\id ROM 2011-04-02 SIL-BFB BUAMU-OUARKOYE \h Oroomusa \toc1 Ho vũahṹ na ó o Poole túara nɔn ho Oroomu kèrètĩ́ɛwa kuure yi \toc2 Oroomusa \toc3 ROM \mt2 Ho vũahṹ na ó o Poole túara nɔn ho \mt1 Oroomu \mt2 kèrètĩ́ɛwa kuure yi \is1 Vũahṹ túaró ɲúhṹ \ip Ho vũahṹ mu lé o Poole túara ho nɔn ho Oroomu kèrètĩ́ɛwa kuure yi. \ip O bía le ɓa nùpua ɓúenɓúen wó khon lè le Dónbeenì, ká bìa màhã́ tà dó mí sĩa o Yeesu *Krista yi á le Dónbeenì á à wé á ɓa à térén le yahó. Le è kã̀ní ɓa mu bè-kora yi á à na le mukãnì binbirì na máa vé ɓa yi (1–8). \ip O Poole bía lè ɓa *zúifùwa na wee pĩ́ a Yeesu bìo le ɓa yí dà máa pĩ́ le Dónbeenì máa lɛ́n fɛ́ɛɛ. (9–11). \ip O le hã laà na kà wán á le Dónbeenì sãamu na le wee wé làa bìa yínɔń ɓa zúifùwa á ko mu wé à ɓa na míten ɓúenɓúen o Yeesu yi, à bìo sĩ̀ le Dónbeenì yi fɛ́ɛɛ (12.1–15.13). \ip O mún bía le mí wi à mí va ho Oroomu, à dĩ̀n bĩ́n varáa ho Ɛsipaaɲɛ. Ò o tɛ̀ɛnía bìa ó o zũ ho Oroomu lóhó yi ɓúenɓúen (15.14–16.27). \c 1 \s1 Le tɛ̀ɛníi \p \v 1 Ĩnɛ́n Poole na lé o Yeesu *Krista ton-sá, lé mi wee túa ho vũahṹ na kà á à na mia. Le Dónbeenì von mi à ĩ wé o Yeesu Krista tonkaro. Le léra mi à ĩ bue le Dónbeenì bín-tente, \v 2 dìo le fèra dĩ̀n mí ɲi-cúa fɛɛrowà wán dóráa mí ɲii nɔn mí bíonì vũahṹ yi.\f + \fr 1:2 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 52.7; 61.1\f* \v 3 Le bín-tente mu bìo ciran le Za Yeesu Krista. O lé o *Daviide mɔ̀nmàníi mu nìpomu dã́ní yi. \v 4 Ɛ̀ɛ ká le Dónbeenì Hácírí zéenía mu lè mí pànká le o lé mí za bìo le vèenía wo bìo yi, wón na lé wa Ɲúhṹso Yeesu Krista. \p \v 5 Lé o Yeesu Krista mu pànká yi á le Dónbeenì sãamu wóráa mi là a tonkaro, bèra a na hã kãna ɓúenɓúen nùpua à dé mí sĩa wo yi, à wé bè o bíoní yi, à déráa ho cùkú wo yi. \v 6 Minɛ́n mún lé bán nùpua so ɓúi, minɛ́n na le Dónbeenì von, á mi bìo sã̀ a Yeesu Krista yi. \p \v 7 Àwa! Ĩ wee túa ho vũahṹ na kà á à na minɛ́n ɓúenɓúen na le Dónbeenì wa làa sòobɛ́ɛ á von á mi bìo sã̀ le yi ho Oroomu lóhó yi. Le wàn Maá Dónbeenì lè wa Ɲúhṹso Yeesu Krista wé mí sãamu làa mia, à na ho hɛ́ɛrà mia. \s1 O Poole wi o ò vaa ɓúɛɛkí ho Oroomu \p \v 8 Ĩ ì ɓúaká lè wàn Dónbeenì bárákà déró mi ɓúenɓúen bìo yi o Yeesu Krista pànká yi. Lé bìo mí sĩadéró le Dónbeenì yi á bìo wee bío ho dĩ́míɲá lùa ɓúenɓúen yi. \v 9 Le Dónbeenì na á ĩ wee sá na yi lè ĩ sĩi ɓúenɓúen le bín-tente na á ĩ wee bue bìo yi, dìo bìo ciran le Za, dén zũ le bìo á ĩ wee mì lé ho tũ̀iá poni. Le zũ le ká ĩ wee fìo à ĩ leéka mi bìo. \v 10 Pã̀ahṹ lée pã̀ahṹ ká ĩ wee fìo, à ĩ le ká mu lé le Dónbeenì sĩi bìo, à le tà na mu níi, à ĩ dàń ɓuen mi cɔ̃́n. \v 11 Mu bon, ĩ ɓɛ̀ntĩ́n wi à ĩ mi mi wán làa sòobɛ́ɛ, bèra a na à mu bìo wéró pànká na le Dónbeenì Hácírí dó miì à mi mún yí, à mi pànká wíoka kɛń. \v 12 Á hã sĩadéró le Dónbeenì yi na wa lɛɛ́ra yi á wa à hení mín sĩa bìo yi. \p \v 13 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni kèrètĩ́ɛwa, ĩ wi à mi zũń le ĩ wi à ĩ ɓuen mi cɔ̃́n ká hã bũmakaa màhã́ hò mi á ĩ dĩǹ yí yú mu wɔ̃hṹ. Ĩ ì ɓuen mi cɔ̃́n, bèra a na à ĩ tonló cũ̀nú kɛń làa bìo ho kɛraráa hã kãna na ká nùpua cɔ̃́n bìo síi. \v 14 Ĩ ko à ĩ bue le Dónbeenì bín-tente na ɓa nùpua ɓúenɓúen lè mí sìíwà yi, bìa yìo hɛ́ra làa bìa yìo yí hɛ́ra, bìa kàránna, làa bìa yí kàránna. \v 15 Lé bṹn te bìo á ĩ wi à ĩ ɓuee bue le bín-tente mu à na minɛ́n na mún wi ho Oroomu lóhó yi. \s1 Le Dónbeenì bín-tente pànká wi \p \v 16 Mu bon, le bín-tente bueró nìyio yí máa dí mi. Le bín-tente mu lé le Dónbeenì pànká na le wee kã̀nínáa bìa ɓúenɓúen na wee dé mí sĩa le yi, à ɓúaká làa bìa lé ɓa *zúifùwa, à dãnáa bìa ká. \v 17 Le bín-tente mu wee zéení le le Dónbeenì wee wé à ɓa nùpua térén le yahó ɓa sĩadéró le yi mí dòn bìo yi, làa bìo mu túararáa: «Yìa térénna le Dónbeenì yahó bìo á ɓànso dó mí sĩi le yi bìo yi, wón á à kɛń le mukãnì binbirì yi.»\f + \fr 1:17 \ft Mi loń Habakuuki vũahṹ 2.4\f* \s1 Ɓa nùpua wee wé mu bè-kora lè mí sìíwà \p \v 18 Le Dónbeenì wi ho wáayi, á wee zéení le mí yi wee cĩ̀ ɓa nùpua yi bìo ɓa pã́ le à ɓa wee wé bìo yí se bìo yi. Ɓa wee ti ho tũ̀iá poni yi lè mi wén-kora. \v 19 Lé bìo á bìo ó o nùpue dà à zũń le Dónbeenì bìo dã́ní yi á yí sà ɓa yi, lerɛ́n míten zéenía mu wéréwéré làa ba. \v 20 À lá ho dĩ́míɲá ɲúhṹ ɓúɛɛníi, á le Dónbeenì pànká na ɲii mía, làa bìo le karáa bṹn ó o nùpue yìo yí máa mi. Ɛ̀ɛ ká mu màhã́ wee zũń le bè-wénia yi. Lé bṹn te bìo ɓa tũ̀iá yí dà máa wé sĩnáa. \v 21 Ɓa zũ le le Dónbeenì dà, à ɓa yí dó le bárákà làa bìo mu koráa. Lé bṹn wó á bìo ɓa wee leéka á ɲúhṹ míanáa, á hácíira mía, á wi le tíbírí yi. \v 22 Ɓa le mí lé mu bè-zũńminì ɓànsowà, à ɓa màhã́ wó ɓa bɔ̃́nbúwá. \v 23 Sã́ni ɓa ɓùaaní le Dónbeenì cùkúso na máa hí, á ɓa día ɓa wee ɓùaaní mu bè-lénnia na ɓa wee ta lòn nùpue, tàá ɲínza, tàá naɲu laà náa so, tàá bìa wee várá mí píorà wán, bán na ɓúenɓúen wee hí. \p \v 24 Lé bṹn bìo yi á le Dónbeenì díaráa ɓa á ɓa wi mu bìo na tun wéró yi, à héha lè ɓa sĩa wárá na yí se, á wee wé hã nìyi-wárá làa mín. \v 25 Ɓa pã́ le Dónbeenì tũ̀iá poni à ɓa bò hã sabíoní mɔ́n. Ɓa wee ɓùaaní bìo le Dónbeenì léra, á wee sá na mu yi, à lerɛ́n Dónbeenì na léra mu á ɓa día, dén na màhã́ ko lè le khòoníi fɛ́ɛɛ. Amiina! \p \v 26 Lé bṹn bìo yi á le Dónbeenì díaráa ɓa á ɓa wee wé hã nìyi-wárá na bìo sĩ ɓa yi. Ɓa hã́awa wee da làa mín, à ɓa yí máa da làa báawa. \v 27 Lé làa bṹn síi á ɓa báawa mún yí máa da làa hã́awa, à ɓa sĩa wee bĩní vá mín yi làa sòobɛ́ɛ. Lé bṹn bìo yi á le lònbee na ko làa ba wee yíráa ɓa bìo ɓa vṹnun wee wé bìo yi. \p \v 28 Bìo ɓa pã́ le mí máa zũń le Dónbeenì, á le ɓɛ̀n día á ɓa bò mí hácín-kora mɔ́n, á wee wé bìo yí ko. \v 29 Mu bìo na yí térénna lè mí sìíwà ɓúenɓúen ɓa wee wé: Ɓa wee wé mu yikomu, ɓa yìo wee lé mí ninzàwa bìo, ɓa lé ɓa nì-sũmáa, le yandee wi ɓa yi làa sòobɛ́ɛ. Ɓa lé ɓa nì-ɓúewá, á wa hã warà. Ɓa wee khà ɓa nùpua, ɓa wa mu bè-kora wéró lè ɓa nùpua. Ɓa wee fũ̀aa hã sabíoní ɓa nùpua ɲiní, \v 30 á wee yáa mín yènnáa. Ɓa lé le Dónbeenì zúkúsa. Ɓa wee là ɓa nùpua, á wee yòoní míten. Ɓa wee khòn, ɓa dà mu bè-kora wéró làa sòobɛ́ɛ. Ɓa wee pĩ́ mín nùwã bíoní. \v 31 Ɓa lé ɓa bɔ̃́nbúwá. Ɓa dó mí ɲiní le mí ì wé bìo na, à ɓa máa wé mu. Ɓa yiwa tunka, ɓa yí zũ màkárí. \v 32 Ɓa ɲɔǹ zũ le Dónbeenì cítíi bìo le bìa wee wé hɔ̃́n wárá so síi bìo sã̀ mu húmú yi. Ɛ̀ɛ ká ɓarɛ́n mí bɛɛre màhã́ pá wee wé mu, á ɓa mún wee tà bìa wee wé mu ɲii. \c 2 \s1 Ɓa nùpua cítíró bìo \p \v 1 Ũ wé nùpue lée nùpue á wee cítí bìa ká, á ũ ɲúhṹ máa lé, fo wee síiní ho ũten. Lé bìo á bìa fo wee cítí, bán wárá ɓàn síi lé hĩ̀a ũnɛ́n mún wee wé. \v 2 À wa ɓɛ̀n zũ le bìa wee wé hɔ̃́n wárá so síi á le Dónbeenì á à cítí làa bìo térénna. \v 3 À ũnɛ́n na wee cítí ɓa nùpua à ũ ɲɔǹ wee wé ɓa wárá ɓàn síi, fo so wee leéka le ũ ɲúhṹ á à lé le Dónbeenì cítíi yi le? \v 4 Tàá bìo le Dónbeenì sĩi se, á wee ɲì mí yi, á zũ mu bè-tente wéró, á fo so wee lá làa bè-kã́amáa le? Zũń le lé bṹn tentemu so wee ɲàa fo à ũ yèrèmá ũ yilera lè ũ wárá. \v 5 Àwa, á bìo fo yí wi ũ ɲí dɛ̀ɛ, á yí wi ũ yèrèmá ũ yilera lè ũ wárá, á le lònbe-sũmúi lé dìo fo ɓɛ̀n ǹ dé ũten yi le Dónbeenì sĩ-cĩ̀ílè wizonle zoǹ. Bṹn zoǹ ká le è fĩ̀ le cítíi làa bìo térénna. \v 6 Le è sàání ɓa nùpua yi á à héha lè ɓa bè-wénia.\f + \fr 2:6 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 62.13\f* \v 7 Bìa wee wé mu bè-tentewà làa sòobɛ́ɛ, á wee cà ho cùkú lè le yèni le Dónbeenì cɔ̃́n, lè le mukãnì binbirì, bán le è na le mukãnì na máa vé yi. \v 8 Ká bìa kã́a le Dónbeenì yi, na pã́ ho tũ̀iá poni à ɓa tà mu bè-kora bìo, bán le è zéenínáa le mí yi wee cĩ̀ ɓa yi làa sòobɛ́ɛ. \v 9 Le lònbee lè le yi vɛ́ɛ á à yí bìa ɓúenɓúen na wee wé mu bè-kora. Mu ù ɓúaká làa bìa lé ɓa *zúifùwa, á à dãnáa bìa yínɔń ɓa zúifùwa. \v 10 Ɛ̀ɛ ká bìa wee wé mu bè-tentewà, bán le Dónbeenì á à dé ho cùkú yi, le è wé á ɓa à yí le kɔ̃̀nbii á à kɛń ho hɛ́ɛrà yi. Le nín-yání ì wé mu làa bìa lé ɓa zúifùwa, á bìa yínɔń ɓa zúifùwa màhã́ à sĩ̀. \v 11 Mu bon, le Dónbeenì yí máa hueeka nùpua mín yi. \p \v 12 Lé bṹn nɔn á bìa ɓúenɓúen na wó mu bè-kora à ɓa yí zũ a *Mɔyiize làndá, bán húmú bìo á làndá níi mía yi. Ká bìa zũ ho làndá mu à ɓa wee wé mu bè-kora, bán á à cítí lè ho làndá. \v 13 Mu bon, bìa térénna le Dónbeenì yahó yínɔń bìa wee ɲí a Mɔyiize làndá mí dòn ká ɓa máa bè ho yi. Bìa wee wé bìo ho làndá le ɓa wé, bán lé bìa le Dónbeenì wee wé à ɓa térén le yahó. \v 14 Hen ká bìa yínɔń ɓa zúifùwa na ó o Mɔyiize làndá mía cɔ̃́n á wee wé bìo ho làndá bò, se ho làndá mu wi ɓa yiwa. \v 15 Bṹn wee zéení le bìo ho làndá le ɓa wé wé á wi ɓa sĩa yi, á ɓa yiwa lé mu sɛɛ́ràsa. Lé bìo á pã̀ahṹ ɓúi à ɓarɛ́n míten yilera pĩ́ ɓa bìo, ká pã̀ahṹ ɓúi à hã tà ɓa ɲii. \v 16 Le Dónbeenì cítíi fĩ̀ nɔ̀nzoǹ, ká mu bìo á à zũń. Bṹn zoǹ ká le è dĩ̀n o Yeesu *Krista wán á à cítíráa ɓa nùpua ɓa bìo ɓúenɓúen na sà yi dã́ní yi, làa bìo le Dónbeenì bín-tente bíaráa mu, dìo á ĩ wee bue. \s1 Ɓa zúifùwa yí máa bè ho làndá yi làa bìo mu koráa \p \v 17 Ɛ̀ɛ ká ũnɛ́n na lé o zúifù, á zũ a *Mɔyiize làndá, á le ũ sĩi wan le Dónbeenì bìo yi, \v 18 fo zũ bìo sĩ le Dónbeenì yi. Lé ho làndá nɔn á fo zũnáa bìo se. \v 19 Fo láa mu yi le fo lé ɓa muiiwà ya-dí, á lé bìa wi le tíbírí yi khoomu. \v 20 Fo le fo lé bìa yí zũ mu bìo nì-kàránlo, á lé ɓa háyúwá nì-kàránlo. Lé bìo fo zũ le mu bìo zũńló lè ho tũ̀iá poni á wi ho làndá yi. \p \v 21 Àwa, ũnɛ́n na màhã́ le fo lé bìa ká nì-kàránlo ɓɛ̀n wó kaka yí máa kàránnáa ũten? Fo wee hení mu na ɓa nùpua yi le ɓa yí ɲuaa bìo, à ũnɛ́n màhã́ wee ɲuaa le we? \v 22 Fo wee kàrán ɓa nùpua le ho hã́-fénló lè ho bá-fénló ɓa khí yi, à ũnɛ́n màhã́ wee wé mu le we? Fo ɲina hã wɔ̃̀nna à ũ màhã́ wee zoo ɲuaa mu bìo hã wɔ̃̀nna zĩní yi le we? \v 23 Fo wee yòoní ũten ho làndá bìo yi, à le Dónbeenì yèni dén ɓɛ̀n wee yáa bìo fo yí máa bè ho làndá mu yi bìo yi. \v 24 Mu bon, bìo kà lé bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: «Lé minɛ́n bìo yi á bìa yí zũ le Dónbeenì wee yáaráa le yèni.»