\id REV \ide UTF-8 \h Kɑ̃siru \mt1 YOHANUN KÃSIRU \mt1 TE TA YESU KIRISI SƆ̃ƆSI \ip Yohɑnu u win kɑ̃si teni yoruɑwɑ sɑnɑm mɛ bɑ Yesuɡibu nɔni sɔ̃ɔmɔ ben nɑɑnɛ dokebun sɔ̃. Yerɑ u bu yoruɑ u kɑ bu dɑm kɛ̃ ben nɔni swɑ̃ɑru sɔɔ. Tire ten ɡɑri dɑbinu nu sɑ̃ɑwɑ yĩrenu ni nu tubum sɛ̃. \ip Tire teni, tɑ sɑ̃ɑwɑ Bibelin tire dɑ̃ɑkiru. Tɑ sun sɔ̃ɔsimɔ nɡe mɛ hɑnduniɑ yɑ koo kɑ wiru ɡoorɑ kɑ nɡe mɛ Yesu u ko n sɑ̃ɑ sɑnɑm mɛ u koo wurɑmɑ. \ip Tɑ mɑɑ sun sɔ̃ɔmɔ nɡe mɛ Yesu u sɑ̃ɑ. U sɑ̃ɑwɑ wi u rɑɑ wɑ̃ɑ, mɛyɑ u wɑ̃ɑ ɡisɔ, u ko n mɑɑ wɑ̃ɑwɑ sere kɑ bɑɑdommɑɔ. U sɑ̃ɑwɑ ɡɑ̃ɑnu kpuron tore kɑ nin wii ɡowo. U mɑɑ sɑ̃ɑ sinɑmbun sunɔ kɑ yinnibun Yinni. U mɑɑ sɑ̃ɑ win yiɡbɛrun wiruɡii. U sɑ̃ɑwɑ nɡe ɡbee sunɔ ɡe ɡɑ yɑrɑ Yudɑn bweserun di. U sɑ̃ɑwɑ yɑ̃ku kowo tɔnwero, mɑ u mɑɑ sɑ̃ɑ nɡe yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndu te bɑ kɑ yɑ̃kuru kuɑ. \ip Tire ten ɡɑri mɛro yɑ sɑ̃ɑwɑ, Gusunɔ u koo Setɑm tɑbu di mɑm mɑm sɑɑ Yesu Kirisin min di. Mɛyɑ u koo be bɑ nùn nɑɑnɛ sɑ̃ɑ doo nɔɔru wɛ̃ ù n wɔn kpɑɑru kɑ tem kpɑm swĩi. \is1 Tire ten kpunɑɑ \iq1 1. Tɔbiribu, wiru 1:1-8. \iq1 2. Tire ni bɑ Yesun yiɡbɛnu nɔɔbɑ yiru yoruɑ, wiru 1:9n di sere wiru 3:22. \iq1 3. Ye yɑ koo koorɑ siɑ, wiru 4:1n di sere wiru 22:5. \iq1 4. Yesun wurɑmɑru, wiru 22:6-21. \ie \c 1 \s1 Tire tenin ɑsɑnsi \p \v 1 Tire teni sɔɔ bɑ ɡɑ̃ɑ ni yoruɑ ni Yesu Kirisi u terɑsiɑ. Gusunɔwɑ u nùn ɡɑ̃ɑ ni wɛ̃ u kɑ win sɔm kowobu sɔ̃ɔsi ye yɑ koo koorɑ ǹ n sosi. Nɛ Yohɑnu, nɛ wi nɑ sɑ̃ɑ Kirisin yoo, u mɑn ye sɔ̃ɔsi, sɑɑ win ɡɔrɑdon min di wi u mɑn ɡɔriɑ. \v 2 Nɑ ye kpuron seedɑ di ye nɑ kɑ nɔni wɑ. Nɑ Gusunɔn ɡɑri nɔɔsiɑ kɑ seedɑ ye Yesu Kirisi u di. \v 3 Doo nɔɔruɡiiwɑ wi u Gusunɔn ɡɑri yinin ɡɑri ɡɑrimɔ, doo nɔɔruɡibɑ mɑɑ be bɑ yi swɑɑ dɑki, mɑ bɑ nɛni ye bɑ yoruɑ sɔɔ. Domi yen sɑɑ yɑ turuku koomɑ. \s1 Yesun yiɡbɛnu nɔɔbɑ yirun \s2 tɔbiribu \p \v 4-5 Nɛ Yohɑnu, nɑ bɛɛ Yesun yiɡbɛnu nɔɔbɑ yiru tɔburɑ Asin tem sɔɔ. \p Gusunɔ Yinni wi u wɑ̃ɑ, wi u rɑɑ wɑ̃ɑ, wi u mɑɑ sisi, kɑ hundebɑ nɔɔbɑ yiru be bɑ wɑ̃ɑ Gusunɔn sinɑ kitɑrun wuswɑɑɔ, kɑ mɑɑ Yesu Kirisi wi u sɑ̃ɑ seedɑ dio nɑɑnɛɡii wi bɑ ɡbiɑ bɑ seeyɑ ɡɔrin di, wi u mɑɑ sɑ̃ɑ sinɑ boko, bu bɛɛ durom kuɑ kpɑ bu bɛɛ ɑlɑfiɑ wɛ̃. \p Yesu u sun kĩ. Kɑ win yɛmɑ u sun yɑkiɑ bɛsɛn torɑnun di. \v 6 Mɑ u sun mɛnnɑ u kuɑ bɛsɛn sunɔ, u sun kuɑ win Bɑɑbɑ Gusunɔn yɑ̃ku kowobu. Wiyɑ u sinɑndu kɑ yiiko mɔ sere kɑ bɑɑdommɑɔ. Ami. \p \v 7 Wee, u sisi ɡuru winu sɔɔ. Bɑɑwure u koo nùn wɑ, bɑɑ be bɑ nùn sɔkɑn tii. Hɑnduniɑn bwesenu kpuro nu koo ɡɔɔ wuri ko win sɔ̃. Mɛyɑ n ko n sɑ̃ɑ. Ami. \p \v 8 Gusunɔ Yinni Dɑm kpuroɡii, wi u wɑ̃ɑ, wi u rɑɑ wɑ̃ɑ, wi u mɑɑ sisi, u nɛɛ, wiyɑ ɡɑ̃ɑnu kpuro toruɑ, u koo mɑɑ ni wiru ɡo. \s1 Yohɑnu u Kirisi wɑ kɑ̃siru sɔɔ \p \v 9 Nɛnɑ Yohɑnu bɛɛɡii, nɛ wi nɑ mɑɑ bɔnu mɔ kɑ bɛɛ nɔni swɑ̃ɑru sɔɔ kɑ Gusunɔn bɑndu sɔɔ kɑ tɛmɑnɑbu sɔɔ yèn sɔ̃ sɑ ɡbinnɛ kɑ Yesu. Bɑ kɑ mɑn nɑ tem bure teni sɔɔ te bɑ mɔ̀ Pɑtumɔsi Gusunɔn ɡɑrin sɔ̃ kɑ Yesun seedɑn sɔ̃. \v 10 Yinnin tɔ̃ru sɔɔ Hunde Dɛɛro derɑ nɑ kɑ̃sɑ, mɑ nɑ nɔɔ dɑmɡuu nuɑ nɛn biruɔ nɡe kɑ̃ɑkɑ̃ɑɡi \v 11 ɡɑ nɛɛ, n yoruo tireru sɔɔ ye nɑ wɑɑmɔ, kpɑ n tire te mɔrisiɑ Yesun yiɡbɛnu nɔɔbɑ yirun mi, Efesuɔ, kɑ Simiiniɔ, kɑ Pɛɛɡɑmuɔ, kɑ Tiɑtirɑɔ, kɑ Sɑɑduɔ, kɑ Filɑdɛɛfiɔ, kɑ Lodiseɔ. \p \v 12 Ye nɑ sĩirɑ n kɑ wɑ wi u kɑ mɑn ɡɑri mɔ̀, yerɑ nɑ dɑbu wurɑɡinu nɔɔbɑ yiru wɑ. \v 13 Mɑ nɑ ɡoo wɑ nɡe tɔnun bii u yɔ̃ dɑbu nin suunu sɔɔ. U yɑberu sebuɑ tɑ wɑ̃ɑ sere win nɑɑ kɔɔnɔ mɑ u kpɑki wurɑɡiɑ sɛ̃ke win ɡɑ̃ɑsɔ. \v 14 Win wiru kɑ win seri buririwɑ nɡe wɛ̃su ǹ kun mɛ nɡe ɡunsu mɑ win nɔni sɑ̃ɑ nɡe dɔ̃ɔ yɑrɑ. \v 15 Win nɑɑsu bɑllimɔwɑ nɡe sii ɡɑn te bɑ yɑniɑ bɑ teɑ, mɑ win nɔɔ ɡɑ sɑ̃ɑ nɡe surun bɑkɑru. \v 16 Mɑ u kperi nɔɔbɑ yiru nɛni win nɔm ɡeuɔ, mɑ tɑkobi nɔɔ durorɑ ye bɑ dɛ̃ɛrɑ biru kɑ wuswɑɑ yɑ yɑrimɔ win nɔɔn di, mɑ win wuswɑɑ bɑllimɔ nɡe sɔ̃ɔ wii wɔllun sɔ̃ɔ. \v 17 Ye nɑ nùn wɑ, nɑ wɔrumɑ win nɑɑsɔ nɡe ɡoru. Mɑ u mɑn win nɔm ɡeu sɔndi u nɛɛ, n ku bɛrum ko, wiyɑ u sɑ̃ɑ ɡbiikoo kɑ dɑ̃ɑko. \v 18 Wiyɑ u sɑ̃ɑ wɑso, u rɑɑ ɡu ɑdɑmɑ tɛ̃ u ko n wɑ̃ɑwɑ kɑ bɑɑdommɑɔ. U yiiko mɔ ɡɔɔn wɔllɔ kɑ ɡɔribun wɑ̃ɑ yerɔ. \v 19 Ǹ n mɛn nɑ, n yoruo ye nɑ wɑ, kɑ ye yɑ koorɑmɔ tɛ̃, kɑ ye yɑ koo koorɑ ɑmɛn biru. \v 20 Kperi nɔɔbɑ yiru ye nɑ wɑ nɛn nɔm ɡeuɔ kɑ dɑbu wurɑɡinu nɔɔbɑ yiru ye kpuron tubusiɑnun ɑsɑnsi wee. Kperi nɔɔbɑ yiru ye, yɑ sɑ̃ɑwɑ Yesun yiɡbɛnu nɔɔbɑ yiru yen ɡɔrɑdobɑ. Dɑbu wurɑɡinu nɔɔbɑ yiru ye mɑɑ, yɑ sɑ̃ɑwɑ yiɡbɛ nin tii. \c 2 \s1 Gɑri yi bɑ Efesuɡibu sɔ̃ɔwɑ \p \v 1 Kirisi u Yohɑnu sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ɑ Efesun Yesun yiɡbɛrun ɡɔrɑdo yoruo ɑ nɛɛ, nɛ wi nɑ kperi nɔɔbɑ yiru ye nɛni nɛn nɔm ɡeuɔ, mɑ nɑ sĩimɔ dɑbu wurɑɡinu nɔɔbɑ yiru yen suunu sɔɔ nɑ nɛɛ, \v 2 nɑ win kookoosu yɛ̃ kɑ win sɔmɑ kɑ win tɛmɑnɑ bi u mɔ. Nɑ yɛ̃ mɑ u ǹ kpɛ̃ u kɑ tɔn kɔ̃sobu tɛmɑnɑ, mɑ u ben lɑɑkɑri mɛɛrɑ be bɑ tii sokumɔ ɡɔrobu, ɑdɑmɑ bɑ ǹ sɑ̃ɑ mɛ, u deemɑ wee kowobɑ bɑ sɑ̃ɑ. \v 3 U suuru mɔ, u kɑ nɔni swɑ̃ɑru tɛmɑnɑ nɛn yĩsirun sɔ̃, u ǹ mɑɑ wɑsire. \v 4 Adɑmɑ ye nɑ nùn wɑɑsi wee, u ǹ mɑɑ mɑn kĩ nɡe yellu. \v 5 Ǹ n mɛn nɑ, u yɑɑyo mìn di u wɔrumɑ kpɑ u ɡɔ̃ru ɡɔsiɑ u ko nɡe mɛ u rɑ rɑɑ ko. Ù kun kue mɛ, kon nɑ n win dɑbu suɑ ɡen ɑyerun di. \v 6 Kɑ mɛ, u ɡɑ̃ɑ teenu mɔ ni nu wɑ̃. U Nikolɑitiɡibun kookoosu tusɑ nɡe mɛ nɛn tii nɑ su tusɑ. \p \v 7 Bɑɑwure wi u swɑɑ mɔ u nɔɔwɔ ye Hunde Dɛɛro u Yesun yiɡbɛnu sɔ̃ɔmɔ. \p Wi u tɑbu di, kon de u dɑ̃ɑ wɑ̃ɑruɡii te tɑ wɑ̃ɑ Gusunɔn wɑ̃ɑ yerɔn binu di. \s1 Gɑri yi bɑ Simiiniɡibu sɔ̃ɔwɑ \p \v 8 Kirisi u mɑɑ nɛɛ, ɑ Simiinin Yesun yiɡbɛrun ɡɔrɑdo yoruo ɑ nɛɛ, nɛ wi nɑ sɑ̃ɑ ɡbiikoo kɑ dɑ̃ɑko, nɛ wi nɑ rɑɑ ɡu mɑ nɑ seewɑ nɑ wɑsi, nɑ nɛɛ, \v 9 nɑ win nɔni swɑ̃ɑru yɛ̃, nɑ mɑɑ win sɑ̃ɑru yɛ̃. Kɑ mɛ, u sɑ̃ɑ ɑtɑsiri. Nɑ yɛ̃ kɔ̃sɑ ye bɑ nùn ɡerusimɔ be bɑ tii sokumɔ Yuubɑ ɑdɑmɑ bɑ ǹ sɑ̃ɑ mɛ, Setɑm tɔmbɑ bɑ sɑ̃ɑ. \v 10 U ku bɛrum ko nɔni swɑ̃ɑ te tɑ nùn sisien sɔ̃. Wee, Setɑm u koo de bu ben ɡɑbu pirisɔm doke u kɑ ben lɑɑkɑri mɛɛri. Bɑ koo wɑhɑlɑ wɑ sere sɔ̃ɔ wɔkuru. U de u n sɑ̃ɑ bɔrɔkini sere kɑ ɡɔɔwɔ, kpɑ n nùn wɑ̃ɑru wɛ̃ nɡe sinɑ furɔ. \p \v 11 Bɑɑwure wi u swɑɑ mɔ u nɔɔwɔ ye Hunde Dɛɛro u Yesun yiɡbɛnu sɔ̃ɔmɔ. \p Wi u tɑbu di, ɡɔɔ yiruse kun nùn wɑsi. \s1 Gɑri \s2 yi bɑ Pɛɛɡɑmuɡibu sɔ̃ɔwɑ \p \v 12 Kirisi u mɑɑ nɛɛ, ɑ Pɛɛɡɑmun Yesun yiɡbɛrun ɡɔrɑdo yoruo ɑ nɛɛ, nɛ wi nɑ tɑkobi nɔɔ durorɑ ye bɑ dɛ̃ɛrɑ biru kɑ wuswɑɑ nɛni nɑ nɛɛ, \v 13 nɑ win wɑ̃ɑ yeru yɛ̃ mi Setɑm sinɑ kpɑɑrɑ wɑ̃ɑ. U nɛn yĩsiru wure, u ǹ win nɑɑnɛ ye u mɑn sɑ̃ɑ fɛ̃re, bɑɑ sɑnɑm mɛ bɑ nɛn seedɑ dio nɑɑnɛɡii Antipɑsi ɡo ben mi, mi Setɑm wɑ̃ɑ yerɑ wɑ̃ɑ. \v 14 Adɑmɑ kɑ mɛ, ɡɑ̃ɑnu fiiko ni nɑ nùn wɑɑsi wee, ɡɑbɑ nùn wɑ̃ɑsi be bɑ Bɑlɑmun sɔ̃ɔsiru swĩi. Bɑlɑmu wi, u rɑ n Bɑlɑki sɔ̃ɔsimɔ nɡe mɛ u koo ko u kɑ Isirelibɑ torɑsiɑ, kpɑ bu bũu sɑ̃ɑ dĩɑnu di, kpɑ bu kɔ̃ɔ mɛnnɑ tɑntɑnɑru sɔɔ. \v 15 Nɡe mɛyɑ ɡɑbɑ nùn wɑ̃ɑsi be bɑ Nikolɑitiɡibun sɔ̃ɔsiru swĩi. \v 16 Ǹ n mɛn nɑ, u ɡɔ̃ru ɡɔsio. Ù kun kue mɛ, kon nùn nɑɑ swĩimɑ tɛ̃, kpɑ n kɑ bu tɑbu ko kɑ tɑkobi ye yɑ yɑrimɔ nɛn nɔɔn di. \p \v 17 Bɑɑwure wi u swɑɑ mɔ u nɔɔwɔ ye Hunde Dɛɛro u Yesun yiɡbɛnu sɔ̃ɔmɔ. \p Wi u tɑbu di, wiyɑ kon mɑnnɑ ye yɑ beruɑ wɛ̃ u di. Kon nùn kpee kpikiru wɛ̃ tè sɔɔ bɑ yĩsi kpɑɑru yoruɑ te ɡoo kun yɛ̃ mɑ n kun mɔ wi bɑ tu wɛ̃. \s1 Gɑri yi bɑ Tiɑtirɑɡibu sɔ̃ɔwɑ \p \v 18 Kirisi u mɑɑ nɛɛ, ɑ Tiɑtirɑn Yesun yiɡbɛrun ɡɔrɑdo yoruo ɑ nɛɛ, nɛ Gusunɔn Bii wìn nɔni sɑ̃ɑ nɡe dɔ̃ɔ yɑrɑ mɑ nɛn nɑɑsu bɑllimɔ nɡe sii ɡɑn te bɑ yɑniɑ bɑ teɑ, nɑ nɛɛ, \v 19 nɑ win kookoosu yɛ̃. Nɑ win kĩru yɛ̃, kɑ win bɔrɔkiniru, kɑ win tɔn ɡeeru kɑ mɑɑ win tɛmɑnɑbu. Nɑ yɛ̃ mɑ win sɔm dɑ̃ɑkiru tɑ ɡbiikiru kere. \v 20 Adɑmɑ ye nɑ nùn wɑɑsi wee. Kurɔ wi bɑ mɔ̀ Yesɑbɛli wi u tii sokumɔ Gusunɔn sɔmɔ, u derɑ u nɛn sɔm kowobu swɑɑ nim wiɑ kɑ win sɔ̃ɔsiru bu kɑ kɔ̃ɔ mɛnnɑ tɑntɑnɑru sɔɔ kpɑ bu bũu sɑ̃ɑ dĩɑnu di. \v 21 Nɑ nùn ɑyeru wɛ̃ u kɑ ɡɔ̃ru ɡɔsiɑ ɑdɑmɑ u ǹ kĩ u win kom bɛrɛtɛkɛ deri. \v 22 Yen sɔ̃nɑ kon nùn kpĩ kɑ bɑrɑru kpɑ n be bɑ kɑ nùn sɑkɑrɑru kuɑ kpɛ̃ɛ nɔni swɑ̃ɑ bɑkɑru sɔɔ bɑ̀ kun ɡɔ̃ru ɡɔsie bɑ kom kɔ̃sum deri mɛ u bu sɔ̃ɔsi. \v 23 Yen biru kon win bibu ɡo. Sɑɑ yerɑ Yesun yiɡbɛnu kpuro nu koo ɡiɑ mɑ nɛnɑ nɑ tɔmbun bwisikunu kɑ ben ɡɔ̃rusu yɛ̃. Kon ben bɑɑwure kɔsie nɡe mɛ win kookoosu nɛ. \p \v 24 Adɑmɑ be bɑ tie Tiɑtirɑ sɔɔ, be bɑ ǹ sɔ̃ɔsi kɔ̃su ni swĩi, bɑ ǹ ɡie ye ɡɑbɑ sokumɔ Setɑm ɑsiri bɑkɑ, nɑ bu sɔ̃ɔmɔ, nɑ ǹ kon mɑɑ bu sɔmunu ɡɑnu sɔbi. \v 25 Adɑmɑ ye bɑ mɔ bu ye nɛnuɔ sim sim sere n kɑ tunumɑ. \v 26-27 Wi u tɑbu di mɑ u mɔ̀ ye nɑ kĩ sere kɑ nɔrɔ, wiyɑ kon yiiko ye wɛ̃ ye nɑ mwɑ nɛn Bɑɑbɑn min di. Kon nùn yiiko ye wɛ̃ bwesenu kpuron wɔllɔ u n bu