\id EST \ide UTF-8 \h Ɛsitɛɛ \mt1 ƐSITƐƐ \ip Tire te, tɑ kɑ Yuubɑ yɑ̃ be bɑ yoru dimɔ Bɑbiloniɔ. Bɑbiloniɡibu kɑ ben wiruɡii turo Hɑmɑni bɑ kookɑri kuɑ bɑ kɑsu bu bu ɡo. Sɑɑ ye sɔɔ, Yuubɑn bii wɔndiɑ ɡoo wi bɑ mɔ̀ Ɛsitɛɛ, wi u kuɑ Bɑbilonin sunɔn kurɔ, u bu wɔrɑ. \ip Tire te sɔɔ, Gusunɔn yĩsiru sɑri mi. Adɑmɑ kɑ mɛ, tɑ Gusunɔn dɑm sɔ̃ɔsimɔ kɑ mɑɑ somi te u win tɔmbu kuɑ. \ip Tire te, tɑ mɑɑ sun sɔ̃ɔmɔ nɡe mɛ Yuubɑn tɔ̃ɔ bɑkɑ te bɑ mɔ̀ Purimu tɑ kɑ toruɑ. \is1 Tire ten kpunɑɑ \iq1 1. Ɛsitɛɛ u sinɑ bokon kurɔ Fɑsiti kɔsire kuɑ, wiru 1n di sere wiru 2. \iq1 2. Hɑmɑni u murɑfitiru mɔ̀ bu kɑ Yuubɑ ɡo, wiru 3n di sere wiru 5. \iq1 3. Bɑ Hɑmɑni ɡo, wiru 6n di sere wiru 7. \iq1 4. Yuubɑ bɑ ben yibɛrɛbɑ kɑmiɑ, wiru 8n di sere wiru 10. \ie \c 1 \s1 Sinɑ boko u tɔmbu dim sokɑ \p \v 1 Gɑri yini yi koorɑwɑ sinɑ boko wi bɑ mɔ̀ Asuresin wɑɑti sɔɔ. U bɑndu diiwɑ tem mɛ bɑ mɔ̀ Ɛndiɔ n kɑ ɡirɑri Etiopiɔ. Tem mɛ kpuro mu sɑ̃ɑwɑ beri wunɑɑ teeru kɑ nɔɔbɑ yiru. \v 2-3 Win bɑndun wɔ̃ɔ itɑse sɔɔ, sɔ̃ɔ teeru u sɔ̃ win sinɑ ɡɔnɑ sɔɔ ben wuu mɑroɔ ɡe bɑ mɔ̀ Susi. Yerɑ u win sinɑ ɑsɑkpɔbu tɔ̃ɔ bɑkɑ dim sokɑ kɑ win sɔm kowobu kɑ Mɛdibɑ kɑ Pɛɛsin tɑbu sinɑmbu kɑ sere beri yi kpuron wiruɡibu. Be kpurowɑ bɑ mɛnnɑ mi. \v 4 Mɑ u win dukiɑ ye yɑ win yiiko kɑ win bɑndun kpɑ̃ɑru sɔ̃ɔsimɔ yɑrɑ u tɔn be sɔ̃ɔsi. U ye kuɑwɑ n kɑ kuɑ suru nɔɔbɑ tiɑ. \v 5 Yen biru, u tɔmbu kpuro be bɑ mɛnnɛ Susi mi, tɔ̃ɔ bɑkɑ dim sokɑ, ɡobiɡibu kɑ sɑ̃ɑrobu. Mɑ bɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ te di sere sɔ̃ɔ nɔɔbɑ yiru sinɑ kpɑɑrun yɑɑrɑɔ. \v 6 Mɑ bɑ beku dɑmɡinu sɔre sɔre tɑɑbu sii ɡɑnduɡinu sɔɔ kɑ wɛ̃ɛ wunɔmɡii yi bɑ ɡbinisi ɡberebɑ sɔɔ be bɑ kuɑ kɑ kpee ɡobiɡinu. Mɑ bɑ kitɑ wurɑɡinu kɑ sii ɡeesuɡinu yi yi mi. Mɑ bɑ dii ten tem sɔmɑ kuɑ kɑ kpee ɡobiɡinu, ɡɑm kpee swɑ̃ɑnu, ɡɑm kpee kpikinu, ɡɑm kpee sɔ̃ɔ tirosu, ɡɑm mɑɑ kpee wɔ̃kunu. \v 7 Tɔ̃ɔ bɑkɑ ten tɑm nɔri yi sɑ̃ɑwɑ nɔri bwese bwesekɑ yi bɑ kuɑ kɑ wurɑ. Mɑ tɑm mu sweenɛ bɑɑmɑ sinɑ bokon nuku tiɑn sɔ̃. \v 8 Adɑmɑ bɑ ǹ ɡoo tilɑsi kue u kɑ mu nɔ. Domi sinɑ boko u win sɔm kowobu sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, bu bɑɑwure derio u ko nɡe mɛ u kĩ. \v 9 Sɑɑ ye sɔɔ, sinɑ bokon kurɔ wi bɑ sokumɔ Fɑsiti u mɑɑ tɔn kurɔbu tɔ̃ɔ bɑkɑ dim sokɑ Asuresin sinɑ kpɑɑrun sɔɔwɔ. \s1 Sinɑ boko \s2 u win kurɔ Fɑsiti yinɑ \p \v 10 Sinɑ bokon tɔ̃ɔ bɑkɑrun sɔ̃ɔ nɔɔbɑ yiruse sɔɔ, u wɑ̃ɑ nuku dobu sɔɔ, yèn sɔ̃ u tɑm nɔrɑ. Yerɑ u win tiin sɔm kowobu nɔɔbɑ yiru beni sokɑ, Mɛhumɑni kɑ Bisitɑ kɑ Hɑɑbonɑ kɑ Biɡitɑ kɑ Abɑɡɑtɑ kɑ Setɑɑ kɑ Kɑɑkɑsi. \v 11 Mɑ u bu ɡɔrɑ bu dɑ bu win kurɔ Fɑsiti sokumɑ kpɑ u nɑ u n win sinɑ yɑ̃nu doke. Domi u kĩ win sinɑ ɑsɑkpɔbu kɑ sere tɔn be bɑ wɑ̃ɑ mi kpuro bu wɑ mɑ win kurɔ u sɑ̃ɑ kurɔ burɔ. Kɑ ɡeemɑ kurɔ wi, kurɔ burɔn tiiwɑ. \v 12 Yerɑ tɔn be, bɑ dɑ bɑ kurɔ wi deemɑ. Mɑ bɑ nùn sɔ̃ɔwɑ mɑ sinɑ boko u nùn soku. Adɑmɑ u yinɑ u nɑ. Ye sinɑ boko u nuɑ mɛ, yerɑ win mɔru yɑ seewɑ. \v 13 Mɑ u win bwisi kɛ̃ɔbu bikiɑ nɡe mɛ n weenɛ u kurɔ wi kuɑ. Domi berɑ bɑ rɑ win ɡɑri kpuro wunɑnɛ yèn sɔ̃ bɑ tem mɛn woodɑbɑ yɛ̃. \v 14 Be sɔɔ, be u rɑ kɑ wesiɑnɛ kiri kiri ben yĩsɑ wee, Kɑɑsenɑ kɑ Setɑɑ kɑ Adimɑtɑ kɑ Tɑɑsisi kɑ Mɛrɛsi kɑ Mɑɑsenɑ kɑ Mɛmukɑni. Bɑ sɑ̃ɑwɑ mi sinɑ bibu nɔɔbɑ yiru, Pɛɛsi kɑ Mɛdin tem sɔɔ. Berɑ sinɑ boko u mɑɑ nɑɑnɛ sɑ̃ɑ. Beyɑ bɑ wɑ̃ɑ win bɑndun ɑye bɑkɑnu sɔɔ ni nu kpuro kere. \v 15 Yerɑ u bu sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, wee nɑ ɡɔrɑ bu nɛn kurɔ Fɑsiti sokumɑ. Adɑmɑ u yinɑ u nɑ. Sɛɛyɑsiɑ birɑ̀ woodɑ yɑ yi su nùn ko. \p \v 16 Mɑ Mɛmukɑni u sinɑ boko kɑ win bwisi kɛ̃ɔ be wisɑ u nɛɛ, wunɛn kurɔ Fɑsiti