\f + \fr 2:24 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 52.5\f* \p \v 25 Mu bon, ká fo wee wé bìo ho làndá bò, se ũ *kúiiró\f + \fr 2:25 \ft Mi loń Luki vũahṹ 1.59\f* bìo ɲúhṹ wi. Ká fo *kúio à ũ màhã́ yí máa bè bìo ho làndá bò henía yi, se fo ka lòn nùpue na yí kúio. \v 26 Ká yìa yí kúio ò o ɓɛ̀n wee bè bìo ho làndá bò henía yi, á le Dónbeenì so máa càtí ɓànso lòn nùpue na kúio le? \v 27 Á yìa yí kúio ò o wee bè bìo ho làndá bò henía yi lé wón khíi cítí ũnɛ́n na yí máa bè ho yi, ká ũnɛ́n ho làndá mu ɲɔǹ wã́a túara nɔn yi, á fo mún kúio. \v 28 Mu bon, mu yínɔń o nùpue sãnía wee wé ɓànso là a zúifù, á mu mún yínɔń ho kúiiró wee wé o là a zúifù. \v 29 Ká a zúifù binbirì lé yìa lé orɛ́n zoó mí sĩi yi. Á ho kúiiró binbirì, hón lé le sĩi na yèrèmáa. Bṹn lé le Dónbeenì Hácírí wee wé mu, ká yínɔń ho kúiiró na ó o Mɔyiize làndá bò. O zúifù binbirì yí máa yí le yèni nùpua cɔ̃́n. Le Dónbeenì lé dìo ó o wee yí le yèni cɔ̃́n. \c 3 \s1 Le Dónbeenì le mí ì wé bìo à le wé mu \p \v 1 Àwa, á mu zúifùmu lè ho kúioró lée bìo na cũ̀nú wi le? \v 2 Mu cũ̀nú wi làa sòobɛ́ɛ hã dã́a ɓúenɓúen yi. Ɓarɛ́n lé bìa le Dónbeenì kàràfáa mí bíonì yi ho yahó. \v 3 Àwa, á hàrí ká ɓa ɓúi ɓa tĩ́ahṹ á yí bò bìo le Dónbeenì le ɓa wé yi, á bṹn so ò hè lerɛ́n á le máa bè mí bíonì yi le? \v 4 Ɓùeé. Wa ko wa zũń le le Dónbeenì dén wee dĩ̀n ho tũ̀iá poni wán, ká ɓa nùpua ɓúenɓúen lé ɓa sabín-fũ̀aalowa, làa bìo mu túararáa le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi lerɛ́n míten dã́ní yi: \q1 «Ɓa nùpua ko ɓa zũń \q2 le bìo fo wee mì ɓúenɓúen lé ho tũ̀iá poni. \q1 Á hàrí ɓa yáa ũ yèni, \q2 se ũ bìo pá bon.»\f + \fr 3:4 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 51.6\f* \m \v 5 Ká bìo warɛ́n wee wé à mu yí térénna lé bṹn wó á le Dónbeenì térénló bìo wíokaa zũnanáa, se ĩ wã́a dà à bío bìo kà á à héha lè ɓa nùpua leékaró: Hen ká le Dónbeenì wee beé wa lò bìo ɓúi dã́ní yi, bṹn so wee zéení le le yí térénna le? \v 6 Ɓùeé dɛ́! Bṹn lé ɓa nùpua leékaró. Lé bìo ká le Dónbeenì yí térénna, á le è cítí ho dĩ́míɲá nùpua kaka? \p \v 7 Ká ĩnɛ́n lá fã̀ le sabéré á le Dónbeenì tũ̀iá poni bìo wíokaa zũna á dóráa ho cùkú le yi, á lé mu yɛ́n ɓɛ̀n wã́a nɔn á ĩ ɲúhṹ á à síráa le ĩ lé o bè-kora wéro? \v 8 Ɓa ɓúi na wee là wɛn á yàá wee bío le wa wee bío bìo kà: Mi wé wa wé mu bè-kora à mu bè-tentewà lé yi. Bán nùpua so ɲúná á à sí. \s1 Nùpue na térénna le Dónbeenì yahó á mía \p \v 9 Àwa, á warɛ́n *zúifùwa màhã́ ɓɛ̀n wee leéka le wa bìo ɲúhṹ so wi po bìa ká lée? Ɓùeé dɛ́! Ĩ zéenía mu le ɓa *zúifùwa làa bìa yínɔń ɓa *zúifùwa ɓúenɓúen á mu bè-kohó pànká wi wán, \v 10 làa bìo mu túararáa le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: \q1 «Ɓa nùpua ɓúenɓúen yi \q2 á nì-kéní kà yí térénna, \q2 \v 11 hácírí ɓànso nì-kéní kà á mía, \q2 hàrí nì-kéní kà yí máa cà le Dónbeenì. \q1 \v 12 Ɓa ɓúenɓúen día ho wã-tente, \q2 ɓa páanía wó ɓa nùpua na bìo ɲúhṹ mía. \q1 Bè-tente wéro nì-kéní kà \q2 á mía ɓa tĩ́ahṹ. \q1 \v 13 Ɓa ɲiní ka lòn búráa na hɛ́nkaa. \q1 Ɓa wee khà ɓa nùpua. \q1 Ɓa bíoní ka lòn díhioni súró. \q1 \v 14 Ɓa wee dánkání ɓa nùpua làa sòobɛ́ɛ, \q2 ɓa wee bío hã bín-kora. \q1 \v 15 Ɓa can mí kuio le nì-ɓúee bìo yi. \q1 \v 16 Hã dã́a na ɓa wee tè yi \q2 ɓúenɓúen á ɓa wee fì mu bìo yi, \q2 à dé hã yinyio ɓa nùpua yi. \q1 \v 17 Ɓa yí zũ hɛ́ɛrà wɔ̃hṹ. \q1 \v 18 Ɓa yèn-dã́ní yi á Dónbeenì kɔ̃̀nbii ɲúhṹ mía.»\f + \fr 3:18 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 14.1-3; 53.2-4; 5.10; 10.7; 140.4; Ezayii vũahṹ 59.7-8\f* \p \v 19 À wa ɲɔǹ zũ le ho làndá bò nɔn bìa wee bè bìo ho wee bío yi. Bṹn wó bèra a na à bío léeníi yí kɛń o ɓúi cɔ̃́n, à ho dĩ́míɲá nùpua ɓúenɓúen mún zũń le mí wó khon le Dónbeenì yahó. \v 20 Nìi woon yí dà máa wé bìo ho làndá le o wé ɓúenɓúen á máa térénnáa le Dónbeenì yahó. Mu bon, ho làndá ɲúhṹ, lée bèra a na à ɓa nùpua zũń le mí wó khon. \s1 Bìo le Dónbeenì wee kã̀ní là a nùpue \p \v 21 Ɛ̀ɛ ká hã laà na kà wán, á bìo le Dónbeenì wee wé à wa wé ɓa nùpua na térénna le yahó ká ho làndá níi ló, bṹn le Dónbeenì mu wã́a zéenía làa wɛn. O *Mɔyiize làndá mí bɛɛre lè le Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛrowà zéenía mu wéréwéré. \v 22 Le Dónbeenì wee wé à ɓa nùpua térén le yahó ɓa sĩadéró o Yeesu *Krista yi bìo yi. Le wee wé mu làa bìa ɓúenɓúen na wee dé mí sĩa wo yi, hueekaró mía mu yi. \v 23 Lé bìo ɓa nùpua ɓúenɓúen wó mu bè-kohó, á ɓa ɓúenɓúen khɛ̀ra lè le Dónbeenì cùkúso. \v 24 Ɛ̀ɛ ká le Dónbeenì sãamu bìo yi, á le wó á ɓa térénna o Yeesu Krista pànká yi, wón na wó á ɓa yú míten mu bè-kohó níi yi. Le wó mu kã́amáa. \v 25 Le Dónbeenì wó a lè le muinì yìa. Lé bṹn bìo yi ó o Krista mu húmú pànká yi á bìa dó mi sĩa wo yi ɓúenɓúen á yúráa mu bè-kora sɛ́ndíaró. Le Dónbeenì wó kà síi, à zéenínáa bìo le wee wé à ɓa nùpua térén le yahó. Hàrí ho yánkaa, á ɓa nùpua bè-kora na ɓa wó \v 26 á le hã̀ mí sĩi bìo yi, à zéenínáa bìo le wee wé à ɓa térén le yahó. Hàrí lòn zuia ká le Dónbeenì pá térénna, á wee wé à ɓa nùpua térén le yahó ɓa sĩadéró o Yeesu yi bìo yi. \p \v 27 Lé bìo á mu lé le sĩidéró le Dónbeenì yi wee wé ò o nùpue térén le yahó, á mu ɲúhṹ mía ò o yòoní míten mí wárá bìo yi. \v 28 Mu bon, wa wee leéka le o nùpue wee térén le Dónbeenì yahó o sĩidéró le yi bìo yi, ká yínɔń o Mɔyiize làndá na ó o wee bè yi bìo yi. \v 29 Tàá le Dónbeenì mu so lé ɓa *zúifùwa mí dòn ɓàn Dónbeenì le? Le so yínɔń hã sìíwà na ká ɓúenɓúen ɓàn Dónbeenì le? Ũuu, le mún lé hã sìíwà na ká ɓàn Dónbeenì. \v 30 Mu bon, lerɛ́n lé le Dónbeenì dà-kéní mí dòn. Lé lerɛ́n wee wé à ɓa zúifùwa térén le yahó ɓa sĩadéró le yi bìo yi, á le mún wee wé à hã sìíwà na ká nùpua mún térén le yahó ɓa sĩadéró le yi bìo yi. \v 31 Á bṹn so wee zéení le lé dén sĩidéró so le yi bìo yi ó o Mɔyiize làndá ɲúhṹ wã́a míanáa le? Ɓùeé dɛ́! Ho làndá mu bìo ɲúhṹ kɛńló á wa yàá wíokaa wee tií ɲii lè wa sĩadéró le Dónbeenì yi. \c 4 \s1 O Abarahaamu sĩidéró le Dónbeenì yi bìo \p \v 1 Á bìo wa wã́a à bío wàn ɓùaa *Abarahaamu dã́ní yi lé mu yɛ́n? Lé mu yɛ́n ó o yú? \v 2 Ká a Abarahaamu lá térénna le Dónbeenì yahó bìo ó o wó bìo yi, se o dà à yòoní míten, ká a màhã́ yí dà máa yòoní míten le Dónbeenì yahó. \v 3 Mu bon, bìo kà lé bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: «O Abarahaamu dó mí sĩi le Dónbeenì yi, lé bṹn nɔn le càtío wo là a nùpue na térénna le yahó.»\f + \fr 4:3 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 15.6\f* \v 4 O ton-sá wón sàáníi ko làa wo, ká le yínɔń dɛ̀ɛ na ɓa wé hã làa wo. \v 5 Ɛ̀ɛ ká a ɓúi yí máa wé dɛ̀ɛ, à ɓànso màhã́ dó mí sĩi le Dónbeenì na wee wé ò o bè-kora wéro à térén le yahó, wón le Dónbeenì wee càtí le o térénna mí yahó o sĩidéró le yi bìo yi. \v 6 Lé bṹn te bìo ó o nùpue na le Dónbeenì wee càtí le o térénna le yahó ká mu bè-wénia níi ló ó o *Daviide wee bío ɲún-sĩni bìo kà síi: \q1 \v 7 «Bìa le Dónbeenì sɛ́ra wékheró día, á ɓó bè-kora ɲúhṹ, \q2 bán ɲúná sĩ. \q1 \v 8 O nùpue na bè-kora ó o Ɲúhṹso yí ɲà a ɲúhṹ yi, \q2 wón ɲúhṹ sĩ.»\f + \fr 4:8 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 32.1-2\f* \p \v 9 Dén ɲún-sĩni so bìo ciran bìa kúiora mí dòn lée, tàá bìa yí kúiora á mu mún ciran? Mu bon, wa wee bío bìo kà: «O Abarahaamu sĩidéró le Dónbeenì yi lé bṹn wó a là a nùpue na térénna le yahó.» \v 10 Ká lé o *kúiiró mɔ́ndɛ́n á le wóráa wo là a nùpue na térénna lée, tàá le wó mu vó ó o kúioráa? Ɓùeé, le Dónbeenì wó a Abarahaamu là a nùpue na térénna vó ó o kúioráa. \v 11 Sã́ni ò o Abarahaamu kúii, à bṹn le Dónbeenì wó a là a nùpue na térénna le yahó o sĩidéró le yi bìo yi. Ká ho kúiiró hón lée fĩ̀iminì na bò a wán, à zéení le le Dónbeenì wó a là a nùpue na térénna mí yahó o sĩidéró le yi bìo yi. Lé bṹn bìo yi ó o Abarahaamu mu wóráa bìa ɓúenɓúen na dó mí sĩa le Dónbeenì yi à ɓa yí kúiora ɓàn maá. \v 12 Ɛ̀ɛ ká a mún lé bìa kúiora ɓàn maá, bán na yí kã́ɲaa ho kúioró mí dòn yi, à ɓa bò bìo á wàn maá Abarahaamu wó yi, wón na dó mí sĩi le Dónbeenì yi sã́ni ò o kúii. \s1 Hã kĩ́a wee yí le sĩidéró le Dónbeenì yi pànká yi \p \v 13 Le Dónbeenì dó mí ɲii nɔn o *Abarahaamu là a mɔ̀nmànía yi, le mí ì na ho dĩ́míɲá ɓa yi á ho ò wé ɓa kĩ́a.\f + \fr 4:13 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 12.2-3; 17.4-6; 22.15-18\f* Ká mu màhã́ yínɔń bìo ó o Abarahaamu wee wé bìo ho làndá le o wé bìo yi. Le wó mu lé bìo ó o térénna le yahó o sĩidéró le yi bìo yi. \v 14 Ká hã kĩ́a bìo lá sã̀ a *Mɔyiize làndá bèrowà yi mí dòn, se le sĩidéró le Dónbeenì yi ɲúhṹ mía, á bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì na mí nìpomu yi mún lá à khí. \v 15 Lé bìo á bìo ɓa nùpua yí máa wé bìo ho làndá le ɓa wé sese, lé bṹn wee cĩ̀í le Dónbeenì sĩi. Ká làndá lá mía, se làndá yáaró ɓɛ̀n mún mía. \p \v 16 Lé bṹn bìo yi á hã kĩ́a bìo sã̀náa bìa dó mí sĩa le Dónbeenì yi, bèra a na à hã wé bìo na hɔ̃n làa ba, à bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì na à bìo sĩ̀ bìa lé o Abarahaamu mɔ̀nmànía ɓúenɓúen yi. Mu yínɔń bìa mí dòn na wee wé bìo ho làndá le ɓa wé, ká mu mún lé bìa ɓúenɓúen na dó mí sĩa le Dónbeenì yi. \v 17 Làa bìo mu túararáa le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: «Ĩ wó fo lè hã kãna cɛ̀rɛ̀ɛ nìpomu ɓàn maá.»\f + \fr 4:17 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 17.5\f* Le Dónbeenì na ó o dó mí sĩi yi yahó, ó o lé wa maá. Dén Dónbeenì so lé dìo wee dé le mukãnì ɓa nì-hía yi, le wee wé à bìo lá mía à kɛń. \p \v 18 O Abarahaamu dó mí sĩi lòonía mu bìo na lòoníló do, á dó mí sĩi le Dónbeenì yi, lé bṹn te bìo ó o wóráa hã sìíwà na boo ɓàn maá, làa bìo le Dónbeenì bíaráa mu kà síi: «Ũ mɔ̀nmànía ɲii máa zũń.»