\id MRK - Bakairi NT [bkq] -Brazil 2011 (DBL 2014)) \h MARCOS \toc1 Marcos \toc2 Marcos \toc3 Mc \mt1 MARCOS \mt2 Unâ Koendonro Jesus Cristo Wâgâ Marcos Inweniby \ip Xirâ livru wâgâ inwenily Marcos nhangahu odaji iemâmy Deus. Awylygue Deus itaumbyrylâ xirâ Marcos nhegatuyby. Jesus Cristo wâgâ kiuntuhoem myakâwândy Deus xirâ livru inwenien-honly. Jesus Cristo eon-honru wâgâ aguely xirâ wâgâ kiuntuly. Tunwym Deus aguehobyryem awylygue, toenzepa adyesenry emyenro kehoem adyese mâkâ, Deus eon-honrugue. Kadopâgue taseim modo, tâwânuneim modo, epy modo, adakobâdânry modo, idatânry modo warâ kua tyese mâkâ. Capítulo 6dâ cinco pão, azagâ kanra âjihuyby warâ agui nhenehon-hombyry tytainze kurâ, cinco mil uguondo modo xuatoem; paru wâgâ tadakobâze lâpylâ myakâwândy. \c 1 \s1 João kurâ domodoram Jesus âewyly wâgâ aguehobyry \r (Mt 3.1-12; Lc 3.1-20; Jo 1.19-28) \p \v 1 Deus Imery Jesus wâgâ xirâ unâ aguely; Deus imery lelâlâ awâkâ. \v 2 Iweâpalâ myakâwândy Isaías Deus itaumbyry wâgâ agueseze awyly. Awârâ âdydo imeom aidyly wâgâ inwenily warâ. Saguhoem warâ myakâwândy Deus, Tingonotybyram aguely: \q1 “Ynynonro modoram mydâly iraynâ, uguondo igonose urâ, \q3 âwâgâ aguenriem on-hondybyem lelâ itomoem, \q3 âdatomoem, âinwântomoem warâ. \q1 \v 3 Messias wâgâ agueim târâ âji âdy peba atodâ ise aguely. \q2 Adâkely idase idâwâtyby modoram: \q2 ‘Inepa ise Deus Ingonotyby saindyly. \q2 Izepa ato aiedyly imowâdaungâ. \q2 On-hondybyem lelâ itaungâ’ aguely mâindatomoem. \q2 Pymâ ton-honreim kâty anaxi âewyly kiuntuduo wâne, \q3 kâty inatary tuonse, tuonkeze warâ kurâ, \q3 myara on-hondybyem lelâ kydawyly aguely idase” \m warâ myakâwândy Deus itaumbyry Isaías inwenily. \p \v 4 Arâlâ myani João âji âdy peba atodâ awyly, Isaías aguehobyry aralâ. Kurâ domodo idâly myani eydâ atoram. Eyanmo aguely myani Deus aguehobyry: \p — Âjityendaungâ, inakanhe amitomobyry wâgâ. Deus izepa ato aiedyly imowâdaungâ. Deus einwântaungâ, inakanhe amitomobyry nhygakehoem. Parugue batiza âiehowâdaungâ, inakanhe amidylymo imoimbyryem amidylymo mâenehon-homoem — kely. \p Inakanhe tadawyly timoduomo myani, Deus eynynonroem tawyly nhenehonlymo. \p \v 5 Toenzepa mykâinane xidadâ Jerusalém donro modo João aguely idase idâlymo. Tâtâze lâpylâ mykâinane Judéia donro modo. Aguewâdylymo myakâwâm: \p — Deus izepa ato aieni ani xina. Adâidyly tumoze olâ xina-ro warâ — kelymo. \p Arâ agueduomo, Joãoram batiza âieholymo paru Jordão ikay, Deus izepa ato adientomobyry wâgâ tâjityenze tawylymo tienehon-homoem, inakai modo adiendyly imoimbyryem tawylymo tienehon-homoem warâ. \v 6 Camelu xuhudu xygatyby mykâinane João ety. Tâjitubygue kulâ mykâinane iwanxiegu. Kahuligue, penrâgue warâ mykâinane ipynigu. Kurâ domodoram aguely mykâinane: \p \v 7 — Eagonro âese lâpylâ Deus wâgâ aguenri. Ton-honreim ise mâkâ, iemyenro keba. Mâkâ ise yakadâ kuru ton-honreim. Âdy mâkeba urâ. Ihuru etary ekâjiguerin-enlâ witoem nudupa lâgâlâ, ihuru kâingokehoem\f + \fr 1:7 \ft Tâwaneinhe sanâtyby modo myakâwândy adakobâni modo ihuru etary ekâjigueim, etyim, ihugogueim warâ.\f*. \v 8 Urâ parugue batiza âenimo, Deus izepa ato amânhetomobyry wâgâ tâjityenze mawylymo mâenehon-homoem, inakai modo aiedyly imoimbyryem mawylymo mâenehon-homoem warâ. Mâkâ âeni olâ ise Deus Ispiritury xuduim, einwânni modo eon-honwanâniem, izepa ato aniempyra itomoem, ize ato lelâ anhetomoem warâ — kely João.\fig |src="CN01651B.tif" size="span" loc="Mark 1:1-8" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Marcos 1.1-8" \fig* \s1 João Jesus batiza nhetobyry \r (Mt 3.13-17; Lc 3.21-22) \p \v 9 Aituo Jesus idâly Galiléia eynynonro âtâ anary Nazaré donropyryem myarâ João eydâ atoram. Târâ myani Jesus batiza âieholy Joãoram paru Jordão ikay, Deus eynynonro tawyly tienehon-hoem. \v 10 Paikayba tâjikagueday myani Jesus kau âzenahunguely nhedyly. Papaem Deus Ispiritury xytâguyly nhonwa. \v 11 Aituo kau oday Deus itanru indadyly lâpylâ: \p — Ymery âmâ, toenzepa kâinwyneguyly; toenzepa womazeâni âmâ — kely Deus. \s1 Deus ize ato araba Jesus aitoem, Satanás aiese kehobyry \r (Mt 4.1-11; Lc 4.1-13) \p \v 12 Aituo Deus Ispiritury Jesus nhadyly âji âdy peba atoram. \v 13 Quarenta iguandyly, quarenta emedyly warâ Jesus târâ awyly. Ânguydo imeom tyewiâtuneim modope mykâinane târâ. Târâ atay Deus iduery Satanás âepanâguely. Idânârâ wâne myani anhedyly, Jesus, Deus ize ato araba aitoem. Jesus olâ myani mâkâ agueho ara anipyra. Ilâpygueduo myani anju domodo xytâguyly Jesus eydâ atoram xuahuze, idânârâ ize ato modo xuduze warâ. \s1 Jesus Galiléia eynynâ tâwanu nhaguhobyry \r (Mt 4.12-22; Lc 4.14-15; 5.1-11) \p \v 14 João Batista etadâbygueduo myani Jesus Galiléia eynynâ adakobâdyly, Deus itaumbyry iwâkuru egatuze. \v 15 Aguely myani: \p — Inepa ise idânârâ mâuntulymo Deus pymâ ton-honreim awyly. Âjityendaungâ, inakanhe amitomobyry wâgâ. Inakanhe adâjidyly imowâdaungâ warâ. Deus itaumbyry iwâkuru einwântaungâ — kely. \p \v 16 Aituo Jesus paru Galiléia emelay adakobâdyly. Tadakobâday azagâ uguondo nhedyly, Simão Pedro, iukonolâ André warâ. Âedâgue kanra sawâni myani akaemo, vende tientoem. Âedâ paikaji nhamelymo ume myani Jesusram âzeholymo. \v 17 Jesus aguely eyanmo: \p — Âetaungâ. Saguhoem kanra keankâ mawelymo; iwerâ kurâ domodo ynynonroem itoem unâry egaturin-em ise âmaemo — kely. \p \v 18 Inepa kehoem âedâ kanra sawâto inmolymo, Jesus eynynonroem tâitomoem, Deus wâgâ tiuntuhomoem. \p \v 19 Tâtâday myani Jesus azagâ uguondo modo nhetondyly, Tiago, iukonolâ João warâ. Zebedeu imeombyry myani akaemo. Ekadybymoem tywepirymo oday; âedâ kanra sawâto kua nhedylymo, kopaelâgâroem. \v 20 Aituo myani Jesus akaemo ingâsedyly tynynonroem itomoem. Tunwynmo, tagâ tâwaneim modo warâ tyânzemo myani, Jesus agâ tâtâhomoem. \s1 Jesus uguondo kadopâgue taseim kua nhetobyry \r (Lc 4.31-37) \p \v 21 Aituo Jesus tynynonro modo agâ xidadâ Cafarnaumram saindyly. Tâzekobyzegueho oday myani Jesus idâly âtâ tâdâtâdyguyho odaji, enomedâzemo. \v 22 Aituo idataynrim modo aguely: \p — Koendâ lelâlâ wânkâ merâ konomedâdyly uguely! — kelymo. \p Ton-honre kehoem mawânkâ aguely, adâkely tutuze tawylygue, tâzewenry ara kulâ kurâ domodo enomedâni modo arapa. \v 23 Târâ enomedâzemo Jesus atay myani uguondo kadopâgue taseim âepanâguely. Uguondo oday myani kadopâ adaenkely Jesusram: \p \v 24 — Xina kâdynanâdâ! Tutuze urâ koendâ kehoem ânguy mawyly, Jesus Nazaré donro! Xina eon-honru etyze âetyby mawyly, tutuze urâ. Inakanhe amitaymba âmâ; Deus ingonotyby âmâ warâ — kely uguondo kadopâgue taseim; uguondo keba olâ agueim, kadopâ. \p \v 25 Ton-honre kehoem myani Jesus aguely mâkâ uguondo odano kadopâram: \p — MYK alelâ ikâ! Adâkeonzeba ikâ! Igasegâ iweâ lelâlâ merâ uguondo odaypa! — kely Jesus. \p \v 26 Jesus agueduo kadopâ uguondo nhapânily ton-honre kehoem. Ton-honre kehoem adaenkely. Ilâ umelâ myani uguondo odaypa egasely, idâly. \v 27 Idânârâ etaynrimbyry modo tâsewânizemo, tuomazezemo warâ myani. Aituo âjigue aguelymo: \p — Iwelo modogue awâkâ konomedâdyly! Âdykâ awârâ aguely kindataymba kurâ! Kadopâ takaze kehoem awâkâ aguehobyry eon-honru. Warâ keduo, aguely âzeinwân-honly lelâ — kelymo myani. \p \v 28 Inepa kehoem Galiléia eynynonro modo Jesus egary indadylymo. \s1 Jesus Pedro imenhundu kua nhetobyry \r (Mt 8.14-15; Lc 4.38-39) \p \v 29 Ilâpygueduo, Jesus egasely Tiago, João warâ agâ âtâ tâdâtâdyguyho odaypa. Simão\f + \fr 1:29 \ft Simão myakâwândy ezedy, Jesus olâ Pedrogue ezetâni.\f*, André warâ etyram myani idâlymo. Simão imenhundu tâwâne myani toenzepa iaturu. \v 30 Jesus egawândyly tientuo, tonlo modo eyam aguely: \p — Toenzepa Simão imenhundu ewânu — kelymo. \p \v 31 Aituo tâwâneim eguetonra idâly. Emary wâgâ nhawâdyly, sautoem. Ilâenlâ kehoem myani iaturu inmoly. Aituo myani pekodo tyatureimbyry saudyly, ipynirymo aiese, âwinduatomoem. \s1 Jesus tâwânuneim modo kua nhetobyry \r (Mt 8.16-17; Lc 4.40-41) \p \v 32 Xixi âwâmpygueduo, myani tonlo modo tâwânuneim modo, kadopâgue taseim modo warâ Jesusram nhadylymo. \v 33 Toenzepa kurâdo âtâdyguyly Simão ety inataji, Jesus aidyly ese. \v 34 Âkelo tâzewânugue tâwânuneim modo kua tyese lâpylâ myani. Kadopâ modoram aguely: \p — Kurâ domodo imowâdaungâ. Ânguy wawyly adâkezeba itaungâ-ro warâ. \p Jesus arâ aguely myani, Deus Imery Jesus awyly tutuze kadopâ modo awylygue, awârâ xutuen-hon-ho odaji nipyra awylygue. \s1 Jesus Deus wâgâ Galiléia eynynâ nhegatuhobyry \r (Lc 4.42-44) \p \v 35 Pealâ myani Jesus âxiguely. Âji âdy peba atoram idâly, Deus agâ agueze. \v 36 Tuagueduo Simão Pedro domodo Jesus târâpa awyly nhedylymo. Aituo xuize idâlymo. \v 37 Deus agâ aguely ume nhodylymo. Tiontuo aguelymo: \p — Âdaituoka tarâ mawyly? Idânârâ âdykâ mawyly tiuntudyzemo enra — kelymo. \p \v 38 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Âkealâ. Taunloem kulelâba olâ keankâ kâjigonoholy. Inoro âtâ anary iwaguepaonram, Deus xunârybyry egatuze — kely Jesus. \p \v 39 Aituo âtâ anary Galiléia eynynonro modo einkâ adakobâdylymo. Deus wâgâ adâkeze myani âtâ tâdâtâdyguyho odakâ, kadopâgue taseim modo kua tyese warâ myani. \s1 Jesus uguondo tâjimituguelygue tâwâneim kua nhetobyry \r (Mt 8.1-4; Lc 5.12-16) \p \v 40 Jesus adakobâday myani uguondo iopaji saindyly. Tâjimituguelygue tâwâneim myani mâkâ. Jesus enado âzeguhoam idyly, tynrense tawyly tienehon-hoem. Aituo myani Jesusram aguely: \p — Pymâ, kua yese ton-honre mawyly, xutuanze. Kua yedyse âmâ watay, kua yekâ wao — kely. \p \v 41 Toenzepa myani Jesus mâkâ tâwâneim intyendyly, arâ tientuo. Aituo tâmarygue MÂʼ nhedyly. Eyam aguely: \p — Kua âedyse urâ. Tâwânepa âmâ iweâma. Kua âetai — kely. \p \v 42 Ilâenlâ kehoem kua idyly. Iwâgâ pinuri peba idyly, ituby itugoenzely warâ. \p \v 43 Uguondo kua tiempygueduo Jesus aguely: \p — Iweâma tâwâlâ idâ. \v 44 Ânguyran-ne xirâ kua âetobyry kâzegatu — kely. \p — Kurâdo eynynâ Deus agâ agueinram âzehora, kua itybyem mawyly nhetoem. Kua itybyem mawyly kurâdo nhetoem, Deusram âdylâ xudugâ, kâzewenryem Moisés inweniby agueho ara — kely Jesus. \p \v 45 Mâkâ uguondo olâ myani târâpa itybyem kua tyetobyry tâgatuze lelâ. Idânârâ egary indadylymo. Awylygue, xidadâ imâsedo odakâ Jesus nâtâba awyly, toenzepa kurâdo tydâtyguyba itoem. Kurâ domodo aguipaom duay, xidadâ imeombyry oday alelâ ize awyly. Kurâ domodolâ aguely idase, nhenomedâdo xutuze warâ idâim. \c 2 \s1 Jesus adakobâdânry kua nhetobyry \r (Mt 9.1-8; Lc 5.17-26) \p \v 1 Iweâpa itybyem myani Jesus odopâdyly xidadâ Cafarnaumram. Inepa kehoem egary indadylymo warâ; Jesus târâ awyly nhutulymo. \v 2 Toenzepa lâpylâ kurâdo myarâ idâypy âtâdyguybyem awylymo. Tasera tumyke kehoem, toenzepa lelâlâ âtâ odaji tâdâwântoemba lâgâlâ. Deus wâgâ Jesus aguely indadylymo. \v 3 Jesus âtâ oday aguely ume uguondo tâwâneim adaholy. Adakobâdânry myani mâkâ. Aituo quatro eataen-hodoram adaholy sawo wâgâ. \v 4 Toenzepa kurâdo awylygue olâ myani Jesus iopaji naimpyra awylymo. Pyanta oze tâgawâmpyra tawyly tientuomo myani âkulymo âtâ angawanxi\f + \fr 2:4 \ft Mârâ ume âtâ nhangakuedary TUN-HUM waunlo lelâ mawânrâ saryum waypa, iwerâ âtâ emyenro keba.\f* tâdâkuho wâgâ adakobâdânry agâ. Jesus nhangawaym kehoem myani in-hoguylymo. Ilâ oze myani tâwâneim eguetudo wâgâlâ tasegue nhytâguyândylymo. \v 5 Aidylymo tientuo Jesus tyangahu oday aguely: \p — Awâkâ adakobâdânry kua kânhedyly tâinwânse asaemo — kely. \p Aituo Jesus aguely eyam: \p — Idânârâ inakanhe amitobyry modo xygakeagui — kely. \p \v 6 Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo târâlâ myani âtâ oday ekadaymbyem. Jesus aguely tindatuomo, âpaunzedylymo: \p \v 7 — Koendâpa awâkâ Jesus aguely! Deus nhunâguedyly kulâ awâkâ! Deus agâ âzekiba tâidyse awyly kulâ! Âdaunlo uguondo nhygakely mâkeba awârâ idânârâ inakanhe adâjitobyry modo! Deus lelâ awârâ xygakerim — kelymo. \p \v 8 Tutuze olâ myani Jesus âdy nhangahumo oday xunârymo awyly. Aituo aguely: \p — Arâ ywâgâ tâpaunzezeba itaungâ! Unâguedaundâ — kely. \p \v 9 — Merâ adakobâdânryam: “Idânârâ inakanhe amitobyry modo xygakeagui” uguely-ro watay, mâuntuwâbyra ise âmaemo âkealâ, âkealâba warâ auguely awyly. “Aukâ. Iguetudobyry sanâkâ. Adakobâgâ” ugueduo, adakobâdyly-ro watay olâ xutuze âmaemo, ton-honre wawyly! \v 10 Merâ koendâ adakobâdyly mâentuomo, xutuze âmaemo, kurâ domodo inakanhe aito xygakeze ton-honre wawyly, urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby — kely Jesus. \p \v 11 Aituo adakobâdânryam aguely: \p — Aukâ, iguetudobyry sanâkâ, adakobâgâ, idâ itynra — kely. \p \v 12 Aguely umelâ kehoem koendâ idyly, saudyly idânârâ enanaynmo. Tâguetudobyry nhanâdyly, adakobâdyly, egasely, tâtyram idâly. Idânârâ âsewânilymo, iomazelymo warâ. Aituo aguelymo: \p — Koendonro, ton-honreim warâ Deus! Âdykâ aunlo kientaymba kurâ! — kelymo. \s1 Jesus Levi tynynonroem itoem ingâsedobyry \r (Mt 9.9-13; Lc 5.27-32) \p \v 13 Aituo Jesus egaseondyly. Idâondyly paru Galiléia edazekâam. Toenzepa myani kurâdo saindyly eyam, Deus wâgâ nhenomedâdoam. \v 14 Târâ tadakobâday Jesus, uguondo impostu epywado emakeim nhedyly. Levi myani mâkâ, Alfeu imery. Ekadybyem myani kurâdo impostu nhepywadodâ. Aituo Jesus aguely eyam: \p — Yagâ âekâ, Ynynonroem ikâ, yagâ mâsenomedâdoem — kely. \p Aituo Levi saudyly. Jesus agâ idâly, eynynonroem tâitoem. \p \v 15 Ilâpygueduo kopae Jesus tynynonro modo agâ âwinduadylymo Levi etydâ. Dinheru impostu epywadobyry emakewâni modo, kurâdo judeu domodo izepa ato modo, Jesus aguely idase eagâ adakobâni modo warâ târâmo lâpylâ âwinduadylymo. \v 16 Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ âdara idyly awyly tânuagaenzemo myani. Izepa tatomo agâ Jesus âwinduadyly tientuomo, Jesus eynynonro modoram aguelymo: \p — Kâzewenry araba kulâ awâkâ Jesus aidyly! Dinheru impostu epywado emakewâni modo agâ, kurâ domodo inakanhe kulâ aini modo agâ warâ âxiduaji nipyra tâise awâkâ! — kelymo. \p \v 17 Aguelymo tindatuo Jesus eyanmo aguely: \p — Deus wâgâ auguehoem uirimpyrylâ asaemo. Tâwânuneim modo mawânkâ kua tyeni xuirim, tâwânunenry modo keba. Inakanhe aini modo igâseze kâewyly, “Inakanhe aitânry urâ” kewâni modo igâseze inkâba xirâ kâewyly — kely. \s1 Saguho kiuntuyby kyjimonre, iwelo kiuntuhoem \r (Mt 9.14-17; Lc 5.33-39) \p \v 18 João Batista eynynonro modo, fariseu eynynonro modo warâ ezewenrymolâ mykâinane nâwinduapyra idylymo, Deus agâ adâkehoem. Aituo kurâ domodo saindyly; Jesusram aguelymo: \p — João Batista eynynonro modo, fariseu eynynonro modo warâ nâwinduapyra tâisemo inanry, Deus agâ adâkehomoem. Âynynonro modo olâ nâwinduapyra nipyramo, Deus agâ adâkehomoem. Âdaituoka anipyra awylymo kâzewenry agueho ara? — kelymo. \p Aituo Jesus eyanmo aguely: \p \v 19-20 — Eagâmo wawyly ara, nâwinduapyra nitaymbamo ise. Eagâmopa wituo olâ nâwinduapyra isemo, Deus agâ adâkehomoem. Todohogüin-horam igâsedaymby modo mawânkâ ohogüinrim agâ tatay, nâwinduapyra nipyra, etygumo lelâ. Ohogüinrim tuduaypa ituo lelâ nâwinduapyra idylymo myara — kely. \p \v 21 Jesus eyanmo agueondyly. Nhenomedâdylymo xirâ modogue. \p — Âtâbâ adauguehobyry tawentâzeba âtâ iwelo sapidubygue. Âtâ sawentâdobyry tukuiduo, odopâduo, tadaugueze mawânrâ âtâbâ. \v 22 Tâjituby vinhu etaryem xygatyby iwelo keba odaji vinhu iwelo tâkanâduneba. Tâjituby iwelo keba odaji ekanâduo, etary tadaugueze mawânrâ. Aituo vinhu apâdyly. Aypa olâ, vinhu iwelo etaryem tâjituby iwelo xygatyby odajilâ ekanâdyly watay, vinhu nhewantuo, imâem ituo warâ, tâjituby iwelo tâzepâgueze — kely Jesus. \p {Jesus aguely, saguho konomedâdobyry kinmohoem, iwelo konomedâdo kieinwântoem warâ. Saguhobyry mawânrâ nâseinwâmbyra iwelo konomedâdo agâ.} \s1 Jesus eynynonro modo tâzekobyzegueho oday trigu ewily nhasewâdomobyry \r (Mt 12.1-8; Lc 6.1-5) \p \v 23 Tâzekobyzegueho oday myani Jesus tynynonro modo agâ trigu ejidy ezakâ sakadylymo. Sahuadybyem myani trigu ewily. Tâtâdaymolâ Jesus eynynonro modo trigu ewily nhasewâdyly; tâzewenkelâ aidylymo. Tâmarygue nhekyguelymo, nhagulymo idylymo. \v 24 Aituo fariseu domodo ewy, akaemo aidyly tientuomo, Jesusram aguelymo: \p — Egâ âynynonro modo âsewanily! Trigu ewily nhasewâdylymo, nhatuguelymo warâ. Tutuzelâ âmâ, kâzewenry eynynâ kokobyzegueho oday âdy aguiento keba awyly — kelymo. \p \v 25 Aituo Jesus aguely: \p — Enanâguewâdaungâ typynigueba tâituomo, kydamu Davi, eagonro modo warâ aitomobyry. Ewindymo lelâlâ myakâwândy. \v 26 Deus ety odaji egawândylymo. Abiatar myakâwândy mârâ ume kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru. Davi, eagonro modo warâ tytyenze tawylygue myakâwândy, Deusram xuduypy pão modo Daviram nhuduly. Kâzewenry eynynâ olâ tâise Davi domodo nedawympa. