\id MAT Matthew in Boko, Ross Jones 2/08 \ide UTF-8 \h Matiee \toc1 Matiee \toc2 Matiee \toc3 Mat \mt1 MATIEE \imt1 Yã́ pↄ́ kú láɛ bee guuↄ \ip Matiee baona pↄ a kɛ̃̀ ku zɛ́zɛ lán Maaku pↄ́waɛ: \imq Zãa da'ilɛna waasokɛa (3.1-12) \imq Yesu da'ilɛkɛa ń aà yↄ̃ao (3.13-4.11) \imq Yesu zĩkɛa Galile, gu pↄ́ à waasokɛ̀u bílaɛ à yãdanɛ́, à gyãeↄ gbã̀gbã (4.12-18.35) \imq Aà gɛa Yelusalɛ́ũ (19-20) \imq I gɛ̃gɛ̃o, ãsↄ̃a do taa, ↄ̃ wà Yesu kũ̀ wà yãdàaàla wà aà dɛ̀. Aà bↄa gau yã́ bↄ̀ ń saɛ, ↄ̃ à bↄ̀ mↄ̀ gbɛ̃́ↄwa (21-28). \ip Matiee Yesu buibↄkĩi yã́ bↄↄlɛkɛ̀ ń aà iao ń aà nɛgↄↄ yã́o (1-2). Yã́ beeↄ guu à gbɛ̃́ pↄ́ Yesu dɛ a ũ ò: Kíaɛ mɛ́ Suabanaɛ lá Lua a lɛgbɛ̃̀nɛ́wa, wì mɛ lↄ Emanuɛli. Bee mɛ̀ Lua kúwanↄ. Ɔ̃mɛ yã́ pↄ́ Lua ò a bàakuańnↄ káau lá guu pàpa. \ip Matiee Yesu yãdanɛↄ kã̀aa lɛɛ sↄo: \imq Yãdaanɛ́ sĩ̀sĩ musu lɛ́ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i gbɛ̃́ↄ luanaaikɛa ↄlↄwɛ̃ɛɛ (5-7). \imq Lɛdilɛa gbɛ̃́ pↄ́ aa kpalapi baokpanɛ́ↄnɛ (10). \imq Kpalapi asiiyã lɛɛũanɛ́. Kpalapi ulɛa gĩa, ãma a bↄ gupuau ń gawio zĩewa (13). \imq Kua ń kↄ̃o kpalapi guu (18). \imq Wɛdↄa kpalapi mↄai (24-25). \ip Baona pↄ́ Matiee kɛ̃̀ guu, Yesu mɛ́ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i Kía ũ, mɛ́ àlɛ yãdada gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ gɛ̃ↄnɛ, kɛ́ aa e wàↄ dɛ a seeladeↄ ũ gbɛ̃́ↄnɛ. \c 1 \s1 Bui pↄ́ Yesu bↄ̀ ń guu \r (Luk 3.23-38) \p \v 1 Davidi ń Ablahaũo bui Yesu Kilisi yã́ pↄ́ kɛ̃a Luayãtaalaun kɛ: \v 2 Ablahaũ Izaaki ì, Izaaki Yakↄbu ì, Yakↄbu Yuda ì ń a vĩ̀iↄ ń a dãunaↄ. \v 3 Yuda Pɛlɛzi ń Zelao ì ń a na Tamaao, Pɛlɛzi Ɛzↄ̃nↄ ì, Ɛzↄ̃nↄ Alaũ ì. \v 4 Alaũ Aminadabu ì, Aminadabu Naasↄ̃ ì, Naasↄ̃ Salamↄ ì, \v 5 Salamↄ Bↄazu ì ń a na Lahabuo. Bↄazu Ɔbɛdi ì ń a na Lutuo, Ɔbɛdi Yɛse ì, \v 6 ↄ̃ Yɛse kí Davidi ì. \p Davidipi mɛ́ Salomↄↄ ì ń Uli nao, \v 7 Salomↄↄ Lↄbↄaũ ì, Lↄbↄaũ Abia ì, Abia Asa ì, \v 8 Asa Yosafa ì, Yosafa Yeholaũ ì, Yeholaũ Ozia ì. \v 9 Ozia Yoataũ ì, Yoataũ Akazi ì, Akazi Ezekia ì, \v 10 Ezekia Manase ì, Manase Amↄ ì, Amↄ Yosia ì, \v 11 Yosia Yɛkↄnia ì ń a dãunaↄ gↄↄ pↄ́ wà gbɛ̃́ↄ kũ̀kũ tàńnↄ Babiloni.\f + \fr 1.11 \fr*\ft 2Kia 24.15\ft*\f* \p \v 12 Taa ń gbɛ̃́ↄ Babiloni gbɛa ↄ̃ Yɛkↄniapi Salatiɛli ì, Salatiɛli Zolobabɛli ì, \v 13 Zolobabɛli Abiudu ì, Abiudu Ɛliakiũ ì, Ɛliakiũ Azↄↄ ì. \v 14 Azↄↄ Zadoki ì, Zadoki Akiũ ì, Akiũ Ɛliudu ì, \v 15 Ɛliudu Ɛleazaa ì, Ɛleazaa Matana ì, Matana Yakↄbu ì, \v 16 ↄ̃ Yakↄbu Maliama zã́ Yosɛfu ì. Maliamapi mɛ́ Yesu pↄ́ wì mɛ Mɛsii ì. \p \v 17 Za Ablahaũ lɛ́u e à gɛ̀ pɛ̀ Davidiwa, mae ń a nɛ́o ku gɛ̃o mɛ̀ndosaiɛ. Za Davidi lɛ́u e gↄↄ pↄ́ wà tà ń gbɛ̃́ↄ Babiloni, mae ń a nɛ́o ku gɛ̃o mɛ̀ndosaiɛ. Za taa ń gbɛ̃́ↄ Babiloni e à gɛ̀ pɛ̀ Mɛsiiwa, mae ń a nɛ́o ku gɛ̃o mɛ̀ndosaiɛ. \s1 Yesu Kilisi ia \r (Luk 2.1-7) \p \v 18 Lá wà Yesu Kilisi ìn kɛ: Aà da Maliamaá Yosɛfu nↄkpamaɛ. E àↄ gɛ́ zãkɛi à nↄsì ń Lua Nisĩna gbãao. \v 19 Aà gↄ̃kpama Yosɛfupiá gbɛ̃maaɛ, a ye widawào, ↄ̃ à zɛ̀ò á bↄ aà yã́u asii guuɛ. \v 20 Gↄↄ pↄ́ àlɛ làasookɛ yã́piwa, Dii malaikae bↄ̀ mↄ̀wà nana guu a òɛ̀: Davidi bui Yosɛfu, ńsu bílikɛ n nↄkpama Maliama sɛa yã́ musuo, asa nↄ pↄ́ a sia bↄ̀ Lua Nisĩna kĩ́iɛ. \v 21 A nɛ'i gↄ̃ɛ ũ, ní tↄ́kpaɛ̀ Yesu, asa a a gbɛ̃́ↄ bↄ ń duuna guu. \v 22 Bee kɛ̀ píi, kɛ́ yã́ pↄ́ Dii dà ãnabiɛ a ò e kɛ à mɛ̀: \q1 \v 23 Nↄɛ lɛ́so mɛ́ a nↄsi, \q1 i nɛ'i gↄ̃ɛ ũ, \q1 wi tↄ́kpaɛ̀ Ɛmanuɛli.\f + \fr 1.23 \fr*\ft Isa 7.14\ft*\f* \m Tↄ́ bee mɛ̀ Lua kúwanↄ. \p \v 24 Kɛ́ Yosɛfu vù, a kɛ̀ lá Dii malaikapi dìlɛɛwa, à a nↄpi sɛ̀. \v 25 Ãma i aà dↄ̃ nↄɛ ũo e à gɛ̀ nɛgↄ̃ɛpi ìò. Ɔ̃ à tↄkpàɛ̀ Yesu. \c 2 \s1 Saanyãdↄ̃naↄ mↄa Yesu gwai \p \v 1 Wà Yesu ì Bɛtɛlɛũ\f + \fr 2.1 \fr*\ft 1Sam 16.1\ft*\f* Yude bùsuu kí Elodi gↄↄɛ. Ɔ̃ saanyãdↄ̃naↄ bↄ̀ gukpɛ oi aa mↄ̀ Yelusalɛũ, \v 2 aa gbɛ̃́ↄ là aa mɛ̀: Nɛ́ pↄ́ wa ì Yudaↄ kía ũ ku má ni? Wa aà saana è gukpɛ oiɛ, ↄ̃ wa mↄ kúlɛiɛ̀. \v 3 Kɛ́ kí Elodi yã́pi mà, à bílikɛ̀ ń Yelusalɛũdeↄ píi. \v 4 À Yuda sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ kã̀aa píi, ↄ̃ à ń lá gu pↄ́ wa Mɛsii iu. \v 5 Aa wèwà aa mɛ̀: Bɛtɛlɛũ, Yude bùsuu laɛ. Asa lá ãnabi kɛ̃̀n kɛ: \q1 \v 6 Bɛtɛlɛũ pↄ́ kú Yudaↄ bùsuu, \q1 ń kɛ̃́sãa Yudaↄ mɛɛwiaↄzio fá. \q1 Asa n guu ↄ̃ kía a bↄu, \q1 i dↄaa ma gbɛ̃́ Isailiↄnɛ.\f + \fr 2.6 \fr*\ft Mis 5.1-3\ft*\f* \m \v 7 Ɔ̃ Elodi saanyãdↄ̃naↄ sìsi asii guu, à saanapi bↄgↄↄ sã́asã gbɛ̀amá. \v 8 Ɔ̃ à ń gbáɛ Bɛtɛlɛũ à mɛ̀: À gɛ nɛ́pi gbɛagbɛa ń laaio. Tó a aà è, à mↄ omɛɛ, mapi sↄ̃ mí gɛ kúlɛɛ̀. \p \v 9 Kɛ́ aa kía yãmà, ↄ̃ aa dàzɛu. Ɔ̃ saana pↄ́ aa è gukpɛ oi yãa dↄ̀aanɛ́ lↄ e à gɛ̀ zɛ̀ nɛ́pi kúkĩia. \v 10 Kɛ́ aa saanapi è, an pↄ kɛ̀na maamaa. \v 11 Aa gɛ̃̀ kpɛ́u aa nɛ́pi è ń a da Maliamao, ↄ̃ aa wùlɛ ń gbɛɛu aa kùlɛɛ̀. Ɔ̃ aa ń àizɛɛ kpagoloↄ wɛ̃̀wɛ̃ aa aà gbà vua ń zↄ̃go lí'ↄ gĩnanao ń tulaletio. \v 12 Lua ònɛ́ nana guu aasu bↄlɛ Elodi kĩ́io, ↄ̃ aa tà ń bùsuu ń zɛ́ pãleo. \s1 Bàalɛ taa ń Yesuo Egipi \p \v 13 An taa gbɛa Dii malaika bↄ̀ mↄ̀ Yosɛfuwa nana guu à mɛ̀: Fɛlɛ nɛ́pi sɛ́ ń a dao, ní bàalɛ táńnↄ Egipi, níↄ ku we e mà mↄ yã'onɛ lↄ, asa Elodi a nɛ́pi wɛɛlɛ à dɛɛ. \p \v 14 Ɔ̃ Yosɛfu fɛ̀lɛ gwãasĩna, à nɛ́pi sɛ̀ ń a dao à tàńnↄ Egipi. \v 15 A ku we e Elodi gɛ̀ gàò. Bee kɛ̀ kɛ́ yã́ pↄ́ Dii dà ãnabiɛ a ò e kɛ yã́iɛ à mɛ̀: \q1 Ma a nɛ́ gbɛ̀si Egipi.\f + \fr 2.15 \fr*\ft Oze 11.1\ft*\f* \p \v 16 Kɛ́ Elodi è saanyãdↄ̃naↄ ↄ̃nↄkɛ̀ɛɛ, aà pↄ pà maamaa. Lá a saanapi bↄgↄↄ taa dↄ̃ yã́ pↄ́ á gbɛ̀a saanyãdↄ̃napiↄwa yã́i, ↄ̃ à gbɛ̃́ↄ zĩ̀, aa nɛgↄ̃ɛ pↄ́ kà wɛ̃̀ pla ge i kaoↄ dɛ̀dɛ Bɛtɛlɛũ ń a bualoũↄ píi. \v 17 Yã́ pↄ́ ãnabi Zelemii ò kɛ̀ sa à mɛ̀: \q1 \v 18 Wà wii gbãa mà Lama, \q1 wàlɛ ↄ́ↄlↄ, wàlɛ búbuapɛ. \q1 Lasɛli mɛ́ lɛ́ a nɛ́ↄ ↄ́ↄlↄ, \q1 à gì awamai, asa aa ku lↄo.\f + \fr 2.18 \fr*\ft Zel 31.15\ft*\f* \p \v 19 Kɛ́ Elodi gà, ↄ̃ Dii malaikapi bↄ̀ mↄ̀ Yosɛfuwa Egipi nana guu \v 20 à mɛ̀: Fɛlɛ nɛ́pi sɛ́ ń a dao, ní táńnↄ Isaili bùsuu, asa gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ nɛ́pi wɛↄ gàga. \p \v 21 Ɔ̃ à fɛ̀lɛ nɛ́pi sɛ̀ ń a dao à tàńnↄ Isaili bùsuu. \v 22 Kɛ́ a mà Aakɛlau mɛ́ lɛ́ kible Yude a mae Elodi gbɛu, zↄ̃lɛa wekĩi vĩa aà kũ̀. Lua yã'òɛ̀ nana guu, ↄ̃ à tà Galile bùsuu, \v 23 à gɛ̀ zↄ̃̀lɛ wɛ̃́lɛ pↄ́ wì mɛ Nazalɛti. Beewa yã́ pↄ́ ãnabiↄ ò kɛ̀, aa mɛ̀: Wàli mɛɛ̀ Nazalɛti gbɛ̃́. \c 3 \s1 Zãa Da'ilɛna waasokɛa \r (Maa 1.1-8, Luk 3.1-18, Zãa 1.19-28) \p \v 1 Bee gbɛa Zãa Da'ilɛna mↄ̀ Yude gbáau, àlɛ waasokɛ \v 2 à mɛ̀: À nↄ̀sɛlilɛ, kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i kà kãi. \v 3 Zãapi yã́ ↄ̃ ãnabi Isaia ò yãa à mɛ̀: \q1 Kpàwakɛna lↄↄ ma dↄ gbáau, \q1 àlɛ mɛ à zɛkɛkɛ Diiɛ, \q1 à zɛ́wɛwɛnaↄ pooɛ̀ súsu.\f + \fr 3.3 \fr*\ft Isa 40.3\ft*\f* \p \v 4 Zãapi ìↄ yiongo kã́ pↄkasaↄ daa, mɛ́ ì báa sãntilii dↄ a pi.\f + \fr 3.4 \fr*\ft 2Kia 1.8\ft*\f* Kwa ń zↄ́'io mɛ́ aà pↄblea ũ. \v 5 Wìↄ bↄlɛ Yelusalɛũ ń Yude gupiio ń Yuudɛ̃ dↄ̀ↄio, wìↄ gɛ́ aà kĩ́i. \v 6 Wì ń yãvãi o gupuau, ↄ̃ ì ń da'ilɛkɛ Yuudɛ̃i. \p \v 7 Kɛ́ Zãa è Falisiↄ ń Saduseↄ lɛ́ mↄ́ a kĩ́i da'ilɛkɛi dasidasi, ↄ̃ a ònɛ́: Gbɛ̃nazĩn píligonaↄ! Démɛ òɛ́ à bàasi pↄkũma pↄ́ Lua a bↄbↄmáɛi? \v 8 À nↄ̀sɛlilɛa yã́ kɛ, wiↄ dↄ̃ kɛ́ a lilɛ. \v 9 Kɛ́ Ablahaũ dɛ á dezi káau ũ, ásu àↄ e bee mɛ́ a á bↄo. Málɛ oɛ́, Lua a fↄ̃ gbɛɛ beeↄ kɛ Ablahaũ buiↄ ũ. \v 10 Mↄo dilɛa líↄzi kↄ̀. Lua a lí pↄ́ lɛ́ nɛ́ maa io zↄ̃ zu tɛ́uɛ. \v 11 Málɛ á da'ilɛkɛ á nↄ̀sɛlilɛa seela ũɛ. Ãma gbɛ̃e a mↄ ma gbɛa, aà iko dɛmala, mi ka mà aà sabala sɛ́lɛɛ̀o. Ɔ̃mɛ a á da'ilɛkɛ ń Lua Nisĩnao ń tɛ́o.\f + \fr 3.11 \fr*\ft Zĩn 2.3-4\ft*\f* \v 12 A gbaana kũa a ↄzĩ ésegbɛ̃kĩi. Tó a fã̀, a a pↄ́wɛna ká a dↄ̃u, i a bìsa ka tɛ́ gasai guu. \s1 Yesu da'ilɛkɛa \r (Maa 1.9-11, Luk 3.21-22) \p \v 13 Ɔ̃ Yesu bↄ̀ Galile à mↄ̀ Zãa kĩ́i Yuudɛ̃i aà a da'ilɛkɛ. \v 14 Zãa ye gí, à mɛ̀: Ma gbɛ̃́ pↄ́ má dɛ ǹ ma da'ilɛkɛ ↄ̃ n mↄ ma kĩ́ia? \v 15 Ɔ̃ Yesu wèwà à mɛ̀: Àↄ dɛ màa gĩa, asa a maawanↄ beewaɛ yãkɛa a zɛ́wa yã́i. Ɔ̃ à wèi. \v 16 Kɛ́ Yesu da'ilɛkɛ̀, à bùa gↄ̃̀ↄ. Luabɛ wɛ̃̀aa, ↄ̃ à Lua Nisĩna è, àlɛ su lán felenawa, à dìɛ. \v 17 Ɔ̃ wà yã'o mà bↄa luabɛ à mɛ̀: Gbɛ̃́ɛ beeá ma Nɛ́ɛ, má yeaàzi, ma pↄ kɛ̀wà na.\f + \fr 3.17 \fr*\ft Soũ 2.7, Isa 42.1\ft*\f* \c 4 \s1 Yesu yↄ̃a \r (Maa 1.12-13, Luk 4.1-13) \p \v 1 Ɔ̃ Lua Nisĩna gɛ̀ ń Yesuo gbáau kɛ́ Ibiisi aà yↄ̃. \v 2 Yesu lɛyè fãanɛ ń gwãasĩnao e gↄↄ bla. Kɛ́ nↄana lɛ́ aà dɛ, \v 3 ↄ̃ kↄ̃nidepi sↄ̃̀aàzi à mɛ̀: Tó Lua Nɛ́n n ũ, o gbɛɛ beeↄ li pɛ̃ɛ ũ. \v 4 Yesu wèwà à mɛ̀: A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀, \q1 pↄblea yã́ ↄ̃ gbɛ̃nazĩna kuò adoo, \q1 sema yã́ pↄ́ Lua lɛ́ o píi.\f + \fr 4.4 \fr*\ft Iko 8.3\ft*\f* \p \v 5 Ɔ̃ Ibiisi aà sɛ̀ gɛ̀ò Lua wɛ̃́lɛu, à aà zɛ̀ Lua kpɛ́ misonaa, \v 6 a òɛ̀: Tó Lua Nɛ́n n ũ, ǹ nzĩa zu zĩ́lɛ, asa a kɛ̃a láu Lua mɛ̀, \q1 a n yã'o a malaikaↄnɛ aa ↄdama, \q1 kɛ́ ńsu gɛ̃nalɛ gbɛwao yã́i.\f + \fr 4.6 \fr*\ft Soũ 91.11-12\ft*\f* \m \v 7 Yesu òɛ̀: A kɛ̃a Lua taalau lↄ wà mɛ̀, \q1 ńsuli Dii n Lua lɛ ǹ gwao.\f + \fr 4.7 \fr*\ft Iko 6.16\ft*\f* \p \v 8 Ɔ̃ Ibiisi aà sɛ̀ gɛ̀ò lↄ gbɛ̀sĩsĩ lɛsĩ maamaa musu, à dṹnia bùsu píi ↄ̀lↄɛ̀ ń ń àizɛɛↄ \v 9 à mɛ̀: Má n gba beeↄ píiɛ, tó n wulɛ n gbɛɛu n misìilɛmɛɛ. \v 10 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Gɛ́i Setãu! Asa a kɛ̃a láu wà mɛ̀: \q1 Kúlɛ Dii n Luaɛ, \q1 níↄ zↄbleɛ̀ ado.\f + \fr 4.10 \fr*\ft Iko 6.13\ft*\f* \p \v 11 Ɔ̃ Ibiisi aà tò we sa, ↄ̃ malaikaↄ mↄ̀ dↄ̀aàlɛ. \s1 Yesu ↄkpaa a zĩwa \r (Maa 1.14-20, Luk 5.1-11, 6.17-19) \p \v 12 Kɛ́ Yesu mà wà Zãa kũ̀ wa dàkpɛu, ↄ̃ à tà Galile. \v 13 I zↄ̃lɛ Nazalɛti lↄo, à gɛ̀ zↄ̃̀lɛ ísida saɛ Kapɛnaũɛ, Zabulↄni buiↄ ń Nɛfatali buiↄ bùsuu, \v 14 kɛ́ yã́ pↄ́ ãnabi Isaia ò kɛ yã́i à mɛ̀: \q1 \v 15 Zabulↄni buiↄ ń Nɛfatali buiↄ bùsu \q1 za ísia oi e Yuudɛ̃ baale, \q1 Galile bùsu pↄ́ buipãleↄ kuupi, \q1 \v 16 an gbɛ̃́ pↄ́ kú gusiauↄ gupua zↄ̃ↄ è, \q1 gu dↄ̀ bùsu pↄ́ kú ga lɛ́zĩpi deↄnɛ sa.\f + \fr 4.16 \fr*\ft Isa 9.1-2\ft*\f* \p \v 17 Za gↄↄ bee Yesu nà waasokɛawa à mɛ̀: À nↄ̀sɛlilɛ, kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i kà kãi.\f + \fr 4.17 \fr*\ft Mat 3.2\ft*\f* \p \v 18 Kɛ́ Yesu lɛ́ dↄ Galile ísidai, à kpↄ̀wɛnaↄ è gbɛ̃ↄn pla, vĩ̀i ń dãunao, Simↄↄ pↄ́ wì mɛ Piɛɛ ń a dãuna Ãndeleeo. Aalɛ táalu zu ísidapi guu. \v 19 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: À mↄ tɛmazi, mí á kɛ gbɛ̃wɛɛlɛnaↄ ũ. \v 20 Wegↄ̃ↄ aa ń táaluↄ tò we, aa bↄ̀ tɛaàzi. \v 21 Kɛ́ à gɛ̀ aɛ, à gbɛ̃ↄn pla pãleↄ è, vĩ̀i ń dãunao lↄ, Zebedee nɛ́ Zaaki ń a dãuna Zãao. Aa ku gó'ilɛna guu ń ń mae Zebedeepio, aalɛ ń táaluↄ kɛkɛ. Yesu ń sisi, \v 22 ↄ̃ aa ń mae tò gó guu wegↄ̃ↄ, aa bↄ̀ tɛaàzi. \p \v 23 Yesu ìↄ Galile bùsu kɛɛlɛ, ì yãdanɛ́ ń lousisikpɛↄ guu, ì kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i baokpa, ì gbɛ̃́ↄ gbã́gbã ń gyã bui píio ń kↄ̃̀ↄↄ píi. \v 24 Aà tↄ́ lì Sili bùsua píi, ↄ̃ wìↄ mↄɛ̀ ń gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ gyã bui dasi ge wãwãkɛↄ ń tã́adeↄ ń gbakↄↄndeↄ ń ɛɛↄ píi, ↄ̃ ì ń gbã́gbã. \v 25 Wà bↄ̀ Galile ń Wɛ̃́lɛmɛnkwi bùsuo ń Yelusalɛũo ń Yudeo ń Yuudɛ̃ baaleo dasidasi, wà tɛ̀aàzi. \c 5 \s1 Báaadeↄn Yesu ìwaↄ ũ \r (Luk 6.20-23) \p \v 1 Kɛ́ Yesu gbɛ̃́ bílapiↄ è, à dɛ̀dɛ sĩ̀sĩwa. Kɛ́ à zↄ̃̀lɛ, aà ìwaↄ mↄ̀ aà kĩ́i, \v 2 ↄ̃ à nà yãdaanɛ́wa à mɛ̀: \q1 \v 3 Gbɛ̃́ pↄ́ aa ń gbãasaikɛ dↄ̃ↄ mɛ́ báaadeↄ ũ, \q1 asa kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛ ń pↄ́ ũɛ. \q1 \v 4 Pↄsiadeↄ mɛ́ báaadeↄ ũ, \q1 asa Lua a ń sↄ̃ níninɛ́ɛ.\f + \fr 5.4 \fr*\ft Isa 61.2\ft*\f* \q1 \v 5 Zĩabusanaↄ mɛ́ báaadeↄ ũ, \q1 asa aamɛ aaↄ dṹnia vĩ.\f + \fr 5.5 \fr*\ft Soũ 37.11\ft*\f* \q1 \v 6 Báaadeↄn yã́zɛde nidɛnaↄ ũ, \q1 asa aamɛ aa kã́.\f + \fr 5.6 \fr*\ft Isa 55.1-2\ft*\f* \q1 \v 7 Báaadeↄn wɛ̃nadↄ̃nɛdeↄ ũ, \q1 asa Lua a wɛ̃nadↄ̃nɛ́ɛ. \q1 \v 8 Báaadeↄn nↄ̀sɛpuadeↄ ũ, \q1 asa aamɛ aa wɛsi Lualɛ.\f + \fr 5.8 \fr*\ft Soũ 24.3-4\ft*\f* \q1 \v 9 Báaadeↄn íbɛlɛmidɛnaↄ ũ, \q1 asa wali onɛ́ Lua nɛ́ↄɛ. \q1 \v 10 Báaadeↄn gbɛ̃́ pↄ́ wì ĩadamá yãkɛa a zɛ́wa yã́iↄ ũ, \q1 asa kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛ ń pↄ́ ũɛ. \p \v 11 Báaadeↄn á ũ, tó wà á sↄ̃sↄ̃ mɛ́ wà ĩadàwá, mɛ́ wà yãvãi píi dↄ̀wá ma yã́i. \v 12 À pↄnakɛ, í yáalↄ, asa á asea aↄ zↄ̃ↄ luabɛ. Màa wà ĩadà ãnabi pↄ́ kú á ãaↄwa. \s1 Yesu ìwaↄ mɛ́ wisi ń gupuauo ũ \r (Maa 9.50, Luk 14.34-35) \p \v 13 Ámɛ á wisi ũ dṹniaɛ. Tó wisi í na sù tà, kpelewa wà kɛ à gↄ̃ wisi ũ lↄi? A àie vĩ lↄo, sema wà kↄ́lɛ gbɛ̃́ↄ táa'owà bàasio. \p \v 14 Ámɛ á gupua ũ dṹniaɛ. Wɛ̃́lɛ pↄ́ wa kàlɛ sĩ̀sĩ musu lí e àↄ ulɛao. \v 15 Wìli filia na wà pɛ̃na kùlɛwào. Wì di dauwaɛ, i gupu gbɛ̃́ pↄ́ kú uaↄnɛ. \v 16 À gupu gbɛ̃́ↄnɛ beewa, aai á maakɛaↄ e, aai á Mae pↄ́ kú musu sáaukpa.\f + \fr 5.16 \fr*\ft 1Piɛ 2.12\ft*\f* \s1 Mↄizi ikoyã bↄↄlɛkɛa \p \v 17 Ásu àↄ e ma mↄ Mↄizi ikoyã ń ãnabiↄ yã́ↄ bãdɛi no. Mi mↄ a kee bãdɛio, ma mↄ papaiɛ. \v 18 Sĩana málɛ oɛ́, luabɛ ń dṹniao a gɛ̃, ãma Luayãtaala wɛ̃̀sã nɛ́na ge a pↄ kelenae a bãdɛo, yã́pii a kɛ. \v 19 Ayãmɛto tó gbɛ̃́ yã́ pↄ́ wa dìlɛpiↄ mɛ̀ndo gbàɛ, baa a pↄ́ pↄ́ kɛ̃́sãańzi, mɛ́ ì da gbɛ̃́ↄnɛ aa kɛ màa, ade aↄ kɛ̃́sãańzi kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i gbɛ̃́ↄ guuɛ. Tó gbɛ̃́ kũa mɛ́ ì danɛ́ màa sↄ̃, ade aↄ zↄ̃ↄ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i gbɛ̃́ↄ guuɛ. \v 20 Málɛ oɛ́, tó á maa i dɛ Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ń Falisiↄlao, á gɛ̃ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i guuo. \s1 Pↄkũma \p \v 21 Á mà wa ò yãadeↄnɛ aasuli gbɛ̃dɛo. Gbɛ̃́ pↄ́ gbɛ̃dɛ̀, wa yã́kpalɛkɛaànↄɛ.\f + \fr 5.21 \fr*\ft Bↄa 20.13\ft*\f* \v 22 Mapi sↄ̃ málɛ oɛ́, gbɛ̃́ pↄ́ a pↄ pà a gbɛ̃́deezi, à kà wà yã́kpalɛkɛaànↄ. Gbɛ̃́ pↄ́ a gbɛ̃́dee sↄ̃̀sↄ̃ kà wà gɛaànↄ gbãadeↄ kĩ́i. Gbɛ̃́ pↄ́ ò a gbɛ̃́deeɛ mìsaide sↄ̃ à kà aà gɛ́ tɛ́u. \v 23 Tó n mↄ Lua gbai pↄ́ a gbagbakĩi, mɛ́ à dↄ̀ngu wekĩi kɛ́ n gbɛ̃́dee yã́kũannↄ, \v 24 ǹ n gba to sa'okĩi aɛ we, ní gɛ awakpa gbɛ̃́piɛ gĩa, ní ɛa su ǹ sa'o sa. \v 25 Tó n ibɛɛ ye gɛnnↄ yã́kpalɛu, kɛ kpakpa kɛaànↄ na e aàↄ dazɛu, kɛ́ asu n kpa yã́kpalɛkɛnawao yã́i. Tó ni kɛ màao, yã́kpalɛkɛnapi a n kpa dↄaiwaɛ, i n dakpɛu. \v 26 Sĩana málɛ onɛ, ńyↄ̃ bↄ weo e ǹ gɛ ǹ fĩaboò. Baa tãnga a gↄ̃ tɛnzio. \s1 Gbãsĩkɛa \p \v 27 Á mà wà mɛ̀ ásuli wúlɛ ń gbɛ̃pãle nↄoo.