\f + \fr 4:18 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 15.5\f* \v 19 O lúlúio á à yí ho khĩmàni mu pã̀ahṹ, á ká mu húmú, á mún zũ mín hã́a Sara máa teró bìo, ɛ̀ɛ ká a sĩidéró le Dónbeenì yi màhã́ pá fárá dĩ̀n. \v 20 Bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì wé ó o yí titikaa bìo yi hàrí cĩ́inú. Ká a sĩidéró le Dónbeenì yi bìo yi ó o wíokaa yú ho pànká, á dóráa ho cùkú le yi. \v 21 O Abarahaamu láa mu yi binbirì le bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì wé á wéró pànká mún wi le cɔ̃́n. \p \v 22 Lé bṹn nɔn á mu túara a Abarahaamu dã́ní yi le «le Dónbeenì càtío wo là a nùpue na térénna.»\f + \fr 4:22 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 15.6\f* \v 23 Ɛ̀ɛ ká le bíonì mu «le Dónbeenì wó a là a nùpue na térénna» á yí túara orɛ́n mí dòn bìo yi. \v 24 Le mún túara warɛ́n bìo yi, warɛ́n na le Dónbeenì càtío lè ɓa nì-térénnia, warɛ́n na dó wa sĩa le yi, lerɛ́n na vèenía wa Ɲúhṹso Yeesu ɓa nì-hía tĩ́ahṹ. \v 25 Le Dónbeenì día á ɓa ɓó a wa bè-kora bìo yi, á wó ó o vèera, bèra a na à wa wé ɓa nùpua na térénna le yahó. \c 5 \s1 Le Dónbeenì wó á ɓa nùpua làa de bĩnía sĩ \p \v 1 Bìo le Dónbeenì wó wɛn lè ɓa nùpua na térénna wa sĩadéró le yi bìo yi, á warɛ́n làa de á ho hɛ́ɛrà wã́a wi pã̀ahṹ wa Ɲúhṹso Yeesu *Krista pànká yi. \v 2 Lé orɛ́n pànká yi á wa wee zã̀makaráa mu sãamu na wa wi yi wa sĩadéró le Dónbeenì yi bìo yi, á sĩa wan bìo wa dó wa sĩa wee lòoní wa páaníló le Dónbeenì mu cùkú yi làa de. \v 3 Mu yàá yínɔń bṹn mí dòn, wa wee zã̀maka le lònbee na wee yí wɛn bìo yi, Lé bìo wa zũ le le wee wé à wa hĩ̀ wa sĩa. \v 4 Ká wa hã̀ wa sĩa, lé bṹn ǹ wé á wa à dàń ǹ yí le sée ho kúará khɛ́nló wán. Ká wa dàńna kã́a ho kúará khɛ́nló mu yi, á wa à dàń ǹ dé wa sĩa á à lòoní bìo le Dónbeenì le mí ì wé. \v 5 Wa sĩadéró à lòoní á bìo máa dé nìyio wɛn, lé bìo le Dónbeenì zéenía le mí wa wɛn làa sòobɛ́ɛ le Hácírí na le nɔn wɛn pànká yi. \v 6 Mu bon, wa lá yí dà dɛ̀ɛ ɓúi máa wé waten. Á bìo ho pã̀ahṹ na le Dónbeenì bàrá á dɔ̃n, ó o Krista ɓueé húrun ɓa bè-kora wérowà bìo yi. \v 7 Ho tà à hí o nùpue na térénna bìo yi lònbee wi. Ɲún-sĩ á nùpue dà à hení mí sĩi á à hí yìa wee wé mu bè-tente bìo yi. \v 8 Ɛ̀ɛ ká le Dónbeenì wee zéení le le wa wɛn làa bìo kà: Bìo wa lá lé ɓa bè-kora wérowà mí cúee, ká a Krista màhã́ pá tà húrun wa bìo yi. \v 9 Wa wó ɓa nùpua na térénna le Dónbeenì yahó o Krista húmú cãni pànká yi. Á lée kɛ̃́nkɛ̃́n ká wa mún khíi kã̀ní le Dónbeenì sĩ-cĩ̀ílè yi. \p \v 10 Mu bon, bìo wa lá lé le Dónbeenì zúkúsa, ó o za húmú pànká yi á wa làa de wã́a bĩnía sĩ. Á bìo wa sĩ làa de kà síi, á wa láa mu yi kɛ̃́nkɛ̃́n le wa à kã̀ní bìo ó o yìo wi lua pànká yi. \v 11 Mu yàá yínɔń bṹn mí dòn, wa wee zã̀maka le Dónbeenì bìo yi wa Ɲúhṹso Yeesu Krista pànká yi, wón na wó á wa lè le Dónbeenì mu bĩnía sĩ. \s1 O Adãma là a Yeesu Krista bìo \p \v 12 Lé o nùpue nì-kéní wékheró bìo yi á mu bè-kohó wéró zonnáa ho dĩ́míɲá yi. Á lé mu bè-kohó wéró ɓɛ̀n nɔn á mu húmú wiráa. Á ɓa nùpua ɓúenɓúen mún wee hí, lé bìo ɓa ɓúenɓúen lé ɓa bè-kora wérowà. \v 13 Sã́ni le Dónbeenì bè o *Mɔyiize làndá, à bṹn mu bè-kohó wi ho dĩ́míɲá yi vó. Ká bìo á ho làndá lá dĩǹ mía, á le Dónbeenì ɓɛ̀n lá yí máa mì mu bè-kohó bìo dé dɛ̀ɛ yi. \v 14 À lá a Adãma pã̀ahṹ à vaa ɓúe o Mɔyiize pã̀ahṹ yi, á mu húmú yú le sée ɓa nùpua wán. Hàrí bìo á bán nùpua so wékheró yí ka là a Adãma wékheró bìo síi, wón na wó bìo le Dónbeenì le o yí wé, à ɓa ɓúenɓúen pá húrun, o Adãma na bìo wee zéení yìa khíi ɓuen bìo. \v 15 Ká ho wékheró na wó, bṹn lè le Dónbeenì sãamu yí dà máa tèé. Lé bìo ká lé o nùpue nì-kéní mí dòn wékheró bìo yi á ɓa nùpua cɛ̀rɛ̀ɛ húrunnáa, á le Dónbeenì sãamu na le wó lè ɓa nùpua cɛ̀rɛ̀ɛ o nùpue nì-kéní pànká yi, wón na lé o Yeesu Krista, bṹn sãamu so bìo ɓɛ̀n yí dà máa bío. \v 16 Le Dónbeenì sãamu là a nùpue nì-kéní wékheró á wi mín ɲúná yi. Mu bon, o nùpue nì-kéní wékheró lé bṹn wó á le Dónbeenì síinía ɓa nùpua ɲúná. Ɛ̀ɛ ká mu bè-kora cɛ̀rɛ̀ɛ wéró mɔ́n, á le wó mí sãamu lè ɓa nùpua, le wó á ɓa térénna le Dónbeenì yahó. \v 17 Mu bon, o nùpue nì-kéní wékheró lé bìo wó á mu húmú yú ho pànká. Ɛ̀ɛ ká a Yeesu *Krista mí dòn pànká yi, á ɓa nùpua na wee yí mu sãamu lè mí sìíwà, bìa le wee wé à ɓa térén le yahó, bán yìo á à wé lua, á à páaní ì dí le bɛ́ɛnì làa wo. \v 18 Lé kà síi ó o nùpue nì-kéní wékheró nɔn á ɓa nùpua ɓúenɓúen ɲúná súráa. Làa bṹn síi, ó o nùpue nì-kéní bè-wénii na térénna, lé bṹn ɓɛ̀n wee wé à ɓa nùpua ɓúenɓúen térén, à bè yi yíráa le mukãnì. \v 19 O nùpue nì-kéní mí dòn lé yìa yí bò bìo le Dónbeenì bía yi, lé bṹn nɔn á ɓa zã̀amáa wóráa ɓa bè-kora wérowà. Làa bṹn síi, ó o nùpue nì-kéní na tà le Dónbeenì bìo lé yìa ɓɛ̀n wó á ɓa zã̀amáa á à térén le yahó. \p \v 20 Bìo ho làndá bò, á mu bè-kora ɓɛ̀n mún wee dé wán ká mu wà. Ɛ̀ɛ ká hen na mu bè-kora wee dé wán yi, lé bĩ́n á le Dónbeenì sãamu ɓɛ̀n mún wíokaa wee dé wán yi ká mu wà. \v 21 Bṹn wee wé bèra a na à bìo síi mu bè-kora yúráa ho pànká á wee wé à ɓa nùpua hí, lé làa bṹn ɓàn síi á le Dónbeenì sãamu ɓɛ̀n mún wee yíráa ho pànká, à wé à ɓa nùpua térén le yahó, à na le mukãnì binbirì na máa vé ɓa nùpua yi ɓa páaníló là a Ɲúhṹso Yeesu Krista bìo yi. \c 6 \s1 Bìo ho bátɛ́ɛ̀mù bìo wee zéení \p \v 1 Àwa, á bìo wa wã́a à bío lé mu yɛ́n? Wa so ko wa wíoka wé wé mu bè-kora à le Dónbeenì wé wéráa mí sãamu cɛ̀rɛ̀ɛ làa wɛn lée? \v 2 Ɓùeé dɛ́! Mu bè-kora dã́ní yi, á wa ka lòn nùpua na húrun. Á wa so ko à wa bĩní wé wé bè-kora le? \v 3 Mi so yí zũ le warɛ́n ɓúenɓúen na bátízéra wa páaníló là a Yeesu *Krista bìo yi, á ka lè wa páanía húrun làa wo le? \v 4 Àwa, ho *bátɛ́ɛ̀mù wó á wa ka lè wa páanía húrun làa wo, á páanía nùuna làa wo, bèra a na à bìo síi ó o Maá Dónbeenì vèeníanáa o Krista léra ɓa nì-hía tĩ́ahṹ lè mí pànká na cùkú wi, lé làa bṹn síi á warɛ́n mún wiráa le mukɔ̃n-fĩnle yi. \p \v 5 Mu bon, wa ka lòn nùpua na húrun wa páaníló làa wo bìo yi. Làa bṹn síi á wa mún khíi vèe wa páaníló làa wo bìo yi làa bìo ó orɛ́n vèeraráa bìo síi. \v 6 Mi wa zũń le bìo wa fù karáa, bṹn là a Krista páanía ɓúaa ho *kùrùwá wán, bèra a na à mu bè-kora wéró ɲúhṹ ɓúe wa cɔ̃́n, à wa yí bĩní yí wé mu ɓàn wobáaní. \v 7 Mu bon, O nùpue na húrun, wón wã́a ɲúhṹ ló mu bè-kora wéró yi. \p \v 8 Á bìo wa páanía húrun làa wo, á wa láa mu yi kɛ̃́nkɛ̃́n le wa mún ǹ páaní ì kɛń le mukãnì yi làa wo. \v 9 Wa zũ le bìo ó o Krista wã́a vèera, ó o máa bĩní máa hí. Húmú máa bĩní máa dàń o bìo, \v 10 lé bìo ó o húrun mu bè-kora bìo yi le cúekúee á mu vóráa. Á le mukãnì na ó o wã́a wi yi ó o wi yi le Dónbeenì bìo yi. \v 11 Lé làa bṹn ɓàn síi á minɛ́n mún zũń le mi ka lè mi húrun mu bè-kora dã́ní yi, á le mukãnì na mi wi yi á mi wã́a wi yi le Dónbeenì bìo yi mi páaníló là a Yeesu Krista bìo yi. \v 12 Á warɛ́n na wi le mukãnì yi ho tá wán á mu bè-kora wã́a yí ko mu bĩní yí pànká wán. \v 13 Mi yí bĩní yí día mi sãnía mu bè-kora níi yi à hã wé mu bìo na yí térénna tonló sĩ̀a, ká mi wé lòn nùpua na húrun bĩnía vèera bìo síi, à sãnía wé mu bìo na térénna tonló sĩ̀a, à wé sá na le Dónbeenì yi. \v 14 Bìo mi ka lòn nùpua na húrun vèera, á mi le mi sãnía wé mu bìo na térénna tonló sĩ̀a, à wé sá na le Dónbeenì yi. Lé bìo ó o Mɔyiize làndá pànká wã́a mía mi wán, mu lé le Dónbeenì sãamu á mi wi yi. \s1 Wa yí máa sá na mu bè-kora yi \p \v 15 Àwa, á bìo ó o *Mɔyiize làndá pànká wã́a mía wa wán à wa wi le Dónbeenì sãamu yi, á lé bṹn bìo yi á wa wé è wéráa mu bè-kora le? Ɓùeé dɛ́! \v 16 Ká mi wee wé mu bè-kora, se mi lé mu bè-kora ɓàn wobáaní. Bṹn wee ɓuen lè mu húmú. Ká mi ɓɛ̀n wee bè bìo le Dónbeenì wee bío yi, á dén ǹ wé mia lè ɓa nùpua na térénna le yahó. \v 17 Mi wa dé le Dónbeenì bárákà! Mi fù lé mu bè-kora wobáaní. Ɛ̀ɛ ká hã laà na kà wán, á bìo ɓa kàránna làa mia na mi tà yi, á mi bò yi lè mí sĩa ɓúenɓúen. \v 18 Mi ɲúná ló mu bè-kora wéró yi, á wã́a lé bìo térénna wobáaní. \v 19 Ĩ wee bío làa mia làa bìo ɓa nùpua wee bíoráa, lé bìo mi yí máa wé zũń mu bìo yara fùafùa. Mi fù ka lòn wobáaní, á wee dé míten mu koomu wárá lè mí sìíwà yi, à kã́a le Dónbeenì yi. Làa bṹn ɓàn síi á hã laà na kà wán, á mi mún día míten lòn wobáaní, à wé wé bìo térénna, à bìo sĩ̀ le Dónbeenì yi. \p \v 20 Bìo mi fù ka lòn wobáaní mu bè-kora wéró níi yi, á bìo térénna wéró bìo mía mia. \v 21 Àwa, á lé ho cũ̀nú yɛ́n mi wã́a yú hã wárá na mi wee nìyi bìo yi hã laà na kà wán. Bìo wee lé mu mɔ́n lé mu húmú. \v 22 Ɛ̀ɛ ká hã laà na kà wán, á le Dónbeenì fáa mia mu bè-kora níi yi, á mi wã́a lé le ton-sáwá. Cũ̀nú na wi mu yi, lé bìo mí bìo sã̀ le yi, á bìo wee lé mu mɔ́n lé le mukãnì binbirì na máa vé. \v 23 Mu bon, mu bè-kora wéró sàáníi lé mu húmú. Ɛ̀ɛ ká le Dónbeenì bìo na le wee hã làa wɛn wa páaníló là a Yeesu *Krista na lé wa Ɲúhṹso bìo yi, bṹn lé le mukãnì binbirì na máa vé. \c 7 \s1 O kèrètĩ́ɛ á ho làndá pànká wã́a mía wán \p \v 1 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, bìo á ĩ bío ò na mia á mi zũ kɛ̃́nkɛ̃́n, lé bìo mi zũ ho làndá: O nùpue na yìo wi lua, wón lé yìa ho làndá pànká wi wán. \v 2 Làa bìo síi ká a hã́a yan o báa, à ho làndá cɛɛ́ wo ɓàn báa mu yi ho pã̀ahṹ ɓúenɓúen na á wón yìo wi lua yi. Ká ɓàn báa hĩ́a húrun, se o hã́a ɲúhṹ ló hón làndá so yi. \v 3 Ká ɓàn báa mu yí húrun ò o bĩnía yan bá-veere, se o lé o bá-fé. Ɛ̀ɛ ká ɓàn báa húrun ó o bò yi yannáa, se làndá mía o wán, se o yínɔń bá-fé. \v 4 Lé làa bṹn síi á minɛ́n bìo mún karáa. Mi páaníló là a *Krista bìo yi á minɛ́n mún ka lè mi húrun, á ho làndá wã́a bĩnía mía mi wán. Mi bìo wã́a sã̀ yìa vèera ló ɓa nì-hía tĩ́ahṹ yi, bèra a na à wa wé sá ho tonló na bìo sĩ le Dónbeenì yi. \v 5 Mu bon, pã̀ahṹ na á mu bìo na yí se poni fù yú ho pànká wa wán, á ho làndá wee wé à mu bè-kora