\id 1CO - Bakairi NT [bkq] -Brazil 2011 (DBL 2014)) \h 1 CORÍNTIOS \toc1 1 Coríntios \toc2 1 Coríntios \toc3 1Co \mt1 1 CORÍNTIOS \mt2 Paulo Saguho Kata Inweniby Corinto Donro Modoram \ip Xirâ kata wâgâ inwenily Paulo nhangahu odaji iemâmy Deus. Awylygue Deus itaumbyrylâ xirâ Paulo inweniby, âdara Deus xurâem adâjidyly wâgâ Corinto donro modo nhutuhoem. Jesuslâ myakâwândy tywâgâ Paulo aguehoem agueim. Jesus xunâry egatuze azagâ tâgasely ieto wâgâ Corintoam myakâwândy Paulo idâly (Atos 18dâ). Dezoito nunâ awârâem myakâwândy eagâmo nhakadyly. Agui myakâwândy Jesus einwânni modo, Deus ize ato wâgâ koendâ nutubamo olâ myakâwândy. Awylygue Jesus tyeinwândyly umelâ, izepa ato anhedylymo. Awylygue xirâ kata wâgâ mârâ xidadâ oday Jesus einwânni modo xurutobyrybe awyly. \ip Pauloram iweniwânmomy, mârâ modo wâgâ lelâba turutoem. Imâem myakâwândy tiuntudyze awylymo Deus ize ato ara tâitomoem. Capítulo 7dâ todohogüinly wâgâ, capítulo 8dâ xygatyby modoram pyni egameyby sâdyly wâgâ, âdalâ kulâ Jesus einwânni modo aidyly wâgâ warâ myakâwândy Paulo inwenily. Capítulo 12dâ, 14dâ warâ, Deus enomerymoem nhuduypy wâgâ Paulo eyanmo iweniwânmy. Capítulo 13dâ âdara kagonro agâ kydâpynedyly awyly wâgâ Paulo inweniby tâjitainhoze. Capítulo 15dâ Paulo inweniby âdara, kyigueduo, Deus kurâem kyetondyly wâgâ aguely, kiuntuhoem. \c 1 \s1 Aguely adaguho \p \v 1 Urâ Paulo, xirâ kata âyanmo iweninri. Cristo Jesus mawânkâ uduakeim, ugononi warâ, mâkâ xurâem aguenriem; xirâ âwanu mawânrâ Deus agânhedyse ato. Sóstenes, Cristo eynynâ kypemugu, idaenkulymo lâpylâ. \v 2 Âmaemo Corintodâ Jesus eynynonro modoram xirâ kâingonodyly, Deus eynynonro modoram. Deus induakeyby âmaemo, xurâem mitomoem, Cristo Jesus agâ tokaleom ara mawylymogue. Âmaemo kulelâ inkâba, tâinkâ lelâba, idânârâ Kywymâry Jesus Cristo ehogueni modo Deus induakeybybe lâpylâ, Deus xurâem itomoem. Kurâ kywymâry mawânkâ Jesus, akaemo iwymâry lâpylâ warâ. \p \v 3 Âynynâmo Kunwym Deusram, Kywymâry Jesus Cristoram warâ kâenkadyly koendâ nhetomoem, akaladânimo peba nhetoem warâ. \s1 Jesus einwânni modoram Deus koendâ awyly egatuhobyry \p \v 4 Aunlolâ Deus agâ auguely: “Pabai, koendonro lelâlâ âmâ, âynynonro Corinto donro modoem koendonro amânhetyby wâgâ, Cristo Jesus tâinwânse awylymogue” tâkeze winase. \v 5 Jesus Cristo xurâem mawylymogue, Deus imâem anhedyly âmaemoem, ize ato ara mitomoem. Itaumbyry imâem mâuntuhomoem, mâengatuhomoem warâ inomedâdâmo. \v 6 Agâmo tawyly ume, Cristo xunâry âyanmo xina negatu. Meinwândâmo, Deus aguehobyry ara amidylymo magumo-ro warâ. Mâinwântuomo, mâtuguguehomobyry tânehonze xirâ unâ iozeno, tâinwânseim lelâlâ awyly. \v 7 Awylygue Deus Ispiritury inomerymo nhuduypybe mawylymo, Deus ewanuem amitomoem, Kywymâry Jesus Cristo odopâdyly mâinwânwândylymo ara. \v 8 Nhetâmolâ ise Kywymâry Jesus Cristo odopâdo odaji einwândyly mâinmopa mitomoem, tâwentâguezeba enadoram mâepanâguehomoem. \v 9 Âduakemo Deus, imery Kywymâry Jesus Cristo agâ tokaleoem mitomoem. Adâkehobyry adyese lelâlâ Deus. Awylygue nhesemo lelâlâ, Jesus odopâduo tâwentâguezeba mitomoem. \s1 Corintodâ Jesus einwânni modo tunâry wâgâ nâseinwâmbyra atobyry \p \v 10-11 Cristo eynynâ ypemugudo, Kywymâry Jesus Cristo aguehobyryem wawylygue, ton-honre kehoem âurudylymo. Cloé ipemugudo ewy âwâgâmo yam negatumo. “Corintodâ Jesus einwânni modo tuduekemo, nâseinwândaymbamo warâ” nyguemo. Awylygue, koendâ lelâ itaungâ; agonromo agâ koendâ lelâ âseinwândaungâ; tokalelâ angahumo oday âunârymo nidâ warâ. \v 12 “Mâseinwâmbyramo” uguely, tâlâ mawânkâ, “Paulo eynynonro kurâ; mâkâ aguely lelâ kyjidane” kewâni modo. Tâlâ, “Apolo eynynonro kurâ; mâkâ aguely lelâ kyjidane” kewâni modo. Tâlâ lâpylâ, “Pedro eynynonro kurâ; mâkâ aguely lelâ kyjidane” kewâni modo. Tâlâ, “Cristo eynynonro kurâ. Âdaunlo uguondo aguely kulâ kindataymba ise kurâ” kewâni modo warâ. \v 13 Idânârâ tâinwânni modo emakeim Cristo. Mâseinwâmbyra mawylymogue, Cristolâ mâempajiwâguylymo-ro waunlo ara. Koendonro keba awârâ-ro warâ! Urâ kebama akâwâm imakezemo kruz wâgâ igueim, Cristolâ! “Paulo kâinwânkyly” myguelymo kebama ani, batiza mitaymo. “Jesus Cristo tâinwânse urâ” myguelymo. Awylygue, âjigue mâseinwâmbyra mawylymo imowâdaungâ. \p \v 14 Alâ olâ ani Crispo, Gaio warâ kulâ batiza kânhekyly awyly, Corintodâ wawyly ume. \v 15 Agui batiza kânhedyly-ro watay, “Paulo eynynonro urâ, batiza yetobyry wâgâ” tâkezemo mawânkâ keanra tâise. \v 16 (Estéfanas, ety odano modolâ warâ batiza tyese lâpylâ mynra urâ. Ilâpyryem olâ ânguy batiza kânhetobyry kâenanâgueba urâ.) \v 17 Unâ tâdâsemagueho wâgâ agueim kâengatuhoem ani Cristo ugonodyly, agui kurâ domodo batiza kânhetoem inkâba. Iwâgâ augueday, idânârâ nhutulyenlâ auguely, nhutudânrymoem kehoem inkâba. Imâem âsenomedâdyby modo agueho ara, tutuzenryem kehoem auguely-ro watay, unâ kâmakeze Cristo iguehobyry nutuwâbyramo tâise. Âdaitoemba kulâ Cristo iguely-ro waunlo ara tâise. \s1 Cristo kruz wâgâ iguehobyry wâgâ Deus tonomery, ton-honru warâ nhenehonly \p \v 18 Cristo einwântânry modo kruz wâgâ iguehobyry unâ tindatuomo, “Âdy mâkeba awârâ unâ. Tuândy modo xunâry kulâ awârâ” tâkezemo. Awylygue ânwa iozeno imyim ara awylymo; typygueba kehoem Deus agâpa tâjito oze akaemo. Kurâ tâmakeduneim modo olâ tutuze awârâ unâ âkeá lelâlâ awyly. “Cristo kieinwântuo, Deus eon-honrugue kâmakely awyly” adâkeze kurâ. \v 19 Warâ iwenibyem Deus itaumbyry awo wâgâ: \q1 “Tâpaunzedo lelâ iozeno awyly âdutuwâni modo iozepa âpaunzedo awyly enehonze urâ. \q1 Tonomeguneim modo enomery âdyem nipyra itoem aiese urâ” \m kewândymy Deus. \p \v 20 Tâlâ lelâlâ toenzepa tonomegueim modo; enomerymo keba olâ emakerimo. Tâlâ lelâlâ tâzezewenry Moisés inweniby koendâ kehoem xutuim; awârâ keba olâ emakerimo. Tâlâ lelâlâ koendâ kehoem tunâgueim modo; awârâ keba olâ emakerimo. “Tuândy” tâkeze Deus, tonomeryguelâ âsemagueze kewâni modoram, enomerymo âdyempa ienipyryem tawylygue. \p \v 21 Tonomegueim lelâlâ Deus. Idânârâ tiungutay, warâ myakâwândy xunâry: “Tâwâlâ ise toenzepa enomegumo, tonomerygue kulâ utubamo olâ ise” kewândymy. Jesus einwânni modo tienmakely myakâwândy nhutuly. Xirâ unâ tâdâsemagueho mawânrâ xina nhegatuly. Deus eynynâbaom modo xurâem olâ âdy keba awârâ unâ. \v 22 Tâlâ toenzepa judeu domodo ewy Jesus wâgâ xina agueho einwântânry. “Deus eon-honrugue pylâ adyesenry aietaungâ. Arâ ise Deus itaumbyry mâengatulymo xina nheinwândyly” kelymo. Toenzepa lâpylâ judeu keba modo xina nhegatuly einwântânry. Koendâ kehoem tunâgueim aguely waunlo lelâ tindadyse atomo. Xurâmoem, Jesus einwândylygue tâdâsemaguely kely âdy mâkeba. \v 23 Cristo inakanhe aguitobyry xygakeze kruz wâgâ iguehobyry olâ xina nhegatuly. Judeu domodo enanaji, inakai kulâ xirâ unâ, Messias Deus Ingonotyby kruz wâgâ iguehobyry neinwâmpyra awylymogue. Judeu keba modo xurâem, âdy mâkeba xirâ unâ, “Kâmakeze arâ anitaymba tâise Deus” tâkezemo. \p \v 24 Deus turâem ingâsedaymby modo olâ tutuze unâ iwâkuru lelâlâ awyly, judeu, judeu keba alelâ. Cristo kruz wâgâ iguehobyry wâgâ myakâwâm, Deus ton-honru, tonomery warâ nhenehonly. \v 25 Tâlâ, “Deus xunâry, Cristo kruz wâgâ iguehobyry warâ âdyem nitaymba” kewâni modo. Arâ kâmakehoem Deus xunâry olâ koendonro kuru, xirâ anano modo xunâry takaze kehoem. Tâlâ wakewâni modo: “Ton-honreim mâkeba myakâwâm Deus, kruz wâgâpa Jesus netyba mawânkâ myakâwâm” kewâni modo. Deus eon-honru olâ idânârâ kurâ domodo eon-honru takaze kehoem. \p \v 26 Cristo eynynâ ypemugudo, enanâguewâdaungâ âdaunlopyry mawylymo; kaikânrobyry kulâ âmaemo, Deus âgâsedylymo iraynâ. Aguipa kulâ akâwâm âduaymo âsenomedâdyby modo, pymâ modo, pymâdogue tydamudogueim modo warâ. Arâ mawylymo umelâ olâ ani Deus imakelymo. \v 27 Tonomeguenryem tutuzeim modo mawânkâ Deus turâem induakewâguyly. Arâ aidyly olâ tonomegueim modo âpybazedoem tuduakeba awylygue. Deus tâgaesenry modo, tydinheruguenry modo warâ turâem induakely, tâgaruneim modo, tydinheruguneim modo warâ âpybazedoem, Deus tuduakeba awylygue. \v 28 Deus turâem induakely tâgarenry modo, kurâdo âdyempa tâenseim modo warâ, xurâ keba modo âdyempa tâenseim, imâsedoem tientoem; âdyem nhetânrymo, âdyenlâ tientoem warâ. \v 29 “Deus iemakely, tonomegueim, ton-honreim warâ wawylygue” ânguy kepa itoem, arâ aidyly. \p \v 30 Cristo agâ on-hoam lelâ mawylymo, Deus induakeyby mawylymogue. Cristo wâgâma Deus xurâem koendonroem kydawyly, xurâem kydawyly, idânârâ inakanhe aguitobyry xygakely warâ. \v 31 Jeremias inweniby Deus itaumbyry awo wâgâ enanâguewâdaungâ: “Mohomaendyze mataymo, Kywymâry anhetyby wâgâ lelâ ohomaendaungâ” warâ iwenibyem awyly. \c 2 \s1 Kâmakeze Cristo kruz wâgâ iguehobyry egatuho \p \v 1 Cristo eynynâ ypemugudo, âyanmo Deus itaumbyry egatuze Corintoam idâypyem, mâuntulymoenlâ ani auguely. Tutuzenryem inkâba ani auguely, akadâmo tonomegueim ara inkâba. \v 2 Âyanmo udâly iray, warâ ani âwâlâ auguely: “Corintodâ wawyly ume, Jesus Cristo wâgâ lelâ ise auguely. Kâmakeze kruz wâgâ iguehobyry ise augueho” uguely ani. \v 3 Âduaymo wawyly ume, ianugue, tadapânize ani urâ; ton-honremba ani kâdutuly. \v 4 Tonomegue tawyly egaeni modo ara inkâba ani unâ kâengatuly. Ienomery kâenehohoem kulâ imâem kehoem auguely witaymba ani urâ, akaemo aito ara. Ywâgâ koendâ amyguehomoem kulâ ize matomo kulâ mâkeba keankâ augueho. Deus itaumbyry âyanmo kâengatuduo, ywâgâ inkâba ani mâinwândylymo, Deus Ispiriturylâ ton-honrugue, mâinwântomoem aienehoim. \v 5 Awylygue Jesus Cristo mâinwândylymo, tonomegueim modo aguely mâindatuomo inkâba, ton-honrugue âduaymo Deus anhetyby wâgâ olâ mâinwândylymo. \s1 Deus tonomegueim kuru \p \v 6 Jesus einwânni modo koendâ Deus itaumbyry xutuim modoram olâ Deus tâzenomery nhutuen-hoymby wâgâ adâkeze urâ. Deus ize ato agâ âseinwândânry modo enomery keba, xirâ anaym pymâ modo enomery keba warâ olâ xirâ tâzenomery kâengatuly. Idânârâ pymâ domodo pymâenlâ idâzesedyly nipyramo mawânkâ ise. \v 7 Awylygue xirâ tâzenomery Deus saguhoem ânguyram nhutuen-hondânrybyry wâgâ kâengatuly. Kurâem Deus nhekanâdyby koendonro wâgâ kâengatuly. Mâkâ agâ kydawyly ume, eagâlâ ise kydâzehogueoly. Arâlâ myakâwândy xunâry, onro tiungudyly iraynâ. \v 8 Xirâ onro anaym pymâ domodo nutuwâbyramo myakâwâm âdara Deus xunâry awyly. Tutuzemolâ-ro watay, Kywymâry Jesus Cristo koendonro, ton-honreim warâ kruz wâgâ nyâen-howâbyramo tâise. \v 9 Deus itaumbyry awo wâgâ iwenihobyry ara kehoem olâ aitybyem awyly. \q1 “Tywyneni modoem Deus nhekanâdyby koendonro, mârâ tywyneim lelâlâ, \q2 âdykâ ânguy nhetyby keba, indatyby keba, \q2 ânguy tyangahu oday xunâgobyry keba” \m kely myakâwândy iweniby. \p \v 10 Iwerâ olâ kurâ Deus xurâ modo tutuze, saguhoem Deus nhutuen-hondânrybyry, Ispiritury mawânkâ kagâlâ xutuen-honze. Tutuze mâkâ idânârâ Deus âpaunzedo, Deus ânguyram nhutuen-hondânry alelâ. \v 11 Kurâ lelâ âdy kyangahu oday kunâry xuturim, ara lâpylâ Deus nhangahu oday xunâry xutuim Deus Ispiritury lelâ awyly. \v 12 Kyangahu oday kunâgo, ize kydato warâ Deus eynynâbaom modo ara inkâba. Deus mawânkâ Tyispiritury igonomâ, tyangahu odano tunârygue konomedâdoem, kyam koendonro modo nhuduly wâgâ aguehoem warâ. \p \v 13 Unâ xina nhegatuday, Deus Ispiritury tonomedâdobyrylâ xina agueho, kurâ konomery mâkeba. Arâ mawânrâ âdakeze Deus Ispiritury tyam aguehobyry awyly, Deus Ispiriturybeom modoram xina nhenomedâdyly. \v 14 Mâkâ Deus Ispiritury pebaom, Deus Ispiritury agueho tindadyse inkâba, xurâmo keba mawânrâ, âdy mâkeba xurâem. Deus Ispiritury lelâ iwâgâ kiuntuhoem konomedâni. \v 15 Mâkâ Deus Ispiriturybeom idânârâ Ispíritu nhenomedâdo tutuze. Mâkâ Deus Ispiritury pebaom olâ, Deus Ispiriturybeom modo nhangahu oday xunâry nutuba. \v 16 Warâ iwenibyem Deus itaumbyry awo wâgâ: “Ânguy mâkâ Kywymâry Deus âpaunzedo nutuwâbyra. Ânguy tonomeguneba, mâkâ xuruniem” warâ iwenibyem awyly. Kurâ kydâpaunzedyly olâ Cristo âpaunzedo ara, Deus Ispiritury kagâ awylygue. \c 3 \s1 Paulo, Apolo warâ Deus itaumbyry egatuim \p \v 1 Cristo eynynâ ypemugudo, Corintodâ agâmo wawyly ume, Deus Ispiriturybeom modo kâenomedâdo ara inomedâbyramo wakynre. Iamudo iwelo iazeypy ara kulâ ani âmaemo, Jesus Cristo einwândyly wâgâ mâuntuba mawylymogue. Awylygue ani Deus Ispiritury pebaonram augueho aralâ auguely. \v 2 Tâjise tywanry lelâ tymery iwelo iazeypyram nhuduly, pyni modo neimpa awylygue, myara ani inomedâdylymo Cristo kieinwândyly adaguly ume konomedâdoguelâ, mâuntulymoenlâ. Ohondybyembama âmaemo mâuntudânrymogue kehoem inomedâdomo idase. \v 3 Arâlâ âmaemo-ro warâ. Amânhedyse matomo âdyeselâ âmaemo; Deus amânhedysemo ato amânhedyseba âmaemo. \p Agonromo tâlâ ato wâgâ tâsewânizelâ âmaemo, agonromo agâ tâtuebazelâ âmaemo warâ. Deus amânhedysemo ato keba amânhekylymo awyly tânehonze awârâ. Jesus einwânni modo aito ara inkâba amidylymo. \v 4 Tâlâ âmaemo ewy, “Paulo