\id HEB 2011-04-02 SIL-BFB Buamu-Ouarkoye \h Hebere \toc1 Hebere vũahṹ \toc2 Hebere \toc3 HEB \mt1 Hebere vũahṹ \is1 Vũahṹ túaró ɲúhṹ \ip Yìa túara ho vũahṹ mu á wa yí zũ. Ɓànso túara ho nɔn bìa tà a Yeesu yi na le lònbee lè mí sìíwà yú. O túara ho nɔn ɓa yi bèra a na à ɓa yí pĩ́ le Dónbeenì bìo, ká ɓa hení mí sĩa à fárá dĩ̀n, à zũń le bìo ó o Yeesu wó á po mu bìo ɓúenɓúen. \ip Ho vũahṹ mu wee zéení le le Dónbeenì dĩ̀n mí Za Yeesu wán zéeníanáa miten lè ɓa nùpua á mu vóráa. Le *Dónbeenì ɲi-cúa fɛɛrowà ó orɛ́n bìo ɲúhṹ wi po. O po ho wáayi tonkarowà, á po a *Mɔyiize là a Zozue (1–3). \ip O Yeesu mu bìo ɲúhṹ wi po le *Dónbeenì yankarowà na yánkaa wi. Orɛ́n lé yìa lé le Dónbeenì yankaro binbirì. Lé bṹn te bìo le Dónbeenì mu wee sɛ́n ɓa nùpua bè-kora día à kã̀nínáa ɓa mu húmú yi o pànká yi. Bìo ó o *Isirayɛɛle nìpomu fù wee ya hã muiní lè ɓa bà-kùio na le Dónbeenì yi, lé bṹn fù wee zéení a Yeesu *Krista na ɓueé hí bìo (4–10). \ip Ho vũahṹ lii véeníi wee hení ɓa kèrètĩ́ɛwa sĩa à ɓa wíoka ca mí kuio le Dónbeenì bìo yi. Bìo le Dónbeenì nìpomu fù fárá dĩ̀nnáa mí sĩadéró le Dónbeenì yi á ho vũahṹ mu bía bìo. Ho mún wee kàrán ɓa nùpua à ɓa kàràfá miten o Yeesu mí dòn yi. Le ɓa fá mí yìo wo yi, à hĩ̀ mí sĩa le lònbee lè mí sìíwà yi, á fárá dĩ̀n fúaa mu véeníi (11–13). \c 1 \s1 Le Dónbeenì dĩ̀n mí Za wán wee bíoráa \p \v 1 Le Dónbeenì yánkaa dĩ̀n ɓa ɲi-cúa fɛɛrowà wán á bíaráa lè wàn ɓùaawa. Le wó mu pɔ̃̀nna cɛ̀rɛ̀ɛ yi, á le bíoró làa ba mún sìíwà boo. \v 2 Ɛ̀ɛ ká hã laà na kà wán hã pɔ̃̀nna vaa véeníi, á le dĩ̀n mí Za wán wee bíoráa làa wɛn. Lé le Za mu le dĩ̀n wán á léraráa mu bìo ɓúenɓúen. Lé orɛ́n le wã́a dó mu bìo ɓúenɓúen níi yi. \v 3 Orɛ́n lé yìa le Dónbeenì cùkú beenì wee mi yi. Bìo á le Dónbeenì karáa lé bṹn ó orɛ́n mún karáa. O ɓuan mu bìowa ɓúenɓúen dĩ̀nía lè mí bíonì na pànká wi. Lé orɛ́n le Dónbeenì dĩ̀n wán á sɛ́raráa ɓa nùpua bè-kora día, á ɓa wee ce le yahó. Bṹn mɔ́n ó o yòó kará ho wáayi le Dónbeenì nín-tĩánì, dén na po mu bìo ɓúenɓúen. \s1 Le Dónbeenì Za po ho wáayi tonkarowà \p \v 4 Làa bìo le Dónbeenì Za po poráa ho wáayi tonkarowà, lé kà síi á le yèni na le wee ve làa wo mún po poráa ɓa yèni. \v 5 Le Dónbeenì dĩǹ yí bía làa wáayi tonkaro ɓúi le: \q1 «Fo lé ĩ Za. \q1 Ho zuia ɲii wán á ĩ lé mìn Maá.»\f + \fr 1:5 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 2.7\f* \m Le mún dĩǹ yí bía bìo kà là a ɓúi: \q1 «Ĩnɛ́n á à wé ɓàn Maá, \q1 ó orɛ́n á à wé ĩ Za.»\f + \fr 1:5 \ft Mi loń Samuwɛɛle cúa-ɲun níi vũahṹ 7.14\f* \m \v 6 Ká pã̀ahṹ na le Dónbeenì tonkaa mí Za kĩ́nleso ho dĩ́míɲá yi, á le bía bìo kà: \q1 «Ho wáayi tonkarowà ɓúenɓúen ko ɓa wé ɓùaaní a.»\f + \fr 1:6 \ft Mi loń Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 32.43\f* \m \v 7 À le ɓɛ̀n bía ho wáayi tonkarowà dã́ní yi le: \q1 «Le Dónbeenì wee wé à le tonkarowà kɛń lòn pinpiró, \q1 le wee wé à le ton-sáwá mu kɛń lòn dɔ̃hṹ dɛnní.»\f + \fr 1:7 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 104.4\f* \m \v 8 Ká le màhã́ bía bìo kà mí Za dã́ní yi: \q1 «Ũnɛ́n Dónbeenì, ũ bɛ́ɛnì díró ɲii máa fĩ̀ máa mi. \q1 Fo ò pa ũ nìpomu bìo lè ho térénló. \q1 \v 9 Fo wa bìo térénna, fo ɲina mu bè-kora. \q1 Lé bṹn nɔn á ĩnɛ́n na lé ũ Dónbeenì á kúaa ho ɲiló ũ ɲúhṹ wán \q1 à zéení le ĩ tà ũ bìo. \q1 Lé bṹn wɛɛ́ra ũ sĩi. \q1 Ĩ dó ho cùkú foǹ á po mi ninzàwa na ká.»\f + \fr 1:9 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 45.7-8\f* \m \v 10 Le pá bĩnía bía bìo kà mí Za mu dã́ní yi: \q1 «Mu ɲúhṹ ɓúakáníi ká bìo ɓúi dĩǹ yí léra, á ũnɛ́n Ɲúhṹso lé fo léra ho tá, \q1 á lé fo mún léra ho wáayi. \q1 \v 11 Bṹn bè-lénnia so ɓúenɓúen khíi vé, ká ũnɛ́n á à kɛń bĩ́n fɛ́ɛɛ. \q1 Ho wáayi lè ho tá wé è khè lòn sĩ̀-zĩ́nia. \q1 \v 12 Fo ò bi mu lòn báká beenì á à bàrá, \q1 mu ù yèrèmá lòn sĩ̀-zĩ́nia, \q1 ká ũnɛ́n á à dĩ̀n làa bìo fo karáa, fo ò kɛń bĩ́n fɛ́ɛɛ.»\f + \fr 1:12 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 102.26-28\f* \m \v 13 Le Dónbeenì dĩǹ yí bía làa wáayi tonkaro ɓúi le: \q1 «Ɓuee kɛɛní ĩ nín-tĩánì, \q1 fúaa ká ĩ ɓúrá ũ zúkúsa ũ tá \q1 á ũ bò ũ zení wán.»\f + \fr 1:13 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 110.1\f* \p \v 14 Á ɓa tonkarowà na wee lé ho wáayi ɓɛ̀n lé ɓa yɛ́n? Ɓa lé le Dónbeenì ton-sáwá. Le wee tonka ɓa à ɓa ɓuee séení bìa á à yí ho kã̀níló le Dónbeenì cɔ̃́n. \c 2 \s1 Mi wa dé ho kã̀níló bìo le sòobɛ́ɛ yi \p \v 1 Lé bṹn nɔn á bìo wa ɲá á wa ko wa ɓua lè wa sòobɛ́ɛ, bèra a na wa yí vĩ́. \v 2 Le Dónbeenì ɲi-cúa na ho wáayi tonkarowà mà á bìo lé ho tũ̀iá, á nùpue lée nùpue na ɓɛ̀n yí bò hã yi, wón yú mu ɓàn lònbee na ko làa wo.\f + \fr 2:2 \ft Le Dónbeenì ɲi-cúa na le tonkarowà mà: Mu wee bío o Mɔyiize làndá bìo dã́ní yi. Ɓa zúifùwa cɔ̃́n á le Dónbeenì dĩ̀n ho wáayi tonkarowà wán á bíaráa là a Mɔyiize.\f* \v 3 Àwa, ká warɛ́n mún yí dó ho kã̀níló na kà ɓàn síi bìo le sòobɛ́ɛ yi, á wa so dà à kã̀ní waten le lònbee na ko làa wɛn yi le? Ho kã̀níló mu bìo lé o Ɲúhṹso míten á nín-yání buera mu. Á bìa ɲá mu á zéenía lè warɛ́n le ho bìo bon. \v 4 Á le Dónbeenì zéenía le bìo ɓa bía bon. Le zéenía mu lè mu yéréké bìowa lè mí sìíwà na wee zéení le pànká, lè mu bìowa wéró pànká na lerɛ́n mí bɛɛre Hácírí wee na ɓa nùpua yi làa bìo le sĩi vá yi. \s1 Le Dónbeenì dĩ̀n o Yeesu wán wee kã̀nínáa ɓa nùpua \p \v 5 Le Dónbeenì yí dó ho yìrón dĩ́míɲá na wa wee bío bìo ho wáayi tonkarowà níi yi. \v 6 Le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi, ó o ɓúi yàá túara bìo kà: \q1 «Éee Dónbeenì! O nùpue lée wée á fo ò leékaráa o bìo? \q1 O nùpue lée wée á fo ò paráa o bìo? \q1 \v 7 Fo wó á ho wáayi tonkarowà bìo ɲúhṹ wi á po a ho pɔ̃̀n-za dɛ̀ɛ yi. \q1 Bṹn mɔ́n á fo bĩnía wó ó o yú ho cùkú lè le yèni, \q1 \v 8 fo bàrá a mu bìo ɓúenɓúen ɲúhṹ wán.»\f + \fr 2:8 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 8.5-7\f* \m Bṹn wee zéení le le Dónbeenì wó ó o wi mu bìo ɓúenɓúen ɲúhṹ wán, á dɛ̀ɛ ɓúi yí ká. Ɛ̀ɛ ká hã laà na kà wán á wa dĩǹ yí máa mi mu. \v 9 Ɛ̀ɛ ká bìo kà lé bìo wa zũ: Le Dónbeenì wó á ho wáayi tonkarowà bìo ɲúhṹ wi á po a Yeesu ho pɔ̃̀n-za dɛ̀ɛ yi. Á hã laà na kà wán á le bĩnía wó ó o yú ho cùkú lè le yèni le lònbee na ó o lá á húrunnáa bìo yi. Le wó mu kà síi bèra a na à le sãamu pànká yi, ò o húmú bìo séení ɓa nùpua ɓúenɓúen. \v 10 Mu bon, mu se à le Dónbeenì na léra mu bìo ɓúenɓúen, dìo ɓuan mu ɓúenɓúen dĩ̀nía à wé ò o Yeesu kã́a le lònbee yi bèra a na ò o bìo ɲii sí làa bìo mu lá ko mu wéráa. Le wó kà síi bèra a na à ɓa nùpua cɛ̀rɛ̀ɛ páaní le cùkú yi làa de. Lé o Yeesu wó á ɓa nùpua cɛ̀rɛ̀ɛ wé è yíráa ho kã̀níló. \v 11 O Yeesu lé yìa wee wé à ɓa nùpua ce le Dónbeenì yahó. Á bìa ó o wee wé à ɓa ce bán ɓúenɓúen làa wo wã́a lée Maá nì-kéní zàwa. Lé bṹn te bìo ó o Yeesu wee veráa ɓa lè mín zàwa lè mín hĩ́nni ká mu nìyio mía wo yi. \v 12 Bìo kà lé bìo ó o bía: \q1 «Dónbeenì, ĩ ì zéení ũ bìo lè wàn zàwa lè wàn hĩ́nni. \q1 Ĩ ì khòoní fo ũ nìpomu ɓúenɓúen tĩ́ahṹ.»\f + \fr 2:12 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 22.23\f* \m \v 13 O mún bía le: \q1 «Ĩnɛ́n á à dé ĩ sĩi le Dónbeenì yi.» \m O pá bĩnía bía le: \q1 «Lé wɛn na páanía wi, ĩnɛ́n lè ɓa zàwa na fo nɔn miì.»\f + \fr 2:13 \ft Mi loń Ezayii vũahṹ 8.18\f* \p \v 14 Àwa, á bìo á bán zàwa so lé ɓa nùpua binbirí, ó o Yeesu mí bɛɛre mún lá ɓa sìí, bèra a na ò orɛ́n mí bɛɛre húmú pànká yi ò o yí ho pànká o *Satãni wán, yìa wee wé à ɓa nùpua hí, \v 15 ò o mún kã̀ní bìa ɓúenɓúen na mu húmú zɔ̃́nló lá can lòn wobáaní ɓa sìí wizooní ɓúenɓúen yi. \v 16 O Yeesu mu cén yí ɓuara wáayi tonkarowà séeníló bìo yi. Lé o *Abarahaamu mɔ̀nmànía ó o wà ɓueé séení. \v 17 Lé bṹn nɔn ó o ko ò o láráa mín zàwa lè mín hĩ́nni sìí binbirì, bèra a na ò o dàń wé mín zàwa lè mín hĩ́nni mu yankarowà ɲúhṹso, á zũ ɓa nùpua màkárí, á láayi wi le Dónbeenì cɔ̃́n, à le Dónbeenì wé sɛ́n ɓa nùpua bè-kora día. \v 18 Á bìo ó o Yeesu mí bɛɛre kã́a le lònbee yi á kúará khɛ́ra, lé bṹn nɔn ó o dà wee séenínáa bìa ɓúenɓúen na ho kúará khɛ́nló wee yí. \c 3 \s1 O Yeesu bìo ɲúhṹ wi po a Mɔyiize \p \v 1 Lé bṹn nɔn á minɛ́n wàn zàwa lè wàn hĩ́nni na bìo sã̀ le Dónbeenì yi, minɛ́n na le mún hueekaa à mi níní kɛń le bìo yi, mi le mi yilera kɛń o Yeesu bìo wán. Lé orɛ́n le Dónbeenì tonkaa ó o ɓueé wó bìo wa dó wa sĩa yi wee bío wéréwéré yankarowà ɲúhṹso. \v 2 Le Dónbeenì léra a ò o sá ho tonló mu, ó o mún bò bìo ɓúenɓúen na le le o wé yi, làa bìo ó o *Mɔyiize yánkaa wóráa mu lè le Dónbeenì nìpomu. \v 3 Ɛ̀ɛ ká a Yeesu màhã́ ko lè ho cùkú á po a Mɔyiize, làa bìo á yìa son le zĩi koráa lè ho cùkú á po le zĩi mí bɛɛre bìo síi. \v 4 Mu bon, zĩi na wi à nùpue yí son le dén mía. Ká le Dónbeenì lé dìo ɓɛ̀n wó á mu bìo ɓúenɓúen wi làa bìo mu karáa. \v 5 O Mɔyiize yánkaa bò bìo le Dónbeenì le o wé yi le zĩi nìpomu ɓúenɓúen tĩ́ahṹ. Wón lé le Dónbeenì ton-sá, á bìo ó o wee wé ko mu zéení le Dónbeenì ɲi-cúa na le è fɛɛ. \v 6 O *Krista mún bò bìo le Dónbeenì le o wé yi ká wón ɓɛ̀n lé le Za, á le bàrá mí zĩi nìpomu ɲúhṹ wán. Bṹn nìpomu so lé warɛ́n, ká wa wíokaa henía wa sĩa wee lòoní bìo wa dó wa sĩa yi. \s1 Bìa dó mí sĩa le Dónbeenì yi khíi kɛń le vũńnà yi \p \v 7 Lé bṹn nɔn le Dónbeenì Hácírí bía bìo kà: \q1 «Ho zuia, ká le Dónbeenì wee bío làa mia, \q1 \v 8 à mi yí wé lòn nùpua na yí wi ɓa ɲí dɛ̀ɛ \q1 làa bìo á mi wóráa mu ho pã̀ahṹ na mi kã́a á khũaana le Dónbeenì ɲii yi ho tá henì yi bìo síi. \q1 \v 9 Á le bía le mìn ɓùaawa yánkaa khũaana mí ɲii yi ho tá henì yi \q1 á khɛ́raráa mí kúará \q1 à ɓa ɲɔǹ mɔn bìo mi wó hã lúlúio ɓúará-ɲun yi. \q1 \v 10 Lé bṹn te bìo á le sĩi cã̀náa ɓa yi, á bía bìo kà: \q1 Ɓa nùpua na kà wee pĩ́ ĩ bìo fɛ́ɛɛ, le dã́ní na á ĩ wi à ɓa lá á ɓa día. \q1 \v 11 Bìo le sĩi cã̀ ɓa yi, á le báa \q1 le ho lahó na á le wíokaa à ɓa vũń yi á ɓa wã́a máa zo yi hùúu.»\f + \fr 3:11 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 95.7-11\f* \p \v 12 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, mi pa miten bìo, ò o ɓúi hĩ́a yí wé sĩ-kohó ɓànso mi tĩ́ahṹ à kã́a pĩ́ le Dónbeenì día, dìo wi fɛ́ɛɛ. \v 13 Mi wé hení mín sĩa làa wizooní ɓúenɓúen, pã̀ahṹ na wa wi «ho zuia» na le Dónbeenì bía bìo. Ká mi wé wé mu bèra a na à mi nì-kéní woon yí día míten le mu bè-kohó khà vĩ́iní, à wé lòn nùpua na yí wi ɓa ɲí dɛ̀ɛ bìo síi. \v 14 Ká wa fárá dĩ̀n bìo wa dó wa sĩa yi wán mu ɲúhṹ ɓúɛɛníi fúaa wa mukãnì véró, se wa màhã́ páanía sá là a Krista. \v 15 Làa bìo mu bíaráa kà síi: \q1 «Ho zuia, ká le Dónbeenì wee bío làa mia, \q1 à mi yí wé lòn nùpua na yí wi à ɓa ɲí dɛ̀ɛ \q1 làa bìo á mi wóráa mu ho pã̀ahṹ na mi kã́a á khũaana le Dónbeenì ɲii yi bìo síi.»\f + \fr 3:15 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 95.7-8\f* \p \v 16 Bìa ɲá le Dónbeenì bíonì à ɓa «kã́a á khũaana le ɲii yi» lé ɓa yɛ́n? Mu so yínɔń bìa ɓúenɓúen na ó o Mɔyiize fó lóráa ho *Ezipite kɔ̃hṹ yi le? \v 17 Bìa «le Dónbeenì sĩi cã̀ yi hã lúlúio ɓúará-ɲun yi» lé ɓa yɛ́n? Mu so yínɔń bìa wó mu bè-kora ho tá henì yi á húrun bĩ́n le? \v 18 Á bìa le «báa le ho lahó na á le wíokaa à ɓa vũń yi á ɓa wã́a máa zo hùúu» lé ɓa yɛ́n? Mu so yínɔń bìa pã́ á yí bò bìo le bía yi le? \v 19 Wa ɓɛ̀n mɔn le ɓa yí dàńna yí zon hã vũńnà lahó mu yi, lé bìo ɓa yí tà yí dó mí sĩa le Dónbeenì yi. \c 4 \p \v 1 Àwa, á bìo le Dónbeenì ɲii na le dó le wa à zo hã vũńnà lahó na le wíokaa ká làa wɛn pá wi bĩ́n wa bìo yi, á mi cén wa pa waten bìo à wa yí khe ho lahó mu yi. \v 2 Mu bon, dén bín-tente so á wa ɲá làa bìo á wàn ɓùaawa yánkaa ɲánáa le bìo síi. Ká le bíonì mu màhã́ yí séenía ɓa, lé bìo ɓa dó mí sĩa le bíonì mu yi. \v 3 Ká warɛ́n bán ǹ zo hã vũńnà lahó mu yi, lé bìo wa dó wa sĩa le bíonì mu yi. Ho lahó mu na le bía bìo kà dã́ní yi: \q1 «Bìo á ĩ sĩi cã̀ ɓa yi, á ĩ báa \q1 le ho lahó na á ĩ wíokaa à ɓa vũń yi á ɓa wã́a máa yí hùúu.»\f + \fr 4:3 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 95.11\f* \m Pã̀ahṹ na le Dónbeenì bía mu yi, à bṹn le léra mu bìo ɓúenɓúen vó. \v 4 Le Dónbeenì bíonì vũahṹ ɓúi yi á bìo kà lé bìo bía hã wizooní bìo hèɲun níi dã́ní yi: «Bìo le Dónbeenì sá mí tonló ɓúenɓúen vó, á le vũńna hã wizooní bìo hèɲun níi zoǹ.»\f + \fr 4:4 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 2.2\f* \v 5 Á bìo kà pá bĩnía bía: «Ho lahó na á ĩ wíokaa à ɓa vũń yi á ɓa wã́a máa yí hùúu.» \p \v 6 Bìa le Dónbeenì nín-yání bía le bín-tente mu nɔn yi bán yí zon hã vũńnà lahó mu yi, lé bìo ɓa yí tà yí dó mí sĩa le yi. Lé bṹn te bìo á ɓa ɓúi dà à zoráa ho lahó mu yi. \v 7 Lé bṹn te bìo le Dónbeenì bĩnía dó le wizonle ɓúi, á wee ve làa «zuia». Le wizonle mu ó o *Daviide bía dã́ní yi lúlúio cɛ̀rɛ̀ɛ bṹn mɔ́n lè hã bíoní na kà, hĩ̀a wa ló wán: \q1 «Ho zuia, ká le Dónbeenì wee bío làa mia, \q1 à mi yí wé lòn nùpua na yí wi ɓa ɲí dɛ̀ɛ.»\f + \fr 4:7 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 95.7-8\f* \p \v 8 Ká a Zozue lá dú mu nìpomu yahó á ɓa zon hã vũńnà mu lahó yi, se le Dónbeenì wã́a lá máa bĩní máa bío wizonle ɓúi bìo. \v 9 Lé bṹn nɔn á hã vũńnà na ka lè hã wizooní bìo hèɲun níi vũńnà bìo á le Dónbeenì wíokaa bìo ká lè mí nìpomu. \v 10 Mu bon, yìa zon le Dónbeenì vũńnà yi, wón mún sá vó wee vũń làa bìo le Dónbeenì sá à le vũńnanáa bìo síi. \v 11 Àwa, á mi cén wa dé sòobɛ́ɛ à wa dàń zo hã vũńnà mu yi. Mi wa pa waten bìo à wa hĩ́a yí pĩ́ le Dónbeenì bìo, làa bìo á wàn ɓùaawa pã́náa le bìo bìo síi. \v 12 Le Dónbeenì bíonì wee na le mukãnì binbirì, le pànká wi làa sòobɛ́ɛ po ho khà-tóní na yara lé hã bìo ɲun. Le wee zo ɓa nùpua khĩí zoo ɓúe ɓa sĩa yi. Le ka lòn khà-tóní, á wee fũ̀aa hã hũn-ɲúná khĩí zoo ɓúe ho sánbáɲiló yi. Bìo ó o nùpue sĩi wee vá yi, là a yilera á le bíonì mu wee zũń wéréwéré. \v 13 Mu bè-lénnia yi á dɛ̀ɛ woon yí sà le Dónbeenì yi. Mu ɓúenɓúen dĩ̀n dɛnkhɛɛn á le wee mi. Dén Dónbeenì so lé dìo wa ɓúenɓúen lè wa nì-kéní kéní ko wa khíi zéení bìo wa wó à na yi. \s1 O Yeesu lé ɓa yankarowà ɲúhṹso beenì \p \v 14 Wa yú le *Dónbeenì yankarowà ɲúhṹso beenì. Wón khĩína zoó ɓó le Dónbeenì mí bɛɛre yi yàá. Ɓa yankarowà ɲúhṹso beenì mu lé o Yeesu, le Dónbeenì Za. Àwa, á bìo wa dó wa sĩa yi á mi cén wã́a le wa wíoka pa bìo làa sòobɛ́ɛ. \v 15 Ɓa yankarowà ɲúhṹso beenì na wa yú yínɔń nùpue na yí dà máa séení wɛn wa yídàmu yi. Orɛ́n mí bɛɛre á ho kúará khɛ́nló lè mí sìíwà yàá yú làa bìo warɛ́n kúará wee khɛ́nnáa, ká arɛ́n màhã́ yí wó bè-kohó yí mɔn. \v 16 Á mi wã́a wa vá vaa ɓúe le Dónbeenì na wee wé mu sãamu yi ká zã́níi mía wɛn. Ká wa wó bṹn, á le è zũń wa màkárí, á à sɛ́n wa bè-kora à día. Le è wé mu ho pã̀ahṹ na mu ko yi. \c 5 \p \v 1 Ɓa yankarowà ɲúhṹso á le Dónbeenì léra ɓa nùpua tĩ́ahṹ, ò o wé sá le tonló ɓa bìo yi. Orɛ́n lé yìa wee na ɓa nùpua mu hãmu le Dónbeenì yi, á wee ya ɓa bè-kora sɛ́ndíaró muiní.