\id ACT Acts in Boko, Ross Jones 2/08 \ide UTF-8 \h Zĩnaↄ yãkɛaↄ \toc1 Zĩnaↄ yãkɛaↄ \toc2 Zĩnaↄ yãkɛaↄ \toc3 Zĩn \mt1 ZĨNAƆ YÃKƐAƆ \imt1 Yã́ pↄ́ kú láɛ bee guuↄ \ip Láɛ beeá lá plaade pↄ́ Luku kɛ̃̀ɛ. Baona lá ↄ̃ a kɛ̃̀ sɛ̃́ia, Yesu kua dṹnia guu yã́ↄ ↄ̃ a ò a guu. Yesu taa luabɛ gbɛa (1.1-11) aà ìwaↄ lí e wɛsìaàlɛ lↄo, ãma a kúńnↄ, asa aà Nisĩna mɛ́ kú ń guu sa. Zĩnaↄ lápi guu ↄ̃ Yesu gãli daalɛa yã́ kúu, mɛ́ Yesu gi ku a ìwaↄ guu, ì ń gba gbãa. \ip Lua zĩna Piɛɛ mɛ́ Yesu gãli dàalɛ Yudaↄ guu Yelusalɛũ, ↄ̃ Yesu yã́ ↄtà buipãleↄ guu Ãntiↄsi ń Kↄlɛnio ń Filipio Lua zĩna Pↄlu sabai. Wà Pↄlu wɛ̃́lɛgɛa dasiↄ dàu wà sìu ń yã'ĩa pↄ́ Yesudeↄ lèↄ ń lá wà yã́piↄ gↄ̃̀gↄ̃ ń Lua Nisĩna gbãao. \ip Luku bɛ̀bɛ ń Pↄluo aà wɛ̃́lɛgɛaeↄ guu à mɛ̀: Wa gɛa Masedoni sↄukɛ̀ gↄ̃̀ↄ (16.10-40). Ɔ̃ à gɛ̀aànↄ Yelusalɛũ, gu pↄ́ wà Pↄlu kũ̀u (20.5-21.18), ↄ̃ bↄa Sezale à gɛ̀aànↄ e Loma, gu pↄ́ wa Pↄlu kũau wɛ̃̀ pla e wàↄ gɛ́ yã́kpalɛkɛiaànↄ (27-28). \ip Za a daalɛawa Luku yã́ pↄ́ kú láɛ bee guuↄ zɛkàlɛ à mɛ̀ (1.8). \imq Yesu gãli a daalɛ Yelusalɛũ Yesu taa luabɛ gbɛaɛ (1.1-8.3) \imq Wa Yesu baona kpa gupiiu Yuda bùsuu (8.4-12.25) \imq Wi baonapi kpa e à gɛ pɛò Lomadeↄ mɛɛwia Lomawa (13.1-28.31). \ip Yã́pi lia dṹniaa bↄ̀ Lua zĩnaↄ waasokɛaↄ guuɛ ń yã́ pↄ́ aa ò gbɛ̃́ↄnɛↄ. Baona pↄ́ Lua zĩnaↄ kpà Yudaↄnɛ ń buipãleↄá Yesu yã́ɛ ado. Lua Nisĩna mɛ́ ìↄ gbã́ka zĩnaↄnɛ an yã'oa ń ń yãkɛao guu. \ip Lua zĩnaↄ zĩ pↄ́ Yesu dà a ìwaↄnɛ zɛbↄ̀, mɛ́ za gↄↄ bee Yesudeↄ lɛ́ zĩpi kɛ, aalɛ Yesu Kilisi baona kpa gbɛ̃́piiɛ e à gɛ pɛ dṹnia lɛ́wa. \c 1 \s1 Yesu taa luabɛ \p \v 1 Teofili, má ònɛ ma lá sɛ̃́ia guu lá Yesu kɛ̀ ń yã́ pↄ́ a dànɛ́ↄ píi za a daalɛgↄↄ\f + \fr 1.1 \fr*\ft Luk 1.1-4\ft*\f* \v 2 e gↄↄ pↄ́ à yãdìlɛ a zĩnaↄnɛ ń Lua Nisĩna gbãao, ↄ̃ Lua aà sɛ̀ tàò a kĩ́i. \v 3 Asa aà gaa gbɛa à azĩa ↄ̀lↄnɛ́, ↄ̃ aa dↄ̃̀ seasai a bɛ̃́ɛ. À azĩa ↄ̀lↄnɛ́ e gↄↄ bla, à kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i yã'ònɛ́. \v 4 Kɛ́ aa kãaaa, ↄ̃ a ònɛ́: Ásu bↄ Yelusalɛũo. Àↄ lɛ́ pↄ́ ma Mae gbɛ̃̀ɛ́ dã́ lá ma a yã'òɛ́wa.\f + \fr 1.4 \fr*\ft Luk 24.49\ft*\f* \v 5 Asa Zãa gbɛ̃́ↄ da'ilɛkɛ̀ ń íoɛ, ãma gↄↄplanaɛa má á da'ilɛkɛ ń Lua Nisĩnao.\f + \fr 1.5 \fr*\ft Luk 3.16\ft*\f* \p \v 6 Lá aa kãaaa màa, ↄ̃ aa aà là aa mɛ̀: Dii, gↄↄ bee ↄ̃ ńyↄ̃ Isailiↄ kpala vua? \v 7 A wèmá à mɛ̀: Á a zɛ́ vĩ àↄ a gↄↄ ge zaa pↄ́ ma Mae dìlɛ ń azĩa ikoo dↄ̃o. \v 8 Tó Lua Nisĩna dìɛ́, á gbãa'e, íↄ dɛ ma seeladeↄ\f + \fr 1.8 \fr*\ft Mat 28.19, Maa 16.15, Luk 24.47-48\ft*\f* ũ Yelusalɛũ ń Yude bùsu gupiio ń Samali bùsuo e à gɛ pɛ dṹnia lɛ́wa. \v 9 Yã́ bee oa gbɛa Lua aà sɛ̀ ń wáa e à gɛ̀ sã̀sã ń wɛ́wa luabɛpuanau.\f + \fr 1.9 \fr*\ft Luk 24.50-51\ft*\f* \v 10 Aà taa guu, lá an wɛ́ pɛ́ luabɛwa, gbɛ̃ↄn plaeↄ bↄ̀ mↄ̀ zɛ̀ ń saɛ pↄkasa puaↄ daa. \v 11 Aa mɛ̀: Galile bùsudeↄ, àkɛa á zɛa álɛ luabɛ gwai? Yesu pↄ́ Lua aà bↄ̀ á guu à tàò a kĩ́ipi, a ɛa mↄ́, lá á è àlɛ tá weɛwa. \s1 Yudasi gɛ̃ɛ dilɛa \p \v 12 Ɔ̃ aa pìla Kùkpɛ sĩ̀sĩwa aa sù Yelusalɛũ. Sĩ̀sĩpi zã̀ ń Yelusalɛũo lán kiloo do taawaɛ. \v 13 Kɛ́ aa kà, ↄ̃ aa gɛ̃̀ kpɛdiakↄ̃a musu guu, gu pↄ́ aa kuu yãa. Piɛɛ ku we ń Zãao ń Zaakio ń Ãndeleeo ń Filipio ń Tomaao ń Batelemiio ń Matieeo ń Alafe nɛ́ Zaakio ń Simↄↄ Gínzĩaoo ń Zaaki nɛ́ Yudasio.\f + \fr 1.13 \fr*\ft Luk 6.14-16\ft*\f* \v 14 Ampii aa ńzĩa kpà wabikɛawa ń lɛdoũo ń Maliama Yesu dao ń Yesupi dãunaↄ ń nↄɛ kĩniↄ. \p \v 15 Gↄↄ bee Piɛɛ fɛ̀lɛ zɛ̀ a gbɛ̃́ pↄ́ aa kà gbɛ̃ↄn basoolo taawaↄ guu à mɛ̀: \v 16 Gbɛ̃́ↄ, yã́ pↄ́ Davidi ò ń Lua Nisĩna gbãao Yudasi pↄ́ dↄ̀aa gbɛ̃́ pↄ́ aa Yesu kũ̀ↄnɛ musu, bee kũ̀ɛ̀, ↄ̃ à kɛ̀ màa. \v 17 A dɛ wá gbɛ̃do ũ yãaɛ, aà baa kú wá zĩɛ bee guu. \v 18 À tↄↄlɛ lù ń ↄ̃a pↄ́ a è a vãikɛa musuo, ↄ̃ à sɛ̀ à pũ̀na, aà nↄnaↄ bↄ̀lɛ píi. \v 19 Yelusalɛũdeↄ píi yã́pi mà, ↄ̃ aa tↄkpà gupiɛ Akɛdama ń ń bui yã́o. Bee mɛ̀ Gbɛ̃dɛna tↄↄlɛ.\f + \fr 1.19 \fr*\ft Mat 27.3-8\ft*\f* \v 20 Wà aà yã'ò Soũ lá guu wà mɛ̀: \q1 Aà bɛ a gↄ̃ uazĩ ũɛ, \q1 gbɛ̃e aↄ ku a guu lↄo.\f + \fr 1.20 \fr*\ft Soũ 69.26\ft*\f* \m Wa ò lↄ: \q1 Sema gbɛ̃pãle zↄ̃lɛ aà gbɛu.\f + \fr 1.20 \fr*\ft Soũ 109.8\ft*\f* \m \v 21-22 Ayãmɛto gbɛ̃́ pↄ́ aaìↄ tɛ́wázi gↄↄ pↄ́ wá sãnu ń Dii Yesuo za Zãa gbɛ̃́ↄ da'ilɛkɛgↄↄ e gↄↄ pↄ́ Lua aà bↄ̀ wá guuↄ, wà ń gbɛ̃do sɛ aàↄ dɛ aà vua seelade ũwanↄ. \v 23 Ɔ̃ wà gbɛ̃ↄn plaↄ sɛ̀, Yosɛfu pↄ́ wì mɛɛ̀ Baasaba, wì oɛ̀ lↄ Yusitu, ń Matiasio. \v 24 Ɔ̃ aa wabikɛ̀ aa mɛ̀: Dii, ń gbɛ̃́pii nↄ̀sɛ dↄ̃. Gbɛ̃ↄn plaɛↄ guu gbɛ̃́ pↄ́ ń sɛ̀ ↄlↄwɛ̃ɛ, \v 25 kɛ́ aà bàa àↄ kú ń wá zĩnaↄ zĩɛ bee guu yã́i, zĩ pↄ́ Yudasi bↄ̀u à gɛ̀ gu pↄ́ kↄ̃sìanↄ guu. \v 26 Ɔ̃ aa tɛ́lɛpà gbɛ̃ↄn plapiↄ yã́ musu. Matiasi tɛ́lɛblè, ↄ̃ aa aà dà zĩna gbɛ̃ↄn kuɛdoↄ guu. \c 2 \s1 Lua Nisĩna mↄa \p \v 1 Kɛ́ Pãteko\f + \fr 2.1 \fr*\ft Lev 23.15-16\ft*\f* dikpɛgↄↄ kà, aa ku gudoũ ḿpii. \v 2 Kã́ndo aa kↄ̃fĩ mà à bↄ̀ luabɛ lán zàa'ĩan gbãawa, ↄ̃ à kpɛ́ pↄ́ aa zↄ̃̀lɛu wã̀. \v 3 Aa pↄ́ è lán tɛ́lɛpiↄnaↄwa, aa fã̀aa nàna ń baade miwa. \v 4 Lua Nisĩna dìnɛ́ ḿpii, ↄ̃ aa nà yãebui'oawa lá Nisĩnapi dànɛ́ aa owa. \p \v 5 Yudaeↄ ku Yelusalɛũ we, luayãmana pↄ́ aa bↄ̀ dṹnia bùsu píi guuↄ ũ. \v 6 Kɛ́ aa ń zↄapi mà, aa kã̀aańzi dasidasi, ↄ̃ aa bílikɛ̀, kɛ́ aa mà aalɛ ń baade píi buiyã'ò. \v 7 Yã́pi ń kṹ gbãa à bↄ̀ ń saɛ aa mɛ̀: Yã'onapiↄá Galiledeↄnɛ píio lò? \v 8 Àkɛa wá mà aalɛ wá baade buiyã'òi? \v 9 Paatiↄ ń Mɛdɛↄ ń Elaũↄn wá ũ ń gbɛ̃́ pↄ́ kú Mɛsↄpↄtamiↄ ń Yudeo ń Kapadosio ń Pↄ̃ntuo ń Azio \v 10 ń Filizio ń Pãmfilio ń Egipio ń Libii bùsu pↄ́ kú Silɛni saɛo ń gbɛ̃́ pↄ́ bↄ̀ Lomaↄ. \v 11 Yudaↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ aa ń zɛ́ sɛ̀ↄn wá ũ ń Kɛlɛtiↄ ń Laalubuↄ, ↄ̃ wá mà, aalɛ Lua yãbↄnsaɛkɛaↄ o ń wá baade buiyãↄ. \v 12 Yã́pi ń kṹ gbãa, aa bílikɛ̀, aalɛ kↄ̃ lala aa mɛ̀: Yã́pi dɛ kpelewan wei? \v 13 Gbɛ̃eↄ sↄ̃ aalɛ ń láanikɛ aa mɛ̀: Í mɛ́ ń kã́. \s1 Piɛɛ waasokɛa \p \v 14 Ɔ̃ Piɛɛ fɛ̀lɛ zɛ̀ ń a gbɛ̃́ kĩni gbɛ̃ↄn kuɛdoↄ, à yã'ò gbã́ugbãu à mɛ̀: Á Yudaↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ kú Yelusalɛũↄ píi, tó á ye yã́pi dↄ̃, à swã́kpa ma yã́i. \v 15 Í i gbɛ̃́piↄ kã lá álɛ ewao, asa kↄↄ mↄ̀ kɛ̃okwiɛ. \v 16 Ãnabi Yoɛli dↄ̀aa yã́ɛ bee ò à mɛ̀: \q1 \v 17 Lua mɛ̀ gↄↄgbɛzãzĩ \q1 má a Nisĩna pisi gbɛ̃́piiɛ, \q1 á nɛgↄ̃ɛↄ ń á nɛnↄɛↄ i ãnabikɛkɛ, \q1 á ɛ̀waasoↄ i wɛ́pungu'e, \q1 á maezↄ̃ↄↄ i yã́ↄ e iu. \q1 \v 18 Gↄↄbeezĩ má a Nisĩna pisi \q1 ma zↄ̀blenaↄnɛ gↄ̃ɛↄ ń nↄɛↄ píi \q1 aai ãnabikɛkɛ. \q1 \v 19 Má seelaↄ kɛ musu, \q1 má yãbↄnsaɛↄ kɛ dṹniau, \q1 au ń tɛ́o ń tɛluo aↄ ku. \q1 \v 20 Ĩatɛ̃ a siakũ, \q1 mↄvua a tã lán auwa \q1 e Dii mↄgↄↄ zↄ̃ↄ gawide àↄ mↄ́, \q1 \v 21 Dii sìsinaↄ i bↄ píi.\f + \fr 2.21 \fr*\ft Yoɛ 3.1-5\ft*\f* \p \v 22 Isailiↄ, à yã́ɛ bee ma. Lá á dↄ̃ ázĩawa, Lua tò a Yesu Nazalɛti dɛa a gbɛ̃́ ũ seela è dabudabuↄ ń yãbↄnsaɛ pↄ́ a tò Yesupi kɛ̀ á guuↄ yã́i. \v 23 Lua zɛ̀ò a pↄeã ń a dↄ̃ao guu kɛ́ wà aà kpáwá, ↄ̃ á tò luayãdↄ̃nsaiↄ aà pàliwa aa aà dɛ̀.\f + \fr 2.23 \fr*\ft Luk 23.33\ft*\f* \v 24 Ɔ̃ Lua ga ba pòlowà à aà vù,\f + \fr 2.24 \fr*\ft Luk 24.6\ft*\f* asa a zɛ́ kú kɛ́ ga fↄ̃ àↄ aà kũao. \v 25 Asa Davidi aà yã'ò à mɛ̀: \q1 Miↄ Dii e ma wɛ́u gↄↄpii, \q1 lá a ku ma ↄplaai, má kpaguao. \q1 \v 26 A yã́i ma pↄ ìↄ na, \q1 ma nↄ̀sɛ ìↄ yáalↄ, \q1 ma wɛ́ dↄi baa ma mɛ aↄ ku aafiaɛ, \q1 \v 27 asa ńyↄ̃ ma to miauo, \q1 ńyↄ̃ wei n gbɛ̃́ pↄ́ a kua adoa yaikɛo. \q1 \v 28 N ma ka wɛ̃ni zɛ́wa, \q1 n kĩ́i pↄna ìↄ pɛɛau.\f + \fr 2.28 \fr*\ft Soũ 16.8-11\ft*\f* \m \v 29 Ma gbɛ̃́ↄ, má fↄ̃ wá dezi káau Davidi yã'oɛ́ wásawasa. À gà, wà aà vĩ̀, aà mia ku wɛ̃́lɛu la e ń a gbão. \v 30 Aà ãnabikɛ guu a dↄ̃̀ kɛ́ Lua lɛgbɛ̃̀ɛ à mɛ̀ á a buie kpa a kpalau.\f + \fr 2.30 \fr*\ft Soũ 132.11, 2Sam 7.12-13\ft*\f* \v 31 Ɔ̃ Davidi dↄ̀aa Mɛsii vua yã'ò à mɛ̀: \q1 Lua a aà to miauo, \q1 a wei aà mɛ yaikɛo. \m \v 32 Yesupi ↄ̃ Lua aà bↄ̀ gau. A seeladeↄn wá ũ wápii. \v 33 Zↄ̃lɛa a Mae Lua ↄplaai à aà Nisĩna pↄ́ à a lɛgbɛ̃̀wɛ̃ɛ èwà, ↄ̃ a pìsiwɛ̃ɛ. Yã́ pↄ́ álɛ e mɛ́ álɛ ma tiaɛ bee bↄ̀ weɛ. \v 34 Asa i kɛ Davidi mɛ́ fɛ̀lɛ gɛ̀ luabɛo, à mɛ̀: \q1 Dii ò ma Diiɛ aà zↄ̃lɛ a ↄplaai \q1 \v 35 e aà aà ibɛɛↄ kɛɛ̀ aà gbadibↄ ũ.\f + \fr 2.35 \fr*\ft Soũ 110.1\ft*\f* \m \v 36 Isailiↄ, àↄ dↄ̃ sã́asã kɛ́ Yesu pↄ́ a aà pàliwa ↄ̃ Lua aà dìlɛ Dii ũ, Mɛsii ũ. \p \v 37 Kɛ́ aa yã́pi mà, à ń sↄ̃ zↄ̃̀, ↄ̃ aa Piɛɛ ń zĩna kĩniↄ là aa mɛ̀: Gbɛ̃́ↄ, wá sɛ́ kpelewa ni? \v 38 Ɔ̃ Piɛɛ ònɛ́: Á baade nↄ̀sɛlilɛ, í da'ilɛkɛ ń Yesu Kilisi tↄ́o, á duuna i kɛ̃́wá, Lua i á gba a Nisĩna. \v 39 Asa lɛ́ pↄ́ Lua gbɛ̃̀pi dɛ á pↄ́ ũɛ ń á nɛ́ↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ kú zã̀ↄ, gbɛ̃́ pↄ́ Dii wá Lua a ń sɛ́piↄ píi. \v 40 À yãpãleↄ ònɛ́ dasi, à nàɛmá à mɛ̀: À ázĩa bↄ gbãgbɛ̃ vãiɛ beeↄ guu. \v 41 Ɔ̃ gbɛ̃́ pↄ́ aa aà yã́ sìↄ da'ilɛkɛ̀. Zĩbeezĩ ↄ̃ wà kã̀fĩ ń guu gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ àaↄ̃ (3.000). \s1 Yesu náaikɛnaↄ kua ń kↄ̃o \p \v 42 Aa laaidↄ̀ zĩnaↄ yãdaanɛ́wa ń gbɛ̃kɛkɛakↄ̃ɛo ń Dii blɛbleao ń wabikɛao. \v 43 Zĩnapiↄ lɛ́ dabudabuↄ ń yãbↄnsaɛↄ kɛ, ↄ̃ vĩa gbɛ̃́pii kũ̀. \v 44 Dii náaikɛnaↄ píi gãli doũ. An pↄvĩa dɛ ampii pↄ́ ũɛ. \v 45 Tó aa ń pↄvĩaↄ yìa, aaì a ↄ̃a kpakↄ̃wa lá gbɛ̃́ a bↄↄlɛ vĩwa. \v 46 Lá gu lɛ́ dↄ aaìↄ kↄ̃ kãaa Lua ua ń lɛdoũo, aaìↄ Dii blɛ ble kↄ̃ bɛ, aaìↄ pↄble ń pↄnao ń nↄ̀sɛmɛndoo. \v 47 Aaìↄ Lua táasilɛ mɛ́ aaìↄ na ń gbɛ̃́piio. Dii ìↄ gbɛ̃́ pↄ́ álɛ ń suabaↄ kã́fĩ ń guu lá gu lɛ́ dↄ. \c 3 \s1 Gↄ̃ɛ ɛɛ gbã́gbãa \p \v 1 Gↄↄewa Piɛɛ ń Zãao gɛ̀ Lua ua ĩatɛ̃ auapilaa lousisigↄↄ. \v 2 Gↄ̃ɛe ku we, wà aà ì ɛɛ ũɛ. Lá gu lɛ́ dↄ wì aà sɛ mↄ dilɛ Lua ua bↄlɛ pↄ́ wì mɛ Bↄlɛ Kɛfɛnau, ↄ̃ ìↄ baakɛ gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ gɛ̃ uapiuↄwa. \v 3 Kɛ́ à Piɛɛ ń Zãao è, aalɛ mↄ́ gɛ̃i Lua ua, ↄ̃ à baakɛ̀má. \v 4 Aa wɛpɛ̀wà, ↄ̃ Piɛɛ mɛ̀: Wá gwa. \v 5 Ɔ̃ à wɛbìimá, àlɛ ń gba dã́. \v 6 Ɔ̃ Piɛɛ òɛ̀: Má ↄ̃a vĩo, ãma pↄ́ pↄ́ má vĩ má n gba. Ń Yesu Kilisi Nazalɛti tↄ́o, fɛlɛ táa'o. \v 7 Ɔ̃ Piɛɛ aà kũ̀ a ↄplaawa, à aà fɛ̀lɛ zɛ̀. Wegↄ̃ↄ aà gbálaↄ ń aà gbakũpɛɛkĩiↄ gbãakũ̀. \v 8 À vĩ̀ zɛ̀, ↄ̃ à nà táa'oawa. À gɛ̃̀ńnↄ Lua ua, àlɛ táa'o, àlɛ vĩvĩ, àlɛ Lua sáaukpa. \v 9 Gbɛ̃́pii aà è, àlɛ táa'o, àlɛ Lua sáaukpa. \v 10 Kɛ́ aa aà dↄ̃̀ baakɛna pↄ́ ìↄ zↄ̃lɛ Lua ua Bↄlɛ Kɛfɛnau ũ, ↄ̃ yã́ pↄ́ wa kɛ̀ɛ̀pi ń kṹ gbãa, à bↄ̀ ń saɛ. \v 11 Lá à nà Piɛɛ ń Zãaowa gu pↄ́ wì mɛ Salomↄↄ Bilandaau, ↄ̃ gbɛ̃́pii lɛ́ gɛ̃ ń kĩ́i, asa yã́pi bↄ̀ ń saɛɛ. \p \v 12 Kɛ́ Piɛɛ gbɛ̃́ↄ è, a ònɛ́: Isailiↄ, bↄ́yãi yã́pi bↄ̀ á saɛi? Bↄ́yãi a wɛfĩ̀wá màai? Álɛ e wázĩa gbãa ge wá ma Ayãmɛto gbɛ̃́ɛ bee táa'òe? \v 13 Wá dezi káauↄ Ablahaũ ń Izaakio ń Yakↄbuo Lua\f + \fr 3.13 \fr*\ft Bↄa 3.15\ft*\f* gwea kpà a zĩkɛna Yesuwa. Ápiↄ sↄ̃ a aà kpà gbãadeↄwa, a bↄ aà kpɛ Pilati pↄ́ zɛ̀ ń aà gbaɛao aɛ. \v 14 A bↄ gbɛ̃maa pↄ́ a kua adoapi kpɛ, ↄ̃ a wabikɛ̀ Pilatiwa aà gbɛ̃dɛnae kɛ̃́ɛ́.\f + \fr 3.14 \fr*\ft Luk 23.13-23\ft*\f* \v 15 A wɛ̃niki dɛ̀, ↄ̃ Lua aà bↄ̀ gau. A seeladeↄn wá ũ. \v 16 Yesu náaikɛa mɛ́ tò gↄ̃ɛ pↄ́ á aà dↄ̃ mɛ́ álɛ aà gwaɛ bee gbã̀gbã Yesupi tↄ́ gbãa yã́i. Yesu náaikɛa mɛ́ aà gbà aafia ápii wáa. \v 17 Tia ma gbɛ̃́ↄ, má dↄ̃ kɛ́ ápiↄ ń á gbãadeↄ yã́ pↄ́ á kɛ̀ á wɛ́sia yã́ɛ. \v 18 Lua dↄ̀aa dà ãnabiↄnɛ, ↄ̃ aa ò ḿpii Mɛsii a taasikɛ, ↄ̃ à kɛ̀ màa. \v 19 Ayãmɛto à nↄ̀sɛlilɛ, í zɛ ń Luao, á duuna i wolowá, \v 20 kɛ́ à mↄ́ɛ́ ń dɛ̀ɛpoogↄↄo, i Yesu pↄ́ à dↄ̀aa dìlɛɛ́ Mɛsii ũpi zĩwá. \v 21 Sema aàↄ ku musu gĩa e gↄↄ pↄ́ Lua a pↄ́pii kɛkɛ dafu, lá a dà a ãnabiↄnɛ aa ò za káauwa. \v 22 Mↄizi mɛ̀ Dii á Lua a á gbɛ̃e sɛ ãnabi ũ láawa. À yã́ pↄ́ a oɛ́ ma píi. \v 23 Gbɛ̃́ pↄ́ i ãnabipi yãmao, Lua a ade bↄ á guu à dɛɛ.\f + \fr 3.23 \fr*\ft Iko 18.18-19\ft*\f* \v 24 Ãnabi pↄ́ aa Lua yã'ò sɛa za Samuɛliwaↄ píi gↄↄɛ bee baokpà.\f + \fr 3.24 \fr*\ft 2Sam 7.12-16\ft*\f* \v 25 Yã́ pↄ́ ãnabipiↄ ò ń Lua bàa pↄ́ kú ń á dezi káauↄo gↄ̃̀ á pↄ́ ũ, lá a ò Ablahaũɛwa à mɛ̀ á báaada dṹnia bui píigu aà bui sabai.\f + \fr 3.25 \fr*\ft Daa 22.18\ft*\f* \v 26 Beewa Lua tò a zĩkɛnapi bↄ̀ mↄ̀wá, à aà zĩ̀wá gĩa aà báaadaágu, kɛ́ á baade mikɛ̃ a yãvãikɛaↄwa. \c 4 \s1 Yã́kpalɛkɛa ń Piɛɛo ń Zãao \p \v 1 Kɛ́ Piɛɛ ń Zãao lɛ́ yã'o gbɛ̃́ↄnɛ, sa'onaↄ ń Lua ua dↄ̃̀anaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄo ń Saduseↄ gɛ̃̀ńzi. \v 2 An pↄ pà, kɛ́ aalɛ gɛↄ vua yãda gbɛ̃́ↄnɛ aalɛ Yesu vua kpàwakɛ yã́i. \v 3 Ɔ̃ aa ń kṹ aa ń dá kpɛ́u e gu dↄ, asa oosi kɛ̀ kↄ̀ɛ. \v 4 Ãma gbɛ̃́ pↄ́ ń yãmà aa Yesu náaikɛ̀ↄ dasi e an gↄ̃ɛↄ dasikũ̀ à kà gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ sↄo (5.000) taawa. \p \v 5 Kɛ́ a gu dↄ̀, Yuda gbãadeↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ kã̀aa Yelusalɛũ. \v 6 Sa'onkia Anasi ku we ń Kaaifao ń Zãao ń Alɛsãndao ń gbɛ̃́ pↄ́ aa dɛ sa'onkiapi daɛ ũↄ píi. \v 7 Wà mↄ̀ ń Piɛɛo ń Zãao gbãadepiↄ aɛ, ↄ̃ wà ń lá: Bↄ́ gbãa ge de tↄ́ a bee kɛ̀òi? \v 8 Ɔ̃ Lua Nisĩna dɛ̀dɛ Piɛɛwa, a ònɛ́ à mɛ̀: Á gbãadeↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ, \v 9 lá álɛ wá lala gbã maa pↄ́ wá kɛ̀ kↄ̃̀ↄɛ, lá wá kɛ̀ à gbã̀gbã yã́i, \v 10 á Isailiↄ ápii, àↄ dↄ̃ kɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ zɛa á aɛɛ bee aafiaʼè ń Yesu Kilisi Nazalɛti pↄ́ á pàliwa Lua aà bↄ̀ gau tↄ́oɛ. \v 11 Beewa \q1 gbɛ pↄ́ á ɛ̃bonaↄ a pãkpài \q1 mɛ́ gↄ̃̀ gbɛↄ mide ũ.