kpɑre kɑ sii bokuru kpɑ u bu so u kɔsuku nɡe wekenu. \v 28 Nɑ kon mɑɑ nùn yɑm sɑ̃rerun kperɑ wɛ̃. \p \v 29 Bɑɑwure wi u swɑɑ mɔ u nɔɔwɔ ye Hunde Dɛɛro u Yesun yiɡbɛnu sɔ̃ɔmɔ. \c 3 \s1 Gɑri yi bɑ Sɑɑduɡibu sɔ̃ɔwɑ \p \v 1 Kirisi u mɑɑ nɛɛ, ɑ Sɑɑdun Yesun yiɡbɛrun ɡɔrɑdo yoruo ɑ nɛɛ, nɛ wi nɑ Gusunɔn Hundebɑ nɔɔbɑ yiru ye mɔ kɑ mɑɑ kperi nɔɔbɑ yiru ye, nɑ nɛɛ, nɑ win kookoosu yɛ̃. Nɑ yɛ̃ mɑ bɑ ɡerumɔ u sɑ̃ɑ wɑso bɑɑ mɛ u sɑ̃ɑ ɡɔri. \v 2 Ǹ n mɛn nɑ, u yɑndo kpɑ u ye yɑ nùn tie tɑ̃sisiɑ yu sere ɡbi mɑm mɑm. Domi nɑ wɑ mɑ win kookoosu kun dɛnde sɑ̃ɑ sɑ̃ɑ Gusunɔ nɛn Yinnin mi. \v 3 Yen sɔ̃, u yɑɑyo ye bɑ nùn sɔ̃ɔsi kɑ nɡe mɛ u ye nuɑ. U ye mɛm nɔɔwɔ kpɑ u win ɡɔ̃ru ɡɔsiɑ. Ù kun yɑnde, kon nɑ n nùn deemɑ wɔ̃kuru nɡe ɡbɛnɔ. U ǹ ko n mɑɑ yɛ̃ sɑɑ ye kon nɑ. \v 4 Kɑ mɛ, ɡɑbɑ wɑ̃ɑ Sɑɑduɔ be bɑ kun tii disinu tɛɛni, beyɑ bɑ koo kɑ mɑn sĩ kpɑ bɑ n yɑ̃ɑ kpikinu doke, domi beyɑ n kɑ weenɛ. \v 5 Wi u tɑbu di, wiyɑ u koo yɑ̃ɑ kpikinu doke mɛsum. Nɑ ǹ kon mɑɑ win yĩsiru ɡo wɑ̃ɑrun tireru sɔɔ. Bɑtumɑ sɔɔ kon wurɑ nɛn Bɑɑbɑn wuswɑɑɔ kɑ win ɡɔrɑdobɑn mi mɑ u sɑ̃ɑ nɛɡii. \p \v 6 Bɑɑwure wi u swɑɑ mɔ u nɔɔwɔ ye Hunde Dɛɛro u Yesun yiɡbɛnu sɔ̃ɔmɔ. \s1 Gɑri yi bɑ Filɑdɛɛfiɡibu sɔ̃ɔwɑ \p \v 7 Kirisi u mɑɑ nɛɛ, ɑ Filɑdɛɛfin Yesun yiɡbɛrun ɡɔrɑdo yoruo ɑ nɛɛ, nɛ wi nɑ sɑ̃ɑ Dɛɛro kɑ Gemɡii, nɛ wi nɑ sinɑ boko Dɑfidin yɛnun kɔkɔrɔ nɛni, nɛ wi nɑ̀ n kɛniɑ, ɡoo ku rɑ kɛnɛ, nɛ wi nɑ̀ n mɑɑ kɛnuɑ, ɡoo ku rɑ kɛniɛ, nɛnɑ nɑ nɛɛ, \v 8 nɑ win kookoosu yɛ̃. Nɑ yɛ̃ mɑ win dɑm kun kpɑ̃. Kɑ mɛ, u nɛn ɡɑri mɛm nɔɔwɑ, u ǹ nɛn yĩsiru siki. Yen sɔ̃nɑ nɑ nùn ɡɑmbo kɛniɑ ye ɡoo kùn kpɛ̃ u kɛnɛ. \v 9 Wee kon nùn Setɑm tɔn be nɔmu sɔndiɑ be bɑ tii sokumɔ Yuubɑ ɑdɑmɑ bɑ ǹ sɑ̃ɑ mɛ, domi weesɑ bɑ mɔ̀. Kon de bu nɑ win wuswɑɑɔ bu kpunɑ bu nùn bɛɛrɛ wɛ̃. Be kpuro bɑ koo ɡiɑ mɑ nɑ nùn kĩ. \v 10 Yèn sɔ̃ u tɛmɑnɑ u mɑn mɛm nɔɔwɑ, yen sɔ̃nɑ kon nùn bere wɑhɑlɑn sɑɑ sɔɔ ye yɑ sisi hɑnduniɑ kpuro sɔɔ yu kɑ tɔmbun lɑɑkɑri mɛɛri be bɑ wɑ̃ɑ hɑnduniɑ sɔɔ. \v 11 Nɑ sisi nɑ ǹ tɛɛmɔ. Ye u mɔ, u ye nɛnuɔ kem kem kpɑ ɡoo u ku rɑɑ nùn win nɑsɑrɑn ɑre mwɑɑri. \v 12 Wi u tɑbu di wiyɑ kon ko ɡbere Gusunɔ nɛn Yinnin sɑ̃ɑ yerɔ, u ǹ mɑɑ yɑriɔ. Kon nɛn Yinnin yĩsiru yore win wɔllɔ kɑ mɑɑ win wuun yĩsiru ɡe ɡɑ sɑ̃ɑ Yerusɑlɛmu kpɑɑ, ɡe ɡɑ koo sɑrɑmɑ win wɔllun di. Kon mɑɑ nɛn yĩsi kpɑɑru yore win wɔllɔ. \p \v 13 Bɑɑwure wi u swɑɑ mɔ u nɔɔwɔ ye Hunde Dɛɛro u Yesun yiɡbɛnu sɔ̃ɔmɔ. \s1 Gɑri yi bɑ Lodiseɡibu sɔ̃ɔwɑ \p \v 14 Kirisi u mɑɑ nɛɛ, ɑ Lodisen Yesun yiɡbɛrun ɡɔrɑdo yoruo ɑ nɛɛ, nɛ ɡemɡii, nɛ wi nɑ sɑ̃ɑ seedɑ dio ɡeo nɑɑnɛɡii, Gusunɔn tɑkɑ koorɑn nuuru, nɑ nɛɛ, \v 15 nɑ win kookoosu yɛ̃. Nɑ yɛ̃ mɑ u ǹ yɛm, u ǹ mɑɑ sum. Nɑ rɑɑ kĩwɑ u n sum ǹ kun mɛ u n yɛm. \v 16 Adɑmɑ yèn sɔ̃ u sɑ̃ɑ wurɔ wurɔ, u ǹ sum u ǹ mɑɑ yɛm, kon nùn purɑ nɛn nɔɔn di. \v 17 U ɡerumɔ u mɔ̀, u sɑ̃ɑ ɑtɑsiri, u kuɑ dukiɑɡii, u ǹ ɡɑ̃ɑnun yɑ̃ɑru mɔ. Adɑmɑ nɑ nùn sɔ̃ɔmɔ, wi, ɡɔ̃ru ɡɑrin bɑrɔwɑ, kɑ wɔnwɔndo, kɑ mɑsɑɑsi kɑ wɔ̃ko kɑ tereruɡii. \v 18 Yen sɑɑbuwɑ nɑ nùn bwisi kɛ̃mɔ, u de u wurɑ dwe nɛn mi ye dɔ̃ɔ sɔnwɑ, kpɑ u kɑ ko dukiɑɡii. U mɑɑ kpɑm yɑ̃ɑ kpikinu dweo ni u koo kɑ win tereru bere kpɑ u kun mɑɑ sekuru mɔ̀. U kpɑm mɑɑ nɔnin tibu dweo u doke kpɑ u yɑm wɑ. \v 19 Be nɑ kĩ kpuro beyɑ nɑ rɑ nɔni doke kpɑ n bu sɛɛyɑsiɑ. Yen sɔ̃, u hɑniɑ koowo kpɑ u ɡɔ̃ru ɡɔsiɑ. \v 20 Wee, nɑ yɔ̃ dii kɔnnɔwɔ nɑ tɑkɑ mɔ̀. Bɑɑwure wi u nɛn nɔɔ nɔɔmɔ mɑ u kɛniɑ, kon du win mi, kpɑ n kɑ nùn di kpɑ u mɑɑ kɑ mɑn di. \v 21 Wi u tɑbu di, wiyɑ kon de u kɑ mɑn sinɑ nɛn sinɑ ɡɔnɑɔ, nɡe mɛ nɑ tɑbu di mɑ nɑ sinɑ kɑ nɛn Bɑɑbɑ win sinɑ ɡɔnɑɔ. \p \v 22 Wi u swɑɑ mɔ u nɔɔwɔ ye Hunde Dɛɛro u Yesun yiɡbɛnu sɔ̃ɔmɔ. \c 4 \s1 Sɑ̃ɑ te tɑ wɑ̃ɑ Gusunɔ wɔllɔ \p \v 1 Yen biru nɛ Yohɑnu nɑ mɛɛrɑ nɑ wɑ kɔnnɔ ɡɑɡu ɡɑ kɛniɑre Gusunɔ wɔllɔ. \p Mɑ nɑ mɑɑ nɔɔ ɡe nuɑ ɡe ɡɑ sɑ̃ɑ nɡe kɑ̃ɑkɑ̃ɑɡi ɡe ɡɑ rɑɑ ɡbiɑ ɡɑ kɑ mɑn ɡɑri kuɑ. Gɑ kpɑm nɛɛ, n yɔɔmɑ mi kpɑ u mɑn sɔ̃ɔsi ye yɑ koo nɑ ɑmɛn biru. \v 2 Mii mii Hunde Dɛɛro derɑ nɑ kɑ̃sɑ. Wee, nɑ sinɑ kitɑru wɑ Gusunɔ wɔllɔ, ɡoo u sɔ̃ te sɔɔ. \v 3 Wi u sɔ̃ mi, win wuswɑɑ bɑllimɔ nɡe ni nu nɔni bwese bwesekɑ mɔ kɑ ni nu nɔni swɑ̃ɑru mɔ. Guru wɑɑ yɑ sinɑ kitɑ te sikerenɛ yɑ bɑllimɔ nɡe kpee te tɑ nɔni wuru beku mɔ. \v 4 Mɑ sinɑ kitɑnu yɛndɑ nnɛ nu sinɑ kitɑ te kooro bure. Mɑ ɡuro ɡurobu yɛndɑ nnɛ bɑ sɔ̃ kitɑ nin wɔllɔ bɑ yɑ̃ɑ kpikinu doke kɑ furɔ wurɑɡisu. \v 5 Yerɑ sɑɑ sinɑ kitɑ ten min di ɡuru mɑɑkinu yɑrimɔ kɑ wurenu kɑ ɡuru ɡbɑ̃sukunu. Fitilɑkunu nɔɔbɑ yiru ni nu sɔ̃re nu wɑ̃ɑ sinɑ kitɑ ten wuswɑɑɔ. Niyɑ nu sɑ̃ɑ Gusunɔn hundebɑ nɔɔbɑ yiru. \v 6 Sinɑ kitɑ ten wuswɑɑɔ yɛru ɡɑɡun bweserɑ wɑ̃ɑ mi, ɡe ɡɑ kɑ diki weenɛ. \p Sinɑ kitɑ ten suunu sɔɔ kɑ ten ɡɔn ɡɔnkɑ, hunde konibɑ nnɛ bɑ wɑ̃ɑ mi, bɑ nɔni dɑbinu mɔ biru kɑ wuswɑɑ. \v 7 Hunde koni ɡbiikɑɑ yɑ sɑ̃ɑ nɡe ɡbee sunɔ, mɑ yiruse sɑ̃ɑ nɡe nɑɑ buu. Itɑsen wuswɑɑ sɑ̃ɑ nɡe tɔnuɡiɑ, mɑ nnɛse yɑ kɑ ɡunɔ bɑkeru weenɛ te tɑ yɔ̃ɔwɑ. \v 8 Hunde koni nnɛ yen bɑɑyere yɑ kɑsɑ nɔɔbɑ tiɑ tiɑ mɔ, mɑ yi nɔni mɔ yɑm kpuro tɔɔwɔ kɑ sɔɔwɔ. Bɑ rɑ n womu mɔ̀ kpeetim sɑri sɔ̃ɔ sɔɔ kɑ wɔ̃kuru bɑ n mɔ̀, \q1 Dɛɛro! Dɛɛro! Dɛɛro! \q1 Mɛyɑ Yinni Gusunɔ Dɑm kpuroɡii u sɑ̃ɑ, \q1 wi u rɑɑ wɑ̃ɑ, wi u wɑ̃ɑ, wi u mɑɑ sisi. \m \v 9 Sɑnɑm mɛ hunde koni be, bɑ yiiko kɑ bɛɛrɛ kɑ tɑkɑrun womusu nùn kuɑmmɛ wi u wɑ̃ɑ kɑ bɑɑdommɑɔ, mɑ u sɔ̃ sinɑ kitɑ ten wɔllɔ, \v 10 sɑnɑm mɛyɑ ɡuro ɡurobu yɛndɑ nnɛ ye, bɑ nùn kpunɑmmɛ bɑ nùn sɑ̃ɑmɔ. Bɑ mɑɑ ben furɔsu pwetirimɔ bɑ kɑsi mɔ̀ sinɑ kitɑ ten wuswɑɑɔ bɑ mɔ̀, \q1 \v 11 Gusunɔ bɛsɛn Yinni, wunɑ ɑ dɑm kɑ yiiko mɔ, \q1 wunɑ sɑ ko bɛɛrɛ wɛ̃. \q1 Domi wunɑ ɑ ɡɑ̃ɑnu kpuro tɑkɑ kuɑ. \q1 Wunɛn kĩrun sɑɑbuwɑ nu kɑ wɑ̃ɑ nu wɑsi. \q1 Ten sɑɑbuwɑ nu mɑɑ kɑ tɑkɑ koorɑ. \c 5 \s1 Tire kureru \s2 kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndu \p \v 1 Wee nɑ wɑ wi u sɔ̃ sinɑ kitɑ ten wɔllɔ u tire kureru ɡɑru nɛni win nɔm ɡeuɔ. Bɑ tire te yoruɑwɑ biru kɑ wuswɑɑ, mɑ bɑ tu yĩrenu nɔɔbɑ yiru koosi. \v 2 Mɑ nɑ wɔllun ɡɔrɑdo dɑmɡii ɡoo wɑ u ɡbɑ̃rɑ kɑ dɑm u nɛɛ, wɑrɑ yiiko mɔ u kɑ yĩre ni kusiɑ kpɑ u tire kure te wukiɑ. \p \v 3 Adɑmɑ ɡoo sɑri wi u wɑ̃ɑ wɔllɔ ǹ kun mɛ temɔ ǹ kun mɛ tem sɔɔwɔ wi u kpĩɑ u tire kure te wukiɑ u mɛɛrɑ ten sɔɔwɔ. \v 4 Nɑ swĩ ɡem ɡem yèn sɔ̃ ɡoo sɑri wi u yiiko mɔ u kɑ tire kure te wukiɑ u ten sɔɔ mɛɛri. \v 5 Yerɑ ɡuro ɡuro ben turo mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, n ku swĩ. Wee, ɡbee sunɔ ɡe ɡɑ yɑrɑ Yudɑn bweserun di, ɡe ɡɑ sɑ̃ɑ nɡe kpii kpɑɑru Dɑfidin yɛnuɔ, ɡɑ tɑbu di, ɡɑ koo kpĩ ɡu yĩrenu nɔɔbɑ yiru ye kusiɑ kpɑ ɡu tire te wukiɑ. \p \v 6 Nɑ mɛɛrɑ mɑ nɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndu wɑ tɑ yɔ̃ sinɑ kitɑrun suunu sɔɔ, mɑ hunde koni nnɛ kɑ ɡuro ɡuro be, bɑ tu sikerenɛ. Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ sɑ̃ɑre bɑ kɑ tu yɑ̃kuru koore, tɑ kɔbɑ nɔɔbɑ yiru mɔ kɑ mɑɑ nɔni nɔɔbɑ yiru yi yi sɑ̃ɑ Gusunɔn hundebɑ nɔɔbɑ yiru, be u ɡɔrɑ hɑnduniɑ kpuro sɔɔ. \v 7 Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ dɑ win mi wi u sɔ̃ sinɑ kitɑrɔ, mɑ tɑ tire kure te mwɑ win nɔm ɡeun di. \v 8 Ye tɑ kuɑ mɛ, yerɑ hunde koni nnɛ ye kɑ ɡuro ɡurobu yɛndɑ nnɛ ye, bɑ kpunɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten wuswɑɑɔ. Ben bɑɑwure u mɔrɔku mɔ kɑ wurɑn bweebu mì sɔɔ turɑre wɑ̃ɑ ye yɑ sɑ̃ɑ nɑɑnɛ dokeobun kɑnɑnu. \v 9 Mɑ bɑ wom kpɔɔ kuɑ bɑ mɔ̀, \q1 wunɑ ɑ yiiko mɔ ɑ kɑ tire kure te mwɑ \q1 kpɑ ɑ yĩre ni kusiɑ. \q1 Domi bɑ rɑɑ kɑ nun yɑ̃kuru kuɑ. \q1 Mɑ ɑ Gusunɔn tɔmbu yɑkiɑ kɑ wunɛn yɛm \q1 sɑɑ bweseru bɑɑtere kɑ bɑrum bɑɑmɛre \q1 kɑ tɔmbu kpuro kɑ tem bɑɑmɛren min di. \q1 \v 10 A bu mɛnnɑ ɑ kuɑ ben sunɔ, \q1 ɑ bu kuɑ Gusunɔ bɛsɛn Yinnin yɑ̃ku kowobu. \q1 Bɑ koo bɑndu di hɑnduniɑ kpuro sɔɔ. \p \v 11 Nɑ kpɑm mɛɛrɑ mɑ nɑ wɔllun ɡɔrɑdo dɑbirun nɔɔ nuɑ, ben ɡeerɑ turɑ nɔrɔn nɔrɔn subɑ nɔrɔbu. Bɑ sinɑ kitɑ te kɑ mɑɑ hunde koni nnɛ ye kɑ ɡuro ɡuro be sikerenɛ. \v 12 Bɑ nɔɔɡiru suɑ bɑ mɔ̀, \q1 Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te bɑ rɑɑ kɑ yɑ̃kuru kuɑ, \q1 tɑ turɑ bu kɑ tu yiiko wɛ̃, \q1 kɑ dukiɑ, kɑ yɛ̃ru, kɑ dɑm, \q1 kɑ bɛɛrɛ, kɑ ɡirimɑ, kɑ siɑrɑbu. \m \v 13 Mɑ nɑ nuɑ tɑkɑ koorɑ kpuro, ye yɑ wɑ̃ɑ wɔllɔ kɑ temɔ, kɑ tem sɔɔwɔ, kɑ nim wɔ̃ku sɔɔ, ye yɑ wɑ̃ɑ hɑnduniɑ sɔɔ kpuro ɡesi yɑ nɔɔɡiru sue yɑ mɔ̀, \q1 wi u sɔ̃ sinɑ kitɑrɔ kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, \q1 beyɑ bɑ siɑrɑbu kɑ bɛɛrɛ kɑ yiiko kɑ sinɑndu mɔ \q1 sere kɑ bɑɑdommɑɔ. \m \v 14 Mɑ hunde koni nnɛ ye, yɑ wurɑ yɑ nɛɛ, ɑmi. Mɑ ɡuro ɡuro be, bɑ kpunɑ bɑ sɑ̃ɑru kuɑ. \c 6 \s1 Yĩrenu \p \v 1 Yerɑ nɑ wɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ yĩrenu nɔɔbɑ yiru yen teeru kusiɑ, mɑ nɑ nuɑ hunde koni ben