\id MAT - Bakairi NT [bkq] -Brazil 2011 (DBL 2014)) \h MATEUS \toc1 Mateus \toc2 Mateus \toc3 Mt \mt1 MATEUS \mt2 Unâ Koendonro Jesus Cristo Wâgâ Mateus Inweniby \ip Xirâ livru wâgâ inwenily Mateus nhangahu odaji iemâmy Deus. Awylygue Deus itaumbyrylâ xirâ Mateus nhegatuyby. Jesus nhapygueni, aguely idani warâ ewy myakâwândy Mateus. \ip Kâmakerim Jesus Cristo wâgâ kiuntuhoem myakâwândy Deus xirâ inwenien-honly. Xirâ livru wâgâ Jesuslâ, Messias awyly kiuntuly, mâkâ Deus “Igonose urâ” kehobyry. Jesus iazehobyry wâgâ, âdy waunroem aini awyly tiuntuhomoem ximukâ enuagaeni modo xyrense idâhobyry wâgâ, José, Maria, iamudo warâ Egitoram âwientomobyry wâgâ, târâpa odopâdomobyry wâgâ warâ xirâ aguely. \ip Tâlâ xirâ wâgâ “Jesus iwy wâgâ unâ nhegatuhobyry.” Jesus aguely: “Koendâ lelâ âduerymo xurâem aitaungâ. Tâpeânzeba itaungâ. Ipa kydato xuduze lelâ Deus.” Turâ modo tonomedâze lâpylâ, âdara Deus agâ aguelymo awyly wâgâ. Xirâ iwenihobyry wâgâ tutuze kurâ, Deus kywymâry awyly, âdy xypyry etay aini modo awyly warâ. \c 1 \s1 Jesus Cristo idamudo \r (Lc 3.23-38) \p \v 1 Jesus Cristo wâgâ ise unâgu. Davi iwerypyry myakâwâm Jesus Cristo, Davi pylâ Abraão iwerypyry-ro warâ. \v 2 Saguhoem kuru ise Jesus idamudo kâengatuly, Abraão donropyrylâ, pymâ Daviram. Abraão myakâwândy Isaque nhunwym; Isaque, Jacó nhunwym. Jacó, Judá, iwaigorudolâ warâ nhunwym. \v 3 Judá, Peres, Zera warâ nhunwym. (Tamar myakâwândy isemo ezedy.) Peres, Esrom nhunwym. Esrom, Arão nhunwym. \v 4 Arão, Aminadabe nhunwym. Aminadabe, Nasom nhunwym. Nasom, Salmom nhunwym. \v 5 Salmom, Boaz nhunwym. (Boaz ise myakâwândy Raabe keho.) Boaz, Obede nhunwym. (Obede ise myakâwândy Rute.) Obede, Jessé nhunwym. Jessé, Davi nhunwym. \p \v 6 Jesus idamudo ise iwerâ kâengatuly, Davidâpalâ, kypemugudo sawâtybyem Babiloniaram satyby modoram. Kydamudo iwymâry ton-honreim, tynrenseim warâ myakâwândy Davi. Davi, Salomão nhunwym. (Bate-Seba keho agâ imerymo. Urias iwydypyry myakâwândy mâkâ.) \v 7 Salomão, Roboão nhunwym. Roboão, Abias nhunwym. Abias, Asa nhunwym. \v 8 Asa, Josafá nhunwym. Josafá, Jorão nhunwym. Jorão, Uzias nhunwym. \v 9 Uzias, Jotão nhunwym. Jotão, Acaz nhunwym. Acaz, Ezequias nhunwym. \v 10 Ezequias, Manassés nhunwym. Manassés, Amom nhunwym. Amom, Josias nhunwym. \v 11 Josias, Jeconias, iukonodolâ warâ nhunwym. Israeldâ Jeconias pymâem awyly ume myakâwândy kydamudo adaholy Babiloniaram. Iweâpa myakâwândy Babiloniadâ awylymo, tâtymo anaxilâ odopâdomoem en-hem kehomba tawylymogue. \p \v 12 Jesus idamudo ise iwerâ kâengatuly, kydamudo Babiloniaram satoem sawâtyby modo dompyryenlâ, Jesus iazehobyryram. Jeconias, Salatiel nhunwym. Salatiel, Zorobabel nhunwym. Akaemo ume myakâwândy kydamudo Babilôniadâpa odopâdylymo tâtymo anaxilâ. \v 13 Zorobabel, Abiúde nhunwym. Abiúde, Eliaquim nhunwym. Eliaquim, Azor nhunwym. \v 14 Azor, Sadoque nhunwym. Sadoque, Aquim nhunwym. Aquim, Eliúde nhunwym. \v 15 Eliúde, Eleazar nhunwym. Eleazar, Matã nhunwym. Matã, Jacó nhunwym. \v 16 Jacó, José nhunwym. José akâwâm Jesus nhunwyn-em ini, Maria agâ tohogüinduo. Jesus ani Maria imery. Jesus mawânkâ Cristo kelygue tâzekeim, Messias “Deus Ingonotyby” keze aguely. \p \v 17 Jesus idamudo merâ kâengatuly: Abraão donropyryem katorze lelâ iepadomobyry, Daviram; eagonro katorze modo lâpylâ Davi donropyryem israelita domodo Babiloniaram satyby modoram, eagonro katorze iepadobyryem lâpylâ Jesus iazeho odaxi. \s1 Jesus iazehobyry \r (Lc 2.1-7) \p \v 18 Jesus iazehobyry wâgâ ise unâ kâengatuly. Pekodo Maria keho myakâwâm ise. Uguondo José keho agâ ohogüinrim wâne myakâwâm mâkâ. Ohogüinlymo iraynâlâ olâ myakâwâm Deus Ispiritury eon-honrugue adamyly. \v 19 Moisés inweniby ara lelâ adâidysedo myakâwâm mâkâ José. Maria imegu tiuntuduo olâ myakâwâm imoze tâkeze, âdykâ aniempyra tawylygue. “Eagonro uguondoram adâiehoze keanra awâkâ” tâkeduo. Aituo tutuzebalâ imoze kely, Maria tâwentâzeba itoem. \v 20 “Âdara ise awidyly-ro?” kely ume myakâwâm, nhâenkyem Deus eanjury âepanâguely; eyam aguely myakâwâm: \p — José, Davi iwerypyry, tywypazeba ikâ Maria agâ ohogüinze. Tymegue lelâlâ wâne, âdaunlo uguondoram nâdynanâoba olâ. Awâkâ pekodo iodano iamudo, Deus Ispiritury awâkâ xuguni. \v 21 Uguondo ise awâkâ imery. Awâkâ iamudo wâgâ ise Deus kurâdo nhemakely, inakanhe aitomobyry nhygakely warâ. Awylygue ise “Jesus” kelygue mâenzetâdyly — kely myakâwâm anju Joséram. \p (“Jesus”, “Kâmakerim” keze aguely.) \p \v 22-23 Iweâpalâ myakâwândy Isaías aguely: \q1 “Pekodo âdykâ uguondo nhynanâdânry adamyze. \q2 ‘Emanuel’ kely ise imery ezedy” \m kewândymy Isaías tinweniby wâgâ. \p (“Emanuel”, “Kagâlâ Deus” keze aguely.) \p Jesus iazeduo, aguehobyry aralâ myakâwâm aidyly. \p \v 24 Kopaelâgâem myakâwâm José, anju aguehobyry ara aidyly. Maria tagâ nhedyly. \v 25 Nynanâbyra olâ myakâwâm, imery saguho iazeho odaxi kehoem. “Jesus” kelygue myakâwâm iamudo nhezetâdyly. \c 2 \s1 Ximukâ enuagaeni modo Jesus eydâ atoram idâhomobyry \p \v 1 Jesus iazely myakâwâm xidadâ imeimbyry Belémdâ, Judéia eynynâ, Herodes pymâem awyly ume. Jesus iazepygueduo, xixi egaseho eynynonro modo ewy idâlymo myakâwâm xidadâ Jerusalémram. Ximukâ enuagaeni modo myakâwâm akaemo, âdy aini awyly tiuntuhomoem. \v 2 Saintybyem myakâwâm tonlo modo nhapâiguelymo: \p — Âdykâka iamudo judeu domodo iwymâryem iazeypy? Xixi egaseho eynynâ ani xina ximukâ nhedyly, iazehobyry xutuho. Enado âzeguhoam ise, ehogueze warâ xina âewyly — kelymo. \p \v 3 Egary tindatuo, toenzepa kehoem myakâwâm pymâ Herodes âseguâdâdyly. Toenzepa lâpylâ myakâwâm mârâ xidadâ odano modo âda tâidyly nutuba idylymo, âseguâdâdylymo warâ. \v 4 Aituo Herodes, kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ indâtyguyly, tyampâiguehomoem: \p — Âdykâka ise Messias Deus Ingonokyly iazely? — kely. \p \v 5 Aituo in-hogulymo: \p — Belémdâ ise iazely, Judéia eynynâ. Warâ myakâwâm Deus itaumbyry egatuimbyry Miquéias inwenily: \q1 \v 6 “ ‘Kydamu Judáram xuduypy onro odaylâ myakâwâm awârâ xidadâ imeimbyry, Belém. \q1 Tâwâlâ lelâlâ wâne mârâ xidadâ imeimbyry awyly. \q1 Alâ olâ ise mârâ xidadâ egary, \q2 târâ pymâ ton-honreim iazely awylygue. \q1 Israelita domodo iwymâry ise mâkâ. \q1 Kaneru eni modo tâguy nhedyly ara ise tynynonro modo nhedyly’ nygue Deus” \m kewânmy Miquéias tinweniby wâgâ — kely judeu domodo iwymârydo Herodesram. \p \v 7 Aituo myakâwâm Herodes, akaemo ximukâ enuagaeni modo ingâsenehonly, eagâmo lelâ adâkehoem. Saintuomo, adapâigueolymo: \p — Âdaraka ani mârâ ximukâ Messias iazely xutuho âepanâguely? — kely. \p Aituo tientobyry nhegatulymo. \v 8 Aguepygueduomo, eyanmo aguely: \p — Inepa Belémram idâwâtaungâ. Koendâ iamudo âdykâ awyly xutuwâdaungâ. Mâentuomo, yam egatuwâdaungârâ. Udâdyse lâpylâ urâ myarâ, enadoram âzeguhoam ise, koendonroem awyly wâgâ auguehoem — kely Herodes; kewâdyly kulâ olâ myakâwâm. \p \v 9-10 Ilâpygueduo, ximukâ enuagaeni modo âxiguelymo. Belémram idâlymo myakâwâm. Tâtâdaymolâ, ximukâ xixi egaseho eynynâ saguhoem tientybymolâ nhetonguylymo kau wâgâ. Toenzepa kehoem myakâwâm iomazelymo mârâ ximukâ tientonduomo. Iwaunrorumoenlâ mârâ ximukâ idâly, idâhomo tânehonze. Iamudo eydâ ato nhangawaym myakâwâm ximukâ epagudyly. \v 11 Âtâ odaji egawântybyem myakâwâm iamudo nhedylymo Maria ihuay. Iamudo enado âzeguhoam idylymo, tynrense tawyly tienehon-homoem. Ilâpyryem tysejiguy etary nhenahunguelymo. Iamudo xurâem tiantyby nhudulymo: ouru, incensu tyânrânguneim, mirra warâ.\fig |src="CN01632b.tif" size="span" loc="Matthew 2:9-11" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Mateus 2.9-11" \fig* \p \v 12 Ilâpygueduo myakâwâm kopae nhâenkymoenlâ Deus eyanmo aguely: \p — Herodesram egatuze todopâzebane itaungâ — kely. \p Aituo tâty anaxilâ odopâdylymo eagonro ânwa oze, Jerusalém einkâ sakadânry oze. \s1 José, Maria, Jesus warâ Egitoram âwientomobyry \p \v 13 Ximukâ enuagaeni modo idâpygueduo myakâwâm anju âepanâguely Joséram, nhâenkyem. Eyam aguely: \p — Autaungâ. Inepa tarâpa itaungâ. Merâ iamudo xuien-honze enra Herodes, tyâen-hon-hoem. Egitoram âwientaungâ iamudo agâ. Târâlâ wao itaungâ. Âgâsezemo urâ, modopâdomoem — kely. \p \v 14 Anju agueduo myakâwâm inepa kehoem José saudyly. Kopaelâ kehoem âwiendylymo iamudo agâ Egitoram. \v 15 Herodes iguely ara myakâwâm târâ awylymo. “Egitodâba ymery xigâsedâ” kewândymy Deus, Oséias inweniby wâgâ. Jesus iamugâry Egitodâba odopâduo, Deus aguehobyry ara kehoem myakâwâm aidyly. \s1 Herodes iamimeom nhâen-hon-hobyry \p \v 16 Ximukâ enuagaeni modo tonokudobyry tiuntuduo myakâwâm Herodes iewiâpadyly. Aituo tyzodadury modoram aguely: \p — Belémram idâwâtaungâ. Iamudo uguondo imeombyry xyâwâtaunda tâjihuano modo dompyryem, azagâ anupeom modoram xyâwâtaunda. Idânârâ xyâwâtaungâ, xidadâ odano modo, poji anano modo, xidadâ iwaguepaom modo alelâ — kely. \p Jerusalémdâ tatay, ximukâ enuagaeni modo aguewânmomy: “Azagâ anu sakadyby wâgâ akâwâm mârâ ximukâ pymâ iazely xutuho xina nhedyly” kewânmomy. Aguehomobyry wâgâ myakâwâm Herodes, idânârâ iamudo uguondo imeombyry tâjihuano modo dompyryem, azagâ anupeom modoram nhâen-honwâdyly, âdykonlo pymâem ini awyly nutuba tawylygue. \v 17 Arâ myakâwândy Deus itaumbyry egatuimbyry Jeremias aguehobyry ara aidyly: \q1 \v 18 “Xidadâ Ramádâ kurâ domodo tytyrungue toenzepa eogunrumo xina nidadâ. \q1 Tymeombyry xyâhobyry wâgâ Raquel eogunru xina nidadâ. \q1 Ânguy nhetubanâguylyemba itynrumo \q2 idânârâ tymeombyry xyâhobyry wâgâ” \m kewândymy tinweniby wâgâ. \p Jeremias inwenihobyry ara kehoem myakâwâm Herodes uguondo modo imeombyry nhâen-honwâdyly. (Israel iwydy Raquel iweompyrylâ mawânkâ israelita domodo.) \s1 José, Maria, Jesus warâ Egitodâba odopâdomobyry \p \v 19 Herodes igueduo myakâwâm Deus, tyanjury Egitoram ingonodyly, José xuruse. José xykyly ume myakâwâm anju âepanâguely nhâenkyem. \v 20 Eyam aguely: \p — Aukâ. Israelram odopâgâ, iamudo, ise warâ agâ. Mâkâ iamudo tyândysedonro modo ipa, niguemo — kely. \p \v 21 Aituo myakâwâm José, Maria, Jesus warâ saudylymo. Israelram odopâdylymo. \v 22 Saintybyem myakâwâm “Arquelau pymâ, Herodes imerybyry, tunwym ejipyano” kely indadyly. Awylygue myakâwâm José eanu myarâ Judéia yan-yam idâze, “Pymâ iwelo iamudo xyâen-honze enra” tâkeduo. Nhâenkyenlâ olâ myakâwâm Deus aguely: \p — Galiléia yan-yam âxidâdaunda — kely. \p Aituo Galiléia yan-yam âxidâze idâlymo. \v 23 Xidadâ Nazarédâ myakâwâm âxidâdylymo. Iweâpa Deus itaumbyry egatuwânibyry modo, “nazareno” kelygue âzezekeoze kehomobyrylâ. Nazaréram iamudo Jesus agâ âxidâze idâduomo, Deus aguehobyry ara aidyly. \c 3 \s1 João kurâ domodoram Jesus âewyly wâgâ aguehobyry \r (Mc 1.1-8; Lc 3.1-17; Jo 1.19-28) \p \v 1 Tâlâ myani uguondo João Batista keho Judéia eynynâ. Âji âdy peba atodâ myani mâkâ âxidâdybyem awyly. Deus itaumbyry mykâinane nhegatuly kurâ domodo myarâ idânri modoram. \v 2 Alâ mykâinane aguely: \p — Âjityendaungâ, inakanhe kulâ amitomobyry wâgâ. Deus izepa ato aiedyly imowâdaungâ warâ. Iweâpa nitaymba ise Deus Ingonotyby âewyly. Kywymâryem ise — tâkeze mykâinane. \p \v 3 Warâ myakâwândy Deus itaumbyry egatuimbyry Isaías inwenily João Batista wâgâ: \q1 “Messias wâgâ agueim târâ âji âdy peba atodâ ise aguely. \q2 Adâkely idase idâwâtyby modoram: \q1 ‘Inepa ise Deus Ingonotyby saindyly. \q2 Izepa ato aiedyly imowâdaungâ. \q1 On-hondybyem lelâ itaungâ, aguely mâindatomoem. \q1 Pymâ ton-honreim kâty anaxi âewyly kiuntuduo wâne, \q2 kâty inatary tuonse, tuonkeze warâ kurâ, \q2 myara on-hondybyem lelâ kydawyly aguely idase’ ” \m kely ise mâkâ unâ egatuim, warâ myakâwândy Deus itaumbyry Isaías inwenily. \p João Batista myani Kywymâry saindyly egatuim. \v 4 Camelu xuhudugue xygatyby mykâinane João ety iwogonro, âdy pebaom ety iwogonro emyenro kulâ. Tâjitubygue kulâ mykâinane iwanxiegu. Kahuli, penrâ warâ mykâinane ipyniry. \v 5 Jerusalémdâ tâtyuneim modo, Judéia eynynonro modo, paru Jordão emelano modo warâ tâtâzemo mykâinane João aguely idase. \v 6 João aguely tindatuomo myani toenzepa kurâ domodo aguely eyam: \p — Deus izepa ato aieni xina. Adâidyly tumoze olâ xina-ro warâ — kelymo. \p Arâ agueduomo myani paru Jordão ikay Joãoram batiza âieholymo, Deus izepa ato adientomobyry wâgâ tâjityenze tawylymo tienehon-homoem, inakai modo adiendyly imoimbyryem tawylymo tienehon-homoem warâ. \p \v 7 Agui kehoem myani fariseu domodo, saduceu domodo warâ Joãoram batiza âiehoze idâlymo. Tutuze olâ myani João, akaemo nâjityembyra awyly Deus izepa ato adientomobyry wâgâ. Awylygue aguely eyanmo: \p — Âgâu poji âduguely ume âsemagueze kewâni ara kulâ âmaemo! Warâ wâne amyguelymo: “João batiza kyetuo ise kydâsemaguely. Deus kânagazedaymba ise” myguelymo. \v 8 “Deus eynynonro urâ” myguelymo wâne, Deus eynynonro keba olâ âmaemo. Deus izepa ato amânhetomobyry wâgâ tâjityenze mawylymo enehorim aietaungâ, inakanhe amidylymo imoimbyryem mawylymo mâenehon-homoem warâ. \v 9 “Deus kânagazenehonwâbyra ise, Abraão iweonma kurâ” tâkezeba itaungâ. Abraão iweryem tadawyly mâkeba mârâ kuru. Âdy mâkeba awârâ! Auguely xirâ âyanmo. Ton-honre Deus, xirâ tuhu modo Abraão iweryem ienehonze. \v 10 Nady koendâ ewisedânry pygue satâly. Iwindy âzesagueoly. Peto onwanji adameoly alelâ aieholy. Nady koendâ ewisedânry ara kulâ âmaemo. Deus izepa ato mâinmopa âmaemo-ro watay, inepa ise Deus inagazenehonlymo. \p \v 11 — Urâ pygueduo eagonro âese lâpylâ Deus wâgâ aguenri. Ton-honreim ise mâkâ, iemyenro keba. Mâkâ ise yakadâ kuru ton-honreim. Ihuru etary sanienlâ witoem nudupa lâgâlâ. Urâ parugue batiza âenimo, Deus izepa ato amânhekylymo wâgâ tâjityenze mawylymo mâenehon-homoem, inakanhe amidylymo imoimbyryem mawylymo mâenehon-homoem warâ. Mâkâ âeni olâ ise Deus Ispiritury xudunri, eynynâ mawylymo xutuhoem. Inakanhe amitomobyry xygakeze, peto wâne saxium nhaduândyly âpa ezay myara. \v 12 Trigu ekaunâni wâneam tuduakeze ewy nhekaunâdyly myara mâkâ. Tynynonro modo iduakewâze ejidy tâkehobyryanlâ ise nhekanâdyly, trigu etary kehobyry odaxilâ ekanâdyly myara. Tynynâbaom modo olâ typygueba kehoem enagazeze peto âdaunloenlâ nhântânry onwanxi ise nhamely — kely João. \s1 João Jesus batiza nhetobyry \r (Mc 1.9-11; Lc 3.21-22) \p \v 13 Alâ myani Jesus Galiléia eynynâba idyly, paru Jordãoram idâly, João batiza tyetoem. \v 14 João myani batiza tiendyseba, Jesus tynrenseim kuru awyly tutuze tawylygue. Aituo aguely: \p — Batiza âetoem yam mâewyly. Âmâlâ yakadâ kuru tynrenseim. Âmâ batiza yekâ — kely João. \p \v 15 Warâ olâ Jesus aguely: \p — Ize wato aralâ nidâ. Batiza yekâ. Ara ise Deus ize ato aguiendyly — kely. \p Aituo João âkeá kely. Jesus batiza âieholy myani, Deus eynynonroem tawyly tienehon-hoem. \p \v 16 Jesus âjikaguely paikayba. Âjikaguebygueduo myani kau âzenahunguely nhedyly. Papaem myani Deus Ispiritury xytâguyly, ekadyly nhonwa. \v 17 Aituo kau oday Deus itanru indadyly lâpylâ: \p — Ymery toenzepa kâinwyneguyly merâ, toenzepa womazeâni — kely myani Deus.\fig |src="CN01656b.tif" size="span" loc="Matthew 3:13-17" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Mateus 3.13-17" \fig* \c 4 \s1 Deus ize ato araba Jesus aitoem, Satanás aiese kehobyry \r (Mc 1.12-13; Lc 4.1-13) \p \v 1 Ilâpyryem myani Jesus adaholy Deus Ispirituryam âji âdy peba atoram. Tarâ myani Deus izepa ato anhetoem Satanás aiese kely wâne. \v 2 Quarenta iguandyly, quarenta emedyly warâ myani Jesus nâwinduapyra awyly. Alâ myani toenzepa kehoem ewindupadyly. \v 3 Aituo Satanás eyam saindyly, aguely: \p — “Deus imery urâ” mygueansema. Âkealâ kuru amyguely-ro watay, awârâ tuhu pãoem iekâ pylâ — kely. \p \v 4 Aituo myani Jesus aguely: \p — Amyguehobyry agânhetaymba ise urâ. \q1 “Pão kiendawynlygue lelâ inkâba kyiguepa kydawyly. \q1 Idânârâ Deus agueho kieinwândyly, aguiendyly warâ watay, \q2 kyiguewâpyra kurâ” \m kely mawânrâ Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby — kely Jesus. \p \v 5 Ilâpygueduo myani Satanás, Jesus nhadyly Jerusalémram. Deus ijidadâry kelygue tâzekeim myani mârâ xidadâ. Deus ety nhangakuedaji myani nhadyly. \v 6 Aituo aguely: \p — “Deus imery urâ” mygueansema. Âkealâ kuru amyguely-ro watay, tarâpa onro onwa adamegâ. Mâdyâwâpyra ise âmâ. Warâ mawânrâ iwenibyem Deus itaumbyry awo wâgâ: \q1 “Deus nhese lelâ. \q2 Anju domodo igonose awâniem. \q1 Âihugueduo, awâse lelâ tâmarygue, \q2 âda mipyra mitoem, âhuru tuhu onwa nâdyâpa itoem warâ” \m kely iwenibybe mawânrâ — kely Satanás. \p \v 7 Aituo myani Jesus eyam aguely: \p — Onro onwa kadamewâbyra ise urâ. Warâ lâpylâ iwenibyem awyly Deus itaumbyry awo wâgâ: \q1 “Deus imakelymo mâentomoem kulâ, kâmayno akâiedaundâ. \q2 Amidylymo-ro watay, mâinwâmpyra mawylymo kulâ ise mâenehonlymo” \m warâ lâpylâ iwenibyem awyly — kely Jesus Satanásram. \p \v 8 Ilâpyryem myani iwy kaynonro onwa adaholy Satanásram. Idânârâ onro anano modo nhenehonly; idânârâ âdydo imeom iwâkuru modo, tâwâenseim modo warâ nhenehonly. \v 9 Aituo myani aguely Jesusram: \p — Idânârâ awârâ mâentaynly modo âyam xuduze urâ, ienado âzeguhoam midyly yrentoen-ro watay — kely. \p \v 10 Jesus aguely: \p — Âyrentoem inado âzeguhoam witaymba ise urâ! Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem: \q1 “Kywymâry Deus enado lelâ âzeguhoam itaungâ. \q2 Aguehobyry ara lelâ aitaungâ” \m kely iwenibyem. Idâ, Satanás. Tarâpa ikâ — kely Jesus. \p \v 11 Aituo Satanásram âjionly. Satanásram âjiompygueduo myani anju domodo saindyly, Jesus eydâ atoram xuahuze, idânârâ ize ato modo xuduze warâ. \s1 Jesus Galiléia eynynâ tâwanu nhaguhobyry \r (Mc 1.14-15; Lc 4.14-15) \p \v 12 João Batista kadeia oday kely tindatuo myani Jesus Galiléia yan-yam idâly. \v 13 Xidadâ Nazaréamba olâ myani odopâdondyly-ro warâ. Xidadâ Cafarnaumdâ myani âxidâdyly, Galiléia iwalu iwaguepa, saguhoem kydamudo Zebulom, Naftali warâ eonronruem xuduypy eynynâ. \v 14-16 Enanâguewâdaungâ saguhoem Deus itaumbyry egatuimbyry Isaías inweniby: \q1 “Kydamudo Zebulom, Naftali warâ eonronru \q2 Galiléia eynynâ ejiku, paru Jordão kuynâ, \q1 tuomareim kuru ise âmaemo judeu, judeu keba alelâ, \q2 mârâ anaym tâjikuneim modo, \q1 âdaralâ Deus itaumbyry mâuntuba olâ âmaemo. \q1 Awylygue toenzepa âiguelymo mâyntadylymo, mâseguâdâdylymo warâ. \q1 Deus wâgâ âzenomedâoze olâ âmaemo, \q2 iajinu odano aramo lelâ ise, iamu odanopyryem” kewândymy. \p \v 17 Deus xunâry egatuze myan-yam Jesus idâduo, Isaías inweniby ara kehoem myani aidyly. Târâlâ myani Jesus unâ nhegatuly adaguly. Alâ myani aguezesedyly: \p — Âjityendaungâ inakanhe amitomobyry wâgâ. Inakanhe adâjidyly imowâdaungâ warâ. Arâ lelâ ise Deus âwymârymoem awyly — kezesedyly. \s1 Jesus kanra awâni modo tynynonroem ingâsedobyry \r (Mc 1.16-20; Lc 5.1-11) \p \v 18 Paru Galiléia emelay tadakobâday myani Jesus azagâ uguondo nhedyly, iwaigoru, iukono warâ; Simão Pedro, André warâ. Âedâgue kanra sawâni myani akaemo, vende tientoem. Âedâ paikaji nhamedaymo myani Jesusram âzeholymo. \v 19 Azakâlâram myani Jesus aguely: \p — Âetaungâ. Saguhoem kanra keankâ mawelymo; iwerâ kurâ domodo ynynonroem itoem unâry egaturin-em ise âmaemo — kely. \p \v 20 Inepa kehoem myani âedâ kanra sawâto inmolymo, Jesus eynynonroem tâitomoem, Deus wâgâ tiuntuhomoem. \p \v 21 Tâtâday myani Jesus azagâ uguondo modo nhetondyly, Tiago, iukonolâ João warâ. Zebedeu imeombyry myani akaemo. Ekadybymoem myani tywepirymo oday tunwym agâ. Âedâ kanra sawâto myani kua nhekylymo, kopaelâgâroem. Aituo myani Jesus akaemo ingâsedyly tynynonroem itomoem. \v 22 Inepa kehoem tywepiry odayba idylymo. Tunwym tyânzemo myani, Jesus agâ tâtâhomoem.\fig |src="CN01682B.tif" size="span" loc="Matthew 4:18-22" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Mateus 4.18-22" \fig* \s1 Jesus kurâ domodo nhenomedâdobyry, tâwânuneim modo kua nhetobyry warâ \r (Lc 6.17-19) \p \v 23 Idânârâ Galiléia eynynonro âtâ anakâ myani Jesus sakadyly. Âtâdyguyhomodâ mykâinane Deus wâgâ nhenomedâdylymo. Deus iwymârymoem idyly wâgâ mykâinane unâ iwâkuru nhegatuly. Tâwânuneim modo, âsenagazeni modo warâ kua tyese mykâinane. \v 24 Tâinkâ lelâba myani anhekyly egary idâly Síria eynynâ. Aituo pylâ myani tâwâneim modo Jesusram nhadylymo-ro warâ. Âdaunlo tâzewânulâ kua nhekyly. Kadopâgue taseim modo kua nhetaynly. Ekomani modo kua nhetaynly. Adakobâdânry modo kua nhetaynly lâpylâ warâ myani. Idânârâ tâwâneim modo tyam idâypy kua tyese lelâ myani. \v 25 Toenzepa myani kurâ domodo nhapygue awyly, Galiléia eynynâba âetaymby modo, Dez Xidadâ anano modo, Jerusalém donro modo, Judéia eynynonro modo warâ, paru Jordão kuynonro modo lâpylâ warâ. \c 5 \s1 Jesus kurâdo iwy wâgâ âtâdyguyby nhenomedâdobyry \r (Mt 5.1–7.29) \p \v 1 Toenzepa kehoem myani kurâ domodo Jesus eydâ atoram idâly. Arâ kurâdo tientuo myani iwy onwa âkuly, ekadyly warâ. Eynynonro modo iopaji idylymo myani. \v 2 Aituo myani kurâ domodo enomedâdyly Jesus nhaguly.\fig |src="CN01700B.tif" size="span" loc="Matthew 5:1-2" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Mateus 5--7" \fig* \s1 Âdara tojiomaru kuru awyly xutuho \r (Lc 6.20-23) \p \v 3 Aituo Jesus aguely kurâ domodoram: \q1 — Tuomareim kuru mâkâ, Deuslâ idânârâ tâlâ tato xuduim awyly xuturim. \q2 Imâemba lelâlâ wâne, Deus kaynonro olâ iwymâry, eni warâ. \q1 \v 4 — Tuomareim kuru mâkâ iwerâ âjityeni. \q2 Itynru ume, Deuslâ mawânkâ ise iomazeâni. \q1 \v 5 — Tuomareim kuru mâkâ tâlâ tato modo wâgâ kulâ sawoem itânry. \q2 Deus tynynonro modoram, “Xuduze urâ” kehobyry emakeze mawânkâ. \q1 \v 6 — Tuomareim kuru mâkâ Deus ize ato modo lelâ adiendyse donro. \q2 Kurâ tâwinzeim, tatuanzeim warâ wâne pyni, paru warâ lelâ ize ato, \q3 myara lâpylâ Deus ize ato lelâ adiendyse awyly. \q2 Idânârâ ize ato xuduze Deus, ton-honre lelâ tâinwântoem. \q1 \v 7 — Tuomareim kuru mâkâ âkelo modo ityeni. \q2 Deus mawânkâ ityenze lâpylâ. \q1 \v 8 — Tuomareim kuru mâkâ Deus izepa ato aniempyra tâitoem Deus xurâ modo wâgâ lelâ âtynanâni, \q2 Deus eydâ atoram idâze mawânkâ. \q1 \v 9 — Tuomareim kuru mâkâ, tâdâtuebadyly, tâdâseguebyly warâ adain-hoem aini. \q2 Tymery ara lelâ mawânkâ ise Deus nhedyly. \q1 \v 10 — Tuomareim kuru mâkâ Deus ize ato ara aidylygue tânagazezeim. \q2 Deus kaynonro mawânkâ ise iwymâry, eni warâ. \p \v 11 — Ynynonro mawylymogue, ynynâbaom modoram âjiewiâseoze âmaemo. Âunâguezemo. Inagazenehonzemo. Âwâgâmo kewâdylymo kulâ ise warâ. Arâ wâne ise amyguehonlymo, tuomare lelâ olâ ise âmaemo. \v 12 Tytywanzeba itaungâ, tuomare lelâ. Deus olâ eydâ tatodâ imâem âyanmo nhudulype, omazeânimo nhekanâdybybe. Deus izepaom modoram mâzenagazeolymo. Alâ mykâinane Deus xunâry egatuim modo nhenagazedylymo lâpylâ — kely Jesus. \s1 Jesus, “Peku, iajinu warâ emyenro âmaemo” kehobyry \r (Mc 9.50; Lc 14.34-35) \p \v 13 Aituo Jesus aguely: \p — Peku pyni tâkubâzeânze, podo niwânzeânehomba warâ, myara âmaemo taunlo modo ywâgâ amyguelymo, kurâ domodo yeinwântomoem, inakanhe nâiehoba itomoem warâ. Peku onro agâ on-hoam ityby olâ pyni ikaji ietoem nudupa. Âdaitoem ânguy ize inkâba. Awylygue adameoly lelâ, adakabeoly warâ sakani modoram. \p \v 14 — Iajinu, iamu oday kydadakobâdo kiento nhesagonly myara ywâgâ mâuntuen-honlymo. Koendâ kehoem wâne xidadâ iwy angatay saunâtyby edyly myara ywâgâ totoenzeba aguewâtaungâ. \v 15 Lamparina kienmanâdyly watay, âdylâ iaxi kioentaymba kurâ. Kayanlâ kianlokuândyly, idânârâ âtâ odano modo nhesagon-hoem. \v 16 Lamparina kaynâ ekanâdyby ara ise koendâ amidylymo âzeholy idânârâam, Deus mâinwândylymo warâ. Koendâ amidylymo tientuo: “Koendonroem unwânmo Deus kaynonro awyly” aguehonze — kely Jesus. \s1 Jesus Moisés inweniby wâgâ aguehobyry \p \v 17 Jesus aguely: \p — “Jesus aguehobyry lelâ iwerâ kyzeinwâne, âdaitoem saguhoem Moisés agâ, tunâry egatuwâni modo agâ warâ, Deus aguehobyry kieinwântaymba kurâ” tâkezeba itaungâ. Deus Moisésram kâzewenry inwenien-hoymby koendâ kuru mâuntuhomoem xirâ kâewyly, mâinmohomoem inkâba. \v 18 Kau, onro warâ tâlâ awyly ara, Moisés inweniby tâlâ lelâ lâpylâ ise; tugukewâduneba ise xypyry etaji kehoem. Iwenihobyry tokalâ letralâ tygakeduneba ise. Xirâ mawânrâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 19 Moisés inweniby modo ewy einwântânry, kurâ domodo mârâ neinwâmpyra itoem aguenri watay âdy mâkeba ise mâkâ, Pymâ Deus nhekyly modo duay. Deus Moisésram kâzewenry inwenien-hoymby ara aini, kurâ domodo enomedâni waunlo watay, tywyneim ise mâkâ Pymâ Deus eydâ atodâ. \v 20 Warâ âyanmo auguely. Fariseu domodo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâma koendâ aini, tâkewâze kurâ. Kurâ domodo tynrentomoem kulâ olâ akaemo aidyly-ro warâ. Deusgue âwymâgumo ize mataymo, kurâ domodo ize ato ara kulâ aini modo takaze Deus ize ato aietaungâ — kely Jesus. \s1 Ânguy kienwiâsebyra kine \p \v 21 Jesus aguely: \p — Tydaselâ âmaemo, Moisés kydamudoram aguehobyry: “Ânguy kâdyâwâtaundâ. Kyâimpyry pymâ domodo xyâen-honze lâpylâ” kewândymy Moisés. \v 22 Urâ olâ warâ âyanmo auguely. Deus enanaji, kagonro kienwiâsedyly, inakai kuru, ânguylâ kyânly aralâ lâpylâ. Awylygue kyewiâsenibe-ro watay, adaholy pymâdoram âzenagazeohoem. Âkelo xunâguenibyry tribunalram sadyly lelâ, setenta pymâ tynreim modoram âzenagazeohoem. “Tuândy kulâ âmâ” keypy watay, samely lelâ peto nhântânry onwanji. \v 23-24 Tâwâlâ lelâlâ wâne Deus etydâ mawylymo, âdylâ Deusram egameze, târâ mawylymo ume, mâdunâgueohomobyry mâenanâguelymo-ro watay, Deus xurâem mantybymo târâlâ wao nhânwâtaungâ, mâengamebamolâ. Waunroem mâkâ âewiâsenimobyry agâ âtunâguedaunda wao. Koendâ lelâ agâmo-ro watayma tâwâlâ Deus etyram modopâdylymo, Deus xurâem mantybymo egameze. \p \v 25 — Ânguylâ tribunalram adysemo watay, waunroem wao eagâ koendâ âtunâguedaungâ, agâmo tyewiâseba itoem. Arâ amipyra âmaemo-ro watay, tribunalram asemo. Târâ ise; pymâ domodo polícia domodoram igameinmo-ro warâ mâzetadâohomoem. \v 26 Dinheru mâempywadomoem juiz aguehobyry idânârâ mâempywabyra âmaemo-ro watay, igasewâbyra ise âmaemo târâpa. Arâ lâpylâ Deus agâ koendâ itaungâ koendâ mitomobe awyly umelâ. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 “Eagâ mohogüin-homobyry keba kulâ kâdynanâdaundâ” Jesus kehobyry \p \v 27 Jesus aguely: \p — Tutuzelâ âmaemo Moisés inweniby: “Âwydymo keba kulâ kâdynanâdaundâ” kely myakâwândy inwenily. \v 28 Urâ olâ warâ âyanmo auguely: Uguondo pekodo enupeguygueni, tynanâdyze, iwydy keba olâ waunlo, inakanhe mâkâ xunâgu tyangahu oday. Nynanâbyra wâne, arâlâ olâ âzewentâoly Deusram. \v 29 Inwentânehoinmo Deus mâendysebamo ato kâzetaundâ. Koendâ tâise azakâlâ inumo etyly, Deus mâendysebamo ato mâempyra mitomoem. Koendonro kuru tânuembalâ Deus agâ tadawyly; idânârâ kodo peto nhântânry onwanxi adameoly mawânrâ koendâpaom kuru. \v 30 Deus xurâem inwentânehoinmo akâiedaundâ imarymogue. Koendâ tâise imarymo satâly, samely warâ, Deus izepa ato amânhepyra mitomoem. Koendonro kuru tâmaguebalâ Deus agâ tadawyly; idânârâ kodo peto nhântânry onwanxi adameoly mawânrâ koendâpaom kuru — kely Jesus. \s1 Jesus tâdâximoly wâgâ aguehobyry \r (Mt 19.1-9; Mc 10.1-12; Lc 16.18) \p \v 31 Jesus aguely: \p — Tutuzelâ âmaemo Moisés inweniby: “Pekodo eagâ mohogüin-homobyry mâinmodyze âmaemo watay, tâwâlâ imowâdaungâ. Âdaituo mâinmolymo awyly xutuhoem pape mâinwenibymo olâ eyam xuduwâtaungâ” kely myakâwândy inwenily. \v 32 Urâ olâ warâ âyanmo auguely. Âdaituoba kulâ âwydymo kâjimowâdaundâ. Eagonro uguondo agâ ituo lelâma pekodo imoly. Pekodo imoyby agâ ohogüimby watay Deus izepa ato ara kulâ lâpylâ aidyly. Deus xurâem, waunroem eagâ ohogüimbylâ mawânkâ iso kuru — kely Jesus. \s1 Jesus aguienkyly kykehobyry wâgâ aguehobyry \p \v 33 Jesus aguely: \p — Tutuzelâ âmaemo Moisés inweniby: “Deusram amyguehomobyry watay, aietaungâ lelâlâ; amyguehomobyry amânhepyra tâiseba itaungâ” kely myakâwândy inwenily. \v 34 Urâ olâ warâ âyanmo auguely. Âdaunloenlâ Deus ezedy âwankuem kâietaundâ. “Mâkâ kaynonro tutuze âkealâ auguely awyly” tâkezeba itaungâ. “Mâkâ kaynonro” myguelymo-ro watay, Deusranlâ amyguelymo lâpylâ, kaynâ ejidy awylygue. \v 35 “Mâkâ onro xyganipyry âkealâ auguely awyly tutuze” tâkezeba itaungâ. Deusranlâ arâ amyguelymo. Deus mawânkâ onro anaynlâ lâpylâ. “Mâkâ Jerusalém donro âkealâ auguely awyly tutuze” tâkezeba itaungâ, Deusranlâ arâ amyguelymo, Deus Ijidadâry kelygue tâzekeim awylygue. \v 36 “Iangatolezeze urâ, uguewâdyly kulâ-ro watay” tâkezeba itaungâ. Tokalâ kyangahudu kiampekanânehonwâbyra kurâ, kienmyguymanânehomba warâ, Deus nhygatyby awylygue. \v 37 “Aiese urâ” myguelymo watay, aietaungâ. “Agânhepyra ise urâ” myguelymo watay, akâiedaundâ. Amyguehomobyry aralâ aitaungâ, Deus ezedy mâempâguebamolâ. Deus ezedy mâempâguelymo-ro watay, Diabulâ aienehonrim — kely Jesus. \s1 Tâdâpeândyly wâgâ Jesus aguehobyry \r (Lc 6.29-30) \p \v 38 Jesus aguely: \p — Tutuzelâ âmaemo Moisés inweniby: “Ânguylâ otoguylymo, inuxiguylymo warâ watay, enuxiguywâdaungâ lâpylâ. Âerymo nhukagâdyly watay, iery xukagâdaungâ lâpylâ” kely myakâwândy inwenily. \v 39 Urâ olâ warâ âyanmo auguely: “Ânguylâ âdalâ âetuomo, âpeânze tâkezeba itaungâ” uguely. Mâjiwapagainhoduomo, tâpeânzeba itaungâ. MYRYK itaungâ, iladune âwapagain-homoem lâpylâ. \v 40 Âdylâ amânhetomobyry wâgâ mâzewentâolymo watay, policiaram adahoze âmaemo. Târâ “Âgamizary merâ uguondoram xudugâ” myguehonduomo, tâwâlâ âwalitoru nadâ lâpylâ. \v 41 Sodadu Roma donro âyanmo “Ysejiguy sakâ tokalâ kilômetro” keduo, azagâ kilômetro lelâ sataungâ. \v 42 Âyanmo âdylâ ekanibyryram âunduwâtaungâ. Âdylâ tiempywaguylyem ekanibyryam âunduwâtaungâ lâpylâ — kely Jesus. \s1 Âizepanromo agâ koendâ lelâ itaungâ \r (Lc 6.27-28,32-36) \p \v 43 Jesus aguely: \p — Tutuzelâ âmaemo Moisés inweniby: “Âwynenimo lelâ iwynedaungâ. Âwynedânrymo kâjiwynedaundâ” kely myakâwândy inwenily. \v 44 Urâ olâ warâ âyanmo auguely. Âwynedânrymo agâ koendâ lelâ itaungâ, ataen-homo mâinwyneguylymo agâ matomo ara. Ânguylâ inakanhe âedylymo watay, inakanhe aitobyry wâgâ Deusram ekadaungâ, eagâ koendâ lelâ itoem. \v 45 Koendonro mawânkâ Deus, tynynonro modo agâ, tynynâbanro modo agâ alelâ. Xixi tohobanâze mawânkâ koendonro modoem, inakai modoem alelâ. Kopâ tyihugueânze lâpylâ tâinwânni modoem, tâinwântânry modoem alelâ. Awylygue koendâ lelâ âmaemo ataen-homo, âduerymo alelâ agâ-ro watay, Deus kaynonro xurâem kuru mawylymolâ mâenehonlymo. \v 46 Agâmo koendonro agâ kulelâ koendâ mawylymogue, “Deus koendonro kurâem xuduze, koendonro kydawylygue” tâkewâzeba itaungâ. Âdyem itaymba awârâ. Asaemo dinheru impostu epywadobyry emakewâni modo tataen-ho modo agâ koendâ lelâmo lâpylâ. Awylygue arâ amidylymo watay, âkelo modo takaze amidylymo mâkeba. \v 47 Âpemugudomo agâ lelâ, ataen-homo agâ lelâ warâ mâsedaengulymo, âunâgumo warâ lâpylâ watay, âkelo modo takaze amidylymo mâkeba. Deus eynynâbaom modo mawânkâ tataen-ho modo agâ koendâ lelâ lâpylâ. \v 48 Koendâ lelâ idânârâ kurâ domodo agâ itaungâ, Kunwym kaynonro ara, mâkâ idânârâ koendâ eni ara — kely Jesus. \c 6 \s1 Jesus tâdâsemawyadâdyly wâgâ aguehobyry \p \v 1 Jesus aguely. \p — Xirâ âyanmo augueho. Tâmaynelâ itaungâ, tâzenanaym kehoem âdylâ amânhepyra mitomoem, amyguepa mitomoem warâ. Igaromoem kulâ âdylâ koendonro amânhedylymo-ro watay, Deus ipywadaymbamo ise amânhetybymo wâgâ. \p \v 2 — Awylygue kaikâ modo mâenmawyadâdylymo watay, amânhetybymo ânguyam kâzegaetaundâ. Koendonroem âdutuim modo aito araba aitaungâ. Kaikâ modo nhemawyadâdylymo watay, tâinkâ lelâba adientyby nhegatulymo, kurâ domodo âtâdyguyho odakâ, xidadâ earuary oze warâ. Kurâ domodo tywâgâ koendâ aguehoem kulâ kaikâ modo nhemawyadâdylymo. Deus koendonro nuduwâpyra ise eyanmo. Aitomobyry ebyrylâ ise awârâ kurâdoram âzehogueolymo. \v 3 Awylygue âdy pebaom modo mâenmawyadâdylymo watay, ânguyam kâzegaetaundâ. Koendâ kehoem aietaungâ, ataen-homo kuru nhutulyemba kehoem, imarymo pâem eynynonro wâne, imarymo aho eynynonro anhekyly nutuba myara. \v 4 Awylygue kaikâ modo emawyadâdaungâ, ânguy nutubalâ. Kunwym Deus olâ idânârâ aguienkyly tâense. Koendonro amânhekylymo tâense, ipywazemo-ro warâ — kely Jesus. \s1 Jesus Deus agâ aguykehoem konomedâdobyry \r (Lc 11.2-4) \p \v 5 Jesus aguely: \p — Deus agâ amyguedaymo, koendonroem âdutuim modo ara inkâba itaungâ. Deus agâ adâkehomoem XYDYK idylymo, âtâ tâdâtâdyguyho oday, arua iskinarydâ warâ, kurâ domodo tâentoem kulâ. Deus koendonro nuduwâpyra ise eyanmo. Aitomobyry ebyrylâ awârâ kurâdoram âzehogueohomo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 6 Koendonro lelâlâ Deus agâ agueze kydâtâdyguyly. Koendonro lâpylâ olâ kurâ kulelâ eagâ aguykely. Awylygue âji ânguy âynanâbyramo atodâ eagâ aguewâtaungâ. Kunwym Deus awâtârâlâ ise agâmolâ. Mâempyra lelâlâ wâne âmaemo, alâ olâ eagâ aguewâtaungâ. Âmaemo kulelâ eagâ amyguelymo tydase mâkâ. Arâ amituomo koendonro âyanmo xuduze. \p \v 7 — Deus agâ amyguedaymo, amyguehomobyrylâ adâkezezeba itaungâ. Deus einwântânry modo ara inkâba aitaungâ. Deus tydadyly waunlo ara, enanajimo, imeâgâemba kehoem adâkelymogue. \v 8 Aguehomo ara inkâba aguewâtaungâ. Tutuze mawânkâ Kunwym Deus âdy ize matomo, mâenkadylymo iraynâlâ. \v 9 Deus agâ amyguedaymo, warâ aguewâtaungâ: \q2 “Pabai kaynonro, tynrenseim lelâlâ mawyly, izedy awyly warâ idânârâ nhutudyzemo xina. \q2 Ânguy âwankuem âepyra nidâ. \q1 \v 10 Tarâ xina iwymâryem ikâ. \q2 Xina xirâ onro anano modo ize mato ara lelâ xina aiedyse awyly, \q3 târâ kaynâ agonro modo ize mato ara aito ara lelâ. \q1 \v 11 Âmâlâ kopaelâgâembaba xina ipyniry âundugâ. \q1 \v 12 Inakanhe xina aitobyry xygakegâ, \q3 âkelomo inakanhe tynynâ aitobyry xina nhenanânehon-ho ara. \q1 \v 13 Satanás izepa mato aienehonze keduo, xina agâlâ ikâ, \q3 izepa mato xina aniempyra itoem. \q2 [Xina iwymâry âmâ. \q2 Ton-honre kehoem âmâ, amânhedyse mato aiese. \q2 Tynrenseim âmâ. \q2 Aunlolâ ise âmâ, typygueim keba. Arâlâ ise”]\f + \fr 6:13 \ft Idânârâ livru saguho modo wâgâ iwenibyemba xirâ.\f* \m — warâ aguewâtaungâ Deusram. \p \v 14 — Inakanhe âetomobyry mâenanânehonlymo-ro watay, Kunwym kaynonro xygakeze lâpylâ inakanhe amitomobyry. \v 15 Inakanhe âetomobyry mâenanânehomba âmaemo-ro watay, Kunwym kaynonro nygakeba lâpylâ ise inakanhe amitomobyry — kely Jesus. \s1 Tâdâwinduapyra tâjidyly wâgâ Jesus aguehobyry \p \v 16 Jesus aguely: \p Tâjityenzeba itaungâ, Deus agâ amyguehomoem mâwinduapyra midylymo watay. Koendonro emyenro modo ara inkâba itaungâ. Deus agâ adâkehomoem nâwinduapyra tâise tawyly xutudyzemo. Awylygue tytyreim ara idylymo. Nâzemelagogueba, nâzekagâimba warâ awylymo. Kurâ domodo tywâgâ koendâ aguehoem kulâ arâ aidylymo. Âdy koendonro nuduwâpyra ise Deus eyanmo. Aitomobyry ebyrylâ awârâ kurâdoram âzehogueolymo. \v 17-18 Âmaemo olâ, Deus agâ amyguehomoem mâwinduapyramo mituomo, tuomare lelâ itaungâ. Âzemelagoguewâdaungâ lelâ, âzekagâinwâdaungâ lelâ warâ, ânguy mâwinduapyra mawylymo nutuba itoem. Kunwym kaynonro agâmolâ. Amidylymo tutuze mâkâ. Mâkâlâ ise âyanmo koendonro xudunri — kely Jesus. \s1 Koendonro kaynâ ekanâdyby \r (Lc 12.33-34) \p \v 19 Jesus aguely: \p — Tarâ onro anaym âdydo imeom tâwâentuneim modo kâzekanâdaundâ, potogo, tuonro warâ inakanhe nhetodâ, âzemagazeohodâ warâ. \v 20 Awylygue âzeon-hondâdaungâ, Deus ize ato amânhetomoem. Arâ ise koendonro ekanâdybybe mawylymo târâ kaynâ. Âdaunloenlâ tuonro, potogo warâ inakanhe nhetânry. Tâmagazeim modo nemagazebyra ise. \v 21 Xirâ anano tâenseim wâgâ kulâ mâpaunzedylymo watay, mârâ wâgâ kulâma âwaunkymo. Deus xurâ toenzepa ize matomo-ro watay olâ ise, ize ato ara lelâ ise amidylymo — kely Jesus. \s1 Kodo iajimanâni \r (Lc 11.34-36) \p \v 22 Jesus aguely: \p — Kânugue mawânrâ kytâho kiendyly, iajino oze kytâly. Koendâ kiendyly-ro watay, ânwa iozeno oze lelâ kytâly. \v 23 Koendâ kiempyra kurâ-ro watay, tuzase kurâ, iamu duay tâduzato ara. Epy xurâem toenzepa lelâlâ iamu — kely Jesus. \p {“Kânu agâlâ mawânrâ kyangahu âsewanily” keze Jesus aguely. Deus ize ato aguiendyse kurâ-ro watay, iozeno lelâ aguienkyly. Arâ aguiendyseba kurâ-ro watay, iozeno keba kulâ aguienkyly. Toenzepa ise kydâsenagazedyly, aguehobyry kieinwâmpyra kurâ-ro watay.} \s1 Deus lelâ kieinwântaymba kurâ, toenzepa âdydo imeom ize lâpylâ kurâ watay \r (Lc 16.13; 12.22-31) \p \v 24 Jesus aguely: \p — Azagâ tywymâgueim kurâ watay, nuduwâpyra azakâlâ agueho aguientoem; tokalâ âdylâ aguiendyse, eagonro âdylâ aguiendyse lâpylâ. Aituo tokalâ aguehobyry lelâ aguienkyly. Arâ lâpylâ Deus ize, toenzepa tydinherugu ize waunlo modo Deusgue lelâ iwymâgoem nudupa awyly — kely Jesus. \p \v 25 — Warâ âyanmo auguely. Tâseguâdâzeba itaungâ pyni wâgâ, okumo wâgâ warâ, âiguepa mitomoem. Itymo owogonromo wâgâ tâseguâdâzeba itaungâ. Pyni keba, okumo keba, âtâ tâjiwogonro keba warâ tywyneim kuru. Deus ize matomo xuduze lelâ âpynirymo, itymo owogonromo warâ. \v 26 Etaungâ atâingâ konopio modo. Typiembamo. Typyniry netâbyramo, nekaunâbyramo, netadâbyramo etary odaji warâ wâne. Deus olâ ipynirymo tuduze. Deus xurâ âmaemo. Tawâguneim modo ipyniry tiunduho ara, âyanmo xuduze lâpylâ. \v 27 Mâungukedânrymo wâgâ tâseguâdâzeba itaungâ. Âdara âiguelymo wâgâ tâseguâdâzeba itaungâ. Kyigueho odaji ituo, kyiguepa kitoem aguientaymba kurâ. Deuslâ kyigueho xutuim. \p \v 28 — Mâzetydâdomogue, mâpâgudâdomogue warâ tâseguâdâzeba itaungâ. Etaungâ poji anano tadawanku. Nâsewanibamo, tâty tywogonro tianâtomoem. Kâdâkerâ nawâpyramo tâty tywogonro adientomoem warâ wâne. Deuslâ olâ iwâkudâni. \v 29 Kydamu Salomão toenzepa âdypeom myakâwândy, toenzepa lelâlâ. Iwâkuru modo myakâwândy ety iwogonro. Poji anano sawanku olâ Salomão ety iwogonro takaze kuru tywâkurein-ro warâ. \v 30 Iweâpa nipyra olâ awârâ poji anano sawanku. Iwerâ koendâ, tywâkure warâ, kopaelâgâem ipa, iladybyem lelâ, peto emanâdoem âieholy lelâ warâ. Awârâ sawanku tâense Deus; nhesemo lâpylâ. Itymo owogonromo xuduze. Mâinwâmpyra olâ âmaemo! \p \v 31 — Tâseguâdâzeba itaungâ. “Âdykâ kaise xina typyniry, toku, tâty tywogonro warâ nhedyly?” tâkezeba itaungâ. \v 32 Deus einwântânry modo typynirymo, tokumo, tâty tywogonro modo wâgâ warâ kulâ inanry âtynanâdylymo. Âmaemo olâ, awârâ wâgâ tâtynanâzeba itaungâ. Tunwyn-em âmaemo Deus kaynonrogue. Tutuze mâkâ idânârâ ize matomo. Âpynirymo, okumo, itymo owogonromo, awârâ modo xuduze lelâ. \v 33 Awylygue âwymârymo Deus ize ato modo waunroem aietaungâ. Mâkâ ize ato wâgâ waunroem mâpaunzeduomo, idânârâ ize matomo xuduze Deus — kely Jesus. \p \v 34 — Tâseguâdâzeba itaungâ kopaelâgâ ainigue. Kopaelâgâembaba mawânkâ Deus tynynonro modo nhedyly. Mâseguâdâdomogue kulâ mâpaunzedylymo watay, adakaladâze âmaemo — kely Jesus. \c 7 \s1 Ânguy kienwentâbyra kine \r (Lc 6.37-38,41-42) \p \v 1 Jesus aguely: \p — Ânguy kâzewentâdaundâ, Deus iwentâbyramo itoem lâpylâ. \v 2 Âkelomoram mâundulymo ara lâpylâ ise Deus âyanmo nhuduly. Imâem mâundulymo watay, imâem lâpylâ ise Deus nhuduly. Imâemba watay, imâembalâ ise nhuduly warâ. \v 3 Agonromo tâwentâze âmaemo, âdiempa inakanhe aitobyry wâgâ kulâ, âmaemo olâ inakanhe kuru aini. Koendonro mâkeba awârâ. Agonro âzenupialodobyry lelâ mâenkylymo, inumo odano se iwatary imâsedo pylâ mâempyra âmaemo-ro myara. \v 4 Agonromo âzenupialodobyry etyze myguewâdylymo, inumo oday se iwatarybe awyly umelâ. \v 5 Saguhoem wao inumo odano se iwatary etywâdaungâ, koendâ agonromo âzenupialodobyry mâentyhomoem. Koendonro emyenro wâne âmaemo, inakanhe kulâ olâ amidylymo! Saguhoem kuru wao inakanhe amidylymo imowâdaungâ. Inakanhe amidylymo mâinmopygueduomoma ise tâwâlâ agonrodo mâunrudylymo, inakanhe anipyra itoem. \p \v 6 — Deus itaumbyry egatuly izepaom modo tindadyseba awyly umelâ aguehonly watay, tindadyseba inkâba, Deus itaumbyry iweniby kaxoroam samely waunlo ara kulâ. Amyguelymo watay, kaxoro ara otoguyzemo, nhâsemo warâ. Tuhu tâwâenseim pâsega nhakabehoem samely myara kulâ ise amyguehomobyry — kely Jesus. \s1 Ize kydato Deusram kyzekane \r (Lc 11.9-13) \p \v 7 Jesus aguely: \p — Ekadaungâ. Mâenkaduomo, emakeze lelâ âmaemo. Xuiwâtaungâ. Mâwinduomo, soenkeze lelâ âmaemo. Pyantaylâ âtâ sodo igâsedaungâ, enahungueze lelâ mawânkâ. \v 8 Idânârâ ekanibyry modo emakeze. Xuirimpyry modo soenkeze. Âtâ sodo pyantay tygâsenibyryram enahungueze. \v 9 Âmerymo turu nhekaduo, tuhu mâunduwâpyra âmaemo. \v 10 Kanra âjihuyby nhekaduo, âgâu mâunduwâpyra âmaemo eoduem. \v 11 Inakai wâne âmaemo, iwâkuru modo olâ âmerymoram mâundulymo. Kunwym kaynonroma kuru koendonro-ro; koendonro modo xuduze ekanibyry modoram! \p \v 12 — Âkelomo agâ koendâ itaungâ, agâmo koendâ awyse matomo ara. Xirâ aguely mawânrâ Moisés inweniby, akaemo Deus wâgâ aguewâni modo konomedâdobyry warâ — kely Jesus. \s1 Aguipa kulâ ise Deus eydâ atoram idâwâni modo \r (Lc 13.24) \p \v 13 Jesus aguely: \p — Agui lelâ yeinwândysebaom modo tâwâlâ ize tato ara kulâ adâidyse awylymo; Deus ize ato ara adâidysebamo. Pyanta tâtaydygueim oze tâgawândyse awylymo, ânwa tâtaydygueim oze tâtâdyze awylymo warâ. Awylygue ise tâdâsenagazedoram kulâ idâlymo, Satanás eydâ atoram. Akaemo araba itaungâ. Yeinwântaungâ, pyanta tâtabigueim oze egawânni ara. \v 14 Ton-honreim olâ awârâ ânwa tâtabigueim oze tâdâtâly, pyanta tâtabigueim oze tâzegawândyly warâ, myara lâpylâ aguipa kulâ Deus eydâ atoram idâwâni modo, tâwâlâ âjize tawyly imowâni modo, Deus ize ato ara lelâ aitaynrim modo warâ — kely Jesus. \s1 Konokuze kulâ “Deus itaumbyry egatuim xina” kewâni modo \r (Lc 6.43-44) \p \v 15 Jesus aguely: \p — Tonomeguelâ itaungâ, “Deus itaumbyry egatuim xina” kewâni modo agâ. Udodo kaneru xuhudugue âzetydâdyby emyenro kulâ akaemo. \v 16 Inakanhe aidylymogue olâ ise Deus eynynonro keba awylymo mâuntulymo. Tyguyreim, uvague tâwituneba; kazainwam, figugue tâwiseba warâ. Tâwilygue lelâ mawânrâ nady modo ewitu. \v 17-18 Se takyguenry, koendâ lelâ ewily, ein-hoem tuduze. Se takygueim, inakanhe lâpylâ ewily, ein-hoem nudupa. \v 19 Se koendâ tâwisenry satâly lelâ. Peto onwanji samely-ro warâ. \v 20 Warâ ise ânguy Deus wâgâ koendâ aguenri, ânguy konokuni warâ awyly, mâuntulymo aidyly wâgâlâ — kely Jesus. \s1 Idânârâ inkâba ise Deus pymâem atoram tâdâtâly \r (Lc 13.25-27) \p \v 21 Jesus aguely: \p — Deus aguehobyry ara aini modo lelâ ise Deus eydâ atoram idânri. Toenzepa kurâ domodo yam, “Pymâ, pymâ” kewâni modo, kewâdylymo kulâ olâ. Pabai kaynonro eydâ atoram nâtâwâbyramo ise, Deus aguehobyry ara anipyra awylymogue. \v 22 Xypyry etay, “Jesus eynynonro xina” kewâtyby modo warâ ise yam aguelymo: “Pymâ, Deus itaumbyry xina egatuwâm on-honrugue. Toenzepa kadopâ modo xina egaseânmâ, toenzepa adyesenry modo warâ xina aiemâ on-honrugue” kezemo yam. \v 23 Warâ olâ ise eyanmo auguely: “Âutuwâbyramo urâ. Ydâpa itaungâ, âmaemo inakanhe aitaynrim modo!” keze lelâ urâ — kely Jesus. \s1 Deus aguehobyry ara lelâ aini, aguehobyry araba aini warâ \r (Lc 6.47-49) \p \v 24 Jesus aguely: \p — Deus itaumbyry indadyly, aguehobyry ara aidyly waunlo uguondo tonomegueim, tuhu wâgâ tâty itânibyry emyenro. \v 25 Toenzepa kopâ ihugueduo, paru inwenly. Sapezenru ton-honre kehoem âtâ onwa idâly. Mârâ âtâ olâ nihugueba, tâhugane kehoem tuhu wâgâ itâdyby awylygue. \p \v 26 — Deus itaumbyry idani, aguehobyry ara aniempyra olâ waunlo uguondo sagunu wâgâ tâty itâni emyenro kulâ. \v 27 Toenzepa kopâ ihugueduo, paru inwenly. Ton-honre kehoem adapezeinly âtâ onwa. Aituo âtâ ihuguely. Idânârâ kehoem adakalaguely, tâhuganeba itâdyby awylygue — kely Jesus. \s1 Adâkeho tutuze lelâlâ Jesus \p \v 28 Jesus aguepygueduo, toenzepa myani kurâ domodo âsewânily, arâ tâzenomedâoduomo. \v 29 Aguelymo: \p — Adâkeho tutuze lelâlâ awâkâ uguondo! Ton-honruguelâ awâkâ aguely, akaemo Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo ara inkâba — kelymo. \c 8 \s1 Jesus uguondo tâjimituguelygue tâwâneim kua nhetobyry \r (Mc 1.40-45; Lc 5.12-16) \p \v 1 Iwy wâgâpa Jesus xytâguyly. Toenzepa myani kurâ domodo nhapygue awyly. \v 2 Aituo myani uguondo iopaji saindyly. Jesus enado âzeguhoam idyly, tynrense tawyly tienehon-hoem. Tâjimituguelygue tâwâneim myani mâkâ. Aituo Jesusram aguely: \p — Pymâ, kua yese ton-honre mawyly, xutuanze. Kua yedyse âmâ watay, kua yekâ wao — kely. \p \v 3 Jesus tâmarygue MÂʼ nhedyly. Eyam aguely: \p — Kua âedyse urâ. Tâwânepa âmâ iweâma. Kua âetai — kely. \p Ilâenlâ kehoem kua idyly. Iwâgâ pinuri peba idyly, itugoenzely warâ. \v 4 Eyam aguely: \p — Idakâ. Iweâma tâwâlâ idâ. Ânguyran-ne xirâ kua âetobyry kâzegatu — kely. \p — Kurâdo eynynâ Deus agâ agueinram âzehora, kua itybyem mawyly nhetoem. Kua itybyem mawyly kurâdo nhetoem, Deusram âdylâ xudugâ, kâzewenryem Moisés inweniby agueho ara — kely Jesus. \s1 Jesus sodadu domodo iwymâry agâ tâwaneim ewânu ume kua nhetobyry \r (Lc 7.1-10) \p \v 5-6 Jesus idâly xidadâ Cafarnaumram. Saimpygueduolâ kehoem myani sodadu domodo iwymâry idâly eyam. Aituo aguely: \p — Pymâ, târâ ietydâ yagâ tâwaneim toenzepa ewânu. LYK itoenlâ nudupa. Toenzepa âpyneândyly. Kua mânhedyse wâne urâ — kely. \p \v 7 — Idâze urâ itynra, kua iese — kely Jesus. \p \v 8 Târâ endaylâ Jesus mâkâ tâwâneim kua iese ton-honre awyly tâinwânse olâ myani mâkâ uguondo. Aituo myani aguely: \p — Pymâ, âdy mâkeba urâ, ietyram mâwântoem. Toenzepa ton-honreim âmâ. Iwague endaylâ yagâ tâwaneim kua itoem amyguely watay, kua ise lelâ mâkâ — kely sodadu iwymâry. \v 9 — Ywymâry modo aguely tâinwânse urâ. Tyzodadugue lâpylâ urâ, yeinwânni modogue warâ. Kâingonotuo, tâtâze lelâ. Eagonro kâingâseduo, tâese lelâ warâ. Yagâ tâwaneinram “Xirâ aiekâ” ugueduo, inepa adyese lelâ warâ — kely myani cem sodadu domodo iwymâry. \p \v 10 Awârâ tindatuo myani Jesus toenzepa kehoem âsewânily, mâkâ sodadu domodo iwymâry toenzepa tâinwândyly tiuntuduo. Aguely mâkâ kurâdo tyampygueni modoram: \p — Eagâ tâwaneim kua kânhedyly tâinwânse mynra merâ uguondo. Ânguy yeinwânni kâentaymba urâ merâ Roma donro yeinwânto ara kehoem. Kypemugudo israelita domodo duay kuru ânguy yeinwânni lâpeba merâ ara! — kely. \p \v 11 — Enanâguewâdaungâ xirâ. Toenzepa ise israelita domodo keba ewy Deus pymâem atoram idâim. Xixi egaseho eynynonro modo, egawânto eynynonro modo warâ kehoem ise âtâdyguylymo Deus pymâem atodâ. Toenzepa ise âzetyguedylymo, iomarumo warâ, kydamudo Abraão, Isaque, Jacó akaemo agâ. \v 12 Tâlâ olâ ise toenzepa kypemugudo israelita domodo ewy Deus pymâem atoram idâdânry, yeinwâmpyra awylymogue. Iamu odaxi ise adameolymo, toenzepa kehoem âsenagazedomoem. Toenzepa ohogüenzemo, tyery saguzemo warâ, tâsenagazedylymogue — kely Jesus. \p \v 13 Jesus aguely sodadu iwymâryam: \p — Idâ ityam. Agâ tâwaneim kua kânhedyly; meinwântaima. Aituo enra kua kânhedyly — kely. \p Jesus aguely umelâ myani sodadu iwymâry agâ tâwaneim kua idyly lelâ târâ. \s1 Jesus tâwânuneim modo kua nhetobyry \r (Mc 1.29-34; Lc 4.38-41) \p \v 14 Sodadu modo iwymâry agâ âtunâguedybyem myani Jesus idâly Simão Pedro etyram. Saintybyem myani Simão imenhundu tâwâne, toenzepa kehoem iaturu kely indadyly. \v 15 Jesus tâwâneim eguetonra idâly. Emary wâgâ nhawâdyly. Ilâ umelâ kehoem myani kua idyly; tyatureba idyly, pekodo saudyly, ipynirymo aiese, âwinduatomoem. \p \v 16 Iguampygueduo myani kurâ domodo kadopâgue taseim modo, tâwânuneim modo warâ Jesusram nhadylymo. Kadopâ kurâ domodo odaypa egasehoem, tâwânuneim modo kua itoem warâ aguely. Aituo kadopâ modo egasewâdyly, idânârâ tâwânuneim modo kua itaynly warâ. \v 17 Warâ myakâwândy Deus itaumbyry egatuimbyry Isaías aguely iwâgâ: \q1 “Mâkâlâ kâwânu kua ieni, \q2 kydâpyneândo etynri warâ” \m kewândymy. \p Jesus kurâ domodo kua nhetuo, Isaías aguehobyry aralâ aidyly. \s1 Jesus kieinwândyly-ro watay, kieinwândyly kinmopa kine \r (Lc 9.57-62) \p \v 18 Alâ myani Jesus toenzepa kurâ domodo nhedyly, taynâ, tâynâ warâ kehoem. Tynynonro modo agâ kulelâ tidyse lâwâne myani. Aituo eyanmo aguely: \p — Kydâzekuâne paru kuyam — kely. \p \v 19 Egaselymo iraynâ kehoem olâ myani Moisés inweniby wâgâ enomedâni saindyly. Jesusram aguely: \p — Pymâ, âynynonroem widyse urâ. Âdyam mydâhobyryram idâze lelâ urâ, agâ kâsenomedâdoem — kely myani. \p \v 20 Jesus aguely: \p — Ton-honre ise enra. Idânârâ ânguydo imeom tâjikune lelâ xykyhobe warâ; poroho, tawâguneim modo warâ tâjikune lelâ. Urâ, Uguondo Kaynâpa Âetyby olâ, iekobyzeguehoenlâ tâtyemba — kely. \p \v 21 Aituo eagonro uguondo koendâ kehoem Jesus aguely idanipyry aguely: \p — Pymâ, saguhoem pabai ugueho wao ise kâenkyly, niguepa awyly ara. Igueduo, epyâbygueduo ise âynynonroem widyly — kely. \p \v 22 Jesus olâ eyam aguely: \p — Iweâ lelâlâ âekâ ynynonroem. Yeinwântânry modo igueypy ara kulâ, iazeontoem Deus aniempyra awylygue. Xirâ anano wâgâ kulâ âtynanâdylymo. Xirâ onro anano modo wâgâ âtynanâni modolâ igueypy nepyâdâ — kely myani. \s1 Jesus sapezenru ton-honreim, kopâ tyelugueim agonro nhepagunâdobyry \r (Mc 4.35-41; Lc 8.22-25) \p \v 23 Akaemo azagâ uguondo agâ agueypyem myani Jesus tynynonro modo agâ paruam idâly. Pepi odaxi âxiedyly, paru tienkuâdomoem. \v 24 Mârâ paru imâsedo tuotagueze ataymo kehoem myani kopâ sapezenru ton-honreim agonro adaguly. Ton-honre kehoem myani sapezenru paru nhahugânily. Parugue pepi adapadyly warâ. Jesus olâ myani xykyly lelâ. \v 25 Aituo eynynonro modo nhuagueândyly, adaenkelymo warâ: \p — Pymâ, âwaguegâ! Aukâ! Kâmakegârâ. Kyiguely ise xirâ! Pepi xytyzeaji xirâ! — kelymo. \p \v 26 Aituo myani tuagueântuo, Jesus eyanmo aguely: \p — Tâseanezeba itaungâ. Imakezemo ton-honre wawyly mâinwâmpyra lâgâlâ ianumo — kely. \p Aituo saudyly. Ton-honre kehoem aguely: \p — Arâ kehoem tadapezeinzeba ikâ! — kely sapezenruram. \p — Tahugâneba ikâ! Ipagugâ! — kely paru sahugânuram warâ. \p Agueduo, tapezenremba idyly, paru tahugâneba idyly warâ. \v 27 Toenzepa myani âsewânilymo, âseguâdâdylymo warâ. Aituo aguelymo: \p — Etaungâ! Sapezenru nadapezeimba itoem adyese. Paru tahugâneba itoem adyese warâ. Ânguy kuruka awâkâ eon-honru xudunri, awârâ modo anhetoem? — kelymo. \s1 Jesus azagâ uguondo kadopâgue taseim modo kua nhetobyry \r (Mc 5.1-20; Lc 8.26-39) \p \v 28 Jesus tynynonro modo agâ saindyly paru Galiléia kuyam, Gadararam\f + \fr 8:28 \ft Gerasa lâpylâ myani mârâ âji ezekeho.\f*. Târâ myani azagâ uguondo kadopâbeom modo agâ oxiodylymo. Tâdâzepyâdodâpa myani idâlymo, târâlâ âxidâdybyem tawylymogue. Kâmayno, tytazeim warâ myani akaemo. Mârâ âji einkâ sakani modoram tâdytaozemo mykâinane. \v 29 Jesus tientuo myani ago kehoem adaenkelymo: \p — Xina kâdynanâdâ, Deus imery. Xina âsenagazedo naimpyralâka xina enagazeze mâewyly? — kelymo. \p \v 30 Tâlâ myani târâ iwaguepa toenzepa pâsega âwinduani modo. \v 31 Aituo kadopâdo aguely Jesusram: \p — Xina mânhânkyduo, awâkâ pâsega modo iodaxilâ xina igonokâ — kelymo. \p \v 32 Aituo Jesus aguely: \p — Tâwâlâ, idâwâtaungâ — kely. \p Agueduo, kadopâ modo akaemo uguondo modo odaypa egasewâdyly. Pâsega modo iodaxi egawândylymo. Kadopâbe tâituo myani pâsega modo enuimbadaynly. Egatudylymo. Iwy wâgâpa paikaji adamunedylymo. Idânârâ kehoem tyense, iguewâdyly. \p \v 33 Pâsega eni modo iwy wâgâpa pâsega paikaji adamunedyly tâensemo myani. Mârâ aidyly tientuo, âwenkelymo. Inepa kehoem idâlymo xidadâram. Xidadâ odaxi taintuo tonlo modoram tientyby nhegatulymo. Tâgatuzemo lâpylâ myani Jesus kadopâ modo nhânkyhobyry. \v 34 Arâ egary tindatuomo, idânârâ kehoem mârâ xidadâ odano modo Jesus agâ oxioze idâlymo. Toxioduomo, aguelymo eyam: \p — Âxiguegâ xina ety anaymba. Taynynâ inkâba ikâ — kelymo Jesusram, tâguy pâsega nhaindyseba tawylymogue. \c 9 \s1 Jesus adakobâdânry kua nhetobyry \r (Mc 2.1-12; Lc 5.17-26) \p \v 1 Ilâpygueduo myani Jesus tynynonro modo agâ paruam idâly. Pepi imâsedo odaxi âxiedylymo, paru tienkuâdomoem. Âzekuâdybyem, tyjidadâry Cafarnaumram saindyly. \v 2 Tonlo modo ewy uguondo adakobâdânry nhadylymo sawo wâgâ, Jesus kua nhetoem. Kua nhedyly tâinwânsemo awyly tiuntuduo myani Jesus aguely tâwâneinra: \p — Ton-honre ikâ. Idânârâ inakanhe amitobyry modo xygakeagui — kely. \p \v 3 Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo Jesus aguely tindatuo, tâpaunzezemo myani. \p — Koendâpa awâkâ Jesus aguely! Deus nhunâguedyly kulâ awâkâ! Deus agâ âzekiba tâidyse awyly kulâ! — kelymo. \p \v 4 Tutuze olâ Jesus âdy nhangahumo oday xunârymo awyly-ro warâ. Aituo aguely: \p — Arâ ywâgâ tâpaunzezeba itaungâ. Unâguedaundâ — kely. \v 5 — Merâ adakobâdânryam: “Idânârâ inakanhe amitobyry modo xygakeagui” uguely-ro watay, mâuntuwâbyra ise âmaemo âkealâ, âkealâba warâ auguely awyly. “Aukâ. Adakobâgâ” ugueduo, adakobâdyly-ro watay olâ xutuze âmaemo ton-honre wawyly! \v 6 Merâ koendâ adakobâdyly mâentuomo, xutuze âmaemo, kurâ domodo inakanhe aito xygakeze ton-honre wawyly urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby — kely Jesus. \p Aituo adakobâdânryam aguely: \p — Aukâ. Iguetudobyry sanâkâ; adakobâgâ; idâ itynra — kely. \p \v 7 Aguely umelâ kehoem kua idyly. Saudyly. XYDYK idyly. Adakobâdyly. Tâtyram idâly. \v 8 Mâkâ aidyly tientuo kurâ domodo âsewânilymo, âseanedylymo warâ. Aituo myani aguelymo: \p — Koendonro, ton-honreim warâ Deus, awâkâ uguondo tâwânuneim modo kua nhetoem eon-honru nhuduhobyry wâgâ! — kelymo. \s1 Jesus Mateus tynynonroem itoem ingâsedobyry \r (Mc 2.13-17; Lc 5.27-32) \p \v 9 Adakobâdânry kua tiempygueduo myani Jesus târâpa âxiguely. Tadakobâday myani Jesus iedyly, urâ Mateus. Pymâ Roma donro xurâem dinheru impostu epywadobyry emakerim urâ. Târâ dinheru kâenmakezezedodâ ekadybyem wawyly ume ani Jesus yam aguely: \p — Yagâ âekâ. Ynynonroem ikâ, yagâ mâsenomedâdoem — kely. \p Aituo yaudyly. Jesus agâ udâly, eynynonroem witoem. \v 10 Kopae ietydâ âwinduatoem kâingâsedyly. Aituo Jesus ietyram idâly. Xina âwinduadyly ume, yataen-ho modo ewy saindylymo, impostu epywado emakewâni modo. Kurâ domodo saindylymo lâpylâ, inakanhe tâgaruneim modo. Xina agâ ekadylymo, tâwinduatomoem. \v 11 Fariseu domodo ewy Jesus xina agâ âwinduadyly tientuomo, Jesus eynynonro modoram aguelymo: \p — Kâzewenry araba kulâ awâkâ âwymârymo Jesus aidyly! Dinheru impostu epywado emakewâni modo agâ, kurâdo inakai modo agâ warâ nâwinduapyra tâise awâkâ! — kelymo. \p \v 12 Aguelymo tindatuo Jesus eyanmo aguely: \p — Deus wâgâ auguehoem uirimpyrylâ asaemo. Tâwânuneim modo mawânkâ kua tyeni xuirim, tâwânunenry modo keba. \v 13 Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby mâuntuba lelâ kuruka âmaemo: “Ânguydo imeom xyâly, iaduândyly mâkeba ize kuru wato, kurâ domodo âjigue koendâ awyly” kewândy Deus. Koendâ âpaunzedaungâ, âdakeze aguely awyly mâuntuhomoem. Inakanhe aitaynrim modo igâseze kâewyly. Inakanhe aitânry modo igâseze inkâba xirâ kâewyly — kely Jesus. \s1 Saguho kiuntuyby kyjimonre, iwelo kiuntuhoem \r (Mc 2.18-22; Lc 5.33-39) \p \v 14 Aituo João Batista eynynonro modo ewy saindylymo, Jesusram aguelymo: \p — Xina João Batista eynynonro modo, fariseu domodo warâ xina nâwinduapyra tâise inanry, Deus agâ adâkehoem. Âynynonro modo olâ nâwinduapyra nipyramo, Deus agâ adâkehomoem. Âdaituoka xina aito ara anipyra awylymo kâzewenry agueho ara? — kelymo. \p \v 15 Aituo Jesus eyanmo aguely: \p — Eagâmo watay, nâwinduapyra nitaymbamo ise. Eagâmopa wituo olâ nâwinduapyra isemo, Deus agâ adâkehomoem. Todohogüin-horam igâsedaymby modo ohogüinrim agâ tatay, nâwinduapyra nitaymbamo, etygumo lelâ. Ohogüinrim tuduaypa ituo lelâ nâwinduapyra idylymo myara — kely. \p \v 16 Jesus aguely: \p — Âtâbâ adauguehobyry tawentâzeba âtâ iwelo sapidubygue. Âtâ sawentâdobyry tukuiduo, odopâduo, tadaugueze mawânrâ âtâbâ. \v 17 Tâjituby vinhu etaryem xygatyby iwelo keba odaxi vinhu iwelo tâkanâduneba. Tâjituby iwelo keba odaxi ekanâduo, etary tadaugueze mawânrâ. Aituo vinhu apâdyly. Aypa olâ, vinhu iwelo etaryem tâjituby iwelo xygatyby odaxilâ ekanâdyly watay, vinhu nhewantuo, imâem ituo warâ, tâjituby iwelo tâzepâgueze. Etary, vinhu alelâ nâxiumebyra — kely Jesus. \p {Jesus aguely, saguho konomedâdobyry kinmohoem, iwelo konomedâdo kieinwântoem warâ. Saguhobyry mawânrâ nâseinwâmbyra iwelo agâ.