\id MRK Mark in Boko, Ross Jones 2/08 \ide UTF-8 \h Maaku \toc1 Maaku \toc2 Maaku \toc3 Maa \mt1 MAAKU \imt1 Yã́ pↄ́ kú láɛ bee guuↄ \ip Baona lá mɛ̀n síiↄ̃ↄ guu, Maaku pↄ́ mɛ́ geseũ mɛ́ a kɛ̃a dↄ̀aa a kĩniↄnɛ. \ip Sɛa za a dↄ̀ↄ sɛ̃́iawa à Yesu dɛa Lua Nɛ́ ũ ↄ̀lↄwɛ̃ɛ (1.1). Wì bílikɛ tↄ́piwa, kási a ku lápi guu dasi (1.11, 3.11, 5.7, 9.7, 13.32, 14.61, 15.39). \ip Tó gbɛ̃́ pↄ́ Lua aà zĩ̀pi mↄ̀, sema wà gbãakpaaàzi wà aà kpɛla. A yã́i Zãa Da'ilɛna mↄ̀, kɛ́ gbɛ̃́ↄ sↄu e àↄ maà. (1.2-8) Zãapi mɛ́ Yesu dà'ilɛ kɛ̀ (1.9-11). \ip Yesu yↄ̃a gbáau gbɛa (1.12-13), ↄ̃ à ↄkpà a zĩwa. Maaku ìↄ iko pↄ́ Yesu vĩ ↄlↄwɛ̃ɛ mↄ̀ↄmↄↄ, aà yãdaa bílaɛ ń aà gyãeↄ gbã́gbãao ń aà gbɛ̃́ↄ sísia aa mↄ tɛazio (1.14-8.30). \ip Aà lápi midɛkĩi òwɛ̃ɛ lá Yesu mipɛ̀ Yelusalɛũwa gu pↄ́ a taasikɛu, wi aà dɛ, i gbasa bↄ gau. (8.31-10.52). Yesu a taasikɛa ń a gaao ń a bↄa gauo yã'ò a ìwaↄnɛ gɛ̃n àaↄ̃, kási aali a gbadↄ̃o. À a dɛa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ ũ yã'ònɛ́ a gɛ̃na lɛ́ vĩo, ń beeo aà kua asii gi ulɛanɛ́ɛ. \ip Kɛ́ à gɛ̃̀ Yelusalɛũ, wà gbãakpàaàzi, ãma a gbɛa à laatanaↄ yà Lua ua ń flão, ↄ̃ à zↄadↄ̀ Isaili lousisin dↄaanaↄwa. Zĩbeezĩ à zɛ'è à yã́ gbɛzã dà a ibɛɛↄnɛ ń bílao ń a ìwaↄ (11-13). \ip Lɛɛ 14 e 15 guu Maaku lɛ́ gↄↄ pla pↄ́ gↄ̃̀ Yesuɛ aà ãsↄ̃a gbɛzã guu yã'o. A guu à pↄ́ gbɛzã blèu ń a ìwaↄ, kɛ́ à pɛ̃ɛ ń vɛ̃ɛo kpaalɛ̀nɛ́, a gbɛa ↄ̃ à wabikɛ̀ Gɛsɛmani swaluu ado, ↄ̃ wà aà kũ̀, wà yãdàaàla, wà aà pàliwa, wà aà vĩ̀ gbɛ̀'ɛu. A gↄↄ àaↄ̃de zĩ́ kɛ́ nↄɛↄ gɛ̀ aà mia kĩi, aa e a da giiɛ, ↄ̃ aa mà wa ònɛ́ wà mɛ̀ à bↄ̀ gau a ku bɛ̃́ɛ (16.1-18), ↄ̃ aa bↄ̀lɛ ń pↄnao. \ip Baona lá pↄ́ Maaku kɛ̃̀, tó ń a kyokɛ̀ ń làa, dↄ̃ lá sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ dↄ̃̀wa, kɛ́ Yesu Nazalɛtiá Lua Nɛ́ɛ sĩana. \c 1 \s1 Zãa Da'ilɛna waasokɛa \r (Mat 3.1-17, Luk 3.1-22, Zãa 1.19-28) \p \v 1 Lua Nɛ́ Yesu Kilisi baon kɛ: \v 2 À dàalɛ lá a ku ãnabi Isaia lá guuwaɛ à mɛ̀: \q1 Má a zĩna zĩ aà dↄaanɛ, \q1 i zɛkɛkɛnɛ.\f + \fr 1.2 \fr*\ft Mal 3.1\ft*\f* \q1 \v 3 Kpàwakɛna lↄↄ ma dↄ gbáau à mɛ̀: \q1 À zɛkɛkɛ Diiɛ, \q1 à zɛ́wɛwɛnaↄ pooɛ̀ súsu.\f + \fr 1.3 \fr*\ft Isa 40.3\ft*\f* \p \v 4 Beewa ↄ̃ Zãa Da'ilɛna kuò gbáau, àlɛ waasokɛ, a ò gbɛ̃́ↄnɛ aa nↄ̀sɛlilɛ aa da'ilɛkɛ, Lua i ń duuna kɛ̃́má. \v 5 Yude bùsudeↄ ń Yelusalɛũdeↄ gɛ̀ aà kĩ́i ḿpii, aa ń duunaↄ ò gupuau, ↄ̃ à ń da'ilɛkɛ̀ Yuudɛ̃i.\f + \fr 1.5 \fr*\ft Yuudɛ̃á swaɛ\ft*\f* \v 6 Zãapi ìↄ ula pↄ́ wa tã̀ ń yiongo kã́o daa, à báa sãntilii dↄ̀ a pi.\f + \fr 1.6 \fr*\ft 2Kia 1.8\ft*\f* Kwa ń zↄ́'io mɛ́ aà pↄblea ũ. \v 7 À waasokɛ̀ à mɛ̀: Gbɛ̃e a mↄ ma gbɛa, aà iko dɛmala. Mi ka mà kúlɛ mà aà sabala bↄbↄɛ̀o. \v 8 Mi á da'ilɛkɛ ń íoɛ. Gbɛ̃́pi sↄ̃, ↄ̃mɛ a á da'ilɛkɛ ń Lua Nisĩnao. \p \v 9 Gↄↄ bee Yesu bↄ̀ Nazalɛti, Galile bùsuu, à mↄ̀, ↄ̃ Zãa aà da'ilɛkɛ̀ Yuudɛ̃i. \v 10 Kɛ́ Yesu bùa gↄ̃̀ↄ, a è luabɛ lɛ́ kɛ̃aa, Lua Nisĩna lɛ́ su lán felenawa, à dìɛ. \v 11 Ɔ̃ à yã'o mà bↄa luabɛ à mɛ̀: Ma Nɛ́n n ũ, má yenzi, ma pↄ kɛ̀ma na.\f + \fr 1.11 \fr*\ft Soũ 2.7, Isa 42.1\ft*\f* \p \v 12 Zĩbeezĩ Nisĩnapi nàɛwà à gɛ̀ gbáau, \v 13 ↄ̃ a ku we ń sɛ̃̀anↄbↄↄ e gↄↄ bla, Setãu lɛ́ aà yↄ̃. Ɔ̃ malaikaↄ mↄ̀ dↄ̀aàlɛ. \s1 Yesu a ìwa sɛ̃́iaↄ sísia \r (Mat 4.18-22, Luk 5.1-11) \p \v 14 Zãa kũa gbɛa ↄ̃ Yesu tà Galile, àlɛ baona pↄ́ a mà Lua kĩ́i waasokpa \v 15 à mɛ̀: A gↄↄ kà, kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i kà kãi. À nↄ̀sɛlilɛ, í baonapi sí. \p \v 16 Kɛ́ Yesu lɛ́ dↄ Galile ísidai, à kpↄ̀wɛnaↄ è, Simↄↄ ń a dãuna Ãndeleeo, aalɛ táalu zu ísidapi guu. \v 17 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: À mↄ tɛmazi, mí á kɛ gbɛ̃wɛɛlɛnaↄ ũ. \v 18 Wegↄ̃ↄ aa ń táaluↄ tò we, aa bↄ̀ tɛaàzi. \v 19 Kɛ́ à gɛ̀ aɛ yↄↄ, à Zebedee nɛ́ↄ è, Zaaki ń a dãuna Zãao. Aa ku gó'ilɛna guu, aalɛ ń táaluↄ kɛkɛ. \v 20 À ń sisi gↄ̃̀ↄ, ↄ̃ aa ń mae Zebedee ń zĩkɛnaↄ tò gó guu we, aa bↄ̀ tɛaàzi. \s1 Yesu kua Kapɛnaũ \r (Mat 8.14-17, Luk 4.31-44) \p \v 21 Aa kà Kapɛnaũ. Kɛ́ kã́mabogↄↄzĩ kà, Yesu gɛ̀ lousisikpɛu, àlɛ yãdadanɛ́. \v 22 Aà yãdaanɛ́ bↄ̀ gbɛ̃́ↄ saɛ, asa ì danɛ́ ń ikooɛ, ìli kɛ lán Mↄizi ikoyãdanɛdeↄwao. \p \v 23 Zĩbeezĩ gↄ̃ɛ tã́adee ku kpɛ́pi guu. Aà tã́a mↄ̀, a pũ̀na à mɛ̀: \v 24 Bↄ́ wá vĩ ń kↄ̃oi Yesu Nazalɛti? N mↄ wá kaalɛi yã̀? Má dↄ̃ gbɛ̃́ pↄ́ ń dɛ a ũ. Lua gbɛ̃́ pↄ́ a kua adoan n ũ. \v 25 Ɔ̃ Yesu gì tã́apiɛ à mɛ̀: Nílɛ! Go gbɛ̃́piwa. \v 26 Ɔ̃ tã́api aà zĩ̀azĩa, à wii gbãa lɛ̀, ↄ̃ à gòwà. \v 27 Bíli gbɛ̃́pii kũ̀, aalɛ kↄ̃ lala aa mɛ̀: Bↄtaa bui yã́n wei? Yã́ dafu daanɛ́ yã̀? Ì danɛ́ ń ikooɛ. Baa tã́aↄ, tó à yãdìlɛnɛ́, aaì aà yãmaɛ. \v 28 Ɔ̃ kã́ndo Yesu tↄ́ lì Galile bùsua píi. \p \v 29 Kɛ́ Yesu bↄ̀ lousisikpɛu, ↄ̃ à tà Simↄↄ ń Ãndeleeo bɛ gↄ̃̀ↄ ń Zaakio ń Zãao. \v 30 Simↄↄ nada lɛ́ sionakɛ wúlɛa, ↄ̃ wà aà yã'ò Yesuɛ gↄ̃̀ↄ. \v 31 À gɛ̀ aà kĩ́i, à aà kũ̀ a ↄwa à aà fɛ̀lɛ. Ɔ̃ aà sionapi wèewà, ↄ̃ à blɛkɛ̀nɛ́. \p \v 32 Kɛ́ oosi kɛ̀, ĩatɛ̃ lɛ́ gɛ̃ kpɛ́u, wà mↄ̀ɛ̀ ń gyãeↄ ń tã́adeↄ píi. \v 33 Wɛ̃́lɛdeↄ kã̀aa aà kpɛ́ kpɛɛlɛ píi. \v 34 À gbɛ̃́ↄ gbã̀gbã dasi ń ń gyã bui píio, à tã́aↄ gò dasidasi. Ìli tã́aↄ gba zɛ́ aa yã'òo, asa aa dↄ̃ gbɛ̃́ pↄ́ a dɛ a ũ. \p \v 35 Gufɛ̃nɛ káaukaau Yesu fɛ̀lɛ bↄ̀ gɛ̀ sɛ̃u gusaɛna, àlɛ wabikɛ we. \v 36 Ɔ̃ Simↄↄ ń a gbɛ̃́ↄ pɛ̀lɛaàzi. \v 37 Kɛ́ aa bↄ̀wà, aa òɛ̀: Gbɛ̃́pii lɛ́ n gbɛa. \v 38 Ɔ̃ a ònɛ́: Wà gɛ́ gupãlei, wɛ̃́lɛ pↄ́ kú wá saɛↄ guu, mí waasokɛ we lↄ, asa a yã́i ma mↄi. \v 39 Màa ìↄ bɛbɛ Galile bùsu gupiiu, ìↄ waasokɛ an lousisikpɛↄ guu, ìↄ tã́agonɛ́. \p \v 40 Ɔ̃ kusudee mↄ̀ aà kĩ́i, à kùlɛ à wabikɛ̀wà à mɛ̀: Tó ń yei, ńyↄ̃ to mà gↄ̃ sãasai. \v 41 À kɛ̀ Yesuɛ wɛ̃naũ, ↄ̃ à ↄbↄ à nàwà à mɛ̀: Má yei, gↄ̃ sãasai. \v 42 Wegↄ̃ↄ aà kusu làa, à gↄ̃̀ sãasai. \v 43 Ɔ̃ Yesu aà gbàɛ gↄ̃̀ↄ, à gìɛ̀ à mɛ̀: \v 44 Ńsu o gbɛ̃e mao. Gɛ ǹ nzĩa ↄlↄ sa'onaɛ, ní sa pↄ́ Mↄizi dìlɛ o n gↄ̃a sãasai seela ũ gbɛ̃́ↄnɛ.\f + \fr 1.44 \fr*\ft Lev 14.1-2\ft*\f* \v 45 Kɛ́ à bↄ̀, à gɛ̀ lɛ́ yã́pi o'onɛ́. Yã́pi fã̀aa, ↄ̃ Yesu lí fↄ̃ gɛ̃̀ wɛ̃́lɛu gupuau lↄo. Ìↄ ku sɛ̃u gusaɛnaɛ, ↄ̃ wìↄ bↄ gupiiu wàↄ mↄ aà kĩ́i. \c 2 \s1 Gbɛ̃kaaũa gbã́gbãa \r (Mat 9.1-8, Luk 5.17-26) \p \v 1 Gↄↄpla gbɛa Yesu ɛ̀a tà Kapɛnaũ. Kɛ́ wa mà a ku bɛ, \v 2 ↄ̃ wà kã̀aaaàzi dasidasi, gɛ̃kĩi kú lↄo baa kpɛɛlɛ, àlɛ Lua yã'onɛ́. \v 3 Ɔ̃ wà mↄ̀ɛ̀ ń gbɛ̃kaaũao, gbɛ̃ↄn síiↄ̃ↄ mɛ́ aa aà sɛa. \v 4 Lá aai e sↄ̃̀ò Yesuzio dasi yã́i, ↄ̃ aa dɛ̀dɛò musu, aa kpɛ́ fↄ̃̀ gu pↄ́ Yesu kúu, ↄ̃ aa gbɛ̃kaaũapi pìla wúlɛa mákɛlɛ guu. \v 5 Kɛ́ Yesu è aalɛ a náaikɛ, a ò gbɛ̃kaaũapiɛ à mɛ̀: Ma gbɛ̃́, n duuna kɛ̃̀ma. \v 6 Mↄizi ikoyãdanɛdeeↄ zↄ̃lɛa we, aalɛ o ń nↄ̀sɛ guu: \v 7 Bↄ́yãi gbɛ̃́pi lɛ́ oi màai? Àlɛ dↄ́ɛ ń Luaoɛ! Démɛ a fↄ̃ duunakɛ̃mái, mɛ́ i kɛ Lua ado bàasio?\f + \fr 2.7 \fr*\ft Isa 43.25\ft*\f* \v 8 Wegↄ̃ↄ Yesu dↄ̃̀ a nↄ̀sɛ guu làasoo pↄ́ aalɛ kɛ, ↄ̃ à ń lá à mɛ̀: Bↄ́yãi álɛ làasoo bee taa kɛ á nↄ̀sɛ guui? \v 9 Tó má ò gbɛ̃kaaũapiɛ aà duuna kɛ̃̀wà, ge tó má òɛ̀ aà fɛlɛ a mákɛlɛ sɛ táa'o, a kpele mɛ́ àai? \v 10 Má ò màa kɛ́ àↄ dↄ̃ Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ duunakɛ̃ama iko vĩ tↄↄlɛ laɛ. Ɔ̃ a ò gbɛ̃kaaũapiɛ à mɛ̀: \v 11 Málɛ onɛ, fɛlɛ ǹ n mákɛlɛ sɛ ta bɛ. \v 12 Ɔ̃ à fɛ̀lɛ gↄ̃̀ↄ, à a mákɛlɛpi sɛ̀ bↄ̀ò gbɛ̃́pii wáa. Yã́pi bↄ̀ ń saɛ, ↄ̃ aa Lua tↄbↄ̀ aa mɛ̀: Wi yã́ɛ taa e yãao. \s1 Yesu Levii sísia \r (Mat 9.9-17, Luk 5.27-39) \p \v 13 Yesu ɛ̀a bↄ̀ gɛ̀ ísidalɛ. Wàlɛ mↄ́ aà kĩ́i dasidasi, ↄ̃ àlɛ yãdanɛ́. \v 14 Gↄↄ pↄ́ àlɛ gɛ̃, à Alafe nɛ́ Levii è zↄ̃lɛa a ↄsikpɛu, ↄ̃ a òɛ̀: Mↄ tɛmazi. Ɔ̃ à fɛ̀lɛ tɛ̀aàzi. \p \v 15 Zĩewa kɛ́ Yesu lɛ́ pↄble aà bɛ, ↄsinaↄ ń duunkɛnaↄ lɛ́ pↄbleaànↄ dasidasi ń aà ìwaↄ sãnu. Asa gbɛ̃́ bee taaↄ tɛaàzi dasiɛ. \v 16 Falisi pↄ́ aaì Mↄizi ikoyã danɛ́ↄ ku we. Kɛ́ aa è Yesu lɛ́ pↄble sãnu ń ↄsinaↄ ń duunkɛnaↄ, ↄ̃ aa aà ìwaↄ là aa mɛ̀: Bↄ́yãi ì pↄble sãnu ń ↄsinaↄ ń duunkɛnaↄi? \v 17 Kɛ́ Yesu yã́pi mà, a ònɛ́: Gbɛ̃́ gbãa bàa kú ń lòotoooo, sema gyãe. Mi mↄ gbɛ̃maaↄ sísiio, sema duunkɛnaↄ. \p \v 18 Zãa Da'ilɛna ìwaↄ ń Falisiↄ lɛ́ lɛye, ↄ̃ wà mↄ̀ Yesu là wà mɛ̀: Zãa ìwaↄ ń Falisiↄ ìwaↄ aaì lɛye, mɛ́ n ìwaↄ lí ye sↄ̃o bɛ? \v 19 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Nↄsɛna gbɛ̃́ↄ lɛye gↄↄ pↄ́ a kúńnↄ nↄsɛ guue? Aawo! Gↄↄ pↄ́ nↄsɛna kúńnↄ, aa lɛyeo. \v 20 A gↄↄ a mↄ kɛ́ wa nↄsɛna bↄ ń guu. Gↄↄ bee ↄ̃ aa lɛye sa. \v 21 À mɛ̀ lↄ: Wìli pↄ́lɛ dafu di ula zi guuo. Tó wa kɛ̀ màa, a dafu a sↄ̃ↄuɛ, aai kↄ̃ gá, ula zi fↄ̃a i kã́fĩ. \v 22 À mɛ̀ lↄ: Wìli vɛ̃ɛ dafu ká báa tùu zi guuo. Tó wa kɛ̀ màa, vɛ̃ɛ a a pũnaɛ, vɛ̃ɛ ń tùupio i ↄ̃̀ↄkpa píi. Wì vɛ̃ɛ dafu ká báa tùu dafu guuɛ. \s1 Kã́mabogↄↄzĩ \r (Mat 12.1-21, Luk 6.1-11) \p \v 23 Kã́mabogↄↄzĩ Yesu lɛ́ pã blɛ bua. Lá àlɛ gɛ́, aà ìwaↄ lɛ́ pↄ́wɛna wolo aalɛ só.\f + \fr 2.23 \fr*\ft Iko 23.25\ft*\f* \v 24 Ɔ̃ Falisiↄ ò Yesuɛ aa mɛ̀: Gwa! Aalɛ yã́ pↄ́ wìli kɛ kã́mabogↄↄzĩo kɛ sↄ̃ bɛ?