turo ɡbɑ̃rɑ nɡe ɡurɑ u ɡoo sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ɑ yɑrimɑ. \v 2 Ye nɑ mɛɛrɑ, yerɑ nɑ dum kɑɑ wɑ. Wi u ye sɔni u tɛndu nɛni, mɑ bɑ nùn sinɑ furɔ dokeɑ. U swɑɑ wɔri nɡe tɑbu dio wi u dɔɔ u kpɑm tɑbu diimɑ. \p \v 3 Yerɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ yĩreru yiruse kusiɑ, mɑ nɑ nuɑ hunde koni ben yiruse u ɡoo sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ɑ yɑrimɑ. \v 4 Dumɑ ɡɑɑ kpɑm yɑrɑ yɑ sɑ̃ɑ dum swɑ̃ɑ. Wi u ye sɔni bɑ nùn dɑm kɑ̃ u kɑ tɑbu yɛ̃bi hɑnduniɑ sɔɔ kpɑ tɔmbu bu kɑ ɡoonɑ. Mɑ bɑ nùn tɑkobi bɑkɑ ɡɑɑ wɛ̃. \p \v 5 Yerɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ yĩreru itɑse kusiɑ, mɑ nɑ nuɑ hunde koni ben itɑse u ɡoo sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ɑ yɑrimɑ. Nɑ mɛɛrɑ mɑ nɑ dum wɔ̃kɑ wɑ. Wi u ye sɔni u tonɡoro nɛni win nɔmɑɔ. \v 6 Mɑ nɑ nɔɔ ɡɑɡu nuɑ ɡɑ sɑ̃ɑre ɡɑ wee hunde koni nnɛ yen min di ɡɑ nɛɛ, ɑlikɑmɑ kilo tiɑn ɡeerɑ sɑ̃ɑ sɔ̃ɔ teerun sɔmburun ɡobi. Mɛyɑ mɑɑ ɔɔsu kilo itɑn ɡeerɑ nɛ. Adɑmɑ ɑ ku ɡum kɑ tɑm sɑnku. \p \v 7 Yerɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ yĩreru nnɛse kusiɑ. Mɑ nɑ nuɑ hunde koni ben nnɛse u ɡoo sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ɑ yɑrimɑ. \v 8 Nɑ mɛɛrɑ mɑ nɑ wɑ dum bɛrɔ wuruwɑ. Wi u ye sɔni, win yĩsirɑ Gɔɔ, mɑ ɡɔribun wɑ̃ɑ yerɑ nùn swĩi. Beyɑ bɑ yiiko wɛ̃ bu kɑ hɑnduniɑn bɔnu nnɛse ɡo kɑ tɑkobi, kɑ ɡɔ̃ɔru, kɑ bɑrɑnu, kɑ mɑɑ ɡbeeku yɛɛ yi yi wɑ̃ɑ tem mɛ sɔɔ. \p \v 9 Yen biru Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ yĩreru nɔɔbuse kusiɑ. Mɑ nɑ tɔmbun hundebɑ wɑ yɑ̃ku yerun kɔkɔrɔ be bɑ ɡo Gusunɔn ɡɑri kɑ seedɑ ye bɑ din sɔ̃. \v 10 Tɔmbun hunde beyɑ bɑ ɡbɑ̃rɑ bɑ nɛɛ, Yinni dɛɛro, ɡemɡii, sere sɑɑ yerɑ̀ ɑ mɑrɑ ɑ kɑ hɑnduniɑn tɔmbu siri kpɑ ɑ bu sɛɛyɑsiɑ yèn sɔ̃ bɑ sun ɡo. \p \v 11 Bɑ ben bɑɑwure yɑbe kpikiru sebusiɑ, mɑ bɑ bu sɔ̃ɔwɑ bu wɛ̃ro fiiko ɡinɑ sere ben sɔm kowosibu kɑ beɡibun ɡeeru tu kɑ yibu be n tie bu ɡo, nɡe mɛ bɑ mɑɑ be ɡo. \p \v 12 Nɑ kpɑm mɛɛrɑ sɑnɑm mɛ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ yĩreru nɔɔbɑ tiɑse kusiɑ. Mɑ tem mu yĩirɑ kɑ dɑm, mɑ sɔ̃ɔ tĩrɑ niki niki nɡe beku wɔ̃ku sinumɡiru, mɑ suru swɛ̃rɑ kom kom nɡe yɛm. \v 13 Kperi mɑɑ wɔrukumɔ temɔ nɡe mɛ ɡɑndun bii birenu rɑ dɛrure sɑnɑm mɛ woo dɑmɡuu ɡɑ tu sirɑmɔ. \v 14 Mɑ wɔllɑ kururɑ nɡe tireru mɑ ɡuuru bɑɑtere kɑ tem bureru bɑɑtere nu sin yenu kɔsɑ. \v 15 Sɑnɑm mɛyɑ hɑnduniɑn sinɑmbu kɑ tem yɛ̃robu kɑ tɑbu sinɑmbu kɑ ɑtɑsiribɑ kɑ dɑmɡibu, tɔmbu kpuro ɡesi, yobu kɑ tii mɔwɔbu, bɑ tii beruɑ kpee wɔrusɔ kɑ kpee bɑɑbɑ sɔɔ. \v 16 Bɑ ɡuunu kɑ kpenu nɔɔɡiru mɔ̀ bɑ mɔ̀, i sun sɛ̃sikio, i bere sɑɑ win wuswɑɑn di wi u sɔ̃ sinɑ kitɑrɔ kɑ sere Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten mɔrun di. \v 17 Domi ben mɔrun tɔ̃ɔ bembere te, tɑ tunumɑ. Wɑrɑ u koo kpĩ u yɔ̃rɑ u tu mɑ. \c 7 \s1 Isirelin tɔmbu 144.000 \p \v 1 Yen biruwɑ nɑ wɔllun ɡɔrɑdobɑ nnɛ wɑ bɑ yɔ̃ hɑnduniɑn ɡoonu nnɛ sɔɔ bɑ hɑnduniɑn wosu nnɛ nɛni, kpɑ woo ɡu ku kɑ ko tem sɔɔ, kɑ nimɔ, kpɑ ɡu ku dɑ̃ru ɡɑru yĩiri. \v 2 Nɑ mɑɑ wɔllun ɡɔrɑdo ɡoo wɑ u wee sɑɑ sɔ̃ɔ yɑri yerun di, u Gusunɔ Yinni wɑson yĩreru nɛni. U ɡɔrɑdobɑ nnɛ ye nɔɔɡiru kuɑ be Gusunɔ u dɑm kɑ̃ bu kɑ tem kɑ nim wɔ̃ku kɔ̃sɑ kuɑ, \v 3 u nɛɛ, i ku hɑnduniɑ kɑ nim wɔ̃ku kɑ dɑ̃nu kɔ̃sɑ ɡɑɑ kuɑ sere su kɑ Gusunɔ bɛsɛn Yinnin sɔm kowobu yĩreru kuɑ ben sirinɔ. \v 4 Yerɑ bɑ mɑn ben ɡeeru sɔ̃ɔwɑ Isirelin bibun bwesenu kpuro sɔɔ bèn sirinɔ bɑ Gusunɔn yĩreru doke. Bɑ sɑ̃ɑ tɔnu nɔrɔbun subɑ wunɑɑ weeru kɑ nnɛ (144.000). \v 5 Yudɑn bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiruwɑ (12.000) bɑ yĩreru kuɑ. Mɛyɑ mɑɑ Rubɛnin bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. Gɑdin bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. \v 6 Asɛɛn bweseru sɔɔ, tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. Nɛfitɑlin bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. Mɑnɑsen bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. \v 7 Simɛɔn bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. Lefin bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. Isɑkɑrin bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. \v 8 Sɑbulonin bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. Yosɛfun bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. Bɛnyɑmɛɛn bweseru sɔɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wɔkurɑ yiru. \s1 Tɔn wɔru ɡunɑ \p \v 9 Yen biru nɑ kpɑm mɛɛrɑ mɑ nɑ tɔn dɑbi dɑbinu wɑ be ɡoo kun kpɛ̃ u ɡɑri. Bɑ yɑrɑ sɑɑ tem bɑɑmɛre kɑ bweseru bɑɑtere kɑ tɔmbu kpuro kɑ bɑrum bɑɑmɛren min di. Be kpuro bɑ yɔ̃rɑ sinɑ kitɑru kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndun wuswɑɑɔ, bɑ yɑbe kpikinu sebuɑ, mɑ bɑ bɑ̃ɑ kɑkosu nɛni nɔmɑɔ. \v 10 Bɑ nɔɔɡiru kuɑ bɑ nɛɛ, bɛsɛn fɑɑbɑ yɑ weewɑ Gusunɔ bɛsɛn Yinnin min di wi u sɔ̃ sinɑ kitɑrɔ, kɑ mɑɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten min di. \v 11 Mɑ wɔllun ɡɔrɑdobɑ kpuro bɑ yɔ̃rɑ bɑ sinɑ kitɑ te kɑ ɡuro ɡuro be kɑ hunde koni nnɛ ye sikerenɛ. Yerɑ bɑ kpunɑ sinɑ kitɑ ten wuswɑɑɔ bɑ Gusunɔ sɑ̃ɑmɔ \v 12 bɑ nɛɛ, ɑmi. Gusunɔ bɛsɛn Yinniwɑ u siɑrɑbu kɑ ɡirimɑ kɑ yɛ̃ru kɑ tɑkɑru kɑ bɛɛrɛ, kɑ dɑm, kɑ yiiko mɔ sere kɑ bɑɑdommɑɔ. Ami. \p \v 13 Yerɑ ɡuro ɡuro ben turo mɑn bikiɑ u nɛɛ, berɑ̀ beni be bɑ yɑbe kpikinu sebuɑ. Mɑn diyɑ bɑ nɑ. \p \v 14 Nɑ wisɑ nɑ nɛɛ, nɑ ǹ yɛ̃ ni tɔnwero, wunɑ kɑɑ n yɛ̃. \p U mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, tɔn beni bɑ yɑrimɑwɑ bɔnɛ bɑkɑn di. Bɑ ben yɑbenu teɑ bɑ bururɑsiɑ kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten yɛm. \v 15 Yenin sɔ̃nɑ bɑ yɔ̃ Gusunɔn sinɑ kitɑrun wuswɑɑɔ bɑ nùn sɑ̃ɑmɔ wɔ̃kuru kɑ sɔ̃ɔ sɔɔ win sɑ̃ɑ yerɔ. Wi u sɔ̃ sinɑ kitɑrɔ u koo bu win wɑ̃ɑru wukiri. \v 16 Bɑ ǹ mɑɑ ɡɔ̃ɔru wɑsi, ǹ kun mɛ nim nɔru. Sɔ̃ɔ kun mɑɑ bu soomɔ, mɛyɑ mɑɑ yɑm susurɑ kun bu wɑhɑlɑ mɔ̀. \v 17 Domi Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te tɑ wɑ̃ɑ sinɑ kitɑrun suunu sɔɔ, terɑ tɑ koo bu kpɑrɑ, tu kɑ dɑ wɑ̃ɑrun bwiɑɔ. Gusunɔ u koo mɑɑ bu ben nɔni yĩresu kpuro wokɑ. \c 8 \s1 Yĩreru nɔɔbɑ yiruse \p \v 1 Sɑnɑm mɛ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ yĩreru nɔɔbɑ yiruse kusiɑ, mɑ yɑm mɑri Gusunɔ wɔllɔ nɡe nɔni kpɑkinu tɛnɑn sɑkɑ. \v 2 Yen biru nɑ wɔllun ɡɔrɑdobɑ nɔɔbɑ yiru wɑ be bɑ rɑ n yɔ̃ Gusunɔn wuswɑɑɔ. Bɑ bu kɔbi nɔɔbɑ yiru wɛ̃. \p \v 3 Yen biru wɔllun ɡɔrɑdo ɡoo nɑ u yɔ̃rɑ yɑ̃ku yerun bɔkuɔ u wurɑn bweebu nɛni ɡe ɡɑ turɑre mɔ. Bɑ nùn turɑre wɛ̃ yɑ kpɑ̃ u kɑ ye nɑɑnɛ dokeobun kɑnɑnu mɛnnɑ yɑ̃ku yee wurɑɡirun wɔllɔ te tɑ wɑ̃ɑ Gusunɔn sinɑ kitɑrun wuswɑɑɔ. \v 4 Turɑre yen wiisu seewɑ wɔllɔ Gusunɔn wuswɑɑɔ kɑ nɑɑnɛ dokeobun kɑnɑnu sɑnnu sɑɑ ɡɔrɑdo win nɔmɑn di. \v 5 Yerɑ ɡɔrɑdo wi, u turɑren bweebu ɡe suɑ u ɡu dɔ̃ɔ yibiɑ sɑɑ yɑ̃ku yeru min di, mɑ u ɡu kɔ̃ɔmɑ temɔ. Sɑnɑm mɛ sɔɔrɑ ɡuru ɡbɑ̃sukunu nɑ kɑ wurenu kɑ ɡuru mɑɑkinu kɑ mɑɑ tem yĩiribu. \s1 Kɔbi \p \v 6 Yen biru wɔllun ɡɔrɑdobɑ nɔɔbɑ yiru be bɑ kɔbi nɔɔbɑ yiru ye nɛni, bɑ sɔɔru kuɑ bu kɑ yi so. \p \v 7 Gɔrɑdo ɡbiikoo u win kɔbɑ so. Yerɑ ɡuru kpenu kɑ dɔ̃ɔ kɑ yɛm sɑnnu n burinɑ, mɑ yɑ nɛɛrɑ kɑ dɑm sɑɑ wɔllun di. Mɑ tem bɔnu itɑse yɑ dɔ̃ɔ mwɑɑrɑ kɑ dɑ̃ɑn bɔnu itɑse kɑ mɑɑ yɑkɑ bekusu kpuro. \p \v 8 Mɑ ɡɔrɑdo yiruse u win kɔbɑ so. Mɑ ɡɑ̃ɑ ni nu sɑ̃ɑre nɡe ɡuu bɑkɑru te tɑ dɔ̃ɔ mwɑɑmɔ, bɑ nu kɑsɑ kuɑ nim wɔ̃ku sɔɔ. Nim wɔ̃kun bɔnu itɑse yɑ ɡɔsirɑ yɛm, \v 9 mɑ hunde konibɑ kpuro be bɑ wɑ̃ɑ nim wɔ̃ku sɔɔn bɔnu itɑse bɑ ɡu, ɡoo nimkusu kpuron bɔnu itɑse yɑ mɑɑ kɑm kuɑ. \p \v 10 Yen biru, ɡɔrɑdo itɑse u win kɔbɑ so. Yerɑ kperi bɑkɑ ɡɑɑ ye yɑ dɔ̃ɔ yɑbure nɡe wii bɔndu, yɑ wɔrumɑ wɔllun di dɑru kokin bɔnu itɑse sɔɔ kɑ mɑɑ bwii sɔɔ. \v 11 Wee, kperɑ yen yĩsirɑ sosubu. Mɑ nim mɛn bɔnu itɑse sosiɑ mɑ tɔn dɑbirɑ ɡu ye bɑ nim mɛ nɔrɑ yèn sɔ̃ mu sosiɑ. \p \v 12 Yen biru ɡɔrɑdo nnɛse u win kɔbɑ so. Yerɑ sɔ̃ɔn bɔnu itɑse kɑ surun bɔnu itɑse kɑ kperin bɔnu itɑse tĩrɑ, mɑ sɔ̃ɔ sɔɔn bɔnu itɑsen yɑm bururɑm kun mɑɑ wɑ̃ɑ, mɛyɑ mɑɑ wɔ̃kurun bɔnu itɑsen yɑm bururɑm. \p \v 13 Nɑ kpɑm mɛɛrɑ mɑ nɑ ɡunɔ bɑkerun swĩi nuɑ tɑ yɔ̃ɔwɑ sere sere Gusunɔ wɔllɔ tɑ ɡbɑ̃rɑmɔ too too tɑ mɔ̀, wɑiyo, wɑiyo, ɑmɔnɑ hɑnduniɑɡibun nɔni swɑ̃ɑrɑ koo nɛrɑ sɑnɑm mɛ ɡɔrɑdobɑ itɑ be bɑ tie bɑ koo ben kɔbi so. \c 9 \p \v 1 Yen biru ɡɔrɑdo nɔɔbuse u win kɔbɑ so. Mɑ nɑ kperɑ wɑ ye yɑ rɑɑ wɔrumɑ temɔ sɑɑ wɔllun di, bɑ ye wɔru bɔkɔ nɔru sɑriruɡuun kɔkɔrɔ wɛ̃. \v 2 Kperɑ ye, yɑ wɔru ɡe wukiɑ mɑ wiisu yɑrɑ nɡe dɔ̃ɔ bokon wiisu, mɑ sɔ̃ɔ kɑ wom tĩrɑ wɔru ɡen wii sin sɑɑbu. \v 3 Mɑ twee yi yɑrimɑ wii sin min di yi tɛriɑ temɔ, mɑ bɑ yi dɑm kɑ̃ nɡe niɑn bwɑ̃ɑru. \v 4 Bɑ yi