\id 2CO - Bakairi NT [bkq] -Brazil 2011 (DBL 2014)) \h 2 CORÍNTIOS \toc1 2 Coríntios \toc2 2 Coríntios \toc3 2Co \mt1 2 CORÍNTIOS \mt2 Paulo Kata Azagâ Ieto Inweniby Corinto Donro Modoram \ip Xirâ kata wâgâ inwenily Paulo nhangahu odaji iemâmy Deus. Awylygue Deus itaumbyrylâ xirâ Paulo inweniby Corintodâ Jesus einwânni modoram. Jesus Cristo wâgâ aguenriem induakeyby myakâwândy mâkâ. Waunro kata tinweniby wâgâ ton-honre kehoem myakâwândy aguely Jesus einwânni modo Deus izepa ato aieni modoram. Tâlâ myakâwândy Paulo turudylygue iewiâpani modo. Arâ kehoem tyam aguenriempa myani mâkâ nhutulymo. Xirâ kata wâgâ, Jesus wâgâ aguenriem induakeybyem tawyly adâkeze olâ myakâwândy mâkâ-ro warâ; capítulos 10-11 warâdâ, Jesuslâ tywâgâ aguenriem igononi awyly tâgatuze myani. Xirâ kata wâgâ iweniwânmy mâkâ, saguhoem Deus iduery kydawyly. Jesus kieinwântuo olâ, Deus kugukedâ, eataen-hoem kitoem. Xirâ kata wâgâ tytainze kurâ, Corinto donro modo dinheru ingonotobyry, Jerusalémdâ Jesus einwânni modo âdy pebaom modo xurâem. \c 1 \s1 Aguely adaguho \p \v 1 Urâ Paulo, xirâ kata âyanmo iweninri, Cristo Jesus induakeyby tywâgâ aguenriem, Deus aiedyse atobyry ara. Timóteo, Cristo eynynâ kypemugu tarâ yagâlâ merâ, idaenkulymo lâpylâ. Âyanmo xirâ kata kâingonodyly Corintodâ Jesus eynynonro modoram; idânârâ Acaia eynynonro Deus xurâ modoram lâpylâ xirâ kata idâly-ro warâ. \p \v 2 Âynynâmo Kunwym Deusram, Kywymâry Jesus Cristoram warâ kâenkadyly koendâ nhetomoem, akaladânimo peba nhetomoem warâ. \s1 Koendonro lelâlâ Deus, koendonro lelâ anhekyly warâ \p \v 3 Aunlolâ Deus kyjiomaene, Kywymâry Jesus Cristo nhunwym, iDeusry warâ. Koendonro mâkâ kagâ. Kytynru ume, kuomazeâni warâ. \v 4 Xina âsenagazeday, Deuslâ xina eon-hondâni, âsenagazeni modo xina eon-hondâdoem, ton-honru nhuduhobyry ara lâpylâ. \v 5 Cristo âsenagazedobyry ara lâpylâ xina âsenagazedyly, xina nheinwândylygue. Jesus Cristo tâzeon-hondâoze myani nhunwynram arâ lâpylâ xina âzeon-hondâoly Jesusram. \v 6 Âmaemoem koendâ itoenlâ xina âsenagazedyly. Tâsenagazedyly ume, Deus tâmawyadâduo, tutuze xina âdara on-hondâdylymo awyly, mâsenagazedylymo ume. Xutuze âmaemo âdara on-hondâdylymo awyly. Arâ ise mâuntulymo âdara mâsenagazedylymo mâenmaenlymo awyly. Ton-honre lelâ ise Jesus mâinwândylymo. Xypyry etay Deus âizemo ato ara ise âmaemo. \v 7 Koendâ tutuze xina, Jesus einwândyly mâinmopa mawylymo. Awylygue, xina ara mâsenagazedylymo-ro watay, on-hondâzemo lelâlâ Deus, xina teon-hondâdobyry ara. \p \v 8 Cristo eynynâ ypemugudo, Ásia eynynâ xina âsenagazedobyry mâuntudyzemo wato. Ton-honre lelâlâ ani xina âsenagazedyly; tâmânreim kehoem tykary wâgâ xina nhanâkyly-ro waunlo ara ani; âdara tyiguely amaym tâsemaguely xina nutuwâbyra ani. \v 9 “Iweâmaze kyigueho naintai” tâkeze ani xina. Mârâ xina âsenagazedobyry olâ imâem kehoem xina Deus nheinwântoem adyenehonze, âwâlâ kulâba xina âseinwândoem. Deus lelâ kâmayno amaymba kâmakeim, iguewâtyby modo kurâem ietoni warâ. \v 10 Kâmayno amaymba xina tâmakeze ani mâkâ, xina emakezezelâ ise-ro warâ. Awârâma xina nheinwânkyly, inwânwânkyly warâ. \v 11 Xina eynynâ Deus agâ aguewâtaungâ. Amyguelymo idase lelâ, kâmaynoem xina awyly ume xina tienmakehoem. Arâ ise koendonro tawyly xinaram nhenehonly. Toenzepa ise, “Koendonro lelâlâ Deus. Koendâ mawânkâ Paulo, eataen-ho modo warâ agâ awyly” kehonly. \s1 Paulo Corintoram tâtâho nhugukehobyry \p \v 12 Deus tynynonro modo aidyse ato ara lelâ xina aidyly, arâ ani mâkâ ize ato xina anhedyly, iozepa kulâ âdy adiendyseba, ânguy tienokudyzeba warâ. Arâ ani xina aidyly, Corintodâ agâmo tawyly ume. Koendonro lelâ, iozeno lelâ warâ ani xina anhekyly, tonomegugue kulâ inkâba, arâlâ mawânkâ ani Deus xina nhenomedâdyly. Arâ ani xina, Deus xurâem koendonro nhenehonly. \v 13-14 Tutuzeinhelâ âyanmo xina inwenily, âdy tutuzenry lâpeba. Tâlâ âduaymo âdakeze xina aguely awyly koendâ xutuim; tâlâ lâpylâ olâ xutudânry modo. Koendâ mâuntulymo olâ ize wato. Arâma ise xina mâen-hoguedylymo, Kywymâry Jesus odopâduo, xina ihoguedomo ara. \p \v 15-16 Tutuze wakynre udâduo, koendâ iedaenkulymo, tuomare lelâ mawylymo warâ. Awylygue Macedônia yan-yam udâday, kodopâday warâ Corintodâ iepagudyze wawyly wâne, âyanmo IU witoem. Agâmo urâ-ro watay, mohomaendomoem adyese tâise urâ, Deus itaumbyry âyanmo kâengatulygue. Tâlâ matomogue uwatâ tâise ani âmaemo warâ, Judeiaram udâhoem. \v 17 Udâhoem nudupa olâ ani mârâ ume. Awylygue tâlâ keanra âmaemo ewy wakeim: “ ‘Kyam IU ise tâewyly’ adâkeze Paulo, âdara âeniemba tawyly umelâ” keim. Arâpa olâ. Uguewâdyly kulâ witaymba urâ. Agânhedyseba wato kulâ “Aiese urâ” uguewâpyra urâ. Unâry xugukehoimbe; awylygue ani udâpa widyly. \v 18 Âdaunloenlâ konokudaymba Deus. Tutuze mâkâ âyanmo auguehobyry inokudomo keba awyly. “Aiese urâ” uguehobyry, agânhedyly; “Agânhepyra ise urâ” uguehobyry, agânhepyra wawyly warâ. \p \v 19 Urâ, Silas, Timóteo warâ agâmo xina atay, Jesus Cristo wâgâ âyanmo xina adâkeze ani, Deus imery wâgâ. Ioze lelâ agueim mâkâ; âdaunloenlâ tâdâsenogudyly kewâpyra. Adâkehobyry, adyese lelâ. Adâkehobyry nhugukely nitaymba. \v 20 Cristo wâgâlâ, Deus idânârâ “Aiese urâ” tâkehobyry anhedyly, koendâ aguehonly warâ. “Koendonro lelâlâ âmâ, Cristo wâgâlâ mawânrâ idânârâ amyguehobyry amânhedyly” tâkezelâ kine Deusram. Arâ aguykeduo, idânârâ aguehobyry âkealâ awyly kiuntulylâ. Awylygue “Amém” kykely, (“Arâlâ” kezema aguely.) \v 21 Deuslâ kohondâni, Cristo kieinwânsezedoem. Deus kuduakewâm, xurâem kitoem. \v 22 Tyispiriturylâ akâwâm Deus ingonokyly, kagâ itoem, mâkâ xurâem kydawyly xutuhoem, kysejiguy wâgâ kâzedy kinwenily kurâ xurâem awyly xutuhoem myara. Âdylâ tâwâenseim kianâdyse kurâ-ro watay, âdiempa tâpywaze wao kurâ, idânârâ epywaze kydawyly xutuhoem, arâ lâpylâ akâwâm Deus Tyispiritury ingonodyly, adâkehobyry modo xuduze mâkâ awyly kiuntuhoem. \p \v 23 Xirâ kâinwenily, âkealâ awyly tutuze Deus. Uguewâdyly kulâ-ro watay, Deus ienagazeze. Unâry kâungukeduo ani, Corintoam udâpa widyly. Udâly-ro watay, âmaemo ewy Deus izepa ato aieni modo ton-honre tâusemo tâise ani urâ. Awylygue mawânrâ ani âyanmo udâompyra wawyly, âtyenehondyzebamo wawylygue. \v 24 Pymâ ara tâitoem inkâba xina âyanmo tâtâdyze awyly, topize kehoem xina agueho mâinwântomoem aienehonze inkâba. Tutuze urâ, imâem Jesus tâinwânse mawylymo. Ozohonru wâgâ kydawyly olâ ize wato, âurutomoem, mâinwânsezedomoem lakuru, mohomaendomoem, mâkâ ize ato lelâ amânhedylymogue. \c 2 \p \v 1 Awylygue ani “Idâze urâ” keypyenlâ, nhesemo udâpa widyly, âtyenehombamo witoem. \v 2 Udâly lelâ-ro watay, tâjityenze lâpylâma tâise urâ, iutomobyry wâgâ. Aituo tâise awâtârâ won-hondâni modo peba, idânârâ mawânrâ tâise tuomareba mawylymo. \v 3 Awylygue ani katalâ âyanmo kâingonokyly awyly, udâpa witoem. Unâzema yangahu oday: “Eyanmo udâly-ro watay, toenzepa âjityenze keanze urâ, kâunrutomo nidapyramo mawânkâ ise. Katalâ wao ise kâingonokyly. Kâunrutomo indadylymo watayma ise, tuomare kehoem eyanmo udâly. Arâ ise womazely, Deus ize ato anhedylymogue; iomazezemo lâpylâ tyeinwândylymogue warâ” uguema. \v 4 Deus izepa ato aieni modope iduaymo kely kâindatuo, kâjityendobyry wâgâ keankâ, mârâ kata kâingonodyly. Toenzepa âwâgâmo kâseguâdâdylygue, kohogüendâ mârâ kata kâinweniday. Mârâ kata mâenmakeduomo mâjityembyra midysemo. Âtywandomoem, tohogueba mitomoem warâ inkâba keankâ kâinwenily, toenzepa âwynedâmo wawyly mâuntuhomoem lakuru. \s1 Inakanhe adâitobyry wâgâ âjityeni watay, aitobyry kyzenanânehonre \p \v 5 Âduanomo ewy Deus izepa ato aienibyry urâ kulelâ mâkeba intywanâguyly, mâkâ aitobyry âtywanâdâmo lâpylâ. Inakanhe aitobyry wâgâ aguehonly keba olâ; iwerâ aitobyry enanânehonly. \v 6 Mâkâ âsenagazedoem amiendâmolâ. \v 7 Iweâma inakanhe aitobyry enanânehonwâdaungâ, iomazeândaungâ warâ, toenzepa kehoem nâjityembyra itoem. \v 8 Koendâ kehoem