\f + \fr 5.27 \fr*\ft Bↄa 20.14\ft*\f* \v 28 Ãma mapi málɛ oɛ́, tó gbɛ̃́ nↄɛ gwà ń làasoo pãleo, à gbãsĩkɛ̀aànↄn we kↄ̀. \v 29 Tó n ↄplaa wɛ́ mɛ́ tò ńlɛ fu, bↄ ǹ vũaa. N mɛgue vũaaa maa dɛ wà n mɛ̀ bṹu zu tɛ́ula. \v 30 Tó n ↄplaa mɛ́ tò ńlɛ fu, zↄ̃ ǹ vũaa. N mɛgue vũaaa maa dɛ n mɛ̀ bṹu taa tɛ́ula. \s1 Gia nↄzi yã́ \r (Mat 19.9, Maa 10.11-12, Luk 16.18) \p \v 31 Wa ò lↄ, tó gbɛ̃́ lɛ́ gí a nazi, aà gínzila kpawà.\f + \fr 5.31 \fr*\ft Iko 24.1-4\ft*\f* \v 32 Mapi sↄ̃ málɛ oɛ́, tó gbɛ̃́ gì a nazi, mɛ́ i kɛ à gbãsĩkɛ̀ no, aà zã́pi mɛ́ tò à gↄ̃̀ gbãsĩde ũ. Tó gbɛ̃́ nↄ pↄ́ wà gìi sɛ̀ sↄ̃, à gbãsĩkɛ̀ɛ. \s1 Lɛkɛa Luawa \p \v 33 Á mà wa ò yãadeↄnɛ lↄ, aali lɛ́ pↄ́ aa kɛ̀ Diiwa kɛ, aasuli bↄ a kpɛo.\f + \fr 5.33 \fr*\ft Nao 30.3\ft*\f* \v 34 Mapi sↄ̃ málɛ oɛ́, ásuli mɛ á sì ń Luao seo. Ásuli mɛ á sì ń luabɛoo, asa Lua kpalabaaɛ, \v 35 ge dṹnia, asa Lua gbadibↄɛ,\f + \fr 5.35 \fr*\ft Isa 66.1\ft*\f* ge Yelusalɛũ, asa Kía zↄ̃ↄ wɛ̃́lɛɛ.\f + \fr 5.35 \fr*\ft Soũ 48.3\ft*\f* \v 36 Ńsu mɛ ń sì ń n mioo, asa ńyↄ̃ fↄ̃ ǹ n mikã mɛ̀ndo puakũ ge ǹ a siakũo. \v 37 Àli mɛ ao ge aawo. Yã́ pↄ́ dɛ beea bↄ̀ Setãu kĩ́iɛ. \s1 Tↄsiama \r (Luk 6.29-30) \p \v 38 Á mà wà mɛ̀ wà wɛ́ fĩabo ń wɛ́o, swaa ń swaao.\f + \fr 5.38 \fr*\ft Bↄa 21.24\ft*\f* \v 39 Mapi sↄ̃ málɛ oɛ́, ásuli gí taiinaio. Tó gbɛ̃́ n sãnkɛ n ↄplaa gɛɛwa, ǹ n ↄzɛɛ pↄ́ dↄɛ̀ lↄ. \v 40 Tó gbɛ̃́ ye n danzii yã́kpalɛkɛnnↄ, ǹ n ulada toɛ̀ lↄ. \v 41 Tó gbɛ̃́ teasidànɛ ǹ asosɛɛ kiloo do, gɛoɛ̀ kiloo pla. \v 42 Tó gbɛ̃́ wabikɛ̀ma, ǹ aà gba. Ńsu gbɛ̃́ pↄ́ ye pↄ́ sɛ̃ama tɛ̃o. \s1 Yea ibɛɛzi \r (Luk 6.27-28,32-36) \p \v 43 Á mà wà mɛ̀ àↄ ye á gbɛ̃́deezi, à za á ibɛɛgu.\f + \fr 5.43 \fr*\ft Lev 19.18\ft*\f* \v 44 Mapi sↄ̃ málɛ oɛ́, àↄ ye á ibɛɛↄzi, à wabikɛ gbɛ̃́ pↄ́ aaì ĩadawáↄnɛ, \v 45 kɛ́ à gↄ̃ á Mae pↄ́ kú musu nɛ́ↄ ũ sĩana. Asa ì ĩatɛ̃ bↄ gbɛ̃vãiↄnɛ ń gbɛ̃maaↄ píiɛ, ì lou ma tàaesaideↄnɛ ń tàaedeↄ píiɛ. \v 46 Tó gbɛ̃́ pↄ́ yeáziↄ ↄ̃ á yeńzi, á àie e Lua kĩ́ie? Baa ↄsinaↄ lí kɛ màao lé? \v 47 Tó á gbɛ̃́ↄ ↄ̃ i fↄkpakpamá ńtɛ̃ɛ, bↄ́ á dɛò dãↄlai? Baa luayãdↄ̃nsaiↄ lí kɛ màao lé? \v 48 Ayãmɛto àↄ kú wásawasa lá á Mae pↄ́ kú musu kú wásawasawa.\f + \fr 5.48 \fr*\ft Lev 19.2\ft*\f* \c 6 \s1 Gbɛ̃́ gbaa pↄ́ \p \v 1 À laaika á lousisiyãkɛa gupuauzi. Ásuli kɛ gbɛ̃nazĩna wɛ́ yã́io. Tó álɛ kɛ màa, á ài'e á Mae pↄ́ kú musu kĩ́io. \v 2 Tó ńlɛ taaside gba pↄ́, ńsu ǹ a kpàwakɛ lán mↄafilideↄwao. Aaì kɛ lousisikpɛↄ guu ń gãaɛↄ, kɛ́ gbɛ̃́ↄ e ń tↄnasi yã́iɛ. Sĩana málɛ oɛ́, aa ń ài èn we kↄ̀! \v 3 Mpi, tó ńlɛ taaside gba pↄ́, ńsu to n ↄzɛɛ dↄ̃ lá n ↄplaa lɛ́ kɛo. \v 4 To n gbadaa kɛ asiiyã ũ, n Mae pↄ́ asiiyã dↄ̃ i a fĩabonɛ. \s1 Wabikɛa \r (Luk 11.2-4) \p \v 5 Tó álɛ wabikɛ, ásu àↄ dɛ lán mↄafilideↄwao. Aaìↄ ye wabikɛa zɛa lousisikpɛui ń zɛ́kpaaↄ, kɛ́ gbɛ̃́ↄ ń e yã́iɛ. Sĩana málɛ oɛ́, aa ń ài èn we kↄ̀! \v 6 Mpi, tó ńlɛ wabikɛ, gɛ̃ n kpɛa, ní gbata, ní wabikɛ n Mae pↄ́ kú we asii guuwa,\f + \fr 6.6 \fr*\ft 2Kia 4.33\ft*\f* n Mae pↄ́ asiiyã dↄ̃ i sinnↄ. \v 7 Tó álɛ wabikɛ, ásuli yãbↄlɛ dasi lán luayãdↄ̃nsaiↄwao. Aaìↄ e ń yãbↄlɛa dasi mɛ́ a tó ń yã́ ká. \v 8 Ásu àↄ dɛńwao, asa á Mae pↄ́ pↄ́ á a ni vĩ dↄ̃ e àↄ gɛ́ gbɛaiwa. \v 9 Àli wabikɛ à mɛ: \q1 Wá Mae pↄ́ kú musu, \q1 to wà n tↄ́ kuaadoakɛ dↄ̃, \q1 \v 10 to kpala pↄ́ bↄ̀ n kĩ́i bↄ gupuau, \q1 wiↄ n pↄeã kɛ dṹnia guu lá wì kɛ n kĩ́iwa. \q1 \v 11 Wá gba ú pↄ́ wá ble gbã. \q1 \v 12 Wá tàaeↄ kɛ̃́wá, \q1 lá wi gbɛ̃́ pↄ́ tàaekɛ̀wɛ̃ɛↄ kɛ̃wa. \q1 \v 13 Ńsu to wà fu yↄ̃awao, \q1 wá kɛ̃́ vãiwa. \m \v 14 Tó a gbɛ̃́ↄ kɛ̃̀ ń ń tàaeↄ, á Mae pↄ́ kú musu a á kɛ̃́ sↄ̃ɛ. \v 15 Tó i gbɛ̃́ↄ kɛ̃́ ń ń tàaeↄ sↄ̃o, á Maepi a á kɛ̃́ ń á tàaeↄo. \s1 Lɛyea \p \v 16 Tó á lɛyea sↄ̃, ásuli oosisi lán mↄafilideↄwao. Aaì ń oa fɛ̃́nkpa kɛ́ gbɛ̃́ↄ e dↄ̃ wa lɛyea yã́iɛ. Sĩana málɛ oɛ́, aa ń ài èn we kↄ̀! \v 17 Mpi, tó ń lɛyea, oopi, ní nísidↄↄ, \v 18 kɛ́ gbɛ̃́ↄ su dↄ̃ ń lɛyeao, sema n Mae pↄ́ kú asii guu bàasio. N Mae pↄ́ asiiyã dↄ̃pi i a fĩabonɛ. \s1 Àizɛɛ \r (Luk 11.33-36, 12.33-34, 16.13) \p \v 19 Ásu àizɛɛ kãaaázi dṹnia guu lao. Lakĩi kↄ̀ↄↄ ń pↄ́tãnkpakɛao ì pↄ́ ↄ̃̀ↄkpau, mɛ́ kpã́iↄ ì gufↄ̃ aa pↄ́ↄ sɛ́lɛ. \v 20 À á àizɛɛ kãaa luabɛ. Wekĩi kↄ̀ↄↄ ń pↄ́tãnkpakɛao lí pↄ́ ↄ̃̀ↄkpauo, mɛ́ kpã́iↄ lí gufↄ̃ aa pↄ́ↄ sɛ̀lɛo. \v 21 Gu pↄ́ n àizɛɛ kúu, wekĩi ↄ̃ n laai ìↄ kuu. \p \v 22 Wɛ́ mɛ́ mɛ filia ũ. Tó n wɛ́ kú gudoũ, n mɛ̀ bṹu aↄ gupua vĩɛ. \v 23 Tó n wɛ́ kú plapla sↄ̃, n mɛ̀ bṹu aↄ gusia vĩɛ. Tó gupua pↄ́ ń kũa dɛ gusia ũ, gusiapi zↄ̃ↄ. \v 24 Gbɛ̃e lí fↄ̃ zↄblè dii mɛ̀n plaɛo. Aↄ za gbɛ̃doguɛ, iↄ ye gbɛ̃dozi. A na gbɛ̃dowa, i saka gbɛ̃dogu. Á fↄ̃ àↄ zↄble Luaɛ n ↄ̃ao sãnuo. \s1 Luanaaikɛa \r (Luk 12.22-31) \p \v 25 Ayãmɛto málɛ oɛ́, ásuli á wɛ̃ni kã̀akɛ pↄblea ge imia yã́ musuo. Ásuli mɛ kã̀akɛ pↄkasaↄ yã́ musuo. Wɛ̃ni dɛ pↄblealao lé? Mɛ dɛ pↄkasalao lé? \v 26 À gwa bãↄwa. Aali pↄ́tↄ̃o, aali pↄkɛkɛo, aali pↄ́ ká dↄ̃ guuo, kási á Mae pↄ́ kú musu ì blɛ kpámáɛ. Á dɛ bãↄla maamaaɛ fá! \v 27 Á guu, á démɛ a fↄ̃ à a wɛ̃ni gbã̀a kã́fĩ, baa gↄↄ do, a yãkãakɛa guui? \p \v 28 Bↄ́yãi i pↄkasa yãkãakɛi? À lá vudeↄ gwa sɛ̃u, lá aa dɛ. Aali zĩkɛo, aali bua tão, \v 29 ãma málɛ oɛ́, baa Salomↄↄ ń a ↄdekɛo, i ulada a maa kà ń keewao.\f + \fr 6.29 \fr*\ft 1Kia 10.4-7\ft*\f* \v 30 Sɛ̃̀a lá pↄ́ kú gbã mɛ́ a tɛ́kũ ziapi, lá Lua ì pↄ́ nai màa, ápiↄ, wa á pↄ́ o lↄe? Luanaaifɛ̃nɛndeↄ! \v 31 Ayãmɛto ásuli pↄe kã̀akɛ à mɛ, bↄ́ wá blei, ge bↄ́ wá mii, ge bↄ́ wá daio. \v 32 Luayãdↄ̃nsaiↄ ↄ̃ pↄ́ beeↄ píi yã́ ì dↄaanɛ́. Lá á Mae pↄ́ kú musu dↄ̃ kɛ́ pↄ́ beeↄ ni kuwá, \v 33 à to kpala pↄ́ bↄ̀ aà kĩ́i ń yã́ pↄ́ zɛvĩ Luapiɛo dↄaaɛ́ gĩa, i pↄ́piↄ kaaɛ́ píi. \v 34 Ayãmɛto ásu zia yãkãakɛo, asa zia azĩa yã́ dↄ̃. Gↄↄpii taasi mↄ̀wà. \c 7 \s1 Kↄ̃ tàae'ea \r (Luk 6.37-38,41-42) \p \v 1 Ásuli kↄ̃ tàae eo, Lua a á tàae e sↄ̃o. \v 2 Asa lá ni gbɛ̃́ tàae e, màa Lua a n tàae e. Zaa pↄ́ ń yↄ̃̀u gbɛ̃́ɛ ↄ̃ Lua a yↄ̃unɛ. \v 3 Bↄ́yãi ńlɛ sɛ̃̀kↄna pↄ́ da n gbɛ̃́dee wɛ́u e, mɛ́ ńlɛ lí miↄna pↄ́ da n wɛ́u yãdao ni? \v 4 Kɛ́ lí miↄna da n wɛ́u, kpelewa ńyↄ̃ o n gbɛ̃́deeɛ: To mà sɛ̃̀kↄna pↄ́ da n wɛ́u bↄnɛi? \v 5 Mↄafilide, lí miↄna pↄ́ da n wɛ́u bↄ gĩa, ní gu'e wásawasa kɛ́ ǹ e sɛ̃̀kↄna pↄ́ da n gbɛ̃́dee wɛ́u bↄɛ̀. \q1 \v 6 Ásu Lua pↄ́ kpá gbɛ̃ↄwao. \q1 Aa liaaánↄ aa á taitaiɛ. \q1 Ásu á òsoↄ zu sàwakusanaↄnɛo. \q1 Aa táa'o'owàɛ. \s1 Wabikɛa \r (Luk 11.9-13) \p \v 7 À wabikɛ, Lua i kpáwá. À wɛɛlɛ, í e. À gbalɛ, Lua i wɛ̃ɛ́. \v 8 Asa gbɛ̃́ pↄ́ wabikɛ̀, wa kpawàɛ. Gbɛ̃́ pↄ́ wɛ̀ɛlɛ sↄ̃ a eɛ. Wa zɛwɛ̃ gbɛ̃́ pↄ́ gbalɛ̀ɛ. \v 9 Á guu, démɛ a gbɛ kpa a nɛ́wa, tó à pɛ̃ɛ wabikɛ̀wài? \v 10 Ge tó à kpↄ wabikɛ̀wà, a píligona kpawà yã̀? \v 11 Baa ń á vãikɛo, á pↄmaa kpaa á nɛ́ↄwa dↄ̃. Wa á Mae pↄ́ kú musu pↄmaa kpaa gbɛ̃́ pↄ́ aa wabikɛ̀waↄwa pↄ́ o lↄe? \p \v 12 À kɛ gbɛ̃́ↄnɛ lá á ye aa kɛɛ́wa. Mↄizi ikoyã ń ãnabiↄ yã́ↄ min we. \s1 Zɛ́lɛ tuuuna \r (Luk 13.24) \p \v 13 À zɛ́lɛ tuuuna sɛ́. Zɛ́ pↄ́ a lɛ́ yàasa mɛ́ a dɛ̀ɛpookĩi vĩ ì gɛ́ńnↄ kaalɛ guuɛ. Bee ↄ̃ gbɛ̃́ daside lɛ́ sɛ́. \v 14 Zɛ́ pↄ́ ì gɛ́ńnↄ àizãna guu lɛ́ tuuuũ mɛ́ a naaa, mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ aa è lɛ́ sɛ́ↄ bílao. \s1 Gbɛ̃́ dↄ̃a a yãkɛawa \r (Luk 6.43-44, 13.25-27) \p \v 15 À laaika ãnabi ɛgɛnaↄzi. Aaì mↄ́ á kĩ́i sã báa daa, àwalɛwan nↄandɛnaↄn ń ũ sↄ̃. \v 16 Á ń dↄ̃ ń yãkɛawa. Wìli kukɛ lɛ̀ líwao. Wìli kpa bo kaaewao. \v 17 Lí maa ì nɛ́ kɛfɛna i, lí vãi ì nɛ́ gia i. \v 18 Lí maa lí fↄ̃ nɛ́ gia ìo, mɛ́ lí vãi lí fↄ̃ nɛ́ kɛfɛna ìo. \v 19 Wì lí pↄ́ lí nɛ́ maa io zↄ̃ zu tɛ́uɛ.\f + \fr 7.19 \fr*\ft Mat 3.10\ft*\f* \v 20 Beewa á ń dↄ̃ ń yãkɛawa. \p \v 21 I kɛ gbɛ̃́ pↄ́ ì omɛɛ Dii, Dii, mɛ́ a gɛ̃ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i guuo, sema gbɛ̃́ pↄ́ ì ma Mae pↄ́ kú musu pↄeã kɛ. \v 22 Yã́kpalɛkɛgↄↄzĩ gbɛ̃́ dasideↄ omɛɛ: Dii, Dii, wi Lua yã'onɛ́ ń n tↄ́oo lé? Wi tã́ago ń n tↄ́oo lé? Wi dabudabuↄ kɛ dasi ń n tↄ́oo lé? \v 23 Má onɛ́ wásawasa: Má á dↄ̃ gueio, à gomala vãikɛnaↄ!\f + \fr 7.23 \fr*\ft Soũ 6.9\ft*\f* \s1 Kpɛbon gbɛ̃ↄn plaↄ \r (Luk 6.47-49) \p \v 24 Ayãmɛto gbɛ̃́ pↄ́ ma yã́ɛ beeↄ mà mɛ́ à zĩkɛ̀wà dɛ lán gbɛ̃́ laaide pↄ́ a kpɛdↄ̀ gbɛwawa. \v 25 Kɛ́ lou mà, í dàgua, ĩ́ana kàka sù kpɛ́piwa, ↄ̃ i kwɛo, kɛ́ wa dàalɛ gbɛwa yã́i. \v 26 Gbɛ̃́ pↄ́ ma yã́ɛ beeↄ mà mɛ́ i zĩkɛwào dɛ lán mìsaide pↄ́ a kpɛdↄ̀ bùsu'ũfãawawaɛ. \v 27 Kɛ́ lou mà, í dàgua, ĩ́ana kàka sù kpɛ́piwa, ↄ̃ à kwɛ̀ à lɛ̀lɛ wìliũ. \p \v 28 Kɛ́ Yesu yã́ beeↄ ò a làa, aà yãdaanɛ́ bↄ̀ bíla saɛ, \v 29 asa i yãdanɛ́ lá Mↄizi ikoyãdanɛdeↄwao, a dànɛ́ ń ikooɛ. \c 8 \s1 Kusude gbã́gbãa \r (Maa 1.40-45, Luk 5.12-16) \p \v 1 Kɛ́ Yesu pìla sĩ̀sĩwa, bíla tɛaàzi. \v 2 Ɔ̃ kusude mↄ̀ kùlɛ aà aɛ à mɛ̀: Dii, tó n wei, ńyↄ̃ fↄ̃ ǹ gbãbↄmɛɛ. \v 3 Yesu ↄbↄ̀ nàwà à mɛ̀: Ma wei. Gↄ̃ gbãlɛsai. Wegↄ̃ↄ gↄ̃ɛpi kusu làa. \v 4 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Ma. Ńsu o gbɛ̃e mao. Gɛ ǹ nzĩa ↄlↄ sa'onaɛ, ní sa pↄ́ Mↄizi dìlɛ o n gↄ̃a gbãlɛsai seela ũ gbɛ̃́ↄnɛ.\f + \fr 8.4 \fr*\ft Lev 14.2-4\ft*\f* \s1 Sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ zĩkɛna gbã́gbãa \r (Luk 7.1-10) \p \v 5 Kɛ́ Yesu lɛ́ gɛ̃ Kapɛnaũ, ↄ̃ sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ mↄ̀ aà kĩ́i, à wabikɛ̀wà \v 6 à mɛ̀: Dii, ma zĩkɛna wúlɛa bɛ, à kàaũ, àlɛ wãwãkɛ maamaaɛ. \v 7 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Má gɛ́ mà aà gbã́gbã. \v 8 Ɔ̃ gbɛ̃zↄ̃ↄpi òɛ̀: Dii, mi ka ǹ gɛ́ ma bɛo. Baa tó n yã'ò, ma zĩkɛna a gbã́gbã. \v 9 Mapi, wa iko vĩaɛ, mɛ́ má iko vĩ sosaↄwa. Mi o an gbɛ̃doɛ aà gɛ́ le, ì gɛ́. Mi o a pãleɛ aà mↄ kɛ, ì mↄ́. Mi o ma zĩkɛnaɛ aà kɛ kɛ́wa, ↄ̃ ì kɛ. \p \v 10 Kɛ́ Yesu yã́pi mà, à bↄ̀ aà saɛ, ↄ̃ a ò gbɛ̃́ pↄ́ aa tɛaziↄnɛ: Sĩana málɛ oɛ́, mi e gbɛ̃e ma náaikɛ̀ kɛ́wa Isailiↄ guuo. \v 11 Málɛ oɛ́, gbɛ̃́ↄ bↄ gukpɛ ń bɛ'aɛo dasidasi aa mↄ blɛblei n Ablahaũo ń Izaakio ń Yakↄbuo kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iu. \v 12 Gbɛ̃́ pↄ́ dɛ yãa aaↄ ku kpalapi guuↄ sↄ̃, wa ń zu bàasi gusiauɛ. We aa ↄ́ↄlↄu aa ↄdi ń musu. \v 13 Ɔ̃ Yesu ò sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄpiɛ: Ta bɛ. À kɛnɛ lá n ma náaikɛ̀wa. Ɔ̃ aà zĩkɛnapi gbã̀gbã zĩbeezĩ gↄ̃̀ↄ. \s1 Yesu gyãeↄ gbã́gbãa dasidasi \r (Maa 1.29-34, Luk 4.38-41) \p \v 14 Yesu gɛ̀ Piɛɛ bɛ, ↄ̃ a è aà nada wúlɛa, àlɛ mɛ̀wãakɛ. \v 15 Kɛ́ à ↄkã̀ aà ↄwa, aà mɛ nìni, ↄ̃ à fɛ̀lɛ blɛkɛ̀ɛ̀. \p \v 16 Kɛ́ oosi kɛ̀, ↄ̃ wà mↄ̀ Yesuɛ ń tã́adeↄ dasidasi, ↄ̃ à tã́apiↄ gònɛ́ n yã'oao, à gyãeↄ gbã̀gbã píi. \v 17 Màa yã́ pↄ́ ãnabi Isaia ò kɛ̀ à mɛ̀: \q1 À wá gbãasaikɛ sɛ̀, \q1 à wá gyãↄ gòwá.\f + \fr 8.17 \fr*\ft Isa 53.4\ft*\f* \s1 Gbɛ̃́ pↄ́ aa ye tɛ Yesuziↄ \r (Luk 9.57-62) \p \v 18 Kɛ́ Yesu è bíla kã̀aaazi, ↄ̃ a ò a ìwaↄnɛ: Wà bua ísida baale. \v 19 Ɔ̃ Mↄizi ikoyãdanɛdee mↄ ò Yesuɛ: Mɛtulu, gu pↄ́ ńlɛ gɛ́u píi máↄ tɛnziɛ. \v 20 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Gbɛ̃gbonaↄ ń tòo vĩ, bãↄ ń sakpɛ vĩ, Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ sↄ̃ a ĩ́ampakĩi vĩo. \p \v 21 Ɔ̃ ìwa pãle òɛ̀: Dii, to e ma de'ia kpagui gĩa. \v 22 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Tɛmazi. To gɛↄ ń gɛↄ vĩ. \s1 Yesu zàa'ĩana zɛa \r (Maa 4.35-41, Luk 8.22-25) \p \v 23 Yesu gɛ̃̀ gó'ilɛna guu, ↄ̃ aà ìwaↄ dàzɛuaànↄ. \v 24 Kã́ndo zàa'ĩan gbãa kàka ísidaa, í vĩ̀vĩ lɛ́ pɛ́lɛpɛlɛ ń góu. Yesu lɛ́ i'o, \v 25 ↄ̃ aà ìwaↄ sↄ̃̀aàzi, aa aà vù aa mɛ̀: Dii, wá suaba, wálɛ kaalɛɛ. \v 26 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Luanaaifɛ̃nɛndeↄ! Àkɛa á sea vĩ màai? Ɔ̃ à fɛ̀lɛ gì ĩ́anaɛ ń ío, ↄ̃ gu nìni kílikili.\f + \fr 8.26 \fr*\ft Soũ 107.28-29\ft*\f* \v 27 Yã́pi bↄ̀ gbɛ̃́piↄ saɛ aa mɛ̀: Gbɛ̃́ kpeletaan wei? Baa ĩ́ana ń ío aaì aà yãmaɛ. \s1 Tã́aↄ dia sàwaↄnɛ \r (Maa 5.1-20, Luk 8.26-39) \p \v 28 Kɛ́ Yesu bùa baale Gadala bùsuu, tã́ade gbɛ̃ↄn plaeↄ bↄ̀ gbɛ̀'ɛ pↄ́ dɛ mia ũↄ guu, aa mↄ̀ dàaàlɛ. Aa pãsĩ maamaaɛ, gbɛ̃e lí fↄ̃ zɛ́pi sɛ̀o. \v 29 Aa wiilɛ̀ aa mɛ̀: Bↄ́mɛ wá daai, Lua Nɛ́? N mↄ ĩadaiwála e a gↄↄ àↄ ka yã̀? \v 30 Sàwakusan waiↄ kúńnↄ kãaa, aalɛ pↄble. \v 31 Ɔ̃ tã́apiↄ awakpà Yesuɛ aa mɛ̀: Tó n wá yá, wá gbaɛ sàwa wai keeↄ guu. \v 32 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: À gɛ́. Ɔ̃ aa gò gbɛ̃́piↄwa, aa dì sàwaↄnɛ. Ɔ̃ sàwa waipiↄ wì ń bao píi, aa pìla sòonawa aa sì ísidau, ↄ̃ aa gàga í guu we. \v 33 Ɔ̃ sàwadãnaↄ bàalɛ̀ tà wɛ̃́lɛ guu, aa yã́piↄ dàu aa sìunɛ́ ń yã́ pↄ tã́adeↄ lèo píi. \v 34 Ɔ̃ wɛ̃́lɛdeↄ bↄ̀lɛ gɛ̀ dai Yesulɛ ḿpii. Kɛ́ aa aà è, aa awakpàɛ̀ aa mɛ̀ aà bↄnɛ́ ń bùsuu. \c 9 \s1 Gbɛ̃kaaũa gbã́gbãa \r (Maa 2.1-12, Luk 5.17-26) \p \v 1 Yesu gɛ̃̀ gó guu, à ɛ̀a bùa ísidawa, à kà a bɛ wɛ̃́lɛu.\f + \fr 9.1 \fr*\ft Mat 4.13\ft*\f* \v 2 Ɔ̃ wà mↄ̀ɛ̀ ń gbɛ̃kaaũao wúlɛa mákɛlɛu. Kɛ́ Yesu è gbɛ̃́piↄ a náai vĩ, ↄ̃ a ò gbɛ̃kaaũapiɛ: Ma gbɛ̃́, sↄ̃dilɛ! N duuna kɛ̃̀ma. \v 3 Mↄizi ikoyãdanɛdeeↄ ku we, ↄ̃ aa ò ń sↄ̃ guu: Gbɛ̃́ bee lɛ́ dↄ́ɛ ń Luaoɛ. \v 4 Yesu ń làasoo dↄ̃, ↄ̃ à ń lá à mɛ̀: Bↄ́yãi a làasoo vãi dà á sↄ̃ guui? \v 5 Tó má ò aà duuna kɛ̃̀wà, ge tó má ò aà fɛlɛ táa'o, a kpele mɛ́ àai? \v 6 Má ò màa kɛ́ àↄ dↄ̃ Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ duunakɛ̃ama iko vĩ dṹniauɛ. Ɔ̃ a ò gbɛ̃kaaũapiɛ: Fɛlɛ ǹ n mákɛlɛ sɛ ta bɛ. \v 7 Ɔ̃ à fɛ̀lɛ tà a bɛ. \v 8 Kɛ́ bíla è màa, vĩa ń kṹ, aa Lua pↄ́ iko bee taa kpà gbɛ̃nazĩnaↄwa sáaukpà. \s1 Matiee sísia \r (Maa 2.13-17, Luk 5.27-32) \p \v 9 Yesu bↄ̀ we àlɛ gɛ̃, ↄ̃ à gbɛ̃́ pↄ́ wì mɛ Matiee è zↄ̃lɛa a ↄsikpɛu. Yesu òɛ̀: Mↄ tɛmazi. Ɔ̃ à bↄ̀ tɛaàzi. \v 10 Kɛ́ Yesu lɛ́ pↄble aà bɛ, ↄsinaↄ ń luayãdansaiↄ ku we dasi, aalɛ pↄbleaànↄ ń aà ìwaↄ sãnu. \v 11 Kɛ́ Falisiↄ è màa, ↄ̃ aa aà ìwaↄ là aa mɛ̀: Bↄ́yãi á dii lɛ́ pↄble n ↄsinaↄ ń luayãdansaiↄi? \v 12 Kɛ́ Yesu yã́pi mà, à mɛ̀: Gbɛ̃́ gbãa baa kú ń lòotoooo, sema gyãe. \v 13 À gɛ làasookɛ yã́ pↄ́ kɛ̃a láuɛ bee miwa wà mɛ̀: \q1 Gbɛ̃kɛkɛakↄ̃ɛ ↄ̃ má yei, \q1 i kɛ sa'oa no.