woodɑ wɛ̃ yi ku yɑkɑsu sɑnku, ǹ kun mɛ ɡɑ̃ɑ bekunu, ǹ kun mɛ dɑ̃ru ɡɑru mɑ n kun mɔ tɔn be bɑ kun Gusunɔn yĩreru mɔ ben sirinɔ. \v 5 Twee yi, yi ǹ woodɑ wɑ yi kɑ tɔmbu ɡo mɑ n kun mɔ yi bu nɔni sɔ̃ sere suru nɔɔbu. Nɔni swɑ̃ɑ ten wuriribu sɑ̃ɑwɑ nɡe niɑ yɑ̀ n tɔnu tobɑn wuriribu. \v 6 Suru nɔɔbu ye sɔɔ, tɔmbɑ koo ɡɔɔ kɑsu ɑdɑmɑ bɑ ǹ wɑsi. Bɑ koo ɡɔɔ kĩɑ ɑdɑmɑ u koo bu dukɑ suuri. \p \v 7 Twee yi, yi sɑ̃ɑwɑ nɡe dumi yi bɑ sɔɔru kuɑ tɑbun sɔ̃. Yin winɔ ɡɑ̃ɑnu wɑ̃ɑ nɡe furɔ wurɑɡisu, mɑ yin wuswɛɛ sɑ̃ɑ nɡe tɔmbuɡii. \v 8 Yin sɛrum sɑ̃ɑ nɡe tɔn kurɔbun seri, mɑ yin donnu sɑ̃ɑ nɡe ɡbee sunɔɡinu. \v 9 Yin toronu mɑɑ sɑ̃ɑwɑ nɡe tɑrɑkpe sisuɡinu, mɑ yin kɑsɑn wurenu sɑ̃ɑ nɡe kɛkɛ sisuɡii yi dum dɑbinu ɡɑwe tɑbu sɔɔ. \v 10 Yi sinu mɔ kɑ sɔsɔnu nɡe niɑ, sii ni sɔɔrɑ dɑm wɑ̃ɑ yi kɑ tɔmbu nɔni sɔ̃ suru nɔɔbu. \v 11 Yi sunɔ mɔ yin suunu sɔɔ wi u sɑ̃ɑ wɔru bɔkɔ nɔru sɑriruɡuu ɡen ɡɔrɑdo wiruɡii. Win yĩsirɑ kɑ Heberum Abɑdoni. Kɑ Gɛrɛkim mɑɑ wiyɑ bɑ mɔ̀, Apolioni. \p \v 12 Tɛ̃, ye ɡbee swɑ̃ɑ ɡbiikirɑ doonɑ n tie ɡbee swɑ̃ɑnu yiru ni nu sisi. \p \v 13 Yerɑ ɡɔrɑdo nɔɔbɑ tiɑse u win kɔbɑ so. Mɑ nɑ nɔɔ ɡɑɡu nuɑ sɑɑ yɑ̃ku yee wurɑɡirun kɑɑnu nnɛn di te tɑ wɑ̃ɑ Gusunɔn wuswɑɑɔ. \v 14 Nɔɔ ɡe, ɡɑ ɡɔrɑdo nɔɔbɑ tiɑse wi u kɔbɑ nɛni sɔ̃ɔwɑ ɡɑ nɛɛ, ɑ ɡɔrɑdobɑ nnɛ ye yɔ̃suo be bɑ bɔkuɑ dɑɑ bɑkɑ ten mi te bɑ mɔ̀ Efɑrɑti. \v 15 Yerɑ bɑ ɡɔrɑdobɑ nnɛ ye yɔ̃su be bɑ sɔɔru sɑ̃ɑ wɔ̃ɔ ɡen suru win tɔ̃ɔ ten kɔbɑ yen sɔ̃ ye Gusunɔ u yii bu kɑ hɑnduniɑn bɔnu itɑsen tɔmbu ɡo. \v 16 Bɑ mɑn tɑbu kowo be bɑ dumi sɔnin ɡeeru sɔ̃ɔwɑ. Bɑ nɛɛ, bɑ sɑ̃ɑwɑ yɑko ɡoobu (200.000.000). \v 17 Mɛ nɑ dumi kɑ yin mɑɑsɔbu wɑɑsinɑ nɛn kɑ̃siru sɔɔ wee. Bɑ tɑrɑkpenu doke ni nu sɔ̃ri nɡe dɔ̃ɔ, mɑ nu booɡu sɑ̃ɑ nɡe burɑ, mɑ nu mɑɑ sɑ̃ɑ nɡe sɔ̃ɔ bisu. Dumi yin winu sɑ̃ɑ nɡe ɡbee sunɔn wiru, mɑ yin nɔɔn di dɔ̃ɔ kɑ wiisu kɑ sɔ̃ɔ bisu yɑrimɔ. \v 18 Hɑnduniɑn bɔnu itɑsen tɔmbu bɑ ɡu ɡɑ̃ɑ sɛ̃sɔɡinu itɑ yen sɑɑbu, dɔ̃ɔ, kɑ wiisu, kɑ sɔ̃ɔ bisu, ye yɑ yɑrimɔ dumi yin nɔsun di. \v 19 Domi dumi yin dɑm wɑ̃ɑwɑ yin nɔsɔ kɑ mɑɑ yin sinɔ. Yin sinu sɑ̃ɑwɑ nɡe wɛɛ, nu winu mɔ. Niyɑ yi rɑ kɑ tɔmbu nɔni sɔ̃. \p \v 20 Hɑnduniɑn tɔmbu be bɑ tie, be bɑ kun ɡu kɑ ɡɑ̃ɑ sɛ̃sɔɡii ni, bɑ ǹ ɡɔ̃ru ɡɔsie, bu ye bɑ kɑ nɔmɑ kuɑn sɑ̃ɑru deri, kɑ Setɑm bwɑ̃ɑbu kɑ bũu ni bɑ kuɑ kɑ wurɑ kɑ sii ɡeesu kɑ sii ɡɑndu kɑ kpenu kɑ dɑ̃ɑ, ni nu kun kpɛ̃ nu ɡɑri nɔ, nu ǹ mɑɑ kpɛ̃ nu yɑm wɑ, nu sere sĩ. \v 21 Mɛyɑ mɑɑ tɔn be, bɑ ǹ ben tɔn ɡoberu deri kɑ ben dobo dobo, kɑ ben kɔ̃ɔ mɛnnɑbu tɑntɑnɑru sɔɔ, kɑ ben ɡbɛnɑ. \c 10 \s1 Wɔllun ɡɔrɑdo \s2 kɑ tire kure piibu \p \v 1 Nɑ mɑɑ kpɑm wɔllun ɡɔrɑdo dɑmɡii ɡoo wɑ u sɑrɑm wee wɔllun di. Guru wirɑ nùn wukiri, ɡuru wɑɑ win wiru tɛ̃ke, win wuswɑɑ bɑllimɔ nɡe sɔ̃ɔ, mɑ win nɑɑsu sɑ̃ɑre dɔ̃ɔ yɑri. \v 2 U tire kure piibu ɡɑɡu nɛni ɡɑ wukiɑre win nɔmuɔ. U win nɔm ɡeun nɔɔ sɔndi nim wɔ̃kun wɔllɔ, mɑ u mɑɑ nɔm dwɑruɡuu sɔndi temɔ, \v 3 mɑ u kukurɑ nɡe ɡbee sunɔn swĩi. Ye u kukurɑ u kpɑ, yerɑ ɡuru kukiribu nɔɔbɑ yiru yɑ nɔɔrɑ. \v 4 Ye ɡuru kukiri bi, bu nɔɔrɑ bu kpɑ, mii mii nɑ sɔɔru kpɑ n kɑ ɡɑri yi yore. Adɑmɑ nɑ nɔɔ ɡɑɡu nuɑ sɑɑ wɔllun di ɡɑ nɛɛ, ye ɡuru kukiribu nɔɔbɑ yiru ye, yɑ ɡeruɑ ɑ ku ye yore. A ɡɑri yi nɛnuɔ ɑsiri sɔɔ. \p \v 5 Yerɑ ɡɔrɑdo wi nɑ rɑɑ wɑ u yɔ̃ tem sɔɔ kɑ nimɔ, u win nɔm ɡeu yiiyɑ wɔllɔ, \v 6 mɑ u bɔ̃ruɑ kɑ Gusunɔn yĩsiru wi u wɑ̃ɑ sere kɑ bɑɑdommɑɔ, wi u wɔllu kɑ ten ɡɑ̃ɑnu tɑkɑ kuɑ, kɑ tem kɑ mɛn ɡɑ̃ɑnu kɑ mɑɑ nim wɔ̃ku kɑ ɡen ɡɑ̃ɑnu. Gɔrɑdo wi, u ɡeruɑ u nɛɛ, sɑɑ kun mɑɑ dɛnyɑsiɑrɔ. \v 7 Adɑmɑ sɑnɑm mɛ ɡɔrɑdo nɔɔbɑ yiruse u koo win kɔbɑ so, sɑnɑm mɛyɑ Gusunɔ u koo win himbɑ ye ɡoo kun yɛ̃ yibiɑ nɡe mɛ u rɑɑ win sɔmɔbu sɔ̃ɔwɑ. \p \v 8 Yen biruwɑ nɔɔ ɡe nɑ rɑɑ nuɑ wɔllun di ɡɑ kɑ kpɑm mɑn ɡɑri kuɑ ɡɑ nɛɛ, ɑ doo ɑ tire kure piibu ɡe ɡɑ wukiɑre mi mwɑ ɡɔrɑdo win nɔmun di wi u yɔ̃ tem kɑ nim wɔllɔ. \p \v 9 Nɑ dɑ ɡɔrɑdo win mi, nɑ nùn kɑnɑ u mɑn tire kure piibu ɡe wɛ̃. Mɑ u mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, n ɡu mɔɔ n tem n mwɛ. Gɑ koo sosiɑ nɛn nukurɔ, ɑdɑmɑ nɛn nɔɔwɔ ɡɑ koo dorɑwɑ nɡe tim. \p \v 10 Nɑ tire kure piibu ɡe mwɑ win nɔmun di, mɑ nɑ ɡu temɑ. Geemɑ, nɛn nɔɔwɔ ɡɑ dorɑwɑ nɡe tim, ɑdɑmɑ ye nɑ ɡu mwɛ nɑ kpɑ, ɡɑ sosiɑwɑ dɑkɑ dɑkɑ nɛn nukurɔ. \p \v 11 Yerɑ bɑ mɑn sɔ̃ɔwɑ bɑ nɛɛ, kon kpɑm Gusunɔn ɡɑri ɡere tɔn dɑbiru kɑ tem dɑbinun sɔ̃, kɑ bwese dɑbiru kɑ mɑɑ sinɑm dɑbinun sɔ̃. \c 11 \s1 Seedɑ diobu yiru \p \v 1 Yen biru, bɑ mɑn yĩirutiɑ ɡɑɑ wɛ̃, ye yɑ sɑ̃ɑ nɡe dɛkɑ mɑ bɑ mɑn sɔ̃ɔwɑ bɑ nɛɛ, n seewo n dɑ n Gusunɔn sɑ̃ɑ yeru yĩire kɑ yɑ̃ku yeru, kpɑ n bu ɡɑri be bɑ sɑ̃ɑru mɔ̀ mi. \v 2 Adɑmɑ n ku yen tɔɔ yɑɑrɑ yĩire, domi bɑ ye tɔn tukobu kɑ̃ be bɑ koo wuu dɛɛrɔ tɑɑku sere suru weeru kɑ yiru. \v 3 U koo de win seedɑ diobu yiru bu win ɡɑri ɡere bɑ n sɑɑkibɑ sebuɑ, sere sɔ̃ɔ nɔrɔbu kɑ ɡoobu kɑ wɑtɑ (1.260). \p \v 4 Seedɑ diobu yiru ye, bɑ sɑ̃ɑ olifin dɑ̃nu yiru ye, kɑ dɑbunu yiru ni nu yɔ̃ Gusunɔ tem kpuron Yinnin wuswɑɑɔ. \v 5 Goo ù n kĩ u bu kɔ̃sɑ kuɑ, dɔ̃ɔwɑ rɑ yɑri ben nɔsun di u ben yibɛrɛbɑ kpeerɑsiɑ, nɡe mɛyɑ wi u kɑsu u bu kɔ̃sɑ kuɑ, u koo kɑ ɡbi. \v 6 Bɑ dɑm mɔ bu kɑ wɔllu kɛnɛ, ɡurɑ yu ku kɑ nɛ sɑɑ ye bɑ Gusunɔn ɡɑri ɡerumɔ. Bɑ mɑɑ dɑm mɔ nim wɔllɔ bu kɑ mu ɡɔsiɑ yɛm. Bɑ mɑɑ kpɑm dɑm mɔ bu kɑ hɑnduniɑ bɑrɑ bwese bwesekɑ kpɛ̃ɛ nɡe mɛn nɔɔ bɑ kĩ. \p \v 7 Sɑnɑm mɛ bɑ koo seedɑ di bu kpe, yerɑ ɡbeeku yɑɑ ye yɑ yɑrɑ wɔru nɔru sɑriruɡuu ɡen min di yɑ koo kɑ bu tɑbu ko, yu bu kɑmiɑ kpɑ yu bu ɡo. \v 8 Ben ɡonu ko n kpĩ wuu bɔkɔ ɡen swɑɑ sɔɔ, wuu mi bɑ ben Yinni dɑ̃ɑ bunɑnɑru kpɑre. Wuu ɡen yĩsirɑ bɑ weenɑsinɑ kɑ Sodomu, ǹ kun mɛ kɑ Eɡibiti. \v 9 Tɔn dɑbinu sɑɑ hɑnduniɑn tɔmbu kpuron min di kɑ bwesenu kpuron di kɑ bɑrum bɑɑmɛren di kɑ sere tem kpuron di bɑ koo ben ɡonu mɛɛri sɔ̃ɔ itɑ kɑ bɔnu, bɑ ǹ koo wurɑ bu bu sike. \v 10 Hɑnduniɑn tɔmbun nukurɑ koo dorɑ, bɑ koo tɔ̃ɔ bɑkɑru ko kpɑ bu kɛ̃nu mɔrisiɑnɑ yèn sɔ̃ Gusunɔn sɔmɔbu yiru be bɑ rɑɑ hɑnduniɑɡibu tɔ̃yɑ kuɑ mi, bɑ ɡu. \v 11 Sɔ̃ɔ itɑ kɑ bɔnu yen biru, Gusunɔ u kpɑm ɡoo ni wɛ̃siɑ wɑ̃ɑruɡiru wesiɑ, mɑ nu seewɑ nu yɔ̃rɑ. Bɛrum bɑkɑm tɔn be kpuro mwɑ be bɑ nu wɑ. \v 12 Yerɑ Gusunɔn sɔmɔbu yiru ye, bɑ nɔɔɡiru nuɑ wɔllun di bɑ nɛɛ, i yɔɔmɑ ɡee. Bɑ yɔɔwɑ wɔllɔ ɡuru wiru sɔɔ sɑnɑm mɛ ben yibɛrɛbɑ bɑ bu mɛɛrɑ. \v 13 Mii mii mɑ tem yĩirɑ ɡem ɡem, mɑ wuu ɡen bɔnu wɔkuruse yɑ wɔrumɑ. Tɔn be bɑ ɡu tem yĩiru bi sɔɔ, ben ɡeerɑ sɑ̃ɑ tɔnu nɔrɔbun subɑ nɔɔbɑ yiru (7.000). Tɔn be bɑ tie, mɑ bɑ nɑndɑ ɡem ɡem, mɑ bɑ Wɔrukoo bɛɛrɛ wɛ̃. \p \v 14 Tɛ̃, ɡbee swɑ̃ɑ yiruserɑ doonɑ, wee itɑserɑ nɔɔ kɔrumɑ. \s1 Kɔbɑ nɔɔbɑ yiruse \p \v 15 Yen biru wɔllun ɡɔrɑdo nɔɔbɑ yiruse u win kɔbɑ so. Yerɑ nɔɔ dɑmɡisu nɔɔrɑ Gusunɔ wɔllɔ su nɛɛ, hɑnduniɑ yenin bɑndɑ kuɑ Gusunɔ bɛsɛn Yinni kɑ win Kirisiɡiru. U ko n bɑndu dii sere kɑ bɑɑdommɑɔ. \v 16 Sɑnɑm mɛyɑ ɡuro ɡurobu yɛndɑ nnɛ ye, be bɑ sɔ̃ ben sinɑ kitɑnu wɔllɔ Gusunɔn wuswɑɑɔ, bɑ kpunɑ bɑ Gusunɔ sɑ̃ɑmɔ \v 17 bɑ mɔ̀, \q1 Gusunɔ Yinni dɑm kpuroɡii, \q1 wunɛ wi ɑ wɑ̃ɑ tɛ̃, \q1 ɑ rɑɑ mɑɑ wɑ̃ɑ, \q1 sɑ nun siɑrɑmɔ \q1 yèn sɔ̃ ɑ wunɛn dɑm bɑkɑm dendɑ, \q1 mɑ ɑ wunɛn bɑn dibu toruɑ. \q1 \v 18 Hɑnduniɑɡibu bɑ mɔru bɛsirɑ. \q1 Mɑ wunɛn mɔru yɑ tunumɑ. \q1 Sɑɑ yɑ turɑ bu kɑ ɡɔribu siri. \q1 Sɑɑ mɑɑ turɑ bu kɑ wunɛn sɔmɔbu ɑre wɛ̃, \q1 kɑ be bɑ nun nɑɑnɛ doke \q1 kɑ be bɑ wunɛn yĩsiru nɑsie, bɑkɑ kɑ buu. \q1 Sɑɑ mɑɑ turɑ bu kɑ bu kɑm koosiɑ \q1 be bɑ hɑnduniɑ kɑm mɔ̀. \p \v 19 Yerɑ bɑ sɑ̃ɑ yee te tɑ wɑ̃ɑ Gusunɔ wɔllɔ kɛniɑ mɑ woodɑn kpɑkororɑ terɑ win sɑ̃ɑ yee te sɔɔ. Mɑ ɡuru mɑɑkinu wɑ̃ɑ mi, kɑ wurenu, kɑ ɡuru ɡbɑ̃sukunu kɑ tem yĩirubu, kɑ mɑɑ ɡuru kpee bɑkɑnu. \c 12 \s1 Kurɔ ɡoo kɑ yɑɑ binti bintiru \p \v 1 Yerɑ yĩre bɑkɑru ɡɑrɑ sɔ̃ɔsirɑ Gusunɔ wɔllɔ. Kurɔ ɡoo wɑ̃ɑ mi, sɔ̃ɔwɑ sɑ̃ɑ win yɑberu mɑ u suru yɔ̃rɑri mɑ u furɔ kperi wɔkurɑ yiruɡuu doke. \v 2 Kurɔ wi, u ɡurɑ mɔ, mɑrubun wɑhɑlɑ kɑ nuku wuriribu derɑ u wuri mɔ̀. \p \v 3 Yerɑ yĩreru ɡɑrɑ kpɑm sɔ̃ɔsirɑ Gusunɔ wɔllɔ. Yɑɑ binti binti swɑ̃ɑru ɡɑru tɑ wɑ̃ɑ mi, tɑ winu nɔɔbɑ yiru mɔ kɑ kɔbɑ wɔkuru mɑ tɑ sinɑ furɔsu nɔɔbɑ yiru doke. \v 4 Yɑɑ ye, yɑ kɑ yen siru wɔllun kperin bɔnu itɑse wɔkɑ yɑ kɔ̃ temɔ. Mɑ yɑ dɑ yɑ yɔ̃rɑ kurɔ win wuswɑɑɔ wi u kĩ u mɑ mi, yu kɑ wɑ yu win bii tem ù n wɔrumɑ. \v 5 Yerɑ kurɔ wi, u bii tɔn durɔ mɑrɑ wi u koo bwesenu kpuro kpɑrɑ kɑ sii bokuru. Adɑmɑ bɑ bii wi mwɑ bɑ kɑ nùn dɑ Gusunɔn mi, mi u sɔ̃ win sinɑ kitɑrɔ. \v 6 Kurɔ wi, u mɑɑ dukɑ doonɑ ɡbɑburu ɡiɑ mi Gusunɔ u nùn ɑyeru sɔɔru kuɑ bu kɑ nùn nɔɔri sɔ̃ɔ nɔrɔbu kɑ ɡoobu kɑ wɑtɑ (1.260). \p \v 7 Yerɑ tɑbu seewɑ wɔllu mi, Misɛli Gusunɔn ɡɔrɑdobɑn wiruɡii kɑ win ɡɔrɑdobɑ bɑ tɑbu kuɑ kɑ yɑɑ binti binti te. Yɑɑ ye, kɑ yen bwɑ̃ɑ be, bɑ tɑbu kuɑ. \v 8 Adɑmɑ bɑ bu