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguenri lelâ mawânkâ tâise mârâ pão edawynrim, âkelo modo lâpylâ warâpa. Davi myakâwândy tâdawynze, tagonrodo tuase warâ. Deus olâ myakâwândy nehoguebyramo nipyra, nhedawynduomo. \v 27 Tyanepa kine, ânguylâ tâzekobyzegueho oday emawyadâze. Deus tâzekobyzeguehoem anhetyby lelâlâ wâne sábado. Tâwâlâ olâ xirâ oday tâdâsemawyadâdyly. \v 28 Uguondo Kaynâpa Âetyby urâ. Âdy iwâkuru adyeseim, adyesenry warâ tâzekobyzegueho oday xuturim urâ — kely Jesus. \c 3 \s1 Jesus uguondo âzemapiluguedânry kua nhetobyry \r (Mt 12.9-14; Lc 6.6-11) \p \v 1 Jesus egawântondyly âtâ tâdâtâdyguyho odaxi. Uguondo âzemapiluguedânrybe myani târâ. \v 2 Tâlâ lâpylâ myani târâ kurâdo ewy Jesus izepaom. Jesus tiunâguedomoem kulâ aidyly enuagaeni modo xunâzelymo: \p — Tâzekobyzegueho oday Jesus awâkâ uguondo emary kua nhedyly watay, Moisés inweniby araba aidyly awyly aguykenre. “Deus aiedyseba ato amientai” kykenre — kelymo. \p \v 3 Aituo Jesus mâkâ uguondo âzemapiluguedânry ingâsedyly: \p — Âekâ xarâ — kely. \p \v 4 Mâkâ tuopaji idâduo Jesus âtâdyguyby modo nhapâiguely: \p — Âdaraka Moisés inweniby aguely, koendâ aguidyly, inakanhe aguidyly tâzekobyzegueho oday? Ânguylâ tâzekobyzegueho oday kâmaynoem watay, kienmakely? Tâwâlâ kingueânehonly? — kely Jesus. \p Ânguy olâ aguely nihoguba. \p \v 5 Jesus tyewiâpaze, tytywanze warâ myani. Saguho tâzewenrylâ ize atomo kuru awylygue, mâkâ uguondo nityembyramo myani. Aituo Jesus uguondoram aguely: \p — Âzemapiluguegâ — kely. \p Jesus agueduo, uguondo âzemapiluguely, emary kua ienipyryem awylygue. \v 6 Awârâ tientuo fariseu domodo târâpa egaselymo. Herodes eynynonro modo ewy agâ âtunâgueze idâlymo, Jesus tyâen-hon-homoem. \s1 Toenzepa kurâdo Jesus aguely idase âtâdyguyhomobyry \p \v 7 Târâpa Jesus âxiguely. Paru Galiléia emelaji myani idâlymo tynynonro modo agâ. Toenzepa kurâdo Galiléia donro, Judéia donro warâ eagâ idâlymo. \v 8 Xidadâ Jerusalém donro, Iduméia donro warâ eagâ idâwânmo lâpylâ. Paru Jordão eynynonro, Tiro eynynonro, Sidom eynynonro modo warâ idâwânmo lâpylâ. Tâinkânro modo lelâba myakâwâm eagâ idânri modo, anhekyly tiuntudyze tawylymogue. \v 9 Toenzepa kurâdo okonodyly tientuo tynynonro modoram aguely: \p — Pepine nhontaungâ. Kurâdo yakabeba itoem, pepi oday ekadybyem ise kâenomedâdylymo — kely. \p \v 10 Toenzepa kurâdo kua nhedyly awylygue, tâwânuneim modo kurâdo agâ okonodylymo, Jesusram taintomoem, “MÂʼ kientuo, kua ise kurâ” tâkeduomo. \v 11 Kadopâgue taseimbe lâpylâ târâ. Jesus tientuo myani enado âzeguhoam itybyem, aguelymo: \p — Deus imerylâ âmâ! — kelymo. \p \v 12 Jesus olâ ton-honre kehoem aguely: \p — Ânguyem wawyly adâkezeba itaungâ — kely kadopâ modoram. \s1 Jesus tynynonro tienomedâguyly modo induakehobyry \r (Mt 10.1-4; Lc 6.12-16) \p \v 13 Ilâpygueduo Jesus iwy onwa âkuly toenzepa kurâdo agâ. Akaemo ewy myani induakely. \v 14 Induakewâdyby modo iopaji idâim. Doze lelâ induakely tunâry egaturin-em. \p — Ynynonro ise âmaemo, yagâ âsenomedâniem. Ogonodylymo olâ, Deus itaumbyry egatuze. “Jesus tunâry egatuze ingonotaymby modo” kely ise izedymo — kely. \p \v 15 — On-honrumo xirâ kâunduly, kadopâ mânhânkyhomoem — kely Jesus. \p \v 16 Doze lelâ induakeyby: \li1 Simão (“ ‘Pedro’ ise izedy” Jesus kehobyry) \li1 \v 17 Tiago, João warâ, Zebedeu imeombyry (“Boanerges” kelygue nhezetâdyby lâpylâ asaemo, “Ton-honre tytareim” keze aguely.) \li1 \v 18 André \li1 Filipe \li1 Bartolomeu \li1 Mateus \li1 Tomé \li1 Tiago (Alfeu imery) \li1 Tadeu \li1 Simão (Tâty anary izetonro lelâlâ tawylygue, Roma donrogue tywymâgu izepaom.) \li1 \v 19 Judas, Queriote donro (Jesus egamenribyry izepaom modoran-ro) \m Warâ Jesus induakewâguyly. \s1 “Satanás eon-honru kainly lakuru Deus eon-honrugue” Jesus kehobyry \r (Mt 12.22-32; Lc 11.14-23; 12.10) \p \v 20 Ilâpyryem Jesus egawândyly âtâ odaji tynynonro modo agâ. Târâ awyly tiuntuduo toenzepa kurâdo Jesus tiendysedonro modo myarâ idâly. Awylygue, tynynonro modo agâ âwinduatoem nudupa lâgâlâ. \v 21 Jesus ipemugudo awârâ tiuntuduo ese idâlymo, Jesus “Âindâam idyly” kely idanipyryem tawylymogue. \v 22 Jesus ipemugudo saindyly ume myani Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo Jerusalémdâpa saintybyem, Jesus wâgâ aguelymo: \p — Belzebu\f + \fr 3:22 \ft Satanás ezedy eagonro awârâ “Belzebu.”\f* eon-honrugue kulâ awâkâ kadopâ modo nhânkyly — kelymo; kewâdylymo kulâ olâ. \p \v 23 Aituo Jesus akaemo arâ aguewâtyby modo tuopaji ingâsedyly. Tienomedâdomoem, Satanás eon-honrugueba kadopâ modo inwenkely wâgâ, aguely: \p — Satanás kadopâ niwenkewâbyra, eynynonrolâ mawânkâ. Tâwâlâ Satanás okonodyly waunlo ara kulâ tâise. \v 24 Âjigue âzety anano modo âseguebyly-ro watay, mârâ âtâ anary tadainze. \v 25 Âjipemugu âjigue kulâ âseguebylymo watay, tyewiâpadaynzemo, tâwiensemo warâ. Tagonro agâ koendâ nâzepyramo, âjidueryem tâisemo mawânkâ. \v 26 Kadopâ modo iwymâryma Satanás. Kadopâ modo âjiguelâ âseguebyly, tygue tygue idylymo warâ watay, ton-honremba tâise Satanás. Tywymâgueba tâisemo mawânkâ. Satanás eon-honrugue inkâba kadopâ modo kânhânkyly. Satanás eon-honru kainly lakuru Deus eon-honrugue — kely. \p \v 27 — Uguondo ton-honreim ety odaji ânguy negawântaymba, emagaduze, tâkâjizeba mâkâ watay. Ekâjiduo lelâ isejiguy emagazedyly. Satanás eon-honrugue aini mâkeba urâ, eon-honru sainrim lakuru — kely myani Jesus. \p \v 28 — Deus izepa ato amânhedylymo, amyguelymo, mâunâguedylymo warâ-ro watay, idânârâ awârâ modo xygakeze Deus, mâenkadylymo-ro watay. \v 29 Deus Ispiritury ewanu wâgâ inakanhe kulâ amyguehobyry olâ ise Deus nygakeba. Arâ agueim modo aguehobyry Deus nygakewâbyra aunloenlâ. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \p \v 30 “Kadopâ agâ awâkâ Jesus” kerim modope awylygue myani Jesus arâ aguely. \s1 Jesus tyze, tukonodo warâ wâgâ aguehobyry \r (Mt 12.46-50; Lc 8.19-21) \p \v 31 Jesus aguely ume, ise, iukonodo warâ saindylymo eydâ atoram. Kuoholâ ingâsenehonlymo. \v 32 Toenzepa târâ kurâdo iopay ekadaymbyem awyly. Târâ mawânkâ aguehonly: \p — Âze, âukonodo warâ târâ inuendyly — kehonly. \p \v 33 Aituo Jesus aguely: \p — Yze lelâlâ mâkâ pekodo. Konodo lelâlâ akaemo uguondo modo warâ. Tâlâ lâpylâ olâ yze ara lelâ, konodo ara lelâ warâ kâenkyly kuru — kely. \p \v 34 Arâ adâkebygueduo Jesus MYK idyly, tânâmize ekadaymby modoram, aguely: \p — Etaungâ. Asaemo mawânkâ yze ara, konodo ara warâ kâenkyly, kâinwyneguyly warâ. \v 35 Idânârâ mâkâ Deus ize ato ara aietaynrim modo mawânkâ konodo ara, koudo ara, yze ara warâ kâenkyly — kely Jesus. \c 4 \s1 Jesus trigu ewy tamuinze etâni wâgâ unâ nhegatuhobyry \r (Mt 13.1-9; Lc 8.4-8) \p \v 1 Jesus kurâdo nhenomedâdondyly paru Galiléia emelay. Toenzepa myani kurâdo eydâ âtâdyguybyem awyly. Aituo ekadyly pepi sagunu iwaguepanro odaji. Kurâ domodo tâpagune lelâ paru emelay, Jesus xunâry idase. \v 2 Jesus unâ nhegatuly, kurâ domodo tienomedâdoem, aguely: \p \v 3 — Xirâ idataungâ. Tâlâ myani uguondo trigu ewy tamuinze etâni typi ezay. \v 4 Nhamuinday olâ myani tâlâ ânwa oze ihugueim. Mârâ myani konopio modoram tadaguoze. \v 5 Tâlâ pylâ toenzepa tuhube atoram ihugueim, onro tâsanigueba atoram. Inepa kehoem myani târâ iazely wâne, tydâetâgueba olâ mârâ ago idyly. \v 6 Xixiram tâjiaduân-honze myani nady tyaduânse, iwindy ago ondaxi nâtâba awylygue. \v 7 Tâlâ myani tyguyreimpe atoram ihugueim. Tyguyreim modo, trigu modo warâ âzekiba ago tâise myani. Tyguyreim olâ ago ini kuru, trigu takaze kehoem. Aituo kopâ ihugueyby nikuiba. Aituo âdaitoem nudupa. Mârâ duay tawylygue trigu newiseba. \v 8 Tâlâ myani onro iwâkuru onwa ihugueim. Tyazewâse, ago tâise, tâwiseze warâ myani. Toenzepa myani mârâ nady modo ewitunu. Koendâ kehoem myani ekaunâdyly ewy modo wâgâ cem, sessenta, trinta alelâ kehoem — kely. \p \v 9 Warâ Jesus nhegatuly eyanmo. \p — Xirâ unâ aguely koendâ mâuntudyze mataymo, koendâne angahumo odaji ietaungâ — kely Jesus. \s1 Âdaituo unâ tâgatuzeingue kulelâ tienomedâdyly Jesus aguehobyry \r (Mt 13.10-17; Lc 8.9-10) \p \v 10 Ilâpygueduo kurâ domodo idâwâdyly, Jesus aguely idanipyryem. Jesus eynynonro modo, târâ âxiânwâdyby modo warâ Jesus nhapâiguelymo: \p — Âdaituoka mâenomedâday unâ mâengatuly, ago lelâ amyguepa mawyly? — kelymo Jesusram. \p \v 11 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Saguhoem mykâinane Deus nutuen-homba âdara idânârâ iwymâryem tâidyly. Urâlâ olâ xutuen-hoim âyanmo, âmaemoma mâindadysedonromo. Koendâ ise âyanmo kâuntuen-honly. Deus koendâ tiuntudyzebaom modo olâ unâ tâgatuzeingue lelâ kâenomedâdyly. \v 12 Agânhekyly tâensemolâ wâne, nutubamo olâ, nepyramo-ro waunlo ara kulelâ. Auguely tydasemolâ wâne, âdakeze auguely nutubamo olâ ise. Koendâ tiuntuduomo, Deus izepa ato aiedyly tumozemo tâise. Deus tâinwânsemo tâise, inakanhe aitomobyry tygakeze tâise Deus warâ — kely Jesus. \s1 Jesus âdakeze nady wâgâ adâkely awyly aguehobyry \r (Mt 13.18-23; Lc 8.11-15) \p \v 13 Alâ Jesus agueondyly: \p — Nady wâgâ kâengatuyby mâuntuba âmaemo watay, eagonro modo kâengatuduo mâuntuwâbyra ise âmaemo. \v 14 Inomedâzemo nady ewy wâgâ auguehobyry ise âyanmo koendâ kâengatuly. Mâkâ nady ewy âpa ezay tamuinze etâni emyenro mawânkâ Deus itaumbyry egatuim modo. Deus itaumbyry iwâkuru pylâ awârâ nady ewy ara-ro. Onro onwa nady ewy samuin-hobyry ara lâpylâ Deus itaumbyry kurâ domodoram âzegatuoly. \v 15 Mârâ nady ewy ânwa oze tamuinze etâdyby tadaguoze myani. Aituo âdy niazepa awyly târâ samuin-hobyrydâ. Tâlâ lâpylâ arâ Deus itaumbyry idataynrim modo. Tydasemo wâne. Inepa olâ Satanás idânârâ indatybymo nhangahumo odaypa nhetyly. Aituo pylâ Deus neinwâmpyra awylymo-ro warâ. \p \v 16-17 — Mârâ nady ewy onro tuhubeom onwa ihuguewâdyby inepa kehoem iazely. Iwindy modo ago ondaxi nâtâba awylygue olâ, inepa iladaynly, iguewâdyly warâ. Tâlâ lâpylâ arâ Deus itaumbyry idataynrim modo. Tindatyby modo tâinwânsemo tuomare kehoem. Tâzenagazeoduo olâ inepa kehoem Deus neinwâmpyra idylymo. \p \v 18 — Tâlâ mârâ nady ewy tyguyreim duaxi ihuguewâdyby, ago tâise wâne, newiseba olâ, tuahuze mârâ tyguyreim awylygue. Tâlâ lâpylâ arâ Deus itaumbyry idataynrim modo, Deus tâinwânsemo wâne. \v 19 Xirâ onro anaym adienkyly modo wâgâ kulâ olâ âseguâdâdylymo. Toenzepa âdype tâidyly kulâ, toenzepa tydinherugadyly kulâ warâ olâ ize atomo. Kurâdo tohoguedyly kulâ ize atomo. Awylygue Deus nhenanânehonlymo. Deus itaumbyry nidapyra, iwâgâ nâpaunzebyra warâ idylymo. Deus wâgâ ânguyram aguepa idylymo warâ. \p \v 20 — Mârâ nady ewy onro iwâkuru onwa ihuguewâdyby olâ koendâ iazely, ago idyly warâ. Toenzepa ewisely. Tâlâ myani ewy wâgâ cem lelâ ewily xuduim, sessenta lelâ ewily xuduim, trinta lelâ ewily xuduim warâ. Tâlâ lâpylâ arâ Deus itaumbyry idataynrim modo, tindakylymo lelâ nheinwânkylymo. Deus lelâ nheinwânkylymo. Ize ato lelâ anhekylymo. Iwâgâ aguelymo, toenzepa kurâ domodo nheinwântoem warâ — kely Jesus. \s1 Âdy kioempyra kine Deus kurâem anhetyby \r (Lc 8.16-18) \p \v 21 Jesus aguely: \p — Âyanmo kâengatuyby koendâ mâuntudyzemo urâ. Peto tyatygueim âdylâ iaxi toentuneba, kama iaxi tyeseba, cestu iaxi tyeseba warâ. Kayanlâ kianlokuândyly âtâ oday, idânârâ nhesagon-hoem. \v 22 Idânârâ unâry mâuntuba mitomoemba xirâ auguely. Koendâ kehoem mâuntuhomoem auguely. Idânârâ soentaymby modo âjiepanâgueowâze; idânârâ koendâ tydasenrybyry modo âjidahoze, keze mawânrâ xirâ auguely. \v 23 Xirâ unâ koendâ mâuntudyze âmaemo watay, koendâne angahumo odaji ietaungâ. \v 24 Idânârâ auguehobyry koendâ idataungâ. Mâindatomobyry ara lelâ amidylymo-ro watay, ago kuru mâuntuhomoem inomedâdonzemo lelâ urâ. \v 25 Imâem ywâgâ mâuntudyze âmaemo watay, imâem ise mâuntulymo. Ywâgâ mâuntudyzeba âmaemo watay olâ, âdiempa ywâgâ mâuntuybymo enanânehonze âmaemo. Utuba ise âmaemo warâ — kely Jesus. \s1 Deuslâ Jesus einwânni modo imâem nhutuhomoem aieni \p \v 26 Aituo Jesus agueondyly. Unâ nhegatuondyly enomedâzemo: \p — Deus kywymâryem kuru idyly wâgâ ise auguely. Tâlâ myani uguondo nady ewy tamuinze etâni. \v 27 Nady ewy tientâbygueduo myani eagonro âwanu anhekyly. Peto oday âsewanily, kopae xykyly. Eagonro ewanu anhetay, nady ewy iazely, ago itaynly. Deuslâ mârâ ago ieni, uguondo keba. \v 28 Onro iwâkuru watay, ewy samuimby tyazeze, ago tâise, tâwiseze, tahuaze warâ. \v 29 Trigu sahuaduo, sodo nhatâwâdyly, ekaunâdo odaji itybyem awylygue — kely Jesus. \p {Deus itaumbyry lelâ kieinwânkyly watay, ize ato ara aise lelâ kurâ. Awyara lâpylâ ise ohondybyem lelâ kydawyly kâense Jesus âewyly-ro watay.} \s1 Jesus mostarda ewy wâgâ aguehobyry \r (Mt 13.31-32; Lc 13.18-19) \p \v 30 Tienomedâdondomoem Jesus âkelo unâ nhegatuondyly myani eyanmo. Aguely: \p — Unâ segatuji wao âdara Deus kywymâryem lelâlâ idyly awyly mâuntuhomoem. \v 31 Tutuzelâ âmaemo, idânârâ nady ewy modo takaze kehoem mostarda ewy imeimbyryem awyly. \v 32 Tâtâduo olâ tyazeze, kaynâ kehoem ago tâise, eagonro modo etâdaymby modo takaze kehoem ago tâise; imâsedo modoem kehoem tywatazeze warâ. Awylygue tawâguneim modo iwatary wâgâ tâty anhetoem nhuduly — kely Jesus. \p {“Myara lâpylâ saguhoem kuru aguipa kurâdo kulâ Deus tywymâryem awyly einwânni modo. Ilâpygueduo olâ agui idylymo” keze Jesus aguely.} \s1 Jesus unâgue lelâ tienomedâdaymo aguehobyry \r (Mt 13.34-35) \p \v 33 Jesus Deus wâgâ kurâdo nhenomedâdyly, unâ nhegatuly warâ. Nhutuhomo aralâ olâ mykâinane nhenomedâdylymo. \v 34 Kurâdo nhenomedâdyly watay, âdylâ wâgâ mykâinane unâ nhegatuly. Tynynonro modo koendâ tonomedâze olâ mykâinane âdara keze mârâ unâ aguely awyly wâgâ. \s1 Jesus sapezenru ton-honreim, kopâ tyelugueim agonro nhepagunâdobyry \r (Mt 8.23-27; Lc 8.22-25) \p \v 35 Ilâ iguandyly ume Jesus tynynonro modoram aguely: \p — Paru kuyam kydâzekuâne — kely. \p \v 36 Aituo kurâ domodoram âsedaengulymo. Pepi odaji âxiedylymo, tâzekuâdomoem Jesus agâ. Kurâ domodo idâwânmo lâpylâ eagonro pepi modo oday. \v 37 Âzekuâdylymo ume myani kopâ sapezenru ton-honreim kopâ agonro adaguly. Toenzepa kehoem myani paru adahugânily, xytyânimobelâ kehoem. \v 38 Mârâ aitay myani Jesus pepi ihudâ xykyly tyangahu awo wâgâ. Aituo tytylymo tiuntuduo, eynynonro modo nhuagueândyly. Adaenkelymo: \p — Pymâ, âwaguegâ! Aukâ! Kyiguely ise xirâ! Kytyly awyly mâempyraka âmâ? — kelymo. \p \v 39 Aituo saudyly. Ton-honre kehoem aguely: \p — Arâ kehoem tadapezeinzeba ikâ! — kely sapezenruram. \p — Tahugâneba ikâ! Ipagugâ! — kely paru sahugânuram warâ. \p Agueduo tapezenremba idyly, paru tahugâneba idyly warâ. \v 40 Aituo myani aguely tynynonro modoram: \p — Tâseanezeba itaungâ. Imakezemo, ton-honre wawyly mâinwâmpyra lelâ waunlo ara lâgâlâma âmaemo — kely. \p \v 41 Toenzepa myani âseanedylymo, aguelymo: \p — Etaungâ! Sapezenru nadapezeimba itoem adyese. Paru tahugâneba itoem adyese warâ. Ânguy kuruka awâkâ eon-honru xudunri, awârâ modo anhetoem? — kelymo. \c 5 \s1 Jesus uguondo kadopâgue taseim kua nhetobyry \r (Mt 8.28-34; Lc 8.26-39) \p \v 1 Jesus tynynonro modo agâ paru Galiléia kuyam saindyly myani, Gerasaram\f + \fr 5:1 \ft Gadara lâpylâ myakâwâm mârâ âji ezedy.