\f + \fr 2.24 \fr*\ft Bↄa 34.21\ft*\f* \v 25 Ɔ̃ Yesu ń lá à mɛ̀: Lá Davidi kɛ̀ gↄↄ pↄ́ aàpi ń a gbɛ̃́ↄ aalɛ taasikɛ, nↄana lɛ́ ń dɛ, i a kyokɛ á èo lé? \v 26 À gɛ̃̀ Lua ua sa'onkia Abiataa gↄↄ, ↄ̃ à pɛ̃ɛ pↄ́ wa kàlɛ Luaɛ sò, ↄ̃ a kpà a gbɛ̃́ↄwa.\f + \fr 2.26 \fr*\ft 1Sam 21.1-6\ft*\f* Sa'onaↄ bàasio gbɛ̃e lí pɛ̃ɛpi so sↄ̃o.\f + \fr 2.26 \fr*\ft Lev 24.9\ft*\f* \v 27 Yesu ɛ̀a ònɛ́ lↄ à mɛ̀: Lua kã́mabogↄↄ dìlɛ gbɛ̃nazĩna aafia yã́iɛ. I kɛ kã́mabogↄↄ yã́i ↄ̃ à gbɛ̃nazĩna kɛ̀io. \v 28 Ayãmɛto Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ iko vĩ kã́mabogↄↄwa sↄ̃. \c 3 \p \v 1 Yesu ɛ̀a gɛ̀ lousisikpɛu. Gbɛ̃e ku we, aà ↄ do imia. \v 2 Falisiↄ lɛ́ Yesu tàasika, tó a su à aà gbã́gbã kã́mabogↄↄzĩ, wi e yãdaaàla. \v 3 Ɔ̃ Yesu ò gbɛ̃́ pↄ́ a ↄ imiapiɛ à mɛ̀: Fɛlɛ mↄ zɛ zã guu la. \v 4 Ɔ̃ à ń lá à mɛ̀: Kã́mabogↄↄzĩ a zɛvĩ wà yãmaakɛa, ge vãiɛ? Wì gbɛ̃́ misi yã̀, ge wì dɛɛ? Ɔ̃ aai yãe oo. \v 5 Yesu wɛpã̀ńla à ń gwá ń pↄfɛ̃o, asa aà pↄ yà an nↄ̀sɛsai yã́iɛ. Ɔ̃ a ò gↄ̃ɛpiɛ à mɛ̀: Ǹ n ↄpi poo. Kɛ́ a pòo, ↄ̃ aà ↄpi sù a gbɛu. \v 6 Ɔ̃ Falisiↄ ń kí Elodi kpala zɛnkpɛdeↄ bↄ̀lɛ gɛ̀ lɛkpaaĩi Yesuzi gↄ̃̀ↄ, lá aa kɛ aa aà dɛ. \s1 Yesu zĩna gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ dilɛa \r (Mat 10.1-4, Luk 6.12-19) \p \v 7 Yesu ń a ìwaↄ ńzĩa gànɛ́ we, aa gɛ̀ ísidalɛ. Ɔ̃ bíla bↄ̀ Galile aa tɛ̀aàzi. Aa bↄ̀ Yude lↄ \v 8 ń Yelusalɛũo ń Ɛdↄũ bùsuo ń Yuudɛ̃ baaleo ń Tiio ń Sidↄ̃o, aa mↄ̀ aà kĩ́i dasidasi, kɛ́ aa yã́ pↄ́ àlɛ kɛↄ bao mà yã́i. \v 9 Bílapi yã́i Yesu ò a ìwaↄnɛ aa gó'ilɛna sↄukɛɛ, kɛ́ wasu naɛwao yã́i. \v 10 Asa Yesu ìↄ gbɛ̃́ↄ gbãgbã dasiɛ, ↄ̃ gyãeↄ lɛ́ naɛwà dasi kɛ́ aa e ↄkãwà. \v 11 Tã́adeↄ sↄ̃, tó aa aà wɛpà, aaì mↄ wúlɛ aà aɛɛ, aaì wiilɛ aa mɛ: Lua Nɛ́n n ũ. \v 12 Ɔ̃ Yesu ì gínɛ́ aa o gbɛ̃́ pↄ́ á dɛ a ũ. \p \v 13 Kɛ́ Yesu dɛ̀dɛ sĩ̀sĩwa, à gbɛ̃́ pↄ́ a yeiↄ sìsi, ↄ̃ aa mↄ̀ aà kĩ́i. \v 14 Ɔ̃ à gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ dìlɛ aaↄ kuanↄ, kɛ́ àↄ ń zĩ waasokɛi \v 15 mɛ́ aaↄ tã́agoamá iko vĩ. À tↄkpànɛ́ zĩnaↄ. \v 16 An tↄ́n kɛ: Simↄↄ (Yesu tↄkpàɛ̀ Piɛɛ), \v 17 Zebedee nɛ́ↄ Zaaki ń a dãuna Zãao (Yesu tↄkpànɛ́ Bↄanɛɛgɛ, bee mɛ̀ loupũnaadeↄ), \v 18 bee gbɛa Ãndelee, Filipi, Batelemii, Matiee, Tomaa, Alafe nɛ́ Zaaki, Tade, Simↄↄ Gínzĩao \v 19 ń Yudasi Isaliↄti pↄ́ bↄ̀ aà kpɛo. Ɔ̃ Yesu ɛ̀a tà bɛ. \s1 Tã́agoa \r (Mat 12.22-32, Luk 11.14-23) \p \v 20 Bíla ɛ̀a kã̀aa lↄ, ↄ̃ Yesu ń a ìwaↄ aai zɛ'e baa aa pↄblèo. \v 21 Kɛ́ aà daɛↄ yã́pi mà, aa dà aà gbɛsizɛu, asa wàlɛ mɛ ĩ́ana kàwàɛ. \p \v 22 Mↄizi ikoyãdanɛde pↄ́ aa bↄ̀ Yelusalɛũ aa mↄ̀ↄ mɛ̀: Tã́aↄ kí Beezebu mɛ́ diɛ̀, ì tã́agonɛ́ ń aà tↄ́oɛ. \v 23 Ɔ̃ Yesu ń laai sìsi à yãtaa ònɛ́ à mɛ̀: Setãu a we azĩa gbɛ̃́ↄ goé? \v 24 Tó kpaladeↄ íbɛlɛsɛ̀ ń kↄ̃o aa kɛ̃̀aa lɛɛ pla, kpalapi a gɛ̃gɛ̃e? \v 25 Tó uadeↄ íbɛlɛsɛ̀ ń kↄ̃o aa kɛ̃̀aa lɛɛ pla, uapi a gɛ̃gɛ̃e? \v 26 Tó Setãu íbɛlɛsɛ̀ ń azĩa gbɛ̃́ↄ aa kɛ̃̀aakↄ̃wa, a gɛ̃gɛ̃o, a midɛɛ. \v 27 Gbɛ̃e a fↄ̃ gɛ̃ gↄ̃sa gbãa kpɛ́u à taiinakaɛ̀o, sema à aà ye gĩa bàasio, i gbasa a aà kpɛ́ yↄɛ. \p \v 28 Sĩana málɛ oɛ́, Lua a gbɛ̃́ↄ kɛ̃́ ń ń tàaeↄ ń a tↄ́ bɛ̃̀ɛ pↄ́ aaì siↄ píi, \v 29 ãma tó gbɛ̃́ aà Nisĩna tↄbɛ̃ɛsì, a aà kɛ̃o, à duuna pↄ́ lí kɛ̃́máo kɛ̀ɛ. \v 30 Yesu bee ò kɛ́ aa mɛ̀ a tã́a vĩ yã́iɛ. \s1 Yesu daɛↄ \r (Mat 12.46-50, Luk 8.19-21) \p \v 31 Kɛ́ aà da ń aà dãunaↄ kà, aa zɛ̀ kpɛɛlɛ, ↄ̃ aa aà gbɛ̀a. \v 32 Wa kálɛa liaaaàzi dasidasi, ↄ̃ wa òɛ̀ wà mɛ̀: Gwa! N da ń n dãunaↄ zɛ kpɛɛlɛ, aalɛ n gbɛa. \v 33 Ɔ̃ à mɛ̀: Deↄn ma da ń ma dãunaↄ ũi? \v 34 Ɔ̃ à wɛpã̀ gbɛ̃́ pↄ́ kálɛa liaaaziↄla à mɛ̀: Ma da ń ma dãunaↄn kɛ. \v 35 Luapↄeãkɛnaↄ mɛ́ ma dãuna ń ma dãeo ń ma dao ũ. \c 4 \s1 Pↄ́wɛnkɛɛlɛa \r (Mat 13.1-23, Luk 8.4-15) \p \v 1 Yesu ɛ̀a lɛ́ yãdanɛ́ ísida saɛ. Wà kã̀aaaàzi dasidasi, ↄ̃ à gɛ̃̀ zↄ̃̀lɛ gó'ilɛnau ía, dasipi kálɛa ḿpii ísida gↄ̃sↄ̃lɛ. \v 2 À yãdàdanɛ́ ń yãlɛɛũanɛo dasi. Lá àlɛ dadanɛ́ à mɛ̀: \v 3 À swã́kpa! Zↄ̃ɛe mɛ́ kú à bↄ̀ gɛ̀ pↄ́wɛnakɛɛlɛi. \v 4 Lá àlɛ kɛɛlɛ, ↄ̃ a keeↄ lɛ̀lɛ zɛ́ guu, bãↄ mↄ blè. \v 5 A keeↄ lɛ̀lɛ gbɛsɛɛna musu, gua pↄ́ tↄↄlɛ gèeleuo, ↄ̃ aa bↄ̀lɛ gↄ̃̀ↄ, kɛ́ tↄↄlɛ gèele weo yã́i. \v 6 Kɛ́ ĩatɛ̃ fɛ̀lɛ, ↄ̃ aa tɛkũ̀ aa giigàga, kɛ́ aa zĩ́na vĩo yã́i. \v 7 A keeↄ lɛ̀lɛ lɛ guu, ↄ̃ lɛ fɛ̀lɛ nàɛmá, aai nɛ'io. \v 8 A keeↄ sↄ̃ aa lɛ̀lɛ tↄↄlɛ maa guu. Aa bↄ̀lɛ aa zↄ̃ↄkũ̀ aa nɛ'ì. A keeↄ kã́fĩakɛ̀ baakwikwi, keeↄ bàaↄ̃baaↄ̃, keeↄ basↄobasↄo. \v 9 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: Gbɛ̃́ pↄ́ nↄ̀sɛ vĩ aà yã́pi ma. \p \v 10 Kɛ́ Yesu gònɛ́ we, a ku ado, ↄ̃ aà zĩna gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ ń aà ìwaↄ mↄ̀ yã́piↄ mi gbɛ̀awà. \v 11 Ɔ̃ a ònɛ́: Á kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i asii dↄ̃a zɛ́ vĩ, ãma mi yã́pii o gbɛ̃́ kĩniↄnɛ ń yãlɛɛũaoɛ, \q1 \v 12 kɛ́ aa wɛbiibii pↄe'esai \q1 mɛ́ aa swã́kpakpa yãmasai, \q1 kɛ́ aasu zɛ ń Luao, i sùuukɛńnↄo yã́i.\f + \fr 4.12 \fr*\ft Isa 6.9-10\ft*\f* \p \v 13 Ɔ̃ Yesu ń lá à mɛ̀: Á yã́pi dↄ̃oa? Kpelewa á a kĩniↄ ma lↄi? \v 14 À ma! Zↄ̃ɛpi Lua yã́ ↄ̃ àlɛ kɛɛlɛ. \v 15 Gbɛ̃eↄ dɛ lán pↄ́wɛna pↄ́ lɛ̀lɛ zɛ́ guuwaɛ, gu pↄ́ wà Lua yã́ kɛ̀ɛlɛu. Tó aa mà, ↄ̃ Setãu ì mↄ Lua yã́ pↄ́ wa kɛ̀ɛlɛ ń guupi símá gↄ̃̀ↄ. \v 16 Gbɛ̃eↄ dɛ lán pↄ́wɛna pↄ́ lɛ̀lɛ gbɛsɛɛna musuwa. Tó aa Lua yãmà, aaì sí ń pↄnao gↄ̃̀ↄ. \v 17 Ãma lá aa zĩ́na vĩo, ↄ̃ aali kɛ gↄↄplao. Tó wà ń wɛtã̀ ge wà ĩadàmá Lua yã́ yã́i, aaì fu gↄ̃̀ↄɛ. \v 18 Gbɛ̃eↄ dɛ lán pↄ́wɛna pↄ́ lɛ̀lɛ lɛ guuwaɛ. Aa Lua yãmà, \v 19 ãma aaì aafia kã̀akɛ, àizɛɛ ì ń sↄ̃ ble mɛ́ aaì pↄ́ kĩniↄ niaka, ↄ̃ yã́ beeↄ ì gupa Lua yã́pizi, à gↄ̃ àisai. \v 20 Gbɛ̃eↄ dɛ lán pↄ́wɛna pↄ́ lɛ̀lɛ tↄↄlɛ maawaↄwa. Aaì Lua yãma, aaì sí, ↄ̃ aaì kã́fĩakɛ, an keeↄ baakwikwi, keeↄ bàaↄ̃baaↄ̃, keeↄ basↄobasↄo. \s1 Yãlɛɛũa ń kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́io \r (Mat 13.31-34, Luk 8.16-18, 13.18-19) \p \v 21 Yesu ònɛ́: Wìli filia na wà pɛ̃na kùlɛwào. Wìli dilɛ lii zíɛo. Bábana ↄ̃ wì diwào lò? \v 22 Pↄe ku ulɛa kɛ́ à gí bↄi gupuauo. Asiie ku kɛ́ wà gí maio. \v 23 Gbɛ̃́ pↄ́ nↄ̀sɛ vĩ, aà swã́kpa yã́pi ma. \p \v 24 A ònɛ́ lↄ: À laaidↄ yã́ pↄ́ álɛ mawa. Zaa pↄ́ á dàunɛ́, bee Lua a dauɛ́ sↄ̃, i ɛa kã́fĩɛ́. \v 25 Gbɛ̃́ pↄ́ pↄ́ vĩ ↄ̃ Lua a ɛa kã́fĩɛ̀. Gbɛ̃́ pↄ́ pↄe vĩo, baa a yↄↄna pↄ́ a vĩ Lua a siwàɛ. \p \v 26 À mɛ̀ lↄ: Kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛ lán pↄ́wɛna pↄ́ gbɛ̃́ kɛ̀ɛlɛ buawaɛ. \v 27 Gwãasĩna ń fãanɛo àlɛ i'on nò, a bɛ̃́ɛn nò, pↄ́wɛnapi ì bↄlɛ ì zↄ̃ↄkũ, gbɛ̃́pi líↄ dↄ̃ lá ì kɛo. \v 28 Tↄↄlɛ mɛ́ ì to à nɛ'i ń azĩao. Ì kakpa gĩaɛ, a gbɛa ì nↄsi, a gbɛa ↄ̃ ì pia. \v 29 Tó à mà, ↄ̃ wì kɛ̃́ ń kↄmao, asa a kɛkɛgↄↄ mɛ́ kà we.\f + \fr 4.29 \fr*\ft Yoɛ 4.12-13\ft*\f* \p \v 30 À mɛ̀ lↄ: Kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛa ni? Bↄ́ wa lɛɛũòi? \v 31 Doe ku lán ɛfↄwa. A tↄ̃gↄↄ a wɛ́na kele dɛ pↄ́wɛna pↄ́ kú dṹnia guuↄla píi. \v 32 Tó wa tↄ̃̀ sↄ̃, ì bↄlɛ à zↄ̃ↄkũ dɛ dò buiↄla píi. Ì gↄ̃n gèeleↄ pápa, bãↄ iↄ kaka a láu. \p \v 33 Yesu Lua yã'ònɛ́ dasi ń yãlɛɛũa bee taaↄ lá aa fↄ̃ ma lɛ́u. \v 34 I yã'onɛ́ yãlɛɛũsaio. Tó à gↄ̃̀ ń a ìwaↄ ńtɛ̃ɛ, ↄ̃ ì yã́pii bↄↄlɛkɛnɛ́. \s1 Yesu zàa'ĩana zɛa \r (Mat 8.23-27, Luk 8.22-25) \p \v 35 Gↄↄ doũpi zĩ́ oosi Yesu ò a ìwaↄnɛ à mɛ̀: Wà bua baale. \v 36 Lá Yesu kú gó guu, aa gɛ̃̀uaànↄ aa dàzɛu màa, aa bíla tò we. Gó pãleↄ gɛ̀ńnↄ. \v 37 Ɔ̃ zàa'ĩan gbãa fɛ̀lɛ. Í lɛ́ gó zãampapa, àlɛ ká a guu e a ye pai. \v 38 Yesu kú gò pↄ̀ↄkpɛ, àlɛ i'o, aà mi di mìbↄↄwa. Ɔ̃ aà ìwaↄ aà vù aa òɛ̀: Mɛtulu! Kɛ́ wálɛ gaga, àlɛ kã̀adanlao lé? \v 39 Ɔ̃ Yesu fɛ̀lɛ gì ĩ́anaɛ, a ò íɛ à mɛ̀: Nílɛ! Zùukɛ we! Ɔ̃ ĩ́ana kpàlɛ, gu kɛ̀ kílikili. \v 40 Ɔ̃ à ń lá à mɛ̀: Àkɛa á sea vĩ màai? Asi álɛ ma náaikɛ e tiaoa? \v 41 Ɔ̃ aa gↄ̃̀ bíli guu, aalɛ kↄ̃ lala aa mɛ̀: Dén gbɛ̃́pi ũ sai? Baa ĩ́ana ń ío aaì aà yãmaɛ. \c 5 \s1 Tã́aↄ dia sàwaↄnɛ \r (Mat 8.28-34, Luk 8.26-39) \p \v 1 Aa kà Gadala bùsuu ísida baale. \v 2 Kɛ́ Yesu bↄ̀ gó guu gↄ̃̀ↄ, tã́adee bↄ̀ gɛvĩkĩi à mↄ̀ daiaàlɛ. \v 3 Ìↄ ku gbɛ̀'ɛ pↄ́ dɛ mia ũↄ guuɛ. Baa mↄdaona lí fↄ̃ aà kũ̀ lↄo. \v 4 Asa wìↄ aà ye ń mↄdaonaↄ, wìↄ aà daliu mↄ̀ↄmↄↄɛ, ãma ì mↄpiↄ kɛ̃́kɛ̃ɛ, ì lípiↄ gboogboo. Gbɛ̃e gbãa i ka à aà zùukɛo. \v 5 Gwãasĩna ń fãanɛo píi ìↄ bɛbɛ gɛvĩkĩi ń sĩ̀sĩpↄlɛↄɛ, ìↄ wiilɛ, ìↄ azĩa lili ń gbɛo. \p \v 6 Kɛ́ à Yesu è kãaa, ↄ̃ à bàalɛ̀ mↄ̀ wùlɛ aà aɛ. \v 7-8 Ɔ̃ Yesu mɛ̀ tã́api gowà, ↄ̃ à wii gbãa lɛ̀ à mɛ̀: Yesu, Lua Musude Nɛ́, bↄ́mɛ wá daaai? Ma nanɛ Luazi, ńsu ǹ ma wɛtão. \v 9 Ɔ̃ Yesu aà là à mɛ̀: N tↄ́n kpelewai? Ɔ̃ a wèwà à mɛ̀: Ma tↄ́n Dasi, asa wá dasiɛ. \v 10 Ɔ̃ aa awakpà Yesuɛ maamaa aa mɛ̀ asu ń yá ń bↄ́lɛ bùsupiuo. \p \v 11 Gↄↄ bee sàwakusan waiↄ ku we, aalɛ pↄble sĩ̀sĩpↄlɛu. \v 12 Ɔ̃ tã́apiↄ wabikɛ̀ Yesuwa aa mɛ̀: Wá gbaɛ sàwaↄ guu wà dinɛ́. \v 13 Yesu ń gbá zɛ́, ↄ̃ tã́apiↄ gò gↄ̃ɛpiwa aa dì sàwapiↄnɛ. Ɔ̃ sàwa wai pↄ́ kà ↄ̀aa kwi taawapiↄ wì ń bao, aa pìla sòonawa aa sì ísidau, ↄ̃ aa gàga we. \v 14 Ɔ̃ an dãnaↄ bàalɛ̀ gɛ̀ yã́pi oinɛ́ wɛ̃́lɛu ń bualoũↄ. Ɔ̃ wà bↄ̀lɛ gɛ̀ yã́ pↄ́ kɛ̀pi gwai. \v 15 Kɛ́ aa mↄ̀ Yesu kĩ́i, aa gↄ̃ɛ pↄ́ tã́a diɛ̀ dasi yãapi è zↄ̃lɛa