} \s1 Jesus pekodo tâwâneim kua nhetobyry, âwynsaundo igueypy kurâem nhetondobyry warâ \r (Mc 5.21-43; Lc 8.40-56) \p \v 18 Jesus eyanmo aguely ume myani uguondo âtâ tâdâtâdyguyho iwymâry Jesus iopaji saindyly; âzeguhoam idyly enado. Aguely: \p — Inoro wao ietyam. Iexiryze nigueaki. Nhonwa imary MÂʼ ieta wao, kurâem itondoem — kely. \p \v 19 Aituo Jesus eagâ idâly. Xina Jesus eynynonro modo tâtâze lâpylâ ani eagâ. \p \v 20 Pymâ etyram xina idâly ume, pekodo tâwâneim Jesus ikaynâ saindyly. Imery etary myani âunkeim; kuapa idyly agâ toenzepa myani iunu ihuguely, toenzepa lelâlâ. Doze anupe myani mâkâ arâ ewânu. Eyam taintuo, ety MÂʼ nhedyly, ikaynâlâ. \v 21 Warâ tâpaunzeduo myani aidyly. \p — Etylâ MÂʼ kânhetuo, kua yese lelâ — tâkeduo. \p \v 22 Tâty tywogonro MÂʼ ietuo, Jesus MYRYK idyly. Pekodo nhedyly. Eyam aguely: \p — Tyanepa ikâ. Kua ietybyem âmâ, kua kyetâ wawyly mâinwântobyry wâgâ — kely. \p Aguely umelâ kehoem myani pekodo kua idyly lelâlâ. \p \v 23 Ilâpygueduo ani xina idâly lelâ. Pymâ etyram xina saindyly. Saintybyem, âguedy tuhu esagueyby odaxi etadâdo eremu xina indadyly. Idânârâ ani tonlo modo eogunrumo, âpyneândylymo warâ, âwynsaundo igueypyem lelâlâ awylygue. \v 24 Aituo ani Jesus eyanmo aguely: \p — Igasewâdaungâ wao. Niguewâpyra awâkâ âwynsaundo; xykyly kulâ — kely. \p {Arâ aguely, kurâem tientondyly tiuntuduo.} \p Arâ aguely tindatuomo, nheinledylymo. Igueypyem lelâlâ awyly tiuntuduomo, nâepaigueba awylygue. \v 25 Egasebygueduomo, Jesus idâly igueypy eguetunâdobyryram. Egawântybyem Jesus âguedy emary wâgâ nhawâdyly. Ilâenlâ kehoem kurâem nhetondyly, kama wâgâpa saudyly idyly. \v 26 Idânârâ âtâ anary iwaguepaom modo Jesus âwynsaundo kurâem nhetondobyry egary tydasemo myani. \s1 Jesus azagâ epy kua nhetobyry \p \v 27 Jesus agâ târâpa xina âxiguely ume, azagâ epy xina nhapygue idâly. Warâ adaenkelymo: \p — Xina tytyenzelâ ikâ, Jesus. Pymâ ton-honreim âmâ, âdamu Davi ara! — kelymo. \p \v 28 Jesus âtâ tâxidâdobyryram saintuo azagâ epy modo eagâ egawândyly. Iopaji saindylymo. Jesusram adapâigueolymo: \p — Tâinwânse lelâlâka âmaemo, kua âenimoem wawyly? — kely. \p — Tâinwânse xina, Pymâ — kelymo. \p \v 29 Aituo Jesus enumo onwa tâmary MÂʼ nhedyly, kua tientomoem. \p — Kua âedyly; tâinwânse mawylymogue kua midylymo — kely. \p \v 30 Aguely umelâ kehoem epyemba idylymo. Kua tiempygueduomo, Jesus eyanmo aguely: \p — Awitobyry ânguyram kâzegatuwâdaundâne! — kely. \p \v 31 Tâtâdaymo olâ mâkânra lelâba nhegatulymo Jesus kua tyetobyry. \s1 Jesus tytarenry kua nhetobyry \p \v 32 Azagâ epy kua ityby idâpygueduomo, kurâ domodo ewy uguondo tytarenry nhadylymo. Nâjitaimba mâkâ uguondo, kadopâram nâjitaimba âiehoybyem awylygue. \v 33 Jesus mâkâ iodano kadopâ egasehoem agueduo, uguondo koendâ âjitainly adaguly. Idânârâ kurâ domodo âsewânilymo. Aituo aguelymo: \p — Âdykâ Israeldâ uguondo kadopâbeom kua ieni xina netaymba, Jesus anheto ara! — kelymo. \p \v 34 Fariseu domodo enanaji olâ Jesus aidyly Deus eon-honrugueba. \p — Kadopâ modo iwymâry eon-honrugue kulâ awâkâ kadopâ modo nhegaseândyly — kelymo; kewâdylymo kulâ olâ. \s1 Jesus kurâ domodo intyendobyry \p \v 35 Idânârâ âtâ anakâ ani Jesus adakobâdyly. Âtâ tâdâtâdyguyho odakâ kurâ domodo nhenomedâdyly. Unâ iwâkuru nhegatuly, âdara Deus idânârâ kurâ domodo iwymâryem idyly wâgâ. Âdaunlo tâzewânugue tâwâneim modo kua tyese lelâ ani. \v 36 Tadakobâdodâ Jesus toenzepa kurâ domodo nhedyly, kaikâem kulâ. Tientuo, toenzepa intyendylymo, âseguâdâdylymogue, itynrumogue warâ, kaneru todonenry ara kulâ awylymogue. \p \v 37-38 Aituo xinaram aguely: \p — Etaungâ kurâ domodo. Koendâ tâise Deus itaumbyry nhutulymo. Aguipa kulâ olâ egatuim modo. Deusram ekadaungâ, agui kurâ ingonotoem tywâgâ agueze. Urâem, asaemo kurâ domodo mârâ etâdyby sahuadyby tâkaunâzeim ara, ekaunâni modo olâ ipa myara — kely Jesus. \c 10 \s1 Jesus tynynonro modo eon-honru nhuduhobyry \r (Mc 3.13-19; Lc 6.12-16) \p \v 1 Aituo Jesus xina doze lelâ tinduakeyby modo indâtyguyly. Xinaram aguely: \p — On-honrumo kâunduly, kadopâ mânhânkyhomoem, tâwânuneim modo kua mânhetomoem warâ — kely. \p \v 2-4 Induakeyby modo ezedy xirâ, tywâgâ aguenriem: \li1 Waunroeno Simão (Pedro kelygue tâzekeim) \li1 André (Simão iukono) \li1 Tiago, João warâ (Zebedeu imeombyry) \li1 Filipe \li1 Bartolomeu \li1 Tomé \li1 Mateus (Levigue tâzekeim lâpylâ urâ, saguhoem dinheru impostu epywado emakerimbyry) \li1 Tiago (Alfeu imerybyry) \li1 Tadeu \li1 Simão (tâty anary izetonro lelâlâ tawylygue, Roma donrogue tywymâgu izepaom) \li1 Judas (Queriote donro, Jesus egamenribyry izepaom modoran-ro warâ) \p Warâ ani xina doze lelâ, Jesus induakeyby modo. \s1 Jesus tynynonro modo Deus wâgâ unâ iwâkuru egatuze ingonotobyry \r (Mc 6.7-13; Lc 9.1-6) \p \v 5 Deus xunâry egatuze ani xina âjigonoholy. Xina idâly iraynâ, Jesus aguely: \p — Judeu keba modo ety anaxi tâtâzebane itaungâ. Samaria eynynonro modo ety anaxi tâtâzeba itaungâ warâ. \v 6 Kypemugudoram lelâ Deus itaumbyry egatuwâdaunda, Israelita modoram. Kaneru xuzatyby ara kulâ akaemo. \v 7 Warâ ise amyguelymo: “Inepa ise Deus kurâ domodo iwymâryem idyly” myguelymo. \v 8 Tâwâneim modo kua ietaungâ. Tâjimituguelygue tâwâneim modo kua ietaungâ. Igueypy modo kurâem ietondaungâ. Kurâ domodo kadopâbeom modo kua ietaungâ warâ. Awârâ modo amânhetomoem tâbyguepa on-honrumo kâunduly. Awylygue kadopâbeom modo, tâwânuneim modo warâ kua ietaungâ, tâbyguepalâ. \v 9 Mydâdaymo âdylâ manâtomoem ouru, prata, dinheru, awârâ modo kadataundâ. \v 10 Owosarymo kadataundâ. Âgamizarymo, âhurumo etary warâ mâungukehomo kadataundâ. Amatagorumo ânwa oze mâzesebydâdomoem kadataundâ lâpylâ warâ. Tâwaneim mawânkâ âdy ize tato tâmakeze lelâ tâzetoem. Awylygue idânârâ ize matomo ara âdydo imeom âduduoze lelâ. \p \v 11 — Âtâ anaxi aintuomo, âdaunlo uguondo koendonro awyly etaungâ, târâ eagâlâ mitomoem. Mâkâ etydâlâ itaungâ, eagonro âtâ anaryam mydâlymo ara. \v 12 Âdaunlolâ âtâ odaji igawândylymo watay, tonlo modo agâ âsedaenguwâdaungâ. “Deus koendâ nhese” kewâtaungâ eyanmo. \v 13 Tonlo âtâ odano modo koendâ idaenkulymo, mâengatulymo tindadysemo warâ watay, koendâ ise Deus akaemo agâ awyly. Koendâ idaenkubamo, unâ mâengatulymo tindadysebamo warâ watay olâ Deus eagâmo koendâ itoem kâzekadaundâ. \p \v 14 — Mârâ âtâ odano modo, xidadâ odano modo koendâ idaenkubamo, mâengatulymo tindadysebamo warâ watay, inepa târâpa âxiguewâdaungâ. Igasedaymo, âhurumo etary etywâdaungâ, xutoleguguewâdaungâ warâ, Deusram tânagazezeim awylymo xutuhoem, ize ato ara anipyra awylymogue, yeinwâmpyra awylymogue warâ. \v 15 Sodoma donro modo, Gomorra donro modo warâ myakâwândy ânguydo kulâ. Awylygue myakâwândy Deus peto in-hugueândyly nhonwamo adain-homoem. Xypyryem, idânârâ tynynâbanro modo enagazeze. Deus itaumbyry mâengatulymo izepanro modo olâ ise Sodoma donro modo, Gomorra donro modo warâ âsenagazedobyry takaze kehoem kuru âsenagazezeni. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely. \s1 Jesus tâdâsenagazedyly wâgâ aguehobyry \r (Mc 13.9-13; Lc 21.12-19) \p \v 16 Jesus aguely: \p — Ydataungâ. Deus xunâry egatuze ogonodylymo kâmayno modo duaxi, auwa tâwinzeim modo duaxi kaneru igonodyly ara. Âgâu ara, tonomegue itaungâ, kâmaynodâpa tâdâsemaguely mâuntuhomoem. Koendâ olâ itaungâ, papa ara, âdanimo mânhewiâpanânehomba mitomoem. \v 17 Tonomeguelâ itaungâ. Yizepaom modo awâsemo, yeinwândylymogue. Adahoze âmaemo pymâ modo enadoram, mâzenagazeohomoem. Apiogüen-honzemo âtâ tâdâtâdyguyho oday. \v 18 Yeinwândylymogue, idânârâ pymâ domodoram adahoze âmaemo. “Tumunreim âmaemo” keze akaemo pymâdo, inagazedomoem. Pymâ domodo enado mataymo tâwâlâ ise unâ iwâkuru mâengatulymo âdara imakehomobyry wâgâ judeu domodo iwymâryam, judeu keba modo iwymâryam warâ. \v 19 Amyguehomo wâgâ tadahulizeba olâ itaungâ, pymâ domodo enadoram madahoduomo. Deus agâmolâ ise. Âurusemo amyguehomoem. \v 20 Âunârymo wâgâ kulâ inkâba ise amyguelymo, Deus Ispiritury xunâry wâgâ. \p \v 21 — Ipemugudomoanlâ ise yeinwânni modo âzenagazeoly. Ipemugumolâ ise pymâdoram egamenrimo, âdyohomoem. Âjiukonoem, âjiwaigoruem warâlâ ise âsegamelymo. Tâjiunwym, tymery agâlâ ise âsegamelymo lâpylâ, âdyohomoem. \v 22 Ynynonroem mawylymogue, toenzepa ise mâjiewiâseolymo. Âmaemo yeinwândyly imodânry modo olâ âsemagueze, aunloenlâ Deus agâ mitomoem. \v 23 Mârâ xidadâ eydâ matomodâ ynynonroem mawylymogue mâzenagazeoduomo, eagonro âtâ anaxi âwientaungâ, târâ ywâgâ amyguehomoem. Auguely âyanmo. Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby odopâze urâ, idânârâ Israel eynynâ âtâ anakâ ywâgâ amyguelymo iraynâ. \p \v 24 — Enomedâni mawânkâ tonomedâzeim takazeno. Pymâ mawânkâ tâwaneim takazeno. \v 25 Tonomedâni eto ara lâpylâ ise âsenomedâni âzeholy. Âwanu sodo ara lâpylâ tâwaneim âzeholy. Ayetomo ara lâpylâ ise amâieholymo. Inakanhe aguezemo ywâgâ. Belzebu eon-honrugue kulâ iewanu nhegaedylymo. Âunâguezemo lâpylâ; inakanhe aguezemo âwâgâmo — kely Jesus. \p (Belzebu, Satanás ezedy eagonro). \s1 Deus lelâ kydynrene \r (Lc 12.2-7) \p \v 26 Aituo Jesus aguely: \p — Ânguy kâdytadaundâ, ywâgâ inagazedylymogue kulâ. Idânârâ soentaymby âjiepanâgueowâze lelâ. Idânârâ koendâ tydasenrybyry MON warâ âjidahoze. \v 27 Âyanmo kulelâ auguehobyry idânârâ kurâ domodoram egatuwâdaungâ. Âmaemo kulelâ mâindatybymogue kurâ domodo xurutaungâ. \p \v 28 — Ârinmo kâdytadaundâ; igadopyrymo âdaunloenlâ adaindânry tyân-hoem ton-honremba mawânkâ. Tâwâlâ lelâlâ wâne inagazedylymo. Ton-honremba olâ Satanás eydâ tatoram ogonosemo. Deus anhekyly xytadaungâ. Awâkâ kulelâ mawânkâ âigueduomo, Satanás eydâ atoram ogonosemo ton-honreim. \v 29 Idânârâ tâense awâkâ Deus. Etaungâ konopio. Imâem tâwâentuneba konopio. Tokalâ moeda imeimbyry tâwâensenrygue azagâ konopio tadanâhoze. Onro onwa igueypyem nihuguebamo olâ Deus aguehobyry odayba kulâ. \v 30 Nhetâmo lâpylâ Deus. Âdara lelâ angahumo wâgâ angahudumo awyly tutuze. \v 31 Awylygue tâseguâdâzeba itaungâ. Deus konopio tâense watay, âmaemoma kuru nhesemo lâpylâ. Xurâem, âmaemo tywyneim kuru, konopio modo takaze — kely Jesus. \s1 “Jesus eynynonro urâ” keze tyanenry modo \r (Lc 12.8-9) \p \v 32 Jesus aguely: \p — Tâjiduay, “Jesus eynynonro urâ” myguelymo-ro watay, “Ynynonrolâ asaemo” keze lâpylâ urâ Pabai kaynonroam, enado mawylymo ume. \v 33 Tâjiduay, “Jesus eynynonro keba urâ” myguelymo-ro watay olâ, Pabai kaynonroam, “Ynynonro mâkeba asaemo” keze lâpylâ urâ, enado mawylymo ume — kely Jesus. \s1 Jesus wâgâ âewiâmunezemo tagonro agâ \r (Lc 12.51-53; 14.26-27) \p \v 34 Jesus aguely: \p — Kâetuo, inakanhe tadawyly, tâdâseguebyly warâ adainly keanra keankâ, inanajimo. Arâpa olâ. Espada iemaym kâenewyly waunlo ara urâ. Ynynonro kebaom modo ynynonro modo agâ âseguebyzemo. \v 35 Yeinwândylymogue, âpemugudomolâ ise âewiâsenimo. Tâjimeom tunwym iewiâseze. Tâzexiry tyze iewiâseze. Tâjiweise tymenhundu iewiâseze. \v 36 Warâ ise âpemugudomolâ âewiâsedylymo, âkelomo agâmo iewiâky takaze kehoem yeinwândylymogue. \p \v 37 — Ynynonroem midyse mataymo, unwânmo, âzemo, âmerymo, ixirymo warâ takaze kehoem ywynedaungâ. Yakadâ âdaunlo kurâdo kulâ mâinwyneguylymo-ro watay, ynynonroemba ise âutulymo. \v 38 Ynynonroem lelâlâ midyse mataymo, ize matomo ara kulâ amidylymo imowâdaungâ. Mâsenagazedylymo umelâ auguely idataungâ, yeinwântaungâ warâ, âiguehomo odaji kehoem, kruz manâdylymo-ro waunlo ara. Arâpa-ro watay, ynynonroemba ise mataunaze. \v 39 Tyâzepa mitomoem kulâ, “Jesus eynynonro keba urâ” myguelymo watay, Deus eydâ atoram mydâpa ise âmaemo. “Âdykâ ‘Jesus eynynonro mâkeba urâ’ uguewâpyra ise urâ, tâwâlâ ise kâdyoly” myguelymo watay, Deus eydâ atoram idâze âmaemo, aunloenlâ eagâ mitomoem — kely Jesus. \s1 Koendonro modo Deus xuduze tynynonro modoram \r (Mc 9.41) \p \v 40 Jesus aguely: \p — Koendâ nhenimo, koendâ iedyly lâpylâ. Koendâ ieni, ugononibyry Deuslâ koendâ nhekyly. \v 41 Koendonro xuduze Deus tunâry egatuwâni modoram. Koendonro xuduze lâpylâ olâ tunâry egatuwâni modo emawyadâni modoram. Koendonro xuduze Deus, koendâ aitaynrim modoram. Xirâ koendonro lâpylâ xuduze Deus, koendâ aitaynrim modo emawyadâni modoram, koendâ aidylymogue. \p \v 42 — Âdylâ amânhekyly ynynonro modo emawyadâdoen-ro watay, tâwâlâ wâne parugue kulâ mankuilymo, alâ olâ ise Deusram mâzepywaolymo. Tâwâlâ lelâlâ wâne ynynonro modo âdy keba awyly, alâ olâ Deusram âzeholymo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely. \c 11 \s1 João Batista tynynonro modo Jesus agâ agueze ingonotobyry \r (Lc 7.18-35) \p \v 1 Jesus xina doze lelâ tinduakeyby modo xurudyly ewanikeimbyryem, târâpa idâly, xidadâ modo anakâ Deus wâgâ unâ iwâkuru egatuze. \p \v 2 Kadeia oday myani João Batista, Jesus Cristo egary indadyly. Egary tindatuo, azagâ tynynonro modo ewy ingonodyly Jesusram. \v 3 Jesusram taintuo, aguely indadylymo aidyly nhedylymo warâ. João aguehobyry ara Jesus nhapâiguelymo: \p — “Deus Ingonotyby âese” kehobyrylâ âmâ? Eagonro ise xina inwânwânkyly? — kelymo. \p \v 4 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Odopâdaungâ. Mâentybymo, mâindatybymo warâ Joãoram egatuwâdaunda. \v 5 “Jesus tâwâneim modo kua nhedyly xina nedâ. Epybyry modo koendâ tâense. Adakobâdânrybyry modo tadakobâzemo iwerâ. Tâjimituguelygue tâwânuneimbyry modo itugoenzeybyem. Kydatânrybyry modo koendâ tydasemo. Iguewâtyby modo kurâem tyetonze. Kaikâ modoram Deus xunâry iwâkuru Jesus nhegatuly xina nidadâ lâpylâ. \v 6 ‘Tuomareim ise yeinwândyly imodânry modo!’ nygue Jesus” myguelymo ise Joãoram — kely Jesus. \p \v 7 Aituo João eynynonro modo azakâlâ odopâdylymo. Idâpygueduomo Jesus aguely João wâgâ kurâ domodoram: \p — Agui âmaemo ewy tâtâze âji âdy peba atoram, João aguely idase. Âdaunloka mâkâ, inanajimo? Etaungâ adapezeinly-ro watay, poji wayam wayam warâ tâzekânize. Myara keankâ João, inanajimo? Âdy pebaom modoram âkelo unâ nhegatuly, âdypeom modoram âkelo unâ nhegatuly warâ keankâ aguely, inanajimo? Ainkâba, tokalelâ mâkâ xunâry. Âdypebaom agâ, âdypeom agâ alelâ mâkâ Deus wâgâ aguely. \v 8 Medâmolâ ety iwogonro iwâkuru keba awyly. Âdypeom xidadâ odano, âtâ imâsedo iwâkurugue tâtyreim warâ mawânkâ âtâ tâjiwogonro tâwâenseim ieni. Âdypeom mâkeba mâkâ. \p \v 9 — Âdaunlo kuruka mâkâ, âmaemoem? Deus itaumbyry egatuim? Mâkâlâ mâkâ Deus itaumbyry egaturinlâ. Warâ olâ auguely âyanmo. Deus itaumbyry egatuim âdaunlo kulâ mâkeba mâkâ. Idânârâ Deus itaumbyry egatuim modo takaze tynreim mâkâ. \v 10 Warâ iwenibyem awyly Deus itaumbyry awo wâgâ: “Anra unâry egatuim. Waunroenlâ ise merâ kâingonodyly, kurâ domodo nhonse Messias saintodâ” kewândy Deus. Kurâ domodo yaintodâ nhoniem kehobyry mâkâ João. \v 11 Uguondo âdaunlo kulâ mâkeba mâkâ João. Tynreim mâkâ, idânârâ saguhoem Deus itaumbyry egatuwâni modo takaze. Mâkâlâ keankâ “Inepa ise Deus Ingonotyby âewyly” keim. Âdara Deus kurâ domodo iwymâryem idyly awyly koendâ nutuba olâ mâkâ. Iwerâ Deus Ingonotybygue tywymâgueim watay, mâkâ takaze ise xynru. Tâwâlâ lelâlâ wâne âdaunlo kulâ awyly. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \p \v 12 — João Deus wâgâ unâ egatuly nhagupygueduolâ keankâ kurâ domodo Deus tywymâryem izetonro modo âzenagazeoly Deus eynynonro keba modoram. Inakai modoram adainhoze kelymo, Deusgue iwymâgumogue. \v 13-14 Saguhoem Moisés iweniwândymy âdara Deus pymâem idyly awyly wâgâ. Deus eynynâ aguewâni modo iweniwânmo lâpylâmy warâ. “Elias emyenro sainse, Deus itaumbyry egatuim, Deus Ingonotyby saindyly iraynâ” kelymo. Aguehomobyrylâ mawânkâ mâkâ João. Aguely mâinwâmpyra olâ keankâ âmaemo. \v 15 Augueho mâuntudyze âmaemo watay, koendâ idataungâ. \p \v 16 — Âdaunloem mawylymo wâgâ agueze urâ, âmaemo xirâ umeno modo. Iamimeom tagonrodo taseray âzenanâdogue tâzenanâdyzebaom ara kulâ âmaemo. \v 17 Tataen-hodo tugoru indyduo, tâidysebamo. Tataen-hodo itynru ume, tytyrembamo. \v 18 Âdiempa kulâ João Batista âwinduadyly, vinhu nenypa. Warâ awylygue, “Kadopâbeom awâkâ” myguelymo. Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby kâwinduadylygue, kadakuilygue warâ, “Idolai awâkâ. Nhuduypymo tâinze, tânyze alelâ. Impostu epywado emakewâni modo, kurâdo inakai modo eataen-ho warâ awâkâ” myguelymo. \v 19 Aguitobyry, aguykehobyry warâ wâgâlâ Deus nhutuly xurâem, xurâempa warâ kydâzeholy — kely Jesus. \s1 Jesus einwântânry modo âsenagazedo \r (Lc 10.13-15) \p \v 20 Xidadâ Corazimdâ, Betsaidadâ, Cafarnaumdâ warâ Jesus Deus eon-honrugue toenzepa adyesenry modo aiemâ. Tâenselâ wâne akaemo Jesus aidyly; alâ olâ neinwâmpyra awylymo. Inakanhe adâidylymogue nâjityembyramo lâgâlâ. Adâidyly timodyzebamo. Aituo Jesus ton-honre kehoem iwâgâmo aguely adaguly: \p \v 21 — Warâ auguedyse wawyly unâry izepaom modoram. Toenzepa kehoem ise mâsenagazedylymo, âmaemo Corazim donro modo, Betsaida donro modo warâ. Toenzepa adyesenry modo kehoem ajiedâ âjidadârymodâ, Deus eon-honru kâenehohoem. Yeinwândyseba olâ mataunaguynre. Tumunruneim modo akâwândy Tiro, Sidom warâ donro modo. Deus eon-honru enehonze âjidadârymodâ awitobyry ara ânguylâ aidyly-ro watay, inakanhe adâidyly tumozemo tâise, Deus tâinwânsemo warâ. Tâzetydâzemo tâise âtâem saku tyxieim sakâjibygue, pelupâ tyangahumo onwa tyesemo tâise warâ, inakanhe adâitomobyry wâgâ tâjityendyly tienehon-homoem, imoimbyryem tawyly tienehon-homoem warâ. Deus eon-honrugue awidyly tâense lelâlâ wâne âmaemo. Inakanhe amidylymo mâinmopa olâ âmaemo. \p \v 22 — Corazim donro modo, Betsaida donro modo warâ, tâdâsenagazedo saintuo, âmaemo ynynâbaom modo toenzepa ise mâsenagazedylymo, Tiro, Sidom warâ donro modo âsenagazedo takaze kehoem. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. Medâmolâ Deus eon-honrugue awidyly. Akaemo olâ nepyra. \p \v 23 — Âmaemo Cafarnaum donro modo koendonro, tynreim warâ âmaemo, inanajimo. Deus eydâ atoram mydâlymo warâ wâne, inanajimo. Arâpa olâ. Satanás eydâ atoram ise mâjigonoholymo. Inakai kehoem akâwândy Sodoma donro modo. Deus eon-honru enehonze Cafarnaumdâ awitobyry nhedylymo-ro watay, inakanhe adâidyly tumozemo tâise, Deus tâinwânsemo warâ. Ijidadârymo tainzepa tâise. Deus eon-honrugue awidyly tâense lelâlâ wâne âmaemo. Inakanhe amidylymo mâinmopa olâ âmaemo. \v 24 Cafarnaum donro modo, xypyry etay, tâdâsenagazedo saintuo, âmaemo ynynâbaom modo toenzepa ise mâsenagazedylymo, Sodoma donro modo âsenagazedo takaze kehoem. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. Tâenselâ âmaemo Deus eon-honrugue awidyly. Akaemo olâ nepyra — kely Jesus. \s1 Âmaemo mâsemaguedyzedo modo Jesusram âetaungâ \r (Lc 10.21-22) \p \v 25 Ilâpyryem Jesus aguely Deusram: \p — Kau odano modo, onro wogonro modo warâ sodo âmâ, Pabai! Âdaunlo modoanlâ âunârybyry mutuen-ho, tonomegueim modoram lelâ inkâba, enomedâdaymby modoram lelâ inkâba warâ. \v 26 Amânhedyse mato aralâ ise aidyly — kely. \p \v 27 Deus agâ adâkebygueduo, Jesus agueondyly tonlo modo agâ: \p — Pabai idânârâ won-honru, ienomery warâ xuduim. Mâkâ kulelâ koendâ kuru utunri. Urâ lelâ lâpylâ Pabai Deus koendâ kuru xuturim warâ. Eyam kâuntuen-hoymby lâpylâ olâ koendâ Deus xutuze. \p \v 28 — Mâkâ tâmânreingue tyekeim wâne ekozely, myara ekozeybyem mawylymo. Yeinwântaungâ, ikuâdânimo, ahulirinmo warâ kâentyhoem. Âkarymo wogonro tâmânreingue âekelymo waunlo ara ise, ikobyzeguelymo. \v 29 Ynynonroem itaungâ. Âsenomedâdaungâ ywâgâ. Ikobyzeguehomo ese âmaemo. Koendonro urâ, tyewiâseim mâkeba. Imakerinmoem ise urâ. \v 30 Kâenomedâdo ara amitomoem ton-honruneba, agâmolâma ise urâ, on-hondâzemolâ. Tâmânreim sanâni emawyadâni emyenro urâ — kely Jesus. \c 12 \s1 Jesus eynynonro modo tâzekobyzegueho oday trigu ewily nhasewâdomobyry \r (Mc 2.23-28; Lc 6.1-5) \p \v 1 Tâzekobyzegueho oday ani Jesus agâ xina trigu ejidy ezakâ sakadyly. Toenzepa ani xina ewindy. Sahuadybyem ani trigu ewily. Awylygue xina nhasewâdyly, tâmarygue xina nhatuguely, xina nhaguly warâ. \v 2 Fariseu domodo ewy xina aidyly tientuo ani Jesusram aguelymo: \p — Egâ âynynonro modo aidyly! Trigu ewily nhasewâdylymo, nhatuguelymo warâ. Tutuzelâ âmâ, kâzewenry eynynâ kokobyzegueho oday kydâsewaniba kydawyly — kelymo. \p \v 3 Aituo Jesus aguely: \p — Enanâguewâdaungâ typynigueba tâituomo, kydamu Davi, eagonro modo warâ aitomobyry, toenzepa tâwindymogue. \v 4 Deus ety odaji myakâwândy Davi egawândyly. Târâ myakâwândy Deusram xuduypy pão modo nhanâdyly, nhedawynlymo tagonrodo agâ. Kâzewenry eynynâ olâ tâise akaemo pão nedawympa. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo lelâ tâise mârâ pão edawynrim, âkelo modo lâpylâ warâpa. Deus xurâem olâ myakâwândy akaemo inakanhe aidyly keba. \v 5 Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo kokobyzegueho oday âsewaniduo, inakanhe aidylymo mâkeba lâpylâ. \p \v 6 — Deus ety takaze mâynrenkylymope tarâ âduaymo awyly olâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 7 Warâ Deus aguehobyry iwenibyem awyly: “Ânguydo imeom xyâly, iaduândyly mâkeba ize wato kuru, kurâ domodo âjigue koendâ awyly” kewândy Deus. Xirâ mâuntuba olâ âmaemo. Âdakeze xirâ aguely awyly mâuntulymo watay, ynynonro modo âdaituoba kulâ mâenwentâdaymba tâise âmaemo. \v 8 Uguondo Kaynâpa Âetyby urâ. Âdy iwâkuru adyeseim, adyesenry warâ tâzekobyzegueho oday xuturim urâ — kely Jesus. \s1 Jesus uguondo âzemapiluguedânry kua nhetobyry \r (Mc 3.1-6; Lc 6.6-11) \p \v 9 Târâpa âxigueybyem Jesus idâly âtâ tâdâtâdyguyhoram. \v 10 Uguondo âzemapiluguedânrybe ani târâ. Tâlâ pylâ ani kurâdo ewy Jesus izepaom modo. Jesus tiunâguedomoem kulâ aidyly enuagaeni modo. Xunâzelymo: \p — Tâzekobyzegueho oday Jesus, awâkâ uguondo emary kua nhedyly watay, Moisés inweniby araba aidyly awyly aguykenre. “Deus aiedyseba ato amientai” kykenre — kelymo. \p \v 11 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Tâzekobyzegueho oday iguymo kaneru tâtagueim odaxi ihuguely-ro watay, kopaelâgâem mânhenehonwâbyra âmaemo, mâentyhomoem. Kydâsewaniho keba awyly umelâ, tâzekobyzegueho oday iguymo tâtyze âmaemo. \v 12 Kaneru takaze kywynu! Awylygue, tâzekobyzegueho oday koendonro aguiendyly watay, Deus ize atolâ aguienkyly — kely Jesus. \p \v 13 Aituo Jesus uguondo âzemapiluguedânryram aguely: \p — Âzemapiluguegâ — kely. \p Jesus agueduo, uguondo âzemapiluguely, emary kua ienipyryem awylygue. Koendâ idyly; emaduno ara idyly. \p \v 14 Fariseu domodo olâ târâpa egaselymo, Jesus tyâen-hon-hoem tâtunâguedomoem. \s1 Saguhoenlâ Isaías Jesus wâgâ aguehobyry \p \v 15 Tyâly kelymo tiuntuduo ani Jesus târâpa âxiguely. Toenzepa ani kurâ domodo nhapygue idâlymo. Akaemo duano tâwânuneim modo idânârâ kua nhetaynly. \v 16 Aituo ani eyanmo aguely: \p — Ânguyran-ne awitobyry kâzegatuwâdaundâ — kely. \p \v 17 Saguhoem iweniwânlâmy Isaías Deus Ingonotyby arâ aidyly wâgâ. Deus aguehobyry aralâ kehoem Jesus wâgâ aidyly. \q1 \v 18 “ ‘Etaungâ! Anra merâ iemary kâinduakeyby. \q3 Toenzepa kâinwyneguyly merâ, toenzepa womazeâni warâ. \q2 Yispiritury nhonwa iese urâ. \q2 Judeu domodoram, judeu keba modoram alelâ ise unâry koendonro nhegatuly. \q1 \v 19 Kurâ domodoram tyewiâse aguepa ise, nadaenkeba ise warâ. \q2 Arua oze nâseubyra ise. \q1 \v 20 Toenzepa ise kytyendyly. \q2 Awylygue ise kurâ domodo âdiempa tâinwânni modo koendâ lelâ nhedyly. \q2 Peto nhâseajiom wâne tyânlânehonzeba myara ise \q3 âdiempa tâinwânni nitywanânehomba awyly. \q2 Inakai modo adain-ho odaxi alâ ise aisezedyly. \q2 Kurâ domodo inakanhe tâentuneim modo koendâ lelâ nhedyly, \q3 se iwatary âdukagâdyby saseudyly wâne myara. \q1 \v 21 Einwânse akaemo idânârâ, tâmakehomoem’ kely Deus,” \m itaumbyry Isaías iweniby. \s1 “Satanás eon-honru kainly lakuru Deus eon-honrugue” Jesus kehobyry \r (Mc 3.20-30; Lc 11.14-23) \p \v 22 Ilâpygueduo ani Jesusram uguondo nhadylymo, tytaremba, kâempyra warâ âiehoyby kadopâram. Jesus mâkâ kua nhedyly. Kadopâ egaseduo uguondo koendâ âjitainly idyly, epyemba idyly warâ. \v 23 Awârâ tientuo, tonlo modo toenzepa âsewânilymo. Âjigue aguelymo: \p — Davi kydamudo iwymâryem awyly myakâwândy myara keanra ise Jesus kywymâryem awyly — kelymo. \p \v 24 Awârâ tindatuo fariseu domodo aguely: \p — Kadopâ modo iwymâry Belzebu\f + \fr 12:24 \ft Satanás ezedy eagonro awârâ “Belzebu.”\f* eon-honrugue kulâ awâkâ kadopâ modo nhânkyly — kelymo; kewâdylymo kulâ olâ. \p \v 25 Âdara xunâgumo awyly tutuze myani Jesus. Aituo aguely: \p — Âjigue âzety anano modo âseguebyly-ro watay, mârâ âtâ anary tadainze. Âjiukonoem, âjiwaigoruem warâ âjigue âseguebyly-ro watay, tunwyndo sodokewâzemo. Koendâ nâzepyramo, âjidueryem tâisemo mawânkâ. \v 26 Kadopâ modo iwymâry mawânkâ Satanás. Kadopâ modo âjigue âseguebylymo, tygue tygue idylymo warâ watay, ton-honremba tâise Satanás. \v 27 “Jesus kadopâ nhânkyly olâ, Belzebu mawânkâ aitoem eon-honru xudunri” tâkeze âmaemo. “Belzebu eon-honrugue kulâ kadopâ mânhânkylymo” myguepa olâ âmaemo âynynonromoam. Arâ âynynonromoram amyguepa âmaemo-ro watay, arâ yam adâkezeba lâpylâ itaungâ. \v 28 Deus eon-honruguelâ kadopâ modo kânhânkyly. Won-honru tiundulygue, tutuen-honze mâkâ, tarâ pymâem wawyly — kely Jesus. \p \v 29 — Uguondo ton-honreim ety odaji ânguy negawântaymba, emagaduze, tâkâjizeba mâkâ watay. Ekâjiduo lelâ isejiguy emagazedyly. Satanás eon-honrugue aini mâkeba urâ, eon-honru sainrim lâkuru — kely. \p \v 30 — Ynynâba âmaemo-ro watay, ynynonroem inkâba âmaemo. Kurâ domodo Deus nheinwântoem iemawyadâbyra âmaemo watay, neinwâmpyra itomoem amânhenehonlymo lakuru. Ydâ iwague mânhenehonlymo; mâindâtyguylymo tâise koendonro kuru — kely Jesus. \p \v 31 — Deus izepa ato amânhedylymo, amyguelymo, mâunâguedylymo warâ watay, idânârâ awârâ modo xygakeze Deus, mâenkadylymo-ro watay. Deus Ispiritury ewanu wâgâ inakanhe kulâ amyguehomobyry olâ ise Deus nygakeba. \v 32 Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby wâgâ inakanhe amyguelymo-ro watay, idânârâ yam inakanhe amyguehomobyry xygakeze Deus, Deusram mâenkadylymo nhygakehoem watay. Deus Ispiritury ewanu wâgâ inakanhe kulâ amyguehomobyry olâ ise Deus nygakeba. Xirâ mawânrâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Ewily wâgâlâ nady âdaunlo awyly xutuly \r (Lc 6.43-45) \p \v 33 Jesus aguely: \p — Se takyguenry koendâ lelâ ewisely; kiein-hoem tuduze. Se takygueim inakanhe kulâ ewisely; kiein-hoem nudupa. Ewily wâgâlâ se âdaunlo awyly xutuly, koendonro, inakai warâ awyly — kely Jesus. \p {Koendâ aguidyly, aguykely wâgâlâ koendonro kydawyly âdutuoly. Inakanhe aguidyly, aguykely warâ wâgâlâ inakai kydawyly âdutuoly. Warâ Jesus konomedâze aguely.} \p \v 34 Jesus aguely: \p — Âgâu ara kâmayno kulâ myaze âmaemo! Awylygue koendonro modo wâgâ amyguepa mawylymo. Kyangahu odanolâ mawânrâ aguykeho. \v 35 Âdylâ ekanâdo oday koendonro ekanâdyby watay, koendonrolâ tâtyzeim. Inakai ekanâdyby watay, inakailâ lâpylâ tâtyzeim. Arâ lâpylâ kunâry kyangahu oday kydâpaunzedo kienkanâdyby. Koendonro watay, koendonrolâ aguykeho. Inakai watay, inakailâ aguykeho warâ. \p \v 36 — Xypyry etay, Deus enadoram mâepanâgueduomo, inakanhe amyguehomobyry ara ise mâkâ idânârâ inagazedylymo. Xirâ mawânrâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 37 Âunârymo wâgâlâ âdaunlo mawylymo tutuen-honze âmaemo. Âunârymo wâgâlâ ise Deus tâwentâzeinhe, tâwentâzein-emba warâ mawylymo nhutuly — kely Jesus. \s1 “Adyesenry aiekâ” kehomobyry Jesusram \r (Mc 8.11-12; Lc 11.29-32) \p \v 38 Ilâpygueduo Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ Jesus iopaji idâlymo, aguelymo: \p — Âdylâ adyesenry amânhedyly tiendyse xina, Deuslâ ogononi, on-honru xuduim warâ awyly xina nhutuhoem — kelymo. \p \v 39 Aituo Jesus eyanmo aguely: \p — Iumunrumi âmaemo xirâ umeno modo! Deus tumoze âmaemo, pekodo tuso inmoho ara. “Adyesenry aiekâ, Deus Ingonotyby mawyly xina tiuntuhoem” tâkeze âmaemo. Deus itaumbyry egatuimbyry Jonas aitobyry enanâguewâdaungâ. \v 40 Kanra imâsedoram xuoympyem, azagâ\f + \fr 12:40 \ft Judeu domodo emedyly nhapâgueho ara, azagâ tokalâ warâ myakâwândy, tokalâ iguandyly aralâ mawânkâ kogoneyam watay, nhapâguelymo. Awylygue karaiwaem, “azagâ tokalâ” kely, “azagâ emedyly” kely keba awyly. Ânguy Pakuenraram sexta-feira kopae nove horas saindyly. Sábado oday târâlâ. Domingo pealâ duas horas pylâ tâty anaxi odopâdyly-ro warâ watay, “Azagâ tokalâ warâ emedyly ara Pakuenradâ wakynre” kepa. Bakairi domodo xurâem azagâ emedyly ara kulâ. Awylygue xirâ versículu wâgâ koendâ itoem, “azagâ emedyly idyly ara” kely iwenily.\f* emedyly idyly ara myakâwândy mâkâ ioday awyly, Niguepa olâ myakâwândy; kanra imâsedo âjitaguiguely ara. Alâpylâ ise, yigueduo, ieguepybyry etadâdybyem awyly. Azagâ emedyly idyly wâgâ olâ ise kurâem witondyly. Mâenanâgueduomo ise, Deus Ingonotybylâ wawyly, mâuntulymo. \v 41 Kanra adyry odanopyryem myakâwândy Jonas idâly Niniveram, Deus itaumbyry egatuze. Jonas aguely tindatuomo myakâwândy, mârâ xidadâ odano modo Deus nheinwândylymo. Âjityendylymo inakanhe tawyly inmolymo warâ. Akaemo emyenro keba olâ âmaemo. Urâ, Jonas takaze won-honru. Auguely mâindadysebamo, mâinwândysebamo warâ olâ âmaemo. Awylygue ise xypyry etay, Deus enadoram mâepanâgueduomo, warâ ise Nínive donro modo Deusram aguelymo: “Tâwâlâ akaemo kurâ domodo Jesus aidyly, aguely warâ einwântânrybyry modo nâsenagazedâmo” kezemo. \p \v 42 — Enanâguewâdaungâ mâkâ pekodo Sabádâ pymâpyry. Taypa myakâwândy mâkâ idâly, eagonro anaymba, Salomão enomery idase. Ienomery olâ Salomão enomery takaze kehoem. Tarâ âduaymo lelâlâ wâne urâ, arâlâ olâ inomedâdomo mâindadyseba, mâuntudyzeba warâ mawylymo. Awylygue ise xypyry etay Deus enadoram mâepanâgueduomo, warâ ise mâkâ pekodo pymâ aguely Deusram: “Tâwâlâ akaemo kurâ domodo Jesus tonomedâdyly tindadysebamo atomobyry ara nâsenagazedâmo” keze — kely Jesus fariseu domodoram, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modoram warâ. \s1 Kadopâ odopâdobyry \r (Lc 11.24-26) \p \v 43 Jesus aguely: \p — Tâlâ myani kadopâ kurâ odaypa nhânkyby. Mâkâ kadopâ adakobâdyly myani paru peba ato einkâ, tâjidy xuize. Tâjidy nepyra olâ myani. \v 44 Aituo mâkâ kadopâ tâwâlâ aguely: “Iegasehobyryanlâ ise kodopâdyly mâkâ saguhoem inakanhe kânhetybyanlâ” kely. Adâkeduo, odopâdyly. Nodopâbyra awyly ara, koendâ myani mâkâ uguondo, eagonro kadopâram nâdynanâoba, âtâ koendâ kehoem nhontyby, taxiemba wâne myara. \v 45 Aituo myani mâkâ kadopâ sete lelâ tataen-hodo inakai modo kuru ese idâly, mâkâ uguondo odaxi tâxiedomoem. Aituo mâkâ uguondo ago kehoem kuru inakanhe itondyly, tokalâ kadopâbe tatobyry takaze kehoem. Arâ lâpylâ ise inakanhe misezedylymo, yeinwâmpyra âmaemo watay — kely Jesus. \s1 Jesus tyze, tukonodo warâ wâgâ aguehobyry \r (Mc 3.31-35; Lc 8.19-21) \p \v 46 Jesus aguely ume ise, iukonodo warâ saindylymo eydâ atoram. Kuoholâ ingâsenehonlymo. \v 47 Aituo Jesusram aguenri aguely: \p — Âze, âukonodo warâ tarâ kuohomo. Agâ adâkedyzemo — kely. \p \v 48 Aituo Jesus aguely: \p — Yze lelâlâ mâkâ pekodo. Konodo lelâlâ akaemo uguondo modo warâ. Tâlâ lâpylâ olâ yze ara lelâ, konodo ara lelâ warâ kâenkyly kuru — kely. \p \v 49 — Etaungâ ynynonro modo. Asaemo mawânkâ yze ara, konodo ara warâ kâenkyly, kâinwyneguyly warâ. \v 50 Idânârâ mâkâ Pabai kaynonro ize ato ara aitaynrim modo mawânkâ konodo ara, koudo ara, yze ara warâ kâenkyly — kely Jesus. \c 13 \s1 Jesus trigu ewy tamuinze etâni wâgâ unâ nhegatuhobyry \r (Mc 4.1-9; Lc 8.4-8) \p \v 1 Ilâ iguandyly umelâ Jesus âtâ odayba egasely. Paru Galiléia emelaji idâly. Târâ ekadyly, kurâ domodo enomedâze. \v 2 Toenzepa kurâ domodo eydâ awyly tânâmize kehoem. Awylygue pepi imeimbyry târâ ekâjiby odaxi idyly, târâ enday kurâ domodo tienomedâdoem. Kurâ domodo tâpagune lelâ paru emelay, Jesus xunâry idase. \v 3 Unâ ani nhegatuly, kurâ domodo tienomedâdoem. Aguely: \p — Xirâ idataungâ. Tâlâ myani uguondo trigu tamuinze etâni typi ezay. \v 4 Nhamuinday, tâlâ myani ânwa oze ihugueim. Mârâ myani konopio modoram tadaguoze. \v 5 Tâlâ pylâ myani toenzepa tuhube atoram ihugueim, onro tâsanigueba atoram. Inepa kehoem myani târâ iazely wâne, tydâetâgueba olâ mârâ ago idyly. \v 6 Xixi myani nady tyaduânse, iwindy ago ondaxi nâtâba awylygue. \v 7 Tâlâ myani tyguyreimpe atoram ihugueim. Tyguyreim modo, trigu modo warâ âzekiba ago idyly myani. Tyguyreim olâ ago ini kuru, trigu takaze kehoem. Aituo kopâ ihugueyby nikuiba. Mârâ duay tawylygue trigu newiseba. \v 8 Tâlâ myani onro iwâkuru onwa ihugueim. Awylygue koendâ kehoem ago itaynly. Toenzepa myani mârâ nady modo ewitunu. Koendâ kehoem myani ekaunâdyly ewy modo wâgâ cem, sessenta, trinta alelâ kehoem — kely. \p \v 9 Warâ Jesus nhegatuly eyanmo. \p — Xirâ unâ koendâ mâuntudyze mataymo, koendâne angahumo odaji ietaungâ — kely Jesus. \s1 Âdaituo unâ tâgatuzeingue kulelâ tienomedâdyly Jesus aguehobyry \r (Mc 4.10-12; Lc 8.9-10) \p \v 10 Aituo xina Jesus eynynonro modo kuru nhapâiguely: \p — Âdaituoka mâenomedâday unâ mâengatuly, ago lelâ amyguepa mawyly? — xina kely. \p \v 11 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Saguhoem mykâinane Deus kaynonro nutuen-homba âdara idânârâ iwymâryem tâidyly. Urâlâ olâ xutuen-hoim âyanmo. Koendâ ise âyanmo auguely. Deus koendâ tiuntudyzebaom modo olâ unâ tâgatuzeingue lelâ kâenomedâdyly; ago lelâ auguepa. \v 12 Imâem ywâgâ mâuntudyze âmaemo watay, Deuslâ ise mâuntuhomoem aieni. Ânguy ywâgâ tiuntudyzeba watay olâ, âdiempa ywâgâ tiuntuyby enanânehonze, utuba ise warâ. \v 13 Awylygue, kurâ domodo kâenomedâday, unâ kâengatuly, tahule kâenomedâdomo nutuba itomoem. Agânhekyly tâensemolâ wâne, nutubamo olâ, nepyramo-ro waunlo ara kulelâ. Auguely tydasemolâ wâne, âdakeze auguely nutubamo olâ ise, nidapyra waunlo ara lelâmo. \v 14 Deus aguehobyry Isaías inweniby ara aidyly iwerâ: \q2 “ ‘Idase wâne âmaemo, \q3 âdakeze aguely awyly mâuntuba olâ ise âmaemo. \q2 Ese wâne âmaemo, \q3 âdy mâenkylymo awyly mâuntuba olâ ise âmaemo. \q1 \v 15 Auguely mâindadyseba, yeinwândyseba warâ âmaemo. \q2 Mâpaunzebyramo itybyem, âzenuahuymbyem, âjiwantahuybyem waunlo ara lelâ âmaemo, \q3 inomedâdomo mâuntuba mawylymogue. \q2 Ywâgâ mâuntudyze lelâlâ âmaemo watay, auguely tydase, \q3 tâinwânse warâ tâise âmaemo. \q2 Tâpaunzeze tâise âmaemo, âjiwantahudânry ara, âzenuahudânry ara warâ. \q2 Inakanhe amitomobyry tygakeze tâise urâ, \q3 ynynonroem mitomoem’ nygue Deus” \m kely myakâwândy Isaías inwenily — kely Jesus. \p \v 16 Jesus xinaram agueondyly: \p — Tutuze olâ âmaemo, awylygue omarumo. Mâenkylymo tutuze lelâ âmaemo. Mâindatyby tâinwânse lelâ âmaemo warâ. \v 17 Saguho Deus eynynâ aguewâni modo, kurâdo Deus eynynonro modo warâ toenzepa mâenkylymo tiendyse tâisemo myakâwândy, nhetomoem anipyra olâ myakâwândy. Mâindakylymo tindadyse tâisemo myakâwândy, nidapyramo olâ myakâwândy. Xirâ mawânrâ mâuntudyzemo kuru wato — kely. \s1 Jesus âdakeze nady wâgâ adâkely awyly aguehobyry \r (Mc 4.13-20; Lc 8.11-15) \p \v 18 Aituo Jesus aguely: \p — Ydataungâ wao. Inomedâzemo nady ewy wâgâ auguehobyry ise âyanmo koendâ kâengatuly. \v 19 Mârâ nady ewy ânwa oze tamuinze etâdyby tadaguoze. Aituo âdy niazepa myani târâ samuin-hobyrydâ. Tâlâ lâpylâ arâ Deus itaumbyry idataynrim modo. Tydasemo wâne. Inepa olâ Satanás idânârâ indatybymo nhangahumo odayba nhetyly. Aituo pylâ Deus neinwâmpyra awylymo-ro warâ. \p \v 20-21 — Mârâ nady ewy onro tuhubeom onwa ihuguewâdyby inepa kehoem iazely. Iwindy modo ago ondaxi nâtâba awylygue olâ, inepa iladaynly, iguewâdyly warâ. Tâlâ lâpylâ arâ Deus itaumbyry idataynrim modo. Tindatyby modo tâinwânsemo wâne tuomare kehoem. Tâzenagazeoduo olâ inepa kehoem Deus neinwâmpyra idylymo. \p \v 22 — Mârâ nady ewy tyguyreim duaxi ihuguewâdyby; ago tâise wâne, newiseba olâ, tuahuze mârâ tyguyreim awylygue. Tâlâ lâpylâ arâ Deus itaumbyry idataynrim modo, Deus tâinwânse wâne. Xirâ onro anaym adienkyly modo wâgâ kulâ olâ âseguâdâdylymo. Toenzepa âdype tâidyly kulâ, toenzepa tydinherugadyly kulâ warâ olâ ize atomo. Awylygue Deus nhenanânehonlymo. Deus itaumbyry nidapyra, iwâgâ nâpaunzebyra warâ idylymo. Deus wâgâ ânguy agâ aguepa idylymo. \p \v 23 — Mârâ nady ewy onro iwâkuru onwa ihuguewâdyby olâ koendâ iazely, ago idyly warâ. Toenzepa ewisely. Tâlâ myani ewy wâgâ cem lelâ ewily xuduim, sessenta lelâ ewily xuduim, trinta lelâ ewily xuduim warâ. Tâlâ lâpylâ arâ Deus itaumbyry idataynrim modo tindakylymo lelâ nheinwânkylymo. Deus lelâ nheinwânkylymo. Ize ato lelâ anhekylymo. Iwâgâ aguelymo toenzepa kurâ domodo nheinwântoem warâ — kely Jesus. \s1 Jesus joiu wâgâ unâ nhegatuhobyry \p \v 24 Ilâpygueduo, Jesus âkelo unâ nhegatuondyly tienomedâdomoem. Aguely: \p — Unâ segatuji wao, âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly wâgâ mâuntuhomoem. Tâlâ myani uguondo typi ezay trigu ewy tamuinze etâni. \v 25 Nhamuimbygueduo myani, kopae xykylymo ume, iduery ipi ezaji idâly. Trigu ewy samuin-hobyrydâ myani joiu\f + \fr 13:25 \ft Trigu ipery ara iazeim joiu keho. Newiseba kulâ, nuduwâpyra âdaunlo joiu, âdaunlo trigu warâ awyly xutuhoem.\f* keho ewy nhamuinly. Samuinrimbyryem myani idâly. \v 26 Aituo myani trigu ewy, joiu ewy warâ samuimby iazewâdyly, ago itaynly, âzekiba kehoem ewisewâdyly warâ. Aituo myani sodo agâ tâwanuneim modo mârâ joiu, trigu-empa awyly nhedylymo. \v 27 Aituo myani âpa ezary sodoram idâlymo. Aguelymo eyam: “Trigu ewy kulelâma keankâ mamuinly târâ âpa ezay; toenzepa olâ joiu, trigu duakâ. Ânguyka keankâ joiu ewy mârâ ezaxi samuinrim?” kelymo. \p \v 28 — Aituo âpa ezary sodo in-hoguly: “Uduery keanra keankâ samuinrim” kely. \p — Eagâ tâwamuneim modo aguelymo: “Joiu xina nhonkedyzeka âmâ iweâ lelâlâ?” kelymo. \p \v 29 — Warâ olâ âpa ezary sodo aguely eyanmo: “Alâ nidâ. Joiu monhokelymo-ro watay, trigu nhonkeze lâpylâ mataunaze. \v 30 Tâwâlâ trigu, joiu alelâ âzekiba ago nidâ. ‘Ekaunâdo odaji ituo joiu ise waunroem kuru monhokelymo, mâintugâjilymo, iaduhoem, peto onwanji manmelymo warâ. Ilâpygueduo ise trigu mâenkaunâdylymo. Kâenkanâdo odaxi mâenkanâdylymo-ro warâ’ keze urâ ekaunâni modoram” kely myani sodo — kely Jesus. \s1 Jesus mostarda ewy wâgâ aguehobyry \r (Mc 4.30-32; Lc 13.18-19) \p \v 31 Jesus âkelo unâ nhegatuondyly eyanmo tienomedâdomoem. Aguely: \p — Unâ segatuji wao âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly mâuntuhomoem. Tutuzelâ âmaemo, idânârâ nady ewy modo takaze kehoem mostarda ewy imeimbyryem awyly. \v 32 Tâtâduo olâ tyazeze, eagonro modo etâdaymby modo takaze kehoem ago tâise, imâsedo modoem kehoem tywatazeze warâ. Awylygue tawâguneim modo iwatary wâgâ tâty anhetoem nhuduly — kely Jesus. \p {“Myara lâpylâ saguhoem kuru aguipa kurâdo kulâ Deus tywymâryem awyly einwânni modo. Ilâpygueduo olâ agui idylymo” keze Jesus aguely.} \s1 Jesus fermentu wâgâ aguehobyry \r (Lc 13.20-21) \p \v 33 Jesus âkelo unâ nhegatuondyly, tienomedâdomoem. Aguely: \p — Xirâ unâ lâpylâ segatuji wao, âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly mâuntuhomoem. Pekodo pão aieni imâem trigu nhedyly; fermentu olâ âdiempa kulâ nhedyly. Mârâ fermentu pão ioliho âdiempaombyry olâ trigu tuolize imâem kehoem — kely Jesus. \s1 Jesus unâgue lelâ tienomedâdaymo aguehobyry \r (Mc 4.33-34) \p \v 34 Unâem lelâ ani Jesus kurâ domodo nhenomedâdyly. \v 35 Warâ myakâwândy Deus itaumbyry egatuimbyry Asafe inwenily: \q1 “Unâ ise kâengatuly, \q2 eagâmo augueday. \q1 Adaguday tutuzenrybyry wâgâ augueday” \m kely myakâwândy. \p Aituo Jesus unâ kurâ domodo tienomedâdoem nhegatuduo, Deus itaumbyry egatuimbyry aguehobyry ara kehoem aidyly. \s1 Jesus âdakeze joiu wâgâ adâkely awyly aguehobyry \p \v 36 Agueypyem Jesus kurâ domodo nhodokely. Xina agâ âtânra idâly. Saintybyem iopaji xina idâly, sapâigueze: \p — Kurâ domodo agâ kydatay, joiu trigu duano wâgâ amygueaki. Âdyka enra awârâ unâgue mâenomedâdyzemo mato? — xina kely. \p \v 37 Aituo xinaram aguely: \p — Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby trigu ewy tamuinze etâni emyenro urâ. \v 38 Trigu ewy, joiu ewy alelâ âpa ezay etâdyby ara mawânkâ kurâ domodo tarâ onro anaym awyly, ynynonro modo, ynynâbaom modo alelâ. Ynynonro modo, Deusgue tywymâgueim, trigu ewy aramo. Satanás eynynonro modo pylâ joiu emyenro-ro warâ. \v 39-40 Âpa ezary sodo iduery emyenro mawânkâ Satanás. Nady ekaunâdyly umeno ara lâpylâ ise xypyry etay aidyly. Tâwaneim modo joiu iaduhoem peto onwanji nhamehomo, ara lâpylâ ise xypyry etay anju domodo, Deus eynynâbaom modo eydâpa nhamelymo. \v 41 Pymâem kuru wituo, iemary modo igonose urâ târâ kaynâpa, kurâdo inakanhe aityby modo, idânârâ kurâdo inakanhe kulâ aitoem aienibyry modo warâ idâtyguyze. Mâkâ modo duaypa ynynonro modo iese iemary modo. \v 42 Peto nhântânry onwanji ise inakai modo nhamelymo. Târâ ise eogunrunumo, tyery nhagulymo warâ tâpyneândylymogue. \v 43 Awârâ ume ise ânguy Deus eynynonro kuru awyly edyly. Xixi wâne eunu duaypa idyly myara ise Deus eynynonro modo, tynakaiguneim modo duaypa idylymo. Pabai Deus pymâem atodâ ise ejikumo. Xirâ koendâ mâuntudyze mataymo, koendâ idataungâ — kely Jesus. \s1 Jesus tâwâenseim soentyby wâgâ aguehobyry \p \v 44 Aituo Jesus aguely: \p — Unâ segatuji wao âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly mâuntuhomoem. Tâlâ myani uguondo âpa ezay tâtagueim esagueim. Tiensagueday myani tâwâenseim epyâdyby nhoenkely. Toenzepa kehoem mârâ tientuo, iomazely. Âpa ezary sodo keba olâ myani mâkâ. Aituo mârâ tâwâenseim tiempyâgueyby, nhepyâdondyly. Ilâpygueduo, idâly. Idânârâ tâlâ tato modo vende nhedyly. Ebyry tienmakeybygue, mârâ tâwâenseim tiempyâdobyry onro nhanâdyly — kely Jesus. \s1 Jesus pérola wâgâ unâ nhegatuhobyry \p \v 45 Jesus aguely: \p — Unâ segatuji wao, âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly mâuntuhomoem. Tâlâ myani uguondo pérola vende ieni, sanâni warâ. \v 46 “Xirâ pérola toenzepa tâwâenseim, tâwâenseim lelâlâ, sanâkâ” kehonly myani. Aituo idânârâ tâlâ tato modo vende nhedyly. Ebyry tienmakeybygue mârâ pérola tâwâenseim lelâlâ nhanâdyly — kely Jesus. \p {“Koendonro kuru Deusgue kywymâgu, idânârâ tâlâ kydato takaze kehoem” keze Jesus aguely.} \s1 Jesus âedâ kanra sawâto wâgâ nhenomedâdobyry \p \v 47 Jesus aguely: \p — Unâ segatuji wao, âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly, mâuntuhomoem. Tâlâ myani uguondo modo ewy âedâgue kanra sawâni. Agui kehoem myani âedâ oday kanra inwynly, tâseim, tâsenry alelâ. \v 48 Âedâ kanrague xumyduo myani paru emelaji nhuxidylymo. Sagunu wâgâ ekadybyem, kanra iduakelymo. Cestu modo odaxi tâseim nhedylymo. Tâsenry nhamelymo lelâ warâ. \v 49 Arâ lâpylâ ise xypyry ume kurâ domodo âjiduakeoly. Anju domodo âese; kurâ domodo iduakeze. Kurâ inakai modo etyzemo Deus eynynonro modo duaypa. \v 50 Deus eynynâbaom modo tâdâsenagazedo peto nhântânry onwanxi adameozemo. Târâ ise eogunrumo, tyery nhagulymo warâ, tâsenagazedylymogue — kely Jesus. \s1 Iwelo konomedâdo, saguhobyry konomedâdo warâ \p \v 51 Jesusram xina adapâigueoly: \p — Idânârâ auguehobyry tutuze wâne âmaemo? — kely. \p Aituo xina in-hoguly: \p — Tutuze — xina kely. \p \v 52 Aituo Jesus aguely: \p — Koendâ lelâlâ Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo yeinwândylymo watay. Tâwâlâ Moisés inweniby wâgâ, âdara Deus kaynonro kywymâryem idyly awyly wâgâ alelâ nhenomedâdylymo, uguondo wâne koendonro modo tienkanâdyby saguhobyry, iwelo alelâ nhoenkely myara — kely Jesus. \s1 Nazaré donro modo Jesus neinwâmpyra atomobyry \r (Mc 6.1-6; Lc 4.16-30) \p \v 53 Unâ tiengatubygueduo ani Jesus târâpa âxiguely. \v 54 Xidadâ Nazaréram odopâdyly, tânamadobyryanlâ. Târâ tâdâtâdyguyhodâ kurâ domodo nhenomedâdyly. Aguely idanipyry modo toenzepa âsewânilymo nhenomedâdo wâgâ. Aituo âjigue aguelymo: \p — Toenzepa awâkâ enomegu; kiuntuba olâ kurâ ânguy enomedânibyry awyly. Adyesenry modo adyese lelâlâ; kiuntuba olâ kurâ âdara awârâ anhedyly awyly. \v 55 Segue âdydo imeom xygani Maria agâ imery kulâ mawânkâ; Tiago, José, Simão, Judas warâ iwaigoru kulâ awâkâ. \v 56 Eaundudo tarâ kuduaylâ inanry kyjidadârydâlâ. Kiuntuba olâ kurâ âdykâ awâkâ awârâ nhutuhobyry awyly — kelymo. \p \v 57 Jesus iamugâry enipyry tawylymogue, Deus Ingonotyby mâkâ awyly neinwâmpyra awylymo. Aguely tindadyseba awylymo warâ. Warâ olâ Jesus eyanmo aguely: \p — Unâ egatuim tâty anaym, unâ nhegatuduo ipemugudoram nâzeinwân-honwâbyra. Ety odano modoram, ety anano modoram warâ tâinwântuneba, âkelo kulâ einwânni — kely Jesus. \p \v 58 Neinwâmpyra tawylymogue tonlo modo Jesusram nâtâba awylymo. Aituo myani âdiempa kulâ adyesenry modo târâ anhedyly. \c 14 \s1 João Batista nhangasagâdobyry \r (Mc 6.14-29; Lc 9.7-9) \p \v 1 Mârâ ume Herodes Galiléia eynynonro modo iwymâry. Jesus anhekyly egary indadyly. \v 2 Aituo tagâ tâwanuneim modoram aguely: \p — João Batista kurâem itondyby keanra awâkâ Jesus. Awylygue mawânkâ eon-honru adyesenry modo aiese — kely. \p \v 3-4 João igueypyem awyly tutuze olâ myani Herodes, mâkâlâ lelâlâ nhangasagânehoimbyry tawylygue. Âdara João xyâhobyry awyly ise kâengatuly wao. Herodes myani Herodias agâ tohogüindyze, tukono Filipe iwydyem awyly umelâ. Alâ mykâinane João aguezesedyly eyam: \p — “Kukono iwydy agâ todohogüinly lâpeba” kelype Moisés inweniby wâgâ — kezesedyly. \p Awylygue myani Herodes tyzodadury modoram aguely: \p — João Batista sawâtaunda. Emakâjiwâdaungâ, etadâdaungâ warâ — kely. \p \v 5 Herodes wâne myani João tyâen-hondyze, tyangahu oday xunâzely olâ: \p — Kâyâen-honly-ro watay, kurâdo iewiâpaze yagâ — kely. \p Kurâdo enanaji Deus itaumbyry egatuim mawânkâ myani João. \p \v 6 João kadeia oday awyly umelâ myani Herodes iazehobyry etyguedo saindyly. Alâ myani Herodias âdara João tyâen-honly awyly nhutuly. Mârâ âty ume Herodias exiry myani igâsedaymby modo nhetoem âini. Âidyly tientuo myani Herodes toenzepa kehoem nhehoguedyly. \v 7 Aituo âwynsaundoram aguely: \p — Tâwâlâ âdylâ ize mato ekagâ; xuduze lelâ urâ. Tâwâlâ ise Deus ienagazedyly, mâenkadyby kâundupa wituo — kely. \p \v 8 Âdy nhekaguyly awyly agueimpyryem olâ myani ise. Awylygue myani Herodesram aguely: \p — João Batista mânhangasagânehonly ize wato. Iweâma ise nhangahubyry mâenenehonly prato oday xarâ-ro warâ — kely. \p \v 9 Awârâ tindatuo myani pymâ Herodes toenzepa kehoem itywandyly. Adâkehobyry awylygue olâ myani anhenehonly lelâlâ, tingâsedaymby modo, “Tâwâlâ ise Deus ienagazedyly, mâenkadyby kâundupa wituo” kely idanipyrymoem awylygue. \v 10 Aituo sodadu ingâsedyly. Eyam aguely: \p — João nhangasagâda. Nhangahubyry xarâ enekâ-ro warâ — kely. \p \v 11 Aituo sodadu idâly, João etadâdobyryram nhangasagâze. Ilâpyryem nhangahubyry prato odaxi nhedyly, nhadyly âwynsaundoram. Âwynsaundo tyzeram xuduim. \v 12 Aituo myani João eynynonrobyry modo xyâhobyry egary indadylymo. Tiuntuduomo myani eguepybyry ese idâlymo. Nhadylymo. Tuhu esagueyby odaxi nhetadâdylymo warâ. Jesusram, egatuze tâtâzemo myani. Warâ myani João âdyoly, awylygue myani Herodes tutuze lelâ awyly, João igueypyem awyly. \s1 Jesus cinco mil uguondo modo cinco pão, azagâ kanra âjihuyby warâgue nhuantobyry \r (Mc 6.30-44; Lc 9.10-17; Jo 6.1-14) \p \v 13 João xyâhobyry egary tindatuo ani Jesus pepi odaxi âxiedyly. Paru ozelâ xina âxiguely. Âji âdy peba atoram xina idâly. Kurâ domodo olâ âdyam idâhobyry tutuze. Xidadâ odano modo, âtâ anary iwaguepaom odano modo warâ myani tuhuru wâgâ Jesus agâ oxioze idâwâni modo. \v 14 Pepi odayba itybyem Jesus toenzepa kurâ domodo tynwânwâni modo nhedyly. Akaemo ityenmâ Jesus. Iduaymo tâwânuneim modo kua iemâ. \p \v 15 Iguandyly ume Jesus iopaji xina idâly. Eyam xina aguely: \p — Iguandyly enra. Âdykâ pyni xuiho lâpeba tarâ. Asaemo igonokâ, âtâ anary iwaguepaonram, typyniry xuize — xina kely. \p \v 16 Jesus olâ warâ xinaram aguely: \p — Nâtâwâbyramo ise. Âmaemolâ ipynirymo âunduwâtaungâ — kely. \p \v 17 Aituo xina aguely: \p — Nuduwâpyra xina nhuantomoem! Cinco pão, azagâ kanra âjihuyby alâ kulâ taunlo — xina kely. \p \v 18 — Enetaungâ pão, kanra âjihuyby warâ yam — kely Jesus. \p \v 19 Aituo aguely: \p — Tâwâlâ kurâ domodo nekadâ âji koendonrodâ — kely. \p Aituo ani Jesus cinco pão, azagâ kanra âjihuyby warâ nhanâdyly. Sanânibyryem, kayam MYK idyly. Deus agâ aguely: \p — Koendonro lelâlâ âmâ, Pabai, awylygue xinaem xirâ pão, merâ kanra warâ mâunduly — kely. \p Ilâpyryem pão nhepajiwâdyly. Xinaram nhuduly, kurâdoram xina nhepâdoem. Xina nhepâdaynly umelâ kehoem Jesus pão epajiwâdyby, kanra âjihuyby warâ agui nhenehonly. \v 20 Ize tato ara kehoem ani idânârâ kurâdo âwinduadyly; kanra âjihuyby nhâdylymo, pão nhedawynlymo warâ. Koendâ kehoem iolataynlymo. Ilâpygueduo pão, kanra âjihuyby warâ âsegubydâdaymby xina nhekanâdyly cestu imâsedo modo odaji. Doze cestu tumyke ani xina nhekanâdyly. \v 21 Toenzepa âwinduani modo, cinco mil uguondo modo lelâ, pekodo modo, iamimeom warâ tapâguezebamo. \s1 Jesus paru wâgâ adakobâdobyry \r (Mc 6.45-52; Jo 6.15-21) \p \v 22 Ilâpyryem Jesus aguely xinaram: \p — Âxiedaunda pepi odaxi. Idâwâtaungâ Galiléia iwalu kuyam. Tarâ asaemoram âsedaengüybyem ise oiosemo udâly — kely. \p Aituo xina idâly. \v 23 Tonlo modoram tâsedaengubygueduo Jesus iwy onwa âkuly, mâkâ kulelâ Deus agâ adâkehoem. Iguampygueduo, mâkâ kulelâ ani Jesus târâ awyly. \v 24 Ilâem pepi oday ani xina paru iotay. Toenzepa ani xina yan-yam adapezeinly; awylygue toenzepa paru adahugânily xina iwepiry onwa. \v 25 Emedylylâ, aukuma igâtudyly ume ani, Jesus idâly xinaram paru wâgâlâ. \v 26 Jesus paru wâgâ adakobâdyly tientuo, toenzepa xina âseanedyly. \p — Etaungâ! Kadopâ mâkâ! — tâkewâduo, xina adaenkely tyanugue. \p \v 27 Warâ olâ ani Jesus aguely xinaram: \p — Âzeon-hondâdaungâ! Tâseanezeba itaungâ! Jesuslâ urâ! — kely. \p \v 28 Aituo Pedro aguely eyam: \p — Pymâ, âkealâ kuru âmâlâ matay, âyam paru wâgâ udâhoem aguekâ — kely. \p \v 29 — Âekâ — kely Jesus. \p Aituo Pedro pepi odayba idyly. Paru wâgâ SE SE warâ idâly Jesus XYDYK warâ atoram. Koendâ lelâ Pedro idâly. \v 30 Sapezenru eon-honru tiuntuduo olâ âseanedyly, xytyly adaguly. Aituo adaenkely: \p — Pymâ, iemakegâ! — kely. \p \v 31 Inepa kehoem Jesus tâmary IUK nhedyly Pedro adawâtoem, nytyba itoem. Jesus aguely eyam: \p — Pedro, imâem yeinwâmpyralâ myanze âmâ! Inepa kehoem imakeinhe wawyly mâinwâmpyra mitai! — kely. \p \v 32 Aituo azakâlâ pepiram idâlymo, âxiedylymo, sapezenru epagudyly warâ. \v 33 Aituo xina Jesus nhehoguedyly: \p — Âkealâ Deus imery lelâlâ âmâ! — xina kely.\fig |src="cn01722B.tif" size="span" loc="Matthew 14:22-33" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Mateus 14.22-33" \fig* \s1 Jesus Genesaré donro tâwânuneim modo kua nhetobyry \r (Mc 6.53-56) \p \v 34 Jesus agâlâ xina paru nhekuâdyly. Genesaréram xina saindyly. \v 35 Jesus saintybyem awyly tiuntuduomo tonlo modo aguely: \p — Etaungâ. Awâkâ mawânkâ Jesus! — kelymo. \p Âji iwaguepaom donro modoram aguelymo, tâwânuneim modo nhatomoem. Aituo toenzepa kehoem tâwânuneim modo adaholy Jesusram. \v 36 Eyam nhekadylymo: \p — Ity owogonro wao MÂʼ ienehongâ asaemo tâwânuneim modoram, kua itomoem — kelymo. \p Idânârâ tâty tywogonro MÂʼ ienipyry modo ara kua tyese ani. \c 15 \s1 Deus agueho ara kine, saguho modo agueho ara inkâba \r (Mc 7.1-13) \p \v 1 Aituo fariseu domodo ewy, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo ewy warâ idâlymo Jerusalémdâpa, Jesus agâ âtunâgueze. Aituo aguelymo: \p \v 2 — Kydamudo ezewenrypyry ara inkâba âynynonro modo aidyly. Tâwinduatomoem nâzemaunguewâbyramo, kâzewenry ara. Kâzewenry nhakadylymo. Koendâpa akaemo awârâ modo inmoly — kelymo. \p \v 3 Aituo Jesus eyanmo aguely: \p — Âmaemolâ Deus aguehobyry aietânry. Izewenrymolâ mâinwânkylymo, Deus aguehobyry mâkeba. \v 4 “Unwânmo, âzemo warâ einwântaungâ. Ize atomo eyanmo âunduwâtaungâ” kewândy Deus. “Tunwym, tyze warâ âsenagazedoem Deusram ekani xyâwâtaungâ” kewândy lâpylâmy warâ. \v 5-6 Âmaemo olâ aypa mâenomedâdylymo. “Unwânmo, âzemo warâ âdylâ nhekadylymo watay, ‘Tâlâ wato Deusram ise kâunduly. Awylygue âdy âyanmo kâundupa wawyly’ kewâtaungâ” myguelymo. Alâ kulâ mâenomedâdylymo, amidylymo warâ. Deus aguehobyry âwankuem mânhekylymo, amyguehomobyry lelâ mâinwântomoem. \v 7 Koendonro emyenro wâne âmaemo. Izewenrymo kulâ olâ amyguehomo. Âwâgâmo Deus aguehobyry iweniwânmy Isaías: \q1 \v 8 “Tytanrugue ywâgâ koendâ adâkezemo, \q2 Tuodaxi niepyramo olâ. \q1 \v 9 Ywâgâ koendâ adâkezemo wâne, \q2 tâzewenke kulâ olâ kurâdo nhenomedâdylymo, augueho araba” \m kehobyry — kely Jesus. \s1 Deus izepa ato wâgâ Jesus aguehobyry \r (Mc 7.14-23) \p \v 10 Aituo Jesus kurâ domodo ingâsedondyly, eyanmo adâkehoem: \p — Idataungâ, xutuwâdaungâ xirâ augueho. \v 11 Mâimpymo mâkeba Deus agueho mankadomoem aieni; mâimpymo tâgaseze mawânrâ. Deus izepa ato amânhedyse mawylymo mawânrâ Deus xurâem inakai; angahumo odaylâ mawânrâ awârâ âtugudyly — kely Jesus. \p \v 12 Aituo Jesus opaji xina saindyly. Xina aguely: \p — Fariseu domodo tutuze iwâgâmo amyguely awyly, awylygue akaemo agâ iewiâky — xina kely. \p \v 13 Jesus xinaram aguely: \p — Nady inakai ojionkeoly, adameoly alelâ. Arâ lâpylâ ise idânârâ Pabai kaynonro eynynâbaom modo adameoly eydâpa. \v 14 Tâseguâdâzeba itaungâ fariseu domodo kywâgâ aguelygue. Epy wâne eagonro epy nhakobâdyly myara akaemo. Deus aguehobyry koendâ nutuba tawylymo umelâ, kurâdo enomedâze kewâdylymo, Epy, epy alelâ adakobâdylymo watay, azakâlâ tyihuguezemo tâtagueim odaxi — kely. \p \v 15 Aituo Pedro aguely eyam: \p — “Mâimpymo mâkeba Deus agueho mankadomoem aieni; mâimpymo tâgaseze mawânrâ. Deus izepa ato amânhedyse mawylymo mawânrâ Deus xurâem inakai; angahumo odaylâ mawânrâ awârâ âtugudyly” myguely enra. Koendâ wao awârâ wâgâ aguekâ — kely. \p \v 16 Aituo Jesus aguely: \p — Iweâpa lelâlâ wâne yagâ mawylymo; inomedâdomo wato mâuntuba lelâ olâ âmaemo! \v 17 Âpynirymo mâkeba Deus izepa ato amânhetomoem aienehoim. Eimpy mawânrâ kuwe odaxi idâly, ilâpyryem pylâ kokomiry odaxi-ro warâ. Awârâ modo odakâ sakadybyenma egasely lelâ-ro warâ. \p \v 18 — Kyangahu oday mawânrâ kydâpaunzedo, aguiendyse kydato, aguykeho warâ âtugudyly. Awylygue angahumo odayba âeni Deus izepa ato aienehonrim awyly. \v 19 Angahumo oday Deus izepa ato amânhedylymo wâgâ tunâgue âmaemo, kurâ mâyândyse midylymo; âkelo iwydy mâynanâdyze midylymo; eagâ mohogüin-homobyry keba kulâ mâynanâdyze midylymo; uguondo, uguondo agâ tâidyse awyly âewyly; pekodo, pekodo agâ tidyse awyly âewyly; imagadudyze midylymo; tâdâsenogudyly myguedyse midylymo; âkelo mâunâguedyze midylymo warâ. \v 20 Awârâ modo mawânrâ Deus xurâem âwykanânehoinmo. Tâdâzemaunguebalâ tâdâwinduadylyma Deus xurâem inakai mâkeba-ro — kely Jesus. \s1 Jesus pekodo Fenícia donro exiry odaypa kadopâ nhânkyhobyry \r (Mc 7.24-30) \p \v 21 Jesus agâ xina târâpa idâly, xidadâ Tiro, Sidom warâ iwaguepaonram. \v 22 Târâ xina awyly ume pekodo Jesusram saindyly. Judeu keba mâkâ pekodo, idamudo cananéu awylygue. Aituo adaenkely: \p — Ytyendâlâ ikâ. Âdamu Davi ara pymâ ton-honreim âmâ! Iexiry kadopâgue taseim; kua iekârâ wao. Toenzepa mâkâ âsenagazedyly — kely. \p \v 23 Jesus olâ âdakepa. Aituo Jesus opaji xina idâly. Eyam xina aguely: \p — Igonokâ awâkâ pekodo. Kyampyguedyly kulâ awâkâ. Kâkuâdâdyly kulâ awâkâ saenlu — xina kely. \p \v 24 Jesus xinaram aguely: \p — Kypemugudo judeu domodo eniem keankâ kâjigonoholy; kaneru xuzatyby wâne myara awylymogue — kely. \p \v 25 Aguely tindatuo mâkâ pekodo iwaguepa kehoem Jesusram saindyly. Âzeguhoam idyly. Enado âzeguhoam itybyem aguely: \p — Pymâ, iexiry odayba kadopâ nhânkygâ — kely. \p \v 26 Aituo Jesus aguely: \p — Koendâ inkâba iamudo ipyniry emakely, kaxorodoam xuduhoem — kely. \p {Awârâ adâkehogue, koendâ inkâba judeu keba modoram, judeu domodo xurâ xuduly. “Judeu domodo kua kânheto iwerâ. Judeu keba modo kua kânhedyly-ro watay, iamimeom pãogue kâenmakely, kaxorodoam kâunduhoen-ro waunlo ara ise” keze aguely.