eynynonro kurâ” kewâni modo; tâlâ lâpylâ, “Apolo eynynonro kurâ” kewâni modo warâ. Deus ize ato agâ âseinwândânry modo ara kulâ amidylymo awyly tânehonze awârâ. \p \v 5 Xirâ enanâguewâdaungâ. Urâ, Apolo warâ Deus aguehobyry aieni kulâ xina. Deus âyanmo xina ingonodyly ani, itaumbyry âyanmo egaturin-em, Jesus mâinwântomoem. Tâwanuem Kywymâry nhuduypylâ xina anhekyly. \v 6 Nady ewy emyenro mawânrâ Deus itaumbyry; urâ pylâ nady ewy etâni emyenro-ro, waunroem kuru Deus itaumbyry âyanmo egatuimbyry wawylygue, Jesus mâinwântomoem. Apolo pylâ kâentâdyby ikuirim emyenro-ro; awyarâ âyanmo nâtâ; inomedâdâmo, imâem mâuntuhomoem. Etâni keba, ikuirim keba warâ olâ ago ieni, Deuslâ. Alâpylâ Deuslâ âugunimo, ize ato ara lelâ amisezedomoem. \p \v 7 Deus tynrenseim kuru, mâkâ nady etâni keba, ikuirim keba warâ. Arâ lâpylâ, urâ, Apolo warâ Deus itaumbyry egatuim, enomedâni warâ kulâ xina. Deuslâ mawânkâ kurâ domodo adâkehobyry nheinwânsezedoem aienehoim. \v 8 Urâ Deus itaumbyry âyanmo egatuly sagüimpyry, Apolo inomedâzezenimobyry warâ, Jesus mâinwântomoem, Deus ize ato lelâ amânhetomoem warâ. Deus aguehobyry lelâ xina anhekyly, xina epywaze mâkâ-ro warâ, ewanuem xina aitobyry ara. \v 9 Urâ, Apolo warâ adataen-ho kulâ xina, on-hoam lelâ olâ, Deus aguehobyry xina anhedyly. Mâkâ nady ewy etâni, eagonro pylâ ikuirin-ro waunlo emyenro xina; âmaemo awâtârâ Corintodâ pylâ âpa ezary emyenro-ro, xina âsewanihoem Deus nhuduypy. \p Âmaemo Jesus einwânni modo, âtâ Deus intânehoymby emyenro âmaemo. \v 10 Yagâ koendonro kehoem Deus; ienomedâdâ ewanu agânhetoem. Deus ewanu waunroem kuru aiedyly kanguly ani awâtârâ Corintodâ. Unâ tâdâsemagueho ani âyanmo kâengatuly. Koendâ âtâ ehugâni emyenro urâ; isejiguy, enu modo, nhewandary warâ epadâni emyenro nihugueba itoem. Urâ pygueduo pylâ eagonro modo idâly-ro, Deus wâgâ imâem inomedâzemo, ago kehoem mâinwânsezedomoem. Âtâ itâdyly ewanikeim, sarytâni, ipedâni warâ emyenro akaemo. Âtâ itâni modo wâne tâmayne kehoem tâwanu anhedylymo, myara lâpylâ olâ Deus xurâem tâwaneim modo, xurâem adienkyly koendâ aniendâmo. \v 11 Jesus Cristo einwântuo lelâ tâdâsemaguely, tâkezelâ urâ. Cristo kieinwântuo lelâ kydâsemaguely. Mâkâlâ mawânkâ kâsebydâni. Eagonro tâdâsemaguehobe kely kieinwândyly watay, âtâ enu modo sakyzeybygue âtâ kintâdyly waunlo ara kulâ tâise. \p \v 12-13 Tâlâ âtâ tintâday, isejiguy modo iweâpa emaenringue itâni modo: ourugue, pratague, tuhu tohogueingue warâ. Tâlâ pylâ tuanrenrygue kulâ âtâ itâni modo: se ton-honrenrygue, se satubygue, enregue warâ. Peto emanâdyby, âtâam saindyly warâ watay olâ tâzehoze âdaunlo âtâ isejiguy tuanreingue itâdyby; tuanreinguepa itâdyby warâ awyly. Mârâ tuanrenrygue itâdyby inepa mawânrâ iaduly. Deus itaumbyry egatuwâni modo, âtâ itâni emyenro akaemo. Tâlâ mâkâ unâ koendâ lelâ egatuim modo, idani modo nheinwântoem, Jesus nheinwântomoem lâpylâ warâ, tuanreingue âtâ itâni emyenro. Tâlâ mâkâ iozepa kulâ unâ egatuwâni. Aituo pylâ idani modo Jesus tyam âdara keze aguely awyly nutubamo-ro warâ. Âtâ isejiguy tuanreinguepa kulâ itâni emyenro akaemo. Cristo odopâduo, âzehoze, Deus aguehobyry koendâ aienibyryem, aguiempyra warâ kydawyly. \p \v 14 Deus aguehobyry ara lelâ aieni modo mârâ ume koendonro emakezemo. \v 15 Ize ato ara aitânry modo Deus ize ato lelâ aienibyry modo nhemakely nemakeba ise. Deus agâpa tyeseba olâ ise âzemakeoze. Tâty âdugueday tysejiguy idânârâ iaduânehoimbyry ara ise. \v 16 Tutuze âmaemo, Deus ety mawylymo. Deus Ispiritury mawânkâ agâmolâ. \v 17 Awylygue âduaymo Jesus einwânni modo nâseinwâmbyra ienehoimbe-ro watay, toenzepa ise Deusram âzenagazeoly. Koendonro mawânrâ Deus ejidy, xurâlâ warâ; âmaemo eynynonro modo, mâkâ etylâ âmaemo. \p \v 18 “Tonomegueim urâ, âdydo imeom koendâ tutuze wawylygue” keim modo âwâlâ kulâ mâsenogudylymo imowâdaungâ. Tonomegueinhe lelâlâ midyse mataymo, xirâ anano modo wâgâ kulâ mâpaunzedylymo imowâdaungâ. Deus ize atogue lelâ inomegumo nidâ, tâwâlâ lelâlâ wâne eynynâbaom modo âwankuem âedylymo, tuândyem âedylymo warâ. \v 19 Xirâ onro anano modo enomery, Deus xurâem âdy mâkeba. Saguhoem Deus itaumbyry iweniby agueho ara aidyly: “Inwânwândylymo umepa ise Deus tonomegue âdutuwâni modo enomery nhainly, ânguydo imeom inwânwândyly umepalâ mydy odaxi ihugueho ara” warâ iwenibyem awyly. \v 20 Warâ lâpylâ Deus itaumbyry awo wâgâ inwenibyem awyly: “Tonomegue lelâlâ wâne âdutulymo, enomerymo âdyem nipyra awyly, tutuze olâ Kywymâry” warâ iwenibyem awyly. \p \v 21 Uguondo modo anhekyly wâgâ kulâ sawoem tâiseba itaungâ. Tâwâlâ lelâlâ wâne kurâ koendonro awyly. Idânârâ tynynonro modoram Deus nhuduypy âmaemo xurâlâ mawânrâ, xurâ mawylymogue. \v 22 Urâ, Apolo, Pedro warâ Deuslâ xina igononi âyanmo koendonro nhuduly wâgâ xutuen-honze. Xirâ onro anano modo Deus nhugudyly myakâwândy, koendâ lelâ âmaemoem itoem. Iwerâ aini modo, âigueduomo aini modo warâ âmaemoem koendonro lelâ ise. Idânârâ xirâ omarumo, inomerymo warâ Cristo lelâ xuduim. \v 23 Cristo xurâ âmaemo; Cristo pylâ Deus xurâ-ro warâ. \c 4 \s1 Cristo xurâem tâwaneim modo \p \v 1 Cristo xurâem tâwaneinhe xina etaungâ, Deus itaumbyry saguhoem tutuzenrybyry egaturin-em aguehoymby xina. \v 2 Kâwanu âduduoly watay, aguiendyly lelâ kywymâry “Aiekâ” kehobyry ara. \v 3 Jesus xurâem iewanu tohogueze, mâen-hoguebyra warâ mawylymo wâgâ kâtynanâdaymba urâ. Tâwâlâ âkelo modo Jesus xurâem iewanu nhehoguedyly, nehoguebyra warâ awyly awârâ wâgâ kâtynanâdaymba urâ. Tâwâlâ koendâ, koendâpa warâ wawyly wâgâ auguewâpyra lâpylâ urâ warâ. Jesuslâ koendâ, koendâpa warâ “Aiekâ” kehobyry agânhedyly awyly agueim. \v 4 Jesus xurâem kâsewaniday, âdy inakanhe agânhetyby kâenanâguewâbyra urâ. Mâkâ xurâem kâsewanily ume, “Âdy iozepa agânhepyra urâ” uguely keba olâ. Kywymâry Jesuslâ ise, xypyry etay: Idânârâ “Aiekâ” kehobyry aienibyryem, agânhepyra warâ wawyly agueim. \v 5 Cristo xurâem tâwaneim modo mâunâguedylymo imowâdaungâ. Âdaituo akaemo aidyly, aguely warâ awyly mâuntuwâbyra âmaemo, Cristo olâ tutuze. Odopâduo, idânârâ kyangahu oday kunâry, koendonro, koendonro keba warâ soense kykeho xutuen-honze. Aguehobyry adientay koendâ tyangahu oday tunâgueimbyry modo ise Deus nhawily. Aguehobyry adientay koendâ tunâguenrybyry modo olâ ise nawipa. \p \v 6 Cristo eynynâ ypemugudo, ywâgâlâ, Apolo wâgâlâ warâ kâinwenily, xina wâgâlâ âdara Deus emaryem tadawyly mâuntuhomoem, “Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby agueho kadakadaundâ” âdakeze aguely mâuntuhomoem. Arâ ise idânârâ Deus itaumbyry egatuwâni modo aguely mâindadylymo, tokalâ mâinwyneguylymo, eagonro pylâ mâinwynebyramo waypa. \v 7 Deus itaumbyry egatuim kâdunâguedaundâ, agonromo takaze kehoem tynrenseim mâkeba âmaemo. Idânârâ inomerymo, tâlâ matomo warâ Deuslâ âyanmo xuduim; tâwâlâ inkâba awârâ modo tâlâ mawylymo. Deuslâ xuduim, ize ato amânhetomoem. “Koendonro agânhedyly, koendonro wawylygue” myguelymo-ro watay, Deus keba inomerymo xuduin-ro waunlo ara amyguelymo. Ânguy sawoem itoem nuduwâpyra. \p \v 8 Âdygue takazeba mâdutulymo; idânârâ Deus agueho tutuze; âdypeom modoem lelâ; ton-honre kehoem mâdutulymo, eagonro modo takaze kehoem! Xina unâ tâdâsemagueho egatuim modo ton-honremba, ekuâdânibe warâ tâise inanry xina. Koendâ lelâlâ tâise âkealâ kuru on-honrumo watay; arâma tâise xinaem koendâ awyly on-hoam lelâ kon-honru itoem xypyry etay. \v 9 Urâem, pymâ domodo ara inkâba xina âzeholy! Cristo wâgâ aguenriem ingonotyby lelâlâ wâne xina, arâlâ olâ xypyryem kehoem xina ienipyryem waunlo ara Deus awyly, waunroempa. Idânârâ kurâdoram âwankuem tyeseinhe kulâ xina âdutuly. Kurâ domodo xina iguely nhetoem, ânguydo imeom tyewiâseinram tamezeim ara kulâ xina âdutuly. Arâ auguely, xirâ anano modo, anju Deus ezano modo warâ xina aieholy tâensemolâ mawânkâ. \p \v 10 Cristo xurâem xina aidylygue, “tuândy” kehomo xina. Âmaemo olâ xurâ mawylymogue, tonomegueinhe mâdutulymo; iozepa kulâ olâ arâ angahumo oday âunâgumo. Deus ewanu aiese ton-honruneba xina âdutuly; âmaemo olâ ton-honre mâdutulymo. Toenzepa tohoguezeim âmaemo, ânguy xina nehoguebyra awyly ume. \v 11 Tâsewinzeze, tatuanze warâ xina. Âtâbâgue kulâ xina âzetydâdyly. Tadapioguoze xina. Myarâ myarâ warâ xina idâly Cristo xunâry egatuze, âdatay âdykâ tykyly awyly xina nutuba. \v 12 Tâzetoem toenzepa tâsewanize xina. Âwankuem tâieholy-ro watay, “Koendâ Deus agâmo nidâ” tâkeze lelâ xina tunâgueni modoram. Cristo tyeinwândylygue xina âzenagazeoly-ro watay, idânârâ tâmaenze xina, âpeânze xina kepalâ. \v 13 Xina wâgâ inakanhe aguelymo-ro watay, alâ iwâgâmo koendâ lelâ xina aguely. Tywykeim ara kulâ xina âzeholy. Arâlâ akâwâm saguhoem; arâlâ iwerâ warâ; tywykeim, âdyem itânry tamezeim ara kulâ xina âdutuoly. \p \v 14 Arâ kâinwenily, mâpybazedomoem inkâba, âurutomoem lakuru, Deus izepa ato amânhesezebyra mitomoem. Ymery kâinwyneguyly emyenro âmaemo, awylygue xirâ kâinwenily, inomedâdomoem. \v 15 Agui lelâlâ wâne Cristo Jesus wâgâ inomedâzemo idâypy awyarâ Corintoam; urâ olâ unwânmo emyenro kuru, urâma ani Jesus kieinwântuo lelâ kydâsemaguely awyly egatuim waunroem kuru. Tâjiunwym tymery xuruni arâ lâpylâ auguely, mâindatuomo, meinwândâmo, Kunwym Deus xurâem mitomoem. \v 16 Awylygue awito ara lelâ amitomoem kâenkadyly. \v 17 Awylygue Timóteo kâingonodyly âyanmo. Kywymâry Jesus einwânni, ymery ara kehoem kâinwyneguyly. “Aiekâ” uguehobyry, aiese. Awâkâ kâingonodyly, agâmo wawyly ume auguehobyry âyanmo nhenanâguehon-hoem, Cristo Jesus einwânni wawylygue koendâ awidyly awyly nhenanâguehon-hoem warâ. Xirâ mawânrâ tâinkâ lelâba udâhobyrydâ, einwânni modoram augueho, arâlâ ise aguely lâpylâ. \p \v 18 Tâlâ âduaymo sawoem ityby modo; âyanmo udâompyra-ro waunlo ara, enanajimo. \v 19 Kywymâry Jesus ize-ro watay olâ, inepa âyanmo idâze urâ. Aituoma ise akaemo sawoem ini modo egary kâindatyby âkealâ, âkealâba warâ awyly, kâuntuly. Aguehomo ara, Deus xurâem adâise lelâlâ awylymo, xutuze urâ, xurâem anipyra tawyly ume kulâ aguelymo awyly, xutuze urâ warâ. \v 20 “Deuslâ ywymâry, mâkâ eon-honruguelâ agânhekyly modo agânhedyly” tâkely umelâ, Deus izepa ato aieni, tânehonze Deus xurâ keba tawyly, mâkâ keba tywymâry awyly warâ. \v 21 Âmaemo ise âdara âurudylymo awyly xutuim, udâduo. Deus aguehobyry sakadyly mâinmopa lelâ âmaemo-ro watay, ton-honre ise âurudylymo, xikotygue apiogulymo-ro waunlo ara kehoem. Arâ mawylymo mâungukelymo, Jesus tâinwânselâ âmaemo-ro warâ watay olâ, koendâ ise agâmo wawyly; âwynedâmo wawyly enehonze urâ-ro warâ. Âmaemolâ olâ ise xutuim, âdara âurudylymo awyly. \c 5 \s1 Tynanâguyly keba kulâ xynanâni xuruto \p \v 1 Tâlâ âmaemo Jesus einwânni modo duay inakai kulâ aieni, kely tydase urâ. Tunwym iwydy kulâ nhynanâguyly, kely. Deus einwântânry modo anitaymba arâ kehoem! \v 2 Sawoem mawylymogue, âdy inakai aini peba âduaymo-ro waunlo ara lelâ mânhenehonlymo. Sawoem mawylymo mâkeba tâise, âtynrumo, ogunrumo warâ tâise âduaymo inakanhe aini wâgâ. Mâkâ uguondoam, “Inakanhe amitobyry wâgâ mâjityembyra mawyly ara, Jesus einwânni modo âtâdyguyhoam tâtâzeba ikâ” myguelymo tâise. \p \v 3-4 Warâ âurudylymo. Corintodâ agâmopa lelâlâ wâne urâ, arâlâ olâ agâmolâ kâdutuly. Kywymâry Jesus emary wawylygue, mâkâ uguondo inakanhe aini mâenagazedomoem auguely xirâ kata wâgâ. Âurudylymo amânhekylymo wâgâ. Âtâdyguywâdaungâ, âdara mâkâ aityby amânhedylymo awyly mâuntuhomoem. Agâmolâ urâ-ro waunlo ara lelâ ise auguely. Kywymâry Jesus ioze lelâ amânhetomoem aienehonze. \v 5 Satanás emaxi egamewâdaungâ awâkâ uguondo, mâkâ emaym tawyly ara, âsenagazezedoem. Kywymâry Jesus odopâduo olâ âzemakeoze. Xypyry etay turâ xurâ modo ise nhemakely; tynynâbaom modo olâ enagazeze. \p \v 6 Âduaymo inakanhe aitybybe awyly ume kulâ, koendonroem mawylymo wâgâ adâkezeba itaungâ. Wakely tutuzelâ âmaemo: “Âdiempa fermentu toenzepa kehoem massa tuolien-honze” kely. Arâ lâpylâ tokalâ kurâ inakanhe aini, tagonro modo Deus izepa ato anhetoem anhenehonly. \v 7 Judeu domodo Páscoa tientyguedyly iraynâ, fermentu tâty oday ipa itoem tamuinzemo, arâ lâpylâ awâkâ uguondo inakanhe aityby mâtâdyguyhomodâ âduaximo kâjienehonwâdaundâ. Arâ ise âduaymo Deus izepa ato adiendysedo peba awyly; fermentu pebaom ara ise. Iweloem âenimopyryenlâ mawânkâ Deus, inakanhe amitomobyry xygakerimbyryem warâ. Páscoa etyguedyly ume, kordeiru tyâzemo mykâinane inakanhe aitomobyry Deus nhygakehoem, arâ lâpylâ myakâwâm Jesus Cristo iguely inakanhe aguitobyry xygakeze. \v 8 Awylygue, Deus xurâem kydawyly kyzenanâguenre, ize ato lelâ aguyjiene warâ. Ânguy kienokubyra kine, âkeá lelâlâ aguykenre warâ, Páscoa tientyguedyly ume, judeu domodo fermentubeom nedawympa atomo ara. Pão fermentu pebaom edawynly, Pymâ Jesus lelâ einwândyly xutuho. \p \v 9 Kata kâingonotyby wâgâ âurudylymo keankâ: “Tohogüin-hobyry keba kulâ xynanâni uguondo, pekodo warâ agâ tataen-hoemba itaungâ” uguely keankâ âyanmo. \v 10 “Uguondo, pekodo warâ tohogüin-hobyry keba kulâ xynanâni modo, tydinherugu, âdydo imeompe tâidyly kulâ izetonro modo, tâmagazeim modo, xygatyby ehogueni modo warâ eataen-hoemba itaungâ” ugueduo, “Deus einwântânry modo duaypa itaungâ” uguely mâkeba keankâ. Toenzepa xirâ onro anaym awâkâ aunlo modope awyly. Eagâmopa mitomoem nuduwâpyra. Eagâmopa midylymo tâise onro anaymba mituomo lelâ. “Awâkâ inakanhe aini modo eataen-hoemba itaungâ” kely kâinweniduo, Jesus einwânni modo arâ aini wâgâ auguely awyly mâuntudyzemo urâ. \v 11 “Cristo eynynâ âpemugumo urâ” tâkely umelâ, eagâ tohogüin-hobyry keba kulâ xynanâni modo, toenzepa âdype tâidysedo modo, ekudyby ehogueni modo; aunlolâ toku ikaji ini modo; kywykeim modo, tâmagaduneim modo warâ watay, eataen-hoem tâiseba itaungâ, uguely olâ. Âmaemo Jesus einwânni modo âjigue mâwinduatomoem mâtâdyguylymo-ro watay, mâkâ aunlo modo âduaximo kâienehonwâdaundâ. \p \v 12-13 Urâ mâkeba Jesus eynynâbaom modo ewentâgueni, euni warâ. Deuslâ ise tynynonro modo ewentâgueni, sagâikerim warâ, urâ mâkeba. Awâtârâ Corintodâ Jesus einwânni modo inakanhe aisezelâ watay, âmaemolâ eyanmo ton-honre aguewâtaungâ. “Deus aguehobyry takaze âmaemo. Arâ adâjidyly imowâdaungâ” kewâtaungâ eyanmo. Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby aietaungâ: “Mâkâ inakanhe aini âduaymopa ietaungâ” warâ iwenibyem awyly. \c 6 \s1 Âjigue kydâseinwâmbyra kydawyly wâgâ tâdâturudo \p \v 1 Âmaemo Jesus einwânni modo âjigue mâtuebadylymo watay, Jesus eynynonro kebanra kulâ amitomobyry wâgâ âurutomoem adâkezeba itaungâ. Jesus einwânni modoanlâ amitomobyry wâgâ âurutomoem aguewâtaungâ. \v 2 Tutuzelâ âmaemo, Cristo odopâduo, Deus xurâ modo ise onro anano modo xuruniem, juizem warâ ini. Mârâ ume ton-honre ise âmaemo kurâ domodo wâgâ agueze. Âdaituo pylâka Cristo eynynâ âpemugumo âtuebadyby mâunrupyra mawylymo? \v 3 Tutuzelâ âmaemo, kurâ Jesus einwânni modo, anju domodo iwymâryem kitoem aguehonze kydawyly, mârâ ume. Arâ awylygue, xirâ onro anaym tâdâtuebadobyry wâgâ xuruniem ton-honre âmaemo. \p \v 4 Awylygue, mâseinwâmbyra âmaemo-ro watay, âmaemo Jesus einwânni modo ewy keba kulâ kâjiduakewâdaundâ âurutomoem. Âdaunlo Jesus einwânnianlâ aguewâtaungâ, tâwâlâ wâne âdy keba awyly. Amyguelymo idase, âurusemo warâ olâ koendâ lelâ mitondomoem. \v 5 Âpybazedaungâ, arâ âyanmo auguelygue. Âjigue kulâ mâtuebadylymo, âdaunloenlâ âurunimo peba âduaymo waunlo ara amidylymo. Koendâ kuruni modope awyly, tutuze olâ urâ. \v 6 Aypa olâ âmaemo, âjigue mâtuebaduomo, mydâlymo juiz Jesus eynynâbaom modoram, âduekumo wâgâ agueze. Koendâpa awârâ! \p \v 7 Kywypadoem kulâ mâtuebazezedylymo. Deus ize ato araba amidylymo tânehonze awârâ. Cristo eynynâ âpemugumo inakanhe aidyly âmaemoem watay, eagâmo âewiâpabyramo tâise koendâ mawylymo, mâenmaenlymo lelâ. \v 8 Aypa olâ âmaemo. Tâlâ awâtârâ âduaymo inakanhe aitaynrim modo, Cristo eynynâ âpemugumo emagazeni modo warâ. Kywypadoem kulâ awârâ, Jesus einwânni modo âjigue nâpynebyra awyly! \p \v 9 Tutuzelâ âmaemo, inakanhe aini modo Deus agâpa ise, mâkâ pymâem atodâ. “Tâwâlâ âdylâ inakai aguiendyly; idânârâ kurâ domodo Deus eydâ atoam idâim mawânkâ” kelygue tâsenoguzeba itaungâ. Tohogüin-hobyry keba kulâ xynanâni modo; xygatyby modo kulâ ehogueni modo; uguondo, uguondo warâ kulâ âtynanâni modo, pekodo, pekodo warâ kulâ âtynanâni modo; \v 10 tâmagaduneim modo; toenzepa âdype tâidysedo modo; toku ikaji ini modo; kywykeim modo; pyrâugue tâmase tâmagaduneim modo warâ Deus pymâem atoram nâtâwâbyramo ise. \v 11 Jesus Cristo mâinwâmpyra mawylymo ume, aunlope lâpylâ ani âmaemo ewy. Deus olâ iweloem âetonimobyryem, arâ amipyra mitomoem aienibyryem warâ. Tywykeba kitoem kydokogueho ara ani inakanhe mawylymo nhygakely. Mâkâ xurâem lelâlâ mitomoem, ize ato amânhetomoem warâ adyese ani. Saguhoem inakanhe amitomobyry wâgâ tâwentâguezeba mitomoem aiemâ mâkâ; iwerâma mâkâ xurâem tâwentâguezeba âmaemo. Deus idânârâ awârâ modo anhedyly ani âmaemoem, Kywymâry Jesus Cristo kruz wâgâ iguehobyry wâgâ, Ispiritury odanomo eon-honru wâgâ warâ. \s1 Odomogue amânhekylymo Deus koendâ aguehon-ho nidâ \p \v 12 Tâlâ âmaemo ewy warâ keim. “Tâwâlâ idânârâ ize wato agânhedyly, Jesus einwânni wawylygue” keim. Âkealâ wâne, âmaemoem koendonro lelâ waypa olâ. Agânhepyra witoem Deus aguepa atobyry tâwâlâ âdylâ agânhedyly. Tâlâ olâ koendâ adyeseim, aiesezedyly watay, imanâdyly kiuntudânry. Awylygue urâem koendâpaom agânhepyra wawyly, uguely. \v 13 Tâlâ âmaemo ewy warâ keim: “Deus pyni nhugudyly, kodo eon-honwanâniem. Kodo nhugudyly pyni iwyneniem.” Wakeze xirâ aguely: “Kydâwinduadyse kurâ-ro watay, kydâwinduadyly lelâ koendonro” kelymo. Warâ olâ auguely: Deuslâ kodo, pyni modo warâ xuguni. Xypyry etay olâ Deus azakâlâ sainze: kodo, pyni modo alelâ. Ize ato aguientoem Deus kodo nhugudyly, kydohogüin-hobyry keba kulâ kiynanâdoem inkâba, kywâpado modo aguientoemba warâ. Mâkâ xurâ mawânrâ xirâ kodo. \v 14 Deus ton-honrugue Jesus Cristo kurâem tyetonze myakâwâm, arâ lâpylâ ise xypyry etay kodo iwelogue kurâem kyetondyly. \p \v 15 Tutuzelâ âmaemo, Cristo sodo ewylâ odomo awyly. Mâkâ mâinwântuomo, mâkâ agâ tokaleon-em tâise ani âmaemo. Awylygue, pekodo alâ kulâ adyeseim kiynanâdoem kodo kiempyra kydawyly. \v 16 Pekodo alâ kulâ adyeseim agâ uguondo eguetudyly-ro watay, Deus xurâem, tokalelâ akaemo, âjihuaji itybyem awylymogue. Iwenibyem mawânrâ Deus itaumbyry awo wâgâ: “Uguondo pekodo agâ idyly watay, tokaleoem tâise” warâ inwenibyem awyly. \v 17 Kywymâry Jesus agâ kydawyly, Ispiritury mawânkâ eagâ kyeni; aituo pylâ Deus xurâem, tokaleoem kidyly-ro warâ. \p \v 18 Uguondo modo, âwydymo lelâ xynanâdaungâ; pekodo modo, osomoram lelâ âdynanâowâdaungâ. Osomo agâpa kulâ, âwydymo agâpa kulâ warâ tâjidyly imowâdaungâ. Mâkâ tohogüin-hobyry keba kulâ xynanâni Deus aguehobyrylâ nhakaguyly, todolâ mâkâ inakanhe nhekyly warâ. \v 19 Enanâguewâdaungâ: Jesus einwânni modo sodo odaylâ Deus Ispiritury ejiku, Deuslâ mawânkâ igononi kagâ itoem. Awylygue mawânrâ âwâlâ mâdutuba mawylymo, Deuslâ âuturimo. \v 20 Deus, Jesus ingonodyly myakâwâm âmaemoem iguehoem. Imakehomoem tâwâense myakâwâm mâkâ awârâgue nhepywadyly. Idânârâ odomogue amânhekylymo, Deus koendâ aguehon-ho lelâ nidâ. \c 7 \s1 Todohogüinly wâgâ tâdâturudo \p \v 1 Iwerâ mârâ mâinwenibymo wâgâ ise auguely: \p Wamyguemo yam: “Uguondo nohogüimba keanra koendâ awyly” myguemo. \v 2 Wauguely olâ: “Koendâ lelâlâ wâne. Koendâ kehoem olâ âyanmo auguely idataungâ.” Âdalâ kulâ ânguy anipyra itoem, koendâlâ uguondo modo, pekodo modo warâ ohogüinwâdylymo, tokalelâ uguondo iwyu itoem, tokalelâ pekodo isonu itoem warâ. Nohogüimbamo-ro watay, âdalâ kulâ ise aidylymo, adyeseim keba kulâ anhedylymo warâ. \v 3 Uguondo ohogüinly-ro watay, tywydyam nâtyzebyra nidâ. Pekodo ohogüinly-ro watay, tusoam nâtyzebyra nidâ warâ. Iso, iwydy warâ aitolâ mawânrâ. \v 4 Pekodo ohogüimby modo, osomo awârâ odomo sodo, âmaemo mâkeba. Awylygue tâwâlâ osomo âynanâdâmo, ize tâitobyry aralâ. Uguondo ohogüimby modo, âwydymo awârâ odomo sodo, âmaemo mâkeba. Awylygue mâynanâbyramo tâiseba itaungâ, tynanâdyze awyly ume watay. \p \v 5 Ohogüinwâdyby modoram xirâ auguely. Âwydymo agâ, osomo agâ warâ mâtynanâbyra tâiseba itaungâ. Agonromo, “Kydâtynanâbyra wao kine, imâem Deus agâ aguykehoem” keduo olâ âdapa. Azakâlâ mâseinwânduomo lelâ olâ awârâ aidyly, iweâpa kehoem waypa lâpylâ. Iweâpa mâtynanâbyra midylymo-ro watay, âdaunlo modo agâ kulâ midyse mitomoem aienehonze keze Satanás. Arâ ise awârâ Deus izepa ato amânhedylymo-ro warâ. \p \v 6 “Tohogüinzeba itaungâ” uguely keba; “Ohogüinwâdaungâ” uguely keba warâ âyanmo. \v 7 Yara mohogüimbamolâ tâise idânârâ koendâ mawylymo. Deuslâ mohogüindyzedonromo watay olâ on-hondâzemo mâkâ, eagâ mohogüin-hobyry lelâ mâynanâdomoem. Mohogüindyzebamo Deus-ro watay, on-hondâzemo lâpylâ, ânguy mâynanâbyra mitomoem. \p \v 8 Ohogüindânry modoram koendâlâ mohogüimba mawylymo yara uguely. Pypâ modoram koendâlâ mohogüin-ombyra mawylymo yara, uguely. \v 9 Arâ mâenmaen-homoem nudupa-ro watay olâ ohogüinwâdaungâ lelâ. Mohogüimba âmaemo-ro watay, peto tyânlâsenry ara ise awârâ; âdaunlo modolâ mâynanâdyze mawylymo. Awylygue mohogüinlymolâ koendonro. \p \v 10 Iwerâ auguely Jesus einwânni ohogüinwâdyby modoram. Kywymâry Jesuslâ arâ agueim, urâ kulâ mâkeba. Pekodo modo, osomo kâjimowâdaundâ. \v 11 Mâinmolymo-ro watay, eagonro uguondo agâ mohogüin-ombyralâ koendâ mawylymo; tâwâlâ olâ osomoam modopâdondylymo. Uguondo modo, âwydymo kâjigonotaundâ, uguely. \p \v 12 Iwerâ kâinwenily ise Jesus einwânni, einwântânry agâ ohogüimby anhekyly wâgâ. Xirâ modo aguepa myakâwâm Kywymâry Jesus tarâ onro anaym tatay, yam kâuntuhoem nhutuen-hoymby olâ iwerâ âurutomo. Âmaemo Jesus einwânni ewy pekodo Jesus einwântânry agâ ohogüimbyem âmaemo. Âwydymoenlâ ize awyly-ro watay, kâjimowâdaundâ. \v 13 Pekodo modo Jesus einwânni, Jesus einwântânrygue tusoneim âmaemo-ro watay, kâjimowâdaundâ, osomoenlâ ize awyly-ro watay. \v 14 Osomo agâ tokaleom ara lelâ Deus nhedyly. Aituo, osomo Jesus neinwâmpyramo lelâlâ wâne, koendâ olâ Deusram âzeholy, nhetomo ara lâpylâ. Alâpylâ pekodo Jesus einwântânry Jesus einwânni agâ ohogüimby Deusram âzeholy, iso tiento ara. Aypa-ro watay, imeomo Deusram nâzehowâbyramo tâise. Arâ awylygue olâ Deusram âzeholymo. \p \v 15 Jesus einwântânry agâ ohogüimbyem âmaemo, omodyzemo mâkâ-ro watay, tâwâlâ omolymo. Nâtâba itoem mâenkazezedylymo tâiseba itaungâ. Deus ize inkâba iso, iwydy warâ âewiâmunedyly. Osomo, âwydymo warâ Jesus einwântânry omolymolâ koendonro, âewiâkymo, inakanhe kulâ amidylymo mipyra mitomoem. \v 16 Pekodo Jesus einwânni, Jesus einwântânrygue tusoneim, uguondo Jesus einwânni, Jesus einwântânrygue tywyeim warâ, mâximobamolâ koendâ mawylymo. Koendâ amidylymo tientuo, tindatuo warâ, Jesus einwânse, neinwâmpyra warâ awyly mâuntubama âmaemo. \s1 Deus âizemo atobyry aralâ itaungâ \p \v 17 Jesus mâinwântuomo, Deus turâem âduakedaymo arâ matomobyry aralâ itaungâ: itymo anary, iwanumo, ânguy mawylymo warâ kâdugukewâdaundâ. Xirâ mawânrâ Jesus einwânni modo âtâdyguyhodâ kâenomedâdo, mârâem udâday. \v 18 Deus tynynonroem âgâsedylymo iraynâ judeu domodo ezewenke satâybyem âmaemo-ro watay, atâhomobyry soense tâkezeba itaungâ. Deus âgâsedylymo iraynâ judeu domodo ezewenry ara madatâoba âmaemo-ro watay, madatâolymo tâiseba itaungâ. \v 19 Deus xurâem, tâwâlâ satâybyem, tatâzeba warâ awyly. Mâkâ ize ato, “Aiekâ” kehobyry aguiendyly. \v 20 Iwelo Jesus einwânni modo âdyenlâ tato nhugukely nitaymba nidâ. \p \v 21 Jesus mâinwândylymo iraynâ, tâbyguepa âsewanirin-em sanâtyby âmaemo-ro watay, tâseguâdâzeba itaungâ arâ mawylymogue. Anânimobyry, “Tarâpa mydâdyseka âmâ, tâwâlâ âsewanize mydâhomoem?” kely-ro watay, mydâdyse mataymo, tâwâlâ idâwâtaungâ. \v 22 Âmaemo tâbyguepa âsewanirin-em sanâtyby modo, anânimobyry xurâ âmaemo; akaemo emaymba mâsemagueba âmaemo-ro warâ. Arâlâ olâ, Cristo agâ tokaleon-em mawylymogue, mâzemakeolymo; Satanás eon-honru emaymba tâzemakeoze âmaemo. Turâenlâ âsewanirim modo lâpylâ Cristo xurâ âmaemo, mâkâ “Aiekâ” kehobyry aieni warâ. \v 23 Iwerâ Cristo xurâem âmaemo, Deus mawânkâ tâwâense kehoem âmaemoem epywanibyryem, kruz wâgâ Jesus Cristo iguehobyry wâgâ. Awylygue Deus aguely lelâ inwantaguedaungâ, mâsemaguehoem kurâdo ezewenry mâkeba. \v 24 Cristo eynynâ ypemugudo, waunroem auguehobyrylâ augueonto. Deus turâem âduakedaymo arâ matomobyry aralâ itaungâ. \s1 Ohogüindânry modo, pypâ modo warâ xuruto \p \v 25 Iwerâ augueho ise ohogüindânry xuruto modo. Kywymâry Jesus Cristo tarâ onro anaym tawyly ume, xirâ wâgâ aguepa myakâwâm. Urâlâ âurunimo. Augueho koendâ idataungâ, Kywymâry mawânkâ iemakedâ, ienomery tuduze warâ. \v 26-27 Toenzepa xirâ ume Jesus einwânni modo âpyneândyly, âsenagazedyly warâ. Awylygue einwânni modo kâunrudyly, ohogüimbyem âmaemo watay, tâximozeba itaungâ. Mohogüimba âmaemo watay, alâ itaungâ. \v 28 Mohogüinlymo watay, Deus xurâem, inakai mâkeba awârâ. Tutuze lâpylâ olâ âmaemo, ohogüimby modo toenzepa ekuâdânibe awyly. Mohogüimba âmaemo-ro watay olâ, ikuâdânimo peba, ohogüimby modo ara, uguely âyanmo. \p \v 29 Warâ âurudysemo wawyly, Cristo eynynâ ypemugudo. Iweâpa nitaymba ise Cristo odopâdyly. Awylygue, xirâ anaym kydawyly ara, xirâ anano modogue kulâ kydâpaunzedaymba kine. Uguondo ohogüimby modo, âdy ikuâdâbyramo nidâ, Kywymâry Jesus ewanu amânhetomoem. Pekodo ohogüimby modo, Deus xurâem amidylymo kâjimowâdaundâ. \v 30 Âtynrumo umelâ, amânhetomoem Deus aguehobyry aietaungâ; tutuzelâma âmaemo, âtynrumo aunloenlâpa awyly. Omarumo ume, amânhetomoem Deus aguehobyry aietaungâ lâpylâ; tutuzelâ âmaemo, omarumo aunloenlâpa awyly. Âdydo imeom vende mânhedylymo umelâ, amânhetomoem Deus aguehobyry aietaungâ, aunloenlâ nipyra mawânrâ ise âsejiguymo. \v 31 Tâwâlâ lelâlâ wâne toenzepa iwanumo; amânhetomoem Deus aguehobyry olâ amânhepyra tâiseba itaungâ. Idânârâ âdydo imeom adainze mawânrâ. Xirâ onro inepa ise adainly, iwogonro modo alelâ. \p \v 32 Âdy ikuâdânimo peba wâne ize wawyly. Uguondo Jesus einwânni tywyepa-ro watay, Kywymâry Jesus xurâem tâwanu lelâ mâkâ nhynanâguyly, mâkâ lelâ mawânkâ tionmazeândyze ato. \v 33 Uguondo Jesus einwânni tywyein-ro watay olâ, xirâ onro anano modogue tâseguâdâze, tywydy âdy peba nipyra itoem, tuantoem, tyentydâdoem, tinsejiguyendoem warâ. \v 34 Awylygue azagâ tydâwangueim ara awyly. Kywymâry Jesus xurâem tâsewanidyze, tywydy tientoem tâsewanidyze warâ mawânkâ. \p Alâpylâ pekodo pypâ, âwynsaundo warâ; Kywymâry Jesus xurâem lelâ ize awylymo. Mâkâ mawânkâ tionmazeândyze atomo, adienkylygue, tâpaunzedogue warâ. Pekodo tusoneim olâ xirâ onro anano modogue tâseguâdâze lâpylâ, tuso tiontoem, ipyniry adientoem warâ, koendâ tuso tagâ itoem. \p \v 35 Xirâ auguely, âdy âmaemoem koendonro awyly mâuntuhomoem. Tâwâlâ mohogüinlymo; tâwâlâ mohogüimba mawylymo warâ. Âmaemo mawânrâ xutuim, urâ keba. Âurudysemo wawyly olâ, Kywymâry Jesus ize ato ara lelâ amitomoem. Agueho ara lelâ amânhedysemo wawyly. Xirâ onro anano modogue mâseguâdâdylymo izepama urâ, kopaelâgâembaba amânhekyly wâgâ warâ, Deus ewanu amânhetaymo. \p \v 36 Iwerâ âurudylymo salokuzenomo, âwynsaundo warâ tohogüin-hoem ohondyby, nohogüimba tâitomoem âtunâguedyby modo wâgâ. Mâkâ salokuzenomo xunâzely: “Toenzepa mâkâ pekodo ize wawyly. Mâkâ agâlâ kohogüindyze wawyly” kely watay, âdainkâba. Tâwâlâ ohogüinlymo. Deus xurâem, tâwentâduneba akaemo. \v 37 Mâkâ salokuzenomo tunâry nhugukely. “Tywyepalâ koendâ wawyly. Tâwâlâ âjimanâze urâ, pekodo modo kâynanâbyra witoem, awârâ mâkeba Deus agânhedyse ato” kely watay, iozelâ mâkâ adâkehobyry ara aidyly. Âdainkâba ise mâkâ pekodo agâ nohogüimba awyly. \v 38 Todohogüinlybe, todohogüinly peba warâ koendâ lelâ. Koendonro kuru olâ, kâwano Kywymâry Jesus xurâem imâem aguientoem kydohogüimba kydawyly. \p \v 39 Xirâ auguedyse wato pekodo tusoneim modoram. Osomo niguepa awyly ara, âwâlâ inkâba âmaemo, mâkâ âuturimo awylygue. Mâkâ iguely-ro watay lelâ, tâwâlâ midylymo; ize mataymo tâwâlâ mohogüin-ondylymo warâ. Jesus einwânni agâ olâ ohogüinwâdaungâ. \v 40 Ienanaji omaru kuru olâ ise, mohogüin-ombyralâ. Arâma kâuntuly, Deus Ispiritury yam nhutuen-hoymby. \c 8 \s1 Xygatyby modoram podo egameyby \p \v 1 Warâ yapâiguelymo: “Tâwâlâ Jesus einwânni modo xygatyby enadoram ietyby podo nhâdyly, tâwâlâpa?” myguelymo. Awârâ wâgâ ise iwerâ âurudylymo. Kurâ Jesus einwânni modo, einwântânry modo takaze Deus wâgâ kiuntuly. Tâmaynelâ olâ kine, sawoem kipyra kitoem. Sawoem kidyly-ro watay, ize kydato kulâ aguienkyly, kagonro modo kienmawyadâbyra kurâ. Cristo eynynâ kypemugu kinwynedyly watay olâ, Deus ize ato imâem lelâlâ anhetomoem adyenehonze kurâ. \v 2 Idânârâ kehoem tutuze âdutunri watay, idânârâ nutuwâbyra mâkâ, imâem nhutulybelâ. \v 3 Mâkâ Deus iwyneni Deus ize ato adyese; tinduakeyby awyly tutuze Deus warâ. \p \v 4 Arâ iweninribyryem, kâinweniondyly xygatybyam nhunru egameyby tâdâhoze, nâdâhoba warâ awyly wâgâ. Tutuzelâ kurâ, segue, tuhugue, metalgue warâ ekudyby modo âdy keba awyly; kiynrentaymba, kiyntadaymba warâ kine. Tokalelâ mawânkâ Deus, kurâ einwânni modo kiuntuly; mâkâ mawânkâ kiynrenkyly. \v 5 “Kau oday, onro anaym warâ eagonro deus modope” tâkezemo lelâlâ wâne, mâkâ “deus” tâkehomo tuomaenzemo, “pymâ” tâkezemo lelâlâ warâ wâne. \v 6 Kurâ olâ tokalelâ Deus kykeho kien-hogueguyly kuru, Kunwym, idânârâ tâlânro modo xugunipyry. Mâkâ kiuntuhoem lelâ tarâ xirâ onro wâgâ kydawyly, “Aikâ” kehobyry aieniem warâ. Tokalelâ Kywymâry, Jesus Cristo lelâ, idânârâ kurâ domodo iwymâry. Jesus wâgâlâ Deus idânârâ tâlânro nhugudyly. Mâkâ wâgâlâ iweloem ietybyem kydawyly. \p \v 7 Tâlâ olâ Jesus einwânni modo ewy awâkâ segue, tuhugue warâ xygatyby âdy keba awyly xutudânry. Jesus tyeinwândyly iraynâ, xygatyby ehogueniem sahozeybyenmo mawânkâ. Jesus tyeinwântuo, nutumo mâkâ xygatyby ehoguedyly koendâpa awyly. Awylygue xygatyby modoram egameyby tiândyly-ro watay, inakanhe, tâwentâguezeinhe warâ âdutulymo. Xurâmoem, xygatyby modoram egameyby einly, mâkâ ehoguedylylâ waunlo ara enanajimo. \v 8 Xygatyby enado egameyby tâse, kiâmpyra warâ kydawyly, âdy mâkeba Deus xurâem. Mâkâ podo kiândyly watay, Deus tuomareba nietaymba; kiâmpyra kurâ-ro watay, Deus tuomareba nietaymba lâpylâ warâ. \p \v 9 Âmaemo Deus itaumbyry koendâ kuru xuturim, tutuze âmaemo, ekudyby enadoram podo egameyby kiântuo, Deus izepa ato ara aguidyly keba awyly. Tâlâ olâ mâkâ egameyby sâdyly, Deus xurâem koendâpa awyly, aguewâni modo. Awylygue podo mântuomo mâkâ agueim modoram kâduduwâtaundâ, nhâtomoem. Eagâmo âmaemo-ro watay, kâdâtaundâ lâpylâ warâ, adyesenryem nhutulymo, amânhenehomba mitomoem. Adakobâni âjihodaigâdoem tuhu ânwa ontaji ieni ara inkâba itaungâ. \p \v 10 Tâmaynelâ itaungâ, Cristo eynynâ âpemugumo Deus aguehobyry nhakadoem aienehoim amânhepyra mitomoem. Âmaemoma tutuze, xygatyby âdy keba awyly. Awylygue xygatybyam podo xuduypy sanâtonra mydâlymo, manâdylymo, mândylymo warâ mawylymo. Ton-honreba kulâ Jesus einwânnipe târâ watay olâ kâdâtaundâ, mâkâ enanaji tâseim keba mawânkâ. Mândylymo watay, mândylymo tientuo, âpaunzeze: “Xygatybyam xuduypy tâsemo watay, sâse lâpylâ urâ” keze. Aituo ise egamadyly, nhâdyly, tânanaji tâseim keba awyly umelâ. \p \v 11 Amidylymo tientuo aitobyry wâgâ, âmaemo mâkâ Cristo eynynâ âpemugumo inakanhe ienehoim; Jesus Cristo einwândyly koendâ nutuba mawânkâ awylygue; emakeze Cristo iguehobyry lâpylâ mawânkâ. Âmaemo “imâem xutuim” modo, amidylymo tientuo aitobyry wâgâ, Cristo eynynâ âpemugumo kâmaynoem mânhenehonlymo. Koendâ Cristo einwândyly wâgâ nutubamo awyly tutuzelâ âmaemo. \v 12 Cristo eynynâ âpemugumo xurâem inakanhe arâ amidylymo, adyesenryem nhutulymo, anhetoem amânhenehonlymo watay, Cristo xurâenlâ amidylymo waunlo ara awârâ. \v 13 Kândyly tientobyry wâgâ, mâkâ Cristo eynynâ ypemugu nhâdyly lâpylâ, turâem tâseim keba awyly tiuntuly umelâ watay, âdaunloenlâ kântondaymba ise urâ, Cristo neinwâmpyra nipyra itoem. Cristo eynynâ ypemugu mârâ adyesenry anhetoem agânhedyly, mydy odaxi ihuguehoen-ro waunlo ara mawânrâ. \c 9 \s1 Tywâgâ aguenriem Cristo ingonotyby aito, anhekyly warâ \p \v 1 Kywymâry Jesus nhutuly wawylygue, kurâdo kulâ utuwâbyra. Mâkâlâ uduakeim, iwâgâ auguehoem. Tâlâ olâ azagâ lelâ yeinwântomoem augueho. Damasco idâwaym yam âepanâguehobyry; iwâgâ kâengatuduo, mâinwântomobyry warâ. \v 2 “Jesus tywâgâ aguenriem ingonotyby mâkeba awâkâ Paulo” kewâni modope lelâlâ wâne, tutuze olâ âmaemo mâkâ ingonotyby wawyly. Mâkâ wâgâ auguely mâindatuomo, tâinwânse ani âmaemo, awârâ mawânrâ mâkâ ingonotyby wawyly xutuen-hoim. \p \v 3 Awylygue, “Tywâgâ aguenriem Cristo ingonotyby mâkeba keanra awâkâ Paulo” kewâni modoram auguely. \v 4 Kywymâry Jesus xurâem tâwaneim wawylygue, pyni, tânywâduneim modo warâ kâenkadyly, âduaymo iewanopyry ebyryem watay, iozelâ tâise arâ awidyly. Arâ awipyra olâ urâ. \v 5 Pedro, eagonro modo, Jesus iukonodo warâ tywysaro agâlâ Jesus wâgâ agueze idâhomobyrydâ tâduahozemo iwysaromo agâlâ, nhenomedâguylymo modoram. Tâwâlâ lâpylâ tâise ywydy kandyly yagâ, kandyse urâ-ro watay, ydataynrim modoanlâ tâise âduaholy, âdy ize atogue. \v 6 Urâ, Barnabé warâ âdainkâba tâise xina tydani modoram typyniry âduduohoem nhekadyly, tâdâsemaguely wâgâ egatuwâni modo âduahohomo aralâ, âyanmo xina nekabyra olâ. \v 7 Sodadu tysejiguy tâwano modo nepywadaymba. Fazenda sodo uva tientâdyby ewiseduo, ewily tâinze, nepywabyralâ. Tapirâgue tâguyeim inwanry tânyze, nepywabyralâ warâ. \p \v 8 Myara lâpylâ Jesus einwânni modo Jesus wâgâ agueim modo nhuandyly, ewanopyry ebyryem. Kurâdo xunâry kulâ mâkeba xirâ. Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyenlâ xirâ aguely. \v 9 Warâ myakâwândy Moisés inwenihoem Deus aguely: “Tapirâ kâjitagâjiwâdaundâ trigu âekyguehoem nhakabely ume” warâ iwenibyem awyly. Tapirâ tintyendylygue kulâ inkâba olâ myakâwândy Deus arâ aguely. \v 10 Deus itaumbyry egatuwâni modo edyly, xuadyly warâ wâgâ konomedâze myakâwândy xirâ unâ iwenily, tapirâ trigu âekyguehoem sakabeim wâgâ kulelâ inkâba. Iozelâ etânibyry, ekaunânibyry warâ âduaholy; alâpylâ iozelâ Deus itaumbyry egatuim nhenomedâguyly modoram âduaholy. \v 11 Deus itaumbyry âyanmo xina negatu, mutumo-ro warâ. Arâ awylygue: “Xina ipyniry, xina eoku, âdylâ warâ âunduwâtaungâ” tâkeze tâise xina âyanmo. Arâ aguenriem lelâlâ wâne ani xina, âduaymo tawyly ume, âdaunloenlâ pyni, âtâ, awârâ xina nekabyra olâ ani. \v 12 Jesus xunâry âyanmo egatuze idâwâtyby modo ipynirymo, eokumo warâ tuduze ani âmaemo. Koendâlâ ani amidylymo.\fig |src="HK00096B.tif" size="span" loc="1 Corinthians 9:8-12" copy="© The British & Foreign Bible Society" ref="1 Coríntios 9.9-12" \fig* \p Iozelâ tâise xina tâzeto nhekadyly âyanmo. Xinama ani waunroem kuru Jesus wâgâ âyanmo egatuim; xina arâ aguepa olâ ise. Xina nhekadyly-ro watay, “Paulo xunâry kindataymba kine, dinheru tienmakehoem kulâ awâkâ aguely” tâkeze keanra tâise âmaemo. Awylygue, âdy xina âyanmo nekabyra awyly, unâ koendonro xina nhegatuly nekuâdâbyra itoem. \v 13 Deus ety oday tâwanuneim modo tâzeto tâmakezemo. Deusram tâgamezeim ânguydo imeom xyâwâni modo mâkâ nhunru ewy tâmakeze lâpylâ warâ. Xirâ tutuzelâ âmaemo. \v 14 Arâ lâpylâ myakâwâm Kywymâry Jesus aguely: “Unâ koendonro tâdâsemagueho egatuwâni modo ipa ato xuduim aguely idataynrim modolâ” kewânmy. \p \v 15 Arâlâ olâ ani unâ kâengatuday, âyanmo âdy kâenkabyra wawyly. Xirâ arâ kâinwenily iwerâ, iepywadyly manguhomoem kâenkadoem inkâba. “Jesus xunâry kâengatuday, ânguyram âdy kâenkadaymba keankâ urâ” tâkezezelâ winase, tuomare urâ awârâ wâgâ-ro warâ. Iewindygue, yatuandylygue warâ yiguelylâ tâise ize wato, âyanmo kâzekaimbalâ. \v 16 Tâwâlâ kadawihoem inkâba unâ tâdâsemagueho kâengatuly. Kâengatuba wito keba xirâ-ro warâ. Kywymâry Jesus “Egatugâ” kehobyry awylygue. Kaikâlâ ise urâ, kâengatuba wituo! \v 17 Urâlâ kuru xirâ unâ koendonro tâdâsemagueho kâengatuhoem iduakein-ro watay, auguely idataynrim modoram iepywadoem tâkaze tâise urâ. Jesus induakeyby olâ urâ, arâ emaryem awitoem. Awylygue tâbyguepa tâwaneim ara wawyly, kâzepywaoly kâinwânwâmpyra wawyly. \v 18 Jesus wâgâ augueday âdyka iebyry? Womazeâni tâbyguepalâ kâenomedâdylymo. Arâ awylygue, auguely idataynrim modoram iepywadoem kâenkadaymba urâ. \p \v 19 Kurâ domodo itanru wâgâ kulâ aini mâkeba urâ. Idânârâ kâenmawyadâdoem tâtuze olâ urâ, Cristo einwânni modo agui isezedoem lakuru. Awylygue iwâgâ kâengatuly. \v 20 Jesus wâgâ kâengatuhoem judeu domodo duay urâ-ro watay, ezewenrymo aralâ awidyly, Jesus nheinwântomoem. Tâzewenrymo Moisés inweniby aiesezelâ mawânkâ akaemo. Awylygue, eagâmo wawyly ume, earamolâ awidyly, Jesus nheinwântomoem kâenkuâdâbyramo witoem. Moisés ezewenry kâinwântuoba kâsemaguely kâuntuly umelâ aitomo ara awidyly. \p \v 21 Judeu keba modo duay wawyly ume, earamolâ lâpylâ awidyly, Jesus nheinwântomoem. Moisésram tâzezewenry iweniehoymby arapa akaemo aidyly, judeu domodoram mawânrâ xuduly, judeu keba modoampa. Aituo urâ, judeuem wawyly umelâ, judeu keba modo agâ urâ-ro watay, xina ezewenry agueho ara awipyra urâ. Deus ize ato agânhepyra widyly keba olâ, Jesus Cristo konomedâdobyry aralâ mawânrâ awidyly. \v 22 Ton-honreba kulâ Jesus einwânni modo agâ urâ-ro watay, xurâmoem inakai agânhetaymba urâ, Jesus nheinwântomoem. Âdykâlâ unâ tâdâsemagueho kâengatuhodâ, ezewenrymo aralâ awidyly, nhuduhobyry aralâ, agui âzemakeohomoem, imâem Jesus wâgâ nhutuhomoem warâ. \p \v 23 Arâ awidyly, MOH warâ âtâ anakâ Jesus einwântuo lelâ tâdâsemaguely kely indatomoem. Arâ ise ytaumbyry einwânni modoem koendonro “Xuduze urâ” Deus kehobyry xina nhemakely akaemo nhemakely warâ. \v 24 Tutuzelâ âmaemo, agui wâne egatuni modo, mâkâ waunroem saintyby lelâ olâ mârâ tâmakezeim emakeim. Jesus ize ato ara lelâ aitaungâ, myarâ Deus eydâ atoam kayam aintuomo, idânârâ koendonro tynynonro modoram nhuduly mâenmakehomoem. \v 25 Tâgaseinhe izetonro toenzepa mâkâ ohonzezedyly awylygue, aunlolâ ton-honre egatuzezedyly, waunroem saindyly-ro watay, tâjiangahu wogonro ponwarygue xygatyby inepa ilani mâkâ nhemakely. Kurâ Jesus Cristo aguehobyry einwânni modo olâ izepa ato aguiempyra kitoem kydâzeon-hondâne. Deus nhuduly adaindânry kienmakely awyly, tutuze kurâ. \v 26 Awylygue tâgaseim tadaintodâ lelâ eseni ara wawyly. \p Adaimpâni koendâ enomedâdyby ara warâ, tadaimpâday, koendâ lelâ aidyly, nâzetyoba tâitoem; arâ lâpylâ ioze lelâ awidyly, xypyry etay Deus koendâ ywâgâ aguehoem. \v 27 Tâsenagazeze urâ; wodo tymanâze warâ, Deus itaumbyry âkelo modoram egatuimbyryenlâ Deus “Xuduze urâ” kehobyry