ pↄ́ wálɛ Lua pↄ́ wá Dii Yesu bↄ̀ gau náaikɛↄ. \v 25 Lua aà kpàmá kɛ́ à e wá tàaeↄ kɛ̃́wá yã́iɛ,\f + \fr 4.25 \fr*\ft Isa 53.4-5\ft*\f* ↄ̃ à aà bↄ̀ gau, kɛ́ yã́ e bↄwanↄ na yã́i. \c 5 \s1 Kɛa na ń Luao \p \v 1 Lá Lua tò yã́ bↄ̀wanↄ na a náai pↄ́ wálɛ kɛ yã́i, wá naaànↄ sa ń wá Dii Yesu Kilisi gbãao. \v 2 Aà náaikɛa guu wa zɛ'è aà sabai wa gɛ̃ Lua gbɛ̃kɛ pↄ́ wá kuopi guu, ↄ̃ wálɛ pↄnakɛ ń Lua gawi pↄ́ wá wɛ́ dↄio. \v 3 I kɛ bee ado no, wálɛ pↄnakɛ ń wá taasikɛao lↄ, kɛ́ wá dↄ̃ taasikɛa ì mↄ́ ń mɛnao, \v 4 mɛna ì mↄ́ ń dàa maao, dàa maa ì mↄ́ ń wɛdↄa Luazio, \v 5 mɛ́ wɛdↄa Luazipi fama vĩo, asa Lua a Nisĩna pìsi wá nↄ̀sɛu, ↄ̃ a tò wá dↄ̃̀ a yewázi. \v 6 Wá gbãasai guu Kilisi gà wá vãikɛnaↄ wá gbɛu gↄↄ pↄ́ Lua dìlɛwa. \v 7 Baa gaa gbɛ̃maa gbɛu àao. Tó gbɛ̃́ a we ga gbɛ̃maa gbɛu, wá dↄ̃o, \v 8 ↄ̃ Lua ↄ̀lↄwɛ̃ɛ lá á yewázi, asa wá duundekɛ guu ↄ̃ Kilisi gà wá gbɛu. \v 9 Lá wa bↄ maa sa Kilisi au yã́i, Kilisipi wá sia Lua pↄkũmawa sea vĩ lↄe? \v 10 Yãa wá ĩ́i ń Luaoɛ, ↄ̃ wa kɛaànↄ na aà Nɛ́ gaa yã́i. Lá wa kɛaànↄ na sa, wá suabaa aà kua wɛ̃ni guu yã́i sea vĩ lↄe? \v 11 I kɛ beeɛ adoo, wálɛ pↄnakɛ ń Luao lↄ ń wá Dii Yesu Kilisi pↄ́ tò wa kɛaànↄ na gbãao. \s1 Kilisi yãlɛɛũa ń Adamuo \p \v 12 Gbɛ̃́ mɛ̀ndo mɛ́ tò duuna gɛ̃̀ dṹnia guu,\f + \fr 5.12 \fr*\ft Daa 3.6\ft*\f* ↄ̃ duuna ga ì.\f + \fr 5.12 \fr*\ft Daa 2.17\ft*\f* Beewa ga lì gbɛ̃́piia, kɛ́ gbɛ̃́pii duunakɛ̀ yã́i. \v 13 Duuna ku dṹnia guu e Lua ikoyã àↄ gɛ́ mↄ́i. Gↄↄ pↄ́ ikoyã kuo, Lua i duuna yãdao, \v 14 ãma sɛa Adamuwa e à gɛ̀ pɛ̀ Mↄiziwa ga ikokɛ̀ gbɛ̃́piiwa, baa gbɛ̃́ pↄ́ aai duunakɛ lán Adamu zãayãwawaoↄ. Adamupiá gbɛ̃́ pↄ́ a mↄ taaɛ. \p \v 15 Ãma Lua gba muaa ń Adamu tàaeoo, asa lá dasi gà Adamu ado zãa yã́wa yã́i, Lua gbɛ̃kɛ ń a gba pↄ́ lì dasila Yesu Kilisi ado gbɛ̃kɛ yã́io dɛ beea. \v 16 Lua gba muaa ń gbɛ̃́ mɛ̀ndo duunapioo. Tàae mɛ̀ndopi mɛ́ mↄ̀ ń yã́kpalɛkɛao, ↄ̃ yã́ zↄ̃̀lɛ gbɛ̃nazĩnaↄwa. Tàaeↄ mↄ̀ ń Lua gbɛ̃kɛkɛanɛ́o, ↄ̃ yã́ bↄ̀ ń gbɛ̃́ↄ na. \v 17 Lá Adamu ado tàae mɛ́ tò ga ikokɛ̀, Yesu Kilisi ado yã́ pↄ́ à mↄ̀ò zↄ̃ↄ dɛ beea. Aà yã́i gbɛ̃́ pↄ́ Lua gbɛ̃kɛkɛ̀nɛ́ a tò yã́ bↄ̀ńnↄ na gba ũↄ kible àizãna guu. \v 18 Beewa lá tàae mɛ̀ndopi tò yã́ zↄ̃̀lɛ bui píiwa, màa lↄ maakɛa mɛ̀ndopi ì to bui píi bↄ maa, aai àizãnable. \v 19 Lá gbɛ̃́ mɛ̀ndo swã́gbãa mɛ́ tò dasi gↄ̃̀ duundeↄ ũ, màa lↄ gbɛ̃́ mɛ̀ndo yãmaa mɛ́ a to dasi bↄ maa. \v 20 Ikoyã mↄ̀ kɛ́ tàae e àↄ kã́fĩ yã́iɛ. Lá duuna lɛ́ kã́fĩ, Lua gbɛ̃kɛ ìↄ diadiɛ. \v 21 Lá duuna kiblea mↄ̀ ń gao, màa lↄ Lua gbɛ̃kɛ kiblea ì to wà bↄ maa, wí àizãnable ń wá Dii Yesu Kilisi gbãao. \c 6 \s1 Wá naa Kilisiwa \p \v 1 Wá o kpelewa ni? Wá gi wàↄ tɛ duunawa kɛ́ Lua gbɛ̃kɛ e àↄ kã́fĩ yã̀? \v 2 Ó'o! Aawo! Wá gbɛ̃́ pↄ́ wá dɛ gɛↄ ũ duuna yã́ musu, kpelewa wá gi wàↄ tɛ duunawa lↄi? \v 3 Wá gbɛ̃́ pↄ́ wa da'ilɛkɛ̀ Kilisi Yesu pↄ́ ũↄ, á dↄ̃ kɛ́ wá sãnuaànↄ aà ga guuo lé? \v 4 Wa gaaànↄ, wà wá vĩ́aànↄ da'ilɛkɛa guu, lá Kilisi bↄ̀ gau ń a Mae gbãa gawideo, kɛ́ wápiↄ sↄ̃ wàↄ kú ń wɛ̃ni dafuo màa.\f + \fr 6.4 \fr*\ft Kls 2.12\ft*\f* \v 5 Lá wa naawà lán sàwakula ń gbalaowa aà ga guu, wá gↄ̃aànↄ màa aà vua guu lↄ. \v 6 Wá dↄ̃ kɛ́ wà wá kua zi pà lipãakↄ̃awa ń Kilisio, wá mɛ̀ duunde i midɛ, kɛ́ wásu wàↄ zↄble duunaɛ lↄo, \v 7 asa gbɛ̃́ pↄ́ gà bↄ̀ duuna yã́uɛ. \v 8 Lá wa ga ń Kilisio, wá a náai vĩ kɛ́ wáↄ kuaànↄ lↄ. \v 9 Wá dↄ̃ lá Kilisi bↄ̀ gau, a gaa vĩ lↄo, ga iko vĩwà lↄo. \v 10 Asa kɛ́ à gà, à gà duuna yã́ musu gɛ̃n doɛ, mɛ́ lá a ku tia, a ku Lua pↄ́ ũ. \v 11 Màa ápiↄ sↄ̃, à ázĩa dilɛ gɛↄ ũ duuna yã́ musu, íↄ ku Lua pↄ́ ũ naa Kilisi Yesuwa. \v 12 A yã́i ásu to duuna kible á mɛ̀ gɛwa, a dↄ́ɛ'ĩi dↄaaɛ́ lↄo. \v 13 Ásu à á mɛgue kpa duunawa vãikɛbↄ ũo. À ázĩa kpa Luawa gàbↄↄ ũ, í á mɛguↄ kpawà yãmaakɛbↄↄ ũ. \v 14 Ásu to duuna àↄ iko vĩwá lↄo, asa á na ikoyã ↄzĩo, sema Lua gbɛ̃kɛ. \p \v 15 Kpelewan wei? Lá wá kú ikoyã ↄzĩ lↄo, sema Lua gbɛ̃kɛ ↄzĩ, wáↄ tɛ duunawa yã̀? Ó'o! Aawo! \v 16 Á dↄ̃ tó a ázĩa kpà gbɛ̃́wa, álɛ misiilɛɛ̀, á dɛ ade zↄ ũo lé? Tó duuna a ázĩa kpàwà, á gaɛ. Tó a misìilɛ Luaɛ sↄ̃, á bↄ maa. \v 17 Wa sáaukɛ̀ ń Luao, asa duuna zↄↄn á ũ yãa, ↄ̃ a misìilɛ yã́ pↄ́ wa dàɛ́ zɛ́zɛɛ ń nↄ̀sɛmɛndoo. \v 18 A bↄ duuna yã́u, a gↄ̃ maakɛa zↄↄ ũ. \v 19 Málɛ bee o gbɛ̃nazĩna yã'oawa á gbãasai yã́iɛ. Lá a á mɛ kpà yãa gbãsĩ ń yãvãiↄwa zↄↄ ũ, a vãikɛ̀, màa tia lↄ à á mɛ kpa maakɛawa zↄↄ ũ, á