\fig Yankarowà ɲúhṹso|src="hk00267b.tif" size="col" copy="Horace Knowles" ref="Hebere 5:1" \fig* \v 2 Ɓa nùpua na yí zũ mu bìo yara, na wee va vĩ́, bán ó o yankaro mu zũ bìo, lé bìo ó orɛ́n mí bɛɛre mún lé o yídà. \v 3 Lé bṹn bìo yi ó o ko ò o wé ya orɛ́n lè ɓa zã̀amáa bè-kora sɛ́ndíaró muiní. \v 4 Nùpue yí dà máa dé míten làa yankarowà ɲúhṹso míten. Le Dónbeenì lé dìo wee ve o nùpue à dé ho tonló mu yi, làa bìo le vonnáa o *Aaron á dó ho yi bìo síi. \v 5 O *Krista bìo mún ka kà síi. O yí wó míten làa yankarowà ɲúhṹso. Lé le Dónbeenì dó a ho tonló mu yi, á bía bìo kà nɔn wo yi: \q1 «Fo lé ĩ Za. \q1 Ho zuia ɲii wán á ĩ lé mìn Maá.»\f + \fr 5:5 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 2.7\f* \m \v 6 Le Dónbeenì pá bĩnía bía bìo kà: \q1 «Fo lé o yankaro fɛ́ɛɛ \q1 là a Mɛlɛkisedɛɛki bìo síi.»\f + \fr 5:6 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 110.4\f* \p \v 7 Pã̀ahṹ na ó o *Krista hĩ́a wi ho tá wán, ó o fìora á ɓónɓónía le Dónbeenì lè mí pànká, lè hã yèn-caa, dìo lá dà wee kã̀ní a mu húmú yi. Á bìo ó o liinía míten, á tà mu ɓúenɓúen yi, á le Dónbeenì ɲá a fìoró. \v 8 Bìo ó o lé le Dónbeenì Za mí cúee, ò o pá tà le lònbee ɓúenɓúen na yú a yi á keníanáa míten làa bìo ó ò bèráa le Dónbeenì bíonì yi. \v 9 Lé bṹn tiíra a bìo ɓúenɓúen ɲii, á nɔn á bìa wee bè o bíoní yi ɓúenɓúen wé è yíráa ho kã̀níló na lé le mukãnì na máa vé. \v 10 Le Dónbeenì dó a wó lè ɓa yankarowà ɲúhṹso là a Mɛlɛkisedɛɛki bìo síi. \s1 Héyìi! Mi yí pĩ́ le Dónbeenì bìo \p \v 11 Bìo cɛ̀rɛ̀ɛ wi wa cɔ̃́n wa dà à bío o Mɛlɛkisedɛɛki mu bìo dã́ní yi, ká mu yara zéeníló lònbee màhã́ wi, lé bìo mi yí máa wé ɲí mu bìo à zũń yara fùafùa. \v 12 Mi wã́a lá ko mi wé ɓa nì-kàránlowà, à hàrí lòn zuia mi màkóo pá wi ɓa wíoka kàrán mia lè le Dónbeenì bìo na nín-yání kàránna làa mia. Mi màkóo pá wi mu yoomu yi, mi yí dà máa dí dĩ́nló na lì. \v 13 Yìa màkóo wi mu yoomu yi wón ka lòn kúnkúza. O yí zũ bìo se làa bìo yí se hueekaró mín yi. \v 14 Ɛ̀ɛ ká ho dĩ́nló na lì hón lé bìa dɔ̃n vó te mí dĩ́nló. Bán fá, á zũ bìo se làa bìo yí se hueekaró mín yi. \c 6 \p \v 1 Lé bṹn nɔn ó o *Krista nín-yání bìo na ɓa kàránna làa wɛn á mi wa dà wán, ká wa va làa yahó o bìo zũńló yi lòn nùpua na dɔ̃n vó. Bìo wa zũ vó á mi yí wa bĩní ɓúa kàránló ɲúhṹ: Mu lé à pĩ́ hã wárá na yí se, à dé ũ sĩi le Dónbeenì yi, \v 2 làa bìo ɓa wee wé à ceéráa míten le Dónbeenì yahó,\f + \fr 6:2 \ft Le Dónbeenì bíonì vɔ̃nna ɓúi yi á mu bía le: Lè hã bátɛ́ɛ̀mùwa.\f* lè le níi bèró ɓa nùpua wán, làa bìo ɓa nì-hía á à vèeráa, lè le mɔ́ndɛ́n cítíi bìo. \v 3 Bṹn lé bìo wa à wé, ká le Dónbeenì tà. \v 4 Mi loń. Ɓa nùpua ɓúi wi bĩ́n á yú mu khoomu, le Dónbeenì hɔ̃n ɓa lè mu bè-tentewà cɛ̀rɛ̀ɛ, ɓa mún yú le Dónbeenì Hácírí, \v 5 á zũ le le Dónbeenì bíonì se làa sòobɛ́ɛ. Ho dĩ́míɲá na ho yìró á ɓa zũ pànká bìo. \v 6 Bṹn ɓúenɓúen mɔ́n, à ɓa pá bĩnía wee wé mí bè-kĩ́a, á bìo wã́a bĩní ì wé á ɓa à yèrèmánáa mí yilera lè mí wárá bṹn mía. Bán nùpua so síi ka lè ɓa bĩnía wee ɓúɛɛ le Dónbeenì Za ho *kùrùwá wán, á wee zùań wo yi ɓa nùpua yìo yi. \p \v 7 Hen ká ho viohó wee tè wé se ho tá wán ò o vàro dĩ́nló be wé se, à le Dónbeenì dúɓua ho tá mu yi. \v 8 Ká lé hã kíkara lè le ɲí-kora wee sà ho wán, se ho tá mu cũ̀nú mía. Le Dónbeenì hĩ́a dánkání ho, á mu véeníi ká ho ò cĩ̀í. \p \v 9 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni na wa wa làa sòobɛ́ɛ, hàrí ká wa wee bío kà síi, á wa pá láa mu yi le mi bò ho wã-tente, hìa wee va ho kã̀níló lahó yi. \v 10 Le Dónbeenì térénna, le yi máa sà mi bè-wénia yi, làa bìo mi zéeníanáa le mi wa làa de. Le séeníi na mi wó, làa dìo mi pá lan wee wé ɓa kèrètĩ́ɛwa dã́ní yi á le zũ. \v 11 Ká wa màhã́ wi à mi nì-kéní kéní ca mi kuio fúaa mu véeníi, bèra a na à bìo mi dó mi sĩa wee lòoní à wé à ɲii sí. \v 12 Mi cén wã́a yí dí parí, ká mi wé lè ɓa nùpua na wee dé mí sĩa le Dónbeenì yi fɛ́ɛɛ bìo síi, à yíráa bìo le dó mí ɲii le mí ì na. \s1 Le Dónbeenì dó mí ɲii à le máa yèrèmá le \p \v 13 Bìo le Dónbeenì hĩ́a dó mí ɲii nɔn o *Abarahaamu yi, á le báa lè mí yèni, lé bìo á nùpue na po le á le è báaráa yèni á mía. \v 14 Bìo kà lé bìo le bía: «Ũuu, ĩ ì wé mu bè-tentewà cɛ̀rɛ̀ɛ làa fo, ĩ ì wé á ũ mɔ̀nmànía á à wé boo làa sòobɛ́ɛ.»\f + \fr 6:14 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 22.16-17\f* \v 15 Ó o Abarahaamu ɓɛ̀n hã̀ mi sĩi pannáa bìo le Dónbeenì dó mi ɲii le mí ì wé, á le wó mu nɔn wo yi. \v 16 Ká ɓa nùpua le mí ì báa, à ɓa báa là a ɓúi na po ɓa yèni, á nùpue mún máa wé bĩní kán bìo ɓa báa ɲii wán. \v 17 Làa bṹn síi á le Dónbeenì mún wi à bìa le dó mi ɲii le mí ì wé lè mu bè-tentewà à zũń kɛ̃́nkɛ̃́n le le è wé mu. Lé bṹn te bìo le báa á bò bìo le dó mí ɲii le mí ì wé wán. \v 18 Mu bon, mu bìowa bìo ɲun mu na yí máa yèrèmá á le Dónbeenì yí máa fĩ̀ sabéré yi. Àwa, á warɛ́n na pã́ mu bìo ɓúenɓúen á sĩa hã̀ làa sòobɛ́ɛ wíokaa wee dé wa sĩa lòoní bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì wé. \v 19 Bìo wa dó wa sĩa wee lòoní lé bṹn ɓuan wɛn dĩ̀nía vĩnvĩn le Dónbeenì yahó, á wó á wa dàńna cúaa ho pɔ̃nsò-beenì na sankaa hã pɔ̃nsòni bùkú lè hã cúa-ɲun, á yòó zon le *sòobá-lùe ɓàn binbirìso yi. \v 20 Dén sòobá-lùe ɓàn binbirìso so ó o Yeesu zon yi dú wa yahó warɛ́n wa bɛɛre bìo yi. Mu bon, lé orɛ́n lé ɓa yankarowà ɲúhṹso fɛ́ɛɛ là a nìi na ɓa le Mɛlɛkisedɛɛki bìo síi. \c 7 \s1 O Mɛlɛkisedɛɛki lé o bɛ́ɛ, á lé le Dónbeenì yankaro \p \v 1 O Mɛlɛkisedɛɛki mu lé ho lóhó na ɓa le Salɛɛmu bɛ́ɛ, á mún lé le Dónbeenì na wi mu bìo ɓúenɓúen ɲúhṹ wán yankaro. Pã̀ahṹ na ó o *Abarahaamu hĩ́a tá hã hĩa lè ɓa bá-zàwa á dàńna ɓa, á bìo ó o bĩnía wee ɓuen, ó o Mɛlɛkisedɛɛki lée sã́ a yahó, á dúɓuaa wo yi.