\f + \fr 4.11 \fr*\ft Soũ 118.22\ft*\f* \m \v 12 Gbɛ̃pãle ku à gbɛ̃́ↄ suabao, asa dṹnia guu píi Lua i gbɛ̃e dilɛ gbɛ̃nazĩnaↄnɛ à ń suabao, sema aàpi. \p \v 13 Kɛ́ aa è vĩa i Piɛɛ ń Zãao kũo, mɛ́ aa ń dↄ̃ zↄ̃ɛ ladↄ̃nsaiↄ ũ, à bↄ̀ ń saɛ, ↄ̃ aa ń kua ń Yesuo yã́ dↄ̃̀ sa. \v 14 Lá aa gbɛ̃́ pↄ́ gbã̀gbãpi è zɛa ń saɛ, aai e yãe zãsìmáo, \v 15 ↄ̃ aa ònɛ́ aa bↄlɛ. Aa lɛkpàaĩ \v 16 aa mɛ̀: Wá sɛ́ ń gbɛ̃́piↄ kpelewa ni? Asa Yelusalɛũdeↄ dↄ̃ píi kɛ́ aa dabudabu zↄ̃ↄ kɛ̀, wá fↄ̃ gi beeio. \v 17 Kɛ́ yã́pi su ligua dɛ kɛ́ao, wà gínɛ́ pãsĩpãsĩ aasu yã'o gbɛ̃eɛ ń tↄ́pio lↄo. \v 18 Ɔ̃ aa ń sisi, aa gìnɛ́ fĩ́afĩa aa yã'o ge aa yãdanɛ́ ń Yesu tↄ́o. \v 19 Ɔ̃ Piɛɛ ń Zãao wèmá aa mɛ̀: À gwa ázĩawa à gwa. Á yã́ wà maa, ge Lua pↄ́ɛ? A kpele mɛ́ maa Luaɛi? \v 20 Asa wá fↄ̃ gí yã́ pↄ́ wá mà mɛ́ wá è oio. \v 21 Gbãadeↄ ɛ̀a vĩadàdańzi, ↄ̃ aa ń gbáɛ. Aai ĩadaama zɛ́ eo dasi yã́i, asa gbɛ̃́pii lɛ́ Lua sáaukpa yã́ pↄ́ kɛ̀pi yã́iɛ. \v 22 Gbɛ̃́ pↄ́ aa gbã́gbãa dabudabu bee kɛ̀ɛ̀ zi dɛ wɛ̃̀ blaa. \s1 Gãlideↄ nↄ̀sɛdoũkɛa ń kↄ̃o \p \v 23 Kɛ́ wà ń gbáɛ, ↄ̃ aa tà ń gbɛ̃́ↄ kĩ́i, aa ònɛ́ lá sa'onkiaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ònɛ́. \v 24 Kɛ́ aa mà, aa wiilɛ̀ Luawa ń làasoo doũo aa mɛ̀: Dii, ḿmɛ n musu kɛ̀ ń tↄↄlɛo ń ísiao ń pↄ́ pↄ́ kú ń guuↄ píi.\f + \fr 4.24 \fr*\ft Bↄa 24.11 Soũ 146.6\ft*\f* \v 25 Ń dà ń zĩkɛna wá dezi Davidiɛ ń n Nisĩna gbãao, ↄ̃ à mɛ̀: \q1 Bↄ́yãi bui ń buio lɛ́ zↄakai? \q1 Bↄ́yãi wàlɛ lɛ́ pã kpaaĩi? \q1 \v 26 Dṹnia kíaↄ lɛ́ zĩ̀ sↄukɛ, \q1 kpalablenaↄ lɛ́ kãaa Diizi \q1 ń Mɛsii pↄ́ a kpào.\f + \fr 4.26 \fr*\ft Soũ 2.1-2\ft*\f* \m \v 27 Sĩanaɛ, Elodi ń Pↄ̃nsi Pilatio kã̀aa wɛ̃́lɛɛ beeu ń Isailiↄ ń buipãleↄ n zĩkɛna pↄ́ a kua adoa Yesu pↄ́ ń kpàpizi.\f + \fr 4.27 \fr*\ft Luk 23.1, 7-11\ft*\f* \v 28 Aa kɛ̀ lá n dↄaa n zɛò n gbãa ń n pↄeãowa. \v 29 Tiasa Dii, yãpãsĩ pↄ́ aa ò ma we. Wápi n zↄ̀blenaↄ, wá gba lɛ́ wà n yã'o ń sↄ̃o dilɛa. \v 30 Ɔdauwá wà gbɛ̃́ↄ gbã́gbã wà dabudabuↄ ń yãbↄnsaɛↄ kɛ ń n zĩkɛna Yesu pↄ́ a kua adoa tↄ́o. \v 31 Kɛ́ aa wabikɛ̀ aa làa, gu pↄ́ aa kãaaau lùalua, Lua Nisĩna dɛ̀dɛmá ḿpii, ↄ̃ aa gɛ̀ lɛ́ Lua yã'onɛ́ ń sↄ̃o dilɛa. \p \v 32 Yesu náaikɛnaↄ gãli làasoo doũ vĩ ń lɛdoũo. An gbɛ̃e lí mɛ a pↄvĩaↄá a pↄ́ɛ adoo. An pↄ́piiá ampii pↄ́ɛ. \v 33 Zĩnaↄ lɛ́ Dii Yesu bↄa gau yã'o gbɛ̃́ↄnɛ ń iko zↄ̃ↄo. Ampii aa na ń gbɛ̃́ↄ maamaa. \v 34 Gbɛ̃e pↄe taasi vĩ ń guuo, asa gbɛ̃́ pↄ́ aa bú vĩↄ ge kpɛ́ↄ aaì yía aa mↄ́ ń a ↄ̃ao, \v 35 aa kpa zĩnaↄwaɛ, ↄ̃ wì ↄ̃api kpa baadewa, lá a a bↄↄlɛ vĩwa. \v 36 Levii bui Yosɛfu pↄ́ bↄ̀ Sipi bùsuu kú ń guu. Zĩnaↄ tↄkpàɛ̀ Baanaba. Bee mɛ̀ nↄ̀sɛninina. \v 37 À a bú lɛɛ do yìa, ↄ̃ à mↄ̀ a ↄ̃a kpà zĩnaↄwa. \c 5 \s1 Ãnania ń Safilao \p \v 1 Gↄ̃ɛ pↄ́ wì mɛ Ãnania ku lↄ ń a na Safilao. À a tↄↄlɛ yìa, \v 2 à a ↄ̃a kĩni kuluyè ń a na dↄ̃ao, ↄ̃ à gɛ̀ a kĩni kpà zĩnaↄwa. \v 3 Ɔ̃ Piɛɛ òɛ̀: Ãnania, bↄ́yãi ń tò Setãu dↄ̀aanɛ màa, n n tↄↄlɛ ↄ̃a kĩni kuluyè, ↄ̃ n ɛɛtò Lua Nisĩnaɛi? \v 4 Gↄↄ pↄ́ ni tↄↄlɛpi yíao, n pↄ́ nolo? Kɛ́ ń yìa sↄ̃, lá ń yei, ńyↄ̃ kɛ ń a ↄ̃aoo lé? Àkɛa n yã́ bee kɛa làasookɛ̀i? I kɛ gbɛ̃nazĩna n ɛɛtòɛ̀o, Lua ń tòɛ̀. \v 5 Kɛ́ Ãnania yã́pi mà, à lɛ̀lɛ à gà. Ɔ̃ vĩa gbɛ̃́ pↄ́ yã́pi màↄ kũ̀ maamaa. \v 6 Ɛ̀waasoↄ gɛ̃̀ aa zwãa kùaàla, ↄ̃ aa aà sɛ̀ gɛ vĩ̀. \p \v 7 Kɛ́ à kà lɛɛlu àaↄ̃ taawa, yãemasai aà na mↄ̀ gɛ̃̀. \v 8 Ɔ̃ Piɛɛ aà là à mɛ̀: Omɛɛ, a tↄↄlɛpi yìa kɛ́wa yã̀? A wèwà à mɛ̀: Ao, màaɛ. \v 9 Ɔ̃ Piɛɛ òɛ̀: Bↄ́yãi a Lua Nisĩna lɛ̀ á gwài? Gbɛ̃́ pↄ́ aa n zã́ vĩ̀ↄ ku kpɛɛlɛ, aa n sɛ bↄnnↄ sↄ̃. \v 10 Wegↄ̃ↄ à lɛ̀lɛ aà aɛ à gà. Kɛ́ ɛ̀waasoↄ gɛ̃̀, aa è à gà, ↄ̃ aa aà sɛ̀ gɛ vĩ̀ aà zã́ saɛ. \v 11 Ɔ̃ vĩa Yesudeↄ kũ̀ maamaa ḿpii ń gbɛ̃́ pↄ́ yã́pi màↄ píi. \p \v 12 Zĩnaↄ lɛ́ dabudabu ń yãbↄnsaɛↄ kɛ gbɛ̃́ↄ guu dasi. Ampii aaì kↄ̃kãaakɛ sãnu Salomↄↄ Bilandaau. \v 13 Gbɛ̃pãleↄ lí we nàmáo, ãma gbɛ̃́pii ì ń tↄnasiɛ, \v 14 mɛ́ bíla pↄ́ lɛ́ Dii Yesu náaikɛↄ, gↄ̃ɛↄ ń nↄɛↄ píi, aaìↄ ká ń guu. \v 15 Ɔ̃ wà gyãeↄ sɛ̀lɛ ń wúlɛbↄↄ ń mákɛlɛↄ wà ń kálɛ zɛ́u, kɛ́ tó Piɛɛ lɛ́ gɛ̃, aà nisĩna e da ń gbɛ̃eↄla. \v 16 Bíla bↄ̀ wɛ̃́lɛ pↄ́ kú Yelusalɛũ saɛↄ aa mↄ̀ ń gyãeↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ tã́a lɛ́ ĩadamáↄ, ↄ̃ aa gbã̀gbã píi. \s1 Wɛ́tɛ̃a mↄa zĩnaↄnɛ \p \v 17 Ɔ̃ sa'onkia ń Saduse gãlide pↄ́ dɛ aà gbɛ̃́ ũↄ wɛdↄ̀ zĩnaↄnɛ aa fɛ̀lɛńnↄ, \v 18 aa ń kũkũ aa ń ká kpɛ́u, \v 19 ↄ̃ Dii malaikae mↄ̀ kpɛ́pi zɛ́ wɛ̃̀nɛ́ gwãasĩna, à ń bↄ́lɛ à mɛ̀: \v 20 À gɛ àↄ ku Lua ua, í wɛ̃ni dafupi yã'o gbɛ̃́piiɛ. \v 21 Zĩnaↄ yã́pi mà, ↄ̃ aa gɛ̀ Lua ua kↄↄkↄↄ, aalɛ yãdanɛ́. \p Kɛ́ sa'onkia ń a gbɛ̃́ↄ fɛ̀lɛ, aa Isaili gbãadeↄ ń ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ kã̀aa, ↄ̃ aa dↄaiↄ zĩ̀ aa gɛ zĩnaↄ bↄlɛ kpɛ́u aa mↄ́ńnↄ. \v 22 Kɛ́ dↄaipiↄ kà we, aai ń e kpɛ́uo. Ɔ̃ aa ɛ̀a gɛ ònɛ́ \v 23 aa mɛ̀: Kɛ́ wa ka kpɛ́pi kĩ́i, wá lè gbaↄ tataaɛ gíũgiũ, mɛ́ a dↄ̃̀anaↄ ku kpɛɛlɛ, ãma kɛ́ wá wɛ̃̀, wi gbɛ̃e euo. \v 24 Kɛ́ Lua ua dↄ̃̀anaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ ń sa'onkiaↄ yã́pi mà, aa bílikɛ̀ yã́ pↄ́ zĩnaↄ lèwa. \v 25 Ɔ̃ gbɛ̃e mↄ ònɛ́: À ma! Gbɛ̃́ pↄ́ a ń ká kpɛ́uↄ ku Lua ua, aalɛ yãdanɛ́. \v 26 Ɔ̃ Lua ua dↄ̃̀anaↄ ń ń gbɛ̃zↄ̃ↄo gɛ̀ ń kũkũ aa sùńnↄ yãkelesai, asa aalɛ vĩakɛ gbɛ̃́ↄnɛ, kɛ́ wà su wà ń pápa ń gbɛo yã́iɛ. \p \v 27 Kɛ́ aa sùńnↄ, aa ń zɛ́ gbãadeↄ aɛ, ↄ̃ sa'onkia yãlàlamá à mɛ̀: \v 28 Wa giɛ́ fĩ́afĩa à yãdanɛ́ ń tↄ́pioɛ, ↄ̃ á tò yã́pi gì lì Yelusalɛũa píi, mɛ́ á ye gbɛ̃́pi gaa yãdiwɛ̃ɛa?\f + \fr 5.28 \fr*\ft Mat 27.25\ft*\f* \v 29 Ɔ̃ Piɛɛ ń zĩna kĩniↄ wèmá aa mɛ̀: Lua yã́ mɛ́ kũ̀ wà ma dɛ gbɛ̃nazĩna pↄ́a. \v 30 Wá deziↄ Lua mɛ́ Yesu pↄ́ a aà lòo líwa á dɛ̀pi bↄ̀ gau. \v 31 Lua aà sɛ zↄ̃̀lɛ a ↄplaai Dↄaana ũ, Suabana ũ, kɛ́ à Isailiↄ gba zɛ́ aa nↄ̀sɛlilɛ, an duuna i kɛ̃́má. \v 32 Yã́piↄ seeladeↄn wá ũ, wápiↄ ń Lua Nisĩna pↄ́ Lua ì kpa gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ a yãmaↄwao. \p \v 33 Kɛ́ aa yã́pi mà, an pↄ fɛ̃̀, ↄ̃ aa ye zĩnaↄ dɛdɛ. \v 34 Falisi pↄ́ wì mɛɛ̀ Gamaliɛli kú ń guu. Luayãdanɛdeɛ, gbɛ̃́pii ì aà tↄnasi. À fɛ̀lɛ zɛ̀ à mɛ̀ wà bↄ ń gbɛ̃́piↄ gĩa. \v 35 Ɔ̃ a ònɛ́: Isailiↄ, à laaika yã́ pↄ́ á ye kɛ gbɛ̃́piↄnɛi. \v 36 A gↄↄ i gɛ̃gɛ̃o kɛ́ Tedasi fɛ̀lɛ lɛ́ azĩa dilɛ a ka. Wà tɛ̀aàzi gbɛ̃ↄn ↄ̀aa pla taawa. Kɛ́ wà aà dɛ̀, ↄ̃ aà ìwaↄ gãmblaablèkↄ̃wa, ↄ̃ yã́ làa. \v 37 Aà gbɛa Galile gbɛ̃́ Yuda fɛ̀lɛ naogↄↄ, à gbɛ̃́ↄ gà a nàwa dasi. À gà sↄ̃, ↄ̃ aà ìwaↄ fã̀aa píi. \v 38 Málɛ oɛ́ tia, ásu gbɛ̃́piↄ yãdao, à ń tó we. Tó an pↄeã ń ń yãkɛaↄ bↄ̀ gbɛ̃nazĩna kĩ́iɛ, a bãdɛ. \v 39 Tó à bↄ̀ Lua kĩ́iɛ sↄ̃, á fↄ̃ kpánɛ́o. À laaika zĩkaa ń Luaozi. Aa aà yãmà, \v 40 ↄ̃ aa zĩnaↄ sìsi aa ń gbɛ̃́. Aa gìnɛ́ aa yã'o ń Yesu tↄ́o, ↄ̃ aa ń gbáɛ. \p \v 41 Zĩnaↄ bↄ̀ gbãadeↄ kĩ́i ń pↄnao, asa Lua dìlɛ an bɛɛɛ kà wà widamá Yesu tↄbↄa yã́iɛ. \v 42 Lá gu lɛ́ dↄ aaìↄ yãdanɛ́ Lua ua ń ń bɛↄ, aaìↄ Yesu baokpanɛ́ kã́mabosai, aaì mɛ ↄ̃mɛ Mɛsii ũ. \c 6 \s1 Dↄnlɛde gbɛ̃ↄn soplaↄ dilɛa \p \v 1 Gↄↄ bee kɛ́ Yesudeↄ lɛ́ kã́fĩ, an Gɛlɛki yãmanaↄ lɛ́ yã́kũtɛ̃ka an Ɛbɛlu yãmanaↄzi aa mɛ̀, tó wàlɛ blɛ kpaalɛ lá gu lɛ́ dↄ, wì pãkpa ń gyaaↄziɛ. \v 2 Ɔ̃ zĩna gbɛ̃ↄn kuɛplaↄ Yesudeↄ sìsi píi aa mɛ̀: A zɛvĩ wà pãkpa Lua yã́i wà laaidↄ blɛkpaalɛawao. \v 3 À gↄ̃ɛↄ plɛ á guu gbɛ̃ↄn sopla, gbɛ̃maa pↄ́ ↄ̃nↄ pànɛ́, Lua Nisĩna pɛ̀ɛmáↄ, wí ń dilɛ zĩpi gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ũ, \v 4 wí laaidↄ wabikɛawa ń luayã'oanɛ́o. \v 5 Yã́pi kàńgu ḿpii, ↄ̃ aa Ɛtiɛ̃ɛ pↄ́ luanaaikɛa ń Lua Nisĩnao pɛ̀ɛwà sɛ̀ ń Filipio ń Pↄlↄkↄↄo ń Nikanↄↄo ń Timↄo ń Paamɛnao ń Antiↄsi gbɛ̃́ Nikolaa pↄ́ Yudaↄ lousisizɛ sɛ̀ yãao. \v 6 Wà gɛ̀ńnↄ zĩnaↄ kĩ́i, ↄ̃ aa wabikɛ̀nɛ́ aa ↄnàmá. \p \v 7 Lua yã́ lɛ́ ligua, Yesudeↄ lɛ́ kã́fĩ Yelusalɛũ maamaa, ↄ̃ sa'onaↄ Yesu yã́ sì dasidasi. \p \v 8 Gbɛ̃kɛ ń gbãao pɛ̀ɛ Ɛtiɛ̃ɛwa, ↄ̃ àlɛ dabudabuↄ ń yãbↄnsaɛↄ kɛ bíla guu. \v 9 Lousisikpɛe ku wì mɛ Wɛ̃́ɛↄ lousisikpɛ. A gbɛ̃eↄ bↄ̀ Silɛni ń Alɛsãndio ń Silisi bùsuo ń Azi bùsuo. Ɔ̃ aa íbɛlɛsɛ̀ ń Ɛtiɛ̃ɛo, aa lɛkpaakɛ̀aànↄ. \v 10 Ãma aai fↄ̃ aà fùo ↄ̃nↄ pↄ́ Lua Nisĩna aà gbà yã́i. \v 11 Aa nà gbɛ̃́ↄ kpɛ, ↄ̃ gbɛ̃́piↄ mɛ̀: Wá mà à bↄ̀ Mↄizi ń Luao yã́ kpɛ. \v 12 Aa Yudaↄ ń ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń Mↄizi ikoyãdanɛdeↄ nↄ̀sɛ fɛ̀lɛ, ↄ̃ aa gɛ̀ Ɛtiɛ̃ɛ kũ̀ aa gɛ̀aànↄ ń gbãadeↄ kĩ́i. \v 13 Ɔ̃ aa mↄ̀ ń seelade ɛgɛnaↄ aa mɛ̀: Gbɛ̃́ bee mɛ́ ìↄ Lua kpɛ́ ń Mↄizi ikoyão bɛ̃̀ɛbo láasai. \v 14 Asa wá mà à mɛ̀ Yesu Nazalɛti a kpɛ́pi dɛɛlɛ, i wá fɛlɛkaayã pↄ́ Mↄizi dàwɛ̃ɛ lilɛ sɛ́. \v 15 Ɔ̃ gbãade pↄ́ kàlɛ weↄ wɛpɛ̀ Ɛtiɛ̃ɛwa píi, aa è aà oa dɛ lán malaika oawa. \c 7 \s1 Ɛtiɛ̃ɛ yã'oa gbãadeↄnɛ \p \v 1 Ɔ̃ sa'onkia Ɛtiɛ̃ɛ là à mɛ̀: N yã́pi ò sĩana yã̀? \v 2 Ɔ̃ a wèwà à mɛ̀: Ma gbɛ̃́ↄ ń ma maeↄ, à ma! Lua gawide bↄ̀ mↄ̀ wá dezi sɛ̃́ia Ablahaũwa gↄↄ pↄ́ a ku Mɛsↄpↄtami bùsuu, zadↄ̃ i gɛ́ zↄ̃lɛi Halanao. \v 3 A òɛ̀: Bↄ n bùsuu n daɛↄ guu, ní tá bùsu pↄ́ má ↄlↄnɛu.\f + \fr 7.3 \fr*\ft Daa 12.1\ft*\f* \v 4 Ɔ̃ à bↄ̀ Kaladeↄ bùsupiu, à gɛ̀ zↄ̃̀lɛ Halana. Aà mae gaa gbɛa Lua sùaànↄ bùsu pↄ́ á kú tiaɛ bee guu.\f + \fr 7.4 \fr*\ft Daa 11.31, 12.4\ft*\f* \v 5 Lua i bùsupi tↄↄlɛe kpawà baa kɛ̀sɛ doo, ãma à a lɛgbɛ̃̀ɛ̀ à mɛ̀ a gↄ̃ aà pↄ́ ũ ń aà buiↄ.\f + \fr 7.5 \fr*\ft Daa 15.18, 17.8\ft*\f* Gↄↄ bee sↄ̃ Ablahaũ nɛ́ vĩo. \v 6 Lua òɛ̀ à mɛ̀: N buiↄ nibↄble bùsu pãleu. We aa zↄbleu, wi ĩadamá wɛ̃̀ ↄ̀aa pla. \v 7 Lua mɛ̀ á ĩada bui pↄ́ aa zↄblenɛ́ↄwa,\f + \fr 7.7 \fr*\ft Daa 15.13-14\ft*\f* Ablahaũ buipiↄ bↄlɛ mↄ a sísi guɛ beeu.\f + \fr 7.7 \fr*\ft Bↄa 3.12\ft*\f* \v 8 Ɔ̃ Lua tↄ̃zↄ̃yã dà Ablahaũɛ a bàakuaaànↄ seela ũ.\f + \fr 7.8 \fr*\ft Daa 17.10-14, 21.4\ft*\f* Kɛ́ à Izaaki ì, à tↄ̃zↄ̃̀ɛ̀ a gↄↄ swaaↄ̃dezĩ. Màa Izaaki kɛ̀ Yakↄbuɛ lↄ, ↄ̃ Yakↄbu kɛ̀ wá dezi káau gbɛ̃ↄn kuɛplaↄnɛ. \p \v 9 Ɔ̃ wá dezi káaupiↄ wɛdↄ̀ ń gbɛ̃do Yosɛfuɛ, aa aà yìa, wà tàaànↄ Egipi. Lua kuaànↄ,\f + \fr 7.9 \fr*\ft Daa 37.28, 39.21\ft*\f* \v 10 à aà bↄ̀ aà taasi píi guu. Lua Yosɛfupi gbà ↄ̃nↄ, a tò a na ń Egipiↄ kí Falaↄ̃ↄo, ↄ̃ à aà dìlɛ Egipi bùsu dↄaana ũ ń a bɛ'uao.\f + \fr 7.10 \fr*\ft Daa 41.39-41\ft*\f* \v 11 Ɔ̃ nↄana kà Egipi ń Kanaa bùsuo píi. Taasi kɛ̀ zↄ̃ↄ, wá dezipiↄ i pↄe e blèo. \v 12 Kɛ́ Yakↄbu mà ése kú Egipi, à wá dezipiↄ zĩ̀ we. An gɛa sɛ̃́ian we.\f + \fr 7.12 \fr*\ft Daa 42.1-2\ft*\f* \v 13 A gɛ̃n plaade Yosɛfu azĩa ↄ̀lↄ a vĩ̀iↄnɛ, ↄ̃ Falaↄ̃ↄ Yosɛfu daɛↄ dↄ̃̀.\f + \fr 7.13 \fr*\ft Daa 45.1\ft*\f* \v 14 Ɔ̃ Yosɛfu gbɛ̃́ zĩ̀ a mae Yakↄbuwa aà mↄ́ ń a daɛↄ píi. Ampii aa gbɛ̃ↄn basiiↄ̃ sↄosaiɛ. \v 15 Ɔ̃ Yakↄbu gɛ̀ Egipi. À gà we ń wá dezipiↄ píi.\f + \fr 7.15 \fr*\ft Daa 46.1-7, 49.33\ft*\f* \v 16 Wà sù ń ń gɛↄ Sikɛũ, ↄ̃ wa ń vĩ́ gbɛ̀'ɛ pↄ́ Ablahaũ lù Amↄↄ nɛ́ↄwa mia ũ à fĩabò ń ã́nusuo guu.\f + \fr 7.16 \fr*\ft Daa 23.3-16, 50.7-13, Yoz 24.32\ft*\f* \p \v 17 Kɛ́ lɛ́ pↄ́ Lua gbɛ̃̀ Ablahaũɛ kɛgↄↄ ye kái, wá bui dasikũ̀ à kã̀fĩ Egipi maamaa. \v 18 Ɔ̃ kía dafu pↄ́ Yosɛfu dↄ̃o zↄ̃̀lɛ kpalau Egipi.\f + \fr 7.18 \fr*\ft Bↄa 1.7-8\ft*\f* \v 19 A pãsĩ ń wá buio, à wá deziↄ wɛtã̀ a tò aa ń nɛ́ↄ kↄ̀lɛ aa gàga.\f + \fr 7.19 \fr*\ft Bↄa 1.10-11, 22\ft*\f* \v 20 Gↄↄ bee ↄ̃ wà Mↄizi ì, aà maa kɛ̀ zài. Wà aà gwà a mae bɛ mↄ àaↄ̃ɛ. \v 21 Kɛ́ wà aà vũ̀aa, ↄ̃ Falaↄ̃ↄ nɛnↄɛ aà kↄ̃mpa, à aà gwà azĩa nɛ́ ũ.\f + \fr 7.21 \fr*\ft Bↄa 2.2-10\ft*\f* \v 22 Wà Egipiↄ ↄ̃nↄ dàda Mↄiziɛ píi, à gↄ̃̀ gbɛ̃zↄ̃ↄ ũ yã'oa ń yãkɛao guu. \p \v 23 Kɛ́ à kà wɛ̃̀ bla, a dà a sↄ̃u à gɛ́ a gbɛ̃́ Isailiↄ gwai. \v 24 Kɛ́ a è Egipi gbɛ̃́ lɛ́ ĩada a gbɛ̃dowa, ↄ̃ à yãsì ń a gbɛ̃́o, à tↄsìwà à aà dɛ̀. \v 25 Àlɛ e a gbɛ̃́ↄ dↄ̃ kɛ́ Lua ye à ń suaba a sabaiɛ, ãma aai dↄ̃o. \v 26 Kɛ́ a gu dↄ̀ Isaili gbɛ̃ↄn plaↄ lɛ́ sòlekɛ, ↄ̃ à mↄ̀ ń yoaa, à awakpànɛ́ à mɛ̀: Ma gbɛ̃́ↄ, bↄ́yãi álɛ ĩadakↄ̃wa kↄ̃tɛ̃ɛi? \v 27 Ɔ̃ gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ ĩada a gbɛ̃dowa ↄzↄ̃̀ Mↄizizi à mɛ̀: Démɛ n kpa kía ũ, ↄ̃ ńlɛ yãkɛkɛwɛ̃ɛi? \v 28 Ń ye ma dɛ lá n Egipi gbɛ̃dɛ̀ gĩawa yã̀? \v 29 Kɛ́ Mↄizi yã́pi mà, à bàalɛ̀ tà Madiã bùsuu.\f + \fr 7.29 \fr*\ft Bↄa 2.11-15\ft*\f* We à nɛgↄ̃ɛↄ ìu gbɛ̃ↄn pla.\f + \fr 7.29 \fr*\ft Bↄa 18.3-4\ft*\f* \p \v 30 Wɛ̃̀ bla gbɛa ↄ̃ malaika bↄ̀ mↄ̀wà guwaiwaiu Sinai gbɛ saɛ kàelɛ tɛ́ guu. \v 31 Kɛ́ Mↄizi dabu bee è, à bↄ̀ aà saɛ. Kɛ́ à sↄ̃̀i gwai, à Dii lↄↄ mà à mɛ̀: \v 32 Mámɛ má n deziↄ Ablahaũ ń Izaakio ń Yakↄbuo Lua ũ. Vĩa Mↄizi kũ̀, àlɛ lualua, i fↄ̃ wɛsɛ gwào. \v 33 Ɔ̃ Dii òɛ̀: Ǹ n kyale bↄbↄ, asa gu pↄ́ ń zɛu kua adoaɛ. \v 34 Ma wɛ́tɛ̃a pↄ́ wàlɛ mↄ́ ma gbɛ̃́ pↄ́ kú Egipiↄnɛ è sã́asã, ma ń aaukɛa mà, ↄ̃ ma mↄ ń boi. Má n zĩ Egipi sa.\f + \fr 7.34 \fr*\ft Bↄa 3.1-10\ft*\f* \v 35 Mↄizi pↄ́ aa gìɛ̀ yãa aa mɛ̀, démɛ aà dìlɛ dↄaana ũ à yã́gↄ̃gↄ̃nɛ́ipi\f + \fr 7.35 \fr*\ft Bↄa 2.14\ft*\f* ↄ̃ Lua aà zĩ̀, à dↄ̀aanɛ́ à ń mìsi malaika pↄ́ bↄ̀ mↄ̀wà kàelɛ guu sabai. \v 36 Aàpi mɛ́ bↄ̀ńnↄ, à yãbↄnsaɛↄ ń dabudabuↄ kɛ̀ Egipi ń Ísia Tɛ̃ao ń guwaiwai guuo wɛ̃̀ bla.\f + \fr 7.36 \fr*\ft Bↄa 7.3, 14.21, Nao 14.33\ft*\f* \v 37 Mↄizipi ò Isailiↄnɛ Lua a ń gbɛ̃e sɛ ãnabi ũ láawa.\f + \fr 7.37 \fr*\ft Iko 18.15-18\ft*\f* \v 38 Mↄizipi kú ń gbɛ̃́ pↄ́ kãaaapiↄ guwaiwaiu, a ku we ń wá deziↄ ń malaika pↄ́ yã'òɛ̀ Sinai gbɛ musuo. Lua yã́ wɛ̃nideↄ kpàwà, ↄ̃ a dàwɛ̃ɛ.\f + \fr 7.38 \fr*\ft Bↄa 19.18-20\ft*\f* \p \v 39 Wá deziↄ gì aà yãmai, ↄ̃ aa gìaàzi, an làasoo tà Egipi. \v 40 Aa ò Aalonaɛ aa mɛ̀: Diieↄ kɛwɛ̃ɛ aa dↄaawɛ̃ɛ, asa Mↄizi pↄ́ wá bↄ́lɛ Egipi, wá dↄ̃ bↄ́ à bↄ̀lɛ a ũo. \v 41 Gↄↄ bee ↄ̃ aa tã́a pì lán gáaewa, ↄ̃ aa sa'òwà aa dikpɛkɛ̀ pↄ́ pↄ́ aa kɛ̀ ńzĩaɛpiɛ.\f + \fr 7.41 \fr*\ft Bↄa 32.1-6\ft*\f* \v 42 Ɔ̃ Lua bↄ̀ ń kpɛ a tò aa kùlɛ luabɛ pↄ́ↄnɛ lá a ku ãnabiↄ lá guuwa à mɛ̀: \q1 Isailiↄ, i kɛ mámɛ a sa'òa guwaiwaiu wɛ̃̀ blao. \q1 \v 43 Tã́a Mↄlↄku zwã̀akpɛ ↄ̃ á sɛa \q1 ń saana Lamfã pↄ́ a zɛò taao. \q1 Dii pↄ́ á pì a kúlɛnɛ́ↄ yã́i \q1 ↄ̃ má tò wà tàánↄ Babiloni kpɛle.