kua iↄ adoa. \v 20 Kɛ́ á dɛ duuna zↄↄ ũ yãa, á bàa kú ń yãmaakɛaoo. \v 21 Ài kpele á è yã́ pↄ́ á kɛ̀ yãa, à kɛ̀ɛ́ wíyã ũ tiaↄ musui? Yã́piↄ midɛaá gaɛ. \v 22 Tiasa lá a bↄ duuna yã́u, álɛ zↄble Luaɛ, ài pↄ́ á e mɛ́ kua adoa pↄ́ a midɛ ń wɛ̃ni láasaio ũ. \v 23 Duuna aseaá gaɛ, ãma gba pↄ́ Lua ì dawɛ̃ɛ naa wá Dii Kilisi Yesuwa guu mɛ́ wɛ̃ni láasai ũ. \c 7 \s1 Wá kú Mↄizi ikoyã ↄzĩ lↄo \p \v 1 Ma gbɛ̃́ↄ, málɛ yã'oɛ́ lán gbɛ̃́ pↄ́ Mↄizi ikoyã dↄ̃ↄwa. Á dↄ̃ kɛ́ ikoyãpi iko vĩ gbɛ̃́wa gↄↄ pↄ́ a ku noa? \v 2 Màa ikoyãpi nↄzãe yè a zã́wa gↄↄ pↄ́ a bɛ̃́ɛ. Tó gↄ̃ gà, ↄ̃ ikoyãpi ì polowà. \v 3 Gↄↄ pↄ́ aà zã́ kú, tó à gↄ̃̀ gↄ̃ pãle pↄ́ ũ, wa oɛ̀ dↄ́ɛ'ĩideɛ. Tó aà zã́ gàɛ sↄ̃, ikoyãpi pòlowàn we. Tó à gↄ̃̀ gↄ̃ pãle pↄ́ ũ sa, beeá dↄ́ɛ'ĩi yã́n lↄo. \v 4 Màa ápiↄ sↄ̃ ma gbɛ̃́ↄ, a ga ikoyã musu Kilisi mɛ guu, ↄ̃ a gↄ̃ gbɛ̃́ pↄ́ bↄ̀ gaupi pↄ́ ũ, kɛ́ wà e kã́fĩakɛ Luaɛ. \v 5 Kɛ́ wá dàa dↄ̀aawɛ̃ɛ yãa, ikoyã mɛ́ tò duuna ni wá dɛ́ wá mɛ guu, ↄ̃ wa kã́fĩakɛ̀ gaɛ. \v 6 Tia sↄ̃ wa ga pↄ́ pↄ́ wá kṹ zↄ ũpi yã́ musu, wa bↄ ikoyãu, ↄ̃ wálɛ zↄble Luaɛ zɛ́ dafu guu ń aà Nisĩna gbãao, i kɛ ikoyã lá zɛ́ zi no. \p \v 7 Wá o kpelewa ni? Lua ikoyãá duuna yã̀? Aawo bá! Ikoyãpi mɛ́ tò ma duuna dↄ̃̀. Tó ikoyã i mɛ wasu pↄ́ bĩikɛoo,\f + \fr 7.7 \fr*\ft Bↄa 20.17\ft*\f* dↄ̃ mi dↄ̃ lá pↄ́ bĩikɛa dɛo. \v 8 Duuna zɛkĩi è yã́ pↄ́ Lua dìlɛpiwa, ↄ̃ a tò pↄ́pii ni ma dɛ. Asa kɛ́ má ikoyã dↄ̃o, duuna dɛmɛɛ yãe ũo. \v 9 Yãa kɛ́ má ikoyã dↄ̃o, má bɛ̃́ɛɛ. Kɛ́ ma yãdilɛapi mà, duuna vù iu, \v 10 ↄ̃ ma ga. Yãdilɛa pↄ́ dɛ à wɛ̃ni kpaapi ga ìmɛɛ. \v 11 Duuna zɛkĩi è yãdilɛapiwa, ↄ̃ à ma sãsã à ma dɛ yã́pi sabai. \v 12 Beewa ikoyãpi kua adoa, mɛ́ yã́ pↄ́ Lua dìlɛpi kua adoa, a zɛvĩ mɛ́ a maa. \v 13 Yãmaa mɛ́ tò ma gaa? Aawo bá! Kɛ́ duuna e bↄ gupuau, ↄ̃ à yãmaa mↄaokɛ̀, a tò ma ga. Beewa wa duuna dↄ̃̀ duuna ũ yãdilɛapi sabai. \s1 Zĩkaa ń duunao \p \v 14 Wá dↄ̃ kɛ́ ikoyãpiá Lua yã́ɛ. Mapi sↄ̃, dàaden ma ũ, má na duuna ↄzĩ. \v 15 Miliↄ yã́ pↄ́ málɛ kɛ gbadↄ̃o, asa mili yã́ pↄ́ má ye mà kɛ kɛo, yã́ pↄ́ má ye mà kɛo ↄ̃ mi kɛ.\f + \fr 7.15 \fr*\ft Gal 5.17\ft*\f* \v 16 Tó yã́ pↄ́ má kɛ̀ i kpaaĩ ń ma pↄeãoo, ma we ikoyãpi maakɛi. \v 17 I kɛ mámɛ málɛ kɛo, duuna pↄ́ kú ma guuɛ. \v 18 Má dↄ̃ yãmaa ku ma guuo, ma dàa maao. Miↄ ye mà yãmaakɛ, ãma mili fↄ̃ má kɛ̀o. \v 19 Yãmaa pↄ́ má ye mà kɛ, mili kɛo. Yãvãi pↄ́ má yeio ↄ̃ mi kɛ. \v 20 Tó yã́ pↄ́ má yeio ↄ̃ málɛ kɛ, i kɛ mámɛ málɛ kɛo, duuna pↄ́ kú ma guuɛ. \v 21 Má è tó má ye mà maakɛ, vãi mɛ́ ì dↄaamɛɛ. \v 22 Lua ikoyã mɛ́ ì kɛmɛɛ na ma sↄ̃ guu, \v 23 ãma má è iko pãle ku ma mɛ guu, ìↄ zĩka ń iko pↄ́ kú ma nↄ̀sɛ guuo, a tò má na duuna iko pↄ́ kú ma mɛ guu ↄzĩ. \v 24 Ma wɛ̃nade ia, démɛ a ma si ma mɛ̀ gɛɛ beewai? \v 25 Ma sáaukɛ̀ ń Luao! Ń wá Dii Yesu Kilisi gbãao. Beewa ↄ̃ mi zↄble Lua ikoɛ ma làasoo guu, mɛ́ mi zↄble duuna ikoɛ ma dàa guu. \c 8 \s1 Zĩblea ń Lua Nisĩna gbãao \p \v 1 Yã́ a zↄ̃lɛ gbɛ̃́ pↄ́ aa naa Kilisi Yesuwaↄwa lↄo, \v 2 asa naa Kilisi Yesuwa Lua Nisĩna Wɛ̃nikpamade gbãa ma bↄ gbãa pↄ́ duuna ń gao lɛ́ mↄmɛɛ guu. \v 3 Yã́ pↄ́ Mↄizi ikoyã i fↄ̃ kɛ̀o gbɛ̃nazĩna gbãasaikɛ yã́i Lua kɛ̀. À azĩa Nɛ́ zĩ̀ gbɛ̃nazĩna ũ lán wá duundeↄwa duuna woloawá yã́i, ↄ̃ à widà duunawa a Nɛ́ mɛpi guu, \v 4 kɛ́ yã́ pↄ́ ikoyã lɛ́ wɛɛlɛ sĩana kɛ wá gbɛ̃́ pↄ́ wá dàa lɛ́ dↄaawɛ̃ɛ lↄo, sema Lua Nisĩnaↄwa. \v 5 Gbɛ̃́ pↄ́ an dàa lɛ́ dↄaanɛ́ↄ ì laaidↄ ń dàa yã́wa. Gbɛ̃́ pↄ́ Lua Nisĩna lɛ́ dↄaanɛ́ↄ ì laaidↄ Lua Nisĩna yã́wa. \v 6 Laaidↄa dàa yã́waá gaɛ. Laaidↄa Lua Nisĩna yã́waá wɛ̃ni ń aafiaoɛ. \v 7 Laaidↄa dàa yã́waá ĩ́isɛa ń Luaoɛ. Ade lí misiilɛ Lua ikoyãɛo, a fↄ̃ seo. \v 8 Gbɛ̃́ pↄ́ an dàa lɛ́ dↄaanɛ́ↄ yã́ lí ká Luaguo. \p \v 9 Ápiↄ sↄ̃, á dàa lɛ́ dↄaaɛ́o, sema Lua Nisĩna, tó a kú á guu sĩana. Tó gbɛ̃́ Kilisi Nisĩna vĩ sↄ̃o, a dɛ Kilisi gbɛ̃́ ũo. \v 10 Tó Kilisi kú á guu, baa tó á mɛ dɛ gɛ ũ duuna yã́i, Lua Nisĩna dɛɛ́ wɛ̃ni ũɛ,\f + \fr 8.10 \fr*\ft Zãa 6.63\ft*\f* kɛ́ Lua tò yã́ bↄ̀ánↄ na yã́i. \v 11 Tó Lua pↄ́ Yesu bↄ̀ gau Nisĩna kú á guu,\f + \fr 8.11 \fr*\ft 1Kln 3.16\ft*\f* Lua pↄ́ Kilisipi bↄ̀ gau a wɛ̃ni kpá á mɛ̀ gɛpiwa ń a Nisĩna pↄ́ kú á guu gbãao. \p \v 12 Ayãmɛto ma gbɛ̃́ↄ, wá tɛ́ wá dàai teasi no. \v 13 Tó á tɛ́ á dàai, á gaɛ. Tó a á yãvãikɛaↄ mìdɛ ń Lua Nisĩna gbãao sↄ̃, áↄ ku. \v 14 Gbɛ̃́ pↄ́ Lua Nisĩna ì dↄaanɛ́ↄ mɛ́ Lua nɛ́ↄ ũ. \v 15 Asa tã́a pↄ́ ì to wà zↄble ń vĩao mɛ́ diɛ́o, Lua Nisĩna pↄ́ tò a gↄ̃ Lua nɛ́ↄ ũ ↄ̃ á vĩ, ↄ̃ wi wiilɛ Luawa ń aà gbãao wi mɛ: Baa, wá Mae.