\id 1CO 1 Corinthians in Boko, Ross Jones 2/08 \ide UTF-8 \h 1 Kↄlɛnideↄ \toc1 Kↄlɛnideↄ lá sɛ̃́ia \toc2 1 Kↄlɛnideↄ \toc3 1Kln \mt1 KƆLƐNIDEƆ LÁ SƐ̃IA \imt1 Yã́ pↄ́ kú láɛ bee guuↄ \ip Pↄlu wɛ̃́lɛgɛa gɛ̃̀n plaade guu à kɛ̀ Gɛlɛki wɛ̃́lɛ pↄ́ wì mɛ Kↄlɛni mↄ bao plasaiɛ, ↄ̃ tã́agbagbanaↄ nↄ̀sɛlilɛ aa gɛ̃̀ Yesu gãli pↄ́ a dàalɛ we guu. \ip Kↄlɛnideↄ lɛ́ namable godↄkĩi pↄ́ kú weↄ yã́i. Gbɛ̃́ↄ lɛ́ laata maamaa, fɛlɛkaayã gbãanɛ́, mɛ́ yãdↄ̃naↄ ń lousisizɛↄ ń wisaiyãↄ di weɛ lↄ. Yã'ĩapiↄ Yesu gãli dafunapi lè, ↄ̃ Pↄlu lɛ́ dɛ̃ɛka à a gbɛ̃́piↄ si yãvãipiↄwa. \ip Pↄlu taa gbɛa ìↄ Kↄlɛnideↄ bao ĩ́i ma mↄ̀ↄmↄↄ, ↄ̃ à bílikɛ̀ ń yã́wa. Bee mɛ́ tò à lakɛ̃̀nɛ́ e gɛ̃n síiↄ̃. Bibeli lá mɛ̀n plaɛ, mɛ́ à a pãleↄ yã'ò 1Kln 5.9 ń 2Kln 2.3, 7.8 guu lↄ. \ip Láɛ bee guu fↄkpaamá ń Lua sáaukpaao gbɛa (1.1-9), Pↄlu ònɛ́ aa sùuukɛ, aasu kↄ̃kpaalɛ lↄo (1.10-4.21), aa wisaiyã bↄ ń gãli guu (5), aa kã́mabo ń kↄ̃gbɛaa yã́kpalɛu gbãade luadↄ̃nsaiↄ kĩ́io (6.1-11), aa mikɛ̃ gbãsĩkɛawa (6.12-20). Bee gbɛa à yã́ dasi pↄ́ aa gbɛ̀awaↄ wèwemá: \imq Nↄsɛa yã́ (lɛɛ 7) \imq Sa'onↄↄsoa ń lá wa kɛ tã́a yã́ musuo (8.1-11.1) \imq Nↄɛↄ pↄ́kummusukɛa yã́ ń Dii blɛblea yã́o (11.2-34) \imq Lua Nisĩna gbaↄ yã́ (12-14) \imq Gɛↄ vua yã́ (15) \ip Lápi yã́ mìdɛ ń baoeↄ, gbɛ̃́ↄ kámasa pↄ́ wàlɛ ká ń yã́ pↄ́ Pↄlu a zɛkàlɛↄ ń fↄ pↄ́ a kpàkpamáↄ (16). \ip Kua dṹnia guu yã'ĩapiↄ musu píi, Pↄlu lɛdàmá an bɛ̃̀ɛbosai. À ↄlↄnɛ́ lá Kilisi náaikɛa ì tó gbɛ̃́ bↄ yã́piↄ guu. Yeakↄ̃zi mɛ́ dɛ a píia (13). \c 1 \s1 Pↄlu fↄkpaa Kↄlɛnideↄwa \p \v 1 Mámɛmaa Pↄlu, Lua ma sisi à ma sɛ a pↄeãwa, ma gↄ̃ Kilisi Yesu zĩna ũ. Mapi ń wá gbɛ̃do Sↄsɛnio, \v 2 wámɛ wa láɛ bee kɛ̃̀ Lua gãlide pↄ́ kú Kↄlɛniↄnɛ.\f + \fr 1.2 \fr*\ft Zĩn 18.1\ft*\f* Lua á sisi a gↄ̃ a gbɛ̃́ↄ ũ, á kua adoa naa Kilisi Yesuwa ń gbɛ̃́ pↄ́ ìↄ wá Dii Yesu Kilisipi sisi gupiiuↄ, wá Dii doũdeↄ. \v 3 Lua wá Mae ń Dii Yesu Kilisio gbɛ̃kɛkɛɛ́, aai á gba aafia. \p \v 4 Miↄ Lua sáaukpa gↄↄpii á yã́ musu gbɛ̃kɛ pↄ́ a kɛ̀ɛ́ á naa Kilisi Yesuwa yã́i. \v 5 Á naawà guu pↄ́pii kã̀fĩɛ́, yã'oa píi ń dↄ̃a píio, \v 6 asa wá Kilisi yã'oaɛ́ zɛ̀dↄ á guu, \v 7 ↄ̃ Lua Nisĩna gbae i kɛ̃́sãwáo, gↄↄ pↄ́ á wɛ́ dↄ wá Dii Yesu Kilisi mↄai. \v 8 Wá Dii Yesu Kilisipi a to à zɛ gbãa e a lɛ́wa, íↄ ku tàaesai aà mↄgↄↄ. \v 9 Lua náai vĩ. Ɔ̃mɛ á sisi à gbɛ̃́kpa ń a Nɛ́ Yesu Kilisi wá Diio. \s1 Kↄlɛni Yesudeↄ kↄ̃kpaalɛa \p \v 10 Gbɛ̃́ↄ, ma awakpàɛ́ ń wá Dii Yesu Kilisi tↄ́o, àↄ lɛdoũ vĩ ń kↄ̃o ápii, kɛ́ kↄ̃kpaalɛa e láa á guu, í nakↄ̃wa ń làasoo doũo ń nↄ̀sɛmɛndoo. \v 11 Má mà Koloe gbɛ̃́ↄ kĩ́i, yãkele kú á guu. \v 12 Lá má màn kɛ: Á gbɛ̃eↄ mɛ̀ wà zɛ̀manↄ. Gbɛ̃eↄ mɛ̀ wà zɛ̀ ń Apolooo.\f + \fr 1.12 \fr*\ft Zĩn 18.24\ft*\f* Gbɛ̃eↄ mɛ̀ wà zɛ̀ ń Piɛɛo. Gbɛ̃eↄ mɛ̀ wà zɛ̀ ń Kilisio. \v 13 Kilisi kpaalɛa yã̀? Wà ma paliwa á yã́ia? A da'ilɛkɛ̀ ń ma tↄ́o yã̀? \v 14 Ma Lua sáaukɛ̀, kɛ́ mi á gbɛ̃e da'ilɛkɛo, sema Kilisipu ń Gaiusio bàasio.\f + \fr 1.14 \fr*\ft Zĩn 18.8\ft*\f* \v 15 Lá màaɛ, gbɛ̃e a e o a da'ilɛkɛ̀ a gↄ̃ ma ìwa ũo. \v 16 Ao, ma Sefana bɛdeↄ da'ilɛkɛ̀ lↄ. Bee bàasio, tó ma gbɛ̃pãle da'ilɛkɛ̀, a dↄmagu lↄo. \v 17 Kilisi i ma zĩ gbɛ̃́ da'ilɛkɛa yã́io, sema a bao kpàwakɛaɛ. I kɛ ń yãdↄ̃o no, kɛ́ aà gaa líwa su kɛ famao yã́iɛ. \s1 Ɔ̃nↄ búina ń ↄ̃nↄ sĩanao \p \v 18 Kilisi gaa líwaá mìsaiyãɛ gbɛ̃́ vũaaaↄnɛ. Wá gbɛ̃́ pↄ́ Lua lɛ́ wá suabaↄ sↄ̃, a dɛwɛ̃ɛ aà gbãa ũ. \v 19 A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀: \q1 Má ↄ̃nↄnaↄ ↄ̃nↄ midɛ, \q1 má wɛzɛ̃naↄ wɛzɛ̃ suumpa.\f + \fr 1.19 \fr*\ft Isa 29.14\ft*\f* \m \v 20 Ɔ̃nↄna ku máɛ? Ladↄ̃na ku máɛ? Dṹnia tiaɛ bee yã́piidↄ̃na ku máɛ? Lua i dṹnia ↄ̃nↄ dilɛ mìsaiyã ũo lé?\f + \fr 1.20 \fr*\ft Isa 44.25\ft*\f* \v 21 Lua ↄ̃nↄ guu, i to dṹnia gbɛ̃́ↄ a dↄ̃ ń ńzĩa ↄ̃nↄoo. À kàaàgu à gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ a náaikɛↄ suaba waaso pↄ́ wa dìlɛ mìsaiyã ũpi musu. \v 22 Yudaↄ ye dabudabui, Gɛlɛkiↄ ì ↄ̃nↄ wɛɛlɛ, \v 23 wápiↄ sↄ̃, Kilisi gaa líwa kpàwa wi kɛ, ↄ̃ Yudaↄ ì fuwà, buipãleↄ ì mɛ mìsaiyãɛ, \v 24 ãma gbɛ̃́ pↄ́ Lua ń sisi à ń sɛ́ↄ, Yudaↄ ń Gɛlɛkiↄ píi, Kilisi dɛnɛ́ Lua gbãa ń a ↄ̃nↄo ũ. \v 25 Lua yã́ pↄ́ dɛnɛ́ mìsaiyã ũpi dɛ gbɛ̃nazĩna ↄ̃nↄla. Lua yã́ pↄ́ dɛnɛ́ gbãasaiyã ũpi dɛ gbɛ̃nazĩna gbãala. \p \v 26 Gbɛ̃́ↄ, à gwa lá á dɛ gↄↄ pↄ́ Lua á sisi. Dãↄ kĩ́i á daside ↄ̃nↄna ũo, á daside gbãade ũo, á daside kíabui ũo. \v 27 Lua gbɛ̃́ pↄ́ dɛ dṹniaɛ mìsaide ũↄ sɛ̀, kɛ́ à wida ↄ̃nↄnaↄwaɛ. À gbɛ̃́ pↄ́ dɛ dṹniaɛ gbãasaide ũↄ sɛ̀, kɛ́ à wida gbãadeↄwaɛ. \v 28 À gbɛ̃́ pↄ́ dṹnia ń dílɛ kpɛɛ, ì sakáńgu an yã́ líↄ kuoↄ sɛ̀, kɛ́ à gbɛ̃́ pↄ́ an yã́ ìↄ kuↄ kpa kpɛɛ. \v 29 Màa gbɛ̃e a e lí ĩ́anadã Lua aɛo. \v 30 Ápiↄ sↄ̃, Lua tò á naa Kilisi Yesuwa, ↄ̃ à gↄ̃̀ wá ↄ̃nↄ ũ. Naa Kilisipiwa Lua tò yã́ bↄ̀wanↄ na, wá kua adoa mɛ́ à wá suabà. \v 31 Ayãmɛto lá a kɛ̃a láuwa, tó gbɛ̃́ ye ĩ́anadã, aà dã Dii yã́ musu.\f + \fr 1.31 \fr*\ft Zel 9.23\ft*\f* \c 2 \p \v 1 Gbɛ̃́ↄ, kɛ́ ma mↄ á kĩ́i, ma mↄ Lua yã́ kpàwakɛiɛ́ɛ, i kɛ mi mↄ ↄ̃nↄ gbãa ge lɛna kɛiɛ́o. \v 2 Ma zɛò má yãe oɛ́o, sema Yesu Kilisi yã́ bàasio, atɛ̃sa aà gaa líwa. \v 3 Ma mↄa á kĩ́i guu ma mↄ ń sↄ̃̀deedeeo ń vĩao ń lualuaoɛ.\f + \fr 2.3 \fr*\ft Zĩn 18.9\ft*\f* \v 4 Ma waasokɛa guu mi yã'o ń lɛnakɛao ge ↄ̃nↄo. Má ò ń gbãa pↄ́ Lua Nisĩna ↄ̀lↄɛ́oɛ, \v 5 kɛ́ á luanaaikɛa su bↄ gbɛ̃nazĩna ↄ̃nↄ guuo, sema Lua gbãa. \s1 Ɔ̃nↄ pↄ́ Lua Nisĩna ì danɛ́ \p \v 6 Ń beeo wi ↄ̃nↄyã'ò gbɛ̃́ kàsaaↄnɛ. I kɛ dṹnia tiaɛ bee ↄ̃nↄ ge a gbãade pↄ́ an gbãa lɛ́ midɛↄ pↄ́ no. \v 7 Lua ↄ̃nↄ wálɛ o, aà pↄeã pↄ́ ulɛa yãapi. À dↄ̀aa dìlɛ wá gawi ea yã́ musu zadↄ̃ i dṹnia kálɛo. \v 8 Dṹnia tiaɛ bee gbãadee ↄ̃nↄpi dↄ̃o. Tó aa dↄ̃ yãaɛ, aa Dii gawide páliwao. \v 9 Lá a kɛ̃a láuwa wà mɛ̀: \q1 Pↄ́ pↄ́ wi wɛsiɛo, \q1 mɛ́ gbɛ̃e swã́ i a yã́ mao, \q1 mɛ́ a làasoo i gɛ̃ gbɛ̃e sↄ̃uo, \q1 ↄ̃ Lua a sↄukɛ̀ gbɛ̃́ pↄ́ yeaziↄnɛ.