we, a ula daa, aà ĩ́anapi wèewà, ↄ̃ vĩa ń kṹ. \v 16 Gbɛ̃́ pↄ́ yã́pi è ń wɛ́oↄ yã́ pↄ́ tã́adepi ń sàwaↄ lè dàu aa sìunɛ́. \v 17 Ɔ̃ wà wabikɛ̀ Yesuwa aà bↄnɛ́ ń bùsuu. \p \v 18 Kɛ́ Yesu lɛ́ gɛ̃ gó'ilɛna guu, gↄ̃ɛpi wabikɛ̀wà à e taaànↄ. \v 19 Yesu i weio, a òɛ̀: Ta n bɛ n gbɛ̃́ↄ kĩ́i, ní yã́ pↄ́ Dii kɛ̀nɛ onɛ́ píi ń lá à wɛ̃nadↄ̃̀nɛo. \v 20 Ɔ̃ gↄ̃ɛpi tà, àlɛ yã́ pↄ́ Yesu kɛ̀ɛ kpàwakɛ Wɛ̃́lɛmɛnkwi bùsuu, ↄ̃ yã́pi kɛ̀ gbɛ̃́piiɛ dabuyã ũ. \s1 Zailu nɛ́ vua ń nↄɛ pↄ́ ↄkã̀ Yesu ulawao \r (Mat 9.18-26, Luk 8.40-56) \p \v 21 Yesu ɛ̀a bùa ísidawa ń góo, ↄ̃ wà kã̀aaaàzi dasidasi ísidalɛ. \v 22 Lousisikpɛ gbɛ̃zↄ̃ↄ Zailu mↄ̀ we. Kɛ́ à Yesu è, à wùlɛ aà gbázĩ, \v 23 ↄ̃ à awakpàɛ̀ maamaa à mɛ̀: Ma nɛnↄɛna lɛ́ kãsãnakɛ. Mↄ ǹ ↄnawà aà gbã́gbã, iↄ ku. \v 24 Ɔ̃ Yesu dàaànↄ zɛ́u. Bíla tɛaàzi, aalɛ naɛwà. \p \v 25 Nↄɛe ku we, au lɛ́ bↄlɛwà à kà wɛ̃̀ kuɛpla. \v 26 Ɛsɛdeↄ aà dà taasiu maamaa, à a ↄ̃a blè píi. I aafiaʼeo, ì kɛkɛ àↄ ká'ilɛɛ. \v 27 Kɛ́ à Yesu bao mà, ↄ̃ à bíla kɛ̃̀aa à sↄ̃̀aàzi aà kpɛ oi. Ɔ̃ à ↄkã̀ aà ulawa, \v 28 asa à mɛ̀: Baa aà ula, tó ma ↄkã̀wà, má gbã́gbãɛ. \v 29 Ɔ̃ aà aubↄlɛapi zɛ̀ gↄ̃̀ↄ. À dↄ̃̀ a mɛ guu kɛ́ a gbãgbã ń a gyãpio. \v 30 Wegↄ̃ↄ Yesu dↄ̃̀ azĩawa kɛ́ gbãa bↄ̀agu, ↄ̃ à lìli bíla guu à mɛ̀: Démɛ ↄkã̀ ma ulawai? \v 31 Ɔ̃ aà ìwaↄ òɛ̀: Ń è lá bíla lɛ́ naɛma, ↄ̃ ńlɛ mɛ démɛ ↄkã̀maia? \v 32 Ɔ̃ Yesu wɛpã̀ bílaa kɛ́ à gbɛ̃́ pↄ́ yã́pi kɛ̀ e. \v 33 Nↄɛpi lɛ́ lualua ń vĩao, asa a dↄ̃ yã́ pↄ́ kɛ̀ a mɛu, ↄ̃ à mↄ̀ wùlɛ aà gbázĩ, à a sĩana òɛ̀ píi. \v 34 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Nↄɛ, ma náai pↄ́ ń kɛ̀ mɛ́ n gbãgbã. Ta bɛ aafia, n gyãpi wèeman we. \p \v 35 Lá Yesu lɛ́ yã́ bee o, wà bↄ̀ lousisikpɛ gbɛ̃zↄ̃ↄpi bɛ wà mↄ̀ wa òɛ̀: N nɛ́pi kɛ̀sai. Ńsu tákpa mɛtuluzi pão. \v 36 Ãma Yesu i swã́sɛ ń yã́io. A ò gbɛ̃zↄ̃ↄpiɛ: Ńsu to n sↄ̃ vĩo, ma náaikɛ lé. \v 37 I wei gbɛ̃e gɛ́ zɛiɛo, sema Piɛɛ ń Zaakio ń Zaaki dãuna Zãao. \v 38 Kɛ́ aa kà gbɛ̃zↄ̃ↄpi bɛ, Yesu è aà bɛ lòo, wàlɛ ↄ́ↄlↄ, wàlɛ búbuapɛ maamaa. \v 39 Kɛ́ à gɛ̃̀ kpɛ́u, à ń lá à mɛ̀: Bↄ́yãi á kĩ́i dↄ, álɛ ↄ́ↄlↄi? Nɛ́pi i gao, àlɛ i'oɛ. \v 40 Kɛ́ aalɛ aà kɛ pↄ́ↄpↄↄ, ↄ̃ à ń yá ń bↄ́lɛ píi. Ɔ̃ à nɛ́pi de ń aà dao sɛ̀ ń gbɛ̃́ pↄ́ aa mↄ̀ sãnuↄ, à gɛ̃̀ńnↄ gu pↄ́ nɛ́pi kuu. \v 41 Ɔ̃ à aà ↄ kũ̀ a òɛ̀: Talita kuũ! (Bee mɛ̀ nɛnↄɛna, má ònɛ fɛlɛ.) \v 42 Wegↄ̃ↄ nɛ́pi fɛ̀lɛ táa'ò, asa aà wɛ̃ kà kuɛpla. Yã́pi ń kṹ gbãa maamaa. \v 43 Ɔ̃ Yesu gìnɛ́ fĩ́afĩa aasu o gbɛ̃e mao. Ɔ̃ à mɛ̀ wà pↄblea kpawà. \c 6 \s1 Nazalɛtideↄ Yesunaaikɛsai \r (Mat 13.53-58, Luk 4.16-30) \p \v 1 Yesu bↄ̀ we à gɛ̀ gu pↄ́ à nɛblèu. Aà ìwaↄ gɛ̀aànↄ. \v 2 Kɛ́ kã́mabogↄↄzĩ kà, ↄ̃ àlɛ yãdanɛ́ lousisikpɛu. Gbɛ̃́ dasi pↄ́ aa aà yãmàↄ bílikɛ̀ aa mɛ̀: Mákĩi gbɛ̃́pi yã́piↄ sɛ̀ui? Ɔ̃nↄ kpele a è, ↄ̃ àlɛ dabudabu bee taaↄ kɛi? \v 3 Gbɛ̃́piá li'ãna nolo? Maliama nɛ́ nolo? Zaaki ń Yosɛfuo ń Yudao ń Simↄↄo vĩ̀in weo lò? Aà dãeↄ kúwanↄ kɛo lé? Ɔ̃ bee tò aai aà náaikɛo. \v 4 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Ãnabi líↄ bɛɛɛsaio, mɛ́ i kɛ aà bɛ wɛ̃́lɛu ń aà daɛↄ ń aà uadeↄ kĩ́io bàasio. \v 5 Yesu i e dabudabue kɛ̀ weo, sema gyãe pↄ́ à ↄnàmá à ń gbãgbãeↄ bàasio. \v 6 Lá aai aà náaikɛo, an yã́ bↄ̀ aà saɛ maamaaɛ. \s1 Yesu a ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ zĩa plapla \r (Mat 10.5-15, Luk 9.1-6) \p Ɔ̃ à gɛ̀ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo, àlɛ yãdadanɛ́. \v 7 Ɔ̃ à a gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ sìsi à ń zĩ́ gbɛ̃ↄn plapla, à tã́agoa gbɛ̃́ↄwa iko kpàmá. \v 8 A ònɛ́ aasu pↄe sɛ aa gɛòo, kũ̀sũa ge babalabↄↄ ge ↄsↄ̃gbɛna, sema gopana. \v 9 À mɛ̀ aa kyalekpa, ãma aasu ulada mɛ̀n plao. \v 10 A ònɛ́ lↄ: Gu pↄ́ a pilau, àↄ ku we e à gɛ bↄò wɛ̃́lɛpi guu. \v 11 Gu pↄ́ wi gbãakpauázio, mɛ́ wi á yãmao, tó álɛ tá, à kↄↄlɛmá an toa ń Luao seela ũ. \v 12 Ɔ̃ aa dàzɛu. Aa nↄ̀sɛlilɛa kpàwakɛ̀ gbɛ̃́ↄnɛ, \v 13 aa tã́agònɛ́ dasi, aa nísimàma gyãeↄwa dasi, aa ń gbãgbã. \s1 Zãa Da'ilɛna gaa \r (Mat 14.1-12, Luk 9.7-9) \p \v 14 Kí Elodi yã́piↄ mà, asa Yesu tↄ́ lìguaɛ. Gbɛ̃eↄ mɛ̀ Zãa Da'ilɛna mɛ́ bↄ̀ gau. Bee yã́i à gbãa'è, àlɛ dabudabukɛ. \v 15 Gbɛ̃eↄ lɛ́ mɛ Ɛliaɛ, gbɛ̃eↄ lɛ́ mɛ ãnabiɛ lán ãnabi yãaewa. \v 16 Kɛ́ Elodi mà à mɛ̀: Zãa pↄ́ ma aà mi zↄ̃̀ mɛ́ vù. \p \v 17-18 À mↄ lè Elodi doũpi mɛ́ a dãuna Filipi nↄ Elodia sìwà a sɛ̀ yãa. Kɛ́ Zãa ìↄ oɛ̀ aà dãuna nↄ siawà maao,\f + \fr 6.17-18 \fr*\ft Lev 20.21\ft*\f* ↄ̃ Elodipi tò wà Zãa kũ̀ wà mↄkàwà, wà aà dàkpɛu Elodia yã́i. \v 19 Elodia sↄ̃ a Zãa kpɛ̃nɛ kũa, a ye à aà dɛ, ãma i zɛ'eo, \v 20 asa Elodi dↄ̃̀ kɛ́ Zãaá Lua gbɛ̃́ zálalaɛ, ↄ̃ ìↄ vĩakɛɛ̀, ìli tó wà ĩadawào. Tó à gɛ̀ aà yãmai, làasoo ì gɛ̃aàguɛ. Ń beeo ìↄ ye faaiboaaànↄi. \p \v 21 Elodia zɛ'è Elodi ia dikpɛgↄↄzĩ. Elodi gbãadeↄ ń sosa gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń Galile gbɛ̃́ gbiaↄ kã̀aa pↄnablɛwa. \v 22 Ɔ̃ Elodiapi nɛnↄɛ gɛ̃̀ ↄ̃wã̀. À kɛ̀ Elodiɛ na ń a nibↄↄ píi, ↄ̃ kípi ò nɛ́piɛ: Pↄ́ pↄ́ ń yei ǹ a wabikɛa, má n gba. \v 23 Ɔ̃ à ɛ̀a òɛ̀: Ń ma iao pↄ́ pↄ́ ń a wabikɛ̀a píi, má n gbaɛ, baa ma kpala guoɛ. \v 24 Ɔ̃ nɛ́pi bↄ̀ gɛ̀ a da là à mɛ̀: Bↄ́ má a wabikɛwài? Ɔ̃ aà da òɛ̀, Zãa Da'ilɛna miɛ. \v 25 Wegↄ̃ↄ à ɛ̀a sù ń wãao, a ò kíaɛ: Zãa Da'ilɛna mi má ye ǹ ma gba pɛlɛntiu la tiatia. \p \v 26 Ɔ̃ kí pↄ yà dúuduu, ↄ̃ i fↄ̃ gì lↄo lɛ́ pↄ́ á gbɛ̃̀ nibↄↄ wáa yã́i. \v 27 Ɔ̃ kípi a dↄaie zĩ̀ gↄ̃̀ↄ, a òɛ̀ aà gɛ aà mi sɛ mↄò. Ɔ̃ à gɛ̀ aà mi zↄ̃̀ kpɛ́u, \v 28 a dà pɛlɛntiu, à mↄ kpà nɛ́piwa, ↄ̃ a kpà a dawa. \v 29 Kɛ́ Zãa ìwaↄ yã́pi mà, ↄ̃ aa mↄ̀ wà aà gɛ sɛ̀ aa vĩ̀. \s1 Blɛkpaa bílawa sɛ̃́ia \r (Mat 14.13-21, Luk 9.10-17, Zãa 6.1-15) \p \v 30 Zĩnapiↄ sù Yesu kĩ́i, ↄ̃ aa yã́ pↄ́ aa kɛ̀ↄ ń yã́ pↄ́ aa dànɛ́ↄ òɛ̀ píi. \v 31 Wàlɛ mↄ́, wàlɛ tá, ↄ̃ Yesu ń a gbɛ̃́ↄ aai zɛ'e baa wà pↄblèo dasi yã́i. Ɔ̃ a ònɛ́: À mↄ wà gɛ́ gusaɛna wátɛ̃ɛ, wí kã́mabo yↄↄ. \v 32 Ɔ̃ aa gɛ̃̀ gó'ilɛnau aa dàzɛu, aalɛ gɛ́ gusaɛna ńtɛ̃ɛ. \v 33 Kɛ́ gbɛ̃́ↄ ń gɛa è, aa ń dↄ̃́, ↄ̃ bↄa wɛ̃́lɛ píi guu wà bàalɛ̀ dↄ̀aanɛ́ we kɛ̀sɛ. \v 34 Kɛ́ Yesu bↄ̀ gó guu, à bíla è, ↄ̃ aa kɛ̀ɛ̀ wɛ̃naũ, asa aa dɛ lán sã pↄ́ aa dãna vĩoↄwaɛ.\f + \fr 6.34 \fr*\ft Nao 27.17, 1Kia 22.17\ft*\f* Ɔ̃ àlɛ yãdadanɛ́ maamaa. \p \v 35 Kɛ́ ĩatɛ̃ bùsa, ↄ̃ aà ìwaↄ sↄ̃̀aàzi aa mɛ̀: Guɛá sɛ̃gbãɛ mɛ́ ĩatɛ̃ i gↄ̃ bíla lↄo. \v 36 Gbɛ̃́ↄ gbaɛ aa ta bualoũↄ ń zↄ̃ɛwia pↄ́ kú kãi laↄu, aai pↄ́ wɛɛlɛ lú aa ble. \v 37 Ɔ̃ Yesu a zãsìmá à mɛ̀: À pↄ́ kpámá aa ble. Ɔ̃ aa òɛ̀: Ń ye wà gɛ pɛ̃ɛ lu ã́nusu ↄwatɛ̃ ↄ̀aa do, wí mↄ́ kpámá aa ble yã̀? \v 38 Ɔ̃ Yesu ń lá à mɛ̀: Pɛ̃ɛ mɛ̀n ũma á vĩi? À gɛ gwa. Kɛ́ aa kà, aa mɛ̀: Pɛ̃ɛ ku mɛ̀n sↄo ń kpↄo mɛ̀n pla. \p \v 39 Ɔ̃ a ònɛ́: À gbɛ̃́ↄ zↄ̃lɛzↄ̃lɛ sɛ̃̀bↄlↄwa booloboolo. \v 40 Ɔ̃ aa zↄ̃̀lɛzↄ̃lɛ gã ń gão, booloeↄ gbɛ̃ↄn basↄo, booloeↄ gbɛ̃ↄn blakwi. \v 41 Ɔ̃ Yesu pɛ̃ɛ mɛ̀n sↄo ń kpↄ̀ mɛ̀n plapio sɛ̀, à wɛsɛ̀ musu à báaadàu. Ɔ̃ à pɛ̃ɛpi ɛ̀'ɛ kpà a ìwaↄwa, aa bìilɛ gbɛ̃́piↄnɛ. Ɔ̃ à kpↄ̀ mɛ̀n plapiↄ kpaalɛ̀nɛ́ ḿpii. \v 42 Ampii aa pↄblè wà kã̀. \v 43 Ɔ̃ wà pɛ̃ɛ miↄnaↄ ń kpↄ̀ kĩni pↄ́ gↄ̃̀ↄ sɛ̀lɛ gbí kuɛpla pai.\f + \fr 6.43 \fr*\ft 2Kia 4.42-44\ft*\f* \v 44 Gↄ̃ɛ pↄ́ aa pↄblèↄ gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ sↄoɛ (5.000). \s1 Yesu táa'oa ísidaa \r (Mat 14.22-36, Zãa 6.16-21) \p \v 45 Ɔ̃ Yesu nàɛ a ìwaↄwa gↄ̃̀ↄ aa gɛ̃ gó guu aa dↄaaɛ Bɛsaida ísida baale e àↄ bíla gbaɛ. \v 46 Kɛ́ à lɛzà gbɛ̃́ↄwa a làa, ↄ̃ à dɛ̀dɛ sĩ̀sĩwa, à gɛ̀ wabikɛi. \v 47 Ĩatɛ̃ gɛ̃a kpɛ́u gó'ilɛna kú ísidaa mɛ́ Yesu kú sĩ̀sĩa ado. \v 48 Ɔ̃ a è gofĩa lɛ́ ĩadamá, kɛ́ ĩ́an gbãa lɛ́ gínɛ́ yã́i. Gufɛ̃nɛ ↄ̃ à gɛ̀ ń kĩ́i, àlɛ táa'o ía, ↄ̃ a kɛ̀ lá á ye gɛ̃máwa. \v 49 Kɛ́ aa aà è, àlɛ táa'o ía, aalɛ e gyaadeɛ, ↄ̃ aa wiilɛ̀. \v 50 Kɛ́ aa aà è ḿpii, gili gɛ̃̀ńgu. Ɔ̃ Yesu ònɛ́ gↄ̃̀ↄ: À sↄ̃dilɛ, mámɛ. Ásu to vĩa á kũo. \v 51 Kɛ́ à gɛ̃̀ gó guu, ↄ̃ ĩ́ana làa, ↄ̃ yã́pi ń kṹ gbãa, \v 52 asa an wɛ́ i kɛ̃ pɛ̃ɛ yã́ musuo, kɛ́ aa nↄ̀sɛ vĩo yã́i. \p \v 53 Kɛ́ aa bùa baa aa kà Gɛnɛzalɛti, ↄ̃ aa godↄ̀ we. \v 54 Kɛ́ aa bↄ̀lɛ gó guu, wà Yesu dↄ̃̀ gↄ̃̀ↄ, \v 55 ↄ̃ wà bàalɛ̀ gɛ̀ bùsupi kɛ̀ɛlɛ, wà gyãeↄ sɛ̀lɛ ń mákɛlɛo, gu pↄ́ wa mà a kuu píi wìↄ mↄoɛ̀. \v 56 Gua pↄ́ à gɛ̀u píi, zↄ̃ɛwiaↄ ge mɛɛwiaↄ ge bualoũↄ, wìↄ mↄɛ̀ ń gyãeↄɛ, wìↄ ń kálɛ gãaɛ, ↄ̃ wì wabikɛwà aà to aa ↄkã baa aà ula lɛ́wa. Ɔ̃ gbɛ̃́ pↄ́ ↄkã̀wàↄ ì gbã́gbã píi. \c 7 \s1 Fɛlɛkaayã \r (Mat 15.1-9) \p \v 1 Falisiↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛde pↄ́ aa bↄ̀ Yelusalɛũeↄ mↄ̀ Yesu kĩ́i. \v 2 Aa è aà ìwaeↄ lɛ́ pↄble ↄpia ń gbãbↄ'io sai. \v 3 Asa Falisiↄ ń Yudaↄ píi aa ń deziↄ fɛlɛkaayã kũaɛ, aali pↄble ↄpia ń gbãbↄ'io saio. \v 4 Aali su ń ɛlɛo aa pↄblè zu'osaio. Aa fɛlɛkaayã pãleↄ kũa dasi. Beewa aaì gbãbↄ imibↄↄ ń taↄ ń ooↄnɛ. \v 5 Ɔ̃ Falisiↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdepiↄ Yesu là aa mɛ̀: Bↄ́yãi n ìwaↄ líↄ wá deziↄ fɛlɛkaayã kũao ni? Aaì pↄble ↄpia ń gbãbↄ'io saiɛ. \v 6 Yesu wèmá à mɛ̀: Á mↄafilideↄ, Isaia dↄ̀aa á yã'ò wásawasa, lá a kɛ̃̀ láuwa à mɛ̀: \q1 Buipi ì ma kpɛla ń lɛ́oɛ, \q1 an sↄ̃ kua lↄo.