\id REV - Bakairi NT [bkq] -Brazil 2011 (DBL 2014)) \h APOCALIPSE \toc1 Apocalipse \toc2 Apocalipse \toc3 Ap \mt1 APOCALIPSE \mt2 Deus Waunroem Aitaynrim Modo Nhutuen-hon-ho \ip Deus myakâwândy João nhangahu odaji ieni âdy xirâ livru wâgâ inwenily awyly, onro adaimpygueduo âdy aini awyly kiuntuhoem, âdara târâ Deus eydâ atodâ awyly kiuntuhoem warâ. João lelâlâ wâne iweninri, Deus itaumbyry olâ nhegatuly. Jesus nhapygueni, aguely idani warâ myakâwândy João. “Jesus toenzepa inwyneguyly” kelygue myakâwândy ezekely. Ilha Patmosdâ myakâwândy mâkâ etagu, unâ tâdâsemagueho nhegatuhobyry wâgâ. Ásia eynynâ Jesus einwânni modoram mâkâ xirâ livru inwenily. \ip “Kordeiru” kelygue tâzekeim Jesus, inakanhe aguitobyry xygakeze mawânkâ myakâwândy iguely. Xypyry etay tâdâsenagazedo wâgâ adâkeze João, anju domodo trombeta indyduomo, tâdâsenagazedo modo saindyly awyly wâgâ. Azagâ ânguydo imeom adyry âepanâguely wâgâ adâkeze. Deus lelâlâ ara tynrendysedo ise akaemo. Deus iduery modo on-hoam isemo, Jesus agâ tâseguebyhomoem. Kawaru tapekeim wâgâ ise Jesus âewyly. Akaemo eon-honru idânârâ ise Jesus nhainly. Kau iwelo, onro iwelo warâpe ise. Jesus ise pymâ imâsedo kuru-ro warâ. \ip Xirâ livru wâgâ tutuze kurâ, târâ Deus ezay âdara awyly. Jesus xurâ modo lelâ ise târâ. Jesus eynynâbaom modo olâ ise âji tâdâsenagazedodâba nipyra; aunloenlâ ise târâ awylymo. \c 1 \s1 Aguely adaguho \p \v 1 Xirâ pape kâinwenily Jesus einwânni modoam, waunroem aitaynrim modo Jesus nhutuen-hoymby nhutuhomoem. Deus myakâwândy waunroem aitaynrim modo tânehonze Jesus Cristoram. Jesus tyanjury tydâpa ingonotyby xirâ modo yam xutuen-hoim. \v 2 Urâ lelâlâ kâentaymby modo awylygue âkeá lelâlâ xirâ kâinwenily, waunroem aitaynrim modo tutuze lelâ mitomoem. Deus kurudyse ato xirâ kâinwenily, Jesus Cristo yam nhutuen-hoymby. \v 3 Jesus einwânni modo âtâdyguyhodâ xirâ pape itainrim modo koendâ lelâ ise Deus agâ. Koendâ lelâ lâpylâ ise aguely idani modo, xirâ livru wâgâ tâdâturudo einwânni modo warâ. Iweâpa nipyra ise idânârâ xirâ modo aidyly. \s1 Sete xidadâ anaym Jesus einwânni modoram João aguehobyry \p \v 4-5 Urâ João xirâ iweninri Jesus einwânni modoram, Ásia eynynonro sete xidadâ modoram. Deus agâ augueday: “Koendâ Ásia eynynonro modo egâ, koendâ lelâ agâ itomoem. Sakaladânimo peba iekâ” warâ keze urâ Deusram, Jesus Cristoram, sete espíritu koendonro modoram warâ. Iweâpalâ mykâinane Deus tâlâ awyly; iwerâ tâlâ; aunlolâ ise tâlâ awyly warâ. Deus eydonro akaemo sete espíritu modo. Jesus Cristo olâ Deus wâgâ ioze kehoem kuru kiuntuhoem agueim. Iguewâm; ipa lelâlâ imâ. Igueypyem mâkâlâ akâwâm waunroem kuru kurâem itoni. Xirâ onro anaym idânârâ pymâ domodo iwymâry mâkâ. \p Kywyneni lelâlâ mâkâ. Kruz wâgâ tunu tyapâze iguehobyry wâgâ inakanhe aguitobyry xygakewâm Deus. \v 6 Eynynonro modoem aguitoem aguewâm Jesus Cristo, Deus agâ aguenriem kitoem, Deus, kurâ domodo agâ aguehoem kienmawyadâdoem warâ. Tâtaybyanoem kyemâ, tunwym Deus agâ tâwaneinhe. Âdaunloenlâ Jesus koendonroem awyly wâgâ aguykely kimopa kine, eon-honru wâgâ warâ. Âkeá lelâlâ xirâ. \p \v 7 Xirâ kâinweniby aguely xutuwâdaungâ. Inepa ise Jesus Cristo odopâdyly eunu duay. Idânârâ kurâ domodo Jesus Cristo odopâdyly esemo. Kruz wâgâ awyly ume ferro tuosebileingue sodo ihoguyimbyry modo esemo lâpylâ. Idânârâ kurâ domodo onro anano mâkâ eynynâbaom modo, Jesus odopâdyly tientuo, tânagazedyly ytaze ohogüenzemo. Âkeá lelâlâ xirâ. \p \v 8 — Idânârâ adaguho, âdypygueândo warâ urâ. Letra A adaguho, letra Z pylâ xypyry\f + \fr 1:8 \ft Gregu domodo itanwe-em, “Alfa” kely “Adaguho” keze, “Ômega” kely “Xypyry” keze warâ. Awylygue Cristo Alfague, Ômegague warâ tâzekeim.\f* ilâ emyenro urâ — kely Deus Ton-honreim. \p Tâlâlâ myakâwândy Deus; tâlâ iwerâ; aunlolâ ise tâlâ awyly warâ. \s1 João, Jesus Cristo nhetobyry \p \v 9 Âpemugumolâ urâ João, Jesus Cristo eynynonro kydawylygue. Aramo, Jesusgue tywymâgueim lâpylâ urâ. Jesus einwânni wawylygue keankâ iduerydoram kâzenagazeoly. Inagazedomo ara lâpylâ kâzenagazeoly; toenzepa ienagazedylymo; kâenmaenly lelâ olâ, âdara uguepalâ, Jesus einwândyly kâinmopalâ warâ. Ilha Patmosdâ ietagu, Deus itaumbyry kâengatuhobyry wâgâ, Jesus nhenomedâdobyry âkeá lelâlâ awyly auguehobyry wâgâ warâ. \v 10 Semana adaguho oday keankâ Deus Ispiritury âewyly, wayam waunroem aini modo kâentoem aienehonze. Ykaynâ keankâ tâjitanru kâindadyly. Ton-honre kehoem aguely, trombeta ara: \p \v 11 — Idânârâ mâenkyly modo iwenigâ pape wâgâ. Igonokâ sete xidadâ anaxi Jesus einwânni modoram, Éfeso, Esmirna, Pérgamo Tiatira, Sardes, Filadélfia, Laodicéia warâam — kely keankâ yam. \p \v 12 Kâsemyobâdyly keankâ, yagâ agueim ese. Âsemyombâdybyem, sete candelabru ourugue xygatyby kâendyly. \v 13 Mârâ duay keankâ uguondo emyenro kâendyly. BOH waunlo keankâ ety iwogonro. Ouru xygatybygue ihogâdyly nhewandanopyryem epady onwa, pymâem awyly xutuhoem. \v 14 Tapeke lelâlâ keankâ nhangahudu, kâdâkerâ\f + \fr 1:14 \ft Gregüem adâkeze: “Neve ara kehoem nhangahudu sapeku.” Tapeke mawânrâ neve, toenzepa sapeku. Bakairi domodo olâ neve âdykâ nepyra awylygue, tarâ “kâdâkerâ ara” kehonly lelâ, tapekeim enday kâdâkerâlâma idânârâ nhutuly.\f* ara kehoem. Peto iatygu ara kehoem keankâ enu ehozelu. \v 15 Bronze sareântyby ehozelu ara kehoem keankâ ihuru ehozelu. Iwâelu imâsedo ipyru ara kehoem keankâ itanru eon-honru. \v 16 Emary aho eynynâ sete ximukâ keankâ emano. Itayba espada tuosebileim, tâynâ, taynâ warâ iewipy keankâ egaserim. Xixi wâne toenzepa kehoem tohobaze myara keankâ emydy ehozelu.\fig |src="BK00154B.tif" size="col" loc="Revelation 1:12-16" copy="© The British & Foreign Bible Society" ref="Apocalipse 1.12" \fig* \p \v 17 Kâentuo, iekomadâ; ipebaji kehoem yihuguely igueypy ara. Aituo tâmary aho eynynonrogue MÂʼ yedyly. Aguely: \p — Tyanepa ikâ. Idânârâ adaguho urâ. Idânârâ adaimpygueduo, ipa witaymba ise urâ. \v 18 Mâkâ iguedânry urâ! Yiguewâm wâne. Kurâem witonmâ olâ, aunloenlâ witoem. Iguewâtyby modo kurâem kânhetondoem aguehoymbyem urâ. Ânguy igueypyem nâtâzezedaymba ise, kurâem itondoem agânhetuo. Etadâdyby wâne myara akaemo, urâ pylâ xave etaguehomo sodo-ro myara. \v 19 Awylygue wayam aini modo mâenkyly wâgâ iwenigâ, iwerâ aini modo wâgâ, ilâpygueduo aini modo wâgâ warâ. \v 20 Sete ximukâ lelâ metai iemaym, aho eynynâ, sete candelabru modo sawo duay wawyly warâ. Mâuntuba olâ âmâ âdy mâentyby awyly. Wakeze xirâ auguely. Sete xidadâ anaym yeinwânni modo mâenanâgueholâ ise awârâ sete candelabru ourugueto modo. Awârâ sete ximukâ ise ynynonro modoram unâry egatuwâni modo mâenanâgueho-ro warâ — kely keankâ Jesus. \c 2 \s1 Efesodâ Jesus einwânni modoram unâ egatuhobyry \p \v 1 Aituo keankâ Jesus yam aguely: \p — Xirâ iwenigâ Efesodâ ynynonro modoram unâry egaturin-am. \p “Sete ximukâ tâmary aho eynynâ sawâni, sete candelabru modo duay adakobâni warâ urâ. Ytaumbyry xirâ âmaemo Éfeso donro modoram: \p \v 2 “Tutuze urâ idânârâ urâem amânhetybymo. Ton-honre minasemo ize wato ara lelâ amitomoem. Toenzepa tâsenagazeze minasemo, yeinwândyly mâinmopa olâ âmaemo. Konokuze kulâ, ‘Cristo xina igononi iwâgâ agueze’ kewâni modo, agueduo, tâpaunzeze âmaemo, âkealâ, âkealâba warâ awyly mâuntuhomoem. Tutuze olâ urâ, aguelymo mâinwâmpyra mawylymo, kewâdylymo kulâ awylygue. \v 3 Ynynonro keba modo inagazedâmo, yeinwândylymogue. Mâzenagazeolymogue kulâ yeinwâmpyra mipyra olâ keankâ âmaemo. Toenzepa wâne mâzenagazeomo, tuomareba mipyra olâ mataunaguynre. \p \v 4 “Tâlâ olâ inwentâdomo. Waunroem yeinwâmpygueduomo ywynedylymo ara inkâba ywynedylymo iwerâ. \v 5 Saguhoem ywynedomobyry enanâguewâdaungâ. Tâjityenzelâ itaungâ, iwerâ toenzepa ywynebyra mawylymogue. Toenzepa ywynedondaungâ, saguhoem ywynedomobyry ara. Odopâze urâ. Izepa wato aiedyly mâinmopa âmaemo-ro watay, inagazezemo urâ. Candelabru ejidydâpa ejikely wâne myara ise aedylymo, amidylymo mâungukeba âmaemo watay. \p \v 6 “Koendâ lelâlâ, Nicolau eynynonro modo nhenomedâdomo izepa mawylymo. Ienudâba lâpylâ akaemo aidyly. \p \v 7 “Awylygue auguely mâuntudyze mataymo, idataungâ Deus Ispiritury aguely idânârâ yeinwânni modoram. \p “Âmaemo xypyry etaji kehoem yeinwândyly imodânry modo, Deus enadoram alehozemo urâ, âji iwâkuruam, âigueompyra mitomoem. Nady ewily kyigueânehondânrybe târâ. ‘Tâwâlâ xirâ nady ewily einwâtaungâ’ keze urâ âyanmo” — kely keankâ Jesus Efesodâ tynynonro modoram. \s1 Esmirnadâ Jesus einwânni modoram unâ egatuhobyry \p \v 8 Aituo keankâ Jesus agueondyly: \p — Xirâ iwenigâ Esmirnadâ ynynonro modoram unâry egaturin-am. \p “Idânârâ adaguho urâ. Idânârâ adaimpygueduo, ipa witaymba ise urâ. Yiguewâm wâne, kurâem witonmâ olâ. Ytaumbyry xirâ âmaemo Esmirna donro modoram: \p \v 9 “Tutuze urâ, mâzenagazeolymo, âdypeom keba mawylymo warâ. Yeinwânni modoram kâunduly tâlâ olâ âmaemo. ‘Judeu urâ’ kewâni modope awâtârâ, Deus xurâ keba olâ akaemo. Âunâguenimo kulâ akaemo awyly, tutuze urâ. Deus keba nheinwânkylymo, Satanás kulâ. \v 10 Mâzenagazeolymo kâdytadaundâ. Pymâ modo nhegameybyem âzetadâoze âmaemo ewy. Satanás ise aenehonrimo. Yeinwândyly mâinmopamolâ mâsenagazedylymo mâenmaenlymo-ro watay, arâ ise âkealâ kuru yeinwântâ mawylymo âdutuoly. Dez iguandyly awârâem kulâ olâ ise mâzenagazeolymo. Yeinwândyly kâjimowâdaundâ, mâdyolymo umelâ. Adaimpâni emaenrimbyry wâne koroa tâmakeze, myara ise Deus eydâ atodâ aunloenlâ mitomoem agânhedyly, âmaemo yeinwândyly imodânry modo. \p \v 11 “Awylygue auguely, mâuntudyze mataymo, idataungâ Deus Ispiritury aguely idânârâ yeinwânni modoram. \p “Âmaemo xypyry etaji kehoem yeinwândyly imodânry modo, Deus agâpa ini keba ise âmaemo. Âigueduomo, aunloenlâ ise eagâ mawylymo. Tânagazedonduneba ise âmaemo” — kely keankâ Jesus Esmirnadâ tynynonro modoram. \s1 Pergamodâ Jesus einwânni modoram unâ egatuhobyry \p \v 12 Aituo keankâ Jesus agueondyly: \p — Xirâ iwenigâ Pergamodâ ynynonro modoram unâry egaturin-am. \p “Espada tuosebileim taynâ, tâynâ warâ iewipy sodo urâ. Ytaumbyry xirâ âmaemo Pérgamo donro modoram: \p \v 13 “Satanás pymâem ato donro mawylymo, tutuze urâ. Awâtârâ mawylymogue kulâ, yeinwâmpyra mipyra olâ mitaunazemo. ‘Jesus xurâ xina’ warâ inanry amyguezesedylymo. Awâtârâlâ ani Antipas âdyoly Satanás eynynonro modoram, ywâgâ aguely nimopa awylygue. Tâwâlâ lelâlâ wâne ataen-homo âzenagazeoly, âdyoly warâ, alâ olâ yeinwândyly mâinmopa mawylymo. \p \v 14 “Ize wato lelâ waypa olâ amânhekylymo. Balaão nhenomedâdobyry ara ainipe âduaymo. Warâ myakâwândy Balaão Balaqueam aguely: ‘Israelita domodo xurukâ, Deus lelâ netyguebyra itomoem. Ekudyby modo deus keho netyguedâmo lâpylâ, eyam podo egameyby nâdâmo warâ. Pekodo ohogüimby, uguondo ohogüimby, ohogüindânry âdaunlolâ nhynanâdomoem, warâ xurukâmo’ kewândymy. \v 15 Tâlâ lâpylâ âduaymo Nicolau eynynonro modo inakanhe nhenomedâdomobyry einwânni modo. \v 16 Âjityendaungâ, inakanhe kulâ amitomobyry wâgâ. Inakanhe amidylymo imowâdaungâ. Inepa ise kodopâdyly. Inakanhe amidylymo mâinmopa âmaemo-ro watay, inagazezemo urâ. Xirâ espada tuosebileim ytayba egaseringue ise agâmo kâseguebyly. \p \v 17 “Awylygue auguely mâuntudyze mataymo, idataungâ Deus Ispiritury aguely idânârâ yeinwânni modoram. \p “Âmaemo xypyry etaji kehoem yeinwândyly imodânry modo, Deus nhekanâdyby maná kehogue âwasemo urâ. Tuhu tapekeim xuduze lâpylâ urâ yeinwânni modoram. Ezedymo iwelo iweniby ise tuhu wogonro. Ânguy âkelo ezedy nutuwâbyra ise; sodo lelâ ise xutuim” — kely keankâ Jesus Pergamodâ tynynonro modoram. \s1 Tiatiradâ Jesus einwânni modoram unâ egatuhobyry \p \v 18 Aituo keankâ Jesus agueondyly: \p — Xirâ iwenigâ Tiatiradâ ynynonro modoram unâry egaturin-am. \p “Deus imery urâ. Peto iatygu ara ienu ehozelu. Uhuru ehozelu bronze ehozeliby ara. Ytaumbyry xirâ âmaemo Tiatira donro modoram: \p \v 19 “Âdy amânhekylymo awyly, tutuze urâ. Tutuze urâ, agonromo tywyneze mawylymo, yeinwândyly mâinmopa mawylymo warâ. Mâsemawyadâdylymo. Idânârâ tâmaenze mitaunazemo, âdamyguepamolâ, yeinwândyly mâinmopamolâ warâ. Imâem iwerâ urâem amidylymo, saguhoem yeinwâmpygueduomo amitomobyry takaze kehoem. \p \v 20 “Pekodo Jezabel izepa wato aniempyra itoem, aguepa itoem warâ amânhepyra mawylymo olâ iekuâdâni. ‘Deus aguehobyrylâ augueho’ kely wâne; kewâdyly kulâ olâ. ‘Ohogüindânry modo, ohogüinwâdyby modo alelâ tâwâlâ kywypado aniendâmo, âdalâ nidâmo ize tato aralâ’ kely. ‘Koendonro kuru lâpylâ xygatyby modo deus keho etyguedyly, eyam egameyby podo sâdyly warâ’ kely. Kewâdyly kulâ olâ mâkâ. Izepa wato amânhetomoem adienehondyze mâkâ. \v 21 ‘Inakanhe kulâ amyguely. Inagazenehonze urâ, amyguely mâinmopa âmâ-ro watay’ uguezesedyly inanry mâkâ pekodoam. Timodyzeba olâ inakanhe adâidyly. Âdaunlo uguondolâ ize ato tynanâniem. \v 22 Tâzewânu inakaigue enagazeze urâ toenzepa kehoem. Alâpylâ ise uguondo modo eagâ ityby kâenagazedyly. Nâjityembyra, adâidyly nimopamo warâ watay, toenzepa kehoem ise kâenagazedylymo. \v 23 Mâkâ pekodo ara aini modo xyâze urâ. Awârâ tientuo ise, idânârâ ynynonro modo tyangahu oday tunâgo tutuze wawyly nhutulymo. Aitomobyry ara ise epywadylymo. Inakanhe aitaymby modo enagazeze urâ. Koendâ aitaymby modo agâ koendâ lâpylâ ise urâ. \p \v 24 “Âjidadârymo oday tâlâ wâne inakanhe aini modo. Tuomare olâ urâ, agui mawânkâ âduaymo akaemo arapaom modo. Mâkâ pekodo inakai Satanás wâgâ nhenomedâdobyry, âdara aidyly wâgâ warâ tiuntudyzebamo. Xirâ olâ âyanmo augueho: \v 25 ‘Kodopâdyly ara, iozeno kâenomedâdo einwândyly kâjimowâdaundâ.’ \p \v 26-27 “Âmaemo xypyry etaji kehoem yeinwândyly imodânry modo, auguehobyry ara lelâ aitaynrim modo, pymâem yagâ âesemo urâ. Pabai Deus mawânkâ saguhoem kuru yam adâkeze: ‘Idânârâ onro anano modo iwymâryem ise âmâ. Yizepaom modo sainze âmâ, âmugâ xukagâdyly wâne-ro myara’ kewândy. Pabai pymâem witoem aguehobyry ara, arâ lâpylâ ise pymâem mitomoem auguely. \v 28 Ximukâ emedyly umeno xigâlegueam ehoru, iwâkuru warâ myara aenehonzemo urâ, yeinwândyly mâinmopa matomobyry wâgâ. \p \v 29 “Awylygue auguely mâuntudyze mataymo, idataungâ Deus Ispiritury aguely idânârâ yeinwânni modoram” — kely keankâ Jesus Tiatiradâ tynynonro modoram. \c 3 \s1 Sardesdâ Jesus einwânni modoram unâ egatuhobyry \p \v 1 Aituo keankâ Jesus agueondyly: \p — Xirâ iwenigâ Sardesdâ ynynonro modoram unâry egaturin-am. \p “Sete ispiritubeom urâ; sete ximukâbe iemaym. Ytaumbyry xirâ âmaemo Sardes donro modoram: “Tutuze urâ idânârâ amânhekylymo. Atonlo modo enanaji, yeinwântâ âmaemo-ro waunlo ara. Arâpa olâ, iguewâtyby modo ara kulâ âmaemo, ienanaji. \v 2 Deus âurudâmolâ, ize ato ara lelâ amitomoem, koendâ lelâ amipyra olâ âmaemo. Mâuntudânrymoenlâ izepa wato adyese mawylymogue inanaynmolâ itaungâ, amânhepyra mitomoem. Xykywâni modo arapa itaungâ; auguely tywantaguezelâ itaungâ warâ. Âdiempa kulâ yeinwândylymo. Âzeon-hondâdaungâ, imâem yeinwântomoem, mâinmopa mitomoem warâ. Iguedânry ara itaungâ, igueypy ara inkâba! \v 3 Deus itaumbyry idanipyry âmaemo. Deus wâgâ inomedâdomobyry mutuwâdaundâmo. Awârâ enanâguewâdaungâ. Angahumo odaji ietaungâ warâ Âjityendaungâ Deus aguehobyry mankadomobyry wâgâ. Inakanhe mawylymo imowâdaungâ warâ. Deus aguehobyry kadakadaundâ. Inakanhe amidylymo mâinmopa âmaemo-ro watay, kodopâduo inagazezemo urâ. Tutuzeba, tânuenzeba warâ wâne tâmagazeim saindyly myara ise kodopâdyly, ywânwândylymo umeba. \p \v 4 “Âmaemo Sardes donro modo ewy tâlâ ize wato ara aini modo. Izepa wato aieni keba mawylymogue, âtâ tapekeim, tywykenry ara lelâ mawylymo. Yeinwântomobyry wâgâ, koendâ lelâ amitomobyry wâgâ warâ, tâwâlâ yagâ itaungâ. \p \v 5 “Âmaemo xypyry etaji kehoem yeinwândyly imodânry modo, inakanhe amitomobyry xygakeze urâ. Tapekeingue âzetydâdyby modo ara ise âmaemo. Mârâ pape Aunloenlâ Deus Agâ Ini Modo Ezedy sawo wâgâ iwenibyem izedymo. Mârâ wâgâpa izedymo kâyngakeba ise urâ-ro warâ. Pabai enado, anju domodo enado warâ agueze urâ: ‘Ynynonro modo asaemo’ keze urâ. \p \v 6 “Awylygue auguely mâuntudyze mataymo, idataungâ Deus Ispiritury aguely idânârâ yeinwânni modoram” — kely keankâ Jesus Sardesdâ tynynonro modoram. \s1 Filadelfiadâ Jesus einwânni modoram unâ egatuhobyry \p \v 7 Aituo keankâ Jesus agueondyly: \p — Xirâ iwenigâ Filadelfiadâ ynynonro modoram unâry egaturin-am. \p “Deus izepa ato âdykâ aieni keba urâ. ‘Aiese urâ’ uguehobyry aieni urâ. Tako Davi Deus eynynonro modo iwymâryem awyly myakâwândy, myara pymâem witoem aguehoymbyem urâ. Agueze urâ, ânguy Deus eydâ atoam idâim awyly, ânguy idâdânry awyly warâ, xave kâenahungueho, kâenahun-ho warâgue iematu-ro waunlo ara. Kâenahungueyby, ânguy nenahunwâbyra. Kâenahuymby, ânguy nenahungueba warâ. Urâ kulelâ ise enahuim, enahungueim warâ. Ytaumbyry xirâ âmaemo Filadélfia donro modoram: \p \v 8 “Âdy amânhekylymo awyly, tutuze urâ. Aguipa kulâ Filadelfiadâ yeinwânni modo, âdaunlo modo kulâ, âdy pebanro modo kulâ warâ mawylymo, tutuze urâ. Aunlo kulâ wâne âmaemo, inomedâdomobyry ara lelâ olâ amidylymo. ‘Jesus eynynonro keba xina’ myguepa olâ mitaunazemo. Yeinwântuomo lelâ âwymârymoem Deus awyly, eydâ atoam tâdâtâly warâ. Ânguy ynynonro modo myarâ nâtâba itoem anienehonwâbyra. Ânguy nhenahunly keba pyanta kâenahunguely-ro waunlo ara. \p \v 9 “Idataungâ augueho! Tâlâ awâtârâ Filadelfiadâ judeu domodo ewy ‘Deus eynynonro xina’ kewâni modo. Kewâdylymo kulâ olâ, Satanás eynynonro kulâ akaemo. Tâwâlâ wâne iwerâ âduerymoem awylymo. Xypyry etay olâ inadomo âzeguhoam isemo, âyrentomoem. ‘Jesus âwynedâmo awyly, tutuze xina’ kezemo. Warâ ise âyrentomoem agânhedylymo. \p \v 10 “Inomedâdomobyry ara, yeinwâmpyra mipyra olâ mitaunazemo, mâzenagazeolymo umelâ. Awylygue ise âdaenehombamo wawyly, kurâ domodo idânârâ âzenagazeolymo umelâ. Tâdâsenagazedo ume ynynonro modo emakeze urâ. Tâdâsenagazedo saintuo mawânrâ ise ânguy ynynonro, ânguy ynynâbaom warâ awyly xutuly. \v 11 Inepa ise kodopâdyly. Yeinwândyly kâjimowâdaundâ. Adaimpâni emaenrimbyry wâne koroa tâmakeze myara ise yeinwândyly imodânry modo xurâem koendonro Deus nhuduly. Ânguyam yeinwâmpyra mitomoem akâienehonwâdaundâ. Koendonro mâenmakeyby mâenmagazenehonly waunlo ara tâise awârâ. \p \v 12 “Âmaemo xypyry etaji kehoem yeinwândyly imodânry modo, aunlolâ Deus eydâ atodâ mitomoem aiese urâ. Âtâ enu koendâ kehoem epadâdyby wâne alâ kulâ nihugueba, myara lâpylâ ise Deus eydâ atodâ âdaunloenlâ igaseba mawylymo. Azagâ âze âwâgâmo iwenize urâ, yDeusry ezedy, iezedy iwelo warâ. ‘Jerusalém iwelo donro merâ, Deus ety anary donro kaynonrodâpa âetyby’ kely iwenize lâpylâ urâ warâ. \p \v 13 “Awylygue auguely mâuntudyze mataymo, idataungâ Deus Ispiritury aguely idânârâ yeinwânni modoram” — kely keankâ Jesus Filadelfiadâ tynynonro modoram. \s1 Laodiceiadâ Jesus einwânni modoram unâ egatuhobyry \p \v 14 Aituo keankâ Jesus agueondyly: \p — Xirâ iwenigâ Laodiceiadâ ynynonro modoram unâry egaturin-am. \p “ ‘Aiese urâ’ uguehobyry aieni urâ. Âkeá lelâlâ Deus eynynâ aguenri urâ; uguewâdyly kulâ waunlo mâkeba urâ. Idânârâ tâlânro modo âtugudobyrylâ urâ warâ. Ytaumbyry xirâ âmaemo Laodicéia donro modoram: \p \v 15 “Âdy amânhekylymo tutuze urâ. Ago lelâ ynynâ mawylymo warâ inkâba âmaemo. Ago lelâba lâpylâ udueryem mawylymo. Paru tanreim emyenro âmaemo, tâdâpigue kehoemba, tyânkânre kehoemba warâ. \v 16 Paru tanreim kywilupanâdyly myara kulâ yeinwândylymo, yeinwâmpyra warâ mawylymo. Agâmopa widyly tâise ize wato, paru tanreim ytayba kamely myara. \v 17 ‘Âdypeonlâ xina. Âdy ize inkâba xina warâ. Deus ize ato ara lelâ xina aidyly’ myguelymo wâne. Tâwâlâ kulâ olâ mâsenogudylymo. Âdalâ Deus ize ato amânhetaymba âmaemo! Âdaunlo kulâ âmaemo! Âdypeom mâkeba âmaemo urâem, ize wato peba mawylymogue, tâwâlâ wâne toenzepa âdydo imeompe mawylymo. Epy ara kulâ olâ âmaemo, ywâgâ âdy mâuntuba mawylymogue. ‘Koendâ Jesus wâgâ tutuze xina’ tâkeze wâne âmaemo. Âzetygueyby ara kulâ olâ âmaemo, imâem yeinwâmpyra mawylymogue, inanajimo yeinwântâ wâne âmaemo! \p \v 18 “Xirâ olâ âyanmo augueho, ipa matomo yam ekadaungâ, Deus ize ato ara amitomoem. Deus tynynonro modoram koendonro nhuduly âyanmo xuduze urâ, Deus enado mâpybazebyra mitomoem. Ipa matomo xuduze urâ, Deus wâgâ koendâ mâuntuhomoem. Ouru tywykenry, itymo mâtuahuhomo, tâzenu ewânu ewindy awârâ modo kâunduly âyanmo-ro waunlo ara ise. \v 19 Idânârâ kâinwyneguyly modo turuse, tagâikeze warâ urâ, inakanhe adâidyly imohomoem. Tâjityenzelâ itaungâ inakanhe amidylymogue. Imowâdaungâ lelâlâ inakanhe amidylymo; imoze myguelymo kulâ mâkeba nidâ. \p \v 20 “Egâ wâneam mâkâ adakobâni saindyly pyantaji. Âtâ odo ingâsedyly. Pyantaylâ nhenahunguely inwânwândyly. Mâkâ adakobâni tygâsedyly tindatuo, âtâ odo pyanta nhenahunguely, egawântoem. Aituo ise on-hoam lelâ âwinduadylymo, tagonro agâ ohomaendylymo warâ. Mâkâ adakobâni emyenro urâ. ‘Igawânkâ. Xina agâ ikâ’ myguelymo kâinwânwânkyly. Ygâsedylymo-ro watay, agâmolâ ise urâ. On-hoam lelâ ohomaenze kurâ. \p \v 21 “Âmaemo xypyry etaji kehoem yeinwândyly imodânry modo, idânârâ kurâdo iwymâryem wituo, yagâ pymâem ise âmaemo. Âdaunloenlâ Satanás kâinwâmpyra watobyry ara lâpylâ mâinwâmpyra mawylymo. Iwerâ Pabai Deus agâ pymâem wawyly. Aituo ise âmaemo yeinwânni modo yagâ pymâem midylymo lâpylâ. \p \v 22 “Awylygue auguely mâuntudyze mataymo, idataungâ Deus Ispiritury aguely idânârâ yeinwânni modoram” — kely keankâ Jesus Laodiceiadâ tynynonro modoram. \c 4 \s1 João tâjigâky indatobyry \p \v 1 Jesus tynynonro modoram xirâ modo auguehoem aguepygueduo keankâ, pyanta ara kau wâgâ âzenahunguely kâendyly. Âzenahunguehobyry oze Deus eydâ ato sedâ, tâjitanru xidadâ warâ. Trombeta ara keankâ itanru ipyru. Saguhoem yam agueypylâ keankâ yam agueoni. \p — Xarâ âkugâ, wayam waunroem âdydo imeom aitaynrim modo âyam kâenehohoem — kely. \p \v 2 Aguepygueduolâ kehoem keankâ ienu âtygadyly; Deus Ispiritury âewyly, wayam waunroem aini modo kâentoem aienehonze. Deus sedâ mure imâsedo, iwâkuru warâ wâgâ ekadybyem awyly, pymâem atodâ. \v 3 Tohozele kehoem keankâ, tuhu iwâkuru kehoem jaspe ara, sárdio ara warâ. Mârâ mure Pymâ Deus xurery tânâmize nanagope keankâ. Tuhu esmeralda ehozelu ara keankâ ehozelu. \v 4 Mâkâ Pymâ xurery tânâmize vinte e quatro lelâ mure sedâ. Vinte e quatro agaityom tynrenseim modo mârâ modo wâgâ ekadybyem sedâ warâ. Tapekeim keankâ etymo iwogonromo. Koroa ourugue xygatyby keankâ nhangahumo wogonro, pymâem awylymo xutuho. \v 5 Ielu âzehoruguely sedâ Pymâ Deus xurery wâgâ. Ielu âjipyruguely ton-honre kehoem xidadâ lâpylâ mârâ muredâ. Tâzekado emyto tâlâ keankâ sete esagon-ho tyatygueim modo. Sete lelâ ispíritu Deus emary modo mârâ nhenehonly. \v 6 Pymâ Deus xurery xuaynâ tâlâ keankâ paru emyenro, tysenzeim kehoem vidru ara, tuanreim olâ keankâ, cristal emyenro. \p Pymâ xurery tânâmize taynâ, tâynâ warâ quatro ânguydo imeompe keankâ. Toenzepa keankâ mâkâ modo enu, waunroem, âgânâ alelâ. \v 7 Leão emyenro keankâ waunro kuru. Azagâ ieto keankâ xibu emyenro. Azagâ tokalâ ieto keankâ kurâ emydygueom. Quatro ieto keankâ ârigâ sawâguni emyenro. \v 8 Akaemo quatro ânguydo imeom seis, seis, seis, seis warâ sawâry. Sawârymo wâgâ kehoem keankâ akaemo enu, MON warâ kehoem. Deus wâgâ tygâky nimopamo keankâ: \q1 — Âdalâ inakanhe aityby mâkeba âmâ, Pymâ Deus. \q2 Inakai aieni mâkeba âmâ, koendonro lelâ aieni. \q1 Idânârâ takaze on-honru. \q1 Igueim mâkeba âmâ; tâlâ mykâinane âmâ saguhoem. \q2 Iwerâ tâlâ âmâ. Aunlolâ ise tâlâ mawyly warâ \m — kely keankâ igâkymo. \p \v 9 Warâ keankâ Deus pymâem awyly wâgâ igâkymo lâpylâ: \p — Ton-honreim, iwâkuru warâ âmâ! Tynrenseim âmâ! Tuomare xina, koendonro xinaem aieni mawylygue! Igueim mâkeba âmâ — kelymo Deusram. \p \v 10 Akaemo quatro ânguydo imeom Deus xurâem igâky ume keankâ akaemo vinte e quatro agaityom tynrenseim modo âzeguhoam itybyenmo Deus enado. Tykoroary nhetylymo. Nhekanâdylymo Pymâ Deus xurery enado. Pymâlâ wâne akaemo, Deus olâ pymâem kuru nhutulymo, takadâmo kehoem. \v 11 Warâ keankâ igâkymo: \q1 — Xina iwymâry kuru âmâ. \q2 Âmâ kulelâ Deus xina nheinwânkyly. \q1 Tohoguezeim, tynrenseim warâ âmâ. \q2 Awylygue koendâ mawyly wâgâ, tynrenseim mawyly wâgâ, ton-honreim mawyly wâgâ warâ xina aguely. \q1 Âmâlâ idânârâ tâlânro modo xuguni. \q2 Awylygue idânârâ tâlâ awyly, ize mawylyguelâ \m — kelymo keankâ Deusram. \c 5 \s1 Pape ituwymby Jesus nhemakehobyry \p \v 1 Aituo keankâ Deus emaym aho eynynâ pape ituwymby kâendyly. Ioday, ikaynâ alelâ keankâ mârâ pape iwenibyem awyly. Sete lelâ keankâ sakâjiho. \v 2 Târâ anju domodo ewy sedâ lâpylâ. Ago kehoem keankâ mâkâ aguely: \p — Ânguyka ise awârâ sakâjihobyry etyim, nhawynkeim warâ? — kely. \p \v 3 Deus nhygataymby modo ewy mârâ sakâjihobyry etyim peba olâ keankâ, pape tintain-hoem, anju târâ kaynâ, kurâ tarâ onwâgâ, onro iano modo alelâ. \v 4 Awylygue keankâ toenzepa ytynru, wogunru warâ, ânguy aguehoymby peba awylygue, pape intuwynguehoem, intain-hoem warâ. \v 5 Aituo keankâ akaemo agaityom tynrenseim modo ewy yam aguely: \p — Tuogunrepa ikâ. Egâ mâkâ, Judá domodo ewy, pymâ Davi iwerypyry leão ara ton-honreim mâkâ. Deus iduery eon-honru idânârâ sainwâm mâkâ. Mâkâ lelâ ise pape sakâjihobyry etyim, ituwyngueim, itainrim warâ — kely keankâ. \p \v 6 “Kordeiru” kelygue tâzekeim XYDYK warâ sedâ. Sodo wâgâ xyâhobyry xypyhobyrybe keankâ; igueypyemba olâ keankâ mâkâ iwerâ. Sete lelâ keankâ iwâenky, enu warâ. Mârâ sete tâzenu, Deus sete ispíritu onro anakâ ingonotyby modo mârâ nhenehonly. Deus xurery enado mâkâ âepanâguely. Vinte e quatro agaityom tynrenseim modo, quatro ânguydo imeom warâ mâkâ enâminibyenmo keankâ. \v 7 Aituo keankâ mâkâ Kordeiru, Pymâ Deus xurery opaji saindyly. Mure wâgâ ekadyby tâmary ahogue pape ituwymby mâkânra nhuduly, Kordeiru kelygue tâzekein-am. \p \v 8 Akaemo quatro ânguydo imeom, akaemo vinte e quatro agaityom tynrenseim modo warâ keankâ Kordeiru enado âzeguhoam idylymo. Vinte e quatro agaityom modo harpague tâmatunemo lelâ keankâ. Kudupi ourugue xygatyby edunu tyânrângueingue tumykeimbemo keankâ warâ. Kurâdo Deus agâ aguelylâ mârâ edunu tyânrângueim nhenehonly. \v 9 Akaemo âzeguhoam ityby modo igâky keankâ mâkâ Kordeiruram. Tâjigâky iwelogue igâtudylymo: \q1 — Âmâ lelâ pape sakâjihobyry sakâjigueim, ituwymby ituwyngueim warâ kehobyry. \q1 Âmâlâma kruz wâgâ igueypy, âunu iapânibyry warâ. \q1 Idânârâ kehoem kurâdo onro anano modo Deus eynynonroem mânhetoem myakâwâm âiguely. \q1 \v 10 Âynynonroem akaemo. Âmâ iwymârymo warâ. \q1 Âmâ ani imaryem ienimo, eynynâ kydato Deus aitobyry nhegatuhomoem. \q1 Agâ ise târâ onro anaym pymâem awylymo \m — kely igâkymo. \p \v 11 MYK witondyly keankâ. Anju domodo kâendyly. Toenzepamo keankâ tapâguely ekimo kehoem. Tâpagunemo