\f + \fr 2.9 \fr*\ft Isa 64.3\ft*\f* \m \v 10 Lua ↄ̀lↄwɛ̃ɛ ń a Nisĩna gbãao, asa Nisĩnapi yã́pii taasi kũa, baa Lua asii zↄ̃ↄↄ. \p \v 11 Gbɛ̃e a dee nↄ̀sɛ guu yã́ dↄ̃o, mɛ́ i kɛ aà nisĩna pↄ́ kú aà guu bàasio. Màa gbɛ̃e Lua nↄ̀sɛ guu yã́ dↄ̃o, mɛ́ i kɛ Luapi Nisĩna bàasio. \v 12 Dṹniaɛ bee nisĩna wá èo, Nisĩna pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i ↄ̃ wá è, ↄ̃ wa gba pↄ́ Lua dàwɛ̃ɛ dↄ̃̀. \v 13 Yã́ beeↄ wálɛ o, i kɛ ń yã́ pↄ́ gbɛ̃nazĩna ↄ̃nↄ ì dawɛ̃ɛo no, yã́ pↄ́ Lua Nisĩna dàwɛ̃ɛɛ. Màa wi Lua Nisĩna yã́ bↄↄlɛkɛ gbɛ̃́ pↄ́ Lua Nisĩna vĩↄnɛ. \v 14 Dṹnia gbɛ̃́ lí Lua Nisĩna yã́ↄ sio, a dɛɛ̀ mìsaiyã ũɛ. Àli fↄ̃ ma seo, asa Lua Nisĩnapi gbãa ↄ̃ wì aà yã́zɛ dↄ̃ò. \v 15 Gbɛ̃́ pↄ́ Lua Nisĩna dↄaaaɛ̀ ì yã́pii zɛ́ dↄ̃, mɛ́ gbɛ̃e zɛvĩ à aà bɛ̃̀ɛboo. \v 16 A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀: Démɛ Dii làasoo dↄ̃ à lɛdawài? Kási wápiↄ, wá Kilisi làasoopi vĩ.\f + \fr 2.16 \fr*\ft Isa 40.13\ft*\f* \c 3 \s1 Lua zĩ \p \v 1 Gbɛ̃́ↄ, mi fↄ̃ yã'òɛ́ lá mi o gbɛ̃́ pↄ́ Lua Nisĩna dↄaaanɛ́ↄnɛwao, ↄ̃ má òɛ́ lán dṹnia gbɛ̃́ↄwa, asa nɛ́tɛ̃naↄn á ũ naa Kilisiwa. \v 2 Vĩ má kpàwá, i kɛ blɛ yↄ̃unde no,\f + \fr 3.2 \fr*\ft Ɛbɛ 5.12-13\ft*\f* asa i ka gĩao. Baa e tia i kao, \v 3 asa dàadeↄn á ũ e tia. Lá á zakↄ̃u, mɛ́ á yãkele vĩ, dàadeↄn á ũo lé? Á dàa mɛ́ dↄaaaɛ́. \v 4 Kɛ́ á gbɛ̃e mɛ̀ a zɛmanↄ, mɛ́ gbɛ̃pãle mɛ̀ a zɛ ń Apolooo,\f + \fr 3.4 \fr*\ft 1Kln 1.12\ft*\f* á kú ń ázĩa dàaon weo lé? \v 5 Dén Apoloo? Dén mapi? Zĩkɛnaↄn wá ũ, ↄ̃ a Kilisi náaikɛ̀ wá sabai. Wá baade lɛ́ zĩ pↄ́ Dii dàɛ kɛɛ. \v 6 Ma pↄtↄ̃̀,\f + \fr 3.6 \fr*\ft Zĩn 18.11\ft*\f* Apoloo ikàwà,\f + \fr 3.6 \fr*\ft Zĩn 18.27\ft*\f* ↄ̃ Lua tò à gbã̀. \v 7 Beewa pↄtↄ̃na ń ikawanao dɛ pↄe ũo, sema Lua pↄ́ tò à gbã̀. \v 8 Pↄtↄ̃na ń ikawanao sáaɛ. An baade a ài'e a zĩ lɛ́uɛ. \v 9 Zĩdoũkɛnaↄn wá ũ ń Luao. Lua bugbɛn á ũ, Lua kpɛ́n á ũ. \p \v 10 Gbɛ̃kɛ pↄ́ Lua kɛ̀mɛɛ mɛ́ tò ma ɛ̃ kpàlɛ lán ɛ̃bon gↄ̃idewa, ↄ̃ gbɛ̃pãle mↄ̀ lɛ́ kpɛ́pi bo. Baade laaidↄ a kpɛ́ boawa, \v 11 asa gbɛ̃e a fↄ̃ ɛ̃e kpálɛ lↄo, sema ɛ̃ pↄ́ kpálɛa Yesu Kilisi ũ kↄ̀ bàasio. \v 12 Tó gbɛ̃́ kpɛ́pi dↄ̀ ń vuao ge ã́nusu ge gbɛ̀ bɛɛɛde ge tó a dↄ̀ ń lío ge zàa ge sɛ̃, \v 13 baade zĩ sĩana a bↄ gupuau. Wa e yã́kpalɛkɛgↄↄzĩ, asa gupi a dↄ ń tɛ́oɛ, mɛ́ wa baade zĩ taa gwa tɛ́pi guu. \v 14 Tó gbɛ̃́ zĩ pↄ́ a kɛ̀ bↄ̀ tɛ́kũsai, ade a ài'e. \v 15 Tó gbɛ̃́ zĩ tɛkũ̀, a músi e, ade i bↄ ↄgii lá wì bↄ tɛ́uwa. \p \v 16 Á dↄ̃ Lua kpɛ́n á ũ Lua Nisĩna kú á guuo lé?\f + \fr 3.16 \fr*\ft 1Kln 6.19, 2Kln 6.16\ft*\f* \v 17 Tó gbɛ̃́ Lua kpɛ́pi ↄ̃̀ↄkpà, Lua a ade ↄ̃̀ↄkpa sↄ̃ɛ, asa kpɛ́pi kua adoaɛ, mɛ́ ámɛ á kpɛ́pi ũ. \p \v 18 Gbɛ̃e su azĩa sã́são. Tó á gbɛ̃e lɛ́ azĩa dilɛ dṹniaɛ bee ↄ̃nↄna ũ, aà gↄ̃nɛ́ mìsai, kɛ́ à e ↄ̃nↄkũ. \v 19 Asa dṹniaɛ bee ↄ̃nↄ dɛ Luaɛ mìsaiyã ũɛ. A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀: Ì ↄ̃nↄnaↄ kṹ ń kↄ̃nikɛa guu.\f + \fr 3.19 \fr*\ft Yob 5.13\ft*\f* \v 20 Wà mɛ̀ lↄ: Dii dↄ̃ kɛ́ ↄ̃nↄnaↄ làasoo pã.\f + \fr 3.20 \fr*\ft Soũ 94.11\ft*\f* \v 21 Ayãmɛto gbɛ̃e su ĩ́anadã a gbɛ̃nazĩn dee yã́ musuo. Pↄ́piiá á pↄ́ɛ: \v 22 Pↄlu, Apoloo, Piɛɛ, dṹnia, wɛ̃ni, ga, tia pↄ́ↄ, zia pↄ́ↄ, a píiá á pↄ́ɛ. \v 23 Ápiↄ sↄ̃, Kilisi pↄ́n á ũ, Kilisi sↄ̃, Lua pↄ́ɛ. \c 4 \s1 Kilisi zĩnaↄ \p \v 1 Ayãmɛto à wá gwa Kilisi zĩkɛnaↄ ũ, Lua asiiyã ziiaↄ ũ. \v 2 À kũ̀ ziiaↄ aaↄ náai vĩɛ. \v 3 Lá á kũamanↄ ge tó gbãadeↄ lɛ́ yã́kpalɛkɛmanↄ, i ka ma bakanswãua ũo. Mili mazĩa maa ge bɛ̃̀ɛboo. \v 4 Yãe lɛ́ ma sↄ̃ vĩo, ãma bee a ma bↄo, Dii mɛ́ ma yã́kpalɛkɛna ũ. \v 5 Ayãmɛto ásu dↄaa lí gbɛ̃e tàae e Dii mↄgↄↄ saio. Ɔ̃mɛ a gupua bii pↄ́ pↄ́ ulɛa gusiauwa, i nↄ̀sɛ yã́ bↄ gupuau. Zĩ́ bee baade a ma lá Lua a a sáaukpa. \p \v 6 Yã́ pↄ́ má òɛ́ɛ bee, má ò mapi ń Apolooo yã́ musuɛ, kɛ́ àↄ yã́ɛ bee dↄ̃: Wasu Lua yã́ baa vĩo. Á gbɛ̃e su ĩ́anadã à zɛ ń gbɛ̃doo à bↄ gbɛ̃do kpɛo. \v 7 Bↄ́ ń dɛońlai? Ń pↄe vĩ nzĩaɛ kɛ́ wi n gbaoa? Wà n gba, ↄ̃ ńlɛ ĩ́anadã lá wi n gbaowaa? \v 8 A kãn we kↄ̀a? A kɛ ↄdeↄ ũn we kↄ̀a? Álɛ kible wá sain wea? Má ye àↄ kible, wíↄ sãnu. \v 9 Asa má è wá Lua zĩnaↄ, Lua wá dílɛ kpɛɛ lán gbɛ̃́ pↄ́ wì ń dɛ dasi wáaↄwaɛ. Dṹnia gbɛ̃́pii wɛ́ fĩ̀wá, malaikaↄ ń gbɛ̃nazĩnaↄ píi. \v 10 Mìsaideↄn wá ũ Kilisi yã́i, ↄ̃ naa Kilisipiwa á dɛ ↄ̃nↄnaↄ ũn wea? Wá busɛ ↄ̃ á gbãa vĩn wea? Wá kpɛbↄa ↄ̃ á kpɛlaaa? \v 11 E tia nↄana ń imio lɛ́ wá dɛ, wá kú puizi, wa gↄ̃ pↄgbɛ̃aↄ ũ, bɛsaideↄ ũ. \v 12 Wi zĩ gbãa kɛ e wà kpasa.\f + \fr 4.12 \fr*\ft Zĩn 18.3\ft*\f* Tó wà wá ká, wi samaa'onɛ́ɛ. Tó wà ĩadàwá, wi mɛnafↄ̃. \v 13 Tó wà wá sↄ̃sↄ̃, wi awakpanɛ́ɛ. E tia wàlɛ wá dilɛ dṹnia bↄlↄ ũ, gbɛ̃́pii bìsa ũ. \p \v 14 Málɛ yã́ɛ bee kɛ̃́ɛ́ widaawá yã́i no. Málɛ á gba laai ma nɛ́ yenzideↄ ũɛ. \v 15 Baa tó naa Kilisiwa á gwanaↄ kà ũma'ũma, á de'ia dasio. Mámɛ ma á í ń Kilisi Yesu baokpaaɛ́o, ↄ̃ á naawà. \v 16 A yã́i málɛ awakpaɛ́, àↄ ma kɛa kɛ.\f + \fr 4.16 \fr*\ft 1Kln 11.1, Flp 3.17\ft*\f* \v 17 Ayãmɛto ma a nɛ́ yenzide Timↄtee zĩ̀wá. Aàpiá náaideɛ naa Diiwa guu, ↄ̃mɛ a ma naa Kilisiwa kɛkɛá dↄágu. Yã́ pↄ́ mi da Yesudeↄnɛ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛon we. \v 18 Á gbɛ̃eↄ lɛ́ ĩ́anadã lá má mↄ́ á gwaiowa. \v 19 Tó Dii wèi, má mↄ́ á gwai tia, mí ĩ́andãnapiↄ gbãa e, i kɛ an yã'oa no. \v 20 Asa kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́iá yã'o'o yã́ no, sema gbãa. \v 21 Kpelewa á yeii? Mà mↄ́wá ń goo yã̀, ge mà mↄ́ ń yeaázio ń nↄ̀sɛniɛoɛ? \c 5 \s1 Gbãsĩ gɛ̃a Yesudeↄ guu \p \v 1 Má mà gbãsĩ gɛ̃̀ á guu, yã́ pↄ́ a taa kú baa luadↄ̃nsaiↄ guu seo. Wà mɛ̀ á gbɛ̃do gↄ̃̀ a mae nↄ vĩ.