tɑbu di, bɑ ǹ wure yɑɑ ye, kɑ yen bwɑ̃ɑbu bɑ n wɑ̃ɑ wɔllu mi. \v 9 Bɑ yɑɑ binti binti bembere te kɑsɑ kuɑ temɔ. Yɑɑ ye, yɑ sɑ̃ɑwɑ ɡɑsɔ ɡɑsɔn wɑɑ ye bɑ mɔ̀ Yibirisi, ǹ kun mɛ Setɑm, ye yɑ hɑnduniɑɡibu kpuro nɔni wɔ̃kuɑ. Bɑ ye kɑsɑ kuɑ temɔ kɑ yen ɡɔrɑdobɑ sɑnnu. \p \v 10 Yen biru, mɑ nɑ nɔɔɡiru ɡɑru nuɑ wɔllɔ tɑ nɛɛ, tɛ̃ sɔɔrɑ Gusunɔ bɛsɛn Yinni u kɑ fɑɑbɑ nɑ. Win dɑm kɑ win bɑndɑ sɔ̃ɔsirɑ, kɑ win Kirisin yiiko. Domi bɑ bɛsɛɡibun mɛm mɑniɔ kɑsɑ kuɑ wɔllun di wi u rɑ n bu mɛm mɑnimɔ bururu kɑ yokɑ Gusunɔn wuswɑɑɔ. \v 11 Bɛsɛɡii be, bɑ nùn tɑbu di kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten yɛm kɑ ben seedɑn ɡɑri. Bɑ ǹ ben wɑ̃ɑru ɡɑrisi ɡɑ̃ɑnu, bɑ tu ɡɔɔ deriɑ. \v 12 Yen sɑɑbu, wɔllu kɑ wɔrukobu i nukuru doro. Adɑmɑ tem kɑ nim wɔ̃kun ɡbee swɑ̃ɑrɑ ko n kpɑ̃! Domi Setɑm yɑ bɛɛ sɑremɑ kɑ mɔru bɑkɑ yèn sɔ̃ yɑ yɛ̃ mɑ sɑɑ fiikowɑ n ye tie. \p \v 13 Ye yɑɑ ye, yɑ wɑ mɑ bɑ ye kɔ̃wɑ temɔ, yerɑ yɑ kurɔ wi nɔni sɔ̃ɔbu wɔri wi u bii tɔn durɔ mɑrɑ mi. \v 14 Adɑmɑ bɑ kurɔ wi ɡunɔ bɑke bɑkɑrun kɑsɑ yiru wɛ̃ u kɑ yɔ̃ sere win ɑyerɔ ɡbɑburɔ mi n tomɑ wɑɑ yen bɔkun di, mi bɑ koo nùn nɔɔri sɑɑ itɑ kɑ bɔnu. \v 15 Yerɑ wɑɑ ye, yɑ yen nɔɔ wukiɑ mɑ yɑ nim siɑ nɡe dɑɑ bɑkɑru kurɔ win biruɔ kpɑ u kɑ nim diirɑ. \v 16 Adɑmɑ tem mu kurɔ wi fɑɑbɑ kuɑ, mu mɛn nɔɔ bɑɑyɑ mu nim mɛ mwɛ mɛ mu yɑrɑ yɑɑ yen nɔɔn di. \v 17 Sɑnɑm mɛyɑ yɑɑ ye, yɑ kɑ kurɔ wi mɔru bɑrɑ ɡem ɡem, mɑ yɑ dɑ yu kɑ win bwese te tɑ tie tɑbu ko, be kpuro be bɑ Gusunɔn woodɑ mɛm nɔɔwɑmmɛ, be bɑ Yesun seedɑ dimɔ. \v 18 Mɑ yɑɑ ye, yɑ dɑ yɑ yɔ̃rɑ yɑni sɛɛri sɔɔ nim wɔ̃kun ɡoorɔ. \c 13 \s1 Gbeeku yɛɛ yiru \p \v 1 Yen biruwɑ nɑ ɡbeeku yɑɑ ɡɑɑ wɑ yɑ yɑriɔ nim wɔ̃kun di. Yɑ kɔbi wɔkuru mɔ kɑ winu nɔɔbɑ yiru, mɑ sinɑ furɔ ɡɑ wɑ̃ɑ kɔbi yin bɑɑyeren wɔllɔ, mɑ yĩsi kɔ̃sunu yoruɑ yen winɔ. \v 2 Gbeeku yɑɑ ye nɑ wɑ yɑ sɑ̃ɑ nɡe musuku ɡbeeku, mɑ yen nɑɑsu sɑ̃ɑ nɡe wɔm ɡbɑ̃roɡisu, yen nɔɔ ɡɑ mɑɑ sɑ̃ɑ nɡe ɡbee sunɔɡuu. Yɑɑ binti binti te, tɑ ten tiin dɑm ɡbeeku yɑɑ ye wɛ̃ kɑ mɑɑ ten sinɑ kitɑru kɑ ten yiiko bɑkɑ. \v 3 Gbeeku yɑɑ yen wii teeru tɑ sɑ̃ɑre tɑ mɛɛrɑ wɑ ɡoo ɡookum, ɑdɑmɑ mɛɛrɑ ye, yɑ bɛkurɑ. Hɑnduniɑɡibu kpuro bɑ ye mɛɛrɑ kɑ ɡidi, mɑ bɑ ye swĩi. \v 4 Tɔmbu kpuro bɑ yɑɑ binti binti te sɑ̃wɑ yèn sɔ̃ tɑ ten yiiko ɡbeeku yɑɑ ye wɛ̃. Bɑ mɑɑ ɡbeeku yɑɑ ye sɑ̃wɑ bɑ mɔ̀, wɑrɑ sɑ̃ɑ nɡe ɡbeeku yɑɑ yeni. Wɑrɑ koo kpĩ u kɑ ye tɑbu ko. \p \v 5 Bɑ derɑ ɡbeeku yɑɑ ye, yu woo kɑnɑ ɡɑri kɑ ɡɑri kɑm ɡere, bɑ mɑɑ ye yiiko kɑ̃ yu kɑ yeɡiru ko suru weeru, kɑ yiru. \v 6 Yerɑ yɑ yen nɔɔ wukiɑ yɑ Gusunɔ ɡɑri kɑm ɡerusim wɔri kɑ mɑɑ win yĩsiru, kɑ win wɑ̃ɑ yeru, kɑ be bɑ wɑ̃ɑ wɔllɔ. \v 7 Bɑ ye swɑɑ kɑ̃ yu kɑ nɑɑnɛ dokeobu tɑbu ko kpɑ yu bu tɑbu di. Bɑ mɑɑ ye yiiko wɛ̃ bweseru bɑɑteren wɔllɔ, kɑ tɔmbu kpuro kɑ bɑrum bɑɑmɛre kɑ tem bɑɑmɛre. \v 8 Bèn yĩsinu bɑ ǹ yoruɑ bu sere hɑnduniɑ tore, wɑ̃ɑrun tireru sɔɔ te tɑ sɑ̃ɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛnduɡiru te bɑ kɑ yɑ̃kuru kuɑ, beyɑ bɑ koo ɡbeeku yɑɑ ye sɑ̃. \p \v 9 Ǹ n mɛn nɑ, bɑɑwure wi u swɑɑ mɔ, u nɔɔwɔ. \v 10 Wi bɑ koo pirisɔm mwɑ, pirisɔmwɑ bɑ koo nùn mwɑ. Wi bɑ koo ɡo kɑ tɑkobi, tɑkobiwɑ bɑ koo kɑ nùn ɡo. Sɑɑ ye sɔɔ, n weenɛ nɑɑnɛ dokeobu bɑ n tɛmɑnɛ ben nɑɑnɛ dokebu sɔɔ. \p \v 11 Yen biruwɑ, nɑ kpɑm ɡbeeku yɑɑ ɡɑɑ wɑ yɑ yɑriɔ tem sɔɔn di. Yɑ kɔbi yiru mɔ nɡe yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndun kɔbi, mɑ yɑ ɡɑri mɔ̀ nɡe yɑɑ binti bintiru. \v 12 Yɑɑ ɡbiikɑɑ yɑ derɑ yɑ yen yiiko dendimɔ yen nɔni biru. Yɑ tem kɑ mɛn tɔmbu tilɑsi kuɑ bu kɑ yɑɑ ɡbiikɑɑ ye sɑ̃ ye bɑ rɑɑ mɛɛrɑ kuɑ ɡoo ɡookum, mɑ yɑ bɛkurɑ. \v 13 Yɑɑ yiruse yeni yɑ mɑɑmɑɑki dɑbinu kuɑ, sere yɑ derɑ dɔ̃ɔ u sɑrɑmɑ wɔllun di temɔ tɔmbun wuswɑɑɔ. \v 14 Yɑ hɑnduniɑn tɔmbu nɔni wɔ̃kuɑ kɑ mɑɑmɑɑki yèn yiiko bɑ ye wɛ̃ yu ko yɑɑ ɡbiikɑɑ yen nɔni biru. Yɑ hɑnduniɑɡibu sɔ̃ɔmɔ bu yɑɑ ɡbiikɑɑ yen weenɑsiɑ koowo ye bɑ rɑɑ kɑ tɑkobi mɛɛrɑ kuɑ, mɑ yɑ kun ɡu. \v 15 Yɑɑ dɑ̃ɑkɑ ye, yɑ yiiko wɑ yu kɑ yɑɑ ɡbiikɑɑn weenɑsiɑ ye wɛ̃siɑ wɑ̃ɑruɡiru wɛ̃ yu kɑ kpĩ yu ɡɑri ko nɡe tɔnu, kpɑ yu be bɑ yinɑ bu ye sɑ̃ kpuro ɡo. \v 16 Mɑ yɑɑ ye, yɑ tɔmbu kpuro tilɑsi kuɑ, dɑmɡibu kɑ bwɛ̃ɛbwɛ̃ɛbu, ɡobiɡibu kɑ sɑ̃ɑrobu, yobu kɑ tii mɔwɔbu bu kɑ bu yĩreru kuɑ ben nɔm ɡeuɔ ǹ kun mɛ ben sirinɔ. \v 17 Goo sɑri wi u koo kpĩ u dwe ǹ kun mɛ u dɔrɑ mɑ n kun mɔ kɑ ɡbeeku yɑɑ yen yĩreru te tɑ sɑ̃ɑ yen yĩsiru, ǹ kun mɛ yen yĩsirun dɑmbɑ. \p \v 18 Ye yɑ bwisi bikiɑmɔ wee. Bɑɑwure wi u bwisi mɔ u koo kpĩ u ɡbeeku yɑɑ yen dɑmbɑn tubusiɑnu ɡiɑ. Domi dɑmbɑ ye, yɑ sɑ̃ɑwɑ tɔnu ɡoon dɑmbɑ. Yeyɑ nɑtɑ kɑ wɑtɑ kɑ nɔɔbɑ tiɑ (666). \c 14 \s1 Be bɑ yɑkiɑn womu \p \v 1 Yen biruwɑ nɑ mɛɛrɑ mɑ nɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te wɑ tɑ yɔ̃ Siɔnin ɡuuru wɔllɔ. Tɔnu nɔrɔbun subɑ wunɑɑ weeru kɑ nnɛ (144.000) bɑ kɑ nùn wɑ̃ɑ mi, be bɑ win yĩsiru kɑ win Bɑɑbɑn yĩsiru yoruɑ ben sirinɔ. \v 2 Mɑ nɑ nɔɔ ɡɑɡu nuɑ wɔllun di nɡe surun bɑkɑrun wurenu, nɡe ɡuru ɡbɑ̃rɑ bɑkɑbu. Nɔɔ ɡe nɑ nuɑ ɡɑ sɑ̃ɑwɑ nɡe ni mɔrɔku sowobɑ soomɔn swĩi. \v 3 Bɑ yɔ̃ sinɑ kitɑrun wuswɑɑɔ, mi hunde konibɑ nnɛ ye kɑ ɡuro ɡuro be, bɑ wɑ̃ɑ. Bɑ womu kpɔɔ mɔ̀ ɡe ɡoo kun kpɛ̃ u ɡiɑ mɑ n kun mɔ tɔnu nɔrɔbun subɑ wunɑɑ weeru kɑ nnɛ be bɑ yɑkiɑ hɑnduniɑn di. \p \v 4 Tɔn be, bɑ sɑ̃ɑ be bɑ tii nɛnuɑ dɛɛrɑru sɔɔ, bɑ ǹ kurɔ dɑmɑru koore. Bɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te swĩiwɑ bɑɑmɑ kpuro mi tɑ dɔɔ. Bɑ bu yɑkiɑwɑ sɑɑ tɔmbun suunu sɔɔn di bɑ n kɑ sɑ̃ɑ nɡe yɑ̃ku ɡbiikii te bɑ Gusunɔ kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te kuɑ. \v 5 Goo kun weesu nɔɔre ben nɔɔn di, bɑ sɑ̃ɑwɑ tɑɑrɛ sɑriruɡibu. \s1 Wɔllun ɡɔrɑdobɑ itɑ \p \v 6 Yerɑ nɑ kpɑm wɔllun ɡɔrɑdo ɡoo wɑ u yɔ̃ɔwɑ sere sere Gusunɔ wɔllɔ, wi u koo Lɑbɑɑri ɡeɑ ye yɑ ku rɑ kpe kpɑrɑ hɑnduniɑɡibun mi, tem bɑɑmɛre kɑ bweseru bɑɑtere kɑ bɑrum bɑɑmɛre kɑ tɔmbu kpuron mi. \v 7 U nɔɔɡiru suɑ u nɛɛ, i Gusunɔ nɑsio kpɑ i nùn bɛɛrɛ wɛ̃, domi sɑɑ yɑ turɑ u kɑ tɔmbu kpuro siri. I nùn sɑ̃ɑwɔ wi u wɔllu kɑ tem tɑkɑ kuɑ kɑ nim wɔ̃ku kɑ bwii. \p \v 8 Wɔllun ɡɔrɑdo yiruse u ɡbiikoo swĩi u nɛɛ, Bɑbiloni, wuu bɔkɔ ɡe, ɡɑ wɔrumɑ, ɡɑ wɔrumɑ, ɡe, ɡe ɡɑ tɔmbu kpuro tilɑsi kuɑ bɑ kɑ ɡen dɑɑ bɛrɛtɛkɛ bɑkɑn tɑm nɔrɑ. \p \v 9 Gɔrɑdo itɑse u ɡbiikobu yiru ye swĩi, mɑ u nɔɔɡiru suɑ u nɛɛ, bɑɑwure wi u ɡbeeku yɑɑ ye sɑ̃ɑmɔ kɑ yen weenɑsiɑ, mɑ u yen yĩsiru mɔ win sirirɔ ǹ kun mɛ win nɔmuɔ, \v 10 wiyɑ u koo mɑɑ Gusunɔn mɔrun tɑm nɔ mɛ u koo wisi kɑ mɛn dɑm win mɔrun nɔrɑ sɔɔ. Bɑɑwure wi u mɔ̀ nɡe mɛ, u koo tɔ̃yɑ wɑ dɔ̃ɔ kɑ sɔ̃ɔ bisu sɔɔ, ɡɔrɑdo dɛɛrobu kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten wuswɑɑɔ. \v 11 Dɔ̃ɔ wi u nùn tɔ̃yɑ mɔ̀ win wiisu su ko su n seemɔwɑ wɔllɔ kɑ bɑɑdommɑɔ. Bɑ ǹ ko bɑ n mɑɑ wɛ̃rɑbu mɔ bururu kɑ yokɑ, be bɑ ɡbeeku yɑɑ ye sɑ̃wɑ kɑ yen weenɑsiɑ, kɑ be bɑ yen yĩsirun yĩreru mɔ. \p \v 12 Gɑri yi sɔɔ, n weenɛ nɑɑnɛ dokeobu bu tɛmɑnɑ, be bɑ Gusunɔn woodɑ mɛm nɔɔwɑ mɑ bɑ Yesu nɑɑnɛ kuɑ. \p \v 13 Yen biru nɑ kpɑm nɔɔ ɡɑɡu nuɑ wɔllun di ɡɑ nɛɛ, n yeni yoruo, doo nɔɔruɡibɑ be bɑ ɡbimɔ sɑɑ tɛ̃n di Yinnin nɑɑnɛ dokebu sɔɔ. Gusunɔn Hunde ɡerumɔ u mɔ̀, mɛyɑ ni, bɑ koo wɛ̃rɑ, domi ben sɔm ɡeerun ɑre koo bu swĩi. \s1 Hɑnduniɑn ɡɛ̃ɛbu \p \v 14 Yen biru nɑ mɛɛrɑ mɑ nɑ ɡuru wii kpikiru wɑ, ɡoo sɔ̃ mi nɡe tɔnun bii. Yɛ̃ro sinɑ furɔ wurɑɡuu doke win wirɔ, mɑ u kɔmbɔ nɛni ɡe ɡɑ nɔɔ do. \v 15 Wɔllun ɡɔrɑdo ɡoo u yɑrɑ sɑ̃ɑ yerun di, mɑ u wi u sɔ̃ ɡuru wiru wɔllɔ nɔɔɡiru suɑ u nɛɛ, ɑ wunɛn kɔmbɔ suo ɑ ɡɛ̃, domi ɡɛ̃ɛbun sɑnɑm mu turɑ, hɑnduniɑ yɑ ye bu kɑ ɡɛ̃. \v 16 Yerɑ wi u sɔ̃ ɡuru wiru wɔllɔ u win kɔmbɔ doke hɑnduniɑ sɔɔ, mɑ u ye ɡɑ̃. \p \v 17 Gɔrɑdo ɡoo kpɑm yɑrɑ sɑ̃ɑ yerun di te tɑ wɑ̃ɑ wɔllɔ, win tii mɑɑ kɔmbɔ nɛni ɡe ɡɑ nɔɔ do. \p \v 18 Gɔrɑdo ɡoo mɑɑ yɑrimɑ sɑɑ yɑ̃ku yerun di, wi u dɑm mɔ dɔ̃ɔn wɔllɔ. U ɡbɑ̃rɑ tɑ̃ɑ tɑ̃ɑ u wi u kɔmbɔ nɔɔ durorɔ nɛni sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ɑ wunɛn kɔmbɔ dokeo kpɑ ɑ hɑnduniɑn dɑ̃ɑ bii ni bɑ mɔ̀ resɛm sɔri, domi nu ye. \v 19 Gɔrɑdo wi, u win kɔmbɔ doke mɑ u dɑ̃ɑ binu sɔrɑ. Mɑ u nu wisi Gusunɔn mɔru bɑkɑn dɑ̃ɑ bii ɡɑmɑ yerɔ. \v 20 Bɑ resɛm dɑ̃ɑ bii ni ɡɑmɑ nin ɡɑmɑ yerɔ wuun biruɔ. Mɑ dɑ̃ɑ bii ɡɑmɑ yee ten min di yɛm mu kokɑ mu tɛriɑ sere kilo ɡoobɑ wunɔbu (300), mɑ mɛn dukum mɑɑ turɑ sere dumin toro ɡɛndɛɔ. \c 15 \s1 Wɔllun ɡɔrɑdobɑ \s2 kɑ ɡbee swɑ̃ɑ dɑ̃ɑkinu \p \v 1 Yen biru, nɑ kpɑm yĩreru ɡɑru wɑ Gusunɔ wɔllɔ, tɑ kpɑ̃ mɑ tɑ bɛrum mɔ. Ye nɑ wɑ wee. Wɔllun ɡɔrɑdobɑ nɔɔbɑ yiru bɑ ɡbee swɑ̃ɑnu nɔɔbɑ yiru nɛni. Niyɑ nu sɑ̃ɑ ɡbee swɑ̃ɑ dɑ̃ɑkinu, domi ni sɔɔrɑ Gusunɔn mɔru yɑ koo kɑ kpe. \p \v 2 Yerɑ nɑ ɡɑ̃ɑnu wɑ ni nu sɑ̃ɑre yɛru dikiɡuu ɡe ɡɑ burinɛ kɑ dɔ̃ɔ. Nɑ mɑɑ tɔn be wɑ be bɑ ɡbeeku