\f + \fr 7.43 \fr*\ft Amↄ 5.25-27\ft*\f* \p \v 44 Wá deziↄ zwã̀akpɛ vĩ guwaiwaiu. Lua a taa ↄ̀lↄ Mↄiziɛ, ↄ̃ wa kɛ̀ lá Lua òɛ̀wa.\f + \fr 7.44 \fr*\ft Bↄa 25.9, 40.17\ft*\f* \v 45 Kpɛ́pi gↄ̃̀ Yozueeɛ ń wá deziↄ, ↄ̃ aa mↄ̀ buipãle pↄ́ Lua ń yánɛ́ↄ bùsu sìomá.\f + \fr 7.45 \fr*\ft Yoz 3.14-17\ft*\f* Kpɛ́pi ku we e Davidi gↄↄ. \v 46 Davidipi na ń Luao, ↄ̃ à wabikɛ̀wà à e aà kpɛ́ dↄ Isailiↄnɛ. \v 47 Salomↄↄ mɛ́ kpɛ́pi dↄ̀ɛ̀.\f + \fr 7.47 \fr*\ft 1Kia 6.1-38\ft*\f* \v 48 Ãma Musude líↄ ku kpɛ́ pↄ́ gbɛ̃nazĩnaↄ dↄ̀ guuo, lá ãnabi òwà: \v 49 Dii mɛ̀: \q1 Musuá ma kpalabaaɛ, \q1 tↄↄlɛá ma gbadibↄɛ. \q1 Kpɛ́ kpeletaa á dↄmɛɛi? \q1 Gu kpele má e pilaui? \q1 \v 50 Mámɛ mi pↄ́pii kɛo lé?\f + \fr 7.50 \fr*\ft Isa 66.1-2\ft*\f* \p \v 51 Luayãdansaiↄn á ũ! Á nↄ̀sɛ paaao! Á swã́ gbãaɛ! Iↄ gi Lua Nisĩnai, iↄ kɛ lá á deziↄwa.\f + \fr 7.51 \fr*\ft Isa 63.10\ft*\f* \v 52 Ãnabi kpele á deziↄ i aà wɛtão ni? Aa gbɛ̃́ pↄ́ dↄ̀aa Gbɛ̃ Maa mↄa yã'òↄ dɛ̀dɛ. Aàpi ↄ̃ a bↄ aà kpɛ a aà dɛ̀ sa. \v 53 A Lua ikoyã pↄ́ malaikaↄ ònɛ́ mà, ãma á kũao. \s1 Ɛtiɛ̃ɛ gaa \p \v 54 Kɛ́ aa yã́pi mà, an pↄ fɛ̃̀aàzi, aa lɛ́sakã̀aàzi. \v 55 Ɔ̃ Lua Nisĩna dɛdɛa Ɛtiɛ̃ɛwa guu à wɛpɛ̀ luabɛwa, ↄ̃ à Lua gawi è ń Yesuo zɛa aà ↄplaai. \v 56 Ɔ̃ à mɛ̀: À ma! Ma luabɛ è wɛ̃a, Gbɛ̃nazĩn Nɛ́ zɛa Lua ↄplaai. \v 57 Ɔ̃ aa ↄtà ń swã́lɛ aa wii gbãa lɛ̀, ↄ̃ aa kùsiwà sãnusãnu. \v 58 Aa aà gàlɛ bↄ̀ò wɛ̃́nkpɛ, ↄ̃ aalɛ aà papa ń gbɛo wà aà dɛ. Aa ń uladaↄ bↄ kàlɛ ń ɛ̀waaso pↄ́ wì mɛ Sↄluo. \v 59 Kɛ́ aalɛ Ɛtiɛ̃ɛ papa ń gbɛo, à wabikɛ̀ à mɛ̀: Dii Yesu, ma nisĩna sí. \v 60 Ɔ̃ à kùlɛ à wii gbãa lɛ̀ à mɛ̀: Dii, ńsu ǹ ń duunaɛ bee dao. Yã́ bee oa gbɛa ↄ̃ à gà. \c 8 \p \v 1 Sↄlupi ku gbɛ̃́ pↄ́ aa Ɛtiɛ̃ɛ dɛ̀ↄ kpɛɛ. Zĩbeezĩ wà nà wɛ́tɛ̃a zↄ̃ↄ mↄa Yelusalɛũ Yesudeↄnɛwa. Mɛ́ i kɛ zĩnaↄ bàasio, gbɛ̃́ kĩniↄ fã̀aa píiɛ Yude ń Samali bùsuↄ guu. \v 2 Luayãmanaeↄ Ɛtiɛ̃ɛ vĩ̀, aa aà gaa ↄ́ↄlↄ̀ ń wii gbãao. \v 3 Ɔ̃ Sↄlupi ãiakɛ̀ ń Yesudeↄ kaalɛao. Ìↄ gɛ̃ ua ń uao àↄ gↄ̃ɛↄ ń nↄɛↄ kũkũ, iↄ ń gálɛ gɛ ń ká kpɛ́u. \s1 Baona kpaa Samali bùsuu \p \v 4 Gbɛ̃́ pↄ́ fã̀aaↄ gɛ̀ Yesu baokpà gupiiu. \v 5 Filipi gɛ̀ Samali bùsu wɛ̃́lɛeu, ↄ̃ à Mɛsii waasokɛ̀nɛ́. \v 6 Kɛ́ bíla Filipi yãmà mɛ́ aa dabudabu pↄ́ a kɛ̀ↄ è, aa laaidↄ̀ yã́ pↄ́ àlɛ owa ń nↄ̀sɛmɛndoo. \v 7 Asa gbɛ̃́ pↄ́ an tã́aↄ gòmá ń wii gbãaoↄ dasi, mɛ́ gbɛ̃kaaũaↄ ń ɛɛↄ gbã̀gbã dasi. \v 8 Ɔ̃ wà pↄna zↄ̃ↄ kɛ̀ wɛ̃́lɛpiu. \p \v 9 Gↄ̃ɛe ku we za zi wì mɛ Simↄↄ, ìↄ dabudabuna kɛ ì bↄ Samaliↄ saɛ, ↄ̃ à azĩa dìlɛ gbɛ̃́ gbia ũ. \v 10 Nɛ́fɛ̃nɛn gbɛ̃zↄ̃ↄ píi wì laaidↄ aà yã́wa wì mɛ: Gbɛ̃́pi gbãaá Lua gbãa pↄ́ wì mɛ Gbãa Zↄ̃ↄɛ. \v 11 Dabudabuna pↄ́ ìↄ kɛ ń guu à gɛ̃̀gɛ̃ ń kṹ. \v 12 Ãma kɛ́ aa kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i bao pↄ́ Filipi kpànɛ́ ń Yesu Kilisi tↄ́o mà, aa sì, ↄ̃ aa da'ilɛkɛ̀ gↄ̃ɛↄ ń nↄɛↄ píi. \v 13 Baa Simↄↄpi yã́pi sì à da'ilɛkɛ̀, ↄ̃ à nà Filipiwa. Kɛ́ à dabudabu ń iko zↄ̃ↄ pↄ́ Filipi lɛ́ kɛↄ è, à bↄ̀ aà saɛ. \p \v 14 Kɛ́ zĩnaↄ mà za Yelusalɛũ Samaliↄ Lua yã́ sì, aa Piɛɛ ń Zãao zĩ̀má. \v 15 Kɛ́ aa kà we, aa wabikɛ̀nɛ́ kɛ́ aa Lua Nisĩna e yã́i. \v 16 Wà ń da'ilɛkɛ̀ ń Dii Yesu tↄ́o, ãma Lua Nisĩna i di an gbɛ̃eɛ yãao. \v 17 Kɛ́ aa ↄnàmá, ↄ̃ aa Lua Nisĩna è sa. \v 18 Kɛ́ Simↄↄ è wà Lua Nisĩna è ń zĩnaↄ ↄnaamáo, ↄ̃ à mↄ̀nɛ́ ń ↄ̃ao \v 19 à mɛ̀: À ma gba ikopi sↄ̃, kɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ ma ↄnàwà, ade lí Lua Nisĩna e. \v 20 Ɔ̃ Piɛɛ òɛ̀: N ↄ̃a a kaalɛnnↄ, asa ńlɛ e ńyↄ̃ Lua gba e ń ↄ̃aoɛ. \v 21 N ↄ ku zĩpi guuo, n bàa ku a guuo, asa n nↄ̀sɛ maa Luaɛo. \v 22 Kpɛ li n yãvãipiɛ, ní wabikɛ Diiwa. Wìliↄ dↄ̃o à gí sùuukɛinnↄ ń n làasoo bee taaoa? \v 23 Asa má è gↄ̃izĩna kú n guuɛ, duuna bakã̀nɛ. \v 24 Ɔ̃ Simↄↄ mɛ̀: À wabikɛmɛɛ Diiwa ázĩa, kɛ́ yã́ pↄ́ á ò su ma leo yã́i. \p \v 25 Kɛ́ Piɛɛ ń Zãao Dii seeladekɛ kɛ̀ aa aà yã́ dànɛ́, ↄ̃ aa ɛ̀a lɛ́ tá Yelusalɛũ, aalɛ baonakpa Samali wɛ̃́lɛↄ guu dasi. \s1 Filipi ń Etiopi gbɛ̃eo \p \v 26 Dii malaikae yã'ò Filipiɛ à mɛ̀: Fɛlɛ gɛ́ gɛↄmidↄkĩi oi. Zɛ́ pↄ́ bↄ̀ Yelusalɛũ à pã̀ gbáaa à gɛ̀ Gaza sɛ́. \v 27 Ɔ̃ à dàzɛu. Etiopi gbɛ̃e bɛ zɛ́piu. Etiopi bùsu nↄɛ kía pↄ́ wì mɛ Kandase ziiaɛ, mɛ́ aà àizɛɛ dↄ̃̀anaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄɛ. À mↄ̀ lousìsi Yelusalɛũ, \v 28 ↄ̃ à ɛ̀a lɛ́ tá zↄ̃lɛa a sↄ̃́go guu, àlɛ ãnabi Isaia lá kyokɛ. \v 29 Ɔ̃ Lua Nisĩna ò Filipiɛ: Gɛ ǹ na sↄ̃́go keewa. \v 30 Ɔ̃ Filipi bàalɛ̀ gɛ̀. A mà àlɛ ãnabi Isaia lá kyokɛ, ↄ̃ à aà là à mɛ̀: Ń kyó pↄ́ ńlɛ kɛ bↄↄlɛ dↄ̃a? \v 31 A wèwà à mɛ̀: Tó gbɛ̃e i a zɛ́ ↄlↄmɛɛo, kpelewa má fↄ̃ mà dↄ̃i? Ɔ̃ à Filipi sìsi, à gɛ̃̀ zↄ̃̀lɛ aà saɛ. \v 32 Yã́ pↄ́ àlɛ a kyokɛpin kɛ: \q1 Lán sã pↄ́ wàlɛ gɛ́ a kòlokpaiwa, \q1 lán sã pↄ́ wàlɛ a kãkɛ̃ɛlɛwa, \q1 a nílɛ kpɛ̃́, i a lɛ́ wɛ̃aao. \q1 \v 33 Wà widàwà, \q1 wi yã́kpalɛkɛaànↄ a zɛ́wao. \q1 Démɛ a fↄ̃ aà gↄↄ gbɛ̃́ↄ yã'oi? \q1 Asa wà aà kua dṹnia guu mìdɛɛ.\f + \fr 8.33 \fr*\ft Isa 53.7-8\ft*\f* \m \v 34 Ɔ̃ gↄ̃ɛpi ò Filipiɛ: Omɛɛ, dé musu ãnabi bee òui? Aà zĩa yã̀ ge gbɛ̃pãleɛ? \v 35 Ɔ̃ sɛa Lua yã́piwa Filipi Yesu baokpàɛ̀. \v 36 Kɛ́ aalɛ gɛ́ aɛ, aa kà í kĩ́i, ↄ̃ gↄ̃ɛpi mɛ̀: Í gwa kɛ. Bↄ́mɛ a kpamɛɛ mà da'ilɛkɛi? \v 37 Ɔ̃ Filipi òɛ̀: Tó n yã́pi sì ń nↄ̀sɛmɛndoo, ńyↄ̃ fↄ̃́. A wèwà à mɛ̀: Má sì Yesu Kilisiá Lua Nɛ́ɛ. \v 38 Ɔ̃ à mɛ̀ wà gó zɛ. Ɔ̃ an pla ḿpii aa pìla aa gɛ̃̀ íu. Ɔ̃ à aà da'ilɛkɛ̀. \v 39 Kɛ́ aa bùa sĩ̀sĩa, ↄ̃ Dii Nisĩna Filipi kpàɛ̀ gui, gↄ̃ɛpi i aà e lↄo, ↄ̃ pↄna guu à gɛ̃̀zɛa. \v 40 Filipi su è á kú Azota, ↄ̃ à gɛ̀ Yesu baokpà wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo e à gɛ̀ kàò Sezale. \c 9 \s1 Yesu bↄ mↄa Sↄluwa \p \v 1 Gↄↄ bee sↄ̃ Sↄlu lɛ́ pↄbↄ a níu, àlɛ yãpãsĩ o Dii ìwaↄ dɛdɛa yã́ musu. À gɛ̀ sa'onkia kĩ́i, \v 2 a gbɛ̀awà aà lákɛ̃ Damasi lousisikpɛdeↄnɛ aà kpawa, kɛ́ tó a su zɛ́pideↄ è we, gↄ̃ɛↄ ń nↄɛↄ píi, a ń kṹkũ suńnↄ Yelusalɛũ. \v 3 Kɛ́ à dàzɛu, à kãikũ̀ ń Damasio, ↄ̃ kã́ndo gupua bↄ̀ luabɛ à kùlɛwà. \v 4 À bↄ̀lɛlɛ, ↄ̃ à lↄↄ mà, wàlɛ òɛ̀: Sↄlu, Sↄlu, bↄ́yãi ńlɛ ĩadaai? \v 5 Ɔ̃ à mɛ̀: Ḿmɛnn déi Dii? Ɔ̃ a wèwà à mɛ̀: Mámɛ má Yesu pↄ́ ńlɛ ĩadawà ũ. \v 6 Fɛlɛ gɛ̃ wɛ̃́lɛ guu, wi yã́ pↄ́ ńyↄ̃ kɛ onɛ. \v 7 Gbɛ̃́ pↄ́ aa bɛaànↄↄ gↄ̃̀ sã́ii. Aa lↄↄpi mà, ãma aai gbɛ̃e eo. \v 8 Kɛ́ Sↄlu fɛ̀lɛ, ↄ̃ à a wɛ́ wɛ̃̀, i gu'eo. Ɔ̃ wà aà kũ̀ a ↄwa, wà gɛ̀aànↄ Damasi. \v 9 À kɛ̀ gↄↄ àaↄ̃ gu'esai, i pↄbleo, i imio. \p \v 10 Yesudee ku Damasi wì mɛ Ãnania. Dii yã'òɛ̀ wɛ́pungu'ea guu à mɛ̀: Ãnania. Ɔ̃ a wèwà à mɛ̀: Má kɛ́ Dii. \v 11 Ɔ̃ Dii òɛ̀: Fɛlɛ gɛ́ zɛ́ pↄ́ wì mɛ Súsu guu e Yuda bɛ'ua, ní Taasu gbɛ̃́ pↄ́ wì mɛ Sↄlu gbɛa. Àlɛ wabikɛa we. \v 12 Wɛ́pungu'ea guu a è n mↄ n ↄnàwa kɛ́ a wɛ́ gu'e. \v 13 Ɔ̃ Ãnania òɛ̀: Dii, má mà wà gbɛ̃́pi yã'ò dasi, lá à yãvãikɛ̀ n gbɛ̃́ pↄ́ kú Yelusalɛũↄnɛ. \v 14 Sa'onkia aà gbà zɛ́ aà gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ n sisi laↄ kṹkũ. A yã́i à mↄ̀i. \v 15 Ɔ̃ Dii òɛ̀: Gɛ́, asa ma gbɛ̃́pi sɛ̀ aà gɛ́ ma tↄbↄi buipãleↄnɛ ń ń kíaↄ ń Isailiↄɛ. \v 16 Lá a taasikɛ ma tↄbↄa yã́i, má ↄlↄɛ̀. \v 17 Ɔ̃ Ãnania bↄ̀ à gɛ̀ gɛ̃̀ uapiu, à ↄnà Sↄluwa à mɛ̀: Sↄlu ma gbɛ̃́, Dii Yesu pↄ́ bↄ̀ mↄ̀ma zɛ́u gↄↄ pↄ́ ńlɛ mↄ́ la mɛ́ ma zĩ, kɛ́ ǹ gu'e yã́i, Lua Nisĩna i dinɛ. \v 18 Wegↄ̃ↄ pↄ́ bↄ̀lɛ aà wɛ́u lán kpↄ̀tɛɛↄwa aa lɛ̀lɛ, ↄ̃ à gu'è. Ɔ̃ à fɛ̀lɛ da'ilɛkɛ̀. \v 19 Kɛ́ à pↄblè, à gbãa è, ↄ̃ à gↄↄplakɛ̀ ń Yesude pↄ́ kú Damasiↄ. \s1 Sↄlu waasokɛa Damasi ń Yelusalɛũo \p \v 20 Ɔ̃ Sↄlu nà Yesu yã́ waasokpaawa gↄ̃̀ↄ Yudaↄ lousisikpɛↄ guu à mɛ̀, Yesu mɛ́ Lua Nɛ́ ũ. \v 21 Yã́pi bↄ̀ gbɛ̃́ pↄ́ màↄ saɛ aa mɛ̀: Gbɛ̃́ bee mɛ́ i gbɛ̃́pi sìsinaↄ ásookɛ Yelusalɛũo lò? I mↄ la à ń kṹkũ à táńnↄ sa'onkiaↄ kĩ́io lò? \v 22 Sↄlu sↄ̃, aà gbãa ìↄ kã́fĩ, à Yesu Mɛsiikɛyã bìiwànɛ́, ↄ̃ aà yã́ Yuda pↄ́ kú Damasiↄ fù. \p \v 23 Gↄↄpla gbɛa Yudaↄ lɛkpàaĩaàzi kɛ́ aa e wà aà dɛ, \v 24 ↄ̃ à ń lɛkpaaĩapi mà. Aa wɛ̃́lɛ bĩ́ibↄlɛↄ dↄ̃̀a fãanɛ ń gwãasĩnao, kɛ́ aa e wà aà dɛ yã́i. \v 25 Gwãasĩna ↄ̃ Sↄlu gbɛ̃́ↄ aà dà gbíu, aa aà gbàɛ ń bao bàasi bĩ́i musu. \p \v 26 Kɛ́ à kà Yelusalɛũ, a wɛ̀ɛlɛ à na Yesudeↄwa, ↄ̃ aa vĩakɛ̀ɛ̀ ḿpii, aalɛ aà Yesudekɛ náaikɛo. \v 27 Ɔ̃ Baanaba aà sɛ̀ gɛ̀aànↄ zĩnaↄ kĩ́i, a dàu a sìunɛ́ lá Sↄlu Dii è zɛ́u ń yã́ pↄ́ Dii òɛ̀o ń lá à Yesu yã'ò gupuau Damasio. \v 28 Ɔ̃ Sↄlu gɛ̃̀ Yesudeↄ guu, à bɛ̀bɛńnↄ Yelusalɛũ, à yã'ò gbɛ̃́ↄnɛ gupuau ń Dii tↄ́o. \v 29 Kɛ́ à yã'ò Yuda Gɛlɛki yãmanaↄnɛ, à lɛkpaakɛ̀ńnↄ, ↄ̃ aalɛ aà wɛ. \v 30 Kɛ́ Yesudeↄ dↄ̃̀, aa gɛ̀ zɛ̀ɛ̀ Sezale, ↄ̃ à tà Taasu. \p \v 31 Bee gbɛa Yesudeↄ gↄ̃̀ dↄdↄa Yude ń Galileo ń Samali bùsuo píi, aalɛ zɛdↄ, aalɛ gɛ́ aɛ vĩakɛa Diiɛ guu, aalɛ kã́fĩ ń Lua Nisĩna dↄnlɛo. \s1 Enɛɛ gbã́gbãa ń Tabita vuao \p \v 32 Piɛɛ ì bɛbɛ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo píi, ↄ̃ à gɛ̀ Lua gbɛ̃́ pↄ́ kú Lidaↄ gwai. \v 33 À gↄ̃ɛ pↄ́ wì mɛ Enɛɛ è we, à kàaũ kálɛa wɛ̃̀ swaaↄ̃. \v 34 Ɔ̃ Piɛɛ òɛ̀: Enɛɛ, Yesu Kilisi lɛ́ n gbãgbã. Fɛlɛ ǹ n pɛ koo. Ɔ̃ à fɛ̀lɛ gↄ̃̀ↄ. \v 35 Lidadeↄ ń Salↄnadeↄ aà è, ↄ̃ aa zɛ̀ ń Diio. \p \v 36 Nↄɛ Yesudee ku Zope, aà tↄ́n Tabita. Ń Gɛlɛki yã́o sↄ̃ Dↄↄkasi. Bee mɛ̀ tue. Yãmaakɛa pɛ̀ɛwà mɛ́ ì wɛ̃nadↄ̃ gbɛ̃́ↄnɛ. \v 37 Gↄↄ bee ↄ̃ à gyãkɛ̀ à gà. Kɛ́ wà aà bↄ̀ í pãsĩu, wà aà sɛ wùlɛ kpɛdiakↄ̃au musu. \v 38 Zope sↄ̃ a zã̀ ń Lidaoo. Kɛ́ Yesudeↄ mà Piɛɛ ku we, aa ń gbɛ̃ↄn plaↄ zĩ̀wà aa wabikɛ̀wà aa mɛ̀: Mↄ wá bɛ kpakpa. \v 39 Ɔ̃ Piɛɛ fɛ̀lɛ gɛ̀ńnↄ. Kɛ́ à kà, wà dɛ̀dɛaànↄ kpɛ́pi musu. Ɔ̃ gyaaↄ sↄ̃̀aàzi ḿpii ń ↄↄlↄo, aa ula ń pↄkasa pↄ́ Tabita kɛ̀ gↄↄ pↄ́ a kúńnↄↄ ↄ̀lↄɛ̀. \v 40 Piɛɛ ń yá ń bↄ́lɛ bàasi. À kùlɛ à wabikɛ̀, ↄ̃ à aɛdↄ̀ gɛpiwa à mɛ̀: Tabita fɛlɛ! À wɛ́ wɛ̃̀ à Piɛɛ è, ↄ̃ à fɛ̀lɛ zↄ̃̀lɛ. \v 41 Piɛɛ aà kũ̀ a ↄwa à aà fɛ̀lɛ zɛ̀. Ɔ̃ à Lua gbɛ̃́piↄ sìsi ń gyaaↄ, ↄ̃ à aà kpàmá bɛ̃́ɛ. \v 42 Yã́pi lì Zopea píi, ↄ̃ wà Dii náaikɛ̀ we dasi. \v 43 Piɛɛ gↄↄplakɛ̀ we Simↄↄ báatotona bɛ. \c 10 \s1 Kↄↄnɛi Piɛɛ sísia \p \v 1 Gbɛ̃e ku Sezale, aà tↄ́n Kↄↄnɛi. Aàpi mɛ́ sosa gãli pↄ́ wì mɛ Itali sosa gbɛ̃ↄn basↄoↄ dↄaana ũ. \v 2 Gbɛ̃́piá luayãmanaɛ, a Lua vĩa vĩ, aàpi ń a bɛdeↄ píi. Ì wɛ̃nadↄ̃nɛ́ maamaa, mɛ́ ìↄ wabikɛ Luawa mↄ̀ↄmↄↄ. \v 3 Gↄↄewa ĩatɛ̃ auapilaa, wɛ́pungu'ea guu à Lua malaikae è wásawasa, à gɛ̃̀ a bɛ a òɛ: Kↄↄnɛi. \v 4 Kↄↄnɛi wɛ́ gↄ̃̀ biiwà, vĩao aà kũ̀, ↄ̃ à mɛ̀: Bↄ́ ni, Dii? A wèwà à mɛ̀: N wabikɛa ń n wɛ̃nadↄ̃a gbɛ̃́ↄnɛo kà Luagu, ↄ̃ a sìnnↄ. \v 5 Gbɛ̃́ↄ zĩ Zope sa, aa Simↄↄ pↄ́ wì mɛ Piɛɛ sísi. \v 6 À pìla gbɛ̃́ pↄ́ wì mɛ Simↄↄ báatotonawa. Aà bɛ ku ísialɛ. \v 7 Kɛ́ malaikapi tà, Kↄↄnɛi a zĩkɛna gbɛ̃ↄn plaↄ sìsi ń sosa luayãmana pↄ́ nawao. \v 8 Kɛ́ a dàu a sìunɛ́ píi, ↄ̃ à ń zĩ́ Zope. \p \v 9 Kɛ́ a gu dↄ̀, ↄ̃ aa dàzɛu, aa kà kãi ń wɛ̃́lɛpio. Gↄↄ bee Piɛɛ dɛ̀dɛ kpɛ́ musu ĩatɛ̃ minanguo wabikɛi. \v 10 Nↄana lɛ́ aà dɛ, a ye pↄble, ↄ̃ gↄↄ pↄ́ wàlɛ blɛkɛ, à wɛ́pungu'è. \v 11 À luabɛ è wɛ̃a, pↄe lɛ́ pila lán zwã̀a zↄ̃ↄwa. Wà ba dↄ̀dↄ a swã́ mɛ̀n síiↄ̃ↄwa píi, wàlɛ gbaɛ zĩ́lɛ. \v 12 Nↄ̀bↄↄ ń pↄ́taa'onkuawaↄ ń bãↄ píi ká a guu. \v 13 Ɔ̃ wa òɛ̀: Piɛɛ, fɛlɛ dɛ ǹ só. \v 14 Ɔ̃ Piɛɛ mɛ̀: Bauo Dii, mi tɛ̃e ge pↄ́ gbãlɛa ble ziio. \v 15 Ɔ̃ à lↄↄpi mà a gɛ̃n plaade wà mɛ̀: Pↄ́ pↄ́ Lua gbãbↄ̀ɛ̀, ńsu ǹ a tɛ̃boo. \v 16 À kɛ̀ màa gɛ̃n àaↄ̃, ↄ̃ kã́ndo wà pↄ́pi gà wà tàò luabɛ. \p \v 17 Piɛɛ lɛ́ bílikɛ wɛ́pungu pↄ́ a è yã́wa, ↄ̃ Kↄↄnɛi zĩna pↄ́ aa Simↄↄ bɛ gbɛ̀aↄ kà gↄ̃̀ↄ, aa zɛa bↄlɛu. \v 18 Aa lɛzù aa gbɛ̀a tó wekĩi Simↄↄ pↄ́ wì mɛ Piɛɛ pìlau. \v 19 E tia Piɛɛ lɛ́ làasookɛ wɛ́pungu pↄ́ á èwa, ↄ̃ Lua Nisĩna òɛ̀: Gbɛ̃ↄn àaↄ̃ↄ lɛ́ n gbɛa. \v 20 Pila gɛ́ńnↄ seasai, asa mámɛ ma ń zĩ́ma. \v 21 Ɔ̃ Piɛɛ pìla gɛ̀ gbɛ̃́piↄ kĩ́i à mɛ̀: Mámɛ má gbɛ̃́ pↄ́ álɛ gbɛa ũ. Bↄ́yãi a mↄi lai? \v 22 Aa mɛ̀: Sosaↄ dↄaana Kↄↄnɛi mɛ́ wá zĩ́. Gbɛ̃maaɛ, a Lua vĩa vĩ. Yudaↄ píi ì aà tↄnasi. Lua malaikae òɛ̀ aà n sísi a bɛ, aà n yãma. \v 23 Ɔ̃ Piɛɛ gɛ̃̀ńnↄ ua à ń yàaekɛ̀. \p Kɛ́ a gu dↄ̀, à fɛ̀lɛ dàńnↄ zɛ́u. Zope Yesudeeↄ gɛ̀ aà kpái. \v 24 A gↄↄ àaↄ̃de aa kà Sezale. Kↄↄnɛi a daɛↄ ń a gbɛ̃na fɛ̃̀ɛɛↄ kã̀aa, àlɛ ń dã́. \v 25 Kɛ́ Piɛɛ gɛ̃̀ ua, ↄ̃ Kↄↄnɛi gɛ̀ dàaàlɛ à kùlɛɛ̀. \v 26 Ɔ̃ Piɛɛ aà fɛ̀lɛ à mɛ̀: Fɛlɛ zɛ. Gbɛ̃nazĩnan ma ũ sↄ̃. \v 27 Àlɛ yã'oaànↄ e aa gɛ̀ gɛ̃̀ kpɛ́u, ↄ̃ à gbɛ̃́ↄ lè kãaaa we dasidasi. \v 28 A ònɛ́: Á dↄ̃ kɛ́ Yudaↄ zɛvĩ aa yãalɛ ń buipãleo ge aa gɛ̃ aà uao. Ãma Lua ↄ̀lↄmɛɛ másu gbɛ̃e gbãsĩ bo ge mà aà tɛ̃boo. \v 29 A yã́i tò kɛ́ wà ma sisi, ma mↄ zĩ́ozĩonakɛsai. Má ye mà yã́ pↄ́ a ma sisiwà ma sa. \v 30 Ɔ̃ Kↄↄnɛi mɛ̀: A gↄↄ síiↄ̃n la, kɛ́ málɛ wabikɛ ma bɛ e ĩatɛ̃ gɛ̀ aua pìlaò maa'i kɛ́wa. Ɔ̃ kã́ndo ma gbɛ̃e è zɛa ma aɛ pↄ́ tɛkɛa daa \v 31 à mɛ̀: Kↄↄnɛi, Lua n wabikɛa sì, mɛ́ n wɛ̃nadↄ̃anɛ kàaàgu. \v 32 Gbɛ̃́ↄ zĩ Zope Simↄↄ pↄ́ wì mɛ Piɛɛ sísii. À pìla Simↄↄ báatotona bɛ ísialɛ. \v 33 Ɔ̃ ma gbɛ̃́ↄ zĩ̀ma gↄ̃̀ↄ. Lá n mↄ, à kɛ̀ maa. Tia kɛ́wa, wápii wá kú la Lua dↄ̃a guu, kɛ́ wà yã́ pↄ́ Dii ònɛ ma yã́i. \s1 Lua Nisĩna dia buipãleↄnɛ \p \v 34 Piɛɛ yãsɛ̀ à mɛ̀: Má sì sĩana sa kɛ́ Lua lí gbɛ̃e zãboo.