\f + \fr 5.1 \fr*\ft Iko 23.1\ft*\f* \v 2 Ɔ̃ álɛ ĩ́anadãa? À kũ̀ á pↄ yaɛ, í gbɛ̃́ pↄ́ yã́pi kɛ̀ bↄ á guu. \v 3 Mapi, baa tó má kúánↄo, á làasoo kua, ↄ̃ ma yã́kpalɛkɛ̀ ń gbɛ̃́ pↄ́ yã́pi kɛ̀o gↄ̃̀ↄ lá má kú wewa. \v 4-5 Tó a kↄ̃ kã̀aa mɛ́ wá Dii Yesu gbãa kúánↄ, mɛ́ á kú ń ma làasooo, à gbɛ̃́pi kpa Setãuwa ń wá Dii Yesu tↄ́o, kɛ́ aà dàa e midɛ, aà nisĩna i bↄ aafia Dii mↄ́zĩ. \p \v 6 Á ĩ́andãa maao. Kɛ́ pɛ̃ɛsɛ'ɛsɛ yↄↄna ì pɛ̃ɛti zↄ̃ↄ sɛ́,\f + \fr 5.6 \fr*\ft Gal 5.9\ft*\f* á dↄ̃o lé? \v 7 À pɛ̃ɛsɛ'ɛsɛ zi kↄ́lɛ,\f + \fr 5.7 \fr*\ft Bↄa 12.15\ft*\f* í gↄ̃ pɛ̃ɛti dafu ũ a sɛ'ɛsɛ sai, lá à kũ̀ àↄ dɛwa, asa Kilisi gà wá Gɛ̃amusu sã ũɛ. \v 8 Ayãmɛto wàↄ ku Kàaso dikpɛkɛnaↄ ũ sĩana guu ń nↄ̀sɛpuao. Wásu wàↄ ku pɛ̃ɛsɛ'ɛsɛ zi dikpɛkɛnaↄ ũ mↄafili ń vãikɛao guuo. \p \v 9 Lá pↄ́ má kɛ̃̀ɛ́ guu ma mɛ̀ ásuli yãalɛ ń nↄdãakpanaↄo. \v 10 I kɛ dṹnia nↄdãakpanaↄ ge bĩideↄ ń gbɛ̃blenaↄ ge sa'onaↄ no, asa tó gbɛ̃́ beeↄnɛ, á bↄ dṹnia guuɛ. \v 11 Aawo, má òɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ wà mɛ̀ wá gbɛ̃́ɛ, mɛ́ a dɛ nↄdãakpana ge bĩide ge sa'ona ge lɛvãide ge wɛ̃dɛna ge gbɛ̃blena ũ, ásu yãalɛaànↄo, ásu ↄkãaaaànↄ seo. \v 12 Ma bàa ũma ń yã́kpalɛkɛa ń Yesusaideↄi? Á zĩa gbɛ̃́ↄ mɛ́ kũ̀ à yã́kpalɛkɛńnↄo lé? \v 13 Lua mɛ́ a yã́kpalɛkɛ ń Yesusaideↄ. À gbɛ̃vãipi bↄ á guu.\f + \fr 5.13 \fr*\ft Iko 17.7\ft*\f* \c 6 \s1 Yã́kpalɛkɛa ń kↄ̃o \p \v 1 Tó á gbɛ̃e yãvĩ ń a gbɛ̃́deeo, bↄ́yãi ìli gɛ́ yã́kpalɛkɛi ń adeo Lua gbɛ̃́ↄ kĩ́io, sema luadↄ̃nsaiↄ kĩ́ii? \v 2 Á dↄ̃ kɛ́ Lua gbɛ̃́ↄ mɛ́ aa yã́kpalɛkɛ ń dṹniaoo lé? Lá ámɛ á yã́kpalɛkɛ ń dṹniao, i ka à yã́ yↄↄnaↄ kɛkɛo lé? \v 3 Á dↄ̃ kɛ́ wámɛ wá yã́kpalɛkɛ ń malaikaↄo lé? Wa dṹniaɛ bee pↄ́ o lↄa? \v 4 Tó á yã́ bee taa kɛkɛa vĩ, ↄ̃ á gbɛ̃́ pↄ́ aai ka pↄe ũ á gãli guuoↄ sɛ yãkɛkɛnaↄ ũa? \v 5 Ma bee ò widaawá yã́iɛ. Á gbɛ̃e vĩ á guu a ↄ̃nↄ kà à a gbɛ̃́ↄ yã́ kɛkɛnɛ́oa? \v 6 Sema á gbɛ̃do a gbɛ̃́ sísi yã́kpalɛu Yesu náaikɛnsaiↄ kĩ́ia? \v 7 Lá á yãvĩ ń kↄ̃o, a zã yã́wa kↄ̀ míↄmiↄ. Bↄ́yãi i we taiinaio ni? Bↄ́yãi i to wà á bleo ni? \v 8 Ápiↄ i gbɛ̃́ taiinkɛ, i gbɛ̃ble, baa á kↄ̃tɛ̃ɛ. \v 9 Kɛ́ gbɛ̃́ taiinkɛnaↄ gɛ̃ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i guuo, á dↄ̃o lé? Ásu ázĩa sã́são, nↄdãakpanaↄ ge sa'onaↄ ge gbãsĩkɛnaↄ ge gↄ̃ɛ káaluaↄ ge gbɛ̃́ pↄ́ aaì wúlɛ ń ń gↄ̃ɛ deeoↄ \v 10 ge kpã́iↄ ge bĩideↄ ge wɛ̃dɛnaↄ ge lɛvãideↄ ge gbɛ̃blenaↄ, an gbɛ̃e a gɛ̃ kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i guuo. \v 11 Á gbɛ̃eↄ dɛ màa yãaɛ, ↄ̃ a zu'ò a gↄ̃ Lua pↄ́ ũ, a bↄ maa ń Dii Yesu Kilisi tↄ́o ń wá Lua Nisĩna gbãao. \s1 Kɛ̃a gbãsĩwa \p \v 12 I mɛ á yã́pii kɛa zɛ́ vĩɛ. Ãma yãeↄ ài vĩo. I mɛ á yã́pii kɛa zɛ́ vĩɛ. Ãma ásu to yãe bakaɛ́ á níuo. \v 13 I mɛ lↄ blɛá nↄ̀sɛ pↄ́ɛ mɛ́ nↄ̀sɛá blɛ pↄ́ɛ. Ń beeo Lua a ḿpii midɛ. Mɛá gbãsĩkɛbↄ no, Dii pↄ́ɛ, mɛ́ Dii mɛ́ mɛpi gwana ũ. \v 14 Lua wá Dii bↄ̀ gau mɛ́ a wá bↄ gau ń a gbãao sↄ̃. \v 15 Á dↄ̃ kɛ́ á mɛ mɛ́ Kilisi mɛguↄ ũo lé? Wa Kilisi mɛgu sɛ wà kɛ káalua mɛgu ũ yã̀? Aawo! \v 16 Á dↄ̃ kɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ nà káaluawa gↄ̃̀aànↄ mɛdoũo lé? A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀, an pla ḿpii aaì gↄ̃ lán sàwakula ń gbalaowa.\f + \fr 6.16 \fr*\ft Daa 2.24\ft*\f* \v 17 Gbɛ̃́ pↄ́ nà Diiwa gↄ̃̀aànↄ nisĩna doũɛ. \v 18 À mikɛ̃ nↄdãakpaawa. Duun pãle pↄ́ gbɛ̃́ ì kɛ píi, ì kɛ mɛ guu yã́ no. Nↄdãakpana sↄ̃ ì yã'i a mɛɛ. \v 19 Á dↄ̃ kɛ́ á mɛ mɛ́ Nisĩna pↄ́ Lua á gbá a kú á guu kpɛ́ ũo lé?\f + \fr 6.19 \fr*\ft 1Kln 3.16, 2Kln 6.16\ft*\f* Á ázĩa vĩo, \v 20 Lua á lú à fĩabò. Ayãmɛto à Lua kpɛla ń á mɛo. \c 7 \s1 Nↄsɛa \p \v 1 Lá pↄ́ á kɛ̃̀ yã́ musu, tó gↄ̃ɛ kú ↄnanↄɛwa sai, a maaɛ. \v 2 Ãma kɛ́ nↄdãakpaa di yã́i, gↄ̃ɛ píi aàↄ azĩa na vĩ, nↄɛ píi aàↄ azĩa gↄ̃ vĩ. \v 3 Gↄ̃ɛ lí wei a naɛ a zɛ́wa. Nↄɛ lí wei a gↄ̃ɛ màa lↄ. \v 4 Nↄɛ mɛ dɛ azĩa pↄ́ ũo, sema aà gↄ̃. Màa lↄ gↄ̃ɛ mɛ dɛ azĩa pↄ́ ũo, sema aà na. \v 5 Ásu gikↄ̃ɛo, sema á màkↄ̃ɛ kɛ́ à laaidↄ wabikɛawa gĩa, í gbasa á kɛa kɛ, kɛ́ Setãu su ↄ̃nↄkɛɛ́ à fu mɛnawao yã́i. \v 6 Lɛ́ má dàwá, i kɛ teasi no. \v 7 Má ye gbɛ̃́pii àↄ dɛmawa, ãma baade ń a gba pↄ́ Lua dàɛoɛ, gbɛ̃́ɛ bee ń a pↄ́o, gbɛ̃́ kee ń a pↄ́o. \p \v 8 Málɛ yã́ɛ bee o pↄsɛↄ ń gyaaↄnɛ. A maa aaↄ kú ńdo lamawaɛ, \v 9 ãma tó aa fↄ̃ ńzĩa kũo, aa nↄsɛ, aa zãkɛ, asa kↄ̃sɛa maa dɛ kua ń kↄ̃ nidɛaola. \p \v 10 Málɛ yãdilɛ nↄdeↄ ń gↄ̃deↄnɛ, i kɛ mámɛo, Diiɛ. Nↄɛ su gi a zã́zio, \v 11 gↄ̃ɛ su a na yao.\f + \fr 7.11 \fr*\ft Maa 10.11-12\ft*\f* Tó nↄɛ sù gì a zã́zi, aà zↄ̃lɛ ge aà ɛa kɛaànↄ na. \p \v 12 Málɛ o gbɛ̃́ kĩniↄnɛ, i kɛ Dii mɛ́ òo. Tó á gbɛ̃e nↄ luanaaikɛnsai vĩ, mɛ́ nↄpi ye àↄ kuaànↄ, asu yao. \v 13 Màa lↄ tó nↄɛe gↄ̃ luanaaikɛnsai vĩ, mɛ́ gↄ̃pi ye aàↄ kuanↄ, asu gio. \v 14 Asa Lua ì gↄ̃ luanaaikɛnsai sí a na yã́i, mɛ́ ì nↄ luanaaikɛnsai sí a zã́ yã́i. Tó màa no, an nɛ́ↄ aaↄ gbãlɛaɛ. Sĩana guu an kua adoa. \v 15 Tó a luanaaikɛnsai gì, aà gí. Yã́ bee taa guu an kua ń kↄ̃oá teasi no. Lua á sisi à á sɛ́ àↄ ku aafiaɛ. \v 16 Nↄɛ, ńyↄ̃ n zã́ suaban lò, ń dↄ̃a? Gↄ̃ɛ, ńyↄ̃ n na suaban lò, ń dↄ̃a? \p \v 17 Lá baade kú ń Lua kpaalɛo e Dii àↄ aà sisi, aà zɛò màa. Màa mi da Yesudeↄnɛ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo píi. \v 18 Lua gbɛ̃́ sìsi tↄ̃zↄ̃an lò? Asu gyafↄↄdekɛ wɛɛlɛo. Lua gbɛ̃́ sìsi gyafↄↄde ũn lò? Asu tↄ̃zↄ̃o. \v 19 Tↄ̃zↄ̃a yãe vĩo mɛ́ gyafↄↄ yãe vĩo, sema yã́ pↄ́ Lua dìlɛↄ kũa. \v 20 Lá baade kú Lua aà sìsi à aà sɛ̀ò, aà zɛò màa. \v 21 Lua n sisi zↄ ũn lò? Ńsu bílikɛo. Ãma tó