\f + \fr 8.15 \fr*\ft Maa 14.36\ft*\f* \v 16 Nisĩnapi mɛ́ ì owɛ̃ɛ wá sↄ̃u Lua nɛ́ↄn wá ũ. \v 17 Lá nɛ́ↄn wá ũ, àizɛɛblenaↄn wá ũ. Lua àizɛɛblenaↄn wá ũ, wá ble sãnu ń Kilisioɛ. Tó wa taasikɛ̀aànↄ, wáↄ kuaànↄ aà gawi guu.\f + \fr 8.17 \fr*\ft Gal 4.5-7\ft*\f* \s1 Wɛdↄa Lua gawii \p \v 18 Má è wá fↄ̃ gↄↄɛ bee taasi lɛɛũ ń gawi pↄ́ Lua a bↄowɛ̃ɛoo. \v 19 Lua pↄkɛaↄ píi wɛ́ dↄ aà nɛ́ↄ bↄa gupuaui láasai. \v 20 Asa Lua tò a pↄkɛaↄ píi gↄ̃̀ dↄ̀ↄsaiɛ.\f + \fr 8.20 \fr*\ft Daa 3.17-19\ft*\f* I kɛ an pↄeã no, Lua mɛ́ kɛ̀ màa, kɛ́ wɛdↄaaàzi guu \v 21 dṹnia a bↄ ↄ̃̀ↄkpaa pↄ́ àlɛ zↄbleɛ̀u, i dɛ̀ɛpoo Lua nɛ́ↄ gawi guu. \v 22 Wá dↄ̃ Lua pↄkɛaↄ píi lɛ́ aaukɛ ń wãwão e tia. \v 23 I kɛ dṹnia ado no, wá gbɛ̃́ pↄ́ wa Lua Nisĩna è gba sɛ̃́ia ũↄ, wálɛ aaukɛ kpã́ikpãi sↄ̃ e Lua àↄ gɛ́ wá boi, i wá sí a nɛ́ↄ ũ.\f + \fr 8.23 \fr*\ft 2Kln 5.2-4\ft*\f* \v 24 Lua wá suabà, kɛ́ wà wɛdↄ beei. Pↄ́ pↄ́ wa è ń wɛ́oá wɛdↄia yã́ɛ lↄo. Démɛ ì wɛdↄ pↄ́ pↄ́ a èi lↄi? \v 25 Tó wá wɛ́ dↄ pↄ́ pↄ́ wi eozi sↄ̃, wiↄ dã́ ń mɛnaoɛ. \p \v 26 Beewa sↄ̃ Lua Nisĩna ì dↄwálɛ wá gbãasai guu, asa wá wabikɛa dↄ̃ a zɛ́wao, ↄ̃ Lua Nisĩna ì kulɛkɛwɛ̃ɛ Luaɛ ń aau pↄ́ a yã́ gɛ̃̀ oaao. \v 27 Lua ì nↄ̀sɛ guu e, mɛ́ a a Nisĩna làasoo dↄ̃, asa Lua Nisĩna ì kulɛkɛ Lua gbɛ̃́ↄnɛ lá Lua yeiwaɛ. \v 28 Wá dↄ̃ kɛ́ yã́pii ì bↄ maa gbɛ̃́ pↄ́ ye Luaziↄnɛ, gbɛ̃́ pↄ́ à ń sisi à ń sɛ́ lá àlɛ yáwaↄ. \v 29 Asa Lua dìlɛ za káau gbɛ̃́ pↄ́ a dↄaa ń dↄ̃ↄ bↄ a Nɛ́wa, kɛ́ aàↄ dɛ vĩ̀i ũ dãuna dasiↄnɛ. \v 30 Gbɛ̃́ pↄ́ à ń dílɛ za káaupiↄ ↄ̃ à ń sisi, ↄ̃ a tò yã́ bↄ̀ ń gbɛ̃́ pↄ́ à ń sisipiↄ na, ↄ̃ à a gawi lì gbɛ̃́ pↄ́ a tò yã́ bↄ̀ńnↄ napiↄnɛ. \p \v 31 Wá o kpelewa yã́ beeↄ musu ni? Lá Lua zɛ̀wanↄ, démɛ a bↄ wá kpɛi? \v 32 Lá i gí ń azĩa Nɛ́oo, à aà kpà wápii yã́i, a wá gba pↄ́pii lↄo lé? \v 33 Démɛ a bↄbↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń sɛ́ↄi? Luapi mɛ́ tò yã́ bↄ̀wanↄ na. \v 34 Démɛ a yãdawálai? Kilisi Yesu gà à ɛ̀a vù. A ku Lua ↄplaai, àlɛ kulɛkɛɛ̀wɛ̃ɛ. \v 35 Bↄ́mɛ a wá kɛ̃́ Kilisi yeawáziwai? Taasi ge wɛ́tɛ̃a ge ĩadama ge nↄana ge taasidekɛ ge kai ge fɛ̃nda, an kee a fↄ̃́e? \v 36 A ku lá guu wà mɛ̀: \q1 N yã́i wá kú ga lɛ́zĩ za kↄↄ e oosi, \q1 wì wá dilɛ lán sã pↄ́ wa ń kòlokpaↄwa.\f + \fr 8.36 \fr*\ft Soũ 44.23\ft*\f* \m \v 37 Yã́ beeↄ píi guu wálɛ zĩble àannↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ yewázi gbãao. \v 38 Asa má dↄ̃ sã́asã kɛ́ ga ge wɛ̃ni ge malaikaↄ ge tã́aↄ ge tia yã́ ge zia yã́ ge gbãadeↄ \v 39 ge musupↄↄ ge zĩ́lɛpↄↄ ge Lua pↄkɛa pãleↄ, an kee a fↄ̃ wá kɛ̃́ Lua yeawáziwa naa wá Dii Kilisi Yesuwa guuo. \c 9 \s1 Lua Isailiↄ sɛa \p \v 1 Málɛ sĩana'o naa Kilisiwaɛ, málɛ ɛɛtoo. Lua Nisĩna pↄ́ dↄ̀aa ma làasooɛ mɛ́ dɛmɛɛ yã́pi seelade ũ. \v 2 Ma pↄsia kɛ̀ zài, ma nↄ̀sɛ ìↄ yaa gↄↄpiiɛ. \v 3 Má fↄ̃ wabikɛ Luawa aà ma kɛ̃ Kilisiwa, aà láaikɛa ma Isaili deeↄ gbɛu. \v 4 Ampiↄ ↄ̃ Lua ń sɛ́ a nɛ́ↄ ũ,\f + \fr 9.4 \fr*\ft Bↄa 4.22\ft*\f* à a gawi ↄ̀lↄnɛ́, aà bàa kúńnↄ, à a ikoyã kpàmá, à lousisia dànɛ́, à lɛgbɛ̃̀nɛ́. \v 5 Aa dɛ Lua gbɛ̃́ káauↄ buiↄ ũ, mɛ́ an bui guu ↄ̃ Kilisi pↄ́ dɛ pↄ́piia bↄ̀u gbɛ̃nazĩna ũ. Ɔ̃mɛ Lua pↄ́ kũ̀ wàↄ a sáaukpa gↄↄpii ũ. Ãmi. \p \v 6 I kɛ yã́ pↄ́ Lua ò lɛ̀lɛ pã no, asa Isaili píi mɛ́ Isaili zálala ũo. \v 7 I kɛ Ablahaũ bui píi mɛ́ Ablahaũpi nɛ́ↄ ũ Luaɛo, asa Lua ò Ablahaũɛ à mɛ̀, Izaaki buiↄ ↄ̃ wàli onɛ́ aà buiↄ.\f + \fr 9.7 \fr*\ft Daa 21.12\ft*\f* \v 8 Beewa i kɛ nɛ́ pↄ́ à ń í ń pↄeãoↄ mɛ́ Lua nɛ́ↄ ũo, nɛ́ pↄ́ à ń í Lua lɛgbɛ̃a musuↄ mɛ́ dɛ buipiↄ ũ. \v 9 Asa Lua lɛgbɛ̃̀ à mɛ̀: Má ɛa mↄ zii maa'i, Sala i nɛ'i gↄ̃ɛ ũ.\f + \fr 9.9 \fr*\ft Daa 18.10\ft*\f* \v 10-12 I kɛ beeɛ adoo. Lua ì gbɛ̃́ↄ sɛ lá àlɛ yáwaɛ, i kɛ an yãkɛa yã́i no, kɛ́ à ń sisiɛ. Beewa kɛ́ Lɛbɛka sìaↄ nↄsì ń wá dezi káau Izaakio, e àↄ gɛ́ ń ii, e aaↄ gɛ́ maa ge vãikɛi, Lua ò Lɛbɛkaɛ a pↄ́ bↄ̀ káau a gↄ̃ nɛ́ ũ gbɛ̃́ zã́ɛ.\f + \fr 9.10-12 \fr*\ft Daa 25.23\ft*\f* \v 13 Lá a kɛ̃a láuwa wà mɛ̀: \q1 Má ye Yakↄbuzi, \q1 Esau sↄ̃, má yeio.\f + \fr 9.13 \fr*\ft Mal 1.2-3\ft*\f* \p \v 14 Wá o kpelewa ni? Yãvãi ku Lua kĩ́i yã̀? Aawo bá! \v 15 Asa a ò Mↄiziɛ, \q1 gbɛ̃́ pↄ́ á ye sùuukɛaànↄ ↄ̃ á kɛ, \q1 mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ á ye wɛ̃nadↄ̃ɛ̀ ↄ̃ á dↄ̃ɛ̀.