\id EST Esther in Boko, Ross Jones 2/08 \ide UTF-8 \h Ɛsitɛɛ \toc1 Ɛsitɛɛ \toc2 Ɛsitɛɛ \toc3 Ɛsi \mt1 ƐSITƐƐ \imt1 Yã́ pↄ́ kú láɛ bee guuↄ \ip Láɛ bee yã́ pↄ́ wa sɛ̀ ń Yuda buiↄ wa dìlɛ wà ń midɛ yã́ bↄↄlɛkɛ̀wɛ̃ɛ, ↄ̃ Lua ń bↄ́. Yã́pi kɛ̀ gↄↄ pↄ́ Pɛɛsiↄ lɛ́ ikokɛ sɛa za India bùsuu e à gɛ̀ pɛ̀ò Egipiwaɛ. Yuda bui kↄ̃na pↄ́ wà ń kũkũ wà tàńnↄ Babiloniↄ, an gbɛ̃eↄ i su ń bùsuuo e à gɛ̀ pɛ̀ò gↄↄ pↄ́ Babiloni kpala mìdɛ e wàↄ gɛ́ Yesu Kilisi ii wɛ̃̀ 539. Yudapiↄ lí we bui pↄ́ aa kú ń guuↄ nàmáo, asa an yã́ↄ adoaɛ, aaìↄ zĩkɛ ń ikoyã ń ń fɛlɛkaayãↄwaɛ. Lápi ĩ́i pↄ́ kí Aasuelu gbãade sɛ̃́ia Amani sɛ̀ ǹ Yuda gbãadeↄ do Maadoseo yã́ bↄↄlɛkɛ̀. Ɛsitɛɛá Maadose nɛ́ɛ, ↄ̃ Maadose lɛdàwà e à gↄ̃̀ Pɛɛsi kía nↄ ũ, ↄ̃ a zɛ'è à kpà vãi pↄ́ a a bui Yudaↄ leɛ. Bee lɛ́ ↄlↄwɛ̃ɛ yã́ pↄ́ wa sɛ̀ ń Yudaↄ píi ì lɛ́lɛ pãɛ. Gↄↄ pↄ́ wa dìlɛ wà Yudaↄ dɛdɛwà gↄ̃̀ zĩblea an ibɛɛpiↄwa gↄↄ ũ, ↄ̃ gↄↄpi gↄ̃̀ Yudaↄ dikpɛgↄↄ ũ e ń a gbão, aaì dikpɛpi kɛ e Paki àↄ gɛ́ káiɛ. Yã́ pↄ́ wa dàu wa sìu Ɛsitɛɛ láu lɛ́ dikpɛpi bↄkĩi ↄlↄwɛ̃ɛɛ. Yudaↄ zɛ̀ wà gì ń ńzĩao, asa kua bùsu pãleu wà gìńziɛ. Wi Lua tↄ́ sí láɛ bee guuo, ãma Lua i a gbɛ̃́ↄ to weo, à ń suabà Ɛsitɛɛ sabai. \c 1 \s1 Kí Aasuelu a na Vasiti bↄa kpalau \p \v 1 Kí Aasuelu\f + \fr 1.1 \fr*\ft Ɛza 4.6\ft*\f* gↄↄ bùsu mɛ̀n basoolo ń soplaoↄ ↄ̃ a dɛ a kía ũ sɛa za India bùsuu e à gɛ̀ pɛ̀ Etiopi bùsuwa. \v 2 Zↄ̃lɛa a bɛ Susa mɛɛwiau \v 3 aà kpalablea wɛ̃̀ àaↄ̃de guu à gbãadeↄ ń a ìwaↄ kã̀aa píi blɛsableawa. Pɛɛsi ń Mɛdɛo bùsu zĩgↄ̃ badeↄ ku we ń gbɛ̃́ gbiaↄ ń bùsu gbãadeↄ. \v 4 À a kpala àizɛɛ zↄ̃ↄↄ ń a zↄ̃ↄkɛ gawio ↄ̀lↄnɛ́ e mↄ soolo. \v 5 Kɛ́ gↄↄ beeↄ pà, à blɛsakɛ̀ gbɛ̃́ pↄ́ kú Susaↄnɛ, kíabuiↄ ń táaaↄ píi. Wà blɛsapi blè e gↄↄ sopla aà bɛ'ua líkpɛu. \v 6 Wà zwã̀a pua ń zwã̀a búunao dↄ̀dↄ ã́nusu tãanaↄwa ń bà puaↄ ń bà gàaluladeↄ, ↄ̃ wa lòo kpɛ́ gbapɛlɛ pↄ́ wa kɛ̀ ń gbɛpuↄwa. Vua ń ã́nusu wúlɛbↄↄ kálɛa gusalala pↄ́ wa kɛ̀ ń gbɛpuo ń gbɛtɛ̃o ń gbɛsio ń gbɛ̀ búunaowa. \v 7 Wà vɛ̃ɛ kpàkpamá we ń vua imibↄↄ. Imibↄpiↄ dodoa kↄ̃ɛ píiɛ. Kí vɛ̃ɛpi kpàmá sↄũsↄũ. \v 8 Kí dìlɛ wasu vɛ̃ɛminaↄ wɛtão. A ò a bɛ ziiaɛ aà kpa baadewa lá ade yei. \p \v 9 Kí Aasuelu na Vasiti blɛsakɛ̀ nↄɛↄnɛ kibɛ lↄ. \v 10 A gↄↄ soplade zĩ́ kí pↄ kɛ̀na vɛ̃ɛ yã́i, ↄ̃ a ò a dↄai gbɛ̃ↄn soplaↄnɛ: Mɛumanu, Bizita, Aabona, Bigita, Abaga, Zetaa ń Kaakasio, \v 11 aa mↄɛ ń a na Vasitio ń a kía na fùao kpaa, kɛ́ à aà kɛfɛnkɛ ↄlↄ gbɛ̃́ↄnɛ ń gbãadeↄ, asa nↄɛpiá nↄɛ. \v 12 Kɛ́ kí dↄaipiↄ yã́pi ò aà naɛ, à gì mↄ́i, ↄ̃ kí pↄ pà à fɛ̃̀aàzi maamaa. \v 13 Kí yã́pi ò wɛzɛ̃n saanyãdↄ̃naↄnɛ, asa ìↄ yã́pii gbɛa gbɛ̃́ pↄ́ bùsu ikoyã dↄ̃ↄwaɛ. \v 14 Pɛɛsi ń Mɛdɛo gbãade pↄ́ aaìↄ ku aà saɛ gbɛ̃ↄn soplaↄ tↄ́n kɛ: Kaasena, Setaa, Ademata, Taasisi, Mɛlɛsi, Maasena ń Mɛmukão. Ampiↄ mɛ́ aa aà kwàasiↄ ũ, aà kpala ikodeↄ ũ. \v 15 A ònɛ́: Ma a dↄaiↄ zĩ̀ aa yãdìlɛ ma na Vasitiɛ, ↄ̃ à gì mai. Wá sɛaànↄ kpelewa ni? Ikoyã mɛ̀ kpelewa ni? \p \v 16 Ɔ̃ Mɛmukã ò kíɛ ń gbãadepiↄ à mɛ̀: Kí, ḿmɛ n na Vasiti tàaekɛ̀nɛ ndoo, à tàaekɛ̀ gbãadeↄnɛ ń n bùsu gbɛ̃́piiↄɛ. \v 17 Yã́ pↄ́ n napi kɛ̀ a ligua, nↄɛ píi i ma, aai saka ń zã́ↄgu aa mɛ: Kí Aasuelu mɛ̀ wà a na Vasiti sísiɛ, ↄ̃ à gì gɛ́i. \v 18 Pɛɛsi ń Mɛdɛo bùsu gbãadeↄ nↄ pↄ́ n na yã́pi màↄ, aa yãbↄbↄ ń zã́ↄ lɛ́zĩ tia. Lɛ́'ɛakↄ̃wa ń zↄao a kɛ zài. \v 19 Kí, tó à kànguɛ, yãdilɛ Vasitiɛ asu tó á wɛsikↄ̃lɛ lↄo, ní nↄɛ pↄ́ dɛaàla kpa aà kpalau. Wa yã́pi kɛ̃ Pɛɛsi ń Mɛdɛo ikoyã pↄ́ wìli a bãdɛo lá guu. \v 20 Tó wà yã́ pↄ́ ń dìlɛ kpàwakɛ̀ n bùsu zↄ̃ↄ guu píi, nↄɛↄ bɛɛɛ dↄ̃ ń zã́ↄnɛ, nↄgbãaↄ ń nↄ nɛ́naↄ píi. \v 21 Yã́pi kà kíagu ń gbãadeↄ píi, ↄ̃ a kɛ̀ lá Mɛmukã òɛwa. \v 22 Ɔ̃ à lɛ́kpãsãkɛ̀ bùsu pↄ́ a dɛ ń kía ũ gbɛ̃́ↄnɛ píi, bùsu ń bùsuo ń a lákɛ̃ao, bui ń buio ń ń yã́o. À mɛ̀ gↄ̃ɛ mɛ́ aↄ a ua kía ũ mɛ́ aà buiyã ↄ̃ wàli o uapiu. \c 2 \s1 Ɛsitɛɛ gↄ̃a kía na ũ \p \v 1 Yã́ beeↄ gbɛa kɛ́ kí Aasuelu pↄ wèe, yã́ pↄ́ Vasiti kɛ̀ɛ̀ ń yã́ pↄ́ a dìlɛ aà yã́ musuo i sãaàguo. \v 2 Ɔ̃ kí ìwaↄ òɛ̀: Kí, to wà wɛ̃́ndia kɛfɛnaↄ wɛɛlɛnɛ. \v 3 Gbɛ̃zↄ̃ↄↄ dilɛ n bùsuↄ guu píi aa wɛ̃́ndia kɛfɛnaↄ naaa mↄ ka n nↄɛↄ guu Susa la. N nↄɛↄ ziia Ege i ń gwa ń n naↄ, wi ń kɛkɛ ń nↄamblebↄↄ wásawasa. \v 4 Nↄɛ pↄ́ kàngu i gↄ̃ n na ũ Vasiti gɛ̃ɛ ũ. Yã́pi kɛ̀ kíɛ na, ↄ̃ à zɛ̀ò. \p \v 5 Yudae ku Susa Bɛ̃yãmɛɛ bui ũ, aà tↄ́n Maadose, Yaii nɛ́ɛ. Simɛi ń Kisio ku aà deziↄ guu. \v 6 A ku zĩ̀zↄ pↄ́ Babɛli kí Nɛbukanɛza ń kũkũ Yelusalɛũ ń Yudaↄ kí Yɛkↄniao à tàńnↄↄ guuɛ.\f + \fr 2.6 \fr*\ft 2Kia 24.10-16\ft*\f* \v 7 Àlɛ a desɛ̃ nɛ́ Adasa pↄ́ wì mɛ lↄ Ɛsitɛɛ gwa, asa aà de ń aà dao kuo. Wɛ̃́ndiapi kákaa maa mɛ́ a kɛfɛũ. Kɛ́ aà de ń aà dao gà, Maadose aà sɛ̀ a nɛ́ ũ. \v 8 Kɛ́ wà yã́ pↄ́ kí dìlɛpi mà, ↄ̃ wà gɛ̀ ń wɛ̃́ndiaↄ dasidasi Susa, wà ń ná Egeɛ a ↄzĩ. Ɔ̃ wà Ɛsitɛɛ sɛ̀ gɛ̀ò kibɛ kí nↄɛↄ ziiapiɛ. \v 9 Wɛ̃́ndiapi kɛ̀ɛ̀ maa, ↄ̃ à gbɛ̃kɛkɛ̀ɛ̀ à mɛ̀, wà aà kɛkɛ ń nↄamblebↄↄ wásawasa gↄ̃̀ↄ, wi blɛ maa kpawà. À kibɛ wɛ̃́ndia pↄ́ a sɛ̀ gbɛ̃ↄn soplaↄ kpàwà, ↄ̃ à kpɛ́ maa kpàwà kí nↄɛↄ bɛ. \v 10 Ɛsitɛɛ i a bui ge a bɛ bùsu o gbɛ̃eɛo, asa Maadose òɛ̀ asu to gbɛ̃e dↄ̃o. \v 11 Lá gu lɛ́ dↄ Maadose ìↄ kí nↄɛↄ bɛ gãaɛ baa vĩvĩ, kɛ́ à e àↄ Ɛsitɛɛ kua dↄ̃ ń yã́ pↄ́ lɛ́ aà leo. \p \v 12 E wɛ̃́ndiaↄ aaↄ zɛ'e aaↄ gɛ́ ii ń kí Aasueluo, sema aa yã́ pↄ́ wa dìlɛnɛ́ kɛ gĩa e mↄ kuɛpla. Wìↄ nísi pↄ́ wa kɛ̀ ń lí'ↄ gĩ nao dↄↄmá e mↄ soolo, ↄ̃ wìↄ ń kɛkɛ ń tulaleↄ ń nↄɛ mɛkɛkɛbↄↄ e mↄ soolo. \v 13 Wɛ̃́ndia pↄ́ kí mɛ̀ ia kàwà, nↄɛↄ bɛpↄ pↄ́ a gbɛ̀a píi wì kpawà aà gɛòɛ. \v 14 Ì gɛ́ oosi, ì su nↄɛↄ bɛ kↄↄ ziia pↄ́ wì mɛ Saasagaza fã́ani. Aàpi mɛ́ ì ↄlia kí nↄ pↄ́ i mɛ́sɛdilɛnɛ́opiↄzi. Ìli e ɛ̀a gɛ̀ kí kĩ́i lↄo, sema aà yã́ kà kípigu à aà gbɛ̀a aà tↄ́wa bàasio. \v 15 Kɛ́ ia kà Abihaili nɛ́ Ɛsitɛɛ pↄ́ aà desɛ̃ Maadose aà sɛ̀ a nɛ́ ũpiwa, i pↄe gbɛao, sema pↄ́ pↄ́ kí nↄɛↄ ziia Ege òɛ̀ bàasio. Ɛsitɛɛ yã́ kà gbɛ̃́ pↄ́ wɛsìaàlɛↄgu píi. \v 16 Kí kpalablea wɛ̃̀ soplade guu wà gɛ̀aànↄ aà bɛ mↄ kwide Tebe guu. \v 17 Kí ye Ɛsitɛɛzi dɛ a nↄ kĩniↄla píi. Aà yã́ kàaàgu, à kɛ̀ɛ̀ na dɛ wɛ̃́ndia kĩniↄla píi, ↄ̃ à kía na fùa kpàɛ̀, à aà dìlɛ a na Vasiti gɛ̃ɛ ũ. \v 18 Ɔ̃ kípi blɛsakɛ̀, à gbãadeↄ ń a ìwaↄ kã̀aa Ɛsitɛɛ sɛa yã́ musu. A dìlɛ wà dikpɛ zↄ̃ↄ kɛ, ↄ̃ wà a kpàwakɛ̀ bùsu ń bùsuo, ↄ̃ à gbadà gbɛ̃́ↄnɛ sↄũsↄũ. \s1 Maadose ń Amanio \p \v 19 Wɛ̃́ndiaↄ kãaaa gɛ̃n plaade, Maadose zↄ̃lɛa kibɛ bↄlɛu. \v 20 Ɛsitɛɛ i a bɛ bùsu ge a buiyã'ò gbɛ̃e mào lá Maadose òɛ̀wa. Ìↄ Maadose yãmaɛ, lá ìↄ ma za gↄↄ pↄ́ àlɛ aà gwawa. \v 21 Kɛ́ Maadose zↄ̃lɛa kibɛ bↄlɛu màa, kí Aasuelu dↄai bↄlɛdↄ̃ana gbɛ̃ↄn plaↄ pↄ pà kízi, ↄ̃ aa lɛkpàaĩaàzi. An tↄ́n kɛ: Bigana ń Tɛlɛsio. \v 22 Kɛ́ Maadose yã́pi feena mà, a ò kía na Ɛsitɛɛɛ, ↄ̃ Ɛsitɛɛ ò kíɛ ń Maadose tↄ́o. \v 23 Kɛ́ wà yã́pi gwàgwa, wa è sĩanaɛ, ↄ̃ wà gbɛ̃ↄn plapiↄ lòo líwa aa gà. Wà yã́pi kɛ̃̀ bùsu ladau kí wáa. \c 3 \p \v 1 Yã́ beeↄ gbɛa kí Aasuelu Amɛdata nɛ́ Amani, Agaga\f + \fr 3.1 \fr*\ft 1Sam 15.1-9, 32-35\ft*\f* bui kpɛlà, à aà gbà gbãa, à zↄ̃lɛkĩi pↄ́ dɛ gbãade pↄ́ kuaànↄↄ pↄ́a píi kpàwà. \v 2 Kí ìwa pↄ́ kú aà bɛ bↄlɛuↄ ì wúlɛ ń gbɛɛu ge aa misiilɛ Amaniɛ, lá kí dìlɛwa, kási Maadose lí wúlɛ a gbɛɛu à misiilɛɛ̀o. \v 3 Ɔ̃ kí ìwapiↄ Maadose là aa mɛ̀: Àkɛa ńlɛ kí yãmao ni? \v 4 Lá gu lɛ́ dↄ aaìↄ oɛ̀ màa, kási ìli ń yãmao, à mɛ̀ Yudan a ũ. Ɔ̃ aa ò Amaniɛ kɛ́ aa e dↄ̃ tó a Maadose yãkɛapi fↄ̃́. \v 5 Kɛ́ Amani è Maadose lí wúlɛ a gbɛɛu à misiilɛɛo, ↄ̃ aà pↄ pà. \v 6 Kɛ́ wà Maadose bui òɛ̀, aà dɛa ado kɛ̀ɛ̀ fɛ̃́nɛũ, ↄ̃ àlɛ zɛwɛɛlɛ à Maadose bui Yuda pↄ́ kú Aasuelu bùsuↄ guuↄ míↄnzↄ̃ píi. \s1 Amani vãi lɛkpaaĩa Yudaↄzi \p \v 7 Kí Aasuelu kpalablea wɛ̃̀ kuɛplade guu a mↄ sɛ̃́ia pↄ́ wì mɛ Nisãnu guu, Amani gbɛ pↄ́ wì mɛ puliũ là, kɛ́ à e mↄ pↄ́ á yã́pi kɛwà dↄ̃ ń a gↄↄo. Ɔ̃ mↄ kuɛpla Adaa bↄ̀ àsi guu. \v 8 Ɔ̃ Amani ò kí Aasueluɛ: Buie ku, a gbɛ̃́ↄ fã̀aa buipãleↄ guu n bùsu dasiↄu píi. An fɛlɛkaayãↄ dodo ń buipãleↄɛ píi, aali n ikoyã dao. I kũ ǹ ń tó tɛɛɛo. \v 9 Kí, tó à kɛ̀nɛ naɛ, yãdilɛ wà ń midɛ, mí ã́nusu tↄnu ↄ̀aa pla kpá yã́pikɛnaↄwa aa ka n làasiu. \v 10 Kí a tãana seela kɛbↄ bↄ̀ a kpà Amɛdata nɛ́ Amani, Agaga bui Yudaↄ wɛ̀lɛpiwa \v 11 à mɛ̀: Kɛ buipiɛ lá à kɛ̀nɛ maawa, níↄ ã́nusupi kũa n pↄ́ ũ. \p \v 12 Mↄ sɛ̃́ia gↄↄ kuɛ'aaↄ̃de zĩ́ Amani kí lakɛ̃naↄ sìsi. Aa yã́ pↄ́ Amani dìlɛ kí ìwaↄ ń kía pↄ́ kú bùsu ń bùsuoↄ ń bui ń buio gbãadeↄnɛ dàlau. Aa kɛ̃̀ bui ń buioɛ ń baade buiyão, bùsu ń bùsuo ń a lákɛ̃ao. Aa kɛ̃̀ ń kí Aasuelu tↄ́o, ↄ̃ aa aà seela kɛ̀ láwa ń aà tãanao. \v 13 Aa lápiↄ nà zĩnaↄnɛ ń ↄzĩ, aa ń gbáɛ kí bùsu dasiↄ guu. Lápi guu wà mɛ̀ wà Yudaↄ dɛdɛ wà ń midɛ wà ń buibↄ, nɛ́fɛ̃nɛn