\f*. \v 2 Jesus pepi odaypa âzetybygueduo uguondo kadopâgue taseim agâ oxiodyly. \v 3 Tâdâzepyâdodâpa myani idâly, târâlâ âxidâdybyem tawylygue. Aunlolâ mykâinane âzekâjioly kurâdoram, korenty ferroguetogue, ton-honreingue kehoem. \v 4 Toenzepa wâne mykâinane nhemakâjilymo, in-hugâjilymo warâ. Mârâ tâkâjiho tukagâze lelâ olâ mykâinane mâkâ. \v 5 Iwy tâtaguneim modo igueypy etadâdo odakâ mykâinane adakobâdyly. Peto oday, kopae alelâ mykâinane tâinkâ adakobâdyly. Aunlolâ mykâinane saenlu, tâwâlâ kulâ tuhugue âdyâly warâ. \p \v 6 Aituo myani iwaguelâ Jesus nhedyly. Eyam tâgase kehoem idâly. Inepa kehoem âzeguhoam idyly Jesus enado. \v 7-8 Arâ aituo Jesus aguely mâkâ odano kadopâ modoram: \p — Igasewâdaungâ merâ uguondo odaypa. Merâ uguondo kâzenagazedaundâ — kely. \p Agueduo uguondo adaenkely. \p — Ynanâdâ, Jesus, Deus Ton-honreim Imery! Ienagazenehomba mitoem âyam kâenkadyly — kely myani uguondo kadopâgue taseim. \p \v 9 Arâ adaenkeduo myani Jesus aguely eyam: \p — Ânguyka izedy? — kely. \p — “Aguiom” xina ezedy, agui tawylygue — kely mâkâ kadopâdo iwymâry uguondo oday. \p \v 10 Kadopâ uguondo odano agueondyly: \p — Xina xirâ âjidâpa kâzejike — kely. \p \v 11 Tâlâ myani târâ iwaguepa toenzepa pâsega âwinduani modo iwy wâgâ. \v 12 Aituo myani kadopâ modo aguely Jesusram: \p — Awâkâ pâsega modo iodaxilâ xina igonokâ — kely. \p \v 13 Agueduo Jesus eyanmo aguely: \p — Tâwâlâ, idâwâtaungâ iodaximo — kely. \p Aituo myani uguondo odaypa egaselymo. Pâsega iodaxi pylâ egawândylymo. Toenzepa myani pâsega târâ awyly, azagâ mil awârâem. Kadopâbe tâituo myani pâsega modo enuimbadaynly. Egatudylymo. Iwy wâgâpa adamunedylymo paikaji. Idânârâ kehoem tyense, iguewâdyly. \p \v 14 Pâsega eni modo iwy wâgâpa pâsega paikaji adamunedyly emâmomy. Mârâ tientuo, âwenkelymo. Inepa kehoem idâlymo xidadâram. Poji anakâ takadaymo, tonlo modoram nhegatulymo pâsega modo aitobyry. Xidadâram taintuomo tonlo modoram nhegatulymo lâpylâ. Arâ egary tindatuo myani xidadâ odano modo aityby ese idâlymo. \v 15 Jesusram saindylymo. Târâ uguondo kadopâgue taseimbyry kua ietybyem, âzetydâdybyem warâ nhedylymo, saguhobyry araba, ekadybyem, koendâ lelâ xunâgu warâ. Arâ mâkâ tientuomo, toenzepa âseanedylymo. \v 16 Jesus aidyly etaynrimbyry modo âdara aitobyry awyly tâgatuzemo myani. Jesus mâkâ uguondo kadopâgue taseim kua nhetobyry, pâsegado paikay nhetayn-hombyry warâ nhegatulymo. \v 17 Awârâ tindatuo Jesusram aguelymo: \p — Âxiguegâ xina ety anaymba. Taynynâ inkâba ikâ — kelymo, Jesus tâguy pâsega nhaindyseba tawylymogue. \p \v 18 Agueduomo myani Jesus idâly pepi odaji ekaze. Aituo myani uguondo kua ityby aguely eyam: \p — Idâze urâ agâ — kely. \p \v 19 Jesus olâ warâ aguely: \p — Atâlâ ikâ. Itynralâ odopâgâ. Âmâem koendonro Deus anhetyby egatura âpemugudoram — kely. \p \v 20 Aituo myani uguondo idâly. Dez Xidadâ anakâ myani Jesus kua tyetobyry egatuze. “Jesus kua yedâ” kely tindatuomo toenzepa âsewânilymo. \s1 Jairo Jesus ingâsedobyry \r (Mt 9.18-19; Lc 8.40-42) \p \v 21 Aituo Jesus tynynonro modo agâ mârâ paru nhekuâdondylymo. Toenzepa myani kurâdo iose idâly mârâ paru emelaji. \v 22 Eagâmo aguely ume âtâ tâdâtâdyguyho iwymâry Jairo, Jesus iopaji saindyly; âzeguhoam idyly enado. \v 23 Jesusram aguely: \p — Inoro wao ietyram. Iexiry iguely mârâ. Ytyengâ wao — kely. — Nhonwa imary MÂʼ ietâ wao, kua itoem, niguepa itoem — kely. \p \v 24 Aituo Jesus eagâ idâly. Idâday, taynâ, tâynâ warâ tadakabezelâ kehoem kurâ domodo. \s1 Jesus pekodo tâwâneim kua nhetobyry \r (Mt 9.20-22; Lc 8.43-48) \p \v 25 Kurâdo duay tâlâ myani pekodo tâwâneim. Imery etary myani âunkeim; kuapa idyly agâ toenzepa iunu ihuguely, toenzepa lelâlâ. Doze anupe myani mâkâ arâ ewânu. \v 26 Tâpyneândylygue idâzesedyly kua kyeni modoram. Tâwâense nhepywadyly, kua nipyra-ro warâ. Âdara tienwiândyly awyly nutubamo olâ mykâinane. Toenzepa kua kyeni modo epywanibyryem myani mâkâ pekodo, tâsewiândoem wâne, inakanhe idyly lakuru olâ myani, tydinheruguepa idyly warâ. \v 27-28 “Kua kyetâ Jesus” kely tindatuo myani aguelymo tindatobyry aralâ tyangahu oday xunâzely: \p — Ety MÂʼ kânhetuo, kua ise lelâ urâ — kely. \p Aituo kurâ domodo duakâlâ Jesus ikaingâ saindyly. Eyam taintuo, ikaynâ ety iwâmudâ MÂʼ nhedyly. \v 29 Ety MÂʼ nhedyly umelâ kehoem myani iunu ihuguely epagudyly. Jesus kua tyeni awyly xutuwânmy. \v 30 Awârâ umelâ kehoem lâpylâ Jesus nhutuly, ânguylâ kua ienipyryem tawyly. Aituo âsemyombâdyly kurâdo tientoem. Aituo kurâdoram aguely: \p — Ânguyka enra iety MÂʼ yeni? — kely. \p \v 31 Aituo Jesus eynynonro modo in-hogulymo: \p — Egâ, toenzepa kurâdo okonodaynlymo onwa. Agui asaemo ewy ity MÂʼ nietai — kelymo. \p \v 32 Âdakepa olâ Jesus enuaguynru lelâ, ânguy tâty MÂʼ ienipyry awyly tientoem. \v 33 Kua itybyem tawyly tiuntuduo mâkâ pekodo tyanugue, tapâne kehoem Jesus enadoam saindyly, âzeguhoam idyly, aguely: \p — Ity MÂʼ ienipyryem kua witai — kely. \p \v 34 Aituo Jesus aguely pekodoam: \p — Kua itybyem âmâ, kua kyetâ wawyly mâinwântobyry wâgâ. Idâ lelâ ityam. Awârâ aunlogue, tâwânepa ise âmâ iweâma — kely. \s1 Jesus Jairo exiry kurâem nhetondobyry igueypyem awyly ume \r (Mt 9.23-26; Lc 8.49-56) \p \v 35 Jesus aguely umelâ Jairo ety donro modo saindyly; Jairoram aguelymo: \p — Ipa ixiry nigueaki! Itynra âdaiseba kulâ Jesus kadadâ — kelymo. \p \v 36 Jairoram aguelymo idanipyryem tawylygue Jesus aguely: \p — Tadahulizeba ikâ. Yeinwânkâ — kely Jairoram. \p \v 37 Pedroram, Tiagoram, iukono Joãoram warâ Jesus aguely: \p — Âmaemo lelâ ise yagâ idâim. Eagonro modo nâtâba ise — kely. \p \v 38 Aituo myani Jairo etyram saindylymo, egawândylymo. Egawântybyem myani Jesus, tonlo modo âwynsaundo epyâdoem on-hondylymo nhedyly. Tâguepymo eongüendylymo, âpyneândylymo warâ nhedyly. \v 39 Aituo myani Jesus aguely: \p — Âdaituoka ogunrumo, mâpyneândylymo warâ? Niguewâpyra awâkâ âwynsaundo; xykyly kulâ — kely. \p {Arâ aguely, kurâem tientondyly tiuntuduo.} \p \v 40 Arâ aguely tindatuomo nheinledylymo. Igueypyem lelâlâ awyly tiuntuduomo, nâepaigueba awylygue. Aituo Jesus aguely: \p — Kuohoram igasewâdaungâ wao. Âwynsaundo nhunwym, ise, Pedro, Tiago, João alelâ yagonro nidâ — kely. \p Agueypyem myani Jesus eagâmo egawândyly igueypy ejidyram. \v 41 Tâgawâmpygueduomo myani igueypy emary wâgâ sawânipyryem, Jesus aguely: \p — \tl Talitá kumi\tl* — kely. (“Aukâ, âwynsaundo” keze aguely.) \p \v 42 Adâkehonly umelâ kehoem myani âwynsaundo âepaigueondyly, kurâem itondyly. Kama wâgâpa saudyly, adakobâdyly idyly. (Doze anupe myani âwynsaundo.) Adakobâdyly tientuo myani enipyry modo âseguâdâdylymo. \v 43 Aituo Jesus aguely: \p — Ânguyran-ne tarâ aityby kâzegatuwâdaundâ — kely. \p Âwynsaundo sodo modoram, \p — Xuataungâne merâ — kely Jesus. \c 6 \s1 Nazaré donro modo Jesus neinwâmpyra atomobyry \r (Mt 13.53-58; Lc 4.16-30) \p \v 1 Cafarnaumdâba Jesus âxiguely. Tynynonro modo agâ xidadâ Nazaréram odopâdyly, tânamadobyryanlâ. \v 2 Tâzekobyzegueho oday âtâ tâdâtâdyguyho odaji idâly. Târâ Deus wâgâ aguely, kurâdo enomedâze. Toenzepa aguely idani modo âseguâdâdylymo. Aituo aguelymo: \p — Koendâ Deus wâgâ tutuze lelâlâ awâkâ uguondo; kiuntuba olâ kurâ âdykâ awârâ nhutuhobyry awyly. Toenzepa awâkâ enomegu, kiuntuba olâ kurâ ânguy enomedânibyry awyly. Adyesenry modo adyese lelâlâ; kiuntuba olâ kurâ âdara awârâ modo anhedyly awyly. \v 3 Mure, mesa, awârâ modo segue xygahudâni Maria agâ imery kulâ mawânkâ; Tiago, José, Judas, Simão warâ iwaigoru kulâ awâkâ. Eaundudo tarâ kuduaylâ inanry kyjidadârydâlâ — kelymo. \p Jesus iamugâry enipyry tawylymogue, Deus Ingonotyby mâkâ awyly neinwâmpyra awylymo. Aguely tindadyseba awylymo warâ. \p \v 4 Aituo myani Jesus aguely: \p — Unâ egatuim tâty anaym, unâ nhegatuduo ipemugudoram nâzeinwân-honwâbyra; âkelo âtâ anano modo kulâ einwânni — kely. \p \v 5 Neinwâmpyra tawylymogue tonlo modo Jesusram nâtâba awylymo. Aituo âdiempa kulâ adyesenry modo târâ anhedyly. Aguipa kulâ tâwâneim tâmarygue MÂʼ nhekyly, kua tientoem warâ. \v 6 Toenzepa myani âpaunzedyly, agui târâ Nazarédâ tâinwântânry modo awylygue.\fig |src="HK00128B.tif" size="col" loc="Mark 6:3" copy="© The British & Foreign Bible Society" ref="Marcos 6.3" \fig* \s1 Jesus tynynonro modo Deus wâgâ unâ iwâkuru egatuze ingonotobyry \r (Mt 10.5-15; Lc 9.1-6) \p Ilâpyryem myani Jesus kurâdo nhenomedâdyly âtâ anary imeombyry anakâ. \v 7 Akaemo doze tynynonro modo igâsemâmy, Deus wâgâ agueze tingonotomoem. Azagâ myarâ, azagâ myarâ, azagâ myarâ warâ myani ingonodylymo. Kadopâ nhânkyhomoem eon-honrumo nhuduly. \v 8 Egaselymo iraynâ aguely: \p — Unâ idataynrim modolâ ise âdy ize matomo xudunri. Pyni, dinheru, âsejiguymo etary warâ kadataundâ. Amatagorumo lelâ sataungâ, ânwa oze mâzesebydâdomoem. \v 9 Owogonromo lelâ itymo sataungâ; âhurumo etary mâungukehomo kadataundâ warâ. \v 10 Âtâ anaxi aintuomo, saguhoem âgâsenimobyry etydâlâ itaungâ. Târâlâ âykywâdaungâ, eagonro âtâ anaryam mydâlymo ara. \v 11 Ânguy idaenkubamo, amyguelymo tindadyseba warâ atoram aindylymo-ro watay, inepa igasewâdaungâ. Târâpa igasedaymo, âhurumo etary etywâdaungâ, xutoleguguewâdaungâ warâ, Deusram tânagazezeim awyly xutuhomoem, ize ato ara anipyra awylymogue, yeinwâmpyra awylymogue warâ — kely Jesus. \p \v 12 Aituo eynynonro modo Deus itaumbyry egatuze idâlymo. Alâ myani tâtâhobyrydâ aguezesedylymo: \p — Âjityendaungâ Deus xurâem inakanhe amitomobyry wâgâ. Inakanhe Deus xurâem amitomo imowâdaungâ. Aguely kadakadaundâ — kelymo. \p \v 13 Kadopâ tyânkyzemo mykâinane. Toenzepa kurâdo tâwânuneim modo nhangahu onwa azeiti tyesemo mykâinane warâ, kua tientomoem. \s1 João Batista nhangasagâdobyry \r (Mt 14.1-12; Lc 9.7-9) \p \v 14 Jesus anhekyly modo egary idamâmy pymâ Herodes, tâinkâ lelâba Jesus wâgâ aguelymo awylygue. Tâlâ wakenri modo: \p — João Batista kurâem itondyby keanra awâkâ Jesus. João kurâem nitondâ. Awylygue eon-honru adyesenry modo aiese — keim. \p \v 15 Tâlâ lâpylâ wakenri modo: \p — Mâkâ keba awâkâ. Elias awâkâ Jesus-em ini — keim. \p Tâlâ pylâ, \p — Mâkâ keba awâkâ. Saguho modo Deus itaumbyry egatuwânibyry ewy kurâem ityby awâkâ Jesus — keim. \p Warâ myani aguelymo, ânagadoem kulâ. \v 16 Ânguyem Jesus awyly wâgâ aguelymo idamâmy Herodes. Aituo myani aguely: \p — João Batistama igueypyem, xiangasagâneho mawânkâ, Jesus-em olâ âepanâguely iwerâ — kely. \p \v 17-18 Âdara João xyâhobyry awyly ise kâengatuly wao. Herodes myani Herodias agâ tohogüinze, tukono Filipe iwydyem awyly umelâ. Alâ mykâinane João aguezesedyly eyam: \p — “Kukono iwydy agâ todohogüinly lâpeba” kelype Moisés inweniby wâgâ — kezesedyly. \p Awylygue myani Herodes tyzodadury modoram aguely: \p — João Batista sawâtaunda. Emakâjiwâdaungâ, etadâdaungâ-ro warâ — kely. \p \v 19 Herodias myani João izepa, tyâen-honly mykâinane ize ato. \v 20 João xyâen-honze tyane olâ myani Herodes, uguondo koendâ lelâ aini mâkâ awyly, tutuze tawylygue. Deus ize ato ara lelâ aini João awyly tiuntulygue lâpylâ warâ. Awylygue myani nhetadânehonly lelâ. Alâ mykâinane Herodes xunâgu João agâ. Ize ato mykâinane João agâ tâdunâgu. João aguely tindatuo, âdy adienkyly awyly nutuba idyly mykâinane. \p \v 21 Alâ myani Herodias âdara João tyâen-honly awyly nhutuly. Herodes tyazehobyry nhetyguedyly myani. Idânârâ pymâ domodo, sodadu iwymâry modo, uguondo tâgaruneim modo warâ tygâseze myani. Idânârâ myani âzetyguedylymo Herodes agâ. \v 22 Âwinduadylymo ume myani Herodias exiry âise egawândyly nhetomoem, iomazeânzemo. Âidyly tientuo myani Herodes, eagonro modo warâ toenzepa kehoem nhehoguedylymo. Aituo myani eyam aguely: \p — Tâwâlâ âdylâ ize mato ekagâ; xuduze lelâ urâ. \v 23 Tâwâlâ ise Deus ienagazedyly, mâenkadyby kâundupa urâ-ro watay. Pymâ ton-honreim urâ. Âdypeom urâ. Idânârâ tâlâ wato epajiwâze urâ, ize matay — kely âwynsaundoam. \p \v 24 Aituo myani mâkâ âwynsaundo tyze agâ agueze idâly. \p — Âdyka ise kâenkaguyly? — kely. \p — João Batista nhangahu ekagâ; ilema ise xarâ mâenenehonly-ro warâ — kely ise. \p \v 25 Aituo myani mâkâ âwynsaundo odopâdyly pymâ Herodesram. Aguely myani: \p — João Batista mânhagasagânehonly ize wato. Iweâma ise nhangahubyry mâenenehonly prato oday xarâ-ro warâ — kely. \p \v 26 Awârâ tindatuo toenzepa kehoem myani pymâ Herodes itynwandyly. Tingâsedyby modo enanaym adâkehobyry awylygue olâ myani anhenehonly lelâ. \v 27 Aituo myani sodadu kyârim ingâsedyly, eyam aguely: \p — João nhangasagâda. Nhangahubyry xarâ enekâ-ro warâ — kely. \p Aituo myani sodadu idâly João etadâdobyryam nhangasagâze. \v 28 Ilâpyryem myani nhangahubyry prato odaji nhedyly, nhadyly âwynsaundoam. Âwynsaundo myani tyzeram xuduim. \v 29 Aituo myani João eynynonrobyry modo xyâhobyry egary indadylymo. Tiuntuduomo myani eguepybyry ese idâlymo. Nhadylymo. Tuhu esagueyby odaji nhetadâdylymo warâ. \p Awârâ wâgâ myani Herodes âpaunzedyly. Awylygue myani “João keanra awâkâ Jesus” kely tyangahu oday. \s1 Jesus cinco mil uguondo modo, cinco pão, azagâ kanra âjihuyby warâgue nhuantobyry \r (Mt 14.13-21; Lc 9.10-17; Jo 6.1-14) \p \v 30 Jesus xunâry egatuze igonotaymby modo todopâdaynzemo myani. Odopâdybyem adientaymby modo, tienomedâdaymby modo warâ Jesusram nhegatulymo. \v 31 Toenzepa Jesus tynynonro modo agâ atoam, kurâdo saindyly, egasely warâ, Jesus tynynonro modo agâ koendâ âwinduatomoemba. Aituo tynynonro modoram Jesus aguely: \p — Inoro âji âdy peba atoam. Ekozeybyem mataunaze adakobâzezedybyem. Âetaungâ yagâ. Ikobyzeguewâdaungârâ wao — kely. \p — Inoro pylâ — kelymo. \p \v 32 Aituo Jesus tynynonro modo agâ pepi oday âdy peba atoram idâlymo. \v 33 Kurâdo olâ pepi oday idâlymo tâense-ro warâ. Awylygue Jesus tynynonro modo agâ âdykâ awyly nhutulymo. Aituo tysegoze idâlymo tuhuru wâgâ, paru nhere. Waunroenlâ saindylymo. \v 34 Pepi odayba itybyem Jesus toenzepa kurâdo tynwânwâni modo nhedyly. Akaemo tytyenze myani Jesus ânguy Deus wâgâ nhutuhomoem aguenri peba awylygue. Kanerudo eni pebaom aramo mawânkâ. Aituo Deus wâgâ kurâdo nhenomedâdyly. \p \v 35 Iguandyly ume Jesus eynynonro modo eyam saintaynly. Aituo aguelymo: \p — Iguandyly enra. Âdykâ pyni xuiho lâpeba tarâ. \v 36 Asaemo igonokâ âpa ezaji, pyni xuize, âtâ anary iwaguepaonram warâ — kelymo. \p \v 37 Jesus olâ aguely: \p — Nâtâwâbyramo ise. Âmaemolâ ipynirymo âunduwâtaungâ — kely. \p — Arâ xina anipyra ise enra! Toenzepa dinherupe-ro watay lelâ tâise, duzentas moedas prataguetogue lelâ merâ idânârâ ipyniry adanâdyly. Âdy peba xina-ro warâ — kelymo. {Tokalâ iguandyly âwanopyry epywado mawânrâ myani tokalâ moeda pratagueto.} \p \v 38 Aituo Jesus aguely: \p — Âdara pãobeka akaemo? — kely. \p Aituo xutuze idâlymo. Odopâdybyem Jesusram aguelymo: \p — Cinco pão, azagâ kanra âjihuyby warâpe — kelymo. \p \v 39 Aituo Jesus aguely: \p — PU târâ, PU târâ warâ ikadaungâ âji koendonrodâ — kely. \p \v 40 Kurâdo idânârâ ekadaynly PU târâ, PU târâ, PU târâ warâ cem, cinquenta warâ âzepajiwâdylymo. \v 41 Aituo Jesus cinco pão, azagâ kanra âjihuyby warâ nhanâdyly tâmaxi. Sanânibyryem, kayam MYK idyly. Deus agâ aguely: \p — Koendonro lelâlâ âmâ, Pabai, awylygue xinaem xirâ pão, merâ kanra warâ mâunduly — kely. \p Ilâpyryem pão nhepajiwâdyly, tynynonro modoram nhuduly, kurâdoram nhepâdomoem. Nhepâdylymo umelâ kehoem Jesus pão epajiwâdyby, agui nhenehonly. Azagâ kanra âjihuyby nhepajiwâdyly tynynonro modoram nhuduly lâpylâ myani, kurâdoram nhepâdomoem. Nhepâdaymolâ kehoem kanra âjihuyby agui idyly lâpylâ. \v 42 Ize tato ara kehoem idânârâ kurâdo âwinduadyly; kanra âjihuyby nhâdylymo, pão nhedawynlymo warâ. Koendâ kehoem iolataynlymo. \v 43 Ilâpygueduo myani Jesus eynynonro modo pão, kanra âjihuyby warâ âsegubydâdyby nhekanâdylymo cestu imâsedo modo odaji. Doze cestu tumyke âsegubydâdyby nhuduly. \v 44 Toenzepa myani âwinduani modo, cinco mil uguondo modo lelâ, toenzepa lâpylâ pekodo modo, iamimeom warâ. \s1 Jesus paru wâgâ adakobâdobyry \r (Mt 14.22-33; Jo 6.15-21) \p \v 45 Ilâpyryem Jesus tynynonro modoram aguely: \p — Âxiedaunda pepi odaji. Idâwâtaungâ paru kuyam kurâdo Betsaida donro modoram. Tarâ asaemoram âsedaengüybyem ise oiosemo udâly — kely. \p — Idâze lelâ xina — kelymo myani. \p \v 46 Tonlo modoram tâsedaengubygueduo, Jesus iwy onwa âkuly, Deus agâ agueze. \v 47 Iguampygueduo, Galiléia iwalu iotay pepi odano modo; mâkâ kulelâ myani Jesus târâ awyly. \v 48 Jesus iwaguelâ nhedylymo. Kura kehoem inkâguelymo eon-honrugue, nhonwamo adapezeinly awylygue. Emedyly wâgâ, aukuma igâtuduo myani Jesus idâly eyanmo. Sakazemo kely ume myani, \v 49 paru wâgâ adakobâdyly nhedylymo. “Kadopâ” tâkewâduo adaenkelymo. \v 50 Jesus olâ myani eyanmo aguely: \p — Âzeon-hondâdaungâ. Tâseanezeba itaungâ! Jesuslâ urâ! — kely. \p \v 51 Aituo pepi odaji âxiedyly. Âxieduo, tapezenremba idyly. Awârâ tientuomo, toenzepa kehoem âseanedylymo. \v 52 Jesus pão, kanra warâ agui tienehonduo, enehonwâm, Deus Ingonotyby tawyly. Awârâ anhetuolâ ânguy Jesus awyly nutubamo olâ myani. Awylygue mawânkâ nutuba awylymo, âdara mâkâ paru wâgâ adakobâdyly awyly, ago lelâlâ Messiaslâ mâkâ awyly neinwâmpyra tawylymogue. \s1 Jesus Genesaré donro tâwânuneim modo kua nhetobyry \r (Mt 14.34-36) \p \v 53 Jesus tynynonro modo agâ paru nhekuâdylymo. Genesaréram saindylymo. Saintybyem, pepi nhekâjilymo sagunu wâgâ. \v 54 Jesus âzetyly umelâ myani kurâdoram âdutuoly, aguelymo warâ: \p — Etaungâ. Awâkâ mawânkâ Jesus! — kelymo. \p \v 55 Inepa kehoem tonlo modo xuruse idâwâdylymo, “Jesus naintai” keze. Târâ tawyly ume, eagonro âtâ anakâ idâwâm lâpylâ Jesus, tynynonro modo agâ. Tâtymo anaxi Jesus saintybyem awyly tiuntuduo, tonlo modo tâwânuneim modo eguetudo wâgâ eyam nhadylymo. \v 56 Âdyam idâhobyrydâ, tonlo modo, tâwânuneim modo tasemo lelâ Jesus kua nhetoem. Eyam nhekadylymo: \p — Ity owogonro wao MÂʼ ienehongâ asaemo tâwânuneim modoram, kua itomoem — kelymo. \p Idânârâ tâty MÂʼ ienipyry modo ara kua tyese myani. Arâlâ myani aidylymo xidadâ imeimbyry odakâ idâduo, xidadâ imâsedo odakâ, âtâ anary imeimbyry modo odakâ lâpylâ warâ. \c 7 \s1 Deus agueho ara kine, saguho modo agueho ara inkâba \r (Mt 15.1-9) \p \v 1 Aituo fariseu domodo ewy, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ Jerusalémdâpa idâlymo Jesus eydâ atoam. \v 2 Âjigue aguelymo: \p — Etaungâ Jesus eynynonro modo aidyly. Kydamudo ezewenrypyry araba kulâ akaemo aidyly. Kâzewenry ara nâzemaunguewâbyramo, tâwinduatomoem — kelymo. \p \v 3 Judeu domodoma tâzewenry saguhobyry nimopa, fariseu domodo sahogueni kuru. Agaityom modo aitobyry aralâ aidylymo. Âzemaungueybyem lelâ âwinduadylymo. \v 4 Tianâtybymo tugokezemo lelâ, tydâlâseim, tâinzeim warâ tugokezemo, âmugâ, kudupi, awârâ modo sagokely wâne myara. Saguho modo ezewenry nimopamo. \v 5 Awylygue myani fariseu domodo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ Jesusram aguelymo: \p — Kydamudo ezewenrypyry ara inkâba âynynonro modo aidyly. Tâwinduatomoem nâzemaunguewâbyramo kâzewenry ara. Koendâpa akaemo awârâ modo inmoly — kelymo. \p \v 6 Aituo Jesus eyanmo aguely: \p — “Deus tâinwânse xina” tâkeze wâne âmaemo; âtuahuze kulâ olâ amyguelymo. Âwâgâmo Deus aguehobyry iweniwânmy Isaías: \q2 “ ‘Tytanrugue ywâgâ koendâ adâkezemo. \q3 Tuodaxi niepyramo olâ. \q1 \v 7 Ywâgâ koendâ adâkezemo wâne, \q3 tâzewenke kulâ olâ kurâdo nhenomedâdylymo, augueho araba’ kely Deus” \m kely myakâwândy Isaías inwenily — kely Jesus. \p \v 8 Aituo myani Jesus agueondyly fariseu domodoram, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modoram warâ: \p — Deus ezewenry tutuze wâne âmaemo, uguondo modo ezewenry kulâ olâ amânhekylymo. \v 9 Saguhobyry modo aguehobyry kulâ mâinwânkylymo, Deus aguehobyry mâkeba. “Deus aguely tâinwânse xina” tâkewâze wâne âmaemo, mâinwâmpyra olâ âmaemo-ro warâ. \v 10 Tâlâ myakâwândy Deus aguehobyry Moisés inweniby wakely: “Unwânmo, âzemo warâ einwântaungâ. Ipa atomo eyanmo âunduwâtaungâ” kewândymy Deus. “Tunwym, tyze warâ âsenagazedoem Deusram ekani xyâwâtaungâ” kewândy lâpylâmy warâ. \v 11-12 Âmaemo olâ aypa mâenomedâdomo. “Unwânmo, âzemo warâ âdylâ nhekadyly watay, ‘Tâlâ wato Deusram ise kâunduly. Awylygue âdy âyanmo kâundupa wawyly’ kewâtaungâ” myguelymo. Alâ kulâ mâenomedâdylymo. \v 13 Arâ mâenomedâduomo, Deus itaumbyry idadyly mâinmolymo, amyguehomobyry lelâ mâinwântomoem. “Âmeonmo enomedâdaungâ xina aguehobyry ara” tâkeze âmaemo. Inakai modo adyese âmaemo — kely myani Jesus. \s1 Deus izepa ato wâgâ Jesus aguehobyry \r (Mt 15.10-20) \p \v 14 Aituo Jesus kurâ domodo ingâsedondyly, eyanmo adâkehoem: \p — Idataungâ, xutuwâdaungâ xirâ augueho. \v 15 Mâimpymo mâkeba Deus agueho mankadomoem aieni; mâimpymo odaymopa tâgaseze mawânrâ. Deus izepa ato amânhedyse mawylymo mawânrâ Deus xurâem tywykeim; angahumo odaylâ mawânrâ awârâ âtugudyly. \v 16 [Xirâ unâ koendâ mâuntudyze mataymo, koendâ angahumo odaji ietaungâ]\f + \fr 7:16 \ft Idânârâ livru saguho modo wâgâ iwenibyemba xirâ.