\f + \fr 9.15 \fr*\ft Bↄa 33.19\ft*\f* \m \v 16 Ayãmɛto Lua gbɛ̃́ↄ sɛa i bↄ gbɛ̃nazĩna pↄeã guuo ge an kↄaikɛa, à bↄ̀ Lua sùuu guuɛ. \v 17 Asa lá guu Lua ò Falaↄ̃ↄɛ à mɛ̀: Ma n kpa kpalau kɛ́ mà a gbãa ↄlↄ gbɛ̃́ↄnɛ n musuɛ, ma tↄ́ i li dṹniaa píi.\f + \fr 9.17 \fr*\ft Bↄa 9.16\ft*\f* \v 18 Beewa gbɛ̃́ pↄ́ a ye sùuukɛaànↄ ì kɛaànↄɛ, mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ a ye aà swã́gbãa kṹ, ì kṹ. \p \v 19 Á gbɛ̃e a ma la, bↄ́yãi Lua lɛ́ gbɛ̃́ↄ tàae e lↄi? Démɛ a fↄ̃ gi Lua pↄeãi? \v 20 N gbɛ̃nazĩna ia, dén n ũ n gbasa n yã́zãsì Luawai? Oo a a bona la, bↄ́yãi n ma bo kɛ́waia?\f + \fr 9.20 \fr*\ft Isa 45.9\ft*\f* \v 21 Oobona zɛvĩ à oo swãde ń oo swãsaio bo ń gĩ̀ doũ pↄ́ á tòtooo lé? \v 22 Tó Lua ye à a pↄkũma ↄlↄnɛ́ kɛ́ aa a gbãa dↄ̃, mɛ́ à mɛna zↄ̃ↄ kɛ̀ ń gbɛ̃́ pↄ́ dɛ à pↄkũmabↄbↄmá à ń kaalɛↄ sↄ̃ bɛ! \v 23 Tó à bee kɛ̀, kɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ dɛ à sùuukɛńnↄ à dↄ̀aa ń kɛkɛ aa gɛ̃ a gawi guuↄ a gawi zↄ̃ↄ dↄ̃ɛ sↄ̃ bɛ! \v 24 Gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń sisi à ń sɛ́piↄn wá ũ. I kɛ Yudaↄnɛ ńdoo, ń buipãleↄɛ sↄ̃. \v 25 Lá Lua ò ãnabi Ozee lá guuwa à mɛ̀: \q1 Bui pↄ́ dɛ ma gbɛ̃́ↄ ũoↄ ↄ̃ má onɛ́ ma gbɛ̃́ↄ. \q1 Bui pↄ́ má yeńzioↄ ↄ̃ máↄ yeńzi.\f + \fr 9.25 \fr*\ft Oze 2.25\ft*\f* \q1 \v 26 Gua pↄ́ Lua ònɛ́ aa dɛ a gbɛ̃́ↄ ũo, \q1 we wa ounɛ́ Lua bɛ̃́ɛpi nɛ́ↄ.\f + \fr 9.26 \fr*\ft Oze 2.1\ft*\f* \m \v 27 Isaia wiilɛ̀ Isailiↄ yã́ musu à mɛ̀: \q1 Baa tó Isailiↄ dasi lán ísialɛ ũfãawa, \q1 an kↄ̃naↄ mɛ́ a bↄ. \q1 \v 28 Asa Dii a yã́ pↄ́ a ò kɛ dṹniau, \q1 mɛ́ a a midɛ zɛzɛsaiɛ.\f + \fr 9.28 \fr*\ft Isa 10.22-23\ft*\f* \m \v 29 Lá Isaia dↄ̀aa òwa à mɛ̀: \q1 Tó Dii Zĩgↄ̃de i wá buieↄ to yãao, \q1 dↄ̃ wa gↄ̃ lán Sↄdↄũdeↄwa, \q1 wí bↄ Gↄmↄↄdeↄwa.\f + \fr 9.29 \fr*\ft Isa 1.9\ft*\f* \s1 Isailiↄ gia Kilisi baonai \p \v 30 Wá o kpelewaɛ sa? Buipãleↄ lɛ́ wɛɛlɛ Lua to yã́ bↄńnↄ nao, ↄ̃ a tò à bↄ̀ńnↄ na. A tò yã́ bↄ̀ńnↄ na a náai pↄ́ aa kɛ yã́iɛ. \v 31 Isailiↄ sↄ̃ aalɛ wɛɛlɛ Lua to yã́ bↄńnↄ na ikoyã musu, ↄ̃ i bↄńnↄ nao. \v 32 Bↄ́yãi ni? Kɛ́ aa ye Lua to yã́ bↄńnↄ na an yãkɛa yã́ yã́iɛ, i kɛ aà náaikɛa yã́i no. Aa gɛ̃mbↄlɛ gbɛ pↄ́ ì ń pã́lɛwa, \v 33 lá a kɛ̃a láuwa: \q1 Gwa, málɛ gbɛ pↄ́ ì to wà gɛ̃mbↄlɛ dilɛ Siↄna, \q1 gbɛsi pↄ́ ì to wà fu. \q1 Wí a gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ aà náaikɛ kũo.\f + \fr 9.33 \fr*\ft Isa 28.16\ft*\f* \c 10 \p \v 1 Ma gbɛ̃́ↄ, yã́ pↄ́ má yei ma sↄ̃ guu, málɛ a wabikɛ Luawa mɛ́ Isailiↄ suabaa ũ. \v 2 Má dɛ a seelade ũ, kɛ́ aa ãiavĩ ń Lua yã́o, ãma an wɛ́ kɛ̃ao. \v 3 Asa aa lá Lua ì to yã́ bↄńnↄ na dↄ̃o, ↄ̃ aaìↄ wɛɛlɛ yã́ bↄńnↄ na ń ńzĩa gbãao. Aai lá Lua ì to yã́ bↄńnↄ na sio. \v 4 Asa Kilisi Mↄizi ikoyã lɛpàpa, ↄ̃ yã́ ìↄ bↄ ń aà náaikɛnaↄ na. \v 5 Lá ikoyã ì to yã́ bↄńnↄ na ↄ̃ Mↄizi ò a taalau à mɛ̀, gbɛ̃́ pↄ́ yã́pi kũa aↄ ku a sabai.\f + \fr 10.5 \fr*\ft Lev 18.5\ft*\f* \v 6 Lá luanaaikɛa ì to yã́ bↄńnↄ na a ò à mɛ̀: \q1 Ńsu o n nↄ̀sɛu, \q1 démɛ a gɛ́ luabɛ à Kilisi pilaio, \q1 \v 7 ge démɛ a gɛ́ bɛdau à Kilisi bↄ gauio. \m \v 8 Yã́ pↄ́ a òn kɛ: \q1 Yã́pi kunnↄ kãi, \q1 a kú ń lɛ́u ń n nↄ̀sɛo.\f + \fr 10.8 \fr*\ft Iko 30.12-14\ft*\f* \b \m Luanaaikɛa yã́ pↄ́ wi a waasokpa ↄ̃n yã́pi ũ. \v 9 Tó ń ò ń lɛ́o gupuau Yesu mɛ́ Dii ũ, mɛ́ ń a náai vĩ n nↄ̀sɛu Lua aà bↄ̀ gau, a n suaba. \v 10 Asa yã́pi náai vĩa nↄ̀sɛu ì to gbɛ̃́ bↄ maa, mɛ́ yã́pi oa ń lɛ́o ì gbɛ̃́ suaba. \v 11 A kɛ̃a Luayãtaalau wà mɛ̀, wí a gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ aà náaikɛ kũo.\f + \fr 10.11 \fr*\ft Isa 28.16\ft*\f* \p \v 12 Yudaↄ ń buipãleↄ dodoa kↄ̃ɛo, asa ampii an Dii doũɛ, ì kã́fĩakɛ a sìsinaↄnɛ píi. \v 13 Asa Dii sìsinaↄ bↄ píiɛ.\f + \fr 10.13 \fr*\ft Yoɛ 3.5\ft*\f* \v 14 Kpelewa aa aà sísi aà náaikɛsaii? Kpelewa aa aà náaikɛ aà yã́ masaii? Kpelewa aa aà yã́ ma waasokɛnasaii? \v 15 Tó wi waasokɛnaↄ zĩmáo, kpelewa aa waasokɛnɛ́i? A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀: Baonakpanaↄ mↄa na.\f + \fr 10.15 \fr*\ft Isa 52.7\ft*\f* \v 16 Ãma gbɛ̃́pii i baonapi sio. Ɔ̃ Isaia mɛ̀: Dii, démɛ wá yã́ sìi? \f + \fr 10.16 \fr*\ft Isa 53.1\ft*\f* \v 17 Beewa luanaaikɛa ì bↄ aà yãmaa kĩ́iɛ, mɛ́ yã́piá Kilisi yã́ɛ. \v 18 Ma mɛ̀ yóo! Aai mao lé? Aa mà. \q1 An lↄↄ tà dṹnia guu píi, \q1 an yã'oa gɛ̀ e tↄↄlɛ lɛ́wa.\f + \fr 10.18 \fr*\ft Soũ 19.4\ft*\f* \m \v 19 Ma mɛ̀ yóo! Isailiↄ i dↄ̃o lé? Mↄizi dↄ̀aa ò à mɛ̀: \q1 Má tó bui pↄ́ aa dɛ ma gbɛ̃́ ũoↄ á pↄ fɛlɛɛ́, \q1 má tó á pↄ pa bui wɛ́siadeↄ yã́ musu.