keankâ Deus xurery imâsedo, quatro ânguydo imeom, vinte e quatro agaityom tynrenseim modo warâ tânâmizemo kehoem. Igâkymo xidadâ. \v 12 Ago kehoem keankâ aguelymo: \q1 — Kordeiru âmâ. \q1 Saguhoem kordeiru tâdyoze kâinane, inakanhe tadawyly xygakehoem; \q2 arâ lâpylâ akâwâm âiguely, inakanhe tâjito xygakeze. \q1 Pymâ ton-honreim âmâ. \q2 Idânârâ tâlânro modo sodo âmâ. \q1 Idânârâ tutuze âmâ. Âdylâ aiese ton-honre âmâ \q2 Tynrenseim âmâ. Koendonro lelâlâ âmâ \q1 Aunlolâ koendâ mawyly wâgâ xina aguely. \q2 Alâ idânârâ âwâgâ anyguemo \m — kelymo keankâ. \p \v 13 Ilâpygueduo kaynonro modo, onro anano modo, ondano modo, paikano modo warâ igâkymo kâindadyly. Warâ keankâ aguelymo tygâkymoem: \q1 — Koendâ mawyly wâgâ xina aguely. \q2 Pymâ Deus wâgâ, Kordeiru wâgâ warâ xina aguely. \q1 Tynrenseim, koendonro warâ âmaemo! \q1 Iwâkuru, ton-honreim warâ âmaemo. \q2 Âdylâ aiese ton-honre âmaemo. \q1 Aunloenlâ ise arâ mawylymo. Arâpa mitaymba ise âmaemo \m — kely keankâ igâkymo. \p \v 14 Alâ pylâ keankâ akaemo quatro ânguydo imeom aguely: \p — Âwâgâmo aguehomobyry ara lelâlâ âmaemo! — kelymo keankâ. \p Akaemo vinte e quatro agaityom tynrenseim modo âzeguhoam idylymo keankâ. \p — Koendonro lelâlâ âmaemo! — kelymo keankâ Deusram, Kordeiruram warâ. \c 6 \s1 Pape ituwymby sakâjihobyry modo sakâjiguewâdobyry \p \v 1 Aituo keankâ Kordeiru mârâ pape ituwymby waunroem sakâjihobyry nhakâjiguely kâendyly. Nhakâjiguely ume keankâ mâkâ quatro ânguydo imeom ewy aguely kâindadyly; ielu âjipyruguely ara keankâ itanru. \p — Âekâ, onro anaxi idâ-ro warâ! — kely. \p \v 2 Agueduo MYK widyly. Kawaru tapekeim kâendyly. Tâka, pyrâu warâ keankâ mâkâ kawaru wogonro emano. Koroa eyam nâduduo, âseguebyrin-em kehoymby awyly xutuhoem. Tuduery modo eon-honru nhainly sedâ. \p \v 3 Aituo keankâ Kordeiru mârâ pape ituwymby sakâjihobyry azagâ ieto nhakâjiguely. Nhakâjiguely ume keankâ ânguydo imeom azagâ ieto aguely kâindadyly: \p — Âekâ, onro anaxi idâ-ro warâ! — kely. \p \v 4 Agueduo keankâ eagonro kawaru egasely, tapabileim. Mâkâ kawaru wogonroam espada keankâ tuduzeim, âseguebyhoem. Kurâdo âseguebyhoem, âjigue âdyâwâtoem warâ “Aieta” kehoymbyem keankâ mâkâ egasely. \p \v 5 Aituo keankâ Kordeiru mârâ pape ituwymby sakâjihobyry azagâ tokalâ ieto nhakâjiguely. Nhakâjiguely ume keankâ ânguydo imeom azagâ tokalâ ieto aguely kâindadyly. \p — Âekâ, onro anaxi idâ-ro warâ! — kely. \p Agueduo MYK widyly; kawaru tâmyguyneim kâendyly. Balança keankâ mâkâ kawaru wogonro emano. \v 6 Aituo keankâ tâjitanru kâindadyly. Akaemo quatro ânguydo imeom duay keankâ aguely: \p — Pyni peba ise. Tuguanse ise uguondo âsewanily, trigu ifarinhary tâpajigâze kulâ atay, tokalâ kilo, tâpajigâze cevada atay warâ tianâtoem. Se oliva ipery olâ kadatâwâdaundâ; uva edy kâzemodywâdaundâ warâ — kely keankâ. \p \v 7 Aituo keankâ Kordeiru mârâ pape ituwymby sakâjihobyry quatro ieto nhakâjiguely. Nhakâjiguely ume keankâ ânguydo imeom quatro ieto aguely kâindadyly. \p — Âekâ, onro anaxi idâ-ro warâ! — kely. \p \v 8 Agueduo MYK widyly; kawaru tapadureim kâendyly. “Tâjigueho” kelygue tâzekeim keankâ mâkâ kawaru wogonro. “Âji tâdâsenagazedo” kelygue tâzekeimbe keankâ eagâ. “Onro anano modo ewy quarta parte ise mâyânlymo. Tâseguebyday, tâwindygue, tâwânugue warâ iguehomoem ise amânhedylymo. Eagonro modo âdâhozemo ânguydo imeom idu odano modoram” warâ kehoymbyem keankâ akaemo egasely. \p \v 9 Aituo keankâ Kordeiru pape sakâjihobyry cinco ieto nhakâjiguely. Nhakâjiguely ume keankâ kurâ domodo egadopyry kâendyly, Deus itaumbyry nhegatulymogue, Jesus wâgâ aguely nimopa awylymogue warâ xyâwâtyby. Ânguydo imeom xyâypy Deusram egameho iopay keankâ akaemo. \v 10 Ago kehoem keankâ Deusram aguelymo: \p — Amânhedyse mato aiese ton-honre âmâ, Pymâ. Âdy inakai aieni mâkeba âmâ. Aiese myguehobyry, adyese lelâlâ âmâ. Inepa xina xyâimpyry modo enagazegâ. Inepa xina eweânkâ — kelymo. \p \v 11 Eyanmo âtâ tapekeim nâduduo, aituo keankâ Deus eyanmo aguely: \p — Tadahulizeba itaungâ. Toenzepa ise iwerâ ywâgâ aguewâni modo âdyoly uduery modoram. Âpemugumo lâpylâ akaemo, Jesus Cristo eynynâ. Âdiempa iwânwântaungâ wao, idânârâ âdyowâdylymo ara — kely. \p \v 12 Ilâpygueduo keankâ Kordeiru pape sakâjihobyry seis ieto nhakâjiguely kâendyly. Nhakâjiguely ume keankâ ton-honre kehoem onro âzekânily. Xixi tohoreba idyly, emyguymadyly warâ, âtâ tâjiwogonro tâmyguyneim tâjitynru enehon-ho ara kehoem. Nunâ tâjiunu ara sapabiladyly. \v 13 Kau âzekânily lâpylâ. Ximukâ onro onwa ihuguewâdyly, figu sahuadânry tâwy wâgâpa ihuguewâdyly wâne sapezenru tâkâniduo myara. \v 14 Kau adawynly, pape ituwymby ara idyly. Idânârâ iwy modo, ilha modo warâ eagonro âjiam âtuguguewâdyly. \p \v 15 Idânârâ kurâdo âwientaynly; otoendylymo iwy odano tâtagueim odaxi, tuhu imâsedo modo duaxi warâ. Idânârâ kehoem keankâ pymâ domodo otoendaynlymo. Idânârâ kehoem keankâ sodadu domodo iwymâry, kurâ domodo iwymâry warâ otoendaynly. Idânârâ kehoem âdypeom modo, ton-honreim modo kehoem warâ otoendaynlymo keankâ. Idânârâ wâne otoenze kewâdylymo, kurâdo âdy modo, kurâdo âdy keba modo lâpylâ warâ. \v 16 Aguelymo keankâ iwy modoram, tuhu imâsedo modoram warâ: \p — Xina onwa âihuguegâ, xina moentomoem, mâkâ Pymâ Deus xina nepyra itoem, mâkâ Kordeiru xina agâ tyewiâseba itoem warâ — kelymo. \p \v 17 — Iweâma naintai tyewiâky nhenehon-homo. Ânguy iewiâkymo nemaenwâbyra ise, tuduery nhenagazeduomo — kelymo. \c 7 \s1 Deus eynynonro modo inwendydâ PE ietobyry \p \v 1 Ilâpygueduo keankâ quatro anju modo kâendyly. XYDYK warâmo keankâ xixi egaseho eynynâ, xixi egawânto eynynâ, sul eynynâ, norte eynynâ warâ. Sapezenru nhawâdylymo keankâ, onro anaym, parutabâ ikay, poji anaym, idu oday warâ nadapezeimba itoem. \v 2-3 Aituo keankâ Deus eyanmo aguely: \p — Onro, parutabâ warâ inakanhe mânhetomoem auguely — kely. \p Aituo eagonro anju kâendyly kaynâ, xixi egaseho eynynâ. Deus Iguedânry eynynonroem kurâdo awyly xutuhoem PE ietobe keankâ mâkâ emaym. Aituo akaemo quatro lelâ tagonro sapezenru sawâni modoram adaenkely: \p — Ine wao. Sapezenru kâjimowâdaundâ wao. Saguhoem kuru Deus eynynonroem awylymo xutuhomoem xina PE niedâmo wao. Xina anhepygueduomo ise onro, parutabâ, idu modo warâ inakanhe mânhenehonlymo sapezenruam — kely. \p \v 4 Yam anyguemo âdara lelâ kurâdo Deus imarkarybeombe awyly. Toenzepa keankâ marka ietyby modo, cento e quarenta e quatro mil lelâ keankâ idânârâ; israelita domodo keankâ akaemo. \p \v 5-8 Warâ keankâ PE ietaymby modo: \li1 12.000 lelâ Judá iweompyry, \li1 12.000 lelâ Rúben iweompyry, \li1 12.000 lelâ Gade iweompyry, \li1 12.000 lelâ Aser iweompyry, \li1 12.000 lelâ Naftali iweompyry, \li1 12.000 lelâ Manassés iweompyry, \li1 12.000 lelâ Simeão iweompyry, \li1 12.000 lelâ Levi iweompyry, \li1 12.000 lelâ Issacar iweompyry, \li1 12.000 lelâ Zebulom iweompyry, \li1 12.000 lelâ José iweompyry, \li1 12.000 lelâ Benjamim iweompyry warâ. \s1 João kurâdo tapekeingue etyunu nhetobyry \p \v 9 Ilâpyryem MYK widyly. Toenzepa kehoem kurâdo kâendyly. Toenzepamo keankâ tapâguely ekimo kehoem, tâinkonro modo lelâba keankâ. XYDYK warâmo Pymâ Deus enado, Kordeiru enado warâ. Tapekeingue keankâ etyunumo. Wakuri sarygue tâmasemo keankâ, tuomare tawyly tienehon-homoem. \v 10 Toenzepa kehoem adaenkelymo: \p — Deus mure imâsedo wâgâ pymâem tawylygue ekadyby koendonroem awyly wâgâ aguykely. Kordeiru koendonroem awyly wâgâ aguykely. Kâmakerim asaemo! — kelymo keankâ. \p \v 11 Idânârâ anju domodo XYDYK warâmo keankâ târâ Pymâ Deus xurery tânâmize. Vinte e quatro lelâ agaityom tynrenseim modo lelâlâ, quatro ânguydo imeom warâ tânâmizemo. Pymâ Deus enadoram idâlymo, enagozelymo idylymo keankâ akaemo anju domodo. Deus koendonroem awyly wâgâ agueze: \p \v 12 — Âkeá lelâlâ xina âwâgâ aguely, xina iDeusry. Aunlolâ koendâ mawyly wâgâ xina aguezesedyly. Koendonro lelâlâ âmâ. Idânârâ tutuze âmâ. Tuomare xina, koendâ lelâ xina agâ mawylygue. Toenzepa tynrenseim âmâ. Âdy ize mato adyese lelâlâ âmâ, ton-honreim âmâ warâ. Aunlolâ myakâwândy âmâ, arâlâ ise âmâ-ro warâ — kelymo keankâ. \p \v 13 Agaityom tynrenseim modo ewy yapâigue: \p — Tutuze âmâ akaemo tapekeingue tâtyuneim modo ânguy awyly? Âdykâba âewylymo warâ? — kely. \p \v 14 Aituo keankâ kâin-hoguly: \p — Kâuntuwâbyra urâ. Âmâlâ xutuim — uguely. \p Aituo keankâ yam aguely: \p — Inakanhe kehoem tâsenagazedyly emaenrimbyry akaemo, Jesus einwândyly nimopamo awylygue. Kordeirulâ keankâ akaemo nheinwânkyly, Jesuslâ. Turâem tunu tyapâze igueypy tâinwânse awylymogue, Deus inakanhe itomobyry nhygakely, âtâ tywykeim igokeho ara. Iweâma tywykeba tapekeingue etyumo, inakanhe itomobyry xygakeybyem awylygue. \v 15 Jesus einwânnipyryem awylymogue tywykebamo. Aituo Pymâ Deus enado epagunumo. Târâ eydâ atodâ aunlolâ ise emaryem awylymo, peto oday, kopae alelâ. Mâkâ mure imâsedo wâgâ ekadybyram nâjimowâbyramo ise. \v 16 Typynigueba nipyramo, tokuemba nipyramo warâ ise asaemo. Xixi âdâpigugue nâsenagazedaymbamo ise. \v 17 Eagâmolâ mawânkâ ise Pymâ Deus xurery eapano Kordeiru; kaneru eni wâne tâguy modo nhedyly myara ise âzeholymo. Kaneru eni wâne tatuandylygue tâguy niguepa itoem parube atoam tase, myara ise niguepa itomo nhuduly. Tytyremba, tâwânepa warâ iesemo Deus. Mâkâlâ enugurumo idânârâ xyguyrim waunlo ara lelâ ise. \c 8 \s1 Jesus pape sakâjihobyry sete ieto nhakâjiguehobyry \p \v 1 Aituo keankâ Kordeiru pape sakâjihobyry sete ieto nhakâjiguely. Mârâ nhakâjiguebygueduo, Deus eydâ atodâ ânguy âdakepa, âdy tygâseba warâ nidâ wao âdiempa, meia hora awârâem. \v 2 Ilâpygueduo keankâ sete anju domodo kâendyly Deus enado. Akaemoam keankâ mârâ tâjitarygue tydyzeim trombeta âduduoly. \p \v 3 Ilâpygueduo keankâ eagonro anju kâendyly. XYDYK warâ mârâ edunu tyânrângueim Deus indatoem iaduânto mesa opay. Mârâ edunu etary ourugue xygatybybe keankâ emaym. Toenzepa keankâ edunu tyânrângueim eyam âduduoly, Pymâ Deus xurery enado iaduântoem, Deus eynynonro modo eagâ agueday. \v 4 Anju emaym awyly ume keankâ edunu tyânrângueim iaduântyby eunu âkuly Deus eydâ atoam, Deus eynynonro modo eagâ agueday. \v 5 Aituo keankâ anju mesa wâgâpa peto ehoru nhanâdyly, mârâ edunu tyânrângueim iaduânto tiunmykanâdoem. Ilâpyryem nhamely onro anaxi. Awârâ anhetuo keankâ kopâ âjipyruguely. PEBYK PEBYK idyly. Onro âzekânily warâ. \s1 Anju domodo trombeta indyhobyry \p \v 6 Inepa lâpylâ akaemo sete anju domodo trombeta tindyho ara itaynlymo. \p \v 7 Aituo anju saguho tytrombetary indyly. Indyday, pewendâ ihuguely, peto tâjiunu emyenro tapabileingue tuduase ihuguely onro anaxi. Toenzepa se modo, poji, idu warâ tyaduânse lelâlâ keankâ, terça parte keankâ tainzeim. \p \v 8 Ine warâ lâpylâ anju nhatano tytrombetary indyly. Indyday, iwy imâsedo tyatygueim emyenro parutabâ ikaji adameoly. Ihugueduo, mârâ paru ewy terça parte keankâ tâjiunuem ini. \v 9 Toenzepa ânguydo imeom parutabâ ikano modo niguewâdâ, terça parte keankâ iguerim. Toenzepa pepi imâsedo modo parutabâ ekuâdo adainholy agâ, mârâ modo ewy terça parte keankâ adainhoim. \p \v 10-11 Aituo tonlo kaynonro anju azagâ tokalâ ieto tytrombetary indyly. Indyday, ximukâ imeâgâkeba kau odaypa ihuguely. Ximukâ ihugueyby ezedy keankâ “Absinto”. Peto ehoru ara keankâ iatygu. Toenzepa paru ikaji, saimu ikaji, paru iazeho modo ikaji warâ keankâ ihuguely; mârâ modo ewy terça parte keankâ ihuguely. Ihuguehobyrydâ, paru inakanhe nhedyly. Mârâ paru ago lelâlâ idurandyly. Toenzepa kurâ domodo nigue, mârâ paru tudureim tienyduomo. \p \v 12 Aituo keankâ anju quatro ieto tytrombetary indyly. Indyday, xixi, nunâ, ximukâ modo warâ inakanhe itaynly. Tohoreba itaynly; koendâ tâwanepa idylymo. Oito hora kulâ keankâ xixi ehoru peto oday; nunâ, ximukâ warâ ehoru oito hora kulâ kopae; arâ lâpylâ keankâ peto oday, kopae warâ oito hora tyajinepa awyly. \p \v 13 Anju quatro ieto tytrombetary indypygueduo ârigâ kâendyly kaynâ sawâgu. Ton-honre kehoem keankâ aguely kâindadyly: \p — Kaikâ! Kaikâ! Kaikâ âmaemo-kâ! Inakanhe kehoem ise Deus eynynâbaom modo âsenagazedyly! Akaemo três anju domodo tytrombetary indyduo, inakanhe kehoem ise Deus eynynâbaom modo âsenagazedyly — kely. \c 9 \p \v 1 Ârigâ kâempygueduo, aguely kâindapygueduo warâ keankâ anju domodo cinco ieto tytrombetary indyly. Indyday ximukâ emyenro sedâ, Deus eydâ atodâba xarâ onro anaxi xytâguyby. Xave xuduypygue ematu sedâ, tâtagueim tâsanigueim kehoem odaxi tâdâwânto enahungueho, kadopâ modo ejidy iwyantary enahungueho. \v 2 Mârâ tâtagueim tâsanigueim kehoem odaxi tâdâwânto nenahungue mâkâ. Nhenahungueduo, toenzepa keankâ eunu egasely, se âduguely umeno ara kehoem. Toenzepa keankâ eunu, xixi etoem nudupa. \v 3 Mârâ eunu duaypa keankâ kahuli modo egasely. Tawâgune keankâ xytâguylymo onro anaxi. Ielawada aito ara aitomoem keankâ mâkâ modo aguehoymbyem awyly. \v 4 Aituo keankâ Deus eyanmo aguely: \p — Poji anaym, idu oday warâ ago ini modo, âpa ezay etâdaymby modo warâne inakanhe kâietaundâ — kely. \p — Yeinwântânry modo inwendy wâgâ PE tyetuneba. Akaemo lelâ ise mâenagazeguylymo. \v 5 Kâdyâwâtaundâmo olâ. Âpymo ewânugue cinco nunâ ara lelâ âsenagazedomoem olâ auguely — kely. \p Ielawada kyâhobyry ewânu ara kehoem ise tyâhobyry nhewânedylymo. \v 6 Mârâ cinco nunâ wâgâ toenzepa ise kurâ domodo âsenagazedyly. Tyâhobyry