xutuen-honwâdaungâ mâkâ tywyneze lelâlâ mawylymo. \p \v 9 Saguhoem âyanmo kâinweniby wâgâ âurudâmo, mâkâ uguondo mâeuntomoem, mâenagazenehon-homoem warâ. Arâ âyanmo kâinwenily ani ikudomoem, mâkâ uguondo wâgâ âurutomobyry ara adâise lelâlâ mawylymo kâuntuhoem. \v 10 Âmaemo mâkâ inakanhe aitobyry mâenanânehonlymo-ro watay, enanânehonze lâpylâ urâ, mâkâ inakanhe aitobyry tânanânehonzeimbe-ro watay. Âmaemoenlâ arâ awidyly, agânhedyly warâ tutuze lelâ mawânkâ Cristo. \v 11 Adientyby wâgâ âjityeni, kienanânehon-hoem ekani inakanhe aitobyry kienanânehomba kurâ-ro watay, Satanás tohogueze. Koendâ kehoem tutuzelâ kurâ awârâ. Awylygue mâkâ inakanhe aitobyry kyzenanânehonre, Satanás ize ato kytywanânehonrim aguiempyra kitoem. \s1 Troadedâ Paulo âseguâdâdobyry \p \v 12 Troaderam udâly ani, tonlo modoram unâ koendonro Jesus Cristo wâgâ egatuze. Târâ wawyly ume, mâkâ wâgâ auguehoem adyenehonze ani Deus, pyanta nhenahunguely iegawântoem waunlo ara kehoem. Toenzepa tonlo modo Jesus tâinwânsemo ani. \v 13 Ienanaji, Cristo eynynâ kypemugu Tito târâlâ ywânwânselâ waunlo ara ani; târâpa olâ myani mâkâ. Awylygue ani iwâgâ kâseguâdâdyly. Aituo eagâ koxiobyra wituo ani inepa târâpa kâxiguely, Macedônia yan-yam udâhoem. \s1 Unâ koendonro tâinkâ lelâba Jesus wâgâ egatuhobyry \p \v 14 “Xina agâ koendonro lelâlâ âmâ, Deus!” tâkeze urâ. Cristo agâ tokalelâ xina awylygue, xina sakaladâze kewâni modope awyly umelâ, xina ewanopyry koendâ tyese olâ Deus. Tâdâjitoguyhodâ emaendânrybyry modo âwâlâ tâtuzemo, myara lâpylâ xina Cristoram âtuly, mâkâ xina iwymâry itoem. Deus tâinkâ lelâba xina ingonodyly, Jesus Cristo kieinwântuo lelâ kydâsemaguely kely wâgâ xina aguehoem, uriza tyânrângueim nhârângu MON warâ idadyly wâneam myara idatoem. \v 15 Deus itaumbyry xina nhegatuduo, Cristo wâgâ xutuly. Itaumbyry xina nhegatuduo, Deus tuomazeze; uriza nhârângu taypalâ kehoem idato ara mawânrâ xina agueho âjidaholy. Tâlâ xina aguely izetonro, Jesus tâinwânsemo, tâzemakeozemo-ro warâ. Tâlâ xina aguely einwântânry modo; Jesus tyeinwândysebanro. Aunloenlâ ise Deus agâpa âieholymo-ro warâ. \v 16 Jesus einwântânry modo xurâem olâ xirâ unâ inakai lelâlâ, tywângueim kyâim ara kehoem, enanajimo. Jesus einwânni modoem olâ, xina nhegatuly modo koendonro lelâlâ; tyânrângueim ara; tâinwânsemo-ro warâ, typygueba ise Deus agâ awylymo. Ânguy ton-honrugue kulâ Jesus einwântuo lelâ tâdâsemaguely kely unâ negatuwâbyra; Deusram enomedâdyby modo lelâ. \v 17 Turâem âdylâ tienmakehoem kulâ Deus itaumbyry egatuim modo emyenro keba xina. Deus ewanuem xina aidyly, mâkâ ingonotyby tawylygue, âdype tâitoem inkâba. Cristo eon-honrugue lelâ xina âsewanily, adâkely tydase, adienkyly tâense warâ Deus awyly tutuze tawylygue. \c 3 \s1 Kurâdo agâ iwelo Deus âseinwândobyry \p \v 1 Deus xurâem tâwanu wâgâ xina agueduo, tâwâlâ kulâ xina âzehoguedyly mâkeba. Âdaunlo xina awyly koendâ tutuzelâ âmaemo. Awylygue kata ânguy tawyly agueho pebalâ xina adakobâdyly; eagonro modo aito arapa. Tâinkâ lelâba mawânrâ Jesus einwânni modoram xina âdutuoly. Awylygue mâinwenibymo xina napyra lâpylâ warâ. \v 2 Kata iweniby emyenro âmaemo, Deus emary xina awyly nhutuhomoem. Aunloenlâ xina nhangahu oday mawylymo. Jesus mâinwântuomo iweloem mâiehohomobyry wâgâ mawânrâ, âwanu âduaymo xina anhetyby idânârâam âzeholy. \v 3 Xina aguehobyryenlâ Cristo mâinwântomobyry wâgâ, Cristo aguehobyryenlâ xina ewanu awyly xutuholâ âmaemo, mâkâ kata sani ewanu xutuly wâne myara. Kurâdo kata inweniwâdyby modo wâgâ kulâba ani Jesus Cristo einwânniem midylymo. Mâkâ mâinwândylymo ani Deus âdaunloenlâ iguedânry Ispiritury wâgâ. Saguhoem judeu domodo ezewenry tuhu wâgâ iweniby mâintainlymogue kulâ inkâba ani mâzemakeolymo. Deus Ispiritury odaximo Cristo mâinwândylymo nhenehon-hombyry wâgâ. \p \v 4 Tâwano wâgâ âduaymo xina arâ aguely, tywâgâ aguenriem Cristo induakeyby tawyly tutuzema xina. Deus tutuze, tâwanu wâgâ xina agueho iozenolâ awyly. \v 5 “Ton-honruguelâ, tonomeryguelâ warâ xina, Jesus Cristo xunâry nhegatuly” xina kewâpyra. Deuslâ xina enomedâni, xurâem xina aitoem. \v 6 Jesus einwântuo lelâ tâdâsemaguely kely mawânrâ iwelo tâdâseinwândo. Awârâ wâgâ xina nhegatuhoem xina enomedânibyryem Deus-ro warâ. Xirâ iwelo tâdâseinwândo Deus xurâ mawânrâ inanry xina agueho. Moisés myakâwândy mârâ saguhobyry tâzezewenry iweninri; iwelo tâdâseinwândo olâ Deus Ispiritury aguehobyry. Saguho tâzezewenry Deus agâpa kyenehondâ, ânguy mawânkâ idânârâ mârâ tâzezewenry agueho ara anipyra. Xirâ iwelo tâdâseinwândo olâ kydâsemaguehoem adyese; Jesus einwânni-ro watay, aunloenlâ ise Deus agâ typygueba kehoem awyly. \p \v 7-8 Saguhoem Deus tâzezewenry inwenily myakâwândy azagâ tuhu wâgâ, Moisés iwy onwa âkuhobyrydâ. Târâ myakâwândy Deus âepanâguely Moisésram iajinu tohozeleim kehoem agâ. Mârâ ehozelu Moisés emydy tohozelanâze lâpylâ myakâwândy. Iwy wâgâpa azagâ tuhugue tuhuaze xytâguydaylâ myakâwândy emydy tohozeleba isezedyly. Arâ awyly umelâ, ton-honrelâ olâ myakâwândy emydy ehozelu; ipemugudo emydyam MYK itomoem nudupa, ezewenry iweniby nhegatuday. Mârâ tâzezewenry tywâkure, ton-honre warâ âemâ watay; Deus Ispiritury anhekyly makuru koendonro kuru. \p \v 9 Mârâ saguho tâzezewenry kâmakedânry tâzeinwân-honze-ro watay, kâmakeim iwelo Deus agueho kieinwândyly koendonro kuru, tâwentâgueba Deus kâendyly awylygue. \v 10 Tâzezewenry judeu domodo xurâem Moisésram Deus inwenien-hoymby ton-honreim, tohogueim warâ lelâlâ myakâwândy. Iwerâ tâdâsemagueho iwelo olâ imâsedo, toenzepa ton-honreim, tohogueim warâ, saguhobyry takaze kehoem. Ipa mârâ saguho tâzezewenry ton-honremba ietybyem tâdâsemagueho iwelo agâ. \v 11 Saguho tâzezewenry inepa ton-honremba ini tohoguezemo myakâwândy. Iwerâ iwelo tâdâseinwândo eon-honru olâ tohoguezeim kuru, saguho tâzezewenry takaze kehoem, âdaunloenlâ nadaimpa mawânrâ ise. \p \v 12 Iwerâ xina nhegatuly tyanepa kehoem, Deus kâmakehoem tunâry nugukeba awyly xina nhutulygue. \v 13 Moisés tâzemyan-hunze myakâwândy âtâgue, Israel domodo tâmydy ehozelu xuzadyly nepyra itomoem. Xina olâ âdy nhoenkyly peba, unâ tâdâsemagueho tiengatuday. \v 14-15 Deus ezewenrymoem inwenien-hoymby tiuntudyzebamo myakâwândy. Nutuba itomoem, nhangahumo oday xuahuhobe ietybyen-ro waunlo aramo myakâwândy. Alâpylâ iwerâ Deus itaumbyry itainduo, nhutuhomoem nudupa awyly. Nhangahumo oday xuahuybyenlâ-ro waunlo ara mawânrâ. Koendâ nhutulymo ise Cristo nheinwântuomo lelâ. \v 16 Kywymâry Jesus nheinwândylymo watay olâ, akaemo neinwâmpyra itoem aienehoim tâzetyoze lelâ, Moisés wâgâ Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem ato ara: “Tâmydy xuahuim etywânmy, Pymâ Deus agâ oxiodybyem todopâdyly ume” kely iwenibyem. \v 17 “Pymâ” kely tarâ kâinwenily-ro watay, Deus Ispiriturylâ augueho. Deus Ispiritury kagâlâ ituo, koendâ tutuze kurâ, âzemakeoybyem kydawyly, mâkâlâ mawânkâ agueim. \v 18 Kurâ Jesus einwânni modoem olâ âdy kâkuâdâni peba mâkâ wâgâ kiuntuhoem. Kopaelâgâembaba kydâdugukeoly, mâkâ ara kisezedoem. Deus Ispiritury kagonro awylygue, Kywymâry Jesus ehogu, eon-honru warâ tânehonze kurâ, ispelhu kâgadopyry nhenehon-ho ara. \c 4 \s1 Paulo aitobyry Kywymâry Jesus emaryem \p \v 1 Kytyeni tawylygue ani Deus xina induakely itaumbyry egaturin-em. Awylygue xina tugüiguepa nipyra awyly, toenzepa eon-honru umelâ, tâsenagazedyly umelâ warâ. \v 2 Kywypado toense adyeseim modo adiendyseba xina. Âdy konokuni xina anientaymba. Cristo wâgâ xina aguehoem, Deus aguehobyry xina nugukewâbyra. Idânârâ xina nhegatuly Deus tyam aguehobyrylâ. Tâentâ, tydatâ warâ Deus awyly tiuntulygue, iozeno modo lelâ xina agueho, âdaunloenlâ konokuni keba xina awyly xutuhoem. \p \v 3 Ânguylâ tâdâsemaguely wâgâ xina agueho nutuba-ro watay, Deus agâpa ietybyem mâkâ, typygueba kehoem tâdâsenagazedoam kulâ idâhoem. \v 4 Akaemo nutuba awyly, Satanás, Deus eynynâbaom modo iwymâry