ńsu n gↄ̃a wɛ̃́ɛ ũ zɛ́ è, bↄ zↄbleu. \v 22 Zↄ pↄ́ Dii aà sìsi gↄ̃̀ wɛ̃́ɛ ũ Diipi guuɛ. Màa lↄ wɛ̃́ɛ pↄ́ Dii aà sìsi gↄ̃̀ zↄ ũ naa Kilisiwaɛ. \v 23 Lua á lú à fĩabò. Ásu gↄ̃ gbɛ̃nazĩna zↄ ũo. \v 24 Gbɛ̃́ↄ, lá baade kú Lua aà sìsiò, aà zɛ ń Luao màa. \s1 Pↄsɛↄ ń gyaaↄ \p \v 25 Pↄsɛↄ yã́ musu mi yãe ma Dii kĩ́io, ãma lá má náai vĩ Dii sùuu guu, lá ma làasoo dɛ má oɛ́. \v 26 Taasi pↄ́ kú tia mɛ́ tò málɛ e a maa kɛ́ gbɛ̃́ zɛ ń a kuao. \v 27 Tó ń nↄ vĩ, ńsu wɛɛlɛ ǹ gbaɛo. Tó ń vĩ sↄ̃o, ńsu wɛɛlɛo. \v 28 Tó ń sɛ̀, ni duunakɛ no. Tó wɛ̃́ndia zãkɛ̀ sↄ̃, i duunakɛo. Gbɛ̃́ beeↄ yã'e dṹniau, mɛ́ má ye bee á leo. \v 29 Ma gbɛ̃́ↄ, yã́ pↄ́ málɛ on kɛ: Gↄↄ i gↄ̃ zã̀o. Za tia nↄdeↄ gↄ̃ lá aa vĩowa. \v 30 Ɔↄlↄnaↄ gↄ̃ lá aalɛ ↄ́ↄlↄowa. Pↄnadeↄ gↄ̃ lá an pↄ naowa. Pↄlunaↄ gↄ̃ lá aa pↄe vĩowa. \v 31 Dṹnia pↄ́ mↄaokɛnaↄ gↄ̃ lá aalɛ kɛowa, asa dṹnia tiaɛ bee lɛ́ gɛ̃zɛaɛ. \p \v 32 Má ye àↄ ku yãkãakɛsaiɛ. Pↄsɛ ì laaidↄ Dii yã́ↄwa, ì lá a ka Diigu kɛ. \v 33 Nↄde ì laaidↄ dṹnia yã́ↄwa, ì lá a ka a nagu kɛ, \v 34 ↄ̃ ìↄ kú ń làasoo plao. Nↄɛ pↄsɛ ge nↄɛ lɛ́so ì laaidↄ Dii yã́ↄwa, ì a mɛ ń a nisĩnao kpawà. Nↄzãe sↄ̃ ì laaidↄ dṹnia yã́ↄwa, ì lá a ka a zã́gu kɛ. \v 35 I kɛ málɛ galakpaɛ́ no. Ma bee ò á aafia yã́iɛ, kɛ́ à yãkɛ a zɛ́wa, í ázĩa kpa Diiwa gupãle gwasai. \p \v 36 Tó gbɛ̃́ nↄkpama vĩ, tó àlɛ gɛ̃ sɛaa mɛ́ à kɛ̀ɛ̀ wí ũ, tó à aà kàka beewa, aà aà sɛ́, lá à kɛ̀ɛ̀wa, àlɛ duunakɛo. Aa kↄ̃sɛ. \v 37 Ãma tó à yã́pi bↄ̀ a nↄ̀sɛɛɛ, mɛ́ teasi lɛ́ aà kakao, mɛ́ a azĩa kũa dↄ̃, tó a dà a sↄ̃u á a wɛ̃́ndiapi sɛo, a kɛ̀ maaɛ. \v 38 Beewa gbɛ̃́ pↄ́ a pↄ́ sɛ̀ a kɛ̀ maaɛ, ãma gbɛ̃́ pↄ́ i a pↄ́ sɛo maa dɛ beea. \p \v 39 Nↄɛá a zã́ pↄ́ɛ gↄↄ pↄ́ aà zã́ kú píi. Tó aà zã́ sù ã́nuatò, a zɛvĩ à zãkɛ ń gↄ̃ pↄ́ a yeio, sema gↄ̃pi aàↄ dɛ Dii pↄ́ ũ. \v 40 Ń beeo tó à gↄ̃̀ pↄsɛ, málɛ e aà pↄ àↄ na dɛ tó à zãkɛ̀la. Málɛ e mapi, má Lua Nisĩna vĩ sↄ̃. \c 8 \s1 Sa'oblɛ \p \v 1 Sa'oblɛ yã́ musu, wá dↄ̃ kɛ́ á yã́ↄ dↄ̃ ápii. Dↄ̃a sↄ̃ ìↄ yↄ̃̀ↄ vĩ, yeakↄ̃i mɛ́ kã́fĩa vĩ. \v 2 Tó gbɛ̃́ lɛ́ e á yã́ dↄ̃, i dↄ̃ lá à kũ̀ à dↄ̃wa gĩao. \v 3 Tó gbɛ̃́ ye Luazi, Lua aà dↄ̃. \v 4 Too, sa'oblɛblea yã́ musu wá dↄ̃ kɛ́ dṹnia guu tã́aá pↄe no, asa Lua mɛ̀ndo kua wá dↄ̃. \v 5 Baa tó pↄ́ pↄ́ wì onɛ́ luaↄ ku musu ń zĩ́lɛo, mɛ́ dãↄ kĩ́i luaↄ diɛ, diiↄ diɛ, \v 6 wá kĩ́i Lua mɛ̀ndoɛ, ↄ̃n wá Mae pↄ́ pↄ́pii bↄ̀ aà kĩ́i mɛ́ wá kú aà yã́i ũ. Dii mɛ̀ndoɛ lↄ, ↄ̃n Yesu Kilisi pↄ́ pↄ́pii kɛ̀ mɛ́ wá kú aà sabai ũ. \p \v 7 Ãma gbɛ̃́pii dↄ̃ màao. Gbɛ̃eↄ dↄ́ɛkɛ̀ ń tã́a yã́o e tia, pↄ́ pↄ́ aalɛ ble aaìↄ e sa'oblɛɛ, ↄ̃ an làasoo lí dadoũo, kɛ́ dↄ̃a i panɛ́o yã́i. \v 8 Blɛ mɛ́ a wá sↄ̃ Luazio. Tó wi bleo, kɛ̃́sãa no. Tó wá blè, kã́fĩa no. \v 9 À laaika gↄ̃a wɛ̃́ɛↄ ũ beei, kɛ́ ásu to gbɛ̃́ pↄ́ dↄ̃a i panɛ́oↄ fuo. \v 10 N gbɛ̃́ pↄ́ ń dↄ̃a vĩ, tó gbɛ̃́ pↄ́ dↄ̃a i paɛ̀o n e, ńlɛ pↄble tã́a kùɛ, a aà gba sↄ̃ à sa'oblɛ ble sↄ̃o lé? \v 11 Beewa n dↄ̃a n gbɛ̃do pↄ́ dↄ̃a i paɛ̀o Kilisi gà aà yã́i ↄ̃̀ↄkpà. \v 12 Tó a duunakɛ̀ á Yesude deeↄnɛ, a ń dↄ̃a pↄ́ i panɛ́o gbá kàso, Kilisi a duunakɛ̀ɛ̀. \v 13 Ayãmɛto tó nↄ̀ↄ pↄ́ má só mɛ́ a to ma gbɛ̃do fu, má só bau lↄo, kɛ́ ma gbɛ̃do su fuo yã́i. \c 9 \s1 Zĩnaↄ ńzĩa busaa Kilisi bao yã́i \p \v 1 Má azĩa vĩo lé? Zĩnan ma ũo lé? Mi wɛsi wá Dii Yesulɛo lé? Ámɛ á dɛ ma zĩ gbɛ ũ naa Diiwa guuo lé? \v 2 Baa tó má dɛ zĩna ũ gbɛ̃pãleↄnɛo, má dɛɛ́ a ũ fá. Ma naa Diiwa guu ma zĩnakɛ seelan á ũ. \p \v 3 Lá mi o ma bɛ̃̀ɛbonaↄnɛn kɛ. \v 4 Má pↄblea ń imiao zɛ́ vĩ ma zĩ guuo lé? \v 5 Má a zɛ́ vĩ màↄ nↄ Yesude kũa gu pↄ́ málɛ gɛ́u, lá zĩna kĩniↄ ń Dii dãunaↄ ń Piɛɛowao lé? \v 6 Wá ń Baanabao wá pla, wámɛ wá zɛvĩ wà wá ↄzĩ to weoa? \v 7 Démɛ ì sosa ble ń azĩa gwaaoi? Démɛ li'bà mɛ́ ìli a bɛ bleo ni? Démɛ ìↄ zudã mɛ́ ìli a vĩ mio ni? \p \v 8 Baa kɛ́ gbɛ̃nazĩna yãkɛaↄ má lɛ̀ɛũoɛ́, a ku màa Mↄizi ikoyã guu lↄo lé? \v 9 Mↄizi ikoyã láu à mɛ̀, ásuli lɛsↄkpa zu pↄ́ lɛ́ pↄgbɛ̃ɛo.\f + \fr 9.9 \fr*\ft Iko 25.4, 1Tim 5.18\ft*\f* Zuↄ yã́i ↄ̃ Lua yã́pi òia? \v 10 Wá yã́i à yã́pi òio lé? Ao, wá yã́i wà yã́pi kɛ̃̀i, kɛ́ sɛ̃̀wana lí sɛ̃wa ń wɛdↄa pↄ́io, mɛ́ pↄgbɛ̃na lí pↄgbɛ̃ ń wɛdↄa pↄ́io, i a baa e a guu. \v 11 Tó wa Lua yã́ tↄ̃̀ á guu, mɛ́ wa wá baa è á guu,\f + \fr 9.11 \fr*\ft Lom 15.27\ft*\f* yãe yã̀? \v 12 Tó dãↄ zɛ́ bee vĩwá, wa wá pↄ́ o lↄe? Wi sɛ́lɛ zɛ́ bee kĩ́io, wa yã́pii fↄ̃̀ kɛ́ wásu zɛzↄ̃ Kilisi baoɛo yã́iɛ. \v 13 Á dↄ̃ kɛ́ Lua ua zĩkɛnaↄ lí Lua ua blɛ bleo lé? Lua gbagbakĩi sa'onaↄ lí ń baa e gbagbakĩipi guuo lé?\f + \fr 9.13 \fr*\ft Iko 18.1\ft*\f* \v 14 Beewa Dii dìlɛ a baokpanaↄ aaↄ ble baopi kpaa yã́ musu.\f + \fr 9.14 \fr*\ft Luk 10.7\ft*\f* \v 15 Ń beeo mi zɛ́piↄ kee sɛ́lɛo, mɛ́ mi bee o wà kɛmɛɛ yã́i no. Ga maamɛɛ dɛ beea. Gbɛ̃e a e kpa ma ĩ́andãapiɛo. \v 16 Kilisi baokpaa dɛmɛɛ ĩ́andãa yã́ ũo, teasi mɛ́ gbadàa. Waiyoo mapi, tó málɛ baopi kpao. \v 17 Tó mazĩa zĩ málɛ kɛ, ma wɛ́ dↄ aseaiɛ. Lá Lua mɛ́ dìlɛmɛɛ, à kũ̀ mà kɛɛ. \v 18 Bↄ́mɛ ma asea ũi? Tó ma baopi kpà ↄsãsãsai, mɛ́ mi iko pↄ́ má vĩ baopi kpaa guu blemáo, ma asean we. \p \v 19 Gbɛ̃e ma vĩo, ma azĩa dìlɛ zↄ ũ gbɛ̃́piiɛ, kɛ́ mà gbɛ̃́ e dasi yã́i. \v 20 Kɛ́ má kú ń Yudaↄ, ma gↄ̃ńwa, kɛ́ aa ma yã́zɛ e yã́i. Kɛ́ má kú ń Mↄizi ikoyãdanaↄ, ma gↄ̃ a dana ũ, baa kɛ́ a iko vĩao, kɛ́ a yãdanaↄ e ma yã́zɛ e yã́i. \v 21 Kɛ́ má kú ń ikoyãpi dànsaiↄ, ma gↄ̃ńwa, kɛ́ aa ma yã́zɛ e yã́i. I kɛ lua'ikoyãdansain ma ũo, Kilisi mɛ́ iko vĩa. \v 22 Kɛ́ má kú ń gbɛ̃́ busɛↄ, ma busa kɛ́ aa ma yã́zɛ e yã́i. Mi gↄ̃ pↄ́pii ũ gbɛ̃́piiɛ, baa lá à kɛ̀ píi, kɛ́ mà e ń gbɛ̃eↄ suaba. \v 23 Yã́ pↄ́ mi kɛ píi, mi kɛ Kilisi baokpaa yã́iɛ, ma ↄ iↄ ku a guu. \p \v 24 Bakpaaĩa guu, gbɛ̃́pii ì bàalɛɛ, ãma kɛ́ gbɛ̃́ mɛ̀ndo mɛ́ ì ble, á dↄ̃o lé? À bàalɛ màa sↄ̃, kɛ́ à e ble. \v 25 Ampii aaì dɛ̃ɛka aaↄ ńzĩa kũa dↄ̃ yã́pii musu. Aaì kɛ màa fùa pↄ́ ì ↄ̃̀ↄkpa ea yã́i. Wápiↄ sↄ̃, a pↄ́ pↄ́ lí ↄ̃̀ↄkpao yã́iɛ. \v 26 Ayãmɛto ba pↄ́ málɛ lɛ́, má dↄ̃ pↄ́ pↄ́ málɛ yá, i kɛ málɛ dɛ̃ɛka gugiiu no. \v 27 Mi ĩada ma mɛwa, mi ikoblewà, kɛ́ ma waasokɛa dãↄnɛ gbɛa, másu bↄ pão yã́i. \c 10 \s1 Laaikaa tã́agbagbaai \p \v 1 Ma gbɛ̃́ↄ, má ye wá deziↄ yã́ɛ bee dↄágu. Aa tɛ̀ tɛlui ḿpii,\f + \fr 10.1 \fr*\ft Bↄa 13.21-22\ft*\f* aa bùa ísiawa ḿpii.