ewânu epagudyze isemo, tâwânepa nipyra olâ ise. Tyiguedyse isemo, niguepamo olâ ise. \p \v 7 Kawaru sodadu domodo tuduery agâ âseguebyze sani modo ara keankâ mâkâ kahuli modo nhontaymbyem awyly. Koroa ourugue xygatyby emyenrobe keankâ nhangahumo wâgâ. Kurâ emydygue keankâ emydymo. \v 8 Tuseguemo keankâ pekodo ara. Imâsedo modoem keankâ ierymo, tuosebimune warâ, udodo iery ara. \v 9 Ferro tyxienry emyenrobe keankâ ihohumo, xuahuruem. Toenzepa keankâ sawâgutay sawâry igâky. Kawaru karosa epâguewâni modo tâgase idâday wâne ihurumo tygâse, myara kehoem keankâ akaemo sawâry igâky. \v 10 Tonwyn-em keankâ, ielawada ipy emyenrobe warâ. Cinco nunâ ara lelâ kurâdo nhenagazedomo keankâ mârâ eonwynmo. \v 11 Xutuinmogue tywymâguemo keankâ. Mârâ tâtagueim tâsanigueim kehoem kadopâ modo ejidy xutuinlâ keankâ iwymârymo. “Sainrim” kelygue keankâ ezeku, “Abadom” judeu domodo itanwe, “Apolião” gregu domodo itanwe warâ. Satanáslâ olâ mâkâ agueho. \p \v 12 Anju cinco ieto tytrombetary indypygueduo inakanhe kehoem keankâ tâdâsenagazedyly. Tâlâlâ olâ azagâ inakanhe kehoem tâdâsenagazedo. \p \v 13 Aituo keankâ anju domodo seis ieto tytrombetary indyly. Indyday keankâ tâjitanru kâindadyly. Mârâ mesa ourugueto iotay keankâ itanru âewyly. Edunu tyânrângueim Deus enado iaduânto mârâ mesa. \v 14 Mâkâ aguenri wakely keankâ trombeta idyimpyryam: \p — Awâkâ quatro anju domodo paru imâsedo Eufrates iwaguepa ekâjiby modo ekâjiguewâgâ — kely. \p \v 15 Aituo keankâ akaemo anju domodo âzekâjigueoly, toenzepa kurâ domodo, onro anaym tâlâom modo terça parte xyâze idâhomoem. Deus aitomoem aguehobyry oday lelâ keankâ nhâlymo adaguly, (hora oday, iguandyly wâgâ, nunâ wâgâ, anu wâgâ warâ). \v 16 Kawaru wogonro âseguebywâni modo nâepanâgue. Toenzepa keankâ sodadu domodo, toenzepa lelâlâ. \p — Duzentos milhões sodadu kawaru wogonro — kely keankâ kâindakyly. \p \v 17 Deus nhenehonly ume, kawarudo kâendyly, iwogonro modo warâ. Metal tapiegureim keankâ kawaru wogonro modo ihohu xuahuru. Tâlâ keankâ ferro peto ara tapabileingue ihohu tuahugueim. Eagonro modo keankâ tukueingue ihohu tuahugueim, tuhu tâwâenseim safira emyenro. Eagonro modo ihohu xuahuru keankâ tapadureim, enxofre emyenro. Kawarudo nhangahu keankâ leão nhangahu ara. Itaybamo peto egasely, peto eunu, enxofre warâ. \v 18 Kawarudo itayba egaseybygue keankâ toenzepa kurâ domodo iguely lelâlâ, peto tyaduântuo, tâepaiguedaymo, peto eunugue, enxofre itângugue warâ. Kurâ domodo ewy terça parte keankâ arâ igueim. \v 19 Warâ keankâ kawarudo tytayba egaseybygue, tonwyngue warâ kurâ domodo nhâly. Eonwynmo xypyrydâ, âgâu nhangahu ara awylygue, toenzepa kurâdo tâdâhoze mârâ tozonwym modoram. \p \v 20 Iguewâtânrybyry modo, typemugudo, tataen-hodo warâ âsenagazedyly, iguely warâ nedâmo. Arâlâ inakai aiedyly nimopamo olâ keankâ. “Deus” tâkewâdo akaemolâ tyngatyby enado âzeguhoam tâidyly nimopamo keankâ. Kadopâ modo iomaendyly nimopamo keankâ. Tydeusry ourugueto, pratagueto, bronzegueto, tuhugueto, segueto warâ aiesezemolâ keankâ. Aienibyryem, enado âidylymo. Kâempyra, kydapyra, nadakobâbyra waunlo kulâ akaemo tydeusry nhygatyby. Âdara nidapyra. Âdara nadakobâbyra warâ. Arâlâ olâ tâdâidyly, tâjigâtudyly warâ nimopa awylymo mâkâ modo enado. \v 21 Nâjityendaymba keankâ merâ kurâdo, Deus neinwâmpyra tatobyry wâgâ. Inakanhe adâidyly timodyzebamo keankâ. Kurâdo tyânly nimopamo keankâ. Âmeodoem, kuenwenriem warâ tawyly nimopamo keankâ. Ohogüindânry modo, ohogüinwâdyby modo warâ âdaunlo modolâ tiynanâdyly nimopamo. Tâmagaguy nimopamo. Warâ Deus izepa ato anhesezedylymo. \c 10 \s1 João anju pape ituwymbygue tâmase nhetobyry \p \v 1 Aituo keankâ anju eagonro ton-honreim xytâguyly kâendyly Deus eydâ atodâba. Eunugue etydâdybyem keankâ mâkâ. Nhangahu tânâmize keankâ mârâ nanago. Xixi ara keankâ emydy ehozelu. Peto XYDYK warâ tyatygueim ara keankâ ixinary. \v 2 Pape imeimbyry ituwyngueybybe keankâ emaym. Sapilugueybyenlâ keankâ pape emaym awyly. XYDYK warâ keankâ, ipery aho eynynonro parutabâ ikay, ipery pâem eynynonro keankâ onro wâgâ warâ. \v 3 Leão ara ton-honre kehoem keankâ adaenkely. Adaenkebygueduo keankâ kopâ ara ton-honre kehoem âjipyruguely kâindadyly. Sete lelâ keankâ âjipyruguely. \v 4 Kâindatuo keankâ pape kanâdyly, iweniho warâ. Mârâ kopâ ipyru aguehobyry kâinwenidyze wakynre. Târâ Deus eydâ atodâba olâ wakely xidadâ: \p — Mâindatyby kâjiweni. Angahu oday lelâ nidâ — kely keankâ. \p \v 5 Ilâpygueduo keankâ anju parutabâ wâgâ, onro wâgâ warâ XYDYK warâ kâentyby, tâmary aho eynynonro nhaunâdyly kâendyly. \v 6 Warâ aguely: \p — Deus iguedânrylâ keankâ xirâ agueze ugononi, kau, onro, parutabâ, idânârâ tâlâom modo tytanrugue kulâ xugunipyry. Adâkehobyry aiese iweâpa nitaymba ise Deus. \v 7 Anju sete ieto tytrombetary indyduo ise awârâ anhedyly. Tâmary tywâgâ aguewâni modoram adâkehobyry ara ise anhedyly. Âdutuoly ise iweâma — kely. \p \v 8 Aituo keankâ mâkâ Deus eydâ atodâ kâindatyby yam agueondyly: \p — Egâ mâkâ anju, parutabâ ikay, onro wâgâ warâ tâpagueim. Eyam idâ. Mârâ pape ituwyngueyby ekagâ. Xuduze lelâ âyam — kely. \p \v 9 Agueduo keankâ mâkâ anjuam udâly. Saintybyem eyam auguely: \p — Enekâ wao awârâ pape imeimbyry imano — uguely. \p Aituo keankâ aguely: \p — Anra. Sawâkâ. Sagugâ. Mâinlawiguedyly ume xirâ pape imeimbyry saekuzeze penrâ ara. Âuwe odaxi idâduo olâ iduranse — kely. \p \v 10 Aituo keankâ mârâ pape imeimbyry emaymba kâenmakely, kanguhoem. Âkealâ mykeankâ aguely. Kâinlawiguedyly ume tâkubâgue, taekure warâ keankâ penrâ ara. Konwompygueduo olâ uwe oday nidurandâ. \v 11 Aituo keankâ auguehonly: \p — Âtâ anakonro modoram, âkeloem tytanruneim modoram warâ ise âdy Deus anhekyly awyly wâgâ amygueondyly, idânârâ pymâ domodo âdara Deusram aieholymo awyly wâgâ warâ — uguehonly. \c 11 \s1 Azagâ uguondo modo Deus wâgâ aguenri \p \v 1 Ilâpygueduo keankâ régua âduduoly yam, âdydo imeom ekudo. Aituo keankâ Deus yam aguely: \p — Iety, mârâ mesa iety odano yam xuduypy ekanâdo warâ ekuda. Ietydâ âdara kurâdo lelâ yagâ agueim modo awyly sapâguegâ lâpylâ warâ. \v 2 Judeu keba modo idaserary keho olâ kâzekudâ. Ynynâbaom modo mârâ xidadâ odano modo tâmaxi iesemo. Enagazezemo. Arâ ise azagâ tokalâ, tuotagueze warâ anu ara aidylymo. \v 3 Azagâ uguondo igonose urâ. Ywâgâ aguewâni modo ise akaemo. Tyxiuneingue ise etyumo. Tâdâsenagazedo inepa saindyly awyly xutuho ise mârâ. Azagâ tokalâ, tuotagueze warâ anu ara lelâ ise ytaumbyry egatuze awylymo — kely. \p \v 4 Akaemo azagâ uguondo modo Deus itaumbyry egatuim, Deus idânârâ kurâdo iwymâry enado XYDYK warâmo keankâ, ohondybymoem Deus xurâem tâsewanihoem. Azagâ se oliveira, azagâ candelabru warâ saguhoem iweâpalâ Zacarias inwenibylâ, akaemo azagâ uguondo modo Deus emary lâpylâ akaemo. \v 5 Deus itaumbyry egatuim modo enagazeze kelymo-ro watay, tytayba peto sameze akaemo Deus itaumbyry aguewâni modo, tuduerymo tyain-homoem. Warâ ise tânagazeze keypy modo nhainlymo. \v 6 Eon-honrumo nâduduo adyesenry modo anhetomoem, Deus itaumbyry nhegatulymo ara kopâ nihugueba itoem adyenehonzemo azagâ tokalâ, tuotagueze warâ anu ara. Paru tâjiunuem tyesemo. Xirâ anano modo inakanhe kehoem nhenagazenehon-homoem aguehoymbyem ise akaemo. Idânârâ xirâ modo adyesemo lelâ ize tatobyry ara kehoem. \p \v 7 Azagâ tokalâ, tuotagueze warâ anu pygueduo ise akaemo azagâ Deus itaumbyry egatuly nhewanikely. Ilâpygueduo ise mâkâ Ânguydo imeom adyry mârâ tâtagueim tâsanigueim kehoem odaypa egasely, kadopâ modo ejidy odaypa. Akaemo azakâlâ unâ egatuim modo agâ âseguebyze. Mâkâ ânguydo imeom adyry ise takazemo kehoem ton-honreim. Akaemo azagâ Deus emary modo xyâze mâkâ. \v 8 Eguepymobyry tâpyâduneba ise. Akaemo azagâ eguepybyry xidadâ tynrenseim earuary oze ise sameybyem awyly, iwymârymo kruz wâgâ iguehobyrydâlâ. Xidadâ Jerusalém, “Sodoma” kelygue, “Egito” kelygue warâ tâzekeim lâpylâ mârâ. (Deus ingonotyby izepamo myakâwândy mârâ azagâ xidadâ anano modo.) \p \v 9 Idânârâ onro anano modo, âikâ tytanruneim modo warâ akaemo eguepybyry esezemo. Azagâ tokalâ, tuotagueze warâ iguandyly ara ise eguepymobyry târâ awyly, idânârâ nhetomodâ, peto oday, kopae warâ. Nepyânehonwâbyramo ise. \p \v 10 Toenzepa ise idânârâ Deus einwântânry modo iomarumo, mâkâ azagâ Deus itaumbyry egatuim modo iguehobyry wâgâ. Tataen-homoram âdylâ xuduzemo, iguehomobyry wâgâ tuomarumo tienehon-homoem. Inakanhe aitaynrim modo tyewiâpazemo keankâ Deus itaumbyry egatuim modo agâ, tyam aguezesedobyry, tâusezedobyry wâgâ warâ. Awylygue keankâ akaemo tumunruneim modo iomamunu, Deus itaumbyry egatuim modo igueypyem awyly tiuntuduomo. \p \v 11 Azagâ tokalâ, tuotagueze warâ iguampygueduo, Deus ÂBU nhedyly enatarymodâ akaemo tâmary modo. Aituo kurâem itondylymo. Kurâem itondybyem saudylymo. Idânârâ mârâ etaynrimbyry modo toenzepa lelâlâ keankâ âseanedylymo. \v 12 Mâkâ azagâ unâ egatuim modo Deus eydâ atodâ ago kehoem aguely nidadâmo: \p — Âkuwâdaungâ xarâ! — kely. \p Tuduerymo tâensedyly umelâ keankâ akaemo azagâ Deus itaumbyry egatuim modo âkulymo eunu duay Deus eydâ atoam. \v 13 Âkulymo ume, ton-honre kehoem keankâ onro âzekânily. Âtâ xidadâ odano modo nadakalague, décima parte keankâ adakalagueoim. Toenzepa kurâ domodo nigue, sete mil lelâ. Toenzepa iguewâtânry modo nâseanedâmo. Aguelymo keankâ: \p — Ton-honreim lelâlâ awâkâ Deus kaynâ tâtyeim — kelymo. \p \v 14 Saguhogue, nhatanogue warâ kurâ domodo toenzepa lelâlâ nâsenagazedâ. Tâsenagazedyly nypygueâmbyramo lelâ olâ-ro warâ. Tâlâ mawânrâ ise ilâ takaze kehoem aini. Âsenagazedonzemo inepa lâpylâ! \s1 Anju sete ieto tytrombetary indyhobyry \p \v 15 Ilâpygueduo keankâ anju sete ieto tytrombetary indyly. Deus eydâ ato donro modo ewy aguely kâindadyly. Ago kehoem keankâ aguelymo: \p — Deus Kywymâry ton-honreim kuru! Idânârâ kurâdo iwymâry ise merâ! Ingonotyby Messias pymâem ise lâpylâ! Typygueba ise pymâem awyly! — kelymo. \p \v 16 Vinte e quatro agaityom tynrenseim modo târâlâ keankâ, Deus enadolâ. Pymâem tato turery wâgâ ekadybymoem keankâ. Aituo saudylymo; âzeguhoam idylymo. Tâmydy onro onwa nhedylymo Deus enado, tynrense tawyly tienehon-homoem. Deus iwâkuruem awyly wâgâ, anhetyby wâgâ warâ keankâ aguelymo: \q1 \v 17 — Ton-honre âmâ idânârâ ize mato aiese, Deus! \q2 Xina iwymâry kuru âmâ. \q1 Aunlolâ tâlâ mawyly. \q2 Tâlâ myakâwândy âmâ, kaudyly iraynâ. \q2 Tâlâ âmâ iwerâ warâ. \q1 Idânârâ xuturim, iwymâry warâ âmâ. \q2 Awylygue xina agâ iomaru. \q1 \v 18 Toenzepa âduery modo agâ iewiâkymo. \q1 Naintai mawânrâ inakanhe aitomobyry wâgâ âsenagazedomoem amânheto iweâma. \q1 Naintai mawânrâ idânârâ iguewâtyby modo âdara iedyly awyly wâgâ amygueho. \q1 Naintai mawânrâ imary modoram koendonro mâunduho, âtaumbyry egatuwâni modoram. \q1 Naintai mawânrâ âynynonro modoram koendonro mâunduho, idânârâ âinwânnipyry modoram, âdy modoram, âdy keba modoram alelâ. \q1 Naintai lâpylâ idânârâ kânagazenibyry modo, kyârimpyry modo warâ mâenagazedo \m — kelymo Deusram. \p \v 19 Ilâpygueduo keankâ târâ kaynâ Deus ety iwyantary âzenahungueoly. Ioday kaixa, “arca” kelygue tâzekeim, nâzeho, Deus kurâem anhetyby kienanâgueho. Mârâ kaixa âzehoduo, ton-honre kehoem kopâ âjipyruguely. PEBYK PEBYK idyly. Onro âzekânily. Toenzepa pewendâ ihuguely warâ. Warâ keankâ aidyly. \c 12 \s1 Pekodo, dragão warâ âepanâguehobyry \p \v 1 Kau wâgâ keankâ âdykâ tâensenry âepanâguely. Pekodo xixigue tâtyeim emyenro keankâ. Ihuru iay keankâ nunâ. Doze ximukâgue xygatyby keankâ koroa nhangahu wogonro. \v 2 Tase keankâ, imery egasezeaji. Tymery egasely awylygue, toenzepa saenlu. \p \v 3 Târâ kaynâ keankâ eagonro âdykâ tâensenry âepanâguely, dragão tapabileim keankâ. Sete lelâ keankâ nhangahu, dez iwâenky. Koroape keankâ mâkâ nhangahu modo wâgâ warâ. \v 4 Tonwyngue keankâ ximukâ kau odano modo ewy toenzepa indâtyguyly; terça parte onro anaxi nhamuinly warâ. Aitybyem pekodo imery egaserim enado epagu. Iamudo tiândyse keankâ egasebygueduolâ kehoem. \v 5 Aituo keankâ imery uguondo egasely. Idânârâ iwymâry ise, tuduery modo tyain-hoem ferrogue ematu waunlo ara. Iamudo tiândyse wâne, iamudo nejikemo olâ târâpa. Deus turery wâgâ atoam nadâmo. \v 6 Âji âdy peba atoram keankâ pekodo âwiendyly, Deus tâjidy kehobyryanlâ. Azagâ tokalâ, tuotagueze warâ anu ise Deusram âzehozezedyly. \p \v 7 Ilâpygueduo keankâ tâdâseguebyly aidyly târâ kaynâ. Anju domodo Miguelgue tywymâgueim dragãogue tywymâgueim modo warâ âseguebylymo. Ton-honre kehoem keankâ âseguebylymo. \v 8 Dragão ton-honremba niedâmo. Aituo keankâ eagonro modo agâlâ Deus eydâ atodâba âieholymo. \v 9 Dragão, eataen-ho modolâ warâ Deus eydâ atodâba âjiânkyolymo. Âgâu kaudyly ume âepanâgueybylâ mâkâ dragão. Diabu, Satanás warâ lâpylâ mâkâ ezedy. Deus izepa ato aguientoem konokunilâ mâkâ. Dragão, idânârâ eataen-ho modo warâ xirâ onro anaxilâ keankâ adameoly. \p \v 10 Ilâpygueduo keankâ Deus eydâ atodâ ânguy kukeanra ago kehoem aguely: \p — Iweâma ise Deus tynynonro modo nhemakely, ton-honru pymâem tawyly warâ nhenehonly. Iweâma Messias ton-honru nhenehonly; idânârâ iwymâryem ise kehobyry. Diabu, “Konokuni” kelygue tâzekeim, Deusdâpa nâieho; kataen-hodo nenokudaymba ise mâkâ iwerâ. Deus eydâ atodâba sameybyem mawânkâ iwerâ. \v 11 Akaemo kagonro modo Diabu neinwântaymbamo, Kordeiru tunu tyapâze turâem iguehobyry tâinwânse