yɑɑ ye kɑ yen weenɑsiɑ, kɑ yen yĩsirun dɑmbɑ tɑbu di. Tɔn be, bɑ yɔ̃ yɛru ɡen wɔllɔ bɑ mɔrɔkunu nɛni ni Gusunɔ u bu wɛ̃. \v 3 Bɑ Mɔwisi Gusunɔn sɔm kowon womu mɔ̀ kɑ mɑɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛnduɡuu bɑ mɔ̀, \q1 “Yinni Gusunɔ dɑm kpuroɡii, \q1 wunɛn sɔmɑ kpɑ̃, yɑ mɑɑ sɑ̃ɑ mɑɑmɑɑki. \q1 Wunɑ ɑ tem kpuron sinɑ boko. \q1 Wunɛn swɛɛ yi sɑ̃ɑ ɡem, yi dɛnde. \q1 \v 4 Yinni, wɑrɑ kun wunɛn bɛrum mɔ. \q1 Wɑrɑ koo yinɑ u wunɛn yĩsiru bɛɛrɛ wɛ̃. \q1 Domi wunɛ turowɑ ɑ sɑ̃ɑ dɛɛro. \q1 Tem bɑɑmɛren tɔmbɑ koo nɑ wunɛn mi, bu nun sɑ̃. \q1 Domi bɑɑwure u wunɛn sɔm ɡeenu wɑ.” \p \v 5 Yen biru nɑ mɛɛrɑ nɑ wɑ bɑ sɑ̃ɑ yeru kɛniɑ Gusunɔ wɔllɔ mi win kuu bekuruɡirɑ wɑ̃ɑ. \v 6 Wɔllun ɡɔrɑdobɑ nɔɔbɑ yiru be bɑ ɡbee swɑ̃ɑnu nɔɔbɑ yiru nɛni mi, bɑ yɑrɑ sɑ̃ɑ yee ten min di. Bɑ yɑ̃ɑ kpikinu sebuɑ ni nu dɛɛre wɑsɑ wɑsɑ mɑ bɑ kpɑki wurɑɡii sɛ̃ke ben ɡɑ̃ɑsɔ. \v 7 Yerɑ hunde konibɑ nnɛ ben turo u ɡɔrɑdo nɔɔbɑ yiru ye yoruku wurɑɡinu nɔɔbɑ yiru wɛ̃ ni nu Gusunɔn mɔru yibɑ. Gusunɔ u sɑ̃ɑwɑ Yinni wi u wɑ̃ɑ sere kɑ bɑɑdommɑɔ. \v 8 Mɑ sɑ̃ɑ yee te, tɑ wiisu yibɑ Gusunɔn yiiko kɑ win dɑm sɔ̃. Goo kun mɑɑ kpɛ̃ u du mi sere wɔllun ɡɔrɑdobɑ nɔɔbɑ yirun ɡbee swɑ̃ɑnu nɔɔbɑ yiru ye, yu kɑ wiru ɡoorɑ. \c 16 \s1 Gusunɔn mɔrun yorukunu \p \v 1 Yerɑ nɑ nɔɔɡiru ɡɑru nuɑ sɑɑ sɑ̃ɑ yee ten min di tɑ wɔllun ɡɔrɑdo be sɔ̃ɔwɑ tɑ nɛɛ, bu doo bu Gusunɔn mɔrun yorukunu nɔɔbɑ yiru wisi hɑnduniɑ sɔɔ. \p \v 2 Gɔrɑdo ɡbiikoo u dɑ mɑ u win yoruku wisi temɔ. Yerɑ bwisi tobi bu wisi nɡe fɔrɔnu be bɑ ɡbeeku yɑɑ yen yĩreru mɔ bɑ yen weenɑsiɑ sɑ̃ɑmɔ. \p \v 3 Sɑnɑm mɛyɑ ɡɔrɑdo yiruse u win yoruku wisi nim wɔ̃ku sɔɔ. Nim mɛ, mu ɡɔsiɑ nɡe tɔn ɡorun yɛm, mɑ hunde koni bɑɑyere yɑ ɡu nim mɛ sɔɔ. \p \v 4 Yerɑ ɡɔrɑdo itɑse u win yoruku wisi dɑɑ bɑkɑnu kɑ bwii sɔɔ, mɑ nim mu ɡɔsiɑ yɛm. \v 5 Mɑ nɑ ɡɔrɑdo winin nɔɔ nuɑ wi u dɑm mɔ nim wɔllɔ, u nɛɛ, Dɛɛro, wunɛ wi ɑ wɑ̃ɑ, ɑ rɑɑ mɑɑ wɑ̃ɑ, wunɑ ɑ sɑ̃ɑ ɡemɡii ɑ kɑ siri mɛsum. \v 6 Domi bɑ nɑɑnɛ dokeobu kɑ Gusunɔn sɔmɔbun yɛm yɑri, mɑ ɑ bu yɛm wɛ̃ bu nɔ. Mɛyɑ bɑ kɑ weenɛ. \v 7 Yen biru nɑ nɔɔ ɡɑɡu nuɑ sɑɑ yɑ̃ku yeru min di ɡɑ nɛɛ, ɡeemɑ Gusunɔ Yinni dɑm kpuroɡii, wunɛn siribu sɑ̃ɑ ɡem bu mɑɑ dɛnde. \p \v 8 Yerɑ ɡɔrɑdo nnɛse u win yoruku wisi sɔ̃ɔ wɔllɔ, mɑ sɔ̃ɔ u dɑm wɑ u kɑ tɔmbu dɔ̃ɔ kpɑkiri. \v 9 Mɑ tɔmbɑ dɔ̃ɔ kpɑkirirɑ yɑm susu bɑkɑrun sɔ̃. Mɑ bɑ Gusunɔn yĩsiru ɡɑri kɑm ɡerusi wi u yiiko mɔ ɡbee swɑ̃ɑ nin wɔllɔ. Adɑmɑ bɑ yinɑ bu ɡɔ̃ru ɡɔsiɑ bu nùn bɛɛrɛ wɛ̃. \p \v 10 Yerɑ ɡɔrɑdo nɔɔbuse u win yoruku wisi ɡbeeku yɑɑ yen sinɑ kitɑru wɔllɔ. Mɑ n kuɑ yɑm wɔ̃kuru ketem yen bɑndun tem sɔɔ. Mɑ tɔmbu bɑ ben yɑri temmɔ wuriribun sɔ̃. \v 11 Mɑ bɑ Wɔrukoo ɡɑri kɑm ɡerusi ben wuriribu kɑ bwisinun sɔ̃. Adɑmɑ bɑ yinɑ bu ben kom kɔ̃sum deri. \p \v 12 Yerɑ ɡɔrɑdo nɔɔbɑ tiɑse u win yoruku wisi dɑɑ bɑkɑru sɔɔ te bɑ mɔ̀ Efɑrɑti, mɑ tɑ ɡberɑ mɑm mɑm tu kɑ sɔ̃ɔ yɑri yerun sinɑmbu swɑɑ kɛ̃ bu tɔburɑ. \v 13 Mɑ nɑ wɛrɛkunu itɑ wɑ ni nu tii ɡɔsiɑ nɡe surenu, nu yɑrimɔ yɑɑ binti binti ten nɔɔn di kɑ ɡbeeku yɑɑ yen nɔɔn di kɑ mɑɑ sɔmɔ weesuɡiin nɔɔn di. \v 14 Wɛrɛku ni, nu sɑ̃ɑwɑ Setɑm bwɑ̃ɑbu, be bɑ mɑɑmɑɑki mɔ̀, mɑ bɑ dɔɔ hɑnduniɑ kpuron sinɑmbun mi bu kɑ bu mɛnnɑ bu tɑbu ko Gusunɔ Yinni dɑm kpuroɡiin siribun tɔ̃ru sɔɔ. \p \v 15 Mɑ Yesun nɔɔ ɡɑ nɔɔrɑ u nɛɛ, wee, nɑ sisi nɡe ɡbɛnɔ. Doo nɔɔruɡiiwɑ wi u swɑɑ mɛɛrɑ mɑ u win yɑ̃nu kpɑrenu sɑ̃ɑ u ku kɑ swɑɑ wɔri tereru kpɑ u sekuru wɑ bɑtumɑ sɔɔ. \p \v 16 Yerɑ wɛrɛku ni, nu sinɑmbu kpuro mɛnnɑ ɡɑm ɡum mi bɑ rɑ soku kɑ Heberum Aɑmɑɡedom. \p \v 17 Yen biru, ɡɔrɑdo nɔɔbɑ yiruse u win yoruku wisi wom dirum sɔɔ. Mɑ nɔɔɡiru ɡɑrɑ nɔɔrɑ sinɑ kitɑrun di sɑ̃ɑ yerɔ tɑ nɛɛ, ɡɑri kpɑ. \v 18 Yerɑ ɡuru mɑɑkinu seewɑ kɑ wurenu kɑ ɡuru ɡbɑ̃sukubu kɑ tem yĩiru bɑkɑbu. Tem yĩiru bin kpɑ̃ɑrɑ bɑndɑ. Bin bweseru tɑ ǹ koore sɑɑ mìn di bɑ tɔnu tɑkɑ kuɑ. \v 19 Wuu bɔkɔ ɡe, ɡɑ kurɑnɑ wɑsi itɑ, mɑ tɔn tukobun wusu su wɔrukɑ. Gusunɔ u Bɑbiloni, wuu bɔkɔ ɡe yɑɑyɑ mɑ u ɡu win mɔru bɑkɑn nɔrɑn tɑm wɛ̃ ɡu nɔ. \v 20 Tem burenu kpuro nu doonɑ, ɡuunu kun mɑɑ wɑɑrɔ. \v 21 Yerɑ ɡuru kpee bɑkɑnu, nìn teerɑ kilo weeru turɑ, nu tɔmbu wɔriki wɔllun di. Mɑ bɑ Gusunɔ ɡɑri kɑm ɡerusi ɡuru kpee nin nɔni swɑ̃ɑrun sɔ̃ domi nɔni swɑ̃ɑ te, tɑ bɑndɑ. \c 17 \s1 Kurɔ tɑnɔ kpoko \p \v 1 Yerɑ ɡɔrɑdobɑ nɔɔbɑ yiru be bɑ yorukunu nɔɔbɑ yiru ye nɛni, ben turo u nɑ u mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, n nɑ u koo mɑn sɔ̃ɔsi nɡe mɛ bɑ koo kɑ kurɔ tɑnɔ kpoko wi siri bu sɛɛyɑsiɑ wi u sɔ̃ nim bɑkɑm wɔllɔ. \v 2 Hɑnduniɑn sinɑmbɑ kɑ kurɔ tɑnɔ kpoko wi dɑɑ bɛrɛtɛkɛ kuɑ, mɑ kurɔ tɑnɔ win dɑɑ bɛrɛtɛkɛn tɑm mu hɑnduniɑn tɔmbu lɑɑkɑri birɑ. \p \v 3 Sɑnɑm mɛyɑ ɡɔrɑdo wi, u nɛn bwɛ̃rɑ suɑ kɑ̃si kɑ̃sikum u kɑ dɑ ɡbɑburɔ. Miyɑ nɑ kurɔ ɡoo wɑ u sɔ̃ ɡbeeku yɑɑ swɑ̃ɑ ɡɑɑn wɔllɔ. Yen bɑɑmɑ bɑ yĩsi kɔ̃sunu yoruɑ mɑ yɑ winu nɔɔbɑ yiru mɔ kɑ kɔbi wɔkuru. \v 4 Kurɔ wi, u yɑ̃nu sebuɑ ni nu kɔrɔnnɔ kɑ swɑ̃ɑ tobe sɑ̃ɑ, mɑ u burɑru kuɑ kɑ wurɑ kɑ ɡoo kpee ɡobi bɛkɛɡinu kɑ ɡoo kpikinu. U wurɑn nɔrɑ nɛni win nɔmɑɔ yè sɔɔ ɡɑ̃ɑ kɔ̃sunu kɑ win kurɔ tɑnɔ disi yibɑ. \v 5 Win sirirɔ yĩsiru ɡɑrɑ yoruɑ tèn tubusiɑnu sɑ̃ɑ ɑsiri. Yĩsi te wee, Bɑbiloni bɑkɑ, hɑnduniɑn kurɔ tɑnɔbu kɑ dɑɑ bɛrɛtɛkɛ kpuron mɛro. \v 6 Mɑ nɑ wɑ tɔn be bɑ Yesu nɑɑnɛ doken yɛm kɑ mɑɑ be bɑ win seedɑ din yɛm mu kurɔ wi bɑ̃ɑrumɔ. \p Ye nɑ nùn wɑ, nɑ biti soorɑ ɡem ɡem. \v 7 Yerɑ ɡɔrɑdo wi, u mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, mbɑn sɔ̃nɑ nɑ biti soore. U koo mɑn kurɔ win ɑsiri tubusiɑ kɑ mɑɑ ɡbeeku yɑɑ ye u sɔni, ye yɑ winu nɔɔbɑ yiru kɑ kɔbi wɔkuru mɔ. \v 8 Gbeeku yɑɑ ye nɑ wɑ mi, yɑ rɑɑ wɑsi ɑdɑmɑ yɑ ǹ mɑɑ wɑ̃ɑ. Ǹ n sosi yɑ koo yɑri wɔru bɔkɔ nɔru sɑriruɡuun di yu dɑ kɑm koo yerɔ. Hɑnduniɑn tɔmbu, bèn yĩsɑ kun wɑ̃ɑ wɑ̃ɑrun tireru sɔɔ bu sere hɑnduniɑ tore, bɑ koo biti soorɑ bɑ̀ n ɡbeeku yɑɑ ye wɑ yɑ kpɑm kurɑmɑ. Domi yɑ rɑɑ wɑsi ɑdɑmɑ yɑ ǹ mɑɑ wɑ̃ɑ. \p \v 9 Ye yɑ bwisi bikiɑmɔ wee. Winu nɔɔbɑ yiru ye, yɑ sɑ̃ɑwɑ ɡuunu nɔɔbɑ yiru nìn wɔllɔ kurɔ wi, u sɔ̃. Yɑ mɑɑ kpɑm sɑ̃ɑ sinɑmbu nɔɔbɑ yiru. \v 10 Be nɔɔbu bɑ wɔrumɑ kɔ, turo u ɡinɑ wɑ̃ɑ, wi u tie u ǹ tunumɑm kpɑ. Sɑnɑm mɛ u koo mɑɑ nɑ, u ǹ koo tɛ. \v 11 Mɑ ɡbeeku yɑɑ ye yɑ rɑɑ wɑsi mɑ yɑ kun mɑɑ wɑ̃ɑ, yen tiiwɑ yɑ sɑ̃ɑ sunɔ nɔɔbɑ itɑse, u yɑrɑwɑ nɔɔbɑ yiru yen min di mɑ u dɔɔ kɑm koo yerɔ. \p \v 12 Kɔbi wɔku te nɑ mɑɑ wɑ mi, tɑ sɑ̃ɑwɑ sinɑmbu wɔkuru be bɑ kun ɡinɑ bɑndu dim kpɑ, ɑdɑmɑ bɑ koo yiiko wɑ bu bɑndu di kɔbi tiɑ kɑ ɡbeeku yɑɑ ye sɑnnu. \v 13 Be wɔku te kpuro, himbɑ tiɑ bɑ mɔ, bɑ koo ben dɑm kɑ ben yiiko ɡbeeku yɑɑ ye wɛ̃. \v 14 Bɑ koo kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndu tɑbu ko, ɑdɑmɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ koo bu tɑbu di yèn sɔ̃ tɑ sɑ̃ɑ yinnibun Yinni kɑ sinɑ boko. Mɑ be Gusunɔ u sokɑ u ɡɔsɑ, be bɑ sɑ̃ɑ bɔrɔkinibɑ, be kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te sɑnnu bɑ koo mɑɑ sinɑm be tɑbu di. \p \v 15 Gɔrɑdo wi, u mɑɑ mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, nim mɛ nɑ wɑ mi, mɛ̀n wɔllɔ kurɔ tɑnɔ wi, u sɔ̃, mu sɑ̃ɑwɑ tɔmbu kɑ tɔn wɔru ɡuni kɑ tem dɑbinun tɔmbu kɑ bwese dɑbinu. \v 16 Kɔbi wɔku te nɑ mɑɑ wɑ mi kɑ ɡbeeku yɑɑ ye, ye kpurowɑ yɑ koo kurɔ tɑnɔ wi tusi. Bɑ koo ye u mɔ kpuro suɑ kpɑ bu nùn deri tereru. Bɑ koo win yɑɑ tem kpɑ bu ye yɑ tie dɔ̃ɔ mɛni muku muku. \v 17 Domi Gusunɔ u derɑ bɑ win ɡɔ̃ru kĩru kuɑ. U derɑ bɑ nɔɔ tiɑ kuɑ bɑ ben sinɑndun yiiko ɡbeeku yɑɑ ye wɛ̃, sere win ɡɑri yi kɑ koorɑ. \p \v 18 Kurɔ wi nɑ wɑ mi, u mɑɑ sɑ̃ɑwɑ wuu bɔkɔ ɡe ɡɑ tem kpuron sinɑmbu tɑɑre. \c 18 \s1 Bɑbilonin wɔrumɑɑ \p \v 1 Yenin biru nɑ kpɑm wɔllun ɡɔrɑdo ɡoo wɑ u sɑrɑm wee wɔllun di. U yiiko bɑkɑ mɔ, win burɑm, u bɑllimɔwɑ pɑri pɑri hɑnduniɑ kpuro sɔɔ. \v 2 U nɔɔɡiru suɑ u nɛɛ, yɑ wɔrumɑ, Bɑbiloni bɑkɑ ye, yɑ wɔrumɑ. Yɑ tɛ̃ kuɑ Setɑm bwɑ̃ɑbun wɑ̃ɑ yeru kɑ wɛrɛku kɔ̃su bɑɑɡeren kuku yeru kɑ ɡunɔ bɔrɔnuɡisu kɑ si su ɡɔbun wɑ̃ɑ yeru. \v 3 Domi tem kpuron tɔmbu bɑ yen dɑɑ bɛrɛtɛkɛn tɑm nɔrɑ. Hɑnduniɑn sinɑmbu bɑ kɑ ye kurɔ tɑnɔ kookoosu kuɑ, mɑ hɑnduniɑn tenkubɑ bɑ kuɑ ɡobiɡibu yen dɑɑ bɛrɛtɛkɛn kpɑ̃ɑrun sɔ̃. \p \v 4 Yerɑ nɑ kpɑm nɔɔ ɡɑɡu nuɑ wɔllun di ɡɑ nɛɛ, i yɑrimɑ nɛn tɔmbu, i yɑrimɑ yen min di kpɑ i ku kɑ ye yen durum bɔnu ko kpɑ i ku rɑ tii kpɛ̃ɛ yen ɡbee swɑ̃ɑnu sɔɔ. \v 5 Domi yen durum yɑ wɔllu ɡirɑri, mɑ Gusunɔ u yen kom kɔ̃sum yɑɑyɑ. \v 6 I ye kɔsieyo nɡe mɛ yɑ bɛɛ kuɑ. I ye kɔsieyo nɡe mɛ yɑ bɛɛ kuɑn nɔn yiru. I yen nɔrɑ yibio kɑ tɑm mɛ mu bɔɔbu nɔn yiru n kere nɡe mɛ yɑ bɛɛ sɔkɑ. \v 7 I ye tɔ̃yɑ kɑ nuku sɑnkirɑnu kɔsio, nɡe mɛ yɑ yen yiiko kɑ dukiɑn doo nɔɔru di. Domi yɑ yen tii sɔ̃ɔwɑ yɑ nɛɛ, wee, yɑ sɔ̃ nɡe sinɑ boko, yɑ ǹ sɑ̃ɑ ɡɔmini. Mɛyɑ yɑ ǹ mɑɑ nuku sɑnkirɑnu wɑsi pɑi. \v 8 Yen sɔ̃, yen ɡbee swɑ̃ɑrɑ koo ye deemɑ sɔ̃ɔ teerun sɔ̃ɔ, bɑrɑnu kɑ nuku sɑnkirɑnu kɑ mɑɑ ɡɔ̃ɔru, kpɑ yu dɔ̃ɔ mwɑɑrɑ muku muku. Domi Yinni Gusunɔ wi u ye siri u sɑ̃ɑ dɑmɡii. \p \v 9 Hɑnduniɑn sinɑmbu kpuro be bɑ kɑ ye kurɔ tɑnɔru kɑ dɑɑ bɛrɛtɛkɛ kuɑ bɑ koo swĩ, bɑ koo weeweenu ko yen sɔ̃, sɑnɑm mɛ bɑ yen dɔ̃ɔ mwɑɑrɑbun wiisu mɛɛrɑ. \v 10 Bɑ ko bɑ n yɔ̃ n dɛsire yèn sɔ̃ bɑ yen nɔni swɑ̃ɑrun bɛrum mɔ, kpɑ bu nɛɛ, Bɑbiloni wuu bɔkɔ dɑmɡuu, ɑ kɑm kuɑ, ɑ kɑm kuɑ. Kɔbi tiɑ sɔɔrɑ siribu nun di. \p \v 11 Hɑnduniɑn tenkubɑ bɑ koo ye swĩisi kɑ nuku sɑnkirɑnu yèn sɔ̃ ɡoo kun mɑɑ ben kiɑnu dwemɔ \v 12 ni nu sɑ̃ɑ wurɑ kɑ sii ɡeesu kɑ kpee ɡobi bɛkɛɡinu kɑ ɡoo kpikinu kɑ bekɑ ye bɑ kuɑ kɑ wɛ̃ɛ dɑmɡii, kɑ ni bɑ kuɑ kɑ kɔrɔnnɔ kɑ beku mɑri mɑrinu kɑ mɑɑ beku wunɔmɡinu. Goo kun mɑɑ dɑ̃ɑ ɡobiɡiɑ dwemɔ kɑ yɑbu bwese bwesekɑ ye bɑ kuɑ kɑ suunu donnu kɑ dɑ̃ɑ yĩsinuɡinu kɑ sii ɡɑndu kɑ sisu kɑ kpee kpikinu, \v 13 kɑ mɑɑ dɑ̃run kokosun buuru te bɑ mɔ̀ kɑnɛli, kɑ kpee yɑ̃nu kɑ turɑre kɑ ɡum mɛ bɑ mɔ̀ miru, kɑ ɡum swɑ̃m kɑ tɑm kɑ ɡum kɑ som kɑ ɑlikɑmɑ kɑ nɛɛ kɑ yɑ̃ɑnu kɑ dumi kɑ yin kɛkɛbɑ kɑ mɑɑ tɔmbun tii. \v 14 Mɑ tenku be, bɑ ye sɔ̃ɔwɑ bɑ nɛɛ, ɡɑ̃ɑ ɡeenu kpuro ni ɑ rɑ rɑɑ kɑ̃ nu n sɑ̃ɑ wunɛɡinu nu nun doonɑri, wunɛn dukiɑ kɑ ɡɑ̃ɑ burɑnu kpuro nu nun nɔmɑ yɑnde, tɔnu kun mɑɑ ni wɑsi pɑi. \v 15 Gɑ̃ɑnu kpuron tenkubɑ be bɑ yen sɔ̃ kuɑ dukiɑɡibu, bɑ koo yɔ̃rɑ n tonde, bɑ n sumɔ bɑ n weeweenu mɔ̀ yen nɔni swɑ̃ɑrun bɛrum sɔ̃ \v 16 bɑ n mɔ̀, wee, wuu bɔkɔ ɡe, ɡɑ kɑm kuɑ ɡe ɡɑ rɑɑ tii burɑru bɛrɑ kɑ yɑ̃ɑ ni bɑ kuɑ kɑ wɛ̃ɛ dɑmɡii kɑ ni bɑ kuɑ kɑ kɔrɔnnɔ kɑ beku wunɔmɡinu kɑ sere mɑɑ wurɑbɑ kɑ kpee ɡobi bɛkɛɡinu kɑ ɡoo kpikinu. \v 17 Mɑ kɔbi tiɑ sɔɔ ɡen dukiɑ kpuro yɑ kɑm kuɑ. \p Goo nimkusu kpuron wiruɡibu kɑ be bɑ duɑ sɔɔ kɑ ɡoo nimkusun sɔm kowobu kɑ be kpuro ɡesi be bɑ dim wɑɑmɔ nim wɔ̃ku sɔɔ, bɑ yɔ̃rɑ bɑ dɛsire \v 18 bɑ nɔɔɡiru suɑ ye bɑ wuu ɡen dɔ̃ɔ mwɑɑrɑbun wiisu wɑ bɑ nɛɛ, wuu ɡɑɡu mɑɑ sɑri nɡe wuu bɔkɔ ɡeni. \v 19 Bɑ tii yɑnim wisimɔ winɔ bɑ sumɔ kɑ nuku sɑnkirɑnu bɑ nɔɔɡiru mɔ̀ bɑ mɔ̀, wuu bɔkɔ ɡe, ɡɑ kɑm kuɑwɑ. Gen dukiɑwɑ be bɑ ɡoo nimkusu mɔ bɑ kɑ kuɑ ɡobiɡibu. Mɑ kɔbi tiɑ sɔɔ ye kpuro yɑ kuɑ bɑnsu. \p \v 20 Wɔllu, ɑ ɡɔ̃ru doro wuu ɡen sɔ̃. Bɛɛ mɑɑ nɑɑnɛ dokeobu kɑ ɡɔrobu kɑ Gusunɔn sɔmɔbu, i ɡɔ̃ru doro yèn sɔ̃ Gusunɔ u ɡu siri ye ɡɑ bɛɛ kuɑn sɔ̃. \p \v 21 Yerɑ wɔllun ɡɔrɑdo dɑmɡii ɡoo kperu suɑ tɑ kɑ nɛɛ bɑkɑru nɛ mɑ u tu sure nim wɔ̃ku sɔɔ u nɛɛ, nɡe mɛyɑ bɑ Bɑbiloni wuu bɔkɔ ɡe surɑ temɔ kɑ dɑm, ɡɑ ǹ mɑɑ wɑɑrɔ pɑi. \v 22 Bɑ ǹ koo mɑɑ mɔrɔkunun swĩi nɔ wunɛn mi kɑ wom kowobu kɑ ɡɑɑsirɑnu kɑ kɔbi. Bɑ ǹ koo mɑɑ sɔm bwese bwesekɑn kowobu wɑ, bɑ ǹ koo mɑɑ nɛɛ te bɑ nɑmmɔn dɑmu nɔ. \v 23 Bɑ ǹ mɑɑ fitilɑn yɑm bururɑm wɑsi mi, bɑ ǹ mɑɑ kurɔ kpɑɑ durɔbu kɑ kurɔ kpɑobun nɔɔ nɔɔmɔ. Wunɛn tenkubɑrɑ bɑ rɑɑ dɑm bo hɑnduniɑ ɡirɑ sɔɔ, mɑ ɑ kɑ wunɛn dobo dobo tem kpuroɡibu nɔni wɔ̃kuɑ. \p \v 24 Bɑ mɑɑ Gusunɔn sɔmɔbun yɛm kɑ nɑɑnɛ dokeobuɡum wɑ wunɛ sɔɔ kɑ be kpuron yɛm ɡesi be bɑ ɡo hɑnduniɑ kpuro sɔɔ. \c 19 \p \v 1 Yen biru nɑ nɔɔ nuɑ nɡe tɔn wɔrun wurenu wɔllɔ ɡɑ nɛɛ, su Gusunɔ bɛsɛn Yinni siɑrɑ. U sɑ̃ɑwɑ fɑɑbɑ kowo, u yiiko kɑ dɑm mɔ. \v 2 Win siribu sɑ̃ɑ ɡem bu mɑɑ dɛnde. Domi u kurɔ tɑnɔ kpoko wi siri wi u hɑnduniɑ kpuro sɑnkɑ kɑ win dɑɑ bɛrɛtɛkɛ mɑ u nùn sɛɛyɑsiɑ yèn sɔ̃ u win sɔm kowobu ɡo. \v 3 Mɑ bɑ kpɑm nɔɔɡiru suɑ bɑ nɛɛ, su Gusunɔ siɑrɑ, wuu bɔkɔ ɡen dɔ̃ɔ wiisu ko n yɔɔmɔwɑ sere kɑ bɑɑdommɑɔ. \v 4 Yerɑ ɡuro ɡurobu yɛndɑ nnɛ ye kɑ hunde koni nnɛ ye, bɑ kpunɑ Gusunɔn wuswɑɑɔ mi u sɔ̃ win sinɑ kitɑrɔ, bɑ nùn sɑ̃wɑ bɑ nɛɛ, ɑmi, su Gusunɔ siɑrɑ. \s1 Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndun \s2 kurɔ kpɑɑ tɔ̃ɔ bɑkɑru \p \v 5 Sɑnɑm mɛyɑ nɔɔ ɡɑɡɑ mɑɑ nɔɔrɑ sɑɑ sinɑ kitɑru ɡiɑn di ɡɑ nɛɛ, i Gusunɔ bɛsɛn Yinni siɑro bɛɛ win sɔm kowobu kpuro, bɛɛ be i nùn nɑsie, bɑkɑ kɑ buu. \v 6 Yerɑ nɑ nɔɔ nuɑ nɡe tɔn wɔrun wurenu, ɡɑ sɑ̃ɑ nɡe surun bɑkɑru ǹ kun mɛ ɡuru ɡbɑ̃suku bɑkɑnu, ɡɑ nɛɛ, su Gusunɔ bɛsɛn Yinni dɑm kpuroɡii siɑrɑ domi u bɑndu di. \v 7 I de su yɛ̃ɛri kpɑ bɛsɛn nuki yi dorɑ. I de su nùn bɛɛrɛ wɛ̃ domi Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndun kurɔ kpɑɑrɑ tunumɑ, kurɔn tii mɑɑ sɔɔru kpɑ. \v 8 Bɑ derɑ u yɑ̃ɑ kpiki bɛɛrɛɡinu sebuɑ ni nu dɛɛre wɑsɑ wɑsɑ. Yɑ̃ɑ bɛɛrɛɡii ni, nu sɑ̃ɑwɑ nɑɑnɛ dokeobun kookoo ɡeesu. \p \v 9 Yerɑ ɡɔrɑdo wi, u mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ɑ yeni yoruo, doo nɔɔruɡibɑ be bɑ dim sokɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndun kurɔ kpɑɑ yerɔ. \p U mɑɑ mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ɡɑri yi, Gusunɔn ɡɑri ɡeen tii tiiwɑ. \p \v 10 Yerɑ nɑ yiirɑ win nɑɑsɔ n kɑ nùn sɑ̃, ɑdɑmɑ u nɛɛ, n ku ko mɛ, u sɑ̃ɑwɑ nɛn sɔm kowosi kɑ mɑɑ nɛn berusebu kpuroɡii be bɑ Yesun ɡem seedɑ di, n Gusunɔ sɑ̃ɑwɔ. \p Domi seedɑ ye bɑ Yesu diiyɑ, yeyɑ yɑ sɑ̃ɑ Gusunɔn sɔmɔbun ɡɑrin nuuru. \s1 Mɑɑsɔ dum kɑɑɡii \p \v 11 Nɑ mɑɑ wɑ Gusunɔ wɔllɑ wukiɑrɑ mɑ dum kɑɑ ɡɑɑ kurɑmɑ. Wi u ye sɔni win yĩsirɑ Gemɡii kɑ Bɔrɔkini. Gem sɔɔrɑ u rɑ siri, mɛyɑ u rɑ mɑɑ kɑ tɑbu ko. \v 12 Win nɔni sɑ̃ɑwɑ nɡe dɔ̃ɔ yɑrɑ, mɑ u sinɑ furɔ dɑbinu doke win wirɔ. Bɑ yĩsiru ɡɑru yoruɑ win sirirɔ te ɡoo kun yɛ̃ mɑ n kun mɔ wi turo. \v 13 U yɑberu sebuɑ te bɑ wɑsɑ yɛm sɔɔ. Win yĩsirɑ Gusunɔn ɡɑri. \v 14 Wɔllun tɑbu kowobu bɑ nùn swĩi bɑ dum kɑɑbɑ sɔni, mɑ bɑ yɑbe kpiki bɛɛrɛɡinu sebuɑ ni nu dɛɛre wɑsɑ wɑsɑ. \v 15 Win nɔɔn di tɑkobi nɔɔ dorɑɡiɑ yɑrɑ ye u koo kɑ tem dɑbinun tɔmbu tɑbu di. U koo bu kpɑrɑ kɑ sii bokuru kpɑ u dɑ̃ɑ binun nim ɡɑmɑ mɛ mu sɑ̃ɑ Gusunɔ Yinni dɑm kpuroɡiin mɔru bɑkɑ. \v 16 Win yɑberɔ kɑ win tɑɑrɔ yĩsi teniwɑ tɑ yoruɑ, sinɑ boko kɑ yinnibun Yinni. \p \v 17 Nɑ mɑɑ wɔllun ɡɔrɑdo ɡoo wɑ u yɔ̃ sɔ̃ɔ sɔɔ. Mɑ u ɡunɔsu kpuro nɔɔɡiru sue si su yɔ̃ɔwɑ sere sere wɔllɔ u nɛɛ, i mɛnnɑmɑ Gusunɔn dim soku yerɔ. \v 18 I nɑ kpɑ i sinɑmbu kɑ tɑbu sinɑmbun yɑɑ di kɑ tɑbu kowo dɑmɡibuɡiɑ, kɑ dumi kɑ yin mɑɑsɔbuɡiɑ kɑ sere tɔmbu kpuron yɑɑ, yobu kɑ tii mɔwɔbu, bɑkɑ kɑ buu. \p \v 19 Yerɑ nɑ ɡbeeku yɑɑ ye wɑ kɑ hɑnduniɑn sinɑmbu kɑ ben tɑbu kowobu. Be kpuro bɑ mɛnnɑ bu kɑ wi u dumɑ sɔni mi tɑbu ko kɑ win tɑbu kowobu. \v 20 Bɑ ɡbeeku yɑɑ ye mwɑ kɑ sɔmɔ weesuɡii wi sɑnnu, wi u rɑɑ sɔm mɑɑmɑɑkiɡinu kuɑ ɡbeeku yɑɑ yen nɔni biru. Win sɔm mɑɑmɑɑkiɡinun sɔ̃nɑ u bu nɔni wɔ̃kuɑ be bɑ rɑɑ ɡbeeku yɑɑ yen yĩreru mɔ, mɑ bɑ yen weenɑsiɑ sɑ̃wɑ. Bɑ ɡbeeku yɑɑ ye kɑ sɔmɔ weesuɡii wi kpɛ̃ɛ wɑsi wɑsiru dɔ̃ɔ bweru sɔɔ, wi u mwɑɑrɑmɔ kɑ sɔ̃ɔ bisu. \v 21 Bɑ ben tɑbu kowobu ɡo kɑ tɑkobi ye yɑ yɑrɑ sɑɑ mɑɑsɔ win nɔɔn di. Mɑ ɡunɔsu kpuro su ben yɑɑ di su debɑ. \c 20 \s1 Wɔ̃ɔ nɔrɔbu \p \v 1 Yen biru nɑ kpɑm wɔllun ɡɔrɑdo ɡoo wɑ u sɑrɑm wee wɔllun di, u wɔru bɔkɔ nɔru sɑriruɡuu ɡen kɔkɔrɔ nɛni kɑ yɔni bɛkɛ. \v 2 U yɑɑ binti binti te sɛ̃re ye yɑ sɑ̃ɑ ɡɑsɔn wɑɑ ye bɑ mɔ̀ Yibirisi kɑ Setɑm, mɑ u ye bɔkuɑ kɑ yɔni yi, sere wɔ̃ɔ nɔrɔbu (1.000). \v 3 Mɑ ɡɔrɑdo wi, u ye bɔrie wɔru bɔkɔ ɡe sɔɔ, u bɛrisi mɑ u yĩreru doke kpɑ yu ku mɑɑ kɑ bwesenu kpuro nɔni wɔ̃ke sere wɔ̃ɔ nɔrɔbu yu kɑ kpe. Yen biruwɑ bɑ koo ye kɛniɑ bu ye kusiɑ sɑɑ fiiko. \p \v 4 Nɑ mɑɑ sinɑ kitɑnu wɑ. Be bɑ sɔ̃ nin wɔllɔ bɑ bu yɔllɑɑ kuɑ bu kɑ siribu ko. Nɑ mɑɑ tɔmbun hundebɑ wɑ be bɑ wiru burɑ Gusunɔn ɡɑri kɑ Yesun seedɑn sɔ̃, kɑ be bɑ ǹ ɡbeeku yɑɑ ye sɑ̃wɑ ǹ kun mɛ yen weenɑsiɑ, bɑ ǹ mɑɑ wure bɑ n yen yĩreru mɔ ben sirinɔ ǹ kun mɛ ben nɔmɑɔ. Bɑ seewɑ ɡɔrin di mɑ bɑ bɑndu di kɑ Kirisi sɑnnu wɔ̃ɔ nɔrɔbu. \v 5 Yeniwɑ yɑ sɑ̃ɑ ɡɔribun see ɡbiikibu. N deemɑ, ɡɔri be bɑ tie bɑ ǹ seewe ɡɔrin di sere wɔ̃ɔ nɔrɔbu ye, yu kɑ yibu. \v 6 Doo nɔɔruɡibɑ be bɑ bɔnu mɔ see ɡbiikibu sɔɔ. Bɑ sɑ̃ɑ be bɑ wunɑ nɛnɛm Gusunɔn sɔ̃. Gɔɔ yiruse kun mɑɑ yiiko mɔ be sɔɔ, domi bɑ ko bɑ n sɑ̃ɑwɑ Gusunɔ kɑ Kirisin yɑ̃ku kowobu, bɑ ko n kɑ nùn bɑndu dii wɔ̃ɔ nɔrɔbu. \s1 Bɑ Setɑm tɑbu di \p \v 7 Wɔ̃ɔ nɔrɔbu yɑ̀ n yibɑ bɑ koo Setɑm yɔ̃su yen pirisɔm di, \v 8 yɑ koo yɑri yu dɑ yu hɑnduniɑn bwesenu kpuro nɔni wɔ̃ke ni bɑ mɔ̀ Mɑɡɔɡu kɑ nin wiruɡii Gɔɡu, kpɑ yu nu mɛnnɑ bu kɑ tɑbu ko. Bɑ koo dɑbiɑ nɡe nim wɔ̃kun ɡoorun yɑni sɛɛri. \v 9 Be wee bɑ wee bɑ tɛrie, tem kpuro sɔɔ mɑ bɑ nɑɑnɛ dokeobun sɑnsɑni sikerenɑ kɑ wuu ɡe Gusunɔ u kĩ. Adɑmɑ u derɑ dɔ̃ɔ u sɑrɑmɑ wɔllun di, mɑ be kpuro bɑ dɔ̃ɔ mwɑɑrɑ. \v 10 Yerɑ bɑ Setɑm ye yɑ rɑɑ tɔmbu nɔni wɔ̃kuɑ kpɛ̃ɛ dɔ̃ɔ bwerɔ wi u mwɑɑrɑmɔ kɑ sɔ̃ɔ bisu, mì sɔɔ bɑ rɑɑ ɡbeeku yɑɑ ye kɑ sɔmɔ weesuɡii wi kpɛ̃ɛ. Miyɑ bɑ koo nɔni swɑ̃ɑ bɑkɑru wɑ wɔ̃kuru kɑ sɔ̃ɔ sɔɔ sere kɑ bɑɑdommɑɔ. \s1 Siri dɑ̃ɑkibu \p \v 11 Yerɑ nɑ mɑɑ sinɑ kitɑ kpiki bɑkɑru wɑ kɑ wi u sɔ̃ ten wɔllɔ. Mɑ tem kɑ wɔllɑ dukɑ doonɑ win wuswɑɑn di, yen