\id JAS - Apache NT [apw] -USA 2012 (DBL -2013) \h JAMES \toc1 The General Epistle of James \toc2 James \toc3 Jas \mt2 THE GENERAL EPISTLE OF \mt1 JAMES \c 1 \p \v 1 Shíí James, Bik’ehgo’ihi’ṉań ła’íí Jesus Christ nohweBik’ehń binal’a’á nshłíni, nṉee nakits’ádahyú hat’i’i iłch’ą́’yú odaagohesle’ihíí nohwich’į’ k’e’eshchii, Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwił nlįį le’, nohwiłdishṉii. \v 2 Shik’ííyú, iłtah at’éégo nohwich’į’ nagontł’ogyúgo, baa nohwił daagozhǫ́ǫ́ le’; \v 3 Díí bídaagonołsįgo, nohwi’odlą’íí nayídntaahgo nyee ndi dahdaanołdǫh daałeeh. \v 4 Áí dayúweh nohwiyi’ na’iziid le’, áík’ehgo nohwi’at’e’ nzhooníí zhą́ be’ádaanołt’ee doleeł, doo hat’íí bee dábich’į’go da. \v 5 Nohwitahyú dahadń doo goyą́ą́ dayúgohíí Bik’ehgo’ihi’ṉań yíyókeed le’, áík’ehgo baa hi’né’ doleeł; Bik’ehgo’ihi’ṉań dánzhǫǫ at’éégo nṉee dawa daazhógo yaa yiné’hi at’éé. \v 6 Áń nṉeehń odląągo áṉíí le’, doo biini’ nakigo da: dahadń biini’ nakihń, ńch’iigo túnteel nádidáhíí k’ehgo at’éé. \v 7 Nṉee ágát’éhń nohweBik’ehń bich’ą́’gé’ doo hat’íí ích’į’ nyohodlíí da le’. \v 8 Nṉee biini’ nakihíí doo bígózįgo nagháhi at’éé da. \v 9 Nṉee ádaagoch’iyolba’ń Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee ízisgo at’éégo ábi’delzaahíí bighą bił gozhǫ́ǫ́ le’: \v 10 Áíná’ nṉee ízis it’įįń ádaagoch’iyolba’go ábi’delzaahíí bighą bił gozhǫ́ǫ́ le’: tł’oh dénzhonéhíí ánádaasdįįdhíí k’ehgo bee ch’ígowáh doleełhíí bighą. \v 11 Ch’ígona’áí sidogo hagháhgo, tł’oh yiniłṉééhgo dénzhonéhíí nandéh, áík’ehgo dénzhoné n’íí ádįh: áí k’a’at’éégo nṉee ízis it’įįń t’ah dá’it’į́į́go bech’ígoṉáh doleeł. \v 12 Nṉee nabídi’nestąąd lę́’e ndi ąął yitis ch’ínyááhń biyaa gozhóni at’éé: nabídi’nestąądíí ąął yitis ch’ínyáágo dahazhį’ ihi’ṉáhi, nṉee Bik’ehgo’ihi’ṉań bił daanzhóni yaa yiden’ááníí, baa didot’aał, gonṉeegee ch’ah \w hobįįhíí\w* k’ehgo. \v 13 Nṉee ła’ nabídi’nestąąd lę́’eyúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań nashínestąąd, doo ṉii da le’: Bik’ehgo’ihi’ṉań doo nchǫ’íí bee nahóntaah goz’ąą da, ła’íí áń doo hadń nayíntaah da: \v 14 Nṉee daantį́į́gee dénchǫ’go ágot’eehíí yiká hát’ííníí, ídíbiiltso’go nabídintaah. \v 15 Dénchǫ’go ágot’eehíí hágot’iiníí iłtsąą hileehíí k’ehgo nchǫ’íí yiłchii: áígé’ nchǫ’íí nchaa silįįgo da’itsaahíí yiłchii. \v 16 Shik’ííyú, shił daanołshóni, nda’ołsii hela’. \v 17 Dawahá nłt’ééhíí ła’íí dawahá nzhooníí yaaká’gé’ nohwaa hi’né’hi at’éé, Bik’ehgo’ihi’ṉań idindláádíí Áyíílaahń bich’ą́’gé’ nke’né’, áń doo łahgo áná’dol’įįłi da, hat’íhíta łéhídáhgo chagosh’oh nágodleehíí doo áí k’a’at’éé da. \v 18 Bik’ehgo’ihi’ṉań dabíí hát’į́į́go dawahá daahiṉaago áyíílaahíí bitahgé’ da’iłtsé nest’áń begodeyaahíí k’ehgo biyati’ da’aṉíhi bee nádaagosiidlįįgo ánohwilaa. \v 19 Áík’ehgo shik’ííyú, shił daanołshóni, nṉee daantį́į́gee nłt’éégo íyésts’ąą le’, yati’ t’ąązhį’ goz’ąągo, ła’íí ha’ashkeehíí t’ąązhį’ goz’ąągo: \v 20 Nṉee bihashke’híí Bik’ehgo’ihi’ṉań binzhǫ’íí doo áíle’ da. \v 21 Áí bighą nchǫ’zhiṉéégo ágot’eehíí ła’íí doo bik’ehyú ágot’eehíí dawa k’ihzhį’ ndaanołné’ná’, yati’ nohwijíí biyi’ k’ená’dilzéhíí nohwijíí yuṉe’ isht’egodnt’éégo nádaagodoł’aah, áí nohwiyi’siziiníí hasdáyiṉiiłgo yínel’ąą. \v 22 Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ da’aṉííyú ádaanołt’ee le’, doo daazhógo dédaadołts’ago da, doo ách’į’ nadaałch’aago da. \v 23 Dahadń yati’ daazhógo yidits’agń doo yikísk’eh at’éé dahń, nṉee ła’ biká’got’íné biyi’ binii’ da’at’ééhíí yineł’į́įhíí k’ehgo at’éé: \v 24 Áń nṉeehń ádinel’įįd hik’e dahiyaa, áígé’ dagoshch’į’ ánolįh n’íí yaa yisṉah. \v 25 Dahadń Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí dázhǫ́ nłt’éhi, begoz’aaníí nṉee ch’ínáyihi’ṉíłi, biyi’ déz’iiníí dayúweh yaa higaałń, doo daazhógo íyésts’ąągo dagoshch’į’ yaa yiṉah daná’, yati’ yikísk’eh at’ééhń, áń nṉeehń dawahá áile’íí bee biyaa gozhǫ́ǫ́ doleeł. \v 26 Dahadń nłt’éégo oshkąąh nzįná’ biyati’ doo yaa goyą́ą́go yałti’ń ách’į’ nach’aa, áń nṉeehń bi’okąąhíí doo bá begolṉe’ da. \v 27 Chągháshé bitaa ła’íí bimaa ádaadiníí, ła’íí isdzáné itsaa daanliiníí bich’į’ nadaagontł’ogíí bich’och’iṉiigo bitaach’ighaago, ła’íí ni’gosdzáń biká’gee nchǫ’go ágot’eehíí doo hayíí be’ách’ít’éégo da, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa’ń biṉááł okąąh da’aṉiihi, ła’íí dánzhǫǫ at’éhi at’éé. \c 2 \p \v 1 Shik’ííyú, Jesus Christ nohweBik’ehń, bich’ą́’idindíni, daahołdląągo