\f + \fr 7:1 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 14.18-20\f* \v 2 Á bìo ó o *Abarahaamu yú hã hĩa tɛ́ɛníi ɓàn cúa-pírú níi ó o nɔn o Mɛlɛkisedɛɛki yi. Le yèni mu kúará le «térénló bɛ́ɛ». Á bìo ó o lé ho Salɛɛmu bɛ́ɛ, bṹn kúará le o lé ho «hɛ́ɛrà bɛ́ɛ». \v 3 Ɓàn maá lè ɓàn nu á nùpue yí zũ. Nùpue yí zũ a nɔnkãni cɛɛníi. O teró bìo yí bía yí mɔn, ó o húmú bìo mún yí bía yí mɔn. O bìo ɓonmín lè le Dónbeenì Za bìo: O lé o yankaro fɛ́ɛɛ. \p \v 4 Mi loń bìo ó o Mɛlɛkisedɛɛki mu bìo ɲúhṹ wiráa. Hàrí wàn ɓùaa Abarahaamu bìo na ó o yú hã hĩa tɛ́ɛníi ɓàn cúa-pírú níi á wón nɔn wo yi. \v 5 O nìi na ɓa le *Levii mɔ̀nmànía na lé ɓa yankarowà ó o Mɔyiize làndá nɔn le níi yi le ɓa wé fé o *Isirayɛɛle nìpomu bìo na ɓa wee yí ɓàn cúa-pírú níi. Ò o Isirayɛɛle nìpomu mu ɲɔǹ lé ɓàn zàwa, lé bìo á bán nɔnkãni mún can o Abarahaamu yi. \v 6 Ká a Mɛlɛkisedɛɛki wón nɔnkãni yí can Levii yi, ò o Abarahaamu màhã́ pá nɔn bìo ó o yú ɓàn cúa-pírú níi wo yi. O Mɛlɛkisedɛɛki mu dúɓuaa o Abarahaamu na le Dónbeenì dó mi ɲii nɔn yi. \v 7 À wa zũ kɛ̃́nkɛ̃́n le yìa wee dúɓua wón bìo ɲúhṹ wi po yìa ɓa wee dúɓua yi. \v 8 O Levii nùwã, bìa ó o Isirayɛɛle nìpomu wee na bìo ɓa wee yí ɓàn cúa-pírú níi yi, bán lée nùpua, ɓa wee hí. Ká a Mɛlɛkisedɛɛki na ó o Abarahaamu nɔn mí bìo ɓàn cúa-pírú níi yi, wón yìo wi lua làa bìo le Dónbeenì bíonì vũahṹ bíaráa mu. \v 9 O Levii nùwã lé bìa á mu bìo ɓàn cúa-pírú níi wee na yi. Ɛ̀ɛ ká bìo ó o Abarahaamu na lé ɓàn ɓùaa á léra mu, bṹn wee zéení le orɛ́n Levii mún wã́a léra mu. \v 10 Mu bon, pã̀ahṹ na ó o Mɛlɛkisedɛɛki sã́ a Abarahaamu yahó yi, ká a Levii dĩǹ yí ton. Ɛ̀ɛ ká mu pã̀ahṹ ká a wi mín ɓùaa mu yi. \p \v 11 O Isirayɛɛle nìpomu *làndá yi, ó o Levii zĩ-ɲúhṹ lé hìa ho yankaró tonló bìo sã̀ yi. Ɓa lé ɓa yankarowà là a *Aaron bìo síi. Ɛ̀ɛ Ká ɓa yankaró tonló ɲii màhã́ yí sú. Lé bṹn nɔn á yankaro veere ɓúi ló na ka là a Mɛlɛkisedɛɛki bìo, wón yí ló Aaron nɔnkãni yi. \v 12 Ká ho yankaro tonló hĩ́a yèrèmáa, se ho làndá mún ko ho yèrèmá. \v 13 Yìa hã bíoní mu bía dã́ní yi ɓàn zĩ-ɲúhṹ nùpua yí wó yankarowà yí mɔn. \v 14 Wa zũ le wón na lé wa Ɲúhṹso á ton o *Zudaa zĩ-ɲúhṹ yi. Á bìo ó o Mɔyiize wee bío ɓa yankarowà bìo, ó o ɓɛ̀n mún yí bía bìo ɓúi ho zĩ-ɲúhṹ mu dã́ní yi. \s1 O Yeesu lé o yankaro là a Mɛlɛkisedɛɛki bìo síi \p \v 15 Á bìo wã́a wíokaa nɔn ó o yankaro mu bìo wee ceráa lé bìo kà: O yankaro ɓúi ló á ka là a Mɛlɛkisedɛɛki bìo síi. \v 16 O yí wó yankaro làa bìo ɓa nùpua bòráa mu bìo síi. O wó a yankaro le mukãnì na wi o yi na máa vé máa mi bìo yi. \v 17 Bìo kà lé bìo le Dónbeenì bíonì vũahṹ bía: \q1 «Fo lé o yankaro fɛ́ɛɛ \q1 là a Mɛlɛkisedɛɛki bìo síi.»\f + \fr 7:17 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 110.4\f* \p \v 18 Le Dónbeenì khínía ho nín-yání làndá yi, lé bìo ho pànká mía, ho bìo ɲúhṹ mía. \v 19 Ho làndá mu lá yí dà máa wé á nùpue máa térén le Dónbeenì yahó. Ká hã laà na kà wán á bìo wa dó wa sĩa yi wee lòoní bṹn ɓɛ̀n wíokaa sṹaaní. Lé bṹn pànká yi á wa wee dàń vá vaa ɓúeráa le Dónbeenì yi. \p \v 20 Mu yínɔń bṹn mí dòn. Le Dónbeenì báa mu ɲii wán. Bìa ká bán wó ɓa yankarowà à le yí báa bìo. \v 21 Ká a Yeesu wón le Dónbeenì wó là a yankaro, á báa bò mu wán làa bìo kà: \q1 «O Ɲúhṹso á báa mu ɲii wán, \q1 á máa bĩní máa yèrèmá mi ɲii. \q1 Fo lé o yankaro fɛ́ɛɛ.»\f + \fr 7:21 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 110.4\f* \m \v 22 Lé bṹn nɔn á le páaníi na ó o Yeesu wó á le wi warɛ́n lè le Dónbeenì pã̀ahṹ á sṹaaní dìo lè ho yahó. \p \v 23 Bìo pá bĩnía wee sanka mu mín yi lé bìo kà: Ɓa yankaro cɛ̀rɛ̀ɛ khĩína, lé bìo mu húmú yí máa día à ɓa sá lɛ́n. \v 24 Ɛ̀ɛ ká bìo ó o Yeesu ù kɛń bĩ́n fɛ́ɛɛ, á nì-veere máa lá a lahó o yankaró tonló yi. \v 25 Lé bṹn nɔn ó o dà wee kã̀nínáa bìa wee vá ɓuee ɓúe le Dónbeenì yi orɛ́n pànká yi. Mu bon, o Yeesu mu wi fɛ́ɛɛ, á wee fìo le Dónbeenì yi ɓa bìo yi. \p \v 26 Á wón yankarowà ɲúhṹso so na lé o Yeesu lé yìa á ko làa wɛn. O wee ce le Dónbeenì yahó, o bè-yáanii mía, fĩ́anì mía wo yi, o yí máa páaní làa bè-kora wérowà. Le Dónbeenì bàrá a mu bìo ɓúenɓúen ɲúhṹ wán. \v 27 O màkóo mía ò o ya muiní làa wizooní mí bè-kora bìo yi lè ɓa zã̀amáa bè-kora bìo yi làa bìo ɓa yankarowà ɲúnása na ká wee wéráa mu bìo síi. Le muinì ó o yan cúekúee mí dòn á mu vóráa, á lé orɛ́n míten mún wó le muinì mu yìa. \v 28 Ɓa yankarowà ɲúnása na ɓa wee dĩ̀n o *Mɔyiize làndá wán à kúeeráa, bán dà à va à vĩ́. Ká ho *làndá bèró mɔ́n á le Dónbeenì báa á bàrá mí za wó là a yankaro, wón na bìo ɓúenɓúen ɲii sú fɛ́ɛɛ. \c 8 \s1 O Yeesu lé ɓa yankarowà ɲúhṹso \p \v 1 Bìo wa le wa à bío ɓúenɓúen á bìo ɲúhṹ wi po bìo ká lé bìo kà: Ɓa yankarowà ɲúhṹso na bìo bía kà lé yìa á warɛ́n yú. O yòó kará ho wáayi le Dónbeenì na dà mu bìo ɓúenɓúen nín-tĩánì. \v 2 O wee sá mí yankaró tonló mu le *sòobá-lùe yi hã pɔ̃nsòni bùkú binbirì yi, hìa á nùpue yí tá, lé o Ɲúhṹso Dónbeenì míten tá ho. Nùpue yí tá hón. \v 3 Yankarowà ɲúhṹso lée yankarowà ɲúhṹso á léra, bèra a na ò o wé wé mu hãmu, à ya hã muiní na le Dónbeenì yi. Àwa, á warɛ́n yankarowà ɲúhṹso ɓɛ̀n mún ko ò o yí bìo ɓúi à hã lè le Dónbeenì. \v 4 O lá wi ho tá wán, se o yàá lá máa wé yankaro. Lé bìo ɓa ɓúi wi vó á wee hã le Dónbeenì làa bìo ó o *Mɔyiize làndá bòráa mu. \v 5 Bán yankarowà ɲúnása so tonló na ɓa wee sá lé ho binbirì so na wi ho wáayi ɓàn khã̀nkhã̀náamu. Mu bon, pã̀ahṹ na ó o Mɔyiize hĩ́a ko ò o ɓúaká tá hã pɔ̃nsòni bùkú yi, á le Dónbeenì bía nɔn wo yi: «Loń, wé mu ɓúenɓúen làa bìo á ĩ zéeníanáa mu nɔn foǹ le ɓúee wán.»\f + \fr 8:5 \ft Mi loń Léró vũahṹ (Exode) 25.40\f* \v 6 Ká hã laà na kà wán ó o Yeesu wón le Dónbeenì kàràfáa ho tonló yi. Ho bìo ɲúhṹ wi làa sòobɛ́ɛ, lé bìo le páaníi na ó o bò le Dónbeenì lè ɓa nùpua pã̀ahṹ á sṹaaní sṹaaní dìo lá wi lè ho yahó, lé bìo á bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì wé è na wɛn le páaníi mu yi bṹn sṹaaní bìo lè ho yahó. \s1 Le Dónbeenì dó mi ɲii le mí ì bè le páaníi fĩnle \p \v 7 Ká le *páaníi na le Dónbeenì bò lè ho yahó á fĩ́anì lá mía yi se le lá máa bĩní máa bè páaníi ɓúi. \v 8 Ɛ̀ɛ ká lé bìo le Dónbeenì nìpomu wó khon làa de á nɔn le bíaráa bìo kà: \q1 «Mi loń, lé ĩnɛ́n Ɲúhṹso Dónbeenì bía bìo kà: \q1 Pã̀ahṹ ɓúi khíi dã, ká ĩ bè le páaníi fĩnle \q1 là a *Isirayɛɛle nìpomu, là a *Zudaa zĩ-ɲúhṹ nìpomu. \q1 \v 9 Dén páaníi so á à wé mí dòn làa dìo á ĩ bò lè ɓàn ɓùaawa \q1 pã̀ahṹ na á ĩ tò ɓa níi wán lóráa ho *Ezipite kɔ̃hṹ yi. \q1 Bán yí bò bìo wa bía tò wán yi. \q1 Lé bṹn te bìo á ĩ ɓɛ̀n mún pã́ ɓa día, lé ĩnɛ́n Ɲúhṹso bía mu. \q1 \v 10 Bìo kà mɔ́n le páaníi na á ĩnɛ́n Ɲúhṹso á à bè là a *Isirayɛɛle nìpomu lé dìo kà: \q1 Ĩ ì wé á ɓa wé è leéka ĩ làndáwá bìo, \q1 ĩ ì dé hã ɓa sĩa yi. Lé ĩnɛ́n Ɲúhṹso bía mu. \q1 Ĩ ì wé ɓàn Dónbeenì, \q1 á ɓarɛ́n ǹ wé ĩ nìpomu. \q1 \v 11 Nùpue máa bĩní máa kàrán mín za tàá mí ninza le ɓa tà ĩnɛ́n Ɲúhṹso bìo, \q1 lé bìo ɓa ɓúenɓúen á à tà ĩ bìo, \q1 à lá ɓa nì-kĩ́a yi lii ɓúe ɓa háyúwá yi. \q1 \v 12 Ĩ ì sɛ́n ɓa bè-kora á à día, \q1 á máa bĩní máa leéka ɓa wékheró bìo hùúu.»\f + \fr 8:12 \ft Mi loń Zeremii vũahṹ 31.31-34\f* \m \v 13 Bìo le Dónbeenì wee bío le páaníi fĩnle bìo, bṹn wee zéení le le càtío le páaníi na bò lè ho yahó làa dà-kĩ́nle. À bìo lée bìo ɓɛ̀n hĩ́a kĩ́na, se mu ká ho vĩ́ló. \c 9 \s1 Le nín-yání páaníi bèró \p \v 1 Le páaníi na bò lè ho yahó á làndáwá wi wee kàrán ɓa nùpua làa bìo le Dónbeenì wee ɓùaanínáa. Á ɓa nùpua lè le Dónbeenì mu fèmínló lahó mún wi ho tá wán. \v 2 Mu bon, hã pɔ̃nsòni bùkú á tá mu bìo yi, á kã́ana lè hã cúa-ɲun. Á ho nín-yání lahó na ɓa wee ve làa sòobá-lùe lé bĩ́n á le fĩ̀ntã́-cúaa, lè le tàbárí na ho búurú na bìo sã̀ le Dónbeenì yi wi wán, á zoó wi yi.