\f + \fr 9.13 \fr*\ft Oze 6.6\ft*\f* \m Mi mↄ gbɛ̃maaↄ sísiio, sema duunkɛnaↄ. \s1 Lɛyea \r (Maa 2.18-22, Luk 5.33-39) \p \v 14 Ɔ̃ Zãa Da'ilɛna ìwaↄ mↄ̀ Yesu là aa mɛ̀: Àkɛa wápiↄ ń Falisiↄ, wiↄ lɛye mↄ̀ↄmↄↄ, mɛ́ n ìwaↄ lí ye sↄ̃o? \v 15 Ɔ̃ Yesu yãlɛ̀ɛũnɛ́ à mɛ̀: Nↄsɛna gbɛ̃́ↄ pↄsia kɛ gↄↄ pↄ́ a kúńnↄ nↄsɛ guue? Aawo, ãma a gↄↄ lɛ́ mↄ́ kɛ́ wa nↄsɛnapi bↄ ń guu, gↄↄ bee ↄ̃ aa lɛye sa. \v 16 Gbɛ̃e lí pↄ́lɛ dafu di pↄkasa ziuo, asa a dafu a sↄ̃ↄuɛ, aai kↄ̃ gá, ula zi fↄ̃a i kã́fĩ. \v 17 Wìli vɛ̃ɛ dafu ká báa tùu zi guuo. Tó wa kɛ̀ màa, tùupi a pũnaɛ, vɛ̃ɛ i kↄ́lɛ, tùu i ↄ̃̀ↄkpa. Aawo, wì vɛ̃ɛ dafu ká báa tùu dafu guuɛ, aaiↄ maa píi. \s1 Nɛnↄɛna vua ń nↄɛ pↄ́ ↄkã̀ Yesu ulawao \r (Maa 5.21-43, Luk 8.40-56) \p \v 18 Gↄↄ pↄ́ Yesu lɛ́ yã́ beeↄ onɛ́, gbãadee mↄ̀ kùlɛɛ̀ à mɛ̀: Ma nɛnↄɛna kɛ̀sai tia. Mↄ ǹ ↄnawà, i vu. \v 19 Ɔ̃ Yesu fɛ̀lɛ tɛ̀aàzi ń a ìwaↄ. \p \v 20 Nↄɛe ku we, au lɛ́ bↄlɛwà à kà wɛ̃̀ kuɛpla. À mↄ̀ ↄkã̀ Yesu ula lɛ́wa aà kpɛ. \v 21 Asa nↄɛpi lɛ́ mɛ: Baa tó ma ↄkã̀ aà ulawa lé, má gbã́gbãɛ. \v 22 Yesu lìli à aà è, ↄ̃ à mɛ̀: Sↄ̃dilɛ, nↄɛ! Ma náai pↄ́ ń kɛ̀ mɛ́ n gbãgbã. Wegↄ̃ↄ nↄɛpi gbã̀gbã. \p \v 23 Kɛ́ Yesu kà gbãadepi bɛ, a è wàlɛ kulɛpɛ, bíla kↄ̃fĩ dↄ. \v 24 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: À ázĩa gá. Nɛnↄɛnapi i gao, àlɛ i'oɛ. Ɔ̃ aalɛ Yesu kɛ pↄ́ↄpↄↄ. \v 25 Kɛ́ wà bíla gbàɛ, ↄ̃ Yesu gɛ̃̀ kpɛ́u à nɛ́pi ↄ kũ̀, ↄ̃ à fɛ̀lɛ. \v 26 Ɔ̃ yã́pi bao lì bùsupia píi. \s1 Vĩ̀aↄ gbã́gbãa \p \v 27 Kɛ́ Yesu bↄ̀ we, vĩ̀a gbɛ̃ↄn plaↄ tɛaàzi ń wiio aa mɛ̀: Wá wɛ̃nagwa, Davidi Bui! \v 28 Kɛ́ Yesu kà bɛ, vĩ̀apiↄ sↄ̃̀aàzi, ↄ̃ à ń lá à mɛ̀: Á ma náai vĩ kɛ́ má fↄ̃ yã́pi kɛɛ́a? Aa wèwà aa mɛ̀: Ao, Dii. \v 29 Ɔ̃ à ↄkã̀ ń wɛ́wa à mɛ̀: A kɛɛ́ lá álɛ ma náaikɛwa. \v 30 Ɔ̃ an wɛ́ wɛ̃̀. Yesu lɛ́ lɛ̀nɛ́ à mɛ̀: Ásu o gbɛ̃e mao. \v 31 Ń beeo aa gɛ̀ aà bao fã̀aa bùsupiu píi. \s1 Yesu wɛ̃nadↄ̃a gbɛ̃́ↄnɛ \p \v 32 Gↄↄ pↄ́ vĩ̀aↄ lɛ́ bↄlɛ, wà mↄ̀ Yesuɛ ń tã́ade lɛ́na naalɛao. \v 33 Kɛ́ Yesu tã́api gòɛ̀, ↄ̃ à yã'ò. Yã́pi bↄ̀ bíla saɛ aa mɛ̀: Wi yã́ bee taa e Isaili bùsuu yãao. \v 34 Ɔ̃ Falisiↄ mɛ̀: Ì tã́a go ń tã́aↄ kía gbãaoɛ. \p \v 35 Yesu mɛɛwiaↄ ń zↄ̃ɛwiaↄ kɛ̀ɛlɛ píi, à yãdànɛ́ ń lousisikpɛↄ guu, à kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i baokpànɛ́, à gyãeↄ gbã̀gbã píi ń kↄ̃̀ↄↄ píi.\f + \fr 9.35 \fr*\ft Mat 4.23\ft*\f* \v 36 Kɛ́ à bíla è, ↄ̃ à kɛ̀ɛ̀ wɛ̃naũ, asa aa kpasaa mɛ́ aa liaaa lán pↄ́ pↄ́ dãna vĩoↄwaɛ.\f + \fr 9.36 \fr*\ft Nao 27.17, 1Kia 22.17\ft*\f* \v 37 Ɔ̃ Yesu ò a ìwaↄnɛ: Pↄkɛkɛa zↄ̃ↄ mɛ́ zĩkɛnaↄ dasio. \v 38 À wabikɛ Budewa aà zĩkɛnaↄ gbaɛ a pↄ́ kɛkɛi. \c 10 \s1 Yesu ìwaↄ \r (Maa 3.13-19, Luk 6.12-16) \p \v 1 Yesu a ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ sìsi, ↄ̃ à ń gbá iko aa tã́ago gbɛ̃́ↄwa, aa gyãeↄ gbã́gbã píi ń kↄ̃̀ↄↄ píi. \v 2 Zĩna gbɛ̃ↄn kuɛplapiↄ tↄ́n kɛ: Gbɛ̃́ sɛ̃́ia Simↄↄ pↄ́ wì mɛ Piɛɛ, aà dãuna Ãndelee, Zebedee nɛ́ Zaaki, aà dãuna Zãa, \v 3 Filipi, Batelemii, Tomaa, ↄsina Matiee, Alafe nɛ́ Zaaki, Tade, \v 4 Simↄↄ Gínzĩao ń Yudasi Isaliↄti pↄ́ bↄ̀ Yesu kpɛo. \s1 Yesu a ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ zĩa \r (Maa 6.7-13, Luk 9.1-6) \p \v 5 Kɛ́ Yesu lɛ́ gbɛ̃ↄn kuɛplapiↄ zĩ, a ònɛ́: Ásu gɛ́ buipãleↄ kĩ́i oio. Ásu gɛ̃ Samali wɛ̃́lɛↄ guuo. \v 6 À gɛ́ Isaili pↄ́ aa sã́sãa lán sãↄwaↄ kĩ́i. \v 7 À gɛ́ íↄ waasokɛ àↄ gɛò à mɛ: Kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i kà kãi! \v 8 À gyãeↄ gbã́gbã, à gɛↄ vu, à gbãbↄ kusudeↄnɛ, à tã́agonɛ́. Lá á è pↄ́kpasai, à kɛnɛ́ pↄ́sisai. \v 9 Ásu àↄ ↄ̃a kũao, baa ↄsↄ̃gbɛna. \v 10 Ásu babalabↄↄ sɛo ge ula plaade ge kyale ge gopana, asa zĩkɛna kà à a blɛ e. \v 11 Wɛ̃́lɛ pↄ́ ásu kau píi, mɛɛwia ge zↄ̃ɛwia, à gbɛ̃maa kpákpa à pilawà, íↄ ku we e à gɛ gɛ̃ò zɛ́a. \v 12 Tó a gɛ̃ ua, í fↄ̀ na kpámá. \v 13 Tó uadeↄ kà, á fↄ̀ na a gↄ̃nɛ́. Tó aai kao sↄ̃, á fↄ̀ na a ɛa suwáɛ. \v 14 Gu pↄ́ wi gbãakpauázio ge wi swã́sɛ á yã́io, à bↄ ua bee ge wɛ̃́lɛ bee guu, í kↄↄlɛmá. \v 15 Sĩana málɛ oɛ́, yã́kpalɛkɛgↄↄzĩ wɛ̃́lɛpideↄ ĩadama e dɛ Sↄdↄũ ń Gↄmↄↄo bùsudeↄla.\f + \fr 10.15 \fr*\ft Daa 19.24-28\ft*\f* \s1 Yesu yã́ pↄ́ a a ìwaↄ le oanɛ́ \r (Maa 13.9-13, Luk 12.2-9, 21.12-17) \p \v 16 Málɛ á zĩ sãↄ ũ àwalɛwanaↄ guuɛ. Àↄ laai vĩ lán mlɛ̃ↄwa, íↄ dɛ yãesaideↄ ũ lán felenaↄwa. \v 17 À laaika gbɛ̃nazĩnaↄzi, asa aa á kṹ aa yã́kpalɛkɛánↄ, aai á gbɛ̃ ń flàalao ń lousisikpɛↄ guu. \v 18 Wa gɛ́ánↄ bùsu gbãadeↄ ń kíaↄ kĩ́i ma yã́i. Bee a á gba zɛ́ àↄ dɛnɛ́ ma seeladeↄ ũ ń buipãleↄ. \v 19 Tó wà á kpámá, ásu bílikɛ yã́ pↄ́ á o ge yã́ pↄ́ á líwào. Zĩbeezĩ Lua mɛ́ a yã́ pↄ́ á o sóso káɛ́ á lɛ́u. \v 20 I kɛ ámɛ á yã'oo, á Mae Nisĩna mɛ́ a sóso káɛ́ á lɛ́u. \p \v 21 Vĩ̀i ń dãunaↄ kↄ̃ kpámá dɛa yã́i. Màa maeↄ ń nɛ́ↄ kpámá. Nɛ́ↄ bↄ ń de ń ń daↄ kpɛ wà ń dɛ. \v 22 Gbɛ̃́pii a zaágu ma yã́i, ãma gbɛ̃́ pↄ́ zɛa gbãa e a gↄↄ lɛ́wa a bↄ. \v 23 Tó wàlɛ ĩadawá wɛ̃́lɛeu, à bàalɛ ta a pãleu. Sĩana málɛ oɛ́, á e Isaili bùsu wɛ̃́lɛↄ kɛɛlɛ píio, ↄ̃ Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ a mↄ́. \v 24 Ìwae líↄ dɛ a yãdanɛdelao. Zↄ̀blenae líↄ dɛ a diilao. \v 25 Tó ìwa a yãdanɛde lea lè, ge tó zↄ̀blena a dii lea lè, bee mↄ̀wà. Tó wà tↄkpà uabeleɛ Beezebu, tↄ́ pↄ́ a vãi dɛ beea ↄ̃ wa kpa aà uadeↄnɛ. \p \v 26 Ásu vĩakɛnɛ́o. Yã́ pↄ́ ulɛa píi a bↄ gupuau, mɛ́ asiiyãe ku kɛ́ wa gí dↄ̃io. \v 27 À yã́ pↄ́ málɛ oɛ́ gusiau o gupuau. À yã́ pↄ́ álɛ ma bũnu guu kpàwakɛ gãaɛ. \v 28 Ásuli vĩakɛ gbɛ̃́ pↄ́ aaì gbɛ̃dɛ, aali fↄ̃ aà nisĩna dɛ̀oↄnɛo. Àli vĩakɛ Luaɛ, asa a fↄ̃ gbɛ̃́ ń a nisĩnao kaalɛ tɛ́ guu píi. \v 29 Wìli gòlegolen mɛ̀n pla yía dalao lé? Kási an kee wá lí su tↄↄlɛ á Mae lɛ́ saio. \v 30 Ápiↄ sↄ̃, baa á mikã, a a lɛ́ dↄ̃. \v 31 Ayãmɛto ásu vĩakɛo. Á bɛɛɛ dɛ gòlegolen dasiↄla. \p \v 32 Gbɛ̃́ pↄ́ zɛ̀manↄ gbɛ̃́ↄ aɛ, má zɛaànↄ ma Mae pↄ́ kú musu aɛ. \v 33 Gbɛ̃́ pↄ́ lelekpàmazi gbɛ̃́ↄ aɛ, má lelekpaaàzi ma Mae pↄ́ kú musu aɛ. \p \v 34 Ásu àↄ e ma mↄ kɛ́ gbɛ̃́ↄ aaↄ na ń kↄ̃o dṹniau no. Mi mↄ kɛ́ gbɛ̃́ↄ aaↄ na ń kↄ̃o yã́i no, sema fɛlɛa ń kↄ̃o. \v 35 Ma mↄɛ, kɛ́ gↄ̃ɛ bↄ a de kpɛ, nↄɛ bↄ a da kpɛ, nↄzãe bↄ a zãda kpɛ. \v 36 Gbɛ̃́ bɛdeↄ gↄ̃ aà ibɛɛↄ ũ.\f + \fr 10.36 \fr*\ft Mis 7.6\ft*\f* \v 37 Gbɛ̃́ pↄ́ ye a de ge a dazi dɛmala i ka àↄ dɛ ma ìwa ũo. Gbɛ̃́ pↄ́ ye a nɛgↄ̃ɛ ge a nↄɛzi dɛmala i ka àↄ dɛ ma ìwa ũo. \v 38 Gbɛ̃́ pↄ́ i a lipãakↄ̃a sɛ àↄ tɛomazio i ka àↄ dɛ ma ìwa ũo. \v 39 Gbɛ̃́ pↄ́ a wɛ̃ni kũa, wɛ̃nipi a vũaawà. Gbɛ̃́ pↄ́ gì a wɛ̃nii ma yã́i sↄ̃, ade mɛ́ aↄ wɛ̃ni vĩ. \p \v 40 Gbɛ̃́ pↄ́ á dílɛ, ade ma dilɛɛ, mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ ma dilɛ gbɛ̃́ pↄ́ ma zĩ dìlɛɛ. \v 41 Gbɛ̃́ pↄ́ ãnabi dìlɛ aà ãnabikɛ yã́i a ãnabi asea e. Gbɛ̃́ pↄ́ gbɛ̃maa dìlɛ aà maakɛ yã́i a gbɛ̃maa asea e. \v 42 Baa í niɛ, gbɛ̃́ pↄ́ dã̀ nɛ́ɛ beeↄ doɛ ma ìwakɛ yã́i, sĩana málɛ oɛ́, a kua a aseawao. \c 11 \s1 Zãa Da'ilɛna zĩnaↄ \r (Luk 7.18-35) \p \v 1 Kɛ́ Yesu yã́ beeↄ dà a ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄnɛ a làa, à bↄ̀ we à gɛ̀ waasokɛi ń wɛ̃́lɛↄ guu, àlɛ yãdanɛ́. \p \v 2 Zãa kua kpɛ́u à Kilisi yãkɛaↄ mà, ↄ̃ à a ìwaeↄ zĩ̀ \v 3 aa aà laɛ, ↄ̃mɛ gbɛ̃́ pↄ́ a mↄ ũa, ge wàↄ wɛdↄ gbɛ̃pãleziɛ? \v 4 Ɔ̃ Yesu wèmá à mɛ̀: À gɛ yã́ pↄ́ álɛ ma mɛ́ álɛ e o Zãaɛ à mɛ, \q1 \v 5 vĩ̀aↄ lɛ́ gu'e, ɛɛↄ lɛ́ táa'o, \q1 wàlɛ gbãbↄ kusudeↄnɛ, \q1 swãdoↄ lɛ́ yãma, gɛↄ lɛ́ vu, \q1 mɛ́ taasideↄ lɛ́ baona waaso ma.\f + \fr 11.5 \fr*\ft Isa 35.5-6, 61.1\ft*\f* \q1 \v 6 Báaaden gbɛ̃́ pↄ́ lí fu ma yã́wao ũ. \p \v 7 Kɛ́ gbɛ̃́piↄ tà, Yesu nà Zãa yã'oa bílaɛwa à mɛ̀: Bↄ́ a gɛ gwai gbáaui? Fee pↄ́ ĩ́ana lɛ́ deedee yã̀? \v 8 Bↄ́ a gɛ gwai sai? Gbɛ̃́ pↄ́ pↄkasa zãɛ naaazi yã̀? Pↄkasamaadanaↄ ìↄ ku kibɛɛ. \v 9 Bↄ́ a gɛ gwai wei? Ãnabi yã̀? Ao! Málɛ oɛ́, a dɛ se ãnabia. \v 10 Asa Zãa yã́ wa ò taalau wà mɛ̀: \q1 Má a zĩna gbaɛ aà dↄaa zɛkɛkɛnɛ.\f + \fr 11.10 \fr*\ft Mal 3.1\ft*\f* \m \v 11 Sĩana málɛ oɛ́, nↄɛ nɛ'ia guu ãnabie i bↄ à kà Zãa Da'ilɛnawao. Ń beeo gbɛ̃́ pↄ́ dɛ gbɛ̃́ kpɛɛ ũ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i gbɛ̃́ↄ guu dɛaàla. \v 12 Za gↄↄ pↄ́ Zãa Da'ilɛna waaso dàalɛ e gbã, wàlɛ kↄ̃dɛ wà e gɛ̃ kpalapiu, ↄ̃ wàlɛ siu ń gbãao. \v 13 Mↄizi ń ãnabiↄ píi dↄ̀aa aa a yã'ò e à gɛ̀ pɛ̀ Zãawa. \v 14 Tó á fↄ̃̀ à sí, Zãapi mɛ́ Ɛlia pↄ́ wà mɛ̀ a mↄ ũ.\f + \fr 11.14 \fr*\ft Mal 3.23\ft*\f* \v 15 Gbɛ̃́ pↄ́ nↄ̀sɛ vĩ aà yã́pi ma. \p \v 16 Bↄ́ má gbãgbɛ̃ↄ lɛɛũòi? Aa dɛ lán nɛ́ pↄ́ aa ku gãaɛ aalɛ lɛzukↄ̃iↄwaɛ \v 17 aalɛ mɛ: \q1 Wa kulɛ pɛ̀ɛ́, i ↄ̃wão. \q1 Wa wɛ̃nalɛ sìɛ́, i ázĩa gbɛ̃gbɛ̃o. \m \v 18 Kɛ́ Zãa mↄ̀, ìli pɛ̃ɛ soo, ìli vɛ̃ɛmio, ↄ̃ wà mɛ̀ tã́adeɛ. \v 19 Kɛ́ Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ mↄ̀, ì pↄble, ì imi, ↄ̃ wà mɛ̀: Asiade wɛ̃minaɛ, ↄsinaↄ ń luayãdansaiↄ gbɛ̃naɛ! Ãma wì Lua ↄ̃nↄ dↄ̃ a yãkɛa gbɛwaɛ. \s1 Yesu zↄadↄa wɛ̃́lɛeↄ deↄwa \r (Luk 10.13-15) \p \v 20 Ɔ̃ Yesu fɛ̀lɛ zↄadↄ̀ wɛ̃́lɛ pↄ́ à a dabudabu daside kɛ̀uↄ gbɛ̃́ↄwa, kɛ́ aai nↄ̀sɛlilɛo yã́i. \v 21 À mɛ̀: Waiyoo Kↄlazɛnideↄ! Waiyoo Bɛsaidadeↄ! Tó wà dabudabu pↄ́ má kɛ̀ɛ́ kɛ̀ Tii ń Sidↄ̃o yãa,\f + \fr 11.21 \fr*\ft Isa 23.1-18\ft*\f* dↄ̃ wɛ̃́lɛpideↄ zwã̀nkasa kàkańla, aa bùsukà ń miu nↄ̀sɛlilɛa seela ũ. \v 22 Málɛ oɛ́, yã́kpalɛkɛgↄↄzĩ á ĩadama a dɛ Tiideↄ ń Sidↄ̃deↄ pↄ́a. \v 23 Á Kapɛnaũdeↄ sↄ̃ á fↄ̃ gbã zↄ̃ Luawa yã̀? Wa ↄzↄ̃áziɛ e bɛdau.\f + \fr 11.23 \fr*\ft Isa 14.13-15\ft*\f* Asa tó wà dabudabu pↄ́ má kɛ̀ɛ́ↄ kɛ̀ Sↄdↄũ yãa, dↄ̃ a ku e ń a gbão.\f + \fr 11.23 \fr*\ft Daa 19.24-28\ft*\f* \v 24 Málɛ oɛ́, yã́kpalɛkɛgↄↄzĩ á ĩadama a dɛ Sↄdↄũ pↄ́a. \s1 Kã́maboa Yesu kĩ́i \r (Luk 10.21-22) \p \v 25 Zĩbeezĩ Yesu mɛ̀: Baa, musu ń zĩ́lɛo Dii, ma n sáaukɛ̀, kɛ́ n yã́ɛ beeↄ ùlɛ yãdↄ̃naↄnɛ ń ↄ̃nↄdeↄ, mɛ́ ń ↄ̀lↄ ladↄ̃nsaiↄnɛ. \v 26 Ao, Baa, bee kàngu màa. \v 27 Ma Mae pↄ́pii nàmɛɛ ma ↄzĩ. Gbɛ̃e Lua Nɛ́ dↄ̃o, mɛ́ i kɛ Mae Lua bàasio, mɛ́ gbɛ̃e Mae Lua dↄ̃o, mɛ́ i kɛ aà Nɛ́ ń gbɛ̃́ pↄ́ Nɛ́pi yei à aà ↄlↄnɛ́ↄ bàasio. \p \v 28 À mↄ ma kĩ́i á gbɛ̃́ pↄ́ á asosɛa a kpasaↄ píi, mí á gba zɛ́ à kã́mabo. \v 29 À ma zuu sɛ́, í yãdada ma kĩ́i, á sↄ̃ i níni, asa má busɛ mɛ́ ma nↄ̀sɛ niɛ. \v 30 Asa bɛa ń ma zuuo zĩ'ũo, mɛ́ ma aso gbiao. \c 12 \s1 Kã́mabogↄↄzĩ \r (Maa 2.23-3.6, Luk 6.1-11) \p \v 1 Bee gbɛa Yesu lɛ́ pã blɛwɛmbua kã́mabogↄↄzĩ. Nↄana lɛ́ aà ìwaↄ dɛ, ↄ̃ aa pↄ́wɛna wòlo, aalɛ só.\f + \fr 12.1 \fr*\ft Iko 23.25\ft*\f* \v 2 Kɛ́ Falisiↄ è, ↄ̃ aa ò Yesuɛ: N ìwaↄ gwa, aalɛ yã́ pↄ́ wìli kɛ kã́mabogↄↄzĩo kɛ.\f + \fr 12.2 \fr*\ft Bↄa 34.21\ft*\f* \v 3 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: I kyokɛ á è lá Davidi kɛ̀ ń a gbɛ̃́ↄ gↄↄ pↄ́ nↄana lɛ́ ń dɛo lé? \v 4 À gɛ̃̀ Lua ua, à pɛ̃ɛ pↄ́ wa kàlɛ Luaɛ sò, pɛ̃ɛ pↄ́ aàpi ń a gbɛ̃́ↄ aa a soa zɛ́ vĩo, sema sa'onaↄ bàasio.\f + \fr 12.4 \fr*\ft 1Sam 21.1-6, Lev 24.9\ft*\f* \v 5 Kɛ́ sa'ona pↄ́ aa ku Lua ua kã́mabogↄↄzĩↄ lɛ́ bↄ gↄↄpi yã́ kpɛ mɛ́ aa tàae vĩ sↄ̃o, i a kyokɛ á è Mↄizi ikoyã guuo lé?\f + \fr 12.5 \fr*\ft Nao 28.9-10\ft*\f* \v 6 Málɛ oɛ́: Pↄ́ pↄ́ a zↄ̃ↄ dɛ Lua uaa ku la. \v 7 Tó á yã́ɛ bee midↄ̃ɛ, gbɛ̃kɛkɛakↄ̃ɛ ↄ̃ má yei, i kɛ sa'oa no,\f + \fr 12.7 \fr*\ft Oze 6.6\ft*\f* dↄ̃ yãa i yãesaideↄ tàae eo. \v 8 Asa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ iko vĩ kã́mabogↄↄwaɛ. \p \v 9 Kɛ́ Yesu bↄ̀ we, ↄ̃ à gɛ̃̀ ń lousisikpɛu. \v 10 Gↄ̃ɛ pↄ́ a ↄ imia ku we. Kɛ́ gbɛ̃eↄ ye yãda Yesula yã́i, ↄ̃ aa aà là aa mɛ̀: Gbɛ̃́gbãgbãa zɛvĩ kã́mabogↄↄzĩa? \v 11 Ɔ̃ Yesu wèmá à mɛ̀: Á démɛ aↄ sã vĩ, a zuwà ɛu kã́mabogↄↄzĩ, a gɛ̃ bↄio ni? \v 12 Gbɛ̃nazĩna dɛ sãa zↄ̃ↄ. Ayãmɛto maakɛa kã́mabogↄↄzĩ zɛvĩ. \v 13 Ɔ̃ Yesu ò gↄ̃ɛpiɛ: Ǹ n ↄpi poo. A pòo, ↄ̃ à sù a gbɛu wásawasa lá adowa. \v 14 Ɔ̃ Falisiↄ bↄ̀lɛ gɛ̀ lɛkpaaĩi Yesuzi, lá aa kɛ wà aà dɛ. \s1 Zĩkɛna pↄ́ Lua sɛ̀ \p \v 15 Yesu dↄ̃̀, ↄ̃ à gò we. Bíla bↄ̀ tɛaàzi, ↄ̃ à ń gyãeↄ gbã̀gbã píi, \v 16 à gìnɛ́ aa a tↄ́ fãaa. \v 17 Beewa Lua yã́ pↄ́ ãnabi Isaia òɛ bee kɛ̀, à mɛ̀: \q1 \v 18 Ma zĩkɛna pↄ́ má sɛ̀n kɛ, \q1 ma yenzide pↄ́ aà yã́ ì kamagu. \q1 Má a Nisĩna pisiwà, \q1 i yã́zɛde da buiↄnɛ. \q1 \v 19 A lɛkpaakɛo, a palamáo, \q1 gbɛ̃e a aà zↄa ma dↄ gãaɛo. \q1 \v 20 A fee ɛkpaazɛua ɛ́o, \q1 a filia yɛ̃ɛɛna dɛo, \q1 ↄ̃ a to yã́zɛde mↄ ↄda zãa. \q1 \v 21 Bui píi wɛ́ aↄ dↄaàzi.\f + \fr 12.21 \fr*\ft Isa 42.1-4\ft*\f* \s1 Tã́agoa \r (Maa 3.20-30, Luk 11.14-23) \p \v 22 Ɔ̃ wà mↄ̀ Yesuɛ ń tã́ade vĩ̀a pↄ́ a lɛ́na naalɛao. Yesu aà gbã̀gbã, àlɛ yã'o sa, àlɛ gu'e. \v 23 Ɔ̃ yã́pi dì bílawa píi aa mɛ̀: Davidi Buipi yã̀ mↄↄↄ? \v 24 Kɛ́ Falisiↄ mà, ↄ̃ aa mɛ̀: Gbɛ̃́ɛ bee a fↄ̃ tã́a gonɛ́o, mɛ́ i kɛ ń tã́aↄ kía Beezebu gbãao bàasio.\f + \fr 12.24 \fr*\ft Mat 9.34\ft*\f* \v 25 Yesu ń làasoo dↄ̃, ↄ̃ à mɛ̀: Kpala pↄ́ a gbɛ̃́ↄ íbɛlɛsɛ̀ ń kↄ̃o a midɛ. Wɛ̃́lɛ ge ua pↄ́ a gbɛ̃́ↄ íbɛlɛsɛ̀ ń kↄ̃o a gↄ̃ bɛzĩ ũɛ. \v 26 Tó Setãu lɛ́ a gbɛ̃́ↄ gonɛ́, à íbɛlɛsɛ̀ ń azĩaon we. Aà kpala aↄ zɛa kpelewa ni? \v 27 Tó Beezebu gbãa miↄ tã́agoomá bɛ, á gbɛ̃́ↄ ì go ń dé gbãao sↄ̃ ni? Beewa ázĩa gbɛ̃́ↄ yã́'ĩikpàwá. \v 28 Lá Lua Nisĩna gbãa ↄ̃ málɛ tã́agoomá, àↄ dↄ̃ kɛ́ kía pↄ́ Lua kpà mↄ̀ á guun we. \p \v 29 Kpelewa gbɛ̃́ a gɛ̃ gↄ̃sa gbãa kpɛ́u à aà pↄ́ↄ sɛ́lɛ, mɛ́ i kɛ à aà yè gĩa bàasio ni? Aà yea gbɛa ↄ̃ a aà kpɛ́ yↄɛ sa. \v 30 Gbɛ̃́ pↄ́ dɛ ma gbɛ̃́ ũo á ma ibɛɛɛ, mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ pↄ́ kãaamanↄo, àlɛ fãaaɛ. \v 31 Ayãmɛto málɛ oɛ́, Lua a gbɛ̃́ↄ kɛ̃́ ń ń duunao ń a tↄ́ bɛ̃̀ɛ pↄ́ aa sìↄ píi, ãma a gbɛ̃́ pↄ́ à a Nisĩna tↄbɛ̃ɛsì kɛ̃o. \v 32 Tó gbɛ̃́ yãdↄ̀ Gbɛ̃nazĩn Nɛ́wa, Lua a aà kɛ̃́, ãma tó gbɛ̃́ yãdↄ̀ Lua Nisĩnawa, Lua a ade kɛ̃ dṹnia tiaɛ bee guuo ge a pↄ́ lɛ́ mↄ́. \s1 Gbɛ̃́ dↄ̃a a yãkɛawa \r (Luk 6.43-45) \p \v 33 Tó n lí maa bà, a nɛ́ ìↄ maaɛ. Tó n lí vãi bà sↄ̃, a nɛ́ ìↄ vãiɛ. Asa libɛ wì lí dↄ̃wà.\f + \fr 12.33 \fr*\ft Mat 7.20\ft*\f* \v 34 Gbɛ̃nazĩn píligonaↄ!\f + \fr 12.34 \fr*\ft Mat 3.7\ft*\f* Kɛ́ á vãi, kpelewa á fↄ̃ yãmaa oi? Asa yã́ pↄ́ kↄ̃̀ sↄ̃u ↄ̃ lɛ́ ì o. \v 35 Gbɛ̃maa ì maa bↄ a sↄ̃̀ maa guuɛ. Gbɛ̃vãi sↄ̃ ì vãi bↄ a sↄ̃̀ vãi guuɛ. \v 36 Málɛ oɛ́: Yã́kpalɛkɛgↄↄzĩ gbɛ̃́ↄ ń yãfaasai pↄ́ aa ò sɛ́lɛ siu Luaɛ píi. \v 37 Asa yã́ pↄ́ ń ò mɛ́ a yãnakpama ge ↄ̃mɛ a yãdanla. \s1 Seelagbɛaa Yesuwa \r (Maa 8.11-12, Luk 11.29-32) \p \v 38 Ɔ̃ Mↄizi ikoyãdanɛdeeↄ ń Falisieↄ ò Yesuɛ: Mae, wá ye ǹ seelae kɛ wà e. \v 39 Ɔ̃ Yesu wèmá à mɛ̀: Gbãgbɛ̃ vãi luanaaikɛnsaiↄ mɛ́ lɛ́ seela gbɛaa. Má seelae kɛnɛ́o, sema ãnabi Yonasi pↄ́. \v 40 Lá Yonasi kɛ̀ kpↄ̀ gbɛ̃̀nɛ gbɛɛ guu fãanɛ ń gwãasĩnao e gↄↄ àaↄ̃, màa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ a kɛ tɛ̃́ɛnau fãanɛ ń gwãasĩnao e gↄↄ àaↄ̃.