ponì ɓúe wɛn. Á wa sá hã ton-kora na wee ɓuen lè mu húmú. \v 6 Ɛ̀ɛ ká hã laà na kà wán, á wa ka lè wa húrun ho làndá dã́ní yi, á wã́a yú waten mu bìo na á wa lá lé ɓa wobáaní níi yi. Wa wã́a dà à sá à na le Dónbeenì yi lè le hácín-fĩnle, lerɛ́n mí bɛɛre Hácírí pànká yi, ká wa wã́a máa bĩní máa bè *Mɔyiize làndá yi máa sá máa nanáa le Dónbeenì yi. \s1 Bìo nɔn ho làndá bòráa \p \v 7 Àwa, á wa wã́a bío mu yɛ́n? Ho làndá lée bè-kohó le? Ɓùeé. *Làndá lá mía se ĩ yí zũ bè-kohó. Mu bon, ká ho làndá lá yí bía le: «Yí le ũ yìo lé mi ninza bìo,»\f + \fr 7:7 \ft Mi loń Léró vũahṹ (Exode) 20.17; Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 5.21\f* á ĩ lá máa zũń le bṹn lée bè-kohó. \v 8 Lé ho làndá á mu bè-kohó bò yi dóráa le sĩi bìo na yí se lè mí sìíwà ɓàn wéró ponì miì. Làndá lá mía, se bè-kohó mún mía. \v 9 Bìo á ĩ fù yí zũ ho làndá, á ĩ yìo wi lua. Ká bìo ho làndá bò, á mu bè-kohó ɓɛ̀n yú ho pànká, \v 10 á ĩ wã́a ká mu húmú. Lé bṹn te bìo á ho làndá na lá à wé á ĩ yí le mukãnì, lé hón á à dé mi mu húmú yi. \v 11 Mu bon, mu bè-kohó bò ho làndá yi á khà mi yáara. \p \v 12 Ká ho làndá hón wee ce, á bìo bò henía mún wee ce, á térénna, á se. \v 13 Àwa, á lé mu bìo na se bĩnía wó ĩnɛ́n ɓúero le? Ɓùeé! Ɛ̀ɛ ká mu bè-kohó màhã́ dĩ̀n mu bìo na se wán á ɓóráa mi. Lé bṹn wa zũnanáa le mu bè-kohó yí se làa sòobɛ́ɛ, á mún zũnanáa mu bè-kohó sũnsũmámu bìo le Dónbeenì bò henía pànká yi. \v 14 Mu bon, wa zũ le ho làndá hón lé le Dónbeenì bò ho le Dónbeenì mu Hácírí pànká yi. Ká ĩnɛ́n wón lé o nùpue, pànká mía miì. Ĩ ka lòn wobá-nìi na ɓa yɛ̀ɛ́ra mu bè-kohó yi. \s1 O nùpue á mu bè-kohó pànká wi wán \p \v 15 Ho tũ̀iá poni, bìo á ĩ wee wé á ĩ ɓɛ̀ntĩ́n yí zũ ɲúhṹ: Bìo á ĩ wi à ĩ wé á ĩ yí máa wé, ká bìo á ĩ ɲina, bṹn lé bìo á ĩ màhã́ wee wé. \v 16 Ká ĩ hĩ́a wee wé bìo á ĩ yí wi à ĩ wé, se ĩ tà le ho làndá se. \v 17 Àwa, se bìo á ĩ wee wé kà á yí ló miì, ká lé bìo mu bè-kohó yú ho pànká ĩ wán. \v 18 Mu bon, ĩ zũ le mu bìo na se wéró pànká mía miì. Ĩ wee wé le ĩ wé mu bìo na se, ká ho pànká na á ĩ wé làa bũ lé hìa mía. \v 19 Bìo se na á ĩ wi à ĩ wé á ĩ yí máa wé, à mu bìo na yí se na á ĩ yí wi à ĩ wé, bṹn lé bìo á ĩ màhã́ wee wé. \v 20 Ká ĩ wee wé bìo á ĩ yí wi à ĩ wé, se bṹn wã́a yí ló miì. Lé mu bè-kohó na yú ho pànká ĩ wán á mu ló yi. \p \v 21 Lé bṹn bìo yi á ĩ zũnanáa bìo kà: Hen ká ĩ le ĩ wé mu bìo na se, à bìo yí se lé bṹn à ĩ día ká ĩ wé. \v 22 Le Dónbeenì làndá à ĩnɛ́n ĩ bɛɛre sĩi wee wa bìo yi. \v 23 Ɛ̀ɛ ká bè-veere ɓúi màhã́ wi, bṹn ɓɛ̀n wee fi làa bìo á ĩ tà bìo. Mu wee wé mi lè mu bè-kohó bìo na wi miì kàsó nìi. \v 24 Á hìa ɓɛ̀n lée yéréké wee sá miì! Yìa màhã́ à kã̀ní mi mu nì-hínmu mu yi lé o yɛ́n coon? \v 25 Ɛ̀ɛ ká mi wa dé le Dónbeenì bárákà o Yeesu *Krista na lé wa Ɲúhṹso pànká yi. \p Àwa, ĩ hácírí yi, á le Dónbeenì làndá pànká wi ĩ wán. Ká hã sãnía dã́ní yi, á mu bè-kohó ɓɛ̀n pànká wi ĩ wán. \c 8 \s1 Le Dónbeenì Hácírí wee wé ò o nùpue ɲúhṹ lé \p \v 1 Hã laà na kà wán á bìa wã́a páanía là a Yeesu *Krista, bán ɲúná máa sí. \v 2 Mu bon, le Dónbeenì Hácírí, dìo wee na le mukãnì o nùpue yi o páaníló là a Krista bìo yi, á kã̀nía mi mu bè-kohó bìo lè mu húmú níi yi. \v 3 O *Mɔyiize làndá lá yí dà máa wé bṹn, lé bìo ɓa nùpua yídàmu tun mu wéró wɔ̃hṹ. Ɛ̀ɛ ká le Dónbeenì wó mu. Le nɔn mí za ó o ɓueé lá hã sãnía lè ɓa bè-kora wérowà bìo, á léraráa ɓa ɲúná mu bè-kora níi yi. Lé kà síi le Dónbeenì wó á ɓóráa mu bè-kora ɲúhṹ, bṹn na lá wee yí ho pànká ɓa nùpua wán. \v 4 Le Dónbeenì wó kà síi bèra a na à wa dàń wé bìo ho làndá le wa wé à mu ɲii sí, warɛ́n na yí máa wé bìo wa sĩa wee vá yi na yí se, à wa wee wé bìo sĩ le Dónbeenì Hácírí yi. \v 5 Mu bon, bìa wee ɓua míten héha làa bìo sĩ ɓa yi na yí se, bán yilera bò bìo sĩ ɓa yi wán. Ká bìa wee ɓua miten làa bìo le Dónbeenì Hácírí le ɓa ɓuaráa miten, bán yilera ɓɛ̀n bò bìo sĩ le Hácírí mu yi wán. \v 6 Yìa wee ɓua míten héha làa bìo sĩ a yi, wón lá mu húmú wɔ̃hṹ. Á yìa wee bè bìo le Dónbeenì Hácírí le o wé yi, wón ɓɛ̀n lá le mukãnì na máa vé lè ho hɛ́ɛrà wɔ̃hṹ. \v 7 Lé bìo á bìa wee ɓua míten héha làa bìo sĩ ɓa sãnía yi, bán lé le Dónbeenì zúkúsa. Ɓa yí máa wé bìo le Dónbeenì làndá le ɓa wé. Ɓa yàá yí dà mu máa wé hùúu. \v 8 Bìa wee ɓua míten héha làa bìo sĩ ɓa yi, bán bìo yí dà máa wé sĩ le Dónbeenì yi. \p \v 9 Ɛ̀ɛ ká minɛ́n bán yí máa ɓua miten làa bìo sĩ mi sãnía yi. Mi wee wé bìo le Dónbeenì Hácírí le mi wé, lé bìo le Hácírí mu wi mia. Hen ká a Krista Hácírí\f + \fr 8:9 \ft O Krista Hácírí na bìo bía hen dén lè le Dónbeenì Hácírí ɓúenɓúen lée dà-kéní.\f* mía nùpue na yi, se wón ɓànso bìo yí sã̀ a yi. \v 10 Ɛ̀ɛ ká a Krista wi minɛ́n yi, á mi yú le mukãnì le Dónbeenì Hácírí pànká yi, lé bìo mi térénna le Dónbeenì yahó. Mi ì hí bṹn bon, \v 11 ɛ̀ɛ ká le Dónbeenì na vèenía o Yeesu á Hácírí wi mia, á lerɛ́n na vèenía o Krista mu á mún ǹ na le mukãnì mi sãnía yi le Hácírí mu na wi mia pànká yi, hɔ̃́n sãnía so na bìo sã̀ mu húmú yi. \p \v 12 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, bìo lé hã kĩ̀kã́a wa wán lé à wa wé bìo sĩ le Dónbeenì yi, ká yínɔń à ɓua waten héha làa bìo sĩ wɛn. \v 13 Ká mi wee ɓua miten héha làa bìo sĩ mia, á mi ì hí. Ɛ̀ɛ ká mi khú mi kùrú sĩi bìo wéró yi le Dónbeenì Hácírí pànká yi, á mi ì kɛń le mukãnì yi. \p \v 14 Mu bon, bìa le Dónbeenì Hácírí wee dí yahó, bán ɓúenɓúen lé le Dónbeenì zàwa. \v 15 Le Hácírí na mi yú máa wé mia làa wobáaní, le máa dé zã́níi mia. Le wee wé mia lè le Dónbeenì zàwa, á wa dà wee veráa le le «Abaa.» Mu kúará le: Ĩ Maá. \v 16 Le Dónbeenì Hácírí mí bɛɛre yàá wee bío mu wéréwéré wa sĩa yi le wa lé le Dónbeenì zàwa. \v 17 Àwa, á bìo wa lé le Dónbeenì zàwa, á hã kĩ́a na le dó mí ɲii le mí ì na mí zàwa mu yi á bìo mún sã̀ warɛ́n yi. Wa à páaní hã yi là a Krista. Mu bon, ká wa tà wee páaní le lònbee yi làa wo, á wa mún khíi páaní a cùkú yi làa wo. \s1 Le Dónbeenì wi à ɓa nùpua kɛń le cùkú yi \p \v 18 Le lònbee lè mí sìíwà na wee yí wɛn ho zuia á yí dà máa tèé lè ho cùkú na wa khíi yí le Dónbeenì cɔ̃́n. \v 19 Mu bon, mu bìo ɓúenɓúen na le Dónbeenì léra á sĩi vá làa sòobɛ́ɛ wee lòoní bìo le Dónbeenì khíi zéenínáa bìa lé le zàwa. \v 20 Mu bon, mu bìo ɓúenɓúen á wi ho pànká na bìo ɲúhṹ mía níi yi. Yínɔń munɛ́n màkóo kɛra mu yi, yìa léra mu lé yìa wó mu.\f + \fr 8:20 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 3.17\f* Ɛ̀ɛ ká ho dé mí sĩi lòoní á ɲúhṹ pá wi mu bìo mu cɔ̃́n. \v 21 Le Dónbeenì khíi fé mu bè-lénnii ɓúenɓúen ho yáaró pànká na mu wi níi yi lòn wobá-nìi níi yi, á mu ù kɛń míten, á à kɛń ho cùkú yi làa bìo le Dónbeenì zàwa wiráa míten bìo síi. \v 22 Mu bon, wa zũ le hàrí lòn zuia á mu wee ɲinika là a hã́a na sãní wee ɓúe bìo síi. \v 23 Ká mu màhã́ yínɔń mu bè-lénnia mu mí dòn wee ɲinika. Warɛ́n na yú le Dónbeenì Hácírí vó, dén na lé le nín-yání bè-hãnii, warɛ́n mún wee ɲinika á pannáa bìo le khíi màɲá à lén wa ɲúná, à zéení le wa lé le zàwa. \v 24 Wa fera bṹn bon. Ká wa fenló mu màhã́ lée bìo na wa dó wa sĩa wee lòoní. Ɛ̀ɛ ká a nùpue hĩ́a mɔn mu bìo na ó o wee lòoní, se bṹn bìo so ó o máa bĩní máa lòoní. Mu bìo na ó o nùpue yìo wi wán ó o so tĩ́n bĩní ì lòoní le? \v 25 Ɛ̀ɛ ká wa dó wa sĩa wee lòoní bìo wa yìo mía wán, se wa hã̀ wa sĩa wee lòonínáa mu. \p \v 26 Á le Dónbeenì Hácírí mún wee séení wɛn, lé bìo wa lé ɓa yídàwa le Dónbeenì bìo dã́ní yi. Mu bon, wa yí zũ bìo wa à fìoráa. Lé bṹn te bìo le Hácírí mu wee fìo wa bìo yi lè hã ɲinikaa na bìo yara yí dà máa zéení. \v 27 Á le Dónbeenì na wee mi bìo khĩína zoó wi hã sĩa yi, dén zũ bìo le Hácírí wi le fìo. Mu bon, le Hácírí mu wee fìo bìa dó mí sĩa le Dónbeenì yi bìo yi. Le wee wé mu làa bìo le Dónbeenì le mu koráa. \p \v 28 Le Dónbeenì wee wé à mu bìo ɓúenɓúen wé ho cũ̀nú bìo bìa wa le cɔ̃́n, bán na le hueekaa làa bìo le lon làa bũ. \v 29 Mu bon, le Dónbeenì fèra hueeka ɓa, á le mún fèra lon à le wé à ɓa ɓonmín lè le za, bèra a na à wón wé ɓa zà-kúii kĩ́nleso. \v 30 Bán na le Dónbeenì fèra le mí ì wé bìo kà síi á le mún von, á bìa le von á le mún wó á ɓa térénna le yahó, á bìa le wó á ɓa térénna le yahó á le mún wó á ɓa yú le cùkú. \s1 Le Dónbeenì waminì bìo \p \v 31 Bìo wa yàá wã́a à bĩní ì bío lé mu yɛ́n? Bìo le Dónbeenì wi làa wɛn, á yìa dà à sánsá wɛn lé o yɛ́n? \v 32 Le Dónbeenì na yí pã́ mí za húmú, à le tà nɔn wo ó o húrun wa ɓúenɓúen bìo yi, á so máa na mu bìo ɓúenɓúen wɛn máa bè mí za mu wán le? \v 33 Nùpue na dà à bàká bìa le Dónbeenì hueekaa yi wón mía. Lé bìo le Dónbeenì wó á ɓa térénna le yahó. \v 34 Nùpue na wã́a dà à síiní ɓa ɲúná wón mía. Lé bìo ó o *Krista húrun. Mu yàá yínɔń bṹn mí dòn, o vèera, á wi le Dónbeenì nín-tĩánì, á wee fìo le yi wa bìo yi. \v 35 Lée wée dà à fáa wɛn o Krista na wa wɛn níi yi? Lé ho yéréké na wé sá a nùpue yi lée, tàá lé le yidèérè? Tàá lé bìo ɓa nùpua wee beé wa lò bìo yi le? Á lé le hĩni lè mu khemu lée, tàá lé mu bìo na dà wee dé le ɓóoníi. Tàá lé mu húmú le? \v 36 Mu ù wé wɛn làa bìo mu túararáa le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: «Lé ũnɛ́n Dónbeenì bìo yi á wa wee zàanínáa wa mukãní làa wizooní ɓúenɓúen. Ɓa nùpua wee lá wɛn lòn pia na ɓa wà vaá ɓúe.»