nṉee doo ił’anigo baa natsídaałkees. \v 2 Nṉee ła’ óodo bee bigan bik’en’áné gólíni, ła’íí bidiyágé nłt’éhi bik’isilaago dała’adzaagee ha’ayááyúgo, ła’íí nṉee tét’iyéhi bidiyágé dénchǫ’éhi yee ha’ayááyúgo: \v 3 Nṉee bidiyágé nłt’éhihíí zhą́ bich’į’ ádaanołt’eego ágádaabiłdołṉii, Dząągé’ nłt’éégee dahńdaa; áíná’ nṉee tét’iyéhíí ágádaabiłdołṉii, Da’áígee síńzįį, dagohíí, Shikeeyú ńdaa: \v 4 Ágádaanołt’eeyúgoshą’ ła’ dá’ich’į’go, ła’íí itisgo łanatsídaałkees, nchǫ’go natsídaałkeesgoshą’ aayádaałti’ihíí daałeeh? \v 5 Shik’ííyú, shił daanołshóni, ídaayesółts’ąą, Bik’ehgo’ihi’ṉań ni’gosdzáń biká’ ágot’ee zhiṉéégo tédaat’iyéhíí da’odląąhíí yee ízisgo da’it’įį doleełgo haiyiṉil, ła’íí bilałtł’áhgee begoz’aaníí daabíyéé doleełgo haiyiṉil, áí Bik’ehgo’ihi’ṉań yił daanzhooníí yaa goden’ą́ą́. \v 6 Áíná’ nohwíí tédaat’iyéhíí doo bił da’ołtag da ląą. Nṉee ízis it’iinííshą’ isná daanohwidil’įį? Da’áí yáná’iti’hé yuṉe’shą’ odaanohwinihiyood? \v 7 Da’áí nłt’éégo bee nohwi’dojííhííshą’ dénchǫ’go yaa yádaałti’? \v 8 Nant’án yegos’aaníí Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí gáṉíígee, Na’ashhahgé’ gólííníí nił nzhǫǫ le’, dáni ídił njǫǫhíí k’ehgo, ṉiihíí da’aṉii bikísk’eh ádaanołt’eeyúgo nłt’éé: \v 9 Áíná’ nṉee ił’anigo baa natsídaałkeesyúgo nchǫ’go ałt’į́į́, begoz’aaníí yitis hadaadiltaałíí k’ehgo ádaałt’įį bídaagonołsį. \v 10 Dahadń begoz’aaníí dawa yikísk’eh at’éé ndi dała’ágo iłsiihyúgo, begoz’aaníí dawa yiłsiih hileeh. \v 11 Ch’a’o’ṉéhíí bee ałṉéh hela’, ṉiihíí, Dahadń zołhéé hela’, ṉii ałdó’. Ch’a’o’ṉéhíí doo bee áłdzaa daná’ dahadń zeezołhįį lę́’eyúgo, begoz’aaníí yitis hadiltaałíí nleeh. \v 12 Begoz’aaníí nṉee ch’ínáyihi’ṉiiłíí nṉee bee baa yáda’iti’ doleełíí k’ehgo yádaałti’, ła’íí áí k’ehgo ádaanołt’ee. \v 13 Doo bił goch’oba’ dahń doo baa goch’oba’ dago baa yá’iti’ doleeł; áíná’ iłgoch’oba’íí aayá’iti’íí yee itisgo at’éé. \v 14 Shik’ííyú, nṉee ła’, Oshdląą, ṉiiná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ doo yikísk’eh at’éé dayúgo, hat’íí yit’į́į́ áíná’? Ya’ áí odląąhíí hasdábiłteeh née? \v 15 Kok’isn dagohíí kolah bidiyágé édįhná’ dajįį biigha dáshiṉá’naghaaná’, \v 16 Nohwíí ła’ bich’į’ gádołṉiiyúgo, Iłch’į’gont’ééhíí bee nanṉaa, sínzilgo, ła’íí násínłdįįdgo nanṉaa; áíná’ dawahá yídn nlįįhíí doo baa nné’ dayúgo; hat’íí bee nzhǫǫ? \v 17 Áík’ehgo ko’odlą’ zhą́ gólį́į́yúgo, doo bikísk’eh ách’ít’éé dayúgo, doo hat’íí ká áile’ da, daztsáni k’a’at’éé. \v 18 Dahadń gáṉíí doleeł, Ni ondląą, áíná’ shihíí shi’odlą’ yikísk’eh ánásht’įįh: ondląąhíí shił ch’í’ṉah ánle’ yikísk’eh ánt’įįłíí da’ádįhgo, áík’ehgo shíí oshdląąhíí yikísk’eh ánásht’įįłíí bee nił ch’í’ṉah áshłe’. \v 19 Bik’ehgo’ihi’ṉań dała’á nlįįgo hondląą; áí nłt’éé: ch’iidn daanlíni ałdó’ da’odląąná’ ńdaaldzidgo daaditłid. \v 20 Áíná’ nṉee doo goyą́ą́ dahi ńlíni, ko’odlą’ golį́į́ ndi doo bikísk’eh ách’ít’éé dayúgo doo begolṉe’ da, daztsáni k’a’at’éé, ya’ áí doo bígonłsį́ da née? \v 21 Hat’íhíta be’okąąhíí biká’ dahi’ṉiiłgee Abraham, nohwitaa n’íí, biye’ Isaac Bik’ehgo’ihi’ṉań yaa yinłtįįná’shą’, ánát’įįdíí bee Bik’ehgo’ihi’ṉań, dábik’ehyú át’éhi biłnṉiid? \v 22 Bígosíńłsįįd née, bi’odlą’íí ła’íí yikísk’eh at’ééhíí dała’ na’iziid, bi’odlą’íí yikísk’eh at’ééhíí bee łalzaa. \v 23 Áík’ehgo Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí, Abraham Bik’ehgo’ihi’ṉań yosdląąd, áík’ehgo bi’odlą’híí bighą dábik’ehyú át’éégo bá hótag, ṉii lę́’ehíí begolzaa: áígee Bik’ehgo’ihi’ṉań bit’eké daabiłch’iṉiigo daach’ozhíí lę́’e. \v 24 Áík’ehgo bídaagosołsįįd, doo bi’odlą’ zhą́ bee Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee nṉee dábik’ehyú át’éé da, áíná’ yikísk’eh ádaat’eehíí ałdó’ bee Bik’ehgo’ihi’ṉań binadzahgee dábik’ehyú át’éé. \v 25 Da’ágát’éégo Ráhab, isdzán nant’į’ nagháhi n’íí, ch’iṉii nai’aahíí ha’áyíílaa, áígé’ łahyúgo ch’ínádais’a’ná’, ánát’įįdííshą’ bee dábik’ehyú át’éé biłdo’ṉiid? \v 26 Kots’í koyi’siziiníí ádįhyúgo daats’iztsąą, áí k’a’at’éégo ko’odlą’, bikísk’eh ách’ít’ééhíí ádįhyúgo, doo hat’íí ká áile’ da. \c 3 \p \v 1 Shik’ííyú, hołąągo iłch’ígó’aahíí daałeeh hela’, iłch’ídaagont’eehíí itisgo nyeego nohwaa yá’iti’ doleeł bídaagonołsįhíí bighą. \v 2 Daanohwigha łą́ą́go ndaahiilziih. Dahadń yałti’gee doo iłsiih dahń nṉee dázhǫ́ nłt’éhi nlįį, nłt’éégo áyíłsį, bits’í dawa da’áṉííyú ánát’įįł. \v 3 Łį́į́ bizaa’áh bá ádaagohiidle’ nohwik’ehgo naghaahíí bighą; áík’ehgo