\f + \fr 12.40 \fr*\ft Yon 2.1\ft*\f* \v 41 Yã́kpalɛkɛgↄↄzĩ Ninivadeↄ fɛlɛ yãda gbãgbɛ̃ↄlaɛ. Asa kɛ́ aa Yonasi waaso mà, aa nↄ̀sɛlìlɛɛ,\f + \fr 12.41 \fr*\ft Yon 3.5\ft*\f* mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ a zↄ̃ↄ dɛ Yonasia ku la. \v 42 Yã́kpalɛkɛgↄↄzĩ gɛↄmidↄkĩi oi nↄɛ kía a fɛlɛ yãda gbãgbɛ̃ↄlaɛ. Asa nↄɛpi bↄ̀ za tↄↄlɛ lɛ́wa, à mↄ̀ Salomↄↄ ↄ̃nↄyã maiɛ,\f + \fr 12.42 \fr*\ft 1Kia 10.1-10\ft*\f* mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ a zↄ̃ↄ dɛ Salomↄↄa ku la. \s1 Tã́a taa a sↄ̃́ ziwa \r (Luk 11.24-26) \p \v 43 Tó wà tã́a gò gbɛ̃́ɛ, ìↄ liaaliaa gugiiu àↄ gbɛ̃́ wɛɛlɛ à diɛ̀ɛ. Tó i eo, \v 44 ↄ̃ ì mɛ: Má ɛa ta ma sↄ̃́ ziwaɛ. Ì ɛa tawà, ì e a bɛ ado à zu'ò, à azĩa kɛ̀kɛ wásawasa. \v 45 Ɔ̃ ì gɛ tã́a pↄ́ an vãi dɛalaↄ sɛ́lɛ mɛ̀n sopla à suńnↄ, aaì diɛ̀. Ɔ̃ gbɛ̃́pi gwea gbɛzã vãi ì dɛ a káaua. Gó doũpi mɛ́ a gbãgbɛ̃ↄ bua sↄ̃. \s1 Yesu daɛↄ \r (Maa 3.31-35, Luk 8.19-21) \p \v 46 Kɛ́ Yesu lɛ́ yã'o bílaɛ, ↄ̃ aà da ń aà dãunaↄ kà, aa zɛ̀ bàasi, aa ye aà yã́i. \v 47 Ɔ̃ wa òɛ̀: N da ń n dãunaↄ zɛa bàasi, aa ye n yã́i. \v 48 Ɔ̃ Yesu a zãsì gbɛ̃́piwa à mɛ̀: Démɛ ma da ge ma dãunaↄ ũi? \v 49 Ɔ̃ à ↄdↄ̀ a ìwaↄwa à mɛ̀: Ma da ń ma dãunaↄn kɛ. \v 50 Asa gbɛ̃́ pↄ́ ì ma Mae pↄ́ kú musu pↄeã kɛ mɛ́ ma dãuna ge ma dãe ge ma da ũ. \c 13 \s1 Pↄ́wɛnkɛɛlɛa \r (Maa 4.1-20, Luk 8.4-15) \p \v 1 Gↄↄ doũpi zĩ́ Yesu bↄ̀ bɛ à gɛ̀ zↄ̃̀lɛ ísidalɛ. \v 2 Wà kã̀aaaàzi dasidasi, ↄ̃ à gɛ̀ zↄ̃̀lɛ gó'ilɛna guu, gbɛ̃́pii gↄ̃̀ sĩa ísidalɛ. \v 3 Ɔ̃ à yãlɛ̀ɛũnɛ́ dasi à mɛ̀: Zↄ̃ɛe mɛ́ bↄ̀ gɛ̀ pↄ́wɛnakɛɛlɛi. \v 4 Lá àlɛ kɛɛlɛ, ↄ̃ a keeↄ lɛ̀lɛ zɛ́ guu, bãↄ mↄ blè. \v 5 A keeↄ lɛ̀lɛ gbɛsɛɛna musu, gu pↄ́ tↄↄlɛ gèeleuo, ↄ̃ aa bↄ̀lɛ gↄ̃̀ↄ kɛ́ tↄↄlɛ gèele weo yã́i. \v 6 Kɛ́ ĩatɛ̃ gbãakũ̀, aa tɛkũ̀ aa giigàga, kɛ́ aa zĩ́na vĩo yã́i. \v 7 A keeↄ lɛ̀lɛ lɛ guu, ↄ̃ lɛ fɛ̀lɛ kũ̀aamá. \v 8 A keeↄ lɛ̀lɛ tↄↄlɛ maau, aa fɛ̀lɛ nɛ'ì, a keeↄ wɛ́n basↄobasↄo, a keeↄ bàaↄ̃baaↄ̃, a keeↄ baakwikwi. \v 9 Gbɛ̃́ pↄ́ nↄ̀sɛ vĩ aà yã́pi ma. \p \v 10 Ɔ̃ Yesu ìwaↄ sↄ̃̀aàzi aa aà là aa mɛ̀: Bↄ́yãi ńlɛ yã'onɛ́ ń yãlɛɛũaoi? \v 11 Ɔ̃ a wèmá à mɛ̀: Lua á gbá zɛ́ à kpala pↄ́ bↄ̀ a kĩ́i asiiↄ dↄ̃, ãma i ń gba zɛ́o. \v 12 Asa gbɛ̃́ pↄ́ pↄ́ vĩ, Lua a kã́fĩɛ̀ e à fɛ̃ɛ̀. Gbɛ̃́ pↄ́ pↄe vĩ sↄ̃o, baa yↄↄna pↄ́ a vĩ, Lua a siwàɛ. \v 13 Ayãmɛto málɛ yã'onɛ́ ń yãlɛɛũao, asa aaì gugwa pↄe'esai, mɛ́ aaì swã́kpa yãmasaiɛ. \v 14 Lua yã́ pↄ́ ãnabi Isaia ò kɛ̀má, à mɛ̀: \q1 Baa tó aa swãkpà maamaa, aa yãe mao, \q1 baa tó aa wɛbìi maamaa, aa pↄe eo. \q1 \v 15 Asa an nↄ̀sɛ paaao, kɛ́ aasu ↄ̃nↄkũo yã́i, \q1 an swã́ gbãa, kɛ́ aasu yãmao yã́i, \q1 an wɛ́ kũaaa, kɛ́ asu kɛ̃o yã́i. \q1 Aa ye ɛa sua mà ń gbã́gbão.\f + \fr 13.15 \fr*\ft Isa 6.9-10\ft*\f* \m \v 16 Báaadeↄn á ũ, kɛ́ á wɛ́ lɛ́ gu'e, mɛ́ á swã́ lɛ́ yãma. \v 17 Sĩana málɛ oɛ́: Ãnabiↄ ń gbɛ̃maaↄ ku dasi aa ye pↄ́ pↄ́ álɛ eↄ e, aai eo. Aa ye yã́ pↄ́ álɛ maↄ ma, aai mao. \p \v 18 À pↄ́wɛnkɛɛlɛa yãma sa. \v 19 Tó gbɛ̃́ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i yãmà mɛ́ i dↄ̃o, Setãu ì mↄ́ pↄ́ pↄ́ wa tↄ̃̀ aà sↄ̃ guupi siwàɛ. Pↄ́wɛna pↄ́ lɛ̀lɛ zɛ́ guu min we. \v 20 Pↄ́wɛna pↄ́ lɛ̀lɛ gbɛsɛɛnawa sↄ̃, bee mɛ́ yã́ pↄ́ gbɛ̃́ mà a sì gↄ̃̀ↄ ń pↄnao ũ. \v 21 Lá yã́pi zĩ́na vĩ aà guuo, ìli kɛ gↄↄplao. Tó taasi aà lè ge tó wàlɛ ĩadawà yã́pi yã́i, ì fu gↄ̃̀ↄɛ. \v 22 Pↄ́wɛna pↄ́ lɛ̀lɛ lɛ guu dɛ yã́ pↄ́ gbɛ̃́ mà, ↄ̃ dṹnia yãkãakɛa ń yea àizɛɛio kũ̀aawà ũ, ↄ̃ ì gↄ̃ àisai. \v 23 Pↄ́wɛna pↄ́ lɛ̀lɛ tↄↄlɛ maau dɛ yã́ pↄ́ gbɛ̃́ mà mɛ́ a dↄ̃ ũ. Ì kã́fĩakɛ lɛɛ basↄobasↄo ge lɛɛ bàaↄ̃baaↄ̃ ge lɛɛ baakwikwi. \s1 Yãlɛɛũa ń kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́io \r (Maa 4.30-34, Luk 13.18-21) \p \v 24 Yesu yãpãle lɛ̀ɛũnɛ́ à mɛ̀: Lá kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛn kɛ: Gbɛ̃e mɛ́ ése maa tↄ̃̀ a bua. \v 25 Gↄↄ pↄ́ wàlɛ i'o, ↄ̃ aà ibɛɛ mↄ̀ papaa kà ésepiu, ↄ̃ à gɛ̃̀zɛa. \v 26 Kɛ́ ése nↄsì, àlɛ pia, ↄ̃ papaa bↄ̀ gupuau. \v 27 Ɔ̃ búde zĩkɛnaↄ mↄ òɛ̀: Dii, blɛwɛna ń tↄ̃̀ n buao lo. Papaa bↄ̀ má ni? \v 28 Ɔ̃ a ònɛ́: Ibɛɛ mɛ́ bee kɛ̀. Ɔ̃ zĩkɛnaↄ òɛ̀: Ń ye wà gɛ wolɛwolɛ yã̀? \v 29 Ɔ̃ à mɛ̀: Aawo! Tó álɛ wolɛwolɛ, á ése wolɛòɛ. \v 30 À to aa fɛlɛ sãnu e pↄkɛkɛgↄↄ, mí o pↄkɛkɛnaↄnɛ aa papaapi kɛ̃ gĩa, aai a gbakpa tɛ́ pↄ́ ũ, aai gbasa ése kɛkɛ ka ma dↄ̃u. \p \v 31 Yesu yãpãle lɛ̀ɛũnɛ́ lↄ à mɛ̀: Kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛ lán dò bui pↄ́ gbɛ̃e sɛ tↄ̃̀ a buawaɛ. \v 32 A wɛ́na keleũ dɛ pↄ́wɛnaↄla píi, ãma tó à fɛ̀lɛ, ì zↄ̃ↄkũ dɛ dò buiↄla píi. Ì lí kɛ, ↄ̃ bãↄ ì mↄ́ pɛ́pɛ a gↄ̃naↄwa. \p \v 33 Yesu yãpãle lɛ̀ɛũnɛ́ à mɛ̀: Kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛ lán pɛ̃ɛsɛ'ɛsɛ pↄ́ nↄɛ sɛ kà pɛ̃ɛti zaa lɛ àaↄ̃ guu a lìa píiwa. \p \v 34 Yesu yã́ beeↄ ò bílaɛ ń yãlɛɛũao, i yãe onɛ́ yãlɛɛũanɛ saio, \v 35 kɛ́ yã́ pↄ́ ãnabi ò kɛ yã́i, asa à mɛ̀: \q1 Má yãlɛɛũnɛ́, \q1 má yã́ pↄ́ ulɛa za dṹniakalɛgↄↄ onɛ́.\f + \fr 13.35 \fr*\ft Soũ 78.2\ft*\f* \p \v 36 Ɔ̃ Yesu bíla tò we à tà bɛ. Aà ìwaↄ sↄ̃̀aàzi aa mɛ̀: Bua papaa yã́ bↄↄlɛkɛwɛ̃ɛ. \v 37 Ɔ̃ a ònɛ́: Blɛwɛntↄ̃naá Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ɛ. \v 38 Buaá dṹniaɛ. Blɛwɛnaá kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i gbɛ̃́ↄnɛ. Papaaá gbɛ̃vãiↄnɛ. \v 39 Ibɛɛ pↄ́ ń tↄ̃́á Ibiisiɛ. Pↄkɛkɛaá dṹnialaagↄↄɛ. Pↄkɛkɛnaↄá malaikaↄnɛ. \v 40 Lá wì papaa kɛ̃ kátɛu, màa a kɛ dṹnialaagↄↄ. \v 41 Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ a a malaikaↄ gbaɛ aa gbɛ̃sãsãnaↄ ń vãikɛnaↄ bↄlɛ a kpala gbɛ̃́ↄ guu píi, \v 42 aai ń ká tɛ́ pãsĩ guu. We aa ↄ́ↄlↄu aa ↄdi ń musu. \v 43 Ɔ̃ gbɛ̃maaↄ aaↄ tɛkɛ lán ĩatɛ̃wa kpala pↄ́ bↄ̀ ń Mae kĩ́iu.\f + \fr 13.43 \fr*\ft Dan 12.3\ft*\f* Gbɛ̃́ pↄ́ nↄ̀sɛ vĩ aà yã́pi ma. \p \v 44 Kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛ lán àizɛɛ pↄ́ ulɛa buawaɛ. Kɛ́ gbɛ̃e bↄ̀wà, a kɛ̀kɛ ùlɛ, ↄ̃ pↄna guu à tà à pↄ́ pↄ́ á vĩↄ yìa píi, ↄ̃ à buapi lù. \p \v 45 Lá kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛn kɛ lↄ. Laatana mɛ́ lɛ́ òso maaↄ wɛɛlɛ. \v 46 Kɛ́ à òso ↄde è, ↄ̃ à tà à pↄ́ pↄ́ á vĩↄ yìa píi, ↄ̃ à òsopi lù. \p \v 47 Lá kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛn kɛ lↄ. Wà táalu zù ísiau, à kpↄ̀ bui píi kũ̀. \v 48 Kɛ́ à pà, wa gàlɛ bùaò sĩ̀sĩa, ↄ̃ wà zↄ̃̀lɛ wà a maaↄ plɛ̀ wa kà gbíu, wà a vãiↄ kↄ̀lɛ. \v 49 Màa a kɛ dṹnialaagↄↄ. Malaikaↄ mↄ gbɛ̃vãiↄ sɛ́lɛ aa ń bↄlɛ gbɛ̃maaↄ guu, \v 50 aa ń ká tɛ́ pãsĩ guu. We aa ↄ́ↄlↄu aa ↄdi ń musu. \v 51 Ɔ̃ Yesu ń lá à mɛ̀: A yã́ beeↄ mi dↄ̃̀ sa píia? Aa wèwà aa mɛ̀: Ao! \v 52 Ɔ̃ a ònɛ́: Tó Mↄizi ikoyãdanɛde kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i yãdàda, aↄ dɛ lán uabele pↄ́ ì pↄ dafu ń a zio bↄ a làasi guuwaɛ. \s1 Nazalɛtideↄ gia Yesu náaikɛi \r (Maa 6.1-6, Luk 4.16-30) \p \v 53 Kɛ́ Yesu yã́ beeↄ lɛ̀ɛũnɛ́ a làa, à bↄ̀ we. \v 54 À gɛ̀ gu pↄ́ à nɛblèu, ↄ̃ à yãdànɛ́ ń lousisikpɛu. Aà yã́ bↄ̀ ń saɛ aa mɛ̀: À ↄ̃nↄ ń dabudabu beeↄ sɛ̀ má ni? \v 55 Li'ãna nɛ́n aà ũo lé? Aà da tↄ́n Maliamao lò? Aà dãunaↄn Zaaki ń Yosɛfuo ń Simↄↄo ń Yudao ũo lò? \v 56 Aà dãeↄ kúwanↄ lao lé? À yã́ beeↄ è má píi ni? \v 57 Ɔ̃ bee tò aai aà náaikɛo. Yesu ònɛ́: Ãnabi líↄ bɛɛɛsaio, sema aà bɛ wɛ̃́lɛu ń aà uao bàasio. \v 58 I dabudabukɛ we bílao, kɛ́ aai aà náaikɛo yã́i. \c 14 \s1 Zãa Da'ilɛna gaa \r (Maa 6.14-29, Luk 9.7-9) \p \v 1 Gↄↄ bee bùsupi kí Elodi Yesu bao mà. \v 2 Ɔ̃ a ò a ìwaↄnɛ: Gbɛ̃́piá Zãa Da'ilɛnaɛ. Gàbↄɛ. Bee yã́ mɛ́ tò à gbãa'è, àlɛ dabudabuↄ kɛ. \v 3 Asa Elodi Zãa kũ̀ yãa, à mↄkàwà à aà dàkpɛu a dãuna Filipi na Elodia yã́iɛ. \v 4 Kɛ́ Zãa ìↄ oɛ̀: N Elodia vĩa nↄ ũ zɛ́ vĩo.\f + \fr 14.4 \fr*\ft Lev 20.21\ft*\f* \v 5 Elodi ye à aà dɛ, ãma àlɛ vĩakɛ bílaɛ, asa aa aà ãnabikɛ sìɛ. \p \v 6 Elodi ia dikpɛ zĩ́, Elodia nɛnↄn gbãa ↄ̃wã̀ gbɛ̃́ pↄ́ mↄ̀ weↄnɛ, ↄ̃ à kɛ̀ Elodiɛ na maamaa. \v 7 Ɔ̃ à lɛgbɛ̃̀ à mɛ̀: Má sì ń Luao, má n gba pↄ́ pↄ́ n a wabikɛ̀a píi. \v 8 Ɔ̃ aà da yãdàɛ̀, ↄ̃ nɛ́pi mɛ̀: Ma gba Zãa Da'ilɛna mi pɛlɛntiu la tia. \v 9 Ɔ̃ kíapi pↄ yà, ãma lɛ́ pↄ́ a gbɛ̃̀ blɛblenaↄ wáa yã́i ↄ̃ à mɛ̀ wà kpawà. \v 10 Ɔ̃ à gbɛ̃́ zĩ̀ Zãa Da'ilɛna mi zↄ̃i kpɛ́u. \v 11 Kɛ́ wà mↄ̀ ń aà mio pɛlɛntiu, wa kpà nɛ́piwa, ↄ̃ à gɛ̀ò a daɛ. \v 12 Ɔ̃ Zãa ìwaↄ mↄ̀, aa aà gɛ sɛ vĩ̀, ↄ̃ aa gɛ̀ wa ò Yesuɛ. \s1 Yesu blɛkpaa gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ sↄoↄwa \r (Maa 6.30-44, Luk 9.10-17, Zãa 6.1-15) \p \v 13 Kɛ́ Yesu yã́pi mà, ↄ̃ à gɛ̃̀ gó'ilɛna guu, àlɛ gɛ́ gusaɛna kɛ́ àↄ ku ado. Kɛ́ gbɛ̃́ↄ mà, aa bↄ̀ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo dasidasi, aa pɛ̀lɛaàzi kɛ̀sɛ. \v 14 Kɛ́ Yesu bↄ̀ gó guu, à bíla è, ↄ̃ aa kɛ̀ɛ̀ wɛ̃naũ, ↄ̃ à ń gyãeↄ gbã̀gbãnɛ́. \v 15 Kɛ́ oosi kɛ̀, aà ìwaↄ sↄ̃̀aàzi aa mɛ̀: Guɛá sɛ̃gbãɛ, mɛ́ ĩatɛ̃ i gↄ̃ bíla lↄo. Gbɛ̃́ↄ gbaɛ aa ta wɛ̃́lɛↄ guu, aa pↄblea wɛɛlɛ lú. \v 16 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: I kɛ aa ta teasio. À pↄ́ kpámá aa ble. \v 17 Ɔ̃ aa òɛ̀: Pɛ̃ɛ mɛ̀n sↄona ń kpↄ̀ mɛ̀n plao ↄ̃ wá vĩ la. \v 18 Yesu ònɛ́: À mↄomɛɛ la. \v 19 A ò gbɛ̃́piↄnɛ aa zↄ̃lɛ sɛ̃wa, ↄ̃ à pɛ̃ɛ mɛ̀n sↄo ń kpↄ̀ mɛ̀n plaopi sɛ̀, à wɛsɛ̀ musu à báaadàu. Ɔ̃ à pɛ̃ɛpi ɛ̀'ɛ kpà a ìwaↄwa, aa kpaalɛ̀ bílaɛ. \v 20 Ampii aa pↄblè wà kã̀. Ɔ̃ wà a miↄna pↄ́ fɛ̃̀ↄ sɛ̀lɛ gbí kuɛpla pai.\f + \fr 14.20 \fr*\ft 2Kia 4.42-44\ft*\f* \v 21 Gↄ̃ɛ pↄ́ aa pↄblèↄ kà gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ sↄo (5.000) taawa, nↄɛↄ ń nɛ́ↄ bàasi. \s1 Yesu táa'oa ísidaa \r (Maa 6.45-56, Zãa 6.16-25) \p \v 22 Ɔ̃ Yesu nàɛ a ìwaↄwa gↄ̃̀ↄ aa gɛ̃ gó guu, aa dↄaaɛ ísida baale e àↄ bíla gbaɛ. \v 23 An gbaɛa gbɛa à dɛ̀dɛ sĩ̀sĩ musu wabikɛi Luawa ado. Gu lɛ́ si, a ku we ado. \v 24 Gópi zã̀kũ ń gↄ̃sↄ̃lɛo, ↄ̃ zàa'ĩana kàka lɛ́ daɛ, í lɛ́ a za'ↄ̃wã. \v 25 Gufɛ̃nɛ Yesu bɛ ía, àlɛ gɛ́ a ìwaↄ kĩ́i. \v 26 Kɛ́ aa aà è bɛ ía, ↄ̃ sↄ̃ kɛ̃̀ńgu aa mɛ̀: Gyaadeɛ! Aa wiilɛ̀ ń vĩao, \v 27 ↄ̃ Yesu ònɛ́ gↄ̃̀ↄ à mɛ̀: À sↄ̃dilɛ, mámɛ! Ásu to vĩa á kũo. \v 28 Ɔ̃ Piɛɛ òɛ̀: Dii, tó ḿmɛ, to mà táa'o ía mà mↄ n kĩ́i. \v 29 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: Mↄ́! Ɔ̃ Piɛɛ bↄ̀ gó guu a bɛ ía, àlɛ gɛ́ aà kĩ́i. \v 30 Kɛ́ a è ĩ́ana lɛ́ a pá, ↄ̃ vĩa aà kũ̀, àlɛ kpálɛ, ↄ̃ à wiilɛ̀ à mɛ̀: Dii, ma suaba. \v 31 Wegↄ̃ↄ Yesu ↄbↄ̀ à aà kũ̀, ↄ̃ a òɛ̀: Luanaaifɛ̃nɛnde! Bↄ́yãi n seakɛ̀i? \v 32 Kɛ́ aa gɛ̃̀ gó guu, ĩ́ana làa. \v 33 Ɔ̃ gbɛ̃́ pↄ́ aa ku gó guuↄ kùlɛɛ̀ aa mɛ̀: Lua Nɛ́n n ũ sĩana. \p \v 34 Kɛ́ aa bùa baa, aa kà Gɛnɛzalɛti bùsuu. \v 35 Wekĩideↄ Yesu dↄ̃̀, ↄ̃ aa aà bao fã̀aa bùsupiu píi, ↄ̃ wà mↄ̀ɛ̀ ń gyãeↄ píi. \v 36 Wà wabikɛ̀wà, baa aà ula lɛ́, wà e ↄkãwà. Ɔ̃ gbɛ̃́ pↄ́ ↄkã̀wàↄ gbã̀gbã píi. \c 15 \s1 Fɛlɛkaayã \r (Maa 7.1-13) \p \v 1 Falisieↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeeↄ bↄ̀ Yelusalɛũ aa mↄ̀ Yesu kĩ́i, ↄ̃ aa aà là aa mɛ̀: \v 2 Bↄ́yãi ń ìwaↄ líↄ wá deziↄ fɛlɛkaayã kũao ni? Aali ↄpi lá fɛlɛkaayã dìlɛwa aa gbàsa pↄblèo. \v 3 Ɔ̃ Yesu a zãsìmá à mɛ̀: Bↄ́yãi i pãkpa yã́ pↄ́ Lua dìlɛↄzi iↄ fɛlɛkaayã kũai? \v 4 Asa Lua mɛ̀, àli á de ń á dao kpɛlaɛ.\f + \fr 15.4 \fr*\ft Bↄa 20.12\ft*\f* À mɛ̀ lↄ, gbɛ̃́ pↄ́ a de ge a da kpɛbↄ̀, wà ade dɛ.\f + \fr 15.4 \fr*\ft Lev 20.9\ft*\f* \v 5 Ápiↄ sↄ̃ i mɛ tó gbɛ̃́ ò a de ge a daɛ, pↄ́ pↄ́ á vĩ à dↄońlɛ gↄ̃̀ Lua pↄ́ ũɛ, \v 6 ade bↄ̀ ń kpɛlaa yã́un we. Beewa i Lua yã́ bãdɛ á fɛlɛkaayã kũa yã́i. \v 7 Mↄafilideↄ! Ãnabi Isaia dↄ̀aa á yã'ò wásawasa à mɛ̀: \q1 \v 8 Bui bee ì Lua kpɛla ń lɛ́oɛ, \q1 an sↄ̃ kuwà lↄo. \q1 \v 9 Aaìↄ aà sisi pãɛ, \q1 gbɛ̃nazĩna ikoyãↄ ↄ̃ aaì danɛ́.\f + \fr 15.9 \fr*\ft Isa 29.13\ft*\f* \s1 Yã́ pↄ́ ì to wà gbãlɛ \r (Maa 7.14-23) \p \v 10 Ɔ̃ Yesu bíla laai sìsi à mɛ̀: À swã́kpa yãma. \v 11 I kɛ pↄ́ pↄ́ ì gɛ̃ lɛ́u mɛ́ lí tó gbɛ̃́ gbãlɛ̀o. Yã́ pↄ́ ì bↄ lɛ́u mɛ́ ì to gbɛ̃́ gbãlɛ. \v 12 Ɔ̃ aà ìwaↄ sↄ̃̀aàzi aa mɛ̀: Ń dↄ̃ kɛ́ Falisiↄ yã́pi mà, à zↄ̃̀ ń pↄwao lé? \v 13 Yesu wèmá à mɛ̀: Pↄ́ pↄ́ ma Mae pↄ́ kú musu i tↄ̃o, a wolɛɛ. \v 14 À ń tó we. Vĩ̀a dↄaanaↄnɛ! Tó vĩ̀a dↄ̀aa vĩ̀aɛ, an pla ḿpii aa zu ɛuɛ. \v 15 Piɛɛ òɛ̀: Yã́pi bↄↄlɛkɛwɛ̃ɛ. \v 16 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: E tia i ↄ̃nↄkũoa? \v 17 Á dↄ̃ kɛ́ pↄ́ pↄ́ gɛ̃̀ lɛ́u ì ta gbɛɛu, ↄ̃ wì a bĩ́ikpɛkɛo lò? \v 18 Yã́ pↄ́ bↄ̀ lɛ́u sↄ̃ à bↄ̀ sↄ̃ guuɛ. Ɔ̃mɛ ì to gbɛ̃́ gbãlɛ. \v 19 Asa za sↄ̃ guu ↄ̃ làasoo vãi ì bↄu: Gbɛ̃dɛa, wúlɛa ń gbɛ̃pãle nↄo, gbãsĩkɛa, kpã́i'oa, yãdↄama ń gbɛ̃́sↄ̃sↄ̃ao. \v 20 Yã́ beeↄ mɛ́ ì to gbɛ̃́ gbãlɛ. Pↄblea ↄpisai lí tó gbɛ̃́ gbãlɛ̀o. \s1 Buipãle nↄɛ wabikɛa \r (Maa 7.24-30) \p \v 21 Ɔ̃ Yesu bↄ̀ we à gɛ̀ Tii ń Sidↄ̃o bùsuu. \v 22 Kanaa nↄɛe ku bùsupiu, à mↄ̀ wiilɛ̀wà à mɛ̀: Dii, Davidi Bui, ma wɛ̃nagwa. Tã́a lɛ́ ĩada ma nɛnↄɛnawa maamaaɛ. \v 23 Ɔ̃ Yesu i wewào. Aà ìwaↄ sↄ̃̀aàzi, aa wabikɛ̀wà aa mɛ̀: Nↄɛpi yá, asa aↄ tɛ́wázi ń wiioɛ. \v 24 Yesu wèmá à mɛ̀: Isailiↄ vũaaa lán sãↄwaɛ. An kĩ́i ↄ̃ Lua ma zĩu ado.\f + \fr 15.24 \fr*\ft Mat 10.5-6\ft*\f* \v 25 Ɔ̃ nↄɛpi mↄ̀ kùlɛɛ̀ à mɛ̀: Dii, ma ĩa. \v 26 Yesu òɛ̀: A maa kɛ́ wà nɛ́ↄ blɛ sɛ zu gbɛ̃ↄnɛo. \v 27 Ɔ̃ nↄɛpi mɛ̀: Sĩanaɛ Dii! Baa ń beeo gbɛ̃ↄ ì blɛ kasona pↄ́ lɛ̀lɛ ń dii táabũnu zíɛↄ pɛɛlɛ. \v 28 Ɔ̃ Yesu wèwà à mɛ̀: Nↄɛ, ń ma náai vĩ zↄ̃ↄ. A kɛnɛ lá ń yeiwa. Ɔ̃ aà nɛnↄɛna gbã̀gbã zaapiwa gↄ̃̀ↄ. \p \v 29 Yesu bↄ̀ we à sù, àlɛ dↄ Galile ísidai, ↄ̃ à bùa à zↄ̃̀lɛ sĩ̀sĩa. \v 30 Wà mↄ̀ɛ̀ ń ɛɛↄ ń vĩ̀aↄ ń kↄ̃̀ↄↄ ń swãdoↄ ń gyãe pãleↄ dasidasi. Wà ń kálɛ aà gbázĩ, ↄ̃ à ń gbãgbã. \v 31 Kɛ́ gbɛ̃́ↄ è swãdoↄ lɛ́ yã'o, gbɛ̃kaaũaↄ lɛ́ gↄ̃ wásawasa, ɛɛↄ lɛ́ táa'o, mɛ́ vĩ̀aↄ lɛ́ gu'e, yã́pi bↄ̀ ń saɛ, ↄ̃ aa ń Isailiↄ Lua sáaukpà. \s1 Yesu blɛkpaa gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ síiↄ̃ↄwa \r (Maa 8.1-10) \p \v 32 Yesu a ìwaↄ kã̀aa a ònɛ́: Gbɛ̃́ɛↄ kɛ̀mɛɛ wɛ̃naũ, asa aa kumanↄ a gↄↄ àaↄ̃n la, mɛ́ aa pↄe vĩ wà bleo. Má ye mà ń gbaɛ ń nↄanaoo, kɛ́ an yɛ̃̀ɛɛ su láa zɛ́uo yã́i. \v 33 Ɔ̃ aà ìwaↄ aà là aa mɛ̀: Mákĩi wá blɛ eu sɛ̃gbãu la à gbɛ̃́ sà dasiɛↄ kãi? \v 34 Yesu ń lá à mɛ̀: Á pɛ̃ɛ vĩ mɛ̀n ũma ni? Aa mɛ̀: Mɛ̀n sopla ń kpↄ̀ kelenaeↄ. \v 35 Yesu ò bílaɛ aa zↄ̃lɛzↄ̃lɛ tↄↄlɛ. \v 36 Ɔ̃ à pɛ̃ɛ mɛ̀n soplapiↄ sɛ̀ ń kpↄↄ, à sáaukpà, ↄ̃ a ɛ̀'ɛ kpà a ìwaↄwa, aa kpà bílawa. \v 37 Gbɛ̃́pii pↄblè kã̀. Wà a miↄna pↄ́ fɛ̃̀ↄ sɛ̀lɛ sↄ̀ sopla pai. \v 38 Gↄ̃ɛ pↄ́ aa blèↄ kà gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ síiↄ̃ (4.000) nↄɛↄ ń nɛ́ↄ bàasi. \v 39 Kɛ́ Yesu bíla gbàɛ, ↄ̃ à gɛ̃̀ gó'ilɛna guu, à gɛ̀ Madala bùsuu. \c 16 \s1 Falisiↄ seelagbɛaa \r (Maa 8.11-21, Luk 12.54-56) \p \v 1 Falisiↄ ń Saduseↄ mↄ̀ Yesu kĩ́i. Aalɛ aà kpakpa, ↄ̃ aa gbɛ̀awà aà seelakɛnɛ́ ń Lua gbãao wà e.