\f + \fr 8:36 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 44.23\f* \v 37 Ɛ̀ɛ ká mu ɓúenɓúen yi, á warɛ́n lé bìa lé ɓa san-báa binbirí o Krista na wa wɛn pànká yi. \v 38 Ĩ láa mu yi binbirì le mu húmú, lè ho kɛń le mukãnì yi, lè le Dónbeenì tonkarowà na ho wáayi, lè hã pànkáwá ɓúenɓúen, làa bìo hã laà na kà wán, làa bìo khíi wé, \v 39 lè ho wáayi pànkáwá, làa hĩ̀a ho tá yi, lè mu bè-lénnia ɓúenɓúen, á dɛ̀ɛ woon yí dà máa fáa wɛn le Dónbeenì waminì na le dĩ̀n wa Ɲúhṹso Yeesu Krista wán zéenía làa wɛn níi yi. \c 9 \s1 O Isirayɛɛle nìpomu bìo sã̀ le Dónbeenì yi \p \v 1 Ĩ ì mì ho tũ̀iá poni, ĩ máa fĩ̀ sabéré lé bìo á ĩ bìo sã̀ a *Krista yi. Á le Dónbeenì Hácírí mún wee zéení mu wéréwéré ĩ sĩi yi le bìo á ĩ ì bío á bon. \v 2 Ĩ yi wee dè làa sòobɛ́ɛ, á lò wee be mu bìo yi. \v 3 Mu bon, ĩnɛ́n ĩ bɛɛre lá à fan le le Dónbeenì dánkání mi, à ĩ là a Krista fáa mín yi ká bṹn lá dà à séení wàn zàwa lè wàn hĩ́nni na làa mi lé ho sìí kéní bìo yi. \v 4 Ɓa lé o *Isirayɛɛle nìpomu. Le Dónbeenì wó ɓa lè mí zàwa, á zéenía mí cùkú làa ba, á bò le páaníi lè mí sìíwà làa ba. Le nɔn ho làndá ɓa yi, á zéenía bìo ɓa wé è ɓùaaní làa de làa ba. Le dó mí ɲii nɔn ɓa yi bìo cɛ̀rɛ̀ɛ dã́ní yi. \v 5 Lé ɓarɛ́n lé o *Abarahaamu là a *Izaaki là a *Zakoobu mɔ̀nmànía, á mu nìpomu dã́ní yi, á lé ɓarɛ́n ɓàn sìí ó o Krista mún ɓueé ton yi, wón na wi mu bìo ɓúenɓúen ɲúhṹ wán, á lé le Dónbeenì, á le khòoníi bìo sã̀ yi fɛ́ɛɛ. *Amiina. \s1 Bìa lé o Isirayɛɛle nìpomu binbirì \p \v 6 Bṹn wee zéení le bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì wé á le so khú yi le? Ɓùeé. Ɛ̀ɛ ká bìa ɓa wee ve làa Isirayɛɛle zàwa yínɔń bán ɓúenɓúen lé bìa lé o zàwa binbirí. \v 7 Ó o Abarahaamu zàwa mún yínɔń bán ɓúenɓúen lé bìa lé o zàwa binbirí. Mu bon, bìo kà lé bìo le Dónbeenì bía nɔn o Abarahaamu yi: «Ɓa zàwa na á ĩ dó ĩ ɲii le ĩ na foǹ, lé o Izaaki á ĩ ì dĩ̀n wán á fo ò yíráa ɓa.»\f + \fr 9:7 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 21.12\f* \v 8 Bṹn wee zéení le o Abarahaamu zàwa na ó o ton ɓúenɓúen yínɔń Dónbeenì zàwa. Bìa lé le zàwa lé bìa le Dónbeenì dó mí ɲii bìo yi, na lé o Abarahaamu mɔ̀nmànía. \v 9 Mu bon, hã ɲi-cúa na kà lé hĩ̀a le Dónbeenì mà á dóráa mí ɲii: «Lóhó ló tíkà ká ĩ bĩní ì ɓuen ũ cɔ̃́n ká mìn hã́a Sara ton o za báa.»\f + \fr 9:9 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 18.10, 14\f* \v 10 Bṹn pá yínɔń mu mí dòn. O Erebekaa mún ton ɓa hénbéní lè wàn maá Izaaki. \v 11-12 Pã̀ahṹ na ɓa yàá dĩǹ yí ton yi á yí wó bìo se làa bìo yí se, á le Dónbeenì bía bìo kà: «O kĩ́nleso á à wé o fɛ̀ɛso ton-sá.»\f + \fr 9:11-12 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 25.23\f* Le Dónbeenì bía bṹn bèra a na à bìo le le mí ì wé à wé à lɛ́n. Le wee hueeka ɓa nùpua làa bìo sĩ le yi. Mu yí máa lé ɓa nùpua wárá yi, ká mu wee lé lerɛ́n na wee ve ɓa yi. \v 13 Làa bìo mu túararáa le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi kà síi: «O wara a Zakoobu ò o día a Ezayuu.»\f + \fr 9:13 \ft Mi loń Malasii vũahṹ 1.2-3\f* \s1 Le Dónbeenì le mí ì wee bìo na à le wé mu \p \v 14 Àwa, á bṹn kúará lé mu yɛ́n? Mu so wee zéení le le Dónbeenì yí térénna le? Ɓùeé dɛ́! \v 15 Mu bon, bìo kà lé bìo le bía nɔn o *Mɔyiize yi: «Ĩ le ĩ wé hii làa nùpue na, à ĩ wé le lè ɓànso. Ĩ le ĩ zũń nùpue na màkárí à ĩ zũń ɓànso màkárí.»\f + \fr 9:15 \ft Mi loń Léró vũahṹ (Exode) 33.19\f* \v 16 Bṹn wee zéení le yínɔń bìo ɓa nùpua wee cà mu, tàá bìo ɓa wee ɲì mí lò bìo yi. Ká le Dónbeenì na wee wé le hii lé dìo mu wee lé yi. \v 17 Bìo kà lé bìo bía le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: «Ĩ dó fo lè ho *Ezipite kɔ̃hṹ bɛ́ɛ bèra a na à ĩ dàńló bìo zũń, à ĩ yèni mún lé ho dĩ́míɲá ɓúenɓúen yi.»\f + \fr 9:17 \ft Mi loń Léró vũahṹ (Exode) 9.16\f* \v 18 Lé bṹn nɔn ká le Dónbeenì le mí ì zũń nùpue na màkárí, à le zũń ɓànso màkárí. Le le mí ì wé ò o nùpue yi ti, à le wé à ɓànso yi ti. \p \v 19 Ká lé bṹn mu karáa, ɲún-sĩ ó o ɓúi á à tùa miì le lée webio nɔn le Dónbeenì mu pá wee záráa lè ɓa nùpua? Mu bon, yìa dà à pĩ́ bìo le Dónbeenì le mí ì wé wón mía. \v 20 Nùpue so dà à pĩ́ bìo le Dónbeenì le mí ì wé le? Dà-mínii so dà à tùa yìa má le yi le lée webio nɔn ó o má mi kà le? \v 21 O sĩ̀-mí so yí dà máa mí ho córó làa bìo ó o sĩi vá yi le? O le mí ì mí dɛ̀ɛ na bìo ɲúhṹ wi làa sòobɛ́ɛ, tàá dìo bìo ɲúhṹ tà mía lè ho córó mu, ò o mí. \p \v 22 Àwa, le Dónbeenì wi le zéení le mí sĩi wee cĩ̀, á wi le zéení mí pànká. À le ɲɔǹ pá ɲà mí yi làa sòobɛ́ɛ bìa le sĩi wee cĩ̀ yi bìo yi, na bìo sã̀ ho yáaró yi. \v 23 Ká le màhã́ mún wi le zéení mí cùkú beenì làa bìa le zũna màkárí, bán na le fèra wíokaa à ɓa kɛń le cùkú beenì mu yi. \v 24 Bán sowaso lé warɛ́n. Le von wɛn léra ɓa *zúifùwa làa bìa yínɔń ɓa zúifùwa tĩ́ahṹ. \v 25 Bìo kà lé bìo le Dónbeenì bía mí ɲi-cúa fɛɛro Ozee vũahṹ yi: \q1 «Bìa lá yínɔń ĩ nìpomu \q2 á ĩ wé è ve le ĩ nìpomu. \q1 Mu nìpomu na á ĩ lá yí wa, \q2 á ĩ wã́a wań làa sòobɛ́ɛ. \q1 \v 26 Hen na ɓa lá wé le: \q2 ‹Mi yínɔń ĩ nìpomu›, \q1 á ɓa wée ve mia yi lè \q2 le Dónbeenì na wi fɛ́ɛɛ zàwa.»\f + \fr 9:26 \ft Mi loń Ozee vũahṹ 2.1-3, 25\f* \p \v 27 O ɲi-cúa fɛɛro *Ezayii wón ɓɛ̀n bía bìo kà pɔ̃́npɔ̃́n o *Isirayɛɛle nìpomu dã́ní yi: «Hàrí ò o Isirayɛɛle nìpomu wé boo lè mu yámú ɲumu ɲii hɔ̃̀nlè bia bìo síi, á ɓa sɔ̃́n-kéní mí dòn lé bìa á à fen. \v 28 Mu bon, bìo ó o Ɲúhṹso bía le mí ì wé o ò wé fùafùa ho tá wán.»\f + \fr 9:28 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 10.22-23\f* \v 29 Làa bìo ó o Ezayii mu mún pá fèra bíaráa bìo kà: \q1 «Le Dónbeenì na dà mu bìo ɓúenɓúen \q2 lá yí ká bìa wa nɔnkãni can yi, \q1 se wa bìo lá à kɛń \q2 lè ho Sodɔɔmu lóhó bìo síi, \q1 wa bìo lá à ɓonmín \q2 lè ho Komɔɔre lóhó bìo síi.»\f + \fr 9:29 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 1.9; Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 19.23-28\f* \s1 Le Dónbeenì wee wé à ɓa nùpua térén le yahó \p \v 30 Àwa, á bìo wa wã́a à bío lé mu yɛ́n? Bìa yínɔń ɓa *zúifùwa na yí cà à ɓa térén, á le Dónbeenì wó á ɓa térénna le yahó ɓa sĩadéró le yi bìo yi. \v 31 O *Isirayɛɛle nìpomu bán ɓɛ̀n lá wi ɓa dĩ̀n ho làndá wán à térénnáa le Dónbeenì yahó á mu yí wó yí yú. \v 32 Lée webio nɔn ɓa yí wóráa mu yí yú? Lé bìo ɓa yí cà à ɓa térén le Dónbeenì yahó lè ɓa sĩadéró le yi, à ɓa wi ɓa térén le yahó lè hã wárá na ɓa wee wé. Á ɓa kãkãna le huee na wee wé ò o nùpue lùwá wán. \p \v 33 Làa bìo mu túararáa le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: \q1 «Mi loń, ho Sion lóhó yi, \q2 á ĩ bàrá le huee \q2 na wee kɔ̃kɔ̃n wán, \q2 ho ɓúaahó na wee lùwá a nùpue. \q1 Ɛ̀ɛ ká yìa màhã́ dó mí sĩi ho yi, \q2 á ɓànso máa nìyi.»\f + \fr 9:33 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 28.16\f* \c 10 \s1 Ɓa zúifùwa làa bìa yínɔń ɓa à bìo sã̀ a Ɲúhṹso yi \p \v 1 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, bìo wi ĩ sĩi yi làa sòobɛ́ɛ na á ĩ wee fìo le Dónbeenì cɔ̃́n ɓa *zúifùwa dã́ní yi, lé ɓa kã̀níló bìo. \v 2 Mu bon, ĩ dà à bío mu ɓa ɲii le ɓa ɓɛ̀ntĩ́n henía le Dónbeenì bìo làa sòobɛ́ɛ, ɛ̀ɛ ká mu yara binbirì á ɓa yí zũ. \v 3 Bìo le Dónbeenì wee wé ò o nùpue térén le yahó á ɓa yí zũ, á ɓarɛ́n míten wi ɓa cà bìo ɓa à wé ká ɓa à térén le yahó. Lé kà síi á ɓa pã́náa bìo wee wé ò o nùpue térén le Dónbeenì yahó. \v 4 Mu bon, lé o *Krista nɔn ó o *Mɔyiize làndá bèró bìo ɲii súráa, bèra a na à bìa ɓúenɓúen na wee dé mí sĩa o Krista mu yi, à bán térén le Dónbeenì yahó. \p \v 5 Bìo ó o Mɔyiize bía ho làndá na wee wé ò o nùpue térén le Dónbeenì yahó dã́ní yi lé bìo kà: «Yìa wee wé bìo ho làndá bò henía wón yìo á à wé lua ho pànká yi.»\f + \fr 10:5 \ft Mi loń Levii nùwã vũahṹ (Lévitique) 18.5\f* \v 6 Le sĩidéró o Krista yi dã́ní yi na wee wé ò o nùpue térén le Dónbeenì yahó á bìo kà lé bìo bía: Yí bío ũ sĩi yi le «lé o yɛ́n á à yòo ho wáayi?» Mu wee zéení le lé o yɛ́n á yòó wé ó o Krista ɓueé lii. \v 7 Mún yí bío ũ sĩi yi le «lé o yɛ́n á à lii ho nì-hɔ̃́nbó-lóhó yi?» Mu wee zéení le lé o yɛ́n á lií vèení a Krista ɓa nì-hía tĩ́ahṹ. \p \v 8 Ká bìo kà lé bìo bía: «Le bíonì ɓueé ɓó foǹ. Dén bíonì so lé dìo wee zéení le sĩidéró o Krista yi bìo.»\f + \fr 10:8 \ft Mi loń Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 30.12-14\f* Lé lerɛ́n bíonì mu á wa wee bue. \v 9 Ká fo tà bía wéréwéré le o Yeesu lé o Ɲúhṹso, ká fo dó ũ sĩi binbirì le le Dónbeenì vèenía wo léra ɓa nì-hía tĩ́ahṹ, á fo ò fen. \v 10 Mu bon, le sĩi na wee dé le Dónbeenì yi binbirì lé bìo wee wé ò o nùpue térén le yahó. Yìa bía mí sĩidéró o *Krista yi bìo wéréwéré, wón ɓànso á le Dónbeenì á à fení. \v 11 Mu bon, bìo kà lé bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: «Nùpue lée nùpue na dó mí sĩi le Dónbeenì yi wón máa nìyi.»\f + \fr 10:11 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 28.16\f* \v 12 Ɓa *zúifùwa làa bìa yínɔń ɓa zúifùwa á hueekaró mía yi. Ɓa ɓúenɓúen lɛɛ́ra o Ɲúhṹso nì-kéní yi, wón na wee wé mu tentemu làa bìa ɓúenɓúen na wee fìo mu o cɔ̃́n. \v 13 Mu bon, bìo kà lé bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: «Nùpue lée nùpue na à ve o Ɲúhṹso, ó ò kã̀ní.»\f + \fr 10:13 \ft Mi loń Zowɛɛle vũahṹ 3.5\f* \p \v 14 Ɛ̀ɛ ká ɓa so dà à ve o Ɲúhṹso ká ɓa yí dó mí sĩa wo yi le? Á ɓa so dà à dé mí sĩa wo yi ká a ɓúi yí zéenía o bìo á ɓa yí ɲá le? Á ɓa so dà à ɲí mu ká a ɓúi yí buera mu le? \v 15 Á mu so dà à bue ká a ɓúi yí tonkaa mu bìo yi le? Làa bìo mu túararáa le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi kà síi: «Bìa wee ɓuen lè hã bín-tentewà á miló sĩ-wɛɛ ɓɛ̀ntĩ́n wi làa sòobɛ́ɛ.»\f + \fr 10:15 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 52.7\f* \v 16 Ká ɓa ɓúenɓúen màhã́ yí bò le Dónbeenì bín-tente yi. Mu bon, bìo kà lé bìo ó o *Ezayii bía: «Ɲúhṹso, lé o yɛ́n yàá dó mí sĩi le bín-tente na wa wee bue yi?»\f + \fr 10:16 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 53.1\f* \v 17 Lé kà síi á le sĩidéró le Dónbeenì yi wee lé le bíonì na ó o nùpue wee ɲí yi, á le bíonì mu lé o Krista bìo bueró. \p \v 18 Àwa, le ĩ tùa mia: O *Isirayɛɛle nìpomu á yí ɲá le bín-tente mu le? Ɓa ɲá le. Bìo kà lé bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: \q1 «Le Dónbeenì bín-tente \q1 á bɛ̀nbɛ́ra hã lùa ɓúenɓúen. \q1 Le buera nɔn \q1 ho dĩ́míɲá nùpua ɓúenɓúen yi.»