kâenmakeba wipyra witoem. \c 10 \s1 Xygatyby modo ehoguedyly wâgâ agueho \p \v 1 Cristo eynynâ ypemugudo, enanâguewâdaungâ judeu domodo idamudo aitobyry, Deus lelâlâ einwândyly imoduomo. Moisés myakâwândy iwymârymo, Egitodâba egasedaymo. Eunu imâsedo idâhomo enehoin-em, xuahurinmoem warâ Deus anhetyby myakâwândy nhapygueguylymo. Parutabâ Tapabileim emelaji myakâwândy saindylymo. Mârâ parutabâ iotagâ taweânehonze myakâwândy Deus, ilâ ontagâ idânârâ âzekuâdomoem. \v 2 Mârâ eunu iay idâlymogue, parutabâ Tapabileim ontagâ âzekuâduomo warâ, Moisés eynynonro awylymo tâzehoze myakâwândy, (Jesus Cristo eynynonro kydawyly kienehon-hoem, batiza kydâiehoho ara.) \v 3 Idânârâ myakâwândy Deus nhuduypy pyni nheinlymo kaynâ âetyby, maná keho. \v 4 Idânârâ myakâwândy paru nhenylymo Deus nhuduypy, Moisés tamatagorugue HÂ nhetuo, tuhu imâsedo odaypa egaseyby. Mârâ tuhu mâkeba eyanmo paru xuduim. Cristolâ, mâkâ mawânkâ eagâmo idâim, enimo warâ. \v 5 Deus aguehobyry sakani modope olâ myakâwândy. Akaemo agâ tuomareba myakâwândy Deus. Awylygue myakâwândy Egitodâba egasewâdyby modo ewy agui iguewâdyly, âdy peba ato einkâ adakobâdylymo ume. Tâinkâ lelâba idâhomobyrydâ tâdâzepyâdobyrybe lelâ myakâwândy. \p \v 6 Konomedâdolâ awârâ iwerâ, akaemo Deus neinwâmpyra awylygue aitomobyry. \v 7 Xygatyby modo kâzehoguedaundâ, akaemo modo ewy nhehoguedobyry ara. Warâ mawânrâ Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem awyly: “Deus turâem induakewâdyby modolâ myakâwâm bizeru ekudo xygatyby etyguedyly sagurim. Ekamâmomy, âwinduase, adakuize warâ. Ilâpyryem saudylymo; mârâ xygatyby tânâmize tâitomoem” warâ iwenibyem awyly. \v 8 Akaemo aitobyry ara aguipyra kine. Toenzepa myakâwândy akaemo ewy eagâ tohogüin-hobyry keba kulâ nhynanâdylymo. Awylygue myakâwândy Deus vinte e três mil awârâem kurâdo iguehoem anhenehonly tokalâ emedyly wâgâ kulelâ. \v 9 Kywymâry izepa ato aguiensezebyra kine, kagâ tyewiâse lelâlâ awyly kiuntuhoem kulâ. Akaemo aitobyry kiampâizebyra kine. Deus nhuduypy typynirymo kopaelâgâembaba mârâlâ tieinlymogue myakâwândy ilahurumo. Awylygue myakâwândy Deus âgâu modo ingonodyly, sânimoem. Aguimy iguewânmo. \v 10 Âwymârymoem Deus induakeyby kâzeusedaundâ, judeu domodo idamudo tywymâry Moisés, Arão warâ tâusezemo myakâwândy. Awylygue myakâwândy Deus anju kyârim ingonodyly, akaemo ewy nhâhoem.\fig |src="cn01920b.tif" size="col" loc="1 Corinthians 10:1-10" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="1 Coríntios 10.6-10" \fig* \p \v 11 Saguhobyry modo Deus aguehobyry nhakaduomo enagazedomobyry kienanâgueduo, akaemo ara kipyra kitoem. Xirâ iwenibyem awyly kintain-hoem, Deus izepa ato aguientuo kagâ aini kienanâguehoem warâ. Iwague inkâba xirâ onro anano modo adain-ho. \p \v 12 Awylygue mâkâ, “Koendonro urâ. Âdaunloenlâ akaemo saguhobyry modo aitobyry ara awitaymba ise urâ” keim, tâmaynelâ nidâ, tâweseduo, nihugueba tâitoem. \v 13 Inakanhe amidyse mituomo, amyguedyse mituomo warâ, saguho mâkeba âmaemo awârâ modo aiese keim. Ton-honre olâ itaungâ. Deus einwândyly kâjimowâdaundâ. Mâenmaenlymoemba kehoem ton-honreim anienehonwâbyra ise Deus. Adâkehobyry adyese lelâ mâkâ. Awylygue ise, mâenmaenduomo, Deus on-honrumo nhuduly, idânârâ mankadomoem. \p \v 14 Yataen-hodo kâinwyneguyly modo, xygatyby modo ehoguedyly imowâdaungâ. \v 15 Âyanmo kâinwenily olâ, tonomegueim mawylymogue. Xutuze âmaemo âkealâ auguely awyly-ro warâ. \v 16 Jesus Cristo iguehobyry kienanâguehoem kydâtâdyguyduo, tokalâ kopu odano lelâ vinhu idânârâ tânyzeim. Jesus iunu kruz wâgâ apâdyby enanâgueholâ mârâ. Kienyly iraynâ, “Koendonro âmâ, xina inakanhe aitobyry xygakeze âiguehobyry wâgâ” tâkeze kurâ Jesusram. Pão tâpâze, tâdawynze warâ kurâ. Kruz wâgâ mâkâ sodo enagazedobyry enanâgueholâ mârâ. Jesus Cristo agâ tokaleoem kydawylylâ, arâ kienehonly. \v 17 Tokalâ pão epajiwâdyby agui edawynwâni modo; tokalelâ olâ kurâ, Deus xurâem, Jesus kieinwânkyly awylygue. \p \v 18 Enanâguewâdaungâ israelita domodo aito, ânguydo imeom Deusram tiengameday. Deus etyram tienetyby podo ewy tâse akaemo, ânguydo imeom xyâimpyryem, podo Deusram egameimbyryem warâ. Arâ adâituo, Deus xurâem tawyly tânehonzemo, tagonro agâ on-hoam lelâ tawylymo warâ\f + \fr 10:18 \ft Israelitas kelygue lâpylâ judeu domodo âzezekeoly.\f*. \v 19 Augueondyly, xygatyby modo enadoram tyeseim, podo sâdyly, tâseba warâ awyly wâgâ. Xygatyby modo âdy mâkeba mâkâ; xygatyby kulâ. Podoma podolâ, nhunru tâseinlâ warâ. \p \v 20 Warâ âyanmo auguedyse wawyly. Xygatyby ehogueni modo tâguy tyâzemo, nhunru ewy xygatyby modoram egamehoem. Kadopâ modoram kulâ nhudulymo, Deusram inkâba. Kadopâ modo mâynanâdyzemo inkâba urâ, Cristo xurâ mawylymogue! \v 21 Nuduwâpyra Kywymâry Jesus xurâ, kadopâ modo xurâ agâ on-hoam itoem. Kadopâ modo nhetyguedaymo eagâmo mâwinduadylymo, madakuilymo warâ, ilâpyryem pão mâendawynlymo, vinhu mâenylymo warâ Jesus iguehobyry mâenanâguehomoem warâ watay, Jesus, kadopâ modo alelâ ehogueze myguehomo. Koendâ inkâba awârâ Deus xurâem; Jesus lelâba mawânkâ mâinwânkylymo. \v 22 Jesus iewiâpanâze myguelymo wâne, Kywymâry Jesus, kadopâ alelâ mâen-hoguedylymogue. Mâkânra tânagazezeba mawylymo koendonro kuru. Mâkâ takaze kehoem ton-honruneba kurâ! \s1 Kurâem lelâ inkâba koendonro aguyjiene, kagonro xurâem lâpylâ warâ \p \v 23 Tâlâ warâ aguewâni modo: “Tâwâlâ idânârâ ize wato agânhedyly, Jesus einwânni wawylygue” keim. Âkealâ, idânârâ koendonro lelâ waypa lâpylâ olâ. “Idânârâ ize kydato adyese lelâ kurâ” keim. Âkealâ tâlâ lâpylâ olâ aguienkyly ewy Cristo eynynâ kypemugudo nheinwânto imâem ienehondânry. Awylygue Cristo eynynâ kypemugudo Jesus nheinwândyly ekuâdâni aguiempyra kine. \v 24 Kurâem kulelâ inkâba koendonro aguyjiene, kagonro xurâem lâpylâ warâ. \p \v 25 Tâwâlâ podo sanâtodâ sanâtyby sâdyly, xygatybyam egameybyem, egameybyemba warâ awyly tapâiguezebalâ. \v 26 Iwenibyem Deus itaumbyry awo wâgâ: “Onro, idânârâ iwogonro modo warâ Kywymâry Deus xurâ lelâ” kely. Awylygue tâwâlâ podo modo kiândyly, sâtoem xuduypylâ mawânkâ kezelâ aguely. \p \v 27 Jesus einwânni keba tâtyam âgâsedylymo mâwinduatomoem watay, mydâdyse mataymo, tâwâlâ idâwâtaungâ. Odumoem nhuduypy sâtaungâ lelâ, âdamyguepamolâ. “Tâwâlâ kulâ xygatybyam egameyby keanze merâ podo?” tâkezeba itaungâ. \v 28-29 “Xygatybyam egameyby merâ podo kiânkyly” myguehonlymo watay olâ, kâdâtaundâ. Arâ ise iwelo Jesus einwânni modo adyesenryem nhutuly amânhepyra mawylymo. Mâkâ podo tâsenryem nhutulymo nhâtoem amânhenehomba ise âmaemo warâ. Xirâ auguedyse wato. Mânkylymo inakanhe awylygue inkâba mâmpyra mawylymo, âkelo xurâem inakanhe amipyra mitomoem. Tutuzelâ âmaemo tâwâlâ mândylymo awyly. \p Tâlâ wakeim: “Urâlâ xutuim âdaunlo podo kânkyly, kântânry warâ awyly. Ânguy kântoem, kâmpyra witoem warâ aguewâpyra. \v 30 Kâwinduatay, ‘Pabai, koendonro lelâlâ âmâ, xirâ pyni mâunduhobyry wâgâ’ uguely Deusram watay, ânguy yam: ‘Podo mântuo, pyni mâinduo warâ Deus mityeneho’ kehoem nuduwâpyra. ‘Deus aguehobyry sakaze âmâ’ kewâpyra warâ. Awârâ wâgâ Deus agâ agueypyenma urâ” keim. \p \v 31 Âkealâ. Mâwinduadylymo, madakuilymo, âdylâ amânhedylymo warâ watay olâ Deus ehoguedoem lelâ aitaungâ. \v 32 Ânguylâ Jesus neinwâmpyra itoem aienehoim akâiedaundâ, tâwâlâ judeu, judeu keba warâ awyly. Cristo eynynâ âpemugumo Deus aguehobyry nhakadoem aienehoim akâiedaundâ. \v 33 Awito ara lelâ aitaungâ. Ânguy kâintywanânehondyze inkâba urâ. Idânârâ augueho, agânhekyly warâ âmaemoem koendâ itoenlâ ize wawyly. “Âdyka ise urâem koendonro?” uguewâpyra urâ. “Âdyka ise eagonro modo xurâem koendonro?” uguely lakuru. Arâ awidyly, agui Jesus einwânni itoem, âzemakeohomoem warâ. \c 11 \p \v 1 Tarâ onro anaym tawyly ara Cristo aitobyry ara wâne inanry awisezedyly. Awylygue awito ara lelâ aitaungâ, uguely. \s1 Âdara pekodo modo Jesus einwânni modo âtâdyguyhodâ awyly xutuho \p \v 2 “Aunlolâ xina inanâguely, xina mâunrutobyry adyese xina warâ” kely miwenimo, mârâ Jesus einwânni modo aito âyanmo kâengatuyby. Koendâlâ arâ amidylymo. \v 3 Arâ awyly umelâ, tâlâ koendâ mâuntudyzemo wato. Uguondo mawânkâ tywydy xuturim, Cristo, uguondo xuturim, Deus pylâ Cristo xuturin-ro warâ. \v 4 Âmaemo uguondo modo izewenrymolâ Deus agâ amyguedaymo, itaumbyry mâengatudaymo warâ, angawentâdybyemba mawylymo. Awylygue, izewenrymo aralâ aitaungâ. Tâdâtâdyguyhodâ uguondo angawentâdyly-ro watay, Cristo âwankuem nhedyly kulâ. \p \v 5-6 Pekodo modo olâ tâdâtâdyguyhodâ angawentâdybyem lelâ nidâ. Deus agâ adâkeday, Deus itaumbyry tiengatuday warâ, tusolâ tywymâry awyly tânehonzemo mawânkâ arâ watay. Pekodo ohogüimby tâjiduaxi idâly, tyangawengue watay, tâdutuoze isolâ mâkâ xutuim awyly. Pekodo isoram lelâba âdynanâoim mawânkâ angawentâdânry. Awylygue tâdâtâdyguyhodâ pekodo modo tyangawengue lelâ awyly. Tyangawenguepa watay, tuso tywypazenehonze, tâwâlâ tâpybazeze warâ. Anipyra-ro watay, nhangaxilugueybyem, uguondo ara nhangahudu satâybyem waunlo aralâ mâkâ âzeholy\f + \fr 11:5-6 \ft Mârâ ume pymâ domodo pekodo MON warâ adyeseim, aieholy ume âzeholy watay, tyangaxiluguehonzemo mykâinane. Aituo, pekodo nhangaxilugueybyem âzeholy watay, pekodo MON warâ adyeseim awyly âdutuoly idânârâam. Awylygue pekodo nhangaxilugueyby toenzepa âpybazedyly.\f*. \v 7 Uguondo olâ tâdâtâdyguyhodâ nangawentâbyra nidâ. Tara enomegoem, pymâem itoem, aguenriem warâ myakâwândy Deus waunro uguondo nhugudyly. Pekodo angawentâdybyen-ro watay olâ uguondo tutunri awyly tânehonze. \p \v 8 Xirâ xutuwâdaungâ. Kaudyly ume, pekodo iguturuguepa myakâwândy Deus waunro uguondo nhugudyly; waunro pekodo nhugudyly olâ myakâwândy, uguondo iguturugue. \v 9 Uguondo keba myakâwândy Deus nhugukyly pekodo emawyadâniem. Pekodo myakâwândy nhugukyly uguondo emawyadâniem. \v 10 Aituo, Jesus einwânni modo âtâdyguyduo, pekodo modo angawentâdybyem lelâ nidâ, tuso tutunri awyly tienehon-homoem. Arâ mawânkâ tuso tâinwânse awyly âzeholy, âtâdyguywâdyby modoram lelâba-ro warâ, anju domodo aguidyly enuagaeni modoram lâpylâ warâ. \v 11 Alâ olâ Jesus Cristo agâ tokaleoem tawyly umelâ, uguondo pekodo inwynedyly, tâmawyadâniem. Pekodo, uguondo inwynedyly, ton-hondâniem warâ awyly. \v 12 Uguondo iguturu ewy myakâwândy Deus nhetyly, saguho pekodo tiyngatoem. Awârâ pygueduo olâ uguondo iazely pekodo odaylâ. Idânârâ xugunipyry Deus, uguondo, pekodo alelâ. \p \v 13 Âdaitoem âurutaymbamo urâ, Deus iomazeândodâ Deus agâ adâkehoem pekodo modo angawentâdyly wâgâ. Tutuzelâ âmaemo pekodo modo awârâ aieniem awyly. \v 14 Tâenselâ âmaemo, uguondo modo tusegueba awyly, pekodo modo nhangahudu arapa awyly. Imâem xusegumo-ro watay, kywypadoem kulâmo tâise, pekodo ara tâidyse awylymo mawânkâ. \v 15 Tywâkure lelâlâ pekodo imâem tusegueim. Nhangahu etydânienlâ myakâwândy Deus xusery nhugudyly. \p \v 16 Ânguylâ, “Paulo, awârâ unâ wâgâ iozepa kulâ amyguely, Deus agâ aguehodâ angawentâdyly nitaymba pekodo” kely watay, warâ auguely “Xina Deus itaumbyry egatuwâni modo agueho, Deus agâ aguehodâ tâzezewenrylâ xina agueho pekodo angawentâdyly wâgâ” uguely. \s1 Pão edawyn-ho, vinhu enyho warâ Jesus iguehobyry enanâguehoem \r (Mt 26.26-30; Mc 14.22-26; Lc 22.14-20) \p \v 17 Agâmo tuomareba lâgâlâ aze, koendâ âurutomobyry araba kulâ Kywymâry Jesus iomaenze mâtâdyguyhomodâ amidylymogue. \v 18 Âmaemo Corinto donro modo, Jesus Cristo iomaenze mâtâdyguyduomo, âewiâpadylymo; ize matomo agâ lelâ on-hoam mawylymo, mâtuebadylymo warâ amidylymo, kely tydase urâ. Adâise lelâlâ awârâ modo awyly tâinwânse urâ-ro warâ. \v 19 Koendâpa awârâ ize matomo agâ lelâ on-hoam mawylymo. Arâ amituomo olâ ânguy Kywymâry Jesus ize ato aieni, izepa ato aieni warâ awyly tâdutuoze. \p \v 20 Tâtâdyguyze lelâlâ wâne âmaemo, Kywymâry Jesus iguehobyry mâenanâguehomoem, pão edawynze, vinhu enyze warâ, aguehobyry arapa olâ amidylymo. \v 21 Idânârâ saindyly mâinwânwâmpyramolâ tâdâwinduadyly mangulymo. Waunroem saintyby modo ize tato ara kehoem âwinduadylymo. Âgânâ saintyby modo xurâem pylâ nâsegubydâbyra-ro; tâwinze lâpylâ akaemo. Tâlâ toku ikaji tâitomoem toenzepa vinhu enyim modo. \v 22 Ioze inkâba awârâ! Tâwinze mataymo, itymodâlâ âwinduatybyem, adakuiwâdybyem warâ, tâdâtâdyguyhoam idâwâtaungâ. Tâdâtâdyguyhodâ toenzepa mâwinduadylymo, toku ikaji midylymo warâ watay, Jesus einwânni âetyby modo tohogueba mânhedylymo kulâ, âdy pebaom mâinwypazenehonlymo kulâ warâ, nhenekylymo peba awylygue. Arâ amidylymogue tuomareka urâ, inanajimo? Omaendaymbamo urâ. \p \v 23 Âyanmo kâengatuly ise Kywymâry Jesus ienomedâdobyry, iguehobyry enanâguehoem tâdâtâdyguyho wâgâ. Mârâ kopae, pymâdoam tâzegameoly iraynâ myakâwâm tynynonro modo agâ âwinduadyly. Pão nhanâdyly myakâwâm. \v 24 Sanânibyryem, Deus agâ aguely: “Koendonro âmâ, Pabai, xirâ pão mâundulygue” kely. Agueypyem pão nhepajiwâdyly, mâkânra, mâkânra warâ, nhedawyn-homoem. Aituo myakâwâm aguely eyanmo. “Wodolâ xirâ. Iwaguepama âmaemoem yigueho. Xirâ pão edawynze mâtâdyguyduomo, âmaemoem yiguehobyry wâgâ âpaunzedaungâne” kely. \p \v 25 Pão tiendawympygueduomo myakâwâm Jesus kopu vinhugue taseim tâmaxi nhedyly, aguely: “Unulâ xirâ. Tâunkeze ise yiguely, toenzepa kurâdo emakeze. ‘Ynynonro modo emakeze urâ’ Deus kehobyry mawânrâ. Awylygue ise unu tyapâze yigueduo, iwelo tâdâsemaguehobe Deus nhedyly. Xara amitomoem mâtâdyguylymo mâinmopa âizemo wawyly; mâtâdyguyduomo, âmaemoem awitobyry wâgâ ise mâpaunzedylymo” kely myakâwâm Jesus. \v 26 Awylygue xirâ pão mâendawynlymo, vinhu mâenylymo warâ-ro watay Kywymâry iguehobyrylâ ise mâenanâguelymo, odopâdyly ara.