\fig Yankarowà ɲúhṹso tonló lùe|src="bk00278b.tif" size="span" copy="Horace Knowles, Louisse Bass" ref="Hebere 9:2" \fig* \v 3 Á ho ɲun níi lahó lé hìa ɓa le *sòobá-lùe ɓàn binbirìso. \v 4 Lé hón lahó so á mu bìo na sãmu sĩ cĩ̀íníi dɛ̀ɛ na wó lè ho sã́nú bìo cɛɛ́ra yi, á le páaníi ɓonkonì na mání lè le yahó wó lè ho sã́nú zoó wi yi. Dén ɓonkonì so á le dɛ̀ɛ ɓúi wi yi á mu bìo na ɓa le *maanɛ wi yi. Ó o *Aaron bũ̀in-za na sà hã vɔ̃nna mún wi le ɓonkonì mu yi, à séení hã hue-pɛnlɛnwà, hĩ̀a le páaníi làndáwá na le Dónbeenì nɔn o *Mɔyiize yi á túara wán. \v 5 Le ɓonkonì mu ɓàn ɲúhṹ á ho wáayi tonkarowà na ɓa le Serubɛ̃nwa wi yi, á wee zéení le Dónbeenì cùkú. Ɓa mía tàró pon le ɓonkonì mu ɲi-pɛɛ yi, bĩ́n na ɓa nùpua bè-kora wee sɛ́n día yi. Ɛ̀ɛ ká bṹn bíoró pã̀ahṹ yínɔń hìa kà. \p \v 6 Lé làa bṹn á hã sĩ̀a mu bàrákaráa. Á le *sòobá-lùe lé bĩ́n le *Dónbeenì yankarowà wee zoo sá mí tonló yi làa wizooní. \v 7 Ká le sòobá-lùe ɓàn binbirìso dén lé ɓa yankarowà ɲúhṹso mí dòn wee zo le yi. O wee zo bĩ́n le cúekúee le lúlúure yi lè ɓa bùaa na ó o fũ̀aana cãni, à zoo na le Dónbeenì yi orɛ́n mí bɛɛre bè-kora sɛ́ndíaró bìo yi, lè le Dónbeenì nìpomu na ká bè-kora sɛ́ndíaró bìo yi. \v 8 Le Dónbeenì Hácírí wee zéení mu le ká le sòobá-lùe wi bĩ́n wà, á se le sòobá-lùe ɓàn binbirìso ɲii yí dà máa hɛ́n. \v 9 Bṹn bìowa so wee zéení bìo wee wé hã laà na kà wán bìo. Mu wee zéení le mu hãmu na ɓa nùpua wee wé, lè hã muiní na ɓa wee ya yí dà máa wé á ɓa máa térén le Dónbeenì yahó. \v 10 Mu lé ɓa nùpua mí dòn *làndáwá na ɓa bò ho dĩ́nló, lè mu bè-ɲunii, làa bìo ɓa wee sɛɛka lè miten dã́ní yi. Hã làndáwá mu kɛra bĩ́n fúaa pã̀ahṹ na le Dónbeenì yèrèmáa mu bìowa yi. \s1 O Krista lé mu bè-kora sɛ́ndíaró muinì yìa \p \v 11 O *Krista ɓuara ɓueé wó ɓa yankarowà ɲúhṹso bèra a na wa yí mu bè-tentewà. Le lùe na ó o sá mí yankaró tonló yi dén ɲii mún sú po hã pɔ̃nsòni bùkú na yáanía tá ho tá henì yi. Le yínɔń dɛ̀ɛ na á nùpua tá. Le bìo yí sã̀ ho dĩ́míɲá yi. \v 12 O Krista zon le Dónbeenì *sòobá-lùe ɓàn binbirìso yi le cúekúee mí dòn á mu vóráa. Mu yínɔń bà-kùio cãni ó o zonnáa, lé o kùrú cãni lé dìo ó o zonnáa, á wee kã̀nínáa ɓa nùpua fɛ́ɛɛ. \v 13 O nɔ̀n-zṹnle na ɓa wee cĩ̀í sãni na ɓa wee kúee mu ɲumu yi à wã̀a lè ɓa nùpua na yí máa ce à héha là a *Mɔyiize làndá, lè ɓa kókówá lè ɓa dãaní cãni, lé bṹn wee ceé ɓa à héha lè ho làndá mu. \v 14 Ká bṹn wee wé kà síi, se o Krista cãni dén bìo ɓɛ̀n wíokaa yòó po bṹn. Le Dónbeenì Hácírí pànká yi ó o Krista mu tà nɔn míten á wó a muinì yìa na á fĩ́anì mía yi. O cãni lé dén á à ceé wa yiwa hã wárá na wee ɓua wɛn varáa mu húmú lahó yi yi, bèra a na à wa dàń sá na le Dónbeenì na wi fɛ́ɛɛ yi. \s1 Le cãni lé le páaníi na bò fĩ̀iminì \p \v 15 Lé bṹn nɔn o *Krista bòráa le *páaníi fĩnle le Dónbeenì lè ɓa nùpua pã̀ahṹ. O húrun á feníanáa ɓa nùpua mu bè-kora na ɓa wó le nín-yání páaníi pã̀ahṹ, à bìa na le Dónbeenì von dàń yí hã kĩ́a na máa vé, hĩ̀a bìo fèra bía día. \p \v 16 Nùpue mɔ́ndɛ́n ɲi-cúa bìo hĩ́a wee bío, se ɓànso húrun. \v 17 Mu bon, hen ká yìa mà hã ɲi-cúa mu húrun, à hã bìo màhã́ wé le sòobɛ́ɛ. Lé bìo ká a yìo wi lua, à hã ɲi-cúa mu bìo máa wé here. \v 18 Lé bṹn yàá nɔn le cãni kúaará á bòráa le nín-yání páaníi. \v 19 Bìo ó o *Mɔyiize kàránna hã làndáwá á nɔn o *Isirayɛɛle nìpomu ɓúenɓúen yi vó, ó o lá ɓa nɔ̀n-zàwa lè ɓa kókówá cãni na ó o cɔ̃n, á bò mu ɲumu wán. Ò o lá le vĩ̀ndɛ̀-za na ɓa le *izoopu lakahó, lè ho yènsé muhṹ, ò o wee wã̀a hã làndáwá vũahṹ, lè ɓa nùpua ɓúenɓúen \v 20 ká a bío bìo kà: «Dìo kà lé le páaníi na le Dónbeenì bò nɔn mia ɓàn cãni.»\f + \fr 9:20 \ft Mi loń Léró vũahṹ (Exode) 24.3-8\f* \v 21 Làa bṹn síi, ó o mún wã̀ana hã pɔ̃nsòni bùkú lè hã sĩ̀a na wi ho yi ɓúenɓúen. \v 22 Ho làndá vũahṹ yi á mu yàá bía le mu bìo ɓúenɓúen wee ceé lè le cãni, le ká cãni yí kúaará á bè-kora yí dà máa sɛ́n máa día. \s1 O Krista nɔn miten le cúekúee mu vóráa \p \v 23 Àwa, Ká bìo wi ho wáayi ɓàn khã̀nkhã̀náamu wee ceé là a *Mɔyiize làndáwá, á mu ɓàn binbirìso ko mu ceé làa bìo sṹaaní sṹaaní bṹn. \v 24 O *Krista yí zon hã pɔ̃nsòni bùkú na ɓa nùpua tá yi. Hón bùkú so lé hen na le Dónbeenì wi yi ɓàn khã̀nkhã̀náamu, ká ho yínɔń horɛ́n mí bɛɛre. Lé ho wáayi ó o Krista yòora á yòó dĩ̀n le Dónbeenì yahó wee yanka le wa bìo yi. \v 25 Làa lúlúio á le *Dónbeenì yankarowà ɲúhṹso beenì wé zo le sòobá-lùe ɓàn binbirìso yi lè ɓa bùaa na ɓa fũ̀aana cãni. Ká a Krista wón yí máa wé zoo ya míten làa muinì fɛ́ɛɛ. \v 26 Ká a lá wee wé bṹn fɛ́ɛɛ, se o lò lá wé è be fɛ́ɛɛ à lá ho dĩ́míɲá lénló pã̀ahṹ ɓuee ɓúe ho zuia yi. Ɛ̀ɛ ká hã pɔ̃̀nna vaa véeníi, ó o Krista ɓuara le cúekúee mí dòn á ɓueé wó míten lè le muinì yìa á ɓóráa mu bè-kohó ɲúhṹ. \v 27 Nùpue lée nùpue á à hí le cúekúee mí dòn. Bṹn mɔ́n á le Dónbeenì ì cítí o. \v 28 Lé làa bṹn ó o Krista wóráa míten lè le muinì yìa le cúekúee mí dòn á ɓóráa ɓa minka nùpua bè-kora ɲúhṹ. O khíi bĩní ì ɓuen, ká bṹn màhã́ máa wé bè-kora ó o ɓueé ɓúe ɲúhṹ. O ɓueé kã̀ní bìa pan o ɓuenló. \c 10 \s1 O Krista ɓueé ɓó hã muiní yaró ɲúhṹ \p \v 1 Bìo ó o *Mɔyiize làndá wee zéení yínɔń bìo wi ɓàn binbirìso mí bɛɛre. Mu lé mu ɓàn khã̀nkhã̀náamu. Hón làndá so wee zéení le hã muiní dà-kéní kéní mu ko hã wé ya làa lúlúio fɛ́ɛɛ. Lé bṹn nɔn á bìa ɓa wee ya hã bìo yi á hã yí dà máa wé á ɓa máa térén le Dónbeenì yahó. \v 2 Ká bṹn mía se bìa ɓa wee ya hã muiní mu bìo yi á bè-kora wã́a lá à sɛ́n á à día làa cúekúee, á lá máa bĩní máa leéka mí bè-kora mu bìo, á máa ya muiní mu bìo yi. \v 3 Ɛ̀ɛ ká ɓùeé. Làa lúlúio ká hã muiní mu wee wé à ɓa bĩní leéka mí bè-kora bìo. \v 4 Mu bon, ɓa nɔ̀n-zàwa lè ɓa kókówá cãni yí dà máa ɓúe mu bè-kora ɲúhṹ. \p \v 5 Lé bṹn nɔn á bìo ó o *Krista ɓuara ho dĩ́míɲá yi, ó o bía nɔn le Dónbeenì yi: \q1 «Fo yí tà hã muiní lè mu bè-hãnii bìo, \q1 à ũ wó á ĩ sãnía wi. \q1 \v 6 Ɓa bùaa na ɓa fũ̀aana á cĩ̀ína le muinì yɛɛníi dɛ̀ɛ wán \q1 lè hã muiní mu ɓúi na ɓa wee ya mu bè-kora sɛ́ndíaró bìo yi ɓúenɓúen bìo yí wó sĩna foǹ. \q1 \v 7 Á ĩ wã́a bía: Lé mi na wà à ɓuen \q1 ɓueé wé ũ sĩi bìo. \q1 Bṹn lé bìo túara ĩ dã́ní yi le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi.»\f + \fr 10:7 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 40.7-9\f* \m \v 8 Bìo kà lé bìo ó o Krista bía lè ho yahó: «Fo yí tà hã muiní lè mu bè-hãnii bìo. Fo mún yí tà ɓa bùaa na ɓa wee fũ̀aa à cĩ̀í le muinì yɛɛníi dɛ̀ɛ wán, lè le muinì na ɓa wee ya mu bè-kora sɛ́ndíaró bìo yi bìo. Bṹn ɓúenɓúen yí máa wa ũ sĩi.» À hã muiní mu ɲɔǹ wee ya à héha làa bìo ho *làndá bòráa mu. \v 9 O Krista tĩ́n bĩnía bía: «Lé mi na wà à ɓuen ɓueé wé ũ sĩi bìo.» O Krista ɓó ho hàánì muiní ɲúhṹ ò orɛ́n mí bɛɛre wó míten là a muinì yìa dó hã lahó yi. \v 10 O Yeesu Krista wó le Dónbeenì sĩi bìo. Bìo ó o Krista nɔn míten á húrun le cúekúee á mu vóráa, lé bṹn wó á wa bìo sã̀ le Dónbeenì yi. \v 11 Ɓa yankarowà ɓúenɓúen wee dĩ̀n ya hã muiní dà-kéní kéní mu làa wizooní, à hã ɲɔǹ yí dà máa sɛ́n bè-kora máa día hùúu.