\f + \fr 10:18 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 19.5\f* \p \v 19 Le ĩ wíoka tùa mia: Á lé o Isirayɛɛle nìpomu yí zũna mu kúará le? Àwa, á bìo kà lé bìo ó o *Mɔyiize fèra bía mu dã́ní yi: \q1 «Ĩ ì wé á bìa yínɔń ĩ nìpomu \q2 á mi ì dí lè le yandee. \q1 Ĩ ì wé á mi sĩa á à cĩ̀ \q2 mu nìpomu na hácírí mía yi.»\f + \fr 10:19 \ft Mi loń Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 32.21\f* \m \v 20 Le *Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛro Ezayii yàá henía mí sĩi ò o bía bìo kà: \q1 «Bìa lá yí máa cà mi \q2 á yú mi. \q1 Bìa lá yí máa fìo dɛ̀ɛ ĩ cɔ̃́n \q2 á ĩ zéenía lè ĩten.»\f + \fr 10:20 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 65.1\f* \m \v 21 Ká a Isirayɛɛle nìpomu dã́ní yi, á le Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛro Ezayii pá bĩnía le le Dónbeenì bía bìo kà: «Làa wizooní ɓúenɓúen ká ĩ wee dá ĩ níi ve o Isirayɛɛle nìpomu na yí máa bè ĩ bíonì yi, à ɓa kã́a.»\f + \fr 10:21 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 65.2\f* \c 11 \s1 Le Dónbeenì yí pã́ a Isirayɛɛle nìpomu bìo \p \v 1 Àwa, le ĩ tùa mia: Le Dónbeenì pã́ a *Isirayɛɛle nìpomu le? Ɓùeé dɛ́! Lé bìo á ĩnɛ́n mún lé ɓa nì-kéní, á lé o *Abarahaamu mɔ̀nmàníi. Ĩ ló a Bɛ̃nzamɛɛ nùwã ɓàn zĩ-ɲúhṹ yi. \v 2 Le Dónbeenì nìpomu na le fèra hueekaa á le yí pã́. Mi bĩní leéka le Dónbeenì bíonì vũahṹ bíoní na kà bìo, hĩ̀a ó o ɲi-cúa fɛɛro *Elii mà nɔn le Dónbeenì yi ká a sĩi yí wan o Isirayɛɛle nìpomu bìo na ɓa wó yi. O le: \v 3 «Ɲúhṹso, ũ ɲi-cúa fɛɛrowà á ɓa ɓó. Ũ muinì yɛɛníi lùa á ɓa fù. Lé ĩnɛ́n ĩ dòn ká, á ĩnɛ́n ɓa mún wi ɓa ɓúe.»\f + \fr 11:3 \ft Mi loń Bá-zàwa nín-yání vũahṹ (1 Rois) 19.10, 14\f* \v 4 Á bìo kà lé bìo le Dónbeenì bìa nɔn wo yi: «Ɓa báawa muaaseé hèɲun á ĩ ká lè ĩten. Bán yí ɓúrá le dofĩ́ní na ɓa le Baale yahó á yí ɓùaanía le.»\f + \fr 11:4 \ft Mi loń Bá-zàwa nín-yání vũahṹ (1 Rois) 19.18\f* \v 5 Mu mún ka kà síi ho zuia. Le Dónbeenì sãamu bìo yi, á ɓa sɔ̃́n-kéní lé bìa le léra. \v 6 Lé le sãamu bìo yi á le hueekaaráa ɓa, ká yínɔń bìo ɓa wó bìo yi. Ká bṹn mía se le sãamu wã́a yínɔń sãamu. \p \v 7 Lée webio á mu wee zéení? Mu wee zéení le bìo ó o Isirayɛɛle nìpomu lá wee cà á ɓa yí yú. Bìa le Dónbeenì hueekaa lé bìa yú mu. Ká bìa ká bán yiwa wã́a tunka. \v 8 Mu bon, bìo kà lé bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: \q1 «Le Dónbeenì wó á ɓa hácíira mía. \q1 Le wó á hàrí lòn zuia \q2 à ɓa yí dà máa mi, \q2 á yí dà máa ɲí bìo.»\f + \fr 11:8 \ft Mi loń Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 29.3; Ezayii vũahṹ 6.10\f* \m \v 9 O *Daviide mún bía bìo kà: \q1 «Le ɓa bè-dínii wé lòn dádá, \q2 lòn kɔ̃hṹ na ɓa à tè yi, \q2 à bìo ko làa ba à sá ɓa yi. \q1 \v 10 Le ɓa wé ɓa muiiwà, \q2 à yí bĩní yí mi dɛ̀ɛ. \q1 Ɲì le lònbee ɓa ɲúná yi.»\f + \fr 11:10 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 69.23-24\f* \p \v 11 Àwa, le ĩ tùa mia: Mi wee leéka le lé ɓa *zúifùwa lùwá á mu vóráa le? Ɓùeé dɛ́! Ɛ̀ɛ ká lé ɓa wékheró pànká yi á hã sìíwà na ká nùpua bò yi feraráa. Á bṹn lé bìo dó le yandee ɓa zúifùwa mu yi. \v 12 Ɓa wékheró wó á ho dĩ́míɲá nùpua yú mu bè-tentewà le Dónbeenì bìo dã́ní yi. Á bìo ɓa khon ho kã̀níló yi wó á bìa yínɔń ɓa zúifùwa yú mu bè-tentewà le Dónbeenì bìo dã́ní yi. Bṹn wee zéení le ká ɓarɛ́n zúifùwa hĩ́a tà ho kã̀níló bìo, á mu bè-tentewà mu á à wíoka à dé wán. \s1 Le vĩ̀ndɛ̀ɛ na ló míten làa dìo ɓa fá bìo \p \v 13 Hã laà na kà wán, á minɛ́n na yínɔń ɓa *zúifùwa lé mia á ĩ wee bíoráa. Ĩ lé o Yeesu tonkaro bìa yínɔń ɓa zúifùwa cɔ̃́n, á ĩ sĩi wan ho tonló mu bìo yi. \v 14 Ĩ wi à mu yandee zo wàn sìí nùpua na lé ɓa zúifùwa à kã̀nínáa ɓa nì-dòndáa. \v 15 Mu bon, bìo le Dónbeenì ɲàana ɓa bã́nía, á bṹn wó á ho dĩ́míɲása làa de bĩnía sĩ. Àwa, ká le Dónbeenì bĩnía tà ɓa bìo, á bṹn so máa kɛń lè ɓa húrun vèera le? \v 16 Ká ho dĩ́nló bè-yáa bìo sã̀ le Dónbeenì yi, se hìa ká ɓúenɓúen bìo mún sã̀ le yi.\f + \fr 11:16 \ft Mi loń Miló vũahṹ (Nombres) 15.19-21\f* Ká le vĩ̀ndɛ̀ɛ naní bìo sã̀ le Dónbeenì yi, se le ɓàn lakara bìo mún sã̀ le yi. \v 17 O *Isirayɛɛle nìpomu ka lòn oliivewa vĩ̀ndɛ̀ɛ na fá, á ɓa kúiora lakara ɓúi. Ũnɛ́n na yínɔń o zúifù ka lòn oliivewa vĩ̀ndɛ̀ɛ na ló míten lakahó á ɓa sɛ́ra ɓueé cɛɛ́ra hã oliivewa vĩ̀ndɛ̀ɛ na fá yi, á ho lakahó mu bò yi wee yíráa dén yuaamu. \v 18 Lé bṹn nɔn á fo yí ko à ũ yòoní ũten, à zùań bìa ka lòn lakara na ɓa kúiora yi. Fo ò yòoní ũten le we? Yínɔń ũnɛ́n nɔn á hã naní yìo wi luaráa, hã naní lé hĩ̀a nɔn á ũnɛ́n yìo wi lua. \p \v 19 Ɲún-sĩ fo dà à bío: Hã lakara mu kúiora bèra a na à ĩnɛ́n dàń cɛɛ́. \v 20 Mu bon, ɓa ka lòn lakara na kúiora, lé bìo ɓa yí dó mí sĩa le Dónbeenì yi. Ũnɛ́n ɓa ɓɛ̀n cɛɛ́ra, lé bìo ũ dó ũ sĩi le Dónbeenì yi. Ɛ̀ɛ ká ũ màhã́ pa ũten bìo, yí yòoní ũten mu bìo yi. \v 21 Mu bon, ká le Dónbeenì hĩ́a wee kúio le vĩ̀ndɛ̀ɛ na fá lakara, se le mún dà à wé mu ɓàn síi lè ũnɛ́n. \v 22 Àwa, loń: Le Dónbeenì wee wé mu tentemu lè ɓa nùpua, á le mún ɲii. Le ɲii bìa yí máa bè le Dónbeenì mu bíonì yi wán, ká ũnɛ́n á le è wé lè mí tentemu ká fo tà bò mu wɔ̃hṹ. Ká bṹn mía á ũnɛ́n á le mún ǹ sɛ́n lòn lakahó. \v 23 Ká ɓa zúifùwa khíi bĩnía tà dó mí sĩa le Dónbeenì yi, á le è bĩní ì cɛɛ́ ɓa hen na ɓa fù wi yi lè ho yahó, mu wéró pànká wi le cɔ̃́n. \v 24 Mu bon, ũnɛ́n wón sìí binbirì ka lòn vĩ̀ndɛ̀ɛ na ló míten ɓàn lakahó. Fo sɛ́ra á ɓueé cɛɛ́ra le vĩ̀ndɛ̀ɛ na fá yi, ká hón yínɔń ũ sìí. Ɓa zúifùwa bán lá lé le vĩ̀ndɛ̀ɛ na fá ɓàn lakara. Á ɓa bĩní cɛɛ́ró le vĩ̀ndɛ̀ɛ na ɓa ló yi á lònbee máa kɛń le Dónbeenì cɔ̃́n. \s1 O Isirayɛɛle nìpomu kã̀níló bìo \p \v 25 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, bìo le Dónbeenì le mí ì wé na sà yi á ĩ zéení làa mia, bèra a na à mi yí wé miten lè mu bè-zũńminì ɓànsowà: O *Isirayɛɛle nìpomu sɔ̃́n-kéní á à dĩ̀n máa zũń bìo ɓúi yara, fúaa ká hã sìí-viò nùpua na le Dónbeenì hueekaa ɓúenɓúen yú ho kã̀níló vó. \v 26 Bṹn mɔ́n ó o Isirayɛɛle nìpomu màhã́ à kã̀ní, làa bìo mu túararáa le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: \q1 «O kã̀nílo á à lé ho Sion lóhó yi. \q1 O *Zakoobu zĩ-ɲúhṹ nùpua \q2 pĩ́ló làa de á le è khíní yi. \q1 \v 27 Dén lé le páaníi na á ĩnɛ́n Dónbeenì \q2 á à bè làa ba ká ĩ sɛ́ra ɓa bè-kora día.»\f + \fr 11:27 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 59.20-21\f* \p \v 28 Bìo ɓa zúifùwa pã́ le bín-tente bìo, á ɓa wó le Dónbeenì zúkúsa, lé bṹn bìo yi á minɛ́n yúráa ho kã̀níló. Ká bìa le Dónbeenì hueekaa wó lè mí nìpomu, á le wa ɓàn maáwà bìo yi. \v 29 Mu bon, le Dónbeenì hĩ́a hɔ̃n bìo, à le máa bĩní fé mu. Le hĩ́a von nùpue na, à le máa bĩní pĩ́ ɓànso. \v 30 Bìo mi yánkaa yí bò le Dónbeenì bíonì yi, á hã laà na kà wán á le Dónbeenì wó le hii làa mia ɓa *zúifùwa pĩ́ló làa de bìo yi. \v 31 Lé làa bṹn á ɓarɛ́n mún yí bò le Dónbeenì bíonì yi hã laà na kà wán, bèra a na à bìo le Dónbeenì zũńnanáa minɛ́n màkárí, à le mún zũń ɓarɛ́n màkárí làa bṹn bìo. \v 32 Mu bon, le Dónbeenì día á ɓa nùpua ɓúenɓúen wee pĩ́ le bíonì bìo, à le bè yi bĩní zũńnáa ɓa ɓúenɓúen màkárí. \s1 Le Dónbeenì dà po mu bìo ɓúenɓúen \p \v 33 Éee! Le Dónbeenì bìo ɓúenɓúen ɓɛ̀ntĩ́n ɲii sú. Le bè-zũńminì lè le bìo zũńló á ɲii yí zũ. Bìo le le mí ì wé á nùpue yí dà máa zũń. Á mu wéró yara á nùpue mún yí dà máa zũń. Bìo kà lé bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: \q1 \v 34 «Lée wée dà à zũń o Ɲúhṹso yilera? \q1 Lée wée dà le zéeníi á à na a yi? \q1 \v 35 Á lée wée dà mu bìo á à hã làa wo \q2 ò o bè yi hãnáa ɓànso?»\f + \fr 11:35 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 40.13; Zoobu vũahṹ 41.3\f* \m \v 36 Lé bìo mu bìo ɓúenɓúen wee lé o cɔ̃́n. Lé orɛ́n pànká yi á mu ɓúenɓúen wiráa, á bìo sã̀ a yi. Le ho cùkú bìo sĩ̀ a yi fɛ́ɛɛ. *Amiina! \c 12 \s1 Wa wi le mukɔ̃n-fĩnle yi là a Krista \p \v 1 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, bìo le Dónbeenì wã́a zéenía mí tentemu làa wɛn kà síi, á ĩ ì hení bìo kà làa sòobɛ́ɛ á à na mia: Mi na miten ɓúenɓúen le Dónbeenì yi lòn muinì yìa ká mi yìo ɲɔǹ wi lua, à bìo sĩ̀ le yi, à bìo wé sĩ le yi. Bṹn lé le ɓùaaníi binbirì na mi ko mi ɓùaaní lè le Dónbeenì. \v 2 Mi yí bè ho dĩ́míɲá bìowa na yí se yi, ká mi día le le Dónbeenì yèrèmá mí hácírí à wé lè le hácírí dà-fĩnle. Lé bṹn á à na ká mi ì zũń bìo le Dónbeenì sĩi vá yi, bṹn na se, á bìo sĩ le yi, á ɲii tun. \p \v 3 Le Dónbeenì sãamu na le wó làa mi bìo yi, á ĩ ì bío bìo kà á à na mi ɓúenɓúen yi: O ɓúi yí leéka le mí bìo ɲúhṹ wi po bìo ó o bìo karáa. Ká mi nì-kéní kéní wé ɓua miten làa bìo mi bìo karáa à héha lè mi sĩadéró le Dónbeenì yi, bìo le nɔn pànká mia. \v 4 Mu bon, o nùpue sãnía lée dà-kéní, ká bìo cɛɛ́kaa mín yi wó hã bṹn lé bìo boo, á mu lè mí dà-kéní kéní bè-wénia mún wi mín ɲúná yi. \v 5 Làa bṹn síi á warɛ́n mún boo, ká wa ɓúenɓúen lé hã sãnía dà-kéní wa páaníló là a *Krista bìo yi. Wa ɓúenɓúen cɛɛ́kaa mín yi, yìa lè mí lahó, yìa lè mí lahó, làa bìo ó o nùpue sãnía bìowa cɛɛ́kaaráa bìo síi. \v 6 Mu bìo wéró pànká á le Dónbeenì nɔn wa nì-kéní kéní yi mín ɲúná yi. Yìa le Dónbeenì nɔn mí ɲi-cúa fɛɛró pànká yi, à ɓànso wé wé mu à héha lè le sĩidéró le Dónbeenì yi. \v 7 Yìa le nɔn ho pànká yi ò o wé séení ɓa nùpua, à wón wé séení ɓa. Yìa le nɔn ho pànká yi ò o wé kàrán ɓa nùpua, à wón wé kàrán ɓa. \v 8 Yìa le nɔn ho pànká yi ò o wé hĩ̀í ɓa nùpua sĩa, à wón wé hĩ̀í ɓa sĩa. Yìa le Dónbeenì nɔn ho pànká yi ò o wé hã ɓa nùpua lè mu bìo, à wón wé hɛ́n mí yi à hãnáa ɓa. Yìa le nɔn ho pànká yi ò o wé dí ɓa nùpua yahó, à wón sòobá míten mu wéró yi. Yìa le nɔn ho pànká yi ò o wé zũń ɓa nùpua màkárí, à wón wé wé mu lè le sĩ-wɛɛ. \p \v 9 Mi le bìo mi wa làa mín à bìo wé ho tũ̀iá poni. Mi ɲin mu bè-kora, à ca mi kuio mu bè-tente wéró yi. \v 10 Mi wań mín làa sòobɛ́ɛ làa bìo á ɓa zàwa mín yi ko ɓa wańnáa mín bìo síi. Mi wé kɔ̃̀nbi mín, à dé mí sòobɛ́ɛ mu yi. \v 11 Mi ca mi kuio o Ɲúhṹso tonló sáró yi, mi yí dí parí, à wé mu lè mí sĩa ɓúenɓúen. \v 12 Mi wé zã̀maka bìo mi dó mi sĩa wee lòoní bìo yi. Mi wé hĩ̀ mi sĩa le lònbee pã̀ahṹ, à wé fìo le Dónbeenì yi fɛ́ɛɛ. \v 13 Mi wé séení mìn zàwa lè mìn hĩ́nni kèrètĩ́ɛwa làa bìo ɓa màkóo wi yi. Bìa wee làa mi wán á mi wé ɓua sese. \p \v 14 Mi wé fan mu bè-tentewà à na bìa wee beé mi lò yi, mi wé fan bṹn, ká mi wé yí dánkání ɓa. \v 15 Bìa wé wee zã̀maka, à mi zã̀maka làa ba. Bìa wé wee wá, à mi wá làa ba. \v 16 Mi wé mí yilera làa dà-kéní. Mi wé yí yòoní míten, ká mi wé liiní míten, à tà páaní lè ɓa nì-khenia. Mi yí wé míten làa bè-zũńminì ɓànsowà. \p \v 17 Yìa wé wó khon làa mia, à mi yí wé yí khe lè ɓànso. Mi wé wé mu tentemu lè ɓa nùpua ɓúenɓúen. \v 18 Ká mu dà wee wé, à mi sòobá míten, à ho hɛ́ɛrà kɛń minɛ́n lè ɓa nùpua ɓúenɓúen pã̀ahṹ, ká ho ɓàn yáaró yí lé mia. \v 19 Minɛ́n na á ĩ wa làa sòobɛ́ɛ, mi wé yí dì yúaa miten, ká mi dé mu le Dónbeenì níi yi. Mu bon, bìo kà lé bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: «Hã yúaa dìró bìo sã̀ miì. Yìa ko làa bìo na, á ĩ wé mu lè ɓànso, lé ĩnɛ́n Ɲúhṹso Dónbeenì bía mu.»