\fig |src="cn01804B.tif" size="col" loc="1 Corinthians 11:17-33" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="1 Coríntios 11.23-26" \fig* \p \v 27 Mâkâ pão tiendawynday, vinhu tienyday warâ adâjito araba kulâ aini Deus aiedyseba ato kulâ anhekyly. Jesus kruz wâgâ âdyoypy, iunu apâdyby warâ âdyempa nhedyly kulâ. Inakanhe tâjidylylâ awârâ! \v 28-29 Mâkâ Kywymâry Jesus kruz wâgâ iguely kâmakezelâ awyly wâgâ nâpaunzebyra kulâ pão nhedawynly, vinhu nhenyly waunlo, Deus enagazenehonze. Awylygue, Jesus iguehobyry enanâguehoam mydâlymo iraynâ âwâlâ adapâiguewâdaungâ: “Tâlâ wânrâ inakanhe awito Deus nhygakehoem kâenkadânry?” kewâtaungâ. Tâlâ-ro watay, xirâ umelâ ekadaungâ, nhygakehoem. Arâma ise tâwâlâ pão mâendawynlymo, vinhu mâenylymo warâ. \v 30 Tâlâ âmaemo ewy Deusram âkadudânry modo. Awylygue ewâmadylymo, ton-honremba idylymo, iguelymo warâ. \p \v 31 Awylygue, pão kiendawynly, vinhu kienyly warâ iraynâ, âwâlâ kydadapâiguenre, Deus izepa ato aienibyryem kydawyly wâgâ; nhygakehoem kyzekane-ro warâ. Arâ aguipygueduoma tâwâlâ kiendawynly, kienyly warâ; âdygue Deus kâwentâbyra mawânkâ ise. \v 32 Deus agueho kiankadyly-ro watay, kurutoem ton-honre adâkeze mâkâ, kânagazenehondâ-ro warâ. Arâ aguyedyly, inakanhe aguitobyry kiengatuhoem, aguidyly kinmohoen-ro warâ. Xataylâ mâkâ kagâikely, xypyry etay, aunloenlâ mâkâ agâpa kydâiehoba kitoem, Jesus einwântânry modo aiehoho ara aguyepyra itoem. \p \v 33 Awylygue augueondyly âyanmo, Cristo eynynâ ypemugudo. Kywymâry Jesus iguehobyry enanâgueze mâtâdyguylymo-ro watay, idânârâ anelymo wao iwânwântaungâ, mâendawyn-homoem, mâenyhomoem warâ. \v 34 Ânguylâ tâwinze-ro watay, tâtydâlâ nâwinduadâ, tâdâtâdyguyhodâ Deus tânagazedoem inakanhe kulâ anipyra itoem. \p Awyarâ udâduolâ ise koendâ âurudylymo. \c 12 \s1 Deus Ispiritury tynynonro modo enomeryem nhuduypy \p \v 1 Cristo eynynâ ypemugudo. Deus Ispiritury âikâ âikâ warâ konomery nhuduly wâgâ ise auguely, âdy âkealonro awyly mâuntuhomoem. \v 2 Tutuzelâ âmaemo, Jesus Cristo mâinwândylymo iraynâ âdara matomobyry. Deus lelâlâ kehoem waunlo ara ani xygatyby modo mâen-hoguedylymo. Tytareim keba, kydani keba waunlo kulâ mâkâ xygatyby modo. Aunlolâ ani Satanás inokudylymo, xygatyby modo kulâ mâen-hoguedomoem. \v 3 Xirâ mâuntudyzemo wato. Deus Ispirituryam âzehoim Jesus eynynâ inakanhe aguewâpyra. “Jesus mawânkâ ywymâry, utunri warâ” kely lelâ. \p \v 4 Tokalelâ Deus Ispiritury, âikâ âikâ warâ olâ konomery nhuduly, ewanu aguientoem. \v 5 Âikâ âikâ warâ wâne Kywymâry emaryem kydawyly, tokalâ kywymâry xurâenlâ olâ aguidyly, Jesus Cristo xurâem. \v 6 Âikâ âikâ warâ âwanu modo adyeseim; Deuslâ olâ idânârâ aguientoem konomery xuduim. \v 7 Deus âdy aguienkyly awyly tuduakeze, Tyispiritury kagâlâ awyly tienehon-hoem. Aguienkylyem nhuduypy aguyjiene, idânârâ iwâgâ imâem nhutuhomoem, ize ato koendâ anhetomoem warâ. \p \v 8 Deus Ispiritury tynynonro modo ewy tonomedâze kuruni tonomegueinhe itomoem. Eagonro modo tonomedâze lâpylâ tytaumbyry nhutuhomoem, nhegatuhomoem warâ. \v 9 Eagonro modo tonomedâze lâpylâ Jesus nheinwândylymo imâem itoem. Eagonro modo nhenomedâdyly tâwânuneim modo kua nhetomoem. \v 10 Eagonro modo nhenomedâdyly adyesenry Deus eon-honrugue lelâ adyeseim anhetomoem. Eagonro modo nhenomedâdyly Deus aguehobyry nhegatuhomoem, âdy waunroem aini modo awyly nhutuhomoem warâ. Eagonro modo nhenomedâdyly ânguy Deus tonomedâdobyrygue aini awyly; ânguy Diabu tonomedâdobyrygue aini warâ enuagaeniem. Eagonro modo tonomedâze mâkâ, âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue aguehomoem. Eagonro modo tonomedâze, âdakeze mârâ tâjitanru aguely awyly egaturin-em. \v 11 Deus Ispiritury lelâ arâ konomedâni. Âkeloem, âkeloem warâ konomery nhuduly, ize ato aralâ aguientoem. \s1 Tokalelâ kodo kuru, agui olâ isejiguy \p \v 12 Tokalelâ kodo, agui olâ isejiguy Arâ lâpylâ kurâ Cristo eynynonro modo; Cristo agâ tokalelâ Deus kâendyly, âikâ, âikâ warâ aguidyly umelâ. \v 13 Toenzepa kurâ, judeu domodo, judeu keba modo alelâ. Tâlâ tâbyguepalâ tâwaneim modo; tâlâ turâenlâ tâwaneim modo warâ. Idânârâ kagâlâ Deus Ispiritury awylygue koendâ lelâ kurâ, katuandyly ume paru kienyduo, koendâ kidyly ara. \p \v 14 Tokalâ kulâ inkâba kodo isejiguy. Âzekiba lelâba olâ kodo isejiguy ewanu. \v 15 Tâjihuru, “Tâzemary keba wawylygue, âdy mâkeba urâ” kely watay, iozepa kulâ tâise aguely. Tywyneim lâpylâ kuhuru tuhugueba kulâ kydadakobâdaymba tâise kurâ. \v 16 Tâjiwantary, “Tâzenu keba wawylygue, âdy mâkeba urâ” kely watay, iozepa kulâ tâise aguely. Tywyneim lâpylâ kywantary; tywantagueba kurâ-ro watay, kindataymba tâise kurâ. \v 17 Tâzenu modo lelâ kodo wogonro watay, âdy kindataymba tâise kurâ. Tâjiwantary lelâ kodo wogonro watay, âdy nhârângu kindataymba tâise kurâ warâ. \p \v 18 Ize tato aralâ myakâwândy Deus kodo onwa isejiguy nhejitâdaynly. \v 19 Tâjiwantary lelâ, tâzenu lelâ, tâzemary lelâ warâ watay, kodo lâpeba tâise. \v 20 Awylygue toenzepa kodo isejiguyum âikâ, âikâ warâ. Arâ lâpylâ, toenzepa Jesus einwânni modope awyly, tokalelâ olâ Deus xurâem. \p \v 21 Tâzenu, tâzemaryam, “Âdaitoem âize inkâba urâ” kehoem nuduwâpyra. Tâjiangahu, tâjihuruam “Âdaitoem âize inkâba urâ” kehoem nudupa warâ. Idânârâ kodo isejiguy modo tywyneim lelâ, kodo koendâ lelâ âsewanihoem. \v 22 Tâlâ kodo isejiguy ton-honrenryem kienkyly. Mârâ olâ tywyneim kuru. Mârâ peba kulâ koendâ kodo nâsewaniba mawânrâ. Arâ lâpylâ idânârâ einwânni modo tywyneim lelâ awyly, tâwâlâ lelâlâ wâne koendâ nutuba awylymo Jesus wâgâ. \v 23 Tâlâ kodo isejiguy tohoguezenry ara kienkyly; mârâ olâ kien-hogueguyly kuru. Tâlâ lâpylâ kodo wâgâ tânehonzenry awylygue koendâ xuahuly, iwâkudâdyly warâ awyly. \v 24 Kodo wâgâ iwâkuruem tâenseim iwâkurugue kientydâbyra kurâ. Arâlâ Deus kodo anhedyly, koendonro keba kykeho koendâ kiontoem, kinwâkudâdoem warâ. Arâ lâpylâ âjigue kydâzene, tâwâlâ lelâlâ wâne Jesus einwânni modo Deus itaumbyry koendâ xutudânry modope awyly. Arâlâ olâ eagâmopa kipyra kine. Kyzeon-hondânemo lakuru, koendâ nheinwântomoem, nhutuhomoem warâ. \p \v 25 Arâlâ myakâwândy Deus kodo isejiguy modo anhedyly, idânârâ koendâ lelâ kodo wâgâ âsewanihoem. Arâ lâpylâ kurâ kagonrodo kiendyly kienwiâsebyramo. \v 26 Tokalâ kodo wogonro isejiguy ewâmadyly-ro watay, idânârâ kehoem kodo ewâmadyly. Arâ lâpylâ tokalâ Jesus einwânni âsenagazedyly-ro watay, idânârâ kydâsenagazedyly lâpylâ. Kodo wogonro isejiguy koendâ aguehonly watay, tohomaenze kurâ, idânârâ kodolâ mawânrâ tohoguezeim. Arâ lâpylâ, Jesus einwânni wâgâ koendâ aguelymo-ro watay, kydohomaene mâkâ agâ. \p \v 27 Idânârâ Jesus einwânni modo Jesus agâ tokalelâ Deus xurâem. Mâkâ xurâ kurâ, tokalâ kodo toenzepa isejiguyum ara. \v 28 Konomery tuduze Deus tynynonro modoem koendâ lelâ aietoem. Waunroem kuru enomery nhuduly Cristo induakewâdyby modo, eynynâbaom modoram iwâgâ aguenriem, Nhatano nhenomedâdo Deus itaumbyry egatuly Jesus einwânni modoram, nhatano itaumbyry âdakeze aguely awyly enomedâdyly einwânni modoram, âdara Deus iomazeândyly awyly nhutuhomoem agueim. Ilâpyryem eagonro modo nhenomedâdyly adyesenry Deus ton-honrugue lelâ adyeseim aieniem. Eagonro modo nhenomedâdyly tâwâneim kua ieniem. Eagonro modo nhenomedâdyly, âdy pebaom modo, kaikânro modo warâ emawyadâniem. Eagonro modo nhenomedâdyly Jesus einwânni modo iwymâryem. Eagonro modo nhenomedâdyly âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue aguewâni modo. Âdara keze mârâ tâjitanru aguely aguehoem agueim modo warâ tonomedâze lâpylâ. \p \v 29 Âikâ âikâ warâ einwânni modo âzenomedâoly, âwanu anhetomoem. Idânârâ Cristo ingonotybyem eynynâbaom modoram iwâgâ aguenriem lelâ mâkeba kurâ; tâdâtâdyguyhodâ iwâgâ aguenriem lelâpa, Deus itaumbyry einwânni modoram âdakeze aguely awyly enomedâniem lelâpa, adyesenry Deus eon-honrugue lelâ adyeseim aieniem lelâpa, \v 30 tâwâneim kua ieniem lelâpa, âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue aguykehoem, mârâ tâjitanru âdakeze aguely awyly egatuin-em lelâpa warâ kurâ. Ize ato aguientoem Deus nhuduypylâ konomery. \p \v 31 Inomerymo xududyse mawylymo, “âwanu koendonro” amânhetomoem. Deus Ispirituryam ekadaungâ, âwanu amânhekylymo wâgâ inomedâdomoem. \p Awârâ takaze koendonro ise âyanmo augueho iwerâ. \c 13 \s1 Âdara kydâpynedyly wâgâ agueho \q1 \v 1 Xirâ onro anaym tâjitanru idânârâ auguely, \q2 anju kau odano modo agueho tâjitanru auguely lelâlâ wâne, \q1 augueho idani modo kâinwynebyra kulâ auguely-ro watay, \q2 ytaumbyry modo âdyem nitaymba tâise. \q1 Sinu, gongu warâ koendâ tydyzenry ipyru ara kulâ tâise. \q1 \v 2 Tâwâlâ lelâlâ wâne koendâ Deus aguehobyry kâengatuly, \q2 âdy mâkeba awârâ, ydataynrim modo kâinwynebyra kulâ auguely watay. \q1 Tâwâlâ lelâlâ wâne koendâ kâuntuly saguhoem kyam Deus nhutuen-hondânrybyry, \q1 idânârâ wâgâ koendâ kâuntuly warâ, \q2 âdy mâkeba awârâ, ydataynrim modo kâinwynebyra kulâ auguely watay. \q1 Kâinwândylygue iwy ejidydâpa tâjikehonze lelâlâ wâne urâ, \q2 âdy keba olâ awârâ, yagonro modo kâinwynebyra urâ-ro watay. \q1 \v 3 Idânârâ tâlâ wato modo âdy pebaom modoram tuduwâse wâne tâise urâ; \q1 tâwâlâ wâne tâise kâsenagazedyly, Jesus eynynâbaom modoram kâdyoly, \q2 wodo âjiaduân-honly warâ, \q2 xurâmoem koendâ awito âdyem nipyra olâ Deus xurâem, \q2 kâinwynebyramo kulâ awidyly-ro watay. \q1 \v 4 Idânârâ agâ tâpyneze kurâ-ro watay, \q2 idânârâ tâmaenze kurâ kydâpeâmbyralâ; \q2 kytyenilâ kurâ; \q2 âsewâninri keba kurâ; \q2 sawo keba kurâ; \q2 âkelo modo takaze koendonro kydawyly wâgâ âdutuim keba kurâ warâ. \q1 \v 5 Tâpyneze kurâ-ro watay, \q2 kywypado aguykeba, aguiempyra warâ kurâ. \q1 Tâpyneze kurâ-ro watay, \q2 âkelo wâgâ tâpaunzeze kurâ, kywâgâ kulelâ inkâba kydâpaunzedyly; \q1 Tâpyneze kurâ-ro watay, \q2 alâ kulâ kyewiâpadyly kitaymba kurâ. \q1 Tâpyneze kurâ-ro watay, \q2 kurâem inakanhe aitobyry inepa kienanânehonly. \q1 \v 6 Tâpyneze kurâ-ro watay, \q2 tâjityenze kurâ, iozepa kulâ kagonro aituo; \q2 ioze lelâ aituo olâ tohomaenze kurâ. \q1 \v 7 Tâpyneze kurâ-ro watay, \q2 âdara awyly umelâ kagonro keon-hondâdyly. \q2 Kyam nhegatuly tâinwânse lelâ kurâ. \q1 Deus izepa ato aienibyryem awyly kiuntuduo, \q1 Deus nheinwântondyly kinwânwâmpyra kipyra kurâ; \q2 kynynâ anhekyly kyzemaenre lelâ. \q1 \v 8 Tâlâ Deus itaumbyry koendâ egatuho, \q2 adainze olâ awârâ, \q1 Tâlâ âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue aguehoem enomedâdo, \q2 adainze lâpylâ olâ awârâ, \q1 Tâlâ toenzepa âdydo imeom xutuho, \q2 adainze lâpylâ olâ awârâ. \q1 Tâdâpynedyly olâ ise âdaunloenlâ nadaimpa! \q1 \v 9 Âdydo imeom xuturin-em Deus Ispiritury nhenomedâdyby modo \q2 idânârâ koendâ kuru âdakeze aguely awyly nutuwâbyramo; \q2 tâlâlâ nhutudânrymo. \q1 Deus itaumbyry egaturin-em Deus Ispiritury nhenomedâdyby modo \q2 idânârâ koendâ kuru nutuwâbyramo, \q2 âdiempa kulâ nhutulymo. \q1 \v 10 Târâ Deus eydâ atodâ Deus agâ kydoxioduo olâ, \q2 idânârâ mâkâ kiuntudyze ato ara xutuze kurâ, \q2 mâkâ kyize ato ara lelâ ise kurâ. \q1 \v 11 Iamudoem wawyly ume, iamudo agueho aralâ kâinane auguely; \q2 iamudo tyangahu oday xunâgo aralâ kâinane unâgu yangahu oday; \q2 iamudo ize atolâ kâinane ize wato warâ. \q1 Xutuybyem olâ urâ iwerâ; iamudoemba itybyem. \q2 Iamudo ara inkâba awidyly iwerâ. \q1 \v 12 Ispelhu tywykeim oday, koendâ kydâzetaymba kurâ; \q2 tâzese wâne kurâ, koendâ kuruba olâ, koendâpa awylygue, \q2 myara lâpylâ, Deus wâgâ koendâ kehoem kuru kiuntuba kydawyly iwerâ. \q1 Deus agâ kydoxioduo olâ, koendâ kehoem ese, xutuze warâ kurâ. \q1 Iwerâ âdiempa kulâ kiuntuly. \q1 Ilâ ume olâ mâkâ koendâ xutuze kurâ, iwerâ kutuho ara. \q1 \v 13 Deus kieinwândyly, \q2 Deus idânârâ “Xuduze urâ” kehobyry kinwânwândyly, \q1 Kydâpynedyly warâ nadainwâpyra ise. \q2 Kydâpynedyly olâ mârâ kuru. \c 14 \s1 Âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue aguely, Deus itaumbyry egatuly warâ wâgâ agueho \p \v 1 Toenzepa âpynedaungâ. Deus Ispiritury inomedâdomoem ekadaungâ, mâkâ inomedâdomobyry ara xurâem amitomoem. Itaumbyry mâengatuhomoem inomerymo nhuduhoem ekadaungâ kuru. \v 2 Âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue aguein-ro watay, Deus lelâ âdakeze mâkâ aguely awyly xutuim. Deus Ispiritury eon-honrugue mawânkâ tutuzenry kehoem aguely. \v 3 Mâkâ tutuzeinhelâ Deus itaumbyry egatuim olâ Jesus nheinwântomo imâem tyenehonze, tâsenagazedyly nhemaen-homoem ton-hondâzemo. Tytyreim, kaikânro modo warâ tuomazeânzemo lâpylâ warâ. \v 4 Mâkâ unâ âkelo tâjitanru Ispíritudâba âenigue agueim watay, âwâlâ kulâ mâkâ âturudyly. Mâkâ kurâdo indakylyenlâ Deus itaumbyry egatuim olâ idânârâ idataynrim modo turuse, Deus wâgâ imâem nhutuhomoem. \p \v 5 “Âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue adâkezeba itaungâ” uguely mâkeba. Tâwâlâ tâise idânârâ amyguelymo, idânârâ enomedâdybyenlâ watay. Koendonro kuru olâ idânârâ Deus itaumbyry tâjitanru tutuzeinhelâ mâengatulymo; arâma idânârâ âjidaholy âdakeze aguely awyly. Âkelo tâjitanru Ispíritudâba âenigue egatuyby âjidaholy ise, âdakeze aguely awyly egatuimbe-ro watay lelâ. Arâ ise Jesus einwânni modo ton-honre lelâ nheinwândylymo. \p \v 6 Âyanmo adakobâze udâondyse wawyly, tutuzelâ âmaemo, Cristo eynynâ ypemugudo. Agâmo wawyly ume, âkelo tâjitanru Ispíritudâba âenigue auguely-ro watay, âdyem nitaymba tâise awârâ âmaemoem, âdakeze auguely mâuntubama tâise âmaemo. Âyanmo kâengatuhoem yam Deus nhutuen-hoymby kâengatuly watay, Jesus mâinwântomo wâgâ auguely watay, Deus itaumbyry awo wâgâ iweniby kâengatuly watay, âdy Jesus einwânni modo nheinwânkyly, anhekyly warâ wâgâ inomedâdylymo watay, Jesus mâinwândylymo imâem iese âmaemo, mâindakylymoenlâ augueduo lelâ olâ. \p \v 7 Etaungâ awârâ flauta, harpa warâ tydywâtuneim modo. Koendâ idyly xutudânry kulâ idyin-ro watay, inakanhe kulâ âzeremutâdyly. Aituo pylâ tygâseim modo, âini modo warâ nhakaladânehonly-ro warâ. \v 8 Mâkâ trombeta idyim koendâ nidypa watay, sodadu domodo nohondaymba tâseguebyhomoem. \v 9 Arâ lâpylâ tâdâtâdyguyhodâ Deus wâgâ âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue amyguelymo-ro watay, âdakeze aguely awyly nutuba awylymo. Sapezenruam amyguehomobyry adaholy-ro waunlo ara kulâ ise! \v 10 Toenzepa xirâ anaym tâjitanru âkelo modope awyly. Mârâ tâjitanru xutuwâni modoem âdakezelâ mârâ aguely; xutudânry modo xurâem olâ mârâ âdakely keba-ro waunlo ara kulâ. \v 11 Ânguylâ ytainly tâjitanru kâuntulygueba-ro watay, âkelo anano mâkâ awyly tutuze urâ. Iduanomo keba wawyly, tutuze mâkâ warâ, ytanru nutuba tawylygue. \v 12 Tutuze urâ, toenzepa Deus Ispirituryam mâzenomedâodyze mawylymo. Einwânni modo imâem Jesus wâgâ nhutuhomoem amânhetomoem olâ ekadaungâ. \p \v 13 Âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue adâkeze âmaemo-ro watay, Deusram ekadaungâ; “Pabai, ienomedâgâ, tâjitanru tutuzenry auguehobyry âdakeze aguely awyly auguehoem” kewâtaungâ. \v 14 Tâdâtâdyguyhodâ, âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue Deus agâ auguely-ro watay, auguehobyry kâuntuba wawylygue, yangahu oday lelâ nitaymba auguehobyry. Deus Ispiritury mawânkâ yispiritury agâ agueim, auguehoem. \v 15 Âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue auguepa widyly keba olâ, arâ auguehoem Deus Ispiritury ienomedâdyly watay. Âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue, ytanwe lâpylâ warâ Deus agâ agueze olâ urâ. Âkelo tâjitanru Ispíritudâba âenigue iwâgâ igâtuze urâ, ytanwe igâtuze lâpylâ olâ urâ. \p \v 16 Tâdâtâdyguyhodâ, âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue Deus agâ amyguelymo watay, amyguehomoam “Âkealâ awârâ” kewâpyramo idataynrim modo, nutuba tawylymogue. \v 17 Tâwâlâ lelâlâ wâne amyguehomo koendonro awyly, nutubamo watay, Deus wâgâ amygueho nutuwâbyramo ise. Aituo ise amyguehomobyry âdyem nipyra-ro warâ. \p \v 18 Âkelo tâjitanru Ispíritudâba âenigue adâkeze urâ, akadâmo kehoem. “Âkelo tâjitanru Âispiriturydâba âenigue auguehoem amânhetobyry wâgâ koendonro lelâlâ âmâ, Pabai” uguepa wipyra winase Deusram. \v 19 Einwânni modo âtâdyguyhodâ olâ, nhutulymoenlâ auguely, Jesus einwândyly wâgâ kâenomedâdaymo. Unâ imâemba egatulylâ koendonro kuru, imâem egatuyby âkelo tâjitanru Ispíritudâba âenigue takaze kehoem. Jesus wâgâ augueday cincolâ auguedyse wawyly, ânguy nhutudânry wâgâ toenzepa kehoem auguepa witoem. \p \v 20 Cristo eynynâ ypemugudo, âwâgâmo kulelâ inkâba âpaunzedaungâ, iamudo âpaunzedo araba. Iamudo iwelo egaseyby inakanhe tâjidyly wâgâ nâpaunzedaymba, myara lâpylâ itaungâ. Xutuyby âdy koendonro, âdy inakai warâ awyly xutuim ara âpaunzedaungâ. \v 21 Warâ myakâwândy Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem awyly: \q1 “ ‘Âkelo âtâ anano modo igonose urâ, \q2 âkelo tâjitanrugue ynynonro modoram aguehomoem. \q1 Kâunrudysemo wato, niwantaguebyramo isenra’ kely Deus” \m warâ myakâwândy Kywymâry Deus, Isaíasram inwenien-honly\f + \fr 14:21 \ft Awylygue myakâwândy akaemo ingonodyly eonronrumodâpalâ, âkelo anano modo ety anaxi âsenagazedomoem.\f*. \p \v 22 Âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue enomedâdyby aguely watay, Jesus eynynâbaom modoem mârâ aguehonly, einwânni modoempa. Tâjitanru tutuzeinhelâ Deus itaumbyry egatuhoem tâzenomery Deus Ispiritury nhuduly olâ, Jesus einwânni modoem, mâkâ wâgâ koendâ nhutuhomoem, koendonro xurâmoem mâkâ anhekyly awyly nhutuhomoem warâ. Einwânni modoram nhutuen-honly, einwântânry modoamba. \p \v 23 Tâdâtâdyguyhodâ idânârâ âmaemo âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue amyguelymo-ro watay, Jesus einwântânry modo, ton-honremba kulâ Jesus einwânni modo warâ egawândylymo-ro watay, akaemoam âwankuem âiehoze âmaemo. “Tuândy kulâ mynra akaemo” kehonze âmaemo. \v 24 Âtanwemolâ Deus itaumbyry mâengatulymo-ro watay olâ, Jesus einwântânry modo, ton-honremba kulâ Jesus einwânni modo warâ amyguehomo xutuzemo. Inakanhe aini tawyly xutuzemo. Deus aguehobyry takaze tawyly; mâkâ xurâem, tâwentâguezeim tawyly warâ xutuzemo. \v 25 Aituo ise âkadulymo Deus izepa ato adientyby modo wâgâ. Âzeguhoam isemo, Deus ehoguezemo warâ. “Âkealâ, tarâ agâmolâ mynra Deus” kezemo. \s1 Tâdâtâdyguyhodâ âdara adâjidyly awyly xutuho \p \v 26 Cristo eynynâ ypemugudo, Deus mâen-hoguedomoem mâtâdyguyduomo, warâ ise amidylymo. Deus tien-hoguedoem igâtuni modo, tâwâlâ nigâtudâmo. Deus wâgâ enomedâni modo, tâwâlâ nenomedâdâmo. Unâ Deus nhutuen-hoymby egatuim modo, tâwâlâ negatumo. Âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue unâ egatuim, tâwâlâ negatumo; âdakeze aguely awyly agueimpe olâ nidâ. Arâ aitaungâ, agonromo koendâ Deus wâgâ nhutuzezedomoem. \v 27 Âduaymo âkelo tâjitanru Ispíritudâba âenigue adâkedyze donro modope-ro watay azagâ, azagâ tokalâ warâlâ anygue, âjiantaylâ. Âdakeze aguely awyly agueimpe nidâ-ro warâ. \v 28 Ânguy agueim peba-ro watay, âmaemo âkeloem agueze keim modo MYK alelâ itaungâ. Odaymolâ âkelo tâjitanru Ispíritudâba âenigue Deus agâ aguewâtaungâ, tydaseinhe inkâba. \p \v 29 Azagâ, azagâ tokalâ warâlâ Deus aguehobyry egatuim nidâ. Idataynrim modo koendâ niwaunsedâmo aguehomobyry, Deus wâgâ, Deus wâgâpa warâ aguely awyly tiuntuhoem. \v 30 Mâkâ tâmyreim ewy Deus tyam nhutuen-hoymby adâkedyze-ro watay, mâkâ Jesus wâgâ egatuim adâkeho newanike wao, nekadâ turery onwa, mâkâ adâkedyze donro XYDYK itoem, aguehoem warâ. \v 31 Idânârâ âmaemo egatuly xutuwâni modo tâwâlâ egatuwâdaungâ. Tokalâ, tokalâ warâ olâ ise amyguelymo. Arâ ise koendâ âdakeze Deus aguely awyly, idânârâ einwânni modo nhutulymo. Aituo ise imâem Jesus nheinwânsezedylymo. \v 32 Deus itaumbyry egatuly xutuim modo adâkely tâpagunâzelâ nidâ, tagonrodo agueho tiunduhoem. \v 33 Koendâ lelâ Deus ize awyly tâdâtâdyguyhodâ, on-hoam lelâ agueim modo aguely warâ inkâba. \p \v 34 Âmaemo Jesus eynynonro modo mâtâdyguyduomo, pekodo modo tunâgueba nidâmo, kâzewenry ara idânârâ tâdâtâdyguyho modo oday. Iso akaemo xutuim, kâzewenry aralâ. Aituo pekodo modo âjigue tunâgueba nidâmo, Deus itaumbyry egatuly nekuâdâbyra itomoem. \v 35 Mârâ unâ nutubamo-ro watay, tusolâ napâiguemo, tâtyam saintybyem. Kywypadoem kulâ pekodo Deus itaumbyry egatuly ume itabygu. \p \v 36 Xirâ augueho wâgâ yagâ koendâ mâseinwâmbyra âmaemo-ro watay, amyguehomo augueho nakadaymba. Enanâguewâdaungâ, waunroem kuru Deus itaumbyry egatuimbyry keba mawylymo, waunroem idanipyry keba mawylymo warâ. \v 37 Deus itaumbyry mâengatuhomoem Ispirituryam enomedâdybyenlâ âmaemo, Deus ewanu aieniem enomedâdybyenlâ âmaemo warâ watay, tutuzelâ âmaemo, Kywymâry Jesus kâinwenihoem aguehobyryenlâ kâinwenily awyly. \v 38 Xirâ augueho iwaunsedânry, einwântânry warâ watay, tâwâlâ niwantaguebyra awyly, agueho kâjiwantaguedaundâ olâ. \p \v 39 Cristo eynynâ ypemugudo, toenzepa Deus Ispirituryam ekadaungâ, Deus itaumbyry egatuin-em mitomoem. Âkelo tâjitanru Deus Ispiriturydâba âenigue adâkedyzedonrobe-ro watay olâ, “Adâkezeba ikâ” tâkezeba itaungâ eyam. \v 40 Deus iomaenze mâtâdyguyduomo, âdalâ kulâ inkâba tâdâtâdyguyhodâ aitaungâ. Adâkeho saintuo lelâ agueim watay, anygue; amyguehomo iwânwântaungâ. \c 15 \s1 Igueypyem inkâba Cristo, kurâem itondybyem \p \v 1 Unâ tâdâsemagueho âyanmo kâengatuyby mâenanâguedyzemo wato iwerâ, Cristo eynynâ ypemugudo. Kâmakezelâ Cristo iguely kely mâindatuomo, tâinwânse ani âmaemo. Unâ iwâkuru âyanmo kâengatuyby mâinwândylymo; mâinmowâbyra âmaemo. \v 2 Xirâ unâ mâinwântuomo, Jesus mâinwântuomo warâ lelâ Deusram mâzemakeolymo. Mâinwâmpyra kulâ, “Jesus tâinwânse urâ” myguelymo watay, âdyem nitaymba awârâ; tâmakezeba ise âmaemo-ro warâ. \p \v 3 Unâ yam egatuybylâ ani âyanmo kâengatuly, unâ tutuzeim lelâlâ. Inakanhe aguitobyry xygakeze myakâwâm Cristo iguely. Deus itaumbyry awo wâgâ “Arâ ise aidyly” kehobyry aralâ myakâwâm mâkâ Kywymâry aidyly. \v 4 Tuhu imâsedo esagueyby odaji myakâwâm eguepybyry âzetadâoly. Azagâ emedyly idyly wâgâ myakâwâm Deus kurâem nhetondyly, itaumbyry awo wâgâ iweniby aralâ\f + \fr 15:4 \ft Nota de pé Mateus 12.40dâ egâ.\f*. \v 5 Kurâem itondybyem myakâwâm Pedroam âepanâguely. Ilâpyryem doze lelâ tywâgâ aguenriem tinduakeyby modoram âepanâguely. \v 6 Ilâpyryem myakâwâm quinhentos tâinwânni modo âtâdyguyhomobyryam âepanâguely. Akaemo ewy tâigueze; aguilâ olâ iguedânry. Akaemo mawânkâ iwerâ Jesus igueypyemba awyly wâgâ agueim. \v 7 Ilâpyryem Tiagoram âepanâguely. Ine kubalâ idânârâ tywâgâ aguenriem tinduakeyby modoram âepanâguely.\fig |src="cn01850B.tif" size="span" loc="1 Corinthians 15:1-11" copy="© 1978 David C. Cook Publishing Co." ref="1 Coríntios 15.3-7" \fig* \p \v 8 Idânârâam tâepanâguebygueduo, xypyryem akâwâm yam âepanâguely lâpylâ. Mâkâ kâinwândyly akâwâm, akaemo nheinwâmpygueduo iweâpa kehoem. Awylygue iamudo adakadybyem iazeypy emyenro urâ. \v 9 Jesus agâ adakobâdyby keba urâ; tywâgâ aguenriem induakeyby modo enday, âdy mâkeba urâ. Jesus Induakeyby kelygue tâzekeim mâkeba gâlâ tâise urâ warâ, mâkâ kâinwândyly iraynâ, toenzepa eynynonro modo enagazenibyry wawylygue. \p \v 10 Arâ wawyly umelâ, yagâ koendâ olâ akâwâm Deus. Iweloem yetondâ mâkâ, unâ egatuin-em Jesus induakeybyem witoem, iwâgâ auguehoem. Alâ kulâ inkâba ani uduakely, xirâ agânhetoem. Toenzepa kâsewanily, koendâ lelâ mâkâ xurâem kâsewanihoem. Eagonro modo, Kywymâry Jesus induakeyby modo takaze ton-honre kehoem kâsewanily. Auguely idanipyry modo toenzepa mâkâ tâinwânse. Urâ keba olâ akaemo nheinwântoem aienehoim; Deuslâ awârâ aieni. Yagâ koendâ tawylygue, mâkâ arâ ayedyly. \v 11 Koendonro kuru olâ unâ tâdâsemagueho egatuly, xina agueim atay, eagonro modo agueim atay warâ. Xirâ unâ âyanmo xina negatu; meinwândâmo-ro warâ. \s1 Kurâem itonze kurâ kyigueduo \p \v 12 Igueypyem, Cristo kurâem itobyryma ani xina nhegatuly âyanmo. Tâlâ olâ âduaymo wakeim: “Cristo igueduo kurâem tyetonze lelâlâ wâne akâwâm Deus, kyigueduo kurâem kyetombyra olâ ise” keim. Arâ adâkezeba itaungâ! \v 13 Kyigueduo kurâem kitombyra kurâ-ro watayma Cristo myakâwâm kurâem nitondaymba-ro. \v 14 Cristo kurâem nitombyra watay, Deus itaumbyry âyanmo xina nhegatuly lâpeba tâise, âdy mâinwânkylymo peba tâise warâ. \v 15 Iguewâtyby modo kurâem nitombyra watay, konokuni kulâ tâise xina. “Deus olâ myakâwâm Cristo, igueduo, kurâem tyetonze” adâkeze lelâlâ xina warâ. Igueypy modo kurâem nitombyra kely âkealâ watay, Deus, Jesus kurâem nietondaymba tâise. \p \v 16 Iguewâtyby modo kurâem nitombyra-ro watayma myakâwâm Cristo kurâem nitondaymba lâpylâ-ro, tâkanâdobyrydâ negaseba warâ-ro. \v 17 Igueypyenlâ mâkâ watay, âdyem nitaymba mâinwândylymo, amitaynlymo kulâ. Igueypyenlâ mâkâ-ro watay, inakanhe amitomobyry nygakewâbyra tâise Deus, âji tâdâsenagazedoanlâ tâise mydâlymo, âigueduomo. \v 18 Cristo kurâem itondybyemba watay, idânârâ mâkâ einwânni iguewâtyby modo tâise tâdâsenagazedodâ, aunloenlâ Deus agâpa ietybymoem, inakanhe aitomobyry tygakezeba awylygue. \v 19 Iguewâtyby modo kurâem nitombyra, kyigueduo Deus agâ kipyra kurâ warâ watay, kaikâ lelâlâ tâise kurâ, kewâdyly kulâ kieinwântobyry