\f + \fr 7.6 \fr*\ft Isa 29.13\ft*\f* \q1 \v 7 Aaì ma sísi pãɛ, \q1 gbɛ̃nazĩna ikoyãↄ ↄ̃ aaì danɛ́. \p \v 8 A pãkpà Lua ikoyãi, ↄ̃ á gbɛ̃nazĩna fɛlɛkaayã kũa. \v 9 Ɔ̃ Yesu ònɛ́ lↄ: Á pãa Lua yã́a kɛ́ à e àↄ á fɛlɛkaayã kũa maan wea? \v 10 Mↄizi mɛ̀ àli misiilɛ á de ń á daoɛ.\f + \fr 7.10 \fr*\ft Bↄa 20.12\ft*\f* À mɛ̀ lↄ, gbɛ̃́ pↄ́ a de ge a da kpɛbↄ̀, wà ade dɛ.\f + \fr 7.10 \fr*\ft Bↄa 21.17\ft*\f* \v 11 Ápiↄ sↄ̃ i mɛ tó gbɛ̃́ ò a de ge a daɛ pↄ́ pↄ́ á vĩ à dↄońlɛá Kↄↄbaniɛ, \v 12 a zɛvĩ à a de ń a dao kpɛlaò lↄo. (Kↄↄbani bee mɛ̀, à Lua gbà.) \v 13 Beewa i Lua yã́ bãdɛ á fɛlɛkaayã pↄ́ i dadanɛ́ yã́i. Yã́ bee taaↄ ↄ̃ i kɛ dasi. \s1 Yã́ pↄ́ ì to wà gbãlɛ \r (Mat 15.10-20) \p \v 14 Ɔ̃ Yesu ɛ̀a bíla laai sìsi à mɛ̀: À swã́kpa à ma yãma, ápii. \v 15 Pↄe ku kɛ́ à gɛ̃ gbɛ̃́ guu à to aà gbãlɛo. Pↄ́ pↄ́ bↄ̀ gbɛ̃́ guu ↄ̃mɛ ì to aà gbãlɛ. \v 16 Gbɛ̃́ pↄ́ nↄ̀sɛ vĩ aà yã́pi ma. \p \v 17 Kɛ́ à bíla tò we, à tà bɛ, ↄ̃ aà ìwaↄ yã́pi mi gbɛ̀awà. \v 18 A ònɛ́: Ápiↄ, i ↄ̃nↄkũ sↄ̃oa? Kɛ́ pↄe ku à gɛ̃ gbɛ̃́ guu à to ade gbãlɛo, á dↄ̃o lé? \v 19 Pↄ́pi lí gɛ̃ aà sↄ̃ guuo, sema aà gbɛɛu, ↄ̃ ì a bĩ́ikpɛkɛ. (Màa Yesu gbãbↄ̀ blɛ píiɛ.) \v 20 Ɔ̃ à mɛ̀: Yã́ pↄ́ ì bↄ gbɛ̃́ guu mɛ́ ì to ade gbãlɛ. \v 21 Za gbɛ̃nazĩna sↄ̃ guu ↄ̃ làasoo vãi ì bↄu: Káaluakaa, kpã́i'oa, gbɛ̃dɛa, \v 22 gbãsĩkɛa, bĩi, nↄ̀sɛvãi, mↄafili, wisaiyã, wɛbↄbↄa pↄ́i, gbɛ̃́sↄ̃sↄ̃a, makamaka ń mìsaiyão. \v 23 Yãvãipiↄ ì bↄ gbɛ̃nazĩna sↄ̃ guuɛ píi, ↄ̃ ì to aà gbãlɛ. \s1 Buipãle nↄɛ wabikɛa \r (Mat 15.21-28) \p \v 24 Yesu bↄ̀ we à gɛ̀ Tii bùsuu, ↄ̃ à pìla uaeu. A ye wà a dↄ̃o, ãma ìli e ùlɛo. \v 25 Nↄɛ pↄ́ a nɛnↄɛna tã́a vĩ Yesu bao mà gↄ̃̀ↄ, ↄ̃ à mↄ̀ wùlɛ aà gbázĩ. \v 26 Nↄɛpiá buipãleɛ, wà aà ì Silifinisi bùsuuɛ. À wabikɛ̀ Yesuwa aà tã́a goɛ a nɛ́wa. \v 27 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: To wà blɛ kpá nɛ́ↄwa gĩa, asa a maa wà nɛ́ↄ blɛ sɛ wà zu gbɛ̃ↄnɛo. \v 28 Ɔ̃ nↄɛpi a zãsìwà à mɛ̀: Dii, baa gbɛ̃ pↄ́ wúlɛańziↄ ì nɛ́ↄ blɛ kasonaↄ pɛɛlɛɛ. \v 29 Yesu òɛ̀: N yãwea maa yã́i, tá, n nɛ́ tã́a gòwà. \v 30 Kɛ́ à kà bɛ, à a nɛ́ è wúlɛa pɛwa, tã́api gòwà sĩana. \s1 Swãdo gbã́gbãa \p \v 31 Ɔ̃ Yesu fɛ̀lɛ Tii bùsuu à gɛ̀ Sidↄ̃, ↄ̃ à bↄ̀lɛ ń Wɛ̃́lɛmɛnkwi bùsuo e à gɛ̀ kà Galile ísidai. \v 32 Ɔ̃ wà mↄ̀ɛ̀ ń swãdo pↄ́ yã'o zĩ'ũaànↄo, wà wabikɛ̀wà aà ↄnawà. \v 33 Yesu bↄ̀aànↄ bíla guu ḿpla, à ↄtona pɛ̀pɛ aà swã́u. Kɛ́ à lɛ́'i kɛ̀ a ↄwa, ↄ̃ à kã̀ aà lɛ́nawa. \v 34 À wɛsɛ̀ musu à wè fɛ̀ɛɛ, ↄ̃ a òɛ̀: Ɛfata. (Bee mɛ̀ wɛ̃.) \v 35 Wegↄ̃ↄ gↄ̃ɛpi swã́ wɛ̃̀, aà lɛ́na gòlɛ, ↄ̃ à yã'ò wásawasa. \v 36 Yesu ò gbɛ̃́ↄnɛ aasu o gbɛ̃e mao, ãma aa gɛ̀ lɛ́ a kpàwakɛnɛ́ maamaa dɛ lá à gìnɛ́la. \v 37 Yã́pi dìmá maamaa à kɛ̀ zài, ↄ̃ aa mɛ̀: Aà yã́pii kɛa ìↄ maaɛ. Ì to baa swãdoↄ yãma, mɛ́ ì to lɛ́nanaalɛadeↄ yã'o. \c 8 \s1 Blɛkpaa bílawa plaade \r (Mat 15.32-39) \p \v 1 I gɛ̃gɛ̃o bíla ɛ̀a kã̀aaaàzi lↄ. Aa pↄbleae vĩ lↄo, ↄ̃ Yesu a ìwaↄ sìsi a ònɛ́: \v 2 Gbɛ̃́piↄ kɛ̀mɛɛ wɛ̃naũ, asa a gↄↄ àaↄ̃n la kɛ́ aa kumanↄ, aa pↄe vĩ aa ble lↄo. \v 3 Tó ma ń gbáɛ aa ta bɛ ń nↄanao, an yɛ̃̀ɛɛ a láa zɛ́ guuɛ, asa an gbɛ̃eↄ bↄkĩi zã̀ɛ. \v 4 Ɔ̃ aà ìwaↄ aà là aa mɛ̀: Mákĩi wa blɛ eu sɛ̃gbãu la à gbɛ̃́piↄ kãi? \v 5 Ɔ̃ Yesu ń lá à mɛ̀: Pɛ̃ɛ mɛ̀n ũma á vĩi? Aa mɛ̀: Mɛ̀n soplaɛ. \v 6 Ɔ̃ a ò bílaɛ aa zↄ̃lɛ tↄↄlɛ. Ɔ̃ à pɛ̃ɛ mɛ̀n soplapi sɛ̀ à sáaukpà, a ɛ̀'ɛ kpà a ìwaↄwa aa kpaalɛ bílaɛ, ↄ̃ aa kpaalɛ̀nɛ́. \v 7 Aa kpↄ̀ nɛ́naↄ vĩ yↄↄ lↄ. Kɛ́ à báaadàu, a ònɛ́ aa ɛa bee kpaalɛnɛ́ lↄ. \v 8 Ɔ̃ aa blè aa kã̀, ↄ̃ wà a miↄna pↄ́ gↄ̃̀ↄ sɛ̀lɛ sↄ̀ sopla. \v 9 Gbɛ̃́piↄ kà ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ síiↄ̃ (4.000) taawa. Kɛ́ Yesu ń gbáɛ, \v 10 ↄ̃ à gɛ̃̀ gó'ilɛna guu ń a ìwaↄ, aa gɛ̀ Damanuta bùsuu. \s1 Falisiↄ seelagbɛaa \r (Mat 16.1-12) \p \v 11 Ɔ̃ Falisiↄ mↄ̀ lɛ́ lɛkpaakɛaànↄ, aalɛ líkpalɛwà, aalɛ wɛɛlɛ aà seelakɛnɛ́ ń Lua gbãao. \v 12 Ɔ̃ à wè fɛ̀ɛɛ à mɛ̀: Bↄ́yãi gbãgbɛ̃ↄ lɛ́ seela wɛɛlɛai? Sĩana málɛ oɛ́, má seelae kɛ gbãgbɛ̃ↄnɛo. \v 13 Ɔ̃ à ń tó we, à ɛ̀a gɛ̃̀ gó'ilɛna guu à tà baale. \p \v 14 À sã̀ aà ìwaↄgu aa pɛ̃ɛ kũ̀sũa sɛ́. Pɛ̃ɛ mɛ̀ndo mɛ́ gↄ̃̀nɛ́ gó guu. \v 15 Ɔ̃ Yesu lɛdàmá à mɛ̀: Àↄ kú ń laaio. À laaika Falisiↄ ń Elodiↄ pɛ̃ɛsɛ'ɛsɛi. \v 16 Ɔ̃ aalɛ okↄ̃ɛ aa mɛ̀: Kɛ́ wá pɛ̃ɛ vĩo yã́i a òi màa. \v 17 Yesu dↄ̃̀má, ↄ̃ à ń lá à mɛ̀: Bↄ́yãi álɛ o kɛ́ á pɛ̃ɛ vĩo yã́iɛi? E tia á wɛ́ i kɛ̃ á dↄ̃̀oa? Á nↄ̀sɛ vĩoa? \v 18 Á wɛ́ vĩ, ili gu'eoa? Á swã́ vĩ, ili yãmaoa? Yãe lí dↄáguoa?\f + \fr 8.18 \fr*\ft Zel 5.21, Eze 12.2\ft*\f* \v 19 Kɛ́ ma pɛ̃ɛ mɛ̀n sↄo ɛ̀'ɛ má kpà gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ sↄoↄwa (5.000), a a miↄna sɛ̀lɛ gbí ũma ni? Aa wèwà aa mɛ̀: Gbí kuɛplaɛ.\f + \fr 8.19 \fr*\ft Maa 6.43\ft*\f* \v 20 Yesu ɛ̀a ń lá à mɛ̀: Kɛ́ ma pɛ̃ɛ mɛ̀n sopla ɛ̀'ɛ má kpà gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ síiↄ̃ↄwa (4.000), a a miↄna sɛ̀lɛ sↄ ũma ni? Aa wèwà aa mɛ̀: Sↄ̀ soplaɛ.\f + \fr 8.20 \fr*\ft Maa 8.8\ft*\f* \v 21 Ɔ̃ a ònɛ́: E tia á wɛ́ i kɛ̃oa? \s1 Bɛsaida vĩ̀a gbã́gbãa \p \v 22 Kɛ́ aa kà Bɛsaida, ↄ̃ wà mↄ̀ɛ̀ ń vĩ̀ao, wà wabikɛ̀wà aà ↄkãwà. \v 23 Ɔ̃ à vĩ̀api kũ̀ a ↄwa, à bↄ̀aànↄ wɛ̃́nkpɛ. À lɛ́'i kɛ̀ aà wɛ́wa à ↄnàwà, ↄ̃ à aà là à mɛ̀: Ńlɛ gu'ea? \v 24 Ɔ̃ gↄ̃ɛpi wɛsɛ̀ musu à mɛ̀: Málɛ gbɛ̃́ↄ e, aa dɛ lán líↄ mɛ́ lɛ́ táa'o'owa. \v 25 Ɔ̃ Yesu ɛ̀a ↄnà aà wɛ́wa lↄ. Kɛ́ gↄ̃ɛpi wɛbìi, ↄ̃ aà wɛ́ wɛ̃̀, àlɛ pↄ́pii e sa wásawasa. \v 26 Ɔ̃ Yesu aà gbàɛ bɛ à mɛ̀: Ńsu bↄlɛ wɛ̃́lɛ guuo. \s1 Piɛɛ Yesu Mɛsiikɛ oa \r (Mat 16.13-23, Luk 9.18-22) \p \v 27 Kɛ́ Yesu lɛ́ gɛ́ ń a ìwaↄ Sezale Filipi bùsu zↄ̃ɛwiaↄ guu, ↄ̃ à a ìwaↄ là zɛ́ guu à mɛ̀: Dé wàlɛ o má dɛ a ũi? \v 28 Aa wèwà aa mɛ̀: Gbɛ̃eↄ ì mɛ Zãa Da'ilɛnaɛ, gbɛ̃eↄ ì mɛ Ɛlia. Wì ɛa mɛ lↄ ãnabi yãaen n ũ.\f + \fr 8.28 \fr*\ft Maa 6.14-15\ft*\f* \v 29 Ɔ̃ à ń lá à mɛ̀: Ápiↄ sↄ̃, dé i mɛ má dɛ a ũi? Piɛɛ wèwà à mɛ̀: Mɛsiin n ũ. \v 30 Ɔ̃ Yesu ń lɛpàpa aasu o gbɛ̃e mao. \p \v 31 Ɔ̃ à nà yãdaanɛ́wa à mɛ̀: Sema Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ taasikɛ maamaa, gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ giaàzi, wi aà dɛ, a gↄↄ àaↄ̃de zĩ́ i vu. \v 32 À yã́pi ònɛ́ wásawasaɛ, ↄ̃ Piɛɛ gɛ̀aànↄ gusaɛ, àlɛ giɛ̀. \v 33 Kɛ́ Yesu lìli à a ìwaↄ gwà, ↄ̃ à gì Piɛɛɛ à mɛ̀: Gomɛɛ we Setãu! Lua làasoo lɛ́ dↄaanɛo, sema gbɛ̃nazĩna pↄ́. \s1 Yesu lia \r (Mat 16.24-17.13, Luk 9.23-36) \p \v 34 Bee gbɛa Yesu bíla laai sìsi ń a ìwaↄ, a ònɛ́: Tó gbɛ̃́ ye kɛ ma ìwa ũ, aà gi azĩa wɛ̃nii, i a lipãakↄ̃a sɛ́, i tɛmazi. \v 35 Gbɛ̃́ pↄ́ ye àↄ a wɛ̃ni kũa, a kua a wɛ̃nipiwaɛ. Gbɛ̃́ pↄ́ gì a wɛ̃nii ma yã́i ń ma baona yã́o lↄ, ade mɛ́ aↄ ku. \v 36 Tó gbɛ̃́ gↄ̃̀ dṹnia bṹu vĩ mɛ́ à kùa ziawa, bↄ́ ài bee vĩi? \v 37 Bↄ́ gbɛ̃́ a fĩaboò à zia'ei? \v 38 Tó gbɛ̃́ zɛamanↄ ge ń ma yã́ↄ widɛ̀ gbãgbɛ̃ duunde luanaaikɛnsaiↄ guu, Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ a zɛaaànↄ widɛ sↄ̃ɛ, gↄↄ pↄ́ a mↄ a Mae gawi guu ń a malaikaↄ. \c 9 \p \v 1 Ɔ̃ a ònɛ́: Sĩana málɛ oɛ́, gbɛ̃́ pↄ́ kú laeↄ ga kía pↄ́ Lua kpà mↄa ń gbãao esaio. \p \v 2 Gↄↄ soolo gbɛa Yesu Piɛɛ ń Zaakio ń Zãao sɛ̀ à dɛ̀dɛńnↄ gbɛ̀sĩsĩ lɛsĩwa ńtɛ̃ɛ. Ɔ̃ à lì ń wáa, \v 3 aà pↄkasaↄ lɛ́ tɛkɛ púntaitai. Gbɛ̃e ku dṹnia guu kɛ́ a fↄ̃ pↄ́ pí à puakũ màao. \v 4 Bee kpɛ Ɛlia ń Mↄizio bↄ̀ mↄ̀má, aalɛ yã'o ń Yesuo. \v 5 Ɔ̃ Piɛɛ ò Yesuɛ: Dii, wá kua la maaɛ. Wà lákpɛ dↄ mɛ̀n àaↄ̃, n pↄ́ do, Mↄizi pↄ́ do, Ɛlia pↄ́ do. \v 6 A dↄ̃ lá álɛ oo, asa vĩa ń kṹ maamaaɛ. \v 7 Luabɛpuana pìla kùńla, ↄ̃ aa lↄↄe mà a guu à mɛ̀: Gbɛ̃́ɛ beeá ma Nɛ́ mɛ̀ndona yenzideɛ, à aà yãma.\f + \fr 9.7 \fr*\ft Maa 1.11, Iko 18.15\ft*\f* \v 8 Kã́ndo gↄ̃̀ↄ kɛ́ aa gugwàgwa, aai gbɛ̃e e lↄo, sema Yesu ado. \p \v 9 Kɛ́ aalɛ pila gbɛ̀sĩsĩpiwa, ↄ̃ Yesu ònɛ́ aasu yã́ pↄ́ aa èpi o gbɛ̃e mao e Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ gɛ bↄò gau. \v 10 Aa yã́pi kũa, ń beeo aalɛ kↄ̃ lala aa mɛ̀: Bↄa gau yã́ bee dɛa ni? \v 11 Ɔ̃ aa aà là aa mɛ̀: Bↄ́yãi Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ì o Ɛlia mɛ́ a dↄaa mↄi?\f + \fr 9.11 \fr*\ft Mal 4.5\ft*\f* \v 12 A wèmá à mɛ̀: Ɛlia a dↄaa mↄ́, i yã́pii kɛkɛ zɛ́zɛ, ãma kɛ́ a kɛ̃a láu wà mɛ̀ wa saka Gbɛ̃nazĩn Nɛ́gu, i taasikɛ maamaa sↄ̃ bɛ?