bits’í dawa bee daahiidlo’. \v 4 Tsina’eełíí ałdó’ baa natsídaałkees, dázhǫ́ nchaa ndi, ła’íí nawode ńch’iidíí aná’oł ndi, benal’eełíí dázhǫ́ áłch’ísę́hi bee na’ił’eełíí dahát’į́į́yú yidił’eeł. \v 5 Da’ágát’éégo kozaadíí áłch’ísę́ ndi ízisgo ágot’eehíí yee áda’odlíígo yałti’. Gochaago godnlch’il goz’áni kǫ’ ałch’ísę́hi bee bikǫ’ do’ṉil lą́ą́! \v 6 Kozaadíí kǫ’ do’ṉilíí k’a’at’éé, ni’gosdzáń biká’ nchǫ’íí dawa bik’ehyú át’éhi k’a’at’éégo nohwits’í biyi’ itah nlįį; kots’íhíí dawa yiłchǫǫh; ch’iidn bikǫ’ diltłi’íí bich’ą́’gé’ kǫ’ bee bikǫ’ do’ṉilgo ch’idehezṉa’gé’ nch’ihenṉa’zhį’ yikǫ’ da’diṉil. \v 7 Tsétahgo daagolííníí iłtah at’éhihíí, dlǫ́’, tł’iish, túnteel biyi’ daagolííníí daabi’dilzhǫǫ, ni’gosdzáń biká’ nṉee daabiłshǫǫ: \v 8 Áíná’ doo hadń kozaad yołshǫ́ǫh at’éé da: nchǫ’go doo nehe’náhi at’éé da, ła’íí dázhǫ́ bik’asda’ nchǫ’. \v 9 Kozaad bee Bik’ehgo’ihi’ṉań nohwiTaa’ń áshǫǫd daabiłn’ṉii; da’áí bee nṉee, Bik’ehgo’ihi’ṉań k’ehgo ádaaszaahi, yati’ bee daahónkaał. \v 10 Da’áí kozé’íí bich’ą́’gé’ yati’ nłt’éhi ła’íí yati’ nchǫ’i bee hagohiigháh. Shik’ííyú, díí doo ágát’éé da le’at’éhi. \v 11 Ya’ ni’gé’ túhálį́į́gee tú nzhǫǫhíí ła’íí tú nk’ǫǫzhíí dała’ halį́į́ née? \v 12 Shik’ííyú, ya’ tsį, figs holzéhi, olives náyinłt’į́, dagohíí dasts’aa figs náyinłt’į́ née? Áí k’a’at’éégo tú nk’ǫǫzhíí hálį́į́gee tú nzhooníí doo hálį́į́ da. \v 13 Nohwitahyú hadń goyą́ą́go bił ígózį? Bi’at’e’ nłt’ééhíí be’ánát’įįłíí ch’í’ṉah áyíłsį le’, igoyą’ doo t’ąązhį’ yáná’iti’ dahíí ye’at’éé. \v 14 Nohwijíí yuṉe’ nohwił daagoshch’íí’go dánohwízhą́ nłt’ééhíí ádá hádaałt’įįyúgo, ła’íí dashízhą́ itisgo ánsht’eego daanołsiyúgo, doo ádaa da’ołdlíí da le’, doo ách’iṉiiyú ách’iṉe’ dayúgo łé’iłchoohi at’éé. \v 15 Ídiłgo ch’idzaaníí doo yaaká’gé’ nke’né’ da, dá ni’gosdzáń biká’ benagowaahi, dakó ko’at’e’íí bik’ehgo, ch’iidn binant’a’ bich’ą́’gé’hi at’éé. \v 16 Dabízhą́ nłt’ééhíí ádá hát’į́į́híí, ła’íí dashízhą́ itisgo ánsht’eego nzįhíí golį́į́gee doo nkegohen’ą́ą́ da doleeł, ła’íí nchǫ’go ágot’įįhíí dawa begoz’ąą. \v 17 Áíná’ yaaká’gé’ igoyą’íí díí k’ehgo at’éé, dázhǫ́ nłt’éé, bił nkegohen’ą́ą́, dawa bich’į’ ch’izhǫ́ǫ́, doo ádił k’a’ách’ít’éé da, dázhǫ́ koł