\f* — kely. \p \v 17 Eyanmo aguenripyryem Jesus kurâdodâpa âxiguely. Egawândyly âtâ odaji tynynonro modo agâ. Tâgawâmpygueduomo nhapâiguelymo: \p — Âdara kezeka enra mârâ amyguely? — kelymo. \p \v 18-19 Aituo Jesus aguely: \p — Iweâpa wâne yagâ mawylymo; kurâdo ara lâpylâ olâ mâuntuba mawylymo! Auguely wâne mâindadysemo wato. Âpynirymo mâkeba Deus izepa ato aienehoim. Eimpy mawânrâ kuwe odaxi idâly, ilâpyryem pylâ kokomiry odaxi-ro warâ. Awârâ modo odakâ sakadybyenma egasely lelâ-ro warâ — kely. \p \v 20 Aituo agueondyly: \p — Kyangahu oday mawânrâ kydâpaunzedo, aguiendyse kydato, aguykeho warâ âtugudyly. Awylygue angahumo odayba âeni Deus izepa ato aienehonrim awyly. \v 21-22 Angahumo oday Deus izepa ato amânhedylymo wâgâ tunâgue âmaemo. Arâ amidyse âmaemo watay, eagâ mohogüin-homobyry keba kulâ mâynanâdyze midylymo; imagadudyze midylymo; kurâ mâyândyse midylymo; âkelo iwydy mâynanâdyze midylymo; toenzepa âdype midyse mawylymo; âkelo xurâem inakanhe amidyse midylymo; tâdâsenogudyly myguedyse midylymo; âkelo isejiguybe midyse mawylymo; âkelo mâunâguedyze mawylymo; âkelo modo takaze kehoem mâdutudyze midylymo; amidylymo, amyguelymo warâ âdy mâuntubamo kulâ warâ. \v 23 Idânârâ inakanhe adâjito angahumo odaylâ mawânrâ âtugudyly; awârâ modo mawânrâ Deus xurâem tywykeinhe âenehoinmo. Tâdâzemaunguebalâ tâdâwinduadylyma Deus xurâem inakai mâkeba-ro — kely myani Jesus. \s1 Jesus pekodo Fenícia donro exiry odaypa kadopâ nhânkyhobyry \r (Mt 15.21-28) \p \v 24 Tonlopyryem Jesus idâly myani xidadâ Tiro iwaguepaom yan-yam. Saintybyem egawândyly âtâ odaji. Târâ Tiro oday tawyly nhutudyzebamo wâne myani Jesus; inepa olâmy târâ awyly xutuwânmo. \v 25 Târâ xidadâ oday tâlâ myani pekodo exiry kadopâgue taseim. Jesus saintybyem awyly tiuntuduo, mâkâ ise eyam idâly, âzeguhoam idyly enado. \v 26 Âkelo anano myani mâkâ; Judá donro keba. Feniciadâ egaseyby, âtâ anary Síria eynynâ. Enado âzeguhoam itybyem aguely: \p — Pymâ, iexiry odayba kadopâ nhânkygâ — kely. \p \v 27 Jesus aguely: \p — Tâwâlâ iamimeom nâwinduadâ saguhoem. Koendâ inkâba iamudo ipyniry emakely, kaxorodoram xuduhoem — kely. \p {Awârâ adâkehogue, koendâ inkâba judeu keba modoram, judeu domodo xurâ xuduly. “Judeu domodo kua kânheto iwerâ. Judeu keba modo kua kânhedyly-ro watay, iamimeom pãogue kâenmakely, kaxorodoram kâunduhoen-ro waunlo ara ise” keze aguely.} \p \v 28 Âdakeze aguely awyly xutuwâm olâmy mâkâ pekodo. Aituo aguely: \p — Arâlâ, Pymâ. Iamimeom mesa iaxi pyni in-hugueânehoymby tâinze olâ kaxoro imeombyry — kely. \p \v 29 — Arâ amyguehobyry wâgâ yeinwântâ mawyly tutuze urâ. Awylygue enra ixiry odaypa kadopâ kânhânkyly. Tâwâlâ itynra odopâgâ — kely Jesus. \p \v 30 Agueduo myani pekodo tâtyram idâly. Saintybyem tâxiry kua itybyem awyly nhedyly. Koendâ lelâ tykyho wâgâ eguetudybyem awyly warâ. \s1 Jesus uguondo kydatânry, koendâ aguedânry kua nhetobyry \p \v 31 Aituo Jesus egasely Tirodâpa. Sidom einkâ, âji Dez Xidadâ kelygue tâzekeim einkâ warâ sakadyly. Paru Galiléia emelaji myani idâly. \v 32 Uguondo kydatânry, koendâ âjitaindânry warâpe myani târâ. Eataen-hodo Jesusram nhadylymo myani, aguelymo eyam: \p — Ityengâ wao merâ uguondo. MÂʼ iekâ wao, kua itoem — kelymo. \p \v 33 Agueduomo, Jesus âdiempa kurâdo duaypa nhejikely. Tâmary ewily iwantary onwa nhedyly. Ilâpyryem KUITÚ kely. Tâdaku âdiempa uguondo ilu onwa nhedyly. \v 34 Ilâpyryem kayam MYK idyly. Tunwym agâ aguely. Ton-honre kehoem âepaiguely, aguely: \p — \tl Efatá\tl* — kely. (“Âzenahunguegâ” keze aguely.) \p \v 35 Mâkâ aguepygueduo, inepa kehoem myani uguondo koendâ indadyly, âjitainly warâ. \v 36 Jesus aguely kurâdoram: \p — Ânguyran-ne xirâ kâzegatuwâdaundâ — kely. \p Aguehobyryenlâ olâ tâinkâ lelâba nhegatulymo. \v 37 Jesus egary tindatuomo toenzepa myani âsewânilymo. \p — Koendonro lelâlâ mâkâ! Kydatânry modo indatoem adyese, tytarenry modo âjitain-hoem adyese warâ — kelymo. \c 8 \s1 Jesus quatro mil kurâdo sete pão, aguipa kanra âjihuyby warâgue nhuantobyry \r (Mt 15.32-39) \p \v 1 Ilâpyryem iweâpa nipyralâ kurâ domodo Jesus aguely idase âtâdyguyondylymo. Âdygue typyniguebamo myani. Arâ awylymo tiuntuduo, Jesus tynynonro modo ingâsedyly. Eyanmo aguely: \p \v 2 — Ytynroem enra asaemo kurâdo. Kopaelâgâbygueduolâ keankâ yagâ awylymo. Âdy nheinlymo peba-ro warâ. \v 3 Taypa âetybybe asaemo duay. Koendâpa ise nâwinduapyralâ etymoram kingonodylymo. Arâ kâingonodylymo-ro watay, ekozezemo tâwindygue — kely. \p \v 4 Aituo Jesusram eynynonro modo aguely: \p — Kuantomoem nudupa lâpylâ enra, iwague xidadâdâ kydawylygue. Asaemo xuato âdykâ imâem pyni kiempyra ise kydaze — kelymo. \p \v 5 Aituo Jesus aguely: \p — Âdara pãobeka âmaemo? — kely. \p — Aituo in-hogulymo: \p — Sete lelâ — kelymo. \p \v 6 Aituo kurâdoram aguely: \p — Ikadaungâ — kely. \p Mârâ sete pão sanânibyryem, Deus agâ aguely: \p — Koendonro lelâlâ âmâ, Pabai. Awylygue xirâ pão mâunduly — kely. \p Deus agâ agueypyem, pão nhepajiwâdyly. Tynynonro modoram nhuduly, kurâdoram nhepâdomoem. Nhepâdylymo umelâ kehoem Jesus pão epajiwâdyby agui nhenehonly. \v 7 Tâlâ lâpylâ myani aguipa kanra imeombyry âjihuyby. Jesus agueondyly Deus agâ: \p — Koendonro lelâlâ âmâ, Pabai; awylygue xinaram merâ kanra mâunduly — kely. \p Deus agâ agueypyem myani tynynonro modoram Jesus aguely: \p — Epâdaungâ merâ kanra kurâ domodoram — kely. \p \v 8 Idânârâ âwinduadylymo ize tato ara kehoem, koendâ kehoem ioladylymo warâ. Ilâpyryem Jesus eynynonro modo cestu imâsedo modo odaji âsegubydâdyby modo nhekanâdylymo, sete cestu tumykune lelâ. \v 9 Toenzepa âwinduani modo; quatro mil lelâ kurâdo. Ilâpyryem Jesus aguely kurâdoram: \p — Tâwâlâ itymoram idâwâtaungâ lelâ — kely. \p \v 10 Agueypyem pepi odaji âxieze idâly tynynonro modo agâ. Dalmanuta yan-yam idâlymo. \s1 Fariseu domodo Jesus adyesenry anhetoem aguehobyry \r (Mt 12.38-42; 16.1-4; Lc 11.29-32) \p \v 11 Aituo fariseu domodo Jesus iopaji idâlymo. Tienwentâdomoem wâne inakanhe kulâ aguedyse awylymo. Aituo eyam aguelymo: \p — Deus lelâ anhekyly aiekâ, mâkâlâ ogononi, on-honru xuduim warâ awyly xina nhutuhoem — kelymo. \p \v 12 Toenzepa myani Jesus itynru, tâinwâmpyra awylymo tiuntuduo. Aituo imâem âepaigueybyem aguely: \p — Kurâdo ize ato ara âdylâ adyese lelâ urâ, Deuslâ ugononi awyly kâenehohoem. Deus ingonotyby wawyly kâenehondyzelâ urâ. Mâenkadybymo agânhepyra olâ ise urâ, mâkâ eon-honru keba mawânrâ mâendyse matomo, ienwentâdomoem kulâ arâ amyguelymo — kely myani Jesus. \p \v 13 Aituo myani Jesus târâpa âxiguely. Pepi odaji odopâdyly, paru tienkuâdoem. \s1 “Fariseu domodo, Herodes warâ ifermenturygue tâmaynelâne itaungâ” Jesus kehobyry \r (Mt 16.5-12) \p \v 14 Jesus eynynonro modo pão sadyly enanânehonwânmomy. Tokalâ kulâ myani pão nhadylymo. \v 15 Aituo myani Jesusram âduruholymo: \p — Idataungâ. Tâmaynelâne itaungâ fariseu domodo, Herodes warâ ifermenturygue — kely. \p \v 16 Âdakeze Jesus arâ aguely nutubamo olâ. Awylygue myani âjigue aguelymo: \p — Âdaituoka awâkâ arâ aguely? Pão kienepyra kydatobyry wâgâ? — kelymo. \p \v 17 Jesus olâ aguelymo idamâ. Aituo eyanmo aguely: \p — Âdauguewâpyra urâ, pão mâenanânehon-homobyry wâgâ. Pão wâgâ inkâba auguely. Âdy inomedâdomo awyly mâuntuba lelâ kuru mataunaze. Deus eon-honrube wawyly mâinwâmpyra lelâ âmaemo. Âdaituoka augueho mâuntuba mawylymo! \v 18 Agânhekyly tâenselâ âmaemo, auguely tydaselâ âmaemo warâ. Agânhetaynly modo, kurâdo kâenomedâdo modo warâ Deus xurâlâ awyly, mâinwâmpyra lelâ olâ âmaemo. Kurâdo toenzepaom modo kânwantobyry enanâguewâdaungâ. \v 19 Cinco mil uguondo modo xuadâ cinco pãogue. Idânârâ âwinduatyby modo nioladâmo warâ. Âdara cestu tumykeka mekanâdâmo âsegubydâdyby? — kely. \p — Doze cestu lelâ — kelymo. \p \v 20 Jesus eyanmo agueondyly myani: \p — Quatro mil kurâdo xuatoem sete pão agui xienehoangui, âdara cestu tumykeka mekanâdaimo âsegubydâdyby? — kely. \p — Sete cestu lelâ — kelymo. \p \v 21 — Won-honru tâense lelâlâ wâne âmaemo, ânguy wawyly mâuntuba lelâ olâ âmaemo — kely Jesus. \s1 Jesus uguondo epy Betsaida donro kua nhetobyry \p \v 22 Ilâpygueduo, Jesus, eynynonro modo warâ xidadâ Betsaidaram saindylymo. Saimpygueduomo, tonlo modo uguondo epy eyam nhadylymo. Jesusram aguelymo: \p — Xina tytyenzelâ ikâ. Merâ uguondo enu MÂʼ iekâ, nhetoem — kelymo. \p \v 23 Emary wâgâ sawânipyryem Jesus epy kurâdo duaypa nhedyly. Tâmary ewily edakudânibyryem Jesus uguondo enu MÂʼ nhedyly. Aienibyryem eyam aguely: \p — Âdylâ tâense âmâ? — kely. \p \v 24 MYK itybyem, uguondo aguely: \p — Âdiempa tâense wâne urâ. Se ara kulâ olâ kurâdo adakobâdyly kâendyly — kely. \p \v 25 Aituo Jesus tâmarygue enudâ MÂʼ nhetondyly. Ilâenma koendâ nhedyly idyly. \v 26 Ilâpyryem Jesus uguondo ingonodyly. \p — Tâwâlâ idâ ityam. Todopâzeba waone ikâ Betsaidaram — kely. \s1 Pedro, “Messiaslâ âmâ” Jesusram kehobyry \r (Mt 16.13-20; Lc 9.18-21) \p \v 27 Ilâpygueduo myani Jesus, eynynonro modo warâ tuhuru wâgâ idâlymo âtâ anary modo Cesaréia de Filipe iwaguepa. Tâtâdaymo myani Jesus tynynonro modoram aguely: \p — Ânguy tâkezeka inanry kurâdo yam? — kely. \p \v 28 Warâ myani eynynonro modo in-hoguly: \p — Tâlâ inanry, “João Batista kurâem itondyby awâkâ Jesus” kewâni modo. Tâlâ inanry, “Elias kurâem itondyby awâkâ” keim modo. Tâlâ lâpylâ inanry, “Deus eynynâ aguewâtyby modo ewy kurâem itondyby awâkâ” keim modo warâ — kelymo. \p \v 29 — Âmaemo-ro? Ânguy tâkeze âmaemo yam? — kely Jesus. \p Aituo Pedro in-hoguly: \p — Messiaslâ âmâ — kely. (“Deus Kâmakeze Ingonotyby” keze “Messias” kely.) \p \v 30 Aituo myani Jesus eyanmo aguely: \p — Mâkâlâ urâ. Iwerâ kuru wao olâ Messiaslâ wawyly kâzegatuwâdaundâ — kely. \s1 Jesus tyiguely wâgâ, kurâem tâitondyly wâgâ warâ aguehobyry \r (Mt 16.21-28; Lc 9.22-27) \p \v 31 Aituo myani Jesus tynynonro modoram aguely: \p — Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby toenzepa âsenagazeze urâ. Kywymâry modo yizemo inkâba ise. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ ienagazenehonzemo. Akaemo ise yiguehoem aienehoim. Yigueduo, azagâ emedyly\f + \fr 8:31 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* idyly wâgâ olâ ise kurâem witondyly — kely. \p \v 32 Kulâkâba kehoem myani Jesus iguein-em tawyly nhutuen-honly. Pedro olâ myani neinwâmpyra arâ Deus Ingonotyby âdyoly awyly. Awylygue myani nhejikely, eagâ adâkehoem: \p — Pymâ, arâ adâkezeba ikâ — kely. \p \v 33 Aituo Jesus MYK idyly, tynynonro modoram. Pedro aguehobyry nehoguebyra, tawylygue myani aguely: \p — Satanás arâ amyguehoem aieni, Pedro. Deus xunâry ara inkâba âunâgu, uguondo modo xunâry ara kulâ. Satanás aguely kâindataymba ise urâ — kely. \p \v 34 Aituo Jesus kurâ domodo, tynynonro modo warâ ingâsedyly, eyanmo aguely: \p — Ynynonroem ize mataymo, augueho ara aitaungâ. Kopaelâgâembaba ize wato aietaungâ; amânhedyse matomo mâkeba aietaungâ. Kurâ tyâzeim kruz nhadyly tyâhoram myara, ynynonro modo on-hondybyem nidâ igueze. \v 35 “Jesus eynynonro keba urâ” myguelymo, tyâzepa mitomoem kulâ watay, âdiempa kulâ ise xirâ anaym kurâem mawylymo. Âigueduomo Deus enadoram mydâwâpyra ise âmaemo. Yeinwândylymogue, unâry mâinwândylymogue warâ mâdyolymo watay olâ, Deus enadoram idâze âmaemo; aunloenlâ ise eagâ mawylymo warâ. \v 36 Tâwâlâ wâne âdydo imeom sodoem mawylymo, ize matomobe mawylymo warâ, Deus eydâ atoram mydâhomoem nepywabyra olâ awârâ modo. Deus agonro keba âmaemo-ro watay, âdype matomo âdy mâkeba. \v 37 Ânguy, niguepa tâitoem nepywadaymba. Tâdâsenagazedo amaxi ise mydâlymo. \v 38 Uguondo Kaynâpa Âetyby urâ. Idâze urâ Deus eydâ atoam, odopâze olâ urâ Deus dompyryem anju domodo agâ. Kodopâdyly ise Kunwym eon-honru tânehonze. Iwerâ xirâ inakanhe tadawyly ume ywypazeni, kâenomedâdo iwypazeni warâ, kodopâduo, iwypazeze lâpylâ urâ — kely. \c 9 \p \v 1 — Iwerâ ydataynrimbyry modo ewy Deus eon-honrugue lelâ pymâem idyly enipe ise — kely myani Jesus. \s1 Iwy wâgâ Jesus âkeloem itobyry \r (Mt 17.1-13; Lc 9.28-36) \p \v 2 Seis iguandyly ipygueduo Jesus iwy onwa âkuly. Pedro, Tiago, João warâ myani tagâ nhakyly. Târâ Jesus âkeloem idyly nhedylymo. \v 3 Toenzepa myani ety iwogonro sapeku, ehozelu warâ, âtâ igokewâni modo lâgâlâ tâise myara kehoem napekanâbyra. \v 4 Moisés, Elias warâ nhedylymo lâpylâ Jesus agâ xunâgumo ume. \v 5 Aituo myani Pedro aguely Jesusram: \p — Koendâ kehoem tarâ kydawyly, Pymâ. Azagâ tokalâ warâ âtâ imeimbyryla xina nitâdâ, âmâem, Moisés-em, Elias-em warâ — kely. \p \v 6 Pedro, Tiago, João warâ toenzepa tâseanezemo myani. Awylygue myani Pedro âdara tâkely awyly nutuba kulâ arâ aguely. \v 7 Inepa kehoem myani eunu xytâguyly nhonwamo. Eunu duay Deus aguely indadylymo: \p — Ymery toenzepa kâinwyneguyly merâ. Aguely idataungâ — kely. \p \v 8 Adâkehonduo iwykaudylymo enuaguynrumo. Jesus kulelâ olâ myani nhekylymo; Moisés, Elias warâ netombyramo myani. \p \v 9 Aituo xytâguylymo iwy wâgâpa. Tytâguylymo ume, Jesus aguely Pedro, Tiago, João warâam: \p — Mâentybymone iweâ kuru ânguyram kâzegatuwâdaundâ. Yiguely, kurâem witondyly wituo maise tâwâlâ mâengatulymo — kely. \p \v 10 Aguely einwânmâmomy. Âjigue olâ warâ aguelymo: \p — Âdaituoka awâkâ arâ aguely? Deus Ingonotyby awâkâ. Âdaraka ise iguely, kurâem itondyly warâ? — kelymo. \p \v 11 Aituo Jesus nhapâiguelymo: \p — Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo adâkeze: “Elias âese, Messias Deus Ingonotyby iraynâ” tâkezemo. Âdaituoka arâ aguelymo? — kelymo. \p \v 12 Aituo in-hoguly: \p — Âkealâ aguelymo; Eliaslâ mawânkâ Messias saindyly wâgâ agueim. Iwenibyem Deus itaumbyry awo wâgâ: “Uguondo Kaynâpa Âetyby âzenagazeoze. Agueho tindadyse inkâbamo ise” kely iwenibyem. Awârâpe angahumo oday? \v 13 “Elias ara ini nâedâ” uguely. Deus eynynâbaom modo olâ nenagazedâ, Deus itaumbyry awo wâgâ agueho ara — kely. \s1 Jesus salokuzenomo odano kadopâ nhânkyhobyry \r (Mt 17.14-21; Lc 9.37-43) \p \v 14 Jesus, Pedro, Tiago, João warâ agâ iwy wâgâpa xytâguybygueduomo myani, tagonrodo nhedylymo kurâ domodo duay. Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo ton-honre kehoem âjihogulymo Jesus eynynonro modo agâ, kadopâ niânkyba awylymogue. \v 15 Jesus saindyly tientuo, toenzepa kurâdo âsewânily. Inepa kehoem myani edaenkuze idâlymo. \p \v 16 Aituo Jesusram adapâigueolymo: \p — Âdy wâgâka enra amyguelymo? — kely. \p \v 17 Uguondo kurâ domodo duay in-hoguly myani: \p — Pymâ, ymery senetai âyam; kadopâgue tase merâ, âjitain-hoemba-ro warâ. \v 18 Kadopâ ymery odaji idyly watay, onro onwa tameze lelâ inanry, itabigonzely, tyery nhaguly warâ inanry ton-honremba nhedyly. Âynynonro modoram sekadai wâne, kua nhetomoem. Kua niepyramo olâ enra — kely salokuzenomo nhunwym. \p \v 19 Aituo Jesus aguely: \p — Âdy einwânni kebalâ myanze âmaemo! Agâmolâ wâne urâ, yeinwâmpyra olâ âmaemo. Ynadaize yeinwâmpyra lelâ mawylymogue. Enetaungâ awâkâ salokuzenomo xarâ — kely. \p \v 20 Jesusram nhadylymo. Jesus tientuo, kadopâ salokuzenomo nhapânily. Salokuzenomo ihuguely, onro wâgâ âtâgumidyly; itabigonzely idyly. \v 21 Aituo Jesus salokuzenomo nhunwym nhapâiguely: \p — Iweâpa merâ âmery arâ awyly? — kely. \p Nhunwym in-hoguly: \p — Iamugâryenlâ merâ arâ awyly. \v 22 Alâ inanry kadopâram adameozezedyly peto onwanji, paikaji warâ tyân-hoem. Xina tytyenzelâ ikâ. Kua mânhedyse matay, ymery kua iekâ wao — kely. \p \v 23 Jesus aguely: \p — Âdaituoka yam, “Kua mânhedyse matay” myguely? Tâinwânni xurâem âdylâ adyese lelâ Deus — kely Jesus. \p \v 24 Aguely umelâ salokuzenomo nhunwym aguely: \p — Âdiempa tâinwânse urâ. Won-hondâgâ, imâem kâinwântoem — kely. \p \v 25 Aituo Jesus toenzepa kurâdo tuopay âtâdyguyly nhedyly. Tientuomo, ton-honre kehoem kadopâram aguely: \p — Igasegâ iweâ lelâlâ merâ salokuzenomo odaypa, kadopâ! Nidapyra itoem, aguepa itoem warâ akâiedâ. Tâwântonzeba ikâ iodaxi! — kely Jesus. \p \v 26 Jesus aguely tindatuo, kadopâ adaenkely. Salokuzenomo ton-honre kehoem nhapânily. Iodaypa egaselylâ-ro warâ. Kadopâ tuodaypa egasebygueduo igueypy ara idyly. \p — Etaungâ. Nigueaki awâkâ! — kely tonlo modo, onro wâgâ awyly tientuo. \p \v 27 Jesus olâ salokuzenomo emary wâgâ XYDYK itoem nhaunâdyly. \p \v 28 Mârâ aipygueduo myani Jesus egawândyly tynynonro modo agâ âtâ odaji. Mâkâ kulelâ awyly ume Jesus nhapâiguelymo: \p — Ton-honre lâwâne enra xina aidyly, kadopâ tiânkyhoem. Âda xina niepyra olâ enra. Âdaituo kukeanra? — kelymo. \p \v 29 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Ton-honreim lelâlâ mâkâ kadopâ salokuzenomo iodanopyry. Deus eon-honru kienkaduo lelâ mâkâ igonodyly — kely. \s1 Jesus tyiguely wâgâ agueontobyry \r (Mt 17.22-23; Lc 9.43-45) \p \v 30 Jesus tynynonro modo agâ târâpa âxiguelymo. Galiléia einkâ myani sakadylymo. Ânguy âdykâ tawyly nhutudyzeba myani Jesus, \v 31 tynynonro modo lelâ tienomedâdyze ato awylygue. Aituo aguely: \p — Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby yizepaom modo emaxi âzegameoze urâ. Akaemo ise yâen-honri. Yigueduo, azagâ emedyly\f + \fr 9:31 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* idyly wâgâ olâ ise kurâem witondyly — kely. \p \v 32 Âdaituo Jesus tyiguely wâgâ aguely awyly nutuba olâ myani eynynonro modo. Eyam “Âdaituoka arâ amyguely?” keze tywypazemo myani. Nutuba lelâ tawylymogue, tâudylymo ytaze. \s1 Ânguyka tynrenseim kuru? \r (Mt 18.1-5; Lc 9.46-48) \p \v 33-34 Jesus, eynynonro modo warâ Cafarnaumram idâlymo myani. Tâtâlymo ume myani, Jesus eynynonro modo tuduay ânguy tynrenseim kuru awyly wâgâ aguelymo. Aituo myani tykyhoram saintybyem, eyanmo Jesus aguely: \p — Âdyka enra ânwa oze âunâgomo? — kely. \p MYK imâmo lelâ olâmy tunârybyry tinwypazedylymogue. \p \v 35 Aituo myani Jesus ekadyly. Eyanmo aguely: \p — Kuturin-em tidysedo, tynrendysedo warâ idânârâ nemawyadâdâ, mâkâ keba tâmawyadâzeim nidâ — kely. \p \v 36 Aituo myani tonlo iamudo nhenenehonly tyam. Mâkâ myani iontajimo nhekyly. Iwymogoimbyryem myani eyanmo aguely: \p \v 37 — Pymâem xynru waunlo keba merâ iamudo. Mâkâ ynynonro xurâem koendâ amânhedylymo, tynrenseim keba awyly umelâ warâ watay, urâenlâ amânhedylymo. Âdylâ urâem amânhetuomo, ugononibyry xurâenlâ ise amânhedylymo lâpylâ — kely Jesus. \s1 Deus eynynâ aini izepa kipyra kine, kuduano keba awylygue kulâ \r (Lc 9.49-50) \p \v 38 Aituo João aguely: \p — Xina Enomedâni, âunâry egatuze xina tâtâly ume, uguondo on-honrugue kadopâ nhânkyrim xina nedâ. “Jesus eon-honrugue kadopâ modo kâjiânky” xina nygue eyam. Xina ewy keba awylygue keankâ xina aguely — kely. \p \v 39 Aituo Jesus aguely: \p — “Adâiseba ikâ” tâkezeba itaungâ. Won-honrugue adyesenry modo aieholy watay, urâenlâ mâkâ aidyly. \v 40 Kuduery keba watay, kataen-holâ mâkâ. \v 41 Ynynonro modo âmaemo. Koendâ nhenimopyryam koendonro xuduze Deus. Parugue kulâ wâne akuilymo, alâ olâ ise Deusram âzepywaolymo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely. \s1 Deus einwânnipyryem neinwâmpyra ienehoim toenzepa ise âsenagazedyly \r (Mt 18.6-9; Lc 17.1-2) \p \v 42 Aituo Jesus agueondyly: \p — Merâ iamudo yeinwânto ara yeinwânni yeinwâmpyra ienehoim koendâ tâise tuhu imâsedo iwymy wâgâ ekâjily, parutabâ ikaji samely, iguehoem, yeinwâmpyra tienehonly iraynâlâ. \v 43 Imarymogue Deus izepa ato akâiedaundâ. Koendâ tâise imarymo satâly, Deus izepa ato amânhepyra mitomoem. Koendonro kuru tâmaguebalâ Deus agâ aunloenlâ mawylymo; koendâpa mawânrâ peto nhântânry onwanji madameolymo. \v 44 [Târâ iguewâtyby modo toenzepa tâsenagazeze, tâjynryryram tâdâhoze, peto adaindânryam tâjiaduân-honzemo warâ.]\f + \fr 9:44 \ft Idânârâ livru saguho modo wâgâ iwenibyemba xirâ.\f* \p \v 45 — Deus mydâdysebamo atoram tâtâzeba itaungâ. Koendâ tâise âhurumo satâly, Deus mydâdysebamo atoram mydâpa mitomoem. Koendonro kuru Deus agâ mawylymo, ihuru satâybyem; koendâpa mawânrâ infernudâ peto nhântânry onwanji madameolymo. \v 46 [Târâ iguewâtyby modo toenzepa tâsenagazeze, tâjynryryram tâdâhoze, peto adaindânryam tâjiaduân-honzemo warâ.]\f + \fr 9:46 \ft Idânârâ livru saguho modo wâgâ iwenibyemba xirâ.\f* \p \v 47 — Deus mâendysebamo ato kâzetaundâ. Koendâ tâise inumo etyly, Deus mâendysebamo ato mâempyra mitomoem. Koendonro kuru tânuembalâ aunloenlâ Deus pymâem atodâ mawylymo; koendâpa mawânrâ tâdâsenagazedo peto nhântânry onwanji madameolymo. \v 48 Târâ iguewâtyby modo toenzepa tâsenagazeze, tâjynryryram tâdâhoze, peto adaindânryam tâjiaduân-honzemo warâ — kely Jesus. \p \v 49 — Tâseanezeba itaungâ, mâsenagazeduomo. Peto kyaduântobyry ara kehoem wâne kydâsenagazedyly ewânu. Tâseguâdâzeba olâ itaungâ. Deusram âtuybyem kurâ, ize tato kagâ anhetoem. Kydâsenagazedyly watay, âdy mâkeba awârâ. Kyzeinwâne, kieinwâmpyra kipyra kine, peku, tanepa nipyra myara. \v 50 Peku pyni ekubâzeândoem koendâ awyly, podo niwânzeânehomba warâ, myara âmaemo taunlo modo ywâgâ amyguelymo, kurâ domodo yeinwântomoem, inakanhe nâiehoba itomoem warâ. Peku, onro agâ on-hoam ityby olâ pyni ikaji tyeseba. Arâ lâpylâ mâpaunzedomo koendâ ietaungâ. Arâ ise koendâ mawylymo. Ânguy agâ inakanhemba mawylymo — kely Jesus. \c 10 \s1 Jesus tâjiwydy imoly wâgâ aguehobyry \r (Mt 5.31-32; 19.1-12; Lc 16.18) \p \v 1 Jesus tynynonro modo agâ idâly Cafarnaumdâba myani Judéia yan-yam. Ilâpygueduo paru Jordão nhekuâdylymo. Toenzepa myani kurâdo âtâdyguyondyly iopay. Âtâdyguyduomo tâzewenry aralâ nhenomedâdylymo. \v 2 Fariseu domodo ewype lâpylâ myani târâ. Tienwentâdoem wâne myani inakanhe kulâ aguedyse awylymo. Aituo myani Jesus nhapâiguelymo: \p — Kâzewenry eynynâ, tâwâlâka uguondo tywydy inmoly? — kelymo. \p \v 3 Jesus in-hoguly tiampâiguelymo agâlâ: \p — Âdaraka Moisés inweniby aguely tâjiwydy imoly wâgâ? — kely. \p \v 4 Aituo myani in-hogulymo: \p — Tutuzelâ âmâ, kydamu Moisés inweniby: “Âwydy mâinmodyze matay, tâwâlâ imogâ. Iwenigâ olâ âdaituo mâinmoly awyly. Aitybyem pape mâinwenibymo eyam xudugâ. Igonokâ lelâlâ-ro warâ” kely myakâwândy inwenily — kelymo. \p \v 5 Aituo Jesus aguely: \p — Tutuze myani Moisés, tienkyly modo ânguydo kulâ, Deus ize ato adiendysedo keba warâ awyly. Awylygue myakâwândy Moisés “Tâwâlâ tâjiwydy imoly” kely inwenily, pekodo tâwentâzeba itoem. \v 6 Kaudyly umelâ olâ myakâwândy Deus ohogüinwâdyby modo âximoly izepa awyly. “Kaudyly umelâ myakâwândy Deus uguondo, pekodo warâ nhygadyly, ohogüinrin-em” warâ iwenibyem awyly Deus itaumbyry awo wâgâ. \v 7 Alâpylâ iwenibyem awyly: “Awylygue mawânkâ uguondo, tunwym agâpa, tyze agâpa warâ idyly, tywydy agâ lelâ tâitoem. \v 8 Ohogüinduomo, tokalâ kurâ ara lelâ Deus xurâem” warâ iwenibyem awyly Deus itaumbyry awo wâgâ. Awylygue azagâpa awylymo, tokalelâ. \v 9 Ohogüinduomo Deuslâ âzeyam ienimo; awylygue ânguy ohogüimby modo âximohoem aniempyra nidâ — kely Jesus. \p \v 10 Aituo âtâ oday ataymo, Jesus eynynonro modo agueondylymo: \p — Awârâ wâgâ agueonkâ xinaram, âdara awylygue uguondo, pekodo warâ nâximoba awyly wâgâ — kelymo. \p \v 11 Aituo Jesus agueondyly: \p — Uguondo modo, âwydymo kâjimowâdaundâ. Mâinmolymo watay, eagonro pekodo agâ tohogüinzeba itaungâ. Eagonro agâ mohogüinduomo, Deus izepa. Deus xurâem, saguholâ âwydymo, nhatano keba. \v 12 Pekodo modo, osomo kâjimowâdaundâ. Mâinmolymo watay, eagonro agâ tohogüinzeba itaungâ. Deus xurâem, saguholâ osomo, nhatano keba — kely. \s1 Jesus iamimeom agâ atobyry \r (Mt 19.13-15; Lc 18.15-17) \p \v 13 Ilâpygueduo tâjiunwyndo tymeom nhadylymo Jesusram. \p — Asaemo nhangahu onwa imary iekâ. Deusram koendâ âzehohomoem ekagâ asaemo xurâem — kelymo Jesusram. \p Jesus eynynonro modo olâ myani akaemo iamimeom sanipyry modo tâuse: \p — Jesus kâdynanâdaundâ — kelymo myani. \p \v 14 Jesus olâ aguelymo nehoguebyra; awylygue myani tynynonro modoram aguely: \p — Arâ adâkezeba itaungâ! — kely. — Tâwâlâ iamimeom nâedâ. Kodopâdaundâmo. Iamimeom wâne enra ohondybyem lelâ yam tâetoem, myara lâpylâ kurâ domodo nohondâ, yeinwântomoem, Deus iwymârymoem itoem. \v 15 Yam tâetoem ohondânry modo Deusgue tywymâgunebamo ise, iamimeom wâne enra ohondybyem lelâ yam tâetoem myarapa tawylymogue. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely. \p \v 16 Aituo tokalâ, tokalâ warâ Jesus iamimeom nhanâdyly. Nhangahumo onwa tâmary nhedyly, mâkânra, mâkânra warâ aguely: \p — Deus koendâ nhese — kely.\fig |src="cn01772B.tif" size="col" loc="Mark 10:13-16" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Marcos 10.13-16" \fig* \s1 Uguondo toenzepa âdypeom agâ Jesus aguehobyry \r (Mt 19.16-30; Lc 18.18-30) \p \v 17 Jesus egasely, idâly. Uguondo ânwa oze tâgase kehoem âewyly. Jesus enado âzeguhoam itybyem myani aguely: \p — Koendonro lelâlâ âmâ, Pymâ. Âdaraka awidyly Deusram udâhoem, aunloenlâ eagâ witoem warâ? — kely. \p \v 18 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Amyguely tutuzeka âmâ? Âdaituoka “Koendonro lelâlâ âmâ” myguely yam? Kurâ koendonro lâpeba, Deus lelâ koendonro. \v 19 Tutuzelâ âmâ, âdy Deus aguiendyse ato awyly Moisés inweniby: “Ânguy kâdyâ. Eagâ mohogüin-hobyry lelâ xynanâgâ. Tâmagazeba ikâ. Aitobyry wâgâpa kulâ âkelomo kâzewentâdâ. Unwâm, âze warâ einwânkâ, xyrenkâ warâ” — kely Jesus. \p \v 20 Aituo uguondo aguely: \p — Salokuzenomoem wawyly umelâ idânârâ Moisés inweniby ara awidyly; adyesezelâ urâ — kely. \p \v 21 Tywyneze kehoem Jesus mâkâ nhedyly, eyam aguely: \p — Tâlâ lâpylâ olâ amânhekyly. Âsejiguy modo idânârâ vende ieta. Ebyry ise âdy pebaom modoram mâunduly-ro warâ. Awârâ amânhedyly-ro watay, tâlâ lelâ ise âmâ mârâ koendonro Deus eydâ atodâ ekanâdyby. Idânârâ tâlâ mato mâunduduo odopâgâ, ynynonroem mitoem — kely Jesus. \p \v 22 Jesus arâ aguely tindatuo myani uguondo tuomareba idyly, itynwandyly, idânârâ tysejiguy vende tiendyseba tawylygue, idâly. \p \v 23 Aituo Jesus tynynonro modo nhedyly. Eyanmo aguely: \p — Ton-honre lelâlâ âdypeom modo yeinwântoem, Deusgue iwymâgomoem warâ, tysejiguy kulâ ize atomo kuru awylymogue — kely Jesus. \p \v 24 Agueduo, Jesus eynynonro modo toenzepa âseguâdâdylymo. Toenzepa âdypeom lakuru Deus ize ato waunlo ara mawânkâ, enanajimo. Aituo Jesus agueondyly: \p — Ton-honre lelâlâ âdypeom modo yeinwântoem, Deus tywymâryem nhetoem warâ, tysejiguy mawânkâ ize atomo kuru. \v 25 Ton-honre camelu agüie ihu oze sakadoem, arâ lâpylâ ton-honre âdypeom modo tâlâ tato inmohomoem, Deusgue lelâ tywymâgomoem warâ — kely Jesus. \p \v 26 “Ton-honre lelâlâ âdypeom modo Deusgue iwymâgomoem” Jesus keduo myani, toenzepa kehoem Jesus eynynonro modo âseguâdâdylymo, âdypeom modo lakuru Deus eydâ atoram idâim waunlo ara enanajimo awylygue. Aituo âjigue aguelymo: \p — Arâ atayma ise ânguy nâsemaguewâbyra-ro — kelymo. \p \v 27 Aituo Jesus eyanmo MYK itybyem aguely: \p — Âkealâ, ânguy nâsemaguewâbyra ton-honrugue, Deus olâ kurâ domodo anhetânry adyese lelâ. Âdy anhetânry lâpeba Deus — kely. \p \v 28 Jesus aguely tindatuo, Pedro aguely: \p — Xina-ro? Idânârâ tâlâ tato xina niâm, âynynonroem tâitoem — kely. \p \v 29-30 Aituo myani Jesus eyanmo aguely: \p — Idânârâ tâlâ matomo mânhânlymo, ynynonroem mitomoem watay, Deus xuduze lelâ ipa matomo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. Itymo mânhânduomo, âykyhomoem ijidymo xuduze. Âwaigorumo, âukonomo, nhaundumo, unwânmo, âzemo, âmeonmo warâ mânhânduomo, Deus âpemugumo nhetomo ara kehoem nhenimo, âwynenimo warâ xuduze. Âpimo modokelymo watay, Deus âpynirymo xuduze. Tâlâ matomo mânhânlymo Deus itaumbyry egatuze madakobâdomoem watay, âdy ipa matomo xuduze, mânhâympymo takaze kehoem, até cem vezes lelâ. Âiguepa mawylymo ara, toenzepa ise yeinwântânry modoram mâzenagazeolymo yeinwândylymogue. Âigueduomo aunloenlâ ise Deus agâ mawylymo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 31 Iwerâ waunropyry modo, ilâem âgânâynra ise. Âgânonrobyry modo, ilâem waunroem ise warâ — kely Jesus. \s1 Jesus, “Yigueduo, kurâem itonze urâ” keontobyry \r (Mt 20.17-19; Lc 18.31-34) \p \v 32 Jesus, eynynonro modo warâ tuhuru wâgâ xidadâ Jerusalémram âkulymo. Waunroem myani Jesus idâly. Tyanepa, adâieholy tutuze tawylygue, âgânâ eynynonro modo idâly-ro warâ. Izepanro modo mârâ xidadâ oday awyly tiuntuduomo eynynonro modo âdara tâidyly nutuba idylymo. Tyane myani kurâdo eagâ idâwâni modo. Aituo Jesus tynynonro modo aguiom duaypa nhejikely iwaguedope, âdatidyly awyly wâgâ adâkehoem. \p \v 33 — Idataungâ wao auguely. Jerusalémram xirâ kytâly. Yizepaom modoram adawâhoze urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ iegamezemo. “Nigue awâkâ” kezemo. Judeu keba modo emaxi iegamezemo. \v 34 Akaemo ise âwankuem yeni, iedakudâni, yapiogunri, yârim warâ. Awârâpygueduo azagâ\f + \fr 10:34 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* emedyly idyly ara olâ ise kurâem witondyly — kely. \s1 Tiago, João warâ Jesus agâ pymâem tâitoem nhekadomobyry \r (Mt 20.20-28) \p \v 35 Ilâpygueduo Zebedeu imeom Tiago, João warâ Jesus iopaji saindylymo. Nhekadylymo eyam: \p — Xina nhekadybyne aiekâ, xina kely, Pymâ — kelymo. \p \v 36 Agueduomo, Jesus aguely: \p — Âdyka mâenkadyze matomo? — kely. \p \v 37 Warâ in-hogulymo: \p — Pymâem kuru mituo, xina iduakegâne, agâ pymâem xina itoem. Tokalâ aho eynynâ, tokalâ pâem eynynâ warâ xina ekanâgâ — kelymo. \p \v 38 Arâ agueduomo, Jesus aguely: \p — Mâuntuwâbyra âmaemo âdara yagâ pymâem mitomoem amidylymo awyly. Toenzepa kâsenagazedo ara kehoem âsenagazeze tâeganeka ise âmaemo? Yiguely ise myara igueze tâeganeka ise âmaemo? — kely. \p \v 39 — Emaenze lelâ xina, mâenmaen-ho ara — kelymo myani. \p Aituo myani Jesus aguely: \p — Âsenagazeze urâ, âmaemo lâpylâ warâ. Igueze urâ, igueze lâpylâ âmaemo. \v 40 Yahoru eynynâ ekani, pâem eynynâ ekani warâ kâinduakeba olâ urâ, yagâ pymâem itoem. Deuslâ ise iduakeim. Mâkâ mawânkâ târâ tâzekado nhonipyry — kely. \p \v 41 Tiago, João warâ Jesus agâ pymâem tâidyse awyly tindatuo, eagonrodo eagâmo iewiâpadaynly. \p \v 42 Aituo Jesus idânârâ ingâsedylymo tuopaji, eagâmo adâkehoem. \p — Tutuzelâ âmaemo, pymâdo ton-honreim modo, tyewiâse kehoem kurâdo agâ aguely, adâkehobyry anhetomoem. \v 43 Âmaemo olâ arâpa itaungâ. Mâdyren-hondyze mataymo, tâzemaryenlâ itaungâ. \v 44 “Imawyadâbyramo ise urâ. Pymâ wawylygue, âmaemolâ ise urâem aieni” tâkezeba itaungâ, pymâem mituomo. \v 45 Yara itaungâ. Deus Ingonotyby lelâlâ wâne urâ, iemawyadâdomoem âetyby keba olâ urâ, imarymo lakuru urâ. Igueze âetyby urâ. Kurâdo inakanhe aito modo epywaze ise yiguely, Deus ize ato ara — kely Jesus. \s1 Jesus epy Jericó donro kua nhetobyry \r (Mt 20.29-34; Lc 18.35-43) \p \v 46 Jesus, tynynonro modo agâ xidadâ Jericó einkâ sakadylymo. Kurâdogue tyampyguenone kehoem xidadâ odaypa egaselymo ume epy Bartimeu, ânwa edazekâ ekadybyem awyly, sakadaynrim modoram dinheru tienkadoem. \p \v 47 — Jesus Nazaré donro enra awâkâ sakani — kely tindatuo myani adaenkely: \p — Ytyendâlâ ikâ, Jesus. Âdamu Davi ara pymâ ton-honreim âmâ! — kely. \p \v 48 Ton-honre kehoem eyam aguelymo: \p — MYK alelâ ikâ! Tadaenkezeba ikâ! — kelymo eyam. \p Agueduomo lakuru myani epy adaenkely: \p — Ytyendâlâ ikâ, Jesus! Âdamu Davi ara pymâ ton-honreim âmâ! — kely. \p \v 49 Jesus epagudyly. Aguely tonlo modoram: \p — Epy yam enetaungâ — kely. \p Epynra aguelymo: \p — Tyanepa ikâ! Aukâ. Âgâsedyly mâkâ — kelymo eyam. \p \v 50 Aituo Bartimeu tâty BOH waunlo tâmaegoze kehoem nhetyly, nhamely, saudyly, Jesus iopaji adaholy. \p \v 51 Aituo Jesusram adapâigueoly: \p — Âdyka âmâem agânhedyse mato? — kely. \p — Kâentondyze urâ, Pymâ — kely in-hoguly. \p \v 52 — Ipa, kua mitai, kua âeniem wawyly mâinwântobyry wâgâ. Idâ lelâ itynra — kely Jesus. \p Ilâenlâ kehoem Bartimeu nhetondyly, ânwa oze Jesus nhampygue idâly lelâ. \c 11 \s1 Jesus Jerusalémram saintobyry \r (Mt 21.1-11; Lc 19.28-40; Jo 12.12-19) \p \v 1 Âtâ anary Betfagé, Betânia warâ Jerusalém iwaguepaonram myani Jesus, tynynonro modo, kurâ domodo warâ agâ saindylymo. Iwy Se Oliveira Ekadâ epagudylymo. Myarâ saintybyem Jesus tynynonro ewy azagâ waunroem ingonodyly. \v 2 Wakely eyanmo: \p — Idâwâtaungâ mârâ âtâ anary iwaguepaonram. Myarâ aindylymo umelâ ise jumentinhu ekâjiby mâendylymo. Ânguy âkuhobyry keba mâkâ. Ekâjiguewâdaungâ; enetaungâ xarâ. \v 3 Ânguylâ apâiguelymo: “Âdaituoka jumentinhu mandylymo?” kely-ro watay, “Kywymâry merâ izetonro. Inepa olâ ise nhopânehonly” myguelymo lelâ ise — kely Jesus. \p \v 4 Myarâ idâypyem jumentinhu kuoho ekâjibyem nhedylymo. Aituo nhekâjiguelymo. \v 5 Aidylymo tientuo, tonlo modo aguelymo: \p — Âdaituoka mâenkâjiguelymo? Iguymo mâkeba awâkâ — kelymo. \p \v 6 Jesus tyam aguehobyry ara myani aguelymo: \p — Kywymâry merâ izetonro. Inepa olâ ise nhopânehonly — kelymo. \p Aituo tonlo modo aguely: \p — Âdainkâba. Sataungâ lelâ — kelymo. \p \v 7 Jumentinhu nhadylymo Jesusram. Saintybyem myani tygaparyguelâ jumentinhu inkawendâdylymo. Aituo Jesus jumentinhu onwa âkuly. \v 8 Toenzepa kurâ domodo tâty BOH waunlo ânwa oze, PO PO tyesemo myani Jesus idâwaym. Tâlâ pylâ myani wakuri sary tiantâwâdyby modo onro onwa PO PO ieni modo, tynrense tawyly tienehon-homoem, pymâ ton-honreim idâwaym adâitomo ara. \v 9 Waunroem idâwâni modo, âgânâ idâwâni modo warâ adaenkelymo adaguly: \q1 — Hosana Deus! — kelymo. (“Tohoguezeim Deus” keze aguely.) \q1 — Tohoguezeim kuru awâkâ Deus eon-honru enehonze âeni! \q1 \v 10 Ton-honreim âmâ! \q2 Xina iwymâry ise âmâ! \q2 Davi pymâem atobyry ara ise pymâem mawyly! \q2 Hosana Deus kaynonro \m — kelymo. \p \v 11 Jesus Jerusalém ijidadâry odaji saindyly. Saintybyem, Deus ety odaji egawândyly, nhenuagaendyly. Enuagaenibyryem, egasely. Betânia anaxi odopâdyly doze tynynonro modo agâ, iguandyly awylygue.