\f + \fr 12:19 \ft Mi loń Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 32.35\f* \v 20 Mu pá bĩnía túara: «Hen ká ũ zúkúso le hĩni wee ɓúe, à ũ na mu bìo wo yi le o dí. Ká le ɲu-hãní dà a, à ũ na mu ɲumu wo yi le o ɲu. Ká fo wee wé kà, á mu ù kɛń lòn donfũaa á fo wee khá bè ɓànso ɲúhṹ wán.»\f + \fr 12:20 \ft Mi loń Wàhio vũahṹ (Proverbes) 25.21-22\f* \v 21 Mi yí le mu bè-kora yí pànká mi wán, ká mi wé wé mu bè-tentewà à yíráa ho pànká mu wán. \c 13 \s1 Ho pànká ya-díwá lé le Dónbeenì bàrá ɓa \p \v 1 Ɓa nùpua ɓúenɓúen ko ɓa wé bè ho pànká ya-díwá bíoní yi. Pànká ya-díwá yí dà máa kɛń ká le Dónbeenì yí nɔn mu níi. \v 2 Lé bṹn nɔn ká yìa pã́ ɓa bìo, se ɓànso pã́ le Dónbeenì bìo na le bò. Ká yìa wee wé bṹn se o wee síiní mí ɲúhṹ míten. \v 3 Yìa wee wé mu bè-tente wón yí ko ò o zɔ̃́n ho pànká ya-díwá. Ká yìa wee wé mu bè-kora wón ko ò o zɔ̃́n ɓa. Hen ká fo wi à ũ wé yí zɔ̃́n ho pànká ya-díwá, à ũ wé wé mu bè-tentewà, á ɓa wé è wíoka ũ yèni. \v 4 Mu bon, ho pànká ya-díwá lé le Dónbeenì ton-sáwá ũ séeníló bìo yi. Ɛ̀ɛ ká ũ ɓɛ̀n wee wé mu bè-kora, à ũ zɔ̃́n, lé bìo le Dónbeenì nɔn ho wɔ̃hṹ ɓa yi à ɓa bé bìa wee wé mu bè-kora. Hen ká ɓa wee bé ɓànso, se lé le Dónbeenì tonló na le kàràfáa ɓa yi á ɓa wee sá, à zéení làa yìa wee wé mu le le Dónbeenì sĩi wee cĩ̀ ɓànso yi. \v 5 Lé bṹn nɔn ó o nùpue ko ò o wé wé bìo ho pànká ya-díwá le o wé, bèra a na à le Dónbeenì sĩi yí cĩ̀ a yi, à mún wé bè mu yi lé bìo ó o zũ le bṹn lé bìo térénna. \p \v 6 Lé bṹn bìo yi á mi mún ko mi wé sàánínáa ho lànpó. Lé bìo le Dónbeenì lé dìo kàràfáa ho tonló mu ɓa yi le ɓa sá ho sese. \v 7 Mi ko mi na bìo nùpue na yi, à mi na mu wo yi: Yìa bìo lée lànpó, à mi sàání ho wo yi. Bìo ko mu sàání ho pànká ya-díwá yi à mi sàání mu. Yìa mi ko mi kɔ̃̀nbi, à mi kɔ̃̀nbi o. Yìa ko làa hézã́níi, à mi hézɔ̃́n wo. \s1 Yìa wa ɓa nùpua se ɓànso bò le Dónbeenì làndá yi \p \v 8 Mi yí le kee ɓúi kɛń mia. Bìo ko mu kɛń mia lòn kee fɛ́ɛɛ lé mi wańmínló. Yìa wa mín zàwa lè mín hĩ́nni, se wón wee wé bìo ho làndá le o wé binbirì. \v 9 Mu bon, hã làndáwá na kà á mi zũ: «Yí wé hã́-fé tàá bá-fé. Yí ɓúe nùpue. Yí ɲuaa bìo. Yí le ũ yìo lé mi ninza bìo.»\f + \fr 13:9 \ft Mi loń Léró vũahṹ (Exode) 20.13-17; Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 5.17-21; Lení vũahṹ (Psaumes) 19.18\f* Hɔ̃́n làndáwá so làa hĩ̀a ká ɓúenɓúen á ɲii wee sí le bíonì dà-kéní na kà yi: «Wań mi ninza làa bìo á fo waráa ũten bìo síi.» \v 10 Yìa wa mí ninza binbirì á máa wé bìo na yí se làa wo. Yìa wa mí ninzàwa se wón wee wé bìo ho làndá le o wé binbirì. \s1 Mi wa ɓua waten sese à lòonínáa o Krista ɓuenló \p \v 11 Mi wa wé làa bṹn, sɔ̃̀nkú bìo mi yàá zũ ho pã̀ahṹ na wa wi yi sìí. Ho pã̀ahṹ dɔ̃n à mi fání mí yìo. Mu bon, hã laà na kà wán á ho kã̀níló wã́a sùaráa làa wɛn á po pã̀ahṹ na wa ɓúa wa sĩadéró o *Krista yi ɲúhṹ. \v 12 Ho tá nì-kĩ́a, hen làa cĩ́inú ká ho ò tĩ. Àwa, á mi wã́a le wa día hã wárá ɓúenɓúen na wee wé le tíbírí yi. Mi wa lá mu khoomu tonló sĩ̀a à sáráa. \v 13 Mi wa ɓua waten sese lòn nùpua na wi mu khoomu yi bìo síi. Mi yí wa dé waten ho dàndĩ́nló lè ho ɲa-ɲunló yi. Mi yí wa dé waten ho bá-fénló lè ho hã́-fénló yi, à yí dé waten mu koomu yi. Mi yí wa dé waten hã fio lè le yandee yi. \v 14 Mi le o Ɲúhṹso Yeesu Krista bìo à kɛń mia. Mi yí día le bìo mí sĩa wee vá yi na yí se à yí pànká mi wán, à mi wé wé bìo sĩ mia. \c 14 \s1 Mi wé yí cítí mín dĩ́nló bìo yi \p \v 1 Yìa sĩidéró yí fárá yí tĩna sese le Dónbeenì yi á mi wé zũń ɓuaró, à wé yí wã̀aní bìo ó o wee leéka. \v 2 Làa bìo síi á ɓa ɓúi wee leéka le mi dà mu bè-dínii ɓúenɓúen wé è dí, ɛ̀ɛ ká ɓa ɓúi na sĩadéró le Dónbeenì yi á yí fárá yí tĩna sese bán ɓɛ̀n lé ho dĩ́n-poni mí dòn ɓa wee dí ká hã taa níi ló. \v 3 Á yìa wee dí mu bè-dínii ɓúenɓúen yí ko ò o zùań yìa yí máa là hã taa yi. Làa bṹn síi, á yìa yí máa là hã taa mún yí ko ò o cítí yìa wee dí mu bè-dínii ɓúenɓúen, lé bìo le Dónbeenì mún tà wón bìo. \v 4 Ũnɛ́n lé o yɛ́n á à cítíráa o nì-veere ton-sá? O wó se loo, o wó khon loo, se ɓa ɲúhṹso lé yìa á à fɛɛ mu tũ̀iá. O yàá à wé á mu ù wé se, lé bìo ó o Ɲúhṹso pànká wi dà à séení a. \p \v 5 O ɓúi cɔ̃́n á hã wizooní ɲúná wi po mín. Ɛ̀ɛ Ká a ɓúi cɔ̃́n á hã wizooní ɓúenɓúen lée dà-kéní. Mi nì-kéní kéní ko mi láa bìo mi wee leéka yi mu dã́ní yi. \v 6 Yìa le hã wizooní ɲúná wi po mín wee wé mu o Ɲúhṹso bìo yi. Yìa ɓɛ̀n wee dí mu bè-dínii ɓúenɓúen wón mún wee wé mu o Ɲúhṹso bìo yi. Mu bon, o wee dé le Dónbeenì bárákà mí bè-dínii bìo yi. Á yìa wee dí ho zen-ɓuahó bìo mí dòn wón mún wee wé mu o Ɲúhṹso bìo yi. Wón mún wee dé le Dónbeenì bárákà. \v 7 Mu bon, wa tĩ́ahṹ á yìa mukãnì wi míten bìo yi wón mía, á yìa á à hí míten bìo yi wa tĩ́ahṹ wón mún mía. \v 8 Hen ká wa yìo wi lua, se lé o Ɲúhṹso á wa yìo wi lua bìo yi. Ká wa húrun, se lé o Ɲúhṹso á wa mún húrun bìo yi. Àwa, á hàrí wa hí loo, à wa yìo wé lua loo, se wa bìo pá sã̀ a Ɲúhṹso yi. \v 9 Mu bon, o *Krista húrun á vèera bèra a na ò o wé bìa húrun làa bìa yìo wi lua Ɲúhṹso. \v 10 Ká ũnɛ́n, lée webio nɔn á fo wee cítíráa mìn za tàá mìn hĩ́nló? Á ũnɛ́n ɓɛ̀n, lée webio nɔn á fo wee zùańnáa mìn za tàá mìn hĩ́nló yi? Wa ɓúenɓúen khíi dĩ̀n Le Dónbeenì yahó á le è cítí. \v 11 Mu bon, bìo kà lé bìo túara le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: \q1 «Ĩnɛ́n Ɲúhṹso á wi fɛ́ɛɛ. \q1 Ho dĩ́míɲá nùpua ɓúenɓúen \q1 á à fárá mí nɔnkóɲúná wán ĩ yahó, \q1 ɓa ɓúenɓúen á à bío le ĩ lé le Dónbeenì bìo bon.»\f + \fr 14:11 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 45.23\f* \m \v 12 Làa bṹn síi, á bìo wa nì-kéní kéní wó á wa ko wa zéení na le Dónbeenì yi. \s1 Yí dé mìn za tàá mìn hĩ́nló bè-kora wéró yi \p \v 13 Á mi wã́a yí le wa wé cítí mín. Bìo kà lé bìo á mi le mu kɛń mi yiwa: Mi yí wé bìo ɓúi na à dé mìn za tàá mìn hĩ́nló kèrètĩ́ɛ mu bè-kora wéró yi. \v 14 Ĩ páaníló là a Ɲúhṹso Yeesu bìo yi, á ĩ zũ mu, á mún láa mu yi le mu bìo ɓúenɓúen wee ce le Dónbeenì yahó. Ɛ̀ɛ ká a ɓúi wee leéka le mu ɓúi yí máa ce, se mu ɓɛ̀n yí máa ce ɓànso cɔ̃́n. \v 15 Ká mìn za tàá mìn hĩ́nló lò hĩ́a wee be ũnɛ́n bè-dínii bìo yi, se fo wã́a yí máa zéení le fo wa a. Yí wé bèra a na à mìn za tàá mìn hĩ́nló na ó o *Krista húrun bìo yi à hĩ́a vĩ́ ũnɛ́n bè-dínii bìo yi. \v 16 Bìo se minɛ́n cɔ̃́n á yí ko mu wé à ɓa nùpua wé bĩní bío mu bè-kohó bìo mi dã́ní yi. \v 17 Mu bon, le Dónbeenì bá-zàmu bìo yí máa zéení bè-dínii tàá bè-ɲunii bìo. Mu lé ho térénló, lè ho hɛ́ɛrà, lè hã zã̀makaa na le Dónbeenì Hácírí wee na. \v 18 Yìa wee sá a Krista tonló làa bṹn bìo síi wón bìo á à wé sĩ le Dónbeenì yi, á ɓa nùpua mún ǹ tà a bìo. \p \v 19 Àwa, á wa ko wa ca wa kuio à wé wé bìo á à dé ho hɛ́ɛrà wa pã̀ahṹ, làa bìo wa nì-kéní kéní ì wé á wa sĩadéró le Dónbeenì yi á à wíoka à dé wán. \v 20 Yí loń mu bè-dínii yi à yáaráa le Dónbeenì tonló. Mu bon, mu bìo ɓúenɓúen dà wee dí. Ɛ̀ɛ ká mu bè-dínii na à wé á mi ninza à wé mu bè-kohó bṹn yí se. \v 21 Bìo se, lé ũ khí mu bìo ɓúenɓúen na dà à dé mìn za tàá mìn hĩ́nló mu bè-kora wéró yi. Hàrí mu wé taa, tàá dìvɛ̃́n ɲuló, tàá bè-vio. \v 22 Le sĩidéró na fo yú mu bìo mu dã́ní yi ũ ɓua ũ dòn le Dónbeenì yahó. Yìa sĩi yí máa kán wo bìo á ɓànso wee ɓua lè míten dã́ní yi, wón ɲúhṹ sĩ. \v 23 Ká yìa sĩi wee kán wo o bè-dínii ɓúi dã́ní yi, se wón ɓànso ɲúhṹ sú, lé bìo ó o yí máa wé mu à héha lè mí sĩidéró le Dónbeenì yi. Bìo lée bìo na yí máa wé héha lè le sĩidéró le Dónbeenì yi, bṹn lée bè-kohó. \c 15 \s1 Wa ko wa wé hĩ̀ wa sĩa \p \v 1 Warɛ́n na sĩadéró le Dónbeenì yi fárá tĩna ko wa wé hĩ̀ wa sĩa bìa sĩadéró yí fárá yí tĩna bìo yi. Wa yí ko wa wé wé bìo sĩ wɛn. \v 2 Wa nì-kéní kéní ko wa wé wé bìo sĩ wàn zàwa lè wàn hĩ́nni yi, na à séení ɓa, bèra a na à ɓa sĩadéró le Dónbeenì yi va lè ho yahó. \v 3 Mu bon, o *Krista yí wó bìo sĩ a yi, ɓùeé. Bìo kà lé bìo bía le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi: «Hã bín-kora na ɓa nùpua bía nɔn ũnɛ́n Dónbeenì yi lé ĩnɛ́n á hã bía nɔn yi.»\f + \fr 15:3 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 69.10\f* \v 4 Le Dónbeenì bíonì vɔ̃nna na túara hàánì ɓúenɓúen túara bèra a na à hã kàrán wɛn, à wa dàń hĩ̀ wa sĩa, à sĩa wé hereka. Lé bṹn wee na à wa dàń dé wa sĩa lòoní bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì wé. \v 5 Le le Dónbeenì na le sĩ-hĩ̀ílè lè le sĩ-heɓúee wee lé cɔ̃́n à wé à mi wé wíoka ɲí mín yi, làa bìo ó o Yeesu Krista le mu wéráa. \v 6 Lé bṹn ǹ na ká mi ɓúenɓúen á à wé le ɲii dà-kéní, á à déráa ho cùkú le Dónbeenì yi, dén na lé wa Ɲúhṹso Yeesu Krista ɓàn Maá. \p \v 7 Àwa, á mi cén wé tà mín yi làa bìo ó o Krista tàráa mia bìo síi à déráa ho cùkú le Dónbeenì yi. \v 8 O Krista ɓueé wó ɓa *zúifùwa ton-sá, á tiíraráa bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì wé è na ɓàn maáwà yi ɲii à zéení le ká le Dónbeenì bía bìo na à le máa lé mu mɔ́n. \v 9 O Krista mún ɓueé wó á bìa yínɔń ɓa zúifùwa wee dé ho cùkú le Dónbeenì yi le hii bìo yi, làa bìo mu túararáa le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi kà síi: \q1 «Lé bṹn te bìo á ĩ wé è sío \q2 á à khòonínáa fo hã sìíwà nùpua tĩ́ahṹ.»