\f + \fr 10.1 \fr*\ft Bↄa 14.22-29\ft*\f* \v 2 Lua ń da'ilɛkɛ̀ tɛlupi guu ísiapi guu ḿpii Mↄizi ìwaↄ ũ. \v 3 Aa Lua blɛ doũ blè ḿpii,\f + \fr 10.3 \fr*\ft Bↄa 16.35\ft*\f* \v 4 aa Lua í doũ mì ḿpii, asa aa Lua gbɛsi pↄ́ lɛ́ ń tàlakpa í mìɛ. Gbɛsipiá Kilisiɛ.\f + \fr 10.4 \fr*\ft Bↄa 17.6, Nao 20.11\ft*\f* \v 5 Kási an daside i ka Luaguo, ↄ̃ an gɛ gↄ̃̀ kpálɛ guwaiwaiu.\f + \fr 10.5 \fr*\ft Nao 14.29-30\ft*\f* \v 6 Yã́pi dɛwɛ̃ɛ seela ũ, kɛ́ wásu yãvãi nidɛ lá aa a nidɛ̀wao.\f + \fr 10.6 \fr*\ft Nao 11.4\ft*\f* \v 7 Ásu àↄ dɛ tã́agbagbanaↄ ũ lá an gbɛ̃eↄwao. A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀: Gbɛ̃́ↄ zↄ̃̀lɛ lɛ́ pↄble, aalɛ imi, ↄ̃ aa fɛ̀lɛ lɛ́ kↄ̃̀ↄ'o.\f + \fr 10.7 \fr*\ft Bↄa 32.6\ft*\f* \v 8 Wásu wàↄ dɛ nↄdãakpanaↄ ũ lá an gbɛ̃eↄwao. Aa kpà, ↄ̃ aa gàga gↄↄ doũ zĩ́ gbɛ̃ↄn ↄ̀aasↄsↄo lɛɛ bao ń àaↄ̃o (23.000).\f + \fr 10.8 \fr*\ft Nao 25.1-18\ft*\f* \v 9 Wásu Dii lɛ wà gwa lá an gbɛ̃eↄwao. Aa aà lɛ̀ aa gwà, ↄ̃ mlɛ̃ↄ ń soso aa gàga.\f + \fr 10.9 \fr*\ft Nao 21.5-6\ft*\f* \v 10 Ásu zↄaka lá an gbɛ̃eↄwao. Aa zↄakà, ↄ̃ ga malaika ń dɛdɛ.\f + \fr 10.10 \fr*\ft Nao 17.6-15\ft*\f* \p \v 11 Yã́pi ń lé seela ũ wá gbɛ̃́ pↄ́ wá kú gↄↄ vlã́waↄnɛɛ, ↄ̃ wa kɛ̃̀ láu wá gbaa laai yã́i. \v 12 Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ e á zɛa gbãa, aà laaika lɛ́lɛai. \v 13 Yↄ̃ae i á leo, sema a pↄ́ pↄ́ ì gbɛ̃́pii le bàasio. Lua náai vĩ, a to wà á yↄ̃ dɛ á gbãa lɛ́ao. A á gba zɛ́ à yↄ̃a fↄ̃, í bↄu. \p \v 14 Ayãmɛto ma gbɛ̃́ yenzideↄ, à mikɛ̃ tã́agbagbaawa. \v 15 Málɛ yã'oɛ́ laaideↄ ũ. À wɛ́tɛ yã́ pↄ́ málɛ oɛ́i ázĩawa à gwa. \v 16 Imibↄ báaade pↄ́ wi sáaukpaò, tó wá a imì, wá baa ku Kilisi au guuo lé? Kàa pↄ́ wi ɛ́'ɛ, tó wá sò, wá baa ku Kilisi mɛ guuo lé?\f + \fr 10.16 \fr*\ft Mat 26.26-28\ft*\f* \v 17 Lá kàa mɛ̀ndoɛ, baa ń wá dasikɛo wá mɛ̀ doũɛ, asa wá baade a baa vĩ kàa doũpi guuɛ. \v 18 À gwa Isailiↄwa. Gbɛ̃́ pↄ́ sa'oblɛ blè bàa kú ń Lua gbagbakĩio lé?\f + \fr 10.18 \fr*\ft Lev 7.6\ft*\f* \v 19 Má ò kpelewa ni? Málɛ o tã́a sa'oblɛá pↄe yã̀? Ge an diiↄá pↄe yã̀? \v 20 Aawo, málɛ o pↄ́ pↄ́ wà sa'òò wa ò tã́awaɛ, i kɛ Lua no. Má ye á bàa àↄ kú ń tã́aoo.\f + \fr 10.20 \fr*\ft Iko 32.17\ft*\f* \v 21 Á fↄ̃ Dii imibↄ í mi ń tã́a pↄ́oo. Á fↄ̃ Dii blɛ ble ń tã́a pↄ́oo. \v 22 Ge wá ye wà Dii pↄ fɛlɛ yã̀? Wá gbãa dɛaàla yã̀?\f + \fr 10.22 \fr*\ft Iko 32.21\ft*\f* \p \v 23 I mɛ yã́pii zɛ́ vĩ. Màaɛ, ãma yã́pii ài vĩo. I mɛ yã́pii zɛvĩ. Màaɛ, ãma yã́pii kã́fĩa vĩo.\f + \fr 10.23 \fr*\ft 1Kln 6.12\ft*\f* \v 24 Gbɛ̃e zĩa yã́ su dↄaaɛ̀o, sema a gbɛ̃́dee yã́. \v 25 À pↄ́ pↄ́ wàlɛ yia ɛlɛu ble yãe gbɛasai á làasoo yã́i, \v 26 asa tↄↄlɛ ń pↄ́ pↄ́ kuwàↄ píiá Dii pↄ́ɛ.\f + \fr 10.26 \fr*\ft Soũ 24.1\ft*\f* \v 27 Tó Yesusaide á sisi blɛwa, tó à kɛ̀ɛ́ mɛ́ a gɛ, à pↄ́ pↄ́ wa kpàwá ble yãe gbɛasai á làasoo yã́i. \v 28 Tó wà su òɛ́ sa'oblɛɛ, ásu bleo làasoo yã́i ń gbɛ̃́ pↄ́ òɛ́ yã́o. \v 29 Málɛ bee o ade làasoo yã́iɛ, i kɛ á pↄ́ no. \p Gbɛ̃pãle làasoo yã́i ↄ̃ máↄ mazĩa vĩoa? \v 30 Tó ma pↄblè ń sáaukpaao, bↄ́yãi wa ma bɛ̃̀ɛbo pↄ́ pↄ́ ma sáaukpàpi yã́ musui? \v 31 Yã́ pↄ́ álɛ kɛ píi, álɛ pↄblen nò, álɛ imin nò, àↄ apii kɛ Lua tↄbↄa yã́i. \v 32 Ásu to Yudaↄ ge Gɛlɛkiↄ ge Lua gãlideↄ fu á yãkɛa yã́io. \v 33 Màa mi kɛ. Apii guu mi wɛtã ma yã́ ká gbɛ̃́piiguɛ. Mili mazĩa maa wɛɛlɛo, sema bíla pↄ́, kɛ́ aa e bↄ yã́i. \c 11 \p \v 1 À ma kɛa kɛ lá mi Kilisi kɛa kɛwa.\f + \fr 11.1 \fr*\ft 1Kln 4.16, Flp 3.17\ft*\f* \s1 Nↄɛↄ pↄ́kummusukɛa \p \v 2 Ma á sáaukɛ̀ kɛ́ ma yã́ dↄágu yã́pii guu, mɛ́ á kɛ̀tokↄ̃ɛ pↄ́ má dàɛ́ↄ kũa. \v 3 Má ye àↄ dↄ̃ kɛ́ Kilisi mɛ́ gↄ̃ɛ píi mi ũ, gↄ̃ɛ mɛ́ nↄɛ mi ũ, mɛ́ Lua mɛ́ Kilisi mi ũ. \v 4 Gↄ̃ɛ pↄ́ lɛ́ wabikɛ ge àlɛ ãnabikɛkɛ ń pↄ́o kua a miwa lɛ́ a mi kpɛbↄɛ. \v 5 Nↄɛ pↄ́ lɛ́ wabikɛ ge àlɛ ãnabikɛkɛ pↄ́kummusukɛsai lɛ́ a mi kpɛbↄɛ, a dɛ lá à mipoloobòwaɛ. \v 6 Tó nↄɛ i pↄ́kummusukɛo, aà a mi kɛ̃ɛlɛ. Lá mikɛ̃ɛlɛa ge miboa dɛ nↄɛɛ wí ũ, aà pↄ́kummusukɛ. \v 7 I kũ gↄ̃ɛ pↄ́kummusukɛo, kɛ́ a dɛ Lua taa ń aà gawio ũ yã́i.\f + \fr 11.7 \fr*\ft Daa 1.26-27\ft*\f* Nↄɛ sↄ̃, ↄ̃mɛ gↄ̃ɛ gawi ũ. \v 8 Asa Lua i gↄ̃ɛ bↄ nↄɛ kĩ́io, nↄɛ a bↄ̀ gↄ̃ɛ kĩ́i. \v 9 I gↄ̃ɛ kɛ nↄɛ yã́io, nↄɛ a kɛ̀ gↄ̃ɛ yã́i.\f + \fr 11.9 \fr*\ft Daa 2.18-23\ft*\f* \v 10 Bee yã́i ń malaikaↄ yã́o sema nↄɛ lí pↄ́kummusukɛ a zã́ iko seela ũ. \v 11 Yã́pi guu naa Diiwa nↄɛ mɛ́ gↄ̃ɛ ũ, gↄ̃ɛ mɛ́ nↄɛ ũ. \v 12 Asa lá nↄɛ bↄ̀ gↄ̃ɛ guu, màa lↄ gↄ̃ɛ ì bↄ nↄɛ guu, mɛ́ pↄ́pii bↄ̀ Lua kĩ́iɛ. \p \v 13 À wɛ́tɛ yã́pizi à gwa. Nↄɛ wabikɛa pↄ́kummusukɛsai maaa? \v 14 Á dↄ̃ ázĩawa kɛ́ mikã gbã̀a dɛ gↄ̃ɛɛ wí ũ, \v 15 ãma tó nↄɛ vĩ, a dɛɛ̀ gawi ũɛ. Asa Lua mikã kpà nↄɛwa à kuaàla. \v 16 Tó gbɛ̃e ye lɛkpaakɛ, aàↄ dↄ̃ kɛ́ wápiↄ ń Lua gãlideↄ píi, bee bàasio wá yãpãle kũao. \s1 Dii blɛ blea \r (Mat 26.26-29, Maa 14.22-25, Luk 22.14-20) \p \v 17 Yã́ pↄ́ má ye daɛ́ tia guu, má á sáaukpao, asa á kↄ̃kãaa ì vãi iɛ́ dɛ maala. \v 18 Sɛ̃́ia má mà, tó a á gãli kã̀aa, i bↄ kↄ̃ kpɛ gã ń gãoɛ. Ma yã́pi sì yↄↄ. \v 19 Sema kↄ̃kpaalɛa àↄ kú á guu, kɛ́ sĩandeↄ e bↄ gupuau. \v 20 Tó a kãaa, i kɛ Dii blɛ ↄ̃ ili bleo, \v 21 asa á baade ì wã àↄ a pↄbleɛ. Nↄa ì gbɛ̃eↄ dɛ, wɛ̃ ì gbɛ̃eↄ dɛ. \v 22 Á bɛ vĩ à pↄbleu à imiuo lé? Ge i saka Lua gãlideↄgu à wida pↄesaideↄwa yã̀? Má oɛ́ kpelewa ni? Má á sáaukpa yã̀? Má á sáaukpa yã́ bee musuo. \p \v 23 Yã́ pↄ́ má mà Diiwa má dàɛ́n kɛ: Zĩ́ pↄ́ wa Dii Yesu kpámá, a gwãasĩna ↄ̃ à kàa sɛ̀ \v 24 à Lua sáaukpà a ɛ̀'ɛ, ↄ̃ à mɛ̀ bee dɛ a mɛ pↄ́ á kpá wá yã́i ũɛ, wàliↄ bee kɛ a yã́ dↄawágu yã́i. \v 25 Màa lↄ kɛ́ aa pↄblè aa làa, à imibↄ sɛ̀ à mɛ̀, Luabaakuańnↄ tia a au sabai ↄ̃n ípi ũ.