\fig O yankaro le muinì yɛɛníi dɛ̀ɛ nìsã́ní|src="cn02093b.tif" size="col" copy="David C. Cook" ref="Hebere 10:11" \fig* \v 12 Ɛ̀ɛ ká a Krista yan mu bè-kora sɛ́ndíaró muinì le cúekúee, ò o yòó kará le Dónbeenì nín-tĩánì fɛ́ɛɛ, \v 13 á pan bìo le Dónbeenì á à dé o zúkúsa o tá ó ò bè mí zení wán. \v 14 Le muinì dà-kéní mí dòn na ó o Yeesu mu yan lé dén wó á bìa bìo sã̀ le Dónbeenì yi térénna le yahó. \v 15 Lé bṹn le Dónbeenì Hácírí mún bía. Le bía bìo kà lè ho yahó: \p \v 16 «Bìo kà lé bìo ó o Ɲúhṹso bía: \q1 Hã wizooní mu khĩíló mɔ́ndɛ́n \q2 á dìo kà lé le páaníi na á ĩ ì bè làa ba. \q1 Ĩ ì dé ĩ làndáwá ɓa sĩa yi, \q1 Ĩ ì wé á ɓa wé è leéka hã bìo, \q1 \v 17 Ĩ máa bĩní máa leéka ɓa bè-kora lè ɓa wékheró bìo hùúu.»\f + \fr 10:17 \ft Mi loń Zeremii vũahṹ 31.33-34\f* \m \v 18 Hen ká mu bè-kora hĩ́a sɛ́ra día, se muinì yaró wã́a mía bṹn bè-kora so sɛ́ndíaró bìo yi. \s1 O Krista hɛ́ra ho wɔ̃hṹ nɔn wɛn \p \v 19 Àwa, wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, lé o Yeesu cãni pànká yi á wa láa mu yi le wa à zo le *sòobá-lùe ɓàn binbirìso yi. \v 20 O có ho wã-fĩnle na lé ho wã-binbirì á nɔn wɛn. O hɛ́ra ho pɔ̃nsò-beenì na ka lè ho lé o sãnía á wa wee dàń yòo zo le sòobá-lùe ɓàn binbirìso yi. \v 21 Á wa yú ɓa yankarowà ɲúhṹso na wi le *Dónbeenì zĩ-beenì ɲúhṹ yi. \v 22 Mi wã́a wa vá vaa ɓúe le Dónbeenì yi lè le yi na púaara día, lè le sĩidéró binbirì. Mu bìo na wa wó à mu yí se á mi wa lén wa sĩa yi à hã ce, à mún sɛɛ wa sãnía lè mu ɲumu na wee ce. \v 23 Bìo wa dó wa sĩa yi wee lòoní á mi le wa wé zéení bìo wéréwéré, à yí tèé wa bàra. Mu bon, le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì wé bìo na, à le wé mu. \v 24 Mi wa pa mín bìo, à wé hení mín sĩa le waminì lè hã wárá na se dã́ní yi. \v 25 Mi yí wa khí à wé yí ɓuen wa kuure fèmínló làa bìo ɓa nì-dòndáa ɓúi khú yí máa ɓuennáa bìo síi, ká mi màhã́ wa wé hení mín sĩa, sɔ̃̀nkú bìo wa zũ le o Ɲúhṹso wizonle ɲàana lua. \p \v 26 Bìo wa zũ ho tũ̀iá vó ká wa wó bè-kora làa cã̀nii, se muinì wã́a kũn mía máa ya bṹn bè-kora so sɛ́ndíaró bìo yi. \v 27 Bìo ká, lé ho lòoní le cítíi lè ho dã-sũmúi na à cĩ̀í le Dónbeenì zúkúsa. \v 28 Hen ká a ɓúi yáara a *Mɔyiize làndá, ká mu ɓàn sɛɛ́ràsa nùwã ɲun tàá nùwã tĩn wi, á ɓànso ko ò o ɓúe, màkárí zũńló mía mu yi. \v 29 Sɔ̃̀nkú yìa zùańna le Dónbeenì Za yi, á wó le páaníi cãni na ceéra ɓànso lè mu kàakó-bìo, á là le Dónbeenì Hácírí sãamuso, wón lònbee so máa poń bṹn le. \v 30 Yìa bía bìo kà á wa zũ: «Hã yúaa dìró bìo sã̀ miì. Yìa ko làa bìo na, á ĩ wé mu lè ɓànso». O mún pá bía bìo kà: «O Ɲúhṹso á à fĩ̀ le cítíi mí nìpomu wán.»\f + \fr 10:30 \ft Mi loń Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 32.35-36\f* \v 31 Le Dónbeenì na wi fɛ́ɛɛ á nùpue hĩ́a zon níi, bṹn zã́níi wi làa sòobɛ́ɛ. \v 32 Mi bĩní leéka bìo wó khĩína, le pã̀ahṹ na le Dónbeenì dó mí khoomu mi wán, á le lònbee yú mia làa sòobɛ́ɛ. \v 33 Ɓa là mia, á beéra mi lò ɓa nùpua ɓúenɓúen yìo yi, tàá bìa ɓa beéra lò làa bṹn síi á mi tà ɲii. \v 34 Mu bon, mi lò páanía bon làa bìa wi ho kàsó yi. Hàrí mi níi bìo ɓa fó á mi yàá pá tà mu lè le sĩ-wɛɛ, lé bìo mi zũ le bìo sã̀ mia á sṹaaní sṹaaní mu, bṹn á à kɛń bĩ́n fɛ́ɛɛ. \v 35 Àwa, á mi wã́a yí titika bìo mi láa yi. Lé lerɛ́n sĩidéró mu bìo yi á mi ì yíráa le sàáníi na bìo ɲúhṹ wi làa sòobɛ́ɛ. \v 36 Mi ko mi hĩ̀ mi sĩa bèra a na à mi dàń wé bìo le Dónbeenì le mi wé. Lé bṹn ǹ na ká mi ì yí bìo le dó mí ɲii le mí ì na mia. \v 37 Le Dónbeenì bíonì vũahṹ yi á bìo kà bía: \q1 «Hen làa cĩ́inú tente \q1 ká yìa lua á ɓueé dã. \q2 O máa mía. \q1 \v 38 O nùpue na térénna wón ǹ kɛń le mukãnì binbirì na máa vé yi o sĩidéró le Dónbeenì yi pànká yi. \q1 Ɛ̀ɛ ká ɓànso bĩnía ló lè mí mɔ́n, á ĩ sĩi máa wa a bìo yi.»\f + \fr 10:38 \ft Mi loń Habakuuki vũahṹ 2.3-4\f* \m \v 39 Ɛ̀ɛ ká bán na wee lé lè mí mɔ́n à vĩ́ lɛ́n á warɛ́n mía tĩ́ahṹ. Warɛ́n bán dó wa sĩa le Dónbeenì yi, á wi ho kã̀níló wɔ̃hṹ wán. \c 11 \s1 Wàn ɓùaawa sĩadéró le Dónbeenì yi bìo \p \v 1 O nùpue sĩidéró le Dónbeenì yi wee zéení le mu bìo na á ɓànso dó mí sĩi wee lòoní yíró ó o láa yi. Mu wee zéení le bìo á ɓànso yìo yí máa mi ó o láa yi le mu bìo bon binbirì. \v 2 Lé wàn maáwà sĩadéró le Dónbeenì yi nɔn á le tàráa ɓa bìo. \p \v 3 Lé bìo wa dó wa sĩa le Dónbeenì yi á nɔn wa zũnáa le le léra ho dĩ́míɲá lè mí bíonì. Lé kà síi wa zũnáa le bìo yí máa mi lé bṹn le dĩ̀n wán léraráa bìo wa wee mi. \v 4 O *Abɛɛle dó mí sĩi le Dónbeenì yi, lé bṹn nɔn le muinì na ó o yan á sṹaaní a *Kaɲɛɛ muinì. Lé o sĩidéró mu nɔn le Dónbeenì tà fóráa o hãmu, á bía le o térénna. O Abɛɛle húrun, ɛ̀ɛ ká a sĩidéró le Dónbeenì yi bìo yi, á bìo ó o wó á ɓa nùpua pá wee bío bìo.\f + \fr 11:4 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 4.3-10\f* \p \v 5 Lé o Enɔɔki sĩidéró le Dónbeenì yi bìo yi ó o ɓuan yòoraráa ho wáayi lè mí yèn-vèení «á nùpue yí bĩnía yí mɔn, lé bìo le Dónbeenì ɓuan wo yòoraráa ho wáayi.» Sã́ni ò o ɓua yòo ho wáayi, á le Dónbeenì bíonì vũahṹ zéenía mu le «o bìo wó sĩna le Dónbeenì yi.»\f + \fr 11:5 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 5.21.24\f* \v 6 À bṹn ɲɔǹ ɓueé wé ká mu yínɔń le sĩidéró le Dónbeenì yi bìo yi, á nùpue bìo yí dà máa wé sĩ Dónbeenì yi hùúu. Yìa wee vá vaá ɓúe le Dónbeenì yi ko ò o láa mu yi le le wi binbirì, á bìa wee cà ɓa zũń le á le mún wee sàání yi. \p \v 7 Lé o Nɔwee sĩidéró le Dónbeenì yi bìo yi á le zéeníanáa bìo wà ɓueé wé làa wo. Ó o Nɔwee dó mu le sòobɛ́ɛ yi, ó o wíokaa ho won-beenì ó orɛ́n là a zĩi nùpua kã̀níanáa. Lé o sĩidéró mu le Dónbeenì yi á síinía ho dĩ́míɲá ɲúhṹ. Á lé o sĩidéró mu bìo yi á le Dónbeenì le o térénnanáa. \p \v 8 Lé o *Abarahaamu sĩidéró le Dónbeenì yi bìo yi ó o tàráa le veró á wà van ho kɔ̃hṹ na le Dónbeenì le mí ì na a yi, à ho bìo sĩ̀ a yi. O yàá hĩ́nɔn wà ká a yí zũ hen na ó o wee va yi. \v 9 O dó mí sĩi le Dónbeenì yi, ó o wà vaá kàyáa ho kɔ̃hṹ na le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì na a yi yi, á kɛra hã pɔ̃nsòni bùkúwá yi bĩ́n là a *Izaaki là a *Zakoobu, bán na á hã kĩ́a dà-kéní kéní mu bìo mún sã̀ yi.