mawânkâ nutuen-homba ienehoim. Kurâ enuan-huyby âdy netaymba, tâwâlâ lelâlâ wâne tyajine awyly, myara mâkâ nutuba itomoem anhenehonly. “Koendonro, ton-honreim warâ Cristo. Mâkâ lelâ Deus âdaunlo awyly xutuen-hoim” xina keduo, nutuba akaemo. \v 5 “Jesus Cristo einwântaungâ, mâsemaguehomoem. Jesus âuturimo nidâ” warâ xina kely. Xirâ unâ xina nhegatuly Kywymâry Jesus anhetyby wâgâ lelâ, xina anhetyby wâgâ kulâ inkâba. Jesus emary xina. Mâinwântuomo, mâsemaguelymo awyly egatuim kulâ. \v 6 Kaudyly ume myakâwândy Deus aguely: “Tyajine nidâ iamu oday” kely. Mâkâ Deuslâ kyangahu oday iajimanâni Jesus Cristo kiuntuduo, âdaunlo Deus awyly kiuntuhoem. \p \v 7 Toenze kulâ tâwâenseim mâkeba xirâ unâ Jesus Cristo wâgâ xina nhegatuly, xina xirâ egatuwâni modo olâ âmugâ âjimatynri emyenro kulâ. Arâ Deus anhedyly akâwâm, eon-honruguelâ aguienkyly modo aiedyly awyly tienehon-hoem, kon-honrugueba awyly tienehon-hoem. \v 8 Âdatay xina Deus xunâry egatuwâni modo, toenzepa tâsenagazeze, tuomareba xina nipyra olâ. Âdatay xina âda tâidyly nutuba tâise, xina nadahuliba olâ. \v 9 Toenzepa lelâlâ wâne xina izepanro modope awyly, Deus olâ âdykâ xina nodokeba. Âdatay toenzepa sapioguybyem xina awyly, xina niguepa olâ. \v 10 Aunlolâ xina izepaom modo xina xyâze kely, izepaom modo Jesus nhyân-hombyry ara. Deus olâmy Jesus kurâem ietomâ. Idânârâ awârâ modo aidyly, Jesus iguedânry xina agâlâ awyly enehon-hoem. \v 11 Tarâ onro anaym xina awyly ume, aunlolâ xina kâmaynoem awyly tyâly wâgâ, Jesus emaryem xina awylygue. Kâmayno modo tiankadylygue tânehonze xina. Jesus xina agâlâ awyly. \v 12 Aunlolâ xina tyiguely amaym, kâmaynoem awyly. Awârâ modo âsebywadoem olâ âzemakeoze âmaemo, aunloenlâ ise Deus agâ mawylymo warâ.\fig |src="HK00141B.tif" size="col" loc="2 Corinthians 4:7-12" copy="© The British & Foreign Bible Society" ref="2 Coríntios 4.7" \fig* \p \v 13 Saguhoem Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem: “ ‘Deus tâinwânse urâ. Awylygue iwâgâ auguely’ kewândymy Davi” warâ iwenibyem awyly. Arâ lâpylâ Davi ara Deus tyeinwândylygue, aunlolâ iwâgâ xina aguely. \v 14 Kywymâry Jesus igueypyem awyly ume, kurâem ietonibyry Deus. Tutuze xina, tyigueduo, kurâem itonze lâpylâ tawyly, Jesus agâ tokaleom ara lelâ xina awylygue. Aituo ise agâmolâ xina adaholy eydâ atoram. \v 15 Xina âsenagazedyly, âmaemoem koendâ itoem, unâ iwâkuru Deus nhuduypy mâindatomoem, agâmo Jesus einwânni modo agui isezedoem warâ. Arâ ise Deus ehoguedyly, iomaendyly warâ. \s1 Tâensenry modo wâgâ kydâpaunzene, tâentuneim modo wâgâ kulâ inkâba \p \v 16 Awylygue xina tâegane lelâ awyly. Kopaelâgâembaba lelâlâ wâne xina iduadyly, ton-honremba xina idyly warâ, xina egadopyry olâ xina oday kopaelâgâembaba iweloem isezedyly lakuru, Deus xurâem adâjidyly xina nimopa itoem. \v 17 Tarâ onro anaym tawyly ara tâsenagazeze lelâlâ xina; âdy keba olâ awârâ. Deus mawânkâ koendonro âdaunloenlâ adaindânry xuduze. Inakanhe lelâlâ wâne tarâ xina âsenagazedyly. Mârâ koendonro xina nhemakely agâ, âdy keba waunlo ara kulâ olâ ise awârâ xina âsenagazedobyry. \v 18 Tâentuneim modo wâgâ inkâba xina âpaunzedyly, tâensenry modo wâgâ. Adainrim kulâma awârâ tâenseim modo, onro anano modo kulâ awârâ. Deus nhuduly olâ ise âdaunloenlâ adainrim keba. \c 5 \p \v 1 Âtâ wakurigue taryeim ara kulâ kodo tarâ onro anaym. Tutuze olâ kurâ, xirâ kodo adainduo, Deus iwelo kodo xuduonse awyly. Târâ kaynâ kodoem Deus nhudulyma ise adainrim keba, âtâ adaindânryem itâdyby emyenro. Deuslâ kodo iwelo aieni, kurâ mâkeba, \v 2 Âdatay tynaze kurâ. Toenzepa Cristo odopâdyly kienuendyly. Târâ eydâ atodâ inepa kodo iwelope kidyse kydawyly. \v 3 Tynwânwânse kurâ xirâ; târâ eydâ iweloem maise kodo. Kâgadopyry lelâba ise; kodope lâpylâ ise. Kydadaimpa ise kurâ-ro warâ. \v 4 Tarâ onro anaym kodo tâlâ kydato aunloenlâ nitaymba ise. Tarâ tynaze kurâ, kodo ton-honremba awylygue, tâwâmase, tyduase warâ mawânrâ. Inepa kyiguedyse kydawylygue inkâba kynadyly. Deus kodo iwelo kyam nhuduly inepa tâlâ kidyly olâ ize kydato. Aituoma ise kodo iduatyby ipa idylylâ; iwelo adaindânry maise kodo. \v 5 Jesus kieinwântuo mawânkâ Deus turâem kyedyly, târâ kaynâ kodo iwelo tiunduhoem. Tyispiritury igonomâ, tiunduly tâkehobyry xuduze awyly kiuntuhoem. \p \v 6 Deus eydâ atodâ tâitoem âdugukeoze tawyly tiuntuduo, aunlolâ xina iomaru. Tarâ onro anaym tawyly ara, Kywymâry ejidydâ iwaguema xina. \v 7 Tarâ xirâ onro anaym tawyly ara, xina Jesus netaymba, tâinwânse olâ xina. \p \v 8 Tutuze xina, iweloem âiehoze tawyly. Toenzepa wâne xina iwelo todope tâidyse awyly, Kywymâry Jesus agâ tâitoem! Koendâ lelâlâ ise xirâ xinaem. \v 9 Adienkylygue, adâkehogue warâ Kywymâry iomazeândyly olâ xina ize ato kuru, tarâ onro anaym todo iduanigue, târâ eagâ todo iwelogue alelâ. \v 10 Idânârâ Cristo enadoram âjidâtyguyoze kurâ; aguitobyry ara ise mâkâ âdy kagâ aini awyly aguely. Idânârâ ise kienmakely, koendonro atay, inakai atay warâ, tarâ onro anaym kydawyly ume aguitobyry ara. \s1 Jesus Cristo wâgâ Deus eataen-hoem kidyly \p \v 11 Kywymâry Jesus âwankuem xina nietaymba. Tutuzema xina, enadoram âepanâgueze kydawyly. Awylygue wâne xina kurâdo nhurudyly, Deus ize ato lelâ aiedyly nhutuhomoem. Deus tutuze alâ kulâ xina âdy aniempyra awyly. Arâ lâpylâ âkealâ auguely awyly mâuntulymo. \v 12 Arâ kâinweniduo, tâwâlâ kulâ xina âzehoguedyly mâkeba augueho. Âduaymo Deus eon-honrugue adientyby wâgâ auguely, awârâ wâgâ madawihomoem, xina xunâgueni modo aguely watay, mâin-hogulymo mâuntuhomoem. Xina xunâgueni modo adienkyly wâgâ tâzehogueoly kulâ ize atomo. Deus tohoguedo wâgâ nâseguâdâbyramo olâ. \v 13 “Tyangahugoengueim mâkeba Paulo domodo” tâkezemo. Tyangahugoengueim keba kehomo wâne xina; xina nhenomedâdo olâ Deus xurâenlâ. Koendâ xina xunâgu tyangahu oday watay, âynynâmo xina âsewanihoenlâ. \p \v 14 Jesus Cristo toenzepa tywynedylygue, koendâ kehoem xurâem xina âsewanily. Koendâ tutuze xina, Cristo iguewâm idânârâ xurâem. Mâkâ iguehobyry wâgâ, eagâlâ idânârâ kyiguely lâpylâ waunlo ara Deus xurâem. \v 15 Idânârâ kurâ domodoem myakâwâm mâkâ iguely. Kurâ mâkâ einwânni modo iweloem tâiehoze kurâ; eagâ tokaleoem ietybyem kurâ. Iomazeânzelâ aguidyly mâkâ ize ato. Kâmakeze mawânkâ myakâwâm iguely, kurâem itondyly warâ. Âwâlâ kulâ kydâzehoguedoem, ize kydato kulâ aguientoem warâ inkâba, mâkâ kyize awyly. \p \v 16 Cristo idânârâ tywyneze awyly kiuntuduo, ânguy kiunâguedaymba kurâ, Deus ize ato modo agâ âseinwândânry modo aguehomo ara. Cristo kieinwâmpyra kydatay, âdalâ kulâ ani aguykewâdyly Jesus wâgâ, einwântânry modo agueho ara kulâ. Iwerâ olâ kurâ arâ aguykeba. \v 17 Jesus einwânni modo iweloem ietybymoem mawânkâ. Nhangahu oday xunâry saguhobyry, anhekyly warâ adaimpyem, idânârâ kehoem iweloem ietybyem awyly. \p \v 18 Deus lelâ mawânkâ iweloem kyeni. Saguhoem Deus agâpa kyenipe akâwâm. Jesus kruz wâgâ iguehobyry wâgâ olâ, Deus iduerypyryem, eataen-hoem kidyly. Eagonro modo eataen-hoem itomoem lâpylâ aguykehoem adâkeze akâwâm Deus. \v 19 Cristo iguely myakâwâm inakanhe aguitobyry xygakeze. Awylygue tâwentâgueduneba kurâ. Xirâ mawânrâ unâ xina nhegatuly: Jesus mâinwântuomo, Deus iweloem âetondâmo lelâ, mâkâ eataen-hoem mitomoem. Deus aguehobyry aralâ xina nhegatuly. \p \v 20 Cristo ezedy wâgâ agueim xina. Deuslâ agueim, arâ xina aguehoen-ro waunlo ara, xina agueho mâindatomoem. Cristo ezedy wâgâ agueim xina awylygue, “Deus âmaemoem adiendyse ato kâjimetaundâ” xina kely. “Tâwâlâ Deus âugukemo, eataen-hoem mitomoem, âmaemo saguhoem eynynâbaombyry modo” xina kely. \v 21 Cristo âdaunloenlâ Deus izepa ato kulâ anientaymba. Âdy ewentâguedo peba awyly umelâ, inakanhe aguitobyry wâgâ âsenagazedoem aiemâ Deus. Cristo iguely myakâwâm, kieinwântuo, eagâ tokalelâ kituo warâ tâwentâgueba Deus kâentoem. \c 6 \p \v 1 Deus emary modo xina itaumbyry egatuim; awylygue