\f + \fr 9.12 \fr*\ft Isa 53.1-12, Soũ 22.1-18\ft*\f* \v 13 Málɛ oɛ́, Ɛlia mↄ̀ kↄ̀, ↄ̃ wà ń pↄeã dàɛ̀ lá wà aà yã'ò taalauwa. \s1 Yesu nɛgↄ̃ɛ tã́ade gbã́gbãa \r (Mat 17.14-23, Luk 9.37-45) \p \v 14 Kɛ́ aa sù ń gbɛ̃́ kĩniↄwa, aa è bíla liaańzi mɛ́ Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ lɛ́ lɛkpaakɛńnↄ. \v 15 Kɛ́ bíla Yesu è, aà yã́ bↄ̀ ń saɛ, ↄ̃ aa bàalɛ̀ gɛ̀ fↄkpàwà gↄ̃̀ↄ ḿpii. \v 16 Ɔ̃ à a ìwaↄ là à mɛ̀: Bↄ́ lɛkpaa álɛ kɛńnↄi? \v 17 Ɔ̃ gbɛ̃́ pↄ́ kú zã guue wèwà à mɛ̀: Dii, ma mↄnɛ ń ma nɛ́oɛ, tã́a mɛ́ aà lɛ́na nàalɛ. \v 18 Tó à dɛ̀dɛwà, ì aà nɛ zĩ́lɛɛ, ↄ̃ ìↄ lɛ́'ifula bↄlɛ, ìↄ swaalↄlↄkↄ̃wa, ì gbã́gbã tèlele. Ma mↄò n ìwaↄnɛ aa tã́api go, ↄ̃ aa fùa. \v 19 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Gbãgbɛ̃ luanaaikɛnsaiↄ, máↄ kúánↄ e bↄɛ ni? Máↄ mɛnakɛánↄ e bↄɛ ni? À mↄmɛɛ ń nɛ́pio la. \p \v 20 Kɛ́ wà mↄ̀oɛ̀, kɛ́ tã́api Yesu è gↄ̃̀ↄ, ↄ̃ à nɛ́pi zĩ̀azĩa à aà pã̀lɛ zĩ́lɛ kpɛ̃̀baũ. Ɔ̃ àlɛ gbeembo, àlɛ lɛ́'ifula bↄlɛ. \v 21 Yesu nɛ́pi mae là à mɛ̀: À aà lè màa za bↄɛ ni? A wèwà à mɛ̀: Za aà nɛ́fɛ̃nɛn zĩ́ɛ. \v 22 Ìↄ aà zu tɛ́ ń ío guu mↄ̀ↄmↄↄɛ, ìↄ ye aà dɛɛ. Tó ńyↄ̃ fↄ̃ ǹ pↄe kɛ, wá wɛ̃nagwa, ní dↄwálɛ. \v 23 Yesu òɛ̀: N mɛ̀ tó má fↄ̃ɛ lò? Yã́pii zɛvĩ gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ ma náaikɛɛ. \v 24 Ɔ̃ nɛ́pi mae ò gↄ̃̀ↄ: Má n náai vĩ. Ǹ n náai pↄ́ lɛ́ kɛ̃́sãa kã́fĩmɛɛ. \v 25 Kɛ́ Yesu è bíla lɛ́ naɛmá, à gì tã́apiɛ à mɛ̀: Tã́a swãdo, málɛ onɛ, go nɛ́piwa. Ńsu ɛa suwà lↄo. \v 26 Ɔ̃ tã́api wiilɛ̀ à aà zĩ̀a pãsĩpãsĩ, ↄ̃ à gòwà. Nɛ́pi gↄ̃̀ lán gɛwa, ↄ̃ gbɛ̃́ daside mɛ̀ à gàɛ. \v 27 Ɔ̃ Yesu aà kũ̀ a ↄwa à aà fɛ̀lɛ, ↄ̃ à gↄ̃̀ zɛa. \p \v 28 Kɛ́ Yesu gɛ̃̀ ua, zĩ̀loe kúńnↄ lↄo, ↄ̃ aà ìwaↄ aà là aa mɛ̀: Bↄ́yãi wa fua tã́api goi? \v 29 Ɔ̃ a wèmá à mɛ̀: Wabikɛa ado mɛ́ ì fↄ̃ tã́a bee taa go. \p \v 30 Kɛ́ aa bↄ̀ we, ↄ̃ aa pã̀ Galilea. Yesu ye wàↄ a kúkĩi dↄ̃o, \v 31 asa àlɛ yãdada a ìwaↄnɛɛ. A ònɛ́: Wa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ kpámá, wi aà dɛ, i vu a gↄↄ àaↄ̃dezĩ. \v 32 Aai aà yã́pi midↄ̃o, mɛ́ aa yã́pi laawà vĩakɛ̀. \s1 Tɛa Yesuzi lán nɛ́ↄwa \r (Mat 18.1-9, Luk 9.46-50) \p \v 33 Ɔ̃ aa kà Kapɛnaũ. Gↄↄ pↄ́ a ku bɛ, à a ìwaↄ là à mɛ̀: Bↄ́ lɛkpaa álɛ kɛ zɛ́ guui? \v 34 Aa nì kpã̀uu, asa zɛ́ guu aalɛ lɛkpaakɛ dɛnla yã́ musuɛ. \v 35 Ɔ̃ à zↄ̃̀lɛ à gbɛ̃ↄn kuɛplapiↄ kã̀aa à mɛ̀: Tó gbɛ̃́ ye kɛ mide ũ, aàↄ kɛ̃́sãa gbɛ̃́piizi, i kɛ an baade píi dↄnlɛde ũ. \v 36 À nɛ́ sɛ zɛ̀ ń aɛ, ↄ̃ à aà sɛ kpà a kùɛ a ònɛ́: \v 37 Gbɛ̃́ pↄ́ nɛ́ɛ beeↄ do dìlɛ ma ìwakɛ yã́i, ade ma dilɛɛ. Gbɛ̃́ pↄ́ ma dilɛ sↄ̃ i ma dilɛ madoo, à gbɛ̃́ pↄ́ ma zĩ dìlɛ sↄ̃ɛ. \p \v 38 Ɔ̃ Zãa òɛ̀: Dii, wa gbɛ̃e è, àlɛ tã́ago ń n tↄ́o, ↄ̃ wá ye giɛ̀, asa wá gbɛ̃́ no. \v 39 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: Ásu giɛ̀o, asa gbɛ̃e a fↄ̃ dabudabukɛ ń ma tↄ́o, a ɛa ma tↄbɛ̃ɛsi gↄ̃̀ↄo. \v 40 Gbɛ̃́ pↄ́ i íbɛlɛsɛwanↄo, wá bàakpɛɛɛ. \v 41 Sĩana málɛ oɛ́, gbɛ̃́ pↄ́ á gbá imia á dɛa Kilisi pↄ́ ũ yã́i, ade a kua a aseawao. \p \v 42 Tó gbɛ̃́ tò nɛ́ pↄ́ lɛ́ ma náaikɛɛ́ↄ do fù, a maa yãa ń adeo wà wísilↄgbɛ gbɛ̃̀nɛ dↄ aà nↄɛɛ, wi aà zu ísiu. \v 43-44 Tó n ↄ mɛ́ ì to ǹ fu, zↄ̃. Gɛ̃a àizãna guu kↄ̃̀ↄ ũ maa dɛ n taa tɛ́ gasai guu ń ↄ mɛ̀n plaola. \v 45-46 Tó n gbá mɛ́ ì to ǹ fu, zↄ̃. Gɛ̃a àizãna guu ɛɛ ũ maa dɛ wà n zu tɛ́ guu ń gbá mɛ̀n plaola. \v 47 Tó n wɛ́ mɛ́ ì to ǹ fu, bↄ. Gɛ̃a kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i guu wɛdode ũ maa dɛ wà n zu tɛ́ guu ń wɛ́ mɛ̀n plaola. \v 48 Wekĩi an kↄ̀ↄbii lí láao, mɛ́ a tɛ́ lí gao.\f + \fr 9.48 \fr*\ft Isa 66.24\ft*\f* \p \v 49 Wa tɛmↄ baadeɛ an kɛkɛa ń wisio ũ.\f + \fr 9.49 \fr*\ft Lev 2.13\ft*\f* \v 50 Wisiá pↄ́ naɛ. Ń beeo tó wisi í na tà, kpelewa wa kɛ à nakũ lↄi? À to wisi àↄ kú á guu, íↄ na ń kↄ̃o. \c 10 \s1 Nↄyaa \r (Mat 19.1-12) \p \v 1 Ɔ̃ Yesu bↄ̀ we à gɛ̀ Yude bùsuu e Yuudɛ̃ baale. Bíla ɛ̀a kã̀aaaàzi we, ↄ̃ à yãdànɛ́ lá ìↄ kɛwa. \v 2 Falisieↄ mↄ̀ líkpalɛiwà, ↄ̃ aa aà là aa mɛ̀: Gↄ̃ɛ zɛvĩ à a na yáa? \v 3 A wèmá à mɛ̀: Mↄizi dìlɛɛ́ kpelewa ni? \v 4 Aa mɛ̀: Mↄizi gↄ̃ɛ gbà zɛ́ aàli gínzila kɛ̃́, aàli a na yaòɛ.\f + \fr 10.4 \fr*\ft Iko 24.1-4\ft*\f* \v 5 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Á swã́gbãa yã́i Mↄizi bee dìlɛiɛ́. \v 6 Za dṹnia daalɛgↄↄ Lua gↄ̃ɛ kɛ̀ ń nↄɛoɛ.\f + \fr 10.6 \fr*\ft Daa 1.27\ft*\f* \v 7 Ayãmɛto gↄ̃ɛ ì go a de ń a daowa, ì na a nawa, \v 8 ↄ̃ aaì gↄ̃ lán sàwakula ń gbalaowa.\f + \fr 10.8 \fr*\ft Daa 2.24\ft*\f* Beewa aa ku dodo lↄo, aa gↄ̃̀ mɛdoũɛ. \v 9 A yã́i gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń nákↄ̃waↄ, gbɛ̃e su ń kɛ̃aao. \v 10 Kɛ́ Yesu tà bɛ, aà ìwaↄ aà là yã́pi mii. \v 11 Ɔ̃ a ònɛ́: Gbɛ̃́ pↄ́ a na yà à a pãle sɛ̀ gbãsĩkɛ̀ a nↄ sɛ̃́ia yã́ musun we. \v 12 Nↄɛ pↄ́ gì a zã́zi à zã́ pãle kɛ̀ sↄ̃, à gbãsĩkɛ̀n we. \s1 Yesu báaadaa nɛ́ↄgu \r (Mat 19.13-15, Luk 18.15-17) \p \v 13 Wàlɛ mↄ́ Yesuɛ ń nɛ́ↄ aà ↄnamá, ↄ̃ aà ìwaↄ gìnɛ́. \v 14 Kɛ́ Yesu è màa, aà pↄ pà a ònɛ́: À to nɛ́ↄ mↄ ma kĩ́i, ásu gínɛ́o, asa kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iá gbɛ̃́ bee taaↄ pↄ́ɛ. \v 15 Sĩana málɛ oɛ́, gbɛ̃́ pↄ́ i kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i sí lán nɛ́wao a gɛ̃uo. \v 16 Ɔ̃ a nɛ́ↄ sɛ kpàkpa a kùɛ, à ↄnànamá à báaadàńgu. \s1 Ɔde \r (Mat 19.16-30, Luk 18.18-30) \p \v 17 Kɛ́ Yesu dàzɛu àlɛ gɛ́, ↄ̃ gↄ̃ɛe bàalɛ̀ mↄ̀ kùlɛ aà aɛ, à aà là à mɛ̀: Mɛtulu maa, kpelewa má kɛ mà àizãna ei? \v 18 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Àkɛa ń òmɛɛ má maai? Gbɛ̃e maao, sé Lua ado. \v 19 Ń ikoyãↄ dↄ̃: Ńsuli gbɛ̃dɛo, ńsuli wúlɛ ń gbɛ̃pãle nↄoo, ńsuli kpã́i'oo, ńsuli yãdↄ n gbɛ̃́deewao, ńsuli gbɛ̃bleo, nìli n de ń n dao kpɛla.\f + \fr 10.19 \fr*\ft Bↄa 20.12-16\ft*\f* \v 20 Ɔ̃ à mɛ̀: Mɛtulu, za ma nɛ́fɛ̃nɛngↄↄ má yã́ beeↄ kũa píiɛ. \v 21 Ɔ̃ Yesu aà gwà ń yenzi wɛ́o a òɛ̀: Yã́ gↄ̃̀nɛ mɛ̀ndo. Gɛ ǹ pↄ́ pↄ́ ń vĩↄ yía píi, ní a ↄ̃a kpá taasideↄwa, ní mↄ tɛmazi, ńyↄ̃ↄ àizɛɛ vĩ luabɛ. \v 22 Ɔ̃ gↄ̃ɛpi oosìsi yã́pi yã́i, à tà ń pↄsiao, kɛ́ aà àizɛɛↄ dasi yã́i. \v 23 Ɔ̃ Yesu wɛpã̀ a ìwaↄla a ònɛ́: Àizɛɛde gɛ̃a kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iu zĩ'ũ. \v 24 Yã́pi bↄ̀ aà ìwaↄ saɛ, ↄ̃ Yesu ɛ̀a ònɛ́: Gbɛ̃́ↄ, gɛ̃a kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i guu zĩ'ũ fá! \v 25 Yiongo gɛ̃a abaawɛu àa dɛ ↄde gɛ̃a kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iula. \v 26 Ɔ̃ yã́pi aà ìwaↄ kũ̀ gbãa, aalɛ okↄ̃ɛ aa mɛ̀: Tó màaɛ, démɛ a bↄi? \v 27 Yesu ń gwá soee à mɛ̀: Gbɛ̃nazĩna a fↄ̃o, ãma Lua a fↄ̃ wá bↄ, asa Lua apii gbãa vĩɛ. \p \v 28 Ɔ̃ Piɛɛ òɛ̀: Wápiↄ sↄ̃ bɛ? Wa pↄ́pii tò wa bↄ tɛnziɛ. \v 29 Yesu mɛ̀: Sĩana málɛ oɛ́, gbɛ̃́ pↄ́ a bɛ tò we ge a vĩ̀iↄ ge a dãunaↄ ge a da ge a mae ge a nɛ́ↄ ge a bua ma yã́i ń ma baona yã́o, \v 30 ade a ɛa bɛↄ ń vĩ̀iↄ ń dãunaↄ ń daↄ ń nɛ́ↄ ń buaↄ e lɛɛ basↄo dṹniaɛ bee guu ń ĩadamao lↄ, i àizãna e dṹnia pↄ́ a mↄ guu. \v 31 Dasi pↄ́ dↄaaaↄ gↄ̃ zã́ mɛ́ dasi pↄ́ tɛ́ zã́ↄ gↄ̃ dↄaaa. \s1 Yesu a gaa ń a vuao yã'oa \r (Mat 20.17-19, Luk 18.31-34) \p \v 32 Aa ɛ̀a dàzɛu, aalɛ gɛ́ Yelusalɛũ. Yesu dↄaaa a ìwaↄnɛ, ↄ̃ yã́pi bↄ̀ ń saɛ, mɛ́ vĩa gbɛ̃́ pↄ́ tɛ́ aà kpɛↄ kũ̀. Ɔ̃ Yesu lìlɛ ń a ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ, à ɛ̀a yã́ pↄ́ a su a le ònɛ́ lↄ \v 33 à mɛ̀: À ma! Wálɛ gɛ́ Yelusalɛũɛ. Wa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ kpá sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄwa, aai yãdaaàla, aai aà kpa luayãdↄ̃nsaiↄwa aa aà dɛ. \v 34 Aa aà kɛ pↄ́ↄpↄↄ, aa lɛ́'ikakawà, aa aà gbɛ̃ ń flàalao, aai aà dɛ, a gↄↄ àaↄ̃de zĩ́ i vu. \s1 Zaaki ń Zãao wabikɛa \r (Mat 20.20-28) \p \v 35 Ɔ̃ Zebedee nɛ́ↄ Zaaki ń Zãao sↄ̃̀ Yesuzi aa òɛ̀: Mɛtulu, wá ye ǹ yã́ pↄ́ wálɛ a wabikɛma kɛwɛ̃ɛ. \v 36 Ɔ̃ à ń lá à mɛ̀: Bↄ́ á ye mà kɛɛ́i? \v 37 Aa wèwà aa mɛ̀: Wá gba zɛ́ wà zↄ̃lɛnnↄ ń kpala guu, gbɛ̃do n ↄplaai, gbɛ̃do zɛɛi. \v 38 Yesu ònɛ́: Á yã́ pↄ́ álɛ a wabikɛa dↄ̃o. Taasi kɛɛona pↄ́ má a imi, á fↄ̃ mia? Ga pↄ́ má siu, á fↄ̃ siua? \v 39 Aa wèwà aa mɛ̀: Wá fↄ̃́. Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Í pↄ́ má mi, á mi, mɛ́ ga pↄ́ má siu, á siu, \v 40 ãma zↄ̃lɛa ma ↄplaai ge zɛɛiá ma yã́ no. Gbɛ̃́ pↄ́ Lua kɛ̀kɛnɛ́ↄ pↄ́ɛ. \p \v 41 Kɛ́ ìwa gbɛ̃ↄn kwi kĩniↄ yã́pi mà, an pↄ pà Zaaki ń Zãaozi. \v 42 Ɔ̃ Yesu ń kãaa a ònɛ́: Á dↄ̃ kɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ wàlɛ ń gwa bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ũↄ ì gbãable ń gbɛ̃́ↄwaɛ. Màa gbãadeↄ ì kiblemá lↄ. \v 43 Ãma a dɛánↄ màao. Á guu gbɛ̃́ pↄ́ ye gↄ̃ gbɛ̃zↄ̃ↄ ũ, aà kɛ á dↄnlɛde ũ. \v 44 Màaɛ lↄ gbɛ̃́ pↄ́ ye gↄ̃ á dↄaana ũ, aà kɛ ápii zↄ̀blena ũ.\f + \fr 10.44 \fr*\ft Maa 9.35\ft*\f* \v 45 Asa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ i mↄ wà dↄnlɛkɛɛ yã́io, à mↄ̀ dↄnlɛkɛi gbɛ̃́ↄnɛɛ, i gi a wɛ̃nii kɛ́ à e gbɛ̃́ↄ bo dasi yã́i. \s1 Vĩ̀a baakɛna gbã́gbãa \r (Mat 20.29-34, Luk 18.35-43) \p \v 46 Aa kà Yeliko. Lá Yesu lɛ́ bↄ we ń a ìwaↄ ń bílao, vĩ̀a baakɛna Timɛ nɛ́ Baatimɛ zↄ̃lɛa zɛ́ lɛ. \v 47 Kɛ́ a mà Yesu Nazalɛti mɛ́ lɛ́ gɛ̃, ↄ̃ à nà lɛ́ gbãa zuawa à mɛ̀: Davidi Bui Yesu, ma wɛ̃nagwa! \v 48 Ɔ̃ dasilɛ giɛ̀, aalɛ mɛ aà nílɛ. Ɔ̃ aà lɛzua gbãa kã̀fĩ à mɛ̀: Davidi Bui, ma wɛ̃nagwa. \v 49 Yesu zɛ̀ à mɛ̀: À aà sísi. Ɔ̃ wà vĩ̀api sìsi wa òɛ̀: Sↄ̃dilɛ fɛlɛ. Àlɛ n sisi. \v 50 Ɔ̃ vĩ̀api a zwãa wòlo à vĩ̀ pɛ̀lɛ à mↄ̀ Yesu kĩ́i. \v 51 Ɔ̃ Yesu aà là à mɛ̀: Bↄ́ ń ye mà kɛnɛi? Vĩ̀api wèwà à mɛ̀: Dii, má ye màↄ gu'eɛ. \v 52 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Gɛ́, ma náai pↄ́ ń kɛ̀ mɛ́ n gbãgbã. Wegↄ̃ↄ à gu'è, ↄ̃ à bↄ̀ tɛaàzi. \c 11 \s1 Gbãakpaa Yesuzi Yelusalɛũ \r (Mat 21.1-11, Luk 19.28-40, Zãa 12.12-19) \p \v 1 Kɛ́ aa kãikũ̀ ń Yelusalɛũo, aa kà Bɛfaze ń Bɛtani pↄ́ kú Kùkpɛ sĩ̀sĩpↄlɛuo. Ɔ̃ Yesu a ìwaↄ gbɛ̃ↄn pla zĩ̀ \v 2 a ònɛ́: À gɛ́ wɛ̃́lɛ pↄ́ kálɛ wá aɛ kee guu. Tó a gɛ̃ gↄ̃̀ↄ, á zàa'ĩn bↄlↄ e dↄa we, gbɛ̃e i dikpɛ yãao. À polo suò. \v 3 Tó wà á lá, bↄ́ álɛ kɛ wei, í mɛ Dii mɛ́ ye a mↄaoi, a ɛa suò tia. \v 4 Ɔ̃ aa gɛ̀ wà zàa'ĩna è dↄa kpɛɛlɛ gãaɛ. Kɛ́ aalɛ polo, \v 5 ↄ̃ gbɛ̃́ pↄ́ zɛa weↄ ń lá aa mɛ̀: Bↄ́ álɛ kɛ ń zàa'ĩnapio, ↄ̃ álɛ poloi? \v 6 Aa wèmá lá Yesu ònɛ́wa, ↄ̃ wà ń tó we. \v 7 Aa sù ń zàa'ĩnapio Yesuɛ. Aa ń ulaↄ kpàlɛ zàa'ĩnapiwa, ↄ̃ Yesu dìkpɛ.