\f + \fr 11.25 \fr*\ft Bↄa 24.8, Zel 31.31-34\ft*\f* Tó wálɛ mi, wàliↄ mi a yã́ dↄawágu yã́i. \v 26 Asa tó a kàapi sò, mɛ́ a ípi mì, álɛ Dii ga baokpa e àↄ gɛ́ mↄ́iɛ. \p \v 27 Ayãmɛto tó gbɛ̃́ kàapi sò mɛ́ à Dii ípi mì kàa ń ípio yãdasai, à tàaekɛ̀ Diiɛ aà mɛ ń aà auo yã́ musu. \v 28 Baade azĩa yã́ gwagwa, i gbasa kàapi só, i ípi mi, \v 29 asa tó gbɛ̃́ sò mɛ́ a mì mɛpi gbadↄ̃sai, à yãdà azĩalaɛ. \v 30 Bee yã́i gyãeↄ ń yɛ̃̀ɛɛsaideↄ dasi á guu, mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ gɛ̀ gɛ́kĩiↄ fàao. \v 31 Tó wa wázĩa yã́ gwàgwa, Dii a wá tàae eo. \v 32 Ì wá tàae e, ì wá toto, kɛ́ yã́ su zↄ̃lɛwá ń dṹniaoo yã́iɛ. \v 33 Ayãmɛto ma gbɛ̃́ↄ, tó a kãaa álɛ Dii blɛ ble, àli kↄ̃ dã́. \v 34 Tó nↄa lɛ́ gbɛ̃dɛ, aà pↄble bɛ, kɛ́ á kↄ̃kãaa su yã'iɛ́o yã́i. Má yã́ pↄ́ gↄ̃̀ↄ bↄↄlɛkɛɛ́, tó ma mↄ. \c 12 \s1 Lua Nisĩna gbaↄ \p \v 1 Gbɛ̃́ↄ, Lua Nisĩna gbaↄ yã́ musu, má ye àↄ sĩana dↄ̃. \v 2 Á dↄ̃ kɛ́ gↄↄ pↄ́ á Lua dↄ̃o, tã́a pↄ́ aali yã'ooↄ mɛ́ ìↄ á gálɛ, aaìↄ dↄaaaɛ́. \v 3 Ayãmɛto má òɛ́, Lua Nisĩna lí dɛdɛ gbɛ̃́wa à láaizĩ̀ Yesuwao, mɛ́ gbɛ̃e a fↄ̃ o Yesu mɛ́ Dii ũo, mɛ́ i kɛ Lua Nisĩna dↄaaaɛ̀ bàasio. \p \v 4 Gba ku kpaalɛa, ãma Lua Nisĩna mɛ̀ndoɛ.\f + \fr 12.4 \fr*\ft Lom 12.6\ft*\f* \v 5 Zĩ ku kpaalɛa, ãma Dii mɛ̀ndoɛ. \v 6 Gbãa ku kpaalɛa, ãma Lua mɛ̀ndoɛ, ↄ̃mɛ ì apii kɛ baadeɛ. \v 7 Lua Nisĩna ì dɛdɛ baadewa gbɛ̃́pii kã́fĩa yã́iɛ. \v 8 Lua Nisĩna ì gbɛ̃́ɛ bee gba zɛ́ aà ↄ̃nↄyã'ò, mɛ́ Nisĩna doũpi ì gbɛ̃́ kee gba zɛ́ aà dↄ̃ayã'ò. \v 9 Nisĩna doũpi ì gbɛ̃pãle gba luanaaikɛa zɛ́, ì gbɛ̃́ gba gbɛ̃́gbãgbãa zɛ́. \v 10 Ì gbɛ̃́ gba dabudabukɛa zɛ́, ì gbɛ̃́ gba ãnabikɛkɛa zɛ́, ì gbɛ̃́ gba zɛ́ aà nisĩnaↄ dↄ̃kↄ̃ɛ, ì gbɛ̃́ gba zɛ́ aà yãebui'o, ì gbɛ̃́ gba yãe buipi bↄↄlɛkɛa zɛ́. \v 11 Nisĩna mɛ̀ndona doũpi mɛ́ ì apii kɛ, ì gbapi da baadeɛ lá a yeiwaɛ. \s1 Mɛ ń a guↄ \p \v 12 Mɛ̀ mɛ̀ndo guↄ dasi. Baa ń a dasikɛo, mɛ̀ doɛ píi. Màa wá naa Kilisiwa dɛ sↄ̃.\f + \fr 12.12 \fr*\ft Lom 12.4-5\ft*\f* \v 13 Wápiↄ píi, Yudaↄ ge buipãleↄ, zↄↄ ge wɛ̃́ɛↄ, Lua wá kɛ́ mɛ̀ doũ ń a Nisĩna mɛ̀ndonapi gbãaoɛ, à wá gbá a Nisĩna mɛ̀ndonapi, ↄ̃ wá mì wápii. \v 14 Mɛguↄ dasi, i kɛ mɛ̀ndo no. \v 15 Tó gbá mɛ̀ lá ↄn a ũo, á dɛ mɛ̀ pↄ́ ũo, bee yã́i àↄ dɛ mɛ̀ pↄ́ ũoa? \v 16 Tó swã́ mɛ̀ lá wɛ́n a ũo, á dɛ mɛ̀ pↄ́ ũo, bee yã́i àↄ dɛ mɛ̀ pↄ́ ũoa? \v 17 Tó mɛ̀ bṹu dɛ wɛ́ ũ, wa yãmae? Tó mɛ̀ bṹu dɛ swã́ ũ, wa pↄ́ gĩmae? \v 18 Lá a dɛwa, Lua guↄ pɛ̀pɛkↄ̃wa mɛ guu, ampii, lá a yeiwa. \v 19 Tó ampii dɛ mɛgu doũ ũ, mɛ̀n we má ni? \v 20 Lá a dɛwa mɛguↄ dasi, mɛ́ mɛ mɛ̀ndoɛ. \v 21 Wɛ́ a fↄ̃ o ↄɛ a bàa kuaànↄoo. Màa lↄ mi a fↄ̃ o gbáɛ a bàa kuaànↄoo. \v 22 Aawo, mɛgu pↄ́ wì e kɛ̃́sãańzi, mɛ a fↄ̃ àↄ a saio. \v 23 Mɛgu pↄ́ wì e gawisai, wì a kpɛla dɛńla. A gu pↄ́ wì a ea dilɛ wíyã ũ, wì pↄ́ nai dɛńla, \v 24 ãma a pↄ́ pↄ́ maa bàa kú ń beeoo. Kɛ́ Lua mɛ kã̀aa, à gawi kã̀fĩ pↄ́ pↄ́ gawi lɛ́ kɛ̃́sãmáↄnɛ dɛńla. \v 25 Beewa mɛ kpaalɛao, a guↄ kↄ̃ yã́ dↄ̃. \v 26 Tó mɛgu do lɛ́ taasikɛ, a guↄ píi ì kɛaànↄɛ. Tó wà mɛgu do kpɛlà, a guↄ píi ì pↄnakɛaànↄɛ. \p \v 27 Ámɛ á Kilisi mɛ ũ, mɛ́ á baade dɛ mɛpi guↄ ũ. \v 28 Gĩa sɛ̃́ia, Lua zĩnaↄ dìlɛ a gãlideↄ guu, a plaade ãnabiↄ, a àaↄ̃de yãdanɛdeↄ, bee gbɛa dabudabukɛnaↄ, bee gbɛa gbɛ̃́ pↄ́ à ń gbá gbɛ̃́gbãgbãa zɛ́ↄ ń dↄnlɛdeↄ ń dↄaanaↄ ń gbɛ̃́ pↄ́ ì yãebui'oↄ.\f + \fr 12.28 \fr*\ft Ɛfɛ 4.11\ft*\f* \v 29 Zĩnaↄn ń ũ píie? Ãnabiↄn ń ũ píie? Yãdanɛdeↄn ń ũ píie? Dabudabukɛnaↄn ń ũ píie? \v 30 Lua gbɛ̃́gbãgbãa gbadànɛ́ ḿpiie? Aaì yãebui'o ḿpiie? Aaì yãe bui bↄↄlɛkɛ ḿpiie? \v 31 À wɛbii gba pↄ́ dɛńlaↄwa. \p Tiasa má a pↄ́ pↄ́ dɛńla zɛ́ ↄlↄɛ́. \c 13 \s1 Yeakↄ̃i \p \v 1 Tó ma yãebui'ò, gbɛ̃nazĩna ge malaika pↄ́, tó miliↄ ye gbɛ̃́eo, ma kↄ̃fĩkɛ̀ lán mↄlɛa ge sɛ̃́sɛ̃napaawaɛ. \v 2 Tó ma ãnabikɛkɛgba è, tó ma yã́pii asii mà mɛ́ má dↄ̃a píi vĩ, tó ma luanaaikɛa kà mà gbɛ̀sĩsĩ sↄ̃,\f + \fr 13.2 \fr*\ft Mat 17.20\ft*\f* tó miliↄ ye gbɛ̃eo, pↄen ma ũo. \v 3 Tó ma pↄ́ pↄ́ má vĩↄ kpaalɛ̀nɛ́ píi, tó má tò wà ma kpasa, tó miliↄ ye gbɛ̃eo, a ài vĩmɛɛo. \p \v 4 Gbɛ̃́ pↄ́ ìↄ yeńzi ìↄ mɛna vĩ, a gbɛ̃kɛ vĩ. Ìli wɛdↄnɛ́o, ìli káadao, ìli yↄ̃̀ↄkɛo. \v 5 Ìli widamáo, ìli azĩa maa wɛɛlɛo, ìli fɛ̃ńzio, ìliↄ yã́kũańnↄo. \v 6 Ìli yãvãi yáalↄo, ì pↄnakɛ ń sĩanao. \v 7 Gbɛ̃́ pↄ́ ìↄ yeńzi ì yã́pii fↄ̃́, ì yã́pii náaikɛ, ì wɛdↄ yã́pii bↄa maai, ì mɛnakɛ ń yã́piio. \p \v 8 Yeakↄ̃i láaa vĩo. Ãnabikɛkɛa a midɛ, yãebui'oa lɛ́ a ká, dↄ̃a a gɛ̃zɛa. \v 9 Asa wá dↄ̃a ń wá ãnabikɛkɛao i pao. \v 10 Tó pↄ́ lɛ́so mↄ̀, pↄ́ pↄ́ i pao a gɛ̃zɛaɛ. \v 11 Kɛ́ má dɛ nɛbↄlↄna ũ, mi nɛ́ yã'o lan nɛbↄlↄnawa, mi làasookɛ lán nɛbↄlↄnawa, mi yã́ gwa lán nɛbↄlↄnawa. Kɛ́ ma ka gbɛ̃nazĩna ũ, ma ↄkpà nɛbↄlↄn yã́i. \v 12 Tia kɛ́wa wálɛ gu'e díi guu dùuduu, zĩ́ bee wá wɛsi Lualɛ. Tia kɛ́wa ma dↄ̃a i pao, zĩ́ bee má yã́ dↄ̃ wásawasa lá Lua ma dↄ̃wa. \v 13 Tiasa yã́ mɛ̀n àaↄ̃ɛ beeↄ mɛ́ gↄ̃̀: Luanaaikɛa ń wɛdↄaaàzio ń yeakↄ̃io, ãma yeakↄ̃i mɛ́ dɛńla. \c 14 \s1 Yãebui'oa ń ãnabikɛkɛao \p \v 1 À to yeakↄ̃i yã́ dↄaaɛ́, í wɛbii Lua Nisĩna gbaↄwa, atɛ̃sa ãnabikɛkɛa. \v 2 Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ yãebui'o lɛ́ yã'o