âyanmo aguezesedyly xina nimopa awyly: “Âmaemoem koendonro lelâlâ Deus; Cristo tâinwânse âmaemo-ro warâ. Aituo Deus ize ato lelâ aietaungâ, agâmo koendâ ato alâ kulâba itoem” xina kely. \v 2 Isaías iweniwânmy Deus aguehobyry: \q1 “ ‘Koendonro wawyly kâenehondyze wato saintuo, \q2 mâenkadybymo tuduze ani urâ. \q1 Imakehomo saintuo, imakemo’ kely Deus.” \m Koendâ xutuwâdaungâ. Koendonro tawyly Deus nhenehon-ho naintai. Iweâ lelâlâ agâmo koendâ tâidyse! Iwerâlâ imakedyzemo awyly! \p \v 3 Deus xurâem tâwanopyry xunâguedyze inkâba xina. Awylygue Jesus tyeinwândyse donro modo ekuâdâni adiendyseba xina awyly. \v 4 Idânârâ adienkyly wâgâ Deus emary tawyly tânehonze xina. Awylygue toenzepa tâsenagazedyly, âdy peba tawyly, kâmaynoem tawyly warâ xina nhemaenly, Jesus tyeinwândyly xina nimopa olâ. \v 5 Toenzepa tâmaenze xina tapioguly, tâtadâdyly, tudueryem ityby modo tânagazedyly warâ. Tokozely takaze kehoem tâsewanily, nykyba tawyly, typynigueba tawyly warâ tâmaenze xina. Arâlâ olâ Jesus Cristo einwândyly xina nimopa awyly. \p \v 6 Iozeno lelâ xina anhekyly. Deus âdaunlo awyly, anhekyly, koendâ awyly warâ tutuze xina. Idânârâ tâsenagazedyly tâmaenze xina, “Kienmaemba enra kurâ” xina kepalâ. Idânârâ agâ koendâ lelâ xina. Tywynezemo tawyly tânehonze xina. Deus Ispiritury xina agâlâ. Idânârâ awârâ modo tânehonze, Deus emary xina awyly. \v 7 Unâ âkealonro xina nhegatuly. Deuslâ xina eon-hondâni warâ xurâem xina âsewanihoem. Deus ize ato xina anhekyly watay, âsemagueze xina tuduery modo amaymba, tâsemagueho, tâpeândo warâpe tawylygue. \p \v 8 Tâlâ xina wâgâ koendâ aguewâni modo; tâlâ lâpylâ inakanhe aguewâni modo warâ. Tâlâ xina iwykewâni modo, tâlâ lâpylâ xina ehogueni modo warâ. Tâlâ, “Konokuni akaemo” keim modo. Âkealâ olâ xina aguely. \v 9 Tywâgâ aguenriem Cristo ingonotybylâ xina awyly xutudânry modope. Tâlâ lâpylâ olâ ingonotybylâ xina awyly xutuwâni modo. Xina âdyoze tâkeze inanry, xina nâdyopa olâ. Xina âzenagazeoly wâne, xina niguepa olâ. \v 10 Âdatay tytywanze wâne xina; tuomareba xina nipyra olâ. Âdy peba wâne xina. Xina aguely idataynrim modo Jesus nheinwântuomo olâ Deus nhuduly koendonrope tâisemo. Âdy peba lelâlâ wâne xina, Deus olâ idânârâ xina ipa ato tuduze; aituo pylâ tydinherugueim ara lelâlâ xina awyly-ro warâ. \p \v 11 Jesus einwânni Corinto donro modo, toenzepa âwynenimo wawylygue, xirâ kata wâgâ âdy augueho koentaymba urâ. Âdara yangahu oday unâry awyly mâuntudyzemo wato, xina âdara aieholy awyly warâ. \v 12 Âwynedylymo xina nimowâbyra; âmaemolâ olâ xina iwynedyly imorim. \v 13 Tâjiunwym tymery tinwyneguylyam inweniho ara âyanmo kâinwenily. Toenzepa xina âwynedylymo, arâ lâpylâ xina iwynedaungâ uguely. \s1 Kywymâry Jesus einwântânry modo agâ on-hoam tâiseba itaungâ \p \v 14 Jesus eynynâbaom agâ kulâ tokaleom ara tâiseba itaungâ; tapirâ, kawaru agâ adatado iwykâjiby araba. Jesus einwânni, einwântânry warâ ize ato âzekiba nitaymba. Koendonro, koendâpaom agâ âzekiba nitaymba. Iajinu âzekiba nitaymba iamu agâ. Jesus xurâ, Satanás xurâ warâ âzekiba inkâba. \v 15 Cristo, Diabu agâ nâseinwândaymba. (Diabu keho lâpylâ Satanás ezedy.) Cristo einwânni, einwântânry agâ nâseinwândaymba. \v 16 Deus ety, xygatyby modo etyem tyetuneba. Kurâ Jesus einwânni modo Deus âdaunloenlâ iguedânry ety kurâ. Deuslâ arâ agueim: \q1 “Iwerâ ynynonro modo agâ ise urâ; \q2 aunlolâ ise eagâmo wawyly. \q1 IDeusrymo ise urâ; akaemo ise ynynonro-ro warâ” \m kewândymy Deus saguhoem. \p \v 17 Iwenibyem lâpylâ Kywymâry Deus aguehobyry: \q1 “Yeinwântânry modo sodokewâdaungâ, \q2 akaemo ara inakanhe kulâ amipyra mitomoem. \q1 Anhekylymo inakai modo kâdynanâdaundâ. \q1 Ynynâbaom modo anhekyly mâinmolymo-ro watay, \q2 tuomare kehoem ise; \q2 yam modopâdylymo kâinwânwândyly. \q1 \v 18 Unwânmo ise urâ. \q2 Ymeombyry ise âmaemo warâ” \m tâkeze Kywymâry Deus ton-honreim, warâ iwenibyem awyly Deus itaumbyry awo wâgâ. \c 7 \p \v 1 Yataen-hodo kâinwyneguyly, arâ mawânkâ Deus Kunwyn-em tawyly aguely, kurâ pylâ xurâ-ro warâ. Awylygue idânârâ Deus agâpa kyenehorim modo aiedyly kyjimonre. Ize ato wâgâ lelâ kydâpaunzene; ize ato lelâ aguyjiesezene. Deus âwankuem kiempyra kine. Eyam kydâtunre, kieinwântoem. \s1 Paulo iomazehobyry \p \v 2 Xina tywyneze mawylymo enehonwâdaungâ. Agâmo Corintodâ tawyly ume, ânguyem xina inakai anientaymba keankâ. Ânguy Deus izepa ato anhetoem xina anienehonwâbyra keankâ. Ânguy xina nenokudaymba keankâ, idinherurumo tienmakehoem kulâ warâ. \v 3 Idânârâ, xina mâunâguedylymo arâ uguely mâkeba. Toenze kulâ xina inwyneguyly mâkeba âmaemo, tâwâlâ lelâlâ wâne âdylâ aidyly, xina iguehoem atay, xina niguepa itoem atay warâ. Ânguy kulâ, âdy kulâ warâ olâ ise xina âwynedomo naimpa. \v 4 Tâinwânse lelâlâ urâ, Cristo tâinwânse lelâlâ mawylymo. Arâ mawylymogue, ihoguedâmo urâ-ro warâ. Tuomare lelâlâ urâ âwâgâmo. Toenzepa lelâlâ wâne xina ekuâdânibe awyly, tuomareba wipyra olâ urâ. \p \v 5 Xarâ Macedônia yan-yam saintybyem, âdalâ xina nekobyzeguewâbyra keankâ. Tâinkâ lelâba keankâ inakanhe tadawyly. Deus eynynâbaom modo xina agâ iewiâkymo. Tâdâjitoguyhodâ-ro waunlo ara keankâ xina âdutuly. Toenzepa keankâ xina eanu tuoday. \v 6 Deus, tytyruneim modo iomazeâni olâ keankâ xina iomazeâni. Tito mawânkâ nigonodâ âydonromopyryem xarâ xinaram. \v 7 Saintobyry wâgâ lelâba olâ keankâ xina iomaru, âwâgâmo xinaram nhegatuyby wâgâ warâ. “Corintodâ Jesus einwânni modo womazeândâmo, eagâmo wawyly ume. Âmâ, agâ idâwâtyby modo warâ tywyneze lelâlâ akaemo. Tytynre akaemo, tuduanomo ewy inakanhe aitobyry wâgâ. ‘Aietaungâ’ myguehobyry adiendysemo lelâ. Âynynâ adâkedyzemo lelâ âynynâba kulâ aguewâni modoram” kely keankâ Tito xinaram, xarâ saintybyem. Agueduo, urâ, yagonro modo warâ toenzepa lelâlâ xina niomaze. \p \v 8 Mârâ kata saguhoem âyanmo kâingonotyby mâintainduomo, âurutomobyry wâgâ tâjityenze ani âmaemo. Arâlâ olâ, arâ âyanmo kâinwenihobyry wâgâ âdapa lelâ wawyly. Âtywanânehon-homobyry wâgâ saguhoem kâjityendâ lelâlâ wâne ilema-ro. \p \v 9 Iwerâ olâ tuomare urâ, “Izepa mato adientobyry wâgâ tâjityenze xina. Xina inakanhe aitobyry xygakegâ” Deusram myguehomobyry wâgâ. Izepa ato amânhetomobyry wâgâ mâjityendylymolâ mawânkâ Deus ize ato. Awylygue mârâ kata wâgâ kâinweniduo inakanhe awidyly mâkeba keankâ âmaemoem. \v 10 Kydâjityenduo, inakanhe aguitobyry kinmoduo warâ, Deus tygakeze mârâ inakanhe aguitobyry, nhygakehoem kienkaduo. Aituo Deus kâmakely, xurâem lelâ kitoem. Awylygue kuomazely mâkânra kydâzemakeoduo. Jesus einwântânry modo olâ tâjityendylymo umelâ, Deusram inakai adienkyly timohomoem nekabyramo. Awylygue ise Deusram nâzemakeoba awylymo. Aunloenlâ ise eydâ iwague awylymo. \p \v 11 Âmaemo mâjityendomobyry olâ Deus xurâem alâ kulâba. Awylygue ani inepa kehoem kata wâgâ âurutomobyry ara amidylymo. Toenzepa ani inakanhe mawylymo, inepa kehoem Deus nhygakedyze mawylymo. Toenzepa âewiâpadâmo inakanhe aini wâgâ. Âduaymo aityby wâgâ Deus inagazenehonlymo tytaze ani âmaemo. Iedyse ani âmaemo. Iozeno lelâ ani amânhedyse matomo warâ. Awâkâ uguondo murudâmo, magâikemo, menagazedâmo warâ. Idânârâ amânhetybymo wâgâ, tâwentâzeba mawylymo menehomo. \p \v 12 Mâkâ inakanhe aini mâenagazedomoem kulâba, inakanhe ietyby mâenmawyadâdomoem kulâba warâ ani kâinwenily, Deus enanaym, tâwâlâ âmaemolâ toenzepa xina tywyneze, tâinwânse warâ mawylymo mâenehon-homoem olâ ani kâinwenily kuru. \v 13 Igarymo tindatuo, toenzepa xina niomaze. \p Igarymo wâgâ kulelâba olâ xina iomaru, Tito, xarâ saintybyem âwâgâmo iomarugue lâpylâ warâ. Agâmo tatay mykeankâ, toenzepa eganu âwâgâmo. \v 14 Tito Corintoam idâly iraynâ, koendâ ani âwâgâmo auguely eyam. “Kata kâinweniby wâgâ kâunrutomobyry ara ise aidylymo” uguely ani eyam. Auguehobyry ara kehoem myani aidyly-ro warâ. Koendâ mawânkâ medaenkumo; kata wâgâ âurutomobyry aralâ amidâmo. Idânârâ âyanmo auguehobyry