gbɛ̃zↄ̃ↄ, gↄ̃ɛↄ ń nↄɛↄ gↄↄ doũ zĩ́, mↄ kuɛplade pↄ́ wì mɛ Adaa gↄↄ kuɛ'aaↄ̃de zĩ́, wi ń pↄ́ↄ naaa. \v 14 Wa yã́ pↄ́ a dìlɛpi lá kpã́sã bùsu ń bùsuo píi, kɛ́ àↄ dɛ ikoyã ũ, wi a kpàwakɛ bui píiɛ, kɛ́ aaↄ ku sↄu guu gↄↄpizĩ. \v 15 Zĩnaↄ wã̀ gɛ̀ màa yã́ pↄ́ kí dìlɛpi yã́i, ↄ̃ wà a kpàwakɛ̀ Susa mɛɛwiau. Kí ń Amanio zↄ̃̀lɛ lɛ́ imi. Susadeↄ sↄ̃ aa bílikɛ̀ yã́piwa. \c 4 \s1 Maadose wabikɛa Ɛsitɛɛwa aà lɛdau \p \v 1 Kɛ́ Maadose yã́ pↄ́ wa kɛ̀pi mà, à a pↄkasaↄ ga kɛ̃̀, ↄ̃ à zwã̀nkasaↄ dà à túfu gbɛ̃̀ a miwa, ↄ̃ a bɛ wɛ̃́lɛ guu, àlɛ wɛ̃na'ↄ gbãa dↄ. \v 2 À gɛ̀ e za kibɛ gãaɛ, asa gbɛ̃e a fↄ̃ gɛ̃ kibɛ bↄlɛu ń zwã̀nkasaↄ daao. \v 3 Wà yã́ pↄ́ kí dìlɛ iko ũpi kpàwakɛ̀ bùsu ń bùsuo píi, ↄ̃ Yudaↄ nà ↄↄlↄwa maamaa gupiiu ń lɛyeo. An wɛ́'i lɛ́ kwɛ́, aalɛ búbuapɛ. An gbɛ̃́ daside zwã̀nkasaↄ daa, aa túfu gbɛ̃̀ ń miwa. \p \v 4 Kɛ́ Ɛsitɛɛ ìwaↄ, nↄɛ ń gↄ̃ɛo píi, mↄ òɛ̀, à pelembò. À pↄkasaↄ kpã̀sã Maadoseɛ aà da zwã̀nkasaↄ gbɛu, kási i we sìo. \v 5 Ataki mɛ́ dↄai pↄ́ kí dìlɛ aàↄ ku aà saɛ ũ. Ɛsitɛɛ aà sìsi à aà zĩ̀ Maadosewa, aà gɛ́ aà laiɛ: Bↄ́ yã́ mɛ́ mↄ̀? Bↄ́yãi àlɛ kɛi màai? \v 6 Ataki bↄ̀ kibɛ gãaɛ à Maadose lè. \v 7 Maadose yã́ pↄ́ a le sìuɛ̀ píi, ↄ̃ à ã́nusu pↄ́ Amani mɛ̀ á ká kí làasiu Yudaↄ dɛdɛa yã́i lɛ́ òɛ̀ kyáukyau. \v 8 À yã́ pↄ́ wa dìlɛ Yudaↄ dɛdɛa yã́ musu wà a kpàwakɛ̀ Susa taala kpàwà lↄ, aà ↄlↄ Ɛsitɛɛɛ, i a bↄↄlɛkɛɛ̀. À mɛ̀ aà o Ɛsitɛɛɛ aà gɛ́ kí kĩ́i, aà awakpaɛ̀, i wabikɛwà a gbɛ̃́ↄnɛ. \v 9 Ataki tà à yã́ pↄ́ Maadose ò dàu a sìuɛ̀. \p \v 10 Ɔ̃ Ɛsitɛɛ òɛ̀ aà gɛ o Maadoseɛ. \v 11 Kí ìwaↄ ń a bùsu gbɛ̃́ↄ dↄ̃ píi, tó gↄ̃ɛ ge nↄɛ sↄ̃̀ kízi aà kpɛ́u, mɛ́ i aà sísio, ikoyã kú mɛ̀ndoɛ. Wì ade dɛɛ, mɛ́ i kɛ kí a vua gopana dↄ̀ɛ̀ kɛ́ à e àↄ ku bàasio. Mapi sↄ̃, à kà gↄↄ baakwi wi ma sísi mà gɛ́ kí kĩ́io. \v 12 Kɛ́ à gɛ̀ Ɛsitɛɛ yã́pi dàu a sìu Maadoseɛ, \v 13 ↄ̃ Maadose ɛ̀a lɛ́kpãsãkɛ̀ɛ̀ à mɛ̀: Ńsu ǹyↄ̃ e ḿmɛ ńyↄ̃ bↄ ndo Yudaↄ guu n kua kibɛ yã́io. \v 14 Tó ń nílɛ yã́ bee taa gↄↄzĩ, suabana a bↄ guei à Yudaↄ misi, aai bↄ. Mpi ń n de bɛdeↄ sↄ̃, á gaga. Tó gↄↄɛ bee taa yã́i n gↄ̃i kía na ũ, démɛ dↄ̃i? \v 15 Ɔ̃ Ɛsitɛɛ lɛ́kpãsãkɛ̀ Maadoseɛ à mɛ̀: \v 16 Gɛ ǹ Yuda pↄ́ kú Susaↄ kãaa píi, í lɛye ma yã́ musu. Ásu pↄbleo, ásu imio gↄↄ àaↄ̃ fãanɛ ń gwãasĩnao. Mapi ń ma ìwaↄ wá lɛye màa sↄ̃. Bee gbɛa mí gɛ́ kí kĩ́i, baa tó má gɛa zɛvĩo. Tó má su gaɛ, ma gan we. \v 17 Ɔ̃ Maadose tà à yã́ pↄ́ Ɛsitɛɛ òɛ kɛ̀ píi. \c 5 \s1 Ɛsitɛɛ gɛa wabikɛi kíwa \p \v 1 A gↄↄ àaↄ̃de zĩ́ Ɛsitɛɛ a kíanakɛ zwãaↄ yè, ↄ̃ à gɛ̀ zɛ̀ kípi bɛ'ua, kpɛ́ pↄ́ a kuu kpɛɛlɛ. Kí zↄ̃lɛa a gĩ́naa kpɛ́u we, aà aɛ dↄa kpɛɛlɛwa. \v 2 Kɛ́ à a na Ɛsitɛɛ è zɛa kpɛɛlɛ, à aà wɛgwà, ↄ̃ à a vua gopana pↄ́ á kũa dↄ̀ɛ̀. Ɛsitɛɛ sↄ̃̀aàzi à ↄkã̀ aà gopanapi lɛ́wa. \v 3 Kí aà là à mɛ̀: Ɛsitɛɛ, bↄ́ ń yeii? Bↄ́ ńlɛ gbɛaai? Baa ma kpala guo má n gba. \v 4 A wèwà à mɛ̀: Kí, tó à kɛ̀nɛ maa, Amani