wi, u torɑ n kpɑ̃. N ǹ mɔ wunɛ sinɑ boko tɔnɑwɑ u torɑri. Kɑ mɑɑ wiruɡibun tiiwɑ u torɑri kɑ sere mɑɑ tem mɛn tɔn durɔbu kpuro. \v 17 Domi tɔn kurɔbu kpuro bɑ̀ n nuɑ ye Fɑsiti u kuɑ, bɑ koo sewɑ bu ben durɔbu ɡɛm. Bɑ ǹ mɑɑ bu mɛm nɔɔwɑmmɛ. Kpɑ bu kɑ tii yinɑ bu nɛɛ, ye sinɑ boko u rɑɑ win kurɔ Fɑsiti sokusiɑ u nɑ ro? \v 18 Mɛyɑ mɑɑ bɛsɛ wiruɡibu, bɛsɛn kurɔbu bɑ koo nɔ ye sinɑ bokon kurɔ u kuɑ. Kpɑ bu se bu sun ɡɑri wisi kɑ ɡɛndu. Kpɑ ɡɛn te, tu bɛsɛn mɔru seeyɑ. \v 19 Ǹ n mɛn nɑ, sinɑ boko, ɑ̀ n wurɑn nɑ, ɑ de bu woodɑ yɑrɑ ye yɑ Fɑsiti yinɑrimɔ u mɑɑ nɑ wunɛn wuswɑɑɔ kpɑ ɑ kurɔ ɡoo kɔsire ko wi u nùn kere. Woodɑ ye, yɑ ko n wɑ̃ɑwɑ bɛsɛ Pɛɛsibɑ kɑ Mɛdibɑn woodɑbɑ sɔɔ ye bɑ ǹ kpɛ̃ bu ɡo. \v 20 Sɑnɑm mɛ bɑ koo woodɑ ye nɔ wunɛn tem bɑkɑm mɛ kpuro sɔɔ, tɔn kurɔ bɑɑwure u koo win durɔ mɛm nɔɔwɑwɑ, bɑɑ ǹ n mɛren nɑ durɔ wi, u sɑ̃ɑ. \p \v 21 Mɑ ɡɑri yi, yi sinɑ boko kɑ win tem wiruɡibu dore. Mɑ u kɑ yi sɔmburu kuɑ. \v 22 U derɑ bɑ tirenu mɔrisiɑ win tem beri berikɑ kpuro sɔɔ. Bɑ tire ni yoruɑwɑ kɑ bɑɑwuren bɑrum mɛ bɑ ɡerumɔ win tem sɔɔ. Wee ye tire ni, nu ɡerumɔ. Nu nɛɛ, n weenɛ tɔn durɔ wi u kurɔ sue kpuro u n sɑ̃ɑ win yɛnu yɛ̃ro kpɑ bɑ n dɑ win bɑrum ɡere yɛnu ɡe sɔɔ. \s1 Ɛsitɛɛ u kuɑ sinɑ bokon kurɔ \c 2 \p \v 1 Amɛn biru, Asuresin mɔru yɑ sure. Mɑ u bwisikɑ ye Fɑsiti u kuɑ kɑ woodɑ ye bɑ yi win sɔ̃. \v 2 Yerɑ sinɑ bokon tiin sɔm kowobu bɑ nùn sɔ̃ɔwɑ bɑ nɛɛ, sinɑ boko, ɑ de bu wɔndiɑ be bɑ ǹ durɔ yɛ̃ kɑsu kpɑ bɑ n sɑ̃ɑ kurɔ burɑbun tii. \v 3 Yen sɔ̃, ɑ tɔmbu ɡɔsio wunɛn tem beri berikɑ kpuro sɔɔ bu wɔndiɑ kurɔ burɑbu kɑsumɑ be bɑ ǹ durɔ yɛ̃. Kpɑ bu kɑ bu nɑ Susiɔ wunɛn kurɔbun wɑ̃ɑ yerɔ. Miyɑ Heɡe wi u rɑ wunɛn kurɔbu kɔ̃su u koo bu nɔɔri kpɑ u bu tim wɛ̃ bu kɑ ben wɑsi sɔmɛ. \v 4 Sɑɑ ye sɔɔ, wɔndiɑ wi u koo wunɛ sinɑ boko wɛ̃re, wiyɑ u koo Fɑsiti kɔsire ko. \p Mɑ ɡɑri yi, yi kɑ sinɑ boko nɑɑwɑ. Mɑ u yi wurɑ. \p \v 5 N deemɑ Yuu ɡoo wɑ̃ɑ Susi wuu bɔkɔ ɡe sɔɔ. Win yĩsirɑ Mɑɑdose. U sɑ̃ɑwɑ Yɑirin bii, Bɛnyɑmɛɛn bweseru sɔɔ. Win sikɑdobɑrɑ Simɛi kɑ Kisi. \v 6 Nɛbukɑnɛsɑɑwɑ u Mɑɑdose wi yoru mwɑɑmɑ kɑ win temɡibu ɡɑbu Yerusɑlɛmun di kɑ ben sinɑ boko Yekoniɑ sɑnnu. \v 7 Mɑɑdose wi, u win bɑɑn tundo turosin bii wɔndiɑ ɡoo nɛni. Domi win mɔwɔbu bɑ ɡu. Bii win yĩsirɑ Hɑdɑsɑ wi bɑ mɑɑ mɔ̀ Ɛsitɛɛ. Wɔndiɑ wi, kurɔ burɔn tiiwɑ. \p \v 8 Sɑnɑm mɛ bɑ woodɑ ye yɑrɑ, wɔndiɑ dɑbirɑ tɑ mɛnnɑ Susiɔ. Ɛsitɛɛ u wɑ̃ɑ be sɔɔ. Mɑ Heɡe wi u rɑ sinɑ bokon kurɔbu kɔ̃su u kɑ be kpuro dɑ tɔn kurɔbun wɑ̃ɑ yerɔ u bu nɔɔrimɔ. \v 9 Ɛsitɛɛ u Heɡe wɛ̃re mɑ u kɑ nùn nɔnu ɡeu mɛɛrɑ u nùn tim wɛ̃ fuuku mɛ u koo kɑ wɑsi sɔmɛ kɑ mɑɑ dĩɑ ni u ko n dɑ di. Mɑ u nùn wɔndiɑ nɔɔbɑ yiru kɑsuɑ sinɑ kpɑɑrun sɔm kowobu sɔɔ. Yen biru, u nùn dii te tɑ burɑm bo wɛ̃ tɔn kurɔbun wɑ̃ɑ yeru mi. \v 10 Adɑmɑ Ɛsitɛɛ kun ɡeruɑ mɑ u sɑ̃ɑ Yuu. Domi Mɑɑdose u nùn ye yinɑri. \v 11 Mɛyɑ Mɑɑdosen tii u rɑ n dɑɑmɔ tɔn kurɔ ben wɑ̃ɑ yerun kɔnnɔwɔ u kɑ Ɛsitɛɛn ɑlɑfiɑ bikiɑ kpɑ u n mɑɑ kɑ yɛ̃ ye bɑ nùn kuɑmmɛ. \p \v 12 Wɔndiɑ be kpuro bɑ koo wɑsin burɑrun tim kowɑ wɔ̃ɔ tiɑ tɔn kurɔbun wɑ̃ɑ yeru mi. Suru nɔɔbɑ tiɑ sɔɔ, bɑ koo bu ɡum mɛ bɑ rɑ soku miru sɑwɑ. Suru nɔɔbɑ tiɑ ye yɑ mɑɑ tie sɔɔ, kpɑ bu bu ɡum turɑreɡum sɑwɑ kɑ mɑɑ tim ɡɑm wɑsin burɑrun sɔ̃. Yenibɑn biru, wɔndiɑ ben bɑɑwure u ko n tɔ̃ru mɔ tè sɔɔ u koo yɑri u dɑ u sinɑ boko Asuresi deemɑ. \v 13 Dɔmɑ te yɛ̃ro u koo yɑri ben wɑ̃ɑ yee ten min di u kɑ dɑ sinɑ bokon mi, bɑ rɑ nùn wɛ̃wɑ ye u kĩ. \v 14 Wɔ̃kuru kpɑ u dɑ sinɑ bokon mi. Bururu yɑm sɑ̃reru kpɑ Sɑsiɡɑsi, sinɑ bokon tɔn kurɔbun kɔ̃so u kɑ nùn dɑ diru ɡɑru sɔɔ. Sɑɑ ye sɔɔ, kurɔ wi, u ǹ mɑɑ wee sinɑ bokon mi, mɑ n kun mɔ sinɑ bokon