\f + \fr 11.7 \fr*\ft Zkl 9.9\ft*\f* \v 8 Gbɛ̃eↄ lɛ́ ń ulaↄ kpálɛ zɛ́ guu,\f + \fr 11.8 \fr*\ft 2Kia 9.13\ft*\f* gbɛ̃eↄ lɛ́ láↄ zↄ̃ sɛ̃u, aalɛ kpálɛ lↄ. \v 9 Gbɛ̃́ pↄ́ dↄaaaↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ tɛ́ zã́ↄ lɛ́ wiilɛ wàlɛ mɛ: \q1 Gbãa kɛ! \q1 Báaaden gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ mↄ́ ń Dii tↄ́o ũ.\f + \fr 11.9 \fr*\ft Soũ 118.25-26\ft*\f* \q1 \v 10 Lua báaada wá dezi Davidi kpala pↄ́ lɛ́ vugu. \q1 Wà gbãakpaaàzi à zↄ̃ luawa. \p \v 11 Kɛ́ Yesu kà Yelusalɛũ, à gɛ̃̀ Lua ua, ↄ̃ à wɛpã̀ pↄ́piila. Kɛ́ ĩatɛ̃ i gↄ̃ bíla lↄo yã́i ↄ̃ à bↄ̀ gɛ̀ Bɛtani ń a ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ. \s1 Yesu kaadↄɛnli kaa ń aà kua Lua uao \r (Mat 21.12-22, Luk 19.45-48, Zãa 2.13-22) \p \v 12 Kɛ́ gu dↄ̀, aa bↄ̀ Bɛtani, ↄ̃ nↄana lɛ́ Yesu dɛ. \v 13 À kaadↄɛnli è kãaa, a lá pàɛ. À gɛ̀ gwai tó a nɛ́ mà. Kɛ́ à kà we, i pↄe eo, sema a lá, asa a magↄↄ i ka yãao. \v 14 Ɔ̃ a ò lípiɛ: Gbɛ̃e a n nɛ́ ble bau lↄo. Aà ìwaↄ yã́pi mà. \p \v 15 Kɛ́ aa kà Yelusalɛũ, Yesu gɛ̃̀ Lua ua, ↄ̃ à laayianaↄ ń laalunaↄ yà ń bↄ́lɛ, à ↄlɛũkpakɛnaↄ táabũnuↄ ń felenyianaↄ kìlaↄ fuangba. \v 16 I wei gbɛ̃e a aso sɛ̀ à bↄ̀ ń Lua uaoo. \v 17 Ɔ̃ à yãdà gbɛ̃́ↄnɛ à mɛ̀: A kɛ̃a Lua taalau à mɛ̀: Ma kpɛ́ aↄ dɛ ma sísikpɛ ũ bui píiɛ.\f + \fr 11.17 \fr*\ft Isa 56.7\ft*\f* Ápiↄ sↄ̃ á kɛ̀ gbɛ̃blenaↄ tòo ũ.\f + \fr 11.17 \fr*\ft Zel 7.11\ft*\f* \v 18 Sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ yã́pi mà, ↄ̃ aalɛ zɛwɛɛlɛ wà aà dɛ. Aalɛ vĩakɛɛ̀, asa aà yãdaanɛ́ ì di bílawa píiɛ. \v 19 Kɛ́ oosi kɛ̀, ↄ̃ Yesu ń a ìwaↄ bↄ̀lɛ wɛ̃́lɛu. \p \v 20 Kɛ́ gu dↄ̀ aa bɛ zɛ́u, ↄ̃ aa kaadↄɛnlipi è, à giigàga e a zĩ́nau. \v 21 Kɛ́ a yã́ dↄ̀ Piɛɛgu, ↄ̃ a ò Yesuɛ: Dii, kaadↄɛnli pↄ́ ń kà gwae, à giigàga. \v 22 Yesu ònɛ́: Àↄ Lua náai vĩ. \v 23 Sĩana málɛ oɛ́, tó gbɛ̃́ ò sĩ̀sĩɛ beeɛ aà fɛlɛ azĩa zu ísiau, tó i seakɛ a nↄ̀sɛ guuo, tó a a náai vĩ kɛ́ yã́ pↄ́ a òpi a kɛ, a kɛɛ̀. \v 24 Bee yã́i málɛ oɛ́, tó álɛ lousisi, yã́ pↄ́ a a wabikɛ̀ píi, à dilɛ á è kↄ̀, í e. \v 25 Tó a fɛlɛ álɛ lousisi, tó á ĩ́ikũa ń gbɛ̃eo, à sùuukɛaànↄ, á Mae pↄ́ kú musu i sùuukɛánↄ ń á tàaeↄ sↄ̃. \v 26 Tó i sùuukɛ ń gbɛ̃́ↄo, á Mae pↄ́ kú musu a sùuukɛánↄ ń á tàaeↄ sↄ̃o. \s1 Yesu laa a ikoi \r (Mat 21.23-27, Luk 20.1-8) \p \v 27 Ɔ̃ aa kà Yelusalɛũ. Lá Yesu lɛ́ bɛbɛ Lua ua, sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ sↄ̃̀aàzi \v 28 aa aà là aa mɛ̀: Iko kpele ńlɛ yã́piↄ kɛòi? Démɛ n gba yã́pi kɛa zɛ́i? \v 29 Yesu wèmá à mɛ̀: Má yã́ mɛ̀ndoe gbɛawá. À wea, mí iko pↄ́ málɛ yã́piↄ kɛò oɛ́ sa. \v 30 À omɛɛ. Zãa gbɛ̃́ↄ da'ilɛkɛa\f + \fr 11.30 \fr*\ft Maa 1.4-5\ft*\f* bↄ̀ Lua kĩ́i yã̀, ge gbɛ̃nazĩna kĩ́iɛ? \v 31 Ɔ̃ aa lɛkpàaĩ aa mɛ̀: Tó wa mɛ̀ Lua kĩ́iɛ, a mɛ bↄ́yãi wi Zãa yã́ sio niɛ. \v 32 Tó wa mɛ̀ gbɛ̃nazĩna kĩ́iɛ sↄ̃, too. Aa bíla vĩa vĩ, asa gbɛ̃́pii Zãa ãnabikɛ sìɛ. \v 33 Ɔ̃ aa wè Yesuwa: Wá dↄ̃o. Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Mapi sↄ̃ má iko pↄ́ málɛ yã́piↄ kɛò oɛ́o. \c 12 \s1 Vɛ̃ɛbu zĩkɛnaↄ \r (Mat 21.33-46, Luk 20.9-18) \p \v 1 Ɔ̃ Yesu fɛ̀lɛ yãlɛ̀ɛũnɛ́ à mɛ̀: Gbɛ̃e mɛ́ vɛ̃ɛbu vĩ, à kaa lìai, à ɛyↄ̃̀ vɛ̃ɛfɛ̃kĩi ũ à gbadà,\f + \fr 12.1 \fr*\ft Isa 5.1-2\ft*\f* ↄ̃ à búpi nà zĩkɛnaↄnɛ ń ↄzĩ, ↄ̃ à fɛ̀lɛ ń táo. \v 2 Kɛ́ vɛ̃ɛkↄzↄ̃zↄ̃gↄↄ kà, ↄ̃ à a ìwae zĩ̀ zĩkɛnapiↄwa, aà a vɛ̃ɛpi asea símáɛ. \v 3 Ɔ̃ zĩkɛnapiↄ aà kũ̀ wa gbɛ̃̀ wa gbàɛ ↄgii. \v 4 Ɔ̃ à ɛ̀a ìwa pãle zĩ̀má. Ɔ̃ aa gbɛ̃́ bee mi fↄ̃̀ aa widàwà. \v 5 À ɛ̀a a pãle zĩ̀ lↄ, ↄ̃ aa gbɛ̃́ bee dɛ̀. Màa à gbɛ̃pãleↄ zĩ̀ dasi, aa ń gbɛ̃eↄ gbɛ̃̀, aa ń gbɛ̃eↄ dɛ̀. \v 6 Budepi nɛ́ mɛ̀ndona mɛ́ gↄ̃̀ɛ̀ sa, ↄ̃ à aà zĩ̀ gbɛzã à mɛ̀: Aa ma nɛ́ yãda. \v 7 Ɔ̃ zĩkɛnapiↄ òkↄ̃ɛ aa mɛ̀: Túbiblenan kee. À to wà aà dɛ, bú i gↄ̃wɛ̃ɛ. \v 8 Ɔ̃ aa aà kũ̀ wa dɛ̀, wà aà gɛ sɛ̀ wa zù kaa kpɛ. \v 9 Tòo, kpelewa budepi a kɛ sai? A gɛ zĩkɛnapiↄ dɛdɛ, i búpi kpa gbɛ̃pãleↄwaɛ. \v 10 I Lua yã́ɛ bee kyokɛo lé? Wà mɛ̀: \q1 Gbɛ pↄ́ ɛ̃bonaↄ pãkpài \q1 mɛ́ gↄ̃̀ gbɛↄ mide ũ. \q1 \v 11 Dii mɛ́ bee kɛ̀, \q1 ↄ̃ à kɛ̀wɛ̃ɛ yãbↄnsaɛ ũ.\f + \fr 12.11 \fr*\ft Soũ 118.22-23\ft*\f* \p \v 12 Ɔ̃ aa zɛwɛ̀ɛlɛ wà aà kṹ, asa aa dↄ̃̀ ń yã́i à yã́pi lɛ̀ɛũi. Ń beeo aa vĩakɛ̀ bílaɛ, ↄ̃ aa aà tò we aa tà. \s1 Yesu lousisin gbɛ̃zↄ̃ↄↄ fua \r (Mat 22.15-46, Luk 20.19-47) \p \v 13 Ɔ̃ wà Falisieↄ ń Elodi kpala zɛnkpɛdeeↄ zĩ̀ Yesuwa ↄ̃nↄkɛiɛ̀ a yã'oa guu. \v 14 Kɛ́ aa kà, ↄ̃ aa òɛ̀: Mɛtulu, wá dↄ̃ kɛ́ gbɛ̃́ náaiden n ũ. Nili yã́si ń gbɛ̃́o ublembɛkɛ yã́io, asa nili gbɛ̃e wɛgwao. Lua zɛ́ ni ↄlↄnɛ́ wásawasa. A zɛvĩ wà wɛ̃̀'ↄ̃a kpá Sezaawaa, ge a zɛvĩo? Wà kpa yã̀, ge wásu kpao? \v 15 Yesu ń mↄafili dↄ̃̀, ↄ̃ a ònɛ́: Bↄ́yãi álɛ filifilimbakpamɛɛi? À ↄ̃api do dↄmɛɛ mà gwa. \v 16 Kɛ́ aa dↄ̀ɛ̀, ↄ̃ à ń lá à mɛ̀: Dé mi ń aà tↄ́on lai? Aa wèwà aa mɛ̀: Sezaa pↄ́ɛ. \v 17 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: À Sezaa dee pↄ́ kpawà, í Lua pↄ́ kpawà. Aà yã́ bↄ̀ ń saɛ. \p \v 18 Ɔ̃ Saduse pↄ́ aaì gɛↄ vua ɛɛboeↄ mↄ̀ Yesu lè aa aà là aa mɛ̀: \v 19 Mɛtulu, Mↄizi òwɛ̃ɛ a lá guu à mɛ̀, tó gbɛ̃́ vĩ̀i gà à a nↄ tò nɛ́sai, aà dãuna gyaapi da'uakɛ à a vĩ̀i gɛ̃ɛ kɛò.\f + \fr 12.19 \fr*\ft Iko 25.5\ft*\f* \v 20 Màaɛ, vĩ̀i ń dãunaↄ ku gbɛ̃ↄn sopla. Woo nↄsɛ̀, ↄ̃ à aà tò we nɛ́sai. \v 21 Se aà da'uakɛ̀, ↄ̃ à gà à nↄpi tò we lↄ nɛ́sai. Ɔ̃ Bíↄ kɛ̀ màa lↄ \v 22 e à gɛ̀ kà an sopladewa. Ampii aa aà tò nɛ́sai. Ampii gbɛa ↄ̃ nↄpi gà. \v 23 Gɛↄ vugↄↄzĩ an démɛ aↄ nↄpi vĩi? Asa an gbɛ̃ↄn sopla ḿpii aa aà dↄ̃ nↄ ũɛ. \v 24 Yesu wèmá à mɛ̀: Á Lua yã́ ń a gbãao dↄ̃sai yã́i a sãsãio lò? \v 25 Tó gɛↄ vù, aa nↄsɛo, aa zãkɛo, aaↄ ku lán malaikaↄ kua luabɛwaɛ. \v 26 Kɛ́ gɛↄ bↄ gau sↄ̃ bɛ, i Mↄizi lá kyokɛ gua pↄ́ à kàelɛ yã'òuo lé? Lua òɛ̀ à mɛ̀ ámɛaa Ablahaũ ń Izaakio ń Yakↄbuo Lua.\f + \fr 12.26 \fr*\ft Bↄa 3.6\ft*\f* \v 27 Luaá gɛↄ Lua no, gbɛ̃́ bɛ̃́ɛↄ pↄ́ɛ. A sãsã à kɛ̀ zài. \p \v 28 Mↄizi ikoyãdanɛdee ku we, à lɛkpaapi mà. Kɛ́ a è Yesu yãmaa wèmá, ↄ̃ à sↄ̃̀aàzi à aà là à mɛ̀: Ikoyã kpele mɛ́ dɛńlai? \v 29 Yesu wèwà à mɛ̀: A miden kɛ: À ma, Isailiↄ. Dii wá Lua mɛ́ Dii mɛ̀ndona ũ. \v 30 Àↄ ye Dii á Luazi ń nↄ̀sɛmɛndoo teasisai á gbãa pua lɛ́u, á sↄ̃ iↄ kuwà.\f + \fr 12.30 \fr*\ft Iko 6.4-5\ft*\f* \v 31 A plaaden kɛ: Àↄ ye á gbɛ̃́deezi lá ázĩa wɛ̃niwa.\f + \fr 12.31 \fr*\ft Lev 19.18\ft*\f* Ikoyãe dɛ beeↄlao. \v 32 Ɔ̃ yãdanɛdepi òɛ̀: Yãmaaɛ, Mɛtulu. N sĩana'ò, n mɛ̀ Lua mɛ̀ndoɛ, a plaade kuo, sema aàpi.\f + \fr 12.32 \fr*\ft Iko 4.35\ft*\f* \v 33 Yea Luazi ń nↄ̀sɛmɛndoo ń n ↄ̃nↄo píi n gbãa pua lɛ́u ń yea n gbɛ̃́deezi lá nzĩa wɛ̃niwao dɛ sa pↄ́ wì a pↄ́ kátɛu à tɛ́kũ ń sa'oa bui píiola.\f + \fr 12.33 \fr*\ft Oze 6.6\ft*\f* \v 34 Kɛ́ Yesu è à yãwèwa ń laaio, a òɛ̀: Gɛ̃a kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iu zã̀nnↄo. Bee kpɛ gbɛ̃e i we yãe làwà lↄo. \p \v 35 Yesu ɛ̀a lɛ́ yãdadanɛ́ Lua ua, ↄ̃ à gbɛ̃́ↄ là à mɛ̀: Bↄ́yãi Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ì o Mɛsiiá Davidi buiɛi? \v 36 Kɛ́ Lua Nisĩna dɛ̀dɛ Davidiwa à mɛ̀: \q1 Dii ò ma Diiɛ aà zↄ̃lɛ a ↄplaai \q1 e àↄ aà ibɛɛↄ kálɛɛ̀ a gbá zíɛ.\f + \fr 12.36 \fr*\ft Soũ 110.1\ft*\f* \m \v 37 Lá Davidi aà sìsi Dii màa, kpelewa aↄ dɛ aà bui ũ lↄi? Ɔ̃ bíla lɛ́ aà yãma ń pↄnao. \p \v 38 Aà yãdaanɛ́ guu à mɛ̀: À laaika Mↄizi ikoyãdanɛdeↄzi. Aaìↄ ye bɛbɛa ń uladao daa wàↄ fↄkpakpamá gãaɛ. \v 39 Aaìↄ wɛɛlɛ zↄ̃lɛ lousisikpɛ zↄ̃lɛkĩi maaↄ guu ń blɛble zↄ̃lɛkĩi maaↄ. \v 40 Aaì lou gbã̀a sísi gbɛ̃́ↄ wɛ́ yã́i, ↄ̃ aaì gyaaↄ kpɛ́ siomá. An ĩadama pãsĩ aↄ dɛńla. \s1 Gyaa taaside gbadaa \r (Luk 21.1-4) \p \v 41 Ɔ̃ Yesu zↄ̃̀lɛ Lua ua ↄsikpagolo aɛ, àlɛ gbɛ̃́ↄ gwa, lá aalɛ ↄ̃a dau. Ɔde saↄ lɛ́ ↄ zↄ̃ↄ dau. \v 42 Ɔ̃ gyaa taaside mↄ̀ tãnga dàu mɛ̀n pla, i ka dalao. \v 43 Ɔ̃ Yesu a ìwaↄ kã̀aa a ònɛ́: Sĩana málɛ oɛ́, gyaa taasidepi ↄ̃a dà kpagolo guu dɛ gbɛ̃́piila. \v 44 Asa ↄ dia ↄ̃ aa dã̀ wà kàu ḿpii. Nↄɛpi sↄ̃, aà taasidekɛ guu pↄ́ pↄ́ a vĩ à pↄbleò ↄ̃ a dàu we píi. \c 13 \s1 Yelusalɛũ dúuzↄ̃a ń dṹnialaagↄↄ seelaↄ \r (Mat 24.1-22, Luk 21.5-24) \p \v 1 Kɛ́ Yesu lɛ́ bↄ Lua ua, aà ìwae òɛ̀: Mɛtulu, gwa lá wà kpɛ́ maaↄ dↄ̀ ń gbɛ̀ kɛfɛnaeↄ taaↄ. \v 2 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: N kpɛ́ zↄ̃ↄpi è píia? Gbɛe a gↄ̃ dikↄ̃a weo, wa a dúuzↄ̃ píiɛ. \p \v 3 Yesu zↄ̃lɛa Kùkpɛ sĩ̀sĩpↄlɛu, aà aɛ dↄa Lua uawa. Piɛɛ ń Zaakio ń Zãao ń Ãndeleeo mɛ́ kuaànↄ ńtɛ̃ɛ, ↄ̃ aa aà là aa mɛ̀: \v 4 Owɛ̃ɛ, bee a kɛ bↄɛ ni? Bↄ́mɛ aↄ dɛ apii kɛgↄↄ seela ũi? \v 5 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: À laaika, ásu to wà á sã́são. \v 6 Gbɛ̃́ↄ mↄ́ ń ma tↄ́o dasi, aa mɛ Mɛsiin ń ũ, aai gbɛ̃́ↄ sã́sã dasi. \v 7 Tó a zĩkakↄ̃fĩ mà ge a bao, ásu bílikɛo. Sema bee kɛ, ãma dṹnia láaan we gĩao. \v 8 Bui ń buio aa fɛlɛ ń kↄ̃o, màaɛ lↄ bùsu ń bùsuo. Tↄↄlɛ a lualua gueↄ mɛ́ nↄana aↄ ku. Yã́pi aↄ dɛ lán nↄwãwã daalɛawaɛ. \p \v 9 Àↄ kú ń laaio. Wa á kṹkũ wà yã́kpalɛkɛánↄ, wi á gbɛ̃ lousisikpɛↄ guu. Áↄ zɛa bùsu gbãadeↄ ń kíaↄ aɛ ma yã́i, íↄ dɛnɛ́ ma seeladeↄ ũ. \v 10 Sema wà baonakpa bui píiɛ gĩa. \v 11 Tó wà gɛ̀ánↄ yã́kpalɛu, ásu dↄaa bílikɛ yã́ pↄ́ ásu owao. À yã́ pↄ́ Lua a sóso káɛ́ á lɛ́u gↄↄbeezĩ o, asa i kɛ ámɛ á yã'oo, Lua Nisĩnaɛ. \v 12 Vĩ̀i ń dãunaↄ kↄ̃ kpámá dɛa yã́i. Màa maeↄ ń nɛ́ↄ kpámá. Nɛ́ↄ bↄ ń deↄ ń ń daↄ kpɛ wà ń dɛ. \v 13 Gbɛ̃́pii a zaágu ma yã́i. Gbɛ̃́ pↄ́ mɛnafↄ̃̀ e a lɛ́wa, ade mɛ́ a bↄ. \p \v 14 Tó a tɛ̃̀ gudɛna\f + \fr 13.14 \fr*\ft Dan 9.27, 11.31, 12.11\ft*\f* è gu pↄ́ dɛ àↄ kuuo, (kyokɛna yã́pi da), gbɛ̃́ pↄ́ kú Yudeↄ bàalɛ mipɛ sĩ̀sĩↄwa. \v 15 Gbɛ̃́ pↄ́ kú a kpɛ́ musu su pila gɛ̃ kpɛ́u a pↄe sɛ́io. \v 16 Gbɛ̃́ pↄ́ kpɛ́ bua su ɛa bɛ a ula sɛ́io. \v 17 Waiyoo nɛadeↄ ń nↄsindeeↄ gↄↄ beezĩ. \v 18 À wabikɛ kɛ́ yã́piↄ su á le buziɛo, \v 19 asa wɛ́tɛ̃a pↄ́ aↄ ku gↄↄpi aↄ zↄ̃ↄɛ.\f + \fr 13.19 \fr*\ft Dan 12.1\ft*\f* Za gↄↄ pↄ́ Lua dṹnia kɛ̀ e gbã a taa i kɛo, mɛ́ a kɛ bau lↄo. \v 20 Tó Dii i gↄↄpiↄ laoo, dↄ̃ gbɛ̃e a bↄo. À gↄↄpiↄ lào a gbɛ̃́ pↄ́ à ń sɛ́ↄ yã́iɛ. \s1 Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ mↄa \r (Mat 24.23-44, Luk 21.25-38) \p \v 21 Gↄↄ bee tó wà su òɛ́ Mɛsii gwa kɛ, ge Mɛsii ku le, ásu sio. \v 22 Asa Mɛsii ɛgɛnaↄ ń ãnabi ɛgɛnaↄ mↄ dabudabuↄ ń yãbↄnsaɛↄ kɛ, kɛ́ baa gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń sɛ́ↄ aa ń sã́sãò, tó a zɛ́ kú. \v 23 Àↄ kú ń laaio, ma yã́pii lɛzàwá za káauɛ. \p \v 24 Gↄↄ bee wɛ́tɛ̃api gbɛa ĩatɛ̃ a siakũ, mↄvua a ikɛo, \v 25 saanaↄ wolo luawa, pↄ́ pↄ́ kú luawapiↄ zã ń pɛ́kĩiwa.\f + \fr 13.25 \fr*\ft Isa 13.10, 34.4, Yoɛ 3.4\ft*\f* \v 26 Wi Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ mↄa e luabɛpuanau ń gbãa zↄ̃ↄo ń gawio,\f + \fr 13.26 \fr*\ft Dan 7.13\ft*\f* \v 27 i a malaikaↄ zĩ aa gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń sɛ́ↄ kãaa za dṹnia gola síiↄ̃ guu, za dṹnia lɛ́la ń a lɛ́leo. \p \v 28 À yã́ pↄ́ kaadↄɛnli lɛ́ daɛ́ ma. Tó a gↄ̃naↄ busɛkũ̀ mɛ́ a lá lɛ́ paɛ, ↄ̃ i dↄ̃ guantɛ̃na kãikũ̀. \v 29 Màaɛ lↄ, tó á è yã́piↄ lɛ́ kɛ, àↄ dↄ̃ kɛ́ aà mↄa kãikũ̀ɛ, a ku kpɛɛlɛ. \v 30 Sĩana málɛ oɛ́ gↄↄbeedeↄ gɛ̃lɛ yã́piↄ píi kɛsaio. \v 31 Luabɛ ń tↄↄlɛo a gɛ̃lɛ, ãma ma yã́ↄ gɛ̃lɛa vĩo. \v 32 Gbɛ̃e a gↄↄ ge a zaa dↄ̃o, baa malaika pↄ́ aa ku luabɛↄ ge Lua Nɛ́, sema Mae Lua. \p \v 33 Àↄ kú ń laaio à itɛ̃kɛ, asa á dↄ̃ zĩ́ pↄ́ gↄↄpi a kao. \v 34 A dɛ lán gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ gɛ́ wɛ̃́lɛuwaɛ. À a bɛ tò a zĩkɛnaↄnɛ baade ń a zĩo, ↄ̃ a ò a gudↄ̃anaɛ aà itɛ̃kɛ. \v 35 Ápiↄ sↄ̃ á uabele sugↄↄ dↄ̃o, oosin nò, wɛɛdon nò, ko ↄ́ↄlↄan nò, gufɛ̃nɛn nò. Ayãmɛto à itɛ̃kɛ, \v 36 kɛ́ asu su kã́ndo, i á le álɛ i'oo yã́i. \v 37 Yã́ pↄ́ málɛ oɛ́, málɛ o gbɛ̃́piiɛɛ, à itɛ̃kɛ. \c 14 \s1 Tulalekaa Yesu miwa \r (Mat 26.1-16, Zãa 12.1-8) \p \v 1 Gɛ̃amusu\f + \fr 14.1 \fr*\ft Bↄa 12.1-11\ft*\f* dikpɛ ń Kàaso dikpɛo gↄ̃̀ gↄↄ pla, ↄ̃ sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ lɛ́ zɛwɛɛlɛ wà gbɛ̃́ↄ zãmakɛ wà e Yesu kṹ wà dɛ. \v 2 Asa aa mɛ̀: Wásu wà aà kũ dikpɛgↄↄzĩo, kɛ́ wasu fɛlɛ ń zↄaoo yã́i. \p \v 3 Gↄↄ pↄ́ Yesu kú Simↄↄ Kusude bɛ Bɛtani, àlɛ pↄble, ↄ̃ nↄɛe sↄ̃̀aàzi a tulale bui maa ↄde loona kũa. Ɔ̃ à loonapi waa ɛ̀ à tulalepi kà Yesu miwa. \v 4 Gbɛ̃eↄ ku we, yã́pi ↄ̃̀má, ↄ̃ aa mɛ̀: Bↄ́yãi à tulalepi pãkɛ̀i màai? \v 5 Tulale pↄ́ a ↄ̃a dɛ ã́nusu ↄwatɛ̃ ↄ̀aa do ń basↄooa, dↄ̃ yãa wa yìa wà a ↄ̃a kpà taasideↄwa. Ɔ̃ aa zↄadↄ̀wà. \v 6 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: À aà to we. Bↄ́yãi álɛ ĩadaiwài? À yãmaakɛ̀mɛɛɛ. \v 7 Taasideↄ kúánↄ gↄↄpiiɛ.\f + \fr 14.7 \fr*\ft Iko 15.11\ft*\f* Gↄↄ pↄ́ á yei, á fↄ̃ na kɛnɛ́, ãma máↄ kúánↄ gↄↄpiio. \v 8 A kɛ̀ a gbãa lɛ́uɛ, à dↄ̀aa tulale kà ma mɛwa ma gɛ kpɛlaa yã́iɛ. \v 9 Sĩana málɛ oɛ́, gu pↄ́ wàlɛ ma baokpau dṹnia guu píi, waↄ yã́ pↄ́ nↄɛpi kɛ̀ o aà yã́ dↄańgu yã́i. \p \v 10 Bee gbɛa Yudasi Isaliↄti pↄ́ dɛ gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ gbɛ̃do ũ gɛ̀ sa'onkiaↄ kĩ́i Yesu kpaamá yã́i. \v 11 Kɛ́ aa aà yãmà, an pↄ kɛ̀na, ↄ̃ aa lɛgbɛ̃̀ɛ̀ wa ↄ̃a kpawà. Ɔ̃ àlɛ zɛwɛɛlɛ à Yesu kpámá. \s1 Gɛ̃amusu blɛblea \r (Mat 26.17-35, Luk 22.7-34, Zãa 13.21-38, 1Kln 11.23-25) \p \v 12 Kàaso dikpɛgↄↄ sɛ̃́ia zĩ́, gↄↄ pↄ́ wì Gɛ̃amusu sã kòlokpa, Yesu ìwaↄ òɛ̀: Má ń ye wà gɛ Gɛ̃amusu blɛ sↄukɛunɛi? \v 13 Yesu a ìwaↄ gbɛ̃ↄn pla zĩ̀ a ònɛ́: À gɛ́ wɛ̃́lɛdau. Á kpaaũ ń gbɛ̃eo í sɛa lo guu. À tɛaàzi \v 14 e ua pↄ́ a gɛ̃u, í o uabeleɛ, Mɛtulu mɛ̀ má á pilaui, gua pↄ́ á Gɛ̃amusu blɛ bleu ń a ìwaↄ? \v 15 A kpɛdiakↄ̃a kpɛa zↄ̃ↄ musu pↄ́ wa kɛ̀kɛ ↄlↄɛ́, í sↄukɛwɛ̃ɛ we. \v 16 Kɛ́ ìwapiↄ dàzɛu, ↄ̃ aa kà wɛ̃́lɛpi guu, aa è lá a ònɛ́wa. Ɔ̃ aa Gɛ̃amusu blɛ sↄukɛ̀ we. \p \v 17 Kɛ́ oosi kɛ̀, Yesu kà we ń a ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ. \v 18 Kɛ́ aa zↄ̃̀lɛ lɛ́ pↄble, ↄ̃ Yesu mɛ̀: Sĩana málɛ oɛ́, á gbɛ̃́ pↄ́ wálɛ pↄble sãnuↄ do a ma kpámá.\f + \fr 14.18 \fr*\ft Soũ 41.10\ft*\f* \v 19 An pↄ yà, ↄ̃ aalɛ aà la dodo: Asa mámɛo yó? \v 20 Ɔ̃ a ònɛ́: Á gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ doɛ, wálɛ ↄkãaa ta doũ. \v 21 Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ a ta lá wà a yã'ò taalauwa,\f + \fr 14.21 \fr*\ft Soũ 22.1-19, Isa 53.1-12\ft*\f* ãma waiyoo gbɛ̃́ pↄ́ a Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ kpámápi. A maa wà ade ì yãao. \p \v 22 Kɛ́ aalɛ pↄble, Yesu kàa sɛ̀ à báaadàu, ↄ̃ a ɛ̀'ɛ kpàmá à mɛ̀: À sí, beeá ma mɛɛ. \v 23 Ɔ̃ à imibↄ sɛ̀ à Lua sáaukpà a kpàmá, ↄ̃ aa mì ḿpii. \v 24 Ɔ̃ a ònɛ́: Beeá ma auɛ, Lua bàa kua ń gbɛ̃́ dasiↄ au\f + \fr 14.24 \fr*\ft Bↄa 24.8\ft*\f* pↄ́ a bↄaɛ. \v 25 Sĩana málɛ oɛ́, má vɛ̃ɛbɛ'i mi lↄo e kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i bↄ gupuau, ↄ̃ má a dafu mi. \v 26 Kɛ́ aa lɛsì aa làa, ↄ̃ aa bↄ̀lɛ gɛ̀ Kùkpɛ sĩ̀sĩpↄlɛu. \p \v 27 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Ápii á ma to we, asa a kɛ̃a láu Lua mɛ̀: Má sãdãna lɛ́, sãↄ i fãaa.\f + \fr 14.27 \fr*\ft Zkl 13.7\ft*\f* \v 28 Ń beeo ma vua gbɛa má dↄaaɛ́ Galile. \v 29 Ɔ̃ Piɛɛ òɛ̀: Baa tó wa n to we píi, má n to weo. \v 30 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Sĩana málɛ onɛ, gwãasĩnaa e ko àↄ gɛ́ lɛ́ gɛ̃n pla zui, ńyↄ̃ lelekpamazi gɛ̃n àaↄ̃. \v 31 Ɔ̃ Piɛɛ lɛgbɛ̃̀ à mɛ̀ máũmaũɛ: Baa tó má su málɛ gannↄ, má lelekpanzi bauo. Ɔ̃ aa ò màa sↄ̃ ḿpii. \s1 Yesu wabikɛa Gɛsɛmani \r (Mat 26.36-46, Luk 22.39-46) \p \v 32 Kɛ́ aa kà gu pↄ́ wì mɛ Gɛsɛmani, ↄ̃ Yesu ò a ìwaↄnɛ: À zↄ̃lɛ la e màↄ wabikɛ. \v 33 Ɔ̃ à Piɛɛ ń Zaakio ń Zãao sɛ̀ gɛ̀ńnↄ. Iwãa kà aà pↄa, tòlobi zùaàgu, \v 34 ↄ̃ a ònɛ́: Pↄsia ma kũ gbãa e ma ka gaa. À zɛ la à itɛ̃kɛ. \v 35 Kɛ́ à gɛ̀ aɛ yↄↄ, ↄ̃ à wùlɛ a gbɛɛu à wabikɛ̀, tó a zɛ́ kú, gↄↄpi gɛ̃ala. \v 36 À mɛ̀: Baa, ma Mae, ń yã́ píi zɛ́ vĩ. To taasi kɛɛonapi dↄmazi, ãma ma pↄeã no, sema n pↄ́. \v 37 Kɛ́ à ɛ̀a sù a gbɛ̃ↄn àaↄ̃piↄ kĩ́i, a è aalɛ i'o. Ɔ̃ a ò Piɛɛɛ: Simↄↄ, ńlɛ i'o yã̀? Ni fↄ̃ n itɛ̃kɛ̀ baa yↄↄoa? \v 38 À itɛ̃kɛ àↄ wabikɛ, kɛ́ ásu fu yↄ̃awao yã́i. Nisĩna yei, ãma mɛ busɛ. \v 39 À ɛ̀a gɛ̀ wabikɛi, ↄ̃ à yã́ doũpi ò lↄ. \v 40 Kɛ́ à ɛ̀a sù, a è aalɛ i'o, asa an wɛ́ gbiakũ̀ɛ. Ɔ̃ aai dↄ̃ lá wa oɛ̀o. \v 41 Aà ɛa sua gɛ̃n àaↄ̃de a ònɛ́: Álɛ i'o álɛ kã́mabo e tiaa? Bee mↄ̀. Gↄↄ kà sa. À gwa, wàlɛ Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ kpá duunkɛnaↄwa. \v 42 À fɛlɛ wà gɛ́. Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ ma kpámá lɛ́ mↄ́ kee. \s1 Yesu kũa \r (Mat 26.47-56, Luk 22.47-53, Zãa 18.3-12) \p \v 43 Kɛ́ Yesu lɛ́ yã́pi o gↄ̃̀ↄ, ↄ̃ aà ìwapiↄ gbɛ̃do Yudasi kà ń bíla pↄ́ bↄ̀ sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ kĩ́iↄ. Aa fɛ̃ndaↄ kũa ń goↄ. \v 44 Bↄnkpɛdepi sↄ̃ à dↄ̀aa seela ònɛ́ à mɛ̀ gbɛ̃́ pↄ́ a su lɛpɛ̀wà, aàpin we. Aa aà kũ gbãa aa taò. \v 45 Kɛ́ à kà we, ↄ̃ à táa'ò Yesuwa gↄ̃̀ↄ, a òɛ̀: Mɛtulu! Ɔ̃ à lɛpɛ̀wà. \v 46 Ɔ̃ wà ↄpɛ̀lɛwà wà aà kũ̀ gíũgiũ. \v 47 Zã guu gbɛ̃e a fɛ̃nda wò à sa'onkia zĩkɛnae lɛ̀ò à aà swã́ gò. \v 48 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Kpã́i wɛliwɛn ma ũ, ↄ̃ a mↄ ma kṹi ń fɛ̃ndaↄ ń goↄa? \v 49 Má kúánↄ Lua ua lá gu lɛ́ dↄ, miↄ yãdaɛ́, i ma kũo. Ãma bee kɛ̀ kɛ́ yã́ pↄ́ kɛ̃a Luayãtaalau e kɛ yã́iɛ.