\f + \fr 16.1 \fr*\ft Mat 12.38\ft*\f* \v 2 Ɔ̃ Yesu a zãsìmá à mɛ̀: Tó ĩatɛ̃ gɛ̃̀ kpɛ́u i mɛ: Gu a weeɛ, asa luabɛ tɛ̃akũ̀ɛ. \v 3 Tó kↄↄɛ i mɛ: Lou a ma gbã, asa luabɛ dɛ tɛ̃́nduuduuɛ. Á luabɛ wɛ́ dↄ̃kↄ̃ɛ, ãma i fↄ̃ gↄↄɛ bee seela dↄ̃̀o. \v 4 Gbãgbɛ̃ↄ vãi, luanaaikɛnsaiↄnɛ! Aaì seela gbɛaa, ãma má seelae kɛnɛ́o, sema Yonasi pↄ́.\f + \fr 16.4 \fr*\ft Mat 12.39\ft*\f* Ɔ̃ à ń tó we à tà. \p \v 5 Kɛ́ aà ìwaↄ bùa baa we, pɛ̃ɛ kũ̀sũa yã́ sã̀ńgu. \v 6 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Àↄ ázĩa kũa dↄ̃! À laaika Falisiↄ ń Saduseↄ pɛ̃ɛsɛ'ɛsɛi. \v 7 Ɔ̃ aalɛ okↄ̃ɛ: Pɛ̃ɛ pↄ́ wi sɛo yã́i a òi màa. \v 8 Yesu dↄ̃̀má, ↄ̃ à ń lá à mɛ̀: Luanaaifɛ̃nɛndeↄ, bↄ́yãi álɛ okↄ̃ɛ kɛ́ á pɛ̃ɛ vĩo yã́iɛi? \v 9 E tia i dↄ̃oa? Pɛ̃ɛ mɛ̀n sↄo pↄ́ má kpà gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ sↄoↄwa (5.000) yã́ dↄáguo lé? Á sɛ̀lɛ gbí ũma ni?\f + \fr 16.9 \fr*\ft Mat 14.17-21\ft*\f* \v 10 Pɛ̃ɛ mɛ̀n sopla pↄ́ má kpà gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ síiↄ̃ↄwa (4.000) sↄ̃, á sɛ̀lɛ sↄ ũma ni?\f + \fr 16.10 \fr*\ft Mat 15.34-38\ft*\f* \v 11 Bↄ́yãi i dↄ̃ kɛ́ pɛ̃ɛ yã́ má òɛ́oo ni? À laaika Falisiↄ ń Saduseↄ pɛ̃ɛsɛ'ɛsɛi! \v 12 Ɔ̃ aa dↄ̃̀ sa i kɛ pɛ̃ɛsɛ'ɛsɛ àlɛ onɛ́ wà laaikaio, Falisiↄ n Saduseↄ yãdanɛɛ. \s1 Piɛɛ Yesu Mɛsiikɛ oa \r (Maa 8.27-33, Luk 9.18-22) \p \v 13 Kɛ́ Yesu kà Sezale Filipi bùsuu, ↄ̃ à a ìwaↄ là à mɛ̀: Dé wàlɛ o Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ dɛ a ũi? \v 14 Aa mɛ̀: Gbɛ̃eↄ ì mɛ Zãa Da'ilɛnaɛ.\f + \fr 16.14 \fr*\ft Mat 14.1-2\ft*\f* Gbɛ̃eↄ ì mɛ Ɛlia. Gbɛ̃eↄ ì mɛ Zelemii ge ãnabi yãaen n ũ. \v 15 Yesu mɛ̀: Ápiↄ sↄ̃, dé i mɛ má dɛ a ũi? \v 16 Simↄↄ Piɛɛ wèwà à mɛ̀: Mɛsiin n ũ, Lua bɛ̃́ɛ Nɛ́. \v 17 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Báaaden n ũ, Yonasi nɛ́ Simↄↄ! Asa i kɛ gbɛ̃nazĩna mɛ́ yã́ bee dànɛo, ma Mae pↄ́ kú musuɛ. \v 18 Málɛ onɛ: Piɛɛn\f + \fr 16.18 \fr*\ft Bee mɛ̀ gbɛ.\ft*\f* n ũ, mɛ́ gbɛsipi ↄ̃ má a gãli zɛdↄwà. Baa bɛda gbãadeↄ a zĩblewào. \v 19 Má kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i kilinɛↄ kpama. Pↄ́ pↄ́ ń yè dṹniau aↄ yea musuɛ, mɛ́ pↄ́ pↄ́ ń pòlo dṹniau aↄ poloa musuɛ. \v 20 Ɔ̃ Yesu a ìwaↄ lɛpàpa aasu o gbɛ̃eɛ Mɛsiin a ũo. \s1 Yesu a gaa ń a vuao yã'oa \r (Maa 8.31-38, Luk 9.22-26) \p \v 21 Za gↄↄ bee ↄ̃ Yesu lɛ́ a Yelusalɛũ gɛa piliwà a ìwaↄnɛ à mɛ̀, sema à taasikɛ gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ↄzĩ, aai a dɛ, í vu a gↄↄ àaↄ̃dezĩ. \v 22 Ɔ̃ Piɛɛ aà sìsi gusaɛ, àlɛ giɛ̀ à mɛ̀: Suɛ Dii! Bee a n leo! \v 23 Ɔ̃ Yesu lìli ò Piɛɛɛ: Gomɛɛ we Setãu! Ń ye zɛzↄ̃mɛɛɛ, asa n làasooá Lua pↄ́ no, gbɛ̃nazĩna pↄ́ɛ. \s1 Yesu lia \r (Maa 8.34-9.13, Luk 9.23-36) \p \v 24 Ɔ̃ Yesu ò a ìwaↄnɛ: Tó gbɛ̃́ ye kɛ ma ìwa ũ, aà gi azĩa wɛ̃nizi, i a lipãakↄ̃a sɛ́, i tɛmazi. \v 25 Gbɛ̃́ pↄ́ ye àↄ a wɛ̃ni kũa, wɛ̃nipi a vũaawà. Gbɛ̃́ pↄ́ gì a wɛ̃nii ma yã́i sↄ̃, ade mɛ́ aↄ wɛ̃ni vĩ.\f + \fr 16.25 \fr*\ft Mat 10.38-39\ft*\f* \v 26 Tó gbɛ̃́ dṹnia bṹu è mɛ́ à kùa ziawa, bↄ́ ài bee vĩi? Bↄ́ gbɛ̃́ a fĩaboò à zia'ei? \v 27 Asa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ a ɛa mↄ a Mae gawi guu ń a malaikaↄ, i fĩabo baadeɛ a yãkɛawa.\f + \fr 16.27 \fr*\ft Soũ 62.13\ft*\f* \p \v 28 Sĩana málɛ oɛ́, gbɛ̃́ pↄ́ aa ku laeↄ gao, aa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ e, àlɛ mↄ́ kía ũ. \c 17 \p \v 1 Gↄↄ soolo gbɛa Yesu Piɛɛ ń Zaakio ń aà dãuna Zãao sɛ̀lɛ gɛ̀ńnↄ gbɛ̀sĩsĩ lɛsĩ musu ńtɛ̃ɛ. \v 2 Ɔ̃ à lì ń wáa. Aà oa lɛ́ tɛkɛ lán ĩatɛ̃wa, mɛ́ aà ulaↄ gↄ̃̀ púntaitai. \v 3 Ɔ̃ Mↄizi ń Ɛliao bↄ̀ mↄ̀má, aalɛ yã'o ń Yesuo. \v 4 Ɔ̃ Piɛɛ ò Yesuɛ: Dii, a maa wàↄ ku la. Tó ń yei, má lákpɛ dↄ mɛ̀n àaↄ̃, n pↄ́ do, Mↄizi pↄ́ do, Ɛlia pↄ́ do. \v 5 Gↄↄ pↄ́ àlɛ yã'o, luabɛpuana tɛkɛa kùńla. Ɔ̃ aa lↄↄ mà luabɛpuanapi guu à mɛ̀: Gbɛ̃́ɛ beeá ma Nɛ́ mɛ̀ndona yenzideɛ, aà yã́ ì kamagu. À aà yãma.\f + \fr 17.5 \fr*\ft Mat 3.17\ft*\f* \v 6 Kɛ́ aà ìwapiↄ lↄↄpi mà, vĩa ń kṹ maamaa, aa wùlɛ ń gbɛɛu. \v 7 Ɔ̃ Yesu sↄ̃̀ńzi à ↄnàmá à mɛ̀: À fɛlɛ, ásu vĩakɛo. \v 8 Kɛ́ aa wɛsɛ̀ musu, aai gbɛ̃e eo, sema Yesu ado. \p \v 9 Gↄↄ pↄ́ aalɛ pila gbɛ̀sĩsĩpiwa, Yesu dìlɛnɛ́ à mɛ̀: Ásu yã́ pↄ́ á è o gbɛ̃e mao e Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ gɛ bↄò gau. \v 10 Ɔ̃ aà ìwaↄ aà là aa mɛ̀: Bↄ́yãi Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ì o Ɛlia mɛ́ a dↄaa mↄi?\f + \fr 17.10 \fr*\ft Mal 3.23\ft*\f* \v 11 Ɔ̃ a wèmá à mɛ̀: Ɛlia a mↄ sĩanaɛ, i ɛa yã́pii kɛkɛ. \v 12 Ãma málɛ oɛ́: Ɛlia mↄ̀ kↄ̀,\f + \fr 17.12 \fr*\ft Mat 11.13-14\ft*\f* wi aà dↄ̃o, ↄ̃ wà ń pↄeã dàɛ̀. Màa wa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ wɛtã lↄ. \v 13 Ɔ̃ aà ìwaↄ dↄ̃̀ kɛ́ Zãa Da'ilɛna yã́ àlɛ onɛ́. \s1 Yesu nɛgↄ̃ɛ tã́ade gbã́gbãa \r (Maa 9.14-32, Luk 9.37-45) \p \v 14 Kɛ́ aa kà bíla guu, gↄ̃ɛe mↄ̀ kùlɛ Yesuɛ \v 15 à mɛ̀: Dii, ma nɛ́ wɛ̃nagwa, asa gbakↄↄndeɛ. Ì taasikɛ maamaaɛ, ìↄ lɛ́lɛ tɛ́u ge íu mↄ̀ↄmↄↄɛ. \v 16 Ma mↄaànↄ n ìwaↄnɛ, aai fↄ̃ aà gbã̀gbão. \v 17 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: Gbãgbɛ̃ kolea luanaaikɛnsaiↄ! Máↄ kúánↄ e bↄɛ ni? Máↄ mɛnakɛánↄ e bↄɛ ni? À mↄmɛɛaànↄ la. \v 18 Yesu gì tã́aɛ, ↄ̃ à gò nɛ́piwa, à gbã̀gbã wegↄ̃ↄ. \p \v 19 Bee gbɛa Yesu ìwaↄ sↄ̃̀aàzi ńtɛ̃ɛ, aa aà là aa mɛ̀: Bↄ́yãi wa fua tã́api goi? \v 20 A wèmá à mɛ̀: Kɛ́ á Lua náai vĩ bílao yã́iɛ. Sĩana málɛ oɛ́: Tó á Lua náai vĩ a gbɛ̃̀nɛ kà ɛfↄ wɛ́nawa, mɛ́ á ò gbɛ̀sĩsĩɛ beeɛ aà fɛlɛ la aà gɛ́ le, a fɛlɛɛ. Yãe a á fuo. \v 21 Wabikɛa ń lɛyeao mɛ́ ì tã́a bee taa go. \s1 Yesu a gaa ń a vuao yã'oa \r (Maa 9.30-32, Luk 9.43-45) \p \v 22 Gↄↄ pↄ́ a kú ń a ìwaↄ sãnu Galile, a ònɛ́: Sema wà Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ kpámá, \v 23 wi aà dɛ, i vu a gↄↄ àaↄ̃dezĩ. Ɔ̃ an pↄ yà maamaa. \s1 Lua kpɛ́ wɛ̃̀'ↄ̃a fĩaboa \p \v 24 Kɛ́ aa kà Kapɛnaũ, Lua kpɛ́ ↄsinaↄ mↄ̀ Piɛɛ là aa mɛ̀: Á yãdanɛde lí wɛ̃̀'ↄ̃a kpao lé?\f + \fr 17.24 \fr*\ft Bↄa 30.13-16\ft*\f* \v 25 Piɛɛ wèmá à mɛ̀: Ì kpá. Kɛ́ Piɛɛ lɛ́ gɛ̃ ua, Yesu dↄ̀aa òɛ̀ gↄ̃̀ↄ: Simↄↄ, deↄ dṹniaɛ bee kíaↄ ì wɛ̃̀'ↄ̃a ge asea símái? An nɛ́ↄ yã̀, ge gbɛ̃pãleↄnɛ? N yã́pi è kpelewai? \v 26 Piɛɛ mɛ̀: Gbɛ̃pãleↄnɛ. Yesu òɛ̀: Tó beewaɛ, an nɛ́ↄ bàa kuo. \v 27 Ãma kɛ́ wá yã́ su ↄ̃máo yã́i, gɛ́ kokoa dai ísidaa. Kpↄ̀ sɛ̃́ia pↄ́ ń kũ̀, ǹ a lɛ́ wɛ̃aa, ńyↄ̃ ↄ̃a e a guu. Bee sɛ kpámá, mapi ń mpio pↄ́ ũ. \c 18 \s1 Tɛa Yesuzi lán nɛ́wa \r (Maa 9.33-48, Luk 9.46-48, 15.3-7) \p \v 1 Zĩbeezĩ Yesu ìwaↄ mↄ̀ aà là aa mɛ̀: Démɛ dɛńla kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i gbɛ̃́ↄ guui? \v 2 Ɔ̃ Yesu nɛ́fɛ̃nɛnae sìsi zɛ̀ ń aɛ \v 3 à mɛ̀: Sĩana málɛ oɛ́, tó i lilɛ a gↄ̃ lán nɛ́wao, á gɛ̃ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i guuo. \v 4 Gbɛ̃́ pↄ́ azĩa sↄ̀aa à gↄ̃̀ lán nɛ́fɛ̃nɛnaɛ beewa mɛ́ dɛńla kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i gbɛ̃́ↄ guu. \v 5 Gbɛ̃́ pↄ́ nɛ́ bee taa dìlɛ ma ìwakɛ yã́i, ade ma dilɛɛ. \p \v 6 Tó gbɛ̃́ tò nɛ́ pↄ́ lɛ́ ma náaikɛɛ́ↄ do fù, a maa ń adeo yãa wà wísilↄgbɛ gbɛ̃̀nɛ dↄ aà nↄɛɛ, wi aà zu ísi guo. \v 7 Waiyoo dṹnia, kɛ́ yã́ pↄ́ ì to wà fu ku a guu yã́i. Sema yã́ pↄ́ ì to wà fu àↄ ku, ãma waiyoo gbɛ̃́ pↄ́ fua yã́pi sù bↄ̀ aà kĩ́i. \v 8 Tó n ↄ ge n gbá mɛ́ tò ńlɛ fu, zↄ̃ ǹ vũaa. Gɛ̃a àizãna guu kↄ̃̀ↄ ũ ge ɛɛ ũ maa dɛ wà n zu tɛ́ gasai guu ń ↄ mɛ̀n plao ge ń gbá mɛ̀n plaola. \v 9 Tó n wɛ́ mɛ́ tò ńlɛ fu, bↄ ǹ vũaa. Gɛ̃a àizãna guu wɛdode ũ maa dɛ wà n zu zia tɛ́ guu ń wɛ́ mɛ̀n plaola.\f + \fr 18.9 \fr*\ft Mat 5.29-30\ft*\f* \p \v 10-11 À laaika sakaa nɛ́ɛↄ douzi, asa málɛ oɛ́, an malaikaↄ ku luabɛ, aa ku kↄ̃ wɛ́u ń ma Mae pↄ́ kú weo gↄↄpiiɛ. \v 12 Álɛ e kpelewa ni? Tó gbɛ̃́ sã vĩ mɛ̀n basↄo, tó ado vũ̀aa, a a mɛ̀n basↄo mɛ̀ndosaiↄ to gbɛpↄlɛu we à gɛ́ a pↄ́ pↄ́ vũ̀aapi wɛɛlɛio lé? \v 13 Sĩana málɛ oɛ́, tó a è, aà pↄ aↄ nawà dɛ a mɛ̀n basↄo mɛ̀ndosai pↄ aai kↄ́lɛoↄla. \v 14 Màa á Mae pↄ́ kú musu ye nɛ́ɛ beeↄ do vũaa sↄ̃o. \s1 Sùuukɛa ń kↄ̃o \p \v 15 Tó n gbɛ̃́dee tàaekɛ̀, gɛ ǹ aà le ndo, yã́pi bↄɛ̀ gupuau. Tó à n yãmà, n n gbɛ̃́pi mìsiɛ. \v 16 Tó i n yãmao, gbɛ̃́ mɛ̀ndo ge gbɛ̃ↄn pla sɛ nama, kɛ́ à e yã́pi si seelade gbɛ̃ↄn pla ge àaↄ̃ musu.\f + \fr 18.16 \fr*\ft Iko 19.15\ft*\f* \v 17 Tó à gì n yãmai, yã́pi o gãli guu. Tó à gì gãlipi yãmai lↄ, ǹ aà dilɛ zĩ̀lo ũ luayãdansai ũ. \p \v 18 Sĩana málɛ oɛ́: Pↄ́ pↄ́ á yè dṹniau, aↄ yea musuɛ, mɛ́ pↄ́ pↄ́ á pòlo dṹniau aↄ poloa musuɛ.\f + \fr 18.18 \fr*\ft Mat 16.19\ft*\f* \v 19 Málɛ oɛ́ lↄ, tó á gbɛ̃ↄn plaↄ lɛ́ kɛ̀ doũ dṹniau la, yã́ pↄ́ a a wabikɛ̀ ma Mae pↄ́ kú musuwa píi, a kɛɛ́ɛ. \v 20 Asa gu pↄ́ gbɛ̃ↄn pla ge gbɛ̃ↄn àaↄ̃ↄ kↄ̃ kã̀aau ń ma tↄ́o, miↄ kú ń guuɛ. \p \v 21 Bee gbɛa Piɛɛ mↄ̀ Yesu là à mɛ̀: Dii, gɛ̃n ũma mà sùuukɛ ń ma gbɛ̃́dee pↄ́ ìↄ tàaekɛmɛɛoi? Gɛ̃n sopla yã̀? \v 22 Yesu wèwà à mɛ̀: Málɛ onɛ, i kɛ gɛ̃n sopla no, gɛ̃n sopla lɛɛ bàaↄ̃kwiɛ.\f + \fr 18.22 \fr*\ft Daa 4.24\ft*\f* \p \v 23 Bee yã́i kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i yã́ dɛ lán kíaɛ bee yã́wa. Kíae mɛ́ ye à a ↄ̃a yã́ gↄ̃́gↄ̃ ń a ìwaↄ. \v 24 Kɛ́ à nà ↄ̃api yã́wa, ↄ̃ wà mↄ̀ɛ̀ ń gbɛ̃́ pↄ́ aà fĩa sɛa miliↄ̃ ↄ̀aa kwio. \v 25 Lá a ↄ̃a vĩ à fĩapi boo, ↄ̃ aà dii mɛ̀ wà aà yía ń aà nao ń aà nɛ́ↄ ń pↄ́ pↄ́ a vĩↄ píi, wi gbasa wà aà kɛ̃́. \v 26 Ɔ̃ zĩkɛnapi wùlɛ a dii aɛ, à awakpàɛ̀ à mɛ̀: Mɛnakɛmanↄ, má n fĩabonɛ píi. \v 27 Ɔ̃ aà dii aà wɛ̃nagwà, à aà gbàɛ à fĩapi tòɛ̀. \v 28 Kɛ́ zĩkɛnapi bↄ̀ lé, à kpàaũ ń a zĩkɛndee pↄ́ a fĩa dↄwà ã́nusu ↄwatɛ̃ basↄoo. Ɔ̃ à aà kũ̀, àlɛ aà kòlo wi à mɛ̀: Ma fĩabomɛɛ. \v 29 Aà gbɛ̃́deepi wùlɛ aà aɛ à awakpàɛ̀ à mɛ̀: Mɛnakɛmanↄ, má n fĩabonɛ. \v 30 Ãma i weio. A tò wà aà dàkpɛu e aà a fĩaboɛ. \p \v 31 Kɛ́ aà zĩkɛn gbɛ̃́ kĩniↄ è màa, à kɛ̀nɛ́ ĩ́i maamaa, ↄ̃ aa gɛ̀ yã́pi sɛ̀lɛ sìu ń diiɛ píi. \v 32 Ɔ̃ diipi aà sìsi à mɛ̀: Ìwa vãi! Ma n fĩa tònɛ píi, kɛ́ n awakpàmɛɛ yã́i. \v 33 Lá ma sùuukɛ̀nnↄ, a maa ǹ sùuukɛ ń n gbɛ̃́deeo sↄ̃o lé? \v 34 Aà diipi pↄ pà, a tò wà aà dàkpɛu wàↄ ĩadawà e aà gɛ fĩapi boò píi. \v 35 Ɔ̃ Yesu ɛ̀a mɛ̀: Tó á baade lí sùuukɛ ń a gbɛ̃́deeo ń nↄ̀sɛmɛndooo, màa ma Mae pↄ́ kú musu a kɛɛ́. \c 19 \s1 Nↄyaa \r (Maa 10.1-12) \p \v 1 Kɛ́ Yesu yã́ beeↄ ò a làa, à bↄ̀ Galile à gɛ̀ Yude bùsu kpɛ dou Yuudɛ̃ baale. \v 2 Bíla tɛaàzi, ↄ̃ à ń gyãeↄ gbã̀gbãnɛ́ we. \v 3 Ɔ̃ Falisieↄ mↄ̀ líkpalɛiwà, aa aà là aa mɛ̀: Gↄ̃ɛ zɛvĩ à a na ya yã́pii yã́ia? \v 4 A wèmá à mɛ̀: Kɛ́ Lua ń kɛ́ gↄ̃ɛ ń nↄɛo za káau, i a kyokɛ á èo lé?\f + \fr 19.4 \fr*\ft Daa 1.27\ft*\f* \v 5 Lua mɛ̀ a yã́i gↄ̃ɛ a go a de ń a daowa, i na a nawa, an pla ḿpii aai gↄ̃ lán sàwakula ń gbalaowa.\f + \fr 19.5 \fr*\ft Daa 2.24\ft*\f* \v 6 Beewa aa ku dodo lↄo, aa gↄ̃̀ mɛdoũɛ. Ayãmɛto pↄ́ pↄ́ Lua nàkↄ̃wa, gbɛ̃nazĩna su kɛ̃aao. \v 7 Ɔ̃ Falisiↄ aà là aa mɛ̀: Bↄ́yãi Mↄizi dìlɛ gↄ̃ɛ lí gínzila kɛ̃ kpa a nawa, i gbasa à aà yai?\f + \fr 19.7 \fr*\ft Iko 24.1-4\ft*\f* \v 8 Yesu wèmá à mɛ̀: Mↄizi á gbá zɛ́ à á na yá kɛ́ á swã́ gbãa yã́iɛ, ãma a dɛ màa za a daalɛgↄↄo. \v 9 Málɛ oɛ́, tó gbɛ̃́ a na yà, mɛ́ i kɛ à gbãsĩkɛ̀ no, tó à nↄ pãle sɛ̀, à gbãsĩkɛ̀ɛ.\f + \fr 19.9 \fr*\ft Mat 5.31-32\ft*\f* \p \v 10 Ɔ̃ aà ìwaↄ òɛ̀: Tó màa gↄ̃ɛ yã́ dɛ ń a nao, a maa wà nↄsɛo. \v 11 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: I kɛ gↄ̃ɛ píi mɛ́ a fↄ̃ yã́pi sɛo, sema gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń gbá a zɛ́. \v 12 Asa gbɛ̃eↄ lí nↄsɛo kɛ́ wà ń í màa yã́i, mɛ́ gbɛ̃eↄ ìↄ ku màa kɛ́ wà ń lɛ wì yã́i, mɛ́ gbɛ̃eↄ ńzĩa kũ̀ màa kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i yã́i. Gbɛ̃́ pↄ́ a fↄ̃ yã́pi sɛ aà sɛ́. \s1 Báaadaa nɛ́ↄgu \r (Maa 10.13-16, Luk 18.15-17) \p \v 13 Bee gbɛa gbɛ̃́ↄ mↄ̀ Yesuɛ ń nɛ́ↄ aà ↄnamá, i wabikɛnɛ́, ↄ̃ aà ìwaↄ lɛ́ gínɛ́. \v 14 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: À to nɛ́ↄ mↄ ma kĩ́i. Ásu gínɛ́o, asa kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iá gbɛ̃́ bee taaↄ pↄ́ɛ. \v 15 Kɛ́ à ↄnàmá, ↄ̃ à bↄ̀ we. \s1 Ɔde \r (Maa 10.17-31, Luk 18.18-30) \p \v 16 Ɔ̃ gↄ̃ɛe mↄ̀ Yesu kĩ́i, à aà là à mɛ̀: Mɛtulu, bↄ́ maa má kɛ mà àizãna ei? \v 17 A wèwà à mɛ̀: Bↄ́yãi ńlɛ ma la maakɛaii? Lua ado mɛ́ maa. Tó ń ye ǹ gɛ̃ àizãna guu, ǹyↄ̃ aà yãdilɛaↄ kũa. \v 18 Ɔ̃ à aà là à mɛ̀: An kpele ni? Ɔ̃ Yesu mɛ̀: Ńsuli gbɛ̃dɛo, ńsuli wúlɛ ń gbɛ̃pãle nↄoo, ńsuli kpã́i'oo, ńsuli yãdↄ n gbɛ̃́deewao, \v 19 nìli n de ń n dao kpɛla, ǹyↄ̃ ye n gbɛ̃́deezi lá ńzĩa wɛ̃niwa.