tawylymogue, mâkâ xunârybyry, iwâgâ nhegatuybymo warâ iozeno kuru awyly tyeinwândylymogue warâ. “Jesus einwândyly mâinmopa âmaemo-ro watay, âzemo xina” tâkehonduo kulâ, einwândyly nimopamo keankâ. Tyanepamo keankâ igueze. \v 12 Omazewâdaungâ, idânârâ âmaemo Deus eydâ atodâ tâjikeim modo. Kaikâlâ âmaemo Jesus eynynâbaom modo, âdykâ matomodâlâ, âtâ anaym, paru oze mataymo warâ. Âyanmo kehoem Diabu nâjigonoho. Tyewiâse lelâlâ mâkâ, iwaguepa ton-honru adain-ho, tutuze tawylygue — kely. \p \v 13 Deusdâpa, kurâdo ety anaxi sameybyem tawyly tiuntuduo keankâ dragão, iamudo egaseyby ise nhapygue idâly. \v 14 Aituo pekodo adawâtâoly ârigâ imeâgâkeba sawâry ara. Tawâry xuduypygue keankâ sawâgudyly tâjidy kehobyryam idâly, dragão tuiopyra atoram. Azagâ tokalâ, tuotagueze warâ anu ise Deus awâkâ ese awyly. \v 15 Aituo keankâ toenzepa kehoem dragão itayba paru egasely. Mârâ paru egaseyby inweândyly; pekodo nhapygue idâly, paruanlâ târâpa adahohoem wâne. \v 16 Deuslâ olâ keankâ pekodo emakerim. Onro nhatuen-hoymby odaxilâ keankâ idânârâ paru dragão itayba egaseyby âwândyly. Onro paru nhuonly ara idyly. \v 17 Dragão iewiâpadyly, pekodo âsemagueduo. Âda tiempyra tâituo keankâ pekodo iweompyry, Deus aguehobyry, Jesus nhenomedâdobyry warâ einwândyly imodânry modo agâ âseguebyze idâly. \v 18 Aituo keankâ dragão XYDYK idyly sagunu wâgâ. \c 13 \s1 Azagâ ânguydo adyry modo \p \v 1 Ilâpyryem keankâ ânguydo adyry parutabâ ikayba âjikaguely kâendyly. Dez lelâ keankâ iwâenky, sete lelâ nhangahu warâ. Idânârâ iwâenky wâgâ keankâ koroa imeimbyry emyenro ourugueto modo. Deus wâgâ inakanhe lelâlâ aguely keankâ mâkâ nhangahu modo wâgâ iweniby. \v 2 Udodo adyry emyenro keankâ mâkâ ânguydo. Emary, ihuru warâ imeonkebaem, tuhudune warâ keankâ; eondary tuosebimune kehoem keankâ, urso ara. Itary imâsedoem keankâ; iery modo tuosebile kehoem keankâ, leão ara. Dragão keankâ mâkânra aguely: \p — Toenzepa ise on-honru; won-honru agâ âzekiba. Âmâ, urâ warâ ise kurâdo iwymâryem kydawyly — kely. \p \v 3 Tokalâ nhangahu wâgâ âdyâhobyrygue tywinurigue keankâ mâkâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyry. Iguerim ara kehoem keankâ, mârâ tywinurigugue. Nypy olâ mârâ inepa. Awârâ tientuo, toenzepa kurâ domodo nâsewânimo. Awylygue mâkâ nheinwândylymo. \v 4 Aituo keankâ aguelymo: \p — Tynrenseim, ton-honreim warâ awâkâ dragão. Awâkâlâ keankâ mâkâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyryam “Âmâ, urâ warâ ise kurâdo iwymâryem kydawyly” keim — kelymo. \p Aituo keankâ agueondylymo: \p Tynrenseim, ton-honreim warâ lâpylâ mâkâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyry. Ânguy ton-honruneba mâkâ ara kehoem! Ânguy eagâ tâdâseguebyly nemaenwâbyra ise! — kelymo. \p \v 5 Dragãoram quarenta e dois nunâ\f + \fr 13:5 \ft Azagâ tokalâ, tuotagueze warâ anu awârâ agueho.\f* ara ton-honru nhenehon-hoem aguehoymbyem keankâ mâkâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyry. Deus wâgâ inakanhe kehoem aguehoem aguehoymbyem. \v 6 Aituo mâkâ inakanhe aguely adaguly Deus wâgâ, eydâ ato donro modo wâgâ warâ. Deus ezedy, ejidy tynrenseim warâ âwankuem nhedyly keankâ. \p \v 7 Deus eynynonro modo agâ âseguebyhoem, eon-honru nhain-hoem warâ aguehoymbyem keankâ mâkâ ânguydo adyry. Idânârâ kurâdo xirâ onro anano modo iwymâryem keankâ. \v 8 Kaudyly umelâ Deus aunloenlâ tagâ ini modo ezedy inweniby modo mâkâ ânguydo adyry neinwâmpyramo keankâ, mâkâ kurâdo inakanhe ito epywaze igueypy xurâ tawylymogue. Idânârâ akaemo mârâ pape wâgâ ezedy tywenizenrybyry modo lelâ mâkâ ânguydo adyry izetonro, ehogueni warâ. \v 9 Awylygue, mâuntudyze mataymo, kâinweniby koendâ xutuwâdaungâ. \v 10 Kydadawâholy kydâzetadâohoen-ro watay, arâlâ ise aguydâieholy. Espadague âdyoim kydatay, arâlâ ise kydâdyoly. Tâwâlâ toenzepa kydâzenagazeonre Deus eynynonroem kydawylygue, kieinwâmpyra kipyra olâ kine. MYK alelâ kydâzenagazeoly kyzemaenre. \p \v 11 Aituo keankâ eagonro ânguydo adyry onro anaynlâ kâendyly. Imeombyryem keankâ iwâenky, kaneru iwâenky ara, azagâ lelâ. Dragão agueho ara, ton-honre, kyanedâ warâ olâ keankâ aguely. \v 12 Mâkâ ânguydo parutabâ ikanobyry aguehobyryem keankâ aguely, aidyly warâ. Mâkâ parutabâ ikanobyry enanaym keankâ mâkâ ânguydo adyry onro anano, idânârâ kurâdo warâ iwymâryem awyly. Aguely: \p — Awâkâ ânguydo parutabâ ikanobyry einwântaungâ. Igueim ara kehoem keankâ iwinurigu. Nypy olâ mârâ. Mâinwâmpyra âmaemo-ro watay, inagazezemo urâ — kely. \p \v 13 Mâkâ ânguydo adyry onro anano, âdykâ kientânry modo kehoem anhekyly. Kau odaypa peto nihugueândâ idânârâ kurâdo enanaym. \v 14 Toenzepa âdykâ kientânry modo mâkâ ânguydo parutabâ ikanobyry enanaym anhetoem aguehobyryem keankâ mâkâ. Mârâ modo adiendylygue idânârâ kurâdo onro anano modo nhenokudyly. Warâ keankâ eyanmo aguely: \p — Merâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyry ekudo âyngataungâ. Warâ ise mâkâ espadague nhangahu satâyby, niguepa olâ-ro waunlo mâen-hoguedylymo, mâentyguedylymo warâ. Enado âzeguhoam itaungâ, mâen-hoguedomoem — kely. \p \v 15 Aguehobyry ara keankâ ânguydo adyry paikano ekudo anhedylymo. Aituo ânguydo onro wogonro mâkâ ekudo kurâem nhenehonly, intainhehonly warâ. Aituo keankâ ekudo xygatyby aguely: \p — Idânârâ ienado âzeguhoam itânrybyry modo xyâwâtaungâ — kely. \p \v 16 Aituo keankâ mâkâ ânguydo adyry onro anano aguely: \p — PE tyetaynze ise idânârâ ynynonro modo, emary aho eynynonro wâgâ atay, inwendy wâgâ atay warâ. Idânârâ PE ietaymbyem lelâ nidâmo, tynrenseim modo, tynrensenry modo alelâ; âdypeom, âdypebaom modo; tâpyguebalâ âsewanirin-em sanâtyby modo, tâpywazeim modo alelâ. \v 17 Iezedy atay, ynumerury atay warâ ise marka urâem awylymo xutuho. Ânguy âdy nanâpyra, vende niepyra warâ ise, xirâ marka peba-ro watay — kely. \p \v 18 Seiscentos e sessenta e seis keankâ mârâ número, uguondo ezedy xutuho. Tonomeguneim modo xutuze mârâ número âdakeze aguely awyly, uguondo ezedy xutuho mârâ. Ton-honre wâne ise mârâ número xutuhoem, âdutuoze olâ. \c 14 \s1 Cento e quarenta e quatro mil kurâ domodo igâtudobyry \p \v 1 Aituo keankâ mâkâ Kordeiru XYDYK warâ iwy Sião wâgâ kâendyly. Cento e quarenta e quatro mil lelâ keankâ kurâdo eagâ awyly. Mâkâ Kordeiru ezedy, nhunwym ezedy warâ iwenibyem keankâ inwendymo wâgâ. \v 2 Deus eydâ atodâ ânguylâ aguely xidadâ, ton-honre kehoem, iwâelu imâsedo ara, kopâ ipyru ara warâ. Koendâ kehoem lâpylâ olâ keankâ igâky, harpa igâky wâne myara. \v 3 Cento e quarenta e quatro mil kurâ domodo igâkymo keankâ mâkâ Pymâ Deus xurery enado, quatro ânguydo imeom enado, vinte e quatro agaityom tynrenseim modo enado warâ. Tâjigâky iwelo keankâ igâtudomo; akaemo emakewâdyby modo lelâ olâ xutuin-ro warâ. \v 4 Koendâ lelâ aidylymo, âdaunloenlâ pekodo nynanâbyramo warâ. Mâkâ Kordeiru agâpa nipyramo, âdykâingâ idâhobyrydâ mâkâ agâlâ idâlymo. Emakeyby keankâ akaemo, Deusram, Kordeiruam warâ xuduypy awylymogue; saguho nady etâdyby ewily wâne Deusram xuduly myara xuduypyem awylymogue. \v 5 Âdykâ ânguy âdaunloenlâ enokunibyry mâkeba akaemo; alâ kulâ aguepamo, ewentâguedomo peba warâ. \s1 Azagâ tokalâ warâ anju domodo unâ nhegatuhobyry \p \v 6 Aituo keankâ anju eagonro sawâgu kâendyly târâ kaynâ, idânârâ kurâdo tâentodâ, tydatodâ warâ. Unâ koendonro âtuguguedânry egatuim mâkâ, Deus kurâem anhetyby. Idânârâ kurâdo xirâ onro anano modoram keankâ nhegatuly. \v 7 Ton-honre kehoem keankâ aguely: \p — Deus xyrentaungâ. “Deus, ton-honreim âmâ, koendonro warâ” kewâtaungâ eyam. Inepa ise Deus koendonro nhuduly tâinwânni modoam. Tâinwântânry modo enagazeze warâ. Awârâ kau, onro, parutabâ, paru, idânârâ tâlâom modo tytanrugue kulâ xugunipyry ehoguedaungâ — kely keankâ. \p \v 8 Mâkâ aguepygueduo keankâ eagonro anju aguely kâindadyly: \p — Babilônia xidadâ tâgareim adainholy ise! Mârâ xidadâ anano modo ety adakalagueoze! Kurâ domodo tumuenze keankâ akaemo tonlo modo. Uguondo modo wâne tagonro toku ikaji tyese myara keankâ akaemo kurâ domodo anhedyly, inakanhe kulâ aitomoem, Deus izepa ato ara kulâ aitomoem. Awylygue ise idânârâ adainholymo — kely. \p \v 9-10 Aguepygueduo keankâ anju azagâ tokalâ ieto aguely kâindadyly târâ kaynâ. Ton-honre kehoem keankâ aguely: \p — Toenzepa ise Deus iewiâky, idânârâ ânguydo adyry parutabâ ikano ehoguenibyry modo agâ, ekudo xygatyby ehoguenibyry modo agâ warâ. Toenzepa ise nhenagazenehonly. Deus toenzepa enagazeze idânârâ inwendy wâgâ atay, emary wâgâ atay warâ mâkâ imarkarybeom. Toenzepa ise Deus eagâmo iewiâky. Igopurumo odaji nhenyhomoem vinhu tudureim XU nhedyly-ro waunlo ara ise. Peto onwaym idânârâ âsenagazeze akaemo; enxofre eunu lelâ ise tytângue egaseim. Mârâ eunu tâepaigueho nhuan-hulygue ise âsenagazedylymo. Âsenagazezemo anju domodo enanaym, Kordeiru enanaym warâ. \v 11 Niântaymba ise mârâ peto iaduânimo. Nâkuba nitaymba ise mârâ eunu. Tâzekobyzeguely peba ise târâ peto oday, kopae warâ akaemo ânguydo adyry, ekudo xygatyby warâ einwânni modoem. Aunlolâ ise akaemo inwendy wâgâ atay, emary wâgâ atay warâ mâkâ ezedypeom modo âsenagazedyly. \p \v 12 Awylygue Deus eynynonro modo xirâ anaym tâsenagazedyly nemaenmo lelâlâ, Jesus tyeinwândyly nimopamolâ, Deus aguehobyrylâ tyeinwândyly nimopamolâ warâ, âji tâdâsenagazedoam nâtâba itomoem. \p \v 13 Aituo keankâ Deus eydâ atodâ tâjitanru kâindadyly. Warâ keankâ aguely: \p — Xirâ âyam augueho iwenigâ: “Kaikâ mâkeba akaemo Kywymâry Jesus nheinwândylymogue kulâ tyâzeim modo” — kely. \p Aituo keankâ Deus Ispiritury aguely: \p — Âkealâ amyguely. Iweâma tâwâlâ ekobyzeguelymo, âwanu aienibyryem; Deus tutuze mawânkâ koendonro aienibyryem awylymo — kely. \s1 Xypyry etay aitaynrim modo \p \v 14 Aituo keankâ MYK widyly. Xypyry etay aitaynrim modo kâendyly. Uguondo kâendyly eunu tapekeim wâgâ ekadybyem. Koroa ourugueto keankâ nhangahu wogonro. Taho iewipy uva ekaunâdo emyenro keankâ emano. \v 15 Aituo anju Deus ety odaypa egasely. Ton-honre kehoem adaenkely mâkâ eunu wâgâ ekadybyam: \p — Awârâ taho imano emyra. Ekaunâdo odaylâ mawânrâ onro anaym sahuadyby modo — kely. \p \v 16 Aituo keankâ mâkâ eunu wâgâ ekadyby, onwogonro modo indâtyguyly kâendyly, uva ekaunâdoem idâtyguyho ara. \p \v 17 Aituo keankâ eagonro anju kâendyly târâ kaynâ. Târâ Deus ety odaypa egasely. Taho uva ekaunâdobe lâpylâ keankâ mâkâ emaym. \p \v 18 Ilâpyryem keankâ eagonro anju târâ kaynâ Deus ety odaypa egasely. Mârâ peto mesa wogonro edunu tyânrângueim iaduânto eni keankâ mâkâ. Ago kehoem keankâ adaenkely mâkâ tagonro taho uva ekaunâdogue tâmaseinra. Aguely: \p — Awârâ taho imano emyra. Onro anakâ uva ewily ekaunâda, sahuadybyem mawânrâ — kely. \p {“Uva ewily ewy wâgâpa satâwâdyly wâne myara ise Deus tynynâbaom modo âikâam nhedyly” keze awârâ aguely.} \p \v 19 Ilâpygueduo keankâ anju tydahorugue âpa ezay uva ewily ewy wâgâpa nhatâwâdyly. Tanki imâsedo odaji uva ewily nhamely, ekuguehoem. Uva âzekuguehoem toenzepa sakabely wâne myara ise Deus tynynâbaom modo agâ iewiâky, awârâ nhenehonly. \v 20 Âji uva ewily ekugueho âikâlâ keankâ xidadâ odaypa awyly. Munruem keankâ mârâ uva ekuru. Trezentos kilômetros keankâ iwague awyly, tokalâ, tuotagueze warâ metru keankâ esanigu mârâ tâjiunu. \p {“Toenzepa ise Deus eynynâbaom modo âsenagazedyly. Toenzepa ise tâdâseguebyly. Tunu tyapâze ise iguelymo. Saimu imâsedo ara ise awârâ tâjiunu” keze awârâ aguely.