gbɛ̃́ↄnɛo, sema Lua, asa gbɛ̃e lɛ́ mao, àlɛ asiiyã'ò ń Lua Nisĩna gbãaoɛ. \v 3 Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ ãnabikɛkɛ lɛ́ yã'o gbɛ̃́ↄnɛɛ, àlɛ ń zɛdↄɛ, àlɛ lɛdamáɛ, àlɛ ń nↄ̀sɛ nininɛ́ɛ. \v 4 Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ yãebui'o lɛ́ azĩa kã́fĩɛ, gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ ãnabikɛkɛ lɛ́ Lua gãlideↄ kã́fĩɛ. \v 5 Má ye à yãebui'o ápii, ãma má ye à ãnabikɛkɛ dɛ beea. Gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ ãnabikɛkɛ dɛ yãebui'onala, sema wàlɛ a bↄↄlɛkɛ kɛ́ gãlidepiↄ e kã́fĩ a musu bàasio. \p \v 6 Gbɛ̃́ↄ, tó ma mↄ á kĩ́i mɛ́ ma yãebui'òɛ́, bↄ́ ài a vĩɛ́i? Sema ma yã'oa àↄ dɛ yã́wɛwɛ̃a ũ ge dↄ̃a ge ãnabikɛkɛa ge yãdaanɛ́. \v 7 Màa a dɛ ń pↄ́'ↄbↄnaↄ lↄ. Kulɛ ge mↄↄnan nò, tó àlɛ ↄbↄ súsuo, kpelewa wa fↄ̃ dↄ̃ lá àlɛ oi? \v 8 Tó mↄ ↄbↄ̀ yayaa, sosaↄ zĩ̀ sↄukɛo. \v 9 Màa ápiↄ sↄ̃, tó álɛ yãebui'o, wàlɛ mao, kpelewa wa yã́ pↄ́ álɛ o gbadↄ̃i? Á yã́ a gɛ̃ ń ĩ́anaoɛ. \v 10 Yã́ↄ bui dasi dṹnia guu, an kee bↄↄlɛsai sↄ̃o. \v 11 Tó wàlɛ bui pↄ́ mili a yãmao o, máↄ dɛ a ònaɛ nibↄ ũɛ, mɛ́ aↄ dɛmɛɛ nibↄ ũɛ. \v 12 Màa ápiↄ sↄ̃, lá á ãiavĩ ń Lua Nisĩna gbaↄ, à ãiakɛ àↄ gɛò aɛ, kɛ́ Yesudeↄ e zɛdↄ. \p \v 13 Ayãmɛto yãebui'ona wabikɛ aà e a bↄↄlɛkɛ. \v 14 Tó ma wabikɛ̀ ń yãebui'oao, ma nisĩna mɛ́ kɛ̀, ma làasoo dↄaaamɛɛo. \v 15 Too, yã́pi dɛai? Má wabikɛ ń nisĩnao, mí kɛ ń laaio lↄ. Má lɛsi ń nisĩnao, mí sí ń laaio lↄ. \v 16 Tó n Lua tↄnasì ń nisĩnao, kpelewa gbɛ̃́ dafu pↄ́ kú we a o, ãmi, sáau pↄ́ ń kpà yã́ musui? Asa i yã́ pↄ́ ń ò dↄ̃o. \v 17 Baa tó n sáaukpà a zɛ́wa, i to n gbɛ̃do zɛ̀dↄo. \v 18 Ma Lua sáaukɛ̀, kɛ́ mi yãebui'o dɛála píi, \v 19 ãma gãli guu tó ma yã́ mɛ̀n sↄo ò ń laaio ma yãdàonɛ́, a maamɛɛ dɛ mà yã́ mɛ̀n ũma'ũma o ń yãebui'oaola. \p \v 20 Gbɛ̃́ↄ, á làasoo su àↄ dɛ lán nɛ́ↄwao. Àↄ dɛ nɛbↄlↄnaↄwa vãi yã́ musu, ãma á làasoo àↄ dɛ gbɛ̃zↄ̃ↄ pↄ́ ũ. \v 21 Mↄizi ikoyã láu Dii mɛ̀: \q1 Má yãebui'o gbɛ̃́piↄnɛ nibↄↄ lɛ́u, \q1 ń beeo aa swã́sɛ ma yã́io.\f + \fr 14.21 \fr*\ft Isa 28.11-12\ft*\f* \m \v 22 Ayãmɛto yãebui'oa dɛ seela ũ Yesudeↄnɛo, sema Yesusaideↄ. Màa lↄ ãnabikɛkɛa dɛ seela ũ Yesusaideↄnɛo, sema Yesudeↄ. \v 23 Tó gãlideↄ kã̀aa píi, mɛ́ aalɛ yãebui'o ḿpii, tó gbɛ̃́ dafuↄ ge Yesusaideↄ mↄ̀ we, aa mɛ ĩ́ana kàmáɛo lé? \v 24 Tó gbɛ̃́pii lɛ́ ãnabikɛkɛ sↄ̃, mɛ́ Yesusaide ge gbɛ̃́ dafu mↄ̀ we, ampii yã́ a aà da làasoou a aà wɛ́ kɛ̃́, \v 25 asiiyã pↄ́ kú aà nↄ̀sɛu i bↄ gupuau, i wúlɛ a gbɛɛu à misiilɛ Luaɛ, i gbasa mɛ Lua kú á guu sĩanaɛ. \s1 Gãlideↄ lousisia zɛ́ \p \v 26 A dɛai gbɛ̃́ↄ? Tó a kãaa, á baade líↄ lɛ ge yãdaanɛ́ ge yã́wɛwɛ̃a ge yãebui'oa ge yãe buipi bↄↄlɛkɛa vĩ. À apii kɛ kɛ́ gbɛ̃́ↄ e zɛdↄ. \v 27 Tó wàlɛ yãebui'o, gbɛ̃ↄn pla ge àaↄ̃, asuli dɛ beeao. Aa kↄ̃ gba zɛ́, gbɛ̃́ mɛ̀ndo i a bↄↄlɛkɛ. \v 28 Tó a bↄↄlɛkɛna kuo, aà kã́mabo gãli guu, i a pↄ́ o ado ń Luao. \v 29 Ãnabiↄ gbɛ̃ↄn pla ge àaↄ̃ yã'o, gbɛ̃́ kĩniↄ i làasookɛ an yã́wa. \v 30 Tó Lua yã'ò gbɛ̃pãleɛ, gbɛ̃́ pↄ́ lɛ́ yã'o nílɛ. \v 31 Ápii á fↄ̃ ãnabikɛkɛ dodo, í yãdadakↄ̃ɛ ápii, í kↄ̃ sɛ lɛsĩ. \v 32 Ãnabiↄ fↄ̃ ń ãnabikɛkɛa zùukɛ, \v 33 asa Lua ye yãyaaaio, sema a zɛde. \p Lá Lua gbɛ̃́ↄ ì kɛ wɛ̃́lɛ ń wɛ̃́lɛo píiwa, \v 34 nↄɛↄ lɛ́ líↄ kpaaũa gãli guu, asa aa yã'oa zɛ́ vĩo. Aa misiilɛ lá wa ò Mↄizi ikoyã guuwa. \v 35 Tó aa ye yãe dↄ̃, aa ń zã́ gbɛai bɛ, asa nↄɛ yã'oa gãli guuá wíɛ. \v 36 Á kĩ́i Lua yã́ dàalɛua? Ge á mɛ̀ndo yã́i à mↄ̀ia? \p \v 37 Tó gbɛ̃́ lɛ́ e á dɛ ãnabi ge gbɛ̃́ pↄ́ Lua Nisĩna dↄaaaɛ̀ ũ, aàↄ dↄ̃ kɛ́ yã́ pↄ́ má kɛ̃̀ɛ́piá Dii yãdilɛaɛ. \v 38 Tó gbɛ̃́ pãkpài, à pãkpaaàziɛ. \v 39 Ayãmɛto ma gbɛ̃́ↄ, à wɛbii ãnabikɛkɛawa, ãma ásu gi yãebui'oaio. \v 40 À yã́pii kɛ a zɛ́wa súsu. \c 15 \s1 Kilisi bↄa gau \p \v 1 Gbɛ̃́ↄ, baona pↄ́ má kpàɛ́ á sì a zɛò ↄ̃ má ye mà ɛa dↄágu. \v 2 Baonapi mɛ́ a á suaba, tó á waaso pↄ́ má kpàɛ́pi kũa. Tó màa no, á Yesu náaikɛa kɛ̀ pãɛ. \v 3 Yã́ gbia pↄ́ má mà má dàɛ́n kɛ: Kilisi gà wá duuna yã́i lá a kɛ̃a Luayãtaalauwa.\f + \fr 15.3 \fr*\ft Isa 53.5-12\ft*\f* \v 4 Wà aà vĩ̀, ↄ̃ à vù a gↄↄ àaↄ̃de zĩ́ lá a kɛ̃a Luayãtaalauwa.\f + \fr 15.4 \fr*\ft Soũ 16.8-10, Zĩn 2.24-32\ft*\f* \v 5 À azĩa ↄ̀lↄ Piɛɛɛ, ↄ̃ à azĩa ↄ̀lↄ a ìwa gbɛ̃ↄn kuɛplaↄnɛ lↄ.\f + \fr 15.5 \fr*\ft Luk 24.34, 36\ft*\f* \v 6 Bee gbɛa à azĩa ↄ̀lↄ wá gbɛ̃́ↄnɛ kɛ́ aa kãaaa gudoũ, aa dɛ gbɛ̃ↄn ↄ̀aa pla ń basↄoola (500). An daside ku e tia, ãma an gbɛ̃eↄ ã́nuatò. \v 7 Bee gbɛa à azĩa ↄ̀lↄ Zaakiɛ, ↄ̃ à azĩa ↄ̀lↄ zĩnaↄnɛ píi. \v 8 Ampii gbɛa à bↄ̀ mↄ̀a, ma gↄ̃ kↄ̃nsɛ ũ.\f + \fr 15.8 \fr*\ft Zĩn 9.3-6\ft*\f* \v 9 Asa zĩnaↄ guu mámɛ má kpɛɛ, mi ka wà omɛɛ zĩnao, asa ma ĩadà Lua gãlideↄwa.\f + \fr 15.9 \fr*\ft Zĩn 8.3\ft*\f* \v 10 Gbɛ̃kɛ pↄ́ Lua kɛ̀mɛɛ yã́ mɛ́ tò má dɛ kɛ́wa gbã, mɛ́ gbɛ̃kɛ pↄ́ a kɛ̀mɛɛpi i kɛ pão, asa ma dɛ̃ɛkà dɛńla píi. Mámɛ má kɛ̀o, gba pↄ́ Lua dàmɛɛ mɛ́ tò má kɛ̀. \v 11 Ayãmɛto à bↄ̀ ma kĩ́i ge an kĩ́in nò, yã́ pↄ́ wálɛ a waasokɛ á sìn we. \s1 Wá bↄa gau \p \v 12 Lá wálɛ Kilisi bↄa gau waasokɛ, àkɛa á gbɛ̃eↄ lɛ́ o gɛↄ vuo ni? \v 13 Tó gɛↄ vuo, dↄ̃ Kilisi i vuo. \v 14 Tó Kilisi i vuoɛ, dↄ̃ wá waasokɛa gia, mɛ́ á Kilisi náaikɛa gia, \v 15 wí gↄ̃ Lua seelade ɛgɛnaↄ ũ, kɛ́ wá ò à Kilisi vù yã́i. Asa tó gɛↄ vuo, dↄ̃ i aà vuo. \v 16 Tó Lua lí gɛ vuo, Kilisi i vuo. \v 17 Tó Kilisi i vuo, á Kilisi náaikɛaá pãɛ, á kú á duuna guuɛ e tia, \v 18 mɛ́ gbɛ̃́ pↄ́ ã́nuatò naa Kilisiwaↄ kàalɛɛ. \v 19 Tó wá kuaɛ bee yã́i ↄ̃ wá wɛ́ dↄi Kilisizi ado, wɛ̃nadeↄn wá ũ dɛ gbɛ̃́piia. \p \v 20 Sĩana guu Kilisi bↄ̀ gau, ↄ̃mɛ dↄ̀aa vù sɛ̃́ia gbɛ̃́ pↄ́ gàↄnɛ. \v 21 Lá gbɛ̃e mɛ́ tò ga mↄ̀, màa lↄ gbɛ̃e tò gɛↄ vua mↄ̀. \v 22 Kua Adamu bui ũ tò ga lì gbɛ̃́piia. Màa lↄ gbɛ̃́ pↄ́ naa Kilisiwaↄ wɛ̃ni e ḿpii. \v 23 Baade ń a dↄ̀ↄoɛ. Kilisi mɛ́ dↄ̀aa vù sɛ̃́ia, a gbɛa aà gbɛ̃́ↄ vu aà mↄgↄↄ. \v 24 Ɔ̃ dṹnia a láa, Kilisi i kíakɛ midɛ píi ń ikoↄ ń gbãaↄ, i a kpala kpa Mae Luawa. \v 25 Asa à kũ̀ Kilisi àↄ kibleɛ e Lua gɛ̀ aà ibɛɛↄ kɛɛ̀ aà gbadibↄ ũ.