} \p \v 27 Âdakeze aguely awyly xutuwâm olâmy mâkâ pekodo. Aituo aguely: \p — Arâlâ, Pymâ. Sodo modo mesa iaxi pyni in-hugueânehoymby tâinze olâ kaxoro imeombyry — kely. \p \v 28 Jesus aguely: \p — Yeinwântâ mawylygue olâ ise ixiry kua kânhedyly. Mâkâ odaypa kadopâ kânhânkyly, mâenkadobyry ara — kely. \p Aguely umelâ kehoem myani mâkâ pekodo exiry koendâ idyly, kadopâ tuodaypa egaseduo. \s1 Jesus toenzepa tâwânuneim modo kua nhetobyry \p \v 29 Tonlopyryem Jesus agâ xina idâly, paru Galileiaram. Aituo Jesus iwy angataji âkuly. Târâ ekadyly. \v 30 Toenzepa kehoem kurâdo eyam idâly. Nhakylymo ezeumpadyby modo, tywyke iazeypy modo, epy modo, tytarenry modo, âkelogue tâwânuneim modo lâpylâ warâ. Enadoram nhakylymo. Idânârâ kehoem kua nhetaynly. \v 31 Tytarenrybyry modo koendâ kehoem âjitainlymo. Tywyke iazeypy koendâ idylymo. Adakobâdânrybyry modo koendâ adakobâdylymo idyly. Epybyry modo koendâ nhedylymo warâ. Awârâ tientuo tonlo modo toenzepa kehoem âsewânilymo. Aituo israelita domodo iDeusry nhehoguedylymo: \p — Koendonro, ton-honreim warâ âmâ, Deus — kelymo. \s1 Jesus quatro mil kurâdo sete pão, aguipa kanra âjihuyby warâgue nhuantobyry \r (Mc 8.1-10) \p \v 32 Jesus xina ingâsedyly. Aguely xinaram: \p — Ytynroem enra asaemo kurâdo. Kopaelâgâbygueduolâ asaemo yagâ awyly. Taypa âetybybe asaemo duay. Âdy nheinlymo peba-ro warâ. Ipynirymo kâundupa kulâ kâingonodysebamo urâ, tâtyram todopâdaymo ânwa oze ihuguezemo mawânkâ tokozelymogue — kely. \p \v 33 Aituo xina aguely Jesusram: \p — Kuantomoem nudupa lâpylâ olâ, iwague xidadâdâ kydawylygue. Asaemo xuato âdykâ imâem pyni kiempyra ise kurâ — xina kely. \p \v 34 — Âdara pãobeka âmaemo? — kely. \p — Sete lelâ, PU warâ kanra âjihuyby warâ — xina kely. \p \v 35 Aituo kurâdoram aguely: \p — Ikadaungâ — kely. \p \v 36 Mârâ sete pão, kanra âjihuwâdyby warâ nhanâdyly. Tianâpygueduo Deus agâ aguely: \p — Koendonro lelâlâ âmâ, Pabai. Awylygue xirâ pão, merâ kanra âjihuyby warâ mâunduly — kely. \p Deus agâ agueypyem nhepajiwâdyly. Xinaram nhuduly, kurâdoram xina nhepâdoem. Xina nhepâdyly umelâ kehoem Jesus pão, kanra âjihuyby warâ agui nhenehonly. \v 37 Idânârâ âwinduadylymo ize tato ara kehoem; koendâ kehoem ioladylymo warâ. Ilâpyryem xina cestu imâsedo modo odaxi âsegubydâdyby modo nhekanâdyly. Sete cestu tumyke lelâ xina nhekanâdyly. \v 38 Toenzepa âwinduani modo, quatro mil uguondo modo lelâ, pekodo modo, iamimeom warâ tapâguezeba. \v 39 Ilâpyryem Jesus aguely kurâdoram: \p — Tâwâlâ itymoram idâwâtaungâ — kely. \p Agueypyem xina agâ pepi odaji âxieze idâly. Magadã keho yan-yam ani xina idâly. \c 16 \s1 Jesus adyesenry anhetoem aguehomobyry \r (Mc 8.11-13; Lc 12.54-56) \p \v 1 Iweâpa ipygueduo fariseu domodo ewy, saduceu domodo ewy warâ idâlymo Jesusram. Tienwentâdomoem wâne inakanhe kulâ aguedyse awylymo. Aituo eyam aguelymo: \p — Deus lelâ anhekyly aiekâ, mâkâlâ ogononi, on-honru xuduim warâ awyly xina nhutuhoem — kelymo. \p \v 2 Aituo Jesus eyanmo aguely: \p — Iguandyly ume, kau sapabiladyly watay, “Koendâ isenra kopaelâgâ emedyly, kopâ peba” tâkeze âmaemo. Adâise inanry amyguehomobyry ara kehoem. \v 3 Emetybyem, tyame, eunu tâmyguyne warâ watay, “Kopâ ihugueze iwerâ” myguelymo. Amyguehomobyry ara adâise lelâlâ. Tutuze âmaemo, kau mâendylymo watay, kopâ ihugueze, nihugueba warâ awyly. Agânhekyly modo Deus eon-honruguelâ agânhedyly awyly mâuntuba lelâ olâ âmaemo. \v 4 Ânguydoem kulâ âmaemo xirâ umeno modo iwerâ! Deus einwândyly mâinmolymo, pekodo tuso inmoho ara. “Adyesenry aiekâ, Deus ingonotyby mawyly xina nhutuhoem” mygueakimo yam. Deus unâry egatuimbyry Jonas aitobyry enanâguewâdaungâ. Jonas kanra imâsedo tuompygueduo egasehobyry ara, igueypyem kurâem witondyly watay, xutuze âmaemo Deus Ingonotyby lelâlâ wawyly — kely. \p Agueypyem Jesus akaemo nhodokely, idâly. \s1 “Fariseu domodo, saduceu domodo warâ ifermenturygue tâmaynelâne itaungâ” Jesus kehobyry \r (Mc 8.14-21) \p \v 5 Paru tienkuâday pão sadyly xina enanânehonwâm. \v 6 Aituo Jesus xinaram aguely: \p — Idataungâ. Tâmaynelâne itaungâ fariseu domodo, saduceu domodo warâ ifermenturygue — kely. \p \v 7 Âdakeze Jesus arâ aguely awyly xina nutuba olâ. Aituo âjigue xina aguely: \p — Âdaituoka awâkâ arâ aguely? Pão kienepyra kydatobyry wâgâ? — xina kely. \p \v 8 Jesus olâ xina aguely idamâ. Aituo xinaram aguely: \p — Âdauguewâpyra urâ, pão mâenanânehon-homobyry wâgâ. Pão wâgâ inkâba auguely. Mâinwâmpyra olâ âmaemo, idânârâ ize matomo ara tuduze wawyly. Âdiempa kulâ mawânrâ yeinwândylymo — kely. \p \v 9 — Âdaituoka ton-honreim wawyly mâinwâmpyra mawylymo! Saguhoem cinco mil uguondo modo xuadâ cinco pãogue. Idânârâ âwinduatyby modo nioladâmo. Toenzepa cestu modo mumytâdâmo âsegubydâdybygue warâ. Tânanâguezelâ keanra âmaemo. \v 10 Iwerâ quatro mil uguondo modo xuatai lâpylâ sete pãogue. Idânârâ âwinduatyby modo niolataimo. Toenzepa cestu modo mumytâdaimo âsegubydâdybygue. Tânanâguezelâ keanra âmaemo lâpylâ. \v 11 Pão wâgâpa auguely awyly mâuntuba gâlâ olâ keanra âmaemo, “Tâmaynelâne itaungâ fariseu domodo, saduceu domodo warâ ifermenturygue” ugueduo — kely. \p \v 12 Tahuleba kehoem xina fermentu pão ioliho keba agueho awyly xina nhutuly. Fariseu domodo, saduceu domodo warâ nhenomedâdo wâgâ olâ myani Jesus aguely. \s1 Pedro, “Messias âmâ” Jesusram kehobyry \r (Mc 8.27-30; Lc 9.18-21) \p \v 13 Ilâpygueduo Jesus idâly xina agâ âtâ anary modo Cesaréia de Filipe iwaguepa. Aituo xinaram aguely: \p — Ânguy tâkezeka inanry kurâdo yam, urâ Uguondo Kaynâpa Âetybyam? — kely. \p \v 14 Aituo xina in-hoguly: \p — Tâlâ inanry, “João Batista kurâem itondyby awâkâ Jesus” kewâni modo. Tâlâ inanry, “Elias kurâem itondyby awâkâ” keim modo warâ. Tâlâ lâpylâ inanry, “Deus eynynâ aguenripyry Jeremias kurâem itondyby awâkâ” keim modo. Tâlâ lâpylâ inanry, “Deus eynynâ aguewâtyby modo ewy kurâem itondyby awâkâ” keim modo warâ — xina kely. \p \v 15 Aituo xinaram aguely: \p — Âmaemo-ro? Ânguy tâkeze âmaemo yam? — kely. \p \v 16 Aituo Simão Pedro in-hoguly: \p — Messiaslâ âmâ, Deus iguedânry imery — kely. (“Deus Kâmakeze Ingonotyby” keze “Messias” kely.) \p \v 17 Jesus eyam aguely: \p — Mâkâlâ urâ. Tuomareim kuru âmâ, Simão, João imery. Ânguy awârâ mâuntuhoem inomedâdaymba. Pabai kaynonrolâ âyam xutuen-hoim. \v 18 Âmâ Pedrogue tâzekeim. “Tuhu imâsedo” keze xirâ âze aguely. Amyguehobyry ara Deus Ingonotybylâ wawyly einwânni watay, ynynonrolâ. Âtâ tuhu wâgâ itâdyby wâne alâ kulâ nihugueba myara ise ynynonro modo âda tyeseba awyly. Tâwâlâ wâne iguelymo, idâzemo olâ yam, yagâ aunloenlâ itomoem. Xirâ mâuntudyze wato kuru. \v 19 Ynynonro modo mâentoem aiese urâ, pymâ âtâ ijawerygue tâmaseim wâne, âtâ tânahungueze, tânahunze warâ myara ise âmâ. Tarâ onro anaym aiedyseba matobe watay, Deus anienehonwâbyra ise. Tarâ onro anaym aiedyse matobe watay, Deus aienehonze warâ — kely Pedroram. \p \v 20 Aituo Jesus aguely idânârâ xinaram: \p — Mâkâlâ urâ, Deus Ingonotyby. Iwerâ kuru wao olâ Messiaslâ wawyly kâzegatuwâdaundâ — kely. \s1 Jesus tyiguely wâgâ, kurâem tâitondyly wâgâ warâ aguehobyry \r (Mc 8.31–9.1; Lc 9.22-27) \p \v 21 Ilâenlâ Jesus nhegatuly xinaram âda tyedyly awyly. \p — Jerusalémram idâze urâ. Kywymâry modo toenzepa târâ ienagazenehonzemo. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ ienagazenehonzemo. Akaemo ise yiguehoem aienehonrim. Yigueduo, azagâ emedyly\f + \fr 16:21 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* idyly wâgâ olâ ise kurâem witondyly — kely. \p \v 22 Pedro olâ neinwâmpyra arâ Deus Ingonotyby âdyoly awyly. Awylygue nhejikely, eagâ adâkehoem: \p — Pymâ, arâ adâkezeba ikâ. Âtyenze Deus. Inagazenehonwâbyra ise warâ — kely. \p \v 23 Aituo Jesus MYK idyly xinaram. Pedro aguehobyry nehoguebyra tawylygue aguely eyam: \p — Satanás arâ amyguehoem aieni, Pedro. Satanás aguely kâindataymba ise urâ. Ânwa ozeno tuhu wâne kuhodaigâdyly myara Deus ize ato agânhedyseba mawyly. Deus xunâry ara inkâba âunâgu, uguondo modo xunâry ara kulâ — kely Pedroram. \p \v 24 Aituo Jesus aguely xinaram: \p — Ynynonroem ize mataymo, augueho ara aitaungâ. Kopaelâgâembaba ize wato aietaungâ; amânhedyse matomo mâkeba aietaungâ. Kurâ tyâzeim kruz nhadyly tyâhoram myara, ynynonro modo on-hondybyem nidâ igueze. \v 25 “Jesus eynynonro keba urâ” myguelymo, tyâzepa mitomoem kulâ watay, âdiempa kulâ ise xirâ anaym kurâem mawylymo. Âigueduomo Deus enadoram mydâwâpyra ise âmaemo. Yeinwândylymogue mâdyolymo watay olâ, Deus enadoram idâze âmaemo; aunloenlâ ise eagâ mawylymo. \v 26 Tâwâlâ wâne âdydo imeom sodoem mawylymo, ize matomobe mawylymo warâ, Deus eydâ atoram mydâhomoem nepywabyra olâ awârâ modo. Deus agonro keba âmaemo watay, âdype matomo âdy mâkeba. Ânguy niguepa tâitoem nepywadaymba. Tâdâsenagazedo amaxi ise mydâlymo. \p \v 27 — Uguondo Kaynâpa Âetyby urâ. Idâze urâ Deus eydâ atoram; odopâze olâ urâ Deus dompyryem anju domodo agâ. Kodopâdyly ise Kunwym eon-honru tânehonze. Pymâ tynrenseinhe lelâlâ ise urâ. Yeinwânni modo yagâlâ ienehonze urâ. Yeinwântânrybyry modo tâdâsenagazedoram igonose urâ. \v 28 Iwerâ ydataynrim modo ewy esemo Deus eon-honrugue pymâem widyly adaguly. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \c 17 \s1 Iwy wâgâ Jesus âkeloem itobyry \r (Mc 9.2-13; Lc 9.28-36) \p \v 1 Seis iguandyly ipygueduo ani Jesus iwy onwa âkuly. Pedro, Tiago, Tiago iukono João warâ tagâ nhakyly. \v 2 Târâ Jesus âkeloem idyly nhedylymo myani. Xixi ara kehoem emydy ehozeladyly; esagoymby ara kehoem ety iwogonro sapekadyly warâ nhedylymo. \v 3 Moisés, Elias warâ nhedylymo lâpylâ, Jesus agâ xunâgumo ume. \v 4 Aituo Pedro aguely Jesusram: \p — Koendâ kehoem tarâ kydawyly, Pymâ. Ize matay, azagâ tokalâ warâ âtâ imeimbyry aiese urâ, âmâem, Moisés-em, Elias-em warâ — kely. \p \v 5 Pedro aguely umelâ eunu tohozeleim xytâguyly nhonwamo. Eunu duay Deus aguely indadylymo: \p — Ymery toenzepa kâinwyneguyly merâ, toenzepa womazeâni. Aguely idataungâ — kely. \p \v 6 Pedro, Tiago, João warâ tâjitanru tindatuo, tâseanezemo myani. Awylygue âzeguhoam idylymo onwâgâ. \p \v 7 Aituo Jesus eyanmo idâly. MÂʼ nhedylymo. Eyanmo aguely: \p — Autaungâ. Tyanepa itaungâ! — kely. \p \v 8 Adâkehonduo iwykaudylymo enuaguynrumo. Jesus kulelâ olâ nhekylymo; Moisés, Elias warâ netombyramo. \p \v 9 Aituo xytâguylymo iwy wâgâpa. Tytâguylymo ume Jesus aguely Pedro, Tiago, João warâam: \p — Mâentybymone iweâkuru ânguyram kâzegatuwâdaundâ. Yiguely, kurâem witondyly wituo maise tâwâlâ mâengatulymo — kely. \p \v 10 Aituo aguelymo: \p — Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo adâkeze: “Elias âese, Messias Deus Ingonotyby iraynâ” tâkezemo. Âdaituoka arâ aguelymo? — kelymo. \p \v 11 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Âkealâ aguelymo; Eliaslâ mawânkâ Messias saindyly wâgâ agueim. \v 12 Warâ olâ âyanmo auguely: “Elias ara ini nâedâ” uguely. Deus eynynâbaom modo olâ ize tato ara kehoem nenagazedâ. Myara lâpylâ ise ienagazenehonlymo, urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby — kely. \p \v 13 Aguely tindatuomo Pedro, Tiago, João warâ tutuzemo lelâ João Batista wâgâ aguely awyly. \s1 Jesus salokuzenomo odano kadopâ nhânkyhobyry \r (Mc 9.14-29; Lc 9.37-43) \p \v 14 Jesus, Pedro, Tiago, João warâ agâ iwy wâgâpa xytâguybygueduomo, toenzepa kurâdo târâ âtâdyguybyem awyly. Uguondo kurâ domodo duay Jesus iopaji saindyly, enado âzeguhoam idyly, eyam aguely: \p \v 15 — Pymâ, ymery wao ityengâ! Kua iekâ! Tokomaze inanry merâ; toenzepa inanry âsenagazedyly. Tokomaduo, peto onwanji tyihugueze inanry, paikaji atay warâ. \v 16 Âynynonro modoram sekadai wâne, kua nhetomoem. Kua niepyramo olâ enra — kely. \p \v 17 Aituo Jesus aguely: \p — Âdy einwânni kebalâ myanze âmaemo! Ânguydo kulâ âmaemo! Agâmolâ wâne urâ, yeinwâmpyra olâ âmaemo. Ynadaize yeinwâmpyra lelâ mawylymogue. Enetaungâ awâkâ salokuzenomo xarâ — kely. \p \v 18 Jesusram nhadylymo. Tyam nhatuomo ton-honre kehoem Jesus mâkâ salokuzenomo iodano kadopâram aguely: \p — Igasegâ iweâ lelâlâ merâ salokuzenomo odaypa, kadopâ! Todopâzeba ikâ-ro warâ! — kely Jesus. \p Agueduo kadopâ egasely. Salokuzenomo kua idyly. \p \v 19 Mârâ aipygueduo xina Jesus iopaji saindyly. Mâkâ kulelâ awyly ume xina nhapâiguely: \p — Ton-honre lâwâne enra xina aidyly, kadopâ tiânkyhoem. Âda xina niepyra olâ enra. Âdaituo kukeanra? — xina kely. \p \v 20 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Deus koendâ mâinwâmpyra mawylymogue enra mâkâ kadopâ mâingonopyra mawylymo. Mostarda ewy imeimbyry aralâ âdiempalâ yeinwântâ âmaemo watay, adyesenry adyese lelâ tâise âmaemo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. Yeinwântâ lelâlâ âmaemo-ro watay, xirâ iwyram “Âxiguegâ; tarâpa ikâ” myguelymo-ro watay, tâxigueze tâise. Adyesenry amânhetomoem ton-honre lelâ tâise âmaemo. \v 21 [Ton-honreim lelâlâ mâkâ kadopâ salokuzenomo iodanopyry. Deus eon-honru kienkadoem, kydâwinduapyra kidyly wao warâ lelâ mâkâ igonodyly]\f + \fr 17:21 \ft Idânârâ livru saguho modo wâgâ iwenibyemba xirâ.\f* — kely Jesus. \s1 Jesus tyiguely wâgâ agueontobyry \r (Mc 9.30-32; Lc 9.43-45) \p \v 22 Galiléia eynynâ xina adakobâday Jesus xinaram agueondyly tyiguely wâgâ: \p — Urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby yizepaom modo emaxi âzegameoze urâ. \v 23 Akaemo ise yâen-honri. Yigueduo, azagâ emedyly\f + \fr 17:23 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* idyly wâgâ olâ ise kurâem witondyly — kely. \p Jesus tyiguely wâgâ aguely tindatuo, toenzepa kehoem ani xina itynwandyly. \s1 Deus ety impostury epywado \p \v 24 Cafarnaumram xina saimpygueduo aunlo keba uguondo modo âewyly xina eydâ atoram. Deus ety impostury epywado emakeim myani akaemo. Pedroram idâlymo sapâigueze: \p — Âwymâry Deus ety impostury epywaze? — kelymo. \p \v 25 Aituo Pedro in-hoguly: \p — Epywaze mâkâ — kely. \p Ilâpygueduo Pedro egawândyly Jesus eydâ atoram. Deus ety Impostury epywado wâgâ Pedro aguely iraynâ, Jesus Pedroram aguely: \p — Ânguyka tâise pymâdoram impostu epywani? Xirâ anano modolâ? Âkelo anano modo? Âdara mâuntuly, Simão? — kely. \p \v 26 Aituo Pedro in-hoguly: \p — Âkelo anano modo tâise epywani — kely. \p Aituo Jesus aguely: \p — Iozelâ amyguely — kely. — Pymâ ety anano modo tâise nepywabyra. Alâpylâ urâ Deus ety impostury epywani keba wawyly tâise, Deus eydâpa âetyby wawylygue. \v 27 Alâ olâ ise kâempywadyly, Deus ety impostury epywado emakewâni modo newiâpabyra itomoem. Paruam idâ. Atâry samegâ. Saguho maweypy ikaguegâ. Mâkâ kanra itay moedape ise. Mârâ moeda ise Deus ety impostury epywado emakeim modoram mâunduly. Xuduze lelâ mârâ, urâ, âmâ warâ impostu kiempywadoem — kely. \c 18 \s1 Ânguyka tynrenseim kuru? \r (Mc 9.33-37; Lc 9.46-48) \p \v 1 Ilâpygueduo kehoem xina Jesus iopaji idâly, sapâigueze: \p — Ânguyka xina enday tynrenseim kuru Deus kaynonro pymâem atodâ? — xina kely. \p \v 2 Aituo Jesus iamudo tonlo ingâsedyly tyam. Iamudo saintuo, Jesus xina ontaji iamudo nhedyly. \v 3 Aituo aguely: \p — Merâ iamudo ara itaungâ. Âwâlâ kulâ mâzehoguedylymo tâiseba itaungâ. Iamudo arâpa âmaemo-ro watay, mydâpa ise âmaemo Deus pymâem atoram. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 4 Merâ iamudo ara mâdutuduomoma toenzepa ise âynrumo Deus nhekyly modo duay. \v 5 Pymâem xynru waunlo keba merâ iamudo. Mâkâ ynynonro xurâem koendâ amânhedylymo, tynrenseim keba awyly umelâ warâ watay, urâenlâ amânhedylymo. Mâkâ ynynonro xurâem koendâ amidylymo, tynrenseim keba awyly umelâ warâ watay, urâenlâ amidylymo — kely Jesus. \s1 Deus einwânnipyryem neinwâmpyra ienehoim toenzepa ise âsenagazedyly \r (Mc 9.42-48; Lc 17.1-2) \p \v 6 Jesus aguely: \p — Merâ iamudo yeinwânto ara yeinwânni yeinwâmpyra ienehoim koendâ tâise tuhu imâsedo iwymy wâgâ ekâjily, parutabâ ikaji samely, iguehoem, yeinwâmpyra nhenehonly iraynâlâ. \v 7 Kurâ domodo Deus izepa ato aiedyly imodânry modo mawânkâ toenzepa âsenagazezemo. Yeinwâmpyra itomoem aienehoim olâ ise toenzepa kuru âsenagazeni. \p \v 8 — Imarymogue Deus izepa ato akâiedaundâ; mydâdysebamo atoram tâtâzeba itaungâ warâ. Koendâ tâise imarymo atay, âhurumo atay warâ satâly, samely warâ, Deus izepa ato amânhepyra mitomoem. Koendonro kuru tâmaguebalâ, tuhuguebalâ warâ Deus agâ aunloenlâ mawylymo; idânârâ kodo peto nhântânry onwanji adameoly mawânrâ koendâpaom kuru. \v 9 Deus mâendysebamo ato kâzetaundâ. Koendâ tâise inumo etyly, samely warâ, Deus mâendysebamo ato mâempyra mitomoem. Koendonro kuru tânuembalâ Deus agâ aunloenlâ mawylymo; idânârâ kodo peto nhântânry onwanji adameoly mawânrâ koendâpaom kuru — kely Jesus. \s1 Jesus enomedâzemo, kaneru xuzatyby wâgâ aguehobyry \r (Lc 15.3-7) \p \v 10 Jesus aguely: \p — Imâemba yeinwânni izepa tâiseba itaungâ. Deus anju domodo tugonose akaemo eniem. \v 11 [Kaneru eni wâne tâguy xuzatyby xuize tâtâze, myara lâpylâ ynynâbaom modo kâwinly, inakanhe awylymo kâyngakehoem, kâenmakehomoem warâ.]\f + \fr 18:11 \ft Idânârâ livru saguho modo wâgâ iwenibyemba xirâ.\f* \v 12 Cem kaneru ewy tokalâ xuzatuo, âdaidylyka sodo, inanajimo? Noventa e nove tyânze âwinduatodâlâ, mâkâ xuzatyby xuize tâtâhoem. \v 13 Nhuinly, nhedyly. Tientuo, toenzepa kehoem iomazely, noventa e nove âwinduani tionmaendyly takaze kehoem iomaru. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 14 Kaneru sodo tokalâ tâguy xuzadyseba awyly ara lâpylâ Kunwym Deus kaynonro tokalâ kurâ ewy Satanás ejidyram idâdyseba awyly; tâwâlâ lelâlâ wâne tynrenseim keba awyly — kely Jesus. \s1 Kurâem inakanhe ityby agâ kydâtunâguene \p \v 15 Jesus xinaram aguely: \p — Ynynonro ewy inakanhe idyly agâmo-ro watay, idâwâtaungâ eagâ agueze. Inakanhe itobyry wâgâ aguewâtaungâ; âmâ, mâkâ warâ âtunâguedaungâ. Amyguelymo koendâ tindatuo, “Aetobyry enanânehongâ” kely âyanmo watay, aitobyry enanânehonwâdaungâ. Eataen-hoem itondaungâ. \v 16 Amyguelymo tindadyseba watay olâ tokalâ atay, azagâ atay warâ agâmo antaungâ, eagâ amygueontomoem. Wakely iwenibybe mawânrâ Deus itaumbyry awo wâgâ: “Ânguy tânagazezeba ise, azagâ, azagâ tokalâ warâ ewentâni peba watay” kely iwenibybe. \v 17 Akaemo aguely tindadyseba watay olâ idânârâ yeinwânni modoram anhetyby modo wâgâ aguewâtaungâ, mâkâ agâ aguehomoem. Turudyly tindadyseba watay olâ, Deus einwântânry modo ewyenlâ mâkâ nidâ; impostu epywado emakewâni modo aralâ etaungâ warâ — kely. \s1 “Pabai agâ amyguedaymo, agâmolâ urâ” Jesus kehobyry \p \v 18 Jesus aguely: \p — Tarâ onro anaym aiedyseba matomobyrybe watay, Deus aidyseba lâpylâ ise târâ kaynâ; tarâ onro anaym aiedyse matomobyrybe watay, Deus aiedyse lâpylâ târâ kaynâ. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \p \v 19 — Tarâ onro anaym âmaemo azagâ mâseinwândylymo, tokalelâ mâenkadomoem watay, Pabai kaynonro xuduze lelâ mâenkadybymo. \v 20 Yagâ agueze âtâdyguywâni modo eagâlâ urâ, tâwâlâ wâne azagâ, azagâ tokalâ warâ kulâ awyly. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato lâpylâ — kely Jesus. \s1 Jesus, tataen-ho inakanhe itobyry nenanânehombanro wâgâ aguehobyry \p \v 21 Pedro Jesusram iwaguepa idâly, nhapâiguely: \p — Ânguylâ inakanhe kulâ ynynâ aisezedyly watay, âdaraka ise awidyly aitobyry kâenanânehohoem, Pymâ? Sete lelâ inakanhe ynynâ aisezebygueduo tâwâlâ kâpeândyly? — kely. \p \v 22 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Sete lelâ âdalâ mâiehoduo tâpeânzeba ikâ. Aedyly agâ, aedyly agâ warâ enanânehongâ aetobyry. Mapâguely eki kehoem awyly umelâ, enanânehongâ; tâpeânzeba ikâ. \v 23 Deusgue tywymâguneim modo inakanhe tuduery tyetobyry modo tânanânehonze. Unâ segatuji wao: \p — Tâlâ myani pymâ tagâ tâwanuneim modo igondary wâgâ adâkedyzedonro. \v 24 Aituo akaemo tokalâ, tokalâ warâ ingâsedyly. Saguho ingâseguyly myani imâem kuru tugondagueim. Milhão kehoem myani igondary. \v 25 Âdara nhepywadoem nudupa lelâlâ myani, âdy peba tawylygue. Aituo myani iwymâry aguely: “Vende âedylymo isenra, âmâ, âwydy, âmeombyry alelâ” kely. “Tydinherugueinram ise vende âedyly. Idânârâ âsejiguy modo vende iese urâ warâ. Mâkâ eagâ iwano iwelo ise idânârâ dinheru mâenmakely yam xudunri, ogondary mâempywadyly ara” kely mâkâ toenzepa tugondagueinram. \v 26 Agueduo, mâkâ tâwaneim toenzepa kehoem adahulily. Aituo âzeguhoam idyly iwymâry enado. Eyam aguely: “Ytyendâlâ wao ikâ. Arâ kehoem ayedâ. Âdiempa wao iwânwânkâ. Epywaze lelâ urâ agâ ugondago” kely. \p \v 27 — Tutuze olâ iwymâry, mâkâ tagâ tâwaneim âdy peba awyly. Aituo aguely: “Yagâ ogondago enanânehonze urâ. Yagâ tugondaguneba ise âmâ. Idâ lelâ” kely. \v 28 Aituo tâwaneim idâly. Târâpa âxigueybyem myani tataen-ho tagâ tugondagueim agâ oxiodyly. Âdiempa kulâ olâ myani mâkâ eagâ igondagu, cem moeda pratagueto lelâ. Aituo myani tataen-ho iwymy wâgâ nhawâdyly. Tingounkuly ume eyam aguely: “Iweâ lelâlâ kehoem iepywagâ” kely. \p \v 29 — Aituo myani eataen-ho âzeguhoam itybyem aguely: “Ytyendâlâ ikâ. Iwânwânkâ wao. Idânârâ kehoem agâ ugondago epywaze lelâ urâ” kely. \p \v 30 — En-hem kepa olâ myani. Tataen-ho nhadyly lelâ etadânehonze kadeia odaxi. “Tarâlâ ise âmâ, idânârâ yagâ ogondago mâempywadoem” kely. \v 31 Tataen-ho nityembyra kehoem aidyly tâense myani akaemo eagonro modo. Tientuo, mâkâ tataen-ho aienibyry izepa tâisemo myani. Aituo myani nhegatulymo tywymâryam. \v 32 Aituo iwymârymo mâkâ aityby ingâsenehonly. Aguely eyam: “Koendonro keba myaze âmâ! Âtyendylygue yagâ imâem ogondago idânârâ kehoem senanânehoangui, mâenkadobyry wâgâ. \v 33 Ataen-ho mityendyze, âtyendobyry ara” kely. \p \v 34 — Tyewiâpaduo myani pymâ tyzodadury modoram aguely: “Merâ tumunreim kadeia odaxi sataungâ. Târâlâ yagâ tugondago nepywadâ” kely. Warâ myani mâkâ tataen-ho tagâ igondago tienanânehondyzebaom aieholy — kely Jesus. \p \v 35 Xina agâ tunâry tympygueândoem kuru Jesus aguely: \p — Arâ lâpylâ ise Pabai kaynonro aedylymo, inakanhe amâiehohomobyry mâenanânehomba âmaemo-ro watay — kely Jesus xinaram. \c 19 \s1 Jesus tâjiwydy imoly wâgâ aguehobyry \r (Mt 5.31-32; Mc 10.1-12; Lc 16.18) \p \v 1 Agueypyem Jesus xina agâ idâly Galileiadâpa. Judéia yan-yam xina odopâdyly ânwa oze, paru Jordão kuynâ, xixi egaseho eynynâ. \v 2 Toenzepa kurâdo xina agâ awyly. Iduanomo tâwânuneim modo kua tyese ani Jesus. \p \v 3 Fariseu domodo ewy eagâ agueze idâlymo. Tienwentâdoem wâne inakanhe kulâ aguedyse awylymo. Aituo Jesus nhapâiguelymo: \p — Kâzewenry eynynâ, tâwâlâka uguondo tywydy inmoly âdy wâgâlâ? — kelymo. \p \v 4 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Deus itaumbyry iweniby tutuzelâ âmaemo. “Kaudyly umelâ myakâwândy Deus uguondo, pekodo warâ nhygadyly, ohogüinrin-em” warâ iwenibyem awyly Deus itaumbyry awo wâgâ. \v 5 Warâ lâpylâ myakâwândy Deus aguely: “Awylygue mawânkâ uguondo, tunwym agâpa, tyze agâpa warâ idyly, tywydy agâ lelâ tâitoem. Awylygue azagâpa awylymo, tokalelâ” kewândymy Deus. \v 6 Awylygue mawânkâ ohogüimby modo tywydy agâ tokalelâ awylymo, Deuslâ âzeyam ienimo awylygue. Awylygue ânguy ohogüimby modo âximohoem aniempyra nidâ — kely Jesus. \p \v 7 Fariseu domodo Jesusram agueondylymo: \p — Tutuzelâ âmâ Moisés inweniby: “Âwydy mâinmodyze âmaemo watay, tâwâlâ imowâdaungâ” kely. “Iweniwâdaungâ olâ âdaituo mâinmolymo awyly. Aitybyem eyam pape mâinwenibymo eyam xuduwâtaungâ. Igonotaungâ lelâ-ro warâ” kely myakâwândy inwenily. Arâ-ro watay, âdaituo pylâka koendâpa tâjiwydy imoly awyly? — kelymo. \p \v 8 Jesus in-hoguly: \p — Tutuze myakâwândy Moisés, tienkyly modo ânguydo kulâ, Deus ize ato adiendysedo keba awylymo. Awylygue myakâwândy Moisés “Tâwâlâ tâjiwydy imoly” kely inwenily, pekodo tâwentâzeba itoem. Kaudyly umelâ olâ myakâwândy Deus ohogüinwâdyby modo âximoly izepa awyly. \v 9 Agâmo ohogüimbyem tawyly umelâ, eagonro uguondoram âdynanâoly watay lelâ imowâdaungâ, mâinmodyze mataymo olâ-ro warâ. Tâwâlâ lâpylâ arâ aidyly umelâ eagâ mawylymo. Âdaituoba kulâ âwydymo mâinmolymo, eagonro agâ mitomoem kulâ-ro watay olâ, Deus ize ato araba kulâ amidylymo. Waunroem mohogüin-homobyrylâ âwydymo kuru Deus xurâem, nhatano keba. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus fariseu domodoram. \p \v 10 Aituo xina aguely: \p — Arâ atayma, uguondo nohogüimbalâ koendâ awyly-ro — xina kely. \p \v 11 Jesus aguely: \p — Âkealâ, Deus eon-honru nhuduypy lelâ olâ nohogüimba tawyly emaenrim. \v 12 Tâlâ mawânkâ âdaituo uguondo nohogüimba ato. Tâlâ imezedânryenlâ iazeypy; awylygue tohogüindyzeba awylymo. Tâlâ emukeybyem tawylygue, tohogüindyzebaom. Tâlâ mâkâ Deus itaumbyry tiengatuhoem tohogüindyzebaom, pekodogue, iamudogue warâ aekuru tâtynanâdyzeba tawylygue. Deus, nohogüimba itoem eon-honru nhuduypy lelâ ohogüindânry — kely. \s1 Jesus iamimeom agâ atobyry \r (Mc 10.13-16; Lc 18.15-17) \p \v 13 Ilâpygueduo tâjiunwyndo Jesusram tymeom nhadylymo. \p — Asaemo nhangahu onwa imary iekâ. Deusram koendâ âzehohomoem ekagâ asaemo xurâem — kelymo. \p Xina olâ ani akaemo iamudo sanipyry modo tâuse: \p — Jesus kâdynanâdaundâ — tâkeze. \p \v 14 Arâ xina agueduo Jesus xinaram aguely: \p — Arâ adâkezeba itaungâ! — kely. — Tâwâlâ iamimeom yam nâedâ. Kodopâdaundâmo. Iamimeom wâne enra ohondybyem lelâ yam tâetoem, myara lâpylâ kurâ domodo nohondâ, yeinwântomoem, Deus kaynonro iwymârymoem itoem — kely. \p \v 15 Aituo Jesus nhangahumo onwa tâmary nhedyly; mâkânra, mâkânra warâ aguely: \p — Deus koendâ nhese — kely. \p Aitybyem idâly. \s1 Uguondo toenzepa âdypeom agâ Jesus aguehobyry \r (Mc 10.17-31; Lc 18.18-30) \p \v 16 Alâ ani uguondo Jesusram saintybyem, aguely: \p — Pymâ koendonro, âdyka ise koendonro enday agânhekyly, Deusram udâhoem, aunloenlâ eagâ witoem warâ? — kely. \p \v 17 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Amyguely tutuzeka âmâ? Âdaituoka koendonro myguely yam? Tokalelâ koendonro kuru, Deus lelâ. Deus agâ midyse âmâ-ro watay, Moisés inweniby wâgâ agueho ara aikâ — kely. \p \v 18 — Âdaunloka ise Moisés inweniby ewy agânhekyly? — kely uguondo. \p Jesus in-hoguly: \p — “Ânguy kâdyâ. Eagâ mohogüin-hobyry lelâ xynanâgâ. Tâmagazeba ikâ. Aitobyry wâgâpa kulâ âkelomo kâzewentâdâ. \v 19 Unwâm, âze warâ einwânkâ, xyrenkâ warâ. Agonro agâ âpynegâ; koendâ mâzeto ara, arâ lâpylâ agonrodo agâ koendâ ikâ” — kely Jesus. \p \v 20 Aituo uguondo aguely: \p — Aunlolâ inanry idânârâ amyguehobyry Moisés inweniby ara awidyly. Âdy pylâka ise agânhetonguyly, Deus agâ lelâ witoem? — kely. \p \v 21 Jesus aguely: \p — Deus enudâ kuru amidyse matay, âsejiguy modo idânârâ vende ieta. Ebyry ise âdy pebaom modoram mâunduly-ro warâ. Awârâ amânhedyly-ro watay, tâlâ lelâ ise âmâ koendonro Deus eydâ atodâ ekanâdyby. Idânârâ tâlâ mato mâunduduo, odopâgâ, ynynonroem mitoem — kely Jesus. \p \v 22 Jesus arâ aguely tindatuo ani mâkâ uguondo toenzepa tydinherugueim âjityendyly, tysejiguy modo vende tiendyseba tawylygue. Tytynre kehoem idâly. \p \v 23 Aituo Jesus xinaram aguely: \p — Ton-honre lelâlâ âdypeom modo yeinwântoem, Deus kaynonro iwymârymoem itoem warâ, tysejiguy kulâ ize atomo kuru awylygue. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 24 Ton-honre camelu agüie ihu oze sakadoem, arâ lâpylâ ton-honre âdypeom modo tâlâ tato inmohomoem, Deusgue lelâ tywymâgomoem warâ — kely. \p \v 25 “Ton-honre lelâlâ âdypeom modo Deusgue iwymâgomoem” Jesus keduo, toenzepa kehoem xina âseguâdâdyly. Xina enanaji, âdypeom modo lakuru Deus eydâ atoram idâim waunlo ara awylygue. Âjigue xina aguely: \p — Arâ atayma ise ânguy nâsemaguewâbyra-ro — xina kely. \p \v 26 Aituo Jesus xinaram MYK itybyem aguely: \p — Âkealâ, ânguy nâsemaguewâbyra ton-honrugue kulâ, Deus olâ kurâ domodo anhetânry adyese lelâ. Âdy anhetânry lâpeba Deus — kely. \p \v 27 Jesus aguely tindatuo myani Pedro aguely: \p — Xina-ro? Idânârâ tâlâ tato xina niâm, âynynonroem tâitoem. Iwerâ ise-ro? Âdy ise xina nhemakely? — kely. \p \v 28 Jesus xinaram aguely: \p — Deus idânârâ kehoem iweloem nhetondyly ume, pymâ xurery iwâkuru wâgâ ise iekadyly, pymâem witoem, urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby. Pymâem wituo, pymâem lâpylâ ise âmaemo. Pymâdo xurery wâgâ ise ikadylymo, kypemugudo israelita domodo iwymâryem. \v 29 Idânârâ tâlâ matomo mânhânlymo, ynynonroem mitomoem watay, Deus xuduze lelâ ipa matomo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. Itymo mânhânduomo, âykyhomoem ijidymo xuduze. Âwaigorumo, âukonomo, nhaundumo, unwânmo, âzemo, âmeonmo warâ mânhânduo, Deus âpemugumo nhetomo ara kehoem nhenimo, âwynenimo warâ xuduze. Âpimo mânhânduomo, Deus âpynirymo xuduze. Tâlâ matomo mânhânlymo ynynonroem mitomoem watay, âdy ize matomo xuduze, mânhâympymo takaze kehoem ise tâlâ mawylymo. Âigueduomo olâ ise aunloenlâ Deus agâ mawylymo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \v 30 Iwerâ waunropyry modo, ilâem âgânâynra ise. Âgânonrobyry modo, ilâem waunroem ise warâ — kely Jesus. \c 20 \s1 Jesus uva ezay tâwanuneim modo wâgâ nhegatuhobyry \p \v 1 Jesus aguely: \p — Unâ segatuji wao, âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly mâuntuhomoem. Tâlâ myani uguondo imâsedogue tyfazendagueim. Typi ezay uva etânehonrimbyryem myani. Ekaunâdyly ume, emedyly wâgâ idâly tâwanuneim modo xuize, uva nhekaunâdomoem. \v 2 Uguondo modo tientuo myani, eyanmo aguely: “Tâwanuneim modo ize urâ iwerâ, uva ekaunâniem. Koendâ ise ipywadylymo. Tuguanse mâsewanilymo-ro watay, tokalâ moeda prataguetogue ise ipywadylymo” kely. Tutuzemo myani koendâ nhepywadyly awyly. “Ize lelâ ise xina amygueho ara. Âpi ezay âsewanize lelâ xina iwerâ” kelymo myani. Arâ âseinwândybyem, âpa ezary sodo akaemo ingonodyly âsewanize. \v 3 Emedyly wâgâ nove horas awârâem myani eagonro tâwanuneim modo xuionse idâondyly. Tâsewanidyzedonro modo âtâdyguyhoam idâly. Tâsewanidyzedo modo tientuo, eyanmo aguely: \v 4 “Uva ekaunâni ize urâ” kely. “Iwerâ wao ypi ezaji âsewaniwâdaunda. Koendâ ise ipywadylymo” kely. \p \v 5 — Âseinwândybyem myani âpa ezaji âsewanize idâlymo. Kuotatay myani âpa ezary sodo idâondyly tâwanuneim modo xuionse. Tientuo myani eyanmo aguely: “Urâem uva ekaunâdaunda. Koendâ ise ipywadylymo” kely. Inepa kehoem myani akaemo aguewâtobyry modo idâly âpa ezaji. Três horas kogoneyam lâpylâ warâ tâwanuneim modo xuionse idâondyly Tâsewanidyzedonro modo tientuo myani, eyanmo aguely: “Urâem uva ekaunâdaunda. Koendâ ise ipywadylymo” kely. Inepa kehoem myani akaemo aguewâtobyry modo idâly âpa ezaji. \v 6 Kogoneyam, cinco horas awârâem myani âpa ezary sodo idâondyly tâsewanidyzedo modo âtâdyguyhoam. Tâsewanidyze donro modo tientuo myani aguely: “Âdy amânhepyralâ inanry tarâ âguansezedylymo. Âdaituoka âsewanize mydâpa mawylymo?” kely. \p \v 7 — “Tâsewanidyze wâne xina, ânguy olâ xina ewanu nudupa” kelymo. \p — “Ypi ezaji pylâ uva ekaunâdaunda” kely âpa ezary sodo. Agueduo myani idâlymo âsewanize. \p \v 8 — Iguandyly ume, seis horas awârâem myani sodo aguely tâwanuneim modo iwymâryram: “Tâwanu inmoho odaylâ akaemo. Idânârâ tâwanuneim modo igâsegâ, mâempywadomoem. Tokalâ hora lelâ âsewaniby modo saguhoem epywagâ, xypyryem ise tuguanse âsewaniby modo-ro warâ” kely. \p \v 9 — Warâ myani nhepywadaynly. Saguhoem nhepywaguyly myani akaemo tokalâ hora lelâ âsewaniby modo. Tokalâ moeda prataguetogue myani âzepywaolymo. \v 10 Tuguanse âsewaniby modo awârâ tientuo myani, aguelymo âjigue: “Imâem ise kâpywadyly, tokalâ moeda takaze” kelymo. Tokalâ moeda prataguetogue kulâ olâ myani akaemo modo âzepywaolymo lâpylâ. \v 11 Tâpywadobyry tientuomo myani âpa ezary sodo agâ iewiâpadylymo. Eyam aguelymo: \v 12 “Koendâ xina mâempywanehonwâbyra enra âmâ. Tokalâ hora kulâ awâkâ agâ saintyby modo nâsewaniagui. Xina lakuru enra tuguanse kehoem âdâpigu oday âsewanirim. Xina agâ âzekiba kehoem akaemo mepywanehoangui. Xina menokudai” kely akaemo tuguanse âsewaniby modo. \p \v 13 — Aituo myani âpa ezary sodo eyanmo aguely: “Idataungâ wao. Inokudaymbamo urâ. ‘Tokalâ moeda prataguetogue tuguanse âsewanize lelâ xina’ mygueakimoma. \v 14-15 Ize wato ara ydinheruru agânhedyly. Âzekiba idânârâ kâempywanehonly-ro watay, inokudylymo mâkeba. Akaemo modo arâ kâempywadobyry wâgâ tyewiâseba itaungâ. Mâsewânilymo kulâ. Anra ipywadomo. Emakewâdaungâ. Idâwâtaungâ-ro warâ” kely. Warâ myani, âpa ezary sodo, tâwanuneim modo warâ aidyly. \v 16 Iwerâ waunropyry modo, xypyry etay âgânâynra ise. Âgânonrobyry modo, xypyry etay waunroem ise — kely Jesus. \p {Koendâ lelâ awâkâ Jesus agaityon-enlâ tâinwânni agâ, iamudoenlâ tâinwânni agâ alelâ keze awârâ aguely.} \s1 Jesus, “Yigueduo, kurâem itonze urâ” keontobyry \r (Mc 10.32-34; Lc 18.31-34) \p \v 17 Xidadâ Jerusalémram xina âkuly. Tâtâday Jesus aguiom modo duaypa xina nhejikely. Aituo xinaram aguely: \p \v 18 — Idataungâ wao auguely. Jerusalémram xirâ kytâly. Yizepaom modoram adawâhoze urâ, urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâ iegamezemo. “Nigue awâkâ” kezemo. \v 19 Judeu keba modo emaxi iegamezemo. Akaemo ise âwankuem yeni, yapiogunri, kruz wâgâ yârim warâ. Awârâpygueduo, azagâ\f + \fr 20:19 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* emedyly idyly wâgâ olâ ise kurâem witondyly — kely. \s1 Tiago, João warâ xurâem isemo nhekadobyry \r (Mc 10.35-45) \p \v 20 Zebedeu iwydy, Tiago, João warâ agâ Jesusram saindylymo. Enado âzeguhoam itybyem eyam aguely: \p — Âyam kâenkaguyly wao aiekâ — kely mâkâ pekodo. \p \v 21 Aituo Jesus mâkâ pekodo nhapâiguely: \p — Âdyka mâenkadyze mato? — kely. \p Pekodo in-hoguly: \p — Pymâem kuru mituo, asaemo azagâ ymeombyryne apay ekanâgâmo, tokalâ aho eynynâ, tokalâ pâem eynynâ warâ, pymâem agâ itomoem — kely. \p \v 22 Jesus aguely mâkâ imeombyryram: \p — Mâuntuwâbyra âmaemo âdara yagâ pymâem mitomoem adâjidyly awyly. Toenzepa kâsenagazedo ara kehoem âsenagazeze tâeganeka ise âmaemo? — kely. \p Aituo aguelymo: \p — Emaenze lelâ xina, mâenmaen-ho ara — kelymo. \p \v 23 Jesus aguely: \p — Âsenagazeze urâ, âmaemo lâpylâ warâ. Yahoru eynynâ ekani, pâem eynynâ ekani warâ kâinduakeba olâ urâ. Pabai kaynonrolâ ise iduakeim. Mâkâ mawânkâ târâ tâzekado nhonipyry — kely. \p \v 24 Tiago, João warâ ise nhekadobyry tindatuo, xina nehoguebyra ani. Eagâmo xina tyewiâpadaynze warâ. \v 25 Aituo Jesus xina idânârâ ingâsedyly tuopaji, xina agâ adâkehoem: \p — Tutuzelâ âmaemo, pymâdo ton-honreim modo, tyewiâse kehoem kurâdo agâ aguely, adâkehobyry anhetomoem. \v 26 Âmaemo olâ arâpa itaungâ. Mâdyren-hondyze mataymo, tâzemaryenlâ itaungâ. \v 27 “Imawyadâbyramo ise urâ. Pymâ wawylygue; âmaemolâ ise urâem aieni” tâkezeba itaungâ, pymâem mituomo. \v 28 Yara itaungâ. Deus Ingonotyby lelâlâ wâne urâ, iemawyadâdomoem âetyby keba olâ urâ, imarymo lakuru urâ. Igueze âetyby urâ. Kurâdo inakanhe aito modo epywaze ise yiguely, Deus aguehobyry ara — kely Jesus. \s1 Jesus azagâ epy kua nhetobyry \r (Mc 10.46-52; Lc 18.35-43) \p \v 29 Jericódâba xina egaseday, toenzepa kurâ domodo xina nhapygue idâlymo. \v 30 Tâlâ ani azagâ epy ânwa edazekâ ekadybyem. “Jesus awâkâ sakani” kely tindatuomo, azakâlâ adaenkelymo: \p — Xina tytyenzelâ ikâ, Pymâ ton-honreim! Âdamu Davi ara pymâ ton-honreim âmâ! — kelymo. \p \v 31 Ton-honre kehoem kurâdo eyanmo aguely: \p — MYK alelâ itaungâ. Tadaenkezeba itaungâ warâ — kelymo. \p Adâkehonduomo lakuru ago kuru adaenkelymo: \p — Xina tytyenzelâ ikâ, Pymâ. Âdamu Davi ara pymâ ton-honreim âmâ! — kelymo. \p \v 32 Jesus epagudyly. Akaemo azagâ ingâsedyly. Tuopaji saintuomo Jesus aguely: \p — Âdyka âmaemoem agânhedyse matomo? — kely. \p \v 33 — Tiendyse xina, Pymâ — kelymo. \p \v 34 Tintyenduomo Jesus enumo MÂʼ nhedyly. Inepa kehoem nhedylymo. Xina nhapygueniem idylymo lelâ-ro warâ. \c 21 \s1 Jesus Jerusalémram saintobyry \r (Mc 11.1-11; Lc 19.28-40; Jo 12.12-19) \p \v 1 Âtâ anary Betfagé iwaguepa xina saindyly, Jerusalém iwaguepa, iwy Se Oliveira Ekaram. Myarâ saintybyem, Jesus xina ewy azagâ waunroem ingonodyly. \v 2 Wakely eyanmo: \p — Idâwâtaungâ Betfagéram. Aindylymo umelâ ise tokalâ jumenta, imerylâ warâ ekâjiby mâendylymo. Azakâlâ ekâjiguewâdaungâ. Enetaungâ xarâ. \v 3 “Âdaituoka jumenta, imery warâ mandylymo?” myguehonlymo watay, “Kywymâry asaemo izetonro. Inepa olâ ise jumenta, imery warâ nhopânehonly” myguelymo lelâ ise — kely Jesus. \p \v 4-5 Warâ myakâwândy Deus itaumbyry egatuim Zacarias inwenily: \q1 “Jerusalém donro modoram aguewâtaunda: \q2 ‘Etaungâ! Âwymârymo saindyly. \q2 Pymâ ton-honreim ara kehoem inkâba ise âewyly. \q2 Jumentinhu wâgâ ise âewyly, jumenta imery wâgâ’ kewâtaunda eyanmo” \m kely myakâwândy inwenily. \p Jesus jumentinhu wâgâ Jerusalémram saintuo, Zacarias inweniby ara kehoem aidyly. \p \v 6 Aituo akaemo azagâ ingonotyby modo idâly. Jesus aguehobyry ara aidylymo. \v 7 Jumentinhu, ise alelâ nhadylymo. Tygaparyguelâ jumentinhu, ise warâ inkawendâdylymo. Ilâpyryem Jesus jumentinhu onwa âkuly. \v 8 Jesus saindyly iray toenzepa kehoem kurâ domodo tygapary ânwa oze PO PO nhedylymo, Jesus tynrense tawyly tienehon-homoem. Tâlâ pylâ wakuri sary tiantâwâdyby modo onro onwa PO PO ieni modo, tynrense tawyly tienehon-homoem, pymâ ton-honreim kehoem iray adâitomo ara. \v 9 Waunroem idâwâni modo, âgânâ idâwâni modo warâ adaenkewâdylymo adaguly: \p — Hosana Davi iwerypyry! — kelymo. (“Tohoguezeim Davi iwerypyry” keze aguely.) \p — Tohoguezeim kuru awâkâ Deus eon-honru enehonze âeni! Hosana Deus kaynonro! — kelymo. \p \v 10 Warâ Jesus Jerusalém odaxi saindyly. Idânârâ kehoem mârâ xidadâ odano modo âjigue aguelymo: \p — Ânguyka mâkâ saini? — kelymo. \p \v 11 Aituo kurâdo in-hoguly: \p — Jesus mâkâ, Deus ynynâ aguenri. Galiléia eynynonro, xidadâ Nazaré donro mâkâ — kelymo. \s1 Jesus ânguydo imeom vende ieni modo Deus ety odayba nhegaseândobyry. \r (Mc 11.15-19; Lc 19.45-48; Jo 2.13-22) \p \v 12 Jesus egawândyly Deus ety idaseraji. Âdydo imeom vende ieni modo, sanâni modo warâ târâpa nhegaseândaynly, Deus ety oday aidylymo awylygue. Dinheru troca ieni modo iwenzary nhamely. Papa vende ieni modo xurery nhamunedyly. \v 13 Egaseânimobyryem eyanmo aguely: \p — Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem: “Xirâ iety yagâ agueho xirâ” kewândy Deus. Kurâ domodo mâenmagazedylymo kulâ olâ. Ânguydo imeom Deusram tiunduly nhanâdylymo watay, toenzepa mâenwâentanâdylymo. Dinheru âmaemoenlâ mânhedylymo. Deus ety, tâmagazeim modo otoendoem mânhedylymo kulâ — kely Jesus. \p \v 14 Jesus Deus ety idaseray atay, epy modo, adakobâdânry modo warâ eyam idâlymo. Kua tyesemo ani Jesus. \v 15 Aituo tonlo modo iamimeom adaenkewâdyly: \p — Hosana Davi iwerypyry! — kelymo. \p Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby enomedâni modo warâ Jesus akaemo tâwânuneim modo kua nhedyly nhedylymo, iamimeom saenlu indadylymo warâ. Aituo toenzepa kehoem iewiâpadylymo. \v 16 Jesusram aguelymo: \p — Iamimeom âwâgâ aguely midatai? Arâ aguepa nidâmo — kelymo. \p — Xidatailâ. Kâeumpyramo olâ ise urâ. Tutuze urâ, Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby tutuzelâ mawylymo: “Iamimeonra, iamimeom tâjihuano modoram warâ ise mâzehogueoly kuru” kely iweniby — kely Jesus eyanmo. \p \v 17 Jesus Deus ety odayba egasebygueduo, xina idâly Jerusalémdâpa. Betanianra xina xykyze idâly. \s1 Jesus figueiraram, “Iwiseondaymba ise âmâ” kehobyry \r (Mc 11.12-14,20-25) \p \v 18 Kopaelâgâem emedyly wâgâ Jesus agâ xina odopâdyly Jerusalémram. Tâwinze myani Jesus. \v 19 Awylygue figueira ânwa edazekânro toenzepa saryum tientuo, ago iopaji saindyly. Tâwise-ro waunlo ara, enanaji, tarysely agâlâ ewiseim mawânrâ figueira. Tâwiseba olâ ani mârâ, toenzepa saryun-em lelâ. Aituo Jesus figueiraram aguely: \p — Iwiseondaymba olâ ise âmâ — kely. \p Aguepygueduolâ kehoem figueira iladyly. \v 20 Xina emâ figueira sary iladyly. Toenzepa kehoem xina âsewânily. Aituo xina aguely: \p — Inepa kehoem awârâ figueira sary niladai! — xina kely. \p \v 21 Jesus xinaram aguely: \p — On-honrumo kâunduly mâinwândylymo, âkealâ kuru ton-honre wawyly mâinwândylymo warâ watay, adyesenry modo aiese lelâ âmaemo, figueira agânhetobyry takaze. Amânhetomoem on-honrumo kâunduypygue idânârâ aiese lelâ âmaemo. Xirâ iwyram “Âxiguegâ; paikaji adamegâ” myguelymo-ro watay, tâjidydâpa tâxigueze tâise, paikaji tadameze warâ. \v 22 Emakeze mawylymo mâinwântuomo, mâenkadybymo âyanmo xuduze Deus. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Deuslâ Jesus igononi, âdaunlo kulâ mâkeba \r (Mc 11.27-33; Lc 20.1-8) \p \v 23 Jerusalémram saintybyem, Jesus idâly Deus ety odaji. Târâ kurâdo nhenomedâdyly ume, kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, eagonro pymâ modo warâ eyam idâlymo. Aituo nhapâiguelymo: \p — Ânguyka tarâ Deus etydâ arâ amitoem agueim? — kelymo. \p \v 24 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Apâiguezemo lâpylâ wao urâ. Uhoguduomo ise ânguy ugononibyry awyly auguely — kely. \p Aituo aguely: \p \v 25 — Ânguyka ani João Batista inakanhe adâitobyry wâgâ âjityendyby modo batiza nhetoem aguenri? Deuslâ? Âdaunlo uguondo kulâ? Uhoguwâdaungâ wao — kely. \p Aituo myani âjigue aguelymo: \p — Iwerâ, ise-ro? Âdara kuru ise kin-hoguly? “Deuslâ agueim” kykeduo, “Âdaituo pylâka João aguehobyry mâinwâmpyra mawylymo?” keze. \v 26 “Uguondo kulâ ani João aitoem agueim, Deus mâkeba” kykeduo, kurâ domodo kagâ iewiâpadaynze. “Deuslâ João Batista igononi” tâkezemo inanry — kelymo. \p \v 27 Awylygue warâ in-hogulymo: \p — Xina nutuwâbyra ânguy João Batista batiza nhetoem agueim awyly — kelymo. \p Aituo Jesus aguely: \p — Arâ atayma auguepa lâpylâ ise urâ, ânguy xirâ agânhetoem ugononi awyly-ro — kely. \s1 Jesus azagâ tâjimery wâgâ unâ nhegatuhobyry \p \v 28 Jesus aguely pymâ modoram: \p — Adâjitobyry ise unâ kâengatuly. Koendâne idataungâ mâuntuhomoem. Tâlâ myani uguondo azagâ tymegueim. Tymery saguhobyryram aguely: “Ypi uva kâentâdobyry ezaxi isenra âsewanize mydâly” kely. \v 29 Imery aguely: “Kâsewanidyzeba aze iwerâ. Udâpa ise aze” kely. Agueypyem olâ tunâry nhugukely. Idâly âpa ezaji âsewanize. \v 30 Aguely lâpylâ iukonoam: “Uva kâentâdobyry ezaxi isenra âsewanize mydâly” kely. Mâkâma, “Idâze lelâ urâ, Pabai” keim. Agueypyem olâ myani âsewanize nâtâba. \p \v 31-32 Aituo Jesus aguely pymâ domodoram: \p — Âdaunloka akaemo enday tunwym ize ato ara aini? — kely. \p Aituo in-hogulymo: \p — Iwaigoru âsewanize idâhobyry wâgâ — kelymo. \p Jesus eyanmo aguely: \p — Âkealâ awârâ. Mâkâ iukono ara kulâ olâ amidylymo. Impostu epywado emakewâni modo, pekodo inakanhe aini modo warâ mawânkâ yeinwântâmo. Âmaemo kulelâ yeinwântânry. Âdara Deus ize ato ara lelâ amidylymo awyly enomedâze keankâ mâkâ João Batista âewyly. Aguely mâindadyseba olâ keankâ âmaemo. Akaemo kurâdo izepa matomo keankâ toenzepa João aguely idani. Akaemo impostu epywado emakewâni modo, pekodo inakanhe aini modo warâ nâjityendâmo inakanhe adâitomobyry wâgâ, adâidyly nimomo warâ. Akaemo aidyly mâentuomolâ, mâjityendylymo, inakanhe amidylymo mâinmolymo mipyra olâ keankâ âmaemo. Deus ize ato ara amitaymba âmaemo. Awylygue ise Deus pymâem atoram mydâpa mawylymo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Tâwanuneim modo koendâpa aitobyry wâgâ Jesus unâ nhegatuhobyry \r (Mc 12.1-12; Lc 20.9-19) \p \v 33 Ilâpyryem Jesus tonlo modoram aguely: \p — Idataungâ wao xirâ unâ. Tâlâ myani uguondo uva etâdybybeom. Aituo uva ejidy nhahodânehonly tuhu imâsedo modogue. Onwâgâ tâtagueim nhesaguehonly, uva ekuguehoem tâjihurugue, vinhu xygatoem. Âtâ imeimbyry kaynâ olâ-ro waunlo aienehonwânmy tâmagazeim enuagaendo, ânguydo imeom nady saguwâni modo enuagaendo warâ. Ilâpyryem myani uva ejidy etaynrim modope nhedyly. Warâ myani eyanmo aguely: “Ypi mâendylymo-ro watay, uva xutuduo, epajigâze urâ agâmo” kely. Koendâ lelâ myani in-hogulymo. Aituo myani idânârâ âtunâguedybyem, âtâ anary iwaguenonra idâly. \v 34 Uva ekaunâdo odaji ituo myani tâmary modo ingonodyly, akaemo tâwaneim modoram nhekaunâdybymo ewy turâ emakeze. \v 35 Aituo myani ingonotyby modo idâlymo âpa ezaji. Saintuomo, tâzenagazeozemo myani uva ejidy etaynrim modoram. Adapioguolymo, âdyolymo, tuhugue tadamytâoze âdyolymo warâ myani aieholymo. \v 36 Aituo myani uva sodo eagonro tâmary modo ingonotondyly wâne, turâ emakeze. Adyetonzemo lelâ olâ myani. \p \v 37 — Ilâpyryem myani uva sodo tymery ingonodyly. “Ymery tokaleom awylygue âda nientaymbamo ise” tâkeduo myani ingonodyly. \v 38 Sodo imery saindyly tientuo myani âpa ezay tâwanuneim modo âjigue aguelymo: “Uva ejidy sodo imery mâkâ âeni. Tunwym igueduo, mâkâ ise ipibyry sodo. Kydyânrene, nhunwym ipibyry kurâenlâ itoem” kelymo. \p \v 39 — Aituo myani mâkâ uva sodo imery nhawâdylymo. Sawânipyryem, âpa ezayba nhedylymo, tyân-hoem — kely Jesus. \p \v 40 Aituo Jesus adâkely idani modo nhapâiguewâdyly: \p — Uva ejidy sodo odopâdyly watay, ise-ro? Âdaiehoze akaemo? — kely. \p \v 41 Aituo in-hogulymo: \p — Todopâduo, tumunruneim modo xyâen-honze mâkâ. Eagonro modo ise mârâ uva ejidy eniem nhekyly-ro warâ. Ipi eni iwelo modoma tienkaunâduo, sodo xurâ xuduze — kelymo. \p \v 42 Aituo Jesus eyanmo aguely: \p — Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby mâintaimbymo enanâguewâdaungâ. \q2 “Tâlâ myani tuhu imeâgâkeba, âtâ itâdo. \q2 Idânârâ itâdaynrim modo mârâ tuhu tâensemo, \q3 mârâgue âtâ tintâdyzebamo olâ. \q2 Deus xurâem olâ mârâ tuhu tywyneim kuru! \q2 Kywymâry Deus induakeyby mârâ tuhu, âtâ itâdoem. \q3 Deus anhetyby awylygue iwâkuruem awyly!” \m warâ iwenibyem awyly — kely. \p \v 43 — Yizepa matomobyry enanâguewâdaungâ. Awylygue judeu keba modoram ise âdara Deus kywymâryem idyly awyly egatuly. Yeinwânsemo-ro warâ. Akaemo iwymâryem ise Deus, âwymârymoemba. \v 44 [Ânguylâ mârâ tuhu onwa ihugueyby, âdyâze. Ânguy onwalâ mârâ tuhu ihugueduo, samiunze] — kely Jesus. \p \v 45 Aituo ani akaemo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, fariseu domodo warâ Jesus unâ nhegatuyby indadylymo. Tywâgâ aguely awyly nhutulymo myani, Jesus izetonro keba tawylygue, tâwanuneim modo âpa ezary sodo imery izepa atomobyry ara. \v 46 Awylygue Jesus tientadânehondyze idylymo, tyâen-hon-hoem. Âjigue aguelymo: \p — Iweâ lelâlâ kianwânehonly watay, kurâdo kagâ iewiâpaze Xurâmoem, koendonro lelâlâ awâkâ Jesus, Deus eynynâ aguenri awâkâ — kelymo. \p Awylygue Jesus âdara niepyra awylymo ilâenlâ. \c 22 \s1 Todohogüin-ho etyryam igâsedyby modo wâgâ Jesus aguehobyry \r (Lc 14.15-24) \p \v 1 Jesus âkelo unâ nhegatuly, tienomedâdomoem. \v 2 Warâ aguely: \p — Unâ segatuji wao, âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly mâuntuhomoem. Tâlâ myani pymâ tynrenseim, tumuru ohogüin-hoem âty imâsedo aieni. \v 3 Toenzepa myani kurâdo tâtyram âwinduase idâhoem ingâsedyby modo. Alâ ituo myani tâmary modo ingonodyly aguewâtobyry modo igâseze, âwinduase idâhomoem. Akaemo olâ myani tâtâdyzeba. \v 4 Ine warâ myani tâmary eagonro modo ingonodyly. Warâ myani aguely eyanmo: “ ‘ “Alâ pyni nâwanikeagui. Tapirâ tadygueim modo nâdyoaki, nâjihuoagui warâ. Alâ idânârâ. Yagâ âzetyguedaungârâ” keanry xina iwymâry’ kewâtaunda kâingâsedaymby modoram” kely âty sodo. \p \v 5 — Aituo myani emary modo idâondyly igâsedonzemo. Todohogüin-ho etyryam tâtâdyzeba olâ myani akaemo. Âsewanize lelâ myani idânârâ idâlymo. Tâlâ myani tyfazendaryanlâ âsewanize idâim, tylojaryanlâ âsewanize idâim warâ. \v 6 Tâlâ lâpylâ olâ myani tygâseze idâypy modo sawâni, sapiogurim, xyârim warâ. \v 7 Âty sodo tâmary modo enagazenibyry modo agâ iewiâpadyly myani. Aituo myani tyzodadury modoram aguely: “Iemary modo xyârimpyry modo xyâwâtaunda. Ijidadârymo iaduântaunda warâ” kely. Tywymâry aguehobyry ara myani sodadu domodo aidyly. \v 8 Ilâpyryem warâ myani aguely tâmary modoram: “Alâ wâne todohogüin-ho etyry. Kâingâsedaymby modo olâ enra yagâ tâzetyguedyzeba. Awylygue ise kâingâsedombyramo wawyly. \v 9 Idâwâtaungâ arua oze. Idânârâ monhontybymolâ ise mâingâseguylymo âtynra âetomoem” kely myani âty sodo. \p \v 10 — Aituo myani emarydo arua oze idâlymo. Idânârâ kurâdo tiontyby ara nhadylymo âtynra. Kurâ domodo inakanhe aitânry modo, inakanhe aini modo alelâ myani nhakylymo. Saintybyem, âtâ tâjiwogonro iwâkuru tâduduoze myani eyanmo. Âty sodo ety tumyze myani. \v 11 Inepa kehoem myani âty sodo egawândyly, saintyby modo edaenkuze. Akaemo duay tâlâ olâ myani uguondo âtâ iwâkurugueba kulâ âzetydâni, igâsedyby modo âtâ odaji egawântoem xuduypygueba kulâ. \v 12 Aituo myani âty sodo mâkâ uguondo nhapâiguely: “Âdaituoka kâingâsedaymby modoram kâunduypy âtâguepa âzetydâdybyem mawyly?” kely eyam. Mâkâ olâ myani nihoguba. \v 13 Aituo myani âty sodo aguely tâmary modoram: “Etaungâ awâkâ uguondo; kâingâsedyby modoram kâunduypy âtâguepa kulâ âzetydâdyly. Tarâpa tâise awâkâ. Emakâjiwâdaungâ. Ihugâjiwâdaungâ. Iamu odaji samewâdaungâ warâ. Myarâ samewâdyby modo âsenagazedoram, ohogüendomoram, tyery nhaguhomoram warâ” kely myani âty sodo. \v 14 Arâ lâpylâ wâne, idânârâ kurâdo igâsedyly Deusgue iwymâgoem. Aguipa kulâ olâ yeinwânni modo. Awylygue ise aguipa kulâ lâpylâ Deus eydâ atoram idânri modo awyly — kely Jesus. \s1 Impostu epywadyly wâgâ Jesus nhapâiguehomobyry \r (Mc 12.13-17; Lc 20.20-26) \p \v 15 Jesus aguely tindatuo myani fariseu domodo âxiguely âtunâgueze, Jesus tienwentâdomoem. Warâ aguelymo: \p — Moisés inweniby wâgâpa kulâ aguehoem aguyjiene — kelymo. \p \v 16 Âtunâguedybyem tynynonro modo ewy, Herodes eynynonro modo ewy warâ Jesus agâ agueze ingonodylymo. Saintybyem, ingonotaymby modo Jesusram aguelymo: \p — Pymâ, konokuni keba mawyly, tutuze xina. Deus ize ato wâgâ âkealâ xina mâenomedâdyly. Iozeno lelâ amygueho, ânguy izepa awyly umelâ. Pymâdo tynrenseim modo ize ato amânhetoem kulâ amygueho mâungukewâbyra âmâ. \v 17 Awylygue âdara impostu epywadyly wâgâ mâuntuly wao xinaram aguekâ. Moisés inweniby ara, koendâ pymâ Roma donro César-ram impostu ebyry epywadyly? Koendâpa? — kelymo. \p \v 18 César tiunâguedoem kulâ tapâiguelymo awyly xuturimbyryem olâ myani Jesus. \p Aituo aguely: \p — Koendonro emyenro wâne âmaemo, koendonro keba olâ âmaemo. Inra esagueyby odaji wâne ânguylâ ihuguely myara wâne ienokudyze mawylymo. \v 19 Moeda enetaungâ, pymâ Roma donro xurâem kiempywado — kely. \p Agueduo moeda nhadylymo. \v 20 Emaxi nhudulymo. Jesusram adapâigueolymo: \p — Ânguy emydy ekudoka xirâ wogonro? Ânguy ezedy iwâgâ iweniby warâ? — kely. \p \v 21 Aituo in-hogulymo: \p — Roma donro kywymâry César ezedy, emydy warâ — kelymo. \p Jesus aguely: \p — César xurâ, Cesaranlâ xuduwâtaungâ. Deus xurâ, Deusranlâ xuduwâtaungâ warâ — kely. \p \v 22 Jesus aguely tindatuo âseguâdâdylymo. Napâigueombyra idylymo. Aituo idâlymo.\fig |src="HK00166B.tif" size="col" loc="Matthew 22:18-21" copy="© The British & Foreign Bible Society" ref="Mateus 22.18-21" \fig* \s1 Iguewâtyby modo kurâem itondyly wâgâ nhapâiguehomobyry \r (Mc 12.18-27; Lc 20.27-40) \p \v 23 Mârâ iguandyly wâgâlâ saduceu domodo ewy Jesus agâ âtunâgueze idâlymo. Iguewâtyby modo kurâem itondyly einwânni keba myani akaemo. Jesus iopaji saindylymo. \v 24 Aguelymo: \p — Idakâ, Pymâ. Moisés ezewenry tutuzelâ âmâ, iweâpa kydamudoem inweniby: “Uguondo tywydy namypalâ iguely-ro watay, iukonobyrylâ nohogüim iwydypyry agâ, imezeândoem. Aituo iamudo iazeypy, igueypy imeryenlâ âdutuoly” kelype. \v 25 Xina olâ ise warâ nhegatuly. Tâlâ myakâwâm sete uguondo modo âjiwaigoruem, âjiukonoem waunlo. Iwaigoru ohogüinly myakâwâm. Tywydy namypalâ iguely. Iukonobyrylâ myakâwâm ohogüinrim pypâ agâ. \v 26 Mâkâ lâpylâ myakâwâm tywaigoru iwydypyry namypalâ iguely. Azagâ tokalâ ietomo iukono ohogüinly myakâwâm pypâ agâ. Mâkâ lâpylâ iguewâm, tywaigoru iwydypyry namypalâ. Tywaigoru iwydypyry namypalâ lâpylâ myakâwâm quatro ietomo, cinco ietomo, seis ietomo, sete ietomo warâ iguewâdylymo. Sete uguondo lelâ myakâwâm mâkâ pekodo agâ ohogüimby. \v 27 Idânârâ mâkâ uguondo modo iguewâpygueduo myakâwâm, mâkâ pekodo iguely lâpylâ. \p \v 28 — Xirâ xina apâiguedyze ato. Âkealâ kuru igueypy kurâem itondyly watay, âdaunlo uguondo akaemo sete ewy iwydyenka ise mâkâ, kurâem itonduomo? Idânârâ akaemo sete lelâ iwydyem ityby mawânkâ! — kelymo. \p Âdalâ kulâ in-hoguly tientomoem kulâ olâ ara aguelymo. \p \v 29 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Iozepa kulâ âunâgumo! Mâuntuwâbyra âmaemo Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby. Âdydo imeom aiese Deus ton-honre awyly, mâuntuba gâlâ âmaemo. \v 30 Iguewâtyby modo kurâem itonze lelâlâ, nigueompyra tâitomoem. Anju domodo nohogüinwâbyra. Alâpylâ iguewâtyby modo, kurâem itonduo, nohogüin-ondaymbamo ise. \v 31 Iozeno kuru iguewâtyby modo kurâem itonze kely mâintaimbaka minasemo? Enanâguewâdaungâ Deus Moisésram aguehobyry. \v 32 Deus aguewânmy: “Deus urâ, Abraão, Isaque, Jacó warâ iDeusry; tarâlâ asaemo yagâlâ” kewândymy. Kurâdo enanaji olâ, Deus einwânni iguewâtyby modo, iguewâtybyem lelâlâ. Deus xurâem olâ akaemo igueypyemba, târâlâ akaemo Deus eydâ atodâ. Arâ aguehobyry wâgâ Deus einwântaynrim modo nigueompyra awyly kiuntuly — kely Jesus. \p \v 33 Jesus aguely tindatuo toenzeim keba gâlâ kurâdo âsewânily, arâ kurâdo nhenomedâduo. \s1 Deus aguiendyse ato \r (Mc 12.28-34; Lc 10.25-28) \p \v 34 Saduceu domodo nhewentâguylyemba kehoem Jesus aguely, kely tindatuo myani fariseu domodo âtâdyguylymo. \v 35 Moisés inweniby wâgâ enomedânibe myani akaemo ewy. Inakanhe kulâ Jesus aguedyse wâne myani. Awylygue Jesusram aguely: \p \v 36 — Toenzepa Moisés kâzewenryem inweniby modo. Âdaunloka koendonro kuru? Âdaunloka awârâ modo takazeno kuru? — kely. \p \v 37 Jesus in-hoguly: \p — “Kywymâry Deus iwynedaungâ âdydo imeom, kurâ domodo warâ mâinwynedomo takaze kehoem. Idânârâ ize matomo, Deus ize ato ara lelâ nidâ. Idânârâ angahumo oday âunâgomo Deus ize ato lelâ nidâ warâ.” \v 38 Xirâ aguely mawânrâ tâzezewenry takazeno kuru. \v 39 Eagonro tâzezewenry koendonro lâpylâ xirâ: “Agonromo agâ âpynedaungâ; koendâ mâzetomo ara, arâ lâpylâ agonrodo agâ koendâ âzetaungâ” kewândy Deus. \v 40 Arâ aini kydatay, idânârâ Moisés inweniby aralâ aguidyly, Deus itaumbyry egatuwâni modo inweniby aralâ warâ — kely Jesus. \s1 Jesus, “Ânguyka Messias?” kehobyry \r (Mc 12.35-37; Lc 20.41-44) \p \v 41 Târâ fariseu domodo âtâdyguybyem atay, Jesusram adapâigueolymo: \p \v 42 — Âmaemoem, ânguyka Messias, inanajimo? Ânguy iwerypyry? — kely. \p Aituo in-hogulymo: \p — Davi iwerypyry ise Messias. Davi pymâem atobyry ara ise mâkâ tarâ onro anaym pymâem awyly — kelymo. \p Aituo Jesus eyanmo aguely: \p \v 43 — Iozepa kulâ amyguelymo. Tutuzelâ myakâwândy Davi, âdaunlolâ kurâ takaze kehoem ton-honreim Messias awyly. Awylygue “Ywymâry” kewândy Davi Messiasram, niazepa awyly umelâ. Deus Ispiriturylâ mawânkâ eyam xutuen-hoim. Tutuzelâ âmaemo Davi inweniby: \q1 \v 44 “Deus aguely myakâwâm Ywymâryram: \q2 ‘Yahoru eynynâ ikagâ tynrenseim ekadodâ, \q3 âduery modo eon-honru kainly ara, \q3 âdydo ara kulâ âhuru iaxi kânhedylymo ara’ kely Deus” \m kely myakâwândy Davi inwenily. \p \v 45 — Davilâ Messias tywymâryem awyly wâgâ aguewândymy. Awylygue kiuntuly âdaunlo kulâ uguondo keba awyly. Messias tynrenseim kuru awyly xutuwâdaungâ, Davi takaze — kely Jesus eyanmo. \p \v 46 Jesus aguely tindatuo ânguy adâkedyzeba idyly, âkealâ aguely awylygue. Ilâpyryenlâ, ton-honremba idylymo, sapâigueze. \c 23 \s1 Fariseu domodo wâgâ, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo wâgâ warâ Jesus aguehobyry \r (Mc 12.38-39; Lc 11.43,46; 20.45-46) \p \v 1 Ilâpyryem Jesus xinaram, kurâ domodoram warâ aguely: \p \v 2 — Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ koendâ tutuzemo Moisés inweniby. Awârâlâ akaemo ewanu, Moisés inweniby wâgâ enomedâdylylâ. \v 3 Awylygue aguedaymo, koendâ aguelymo idataungâ, idânârâ aguehomobyry ara aitaungâ warâ. Earamo adâiseba olâ itaungâ. Koendâ lelâlâ wâne nhenomedâdylymo. \v 4 “Aiekâ” tâkehomobyry ara anipyramo lâpylâ olâ. Tâjienwyeno tâmânreim sanâdyly tâmaenzeba ato ara awârâ nhenomedâdomo, tâmaenzein-emba awyly. Akaemolâ nemaembamo, ânguy tienmawyadâdomoem. \v 5 Tâzehogueoly kulâ ize atomo. Tâjituby wâgâ Deus itaumbyry inwenilymo watay imeâgâemba kehoem tâjituby tywendy wâgâ, tâwâry wâgâ warâ nhekâjilymo. Etaungâ etymo. Tâty tywogonro wâgâ imâem kehoem panu ihomigadyby nhekâjien-honlymo, tynrentomoem kulâ. \v 6 Âtâ tâdâtâdyguyho odaji tâtâduomo, tâgareim ekado wâgâ ekadylymo, arâ lâpylâ âty mododâ. \v 7 Âdykâlâ kurâdo âtâdyguyho einkâ takaduomo, mâkâ modo tâdaenkudyzemo, tynrendysemo warâ inanry. “Konomedâni” kelygue lelâ tâzekedyze awylymo. \p \v 8 — Urâ lelâ inomedânimo kuru. Awylygue “Ienomedâni” myguehondyze tâiseba itaungâ. Agonromo takazeno mâkeba âmaemo; idânârâ âzekiba âmaemo, âjiukono, âjiwaigoru waunlo ara lelâ. \v 9 Tunwyune lelâlâ wâne âmaemo, tarâ onro wâgâ. Deus kaynonro olâ unwânmo kuru âugunimopyry. \v 10 Nhenimope lelâlâ wâne âmaemo, “Pymâ” myguehomo. Deus kaynonro olâ âwymârymo kuru. \v 11 Âduaymo tynrenseimbe-ro watay, imawyadâdâmo. \v 12 Koendonroem tawyly wâgâ aguewâni modo, tynrempa âiehoze. Koendonroem tawyly wâgâ aguedânry modo olâ, âdyren-honze — kely Jesus.