} \c 15 \s1 Sete anju domodo \p \v 1 Ilâpygueduo keankâ âdykâ tâensenry kâendyly kau wâgâ. Kyanoem keankâ mârâ, âwankuemba lâgâlâ. Sete anju domodo lelâ keankâ kâenkyly. Sete tâdâsenagazedo xypyrygue tâmatunemo keankâ. Tynynâbaom modo inakanhe aitobyry wâgâ tyewiâse mâkâ Deus. Tâdâsenagazedo odaji idyly watay, “Warâ ise merâ âsenagazedyly” Deus kehobyry aralâ ise âsenagazedylymo. \p \v 2 Aituo keankâ paru, vidru emyenro peto agonro kâendyly. Mârâ paru iwaguepa kurâdo sedâ lâpylâ tâpagune; âdykâ mâkâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyry einwânnipyry keba, ekudo xygatyby tien-hoguedoem enado âzeguhoam ityby keba, inumerury ezedy xutuhogue marka ietyby keba warâ keankâ akaemo. Deus nhuduypy harpa keankâ indylymo. \v 3 Tâsemagueduomo saguhoem Deus emarybyry Moisés igâtudobyry ara nigâtudâmo, Kordeiru igâkylâ: \q1 — Deus, xina iwymâry, ton-honreim âmâ. \q2 Ize mato aiese ton-honre âmâ. \q1 Idânârâ amânhekyly koendonro mawyly tânehonze, on-honru tutuen-honze warâ. \q1 Idânârâ kurâ domodo iwymâry âmâ. \q1 Koendâ lelâ aieni âmâ; âdy koendâpa kulâ aieni mâkeba âmâ. \q2 Ânguy enokuni keba âmâ. \q1 \v 4 Idânârâam tâdyren-honze âmâ, Pymâ. \q2 “Deus kywymâry, ton-honreim kuru” kezemo idânârâ. \q1 Âmâ kulelâ inakai aietânry. \q1 Idânârâ kurâ domodo amânhekyly esemo. \q1 “Idânârâ amânhekyly koendonro lelâ” kezemo âyam. \q2 “Deus, ton-honreim âmâ” kezemo âyam. \q1 Tientuomo, xutuzemo idânârâ koendâ lelâ, ioze lelâ warâ amidyly awyly \m — kelymo keankâ Deusram. \p \v 5 Ilâpyryem keankâ Deus ety kâendyly kaynâ. Ety iwyantary âzenahungueduo, koendâ ioday sedâ, Deus âepanâguehodâ. \v 6 Sete anju lelâ târâpa negase. Sete tâdâsenagazedo xypyrygue tâmasemo keankâ. Linhugueto tapekeim, ehozelu pylâ-ro waunlogue keankâ etyumo. Ouru xygatybygue keankâ ihogâdylymo nhewandanomopyryem, epady onwa. \v 7 Quatro ânguydo imeom ieto ewy keankâ eyanmo kudupi ourugueto vinhugue tatune xuduim, mâkâem, mâkâem warâ. Tynynâbaom modo agâ tyewiâse tawyly Deus Iguedânry nhutuen-hon-holâ keankâ mârâ vinhu. \v 8 Toenzepa keankâ Deus ety oday âseunuguely. Deus ton-honre awyly, koendonroem awyly warâ xutuho mârâ eunu ety odaypa egaserim. Mârâ sete lelâ tâdâsenagazedo modo akaemo anju nhenetaymby anipyra kulâ, ânguy negawântaymba keankâ myarâ Deus ety odaji. \c 16 \s1 Sete lelâ Deus einwântânry modo âsenagazedo \p \v 1 Ilâpyryem keankâ tâjitanru ton-honre aguely kâindadyly Deus ety oday. Akaemo sete anju domodoram aguely: \p — Idâwâtaungâ. Onro anano modo onwa âgudupirymo odano iapâdaunda. Ynynâbaom modo onwa yewiâky mânhapâdylymo ara ise — kely akaemo sete lelâram. \p \v 2 Saguho anju idâly; mârâ tugudupiry odano onro onwa nhapâdyly. Aituo toenzepa nâsenagazedâ akaemo kurâdo mâkâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyry ezedygue inwendy wâgâ atay, emary wâgâ atay warâ PE ietyby modo, ekudo xygatyby nhehoguedyly waunlopyry modo. Pinuri xypydânry keankâ iwâgâmo âepanâgueim. Awârâ keankâ saguho tâdâsenagazedo. \p \v 3 Mâkâ anju azagâ ieto mârâ tugudupiry odano parutabâ ikaji keankâ nhapâdyly. Nhapâbygueduo mârâ paru tâjiunu sakamadyby tywângueim ara idyly. Idânârâ ânguydo imeom parutabâ ikano modo niguewâdâ. Paru munruem idyly keankâ tâdâsenagazedo azagâ ieto. \p \v 4 Ilâpyryem keankâ mâkâ anju azagâ tokalâ ieto mârâ tugudupiry odano paru imâsedo ikaji, iwatary modo ikaji warâ nhapâdyly. Aituo keankâ paru imâsedo, iwatary modo warâ munruem itaynly. Awârâ keankâ tâdâsenagazedo azagâ tokalâ ieto. \v 5 Aituo keankâ anju paru xutuim Deusram aguely kâindadyly: \p — Aunlolâ tâlâ mawyly; tâlâ minase, iwerâ tâlâ âmâ warâ. Âdykâ inakanhe amitaymba âmâ, Deus. Inakanhe amidyly mâkeba, âynynâbaom modo mâenagazedyly. \v 6 Âtaumbyry egatuwâni modo nyâwâdâmo. Âynynonroem ityby modo nyâmo, iunumo niapâdâmo warâ. Awylygue keankâ munru mâunduly nhenyhomoem. Adâitobyry aralâ akaemo nhemakely — kely keankâ. \p \v 7 Aituo keankâ tâjitanru kâindadyly. Deusram xuduypy egamehodâba keankâ aguely. \p — Xina iwymâry âmâ, Deus. Ize mato tâwâlâ adyese âmâ. Âkealâ, kurâdo inakanhe aitaynrim modo mâenagazedyly. Aitomobyry wâgâlâ mâenagazedylymo — kely keankâ. \p \v 8 Ilâpyryem keankâ anju quatro ieto mârâ tugudupiry odano xixi onwa nhapâdyly. Mârâ nhapâbygueduo xixi toenzepa kehoem âdâpigadyly, kurâ domodo nhaduândyly warâ. \v 9 Toenzepa wâne xixi tyaduântobyry âdâpigugue âsenagazedylymo, nâjityembyramo lâgâlâ olâ Deus tieinwâmpyra tawylymogue. Neinwâmpyramo lâgâlâ olâ. “Deus, inakanhe amidyly mâkeba keankâ, xina mâenagazenehonduo, izepa mato kulâ keankâ xina anhekyly” kepamo. Deus inwykelymo lelâ tâsenagazedo ingonotobyry wâgâ. \p — Âumunru kulâ, Deus. Âdaituoba kulâ xina mâenagazedyly — kelymo keankâ. \p Awârâ keankâ tâdâsenagazedo quatro ieto. \p \v 10-11 Ilâpyryem keankâ anju cinco ieto tugudupiry odano onro anaxi nhapâdyly, ânguydo adyry parutabâ ikanobyrygue tywymâguneim modo onwa. Idânârâ niamadâ lelâlâ. Âdy nepyramo lâgâlâ keankâ. Tulu tâsemo kehoem keankâ, toenzepa âsenagazedylymo ewânugue. Arâlâ olâ inakanhe adâidyly nimopa awylymo-ro warâ. Deus kaynonro inwykelymo lelâ. \p — Tâzewânu modogue toenzepa xina menagazedâ. Egâ xina iwinuriry, xina iaduhobyry warâ inakanhe kehoem awyly. Tumunreim lelâlâ âmâ, Deus — tâkely nimopamo keankâ. \p Awârâ keankâ tâdâsenagazedo cinco ieto. \p \v 12 Ilâpyryem keankâ anju seis ieto mârâ tugudupiry odano paru Eufrates ikaji nhapâdyly. Aituo paru tâgaseba idyly, sawely warâ. Akaemo pymâ xixi egaseho eynynâba saintaynrim modo âzekuâdoem keankâ mârâ sawely. \v 13 Aituo azagâ tokalâ warâ kadopâ inakai kulâ kâendyly, pârâru emyenro modo. Dragão itayba, ânguydo adyry parutabâ ikanobyry itayba, ânguydo konokuni itayba warâ keankâ egasely. \v 14 Ânguy anhetânry adyese keankâ akaemo azagâ tokalâ warâ kadopâ modo. Onro anakâ pymâ modo idâtyguyze keankâ akaemo idâly, Deus ton-honreim agâ tâseguebyhomoem. Xypyry etay ise awârâ modo aidyly. Ilâem mawânkâ ise Deus, tynynâbaom modo nhenagazedyly. \p \v 15 Aituo keankâ Jesus aguely kâindadyly. \p — Xirâ xutuwâdaungâ! Odopâze urâ, idânârâ ânguy ienuendyly umeba kehoem, tâmagazeim saindyly wâne tynwânwândyly umeba myara. Ienuenibyrylâ ise yagâ tuomareim kuru. Etaungâ wâne mâkâ âtâ eni, sodo âxigueduo, tykyhoem âzetygueim, âtâ sodo saintuo, tâtyemba tawyly nhetuo, âpybazedyly waunlo. Mâkâ araba itaungâ — kely keankâ Jesus. \p \v 16 Aituo keankâ akaemo azagâ tokalâ warâ kadopâ modo, pymâ domodo indâtyguylymo tâdâseguebyhoam, israelita domodo itanwe Armagedomram. Paru sawely, akaemo pymâ domodo âseguebyze saindyly awârâ modo keankâ tâdâsenagazedo seis ieto. \p \v 17 Akaemo seis anju domodo nhapâbygueduo keankâ anju xypyry kau, onro warâ ontay tugudupiry odano nhapâdyly. Aituo keankâ Deus tâty oday turery wâgâ ekadybyem ton-honre kehoem aguely kâindadyly. \p — Ipa, idânârâ ynynâbaom modo sete lelâ âsenagazedo ajietai! — kely keankâ. \p \v 18 Awârâ aguepygueduo keankâ ielu toenzepa kehoem âzehoruguely; kopâ âjipyruguely warâ. Ago kehoem onro âzekânily; toenzepa lelâlâ inakanhe nhedyly. Kurâdobe awyly ara xirâ onro anaym, âdykâ ton-honre kehoem onro nâzekâniwâbyra myara kehoem. \v 19 Onro âzekâniduo, xidadâ imâsedo, azagâ tokalâ warâem kehoem nâzepajigâdâ. Idânârâ onro anano kurâ domodo ety anary nadainho. Deus toenzepa niewiâpadâ Babilônia donro modo inakanhe aitomobyry wâgâ. Âdaunloenlâ inakanhe aitomobyry nenanânehomba mawânkâ. Awylygue ise toenzepa âsenagazedylymo, vinhu venenupeom nhenyhomoem nhuduly-ro waunlo ara. \v 20 Idânârâ ilha modo nytywâdâ. Idânârâ iwy modo nuzataym warâ. \v 21 Pewendâ ihuguely keankâ kau odaypa kurâ domodo onwa. Imâsedo, tâmânreim warâ keankâ mârâ pewendâ. Quarenta kilo keankâ emânru. Toenzepa kurâ domodo âsenagazedyly mârâ pewendâgue. Awylygue keankâ Deusram inakanhe kehoem aguelymo: \p — Âumunru kulâ, Deus. Awylygue pewendâ xina onwa mâin-hugueândyly. Âmâ xina enagazeni inakanhe kehoem! Xina nemaemba ise enra — kezesedylymo. \c 17 \s1 Pekodo MON warâ adyeseim, ânguydo adyry warâ \p \v 1 Aituo akaemo kudupigue tâmatuneim modo ewy yam agueze âewyly: \p — Egârâ mâkâ pekodo; mârâ xidadâ imâsedo paru modo emelay saunâtyby âdara awyly etolâ mâkâ pekodo. Alâ kulâ adyeseim mâkâ MON warâ tynanâzeim. Idânârâ tâdutuoze inakanhe aitobyry. Agueze urâ âyam, âdara Deus mâkâ pekodo MON waunlo nhenagazedyly awyly. \v 2 Tâinkânro modo lelâba pymâ domodoram tâdynanâoze. Vinhu nhuduypygue idânârâ toku ikaji nidâmo, nynanâdâmo warâ — kely. \p \v 3 Aituo Deus Ispiritury wayam waunroem aini modo kâentoem anhenehonduo, âji âdy peba atoam anju yadâ. Târâ pekodo sedâ, ânguydo adyry parutabâ ikayba salokuyby tapabileim wâgâ. Sete lelâ keankâ mâkâ ânguydo nhangahu, dez lelâ iwâenky warâ. Idânârâ sodo wâgâ tâjitanru inakai Deus wâgâ agueim iwenibyem keankâ. \v 4 Iwâkuru keankâ pekodo ety iwogonro, púrpura ara, karmesim ara warâ tyweneim. Ourugue keankâ iwâkudâdybyem awyly, tuhu imeombyry perolague iwâkudâdybyem, eagonro tuhu imeombyry tâwâenseim modogue warâ. Kopu ourugueto keankâ emano. Vinhugue tumyke keankâ mârâ. Idânârâ inakai modo, idânârâ tâjiwypado modo warâ anhetyby enanâgueho mârâ vinhu. \v 5 Âze iwenibybe keankâ inwendy wâgâ; âdakely awyly ânguy nutuba olâ keankâ. “Babilônia ton-honreim urâ. MON waunlo urâ; idânârâ pekodo modo yara lâpylâ ize wawyly. Tâlâ wawylygue mawânrâ onro anaym kywypado modope awyly” kely. \v 6 Toenzepa Deus eynynonro modo Jesus einwândyly imodânry modo tyâen-honze mykeankâ mâkâ pekodo. Iunumo tienylygue toku ikaji idyly-ro waunlo ara keankâ mâkâ pekodo. \p Kâentuo, toenzepa kâseguâdâdâ, kâseanedâ warâ. \p — Inakai kulâ myanze awâkâ! — uguely keankâ. \p \v 7 Aituo keankâ anju aguely: \p — Arâ kehoem tâseguâdâzeba ikâ, tâseanezeba ikâ warâ. Mâkâ pekodo wâgâ, ânguydo adyry iwâgâ adakobâdo, sete lelâ tyangahueim, dez lelâ pylâ iwâenkyun-ro waunlo wâgâ tutuzenrybyry âyam agueze urâ. \v 8 Mâkâ ânguydo adyry mâentyby onro anaym âepanâgueyby mâkâ. Iwerâ olâ tâentonzeba. Egasezeaji olâ tâtagueim imâsedo odaypa, kadopâ modo etadâdobyry odaypa. Typygueba ise Deusram eon-honru adainholy. Mâkâ ânguydo adyry tientuo ise Deus eynynâbaom modo toenzepa âseanedylymo. Aunloenlâ Deus Agâ Ini Modo Ezedy sawo wâgâ iweniby kebamo mawânkâ. Kaudyly iraynâlâ myakâwândy tâzezedy sawobe awyly. Tâlâ mâkâ ânguydo adyry onro anaym âepanâgueyby. Iwerâ olâ tâentonzeba. Âepanâgueonze olâ-ro warâ — kely keankâ anju. \p \v 9 Aituo keankâ anju yam aguely: \p — Tonomeguneim modo lelâ ise xirâ aguely xutuim. Pekodo metai, ânguydo adyry sete tyangahueim wâgâ. Sete iwy imeimbyry modo wâgâ âtâ anary saunâtyby wâgâ, sete pymâ domodo wâgâ warâ mârâ sete nhangahu nhenehonly. \v 10 Cinco asaemo pymâdo ewy igueypyem. Tokalelâ iwerâ pymâem awyly, eagonro nâepanâgueba. Âepanâgueduo, âdiempa kulâ ise Deus merâ pymâem nhenehonly. \v 11 Mâkâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyry pymâem ise lâpylâ. Onro anaynlâ âepanâgueyby mâkâ; iwerâ olâ tâentonzeba. Merâ sete pymâ domodo ewylâ ise, âepanâgueoni, pymâdo oito ieniem. Xypyry etay olâ, Deusram ton-honremba âiehoze lelâlâ — kely keankâ anju. \p \v 12 Yam agueondyly keankâ: \p — Dez lelâ awâkâ ânguydo adyry iwâenky awyly metai. Mâkâ dez pymâ domodo tâwanu sagudânry modolâ awârâ nhenehonly. Ânguydo adyry parutabâ ikanobyry âepanâgueonduo olâ, âdiempa kulâ eagâ pymâem itomoem aguehonzemo, tokalâ hora awârâem kulâ. \v 13 Akaemo dez pymâ domodo âseinwânzemo, ânguydo adyry parutabâ ikayba âepanâgueyby agâ, mâkâlâ pymâ kuru itoem, akaemo pylâ eynynonro modo-ro warâ tâitomoem. \v 14 Ânguydo adyry, mâkâ dez pymâ domodo warâ, Kordeiru itoguyzemo, emaenze olâ-ro warâ, pymâdo iwymâry tawylygue, xutuwâni modo xutuim tawylygue warâ. Kordeiru, xurâ modo warâ eagâlâ ise âseguebylymo, eon-honrumo sainsemo-ro warâ, mâkâ ingâsedybymo mawânkâ einwândyly nimopamo warâ — kely. \p \v 15 Aituo keankâ anju yam agueondyly: \p — Mâkâ pekodo MON warâ adyeseim paru emelay ekadybyem metai. Idânârâ kurâdo onro anano modo, mârâ paru nhenehonly. \v 16 Ânguydo adyry paru ikanobyry, dez pymâ domodo warâ mâkâ pekodo MON waunlo iewiâsezemo. Idânârâ tâlâ ato modo emakezemo. Ety iwogonro etyzemo. Nhunru sâsemo. Petogue ise âsegubydâdyby nhainlymo-ro warâ. \v 17 Xirâ aiese lelâ akaemo, Deuslâ aiedysedonro awylygue. Awylygue ise idânârâ, merâ ânguydo adyryam adâkehomoem âturudylymo: “Ize tawylyguelâ ise amyguehobyry xina anhedyly. Akaemo iwymâryem tato modoram, amyguely einwânehonze xina warâ. ‘Aiekâ’ myguehobyry aiese lelâ xina” kezemo. Ânguydo adyry ise nheinwânkylymo. Xirâ aiese akaemo, “Arâ ise aidyly” Deus kehobyrylâ mawânrâ. \p \v 18 Pekodo MON warâ adyeseim mâentyby wâgâ augueday, xirâ âtâ anary imâsedo paru emelano wâgâlâ enra auguely. Idânârâ onro anano modo iwymâry mâkâ tonlo pymâ — kely keankâ anju. \c 18 \s1 Deus xidadâ imâsedo Babilônia keho nhain-hobyry \p \v 1 Yam aguepygueduo keankâ eagonro anju Deus eydâ atodâba xytâguyly kâendyly. Ton-honre keankâ mâkâ, âdydo imeom aiese. Idânârâ kurâ domodo onro anano modo tyajimanâse keankâ mâkâ ehoru. \v 2 Ton-honre keankâ adaenkely: \p — Babilônia xidadâ imâsedo tadainhoze! Idânârâ iodano modo tadainhoze! Kadopâ modo lelâ atonlo iwerâ; elaho modo, tywânguneim sâni eagonro modo alelâ. \v 3 Deus neinwântaymba keankâ akaemo Babilônia donro modo. Inakai, kywypado warâ olâ keankâ anhekylymo. Âkelo anano modo inakanhe adâito ara aitomoem adyesemo keankâ, pekodo inakanhe kulâ aini uguondoam vinhu nhuduly, toku ikaji itomoem, eagâ kywâpado kehoem adientoem. Onro anaym pymâ domodo tâesemo keankâ, Babilônia donro modo agâ Deus izepa ato aiese. Âwâlâ tohomaendomoem toenzepa keankâ âdydo imeom nhaunkulymo, kywypado, inakai warâ adientomoem; âkelo anaymba âetyby modo âdydo imeombe tâisemo keankâ, akaemo tianâdyse ato vende tientomobyrygue — kely. \p \v 4 Aituo keankâ târâ Deus eydâ tatodâ aguely kâindadyly: \q1 — Igasewâdaungâ âmaemo ynynonro modo awârâ xidadâ odaypa. \q1 Igasewâdaungâ, atonlo modo ara inakanhe amipyra mitomoem, \q2 atonlo modo inakanhe tâitobyry epywaze âsenagazedomo ara mâsenagazebyra mitomoem warâ. \q1 \v 5 Izepa wato aiedyly nimopa atonlo modo. \q2 Inepa, inepa warâ inakai anhedylymo. \q1 Kau opaji kehoem inakai aitomobyry saintybyen-ro waunlo ara kâendyly. \q2 Yangahu odaylâ inanry inakanhe aitayn-homobyry. \q1 \v 6 Warâ xidadâ sainrim modoram auguely: \q2 “Babilônia donro modo toenzepa kuru enagazedaungâ, kurâ domodo nhenagazedomobyry takaze kehoem. \q2 Toenzepa lelâlâ enagazedaungâmo. \q2 Vinhugue sakuizezedaungâmo, azagâ lelâ âkelomo nhakuihobyry takaze kehoem. \q2 \v 7 Toenzepa âdydo imeompe akaemo Babilônia donro modo. \q2 ‘Iweâma ton-honre kurâ’ tâkezemo inanry. \q2 ‘Pymâ lelâlâ kurâ. Aunlolâ ise koendâ kydawyly. \q2 Âdykâ tytynruneba, tumowâduneba warâ ise kurâ, pypâbyry modo ara’ tâkezemo inanry. \q1 Iweâma âdy peba ietaungâmo. \q2 Enagazedaungâmo toenzepa kehoem. \q2 Toenzepa itywandomoem aietaungâ. \q1 \v 8 Tânanaji, ton-honreim keankâ akaemo, inepa olâ ise âsenagazedylymo. \q2 Toenzepa ise ewânumo. \q2 Toenzepa ise itynrumo typemugumo iguehobyry wâgâ. \q2 Tâwindygue âsenagazezemo. \q2 Petogue ise adainholymo. \q1 Inepa ise arâ âsenagazedylymo, tokalâ iguandyly wâgâ kulelâ waunlo ara. \q1 Pymâ Deus urâ. Urâlâ ise enagazenimo. \q2 Ton-honreim lelâlâ urâ” uguely — kely Deus. \p \v 9 Âtâ anary iwymâry modo, Babilônia donro modo agâ Deus izepa ato aienibyry, âdype tâitoem akaemo tonlo modoram âdydo imeom vende ienipyry modo warâ xidadâ petogue adainly esemo. Toenzepa ise âjityendylymo, awârâ tientuomo. Saenlumo, eogunrumo warâ ise petomâ eunu tientuo. \v 10 Toenzepa âseanezemo, atonlo modo âsenagazedyly tientuomo. Awylygue ise iwaguelâ awylymo. \p — Kaikâlâ âmaemo! Toenzepa lelâlâ mâsenagazedylymo, âmaemo Babilônia domodo! Kurâdo onro anano modoram âsejiguymo vende mânhetuomo olâ inanry âdydo imeombe midylymo. Inepa kulâ awârâ mâsenagazedylymo inakanhe amitomobyry epywaze — kelymo, akaemo tonlo modo agâ waunlo ara. \p \v 11 Idânârâ âtâ anano âdydo imeom vende ieni modo esemo lâpylâ mârâ xidadâ adainholy. Toenzepa âjityenzemo, tysejiguy vende tiento peba ituo. Aituo ise eogunrumo, saenlumo warâ ton-honre kehoem. \v 12 Xirâ modo ani nhakylymo vende tientoem: Ouru, prata, tuhu tâwâenseim modo, pérola iwâkudâdyby; âtâ tâwâenseim linhugueto, sedagueto warâ, purpurague tyweneim pymâ domodo ety emyenro, carmesimgue tyweneim, kurâdo tynruneim ety ara tyweneim; se tâwâenseim modo warâ, aunlo kulâ keba; marfingue aietyby tâwâentuneim modo, se iwâkurugue, bronzegue, ferrogue, marmoregue warâ; \v 13 canela, cardamomo, óleo tyânrânguneim modo, uriza tyânrânguneim modo, edunu tyânrânguneim modo, mirra ânwin-em, âguedy epyâdoem nhârânzeântoem tyeseim warâ; tyânrângueim pyni nhârânzeântoem, urizaem warâ adyeseim, lamparina wâgâ tyaduânseim warâ; vinhu, oliva igady; trigu ifarinhary xunoyby, trigu ewily warâ; âguynro: tapirâ, kaneru, kawaru; karosa iwâkuru kawaru, tapirâ warâ nhepâguely modo; uguondo modo, pekodo modo tâpyguebalâ âsewanihoem sanâtyby modo, guerradâ sawâtaymby modo warâ nhakylymo, Babilônia donro modoram vende tientoem. Ânguy nanâtondaymba olâ ise awârâ âdydo imeom nhatybymo. \p \v 14 Babilônia donro modoram aguelymo iwaguelâ: \p — Nadainhaki mârâ koendonro modo ize matobyry. Âmaemo xurâ tâwâentuneim modo, iwâkuru modo waunlo memakehoanguimo. Âdype mitondaymba ise âmaemo — kezemo. \p \v 15 Tyane ise akaemo âdydo imeom vende ieni modo. \p — Iwaguelâ kine. Xidadâam kaintuo, atonlo modo agâ âsenagazeze kurâ — kezemo. \p Aituo iwague endaylâ ise nhesedylymo. Itynrumo ise, tydinheruguepa tawylymogue. \p Aituo ise adaenkelymo: \p \v 16 — Kaikâ Babilônia donro modo-kâ! Inakanhe kehoem akaemo âsenagazedyly mârâ xidadâ imâsedo odano modo. Saguhoem akaemo ety keankâ linhugueto tâwâenseim kehoem. Tâwâenseim kehoem keankâ etymo iwogonro, púrpura emyenro tapabileim. Ourugue keankâ âpâgudâdylymo, tuhu imeimbyry tâwâenseim iwâkuru waunlogue, perolague warâ! \v 17 Inepa olâ nadainhoakimo — kezemo. \p Idânârâ paikanobyry modogue âzetaynrim modo: pepi imâsedo iwymâry modo, ioday tâwanuneim modo; pepi oday tuantaji, tuantaji warâ sanâtyby, vende ietyby warâ sani modo; paikanobyry ebyrygue âdylâpe ityby modo warâ iwague endaylâ xidadâ adainly nhesezedylymo. \v 18 Peto iatygu, eunu warâ tientuomo, adaenkelymo keankâ: \p — Imâsedo, ton-honreim warâ keankâ mârâ xidadâ! Mârâ emyenro kuru lâpeba! — kelymo. \p \v 19 Toenzepa keankâ itynrumo. Sagunu nhamelymo tyangahumo onwa, toenzepa tytyrungue, tâzewenrymo ara. Eogunrumo, saenlumo warâ keankâ, \p — Kaikâlâ Babilônia donro modo! Toenzepa lelâlâ akaemo xidadâ imâsedo odano modo âsenagazedyly! Pepi imâsedo sodo modo parutabâ oze âdylâ sanâse, vende iese warâ idâim âdydo imeombe tâisemo ani, mârâ xidadâ odano modo ize ato tiandylygue. Inepa olâ ize tato idânârâ kehoem nanhehoanguimo! — kelymo. \p \v 20 Omazewâdaungâ olâ, mârâ xidadâ odano modo adain-hobyry wâgâ, âmaemo Deus eynynonro modo. Tuomare itaungâ, âmaemo Deus eydâ ato donro modo. Tuomare itaungâ, âmaemo Jesus tywâgâ agueze induakeyby modo. Tuomare itaungâ, âmaemo Deus itaumbyry egatuze igonotaymby modo. Inagazenimobyry enagazeze Deus. \p \v 21 Aituo keankâ anju ton-honreim tuhu imâsedo, tâmânreim nhanâdyly, trigu akoho emyenro. Ton-honre kehoem keankâ parutabâ ikaji nhamely. Akaemo Babilônia donro modoram aguely iwaguelâ: \p — Xirâ tuhu parutabâ ikaji ton-honre kehoem sameyby xuzatyby ara ise âmaemo xidadâ imâsedo Babilônia donro modo madainholymo ton-honre kehoem, mâzehoba mitomoem. \v 22 Ânguy nâzetyguedaymba ise awâtârâ. Harpalâ ânguy nidywâpyra ise. Ânguy flauta, trombeta, awârâ modo nidywâpyra ise. Ânguy nigâtudaymba ise awâtârâ. Ânguy âdy ekudo anientaymba ise, âkelo âwanu aieni modo lâpeba ise warâ. Pekodo modo egogu tydatuneba ise. \v 23 Ânguy lâpeba ise tarâ xidadâ oday. Lamparina ehobanâni lâpeba ise awâtârâ. Âwynsaundo, salokuzenomo modo warâ ipa ise awâtârâ ohogüinrin-em. Târâ âdydo imeom vende ienipyry modo ton-honremo; kurâdo takaze kehoem âdutulymo. Kurâdo idânârâ âtâ anano modo inakanhe amidylymo tientuo, adiendysemo lâpylâ myara. Âwenwenrymogue keankâ idânârâ mâenokudylymo — kely keankâ. \p \v 24 Mârâ xidadâ imâsedo Babilônia odano modo toenzepa âsenagazezemo, inakanhe aitomobyry wâgâ, iumunromobyry wâgâ warâ. Toenzepa Deus eynynonro modo, itaumbyry egatuwâni modo warâ nâdyomo akaemoam. Babilônia donro modolâ tâwentâguezeim, kurâdo onro anano modo xyâhobyry wâgâ. \c 19 \p \v 1 Mâkâ anju aguepygueduo keankâ akaemo Deus eydâ ato donro modo saenlu waunlo ara kâindadyly. \p — Aleluia! Koendonro lelâlâ âmâ, Deus! Xina emakerim âmâ! Iwâkuru âmâ! Ton-honreim lelâlâ âmâ warâ! \v 2 Âkealâ, izepa mato aienibyry modo mâenagazenehonly. Tâsenagazedylylâ mawânkâ ize atomo. Kurâ domodo inakanhe nieneho akaemo Babilônia donro modo. Pekodo wâne tokalâ uguondo agâ lelâ tâidyseba, myara akaemo ize mato lelâ adiendyseba awyly; eagonro kurâ domodo âinwâmpyra itoem nhenomedâdylymo lâpylâ warâ. Mâenagazedylymo olâ inakanhe aitomobyry wâgâ, âynynonro modo nhâwâtomobyry wâgâ warâ — kelymo keankâ. \p \v 3 Inepa lâpylâ keankâ agueondylymo: \p — Aleluia! Koendonro lelâlâ âmâ, Deus! Mârâ xidadâ nadainhaki. Niântaymba ise mârâ peto xidadâ sainrimpyry — kelymo. \p \v 4 Aituo keankâ akaemo vinte e quatro agaityom tynrenseim modo, quatro ânguydo imeom warâ âzeguhoam idylymo, pymâ Deus xurery enado. Deus koendonroem awyly wâgâ aguelymo keankâ. \p — Âkeá lelâlâ xirâ xina agueho. Koendonro, iozeno warâ awâkâ Deus! — kelymo keankâ. \s1 Kordeiru, tynynonro modo agâ itobyry \p \v 5 Aituo keankâ Deus xurerydâpa tâjitanru kâindadyly. \p — Aguewâtaungâ kyDeusry koendonroem awyly wâgâ, idânârâ emary modo, âmaemo xyrentaynrim modo warâ. Idânârâ iwâgâ aguewâtaungâ, âmaemo âdy modo, âdy keba modo alelâ — kely keankâ. \p \v 6 Aituo keankâ toenzepa kurâ domodo aguely kâindadyly. Iwâelu imâsedo ara ton-honre keankâ aguelymo, kopâ ipyru ara warâ. \p — Aleluia! Koendonro lelâlâ awâkâ Deus! Kywymâry awâkâ! Ton-honreim lelâlâ Deus! Idânârâ ize tato adyese lelâ! Idânârâ kurâ domodo iwymâry lelâlâ awâkâ! \v 7 Tuomare kine! Kuomarugue kydadaenkenre! “Koendonro lelâlâ Deus, ton-honreim lelâlâ warâ” kykenre. Kydâzetyguene. Sainseaji mâkâ Kordeiru ohogüin-ho. Ohondybyem lelâ mâkâ iwydyem ini. \v 8 Pekodo ohogüinrim wâne tywâkure, tapekeim, tywykenrygue âzetydâdyby myara, Jesus eynynonro modo ohondybyem awyly, aunloenlâ eagâ tâitomoem, inakanhe aitomobyry xygakeimbyryem Deus awylygue — kelymo keankâ. \p \v 9 Aituo keankâ anju yam aguely: \p — Xirâ auguely iwenigâ. Tuomareim ise Kordeiru ohogüin-ho etyryam igâsedaymby modo. Akaemo agâ ise Deus koendâ lelâ awyly warâ — kely. \p Aituo keankâ agueondyly: \p — Deus itaumbyry iozeno xirâ — kely. \p \v 10 Mâkâ anju enado âzeguhoam widâ, yakadâ awyly kâenehohoem. Warâ olâ keankâ aguely: \p — Ienado âzeguhoam tâiseba ikâ. Deus emary kulâ urâ, ara, idânârâ Jesus einwânni modo ara warâ. Unâ iozeno Jesus aguehobyry einwânni akaemo. Deus lelâ ehoguegâ — kely. \p Jesus unâ iozeno aguehobyry mawânrâ Deus Ispiritury nhutuen-honly Deus itaumbyry egatuwâni modoram. \s1 Kawaru tapekeim wogonro \p \v 11 Ilâpyryem keankâ kau, Deus eydâ ato, âzenahunguely-ro waunlo ara, kâendyly. Kawaru tapekeim wogonro âepanâguely kâendyly. “Tâinwânseim” kelygue tâzekeim; “Ioze lelâ tunâgueim” warâ keankâ mâkâ kawaru wogonro ezedy. Mâkâ ise ânguy âsenagazeni, ânguy âsenagazedânry warâ awyly agueim. Ewentâguedobyry ara ise mâkâ anhenehonly. Iozelâ tuduery modo nhenagazenehonly, eagâmo âseguebylymo warâ. \v 12 Peto iatygu ara kehoem keankâ enu ehozelu. Agui keankâ koroa nhangahu wâgâ awyly, pymâ tynrenseim tyangahu onwa nhekyly ara. Tâzezedy keankâ iwâgâ iweniby. Mâkâ lelâ keankâ mârâ tâzezedy âdakely awyly xutuim. Ânguy eagonro nutuwâbyra âdakeze aguely awyly. \v 13 Munrugue tapigunre keankâ mâkâ ety BOH waunlo tâwâgueim. “Deus Xutuen-hoim” mâkâ ezedy. \v 14 Eagâlâ keankâ izodadury modo idâly. Kawaru tapekuneim modo wâgâmo keankâ, etymo iwogonro tâwâenseim, tapekeim kehoem, tywykeim keba warâ. \v 15 Espada tâynâ, tâynâ warâ iewipy keankâ Deus Xutuen-hoim itayba egaserim. Mârâgue tuduery modo eon-honru nhainwâdyly. Idânârâ tâlânro modo xutuim ise mâkâ, tuduery modo ton-honremba iese warâ, tienagazedomoem ferrogue tâmase-ro waunlo ara ise. Uva ekuguehoem sakabeho ara ise inakanhe aitomobyry wâgâ adakabeolymo, Deus toenzepa ton-honreim iewiâky ume. \v 16 Ety iwogonro BOH waunlo wâgâ iwedyduno eynynâ iwenibyem keankâ: “Pymâdo idânârâ iwymâry. Xutuwâni modo xutuim warâ urâ” kely. \p \v 17 Aituo keankâ anju XYDYK warâ kâendyly xixi wâgâ. Elahoam, tywângueim sâtaynrim modoram ton-honre kehoem adaenkely: \p — Âetaungâ. Deus âyanmo nhuduypy sâse âtâdyguywâdaungâ. \v 18 Pymâ domodo, sodadu domodo, sodadu iwymâry domodo warâ iguewâtyby nhunru sâtaungârâ. Kawaru iguewâtyby nhunru, iwogonro modo igueypy nhunru warâ sâtaungârâ. Idânârâ iguewâtyby modo nhunru sâtaungârâ, kurâdo âdy modo, âdy keba modo alelâ, tâbyguepa âsewanirin-em sanâtyby modo, tâpywaze tâwaniduneim modo warâ lâpylâ. Âetaungâ merâ iguewâtyby modo nhunru sâse — kely keankâ. \p \v 19 Aguepygueduo keankâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyry kâendyly. Onro anano modo pymâdo agâ âtâdyguybyem awyly, izodadury modo agâ warâ. Idânârâ mâkâ modo âewyly keankâ, mâkâ kawaru tapekeim wogonro agâ, izodadury domodo agâ warâ âseguebyze. \v 20 Idânârâ keankâ âseguebylymo. Mâkâ kawaru tapekeim wogonro keankâ emaenrim. Ânguydo adyry parutabâ ikanobyry netadânehom kurâdo enokuni netadânehom, “Deus itaumbyry egatuim urâ” keimpyry. Mâkâ kewâdyly kulâ egatuim, saguhoem ânguydo adyry enanaym âdydo imeom adyesenry kehoem aienibyrylâ mâkâ. Mâkâ adyesenry anhetuo, akaemo ânguydo adyry imarkarygue tymarkagueim modo tonokuze ani. Mâkâ ânguydo adyry ekudo enado âzeguhoam itaynrim tâzenokuoze ani warâ. Tyâdunepa keankâ ânguydo adyry, kurâdo enokuni warâ. Peto imâsedo onwanji olâ keankâ adameolymo, mârâ saimu imâsedo peto emyenro onwanji. Mârâ petodâba keankâ eunu âkuly, tytângue kehoem kyârim enxofre ara. \v 21 Mârâ espada imâsedo kawaru tapekeim wogonro itayba egaseybygue keankâ akaemo izodadury domodo âdyoly. Elaho domodo, ânguydo imeom tywângueim sâni modo warâ kurâdo igueypy nhunru, kawaru igueypy nhunru warâ nâdâmo. Toenzepa nâdâmo, nioladâmo warâ. \c 20 \s1 Mil anu lelâ Satanás etagobyry \p \v 1 Aituo keankâ anju xytâguyly kâendyly Deus eydâ atodâba. Tâtagueim imâsedo iwyantary enahun-ho xavepe keankâ emaym, korenty imâsedo tâmânreimbe warâ. \v 2-3 Dragão tapabileim eon-honru naim lâpylâ, “Âgâu adyry iwelo keba”, “Diabu”, “Satanás”gue tâzekeim lâpylâ mâkâ. Korentygue keankâ nhekâjily. Ekâjirimbyryem, tâtagueim tuhuadaguenry odaxi nhamely. Selupe niedâ mâkâ, etadâdobyry iwyantary, tutuzeba kulâ tânahunguezeba itoem, Diabu iweâpadobe mil anu lelâ itoem, Messias agâ nâjitoguyba itomoem. Târâ tâtagu ume, onro anano modo nenokudaymba ise. Mil anu sakabygueduo ise âzetagueoly wao. \p \v 4 Aituo keankâ mure modo kâendyly, pymâ domodo xurery. “Pymâem itaungâ” kehobyry modo keankâ mârâ onwa ekani. Alâpylâ Deus itaumbyry, Jesus nhenomedâdyby modo warâ egatuwâni modo tugosagâze iguewâtyby modo egadopyry kâendyly keankâ. Ânguydo adyry parutabâ ikanobyry einwântânrybyry, ekudo xygatyby enado âzeguhoam itânrybyry, ehoguedânrybyry warâ akaemo. Inwendymo wâgâ atay, emarymo wâgâ atay warâ ânguydo adyry imarkary peba keankâ akaemo. Kurâem itondybymoem keankâ. Aituo ise pymâem awylymo Cristo agâ mil anu lelâ, Diabu tâtagueim tuhuadaguenry oday awyly ara, Deus pymâem ienimopyryem awylygue. \v 5 Saguhoem kurâem tâjitondylylâ keankâ xirâ. \p Eagonro iguewâtyby modoma keankâ kurâem nitombyra, mârâ mil anu âwanikely ara. \v 6 Xirâ ume kurâem tientondyby modo agâ koendâ lelâ Deus, Deus eynynonro awylymogue. Peto onwanji nadamuneowâbyramo ise. Igueondylymo nitaymbamo ise. Deus, Cristo warâ emaryenmo ise, Deus aguehobyry kurâdoam aguenriem. Mil anu ise Cristo agâ pymâem awyly. \s1 Diabu eon-honru sain-hobyry \p \v 7 Mil anu âwanikeduo ise Satanás etaguely mârâ etadâdobyry odaypa. \v 8 Onro anano modo enokuze ise egasely. Satanás idâtyguyzemo, âseguebyhomoem Deus agâ, eynynonro modo agâ warâ. Gogue donro modo, Magogue donro modo warâ keankâ akaemo Deus agâ âseguebyim modo. Aguiom keankâ akaemo. Sagunu paru emelano sapâguehoem nuduwâpyra, arâ lâpylâ ise sapâguehomoem nudupa awyly, toenzepa awylymogue. \p \v 9 Tysegoze kehoem ise idâlymo israelita domodo ety