wâgâ. Idânârâ tarâ onro anaym Cristo xurâem aguitayn-hobyry modo, kâwanopyry, kuomarobyry, awârâ modo âdyem nitaymba tâise. \p \v 20 Igueypyemba olâ Cristo iwerâ! Igueypyem awyly ume, kurâem tyetonze myakâwâm Deus. Awylygue tutuze lelâlâ kurâ, kurâem kyetonze lâpylâ mâkâ awyly. \v 21-22 Idânârâ iguewâse kurâ, saguho uguondo Adão iweom kydawylygue. Alâpylâ Jesus Cristo xurâem kydawylygue, kyigueduo kurâem itonze kurâ. Adão, Deus izepa ato anhetobyry wâgâlâ myakâwândy Deus agâpa kidyly, kyiguely adaguly warâ. Alâpylâ Jesus Deus ize ato ara lelâ aitobyry wâgâ Deus agâ kyenehondyly. \p \v 23 Deus aguehobyry ara kehoem idânârâ aidyly. Waunroem kuru Deus, Jesus Cristo kurâem nhetondyly, igueypyem awyly ume. Cristo odopâduo ise kurâ eynynonro modo kurâem kitondyly. \v 24 Aituo maise onro anaym xypyrylâ idânârâ Deus iduery modo eon-honru, ton-honremba ienehonze Cristo. Awârâ adiempygueduo, “Pabai, agânhetoem amyguehobyry idânârâ ajietai. Âmâ lelâ Pymâ iwerâ. Imaym lelâ iwerâ idânârâ” keze Deusram. \v 25 Deus aguewâm, Cristo pymâem itoem. Iwerâ Deus eynynâbaom modo ton-honreim xypyry etay Cristolâ ise iwymârymo. Tuduery modo eon-honru sainze mâkâ. Sodadu wâne tuduery tiameyby tywykabeze sawânipyryem tawyly tienehon-hoem, myara ise Cristo tynynâbaom modo eon-honru nhainly. \p \v 26 Xypyryem kuru tainzeim ise tâjiguely. Kuduery awârâ tâjiguely, kyiguely tytaze kydawylygue. Cristo olâ tâjiguely sainze. \v 27 Iwenibyenlâ myakâwândy Deus itaumbyry awo wâgâ: “Idânârâ iwymâryem ise mâkâ âeni âewyly” kely myakâwândy iweniby. Cristo pymâem awylylâ agueho. Idânârâ iwymâryem lelâlâ Cristo. Tunwym Deus iwymâryem nipyra olâ; Deuslâ mawânkâ pymâem ieni. \v 28 Idânârâ iwymâryem Cristo awyly, aguewânmy Deus. Idânârâ Deus izepaom modo eon-honru tyaimpygueduo, “Pabai, agânhetoem amyguehobyry idânârâ ajietai. Âmâ lelâ Pymâ iwerâ” keze tunwym Deusram. Warâ ise idânârâ Deus emaym lelâ idyly, ize ato ara lelâ itoem. \p \v 29 Tâlâ iguewâtyby modo eynynâ batiza ini modo. Iguewâtyby modo kurâem itondyly neinwâmpyramo-ro watay, arâ anitaymbamo tâise. \p \v 30 Xina myarâ, myarâ warâ Jesus xunâry egatuze adakobâni modo kâmayno einkâ takaze inanry xina. Iwâgâ xina aguepa nipyra olâ; tutuzema xina, tyâly-ro watay, xypyry etay kurâem itonze tawyly. Arâpa-ro watay, âdaunloenlâ xirâ âwanu xina aniensezedaymba tâise. \v 31 Cristo eynynâ ypemugudo, kopaelâgâembaba inanry Jesus eynynâbaom modo yâly nhegaedylymo. Âkealâ xirâ auguely. Toenzepa olâ inanry kâzehoguedyly, âduaymo Kywymâry Cristo Jesus anhetyby wâgâ. \p \v 32 Tarâ Efesodâ kâmaynoem keankâ kâdutuly. Ânguydo imeom tyewiâseim modo agâ kâjitoguyly waunlo ara keankâ, Jesus Cristo wâgâ augueday, yizepaom modope awylygue. Yigueduo kurâem witondyly kâinwâmpyra urâ-ro watay, âdyem nitaymba tâise arâ kâsenagazedyly. Aituo “Ize kydatolâ kyzeinre, toku ikaji kitoem kehoem kydadakuinre warâ, kopaelâgâlâ igueze mawânkâ kurâ” Deus eynynâbaom modo keho ara awidyly lelâ tâise koendonro. \p \v 33 Aypa olâ! Arâ aguewâni modo aguelygue tâsenoguzeba itaungâ. “Xypyry etay iguewâtyby modo kurâem nitaymba ise” kewâni modo agâ on-hoam midylymo-ro watay, earamolâ ise mâinwândylymo. Tutuzelâ âmaemo wakely: “Tadataen-ho inakai, koendâ aini modo inakanhe tyesemo” kely. \v 34 Koendâ angahumo oday âunâgumo nidâ, saguhoem âunâgomobyry ara inkâba. Deus izepa ato aiedyly imowâdaungâ. Warâ auguely, mâpybazedomoem; tâlâ mawânkâ âduaymo Deus ize ato koendâ xutudânry modo. \s1 Igueypyem kurâem itybyem âdara kydawyly xutuho \p \v 35 Tâlâ ise sapâiguewâni modo: “Âdaraka ise kurâ, Deus kurâem kyetonduo? Âdaraka ise kodo? Xirâ kodo iwerâ tâlânro aralâka ise?” keim modo. \v 36 Tuândy domodo! Kodo âdugukeoze, kodo iwerâ tâlânro ara inkâba ise. Ewy igueduo mawânrâ âpa ezay etâdyby ilusely. \v 37 Âdylâ ewy etâdyly, trigu ewy atay warâ, âtugugueim araba wâne, ondaxi ietybyem olâ tyazeze, ago tâise, taryseze, tâwiseze warâ. \v 38 Âikâlâ, âikâlâ warâ nady ewy modo Deus aguehobyry aralâ. Awylygue tâwy modo aralâ etâdyby modo iazely awyly. \p \v 39 Alâpylâ tâjiunru modo âzekiba lelâba awyly. Kurâ nhunru âikâlâ. Ânguydo imeom nhunru âikâlâ, tawâguneim modo nhunru âikâlâ warâ. Kanra nhunru âikâlânro kuru-ro warâ. \p \v 40 Arâ lâpylâ kau wogonro modo, onwogonro modo agâ âkeloem awyly. Idânârâ kau wogonro modo iwâkuro, taunlo onro wogonro modo iwâkuro agâ âkeloem. \v 41 Xixi, nunâ, ximukâ warâ ehoru âzekiba lelâ inkâba lâpylâ, tâwâlâ lelâlâ wâne idânârâ iwâkuruem lelâ awyly. Idânârâ ximukâ modo, âzekiba lelâ ehorunu nitaymba. \p \v 42 Arâ lâpylâ ise kurâ iguewâtyby modo kurâem Deus kyetonduo, âkeloem ise kodo iweloem, iwerâ tâlâ kydato agâ. Kodo iwerâ tâlâ kydato igueze mawânrâ. Kodo iwelo olâ ise igueim keba. \v 43 Mârâ kodo tâpyâzeim ton-honreim keba, inakanhe ini kulâ. Kodo iweloem ietyby olâ ise ton-honreim, tywâkureim warâ. \v 44 Mârâ kodo tâpyâzeim xirâ anano kulâ. Kurâem kitonduo olâ kodo iweloem ietondybyem ise Deus Ispirituryam. Tâlâma kodo xirâ anano kulâ. Tâlâ lâpylâ olâ ise kodo iweloem ietondyby Deus Ispirituryam. \p \v 45 Warâ Deus itaumbyry awo wâgâ iwenibyem awyly: “Waunroem âepaigueim kurâ Deus nhugukyly myakâwândy Adão, tunre, tybygue warâ” warâ iwenibyem awyly. Tâlâ olâ mâkâ, “Adão xypyry” keho, Jesus Cristo. Mâkâ wâgâ kydâzemakeoly. Mâkâ wâgâ iweloem kydâieholy, aunloenlâ Deus agâ kitoem. \v 46 Kodo Deus Ispiritury iweloem nhetondyby koendonro kuru, kodo adainrim takaze. Kodo tunreim, tybygueim warâguema saguhoem kydâduguholy. Ilâpyryem pylâ kodo Deus Ispirituryam iweloem ietybybe kidyly-ro. \v 47 Kaudyly ume, waunro uguondo nhugudyly myakâwândy onro edunugue. Mâkâpygueduo iweâpa lelâlâ myakâwâm Deus eagonro uguondo onro anaxi ingonodyly, mâkâ Adão takazeno kuru. \v 48 Idânârâ kurâ domodo xirâ onro anano modo Adão sodo aralâ sodomo, onro edunugue xygatyby aralâ. Cristo xurâem itaynrim modo sodo olâ ise Cristo kurâem itondybyem myani sodo ilâ emyenro. Iweloma ise kodo, Cristo Deus ezaypa âetyby sodo iwelo ara. \v 49 Uguondo onro edunugue xygatyby aralâ kurâ, arâ lâpylâ ise uguondo Deus eydâ atodâba âetyby ara kydawyly. \p \v 50 Xirâ mâuntudyzemo wato, Cristo eynynâ ypemugudo. Pymâem kuru Deus atoram kâgawântaymba kurâ kodo iwerâ tâlâ kydatogue. Âji ânguy nadaimpa, niguepa warâ atodâ itoem nudupa mawânrâ; xirâ kodo iwerâ tâlâ kydato tâwâmase, tadainze warâ awylygue. Kodo iwerâ tâlâ kydato âdugukeoze olâ. Arâ ise aunloenlâ Deus agâ kydawyly, tâwânepa kydawyly, âdaunloenlâ kydadaimpa kydawyly warâ. \p \v 51-52 Koendâne âyanmo kâengatuly idataungâ, xirâ saguhoem tutuzenrybyry. Idânârâ inkâba ise kyiguely, Jesus odopâdyly iray. Xypyryem itybyem awyly xutuho trombeta âjidyly-ro watay, kânu PÂGÂIM MOK idyly ara kulâ ise idânârâ kydâdugukeoly inepa kehoem. Trombeta âjidyly-ro watay, Jesus einwânni modo iguewâtyby kurâem itonzemo, todo âdaunloenlâ adaindânrygue, kodo iweloem aiehowâze lâpylâ. \v 53 Xirâ kodo iwerâ tâlâ kydato tadainze lelâlâ wâne, âdaunlo emedyly wâgâlâ olâ ise âdaunloenlâ adaindânryem âieholy, kâty kywogonro iduatyby, iwelo agâ kiungukely ara. \v 54 Kodo adainrim adaindânryem âiehoduo, Deus itaumbyry iweniby agueho aralâ ise aidyly: \q1 “Tâjiguely adainlylâ ise! \q1 Satanás eon-honru tâjiguehoem anheto adainhoze, idânârâ kehoem” \m warâ myakâwândy Deus inwenien-honly Isaíasram, saguhoenlâ. \q1 \v 55 “Tâjiguelyam wakykenre: \q2 ‘Saimpyem âmâ! \q2 Ielawada ipy etyby ara kulâ âmâ. \q3 Âytadaymba xina iwerâ’ kykenre” \m warâ myakâwândy Deus inwenien-honly, saguhoenlâ. \p \v 56 Deus aguehobyry sakanibyryem lelâ kurâ idânârâ. Deus, Moisésram tâzezewenry inwenien-hoymby kindadylygue, mâkâ izepa ato aienibyryem kydawyly kiuntuly. Awylygue ani kyiguely kiyntadyly, kyigueduo kydâsenagazedyly kiyntadylygue. Iwerâ olâ tyanepa kurâ, inakanhe aguitobyry xygakeybyem awyly kiuntulygue. \v 57 Kon-honwanâdâ olâ Deus, izepa ato aguiempyra kitoem, Kywymâry Jesus Cristo kurutobyry ara lelâ aguidyly awylygue. Awylygue mâkâ agâ aguykeba kipyra kine: “Pabai, iwâkuru lelâlâ âmâ! Idânârâ koendâ awyly takaze koendâ mawyly!” kykenre. Aunlolâ Deus kyzehoguene. \p \v 58 Ypemugudo Cristo eynynâ kâinwyneguyly modo, Jesus toenzepa einwândyly kâjimowâdaundâ. Deus kodo iweloem ietonze awyly einwândyly kâjimowâdaundâ. Kywymâry Jesus amânhetomoem aguehobyry, amânhepyra tâiseba itaungâ. Alâ kulâ inkâba ise xurâem amitomobyry, amyguehomobyry warâ, eagâ kydawyly ume. \c 16 \s1 Corinto donro modo dinheru nhuduhobyry Judeiadâ einwânni modo âdy pebaom modoem \p \v 1 Iwerâ auguely ise Jerusalémdâ Jesus einwânni modoram mâingonokylymoem dinheru mâindâtyguylymo wâgâ. Einwânni modo Galácia eynynâ âtâdyguynri modo kâunrutobyry ara lâpylâ âurudylymo. \v 2 Domingo oday, domingo oday warâ âdinherurumo ewy âentywâdaungâ mâunduhomoem. Tâlâ matomo aralâ xuduwâtaungâ. Imâem emakeim, imâem nhuduly; imâemba emakeim, imâembalâ nhuduly warâ. Yaindyly kâjiwânwâtaundâ arâ adâjidyly maguhomoem, yaintuo tâlâ lelâ itoem. \v 3 Yaindyly iraylâ, iduakewâdaungâ âmaemo ewy Jerusalémram dinheru sani. Yaindyly-ro watay, kata iwenize urâ, mâinduakeybymo nhakyly dinheru agâ. Jerusalémdâ einwânni modo iwymâryam ise nhudulymo, dinheru sanilâ akaemo awyly nhutuhomoem. \v 4 Udâhoem nhuduly watay, on-hoam lelâ ise xina idâly lâpylâ. \s1 Paulo Corintoam tâtâdyze atobyry \p \v 5 Waunroem kuru Macedônia yan-yam udâdyse wawyly, târâ âji modo einkâ Jesus einwânni modo agâ âdiempa witoem. Ilâpyryem ise udâly, agâmo witoem. \v 6 Yaindyly-ro watay, âydâmo iweâpa iniem mawânrâ kâdutuly, até igâwynu sakadyly ara. Awârâpygueduo, âdyanlâ udâhoem âmaemolâ ise âdy ipa wato xuduim. \v 7 Yakaday kulâ inkâba nhedysemo wawyly. Kywymâry Jesus ize-ro watay, iweâpa widyse wâne urâ agâmo. \p \v 8 Awylygue ise tarâ Efesodâlâ wawyly wao Pentecostes etyguedo odaji idyly ara. \v 9 Toenzepa Jesus wâgâ auguehoem tuduze ani tarâ; Deus pyanta enahungueimbyryem iegawântoem, kâsewanihoem waunlo ara. Toenzepa asaemo taunlo modo Jesus nheinwândylymo, iwâgâ auguely indadylymo warâ. Awylygue ise tahule kuru tarâpa iegaseba wawyly wao. Toenzepa Jesus xurâem agânhekyly, ekuâdâze kewâni modope awyly umelâ. \p \v 10 Timóteo awyarâ saindyly-ro watay, koendâ edaenkuwâdaungâ; agâmo itoem igâsedaungâ, xuataungâ warâ. Kywymâry Jesus xurâem kâsewaniho ara lâpylâ awâkâ âsewanily. \v 11 Ânguyram âwankuem kâienehowâdaundâ. Âdy ipa ato xuduwâtaungâ, âdyam idâhobyryram koendâ lelâ idâhoem, xarâ odopâdoem warâ. Kypemugu Cristo eynynonro modo agâlâ odopâdyly kâinwânwândyly. \p \v 12 Cristo eynynâ kypemugu Apoloam adâkezeze wâne winase, Cristo eynynâ kypemugudo agâ âyanmo IU ise idâhoem. “Iwerâ kuru udâpa ise urâ” tâkeze olâ inanry. Tâtâhoem nhududuolâ ise idâly. \s1 Kata xypygueândo \p \v 13 Tonomeguelâ itaungâ, Satanás inokubyramo itoem. Ton-honre lelâ Jesus einwânsezedaungâ. Tâdâsenagazedyly, âdylâ ton-honreim warâ mâenmaen-homoem, âsegamiwâdaungâ, âzeon-hondâdaungâ warâ. Ton-honre lelâ Deus mâinwândylymo nidâ. \v 14 Idânârâ koendonro amânhekylymo aiedyly, mâpynedylymo warâ kâjimowâdaundâ. \p \v 15 Cristo eynynâ ypemugudo, Estéfanas tutuzelâ âmaemo, ety odano modo warâ. Acaia eynynonro enday saguhoem kuru Jesus einwânnipyry akaemo. Deus eynynonro modo emawyadâze tâzeon-hondâzemo, xurâmoem koendonro aiedyly nimopamo warâ. Deus xurâem adâitoem toenzepa âsewanilymo. \v 16 Akaemo âurutomo aietaungâ. Akaemo agâ Jesus ewanuem âsewanirim modo âurutomo aietaungâ lâpylâ. \p \v 17 Estéfanas, Fortunato, Acaico warâ xarâ saintuomo womaze. Iemawyadâze tarâ yagâpa lelâlâ wâne âmaemo, akaemolâ olâ itaybyaymo iemawyadâni. \v 18 Toenzepa akaemo iegamanâdâ, toenzepa igamanâdâmo lâpylâ awyly, tutuze urâ. Koendâ kehoem urâ igarymo koendonro nhenetybymo kâenmakehobyry wâgâ. Asaemo ewano wâgâ koendâ aguykely lelâ koendonro. \p \v 19 Jesus einwânni modo Ásia eynynonro tywynu nhawânehonlymo lâpylâ. Áquila, iwydylâ Priscila, Deus itaumbyry idase etymodâ âtâdyguywâni modo warâ idaenkulymo lâpylâ. Agâmo tokaleom ara lelâ asaemo idaenkulymo, Kywymâry Jesus xurâ tawylymogue, mâkâ xurâem matomo ara lâpylâ. \v 20 Idânârâ Cristo eynynâ kypemugudo taunlo modo idaenkulymo lâpylâ. \p Âwaparymodâ tohonuguze âsedaenguwâdaungâ, Cristo eynynâ âjipemugu mawylymo mâenehon-homoem\f + \fr 16:20 \ft Saguhoem Jesus einwânni modo tohonuguze âsedaengulymo. Iwerâma tâpymogoynze kydâsedaenguly.\f*. \p \v 21 Iemaryguelâ xirâ âyanmo kâinwenily, idaenkuhomoem. Urâlâ xirâ wâgâ iezedy Paulo kely iweninri. \p \v 22 Kywymâry Jesus iwynedânry modo tâwâlâ Deusram tânagazezeinhelâ nidâ. \p \tl Marana tá!\tl* uguely. (“Inepa odopâgâ, Pymâ!” keze aguely.) \p \v 23 Kywymâry Jesus koendâ nhetomoem kâenkadyly. \v 24 Idânârâ âmaemo toenzepa âwynedâmo wawyly mâuntudyzemo wato, idânârâ kurâ Jesus Cristo xurâ lelâ kydawylygue. \p Xirâ kulâ wao ise âyanmo augueho. \p Paulo