\f + \fr 10.34 \fr*\ft Iko 10.17\ft*\f* \v 35 Bui píi guu gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ vĩakɛɛ̀ mɛ́ ì yãmaakɛ, ade yã́ mɛ́ ì kaaàgu. \v 36 Lua a yã́ dà Isailiↄnɛ, à kɛaanↄ na Yesu Kilisi sabai baokpànɛ́. Aàpi mɛ́ bui píi Dii ũ. \v 37 Á yã́ pↄ́ kɛ̀ Yude bùsu píi guu dↄ̃, lá à dàalɛ Galile Zãa kpàwakɛa ń gbɛ̃́ↄ da'ilɛkɛao gbɛa. \v 38 Á dↄ̃ lá Lua a Nisĩna pìsi Yesu Nazalɛtiwa, ↄ̃ a kú ń gbãao, à gɛ̀ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo à yãmaakɛ̀nɛ́, à gbɛ̃́ pↄ́ Ibiisi ń gã lìnɛ́ ń kpɛↄ gbã̀gbã, asa Lua kuaànↄɛ. \v 39 Wá dɛ yã́ pↄ́ a kɛ̀ Yude bùsuu ń Yelusalɛũo píi seeladeↄ ũ. Wà aà lòo líwa wa dɛ̀, \v 40 ↄ̃ Lua aà vù a gↄↄ àaↄ̃de zĩ́, a tò à azĩa ↄ̀lↄwɛ̃ɛ. \v 41 I kɛ gbɛ̃́piiɛ no, wá gbɛ̃́ pↄ́ Lua dↄ̀aa wá sɛ́ aà seelade ũↄnɛ. Aà bↄa gau gbɛa wa pↄblèaànↄ, wa imìaànↄ. \v 42 Ɔ̃ a dìlɛwɛ̃ɛ wà waasokɛ gbɛ̃́ↄnɛ, wí onɛ́ ámɛ á dɛ gbɛ̃́ pↄ́ Lua dìlɛ gbɛ̃́ bɛ̃́ɛↄ ń gyaadeↄ píi yã́kpalɛkɛna ũ. \v 43 Ãnabiↄ píi aà yã'ò aa mɛ̀, gbɛ̃́ pↄ́ aa aà náaikɛ̀ↄ duuna a kɛ̃́má aà tↄ́ yã́i. \p \v 44 Gↄↄ pↄ́ Piɛɛ lɛ́ yã́pi onɛ́, Lua Nisĩna dì gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ yã́pi maↄnɛ píi. \v 45 Yã́pi dì Yuda Yesude pↄ́ mↄ̀ ń Piɛɛoↄwa, kɛ́ baa buipãleↄ, Lua a Nisĩna pìsimá gba ũ yã́i. \v 46 Asa aa mà, aalɛ yãebui'o, aalɛ Lua yãbↄnsaɛkɛaↄ o. Ɔ̃ Piɛɛ mɛ̀: \v 47 Gbɛ̃́piↄ Lua Nisĩna è láwáwa. Démɛ a fↄ̃ gínɛ́ aa da'ilɛkɛi? \v 48 Ɔ̃ a ò wà ń da'ilɛkɛ ń Yesu Kilisi tↄ́o. Ɔ̃ aa wabikɛ̀wà aà gↄↄplakɛńnↄ. \c 11 \s1 Piɛɛ buipãleↄ yã'oa \p \v 1 Zĩnaↄ ń Yesude pↄ́ kú Yudeↄ mà lá buipãleↄ Lua yã́ sì sↄ̃. \v 2 Kɛ́ Piɛɛ sù Yelusalɛũ, an gbɛ̃́ pↄ́ zɛ̀ ń tↄ̃zↄ̃yãoↄ aà tàae è \v 3 aa mɛ̀: N gɛ̃ gyafↄↄdeↄ bɛ n pↄblèńnↄ. \v 4 Ɔ̃ Piɛɛ fɛ̀lɛ lɛ́ yã́pi bↄↄlɛkɛnɛ́ zɛ́zɛ à mɛ̀: \v 5 Má kú Zopeɛ, málɛ wabikɛ, ↄ̃ ma wɛ́pungu'è. Ma pↄe è lán zwã̀a zↄ̃ↄwa, ba dↄdↄa a swã́ mɛ̀n síiↄ̃ↄwa. À bↄ̀ luabɛ, àlɛ pila ma kĩ́i. \v 6 Ma wɛpɛ̀wà tíũu, ma nↄ̀bↄↄ è a guu, sɛ̃̀a pↄ́ↄ ń pↄ́taa'onkuawaↄ ń bãↄ. \v 7 Ɔ̃ ma lↄↄ mà, wa òmɛɛ: Piɛɛ, fɛlɛ dɛ ǹ só. \v 8 Ɔ̃ ma mɛ̀, bauo Dii, asa tɛ̃ ge pↄ́ gbãlɛa i gɛ̃ ma lɛ́u ziio. \v 9 Lↄↄpi bↄa luabɛ gɛ̃n plaade wà mɛ̀, pↄ́ pↄ́ Lua gbãbↄ̀ɛ̀, másu mà a tɛ̃boo. \v 10 À kɛ̀ màa gɛ̃n àaↄ̃, ↄ̃ wà ɛ̀a gà tàò luabɛ píi. \v 11 Gↄↄ bee gↄ̃̀ↄ gbɛ̃ↄn àaↄ̃ pↄ́ wà ń zĩ́a bↄa Sezaleↄ mↄ̀ ua pↄ́ má kúu. \v 12 Ɔ̃ Lua Nisĩna òmɛɛ mà gɛ́ńnↄ seasai. Wá gbɛ̃́ gbɛ̃ↄn sooloɛ beeↄ gɛ̀ ma kpái sↄ̃, ↄ̃ wa gɛ̃ gbɛ̃́ pↄ́ gbɛ̃́piↄ zĩ̀a bɛ. \v 13 Ɔ̃ a òwɛ̃ɛ lá a malaika è, à bↄ̀ mↄ̀wa a kpɛ́u, a òɛ à gbɛ̃́ zĩ Zope ma sísii, \v 14 mà yã́ pↄ́ a api ń a bɛdeↄ píi suaba oɛ. \v 15 Kɛ́ ma na yã'oawa, Lua Nisĩna dìnɛ́ lá a dìwɛ̃ɛ a daalɛgↄↄwa. \v 16 Ɔ̃ yã́ pↄ́ Dii ò dↄ̀magu à mɛ̀, Zãa gbɛ̃́ↄ da'ilɛkɛ̀ ń íoɛ, api sↄ̃ á wá da'ilɛkɛ ń Lua Nisĩnao.\f + \fr 11.16 \fr*\ft Luk 3.16, Zĩn 1.5\ft*\f* \v 17 Lá Lua gba doũ pↄ́ á dàwɛ̃ɛ gↄↄ pↄ́ wa Dii Yesu Kilisi náaikɛ̀ dànɛ́ lↄ, dén ma ũ mà fↄ̃ giɛ̀i? \v 18 Kɛ́ aa yã́pi mà, aa nìlɛ, ↄ̃ aa Lua tↄbↄ̀ aa mɛ̀: Wá è Lua buipãleↄ gbà zɛ́ lↄ aa nↄ̀sɛlilɛ, aai wɛ̃ni láasai e. \s1 Antiↄsideↄ zɛa ń Yesuo \p \v 19 Wɛ́tɛ̃amↄanɛ́ pↄ́ fɛ̀lɛ Ɛtiɛ̃ɛ gaa guu\f + \fr 11.19 \fr*\ft Zĩn 8.1-4\ft*\f* mɛ́ tò gbɛ̃́ↄ fã̀aa tà Fenisi bùsuu ń Sipi bùsuo ń Antiↄsio, aalɛ Lua yã'o Yudaↄnɛ ńtɛ̃ɛ. \v 20 Ɔ̃ an gbɛ̃eↄ bↄ̀ Sipi bùsuu ń Silɛni bùsuo aa gɛ̀ Antiↄsi, ↄ̃ aalɛ yã'o buipãleↄnɛ sↄ̃, aalɛ Dii Yesu baokpanɛ́. \v 21 Dii lɛ́ ↄdamá, ↄ̃ gbɛ̃́ↄ yã́pi sì dasi aa zɛ̀ ń Diipio. \p \v 22 Yelusalɛũ Yesudeↄ swã́ kã̀ yã́piwa, ↄ̃ aa Baanaba zĩ̀ Antiↄsi. \v 23 Kɛ́ à kà we, a è lá Lua gbɛ̃kɛkɛ̀nɛ́, ↄ̃ aà pↄ kɛ̀na. À lɛdàmá ḿpii aa zɛ ń Diio ń nↄ̀sɛmɛndoo. \v 24 Baanabaá gbɛ̃maaɛ, Lua Nisĩna ń luanaaikɛao pɛ̀ɛwà, ↄ̃ wà kà Dii gbɛ̃́ↄ guu dasi. \v 25 Ɔ̃ Baanaba gɛ̀ Taasu Sↄlu wɛɛlɛi. \v 26 Kɛ́ à aà è, ↄ̃ à sùaànↄ Antiↄsi. Aaìↄ kãaa ń Yesudeↄ dasi, aaↄ yãdanɛ́ e wɛ̃̀ bṹu do. Antiↄsi we wà dↄ̀aa tↄkpàu Yesu ìwaↄnɛ Kilisideↄ. \p \v 27 Gↄↄ bee ãnabiↄ bↄ̀ Yelusalɛũ aa mↄ̀ Antiↄsi. \v 28 An gbɛ̃́ pↄ́ wì mɛ Agabu fɛ̀lɛ zɛ̀ à dↄ̀aa nↄana zↄ̃ↄ pↄ́ a ka dṹnia guu píi yã'ònɛ́ ń Lua Nisĩna gbãao. Kolodi kpalablea gↄↄ ↄ̃ nↄanapi kà. \v 29 Ɔ̃ Yesudeↄ zɛ̀ò wà ń gbɛ̃́ pↄ́ kú Yudeↄ kámasa ká lá baade gbãa fↄ̃̀, wi kpã́sãnɛ́. \v 30 Ɔ̃ aa kɛ̀ màa, aa Baanaba ń Sↄluo zĩ̀ò kpái an gbɛ̃zↄ̃ↄↄwa. \c 12 \s1 Piɛɛ daakpɛu \p \v 1 Gↄↄ bee kí Elodi ↄpɛ̀lɛ Yesudeeↄwa pãsĩpãsĩ. \v 2 À Zãa vĩ̀i Zaaki dɛ̀ ń fɛ̃ndao. \v 3 Kɛ́ a è yã́ bee kà Yudaↄgu, ↄ̃ à ɛ̀a Piɛɛ kũ̀ lↄ. À bee kɛ̀ Kàaso dikpɛ zĩ́ɛ. \v 4 Kɛ́ à Piɛɛ kũ̀ a dàkpɛu, à aà nà sosaↄnɛ ń ↄzĩ aa aà dↄ̃́a. Sosapiↄ gãli do gbɛ̃ↄn síiↄ̃siiↄ̃ɛ e lɛɛ síiↄ̃. A dìlɛ à yã́kpalɛkɛaànↄ bíla wáa Gɛ̃amusu dikpɛ gbɛa. \v 5 Ɔ̃ wa Piɛɛ kũa kpɛ́u, Yesudeↄ lɛ́ wabikɛɛ̀ Luawa zɛsai. \p \v 6 Gu pↄ́ a dↄ Elodi bↄaànↄ, a gwã́ Piɛɛ lɛ́ i'o sosa gbɛ̃ↄn plaↄ zãnguo yea ń mↄdaonao mɛ̀n pla, mɛ́ gbɛ̃ↄn plaↄ ku kpɛɛlɛ, aalɛ kpɛ́pi dↄ̃́a. \v 7 Kã́ndo gↄ̃̀ↄ Dii malaikae gɛ̃̀ we, ↄ̃ kpɛ́pi pù. À Piɛɛ lɛ̀ a gbã̀tɛ̃ɛwa à aà vù à mɛ̀: Fɛlɛ kpakpa. Ɔ̃ mↄdaonapiↄ wòlo aà ↄwa. \v 8 Ɔ̃ malaikapi òɛ̀: Ǹ n ula da, ní n kyale kpá. Piɛɛ kɛ̀ màa, ↄ̃ malaikapi mɛ̀: Ǹ n ula kãaa ǹ kṹ, ní tɛmazi. \v 9 Ɔ̃ Piɛɛ bↄ̀ tɛaàzi. I yã́ pↄ́ malaika lɛ́ kɛɛ dↄ̃ sĩana ũo, àlɛ e nana álɛ o. \v 10 Aa gɛ̃̀ gudↄ̃ana sɛ̃́iala ń a plaadeo, ↄ̃ aa kà bↄlɛu. Bↄlɛpi gbaá mↄɛ, ↄ̃ à wɛ̃̀nɛ́ ń azĩao, aa bↄ̀lɛ lɛ́ gɛ̃ wɛ̃́lɛu. Kã́ndo gↄ̃̀ↄ ↄ̃ malaikapi Piɛɛ tò zɛa guu we. \v 11 Kɛ́ Piɛɛ wɛ́ dↄ̀dↄ à mɛ̀: Má dↄ̃ sã́asã sa kɛ́ Dii a malaika zĩ̀, à ma bↄ Elodi ↄzĩ ń yã́ pↄ́ Yudaↄ wɛ́ dↄi wà kɛmɛɛo píi. \p \v 12 Kɛ́ aà wɛ́ kɛ̃̀, à gɛ̀ Zãa pↄ́ wì mɛ lↄ Maaku da Maliama bɛ. Wa kãaaa we dasi, wàlɛ wabikɛ. \v 13 Kɛ́ à bↄlɛ gba lɛ̀, ↄ̃ nↄɛ zĩkɛna pↄ́ wì mɛ Loda gɛ̀ gwai. \v 14 Kɛ́ à Piɛɛ lↄↄ dↄ̃̀, pↄna guu i zɛ́ wɛ̃o, à ɛ̀a bàalɛ̀ gɛ ònɛ́ Piɛɛ mɛ́ kú bↄlɛu we. \v 15 Wa òɛ̀: Ĩana kàma yã̀? Ɔ̃ à zɛ̀ò kɛ́ sĩanaɛ. Ɔ̃ wà mɛ̀: Aà malaikaɛ. \v 16 Piɛɛ gì lɛ́ gbalɛ. Kɛ́ aa wɛ̃̀, aa aà è, ↄ̃ yã́pi dìmá. \v 17 À ↄkɛ̀nɛ́ aa nílɛ, ↄ̃ a dàu a sìunɛ́ lá Dii a bↄ kpɛ́u. Ɔ̃ à mɛ̀: À gɛ o Zaakiɛ ń wá gbɛ̃́ kĩniↄ. Ɔ̃ à bↄ̀ gɛ̀ gupãlei. \p \v 18 Kɛ́ gu dↄ̀, kↄ̃fĩ gbãa dà sosaↄ zãnguo, aalɛ kↄ̃ lala aa mɛ̀: Bↄ́ Piɛɛ kɛ̀ a ũi? \v 19 Elodi ò wà aà wɛɛlɛ. Kɛ́ wi aà eo, ↄ̃ à yãlàla gudↄ̃anapiↄwa, ↄ̃ a ò wà ń dɛdɛ. \s1 Elodi gaa \p Bee gbɛa Elodi bↄ̀ Yude, à gɛ̀ gↄↄplakɛ̀ Sezale. \v 20 Aà pↄ pà Tiideↄ ń Sidↄ̃deↄzi maamaa, ↄ̃ gbɛ̃́ beeↄ lɛdoũkɛ̀ aa mↄ̀ aà gwai sãnu. Aa gɛ̀ kíapi bɛ ziia Blasitu kĩ́i. Kɛ́ Blasitu ń yã́zɛ è, aa gɛ̀ lɛdoũkɛi ń Elodio, asa an bùsu pↄblea ì bↄ aà bùsuuɛ. \p \v 21 Kɛ́ gↄↄ pↄ́ wa dìlɛ kà, Elodi a kible'ulaↄ dà, à gɛ̀ zↄ̃̀lɛ a gĩ́naa, ↄ̃ à yã'ò bílaɛ. \v 22 Bíla wiilɛ̀ à mɛ̀: Luae mɛ́ lɛ́ yã'o, i kɛ gbɛ̃nazĩna no. \v 23 Wegↄ̃ↄ Dii malaikae aà lɛ nɛ̀, kɛ́ i zↄ̃ↄkɛ dↄ̃ Luaɛo yã́i, ↄ̃ aà mɛ kↄ̀ↄkà à gà. \p \v 24 Lua yã́ ìↄ ligua, ìↄ kã́fĩ. \v 25 Baanaba ń Sↄluo sↄ̃, kɛ́ aa ń kámasa yã́ kɛ̀kɛ aa làa, aa bↄ̀ Yelusalɛũ aa Zãa pↄ́ wì mɛ Maaku sɛ̀ tàò. \c 13 \s1 Baanaba ń Sↄluo zĩa \p \v 1 Ãnabiↄ ń yãdanɛdeↄ ku Antiↄsi Yesudeↄ guu, an tↄ́ↄn kɛ: Baanaba ń Simɛↄ pↄ́ wì mɛ Báasiao ń Silɛni bùsu gbɛ̃́ Lusiuo ń Manaɛ pↄ́ nɛblè ń kí Elodio sãnuo ń Sↄluo. \v 2 Gↄↄ pↄ́ aalɛ Dii sisi ń lɛyeao, Lua Nisĩna mɛ̀: À Baanaba ń Sↄluo dilɛ ńdoa zĩ pↄ́ ma ń sɛ́wà yã́i. \v 3 Kɛ́ aa lɛyè aa wabikɛ̀, ↄ̃ aa ↄnàmá aa ń gbáɛ, aa dàzɛu. \p \v 4 Kɛ́ Lua Nisĩna Baanaba ń Sↄluo zĩ̀ màa, aa gɛ̀ Sɛlusi. Za we aa gɛ̃̀ gó'ilɛnau aa gɛ̀ Sipi bùsuu. \v 5 Kɛ́ aa kà Salami, aa Lua yã́ waasokɛ̀ Yudaↄ lousisikpɛↄ guu. Zãa Maaku kúńnↄ dↄnlɛde ũ. \v 6 Aa ísia gũgũnapi baa vĩ̀ e Pafↄsi, ↄ̃ aa kpàaũ ń Yuda dabudabukɛna pↄ́ dɛ ãnabi ɛgɛna ũo we. Aà tↄ́n Yesunɛ. \v 7 Ìↄ kú ń bùsupi gbɛ̃zↄ̃ↄ Sɛɛziu Pↄluo. Gbɛ̃zↄ̃ↄpiá ↄ̃nↄnaɛ, ↄ̃ à Baanaba ń Sↄluo sìsi, kɛ́ a ye Lua yãma yã́i. \v 8 Dabudabukɛnapi tↄ́n Ɛlima ń Gɛlɛki yã́o. À íbɛlɛsɛ̀ńnↄ, àlɛ wɛɛlɛ gbɛ̃zↄ̃ↄpi swãfɛ̃, kɛ́ asu Yesu náaikɛo. \v 9 Ɔ̃ Sↄlu pↄ́ wì mɛ Pↄlu sↄ̃, Lua Nisĩna dɛ̀dɛwà, ↄ̃ à wɛpɛ̀wà à mɛ̀: \v 10 Ibiisi nɛ́ↄ do! Maa píi ibɛɛ! Gbɛ̃nazĩn vãi píi paɛmade! Wɛzɛ̃n pãsĩ! Ńyↄ̃ Dii zɛ́ súsu kpaanlaboa too lé? \v 11 Tiasa Dii a ↄkulɛma, ní vĩ̀akũ. Ńyↄ̃ gↄↄplakɛ ńyↄ̃ ĩatɛ̃ eo. Wegↄ̃ↄ Ɛlima wɛ́ gↄ̃̀ dã̀adãa, gusia kùlɛwà. Ɔ̃ àlɛ ↄmalɛmalɛ, àlɛ gbɛ̃́ wɛɛlɛ aà a ↄ kṹ. \v 12 Kɛ́ gbɛ̃zↄ̃ↄpi yã́ pↄ́ kɛ̀pi è, à Dii náaikɛ̀, asa aà yã́ pↄ́ wa dàɛ̀ aà kũ̀ gbãaɛ. \s1 Kua Antiↄsi pↄ́ kú Pisidi bùsuu \p \v 13 Ɔ̃ Pↄlu gɛ̃̀ gó'ilɛnau ń a gbɛ̃́ↄ, aa bↄ̀ Pafↄsi aa gɛ̀ Pɛɛga, Pãmfili bùsuu. We Zãa Maaku ń tóu, à ɛ̀a tà Yelusalɛũ. \v 14 Bↄa Pɛɛga aa gɛ̀ Antiↄsi pↄ́ kú Pisidi bùsuu. Kã́mabogↄↄzĩ aa gɛ̀ zↄ̃̀lɛ lousisikpɛu. \v 15 Mↄizi ikoyã ń ãnabiↄ láↄ kyokɛa gbɛa lousisikpɛ gbɛ̃zↄ̃ↄↄ gbɛ̃́ zĩ̀ wà onɛ́, tó aa kã́fĩa yãe vĩ aa o bílaɛ, aa o. \v 16 Ɔ̃ Pↄlu fɛ̀lɛ ↄkɛ̀nɛ́ à mɛ̀: Isailiↄ ń buipãle lousisinaↄ à ma yãma. \v 17 Isailiↄ Lua wá deziↄ sɛ̀, ↄ̃ à ń bui kↄ̃̀ an kua Egipi bùsuu. Ɔ̃ à ń bↄ́lɛ we ń a gbãa zↄ̃ↄo.\f + \fr 13.17 \fr*\ft Bↄa 1.7, 12.51\ft*\f* \v 18 À ń gwá guwaiwaiu wɛ̃̀ bla taawa.\f + \fr 13.18 \fr*\ft Nao 14.34\ft*\f* \v 19 À gbãamↄ̀ Kanaa bùsu bui mɛ̀n soplaↄnɛ, ↄ̃ à ń bùsupi kpàmá.\f + \fr 13.19 \fr*\ft Iko 7.1, Yoz 14.1\ft*\f* \v 20 Apii kà wɛ̃̀ ↄ̀aa pla ń blakwio taawa. Bee gbɛa à dↄaanaↄ dìlɛnɛ́ e à gɛ̀ pɛ̀ò ãnabi Samuɛliwa.\f + \fr 13.20 \fr*\ft 1Sam 3.20-21, 10.21-24\ft*\f* \v 21 Kɛ́ aa kía gbɛ̀a, ↄ̃ Lua Kisi nɛ́ Saulu, Bɛ̃yãmɛɛ bui dìlɛnɛ́.\f + \fr 13.21 \fr*\ft 1Sam 8.5\ft*\f* À kpalablè wɛ̃̀ bla, \v 22 ↄ̃ Lua aà bↄ̀ kpalau, à Davidi kpà aà gbɛu. Lua Davidi yã'ò à mɛ̀, á è Yɛse nɛ́ Davidi làasoo doũanↄ, a a pↄeã píi kɛɛ.\f + \fr 13.22 \fr*\ft 1Sam 13.14, 16.12-13\ft*\f* \v 23 Aà bui guu à Yesu bↄ̀u Isailiↄnɛ Suabana ũ, lá à a lɛgbɛ̃̀wa. \v 24 E Yesupi àↄ gɛ́ mↄ́i Zãa dↄ̀aa waasokɛ̀ Isailiↄnɛ píi, a ònɛ́ aa nↄ̀sɛlilɛ aa da'ilɛkɛ.\f + \fr 13.24 \fr*\ft Luk 3.3\ft*\f* \v 25 Kɛ́ Zãa zĩ ye láai à mɛ̀: Dé álɛ e má dɛ a ũi? Gbɛ̃́ pↄ́ á wɛ́ dↄin ma ũo. À ma! Àlɛ mↄ́ ma gbɛa, mi ka mà aà sabala bↄbↄɛ̀o.\f + \fr 13.25 \fr*\ft Zãa 1.20, Mat 3.11\ft*\f* \p \v 26 Ma gbɛ̃́ↄ, Ablahaũ buiↄ ń buipãle lousisinaↄ, wámɛ Lua suabayãɛ bee kpã̀sãwɛ̃ɛ. \v 27 Yelusalɛũdeↄ ń ń gbãadeↄ aai Yesu dↄ̃o, aai ãnabiↄ lá pↄ́ wìↄ a kyokɛ kã́mabogↄↄzĩ píi zɛ́ dↄ̃o, ↄ̃ aa ãnabipiↄ yã́ pàpa, aa yãdàaàla. \v 28 Aai yãe ewà à kà wà aà dɛo, ↄ̃ aa gbɛ̀a Pilatiwa wà aà dɛ.\f + \fr 13.28 \fr*\ft Luk 23.1-23\ft*\f* \v 29 Kɛ́ aa yã́ pↄ́ wa kɛ̃̀ aà yã́ musu kɛ̀ píi, wà aà bùa líwa wà aà dà mia'ɛu.\f + \fr 13.29 \fr*\ft Luk 23.50-56\ft*\f* \v 30 Lua aà bↄ̀ gau. \v 31 A gↄↄ dasi kɛ́ à bↄ̀ mↄ̀ gbɛ̃́ pↄ́ aa bↄ̀ Galile aa gɛ̀aànↄ Yelusalɛũↄwa.\f + \fr 13.31 \fr*\ft Zĩn 1.3\ft*\f* Aamɛ aà seeladeↄ ũ gbɛ̃́ↄnɛ. \v 32 Wápiↄ sↄ̃, ↄ̃ wa mↄ aà baokpaiɛ́. Lɛ́ pↄ́ Lua gbɛ̃̀ wá deziↄnɛ, \v 33 a kɛ̀ wá gbɛ̃́ pↄ́ wá dɛ an buiↄ ũↄnɛ, à Yesu vù lá wa ò Soũ plaade guuwa. Lua mɛ̀: \q1 Ma nɛ́n n ũ, \q1 n Maen ma ũ gbã.\f + \fr 13.33 \fr*\ft Soũ 2.7\ft*\f* \m \v 34 Lá a yaikɛo, mɛ́ Lua a aà bↄ gau, a yã́ ↄ̃ Luapi ò yãa à mɛ̀: \q1 Má báaa seasai pↄ́ ma a lɛgbɛ̃̀ Davidiɛ daágu.\f + \fr 13.34 \fr*\ft Isa 55.3\ft*\f* \m \v 35 Ɔ̃ wa ò guei lↄ: \q1 Ńyↄ̃ wei n gbɛ̃́ pↄ́ a kua adoa yaikɛo.\f + \fr 13.35 \fr*\ft Soũ 16.10\ft*\f* \m \v 36 Davidipi sↄ̃ à Lua pↄeã kɛ̀ a gↄↄ. Kɛ́ à gà, wà aà mia kpàkↄ̃i ń a deziↄ, ↄ̃ à yaikɛ̀. \v 37 Gbɛ̃́ pↄ́ Lua aà vùpi sↄ̃ i yaikɛo. \v 38 Ma gbɛ̃́ↄ, àↄ dↄ̃ kɛ́ duunakɛ̃ama waaso pↄ́ wálɛ kɛɛ́ kú aà kĩ́iɛ. \v 39 Mↄizi ikoyã lí fↄ̃ tò yã́ bↄńnↄ nao, ãma gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ Yesu náaikɛↄ, yã́pii i bↄńnↄ na. \v 40 À laaika kɛ́ yã́ pↄ́ ãnabiↄ ò su á leo \v 41 aa mɛ̀: \q1 À ma, á gbɛ̃́ awiambↄnaↄ, \q1 à gilikɛ, í sãalɛ, \q1 asa má yãe kɛ á gↄↄ, \q1 baa tó wa dàu lɛ́ siuɛ́, á sio.\f + \fr 13.41 \fr*\ft Abk 1.5\ft*\f* \p \v 42 Kɛ́ Pↄlu ń Baanabao lɛ́ bↄlɛ lousisikpɛu, wà wabikɛ̀má aa ɛa mↄ yã́pi onɛ́ kã́mabogↄↄ sìa lↄ. \v 43 Kɛ́ wàlɛ fãaa Yudaↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ ì lousisińnↄↄ bↄ̀ tɛ Pↄlu ń Baanabaozi dasi. Aa yã'ònɛ́, aalɛ lɛdamá aaↄ gɛ́ aɛ ń gbɛ̃kɛ pↄ́ Lua kɛ̀ńnↄo. \p \v 44 Kã́mabogↄↄ sìa wɛ̃́lɛdeↄ kã̀aa píi Dii yãmaa yã́i. \v 45 Kɛ́ Yudaↄ bílapi è, à kɛ̀nɛ́ ĩ́i maamaa, ↄ̃ aalɛ Pↄlu yã́ bɛ̃̀ɛbo, aalɛ aà sↄ̃sↄ̃. \v 46 Ɔ̃ Pↄlu ń Baanabao yã'ònɛ́ vĩasai aa mɛ̀: Ámɛ à kũ̀ wà Lua yã'oɛ́ gĩa. Lá a gi, álɛ e i ka à wɛ̃ni láasai eo, wá ɛa aɛdↄ buipãleↄwaɛ sa. \v 47 Asa Dii yã́ɛ bee dìlɛwɛ̃ɛɛ à mɛ̀: \q1 Ma n dilɛ gupua ũ buipãleↄnɛ, \q1 kɛ́ ǹ gɛ́ ń suabayão e tↄↄlɛ lɛ́wa.\f + \fr 13.47 \fr*\ft Isa 49.6\ft*\f* \p \v 48 Kɛ́ buipãleↄ yã́pi mà, an pↄ kɛ̀na, aa Dii yã́ sì sĩana ũ, ↄ̃ gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń dílɛ wɛ̃ni láasai pↄ́ ũↄ Yesu náaikɛ̀. \p \v 49 Ɔ̃ Dii yã́ lì bùsupia píi. \v 50 Yudaↄ ↄzↄ̃̀ buipãle nↄɛ lousisin gbiaↄ ń wɛ̃́lɛ gbãadeↄzi, ↄ̃ aa ĩadà Pↄlu ń Baanabaowa, aa ń yá ń bùsuu. \v 51 Aa kↄↄlɛ̀má ń tàae seela ũ,\f + \fr 13.51 \fr*\ft Luk 9.5, 10.11\ft*\f* ↄ̃ aa gɛ̀ Ikↄniu. \v 52 Yesudeↄ sↄ̃, pↄna ń Lua Nisĩnao pɛ̀ɛmá. \c 14 \s1 Pↄlu ń Baanabao kua Ikↄniu ń Lisitao \p \v 1 Aa kɛ̀ Ikↄniu lá aaì kɛwa, aa gɛ̃̀ Yudaↄ lousisikpɛu aa yã'ò e Yudaↄ ń buipãleↄ Dii náaikɛ̀ dasidasi. \v 2 Ɔ̃ Yuda pↄ́ aa gì yã́pi síiↄ buipãleↄ swãfɛ̃̀ Yesudeↄnɛ, aa ĩ́isɛ̀ńnↄ. \v 3 Ń beeo Pↄlu ń Baanabao gↄↄplakɛ̀ we, aa yã'ò vĩasai daa Dii gã̀u, ↄ̃ Dii ń gbá zɛ́ an yãbↄnsaɛkɛaↄ ń ń dabudabukɛaↄ a gbɛ̃kɛ yã́ pↄ́ aalɛ onɛ́ sĩanapìliwànɛ́. \v 4 Ɔ̃ wɛ̃́lɛdeↄ kↄ̃kpaalɛ̀, gbɛ̃eↄ zɛ̀ ń Yudaↄ, gbɛ̃eↄ ń zĩnaↄ. \v 5 Ɔ̃ Yudaↄ ń buipãleↄ ń ń gbãadeↄ zɛ̀ò wà ĩadamá wà ń pápa ń gbɛo. \v 6 Kɛ́ Pↄlu ń Baanabao ń yã́ dↄ̃̀, ↄ̃ aa bàasi tà Likaoni bùsu wɛ̃́lɛↄu, Lisita ń Dɛɛbɛo ń a zↄ̃ɛwiaↄ. \v 7 Ɔ̃ aa gì lɛ́ baonapi kpánɛ́ we. \p \v 8 Gↄ̃ɛe ku Lisita, aà gbáↄ imia. Zaa wà aà ì, a dɛ ɛɛ ũɛ, i táa'oo. \v 9 Àlɛ swã́kpa Pↄlu yã́i, ↄ̃ Pↄlu wɛpɛ̀wà soee, a è aà Yesu náaikɛa kà à aà gbã́gbã, \v 10 ↄ̃ a òɛ̀ ń lↄↄ gbãao: Fɛlɛ zɛ n gbáwa. Ɔ̃ à vĩ̀ zɛ̀, à bↄ̀ ń táo. \v 11 Kɛ́ bíla è lá Pↄlu kɛ̀, ↄ̃ aa kã̀aa wiiwa ń Likaoni yã́o aa mɛ̀: Tã́aↄ lì gbɛ̃nazĩnaↄ ũ aa pìlawá. \v 12 Aa tↄkpà Baanabaɛ Zupitɛɛ, Pↄlu sↄ̃ Mɛɛkiu,\f + \fr 14.12 \fr*\ft An tã́aↄ tↄ́ↄn we.