\f + \fr 10.19 \fr*\ft Iko 32.21\ft*\f* \m \v 20 Ɔ̃ Isaia sↄ̃dìlɛ à Lua lɛdↄɛkɛ̀ à mɛ̀: \q1 Gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ ma kĩ́i wɛɛlɛoↄ mɛ́ ma e, \q1 ma azĩa ↄ̀lↄ gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ ma gbɛaoↄnɛ.\f + \fr 10.20 \fr*\ft Isa 65.1\ft*\f* \m \v 21 Isailiↄ yã́ musu sↄ̃ Lua ò: \q1 Za kↄↄ e oosi ma ↄdↄ̀ bui swã́gbãade pↄ́ fɛ̃̀manↄↄzi.\f + \fr 10.21 \fr*\ft Isa 65.2\ft*\f* \c 11 \s1 Lua i Isailiↄ vũaao \p \v 1 Ma mɛ̀ yóo! Lua azĩa gbɛ̃́ↄ vũ̀aa yã̀? Aawo bá! Mapi, Isailin ma ũ. Ablahaũ buin ma ũ Bɛ̃yãmɛɛ bui guu.\f + \fr 11.1 \fr*\ft Flp 3.5\ft*\f* \v 2 Lua i a gbɛ̃́ pↄ́ à dↄ̀aa ń dↄ̃ↄ vũaao. Á Ɛlia yã́ pↄ́ kú lá guuɛ bee dↄ̃o lé? Kɛ́ à gɛ̀ ń Isailiↄ yã́o Lua kĩ́i à mɛ̀: \v 3 Dii, aa n ãnabiↄ dɛ̀dɛ, aa n gbagbakĩiↄ dɛ̀ɛlɛ. Mámɛ ma gↄ̃ mado, ↄ̃ aalɛ ma wɛ.\f + \fr 11.3 \fr*\ft 1Kia 19.10\ft*\f* \v 4 Lua ò Ɛliaɛ kpelewa ni? À mɛ̀ á gbɛ̃́ pↄ́ aai kúlɛ tã́aɛoↄ kũa a pↄ́ ũ gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ sopla (7.000).\f + \fr 11.4 \fr*\ft 1Kia 19.18\ft*\f* \v 5 Màa an kↄ̃na pↄ́ Lua ń sɛ́ a gbɛ̃kɛ guuↄ gↄ̃̀ gbã lↄ. \v 6 Lá à ń sɛ́ a gbɛ̃kɛ guu, i kɛ an yãkɛa yã́i no. Tó màa no, dↄ̃ Lua gbɛ̃kɛaↄ gbɛ̃kɛ ũo. \v 7 Kpelewan wei? Isailiↄ i yã́ pↄ́ wàlɛ wɛɛlɛ eo, ãma an gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń sɛ́ↄ è. Gbɛ̃́ kĩniↄ nↄ̀sɛ tàta, \v 8 lá a kɛ̃a láuwa wà mɛ̀: \q1 Lua kɛmazĩ'ũ kpàńzi, \q1 ↄ̃ an wɛ́ lɛ́ gu'eo, \q1 an swã́ lɛ́ yãmao e ń a gbão.\f + \fr 11.8 \fr*\ft Iko 29.3, Isa 29.10\ft*\f* \m \v 9 Davidi ò lↄ: \q1 To an dikpɛkɛa gↄ̃nɛ́ bai ũ, wà ń kṹ, \q1 to à yã'inɛ́, wà tↄsimá. \q1 \v 10 To an wɛ́ siakũ kɛ́ aasu gu'eo, \q1 to an wó gↄ̃ koolonnↄ gↄↄpii.\f + \fr 11.10 \fr*\ft Soũ 69.23-24\ft*\f* \p \v 11 Ma mɛ̀ yóo! Kɛ́ Isailiↄ fùa, aa lɛ̀lɛ míↄmiↄ yã̀? Aawo bá! An tàaeↄ yã́i Lua buipãleↄ suabà, kɛ́ Isailiↄ nↄ̀sɛ fɛlɛ yã́i. \v 12 Lá an tàaeↄ mɛ́ tò dṹnia kã́fĩa è, mɛ́ an lɛ́lɛa mɛ́ tò buipãleↄ kã́fĩa è, tó Isailipiↄ sù ń pá ziu, wa bee o lↄa? \p \v 13 Málɛ yã'o á buipãleↄnɛ sa. Lá má dɛ zĩna ũ á buipãleↄ kĩ́i, máↄ ma zĩ sáaukpaɛ, \v 14 kɛ́ mà azĩa buiↄ nↄ̀sɛ fɛlɛ, mí ń gbɛ̃eↄ suabaɛ. \v 15 Lá Lua gia Isailiↄzi mɛ́ tò dṹnia kɛ̀anↄ na, tó à ɛ̀a ń sí lↄ, bee aↄ dɛai? Bee aↄ dɛ wɛ̃ni ũ gɛↄnɛɛ. \p \v 16 Tó wà pↄ́wɛn káau kpà Luawa,\f + \fr 11.16 \fr*\ft Nao 15.20-21\ft*\f* a bṹu gↄ̃̀ aà pↄ́ ũɛ. Tó lízĩna dɛ Lua pↄ́ ũ, a gↄ̃naↄ dɛ aà pↄ́ ũ lↄɛ. \v 17 Lua kuli zálala gↄ̃naeↄ zↄ̃̀zↄ̃, ↄ̃ à n gbɛ̃́ pↄ́ ń dɛ kuna lí ũ pɛ̀ an gbɛu, kɛ́ ǹyↄ̃ kú ń kuli maa zĩ́na gbãao. \v 18 Ńsu saka kuli zálala gↄ̃na pↄ́ a zↄ̃̀zↄ̃ↄguo. Kpelewa ńyↄ̃ ĩ́anadãi? Ń kú lízĩna sabaiɛ, i kɛ lízĩna mɛ́ kú n sabaio. \v 19 N mɛ̀ à ligↄ̃napiↄ zↄ̃̀zↄ̃ kɛ́ à n pɛ an gbɛu yã́iɛ. \v 20 Màaɛ, à ń zↄ̃zↄ̃ kɛ́ aai a náaikɛo yã́iɛ. Mpi sↄ̃ n gↄ̃ n luanaaikɛa yã́i. Ńsu wala kɛo. Laaika! \v 21 Lá Lua i gí lí zálala gↄ̃naↄ zↄ̃zↄ̃io, a gí n zↄ̃i sↄ̃o. \v 22 Gwa lá Lua maa mɛ́ a pãsĩ. A pãsĩ ń gbɛ̃́ pↄ́ aa fùwaↄ, mɛ́ a maanɛ, tó n zɛ ń aà maao. Tó màa no, a n zↄ̃ sↄ̃ɛ. \v 23 Tó Isailiↄ ń luanaaikɛsai tò, a ɛa ń pɛ́ n gbɛuɛ, asa a ń pɛa ń gbɛu gbãa vĩ. \v 24 Lua n zↄ̃ kuna líwa à n pɛ kuli zálalawa, lá wìli kɛowa. Lá a kɛ̀ màa, kù ligↄ̃n zálalaↄ ɛa pɛa ńzĩa líwa zɛvĩ dɛ beelao lé? \s1 Isailiↄ suabaa gbɛzã \p \v 25 Ma gbɛ̃́ↄ, má ye àↄ asiiyãɛ bee dↄ̃, kɛ́ á wɛ́ su àↄ sia, à ázĩa dilɛ waladeↄ ũo yã́i. Isaili kĩniↄ swã́ gbãakũ̀ gĩa e buipãleↄ gɛ̃a kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iu lɛ́ kaɛ. \v 26 Bee gbɛa Lua a Isailiↄ suaba píi lá a kɛ̃a láuwa wà mɛ̀: \q1 Suabana a bↄ Siↄna, \q1 a Yakↄbu buiↄ kɛ̃ luadↄ̃saiwa. \q1 \v 27 Ma bàakuańnↄ \q1 gↄↄ pↄ́ má ń duuna kɛ̃́má yã́n we.\f + \fr 11.27 \fr*\ft Isa 59.20-21\ft*\f* \m \v 28 Baona yã́ musu aa dɛ Lua ibɛɛↄ ũ á yã́i. Lua gbɛ̃́ↄ sɛa yã́ musu aa dɛ Lua yenzideↄ ũ an deziↄ yã́i. \v 29 Asa Lua lí déndↄ̃mɛɛ kɛ gba pↄ́ á dàↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ a ń sisi a ń sɛ́ↄ yã́ musuo. \v 30 Á buipãleↄ i Lua yãma yãao. Tiasa Lua sùuukɛ̀ánↄ kɛ́ Isailiↄ i aà yãmao yã́i. \v 31 Màa Isailiↄ lɛ́ Lua yãma tiao, kɛ́ Lua e sùuukɛánↄ, i gbasa sùuukɛńnↄ. \v 32 Lua yãmasai kpà gbɛ̃́piizi, kɛ́ aà e sùuukɛńnↄ píi yã́iɛ. \q1 \v 33 Lua ↄ̃nↄ ń a dↄ̃ao zↄ̃ↄkɛ lɛ́ vĩo. \q1 Gbɛ̃e yã́ pↄ́ àlɛ yá yáasi dↄ̃ píio. \q1 Gbɛ̃e a fↄ̃ à aà zɛ bↄↄlɛkɛo.\f + \fr 11.33 \fr*\ft Isa 55.8\ft*\f* \q1 \v 34 Démɛ Dii làasoo dↄ̃i? \q1 Démɛ yãdàɛ̀ aà lɛdamade ũi?\f + \fr 11.34 \fr*\ft Isa 40.13\ft*\f* \q1 \v 35 Dé Dii fĩasɛ̀wà a gbasa boɛ̀i?\f + \fr 11.35 \fr*\ft Yob 41.3\ft*\f* \q1 \v 36 Pↄ́pii bↄ̀ aà kĩ́iɛ, \q1 aa kú ń aà gbãao, \q1 mɛ́ aa ku aà pↄ́ ũ.\f + \fr 11.36 \fr*\ft 1Kln 8.6\ft*\f* \q1 Wàↄ aà tↄbↄ gↄↄpii. Ãmi. \c 12 \s1 Zĩkɛa Luaɛ \p \v 1 Ayãmɛto ma gbɛ̃́ↄ, lá Lua wɛ̃nadↄ̃̀wɛ̃ɛ màa, ma wabikɛ̀wá à ázĩa kpawà sa'obↄ bɛ̃́ɛ sãasai pↄ́ ì kaaàgu ũ. Beewa wì kúlɛɛ̀ a zɛ́wa. \v 2 Ásu tɛ dṹnia tiaɛ bee tufaio. À to Lua á lilɛ, á làasoo i dafukũ, kɛ́ à e à aà pↄeã dↄ̃, yã́ pↄ́ maa mɛ́ ì kɛɛ̀ mɛ́ à àsaa. \p \v 3 Gbɛ̃kɛ pↄ́ Lua kɛ̀mɛɛ yã́i ↄ̃ málɛ o ápiiɛ, ásu ázĩa maabo dɛ a maa lɛ́ao. Á baade azĩa dilɛ a sĩana lɛ́u, lá Lua aà gbà zɛ́ aà a náaikɛwa. \v 4 Gbɛ̃nazĩna mɛ̀ mɛ̀ndo guↄ vĩ dasi, an baade ń a zĩoɛ. \v 5 Màaɛ, baa ń wá dasikɛo, wá mɛ doũ naa Kilisiwaɛ, wá dɛ kↄ̃ mɛguↄ ũ.\f + \fr 12.5 \fr*\ft 1Kln 12.12\ft*\f* \v 6 Wá gba dodoa kↄ̃ɛ lá Lua dàwɛ̃ɛ a gbɛ̃kɛ guuwa.\f + \fr 12.6 \fr*\ft 1Kln 12.4-11\ft*\f* Tó ãnabikɛkɛgba ń vĩ, kɛ n luanaaikɛa lɛ́u. \v 7 Tó dↄnlɛdekɛɛ, dↄńlɛ. Tó yãdaanɛ́ɛ, danɛ́. \v 8 Tó lɛdaamaɛ, damá. Tó gbadaaɛ, da bĩisai. Tó dↄaanakɛɛ, kɛ ń ãiao. Tó wɛ̃nadↄ̃anɛɛ, dↄ̃nɛ́ ń pↄnao. \p \v 9 Àↄ yekↄ̃i ń nↄ̀sɛmɛndoo. À mikɛ̃ vãiwa, í zɛ ń maao. \v 10 Àↄ gbɛ̃kɛ vĩ ń kↄ̃o nana. Àↄ kↄ̃ kpɛla ń pↄnao. \v 11 Àↄ ãiavĩ zígbiasai, á mɛ iↄ wãa Dii zĩ guu. \v 12 À pↄnakɛ yã́ pↄ́ á wɛ́ dↄi yã́ musu. À mɛnafↄ̃ taasikɛa guu. À mɛkpa wabikɛawa. \v 13 À dↄnlɛkɛ Lua gbɛ̃́ pↄ́ pↄ́ lɛ́ kɛ̃́sãmáↄnɛ. À wɛtã ń nibↄfↄ̃ao. \v 14 À samaa'o á ĩadamadeↄnɛ. À samaa'onɛ́, ásu ń kao.\f + \fr 12.14 \fr*\ft Luk 6.28\ft*\f* \v 15 À pↄnakɛ ń pↄnakɛnaↄ. À ↄ́ↄlↄ ń ↄↄlↄnaↄ. \v 16 À nↄ̀sɛdoũkɛ ń kↄ̃o. Ásuli dɛnlawɛɛlɛo. À gbɛ̃́kpa ń yɛ̃̀ɛɛsaideↄ. Ásuli ázĩa dilɛ yãdↄ̃naↄ ũo.\f + \fr 12.16 \fr*\ft Yaa 3.7\ft*\f* \v 17 Ásuli vãi fĩabo ń vãioo. Àli yã́ pↄ́ maa gbɛ̃́piiɛ kɛ. \v 18 Tó a kɛ, àↄ na ń gbɛ̃́piio lá á fↄ̃́ lɛ́u. \v 19 Ma gbɛ̃́ yenzideↄ, ásuli tↄsi gbɛ̃́wao, à aà tó ń Luao. A ku lá guu wà mɛ̀: \q1 Dii mɛ̀ ámɛ á tↄsimá, \q1 ámɛ á fĩabonɛ́.\f + \fr 12.19 \fr*\ft Iko 32.35\ft*\f* \m \v 20 Tó nↄana lɛ́ n ibɛɛ dɛ, blɛ kpawà. Tó imiɛ, ǹ aà gba í. Tó ń kɛ̀ màa, ńlɛ aà ↄ kaɛ̀ a lɛ́uɛ.\f + \fr 12.20 \fr*\ft Yaa 25.21-22\ft*\f* \v 21 Ńsu to vãi zĩblemao. Zĩ blewà ń maao. \c 13 \s1 Misiilɛa bùsu gbãadeↄnɛ \p \v 1 Gbɛ̃́pii misiilɛ bùsu gbãadeↄnɛ, asa ikoe ku Lua lɛ́ saio. Lua mɛ́ gbãade pↄ́ kúↄ dìlɛ píi. \v 2 Ayãmɛto gbɛ̃́ pↄ́ bↄ̀ gbãade yã́ kpɛ, ade bↄ̀ yã́ pↄ́ Lua dìlɛ kpɛɛ. Gbɛ̃́ pↄ́ bↄ̀ ń kpɛ́ↄ ńzĩa dàyãuɛ. \v 3 I kɛ maakɛnaↄ mɛ́ lí vĩakɛ kpalablenaↄnɛo, sema vãikɛnaↄ. Tó ń ye ǹ vĩakɛ gbãadeɛo, maakɛ, i n sáaukpa. \v 4 Gbãadeá Lua zĩkɛnaɛ n aafia yã́i. Tó n vãikɛ̀ sↄ̃, vĩakɛɛ̀, asa a fɛ̃nda looa pã no. Lua zĩkɛnaɛ, ì tↄsiɛ̀ vãikɛnawaɛ. \v 5 A yã́i tò a maa àli misiilɛnɛ́. I kɛ ĩadama yã́i ado no, á làasoo yã́iɛ lↄ. \v 6 Bee yã́i i wɛ̃̀'ↄ̃a kpái sↄ̃, asa gbãadeↄá Lua zĩkɛnaↄnɛ, aalɛ zĩpi kɛɛ̀ɛ. \v 7 Àli fĩabonɛ́ píi. Àli wɛ̃̀'ↄ̃a kpá a sinawa, íli á pↄ́ↄ lá sí lↄ. Àli misiilɛ gbɛ̃́ pↄ́ dɛ à misiilɛɛ̀. Àli gbɛ̃́ pↄ́ dɛ à aà yãda yãda.\f + \fr 13.7 \fr*\ft Mat 22.21\ft*\f* \s1 Gↄↄ kà kãi, wàↄ yekↄ̃i \p \v 8 Ásuli gbɛ̃e fĩa sɛo, sema yeakↄ̃i bàasio. Gbɛ̃́ pↄ́ ye a gbɛ̃́deezi, Lua ikoyã pɛ̀ɛwàɛ. \v 9 Wà mɛ̀ ńsuli wúlɛ ń gbɛ̃pãle nↄoo, ńsuli gbɛ̃dɛo, ńsuli kpã́i'oo, ńsuli pↄ́ bĩikɛo.\f + \fr 13.9 \fr*\ft Bↄa 20.13-17\ft*\f* Yã́piↄ ń yãdilɛa pãle pↄ́ kúↄ píi kú yã́ɛ bee guuɛ wà mɛ̀: Ǹyↄ̃ ye n gbɛ̃́deezi lá nzĩa wɛ̃niwa.\f + \fr 13.9 \fr*\ft Lev 19.18\ft*\f* \v 10 Tó gbɛ̃́ ye gbɛ̃́i, ìli vãikɛ a gbɛ̃́deeɛo. Yeakↄ̃i mɛ́ Lua ikoyãpapaa ũ. \p \v 11 À kɛ màa, asa á gↄↄ pↄ́ wá kuwàɛ dↄ̃. Á vua iu gↄↄ kà, asa wá suabaa kãi tia dɛ gↄↄ pↄ́ wa Yesu náaikɛ̀la. \v 12 Gwãasĩna kà zã̀, gudↄa mɛ́ kãi. Wà gusia yã́ kↄ́lɛ, wí gupua gↄ̃kɛbↄↄ sɛ́lɛ. \v 13 Wàↄ kú wá dↄ̀ↄwa fãanɛ gbɛ̃́ↄ ũ lalasi kↄ̃̀ↄ ń wɛ̃dɛkɛao sai nↄdãakpaa ń wisaiyão sai, lɛkpaa ń zaakↄ̃uo sai. \v 14 À Dii Yesu Kilisi ↄlɛsɛ́. Ásuli tó á dàa zi dↄaaɛ́ à dↄ́ɛ'ĩi kɛo. \c 14 \s1 Kↄ̃ tàae'ea \p \v 1 À gbɛ̃́ pↄ́ busɛ luanaaikɛa guu dilɛ yãkelesai. \v 2 Gbɛ̃e kũa á fↄ̃ pↄ́pii ble, mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ a luanaaikɛa busɛ lí nↄ̀ↄ soo.