goch’oba’, ła’íí nłt’éégo ánáda’ch’ol’įįłgo, doo ił’anigo baa nach’ítsikeesgo da, doo koká’ zhą́ gózhǫ́ǫ́go da. \v 18 Nṉee nkegohen’ą́ą́go ádaagołsiníí k’eda’dile’go dábik’ehyú ách’ít’ééhíí binest’ą’ goleeh. \c 4 \p \v 1 Hat’íí bighą iłch’į’ nadaagonołkaad, ła’íí nohwitahyú iłch’į’ hadaashkeed? Nohwiyi’ dawahá nchǫ’íí biká hádaałt’iiníí nohwiyi’ iłch’į’ na’iziidhíí bighą go’į́į́. \v 2 Hat’íhíta nchǫ’íí ch’éh hádaałt’įįhíí bighą nada’ołtseed: hat’íhíta naaniyú daabíyééhíí ádá hádaałt’įįná’ doo nádaadołné’ dahíí bighą iłch’į’ hadaashołkeed, ła’íí iłch’į’ nadaagonołkaad: doo daahołkéedgo da’ołkąąh dahíí bighą doo nádaadołné’ da. \v 3 Dánohwízhą́ ádá hádaałt’įįhíí biká da’ołkąąhíí bighą doo nohwaa hi’né’ da. Ágát’éégo da’okąąhíí doo bik’eh da. \v 4 Nant’į’ nakaiyíí k’a’at’éégo ádaanołt’éhi, ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí nohwił daanzhǫǫyúgo Bik’ehgo’ihi’ṉań yik’edaanṉiihi ádaanołt’ee, ya’ doo bídaagonołsį da née? Áík’ehgo dahadń ni’gosdzáń biká’ ágot’eehíí zhą́ bił nzhooníí Bik’ehgo’ihi’ṉań yik’enṉiihi ádilṉe’. \v 5 Ya’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biyati’ bek’e’eshchiiníí áṉííhíí doo bighani golį́į́ dago gáṉíí daanołsį née, Ya’ Holy Spirit nohwiyi’ golííníí nchǫ’íí hát’į́į́ née, dawahá ádá hát’į́į́ née? Dah, da’aṉii doo ágát’éé da. \v 6 Áíná’ Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí itisgo nohwaa daihiné’. Áí bighą gáṉíí, Ádaa da’odlííhíí Bik’ehgo’ihi’ṉań bich’ą́’zhį’ at’éé, áíná’ ádaa goch’iyolba’íí Bik’ehgo’ihi’ṉań biłgoch’oba’íí bee daayich’oṉii. \v 7 Áí bighą Bik’ehgo’ihi’ṉań baa ádaa deinołt’aah. Ch’iidn nant’án bidah ádaanołt’ee, áík’ehgo nohwich’ą́’ nádilyeed. \v 8 Bik’ehgo’ihi’ṉań ałhánégo bit’ahgo daanołįį, áík’ehgo bíí ałdó’ ałhánégo nohwit’ahzhį’ nlíni at’éé. Nchǫ’go ádaanołt’eehíí, nohwigan tádaałgis: nṉee biini’ nakihíí daanołíni, nohwijíí daanzhǫǫgo ádaałe’. \v 9 Doo nohwił daagozhǫ́ǫ́ dago daałchag, chaał nahisółtąą le’: nohwidloh n’íí daałchago ánádaałdle’, nohwił gozhóóníí doo nohwił aṉii dago ánádaałdle’. \v 10 NohweBik’ehń binadzahgee ádaa daagoch’olba’, áík’ehgo hadag ádaanohwile’. \v 11 Shik’ííyú, doo aayánáltihíí ádaadoł’įįgo dénchǫ’égo łaa yádaałti’ da. Hadń bik’isn yí’iłtahyúgo, dagohíí bik’isn dénchǫ’égo yaa yałti’yúgo, Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí yí’iłtah ła’íí dénchǫ’égo yaa yałti’: Bik’ehgo’ihi’ṉań yegos’aaníí baa yáńłti’ lę́’eyúgo, begoz’aaníí doo yikísk’eh áńt’ee da, áíná’ aayałti’ ihíí ńlį́į́. \v 12 Begoz’aaníí áyíílaahíí dała’á nlįį, da’áń ałdó’ hasdáhiṉiiłíí yínel’ąą, ła’íí da’ílíí yiłchiigo yínel’ąą: áíná’ hat’íí ńlį́į́ ńńzįgo aayánáltihíí ádńl’į́į́go nṉee ła’ihíí baa yáńłti’go? \v 13 Są́ą́’a, nohwíí gádaadołṉiihíí, Díí jįį dagohíí iskąą ákú kįh gozṉilyú nkáh, akú dała’á nohwełegodáh, nada’iilṉii ła’íí nohwaa nada’iiṉiigo, áík’ehgo bestso nohwá ígowáh, daadołṉii: \v 14 Ndi iskąą ágoṉéhíí doo bídaagonołsį daná’ ádaadołṉii. Nohwi’ihi’ṉa’ hat’íí át’éé? Áád nahinago dét’įh hiłtséhgé’ da’ádįhíí k’ehgo ádaanołt’ee. \v 15 Áíná’ gádaadołṉiigo nłt’éé, NohweBik’ehń hat’į́į́yúgo daahii’ṉaa doleeł, áík’ehgo díí ádaahiidle’, dagohíí áí ádaahiidle’, daadołṉiigo. \v 16 Doo ágádaadołṉii dayúgo ádaa da’ołdlíígo yádaałti’: ágát’éégo yá’iti’íí nchǫ’íí át’éé. \v 17 Dahadń áígee ách’ít’ééhíí yígółsį ndi doo ágát’éé dahń nchǫ’íí bá hileeh. \c 5 \p \v 1 Są́ą́’a, ízis da’ołt’iiníí, daałchag ła’íí daadołwosh, iniigodilṉéhíí bee nohwiká’ ngowáhíí bighą. \v 2 Bee ízis da’ołt’iiníí daanłdzid, ła’íí nohwidiyágéhíí doolé daayiyąą. \v 3 Nohwi’óodo ła’íí béshłigai daadichii; áí bidichiihíí nohwaa nagolṉi’ doleeł, áí kǫ’ diltłi’híí k’ehgo nohwitsį’ yiyąą doleeł. Dawahá łáń da’ílį́į́híí iké’yú náhilkaahíí bighą iłch’į’ nadaasołné’. \v 4 Są́ą́’a, daanohwini’ biyi’ ihigeshgo nṉee nada’iziidíí daayółbįįł n’íí t’ąązhį’ bich’ą́’ daahónołtą’íí nohwich’ą́’ daadilwosh: nṉee daahigeshíí daachagíí Bik’ehgo’ihi’ṉań, nṉee doo náhóltagyú biNant’a’íí, yidezts’ąą. \v 5 Ni’gosdzáń biká’ ízis da’ołt’iiníí ła’íí gonedliiníí zhą́ bee daahinołṉaa ni’; ádeenisołk’ah, magashi bidinesk’ahgo siideehíí k’ehgo, k’adíí na’itseedíí biká’ ngonyáá. \v 6 Nṉee dábik’ehyú át’ééhíí zideego bá nadaagoso’ąągo daazesołhįį; do nohwidag at’éé dago. \v 7 Áík’ehgo shik’ííyú, nohweBik’ehń nadáhzhį’ biba’ nohwił nkedaagohez’ąą le’. Są́ą́’a, k’edileehíí ni’gosdzáń bich’ą́’gé’ nest’ą’ łáń ílíni bił nkegohen’ą́ą́go