\ft*\f* kɛ́ ↄ̃mɛ ì dↄaa ń yã'oao yã́i. \v 13 Zupitɛɛpi kpɛ́ kú wɛ̃́nkpɛ, ↄ̃ aà gbàgbana mↄ̀ ń zuswana pↄ́ à lávu zãblèmáↄ wɛ̃́lɛ bĩ́ibↄlɛu. A ye dasi sa'o zĩnaↄwa. \v 14 Kɛ́ Baanaba ń Pↄluo yã́pi mà, aa ń ulaↄ ga kɛ̃̀kɛ̃, ↄ̃ aa sì dasi guu ń wiio \v 15 aa mɛ̀: Gbɛ̃́ↄ, bↄ́yãi álɛ kɛ beewai? Gbɛ̃nazĩnaↄn wá ũ sↄ̃ lááwa. Baona wálɛ kpáɛ́, kɛ́ à kpɛ lí pↄ́ gianaɛ beeↄnɛ, í zɛ ń Lua bɛ̃́ɛo. Ɔ̃mɛ musu kɛ̀ ń tↄↄlɛo ń ísiao ń pↄ́ pↄ́ kúuↄ píi.\f + \fr 14.15 \fr*\ft Bↄa 20.11, Soũ 146.6\ft*\f* \v 16 À bui píi tò yãa, aa ńzĩa zɛ́ sɛ̀. \v 17 Ń beeo à azĩa ↄ̀lↄnɛ́ maakɛa guu. Ì to lou maɛ́ à pↄkɛkɛ a gↄↄwa. Ì á gba blɛ àↄ ku pↄna guu. \v 18 Baa ń yã́ bee oao, dɛ̃ɛ ń dɛ̃ɛo ↄ̃ aa gì gbɛ̃́ↄnɛ aa sa'omá. \p \v 19 Ɔ̃ Yudaↄ bↄ̀ Antiↄsi ń Ikↄniuo aa mↄ̀ wà bíla swãfɛ̃̀. Ɔ̃ aa Pↄlu pàpa ń gbɛo aa aà gàlɛ bↄ̀ò wɛ̃́nkpɛ, aalɛ e à gàɛ. \v 20 Kɛ́ Yesudeↄ kã̀aaaàzi, ↄ̃ à fɛ̀lɛ gɛ̃̀ wɛ̃́lɛ guu. Kɛ́ a gu dↄ̀, aàpi ń Baanabao aa gɛ̀ Dɛɛbɛ. \s1 Zĩnaↄ taa Antiↄsi \p \v 21 Kɛ́ aa baonakpànɛ́ wɛ̃́lɛpi guu, aa gbɛ̃́ↄ è dasi. Ɔ̃ aa ɛ̀a gɛ̀ Lisita ń Ikↄniuo ń Antiↄsio, \v 22 aalɛ Yesudeↄ gba gbãa, aalɛ lɛdamá aa wɛtã Yesu náaikɛawa aa mɛ̀: Sema wà taasikɛ maamaa, wí gbasa gɛ̃ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i guu. \v 23 Aa gbɛ̃zↄ̃ↄↄ dìlɛnɛ́ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo, ↄ̃ aa wabikɛ̀nɛ́ ń lɛyeo, aa ń ná Dii pↄ́ aa aà náaikɛ̀ɛ̀ ↄzĩ. \p \v 24 Kɛ́ aa pã̀ Pisidi bùsua, aa kà Pãmfili bùsuu. \v 25 Aa Lua yã'ò Pɛɛga, ↄ̃ aa gɛ̀ Atali. \v 26 We aa gɛ̃̀ gó'ilɛnau aa tà Antiↄsi, gu pↄ́ wà ń náu Luaɛ a ↄzĩ yãa aà gbɛ̃kɛkɛnɛ́ zĩ pↄ́ aa kɛ̀ aa làa tia yã́ musu. \v 27 Kɛ́ aa kà, aa Yesudeↄ kã̀aa aa yã́ pↄ́ Lua kɛ̀nɛ́ ònɛ́ píi, lá à buipãleↄ gbà zɛ́ aa a náaikɛ̀. \v 28 Ɔ̃ aa gↄↄplakɛ̀ńnↄ we. \c 15 \s1 Lɛkpaaĩa Yelusalɛũ \p \v 1 Gbɛ̃eↄ bↄ̀ Yude aa mↄ̀ Antiↄsi, ↄ̃ aa yãdà Yesudeↄnɛ aa mɛ̀: Tó i tↄ̃zↄ̃ lá Mↄizi dìlɛwao,\f + \fr 15.1 \fr*\ft Lev 12.3\ft*\f* á zia'eo. \v 2 Pↄlu ń Baanabao zↄadↄ̀má aa lɛkpaakɛ̀ńnↄ maamaa yã́pi musu. Ɔ̃ Yesudeↄ zɛ̀ò Pↄlu ń Baanabao ń ń gbɛ̃eↄ gɛ́ Yelusalɛũ yã́pi gↄ̃́gↄ̃i ń zĩnaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ. \v 3 Aa gɛ̀ zɛ̀nɛ́, ↄ̃ aa pã̀ Fenisi ń Samalio bùsuↄla. Aa buipãleↄ nↄ̀sɛlilɛa yã́ dàu a sìu ń gbɛ̃́ↄnɛ we, ↄ̃ an pↄ kɛ̀na zↄ̃ↄ. \v 4 Kɛ́ aa kà Yelusalɛũ, Yesudeↄ ń zĩnaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ gbãakpàńzi, ↄ̃ aa yã́ pↄ́ Lua kɛ̀nɛ́ píi baokpànɛ́. \v 5 Ɔ̃ Falisi Yesudeeↄ fɛ̀lɛ mɛ̀: Sema buipãleↄ tↄ̃zↄ̃, wi onɛ́ aaↄ Mↄizi ikoyã kũa. \v 6 Ɔ̃ zĩnaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ kↄ̃ kã̀aa, aalɛ yã́pi gwa. \v 7 Kɛ́ lɛkpaaĩa gbã̀akũ̀, Piɛɛ fɛ̀lɛ zɛ̀ a ònɛ́: Ma gbɛ̃́ↄ, á dↄ̃ kɛ́ Lua ma dilɛ á guu à gɛ̃̀gɛ̃, kɛ́ buipãleↄ Yesu bao ma ma lɛ́u, aai aà náaikɛ. \v 8 Lua dee gbɛ̃́pii nↄ̀sɛ dↄ̃, ↄ̃ à ń gbá a Nisĩna a siańnↄ seela ũ,\f + \fr 15.8 \fr*\ft Zĩn 11.15-18\ft*\f* lá à wá gbáwa. \v 9 Lua i ń dilɛ dodoa ń wápiↄo. À ń nↄ̀sɛ pìpinɛ́, kɛ́ aa Yesu náaikɛ̀ yã́i. \v 10 Bↄ́yãi álɛ Lua wɛi tiai? Aso pↄ́ wá deziↄ fùa sɛ́i ń wápiↄ ↄ̃ á ye dinɛ́a? \v 11 Màa no! Wá a náai vĩ kɛ́ wá bↄ Dii Yesu gbɛ̃kɛ yã́iɛ, lá ampiↄwa sↄ̃. \p \v 12 Gbɛ̃́ↄ kɛ̀ kílikili píi, ↄ̃ aa swãkpà Baanaba ń Pↄluozi, aalɛ seelaↄ ń dabudabu pↄ́ Lua kɛ̀nɛ́ buipãleↄ guuↄ o. \v 13 Kɛ́ aa yã'ò aa làa, Zaaki fɛ̀lɛ yãsɛ̀ à mɛ̀: Ma gbɛ̃́ↄ, à ma yãma. \v 14 Simↄↄ ò lá Lua dↄ̀aa buipãleↄ wɛgwà, ↄ̃ à gbɛ̃́ↄ sɛ̀ ń guu a pↄ́ ũ. \v 15 Ãnabiↄ yã́ↄ kↄ̃sɛ̀ ń beeo, asa aa mɛ̀: \q1 \v 16 Bee gbɛa má ɛa mↄ Davidi bɛzĩ bo, \q1 mí a gufooↄ kɛkɛ tata lↄ, \q1 \v 17 kɛ́ buipãleↄ ma kĩ́i wɛɛlɛ, \q1 gbɛ̃́ pↄ́ ma ń sisi ma ń sɛ́piↄ píi. \q1 \v 18 Dii pↄ́ lɛ́ yã́pi kɛ mɛ́ ò, \q1 a tò wa yã́pi dↄ̃ za káau.\f + \fr 15.18 \fr*\ft Amↄ 9.11-12\ft*\f* \m \v 19 Ayãmɛto má è a maa wà yã́ zĩ'ũ dilɛ buipãle pↄ́ aa zɛ̀ ń Luaoↄnɛo. \v 20 Wà lákɛ̃nɛ́ aa mikɛ̃ pↄ́ pↄ́ gbãlɛ̀ tã́a kĩ́iwa ń gbãsĩkɛao ń nↄ̀ↄ kòlokpasaio ń kpàao.\f + \fr 15.20 \fr*\ft Bↄa 34.15-17, Lev 18.6-23, 17.10-16\ft*\f* \v 21 Asa à gɛ̃̀gɛ̃ wìↄ Mↄizi lá kyokɛ lousisikpɛↄ guu kã́mabogↄↄzĩ píi, wìↄ aà yã́ waasokɛ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo. \s1 Zĩnaↄ gbɛ̃́ↄ zĩa buipãle Yesudeↄwa \p \v 22 Ɔ̃ zĩnaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń Yesudeↄ píi zɛ̀ò wà gbɛ̃́ↄ sɛ́ ń guu, wà ń zĩ Antiↄsi ń Pↄluo ń Baanabao. Ɔ̃ aa ń dↄaanaeↄ sɛ̀, Yuda pↄ́ wì mɛɛ̀ Baasaba ń Silivɛ̃ɛo. \v 23 Wà taala dìnɛ́, yã́ pↄ́ wa kɛ̃̀ a guu mɛ̀: Wá zĩnaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ wa fↄkpà wá gbɛ̃́ pↄ́ aa dɛ buipãleↄ ũ Antiↄsi ń Sili bùsuo ń Silisi bùsuoↄwa. \v 24 Wá mà wá gbɛ̃eↄ gɛ̀ á kĩ́i aa á nↄ̀sɛ ↄ̃̀ↄkpàɛ́, aa á dá bíliu ń yã'oa guu. Wá lɛ́ kú a guuo, \v 25 ↄ̃ wa lɛdoũkɛ̀ wa zɛò kɛ́ wà gbɛ̃́ↄ sɛ wà ń zĩwá ń wá gbɛ̃́ yenzideↄ Baanaba ń Pↄlu \v 26 pↄ́ aa gì ń wɛ̃nii wá Dii Yesu Kilisi tↄbↄa yã́io. \v 27 Ayãmɛto wálɛ Yuda ń Silivɛ̃ɛo zĩwá, aa yã́ pↄ́ wá kɛ̃̀ láu oɛ́ ń lɛ́o. \v 28 Asa Lua Nisĩna ń wápiↄ wa zɛò wà asoe diɛ́o, sema a pↄ́ zɛvĩɛ beeↄ. \v 29 À mikɛ̃ nↄ̀ↄ pↄ́ wà sa'òò tã́awa soawa ń kpàao ń nↄ̀ↄ kòlokpasaio ń gbãsĩkɛao. A maa à mikɛ̃ beeↄwa. Wà kↄ̃'e aafia! \p \v 30 Ɔ̃ wà ń gbáɛ, aa gɛ̀ Antiↄsi. Aa Yesudeↄ kã̀aa píi, ↄ̃ aa lápi kpàmá. \v 31 Kɛ́ aa a kyokɛ̀, ↄ̃ an pↄ kɛ̀na maamaa ń nↄ̀sɛ níniyãpio. \v 32 Yuda ń Silivɛ̃ɛoá ãnabiↄnɛ, ↄ̃ aa lɛdà ń gbɛ̃́piↄwa maamaa, aa ń gbá gbãa. \v 33 Kɛ́ aa gↄↄplakɛ̀ we, Yesudeↄ lɛzàmá, ↄ̃ aa tà ń zĩnaↄ kĩ́i aafia. \v 34-35 Pↄlu ń Baanabao gↄ̃̀ Antiↄsi. Ń gbɛ̃́ dasi pãleↄ aa Dii yãdànɛ́ aa baonakpànɛ́. \s1 Pↄlu wɛ̃́lɛgɛa gɛ̃n plaade \p \v 36 Gↄↄpla gbɛa Pↄlu ò Baanabaɛ: Wà ɛa gɛ́ Yesudeↄ gwai wɛ̃́lɛ pↄ́ wa Dii yã́ waasokɛ̀u yãaↄ guu, wíↄ dↄ̃ lá aa dɛ. \v 37 Baanaba ye Zãa Maaku sɛ aà gɛ́ńnↄ, \v 38 ↄ̃ Pↄlu lɛ́ e a maa wà gbɛ̃́ pↄ́ kɛ̃̀má Pãmfili, i tɛ́ńzi ń zĩ guuo sɛ lↄo.\f + \fr 15.38 \fr*\ft Zĩn 13.13\ft*\f* \v 39 Aai makↄ̃ɛo, ↄ̃ aa kɛ̃̀kↄ̃wa. Baanaba Maaku sɛ̀ aa gɛ̃̀ gó'ilɛnau aa gɛ̀ Sipi. \v 40 Ɔ̃ Pↄlu Silivɛ̃ɛ sɛ̀. Yesudeↄ ń ná Diiɛ a ↄzĩ aà gbɛ̃kɛkɛnɛ́, ↄ̃ aa dàzɛu. \v 41 Aa pã̀ Sili ń Silisiola, aa Yesudeↄ gbà gbãa. \c 16 \s1 Timↄtee gɛa ń Pↄluo ń Silivɛ̃ɛo \p \v 1 Pↄlu kà Dɛɛbɛ ń Lisitao. Wekĩi Yesudee ku wì mɛɛ̀ Timↄtee. Aà daá Yuda Yesudeɛ, mɛ́ aà maeá Gɛlɛkiɛ. \v 2 Yesude pↄ́ aa ku Lisita ń Ikↄniuoↄ aà tↄnasì. \v 3 Pↄlu ye aà gɛanↄ, ↄ̃ à tↄ̃zↄ̃̀ɛ̀ Yuda pↄ́ kú wɛ̃́lɛpiↄ guuↄ yã́i, asa ampii aa dↄ̃ kɛ́ aà maeá Gɛlɛkiɛ. \v 4 Wɛ̃́lɛ pↄ́ aa gɛ̀u píi, aa yã́ pↄ́ zĩnaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ dìlɛ Yelusalɛũ ò Yesudeↄnɛ aaↄ kũa. \v 5 Ɔ̃ aalɛ gbãakũ ń Yesu náaikɛa guu, aalɛ dasikũ lá gu lɛ́ dↄ. \s1 Pↄlu gɛa Masedoni bùsuu \p \v 6 Lua Nisĩna gìnɛ́ aa gɛ́ Lua yã'oi Azi bùsuu, ↄ̃ aa pã̀ Filizi ń Galatio bùsuↄla. \v 7 Kɛ́ aa kà Misi bùsu zↄ̃lɛu, aa yↄ̃̀wà wà gɛ̃ Bitini bùsuu, ↄ̃ Yesu Nisĩna i weinɛ́o. \v 8 Kɛ́ aa Misi bùsu baa vĩ̀, ↄ̃ aa kà Toloasi. \v 9 Gwãasĩna Pↄlu Masedoni bùsu gbɛ̃e è zɛaala iu, àlɛ awakpaɛ̀ à mɛ̀: Buawá Masedoni, dↄwálɛ. \v 10 Kɛ́ a è iu màa, ↄ̃ wa Masedoni sↄukɛ̀ gↄ̃̀ↄ, asa wá dↄ̃̀ sa, kɛ́ Lua mɛ́ lɛ́ wá sisi wà gɛ baonakpanɛ́. \p \v 11 Ɔ̃ wa gɛ̃ gó'ilɛnau Toloasi, wa mipɛ̀ Samↄtasiwa. Kɛ́ a gu dↄ̀ wa ka Nɛapↄli. \v 12 Bↄa we wa gɛ Filipi, Masedoni bùsu saalopi mɛɛwia pↄ́ Lomadeↄ vĩ, ↄ̃ wa gↄↄplakɛ̀ wɛ̃́lɛpiu. \v 13 Kã́mabogↄↄzĩ wa bↄ wɛ̃́nkpɛ, wa gɛ swa saɛ, gu pↄ́ wálɛ e wì lousisiu. Ɔ̃ wa zↄ̃lɛ wa yã'ò nↄɛ pↄ́ kãaaa weↄnɛ. \v 14 Nↄɛe ku we, wì mɛɛ̀ Lidia. Tiatii gbɛ̃́ zwã̀a tɛ̃a yìanaɛ, mɛ́ lousisinaɛ. Àlɛ yã́ pↄ́ Pↄlu lɛ́ o ma, ↄ̃ Dii aà sↄ̃ wɛ̃̀ɛ̀, à yã́pi sì. \v 15 À da'ilɛkɛ̀ ń a bɛdeↄ, ↄ̃ à wabikɛ̀wá à mɛ̀: Tó a ma Dii náaikɛa sìɛ, à mↄ pila ma bɛ. Ɔ̃ wa aà yã́zɛ èɛ. \s1 Pↄlu ń Silivɛ̃ɛo daakpɛu Filipi \p \v 16 Zĩewa kɛ́ wálɛ gɛ́ wabikɛkĩi, wa kpaaũ ń zↄnↄɛ pↄ́ tã́a mlɛ̃ vĩo. Aà diiↄ ì ↄ̃a e maamaa aà àsi'oanɛ́ yã́ musu. \v 17 Ɔ̃ à bↄ̀ tɛ́wázi, wápiↄ ń Pↄluo, àlɛ wiilɛ à mɛ̀: Gbɛ̃́ beeↄá Lua Musude zↄ̀blenaↄnɛ, aalɛ suabazɛ kpàwakɛɛ́. \v 18 Ìↄ kɛ màa lá gu lɛ́ dↄ, ↄ̃ yã́pi Pↄlu wã̀. À lìli ò tã́apiɛ: Má ònɛ ń Yesu Kilisi tↄ́o, go nↄɛpiwa. Ɔ̃ à gòwà gↄ̃̀ↄ. \p \v 19 Kɛ́ aà diiↄ è ài'ea aà yã́ musu tãmaa ń nɛ́, ↄ̃ aa Pↄlu ń Silivɛ̃ɛo kũ̀ aa ń gálɛ gɛ̀ńnↄ gbãadeↄ kĩ́i gãaɛ. \v 20 Aa gɛ̀ńnↄ yã́kpalɛkɛnaↄ kĩ́i aa mɛ̀: Gbɛ̃́ɛ beeↄá Yudaↄnɛ, mɛ́ aalɛ wá wɛ̃́lɛ ↄ̃̀ↄkpa. \v 21 Fɛlɛkaayã pↄ́ wá Lomadeↄ ikoyã gì wà si ge wà kɛ ↄ̃ aalɛ danɛ́. \v 22 Gbɛ̃́ↄ fɛ̀lɛńnↄ dasi, ↄ̃ yã́kpalɛkɛnapiↄ mɛ̀ wà ń ulaↄ wolomá, wà ń gbɛ̃ ń goo. \v 23 Kɛ́ wà gbɛ̃a gbãa kɛ̀nɛ́, ↄ̃ wà ń dá kpɛ́u, wa ò kpɛ́pi dↄ̃̀anaɛ aà ń dↄ̃́a maamaa. \v 24 Kɛ́ wa òɛ̀ màa, ↄ̃ à ń dá kpɛ́pi guonau, à ń gbáↄ dàliu gíũgiũ. \p \v 25 Wɛɛdo taawa Pↄlu ń Silivɛ̃ɛo lɛ́ wabikɛ Luawa, aalɛ aà táasilɛ, mɛ́ dakpɛunaↄ lɛ́ swã́kpa ń yã́i. \v 26 Kã́ndo tↄↄlɛ lùalua ń gbãao e kpɛ́pi gĩↄ dèe. Wegↄ̃ↄ a gbaↄ wɛ̃̀wɛ̃ píi, ↄ̃ dakpɛunaↄ mↄdaonaↄ pòlomá píi. \v 27 Kɛ́ kpɛdↄ̃ana vù, à gbaↄ è wɛ̃wɛ̃a píi, ↄ̃ à a fɛ̃nda wò, a ye azĩa dɛ, asa àlɛ e dakpɛunaↄ bàasiɛ. \v 28 Ɔ̃ Pↄlu pũ̀na ń lↄↄ gbãao à mɛ̀: Ńsu ĩakpa nzĩaio. Wá kú la wápii. \v 29 Kpɛdↄ̃anapi mɛ̀ wà mↄ́ ń filiao, ↄ̃ à sìńzi ń bao à kùlɛ Pↄlu ń Silivɛ̃ɛo aɛ, àlɛ kpakpanaga. \v 30 À bↄ̀ńnↄ bàasi, ↄ̃ à mɛ̀: Maeↄ, kpelewa má kɛ mà zia'ei? \v 31 Aa òɛ̀: Dii Yesu náaikɛ, ńyↄ̃ zia e, mpi ń n bɛdeↄ píi. \v 32 Ɔ̃ aa Dii yã'òɛ̀ ń a bɛ gbɛ̃́ↄ píi. \v 33 Wɛɛdo bee, kpɛdↄ̃anapi ń sɛ́ à gɛ̀ ń gu'ĩaↄ pìpinɛ́, ↄ̃ à da'ilɛkɛ̀ gↄ̃̀ↄ ń a gbɛ̃́ↄ ḿpii. \v 34 Ɔ̃ à gɛ̃̀ńnↄ a bɛ à blɛkɛ̀nɛ́. Aàpi ń a bɛdeↄ an pↄ kɛ̀na maamaa, kɛ́ aa Lua náaikɛ̀ yã́i. \p \v 35 Kɛ́ gu dↄ̀, yã́kpalɛkɛnaↄ dↄaiↄ zĩ̀ aa gɛ o wà gbɛ̃́piↄ gbaɛ. \v 36 Ɔ̃ kpɛdↄ̃anapi ò Pↄluɛ: Yã́kpalɛkɛnaↄ gbɛ̃́ↄ zĩ̀a mà á gbaɛ. À bↄlɛ, í á taanankɛ. \v 37 Ɔ̃ Pↄlu ò dↄaipiↄnɛ: Aa wá gbɛ̃́ bíla wáa yã́kpalɛkɛawanↄ sai, aa wá dá kpɛ́u, wá gbɛ̃́ pↄ́ Lomadeↄn wá ũ. Tiasa ↄ̃ aa ye wá bↄlɛ asii guua? Ó'o! A kɛ màao. Sema aa mↄ wá bↄlɛ ńzĩa. \v 38 Dↄaipiↄ yã́pi sɛ̀lɛ ò yã́kpalɛkɛnaↄnɛ. Kɛ́ aa mà Lomadeↄn ń ũ, ↄ̃ vĩa ń kṹ. \v 39 Ɔ̃ aa mↄ̀ awakpànɛ́ aa ń bↄ́lɛ kpɛ́u, ↄ̃ aa wabikɛ̀má aa bↄnɛ́ ń wɛ̃́lɛu. \v 40 Kɛ́ aa bↄ̀lɛ kpɛ́u, aa gɛ̀ Lidi bɛ. Aa Yesudeↄ lè we, ↄ̃ aa ń nↄ̀sɛ nìninɛ́ aa gɛ̃̀zɛa. \c 17 \s1 Pↄlu kua Tɛsaloni \p \v 1 Aa bↄ̀lɛ ń Amfipↄlio ń Apↄlonio, ↄ̃ aa kà Tɛsaloni, gu pↄ́ Yudaↄ lousisikpɛ kúu. \v 2 Ɔ̃ Pↄlu gɛ̃̀ lousisikpɛu lá ìↄ kɛwa, à waasokɛ̀nɛ́ yã́ pↄ́ kɛ̃a Luayãtaalau musu kã́mabogↄↄ là àaↄ̃. \v 3 Àlɛ a bↄↄlɛkɛnɛ́ lá à kũ̀ Mɛsii taasikɛ, i bↄ gau, à mɛ̀: Yesu pↄ́ málɛ aà yã'oɛ́ mɛ́ Mɛsiipi ũ. \v 4 An gbɛ̃eↄ yã́pi zɛ́ è, ↄ̃ aa nà Pↄlu ń Silivɛ̃ɛowa. Màa Gɛlɛki lousisin dasiↄ nàmá sↄ̃ ń nↄɛ tↄde bílaↄ lↄ. \p \v 5 Ɔ̃ Yudaↄ ĩ́isɛ̀ńnↄ, aa bɛ̀bɛmpãdeↄ kã̀aa aa dasikũ̀, ↄ̃ aa wɛ̃́lɛ lòo. Aa gɛ̀ lìa Zasↄ̃ bɛi, aalɛ Pↄlu ń Silivɛ̃ɛo wɛɛlɛ ń kũ bↄńnↄ balu guu. \v 6 Kɛ́ aai ń eo, aa Zasↄ̃ ń Yesude pãleↄ gàlɛ bↄ̀ńnↄ wɛ̃́lɛ gbãadeↄ kĩ́i, aalɛ wiilɛ: Gbɛ̃́piↄá dṹniadɛnaↄnɛ. Aa mↄ̀ la, \v 7 ↄ̃ Zasↄ̃ ń dílɛ a bɛ. Gbɛ̃́piↄ lɛ́ pã Sezaa ikoa ḿpii, aaì mɛ kía pãle ku wì mɛ Yesu. \v 8 Yã́pi zↄ̃̀ bíla ń wɛ̃́lɛ gbãadeↄ pↄwa. \v 9 Ɔ̃ aa ↄ̃asì Zasↄ̃ ń gbɛ̃́ kĩniↄwa aa ń gbáɛ. \s1 Pↄlu kua Belee \p \v 10 Gwãasĩna bee gↄ̃̀ↄ Yesudeↄ Pↄlu ń Silivɛ̃ɛo gbàɛ Belee. Kɛ́ aa kà we, ↄ̃ aa gɛ̃̀ Yudaↄ lousisikpɛu. \v 11 Gbɛ̃́ beeↄ nↄ̀sɛ maa dɛ Tɛsalonideↄla, aa Lua yã́ sì ↄplapla. Lá gu lɛ́ dↄ aaìↄ wɛ́tɛ Luayãtaalai, kɛ́ aa e dↄ̃ tó Pↄlu yã́piↄ sĩana vĩ. \v 12 An gbɛ̃́ pↄ́ Dii náaikɛↄ dasi ń Gɛlɛki nↄɛ gbiaↄ ń Gɛlɛki gↄ̃ɛↄ dasidasi lↄ. \v 13 Kɛ́ Tɛsaloni Yudaↄ mà Pↄlu lɛ́ Lua yã́ waasokɛ Belee lↄ, ↄ̃ aa mↄ̀ we, aa yãkele dà aa bíla pↄ fɛ̀lɛ. \v 14 Ɔ̃ Yesudeↄ Pↄlu gbàɛ gↄ̃̀ↄ ísia oi, ãma Silivɛ̃ɛ ń Timↄteeo gↄ̃̀ we. \v 15 Gbɛ̃́ pↄ́ gɛ̀ zɛi Pↄluɛↄ gɛ̀aànↄ Atɛni, ↄ̃ aa ɛ̀a tà Silivɛ̃ɛ ń Timↄteeowa ń Pↄlu lɛgbɛo, à mɛ̀ aa mↄ a le kpakpa. \s1 Pↄlu kua Atɛni \p \v 16 Kɛ́ Pↄlu lɛ́ ń dã́ Atɛni, aà kã́ fɛ̀lɛ sĩ̀, kɛ́ a è tã́a di wɛ̃́lɛpiu yã́i. \v 17 Ɔ̃ à waasokɛ̀ Yudaↄnɛ ń buipãle lousisinaↄ lousisikpɛu ń gbɛ̃́ pↄ́ ìↄ ń le ɛlɛu lá gu lɛ́ dↄↄ. \v 18 Pↄlu lɛ́ yãbↄbↄ kↄ̃ lɛ́u ń yãwaaipana pↄ́ wì mɛnɛ́ Ɛpikuliↄ ń Sitoisiↄ. Ɔ̃ an gbɛ̃eↄ mɛ̀: Bↄ́ yã́ dàobãnapi lɛ́ bↄlɛi? Gbɛ̃eↄ mɛ̀: Wálɛ e tã́a dafuↄ yã́ kpàwa àlɛ kɛ. Aa ò màa kɛ àlɛ Yesu yã́ ń aà bↄa gau yã́o baokpanɛ́ yã́iɛ. \v 19 Ɔ̃ aa Pↄlu sɛ̀ gɛ̀ò gbɛ̃zↄ̃ↄↄ kĩ́i Aleopaga aa mɛ̀: Ńyↄ̃ yã́ dafu pↄ́ ni danɛ́ owɛ̃ɛo lé? \v 20 Wa yãbↄnsaɛ màma, wá ye a bↄↄlɛ dↄ̃. \v 21 Atɛnideↄ píi ń nibↄ pↄ́ kú weↄ, aaliↄ ye yãpãleio, sema yã́ dafu maa ń a wàaipaao bàasio. \p \v 22 Ɔ̃ Pↄlu fɛ̀lɛ zɛ̀ Aleopagadepiↄ guu à mɛ̀: Atɛnideↄ, má è á misiilɛa tã́aↄnɛ ãia vĩ maamaa yã́pii guu. \v 23 Kɛ́ má bɛ á wɛ̃́lɛu, málɛ pↄ́ pↄ́ i kúlɛnɛ́ↄ tàasika, ↄ̃ ma sa'okĩie è, wà lakɛ̃̀wà wà mɛ̀: Lua pↄ́ wá dↄ̃o pↄ́. Lua pↄ́ á aà dↄ̃o mɛ́ álɛ misiilɛɛ̀, aà bao málɛ kpáɛ́. \v 24 Lua dṹnia kɛ̀ ń pↄ́ pↄ́ kú a guuↄ píi. A dɛ musu ń tↄↄlɛo Dii ũ, ìliↄ ku kpɛ́ pↄ́ gbɛ̃nazĩnaↄ dↄ̀ɛↄ guuo.\f + \fr 17.24 \fr*\ft 1Kia 8.27\ft*\f* \v 25 Aà bàa kú ń gbɛ̃nazĩna dↄnlɛeoo. Aàpi mɛ́ ì wɛ̃ni ń nisĩnao ń pↄ́piio kpa gbɛ̃́piiwa.\f + \fr 17.25 \fr*\ft Isa 42.5\ft*\f* \v 26 À bui píi bↄ̀ gbɛ̃́ mɛ̀ndo kĩ́iɛ, ↄ̃ aa ku dṹnia gola síiↄ̃ píiu. À dↄ̀aa gↄↄdìlɛdilɛ bui píiɛ ń gu pↄ́ aaↄ kuu lɛ́o. \v 27 À ń kɛ́ kɛ́ aaↄ a wɛɛlɛ aa ↄmalɛmalɛ e aa gɛ bↄwa. Baa ń beeo a zã̀ ń wá gbɛ̃eoo. \v 28 Asa aàpi mɛ́ ì to wàↄ wɛ̃ni vĩ, wíↄ ku, wí fↄ̃ wà wá mɛ sɛ́. Lá á lakɛ̃naeↄ ò aa mɛ̀: Wá dɛ aà buiↄ ũ sↄ̃. \v 29 Lá Lua buiↄn wá ũ, wásu wàↄ e a dɛ lán tã́a pↄ́ gbɛ̃nazĩna kɛ̀ ń vuao ń ã́nusuo ń gbɛo à gↄ̃inakɛ̀wà lá a yeiwawao. \v 30 Lua wɛkpà a vĩ̀ wá wɛ́siagↄↄ yã́la, ↄ̃ àlɛ lɛda gbɛ̃́ↄwa gupiiu tia aa nↄ̀sɛlilɛ. \v 31 Asa à gↄↄdìlɛ, kɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ á sɛ̀ a yã́kpalɛkɛ ń dṹniao a zɛ́wa. Lua gbɛ̃́ pↄ́ a sɛ̀pi bↄ̀ gau, kɛ́ gbɛ̃́pii e dↄ̃. \p \v 32 Kɛ́ aa bↄa gau yã́pi mà, an gbɛ̃eↄ aà láanikɛ̀, ãma an gbɛ̃eↄ mɛ̀: Wá n yã́pi ma zĩewa lↄ. \v 33 Ɔ̃ Pↄlu bↄ̀ ń kĩ́i. \v 34 Gbɛ̃eↄ nàwà aa Yesu náaikɛ̀. Aleopaga gbɛ̃zↄ̃ↄↄ do pↄ́ wì mɛ Denisi kú ń guu ń nↄɛ pↄ́ wì mɛɛ̀ Damalio ń gbɛ̃eↄ lↄ. \c 18 \s1 Pↄlu gↄↄplakɛa Kↄlɛni \p \v 1 Bee gbɛa Pↄlu bↄ̀ Atɛni à gɛ̀ Kↄlɛni. \v 2 À kpàaũ ń Yudaeo we, Pↄ̃ntu bùsu gbɛ̃́ pↄ́ wì mɛɛ̀ Akilasi ń a na Pisiio. Aa sù ń Itali bùsuo dafu, kɛ́ Sezaa Kolodi dìlɛ Yudaↄnɛ aa bↄlɛ Loma yã́i. Pↄlu gɛ̀ ń kĩ́i, \v 3 ↄ̃ à pìlamá, àlɛ zĩkɛńnↄ, kɛ́ ↄzĩdoũkɛnaↄn ń ũ yã́i. Asa zwã̀akpɛkɛnaↄn ń ũ ḿpii. \v 4 Kã́mabogↄↄzĩ píi ì waasokɛ lousisikpɛu, àlɛ wɛɛlɛ Yudaↄ ń Gɛlɛkiↄ a yã́zɛ e. \p \v 5 Kɛ́ Silivɛ̃ɛ ń Timↄteeo bↄ̀ Masedoni bùsuu aa kà, Pↄlu zɛ̀ ń waasokɛao, àlɛ o Yudaↄnɛ wásawasa Yesu mɛ́ Mɛsii ũ. \v 6 Kɛ́ Yudaↄ ĩ́isɛ̀aànↄ aa aà sↄ̃̀sↄ̃, ↄ̃ à a pↄkasaↄ kpòɛńla à mɛ̀: Yã́ pↄ́ á kɛ̀ wí á musu, ma yã́n lↄo. Za tia má gɛ́ buipãleↄ kĩ́iɛ. \v 7 Bↄa we à gɛ̀ pìla buipãle lousisina pↄ́ wì mɛɛ̀ Titiu Yusitu bɛ lousisikpɛpi saɛ. \v 8 Lousisikpɛ gbɛ̃zↄ̃ↄ Kilisipu Dii náaikɛ̀ ń a bɛdeↄ píi. Kↄlɛnideↄ Pↄlu yãmà dasi, ↄ̃ aa Yesu náaikɛ̀ aa da'ilɛkɛ̀. \v 9 Gwãasĩna Dii ò Pↄluɛ iu à mɛ̀: Ńsu to vĩa n kũo, ńsu kã́mabo ń yã'oanɛ́oo, \v 10 asa gbɛ̃́ pↄ́ dɛ ma pↄ́ ũ wɛ̃́lɛɛ bee guuↄ dasi. Má kunnↄ, gbɛ̃e a n kũ à ĩadamao. \v 11 Ɔ̃ Pↄlu wɛ̃̀ do ń mↄ sooloo kɛ̀ we, ìↄ Lua yãda gbɛ̃́ↄnɛ. \p \v 12 Gↄↄ pↄ́ Loma gbɛ̃́ Galiↄ̃ dɛ Gɛlɛsi bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄ ũ, Yudaↄ lɛdoũkɛ̀ aa ã̀na Pↄluwa, aa gɛ̀aànↄ yã́kpalɛkɛkĩi \v 13 aa mɛ̀: Gbɛ̃́ɛ bee lɛ́ tɛ́kpa gbɛ̃́ↄgu aaↄ lousisiyã pↄ́ pãa wá ikoyãla kũaɛ. \v 14 Kɛ́ Pↄlu ye yã'o, ↄ̃ Galiↄ̃ ò Yudaↄnɛ à mɛ̀: Yudaↄ, tó dàae ge tàae zↄ̃ↄeɛ yãa, à kũ̀ mà mɛnakɛánↄ. \v 15 Lá álɛ yãkeletã gbɛ̃́ↄ tↄ́ yã́ musu ń ázĩa ikoyão, à gↄ̃̀ á yã́ ũɛ. Ma gi yã́ bee taa gↄ̃́gↄ̃iɛ. \v 16 Ɔ̃ à ń yá ń bↄ́lɛ yã́kpalɛkɛkpɛu. \v 17 Ɔ̃ aa ã̀na lousisikpɛ gbɛ̃zↄ̃ↄ Sↄsɛniwa ḿpii, aa aà gbɛ̃̀gbɛ̃ yã́kpalɛkɛkpɛ kpɛɛlɛ. Galiↄ̃ i a yãdao. \p \v 18 Pↄlu gↄↄplakɛ̀ Kↄlɛni lↄ, ↄ̃ à lɛzà Yesudeↄwa à gɛ̃̀ gó'ilɛnau, àlɛ tá Sili bùsuu. Pisii ń Akilasio gɛ̀aànↄ. À mibò Sãkele lɛ́ pↄ́ a kɛ̀ Luawa yã́i.\f + \fr 18.18 \fr*\ft Nao 6.18\ft*\f* \v 19 Kɛ́ aa kà Ɛfɛsɛ, Pↄlu Pisii ń Akilasio tò we. À gɛ̀ lousisikpɛu à waasokɛ̀ Yudaↄnɛ, \v 20 ↄ̃ aa wabikɛ̀wà aà gↄↄplakɛńnↄ. I weio, \v 21 ãma kɛ́ àlɛ lɛzamá à mɛ̀: Tó Lua wèi, má ɛa mↄ́ á gwai. Ɔ̃ à bↄ̀ Ɛfɛsɛ ń gó'ilɛnao. \v 22 Kɛ́ à kà Sezale, à gɛ̀ fↄkpà Yesudeↄwa Yelusalɛũ, ↄ̃ à tà Antiↄsi. \v 23 Kɛ́ à gↄↄplakɛ̀ we, à ɛ̀a dàzɛu à gɛ̀ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo Galati bùsuu ń Filizi bùsuo, à Yesudeↄ gbà gbãa ḿpii. \s1 Apoloo \p \v 24 Yudae ku, aà tↄ́n Apoloo, Alɛsãndi gbɛ̃́ɛ. Aà lɛ́ na mɛ́ a Lua yã́ dↄ̃ maamaa. \v 25 Wà Dii zɛ́ yãdàdaɛ̀, ↄ̃ Yesu yã'oanɛ́ aà kãsì. Ì dadanɛ́ a zɛ́wa, ãma Zãa gbɛ̃́ↄ da'ilɛkɛa ↄ̃ a dↄ̃. À mↄ̀ Ɛfɛsɛ, \v 26 ↄ̃ à nà yã'oawa lousisikpɛu vĩasai. Kɛ́ Pisii ń Akilasio aà yãmà, ↄ̃ aa aà sìsi aa Lua zɛ́ bↄↄlɛkɛ̀ɛ̀ wásawasa. \v 27 Kɛ́ Apoloo ye gɛ́ Gɛlɛsi bùsuu, Yesudeↄ aà gbà sↄ̃, ↄ̃ aa lakɛ̃ Yesude pↄ́ kú weↄnɛ aa aà kũ ↄplapla. Kɛ́ à kà we, à ↄdà gbɛ̃́ pↄ́ Lua gbɛ̃kɛkɛ̀nɛ́ aa Yesu náaikɛ̀ↄwa maamaa. \v 28 Asa aà yã́ Yudaↄ wɛ̃̀ dasi wáa máũmaũ, à ↄ̀lↄnɛ́ Luayãtaalau kɛ́ Yesu mɛ́ Mɛsii ũ. \c 19 \s1 Pↄlu kua Ɛfɛsɛ \p \v 1 Gↄↄ pↄ́ Apoloo ku Kↄlɛni, Pↄlu Azi bùsu sĩ̀sĩↄ baa vĩ̀, ↄ̃ à kà Ɛfɛsɛ. À Yesudeeↄ lè we, \v 2 ↄ̃ à ń lá à mɛ̀: Kɛ́ a Dii náaikɛ̀, aà Nisĩna dìɛ́a? Aa wèwà aa mɛ̀: Aawo, wi aà Nisĩna kua yãma seo. \v 3 Ɔ̃ à ń lá à mɛ̀: Da'ilɛ kpele á kɛ̀i? Aa wèwà aa mɛ̀: Zãa pↄ́ɛ. \v 4 Ɔ̃ Pↄlu ònɛ́: Zãa gbɛ̃́ↄ da'ilɛkɛ̀ an nↄ̀sɛlilɛa seela ũɛ. A ò gbɛ̃́ↄnɛ aa gbɛ̃́ pↄ́ a mↄ a kpɛ náaikɛ.\f + \fr 19.4 \fr*\ft Luk 3.16\ft*\f* Yesu àlɛ o. \v 5 Kɛ́ aa yã́pi mà, aa da'ilɛkɛ̀ ń Dii Yesu tↄ́o. \v 6 Kɛ́ Pↄlu ↄnàmá, Lua Nisĩna dìnɛ́, ↄ̃ aa yãebui'ò aa ãnabikɛkɛ̀. \v 7 Gbɛ̃́piↄ píi kà lán gbɛ̃ↄn kuɛpla taawa. \p \v 8 Pↄlu ìↄ gɛ́ lousisikpɛu e mↄ àaↄ̃. À yã'ònɛ́ vĩasai, àlɛ waasokɛ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i yã́ musu, kɛ́ aa a yã́zɛ e. \v 9 Ãma an gbɛ̃eↄ swã́gbãakɛ̀, aai Lua yã́ sio, ↄ̃ aa zɛ́pi bɛ̃̀ɛbò dasi guu. Ɔ̃ Pↄlu gbɛ̃́ pↄ́ Yesu náaikɛ̀ↄ sɛ̀lɛ aa bↄ̀ ń guu. Ɔ̃ ìↄ waasokɛ gbɛ̃́ↄnɛ Tilanu kyókpɛu lá gu lɛ́ dↄ. \v 10 A kɛ̀ màa e wɛ̃̀ pla, ↄ̃ Azi bùsudeↄ Dii yãmà, Yudaↄ ń Gɛlɛkiↄ píi. \s1 Seva nɛ́ↄ \p \v 11 Lua Pↄlu gbà zɛ́ à dabudabu bↄnsaɛↄ kɛ̀. \v 12 Beewa baa tó wà isimawaabↄↄ ge fùaↄ nà Pↄlu mɛwa wà gɛ nà gyãeↄwa, aaì gbã́gbãɛ, an tã́aↄ ì gɛ̃zɛa. \v 13 Yuda tã́agona pↄ́ aaìↄ bɛbɛeↄ wɛ̀ɛlɛ tã́a gò ń Dii Yesu tↄ́o aa mɛ̀: Wá òɛ́ ń Yesu pↄ́ Pↄlu ì a yã́ waasokɛ tↄ́o, à go. \v 14 Yudaↄ sa'onkia pↄ́ wì mɛ Seva nɛgↄ̃ɛ gbɛ̃ↄn soplaↄ mɛ́ ì kɛ màa. \v 15 Ɔ̃ tã́a ònɛ́: Má Yesu dↄ̃ mɛ́ ma Pↄlu bao mà. Ápiↄ sↄ̃, dén á ũi? \v 16 Ɔ̃ tã́adepi kùsimá à gbãamↄ̀nɛ́, à ń kwɛ́ píi à ń kɛkɛ'ĩa, ↄ̃ aa bàalɛ̀ bↄ̀lɛ uapiu puizi. \v 17 Kɛ́ Ɛfɛsɛdeↄ yã́pi mà, Yudaↄ ń Gɛlɛkiↄ píi, vĩa ń kṹ, ↄ̃ Dii Yesu tↄbↄ̀ maamaa. \v 18 Ɔ̃ gbɛ̃́ pↄ́ aa Yesu náaikɛ̀ↄ mↄ̀ dasi, aalɛ ń yãkɛaↄ o gupuau. \v 19 Gbɛ̃kↄↄlɛkɛnaeↄ ń taalaↄ nàaa mↄ kàtɛu bíla wáa. Kɛ́ wà lápiↄ ↄ̃a dↄ̀dↄ, wa è à kà ã́nusu ↄwatɛ̃ ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ blakwi (50.000). \v 20 Beewa ↄ̃ Dii yã́ ìↄ kã́fĩ, ìↄ ↄta ń gbãao. \s1 Zↄakaa Ɛfɛsɛ \p \v 21 Yã́ bee gbɛa Pↄlu zɛ̀ò a nↄ̀sɛ guu à bↄlɛ ń Masedoni bùsuo ń Gɛlɛsi bùsuo, i gɛ́ Yelusalɛũ, à mɛ̀: Tó ma gɛ we, sema mà gɛ́ Lomadeↄ gwai. \v 22 Ɔ̃ à a dↄnlɛde gbɛ̃ↄn plaeↄ Timↄtee ń Elasao zĩ̀ Masedoni. Aàpi sↄ̃ à gↄ̃̀ Azi bùsuu gĩa. \p \v 23 Gↄↄ bee ↄ̃ yãkele fɛ̀lɛ maamaa Dii zɛ́ yã́ musu. \v 24 Ãnusupinae ku wì mɛɛ̀ Demɛtiu, ì Aatɛmi tã́akpɛ taa pí ń ã́nusuo. Aà zĩkɛnaↄ ì ài zↄ̃ↄ e zĩpiwa. \v 25 Ɔ̃ à ń kãaa ń gbɛ̃́ pↄ́ ì zĩ bee taa kɛↄ, a ònɛ́: Gbɛ̃́ↄ, á dↄ̃ kɛ́ ↄzĩɛ bee mɛ́ wá blekĩi ũ. \v 26 Álɛ e mɛ́ álɛ ma lá Pↄlupi lɛ́ kɛ, à mɛ̀: Tã́a pↄ́ wà ń píↄá luaↄ no. Ɔ̃ à gbɛ̃́ dasiↄ mi lìaa, wà aà yã́zɛ è. I kɛ Ɛfɛsɛ la ado no, ń Azi bùsuo píiɛ. \v 27 Yã́ bee a fↄ̃ músi'iwɛ̃ɛ. I kɛ wá ↄzĩ yãfũkũa ado no, a yã́ a to tã́a nↄɛzↄ̃ↄ Aatɛmi kpɛ́ gↄ̃ pↄe ũo, tã́a pↄ́ Azi bùsudeↄ ń dṹnia gbɛ̃́piio ì kúlɛɛ̀pi gawi a láaɛ. \p \v 28 Kɛ́ aa yã́pi mà, an pↄ pà, ↄ̃ aa nà wiiwa aa mɛ̀: Ɛfɛsɛdeↄ Aatɛmi zↄ̃ↄ. \v 29 Wɛ̃́lɛ lòo, gbɛ̃́ↄ bàalɛ̀ lɛ́ si kↄ̃kãaakɛkĩiu, ↄ̃ wà Masedoni bùsu gbɛ̃ↄn pla Gaiusi ń Alisaka pↄ́ aaì gɛ́ wɛ̃́lɛu ń Pↄluoↄ kũ̀ gɛ̀ńnↄ. \v 30 Pↄlu ye gɛ̃ zã guu, ↄ̃ Yesudeↄ i weiɛ̀o. \v 31 Azi bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄeↄ dɛ aà gbɛ̃naↄ ũ, ↄ̃ aa gbɛ̃́ↄ zĩ̀ aa lɛdàwà asu gɛ̃ zãuo. \v 32 Kↄ̃kãaa yà, wàlɛ wiilɛ, wàlɛ kↄ̃ yãmao, asa gbɛ̃́ daside dↄ̃ bↄ́yãi wà kã̀aaio. \v 33 Yudaↄ ↄzↄ̃̀ Alɛsãndazi aà yã'o, ↄ̃ bíla guu gbɛ̃eↄ lɛ́ lɛdↄdↄwà. Alɛsãndapi ↄkɛ̀nɛ́ aa nílɛ, a ye Yudaↄ mi bↄ bíla wáa. \v 34 Kɛ́ wà aà dↄ̃̀ Yuda ũ, ↄ̃ ampii aa wiilɛ̀ sãnusãnu mↄ̀ pla taawa aa mɛ̀: Ɛfɛsɛdeↄ Aatɛmi zↄ̃ↄ. \p \v 35 Ɔ̃ wɛ̃́lɛ gbɛ̃zↄ̃ↄ ń zↄa zɛ̀ à mɛ̀: Ɛfɛsɛdeↄ, gbɛ̃́pii dↄ̃ kɛ́ á dɛ tã́a zↄ̃ↄ Aatɛmi kpɛ́ dↄ̃̀ana ũ ń luakimↄo pↄ́ kú weo. \v 36 Lá gbɛ̃e a fↄ̃ bↄ bee kpɛo, à ázĩa kũ tɛɛɛ. Ásu yãe kɛ ń nↄnwãaoo. \v 37 A mↄ́ ń gbɛ̃́ɛↄ la, aai ↄkã wá tã́akpɛ pↄewao, aai wá tã́a tↄbɛ̃ɛsio. \v 38 Ayãmɛto tó Demɛtiu ń a zĩkɛnaↄ yãvĩ ń gbɛ̃eo, yã́kpalɛkɛgↄↄↄ kú ń yãkɛkɛnaↄ. Aa gɛ́ kↄ̃ gbɛa we. \v 39 Tó á yãpãle vĩ lↄ, wa gↄ̃́gↄ̃ɛ́ kↄ̃kãaa pↄ́ gbãadeↄ gbɛ̀a guu. \v 40 Asa wa fↄ̃ wá tàae e zↄa pↄ́ kɛ̀ gbãɛ bee musu. Wá yã́zɛde e o zↄapi musuo, asa a gbá vĩo. \v 41 Yã́ bee oa gbɛa ↄ̃ à gbɛ̃́ↄ gbàɛ. \c 20 \s1 Ɛtiki bãɛa fɛnɛntiu \p \v 1 Kɛ́ zↄa làa, Pↄlu Yesudeↄ kã̀aa à ń gba sↄ̃, à lɛzàmá, ↄ̃ à gɛ̀ Masedoni. \v 2 Kɛ́ àlɛ pã bùsupia, à gbɛ̃́ↄ gbà sↄ̃ ń yã́ↄ dasi, ↄ̃ à gɛ̀ kàò Gɛlɛsi, \v 3 ↄ̃ à mↄ àaↄ̃ kɛ̀ we. Kɛ́ àlɛ gɛ́ gɛ̃i gó'ilɛnau à ta Sili bùsuu, a mà Yudaↄ lɛkpàaĩazi, ↄ̃ à zɛ̀ò à ɛa tá ń Masedonio. \v 4 Gbɛ̃́ pↄ́ gɛ̀aànↄↄ tↄ́n kɛ: Belee gbɛ̃́ Pilusi nɛ́ Sↄpatɛɛ ń Tɛsaloni gbɛ̃́ↄ Alisaka ń Sɛkↄ̃duo ń Dɛɛbɛ gbɛ̃́ Gaiusio ń Timↄteeo ń Azi bùsu gbɛ̃́ↄ Tisiki ń Tↄfiũo. \v 5 Gbɛ̃́ beeↄ dↄ̀aa gɛ̀ lɛ́ wá dã́ Toloasi. \v 6 Wápiↄ sↄ̃, Kàaso dikpɛ gbɛa wa gɛ̃ gó'ilɛnau Filipi, ↄ̃ gↄↄ sↄo gbɛa wa ń lé Toloasi. We wa ãsↄ̃a do dɛ̀u. \p \v 7 Ãsↄ̃anɛnzĩ wa kↄ̃ kã̀aa wà Dii dↄngubↄ ble. Pↄlu lɛ́ waasokɛnɛ́, a ye ta tó gu dↄ̀ɛ, ↄ̃ à dàyãla e wɛɛdo. \v 8 Filia dasi kú kpɛ́ lɛsĩ pↄ́ wá kãaaaupiu. \v 9 Ɛ̀waasoe zↄ̃lɛa fɛnɛntiu, wì mɛɛ̀ Ɛtiki, àlɛ igofampa. Kɛ́ Pↄlu waasokɛa kɛ̀ gbã̀a, i aà lɛ̀, ↄ̃ à bↄ̀ za kpɛdiakↄ̃api àaↄ̃de fɛnɛntiu à lɛ̀lɛ, ↄ̃ wà aà sɛ̀ gɛ̀. \v 10 Ɔ̃ Pↄlu pìla à kùsiwà, ↄ̃ à aà sɛ kpà a kùɛ à mɛ̀: Ásu gilikɛo, a bɛ̃́ɛ. \v 11 Kɛ́ à ɛ̀a dɛ̀dɛ musu, wa Dii dↄngubↄ blè. Pↄlu yã'ò maamaa e gu gɛ̀ dↄ̀ò, ↄ̃ à dàzɛu. \v 12 Ɔ̃ wà tà ń ɛ̀waasonapio bɛ̃́ɛ, gbɛ̃́ↄ nↄ̀sɛ nìni a dɛ beeao. \p \v 13 Wápiↄ sↄ̃ wa gɛ gɛ̃ gó'ilɛnau, wa dↄaa Pↄluɛ Aso, wɛ̃́lɛ pↄ́ wá aà sɛu. Màa à zɛ̀ò, asa a ye gɛ́ we kɛ̀sɛɛ. \v 14 Kɛ́ à wá lé Aso, ↄ̃ wa aà sɛ̀ wa gɛ Mitilɛni. \v 15 Kɛ́ a gu dↄ̀, wa bↄ we ń gó'ilɛnao, wa gɛ Kio. Gu sìa dↄa wa gɛ Samↄ, a gↄↄ àaↄ̃de ↄ̃ wa ka Milɛti. \v 16 Pↄlu zɛ̀ò yãa à dↄ Ɛfɛsɛzi, kɛ́ gↄↄ su gɛ̃wa Azi bùsuuo yã́i, asa àlɛ wã à e ka Yelusalɛũ e Pãteko dikpɛ àↄ kaɛ, tó a zɛkɛ̀. \s1 Pↄlu lɛzaa Ɛfɛsɛ gbɛ̃zↄ̃ↄↄwa \p \v 17 Pↄlu gbɛ̃́ↄ zĩ̀ gbɛ̃zↄ̃ↄↄwa Ɛfɛsɛ, à mɛ̀ aa mↄ Milɛti. \v 18 Kɛ́ aa kà, ↄ̃ a ònɛ́: Á dↄ̃ lá mi kɛ gↄↄ pↄ́ má kúánↄ za zĩ́ pↄ́ ma gbapɛ̀lɛ Azi bùsula. \v 19 Ma zĩkɛ̀ Diiɛ zĩabusaa guu ń wɛ́'io. Ma taasikɛ̀ lɛ́ pↄ́ Yudaↄ kpàaĩmaziↄ yã́i. \v 20 Mi kã́fĩa yãe ulɛɛ́o, ma waasokɛ̀ɛ́, má dàdaɛ́ balu guu ń á bɛↄ. \v 21 Ma lɛdà Yudaↄwa ń Gɛlɛkiↄ píi aa zɛ ń Luao, aai wá Dii Yesu náaikɛ. \v 22 Tiasa málɛ gɛ́ Yelusalɛũ, lá Lua Nisĩna ma dauwa, yã́ pↄ́ a ma le we dↄ̃sai. \v 23 Wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo Lua Nisĩna lɛ́ omɛɛ, yea ń mↄdaonao ń wɛ́tɛ̃ao lɛ́ ma dã́. \v 24 Ãma ma wɛ̃ni gbiamɛɛ lↄo, sema mà yã́ pↄ́ málɛ yá le, mà zĩ pↄ́ Dii Yesu dàmɛɛ kɛ mà a midɛ. Ɔ̃mɛ Lua gbɛ̃kɛ baokpaa gbɛ̃́ↄnɛ ũ. \p \v 25 Á gbɛ̃́ pↄ́ ma bɛbɛ á guu, ma kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i waasokɛ̀ɛ́ↄ, má dↄ̃ tiasa kɛ́ wá wɛsikↄ̃lɛ lↄo. \v 26 Ayãmɛto má òɛ́ gbã, tó á gbɛ̃e su vũaa, ma yã́n bee ũ lↄo. \v 27 Ma Lua pↄeã píi òɛ́, mi a kee ulɛɛ́o. \v 28 À laaidↄ ázĩawa ń sã pↄ́ Lua Nisĩna á dílɛ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ũↄ píi. À Lua gãlide pↄ́ à ń bó ń azĩa auopiↄ gwa. \v 29 Má dↄ̃ kɛ́ ma taa gbɛa àwalɛwan pãsĩↄ siágu, mɛ́ aa sãↄ wɛ̃na vĩo. \v 30 Baa á gbɛ̃eↄ fɛlɛ yã́ kolea danɛ́, aa gbɛ̃́ↄ ga namá. \v 31 Ayãmɛto à itɛ̃kɛ. Lá ma lɛdà á baadewa ń wɛ́'io gwãasĩna ń fãanɛo e wɛ̃̀ àaↄ̃ kã́mabosai, a yã́ àↄ dↄágu. \p \v 32 Tiasa málɛ á na Luaɛ a ↄzĩ ń a gbɛ̃kɛyã pↄ́ a fↄ̃ gbãa kã́fĩɛ́o, i á gba zɛ́ á baa àↄ daaa ń a gbɛ̃́ↄ píi. \v 33 Mi gbɛ̃e ↄ̃a ge aà pↄkasae nidɛo. \v 34 Á dↄ̃ ázĩawa, kɛ́ ma zĩkɛ̀ ń mazĩa ↄoɛ, ↄ̃ ma pↄ́ pↄ́ wálɛ a nidɛ ń ma gbɛ̃́ↄ è. \v 35 Má ↄ̀lↄɛ́ apii guu à zĩkɛ beewa, í dↄ yɛ̃̀ɛɛsaideↄlɛ. Yã́ pↄ́ Dii Yesu ò àↄ dↄágu à mɛ̀, gbadaa pↄna vĩ dɛ gba'eala. \p \v 36 Yã́ bee oa gbɛa à kùlɛ a kosowa ń ń baade píio, aa wabikɛ̀. \v 37 Aa wɛ́'ikàu ḿpii, aa Pↄlu kpàkpa ń kùɛ, aa lɛpɛ̀pɛwà. \v 38 Yã́ pↄ́ ń pↄ siakũ̀ zↄ̃ↄ mɛ́ dɛ kɛ́ à mɛ̀ ń wɛ́ a sikↄ̃lɛ lↄo ũ. Ɔ̃ aa gɛ̀ zɛiɛ̀ e gó'ilɛna kĩ́i. \c 21 \s1 Pↄlu taa Yelusalɛũ \p \v 1 Wá kɛ̃amá gbɛa wa gɛ̃ gó'ilɛnau wa dazɛu, wa mipɛ̀ Kosuwa. Gu sìa dↄa wa ka Lode, ↄ̃ bↄa we wa gɛ Patala. \v 2 We wa gó'ilɛna pↄ́ lɛ́ gɛ́ Fenisi bùsuu èu, ↄ̃ wa gɛ̃u wa dazɛu. \v 3 Kɛ́ wa Sipi è kãaa, wá gbà ↄzɛɛ, wálɛ gɛ́ Sili bùsuu, ↄ̃ wa ka Tii, gu pↄ́ wà gó'ilɛna aso bↄ̀lɛu. \v 4 Wa Yesudeↄ wɛ̀ɛlɛ, ↄ̃ wa ãsↄ̃a do kɛ̀ńnↄ. An gbɛ̃eↄ ò Pↄluɛ ń Lua Nisĩna gbãao asu gɛ́ Yelusalɛũo. \v 5 Ãma kɛ gↄↄ beeↄ lɛ́ pà, wa fɛlɛ, wálɛ tá. Aa gɛ̀ zɛiwɛ̃ɛ ḿpii ń ń naↄ ń ń nɛ́ↄ wɛ̃́nkpɛ e ísialɛ. Ɔ̃ wa kulɛ wá kosowa wa wabikɛ̀. \v 6 Kɛ́ wa lɛzàkↄ̃wa, wa gɛ̃ gó'ilɛnau. Ampiↄ sↄ̃ aa ɛ̀a ń bɛ. \p \v 7 Bↄa Tii wa ɛa dazɛu e wa ka Tↄlɛmai. Wa fↄkpà Yesudeↄwa wa kɛńnↄ gↄↄ do. \v 8 Kɛ́ a gu dↄ̀, wa fɛlɛ gɛ Sezale, wa gɛ pila baonakpana Filipi bɛ. A dɛ gbɛ̃ↄn sopla pↄ́ wà ń sɛ́ yãaↄ do ũ.\f + \fr 21.8 \fr*\ft Zĩn 6.5\ft*\f* \v 9 A nɛnↄɛ ãnabiↄ vĩ gbɛ̃ↄn síiↄ̃, aai zãkɛ yãao. \v 10 Wa gↄↄplakɛa we guu ãnabi pↄ́ wì mɛɛ̀ Agabu\f + \fr 21.10 \fr*\ft Zĩn 11.28\ft*\f* bↄ̀ Yude bùsuu à mↄ̀. \v 11 Kɛ́ à mↄ̀ wá kĩ́i, à Pↄlu ula ba sɛ̀ à azĩa gbáↄ ń a ↄↄ yèò à mɛ̀: Lá Lua Nisĩna òn kɛ: Gbɛ̃́ pↄ́ baɛ bee vĩ, màa Yudaↄ aa aà ye Yelusalɛũ, aai aà kpa buipãleↄwa. \v 12 Kɛ́ wa yã́pi mà, wá ń beleↄ wa awakpà Pↄluɛ asu gɛ́ Yelusalɛũo. \v 13 Ɔ̃ à mɛ̀: Bↄ́yãi álɛ ↄ́ↄlↄ álɛ ma nↄ̀sɛ ↄ̃̀ↄkpamɛɛi? Asu àↄ yea ũ seo. Baa tó ma ga Yelusalɛũ Dii Yesu tↄ́ yã́i, ma sↄu mà. \v 14 Kɛ́ wi fↄ̃ wa aà fùo, wa kã́mabò wa mɛ̀: Dii pↄeã kɛ. \v 15 Bee gbɛa wa sↄukɛ̀, ↄ̃ wa gɛ Yelusalɛũ. \v 16 Yesude pↄ́ kú Sezaleeↄ gɛ̀ pìlawanↄ Sipi gbɛ̃́ Manasↄ̃ bɛ. A dɛ Yesude ũ za zi. \s1 Pↄlu gɛa Zaaki gwai \p \v 17 Kɛ́ wa ka Yelusalɛũ, Yesudeↄ wá sí ń pↄnao. \v 18 Kɛ́ a gu dↄ̀, Pↄlu gɛ̀wanↄ Zaaki bɛ. Gbɛ̃zↄ̃ↄↄ kãaaa we ḿpii. \v 19 Pↄlu fↄkpàmá, ↄ̃ à yã́ pↄ́ Lua kɛ̀ a zĩ musu buipãleↄ guu dàu a sìunɛ́ dodo píi. \v 20 Kɛ́ aa yã́pi mà, aa Lua sáaukpà. Ɔ̃ aa òɛ̀: Yã́pi gwa, wá gbɛ̃́. Yudaↄ Yesu náaikɛ̀ ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ ũma'ũma, mɛ́ ampii aaì kã́asikɛ Mↄizi ikoyãwa. \v 21 Wà n yã'ònɛ́ wà mɛ̀, ńlɛ yãda Yuda pↄ́ kú buipãleↄ guuↄnɛ aa bↄ Mↄizi ikoyã kpɛ, aasu tↄ̃zↄ̃ ń nɛ́ↄnɛo, aasu wàↄ ń fɛlɛkaayãↄ kũao. \v 22 Wá kɛa ni? Asa aa gí n mↄa maio. \v 23 Kɛ lá wá onɛwa. Wá guu gbɛ̃ↄn síiↄ̃eↄ lɛkɛ̀ Luawa.