\f + \fr 14.2 \fr*\ft Kls 2.16\ft*\f* \v 3 Gbɛ̃́ pↄ́ ì pↄ́pii ble suli saka gbɛ̃́ pↄ́ lí pↄ́pii bleoguo, mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ lí pↄ́pii bleo suli gbɛ̃́ pↄ́ ì pↄ́pii ble tàae eo, asa Lua aà sìɛ. \v 4 Dén n ũ kɛ́ ńlɛ gbɛ̃pãle zĩkɛna tàae ei? Tó a fↄ̃́ ge a fↄ̃o no, aà Dii yã́ɛ. A fↄ̃́, asa Dii gbãa a to aà fↄ̃́. \v 5 Gbɛ̃e kũa gↄↄ na dɛkↄ̃a, mɛ́ gbɛ̃pãle kũa gↄↄpii sáaɛ. Baade a sↄ̃ dadoũ ń yã́ pↄ́ à zɛ̀òo. \v 6 Gbɛ̃́ pↄ́ ì gↄↄ bↄ ì bↄ Dii yã́iɛ. Gbɛ̃́ pↄ́ ì pↄ́pii ble, ì ble ń Dii gbãaoɛ, ì Lua sáaukpa. Gbɛ̃́ pↄ́ ì pↄ́ tɛ̃́ ì tɛ̃ Dii yã́iɛ, ì Lua sáaukpa. \v 7 Gbɛ̃e líↄ ku azĩa yã́io, gbɛ̃e lí ga azĩa yã́io. Tó wá kú, wá kú Dii pↄ́ ũɛ, \v 8 tó wa ga, wa ga Dii pↄ́ ũɛ. Wá kún nò, wa gan nò, wá dɛ Dii pↄ́ ũɛ. \v 9 Asa Kilisi gà à vù kɛ́ àↄ dɛ gyaadeↄ ń gbɛ̃́ bɛ̃́ɛↄ Dii ũɛ. \v 10 Kɛ́ ńlɛ n gbɛ̃do tàae e sↄ̃ bɛ? Mpi sↄ̃ ńlɛ saka n gbɛ̃dogu sↄ̃ bɛ? Lua aↄ zↄ̃lɛa a gĩ́naa, wápii wí bↄ zɛ aà aɛ,\f + \fr 14.10 \fr*\ft 2Kln 5.10\ft*\f* \v 11 lá wa kɛ̃̀ lá guuwa, Dii mɛ̀: \q1 Lá má kú, gbɛ̃́pii a kúlɛmɛɛ, \q1 gbɛ̃́pii a ma luakɛ dↄ̃.\f + \fr 14.11 \fr*\ft Isa 45.23\ft*\f* \m \v 12 Beewa wá baade a azĩa yã́ sɛ́lɛ siu Luaɛ. \p \v 13 A yã́i wásuli kↄ̃ tàae e lↄo. Kↄ̃ tàae'ea gbɛu à zɛò kɛ́ á yã́ pↄ́ a tó á gbɛ̃do fu kɛo. \v 14 Kua Dii Yesu guu má dↄ̃ sã́asã kɛ́ pↄe líↄ gbãlɛa ń azĩaoo. Tó gbɛ̃́ dìlɛ pↄ́ gbãlɛa, ↄ̃ ìↄ gbãlɛaɛ̀. \v 15 Tó n n gbɛ̃do nↄ̀sɛ ↄ̃̀ↄkpàɛ̀ pↄ́ pↄ́ ń blè yã́ musu, ń yeaàzio. Blɛ pↄ́ ń blè yã́i ńsu gbɛ̃́ pↄ́ Kilisi gà aà yã́i ↄ̃̀ↄkpao. \v 16 Ásu to wà sakaɛ́ pↄ́ pↄ́ maauo, \v 17 asa kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iá pↄblea ń imiao yã́ no. Yãkɛa a zɛ́wa ń kɛa ń kↄ̃o nao ń pↄna pↄ́ Lua Nisĩna ì inɛ́o yã́ɛ. \v 18 Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ zↄble Kilisiɛ màa yã́ ì ka Luagu, mɛ́ wì aà sáaukpa. \v 19 A yã́i tò wàli wɛɛlɛ wàↄ na ń kↄ̃o, wíↄ gbãa kã́fĩkↄ̃ɛ. \v 20 Ńsu Lua zĩ ↄ̃̀ↄkpa blɛ yã́io. Blɛ píi maaɛ, ãma pↄ́ pↄ́ ńyↄ̃ ble n gbɛ̃do fu maao. \v 21 Nↄ̀ↄsoan nò, wɛ̃mian nò, yã́ pↄ́ a to n gbɛ̃do fu píi, a maa ǹ tɛ̃ɛ. \v 22 Yã́ pↄ́ ń a náai vĩ, ǹyↄ̃ kũa e Lua kĩ́i. Báaaden gbɛ̃́ pↄ́ yã́ pↄ́ à zɛ̀ò lí aà sↄ̃ vĩo ũ. \v 23 Tó gbɛ̃́ lɛ́ seakɛ blɛ pↄ́ àlɛ blewa sↄ̃, à azĩa dàyãuɛ, kɛ́ i kpaaĩ ń aà luanaaikɛaoo yã́i. Yã́ pↄ́ i kpaaĩ ń gbɛ̃́ luanaaikɛaooá duunaɛ. \c 15 \s1 Yeakↄ̃i wɛdↄa Luazi guu \p \v 1 Wá gbɛ̃́ pↄ́ wá gbãa luanaaikɛa guuↄ, sema wà gbɛ̃́ busɛↄ fↄ̃ an gbãasai guu. Wásuli yã́ pↄ́ ì ká wázĩagu kɛo. \v 2 Wá baade lí yã́ pↄ́ a ka a gbɛ̃dogu kɛ, kɛ́ aà e maakũ, i zɛdↄ yã́i. \v 3 Asa Kilisi i azĩa pↄeã kɛo. A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀, Lua sↄ̃́sↄ̃a gↄ̃̀ɛ̀.\f + \fr 15.3 \fr*\ft Soũ 69.10\ft*\f* \v 4 Yã́ pↄ́ wa kɛ̃̀ yãa píi, wa kɛ̃̀ lɛdaawá yã́iɛ. Yã́pi ì wá gba mɛna, ì wá gba sↄ̃ kɛ́ wàↄ wɛdↄ ziai. \v 5 Lua pↄ́ ì ń gba mɛna, ì ń gba sↄ̃ to àↄ nↄ̀sɛdoũkɛ ń kↄ̃o lá Kilisi Yesu kɛ̀wa, \v 6 í Lua wá Dii Yesu Kilisi Mae tↄbↄ ń nↄ̀sɛmɛndoo ń lɛdoũo. \p \v 7 À kↄ̃ sí lá Kilisi á síwà Lua tↄbↄa yã́i. \v 8 Málɛ oɛ́, Kilisi gↄ̃̀ Yudaↄ dↄnlɛde ũ, kɛ́ à lɛ́ pↄ́ Lua gbɛ̃̀ an deziↄnɛ kɛ, aai dↄ̃ Lua náai vĩ, \v 9 buipãleↄ i Lua tↄbↄ aà sùuu yã́i, lá a kɛ̃a láuwa wà mɛ̀: \q1 A yã́i tò má n sáaukpa buipãleↄnɛ, \q1 mí n táasilɛ.\f + \fr 15.9 \fr*\ft Soũ 18.50\ft*\f* \m \v 10 Wà mɛ̀ lↄ: \q1 Buiↄ, à pↄnakɛ ń Lua gbɛ̃́ↄ.\f + \fr 15.10 \fr*\ft Iko 32.43\ft*\f* \m \v 11 Wà mɛ̀ lↄ: \q1 Bui píi, à Dii táasilɛ, \q1 bùsu gbɛ̃́pii à aà tↄ́ gbia bↄ.\f + \fr 15.11 \fr*\ft Soũ 117.1\ft*\f* \m \v 12 Isaia ò lↄ: \q1 Yɛse miↄna a vlãpa, \q1 i fɛlɛ kible buipãleↄwa, \q1 an wɛ́ iↄ dↄaàzi.\f + \fr 15.12 \fr*\ft Isa 11.10\ft*\f* \p \v 13 Lua pↄ́ gbɛ̃́pii wɛ́ dↄi to pↄna ń aafiao pɛɛwá a náai pↄ́ álɛ kɛ yã́i, kɛ́ á wɛdↄaaàzi kã́fĩ ń a Nisĩna gbãao. \s1 Pↄlu zĩkɛa Luaɛ \p \v 14 Ma gbɛ̃́ↄ, má dↄ̃ sã́asã kɛ́ maakɛa pɛ̀ɛwá, á yã́pii dↄ̃ wásawasa, á fↄ̃ lɛdakↄ̃wa. \v 15 Ma láɛ bee kɛ̃aɛ́ guu ma yãeↄ kɛ̃̀ ń sↄ̃o dilɛa kɛ́ àↄ dↄágu yã́i, asa Lua gbɛ̃kɛkɛ̀mɛɛ, \v 16 ↄ̃ ma gↄ̃ Kilisi Yesu zĩkɛna ũ buipãleↄnɛ. Málɛ bao pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i kpánɛ́, kɛ́ an kua e àↄ adoa ń Luapi Nisĩna gbãao. Málɛ bee kɛ Luaɛ aà gbagbaa pↄ́ ì kaaàgu ũɛ. \v 17 Ma naa Kilisi Yesuwa guu má fↄ̃ ĩ́anadã zĩ pↄ́ málɛ kɛ Luaɛ yã́ musu. \v 18 Asa má yãe oa vĩo, mɛ́ i kɛ yã́ pↄ́ Kilisi kɛ̀ ma kĩ́i bàasio. A tò buipãleↄ Lua yãmà ma yã'oa ń ma yãkɛao guu \v 19 ń dabudabuↄ ń yãbↄnsaɛↄ gbãao ń Lua Nisĩna gbãao. Bↄa Yelusalɛũ ma bɛbɛ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo e ma pɛɛò Ilili bùsuu Kilisi bao kpàwakɛa guu. \v 20 Miↄ ye mà baonapi kpa gu pↄ́ wi Kilisi yãmau yãaoɛ, kɛ́ másu buba gbɛ̃pãle pↄ́ gã̀uo yã́i. \v 21 Lá a kɛ̃a láuwa wà mɛ̀: \q1 Gbɛ̃́ pↄ́ wi aà yã'onɛ́ yãaoↄ wɛ́ a kɛ̃́, \q1 gbɛ̃́ pↄ́ aai aà bao ma yãaoↄ dↄ̃.