tiiwɑ u nùn sokusiɑ kɑ win yĩsiru. \p \v 15 Ye n Ɛsitɛɛ Abisɑilin bii wi Mɑɑdose u nɛnuɑ ɡirɑri u kɑ dɑ sinɑ bokon mi, u ǹ ɡɑ̃ɑnu ɡɑnu bikie mɑ n kun mɔ ye Heɡe sinɑ bokon kurɔbun kɔ̃so wi, u nùn sɔ̃ɔwɑ u kɑ dɑ. Be bɑ kɑ Ɛsitɛɛ yinnɑ kpuro, bɑ rɑ kɑ nùn nɔnu ɡeu mɛɛriwɑ. \v 16 Asuresin bɑndun wɔ̃ɔ nɔɔbɑ yiruse sɔɔ, yen suru wɔkuruse wi bɑ mɔ̀ Tebɛsi, yerɑ bɑ kɑ Ɛsitɛɛ dɑ win mi. \v 17 Ye bɑ turɑ mi, yerɑ sinɑ boko u Ɛsitɛɛ kĩɑ n kere kurɔ be u wɑɑre kpuro. Wɔndiɑ be kpuro sɔɔ, Ɛsitɛɛwɑ u kɑ nɔnu ɡeu mɛɛrɑ. Yen biru, u Ɛsitɛɛ sinɑ furɔ dokeɑ. Mɑ u nùn kuɑ Fɑsitin kɔsire. \v 18 Mɑ sinɑ boko u win bwisi kɛ̃ɔbu kɑ win sɔm kowobu kɑ win sinɑ ɑsɑkpɔbu tɔ̃ɔ bɑkɑ dim sokɑ Ɛsitɛɛn sɔ̃. Mɑ u win tem tɔmbu kpuro wɛ̃rɑbu wɛ̃ dɔmɑ te. Mɑ u bu kɛ̃nu bɔnu kuɑ kɑ nuku tiɑ. \p \v 19 Sɑnɑm mɛ bɑ mɑɑ wɔndiɑbɑ mɛnnɑ nɔn yiruse, Mɑɑdose u sɑ̃ɑ sinɑ kpɑɑrun wiruɡii turo. \v 20 Sɑɑ ye sɔɔ, Ɛsitɛɛ kun tii sɔ̃ɔsi mɑ u sɑ̃ɑ Yuu. Domi u Mɑɑdose mɛm nɔɔwɑ nɡe mɛ u rɑ rɑɑ ko sɑnɑm mɛ u wɑ̃ɑ win mi. \s1 Mɑɑdose \s2 u sinɑ bokon wɑ̃ɑru wɔrɑ \p \v 21 Sɔ̃ɔ teeru ye Mɑɑdose u win sɔmburu mɔ̀ sinɑ kpɑɑrɔ, Biɡitɑni kɑ Terɛsi be bɑ sɑ̃ɑ sinɑ bokon kɔnnɔn kɔ̃sobu bɑ kɑ sinɑ boko mɔru kuɑ sere bɑ kĩ bu nùn ɡo. \v 22 Yerɑ Mɑɑdose u ɡɑri yi nuɑ. Mɑ u dɑ u ye Ɛsitɛɛ sɔ̃ɔwɑ. Mɑ Ɛsitɛɛn tii u mɑɑ dɑ u sinɑ boko sɔ̃ɔwɑ kɑ Mɑɑdosen yĩsiru. \v 23 Yerɑ bɑ ɡɑri yin ɡem kɑsu bɑ deemɑ ɡeemɑ. Mɑ bɑ dɑ̃ɑ nɔɔ sɛm kuɑ bɑ kɑ bu sɔkɑ bɑ suɑsiɑ wɔllɔ. Mɑ bɑ ɡɑri yi yoruɑ ben tem ɡɑrin tireru sɔɔ sinɑ bokon nɔni biru. \s1 Hɑmɑni kɑ Mɑɑdose bɑ ǹ do \c 3 \p \v 1 Yenibɑn biru, Asuresi u Hɑmɛdɑtɑn bii wi u sɑ̃ɑ Aɡɑɡin bweseru wɔlle suɑ. Mɑ u nùn kuɑ yiruse win bɑndu sɔɔ. \v 2 Sinɑ kpɑɑrun sɔm kowobu kpuro bɑ rɑ Hɑmɑni kpunɛwɑ, domi sinɑ bokowɑ u yen woodɑ ye wɛ̃. Mɑɑdose turowɑ u yinɑ u nùn kpunɑ. \v 3 Yerɑ sinɑ bokon sɔm kowo be bɑ tie bɑ rɑ nùn bikie bu nɛɛ, mbɑn sɔ̃nɑ ɑ ku rɑ kɑ sinɑ bokon woodɑ mɛm nɔɔwɛ. \v 4 Tɔ̃ɔ bɑɑterewɑ bɑ rɑ nùn bikie mɛsum. Adɑmɑ Mɑɑdose u ku rɑ bu wisi. U rɑ ɡesi bu wisiwɑ u nɛɛ, nɛ Yuuwɑ. Yerɑ bɑ dɑ bɑ ye Hɑmɑni sɔ̃ɔwɑ bu kɑ wɑ Mɑɑdose ù n ko n mɔ̀ mɛ u n dɔɔ. \v 5 Yerɑ Hɑmɑnin tii u wɑ Mɑɑdose u yinɑ u nùn kpunɑ. Mɑ u mɔru bɛsirɑ too. \v 6 Mɛyɑ bɑ mɑɑ nùn sɔ̃ɔwɑ mɑ Mɑɑdose u sɑ̃ɑwɑ Yuu. Yerɑ Hɑmɑni u bwisikɑ win tii sɔɔ u nɛɛ, ǹ n mɛn nɑ, Mɑɑdose tɔnɑn ɡɔɔ kun turɑ sere u Yuubɑn bweseru kpuro ɡo be bɑ wɑ̃ɑ Asuresin tem mɛ kpuro sɔɔ. \v 7 Asuresin bɑndun wɔ̃ɔ wɔkurɑ yirusen suru ɡbiikoo wi bɑ mɔ̀ Nisɑ̃ɑ sɔɔrɑ bɑ ɡɑ̃ɑnu kɔ̃ ni bɑ sokumɔ purimu bu kɑ suru kɑ win tɔ̃ru wɑ tè sɔɔ bɑ koo Yuubɑ ɡo. Mɑ yɑ suru wɔkurɑ yiruse wi bɑ mɔ̀ Adɑri ɡɔsɑ. \s1 Hɑmɑni u Yuubɑn \s2 kpeerɑsiɑbun sɔɔru mɔ̀ \p \v 8 Hɑmɑni u sinɑ boko sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, yinni, bweseru ɡɑrɑ wɑ̃ɑ tèn tɔmbɑ yɑrinɛ bɑɑmɑ wunɛn tem mɛ kpuro sɔɔ, bɑ tii mɛnɛ nɛnɛm, ben komɑrɑ mɑɑ sɑ̃ɑwɑ nɛnɛm. Yen biru bɑ ku rɑ wunɛn woodɑbɑ mɛm nɔɔwɛ. À n bu deri sɛ̃ɛ, yɑ ǹ nun ɑrufɑɑni ɡɑɑ kuɑmmɛ. \v 9 À n wurɑn nɑ, ɑ de bu woodɑ yɑrɑ kpɑ bu yore bu tɔn ben bweseru ɡo. Sɑɑ ye sɔɔ, kon sii ɡeesun tɔnnu ɡoobɑ wunɔbu (300) suɑ n wunɛn tem sɔm kowobu wɛ̃ bu doke wunɛ sinɑ bokon ɑrumɑni sɔɔ. \p \v 10 Yerɑ sinɑ boko u win tɑɑbu wunɑ u Hɑmɑni Yuubɑn yibɛrɛ wi wɛ̃. \v 11 Mɑ u nɛɛ, ɑ wunɛn ɡobi nɛnuɔ ɑdɑmɑ kon nun Yuubɑ deriɑ kpɑ ɑ kɑ bu ko mɛ ɑ kĩ. \p \v 12 Suru ɡbiikoon sɔ̃ɔ wɔkurɑ itɑse sɔɔ, bɑ sinɑ bokon tire yorobu sokusiɑ. Tire yoro be, bɑ tirenu yoruɑ nɡe mɛ Hɑmɑni u ɡeruɑ. Mɑ bɑ nu mɔrisiɑ sinɑ bokon tem wiruɡibun mi kɑ win sinɑ ɑsɑkpɔbun mi kɑ win tem beri berikɑn wiruɡibun mi kɑ bweseru bɑɑteren wiruɡiin mi. Bɑ nu yoruɑwɑ kɑ bɑrum bɑɑmɛre mɛ mu wɑ̃ɑ tem mɛ sɔɔ. Mɑ bɑ tire ni nɔmɑ doke kɑ sinɑ boko Asuresin yĩsiru kɑ win tɑɑbun yĩreru. \v 13 Mɑ bɑ tɔmbu ɡɔrɑ ɡɔrɑ kɑ tire ni, tem mɛn beri berikɑ kpuro sɔɔ bu kɑ Yuubɑ kpuro kpeerɑsiɑ sɔ̃ɔ teeru, ɑluwɑɑsibɑ kɑ durɔ tɔkɔnu kɑ bibu kɑ tɔn kurɔbu. Kpɑ bu ben ɑrumɑni kpuro kɑm koosiɑ. Bɑ koo ye kowɑ suru wɔkurɑ yirusen sɔ̃ɔ wɔkurɑ itɑse sɔɔ, suru wi bɑ mɔ̀ Adɑri. \v 14 Berɑ mi bɑ tire te wɑ kpuro, bɑ koo ten ɡɑri ɡɑrisiwɑ woodɑ, kpɑ bu de tɔmbu kpuro bɑ n yɛ̃ bɑ n kɑ yen sɔɔru sɑ̃ɑ sere tɔ̃ɔ te, tu kɑ tunumɑ. \v 15 Mɑ sinɑ boko u sɔmɔ be woodɑ wɛ̃ bɑ doonɑ fuuku. Mɑ bɑ woodɑ ye kpɑrɑ Susiɔ, wuu bɔkɔ ɡen mi. Sɑɑ yè sɔɔ wuu ɡen tɔmbu bɑ wɑ̃ɑ biti sɔɔ, sɑɑ ye sɔɔrɑ sinɑ boko kɑ Hɑmɑni bɑ sɔ̃ bɑ ben tɑm nɔrumɔ. \s1 Mɑɑdose \s2 u Ɛsitɛɛ somiru kɑnɑmɔ \c 4 \p \v 1 Ye Mɑɑdose u nuɑ ye yɑ koorɑmɔ, yerɑ u win yɑberu nɛnuɑ u kɑrɑnɑ. Mɑ u sɑɑki sebuɑ u torom wisi wirɔ nuku sɑnkirɑrun sɔ̃. Yen biru, u dɑ wuu suunu sɔɔ, u nuku sɑnkirɑrun kuuki mɔ̀ kɑ dɑm. \v 2 Mɑ u dɑ sere sinɑ bokon kɔnnɔwɔ, bɑɑ mɛ bɑ rɑ yinɛ wi u sɑɑki sebuɑ u dɑ mi. \v 3 Tem mɛ kpuro sɔɔ, mi Yuubɑ bɑ sinɑ bokon woodɑ yen ɡɑri nuɑ, bɑ rɑ nuki sɑnkirewɑ. Kpɑ bu nɔɔ bɔke, bɑ n weeweenu mɔ̀ bɑ n sumɔ. Ben ɡɑbu bɑ n kpĩ bɑ n sɑɑki sebuɑ, bɑ n torom wisi wirɔ nuku sɑnkirɑ ten sɔ̃. \p \v 4 Ɛsitɛɛn sɔm kowobu bɑ nɑ bɑ nùn ye sɔ̃ɔwɑ. Mɑ u nɑndɑ ɡem ɡem. Mɑ u kɑ yɑ̃nu ɡɔrɑ bu Mɑɑdose sebusiɑ kpɑ u win sɑɑki ye potɑ. Adɑmɑ Mɑɑdose u yinɑ. \v 5 Yerɑ Ɛsitɛɛ u Hɑtɑki win sɔm kowo turo wi sinɑ boko u nùn deriɑ ɡɔrɑ Mɑɑdosen mi, u nùn bikiɑ ye n nùn mɔ̀. Mbɑn sɔ̃nɑ u mɔ̀ mɛ. \v 6 Mɑ Hɑtɑki u seewɑ u dɑ Mɑɑdosen mi, sinɑ bokon kɔnnɔwɔ. \v 7 Yerɑ Mɑɑdose u nùn sɔ̃ɔwɑ kpuro ye yɑ koorɑ, kɑ ɡobi yi Hɑmɑni u koo doke sinɑ bokon ɑrumɑni beru yerɔ bɑ̀ n Yuubɑ ɡo bɑ kpɑ. \v 8 Mɑ u mɑɑ nùn sinɑ bokon woodɑ ye yɑ ɡerumɔ bu Yuubɑ ɡon tireru wɛ̃, te bɑ yɑrɑ Susiɔ. Mɑ u nùn kɑnɑ u Ɛsitɛɛ ye kpuro sɔ̃. Kpɑ u be dɑ u sinɑ boko suuru kɑnɑ u kɑ Yuubɑn bweseru deri. \v 9 Mɑ Hɑtɑki u dɑ u ye kpuro Ɛsitɛɛ sɔ̃ɔwɑ. \v 10 Yerɑ Ɛsitɛɛ u mɑɑ nùn ɡɔrɑ Mɑɑdose win mi. \v 11 U nɛɛ, sinɑ bokon sɔm kowobu kpuro kɑ bwese ni nu wɑ̃ɑ tem mini, nu yɛ̃ mɑ wi u dɑ sinɑ bokon mi, u kun yɛ̃ro sokɑ, bɑ rɑ yɛ̃ro ɡowɑ nɡe mɛ woodɑ yɑ ɡeruɑ. Adɑmɑ sinɑ bokon tii ù n nùn win sinɑ dɛki wurɑɡiɑ tĩi, bɑ ǹ nùn ɡoomɔ. Wee tɛ̃, nɛn sɔ̃ɔ tɛnɑ mi, ye sinɑ boko kun kɑ mɑn sokure. \p \v 12 Sɑnɑm mɛ bɑ kɑ Ɛsitɛɛn ɡɑri yi Mɑɑdose dɑɑwɑ, \v 13 yerɑ Mɑɑdose u ɡɔrɑ bu nùn sɔ̃ bu nɛɛ, u kun tɑmɑɑ wi turowɑ u koo kisirɑ Yuubɑn wɑhɑlɑ yen di yèn sɔ̃ u wɑ̃ɑ sinɑ kpɑɑrɔ. \v 14 Ù n mɑri, u ǹ win tɔmbu somi tɛ̃, bɑ koo somiru wɑ ɡɑm di, kpɑ bu fɑɑbɑ wɑ. Adɑmɑ wi, kɑ win tundon yɛnuɡibu, bɑ koo ɡbiwɑ. Sɔrɔkudo yen sɔ̃nɑ bɑ nùn kuɑ sinɑ bokon kurɔ. \v 15 Yerɑ Ɛsitɛɛ u mɑɑ ɡɔrɑ Mɑɑdosen mi u nɛɛ, \v 16 u doo u Yuubɑ kpuro mɛnnɑ be bɑ wɑ̃ɑ Susi mi, kpɑ bu nɔɔ bɔke win sɔ̃, sɔ̃ɔ sɔɔ itɑ kɑ wɔ̃kuru itɑ, bu ku dĩɑnu di, bu ku mɑɑ nim nɔ. Wi kɑ mɑɑ win sɔm kowobu bɑ koo mɑɑ ko mɛsum. Yen biru, kpɑ u dɑ sinɑ bokon mi, bɑɑ mɛ woodɑ yɑ mɛ yinɑ. Ù n koo ɡbin nɑ, kpɑ u ɡbi. \v 17 Yerɑ Mɑɑdose u dɑ u kuɑ kpuro nɡe mɛ Ɛsitɛɛ u nùn sɔ̃ɔwɑ u ko. \s1 Ɛsitɛɛ u dɑ sinɑ bokon mi \c 5 \p \v 1 Nɔɔ bɔku ten sɔ̃ɔ itɑse, yerɑ Ɛsitɛɛ u win sinɑ yɑ̃nu sebuɑ. Mɑ u dɑ sinɑ kpɑɑrɔ. Ye u duɑ ten sɔɔwɔ, u deemɑ sinɑ boko u sɔ̃ win sinɑ kitɑrɔ u kɔnnɔ mɛɛrɑ. \v 2 Sɑnɑm mɛ u Ɛsitɛɛ wɑ u yɔ̃ win yɛnu ɡe sɔɔ, yerɑ u kɑ nùn nɔnu ɡeu mɛɛrɑ. Mɑ u nùn win sinɑ dɛkɑ tĩi ye bɑ kuɑ kɑ wurɑ. Mɑ Ɛsitɛɛ u susi u dɛkɑ yen sɛ̃ru bɑbɑ. \v 3 Mɑ sinɑ boko u nùn bikiɑ u nɛɛ, Ɛsitɛɛ, mbɑn sɑnumɑ ɑ mɔ̀. A mɑn sɔ̃ɔwɔ ye ɑ kĩ n nun kuɑ. Nɑ sɔɔru kpɑ n kɑ nun kpuro wɛ̃, bɑɑ ǹ n nɛn tem bɔnun nɑ. \p \v 4 Mɑ Ɛsitɛɛ u nɛɛ, yinni, ɑ̀ n kɑ mɑn nɔnu ɡeu mɛɛrɑn nɑ, nɑ kĩwɑ wunɛ kɑ Hɑmɑni i nɑ nɛn mi. Domi nɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ dim sɔɔru kuɑ mi, bɛɛn sɔ̃. \p \v 5 Yerɑ sinɑ boko u ɡɔrɑ bu Hɑmɑni sokumɑ fuuku bu kɑ dɑ Ɛsitɛɛn mi. Ye Hɑmɑni u nɑ, yerɑ be yiru ye kpuro bɑ dɑ bɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ dim mɛ di. \v 6 Sɑnɑm mɛ bɑ tɑm nɔrumɔ, yerɑ sinɑ boko u Ɛsitɛɛ sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, mbɑ ɑ kĩ ɑ mɑn kɑnɑ. Nɑ sɔɔru kpɑ n kɑ nun kuɑ ye ɑ kĩ bɑɑ ǹ n nɛn tem bɔnun nɑ, kon nun wɛ̃. \p \v 7 Mɑ Ɛsitɛɛ u wisɑ u nɛɛ, yinni, wee ye nɑ kĩ ɑ mɑn kuɑ. \v 8 À n kɑ mɑn nɔnu ɡeu mɛɛrɑ, mɑ ɑ sɔɔru sɑ̃ɑ ɑ kɑ mɑn kuɑ ye nɑ kĩ, kon mɑɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ dim sɔɔru ko siɑ, kpɑ i wurɑmɑ wunɛ kɑ Hɑmɑni i di. Sɑɑ ye sɔɔrɑ kon nun sɔ̃ ye nɑ kĩ. \s1 Hɑmɑni u kĩ u Mɑɑdose ɡo \p \v 9 Yen tɔ̃ɔ te, Hɑmɑni u yɑrɑ Ɛsitɛɛn yɛnun di kɑ nuku dobu. Adɑmɑ ye u turɑ kɔnnɔwɔ, u wɑ Mɑɑdose kun seewe u nùn bɛɛrɛ wɛ̃. Mɑ u mɔru bɛsirɑ ɡem ɡem. \v 10 Adɑmɑ u tii nɛnuɑ u dɑ yɛnuɔ. Yerɑ u win bɔrɔbɑ kɑ win kurɔ Serɛsi sokusiɑ. \v 11 Mɑ u tii suɑ ɡɑri ɡeruɑ tɔn be kpuron wuswɑɑɔ, win dukiɑ bɑkɑ kɑ win bii tɔn durɔ dɑbi te u mɑrɑn sɔ̃ kɑ sere ɡirimɑ ye sinɑ boko u nùn doke u kɑ nùn kuɑ win sinɑ ɑsɑkpɔbu kpuron wiruɡii. \v 12 Yerɑ u nɛɛ, nɛ turowɑ Ɛsitɛɛ, sinɑ bokon kurɔ u sokɑ n kɑ sinɑ boko yɔ̃siri tɔ̃ɔ bɑkɑ dim mɛ u sɔɔru kuɑn sɔ̃. Nɛ turo wiyɑ u mɑɑ nɛɛ, n sinɑ boko yɔ̃sirimɑ siɑ su kɑ kpɑm di win mi. \v 13 Adɑmɑ yenibɑ kpuro yɑ ǹ ko n mɑn sɑ̃ɑ ɡɑ̃ɑnu nɑ̀ n Mɑɑdose Yuu wi wɑɑmɔ u wɑ̃ɑ sinɑ kpɑɑ kɔnnɔ mi. \p \v 14 Yerɑ win bɔrɔ be, kɑ win kurɔ wi, bɑ nùn bwisi kɑ̃ bɑ nɛɛ, ɑ doo ɑ dɑ̃ru ɡɑru ɡirɑ tèn ɡunum mu sɑ̃ɑ ɡɔm soonu weerɑɑkuru kpɑ ɑ sinɑ boko kɑnɑ bu Mɑɑdose sɔku bu sɑ̃ɑrusiɑ mi. Sɑɑ ye sɔɔ, kɑɑ kpĩ ɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ dim mɛ di kɑ nuku dobu. \p Yerɑ ɡɑri yi, yi Hɑmɑni dore. Mɑ u derɑ bɑ dɑ̃ɑ te sɔɔru kuɑ. \s1 Sinɑ boko \s2 u Mɑɑdose wɔlle suɑ \c 6 \p \v 1 Yen wɔ̃ku te, sinɑ boko u kpɑnɑ u dweeyɑ. Yerɑ u nɛɛ, bu nùn ben tem ɡɑrin tirenu tɑmɑ. Tire ni sɔɔrɑ bɑ rɑ yore ye n koorɑ kpuro ben tem sɔɔ. Mɑ bɑ kɑ nùn tire ni nɑɑwɑ bɑ nùn ɡɑriɑ. \v 2 Mɑ bɑ ɡirɑri mi sinɑ bokon sɔm kowobu Biɡitɑni kɑ Terɛsi bɑ rɑɑ nɔɔ tiɑ kuɑ bu kɑ sinɑ boko ɡo. Mɑ Mɑɑdose u ye sinɑ boko dɔmɛyɑ. \v 3 Yerɑ sinɑ boko u bikiɑ u nɛɛ, bɑ sere Mɑɑdose wɔlle suɑ ɡɑri yin sɔ̃? \p Mɑ sɔm kowo be, bɑ wisɑ bɑ nɛɛ, ɑɑwo, bɑ ǹ nùn ɡɑ̃ɑnu kue. \p \v 4 Sinɑ boko u bikiɑ u nɛɛ, wɑrɑ u wɑ̃ɑ sinɑ kpɑɑru mi. \p N deemɑ sɑɑ yerɑ Hɑmɑni u duumɑm sisi u kɑ sinɑ boko kɑnɑ u Mɑɑdose sɑ̃ɑrusiɑ dɑ̃ɑ ye u sɔɔru kuɑn wɔllɔ. \v 5 Yerɑ sinɑ bokon sɔm kowo be, bɑ nùn wisɑ bɑ nɛɛ, Hɑmɑniwɑ u wɑ̃ɑ mi. \p Mɑ sinɑ boko u nɛɛ, u duumɑ. \p \v 6 Yerɑ Hɑmɑni u duɑ. Mɑ sinɑ boko u nùn bikiɑ u nɛɛ, ɑmɔnɑ kon yɛ̃ro kuɑ wi nɑ kĩ n wɔlle suɑ. \p Yerɑ Hɑmɑni u tii sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, wɑrɑ sinɑ boko u koo mɑɑ wɔlle suɑ n kere nɛ. Mɑ u wisɑ u nɛɛ, \v 7 yinni, ɑ̀ n kĩ ɑ ɡoo wɔlle suɑ, \v 8 ɑ de bu wunɛn tiin yɑberu suɑ kɑ wunɛn tiin dumɑ ye bɑ sinɑ furɔ dokeɑ wirɔ. \v 9 Kpɑ ɑ de wunɛn sɔm kowo dɑmɡii turo u durɔ wi sinɑ yɑ̃ɑ ni sebusiɑ kpɑ u nùn yɔɔsiɑ wunɛn dumɑn wɔllɔ. Kpɑ u kɑ nùn dɑ wuu suunuɔ u n ɡerumɔ u n mɔ̀, wee nɡe mɛ sinɑ boko u rɑ yɛ̃ro kue wi u wɔlle suɑ. \p \v 10 Yerɑ sinɑ boko u Hɑmɑni sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, tɛ̃, ɑ seewo ɑ yɑ̃ɑ ni kɑ dumɑ ye suɑ kpɑ ɑ Yuu wi kuɑ nɡe mɛ ɑ ɡeruɑ mi. Bɑɑ yen ɡɑ̃ɑ piibu ɑ ku rɑ duɑri. U wɑ̃ɑ sinɑ kpɑɑ kɔnnɔwɔ u sɔmburu mɔ̀ mi. \p \v 11 Ye Hɑmɑni u dɑ u yɑ̃ɑ ni suɑmɑ kɑ dumɑ ye, yerɑ u nu Mɑɑdose sebusiɑ. Mɑ u nùn yɔɔsiɑ dumɑ yen wɔllɔ u kɑ nùn dɑ wuu suunuɔ u ɡerumɔ u mɔ̀, wee nɡe mɛ sinɑ boko u rɑ yɛ̃ro kue wi u wɔlle suɑ. \v 12 Yen biru, Mɑɑdose u ɡɔsirɑ u wurɑ sinɑ kpɑɑ kɔnnɔ mi. Mɑ Hɑmɑni u mɑɑ doonɑ fuuku win yɛnuɔ, u tuke sekurun sɔ̃. \v 13 Ye u turɑ mi, u ye kpuro win kurɔ Serɛsi kɑ win bɔrɔbɑ sɑɑriɑ. Mɑ bɑ nùn bwisi kɑ̃ bɑ nɛɛ, Mɑɑdose wi, Yuuwɑ. Mɑ win wuswɑɑɔrɑ bɑ nun sekuru doken toruɑ mɛ, ɑ n yɛ̃ mɑ kɑɑ n kɑɑrɑmɔwɑ ɑ n dɔɔ. \p \v 14 Sɑnɑm mɛ bɑ ɡɑri ɡerumɔ bɑ ǹ kpɑ, yerɑ sinɑ bokon sɔmɔbu bɑ tunumɑ, mɑ bɑ yɑnde Hɑmɑni suɑ bɑ kɑ dɑ Ɛsitɛɛn tɔ̃ɔ bɑkɑ dii yerɔ. \s1 Hɑmɑnin ɡɔɔ \c 7 \p \v 1 Yerɑ sinɑ boko kɑ Hɑmɑni bɑ Ɛsitɛɛn tɔ̃ɔ bɑkɑ dim mɛ dɑ nɔn yiruse. \v 2 Ye bɑ dim kpɑ bɑ tɑm nɔrumɔ, yerɑ sinɑ boko u mɑɑ Ɛsitɛɛ bikiɑ u nɛɛ, mbɑ ɑ kĩ ɑ mɑn kɑnɑ. Nɑ sɔɔru sɑ̃ɑ n kɑ nun kpuro kuɑ ye ɑ kĩ. Kon mɑm nun nɛn tem bɔnu wɛ̃. \p \v 3 Mɑ Ɛsitɛɛ u nɛɛ, yinni, ɑ̀ n kɑ mɑn nɔnu ɡeu mɛɛrɑn nɑ, mɑ n nun wɛ̃re, wee ye nɑ nun kɑnɑmɔ. A ku de bu nɛ kɑ nɛn bweseru ɡo. \v 4 Domi bɑ sun dɔrɑwɑ bu kɑ sun sɑkiri bu kpeerɑsiɑ wɔnwɔndu sɑriru sɔɔ. Ǹ n yorun nɑ bɑ sun kpɛ̃ɛ, kon dɑɑ nɛn nɔɔ mɑriwɑ domi tɑ ǹ turɑ n kɑ nun bɑɑsi. \p \v 5 Yerɑ sinɑ boko Asuresi u Ɛsitɛɛ bikiɑ u nɛɛ, wɑrɑ u niɑ yen bweseru kuɑ. \p \v 6 Ɛsitɛɛ u wisɑ u nɛɛ, bɛsɛn yibɛrɛ wi u sun nɔni sɔ̃ɔmɔ, wiyɑ Hɑmɑni tɔn kɔ̃so wini. \p Yerɑ Hɑmɑni u nɑndɑ sinɑ boko kɑ Ɛsitɛɛn wuswɑɑɔ. \v 7 Mɑ sinɑ boko u seewɑ u yɑrɑ kɑ mɔru u dɑ win sinɑ kpɑɑrun yɑɑrɑɔ. Sɑɑ yerɑ Hɑmɑni u tubɑ mɑ sinɑ boko u sɔɔru kpɑwɑ u kɑ nùn ɡo. Yerɑ u Ɛsitɛɛ suuru kɑnɑ u nùn fɑɑbɑ ko. \v 8 Mɑ u tii yɔ̃su u wɔrumɑ mi Ɛsitɛɛ u sɔ̃. Sɑɑ yerɑ sinɑ boko u wurɑmɑ mɑ u duɑ mi bɑ tɔ̃ɔ bɑkɑru dimɔ. Yerɑ u Hɑmɑni bikiɑ u nɛɛ, ɑ kĩ ɑ mɑɑ Ɛsitɛɛ ɡɑbɑwɑ nɛn wuswɑɑɔ sinɑ kpɑɑru mini? \p U kɑ ɡɑri yi ɡere u kpe, yerɑ win sɔm kowobu bɑ Hɑmɑnin wuswɑɑ bɔkuɑ. \v 9 Yerɑ sɔm kowo ben turo wi bɑ mɔ̀ Hɑɑbonɑ u sinɑ boko sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, yinni, Hɑmɑnin tii u dɑ̃ru ɡɑru sɔɔru kuɑ tè sɔɔ u koo rɑɑ Mɑɑdose sɔku u bwɛ̃ wi u nun ɡɑri dɔmɛyɑ ɑ kɑ fɑɑbɑ wɑ mi. Dɑ̃ɑ te, tɑ ɡire mi, win dirun wuswɑɑɔ. Ten ɡunum mu sɑ̃ɑwɑ ɡɔm soonu weerɑɑkuru. \p Yerɑ sinɑ boko u woodɑ wɛ̃ u nɛɛ, bu Hɑmɑni sɔkuo bu bwɛ̃ dɑ̃ɑ te sɔɔ. \p \v 10 Mɑ bɑ Hɑmɑni suɑ bɑ kɑ dɑ bɑ bwɛ̃ dɑ̃ɑ ten wɔllɔ, te u rɑɑ sɔɔru kuɑ Mɑɑdosen sɔ̃. Sɑɑ yerɑ sinɑ bokon mɔru yɑ sure. \c 8 \p \v 1 Yen tɔ̃ɔ te sɔɔ, sinɑ boko Asuresi u Hɑmɑni Yuubɑn yibɛrɛ win dukiɑ kpuro suɑ u Ɛsitɛɛ wɛ̃. Mɑ Ɛsitɛɛ u nùn sɔ̃ɔwɑ mɑ Mɑɑdose u sɑ̃ɑwɑ win dusi. \v 2 Yerɑ sinɑ boko u Mɑɑdose sokusiɑ mɑ u win sinɑ tɑɑbu suɑ ɡe u Hɑmɑni mwɑɑri u nùn wɛ̃. Yen biru, Ɛsitɛɛ u Hɑmɑnin dukiɑ ye Mɑɑdose nɔmɑ bɛriɑ. \s1 Sinɑ boko u woodɑ yɑrɑ \s2 Yuubɑn ɑrufɑɑnin sɔ̃ \p \v 3 Yen biru, Ɛsitɛɛ u kpunɑ sinɑ bokon wuswɑɑɔ kɑ swĩi mɑ u nùn suuru kɑnɑ u kɑ himbɑ kɔ̃sɑ ye yinɑsiɑ ye Hɑmɑni Aɡɑɡiɡii u rɑɑ yi Yuubɑn sɔ̃. \v 4 Mɑ sinɑ boko u Ɛsitɛɛ win sinɑ dɛkɑ tĩi ye bɑ kuɑ kɑ wurɑ. Yerɑ Ɛsitɛɛ u seewɑ u yɔ̃rɑ win wuswɑɑɔ. \v 5 Mɑ u nùn sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, yinni, ǹ n nun wɛ̃ren nɑ, ɑ̀ n kɑ mɑn nɔnu ɡeu mɛɛrɑn nɑ, nɑ kĩ ɑ woodɑ ye yinɑsiɑ ye Hɑmɑni Aɡɑɡiɡii Hɑmɛdɑtɑn bii wi, u yɑrɑ u nɛɛ, bu Yuubɑ kpeerɑsio be bɑ wɑ̃ɑ tem mɛ sɔɔ. Kpɑ ɑ de bu ye kpɑrɑ. \v 6 Domi nɑ ǹ kpɛ̃ nɑ n sɔ̃ kpɑ nɑ n wɑɑmɔ bɑ nɛn bweseru nɔni sɔ̃ɔmɔ bɑ ɡoomɔ. \p \v 7 Yerɑ sinɑ boko Asuresi u Ɛsitɛɛ kɑ Mɑɑdose wisɑ u nɛɛ, i swɑɑ dɑkio i nɔ. Wee nɑ derɑ bɑ Hɑmɑni sɔkɑ dɑ̃ɑ sɔɔ bɑ bwɛ̃ yèn sɔ̃ u kɑsu bu Yuubɑ ɡo. Mɑ nɑ mɑɑ wunɛ Ɛsitɛɛ win dukiɑ kpuro wɛ̃. \v 8 Yen sɔ̃ tɛ̃, i yoruo kɑ nɛn yĩsiru ye yɑ koo Yuubɑ ɑrufɑɑni kuɑ. Kpɑ i ye nɛ sinɑ bokon yĩreru koosi. Domi ye bɑ yoruɑ kɑ sinɑ bokon yĩsiru mɑ bɑ ye win yĩreru koosi, bɑ ǹ mɑɑ kpɛ̃ bu ye ɡɔsiɑ. \p \v 9 Wɔ̃ɔn suru itɑse wi bɑ mɔ̀ Sifɑ̃ɑ, win sɔ̃ɔ yɛndɑ itɑse sɔɔ, yerɑ bɑ sinɑ bokon tire yorobu sokusiɑmɑ, mɑ Mɑɑdose u bu woodɑ wɛ̃ bu Yuubɑ tirenu kuɑ kɑ sinɑ bokon sinɑ ɑsɑkpɔbu kɑ win tem wiruɡibu kɑ sere wiruɡii be bɑ wɑ̃ɑ berɑ wunɑɑ teeru kɑ nɔɔbɑ yiru ye sɔɔ, sɑɑ Ɛndin di n kɑ ɡirɑri Etiopiɔ. Mɑ bɑ tire ni kuɑ kɑ Yuubɑn bɑrum kɑ sere mɑɑ bɑrum mɛ mu wɑ̃ɑ tem mɛ kpuro sɔɔ. \v 10 Bɑ nu yoruɑ kɑ sinɑ bokon yĩsiru, mɑ bɑ nu yĩreru koosi kɑ win tɑɑbu. Sɑɑ ye sɔɔrɑ sinɑ bokon mɑɑsɔbu bɑ seewɑ bɑ kɑ nu dɑ bɑɑmɑ. \v 11 Wee ye tire ni, nu ɡerumɔ. Nu nɛɛ, sinɑ boko u Yuubɑ woodɑ wɛ̃ u nɛɛ, wuu mi bɑ ɡesi wɑ̃ɑ kpuro bu mɛnnɔ bu kɑ ben wɑ̃ɑru wɔrɑ kpɑ bu bwese te tɑ bu wɔri kpeerɑsiɑ sere kɑ ten kurɔbu kɑ bibɔ. Kpɑ bu ten dukiɑ ɡurɑ. \v 12 Bɑɑwurewɑ u koo woodɑ ye mɛm nɔɔwɑ Asuresin tem kpuro sɔɔ, suru wɔkurɑ yirusen sɔ̃ɔ wɔkurɑ itɑse sɔɔ. Suru wiyɑ bɑ mɔ̀ Adɑri. Tɔ̃ɔ terɑ bɑ rɑɑ yi bu kɑ Yuubɑ ɡo. \v 13 Berɑ mi tire te, tɑ ɡesi turɑ, bɑ koo ten ɡɑri ɡɑrisiwɑ woodɑ kpɑ bu de tɔmbu kpuro bɑ n ye yɛ̃. Kpɑ Yuubɑ bɑ n sɔɔru sɑ̃ɑ bu kɑ ben yibɛrɛbɑ mɔru kɔsiɑ tɔ̃ɔ te sɔɔ. \v 14 Ye sinɑ boko u win mɑɑsɔbu woodɑ ye wɛ̃ yerɑ bɑ ben dumi yɔɔwɑ bɑ dɑ fuuku mɑ bɑ yen ɡɑri kpɑrɑ tem mɛ kpuro sɔɔ. Bɑ mɑɑ ye kpɑrɑ Susiɔ. \p \v 15 Sɑɑ ye sɔɔrɑ Mɑɑdose u yɑrɑ sinɑ kpɑɑrun di u dɑ wuu sɔɔ u sinɑ yɑ̃nu sebuɑ ni nu nɔni ɡɑɑdurɑɡii kɑ nɔni kpiki mɔ kɑ yɑbe bɑkɑru nɔni swɛ̃ɛɡiru kɑ mɑɑ sinɑ furɔ wurɑɡuu. Mɑ wɔkinu yibɑ Susi ye sɔɔ tɑki kɑ nuku dobun kuukin sɔ̃. \v 16 Yen dɔmɑ te, Yuubɑ bɑ nuku dobu mɔ too, bɑ kuuki mɔ̀, bɑ yɔ̃ɔkumɔ. \v 17 Berɑ mi bɑ ɡesi wɑ̃ɑ kpuro bɑ kɑ woodɑ ye nuɑ, bɑ nuku dobu kuɑwɑ too, bɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ dim sokunɑ. Mɑ tɔn dɑbinu bɑ tii ɡɔsiɑ Yuu yèn sɔ̃ bɑ Yuubɑ nɑsie. \s1 Yuubɑ \s2 bɑ ben yibɛrɛbɑ mɔru kɔsie \c 9 \p \v 1 Suru wɔkurɑ yirusen sɔ̃ɔ wɔkurɑ itɑse ye, yɑ turɑ. Tɔ̃ɔ te sɔɔrɑ sinɑ bokon woodɑ ye u rɑɑ yi Yuubɑn sɔ̃ yɑ koo sɔmburu tore. Tɔ̃ɔ terɑ Yuubɑn yibɛrɛbɑ bɑ yĩiyɔ bu Yuubɑ kɑmiɑ. Adɑmɑ n ǹ koore. Yuubɑrɑ bɑ nɑsɑrɑ suɑ. \v 2 Asuresin tem kpuro sɔɔ, Yuubɑ bɑ mɛnnɑ wuu mi bɑ wɑ̃ɑ kpuro. Mɑ bɑ ben yibɛrɛbɑ wɔri be bɑ rɑɑ nɔɔ tiɑ kuɑ bu kɑ bu ɡo mi. Goo sɑri wi u kɑ tii yinɑ. Domi bɑ ben bɛrum mɔwɑ. \v 3 Sinɑ bokon tem beri berikɑn wiruɡibu kɑ win sinɑ ɑsɑkpɔbu kɑ win tem wiruɡibu kɑ win tiin sɔm kowobu bɑ kɑ Yuubɑ yɔ̃rɑ domi bɑ Mɑɑdosen bɛrum mɔ. \v 4 Mɑɑdose wi, u ɑye bɛɛrɛɡiru mɔ sinɑ kpɑɑru mi. Mɑ u yĩsiru yɑrɑ tem mɛ kpuro sɔɔ. Mɑ win dɑm mu sosimɔ mu dɔɔ. \p \v 5 Yuubɑ bɑ ben yibɛrɛ be kuɑ nɡe mɛ bɑ kĩ. Bɑ bu ɡowɑ ɡem ɡem. \v 6 Susi mɑro sɔɔ, tɔmbu nɛɛrɑ wunɔbuwɑ (500) bɑ ɡo. \v 7 Mɑ bɑ Pɑɑsɑndɑtɑ kɑ Dɑlifoni kɑ Asipɑtɑ sɑkirɑ, \v 8 kɑ Porɑtɑ kɑ Adɑliɑ kɑ Aridɑtɑ \v 9 kɑ Pɑɑmɑsitɑ kɑ Aridɑi kɑ Fɑyesɑtɑ \v 10 kɑ sere mɑɑ Hɑmɑni Yuubɑn yibɛrɛn bibu wɔkuru. Adɑmɑ bɑ ǹ ben dukiɑ ɡure. \p \v 11 Yen tɔ̃ɔ te, bɑ sinɑ boko tɔn ben ɡeeru sɔ̃ɔwɑ be bɑ ɡo Susi mɑro mi. \v 12 Yerɑ sinɑ boko u Ɛsitɛɛ sɔ̃ɔwɑ u nɛɛ, wee Yuubɑ bɑ tɔmbu nɛɛrɑ wunɔbu (500) ɡo mini kɑ Hɑmɑnin bibu wɔkuru. Amɔnɑ n ko n sɑ̃ɑ wuu si su tie sɔɔ. Tɛ̃, ɑ̀ n mɑɑ ɡɑ̃ɑnu kĩ ɑ mɑn bikio, kon nun ye kuɑ. \p \v 13 Mɑ Ɛsitɛɛ u nùn wisɑ u nɛɛ, ɑ̀ n wurɑn nɑ, ɑ de siɑ Yuubɑ bu mɑɑ ko Susi mini nɡe mɛ woodɑ ye, yɑ ɡeruɑ. Kpɑ bu Hɑmɑnin bibu wɔku ten ɡonu bwɛ̃ dɑ̃ɑɔ. \p \v 