\f + \fr 21.23 \fr*\ft Nao 6.21\ft*\f* \v 24 Ǹ ń sɛ́ à gɛ gbãbↄ ázĩaɛ, ní ń fĩabo aa e mibo, gbɛ̃́pii iↄ dↄ̃ kɛ́ yã́ pↄ́ aa mà n musuá sĩana no. Aa e mpi sↄ̃ ń tɛ́ Mↄizi ikoyãi. \v 25 Buipãle Yesudeↄ sↄ̃, wa lakɛ̃ wá ònɛ́ wa zɛò aa laaika sa'onↄↄi ń kpàao ń nↄ̀ↄ kòlokpasai sóao ń gbãsĩkɛao.\f + \fr 21.25 \fr*\ft Zĩn 15.29\ft*\f* \p \v 26 Ɔ̃ Pↄlu gbɛ̃́piↄ sɛ̀ tàńnↄ. Kɛ́ a gu dↄ̀ aa gbãbↄ̀ ńzĩaɛ, ↄ̃ à gɛ̃̀ Lua ua, à gbãbↄ láagↄↄ sa pↄ́ wa o an baadeɛ yã'ò. \s1 Pↄlu kũa \p \v 27 Kɛ́ gbãbↄa gↄↄ sopla bee kà láaa, Azi bùsu Yudaeↄ Pↄlu è Lua ua. Aa tɛkpà bílagu, ↄ̃ aa aà kũ̀. \v 28 Aalɛ wiilɛ aalɛ mɛ: Isailiↄ, à wá leò. Gbɛ̃́ɛ bee mɛ́ ìↄ yãda gbɛ̃́piiɛ gupiiu, ì Isailiↄ awiambↄ ń Mↄizi ikoyão ń guɛ beeo. Bee gbɛa à dↄ̀ɛ Lua uawa lↄ, à gɛ̃̀u ń Gɛlɛkiↄ. \v 29 Aa ò màa kɛ́ aa Ɛfɛsɛ gbɛ̃́ Tↄfiũ\f + \fr 21.29 \fr*\ft Zĩn 20.4\ft*\f* è ń Pↄluo wɛ̃́lɛ guu yãa yã́iɛ, ↄ̃ aalɛ e Pↄlu gɛ̃̀aànↄ Lua uaɛ. \p \v 30 Wɛ̃́lɛ lòo, gbɛ̃́ↄ wì ń bao za gupiiu, aa mↄ̀ Pↄlu kũ̀ Lua ua, aa aà gàlɛ bↄ̀ò. Wegↄ̃ↄ wà a gbaↄ tàta. \v 31 Kɛ́ aa ye aa aà dɛ, yã́pi bao Loma sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ lè, a mà Yelusalɛũ lòo. \v 32 Wegↄ̃ↄ à sosa badeↄ sɛ̀ ń sosa nɛ́ↄ, ↄ̃ aa gɛ̃̀má ń bao. Kɛ́ gbɛ̃́ↄ sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄpi è ń sosaↄ sãnu, aa Pↄlu gbɛ̃a tò. \v 33 Ɔ̃ gbɛ̃zↄ̃ↄpi sↄ̃̀ Pↄluzi, à aà kũ̀ à mɛ̀ wà aà ye ń mↄdaonaↄ mɛ̀n pla. À ń lá à mɛ̀: Dén gbɛ̃́pi ũi? Bↄ́ yã́ a kɛ̀i? \v 34 Ɔ̃ bíla guu gbɛ̃́ↄ lɛ́ wiilɛ, aalɛ yã́ doũ oo. Kɛ́ zↄa tò gbɛ̃zↄ̃ↄpi fↄ̃ lɛ́ a súsu mao, à mɛ̀ wà gɛaànↄ sosaↄ bɛ. \v 35 Kɛ́ wà kàaànↄ dɛdɛkĩi, sosaↄ mɛ́ sù aà sɛ̀ gbɛ̃́ↄ nↄnↄaaa yã́i. \v 36 Asa gbɛ̃́pii tɛaàzi ń wiio, aalɛ mɛ: À aà dɛ. \s1 Pↄlu yã'oa Yelusalɛũdeↄnɛ \p \v 37 Kɛ́ wa ye gɛ̃ ń Pↄluo sosaↄ bɛ, ↄ̃ à gbɛ̃zↄ̃ↄpi là à mɛ̀: Ńyↄ̃ we mà yã'onɛ́a? Ɔ̃ a òɛ̀: Ni Gɛlɛki yãmaa? \v 38 Egipi gbɛ̃́ pↄ́ fɛ̀lɛ ń gbãadeↄ zĩ́azĩa à gɛ̀ guwaiwaiu ń bùsudɛnaↄ gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ síiↄ̃n n ũo lò? \v 39 Pↄlu wèwà à mɛ̀: Yudan ma ũ. Wà ma i Taasu, Silisi bùsuuɛ. Wɛ̃́lɛ tↄsaide no. Ma wabikɛ̀ma, ma gba zɛ́ mà yã'o gbɛ̃́ↄnɛ. \v 40 À aà gbà zɛ́, ↄ̃ Pↄlu zɛ̀ dɛdɛkĩi, à ↄkɛ̀ gbɛ̃́ↄnɛ. Kɛ́ aa nìlɛ kílikili, à yã'ònɛ́ ń Ɛbɛlu yã́o à mɛ̀: \c 22 \p \v 1 Ma gbɛ̃́ↄ ń ma maeↄ, à swã́kpa à ma yã́zɛ ma sa. \v 2 Kɛ́ aa mà àlɛ yã'onɛ́ ń Ɛbɛlu yã́o, aa zɛ̀ kílikili. Ɔ̃ Pↄlu mɛ̀: \v 3 Yudan ma ũ, wà ma i Taasu, Silisi bùsuuɛ, ↄ̃ ma nɛblè wɛ̃́lɛu la. Gamaliɛli kĩ́i ma ikoyã pↄ́ wá deziↄ kũa dàdau a zɛ́wa. Má ãiavĩ Luaɛ lá á kú gbã ápiiwa. \v 4 Ma ĩadà Yesu zɛdeↄwa e an gbɛ̃eↄ gà, ma gↄ̃ɛↄ ń nↄɛↄ kũ̀kũ ma ń ká kpɛ́u.\f + \fr 22.4 \fr*\ft Zĩn 8.3\ft*\f* \v 5 Sa'onkia ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ mɛ́ ma seeladeↄ ũ ḿpii. Ma lá pↄ́ aa kɛ̃̀ Damasi Yudaↄnɛ sì ń ↄzĩ, málɛ gɛ́ we mà zɛ́pideↄ kṹkũ mà suńnↄ Yelusalɛũ wà ń wɛtã.\f + \fr 22.5 \fr*\ft Zĩn 9.1-2\ft*\f* \v 6 Kɛ́ má bɛ zɛ́u, ma kãikũ̀ ń Damasio ĩatɛ̃ minanguo taawa, ↄ̃ kã́ndo gupua zↄ̃ↄ bↄ̀ luabɛ à kùlɛa. \v 7 Ma bↄ lɛlɛ tↄↄlɛ, ↄ̃ ma lↄↄ mà, wa òmɛɛ: Sↄlu, Sↄlu, àkɛa ńlɛ ĩadaai? \v 8 Ɔ̃ ma mɛ̀: Ḿmɛnn déi Dii? Ɔ̃ a òmɛɛ: Mámɛmaa Yesu Nazalɛti. Mámɛ ńlɛ ĩadaa. \v 9 Gbɛ̃́ pↄ́ kumanↄↄ gupuapi è, ãma aai gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ yã'omɛɛ lↄↄ mao. \v 10 Ɔ̃ ma aà là, kpelewa má kɛi, Dii? Ɔ̃ a òmɛɛ mà fɛlɛ gɛ̃ Damasi, we wa yã́ pↄ́ a dìlɛmɛɛ mà kɛ omɛɛ píi. \v 11 Gupuapi í gbãa tò ma wɛ́ lɛ́ gu'e lↄo, ↄ̃ ma gbɛ̃́ↄ ma kũ ma ↄwa, aa gɛ̃̀manↄ Damasi. \p \v 12 Lousisinae ku we wì mɛɛ̀ Ãnania. Ì misiilɛ Lua ikoyãɛ mɛ́ Damasi Yudaↄ píi ì aà tↄnasi. \v 13 À mↄ̀ ma kĩ́i à zɛ̀ ma saɛ, ↄ̃ a òmɛɛ: Sↄlu ma gbɛ̃́, ɛa gu'e. Wegↄ̃ↄ ma wɛ́ wɛ̃̀, ↄ̃ ma aà è. \v 14 À mɛ̀ wá deziↄ Lua mɛ́ ma sɛ, kɛ́ mà wɛsi Gbɛ̃maalɛ, mà yãma aà lɛ́u, mí aà pↄeã dↄ̃. \v 15 À mɛ̀ máↄ dɛ aà seelade ũ, míↄ yã́ pↄ́ má è ń yã́ pↄ́ má mào o gbɛ̃́piiɛ. \v 16 Ɔ̃ à mɛ̀ bↄ́ málɛ dã́ lↄi, mà fɛlɛ da'ilɛkɛ, ma duuna i woloa ń a sísiao? \p \v 17 Kɛ́ ma ɛa Yelusalɛũ, málɛ lousisi Lua ua, ↄ̃ ma wɛ́pungu'è. \v 18 Ma Dii è, a òmɛɛ mà kɛ mà bↄ Yelusalɛũ kpakpa, asa gbɛ̃́ↄ yã́ pↄ́ málɛ o a musu sio. \v 19 Ɔ̃ má ò Diiɛ, aa dↄ̃ sã́asã kɛ́ miↄ gɛ̃ lousisikpɛ ń lousisikpɛo màↄ aà náaikɛnaↄ ká kpɛ́u wàↄ ń gbɛ̃. \v 20 Kɛ́ wàlɛ aà seelade Ɛtiɛ̃ɛ dɛ sↄ̃, mapi má kú weɛ, ma zɛ ń aà dɛnaↄ, má ń ulaↄ kũanɛ́.\f + \fr 22.20 \fr*\ft Zĩn 7.58\ft*\f* \v 21 Ɔ̃ Dii òmɛɛ mà gɛ́, a ma zĩ e buipãleↄ kĩ́i zã̀zãɛ. \p \v 22 Aa swãkpà aà yã́i e à gɛ̀ kà buipãleↄ yã́piwa, ↄ̃ aa nà wiiwa aa mɛ̀: À aà dɛ! Gbɛ̃́ɛ bee taa kua zɛvĩo! \v 23 Aalɛ wiilɛ, aalɛ ń ulaↄ gbãɛ, aalɛ bùsuti zu musu. \v 24 Ɔ̃ Loma sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ mɛ̀ wà gɛ̃ ń Pↄluo ń bɛ, wà aà gbɛ̃ ń flàalao e aà sĩana'o, wi e yã́ pↄ́ wàlɛ wiidↄwà a yã́i ma. \v 25 Kɛ́ wàlɛ Pↄlu ↄↄ poo wà aà ye, a ò sosa bade pↄ́ kú weɛ: Á a zɛ́ vĩ à Loma gbɛ̃́ gbɛ̃ yã́kpalɛkɛsaia? \v 26 Kɛ́ sosapi yã́pi mà, à gɛ̀ a ò ń gbɛ̃zↄ̃ↄɛ à mɛ̀: Ńlɛ kɛ kpelewa ni? Gbɛ̃́piá Loma gbɛ̃́ɛ. \v 27 Ɔ̃ gbɛ̃zↄ̃ↄpi mↄ̀ Pↄlu là à mɛ̀: Omɛɛ, Loma gbɛ̃́n n ũa? A wèwà à mɛ̀: Ao. \v 28 Ɔ̃ gbɛ̃zↄ̃ↄpi òɛ̀: Ma ↄ zↄ̃ↄ kpàɛ, ↄ̃ ma gↄ̃ Loma gbɛ̃́ ũ. Ɔ̃ Pↄlu òɛ̀: Mapi, wà ma i a ũɛ. \v 29 Ɔ̃ gbɛ̃́ pↄ́ aa ye yãlalawà yãaↄ bↄ̀zã gↄ̃̀ↄ. Kɛ́ gbɛ̃zↄ̃ↄpi dↄ̃̀ Pↄluá Loma gbɛ̃́ɛ, vĩa aà kũ̀, kɛ́ a tò wà mↄkàwà yã́i. \v 30 A gu dↄ̀, kɛ́ gbɛ̃zↄ̃ↄpi ye à yã́ pↄ́ Yudaↄ mↄ̀ò sã́asã ma, à mↄpòlowà, ↄ̃ à sa'onkiaↄ ń Yuda gbãadeↄ kã̀aa, à mↄ̀ ń Pↄluo ń aɛ. \c 23 \s1 Yuda gbãadeↄ yã́kpalɛkɛa ń Pↄluo \p \v 1 Pↄlu wɛpɛ̀ gbãadeↄwa à mɛ̀: Ma gbɛ̃́ↄ, yãe lɛ́ ma sↄ̃ vĩ Lua aɛo e ń a gbão. \v 2 Ɔ̃ sa'onkia Ãnania ò a dↄaiↄnɛ aa aà lɛ a lɛ́wa. \v 3 Ɔ̃ Pↄlu òɛ̀: Lua n lɛ sↄ̃, gbɛ̃nazĩn kaadↄɛmbɛ.\f + \fr 23.3 \fr*\ft Mat 23.27-28\ft*\f* Ń zↄ̃lɛ ńlɛ yã́kpalɛkɛmanↄ ikoyã musu, mɛ́ mpi sↄ̃, n bↄ a kpɛ, ń ò wà ma lɛ́. \v 4 Ɔ̃ dↄaipiↄ mɛ̀: Ḿmɛ ńlɛ Lua gbàgbankia sↄ̃sↄ̃ màaa? \v 5 Pↄlu mɛ̀: Gbɛ̃́ↄ, mi dↄ̃ sa'onkia no, asa a kɛ̃a láu wà mɛ̀, wásuli wá bùsu gbãade tↄbɛ̃ɛsio.\f + \fr 23.5 \fr*\ft Bↄa 22.27\ft*\f* \p \v 6 Pↄlu dↄ̃ kɛ́ gbãadepiↄ gbɛ̃eↄá Saduseↄnɛ, an gbɛ̃eↄ sↄ̃ Falisiↄnɛ, ↄ̃ a ònɛ́ gbã́ugbãu: Ma gbɛ̃́ↄ, Falisin ma ũ, Falisiↄ nɛ́n ma ũ. Gɛↄ vua yã́ pↄ́ ma wɛ́ dↄi yã́i ↄ̃ álɛ yã́kpalɛkɛmanↄ. \v 7 Kɛ́ à yã́pi ò, Falisiↄ ń Saduseↄ fɛ̀lɛkↄ̃wa ń lɛkpaao, ↄ̃ kãaakɛnaↄ kɛ̃̀aa lɛɛ pla. \v 8 Saduseↄ ì mɛ gɛↄ lí vuo,\f + \fr 23.8 \fr*\ft Luk 20.27\ft*\f* mɛ́ malaikaↄ ń nisĩnaↄ kuo. Falisiↄ sↄ̃ aa zɛ̀ ń beeↄ kuao. \v 9 Wii gbãa da ń guu, ↄ̃ Falisi pↄ́ aaì Mↄizi ikoyã danɛ́eↄ fɛ̀lɛ ń lɛkpaa gbãao aa mɛ̀: Wi yãvãie e gbɛ̃́ɛ beewao. Tó nisĩna ge malaika mɛ́ yã'òɛ̀ sↄ̃ bɛ? \v 10 Kɛ́ lɛkpaa gbãakũ̀, sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ lɛ́ vĩakɛ, kɛ́ gbɛ̃́ↄ su Pↄlu taitaikↄ̃ɛo, ↄ̃ a ò a sosaↄnɛ aa pila gɛ̃ ń guu, aa aà kũ gɛaànↄ ń bɛ. \p \v 11 A gwã́ Dii bↄ̀ mↄ̀ Pↄluwa à mɛ̀: Sↄ̃dilɛ! Lá n ma yã'ò Yelusalɛũ la, sema ǹ o Loma lↄ. \s1 Lɛkpaaĩa Pↄluzi \p \v 12 Kɛ́ a gu dↄ̀ Yudaeↄ kã̀aa asii guu, aa lɛgbɛ̃̀ aa mɛ̀ wa pↄbleo, wa imio e gↄↄ pↄ́ wà Pↄlu dɛ̀. \v 13 Lɛkpaaĩnapiↄ dɛ gbɛ̃ↄn blala. \v 14 Aa gɛ̀ sa'onkiaↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄↄ kĩ́i, aa ònɛ́: Wá sì ń Luao wa mɛ̀, tó wi Pↄlu dɛo, tó wa pↄblè, Lua láaikɛwá. \v 15 Ápiↄ ń gbãadeↄ píi à gɛ o sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄɛ aà mↄ́ɛ́ ń Pↄluo lá á ye à aà yã́ↄ tàasika dɛ a káaulawa. Wápiↄ sↄ̃ wáↄ ku sↄu guu wà aà dɛ zɛ́u e àↄ gɛ́ kái la. \p \v 16 Pↄlu dãe nɛgↄ̃ɛ ń baikpaapi mà, ↄ̃ à gɛ̀ gɛ̃̀ sosaↄ bɛ, a ò Pↄluɛ. \v 17 Ɔ̃ Pↄlu sosa badee sìsi a òɛ̀: Gɛ́ ń ɛ̀waasoɛo á gbɛ̃zↄ̃ↄ kĩ́i, asa a ye baoe kpaɛ̀. \v 18 Ɔ̃ à aà sɛ̀ gɛ̀aànↄ ń gbɛ̃zↄ̃ↄ kĩ́i à mɛ̀: Pↄlu dakpɛuna ma sisi, a gbɛ̀aa mà mↄ n kĩ́i ń ɛ̀waasoɛo. A yãe vĩ a ye onɛ. \v 19 Ɔ̃ gbɛ̃zↄ̃ↄpi ɛ̀waasopi kũ̀ a ↄwa à gɛ̀aànↄ gusaɛ ḿpla, ↄ̃ à aà là à mɛ̀: Bↄ́ yã́ ń vĩ ǹ omɛɛi? \v 20 Ɔ̃ à mɛ̀: Yudaↄ mɛ́ lɛkpàaĩ, aa ye gbɛama ǹ mↄ́ ń Pↄluo ń gbãadeↄnɛ zia, lá aa ye aà yã́ gwa dɛ a káaulawa. \v 21 Ńsu we ń yã́io, asa an gbɛ̃́ↄ lɛ́ aà dã́ zɛ́u, aa dɛ gbɛ̃ↄn blala. Aa lɛgbɛ̃̀ aa mɛ̀ wa pↄbleo, wa imio e gↄↄ pↄ́ wà aà dɛ̀. An sↄu mà kↄ̀, n yã́ an swã́ dↄi. \v 22 Gbɛ̃zↄ̃ↄpi ò ɛ̀waasopiɛ: Ńsu to gbɛ̃e dↄ̃ ń òmɛɛo. Ɔ̃ à aà gbàɛ. \s1 Pↄlu gbaɛa Sezale \p \v 23 Ɔ̃ à sosa bade gbɛ̃ↄn plaↄ sìsi, a ònɛ́: À o sosa fɛ̃ndade gbɛ̃ↄn ↄ̀aa doↄnɛ aa sↄukɛ aa gɛ́ Sezale oosi ublegↄↄ ń sↄ̃de gbɛ̃ↄn bàaↄ̃kwiↄ ń sↄ̃nde gbɛ̃ↄn ↄ̀aa doↄ. \v 24 À sↄ̃́ yã́ kɛkɛ Pↄluɛ aà dikpɛ gɛò bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄ Felisi kĩ́i yãkelesai. \v 25 Ɔ̃ à lakɛ̃̀ɛ̀ à mɛ̀: \v 26 Bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄ Felisi, mapi Kolodi Lisia, ma láɛ bee kɛ̃̀nɛ, ma fↄkpàma. \v 27 Yudaↄ mɛ́ gbɛ̃́ɛ bee kũ̀, aa ye aa aà dɛ. Kɛ́ ma aà dↄ̃̀ Loma gbɛ̃́ ũ, ↄ̃ ma gɛ ń sosaↄ ma aà sìmá. \v 28 Kɛ́ má ye mà aà yã́ pↄ́ aa mↄ̀oa ma, ma aà sɛ̀ ma gɛò an yã́kpalɛkɛnaↄ kĩ́i. \v 29 We má dↄ̃̀u aà yã́ pↄ́ aa mↄ̀oa dɛ an ikoyã ũɛ, i yã́ pↄ́ kà wà a dɛ ge wà a dakpɛu kɛo. \v 30 Kɛ́ wà lɛkpàaĩaàzi, wà a kpã́i kɛ̀mɛɛ, ↄ̃ ma aà gbàɛoma gↄ̃̀ↄ, má ò yãdeↄnɛ aa gɛ́ ń aà yã́o n kĩ́i we. \p \v 31 Ɔ̃ sosaↄ kɛ̀ lá wa ònɛ́wa, aa Pↄlu sɛ̀ gɛ̀ò Antipati gwãasĩna. \v 32 Kɛ́ gu dↄ̀, sosa pↄ́ bɛ kɛ̀sɛↄ Pↄlu nà sↄ̃deↄnɛ ń ↄzĩ aa gɛaànↄ aɛ, ↄ̃ aa ɛ̀a tà ń bɛ. \v 33 Kɛ́ sↄ̃deↄ kà Sezale, aa lápi kpà bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄpiwa, ↄ̃ aa Pↄlu nàɛ̀ a ↄzĩ. \v 34 Bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄpi lápi kyokɛ̀, ↄ̃ à Pↄlu là bùsu pↄ́ à bↄ̀u. A mà Silisi bùsu à bↄ̀u, \v 35 ↄ̃ a òɛ̀: Tó gbɛ̃́ pↄ́ yãvĩnnↄↄ mↄ̀, má ma lá aa o. Ɔ̃ à mɛ̀ wàↄ aà dↄ̃́a ua. Elodi mɛ́ uapi kpà yãa. \c 24 \s1 Yudaↄ fɛlɛa ń Pↄluo Sezale \p \v 1 Gↄↄ sↄo gbɛa sa'onkia Ãnania mↄ̀ Sezale ń gbɛ̃zↄ̃ↄeↄ ń ikoyãdↄ̃na pↄ́ wì mɛɛ̀ Tɛɛtuluo. Aa mↄ̀ ń Pↄlu yã́o bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄ kĩ́i. \v 2 Kɛ́ wà Pↄlu sìsi, Tɛɛtulu fɛ̀lɛ lɛ́ yãdaaàla à mɛ̀: Felisi, ń n báaao wá bùsu na à kɛ̀ zài. N zia làasookɛa mɛ́ mↄ̀ ń wá kálɛa maao. \v 3 Wì n tↄnasi, wàↄ n sáaukpa gupiiu gↄↄpii. \v 4 Kɛ́ má ye mà n gágao, má wabikɛma, sùuukɛwanↄ, wá yã́ yↄↄnaɛ ma. \v 5 Wá è gbɛ̃́piá gbɛ̃nazĩn èbeɛ. Ì zↄada Yudaↄ guu dṹnia guu píi, a dɛ lousisizɛ ɛɛ pↄ́ wì mɛ Nazalɛtideↄ dↄaanaↄ do ũ. \v 6 Baa se a ye Lua ua gbãlɛ, ↄ̃ wa aà kũ̀. \v 7-8 Tó n gↄ̃ɛpi làla nzĩa, ńyↄ̃ aà yã́ pↄ́ wa mↄò sĩana dↄ̃. \v 9 Ɔ̃ Yudaↄ yã́'idìa aa mɛ̀ lá yã́piↄ dɛn we. \p \v 10 Ɔ̃ bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄpi mikɛ̀ Pↄluɛ aà yã'o. Ɔ̃ Pↄlu mɛ̀: Lá má n dↄ̃ yã́kpalɛkɛna ũ bùsuɛ bee guu a wɛ̃ gɛ̃̀gɛ̃, ↄ̃ málɛ a mibↄayã'ò ma laaiwa. \v 11 Tó ń gbɛ̀a, wa onɛ ma gɛa Yelusalɛũ lousisii dɛ gↄↄ kuɛplalao. \v 12 Wi ma e málɛ lɛkpaakɛ ń gbɛ̃eo Lua uao. Wi ma e málɛ zↄada lousisikpɛↄ guu ge wɛ̃́lɛ guuo. \v 13 Gbɛ̃́piↄ fↄ̃ yã́ pↄ́ aa lìamazi seelade enɛo. \v 14 Sĩana má ònɛ, zɛ́ pↄ́ aalɛ mɛ lousisizɛ ɛɛɛ guu ↄ̃ málɛ zↄble wá deziↄ Luaɛ. Má yã́ pↄ́ wa kɛ̃̀ Mↄizi ikoyã guu ń ãnabiↄ pↄ́ↄ náai vĩ. \v 15 Ma wɛ́ dↄ Luai lá ampiↄwa, kɛ́ gbɛ̃maaↄ ń gbɛ̃vãiↄ bↄ gau píi. \v 16 Ayãmɛto miↄ azĩa toto gↄↄpii kɛ ma sↄ̃ su àↄ vĩ Lua aɛ ge gbɛ̃nazĩna aɛo. \v 17 Ma wɛ̃kɛa ń ma bùsuo gbɛa ma ɛa su ↄdama kɛ̀nɛ́, ma sa'ò \v 18 Lua ua. Kɛ́ málɛ sa'o ma gbãbↄa gbɛa, ↄ̃ wà ma le we. Mi bíla kãaao, mɛ́ zↄa kuo.\f + \fr 24.18 \fr*\ft Zĩn 21.26-27\ft*\f* \v 19 Azi bùsu Yudaeↄ mɛ́ yãdeↄ ũ. Sema aa mↄ wà yãbↄ kↄ̃ lɛ́u n kĩ́i. \v 20 Tó màa no, tó gbɛ̃́ pↄ́ aa ku laↄ dàa pↄ́ aa èa gↄↄ pↄ́ aa yã́kpalɛkɛ̀manↄ o. \v 21 Sema yã́ mɛ̀ndo pↄ́ má ònɛ́ ń lↄↄ gbãao ma mɛ̀, gɛↄ vua yã́ musu ↄ̃ aalɛ yã́kpalɛkɛimanↄ bàasio.