\fig Hã pɔ̃nsòni bùkúwá|src="hk00221B.tif" size="span" copy="Horace Knowles" ref="Hebere 11:9" \fig* \p \v 10 O Abarahaamu mu lá wee lòoní ho lóhó na ɲúhṹ fárá tĩna. Hón lóhó so lé le Dónbeenì zéenía bìo ho fáráráa, á lé lerɛ́n mún fárá ho. \p \v 11 Lé o Sara sĩidéró le Dónbeenì yi á nɔn le wó ó o yúráa o za ká a ɲɔǹ hĩ́ana yí máa te, ò o mún kĩ́na. Ɛ̀ɛ ká a màhã́ láa le ká le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì wé bìo na, à le wé mu. \v 12 Lé bṹn nɔn á wàn ɓùaawa nì-kéní mí dòn, o Abarahaamu, á wó ɓa zã̀amáa ɓàn maá, ká a húmú yàá lá sùaráa. Mu nìpomu na sã̀ a mɔ́n á boo lè hã mànàayio bìo síi, tàá lè le hɔ̃̀nlè na mu yámú ɲumu ɲii bia bìo síi. Nùpue yàá yí dà máa mì ɓa máa zũń ɲii. \p \v 13 Bán ɓúenɓúen dó mí sĩa le Dónbeenì yi á húrun à bìo le dó mí ɲii le mí ì wé yí kúaa ɓa wán. Ɛ̀ɛ ká ɓa màhã́ pá khɛ̀ra mɔn mu, á ɓa sĩa wan mu bìo yi, á ɓa bía wéréwéré le mi lé ɓa kàyáwá ho tá wán. \v 14 Bìo ɓa bía bṹn kà síi wee zéení le ɓa màkóo wi maá zĩi yi ho wáayi. \v 15 Hen ká ɓa lá leékaa ho kɔ̃hṹ na ɓa ló día bĩní varó bìo binbirì, se ɓa lá à dàń ǹ bĩní ì va ho. \v 16 Ɛ̀ɛ ká lé bìo le maá zĩi na bìo sṹaaní, dìo wi ho wáayi, lé dén ɓa màkóo wi yi. Lé bṹn nɔn le Dónbeenì yí máa nìyi bìo ɓa wee ve le le mín Dónbeenì bìo yi, dén na son ho lóhó ká làa ba. \p \v 17 Lé o Abarahaamu sĩidéró le Dónbeenì yi bìo yi ó o tà le mí ì ya mí za Izaaki lè le muinì á à na le yi pã̀ahṹ na le le mí ì khɛ́n o kúará yi, ká a ɲɔǹ zũ kɛ̃́nkɛ̃́n le le Dónbeenì mu dó mí ɲii nɔn wo yi. \v 18 Mu bon, le Dónbeenì hĩ́a bía nɔn wo yi: «Ɓa zàwa na á ĩ dó ĩ ɲii le ĩ na foǹ, lé o Izaaki á ĩ ì dĩ̀n wán á fo ò yíráa ɓa.»\f + \fr 11:18 \ft Mi loń Bìo ɲúhṹ ɓúɛɛníi vũahṹ (Genèse) 21.12\f* \v 19 Ɛ̀ɛ ká a Abarahaamu lon mí yi, ó o le le Dónbeenì dà ɓa nì-hía wee vèení. Lé bṹn nɔn á le Dónbeenì mu díaráa o za nɔn wo yi, ó o ka lòn yìa na vèera. \p \v 20 Lé o Izaaki sĩidéró le Dónbeenì yi bìo yi ó o dúɓuaaráa o Zakoobu là a Ezayuu yi bìo wà ɓueé wé dã́ní yi. \p \v 21 Lé o Zakoobu sĩidéró le Dónbeenì yi nɔn á bìo ó o húmú dɔ̃n, ó o dúɓuaaráa o Zozɛɛfu zàwa lè mí nì-kéní kéní yi, ò o ɓuan mí bũ̀ini yi á lií ɓúrá ò o ɓùaanía le Dónbeenì. \p \v 22 Lé o Zozɛɛfu sĩidéró le Dónbeenì yi nɔn ó o húmú pã̀ahṹ ó o bíaráa o *Isirayɛɛle nìpomu léró ho *Ezipite yi bìo, á zéenía bìo ɓa à wé là a nì-hínmu. \p \v 23 Lé o *Mɔyiize ɓàn nùwã sĩadéró le Dónbeenì yi bìo yi á ɓa sànkaaráa wo hã pĩina tĩn. Bìo ɓa mɔn o za semu, ó o bɛ́ɛ bíonì ɓa yí zã́na. \p \v 24 Lé o Mɔyiize sĩidéró le Dónbeenì yi nɔn á bìo ó o hĩ́a dɔ̃n, ó o pã́ le ɓa wé yí ve mí làa Ezipite bɛ́ɛ hĩ́nló za. \v 25 O tà lá le lònbee lè le Dónbeenì nìpomu, à bìo lá dà à wɛɛ́ o sĩi ho pɔ̃̀n-za yi, bṹn na lé mu bè-kora ó o pã́ día. \v 26 Ho Ezipite kɔ̃hṹ nàfòró wi bṹn bon. Ɛ̀ɛ ká a Mɔyiize cɔ̃́n, á hã làntàa na à là làa wo làa bìo ɓa wee là làa yìa le Dónbeenì mɔn léra bìo síi á bìo ɲúhṹ wi o cɔ̃́n làa sòobɛ́ɛ, lé bìo ó o khɛ̀ra mɔn ho cũ̀nú na pan wo ho yìró. \p \v 27 Lé o Mɔyiize sĩidéró le Dónbeenì yi nɔn ó o lóráa ho Ezipite kɔ̃hṹ yi wà ò o yí zã́na bìo ho kɔ̃hṹ mu bɛ́ɛ sĩi á à cĩ̀ a yi. O ka lè o yìo wi le Dónbeenì na yí máa mi wán, lé bṹn te bìo ó o fárá tĩnanáa. \v 28 Lé o sĩidéró le Dónbeenì yi nɔn ó o dúráa ɓa *zúifùwa sã́nú na ɓa le Paaki, á nɔn le ɲii le ɓa khìi o Isirayɛɛle nìpomu zĩní zũaɲiní lè le cãni bèra a na à ho wáayi tonkaro na wee ɓúe ɓa nùpua à yí ɓúe ɓa hínbíi zàwa.\fig O nìi na wee khìi mí zũaɲii lè le cãni|src="cn02096b.tif" size="col" copy="David C. Cook" ref="Hebere 11:28" \fig* \p \v 29 Lé o Isirayɛɛle nìpomu sĩadéró le Dónbeenì yi nɔn ɓa dàńna kã́anáa mu yámú ɲumu bè-muhṹ yi lè mí laà lòn tá henì bìo síi. Ɛ̀ɛ ká ho Ezipitesa ɲɔn ɓa mɔ́n ɓueé zon, á mu ɲumu ɓó ɓa ɓúenɓúen. \p \v 30 Lé o *Isirayɛɛle nìpomu sĩadéró le Dónbeenì yi nɔn ɓa bánbáa ho Zerikoo lóhó hã wizooní bìo hèɲun, á ho dándá beenì na son kĩ́nía ho lóhó mu yi á tò. \v 31 Lé o hã́a na lá wee yɛ̀ɛ́ míten, yìa ɓa le Arahaabu sĩidéró le Dónbeenì yi nɔn ó o kã̀níanáa, ò o yí páanía yí húrun lè le Dónbeenì zúkúsa. Lé bìo ɓa cũiilowà na ló ɓa Isirayɛɛlesa cɔ̃́n ó o ɓuan se. \p \v 32 Bìo á ĩ yàá wã́a à bĩní ì bío lé mu yɛ́n. O Zedion, là a Baraaki, là a Samusɔ̃n, là a Zɛfitee, là a *Daviide, là a Samuwɛɛle lè ɓa ɲi-cúa fɛɛrowà bìo na ɓa wó á ĩ yí dà máa tè yi ɓúenɓúen máa véení. \v 33 Lé ɓa sĩadéró le Dónbeenì yi bìo yi nɔn ɓa dàńna ɓa bá-zàwa, á wó bìo térénna, á yú bìo le Dónbeenì dó mí ɲii le mí ì na ɓa yi, á mún dàńna tunnáa ɓa kúdenwà ɲiní. \v 34 Lé le sĩidéró mu le Dónbeenì yi bìo yi nɔn ɓa dàńna ɓóráa hã dã-sũmáa, á kã̀nía miten ho khà-tóní ɓúeró yi. Ɓa buɛɛkaa á lò bĩnía fá. Ɓa henía mí sĩa táráa hã hĩa, á dàńna ɲɔn mí zúkúsa hĩn-táwá. \v 35 Lé ɓa hã́awa ɓúi sĩadéró le Dónbeenì yi nɔn ɓa bĩnía mɔnnáa mín nùpua na lá húrun lé bìo ɓa vèera. \p Ɓa nùpua ɓúi ɓa ɲíinía sãnía ɓa sĩadéró le Dónbeenì yi bìo yi, á ɓa pã́ le mí máa kã̀ní míten á ɓa húrun, bèra a na à ɓa bĩní vèe à kɛń le mukãnì binbirì yi. \v 36 Ɓa ɓúi ɲà mí yiwa á hã làntàa kúio ɓa yi. Ɓa han ɓa, á can lè hã zúakùaríwà kúaa ho kàsó yi. \v 37 Ɓa ɓúi ɓa lèekaa lè hã huaa ɓó, ɓa ɓúi ɓa kúiora lè hã kàràkáráwà, ká ɓa ɓúi bán ɓa ɓó lè ho khà-tóní. Ɓa ɓúi bán yí zũ hen na ɓa à zo, á wee zĩ́ ɓa pia lè ɓa via sɔ̃nna. Mu bìo ɓúenɓúen fòora ɓa yi. Ɓa beéra ɓa lò làa sòobɛ́ɛ. \v 38 Ho dĩ́míɲá yí ko làa ba, lé bìo ɓa sṹaaní ho. Ɓa wee hɛ́ɛ vĩ́ná ho tá henì lè hã ɓúaa yi, á wee hɛ́ɛ zo hã hue-beera pɔ̃̀nna lè hã kãna yi. \p \v 39 Le Dónbeenì tà bán ɓúenɓúen bìo ɓa sĩadéró le yi bìo yi. Ɛ̀ɛ ká bìo le Dónbeenì mu dó mí ɲii nɔn le mí ì na ɓa yi á ɓa màhã́ pá yí yú, \v 40 lé bìo Le Dónbeenì lá wíokaa bìo sṹaaní bṹn á ká lè wa ɓúenɓúen. Lé bṹn nɔn ɓarɛ́n mí dòn yí ko ɓa bìo ɲii sí ká warɛ́n na ká níi ló. \c 12 \s1 Mi wa hĩ̀ wa sĩa le lònbee lè mí sìíwà yi \p \v 1 Àwa, bìo á bán sɛɛ́rà-kúii so kĩ́nía wɛn, á minɛ́n mún wa pĩ́ bìo ɓúenɓúen na wee hè wɛn wa máa va lè ho yahó, à mu bè-kora na wee bũmaka wɛn à wa pĩ́ día, ká mi wa lùwí lè wa sòobɛ́ɛ vaa dã hen na wa ko wa vaa dã. \v 2 Mi wa fá wa yìo o Yeesu yi. Wón lé yìa wee wé à wa dàń dé wa sĩa le Dónbeenì yi. Lé orɛ́n wee tií wa sĩadéró mu ɲii. O tà á ɓa ɓúaa wo ho *kùrùwá wán ó o húrun, á tà mu ɓàn nìyio yi, lé bìo ó o fèra mɔn le sĩ-wɛɛ na wi mu mɔ́n. Á hã laà na kà wán, ó o ɓɛ̀n kará le Dónbeenì nín-tĩánì. \p \v 3 Mi leéka a Yeesu bìo. Ɓa bè-kora wérowà hĩ́nɔn o wán, ká a màhã́ ɲà mí yi mu ɓúenɓúen yi. Á mi wã́a yí le mi bàra tèró à yí pànká mi wán. \v 4 Mi wee fi lè mu bè-kora, ɛ̀ɛ ká mi dĩǹ yí fun làa bṹn yí vaá ɓó mu húmú yi. \v 5 Mi so yiwa sà le zéeníi na le Dónbeenì nɔn mia yi lè le zàwa bìo síi le? \q1 «Ĩ za, hen ká a Ɲúhṹso wee bé fo, à ũ yí pĩ́. \q1 Hen ká a wee zá làa fo, à ũ yí tèé ũ bàra. \q1 \v 6 Mu bon, o Ɲúhṹso wee wé bé bìa ó o wa. \q1 Bìa ó o zũ le ɓa bìo sã̀ a yi bán ɓúenɓúen lé bìa ó o wee wé ha.»