âkealâ, Titoram âwâgâmo auguehobyry âkealâ lâpylâ warâ. \v 15 Atârâ agâmo tatay, âurutomobyry koendâ lelâ mâindatomobyry, âwankuem mânhepyra matomobyry warâ tienanâgueduo âwynedâmo inanry Tito. Âwâgâmo aguely koendâ eagâ matomobyry wâgâ. \v 16 Toenzepa kohomaendyly; tutuzema urâ, auguehobyry aieniem mawylymo. \c 8 \s1 Tâwânrempa kehoem âdypebaom modoram tâlâ tato ewy nhuduhomobyry \p \v 1 Cristo eynynâ ypemugudo, koendâ lelâ Deus Macedônia eynynâ Jesus einwânni modo agâ, xirâ mâuntudyzemo wato. \v 2 Toenzepa tâzenagazeozemo Jesus eynynâbaom modoram. Arâlâ olâ, toenzepa ohomaendylymo. Âdy pebaom modo xurâem imâem kehoem tâlâ tato ewy nhudulymo tâwânrempa kehoem, âdy peba tawyly umelâ. \v 3 Tutuze urâ, tâlâ tato takaze kehoem nhudulymo, tâwâlâ ize tawylyguelâ. \v 4 Aunlolâ ani “Toenzepa xina dinheru tiundudyse awyly Judéia eynynâ âdy pebaom modo Jesus einwânni modoram” kezesedylymo. \v 5 “Imâemba kulâ isenra nhudulymo” xina nyguewâdâ. Imâem olâ ani dinheru nhudulymo. Waunroem kuru warâ aguelymo: “Kywymâry Jesus ize mato xina anhetoem amyguehobyry lelâ xina adiendyse ato” kelymo. Xinaram aguelymo ani: “Amyguehomobyry ise xina anhekyly, awârâ mawânrâ Deus xina anhedyse ato” kelymo. \p \v 6 Tito awyarâ âyanmo idâypyem, dinheru mâunduypymo emakely nagu. Ize mawylymoguelâ mâundulymo, tâwânrempa kehoem! Aituo xina aguely Titoram: “Magüypyne kâjimo. Eagâmo mataymo, dinheru âdypebaom modoram tiundudyse atomo emakelyem emawyadâgâmo, iomazehomoem” xina kely. \v 7 Koendâ lelâlâ Deus xurâem iwanumo amânhedylymo. Jesus Cristo tâinwânse lelâlâ âmaemo. Tutuze âmaemo koendâ unâ iwâkuru tâdâsemagueho egatuly, koendâ tutuze âmaemo Deus wâgâ. Tuomare âmaemo Deus xurâem mâsewanidaymo. Toenzepa lâpylâ xina mâinwynedylymo. Awylygue, koendâ Deus xurâem amânhekylymoguelâ, âdy pebaom modoram ipa atomo xuduwâtaungâ, mâundupa tâiseba itaungâ. \p \v 8 Arâ kâinweniduo, âutudyzemo wawyly mâkeba. Macedônia eynynâ Jesus einwânni modo tuomare lelâ dinheru nhuduhomobyry olâ mâuntudyzemo wato. Arâ ise mâuntulymo Cristo einwânni modo agâ mâpynedomo âkealâ, âkealâba warâ awyly. \v 9 Tutuzelâ âmaemo, Kywymâry Jesus Cristo kywyneni awyly. Târâ kaynâ tunwym agâlâ idânârâ sodoem tawyly umelâ, nhânwânmy. Uguondo âdy pebaon-em imâ tarâ onro anaym, arâ aidyly myakâwâm, toenzepa kywynedylygue. Arâ aitobyry wâgâ idânârâ koendonro modo Deus nhuduly mâenmakelymo. \p \v 10 Urâ yangahu oday unâry. Koendâ tâise mârâ anu sakadyby wâgâ magüypymo mâenwanikelymo, uguely. Âmaemolâ ani âdy pebaom modoram tuduzeinhe dinheru emakely wâgâ waunroem tyangahueim. Âmaemolâ lâpylâ ani waunroem kuru xuduly sagurin-ro warâ. \v 11 Aituo magüypymo ewanikewâdaungâ. Tuomare ani âdinherurumo ewy âdy pebaom modoem mâundulymo mangulymo. Tuomare lelâ lâpylâ dinheru eyanmo tugonoseim mâundulymo ewanikewâdaungâ, tâlâ matomo aralâ. \v 12 Deusram âdylâ kiundudyse kurâ-ro watay, tâlâ kydato aralâ kiundudyse awyly; ipa kydato nekadaymba. \p \v 13-14 “Âdy pebaom modoram âunduwâtaungâ” ugueduo; “Âdy peba itaungâ” uguely mâkeba âyanmo. Âzekiba mawylymo xina ize ato. Jerusalémdâ Jesus einwânni modo ipa ato sanâtoem dinheru âunduwâtaungâ olâ, âdy peba mawânkâ akaemo, tâlâ âmaemo-ro warâ. Wayam âmaemo pylâ ipa mituomo, xuduzemo lâpylâ mawânkâ. Âzekiba ise mâsemawyadâdylymo. \v 15 Warâ myakâwândy Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem awyly, Israelita domodo typyniry “maná” nhaunkudaymo. \q1 “Mâkâ imâem saunkuimbyry nâsegubydâbyra akâwâm xurâem. \q1 Mâkâ imâembalâ saunkuimbyry olâ akâwâm ipa nipyra.” \s1 Tito, eagâ tâwaneim modo warâ \p \v 16 “Koendonro lelâlâ âmâ, Pabai, Tito Corinto donro modo tienmawyadâdyze itoem amânhenehon-hombyry wâgâ, xina akaemo tienmawyadâdyze ato ara lâpylâ” tâkeze xina. \v 17 Corintoam idâontoem xina agueduo, “Idâze lelâ urâ” nygue. Eyam xina aguely iraynâlâ, toenzepa keankâ nhetondyzemo awyly. \v 18 Cristo eynynâ kypemugulâ eagâ xina ingonokyly lâpylâ. Tarâ Jesus einwânni modo koendâ inanry aguelymo awâkâ Tito agâ idâim wâgâ. Deus emary koendonro mawânkâ, Jesus einwântuo lelâ tâdâsemaguely awyly wâgâ agueim awylygue. \v 19 Koendâ mawânkâ Jesus Cristo xurâem ewanu. Awylygue Jesus einwânni modo niduakemo xina agâ Jerusalémram idâhoem, dinheru Deus eynynonro modoram xuduypy sase. Xina aiese awârâ, Kywymâry Jesus koendâ egaetoem, einwânni âdypebaom modo tienmawyadâdyze xina awyly xutuhoem lâpylâ warâ. \p \v 20 Imâem ise xina dinheru nhadyly. “Turâem kulâ akaemo mârâ dinheru nhadyly” ânguy kepa itoem ise xina kulelâba xina idâly awyly. \v 21 Kywymâry Jesus xurâem, kurâ domodo xurâem warâ iozeno lelâ xina adiendyse ato. \p \v 22 Tito domodo agâ tokalâ Cristo eynynâ kypemugu ewy xina ingonodyly lâpylâ. Kywymâry ewanuem xina tienmawyadâdyze tawyly tânehonzezelâ mawânkâ. Âwâgâmo koendâ aguehonly tydase. Âdy pebaom modoram dinheru mâundudyse mawylymo, tâinwânse. Awylygue iomaru kuru âyanmo tâtâhoem. \v 23 Yataen-holâ awâkâ Tito; Cristo einwândyly wâgâ âyanmo aguelyem iemawyadânilâ. Cristo eynynâ kypemugu modo Tito agâ idâim, tâinkâ lelâba Jesus Cristo einwânni modo eynynâ aguenriem iduakeybylâ akaemo. Akaemo ewanu wâgâ ise Kywymâry Jesus koendonro awyly âzegaeholy. \v 24 Akaemo iduakeyby modo idâly iraynâ, “Corinto donro modo koendâ ise idaenkulymo. Mâenkadybymo ise anhekylymo. Koendâ lelâ ise akaemo tydinheruru âdy pebaom modoram nhudulymo” ugue eyanmo. Awylygue, saindylymo-ro watay, auguehobyry ara lelâne aitaungâ. Arâ ise tywynezemo mawylymo nhutulymo. Tâinkâ lelâba Jesus einwânni modo xutuzemo koendâ auguehobyry awyly. \c 9 \s1 Jesus einwânni modo Judéia eynynonro âdy pebaom modoram dinheru nhuduhomobyry \p \v 1-2 Akaemo Jerusalém donro âdy pebaom Jesus einwânni modoram dinheru igonodyly wâgâ toenzepa tywenize urâ. Idânârâ tutuzelâma âmaemo ize mawylymoguelâ eyanmo dinheru mâundulymo awyly. Jesus einwânni Macedônia eynynonro modoram auguelâ: “Corinto donro modo, xidadâ iwaguepa tâtyuneim modo warâ ize tawylymoguelâ dinheru nhudulymo, Judéia eynynonro Cristo eynynâ typemugudo xurâem. Awârâ anu sakadybylâ dinheru idâtyguyly nagumo” ugue eyanmo. Arâ amânhetybymo tiuntuduo, Macedônia donro modo, aramo adâidysemo lâpylâ. \p \v 3 Âwâgâmo koendâ augue: “Corinto donro modo âdy pebaom modoram tâlâ tato ewy tiundudyse, tiundudysemo lelâlâ” ugue. Awylygue udâly iraynâlâ, Tito, eagonrodo warâ kâingonodyly dinheru mâindâtyguyhomoem omazeânzemo. Yaintuo, idânârâ nhontybyem lelâ ise kâendyse wawyly, âynynâmo koendâ auguehobyry ara kehoem, auguehobyry âkeá lelâlâ itoem. \v 4 Dinheru nhontybyemba satoen-ro watay, urâ, Macedônia donro modo ewy yagâ idâim warâ saintuo, âpybazezema xina, âpybazeze lâpylâ âmaemo-ro warâ. \v 5 Awylygue keankâ Cristo eynynâ kypemugudo, udâly iraynâlâ, kâingonodyly, dinheru xuduypy nhondylyem imawyadâdomoem, idânârâ nhontybyem itoem, amyguehomobyry ara. Arâ ise idânârâ nhutulymo, tuomare lelâ mâundulymo awyly. Ânguy keba, “Jerusalém donro âdy pebaom modoram dinheru xuduwâtaungâ” keim awyly warâ. Tâwâlâ mâundulymo, ize mawylymogue. \p \v 6 Xirâ enanâguewâdaungâ: “Mâkâ imâemba etânibyry, imâembalâ nhekaunâdyly. Mâkâ imâem etânibyry, imâenlâ nhekaunâdyly warâ.” Arâ ise Deusram kydâzeholy, âkelo modo kientobyry ara. \v 7 Waunroem wao koendâ angahumo oday xutuwâdaungâ, âdara dinheru mâundulymo awyly. Tuomare kehoem mâundulymo xuduwâtaungâ, mâundudyse mawylymoguelâ, tytyremba, ânguy “Xudugâ” keduopa warâ. Mâkâ tuomare kehoem xuduim Deus inwyneguyly kuru. \v 8 Koendonro modo xuduze lelâ Deus âyanmo, âdy peba mipyra mitomoem, âdy pebaom modoram mâundulymope lelâ mitomoem lâpylâ warâ. \v 9 Warâ Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem awyly Deus ize ato aieni modo wâgâ: \q1 “Tâwânrempa kehoem ipaom modoram nhuduly. \q1 Aunloenlâ ise Deus koendâ aitobyry nhenanâguely; \q2 koendonrogue lâpylâ ise nhepywadyly” \m warâ iwenibyem