\f + \fr 24.21 \fr*\ft Zĩn 23.6\ft*\f* \p \v 22 Felisi Yesu zɛ́ bↄↄlɛ dↄ̃, ↄ̃ à lakà Yudaↄ yã́a à mɛ̀: Tó sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄ Lisia mↄ̀, má á yã́ midɛɛ́. \v 23 A ò sosa badeɛ aàↄ Pↄlu dↄ̃́a, ãma aà aà gba ĩ́ana, i to aà gbɛ̃́ↄ dↄaàlɛ. \p \v 24 Gↄↄpla gbɛa Felisi mↄ̀ ń a Yuda nↄ pↄ́ wì mɛɛ̀ Dusiio. À Pↄlu sìsi, ↄ̃ à Kilisi Yesu náaikɛa yãmàwà. \v 25 Pↄlu lɛ́ yã'o maakɛa musu ń zĩakũadↄ̃o ń yã́kpalɛkɛa ń gbɛ̃́ↄ pↄ́ lɛ́ mↄo, ↄ̃ vĩa Felisi kũ̀ à mɛ̀: Fɛlɛ tá gĩa. Gↄↄ pↄ́ ma ↄ'è, má ɛa n sísi. \v 26 Aà wɛ́ dↄi Pↄlu a gbagusaɛdaɛɛ, ↄ̃ ìↄ aà sisi mↄ̀ↄmↄↄ aà mↄ faaiboanↄ. \v 27 Kɛ́ à kɛ̀ wɛ̃̀ pla, Pↄↄsiu Fɛsɛtu zↄ̃̀lɛ Felisi gbɛu. Kɛ́ Felisi ye àↄ na ń Yudaↄ yã́i, ↄ̃ à Pↄlu tò dakpɛu. \c 25 \s1 Pↄlu zɛa ń gɛa Sezaa kĩ́io \p \v 1 Fɛsɛtu zↄ̃lɛa kpalau gↄↄ àaↄ̃ gbɛa, à fɛ̀lɛ Sezale à gɛ̀ Yelusalɛũ. \v 2 Wekĩi sa'onkiaↄ ń Yuda gbãadeↄ mↄ̀ aà kĩ́i, aa fɛ̀lɛ ń Pↄlu yã́o. Aa wabikɛ̀wà \v 3 aà sùuukɛ, aà to Pↄlu mↄ́nɛ́ Yelusalɛũ. Asa aa zɛ̀ò wà baikpaɛ̀ zɛ́u wà aà dɛɛ. \v 4 Ɔ̃ Fɛsɛtu ònɛ́: Pↄlu ku kpɛ́u Sezale, mapi sↄ̃ má tá we tia. \v 5 Á gbãadeeↄ mↄ gɛmanↄ, tó à yãvãikɛ̀ɛ, í o. \p \v 6 Fɛsɛtu kɛ̀ńnↄ gↄↄ swaaↄ̃ ge kwi taawa, ↄ̃ à ɛ̀a tà Sezale. Kɛ́ a gu dↄ̀, à zↄ̃̀lɛ a gĩ́naa à mɛ̀ wà mↄ́ ń Pↄluo. \v 7 Kɛ́ à mↄ̀, Yuda pↄ́ bↄ̀ Yelusalɛũↄ lìaaàzi, ↄ̃ aa yãzↄ̃ↄ pↄ́ wi fↄ̃ a seela èoↄ dↄ̀wà dasidasi. \v 8 Pↄlu yã́zãsìmá à mɛ̀: Mi zã Yudaↄ ikoyã ge Lua ua yã́wao. Mi zã yãewa Sezaaɛo. \v 9 Fɛsɛtu lɛ́ wɛɛlɛ àↄ na ń Yudaↄ ↄ̃ à Pↄlu là à mɛ̀: Ńyↄ̃ we gɛ́ Yelusalɛũ mà yã́kpalɛkɛnnↄ we yã́ɛ beeↄ musua? \v 10 Pↄlu mɛ̀: Sezaa ikoyã pↄ́ kũ̀ wà yã́kpalɛkɛmanↄ ↄ̃ má kúu la. Mi tàaekɛ Yudaeɛo, lá mpi ń dↄ̃ sã́asãwa. \v 11 Tó ma tàaekɛ̀ à kà wà ma dɛɛ, má gí wà ma dɛo. Ãma lá mi yã́ pↄ́ gbɛ̃́ɛↄ lɛ́ o ma musue kɛo, gbɛ̃e zɛvĩ à ma kpámáo. Gɛa Sezaa kĩ́i ↄ̃ ma zɛò. \v 12 Kɛ́ Fɛsɛtu lɛkpàaĩ ń a gbɛ̃́ↄ à mɛ̀: Sezaa n zɛò, aà kĩ́i ńyↄ̃ gɛ́u. \s1 Gɛa ń Pↄluo kí Agipa ń Beenisio aɛ \p \v 13 Gↄↄpla gbɛa kí Agipa ń Beenisio mↄ̀ Sezale fↄkpai Fɛsɛtuwa. \v 14 Kɛ́ aalɛ gↄↄplakɛ we, Fɛsɛtu bↄ̀ ń Pↄlu yã́o kípiɛ à mɛ̀: Gↄ̃ɛe ku la, Felisi aà tò dakpɛu. \v 15 Kɛ́ ma gɛ Yelusalɛũ, sa'onkiaↄ ń Yuda gbɛ̃zↄ̃ↄↄ fɛ̀lɛmɛɛ ń aà yã́o, aa mɛ̀ mà sùuukɛ mà yãdaaàla. \v 16 Má ònɛ́, tó gbɛ̃́ pↄ́ wà yãdↄ̀wà i kↄ̃'e ń a yãdↄmadeↄo mɛ́ i zɛ'è à yã́pi zãsìmáo, wá Lomadeↄ wili aà kpámáo. \v 17 Kɛ́ aa sùmanↄ la, mi zɛzɛo. Kɛ́ a gu dↄ̀ gↄ̃̀ↄ, ↄ̃ ma zↄ̃lɛ ma gĩ́naa ma mɛ̀ wà mↄ́ ń gbɛ̃́pio. \v 18 Gbɛ̃́ pↄ́ yãvĩaànↄpiↄ yã'ò, aai yãvãi pↄ́ málɛ e wa dↄwà o aà yã́ musuo. \v 19 Aa yãkele vĩaànↄ ń lousisizɛ yã́ musu ń gↄ̃ɛ pↄ́ wì mɛɛ̀ Yesu yã́o. À gà, ↄ̃ Pↄlu zɛ̀ ń aà kua bɛ̃́ɛ yã́o. \v 20 Ma bílikɛ̀ yã́pi zɛ́ dↄ̃awa, ↄ̃ ma aà là tó a ye gɛ́ Yelusalɛũ wà yã́pi gↄ̃́gↄ̃ɛ̀ we. \v 21 Ɔ̃ Pↄlu mɛ̀ Loma kí ↄ̃ a zɛò, wàↄ a kũa. Ɔ̃ ma mɛ̀ wàↄ aà dↄ̃́a e màↄ gɛ́ aà gbaɛi Sezaawa. \v 22 Ɔ̃ Agipa ò Fɛsɛtuɛ: Má ye mà gbɛ̃́pi yãma mazĩa. Ɔ̃ Fɛsɛtu mɛ̀: Ńyↄ̃ yãma aà lɛ́u zia. \p \v 23 Kɛ́ a gu dↄ̀ Agipa ń Beenisio mↄ̀ ń gawi zↄ̃ↄo, ↄ̃ aa gɛ̃̀ kↄ̃kãaakɛkpɛu ń sosaↄ gbɛ̃zↄ̃ↄↄ ń wɛ̃́lɛ gbɛ̃́ gbiaↄ. Kɛ́ Fɛsɛtu lɛsì, wà mↄ̀ ń Pↄluo. \v 24 Ɔ̃ Fɛsɛtu yãsɛ̀ à mɛ̀: Kí Agipa ń gbɛ̃́ pↄ́ kúwanↄ laↄ píi, a gbɛ̃́ɛ bee èa? Yuda pↄ́ kú Yelusalɛũↄ ń laↄ píi gbɛ̃́pi yã́ sɛ̀ mↄ̀oa, aalɛ wiilɛa aa mɛ̀, a maa àↄ ku lↄo. \v 25 Mapi, mi e à yãe kɛ̀ à kà wà aà dɛo, ↄ̃ lá à zɛ̀ ń Sezaao, ma zɛò mà aà gbaɛwà. \v 26 Mi yã́pi gbadↄ̃ mà lákɛ̃ kíɛ aà yã́ musuo. A yã́i tò ma mↄaànↄ á aɛ, atɛ̃sa mpi kí Agipa, kɛ́ yãlalaawà gbɛa mà yã́ e mà a lákɛ̃. \v 27 Asa dakpɛuna gbaɛama yã́ pↄ́ wa dàaàla oa wásawasa sai, i kɛmɛɛ zɛvĩo. \c 26 \s1 Pↄlu yã'oa kí Agipa aɛ \p \v 1 Ɔ̃ Agipa ò Pↄluɛ: Ń zɛvĩ ǹ n yã'o. Ɔ̃ Pↄlu ↄsɛ̀ à azĩa yã́ bↄↄlɛkɛ̀ à mɛ̀: \v 2 Kí Agipa, má è ma minakɛ̀, kɛ́ má è málɛ mazĩa yã́ bↄↄlɛkɛ n aɛ gbã, yã́ pↄ́ Yudaↄ lìamazi musu píi. \v 3 Atɛ̃sa kɛ́ ń Yudaↄ fɛlɛkaayã dↄ̃ píi ń ń yãkeleↄ. Bee yã́i ma wabikɛ̀ma, ma yã́ɛ mamɛɛ. \v 4 Yudaↄ ma kua dↄ̃ za ma nɛ́fɛ̃nɛnzĩ daalɛa ma bùsuu e Yelusalɛũ. \v 5 Aa ma dↄ̃ à gɛ̃̀gɛ̃. Tó aa yei, aa fↄ̃ o má dɛ wá lousisin gãli pↄ́ gbãa ń Lua yã́o wì mɛ Falisiↄ gbɛ̃́ ũ. \v 6 Tiasa wàlɛ yã́kpalɛkɛmanↄ, kɛ́ ma wɛ́ dↄ lɛ́ pↄ́ Lua gbɛ̃̀ wá deziↄnɛzi yã́i. \v 7 Wá bui kuɛplaↄ aaìↄ zↄble Luaɛ gwãasĩna ń fãanɛo wɛdↄa lɛgbɛ̃a doũpizi guu. Kí, wɛdↄa yã́pizi yã́i Yudaↄ fɛ̀lɛmanↄ. \v 8 Bↄ́yãi Lua gɛↄ vua kɛ̀ɛ́ yã́zɛsai ũi? \p \v 9 Mapi yãa, ma zɛò kɛ́ yã́ pↄ́ a bↄ Yesu Nazalɛti yã́ kpɛ píi ↄ̃ máliↄ kɛ. \v 10 Màa má kɛ̀ Yelusalɛũ. Sa'onkiaↄ ma gba zɛ́, ↄ̃ ma Lua gbɛ̃́ↄ kà kpɛ́u dasi. Tó wàlɛ ń dɛdɛ sↄ̃, ma lɛ́ ìↄ ku a guuɛ.\f + \fr 26.10 \fr*\ft Zĩn 8.1-3\ft*\f* \v 11 Miↄ gɛ́ lousisikpɛ ń lousisikpɛo mↄ̀ↄmↄↄ màↄ wɛ́tɛ̃amↄnɛ́, mi gãnamá aa dↄ́ɛ ń Luao. Ma pↄ fɛ̃ańzi, ↄ̃ mi gɛ́ ĩadaimá ń wɛ̃́lɛ baaↄ.\f + \fr 26.11 \fr*\ft Zĩn 9.1-2\ft*\f* \s1 Pↄlu zĩkɛa Yesuɛ \p \v 12 Beewa málɛ gɛ́ Damasi ń iko pↄ́ sa'onkiaↄ ma gbaɛoo. \v 13 Kí, kɛ́ má bɛ zɛ́u ĩatɛ̃ minanguo, ma gupua è à bↄ̀ luabɛ à kùlɛa ń ma gbɛ̃́ↄ, a pãsĩ dɛ ĩatɛ̃a. \v 14 Wa lɛlɛ zĩ́lɛ wápii, ↄ̃ ma lↄↄ mà, wa òmɛɛ ń Ɛbɛlu yã́o wà mɛ̀: Sↄlu, Sↄlu, bↄ́yãi ńlɛ ĩadaiai? Lípanazↄ̃a ń teo mɛ́ lɛ́ ĩakpanzi fá! \v 15 Ma mɛ̀: Ḿmɛnn déi, Dii? Ɔ̃ Dii mɛ̀: Mámɛ má Yesu pↄ́ ńlɛ ĩadawà ũ. \v 16 Fɛlɛ zɛ. Ma bↄ mↄma kɛ́ mà n sɛ ma zĩkɛna ũɛ, níↄ dɛ yã́ pↄ́ ń è ń yã́ pↄ́ má ↄlↄnɛo seelade ũ. \v 17 Má n suaba Yudaↄ ↄzĩ ń buipãleↄ. Málɛ n zĩmá, \v 18 kɛ́ ǹ ń wɛ́ kɛ̃́nɛ́, aa bↄ gusiau aa gɛ̃ gupuau, aa bↄ Setãu ikou aa gɛ̃ Lua pↄ́u, an duuna i kɛ̃́má, an bàa iↄ kú ń gbɛ̃́ pↄ́ an kua adoaↄ ma náaikɛa yã́i. \p \v 19 Kí Agipa, Ayãmɛto mi gí luabɛ gbɛ̃́ pↄ́ bↄ̀ mↄ̀a yã'onɛ maio. \v 20 Ma waasokɛ̀ Damasi gĩa ń Yelusalɛũo,\f + \fr 26.20 \fr*\ft Zĩn 9.20, 28\ft*\f* ↄ̃ má kɛ̀ Yude bùsu gupiiu ń buipãleↄ kĩ́io. Má ònɛ́ aa nↄ̀sɛlilɛ aa zɛ ń Luao, aai yã́ pↄ́ a to wà dↄ̃ aa nↄ̀sɛlìlɛ kɛ. \v 21 Bee yã́i Yudaↄ ma kũ Lua ua, aa ye ma dɛ. \v 22 Lua dↄnlɛ má kuò e ń a gbão, ↄ̃ má zɛa aà seelade ũ nɛ́fɛ̃nɛn gbɛ̃zↄ̃ↄↄnɛ píi. Mili yãpãle oo, sema yã́ pↄ́ ãnabiↄ ń Mↄizio ò à kɛ̀ bàasio. \v 23 Aa mɛ̀ Mɛsii a taasikɛ, ↄ̃mɛ a bↄ gau sɛ̃́ia, i gupua yã'o Yudaↄnɛ ń buipãleↄ.\f + \fr 26.23 \fr*\ft Isa 42.6, 49.6\ft*\f* \p \v 24 Kɛ́ Pↄlu lɛ́ azĩa yã́ bↄↄlɛkɛ màa, Fɛsɛtu wiidↄ̀wà à mɛ̀: Ĩana kàma yã̀ Pↄlu? N dↄ̃a zↄ̃ↄ mɛ́ lɛ́ n mi liaa. \v 25 Ɔ̃ Pↄlu mɛ̀: Ĩana i kaao, Fɛsɛtu. Yã́zɛde málɛ o mɛ́ sĩanaɛ. \v 26 Kí, lá ń yã́ beeↄ dↄ̃, má fↄ̃ mà a yã'onɛ wásawasa bakũaanakɛsai. Má dↄ̃ kɛ́ a kee i kɛ n mi kpɛo, asa yã́piá gusaɛ yã́ no. \v 27 Kí Agipa, n yã́ pↄ́ ãnabiↄ ò sìa? Má dↄ̃ kɛ́ ń sì. \v 28 Ɔ̃ Agipa ò Pↄluɛ: Ń ye ma dɛdɛnlɛa kɛ mà gↄ̃ Yesude ũ gↄ̃̀ↄ yã̀? \v 29 Pↄlu mɛ̀: Gↄ̃̀ↄ ge zã́ má yei, tó Lua wèi. I kɛ ndo no, ń gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ ma yãma gbãↄ píi, aa gↄ̃ lá má dɛwa, mↄdaonaɛ beeↄ bàasi. \v 30 Ɔ̃ kípi ń bùsu gbɛ̃zↄ̃ↄo ń Beenisio ń gbɛ̃́ pↄ́ kãaaa weↄ fɛ̀lɛ bↄ̀lɛ. \v 31 Kɛ́ aa bↄ̀lɛ, aalɛ o'okↄ̃ɛ: Gbɛ̃́pi i yãe kɛ à kà dɛa ge wà dakpɛuo. \v 32 Ɔ̃ Agipa ò Fɛsɛtuɛ: Tó gbɛ̃́pi i mɛ a yã́pi a gɛ́ Sezaa kĩ́iɛ yãao, wá aà gbaɛɛ. \c 27 \s1 Gɛa ń Pↄluo Loma \p \v 1 Kɛ́ wà zɛ̀ò wà da Itali zɛ́u, ↄ̃ wà Pↄlu ń dakpɛuna kĩnieↄ nà sosa bade pↄ́ wì mɛɛ̀ Zuliuɛ a ↄzĩ. A dɛ sosa gãli pↄ́ wì mɛ Sezaa sosaↄ dↄaanaↄ do ũ. \v 2 Wa gɛ̃ gó'ilɛna pↄ́ bↄ̀ Adamiti, àlɛ bↄlɛ ń Azi bùsu wɛ̃́lɛↄ guu, ↄ̃ wa dazɛu. Masedoni bùsu gbɛ̃́ Alisaka Tɛsaloni kúwanↄ. \v 3 Kɛ́ a gu dↄ̀ wa ka Sidↄ̃. Zuliu Pↄlu kũa ń nↄ̀sɛdoũo, ↄ̃ à aà gbà zɛ́ aà gɛ́ a gbɛ̃́ↄ gwai, kɛ́ aa e ↄdawà. \v 4 Bↄa we wa pɛlɛ í guo. Kɛ́ ĩ́ana lɛ́ dawálɛ yã́i wa dↄ Sipi bùsu kpɛ oi. \v 5 Bɛa ísia guo wa dↄ Silisi ń Pãmfili bùsuↄzi, ↄ̃ wa ka Mila, Lisi bùsuu. \v 6 Wekĩi sosa badepi Alɛsãndi gó'ilɛna pↄ́ lɛ́ gɛ́ Itali è, ↄ̃ à wá káu. \p \v 7 Gↄↄ plae dà wá tá kↄↄnkũ̀. Dɛ̃ɛ ń dɛ̃ɛo wa ka Sinidi lɛ́i. Kɛ́ ĩ́ana i weiwɛ̃ɛ wà gɛ́ súsuo, wa pãalɛ wa bↄ Kɛlɛti bùsu kpɛ oi Samↄnɛ saɛ. \v 8 Dɛ̃ɛ ń dɛ̃ɛo wálɛ dↄ Kɛlɛtizi, ↄ̃ wa ka gu pↄ́ wì mɛ Godↄkĩi Maau. A kãi ń wɛ̃́lɛ pↄ́ wì mɛ Laseo. \v 9 Lá wa gɛ̃gɛ̃ zɛ́u, wá táa'o gɛa aɛ gↄ̃̀ kai yã́ ũ, asa Yudaↄ lɛyegↄↄ gɛ̃̀ kↄ̀. Ayãmɛto Pↄlu lɛdàmá \v 10 à mɛ̀: Gbɛ̃́ↄ, má è táɛ bee a mↄ́ ń ásoo zↄ̃ↄo ń músio. I kɛ gópi ń a asoↄɛ adoo, ń wápiↄɛ lↄ. \v 11 Ãma sosa bade gobↄna ń godeo yã́ sì dɛ Pↄlu pↄ́a. \v 12 Gupi maa wà godↄu wà buziɛble weo, ↄ̃ gbɛ̃́ daside zɛ̀ ń daa zɛ́uo. Aa ye wà ka Feniki, wɛ̃́lɛ pↄ́ kú Kɛlɛti bɛ'aɛ oi, tó a zɛkɛ̀, wí buziɛble we. \s1 Zàa'ĩana fɛlɛa ísiaa \p \v 13 Kɛ́ ĩ́an busɛ fɛ̀lɛ gɛↄmidↄkĩi oi, aalɛ e wà fↄ̃ ń pↄeã kɛɛ. Ɔ̃ aa ń gó pòlo aa dàzɛu, aalɛ dↄ Kɛlɛtizi kãikãi. \v 14 I gɛ̃gɛ̃o, zàa'ĩan gbãa pↄ́ wì mɛ ĩ́an pãsĩ pìla Kɛlɛti gbɛwa. \v 15 À golìaa, wi fↄ̃ dàɛ lↄo, ↄ̃ wa gↄ̃ tɛi. \v 16 Kɛ́ à wá kpá gũgũn nɛ́na pↄ́ wì mɛ Kodai, wa dáama'è yↄↄ. Dɛ̃ɛ ń dɛ̃ɛo wa wá gónɛ suababↄ è wá kũ̀ we. \v 17 Kɛ́ aa yè wa nà gó zↄ̃ↄpiwa, ↄ̃ aa kɛ̀kɛ bakã̀ gó zↄ̃ↄpiɛ. Kɛ́ aalɛ vĩakɛ pãa Libii bùsu isaaaɛ, ↄ̃ aa gó kúla pɛ̀lɛ íu, ↄ̃ aa gↄ̃̀ tɛ́ ĩ́anai. \v 18 Kɛ́ a gu dↄ̀, lá zàa'ĩana gì lɛ́ wá gó zãampapa gbã́ugbãu, ↄ̃ aa nà asoↄ zuzua íuwa. \v 19 A gↄↄ àaↄ̃de zĩ́ aa ń gó zĩkɛbↄↄ bↄ̀lɛ kↄ̀lɛ ńzĩa. \v 20 À kà gↄↄ ũma ĩatɛ̃ ń saanaↄ i bↄo, mɛ́ ĩ́an pãsĩpi ń louo i kpálɛo. Buaa aafia pↄ́ wá wɛ́ dↄi yãa kɛ̀ fama. \v 21 Wa gↄↄplakɛ̀, wi e pↄblèo, ↄ̃ Pↄlu fɛ̀lɛ ònɛ́: Gbɛ̃́ↄ, tó a ma yãmà yãa, dↄ̃ wi fɛlɛ Kɛlɛti, músi ń ásooɛ beeↄ gbàsa wá léo. \v 22 E tia málɛ lɛdawá, à sↄ̃dilɛ! Á gbɛ̃e a gao, sema gópi wíwi bàasio. \v 23 Gĩa gwã́ Lua pↄ́ má dɛ aà pↄ́ ũ mɛ́ mi zↄbleɛ̀, aà malaika bↄ̀ mↄ̀a \v 24 à mɛ̀: Ńsu vĩakɛo, Pↄlu. Sema ǹ Sezaa aɛ le. Lua gbɛ̃́ pↄ́ kúńnↄ gó guuↄ bↄ̀nɛ aafia ḿpii. \v 25 Ayãmɛto gbɛ̃́ↄ, à sↄ̃dilɛ! Má Lua náai vĩ kɛ́ a kɛ lá a òmɛɛwa. \v 26 Sema wà ka gũgũnae isaaa. \p \v 27 A gↄↄ gɛ̃o mɛ̀ndosaide gwã́ ĩ́an pãsĩpi lɛ́ wá gálɛ Adiati ía e tia. Ɔ̃ wɛɛdo ígbɛ̃ↄ lɛ́ e wa kãikũ̀ ń gↄ̃sↄ̃lɛoɛ. \v 28 Ɔ̃ aa bà i'ɛgwabↄ gbàɛ íu, aa è a ɛ gã̀sĩsuu basiiↄ̃. Kɛ́ à kɛ̀ sàa yↄↄ aa gbàɛ lↄ, aa è a ɛ gã̀sĩsuu bàaↄ̃. \v 29 Aalɛ pãa gbɛwa vĩakɛ, ↄ̃ aa kúla mɛ̀n síiↄ̃ gbàɛ gó pↄ̀ↄkpɛ, ↄ̃ aalɛ Lua sisi gu dↄnɛ́ kpakpa. \v 30 Gópi zĩkɛnaↄ lɛ́ zɛwɛɛlɛ wà bↄlɛ gó guu wà bàalɛ, ↄ̃ aalɛ gó suababↄpi pila aa da ía, aalɛ kɛ lá wa ye kúlaↄ gbaɛ go'aɛwa. \v 31 Ɔ̃ Pↄlu ò sosa badeɛ ń aà sosanɛↄ: Tó gbɛ̃́ beeↄ i gↄ̃ gó guuo, á e bↄo. \v 32 Ɔ̃ sosaↄ gó suababↄ baↄ zↄ̃̀zↄ̃, aa tò à lɛ̀lɛ íu. \p \v 33 Kɛ́ gu ye dↄi, Pↄlu awakpànɛ́ ḿpii aa pↄble à mɛ̀: A gↄↄ gɛ̃o mɛ̀ndosain gbã a gↄ̃ looa pↄblesai. \v 34 Málɛ awakpaɛ́ à pↄble, asa a maa á pↄlɛba àↄ dↄaɛ, í e bↄ aafia. Baa á mikã mɛ̀ndo a vũaao. \v 35 Pↄlu yã́pi oa gbɛa à pɛ̃ɛ sɛ̀ à Lua sáaukpà gbɛ̃́pii wáa, ↄ̃ a ɛ̀ àlɛ só. \v 36 Ampii aa sↄ̃dìlɛ aa pↄblè sa. \v 37 Wá gbɛ̃́ pↄ́ wá kú gó guuↄ píi, wa ka gbɛ̃ↄn ↄ̀aa do ń basiiↄ̃ síiↄ̃saio (276). \v 38 Kɛ́ aa pↄblè aa kã̀, aa pↄ́wɛna bↄ̀lɛ zù íu, kɛ́ gó e yãfũkũ yã́i. \p \v 39 Kɛ́ gu dↄ̀ aa gↄ̃sↄ̃e è, aai dↄ̃o. Kɛ́ aa ísia sↄ̀ↄmiboa è a gↄ̃sↄ̃ daaĩa, ↄ̃ aa zɛ̀ò wà gɛ́ ń góo isaaa we, tó wa fↄ̃́. \v 40 Aa kúlaↄ wòlo aa tò í guu, ↄ̃ aa golilibↄↄ ba pòlo gↄ̃̀ↄ. Aa go'aɛ zwãa pòo ĩ́anaɛ, ↄ̃ aa mipɛ̀ gↄ̃sↄ̃piwa. \v 41 Ɔ̃ aa sì ũfãau ń saɛ, ↄ̃ gó zɛ̀ we. Ũfãapi go'aɛ kũ̀ gíũgiũ, i fↄ̃ dèeo, ↄ̃ ikooa pↄ́ lɛ́ vĩvĩ ń gbãao lɛ́ gó pↄ̀ↄkpɛ wiwi. \v 42 Sosaↄ zɛ̀ò wà dakpɛunaↄ dɛdɛ, kɛ́ an gbɛ̃e su kpáa'o pilimáo yã́i. \v 43 Ãma sosa bade ye Pↄlu misi, ↄ̃ à gìnɛ́ aa ń pↄeã kɛ. A ò kpadↄ̃naↄ dↄaa kusi íwa aa bua, \v 44 gbɛ̃́ kĩniↄ iↄ tɛ́ ń kpɛ lipɛpɛɛↄ ge gó kasoↄ musu. Beewa ↄ̃ gbɛ̃́pii baa lè aafia. \c 28 \s1 Pↄlu kua Malita gũgũnaa \p \v 1 Kɛ́ wa baa lè aafia, wá mà gũgũnapi tↄ́n Malita. \v 2 Beleↄ wá kṹ ↄplapla ń yeawázio. Aa gbãakpàwázi, aa tɛ́ sa kàwɛ̃ɛ, asa lou nà maawa mɛ́ ĩ́ana bↄ̀lɛ. \v 3 Pↄlu yàa kele nàaa mↄ̀ lɛ́ kátɛu, píligona ku a guu. Kɛ́ tɛ́ pusu aà pà, à bↄ̀ Pↄlu kũ̀ a ↄwa. \v 4 Kɛ́ beleↄ mlɛ̃pi è dↄ aà ↄwa, aa òkↄ̃ɛ: Gbɛ̃́ beeá gbɛ̃dɛnaɛ sĩana. Baa kɛ́ à bùa íwa aafia, sĩana i weiɛ̀ àↄ kuo. \v 5 Ãma Pↄlu mlɛ̃pi gbã̀ɛ a dà tɛ́u, i yãe kɛɛ̀o. \v 6 Gbɛ̃́ↄ wɛ́ dↄi aà ↄ a ka à lɛ́lɛ gɛ ũ wegↄ̃ↄɛ. Kɛ́ à gɛ̃̀gɛ̃, aa è pↄe i aà leo, ↄ̃ aa lɛ́ lìlɛ aa mɛ̀ gbɛ̃́piá luaeɛ. \p \v 7 Gupi saɛ gũgũna gbɛ̃zↄ̃ↄ pↄ́ wì mɛɛ̀ Publiu bɛ kuu. À wá dílɛ gↄↄ àaↄ̃, à nibↄ kɛ̀wɛ̃ɛ ń yeawázio. \v 8 Publiu mae wúlɛa ń mɛ̀wãao, àlɛ bãnubãnukɛ. Ɔ̃ Pↄlu gɛ̃̀ aà kĩ́i, à wabikɛ̀ɛ̀ à ↄnàwà à aà gbã̀gbã. \v 9 Kɛ́ à gbã̀gbã màa, gũgũnapi gyãe kĩniↄ mↄ̀ aà kĩ́i, ↄ̃ aa gbã̀gbã sↄ̃. \v 10 Aa wá kpɛlà maamaa. Kɛ́ wálɛ tá, aa kũ̀sũakɛ̀wɛ̃ɛ lↄ. \s1 Pↄlu kaa Loma \p \v 11 Wá kua gũgũnapiu mↄ àaↄ̃ gbɛa wa gɛ̃ gó'ilɛna pↄ́ buziɛblè weu, wa dazɛu. Gópi bↄ̀ Alɛsãndi, wà tã́asiaↄ seela kɛ̀wà. \v 12 Kɛ́ wa ka Silakusa, wa gↄↄ àaↄ̃ kɛ̀ we. \v 13 Bↄa we wa dↄ gↄ̃sↄ̃lɛi e wa gɛ kaò Lɛgio. Kɛ́ a gu dↄ̀ ĩ́ana bↄ̀ gɛↄmidↄkĩi oi, a gↄↄ plaade wa ka Puzↄli. \v 14 Wɛ̃́lɛpi guu wa Yesudeↄ lèu. Aa mɛ̀ wà sùuukɛ wà ãsↄ̃a do kɛńnↄ. Wá kɛ̀ màa, ↄ̃ wa da Loma zɛ́u. \v 15 Loma Yesudeↄ wá bao mà, ↄ̃ aa mↄ̀ daiwálɛ. Gbɛ̃eↄ wá lé Apiu'ɛlɛu, gbɛ̃eↄ sↄ̃ gu pↄ́ wì mɛ Pilakĩi'aaↄ̃u. Kɛ́ Pↄlu ń é, à Lua sáaukpà, aà sↄ̃ nìni. \v 16 Kɛ́ wa ka Loma, wà Pↄlu gbà zɛ́ aàↄ ku adoa ń sosa pↄ́ ìↄ aà dↄ̃́ao. \p \v 17 Gↄↄ àaↄ̃ gbɛa Pↄlu Yuda gbɛ̃zↄ̃ↄↄ sìsi. Kɛ́ aa kã̀aa, a ònɛ́: Ma gbɛ̃́ↄ, mi zã Yudaↄnɛ yãewao. Mi bↄ wá deziↄ fɛlɛkaayãe kpɛo, ↄ̃ wà ma kũ Yelusalɛũ wà ma kpa Lomadeↄwa. \v 18 Aa yãlàlaa, aai yãe e ma musu à kà wà ma dɛo, ↄ̃ aa ye ma gbaɛ. \v 19 Ɔ̃ Yudaↄ bↄ̀ ma kpɛ. Teasi ma zɛ ń gɛa Sezaa kĩ́io,\f + \fr 28.19 \fr*\ft Zĩn 25.11\ft*\f* i kɛ má yãvĩ ń ma bùsu gbɛ̃́ↄ no. \v 20 Ayãmɛto ma á gbɛ́a wà kↄ̃'e mà oánↄ, asa gbɛ̃́ pↄ́ Isailiↄ wɛ́ dↄi yã́i wà mↄɛ bee kàia. \p \v 21 Ɔ̃ aa òɛ̀: Wi taalae e à bↄ̀ Yude bùsuu n yã́ musuo. Wá gbɛ̃e sↄ̃ i bↄ we à sùwá ń n bao vãioo. \v 22 Wá è a maa wà yã́ pↄ́ ń kũa ma n lɛ́u, asa wá mà wì lousisizɛpi bɛ̃̀ɛbo gupiiuɛ. \p \v 23 Aa gↄↄdìlɛkↄ̃ɛ ń Pↄluo, ↄ̃ aa mↄ̀ aà kĩ́i ua pↄ́ à pìlau dasidasi. A ye aa a yã́zɛ dↄ̃ Yesu yã́ musu, ↄ̃ à dàalɛ Mↄizi ikoyãwa ń ãnabiↄ yã́ↄ, à kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i yã'ònɛ́, à a bↄↄlɛkɛ̀nɛ́ za kↄↄkↄↄ e oosi. \v 24 Gbɛ̃eↄ yã́ pↄ́ àlɛ oↄ zɛ́ è, ãma gbɛ̃eↄ gìi. \v 25 Kɛ́ aalɛ kɛ̃aa ń lɛkpaao, Pↄlu yã́ mɛ̀ndo kã̀fĩnɛ́ à mɛ̀: Yã́ pↄ́ Lua Nisĩna dà ãnabi Isaiaɛ a ò á deziↄnɛá sĩanaɛ à mɛ̀: \q1 \v 26 Gɛ ǹ o gbɛ̃́ beeↄnɛ, \q1 aa swã́kpa aaↄ gɛ́ yãemasai, \q1 aa wɛ́tɛi aaↄ gɛ́ yãe'esai. \q1 \v 27 An nↄ̀sɛ paaao, kɛ́ aasu ↄ̃nↄkũo yã́i, \q1 an swã́ gbãa, kɛ́ aasu yãmao yã́i, \q1 an wɛ́ kũaaa, kɛ́ asu kɛ̃o yã́i, \q1 asa aa ye ɛa sua mà ń gbã́gbão.\f + \fr 28.27 \fr*\ft Isa 6.9-10\ft*\f* \m \v 28-29 Ayãmɛto, àↄ dↄ̃ kɛ́ Lua gbɛ̃́ↄ zĩ̀ ń suabayão buipãleↄwa. Aamɛ aa sí. \p \v 30 Pↄlu kɛ̀ kpɛ́ pↄ́ àlɛ a fĩabo guu wɛ̃̀ bṹu pla. Ìↄ gbɛ̃́ pↄ́ aaì mↄ faaiboianↄↄ kũ ↄplapla píi. \v 31 À kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i yã́ waasokɛ̀nɛ́, à Dii Yesu Kilisi yãdànɛ́ ń laaio kpálɛa, gbɛ̃e i kpaɛ̀o.