sísi blɛ pↄ́ málɛ kɛnɛ gbãwa. \v 5 Ɔ̃ kí mɛ̀ wà mↄ́ ń Amanio gↄ̃̀ↄ, kɛ́ aa gɛ yã́ pↄ́ Ɛsitɛɛ gbɛ̀a kɛ. Ɔ̃ kí ń Amanio gɛ̀ blɛ pↄ́ Ɛsitɛɛ lɛ́ kɛnɛ́pi blei. \p \v 6 Kɛ́ aalɛ vɛ̃ɛmi, kí Ɛsitɛɛ là à mɛ̀: Bↄ́ ńlɛ a wabikɛai? Má kɛnɛ. Yã́ kpele ńlɛ gbɛaai? Baa ma kpala guo má n gba. \v 7 Ɛsitɛɛ wèwà à mɛ̀: Yã́ pↄ́ málɛ a wabikɛman kɛ: \v 8 Kí, tó n ma wɛgwàɛ, tó à kàngu ǹ yã́ pↄ́ málɛ a wabikɛma kɛmɛɛɛ, à mↄ blɛ pↄ́ má kɛɛ́ zia blei, mí yã́ pↄ́ n ma lai onɛ. \p \v 9 Kɛ́ Amani bↄ̀ gↄↄ bee, aà pↄ kɛ̀na, àlɛ yáalↄ. Kási kɛ́ à Maadose è kibɛ bↄlɛu, i fɛlɛɛo, a aà vĩa vĩo, ↄ̃ aà pↄ fɛ̃̀aàzi. \v 10 A azĩa kũa à tà bɛ. Kɛ́ à a gbɛ̃naↄ sìsi ń a na Zɛlɛsio, \v 11 ↄ̃ àlɛ ĩ́anadã a àizɛɛ sà zↄ̃ↄ ń a nɛgↄ̃ɛ dasiↄ yã́ musu. À mɛ̀ kí a kpɛlà, à a gba gbãa dɛ a ìwaↄ ń gbãadeↄla píi. \v 12 À mɛ̀ lↄ: Kía na Ɛsitɛɛ ma sisi, à blɛkɛ̀mɛɛ ń kío sãnu, gbɛ̃pãle kuo. À ɛ̀a ma sisi mà ble ń kío zia lↄ. \v 13 Ń beeo tó ma Yuda bui Maadose è zↄ̃lɛa kibɛ bↄlɛu, yã́ beeↄ píi lí kɛmɛɛ pↄe ũo. \v 14 Ɔ̃ aà na Zɛlɛsi ń aà gbɛ̃naↄ òɛ̀: To gbɛ̃́ↄ lípɛlɛnɛ a lɛsĩ kà gã̀sĩsuu blakwi, ní wabikɛ kíwa zia kↄↄ aà n gba zɛ ǹ Maadose loowà, ní gbasa gɛ́ ń kío blɛpi blei ń pↄnao. Yã́pi kà Amanigu maamaa, ↄ̃ à lípi pɛ̀lɛ. \c 6 \s1 Kí Maadose gbaa gbãa \p \v 1 Gwãasĩna bee kí i fↄ̃ i'òo. Ɔ̃ à mɛ̀ wà mↄ́ ń a bùsu ladao. Wà a kyokɛ̀ɛ̀, \v 2 ↄ̃ wà Maadose yã́ è we, lá kí dↄai bↄlɛdↄ̃ana gbɛ̃ↄn plaↄ Bigana ń Tɛlɛsio lɛkpàaĩaàzi, ↄ̃ Maadose bↄ̀ò. \v 3 Kí a ìwaↄ là à mɛ̀: Wà Maadose kpɛlà wà aà gbà gbãa yã́pi yã́i kpeletaawa ni? Aa wèwà aa mɛ̀: Wi yãe kɛɛ̀o. \v 4 Ɔ̃ kí mɛ̀: Démɛ kú ua wei? À mↄ lè Amani gɛ̃̀ kibɛ ua gↄ̃̀ↄ Maadose looa lí pↄ́ á pɛ̀lɛɛpiwa yã'oiɛ̀. \v 5 Ɔ̃ kí ìwaↄ wèwà aa mɛ̀: Amani mɛ́ kú ua we. Ɔ̃ kí mɛ̀ aà mↄ gɛ̃. \v 6 Kɛ́ à gɛ̃̀, kí aà là à mɛ̀: Bↄ́ wa kɛ gↄ̃ɛ pↄ́ má ye aà kpɛlaɛi? Amani làasookɛ̀ à mɛ̀: Dé kí ye aà kpɛla, mɛ́ i kɛ ma bàasio ni? \v 7 Ɔ̃ a wèwà à mɛ̀: Tó ń ye ǹ gbɛ̃́ kpɛlaɛ, \v 8 wa kía gomusu pↄ́ ń dà yãa sɛ mↄò ń n sↄ̃́ pↄ́ kíafua kpaao. \v 9 Gomusupi ń sↄ̃́pio kpa n gbãade bɛɛɛdeↄ dowa, i gomusupi da gbɛ̃́ pↄ́ ń ye ǹ aà kpɛlaɛ, i aà di sↄ̃́pi kpɛ, iↄ bɛ aà aɛ wɛ̃́lɛ zɛaↄ guu, iↄ pũna àↄ mɛ: Màa kí ì kɛ gbɛ̃́ pↄ́ á ye à aà kpɛlaɛ. \v 10 Ɔ̃ kí òɛ̀: Gɛ ǹ gomusupi sɛ gↄ̃̀ↄ ń sↄ̃́o lá ń òwa, ní yã́pi kɛ Yuda bui Maadose pↄ́ ìↄ zↄ̃lɛ ma bɛ bↄlɛuɛ. Ńsu yã́ pↄ́ n mɛ̀ wà kɛɛ̀pi kee too. \p \v 11 Amani gɛ̀ gomusupi sɛ̀ ń sↄ̃́pio à sùò. Ɔ̃ à gomusupi dà Maadoseɛ, à aà dì sↄ̃́pi kpɛ, a bɛ aà aɛ wɛ̃́lɛ zɛaↄ guu, àlɛ pũna àlɛ mɛ: Màa kí ì kɛ gbɛ̃́ pↄ́ á ye à aà kpɛlaɛ. \v 12 Kɛ́ aa sù, Maadose gɛ̀ zↄ̃̀lɛ kibɛ bↄlɛu, ↄ̃ Amani ↄkù a wɛ́wa, àlɛ tá a bɛ ń ↄↄlↄo. \v 13 À yã́ pↄ́ a le dàu a sìu a na Zɛlɛsiɛ ń a gbɛ̃naↄ píi. Ɔ̃ aà lɛdamadepiↄ ń Zɛlɛsio òɛ̀: Lá Maadose pↄ́ ńlɛ gↄ̃ kpɛɛ aà yã́ musupiá Yuda buiɛ, ńyↄ̃ aà fↄ̃ lↄo, ńyↄ̃ↄ kɛ̃́sãaàzi ǹyↄ̃ gɛɛ. \v 14 Gↄↄ pↄ́ aalɛ yã́pi oɛ̀, kí dↄaiↄ kà, ↄ̃ aa aà sɛ̀ ń wãao, aa gɛ̀aànↄ blɛ pↄ́ Ɛsitɛɛ kɛ̀ blei. \c 7 \s1 Amani looa líwa \p \v 1 Ɔ̃ kí ń Amanio gɛ̀ pↄblei ń Ɛsitɛɛo. \v 2 Kɛ́ aalɛ vɛ̃ɛmi a gↄↄ plaadepi zĩ́, ↄ̃ kí Ɛsitɛɛ là à mɛ̀: Ɛsitɛɛ, bↄ́ ńlɛ a wabikɛai? Má kɛnɛ. Yã́ kpele ńlɛ gbɛaai? Baa ma kpala guo má n gba. \v 3 A wèwà à mɛ̀: Tó n ma wɛgwà, mɛ́ yã́pi kànguɛ, to màↄ ku wɛ̃ni guu. Wabi pↄ́ má kɛ̀man we. To ma gbɛ̃́ↄ aaↄ wɛ̃ni vĩ. Yã́ pↄ́ má gbɛ̀an we. \v 4 Asa mapi ń ma gbɛ̃́ↄ, wa dìlɛ wà wá dɛdɛ wà wá midɛ wà wá buibↄɛ. Tó wàlɛ wá yia zↄↄ ũ yãaɛ, dↄ̃ má nílɛ. Taasi bee taa i ka mà ĩadamao. \v 5 Ɔ̃ kí aà là à mɛ̀: Dé ni? Démɛ a fↄ̃ yã́ bee taa kɛa làasoo da a sↄ̃ui? \v 6 A wèwà à mɛ̀: Amani bɛ̃̀ɛɛ bee mɛ́ ibɛɛ pↄ́ zawágupi ũ. Sↄ̃ kɛ̃̀ Amanigu kí ń a napio yã́ musu. \v 7 Kí fɛ̀lɛ a vɛ̃ɛa ń pↄkũmao, à gɛ̀ líkpɛu a ua. Amani gↄ̃̀ we ń Ɛsitɛɛo, ↄ̃ Amani lɛ́ kulɛkɛɛ̀ a wɛ̃ni yã́ musu, asa a è kí zɛ̀ò à vãikɛɛɛ. \v 8 Amanipi kùlɛ Ɛsitɛɛ gbázĩ wúlɛbↄ pↄ́ a zↄ̃lɛwà saɛ. Wegↄ̃ↄ kí bↄ̀ líkpɛu à sù pↄblekĩi, ↄ̃ à mɛ̀: A ye kusi ma nawa ma wáa kpɛ́u la yã̀? Kɛ́ yã́pi bↄ̀ kí lɛ́u gↄ̃̀ↄ, wà mↄ̀ pↄ́ yè Amani oawa. \v 9 Kí dↄaiↄ do Aabona òɛ̀: Lí pɛ́lɛa Amanipi bɛ saɛ à kà gã̀sĩsuu blakwi. Aàpi lípi pɛ̀lɛ kɛ́ à e Maadose pↄ́ yãmaakɛ̀nɛ loowàɛ. Ɔ̃ kí mɛ̀: À aàpi loowà. \v 10 Kɛ́ aa Amani lòo lí pↄ́ a pɛ̀lɛ Maadoseɛpiwa, kí pↄ wèe. \c 8 \s1 Kí yãpãle dilɛa Yudaↄ yã́ musu \p \v 1 Gↄↄbeezĩ kí Aasuelu Yudaↄ wɛ̀lɛ Amani bɛ kpà a na Ɛsitɛɛwa. Ɛsitɛɛ ò kíɛ Maadose mɛ́ a daɛ ũ, ↄ̃ Maadose sↄ̃̀ kízi. \v 2 Kí a tãana pↄ́ à ɛ̀a sì Amaniwa bↄ̀ à dà Maadoseɛ, ↄ̃ Ɛsitɛɛ Amani bɛ nàɛ̀ aà ↄzĩ. \p \v 3 Ɛsitɛɛ ɛ̀a gɛ̀ yã'oi kíɛ lↄ. À wùlɛ aà gbázĩ, aà wɛ́'i lɛ́ kwɛ́, à awakpàɛ̀ aà vãi pↄ́ Agaga bui Amani a lɛkpàaĩ Yudaↄzi gboo. \v 4 Kí vua gopana dↄ̀ɛ̀, ↄ̃ à fɛ̀lɛ zɛ̀ aà aɛ \v 5 à mɛ̀: Tó n ma wɛgwà, mɛ́ ma yã́ kànguɛ, tó yã́ɛ bee kɛ̀nɛ zɛ́ vĩ, mɛ́ ma yã́ kànguɛ, lá Amɛdata nɛ́ Amani, Agaga bui, zɛ̀ò à Yuda pↄ́ kú n bùsuuↄ dɛdɛ píiɛ, o n lakɛ̃naↄnɛ aa lákɛ̃ aa Amani yã́pi fuangba. \v 6 Má fↄ̃ yã́ pↄ́ a yìa ma gbɛ̃́ↄwapi gwao. Má fↄ̃ wɛsi ma buiↄ dɛdɛalɛo. \v 7 Ɔ̃ kí Aasuelu ò a na Ɛsitɛɛɛ ń Maadoseo: À gwa, ma Amani bɛ kpà Ɛsitɛɛwa, ↄ̃ ma Amanipi lòo líwa, kɛ́ à vãikpàaĩ ń Yudaↄ yã́i. \v 8 À lákɛ̃ Yudaↄ yã́ musu lá à kɛ̀ɛ́ maawa. À kɛ̃́ ń ma tↄ́o, í ma tãana seela kɛwà, asa lá pↄ́ wa kɛ̃̀ ń ma tↄ́o wà ma tãana seela kɛ̀wà suumpaa vĩo. \v 9 Wegↄ̃ↄ aa kí lakɛ̃naↄ sìsi. Mↄ àaↄ̃de Sivã gↄↄ bao ń àaↄ̃ode zĩ́ ↄ̃ aa yã́ pↄ́ Maadose dìlɛ Yudaↄnɛ ń kí ìwaↄ ń kíaↄ ń bùsu gbãadeↄ kɛ̃̀ píi bùsu mɛ̀n basoolo ń soplaoↄnɛ sɛa za India bùsuu e à gɛ̀ pɛ̀ Etiopi bùsuwa. Aa lakɛ̃ bùsu ń bùsuo ń a lákɛ̃ao, bui ń buio ń ń buiyão. Aa lakɛ̃ Yudaↄnɛ lá aaì lákɛ̃wa ń ń buiyão lↄ. \v 10 Maadose kɛ̃̀ ń kí Aasuelu tↄ́o, à kí tãana seela kɛ̀wà, à lápiↄ nà