awyly. \p \v 10 Etâni modoram ewy xuduim mawânkâ Deus, einrim modo ipyniry xuduim warâ. Arâ lâpylâ ise tâwânrempa kehoem âyanmo nhuduly, âmaemo âdy pebaom modoram tâwânrempa kehoem mâunduhomobyry ara lâpylâ. Mâkâlâ ise tâlâ matomo imâem ienehoim, âdy pebaom modoram mâundulymope mitomoem. \v 11 Imâem ise âyanmo Deus koendonro nhuduly, tâwânrempa kehoem âdy pebaom modoram mâunduhomoem lâpylâ. Awylygue ise agui Deus wâgâ koendâ aguewâni modo awyly, dinheru tuomare lelâ xuduypy eyanmo xina nhakyly wâgâ. \p \v 12 Âdy pebaom modoram mâunduly-ro watay, ipa atomo kulelâ inkâba mâunduly, Deus wâgâ koendâ aguehomoem adyenehonze lâpylâ âmaemo. \v 13 “Koendonro lelâlâ Deus, xinaram âdinherurumo ewy mâingonotybymogue xina âzedyly awylygue” kezemo. Deus ize atolâ amânhekylymo awyly tânehonze awârâ. Mâunduypymo emakeim modo koendâ ise Deus wâgâ aguelymo. “Koendonro lelâlâ âmâ, Deus, Corinto donro âynynonro modo unâ Cristo einwântuo tâdâsemaguely aguehomoem, amyguehobyry anhedylymogue. Xinaram dinheru nudumo tâwânrempa kehoem. Xinaram lelâba, âkelo anano âdypebaom modoram nudumo lâpylâ warâ” kezemo Deusram. \v 14 Aunlolâ ise akaemo Deus agâ aguely âynynâmo, tutuzemo mawânkâ Deus koendâ agâmo awyly. “Corinto donro modo agâ koendâ lelâlâ âmâ, xina agâ koendâ itomoem amânhenehon-hombyry wâgâ” kezemo Deusram. \v 15 Koendonro lelâlâ Deus, kâmakehoem tymery ingonotobyry wâgâ. Âdakykeho peba gâlâ kurâ. \c 10 \s1 Jesus Cristo Paulo induakehobyry, tywâgâ aguehoem \p \v 1 “Tarâ kydâ tatay, MYK alâ kulâ ani Paulo, ton-honre kehoem aguely nitaymba. Iwague tawylygue kulâ mâkâ kata wâgâ agueze eon-honru” tâkeze âmaemobyry ewy. Aypa olâ, aypa lelâlâ! Koendonro, kywyneni warâ Cristo; âdakepalâ ani tynynâbaom modo agâ koendâ awyly. Mâkâ ara ize wawyly. Koendâ kehoem augueho idataungâ, Cristo aguehobyryenlâ auguely awylygue. \v 2 Awyarâ yaindyly-ro watay, ton-honre kehoem agâmo auguedyse inkâba urâ. Tutuze olâ urâ awâtârâ: “Deus eynynâbaom modo aito ara kulâ awâkâ Paulo aidyly” keim modope awyly. Arâ aguewâni modo agâ olâ ton-honre kehoem agueze urâ, kewâdylymo kulâ awylygue. \p \v 3-4 Kurâ xina aramolâ. Iozepa kulâ Cristo wâgâ aguewâni modoram xina agueduo olâ, tonokuze kulâ, tyewiâse kulâ warâpa xina aguehomo in-hoguly. Pyrâugue mawânkâ sodadu tuduery agâ âseguebyly, myarâ lâpylâ xina Deus eon-honrugue aguely, unâ tâdâsemagueho tiengatuday. Tyangahu oday tunârygue kulâ inkâba xina aguely, Deus eynynâbaom modo agueho ara inkâba. Sodadu tuduery modo otoendo sahodâdyby nhain-ho ara lâpylâ akaemo nhangahu oday inakanhe xunâgomo xina nhainly, Deus eon-honrugue itaumbyry xina tiengatuday. \v 5 Deus tonomery nhuduypyguelâ xina, akaemo Cristo wâgâ nhenomedâdomo iozepa awyly nhutuen-honly, tyangahu odano kulâ tâpaunzedomo awyly nhutuhomoem. Deus itaumbyry xina nhegatuly, âpaunzedomo iozepaom âtuguguehoem, Cristo lelâ nheinwântomoem. \v 6 Iwerâ, agui âmaemo ewy âurutomo tindadysedonro modo. Tâlâ âduaymo auguely tyeinwândysebaom watay olâ yaintuo, ton-honre kehoem eusemo urâ, sodadu iwymâry ton-honre kehoem tâinwântânry nheuto ara. \p \v 7 Koendâ mâuntuba kulâ kurâ koendonro, inakai warâ awyly amyguelymo, mâendylymogue kulâ. Awylygue mawânkâ, “Cristo tywâgâ aguenriem aguehobyry xina” keim modope awyly. Mâkâ wâgâ aguehoem aguehoymbyem akaemo watay koendâ wao nâpaunzedâmo. Iwâgâ aguehoem aguehoymby lâpylâma xina! \v 8 Saguhoem âyanmo auguelâ, iwâgâ kâengatuhoem Kywymâry Jesus ingonotybyem wawyly. Tywypazeba, mâkâ wâgâ aguenriem wawyly, augueondyly, âkealâ mawânrâ. Mâkâlâ aguenriem ugononi. Âihugueândomoem inkâba mâkâ uduakely, Deus Ispiritury amânhetomoem aguehobyry mâinwânsezedomoem lakuru. \p \v 9 Mâseanedomoem inkâba arâ kata kâinwenily. \v 10 Tâlâ warâ aguewâni modo: “Tinweniby modo wâgâ, ton-honre kehoem Paulo kurudyly, pymâ mâkâ-ro waunlo ara, kuduay watay olâ, adâkeho ara aguepa. Agueho âdyem nipyra” tâkezemo. \v 11 Xutuwâdaungâ xirâ: Deus izepa ato aieni modoram augueho, eydâmo iwaguepa watay, kata âyanmo kâingonokyly wâgâ alelâ âzekiba auguely. \p \v 12 Âwâlâ kulâ tâzehoguedyze inkâba xina, Deus emary lelâlâ tawyly xutuhoem kulâ, mâkâ xurâ keba modo aito ara. Deus agueho ara tâise aidylymo, akaemolâ olâ âdara adâidyly awyly agueim. Tagonro agâ tâsenuagaenzemo, tataen-ho modo takaze koendâ tawyly tientomoem. Ânguy Deus emary, ânguy Deus emary keba warâ adâkezemo. Arâ adâidylygue, ânguydo kulâ tawyly tânehonzemo. \v 13 Konokudâ akaemo, Deus tugonotobyrydâba kulâ “Mâkâlâ xina igononi” tâkeduomo. “Deus xina nigonodâ mârâ âjiam, iwâgâ xina aguehoem” xina kely watay olâ, âkealâ. Iozelâ xina koendâ adientyby wâgâ aguely, mâkâ tugonotobyry ara. Âkealâ, mâkâlâ âyanmo xina aguehoem agueim. \p \v 14 Iozepa kulâ xina idatânry modo wakeduo: “Corintodâ adâitobyry wâgâ tuomaruneba Paulo, awâtârâ Deus itaumbyry egatuho keba mawânrâ” keduomo. Âyanmo udâhoem Deus âkeá kepa watay, aguehomo âkealâ tâise. Awyarâ xina nigonodâ olâ, unâ tâdâsemagueho egatuze. \v 15 Urâ kulelâ inkâba, Deus itaumbyry egatuim modope lâpylâ. Koendâ inkâba “Urâ kulelâ Kywymâry Jesus wâgâ agueim” uguely, atâingâ aguewâni modo ara. Tuomare kehoem olâ âduaymo watay, eagonro âji modoram Deus ugonotobyrydâ warâ agânhekyly modo wâgâ auguely. Toenzepa lelâlâ Cristo wâgâ mâuntuzezedylymo, mâkâ ize ato ara amisezedylymo ize wato. Xirâ âwanu mawânrâ agânhetoem Deus aguehobyry. \v 16 Aituo ise âkelo anaxi xina idâly itymo anary takaze lâpylâ, Jesus Cristo einwântuo lelâ tâdâsemaguely wâgâ unâ koendonro egatuze. Xirâ unâ ânguy negatuba atobyryam lelâ ise xina idâly. Arâ ise koendâ kuru xina iomaru adientyby wâgâ, âkelomo aitobyry wâgâ kulâba. \p \v 17 Warâ myakâwândy Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem awyly: “Tadawidyse donro watay, Kywymâry Deus anhekyly wâgâ lelâ nadawi.” \v 18 Tywâgâ agueim, tywâgâ kulâ koendâ agueduo, agueho âdyem nitaymba. Jesuslâ iwâgâ koendâ agueduo lelâ âkealâ awyly xutuly. \c 11 \s1 Corinto donro modo iozepa enomedâni modoram âzenokuohobyry \p \v 1 Xirâ ywâgâ augueho âdiempa emaenwâdaungâ wao, tuândy ara kulâ augueday. Cristo wâgâ iozepa kulâ egatuim aguehomo mâenmaen-homo ara; augueho emaenwâdaungâ lâpylâ wao. \v 2 Toenzepa âwâgâmo kâseguâdâdyly, Deus âwâgâmo âseguâdâdo ara lâpylâ, iozeno keba kulâ amânhedylymo wâgâ. Âwynsaundo tunizenry tokalâ uguondoam lelâ nhunwym nhegamely, iwydyem itoem, idânârâ uguondo modoram inkâba. Arâ lâpylâ Cristo lelâ mâinwândysemo wawyly. \p \v 3 Akaemo iozepa enomedâni modo aguehobyry einwânnipyryem âmaemo watay olâ, Cristo iomazeândyly imoimbyryem keanra âmaemo. Satanás, âgâuem itybyem, Eva enokumâmy, myara lâpylâ keanra akaemoam mâzenokuolymo. Awârâ koendâpa yeni-ro warâ. \v 4 Jesus Cristo wâgâ âyanmo tâgatuzelâ ani xina. Xina aguehobyry meinwândâmo, Jesus meinwândâmo, Deus Ispiritury âyanmo nâedâ-ro warâ. Iwerâ olâ iozepa kulâ Jesus wâgâ aguewâni modo aguely mâindakylymo. Tuomare kehoem âmaemo, unâ iozepaom kulâ idase, Satanás eynynonro modo âurudylymo idase. Deus Ispirituryamba mâduruholymo. Toenzepa awârâ iekuâdâdyly. \p \v 5 Iozepa inomedânimo aguely kulâ mâindakylymo. Ienanaji, yakabyra olâ akaemo kâuntuly “Unâ egatuly tutuze kehoem egatuim” keho modo. \v 6 “Tonomegueim agueho araba kulâ Paulo aguely” tâkezemo. Âkeá lelâlâ keanra, koendâ kehoem auguepa lelâlâ wâne keanra urâ, Cristo wâgâ augueday. Koendâ Deus wâgâ tutuze olâ urâ, Jesus einwândylygue tâdâsemaguely wâgâ warâ. Awârâ âkealâ awyly, tutuze âmaemo, Corintodâ awitobyry, inomedâdomobyry mâenanâgueduomo. \p \v 7 Unâ iwâkuru tâdâsemagueho âyanmo segatu, “Iepywadaungâ” uguepalâ. Iewanopyryguelâ ani kâzedyly; uguondo tynrenseim anhetânry modo adyese ani urâ. Arâ awidyly ani, Deusram mâzehogueohomoem. Iozepa kulâ awidyly awyly adâkeze keanra âmaemo. Iozelâ olâ ani awidyly! Kaikâem widâ, koendâ amyguehon-homoem. \v 8 Âduaymo unâ tâdâsemagueho