\f + \fr 19.19 \fr*\ft Bↄa 20.12-16\ft*\f* \v 20 Ɛ̀waasopi òɛ̀: Má yã́ beeↄ kũa píi. A kpele mɛ́ gↄ̃̀mɛɛ lↄi? \v 21 Yesu òɛ̀: Tó ń ye ǹyↄ̃ kú wásawasaɛ,\f + \fr 19.21 \fr*\ft Mat 5.48\ft*\f* gɛ ǹ n pↄ́ↄ yía píi, ní a ↄ̃a kpá taasideↄwa, ní mↄ tɛmazi, ńyↄ̃ↄ àizɛɛ vĩ luabɛ. \v 22 Kɛ́ ɛ̀waasopi yã́pi mà, à tà ń pↄsiao kɛ́ aà pↄ́ↄ dasi yã́i. \p \v 23 Ɔ̃ Yesu ò a ìwaↄnɛ: Sĩana málɛ oɛ́, ↄde gɛ̃a kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iu zĩ'ũ. \v 24 Málɛ oɛ́ lↄ, yiongo gɛ̃a abaawɛu àa dɛ ↄde gɛ̃a kpala pↄ bↄ̀ Lua kĩ́iula. \v 25 Kɛ́ aà ìwaↄ yã́pi mà, ↄ̃ à ń kṹ gbãa aa mɛ̀: Tó màaɛ, démɛ a bↄi? \v 26 Ɔ̃ Yesu ń gwá soee, a ònɛ́: Gbɛ̃nazĩna a fↄ̃o. Lua mɛ́ apii zɛ́ vĩ. \p \v 27 Ɔ̃ Piɛɛ a zãsìwà à mɛ̀: Wápiↄ sↄ̃ wa pↄ́pii tò wa bↄ tɛnzi. Bↄ́mɛ a gↄ̃wɛ̃ɛ sai? \v 28 Yesu ònɛ́: Sĩana málɛ oɛ́: Tó Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ zↄ̃̀lɛ a kpalabaa gawidewa dṹnia dafu guu,\f + \fr 19.28 \fr*\ft Dan 7.13-14\ft*\f* á gbɛ̃́ pↄ́ á tɛmaziↄ á zↄ̃lɛ kpalabaa mɛ̀n kuɛplaↄwa, íↄ yã́gↄ̃gↄ̃ Isaili bui kuɛplaↄnɛ. \v 29 Gbɛ̃́ pↄ́ a bɛ tò ge a vĩ̀iↄ ge a dãunaↄ ge a mae ge a da ge a nɛ́ↄ ge a buaↄ ma yã́i, a ɛa bee taa e lɛɛ basↄo, mɛ́ a àizãna e. \v 30 Dasi pↄ́ dↄaaaↄ gↄ̃ zã́, mɛ́ dasi pↄ́ tɛ́ zã́ↄ gↄ̃ dↄaaa. \c 20 \s1 Yãlɛɛũa ń gbɛ̀winaↄ \p \v 1 Lá kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛn kɛ: Uabelee mɛ́ bↄ̀ kↄↄkↄↄ, à gɛ̀ gbɛ̀winaↄ wɛɛlɛi aa zĩkɛɛ a bua. \v 2 An yã́ kↄ̃sɛ̀ aà fĩabonɛ́ ã́nusu ↄwatɛ̃ dodo. Ɔ̃ à ń gbáɛ a bua. \v 3 À bↄ̀ lↄ muuwãamigↄↄ, ↄ̃ à gbɛ̃pãleↄ lè gãaɛ kálɛa pã. \v 4 A ònɛ́: Ápiↄ sↄ̃ à gɛ́ zĩkɛi ma bua, mí fĩaboɛ́ a zɛ́wa. \v 5 Ɔ̃ aa gɛ̀. À ɛ̀a bↄ̀ lↄ ĩatɛ̃ minanguo, ↄ̃ à ɛ̀a bↄ̀ ĩatɛ̃ auapilaa, a ò gbɛ̃pãleↄnɛ màa lↄ. \v 6 Kɛ́ à bↄ̀ oosi, à gbɛ̃pãleↄ lè kálɛa, ↄ̃ à ń lá à mɛ̀: Bↄ́yãi á kálɛa la pã za kↄↄi? \v 7 Aa wèwà aa mɛ̀: Kɛ́ wi zĩdawɛ̃ɛo yã́iɛ. A ònɛ́: À gɛ́ zĩkɛi ma bua sↄ̃. \v 8 Ĩatɛ̃ gɛ̃a kpɛ́u\f + \fr 20.8 \fr*\ft Iko 24.15\ft*\f* ↄ̃ budepi ò a ziiaɛ: Zĩkɛnaↄ sísi ǹ fĩabonɛ́. Daalɛ gbɛ̃́ zã́ↄwa e à gɛ midɛ gbɛ̃́ káauↄwa. \v 9 Ɔ̃ oosideↄ mↄ̀, aa ã́nusu ↄwatɛ̃ è mɛ̀ndodo. \v 10 Kɛ́ gbɛ̃́ káauↄ mↄ̀, aalɛ e ń ↄ̃a aↄ dɛ gbɛ̃́ zã́ↄlaɛ, ↄ̃ ã́nusu ↄwatɛ̃ do aa è ḿpii. \v 11 Kɛ́ aa ń ↄ̃a sì, ↄ̃ aa zↄadↄ̀ uabelepiwa \v 12 aa mɛ̀: Lɛɛlu do ↄ̃ gbɛ̃́ zã́ↄ zĩkɛ̀, mɛ́ n ń dílɛ sáa ń wá gbɛ̃́ pↄ́ wa zĩ zↄ̃ↄde kɛ̀, wa ĩatɛ̃ gbãa kàkawálaↄa? \v 13 Ɔ̃ à wè ń gbɛ̃́piↄ dowa à mɛ̀: Ma gbɛ̃́, mi n bleo. Wa kↄ̃ yãmà ã́nusu ↄwatɛ̃ do musu nolo? \v 14 Ǹ n pↄ́ si ǹ tá. Má ye kpa gbɛ̃́ zã́ɛ beewa lá n pↄ́waɛ. \v 15 Má zɛvĩ mà kɛ ń ma ↄ̃ao lá má yeiwao lé? Ńlɛ wɛbↄbↄi kɛ́ má gbɛ̃kɛ vĩ yã́i yã̀? \v 16 Beewa gbɛ̃́ pↄ́ tɛ́ zã́ↄ gↄ̃ dↄaaa, mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ dↄaaaↄ gↄ̃ zã́. \s1 Yesu a gaa ń a vuao yã'oa \r (Maa 10.32-34, Luk 18.31-34) \p \v 17 Gↄↄ pↄ́ Yesu lɛ́ gɛ́ Yelusalɛũ, à a ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ kã̀aa ńtɛ̃ɛ, à yã'ònɛ́ zɛ́u à mɛ̀: \v 18 Wálɛ gɛ́ Yelusalɛũɛ. We wa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ kpáu sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄwa, aai yãdaaàla, \v 19 aai aà kpa luayãdↄ̃nsaiↄwa. Aa aà kɛ pↄ́ↄpↄↄ, aai aà gbɛ̃ ń flàalao, aai aà páliwa, aai aà dɛ, i vu a gↄↄ àaↄ̃dezĩ. \s1 Zaaki ń Zãao wabikɛa \r (Maa 10.35-45) \p \v 20 Bee gbɛa Zebedee nɛ́ↄ da mↄ̀ Yesu kĩ́i ń a nɛ́ↄ. A ye wabikɛwà, ↄ̃ à kùlɛɛ̀. \v 21 Ɔ̃ Yesu aà là à mɛ̀: Bↄ́ ń yeii? A wèwà à mɛ̀: To ma nɛ́ gbɛ̃ↄn plaɛↄ aaↄ kunnↄ n kpalau, gbɛ̃do n ↄplaai, gbɛ̃do ↄzɛɛi. \v 22 Ɔ̃ Yesu ò nɛ́piↄnɛ à mɛ̀: Á yã́ pↄ́ álɛ a wabikɛa dↄ̃o. Taasi kɛɛona pↄ́ má a imi, á fↄ̃ mia? Aa wèwà aa mɛ̀: Wá fↄ̃́. \v 23 Yesu mɛ̀: Í pↄ́ má mi, á mi fá, ãma zↄ̃lɛa ma ↄplaai ge ma ↄzɛɛi dɛ ma yã́ ũo. Zↄ̃lɛkĩi beeↄ dɛ gbɛ̃́ pↄ́ ma Mae kɛ̀kɛnɛ́ↄ pↄ́ ũɛ. \v 24 Kɛ́ aà ìwa gbɛ̃ↄn kwi kĩniↄ yã́pi mà, an pↄ pà vĩ̀i ń dãunapiozi. \v 25 Ɔ̃ Yesu ń kãaa ḿpii, a ònɛ́: Á dↄ̃ kɛ́ bùsu gbãadeↄ ì gbãablemá, mɛ́ gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ì ikokɛmá, \v 26 ãma aↄ dɛ màa á kĩ́io. Tó á gbɛ̃e ye àↄ dɛ gbɛ̃zↄ̃ↄ ũ, aà gↄ̃ á dↄnlɛde ũ. \v 27 Tó á gbɛ̃e ye àↄ dɛ dↄaana ũ, aà gↄ̃ á zↄ̀blena ũ. \v 28 Asa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ i mↄ wà dↄalɛo, à mↄ̀ dↄi gbɛ̃́ↄlɛɛ, i gi a wɛ̃nii gbɛ̃́ dasiↄ boa yã́i. \s1 Vĩ̀a baakɛnaↄ gbã́gbãa \r (Maa 10.46-52, Luk 18.35-43) \p \v 29 Gↄↄ pↄ́ aalɛ bↄ Yeliko, bíla tɛ́ Yesuzi. \v 30 Vĩ̀a gbɛ̃ↄn plaↄ zↄ̃lɛ zɛ́ lɛ́, aa mà Yesu mɛ́ lɛ́ gɛ̃, ↄ̃ aalɛ lɛ́ gbãa zu aa mɛ̀: Dii, Davidi Bui, wá wɛ̃nagwa! \v 31 Wàlɛ gínɛ́ wàlɛ mɛ aa nílɛ, ↄ̃ an lɛzu kɛ̀kɛ gbãakũ̀ aa mɛ̀: Dii, Davidi Bui, wá wɛ̃nagwa! \v 32 Ɔ̃ Yesu zɛ̀ à ń sisi à ń lá à mɛ̀: Bↄ́ á ye mà kɛɛ́i? \v 33 Aa wèwà aa mɛ̀: Dii, wá ye ǹ wá wɛ́ wɛ̃wɛ̃ɛɛ. \v 34 Yesu ń wɛ̃nagwà, à ↄkã̀ ń wɛ́wa. Wegↄ̃ↄ aa gu'è, ↄ̃ aa bↄ̀ tɛaàzi. \c 21 \s1 Gbãakpaa Yesuzi Yelusalɛũ \r (Maa 11.1-26, Luk 19.28-48, Zãa 12.12-22) \p \v 1 Kɛ́ aa kà kãi ń Yelusalɛũo, aa kà Bɛfaze wɛ̃́lɛ pↄ́ kú Kùkpɛ sĩ̀sĩpↄlɛu, ↄ̃ Yesu a ìwa gbɛ̃ↄn plaↄ zĩ̀ \v 2 a ònɛ́: À gɛ́ wɛ̃́lɛ pↄ́ kálɛ á aɛ kee guu. Tó a gɛ̃, á zàa'ĩna e dↄa ń a nɛ́o wegↄ̃ↄ. À polo suomɛɛ. \v 3 Tó gbɛ̃e á lá, kpelewa ni, í mɛ Dii mɛ́ ye ń mↄaoi, a ń gbaɛɛ̀ tia. \v 4 A dɛ màa kɛ́ yã́ pↄ́ ãnabi ò kɛ yã́iɛ, à mɛ̀: \q1 \v 5 O Siↄnadeↄnɛ an kía mɛ́ lɛ́ mↄ́ ń kĩ́i. \q1 Aà nↄ̀sɛ niɛ, a di zàa'ĩn bↄlↄ kpɛ.\f + \fr 21.5 \fr*\ft Zkl 9.9\ft*\f* \p \v 6 Ìwapiↄ gɛ kɛ̀ lá Yesu ònɛ́wa. \v 7 Aa sù ń zàa'ĩnapio ń a nɛ́o, aa ń ulaↄ kpàlɛmá, ↄ̃ Yesu dìkpɛ. \v 8 Gbɛ̃́ dasideↄ lɛ́ ń ulaↄ kpálɛ zɛ́u,\f + \fr 21.8 \fr*\ft 2Kia 9.13\ft*\f* gbɛ̃eↄ lɛ́ lá zↄ̃ wàlɛ kpálɛ zɛ́u lↄ. \v 9 Bíla pↄ́ dↄaaaɛ̀ ń gbɛ̃́ pↄ́ tɛ́ aà kpɛↄ lɛ́ wiilɛ wàlɛ mɛ: \q1 Gbãa kɛ, Davidi Bui! \q1 Báaaden gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ mↄ́ ń Dii tↄ́o ũ! \q1 Wà gbãakpaaàzi à zↄ̃ luawa.\f + \fr 21.9 \fr*\ft Soũ 118.25-26\ft*\f* \p \v 10 Kɛ́ Yesu gɛ̃̀ Yelusalɛũ, wɛ̃́lɛ lòo, gbɛ̃́pii lɛ́ mɛ: Dén gbɛ̃́ bee ũi? \v 11 Bíla mɛ̀: Ãnabi Yesuɛ. À bↄ̀ Nazalɛti, Galile bùsuuɛ. \s1 Yesu gɛa Lua ua \r (Maa 11.15-19, Luk 19.45-48, Zãa 2.13-22) \p \v 12 Yesu gɛ̃̀ Lua ua à laayianaↄ ń laalunaↄ yà ń bↄ́lɛ píi. À ↄlɛũkpakɛnaↄ táabũnuↄ ń felenyianaↄ kìlaↄ fuangba. \v 13 A ònɛ́: A kɛ̃a Lua taalau, wali o ma kpɛ́ɛ lousisikpɛ,\f + \fr 21.13 \fr*\ft Isa 56.7\ft*\f* ↄ̃ á kɛ̀ gbɛ̃blenaↄ tòo ũ.\f + \fr 21.13 \fr*\ft Zel 7.11\ft*\f* \p \v 14 Vĩ̀aↄ ń ɛɛↄ mↄ̀ aà kĩ́i Lua ua we, ↄ̃ à ń gbãgbã. \v 15 Kɛ́ sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ yãbↄnsaɛ pↄ́ àlɛ kɛↄ è, mɛ́ aa mà nɛ́ↄ lɛ́ wiidↄwà Lua ua aalɛ mɛ, gbãa kɛ Davidi Bui, ↄ̃ an pↄ pà. \v 16 Aa òɛ̀: Ń mà lá aalɛ oa? Yesu wèmá à mɛ̀: Ao! Kɛ́ Lua dà nɛ́fɛ̃nɛnaↄnɛ ń nɛ́ yↄ̃minaↄ aa a táasilɛ, i a kyokɛo lé?\f + \fr 21.16 \fr*\ft Soũ 8.3\ft*\f* \v 17 Ɔ̃ à bↄ̀ wɛ̃́lɛu à ń tó we, à tà ii Bɛtani. \s1 Yesu kaadↄɛnli kaa \r (Maa 11.12-14,20-24) \p \v 18 Kɛ́ gu dↄ̀ kↄↄkↄↄ, à ɛ̀a lɛ́ su wɛ̃́lɛdau, ↄ̃ nↄana lɛ́ aà dɛ. \v 19 À kaadↄɛnli è zɛ́ lɛ́, ↄ̃ à sↄ̃̀i, i nɛ́ ewào, sema lá pã. Ɔ̃ a ò lípiɛ: Ńyↄ̃ nɛ'i bau lↄo. Wegↄ̃ↄ lípi giigàga. \v 20 Kɛ́ aà ìwaↄ è, ↄ̃ à bↄ̀ ń saɛ aa mɛ̀: Àkɛa kaadↄɛnlipi giigàga màa gↄ̃̀ↄi? \v 21 Yesu wèmá à mɛ̀: Sĩana málɛ oɛ́, tó á Lua náai vĩ seasai, i kɛ kaadↄɛnlipi yã́ ↄ̃ á kɛ adoo. Baa tó á ò sĩ̀sĩɛ beeɛ aà azĩa sɛ zu ísiau, a kɛɛ.\f + \fr 21.21 \fr*\ft Mat 17.20\ft*\f* \v 22 Tó á Lua náai vĩ, pↄ́ pↄ́ á gbɛ̀awà wabikɛa guu píi, á eɛ. \s1 Yesu laa a ikoi \r (Maa 11.27-33, Luk 20.1-8) \p \v 23 Yesu gɛ̃̀ Lua ua, àlɛ yãdanɛ́. Ɔ̃ sa'onkiaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ mↄ̀ aà là aa mɛ̀: Iko kpele ńlɛ yã́ beeↄ kɛòi? Démɛ n gba iko beei? \v 24 Ɔ̃ Yesu wèmá à mɛ̀: Mapi sↄ̃ má yã́ mɛ̀ndo gbɛawá. Tó á òmɛɛ, ↄ̃ má iko pↄ́ málɛ yã́ beeↄ kɛo oɛ́. \v 25 Dé iko Zãa gbɛ̃́ↄ da'ilɛkɛ̀òi?\f + \fr 21.25 \fr*\ft Mat 3.6\ft*\f* Lua pↄ́ yã̀, ge gbɛ̃nazĩna pↄ́ɛ? Ɔ̃ aa lɛkpàaĩ aa mɛ̀: Tó wa mɛ̀ Lua pↄ́ɛ, a wá lá bↄ́yãi wi Zãa yã́ sio ni. \v 26 Tó wa mɛ̀ gbɛ̃nazĩna pↄ́ɛ sↄ̃, wá bíla vĩa vĩ, asa ampii aa Zãa ãnabikɛ sìɛ. \v 27 Ɔ̃ aa wè Yesuwa aa mɛ̀: Wá dↄ̃o. Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Mapi sↄ̃ má iko pↄ́ málɛ yã́ beeↄ kɛo oɛ́o. \s1 Nɛ́ gbɛ̃ↄn plaↄ \p \v 28 Ɔ̃ Yesu mɛ̀: Gbɛ̃e mɛ́ nɛgↄ̃ɛnaↄ vĩ gbɛ̃ↄn pla. Ɔ̃ a ò Wooɛ: Gɛ́ zĩkɛi bua gbã. \v 29 Woo mɛ̀: Má gɛo. Ɔ̃ à nↄ̀sɛlìlɛ gbɛzã, à gɛ̀. \v 30 Maepi gɛ ò Seɛ màa lↄ. Ɔ̃ Se mɛ̀: Too. Kási i gɛo. \v 31 Á è kpelewai? Gbɛ̃ↄn plapiↄ guu, an démɛ a mae pↄeã kɛ̀i? Aa mɛ̀: Wooɛ. Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Sĩana málɛ oɛ́: Ɔsinaↄ ń káaluaↄ gɛ̃ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i guu á ãa. \v 32 Asa Zãa mↄ̀ à zɛ́ súsu ↄ̀lↄɛ́, i aà yã́ sio. Ɔsinaↄ n káaluaↄ mɛ́ aa aà yã́ sì. Baa ń bee eao i nↄ̀sɛlilɛ gbɛzã a aà yã́ sìo. \s1 Vɛ̃ɛbu zĩkɛnaↄ \r (Maa 12.1-12, Luk 20.9-18) \p \v 33 À yãpãle ma lↄ. Uabelee mɛ́ kú a vɛ̃ɛbu vĩ, à kaa lìai à ɛyↄ̃̀ a guu vɛ̃ɛfɛ̃kĩi ũ, à gbadà.\f + \fr 21.33 \fr*\ft Isa 5.1-2\ft*\f* Ɔ̃ à a vɛ̃ɛbupi nà zĩkɛnaↄnɛ ń ↄzĩ, ↄ̃ à fɛ̀lɛ ń táo. \v 34 Kɛ́ vɛ̃ɛkↄzↄ̃zↄ̃gↄↄ kà, ↄ̃ à a ìwaↄ zĩ̀ zĩkɛnapiↄwa aa a vɛ̃ɛ asea siɛ. \v 35 Ɔ̃ zĩkɛnapiↄ aà ìwaↄ kũ̀kũ, aa ń gbɛ̃do gbɛ̃̀, aa ń gbɛ̃do dɛ̀, aa ń gbɛ̃do pàpa ń gbɛo aa dɛ̀. \v 36 Uabelepi ɛ̀a ìwa pãleↄ zĩ̀,\f + \fr 21.36 \fr*\ft 2Lad 36.15\ft*\f* an dasi dɛ gbɛ̃́ káauↄla, ↄ̃ aa kɛ̀nɛ́ màa lↄ. \v 37 Gbɛzã ↄ̃ à a nɛ́ zĩ̀má à mɛ̀: Aa ma nɛ́ yãda. \v 38 Kɛ́ zĩkɛnapiↄ nɛ́pi è, aa òkↄ̃ɛ: Túbiblenan kee. Wà aà dɛ, bú i gↄ̃wɛ̃ɛ. \v 39 Ɔ̃ aa aà kũ̀ bↄ̀ò kaau aa aà dɛ̀. \v 40 Tó búde sù, kpelewa a kɛ zĩkɛnapiↄnɛi? \v 41 Aa wèwà aa mɛ̀: A gbɛ̃́ pãsĩpiↄ dɛdɛ pãsĩpãsĩɛ, i búpi na zĩkɛn pãle pↄ́ aa aà asea kpawa a gↄↄwaↄnɛ ń ↄzĩ. \v 42 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: I yã́ɛ bee kyokɛ taalauo lé? \q1 Gbɛ pↄ́ ɛ̃bonaↄ pãkpài mɛ́ gↄ̃̀ gbɛↄ mide ũ. \q1 Dii mɛ́ bee kɛ̀ ↄ̃ à kɛ̀wɛ̃ɛ yãbↄnsaɛ ũ.\f + \fr 21.42 \fr*\ft Soũ 118.22-23\ft*\f* \m \v 43-44 Ayãmɛto málɛ oɛ́: Lua a á bↄ kpala pↄ́ bↄ̀ a kĩ́i guu, i gbɛ̃́ pↄ́ aa a asea kpawaↄ kpau. \p \v 45 Kɛ́ sa'onkiaↄ ń Falisiↄ Yesu yãlɛɛũanɛpiↄ mà, aa dↄ̃̀ kɛ́ ń yã́ àlɛ o. \v 46 Ɔ̃ aalɛ zɛwɛɛlɛ wà aà kṹ, ãma aa vĩakɛ̀ bílaɛ, kɛ́ wà aà dìlɛ ãnabi ũ yã́i. \c 22 \s1 Nↄsɛpↄnakɛa \r (Luk 14.15-24) \p \v 1 Yesu ɛ̀a yãlɛ̀ɛũnɛ́ à mɛ̀: \v 2 Lá kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛn kɛ lↄ. Kíae mɛ́ lɛ́ nↄsɛpↄnakɛ a nɛ́ɛ, \v 3 ↄ̃ à a zĩkɛnaↄ zĩ̀ gbɛ̃́ pↄ́ à ń gbɛa blɛbleawaↄ sísii, ãma aa ye mↄaio. \v 4 Ɔ̃ à ɛ̀a zĩkɛnpãleↄ zĩ̀ a ònɛ́: À gɛ o gbɛ̃́ pↄ́ ma ń gbɛaↄnɛ ma sↄu mà, ma zuswanaↄ ń pↄtuo mɛkpaaↄ dɛ̀dɛ má làa. Aa mↄ nↄsɛ guu. \v 5 Ɔ̃ aai laaidↄ yã́piwao, an baade gɛ̀ a bↄↄlɛkɛi. Gbɛ̃eↄ gɛ̀ ń bua, gbɛ̃eↄ gɛ̀ ń laatai, \v 6 gbɛ̃́ kĩniↄ zĩkɛnapiↄ kũ̀kũ aa widàmá aa ń dɛdɛ. \v 7 Ɔ̃ kíapi pↄ pà, à a sosaↄ gbàɛ aa gɛ̀ gbɛ̃dɛnapiↄ dɛ̀dɛ, ↄ̃ aa tɛsↄ̃̀ ń wɛ̃́lɛwa. \v 8 Ɔ̃ kíapi gbàsa ò a zĩkɛnaↄnɛ: Nↄsɛblɛ mà, ãma gbɛ̃́ pↄ́ ma ń gbɛaↄ kɛ̀wà fɛ̃́nɛũ. \v 9 À gɛ́ zɛ́kpaaↄ guu, í gbɛ̃́ pↄ́ á è píi sísi nↄsɛ guu. \v 10 Ɔ̃ zĩkɛnapiↄ fɛ̀lɛ gɛ̀ zɛ́ↄ guu, aa gbɛ̃́ pↄ́ aa èↄ kã̀aa, gbɛ̃vãiↄ ń gbɛ̃maaↄ píi. Màa nↄsɛpↄnakɛnaↄ gupà. \p \v 11 Kɛ́ kíapi gɛ̃̀ pↄnakɛnapiↄ gwai, à gↄ̃ɛe è we, a nↄsɛpↄna ula daao, \v 12 ↄ̃ a òɛ̀: Ma gbɛ̃́, àkɛa n gɛ̃ la nↄsɛpↄna uladasaii? Ɔ̃ à nì kpã̀uu. \v 13 Ɔ̃ kía ò a dↄaiↄnɛ: À aà ↄↄ ye ń aà gbáↄ, í aà zu bàasi gusiau. We a ↄ́ↄlↄu à ↄdi a musu. \v 14 Asa dasi ↄ̃ Lua sìsi, ãma gbɛ̃́ pↄ́ a sɛ̀ↄ bílao. \s1 Yesu lousisin gbɛ̃zↄ̃ↄↄ fua \r (Maa 12.13-40, Luk 10.25-28, 20.19-47) \p \v 15 Bee gbɛa ↄ̃ Falisiↄ bↄ̀ gɛ̀ lɛkpàaĩ lá wà kɛ aa e Yesu kṹ a yã'oa guu. \v 16 Ɔ̃ aa ń ìwaↄ zĩ̀wà ń Elodi kpala zɛnkpɛdeeↄ, aa mɛ̀: Mɛtulu, wá dↄ̃ kɛ́ gbɛ̃́ náaiden n ũ. Ni Lua zɛ́ ↄlↄnɛ́ wásawasaɛ. Nili yã́si ń gbɛ̃́ↄ ublembɛkɛ yã́io, asa nili gbɛ̃e wɛgwao. \v 17 Lá ń è ǹ owɛ̃ɛ. À kũ̀ wà wɛ̃̀'ↄ̃a kpá Sezaawaa, ge i kũo? \v 18 Yesu ń nↄ̀sɛvãi dↄ̃̀má à mɛ̀: Mↄafilideↄ! Bↄ́yãi álɛ filifilimbakpamɛɛi? \v 19 À ↄ̃a pↄ́ wì wɛ̃̀'ↄ̃a kpaò ↄlↄmɛɛ. Ɔ̃ aa ↄ̃api do dↄ̀ɛ̀. \v 20 Ɔ̃ à ń lá à mɛ̀: Dé mi ń a tↄ́on lai? \v 21 Aa wèwà aa mɛ̀: Sezaa pↄ́ɛ. Ɔ̃ a ònɛ́: Too, à Sezaa dee pↄ́ kpawà, í Lua pↄ́ kpawà. \v 22 Kɛ́ aa yã́pi mà, à bↄ̀ ń saɛ, ↄ̃ aa aà tò we aa tà. \p \v 23 Gↄↄ doũpi zĩ́ Saduseeↄ mↄ̀ Yesu kĩ́i. Aaì mɛ gɛↄ lí vuo, ↄ̃ aa aà là aa mɛ̀: \v 24 Mɛtulu, Mↄizi mɛ̀, tó gↄ̃ɛ gà nɛ́sai, dãuna lí a vĩ̀i gyaa da'uakɛ, aà a vĩ̀i gɛ̃ɛ kɛò.\f + \fr 22.24 \fr*\ft Iko 25.5\ft*\f* \v 25 Tↄ̀ↄ. Dedoũdeↄ kú wá guu yãa gbɛ̃ↄn sopla. Woo nↄ sɛ̀ à gà a nↄpi tò nɛ́sai, ↄ̃ gyaa gↄ̃̀ Seɛ. \v 26 À kɛ̀ Seɛ màa lↄ ń Bíↄo e à gɛ̀ pɛ̀ gbɛ̃ↄn soplapiↄwa píi. \v 27 Ampii gbɛa ↄ̃ nↄ gà sↄ̃. \v 28 Gɛↄ vugↄↄzĩ an gbɛ̃ↄn soplapiↄ guu, démɛ aↄ nↄpi vĩi? Asa ampii aa aà dↄ̃ nↄ ũɛ. \v 29 Ɔ̃ Yesu wèmá à mɛ̀: A sãsãɛ á Luayãtaala ń aà gbãao dↄ̃sai yã́i. \v 30 Tó gɛↄ vù, aa nↄsɛo, aa zãkɛo, aaↄ ku lán luabɛ malaikaↄwaɛ. \v 31 Gɛↄ vua yã́ musu i yã́ pↄ́ Lua òɛ́ kyokɛo lé? À mɛ̀ \v 32 ámɛaa Ablahaũ ń Izaakio ń Yakↄbuo Lua.\f + \fr 22.32 \fr*\ft Bↄa 3.6\ft*\f* Gɛↄ Luan aà ũo, sema gbɛ̃́ bɛ̃́ɛↄ. \v 33 Kɛ́ bíla yã́pi mà, aà yãdaanɛ́ dìmá. \p \v 34 Kɛ́ Falisiↄ mà Yesu Saduseↄ fù, aa kↄ̃ kã̀aa. \v 35 Ɔ̃ an ikoyãdↄ̃naↄ do likpàlɛwà à aà là à mɛ̀: \v 36 Mɛtulu, Mↄizi ikoyã kpele gbia mɛ́ dɛńlai? \v 37 Yesu wèwà à mɛ̀: Ǹyↄ̃ ye Dii n Luazi ń nↄ̀sɛmɛndoo teasisai, n sↄ̃ iↄ kuwà.\f + \fr 22.37 \fr*\ft Iko 6.5\ft*\f* \v 38 Ikoyã pↄ́ a gbia dɛńlan we. \v 39 A plaade pↄ́ bↄ̀wan kɛ: Ǹyↄ̃ ye ń gbɛ̃nazĩn deezi lá nzĩa wɛ̃niwa.\f + \fr 22.39 \fr*\ft Lev 19.18\ft*\f* \v 40 Mↄizi ikoyã píi ń ãnabiↄ yã́ↄ píi looa ikoyã mɛ̀n pla beeↄwaɛ. \p \v 41 Lá Falisiↄ kãaaa, Yesu ń lá à mɛ̀: \v 42 Á è kpelewa Mɛsii yã́ musui? Dé buin aà ũi? Aa wèwà aa mɛ̀: Davidi buiɛ. \v 43 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Àkɛa Lua Nisĩna dɛ̀dɛ Davidiwa, ↄ̃ a òɛ̀ Diii? À mɛ̀ \q1 \v 44 Dii ò ma Diiɛ aà zↄ̃lɛ a ↄplaai \q1 e àa aà ibɛɛↄ kálɛɛ̀ a gbá zíɛ.\f + \fr 22.44 \fr*\ft Soũ 110.1\ft*\f* \m \v 45 Lá Davidi òɛ̀ Dii, kpelewa aↄ dɛ aà bui ũi? \v 46 Gbɛ̃e i fↄ̃ yã́zãsìwào. Za gↄↄ bee gbɛ̃e i we yãe làwà lↄo. \c 23 \s1 Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ń Falisiↄ mↄafili \r (Maa 12.38-40, Luk 20.45-47) \p \v 1 Bee gbɛa Yesu yã'ò bílaɛ ń a ìwaↄ \v 2 à mɛ̀: Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ń Falisiↄ mɛ́ aa gↄ̃̀ Mↄizi gɛ̃ɛ ũ. \v 3 Ayãmɛto àli yã́ pↄ́ aaì oɛ́ↄ kɛ píi, íↄ kũa. Ãma ásu ń kɛa kɛo, asa aali yã́ pↄ́ aaì o kɛo. \v 4 Aaì aso gbia yeye da gbɛ̃́ↄnɛ ń gã̀uɛ, mɛ́ baa ↄton do aaliↄ ye kaio. \v 5 Aaì ń yã́ píi kɛ kɛ́ gbɛ̃́ↄ ń e yã́iɛ. Màa aaì Lua yã́ ɛsɛba gbɛ̃̀nɛ da,\f + \fr 23.5 \fr*\ft Iko 6.8\ft*\f* aaì tùfa gbã̀a da ń pↄkasai.\f + \fr 23.5 \fr*\ft Nao 15.38\ft*\f* \v 6 Pↄnablɛble zↄ̃lɛkĩi maaↄ ń lousisikpɛ zↄ̃lɛkĩi maaↄ ↄ̃ aaìↄ wɛɛlɛ zↄ̃lɛu. \v 7 Aaìↄ ye wàↄ fↄkpakpamá gãaɛ, wàↄ onɛ Mɛtulu. \v 8 Ásuli tó wà oɛ́ Mɛtuluo, asa ápii vĩ̀iↄ n dãunaↄn á ũ, mɛ́ á Mɛtulu mɛ̀ndoɛ. \v 9 Ásuli o gbɛ̃eɛ á mae dṹnia guu lao, asa á Mae mɛ̀ndoɛ, ↄ̃mɛ kú musu. \v 10 Ásuli tó wà oɛ́ Dↄaanao, asa á Dↄaana mɛ̀ndoɛ, ↄ̃n Mɛsii ũ. \v 11 Gbɛ̃́ pↄ́ zↄ̃ↄ á guu aàↄ dɛ á dↄnlɛde ũ.\f + \fr 23.11 \fr*\ft Mat 20.26-27\ft*\f* \v 12 Gbɛ̃́ pↄ́ ì azĩa kã́fĩ Lua a aà busaɛ, mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ ì azĩa busa Lua a aà kã́fĩ. \s1 Yesu zↄadↄa Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ń Falisiↄwa \r (Luk 11.37-42) \p \v 13 Waiyoo á yãdanɛdeↄ ń Falisiↄ! Mↄafilideↄ! I kpala pↄ bↄ̀ Lua kĩ́i zɛ́ ta gbɛ̃́ↄnɛ. Ili gɛ̃uo, mɛ́ ili we gbɛ̃́ pↄ́ aa ye gɛ̃uↄ gɛ̃̀u sↄ̃o. \p \v 14 Waiyoo á yãdanɛdeↄ ń Falisiↄ! Mↄafilideↄ! I wabi gbã̀a kɛ Luawa à gyaaↄ bleò. Bee yã́i á ĩadama pãsĩ aↄ dɛńla. \p \v 15 Waiyoo á yãdanɛdeↄ ń Falisiↄ! Mↄafilideↄ! I bɛbɛ tↄↄlɛ ń ísiao ìwa mɛ̀ndo ea yã́i. Tó á è sↄ̃, i aà kɛ tɛ́ pↄ́ ũ dɛála lɛɛ plaɛ. \p \v 16 Waiyoo á vĩ̀a dↄaanaↄ! I mɛ tó wà mɛ̀ wa sì ń Lua kpɛ́o, a yãe vĩo, ãma tó wà mɛ̀ wa sì ń Lua kpɛ́ vuao, bee mɛ́ yãvĩ. \v 17 Vĩ̀a mìsaideↄ! A kpele mɛ́ zↄ̃ↄi? Vua yã̀, ge Lua kpɛ́ pↄ́ ì to vua gↄ̃ aà pↄ́ ũɛ? \v 18 I mɛ lↄ tó wà mɛ̀ wa sì ń sa'okĩio, a yãe vĩo, ãma tó wà mɛ̀ wa sì ń sa'obↄ pↄ́ kú weo, bee mɛ́ yãvĩ. \v 19 Vĩ̀aↄ! A kpele mɛ́ zↄ̃ↄi? Sa'obↄ yã̀, ge sa'okĩi pↄ́ ì to sa'obↄ gↄ̃ Lua pↄ́ ũɛ? \v 20 Gbɛ̃́ pↄ́ mɛ̀ á sì ń sa'okĩio, a sì ń pↄ́ pↄ́ kú weↄɛ lↄ píi. \v 21 Gbɛ̃́ pↄ́ mɛ̀ á sì ń Lua kpɛ́o, a sì ń Lua pↄ́ kú a guuoɛ lↄ. \v 22 Gbɛ̃́ pↄ́ mɛ̀ á sì ń luabɛo, a sì ń Lua kpalabaao\f + \fr 23.22 \fr*\ft Isa 66.1\ft*\f* ń Lua pↄ́ zↄ̃lɛwàoɛ. \p \v 23 Waiyoo á yãdanɛdeↄ ń Falisiↄ! Mↄafilideↄ! I toeↄ dosina n kíanaↄkpeo ń dã̀ láo kwide kpa Luawa, ↄ̃ i Mↄizi ikoyã gbiaↄ to we, yã́zɛde ń sùuuo ń náaio. Yã́ beeↄ mɛ́ dɛ wà kɛ a kĩni tosai.