\fig |src="HK00033B.tif" size="col" loc="Mark 11:1-11" copy="© The British & Foreign Bible Society" ref="Marcos 11.1-11" \fig* \s1 Jesus figueiraram, “Iwiseondaymba ise âmâ” kehobyry \r (Mt 21.18-19) \p \v 12 Kopaelâgâem Jesus, tynynonro modo agâ odopâdyly Betânia donropyryem Jerusalémram. Tâwinze myani Jesus. \v 13 Iwague endaylâ figueira nhedyly, tarygoengue kehoem. Tâwise-ro waunlo ara, enanaji, tarysely agâlâ ewiseim mawânrâ figueira. Aituo eyam iwaguepa saindyly. Ewily sasegâze wâne, tâwiseba olâ, âdaunloenlâ ipa lelâlâ, ewiseho umeba awylygue. \v 14 Aituo Jesus figueiraram aguely: \p — Iwiseondaymba olâ ise âmâ. Ânguy iwily neinhotaymba ise — kely. \p Eynynonro modo Jesus aguely idamâmomy. \s1 Jesus ânguydo imeom vende ieni modo Deus ety odaypa nhegaseândobyry \r (Mt 21.12-17; Lc 19.45-48; Jo 2.13-22) \p \v 15 Figueiraram agueypyem Jesus, tynynonro modo agâ Jerusalémram saindylymo. Saintybyem, Jesus egawândyly Deus ety idaseraji. Âdydo imeom vende ieni modo târâ aidyly tientuo nehoguebyra, kurâdo nhenokudylymo kulâ awylygue. Aituo tyewiâse kehoem idânârâ sanâni modo, vende ieni modo warâ nhegaseândaynly. Dinheru troca ieni modo iwenzary nhamunedyly, papa vende ieni modo xurery nhamely idyly. \p \v 16 — Xirâ âtâ âwankuem kâietaundâ. Âsejiguymo xirâ taseragâ kadakobâdaundâ. Idâwâtaungâ. Igasewâdaungâ tarâpa — kely. \p \v 17 Egaseânimobyryem eyanmo aguely: \p — Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem: “Xirâ iety idânârâ kurâ domodo yagâ agueho xirâ” kewândymy Deus. Kurâ domodo mâenmagazedylymo kulâ olâ. Ânguydo imeom Deusram tiunduly nhanâdylymo watay, toenzepa mâenwâentanâdylymo. Dinheru âmaemoenlâ mânhedylymo. Deus ety, tâmagazeim modo otoendoem mânhedylymo kulâ — kely Jesus. \p \v 18 Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ Jesus aguely idamâmy. Jesus agâ iewiâpadylymo myani. Jesus anhekyly lelâ kurâdo nhehogueguyly, aguely lelâ inwantagueguylymo warâ awylygue. Awylygue âdara Jesus tyâly awyly wâgâ tyangahu oday xunâzelymo. \p \v 19 Iguandyly ume Jesus, tynynonro modo agâ Jerusalémdâpa idâlymo. \s1 Figueira iladobyry \r (Mt 21.20-22) \p \v 20 Emetuo Jesus, tynynonro modo agâ odopâdyly Jerusalémram. Jesus, “Iwiseondaymba ise âmâ” kehobyry figueira einkâlâ myani sakadylymo, todopâdaymo. Igueypyem lelâ mârâ se nhedylymo. Iwindy agâ kehoem warâ iladybyem awyly. \v 21 Tientuo, Pedro nhenanâguely Jesus mârâ figueiraram aguehobyry. Aituo Jesusram aguely: \p — Egâ figueira, Pymâ. Kopaelâgâ kulâ keankâ “Iwiseondaymba ise âmâ” myguely eyam. Ipa iwerâ, idânârâ kehoem iladybyem awyly — kely Pedro. \p \v 22 Aituo myani Jesus eyanmo aguely: \p — Toenzepa Deus einwântaungâ. \v 23 Deusram mâenkadybymo aidyly tâinwânse âmaemo watay, adâise lelâ. Tâinwânse lelâlâ âmaemo watay lelâ olâ ise aidyly. Amânhetomoem on-honrumo kâunduypygue idânârâ aiese lelâ âmaemo. Xirâ iwyram, “Âxiguegâ; paikaji adamegâ” myguelymo watay, tâjidydâpa tâxigueze tâise, paikaji tadameze warâ. \v 24 Deus agâ amyguelymo, tâinwânse kehoem amyguelymo watay, xuduze lelâ. Arâ amyguelymo watay, mâenkadybymo aiese lelâ. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 25 Deus agâ amyguedaymo, âkelomo agâmo inakanhe aitobyry enanânehonwâdaungâ, Kunwym Deus inakanhe amitomobyry nhygakehoem. \v 26 Âkelomo aitobyry mâenanânehomba âmaemo-ro watay, inakanhe amitomobyry Kunwym Deus nygakewâbyra ise, mâenkadybymo nudupa ise warâ. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Deuslâ Jesus igononi, âdaunlo kulâ mâkeba \r (Mt 21.23-27; Lc 20.1-8) \p \v 27 Jesus, eynynonro modo warâ Jerusalémram saintondylymo. Saintybyem, idâlymo Deus ety odaji. Taseragâ myani Jesus adakobâdyly. Jesus târâ atay, kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, uguondo tâgareim modo warâ iopaji idâlymo. \v 28 Aituo nhapâiguelymo: \p — Ânguyka tarâ Deus etydâ arâ amitoem agueim? — kelymo. \p \v 29 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Apâiguelymo lâpylâ ise. Uhoguduomo, ânguy ugononibyry awyly agueze urâ — kely. \p Aituo aguely: \p \v 30 — Ânguyka ani João Batista, inakanhe adâitobyry wâgâ âjityendyby modo batiza nhetoem agueim? Deuslâ? Âdaunlo uguondo kulâ? Uhoguwâdaungâ wao — kely. \p \v 31 Aituo aguelymo: \p — Iwerâ ise-ro? Âdara kuru ise kin-hoguly? “Deuslâ agueim” kykeduo, “Âdaituo pylâka João aguehobyry mâinwâmpyra mawylymo?” keze. \v 32 “Uguondo kulâ ani João aitoem agueim, Deus mâkeba” kykeduo, kurâ domodo kagâ iewiâpazemo — kely pymâ domodo. \p João Batista, Deus itaumbyry egatuin-em igonotyby awyly tâinwânse mawânkâ myani kurâ domodo. Awylygue “Deus mâkeba igononi” keze eanumo. \p \v 33 Awylygue in-hogulymo: \p — Xina nutuwâbyra ânguy João batiza nhetoem agueim awyly — kelymo. \p — Arâ atayma auguepa lâpylâ ise urâ, ânguy xirâ agânhetoem ugononi awyly-ro — kely Jesus. \c 12 \s1 Tâwanuneim modo koendâpa aitobyry wâgâ Jesus unâ nhegatuhobyry \r (Mt 21.33-46; Lc 20.9-19) \p \v 1 Ilâpyryem Jesus tonlo modo kurâdoram agueondyly. Enomedâzemo unâ nhegatuly: \p — Tâlâ myani uguondo uva etâdybybeom. Aituo uva ejidy nhahodânehonly tuhu imâsedo modogue. Onwâgâ tâtagueim nhesaguehonly, uva ekuguehoem tâjihurugue, vinhu xygatoem. Âtâ imeimbyry kaynâ olâ-ro waunlo aienehonwânmy tâmagazeim saindyly enuagaendo, ânguydo imeom nady saguwâni modo enuagaendo warâ. Ilâpyryem myani uva ejidy etaynrim modope nhedyly. Warâ myani eyanmo aguely: “Ypi mâendylymo-ro watay, uva xutuduo, epajigâze urâ agâmo” kely. Koendâ lelâ myani arâ âjihogulymo. Aituo myani idânârâ nhonipyryem, âtâ anary iwaguenonra idâly. \p \v 2 — Uva ekaunâdo odaji ituo myani tâmary ingonodyly akaemo tâwaneim modoram, turâ emakeze. \v 3 Aituo ingonotyby idâly âpa ezaji. Saintuo, tâzenagazeozemo myani uva ejidy etaynrim modoram. Sawâmâmomy, sapioguwânmomy warâ. Aguelymo: “Idâ. Xina âdy nuduwâpyra ise âpa ezary sodoram” kelymo. \v 4 Saguho âdy peba odopâduo myani uva sodo eagonro tâmary ingonotondyly wâne, nhekaunâdybymo ewy turâ emakeze. Âpa ezary etaynrim modo olâ myani mâkâ tânagazezemo, tyangatainzemo, kywypadoem kulâ adyesemo warâ. Âdy nudupamo myani âpa ezary sodoram. \v 5 Aituo myani eagonro ingonodyly myarâ âpa ezaji. Tâwanuneim modo nhâlymo lelâ. Alâ pylâ myani eagonro modo aiehowâdyly. Toenzepa kehoem nhapiogulymo. Eagonro modo nhâlymo. \p \v 6 — Alâ tâmary ingonokyly peba idyly. Imery inwyneguyly kulelâ idyly. Alâ ingonodyly. “Merâ ymery tokaleom awylygue âda nientaymbamo ise” tâkeduo, ingonodyly. \v 7 Sodo imery saindyly umelâ, âpa ezay tâwanuneim modo âjigue aguelymo: “Uva sodo imery mâkâ âeni. Tunwym igueduo, mâkâ ise ipibyry sodo. Kydyânrene, nhunwym ipibyry kurâenlâ itoem” kelymo. \p \v 8 — Aituo myani mâkâ uva sodo imery nhawâdylymo, nhâlymo, eguepybyry nhamelymo âpa ezayba — kely Jesus. \p \v 9 Aituo Jesus adâkely idani modo nhapâiguely: \p — Âdyka ise mâkâ uva sodo akaemo âpa ezary eni modoem anhekyly? Agueze urâ âyanmo. Todopâduo, uguondo modo xyâwâse mâkâ sodo. Eagonro modo ise mârâ uva ejidy eniem nhekyly-ro warâ. \v 10 Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby mâintaimbymo enanâguewâdaungâ: \q1 “Tâlâ myani tuhu imeâgâkeba, âtâ itâdo. \q1 Idânârâ itâdaynrim modo mârâ tuhu tâensemo, \q2 mârâgue âtâ tintâdyzebamo olâ. \q1 Deus xurâem olâ mârâ tuhu tywyneim kuru! \q1 \v 11 Kywymâry Deus induakeyby olâ mârâ tuhu, âtâ itâdoem. \q1 Deus anhetyby idânârâ iwâkuru kurâem!” \m warâ iwenibyem awyly — kely. \p \v 12 Pymâdo, âpa ezary eni inakai wâgâ unâ tindatuo, toenzepa iewiâpadylymo. Tywâgâ aguely awyly nhutulymo, Jesus izetonro keba tawylygue, tâwaneim modo âpa ezary sodo imery izepa atomobyry ara. \p Awylygue Jesus tientadânehondyze idylymo, tyâen-hon-hoem. Âjigue aguelymo: \p — Iweâ lelâlâ kianwânehonly watay, kurâdo kagâ iewiâpaze — kelymo âjigue. \p Awylygue myani Jesus âdara niepyra awylymo ilâenlâ, nhodokelymo lelâ. \s1 Impostu epywadyly wâgâ Jesus nhapâiguehomobyry \r (Mt 22.15-22; Lc 20.20-26) \p \v 13 Mârâpygueduo judeu domodo iwymârydo aguely fariseu domodo ewyram, Herodes eynynonro modo ewyram warâ: \p — Idâwâtaungâ Jesus agâ agueze. Moisés inweniby wâgâpa kulâ aguehoem ise amyguelymo — kelymo. \p \v 14 Saintybyem igonotaymby modo Jesusram aguelymo: \p — Pymâ, konokuni keba mawyly, tutuze xina. Deus ize ato wâgâ âkealâ xina mâenomedâdyly. Iozeno lelâ amygueho, ânguy izepa awyly umelâ. Pymâdo tynrenseim modo ize ato amânhetoem kulâ amygueho mâungukewâbyra âmâ. Awylygue âdara impostu epywadyly wâgâ mâuntuly wao xinaram aguekâ. Moisés inweniby ara, koendâ pymâ Roma donro César-ram impostu epywadyly? Koendâpa? — kelymo. \p \v 15 César tiunâguedoem kulâ tapâiguelymo awyly xuturimbyryem olâ myani Jesus. \p Aituo aguely: \p — Inra esagueyby odaji wâne ânguylâ ihuguely myara wâne ienokudyze mawylymo. Moeda enetaungâ, kâentoem — kely. \p \v 16 Aituo moeda nhadylymo, nhudulymo, Jesusram adapâigueolymo: \p — Ânguy emydy ekudoka xirâ wogonro? Ânguy ezedyka iwâgâ iweniby warâ? — kely. \p Aituo in-hogulymo: \p — Roma donro kywymâry César ezedy, emydy warâ — kelymo. \p \v 17 Aituo Jesus aguely: \p — César xurâ, Cesaranlâ xuduwâtaungâ. Deus xurâ, Deusranlâ xuduwâtaungâ warâ — kely. \p Jesus aguely tindatuo Jesus enokuze kewâtyby modo âseguâdâdylymo. Âdara tienwentâdo nutuba tâituomo. \s1 Iguewâtyby modo kurâem itondyly wâgâ nhapâiguehomobyry \r (Mt 22.23-33; Lc 20.27-40) \p \v 18 Saduceu domodo ewy Jesus agâ âtunâgueze idâlymo myani. Iguewâtyby modo kurâem itondyly einwânni keba akaemo. Jesus iopaji saindylymo. Aguelymo: \p \v 19 — Idakâ, Pymâ. Moisés ezewenry tutuzelâ âmâ, iweâpa kydamudoram inweniby: “Uguondo tywydy namypalâ iguely-ro watay, iukonobyrylâ nohogüim iwydypyry agâ, imezeândoem. Aituo iamudo iazeypy, igueypy imeryenlâ âdutuoly” kelype. \v 20 Xina olâ ise warâ nhegatuly. Tâlâ myakâwâm sete lelâ uguondo modo âjiwaigoruem, âjiukonoem waunlo. Iwaigorumo ohogüinly myakâwâm. Tywydy namypalâ iguely. \v 21 Iukonobyrylâ myakâwâm ohogüinrim pypâ agâ. Mâkâ lâpylâ myakâwâm tywaigoru iwydypyry namypalâ iguely. Azagâ tokalâ ietomo iukono ohogüinly myakâwâm pypâ agâ. Mâkâ lâpylâ iguewâm, tywaigoru iwydypyry namypalâ. \v 22 Tywaigoru iwydypyry namypalâ lâpylâ myakâwâm quatro ietomo, cinco ietomo, seis ieto, sete ietomo warâ iguewâdylymo. Sete uguondo lelâ myakâwâm mâkâ pekodo agâ ohogüimby. Idânârâ mâkâ uguondo modo iguewâpygueduo myakâwâm, pekodo iguely lâpylâ. \p \v 23 — Xirâ xina apâiguedyze ato. Âkealâ kuru igueypy kurâem itondyly watay, âdaunlo uguondo akaemo sete ewy iwydyenka ise mâkâ, kurâem itonduomo? Idânârâ akaemo sete lelâ iwydyem ityby mawânkâ! — kelymo. \p \v 24 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Iozepa kulâ âunâgumo! Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby mâuntuba kuruka âmaemo! Âdydo imeom aiese Deus ton-honre awyly, mâuntuba gâlâ âmaemo. \v 25 Iguewâtyby modo kurâem itonze lelâlâ, nigueompyra tâitomoem. Anju domodo nohogüinwâbyra. Alâpylâ iguewâtyby modo, kurâem itonduo, nohogüin-ondaymbamo ise. \p \v 26 — Iozeno kuru iguewâtyby modo kurâem itondyly, kely mâintaimbaka minasemo. Enanâguewâdaungâ Moisés inweniby igueypyem kurâem tâjitondyly wâgâ, se imeimbyry niadupalâ tyatygueindâ Deus aguehobyry: “Deus urâ, Abraão, Isaque, Jacó warâ iDeusry; tarâlâ akaemo ywâgâ” kewândy Moisésram. \v 27 Kurâdo enanaji olâ Deus einwânni iguewâtyby modo, iguewâtybyem lelâlâ. Deus xurâem olâ akaemo igueypyemba, târâlâ akaemo Deus eydâ atodâ. Arâ aguehobyry wâgâ Deus einwântaynrim modo nigueompyra awyly kiuntuly. Ioze inkâba awârâ “Igueypy kurâem nitombyra” myguelymo — kely Jesus. \s1 Deus aguiendyse ato \r (Mt 22.34-40; Lc 10.25-37) \p \v 28 Moisés inweniby wâgâ enomedâni ewy aguelymo idamâ. Koendâ lelâ Jesus saduceu domodo aguelymo in-hoguhobyry tutuze tawylygue, Jesusram aguely: \p — Toenzepa Moisés kâzewenryem inweniby modo. Âdaunloka koendonro kuru? Âdaunloka awârâ modo takazeno kuru? — kely. \p \v 29 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Warâ mawânrâ Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem awyly: “Israel iweom, ydataungâ. Kywymâry awâkâ Deus. Awâkâ kulelâ Kuturim! Tokalâ kulâ awâkâ! \v 30 Kywymâry Deus iwynedaungâ idânârâ âdydo imeom, kurâ domodo warâ mâinwynedomo takaze kehoem. Idânârâ ize matomo, Deus ize ato ara lelâ nidâ. Idânârâ angahumo oday âunâgomo Deus ize ato lelâ nidâ. Idânârâ amânhekylymo Deus ize ato ara lelâ nidâ” warâ. Xirâ aguely mawânrâ tâzezewenry takazeno kuru. \p \v 31 — Eagonro tâzezewenry koendonro lâpylâ xirâ: “Agonromo agâ âpynedaungâ; koendâ mâzetomo ara, arâ lâpylâ agonrodo agâ koendâ âzetaungâ” kewândymy Deus. Xirâ azagâ tâzezewenry auguehobyry mawânrâ mârâ kuru — kely Jesus. \p \v 32 Aituo Moisés inweniby wâgâ enomedâni ewy aguely Jesusram: \p — Koendâ lelâlâ amyguely, Pymâ. Âkeá lelâlâ amyguehobyry modo. Deus kulelâ kywymâry. Ipa eagonro Deus. \v 33 Deus kinwyneguyly kuru nidâ, kurâdo, âdydo imeom warâ takaze. Mâkâ ize ato ara lelâ kyangahu oday kunâgu nidâ. Ize ato ara lelâ aguine. Ton-honre kehoem eagâ kydawyly nidâ. Mâkâ agâ, mâkâ agâ alelâ âjize kine, âwâlâ âjize kydato ara. Deus ize kurâ, kurâ domodo ize kurâ warâ watay lâpylâ olâ iomaru kuru-ro warâ, âdydo imeom, ânguydo imeom warâ egameduo iomaru takaze kehoem — kely. \p \v 34 Awârâ tindatuo, tutuze myani Jesus, mâkâ Moisés inweniby wâgâ enomedâni tutuze kehoem aguely awyly. Aituo eyam aguely: \p — Koendâ kehoem Deus wâgâ tutuze âmâ. Deusgue tywymâgueinhe iseaji mynra âmâ — kely. \p Agueduo tonlo modo Jesus napâigueba idylymo. \s1 Jesus, “Ânguyka Messias?” kehobyry \r (Mt 22.41-46; Lc 20.41-44) \p \v 35 Deus ety idaseray kurâdo tienomedâdyly ume, Jesus aguely tydataynrim modoram: \p — Moisés inweniby enomedâni modo, “Uguondo kulâ Messias; Davi iwerypyry tarâ onro anaym kulâ ise pymâem awyly” kelymo. Âyanmo auguely olâ, âkealâ awyly mâuntuhomoem. \v 36 Tutuzelâ myakâwândy Davi, âdaunlolâ kurâ takaze kehoem ton-honreim Messias awyly. Awylygue “Ywymâry” kewândymy Davi Messiasram, niazepa awyly umelâ. Deus Ispiriturylâ mawânkâ eyam xutuen-hoim. Tutuzelâ âmaemo Davi inweniby: \q1 “Deus aguely myakâwâm Ywymâryram: \q1 ‘Yahoru eynynâ ikagâ tynrenseim ekadodâ, \q2 âduery modo eon-honru kainly ara, \q2 âdydo ara kulâ âhuru iaxi kânhedylymo ara’ kewândymy Deus” \m kely myakâwândy Davi inwenily, Deus Ingonotyby wâgâ. \p \v 37 — Davilâ myakâwândy Messias tywymâryem awyly agueim. Awylygue kiuntuly âdaunlo kulâ uguondo keba awyly. Messias tynrenseim kuru awyly xutuwâdaungâ, Davi takaze — kely Jesus. \p Koendâ kehoem kurâdo Jesus tonomedâdyly indadylymo. \s1 Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo wâgâ Jesus aguehobyry \r (Mt 23.1-36; Lc 20.45-47) \p \v 38 Aituo Jesus agueondyly kurâdoram: \p — Tonomeguelâ itaungâ Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo aito ara amipyra mitomoem. Koendonro aramo wâne, koendonro kebamo olâ. Earamopa itaungâ. Kurâ domodoram tâzehogueoly kulâ ize atomo. BOH waunlogue lelâ etyunmo, Deus eynynonroem tawyly tienehon-homoem. Âdykâlâ kurâdo âtâdyguyho einkâ takaduomo, mâkâ modo tâdaenkudyzemo, tynrendysemo warâ. \v 39 Âtâ tâdâtâdyguyho odaji tâtâduomo, tâgareim ekado wâgâ ekadylymo, arâ lâpylâ âty mododâ. \v 40 Pekodo pypâ modoram aguelymo inanry: “Xinalâ ise âsejiguymo eni; tusonebama âmaemo” kelymo. Isejiguymo turâem tientomoem kulâ olâ nhenokudylymo. Deus agâ adâkedaymo, imeâgâemba kehoem aguelymo, koendâ tâgaromoem kulâ. Awylygue ise Deus nhenagazedylymo, kurâdo takaze kehoem — kely Jesus. \s1 Pypâ âdy pebanro Deusram tydinheruru nhuduhobyry \r (Lc 21.1-4) \p \v 41 Deus ety idaseray Jesus ekadyly, dinheru Deusram xuduypy etary iwaguepa. Ilâ odaji dinheru ieni modo myani nhenuagaendyly. Toenzepa tydinherugueim modo imâem dinheru nhetadâdylymo nhedyly. \v 42 Aituo pypâ âdy pebanro kehoem saindyly. Azagâ moeda imeimbyry, tâwâensenry nhetadâdyly nhedyly lâpylâ. \v 43 Awârâ tientuo, Jesus aguely tynynonro modoram: \p — Deus xurâem, mâkâ pypâ nhetadâdyby tâwâenseim kuru, akaemo âdypeom modo nhetadâdyby takaze. \v 44 Dinheru âsegubydâdyby akaemo nhuduly. Mâkâ olâ idânârâ tâlâ tato ara nuduaki, typyniry tianâto alelâ. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \c 13 \s1 “Deus ety adakalagueoze” Jesus kehobyry \r (Mt 24.1-2; Lc 21.5-6) \p \v 1 Aituo Jesus âxiguely Deus ety idaserayba. Tâtâday, Jesus eynynonro ewy aguely: \p — Egâ, Pymâ. Iwâkuru kehoem Deus ety! Tuhu iwâkuru kehoem âtâ itâdobyry! — kely. \p \v 2 Aituo Jesus aguely: \p — Arâ wâne awârâ Deus ety imâsedo mâendylymo. Adainhoze olâ awârâ. Idânârâ adakalagueoze. Angato inkâba ise awârâ tuhu modo; ihuguewâze awârâ onro onwa — kely Jesus. \s1 Jesus tâdâsenagazedyly wâgâ aguehobyry \r (Mt 24.3-14; Lc 21.7-19) \p \v 3 Ilâpyryem idâlymo iwy onwa Se Oliveira Ekaram. Târâ iwy wâgâ ekadybyem Jesus Deus ety nhesedyly iwague endaylâ. Pedro, Tiago, João, André warâ eyam idâlymo. \v 4 Eagonrodo naimpyra awyly umelâ sapâigueze: \p — Âdara kaise xypyry iwaguepa idyly xina nhutuly? Âdy kaise tâenseim Deus ety adakalagueoho odaji itybyem awyly xutuhoem? Âdara kaise awârâ adaguhoem aidyly? — kelymo. \p \v 5 Aituo Jesusram âzenomedâolymo: \p — Inanaynmolâ itaungâ, kodopâdo wâgâ ânguy inokubyramo itoem. \v 6 Xypyry etaji idyly ume, toenzepa ise “Messias urâ, Deus Ingonotyby” kewâni modo. Toenzepa ise agueduomo âsenogudaynrim modo. \v 7 Tâinkâ lelâba âseguebylymo, âdyâwâdylymo warâ kely idase âmaemo. Tadahulizeba olâ itaungâ, awârâ modo egary mâindatuomo. Aise awârâ modo, âdypydâdo keba olâ ise. \v 8 Âkelo anano modo âdyâwâsemo. Âjitanwebaom modo âdyâwâsemo warâ. Tâinkâ lelâba ise onro âzekânily. Âtâ anakâ pyni peba ise. Tâdâsenagazedyly imâem iseze, pekodo âsenagazedyly xigâlegueam tymery iazehoem ewânugue myara. \p \v 9 — Tonomeguelâ itaungâ. Yizepaom modo awâsemo yeinwândylymogue. Asemo pymâ domodo enadoram, mâzenagazeohomoem. Apiogüen-honzemo âtâ tâdâtâdyguyho oday. Yeinwândylymogue, pymâ domodoram adahoze âmaemo. Pymâ domodo enado mataymo tâwâlâ ise unâ iwâkuru mâengatulymo âdara imakehomobyry wâgâ. \v 10 Xypyry etaji idyly iray, unâ iwâkuru ywâgâ agueim âzegatuoze idânârâ kurâdoram. \v 11 Adahoze âmaemo pymâ domodo enadoram, âzetadâoze âmaemo warâ. Amyguehomo wâgâ tadahulizeba itaungâ, pymâdo enadoram madahoduomo. Pymâdo enado mawylymo ume, Deus agâmolâ ise. Âurusemo amyguehomoem. Âunârymo wâgâ kulâ inkâba ise amyguelymo, Deus Ispiritury xunâry wâgâ. \p \v 12 — Ipemugüanlâ ise yeinwânni modo âzenagazeoly. Ipemugumolâ ise pymâdoram egamenrimo, âdyohomoem. Âjiukonoem, âjiwaigoruem warâlâ ise âsegamelymo. Tâjiunwym, tâjimery warâlâ ise âsegamelymo lâpylâ, âdyohomoem. \v 13 Ynynonroem mawylymogue, toenzepa ise mâjiewiâseolymo. Âmaemo yeinwândyly imodânry modo olâ âsemagueze, aunloenlâ Deus agâ mitomoem — kely Jesus. \s1 Jesus Jerusalém adainholy wâgâ aguehobyry \r (Mt 24.15-28; Lc 21.20-24) \p \v 14 Aituo Jesus agueondyly: \p — Âepanâgueze “Deus izepaom kuru” keho, mâkâ inakai kuru. Jerusalémdâ ise âepanâguely, Deus ety oday, tâjidydâpa kulâ. (Xirâ itainwâni modo xutuze, âdara keze aguely awyly.) Mâkâ inakai kuru Jerusalémram saintuo, âmaemo Judéia donro modo iwyram âwientaungâ, otoenze. \v 15 Inepa kehoem âwientaungâ. Itymo inatay âmaemo watay, tâwânseba itaungâ itymo odaji, âdylâ ese. \v 16 Âpa ezay âsewanize mataymo, inepa âwientaungâ, itymo iwanomoguelâ. Itymo mâungukehomo ese todopâzeba itaungâ. \p \v 17 — Toenzepa âsenagazeze pekodo modo ioday tymegueim, tuhuazeim modo warâ. Tahule âwienniembamo mawânkâ ise. \v 18 Deusram ekadaungâ, kopâ umeba xirâ tâdâsenagazedo saindyly itoem; inepa tâdâwiento nudupama ise. \v 19 Ton-honre ise awârâ tâdâsenagazedyly saindyly. Deus onro nhugutobyryenlâ arâ kehoem tâdâsenagazedyly peba awyly. Anitombyra ise-ro warâ mârâ emyenro kuru. \v 20 Deus olâ mârâ tâdâsenagazedo epagunâze, aisezedyly lelâ waypa itoem. Aypa watay, ânguy nemaenwâbyra tâise; idânârâ tadainze. Tynynonroem tinduakeyby modo wâgâ olâ ise Deus anhedyly — kely Jesus.\fig |src="cn02056b.tif" size="span" loc="Mark 13:14-20" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Marcos 13.14-20" \fig* \p \v 21 Jesus aguely: \p — Kodopâdo xutuze âmaemo, ânguy âdakepalâ. Awylygue “Anra merâ Messias” kely mâindatuomo, kâzeinwântaundâ. “Awâtârâlâ awâkâ Messias” kely mâindatuomo, kâzeinwântaundâ warâne. \v 22 Toenzepa ise enra konokuni modo. “Deus Ingonotyby urâ” kezemo. “Deus keankâ ugononi, itaumbyry egatuze” kezemo. Adyesenry modo kehoem aiesemo, kurâ domodo iomazeâni aiesemo warâ. Idânârâ enokuze kezemo; Deus induakewâdyby modo enokuze kezemo lâpylâ, akaemo olâ ise nâzenokuoba. \v 23 Inanaynmolâ itaungâ. Âurudylymo olâ waunroenlâ, mârâ ume mâzenokuoba mitomoem — kely Jesus. \s1 Uguondo Kaynâpa Âetyby odopâdo xutuho \r (Mt 24.29-31; Lc 21.25-28) \p \v 24 Aituo Jesus aguely: \p — Mârâ tâdâsenagazedyly sakabygueduo, xixi, nunâ warâ tohoreba ise. \v 25 Ximukâ modo kau wâgâpa ihuguewâze. Kaynâ tyngataymby modo ihugueânze Deus. \v 26 Idânârâ kurâdo kâepanâguely ese, urâ “Uguondo Kaynâpa Âetyby” keho. Eunu duay ise ytâguyly. Pymâem lelâlâ wawyly; toenzepa won-honru enehonze urâ. \v 27 Anju domodo igonose urâ idânârâ âtâ anakâ, Deus induakeyby modo idâtyguyze. Xixi egaseho eynynâ, egawânto eynynâ, norte eynynâ, sul eynynâ warâ ise yeinwântaynrim modo âewyly — kely Jesus. \s1 Jesus odopâdo xutuhobe ise \r (Mt 24.32-35; Lc 21.29-33) \p \v 28 Aituo Jesus aguely: \p — Inepa kodopâdyly awyly xutuhobe ise, iwaguepa kopâ ihugueho awyly xutuho ara. Etaungâ figueira. Iwatary modo ikuandaynly, sary ilusewâdyly warâ watay, iwaguepa kopâ ume idyly awyly tutuze âmaemo. \v 29 Myara lâpylâ ise xirâ auguehobyry modo aidyly adaguly mâentuomo, kodopâdo iwaguepa awyly mâuntulymo. \v 30 Aise xirâ âdydo imeom, idânârâ xirâ onro anano modo iguelymo iraynâ. \v 31 Kau, onro warâ adainze. Auguehobyry olâ ise nadaimpa, nâtugugueba warâ; aunloenlâ ise. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Ohondybyem lelâ itaungâ, Jesus odopâdyly iraynâ \r (Mt 24.36-44) \p \v 32 Aituo Jesus aguely: \p — Kunwym Deus kulelâ xuturim kuru âdara kodopâdyly awyly, kopae atay, peto oday atay warâ. Ânguy xirâ anano nutuwâbyra. Anju domodo nutuwâbyra. Urâ Deus imerylâ kâuntuwâbyra urâ. \v 33 Tonomeguelâ olâ itaungâ. Kâewyly inwânwântaungâ. Mâinwânwâmpyra tâiseba itaungâ, âdara kodopâdyly mâuntuba mawylymogue kulâ. \p \v 34 — Unâ ise âyanmo kâengatuly, mâuntuhomoem. Alâ myani uguondo adakobâze idâly. Tâgasely iraynâ tagâ tâwanuneim modoram aguely: “Iegasely ise. Âdara kodopâdyly kâuntuba olâ urâ. Iwanumone aietaungâ. Auguehobyry aietaungâ” kely myani. Pyanta eniram aguely myani: “Inanaynlâne ikâ, pyanta mâenahunguehoem kodopâduo” kely. \v 35 Awylygue myani tâwanuneim modo âsewanilymo lelâ. Nâsewaniba nipyramo. Âdara âtâ sodo odopâdyly nutubamo mawânkâ. \v 36 Arâ lâpylâ aunlolâ kodopâdyly iwânwântaungâ. Auguehobyry amânhepyra tâiseba itaungâ. Tyneim, xykynri warâ ara inkâba itaungâ. \v 37 Yeinwâmpyra tâiseba itaungâ. Auguehobyry amânhepyra tâiseba itaungâ, kodopâdyly ara — kely Jesus. \c 14 \s1 Jesus xyâly wâgâ aguehomobyry \r (Mt 26.1-5; Lc 22.1-2; Jo 11.45-57) \p \v 1 Azagâ iguandyly kulâ myani Páscoa etyry adaguhoem, judeu domodo idamudo Egitodâba âsemaguehomobyry etyguedo, pão ioliho pebaom nhedawyn-homo. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ âjigue âtunâguedylymo myani, âdara Jesus tianwânehonly, tyâen-honly warâ wâgâ. Kurâ domodo nhutudyzebamo. \v 2 Aituo aguelymo: \p — Koendâpa ise enra âty ume sawâdyly. Toenzepa ise kurâdo âzetygueni modo. Jesus sawâtobyry egary indadylymo-ro watay, kagâ toenzepa iewiâpazemo — kelymo. \s1 Pekodo Jesus nhangahu onwa uriza nhapâdobyry \r (Mt 26.6-13; Jo 12.1-8) \p \v 3 Jesus idâondyly âtâ anary Betanianra. Târâ tatay myani idâly Simão tâjimituguelygue tâwâneimbyry etyram. Jesus, eynynonro modo warâ Simão agâ âwinduadylymo myani. Âwinduadylymo ume, pekodo Jesus iopaji saindyly. Alabastrogue uriza etary xygatybygue tâmase; uriza tâwâenseim nardogue tumyke mârâ. Etary enahuru nhukagâdyly, tienahunguehoem. Ilâpyryem uriza tyânrângueim nhapâdyly Jesus nhangahu onwa. \v 4 Uriza nhapâdyly tientuo, tonlo modo, aidyly nehoguebyra. Aituo aguelymo: \p — Etaungâ! Awâkâ pekodo uriza tâwâenseim alâ kulâ nhumedyly! \v 5 Awârâ uriza vende iedyly-ro watay, trezentas moedas takaze kehoem tâise idinherugu\f + \fr 14:5 \ft Tokalâ anu ara kehoem tâsewanize uguondo trezentas moedas pratagueto tâmakehoem.\f*. Koendâ tâise vende nhedyly, ebyry âdy pebaom modoram tiunduhoem — kelymo. \p Toenzepa pekodo nhunâguedylymo. \p \v 6 Aituo Jesus aguely: \p — Arâ adâkezeba itaungâ merâ pekodoam. Kâjiwypazenehonwâdaundâ. Koendonro merâ urâem anhekyly. \v 7 Aunlolâ ise âdy pebaom modope awyly; ize matomobyry aralâ ise âdylâ mâundulymo. Urâ olâ ise âdiempa kulâ agâmo wawyly. \v 8 Idânârâ adienkyly ara anientai. Wonwa uriza tyânrângueim niapâdai, yigueduo, ieguepybyry etadâdo odaxi ietoem wondyly ara. \v 9 Merâ anhetyby ânguy nenanânehonwâbyra ise. Unâ koendonro egatuly âdykâlâ-ro watay, tânanâguezeinlâ ise merâ aitobyry. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Jesus tiengamehoem, Judas dinheru nhemakehobyry \r (Mt 26.14-16; Lc 22.3-6) \p \v 10 Aituo myani Judas xidadâ Queriote donro Jesus eynynonro modo ewy, idâly kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydoam, eagâmo âtunâgueze. Eagâmo âseinwândyly myani Jesus eyanmo tiengamehoem. \v 11 Aguely tindatuo, toenzepa kehoem iomazelymo. \p — Xina emaxi Jesus mâengamely-ro watay, ipywaze xina — kelymo myani. \p Eagâmo adâkebygueduolâ kehoem Judas, âdara Jesus tiengamehoem adâidyly awyly nhutuly. \s1 Jesus, “Ohondaungâ, Páscoa kientyguedoem” kehobyry \r (Mt 26.17-25; Lc 22.7-16,21-23; Jo 13.21-30) \p \v 12 Egitodâba tydamudo âsemaguehomobyry tienanâguehoem, judeu domodo pão ioliho pebaom nhedawyn-ho, kordeiru nhâhomo warâ, âty Páscoa keho oday awylygue myani Jesus eynynonro modo aguelymo eyam: \p — Âdykâka ise pyni iwâkuru xina anhenehondyze mawyly, xirâ Páscoa ume kydawinduatoem? — kelymo. \p \v 13 Aituo Jesus azagâ tynynonro ewy ingonodyly âji nhonse. Egaselymo iray Jesus aguely eyanmo: \p — Idâwâtaungâ xidadâ Jerusalémram. Myarâ aintuomo, uguondo âmugâ oday paru sani iose âmaemo. Idâwâtaungâ eagâ. \v 14 Igawântaungâ egawântobyry âtâ odaji. Mârâ âtâ sodo agâ aguewâtaungâ: “Pymâ mawânkâ âty Páscoa tientyguedyze tarâ xirâ kopae. Âdykonlo âtâ sahomery oday kaise tynynonro modo agâ kordeiru nhunru nhâdyly, pão ioliho pebaom nhedawynly warâ?” kewâtaungâ âtâ sodoram. \v 15 Eagâlâ ise mâkulymo, âtâ sahomery kaynonro odaji. Târâ ise sahomery imeâgâ keba nhenehonly Tâlâ ise târâ mesa, tâzekado, idânârâ ize kydato modo warâ. Târâ ise kypyniry amânhenehonlymo — kely myani Jesus. \p \v 16 Jesus aguepygueduo, azakâlâ idâlymo. Saindylymo xidadâram. Saintybyem, Jesus aguehobyry ara lelâ nhedylymo. Mâkâ uguondo agâ oxiodylymo, idâlymo eagâ, âtâ nhedylymo warâ, Páscoa tientyguedomoem. Pyni modo aienehonrimbyryem myani odopâdylymo Jesus eydâ atoam. \p \v 17 Iguampygueduo, Jesus myarâ idâly tynynonro modo agâ. Saindylymo. Âwinduadylymo. \v 18 Âjigue tâwinduataymo, Jesus aguely eyanmo: \p — Idataungâ auguely. Tokalâ âmaemo ewy yâdysedo modo emaxi iegameze. Yagâ âwinduani modo ewylâ ise iegameim — kely. \p \v 19 Jesus agueduo, itywandylymo. Mâkâ, mâkâ warâ aguelymo: \p — Urâ mâkeba ise igamenri, Pymâ! — kelymo. \p \v 20 Aituo Jesus aguely: \p — Âmaemo ewylâ olâ ise iegamerim, yagâ pão edawynrim modo ewylâ. \v 21 Deus itaumbyry egatuwâni modo iweniwânmy ywâgâ. Uguondo Kaynâpa Âetyby âdyoze, kelymo myakâwâm. Aguehomobyry ara ise aidyly. Toenzepa âsenagazeze olâ yizepanro modo emaxi iegamerimbyry. Niazepalâ wânkâ nidyse! — kely. \s1 Kywymâry Jesus iguehobyry enanâgueho \r (Mt 26.26-30; Lc 22.14-20; 1Co 11.23-25) \p \v 22 Tâwinduatay, Jesus pão nhanâdyly. Deusram aguely: \p — Koendonro âmâ, Pabai, xirâ pão mâundulygue — kely. \p Agueypyem, pão nhepajiwâdyly. Mâkânra, mâkânra warâ nhuduly, nhedawyn-homoem. Aituo aguely eyanmo: \p — Sawâtaungâ. Xirâ pão kâempajiwâdyby, wodo xirâ — kely. \p \v 23 Ilâpyryem kopu vinhugue taseim tâmaxi nhedyly. Deusram aguely: \p — Koendonro âmâ, Pabai, xirâ vinhu mâundulygue — kely. \p Agueypyem, mâkânra, mâkânra warâ nhuduly nhenyhomoem. \p \v 24 Aituo Jesus aguely: \p — Unulâ xirâ. Tâunkeze ise yiguely, toenzepa kurâdo emakeze. “Ynynonro modo emakeze urâ” Deus kehobyry mawânrâ. Awylygue ise unu tyapâze yigueduo, iwelo tâdâsemaguehobe Deus nhedyly. \v 25 Xirâ pygueduo, Páscoa kâentyguedombyra, vinhu kâenyombyra warâ wao ise urâ agâmo, Pabai Deus eynynonro modo myarâ pymâem atoram saindylymo ara. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \p \v 26 Âty âwanikebygueduo igâtudylymo Deus tionmaendoem. Igâtudybyem idâlymo iwy Se Oliveira Ekaram. \s1 Jesus Pedroram, “Azagâ tokalâ warâ ‘Kâuntuwâbyra urâ awâkâ’ keze âmâ” kehobyry \r (Mt 26.31-35; Lc 22.31-34; Jo 13.36-38) \p \v 27 Aituo tâtâlymo ume, Jesus aguely tynynonro modoram: \p — Xirâ kopae idânârâ âwiense âmaemo. Wodokeze âmaemo. Deus itaumbyry sawo wâgâ iwenibyem: “Kaneru sodo xyâduo, idânârâ eguy modo adapâeguyze” kewânmy Deus. Arâ ise ayedylymo. \v 28 Yigueduo, kurâem itonze olâ urâ. Kurâem witombygueduo, waunroenlâ ise Galileiaram udâly — kely. \p \v 29 Agueduo Pedro aguely: \p — Tâwâlâ wâne ise idânârâ odokelymo. Urâ olâ ise odokeba — kely. \p \v 30 Jesus olâ warâ eyam aguely: \p — Xirâ kopae, aukuma igâtudyly azagâ ieto iraynâ, azagâ tokalâ warâ ise “Jesus kâuntuwâbyra urâ” myguely. Xirâ mâuntudyze wato kuru — kely. \p \v 31 Pedro olâ agueondyly lelâ: \p — “Jesus kâuntuwâbyra urâ” uguewâpyra ise urâ. Tâwâlâ ise agâlâ yâlymo. “Jesus kâuntuwâbyra urâ” uguepa olâ ise urâ-ro warâ — kely. \p Idânârâ Jesus eynynonro modo aguelymo lâpylâ: \p — “Jesus kâuntuwâbyra urâ” xina kewâpyra lâpylâ ise — kelymo. \s1 Jesus Tunwym agâ Getsemanidâ aguehobyry \r (Mt 26.36-46; Lc 22.39-46) \p \v 32 Aituo Jesus, tynynonro modo agâ âji Getsemaniram idâlymo. Myarâ saintybyem myani Jesus eyanmo aguely: \p — Tarâlâ wao itaungâ, ikadaungâ warâ, Deus agâ agueze udâday — kely. \p \v 33 Adâkebygueduo, Jesus Pedroram, Tiagoram, Joãoram warâ aguely: \p — Yagâ âetaungâ; eagonro modo lelâ ise taunlo — kely. \p Aituo eagâ idâlymo iwague nekâ. Târâ myani toenzepa kehoem Jesus itywandyly. \v 34 Aituo aguely: \p — Toenzepa enra ytynru, yigueho ara kehoem. Tarâlâ wao itaungâ. Tykyzeba olâ itaungâ, ynynâ Deus agâ amyguehomoem — kely. \p \v 35-36 Âdiempa waunroem idâly myani. Târâ âzeguhoam idyly, Deus agâ adâkehoem: \p — Pabai, Pabai, idânârâ adyese âmâ. Toenzepa kuru kâsenagazedyly warâ izepa wâne urâ. Ize wato araba olâ aidyse wawyly ize mato aralâ — kely. \p \v 37 Deus agâ agueypyem, Pedro, Tiago, João warâ âxiân-hobyryram idâly, xykylymo ume. Xuagueânimobyryem, aguely Pedroam: \p — Âykyly enra, Pedro. Agonrodo lâpylâ warâ xykylymo enra. Âdiempalâ ynynâ Deus agâ amyguehomoem âykyba mitoem nudupa kuru? — kely. \p Aituo eyanmo aguely: \p \v 38 — Nhaum, xuagueypyem lelâ itaungâ, inanaynmolâ warâ. Satanás umohomoem aienehonze keze. Deusram ekadaungâ, Satanás ize ato amânhepyra mitomoem. Deus eon-honru peba kulâ yagâ tâdâsenagazedyly mâenmaenwâbyra ise âmaemo, yagâ mâsenagazedyze mawylymo umelâ — kely myani Jesus. \p \v 39 Aituo Jesus idâondyly âdiempa waunroem, Deus agâ agueonse: \p — Pabai, idânârâ adyese âmâ. Toenzepa kuru kâsenagazedyly warâ izepa wâne urâ. Ize wato araba olâ aidyse wawyly, ize mato aralâ — kely. \p \v 40 Ilâpyryem myani odopâdondyly Pedro, Tiago, João warâ eydâ atoram. Xykyondybymoem awyly nhedyly. Toenzepa myani xuedunumo, enuzehomoemba. Xykylymo tientuo, âduagueân-honlymo, aguely: \p — Âykylymo kulâ enra. Inuzeba mataunaze, Deus agâ amyguehomoem — kely. \p Tywypadylymogue âdakepamo myani eyam. \p \v 41 Aituo Deus agâ agueze idâondyly. Ilâpyryem odopâdondyly tynynonro modo eydâ atoam. Nhuagueântondylymo. Aituo agueondyly eyanmo: \p — Âykylymo kulâ enra. Inuzeba lelâ mataunaze, Deus agâ amyguehomoem. Alâ! Iweâ lelâlâ yizepaom modo emaxi âduduoze urâ. \v 42 Autaungâ. Inoro; eagâmo kydoxioda. Etaungâ. Awâkâlâ iegamerim saindyly! — kely. \s1 Jesus nhawâtomobyry \r (Mt 26.47-56; Lc 22.47-53; Jo 18.3-12) \p \v 43 Jesus aguely ume myani Judas saindyly, Jesus eynynonrolâ kâinane mâkâ. Toenzepa kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo ingonotaymby modo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni ingonotaymby modo, kywymârydo ingonotaymby modo warâ Judas agâ saindylymo. Espadague, segue warâ tâmatune kehoem saindylymo, Jesus sawâse. \v 44 Taindylymo ume Judas eyanmo aguely: \p — Uguondo konhonuguguyly, mâkâlâ ise mâkâ, Jesuslâ. Tâwâlâ ise manwâdylymo. Kâzemakehonwâdaundâne — kely myani Judas. \p \v 45 Aituo Judas saindyly Jesus iopaji, aguely: \p — Pymâ — kely. \p Aguenripyryem Jesus iwaparydâ nhonugudyly; tataen-ho agâ adâito ara nhedaenkuly. \v 46 Aituo Judas agâ idâwâtyby modo Jesus nhawâdylymo, nhemakâjilymo warâ. \v 47 Jesus eynynonro ewy tydahoru ety odayba nhetyly. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru agâ tâwaneim inwantazagâdyly. \v 48 Jesus aguely kurâdo tawâse idâypy modoram: \p — Espadague, segue warâ tâmase kehoem yawâse mâewylymo, tâmagazeim urâ-ro waunlo ara. \v 49 Yawâtomo tuduzelâ keankâ saguhoem, kyâho pebalâ. Kopaelâgâembaba keankâ Deus ety idaseray, agâmo agueze wawyly. Târâlâ yawâpyra olâ mataunaguynre. Yawâto odayba awylygue keankâ ilâenlâ yawâpyra mawylymo. Tâwâlâ yawâtaungâ lelâ, âdaitybyemba wawyly umelâ. Arâlâma ywâgâ iwenibyem awyly Deus itaumbyry awo wâgâ — kely. \p \v 50 Jesus sawâtuo, idânârâ kehoem Jesus eynynonro modo nhodokelymo, âwiendylymo. \p \v 51 Salokuzenomo BOH waunlogue tâtyeim lelâ myani Jesus nhataymo nhapygue idâim. Mâkâ sawâse kewânmo lâpylâmy. \v 52 Tâty tywogonro wâgâ tadawâhoduo, âzetyguewâm olâmy; tâtyembalâ myani âwiendyly. \s1 Jesus judeu domodo iwymârydoram satobyry \r (Mt 26.57-68; Lc 22.54-55,63-71; Jo 18.12-14) \p \v 53 Ilâpygueduo, Jesus nhadylymo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru etyram. Idânârâ pymâ tynruneim modo târâ âtâdyguybyem awylymo. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, idânârâ uguondo modo tynrenseim warâ myani tonlo. \p \v 54 Myarâ idâdaymo, âgânâ kehoem Pedro idâly, kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru ety idaseraji. Tâgawânse, tâkaze warâ myani peto opaji, guarda domodo agâ âunse. \v 55 Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, idânârâ judeu domodo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ myani âjigue aguelymo âtâ oday: \p — Azagâ atay, azagâ tokalâ warâ atay kurâ domodo ewy kuduinre, âzekiba lelâ Jesus wâgâ ewentâniem, kyâen-hon-hoem — kelymo. \p Arâ ize tatomo ara kurâdo ewy nepyramo olâ. \v 56 Toenzepa mawânkâ kurâdo Jesus ewentâze kewâni modo. Iozepa kulâ aguewâdylymo. Âikâ âikâ warâ kulâ aguelymo. \p \v 57 Ilâpyryem tonlo modo ewy saudyly pymâdo enanaym, Jesus ewentâze kewâdyly. \p \v 58 — “Deus ety uguondo modo intâdyby sakalagueze urâ. Azagâ\f + \fr 14:58 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* emedyly idyly ara saunâtonze urâ” kely, xina nidadâ — kelymo. \p \v 59 Toenzepa kurâdo Jesus ewentâni, “Deus ety sakalagueze urâ” kehobyry wâgâ wâne. Nâzeinwân-hombamo olâ, âzekiba aguenri peba awylygue. \p \v 60 Aguelymo idanipyryem, kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru saudyly idânârâ tâzenanaym, Jesus nhapâiguely: \p — Âwâgâ aguelymo midatailâ. Âkealâ, âkealâba inwentâdomo awyly ise amygueho? Âdalâ myguepaka ise âmâ mâsemaguehoem? — kely. \p \v 61 Jesus olâ âdakepa myani tâsemaguehoem. Aituo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru nhapâigueondyly: \p — Messiaslâka âmâ, Deus Ingonotyby? Deus koendonro imerylâ âmâ? — kely. \p \v 62 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Messiaslâ urâ, Deus imerylâ warâ. Xirâpygueduo ekadybyem ise urâ, Deus ton-honreim ahoru eynynâ. Eagâ ise pymâem wawyly. Eunu duay ise Deus eydâpa kâewyly — kely Jesus. \p \v 63 Toenzepa kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru iewiâpadyly, “Deus imerylâ urâ” Jesus kely tindatuo. Tyewiâkygue tâty tywogonrolâ nhaunguely. Pymâdo târâ âtâdyguywâdyby modoram aguely: \p — Ânguy kingâsedondaymba ise kurâ, Jesus ewentâniem. \v 64 Deus nunâguedai awâkâ Jesus. “Deus imerylâ urâ” keduo, Deus agâ âzekiba tawylylâ agueho. Ânguy kiunhotaymba ise kurâ, ewentâniem. Midataimolâ, Deus wâgâ aguely. Âdara iedylyka inanajimo inakanhe kehobyry wâgâ? — kely. \p Aituo pymâ domodo aguely: \p — Uguondo inakai kulâ awâkâ! Xyâly lelâ awâkâ! — kelymo. \p \v 65 Aituo nhedakudâdylymo, nhenuahulymo, nhapiogulymo nhedylymo. \p — Ânguyka apiogurim? Apiogüimbyry xutugâ, âkealâ kuru Deus Ingonotyby matay — kelymo. \p Ilâpyryem guarda domodoram nhegamelymo. Guarda domodoram âjiwapagainholy, adapioguoly âieholy myani. \s1 Pedro, “Jesus kâuntuwâbyra urâ” kehobyry \r (Mt 26.69-75; Lc 22.56-62; Jo 18.15-18,25-27) \p \v 66 Jesus pymâdo enado atay, Pedro târâ taseraylâ. Pekodo târâ tâwaneim ewy Pedro einkâ sakadyly. \v 67 Pedro âundyly nhedyly. Koendâ kehoem enipyryem aguely: \p — Jesus Nazaré donro eynynonro modo ewylâ âmâ — kely. \p \v 68 — Mâkâ mâkeba urâ. Kâuntuwâbyra urâ awâkâ. Ânguyka awâkâ Jesus, iwâgâ amygueho? — kely myani Pedro. \p Agueypyem, pyanta taseraji tâdâwântoram Pedro idâly. Mârâ umelâ myani aukuma igâtudyly. \v 69 Eagonro pekodo târâ tâwaneim modo ewy, Pedro tientuo, iwaguepaom modoram aguely: \p — Jesus eynynonro ewy awâkâ uguondo — kely. \p \v 70 Mâkâ pekodo aguely tindatuo, Pedro agueondyly: \p — Âdykâ Jesus eynynonroem witaymba urâ. Kâuntuwâbyra urâ awâkâ — kely. \p Ilâpyryem tonlo modo agueondyly: \p — Jesus eynynonrolâ âmâ. Tutuze xina, Galiléia donro mawyly, earamolâma amyguely — kelymo. \p \v 71 Aituo Pedro agueondyly: \p — Mâkâ mâkeba urâ! Kâuntuwâbyra urâ awâkâ uguondo amyguehomo! Tutuze Deus âkealâ auguely awyly. Tâwâlâ ise Deus ienagazenehonly, uguewâdyly kulâ-ro watay — kely. \p \v 72 Pedro aguely umelâ, aukuma igâtudondyly. Tindatuo Pedro, Jesus tyam aguehobyry nhenanâguely, “Xirâ kopae, aukuma azagâ igâtudyly iraynâ, azagâ tokalâ warâ ise ‘Jesus kâuntuwâbyra urâ’ myguely” kehobyry. Aguehobyry tienanâgueduo, toenzepa Pedro âjityendyly, ohogüendyly warâ. \c 15 \s1 Pilatosram Jesus satobyry \r (Mt 27.1-2,11-14; Lc 23.1-5; Jo 18.28-38) \p \v 1 Emetybyem myani pymâ tynrentuneim modo âtâdyguyly: kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo; Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo; judeu domodo iwymârydo, akaemo Sinédrio kelygue tâzekeim; iwymâry modo warâ. Âtunâguedylymo, âdara kuru Jesus tyâen-honlymo awyly tiuntuhomoem. Guarda domodoram nhekâjien-honlymo, nhaleholymo, nhegamehonlymo warâ Pilatosram, pymâ Romadâpa igonotybynra. \v 2 Jesus tânado atay, Pilatos nhapâiguely: \p — Judeu domodo iwymâry kuruka âmâ? — kely. \p Jesus in-hoguly: \p — Mâkâlâ urâ, amygueho ara — kely. \p \v 3 Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo toenzepa myani Jesus nhewentâdylymo. \v 4 Aituo Pilatos aguely Jesusram: \p — Akaemo iwentâdo midatailâ. Amyguehonly mâin-hogubaka ise âmâ? — kely. \p \v 5 Jesus olâ âdakepa. Toenzepa kehoem Pilatos âseguâdâdyly, Jesus tâsemaguehoem âdakepa awylygue. \s1 “Nigue lelâ awâkâ Jesus” Pilatos kehobyry \r (Mt 27.15-26; Lc 23.13-25; Jo 18.38–19.16) \p \v 6 Páscoa etyguedyly ume, aunlolâ mykâinane Pilatos etadâdyby ewy tokalâ nhetaguehonly, kurâdo nhekadybylâ. \v 7 Ilâ ume tâlâ myani uguondo kadeia oday tâtagueim, Barrabásgue tâzekeim. Târâlâ mâkâ, tagonrodo agâ, pymâ Roma donro agâ âjizepa awylymogue; kyâim awylymogue warâ nhetadâdybymo. \p \v 8 Agui kurâdo idâwânmy Pilatosram ekaze: \p — Âty ume aunlolâ ani etadâdyby ewy mâentaguehonly. Uguondo xina etaguedyze ato etaguehongâ — kelymo. \p \v 9 — Âwymârymo Jesus âdara kânhenehonlyka ize matomo? Kâinmoen-hondyzeka âmaemo? — kely Pilatos. \p \v 10 “Ekâjiguen-hongâ” kelymo-ro waunlo ara myani, enanaji. Tâsewânilygue kulâ akaemo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Jesus tyam nhegamely awyly, tutuze myani Pilatos. \v 11 Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo toenzepa kurâdoram aguelymo: \p — Barrabás nhetaguehoem ekadaungâ Pilatosram. Jesus xyâhoem ekadaungâ-ro warâ — kelymo. \p Akaemo aguehobyry ara kurâdo aguely. \v 12 Aituo Pilatos nhapâigueondyly: \p — Merâ uguondo “Pymâ” myguehomo âdakânhedylyka ize matomo? — kely. \p \v 13 Aituo adaenkelymo: \p — Kruz wâgâ sakâjien-hongâ iguehoem! — kelymo. \p \v 14 — Âdaituo? Ienanaji, âda nitaymba merâ iguehoem — kely Pilatos. \p Agueduo olâ idânârâ adaenkelymo ton-honre kehoem: \p — Kruz wâgâ sakâjien-hongâ iguehoem! — keondylymo. \p \v 15 Kurâdo tionmazeândyze myani Pilatos. Awylygue Barrabás nhetaguehonly, nhekadomobyry ara. Ilâpyryem Roma donro sodadu domodoram aguely: \p — Jesus sapioguwâdaungâ. Ilâpyryem ise mandylymo, kruz onwa sakâjize-ro warâ, iguehoem — kely Pilatos. \s1 Sodadu domodo Jesus âwankuem nhetobyry \r (Mt 27.27-31; Jo 19.1-3) \p \v 16 Ilâpyryem sodadu domodo Jesus nhadyly Pilatos ety idaseraji. Idânârâ sodadu domodo târâ âtâdyguylymo, Jesus âwankuem tientomoem. \v 17 Âtâ BOH waunlo tapabileingue nhetydâdylymo, pymâ âzetydâdo ara, âwankuem tientomoem. Tyguyreim koroaem xygatyby myani mâkâ nhangahu onwa nhekylymo. \p \v 18 — Tynrenseim lelâlâ âmâ, judeu domodo iwymâry kuru! — kelymo, âwankuem nhedylymo. \p \v 19 Edakudâmâmomy, segue nhangatainwâmomy warâ. Enado âzeguhoam idylymo, pymâ enado adâitomo ara. \v 20 Âwankuem ienipyryem âtâ BOH waunlo tapabileim Jesus wâgâpa nhetylymo. Ety iwogonropyryguelâ nhetydâdylymo. Ilâpyryem nhadylymo kuohoram, kruz se xygatyby onwa sakâjize. \s1 Jesus kruz wâgâ iguehoem sakâjihobyry \r (Mt 27.32-44; Lc 23.26-43; Jo 19.17-27) \p \v 21 Ânwa oze tâtâdaymo, uguondo Simão agâ oxiodylymo. Xidadâ Cirene donro mâkâ, Alexandre, Rufo warâ nhunwym. Xidadâ odaji saindyly myani poji ananobyryem. Tiontuo, sodadu domodo kruz Jesus tiankâjiho eyam nhanânehonlymo. \v 22 Golgotaram myani Jesus nhadylymo. (Iwy Calvariogue tâzekeim lâpylâ, tâjiangahubyry ara enurunugue.) \v 23 Târâ vinhu mirra agâ ietybygue sakuize kelymo, kruz onwa takâjily newânebyra itoem wâne, nenypa olâ. \p \v 24-27 Nove horas atay myani kruz onwa nhakâjilymo. \sc Jesus merâ, judeu domodo iwymâry kuru\sc* kely iweniby sakâjiwânmomy Jesus nhangawaym kruz wâgâ. Idânârâ âdaituo Jesus nhakâjilymo awyly xutuhoem mârâ anhedylymo. Ilâem lâpylâ azagâ tâmagaduneim modo nhakâjilymo. Tokalâ Jesus ahoru eynynâ, eagonro pâem eynynâ warâ nhakâjilymo. Sakâjirimbyryem, Jesus ety iwogonropyry nhepajiwâdylymo. Dadu nhamelymo myani, ânguy, ânguy warâ Jesus ety iwogonropyry emakeim awyly tiuntuhomoem. \v 28 [Deus itaumbyry saguho wâgâ iweniby ara kehoem aidylymo. “Mâkâ Deus Ingonotyby inakanhe kehoem aityby ara ise âzenagazeoly” kewânmy.] \p \v 29 Tâinkâ sakadaynrim modoram âwankuem âieholy. Angakânilymo, inwykelymo warâ. \p — “Deus ety sakalagueze urâ” myguema. “Azagâ emedyly\f + \fr 15:29 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* idyly ara saunâtonze urâ” mygue warâ. \v 30 Ton-honreim lelâlâ matay, tâwâlâ âsemaguegâ! Kruz wâgâpa adakâjiguegâ, âytâguygâ warâ! — kelymo. \p \v 31 Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ âwankuem nhedylymo, aguelymo: \p — Âkelo modo nemake, tâwâlâ nâsemagueba olâ! \v 32 “Messias urâ, Deus Ingonotyby” nygue. “Âwymârymo kuru urâ” nygue. Kruz wâgâpa xytâguyly watay, Messiaslâ awyly einwânse kurâ — kelymo myani. \p Akaemo azagâ tâmagaduneim modo eagâ sakâjiwâdyby modoram âwankuem âieholy lelâ lâpylâ. \s1 Jesus iguehobyry \r (Mt 27.45-56; Lc 23.44-49; Jo 19.28-30) \p \v 33 Kuotatay idânârâ iamadyly. Iamapygueduo três horas lelâ myani iamu. \v 34 Azagâ tokalâ warâ horas ituo, Jesus adaenkely: \p — \tl Eloí, Eloí, lemá sabactani\tl*? — kely. (“Pabai Deus, âdaituoka wodokely?” keze aguely.) \p \v 35 Tonlo modo, koendâ nidapyramo tawylygue, Elias ingâsedyly ara nhenehonlymo myani, Deus eynynâ agueim lâpylâ mykâinane mâkâ. Aituo aguelymo: \p — Idataungâ. Elias awâkâ ingâsedyly, tâmakehoem — kelymo. \p \v 36 Akaemo ewy egatudyly myani, esponja, vinhu nhewantybygue ikuize. Tinkuibygueduo, se iopiry onwa nhekâjily. Jesus nhugakâin-hoem wâne nhuduly. Aituo eagonro modo aguely: \p — Ine wao. Elias ingâseguyly. Elias kruz wâgâpa etyze âewyly kyzene wao — kelymo. \p \v 37 Aituo Jesus adaenkeondyly ago kehoem, tyiguehoem kuru. \v 38 Iguely ume kehoem Deus ety oday Âji Tynrenseim xuahuho tyxieim iotagâ adauguely kaynonrobyryem, on-yam; Deus, kurâdo agâ tygue ito myani mârâ xuahuru.\fig |src="CN01843B.tif" size="col" loc="Mark 15.37-41" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Marcos 15.38" \fig* \p \v 39 Târâ Jesus sakâjihobyry ipebaylâ myani sodadu iwymâry. Jesus iguely emâmy. Iguely tientuo aguely: \p — Deus imery lelâlâ keanra enra merâ uguondo! — kely. \p \v 40 Tâlâ myani târâ pekodo modo, iwaguelâ olâ nhedylymo. Maria, (Magdala donro), Salomé, Maria (José, iukonolâ Tiago warâ ise), eagonro pekodo modo warâ lâpylâ iduanomo. \v 41 Xirâ modo iraynâ, Galiléia eynynâ atay, tâlâ tatogue Jesus emawyadânibyry akaemo pekodo modo. Tâlâ lâpylâ târâ pekodo modo Jesus nhapyguenibyry modo Jerusalémram saintay. \s1 Jesus eguepybyry tuhu imâsedo tâtagueim odaji nhetadâdomobyry \r (Mt 27.57-61; Lc 23.50-56; Jo 19.38-42) \p \v 42 Tâzekobyzeguehoem todohondo âwanikely myani. \v 43 Iguandyly iraynâ myani José idâly tâegane kehoem pymâ Pilatos agâ agueze. Xidadâ Arimatéia donro myani mâkâ. Judeu domodo iwymâry Sinédrio kelygue tâzekeim ewy myani. Idânârâ kurâdoram tâdutuoze, tâdyren-honze warâ mykâinane. Idânârâ kurâdo iwymâryem Deus idyly sainto tânuenze mykâinane. Pilatos etyram saindyly, aguely: \p — Jesus nigueaki, Pymâ. Kruz wâgâpa kâyntâguyândyze olâ urâ, tuhu imâsedo tâtagueim odaji kâenkanâdoem. Tâwâlâ kâyntâguyândyly? — kely. \p \v 44 “Jesus nigueaki” kely tindatuo, Pilatos neinwâmpyra myani. Awylygue sodadu domodo iwymâry Gólgota donrobyry ingâsedyly. Sodadu domodo iwymâry saintuo myani nhapâiguely: \p — Âkealâ “Jesus nigueaki” kehonly? — kely. \p \v 45 Aituo sodadu domodo iwymâry aguely: \p — Âkealâ, nigueaki lelâlâ — kely. \p Aituo Pilatos Joséram aguely: \p — Tâwâlâ, Jesus eguepybyry sakâ tuhu imâsedo tâtagueim odaxi — kely. \p \v 46 Agueduo, José idâly. Âtâ tapaileim linhugueto tâwâenseim nhanâdyly. Ilâpyryem Jesus eguepybyry kruz wâgâpa nhytâguyândyly, intuwynly warâ. Ilâpygueduo, eguepybyry nhetadâdyly tuhu imâsedo tâtagueim esagueyby odaji. Myarâ ienipyryem, nhenahunlymo tuhu imâsedogue. \v 47 Azagâ pekodo Jesus eguepybyry sadyly etaunmâmomy, Maria (Magdala donro), Maria (José ise) warâ. Âdykâ Jesus eguepybyry etadâdyly awyly emâmomy. \c 16 \s1 Jesus kurâem itondobyry \r (Mt 28.1-8; Lc 24.1-12; Jo 20.1-10) \p \v 1 Tâzekobyzegueho iguampygueduo Maria Magdala donro, Salomé, Maria (Tiago ise) warâ idâlymo uriza tyânrângueim sanâse, Jesus eguepybyry onwa tientomoem, tâzewenrymo ara. \v 2 Kopaelâgâem, pealâ idâlymo Jesus eguepybyry etadâdobyryam. \v 3 Ânwa oze tâtâday myani âjigue xunâgumo: \p — Pekodo modo lelâ kurâ. Ânguyka ise tuhu imâsedo tâtagueim enahun-hombyry etyim? — kelymo. \p \v 4 Tuhu imâsedo awylygue arâ aguelymo. Iwaguepa saintybyem olâ tâtagueim enahun-hobyry tuhu imâsedo ejikeybyem nhedylymo. \v 5 Aituo myani Jesus eguepybyry etadâdobyryram âwândylymo. Tâwântaymo, salokuzenomo ekadyby iwaguelâ tahoru eynynâ nhedylymo. Âtâ tapekeingue âzetydâdybyem awyly. Tientuo, pekodo modo toenzepa âseanedyly. \v 6 Mâkâ olâ myani aguely: \p — Tâseanezeba itaungâ. Tutuze urâ, Jesus Nazaré donro mâwinlymo awyly, kruz onwa sakâjiby. Tarâpa olâ mâkâ. Ipa, kurâem nitondai! Etaungârâ etadâdobyryam. Ânguy lâpeba tarâ. \v 7 Idâwâtaungâ, Pedro domodoram egatuze: “Waunroenlâ ise Galileiaram idâly. Târâ ise âwânwândylymo, mâendylymo warâ aguehobyry aralâ” myguelymo ise eyanmo — kely. \p \v 8 Aituo pekodo modo egasely. Inepa kehoem Jesus eguepybyry etadâdobyry nhodokelymo. Âseguâdâdylymo, toenzepa kehoem adapânilymo, tâseaneduo. Xidadâram todopâdylymo ume ânguyram negatubamo tientyby modo, tindatyby modo warâ. Toenzepa lelâlâ ekuâgumo. \s1 Jesus Maria Magdala donroram âepanâguehobyry \r (Mt 28.9-10; Jo 20.11-18) \p \v 9 [Domingo pealâ, Jesus kurâem itombygueduo, Maria Magdala donro waunroem kuru eni. Iweâpa xirâ modo aidyly iraynâ, Jesus mâkâ pekodo odano sete lelâ kadopâ tyânkyze myani. \v 10 Jesus kurâem itondybyem awyly tientuo, idâly eataen-ho modoram Jesus kurâem itondybyem awyly egatuze. Toenzepa myani itynrumo, eogunrumo warâ. \v 11 Eyanmo saintybyem, Maria Magdala donro aguely: \p — Jesus kurâem nitondai! Urâ lelâlâ setai — kely. \p Agueduo neinwâmpyramo. \s1 Jesus azagâ tâinwânniram âepanâguehobyry \r (Lc 24.13-35) \p \v 12 Ilâpyryem azagâ Jesus einwânni modo idâly eagonro âtâ anaxi. Ânwa oze awylymo ume, Jesus âepanâguely eyanmo. Saguhoem tientobyry arapa tiendyly awylygue myani ânguy nutuba mâkâlâ awyly. \v 13 Jesus lelâlâ mâkâ awyly tiuntuduomo, Jerusalémram odopâdylymo tagonro modoram, Jesus tientobyry egatuze. Akaemo azagâ aguely neinwâmpyramo lâpylâ. \s1 Jesus onze tynynonro modoram âepanâguehobyry \r (Mt 28.16-20; Lc 24.36-49; Jo 20.19-23; At 1.6-8) \p \v 14 Kopae onze lelâ uguondo modo Jesus eynynonro âjigue âwinduadylymo ume, Jesus âepanâguely eyanmo. Aituo aguely: \p — “Jesus kurâem nitondai. Xina netai kurâem itondyby” kehonduolâ mâinwâmpyra lâgâlâ âmaemo. Tâegane kehoem âmaemo, mâindatybymo mâinwântomoem — kely. \p \v 15 Adâkebygueduo, agueondyly: \p — Idâwâtaungâ tâinkâ lelâba Deus itaumbyry idânârâ kurâdoram agueze. \v 16 Warâ aguewâtaungâ: “Jesus mâinwântuomo, Jesus einwânniem mawylymo mâenehon-homoem batiza âiehowâdaungâ, Deus imakezemo, aunloenlâ eagâ mitomoem. Jesus mâinwâmpyra âmaemo watay, Deus eydâ atoram aintaymba ise âmaemo.” Warâ idânârâam aguewâtaunda. \v 17 Yeinwântaynrim modoram won-honru xuduze urâ, adyesenry modo kehoem anhetomoem. Won-honrugue kurâdo odaypa kadopâ nhânkyze âmaemo. Won-honrugue tâjitanru âdykâ tydasenry agueze âmaemo. \v 18 Âgâu manwâdylymo, venenu mâenylymo warâ watay, âda mitaymba ise âmaemo. Won-honrugue tâwânuneim modo kua iese âmaemo, imarymogue MÂʼ mânhetuomo — kely Jesus. \s1 Jesus Deus eydâ atoram âkuhobyry \r (Lc 24.50-53; At 1.9-11) \p \v 19 Tynynonro modo agâ aguepygueduo, Kywymâry Jesus adaholy Deus eydâ atoam. Deus ahoru eynynâ ekadybyem awyly, eagâ pymâem tâitoem. \v 20 Jesus Deusram idâpygueduo myani eynynonro modo Deus itaumbyry egatuze idâlymo. Idânârâ âtâ anakâ tâtâhobyrydâ mykâinane aguelymo Jesus wâgâ. Jesuslâ eon-honrumo xuduim; tywâgâ unâ iwâkuru nhegatudaymo, mâkâlâ eon-honrumo xudunri adyesenry modo anhetomoem. Mârâ anhetuomo, kurâ domodo tutuze âkealâ aguelymo awyly.] \p Alâ kulâ. \p Marcos\fig |src="CN01883B.tif" size="span" loc="Mark 16:19-20" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Marcos 16.19-20" \fig*