kâengatuday, âkelo Jesus einwânni modo ani dinheru igononi kâzetoem. Tâmakeze lelâ ani urâ, âyanmo âdy kâenkabyra witoem. Akaemo âzeto ewy ani kâentyly, âmaemo mâzetomo ewy kâentyba witoem. \p \v 9 Agâmo wawyly ume, âdy peba wituo, âdy âyanmo kâenkadaymba ani urâ, ikuâdâbyramo witoem. Cristo eynynâ kypemugudo Macedônia eynynâba âetyby modo olâ ani idânârâ ipa wato modo tase. Âyanmo dinheru kâenkadyzeba ani urâ; kâenkabyra ise urâ-ro warâ. \v 10 Cristo xurâ wawylygue, augueho âkealâ awyly lâpylâ, Cristo agueho âkealâ awyly ara. Toenzepa inanry womaru, unâ iwâkuru tâdâsemagueho âyanmo kâengatuly tâbyguepalâ awylygue. Acaia einkâ udâday, tâpywazeba kulâ Deus itaumbyry kâengatuba witoem ânguy anienehonwâbyra ise. \v 11 Tâlâ âduaymo wakeim: “Paulo kydinheruru tienmakedyzeba awyly, kywynebyra tawylygue” keim. Arâpa olâ! Âwynedâmo wawyly, tutuze Deus. \p \v 12 Âdy yam mâunduhomoem kâenkabyra gâlâ ise urâ warâ, iozepaom egatuwâni modo wâneam inomedâdomobyry epyryem dinheru nhekazezedylymo myara. Iepywadomoem auguely-ro watay, “Paulo emyenrolâ xina. Inomedâdomobyry epyryem dinheru tâkaze lâpylâ mawânkâ mâkâ” tâkezemo lâpylâ tâise. \v 13 “Cristoram aguehoymbyem xina, iwâgâ aguehoem” tâkezemo wâne, konokuze kulâ olâ aguelymo. “Mâkâ xurâenlâ xina aidyly” tâkezemo. Cristo emary aramo, koendonro aramo warâ wâne, tydani modo enokuze; konokuni kulâ lelâlâ olâ akaemo. Unâ Cristo wâgâ agueim nhegatuhomoem aguehoymbyem inkâba akaemo! \v 14 Koendonro aramo wâne, koendonro kebamo olâ. Tutuzenry keba olâ awârâ. Satanás, anju ara tohozele kehoem, Deus ingonotyby ara kehoem, tâepanâgueze, konokuze, arâ lâpylâ turâ modo tydani modo warâ nhenokudyly. \v 15 Satanás arâ konokudâ-ro watay, emary modo koendonro ara tâise lâpylâ konokudoem. Deus olâ enagazenehonzemo, inakai anhetomobyry aralâ. \s1 Paulo âsenagazedobyry \p \v 16 Ywâgâ auguehobyrylâ ise augueonto. Ânguy tuândy ara iepyra nidâ. Tuândy ara lelâlâ wâne iedylymo, arâlâ olâ auguely idataungâ, yagâ aityby âyanmo kâengatuhoem, Cristo emary wawylygue. \v 17 Koendonro agânhetyby wâgâ augueduo, tuândy ara kulâ auguely, tuândy mawânkâ âwâlâ kulâ âzehogueni. Kywymâry Jesus auguedyse ato araba augueho-ro warâ. \v 18 Tâlâ mawânkâ âwâlâ kulâ âzehogueni modo, tywâgâ koendâ aguehonly kulâ ize ato waunlo modo. Awylygue alâpylâ ywâgâlâ kâinwenily, yagâ aitaymby modo wâgâ kâzehoguedyly warâ. \v 19 Tonomegue wâne mâdutulymo. Arâlâ olâ, tuomare kehoem akaemo âdy xutudânry modo agueho mâinwantaguedylymo. \v 20 “Deus ingonotyby xina” kewâni modo agueho tâmaenze âmaemo. Aguehomo mâinwântomoem adâkezemo. Âsejiguymo tâmakezemo, turâem tientomoem. Inokudomo tâmaenze âmaemo, âdara myguepamolâ. Akadâmo kehoem âdutulymo. Âwankuem âetâmo. Âwapagaindâmo. Arâ mâzeholymo umelâ, izepamo mipyra olâ âmaemo! \v 21 Tuomare urâ, arâ aepyramo xina awylygue. Tywypaze tâise xina, akaemo inagazedomo ara inagazezemo. \p Koendonro adienkyly wâgâ agueze ton-honreimbe-ro watay, tâegane lâpylâ urâ, Deus ewanuem koendâ awidyly wâgâ agueze, tuândy tâwâlâ âzehoguedo ara. \v 22 “Hebreu xina, âkelo iunu lâpeba” kelymo; hebreu lâpylâ urâ. “Israel iweompyry xina” tâkezemo. Mâkâ iwerypyry lâpylâ urâ. “Abraão iweompyry xina” tâkezemo. Mâkâ iweompyry lâpylâ urâ. \v 23 “Cristo emaryem âsewanirim xina” tâkezemo. Mâkâ emary lâpylâ urâ, akaemo takaze olâ koendâ wawyly. (Arâ augueduo, tuândy ara kuru auguely.) \p Akaemo takaze tâsewanize lâpylâ urâ. Cristo wâgâ auguelygue ani akaemo takaze kâzetadâozezedyly. Toenzepa tadapioguoze urâ, tokalâ kulâ inkâba. Toenzepa lâpylâ iguezeseaji tâise urâ. \v 24 Ypemugudo judeu domodo agui yapiogudâmo. Cinco vezes, trinta e nove ykarydâ kadapioguoly, judeu domodo ezewenry ara. \v 25 Romano domodo segue yapiogudâmo lâpylâ azagâ tokalâ warâ. Tuhugue tadamytâoze urâ, yâdyse tawylymogue. Azagâ tokalâ warâ kehoem pepi imâsedo ioday wato tytyze urâ. Azagâ tokalâ ieto wâgâ ani pepi iotagâ kehoem atuly; tokalâ iguandyly, tokalâ emedyly warâ ani paikay ywâru. \v 26 Cristo wâgâ egatuze udâzesedyly ume, kâmaynoem lelâlâ ani urâ. Paru toenzepa tahugâneim tâkuezagâze urâ. Tâmagazeim modo idâwanry oze yakaday, yawâtâmo, utoguydâmo warâ. Judeu domodo, ypemugudo, yâze tâkezemo; judeu keba modo ewy yâze tâkezemo lâpylâ. Xidadâ oday, poji anaym, parutabâ ikay warâ kâmaynoem ani urâ. Kâmaynoem lâpylâ ani urâ, “Cristo eynynâ âpemugulâ urâ” keim modo agâ, Cristo einwânni modo kebamo olâ. \p \v 27 Âwanu ton-honreim lelâlâ ani agânhekyly, kokozeâni kehoem. Âdatay koendâ ykyba tâise urâ. Âdatay ani âdy kâinly peba, âdy kâenyly peba, toenzepa igâwynu ume âtâ kânhekyly peba tâise urâ warâ. \v 28 Awârâ modo takaze kehoem, kopaelâgâembaba Jesus Cristo einwânni modo wâgâ iekuâgu. Tâinwânsezemolâ wânkâ, Deus ize ato adyesemolâ kely inanry kâpaunzedo; ykary wâgâ tâmânreimbe-ro waunlo ara inanry xirâ kâpaunzedyly. \v 29 Ton-honreba kulâ Jesus einwânnipe-ro watay, iwâgâmo tâjityenze winase ton-hondâzemo warâ. Cristo eynynâ typemugu Deus izepa ato anhetoem aienehoimbe-ro watay olâ inanry toenzepa kehoem kadahulily. \p \v 30 Ywâgâlâ auguedysedonro mâkeba urâ, ywâgâlâ auguely inanajimo watay olâ. Tâwâlâ kâsemaguehoem ton-honremba watobyry wâgâ ise auguely. \v 31 Uguewâdyly kulâ keba awyly, tutuze Deus. Deus lelâlâ mâkâ, Kywymâry Jesus Cristo nhunwym, iDeusry warâ. Aunlolâ koendonroem awyly wâgâ aguykely kinmopa kine. \v 32 Damascodâ wawyly ume, Pymâ Areta pymâem induakeyby sodadu domodo xidadâ odaji tâdâwânto nhuan-huhoem adâkeze ani, iegasedaylâ yawâtomoem wâne. \v 33 Yataen-ho modo olâ ani cestu imâsedo odaji ietadâdâmo. Xidadâ sahodâdo ewy tuhu etyhobyry oze ani mârâ oday ienâtâguylymo. Warâ ani mâkâ pymâ yâze kerim amaymba kâsemaguely.\fig |src="cn02045B.tif" size="span" loc="2 Corinthians 11:22-29" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="2 Coríntios 11.25" \fig* \c 12 \s1 Paulo enu oday âtygadobyry \p \v 1 Ywâgâ auguelylâ wao mynra koendonro, tywâgâ aguenriem Cristo ingonotyby wawyly kâenehohoem, ywâgâ koendâ auguedyseba wawyly umelâ. Iwerâ kâengatuly ise uguondo enu oday âtygadyby wâgâ, Kywymâry Jesus eyam nhutuen-hoymby wâgâ warâ. \v 2 Mâkâ uguondo, Jesus einwânni mâkâ. Mâkâ aitobyry tutuze urâ. Awârâ wâgâ âyanmo kâengatuly-ro warâ. Katorze anupe mârâ aitobyry. Deus âji kaynonroam nhadyly eydâ tatoam. Kâuntuba urâ, âdara nhatobyry, egadopyry atay, mâkâ lelâlâ atay warâ awyly. Deus lelâ âdy aityby xutuim kuru. \v 3-4 Augueondyly. BAUK alelâ myani mâkâ uguondo adaholy âji koendonroam, Deus ety anary, Paraisoram. Âdara aitobyry kâuntuba urâ. Egadopyry lelâ keanra ani idâim, mâkâ lelâlâ keanra idâim warâ, kâuntuba urâ; Deus lelâ xutuim. Târâ awyly ume myani tâjitanru ânguy agueho keba kehoem indadyly. \v 5 Tuomare kehoem ise mâkâ uguondo agâ aityby wâgâ auguely. Mâkâ uguondo Deus ezaxi satybylâ urâ uguepa wawyly, tâwâlâ kulâ ywâgâ auguedyseba wawylygue. Âdaunlo kurâ aralâ ton-honremba wawyly enehoim wâgâ lelâ ise auguely. \v 6 Tâwâlâ kâzehoguedyly watay, tuândyem wawyly mâkeba tâise, âkealâma tâise auguely awitobyry wâgâ. Tâwâlâ kulâ kâzehoguedyly izepa olâ urâ. Agânhetyby wâgâ, auguehobyry wâgâ warâ mawânrâ ywâgâ koendâ aguehonly ize wawyly, ienu oday âtygadobyry wâgâpa. \p \v 7 Toenzepa iwâkuru modo kâentobyry, kâindatobyry wâgâ warâ, yagonrodo takaze kehoem koendonroem kâdutuly wipyra witoem, tâwâmase ani urâ, tyguyreimpe unru oday-ro waunlo ara kehoem ani kâpyneândyly. Xirâ kâsenagazedo Satanás emary âeni yapioguze-ro waunlo ara, kâzehoguebyra witoem. \v 8 Azagâ tokalâ warâ Kywymâry Jesusram tâkaze urâ, xirâ nhetyhoem. \v 9 Warâ olâ ani Kywymâry Jesus aguely: “Kâentyba ise urâ. Agâ koendâ olâ ise urâ. Mâsenagazedyly mâenmaen-hoem on-honru xuduze urâ. Awârâ lelâ ise tâlâ mato. Ton-honreba mâdutuly-ro watay, agâlâ ise urâ on-hondâze” kely. \p Awylygue tuomare auguely ton-honremba wawyly wâgâ. Arâ ise idânârâ nhutulymo, Cristo xurâem awidyly, yagâlâ awylygue, won-hondâdâ awylygue warâ. \v 10 Tuomare olâ urâ Cristo xurâem wawylygue, won-honrugue âdylâ aiese ton-honremba wawyly umelâ. Iwâgâ âwankuem yedylymo umelâ; kâmaynoem wawyly umelâ; Jesus einwânni wawylygue kâzenagazeoly umelâ, toenzepa iekuâdâni modope awyly umelâ, tuomareba wipyra olâ urâ, Cristo aguehobyry aiese. Ton-honreba wituo lakuru, Cristo eon-honrugue kozohondâdyly. \s1 Corinto domodo wâgâ Paulo âseguâdâdobyry \p \v 11 Tuândy ara auguely, ywâgâlâ koendâ augueduo. Âmaemolâ olâ arâ auguehoem aienehoim. Ywâgâ koendâ amyguelymo-ro watay, ywâgâ auguewâpyra tâise keankâ urâ, uduery modo “Cristo ingonotyby keba mâkâ Paulo” keduomo. “Cristolâ xina iwâgâ aguehoem agueim” kewâni modolâ mâen-hogueguylymo. Yakabyra olâ akaemo! Akaemo Deus xurâem anhekyly, adyese lâpylâ urâ, akaemo anhekyly takaze olâ agânhedyly. \v 12 Agâmo wawyly ume Deus eon-honru enehoim, adyese ani urâ. Ânguy anhetânry adyese ani urâ. Kurâ domodo adawihoem aieni modo adyese ani urâ. Deus eon-honrugue adyeseim lelâ omazeânehoinmo adyese ani urâ. Awârâ modolâ Cristo itaumbyry egatuze igonotyby wawyly xutuen-hoim. Toenzepa tâpyneânzelâ ani kâsewanizezedyly. \v 13 Âkelo xidadâdâ Jesus einwânni modoem agânhetyby, adyese lâpylâ urâ âmaemoem. Cristo wâgâ kâengatuhobyry iepywadomoem âdaunloenlâ kâenkabyra olâ urâ atârâ Corintodâ. Âyanmo “Iepywadaungâ” uguepa watobyry wâgâ yagâ tyewiâse âmaemo watay, enanânehonwâdaungâ wao. \p \v 14 Azagâ lelâ âyanmo IU ise tâtâze urâ, udâontoem on-hondybyem urâ-ro warâ. Yaintuo, âdinherurumo ewy kâenkadaymba ise urâ. Ywynedylymo, yataen-hoem mawylymo warâ agâmo ize wato, âsejiguymo mâkeba. Tâjiunwym mawânkâ tymery tienamanâdoem xuani, tâjimery keba tunwym xuani. Unwânmoem kâdutuly; ietomoem kâenkadyze inkâba urâ. \v 15 Âyanmo udâly-ro watay, tuomare kehoem ise dinheru tâlâ wato kainly, nhetomoem. Âsewanize lâpylâ urâ, inomedâdomoem, imâem Jesus wâgâ mâuntuhomoem warâ. Toenzepa âwynedomobyry mâendylymo umelâka âdiempa kulâ ywynedylymo? \p \v 16 “Âkealâ, Paulo kagâ tatay, tâzetoem dinheru nekadaymba” keze âmaemo. Tâlâ olâ ise warâ aguewâni modo: “Konokudyly xutuim olâ awâkâ. Jerusalém donro âdy pebaom modo xurâem dinheru tienmakeday, turâem kulâ aidyly” keimpe ise. Arâpa olâ. \v 17 Tutuzelâ âmaemo, âdaunloenlâ inokubyramo wawyly. Uguondo modo âyanmo xigonodâ, Jerusalémdâ âdy pebaom modoram dinheru mâundudyse matomo emakerin-em. Âdykâ gâlâ mârâ dinheru ewy urâem kâentyba urâ. \v 18 Tito âyanmo idâhoem augue. Cristo eynynâ kypemugu eagâ xigonodâ. Tutuzelâ âmaemo, âdaunloenlâ inokubyramo awylymo lâpylâ. Urâ, Tito warâ âzekiba xina koendâ aidyly, agâmo tawyly ume. Âzekiba lâpylâ ani xina inokudyzebamo awyly. \p \v 19 Xirâ kata mâintainlymo watay, wakeze âmaemo: “Paulo kyam niweni, tuduery modo aguelygue tâsemaguehoem kulâ” myguelymo. Arâpa olâ. Deus tutuze tarâ kâinwenily âdy awyly. Cristo kâinwenihoem aguehobyrylâ kâinwenily. Idânârâ tarâ kâinwenily, imâem Jesus mâinwânsezedomoem. \v 20 Toenzepa âwâgâmo yakalagu. Âyanmo yaintuo, ize wato araba kulâ keanra ise nhedylymo. Inudâbamo kulâ lâpylâ keanra ise augueho, agâmo agânhedyly warâ. Tâlâ keanra tuduekeim modo, tâdâtyzedyly keim modo, iewiâpani modo, turâem lelâ warâ izetonro modo, tâdâseudyly keim modo, tâdâtunâguedyly keim modo, sawoem ini modo, tadakaladâdyly keim modo warâ. Awârâ modo kâendyly mawânrâ kâyntaguyly, yaintuo. \v 21 Tâlâ âduaymo inakai aieniem sahozeyby modo. Eagâ tohogüin-hobyry keba kulâ xynanâdyly nimopa. Inakai modo, kywypado modo kehoem anhekylymo. Deus izepa ato adiendylygue âjityendânry, adiendyly timodyzebamo-ro warâ. Yaintuo, toenzepa âjityenze urâ Cristo nheinwântoem agânhenehoymby modo arâ adâidylymo nimopa awyly kâentuo, toenzepa âpybazeze urâ Deus enado. \c 13 \s1 Tâdâturudo xypyry, tâdâsedaenguho-ro warâ \p \v 1 Azagâ tokalâ warâ âyanmo udâly idyly ise. Deus izepa ato aieni modo agâ ton-honre kehoem agueze urâ. Arâ auguely olâ ise, azagâ, azagâ tokalâ warâ inakanhe aitomobyry wâgâ agueimpe-ro watay lelâ. Arâ mawânrâ Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem awyly: “Tokalâ kulâ inakanhe aitomobyry wâgâ agueim watay, âkealâ awyly tâinwântuneba. Azagâ, azagâ tokalâ warâ egatuin-ro watay lelâ einwândyly” kely. \v 2 Agâmo wawyly ume, Deus izepa ato aieni modo adâidyly inmohomoem xurudâmo. Akaemo ewy inakanhe tawyly nimopa kely xidadâ olâ. Ton-honre kehoem eagâmo agueonse urâ. Tâlâ pylâ kâxiguebygueduo Deus neinwâmpyra ityby modo. \p Awylygue ise, udâondyly-ro watay, ton-honre kehoem auguely idânârâ Deus aguely sakani modoram. \v 3 Udâduo, inakanhe aini modo ton-honre kâenagazenehonduo, xutuze âmaemo Cristolâ auguehoem agueim awyly. Ton-honreba nitaymba Cristo. Âduaymo ton-honru enehonze mâkâ-ro warâ, inakanhe adâidyly imodânry modo kâenagazeduo. \v 4 Âkealâ, kruz wâgâ sakâjiday, ton-honremba myakâwâm, karalâ. Deus eon-honrugue olâ myakâwâm, kurâem itondyly, âdaunloenlâ nigueompyra tâitoem. Alâpylâ urâ ton-honreim keba lâpylâ. Arâlâ olâ, Cristo agâ tokaleom ara wawylygue, Deus eon-honrugue, âurudylymo imâem mâinwântomoem. \p \v 5 Tâwâlâ adapâiguewâdaungâ, “Cristo tâinwânse lelâlâ wânkâ urâ? ‘Tâinwânse urâ’ uguely kulâ?” kewâtaungâ tâwâlâ. Cristo xurâ lelâlâ mawylymo xutuwâdaungâ. Jesus Cristo Tyispiritury nigonodâ odaximo âxidâze. Awylygue ise Cristo xurâem lelâlâ mawylymo aguely. Cristo xurâ mawylymo, xutuze âmaemo. \v 6 Arâ lâpylâ Jesus Cristo xina agâlâ awyly, emary xina awyly warâ mâuntulymo ize wawyly. \p \v 7 Aunlolâ Deusram xina nhekadyly âmaemoem, izepa ato amânhepyra mitomoem. Arâ xina nhekadyly, koendonro amânhesezedylymo ize xina awylygue, âduaymo Deus ewanuem adientyby wâgâ koendâ adâkehon-hoem kulâ inkâba. Deus izepa ato aiedyly mâinmolymo watay ise âyanmo ton-honre auguepa wawyly, yaintuo. Arâ-ro watay ise uduery modo aguelymo: “Tywâgâ aguenriem Cristo aguehobyry mâkeba awâkâ Paulo, Corinto donro modo duay ton-honru nenehomba mawânkâ. Koendâ tâwanu anientaymba” kelymo. Aguelymo umelâ Deus ize ato amânhedylymo olâ ize wato. \v 8 Jesuslâ tywâgâ aguenriem ugononi awylygue, konokuni kulâ agânhetaymba urâ. Iozeno lelâ agânhekyly. Âwâlâ kulâ imâem yenehoim agânhetaymba urâ. \p \v 9 Tuomare ise urâ, toenzepa Cristo mâinwândylymo, ize ato amânhedylymo warâ, myguehonlymo kâindatuo. Awylygue ise pymâ tyewiâseim ara awipyra wawyly, yaimpygueduolâ ton-honre agâmo auguepa watobyry wâgâ, uduery modo koendâpa awidyly wâgâ kywypadoem, ton-honrenryem warâ wawyly aguezemo. Awârâ modo wâgâ kulâ kâtynanâbyra olâ ise urâ. Awylygue aunlolâ warâ auguely Deusram: “Corinto donro modo koendâ iekâ, idânârâ adienkyly wâgâ, adâkeho wâgâ warâ nheinwântomoem” uguely inanry. \v 10 Awyarâ udâly iraynâlâ, xirâ kata kâingonodyly, âduanomo Deus izepa ato aieni modo xina saindyly iraynâlâ, inakai aiedyly inmohomoem. Idânârâ xirâ âurutomo koendâ mâindadylymo-ro watay, udâduo, Kywymâry Jesus Cristo eon-honrugue inagazedaymbamo ise urâ. Jesus won-honru nhuduly ani igamanâdomoem, âtywanâdomoemba. Itâni emyenro xina, sakalagueim emyenro keba. \p \v 11 Cristo eynynâ ypemugudo, kâsedaenguly ise xirâ. Deus amidysemo ato ara amidylymo etaungâ. Âurutomobyry koendâ inwantaguedaungâ. Tokalelâ angahumo oday âunârymo nidâ. Tâjihoguzeba, tâtuebazeba warâ itaungâ. Arâ-ro watay, Deus toenzepa kywyneni, tâkuâgueba kyeni warâ aunlolâ ise agâmo awyly. \p \v 12 Âwaparymodâ tohonuguze âsedaenguwâdaungâ, Cristo eynynâ âjipemugüem mawylymo mâenehon-homoem\f + \fr 13:12 \ft Saguhoem Jesus einwânni modo tohonuguze âsedaengulymo. Iwerâma tâpymogoynze kydâsedaenguly.\f*. \p Idânârâ Deus eynynonro modo idaenkulymo lâpylâ. \p \v 13 Kywymâry Jesus Cristo koendâ nhetomoem, Deus âwynedâmo tawyly nhenehon-hoem, Deus Ispiritury agâmolâ itoem warâ kâenkadyly. \p Alâ kulâ ise âyanmo kâinwenily. \p Paulo