zĩnaↄnɛ ń ↄzĩ, ↄ̃ aa dì sↄ̃koelɛɛna pↄ́ bↄ̀ kí sↄ̃gↄ̃u guuↄ kpɛ aa gɛ̀ò. \p \v 11 Yã́ pↄ́ kí dìlɛpi Yuda pↄ́ kú wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛoↄ gbà zɛ́ aa kↄ̃ kãaa aa gí ń ńzĩao. À ń gba zɛ́ aa bui ge bùsu zĩgↄ̃ pↄ́ íbɛlɛsɛ̀ńnↄ ń ń nɛ́ↄ ń ń nↄɛↄ kɛ́ aa ń pↄ́ↄ sɛ́lɛↄ dɛdɛ, aa ń míↄnzↄ̃ aa ń midɛ. \v 12 À ń gba zɛ́ aa bee kɛ kí Aasuelu bùsu daside guu píi mↄ kuɛplade pↄ́ wì mɛ Adaa gↄↄ kuɛ'aaↄ̃dezĩ. \v 13 Wà yã́ pↄ́ a dìlɛpi lá kpã̀sã bùsu ń bùsuoɛ píi ikoyã ũ. Wà a kpàwakɛ̀ bui píiɛ, kɛ́ Yudaↄ aaↄ ku sↄu guu aa yã́yia ń ibɛɛↄwa gↄↄ bee yã́i. \v 14 Kí yãdilɛapi yã́i zĩnaↄ kɛ̀ kpakpa dia kí sↄ̃koelɛɛnaↄ kpɛ, aa gɛ̀. Ɔ̃ wà yã́pi kpàwakɛ̀ Susa mɛɛwiau. \v 15 Maadose bↄ̀ kibɛ kíakɛ pↄ́ pua ń pↄ́ búunao daa, a kíafua zↄ̃ↄ pↄ́ wa pì ń vuao kpaa. A bàabaa gomusu tɛ̃a daa lↄ, ↄ̃ Susadeↄ gulakɛ̀ ń pↄnao. \v 16 Gu pù Yudaↄnɛ gↄↄ bee, aalɛ pↄnakɛ ń yaalↄo, asa wà ń gbá gbãaɛ. \v 17 Bùsu ń bùsuo wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo, gu pↄ́ kí yã́ pↄ́ a dìlɛpi lè píi Yudaↄ pↄnakɛ̀ ń yaalↄo, aa dikpɛkɛ̀ ń blɛbleao. Buipãleↄ gↄ̃̀ Yudaↄ ũ dasi, kɛ́ vĩa ń kṹ Yudaↄ yã́ musu yã́i. \c 9 \s1 Yudaↄ yã́yiaa ń ibɛɛↄwa \p \v 1 Mↄ kuɛplade Adaa gↄↄ kuɛ'aaↄ̃de zĩ́ mɛ́ kí yã́ pↄ́ a dìlɛ kɛgↄↄ ũ. Gↄↄ bee Yudaↄ ibɛɛↄ wɛ́ dↄi yãa wà gbãamↄ Yudaↄnɛɛ, ãma wà yã́pi lìlɛ, ↄ̃ Yudaↄ gbãamↄ̀ ń ibɛɛↄnɛ. \v 2 Kí Aasuelu bùsuↄ guu píi Yudaↄ kↄ̃ kã̀aa wɛ̃́lɛ pↄ́ aa kuu, kɛ́ aa lɛ́lɛ gbɛ̃́ pↄ́ vãikpaaĩńnↄↄwa. Gbɛ̃e i fↄ̃ ń fúo, asa buipãleↄ vĩakɛ̀nɛ́ píiɛ. \v 3 Bùsu gbãadeↄ, kí ìwaↄ ń kíaↄ ń aà zĩkɛnaↄ píi gbãakpà Yudaↄwa, kɛ́ aalɛ vĩakɛ Maadoseɛ yã́i. \v 4 Maadose gbia kibɛ, ↄ̃ aà tↄ́ lì bùsu píia, asa aà gbãa lɛ́ dɛdɛɛ. \p \v 5 Yudaↄ ń ibɛɛↄ dɛ̀dɛ ń fɛ̃ndao, aa ń míↄnzↄ̃ píi, aa pↄeã kɛ̀ ń zangudepiↄwa. \v 6 Aa gↄ̃ɛↄ dɛ̀dɛ Susa mɛɛwiau gbɛ̃ↄn ↄ̀aa pla ń basↄoo. \v 7 Aa Paasãdata ń Dalɛfↄ̃o ń Asepatao \v 8 ń Polatao ń Adaliao ń Alidatao \v 9 ń Paamasetao ń Alisaio ń Alidaio ń Vaizatao dɛ̀dɛ lↄ. \v 10 Gbɛ̃́piↄá Amɛdata nɛ́ Amani, Yudaↄ wɛ̀lɛ nɛgↄ̃ɛ gbɛ̃ↄn kwiↄnɛ. Ń beeo aai ↄkã ń pↄewao. \p \v 11 Gↄↄ doũpi zĩ́ kí gbɛ̃́ pↄ́ wà ń dɛdɛ Susaↄ dasilɛ mà. \v 12 Ɔ̃ a ò a na Ɛsitɛɛɛ: Yudaↄ gↄ̃ɛↄ dɛ̀dɛ Susa la gbɛ̃ↄn ↄ̀aa pla ń basↄoo ń Amani nɛgↄ̃ɛ gbɛ̃ↄn kwiↄ. Bↄ́ aa kɛ̀ ma bùsu kĩniↄ guui mↄↄ! Yã́ kpele ńlɛ a wabikɛa lↄi? Má kɛnɛ. Bↄ́ yã́ ńlɛ gbɛaai? Má n gba. \v 13 Ɛsitɛɛ wèwà à mɛ̀: Kí, tó à kɛ̀nɛ maa, Yuda pↄ́ kú Susa laↄ gba zɛ́ aa yã́ pↄ́ ń dìlɛ aa kɛ gbã kɛ zia lↄ, wi Amani nɛgↄ̃ɛ gbɛ̃ↄn kwipiↄ loo líwa. \v 14 Kí mɛ̀ wà kɛ màa. Wà a kpàwakɛ̀ Susa, ↄ̃ wà Amani nɛ́piↄ gɛ lòoloo. \v 15 Yuda pↄ́ kú Susaↄ kↄ̃ kã̀aa Adaa gↄↄ gɛ̃o mɛ̀ndosaide zĩ́, ↄ̃ aa gↄ̃ɛↄ dɛ̀dɛ lↄ gbɛ̃ↄn ↄ̀aa do ń basↄoo. Ń beeo aai ↄkã ń pↄewao. \p \v 16 Yuda kĩni pↄ́ kú kí bùsuↄ guuↄ píi kↄ̃ kã̀aa, kɛ́ aa gí ń ńzĩao, aai bↄ ń ibɛɛↄ yã́u yã́i, ↄ̃ aa ń zangudeↄ dɛ̀dɛ gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ basiiↄ̃ sↄosai (75.000). Ń beeo aai ↄkã ń pↄewao. \v 17 Aa bee kɛ̀ Adaa gↄↄ kuɛ'aaↄ̃de zĩ́ɛ, a gↄↄ gɛ̃o mɛ̀ndosaide zĩ́ ↄ̃ aa kã́mabò. Aa gↄↄpi dìlɛ dikpɛ ũ, kɛ́ aa blɛsakɛ, wi pↄnakɛ gↄↄpizĩ. \p \v 18 Yuda pↄ́ kú Susaↄ kↄ̃ kã̀aa a gↄↄ kuɛ'aaↄ̃de zĩ́ ń a gↄↄ gɛ̃o mɛ̀ndosaideo, ↄ̃ aa kã́mabò a gↄↄ gɛ̃odezĩ. Aa gↄↄpi dìlɛ dikpɛ ũ, ↄ̃ aa blɛsablè aa pↄnakɛ̀u. \v 19 Ayãmɛto Yuda zↄ̃ɛ pↄ́ kú zↄ̃ɛwiaↄ aaì dikpɛpi kɛ Adaa gↄↄ gɛ̃o mɛ̀ndosaide zĩ́, aaì blɛsable, aaì pↄnakɛ, aaì blɛlikↄ̃ɛ. \s1 Puliũ dikpɛ dilɛa \p \v 20 Maadose yã́piↄ kɛ̃̀ lá guu, ↄ̃ à lá kpã̀sã Yuda pↄ́ kú kí Aasuelu bùsu guuↄnɛ píi, gbɛ̃́ pↄ́ kú kãiↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ kú zã̀ↄ píi. \v 21 A dìlɛnɛ́ aaliↄ dikpɛpi kɛ wɛ̃ ń wɛ̃o mↄ pↄ́ wì mɛ Adaa gↄↄ gɛ̃o mɛ̀ndosaide zĩ́ ń a gↄↄ gɛ̃odeo. \v 22 Gↄↄpiↄ mɛ́ Yudaↄ bↄa ń ibɛɛↄ yã́u dikpɛ ũ. Mↄpi guu an pↄsia lìlɛ pↄna ũ, mɛ́ an wɛ̃nakɛa lìlɛ dikpɛkɛa ũ. Aali dikpɛpi kɛ gↄↄ beeↄ zĩ́, aali blɛsakɛ, aali pↄnakɛ, aali blɛlikↄ̃ɛ, aali gbada taasideↄnɛ. \v 23 Yudaↄ zɛ̀ ń yã́ pↄ́ Maadose kɛ̃̀nɛ́o, ↄ̃ dikpɛ pↄ́ aa kɛ̀pi gↄ̃̀nɛ́ fɛlɛkaa ũ. \p \v 24 Amɛdata nɛ́ Amani, Agaga bui Yudaↄ píi wɛ̀lɛ vãi lɛkpàaĩńzi à ń dɛdɛ, ↄ̃ à gbɛ pↄ́ wì mɛ puliũ gbɛ̀a à e ń fu, i ń dɛdɛ. \v 25 Kási kɛ́ kí a feena mà, à yãdìlɛ lá guu, kɛ́ vãi pↄ́ à a lɛkpàaĩ Yudaↄzipi wi aà musu. Ɔ̃ wà aà lòo líwa ń a nɛgↄ̃ɛↄ sãnu. \v 26 Ayãmɛto wì o gↄↄpiↄnɛ Puliũ, asa gbɛ pↄ́ a là tↄ́n we. Yã́ pↄ́ Maadose kɛ̃̀ lápi guu ń yã́ pↄ́ à ń léo yã́i \v 27 aa sì wà dikpɛkɛ gↄↄ plapiↄ guu wɛ̃ ń wɛ̃o. Aa mɛ̀ ḿpiↄ ń ń nɛ́ↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ nàmáↄ gí dikpɛpi kɛio, wàli kɛ a gↄↄwa lá wa kɛ̃̀ láuwaɛ. \v 28 Wɛ̃ ń wɛ̃o gↄↄpiↄ yã́ líↄ dↄńgu, aali a dikpɛkɛ ualɛ ń ualɛo, wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo, bùsu ń bùsuo. Puliũ dikpɛpi su bãdɛ Yudaↄ kĩ́io, a kɛgↄↄ su midɛ ń buiↄ kĩ́io. \p \v 29 Kía na Ɛsitɛɛ, Abihaili nɛ́, la plaade kɛ̃̀ ń a ikoo píi Puliũ yã́ musu, à gbãakpàò lá pↄ́ Yuda bui Maadose kɛ̃̀wa. \v 30 Maadose lápi kpã̀sã Yuda pↄ́ kú kí Aasuelu bùsu mɛ̀n basoolo ń soplao guuↄnɛ. À kua aafia niɛ guu yã'ònɛ́, \v 31 ↄ̃ à Puliũ dikpɛpi dìlɛ a gↄↄwa, lá aàpi ń kía na Ɛsitɛɛo dìlɛnɛ́wa, lá ampiↄ sↄ̃ aa sì wà kɛ ń ń buiↄ ń kpɛ ń lɛyeo ń ↄↄlↄo. \v 32 Yã́ pↄ́ Ɛsitɛɛ dìlɛpi gbãakpà Puliũ yã́ beeↄwa, ↄ̃ wa kɛ̃̀ láu. \c 10 \s1 Kí Aasuelu ń Maadoseo yã́ \p \v 1 Kí Aasuelu tò gbɛ̃́ pↄ́ kú a bùsu guuↄ píi ń ísia gũgũnaↄ falubↄ̀ɛ. \v 2 Yãzↄ̃ↄ pↄ́ a kɛ̀ↄ ń a ikokɛyãↄ ku Mɛdɛↄ ń Pɛɛsiↄ kíaↄ ladau. Lá kí Maadose gbà gbãa à gↄ̃ gbɛ̃zↄ̃ↄ ũ, a ku lápi guu lↄ. \v 3 Yuda bui Maadose mɛ́ kí Aasuelu plaade ũ. À tↄbↄ̀ Yudaↄ guu, mɛ́ aà yã́ kà ń gbɛ̃́ dasidegu, asa à a gbɛ̃́ↄ aafia wɛ̀ɛlɛɛ, mɛ́ à kuana zɛ́ kɛ̀kɛ a buipiↄnɛ.