\f + \fr 14.49 \fr*\ft Isa 53.8\ft*\f* \v 50 Ɔ̃ aà ìwaↄ bàalɛ̀ píi aa aà tò we. \p \v 51 Ɛ̀waasoe tɛaàzi, aà zwãa kuaaàla pↄeyesai. Kɛ́ wà aà kũ̀, \v 52 ↄ̃ à a zwãa tònɛ́ we, à bàalɛ̀ puizi. \s1 Piɛɛ lelekpaa Yesuzi \r (Mat 26.57-75, Luk 22.54-71, Zãa 18.12-27) \p \v 53 Ɔ̃ wà gɛ̀ ń Yesuo sa'onkia bɛ. Sa'onkiaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ kãaaa we ḿpii. \v 54 Piɛɛ tɛ́ ń kpɛ kãaa e à gɛ̀ gɛ̃̀ sa'onkia bɛ'ua. À zↄ̃̀lɛ we, àlɛ tɛ́kpakpa ń dↄaiↄ sãnu. \v 55 Sa'onkiaↄ ń Yuda yã́kpalɛkɛnaↄ píi lɛ́ yã́ wɛɛlɛ wà dↄ Yesuwa wà e wà aà dɛ, ↄ̃ aai eo. \v 56 Wà yãdↄ̀dↄwà dasi, ãma an yãe i kↄ̃sɛo. \v 57 Ɔ̃ gbɛ̃eↄ fɛ̀lɛ yãdↄ̀wà lↄ aa mɛ̀: \v 58 Wá mà dee mɛ̀ á Lua kpɛ́ pↄ́ gbɛ̃nazĩna dↄ̀ wí, i a pãle pↄ́ gbɛ̃nazĩna i dↄo dↄ gↄↄ àaↄ̃ɛ. \v 59 Baa ń beeo an lɛ́ i kɛ doũo. \v 60 Ɔ̃ sa'onkia fɛ̀lɛ zɛ̀ zã guu à Yesu là à mɛ̀: Ńyↄ̃ yãe zã́sioa? Yã́ pↄ́ wàlɛ dↄdↄmapiↄ dɛa ni? \v 61 Yesu nílɛ kpɛ̃́, i yãe wewào, ↄ̃ sa'onkiapi ɛ̀a aà là à mɛ̀: Ḿmɛ ń Lua báaade Nɛ́ Mɛsii ũa? \v 62 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: Mámɛ má aà ũ. Á Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ e zↄ̃lɛa Gbãapiide ↄplaai,\f + \fr 14.62 \fr*\ft Soũ 110.1\ft*\f* mɛ́ á aà mↄa e luabɛpuanau.\f + \fr 14.62 \fr*\ft Dan 7.13\ft*\f* \v 63 Ɔ̃ sa'onkiapi a ulaↄ ga kɛ̃̀ à mɛ̀: É'e, wá bàa kú ń seeladeↄ lↄe? \v 64 Á mà lá à dↄ̀ɛ ń Luao weó? Kpelewa a zɛòi? Ɔ̃ aa yã́ dìɛ̀ ḿpii aa mɛ̀ wà aà dɛ.\f + \fr 14.64 \fr*\ft Lev 24.16\ft*\f* \v 65 Ɔ̃ wà fɛ̀lɛ lɛ́ lɛ́'ikakawà.\f + \fr 14.65 \fr*\ft Isa 50.6\ft*\f* Ɔ̃ wà pↄkùɛ̀ aà wɛ́wa, wàlɛ aà lɛlɛ ń ↄkũo, wàlɛ oɛ̀: Ãnabikɛkɛ, ní gbɛ̃́ pↄ́ n lɛ o. Ɔ̃ dↄaiↄ aà kũ̀ aa aà sãnkɛkɛ. \p \v 66 Piɛɛ ku zĩ́lɛ ua, ↄ̃ sa'onkia bɛ nↄɛ zĩkɛnaↄ do mↄ̀ we. \v 67 Kɛ́ à Piɛɛ è, àlɛ tɛ́kpakpa, ↄ̃ à aà gwà soee, a òɛ̀: Mpi sↄ̃, iↄ sãnu ń Yesu Nazalɛtipioɛ. \v 68 Ɔ̃ à lelekpà à mɛ̀: Má dↄ̃o, mi ma lá ńlɛ oo. Ɔ̃ à fɛ̀lɛ gɛ̃̀ gↄ̃u guu. \v 69 Nↄɛpi ɛ̀a aà è we, ↄ̃ a ò gbɛ̃́ pↄ́ zɛa weↄnɛ à mɛ̀: Gↄ̃ɛpiá an gbɛ̃doɛ. \v 70 Ɔ̃ Piɛɛ lelekpà lↄ. Kɛ́ à kɛ̀ sàa yↄↄ, gbɛ̃́ pↄ́ zɛa weↄ ò Piɛɛɛ: Sĩanaɛ an gbɛ̃don n ũ, asa Galile gbɛ̃́n n ũ. \v 71 Piɛɛ vãikpàaĩ ń azĩao, ↄ̃ à mɛ̀: Má sì ń Luao, má gbɛ̃́ pↄ́ álɛ aà yã'opi dↄ̃o. \v 72 Wegↄ̃ↄ ↄ̃ ko lɛ́ gɛ̃n plaade zù, ↄ̃ yã́ pↄ́ Yesu ò dↄ̀ Piɛɛgu, kɛ́ à mɛ̀ e ko àↄ gɛ́ lɛ́ gɛ̃n plaade zui, a lelekpaazi gɛ̃n àaↄ̃. Ɔ̃ à nà ↄↄlↄwa. \c 15 \s1 Pilati yã́kpalɛkɛa ń Yesuo \r (Mat 27.11-31, Luk 23.1-25, Zãa 18.28-19.16) \p \v 1 Kɛ́ gu dↄ̀ gↄ̃̀ↄ sa'onkiaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ń gbãadeↄ píi lɛkpàaĩ, ↄ̃ aa Yesu yè aa gɛ̀ aà kpà Pilatiwa. \v 2 Ɔ̃ Pilati aà là à mɛ̀: Yudaↄ kían n ũa? Yesu wèwà à mɛ̀: Ń òn we. \v 3 Sa'onkiaↄ lɛ́ yãdↄdↄwà, \v 4 ↄ̃ Pilati ɛ̀a aà là à mɛ̀: Ńyↄ̃ yãe ooa? Yã́ pↄ́ wàlɛ dↄdↄma ma fá! \v 5 Kɛ́ Yesu i yãe zã́simáo, ↄ̃ aà yã́ bↄ̀ Pilati saɛ. \p \v 6 Gɛ̃amusu dikpɛgↄↄzĩ Pilati ì dakpɛunaↄ do pↄ́ wa yei kɛ̃́nɛ́ɛ. \v 7 Bùsudɛna pↄ́ aa bↄ̀ gbãadeↄ kpɛ aa gbɛ̃dɛ̀ↄ ku kpɛ́u. An gbɛ̃do tↄ́n Balaba. \v 8 Ɔ̃ bíla sↄ̃̀ Pilatizi aa wabikɛ̀wà aà kɛ lá ì kɛnɛ́wa. \v 9 Ɔ̃ Pilati ń lá à mɛ̀: Á ye mà Yudaↄ kía kɛ̃́ɛ́ yã̀? \v 10 Asa a dↄ̃ sã́asã kɛ́ sa'onkiaↄ wɛdↄ Yesuɛ yã́i ↄ̃ aa aà kpàiwa. \v 11 Ɔ̃ sa'onkiaↄ tɛkpà bílagu, ↄ̃ aa òɛ̀ aà Balaba kɛ̃́nɛ́. \v 12 Ɔ̃ Pilati ń lá à mɛ̀: Kpelewa á ye mà kɛ ń gbɛ̃́ pↄ́ wì mɛ Yudaↄ kíaoi? \v 13 Ɔ̃ aa ɛ̀a wiilɛ̀: Ǹ aà páliwa! \v 14 Ɔ̃ Pilati ń lá à mɛ̀: Bↄ́yãii? Vãi kpele a kɛ̀i? Ɔ̃ an wiilɛa kã̀fĩ aa mɛ̀: Ǹ aà páliwa! \v 15 Pilati ye yã́ pↄ́ a káńgu kɛ, ↄ̃ à Balaba kɛ̃̀nɛ́. À Yesu kpà sosaↄwa aa aà gbɛ̃ ń flàalao, aai aà páliwa. \p \v 16 Ɔ̃ sosapiↄ gɛ̀aànↄ bùsu gbãadepi bɛ'ua, aa ń gãli kã̀aa píi. \v 17 Aa gomusu tɛ̃a dàɛ̀, ↄ̃ aa fùa tã̀ ń lɛo aa kpàɛ̀. \v 18 Ɔ̃ aalɛ fↄkpakpawà aa mɛ̀: Yudaↄ kía fↄↄ! \v 19 Aalɛ aà gbɛ̃ a miwa ń feeo, aalɛ lɛ́'ikakawà, aalɛ kúlɛkulɛ aà aɛ, aalɛ lɛ́mawà. \v 20 Kɛ́ aa aà kɛ̀ pↄ́ↄpↄↄ aa làa, ↄ̃ aa gomusu tɛ̃api bↄ̀aàla, aa aàzĩa pↄkasa dàɛ̀. Ɔ̃ aa bↄ̀aànↄ, aalɛ gɛ́ aà páiliwa. \s1 Yesu gaa \r (Mat 27.32-56, Luk 23.26-49, Zãa 19.17-30) \p \v 21 Kɛ́ aalɛ gɛ́, gↄ̃ɛe bↄ̀ sɛ̃̀ oi, àlɛ dↄńzi, ↄ̃ aa teasidàɛ̀ aa Yesu lipãakↄ̃a dìɛ̀. Gↄ̃ɛpi tↄ́n Simↄↄ, Silɛni bùsu gbɛ̃́ɛ, Alɛsãnda ń Lufuo de'iaɛ. \v 22 Ɔ̃ aa gɛ̀ ń Yesuo gu pↄ́ wì mɛ Gↄgↄta. (Bee mɛ̀ mitↄↄnagu.) \v 23 Ɔ̃ aa vɛ̃ɛ pↄ́ wà lí'ↄ kàu dↄ̀ɛ̀, ãma i mio. \v 24 Kɛ́ aa aà pàliwa, ↄ̃ aa aà pↄkasaↄ kpaalɛ̀ kàlɛ, aa tɛ́lɛpà a sɛa yã́ musu.\f + \fr 15.24 \fr*\ft Soũ 22.19\ft*\f* \v 25 Aa aà pàliwa ĩatɛ̃ muuwãamigↄↄɛ. \v 26 Yã́ pↄ́ wa dↄ̀wa ↄ̃ wa kɛ̃̀ wa nà aà mia wà mɛ̀: \pc Yudaↄ Kía. \m \v 27 Wà kpã́iwɛliwɛↄ pàliwa we lↄ gbɛ̃ↄn pla, ado aà ↄplaai, ado zɛɛi. \v 28 Ɔ̃ yã́ pↄ́ kɛ̃a láuɛ bee pà wà mɛ̀: Wà aà gwà doũ ń tàaekɛnaↄ.\f + \fr 15.28 \fr*\ft Isa 53.12\ft*\f* \p \v 29 Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ gɛ̃ weↄ lɛ́ ń midɛ,\f + \fr 15.29 \fr*\ft Soũ 22.8, 109.25\ft*\f* aalɛ aà sↄ̃sↄ̃ aa mɛ̀: Ɛ̃hɛ̃! Tò! N mɛ̀ ńyↄ̃ Lua kpɛ́ wí, ní ɛa dↄ gↄↄ àaↄ̃ nolo?\f + \fr 15.29 \fr*\ft Maa 14.58\ft*\f* \v 30 Ǹ nzĩa suaba! Pila líwa mɛ̀! \v 31 Màa lↄ sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ lɛ́ aà kɛ pↄ́ↄpↄↄ aa mɛ̀: À gbɛ̃pãleↄ suabà, ãma a fↄ̃ à azĩa suabao. \v 32 Tó wá è Isailiↄ kía pↄ́ wì mɛ Mɛsiipi pìla líwa, wá aà náaikɛ sa. Ɔ̃ gbɛ̃́ pↄ́ wà ń páliwa sãnuↄ lɛ́ aà sↄ̃sↄ̃ lↄ. \p \v 33 Sɛa za ĩatɛ̃ minanguo e aua gɛ̀ pìlaò gu siakũ̀ bùsupiu píiɛ. \v 34 Ĩatɛ̃'auapilaa ↄ̃ Yesu wiilɛ̀ gbã́ugbãu à mɛ̀: Ɛloi, Ɛloi, lɛma sabatani! Bee bↄↄlɛ mɛ̀: Ma Lua, ma Lua, àkɛa n ma to wei?\f + \fr 15.34 \fr*\ft Soũ 22.1\ft*\f* \v 35 Kɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ zɛa weeↄ yã́pi mà, ↄ̃ aa mɛ̀: Ma we, àlɛ Ɛlia sisiɛ. \v 36 Ɔ̃ gbɛ̃e bàalɛ̀ gɛ̀ sao zↄ̃̀ vɛ̃ɛ kũ̀mawa,\f + \fr 15.36 \fr*\ft Soũ 69.22\ft*\f* a pɛ̀ feea a dↄ̀ Yesuɛ à mɛ̀: À zɛ gĩa wà gwa, tó Ɛlia a mↄ aà pila. \v 37 Yesu wii gbãa lɛ̀, ↄ̃ à gà. \v 38 Ɔ̃ Lua kpɛ́ zwãa\f + \fr 15.38 \fr*\ft Bↄa 26.31-33\ft*\f* pↄ́ daa luakukĩi aɛ pàa pla za musu e zĩ́lɛ. \v 39 Kɛ́ sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ pↄ́ zɛ Yesu aɛ we aà gaa è màa à mɛ̀: Gↄ̃ɛpiá Lua Nɛ́ɛ sĩana. \v 40 Nↄɛeↄ ku we lↄ, aalɛ gugwa kãaa. An guu Maliama Madelɛni kuu ń Maliama pↄ́ dɛ Yosɛfu ń Zaaki Nɛ́nao da ũo ń Salomɛɛo. \v 41 Gↄↄ pↄ́ Yesu kú Galile, aamɛ aaìↄ tɛaàzi wàↄ blɛkɛɛ̀. Nↄɛ pãleↄ mↄ̀aànↄ Yelusalɛũ aa ku we lↄ dasi. \s1 Yesu vĩa \r (Mat 27.57-61, Luk 23.50-56, Zãa 19.38-42) \p \v 42 Ãsↄ̃adazĩ oosi lɛ́ kɛ. Lá kã́mabogↄↄ ye daalɛi, \v 43 Yosɛfu Alimate mↄ̀. Gbɛ̃́ tↄdeɛ Yuda gbãadeↄ guu, mɛ́ àlɛ kpala pↄ́ a bↄ Lua kĩ́i dã́. À sↄ̃dìlɛ à gɛ̀ Pilati kĩ́i, à Yesu gɛ wabikɛ̀wà. \v 44 Kɛ́ Pilati mà Yesu gà kↄ̀, à bↄ̀ aà saɛ. Ɔ̃ à sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ sìsi, à aà là tó Yesu gà kↄ̀. \v 45 Kɛ́ Pilati gbɛ̃zↄ̃ↄpi yãmà, ↄ̃ à Yosɛfu gbà zɛ́ aà gɛpi sɛ́. \v 46 Yosɛfu gɛ̀ bàabaa lù, ↄ̃ à gɛ̀ à aà bùa à bàabaapi fĩ̀wà. À aà dà gbɛ̀'ɛ pↄ́ wa sↄ̀ mia ũ guu, ↄ̃ à gbɛ̀ gbɛ̃̀nɛ gbeembo tà ɛpilɛ. \v 47 Maliama Madelɛni ń Maliama Yosɛfu dao lɛ́ gwa, aa è gua pↄ́ wà Yesu gɛpi dàu. \c 16 \s1 Yesu bↄa gau \r (Mat 28.1-10, Luk 24.1-12, Zãa 20.1-10) \p \v 1 Kã́mabogↄↄzĩ láaa ĩatɛ̃ gɛ̃a kpɛ́u Maliama Madelɛni ń Maliama Zaaki dao ń Salomɛɛo nísi gĩnana lù, kɛ́ wà gɛ ma Yesu mɛwa. \v 2 Ãsↄ̃anɛnzĩ kↄↄkↄↄ ĩatɛ̃ bilɛa ↄ̃ aa bↄ̀ gɛ̀ miapi kĩ́i. \v 3 Aalɛ kↄ̃ la zɛ́u aalɛ mɛ: Démɛ a gbɛpi gbeembo à gowɛ̃ɛ mia'ɛ lɛ́i? \v 4 Asa gbɛpi gbɛ̃̀nɛɛ. Kɛ́ aa wɛsɛ̀, ↄ̃ aa è wà gbɛpi gbeembò kↄ̀. \v 5 Kɛ́ aa gɛ̃̀ mia'ɛpi guu, ↄ̃ aa ɛ̀waasoe è zↄ̃lɛa ↄplaa oi, a ulatao pua daa. Ɔ̃ iwãa kà ń pↄa. \v 6 A ònɛ́: Ásu to iwãa ká á pↄao. Yesu Nazalɛti pↄ́ wa pàliwa álɛ wɛɛlɛo lò? À vù. A gu pↄ́ wà aà dìlɛu èa? A ku lao. \v 7 À tá, í o aà ìwaↄnɛ ń Piɛɛo, a dↄaanɛ́ Galile. Aa aà e we lá a ònɛ́wa.\f + \fr 16.7 \fr*\ft Maa 14.28\ft*\f* \v 8 Iwãa kà ń pↄa, aalɛ kpakpanaga, ↄ̃ aa bↄ̀lɛ miapiu ń bao. Aai yãe o gbɛ̃eɛo, kɛ́ vĩa ń kṹ yã́i. \s1 Yesu azĩa ↄlↄa a ìwaↄnɛ \r (Mat 28.16-20, Luk 24.36-53, Zãa 20.11-23) \p \v 9 Kɛ́ Yesu bↄ̀ gau ãsↄ̃anɛnzĩ gufɛ̃nɛ, à azĩa ↄ̀lↄ Maliama Madelɛni pↄ́ à tã́a mɛ̀n sopla gòɛ̀ɛ káau. \v 10 Ɔ̃ nↄɛpi gɛ ò aà gbɛ̃́ pↄ́ an pↄ yaa, aalɛ ↄ́ↄlↄↄnɛ. \v 11 Kɛ́ aa mà Yesu vù, nↄɛpi aà è ń wɛ́o, ↄ̃ aai sio. \p \v 12 Bee gbɛa gↄↄ pↄ́ an gbɛ̃ↄn plaↄ bɛ zɛ́ guu, aalɛ gɛ́ wɛ̃́lɛu, à azĩa ↄ̀lↄnɛ́ lán gbɛ̃pãlewa. \v 13 Kɛ́ aa ɛ̀a sù ń wɛ̃́lɛpio, aa ò gbɛ̃́ kĩniↄnɛ. Ń beeo aai ń yã́ sio. \v 14 Gbɛzã ↄ̃ à azĩa ↄ̀lↄ a gbɛ̃ↄn kuɛdoↄnɛ gↄↄ pↄ́ aalɛ pↄble. Ɔ̃ à zↄadↄ̀má, kɛ́ an swã́ gbãa mɛ́ aai a náaikɛo yã́i. Asa aai gbɛ̃́ pↄ́ aa aà è à vùↄ yã́ sio. \v 15 Ɔ̃ a ònɛ́: À gɛ́ dṹnia guu píi, í ma baokpa gbɛ̃́piiɛ. \v 16 Gbɛ̃́ pↄ́ sì mɛ́ à da'ilɛkɛ̀ a bↄ. Gbɛ̃́ pↄ́ i sio sↄ̃, yã́ a zↄ̃lɛwà. \v 17 Gbɛ̃́ pↄ́ aa yã́pi sìↄ yãkɛaↄn kɛ: Aali tã́ago ń ma tↄ́o, aali yãebui'o. \v 18 Tó aa mlɛ̃ kũ̀ ń ↄo ge tó aa kona í mì, a pↄe kɛnɛ́o. Aali ↄna gyãeↄwa, aai aafiaʼe. \s1 Yesu taa luabɛ \r (Zĩn 1.9-11) \p \v 19 Kɛ́ Dii Yesu yã'ònɛ́ a làa, ↄ̃ Lua aà sɛ̀ tàò musu, à zↄ̃̀lɛ Luapi ↄplaai. \v 20 Ɔ̃ aà ìwapiↄ bↄ̀ gɛ̀ waasokpà gupiiu. Dii zĩkɛ̀ńnↄ, ↄ̃ an dabudabukɛaↄ yã́ pↄ́ aa ò sĩanapìliwànɛ́.