ɡɑɑ kun mɑɑ wɑɑrɔ. \v 12 Yen biru nɑ ɡɔribu wɑ, bɑkɑ kɑ buu, bɑ yɔ̃ sinɑ kitɑ ten wuswɑɑɔ. Mɑ bɑ tirenu wukiɑ kɑ mɑɑ tireru ɡɑru te bɑ mɔ̀ wɑ̃ɑrun tireru. Bɑ ɡɔribu siri nɡe mɛ ben kookoosu nɛ si bɑ yorusi tire ni sɔɔ. \v 13 Sɑnɑm mɛyɑ nim wɔ̃ku ɡɑ kɑ ɡen ɡɔribu nɑ, mɑ ɡɔɔ kɑ ɡɔribun wɑ̃ɑ yerɑ mɑɑ kɑ beɡibu nɑ be bɑ rɑɑ nɛni. Mɑ bɑ be kpuro siri nɡe mɛ ben bɑɑwuren kookoosu nɛ. \v 14 Yerɑ bɑ ɡɔɔ kɑ ɡɔribun wɑ̃ɑ yee te suɑ bɑ kpɛ̃ɛ dɔ̃ɔ bwee te sɔɔ. N deemɑ, dɔ̃ɔ bwee terɑ tɑ sɑ̃ɑ ɡɔɔ yiruse. \v 15 Bɑɑwure wìn yĩsiru bɑ ǹ yoruɑ wɑ̃ɑrun tire te sɔɔ, bɑ nùn suɑ bɑ kpɛ̃ɛ dɔ̃ɔ bwee te sɔɔ. \c 21 \s1 Wɔn kpɑɑru kɑ tem kpɑm \p \v 1 Yen biruwɑ nɑ wɔn kpɑɑru kɑ tem kpɑm wɑ. Wɔn ɡururu kɑ tem ɡurum bɑɑ doonɑ, nim wɔ̃ku ɡɑ ǹ mɑɑ wɑ̃ɑ. \v 2 Mɑ nɑ wuu dɛɛrɔ wɑ, ɡe ɡɑ sɑ̃ɑ Yerusɑlɛmu kpɑɑ, ɡɑ sɑrɑm wee Gusunɔ wɔllun di, ɡɑ sɔɔru sɑ̃ɑ nɡe kurɔ kpɑo wi u burɑru sɑ̃ɑ u win durɔ mɑrɑ. \v 3 Nɑ mɑɑ nɔɔɡiru nuɑ sinɑ kitɑrun di tɑ nɛɛ, wee tɛ̃, Gusunɔn wɑ̃ɑ yerɑ wɑ̃ɑ tɔmbun suunu sɔɔ, u ko n wɑ̃ɑ kɑ be, bɑ koo mɑɑ ko wiɡibu. Gusunɔn tii u ko n wɑ̃ɑ ben suunu sɔɔ. \v 4 U koo bu ben nɔni yĩresu kpuro wokɑ. Gɔɔ kun ko n mɑɑ wɑ̃ɑ kɑ win nuku sɑnkirɑnu kɑ swĩi kɑ wuriribu domi ɡɑsɔn ɡɑ̃ɑnu nu doonɑ kpuro. \p \v 5 Sɑnɑm mɛyɑ wi u sɔ̃ sinɑ kitɑrɔ u nɛɛ, wee nɑ ɡɑ̃ɑnu kpuro kuɑ kpɑɑnu. \p U mɑɑ mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, n yeni yoruo domi win ɡɑri, ɡɑri ɡeeyɑ, yi mɑɑ sɑ̃ɑ nɑɑnɛɡii. \p \v 6 Mɑ u mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ye kpuro yɑ kpɑ, wiyɑ ɡɑ̃ɑnu kpuron tore kɑ nin wii ɡowo wiyɑ mɑɑ ɡbiikoo kɑ dɑ̃ɑko. Bɑɑwure wi nim nɔru ɡɑ mɔ̀ u koo nùn nim kɛ̃ nim wɑ̃ɑruɡim bwiɑn di n kun kɑ kɔsiɑru. \v 7 Bɑɑwure wi u tɑbu di, win tubi wee, u ko n sɑ̃ɑ win Yinni kpɑ wi, u mɑɑ ko win bii. \v 8 Adɑmɑ bɛrurobu kɑ nɑɑnɛ doke sɑriruɡibu kɑ kom kɔ̃sumɡibu kɑ tɔn ɡowobu kɑ sɑkɑrɑ kowobu kɑ dobo doboɡibu kɑ bũu sɑ̃ɔbu kɑ wee kowobu kpuro, bɑ koo ben bɔnu wɑ dɔ̃ɔ bwerɔ wi u mwɑɑmɔ kɑ sɔ̃ɔ bisu. Yerɑ yɑ sɑ̃ɑ ɡɔɔ yiruse. \s1 Yerusɑlɛmu kpɑɑ \p \v 9 Yerɑ ɡɔrɑdobɑ nɔɔbɑ yiru be bɑ rɑɑ yorukunu nɔɔbɑ yiru nɛni nì sɔɔ ɡbee swɑ̃ɑnu nɔɔbɑ yiru wɑ̃ɑ, ben turo u nɑ u mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, n nɑ, u koo mɑn kurɔ kpɑo sɔ̃ɔsi wi u sɑ̃ɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten kurɔ. \p \v 10 Sɑnɑm mɛyɑ ɡɔrɑdo wi, u nɛn bwɛ̃rɑ suɑ kɑ̃si kɑ̃sikum u kɑ dɑ ɡuu bɑkɑru ɡɑrun wɔllɔ. U mɑn Yerusɑlɛmu wuu dɛɛrɔ ɡe sɔ̃ɔsi ɡɑ sɑrɑm wee Gusunɔ wɔllun di, \v 11 ɡɑ bɑllimɔ Gusunɔn yiikon ɡirimɑn sɔ̃ nɡe kpee sɔ̃ɔ tiro ɡobi bɛkɛɡuu ɡe bɑ mɔ̀ yɑsipu, ɡe ɡɑ dɛɛre nɡe diki kpikɑ. \v 12 Mɑ ɡbɑ̃rɑ bɑkɑrɑ ɡu sikerenɛ te tɑ kɔnnɔsu wɔkurɑ yiru mɔ, mɑ wɔllun ɡɔrɑdobɑ wɔkurɑ yiru bɑ kɔnnɔ si kɔ̃su. Kɔnnɔ si sɔɔrɑ Isirelin bibun bwesenu wɔkurɑ yirun yĩsɑ yoruɑ. \v 13 Gbɑ̃rɑ ten ɡoonu nnɛ nnɛ ye, kɔnnɔsu itɑ itɑwɑ nu mɔ. Kɔnnɔsu itɑ wɑ̃ɑ sɔ̃ɔ duu yeru ɡiɑ, itɑ mɑɑ wɑ̃ɑ sɔ̃ɔ yɑri yeru ɡiɑ, mɑ itɑ itɑ wɑ̃ɑ yɛ̃sɑ kɑ yɛ̃sɑ. \v 14 Bɑ wuu ɡen ɡbɑ̃rɑru swĩiwɑ kpenu wɔkurɑ yirun wɔllɔ, nìn wɔllɔ bɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛndun ɡɔrobu wɔkurɑ yirun yĩsɑ yoruɑ. \p \v 15 Wɔllun ɡɔrɑdo wi u kɑ mɑn ɡɑri kuɑ u yĩirutiɑ wurɑɡiɑ nɛni u kɑ wuu ɡe yĩire kɑ ɡen kɔnnɔsu kɑ ɡen ɡbɑ̃rɑru. \v 16 Wuu ɡen ɡoonu kpuro nu nɛwɑ, ɡen yɑsum kɑ ɡen dɛ̃ɛbu tiɑ. Gɔrɑdo wi, u ɡu yĩirɑ kɑ win yĩirutiɑ. Wee, ɡen dɛ̃ɛbu kuɑ kilo nɔrɔbun subɑ yiru kɑ ɡoobu (2.200). Mɛyɑ mɑɑ ɡen yɑsum kɑ ɡen ɡurum. \v 17 Gɔrɑdo wi, u mɑɑ ɡbɑ̃rɑ te yĩirɑ mɑ tɑ kuɑ ɡɔm soonu wunɑɑ weeru kɑ nnɛ. U yĩirumɔ kɑ win yĩirutiɑ yèn bweseru tɔmbɑ mɑɑ mɔ. \v 18 Bɑ wuu ɡen ɡbɑ̃rɑru kuɑwɑ kɑ kpee ɡobiɡinu ni nu nɔni bwese bwesekɑ mɔ mɑ bɑ wuu ɡen tii kuɑ kɑ wurɑn tii tii ye yɑ dɛɛre nɡe diki. \v 19 Bɑ wuu ɡen ɡbɑ̃rɑrun kpɛɛkpɛɛku burɑru kuɑ kɑ kpee ɡobiɡinu. Kpee nin ɡbiikirɑ ni nu nɔni swɑ̃ɑru mɔ, nin yiruseru ni nu nɔni booɡu mɔ, itɑseru ni nu nɔni bwese bwesekɑ ɡɛɛ mɔ, nnɛseru ni nu nɔni wuru beku mɔ. \v 20 Nɔɔbuseru ni nu nɔni bɛrɔ wuru mɔ, nɔɔbɑ tiɑseru ni nu nɔni swɑ̃ɑru mɔ, nɔɔbɑ yiruseru ni nu nɔni wuru beku mɔ, nɔɔbɑ itɑseru ni nu nɔni berɔ wuru mɔ, nɔɔbɑ nnɛseru ni nu nɔni dɔm buuru mɔ, wɔkuruseru ni nu nɔni wuru beku kɑ dɔm buuru mɔ, wɔkurɑ tiɑseru ni nu nɔni dɔm buuru kɑ swɑ̃ɑru mɔ, wɔkurɑ yiruseru ni nu nɔni ɡɑɑdurɑ mɔ. \v 21 Mɑ bɑ ɡɑmbobɑ wɔkurɑ yiru kuɑ kɑ kpee kpiki ɡobi bɛkɛɡinu wɔkurɑ yiru. Bɑ ɡɑmbo bɑɑyere kuɑ kɑ kpee kpiki nin teeru. Mɑ bɑ wuu ɡen swɑɑ kuɑ kɑ wurɑn tii tii ye yɑ sɑ̃ɑ nɡe diki kpikɑ. \p \v 22 Nɑ ǹ sɑ̃ɑ yeru wɑ wuu ɡe sɔɔ yèn sɔ̃ Gusunɔ Yinni dɑm kpuroɡiin tii kɑ mɑɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, bɑ sɑ̃ɑ ɡen sɑ̃ɑ yeru. \v 23 Wuu ɡe, ɡɑ ǹ mɑɑ sɔ̃ɔ ǹ kun mɛ surun bukɑtɑ mɔ ɡɑ n kɑ yɑm dɛɛre, yèn sɔ̃ Gusunɔn yiikon ɡirimɑ bɑllimɔ ɡe sɔɔ, mɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm te, tɑ sɑ̃ɑ ɡen fitilɑ. \v 24 Tem kpuron tɔmbu bɑ koo sĩ ɡen yɑm bururɑm sɔɔ, kpɑ tem ɡirum sinɑmbu bu kɑ ben yiiko ye bɑ rɑɑ mɔ nɑ ɡe sɔɔ. \v 25 Wuu ɡen kɔnnɔsu su ko su n kɛniɑrewɑ sɑɑ bɑɑyere, domi wɔ̃kurɑ kun mɑɑ koorɔ mi. \v 26 Bɑ koo kɑ tem kpuron yiiko kɑ mɛn bɛɛrɛ nɑ wuu ɡe sɔɔ. \v 27 Adɑmɑ ɡɑ̃ɑ kɔ̃sunu kun duɔ wuu ɡe sɔɔ pɑi, mɛyɑ mɑɑ tɔnu wi u kom kɔ̃sum kɑ weesu mɔ̀. Be bɑ koo du mi, beyɑ bèn yĩsɑ bɑ yoruɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten tireru sɔɔ te tɑ sɑ̃ɑ wɑ̃ɑrun tireru. \c 22 \p \v 1 Gɔrɑdo wi, u mɑn nim wɑ̃ɑruɡim dɑɑru sɔ̃ɔsi te tɑ bɑllimɔ nɡe diki kpikɑ, te tɑ kokumɔ Gusunɔ kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten sinɑ kitɑrun di. \v 2 Mɑ tɑ kokusimɔ wuu ɡen swɑɑn suunu sɔɔ. Dɑ̃ɑ wɑ̃ɑruɡinu yɔ̃ dɑɑ ten ɡoo ɡookɑ ni nu rɑ mɑ nɔn wɔkurɑ yiru wɔ̃ɔ tiɑ sɔɔ, nɔn teeru suru bɑɑwure. Dɑ̃ɑ nin wurusɑ bɑ rɑ kɑ tim ko bu kɑ tem kpuron tɔmbu bɛkiɑ. \v 3 Bɔ̃ri ɡɛɛ kun ko n mɑɑ wɑ̃ɑ wuu ɡe sɔɔ. \p Gusunɔ kɑ Yɑ̃ɑ kinɛ kpɛm ten sinɑ turɑrɑ tɑ ko n wɑ̃ɑ mi, kpɑ win sɔm kowobu bu nùn sɑ̃. \v 4 Bɑ koo win wuswɑɑ wɑ kpɑ win yĩsiru tɑ n yoruɑ ben sirinɔ. \v 5 Wɔ̃kurɑ kun ko n mɑɑ wɑ̃ɑ mi. Bɑ ǹ ko bɑ n fitilɑn yɑm bururɑm bukɑtɑ mɔ ǹ kun mɛ sɔ̃ɔɡim, domi Yinni Gusunɔwɑ u ko n sɑ̃ɑ ben yɑm bururɑm. Bɑ koo mɑɑ bɑndu di sere kɑ bɑɑdommɑɔ. \s1 Yesun wurɑmɑru \p \v 6 Yerɑ ɡɔrɑdo wi, u mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, ɡɑri yini ɡɑri ɡeen tiiwɑ, yi mɑɑ nɑɑnɛ mɔ. Gusunɔ wi u win sɔmɔbu kpɑre, u win ɡɔrɑdo ɡɔrimɑ win sɔm kowobun mi u kɑ bu sɔ̃ɔsi ye yɑ koo ko ǹ n sosi fiiko. \p \v 7 Yesu nɛɛ, wee u sisi u ǹ tɛɛmɔ. Doo nɔɔruɡiiwɑ wi u tire tenin ɡɑri mɛm nɔɔwɑ. \p \v 8 Nɛ Yohɑnu nɑ yɑbu yeni nuɑ, nɑ mɑɑ ye wɑ. Ye nɑ ye nuɑ nɑ ye wɑ nɑ kpɑ, nɑ kpunɑ wɔllun ɡɔrɑdo win wuswɑɑɔ wi u mɑn ye kpuro sɔ̃ɔsi, n kɑ nùn sɑ̃. \v 9 Adɑmɑ u mɑn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, n ku ko mɛ, u sɑ̃ɑwɑ nɛn sɔm kowosi kɑ nɛn beruse Gusunɔn sɔmɔbuɡii, kɑ sere be kpuroɡii be bɑ tire tenin ɡɑri mɛm nɔɔwɑ. N Gusunɔ sɑ̃ɑwɔ. \p \v 10 Yerɑ u mɑɑ nɛɛ, n ku tire tenin ɡɑri bere domi sɑɑ yɑ turuku kuɑ yi kɑ koorɑ. \v 11 Wi u kɔ̃sɑ mɔ̀ u n win kɔ̃sɑ mɔ̀ u n bɔ. Wi u dɑɑ disinuɡiɑ mɔ̀, u n win dɑɑ disinuɡiɑ mɔ̀ u n bɔ. Wi u mɑɑ ɡeɑ mɔ̀ u n win ɡeɑ mɔ̀ u n bɔ. Wi u mɑɑ sɑ̃ɑ tɔn dɛɛro u de Gusunɔ u n mɑɑ nùn dɛɛrɑsiɑmɔ. \p \v 12 Yesu nɛɛ, wee, u sisi u ǹ tɛɛmɔ. U koo kɑ ɑre nɑ u bɑɑwure kɔsiɑ nɡe mɛ win sɔmburɑ nɛ. \v 13 Wiyɑ u sɑ̃ɑ ɡbiikoo kɑ biruko, wiyɑ ɡɑ̃ɑnu kpuron tore kɑ nin wii ɡowo. \p \v 14 Doo nɔruɡibɑ be bɑ ben yɑ̃nu teɑ wɑsɑ wɑsɑ, bɑ n kɑ bɔnu mɔ dɑ̃ɑ wɑ̃ɑruɡirun binu sɔɔ kpɑ bu du wuu ɡe sɔɔ, sɑɑ ɡen kɔnnɔn di. \v 15 Adɑmɑ kom kɔ̃sum kowobɑ kun duɔ wuu ɡe sɔɔ, kɑ dobo dobo kowobu kɑ sɑkɑrɑ kowobu kɑ tɔn ɡowobu kɑ bũu sɑ̃ɔbu kɑ bɑɑwure wi u weesu kĩ u mɔ̀. \p \v 16 Wi, Yesu u bɛɛ win ɡɔrɑdo ɡɔriɑ u kɑ bɛɛ ɡɑri yini sɔ̃ win yiɡbɛnun sɔ̃. Wiyɑ Dɑfidin sikɑdobu wi u sɑ̃ɑ nɡe kpii kpɑɑru win yɛnuɔ. U sɑ̃ɑwɑ yɑm sɑ̃rerun kperɑ ye yɑ bɑllimɔ. \p \v 17 Hunde Dɛɛro kɑ mɑɑ kurɔ kpɑo bɑ ɡerumɔ, u nɑ. \p Bɑɑwure wi u ɡɑri yi nɔɔmɔ u de u mɑɑ nɛɛ, u nɑ. \p Wi nim nɔru ɡɑ mɔ̀ u nɑ. Wi u mɑɑ nim wɑ̃ɑruɡim kĩ, u mɔɔ n kun kɑ kɔsiɑru. \s1 Gɑrin wii ɡoberu \p \v 18 Nɛ Yohɑnu nɑ bɑɑwure sɔ̃ɔmɔ, wi u tire tenin ɡɑri nɔɔmɔ, ɡoo ù n ɡɑri ɡɛɛ sosi yi bɑ yoruɑ mini sɔɔ, Gusunɔ u koo yɛ̃ron tɔ̃yɑ sosi kɑ ɡbee swɑ̃ɑ ni bɑ yoruɑ tire teni sɔɔ. \v 19 Mɛyɑ mɑɑ wi u ɡɑri ɡɛɛ kɑwɑ tire tenin ɡɑrin di Gusunɔ u koo yɛ̃ro bɔnu birɑ dɑ̃ɑ wɑ̃ɑruɡirun binu sɔɔ, kɑ mɑɑ wuu dɛɛrɔ ɡe sɔɔ, ɡe bɑ tubusiɑ tire teni sɔɔ. \p \v 20 Wi u ɡɑri yini kpuro ɡeruɑ u yi sirewɑ u nɛɛ, mɛyɑ, u sisi u ǹ tɛɛmɔ. \p Ami, ɑ nɑ Yinni Yesu. \p \v 21 Yinni Yesun durom mu n kɑ wiɡibu kpuro wɑ̃ɑ. Ami.