\f + \fr 23.23 \fr*\ft Lev 27.30\ft*\f* \v 24 Vĩ̀a dↄaanaↄ! I maemilona plɛ á imiau, ↄ̃ i yiongo mↄ́. \p \v 25 Waiyoo á yãdanɛdeↄ ń Falisiↄ! Mↄafilideↄ! I gbãbↄ bisaↄ kpɛɛ ń taↄ, mɛ́ bĩi ń gbɛ̃taiinkɛao mɛ́ á nↄ̀sɛ pà. \v 26 Falisi vĩ̀a! Bisa guu pípi gĩa, a kpɛ i gↄ̃ gbãsĩsai. \p \v 27 Waiyoo á yãdanɛdeↄ ń Falisiↄ! Mↄafilideↄ! Á dɛ lán mia pↄ́ wà soolɛ̀wàↄwaɛ. An kpɛ maa wɛ́ɛ, ãma gɛwaↄ ń gbãsĩ píio mɛ́ ń guu pà. \v 28 Màaɛ ápiↄ sↄ̃, á bɛa maa gbɛ̃́ↄ wɛ́ɛ, ãma mↄafili ń yãvãio mɛ́ á guu pà. \p \v 29 Waiyoo á yãdanɛdeↄ ń Falisiↄ! Mↄafilideↄ! I pↄ́ bo ãnabiↄ miaↄwa, i zãble Lua gbɛ̃́ↄ pↄ́wa, \v 30 i mɛ: Tó wá kú yãa wá deziↄ gↄↄ, wá bàa aↄ kúńnↄ ãnabiↄ dɛdɛa guuo. \v 31 Beewa á dↄ̃̀ kɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ aa ãnabiↄ dɛ̀dɛↄ buiↄn á ũ. \v 32 À ãiakɛ à á deziↄ tàaaba, í a midɛ sa! \v 33 Mlɛ̃ↄ! Gbɛ̃nazĩn píligonaↄ! Kpelewa á bↄ tɛ́ yã́ pↄ́ daaála guui?\f + \fr 23.33 \fr*\ft Mat 3.7, 12.34\ft*\f* \v 34 A yã́i má ãnabiↄ ń ↄ̃nↄnaↄ ń yãdanɛdeↄ zĩwá, í ń gbɛ̃eↄ dɛdɛ, í ń gbɛ̃eↄ páliwa, í ń gbɛ̃eↄ gbɛ̃ ń flàalao á lousisikpɛↄ guu, í ń yá wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo. \v 35 Beewa Lua gbɛ̃́ pↄ́ wà ń dɛdɛↄ yã́ a wi á musu, sɛa za gbɛ̃maa Abɛliwa\f + \fr 23.35 \fr*\ft Daa 4.8\ft*\f* e à gɛ̀ pɛ̀ Balakia nɛ́ Zakali pↄ́ a aà dɛ̀ Lua kpɛ́ ń sa'okĩio zãnguowa.\f + \fr 23.35 \fr*\ft 2Lad 24.20-21\ft*\f* \v 36 Sĩana málɛ oɛ́, yã́ beeↄ píi a wi gbãgbɛ̃ↄ musuɛ. \p \v 37 Yelusalɛũdeↄ, Yelusalɛũdeↄ! A ãnabiↄ dɛ̀dɛ, a gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń zĩ́wáↄ pàpa ń gbɛo a ń dɛdɛ. Miↄ ye mà á kãaamazi mↄ̀ↄmↄↄ, lá ko ì a gã̀sĩa kú a nɛ́ↄlawa, ãma ili weio. \v 38 Lua a á kpɛ́ tóɛ́ kpɛ́zĩ ũɛ sa. \v 39 Málɛ oɛ́, za tia á ma e lↄo, e à omɛɛ báaade gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ mↄ́ ń Dii tↄ́o.\f + \fr 23.39 \fr*\ft Soũ 118.26\ft*\f* \c 24 \s1 Yelusalɛũ dúuzↄ̃a ń dṹnialaagↄↄ seelaↄ \r (Maa 13.1-20, Luk 21.5-24) \p \v 1 Yesu bↄ̀ Lua ua, àlɛ tá, ↄ̃ aà ìwaↄ sↄ̃̀aàzi, aa lɛsuikɛ̀ɛ̀ Lua kpɛ́ dↄawa. \v 2 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: A bee è píia? Sĩana málɛ oɛ́, wa gbɛe to dikↄ̃a weo, wa a dúuzↄ̃ɛ. \p \v 3 Gↄↄ pↄ́ Yesu zↄ̃lɛa Kùkpɛ sĩ̀sĩpↄlɛu, aà ìwaↄ mↄ̀ aà kĩ́i ńtɛ̃ɛ, aa aà là aa mɛ̀: Owɛ̃ɛ, yã́ beeↄ kɛ bↄɛ ni? Bↄ́mɛ aↄ dɛ n mↄa ń dṹnialaagↄↄo seela ũi? \v 4 Yesu wèmá à mɛ̀: À laaika, ásu to gbɛ̃e á sã́são. \v 5 Asa gbɛ̃́ↄ mↄ́ ń ma tↄ́o dasi, aa mɛ Mɛsiin ń ũ, aa gbɛ̃́ↄ sã́sã dasi. \v 6 Áli zĩ̀ bao ma ń a súuo. Ásu to sↄ̃ kɛ̃́águo. Bee a kɛɛ, ãma gↄↄ láaa pↄ́n we gĩao. \v 7 Asa bui ń buio aa fɛlɛ ń kↄ̃oɛ, màaɛ lↄ bùsu ń bùsuo. Nↄana ń tↄↄlɛ lualuaao aↄ ku guↄu dasi. \v 8 Yã́piↄ píiá nↄwãwã daalɛaɛ. \v 9 Bee gbɛa wa á kpámá wà á wɛtã, wi á dɛ, bui píi i zaágu ma yã́i.\f + \fr 24.9 \fr*\ft Mat 10.22\ft*\f* \v 10 Gbɛ̃́ dasideↄ i gbasa fu, aai bↄ kↄ̃ kpɛ, aaiↄ zakↄ̃u. \v 11 Ãnabi ɛgɛnaↄ mↄ dasi aa gbɛ̃́ↄ sã́sã dasi, \v 12 yãvãi i kↄ̃́, gbɛ̃́ dasideↄ yea Luazi i busa. \v 13 Gbɛ̃́ pↄ́ zɛa gbãa e a gↄↄ lɛ́wa, ade mɛ́ a bↄ.\f + \fr 24.13 \fr*\ft Mat 10.22\ft*\f* \v 14 Wa kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i baokpa dṹnia gupiiu seela ũ bui píiɛ, a lɛ́ i gbasa ká. \p \v 15 Tó a tɛ̃̀ gudɛna pↄ́ ãnabi Daniɛli a yã'ò\f + \fr 24.15 \fr*\ft Dan 9.27, 11.31, 12.11\ft*\f* è Lua ua, kyokɛna yã́pi da, \v 16 gↄↄ bee gbɛ̃́ pↄ́ aa ku Yudeↄ bàalɛ mipɛ sĩ̀sĩↄwa. \v 17 Gbɛ̃́ pↄ́ kú kpɛ́ musu su pila gɛ̃ kpɛ́u pↄe sɛ́io. \v 18 Gbɛ̃́ pↄ́ kpɛ bua su ɛa bɛ a ula sɛ́io. \v 19 Waiyoo nↄsindeeↄ ń nɛadeↄ gↄↄ bee. \v 20 À wabikɛ Luawa kɛ lala'oapi su kɛ buziɛ ge kã́mabogↄↄzĩo. \v 21 Asa gↄↄpi taasi aↄ zↄ̃ↄɛ. Zaa Lua dṹnia kàlɛ e gbã, a taa i kɛo, mɛ́ a kɛ lↄo.\f + \fr 24.21 \fr*\ft Dan 12.1\ft*\f* \v 22 Tó Lua i zɛò à gↄↄpi laoo, dↄ̃ gbɛ̃e a bↄo. Ãma a lào gbɛ̃́ pↄ́ à ń sɛ́ↄ yã́iɛ. \s1 Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ mↄa \r (Maa 13.21-37, Luk 17.20-37, 21.25-33) \p \v 23 Gↄↄ bee tó gbɛ̃e su òɛ́, gwa, Mɛsii ku la ge a ku le, ásu sio. \v 24 Asa Mɛsii ɛgɛnaↄ ń ãnabi ɛgɛnaↄ mↄ aa seela zↄ̃ↄↄ n dabudabuↄ kɛ, kɛ́ baa gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń sɛ́ↄ aa ń sã́sãò, tó a zɛkɛ. \v 25 Málɛ oɛ́ za káauɛ. \v 26 Tó wa òɛ́, gwa, a ku sɛ̃u, ásu gɛo. Ge tó wa òɛ́, gwa, a ku kpɛa, ásu sio. \v 27 Asa lá lou ì pílɛ à luabɛ pu za gukpɛ e bɛ'aɛ, màa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ mↄa aↄ dɛ. \v 28 Gu pↄ́ gɛ kuu, we yãamusuↄ kãaau. \p \v 29 Gↄↄ bee wɛ́tɛ̃a gbɛa gↄ̃̀ↄ, ĩatɛ̃ a siakũ, mↄvua a ikɛo, saanaↄ wolo luawa, pↄ́ pↄ́ kú luawapiↄ zã ń pɛ́kĩiwa.\f + \fr 24.29 \fr*\ft Isa 13.10, 34.4, Yoɛ 3.4\ft*\f* \v 30 Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ seela i gbasa bↄ luabɛ, bui pↄ́ kú dṹnia guuↄ i ńzĩa gbɛ̃gbɛ̃ ḿpii, aai Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ mↄa e luabɛpuanau ń gbãao ń gawi zↄ̃ↄo.\f + \fr 24.30 \fr*\ft Dan 7.13\ft*\f* \v 31 A a malaikaↄ zĩ ń kã̀ae'ↄ gbãao, aa a gbɛ̃́ pↄ́ à ń sɛ́ↄ kãaa za dṹnia gola síiↄ̃wa za luabɛ lɛ́la e a lɛ́le. \p \v 32 À yã́ pↄ́ kaadↄɛnli lɛ́ daɛ́ gwa. Tó a gↄ̃na busɛkũ̀ mɛ́ àlɛ bↄlↄbↄ, i dↄ̃ kɛ́ guantɛ̃na kãikũ̀. \v 33 Màaɛ sↄ̃, tó a yã́ beeↄ è píi, àↄ dↄ̃ kɛ́ aà mↄa kãikũ̀, a zɛ kpɛɛlɛ. \v 34 Sĩana málɛ oɛ́, gↄↄbeedeↄ gɛ̃lɛ yã́ beeↄ píi kɛsaio. \v 35 Luabɛ ń dṹniao a gɛ̃lɛ, kási ma yã́ↄ gɛ̃lɛa vĩo. \p \v 36 Gbɛ̃e a gↄↄ ge a zaa dↄ̃o, baa luabɛ malaikaↄ, baa Lua Nɛ́, sema ma Mae ado. \v 37 Lá a dɛ Nↄee gↄↄ,\f + \fr 24.37 \fr*\ft Daa 6.5-7\ft*\f* màa aↄ dɛ Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ mↄ́gↄↄ. \v 38 Gↄↄ pↄ́ í i da dṹnialao, wàlɛ pↄble, wàlɛ imi, wàlɛ nↄsɛ, wàlɛ zãkɛ e Nↄee gɛ̀ gɛ̃̀ gó'ilɛna guu. \v 39 Aai dↄ̃o, ↄ̃ í mↄ̀ ń sɛ́lɛ ḿpii.\f + \fr 24.39 \fr*\ft Daa 7.10-24\ft*\f* Màa aↄ dɛ Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ mↄ́gↄↄ lↄ. \v 40 Gↄↄ bee gↄ̃ɛ gbɛ̃ↄn plaↄ aaↄ ku bua, wa gbɛ̃do sɛ́, wa gbɛ̃do to we. \v 41 Nↄɛ gbɛ̃ↄn plaↄ aaↄ pↄ́ lↄ́ gbɛzĩ, wa gbɛ̃do sɛ́, wa gbɛ̃do to we. \v 42 Ayãmɛto à itɛ̃kɛ, asa á gↄↄ pↄ́ á Dii a mↄwà dↄ̃o. \v 43 Àↄ yã́ɛ bee ma. Tó uabele zaa pↄ́ kpã́i a mↄwà a bɛ dↄ̃̀ yãa, dↄ̃ à itɛ̃kɛ̀ɛ, a we aà a kpɛ́ gbooo. \v 44 A yã́i ápiↄ sↄ̃ àↄ ku sↄu guu, asa Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ a mↄ zaa pↄ́ á wɛ́ dↄiowaɛ. \s1 Zĩkɛn náaide laaide \r (Luk 12.41-48) \p \v 45 Démɛ zĩkɛnnáaide laaide pↄ́ aà dii a zĩkɛnaↄ naɛ̀ a ↄzĩ, aàli blɛ kpámá a gↄↄwa ũi? \v 46 Báaaden zĩkɛna pↄ́ aà dii aà lè àlɛ kɛ màa a sugↄↄ ũ. \v 47 Sĩana málɛ oɛ́, a a àizɛɛ píi naɛ̀ a ↄzĩɛ. \v 48 Ãma tó zĩkɛnapi vãi, a o a sↄ̃ guu a dii lɛ́ gɛ̃gɛ̃, \v 49 i fɛlɛ na a zĩkɛndeeↄ gbɛ̃gbɛ̃awa, iↄ ulatãble, iↄ imi ń wɛ̃dɛnaↄ, \v 50 aà dii a su gↄↄ pↄ́ aà wɛ́ dↄiowaɛ, zaa pↄ́ a dↄ̃owa, \v 51 i aà zↄ̃ɛzↄ̃ɛ, i aà baa daaa ń mↄafilideↄ. We a ↄ́ↄlↄu à ↄdi a musu. \c 25 \s1 Wɛ̃́ndia gbɛ̃ↄn kwiↄ \p \v 1 Gↄↄ bee kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i yã́ aↄ dɛ lán wɛ̃́ndia gbɛ̃ↄn kwi pↄ́ aa ń filiaↄ sɛ̀ bↄ̀ò aalɛ gɛ́ dai nↄsɛnalɛↄ yã́waɛ. \v 2 An gbɛ̃ↄn sↄoↄá laaisaideↄnɛ. An gbɛ̃ↄn sↄoↄ sↄ̃ laaideↄnɛ. \v 3 A laaisaideↄ ń filiaↄ sɛ̀ nísi kũ̀sũa saiɛ, \v 4 a laaideↄ sↄ̃ aa ń filiaↄ sɛ̀ ń nísi kũ̀sũao. \v 5 Nↄsɛna i mↄ kpaao, ↄ̃ i ń lɛ́ ḿpii, aalɛ i'o. \v 6 Wɛɛdo wà wiilɛ̀ wà mɛ̀: Nↄsɛna lɛ́ mↄ́! À fɛlɛ gɛ́ daiaàlɛ. \v 7 Ɔ̃ wɛ̃́ndiapiↄ vù ḿpii, aa ń filiaↄ kɛ̀kɛ. \v 8 Ɔ̃ a laaisaideↄ ò a laaideↄnɛ: À wá gba nísi yↄↄe, wá filia lɛ́ gaɛ. \v 9 Ɔ̃ a laaidepiↄ wèmá aa mɛ̀: A mↄ́wá ń ápiↄ píio. À gɛ́ á pↄ́ lúi a yìanaↄ kĩ́iaↄ! \v 10 Kɛ́ aa gɛ̀ lúi, ↄ̃ nↄsɛna kà. Gbɛ̃́ pↄ́ an sↄu màↄ gɛ̃̀aànↄ nↄsɛ guu, ↄ̃ wà gbatà. \v 11 Gbɛzã wɛ̃́ndia kĩnipiↄ sù, aalɛ lɛzu: Dii, Dii! Zɛwɛ̃wɛ̃ɛ! \v 12 Ɔ̃ a wèmá à mɛ̀: Sĩana málɛ oɛ́, má á dↄ̃o. \v 13 Ayãmɛto à itɛ̃kɛ, asa á a gↄↄ ge a zaa dↄ̃o. \s1 Ɔdakɛa zĩkɛnaↄnɛ \r (Luk 19.11-27) \p \v 14 Kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i dɛ lán gbɛ̃́ pↄ́ ye fɛlɛ ń táo, ↄ̃ à a zĩkɛnaↄ sìsi à a àizɛɛ nànɛ́ ń ↄzĩwaɛ. \v 15 À ↄdakɛ̀ an gbɛ̃doɛ bãni sↄo, gbɛ̃ↄn plaade bãni pla, gbɛ̃ↄn àaↄ̃de bãni do. A kpà an baadewa a gbãa lɛ́u, ↄ̃ à fɛ̀lɛ ń táo. \v 16 Bãnisↄode gɛ̀ zĩkɛ̀ ń ↄ̃apio gↄ̃̀ↄ, ↄ̃ à àikɛ̀ɛ̀ bãni sↄo. \v 17 Bãniplaade kɛ̀ màa lↄ, ↄ̃ à àikɛ̀ɛ̀ bãni pla. \v 18 Bãnidode sↄ̃ à gɛ̀ ɛyↄ̃̀ɛ, ↄ̃ à a dii ↄ̃api ùlɛu. \v 19 Gↄↄplakɛa gbɛa zĩkɛnapiↄ dii sù, ↄ̃ àlɛ a ↄ̃a yã́ gↄ̃́gↄ̃ńnↄ. \v 20 Bãnisↄode mↄ̀ ń bãni sↄo pãle pↄ́ á èo à mɛ̀: Dii, bãni sↄo pↄ́ ń kpàa gwa, à àikɛ̀ bãni sↄo lↄ. \v 21 Ɔ̃ aà dii òɛ̀: Ń kɛ̀ zĩkɛn maa náaide! Lá ń náai vĩ ń a yↄↄnao, má a zↄ̃ↄ nanɛ n ↄzĩɛ sa. Gɛ̃ ma pↄnakɛa guu. \v 22 Bãniplaade mↄ̀ lↄ à mɛ̀: Dii, bãni pla pↄ́ ń kpàa gwa, à àikɛ̀ bãni pla lↄ. \v 23 Ɔ̃ aà dii òɛ̀: Ń kɛ̀ zĩkɛn maa náaide! Lá ń náai vĩ ń a yↄↄnao, má a zↄ̃ↄ nanɛ n ↄzĩɛ sa. Gɛ̃ ma pↄnakɛa guu. \v 24 Ɔ̃ dode mↄ̀ sa à mɛ̀: Dii, má dↄ̃̀ kɛ́ gbɛ̃́ zĩ'ũn n ũ. Ni pↄkɛkɛ gu pↄ́ ni tↄ̃uoɛ, mɛ́ ni pↄ́ kãaa gu pↄ́ ni gbɛ̃uo. \v 25 Ɔ̃ vĩa ma kũ, ma gɛ ma n ↄ̃a ùlɛ ɛu. N pↄ́ kɛ́. \v 26 Ɔ̃ aà dii òɛ̀: Zĩkɛn vãi màade! Ń dↄ̃̀ kɛ́ mi pↄkɛkɛ gu pↄ́ mi tↄ̃uo, mi pↄ́ kãaa gu pↄ́ mi gbɛ̃uoo lò? \v 27 Tó n dakɛ̀ò gbɛ̃eɛ yãa, lá ma suɛ́, dↄ̃ má sì ń a ío. \v 28 À bãni dopi siwà, í kpá bãnisↄodewa. \v 29 Asa gbɛ̃́ pↄ́ pↄ́ vĩ Lua a kã́fĩɛ̀ e à fɛ̃ɛ. Gbɛ̃́ pↄ́ vĩ sↄ̃o, baa pↄ́ pↄ́ a vĩ Lua a siwàɛ.\f + \fr 25.29 \fr*\ft Mat 13.12\ft*\f* \v 30 Zĩkɛn pãɛ bee sↄ̃, à aà zu bàasi gusiau. We a ↄ́ↄlↄu à ↄdi a musu.\f + \fr 25.30 \fr*\ft Mat 8.12, 22.13\ft*\f* \s1 Yã́kpalɛ gbɛzã \p \v 31 Tó Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ mↄ̀ a gawi guu ń a malaikaↄ píi, a zↄ̃lɛ a kpalabaa gawidewa.\f + \fr 25.31 \fr*\ft Mat 16.27, 19.28\ft*\f* \v 32 Dṹnia buiↄ i kãaa aà aɛ píi, i ń kɛ̃́kↄ̃wa lá pↄdãna ì sãↄ kɛ̃kↄ̃wa ń bleↄwa. \v 33 A sãↄ kpa a ↄplaai, bleↄ ↄzɛɛi. \v 34 Bee gbɛa Kíapi a o gbɛ̃́ pↄ́ aa ku a ↄplaaiↄnɛ: Á gbɛ̃́ pↄ́ ma Mae báaadàáguↄ à mↄ kpala pↄ́ à a sↄukɛ̀ɛ́ za dṹniakalɛgↄↄ ble. \v 35 Asa kɛ́ nↄana lɛ́ ma dɛ, a blɛ kpàa. Kɛ́ imi lɛ́ ma dɛ, a í kpàa. Kɛ́ má dɛ nibↄ ũ, a ma dilɛ. \v 36 Kɛ́ má bɛ bṹu, a uladàmɛɛ. Kɛ́ málɛ gyãkɛ, a ma gwa. Kɛ́ wà ma dakpɛu, a mↄ ma gwai. \p \v 37 Gbɛ̃maaↄ i gbasa oɛ̀: Dii, bↄɛ wá è nↄana lɛ́ n dɛ wa blɛ kpàmai, ge imi lɛ́ n dɛ wa í kpàmai? \v 38 Bↄɛ wa n e nibↄ ũ wa n dilɛi, ge ń bɛ bṹu wa uladànɛi? \v 39 Bↄɛ wá è ńlɛ gyãkɛ ge wà n dakpɛu, wa gɛ n gwaii? \v 40 Kíapi i wemá: Sĩana málɛ oɛ́, gↄↄ pↄ́ á kɛ̀ ma gbɛ̃́ɛ beeↄ doɛ, baa an gbɛ̃́ pↄ́ kɛ̃́sãańzi, mámɛ á kɛ̀mɛɛ. \p \v 41 Bee gbɛa a o gbɛ̃́ pↄ́ aa ku a ↄzɛɛiↄnɛ: À gomɛɛ we luaginzideↄ! À ta tɛ́ gasai pↄ́ Lua kɛ̀kɛ Ibiisiɛ ń a ìwaↄ guu. \v 42 Asa kɛ́ nↄana ma dɛ, i blɛ kpaao. Kɛ́ imi ma dɛ, i í kpaao. \v 43 Kɛ́ má dɛ nibↄ ũ, i ma dilɛo. Kɛ́ má bɛ bṹu, i uladamɛɛo. Kɛ́ málɛ gyãkɛ ge wà ma dakpɛu, i mↄ ma gwaio. \v 44 Aai gbasa aà lá: Dii, bↄɛ wa n e ń nↄanao ge imi ge nibↄ ũ ge bṹu ge gyãe ge dakpɛuna ũ, mɛ́ wi dↄnlɛo ni? \v 45 Kía i wemá: Sĩana málɛ oɛ́, lá i kɛ gbɛ̃́ɛ beeↄ doɛo, baa an gbɛ̃́ pↄ́ kɛ̃́sãańzi, mámɛ i kɛmɛɛo. \v 46 Gbɛ̃́ beeↄ ta ĩadama láasai guuɛ, gbɛ̃maaↄ sↄ̃ àizãna guu.\f + \fr 25.46 \fr*\ft Dan 12.2\ft*\f* \c 26 \s1 Lɛkpaaĩa Yesuzi \r (Maa 14.1-2, Luk 22.1-2, Zãa 11.45-53) \p \v 1 Kɛ́ Yesu yã́ beeↄ ò píi a làa, ↄ̃ a ò a ìwaↄnɛ: \v 2 Á dↄ̃ kɛ́ gↄↄpla gbɛa wa Gɛ̃amusu\f + \fr 26.2 \fr*\ft Bↄa 12.1-11\ft*\f* dikpɛkɛ, wi Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ kpámá wà aà páliwa. \p \v 3 Bee gbɛa sa'onkiaↄ ń Yuda gbɛ̃zↄ̃ↄↄ kↄ̃ kã̀aa sa'onkia pↄ́ wì mɛ Kaaifa bɛ. \v 4 Aa lɛkpàaĩ lá aa e Yesu kṹ kpã́i, aai aà dɛ \v 5 aa mɛ̀: Wásu kɛ dikpɛ zĩ́o, kɛ́ bíla su fɛlɛ ń zↄaoo yã́i. \s1 Tulalekaa Yesu miwa \r (Maa 14.3-9, Zãa 12.1-8) \p \v 6-7 Kɛ́ Yesu kú Bɛtani, àlɛ pↄble Simↄↄ kusude bɛ, ↄ̃ nↄɛe sↄ̃̀aàzi, a tulale ↄde loona kũa. Ɔ̃ a kà Yesu miwa. \v 8 Kɛ́ aà ìwaↄ è, ↄ̃ an pↄ fɛ̀lɛ aa mɛ̀: Bↄ́n pↄ́ pãkɛa bee ũi? \v 9 Dↄ̃ yãa wà tulalepi yìa ń ↄ zↄ̃ↄo, wi a ↄ̃a kpá taasideↄwa. \v 10 Yesu dↄ̃̀má, ↄ̃ a ònɛ́: Bↄ́yãi álɛ ĩadai nↄɛpiwai? Yã́ pↄ́ a kɛ̀mɛɛ maaɛ. \v 11 Taasideↄ ìↄ kúánↄ gↄↄpiiɛ,\f + \fr 26.11 \fr*\ft Iko 15.11\ft*\f* ãma máↄ kúánↄ gↄↄpiio. \v 12 Kɛ́ à tulalepi kà ma mɛwa, a kɛ̀ ma gɛ̀ kpɛlaa yã́iɛ. \v 13 Sĩana málɛ oɛ́: Gu pↄ́ wàlɛ ma baokpau dṹnia gupiiu, waↄ yã́ pↄ́ nↄɛpi kɛ̀ o aà dↄngu yã́iɛ. \s1 Yudasi bↄa Yesu kpɛ \r (Maa 14.10-11, Luk 22.3-6) \p \v 14 Bee gbɛa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ do pↄ́ wì mɛ Yudasi Isaliↄti gɛ̀ sa'onkiaↄ kĩ́i \v 15 à mɛ̀: Tó ma Yesu kpàwá, bↄ́ á we kpaai? Ɔ̃ aa ã́nusu ↄwatɛ̃ baakwi\f + \fr 26.15 \fr*\ft Bↄa 21.32\ft*\f* nào aa kpàwà. \v 16 Za gↄↄ bee ↄ̃ àlɛ zɛwɛɛlɛ à aà kpámá. \s1 Gɛ̃amusu blɛblea \r (Maa 14.12-31, Luk 22.7-23, Zãa 13.21-38, 1Kln 11.23-25) \p \v 17 Kàaso dikpɛgↄↄ sɛ̃́ia zĩ́ Yesu ìwaↄ mↄ̀ aà là aa mɛ̀: Má ń ye wà Gɛ̃amusu blɛble sↄukɛunɛi? \v 18 A wèmá à mɛ̀: À gɛ́ wɛ̃́lɛdau gbɛ̃e kĩ́i, í oɛ̀ Mɛtulu mɛ̀ a gↄↄ kà kãi. Aà bɛ á Gɛ̃amusu blɛ bleu ń a ìwaↄ. \v 19 Yesu ìwaↄ kɛ̀ lá a dànɛ́wa, aa Gɛ̃amusu blɛble sↄukɛ̀. \v 20 Kɛ́ oosi kɛ̀, Yesu zↄ̃̀lɛ táabũnui ń a gbɛ̃ↄn kuɛplapiↄ. \v 21 Gↄↄ pↄ́ aalɛ pↄble à mɛ̀: Sĩana málɛ oɛ́, á gbɛ̃do a ma kpámá. \v 22 An pↄ yà maamaa, an baade fɛ̀lɛ lɛ́ aà la dodo: Asa mámɛo yó, Dii? \v 23 Yesu wèmá à mɛ̀: Gbɛ̃́ pↄ́ wálɛ ↄkãaa ta doũ mɛ́ a ma kpámá.