yiba’ sidaa, da’iłtsé ła’íí iké’zhį’go nanágoltąązhį’. \v 8 Nohwíí ałdó’ nohwił nkedaagohez’ą́ą́ le’; nohwijíí nłdzilgo ádaałe’: nohweBik’ehń nadáhgee ngowáhíí bighą. \v 9 Shik’ííyú, doo łída’ołtah da, doo nohwá ndaago’aah da doleełhíí bighą; są́ą́’ą, ndaago’a’íí ch’é’ítiingee sizįį. \v 10 Shik’ííyú, Bik’ehgo’ihi’ṉań binkááyú nada’iziidíí nohweBik’ehń bizhi’ bee yádaałti’ n’íí, biniidaagonłt’ééhíí bił nkedaagohez’ąąhíí nohwił ch’ídaago’aahgo bikísk’eh ádaanołt’ee le’. \v 11 Są́ą́’ą, nłdzilgo nazįį n’íí bił daagozhóóníí baa natsídaahiikees. Job holzéhi nłdzilgo sizįį n’íí baat’ídaanohsį, biniidaagodelzaahíí bikédé’go nohweBik’ehń baa nách’ozbaadíí yídaagołsį; nohweBik’ehń dázhǫ́ aatét’íi ła’íí bił goch’oba’hi at’éé. \v 12 Shik’ííyú, díínko bee itisgo ádaanołt’ee le’, doo yaaká’ bee nohwitł’a dahnádaadidołṉiih da, doo ni’gosdzáń bee da, doo ła’ihíí bee da; áíná’, Ha’aa, daadołṉiigo da’aṉii ádaadołṉii le’; dahyúgohíí dánko nohwaa yá’iti’ doleeł. \v 13 Nohwitahyú ła’ biniigonłt’éé née? Áń okąąh le’. Ła’ bił gozhǫ́ǫ́ née? Bik’ehgo’ihi’ṉań ya’ahénzigo ido’aał le’. \v 14 Nohwitahyú ła’ nezgai née? Ínashood yánazíni yiká ádaaṉii le’; áí nohweBik’ehń bizhi’íí binkááyú ik’ah yił yedilṉííhgo bá da’okąąh le’: \v 15 Áík’ehgo odląągo okąąhíí bee nezgaihíí nadzíih, áík’ehgo nohweBik’ehń hadag ánábidodlííł; ła’íí nchǫ’go adzaa lę́’eyúgo, binchǫ’íí bá da’izlíné ánádolṉiił. \v 16 Nda’ołsiihíí baa łił nadaagołṉi’, ła’íí iłdenáágo łáda’ołkąąh, áík’ehgo nádaanohwi’dilziih. Nṉee dábik’ehyú at’ééhíí bijíí dawa bee okąąhgo dázhǫ́ bedełníí. \v 17 \w Elías\w* nṉee dá nohwíí k’a’at’éhi nlįį lę́’e, áń, Doo nagołtįį da le’, ṉiigo bijíí dawa bee oskąąd: áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ dá doo nagołtįįhé taadn łegodzaagé’ gostáń dahiitąą. \v 18 Áígé’ ná’oskąądgo yaaká’gé’ nkegonłtą́ą́, áík’ehgo ni’gosdzáń biká’ nest’ą’ nádaagozdlį́į́. \v 19 Shik’ííyú, nohwitahyú ła’ da’aṉii ágot’eehíí yich’ą́’ nyááyúgo, ła’ t’ąązhį’ yił nnat’áázhyúgo; \v 20 Díínko yígołsįįh le’, nchǫ’go at’į́į́hń bi’at’e’ nyihesiihgé’ dahadń t’ąązhį’ yił nnat’áázhń, áń da’itsaah bich’ą́’gé’ biyi’ siziiníí hasdábidołteeł, áík’ehgo nchǫ’íí łą́ą́go yiłegodihoził.