\fig |src="LB00276B.tif" size="col" loc="Matthew 23:1-12" copy="© 1994 The British & Foreign Bible Society" ref="Mateus 23.1-12" \fig* \s1 Jesus ton-honre aguehobyry koendâ lelâ aini emyenro modoram \r (Mc 12.40; Lc 11.39-42,44,52; 20.47) \p \v 13 Aituo Jesus aguely, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modoram, fariseu domodoram warâ: \p — Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ, toenzepa âsenagazeze âmaemo! Koendâ lelâ aini emyenro wâne âmaemo, koendonro aieni keba olâ âmaemo. Deus kaynonro âwymârymoem awyseba âmaemo; kurâ domodo iwymâryem idyseba warâ. Pyanta kadiadugue enahuimbyryem xave soeni emyenro âmaemo, igawâmpyra mitomoem, tâgawândysedo modo mâenkaunânehomba mitomoem lâpylâ warâ. \p \v 14 [— Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ, toenzepa âsenagazeze âmaemo! Koendonro ara wâne amyguelymo, koendonro aieni keba olâ âmaemo. Pekodo pypâ modoram amyguelymo inanry: “Xinalâ ise âsejiguymo eni; tusonebama âmaemo” myguelymo. Isejiguymo âmaemoem mânhetomoem kulâ olâ mâenokudylymo. Deus agâ amyguedaymo, imeâgâemba kehoem amyguelymo, koendâ igaromoem kulâ. Awylygue ise Deus inagazedylymo, eagonro modo takaze kehoem.] \p \v 15 — Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ, toenzepa âsenagazeze âmaemo! Koendonro emyenro wâne âmaemo, koendonro keba aieni olâ âmaemo. Taypa kehoem wâne mydâlymo, kâmayno einkâ kehoem akadylymo warâ wâne mâinwânkylymogue kurâdo enomedâze. Arâ amidylymo, aguipa kurâdo mâenomedâdomo tyeinwântoem, saguho tâzezewenry inmoly umelâ. Mâenomedâdomo einwânni modo inakanhe kehoem adâisemo-ro warâ, amânhekylymo takaze kehoem. Agâmolâ ise idâlymo peto nhântânry onwanji. \p \v 16 — Âmaemo Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ toenzepa âsenagazeze âmaemo! Epy eagonro epy sakobâni ara kulâ âmaemo. Inanajimo, Deus ety oday ourugue xygatyby modo tywyneim kuru, Deus ety takaze. “ ‘Tâwâlâ ise Deus ety adakalaguely, auguehobyry agânhepyra urâ watay’ myguelymo-ro watay, tâwâlâ ‘Aiese urâ’ myguehobyry amânhepyra mawylymo. ‘Tâwâlâ ise Deus ety odano ourugue xygatyby modo âjimatywâdyly, auguehobyry agânhepyra urâ watay’ myguelymo-ro watay olâ, ‘Aiese urâ’ myguehobyry aietaungâ” warâ inanry mâenomedâdylymo. \v 17 Âindonro âmaemo. Epy emyenro âmaemo! Deus ety tywyneim kuru, iodano modo takaze. Mârâ ioday awylygue kulâ awârâ modo iwynu. \v 18 Inanajimo, awârâ Deusram xuduypy tywyneim kuru, mesa Deusram xuduypy ekanâdo, altar takaze. “ ‘Tâwâlâ ise altar inakanhe idyly, auguehobyry agânhepyra urâ-ro watay’ myguelymo-ro watay, tâwâlâ ‘Aiese urâ’ myguehobyry amânhepyra mawylymo. ‘Tâwâlâ ise Deusram kâunduypy inakanhe idyly, auguehobyry agânhepyra urâ-ro watay’ myguelymo-ro watay olâ, ‘Aiese urâ’ myguehobyry aietaungâ” warâ mâenomedâdylymo. \v 19 Epy emyenro âmaemo! Deusram mâengamelymo âdy mâkeba mâkâ xurâem, ety odano mesa onwa mâenkanâdylymo iraynâ. \v 20 Awylygue altar iwogonro tynrense kurâ watay, altar, iwogonro modo alelâ kiynrenkyly. \v 21 Deus, ety alelâ tywyneim. Deus ety tynrense kurâ-ro watay, alâpylâ Deus kiynrendyly. \v 22 Deus eydâ ato wâgâ aguykely watay, Deus wâgâ lâpylâ aguykely, mâkâlâ mawânkâ pymâ ton-honreim awâtârâ. \p \v 23 — Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ, toenzepa âsenagazeze âmaemo! Koendonro emyenro kehoem âmaemo, koendonro aieni keba olâ. Dez âsejiguymo ewy, tokalâ inanry mâundulymo Deusram, Moisés inweniby agueho ara. Âpa ezano pyni ekubâzeândo ewy warâ inanry Deusram mâundulymo, hortelã, erva-doce, cominho, awârâ modo. Âdainkâba awârâ modo mâundulymo Deusram. Deus xurâem tywyneim kuru amânhepyra olâ minasemo. Âdypebaom, kaikânro modo warâ mâintyendaymba minasemo. Ioze lelâ amipyra, Deus mâinwâmpyra âmaemo warâ. \v 24 Epy eagonro epy sakobâni emyenro âmaemo. Toenzepa kuru Moisés inweniby modo wâgâ kulâ mâtynanâdylymo; mârâ tywyneim kuru pylâ amânhepyra âmaemo-ro. Okumo ikano mazagâ mainguelymo, camelu pylâ monwonlymo-ro myara. \p \v 25 — Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ, toenzepa âsenagazeze âmaemo! Koendonro emyenro âmaemo, koendonro aieni keba olâ âmaemo. Moisés inweniby ara amidyse mawylymo umelâ, inakanhe kulâ adâiselâ âmaemo tyewiâpazelâ warâ. Tâdâjitoguyly tâkeze minasemo, ize matomo mâenmakehomoem. Tâlâ wâne kopu, prato warâ ikaynâ lelâ nhagokely, ioday pylâ nagokeba waunlo emyenro âmaemo. Deus ize ato ara adâjidyly mâuntuba olâ âmaemo. \v 26 Epy ara kulâ âmaemo, fariseu domodo. Deus ize ato ara lelâ aitaungâ. Aituomoma ise Deus tywykeba nhedylymo. Kopu koendâ sagokeyby ara ise âmaemo, kuoho, odaymo alelâ. \p \v 27 — Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ, toenzepa âsenagazeze âmaemo! Koendonro emyenro âmaemo, koendonro aieni keba olâ âmaemo. Igueypy etadâdo emyenro âmaemo! Kuoho tywâkure kehoem tapekeingue iwâkudâdybyem awylygue, iodano olâ tâjibyry, tywângueim myara âmaemo. \v 28 Koendonroem mawyse mawylymo kulâ, koendonro mâkeba âmaemo, angahumo oday âunârymo inakanhe lelâlâ — kely Jesus. \s1 Koendonro emyenro, koendonro aieni keba olâ waunlo modo enagazeze Deus \r (Lc 11.47-51) \p \v 29 Jesus aguely: \p — Âmaemo Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, fariseu domodo warâ, toenzepa âsenagazeze âmaemo! Koendonro emyenro âmaemo, aunlo keba olâ âmaemo. Deus itaumbyry egatuwânibyry modo eguepybyry etadâdobyry nhangatay tuhu iwâkuru kehoem ekanâni âmaemo. Torre iwâkuru kehoem aieni âmaemo, koendonro modo iguewâtyby enanâgueho. \v 30 Amyguelymo: “Tâlâ kurâ mârâ ume-ro watay, Deus emary modo kyânwâpyra tâise kurâ; kydamudo ara aguitaymba tâise kurâ” myguelymo. \p \v 31 — Inakanhe mawylymo soense myguelymo wâgâlâ âdamudomo Deus emary modo xyârimpyry aralâ ânguydoem mawylymo mâenehonlymo. \v 32 Alâ ise amidylymo âdamudomo aitobyry aralâ. Âmaemo ise akaemo aitobyry takaze kuru inakanhe aini. \v 33 Âgâu tyewiâseim emyenro âmaemo! Âgâu poji iaduly ume âsemagueze kewâni emyenro kulâ âmaemo! “Âsemagueze kurâ” myguelymo wâne. Peto nhântânry onwanji idâze lelâlâ olâ âmaemo. \p \v 34 — Urâlâ ise ywâgâ aguenri âyanmo igononi. Aguelymo, mâinwantaguedyzeba olâ ise âmaemo. Akaemo ewy xyâze âmaemo. Akaemo ewy kruz onwa sakâjize âmaemo. Eagonro modo sapioguze âmaemo âtâ tâdâtâdyguyhodâ. Tâinkâ lelâba ise mâwinlymo, mâenagazedomoem. \v 35 Âdamudomo kurâdo koendonro modo nhâhobyry wâgâ âmaemo ise tânagazezeim. Abel, Adão imery, âdaityby mâkeba myakâwândy saguhoem âdyoim. Alâ myakâwândy toenzepa âdaitânry modo âdyozesedyly. Xypyryem xyâypy myakâwândy Zacarias, Baraquias imery, âdyoly Deus etydâ. Mesa Deusram xuduypy ekanâdo, Âji Tynrenseim Kuru warâ ontay myakâwândy âdyoly. \v 36 Idânârâ âdamudomo aitobyry modo wâgâ âmaemo xirâ umeno modo ise tânagazezeim. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Jesus Jerusalém domodo wâgâ toenzepa kehoem itywandobyry \r (Lc 13.34-35) \p \v 37 Ilâpygueduo Jesus aguely Jerusalém donro modo wâgâ, eydâmolâ waunlo ara lelâ: \p — Âmaemo, Jerusalém donro modoram xirâ auguely. Iweâparoem, âjidadârymo donro modo Deus itaumbyry egatuwânibyry modo xyâwânmomy. Agui Deus ingonotaymby modo tuhugue tyâzemo myakâwâm. Arâlâ olâ toenzepa âwynedylymo. Aukuma wâne tymeombyry tawâry iaxi tydâtyguyze, tuan-hun-hoem, myarâ idânârâ nhedysemo wawyly. Agui olâ keankâ âmaemo ewy yizepaom modo. \v 38 Deus odokezemo. Saguhoem wâne ani koendâ agâmo myarapa ise Deus. Âtâ sodokeyby ara ise âmaemo. \v 39 Ietondaymba ise âmaemo, “Koendonro lelâlâ âmâ, Deus Ingonotyby” yam myguelymo ara. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \c 24 \s1 “Deus ety adakalagueoze” Jesus kehobyry \r (Mc 13.1-2; Lc 21.5-6) \p \v 1 Jesus xina agâlâ âxiguely Deus ety idaserayba. Tâtâday, Jesus iopaji idâypyem, xina aguely ani: \p — Egâ xirâ Deus ety! Iwâkuru kehoem xirâ! — xina kely. \p \v 2 Aituo Jesus aguely: \p — Arâ wâne awârâ Deus ety imâsedo mâendylymo. Adainhoze olâ awârâ. Idânârâ adakalagueoze. Angato inkâba ise awârâ tuhu modo; ihuguewâze awârâ onro onwa — kely Jesus.\fig |src="LB00250B.tif" size="span" loc="Matthew 24:1-2" copy="© 1994 The British & Foreign Bible Society" ref="Mateus 24.1-2" \fig* \s1 Jesus tâdâsenagazedyly wâgâ aguehobyry \r (Mc 13.3-13; Lc 21.7-19) \p \v 3 Ilâpyryem xina idâly iwyram, Se Oliveira Ekaram. Târâ Jesus ekadyly. Iopaji idâypyem xina nhapâiguely: \p — Âdara kaise xypyry iwaguepa idyly, xina nhutuly? Âdy kaise inepa modopâdo odaxi itybyem awyly xina nhutuho? — xina kely. \p \v 4 Jesus in-hoguly: \p — Inanaynmolâ itaungâ, kodopâdo wâgâ ânguy inokubyramo itoem. \v 5 Xypyry etaji idyly ume, toenzepa ise “Messias urâ, Deus Ingonotyby” kewâni modo. Toenzepa ise agueduomo âsenogudaynrim modo. \v 6 Tâinkâ lelâba âseguebylymo, âdyâwâdylymo warâ kely idase âmaemo. Tadahulizeba olâ itaungâ, awârâ modo egary mâindatuomo. Aise awârâ modo, âdypydâdo keba olâ ise. \v 7 Âkelo anano modo âdyâwâsemo; âjitanwebaom modo âdyâwâsemo warâ. Tâinkâ lelâba ise onro âzekânily. Âtâ anakâ pyni peba ise. \v 8 Tâdâsenagazedyly imâem isezedyly, pekodo âsenagazedyly xigâlegueam tymery iazehoem ewânugue myara. \p \v 9 — Yizepaom modo awâsemo, yeinwândylymogue, asemo pymâ modo enado. Toenzepa inagazenehonzemo, âehonzemo warâ. Ynynonroem mawylymogue, toenzepa ise mâjiewiâseolymo. \v 10 Mârâ ume, toenzepa ise yeinwândyly imowâni modo, nâzenagazeoba tâitoem. Yeinwândyly imowânibyry modo, yeinwânni modo iewiâseze. Pymâ domodo enagazenehonzemo. \v 11 Kurâdo enokuni modope ise. Warâ ise aguelymo: “Deus wâgâ aguenri xina” kezemo. Kewâdylymo kulâ olâ ise. Toenzepa kurâdo enokuzemo. \v 12 Tâinkâ lelâba ise inakai modo awyly. Awylygue ise ânguy tagonrodo niwynebyra awyly. Peto wâneam tyântoem âdiempa tâise, myara ise kurâdo âpynedyly adainly. \v 13 Idânârâ awârâ emaenwânibyry modo olâ âsemagueze. Aunloenlâ ise Deus agâ awylymo. \v 14 Tâinkâ lelâba ise unâ iwâkuru sani idâly. Deusgue tywymâgu wâgâ aguelymo ise. Xirâ modopygueduo ise kodopâdyly — kely Jesus. \s1 Jesus Jerusalém adainholy wâgâ aguehobyry \r (Mc 13.14-23; Lc 21.20-24) \p \v 15 Jesus aguely: \p — Âepanâgueze Deus izepaom kuru, mâkâ inakai kuru. Jerusalémdâ ise âepanâguely, Deus ety oday, Deus unâry egatuim Daniel iwâgâ aguehobyry. (Xirâ itainwâni modo xutuze, âdara keze aguely awyly.) \v 16 Mâkâ inakai Jerusalémram saintuo, âmaemo Judéia donro modo iwyram âwientaungâ, otoenze. \v 17 Inepa kehoem âwientaungâ. Itymo inatay âmaemo watay, tâwânseba itaungâ itymo odaji, âdylâ ese. \v 18 Âpa ezay âsewanize mataymo, inepa âwientaungâ. Itymo mâungukehomo ese todopâzeba itaungâ. \v 19 Toenzepa âsenagazeze pekodo modo ioday tymegueim, tuhuazeim modo warâ. Tahule âwienniembamo mawânkâ ise. \v 20 Deusram ekadaungâ, kopâ umepa, tâzekobyzegueho odaypa warâ, xirâ tâdâsenagazedo saindyly itoem, inepa tâdâwientoem nudupa ise. \p \v 21 — Ton-honre ise awârâ tâdâsenagazedyly saindyly. Deus onro nhugutobyryenlâ arâ kehoem tâdâsenagazedyly peba awyly. Anitombyra ise-ro warâ xirâ emyenro kuru. \v 22 Deus olâ mârâ tâdâsenagazedo epagunâze, aisezedyly lelâ waypa itoem. Aypa watay, ânguy nemaenwâbyra tâise; idânârâ tadainze. Tynynonroem tinduakeyby modo wâgâ olâ Deus anhedyly ise — kely Jesus. \p \v 23 — Kodopâdo xutuze âmaemo, ânguy âdakepalâ. Awylygue, “Anra merâ Messias” kely mâindatuomo, kâzeinwântaundâ. “Awâtârâlâ awâkâ Messias” kely mâindatuomo, kâzeinwântaundâ warâ. \v 24 Mârâ ume toenzepa ise konokuni modo. “Deus Ingonotyby urâ” kezemo, kurâdo enokuze. “Deus keankâ ugononi, xunârybyry egatuze” kewâni modope lâpylâ ise, kurâdo enokuze. Adyesenry modo kehoem aiesemo, kurâ domodo iomazeâni aiesemo lâpylâ warâ. Idânârâ enokuze kezemo; Deus induakewâdyby modo enokuze kezemo lâpylâ, akaemo olâ ise nâzenokuoba. \p \v 25 — Inanaynmolâ itaungâ. Âurudylymo olâ waunroenlâ, mârâ ume mâzenokuoba mitomoem. \v 26 Ânguylâ, “Egâ. Messias naintai. Poji anaym mâkâ” kely-ro watay, kâzeinwântaundâ. Uize tâtâzeba itaungâ, kodopâdaymba ise urâ ilâem. “Messias naintai. Âtâ oday notoendai” kely-ro watay, kâzeinwântaundâ. \v 27 Idânârâ kodopâdyly esemo. Ielu wâne kau wâgâ, âzehoruguely xixi egaseho eynynâ, egawânto eynynâ warâ idânârâ nhetomoem, myara ise kodopâduo, idânârâ yaindyly nhedylymo. \v 28 Tywângueimpe atoram elaho modo âtâdyguyly, ânguy “Târâ igueypy” keduo inkâba. Arâ lâpylâ ise kurâdoram kodopâdyly âdutuoly, ânguy âdakepalâ — kely Jesus. \s1 Uguondo Kaynâpa Âetyby odopâdo xutuho \r (Mc 13.24-27; Lc 21.25-28) \p \v 29 Jesus aguely: \p — Mârâ tâdâsenagazedyly sakabygueduo, xixi, nunâ warâ tohoreba ise. Ximukâ modo kau wâgâpa ihuguewâze. Kaynâ tyngataymby modo ihugueânze Deus. \v 30 Ilâem ise kau oday âepanâguely urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby kodopâdyly xutuho. Idânârâ ynynâbaom modo mârâ tientuo, âseanezemo. Eunu duay ytâguyly esemo. Pymâem kuru wawylygue, toenzepa won-honru enehonze. \v 31 Târâ kaynâ trombeta idyen-honze urâ. Anju domodo igonose urâ, idânârâ âtâ anakâ Deus iduakeyby modo idâtyguyze, xixi egaseho eynynâ, egawânto eynynâ, norte eynynâ, sul eynynâ warâ — kely. \s1 Jesus odopâdo xutuhobe ise \r (Mc 13.28-31; Lc 21.29-33) \p \v 32 Jesus aguely: \p — Inepa kodopâdyly awyly xutuhobe ise, iwaguepa kopâ ihugueho awyly xutuho ara. Etaungâ figueira. Iwatary modo ikuandaynly, sary ilusewâdyly warâ watay, tutuze âmaemo kopâ ume idyly awyly. \v 33 Myara lâpylâ ise xirâ auguehobyry modo aidyly adaguly mâentuomo, kodopâdo iwaguepa awyly mâuntulymo. \v 34 Aise xirâ âdydo imeom, idânârâ xirâ onro anano modo iguelymo iraynâ. \v 35 Kau, onro warâ adainze. Auguehobyry olâ ise nadaimpa, nâtugugueba warâ; aunloenlâ ise. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Ohondybyem lelâ itaungâ, Jesus odopâdyly iraynâ \r (Mc 13.32-37; Lc 17.20-37) \p \v 36 Jesus aguely: \p — Kunwym Deus kulelâ xuturim kuru âdara kodopâdyly awyly, kopae atay, peto oday atay warâ. Ânguy xirâ anano nutuwâbyra. Anju domodo nutuwâbyra. Urâ Deus imerylâ kâuntuwâbyra urâ. \v 37 Noé umenobyry ara, arâ lâpylâ ise urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby kodopâduo. \v 38 Saguhoem, paru inwenlygue tadainlymo iray, kurâdo xara tatomo aralâ mykâinane. Âwinduadylymo. Adakuilymo. Salokuzenomo modo, âwynsaundo modo warâ ohogüinlymo warâ myakâwândy aidylymo, Noé pepi imâsedo âtâ emyenro tyngatyby odaji âxiedyly iray. \v 39 Inepa iguein-em tawyly nutuwâbyramo myakâwândy. Deus olâ myakâwândy toenzepa kehoem kopâ tugonose idânârâ adain-homoem, myara lâpylâ ise agui kurâ domodo kodopâdyly nenuembyra awyly. \p \v 40 — Kodopâduo, ynynonro modo sase urâ. Ynynâbaom modo olâ ise urâ kampyra. Ynynonro modo, ynynâbaom modo agâ on-hoan-ro watay, ynynonro modo lelâ ise taseim Deus eydâ atoam. Azagâ uguondo âpa ezay tâwaneim, ynynonro, ynynâbaom warâ watay, ynynonro adahoze Deusram, eagonro olâ âjionze. \v 41 Azagâ pekodo trigu sakoim, ynynonro, ynynâbaom warâ watay, ynynonro adahoze Deusram, eagonro olâ âjionze. \v 42 Ywânwântâlâ itaungâ. Mâuntuwâbyra âmaemo, âdara urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby kodopâdyly awyly. \v 43 Âdara tâmagazeim saindyly awyly nutuwâbyra âtâ sodo. Tutuze-ro watay, tânanaynlâ tâise, tysejiguy tienmakehoem. \v 44 Kodopâdyly tânuenzelâ itaungâ; inanaynmolâ lâpylâ itaungâ warâ. Ienuendylymo ume inkâba ise urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby kodopâdyly. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Tâwaneim koendonro wâgâ, inakai wâgâ warâ Jesus unâ nhegatuhobyry \r (Lc 12.41-48) \p \v 45 Jesus aguely: \p — Unâ segatuji wao, âdara kodopâdyly awyly mâuntuhomoem. Fazenda sodo taypa tâtâly iraynâ, tagâ tâwaneim tonomegueim, koendonroram watâkeze: “Udâly wao ise. Âmâ ise iety, ysejiguy, yagâ tâwanuneim modo warâ eni. Kopaelâgâembaba ise akaemo mâwandyly. Âdy ize atomo âundugâ” tâkeze mâkâ eagâ ewano, tâtâday. Tâwaneim koendonro eagâ tâwano tânuenze myara ienuendaungâ. \v 46 Fazenda sodo aguehobyry ara aidyly-ro watay, koendâ ise iwymâry eagâ awyly, todopâduo. \v 47 Tâmaryam aguely ise: “Koendonro lelâ âmâ. Koendâ lelâ tâwanuneim modo medâ. Awylygue idânârâ ysejiguy modo eniem ise âmâ” kely. \v 48 Koendâ tâwaneim keba mâkâ watay olâ eagâ tâwano aguehobyry ara anipyra. “Tahule nodopâdaymba ise mâkâ sodo” kely tyangahu oday. \v 49 Adâkeduo, koendâ tagonro modo nepyra. Tapioguzemo. Âtydâ kulâ warâ. Âwinduadyly, adakuily, toku ikaji kehoem idyly toku ikano modo agâ warâ aidyly. \v 50 Mâkâ tâwaneim tynwânwândyly umepa iwymâry saindyly. \v 51 Eagâ ewano mâkâ tâwaneim agâ tyewiâpaze, tâdâsenagazedoram talehoze-ro warâ, Deus einwântânry modo âsenagazedoram. Ohogüenze, tyery saguze warâ tâsenagazedylygue — kely Jesus. \c 25 \s1 Jesus dez âwynsaundo wâgâ unâ nhegatuhobyry \p \v 1 Jesus aguely: \p — Unâ segatuji wao, âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly mâuntuhomoem. Tâlâ myani kopae salokuzenomo ohogüin-ho etyry. Kuoho myani akaemo dez âwynsaundo modo mâkâ salokuzenomo enuenze. Lamparinague tâmatunemo myani. \v 2-4 Cinco lelâ myani akaemo âwynsaundo modo ewy tonomegueim. Tumyke myani tylamparinary nhadylymo, sapadondo warâ. Cinco âwynsaundo modo myani tonomegueim keba. Tumyke lelâ tylamparinary nhadylymo; sapadondo napyramo olâ myani. \v 5 Tahuleba idyly myani ohogüinrim. Aituo myani idânârâ âwynsaundo modo xuedunu iwynely, xykylymo. \p \v 6 — Kuetâji xuagueânimo adaenkely: “Etaungâ! Ohogüinrim saindyly! Iotaungârâ” kely. \p \v 7 — Aituo myani âwynsaundo modo xuaguewâdyly. Tylamparinary nhântybyem awyly nhedylymo, taseba awylygue. Aituo tonomegueim modo nhapadylymo, nhemanâdylymo warâ. \v 8 Aituo myani akaemo âwynsaundo modo tonomeguenry aguely: “Âdiempa wao xina ilamparinary eoku âunduwâtaungâ. Xina ilamparinary nhâdyly olâ” kelymo. \p \v 9 — Tonomegueim modo olâ en-hem kepa. Aguelymo myani: “Sapadondo xina nhenetyby nuduwâpyra âmaemoem. Âlamparinarymo eoku anâtaunda” kelymo. \p \v 10 — Agueduomo myani akaemo tonomeguenry modo idâlymo tylamparinary eoku sanâse. Nodopâbyramolâ myani ohogüinrim saindyly. Akaemo tonomegueim modo myani ohondybyenlâ tawylygue, eagâlâ egawândylymo âtyam. Warâ myani pyanta âzenahuoly, xavepe âieholy warâ. \p \v 11 — Ilâpygueduo myani akaemo âwynsaundo modo tonomeguenry saindylymo. Ohogüinrinram adaenkelymo: “Yataen-ho! Yataen-ho! Xina egawântoem pyanta enahunguegâ” kelymo. \p \v 12 — Ohogüinrim eyanmo aguely: “Kâenahungueba ise aze. Tarâpa itaungâ. Yataen-ho mâkeba âmaemo” kely. Warâ myani âwynsaundo modo, tonomegueim, tonomeguenry warâ aidylymo — kely Jesus. \p \v 13 Warâ Jesus xinaram aguely: \p — Inanaynmolâ itaungâ! Mâuntuwâbyra ise âmaemo âdara kodopâdyly — kely. \s1 Azagâ tokalâ warâ tâwaneim modo wâgâ unâ Jesus nhegatuhobyry \r (Lc 19.11-27) \p \v 14 Jesus aguely: \p — Unâ segatuji wao âdara Deus kaynonro kywymâryem lelâlâ idyly awyly mâuntuhomoem. Uguondo tydinherugueim âkelo âtâ anaxi tâtâly iraynâ myani tagâ tâwanuneim modo ingâsedyly. Eyanmo aguely: “Koendâne ysejiguy etaungâ. Dinheru xirâ âyanmo kâunduly. Imâem ienehowâdaungâne xirâ âyanmo kâunduypy” kely myani. \v 15 Aiedyly nhutulymo aralâ olâ myani nhuduly, imâem nhetomoem. Saguhoram quinhentas moedas ourugueto modo\f + \fr 25:15 \ft Gregüem aguehobyry, cinco talentos, azagâ talentos, tokalâ talento warâ. Quinze anos lelâ kâwanu ebyry myani tokalâ talento. Awylygue, xuduypy toenzepa dinheru awyly, toenzepa lelâlâ. Setenta e cinco anos âsewanizeze tatobyry ebyry waunlo ara myani waunro nhemakely. Eagonro myani trinta anos âsewanizeze tatobyry ara. Tokalâ ieto uguondo myani quinze anos âsewanizeze tatobyry ebyry ara.\f* myani nhuduly, nhatanoram duzentas moedas, azagâ tokalâ ietomoram, cem moedas warâ. Aitybyem myani idâly. \v 16 Mâkâ quinhentas moedas lelâ emakerimbyry âdydo imeom nhanâdyly, tyanâtyby vende nhedyly warâ myani mârâ dinherugue. Alâ imâem nhenehonly; mil moedas lelâ idyly. \v 17 Mâkâ duzentas moedas emakerimbyry, alâpylâ myani âdydo imeom nhanâdyly, tyanâtyby vende nhedyly warâ mârâ dinherugue. Alâpylâ dinheru imâem nhenehonly; quatrocentas moedas nhedyly. \v 18 Mâkâ cem moedas emakerimbyry olâ myani anipyra. Tâtagueim tâsagueze, dinheru tâpyâze warâ myani. \p \v 19 — Iweâpa itybyem myani mâkâ dinheru sodo odopâdyly. Saintybyem myani tokalâ, tokalâ warâ tâmary modo ingâsedyly, dinheru âdanhetybymo awyly tiuntuhoem. \v 20 Saguhoem kuru saini myani mâkâ quinhentas moedas emakerimbyry. Mil moedas myani nhuduly eagâ tâwanonra. Aituo myani aguely: “Pymâ, quinhentas moedas keankâ yam mâunduly. Âdydo imeom sanâdâ, kanâtyby vende xiedâ warâ, quinhentas moedas kânhetondoem. Anra, mil moedas lelâ âdinheruru” — kely. \p \v 21 — “Koendâlâ myze amidâ!” kely myani iwymâry. “Koendonro âmâ. ‘Aiekâ’ uguehobyry amiendâ. Koendâmy awârâ âdiempa dinheru kâunduypy mewani. Âdydo imeom manâdâ, manâtyby vende miedâ warâ. Aituo, imâemba kâunduypy imâem mânhenehon-hobyry wâgâ, imâem ise âmâem kâunduly. Yagâ âzetyguegârâ” kely myani iwymâry. \p \v 22 — Ilâpyryem myani duzentas moedas emakerimbyry idâly. Aituo aguely: “Pymâ, duzentas moedas keankâ yam mâunduly. Âdydo imeom sanâdâ, kanâtyby vende xiedâ warâ âdinherurugue, duzentas moedas kânhetondoem. Anra xirâ quatrocentas moedas lelâ âdinheruru” — kely. \p \v 23 — “Koendâlâ myze amidâ!” kely myani iwymâry. “Koendonro âmâ. ‘Aiekâ’ uguehobyry amiendâ. Koendâmy awârâ âdiempa dinheru kâunduypy mewani. Âdydo imeom manâdâ, manâtyby vende miedâ warâ. Aituo, imâemba kâunduypy imâem mânhenehon-hobyry wâgâ, imâem ise âmâem kâunduly. Âekâ. Yagâ âzetyguegârâ” kely lâpylâ myani mâkânra. \p \v 24 — Aituo myani mâkâ cem moedas emakerimbyry idâly, aguely: “Pymâ, ânguy ityeni keba mawyly, tutuze urâ. Mâsewanihobyrygueba âdype midyly. Xina âsewanirim, âmâ pylâ xina ewanopyrygue âdypeon-ro. \v 25 Âytadâ, awylygue âdinheruru ondaxi sepyâdâ. Egâ, anra tarâ dinheru mâunduypy” kely. \p \v 26 — Iwymâry eyam aguely myani: “Inakanhe tâwaneim, xynumi warâ myanze âmâ. Yam amyguely enra: ‘Mâsewanihobyrygueba âdype midyly. Xina âsewanirim, âmâ pylâ xina ewanopyrygue âdypeon-ro’ mygueanse. \v 27 Ydinheruru imâem itoem âdy amânhedyseba matay, dinheru xynanâdaynrim modoram metadânehondyze banco odaji. Imâem ydinheruru tyenehonze tâise akaemo. Arâ tâise kodopâduo imâem kâenmakely” kely. Aituo iwymâry aguely eagonrodoram: \v 28 “Merâ inakanhe tâwaneim emaymba moeda emakewâdaungâ. Mil moeda modopeonra xuduwâtaungâ” kely. \v 29 “Mâkâ toenzepa tâlânro, imâem emakeze, iwerâ tâlâ tato takaze. Mâkâ agui ipaom olâ, âzemakeoze iwerâ aguipa tâlâ ato. \v 30 Iamu odaxi awâkâ tâwaneim inakai samewâdaungâ, toenzepa âsenagazedoem. Ohogüenze, tyery saguze warâ awâkâ târâ tâsenagazedylygue” kely myani iwymârymo tonlo modoram. Warâ myani akaemo azagâ tokalâ warâ tâwaneim aidylymo — kely Jesus. \s1 Deus eynynonro, eynynâbaom modo warâ iduakeho \p \v 31 Jesus aguely xinaram: \p — Pymâem kuru wituo ise kodopâdyly. Anju domodo agâ ise kâewyly. Yaimpygueduo, pymâ tynreim ekado wâgâ ise iekadyly. \v 32 Tâinkâ lelâba ise anju domodo adakobâdyly kurâdo idâtyguyze. Kaneru eni wâne, kaneru modo âikânra tyese kabra modo duaypa myara ise ynynonro modo âikânra âedylymo, ynynonro keba modo duaypa. \v 33 Yahoru eynynâ ise ynynonro modo kâenjitâdyly. Pâem eynynâ ise ynynâbaom modo kâenjitâdyly, tyguelâ itomoem. \v 34 Aituo ise yahoru eynynonro modoram auguely: “Yagâ âetaungâ, Deus xurâem tywyneim âmaemo. Deus idânârâ nhugudyly iraynâlâ myakâwândy, âmaemoem koendonro nhekanâdyly. Deusgue tywymâgueim modo xurâ tâlâ mâkâ, mârâ koendonro lelâlâ. \v 35 Koendâ lelâ ise Deus agâmo, koendâ yagâ mawylymogue. Iewindy ume, uwamâmo. Yatuandyly ume, parugue yakuiwânmo. Itymo anakâ kadakobâdyly ume, itymodâ ykyânmâmo, utubamolâ. \v 36 Iety ywogonro muduwânmo, tâtyemba wawyly ume. Iewânu ume, wonmâmo, Iewiânmâmo warâ, kua witoem. Kadeia oday watay, yam IU ise mydâwânmo, womazeânze” keze urâ ynynonro modoram. \p \v 37 — Aituo ise koendonro modo yam aguely: “Pymâ, xina nutuwâbyra âdakeze amyguely awyly” kelymo ise. “Âdykâ tâty anaym xina nhetaymba ani. Inwindy ume xina âwapyra ani. Âdykâ xina akuiwâbyra, atuandyly ume. \v 38 Âykyândaymba lâpylâ warâ xina tâty oday. Tâtyemba mawyly ume, xina itydâdaymba ani. \v 39 Iwânu ume, ontaymba, iweântaymba warâ ani xina, kua mitoem. Kadeia oday matay, omazeânze xina nâtâwâbyra ani” kezemo yam. \v 40 Warâ ise auguely eyanmo: \p — “Ynynonro modoram pyni, paru, âtâ xykyhomo warâ muduwânmo. Ynynonro modo ewânumo ume, kadeia oday awylymo ume warâ, iomazeânze mydâwânmo. Ukono emyenro modo koendâ memâmo. Kaikânro modo, tâwâneim modo warâ koendâ mâendylymo-ro watay, urâlâ mâenkylymo” keze urâ yagonro modoram. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato. \p \v 41 — Warâ ise akaemo pâem eynynonro modoram auguely: “Ydâpa itaungâ, âmaemo Deus izepa ato modo. Inakanhe kehoem ise mâsenagazedylymo. Mârâ peto nhântânry Diabu ejidyem, eanjury kadopâ keho modo ejidyem warâ Deus anhetyby odaji idâze âmaemo. Âdara igasewâbyra ise âmaemo târâpa. \v 42 Koendâ inkâba ani iedylymo. Awylygue ise mâzenagazeolymo lâpylâ. Iewindy ume, uwapyra mataunaguynre. Yatuandyly ume, yakuiba mataunaguynre parugue. \v 43 Itymo anakâ kadakobâdyly ume, itymodâ ykyâmbyra mataunaguynre. Tâtyemba wawyly ume, iety ywogonro mâundupa mataunaguynre. Iewânu ume, wompyra, iewiâmpyra warâ mataunaguynre, kua witoem. Kadeia oday watay, yam IU ise mydâwâpyra mataunaguynre womazeânze” keze urâ ynynâbaom modoram. \p \v 44 — Warâ ise yam aguelymo: “Âdykâ nhetaymba xina. Awylygue ani koendâ tawyly tienehon-hoem xina aniempyra awyly. Inwindy ume xina âwapyra; atuandyly ume, xina akuiba, âdykâ xina agâ mipyra mawylygue. Tâtyram âykyânze xina apyra; ity owogonro xina nudupa, xina agâ mipyra mawylygue. Iwânu ume, kadeia oday mawyly ume warâ xina âyam IU nipyra, xina âutuba awylygue” kezemo yam. \p \v 45 — Aituo ise auguely eyanmo: “Âdykâ kaikânro modo mâenmawyadâdaymba ani âmaemo. Akaemo mâenmawyadâdaymba âmaemo watay, urâlâ mâenmawyadâdyzeba matomo” keze urâ eyanmo. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely. \p \v 46 — Akaemo ynynâbaom modo idâlymo ise myarâ kurâdo inakai modo âsenagazedoram. Ynynonro modo olâ Deus agâ idâze aunloenlâ — kely Jesus. \c 26 \s1 Jesus xyâly wâgâ aguehomobyry \r (Mc 14.1-2; Lc 22.1-2; Jo 11.45-57) \p \v 1 Waunroem aini modogue xina tienomedâbygueduo, Jesus xinaram agueondyly: \p \v 2 — Tutuzelâ âmaemo, kopaelâgâbygueduo kâtyry Páscoa awyly, kydamudo Egitodâba âsemaguehomobyry etyry. Yizepaom modo yawânehonzemo, kruz onwa yakâjien-honzemo yiguehoem warâ. Warâ ise ayedylymo urâ Uguondo Kaynâpa Âetyby — kely xinaram. \p \v 3 Aguehobyry ara kehoem aidyly. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, kywymâry modo warâ Caifás ety imâsedo oday myani âtâdyguylymo. Caifás ani kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru. \v 4 Âjigue aguelymo myani, âdara Jesus tientadânehonly, tyâen-honly warâ wâgâ. Kurâ domodo nhutudyzebamo olâ myani. Aituo myani aguelymo: \p \v 5 — Koendâpa ise enra âty ume sawâdyly. Toenzepa ise kurâdo âzetygueni modo. Jesus etadâdobyry egary indadylymo watay, kagâ iewiâpazemo, âjitoguyzemo warâ — kelymo wâne myani. \s1 Pekodo Jesus nhangahu onwa uriza nhapâdobyry \r (Mc 14.3-9; Jo 12.1-8) \p \v 6 Jesus agâ xina idâondyly âtâ anary Betanianra. Târâ tatay xina idâly Simão tâjimituguelygue tâwâneimpyry etyram. \v 7 Xina âwinduadyly ume, pekodo Jesus iopaji saindyly. Alabastrogue uriza etary xygatybygue tâmase; uriza tâwâenseim nardogue tumyke ani mârâ. Uriza tyânrângueim nhapâdyly Jesus nhangahu onwa. \v 8 Pekodo uriza nhapâdyly tientuo aidyly xina nehoguebyra. Aituo âjigue xina aguely: \p — Etaungâ! Awâkâ pekodo uriza tâwâenseim alâ kulâ nhumedyly! \v 9 Awârâ uriza vende iedylylâ-ro watay, toenzepa tâise idinherugu. Koendâ tâise vende nhedyly, âdy pebaom modoram dinheru tiunduhoem — xina kely. \p \v 10 Xina aguely xuturimbyryem olâ Jesus. Aituo xinaram aguely: \p — Arâ adâkezeba itaungâ merâ pekodoram. Âwankuem kâietaundâ warâ. Koendonro merâ urâem anhekyly. \v 11 Aunlolâ ise âdy pebaom modope awyly mâenmawyadâdomoem. Urâ olâ ise âdiempa kulâ agâmo wawyly. \v 12 Wonwa uriza tyânrângueim niapâdai, yigueduo, ieguepybyry etadâdo odaji ietoem, wondyly ara. \v 13 Merâ anhetyby ânguy nenanânehonwâbyra ise. Âdykâlâ unâ koendonro egatuly watay, tânanâguezeinlâ ise merâ aitobyry. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \s1 Jesus tiengamehoem, Judas dinheru nhemakehobyry \r (Mc 14.10-11; Lc 22.3-6) \p \v 14 Aituo Jesus eynynonroem ityby ewy Judas xidadâ Queriote donro idâly kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydoram, Jesus wâgâ agueze. \v 15 Aituo myani Judas aguely: \p — Âdaraka ise iepywadylymo, Jesus âyanmo kâengameduo? — kely. \p — Trinta moedas pratague ise ipywadyly. Anra — kelymo myani. \p Aituo Judas dinheru nhemakely. \v 16 Ilâpygueduo Judas âdara Jesus tiengamely awyly wâgâ âpaunzedyly. \s1 Jesus, “Ohondaungâ, Páscoa kientyguedoem” kehobyry \r (Mc 14.12-21; Lc 22.7-13; Jo 13.21-30) \p \v 17 Pão ioliho pebaom etyguedo adaguly ume Jesusram xina aguely: \p — Âdykâka ise pyni iwâkuru xina anhenehondyze mawyly, xirâ Páscoa ume kydawinduatoem? — xina kely. \p \v 18 Jesus in-hoguly: \p — Jerusalémdâ ise kydâwinduadyly. Idâwâtaungâ wao myarâ. Mâkâ uguondo auguehobyry agâ oxioze âmaemo. “ ‘Alâ enra iweâma’ keanryze Konomedâni. Itydâ ise tynynonro modo agâ Páscoa nhetyguedyly, âwinduadyly warâ” kewâtaunda eyam — kely Jesus. \p \v 19 Jesus aguehobyry ara aidylymo. Pyni modo adyenehonzemo myani, Páscoa xina nhetyguedoem. \p \v 20 Iguampygueduo xina myarâ idâly Jesus agâ. Xina ekadyly tâwinduatoem. \v 21 Xina âwinduatay Jesus aguely xinaram: \p — Idataungâ wao. Tokalâ âmaemo ewy ise yizepanro modoram iegamerim — kely. \p \v 22 Jesus agueduo xina itynwandyly. Mâkâ, mâkâ warâ xina aguely: \p — Urâ mâkeba ise igamenri, Konomedâni! — xina kely. \p \v 23 Aituo Jesus aguely: \p — Âmaemo ewylâ olâ ise iegamerim, yagâ pão edawynrim modo ewylâ. \v 24 Deus itaumbyry egatuwâni modo iweniwânmy ywâgâ: “Uguondo Kaynâpa Âetyby âdyoze” kely myakâwâm inwenilymo. Aguehomobyry ara ise awidyly. Toenzepa âsenagazeze olâ yizepanro modo emaxi iegamerimbyry. Niazepa wânkâ nidyse! — kely. \p \v 25 Aituo egamenrianlâ adapâigueoly, Judasram: \p — Yanlâ amyguely watay, Ienomedâni. Urâ mâkeba ise igamenri — kely. \p Aituo Jesus in-hoguly: \p Mâkadulylâ awârâ — kely. \s1 Kywymâry Jesus iguehobyry enanâgueho \r (Mc 14.22-26; Lc 22.14-20; 1Co 11.23-25) \p \v 26 Tâwinduatay Jesus pão nhanâdyly. Deusram aguely: \p — Koendonro âmâ, Pabai, xirâ pão mâundulygue — kely. \p Aguenripyryem pão nhepajiwâdyly. Mâkânra, mâkânra warâ nhuduly. Aguely xinaram: \p — Sawâtaungâ. Edawynwâtaungâ. Xirâ pão kâempajiwâdyby, wodolâ xirâ — kely. \p \v 27 Ilâpyryem kopu vinhugue taseim tâmaxi nhedyly. Deusram aguely: \p — Koendonro âmâ, Pabai, xirâ vinhu mâundulygue — kely. \p Aguenripyryem, mâkânra, mâkânra warâ nhuduly, xina nhenyhoem. Aituo aguely xinaram: \p — Enywâdaungâ idânârâ âmaemo. \v 28 Unulâ xirâ. Tâunkeze ise yiguely, toenzepa kurâdo emakeze, inakanhe aitomobyry xygakeze. “Ynynonro modo emakeze urâ” Deus kehobyry mawânrâ. Awylygue ise unu tyapâze yigueduo, iwelo tâdâsemaguehobe Deus nhedyly. \v 29 Xirâ pygueduo, Páscoa kâentyguedombyra, vinhu kâenyombyra warâ wao ise urâ agâmo, Pabai Deus eynynonro modo myarâ pymâem atoram saindylymo ara. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \p \v 30 Âty âwanikebygueduo, xina igâtudyly Deus tionmaendoem. Igâtudybyem xina idâly iwy Se Oliveira Ekaram. \s1 Jesus Pedroram, “Azagâ tokalâ warâ, ‘Kâuntuwâbyra urâ awâkâ’ keze âmâ” kehobyry \r (Mc 14.27-31; Lc 22.31-34; Jo 13.36-38) \p \v 31 Jesus aguely xinaram: \p — Xirâ kopae idânârâ âwiense âmaemo. Wodokeze âmaemo. Deus itaumbyry sawo wâgâ iwenibyem: “Kaneru sodo xyâduo, idânârâ eguy modo adapâeguyze” kewânmy Deus. Arâ ise ayedylymo. \v 32 Yigueduo, kurâem itonze olâ urâ. Kurâem witombygueduo, âwaynâmolâ ise udâly Galileiaram — kely. \p \v 33 Agueduo myani Pedro aguely: \p — Tâwâlâ wâne ise idânârâ odokelymo. Urâ olâ ise odokeba — kely. \p \v 34 Jesus olâ warâ eyam aguely: \p — Xirâ kopae, aukuma igâtudyly iraynâ, azagâ tokalâ warâ ise “Jesus kâuntuwâbyra urâ” myguely. Xirâ mâuntudyze wato kuru — kely. \p \v 35 Pedro olâ agueondyly lelâ: \p — “Jesus kâuntuwâbyra urâ” uguewâpyra ise urâ. Tâwâlâ ise agâlâ yâlymo. “Jesus kâuntuwâbyra urâ” uguepa olâ ise urâ — kely. \p Idânârâ xina Jesus eynynonro modo aguely: \p — “Jesus kâuntuwâbyra urâ” xina kepa lâpylâ ise — xina kely. \s1 Jesus Tunwym agâ Getsemanidâ aguehobyry \r (Mc 14.32-42; Lc 22.39-46) \p \v 36 Xina saindyly âji Getsemaniram. Myarâ saintybyem Jesus xinaram aguely: \p — Tarâlâ wao itaungâ, ikadaungâ warâ, Deus agâ agueze udâday — kely. \p \v 37 Adâkebygueduo, Jesus Pedroram, azagâ Zebedeu imeombyryram warâ aguely: \p — Yagâ âetaungâ; akaemo modo lelâ ise taunlo — kely. \p Aituo eagâ idâlymo iwague nekâ. Târâ myani toenzepa kehoem Jesus itywandyly. \p \v 38 Aituo myani aguely eyanmo: \p — Toenzepa enra ytynru, yigueho ara kehoem. Tarâlâ wao itaungâ. Tykyzeba olâ itaungâ, ynynâ Deus agâ amyguehomoem — kely. \p \v 39 Âdiempa waunroem idâly myani. Târâ myani âzeguhoam idyly, Deus agâ adâkehoem: \p — Pabai, toenzepa kuru kâsenagazedyly warâ izepa wâne urâ. Ize wato araba olâ aidyse wawyly, ize mato aralâ — kely myani. \p \v 40 Deus agâ agueypyem myani, Pedro, Tiago, João warâ âxiân-hobyryram idâly, xykylymo ume. Xuagueânimopyryem myani aguely Pedroam: \p — Âmâ, agonrodo warâ âykylymo enra. Âdiempalâ ynynâ Deus agâ amyguehomoem âykyba mitomoem nudupa kuru? — kely. \p Aituo eyanmo aguely: \p \v 41 — Nhaum, xuagueypyem lelâ itaungâ, inanaynmolâ warâ. Satanás umohomoem aienehonze keze. Deusram ekadaungâ, Satanás ize ato amânhepyra mitomoem. Deus eon-honru peba kulâ yagâ tâdâsenagazedyly mâenmaenwâbyra ise âmaemo, yagâ mâsenagazedyze mawylymo umelâ — kely myani Jesus. \p \v 42 Jesus idâondyly âdiempa waunroem, Deus agâ agueonse: \p — Pabai, idânârâ adyese âmâ. Toenzepa kuru kâsenagazedyly warâ izepa wâne urâ. Ize wato araba olâ aidyse wawyly, ize mato aralâ — kely. \p \v 43 Ilâpyryem myani odopâdondyly Pedro, Tiago, João warâ eydâ atoram. Xykyondybymoem awyly nhedyly. Toenzepa myani xuedunumo, xuagueypyem lelâ itomoem nudupa. \v 44 Jesus târâpa âxigueondyly. Deus agâ agueonse idâly. Alâpylâ myani agueondyly: \p — Pabai, idânârâ adyese âmâ. Toenzepa kuru kâsenagazedyly warâ izepa wâne urâ. Ize wato araba olâ aidyse wawyly, ize mato aralâ — kely. \p \v 45 Ilâpyryem Jesus eagâ idâypy modo warâ odopâdylymo xina eydâ atoram. Xinaram Jesus aguely: \p — Âykylymo kulâ enra. Inuzeba lelâ mataunaze, Deus agâ amyguehomoem. Alâ! Iweâ lelâlâ yizepaom modo emaxi âduduoze urâ. \v 46 Autaungâ. Inoro, eagâmo kydoxioda. Etaungâ! Awâkâlâ iegamerim saindyly — kely.\fig |src="cn01810B.tif" size="span" loc="Matthew 26:36-46" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Mateus 26.36-46" \fig* \s1 Jesus nhawâtomobyry \r (Mc 14.43-52; Lc 22.47-53; Jo 18.3-12) \p \v 47 Jesus aguely ume Judas saindyly. Jesus eynynonrolâ kâinane mâkâ. Toenzepa kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo ingonotaymby modo, kywymârydo ingonotaymby modo warâ Judas agâ saindylymo. Espadague, segue warâ tâmatune kehoem saindylymo, Jesus sawâse. \v 48 Taindylymo umelâ myani Judas eyanmo aguely: \p — Uguondo konhonuguguyly, mâkâlâ ise mâkâ, Jesuslâ. Tâwâlâ ise manwâdylymo — kely. \p \v 49 Aituo Judas saindyly Jesus iopaji, aguely: \p — Âdapalâ wâne, Pymâ? — kely. \p — Âdainkâba urâ — kely Jesus. \p Aguenripyryem Jesus iwaparydâ nhonugudyly; tataen-ho agâ adâito ara nhedaenkuly. \p \v 50 Jesus eyam aguely: \p — Yataen-ho, inepa aiese mâetobyry aiekâ — kely. \p Aituo Judas agâ idâwâtyby modo Jesus nhawâdylymo, nhemakâjilymo warâ. \p \v 51 Xina ewy tydahoru imâsedo ety odayba tâtyze ani. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru agâ tâwaneim iwantazagâmâ. \p \v 52 Aituo eyam Jesus aguely: \p — Adâiseba ikâ. Âdahoru ekanâgâ. Tutuzelâ âmâ, “Espadague âseguebyby, espadaguelâ ise âdyoly” kely. \v 53 Kâsemaguehoem âmâ, uguewâpyra urâ. Pabairam tâise kâenkadyly kâsemaguehoem. Inepa tâise toenzepa kehoem anju domodo ingonodyly iemakeze. \v 54 Deus itaumbyry awo wâgâ inwenibyem olâ ara âsenagazeniem wawyly. Anju domodo kâingâsedyly watay, iwenihobyry aguehobyry araba ise awidyly — kely Jesus mâkâ aienibyryam. \p \v 55 Ilâ ume Jesus aguely kurâdo tawâse idâypy modoram: \p — Espadague, segue warâ tâmase kehoem yawâse mâewylymo, tâmagazeim urâ-ro waunlo ara. Yawâtomo tuduzelâ keankâ saguhoem, kyâho pebalâ. Kopaelâgâembaba keankâ Deus ety idaseray, agâmo agueze wawyly. Târâlâ yawâpyra olâ mataunaguynre. Yawâto odayba awylygue keankâ ilâenlâ yawâpyra mawylymo. Tâwâlâ yawâtaungâ lelâ, âdaitybyemba wawyly umelâ. \v 56 Arâlâma Deus itaumbyry egatuwâni modo ywâgâ inwenibyem awyly Deus itaumbyry awo wâgâ — kely Jesus. \p Jesus sawâtuo, idânârâ xina eagonropyry modo nhodokely. Xina âwiendyly. \s1 Jesus judeu domodo iwymârydoram satobyry \r (Mc 14.53-65; Lc 22.54-55,63-71; Jo 18.12-14,19-24) \p \v 57 Ilâpygueduo Jesus nhadylymo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru Caifás etyram. Idânârâ pymâ tynruneim modo târâ âtâdyguybyem awylymo. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydobe, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo warâmo myani târâ, idânârâ uguondo modo tynrenseim modope warâ. \v 58 Myarâ idâdaymo myani âgânâ kehoem Pedro idâly, Caifás ety idaseraji. Tâgawânse, tâkaze warâ myani akaemo guarda domodo agâ, âdara Jesus nhedylymo tientoem. \p \v 59 Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, kywymâry modo, kurutaynrim modo warâ, âdara Jesus tienwentâdo wâgâ aguelymo myani. Mâkâ wâgâ âdalâ kulâ aguenri nhuinlymo warâ, âdy wâgâ tiân-homo awyly tiuntuhomoem. \v 60 Akaemo pymâ domodoem olâ myani âdy ewentâdo peba, iwâgâ aguewâni modo kewâdyly kulâ awylygue. Ilâpyryem myani azagâ uguondo saindyly pymâdo enadoram. Jesus ewentâze kewâdylymo kulâ olâ myani. \v 61 Warâ aguelymo: \p — Jesus aguehobyry tindatyby ise xina nhegatuly. “Deus ety sakalagueze urâ. Azagâ\f + \fr 26:61 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* emedyly idyly ara saunâtonze olâ urâ” kely, xina nidadâ — kelymo myani, Jesus tienwentâdomoem. \p \v 62 Aguelymo idanipyryem, kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru saudyly. Jesus nhapâiguely: \p — Âwâgâ aguelymo midatailâ. Âkealâ, âkealâba iwentâdomo awyly ise amygueho? Âdamyguepaka ise âmâ mâsemaguehoem? — kely. \p \v 63 Âdakepa olâ myani Jesus tâsemaguehoem. Aituo myani kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru nhapâigueondyly: \p — Messiaslâka âmâ, Deus Ingonotyby? Deus iguedânry imerylâka âmâ? Âkealâ xinaram mâengatuba âmâ-ro watay, âsenagazeze âmâ — kely. \p \v 64 Aituo Jesus in-hoguly: \p — Mâkâlâ urâ, amygueho aralâ. Xirâpygueduo ekadybyem ise urâ Deus ton-honreim ahoru eynynâ. Eagâ ise pymâem wawyly. Eunu duay ise Deus eydâpa kâewyly. Xirâ mâuntudyzemo kuru wato — kely Jesus. \p \v 65 Toenzepa kehoem kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymâry kuru iewiâpadyly “Deus imerylâ urâ” Jesus kely tindatuo. Tyewiâkygue tâty tywogonrolâ nhaunguely. Pymâdo târâ âtâdyguyby modoram aguely: \p — Deus nunâguedai merâ Jesus. Deus agâ âzekiba tawylylâ agueho, “Deus imerylâ urâ” keduo. Ânguy kingâsedaymba ise kurâ, ewentâniem. Midataimolâ Deus wâgâ aguely. \v 66 Âdara iedylyka inanajimo inakanhe kehobyry wâgâ? — kely. \p Aituo pymâ domodo aguely: \p — Uguondo inakai kulâ awâkâ! Xyâly lelâ! — kelymo. \p \v 67 Agueypyem emydy onwa KUITÚ kelymo, nhapiogulymo warâ. Jesus nhenuahulymo, tiampioguhoem. Sapiogunrimbyryem, aguelymo: \p \v 68 — Ânguyka apiogurim? Apiogüimbyry xutugâ, âkealâ kuru Deus Ingonotyby matay — kelymo. \s1 Pedro, “Jesus kâuntuwâbyra urâ” kehobyry \r (Mc 14.66-72; Lc 22.56-62; Jo 18.15-18,25-27) \p \v 69 Jesus pymâdo enado atay, Pedro târâ taseraylâ myani. Pekodo târâ tâwaneim ewy Pedro einkâ sakadyly. Koendâ kehoem enipyryem aguely: \p — Jesus Galiléia donro eynynonro modo ewylâ âmâ — kely. \p \v 70 Aituo myani kurâdo enanaym Pedro aguely: \p — Mâkâ mâkeba urâ! Kâuntuwâbyra urâ awâkâ! Ânguyka awâkâ Jesus, iwâgâ amyguehomo? — kely. \p \v 71 Agueypyem myani taseraji tâdâwânto iwyantaji Pedro idâly. Eagonro pekodo târâ tâwaneim modo ewy, Pedro tientuo, tydâ iwaguepanro modoram aguely myani: \p — Jesus Nazaré donro eynynonro ewy awâkâ uguondo — kely. \p \v 72 Mâkâ pekodo aguely tindatuo myani Pedro agueondyly: \p — Âdykâ Jesus eynynonroem witaymba urâ. Kâuntuwâbyra urâ awâkâ. Tâwâlâ ise Deus ienagazenehonly, uguewâdyly kulâ-ro watay — kely. \p \v 73 Ilâpyryem myani uguondo modo ewy Pedro iopaji saindylymo. \p — Jesus eynynonrolâ âmâ. Tutuze xina, Galiléia donro mawyly, earamolâma amyguely — kelymo. \p \v 74 Aituo myani Pedro agueondyly: \p — Mâkâ mâkeba urâ! Kâuntuwâbyra urâ awâkâ uguondo! Tutuze Deus âkealâ auguely awyly. Tâwâlâ ise Deus ienagazenehonly, uguewâdyly kulâ-ro watay — kely. Pedro. \p Aguely umelâ myani aukuma igâtudyly. \v 75 Tindatuo, Pedro Jesus tyam aguehobyry nhenanâguely, “Xirâ kopae, aukuma igâtudyly iraynâ, azagâ tokalâ warâ ise ‘Jesus kâuntuwâbyra urâ’ myguely” kehobyry. Aguehobyry tienanâgueduo myani toenzepa Pedro itynwandyly. Târâpa âxiguely. Tâjityenze kehoem eogumadyly. \c 27 \s1 Pilatosram Jesus satobyry \r (Mc 15.1; Lc 23.1-2; Jo 18.28-32) \p \v 1 Emetybyem idânârâ akaemo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, pymâ judeu domodo iwymârydo warâ âtunâguedylymo, âdara kuru Jesus tyâen-honlymo awyly tiuntuhomoem. \v 2 Tonlo guarda modoram nhekâjien-honlymo, nhaleholymo, nhegamehonlymo warâ Pilatosram, pymâ Romadâpa ingonotybyram. \s1 Judas âdyâhobyry \r (At 1.16-19) \p \v 3 Judas, Jesus egamenribyry, pymâdo Jesus tiân-homoem aguelymo tientuo, toenzepa kehoem âjityendyly, pymâdoram mâkâ tiengamehobyry wâgâ. Awylygue myani kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydoram, kywymâry modoram warâ idâly. Mârâ trinta moeda sopâze kely mâkâ tiengamehobyry ebyry. \v 4 Eyanmo aguely: \p — Inakanhe lelâlâ awidâ; mâkâ uguondo âdaityby keba kulâ sawâneho — kely. \p Aituo eyam aguelymo: \p — Awârâ tiuntudyze inkâba xina. Âmâ inakanhe aini, xina mâkeba — kelymo. \p \v 5 Agueduomo, Judas mârâ dinheru nhamely Deus ety odaji. Dinheru sameimbyryem, idâly okogâjize. \p \v 6 Akaemo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo mârâ moeda pratagueto sanânibyryem, aguelymo: \p — Xirâ dinherugue keankâ uguondo xyâhoem epywadyly. Awylygue ise Moisés inweniby eynynâ, Deus ety oday kienwanipa kydawyly — kelymo. \p \v 7 Aituo âtunâguedybyem, mârâ dinherugue onro nhanâdylymo. “Âdydo imeom onrogue xygato” kehobyry. Mârâ onro nhanâdylymo judeu keba modo igueypy etadâdoenlâ. \v 8 Jesus iguehoem egamehobyry ebyrygue sanâtyby awylygue, “Xyâhoem egamehobyry ebyrygue sanâtyby” kelyguelâ mârâ âji ezeku iwerâ. \v 9 Aguewânlâmy Jeremias, Deus eynynâ agueypy\f + \fr 27:9 \ft Zacarias 11.12-13 warâdâ aguely. Zacarias myakâwândy agueim. Judeu domodo xurâem olâ idânârâ Deus xunâry egatuwâni modo inweniby Jeremias aguehobyryem lelâ nhutulymo.\f*: “Trinta lelâ moeda pratagueto nhemakelymo. Israel iweom ‘Warâ ise ebyryem kiunduly’ kehobyry” kewâm. \v 10 Mârâ dinheru tienmakeybygue, âdydo imeom onrogue xygato ejidy nhanâdylymo. Warâ myani aidylymo, Kywymâry Deus aguehobyry ara tâkeze myakâwânmy Deus eynynâ agueim. \p Warâ myani Judas mârâ dinheru, Jesus tiengamehobyry ebyry anhedyly. \s1 Jesus Pilatos enado satobyry \r (Mc 15.2-5; Lc 23.1-5; Jo 18.33-38) \p \v 11 Jesus XYDYK warâ, mâkâ pymâ Romadâpa ingonotyby, Pilatos enado. Pilatosram adapâigueoly: \p — Judeu domodo iwymâry kuruka âmâ? — kely. \p Jesus in-hoguly: \p — Mâkâlâ urâ, amygueho ara — kely. \p \v 12 Akaemo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, kywymâry modo warâ tâwentâduo, âdakepa olâ Jesus. \p \v 13 Pilatos aguely Jesusram: \p — Akaemo iwentâdo midatailâ. Amyguehonly mâin-hogubaka ise âmâ? — kely. \p \v 14 Jesus olâ âdakepa. Toenzepa kehoem Pilatos âseguâdâdyly, Jesus tâsemaguehoem âdakepa awylygue. \s1 “Nigue lelâ awâkâ Jesus” Pilatos kehobyry \r (Mc 15.6-15; Lc 23.13-25; Jo 18.38–19.16) \p \v 15 Páscoa etyguedyly ume, aunlolâ mykâinane Pilatos etadâdyby modo ewy tokalâ nhetaguehonly, âdaunlolâ kurâdo nhekadybylâ. \v 16 Ilâ ume tâlâ myani uguondo kadeia oday tâtagueim, kurâ domodo nhutuly, Barrabásgue tâzekeim. \v 17 Aituo kurâdo âtâdyguyly, Pilatos ety iwyantay. Pilatos eyanmo aguely: \p — Ânguyka kâentaguedyze matomo, [Jesus] Barrabás keho, Jesus Messias keho Deus Ingonotyby? — kely. \p \v 18 Tâsewânilygue kulâ akaemo judeu domodo iwymâry, Jesus tyam nhegamely awyly, tutuze olâ myani Pilatos. \v 19 Pilatos târâ tribunaldâ ekadybyem awyly ume myani iwydy âjitaumbyguely eyam. \p — Jesus âdakâiedâ. Koendonro awâkâ uguondo. Âdy inakanhe anientaymba awâkâ. Kopae eagâ kâjiâensedai. Toenzepa kâsenagazedai eagâ kâjiâensedobyry wâgâ — kely. \p \v 20 Akaemo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, kywymâry modo warâ toenzepa kurâdoram aguelymo. \p — Barrabás nhetaguehoem ekadaungâ Pilatosram. Jesus xyâhoem ekadaungâ-ro warâ — kelymo. \p \v 21 Ine warâ myani Pilatos kurâdoram agueondyly: \p — Âdykonlo uguondoka kâentaguehondyze matomo? — keondyly. \p Aituo in-hogulymo: \p — Barrabás! — kelymo. \p \v 22 — Âdakânhedyly pylâka ise merâ Jesus, Messias, Deus Ingonotyby? — kely myani Pilatos. \p Idânârâ kehoem in-hogulymo: \p — Kruz onwa sakâjien-hongâ, iguehoem! — kelymo. \p \v 23 — Âdaituo? Ienanaji, âda nitaymba merâ iguehoem — kely Pilatos. \p Agueduo olâ idânârâ adaenkelymo ton-honre kehoem: \p — Kruz onwa sakâjien-hongâ, iguehoem! — keondylymo. \p \v 24 Tutuze olâ Pilatos, aguiom kurâdo tunâry nugukeba awyly. Tutuze lâpylâ, akaemo tagâ iewiâpadyly, aguehomobyry ara anipyra-ro watay. Aituo tâzemaunguehoem paru nhenenehonly. Enanaynmo âzemaunguely, tâwentâzeba tawyly tienehon-hoem. Eyanmo aguely: \p — Urâ keba ise âsenagazeni merâ uguondo iguehobyry wâgâ. Âmaemo ise tâwentâzeim, mâyâen-hohomobyry wâgâ — kely. \p \v 25 Idânârâ kurâdo aguely: \p — Xinalâ ise tâwentâzeim awâkâ iguehobyry wâgâ, xina, xina imeombyry, xina iweompyry alelâ — kelymo. \p \v 26 Aituo Barrabás nhetaguehonly, nhekadomobyry ara. Ilâpyryem myani Roma donro sodadu domodoram aguely: \p — Jesus sapioguwâdaungâ. Ilâpyryem ise mandylymo, kruz onwa sakâjize-ro warâ, iguehoem — kely. \s1 Sodadu domodo Jesus âwankuem nhetobyry \r (Mc 15.16-20; Jo 19.2-3) \p \v 27 Ilâpyryem sodadu domodo Jesus nhadyly palaciuram, Pilatos etyram. Idânârâ târâ sodadu modo âtâdyguylymo myani. Jesus tuontaji nhedylymo, âwankuem tientomoem. \v 28 Jesus etygueimbyryem, âtâ BOH waunlo tapabileingue nhetydâdylymo, pymâ âzetydâdo ara, âwankuem tientomoem. \v 29 Tyguyreim koroaem xygatyby myani mâkâ nhangahu onwa nhekylymo. Aho eynynâ segue nhematâdylymo, pymâ ara. Enado âzeguhoam idylymo, pymâ enado adâitomo ara. Eyam aguelymo: \p — Tynrenseim âmâ, judeu domodo iwymâry kuru! — kelymo, âwankuem nhedylymo. \p \v 30 KUITÚ kelymo nhonwa, segue nhangatainlymo warâ. \v 31 Âwankuem ienipyryem âtâ BOH waunlo tapabileim Jesus wâgâpa nhetylymo. Ety iwogonropyryguelâ nhetydâdylymo. Ilâpyryem nhadylymo, kruz se xygatyby onwa sakâjize. \s1 Jesus kruz wâgâ iguehoem sakâjihobyry \r (Mc 15.21-32; Lc 23.26-43; Jo 19.17-27) \p \v 32 Xidadâ odaypa tâgasedaymo, uguondo Simão agâ oxiodylymo. Xidadâ Cirene donro myani mâkâ. Aituo myani, sodadu domodo kruz Jesus tiankâjiho eyam nhanânehonlymo. \v 33 Golgotaram myani Jesus nhadylymo. (Iwy Calvariogue tâzekeim lâpylâ, tâjiangahubyry ara enurunugue.) \v 34 Târâ myani vinhu tâzenukuru agâ ietybygue sakuize kelymo. Ekunibyryem myani tienydyzeba idyly. \v 35-38 Aituo kruz onwa nhakâjilymo. \sc Jesus merâ, judeu domodo iwymâry kuru\sc* kely iweniby sakâjiwânmomy Jesus nhangawaym kruz wâgâ. Âdaituo Jesus nhakâjilymo awyly xutuhoem myani mârâ anhedylymo. Ilâem lâpylâ azagâ tâmagaduneim modo nhakâjilymo. Tokalâ Jesus ahoru eynynâ, eagonro pâem eynynâ warâ nhakâjilymo. Sakâjirimbyryem, Jesus ety iwogompyry nhepajiwâdylymo. Dadu nhamelymo ânguy, ânguy warâ Jesus ety iwogompyry emakeim awyly tiuntuhomoem. Aitybyem ekadylymo, akaemo azagâ tokalâ warâ kruz onwa sakâjiwâdyby ânguy nynanâbyra itoem. \p \v 39 Tâinkâ sakadaynrim modoram âwankuem âieholy. Angakânilymo, inwykelymo warâ. \p \v 40 — “Deus ety sakalagueze urâ” myguema. “Azagâ emedyly\f + \fr 27:40 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* idyly ara kulâ saunâtonze urâ” mygue warâ. Ton-honreim lelâlâ matay, tâwâlâ âsemaguegâ! Deus imery âmâ watay, kruz wâgâpa âytâguygâ! — kelymo. \p \v 41 Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, Moisés inweniby wâgâ enomedâni modo, kywymâry modo warâ âwankuem nhedylymo. Aguelymo: \p \v 42 — Âkelomo nemake, tâwâlâ nâsemagueba olâ! Israelita domodo iwymâry lelâlâ-ro watay, iweâ lelâlâ kruz wâgâpa nytâguy. Xytâguyly-ro watay, einwânse kurâ. \v 43 “Deus imery urâ” nygue. “Deus ietâ” nygue warâ mawânkâ. Âkealâ kuru-ro watay, Deus kruz wâgâpa xytâguyânze âese iweâ lelâlâ! Deus tâense watay, nemake pylâ! — kelymo, âwankuem nhedylymo. \p \v 44 Akaemo azagâ tâmagaduneim modo eagâ sakâjiwâdyby modoram âwankuem âieholy lelâ lâpylâ.\fig |src="CN01836B.tif" size="span" loc="Matthew 27:35-44" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="Mateus 27.35-44" \fig* \s1 Jesus iguehobyry \r (Mc 15.33-41; Lc 23.44-49; Jo 19.28-30) \p \v 45 Kuotatay idânârâ iamadyly; azagâ tokalâ warâ horas ani iamu. \v 46 Azagâ tokalâ horas ituo myani Jesus adaenkely: \p — \tl Eli, Eli, lemá sabactani\tl*? — kely. (“Pabai, âdaituoka wodokely?” keze aguely.) \p \v 47 Tonlo modo, koendâ nidapyra tawylygue, Elias ingâsedyly ara nhenehonlymo, Deus eynynâ agueim lâpylâ mykâinane mâkâ. Aituo aguelymo: \p — Idataungâ. Elias ingâsedyly tâmakehoem — kelymo. \p \v 48 Akaemo ewy egatudyly myani vinhu nhewantybygue esponja ikuize. Tinkuibygueduo se iopiry onwa nhekâjily. Jesus nhugakâin-hoem wâne nhuduly. \p \v 49 Eagonro modo eyam aguely: \p — Ine wao. Elias awâkâ ingâseguyly. Elias emakeze âewyly kyzene wao — kelymo. \p \v 50 Aituo Jesus adaenkeondyly ago kehoem, tyiguehoem kuru. Ipa kuru idyly. \p \v 51 Iguely ume kehoem myani, Deus ety oday Deus Âepanâgueho xuahuho tyxieim iotagâ adauguely kaynonrobyryem, on-yam; Deus, kurâdo agâ tygue ito myani mârâ xuahuru. Ton-honre kehoem onro âzekânily. Tuhu imâsedo modo tatuwâze myani. \v 52 Onro âzekâniduo, âguedy modo etadâdo âzenahunguewâdyly. Aituo myani Deus eynynonro igueypy modo myarâ ietyby, kurâem itondylymo. \v 53 Tâkanâdobyrydâba egaselymo. Deus, Jesus kurâem nhetombygueduo myani akaemo idâly xidadâ Jerusalémram, Deus ijidadâryam. Târâ tâtyuneim modoram tâzehozemo myani. \p \v 54 Sodadu Roma donro modo iwymâry, izodadury Jesus etaynrim modo warâ onro âzekânily tâensemo myani. Aidyly tâensemo warâ. Tientuomo, toenzepa kehoem myani âseanedylymo. Aguelymo: \p — Deus imery lelâlâ mynra merâ uguondo! — kelymo. \p \v 55 Tâlâ myani târâ pekodo modo, iwaguelâ olâ nhedylymo. Jesus sakâjily iraynâ, Jesus Galiléia eynynâ atay, emawyadânibyry ani akaemo pekodo modo tâlâ tatomogue. \v 56 Maria (Magdala donro), Maria (Tiago, José warâ ise), Zebedeu imeom ise warâ myani iduaymo. \s1 Jesus eguepybyry tuhu imâsedo tâtagueim odaji nhetadâdomobyry \r (Mc 15.42-47; Lc 23.50-56; Jo 19.38-42) \p \v 57 Iguandyly iraynâ uguondo tydinherugueim José saindyly, xidadâ Arimatéia donro. Jesus einwânni lâpylâ myani mâkâ. \v 58 Aituo José, Pilatosram idâly agueze: \p — Jesus nigueaki, Pymâ. Kruz wâgâpa kâyntâguyândyze olâ urâ, tuhu imâsedo tâtagueim odaxi kâenkanâdoem. Tâwâlâ kâyntâguyândyly? — kely. \p Aituo Pilatos, Jesus eguepybyry José nhatoem, \p — Tâwâlâ — kely. \p \v 59 Aituo José, Jesus eguepybyry kruz wâgâpa nhytâguyândyly. Xytâguyânibyryem intuwynly âtâ iwelo linhuguetogue. \v 60 Tyigueduo tâtaryem tiensaguehoymby odajilâ myani Jesus eguepybyry nhetadâdyly. Iwelo esagueze myani mârâ tâtagueim. Myarâ eguepybyry ienipyryem nhenahunly tuhu imâsedogue. Ilâpygueduo, idâly. \v 61 Azagâ pekodo modo: Maria Magdala donro, Maria lâpylâ warâ Jesus eguepybyry etadâdobyrydâmolâ myani. \s1 Jesus eguepybyry etadâdobyrydâ guarda domodo âxidâdobyry \p \v 62 Páscoa etyry sakabygueduo, iguandyly ume akaemo kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo, fariseu domodo warâ idâlymo Pilatos agâ âtunâgueze. \p \v 63 — Pymâ, tyiguely iraynâ, warâ keankâ Jesus aguely: “Yigueduo, azagâ\f + \fr 27:63 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f* emedyly idyly wâgâ kurâem itonze urâ” nygue. Xirâ âkealâba kulâ aguehobyry enra xina nhenanâguely. \v 64 Awylygue Jesus eguepybyry etadâdobyry koendâ mâenehonly xina ize ato. Azagâ emedyly idyly ara enipe târâ nidâ, eynynonrobyry modo eguepybyry nemagazebyra itomoem. Tienmagazeduo, “Jesus kurâem nitondâ” kezemo mawânkâ. Toenzepa iwerâ “Jesuslâ Messias” kelygue tonokudo einwânni modo. “Jesus kurâem itondybyem” kely nheinwândylymo watay lakuru ise aguykeho einwândyly inmolymo kuru — kelymo. \p \v 65 Aituo Pilatos eyanmo aguely: \p — Âdainkâba. Anra yzodadury modo. Idâzemo lelâ agâmo, azagâ emedyly ise târâ agâmo awyly, Jesus etadâdobyry eniem. Imawyadâzemo, ânguy Jesus eguepybyry nynanâbyra itoem — kely. \p \v 66 Aituo myani Roma donro sodadu domodo tagâ nhadylymo. Tâtagueim enahun-ho enahungueybyem awyly xutuho tyesemo myani, ânguylâ Jesus eguepybyry eydâ atoram egawânipyryem awyly tiuntuhomoem. Adiempygueduo myani idâlymo. Sodadu domodo lelâ myani eniem âxiânrim. \c 28 \s1 Jesus kurâem itondobyry \r (Mc 16.1-10; Lc 24.1-12; Jo 20.1-10) \p \v 1 Tâzekobyzegueho sakabygueduo domingo pealâ pekodo modo Jesus eguepybyry etadâdobyryram idâlymo, Maria Magdala donro, Maria lâpylâ warâ. \v 2 Tadaguzeim kulâ onro âzekânily. Anju Deus ingonotyby myani Jesus eguepybyry etadâdobyry enahun-ho ejikeim. Tuhu imâsedo ejikeimbyryem myani nhonwa ekadyly. \v 3 Ielu ara kehoem myani ehoru, tapeke kehoem ety iwogonro warâ. \v 4 Târâ eniem âxiâymby modo tâseaneze myani, tadapânizemo warâ. Onro onwa ihuguewâdylymo myani, ekomadybyem. \p \v 5 Anju kaynâpa âetyby pekodo modoram aguely myani: \p — Tâseanezeba itaungâ. Tutuze urâ, Jesus mâwinlymo awyly, kruz onwa sakâjiby. \v 6 Tarâpa olâ mâkâ. Ipa, kurâem nitondai, aguehobyry aralâ! Etaungârâ etadâdobyryam. Ânguy lâpeba tarâ. \v 7 Inepa idâwâtaungâ, eynynonro modoram egatuze. “Kurâem nitondai! Waunroenlâ ise Galileiaram idâly. Târâ ise mâendylymo” kewâtaunda eyanmo. Auguehobyry ara ise aidyly — kely myani anju. \p \v 8 Inepa kehoem pekodo modo Jesus eguepybyry etadâdobyry nhodokelymo. Toenzepa myani eanumo, iomarumo lâpylâ warâ. Egatudylymo Jesus eynynonro modoram tiengatuhomoem. \v 9 Jesus eagâmo toxioze myani. Aituo myani aguely: \p — Âdapa lâwâne âmaemo? — kely. \p — Âdapa — kelymo. \p Iopaji saindylymo. Enado âzeguhoam idylymo. Ixinary tywymogoynzemo myani, koendonroem awyly wâgâ adâkezemo warâ. \p \v 10 Aituo myani Jesus eyanmo aguely: \p — Tâseanezeba itaungâ. Idâwâtaungâ. Ynynonro modoram aguewâtaunda. “Âwaynâmolâ ise Jesus idâly Galileiaram. Târâ ise âwânwândylymo. Ese âmaemo” warâ kewâtaunda — kely Jesus. \s1 Guarda domodo xunâry \p \v 11 Pekodo modo xinaram Jesus wâgâ agueze idâday myani guarda domodo ewy xidadâram odopâdylymo. Idânârâ tientyby ara myani kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydoram nhegatulymo. \v 12 Kurâdo eynynâ Deus aguewâni modo iwymârydo myani kurâdo nhutudyzeba akaemo tyam nhegatuyby. Aituo myani kywymârydo agâ âtunâgueze idâlymo. Koendâ âtunâguedybyem myani toenzepa kehoem guarda domodoram dinheru nhudulymo. \v 13 Warâ myani eyanmo aguelymo: \p — Jesus eguepybyry wâgâ amyguehonly-ro watay, “Kopae xina xykyly ume Jesus eynynonro modo nâtâ, eguepybyry emagazeze” kewâtaungâ lelâne. \v 14 Pilatos âykyhomobyry wâgâ agâmo iewiâpadyly-ro watay, xina ise eagâ aguenri, inagazebyramo itoem — kelymo. \p \v 15 Aituo myani guarda domodo dinheru nhemakely. Kurâdo eynynâ Deus agâ aguewâni modo iwymârydo aguehobyry ara lelâ aguelymo. Arâ lelâ myani judeu domodoram nhegatulymo, kypemugudoram. Xirâ tonokudobyry tâinwânselâ akaemo judeu domodo ewy iwerâ. \s1 Jesus onze tynynonro modoram âepanâguehobyry \r (Mc 16.14-18; Lc 24.36-49; Jo 20.19-23; At 1.6-8) \p \v 16 Xina idâly Galileiaram. “Târâ ise kydoxiodyly” Jesus kehobyry iwy onwa xina âkuly. \v 17 Târâ Jesus tientuo, toenzepa kehoem xina iomazely. Enado xina âzeguhoam idyly. Koendâ awyly wâgâ xina aguely warâ. Tâlâ olâ ani xina ewy Jesuslâ awyly einwântânry. \v 18 Aituo Jesus xinaram saindyly, aguely: \p — Deus kaynâ, onwâgâ alelâ pymâem witoem anygue. \v 19 Awylygue idâwâtaungâ awârâem kurâdope ato ara enomedâzemo, yeinwântomoem. Yeinwâmpygueduomo, batiza ietaungâmo, ynynonroem, Pabai Deus eynynonroem, Deus Ispiritury eynynonroem warâ awylymo xutuhomoem. \v 20 Amitomoem inomedâdomobyry ara lâpylâ enomedâdaungâmo. Enanâguewâdaungâ, agâmolâ wawyly, koendâ nhetomoem xypyry etaji kehoem — kely Jesus. \p Alâ kulâ. \p Mateus