\f + \fr 15.21 \fr*\ft Isa 52.15\ft*\f* \p \v 22 Yã́ pↄ́ ìↄ kpamɛɛ mↄ̀ↄmↄↄ mà mↄ á kĩ́in we.\f + \fr 15.22 \fr*\ft Lom 1.13\ft*\f* \v 23 À kà wɛ̃̀ ũma, kɛ́ miↄ ye mà mↄ á gwai. Tiasa lá yãe ma dↄa bùsuɛ beeↄ guu lↄo, \v 24 ma wɛ́ dↄi wà wɛsikↄ̃lɛ sa ma gɛa Ɛsipayã bùsuu guu. Tó ma gↄↄplakɛ̀ánↄ ń pↄnao, í gɛ́ zɛimɛɛ we. \v 25 Tia kɛ́wa sↄ̃ málɛ gɛ́ ń dↄnlɛo Lua gbɛ̃́ↄnɛ Yelusalɛũ,\f + \fr 15.25 \fr*\ft 1Kln 16.1\ft*\f* \v 26 asa gbɛ̃́ pↄ́ aa ku Masedoni ń Gɛlɛsiↄ zɛ̀ò wà Lua gbɛ̃ taaside pↄ́ aa ku Yelusalɛũↄ kámasa kaɛ. \v 27 Aa zɛ̀ò, ãma teasiɛ, asa lá Yudaↄ Lua àizɛɛ lì buipãleↄnɛ, a maa buipãleↄ ń dṹnia àizɛɛ lí Yudaↄnɛ sↄ̃ɛ.\f + \fr 15.27 \fr*\ft 1Kln 9.11\ft*\f* \v 28 Tó ma gbapi nànɛ́ ń ↄzĩ má làa, ma gɛa Ɛsipayã guu má bↄlɛ á kĩ́i. \v 29 Má dↄ̃ kɛ́ tó málɛ mↄ́ á kĩ́i, Kilisi báaa pɛɛaa guu ↄ̃ má mↄ́wá. \p \v 30 Ma gbɛ̃́ↄ, ma naɛ́ wá Dii Yesu Kilisizi ń yeakↄ̃i pↄ́ Lua Nisĩna ì iwɛ̃ɛo, à dɛ̃ɛka àↄ wabikɛmɛɛ Luawa, \v 31 kɛ́ aà ma bↄ Yude luayãdansaiↄ guu, mɛ́ dↄnlɛ pↄ́ málɛ gɛò Yelusalɛũ Lua gbɛ̃́ↄnɛ kɛnɛ́ pↄmaa ũ, \v 32 mí á le ń pↄnao, tó Lua wèi, mí kã́mabo á kĩ́i. \v 33 Lua aafiade aàↄ kúánↄ ápii. Ãmi! \c 16 \s1 Fↄkpaama \p \v 1 Málɛ wá dãe Febe, Sãkele gãlideↄ dↄnlɛde sáaukpaɛ́. \v 2 À aà si Dii yã́i, lá a maa Lua gbɛ̃́ↄ kɛ ń kↄ̃owa. À dↄaàlɛ ń pↄ́ pↄ́ a yei á kĩ́io píi, asa à dↄnlɛkɛ̀nɛ́ dasi ń mapio lↄ. \p \v 3 Ma fↄkpà Pisii ń Akilasiowa. Ma zĩkɛndeeↄnɛ Kilisi Yesu zĩ guu.\f + \fr 16.3 \fr*\ft Zĩn 18.2\ft*\f* \v 4 Aa sì ń mi sãalɛ, mapi mà bↄ. I kɛ mámɛ má adoo, wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo buipãle gãlideↄ lɛ́ ń sáaukpa píi lↄɛ. \p \v 5 Ma fↄkpà gãli pↄ́ aaì kãaa an kpɛ́u gbɛ̃́ↄwa. Ma fↄkpà ma gbɛ̃́ yenzide Ɛpɛnɛwa. Aàpi mɛ́ Kilisi náaikɛ̀ Azi bùsuu sɛ̃́ia. \p \v 6 Ma fↄkpà Maliamawa. À kↄaikɛ̀ɛ́ maamaa. \p \v 7 Ma fↄkpà Andↄniku ń Zuniaowa. Ma bui pↄ́ wà wá dá kpɛ́u sãnuↄnɛ. Aa tↄbↄ̀ zĩnaↄ guu, mɛ́ aa naa Kilisiwa ma ãa. \p \v 8 Ma fↄkpà Ampilia pↄ́ dɛ ma gbɛ̃́ yenzide ũ naa Diiwa guu. \p \v 9 Ma fↄkpà Ubɛ̃ pↄ́ dɛ wá zĩkɛndee ũ Kilisi zĩ guuwa ń ma gbɛ̃́ yenzide Setakio. \p \v 10 Ma fↄkpà Apɛlɛwa, asa náaideɛ naa Kilisiwa guu. Ma fↄkpà Alisↄbu bɛdeↄwa. \p \v 11 Ma fↄkpà ma bui Elodiↄ̃wa. Ma fↄkpà Naasisi bɛde pↄ́ aa naa Diiwaↄwa. \p \v 12 Ma fↄkpà Tifɛna ń Tifosaowa. Nↄɛpiↄ kↄaikɛ̀ Diiɛ. Ma fↄkpà Pɛɛsidiwa. Nↄɛ yenzidepi kↄaikɛ̀ Diiɛ. \p \v 13 Ma fↄkpà Lufu pↄ́ tↄbↄ̀ Dii zĩ guuwa ń aà da pↄ́ málɛ gwa ma da ũo. \p \v 14 Ma fↄkpà Asikitiwa ń Felegↄ̃o ń Ɛɛmɛo ń Patobao ń Ɛɛmao ń ń Yesude dee pↄ́ aa sãnuↄ píi. \p \v 15 Ma fↄkpà Fililↄguwa ń Zulio ń Nɛlɛo ń aà dãeo ń Ɔlimpao ń Lua gbɛ̃́ pↄ́ aa sãnuↄ píi. \p \v 16 À fↄkpakↄ̃wa ń Lua gbɛ̃́ↄ lɛ́pɛakↄ̃wao. Wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo Yesudeↄ fↄkpàwá ḿpii. \s1 Lɛzaamá \p \v 17 Ma gbɛ̃́ↄ, málɛ oɛ́, à laaika gbɛ̃́ pↄ́ aa bↄ̀ yã́ pↄ́ á dada kpɛↄzi. Aaì gbɛ̃́ↄ kɛ̃kↄ̃wa, aaì gbɛ̃́ↄ sã́sã. À kɛ̃́má, \v 18 asa gbɛ̃́ bee taaↄ lí zↄble wá Dii Kilisiɛo, sema ń gbɛɛ yã́. Aaì yãesaideↄ sã́sã ń lɛnao ń yãdↄ̃o. \v 19 Gbɛ̃́pii á misiilɛa Diiɛ bao mà. Málɛ pↄnakɛ á yã́ musu. Má ye àↄ maakɛa ↄ̃nↄ vĩ, íↄ wɛ́siadeↄ ũ vãikɛa musu. \v 20 Lua aafiade a Setãu úlↄ á gbá zíɛ tia. Wá Dii Yesu gbɛ̃kɛkɛɛ́. \p \v 21 Ma zĩkɛndee Timↄtee\f + \fr 16.21 \fr*\ft Zĩn 16.1\ft*\f* ń ma buiↄ Lusiu ń Zasↄ̃o ń Sosipatɛɛo fↄkpàwá. \v 22 Ma Tɛɛtiu, ma gbɛ̃́ pↄ́ ma lápi kɛ̃̀, ma fↄkpàwá naa Diiwa guu. \v 23-24 Ma uabele Gaiusi\f + \fr 16.23-24 \fr*\ft Zĩn 19.29\ft*\f* pↄ́ Yesudeↄ ì kãaa aà bɛ fↄkpàwá. Wɛ̃́lɛ ↄ'ulɛna Elasa fↄkpàwá ń wá gbɛ̃do Kaatuo. \p \v 25 Lua a fↄ̃ á gba gbãa lá a ku Yesu Kilisi bao pↄ́ mi kpa guuwa. Asiiyãpi ulɛa za káauɛ, \v 26 tiasa ↄ̃ Lua pↄ́ ìↄ ku gↄↄpii dìlɛ wà yã́ pↄ́ kú ãnabiↄ láↄ guupi bↄ gupuau, kɛ́ bui píi e dↄ̃, aai Lua náaikɛ, aa gↄ̃ aà yãmanaↄ ũ. \v 27 Wà Lua mɛ̀ndona ↄ̃nↄde tↄbↄ ń Yesu Kilisi gbãao e gↄↄpii! Ãmi.