\f + \fr 26.23 \fr*\ft Soũ 41.10\ft*\f* \v 24 Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ a ã́nuato lá wà a yã'ò taalauwa,\f + \fr 26.24 \fr*\ft Soũ 22.1-19, Isa 53.1-12\ft*\f* ãma waiyoo gbɛ̃́ pↄ́ a aà kpámápi. A maa wà aà ì yãao. \v 25 Ɔ̃ Yudasi pↄ́ a aà kpámápi mɛ̀: Asa mámɛo yó, Mɛtulu? Yesu òɛ̀: Ɔ̃mɛ dↄ n lɛ́u we. \p \v 26 Gↄↄ pↄ́ aalɛ pↄble, Yesu kàa sɛ̀ à báaadàu, ↄ̃ a ɛ̀'ɛ a kpà a ìwaↄwa à mɛ̀: À si só. Kɛ́ beeá ma mɛɛ. \v 27 Ɔ̃ à imibↄ sɛ̀ lↄ. À sáaukpà, ↄ̃ a kpàmá à mɛ̀: À mi ápii. \v 28 Kɛ́ beeá ma auɛ. A dɛ Lua bàa kua ń gbɛ̃́ dasiↄ au\f + \fr 26.28 \fr*\ft Bↄa 24.8, Zel 31.31-34\ft*\f* pↄ́ a bↄlɛa an duunakɛ̃ama yã́i ũɛ. \v 29 Málɛ oɛ́, za gbã má vɛ̃ɛbɛ'i mi lↄo. Sema tó kpala pↄ́ bↄ̀ ma Mae kĩ́i bↄ̀ gupuau, ↄ̃ má a dafu miánↄ. \v 30 Kɛ́ aa lɛsì, ↄ̃ aa bↄ̀lɛ gɛ̀ Kùkpɛ sĩ̀sĩpↄlɛu. \p \v 31 Bee gbɛa Yesu ònɛ́: Ápii á ma to we gwãasĩnaa, asa a kɛ̃a láu wà mɛ̀, Lua a pↄdãna lɛ́, aà kpàsa pↄ́ↄ i fãaa.\f + \fr 26.31 \fr*\ft Zkl 13.7\ft*\f* \v 32 Ma vua gbɛa má dↄaaɛ́ Galile. \v 33 Ɔ̃ Piɛɛ òɛ̀: Baa tó ma gbɛ̃́ↄ n to we ḿpii, má n to we bauo. \v 34 Yesu òɛ̀: Sĩana málɛ onɛ, gwãasĩnaa e ko àↄ gɛ́ lɛzui, ńyↄ̃ lelekpamazi gɛ̃n àaↄ̃. \v 35 Piɛɛ òɛ̀: Baa tó má su gannↄ, má lelekpanzi bauo. Ɔ̃ aà ìwaↄ ò màa sↄ̃ ḿpii. \s1 Yesu wabikɛa Gɛsɛmani \r (Maa 14.32-42, Luk 22.39-46) \p \v 36 Bee gbɛa Yesu ń a ìwaↄ kà gu pↄ́ wì mɛ Gɛsɛmani, ↄ̃ a ònɛ́: À zↄ̃lɛ la e mà gɛ wabikɛ le. \v 37 À Piɛɛ ń Zebedee nɛ́ gbɛ̃ↄn plaↄ sɛ̀ gɛ̀ńnↄ. Aà pↄ siakũ̀, tòlobi zùaàgu. \v 38 Ɔ̃ a ònɛ́: Pↄsia ma kũ gbãa e ma ka gaa. À zɛ la, í itɛ̃kɛmanↄ. \v 39 Ɔ̃ à gɛ̀ aɛ yↄↄ, à wùlɛ a gbɛɛu à wabikɛ̀ à mɛ̀: Baa, tó a zɛkɛ, to taasi kɛɛonaɛ bee dↄmazi. Ãma i kɛ lá má yeiwa no, sema lá ń yeiwa. \v 40 Ɔ̃ à ɛ̀a sù a ìwaↄ lè, aalɛ i'o. Ɔ̃ a ò Piɛɛɛ: Màa yã̀? I fↄ̃ itɛ̃kɛ̀manↄ baa yↄↄoa? \v 41 À itɛ̃kɛ àↄ wabikɛ, kɛ́ ásu fu yↄ̃awao yã́i. Á nisĩna yei, ãma á mɛ mɛ́ busɛ. \v 42 Aà kɛ̃amá gɛ̃n plaade, à wabikɛ̀ à mɛ̀: Baa, tó taasi kɛɛona í a dↄmazi a imisaio, to n pↄeã kɛ. \v 43 Kɛ́ à ɛ̀a sù ń lé, a è aalɛ i'o lↄ, asa an wɛ́ gbiakũ̀ɛ. \v 44 Ɔ̃ à ń tó we lↄ, à gɛ̀ wabikɛ̀ a gɛ̃n àaↄ̃de, à yã́ doũpi ò lↄ. \v 45 Ɔ̃ à ɛ̀a sù a ìwaↄwa a ònɛ́: Àlɛ i'o álɛ kã́mabo e tiaa? À gwa! Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ kpaa duunkɛnaↄwa gↄↄ kà. \v 46 À fɛlɛ wà tá. Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ ma kpámá lɛ́ mↄ́. \s1 Yesu kũa \r (Maa 14.43-50, Luk 22.47-53, Zãa 18.3-12) \p \v 47 Gↄↄ pↄ́ àlɛ yã́pi o, ↄ̃ aà ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ do Yudasi kà ń bíla pↄ́ aa bↄ̀ sa'onkiaↄ ń Yuda gbɛ̃zↄ̃ↄↄ kĩ́iↄ. Aa fɛ̃ndaↄ kṹkũa ń goↄ. \v 48 Bↄnkpɛdepi sↄ̃ à seela ònɛ́ à mɛ̀: Gbɛ̃́ pↄ́ ma su lɛpɛ̀wà, aàpin we. À aà kṹ. \v 49 Ɔ̃ à táa'ò Yesuwa gↄ̃̀ↄ à mɛ̀: Fↄ Mɛtulu. Ɔ̃ à lɛpɛ̀wà. \v 50 Yesu òɛ̀: Ma gbɛ̃́, ǹ n kɛa kɛ! Ɔ̃ wà mↄ̀ ↄpɛ̀lɛ Yesuwa, wà aà kũ̀. \v 51 Ɔ̃ Yesu ìwaↄ do a fɛ̃nda wò, à sa'onkia zĩkɛna lɛ̀ò à aà swã́ gò. \v 52 Ɔ̃ Yesu òɛ̀: Ǹ n fɛ̃nda pɛ a gbɛu. Asa gbɛ̃́ pↄ́ zɛ̀ ń fɛ̃ndao, fɛ̃nda mɛ́ a aà dɛ. \v 53 Tó má ye ma Mae malaika zĩgↄ̃ↄ gbaɛmɛɛ gↄ̃̀ↄ dɛ gãli kuɛplaↄla, ń dↄ̃ má fua a wabikɛwà yã̀? \v 54 Tó má kɛ̀ màa sↄ̃, kpelewa yã́ pↄ́ kɛ̃a Luayãtaalau wà mɛ̀ a kɛ a kɛi? \v 55 Ɔ̃ Yesu ò bílaɛ: Kpã́i wɛliwɛn ma ũ, ↄ̃ a mↄ ma kṹi ń fɛ̃ndaↄ ń goↄa? Gↄↄpii miↄ zↄ̃lɛ Lua ua màↄ yãdanɛ́, i ma kũo. \v 56 Ãma yã́pi kɛ̀ píi, kɛ́ yã́ pↄ́ ãnabiↄ ò kɛ yã́iɛ. Ɔ̃ aà ìwaↄ aà tò we ḿpii, aa bàasi. \s1 Yuda gbãadeↄ yã́kpalɛkɛa ń Yesuo \r (Maa 14.53-65, Luk 22.54-55,63-71, Zãa 18.13-14,19-24) \p \v 57 Gbɛ̃́ pↄ́ aa Yesu kũ̀ↄ gɛ̀aànↄ sa'onkia Kaaifa bɛ. Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ kãaaa we. \v 58 Piɛɛ tɛ Yesu kpɛ kãaa e sa'onkiapi bɛ. À gɛ̃̀ ua à zↄ̃̀lɛ ń dↄaiↄ, kɛ́ à yã́pi midɛa e. \v 59 Sa'onkiaↄ ń Yuda gbãadeↄ píi lɛ́ yã́ wɛɛlɛ dↄ Yesuwa aa e wà aà dɛ. \v 60 Baa kɛ́ gbɛ̃́ↄ mↄ̀ yãdↄ̀dↄwà dasi, i kɛo. Gbɛzã gbɛ̃ↄn plaeↄ mↄ̀ \v 61 aa mɛ̀: Dee mɛ̀ á fↄ̃ Lua kpɛ́ wí, í ɛa dↄ gↄↄ àaↄ̃ɛ sɛ́! \v 62 Ɔ̃ sa'onkia fɛ̀lɛ zɛ̀ a ò Yesuɛ: Yã́ pↄ́ wàlɛ dↄdↄmapi dɛa ni? Ńyↄ̃ yãe zã́sioa? \v 63 Kɛ́ Yesu nílɛ kpɛ̃́, ↄ̃ sa'onkiapi òɛ̀: Ma nanɛ Lua bɛ̃́ɛi, owɛ̃ɛ tó Lua Nɛ́ pↄ́ wì mɛ Mɛsiin n ũ. \v 64 Yesu wèwà à mɛ̀: Ɔ̃mɛ dↄ n lɛ́u we. Mapi sↄ̃ málɛ oɛ́, za gbã á Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ e zↄ̃lɛa Gbãapiide ↄplaai,\f + \fr 26.64 \fr*\ft Soũ 110.1\ft*\f* mɛ́ á aà e, àlɛ mↄ́ luabɛpuanau.\f + \fr 26.64 \fr*\ft Dan 7.13\ft*\f* \v 65 Ɔ̃ sa'onkiapi a pↄkasaↄ gà a kɛ̃̀ à mɛ̀: A dↄ́ɛ ń Luao! Wá bàa ũma n seeladeↄ lↄi? Á mà lá à dↄ̀ɛ ń Luao wea? \v 66 Á è kpelewai? Ɔ̃ aa wèwà aa mɛ̀: Aà tàae kà wà aà dɛ.\f + \fr 26.66 \fr*\ft Lev 24.16\ft*\f* \v 67 Ɔ̃ wà lɛ́'ikà aà oawa\f + \fr 26.67 \fr*\ft Isa 50.6\ft*\f* wà aà lɛ̀ ń ↄkũo. Gbɛ̃eↄ aà sãnkɛ̀kɛ \v 68 aa mɛ̀: Mɛsii, ãnabikɛkɛ ǹ gbɛ̃́ pↄ́ n lɛ owɛ̃ɛ. \s1 Piɛɛ lelekpaa Yesuzi \r (Maa 14.66-72, Luk 22.56-62, Zãa 18.15-18,25-27) \p \v 69 Piɛɛ zↄ̃lɛa ua, ↄ̃ nↄɛ zĩkɛnae mↄ òɛ̀: Mpi sↄ̃ iↄ sãnu ń Galile gbɛ̃́ Yesupioɛ. \v 70 Ɔ̃ à lelekpà gbɛ̃́pii wáa à mɛ̀: Má dↄ̃ yã́ pↄ́ ńlɛ oo. \v 71 Kɛ́ à gɛ̃̀ gↄ̃u, nↄɛ pãle aà è, ↄ̃ a ò gbɛ̃́ pↄ́ kú weↄnɛ: Gbɛ̃́ɛ bee sãnu ń Yesu Nazalɛtioɛ. \v 72 Piɛɛ ɛ̀a lelekpà à mɛ̀: Má sì ń Luao má gbɛ̃́pi dↄ̃o. \v 73 Kɛ́ à kɛ̀ sàa yↄↄ, gbɛ̃́ pↄ́ zɛa weↄ sↄ̃̀ Piɛɛzi aa mɛ̀: Sĩanaɛ, an gbɛ̃don n ũ, asa wá n dↄ̃ n yã'oawaɛ. \v 74 Ɔ̃ à fɛ̀lɛ azĩa kà à mɛ̀: Ń Luao má gbɛ̃́pi dↄ̃o. Wegↄ̃ↄ ↄ̃ ko lɛzù. \v 75 Ɔ̃ yã́ pↄ́ Yesu ò dↄ̀aàgu kɛ́ à mɛ̀, e ko àↄ gɛ́ lɛzui a lelekpaazi gɛ̃n àaↄ̃. Ɔ̃ Piɛɛpi bↄ̀ bàasi, à ↄ́ↄlↄ̀ à kɛ̀ wɛ̃na. \c 27 \s1 Yudasi gaa \r (Zĩn 1.18-19) \p \v 1 Kɛ́ gu dↄ̀ kↄↄkↄↄ, sa'onkiaↄ ń Yuda gbɛ̃zↄ̃ↄↄ píi lɛkpàaĩ Yesuzi, kɛ́ aa e wà aà dɛ. \v 2 Aa aà yè, ↄ̃ aa gɛ̀ aà kpà bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄ Pilatiwa. \p \v 3 Kɛ́ Yudasi pↄ́ aà kpàmá è yã́ zↄ̃̀lɛwa, à gↄ̃̀ déndↄ̃mɛɛ guu, ↄ̃ à gɛ̀ ã́nusu ↄwatɛ̃ baakwipi sↄaai sa'onkiaↄnɛ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ. \v 4 A ònɛ́: Ma duunakɛ̀, ma tàaesaide kpà gai. Ɔ̃ aa òɛ̀: Wá bàa ũmai? N yã́ɛ. \v 5 Ɔ̃ Yudasi ↄ̃api zù Lua kpɛ́u, ↄ̃ à tà à gɛ̀ azĩa lòo. \v 6 Ɔ̃ sa'onkiaↄ ↄ̃api sɛ̀lɛ aa mɛ̀: Ɔ̃api kaa Lua kpɛ́ kpagolo guu zɛvĩo, asa gbɛ̃dɛ'ↄ̃aɛ. \v 7 Kɛ́ aa lɛkpàaĩ, ↄ̃ aa oobona gĩtↄkĩi lù ń ↄ̃apio nibↄↄ vĩkĩi ũ. \v 8 Ayãmɛto e ń a gbão wì mɛ tↄↄlɛpiɛ Gbɛ̃dɛna tↄↄlɛ. \v 9 Ɔ̃ yã́ pↄ́ ãnabi Zelemii ò kɛ̀, à mɛ̀: Wà ã́nusu ↄwatɛ̃ baakwipi sɛ̀lɛ, ↄ̃a pↄ́ Isailiↄ zɛ̀ò aa kpà aà yã́ musupi, \v 10 ↄ̃ wà oobona gĩtↄkĩi lùò lá Dii òmɛɛwa.\f + \fr 27.10 \fr*\ft Zkl 11.12-13\ft*\f* \s1 Pilati yã́kpalɛkɛa ń Yesuo \r (Maa 15.1-20, Luk 23.1-25, Zãa 18.28-19.16) \p \v 11 Yesu zɛa bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄ aɛ. Ɔ̃ gbɛ̃zↄ̃ↄpi aà là à mɛ̀: Yudaↄ kían n ũa? Yesu wèwà à mɛ̀: Ɔ̃mɛ dↄ n lɛ́u we. \v 12 Gↄↄ pↄ́ sa'onkiaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ lɛ́ yãdↄdↄwà, i yãe zã́simáo. \v 13 Ɔ̃ Pilati òɛ̀: Ńlɛ yã́ dasi pↄ́ wàlɛ dↄdↄma mao lé? \v 14 Kɛ́ Yesu i yãe o yã́piↄ kee musuo, à bↄ̀ bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄpi saɛ maamaaɛ. \p \v 15 Gɛ̃amusu dikpɛ zĩ́ píi, bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄpi ì dakpɛunaↄ do pↄ́ bíla yei gbaɛnɛ́ɛ. \v 16 Gↄↄ bee sↄ̃ dakpɛuna tↄdee ku we, wì mɛ Balaba. \v 17 Kɛ́ bíla kã̀aa, ↄ̃ Pilati ń lá à mɛ̀: Dé á ye mà kɛ̃́ɛ́i? Balaba yã̀, ge Yesu pↄ́ wì mɛ Mɛsiiɛ? \v 18 Asa a dↄ̃ kɛ́ wɛdↄa Yesuɛ yã́i ↄ̃ wà aà kpàiwa. \p \v 19 Gↄↄ pↄ́ Pilati zↄ̃lɛa gĩ́naa, aà na gbɛ̃́ zĩ̀wà à mɛ̀: Ńsu yãe kɛ gbɛ̃maapiɛo, asa nana pↄ́ má ò aà yã́ musu gĩa gwã́ ma kũ gbãa maamaaɛ. \p \v 20 Sa'onkiaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ nàɛ bílawa aa Balaba gbɛa, wi Yesu dɛ. \v 21 Ayãmɛto kɛ́ bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄpi ń lá, gbɛ̃ↄn plapiↄ guu dé aa ye à kɛ̃́nɛ́i, ↄ̃ aa mɛ̀ Balabaɛ. \v 22 Ɔ̃ Pilati ń lá à mɛ̀: Kpelewa má kɛ ń Yesu pↄ́ wì mɛ Mɛsiioi? Gbɛ̃́pii mɛ̀: Ǹ aà páliwa. \v 23 Ɔ̃ à ń lá à mɛ̀: Vãi kpele a kɛ̀i? Ɔ̃ an wiilɛa kã̀fĩ aa mɛ̀: Ǹ aà páliwa. \v 24 Kɛ́ Pilati è á fↄ̃ yãe kɛo, mɛ́ zↄa lɛ́ kã́fĩ, ↄ̃ à idã̀ à ↄpì bíla wáa à mɛ̀: Ma ↄbↄ̀lɛ gbɛ̃́pi gaa yã́u.\f + \fr 27.24 \fr*\ft Iko 21.6-7\ft*\f* Á yã́ɛ. \v 25 Ɔ̃ gbɛ̃́piↄ mɛ̀: Aà dɛa yã́ wí wá musu ń wá nɛ́ↄ. \v 26 Ɔ̃ à Balaba kɛ̃̀nɛ́ à mɛ̀ wà Yesu gbɛ̃ ń flàalao, wi aà páliwa. \p \v 27 Bee gbɛa Pilati sosaↄ gɛ̃̀ ń Yesuo bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄpi bɛ, ↄ̃ an gãli píi lìaaàzi. \v 28 Aa aà pↄ́ↄ wòlowà, aa gomusu tɛ̃a dàɛ̀. \v 29 Aa lɛ̀ fùa tã̀ wa kpàɛ̀, aa fee nàɛ̀ a ↄplaau gopana ũ. Ɔ̃ aalɛ kúlɛkulɛɛ̀, aalɛ aà kɛ pↄ́ↄpↄↄ aalɛ mɛ: Fↄ, Yudaↄ kía! \v 30 Aa lɛ́'ikàwà, aa feepi sɛ̀ aa aà lɛ̀ò a miwa. \v 31 Kɛ́ aa aà kɛ̀ pↄ́ↄpↄↄ aa làa, aa gomusupi bↄ̀aàla aa aà pↄkasaↄ dàɛ̀, ↄ̃ aalɛ gɛ́ aà páiliwa. \s1 Yesu gaa \r (Maa 15.21-41, Luk 23.26-49, Zãa 19.17-30) \p \v 32 Kɛ́ aa bↄ̀lɛ lɛ́ gɛ́, aa kpàaũ ń Silɛni gbɛ̃́ pↄ́ wì mɛ Simↄↄo. Aa teasidàɛ̀, ↄ̃ à Yesu lipãakↄ̃a sɛ̀. \v 33 Kɛ́ aa kà gu pↄ́ wì mɛ Gↄgↄta, (bee mɛ̀ mitↄↄnagu), \v 34 ↄ̃ aa vɛ̃ɛ yãalɛa ń ɛsɛo dↄ̀ɛ̀ aà mi.\f + \fr 27.34 \fr*\ft Soũ 69.22\ft*\f* Kɛ́ a ìɛ, ↄ̃ à gì mii. \v 35 Kɛ́ aa aà pàliwa, ↄ̃ aa tɛ́lɛpà aà pↄkasaↄ kpaalɛa yã́ musu.\f + \fr 27.35 \fr*\ft Soũ 22.19\ft*\f* \v 36 Ɔ̃ aa zↄ̃̀lɛ lɛ́ aà dↄ̃́a we. \v 37 Wà aà tàae pↄ́ wa è kɛ̃̀ wa nà aà mia wà mɛ̀: \pc Gbɛ̃́ɛ beeá Yesu Yudaↄ kíaɛ. \m \v 38 Ɔ̃ wà kpã́iwɛliwɛↄ pàliwa Yesupi saɛ gbɛ̃ↄn pla, ado ↄplaai, ado ↄzɛɛi. \v 39 Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ gɛ̃ weↄ lɛ́ ń midɛ, aalɛ aà sↄ̃sↄ̃\f + \fr 27.39 \fr*\ft Soũ 22.7, 109.25\ft*\f* \v 40 aalɛ mɛ: N mɛ̀ ńyↄ̃ Lua kpɛ́ wí, ní ɛa dↄ gↄↄ àaↄ̃ nolo?\f + \fr 27.40 \fr*\ft Mat 26.61\ft*\f* Tó Lua Nɛ́n n ũ, ǹ nzĩa suaba, pila líwa. \v 41 Màa sa'onkiaↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ lɛ́ aà kɛ pↄ́ↄpↄↄ lↄ aa mɛ̀: \v 42 À gbɛ̃pãleↄ suabà mɛ́ a fↄ̃ à azĩa suabaoa? Isailiↄ kía nolo? Aà pila líwa sa, wí aà náaikɛ. \v 43 A Lua náai vĩ. Tó Lua yeaàziɛ, aà aà bↄ sa,\f + \fr 27.43 \fr*\ft Soũ 22.9\ft*\f* asa à mɛ̀ Lua Nɛ́n a ũ. \v 44 Baa kpã́i pↄ́ wà ń páliwa sãnuↄ lɛ́ aà sↄ̃sↄ̃ màa lↄɛ. \p \v 45 Gusia kũ̀ bùsupi gupiiu za ĩatɛ̃ minanguo e aua gɛ̀ pìlaò.\f + \fr 27.45 \fr*\ft Amↄ 8.9\ft*\f* \v 46 Ĩatɛ̃'auapilaa ↄ̃ Yesu wii gbãa lɛ̀ à mɛ̀: Ɛli, Ɛli, lɛma sabatani! Bee mɛ̀ ma Lua, ma Lua, àkɛa n ma to wei?\f + \fr 27.46 \fr*\ft Soũ 22.1\ft*\f* \v 47 Kɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ zɛa weeↄ yã́pi mà aa mɛ̀: Àlɛ Ɛlia sisiɛ. \v 48 Wegↄ̃ↄ an gbɛ̃do bàalɛ̀ gɛ̀ sao sɛ kpàlɛ vɛ̃ɛ kũ̀mau, a pɛ̀ feea, ↄ̃ a dↄ̀ Yesuɛ aà mi.\f + \fr 27.48 \fr*\ft Soũ 69.22\ft*\f* \v 49 Ɔ̃ gbɛ̃́ kĩniↄ mɛ̀: Zɛ gĩa wà gwa tó Ɛlia a mↄ aà suabai. \v 50 Yesu ɛ̀a wii gbãa lɛ̀ lↄ, ↄ̃ à tà. \p \v 51 Ɔ̃ Lua kpɛ́ zwãa\f + \fr 27.51 \fr*\ft Bↄa 26.31-33\ft*\f* pↄ́ daa luakukĩi aɛ pàa pla za musu e zĩ́lɛ. Tↄↄlɛ lùalua, gbɛↄ pàapaa, \v 52 miaↄ wɛ̃̀wɛ̃, ↄ̃ Lua gbɛ̃́ↄ vù dasi aa bↄ̀ gau. \v 53 Yesu vua gbɛa aa bↄ̀lɛ miau aa gɛ̃̀ Lua wɛ̃́lɛ pↄ́ a kua adoau, gbɛ̃́ↄ ń é dasi. \v 54 Kɛ́ sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ ń a gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ Yesu dↄ̃́aↄ tↄↄlɛ lualuaapi è n yã́ pↄ́ kɛ̀ↄ píi, iwãa kà ń pↄa maamaa aa mɛ̀: Gↄ̃ɛpiá Lua Nɛ́ɛ sĩana. \v 55 Nↄɛↄ ku we dasi, aalɛ gugwa kãaa. Aa tɛ Yesuzi za Galileɛ, aaìↄ blɛkɛɛ̀. \v 56 Maliama Madelɛni kú ń guu ń Zaaki ń Yosɛfuo da Maliamao n Zebedee nɛ́ↄ dao. \s1 Yesu vĩa \r (Maa 15.42-47, Luk 23.50-56, Zãa 19.38-42) \p \v 57 Kɛ́ oosi kɛ̀, Alimate gbɛ̃́ ↄde pↄ́ wì mɛ Yosɛfu mↄ̀. Yesu ìwaɛ lↄ. \v 58 À gɛ̀ Yesu gɛ wabikɛ̀ Pilatiwa, ↄ̃ Pilati mɛ̀ wà kpawà. \v 59 Kɛ́ Yosɛfu gɛpi sɛ̀, à bàabaa dafu fĩ̀wà \v 60 à aà dà azĩa gbɛ̀'ɛ pↄ́ wa sↄ̀ mia ũ guu. Ɔ̃ à gbɛ̀ gbɛ̃̀nɛ gbeembo tà ɛpilɛ à tà. \v 61 Maliama Madelɛni ń Maliama pãlepio zↄ̃lɛa we, an aɛ dↄa miawa. \p \v 62 Kɛ́ gↄↄ lìlɛ, kã́mabogↄↄzĩ kà, ↄ̃ sa'onkiaↄ ń Falisiↄ gɛ̀ Pilati kĩ́i sãnu \v 63 aa mɛ̀: Yã́ pↄ́ gbɛ̃sãsãnapi ò a bɛ̃́ɛ zĩ́ dↄwágu, à mɛ̀ gↄↄ àaↄ̃de zĩ́ á vuɛ.\f + \fr 27.63 \fr*\ft Mat 16.21, 17.23, 20.19\ft*\f* \v 64 O wàↄ miapi dↄ̃́a e a gↄↄ àaↄ̃dezĩ. Tó màa no, aà ìwaↄ mↄ wà aà gɛ sɛ kpã́iɛ, aai o gbɛ̃́ↄnɛ à bↄ̀ gauɛ. Ɛɛ gbɛzã bee aↄ dɛ a sɛ̃́iala. \v 65 Ɔ̃ Pilati ònɛ́: À sosaↄ sí, í gɛ́ mia dↄ̃́a lá á fↄ̃́wa. \v 66 Ɔ̃ aa gɛ̀ seelakɛ̀ miagbɛtaɛwa, aa sosaↄ tò we aaↄ dↄ̃́a. \c 28 \s1 Yesu bↄa gau \r (Maa 16.1-8, Luk 24.1-12, Zãa 20.1-10) \p \v 1 Kã́mabogↄↄ gbɛa, ãsↄ̃anɛnzĩ kↄↄkↄↄ Maliama Madelɛni ń Maliama pãlepio gɛ̀ mia gwai. \v 2 Ɔ̃ tↄↄlɛ lùalua gbã́ugbãu, asa Dii malaikae bↄ̀ musu à mↄ̀ gbɛpi gbeembò a gò mialɛɛ, ↄ̃ à zↄ̃̀lɛwà. \v 3 Aà oa dɛ lán loupilɛawa mɛ́ aà ula dɛ púntaitai. \v 4 Vĩa gudↄ̃anaↄ kũ̀, aalɛ lualua, ↄ̃ aa gↄ̃̀ sã́ii. \v 5 Ɔ̃ malaikapi ò nↄɛpiↄnɛ: Ásu to vĩa á kũo. Má dↄ̃ kɛ́ Yesu pↄ́ wa pàliwa ↄ̃ álɛ wɛɛlɛ. \v 6 A ku lao, à vù lá a òwa. À mↄ gu pↄ́ wà aà wùlɛu gwa, \v 7 í gɛ o aà ìwaↄnɛ kpakpa à bↄ̀ gau. A dↄaanɛ́ Galile, we an wɛ́ a siukↄ̃lɛ. Má òɛ́n we. \p \v 8 Ɔ̃ aa gò mia kĩ́i kpakpa ń vĩao, ãma an pↄ na zↄ̃ↄ. Aa bàalɛ̀ lɛ́ gɛ́ a baokpai aà ìwaↄnɛ. \v 9 Ɔ̃ Yesu dàńlɛ gↄ̃̀ↄ, à fↄkpàmá. Kɛ́ aa sↄ̃̀aàzi, aa kùlɛɛ̀, ↄ̃ aa ↄnà aà gbakpɛawa. \v 10 Ɔ̃ Yesu ònɛ́: Ásu to vĩa á kũo. À gɛ o ma gbɛ̃́ↄnɛ aa ta Galile. Wekĩi wá wɛsiukↄ̃lɛ. \p \v 11 Nↄɛↄ kpɛ ↄ̃ sosa gudↄ̃anaeↄ gɛ̃̀ wɛ̃́lɛ guu, aa yã́ pↄ́ kɛ̀ↄ ò sa'onkiaↄnɛ píi. \v 12 Ɔ̃ sa'onkiapiↄ gbɛ̃zↄ̃ↄↄ sìsi aa lɛkpàaĩ, ↄ̃ aa ↄ zↄ̃ↄ kpà sosapiↄwa gusaɛ \v 13 aa mɛ̀: À o aà ìwaↄ mɛ́ mↄ̀ gwãasĩna, aa aà gɛ sɛ̀ kpã́i gↄↄ pↄ́ álɛ i'o. \v 14 Tó bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄ sù yã́pi mà, wá awakpaɛ̀, í bↄ yãkeleu. \v 15 Sosaↄ ↄ̃api sì, ↄ̃ aa kɛ̀ lá wa dànɛ́wa. Ɔ̃ yã́pi gↄ̃̀ Yudaↄnɛ yãa ũ e ń a gbão. \s1 Yesu zĩnaa a ìwaↄnɛ ń ↄzĩ \r (Maa 16.9-20, Luk 24.36-53, Zãa 20.11-23, Zĩn 1.6-8) \p \v 16 Yesu ìwa gbɛ̃ↄn kuɛdoↄ tà Galile, sĩ̀sĩ pↄ́ à a yãnukɛ̀nɛ́ yãa musu.\f + \fr 28.16 \fr*\ft Mat 26.32\ft*\f* \v 17 Kɛ́ aa aà è, aa kùlɛɛ̀, ãma an gbɛ̃eↄ lɛ́ seakɛɛ. \v 18 Ɔ̃ Yesu sↄ̃̀ńzi à yã'ònɛ́ à mɛ̀: Lua musu ń dṹniao iko píi kpàa.\f + \fr 28.18 \fr*\ft Dan 7.14\ft*\f* \v 19 Ayãmɛto à gɛ bui píi kɛ ma ìwaↄ ũ, í ń da'ilɛkɛ ń Mae Lua tↄ́o ń aà Nɛ́ tↄ́o ń aà Nisĩna tↄ́o, \v 20 í yã́ pↄ́ má dìlɛɛ́ↄ danɛ́ aaↄ kũa píi. À ma, máↄ kúánↄ gↄↄpiiɛ e dṹnia gɛ láaò.