anaxi. Âtâ anary Deus ize ato, eynynonro mârâ anano modo warâ enâmizemo. Deus olâ peto igonose, tynynâbaom modo nhaduântoem. \v 10 Ilâpygueduo ise Deus, Diabu Konokuni nhamely mârâ âji infernuram, peto imâsedo onwanji. Mârâ peto ejidydâ ise mâkâ, eunu tytângueindâ, enxofre ara kyârindâ, mâkâ ânguydo adyry parutabâ ikanobyry, mâkâ kurâdo enokuni warâ samehobyrydâ. Âsenagazedylymo nadainwâpyra ise târâ. Peto oday, kopae alelâ ise âsenagazedylymo typygueim mâkeba. \s1 Xypyry etay Deus kurâdo âda tiendyly nhutuho \p \v 11 Aituo keankâ mure imâsedo tapekeim kâendyly, mâkâ kurâdo âdaiedyly awyly wâgâ agueim xurery. Deus târâ ekadybyem kâendyly warâ. Onro, kau warâ nuzadâ; tâentonzeba keankâ. \v 12 Idânârâ kurâdo iguewâtyby modo sedâ, âdy modo, âdy keba modo alelâ. Tâpagune keankâ Deus enado awylymo. Idânârâ aitomobyry iwenihobyry pape modo nadapilugueowâdâ. Ilâpygueduo eagonro pape adapilugueoly, Aunloenlâ Deus Agâ Ini Modo Ezedy awo. Mârâ pape wâgâ iwenihobyry ara keankâ akaemo iguewâtyby modo aguehonly. Deus izepa ato aienibyry modo, inakanhe adâitobyry aralâ nhemakely. Jesus einwânnipyry modo koendonro emakerim. \v 13 Târâlâ keankâ idânârâ kurâdo iguewâtyby modo, parutabâ ikaji sameyby modo, onro anaym epyâdyby modo warâ. Aitomobyry ara keankâ idânârâ aieholymo. \p \v 14-15 Idânârâ mârâ Aunloenlâ Deus Agâ Ini Modo Ezedy awo wâgâ tâzekenry modo nadameomo tâdâsenagazedoram. Aunloenlâ ise akaemo, mârâ âji donroem awylymo, peto onwaym. Tâjiguely xypyrylâ ise xirâ, peto onwanji tâdâsenagazedoem tadameoho. Deus eynynonro modo, eynynâbaom modo agâpa iepygueduo, tâjiguely peba, tâdâzepyâdyly peba warâ ise; typygueba mawânkâ ise Deus eynynonro modo eagâ awyly. Eynynâbaom modo aunloenlâ ise âji tâdâsenagazedodâ awylymo. \c 21 \s1 Kau iwelo, onro iwelo warâ \p \v 1 Deus eynynâbaom modo peto onwanji samely kâempygueduo, kau iwelo, onro iwelo warâ sedâ. Kau saguhobyry, onro saguhobyry warâ nadaim, parutabâ peba nidâ warâ. \v 2 Deus ijidadâry “Jerusalém Iwelo” kelygue tâzekeim sedâ, Deus eydâ atodâba xytâguyby. Âwynsaundo salokuzenomo tohogüin-ho agâ oxioni ara âpâgudâdyly, tâty iwâkurugue âzetydâdybyem awyly myara keankâ mârâ xidadâ iwâkudâdybyem, iwâkuruem warâ awyly; Deus ejidyem on-hondybyem awyly. Idânârâ koendâ lelâ keankâ mârâ xidadâ oday awyly. \v 3 Ton-honre kehoem tâjitanru kâindadyly mârâ pymâ Deus xurerydâ. \p — Tynynonro modo duaylâ ise iwerâ Deus ejiku. Aunloenlâ ise akaemo agâ awyly, eynynonro modo ise akaemo-ro warâ. Mâkâ kulelâ ise nheinwânkylymo. \v 4 Ânguy tytynruneba ise târâ, Deus itynrumo etyze mawânkâ. Ânguy niguepa ise. Tozogunru lâpeba ise târâ. Ânguy newâmataymba ise, nâsenagazebyra warâ. Idânârâ awârâ modo nadaim — kely. \p \v 5 Pymâ Deus yam aguely keankâ: \p — Iweâma idânârâ âdydo imeom iweloem kânhetaynly; saguhoem mykeankâ myara inkâba ise. Iwenigâ awârâ idânârâ iweloem itaynrim modo wâgâ. Tâinwânseim lelâlâ xirâ augueho — kely. \p \v 6 Aituo keankâ agueondyly: \p — Idânârâ aietybyem awyly! Idânârâ adaguho, âwanikeho warâ urâ, letra A adaguho, letra Z pylâ xypyry, ilâ emyenro urâ. Utudyzedo modoem, yeinwândysedo modoem warâ, aiese lelâ urâ, ize atomo ara, paru sawedânry ewygue tatuanduneim modo niguepa itoem kankuihobyry ara. Tâbygunepa ise agânhedyly. Âdygue iepywadyzemo inkâba urâ. \v 7 Idânârâ xirâ xuduze urâ, yeinwândyly imodânry modoam. Ymery ise akaemo. Urâ ise iDeusrymo warâ. \p \v 8 Yeinwântânry modo olâ aunlolâ ise âsenagazedylymo petomâ onwaym. Typygueim keba ise mârâ peto iatygu, eunu tytângueim, kyârim waunlo ise mârâ. Ywâgâ tâsenagazedyly xytani modo ise petomâ onwaym âsenagazeni, alâpylâ yeinwândyly imowâni modo; Deus iewiâto aietaynrim modo; kyârim modo; uguondo tywydy lelâ xynanâdânry modo, pekodo modo tusoram lelâ âdynanâodânry modo; kuenweim modo, ome odo modo; kurâdo nhygatyby ekudo modo, Deus ara kehoem xyreni modo; idânârâ kurâdo enokuni modo warâ. Warâ ise akaemo kurâdo idânârâ âsenagazedyly mârâ petomâ nhâtânry onwaym. Tâjiguely azagâ ieto awârâ — kely keankâ. \s1 Jerusalém iwelo \p \v 9 Ilâpyryem keankâ anju kaynâpa âewyly. Tokalâ akaemo sete igudupiry tâdâsenagazedogue tumykeimbyry ewy keankâ mâkâ. Yam aguely keankâ: \p — Âekâ. Mâkâ Kordeiru iwydyem ini âyam enehonze urâ — kely keankâ. \p \v 10 Deus Ispiritury âewyly, wayam waunroem aini modo kâentoem aienehonze. Anju iwy kaynonro onwa yadâ. Deus ijidadâry, Jerusalém iwelo nhenehonly keankâ. Deus eydâ atodâba keankâ xytâguyly. \v 11 Tywâkure kehoem keankâ xidadâ, tohozele warâ, ehoru Deusdâpa âenigue. Tuhu iwâkuru tâwâenseim jaspe ara keankâ mârâ xidadâ ehozelu, vidru tapiegureim ara. \v 12-13 Kaynâ kehoem keankâ mârâ xidadâ sahodâdo, ton-honre kehoem warâ. Doze lelâ keankâ pyanta myarâ tâdâwânto, azagâ tokalâ warâ xixi egaseho eynynâ, azagâ tokalâ warâ norte eynynâ, azagâ tokalâ warâ sul eynynâ, azagâ tokalâ warâ xixi egawânto eynynâ warâ. Pyanta eni keankâ anju domodo. Mârâ doze pyanta modo wâgâ keankâ akaemo doze Israel iweompyry modo ezedy iwenibyem awyly. \v 14 Doze tuhu imâsedo modo wâgâ keankâ mârâ sahodâdo saunâtybyem awyly. Doze lelâ tuhu mododâ keankâ doze “Kordeiru tunâry egatuze ingonotaymby modo” ezedy iwenibyem awyly lâpylâ. \p \v 15 Metru emyenrogue tâmase keankâ mâkâ anju yagâ tunâgueim. Ourugueto keankâ mârâ emano; xidadâ, pyanta modo, sahodâdo modo warâ ekudo keankâ mârâ. \v 16 Mârâ xidadâ nekudâ. Azagâ mil e duzentos kilômetros keankâ iwague awyly, etaedygu agâ âzekiba. Alâpylâ azagâ mil e duzentos kilômetros kaynâ awyly warâ. Idânârâ ekudobyry modo âzekiba lelâ. \v 17 Mârâ sahodâdobyry nekudâ lâpylâ anju. Sessenta e seis metros keankâ kaynâ awyly. Kienkudo aralâ keankâ nhekudylymo. \v 18 Tâwâenseim tuhu jaspegue aietyby keankâ mârâ sahodâdo. Âtâ modo, arua modo warâ mârâ xidadâ odano modo keankâ ouru âjigueto kehoem, tohozele kehoem vidru ara. \p \v 19 Sahodâdo iano modo keankâ tuhu iwâkuru, tâwâenseim modo. Saguho tuhu imâsedo keankâ jaspegueto; nhatano safiragueto; azagâ tokalâ ieto ágatagueto; quatro ieto esmeraldagueto; \v 20 cinco ieto sardônicagueto; seis ieto sárdiogueto; sete ieto crisólitogueto; oito ieto berilogueto; nove ieto topáziogueto; dez ieto crisóprasogueto; onze ieto jacintogueto; doze ieto ametistagueto. Warâ keankâ mârâ sahodâdo iano tuhu imâsedo, iwâkuru, tâwâenseim warâ awyly nhemaen-hoem. \v 21 Pérolagueto keankâ mârâ doze pyanta modo. Tokalâ pérola imâsedogue aietyby kulâ keankâ mârâ pyanta modo. Arua imâsedo mârâ xidadâ odano keankâ ouru tâwâenseim âjigueto lelâ, vidru ara tohozeleim. \p \v 22 Deus ehoguedo âtâ lelâ keankâ ipaom mârâ xidadâ oday. Târâlâ mawânkâ Kywymâry Deus ton-honreim. Târâlâ lâpylâ mâkâ Kordeiru warâ. Târâlâ awylymogue, âtâ eagâmo aguehoem tâdâtâdyguyho peba awyly. Âdykâlâ ise eagâ aguykely. \v 23 Xixi peba, nunâ peba warâ keankâ mârâ xidadâdâ, tyamepa târâ awylygue, Deuslâ, Jesus Kordeirulâ warâ tohorugue, idânârâ iajimanâni awylygue. \v 24 Mârâ iajinu oday ise kydadakobâdyly. Warâ ise onro anaym âtâ anary iwymâry modo Deusram aguely: \p — Saguhoem xina ani tohoguezeim, tynrenseim warâ pymâem tatay. Iwerâ olâ xina âmâ nhehogueguyly, nhyrenkyly warâ — kelymo. \p \v 25 Pyanta modo tânahuwâduneba ise. Niamapyra awylygue ise tânahunzeba awyly. \v 26 Warâ ise kurâdo onro ananobyry modo Deusram aguelymo: \p — Tynrenseim ani xina saguhoem. Iwerâ olâ âmâ lelâ xina nhyrenkyly. Saguhoem ehoguedyby ani xina. Iwerâ olâ xina koendonro mawyly wâgâ aguely — kelymo ise. \p \v 27 Âdy Deus izepa ato lâpeba ise târâ, âdy inakai lâpeba warâ. Ânguy kywypazenehoim lâpeba ise târâ, konokuni lâpeba warâ. Aunloenlâ Deus Agâ Ini Modo Ezedy Awo wâgâ tâzekuneim modo lelâ ise mârâ xidadâ odano modo; xirâ mawânrâ Kordeiru iwapery wogonro. \c 22 \p \v 1 Aituo keankâ anju kaynonro paru iwâkuru kehoem nhenehonly. Mârâ paru ewy enynri modo aunloenlâ ise Deus agâ awylymo; niguepamo ise warâ. Tysenze keankâ mârâ paru, vidru ara tohozeleim kehoem keankâ. Mure imâsedo Pymâ Deus, Kordeiru Jesus warâ ekadomo iay mârâ egasely. \v 2 Mârâ xidadâ earuary imâsedo tuotagueze keankâ paru sakadyly. Paru taynâ, tâynâ warâ keankâ se modo. Toenzepa mârâ modo ewitunu; doze nunâ ara âkeloem âkeloem warâ ewisely. Mârâ ewily einrim modo niguewâpyramo ise. Aunloenlâ ise Deus agâ awylymo. Saryguelâ ise idânârâ âsewiândylymo, aunloenlâ tâwânepa tâitomoem. \v 3 Deus izepa ato lâpeba ise târâ xidadâ oday. \p Târâ ise Deus, Jesus Kordeirugue tâzekeim lâpylâ warâ pymâem awyly, pymâ xurery wâgâ. Idânârâ eynynonro modolâ ise ehogueni, iomaeni warâ. \v 4 Eagâlâ ise kurâ; emydy ese kurâ warâ. Kywendy wâgâ iwenibyem ise mâkâ ezedy, eynynonroem kydawyly xutuhoem. \v 5 Niguantaymba ise târâ Deus eydâ atodâ. Mârâ xidadâdâ xixi iajinu, lamparina warâ tywynuneba ise. Tyamuneba ise târâ. Pymâ Deus ehozelulâ mawânrâ ise tonlo modo iajimanâni. Jesus agâ aunloenlâ ise pymâem awylymo. \s1 Jesus odopâdo \p \v 6 Aituo keankâ anju aguely yam: \p — Âkealâ, tâinwânseim lelâlâ awârâ mâentyby, mâindatyby warâ. Deuslâ keankâ tyanjury igononi, âdy inepa aini awyly xutuen-honze. Tytaumbyry egatuwâni modo enomedâniem Tyispiritury igononibyry lâpylâ mâkâ — kely. \p \v 7 Anju aguepygueduo keankâ Jesus yam aguely: \p — Xutuwâdaungâ xirâ. Inepa ise kodopâdyly — kely keankâ. \p Tuomareim ise akaemo, xirâ pape wâgâ âdydo imeom aitaynrim modo wâgâ iweniby idânârâ einwânnipyry modo. \p \v 8 João urâ. Urâlâ keankâ idânârâ xirâ yam egatuyby modo idani, idânârâ yam enehoymby modo eni warâ. Awârâ modo kâindapygueduo, kâempygueduo warâ, âzeguhoam widâ anju awârâ modo egatuimbyry, enehoimbyry warâ enado kâen-hoguedoem. \v 9 Warâ olâ keankâ yam aguely: \p — Adâiseba ikâ! Iehoguedâ! Deus lelâ ehoguegâ! Ara, Deus emary kulâ lâpylâ urâ, Deus eynynâ aguewâni modo, Cristo eynynâ âpemugumo ara warâ. Xirâ pape wâgâ Deus aguehobyry einwânni modo ara, Deus emary lâpylâ urâ — kely. \p \v 10 Aituo keankâ agueondyly: \p — Kurâdoram kodoendâ xirâ aini wâgâ mâinwenily. Inepa ise idânârâ aguewâtobyry modo aidyly. \v 11 Xypyry etaji ituo, âdatâjito nuduwâpyra. Alâ awâkâ idânârâ inakanhe aitaynrim modo inakai aniensezedâmo. Uguondo tywydy lelâ xynanâdânry modo anisezedâmo; pekodo tusoam lelâ âdynanâodânry modo anisezedâmo. Idânârâ koendonro aietaynrim modo koendonrolâ aniensezedâmo. Idânârâ Deus eynynonro modo alâ Deus ize ato lelâ aniensezedâmo warâ — kely. \p \v 12 Aituo keankâ Jesus aguely: \p — Xirâ xutuwâdaungâ! Inepa ise kodopâdyly. Kodopâduo, koendonro modoram koendonrolâ ise kâunduly. Inakai modoram inakailâ ise kâunduly warâ. Amânhetybymo ara ise âyanmo kâunduly. \v 13 Idânârâ adaguho, âwanikeho warâ urâ. Letra A adaguho, letra Z pylâ xypyry ilâ emyenro urâ. Kaudyly iraynâlâ akâwândy tâlâ wawyly. Idânârâ âdydo imeom adaimpygueduo, kadainwâpyra ise urâ — kely Jesus. \p \v 14 Inakanhe aitobyry xygakeyby modo Deus agâ tuomareim kuru. Âtâ iwyku etyhoem wâne igokely myara lâpylâ Deus inakanhe aitomobyry nhygakely. Deus ijidadâry iwyantary oze egawântomoem, târâ peim modo nhein-homoem warâ aguehoymbyem akaemo. Mârâ peim einrimpyry modo nigueontaymbamo ise. Aunloenlâ ise Deus lelâlâ eydâ atodâ awylymo. \v 15 Deus izepa ato aieni modo; kuenwenwâni modo, ome odo modo; uguondo tywydy lelâ xynanâdânry modo, pekodo tusoram lelâ âdynanâodânry modo; kurâdo xyâwâni modo; xygatyby modo Deus ara kehoem xyreni modo; kurâdo enokuni modo, tâdâsenogudyly keduonro modo warâ olâ ise mârâ xidadâ odaji tâkaunâzebamo. \p \v 16 Aituo keankâ Jesus agueondyly: \p — Jesus urâ. Anju xigonotai, idânârâ âmaemo ywâgâ âsenomedâze âtâdyguywâni modoram xirâ unâ egatuze. Davi iwerypyry urâ. “Ximukâ Emedyly Umeno” urâ\f + \fr 22:16 \ft Arâ ezekely, mâkâ wâgâ mawânrâ iweloem kydâiehondyly, ximukâ emedyly umeno iwelo emedyly awyly xutuho ara.\f* — kely. \p \v 17 Deus Ispiritury, Kordeiru Iwydyem Inigue tâzekeim modo warâ Jesusram agueim. \p — Odopâgâ, Jesus! — kerim. \p Idânârâ xirâ kâinweniby itainrim modo, idataynrim modo warâ, \p — Odopâgâ, Jesus! — nyguemo lâpylâ. \p Âmaemo Jesus eagonroem midysedonro modo, iweâ lelâlâ einwântaungâ. Eyam idâwâtaungâ, toenzepa tatuanzeim paru enyze idâly wâne myara. Tâbyguepa ise imakelymo. Aunloenlâ ise eagâ mawylymo. \s1 Aguely xypyry \p \v 18 Urâ João ton-honre xirâ âyanmo auguely, âmaemo xirâ pape wâgâ iweniby itainrim modoram, idataynrim modoram warâ. \p — Xirâ pape wâgâ iweniby imâem ienipyry, Deus imâem enagazeze lâpylâ. Tâzewânu, âdy peba tadawyly awârâ modogue âsenagazeze lelâlâ, xirâ pape wâgâ agueho ara. Xirâ pape agueho xugukeimbyry lakuru ise toenzepa kuru âsenagazeni. \v 19 Xirâ pape waunroem aitaynrim modo xutuho wâgâ iweniby ewy etyimbyry, eyam koendonro tiunduly Deus etyze lâpylâ. Deus ijidadâry odaji negawântaymba ise. Tonlo se ewily ewy neinwâpyra ise warâ — uguely âyanmo xirâ pape wâgâ iweniby xugukeim modoram. \p — Mârâ se ewily ewy einrimpyry modo olâ igueondyly nitaymba ise. Aunloenlâ ise yagâ awyly — keze Deus. \p \v 20 Jesuslâ keankâ idânârâ xirâ pape wâgâ iweniby, kâindatoem, kâentoem warâ agueim. Mâkâlâ mawânkâ agueim: \p — Inepa ise kodopâdyly — keim. \p Aituo keankâ eyam auguely: \p — Âkeá lelâlâ xirâ auguely. Inepa odopâgâ, pymâ Jesus! — uguely. \p \v 21 Ize wato kuru olâ Kywymâry Jesus koendâ lelâ idânârâ tynynonro modo agâ awyly. \p Alâ kulâ. \p João