\f + \fr 12:6 \ft Mi loń Wàhio vũahṹ (Proverbes) 3.11-12\f* \m \v 7 Á lé mi béró bìo yi nɔn mi lò wee beráa. Le Dónbeenì ɓuan mia lè mí kùrú zàwa bìo síi. Lé o za yɛ́n á ɓàn maá máa wé bé? \v 8 Ká le Dónbeenì yí máa bé mia lè mí zàwa na ká ɓúenɓúen bìo, se mi lé le zĩi zàwa, ká mi yínɔń le zàwa binbirí. \v 9 Wa maáwà fù wee bé wɛn á wa mún fù wee kɔ̃̀nbi ɓa. Á mu so yí sṹaaní à wa wé kɔ̃̀nbi o Maá Dónbeenì poń bṹn bèra a na wa yí le mukãnì le? \v 10 Wa maáwà wee bé wɛn ho pɔ̃̀n-za yi héha lè ɓa kùrú yilera. Ká le Dónbeenì dén wee bé wɛn bèra a na wa bìo wé se. Le wi à wa ce làa bìo lerɛ́n wee ceráa. \v 11 Wa béró pã̀ahṹ á mu máa wé wé sĩ wɛn, mu wee wé beé wa lò. Ɛ̀ɛ ká mu véeníi á bìa bó bán lé bìa wee wé ɓa nùpua na térénna, bán wee wé kɛń ho hɛ́ɛrà yi mu bìo yi. \p \v 12 Á mi cén hení mi bàra na tò, mi zení na wee tũmaka à mi fárá dĩ̀ní. \v 13 Mi bè ho wɔ̃hṹ na muina, bèra a na à yìa lé o lóní bìo yí dé wán, ká a vɛɛnì dàń térén. \p \v 14 Mi wé à ho hɛ́ɛrà kɛń minɛ́n lè ɓa nùpua ɓúenɓúen pã̀ahṹ, à ceé miten le Dónbeenì yahó, ká bṹn mía á nùpue woon máa mi a Ɲúhṹso Dónbeenì. \v 15 O ɓúi yí vĩ́ vĩ́ à pĩ́ le Dónbeenì sãamu na le wee wé na a yi. Mi pa miten bìo, mi yí día le bìo ɓúi na yí se à lé mi tĩ́ahṹ lòn vĩ̀ndɛ̀-hɛɛre à dɛ̀ɛ́ bìa ká. \v 16 Mi pa miten bìo mu koomu lè mí sìíwà wéró yi. Mi wé yí zùań bìo bìo sã̀ le Dónbeenì yi làa bìo á yìa ɓa le Ezayuu wóráa mu bìo síi. Wón mɔn ho dĩ́nló yi á pã́náa mí nì-kĩ́nmu nɔn mín fɛ̀ɛ yi. \v 17 Á mu vaa véeníi ó o wi à ɓàn maá dúɓua a yi, ká wón màhã́ yí wó mu. Ó o wá hã yèn-ca-poa san à mu yí dàńna yí yèrèmáa. \p \v 18 Bìo ho fù làa yahó nùpua vá vaá ɓóráa le ɓúee na ɓa le Sinayii yi, bṹn na ó o nùpue dà wee tṹii yi, na lé ho dɔ̃hṹ, lè le tíbí-cũaá, lè ho pinpi-beenì, á minɛ́n yí vá yí vaá ɓóráa lahó ɓúi yi làa bṹn ɓàn síi. \v 19 Ɓa ɲá le bũaanì wĩ́ló, lè mu tɔ̃n-beenì sã, á ɓa yí dàńna mu. Á ɓa le le Dónbeenì yí bĩní yí bío làa mí míten. \v 20 Lé bìo á bìo mà nɔn ɓa yi po ɓa. Bìo kà lé bìo mu tãmu bía: «Nùpue lée nùpue tṹaa le ɓúee mu yi, hàrí ò o wé zàn-yìa, á wón ǹ lèeka lè hã huaa á à ɓúe.»\f + \fr 12:20 \ft Mi loń Léró vũahṹ (Exode) 19.12-13\f* \v 21 Bìo á bán mɔn á zã́nía ɓa làa sòobɛ́ɛ, fúaa o *Mɔyiize bía bìo kà: Ĩ zã́na zã́na á wee zà. \p \v 22 Ɛ̀ɛ ká minɛ́n bán vá vaá ɓó le ɓúee na ɓa le Sion yi, lè le Dónbeenì na wi fɛ́ɛɛ ɓa lóhó yi, hón na lé ho Zeruzalɛɛmu na wi ho wáayi. Mi vá vaá ɓó ɓa nùpua cɛ̀rɛ̀ɛ na wee dí ho sã́nú yi, bán na lé ho wáayi tonkarowà, lè le Dónbeenì hínbíi zàwa na yènnáa túara le cɔ̃́n ho wáayi. \v 23 Mi vá vaá ɓó le Dónbeenì hínbíi zàwa na yènnáa túara le cɔ̃́n ho wáayi yi. Le Dónbeenì na wee fĩ̀ le cítíi ɓa nùpua ɓúenɓúen wán lé dìo mi vá vaá ɓó yi, á vá vaá ɓó ɓa nùpua na térénna á bìo ɲii sú yi. \v 24 O Yeesu, yìa kúaará mí cãni ceéraráa wɛn lé wón mi vá vaá ɓó yi. Lé orɛ́n le Dónbeenì dĩ̀n wán bòráa le páaníi fĩnle làa wɛn. Ó o cãni mún bìo ɲúhṹ wi po a *Abɛɛle bìo. \p \v 25 Á mi cén wé ɲí yìa wee bío làa mia cɔ̃́n sese. O *Isirayɛɛle nìpomu yáanía yí ɲá yìa ɲà ɓa zeǹ wán cɔ̃́n, á le lònbee ɓɛ̀n yú ɓa. Ká warɛ́n bán lé le Dónbeenì wee bío làa wɛn ho wáayi. Ká wa tun wa ɲikɔ̃nna le wa máa ɲí le cɔ̃́n, á le lònbee mún ǹ yí wɛn lée kɛ̃́nkɛ̃́n. \v 26 Le Dónbeenì yánkaa wee bío à ho tá ɓúenɓúen dèké. Á ho zuia á bìo kà lé bìo le dó mi ɲii nɔn wɛn le mí ì wé: «Ĩ pá à bĩní ì wíoka à dèké ho tá, á mún ǹ dèké ho wáayi.»\f + \fr 12:26 \ft Mi loń Aazee vũahṹ 2.6\f* \v 27 Bṹn kúará le bìo léra na dà wee dèké á khíi vé. Ká bìo yí dà máa dèké bṹn ǹ kɛń bĩ́n. \p \v 28 Lé bṹn nɔn á warɛ́n bá-zàmu na wa yú á yí dà máa dèké. Bṹn bìo yi à mi wa zũń le Dónbeenì sãamu na le wó làa wɛn bìo, à sá na le yi à héha làa bìo le sĩi vá yi, lè le kɔ̃̀nbii, lè le ya-hézã́níi. \v 29 Mu bon, wàn Dónbeenì ka lòn dɔ̃hṹ na wee yáa mu bìo. \c 13 \s1 Bìo le Dónbeenì nìpomu ko ɓa ɓua lè miten \p \v 1 Mi wań mín làa bìo ɓa nuzàwa waráa mín bìo síi. \v 2 Nì-hãni wé huera mi wán à mi ɓua a sese, mi yí le mi yiwa sà bṹn yi. Ɓa nì-dòndáa ɓúi wó mu, á ɓa ɓuan ho wáayi tonkarowà ká ɓa yí zũ mu. \v 3 Mi wé leéka bìa wi ho kàsó yi bìo, à kɛń lè mi páanía wi ho yi làa ba. Mi mún wé leéka bìa ɓa wee beé lò bìo, à kɛń lè minɛ́n ɓa mún wee beé lò. \p \v 4 Báawa lè mí hã́nání, mi wé bè bìo le Dónbeenì bía yi mu yaamu dã́ní yi. O báa tàá o hã́a á yí ko ò o wé hã́-fénló tàá bá-fénló. Mi zũń le le Dónbeenì khíi síiní ɓa hã́-féwá lè ɓa bá-féwá ɲúná. \p \v 5 Mi yí le mi sĩa sòobá wé vá le wárí yi dà khĩí. Mi le bìo wi mi cɔ̃́n à mi sĩa wa bìo yi. Le Dónbeenì mí bɛɛre yàá bía bìo kà: «Loń, ĩ máa día fo ũ dòn, ĩ máa pĩ́ fo hùúu.»\f + \fr 13:5 \ft Le bíonì mu bía bò bìo túara ho Làndá zéeníló vũahṹ (Deutéronome) 31.6, 8 yi là a Zozue vũahṹ 1.5 yi.\f* \v 6 Lé bṹn te bìo wa sĩa hereka á dà à bíoráa bìo kà: \q1 «O Ɲúhṹso Dónbeenì wee séení wɛn fɛ́ɛɛ, \q1 á wa máa zɔ̃́n dɛ̀ɛ. \q1 Nùpua yí dà dɛ̀ɛ ɓúi máa wé làa mi»\f + \fr 13:6 \ft Mi loń Lení vũahṹ (Psaumes) 118.6\f* \p \v 7 Bìa zéenía le Dónbeenì bìo làa mia á mi tà le yi á mi wé leéka bìo. Mi loń bìo ɓa ɓuan lè miten le Dónbeenì bìo dã́ní yi vaá húrunnáa. Minɛ́n mún ɓua miten lè ɓa bìo síi. \v 8 Bìo ó o Yeesu *Krista karáa ho hĩihṹ lé bṹn ó o mún karáa ho zuia. Lé bṹn ó o ò dĩ̀nnáa fɛ́ɛɛ máa yèrèmá hùúu. \v 9 Mi pa miten bìo, à yí día le ɓa khà mia vĩ́iní lè ho kàránló sìíwà na yí se. Bìo se lé à wa yí ho pànká le Dónbeenì sãamu na le wee wé bìo yi, Ká yínɔń hã làndáwá na bò ho dĩ́nló wán bìo yi. \p \v 10 Warɛ́n muinì yɛɛníi dɛ̀ɛ wi. Á ɓa yankarowà na wee sá ɓa *zúifùwa pɔ̃nsòni bùkú yi á yí ko ɓa wé dí bìo wi le wán. \v 11 Ɓa yankarowà ɲúhṹso wee ɓua ɓa bùaa na ɓa fũ̀aana cãni à zoráa le *sòobá-lùe yi mu bè-kora sɛ́ndíaró bìo yi. Ká ɓa bùaa mu bán ɓa wee lée cĩ̀í ho donkĩ́ahṹ. \v 12 Lé làa bṹn síi ɓa mún ɓuan o Yeesu lóráa ho Zeruzalɛɛmu lóhó donkĩ́ahṹ á lée ɓó. O bìo wó kà síi bèra a na ò o cãni pànká yi, à ɓa nùpua bè-kora sɛ́n día. \v 13 Á mi wã́a wa lée sĩ́ a Yeesu mu yahó ho donkĩ́ahṹ, à hã làntàa na là làa wo ɓàn síi à wa mún tà yi. \v 14 Ho lahó na wa wi yi ho dĩ́míɲá yi á máa kɛń bĩ́n fɛ́ɛɛ. Lé bṹn te bìo wa wee càráa hìa wa khíi kɛɛní yí ho yìró na lua yi. \v 15 Mi wé wa khòoní le Dónbeenì fɛ́ɛɛ o Yeesu pànká yi, à bṹn wé lòn muinì na wa yan nɔn le yi. Dén muinì so lé wa ɲiní bè-bíonii na wa wé è khòonínáa le. \v 16 Mi wíoka wé wé mu bè-tentewà lè ɓa nùpua, à wé séení mín lè mí níi bìo. Bṹn ka lòn muinì, mu bìo sĩ le Dónbeenì yi. Mi yí le mi yiwa sà bṹn yi. \p \v 17 Bìa wi mi ɲúhṹ wán á mi wé bè bíoní yi. Ɓa wee pa mi bìo, á lé ɓarɛ́n mún khíi zéení bìo mi bìo karáa lè le Dónbeenì. Ká mi wee bè ɓa bíoní yi, á ɓa wé è sá mí tonló lè le sĩ-wɛɛ. Ká mi yí máa wé bṹn, á ɓa wé è sá ho ká ɓa sĩa yí wan, bṹn á cũ̀nú mía yi. \p \v 18 Mi wé fìo na wɛn. Wa láa waten yi, á zũ le wa yí wó yí khon bìo ɓúi yi. Á wa mún wi à wa wé wé bìo se fɛ́ɛɛ. \v 19 Ĩ wee hení mu á à na mia le mi fìo le Dónbeenì yi bèra a na à ĩ yí ho wɔ̃hṹ bĩní ɓuen mi cɔ̃́n fùafùa. \s1 Hã farà \p \v 20-21 Le le Dónbeenì wé à mi dàń wé bìo se á le sĩi vá yi. Lé lerɛ́n lé ho hɛ́ɛrà ɓànso. Le bò le páaníi làa wɛn fɛ́ɛɛ lè wa Ɲúhṹso Yeesu cãni. Lé lerɛ́n vèenía wo léra mu húmú yi á wó lè mí nìpomu paro binbirì. Le o Yeesu *Krista pànká yi à le Dónbeenì mu wé à wa dàń wé bìo le sĩi vá yi. Le ho cùkú bìo sĩ̀ a Yeesu Krista yi fɛ́ɛɛ. *Amiina! \s1 Mɔ́ndɛ́n bíonì làa tɛ̀ɛníi \p \v 22 Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni, hã bíoní bìo yɛn na á ĩ túara kà á mi pa bìo sese, ĩ túara hã nɔn mia à henínáa mi sĩa. \v 23 Wàn za Timɔtee á ɓa wã́a léra ho kàsó yi día. Ká a yú ɓueé dɔ̃n fùafùa, á wa à bè mín ɓueé ɓúɛɛkí mia. \v 24 Mi tɛ̀ɛní mi ya-díwá ɓúenɓúen yi, làa bìa bìo sã̀ le Dónbeenì yi ɓúenɓúen. Wàn zàwa lè wàn hĩ́nni na wi ho Italii kɔ̃hṹ yi wee tɛ̀ɛní mia. \v 25 Le le Dónbeenì wé mí sãamu lè mi ɓúenɓúen.