14 Mɑ sinɑ boko u woodɑ wɛ̃ bu mɑɑ ko nɡe mɛ. Mɑ bɑ ye kpɑrɑ Susiɔ. Mɑ bɑ Hɑmɑnin bibu wɔku ten ɡonu bwɛ̃ dɑ̃ɑɔ. \v 15 Yuu be bɑ wɑ̃ɑ Susi mɑroɔ, bɑ Adɑrin sɔ̃ɔ wɔkurɑ nnɛ ye sɔɔ mɛnnɑ. Mɑ bɑ tɔmbu ɡoobɑ wunɔbu (300) ɡo. Adɑmɑ bɑ ǹ ben dukiɑ ɡure. \p \v 16 Yuu be bɑ mɑɑ wɑ̃ɑ tem mɛn beri berikɑɔ bɑ mɑɑ mɛnnɑ bu kɑ ben wɑ̃ɑru wɔrɑ. Mɑ bɑ ben yibɛrɛbɑ mwɛɛrɑ bɑ ɡo. Adɑmɑ bɑ ǹ ben dukiɑ ɡure. Tɔn be bɑ ɡo mi, ben ɡeerɑ sɑ̃ɑ nɔrɔbun subɑ wɑtɑ kɑ wɔkurɑ nɔɔbu (75.000). \v 17 Yeni yɑ koorɑwɑ suru wi bɑ mɔ̀ Adɑrin sɔ̃ɔ wɔkurɑ itɑse sɔɔ. Yen sɔ̃ɔ wɔkurɑ nnɛse sɔɔrɑ bɑ tɔn ɡoberu deri. Mɑ bɑ tɔ̃ɔ bɑkɑru di kɑ nuku dobu. \v 18 Adɑmɑ Yuu be bɑ wɑ̃ɑ Susi mɑroɔ, bɑ ben yibɛrɛbɑ ɡowɑ sɔ̃ɔ wɔkurɑ itɑse kɑ sɔ̃ɔ wɔkurɑ nnɛse sɔɔ. Sɔ̃ɔ wɔkurɑ nɔɔbuse sɔɔrɑ bɑ wɛ̃rɑ. Mɑ bɑ tɔ̃ɔ bɑkɑru di kɑ nuku dobu. \v 19 Yen sɔ̃nɑ Yuu be bɑ wɑ̃ɑ bɑru kpɑɑnɔ bɑ rɑ tɔ̃ɔ bɑkɑru di kɑ nuku dobu Adɑrin sɔ̃ɔ wɔkurɑ nnɛse te sɔɔ. Kpɑ bu kɛ̃nu mɔrisiɑnɑ. \s1 Mɑɑdose \s2 u tɔ̃ɔ bɑkɑrun tɔ̃ru yi \p \v 20 Yenibɑn biru, Mɑɑdose u ɡɑri yi yoruɑ tirenu sɔɔ. Mɑ u Yuu be bɑ wɑ̃ɑ turuku kɑ tontondeɔ tire ni mɔrisiɑ Asuresin tem mɛ kpuro sɔɔ. \v 21 U ben bɑɑwure kɑnɑ bɑ n dɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ te di wɔ̃ɔ bɑɑɡere suru wi bɑ mɔ̀ Adɑrin sɔ̃ɔ wɔkurɑ nnɛse kɑ nɔɔbuse sɔɔ. \v 22 Kpɑ bu kɛ̃nu mɔrisiɑnɑ. Kpɑ bu sɑ̃ɑrobu kɛ̃nu kɛ̃. Domi tɔ̃ɔ te sɔɔrɑ Yuubɑ bɑ ben yibɛrɛbɑ kɑmiɑ bɑ dɛrɑ. Suru wi sɔɔrɑ ben nuku sɑnkirɑnu nu ɡɔsiɑ nuku dobu. Mɑ ben nɔni swɑ̃ɑru tɑ kuɑ bɔri yɛndu. \v 23 Mɑ Yuubɑ bɑ Mɑɑdosen ɡere ye mɛm nɔɔwɑ, bɑ wurɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ te, tu ko wororu. \p \v 24 Domi Hɑmɑni, Hɑmɛdɑtɑn bii, Aɡɑɡiɡii wi, wi u sɑ̃ɑ Yuubɑn yibɛrɛ u rɑɑ himbɑ kuɑ u Yuubɑ kpuro ɡo. Yen sɔ̃nɑ u ɡubɑ kɔ̃ u kɑ wɑ tɔ̃ɔ te u koo Yuubɑ nɔni sɔ̃ kpɑ u bu ɡo. \v 25 Adɑmɑ Ɛsitɛɛ u dɑ sinɑ bokon mi. Mɑ sinɑ boko u woodɑ yɑrɑ u nɛɛ, ye Hɑmɑni u rɑɑ himbɑ kuɑ mi, yu wɔri win wiru wɔllɔ kpɑ bu wi kɑ win bibu bwɛ̃ dɑ̃ɑ wɔllɔ. \v 26 Yen sɔ̃nɑ bɑ tɔ̃ɔ ni sokɑ Purimu ben tɛtɛ dumin sɔ̃. \p Yuubɑ bɑ Mɑɑdosen tire ten ɡɑri mɛm nɔɔwɑ ye bɑ bu kuɑ kɑ ye bɑ wɑn sɔ̃. \v 27 Mɑ Yuubɑ bɑ tɔ̃ɔ ni kuɑ wororu te bɑ ǹ kpɛ̃ bu kɔsi ben bibun bweseru kɑ be bɑ koo rɑ tii koo Yuun sɔ̃. Wɔ̃ɔ bɑɑɡere, sɔ̃ɔ yiru ye sɔɔ, bɑ ko n dɑ tɔ̃ɔ bɑkɑru diwɑ nɡe mɛ Mɑɑdose u yen woodɑ yi. \v 28 Bɑ ko n dɑ tɔ̃ɔ ni yɑɑyewɑ sere kɑ bɑɑdommɑɔ Isirelibɑn yɛnu bɑɑɡere sɔɔ. Mi Yuubɑ bɑ wɑ̃ɑ ɡesi, bɑ ko n dɑ Purimun tɔ̃ɔ bɑkɑ te diwɑ sere kɑ ben bibun bweserɔ. \p \v 29 Ɛsitɛɛ, Abisɑilin bii, kɑ Mɑɑdose bɑ mɑɑ tirenu ɡɑnu yoruɑ fuuku bu kɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ ten ɡɑri dɑm sire. \v 30 Yuubɑ kpurowɑ bɑ tire ni mɔrisiɑ mi bɑ yɑrinɛ Asuresin tem beri wunɑɑ teeru kɑ nɔɔbɑ yiru ye sɔɔ. Alɑfiɑ kɑ bɔri yɛndun ɡɑriyɑ yi wɑ̃ɑ tire ni sɔɔ. \v 31 Nu bu sɔ̃ɔwɑ bɑ n dɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ te di ten sɑɑ sɔɔ nɡe mɛ Ɛsitɛɛ kɑ Mɑɑdose bɑ bu sɔ̃ɔwɑ. Bɑ n dɑ ko mɛ, sere kɑ ben bibun bweserɔ nɡe mɛ bɑ kuɑ sɑnɑm mɛ bɑ weeweenu kuɑ bɑ nɔɔ bɔkuɑ. \v 32 Nɡe mɛyɑ Ɛsitɛɛn woodɑ ye, yɑ kɑ tɔ̃ɔ bɑkɑ ten dɑm sire. Mɑ bɑ ye yoruɑ tireru sɔɔ. \s1 Asuresi kɑ Mɑɑdosen ɡɑri \c 10 \p \v 1 Sinɑ boko Asuresi u tɔn be bɑ wɑ̃ɑ win tem kpuro sɔɔ wɔ̃ɔ ɡobi surewɑ sere kɑ be bɑ wɑ̃ɑ dɑɑrun ɡoorɔ. \v 2 Win yiiko kpuro kɑ win wɔruɡɔrun fɑɑɡi kɑ nɡe mɛ u kɑ Mɑɑdose wɔlle suɑ, ye kpuro yɑ yoruɑ Pɛɛsibɑ kɑ Mɛdibɑn sinɑmbun kookoosun tireru sɔɔ. \v 3 Domi Mɑɑdose Yuu wi, u kuɑ yiruse Asuresin bɑndu sɔɔ. Mɑ win bweseru kpuro tɑ nùn kĩɑ. U sɔmburu kuɑ ten ɑrufɑɑnin sɔ̃. Mɑ u kɑ tu yinɑ u derɑ tɑ wɑ̃ɑ ɑlɑfiɑ sɔɔ.