\f + \fr 15:9 \ft Mi loń Samuwɛɛle nín-yání vũahṹ 22.50\f* \m \v 10 Mu mún túara: \q1 «Sìíwà nùpua, \q1 mi páaní zã̀maka lè le Dónbeenì nìpomu.»\f + \fr 15:10 \ft Mi loń Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 32.43\f* \m \v 11 Mu mún bĩnía túara: \q1 «Dĩ́míɲá kãna ɓúenɓúen nùpua, \q2 mi khòoní a Ɲúhṹso, \q2 sìíwà ɓúenɓúen nùpua, \q2 mi zéení a beemu.»\f + \fr 15:11 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 117.1\f* \m \v 12 Le *Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛro *Ezayii mún bía bìo kà: \q1 «Nùpue ɓúi á à lé o Zesee zĩ-ɲúhṹ nùpua tĩ́ahṹ \q2 á à dí hã sìíwà nìpomu yahó, \q2 á mu nìpomu mu mún ǹ dé mí sĩi wo yi.»\f + \fr 15:12 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 11.10\f* \m \v 13 Le le Dónbeenì na wee wé à mi dé mí sĩa lòoní bìo le dó mí ɲii le mí ì wé, à wé à mi kɛń ho hɛ́ɛrà lè hã zã̀makaa na ɲii mía yi mi sĩadéró le yi bìo yi. Lé bṹn ǹ na ká le Dónbeenì mu Hácírí pànká yi, á mi ì dàń ǹ dé mí sĩa làa sòobɛ́ɛ á à lòoní bìo le dó mí ɲii le mí ì wé. \s1 O Poole lé o Krista ton-sá \p \v 14 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, ĩnɛ́n ĩ bɛɛre láa mu yi le mu bè-tentewà wéró bìo wi mia làa sòobɛ́ɛ. Bìo mi ko mi zũń á mi zũ ɓúenɓúen, á dà wee zéení mín. \v 15 Bṹn ɲɔǹ pá yí hò bìo á ĩ bĩnía leékaa mia ho vũahṹ na kà lara ɓúi yi làa bìo mi zũ vó, á yí titikaa mu bìo yi. Ĩ wó mu lé bìo le Dónbeenì lè mí sãamu \v 16 á wó á ĩ lé o Yeesu *Krista ton-sá bìa yínɔń ɓa *zúifùwa bìo yi. Le Dónbeenì tonló na á ĩ wee sá lé le bín-tente na á ĩ wee bue, bèra a na à le Hácírí pànká yi à bìa yínɔń ɓa zúifùwa wé lòn hãmu na bìo sã̀ le Dónbeenì yi, á bìo sĩ le yi. \v 17 Ĩ páaníló là a Krista bìo yi, á ĩ sĩi wan le Dónbeenì tonló na á ĩ wee sá bìo yi. \v 18 Mu bon, bìo á ĩ wee hení ĩ sĩi bío á yínɔń bè-veere ká mu yínɔń bìo ó o Krista dĩ̀n ĩ wán á wó. O Krista dĩ̀n ĩ wán á ĩ wee wé à bìa yínɔń ɓa zúifùwa tà le Dónbeenì bìo. O wó mu lè ĩ bíoní, lè ĩ bè-wénia, \v 19 lè mu yéréké bìowa lè mí sìíwà, le Dónbeenì Hácírí pànká yi. Lé làa bṹn á ĩ bueraráa o Krista bín-tente, à dĩ̀n ho Zeruzalɛɛmu lóhó yi à vaa ɓúe ho Ilirii kɔ̃hṹ yi.\f + \fr 15:19 \ft Ho Ilirii: Ho lé ho Oroomu kɔ̃hṹ sɔ̃́n-kéní ɓúi.\f* \v 20 Ká bìo dà-kéní na kɛra ĩ sĩi yi, lé à ĩ bue le Dónbeenì bín-tente hã dã́a na nùpua dĩǹ yí ɲá a Krista bìo yi, bèra a na à nùpue hĩ́a yí bío le ĩ wee so a ɓúi zĩi ɲúhṹ na ó o bàrá wán. \v 21 Ĩ wó mu á héhaa làa bìo le Dónbeenì bíonì vũahṹ bía: \q1 «Bìa na ɓa dĩǹ yí buera a bìo yí nɔn yi \q2 á à mi a, \q1 bìa dĩǹ yí ɲá bìo ɓúi o dã́ní yi \q2 á à zũń o bìo yara.»\f + \fr 15:21 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 52.15\f* \s1 O Poole wee bío mí khúio varó bìo \p \v 22 Lé bṹn lá wee hè mi nɔn á ĩ dĩǹ yí ɓuararáa mi cɔ̃́n. \v 23 Ɛ̀ɛ ká hã laà na kà wán á bìo á ĩ lá ko à ĩ wé bĩ́n á ɲii wã́a tun. Mi ɓúɛɛkíró bìo ɓɛ̀ntĩ́n wi miì míana. \v 24 Ĩ wi à ĩ va ho Ɛsipaaɲɛ. Ká ĩ yú wee va bĩ́n, ɲún-sĩ á ĩ ɓueé ɓúɛɛkí mia. Mu bon, ĩ wi à ĩ ɓuee mi mi wán à khĩínáa, à mi séení mi à ĩ dàń varáa hón kɔ̃hṹ so. Ká ĩ màhã́ ɓueé wé wizooní bìo yɛn mi cɔ̃́n á à khĩínáa. \v 25 Ká hã laà na kà wán á ĩ ì va ho Zeruzalɛɛmu, á vaá séení bìa bìo sã̀ le Dónbeenì yi bĩ́n. \v 26 Mu bon, ho Maseduana lè ho Akayii kãna kèrètĩ́ɛwa á mu ló sĩa yi le mí ì cã le wárí á à séenínáa ho Zeruzalɛɛmu kèrètĩ́ɛwa kuure nùpua ɓúi na lé ɓa nì-khenia. \v 27 Lé ɓarɛ́n míten leékaa mu. Ɛ̀ɛ ká lé ho tũ̀iá le ɓa mì mí, á ɓa ko ɓa séení ɓa. Lé bìo á hɔ̃́n kãna so kèrètĩ́ɛwa yínɔń *zúifùwa, à ho Zeruzalɛɛmu kèrètĩ́ɛwa na lé ɓa zúifùwa màhã́ pá tà séenía ɓa lè le Dónbeenì bìo. Àwa, á ɓarɛ́n ɓɛ̀n mún ko ɓa séení bán lè mí níi bìo. \v 28 Ká ĩ yú le wárí mu dó ho Zeruzalɛɛmu kèrètĩ́ɛwa níi yi, á ĩ ɓueé lé lè mi cɔ̃́n á à varáa ho Ɛsipaaɲɛ kɔ̃hṹ. \v 29 Ĩ zũ le ká ĩ wee ɓuen mi cɔ̃́n, á ĩ ɓuen là a *Krista bè-tentewà cɛ̀ɛra na ó o wee wé lè ɓa nùpua. \p \v 30 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, mi páaní ca mi kuio làa mi, à wé fìo le Dónbeenì yi ĩ bìo yi. Bṹn lé bìo á ĩ wee cà mi cɔ̃́n wa páaníló là a Ɲúhṹso Yeesu Krista, lè le waminì na le Dónbeenì Hácírí wee dé wɛn bìo yi. \v 31 Mi wé fìo, bèra a na à ĩ kã̀ní ho *Zudee kɔ̃hṹsa na yínɔń ɓa kèrètĩ́ɛwa níi yi. Mi mún wé fìo, bèra a na à ho Zeruzalɛɛmu kèrètĩ́ɛwa vaa tà le séeníi na á ĩ ì ɓua vaá na ɓa yi bìo lè le sĩ-wɛɛ. \v 32 Ká mu wó kà síi, ká le Dónbeenì tà á ĩ ɓuen mi cɔ̃́n lè hã zã̀makaa, á ɓueé vũńka mi cɔ̃́n. \v 33 Le le Dónbeenì na wee wé à wa kɛń ho hɛ́ɛrà yi à kɛń lè mi ɓúenɓúen. *Amiina! \c 16 \s1 Le tɛ̀ɛníi \p \v 1 Ĩ wee tonka a Febe mi cɔ̃́n, wón na lé wàn hĩ́nló mu kèrètĩ́ɛmu dã́ní yi, na wee sá le Dónbeenì tonló ho lóhó na ɓa le Sãnkeree yi. \v 2 Ká a ɓueé dɔ̃n mia à mi ɓua a sese o Ɲúhṹso yèni yi. Mi ɓua a làa bìo á bìa dó mí sĩa le Dónbeenì yi wee ɓuaráa mín bìo síi. Mi wé séení a bìo lée bìo na ó o màkóo wi mia yi. Orɛ́n mí bɛɛre séenía ɓa nùpua cɛ̀rɛ̀ɛ, sɔ̃̀nkú ĩnɛ́n. \p \v 3 Ĩ wee tɛ̀ɛní a Pirisiiye là a Akilaasi yi, bán na làa mi páanía lé o Yeesu *Krista ton-sáwá. \v 4 Ɓa zàanía mí mukãní á kã̀níanáa mi. Ĩ yi yí dà máa sà bṹn yi. Á ɓa kèrètĩ́ɛwa na yínɔń ɓa *zúifùwa mún yiwa máa sà mu yi. \v 5 Ɓa kèrètĩ́ɛwa na wee kúee mín wán ɓàn zĩi á ĩ mún wee tɛ̀ɛní yi. Ĩ wee tɛ̀ɛní wàn bɔ̃́nlo na ɓa le Epayinɛɛte yi. Wón lé o nín-yání nùpue na dó mí sĩi o Krista yi ho Azii kɔ̃hṹ yi. \v 6 Ĩ wee tɛ̀ɛní a hã́a na ɓa le Mari yi, wón na séenía mia làa sòobɛ́ɛ. \v 7 Ĩ wee tɛ̀ɛní a Ãndoronikuusi là a zũniasi yi. Ɓa làa mi lée sìí kéní, á ɓa mún kɛra ho kàsó yi làa mi. Ɓa lé o Krista tonkarowà na bìo ɲúhṹ wi làa sòobɛ́ɛ. Ɓa tà a Krista bìo á dú ĩnɛ́n yahó. \p \v 8 Ĩ wee tɛ̀ɛní a Ãnpiliatuusi yi, wón na á ĩ wa làa sòobɛ́ɛ wa páaníló là a Ɲúhṹso bìo yi. \v 9 Ĩ wee tɛ̀ɛní a Uubɛ̃n yi, wón na làa wɛn páanía wee sá a Krista tonló, á wee tɛ̀ɛní a Sitakiisi yi, wón na á ĩ wa làa sòobɛ́ɛ. \v 10 Ĩ wee tɛ̀ɛní a Apelɛɛsi yi, wón zéenía le mi dó mí sĩi binbirì o *Krista yi. O nìi na ɓa le Arisitobuule lè mí zĩi nùpua á ĩ wee tɛ̀ɛní yi. \v 11 O Herodion, yìa lé ho sìí kéní làa mi á ĩ wee tɛ̀ɛní yi. Ĩ wee tɛ̀ɛní a Naasiisi zĩi nùpua yi, bán na dó mí sĩa o *Krista yi. \v 12 Ĩ wee tɛ̀ɛní a hã́a na ɓa le Tirifɛɛna làa yìa ɓa le Tirifooze yi. Ɓa wee sá a Ɲúhṹso tonló làa sòobɛ́ɛ. Wàn bɔ̃́nlo hã́a na ɓa le Pɛɛsiide á ĩ wee tɛ̀ɛní yi. Wón mún sá a Ɲúhṹso tonló làa sòobɛ́ɛ. \v 13 Ĩ wee tɛ̀ɛní a Urufuusi yi, wón na bìo ɲúhṹ wi làa sòobɛ́ɛ o Krista tonló sáró yi. Ɓàn nu á ĩ wee tɛ̀ɛní yi. O mún lé ĩnɛ́n wàn nu. \v 14 O Asɛnkiriite, là a Filekon, là a Hɛɛmɛɛsi, là a Patorobaasi, là a Hɛɛmaasi, lè wàn zàwa kèrètĩ́ɛwa na páanía wi làa ba, bán ɓúenɓúen á ĩ wee tɛ̀ɛní yi. \v 15 O Filolooki là a Zulii á ĩ wee tɛ̀ɛní yi. Ĩ wee tɛ̀ɛní a Nɛree lè mín hĩ́nló yi, á wee tɛ̀ɛní a Olɛnpaasi yi, làa bìa ɓúenɓúen na dó mí sĩa o Krista yi, na páanía wi làa ba á ĩ wee tɛ̀ɛní yi. \p \v 16 Mi tɛ̀ɛní mín yi lè le kɔ̃̀nbii tɛ̀ɛníi. Ɓa kèrètĩ́ɛwa kuio ɓúenɓúen wee tɛ̀ɛní mia. \s1 Le zéeníi na ó o Poole nɔn \p \v 17 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni kèrètĩ́ɛwa, bìo á ĩ hení á à na mia lé bìo kà: Mi pa miten bìo ɓa nùpua na wee dé ho sankaró ɓa kèrètĩ́ɛwa kuure yi. Ho kàránló na mi yú á ɓa pã́ bìo, à ɓa wee kàrán mia làa bè-veere á à vĩ́inínáa mia. Mi pĩ́ ɓa bìo, \v 18 lé bìo ɓa nùpua mu síi á wa Ɲúhṹso na lé o *Krista tonló sáró bìo yí here cɔ̃́n. Bìo bìo here ɓa cɔ̃́n lé ɓa dío bìo. Ɓa wee bío hã bín-sĩa à vĩ́inínáa bìa yí máa dàń zũń le sabéré lè ho tũ̀iá poni à hueeka mín yi. \v 19 Mu bon, ɓa nùpua ɓúenɓúen zũ bìo mi wee tà bèráa bìo ó o Ɲúhṹso wee bío yi. Lé bṹn nɔn á ĩ sĩi wannáa mi bìo yi. Ɛ̀ɛ ká ĩ màhã́ wi à mi wé mu bè-zũńminì ɓànsowà binbirí à wé wéráa bìo se. Ĩ wi à mi ce, à wé yí wé mu bìo na yí se. \v 20 Hen làa cĩ́inú ká le Dónbeenì na lé ho hɛ́ɛrà ɓànso á à yáa o Satãni pànká, á à dé o mi zení tá. \p Le o Ɲúhṹso Yeesu wé mí sãamu làa mia! \p \v 21 O Timɔtee, yìa làa mi páanía wee sá ho ton-kéní á wee tɛ̀ɛní mia. O Lisiyuusi là a Zasɔ̃n là a Sosipatɛɛre, bán làa mi lé ho sìí kéní á mún wee tɛ̀ɛní mia. \p \v 22 Ĩnɛ́n Tɛɛtiyuusi\f + \fr 16:22 \ft O Tɛɛtiyuusi: O Tɛɛtiyuusi hĩ́a lé o kèrètĩ́ɛ vɔ̃n-túaro. Lé orɛ́n ó o Poole fɛɛra mí ɲi-cúa nɔn yi ó o túara.\f* na túara a Poole ɲi-cúa á mún wee tɛ̀ɛní mia wa Ɲúhṹso na wó á wa lé le dà-kéní yèni yi. \p \v 23 O Kayuusi, yìa á ĩ làara wán mún wee tɛ̀ɛní mia. Lé wón zĩi á ɓa kèrètĩ́ɛwa wee kúee mín wán yi. Ho lóhó wɛ́n-bàrálo na ɓa le Erasiite, wón lè wàn za Kaatuusi á wee tɛ̀ɛní mia. \v 24 [Le wa Ɲúhṹso Yeesu Krista à wé mí sãamu lè mi ɓúenɓúen. *Amiina!] \s1 Mi wa khòoní le Dónbeenì mí dòn \p \v 25 Mi wa khòoní le Dónbeenì. Lerɛ́n lé dìo dà à wé, á mi sĩadéró le yi á à fárá à tĩn. Le è wé mu le bín-tente na bìo ciran o Yeesu Krista, dìo á ĩ wee bue pànká yi. Lé dén bín-tente so á le Dónbeenì wee dĩ̀n wán zéenínáa mí bìo na lá sà yi hã lúlúio zànzàn. \v 26 Ɛ̀ɛ ká hã laà na kà wán, á mu wã́a ló mu khoomu yi wéréwéré le Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛrowà vɔ̃nna na ɓa yáanía túara pànká yi. Lé le Dónbeenì na wi fɛ́ɛɛ á nɔn dén ɲii so bán yi le ɓa túa mu, bèra a na, à hã sìí-viò nùpua zũń le, à dé mí sĩa le yi, à wé bè le bíoní yi. \p \v 27 Le le Dónbeenì na mí dòn lé mu bè-zũńminì ɓànso, à yí ho cùkú fɛ́ɛɛ, o Yeesu *Krista pànká yi. *Amiina!