\f + \fr 15.25 \fr*\ft Soũ 110.1\ft*\f* \v 26 Ibɛɛ pↄ́ a a midɛ gbɛzã mɛ́ ga ũ, \v 27 asa Lua pↄ́pii nà Kilisiɛ a ↄzĩɛ.\f + \fr 15.27 \fr*\ft Soũ 8.7\ft*\f* Kɛ́ à mɛ̀ pↄ́pii kú aà ↄzĩ, wá dↄ̃ kɛ́ Lua pↄ́ pↄ́pii nàɛ̀ a ↄzĩpi bàasi. \v 28 Tó à pↄ́pii nàɛ̀ a ↄzĩ, aàpi ↄ̃ aà Nɛ́ pↄ́ à pↄ́pii nàɛ a ↄzĩpi a misiilɛɛ̀, Luapi iↄ dɛ apii ũ pↄ́piiɛ. \p \v 29 Gbɛ̃́ pↄ́ aaì da'ilɛkɛ gɛↄ gɛ̃ɛ ũ sↄ̃ bɛ? Tó gɛↄ vu sĩanao, bↄ́yãi wì da'ilɛkɛ an gɛ̃ɛ ũi? \v 30 Wápiↄ sↄ̃, bↄ́yãi wiↄ ku kai guu gↄↄpiii? \v 31 Ń ĩ́ana pↄ́ mi dã́ á yã́ musu naa Kilisi Yesu wá Diiwao, miↄ ku ga lɛ́zĩ lá gu lɛ́ dↄɛ. \v 32 Tó mazĩa yã́i ma dɛ̃ɛkài ń wàiↄ Ɛfɛsɛ, bↄ́ ài a vĩmɛɛi? Tó gɛↄ vuo, \q1 wà pↄble, wà imi, \q1 asa wá ga ziaɛ.\f + \fr 15.32 \fr*\ft Isa 22.13\ft*\f* \m \v 33 Ásu to à sã́são, gbɛ̃na vãi ì dàa maa ↄ̃̀ↄkpaɛ. \v 34 À su á laaiwa súsu, ásu duunakɛ lↄo, asa á gbɛ̃eↄ Lua dↄ̃o. Ma bee ò kɛ́ à á wípi dↄ̃ yã́iɛ. \s1 Gàbↄↄ mɛ \p \v 35 Gbɛ̃e a mɛ kpelewa gɛↄ vui? Mɛ kpele aaↄ vĩi? \v 36 Sↄũ yã́ɛ! Wìli pↄ́tↄ̃ à bↄ̀lɛ fↄ̃mbasikɛsaio. \v 37 Tó wà pↄtↄ̃̀, mase ge pↄpãlen nò, ìli bↄlɛ pↄ́ wɛ́tɛ̃ ũo. \v 38 Lua ì to à bↄlɛ lá a dìlɛwaɛ, ampii ń a buio. \v 39 Pↄ́ wɛ̃nideↄ píi mɛ̀ doũo. Gbɛ̃nazĩnaↄ pↄ́ ńdo, nↄ̀bↄↄ pↄ́ ńdo, bãↄ pↄ́ ńdo, kpↄↄ pↄ́ ńdo. \v 40 Luabɛ pↄ́ↄ ku, dṹnia pↄ́ↄ ku. Luabɛ pↄ́ↄ gawi ńdo, dṹnia pↄ́ↄ gawi ńdo. \v 41 Ĩatɛ̃ gawi ado, mↄvua pↄ́ ado, saanaↄ pↄ́ ńdo. Baa saanapiↄ gawi dodo kↄ̃ɛɛ. \p \v 42 Màa àↄ dɛ gɛↄ vugↄↄzĩ. Wì gɛ vĩ à yaikɛ, a vu yaikɛsai. \v 43 Wì gɛ vĩ bɛɛɛsai, a vu ń gawio. Wì gɛ vĩ gbãasai, a vu gbã́ugbãu. \v 44 Wì gɛ vĩ ń dṹnia mɛo, a vu ń àizãna mɛo. Lá dṹnia mɛ ku, àizãna mɛ ku lↄɛ. \v 45 A kɛ̃a Lua taalau wà mɛ̀, gbɛ̃́ sɛ̃́ia Adamu gↄ̃̀ gbɛ̃́ bɛ̃́ɛ ũ,\f + \fr 15.45 \fr*\ft Daa 2.7\ft*\f* ãma Adamu gbɛzã gↄ̃̀ Nisĩn wɛ̃nikpamade ũ. \v 46 I kɛ àizãna mɛ mɛ́ lí dↄaao, dṹnia mɛ mɛ́ ì dↄaa, a gbɛa sa àizãna mɛ. \v 47 Gbɛ̃nazĩn sɛ̃́ia bↄ̀ bùsutiuɛ, a plaade bↄ̀ luabɛɛ. \v 48 Gbɛ̃́ pↄ́ dɛ tↄↄlɛ gbɛ̃́ ũↄ bↄ̀ gbɛ̃́ pↄ́ bↄ̀ tↄↄlɛuwa. Gbɛ̃́ pↄ́ dɛ luabɛ gbɛ̃́ ũↄ bↄ̀ gbɛ̃́ pↄ́ bↄ̀ luabɛwa. \v 49 Lá wá dɛ gbɛ̃́ pↄ́ bↄ̀ tↄↄlɛu taa ũ, màa lↄ wáↄ dɛ gbɛ̃́ pↄ́ bↄ̀ luabɛ taa ũ. \p \v 50 Yã́ pↄ́ má òn kɛ gbɛ̃́ↄ. Tó kpala pↄ́ bↄ̀ Lua kĩ́i bↄ̀ gupuau, wá e ble ń wá mɛoo. Wá e wàↄ ku guyaikɛsai guu ń wá mɛ pↄ́ ì yaikɛoo. \v 51 À ma, má asiiyã'òɛ́. Wá ga píio, ãma wá li píi \v 52 kã́ndo lán wɛdɛawa kã̀ae gbɛzã pɛ́zĩ. Asa kã̀ae a ↄbↄ, gɛↄ i vu yaikɛsai, wápiↄ sↄ̃ wí li.\f + \fr 15.52 \fr*\ft 1Tɛs 4.15-17\ft*\f* \v 53 Sema wá mɛ pↄ́ ì yaikɛɛ bee gɛ̃ a yaikɛsai guu. Sema wá mɛ̀ gɛɛ bee gɛ̃ a gasai guu. \v 54 Tó wá mɛ pↄ́ ì yaikɛ gɛ̃̀ a yaikɛsai guu, mɛ́ wá mɛ̀ gɛ gɛ̃̀ a gasai guu, ↄ̃ yã́ pↄ́ kɛ̃a láuɛ bee a pa wà mɛ̀: \q1 Wà zĩblè gawa, à mìdɛ.\f + \fr 15.54 \fr*\ft Isa 25.8\ft*\f* \q1 \v 55 Ga, n zĩblea tↄ́n lái? \q1 Ga, n sɛwɛ kú máɛ?\f + \fr 15.55 \fr*\ft Oze 13.14\ft*\f* \m \v 56 Duuna mɛ́ ga sɛwɛ ũ, mɛ́ duuna gbãa ì bↄ ikoyã guuɛ. \v 57 Wà Lua sáaukpa, kɛ́ ì to wà zĩble ń wá Dii Yesu Kilisi gbãao. \v 58 Ayãmɛto ma gbɛ̃́ yenzideↄ, à zɛ gbãa gíũgiũ bↄzãsai, í wɛtã Dii zĩwa gↄↄpii, asa á dↄ̃ kɛ́ zĩ pↄ́ álɛ kɛ Diiɛ pão. \c 16 \s1 Pↄlu wɛ̃́lɛgɛ sↄukɛa \p \v 1 Lua gbɛ̃́ↄ kámasakaa yã́ musu, lá má ò Galati bùsu Yesudeↄnɛ, à kɛ màa sↄ̃.\f + \fr 16.1 \fr*\ft Lom 15.25-26\ft*\f* \v 2 Ãsↄ̃anɛna ń ãsↄ̃anɛnao á baade lí ↄ̃a pↄ́ a è a gbãa lɛ́u bↄ adoa, iↄ kãaa, kɛ́ ásu kámasapi wɛɛlɛ gↄↄ pↄ́ ma mↄo. \v 3 Tó ma mↄ, má gbɛ̃́ pↄ́ a ń dílɛ aa gɛ́ↄ zĩ Yelusalɛũ ń taalao ń kámasa pↄ́ á kàpio. \v 4 Tó à kũ̀ mà gɛɛ sↄ̃, aai gɛ́ ma kpái. \p \v 5 Tó ma bↄlɛ ń Masedonio, má mↄ́ á kĩ́i, asa má bↄlɛ ń Masedonioɛ.\f + \fr 16.5 \fr*\ft Zĩn 19.21\ft*\f* \v 6 Málɛ e má gↄↄplakɛánↄ, baa buziɛ se máↄ ye bleánↄ, í gɛ́ zɛimɛɛ gu pↄ́ má gɛ́u. \v 7 Tia kɛ́wa má ye mà gɛ̃ála bàlalao, málɛ e má gↄↄplakɛánↄ, tó Dii wèi. \v 8 Má gↄ̃ Ɛfɛsɛ e Pãteko\f + \fr 16.8 \fr*\ft Iko 16.9-11\ft*\f* dikpɛ zĩ́ɛ, \v 9 asa Lua zɛpòomɛɛ maamaa mà zĩ maa kɛ, mɛ́ ibɛɛↄ dasi.\f + \fr 16.9 \fr*\ft Zĩn 19.8-10\ft*\f* \p \v 10 Tó Timↄtee sù mↄ̀,\f + \fr 16.10 \fr*\ft 1Kln 4.17\ft*\f* ásu kɛɛ̀ bùubuu aà vĩakɛɛ́o, asa àlɛ zĩkɛ Diiɛ lamawaɛ. \v 11 Á gbɛ̃e su sakaaàguo. À kũ̀sũakɛɛ̀ aà e ka ma kĩ́i aafia, asa mapi ń ma gbɛ̃́ↄ wá wɛ́ dↄaàzi. \p \v 12 Wá gbɛ̃do Apoloo sↄ̃, miↄ naɛwà mↄ̀ↄmↄↄ aà mↄ á gwai ń wá gbɛ̃́ kĩniↄ. A ye mↄai gĩao. Tó a zɛkɛ̀, a mↄ́. \s1 Lɛdaama gbɛzã \p \v 13 À itɛ̃kɛ, íↄ zɛa Yesu náaikɛa guu. À gbɛ̃zↄ̃ↄ yã́ kɛ, íↄ gbãa. \v 14 À yã́pii kɛ ń yekↄ̃io. \p \v 15 Á Sefana\f + \fr 16.15 \fr*\ft 1Kln 1.16\ft*\f* bɛdeↄ dↄ̃, kɛ́ aa dɛ Yesude sɛ̃́iaↄ ũ Gɛlɛsi bùsuu mɛ́ aa dìlɛ wàↄ dɛ Lua gbɛ̃́ↄ dↄnlɛdeↄ ũ. Gbɛ̃́ↄ, ma wabikɛ̀wáɛ, \v 16 à misiilɛ gbɛ̃́ bee taaↄnɛ ń gbɛ̃́ pↄ́ aalɛ kↄaikɛ kua zĩ doũpi guuↄ píi. \v 17 Ma pↄ kɛ̀na Sefana ń Fↄↄtunatuo ń Akaikuo mↄawa, asa aa gↄ̃̀mɛɛ á gɛ̃ɛ ũɛ. \v 18 Aa tò ma nↄ̀sɛ dàdoũ ń á pↄ́o. À gbɛ̃́ bee taaↄ kpɛla. \p \v 19 Azi bùsu Yesudeↄ fↄkpàwá. Akilasi ń Pisiio\f + \fr 16.19 \fr*\ft Zĩn 18.2\ft*\f* ń gãlide pↄ́ aaì kãaa ń bɛↄ fↄkpàwá maamaa naa Diiwa guu. \v 20 Wá gbɛ̃́ pↄ́ wá sãnuↄ fↄkpàwá ápii. À fↄkpakↄ̃wa ń Lua gbɛ̃́ↄ lɛ́pɛakↄ̃wao. \v 21 Ma Pↄlu, fↄɛ beeá ma ↄgbɛɛ. \v 22 Tó gbɛ̃e ye Diizio, Lua láaikɛwà. Wá Dii lɛ́ mↄ́. \v 23 Dii Yesu gbɛ̃kɛkɛɛ́. \v 24 Má yeázi píi naa Kilisi Yesuwa.